SYSTÉM DVOJITÉHO Y (YY)

Pěstitelské technologie – dvojité Y systém u broskvoní – Multimediální učební texty Ovocnictví [Nečas T., a kol. 2004]

SYSTÉM DVOJITÉHO Y (YY) Dvojité Y, které bylo vyvinuto Maurice Champey, ovocnářem z Gard, je gobelet se 4 kosterními větvemi rozmístěnými 2 na 2. Z pohledu ve směru řádku se stromy jeví jako „V“, odpovídajícímu dvěma ovocným stěnám svírajícím s vertikálou asi 30°. Žádná větev se nenachází uvnitř „V“, čímž je usnadněn přístup k rostlinám a racionalizují se práce, které jsou mnohem více lineární na rozdíl od sadů s gobelety s více kosterními větvemi. Přítomnost bočních větví dovoluje urychlit nástup do plodnosti a také snížit bujnost stromu. Výška stromů se pohybuje od 2,50 do 3 m. Ta je kontrolovatelná přítomností nebo nepřítomností vedlejších větví ve spodní části stromu. Velká část prací je proveditelná ze země nebo ze třístupňových přenosných schůdků. Použití další technické podpory je možné, ne však nezbytné. Z velké části záleží výchova tohoto tvaru, často používaného na jihovýchodě Francie, na provádění zelených prací. Vzdálenost výsadby se pohybuje od 5 x 2,50 m do 6 x 3,50 m. To odpovídá 800 až 450 stromům na hektar. Nejčastější je hustota 500 stromů na hektar.

TVAROVÁNÍ 1. ROK První zakracování výhonů vyrostlých ze špičáku nebo ze sazenice se spícím očkem se nesmí provádět, dokud nedorostou výšky kolem 40 cm (obecně v červnu, po začátku růstu obrostu). Druhé zakracování se provádí asi o 3 týdny později, když dosáhne obrost druhé generace délky 20 cm. Třetí zakrácení v srpnu může být použito v případě silného růstu. Je prováděno, když dosáhnou vedlejší větve, podpořené při druhém zakracování, délky kolem 40 cm. 1


V následující zimě začíná tvarování dvojitého Y takto: • vybrat 4 budoucí kosterní větve, které jsou otevřené buď řezem nebo uměle (rozpěrkami, vyvazováním ke kolíkům). Nadbytečné větve jsou odstraněny nebo převedeny na boční větve. • růst je střední: 4 kosterní větve nejsou určeny a řez směřuje k tvarování otevřeného gobeletu. PŘI TVAROVÁNÍ STROMŮ JE NUTNÉ BRÁT V ÚVAHU TYP RŮSTU ODRŮDY: • variety s rozkladitým růstem dobře rozevřít: Je vždy výhodné rozevřít stromy jak je to jen možné s využitím větví, které by jinak mohly být výbornými bočními větvemi: odrůdy s rozkladitým růstem znovu vytvoří jiné boční větve. • variety se vzpřímeným růstem: zaměřit se na boční větve. Je také třeba otevřít strom co nejvíce, musí se však omezit poškození budoucích bočních větví. Používání dalších pomůcek pro otevření koruny je dobré, někdy až nezbytné. Nároky na práce jsou citelně vyšší. • variety s přechodným typem růstu: Využití umělého vyvazování je méně nezbytné než u předcházejícího případu. Rovněž řez pro otevření koruny je pro rostlinu méně zatěžující a záleží na výběru způsobu provozu. Všechny způsoby otevírání koruny je třeba provádět co nejefektivněji. 2. ROK ZELENÉ PRÁCE Tvarování je stejně jako v prvním roce prováděno v sezóně zastřiháváním a řezem. První zásah je prováděn na konci května, když je obrost dlouhý 20 cm. Jestliže jsou výhony příliš vzpřímené, může být toto zakracování provedeno až do dvouletého dřeva (častý případ na straně převládajících větrů). Druhý zásah je prováděn o měsíc později, na konci června nebo začátku července. Sestává z výběru 4 kosterních větví (jestliže to nebylo provedeno již v předcházející zimě). Přebytečné větve, které by mohly mít také hodnotu jako kosterní větve, jsou zakráceny. Podporovány jsou výhony na vnější straně koruny. Začínáme zakládat boční větve z méně vzpřímeného obrostu. Třetí zásah je prováděn asi o měsíc později a skládá se z potvrzení výběru kosterních větví, odstranění vlků řezem na větevní kroužek a rozevření příliš vzpřímených kosterních větví zakrácením na vnější pupen. Zakracování bočních větví se provádí pouze u rozkladitých typů korun, abychom zabránili jejich konkurenci kosterním větvím. U ostatních odrůd je dobré zachovat dlouhé boční větve, které se pak mohou lépe vyvazovat. ZIMNÍ ŘEZ Řez prováděný ve druhé zimě je velmi důležitý, protože ten umožní definitivní volbu 4 základních větví a založí boční větve. O to více je důležitější, jestliže nebyly letní řezy kompletní. Budoucí kosterní větve kromě těch, které jsou příliš vzpřímené nejsou dále otevírány řezem na vnější očko. Přebytečné větve jsou odstraněny nebo řezem na vnější letorost převedeny na boční větev. Větve jsou základem pro boční větve. Větev, která konkuruje kosterní větvi, je skloněna vyvázáním k boční větvi sousedního stromu pomocí řemenu z celtoviny, nebo svázáním jejího obrostu s obrostem této sousední větve. V tom případě používáme kovové háčky spojené napínákem k drátěnému plotu. Počet bočních větví závisí na bujnosti stromu a ty tak řídí jeho růst. Postupně jsou odstraňovány ty, které jsou kolmé na směr řádku. V mrazových oblastech je dobré méně zakracovat větve v létě a založit méně bočních větví. Vzniknou tak delší kosterní větve a tím vyšší strom. Strom je stejně 2


