Biochemie – úvod • • • • • •
Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky
Syllabus přednášek z biochemie
1. Organisace živých systémů a biomolekuly ( 5 přednášek) hierarchie složek živých systémů, viry, prokaryota a eukaryota membrány, membránový transport
Aminokyseliny, peptidy, struktura a funkce proteinů metody separace a charakterizace proteinů, enzymy, vlastnosti enzymů, regulace enzymové aktivity přehled biotechnologie (využití živých systémů a jejich enzymového aparátu) 2. Uchování a přenos genetické informace (3 přednášky) vlastnosti a synthesa nukleotidů (předpokládá se znalost struktury a vlastností nukleových basí), struktura nukleových kyselin replikace, transkripce proteosynthesa a skládání proteinů regulace transkripce základní techniky molekulární biologie, rekombinantní technologie a jejich aplikace
Syllabus přednášek z biochemie 3. Bioenergetika a metabolismus (5 přednášek) základní koncepce přeměny látek a energie, rozdělení organismů podle trofiky elektrontransportní systémy (fotosynthesa a oxidativní fosforylace), citrátový cyklus a anaplerotické děje metabolismus sacharidů (předpokládá se znalost struktury a vlastností mono- a oligosacharidů) lipidy a jejich metabolismus metabolismus dusíkatých látek vzájemné vztahy mezi jednotlivými metabolickými drahami, jejich regulace, orgánová a organelová specialisace 4. Biochemické metody
Z čeho studovat? M. Kodíček, O. Valentová, R. Hynek: Biochemie – chemický pohled na biologický svět
Cena: 520 Kč Pro studenty VŠCHT: 340 Kč
Nižší cenu pro studenty VŠCHT Praha lze získat pouze osobně na pokladně v "Univerzitním knihkupectví odborné literatury ČVUT v Praze a VŠCHT Praha" v prostorách Národní technické knihovny v Praze – Dejvicích. Student VŠCHT Praha se musí prokázat platnou kartou ISIC či platným studijním indexem. Přes e-shop není bohužel možné zakoupit knihu za cenu pro studenty VŠCHT Praha.
Učebnice zahrnuje 4 (5) druhy textů:
Vlastní výklad – černě Spojovací texty – zeleně Vsuvky – označeny zeleným pruhem
Příklady a jejich řešení Generální opakování formou otázek a odpovědí ( + předsádky)
Slovník biochemických pojmů http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/
Prezentace: http://tresen.vscht.cz/biomikro/vyuka/?Predmet=bc www.vscht.cz → ústav biochemie a mikrobiologie → domovská stránka → studium → přehled předmětů → Biochemie I (materiály 2) → Biochemie FCHT/FCHI/FTOP
Biochemie věda zkoumající biologické děje chemickými prostředky (pojem zavedl F.Hoppe-Seyler 1903) Cíl: Popsat a objasnit životní procesy na molekulární úrovni Chemické zázraky biologického světa
Názorná ukázka o čem je biochemie
ATP – energie pro svalovou práci
Biochemie (Molekulární biologie?) • statická (látkové složení organismů, vlastnosti biomolekul, vztah struktury a funkce)
• nadmolekulových struktur (= organizační) • dynamická (metabolismus, bioenergetika) • funkční (fyziologické projevy na molekulové úrovni)
konformační
informační
Specializované obory • Molekulová genetika • Bioorganická chemie (studium biologicky aktivních organických látek) • Biofyzikální chemie (aplikace fyzikální chemie při řešení biologických problémů)
• • • • •
Patobiochemie Klinická biochemie Xenobiochemie (farmakobiochemie) Bioinformatika Biotechnologie
Biochemie NEŽIVÉ OBJEKTY: - relativně jednoduché - malý počet druhů - žádná nebo nízká organizace (většinou náhodné směsi)
x ŽIVÉ OBJEKTY: vše naopak - složité - velký počet druhů - nenahodilé, vysoce organizované
Látkové složení živých organismů Prvky: makrobiogenní C,H,N,O,Ca,P,K (96%), mikrobiogenní S,Na,Cl,Mg, Stopové: Fe, Mn, Zn, I Složka
ZASTOUPENÍ (g/100 g ORGANISMU)
Rel. mol.
