Systém výběru mýta: Na odměnách se vyplácí stamiliony. Celosvětová krize těžby uhlí dopadla i na Moravu a Slezsko. Měnit budeme jenom k lepšímu

votnictv

www.facebook.com/moravskehospodarstvi

2

Dostavba Temelína? Rozhodnou předčasné volby

ÁL

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

í •

www.moravskehospodarstvi.cz



• zdra

T O P O D S TAT N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R ÁV U

S P CI E

9

Systém výběru mýta: Na odměnách se vyplácí stamiliony

18 – 20 Speciál Zdravotnictví

Strojírenství se daří. Navzdory krizi DLOUHODOBÉ strojů pro vrtání, vyvrtávání, frézování a  řezání závitů, dále pak PLÁNOVÁNÍ A CÍLENÍ soustruhy a  stroje zařazené do NA STRATEGICKY skupiny ostatní tvářecí stroje. také upozorňuje na fakt, VÝHODNÉ ZEMĚ. TAKÉ že Svaz základem úspěchu českých DÍKY TĚMTO DVĚMA strojírenských firem je skutečFAKTŮM SE ČESKÉ nost, že včas reagovaly na trend přesunu exportních destinací STROJÍRENSTVÍ MŮŽE z Evropy do dynamicky se rozvíCHLUBIT STÁLE jejících teritorií. „Kromě Číny se o  Indii a  země Latinské DOBROU KONDICÍ. jednalo Ameriky a  jihovýchodní Asie,“ A TO I PŘESTO, ŽE vysvětlila Markovičová. HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY STÁLE „ Strojírenství BOJUJE S NÁSLEDKY plní výstaviště KRIZE. Michal Kárný „Výsledky za loňský rok dokládají expanzi oboru obráběcích a tvářecích strojů. Vývozy v hodnotě přes čtrnáct miliard korun znamenají nárůst o 10,5 procenta ve srovnání s rokem 2011. Dovoz do  České republiky dosáhl hodnoty přes osm miliard korun,“ popsala statistiku mluvčí Svazu strojírenské technologie Blanka Markovičová. Ve vývozu Česká republika posílila vztahy s  hlavními partnery – Německem a  Ruskem. „Německo se loni podílelo na celkovém objemu vývozů čtyřiatřiceti procenty a Rusko patnácti procenty,“ podotkl ředitel Svazu strojírenské technologie Petr Zemánek. Dodal, že mimořádně vysoký nárůst zaznamenaly skupiny fyzikálně-chemických strojů,

Že se tomuto oboru daří, dokazuje také letošní ročník strojírenského veletrhu v  Brně. A to i přesto, že oproti loňskému roku přijede o čtvrtinu méně vystavovatelů. „S loňským rokem počet účastníků nelze srovnávat. Strojírenský veletrh funguje ve dvouletých cyklech. V sudých letech je strojírenský veletrh silnější, protože tam jsou zastoupené i  další akce. V lichých letech je veletrh sám. Rozdíl je umocněný tím, že loni přijelo 130 firem z Indie, sto z Ruska. Letos očekáváme kolem patnácti set vystavovatelů, což je zhruba stejně jako před dvěma lety, takže žádný úpadek nevidím,“ podotkl mluvčí Mezinárodního strojírenského veletrhu Jiří Erlebach. Dodal, že výstaviště bude zaplněné a ve všech pavilonech se bude něco dít.

Pokračování na straně 3

Policie má spadeno na nebezpečné billboardy Řidiče na chvilku zaujme reklama u silnice a už letí auto do příkopu. Jindy zas prosviští křižovatkou na červenou, protože ho oslnila svítící reklamní tabule, se kterou signalizace splývá. Špatně umístěné billboardy prostě můžou být nebezpečné. Jen na jihu Moravy jich je asi 750. Více na straně 10

01-05-mh13-10.indd 1

Celosvětová krize těžby uhlí dopadla i na Moravu a Slezsko Uhlí v Česku nepřibývá a jeho těžba je čím dál dražší. Cena uhlí naopak klesá tak rychle, že to zamávalo i s největší tuzemskou těžařskou společností OKD, která už nemůže dál provozovat ztrátový důl Paskov. Tři a půl tisíce zaměstnanců dolu se tak možná už příští rok ocitnou bez práce. „Firma musí změnit strukturu a systém svého podnikání. Bude to bolestivá, ale zároveň jediná cesta k zachování stability firmy i navazujících průmyslových odvětví v našem regionu,“ upozornil už na jaře při jmenování do funkce Ján Fabián, nový generální ředitel a předseda představenstva OKD. I vývoj nových zakázek hutí FOTO: archiv OKD napovídá, že horníci opravdu nebudou mít jednoduché období. ■ Více se dočtete na straně 12

Měnit budeme jenom k lepšímu Jan Pacas, šéfredaktor Moravského hospodářství

V  Moravském hospodářství se změnil šéfredaktor. A i  když se v duchu jednoho z témat tohoto čísla – strojírenství – nabízí spousta laciných metafor o  nových strojvedoucích a  kdo ví o čem ještě, nesáhnu po žádné.

Zaměstnavatelé monitorují počítače

K ranní kávičce partička Solitairu, po obědě okomentovat přátelům statusy na Facebooku a v mezičase možná pracovat. I tak vypadá pracovní morálka některých zaměstnanců. Firmy kvůli tomu stále častěji sledují, co lidé na počítačích dělají. Více na straně 15

Skutečnost je prostá. Hanka Nečasová mi zanechala perfektně fungující dvouměsíčník s  řadou skvělých redaktorů, a za to jí patří dík.

„ Slovo šéfredaktora Vést takový kolektiv je radost a společně se postaráme o to, aby

Vám Moravské hospodářství i dál přinášelo „to podstatné pro firmy a veřejnou správu“. Přesto však nemůžu a ani nechci říkat, že na stránkách Moravského hospodářství zůstane všechno při starém. Už v  tomto čísle určitě neminete jedno nové jméno. Tereza Hašková pro Vás připravila nejen skvělý článek o  nebezpečných billboardech, ale také zajímavý příběh dvou studentů, kteří si po škole hledali

Firmy chtějí vlastní Hodnotit chování školy lékařů je těžké V praxi použitelného absolventa učiliště aby na českém trhu práce pohledal, stěžují si firmy. Podniky si proto mnohdy berou studenty na praxe a některé si dokonce založily vlastní učiliště. Vychovají si tak zaměstnance, které můžou vzít rovnou do výroby. Více na straně 17

Jsou sestřičky protivné a doktoři zamračení? Jak jsou pacienti spokojení s komunikací ze strany lékařů a ostatního personálu, si zjišťují nemocnice i zdravotní pojišťovny. Objektivně to však vždy hodnotit nelze. I doktoři a sestřičky jsou totiž jenom lidé. Více na straně 19

a našli práci. Více prostoru dáme také Vám  – špičkovým managerům, ekonomům, ředitelům firem, nemocnic a škol, starostům i úředníkům, prostě představitelům veřejného i soukromého sektoru. Dál Vás budeme žádat o  rozhovory a vyjádření, ale už v příštím čísle vyhradím jednu stranu, na které budete mít možnost komentovat aktuální dění. Nejvíce změn ale čeká náš web a  Facebook. K  tomu řeknu jediné  – sledujte je a  nechte se překvapit. Je na co se těšit.

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký

30.09.13 13:31

2

strojírenství

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Dostavba Temelína? Rozhodnou předčasné volby KDO POSTAVÍ NOVÉ DVA BLOKY JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN? JEDNÁNÍ V ZÁŘÍ A ŘÍJNU POSUNOU JEDNU Z NEJVĚTŠÍCH ZAKÁZEK V ČESKÉ HISTORII BLÍŽ K ODPOVĚDI NA TUTO OTÁZKU. VE HŘE ZŮSTALI DVA DODAVATELÉ, AMERICKO-JAPONSKÁ SPOLEČNOST WESTINGHOUSE A ČESKO-RUSKÉ KONSORCIUM MIR.1200. Michal Kárný Rozhodující slovo budou mít ale ještě předčasné volby, respektive nová vláda, která z nich vzejde. „Smlouvu na výstavbu podepíšeme jen tehdy, bude-li jasná Státní energetická koncepce České republiky. Plus je potřeba mít zajištěnou návratnost této investice,“ podotkla mluvčí Skupiny ČEZ, které elektrárna patří, Barbora

FOTO: Archiv ČEZ Půlpánová. Některé analýzy totiž ukazují, že není úplně jisté, zda spotřeba elektřiny v Česku poroste takovým tempem, jaké navržená koncepce předpokládá. Už nyní ale některé strany zmiňují tuto investici ve svém programu. „Zahájíme dostavbu dalších bloků jaderné elektrárny Temelín, pokud to bude národohospodářsky výhodné pro Českou republiku,“ uvedla například Česká strana sociálně demokratická, která má podle průzkumů největší

šanci ve volbách s velkým náskokem vyhrát. Jiné strany, jako třeba TOP 09, která je podle průzkumů nejsilnější pravicovou stranou, Temelín ve svém programu nezmiňují vůbec. Každopádně je jasné, že ať už vyhraje jeden, nebo druhý dodavatel, na případné dostavbě jaderné elektrárny, jejíž cena se odhaduje na dvě stě až tři sta miliard korun, se budou podílet z  velké míry české firmy. Westinghouse, stejně jako Konsorcium MIR.1200

slibují, že většinu hodnoty zakázky získají české společnosti. A  to i přesto, že tento fakt není pro ČEZ při výběru vítěze tendru důležitý. „Tato podmínka v  zadávací dokumentaci není. Hodnocené jsou hlavně technické a  bezpečnostní parametry. Důležité jsou i finanční záležitosti. Výběr podléhá přísným pravidlům,“ dodala mluvčí Půlpánová. I  přesto už obě společnosti domlouvají spolupráce hlavně s  českými odborníky. „Exkluziv-

ním partnerem Westinghouse na českém trhu je společnost Metrostav. Náš tým dále tvoří české firmy I&C Energo, Hutní montáže, Vítkovice Heavy Machinery a  Vítkovice Power Engineering. Čeští odborníci budou tvořit téměř devadesát procent pracovníků přímo v Temelíně a dvaadevadesát procent z  celkového počtu zaměstnanců na dostavbě,“ slíbili zástupci americko-japonské společnosti. Zveřejnili také seznam 150 českých firem, které se budou na stavbě dále podílet jako subdodavatelé. Podobně argumentuje také Konsorcium MIR.1200. V červnu podepsalo dodavatelské smlouvy se třemi významnými českými podniky – Sigma Group, ZVVZ Enven Engineering a  OSC. A už předtím stejný kontrakt uzavřelo také s  další šesticí českých podniků – ŠKODA JS, Hochtief, PSG International, ZAT, ÚJV Řež a I & C Energo. „Na základě předaných nabídek jednotlivých společností můžeme kdykoliv ověřit, se kterými subdodavateli tyto podniky uzavírají další smlouvy. Tím se ujistíme, že minimálně sedmdesát procent zakázky opravdu zůstane v České republice,“ podotkl Josef Perlík za společnost ŠKODA JS, která je lídrem Konsorcia MIR.1200. A i  přesto, že se na veřejnost dostaly informace, že ČEZ zatím

Loni se Veletrhům Brno dařilo. Táhne je i strojírenství Brněnskému výstavišti se loni vedlo dobře. I přes ekonomickou krizi, která tvrdě zasáhla například stavebnictví, a  ovlivnila tak zájem o  některé akce, vykázala společnost Veletrhy Brno na konci roku zisk 132  milionů korun. Významně se na něm podílel i Mezinárodní strojírenský veletrh. Jen pořádáním akcí na výstavišti by loni Veletrhy Brno tolik nevydělaly. Část ze 132miliono-

vého zisku plynula i z odprodeje nemovitého majetku. Ani tak se ale společnosti nevedlo špatně. „Po odečtení mimořádných tržeb činil zisk z  operativní činnosti 22 milionů korun. To je jistě úspěch,“ radoval se generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. Na brněnském výstavišti se za rok vystřídá hned několik desítek veletrhů a různých dalších akcí. Největší z nich je ale

bezesporu Mezinárodní strojírenský veletrh. „Ten se podílí na tržbách z  veletržní činnosti velmi výrazně, a  to téměř z  30 procent,“ uvedl Kuliš. Na Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) zavítá ročně kolem 70 až 80  tisíc návštěvníků. „Ve střední Evropě je to největší veletrh tohoto typu, naši konkurenti jsou v  Německu,“ řekl ředitel MSV Jiří Rousek a  dodal, že se na akci, která tradičně

obsazuje celé výstaviště, letos ukáže téměř patnáct set firem. To je přibližně o čtvrtinu méně než na minulém veletrhu, přesto Rousek není nespokojen.

„ Široký záběr Ekonomická krize podle Rouska zasáhla i MSV, ale ne tak

silně jako ostatní. „Má hodně široký záběr a některé z našich oborů, například kovoobrábění, jsou výrazně exportně orientovány. O ně se zájem ještě zvedl,“ vysvětlil Rousek s tím, že strojírenství má v tomto ohledu ještě další výhodu – prezentuje se exponáty. Návštěvníci si tak skutečně mohou prohlédnout jednotlivé stroje, a akce je tak divácky atraktivnější. Letošní rok pro Veletrhy Brno ale nebude

„ o dostavbě ■ Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by měla víc než zdvojnásobit výkon jihočeské jaderné elektrárny, který nyní činí 2000 megawattů ■ Náklady na investici se odhadují na 200 až 300 miliard korun ■ Nové bloky mají vyrábět elektřinu 60 let ■ Ve hře o dostavbu jsou dva dodavatelé: Westinghouse Electric Company a Konsorcium MIR.1200. ČEZ už dříve vyřadil francouzskou společnost Areva, protože podle něj nesplnila podmínky tendru. Ta se však bude proti svému vyloučení bránit u soudu

po prvotních vyjednáváních preferuje americko-japonskou společnost, některé firmy vidí větší uplatnění po výhře Konsorcia. „Pro projekt společnosti Westinghouse bychom dodávali dodávky v  celkové hodnotě zhruba 2,3 miliardy korun. Konsorcium MIR.1200 nám dává možnost dodat výrobky a  služby v  celkovém rozsahu 23 miliard korun. To je téměř desetinásobek,“ upozornil generální ředitel společnosti Sigma Group Milan Šimonovský. Jeho firma má na dostavbu Temelína dodat čerpadla. Na výhře japonsko-americké společnosti by naopak vydělala například společnost Metrostav. „Budeme mít na starosti generální dodávku stavební části celé elektrárny,“ podotkl mluvčí firmy František Polák.

tak optimistický. Před ztrátou společnost pravděpodobně nezachrání ani mezinárodní veletrh v  dobré kondici, jako je MSV. „Liché roky jsou pro nás z důvodu struktury veletržního programu klasicky slabší než sudé,“ posteskl si Kuliš. K tomu se přidává i letošní nedobrý stav mnoha oborů, na kterých se zakládají veletržní témata. „Letošní rok bude jeden z  nejtěžších, takže očekáváme spíše červená čísla,“ uzavřel Kuliš. JAN PACAS

www.koutny.cz

INZERCE

sleva 15% platí v termínu od 1.11. do 30.11.2013

01-05-mh13-10.indd 2

na veškeré hasičské výstrojní součástky na prodejnách: České Budějovice

Prostějov

Praha OD Kotva, 1. patro

Ostrava

Piaristická 22

Okružní 4200

Nám. Republiky 8

Masarykovo náměstí 3/3

tel. 387 319 444

tel. 582 302 722

tel. 224 801 241

tel. 595 136 886

30.09.13 13:15

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Jak se stát firmou roku? Odpovídá ředitel První brněnské strojírny ni, naše finální výrobky, ekonomické výsledky, spolupráci se školami.

TŘI STA PADESÁT TISÍC OTÁČEK ZA MINUTU. TO JE FREKVENCE TOČIVÝCH STROJŮ Z VELKÉ BÍTEŠE. A V BÍTEŠI SE NEOTÁČÍ JEN STROJE, ALE I VEDENÍ PRVNÍ BRNĚNSKÉ STROJÍRNY.

Ladislav Koubek Firma, které se daří zejména ve výrobě leteckých komponent, je příkladem společnosti, která se skvěle vyrovnala s  obtížnými ekonomickými podmínkami a  získala ocenění Firma roku. Generálního ředitele Milana Macholána jsme se zeptali: Jaká je historie strojírenství ve Velké Bíteši? První brněnská strojírna ve Velké Bíteši vznikla v  roce 1950. Postupně se zde etablovala výroba turbodmychadel, přesných odlitků, letecké techniky, povrchových úprav a  parních turbín. V  roce 1991 se stala akciovou společností a  součástí holdingu. Od roku 1999 jsme samostatnou firmou s českým akcionářem. Náš dnešní slogan zní „Specialista na točivé

3

strojírenství

Pozemní zkouška nově vyvinutého turbovrtulového motoru TP100 FOTO: Archiv PBS VB stroje“. Právě na jejich výrobu se soustředíme. Pracují v řádu stovek až po 350 tisíc otáček za minutu. Čím žije generální ředitel úspěšné firmy? Mám radost z  rozvoje firmy a  ekonomických výsledků, které jsou nejlepší v novodobé historii. Daří se nám rozvíjet naše hlavní aktivity, například pomocné energetické jednotky. Mezi ně patří turbínový motor, který startuje hlavní letecké motory a má i další funkce. Dnes máme již celou „rodinu“ leteckých motorů. Také mi dělá radost, že se neustále dostáváme k novým zákazní-

kům, na nové trhy, technologicky rosteme. Na druhou stranu máme mnoho starostí. Zejména jak zvládnout veškerý technický rozvoj v oblasti přesného strojírenství a  přesných odlitků. A jak zajistit profinancování našich aktivit. V loňském roce získala PBS ocenění firma roku. Čemu vděčíte za takový úspěch? Jednoznačně všem lidem, kteří pracují v PBS i všem lidem, kteří jakýmkoli pozitivním způsobem s  naší firmou spolupracují. Díky nim dosahujeme úspěchu. Porota hlavně hodnotila náš technický rozvoj, který je na špičkové úrov-

Co je zdrojem vaší schopnosti proniknout na nové trhy? Úspěch máme zejména na čínském a  ruském trhu. Klíčové je nabídnout zákazníkovi špičkový výrobek, který je lepší než konkurence. Samozřejmostí je perfektní servis, komunikace se zákazníkem a následně starostlivé naslouchání zaměřené na další zlepšování výrobků. Velmi nám pomáhá, pokud v daném teritoriu nalezneme spolehlivého partnera. V srpnu se uskutečnil první let technicky velmi náročného turbovrtulového motoru TP100. Čím je tento motor náročný? Již to, že se jedná o letecký motor, je odpověď. Není mnoho firem na světě, které dokážou dodávat letecký motor pro civilní aplikace. Vysoce náročné jsou už prvotní výpočty, konstrukční návrh, příprava technologie pro výrobu, samotná precizní výroba a  dlouhodobé zkoušky. Jaké bude mít tento motor využití? Očekáváme využití jak pro experimentální letouny, bezpilotní aplikace, tak pro letouny s několika pasažéry. Již jsme dodali první

motor do USA, zatím pro pozemní zkoušky. Vážného zájemce máme z Ruska, dále z Číny nebo ze Spojených Arabských Emirátů. Většina odborníků se shoduje na tom, že naši ekonomiku čeká pomalé oživení. Jak vnímáte perspektivy české ekonomiky vy? V  průmyslu máme pořád výborný základ. Podívejte se, co pořád máme vynikajících firem, zkušených techniků, zručných dělníků, chytrých lidí v  technickém rozvoji. Proč o  ně mají západní firmy takový zájem? Firmy se musí nasměrovat na ekonomiky, které rostou rychleji než Evropská unie, tedy Rusko, Čínu, Indii, Brazílii. Znovu začne ožívat i  poptávka v USA. Co by měla příští vláda udělat pro podporu českého strojírenství? Jednoznačně podporovat technický rozvoj ve firmách s  tím, že každou dotaci musí firma doložit například prototypem nového výrobku nebo inovací stávajícího výrobku „v železe“ a ne jenom na papíře. Podpořit investování firem do nejmodernějších technologií a podpořit technické školství již od základní školy, aby se děti nebály studovat náročné technické obory. Univerzity musí být zapojeny do řešení konkrétních potřeb firem. Příkladem je létající laboratoř letounu Marabu II vyvinutého v Leteckém ústavu VUT Brno, který je poháněn již zmiňovaným turbovrtulovým motorem TP100 z PBS VB. To je příklad perfektní spolupráce školy a průmyslové firmy. Milan Macholán generální ředitel První brněnské strojírny

Strojírenství se daří. Navzdory krizi Dokončení ze strany 1 Podle ředitele svazu Zemánka v  současné době zákazníci preferují spíše velké, silné a  těžké speciální stroje vyráběné často na základě konkrétních požadavků. „Právě v této kategorii naši strojaři úspěšně konkurují asijské sériové výrobě. Proto také nejvyššího obratu dosáhly firmy jako TOS Varnsdorf, Škoda Machine Tool, Kovosvit Mas, Tajmac-ZPS, Žďas a z podniků stojících mimo členskou základnu svazu pak výrobce prestižních brusek firma Erwin Junker,“ vyjmenoval Zemánek. Úspěch hlásí také další firmy. Například vítkovická strojírenská skupina má za rok 2012 nejvyšší tržby ve své historii. „Výkony narostly v  roce 2012 na téměř pětadvacet miliard korun, což je o čtyři miliardy víc než v roce 2011. Společnost Vítkovice, která je jádrem původní struktury holdingu, zvýšila meziročně tržby o  jedenadvacet procent na 13,4 miliardy korun a zisk o čtyřiadevadesát procent na zhruba 427,3  milionu korun,“ popsala výsledky mluvčí skupiny Eva Kijonková. Nedařilo se ale úplně všem, například skupině Škoda Transportation klesly tržby i zisk o čtyři sta milionů korun. I přesto čistý zisk celé skupiny představoval tři miliardy korun. „Škoda Transportation tak potvrdila své postavení jedné z největších firem zabývajících se dopravním strojírenstvím ve střední a východní Evropě,“ řekla za skupinu Lubomíra Černá.

