Syfilis a Kapavka
MUDr.Hana Zákoucká NRL pro diagnostiku syfilis, SZÚ
ETIOLOGIE Treponema pallidum subsp. pallidum Příbuzné bakterie a onemocnění: Treponema pallidum subsp. endemicum – endemická syfilis Treponema pallidum subsp. pertenue – framboesie
Treponema carateum – pinta
Přenos
– pohlavním stykem (90%) - transplacentárně - kontaktem
Infekčnost – průměrně 30% 10-60% podle stadia onemocnění , nejvyšší do 2 let po infekci
KLINICKÝ PRŮBĚH délka trvání infekce
způsob přenosu
stadium onemocnění syfilis primární
časná
(do 2 let po infekci)
Syphilis aquisita (získaná)
Syphilis congenita (vrozená)
syfilis sekundární syfilis latentní časná
syfilis latentní pozdní
pozdní
syfilis terciární
(více než 2 roky po infekci)
časná (do 2 let po infekci – narození)
syfilis congenita praecox syfilis congenita recens syfilis congenita latens
pozdní (více než 2 roky po infekci narození)
syfilis congenita tarda
Syfilis získaná Inkubace – 3 týdny (10-90 dní) Syfilis primární – v místě vstupu infekce Ulcus durum (90% genitálních) + spádová lymfadenitis = primární komplex Diagnostika – přímá mikroskopie, PCR - nepřímá – období serokonverse!
Syfilis sekundární - cca 9 týdnů po infekci Období hematogenní generalizace – prodromální příznaky postižení kůže (exanthem - roseola) v místě koncových vlásečnic tzv. embolizační partie a v intertrigu (condylomata lata), sliznic (enanthem, vox rauca), vnitřních orgánů (lymfadenitis, CNS – serosní menigitis až meningoencephalitis) Diagnostika – přímá –mikroskopie, PCR - nepřímá - protilátky v séru a liquoru
Syfilis latentní – bez příznaků časná (do 2 let po infekci) – možné relapsy, u gravidních riziko přenosu na plod až 4 roky po infekci pozdní (> 2 roky po infekci) – až desítky let bez klinických projevů Diagnostika – nepřímá – protilátky v séru a liquoru
Syfilis terciární – po cca desítkách let,
u HIV+ již 2 roky po infekci
Benigní – kožní, muskuloskeletální, viscerální gumma
Kardiovaskulární – aneurysma aorty, endarteritis
Neurosyfilis – asymptomatické
- progresivní paralysa - tabes dorsalis
Diagnostika – nepřímá – protilátky v séru a liquoru
Syfilis vrozená Přenos z matky na plod intra utero – syphilis congenita (connata) – postižení plodu je závislé na vztahu infekce x koncepce
Syfilis congenita praecox – fetus maceratus Syfilis congenita recens – klinické postižení kůže (erose, buly), sliznic (erose), orgánů (játra, plíce, ledviny, CNS), psychomotorické
Syfilis congenita tarda – rozvoj příznaků po 2.roce života, následky intrauteriního postižení - stigmata Syfilis congenita latens – bez klinických příznaků, přítomnost IgM protilátek, přetrvávání IgG protilátek po 18.měsíci života
Diagnostika – přímá u klinických projevů
čerstvého onemocnění – mikroskopie, PCR - nepřímá s důrazem na detekci IgM a sledování pohybu titru IgG protilátek v séru a liquoru
Diagnostika Přímá
– mikroskopie v zástinu - imunofluorescenční mikroskopie - PCR, real time PCR
Nepřímá
– netreponemové (nespecifické) protilátky proti kardiolipinu - treponemové (specifické) protilátky proti antigenům Treponema pallidum subsp. pallidum
LÉČBA Dlouhodobě je třeba udržet 0,03 IU PNC/ml.
PNC + Cefalosporiny TTC ERY
Délka léčby je závislá na stadiu onemocnění, závažnosti příznaků a komplikujících infekcích (HIV) Gravidní jsou přeléčeny 2x v graviditě. Novorozenci jsou léčeni podle klinickéhoa sérologického nálezu a zajišťovací léčby matky.
