svět na dosah České aerolinie a.s. výroční zpráva 2005

České aerolinie a.s. výroční zpráva 2005

svět na dosah


praha 00:00



paříž 01:50


obsah 4 5 7 7 8 8 8 11 12 15 16 17 17 20 22 26 26 26 26 26 28 29 29 30 30 30 31 32 33 33 33

Profil společnosti – hlavní oblasti podnikání Vybrané ekonomické a přepravní ukazatele Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku Úvodní slovo předsedy představenstva a prezidenta společnosti Správa a řízení společnosti — Akcionáři ČSA — Správní orgány Českých aerolinií — Kodex řádné správy a řízení společností založený na principech OECD Majetkové účasti ČSA Strategie ČSA Transformace ČSA Výsledky přepravy Ekonomické výsledky ČSA Organizační schéma společnosti k 1. 5. 2006 Aliance SkyTeam Obchodně-marketingová strategie — Obchodní politika — ČSA v zahraničí — Destinace — Spolupráce s leteckými společnostmi — Rozvoj sítě linek v roce 2005 a 2006 — Řízení produktu ČSA — Vztahy se zákazníky — Věrnostní programy — Pod značkou ČSA — Chartery — Cargo Ocenění ČSA Letadlová flotila a technická údržba — Letadlový park ČSA — Technická údržba

34 37 39 39 39 39 40 42 44 48 50 50 52 53 55 56 58 59 60 61 89 90 91 92 93 94 121 122 123 127 131 132

— Rozvoj a obnova letadlové flotily Informační technologie a centrální nákup Služby ČSA na letištích — Odbavení cestujících a letadel — Duty Free — Catering Bezpečnost provozu Pravidelnost provozu Péče o životní prostředí Lidské zdroje – personalistika Letecké posádky a studium — Výcvikové středisko Zpráva dozorčí rady ČSA za rok 2005 Zpráva nezávislého auditora pro akcionáře společnosti České aerolinie a.s. Účetní závěrka podle CAS — Rozvaha v plném rozsahu — Výkaz zisku a ztráty — Přehled o změnách vlastního kapitálu — Přehled o peněžních tocích Příloha účetní závěrky Účetní závěrka podle IFRS — Výkaz zisku a ztráty — Rozvaha — Přehled o změnách vlastního kapitálu — Přehled o peněžních tocích Příloha účetní závěrky Obchodně-přepravní výkony ČSA v letech 1995–2005 Letadlový park ČSA – souhrnné ekonomické ukazatele Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami — Seznam společností ovládaných propojenými osobami Odpovědnost za výroční zprávu Pojmy a zkratky

České aerolinie a.s. výroční zpráva 2005 4

profil společnosti – hlavní oblasti podnikání

České aerolinie a.s. (ČSA) jako vlajkový letecký přepravce České republiky zajišťují spojení z hlavního města Prahy do většiny hlavních měst v Evropě, dále do tranzitních bodů v Severní Americe, stejně jako do řady destinací na Blízkém a Dálném východě a v severní Africe. Díky více než osmdesátiletým zkušenostem v letecké přepravě jsou ČSA vyhledávaným poskytovatelem služeb i pro jiné letecké společnosti.

ČSA Catering pokrývá 95 % cateringového trhu letiště Praha-Ruzyně. Nově zrekonstruované prostory a vybavení evropské úrovně umožňují ČSA nabízet občerstvení špičkové kvality nejen cestujícím ČSA, ale i společnostem, které provozují pravidelnou i nepravidelnou leteckou přepravu na letišti v Praze, a dalším zákazníkům v režimu privátních letů.

Základní oblastí podnikání ČSA je přeprava cestujících na pravidelných linkách. Společnost nabízí spojení do 119 destinací v 52 zemích světa, a svým zákazníkům tak umožňuje rychlé a pohodlné spojení do významných obchodních a politických center.

Mimořádně velkou pozornost věnují ČSA technické údržbě letadel. Kromě údržby vlastní flotily jsou ČSA partnerem i pro řadu významných mezinárodních leteckých dopravců, kterým zajišťují pravidelný certifikovaný servis.

Spolu se zajišťováním kvalitní přepravy na pravidelných linkách nabízejí ČSA cestovním kancelářím a dalším smluvním partnerům také nepravidelné charterové spoje. Po celý rok nalétávají letadla ČSA do hlavních mezinárodních turistických center, aby na dovolenou dopravila statisíce turistů.

Na dlouholetých zkušenostech profitují ČSA i v oblasti výcviku posádek. Ve výcvikovém centru na letišti Ruzyně-Jih společnost organizuje specializovaný výcvik vlastních posádek i posádek jiných leteckých společností.