široký jako vysoký. Ideální strom po zimním řezu v druhém roce: skládá se ze 4 kosterních větví, 6 až 8 bočních větví a v závislosti na bujnosti 40 až 70 plodonošů. 3. ROK LETNÍ ŘEZ pokračuje se v zakracování konců kosterních větví, avšak s rozvahou, abychom korunu nezploštili příliš. Větve na návětrné straně, odrůdy s rozkladitým růstem a odrůdy s ohebným dřevem, jako jsou Rich Lady a Royal Moon potřebují malý nebo i žádný zásah. Rovněž letní zakracování ve třetím roce neodpovídá technice „táhnout pro otevření“, popsané v závěru této kapitoly. U málo kvetoucích odrůd může být vnitřek stromů stříhán nůžkami na živý plot (viz kapitola letní řez). Řečeno jinak, letní řez má za úkol odstranit příliš bujně rostoucí výhony. ZIMNÍ ŘEZ Otevírací řez kosterních větví je prováděn do dvouletého dřeva až na vnější letorost, určený k tomu v předchozím roce. Boční větve jsou ponechány celé, pokud mají odpovídající sklon nebo jsou řezány až do dvouletého dřeva, jestliže jsou příliš vzpřímené nebo by mohly konkurovat kosterní větvi.

hřeben „spojených“ ramen YY

„V“ tvar jednotlivých stromů tvořících YY

VEDENÍ BOČNÍCH VĚTVÍ JE DŮLEŽITÉ: Příliš horizontální poloha je zeslabuje a urychluje jejich stárnutí. Příliš početné a silné boční větve oslabují kosterní větve především u odrůd s rozkladitým růstem. Naopak, boční větve v omezeném počtu nebo pomalu rostoucí nejsou dostatečně oslabující; u vzpřímeně rostoucích odrůd tak vzniká nebezpečí vytahování kosterních větví a „topolovitý“ tvar stromu. Řez plodného obrostu je klasický a může zachovat na konci třetího roku od 80 do 120 plodonošů v závislosti na bujnosti stromu. NÁSLEDUJÍCÍ ROKY Pokud je to potřeba, pokračujeme s rozvíracím řezem a snažíme se vytvořit strukturované kosterní větve se založením čípků se 3 až 4 očky na větvích 2. řádu. Kónický tvar větve by měl být zachován tak dlouho, jak je to možné. Boční větve směřující ve směru řady a u kterých se snižuje produktivita, mohou být podpořeny v růstu řezem na bujný a vzpřímený výhon. MECHANIZOVANÝ LETNÍ ŘEZ Boční větve rostoucí kolmo na řady se odstraňují hned, jakmile začnou překážet provozu v meziřadí. Částečně mechanizovaný letní řez vnitřních stran stromů je možný, stejně jako řez prodlužujících výhonů. 3