INZERCE

Již 20 let zvyšujeme konkurenceschopnost Vašich produktů! AUTEL je inženýrsko-dodavatelská společnost zajišťující řešení nejmodernějších technologií v oblasti elektro a automatizace.

Provádíme komplexní služby, dodávky a realizace„na klíč“ projektů technologického silnoproudu a automatizace v průmyslu v rozsahu:  VN, NN technologický silnoproud  regulované pohony  prostředky MaR, tzv. polní instrumentace  řídicí systémy základní úrovně  plánování a rozvrhování výroby (MES)

01-05-mh13-10.indd 3

Rozsah služeb:  konzultace, studie, všechny stupně projektové dokumentace  analýza a programování PLC, DCS, vizualizace  analýza a programování nadřazených řídicích systémů (MES)  zajištění dodávek a montáže  uvádění do provozu, zkušební provoz  školení a garanční a pogaranční servis

Nabízíme dlouholeté zkušenosti při realizaci projektů modernizace, rekonstrukce stávajících výrobních celků a instalace nových zařízení v průmyslu:

Garantujeme silné projekční, programátorské, vývojové a realizační zázemí a přístup k špičkovému know-how řešení automatizace a silnoproudu.

 energetika  hutnictví  petrochemie a chemie  papír a celulóza AUTEL, a.s. 739 61 Třinec 1, Oldřichovice 790 tel.: +420 558 303 111, fax: +420 558 303 333 E-mail: [email protected], [email protected] www.autel.cz

30.09.13 13:15

4

strojírenství

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Sehnat reference jde. Je ale třeba snažit se a chtít ZÍSKAT REFERENCE PRO EXPORT DO ZAHRANIČÍ NENÍ OBTÍŽNÉ. STAČÍ, KDYŽ JSOU PODNIKATELÉ ŠIKOVNÍ A MAJÍ ZÁJEM. TVRDÍ TO MAJITELÉ FIREM.

Veronika Vindišová Na export směřuje v  České republice osmdesát procent výroby. Nejvíce do Německa, které je hlavním obchodním partnerem českých firem. Velká část firem má podle ekonoma Jiřího Šimary zahraničního partnera, takže reference téměř nepotřebují. „Ostatní si musí hle-

dat zakázky na odbyt samy. A to například na veletrzích. Záleží na diplomacii,“ myslí si. Jenže podle Stanislava Pelikána, který má ve strojírenské firmě ŽĎAS Žďár nad Sázavou na starosti zahraniční obchod, význam veletrhů upadá. „Můžou za to moderní technologie i sociální sítě. Dnes si každý zapne internet a má tam plno kontaktů. Dříve se kvůli tomu jezdilo po celém světě,“ připomněl. Přesto je tradiční strojírenský veletrh na brněnském výstavišti pravidelně nejúspěšnější akcí roku. Každý rok se ho zúčastní přibližně patnáct set vystavovatelů. Ti ze zahraničí tvoří pětatřicet procent. Zájem je i mezi návštěvníky, pravidelně jich přijde kolem osmdesáti tisíc. Že je získání referencí jen o šikovnosti manažerů firem, si myslí

Právě tam se začíná blýskat na lepší časy. „Německu se daří a dobře si vede i  Francie. Evropa nás potáhne,“ předpověděl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a dodal, že díky vývozu do těchto zemí se česká ekonomika dostane do černých čísel. Oživení poptávky na klíčových trzích exportu pomohlo a vývoz roste. Zve-

není přelomová svým objemem, je to ale důležitá reference. „Německo je jedním z nejnáročnějších trhů na světě,“ vysvětlil Tobrman. Podniky ale hledají i nové trhy, nebo se vrací na svá bývalá odbytiště. „V letošním roce jsme nejvíce pojišťovali export do Ruska, Turecka a  Azerbajdžánu,“ shrnula mluvčí EGAPu Hana Hikelová. Nejčastěji přitom vyváží právě strojaři. „Komoditní struktuře opět jednoznačně dominovala skupina Stroje a přepravní zařízení,“ doplnila Hikelová.

Příkladem za všechny může být strojírenský gigant z Vítkovic. „Pro nás je ohromě zajímavé Turecko, Rusko, Indie a  Jižní Amerika,“ uvedl generální ředitel Vítkovice Machinery Group Jan Světlík. V  Turecku pomáhají Vítkovice se stavbou uhelné elektrárny, v Pákistánu rekonstruují válcovnu a firma se chystá i do Brazílie. Pro export však není důležité jen to, jak se hospodářsky daří té které zemi. Svou roli hrají i  jiné faktory. Zejména v  Rusku stále ještě funguje linka z  minulosti

a  česká produkce tam má dobrou pověst. „Překvapivě jsme pro tyto země taky stále ještě dobře jazykově vybavení,“ komentoval zájem firem o  východní trhy odborník UniCredit Bank na export Tomáš Hron. Podle něj ale nejsou čeští exportéři dost sebevědomí. „Nedokážeme si říci o peníze,“ vysvětlil Hron. Značka „vyrobeno v Česku“ má přitom ve světě dobrý zvuk. „Jde o to uvědomit si, že protistrana o váš produkt stojí. A oni ho ve většině případů skutečně chtějí,“ uzavřel Hron. (jp)

nosti ho získat a taky samozřejmě chtít,“ domnívá se.

„ Zakázky roky dopředu

FOTO: Jiří Gregor i další podnikatel ve strojírenství Rostislav Bernát ze společnosti Prest Přerov, která vyrábí napří-

Čeští strojaři mají zájem o nové trhy. Nezanevřeli ale ani na Evropu Rusko, Turecko, Asie, Jižní Amerika. Tak by mohlo znít exportní zaklínadlo mnoha českých strojařských firem. V  době kdy evropská ekonomika ještě nestačila nabrat druhý dech, se tuzemští strojaři zaměřili na trhy, které rostou. I přesto českým exportem stále nejvíce hýbe situace v Evropě, nejvíce pak v Německu.

klad náhradní díly na železniční vozidla. „Když chce někdo zahraničního klienta, musí mít schop-

Obtížné je ale pro tuzemské firmy podle ekonoma Šimary získat státní zakázku. „Ukázkovým příkladem jsou České dráhy. Jsou pod tlakem, musí šetřit, a  proto upřednostňují levnější nabídky, i  když jsou stroje ze zahraničí. Například naposledy nakoupily lokomotivy Taurus od výrobce Siemens, místo českých vlaků od Škody,“ poukázal. Na export směřuje ročně osmdesát procent obráběcích strojů vyrobených v České repub-

lice. „Zakázky jsou nasmlouvané hodně dopředu, takže například nedávná ekonomická krize se ve strojírenství neprojeví vůbec, nebo se zpožděním. Firmy totiž vědí, co se v ekonomice děje, a mohou se proto lépe připravit,“ uvedla mluvčí Svazu strojírenské technologie Blanka  Markovičová. Nejvýznamnějším partnerem českých firem je Německo. „Směřuje tam přes třicet procent produkce,“ podotkla. Také Markovičová se domnívá, že dobrou příležitostí k navázání kontaktů se zahraničními firmami jsou strojírenské veletrhy. „Kromě brněnského jezdí firmy do Hannoveru. Každý rok se tam koná největší strojírenský veletrh na světě,“ doplnila. Mezi země, kam by měly v  budoucnu vyvážet české firmy obráběcí stroje, bude pravděpodobně patřit jihoamerická Argentina. Vláda Petra Nečase v minulém roce dokonce schválila takzvanou proexportní strategii. Spolupráce prozatím vypadá slibně, argentinským firmám se daří. Zdejší hospodářství v  minulém roce rostlo o  dvě procenta, letos odhadují ekonomové tříprocentní nárůst.

dá se celá evropská osmadvacítka. „Výrazně se zvýšila chuť utrácet a investovat,“ řekl předseda Asociace exportérů Jiří Grund. Získat nové zakázky v  západní Evropě české strojařské firmy dokážou. „Do Německa dodáme šest vlakových soustav,“ pochlubil se mluvčí společnosti Škoda Transportation Michal Tobrman. Zakázka možná

INZERCE

Tomáš Hron: České exportéry nezajímá jen Německo a EU To jste mluvil přímo o  obchodu. Děje se ještě něco jiného? Všichni exportéři vnímají i  další věc, a  to EGAPem připravované všeobecné pojistné podmínky. Míří k  tomu, aby byly vztahy mezi pojištěným a pojistitelem jasnější. Bylo kolem toho dost emocí, ale cítím obrovskou vůli jak na straně EGAPu, tak i exportérů a bank. Brzy to doufám začne fungovat.

ZATÍMCO DOMÁCÍ SPOTŘEBA STAGNUJE, ČESKOU EKONOMIKU TÁHNE EXPORT. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT V POSLEDNÍM KVARTÁLU PO ROCE A PŮL KONEČNĚ VZROSTL O 0,7 PROCENTA. POZITIVNĚ K TOMU PŘISPĚL PRÁVĚ ZAHRANIČNÍ OBCHOD. ŘEDITEL GLOBAL TRANSACTION BANKING V UNICREDIT BANK TOMÁŠ HRON VŠAK RADÍ TATO ČÍSLA NEPŘECEŇOVAT.

O co je v exportním financování největší zájem? Exportní financování je vždy zaměřené na větší celek. Tři roky se někde něco staví, dodávají se technologie a tím klíčovým momentem pro zahraničního partnera je kromě technické stránky i  možnost zařídit financování. Od nás dostane úvěr a  dál následuje řada bankovních záruk a  dokumentárních akreditiv. Tím klíčovým momentem je ale takzvaný odběratelský úvěr.

Jan Pacas Jak se letos vyvíjí situace v  oblasti exportního financování? Statistika, která by nám přesně řekla, jak se tato oblast vyvíjí, vlastně neexistuje. Ale trendově – dokončily se transakce z loňského roku a vypadá to, že se jich v prvním pololetí podepsalo dost. Nových obchodů ale ubývá. Objevují se velké, ale ta běžná masa menších se ztenčuje. Klíčová odvětví, do kterých Česko dodává exportní celky, jsou v  útlumu, takže možná proto je zakázek méně.

01-05-mh13-10.indd 4

špatného výsledku z  toho prvního. Náš export je totiž hodně závislý na automobilovém průmyslu a Německu.

Tomáš Hron, ředitel Global Transaction Banking v UniCredit Bank radí poslední čísla spojená s vývojem exportu nepřeceňovat. Nových obchodů totiž podle něj v exportním financování ubývá. Objevují se velké, ale ta běžná masa menších se ztenčuje. FOTO: Archiv UniCredit Bank

Česká ekonomika ve druhém kvartálu letošního roku konečně vzrostla. Táhne ji export zboží a služeb? V  prvním čtvrtletí pokleslo HDP o  1,1 procenta. V  tom druhém vzrostlo o  0,7 procenta. Takže jsme pořád o  nějaká 0,4 procenta v mínusu. Ten pokles v  prvním kvartálu byl navíc způsoben tím, že ve Škodě přecházeli na nový vůz a  měli odstávku. V druhém kvartálu už Škodovka naskočila, začala vyvážet a měla úspěšné tři měsíce. Domnívám se tedy, že v druhém kvartálu šlo pouze o  korekci

Neohrožuje náš export jeho malá diverzifikace, tedy vámi zmíněná orientace na Německo a  EU? Jakým směrem se dnes české firmy ubírají? Dokud je Německo tahounem, je to pro nás pozitivní. Češi nedodávají moc konečných produktů, většinou jsme spíše subdodavatel pro někoho, kdo z  toho hotový výrobek udělá a prodá ho na další trhy. Proto potřebujeme vždy nějakého tahouna. V současné době s krizí v Evropě se začala řada českých exportérů dívat na jiné trhy. Podle nedávného výzkumu je na prvním místě Rusko. V  oblasti exportního financování je na pozici číslo jedna Turecko, což je ekonomika, která nezažívala a  zatím nezažívá krizi. Ale máme projekty i z Etiopie, zájem je o jižní Ameriku, jihovýchodní Asii. Začíná se to tedy trochu diverzifikovat. Ovlivňuje směřování exportu i politika bank, které se snaží minimalizovat riziko? Samozřejmě. Snažíme se dělat jen rozumné a návratné projekty. Půjčujeme peníze na projekty, kterým dobře rozumíme a do prostředí, kde se můžeme vyznat a  předjímáme vysokou pravděpodobnost návratnosti. Jindy musí riziko zajistit EGAP. Třeba africké země by se bez této podpory vůbec na dálku financovat nedaly. Jaké byly vaše největší letošní úspěchy v  exportním financování? Zrovna běží stavba pivovaru v Etiopii, úspěšně se dofinancovala a  rozjela i  výstavba sklár-

„ export Pivovar v Etiopii a sklárna v Rusku ■ Klíčovým momentem exportního financování je odběratelský úvěr. Pak následuje řada bankovních záruk a dokumentárních akreditiv ■ Ze zemí mimo EU zajímá exportéry hlavně Rusko. V exportním financování je na pozici číslo jedna Turecko ■ UniCredit Bank v současnoti financuje například výstavbu pivovaru v Etiopii. Úspěšně se dofinancovala a rozjela i výstavba sklárny v Rusku

ny v Rusku. V Bosně jsme také s exportérem dokončili elektrárnu, která už vyrábí a dodává. To je též zajímavý projekt. O financování na jaké úrovni se u těchto projektů bavíme? Řádově jde o desítky milionů eur. Pomáhají českým exportérům akce typu Mezinárodního strojírenského veletrhu? Kde vidíte jejich potenciál? Domnívám se, že ano. Proto tam i  jdeme a  ne poprvé. Proběhne tam řada předem domluvených i náhodných schůzek. Je to příležitost, aby se partneři vůbec potkali, možná v trošku jiné atmosféře, a povýšili tak existující vztahy na vyšší úroveň. My jsme na každém strojírenském veletrhu uskutečnili řadu jednání, na kterých jsme buď dokončovali existující obchody, nebo dokonce nastartovali nové.

30.09.13 13:31

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

5

inzerce

Město Brno kompostuje! Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO2 Za finanční podpory programu LIFE+ Evropské komise

J S O U PA R T N E R Y M E Z I N Á R O D N Í H O P R O J E K T U PROJEKT MINIWASTE:  spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů  předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu  přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu

PILOTNÍ PROJEKT domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO JAKO PŘIDRUŽENÝ SUBJEKT V RÁMCI MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU „NÁVRH, REALIZACE A ZHODNOCENÍ INOVAČNÍHO A UDRŽITELNÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU VEDOUCÍHO K MINIMALIZACI MĚSTSKÉHO ORGANICKÉHO ODPADU V ZEMÍCH EU“, VE ZKRATCE MINIWASTE, REALIZOVALO V LETECH 2010 AŽ 2012 JAKO PRVNÍ MĚSTO V ČR „PILOTNÍ PROJEKT DOMÁCÍHO KOMPOSTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-ŽEBĚTÍN“. Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d’agglomération Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů – ACR+, Serviço Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto – LIPOR, institut national de recherche en sciences et technologies pour l´environnement et lágriculture – IRSTEA a statutární město Brno. Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů a  to zejména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování odpadu. V  projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v  různých municipalitách.

Projekt tak přispěje k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu. PROČ KOMPOSTOVAT: • bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost • v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až 35 % a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů • kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí • jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca 0,352 tuny emisí CO2 • při domácím nebo komunitním kompostování není nutné odpad nikam přepravovat • kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směsného komunálního odpadu a současně se „vyrábí“ organické hnojivo

01-05-mh13-10.indd 5

• při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická hmota – humus • při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k takzvané „sequestraci“, neboli k uložení vázaného uhlíku do půdy ve formě humusových látek a organominerálních komplexů • z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kompostu, tvořeného přibližně 60  % sušinou, která obsahuje až 40 % uhlíku

Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kompost má své využití přímo v místě vzniku. V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunální odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského odpadu, který je produkován celoročně. Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo: • konference o prevenci a vzniku bioodpadu (13. září 2011, Brno) • 9 osvětových „zelených“ akcí • 5 školení zaměřených na správnou praxi kompostování • 5 kurzů ekologického vaření • aktivity zaměřené proti plýtvání s potravinami (zapojení dvou subjektů, vyškolení 30 osob)

MATERIÁLY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JSOU: • Odpad z  kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo, větve, piliny, papír, kartony. V  rámci pilotního projektu byly k  nemovitostem v  městské části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné. V  rámci projektu byla sledována kvalita a  množství vzniklého kompostu, složení a  množství směsného komunálního odpadu a  byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v období 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu 720 litrů k bytovým domům. KVALITA VZNIKLÉHO KOMPOSTU: Proces kompostování a  kvalita kompostu byl v  projektu navržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktura…). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol (kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující: Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k  odběru kompostu bylo zjištěno: • 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach • 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak) • 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu • 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne

UDRŽITELNOST PROJEKTU: Statutární město Brno v  rámci udržitelnosti projektu zajistí postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k rodinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s  prodejem bude realizováno školení jejich uživatelů v technice kompostování. Biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu tedy tvoří jeho podstatnou část a lze je materiálově využít. Domácí kompostování přináší možnost využití této složky komunálního odpadu přímo v místě vzniku, aniž by byly vynakládány náklady na svoz „odpadu“ do zařízení k jeho využívání. Domácí kompostování tak přispívá mimo materiálového využití i ke snížení výdajů spojených s nakládáním s komunálním odpadem.

Software MINIWASTE Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové ukazatele a jejich odchylky zobrazuje jako grafické výsledky. Nástroj je po registraci pro obce a města volně ke stažení na www.miniwaste.cz v sekci novinky.

Více informací naleznete na www.miniwaste.cz nebo www.miniwaste.eu

30.09.13 13:16

6

poradna  poradna pod lampou

Počáteční doporučení Při zadání návrhu osvětlení doporučuji vždy uvádět číslo normy, v souladu se kterou požadujete zhotovit návrh osvětlení. V našem případě se jedná o skupinu norem ČSN EN 13201. Co potřebuje projektant pro provedení návrhu osvětlovací soustavy. – Vyplněný formulář se vstupními údaji pro výběr tříd osvětlení (součást ČSN CEN/TR 13201-1 ) – !!! Vyplnit velmi pečlivě!!! Slouží pro stanovení tříd osvětlení, které mají zásadní vliv na výši investičních i provozních nákladů soustavy.

Výpočty osvětlení a jak se v nich orientovat? VÝPOČTY OSVĚTLENÍ – TÉMA, KTERÉ MŮŽE MNOHÝM ČTENÁŘŮM MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PŘIPADAT PŘÍLIŠ ODBORNÉ. DÍKY MÉ DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI V OBORU VŠAK POVAŽUJI ZÁKLADNÍ ORIENTACI VE VÝPOČTU OSVĚTLENÍ ZA VELMI VHODNOU PRO VŠECHNY, KTEŘÍ JSOU NUCENI O VHODNOSTI NAVRHOVANÉHO OSVĚTLENÍ ROZHODOVAT VĚTŠINOU Z VĚTŠÍHO MNOŽSTVÍ VARIANT. S LÍTOSTÍ MUSÍM KONSTATOVAT, ŽE JEDINÝM KRITÉRIEM ÚSPĚCHU MODERNÍ DOBY JE MAXIMÁLNÍ PROFIT, K JEHOŽ DOSAŽENÍ DOPOMÁHÁ V MNOHÝCH OBORECH OBCHODNÍ ZNAČKA „ÚSPORA“. Je skutečností, že firma, která nemá ve své nabídce úsporu či akci, je i přes leckdy nepopíratelnou kvalitu většinou až na samém konci zájmu zákazníka. Je uvedené kritérium pro rozhodování uspokojivé? Ne, není. Je neuspokojivé. Řešení s  nejnižší cenou či s  nejvyšší úsporou nemusí být vždy optimální. Proto přicházím s nabídkou zlepšení orientace v oblasti výpočtů osvětlení. Dost povídání a pojďme začít pracovat. Problematika osvětlení je velmi rozsáhlý vědní obor a  není možné se v  rámci rozsahu našeho textu věnovat všem oblastem osvětlování. Pojďme se tedy věnovat oblasti veřejného osvětlení a speciálně oblasti osvětlení komunikací.

– Výkres situace řešené oblasti nejlépe v  digitální formě ve formátu čitelném programy CAD. – Doporučuji také znalost současné situace, ve které se nachází již instalovaná osvětlovací soustava, aby bylo možné zhodnotit porovnáním stávající a navrhované soustavy přínos rekonstrukce (zejména parametry osvětlení, energetickou náročnost, provozní náročnost z pohledu údržby). OBJASNĚME SI POJMY, JEJICHŽ PROSTŘEDNICTVÍM DOCHÁZÍ NEJČASTĚJI KE ZKRESLENÍ VÝSLEDKŮ: ■ Co je činitel údržby (maintenance factor) a  jaký je jeho vliv na výsledek výpočtu? Dle požadované metodiky výpočtu osvětlení musí projektant zajistit hodnoty osvětlení požadované normou na konci období bez údržby. Činitel údržby je výpočtem stanovená hodnota, kterou projektant ponižuje vypočtenou hodnotu nového osvětlení na předpokládanou hodnotu osvětlení na konci časového období, kdy je nutné provést údržbu svítidla. Hodnota činitele udává, na kolik procent poklesne osvětlení oproti počáteční hodnotě. Volbou činitele je možné velmi ovlivnit výsledek ve prospěch či neprospěch nabízeného řešení. Čím vyšší je použitý činitel údržby, tím nižší je vypočtený instalovaný příkon!!! Obvykle používané hodnoty pro veřejné osvětlení se pohybují v rozmezí 0,80 až 0,85 (uvedené hodnoty vyjadřují pokles osvětlení od 15 % do 20 %). Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu a zdůvodnění hodnoty použitého koeficientu. ■ Co je světelný tok zdroje a jaký je jeho vliv na výsledek projektu? Světelný tok vyjadřuje množství světelné energie, kterou zdroj vyzáří za časovou jednotku. Hodnota světelného toku zdroje je udávána výrobcem v technickém katalogu. Čím vyšší je měrný příkon zdroje, tím nižší je potřebný příkon soustavy. Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu a zdůvodnění hodnoty zvoleného světelného toku.