Společnost ČSA také expanduje i do dalších oblastí podnikání. V letecké nákladní přepravě (ČSA Cargo) ČSA disponují jedním z nejmodernějších cargo terminálů ve střední Evropě. Kvalitní technologie zaručují šetrnou manipulaci se zásilkami a moderní skladové prostory také umožňují uložení zboží, které vyžaduje zvláštní péči při zacházení. Kromě přepravy osob a nákladu zajišťují ČSA i odbavení cestujících a letadel. Díky špičkovému vybavení a zkušenému personálu odbavují každoročně téměř tři čtvrtiny všech cestujících na pražském letišti nejen na vlastní linky, ale i na lety dalších společností.

V neposlední řadě provozují ČSA na palubách letadel a v tranzitním prostoru letiště Praha-Ruzyně duty free obchody se širokým sortimentem dárkových a luxusních předmětů.


vybrané ekonomické a přepravní ukazatele

Finanãní v˘sledky podle ãesk˘ch úãetních standardÛ (tis. Kã)

Finanãní v˘sledky podle IFRS (tis. USD)

2004 22 297 043 713 986 324 168 324 168 2 174 999 2 735 510

Obrat Provozní hospodáfisk˘ v˘sledek Hospodáfisk˘ v˘sledek pfied zdanûním Hospodáfisk˘ v˘sledek po zdanûní Vlastní kapitál Základní kapitál

2005 22 746 989 -476 585 -496 057 -496 057 1 722 495 2 735 510

2004 782 993 35 360 23 986 20 226 298 406 122 312

Obrat Provozní hospodáfisk˘ v˘sledek Hospodáfisk˘ v˘sledek pfied zdanûním Hospodáfisk˘ v˘sledek po zdanûní Vlastní kapitál Základní kapitál *

2005 930 953 -5 818 -20 946 -15 479 247 086 111 254

* V˘‰e základního kapitálu v roce 2004 a 2005 ãiní 2 735 510 tis. Kã. Rozdíl v USD ãástkách je zpÛsoben pouÏitím odli‰ného smûnného kurzu Kã a USD k 31. 12. 2004 a 31. 12. 2005. Vybrané ukazatele a ekonomické v˘sledky Pfieprava VyuÏité tunokilometry Nabízené tunokilometry Poãet pfiepraven˘ch cestujících Pfiepravené cargo Celkov˘ Load Factor váhov˘ sedaãkov˘

(mil.) (mil.) (tis.) (tis. tun)

1995 264,4 461,3 1 488,3 10,6

1996 268,7 479,1 1 612,1 10,0

1997 285,4 501,2 1 733,7 10,4

1998 288,3 507,7 1 801,8 11,9

1999 311,6 550,7 2 064,1 13,0

2000 360,9 587,9 2 461,7 16,6

2001 388,3 625,3 2 877,3 16,2

2002 407,6 639,8 3 065,0 17,9

2003 498,1 770,3 3 591,5 21,1

2004 606,0 973,0 4 345,4 22,7

2005 747,9 1 207,2 5 217,6 22,0

% %

57,3 66,6

56,1 66,0

56,9 66,8

56,8 66,3

56,6 65,8

61,4 70,4

62,1 70,8

63,7 71,3

64,7 72,7

62,3 70,5

62,0 70,1

(tis.)

1995 3 916 67,53

1996 3 976 67,59

1997 3 912 72,95

1998 3 795 75,96

1999 3 876 80,39

2000 3 990 90,44

2001 4 422 87,82

2002 4 455 91,48

2003 4 543 109,63

2004 4 861 120,34

2005 5 303 141,06

(mil. Kã)

1,9

2,0

2,3

2,6

2,9

3,4

3,3

3,1

3,4

3,6

3,9

Zamûstnanci a produktivita

Poãet zamûstnancÛ VTKM/zamûstnanci Produktivita (provozní v˘nosy/pracovníci)



zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku úvodní slovo předsedy představenstva a prezidenta společnosti