PRODUKČNÍ POTENCIÁL V dobrých podmínkách a bez klimatických poruch je dosažitelná následující produkce: 2.rok: 5kg/strom; 3.rok: 50 plodných výhonů na strom, 200 plodů na strom, 10 až 15t/ha; 4.rok: 80-120 plodných výhonů na strom, 300-400 plodů na strom, 20 až 30t/ha ; CHYBY, KTERÝM JE TŘEBA SE VYHNOUT: Dvojité Y respektuje dvě základní pravidla řezu - kónický tvar a hierarchii: - Kónický tvar: větev musí zachovávat pyramidální tvar - Hierarchie: velké struktury jsou v dolní části, malé na vrcholu Kosterní větev má kónický tvar a tak také zůstane. Míza je harmonicky rozváděná. Silné výhony vyrůstají na bázi, malé na vrcholu. Nerespektování tohoto základního pravidla má stejný efekt, jako násilné zkrácení kosterní větve. Nezakládání bočních větví vede k vytvoření dlouhých kosterních větví a často také k rychlému vyholení dolní části koruny. Tvarování dvojitého Y z přímých větví, tzn. větví nezakracovaných na konci 1. ani. 2. vegetace, vede k topolovitému růstu. Vlky, které jsou základem kosterních větví, mají totiž tu zvláštnost, že tvoří obrost hlavně v horní části (často také nekvalitní). Z nich vzniklé kosterní větve dědí tuto tendenci, jsou málo rozvětvené, špatně obrůstají, produkční a růstová zóna se posouvá vzhůru a to vede k vyholování dolní části koruny. • • • •

Založení silných větví v horní části stromu vede k obrácení hierarchie. Silné zakrácení kosterní větve bez odpovídajícího silného řezu v následujícím létě vede rovněž k poškození vyváženosti stromu. Přirozený vývoj silně zakrácené kosterní větve: pomalu změní tvar na „topolovitý“, ve kterém koluje míza bez správného rozložení. Růst se přesunuje k vrcholu, obrost je málo početný a je stejně špatné kvality jako plody, které nese.

MOŽNOSTI TAŽENÍ Tento způsob vedení je odvozen od Dvojitého Y. V 1. a na začátku 2. roku je vedení identické s právě popsaným způsobem. Vedení bočních větví je také stejné. Naopak, stromy nejsou rozevírány v červenci ani v srpnu druhého roku. Jestliže je růst dostatečný a kosterní větve jsou na konci vegetace dostatečně dlouhé, jsou skloněny vyvázáním řemeny z odpadní celtoviny (stejná technika jako u Dóm Leydier). Zimní řez je mírnější, protože rozevření je získáno postupným řezem; může se nechat asi o 20 plodných větví na strom více. Teoretický nárůst produkce ve třetím roce je až o 10kg na strom. Případ vyvazování v druhém roce je vzácný a většinou musíme čekat s vyvazováním až na konec 3. roku. Kosterní větve jsou delší a vyvazování je méně choulostivé než na konci 2. roku (přibližně 90H/ha při 2000 stromech na hektar). Teoretický nárůst produkce ve 4. roce je o 10 až 20 kg na strom. V obou případech se musíme vyvarovat letního zakracování, které by mohlo vést ke vzniku zeslabených míst s možností zlomení při vyvazování. Založení bočních větví zůstává přesto nezbytné, stejně jako u stromů rozevřených klasicky řezem. HODNOCENÍ Tato metoda, která je na práci náročnější než klasické tvary, může být použita v následujících případech: • dobře větvící odrůdy s dominancí typu I nebo III; 4


• • •

v případech, kdy nebylo letní zakracování správně nebo nebylo provedeno vůbec; když se nacházíme v podmínkách, podporujících silný růst; je pro stromy méně traumatická a teoreticky přináší výhodu dřívějšího nástupu plodnosti;

kosterní větve tvořící tvar YY

5

SYSTÉM DVOJITÉHO Y (YY)

Recommend Documents