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013 ■ Co je jas povrchu vozovky a jak ovlivní volba povrchu výsledek výpočtu? U vyšších tříd osvětlení není předmětem výpočtu intenzita osvětlení komunikace, ale vzhledem ke vnímání oka je předmětem výpočtu jas povrchu komunikace. Hodnota jasu je pro zvolenou třídu osvětlení stanovena výše uvedenou normou. Volba světlejšího povrchu komunikace má přímý vliv na neopodstatněné snížení nebo zvýšení spotřeby navrhované osvětlovací soustavy nezbytné pro dosažení normou požadované hodnoty jasu a opačně. Pro nejčastěji používaný živičný povrh volíme typ povrchu R3007. Při porovnávání více výpočtů doporučuji kontrolu zvoleného typu povrchu a zdůvodnění jeho volby. ZOPAKUJME SI: Výsledky výpočtu osvětlení mohou být projektantem ovlivněny volbou některých vstupních parametrů. Mezi nejčastěji manipulované patří: – Činitel údržby – Hodnota světelného toku zdroje (jednotka lm (lumen)) – Typ povrchu komunikace Pokud se Vám budou zdát výsledky výpočtu jednotlivých firem zásadně rozdílné, zaměřte se na kontrolu a vzájemné porovnání uvedených hodnot v jednotlivých výpočtech a nechte si důvody jejich volby řádně objasnit. ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ: Požadujte ve zprávě závěrečné porovnání hodnot požadovaných výše uvedenou normou a hodnot vypočtených projektantem formou srovnávací tabulky. U srovnávaných hodnot požadujte vždy slovní vyjádření vyhovuje nebo nevyhovuje. Požadavkem takto jednoduchého sdělení se vyvarujete v budoucnu mnoha nedorozuměním. Uvedená doporučení posuzování projektů osvětlení platí bez rozdílu použité technologie (výbojek všech typů, LED, zářivek, žárovek atp.). Ing. Petr Míka, Artechnic-Schréder Autor je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT Praha, oboru Ekonomika a řízení energetických soustav. Po skončení studia se pohyboval v oblastech ekonomiky a provozu energetiky. Od roku 1991 se plně věnuje problematice osvětlení.

 příště... Příště si vysvětlíme některé pojmy doprovázející technická řešení LED svítidel. To jsou témata příští Poradny pod lampou. Diskutujte o nich s námi! Na vaše dotazy, náměty či zkušenosti se těšíme na [email protected] nebo [email protected].

INZERCE

KB-Municipality-rozvoj-MoravHosp-269x185-v3.indd 1

06-11-mh13-10.indd 6

23.9.13 11:09

30.09.13 13:18

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

7

odborná konference

V Brně se diskutovalo o energetických úsporách ČÍM VŠÍM SI PROŠLY KNĚŽICE PŘI SVÉ CESTĚ ZA ENERGETICKOU SOBĚSTAČNOSTÍ A JAK DRAŽÍ LIDÉ Z OTROKOVIC ENERGIE V ELEKTRONICKÝCH AUKCÍCH. NEJVĚTŠÍ DISKUZI NA KONFERENCI „ENERGETICKÉ ÚSPORY PRO MĚSTA A OBCE A JEJICH FINANCOVÁNÍ“, POŘÁDANÉ 17. ZÁŘÍ SPOLEČNOSTÍ MAGNUS REGIO V BRNĚNSKÉM HOTELU VORONĚŽ, VZBUDILA PRÁVĚ TATO TÉMATA. ZAJÍMALA JAK STAROSTY, TAK I ZÁSTUPCE KRAJŮ A ŘADY VÝZNAMNÝCH FIREM, KTEŘÍ SE NA KONFERENCI SEŠLI V HOJNÉM POČTU.

Jan Pacas Peněz není v rozpočtech měst a obcí na rozhazování, proto se jejich představitelé často dívají, kde a  jak ušetřit. Snížit výdaje na účty za energie je jednou z  možností. Projekty zaměřené na energetické úspory navíc čeká v  příštím programovacím období Evropské unie boom. „Zatímco v  předešlém programovacím období byly energetické úspory spíše marginální částí, v tom příštím tomu bude jinak. Celá Evropa se snaží snižovat energetickou náročnost, je to jedna z  priorit. Tomu bude odpovídat také rozsah finan-

 závěry ■ Rozsah financování projektů na snižování energetické náročnosti by mohl v příštím programovacím období Evropské unie saturovat všechny požadavky obcí. Pokud budou mít peníze na kofinancování ■ Kněžice jsou jediná energeticky soběstačná obec v České republice. Kotelna na biomasu a bioplynová stanice tam nahrazují i kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Celý projekt vyšel na 138 milionů včetně DPH

„Nejlevnější energie je ta, která se nespotřebuje,“ bylo mottem přednášky místostarosty Otrokovic Milana Plesara.

Jak utratit za energie co nejméně? To bylo téma, o kterém diskutovali starostové spolu se zástupci ministerstev, krajů i řady významných firem na konferenci „Energetické úspory pro města a obce a jejich financování“ v brněnském hotelu Voroněž. FOTO: Attila Racek cování, který by, jak doufáme, mohl saturovat veškeré požadavky obcí. Pokud ovšem budou mít peníze na kofinancování,“ vysvětlil Alois Kopecký z Odboru řízení operačních programů ministerstva pro místní rozvoj. V Česku se ojedinělým směrem vydaly Kněžice. V  malé vesničce ve Středočeském kraji vybudovali kotelnu na biomasu a  bioplynovou stanici, která vyrábí elektřinu a  teplo, zpracovává odpady, a nahrazuje tak kanalizaci i  čistírnu odpadních vod. Kněžice se díky tomu staly první energeticky soběstačnou obcí v zemi. „Celý projekt stál kolem 138 milionů, ale to včetně DPH, protože obec v té době ještě nebyla plátcem DPH. Projekt nám navíc nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod, která by u nás stála kolem čtyřiceti milionů. Když to odečteme, ten zbytek už nebude tak vysoký,“ řekl starosta Kněžic Milan Kazda. Přesvědčit lidi, aby vzali celý projekt za svůj, však nebylo

GENERÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ PARTNER

V prvním kole panelové diskuze si nejméně odpočinul starosta energeticky soběstačných Kněžic.

je v  Kněžicích na místní teplo a elektřinu napojených 90 procent obyvatel a dokonce někteří chataři. Osobní přístup zvolili i  zastupitelé z  Otrokovic, kteří se rozhodli nabídnout obyvatelům města možnost vydražit si lepší ceny energií v  elektronické aukci.

 Přesvědčit lidi nebylo jen tak PARTNER

lehké. „Nejdříve jsme roznášeli letáky, ale nakonec jsme vybrali nejstaršího a nejváženějšího člena zastupitelstva a  ten mnoho lidí přesvědčil, aby se k projektu připojili,“ dodal Kazda. Dnes

■ V Otrokovicích draží občané energie v elektronické aukci. Podle tamního místostarosty Milana Plesara je v současnosti na trhu taková situace, že když se spojí dost lidí, dokážou dosáhnout výrazných úspor

„Když se spojí více lidí a chtějí šetřit, tak dnes je na trhu taková situace, že toho dosáhnou. Proto všude říkám – pojďme se spojit, pojďme se zapojit do společné elektronické aukce a pojďme společně šetřit peníze, kterých nikdo nemáme dost,“ uvedl místostarosta Otrokovic Milan Plesar. Mottem Plesarovy přednášky, podle kterého je nejlevnější ta energie, která se nespotřebuje,

se řídí i v Brně na sídlišti Nový Lískovec. Zastupitelé městské části se tam rozhodli zateplit obecní bytové domy a  přistoupili k  tomu velmi pečlivě. Uvědomili si totiž, že pár centimetry polystyrenu na fasádě opravdu funkční zateplení domu nekončí. „Z těch domů prakticky zůstaly jen obvodové zdi a všechno ostatní se vyměňovalo. A to si představte, že to bylo za současného obývání bytů nájemníky, takže netřeba vysvětlovat, co to bylo za šrumec. Výjimečná byla i  tloušťka zateplení a  kvalita jednotlivých prací. Zároveň jsme i  vyměnili bytová jádra,“ vysvětlila starostka městské části Brno-Nový Lískovec Jana Drápalová. Pečlivost se vyplácí i při modernizaci veřejného osvětlení. Někteří starostové se nechají zlákat vizí ohromných úspor a někdy přistoupí i k projektům, které nesplňují platné normy. „V  zadávacím řízení musí být uvedeno, že osvětlení má odpovídat normě ČSN EN 13201. Jen

■ Pár centimetry polystyrenu na fasádě opravdu funkční zateplení domu nekončí. To si uvědomili v Brně na sídlišti Nový Lískovec. Když tam zateplovali obecní bytové domy, zbyly z původní stavby prakticky jen obvodové zdi ■ Při modernizaci veřejného osvětlení by měly obce dbát normy ČSN EN 13201. Jen tak se vyhnou následujícím problémům

tak se vyhnete následujícím problémům,“ upozornil obchodní ředitel společnosti Artechnic-Schréder Petr Míka. Argumentem pro ignoraci této směrnice by podle Míky neměly být právě ani vysoké úspory. „Pokud by nás tato norma nezajímala, tak navrhuji veřejné osvětlení úplně demontovat a  dosáhneme úspory sto procent. Budeme nejúspěšnější zemí v Evropě,“ pousmál se Míka a upozornil, že jde o bezpečnost naši, i našich blízkých.

INZERCE

BEZPEČNOST V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Naše profesionální zkušenosti – záruka Vašeho úspěchu

14. října 2013, Clarion Congress Hotel Ostrava, Zkrácená 2703, Ostrava Projektová manažerka MARTINA ZEMANOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz Záštitu nad business snídaní převzali:

Mediální partner:

Organizátor:

Bezpečnost v  dopravě bude hlavním tématem diskuze vybraných odborníků, zástupců institucí, Moravskoslezského kraje, Statutárního města Ostravy a  starostů měst a  obcí, kteří se opět sejdou v Ostravě. Hlavní body otevřené diskuze: • nejnovější trendy v řízení dopravy • bezpečnost přechodů a přejezdů • aktuální stav silnic a železnic • zvýšení bezpečnosti dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje • plánované investice, které jsou nezbytně nutné k udržení a zvýšení bezpečnosti v dopravě • nehodovost a bezpečnost – kolik města ročně utratí za opravy škod způsobené dopravními nehodami nebo nehodami MHD

Více na www.magnusregio.cz/akce.php

06-11-mh13-10.indd 7

 Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání.  Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny.

OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského 47 603 73 Brno tel.: 543 14 1377 [email protected]

OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského 49 603 73 Brno tel.: 543 14 2020 [email protected]

www.voronez.cz

30.09.13 13:38

8

inzerce

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

EuroMuni – zvýhodněné municipální úvěry z evropských zdrojů cích a  městech až k  projektům ochrany životního prostředí. Detailní podmínky přijatelnosti programu má Komerční banka samozřejmě k dispozici a regionální KB EU POINT specialisté jsou připraveni vhodnost každého individuálního projektu s  každým zájemcem konzultovat. Posouzení, zda charakter projektu odpovídá podmínkám programu, poskytuje Komerční banka zdarma.

NA KONCI ČERVNA UZAVŘELY KOMERČNÍ BANKA (KB) A ROZVOJOVÁ BANKA RADY EVROPY (CEB) ÚVĚROVOU SMLOUVU, KTERÁ UMOŽNÍ MUNICIPÁLNÍM KLIENTŮM KB ČERPAT ÚVĚRY ZA ZVÝHODNĚNÝCH PODMÍNEK. KOMERČNÍ BANKA NABÍZÍ ZVÝHODNĚNÉ ÚVĚRY V RÁMCI PROGRAMU EUROMUNI. Prostředky z  programu EuroMuni jsou určeny na financování projektů měst a  obcí. Ze zdrojů CEB lze financovat maximálně 50 procent nákladů na projekt, zbývající část financí je připravena poskytnout ze svých zdrojů Komerční banka. Vše bude navíc velmi jednoduché i  po administrativní stránce. Klient komunikuje jen s Komerční bankou a  nepředkládá žádné zvláštní žádosti do CEB. Celý proces pokryje jedna uvěrová smlouva. Města a  obce prostřednictvím programu EuroMuni získají nižší úrokovou sazbu oproti sazbě, kterou by získaly, kdyby se do programu nezapojily. O výši úrokového zvýhodnění bude klient informován individuálně. Poskytnuté zvýhodnění Komerční banka garantuje po celou dobu splácení úvěru.

„ S úvěrem přichází i povinnosti S  účastí v  programu EuroMuni jsou spojeny i  určité povinnosti. Především se jedná o  reportování způsobu využití poskytnutých finančních pro-

Základní parametry programu EuroMuni Výše úvěru

od 1 mil. Kč do 60 mil. Kč, vyšší po individuálním posouzení

Podíl úvěru k nákladům projektu

max. 50 % nákladů projektu, zbylé náklady lze dofinancovat zdroji KB, dotací či vlastními zdroji klienta

Žadatel

obec, město, příspěvkové organizace těchto municipalit či obchodní společnosti většinově vlastněné municipalitou

Měna úvěru

Kč či jiná měna, dle požadavků klienta

Splatnost

individuálně

středků. CEB jako evropská podpůrná banka sleduje a  vyhodnocuje přínos svých programů v  celé Evropě. Pro potřeby tohoto sledování je nutné vyplnit jednoduchou tabulku o  výsledcích projektu – například kdy byl projekt dokončen, kolik obyvatel má k  výsledkům projektu přístup či některé technické ukazatele projektu (například délku vybudované kanalizace). Do programu EuroMuni lze zahrnout celou řadu rozvojových projektů od výstavby a oprav infrastruktury přes zlepšení životních podmínek v  ob-

Základní fakta

Počet členských států: 40, prakticky celá Evropa (mimo Velké Británie a Rakouska)

Ročně rozděleno prostředků: 1,8 miliard EUR Celková výše aktiv: 27 miliard EUR

Rating: Aaa / AA+ / AA+

(Moody's / Standard & Poor's / Fitch Ratings)

Počet zaměstnanců: 182

KONFERENCE KONFERENCE Projektová manažerka MARTINA ZEMANOVÁ Telefon: 542 425 231, GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

Doporučené zaměření projektů: 1) Zlepšování životních podmínek v  městských či venkovských oblastech • Rozvoj průmyslových ploch • Technická infrastruktura (vodovody, elektrické sítě, vedení plynu, kanalizace, zacházení s odpady) • Silniční infrastruktura a její údržba • Místní dopravní sítě ve venkovských oblastech • Základní vzdělávací a zdravotnická zařízení • Společenská, kulturní a sportovní centra jako hřiště, zelené plochy, výstavní plochy, divadla a knihovny • Zavlažovací sítě ve venkovských oblastech 2) Odstraňování následků přírodních katastrof • Rekonstrukce a oprava zničeného nebo poničeného majetku • Projekty prevence před přírodními nebo ekologickými katastrofami, především před záplavami, požárem, tornádem či zemětřesením 3) Ochrana životního prostředí • Snižovaní odpadů a projekty zacházení s pevnými a tekutými odpady • Čištění a ochrana povrchových a podzemních vod • Dekontaminace půdy • Ochrana proti hluku • Výroba energie z obnovitelných zdrojů (ne na průmyslovém základě) • Opatření na úsporu energií

„ CEB O Rozvojové bance Rady Evropy ■ Rozvojová Banka Rady Evropy (CEB) je mezinárodní rozvojová banka se sociálním posláním. Byla založena v roce 1956 s cílem přinést řešení problémů uprchlíků. Rozsah činnosti však postupně rozšířila do dalších aktivit, které přispívají k posílení sociální soudržnosti v Evropě ■ CEB usiluje o udržitelný a spravedlivý růst ve všech svých 40 členských státech. Podílí se na financování sociálních projektů, reaguje na krizové situace a přispívá ke zlepšení životních podmínek nejvíce znevýhodněných skupin obyvatelstva ■ Z pohledu investovaných prostředků není CEB tak výrazným hráčem mezinárodního financování jako například Evropská investiční banka, avšak svým zaměřením na sociální soudržnost má rozhodně své nezastupitelné místo mezi mezinárodními finančními institucemi

(mimo výrobu a distribuci energií) • Snížení znečištění ovzduší • Ochrana a rozvoj biodiverzity • Podpora ekologického způsobu dopravy a dopravních sítí

Snahou CEB i  Komerční banky je, aby výhody plynoucí z nižší úrokové sazby mohlo využívat co nejvíce českých i moravských měst a obcí. Bankovní poradci KB i regionální KB EU Point specialisté Vás rádi celým procesem provedou.

2013

ODBORNÁ KONFERENCE MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 14. listopadu 2013, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno

Záštitu nad business snídaní převzali:

Letošní již 5. ročník konference se zaměří na možnosti financování a přípravu rozpočtů v roce 2014. V tomto roce vcházíme z pohledu financování do nového rozpočtového období 2014–2020, které s sebou přináší řadu změn. Víte, jaké budou základní stavební kameny financování? Jak budou nastaveny programy podpory obcí a měst? Znáte prioritní osy operačních programů? Bude příprava a realizace projektů stejně náročná jako v předešlém programovém období? Jaký je plánovaný objem čerpaných prostředků?

Společenský večer: 13. listopadu 2013

Mediální partner:

Přednášející se zaměří také na legislativní a daňové změny pro obce a města v roce 2014. Jaké budou novinky v obecních financích a co budou v praxi znamenat? Konference nabídne také široké spektrum témat zaměřených na rozvoj měst a obcí – např. moderní řízení úřadu, elektronizace veřejné správy či veřejné osvětlení. Víte, že jednou z klíčových úspor v rozpočtu je právě modernizace veřejného osvětlení a snížení energetické náročnosti budov? Nezbytnou součástí takových investic je kvalitní energetický management. Organizátoři konference garantují nejen vytvoření prostoru pro získání odborných a praktických informací, ale také odpovídající prostor pro diskuzi.

Účastníci konference: Zástupci státní správy a samosprávy - starostové, tajemníci, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku, úředníci všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina), krajů Královéhradeckého a Pardubického a další.

Konferenční poplatek: 800 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 2 000 Kč pro zástupce soukromého sektoru

Organizátor:

Hlavní témata konference: • Veřejné financování a příprava rozpočtů na rok 2014 • Možnosti financování v programovém období 2014–2020 • Modernizace veřejného osvětlení • Rozvoj měst a obcí

v gastronomické komplexu Moravská chalupa v Brně

(Poplatek zahrnuje občerstvení během dne, oběd, sborník)

Více na www.magnusregio.cz/konference.php

06-11-mh13-10.indd 8

30.09.13 13:19

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Mýtný systém polyká peníze. Na odměnách se vyplácí stamiliony SPOTŘEBOVAL MÝTNÝ SYSTÉM ZA PRVNÍCH PĚT LET SVÉHO PROVOZU POLOVINU, NEBO PĚTINU Z TOHO, CO VYDĚLAL? A JE TO HODNĚ, NEBO MÁLO? NAD TĚMITO OTÁZKAMI NEPANUJE SHODA. FOTO: Jiří Gregor

Jan Pacas Podle premiéra Jiřího Rusnoka a  Nejvyššího kontrolního úřadu je český systém výběru mýta neefektivní a  drahý. Ředitelství silnic a dálnic jej však hájí. Už letos v květnu vydali kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zprávu, podle které sice není elektronický výběr mýtného prodělečný, ale za prvích pět let provozu odčerpal celou polovinu všech výnosů, které vytvořil. Zástupci Ředitelství silnic a  dálnic to však popřeli s  tím, že se úřad dopustil účetní chyby. „Náš zásadní nesouhlas souvisí se skutečností, že kontroloři do provozních nákladů započítali investice na pořízení samotné-

9

silniční doprava

ho mýtného systému, a to v celé jejich úhrnné výši,“ řekl ředitel úseku Provozovatele elektronického mýta při ŘSD Václav Nestrašil. Mýtný systém přitom zůstane státu a  standardně by se měl podle Nestrašila odepisovat po celou dobu jeho životnosti. S  tím zřejmě souhlasí i  premiér Jiří Rusnok. Ten už v souvislosti s výběrem mýta nemluvil o polovině spotřebovaných výnosů, ale pouze o pětině. Přesto není spokojený. „Je to, myslím, i  evropsky nebývale drahý a neefektivní systém. Jenže se s  tím bohužel z  velké části už dnes nedá nic dělat,“ vyjádřil se premiér.

Úředníci z  ŘSD nesouhlasí ani s  tímto závěrem. „Za sebe mohu říci, že Česká republika má standardní, výkonný a  spolehlivý mýtný systém, který dosahuje účinnosti výběru mýta přes 99 procent,“ uvedl Nestrašil. Co však už nezmínil, jsou odměny, které za tuto úspěšnost vyplácí ŘSD provozovateli systému firmě Kapsch. Úspěšnost, při která Kapsch dostává odměny (nad 95 procent), byla zatím dosažena vždy, a stát tak na odměnách za tento „nadstandard“ vyplatil již přes čtvrt miliardy korun. Za kritikou mýtného systému stojí z  velké části právě smlouva mezi státem a firmou Kapsch

a  v  ní zakotvené odměny a  dodatky. „O pohnutkách těch, kdo za stát takovou smlouvu včetně jejich dodatků podepisovali, si lze věru myslet leccos,“ postěžoval si expert na dopravu v Hnutí Duha Pavel Přibyl. Stát přitom neplatí pouze společnosti Kapsch. Míru úspěšnosti, za kterou má Kapsch dostávat od státu odměny, vyhodnotil nezávislý soudní znalec. Jeho služby stály za pětileté období dalších 113 milioů korun, které opět uhradilo ŘSD. Další desítky milionů vyplácí stát konsorciu BSP Lawyer Partners a advokátní kanceláři Němec, Bláha, Navrátilová za služby spojené s vymáháním pohledávek. Podle NKÚ se náklady na vymožení pohledávek za 18 milionů korun vyšplhaly na téměř 57 milionů. Za vymožení pohledávek tak stát zaplatil třikrát víc, než kolik z nich ve výsledku měl. Zástupci ŘSD se na to však dívají jinak. „Jen za období mezi ukončením kontrolní činnosti NKÚ a  vydáním Závěrečné zprávy z  této kontrolní akce, vzrostl objem vymožených pohledávek takřka dvojnásobně, přičemž náklady se již příliš nezvyšovaly! Smyslem vymáhání pohledávek je také prevence, nikoliv maximalizace výnosů,“ oponoval Nestrašil.