České aerolinie – národní dopravce České republiky mají za sebou více než 80letou historii velmi úzce spojenou se svou zemí a svými lidmi. Život společnosti – to není úsečka stále plynule rostoucí od bodu k bodu, od roku k roku, to nejsou jen „tučná léta“. Život společnosti, ČSA nevyjímaje, se spravedlivě dělí mezi lepší a horší roky. Z tohoto dlouhodobého hlediska rok 2005 nebyl výjimkou. ČSA zažily horší roky a byli tu vždy její lidé, zaměstnanci, manažeři, akcionáři, kteří dokázali svoji firmu dostat zpět do kondice. Jaký tedy byl pro ČSA rok 2005? Především byl rokem významných rozhodnutí a závazků na straně jedné a velkých plánů a očekávání na straně druhé. Úvod roku byl ve znamení dokončení kolektivního vyjednávání mezi vedením společnosti a devíti odborovými organizacemi, a to do konce roku 2007. V zájmu sociálního smíru se tak ČSA zavázaly k růstu mezd a jiných výhod pro zaměstnance, které meziročně znamenají nárůst o více než půl miliardy korun. Závazek je to dvoustranný. Chceme-li srovnatelné mzdy, musíme podávat srovnatelné výkony. K produktivitě práce vedou dvě cesty, jedna kvalitativní a druhá kvantitativní, a obě jsou legitimní. Strategická expanze v oblasti charterové dopravy (přepravili jsme 706 tisíc cestujících, což je dvakrát více než v roce 2004), investice jako dokončení nákladné rekonstrukce budovy cateringu, rozšíření výcvikového střediska, příprava pro výstavbu nového hangáru, to jsou další z řady kroků, které významně přesahují horizont roku 2005 a jsou závazkem pro management i zaměstnance ČSA do budoucna. Své závazky máme i vůči partnerům v alianci SkyTeam. Víme o nich a plníme je. Navíc budeme akcentovat bilaterální obchodní spolupráci se členy aliance. V této souvislosti vítáme nového, desátého člena aliance SkyTeam, ruský Aeroflot. Jeho přijetí jsme podporovali a vnímáme ho velice pozitivně pro rozvoj našich obchodních vztahů. Nejvýznamnějším závazkem roku 2005 byl podpis smlouvy o dodávce dvanácti střednětraťových letadel A320. Financování těchto letadel je zajištěno a schváleno rozhodnutím dozorčí rady z března 2006. Obměna byla již fakticky zahájena a před nedávnem jsme do naší flotily přivítali třetí nový airbus. Před námi stojí rozhodnutí o dálkové flotile. Tyto závazky jsou nedílnou součástí Strategie ČSA 2005–2015, kterou připravil management společnosti. Dokument vycházel ze Strategie 2004–2014 a byl schválen jako klíčový materiál valnou hromadou v červnu 2005. Vzhledem k vnějším i vnitřním ekonomickým vlivům se však již v prvním roce aplikace nedařilo předpokládaná očekávání

Strategie naplnit. Cena paliva, přírodní katastrofy, stále agresivnější prodejní metody nízkonákladových přepravců a bohužel i některá obchodní rozhodnutí měly na tento výsledek přímý vliv. V roce 2005 vzrostl počet přepravených cestujících o 20 % proti roku 2004 na celkových 5,2 milionu, uskutečnili jsme 40 000 letů, což je meziročně nárůst o 18 %, posílili jsme naši flotilu o letadla nové generace – dvě A320, dvě A321 a jedno B737, a na konci roku 2005 jsme měli celkem 49 letadel. Otevřeli jsme nové destinace a posílili frekvence na linkách do východní, západní a jižní Evropy. Bohužel jsme nedokázali tato opatření podpořit růstem výnosů. ČSA a její lidé na druhé straně dokázali najít rezervy na straně nákladů a implementovat řadu významných programů a projektů v rekordně krátké době. Navíc se podařilo, a za to patří díky všem zaměstnancům, udržet si vysokou kvalitu produktu, a to jak v oblasti nabízených služeb zákazníkům, tak v oblasti bezpečnosti a dodržování postupů. To dokládá i řada ocenění loňského i letošního roku. Je na co navázat. Klíčové předpoklady Strategie ČSA 2005–2015 se změnily. Závazky zůstávají a budeme je plnit. Proto jsme připravili tříletý restrukturalizační plán 2006–2008, který navazuje na cíle minulých let. Ten předložíme našim váženým akcionářům ke schválení. Ambiciózní a realistický program Turnaround 2006–2008, jednoduchý název v sobě obsahuje naše dva cíle: obrat k lepšímu a změnu. Rok 2006 nazýváme rokem záchrany, rok 2007 rokem stabilizace a rok 2008 rokem budoucnosti. Chceme dostat naše ČSA zpět do kondice, aby platilo České aerolinie – národní dopravce České republiky, hrdá a silná česká společnost. Máme dobrý plán a splníme ho. Pro naše klienty, pro naše akcionáře, pro naše zaměstnance i pro naše partnery v alianci SkyTeam.

Radomír Lašák předseda představenstva a prezident Českých aerolinií a.s.


správa a řízení společnosti

Akcionáfii âSA Akcionáfi Ministerstvo financí âeské republiky âeská konsolidaãní agentura âeská poji‰Èovna a.s. Hlavní mûsto Praha Hlavní mûsto Bratislava Fond národního majetku Slovenské republiky

