SWOT analýza dopravní infrastruktury MSK
Materiálové toky
Zahraniční projekty VLC
Doplňkový průzkum
Co je Veřejné logistické centrum? Veřejné logistické centrum (VLC) je definováno jako ohraničený prostor, zahrnující všechny aktivity související s logistikou, uskutečňované různými provozovateli, jak v národních, tak i v mezinárodních logistických řetězcích.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Private-Public Partnership) Je nejrozšířenější a nejúčinnější právní formou pro společnosti řídící veřejná logistická centra. Kapitál je vlastněn soukromými a veřejnými společníky v různých procentuálních podílech. Volba modelu PPP i spoluodpovědnost orgánů veřejné správy jsou spojeny s důvody financování, infrastruktury a plánování.
Sdružení a projekty veřejných logistických center v zahraničí EUROPLATFORMS – Evropská asociace VLC Do asociace patří v současné době více než 40 VLC v Evropě, ze zemí: Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Maďarsko, Ukrajina.
Deutsche GVZ-Gesellschaft mbH (DGG) Společnost je zastřešující organizací pro německá VLC. Ke členům DGG patří v Německu VLC: Lübeck, Rostock, Emsland, Bremen, Berlin, Frankfurt/O., Magdeburg, Rheine, Herne/Emscher, Kassel, Leipzig, Erfurt, a další. V Rakousku pak pod působnost DGG spadá VLC Graz.
Projekt FV-2000 Projekt asociace EUROPLATFORMS FV-2000 byl spolufinancován Evropskou komisí ze 4. rámcového programu a zahrnoval případovou studii několika VLC s intermodálními terminály. Studie byla provedena v devíti zemích a 140 organizacích provádějících činnost uvnitř VLC vybavených intermodálními službami.
Terminál BILK Budapešť 4 překládkové koleje, délka 750 metrů, 1 odstavná kolej délka 50 metrů, 2 portálové jeřáby [700 m, 45 m, 42 t], 2 čelní ramenové vozy [Kalmar, 45 t], 1 kolej určená pro systém RO – LA, Kapacita – kontejnery 150 000 TEU/rok,
Železniční infrastruktura MSK SWOT analýza 16 14
Četnost
12 10 8 6 4 2 0 O5
T6
O8
W4
Kategorie
O5
Vytvoření logistického centra pro nákladní dopravu s možností obsluhy příhraničních průmyslových oblastí Polska a Slovenska.
T6
Rychlá změna ekonomické struktury v kraji ve prospěch moderních oborů s vysokou přidanou hodnotou.
O8
Rozvoj spolupráce mezi jednotlivými druhy dopravy zaváděním systémů kombinované přepravy.
W4
Zastaralá a zanedbaná infrastruktura tratí celostátních i regionálních.
S – silné stránky (strengths), O – příležitosti (opportunities),
W – slabé stránky (weaknesses), T – hrozby (threats).
Cargo letiště Mošnov SWOT analýza 18 16 14 Četnost
12 10 8 6 4 2 0 S5
S8
T8
T3
Kategorie
S5
Stabilizace a rozvoj v oblasti letecké nákladní dopravy
S8
Dobré výchozí předpoklady pro vybudování logistického centra
T8
Nezájem státu o tvorbu příležitostí a zdrojů pro rozvoj regionálních letišť
T3
Rozvoj konkurence, zejména na letištích v Brně, Katovicích a Krakově
S – silné stránky (strengths), O – příležitosti (opportunities),
W – slabé stránky (weaknesses), T – hrozby (threats).
Silniční infrastruktura MSK SWOT analýza 20 18 16
Četnost
14 12 10 8 6 4 2 0 S5
S2
S4
S6
O1
O8
Kategorie
S5
Rozsah a propojení jednotlivých center
S2
Návaznost pozemních komunikací na Evropskou síť
S4
Dokončení rychlostní komunikace R48
S6
Blízkost železničního koridoru
O1
Blízkost a zázemí centra regionu
O8
Vytvoření logistických center v Moravskoslezském kraji
S – silné stránky (strengths), O – příležitosti (opportunities),
W – slabé stránky (weaknesses), T – hrozby (threats).
Analýza materiálových toků Export zboží z MSK do zemí EU za rok 2006 v [kg]
Celní úřad
Podíl (%)
Frýdek - Místek
16,5
Karviná
6,0
Krnov
1,8
Mošnov
1,8
Opava
2,7
Ostrava
71,3
Export zboží z MSK do zemí EU
Analýza materiálových toků Export zboží z MSK do zemí EU
• Polsko podíl 34%, • Slovensko podíl 28%, • Německo podíl 13%, • Rakousko podíl 10%, • Maďarsko podíl 5%.
Analýza materiálových toků
XVII 1%
XVIII 0%
XIX 0%
XX 0%
XXI 0%
I 0%
II 2%
III 0%
XVI 2% IV 10%
V. nerostné produkty podíl 43%, XV. potravinářský průmysl podíl 32%, IV. kovy a výrobky z kovů podíl 10%,
XV 32%
V 43%
XIV 0% XIII 1%
IX 2%
XII 0% XI 0% X 3%
VI 3% VIII 0%
VII 1%
Podíly jednotlivých tříd zboží pro export z MSK do zemí EU
Analýza materiálových toků Import zboží ze zemí EU do MSK
Polsko podíl 49%, Slovensko podíl 34%, Německo podíl 7%,
Analýza materiálových toků Import a export zboží MSK - země EU
• Polsko podíl 34%, • Slovensko podíl 28%, • Německo podíl 13%, • Rakousko podíl 10%, • Maďarsko podíl 5%.
Analýza materiálových toků Export a import zboží z MSK mimo EU • Východní Evropa podíl 39%, • Rusko podíl 39%, • Jihovýchodní Evropa podíl 10%, • Amerika podíl 4%, • Asie podíl 4% • Afrika podíl 1% • Další 3 %
Doplňkový průzkum – služby VLC Poža da vky na služby VLC
četnost
asi ano
as i ne
nev y jádřilo
14 12 10 8 6 4 2 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
s luž ba
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Svoz a rozvoz kontejnerů po silnici nebo po železnici Překládka kontejnerů a výměnných nástaveb Deponování kontejnerů (skladování) Opravy a kontrola kontejnerů Pronájem a prodej kontejnerů Úprava kontejnerů dle potřeb zákazníka Celní služby Skladování zboží Instalace inletů do kontejnerů dle norem ISO Překládka ze železničních vozů či kamionů do kontejnerů
Analýza materiálových toků - závěr • Země EU: převažuje export z MSK (13 mil. tun zboží) nad importem zboží, (7 mil. t zboží). • Lokality mimo EU: naopak převažuje import do MSK (5,5 mil. tun zboží) nad exportem (1,5 mil. tun zboží). • Podíl oblastí v působnosti jednotlivých celních úřadů: tok zboží země EU: Ostrava 65%, Frýdek - Místek 20%. tok zboží mimo země EU: Ostrava 54%, Frýdek - Místek 35%.
• V rámci toků zboží pro lokality mimo EU je značná nerovnováha mezi exportem a importem, import je značně vyšší. To může způsobit problémy s distribucí kontejnerů. • Analýza materiálových toků prokazuje nutnost vybudování VLC na území MSK, co nejrychleji!
Děkujeme za pozornost