Investice do budování dálnic nejsou dostatečné Uplynulá tři léta přinesla výrazný pokles investic do budování dálnic. Ani na další roky není výhled optimistický. Situaci komplikuje odkládání staveb, jejich prodlužování a množství právních sporů. A výsledek? V následujících letech se bude nových dálnic otevírat relativně málo. Zatímco letos si muselo ministerstvo dopravy vystačit s rozpočtem zhruba 46 miliard korun, v příštím roce by mělo hospodařit s částkou o přibližně 3,6 miliardy vyšší. K médii uváděné částce 36 miliard korun v návrhu rozpočtu pro příští rok je totiž třeba přičíst dalších 11 miliard, které představují nároky ministerstva na evropské prostředky nevyčerpané v letošním roce a plánovanou dotaci 2,6 miliardy korun na financování regionální dopravy. „Máme připravenu zásobu náhradních projektů pro čerpání evropských fondů, tak aby Česko nepřišlo o peníze, které může z Bruselu získat. Za jednu korunu od českých občanů tak získáme až čtyři koruny navíc na dopravní stavby. To je rozhodně lepší filozofie než slepě šetřit, a de facto se tím připravovat o peníze,“ řekl ministr dopravy Zdeněk Žák.

„ Nové úseky se otevírají I když je veřejnost vůči tempu otevírání nových dálnic velmi kritická, v letošním roce se otevře téměř šedesát kilometrů nových čtyřproudových komunikací. Problém je ale v tom, že se většinou nejedná o ucelené části. A tak máme řadu silnic, které jsou ve většině své trasy čtyřproudové, ale určitá část stavby je beznadějně zablokována kvůli právním sporům. To platí například pro trasy z Prahy do Ústí nad Labem, obchvat Tábora či silnici z Brna do Vídně. „V případě silnice R52 z Brna do Vídně je největším problémem v rámci přípravy této stavby rozhodnutí soudu o zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje,“ komentovala situaci Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic. Jihomoravský zastupitel David Macek k tomu dodal, že se zastupitelstvo kraje loni v září obrátilo se stížností proti zrušení zásad územního rozvoje k Ústavnímu soudu. „Soud o věci bohužel dosud nerozhodl. S ohledem na princip předběžné opatrnosti kraj zahájil práce na nových zásadách. V současné době probíhá výběrové řízení na jejich projektanta. Vydání tohoto dokumentu se předpokládá koncem roku 2015,“ uvedl Macek. Snaha o zlepšení situace je společná reprezentacím všech krajů, které ovšem na stát mohou mnohdy pouze naléhat. „Kraj jedná se zástupci státu na všech úrovních, především pak s ministerstvem dopravy. Dopravní infrastruktura bude jedním ze zásadních témat také při návštěvě prezidenta republiky koncem září,“ uzavřel Macek. (lk)

INZERCE

Na Moravskoslezsku investují do oprav menších silnic přes miliardu korun Na Moravskoslezskýc silnicích se řidičům jezdí komfortněji a bezpečněji. Letos skončil projekt Silnice 2011, ve kterém kraj za téměř pět set milionů opravil bezmála sedmdesát kilometrů silnic II. a III. třídy. Zároveň odstartoval projekt Silnice 2013, na který půjde dvakrát více peněz. „Na mnoha úsecích silnic se díky realizaci projektu zkrátila jízdní doba, snížily se tak negativní důsledky dopravy na životní prostředí a  jízda po opravených silnicích je bezpečnější,“ vyjmenoval přínosy oprav náměstek hejtmana pro dopravu Daniel Havlík. Z  celkem 485 milionů korun, které rekonstrukce silnic spo-

lykaly, zaplatil kraj jen necelou třetinu. Větší část pokryly dotace z  Regionálního operační programu Moravskoslezsko. „Opravované úseky se vybíraly na základě žebříčku priorit a  jsou uvedeny i  v  Bílé knize, kterou vede Správa silnic,“ řekla Hana Krausová z odboru evropských projektů. Že byly některé z opravovaných silnic v  opravdu dezolátním stavu, potvrdil i  Havlík. Krajskou pokladnu vyšly opravy na 153 milionů korun. Projektem Silnice 2011 však práce na zlepšení dopravní situace v Moravskoslezském kraji nekončí. „V současné době realizujeme projekty 2013 v  první až čtvrté

etapě. Zrekonstuujeme 18 úseků silnic druhé a  třetí třídy ve vlastictví Moravskoslezského kraje,“ uvedla mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová. Na letošní projekt má jít dvakrát více peněz, než na Silnice 2011. „Ta částka už je poměrně výrazně větší. Půjde o  více než miliardu korun,“ doplnil Havlík. Kromě toho kraj opravuje silnice i  kolem Rýmařova a  Ondřejova a  plánuje další rekonstrukce na příští rok. „Rada Moravskoslezského kraje schválila přípravu dalších projektů s názvem Silnice 2014,“ poznamenala Špornová.

finanční podpora

mediální partneři

JAN PACAS

INZERCE

JAGUAR TOUR

HOW ALIVE ARE YOU? Jaguar XKR-S, XJR, XFR-S, F-TYPE: Spotřeba paliva v l/100 km: 18,9–12,6 ve městě; 8,6–6,9 mimo město; 12,3–9,0 kombinovaná. Kombinovaná hodnota emisí CO2 292–209 g/km. Ilustrační fotografie.

CARTec motor, s.r.o. | Mariánské nám. 5 | 617 00 Brno

06-11-mh13-10.indd 9

30.09.13 13:19

10

bezpečnost na silnici

Policie bojuje proti nebezpečným billboardům BEZPEČNOST NA ČESKÝCH SILNICÍCH OHROŽUJÍ STOVKY ŠPATNĚ UMÍSTĚNÝCH BILLBOARDŮ A REKLAM. NEJDE VŠAK JEN O TY POSTAVENÉ NAČERNO. Tereza Hašková Některé schválené billboardy u  rušných křižovatek oslňují řidiče. Dopravní policie však ve městech může bujení billboardů pouze přihlížet. Stavební úřady

měst často schválí billboard i přes nesouhlas policie. Ta se snaží odstranit billboardy alespoň z  krajských silnic. Chvilka nepozornosti a  auto končí ve sloupu nedalekého billboardu. Řidič není zraněný, ale vůz je na odpis. Dopravní nehoda, která se stala v  půlce září v  Brně na ulici Kníničská, přesně ukazuje slabinu českých silnic. Každý rok na nich při srážce s  billboardem zemře deset lidí. „Billboardy pravděpodobně způsobí mnoho dalších nehod tím, že upoutají na osudnou chvilku pozornost řidiče,“ uvedl Jindřich Rybka z  dopravní policie Jihomoravského kraje. Odstraňování nebezpečných reklam z okolí silnic je sisyfovská

práce. „V  Jihomoravském kraji je asi 750 špatně umístěných reklamních zařízení v  blízkosti silnic,“ řekl Rybka. Nejde jen o billboardy, ale různé bannery, reklamní tabule a  vývěsky. Velká část z  nich je umístěná nelegálně. „Podnikatelé často ani nevědí, že musí žádat o povolení úřady,“ ozřejmil Rybka.

 I schválené reklamy oslňují Schválený billboard však může také rušit. Příkladem je LED tabule na rohu ulice Heršpická u České pošty v  Brně. „Stojí u  rušné kři-

žovatky řízené semaforem, a jeho červená barva navíc splývá se signalizací přechodu pro chodce,“ uvedl Rybka. Právě velké svítící obrazovky považuje policie za největší hrozbu. Billboard společnosti Rubl. cz s  reklamou Vodafone schválil stavebním úřad městské části Brno-střed přes nesouhlas dopravní policie. „Žádost splňovala všechny náležitosti dle stavebního zákona. Billboard nestojí na silničním pozemku, tudíž o jeho umístění nerozhoduje dopravní inspektorát,“ řekl mluvčí úřadu Brna-střed Roman Burián. Úředníci místo prošetřili. Billboard podle nich okolní dopravu nenarušuje.

Povinné ručení: Cenová konkurence je na úkor kvality Ti šťastnější podobnou situaci nikdy nezažili, ti méně šťastní vědí, že vybourat se je stresující zážitek. Pokud člověk vyvázne ve zdraví, nervy mu nezklidní ani následující kolotoč papírování a průtahů. „Byl všední den a jel jsem do práce. Na kruhovém přechodu do mého auta narazil pán ve felicii. Začal složitý kolotoč jednání. Oprava auta byla banální, zato papírování a průtahy neuvěřitelné. Pojišťovna vše bezdůvodně prodlužovala,“ svěřil se Moravskému hospodářství čtenář Luboš, který si dál nepřál být jmenován. U likvidace pojistných událostí většinou není problém se smluvními a velkými pojišťovnami. „Standard a kvalitu služeb drží ty největší – Česká Pojišťovna, Allianz, Kooperativa, ČPP,“ řekl k tomu Jaroslav Ondráček, vedoucí servisu Ford Charouz. Tyto pojišťovny mají dost kompetentních lidí a techniků. „Když vás nabourá řidič pojištěný u malé pojišťovny, je lepší řešit vše přes takzvané právní zastoupení vaší pojišťovny. Zde se totiž vše může protáhnout,“ dodal Ondráček.

Cenová konkurence na našem trhu je vysoká. „Ceny povinného ručení jsou na samém dně. Proto se pojišťovny snaží přilákat klienty spíš nabídkou kvalitního klientského servisu a doplňkových služeb,“ vysvětlil výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jakub Hradec. Jeho slova potvrdil i mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral. „Cena pojištění je jedním z důležitých faktorů při rozhodování klientů o tom, u které pojišťovny uzavřou povinné ručení. Nemělo by se však jednat o faktor hlavní či jediný. Je důležité se vždy podívat na to, co za své peníze dostávám. Klient by měl zvážit i rozsah krytých rizik, výši pojistných limitů, rychlost likvidace, velikost sítě smluvních partnerů, či rozsah asistenčních služeb,“ tvrdí Zavoral. S tím souhlasil i Václav Balek z pojišťovny Allianz. „U nás nemá cenová konkurence žádný dopad na kvalitu, od ostatních se odlišujeme vyšší kvalitou služeb. Letos jsme přišli například s povinným ručením, které chrání auto i proti ukradení,“ řekl Balek.

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013 V zastavěném území je stanovisko dopravní policie ke schválení billboardu nezávazné. Jinde je ale neberou na lehkou váhu. „Krajský úřad při schvalování umístění reklam respektuje stanoviska Policie ČR,“ uvedla mluvčí kraje Denisa Kapitančiková. Krajský úřad jako správce silnic první třídy nyní spolupracuje s  policií na odstranění billboardů z  nejfrekventovanějších tahů. „Letos se nám podařilo odstranit šest z  deseti nevhodně umístěných billboardů na silnici R43,“ shrnul výsledky spolupráce Rybka. Tlak reklamních firem je velký. Ve vyspělých zemích je ale svazují pravidla. „Každý úředník, který schválí špatně umístěnou reklamu, má nést odpovědnost,“ uzavřel Rybka. Billboardy mají zmizet z  českých dálnic a  rychlostních silnic za pět let. Loňská novela zákona však nepočítá s jejich zákazem v  zastavěných územích. Místo přehlednějších silnic může ale tato novela přinést ještě větší džungle billboardů na

 billboardy ■ Billboardy v ochranném pásmu dálnic a rychlostních silnic v současnosti schvaluje ministerstvo dopravy ■ Billboardy kolem silnic první třídy krajské úřady ■ Reklamu na silnicích nižších tříd schvalují úřady obcí s rozšířenou působností ■ Reklamu kolem místních a veřejnosti přístupných účelových komunikací schvalují obecní úřady či úřady městských částí

výpadovkách měst. „Výpadovky vyžadují mnohem větší soustředění řidičů než dálnice, jsou plné křižovatek a dopravních značek,“ uvedl Štěpán Fiala z  iniciativy Nechceme billboardy u  silnic a dálnic.

Mimořádně sporná je praxe krácení pojistného plnění u starších dílů. Zde se může přístup pojišťoven lišit. „Každá škoda je individuální. Posuzuje se například servisní historie vozidla, jaké díly mají být opraveny nebo jak byla oprava provedena. Nelze uvést jeden obecný přístup,“ prohlásil vedoucí Oddělení likvidace pojišťovny Triglav David Nastoupil. Klíčová je v takové situaci komunikace mezi klientem a pojišťovnou. „Při likvidaci škod na starších vozidlech se již od prvopočátku s klientem domlouváme, jak auto opravit tak, aby dopad na peněženku klienta byl ideálně nulový,“ přiblížil Tomáš Zavoral s tím, že vhodnou alternativou pro tyto klienty je oprava u smluvních partnerů pojišťovny, kteří v rámci spolupráce naleznou na trhu kvalitativně rovnocenné díly, takzvané aftermarkety. U těch nemusí klient nic doplácet ze svého. Komunikace ze strany klienta má dopad i na rychlost odškodnění. Pojišťovny vyplácí škody i do jednoho až pěti dnů od dodání potřebných podkladů. LADISLAV KOUBEK

INZERCE

Moderní informační systémy jsou pro města přínosem nejvhodnější dopravní opatření. Předdefinované nebo manuálně zapsané výstupy jsou pak z  dispečinku promítány řidičům na proměnné informační tabule rozmístěné na hlavních příjezdových komunikacích do města a na důležitých dopravních uzlech, kde dochází k dělení a slučování jednotlivých tranzitních dopravních proudů. Řidiči si tak mohou na základě zobrazených informací vybrat nejvhodnější trasu bez zbytečného zdržení v přetíženém směru.

MĚSTSKÉ AGLOMERACE SE DLOUHODOBĚ POTÝKAJÍ S NÁRŮSTEM AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY A JE VÍCE NEŽ PRAVDĚPODOBNÉ, ŽE SE TENTO TREND V BLÍZKÉM ČASOVÉM HORIZONTU NEBUDE MĚNIT. K PŘETÍŽENÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ DOCHÁZÍ PŘEDEVŠÍM NA HLAVNÍCH TEPNÁCH VE ŠPIČKÁCH PRACOVNÍCH DNŮ. Nabízí se dvě možnosti, jak tuto komplikovanou situaci řešit: stavět další a  další kapacitní komunikace, nebo usměrnit dopravní proudy pomocí telematických systémů. Tato druhá možnost je mnohem logičtější, uvážíme-li, že pro rozšiřování komunikací zkrátka často již není dostatek místa a  jsou finančně i organizačně velmi náročné. Podstatou telematického systému je předávání informací z centrálního dispečinku řidičům prostřednictvím LED proměnných informačních tabulí (PIT). Centrální dispečink získává provozní informace ze strategických dopravních detektorů, meteostanic, z technologií na jednotlivých křižovatkách a  dopravní řídicí ústředny. Na základě těchto informací jsou buď automaticky, nebo pomocí operátora zvolena

06-11-mh13-10.indd 10

 Komplexní dopravní vazby

Mapové zobrazení na plnobarevné LED proměnné informační tabuli.

Telematické technologie lze využít i pro informování řidičů o chystaných akcích a s tím spojených dopravních omezeních.

FOTO: AŽD Praha

LED proměnné informační tabule umožňují včas varovat před potenciálními komplikacemi.

Pro zajištění komplexních dopravních vazeb lze inteligentní dopravní systémy propojit s městskou dopravní ústřednou, která řídí světelnou signalizaci. Díky správně zvoleným scénářům řešení konkrétních dopravních situací lze pak účinně redukovat vjezd do oblastí s přetíženou dopravní sítí a  vytěsnit vozidla na jiné volnější komunikace. Cílem je zachovat plynulost dopravy a  vyhnout se problémům spojeným s kongescemi. Takové inteligentní dopravní systémy jsou v  současné době aplikovány v mnoha městech ve světě. V České republice byl ucelený informační systém, na jehož výstavbě se podílela i společnost AŽD Praha s.r.o., nedávno vybudován v  hlavním městě Praze. Bylo zde umístěno několik desítek LED proměnných informačních tabulí různých velikostí s různými možnostmi zobrazení

na téměř šedesáti různých stanovištích. Společnost AŽD Praha dodala LED technologie s místním systémem řízení včetně datového přenosu a komunikací na centrální dispečink pro 34 stanovišť. Z důvodu začlenění do historického jádra byly především v centru metropole zvoleny menší tabule s  možností textového zobrazení zpráv řidičům. Velké tabule byly nainstalovány před významnými křižovatkami dálnic s  městským okruhem. Tyto tabule umožňují kromě běžných informací i plnobarevně zobrazit silniční síť s hustotou dopravního zatížení jednotlivých komunikací. Smyslem informačního systému je zajistit bezproblémovou dopravu ve městech při zvýšené intenzitě dopravy nebo při mimořádných událostech, kterými mohou být například dopravní nehody, uzavírky komunikací nebo také připravované sportovní a kulturní akce. Shodou náhod se hned několik měsíců po instalaci osvědčil informační systém v  Praze, kdy došlo k  rozsáhlým povodním a  mnoha uzavírkám komunikací napříč celým městem. Řidičům byly poskytovány aktuální dopravní informace důležité pro jejich komfortnější jízdu.

Ing. IVANA ČERNÁ AŽD Praha, s.r.o.

30.09.13 13:39

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Problémem sítě zásobování teplem jsou parovody V TRUBKÁCH, KTERÝMI SE V ČESKU ROZVÁDÍ TEPLO KE ČTYŘEM MILIONŮM LIDÍ, PROUDÍ ČASTO PÁRA ZAHŘÁTÁ NA DVĚ STĚ TŘICET STUPŇŮ. Jan Pacas Kdysi ji potřebovaly podniky, které dnes už neexistují. Přesto zůstávají parovody v Česku dodnes, i  když jsou v  nich tepelné ztráty mnohem větší než v rozvodech na horkou vodu. Příkladem za všechny může být Brno. Kdysi tam byla řada textilek, které potřebovaly vřelou páru. Dávno už nefungují, ale kvůli výměně starých parovodů za nové trubky na horkou vodu byly brněnské ulice rozkopané i o těchto prázdninách. „Ten projekt se nastartoval někdy v  roce 2010 a  měl by pokračovat až do roku 2020,“ řekl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Celou akci platí brněnské teplárny ze svého. „My investujeme řádově sto až sto padesát milionů ročně. Takže když si to spočítáte za ono desetileté období, tak celá ta rekonstrukce bude stát přes miliardu korun,“ sečetl Fajmon. I když jsou tepelné ztráty v trubkách na horkou vodu oproti parovodům

FOTO: Archiv Tepláren Brno třetinové a teplárny díky nim nemusí zdražovat teplo, nesehnaly na projekt dotaci. Ministerstvo životního prostředí přitom už vypsalo několik dotačních výzev, ve kterých si mohly teplárny o peníze na modernizaci rozvodů tepla říci. Jejich parametry však úředníci nastavili tak, že je například brněnské teplárny nemohly využít. „Podmínky týkající se úspor emisí oxidu uhličitého byly takové, že pro řadu tepláren bylo jejich splnění nereálné,“ postěžoval si ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Teplárny tedy dostaly dotace pouze tehdy, když prokázaly, že jejich projekt sníží emise oxidu uhličitého pod určitý limit a  na tepelných úsporách zas tak nezáleželo. „Pokud v teplárně nespalu-

11

teplárenství

jete uhlí, ale zemní plyn, což už je v podstatě velmi ekologické palivo, tak jste na ty dotace prostě nedosáhli,“ vysvětlil Fajmon z Tepláren Brno.

„ Nová výzva Letos na konci června vypsalo ministerstvu novou výzvu, která by měla situaci změnit. „Oproti těm minulým pokrývá tato širší spektrum žadatelů,“ přiblížil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Kolik jejím prostřednictvím půjde na modernizaci rozvodů tepla peněz, však ještě není jasné. „Finanční alokace ještě nebyla stanovena. Po

ukončení příjmu žádostí bude výzva vyhodnocena v  závislosti na stavu disponibilních prostředků v  prioritní ose dva,“ uvedl Vitík a dodal, že projektový záměr předložilo zatím devět teplárenských společností, které si dohromady řekly o  dotace ve výši 213 milionů korun. I tak je ale podpora modernizace tepelných rozvodů ve srovnání s  dalšími programy zaměřenými na tepelné úspory, jako je například Zelená úsporám, podstatně nižší. „Nové trubky nikdo nevidí. Politici radši dají lidem peníze na zateplení domu, a když jim dojde účet za teplo, nechají je, aby nadávali na teplárnu,“ komentoval situaci Hájek. Zástupci ministerstva životního prostředí však s  Hájkovým hodnocením nesouhlasí. „Modernizaci systému zásobování tepelnou energií podporujeme i  formou derogace, kdy výrobci elektřiny, včetně tepláren, obdrží v  období 2013-2020 bezplatné povolenky, jejichž hodnotu však musí investovat do modernizace výroby a  snížení emisí. Jen v  oblasti modernizace rozvodů tepla převyšuje hodnota takto podpořených investic 5,5 miliardy korun,“ upozornil Vitík. S podporou modernizace rozvodů tepla se počítá i  v  příštím programovacím období Evropské unie. „V rámci příprav jsme toto opatření začlenili do návrhu Operačního programu Životní prostředí 2014-2020,“ uzavřel Vitík.