Podíl 56,92 % 34,59 % 4,33 % 2,94 % 0,98 % 0,24 %

Správní orgány Českých aerolinií Valná hromada Valná hromada, tvořená akcionáři, rozhoduje o zásadních hospodářských, organizačních, provozních záležitostech a o strategickém zaměření společnosti. Její působnost a pravomoci určují obchodní zákoník a stanovy společnosti. Představenstvo svolává valnou hromadu zpravidla jedenkrát ročně. Základní informace o valné hromadě, jejím postavení a působnosti jsou obsaženy v kapitole III a, článcích 15–20 stanov společnosti. Dozorčí rada Dozorčí rada společnosti má dvanáct členů. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování strategie společnosti včetně podnikatelské činnosti. Složení, působnost a pravomoci dozorčí rady určují obchodní zákoník a stanovy společnosti. Dozorčí rada zasedá zpravidla jednou za kalendářní měsíc, nejméně však osmkrát v kalendářním roce. Základní informace o dozorčí radě jsou obsaženy v kapitole III c, článcích 28–35 stanov společnosti. Představenstvo Představenstvo se skládá ze sedmi členů a je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Statutární orgán je volen dozorčí radou a je zpravidla sestaven z členů vrcholového vedení ČSA. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, které nejsou upraveny právními předpisy nebo stanovami nebo nespadají do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady společnosti. Představenstvo zasedá minimálně jednou za kalendářní měsíc, nejméně však desetkrát v kalendářním roce. Základní informace o představenstvu a jeho působnosti jsou obsaženy v kapitole III b, článcích 21–27 stanov společnosti.

Výbory dozorčí rady Primárním úkolem výborů je zprůhlednit akcionářům činnost společnosti a zajistit, aby výkonní členové správních orgánů nijak neohrožovali zájmy akcionářů. Zároveň mají za úkol umožnit zasvěceně informovat akcionáře a vybrané zainteresované skupiny o činnostech ve společnosti. V podstatě se jedná o poradní a iniciativní orgány. Každý výbor má jasně definovanou působnost, popsány úkoly a pravidla jejich plnění ve statutu a jednacím řádu. Na základě usnesení představenstva ze dne 2. března 2005 (č. 03A–05) a dozorčí rady ze dne 23. února (č. 02–05) byly k 1. dubnu 2005 zřízeny následující výbory: — Výbor pro audit (dozorčí rady a představenstva) — Výbor pro záležitosti personální, nominační a odměňování (dozorčí rady) — Výbor pro strategii (dozorčí rady) — Výbor pro řízení rizik (představenstva), kde byl ustaven též podvýbor pro řízení komodity letecké pohonné hmoty. Členové dozorčí rady Ing. Ján Dzvoník předseda dozorčí rady a náhradní člen od 18. ledna 2006 Absolvent Vysoké školy ekonomické v Bratislavě a European Business School v Praze. Od roku 1997 působil jako vrchní ředitel finanční sekce a později ekonomické sekce Ministerstva obrany České republiky, od roku 2002 byl náměstkem ministra obrany pro finanční řízení. V letech 2004 a 2005 byl členem výkonného výboru Fondu národního majetku České republiky. V současné době vykonává funkce předsedy dozorčí rady MERO ČR, a.s., a člena dozorčí rady AERO Vodochody a.s. Ing. Jiří Pos místopředseda dozorčí rady od 21. května 2003 Absolvent Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, oboru letadlová technika. V ČSA působí od roku 1986, v současné době zastává funkci viceprezidenta pro provoz.


Souãasn˘ model corporate governance v âSA tajemník spoleãnosti

valná hromada

akcionáfii v˘bor pro záleÏitosti personální, nominaãní a odmûÀování

dozorãí rada

v˘bor pro strategii v˘bor pro audit

pfiedstavenstvo

v˘bor pro fiízení rizik

vrcholov˘ management

MUDr. Pavel Bém člen dozorčí rady od 25. června 2003 Absolvent Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a postgraduálního studia Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. V roce 1992 absolvoval postgraduální studium na John Hopkins University, School of Public Health, Hubert H. Humphrey Fellowship on Substance Abuse, Baltimore, USA. V roce 2002 byl zvolen primátorem hlavního města Prahy. Je členem správní rady sdružení Pelleova vila, o.p.s., a členem dozorčích rad sdružení PODANÁ RUKA, o.p.s., a Nadačního fondu Václava Klause. Zdeněk Čáp, PhD. člen dozorčí rady od 25. června 2004 Absolvent doktorandského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakulty podnikohospodářské (1999). V letech 1992–1999 působil na různých pozicích v Komerční bance, a.s. V letech 2000–2004 pracoval jako jednatel a náměstek generálního ředitele Konpo, s.r.o. S účinností od 1. 4. 2004 byl jmenován do funkce předsedy představenstva a generálního ředitele České konsolidační agentury. V období 1996–1999 působil jako externí asistent katedry podnikové ekonomiky Fakulty sociálně-ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) a jako člen vědecké rady FSE UJEP. Od roku 2004 je členem zkušební komise inženýrských státních zkoušek na VŠE Praha a členem zkušební komise pro obhajoby doktorských disertačních prací na VŠE v Praze, Fakultě podnikohospodářské. Roku 2004 zahájil studium postgraduálního programu MBA Sheffield Hallam University na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze. Je předsedou dozorčí rady Konpo, s.r.o., a členem Hospodářské rady vlády České republiky. Ing. Dušan Horák člen dozorčí rady od 11. prosince 2002 Absolvent Vysoké vojenské letecké školy v Košicích. Po ukončení studia byl do roku 1986 vojákem z povolání. Do ČSA nastoupil v roce 1997 nejprve jako pilot, poté se stal druhým pilotem letounu ATR, druhým pilotem letounu Boeing 737, kapitánem letounu ATR a v současné době je kapitánem letounu Boeing 737 a zároveň instruktorem tohoto typu letounu.