LEGISLATIVA • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví • Vyhláška MZ ČR č. 195/2005 Sb., podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění • Směrnice č. 30/1968 Věstníku MZ, o opatření proti pohlavním nemocem, zapsaná ve sbírce zákonů • věstník MZdr. z prosince 1997, částka 10 standardy vyšetřovacích postupů STD
Syfilis dle WHO 1999 12 000 000 nových infekcí
100 tisíc 100 tisíc
140 tisíc 240 tisíc
370 tisíc 4 miliony
3 miliony
4 miliony 10 tisíc
Materiál, místo odběru Nekomplikovaná GO: žena: cervix, urethra, ev. rektum, farynx muž, heterosexuál: urethra, farynx muž, homo- a bisexuál: urethra, rektum, farynx Akutní PID: cervix, ev. endometrium, salpinx Generalizované infekce: žena: cervix, muž: urethra obě pohlaví: kožní léze, kloubní výpotek, krev Oftalmie, konjunktivitida: spojivka
Způsob odběru Dva výtěry zvlášť na kultivaci, zvlášť na mikroskopii Materiál výtěrového tamponku dacron nebo viskózové hedvábí alginát nebo bavlna mohou být toxické, pak jen na přímé očkování nebo do transportních půd s aktivním uhlím Gynekologická zrcadla smí být zvlhčena vlažnou vodou nebo fyziologickým roztokem, nikoli lubrikanty
Transport vzorků Maximální výtěžek – jen při přímém očkování půd ihned po odběru Jinak transportní systémy (transportní půdy neživné nebo již s kultivačním mediem) Materiál by se měl z transportních půd vyočkovat do 6 hod. po odběru
Transportní půdy 2s kultivačním mediem vždy s generátorem CO , do něhož se uloží naočkované misky nebo panely
Mikroskopie – Gram Kultivace z cervixu a z urethry musí být vždy doplněna nátěrem obarveným dle Grama Ke zhotovení nátěru vždy jiný tampon U akutní symptomatické genitální kapavky u mužů je citlivost 90 – 95 %, specifitu 95 – 100 % Rovněž u žen s příznaky má pozitivní nátěr z cervixu citlivost Grama je zde 50 – 70 %
Kultivace Média nesmí být studená ani vyschlá
Další určení Orientační Gram Oxidasa Katalasa Definitivní biochemické testy serologické testy (průkaz antigenů – přímí imunofluorescence, koaglutinace) molekulárně biologické konfirmační testy (hybridizace, PCR)
Testy citlivosti penicilin tetracyklin spektinomycin ceftriaxon cefixim ciprofloxacin azithromycin
Spolehlivost testů Kultivace – základ standardní diagnostiky, umožňuje provedení přesné biochemické identifikace etiologického agens (utilizace cukrů atd.) a stanovení citlivosti na antibiotika vč. detekce betalaktamázy. K selhání dochází často při nesprávném odběru nebo transportu vzorků, u pacientů, kteří užívali antibiotika, u chronických onemocnění apod. (citlivost cca 70%). Detekce DNA – hybridizace nebo PCR – moderní technologie, umožňující průkaz NG s velkou citlivostí (zejména PCR jako amplifikační metoda – 98,8%) i v hraničních situacích a s forenzní přesností.Přesto jsou i tyto postupy zatíženy problémy komplikujícími klinickou praxi. Patří k nim zejména nemožnost testovat citlivost na antibiotika (i když existují přístupy k detekci genů rezistence), záchyt DNA mrtvých gonokoků po léčbě, falešná zkřížená pozitivita s některými druhy orálních neisserií a lactobacilů.
Gonokoky v barvení dle Gramma
Kapavčitá urethtritis
Kapavčitá cervicitis
Kapavčitá bartolinitis
Kapavčitá konjunctivitis
Kapavčitá pharyngitis
Píštěl po kapavčité pelveoperitonitis
Po zhojení
Děkuji za pozornost