Topná sezona začala dříve než v minulém roce Brněnské teplárny zahájily topnou sezónu o tři dny dříve než loni. Může za to výrazné ochlazení. Minulá topná sezóna přitom skončila až na začátku června. Zřejmě i díky tomu zvýšily brněnské teplárny prodej tepla o 1,6 procenta. Zároveň snížily ztráty při distribuci o čtrnáct tisíc gigajoulů. Za minulou topnou sezonu počítají Teplárny Brno s pravděpodobně rekordním provozním ziskem ve výši 129 milionů korun. Podruhé za posledních deset let definitivně ukončily přívod tepla až na začátku června. „Prodali jsme zhruba stejné množství tepla jako v předešlé sezoně. Z hlediska počasí měla ta minulá netradiční vývoj, ale z pohledu celkových hodnot byla průměrná,“ přiblížil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Zisky vzrostly Za minulou topnou sezonu počítají brněnské teplárny s  provozním ziskem ve výši

129 milionů korun

Tepla ale neprodaly výrazně více, ani ho nezdražovaly. Na zisku se podepsala vnitřní reorga-

nizace, úspory a zvýšení efektivity

Teplárny však ani nezdražovaly. Podle Fajmona tak za dobrým ekonomickým výsledkem společnosti stojí hlavně vnitřní reorganizace, úspory a zvýšení efektivity. „Rozhodně to nešlo na úkor našich zákazníků,“ zdůraznil. Kolik vydělají brněnské teplárny v právě začínající topné sezoně, lze zatím jen těžko odhadovat. Vzhledem k chladnému počasí však začaly letos přivádět teplo do radiátorů už 18. září. Tedy o tři dny dříve než v loňském roce. „Navzdory původním předpovědím meteorologů jsou zářijové teploty podprůměrné a ochlazení má být dlouhodobější, proto jsme zahájili vytápění,“ vysvětlil provozní ředitel tepláren Igor Šesták. Zda to bude mít vliv na provozní zisk, je ale těžké odhadnout. „Například říjen má být zase nadprůměrně teplý, takže můžeme dodávky tepla přerušit,“ uvedla Gáliková. Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu začíná 1. září a končí 31. května. Teplárny pustí teplo do systému ve chvíli, kdy klesne teplota pod třináct stupňů Celsia a neočekává se její zvýšení. Kromě Brna už zahájila sezonu i ostatní velká města. V Ostravě 13. září a ve Zlíně o čtyři dny později. „Pokud se oteplí, vytápění přerušíme,“ sdělila Jana Burešová, mluvčí Tepláren Otrokovice, které dodávají teplo do Zlína. (vv)

INZERCE

Tepelná pohoda v bytech

„ topná sezóna

TOPNÁ SEZÓNA ZAČALA A TEPLÁRNY BRNO DLE VÝVOJE POČASÍ A PLATNÉ LEGISLATIVY ŘÍDÍ SVÉ ZDROJE. K TEPELNÉ POHODĚ VE VAŠEM BYTĚ ALE MŮŽETE V MNOHÉM PŘISPĚT SAMI. Doporučené hodnoty vnitřních teplot ve vytápěných místnostech.

Často si totiž ani neuvědomujeme, jak jednotlivé parametry vnitřního prostředí bytů dokáží ovlivnit pohodu, zdravotní stav člověka i vlastní budovy.

„ TEPLOTA VZDUCHU K nejdůležitějším a  člověkem nejvíce vnímaným složkám vnitřního prostředí patří tepelně vlhkostní mikroklima. Je známo, že tepelná pohoda člověka má daleko větší vliv na jeho subjektivní pocit pohody než obtěžující hluk

06-11-mh13-10.indd 11

nebo chemické látky. V  zimním období by se teploty vzduchu v obytných místnostech měly pohybovat v  rozmezí cca 20–24  °C, což jsou teploty optimální. Regulace otopných soustav pro nastavení teploty podle individuální potřeby je v  současné době již samozřejmostí. V noci mohou být tyto teploty sníženy až o 3 °C. Důležitý je rozdíl mezi teplotou vzduchu a  teplotou

stěn. Optimální rozdíl jsou 2  °C, větší rozdíl než 4 °C je již pociťován jako nepříjemný. V každém prostředí vždy existuje 5 % jedinců nespokojených s danými tepelnými podmínkami. Evropské předpisy hodnotí tuto situaci jako komfort. Jako standardní jsou tepelné podmínky hodnoceny při 10 % nespokojených a přípustné pak při 15 % nespokojených.

„ RELATIVNÍ VLHKOST VZDUCHU Složitější bývá dodržení optimální vlhkosti vzduchu. Člověk je dlouhodobě adaptován na relativní vlhkosti v rozmezí 40–50 %. Přikláníme se k tomu, že optimální hodnoty ve vnitřním prostředí bytů by

měly být 30–50 %. V otopném období se běžně setkáváme s  vlhkostmi i  pod 20 %, což je již prostředí, které přináší značné diskomfortní, až zdravotní problémy. Dochází k  vysychání sliznic a  tím snížení jejich obranyschopnosti. Důsledkem je zvýšený výskyt respiračních onemocnění. Nadbytečná vlhkost v  prostředí (pro čtyřčlennou rodinu je to cca 10 l denně), která není z prostředí odvedena, má za následek růst plísní a  mikroorganismů. Na zvýšení vlhkosti v  bytech se mohou podílet i tepelně technické závady stavby a porušení stavební konstrukce. Všechny stěny, stropy a podlahy musí vykazovat v každém místě konstrukce vnitřní povrchovou teplotu bezpečně nad teplotou rosného bodu. Jestliže povrchová teplota poklesne pod tuto teplotu, způsobuje vznikající kondenzát další masivní nárůst plísní. Na tepelnou pohodu v  bytech mají také nemalý vliv rychlost proudění vzduchu, ostatní škodliviny a  větrání. Základním opatřením k zajištění vhodného vnitřního prostředí bytů je dostatečné větrání. Je to opatření nezbytné, ale je třeba ho optimalizovat s přihlédnutím k jeho energetické náročnosti. Větráme intenzivně a krátce.

Teplárny odstartovaly topnou sezónu dřív než vloni S dodávkami tepla začaly letos Teplárny Brno ve středu 18. září, tedy o tři dny dříve než vloni. Přestože mnohé Brňany ochlazení zaskočilo, teplárny byly připraveny a start topné sezóny proběhl bez problémů. I když zkušenosti potvrzují, že v září se topí spíše výjimečně, oficiálně začíná topná sezóna 1. září každého roku. „Letos navzdory původním předpovědím meteorologů byly zářijové teploty podprůměrné a ochlazení bylo dlouhodobější, proto bylo nutné zahájit vytápění,“ vysvětlil provozní ředitel Tepláren Brno Igor Šesták. Pracovníci Tepláren Brno do konce prázdnin provedli kontroly připravenosti provozovaných tepelných zdrojů, sekundárních i primárních rozvodů centrálního zásobování teplem. Vyhláška uvádí, že dodávky tepla jsou zahájeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty.

30.09.13 13:40

12

energetické suroviny

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Vstoupili jsme do nové éry. Česko bude stále více energeticky závislé Čísla napovídají, že horníci opravdu nebudou mít jednoduché období. Podle údaje Českého statistického úřadu jen v prosinci 2012 meziročně klesla hodnota nových zakázek českých hutí o 31 procent. A v únoru 2013 šel hutní průmysl celkově oproti stejnému období předchozího roku dolů o více než 12 procent.

A JE TO TADY. NA MORAVU A SLEZSKO DOPADLA CELOSVĚTOVÁ KRIZE TĚŽBY UHLÍ. NEJVĚTŠÍ TĚŽAŘSKÁ SPOLEČNOST V ČESKU OKD OZNÁMILA, ŽE JIŽ DÁL NEMŮŽE PROVOZOVAT ZTRÁTOVÝ DŮL PASKOV A NA KONCI ROKU 2014 JEJ UZAVŘE. Veronika Slámová Ať již jednání s vládou o možném sociálním provozu dopadnou jakkoli, nezmění to základní fakt. Uhlí v Česku dochází, a tak je jeho těžba stále dražší. Jenže světový trend je opačný. Cena uhlí klesá tak rychle, že to může zamávat i  s  takovým gigantem, jako jsou Ostravsko-karvinské doly patřící do Bakalova impéria NWR. Aby společnost bouři přečkala, musí se zbavit ztrátových provozů, mezi něž patří i  důl se třemi tisíci za-

„ Dominový efekt spustil břidlicový plyn FOTO: Archiv OKD

Kolik je dobývacích prostorů v Česku

Počty zaměstnanců

Černé uhlí

17

Černé uhlí

16 026

Hnědé uhlí a lignit

31

Hnědé uhlí

8279

Zemní plyn a ropa

104

městnanci. Sama NWR totiž už není tak silná, jak tomu bylo před rokem. Jen pro představu: v loňském roce se akcie společnosti prodávaly za 130 korun. V  dubnu cena klesla na 66 korun. Na podzim – v září už stála jedna akcie 27 korun. Není

Zemní plyn a ropa

proto divu, že se vedení firmy rozhodlo pro razantní řešení. „Firma musí změnit strukturu a  systém svého podnikání. Bude to bolestivá, ale zároveň jediná cesta k  zachování stability firmy i  navazujících průmyslových odvětví v našem regionu,“ upozornil

182

na jaře při jmenování do funkce Ján Fabián, nový generální ředitel a  předseda představenstva OKD. Podle něj ale není diskuze o pádu OKD na místě. Firma má totiž v záloze další doly pod Karvinou, kde může těžit ještě dalších dvacet let.

A co se vlastně v  těžařském byznysu odehrálo? Hornictví se dlouhodobě potýká s  problematikou nižší výtěžnosti uhlí. Jeho zásoby se ztenčují. Nepřidala mu ani vleknoucí se recese a  krize ocelářského průmyslu. Asi největší ránu však utrpělo ve chvíli, kdy se v Americe začal ve velkém těžit břidlicový plyn. „Od roku 2007 klesla cena břidlicového plynu z  dvaadvaceti dolarů za tisíc kubíků na dnešních sedm dolarů. To způsobilo dramatický nárůst poptávky po břidlicovém plynu. O černé uhlí přestal být tak velký zájem a  ceny šly dolů,“ vysvětlil Jan Ondřich z poradenské společnosti Candole Partners.

Místní horníci mají ale šanci na brzký obrat. I pohádka o  zázračných nalezištích má své trhliny a možná brzy skončí. Břidlicového plynu totiž není pod zemí tolik, jak se zpočátku zdálo a náročnější těžba může cenu zase zvýšit. „Investiční chuť se zpomalila. Nezastavila se, ale zbrzdila,“ komentoval to pro Bloomberg Stephen Trauber ze Citigroup. Břidlicové zlato hledají i české firmy. Ale ani tady zřejmě nezbohatnou. Zatím největší naleziště se nachází na Trutnovsku. Další zdroje jsou údajně na Pardubicku a v okolí Svitav. Proti takovým plánům se však tvrdě ohradili místní i ekologické organizace. "Podobný výzkum jsem vedl na Trutnovsku již v osmdesátých letech a zjistili jsme, že je to naprostý nesmysl. Té využitelné složky je tady tak málo, že to prostě nemá ekonomický význam," vyjádřil se geolog Radko Tásler. I ostatní geologové upozorňují: v  Evropě na břidlicovém plynu nezbohatneme. Je ho tady málo. Zdá se tedy, že Česko vstupuje do nové éry, kdy přestane být energeticky soběstačné a  bude muset dovážet stále více energetických surovin. Doposud dovážíme pouze 42 procent surovin. Elektrizační soustava je závislá na dovážených zdrojích energie – především jaderném palivu – pouze z 38 procent. Naopak téměř stoprocentně jsme závislí na dovozu zemního plynu. Podle zprávy Nezávislé energetické komise (NEK) se Česká republika svými zásobami černého a  hnědého uhlí řadí na desáté až patnácté místo mezi zeměmi, které disponují jeho zásobami. Černého uhlí vyvážíme dlouhodobě kolem padesáti procent, u hnědého uhlí jsou to jen zhruba tři procenta.

INZERCE

E-shop s wellness dárky www.maximus-darky.cz Kongresové centrum kapacita konferenčních prostor až 200 osob | služba shuttle bus | 2 privátní jednací místnosti (pro 12 a 16 lidí) WiFi zdarma | možnost rozdělení sálu až na 5 menších zvukově oddělitelných konferenčních místností špičkové vybavení a technické zázemí | stravování a catering pro konference | parkování v areálu hotelu zdarma hotelová restaurace Portum | tlumočnická technika

Darujte hotelový wellness pobyt nebo relaxační víkend v našem hotelu. Krásný dárek pro každou příležitost.

Sportovní a relaxační aktivity bowling se čtyřmi drahami a barem s kapacitou až 60 lidí | 3 celoroční tenisové kurty s tenisovou klubovnou wellness a spa centrum Infinit Maximus | bazén, vířivka, sauny, privátní koupele, masáže teambuildingové aktivity na přání MR

FCB

Adresa: Maximus Resort Hrázní 4a, Brno 635 00 www.maximus-resort.cz www.facebook.com/maximus.resort

12-15-mh13-10.indd 12

Tel. +420 546 221 035 Fax: +420 546 215 817 Mobil: +420 774 750 002 [email protected]

30.09.13 13:20

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

12-15-mh13-10.indd 13 269x374.indd 1 Moravske Hospodarstvi

inzerce

13

30.09.13 11:47 13:20 20.09.13

14

telekomunikace

Metropolitní sítě: Výhodné, nebo zbytečné investice? S  velice rozdílným přístupem ze strany radnic se setkává budování optických sítí. Zatímco někde do nich města investují miliony, jinde si vystačí se sítěmi soukromých firem. „Metropolitní síť Brno byla vybudována ve třech etapách. Při zahájení projektu nebylo zdaleka tolik poskytovatelů optických sítí jako dnes, takže se vlastní optická síť jevila jako rozumné řešení. Náklady na pořízení byly velmi příznivé,“ řekl brněnský primátor Roman Onderka. Ten je zastáncem sítě v  majetku města. „Vlastní optická síť byla vybudována s garantovanými parametry a s rezervami. Ty nyní využíváme i  pro zprovozňování kamerového systému. U  vlastní optické sítě můžeme zaručit nutnou bezpečnost a  ochranu citlivých informací,“ uvedl Onderka. Při pronajímání komerčních tras by tato otázka musela být smluvně ošetřena a při úniku těchto informací by se vše jen obtížně prokazovalo poskytovateli služby. Jiná velká města volí opačný přístup. „Město Olomouc nemá vlastní optickou síť. Využívá sítě soukromých poskytovatelů,“ sdělila Radka Štědrá z  olomouckého magistrátu. Budování optických sítí podporují i  kraje. „Propojení

měst krajskou páteřní optickou telekomunikační sítí se na území Vysočiny řeší od roku 2004. Aktuálně je k ní připojena řada veřejných institucí a všechna pracoviště Krajského úřadu,“ řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

„ Pro jsou i kraje Důvodem poskytování této služby je podle Běhounka nedostatečná kapacita telekomunikační sítě a  také impuls k  rozvoji trhu s  internetem na území regionu. Na území Vysočiny svoje sítě budují i  menší města. „Existence optické komunikační infrastruktury  umožňuje neustálý růst nasazování informačních a komunikačních technologií pro potřeby celé veřejné správy v regionu Pelhřimova,“ vysvětlil vedoucí odboru tamní radnice Václav Turek. Vybudování městské sítě může přinést do budoucna podstatné úspory. „Díky sjednocení mobilních, datových a hlasových služeb pro všechny organizace můžeme jednoduše soutěžit ceny na tyto služby. Před takovouto centralizací, bylo nutno vybudovat kvalitní síť,“ přiblížil situaci místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera.

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Cenová revoluce za telefonní služby přišla na radnice mnohem dřív MORAVSKÉ RADNICE SI UVĚDOMUJÍ, ŽE JSOU PRO MOBILNÍ OPERÁTORY DOBRÝM ZÁKAZNÍKEM. NA ÚŘADECH TOTIŽ ČASTO PROVOZUJÍ DESÍTKY, NĚKDE I STOVKY TELEFONŮ. FOTO: Jiří Gregor

Veronika Slámová Jednotliví poskytovatelé tak po vyhlášení „cenové revoluce“ hledali příležitosti i v těchto vodách. Radnice je však někdy i předběhly. Ne všechny úřady totiž čekaly na den, kdy mobilní operátoři vytáhli s novými tarify pro běžné uživatele. Už několik měsíců před tím dokázaly stáhnout cenu ještě níže.

Například Slavkov u  Brna se už loni v  zimě spojil s  vedlejším městem Bučovice, aby cenu stlačili společně. „Tímto krokem jsme ušetřili téměř sedmdesát procent nákladů. Nabídky, které nám chodily letos v létě, tak výhodné nebyly,“ vysvětlil tajemník úřadu Pavel Dvořák. Obě města si kromě snížení nákladů mohla užít i dalších

výhod. K tarifům získala i mobilní telefony zdarma. Nových podmínek mobilních operátorů využili i  v  Otrokovicích. Na zdejším úřadě a  dalších organizacích provozují přes 250 linek a 85 mobilních telefonů. Protože si byli vědomi své lukrativnosti, začali s operátory vyjednávat osobně. Díky tomu nakonec

ušetří za dva roky téměř 1,6  milionu korun. „Podařilo se nám snížit cenu oproti původní smlouvě. V předchozích dvou letech jsme platili asi 2,2 miliony korun, nyní je to necelých 600 tisíc korun za stejné období,“ potvrdil místostarosta Otrokovic Milan Plesar. I tady jim nový poskytovatel dopřál několik bonusů. Radnice dostane 40 nových mobilů za výhodné ceny. Úředníci si navíc mezi sebou můžou volat zdarma. Stejné podmínky platí i pro příspěvkové a obchodní organizace města. Nejdéle si levných cen za telefonní služby užívají v  Ostravě. Tamní magistrát vypsal první internetovou aukci na telefonní služby v roce 2011. Za úřednické telefony zaplatili rázem o 77 procent méně, za účty svých příspěvkových organizací dokonce o 81 procent. „Další elektronická aukce již nemohla tyto nízké ceny ještě snížit,“ dodala mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

INZERCE

ČD - Telematika vstoupila na trh mobilních služeb s názvem CDT-MOBILE umožňuje svým zákazníkům stát se poskytovatelem komplexních služeb virtuálního mobilního operátora. Lokální nebo regionální ISP tak mohou díky produktu CDT-MOBILE rozšířit portfolio poskytovaných služeb svým koncovým zákazníkům. „Tímto vstupem na mobilní trh očekáváme rychlý nárůst objemu velkoobchodních zákazníků,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Václav Studený.

NOVINKOU V TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽBÁCH SPOLEČNOSTI ČD - TELEMATIKA JE ROZŠÍŘENÍ NABÍDKY DATOVÝCH A HLASOVÝCH SLUŽEB VČETNĚ PŘENOSU TV SIGNÁLU O HLASOVÉ A DATOVÉ MOBILNÍ SLUŽBY. S ohledem na vývoj českého telekomunikačního trhu v prvních měsících letošního roku rozšířila společnost ČD - Telematika (dále ČD-T) poskytování svých velkoobchodních služeb na poli telekomunikací o  mobilní datové a  hlasové služby. Doplnila tak svoji obchodní nabídku pro několik set stávajících zákazníků z  řad ISP (Internet Service Providers). Prostřednictvím nového produktu

„ Nová služba Nová služba CDT-MOBILE je ve své první etapě určena těm regionálním i lokálním poskytovatelům telekomunikačních služeb, kteří přivítají možnost nabízet služby virtuálního operátora bez složitého a zdlouhavého vyjednávání s dalšími operátory. Nespornou výhodou služby CDT-MOBILE je mimo jiné

možnost výběru z připravených produktových balíčků nebo individuální tvorba vlastních cenových plánů s  využitím připraveného administračního nástroje. Jeho prostřednictvím zákazník ČD-T snadno zahájí poskytování služeb virtuálního operátora. „Vstup ČD - Telematiky do společnosti Quadruple vítáme jako posílení našeho projektu a  pozitivní krok k  zahájení úspěšné spolupráce na bázi strategického partnerství,“ sdělil předseda představenstva Quadruple a. s. Přemysl Klíma. „Do budoucna plánujeme rovněž využít této spolupráce pro oblast firemních benefitních programů. Jistě nalezneme na našem trhu společnosti, pro které budou naše mobilní služby ve formě zaměstnaneckých benefitů zajímavé. S benefitními programy má ČD-T již několikaleté zkušenosti ve Skupině Českých drah a  Správy železniční dopravní cesty. Další rozvoj mobilních služeb plánujeme i  do budoucna. Směřovat bude například do případného rozšíření mobilních služeb pro zákazníky Českých drah,“ doplnil Václav Studený.

GORDIC® GINIS®

Specializovaný informační systém pro státní správu a samosprávu • Systém zvyšující efektivitu a transparentnost výkonu veřejné správy, především v rozpočtově-účetní oblasti (GINIS® EKO) a správy dokumentů (GINIS® DRMS). • Sofistikovaný prostředek integrace všech agend organizace. • Významný zdroj dat pro podporu rozhodovacího procesu. • Komfortní přístup k základním registrům, datové schránce, Czechpointu a Insolvenčnímu rejstříku. • Moderní instrument podporující digitalizaci, mobilitu a nové technologie.

Jsme jedničkou ve veřejné správě www.gordic.cz gordic2013.indd 1

12-15-mh13-10.indd 14

25.9.2013 15:22:33

30.09.13 13:21

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

15

telekomunikace

Sledování zaměstnanců ušetří peníze i při nákupu licencí MÍSTO PSANÍ E-MAILŮ OBCHODNÍM PARTNERŮM CHATUJÍ S KAMARÁDY NEBO HRAJÍ HRY NA POČÍTAČI. I TAK MŮŽE VYPADAT PRACOVNÍ DEN NĚKTERÝCH LIDÍ. FIRMY PROTO ČÍM DÁL ČASTĚJI MONITORUJÍ TO, CO ZAMĚSTNANCI NA POČÍTAČÍCH SKUTEČNĚ DĚLAJÍ.