člověk
hmotnost voda
18
bílkoviny
10 -10
DNA
>10
RNA
4.10 -10
sacharidy
10 -10
lipidy
750-1 500
4
6
6
4
2
6
6
ostatní 100-500 org. látky (metabolity) anorg. látky
rostlina
bakterie
Počet druhů molekul v buňce bakterie
60
75
70
1
18
4
15
3 000
<1
<1
1
1
1,5
1
6
1 000
0,5
16
2
250
16
1
2
50
1
1
2
500
3
2
1
15-20
Funkce bude náplní přednášek
Úloha vody v živých organismech 60 – 75% váhy živých organismů prostředí v němž probíhají všechny procesy reaktant nebo produkt řady reakcí fotolytické štěpení vody zopakovat: struktura vody, vodíkové můstky ve vodě, ionizace vody, pH, kyseliny a zásady, pufry Anorganické látky: Stálost prostředí v organismech Fosfátový systém: H2PO4‾ / HPO42‾ pKa = 7,21 Uhličitanový systém: H2CO3 / HCO3‾ pKa = 6,37 proteiny
Organizace živých systémů Nestatistické, vysoce organizované, nenahodilé
Malé molekuly (malý počet) Biopolymery (tisíce) Proteiny, nukleové kyseliny, polysacharidy
Molekulární rozpoznávání
Supramolekulární soubory Clustery – membrány, ribosomy,chromatin, cytoskelet
Viry Jednobuněčné organismy
Vícebuněčné organismy
Biokompatibilita
Nevazebné interakce
Molekulární rozpoznávání – základní vlastnost biopolymerů zajišťující funkce živých organismů
- dáno prostorovou a vazebnou komplementaritou biomolekul
Příklady: - Enzym x substrát - Enzym x inhibitor - Hormon x receptor - protilátka x antigen
- transportní bílkovina x transportovaná látka
- vzájemnou interakci zajišťují reversibilní nevazebné interakce Nevazebné interakce formují trojrozměrné struktury biomolekul a zajišťují jejich biologické funkce
Typy nekovalentních interakcí
Síla nevazebných interakcí: kumulativní efekt
Organizace živých systémů Nestatistické, vysoce organizované, nenahodilé
Malé molekuly (malý počet) Biopolymery (tisíce) Proteiny, nukleové kyseliny, polysacharidy
Molekulární rozpoznávání
Supramolekulární soubory Clustery – membrány, ribosomy,chromatin, cytoskelet
Viry Jednobuněčné organismy
Vícebuněčné organismy
Biokompatibilita Nevazebné interakce
Cytoskelet
CYTOSKELET Endoplasmatické retikulum
ribosom
Plasmatická membrána
Aktinová vlákna
mikrotubuly
mitochondrie
Funkce: tvar buňky, pohyb, pohyb organel, transport látek, proteiny asociované s cytoskeletem
Aktinová vlákna vznikají z monomerních jednotek
Mikrotubuly
Ribosom – komplex proteinů (modré) a ribonukleových kyselin
Biologická membrána semipermeabilní nerozpustná bariera odděluje funkčně buňku od okolí ale také jednotlivé organely uvnitř buněk.
Samosložné, deskovité, nekovalentní interakce
Fosfolipidy jsou stavebními jednotkami biologických membrán Polární část
Nepolární část
Struktury tvořené detergenty a fosfolipidy ve vodném prostředí
Lipidová dvojvrstva – základní struktura biologických membrán
Membránové bílkoviny – model tekuté mozaiky
integrální
periferní
Organizace živých systémů Nestatistické, vysoce organizované, nenahodilé
Malé molekuly (malý počet) Biopolymery (tisíce) Proteiny, nukleové kyseliny, polysacharidy
Molekulární rozpoznávání
Supramolekulární soubory Clustery – membrány, ribosomy,chromatin, cytoskelet
Viry Jednobuněčné organismy
Vícebuněčné organismy
Biokompatibilita Nevazebné interakce
VIRY paraziti, nemají vlastní metabolický aparát a schopnost reprodukce složení: DNA/RNA, proteiny
Globulární glykoprotein Fosfolipidový obal
RNA kapsida
Polyhedrální kapsomera
Virus chřipky
HIV
Hepatitida typu B
VIRY Cylindrický RNA
Komplexní
Virus tabákové mozaiky DNA
Hlava
Tělo
Bakteriofág lambda
Organizace živých systémů Nestatistické, vysoce organizované, nenahodilé
Malé molekuly (malý počet) Biopolymery (tisíce) Proteiny, nukleové kyseliny, polysacharidy
Molekulární rozpoznávání
Supramolekulární soubory Clustery – membrány, ribosomy,chromatin, cytoskelet
Viry Jednobuněčné organismy
Vícebuněčné organismy
Biokompatibilita Nevazebné interakce
BUNĚČNÁ TEORIE Robert Hook (1663) "buňka" 1. Buňky tvoří veškerou živou hmotu (x viry: jsou živé?).
2. Veškeré buňky pocházejí z jiných buněk. 3. Informace se předávají z generace na generaci. 4. V buňkách látky podléhají chemickým přeměnám. 5. Buňky reagují na vnější podněty.
Rozdělení organismů: prokaryota (bakterie, modrozelené řasy) (pro=před, karyon=jádro) Eukaryota (živočichové, rostliny, kvasinky, protozoa, houby, řasy) (eu=pravý, karyon=jádro)
Prokaryotní buňka velikost: 1 – 10 µm tvar: sferoidní (koky), tyčinkovitý (bacillus), helikální (spirilla)
flagella
Ribosomy Buněčná stěna Plasmatická membrána
Pili
Nukleoid (DNA)
Escherichia coli – nejlépe prostudovaný organismus
Eukaryota – velikost 10 -100 µm, kompartmentace buněčných procesů - organely
Živočišná buňka
Rostlinná buňka Odlišnosti: Buněčná stěna Chloroplasty Vakuola
Hlavní funkce a procesy probíhající v buněčných organelách a ostatních kompartmentech Kompartment
Procesy a funkce
Buněčná membrána
Oddělení vnějšího a vnitřního prostoru,transport iontů a molekul, příjem a přenos signálu, pohyb
Jádro
Synthesa DNA, RNA
Endoplasmatické retikulum drsné, hladké
Synthesa proteinů intra- a extracelulárních, synthesa lipidů, detoxifikační reakce
Golgiho aparát
Modifikace a export proteinů
Mitochondrie
Buněčné dýchání, uskladnění energie
Oxidace sacharidů a lipidů, synthesa močoviny a hemu Chloroplasty
Fotosynthesa
Lysosomy
Buněčné trávení – lytické enzymy
Peroxisomy
Oxidativní reakce s O2, metabolismus H2O2 a ostatních peroxidů
Mikrotubuly a mikrofilamenta
Cytoskeleton, buněčná morfologie a pohyb (i vnitrobuněčný)
Cytosol
Metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin a nukleotidů
Studium procesů probíhajících v živých organismech nyní
DNA
Genom
Transkripce
Transkriptom DNA array
Translace
Proteiny
Proteom 2D
Vnější prostředí
Biochemické procesy MS
Vnější projevy
Metabolom, Fyziom HPLC
dříve
2003
lidský genom