Ing. Jiří Jurán, MBA náhradní člen dozorčí rady od 28. února 2006 Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě, fakulty ekonomické, a absolvent postgraduálního programu MBA Sheffield Hallam University na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze. Od 1. září 2001 je členem představenstva České konsolidační agentury a zastává pozici vrchního ředitele úseku individuálních řešení. Převážnou část své profesní kariéry strávil v oblasti bankovnictví. V letech 1994–2001 působil v Komerční bance, a.s., kde zastával různé manažerské pozice v oblasti korporátního bankovnictví a rizikových pohledávek včetně pozice vrchního ředitele úseku rizikových pohledávek. Ve společnosti KOVOHUTĚ BŘIDLIČNÁ, a.s, působil jako finanční ředitel. JUDr. Jaroslav Král, CSc. náhradní člen dozorčí rady od 18. ledna 2006 Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 působil sedm let na Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky, kde zastával pozice ředitele odboru legislativně-právního, náměstka ministra a vrchního ředitele sekce legislativy a kompatibility s právem ES. V letech 2002–2004 byl ředitelem odboru bezpečnostní politiky a krizového řízení na Ministerstvu zemědělství České republiky. V současné době působí na Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky jako 1. náměstek ministra. Ministerstvo pro místní rozvoj zastupuje v dozorčí radě společnosti PPP Centrum a.s. a v řídícím výboru Českých drah, a.s. Ing. Ivana Krynesová-Gage náhradní členka dozorčí rady, kooptována 21. září 2005 Absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze. Velkou část své profesní kariéry strávila ve Velké Británii a USA, kde pracovala v oblasti investičního bankovnictví, mimo jiné v institucích jako Lehman Brothers, Citibank a posledních dvanáct let ve společnosti Morgan Stanley. Ivana Krynesová-Gage byla také členkou dozorčích rad společností ČESKÝ TELECOM, a.s., AERO Vodochody a.s. V současné době zastává pozici vedoucí týmu poradců ministra financí. Je členkou mezirezortní komise pro privatizaci společnosti AERO Vodochody a.s.


Jaroslav Lorenc člen dozorčí rady od 8. dubna 2003 Absolvent střední průmyslové školy strojnické, oboru letecký mechanik. Do ČSA nastoupil v roce 1968. Pozici vrchního mistra na údržbě letadel – UDL/ULRE zastává v ČSA od roku 1994. Ing. Miloslav Müller náhradní člen dozorčí rady, kooptován 30. listopadu 2005 Absolvent Technické univerzity v Liberci, Fakulty strojní. Od roku 2003 působí na Ministerstvu dopravy České republiky, nejprve jako vedoucí organizačního oddělení kanceláře ministra, později i jako ředitel personálního a organizačního odboru. V současné době zastává pozici ředitele odboru kabinetu ministra. V předchozích letech byl starostou města Kadaň, pracoval též jako operátor společnosti ČEZ, a. s., v Elektrárně Tušimice. Mgr. Hana Pešková členka dozorčí rady od 8. dubna 2003 Absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia v roce 1977 nastoupila do ČSA na pozici palubní průvodčí. V současné době zastává funkci vedoucí letky palubních průvodčích a instruktorky CC provozovatele, pozemní instruktorky provozovatele a examinátorky CC provozovatele. Ing. Martin Tlapa, MBA člen dozorčí rady od 22. června 2005 Absolvent Fakulty obchodní Vysoké školy ekonomické v Praze a postgraduálního programu MBA Sheffield Hallam University na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze. V současné době zastává funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu, kde vede sekce evropské integrace, obchodní politiky a podpory exportu včetně licenční správy. Je předsedou řídící rady české agentury na podporu obchodu Czech Trade a předsedou dozorčí rady Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a České exportní banky, a.s. Seznam členů dozorčí rady, kteří ukončili činnost v roce 2005, resp. v roce 2006 – do uzávěrky výroční zprávy Ing. Eduard Janota předseda a člen dozorčí rady od 9. dubna 2003 do 18. ledna 2006 Ing. Jan Adam člen dozorčí rady od 9. dubna 2003 do 30. listopadu 2005 JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek člen dozorčí rady od 25. června 2003 do 18. ledna 2006 Ing. Mgr. Klára Roženská členka dozorčí rady od 27. června 2004 do 12. září 2005 Ing. Pavel Řežábek člen dozorčí rady od 9. dubna 2003 do 26. ledna 2005 Ing. Pavel Suchý člen dozorčí rady od 25. června 2003 do 28. února 2006 Členové představenstva Ing. Radomír Lašák, MBA předseda představenstva od 19. ledna 2006 Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, titul MBA získal na Prague International Business School. Svou pracovní kariéru zahájil ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu,