Michal Kárný „Zájem o naše produkty stoupá. Je to dané i  hospodářskou krizí, která nutí společnosti, aby

FOTO: Jiří Gregor co nejvíc zefektivnily práci,“ řekl Tomáš Kocourek z  firmy Amenit, která programy na sledování zaměstnanců nabízí. Jeho slova potvrzuje i  Karel Doležal ze

společnosti Ryant. Monitorovací služby jsou podle něj zaměřené na vyhledávání rezerv. „Monitoring počítačů poskytuje informace z  mnoha oblastí – kde lze ušet-

řit na lidských zdrojích, kde na licencích, kde na hardware, případně jaká hrozí potenciální bezpečnostní rizika,“ vysvětlil Doležal. Společnost Amenit nabízí například kalkulačku, kde si každý může vypočítat, jak rychle se mu investice do monitorovacího programu vrátí. „Firma zjistí i to, kdo s čím pracuje. Když koupí například nějaké licence na drahý grafický program, tak vidí, jak moc je používaný,“ upozornil Kocourek. Podle něj není ani možné práci zaměstnanců hlídat tak, že budou mít na počítači některé věci zakázané. „Nikdy nebudete mít absolutní kontrolu nad tím, zda to zaměstnanci nějakým způsobem neobcházejí. Firmy také investují do nových typů firewallů, které nezakazují, ale naopak povolují to, co mohou zaměstnanci na

Majitel agentury: Pět procent velkých firem má v kanceláři „štěnice“ Nejdřív pípá jako signalizace nezapnutého bezpečnostního pásu. Když najde podezřelý předmět, začne vydávat zvuk jak z filmu o mimozemšťanech. Tak to zní v kanceláři, ve které bezpečnostní agenti hledají pomocí speciálních přístrojů „štěnice“. Prohlídku kanceláří si v posledních letech objednávají manažeři a politici stále častěji. „Naposledy nám v podnikání pomohla kauza premiéra Nečase a šéfky vládního kabinetu Nagyové. Řada lidí zpravidla zpanikaří a snaží se rychle ověřit, zda nejsou v něčím hledáčku. Při domlouvání návštěvy dostávám také často otázku, jakou má klient jistotu, že mu tam nenamontuji odposlouchávací zařízení já,“ říká Jiří Schmidt, majitel pražské detektivní agentury Probin. Asi nejbizardnější odposlouchávací zařízení odhalil v umělém bambusu.

„Zajímavá byla také kalkulačka se solárním napájením. Tu dostal jeden manažer jako dárek od svého známého,“ popisuje Schmidt. Štěnice jsou ale nejčastěji zabudované na jednoduše přístupných místech. Pod deskou stolu, za oknem, v zásuvce. Záznam pořídí kvalitně. Některé mikrofony mají dosah až pět kilometrů. „Za poslední roky se ,štěnice‘ rapidně zmenšily. Před lety jste našli pod stolem zařízení o velikosti krabičky od sirek, dnes je velikost čtvrtinová, ale vysílací parametry několikanásobně lepší. Navíc ,štěnici‘, kterou jste na počátku tisíciletí koupili za půl milionu korun, dnes seženete za několik desítek tisíc,“ uvádí Schmidt. Trendem současnosti jsou miniaturní diktafony se solárním článkem, na které jde nahrát až tisíce hodin záznamu. Ve spojení s GSM modulem lze pak

počítači dělat. V  tomto případě se musí vše pečlivě nastavit, což zabere čas. Také musí myslet na výjimky pro různé zaměstnance. Dobré je skloubit všechny možnosti,“ myslí si Kocourek. Zavedení celého systému je pak otázkou dnů a  zaměstnavatel má první výsledky do několika týdnů. Že je monitoring zaměstnanců potřeba, potvrdil i  průzkum společnosti LMC. „V  dotazování mezi 1788 uživateli pracovního portálu Jobs.cz šestapadesát procent respondentů přiznalo, že  se čas od  času při práci na  počítači v  zaměstnání nevěnují pouze svým pracovním povinnostem,“ popsal výsledky průzkumu mluvčí společnosti Tomáš Ervín Dombrovský s  tím, že úředníci nejčastěji hrají Solitaire, zatímco lidé ve firmách tráví čas na sociálních sítích.

„ zákony Co říká zákoník práce § 316 ■ Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele. Dodržování tohoto pravidla může přiměřeným způsobem kontrolovat ■ Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách skrytým sledováním, odposlechem a záznamem jeho telefonických hovorů, kontrolou elektronické pošty nebo kontrolou listovních zásilek ■ Jestliže má zaměstnavatel závažný důvod, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je povinen zaměstnance o kontrole informovat

záznamy poslouchat z kterékoliv části zeměkoule. Na hledání těchto přístrojů poslouží právě termokamera, která odhalí zahřívající se pracující elektroniku. „Skrýše zůstávají nicméně stále stejné, protože se nemění ani kancelářské vybavení. Odposlouchávačům ztěžuje život trend ubývajícího nábytku v kancelářích. Vždy ale najdou nenápadné místo,“ dodává Schmidt. Jeho firma má nyní osmdesát procent stálých zákazníků. Odposlouchávací zařízení naleznou u pěti procent případů. Z 250 klientů agentury Probin někdo odposlouchává dvanáct z nich. Ještě zákeřnější štěnice můžou mít někteří lidé nainstalované ve svých mobilech. Ten, kdo vám ji bude chtít nahrát do mobilu, se k vám nemusí ani přiblížit. Stačí, když vám pošle smsku a vy si „štěnici“ nahrajete sami. Stát ho to bude padesát tisíc korun. Proto je vždycky lepší si před citlivými schůzkami vyndat baterku. Nebo ještě lépe: nechat telefon v jiné místnosti. VERONIKA SLÁMOVÁ

INZERCE

Lze vůbec hodnotit návratnost IT? ÚSPORY, PRŮHLEDNÝ ROZPOČET, KTERÝ LZE JEDNODUŠE KONTROLOVAT, MINIMALIZACE NÁKLADŮ NA HARDWARE, SOFTWARE A LICENCE PŘI POŘIZOVÁNÍ I OBNOVĚ IT JSOU SNEM KAŽDÉHO, KDO JE ZODPOVĚDNÝ ZA HOSPODAŘENÍ FIRMY ČI ORGANIZACE.

O2 pro poskytování IT služeb vybudovala tři velká datová centra o  celkové ploše více než 7 300 m2. Jsou umístěna v České republice, plně vyhovují požadavkům české i Evropské legislativy. Odpovídají mezinárodním standardům, využívají špičkové technologie umožňující nabídnout prostor pro umístění nejkritičtějších aplikací. Jsou vybavena záložními zdroji, zdvojenými přívody elektrické energie a dva nezávislé komunikační spoje zajišťují propojení s  národními a světovými sítěmi.

Rozklikávací rozpočet GORDIC®: Skutečný přínos místo deklarací V PODOBĚ ŘEŠENÍ SPOLEČNOSTI GORDIC®, LÍDRA V OBLASTI METODIK A PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ V OBLASTI ROZPOČTU, ÚČETNICTVÍ A VÝKAZNICTVÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY, PŘEDSTAVUJE APLIKACE ROZKLIKÁVACÍ ROZPOČET EFEKTIVNÍ A MODERNÍ NÁSTROJ KE ZPRŮHLEDNĚNÍ FUNDAMENTÁLNÍCH EKONOMICKÝCH TRANSAKCÍ ORGANIZACÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY.

„ Příjmy a výdaje jako na dlani

Využívání IT jako služby: housing, hosting a cloud computing volí stále více firem a organizací. Pravidelné platby, jejichž výše se odvíjí od skutečně spotřebovaného množství výpočetního výkonu a služeb, umožňují rozložit náklady v čase, minimalizovat, predikovat a  efektivně

plánovat investice na pořízení a obnovu techniky. Využitím IT jako služby zákazník získává nejenom službu samu, ale i  možnost efektivně plánovat a  optimalizovat náklady vynaložené na provoz svého IT a  současně hodnotit návratnost vkládaných prostředků.

Již v  samotném návrhu datových center O2 byla vzata do úvahy i ekologická hlediska. Centrum v  Praze na Chodově například vyrostlo na navážce z  výstavby, prostředí bylo rekultivováno a budova byla koncipována tak, aby působila jako protihluková stěna mezi dálnicí a obytnou částí.

„ Více o ICT pro podniky na www.o2.cz/corporate/ict a pro veřejnou správu na www.o2.cz/pa/ict.

12-15-mh13-10.indd 15

Jedná se o  přehlednou, srozumitelnou a moderní webovou formu prezentace relevantních, konsolidovaných, historických i  aktuálních ekonomických dat z  informačních systémů GORDIC®. Rozklikávací rozpočet umožňuje sledovat hospodaření organizace z  různých úhlů pohledu rozpočtu a  účetnictví. Interaktivní formou zobrazuje aktuální stav a  vývoj rozpočtu i realizaci všech příjmů, výdajů a financování organizace. Ve standardní nabídce je připravena sada dynamických

přehledů podle rozpočtového a  organizačního členění rozpočtu s  možností rozklikávání

od tříd, seskupení až po detail na primární doklad (předpis, fakturu). Strukturu dat a podobu aplikace je možno upravit na míru, dle požadavků a  potřeb každé organizace, zejména co se týče úrovně detailu jednotlivých přehledů. Generování, konsolidaci a validaci je možné provádět automatizovaně z  informačních systémů GORDIC®.

„ Faktický přínos místo deklarací Poskytování důležitých ekonomických informací prostřednictvím této aplikace nad relevantními daty je významným krokem k  posílení efektivity a transparentnosti hospodaření organizace. Je nutné k navození

a  udržování důvěry mezi občany a  jimi volenými zástupci a  úředníky ve veřejné správě. Díky tomuto řešení dostávají občané a  instituce možnost reálné, interaktivní a  komfortní kontroly hospodaření organizací veřejné správy. Ministrům, primátorům, starostům, radním a zastupitelům umožní nejenom deklaratorní, ale i faktické zprů-

hlednění ekonomiky jimi řízených organizací.

„ Jak na to? Komplexní zabezpečení, včetně projektu, služeb a  programového vybavení, je možné konzultovat, bezprostředně objednat a realizovat prostřednictvím vedoucích projektů nebo topologicky nejbližších autorizovaných obchodních zástupců GORDIC® (www.gordic.cz), a  to i  formou služby (SaaS). Pro plnou, efektivní a  komfortní funkcionalitu je možné využít i  technologii cloudu (www.gloud.cz). Tato architektura umožňuje velmi rychlou a levnou realizaci v řádu týdnů s pouhým odkazem z vašich stávajících webových stránek.

30.09.13 13:21

16

rozvoj pracovního trhu

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

Lék na nedostatek techniků? Začít už v mateřské škole a pustit studenty do firem TECHNIKŮ JE MÁLO. ALESPOŇ ZÁSTUPCI FIREM O TOM STÁLE ČASTĚJI A HLASITĚJI MLUVÍ. ABY JICH BYLO VÍCE, TO JE ALE HLAVNĚ ÚKOL PRO ŠKOLY. PROTO JSME SE O NEDOSTATKU TECHNICKY VZDĚLANÝCH PRACOVNÍKŮ NEBAVILI POUZE S PREZIDENTEM SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR JAROSLAVEM HANÁKEM, ALE TAKÉ S REKTOREM „Na humanitní obory se hlásí víc lidí než k nám. Fámou ale je, že o stu- „Zlikvidovali jsme učňovské školství a začali do lidí dostávat filozofii, že ekonomická škola nebo psychologie či sociologie je zárukou lepší perspektivy,“ upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. VYSOKÉHO UČENÍ dium na technice není zájem,“ tvrdí rektor VUT v Brně Karel Rais. FOTO: Jiří Gregor FOTO: Charlota Blunárová TECHNICKÉHO V BRNĚ KARLEM RAISEM. firmy a  bude to bez problémů. A jak se v praxi uplatní? Stát by měl mít přehled, vesticím je. Když se podíváte na jaké peníze. A to se samozřejmě To byl tragický omyl.

Jan Pacas „ Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák Z firem zaznívá, že techniků je málo. Jak to? Je potřeba se podívat, co jsme provedli po osmadevadesátém. Zlikvidovali jsme učňovské školství a začali do lidí dostávat filozofii, že ekonomická škola nebo psychologie či sociologie je zárukou lepší perspektivy. Také jsme se zhlédli v  prvních manažerech. Nechali jsme se zblbnout, že všichni budeme mít

„ kdo je... Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Vede největší zaměstnavatelský svaz, který reprezentuje rozhodující část českého průmyslu a dopravy. Kromě toho je i poradcem prezidenta Miloše Zemana. Jaroslav Hanák (61) pochází z Prostějova a na Vysoké škole ekonomické v Praze vystudoval ekonomiku dopravy. Dopravě se věnoval i v práci. Působil v ČSAD Prostějov i ČSAD Brno, kde byl do roku 1990 ekonomickým náměstkem. Dálkové a mezinárodní dopravě se věnuje i nadále prostřednictvím společnosti First Transport Lines (FTL), která je následníkem ČSAD Prostějov a Hanák je jejím většinovým vlastníkem. V roce 2003 se stal prezidentem Svazu dopravy a od roku 2011 působí ve funkci prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Na nedostatek technicky vzdělaných pracovníků na trhu práce upozorňuje již delší dobu.

16-20-mh13-10.indd 16

V  čem ale spočívá ta tragédie? Potvrdilo se, že základnou této země je průmysl. To bude platit ještě desítky let. A až odejde generace současných padesátníků a  šedesátníků, která ještě měla vztah k technickému vzdělání, bude hodně špatně. Budou chybět všichni vyučení experti, středoškolsky vzdělaní mistři i vysokoškolsky vzdělaní technici. Čím to ale je? Často se přeci mluví o tom, že technika je zárukou lepší kariéry. Vinu v první instanci nesou rodiče. Ani já nejsem dobrý příklad. Všechny moje děti mají ekonomické vzdělání. Pořád u nás totiž panuje představa, že technické vzdělání je o špinavé a tvrdé práci. Ale to není pravda. Pojďte se podívat do našich firem, to je nejmodernější technologie, čistota, prostě nádherná perspektivní práce. Určitě to ale nemůžete hodit jen na vrub rodičů. Druhý omyl musím říci natvrdo a  úplně jasně. Tato země má tragicky nějakých 78 vysokých škol. To není nikde na světě. My jsme jich vytvořili obrovské množství a ze studenta jsme udělali nástroj na vydělávání peněz. A všechno jde humanitním směrem. Technické studium je totiž náročnější a  hlavně podstatně dražší. Chybí tedy technici obecně, nebo chybí kvalitně vzdělaní technici? To je strašně dobrá otázka. Podíl technicky vzdělaných a  humanitně vzdělaných se zhoršuje v neprospěch těch prvních. Druhá stránka je, a teď se možná na mě mladí lidé urazí, úroveň vzdělání a jejich přístup k  němu. Ten je hrozně špatný. Dnes se na školy dostane každý. Trojkař, čtyřkař, to je naprostá samozřejmost. Co má podle vás dělat stát, aby technickému vzdělávání pomohl?

o jaké absolventy je na trhu práce zájem. Ministerstvo školství musí umět výrazně spolupracovat s  kraji a  firmami, ty mají samozřejmě nejlepší přehled o tom, jaké lidi potřebují. Nutná je také odvaha a  začít snižovat počet škol podle určitých kvalitativních kritérií. Já chci, aby každá škola prokázala, že si jsou její absolventi schopni najít práci. Tak by se to velmi rychle vytříbilo.

Říkal jste, že technické vzdělávání je drahé. Kde vzít na jeho podporu peníze? Řešením je takzvané duální vzdělávání, které perfektně funguje v Německu či v Rakousku. Je to nepředstavitelná výhoda a podle mne i obrovská úspora státu. Funguje to tak, že student slyší ve škole teorii a  na praxi dochází do firmy. Naučí se mít vztah k  práci, naučí se žít v  pracovním kolektivu a  co je nejdůležitější, uvidí nejnovější technologii. Protože v  našich firmách ta nejlepší technika je. Školy si ji nepořídí. A já to ani nepovažuji za účelné. Kdo by to měl zaplatit? Určitě by to měl spolufinancovat stát. V učňovském středním školství možná i kraje. Já si myslím, že systém lze vymyslet vždy. Jen je potřeba vůle. A ta tady nikdy nebyla. A co firmy? Nezaspaly v řízení lidských zdrojů? U každé zodpovědné firmy to funguje naprosto perfektně. Ony do posledního místa vědí, kteří lidé budou odcházet a  koho na ta místa potřebují. Personalisté v dobrých firmách jsou součástí strategického vedení. Vědí, jak se bude firma vyvíjet, a jaké lidi bude potřebovat. Uvědomují si ale firmy, že i  ony musí investovat do spolupráce se školami? My dnes investujeme i  do předškolního vzdělávání. Učíme děti v mateřských školkách hrát si s  Merkurem, učíme je takovou tu hravou matematiku. Tak to děláme i  pro základní školy. Ochota ke spolupráci a in-

výdaje na vědu, výzkum a inovace, tak tam je jasně prokázané, kolik miliard naše firmy do těchto věcí dávají.

„ Rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais Podle firem není dost techniků, a  to i  vysokoškoláků. Hlásí se na VUT málo lidí? Na humanitní obory se hlásí více studentů než k  nám. Fámou ale je, že o  studium na technice není zájem. Od devětaosmdesátého děláme přijímací řízení a  vždy se k  nám hlásí víc studentů, než kolik můžeme vzít. Proč si tedy firmy neustále stěžují na nedostatek techniků? Ona je to z velké části diskuze o  kvalitě. Je to samozřejmě příměr, ale pokud dostaneme součástky na Trabant, nikdy z  nich nevyrobíme Superb. Střední školy nám dodávají takové absolventy, že 20 až 30 procent z nich odpadne po prvním ročníku. Jedna věc je sehnat kvalitní studenty. Druhá věc je nabídnout jim kvalitní výuku. Věnují se jim učitelé dost, nebo se honí za projekty a  výuku nechávají doktorandům? Učitelé jsou pod tlakem získávat takzvané RIVové body za mezinárodní publikace a za projekty. Tam je vazba na výsledky a finanční ohodnocení naprosto bezprostřední. U pedagogické činnosti tak zřetelná není. Ale nemyslím si, že je to problém. Když do projektu zatáhne učitel studenty a  dohromady vymyslí třeba letadlo, tak je vše v  pořádku. Dostanou se tak studenti i ke spolupráci s firmami? Ano.

Nikdy nebudeme schopní ušít absolventa na míru pro firmu s  dvaceti zaměstnanci. U špičkových podniků je ale situace jiná. Těm v  bakalářském a  inženýrském studiu připravíme jakýsi standard a  ony si ty studenty v  doktorském programu vychovají k  obrazu svému. Ale k  tomu jsou potřeba dva. Škola a  podnik, který je ochoten tolerovat, že má jakési ztráty spojené s tím, že se stará o pár studentů. Ale nemusí pak shánět žádné „lovce hlav“, kteří mu stejně přivedou našeho absolventa.

Oni jsou k tomu ale potřeba tři. Ještě student, který se přes první ročníky až do doktorského programu dostane. Co dělat pro to, aby jich bylo víc? Není to jen o vysokém školství. Na děti musíme působit od mateřinek, přes základní školy až po střední a vysoké. Podívejte se na naše školky a základky. Vidět tam chlapa je zázrak. A ženy inklinují spíše k  humanitním oborům. Pokud chcete vést děti k  technice, musíte proškolit i učitelky. A kdo to bude dělat? Zatím to děláme amatérsky my. Ona je to asi otázka peněz. Určitě. Vláda by tomu měla pomoci. Pokud jsou tu obory, na kterých má stát zájem, vláda to musí nejenom proklamovat, ale dotáhnout to opravdu až do té školky. Je ale úlohou státu říkat, jaké absolventy mají školy produkovat? Strategický záměr by tu měl být. Toto jsou apolitické věci, ale cpe se do toho politika. Ono se řekne, že to vyřeší „neviditelná ruka trhu“, ale to strašně dlouho trvá. A pokud chci mít do x let dostavěný například Temelín a vím, že potřebuji konstruktéry, měl bych to podpořit. Vyřešila by to užší spolupráce s  firmami? Ony přeci vědí, koho potřebují. Ano a  my jim můžeme na míru ušít absolventy. K  tomu ale musí podniky počítat s tím, že do přípravy svých budoucích zaměstnanců musí nasypat ně-

nelíbí všem.

Ony by asi firmy chtěly, aby ty peníze sypal stát, že? Asi trochu ano. Na druhou stranu, já s  tou lobby částečně souhlasím. Mám dobré příklady z praxe, kdy jsme do spolupráce s podniky dali patnáct milionů z evropských peněz, což je relativně málo, a  získali jsme přes sto firem. Tak deset z  nich si na tu spolupráci zvyklo, i  když dotace skončily. Takže by tam měla být ze strany státu nějaká pobídka? Jistě. V příštím programovacím období EU, kdy mají přijít peníze na takzvané soft skills, je navíc šance, aby se s námi podniky daly dohromady. Bude to pro ně levnější, než si najímat „lovec hlav“.

„ kdo je... Karel Rais rektor VUT v Brně Stojí v čele nejstarší brněnské vysoké školy. Karel Rais (63) na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně získal i vzdělání. Vystudoval Fakultu elektrotechniky ve specializaci na počítače. Školu vede od roku 2006. Před tím byl na VUT šest let děkanem podnikatelské fakulty. Než svou kariéru spojil s brněnskou technikou, zabýval se operativním řízením výroby v několika závodech na Moravě. Po roce 1989 přesedlal do oblasti makroekonomické a poté hlavně do oblasti strategického řízení firem. V roce 2012 kandidoval v Brně do Senátu jako nezávislý kandidát s podporou TOP 09. Nedostal se však do druhého kola. Za svůj život se podílel na autorství několika desítek skript a devíti monografií. Celková publikační aktivita Karla Raise čítá přibližně 150 titulů.

30.09.13 13:22

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

17

rozvoj pracovního trhu

Chybí tisíce kvalifikovaných učňů, firmy chtějí vlastní školy Svaz průmyslu a  dopravy ČR. Před pěti lety provedli dotazníkové šetření mezi firmami. Ty měly hodnotit úroveň čerstvých diplomovaných vysokoškoláků. Výsledek byl mizerný. Zhruba dvě třetiny zástupců firem poukazovaly na to, že absolventi neznají firemní procesy a že se je musí poměrně dlouhou dobu učit. Podle mluvčího svazu Milana Mostýna je tato situace stejná i mezi středoškoláky a učni.