odkud v roce 1991 odešel do Komerční banky, a.s. Od základních obchodních pozic přes investiční bankovnictví se vypracoval až na místo náměstka generálního ředitele a viceprezidenta zodpovědného za prodej a distribuci. Jako člen představenstva se také v roce 2001 významně podílel na úspěšném procesu privatizace banky. V roce 2002 byl jmenován předsedou představenstva a generálním ředitelem eBanky a.s., kde provedl personální restrukturalizaci firmy a současně zavedl nové systémy řízení. Od roku 2004 působil v akciové společnosti ČEZ jako člen představenstva a ředitel pro domácí a zahraniční majetkové účasti. Byl také zodpovědný za oblast lidských zdrojů Skupiny ČEZ a interní komunikaci. V ČEZ, a. s., se podílel na nastartování projektu profesionální správy celé Skupiny s důrazem na nově získané zahraniční akvizice a rozběhnutí největšího transformačního projektu v dějinách české ekonomiky s názvem VIZE 2008. RNDr. Kateřina Hobzová Chalupová místopředsedkyně představenstva od 24. března 2004 členka představenstva od 18. prosince 2003 Absolventka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1986 pracovala jako odborný analytik, později jako vedoucí úseku IT na Ministerstvu zdravotnictví České republiky. V průběhu své dosavadní profesní kariéry působila na řídících a manažerských pozicích v oblasti informačních technologií, například v softwarové nadnárodní společnosti Oracle. Ing. Tomáš Heczko člen představenstva od 2. září 2003 Absolvent matematicko-fyzikálního oboru gymnázia v Bílovci a následně Katedry letadel Fakulty strojního inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. V rámci postgraduálního projektu působil v roce 1992 na Glasgow University, Faculty of Aerospace Engineering. Do ČSA nastoupil v roce 1993 jako inženýr marketingu technického úseku, kde následně působil ve funkci vedoucího marketingu a prodeje technické údržby až do roku 1999; v rámci ČSA se podílel na významném rozvoji údržby letadel pro třetí strany. Od roku 1999 je členem Technical and Operations Committee AEA a dozorčí rady Asociace leteckých výrobců ČR. Ing. Peter Jusko, MBA člen představenstva od 2. září 2003 Absolvent Kyjevského institutu inženýrů civilního letectví, oboru přístrojově-navigační vybavení civilních letounů, a postgraduálního programu MBA Sheffield Hallam University na Masarykově ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2004 absolvoval na Aviation Training and Development Institute v Ženevě kurz IATA Airline Business Foundations. V ČSA pracuje od roku 1987. Z funkce palubního inženýra postupně přešel na druhého pilota letounu TU 134, L 410, B737, velitele letounu ATR a B737. Jako viceprezident pro letový provoz zároveň zodpovídá za řízení a dozorování letového provozu, leteckých posádek a jejich výcvik. Ing. Jan Váňa člen představenstva od 23. února 2005 Absolvent Vysoké vojenské letecké školy v Košicích a Air Command and Staff College, Air University v USA, oblast řízení a managementu vzdušných sil, jejíž je čestným absolventem. Přednášel na NATO Defence College v Římě, na Národní univerzitě obrany USA a na NATO School Shape v Oberamergau. Je špičkovým odborníkem v oblastech strategického řízení, letectví a bezpečnosti. Měl na starosti přípravu reformy armády, kterou v listopadu 2003 schválila vláda České republiky, je také jedním z autorů vojenské strategie České republiky, podílel se na zpracování bezpečnostní strategie a přípravě koncepce bezpečnostního systému České republiky. Je rovněž spolutvůrcem koncepčních dokumentů ČSA.


Seznam členů představenstva, kteří ukončili činnost v roce 2005, resp. v roce 2006 – do uzávěrky výroční zprávy Ing. Jaroslav Tvrdík předseda představenstva od 2. září 2003 do 19. ledna 2006 Ing. Petr Jůza člen představenstva od 28. ledna 2004 do 17. března 2005 Ing. Bohuslav Šantrůček člen představenstva od 30. června 2005 do 9. prosince 2005 JUDr. Jaroslav Švábík člen představenstva od 2. září 2003 do 31. ledna 2006 Členové vrcholového managementu Ing. Radomír Lašák, MBA prezident společnosti od 19. ledna 2006 Ing. Tomáš Heczko viceprezident pro techniku od 13. září 1999 RNDr. Kateřina Hobzová Chalupová výkonná ředitelka pro informační technologie a centrální nákup od 10. prosince 2003 Ing. Peter Jusko viceprezident pro letový provoz od 1. července 2002 Ing. Marie Macounová viceprezidentka pro marketing & product development od 1. května 2006 Ing. Jan Pavel viceprezident pro ekonomický úsek od 17. března 2005 Ing. Jiří Pos viceprezident pro provoz od 1. října 2002 RSDr. Dušan Ryban viceprezident pro personalistiku od 1. února 2006 Seznam členů výkonného vedení, kteří ukončili činnost v roce 2005, resp. v roce 2006 – do uzávěrky výroční zprávy Ing. Jaroslav Tvrdík prezident od 2. září 2003 do 19. ledna 2006 Ing. Marcela Hrdá viceprezidentka pro marketing a prodej od 13. prosince 2005 do 30. dubna 2006 Ing. Petr Jůza viceprezident pro ekonomický úsek od 10. března 2004 do 16. března 2005 Ing. Ivo Středa výkonný ředitel pro audit a jakost od 1. července 2004 do 30. dubna 2005 Ing. Bohuslav Šantrůček viceprezident pro marketing a prodej od 1. prosince 2004 do 9. prosince 2005 JUDr. Jaroslav Švábík viceprezident pro personalistiku od 3. září 2003 do 31. ledna 2006 Ing. Jan Váňa výkonný ředitel pro strategické plánování a rozvoj od 10. prosince 2003 do 30. dubna 2006

Kodex řádné správy a řízení společností založený na principech OECD Prohlášení společnosti České aerolinie a.s. o míře souladu její správy a řízení s Kodexem řádné správy a řízení společností založeným na principech OECD České aerolinie a.s. se na přelomu září a října roku 2004 formou usnesení představenstva a dozorčí rady přihlásily k plnění Kodexu správy a řízení společností založeného na principech OECD (2004). Správní orgány společnosti tak deklarovaly svoji snahu dodržovat principy řádné správy společnosti. V průběhu roku 2005 došlo k postupnému doplnění a implementaci modelu corporate governance v ČSA, a to v souladu s postupem schváleným správními orgány. S účinností od 1. dubna 2005 tak byl zřízen výbor pro audit jako společný výbor dozorčí rady a představenstva, výbor pro záležitosti personální, nominační a odměňování a výbor pro strategii jako poradní orgány dozorčí rady a výbor pro řízení rizik včetně jeho podvýboru pro řízení komodity LPH jako poradní orgán prezidenta a představenstva ČSA. Se stejnou účinností vznikla rovněž kancelář tajemníka společnosti včetně zřízení funkce tajemníka společnosti. Činnost jednotlivých výborů a kanceláře se řídí statuty a jednacími řády. K naplnění dalších ustanovení Kodexu byl v průběhu roku zahájen vzdělávací program ke corporate governance pro vybrané členy správních orgánů. Byla publikována série článků osvětlující roli corporate governance v podnikovém časopise. Kancelář iniciovala a aktivně spolupracuje na projektu realizace elektronické podpory správních orgánů. V průběhu roku byla připravena textace smluv o výkonu funkcí ve správních orgánech ČSA. Vzhledem k personálním změnám ve správních orgánech ČSA na konci roku 2005 bylo nezbytné v krátké době obsadit a zajistit chod a činnost výborů dozorčí rady a představenstva. V dalších krocích budou postupně naplněna všechna ustanovení Kodexu, zejména je třeba: — realizovat smlouvy o výkonu funkcí, stanovit klíčové ukazatele pro konkrétní funkce v ČSA (v návaznosti na strategii ČSA), přijmout pravidla pro odměňování členů představenstva a dozorčí rady včetně pravidel pro poskytování nenárokových plnění pro členy správních orgánů, — realizovat projekt elektronické podpory správních orgánů, — připravit návrh etického kodexu, — realizovat adekvátní úpravu stanov pro jednání řádné valné hromady vzhledem k existenci statutů výborů a tajemníka společnosti. Splnění principů řádné správy společnosti, které nejsou přímo ovlivnitelné správními orgány ČSA (zejména zvýšení počtu tzv. nezávislých členů dozorčí rady – definice v Kodexu), podmiňuje rozhodnutí akcionářů společnosti.


majetkové účasti ČSA

Správa a řízení Českých aerolinií – skupiny propojených osob Správa a řízení dceřiných společností ČSA byla v roce 2005 vykonávána prostřednictvím sekce řízení a správy majetkových účastí a dále za pomoci odborných úseků, které nominovaly z řad svých klíčových manažerů členy správních orgánů. Výkon valné hromady u těchto společností je prováděn v souladu se stanovami ČSA. âSA mají v˘znaãn˘ podíl a ovládají ve smyslu platného znûní obchodního zákoníku následující spoleãnosti: âSA Airtours a.s. SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o. CSA Services, s.r.o. âSA Support s.r.o.