VELKÁ ČÁST ABSOLVENTŮ UČILIŠŤ MÁ TRAGICKÉ ZNALOSTI O VÝROBNÍM PROCESU VE FIRMÁCH. KDYŽ NASTOUPÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ, TRVÁ DLOUHO, NEŽ SE ZAUČÍ. FIRMY PROTO POŘÁDAJÍ STÁŽE A STUDENTY SI BEROU NA PRAXE. NĚKTERÉ SI ZALOŽILY VLASTNÍ UČILIŠTĚ.

„ Firemní školy? Jen pro bohaté

Veronika Vindišová Vrací se tak k  trendu, který byl v České republice za minulého režimu. Firmy si vychovávaly zaměstnance, které si potom vzaly do výroby. Příkladem firemního učiliště je Střední škola – Podorlické vzdělávací centrum v Dobrušce na Královéhradecku. Založilo ho občanské sdružení podnikatelů. Reagovali na zoufalý nedostatek pracovních sil ve

FOTO: Archiv Škoda Auto strojírenství. „S firmami jsem dennodenně v  kontaktu. Naši studenti tak mají dostatek poznatků, aby po absolvování školy mohli nastoupit k nim do zaměstnání. Někteří dokonce odcházejí studovat technické

obory na vysokou školu,“ přiblížil ředitel školy Vladimír Voborník. Zástupci firem dokonce chodí osobně na nábory. „Už od února si vždy vytipovávají studenty, kteří by mohli nastoupit do zaměstnání. Nejžádanějším

Technika si zaměstnavatel našel sám, environmentalistka šla za svým cílem V  červnu získali oba dva titul. Adam Crha se stal inženýrem informatiky a  Žaneta Gregorová magistrou environmentalistiky. Zatímco velká část absolventů vysokých škol začala rozesílat životopisy do vytipovaných firem a  hlásit se na úřadech práce, oni dva si užívali prázdniny. Čerstvá absolventka si totiž našla práci již při studiu a talentovaného informatika si zaměstnavatel našel sám. Adam Crha z  Kobylnic držel před prázdninami v  ruce čerstvý inženýrský diplom z  Fakulty informatiky Vysokého učení technického v Brně. Už při studiu se specializoval na navrhování a programování vestavěných systémů – tedy zařízení, které obsahují počítač, ale běžný uživatel o  tom nemá tušení. Může jít o  pračky či mikrovlnky. „Nezačal jsem si hned hledat práci, chtěl jsem si užít letní prázdniny,“ vzpomíná informatik, který se rozhodl pokračovat na své alma mater v doktorském studiu. V půlce prázdnin ho překvapil e-mail. Oslovila ho brněnská firma věnující se výrobě automatů na jízdenky a  parkovacích automatů. Hned tato první nabídka

práce se mu velice zamlouvala. „Kývnul jsem na to, jelikož byla firma ochotná přistoupit na mé požadavky týkající se pokračování ve studiu.“ vysvětluje Crha.

„Některé firmy touží po čerstvých absolventech, protože ti nemají špatné programovací návyky, které se později těžko odbourávají,“ dodává Crha. Mezi svými

Rozdílné zkušenosti „Vedoucí nahlédl do mých diplomových prací. Proklepl si moje znalosti a zeptal se, kdy můžu nastoupit,“ řekl inženýr informatiky. „Student humanitního oboru musí být cílevědomý. Musí mít jasnou představu, kde chce pracovat a jak se na danou pozici dostat,“ uvedla environmentalistka.

Na přijímacím pohovoru předvedl, že dokáže pracovat samostatně. „Vedoucí nahlédl do mých diplomových prací. Proklepl si moje znalosti a  zeptal se, kdy můžu nastoupit,“ usmívá se informatik, který nyní pracuje na půl úvazku s  částečně flexibilní pracovní dobou. „Náplň práce mě moc baví, přesně něco takového jsem si představoval,“ přikyvuje spokojeně. Absolventy z  informatiky si většinou zaměstnavatelé hýčkají.

spolužáky nezná nikoho, kdo by nemohl po škole najít práci. To samé by nemohla říci Žaneta Gregorová, absolventka environmentalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Přestože to někteří její spolužáci s  hledáním zaměstnání neměli lehké, ona sama získala místo v  Hnutí Duha ještě během studia. „Student humanitního oboru musí být cílevědomý. Musí mít jasnou představu, kde chce pracovat, a jak se na danou pozici do-

odvětvím je v  dnešní době robotizace,“ nastínil Voborník. Dodal, že firmy kromě finanční pomoci dodávají škole také potřebné vybavení. Na nízkou úroveň znalostí absolventů upozorňuje také

stat,“ domnívá se vedoucí e-shopu této neziskové organizace. Nejdříve byla jen jednou z mnoha dobrovolníků, kteří na různých kulturních festivalech či farmářských trzích představují lidem činnost neziskovky. Pomáhala také s  administrativou. „Zanedlouho mi nabídli brigádu v  internetovém obchodě, která se dala dobře skloubit se školou,“ vzpomíná absolventka. Rok strávila na této pozici. Když se letos v  lednu uvolnilo místo vedoucí internetového obchodu, neváhala a  přihlásila se do konkurzu. „Hlásila se ještě jedna uchazečka z Hnutí Duha, ale vybrali si mě. Zřejmě díky mým zkušenostem z  e-shopu,“ usmívá se. Práce na půl úvazku v  neziskovce ji baví i  naplňuje. „Jsem moc spokojená, moje práce není rutina a  je to v  oboru,“ pochvaluje si Gregorová. Nadšená ochránkyně přírody tak získala práci o  několik měsíců dříve než titul. O to těžší však měla ukončení studia. „Nejhorší byly dva měsíce před státnicemi. Nedělala jsem nic jiného, než chodila do práce, psala diplomku a  učila se. Volno jsem si chtěla vybrat až o prázdninách,“ vysvětluje environmentalistka. Výhody své strategie však poznala brzy po převzetí vysokoškolského diplomu. „Vyhnula jsem se té strašné fázi, kdy člověk jen rozesílá životopisy a čeká na pozvání na pracovní pohovory,“ dodává členka hnutí. TEREZA HAŠKOVÁ

„Problém je v  tom, že stát rezignoval na potřeby trhu práce a  na dlouhodobé nastavení vzdělávacího systému. Pouze soukromé iniciativy věc nevyřeší už z toho důvodu, že technické vzdělání je dražší než humanitní nebo ekonomické. V  České republice není jediná soukromá vysoká škola technického zaměření,“ upozornil Mostýn. Podle analýzy svazu z  minulého roku chybí podnikům deset tisíc středoškolsky vzdělaných odborníků. „Zdrojem dat jsou úřady práce. Vzhledem k tomu,

že firmy nemusí povinně hlásit počty volných míst, nedostatek středoškoláků je tak pravděpodobně ještě daleko vyšší,“ podotkl Mostýn. O tom, že si vlastní školu mohou dovolit jen firmy na vysoké ekonomické úrovni, ví i  ministerstvo školství. „Existuje několik středních odborných učilišť i středních škol, které připravují žáky na budoucí povolání ve firmě, pro kterou se připravují. Jde pouze o  několik vzdělávacích subjektů, protože odborná a technická příprava žáků vyžaduje kvalitní materiálové, prostorové, technologické a personální zabezpečení kvality vzdělání, a  to si mohou dovolit jen ekonomicky silné subjekty,“ uvedla Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství. O  snaze vylepšit technické vzdělávání, podle ní svědčí masové zapojení veškerých institucí. „Tedy zástupců ostatních resortů i  zaměstnavatelů při tvorbě školské legislativy, účast u  závěrečných či maturitních zkoušek, možnost zapojení odborníků z  praxe do výuky, seminárních prací podle potřeb podniku nebo účast zaměstnavatelů v  řadě projektů vyhlášených na podporu vzdělávání,“ poukázala Holíková. Podle manažera strojírenské firmy Geniczech – M Roberta Havlíka je například ve Švýcarsku běžné, že si podniky vychovávají zaměstnance ve vlastních školách. „Snažíme se alespoň s našimi školami spolupracovat. Studenty si bereme na praxi, ty schopné potom přijmeme,“ uzavřel.

Stáže ve firmách načínají poslední tisícovku Mailová schránka zamítavými odpověďmi na žádost o práci doslova přetéká a  na psaní dalších motivačních dopisů se už nedostává sil. S každým dnem jako je tento, klesá nezaměstnanému sebevědomí. S alternativou k vysedávání doma a čekání na zázrak přišel projekt Stáže ve firmách. Na stáž do firmy díky němu nastoupily už čtyři tisíce lidí z celé republiky. Způsobů, jak zlepšit své vyhlídky na trhu práce, je několik. Jedním z  nich je i  možnost získat praxi na odborné stáži. „Díky této formě vzdělávání již více než dva a půl tisíce stážistů úspěšně získalo praxi a  odneslo si certifikát dokládající jejich dovednosti,“ řekla hlavní manažerka projektu Kateřina Šímová. Další stovky praxechtivých lidí do firem stále dochází. Celkem už díky projektu spustily firmy více než čtyři tisíce stáží a minimálně tisíc dalších by ještě spustit měly. Projekt, na který jde 800 milionů korun z Evropského sociálního fondu, má totiž poskytnout stáž přinejmenším pěti tisícům zájemců. Ti, kteří si už praxí prošli, jsou zdá se spokojeni. „Cítil jsem, že jsem skutečně zapadl do chodu firmy. Naučil jsem se nové věci, které využiji v  dalším zaměst-

nání,“ uvedl Marek z  Karviné, jehož citát je jednou z  mnoha spokojených reakcí vystavených na internetové stránce projektu. Právě na ní si můžou zájemci o stáž vyhlédnout místo, kde by chtěli nabrat pracovní zkušenosti. „Mohou si vybrat z nabídky více než 129 šablon stáží, například v  oborech cukrář, pekař, kadeřník, kosmetička, masér, architekt, stavební inženýr, učitel a v mnoha dalších,“ vysvětlila Šímová.

„ Nadšený není každý Ne každý je však z  projektu tak nadšený. „Firmy by nabízené pozice stejně ve většině případů musely obsadit,“ řekl analytik serveru Jobs.cz Tomáš Ervín Dombrovský. Takto zájemce o  práci nemusí zaměstnat, ale vezmou ho na stáž. V některých případech to nemusí být ani člověk, který má skutečně potíže najít si práci. „Projekt je sice určen pro lidi, kteří jsou nějakou dobu na úřadu práce, ale to může být i technik, který si po škole udělal poslední prázdniny a jinak by si práci našel,“ dodal Dombrovský. (jp)

INZERCE

16-20-mh13-10.indd 17

30.09.13 13:50

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

ÁL

• zdra

speciál zdravotnictví

í •

18

votnictv

S P CI E

Nulové DPH na léky vzbuzuje nadšení i skepsi

které budou hledat argumenty, proč by právě jejich zboží také mělo být od DPH osvobozeno,“ argumentovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.

ZDRAVOTNICTVÍ JE TÉMA, KTERÉ BUDÍ EMOCE A POKUD SE SPRÁVNĚ UCHOPÍ, PŘINÁŠÍ VÝSLEDKY. PŘED PĚTI LETY POUŽILI SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ TŘICETIKORUNOVÝ POPLATEK ZA NÁVŠTĚVU DOKTORA VE SVÉ KAMPANI DO KRAJSKÝCH VOLEB A ZVÍTĚZILI NA PLNÉ ČÁŘE.

Jan Pacas Před třemi lety doktoři pohrozili, že poděkují a  odejdou a  vyjednali si vyšší platy. Není tedy divu, že i před těmito volbami se zdravotnictví dostává do hledáčků politických stran. Jedním z  velkých volebních témat je nulové DPH na léky. S  návrhem zcela vyjmout léky z  plateb DPH přišly hned dvě strany – komunisté a  sociální demokraté. A jak už to u zdravotnictví bývá, diskuze o tomto návrhu rozdělila odbornou veřejnost na dvě poloviny. Podle

„ Exministr: Nesystémový krok

FOTO: Jiří Gregor některých by nulová sazba pro léky přinesla miliardy, které v  zdravotním systému chybí. Jiní ji odsuzují, jako úplný nesmysl. Za ČSSD hájí nulové DPH na léky stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. „Když vezmeme jen dopad zvýšení DPH na české zdravotnictví, tak je to mínus šest celých šest miliard ročně,“ upozornil Němeček. Podle programu strany

mají léky po vyjmutí z  plateb DPH zlevnit. To by ulehčilo jak kapsám voličů, tak i zdravotním pojišťovnám, které se nacházejí ve finanční tenzi. Návrh sociálních demokratů a  komunistů si už stačil najít své zastánce i mimo tyto partaje. „Samotné osvobození léků od DPH jistě není řešením všech problémů našeho zdravotnictví, ale může nám ročně uspořit několik miliard korun,“ hájil návrh

prezident České lékařské komory Milan Kubek s tím, že Komora navrhuje rovněž zavedení nulové sazby DPH i  na zdravotní prostředky placené z veřejného zdravotního pojištění. Někteří se však k  návrhům levice staví rezervovaněji. „Nulová DPH na léky je nepochybně krok, který by zdravotnictví finančně ulevil. Otázkou je, zda je to krok systémový a zda se nezačnou objevovat další segmenty,

Za zcela nesystémový označil plán sociálních demokratů a  komunistů bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Státní výdaje na zdravotnictví se přeci financují z výběru daní přímých i nepřímých, jiný zdroj stát nemá. Pokud uzavřu kohoutek výběru DPH na léky, budu muset brát jinde,“ vysvětlil Heger. S  ne úplně vřelým přijetím se setkal návrh na vyjmutí léků z  plateb DPH i  mezi některými zástupci pojišťoven. Těm by přitom mohlo snížení cen léků finančně ulevit. Kromě snížení příjmů státního rozpočtu zmiňují i  další případné problémy, které nemusí být na první pohled zřejmé. „Hrozí nebezpečí zvýšení reexportu, které by mohlo vyústit i  ve snížení dostupnosti léčivých přípravků v Česku,“ varoval ředitel Zdra-

„ argumenty ■ Podle zastánců přinese zavedení nulové DPH na léky do českého systému zdravotnictví potřebné peníze ■ Odpůrci tvrdí, že jde o nesystémový krok. Zdravotnictví se podle nich financuje právě z výběru daní. Na zavedení nulové DPH může být navíc pozdě. V Česku má již dvě sazby a Evropská unie nemusí povolit třetí

votní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Jaromír Gajdáček. Reexport znamená, že v  lékárnách vykoupí levné léky firmy, které je v  zahraničí se ziskem prodají. Ani dnes to není v Česku zcela neznámá praktika. „Ceny léků jsou u nás oproti Evropě opravdu nastavené velmi nízko,“ upozornil exministr Heger. Jejich další zlevňování by mohlo vést i  k  tomu, že místo levnějších léků by na nemocné lidi v  lékárnách nemusely zbýt léky vůbec žádné. Otázkou také zůstává, jestli je tak razantní krok v  současné situaci vůbec uskutečnitelný. Česko o  svých daních totiž nerozhoduje v  úplném vakuu a  podle některých přišla levice s  tímto návrhem takříkajíc s křížkem po funuse. „Nulové DPH na léky je v  součané době nesmysl. To jsme si měli vyjednat dřív. Dnes máme dvě sazby DPH a Evropská unie nám třetí sazbu nepovolí,“ uvedl prezident Lékárnické komory Lubomír Chudoba a dodal, že jinak je ale spíše pro snižování daní na léky.

INZERCE

Nápady na podzimní víkendy a Vánoce POKUD PŘEMÝŠLÍTE NAD PROGRAMEM NA PODZIMNÍ VÍKENDY NEBO UŽ SHÁNÍTE DÁRKY PRO SVÉ BLÍZKÉ, HOTEL KASKÁDA U BRNA MÁ PRO VÁS PŘIPRAVENOU ŘADU ZAJÍMAVÝCH POBYTOVÝCH BALÍČKŮ, GOLFOVÝCH Hotel Kaskáda je ideální jak práci s Wellness Kuřim a obsa- nérů od dubna do října. Jedná s překrásným výhledem do pří- lerie soch akademického sochaBALÍČKŮ A POUKAZŮ rody. ře Michala Gabriela, které jsou pro relaxaci, tak pro aktivní od- huje ubytování ve 2x dvoulůžko- se o  90minutový Kurz Poprvé počinek. Z našich nabízených vém pokoji nebo 1x apartmánu na golfu nebo dlouhodobý Kurz 27jamkové golfové hřiště je rozmístěny po celém resortu. NA GOLFOVÉ KURZY. Hotel kaskáda leží 5 km severně od Brněnské přehrady a je součástí Golfového resortu Kaskáda. Srdcem resortu je moderní hotel. Pro váš dokonalý komfort a  pohodlí je ubytování řešeno formou útulných bezbariérových bungalovů s kapacitou 100 lůžek a  překrásným výhledem do zeleně a  na golfové hřiště z každého pokoje. Součástí hotelu je také designové wellness centrum s relaxačním bazénem, aroma saunou, parní lázní a privátním whirpoolem. Gastro požitek z  menu zaměřeného na českou a  středomořskou kuchyni vám dotvoří prostorný a  moderní interiér

16-20-mh13-10.indd 18

rozloženo na protilehlých stráních a kaskádovitě se svažuje do širokého a  podlouhlého údolí s  potokem. Kaskáda má dokonalou architekturu z  hlediska hry. Každý úder musí být promyšlen, neboť chyby jsou trestány více, než na jiných, lehčích hřištích. Třináct propojených jezer, stromy i blízkost lesa vytváří krásný layout a současně účelné hřiště tak, aby poskytlo nejvyšší kvalitu. Takto Kaskádu hodnotí sportovně založení hráči. Negolfista zase na první pohled ocení, že má z  klubovny výhled na obrovský amfiteátr. Vidíte odsud pohyb hráčů na více jamkách, čímž disponuje málokteré hřiště na světě. No a co má Kaskáda, a nemá skoro nikdo, je obrovská přírodní ga-

Podle kombinace devítek (Dřevěná, Kamenná a Železná), která v daný den tvoří 18 jamek, se dá vytvořit jak náročnější a sportovně založené hřiště, tak hřiště pro pohodovou rundu s  přáteli. V případě turnaje je třetí devítka vždy k dispozici. Součástí resortu jsou také cvičné plochy, které využívají pro rozehrání jak zkušení golfisti, tak zde probíhají kurzy pro začátečníky. A co se pod názvem cvičné plochy skrývá? Jedná se o  kryté a  osvětlené odpaliště, takzvaný Driving range, dále cvičné patovací grýny a hlavně 6jamkové veřejné hřiště, kde si mohou všichni bez rozdílu výkonnosti vyzkoušet hru na zkrácených jamkách v  délce 50–130m.

balíčků si vyberete, ať už se chcete nechat rozmazlovat ve wellness centru po náročném týdnu, užít si romantický víkend ve dvou nebo strávit den na hřišti. Zmíníme alespoň pár z nich. AKTIVNÍ BALÍČEK zahrnuje ubytování ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní, neomezený vstup do wellness centra Kaskáda, masáž pro každého, 2hodinový pronájem bowlingové dráhy a 1 hodinu na golfovém trenažéru s golfovým trenérem JEZDECKÝ BALÍČEK zahrnuje ubytování ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní, neomezený vstup do wellness centra, masáž pro každého a  vyjížďku na koních terénem s doprovodem BALÍČEK PRO AKTIVNÍ RODINU je vytvořený ve spolu-

s 2 přistýlkami se snídaní, vstup do aquacentra pro 4 osoby na 180 minut ve Wellness Kuřim, 2x suchou masáž na 10 minut ve Wellness Kuřim a 2 hodinovou golfovou kliniku pro začátečníky VÍCEDENNÍ GOLFOVÉ BALÍČKY jsou určeny pro zkušené golfisty, kteří hledají intenzivní golfový zážitek. Zahrnují ubytování ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní, vstup do wellness centra, green fee a  míče, vstup na Driving range a golfovou akademii zdarma.

k získání HCP. Účastníci golfových kurzů nepotřebují žádné golfové vybavení ani zkušenosti s tímto sportem – všemu se jim dostane na Kaskádě. Podrobné informace o  hotelu i  všech jeho produktech a službách najdete na www.hotelkaskada.cz. Pokud vás balíčky zaujaly, můžete si je zakoupit přes ehop nebo fyzicky přímo na recepci Kaskády.

Další variantou netradičního dárku pro vašeho partnera může být voucher na golfové kurzy, které probíhají pod vedením profesionálních golfových tre-

Hotel Kaskáda kontakty: Tel.: 541 511 711 E-mail: [email protected] www.hotelkaskada.cz www.golfbrno.cz

30.09.13 13:23

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

NEMOCNICE SI PRAVIDELNĚ DĚLAJÍ PRŮZKUMY, JAK JSOU PACIENTI SPOKOJENÍ S KOMUNIKACÍ ZE STRANY LÉKAŘŮ I OSTATNÍHO PERSONÁLU. ZHODNOTIT OBJEKTIVNĚ JEJICH VYSTUPOVÁNÍ ALE NENÍ MOŽNÉ. SHODUJÍ SE NA TOM ZÁSTUPCI PACIENTŮ I LÉKAŘŮ. Veronika Vindišová

FOTO: Jiří Gregor na vydělání peněz, potom se to na přístupu personálu projeví,“ poukázal Olejár. Nejlépe jsou podle prezidenta svazu pacientů hodnocení lékaři z  Francie, Holandska, Německa i  Rakouska. „Oproti tomu ve Velké Británii, kde je systém státního zdravot-

V příštím čísle Moravského hospodářství: „ „ „ „

Jak fungují hromadné nákupy energií? V jakém stavu je veřejné osvětlení v obcích a městech? Je výhodnější napsat si žádost o dotaci sám, nebo si najmout agenturu? Cyklisté vítáni. Kde cyklistiku opravdu podporují a kde o tom jen mluví?

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Příští vydání Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 6. prosince 2013.

nictví, se chovají doktoři nepříliš vlídně,“ poznamenal. Na jaké úrovni je komunikace s pacienty v jednotlivých nemocnicích, by si měly podle Olejára kontrolovat zdravotní pojišťovny. „Zařízením platí za výkony. Měly by si proto zjistit, jak se lékaři

ÁL

í •

• zdra

Úroveň komunikacevotnictv s pacienty: Liší se případ od případu S P E C I

I doktor je jenom člověk a nemá vždy sluníčkovou náladu. „Když lékař vyjde nad ránem po několika hodinách z operačního sálu, těžko od něho čekat výborné rozpoložení,“ myslí si místopředsedkyně Lékařského odborového klubu (LOK) Jana Vedralová. Že nelze celkově ohodnotit chování lékařů, se domnívá také prezident Svazu Pacientů ČR Luboš Olejár. „Hodně záleží na vedení nemocnice. Pokud zařízení funguje pouze jako prostředek

19

speciál zdravotnictví

k  pacientům chovají. Jenže na kontroly nemají pojišťovny dostatek lidí,“ míní Olejár. Pojišťovny ale tvrdí, že takové audity nejsou v jejich kompetenci. A že zákon o veřejném pojištění jim ukládá kontrolovat pouze správnost a oprávněnost vyúčtované zdravotní péče. „Nicméně během šetření v lůžkových zdravotnických zařízeních se zajímáme také o další věci. Mezi ty patří například aktuální stav pacienta, stav výživy, stav vědomí, míra závislosti na pomoci druhé osoby, dostupnost a  funkčnost signalizačního zařízení, zajištění pitného režimu a také existující interní systém kontroly kvality péče. Sem patří kromě prevence proleženin a  pádů i  zjišťování spokojenosti klientů s  péčí, komunikací, přístupem zdravotníků a  hotelovými službami,“ přiblížil pro Moravské hospodářství mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Jinou věcí je podle mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hany Kadečkové situace, kdy dostanou konkrétní stížnost od klienta. „I když nám ze zákona nepřísluší kontrolovat kvalitu komunikace s  pacienty v  nemocnicích, v  takových případech tak činíme. Stížnostmi klientů se zabýváme a řešíme je. V této chvíli však nemám žádnou

informaci o  tom, že by si nám klienti stěžovali na nevhodnou komunikaci ze strany lékařů či ostatního zdravotnického personálu,“ sdělila Kadečková. Nemocnice si provádí dotazníková šetření v písemné i elektronické podobě. „Jejich významnou součástí je řada dotazů na komunikaci s lékařem a sestrou. Tyto dotazníky vyhodnocujeme a  provádíme jejich audit. Případné podněty pak uvádíme do praxe,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová. Zároveň dodala, že problémem většiny stížností ze strany pacientů byla v minulém roce právě komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacienty.

„ Pravidelné audity v nemocnicích Pravidelné kontroly spokojenosti pacientů provádí také v  ostravské fakultní nemocnici. „Činíme tak dvakrát ročně. Prostřednictvím renomované agentury. Součástí tohoto průzkumu je také komunikace s pacientem. Na základě výsledků kontroly potom jednotlivá oddělení hodnotíme,“ nastínil mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Tomáš Oborný. Kontroly provádí také v krajských zdravotnických zařízeních. „V letech 2011 a  2012 jsme absolvovali projekt Kvalita očima pacientů. V dotazníkovém šetření byla jednou z osmi dimenzí kvality i  informovanost a  edukace personálu a  komunikace s  pacientem. Pravidelně provádíme také interní audity na odděleních,“ přiblížila mluvčí Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Karla Havlíková.

REJSTŘÍK FIREM Advokátní kancelář Němec, Bláha, Navrátilová – 9 Allianz – 10 Amenit – 15 Areva – 2 Artechnic–Schréder – 7 Asociace exportérů – 4 BSP Lawyer Partners – 9 Candole Partners – 12 Citigroup – 12 Česká kancelář pojistitelů – 10 Česká lékařská komora 18, 19, 20 Česká pojišťovna – 10 Česká pošta – 10 České dráhy – 4 Český statistický úřad – 12

ČEZ – 2 ČPP – 10 EGAP – 4 Erwin Junker – 3 Fakultní nemocnice Brno – 19 Fakultní nemocnice Ostrava – 19 Fakultní nemocnice u svaté Anny – 19 Ford Charouz – 10 Geniczech - M – 17 Hnutí Duha – 9, 17 Hochtief – 2 Hutní montáže – 2 I&C Energo – 2 Jobs.cz – 15, 17 Kapsch – 9

16-20-mh13-10.indd 19

Výsledky průzkumu Podle reprezentativního výzkumu Globální barometr korupce 2013 dávali Češi

úplatky ve zdravotnictví

nejčastěji

Přes padesát procent z těch, co úplatek dali, to udělalo jako formu poděkování

Známý případ korupce ve zdravotnictví se stal například v  roce 2009 v  Brně. Lékařka Eliška Jugová ve Fakultní nemocnici u  svaté Anny televizní reportérce vydávající se za dealerku farmaceutické firmy přiznala, že dostávala nemalé částky za předepisování určitého léku. „Dermatoveneroložka byla za prokázané korupční jednání potrestána v  trestním řízení na jeden rok podmínečně s tříletým odkladem a padesáti-

tisícovou pokutou,“ připomněla mluvčí svatoanenské nemocnice Šárka Urbánková.

„ S firmami nejedná každý Podobné jednání s  firmami už určuje takzvaný Příkaz ředitele. „Vymezuje osoby oprávněné k jednání a postup, na zákla-

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Tereza Hašková foto: Jiří Gregor, Charlota Blunárová MARKETING a PRODUKCE: Mgr. Martina Zemanová tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

SEZNAM INZERENTŮ Komerční banka – 7 Konsorcium MIR.1200 – 2 Kooperativa – 10 Kovosvit Mas – 3 Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně – 19 Lékárnická komora – 18 Lékařský odborový klub – 19 Letecký ústav VUT v Brně – 3 LMC – 15 Metrostav – 2 Mezinárodní strojírenský veletrh – 1, 2, 3 Nemocnice Jihlava – 19 Nezávislá energetická komise – 12 NKÚ – 9

NWR – 11 OKD – 1, 12 OSC – 2 Prest Přerov – 4 Probin – 15 První brněnská strojírna Velká Bíteš – 3 PSG International – 2 Rubl.cz – 10 Ryant – 15 Ředitelství silnic a dálnic ČR – 9 Siemens – 4 Sigma Group – 2 Svaz dopravy – 16 Svaz pacientů ČR – 19

Svaz průmyslu a dopravy ČR – 4, 16, 17 Svaz strojírenské technologie – 1, 4 Svaz zdravotních pojišťoven – 20 ŠKODA JS – 2 Škoda Machine Tool – 3 Škoda Transportation – 3, 4 Tajmac – ZPS – 3 Teplárenské sdružení ČR – 11 Teplárny Brno – 11 Teplárny Otrokovice – 11 TOS Varnsdorf – 3 Transparency International – 19 Triglav – 10 ÚJV Řež – 2 UniCredit Bank – 4

Veletrhy Brno – 2 Vítkovice Heavy Machinery – 2 Vítkovice Machinery Group – 3, 4 Vítkovice Power Engineering – 2 Vodafone – 10 Všeobecná zdravotní pojišťovna – 19, 20 Vysoké učení technické v Brně – 3,16 Weber – 7 Westinghouse Electric Company – 2 ZAT – 2 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR – 18, 19, 20 ZVVZ – Enven Engineering – 2 Žďas Žďár nad Sázavou – 3, 4

Každý sedmý dal úplatek ve zdravotnictví Úplatky. Toto slovo mají lidé v  České republice v  oblasti veřejného sektoru spojené hlavně se zdravotnictvím. Tedy alespoň podle výzkumu společnosti Transparency  International, která se korupcí zabývá. „Konkrétní zkušenost s  úplatkem ve veřejném sektoru přiznal zhruba každý sedmý dotázaný. Podle reprezentativního výzkumu  Globální barometr korupce 2013 nejčastěji lidé v České republice dávali úplatky ve zdravotnictví, přiznalo jich to patnáct procent.  Pro srovnání, na Slovensku to bylo osmadvacet procent, v  Maďarsku osmnáct procent, zatímco ve Velké Británii jen tři procenta. Potěšující snad může být pouze to, že jen pro osm procent respondentů byl úplatek nutnou podmínkou získání nějaké veřejné služby. Přes padesát procent dalo úplatek jako poděkování,“ popsal výsledky výzkumu programový ředitel Transparency International Radim Bureš.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 25. 11. 2013

dě kterého mohou jednat i další osoby, ale výhradně s písemným pověřením,“ podotkla Urbánková. Dodala, že pokud se s korupcí setkají pacienti, mohou volat na protikorupční telefonní linky nebo napsat e-mail. Úplatky, které pacienti berou jako poděkování, nemocnice většinou neřeší. „Pokud jde o dary malé nebo zanedbatelné hodnoty jako například bonboniéra či láhev alkoholu, nelze hovořit o  korupci. Stejným způsobem poděkuji komukoli jinému za pomoc, vstřícnost. Nepovažuji za rozumné přijímat na toto pravidla. Řešení těchto situací jako úplatky je jen odvádění pozornosti od velké korupce,“ upozornil ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Zároveň ale dodal, že pokud by šlo o  případ, kdy zaměstnanec podmínil poskytnutí zdravotní, případně jiné služby finančním či jiným darem, byl by to důvod pro výpověď. „Obdobně bychom postupovali, pokud by tak nabízel nějakou výhodu,“ dodal.

Artechnic–Schréder – 6

Maximus Resort – 12

Autel – 3

Národní divadlo Brno – 20

AŽD Praha – 10

O2 – 13, 15

CARTec – 9

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje – 9

ČD - Telematika – 14 Gordic – 14, 15 Hotel Kaskáda – 18 Hotel Voroněž Brno – 7

Teplárny Brno – 11 UniCredit Bank – 4 Vinařství Volařík Mikulov – 17

Komerční banka – 6, 8 Koutný Prostějov – 2 Magistrát města Brna, Odbor životního prostředí – 5

„ aktuálně Mluvčí České lékařské komory Michal Sojka k  tomu ale dodal, že problém je v  tom, že úplatek musí někdo nahlásit. „Pokud například pacient dá úplatek, aby měl nějakou výhodu, tak si stěžovat nebude,“ podotkl Sojka.

„ Největší korupce je jinde Zároveň ale upozornil, že největší korupce ve zdravotnictví se odehrává jinde než na úrovni lékařských ordinací. „Kořeny zla jsou o  patro výše, v  rozhodování úředníků. Problém je například v tom, že ceny léků i úhrady jsou určované netransparentně. Například slibované elektronické aukce na léky. Doteď se neudělala ani jedna,“ dodal Sojka. MICHAL KÁRNÝ

Úhradová vyhláška zůstane beze změn Žádné změny v kritizované úhradové vyhlášce pro letošní rok se dělat nebudou. Potvrdil to ministr zdravotnictví Martin Holcát, když odmítl požadavek Krizového štábu nemocnic, odborů a pacientů na její úpravu. „Názory nejen právníků ministerstva zdravotnictví, ale i Legislativní rady vlády se shodují v tom, že letošní úhradovou vyhlášku již nelze upravit,“ zdůvodnil své rozhodnutí ministr Holcát. (red)

Smlouvy na dobu neurčitou Všeobecná zdravotní pojišťovna nabídne všem ambulantním specialistům smlouvy na dobu neurčitou. Smlouvu bude moci lékař i pojišťovna vypovědět jen z důvodů, které s VZP dohodne Česká lékařská komora. Podle návrhu exministra zdravotnictví Leoše Hegera měly být smlouvy vypověditelné ze strany pojišťoven bez udání důvodů s výpovědní lhůtou 3 roky pro ambulantní a 5 let pro lůžková zdravotnická zařízení. (red)

30.09.13 13:49

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2013

ÁL

• zdra

speciál zdravotnictví

í •

20

votnictv

S P CI E

Vláda chce zvedat platbu za státní pojištěnce. Rozhodne Senát státního rozpočtu by nemuselo stačit, protože o  jeho skutečné podobě rozhodne až vláda, která vzejde z  říjnových parlamentních voleb. Proto se Rusnokův tým rozhodl pro zákonné opatření.

ČÁSTKA, KTEROU PLATÍ STÁT ZDRAVOTNÍM POJIŠŤOVNÁM ZA TAKZVANÉ STÁTNÍ POJIŠTĚNCE, ČTYŘI ROKY STAGNOVALA NA 723 KORUNÁCH. TO SE MÁ OD PŘÍŠTÍHO ROKU ZMĚNIT.

„ Minimalizovat riziko

Jan Pacas Ministři úřednické vlády v demisi rozhodli, že pro systém zdravotního pojištění vyšetří v rozpoču více peněz a platbu za státní pojištěnce zvednou. Udělat to hodlají pomocí zákonného opatření. „Státní pojištěnci, to bylo velmi vážné a  dlouho diskutované téma. V  rozpočtu jsme tam vytvářeli prostor pro 3,7 miliardy korun. Dnes jsme to zvýšili o jednu miliardu, čili to bude 4,7 miliardy korun,“ řekl ministr financí Jan Fisher po jednání, na kterém se členové vlády na zvýšení plateb za státní pojištěnce dohodli. Premiér Jiří Rusnok zdůraznil, že jejich navýšení se ale netýká letošního roku. „Nechci, aby vznikaly nějaké iluze o tom,

Takzvaní státní pojištěnci, tedy lidé v důchodu, nezaměstnaní a děti tvoří 60 procent obyvatel, ale jen 24 procent příjmů zdravotních pojišťoven. Ne vlastní vinou přitom čerpají 80 procent zdravotní péče. že zítra bude navýšen příspěvek za státní pojištěnce,“ upozornil předseda vlády. O tom, jestli se tak vůbec stane příští rok, však rozhodne Senát. Vláda bude

navýšení prosazovat zákonným opatřením, které musí senátoři odsouhlasit. Za normálních okolností by vláda měnila platbu za státní

pojištěnce zákonem. Ten však v současnosti nemá kdo schválit, protože se rozpustila Poslanecká sněmovna. Ani zakotvení vyšších plateb ve vládním návrhu

„Chceme minimalizovat riziko, že kdyby se náhodou nová sněmovna nedokázala dlouho dohodnout, jak se zorganizuje a  čas plynul, to už jsme v  této zemi zažili, tak aby tato věc nezůstala ve vzduchu,“ přiblížil Rusnok důvody, kvůli kterým ministři zvolili tento postup. Pokud senátoři navrhované zákonné opatření schválí, bude mít stejnou právní sílu jako zákon. Ministr financí také vysvětlil, kde vzít na zvýšené platby za státní pojištěnce peníze, aniž by vláda musela zvedat schodek státního rozpočtu. „Onu miliardu navíc vytvoříme jednak z  rozdílů mezi přímy a  výdaji z  víz, díky vývoji cen energií můžeme také u  všech kapitol rozpočtu snížít výdaje na energie o deset procent a 770 milionů doplníme omezením útrat

Aukce na léky měly šetřit miliardy. Stále leží ladem Už více než rok a  půl měly přinášet zdravotním pojišťovnám miliardové úspory. Přesto žádná z  pojišťoven ještě internetovou aukci na léky nerozjela. Podle jejich zástupců jsou totiž v současné podobě jen obtížně použitelné. Na ministerstvu zdravotnictví mají ale jasno. Zodpovědnost za to, že se ještě žádná elektronická aukce na léky neuskutečnila, leží na zdravotních pojišťovnách. „V případě, že cítí, že by v některém

segmentu léčiv bylo možné ušetřit peníze na úhradách za léčiva, aniž by došlo k  omezení dostupnosti daného léku, je nepochybně v jejich zájmu, aby úhradové soutěže v souladu se zákonem iniciovaly,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Zástupci zdravotních pojišťoven však ministerstvu oponují. Aukce na léky jsou podle nich v zákonech popsány špatně a jsou jen těžko uchopitelné. „Lepším

řešením se nám jeví soutěže slevové, které by byly nástrojem zdravotních pojišťoven k  dosažení úspor v oblasti léků či potravin pro zvláštní lékařské účely,“ řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. V  tom, že aukce na léky jsou v zákoně popsány špatně, souhlasí s Gajdáčkem i hlava České lékařské komory Milan Kubek. „Přes všechny nedostatky však skutečnost, že dosud nebyla vyhlášena

ani jedna taková soutěž, považuji za skandální projev plýtvání penězi zdravotních pojišťoven i  pacientů,“ prohlásil.

Slepý k  problémům současné podoby aukcí na léky není ani

exministr zdravotnictví Leoš Heger. Ten si od nich kdysi sliboval miliardové úspory pro zdravotní pojišťovny, dnes je však považuje pouze za třešničku na dortu, protože ceny léků jsou podle něj v  Česku oproti Evropě nastaveny velmi nízko. Aukce je podle jeho názoru také potřeba nejdříve doladit. „Pokud vím, tak se na nich stále pracuje. Je to jenom otázka doladění celé procedury tak, aby byla transparentní a  peníze ne-

jevišti Mahenova divadla i prostředí a  příběhy nové. Chlapec Jim Hawkins se vydá na námořní výpravu za pohádkovým bohatstvím ve Stevensonově Ostrovu

pokladů. Mladý železniční Elév Miloš Hrna se přerodí v hrdinu v  Hrabalových světoznámých Ostře sledovaných vlacích. I na razítko dojde. A to samozřejmě není vše. Mahenovo divadlo na novou sezonu připravilo opravdovou nálož nových kusů, včetně jedné z  nejznámějších Shakespearových her – Othella v  režii jednoho z  nejoriginálnějších a  nejvíce oceňovaných slovenských divadelníků. Pozadu samozřejmě nezůstávají ani ostatní scény Národního divadla Brno. Na jeviště Janáčkova divadla vpluje tajemná loď duchů ve Wagnerově opeře Bludný Holanďan. Do staré Indie přenesou diváky tanečníci v  baletu Bajadéra a  mezi Schillerovy Loupežníky vás zavede ansámbl z  Divadla Reduta, vedený talentovaným režisérem Thomasem Zielinskim, který je vyhledávaným tvůrcem jak v  České republice, tak i  v  Německu.

„ Třešnička na dortu?

za sužby, zejména ICT a právní kanceláře,“ uvedl Fisher. Navýšení plateb za státní pojištěnce má pomoci zdravotním pojišťovnám. „Platba pojistného za děti, důchodce a  nezaměstnané, tedy za 60 procent obyvatel, tvoří pouhých 24 procent příjmů zdravotních pojišťoven. Přitom právě tito takzvaní státní pojištěnci čerpají, ne vlastní vinou, 80 procent zdravotní péče,“ vysvětlil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Pojišťovny se dostaly do finanční tísně i  kvůli rostoucí DPH. Miliardy, které má stát prostřednictvím plateb za státní pojištěnce přilít příští rok do systému zdravotního pojištění, by tak některé potřebovaly už dnes. „Mechanismus navýšení příspěvku za státem hrazené pojištěnce umožňuje státu sanovat ztrátu z  navýšení DPH a  podle mne to měl udělat ve stejnou dobu,“ postěžoval si ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Jaromír Gajdáček. Kritická je zejména situace ve VZP, největší pojišťovně v zemi. „Budeme hledat cestu, jak pomoci VZP ještě v  tomto roce. Ale není to příslib, že něco určitě bude. Není to vůbec jednoduché, jak z důvodů věcných – tedy peněz, tak legislativních,“ uvedl premiér Rusnok.

unikaly tam, kam nepatří,“ doplnil Heger. Jedna z pojišťoven, které o jejich využití uvažují, je Veřejná zdravotní pojišťovna. „Takzvané aukce na léky jsou bezpochyby jednou z  cest jak hledat úspory v  nákladných skupinách léků, kde je dostatečně velká generická konkurence,“ vysvětlil ředitel VZP Zdeněk Kabátek a dodal, že počítá s tím, že by mohly být jedním z možných nástrojů jak naplňovat systém pozitivních listů, na kterém pojišťovna v současné době pracuje. (jp)

INZERCE

Rozjíždí se nová sezona! NABITÁ AŽ K PRASKNUTÍ. PŘESNĚ TAKOVÁ JE NOVÁ SEZONA NA VŠECH TŘECH SCÉNÁCH NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO. Kromě časem prověřených a  u diváků oblíbených kusů představí činoherní, operní i baletní sbor Národního divadla Brno (NDB) také řadu skvělých nových inscenací. Tak neváhejte, nabito bude totiž nejen na jevišti, ale také v hledišti! Na divadle se často nekoktá, ale pokud ano, může z toho být i  úžasný divácký zážitek. Důkazem je kouzelná hra Davida Seidlera Králova řeč v režii Martina Stropnického s Martinem Slámou a Ladislavem Frejem v hlavních rolích koktavého vévody z  Yorku a  jeho svérázného logopeda.

16-20-mh13-10.indd 20

V rolích koktavého vévody z Yorku a jeho svérázného logopeda excelují Martin Sláma a Ladislav Frej. FOTO: Archiv NDB Na prknech Mahenova divadla se těší podobně bombastickému úspěchu jako stejnojmenný film z  roku 2010 a  diváci se na ni mohou těšit i v nové sezoně. Jen

sehnat lístky pravděpodobně nebude o mnoho snazší než překonat vrozenou vadu řeči. Kromě Anglie stojící na prahu druhé světové války ožijí na

premiéry ■ MAHENOVO DIVADLO Robert Louis Stevenson OSTROV POKLADŮ (13. 12. 2013) Bohumil Hrabal OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY (24. 1. 2014) William Shakespeare OTHELLO (25. 4. 2014) ■ DIVADLO REDUTA Rastislav Ballek podle Henrika Ibsena NORA (1. 11. 2013) Patrick Hamilton PROVAZ (21. 2. 2014) Ondřej Elbel podle Friedricha Schillera LOUPEŽNÍCI (konec května/začátek června 2014) ■ JANÁČKOVO DIVADLO Richard Wagner (opera) BLUDNÝ HOLANĎAN (27. 9. 2013) Oskar Nedbal (opera) POLSKÁ KREV (28. 3. 2014) Ludwig Minkus (balet) BAJADÉRA (25. 10. 2013)

30.09.13 13:49