100 100 65 100 100

ČSA dále vlastní podíly ve společnostech WALTER a.s. a Boeing Česká s.r.o. Z pohledu další perspektivy je statutárními orgány ČSA odsouhlaseno v souladu se stanovami společnosti ČSA převedení celého 0,011% podílu ve společnosti Boeing Česká s.r.o. na společnost The Boeing Company. Dceřiné společnosti ČSA ČSA Airtours a.s. Štěpánská 27/1742, Praha 1 IČ 61860336 Zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 2929 Založená 1. 1. 1995 Cestovní kancelář ČSA Airtours a.s. zajišťuje služby pasivního i aktivního cestovního ruchu se specializací na individuální turistiku, služební cesty, incentivní turistiku, kongresy, konference a specializované zájezdy pro sportovce. Ve společnosti v současné době pracuje 25 zaměstnanců.

% % % % %

Rok 2005 byl ve znamení růstu kurzu české koruny vůči euru a americkému dolaru, což bylo příznivé pro turisty směřující do zahraničí, méně pak už pro cestovní kanceláře, které zajišťují služby pro zahraniční návštěvníky v České republice. Pro cestovní kancelář ČSA Airtours a.s. znamenal rok 2005 i přes mírný nárůst zákazníků, resp. zakázek v oblasti pasivního i aktivního cestovního ruchu stagnaci v oblasti výnosů a zisku. To byl jeden z hlavních faktorů, proč bylo s platností od 1. října 2005 rozhodnuto o změně na pozici výkonného ředitele společnosti. Nový management přijal okamžitá opatření s cílem zvrátit vývoj v hospodaření společnosti, a to především na základě těchto nástrojů a opatření: — spuštění on-line booking engine systému pro hotelové kapacity (společný systém pro ČSA Airtours a ČSA) — založení databáze CRM — počátek restrukturalizace obchodní politiky — spuštění projektu Air Restaurant, podporujícího věrnostní program ČSA Tato a další opatření budou v roce 2006 znamenat pro cestovní kancelář ČSA Airtours a.s. návrat k pozitivnímu hospodářskému výsledku. ČSA Support s.r.o. ul. K Letišti, Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6 IČ 25674285 Zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 60140 Založená 15. 6. 1998 Dceřiná společnost ČSA Support s.r.o. vznikla v červnu roku 1998 z důvodu zabezpečení úklidu objektů užívaných ČSA a úklidu letadel ČSA i zahraničních společností, pro které poskytuje ČSA handlingové služby na letišti Praha-Ruzyně. Zajišťuje úklid letadel většího rozsahu v revizích prováděných technickým úsekem ČSA na vlastním letadlovém parku i na letadlech zahraničních leteckých společností. V oblasti úklidu letadel došlo v průběhu roku 2005 k mírnému nárůstu objemu, který byl způsoben nárůstem letadlové flotily ČSA a dále získáním smlouvy na úklid letadel společnosti Travel Service, a.s.


Od dubna roku 2000 ČSA Support s.r.o. zabezpečuje dopravu nedoručených zavazadel a přepravu tranzitních cestujících ČSA a od roku 2001 zajišťuje přepravu posádek letadel ČSA. V roce 2005 došlo k nárůstu všech dopravních činností. Jejich objem se zvyšoval nejen na základě vyššího počtu jednorázových objednávek, ale také na základě uzavřených smluvních vztahů – např. každodenní přeprava posádek letadel společností Air France, Air Dolomiti a Lufthansa. ČSA Support s.r.o. v roce 2005 zpracovávala účetnictví pro společnosti ČSA Services s.r.o. a Czech Charters, a.s. V roce 2005 ČSA Support s.r.o. plnila plánované ukazatele, zajišťovala veškeré služby v potřebné kvalitativní úrovni. Rok 2005 byl pro ČSA Support s.r.o. ve znamení zavedení norem ISO 9001:2000 a jejich následné úspěšné certifikace. V roce 2006 společnost dále plánuje rozšiřovat své aktivity zejména v oblasti úklidu objektů a v dopravě pro externí subjekty. SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. Letisko M. R. Štefánika, 820 01 Bratislava IČ 31373844 Zapsaná u Okresního soudu v Bratislavě 1, oddíl s.r.o. Založená 1. 7. 1994 ČSA založily SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. s cílem zabezpečit spolehlivý technicko-obchodní handling včetně ostatních komplexních služeb spojených s leteckou přepravou osob a zboží. Pfiehled sledovan˘ch v˘sledkÛ dcefiin˘ch spoleãností âSA (tis. Kã) Rok 2005 âSA Airtours a.s. SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. 2) AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o. CSA Services, s.r.o. âSA Support s.r.o. Czech Charters, a.s. 3)

1)

Vlastní kapitál 405 7 677 19 276 628 10 301 1 899

1) údaje v tabulce jsou za rok 2005 po auditu a po zdanûní

Společnost svoji činnost vykonává v převážné míře na letišti Bratislava, dále v Košicích a částečně i v Piešťanech. V současné době pracuje ve společnosti 67 zaměstnanců. Rok 2005 lze z pohledu vedení společnosti hodnotit jako relativně úspěšný, podařilo se dosáhnout kladného hospodářského výsledku, a to i přes nepříznivý vývoj v průběhu roku. Rok 2005 byl ve znamení získávání nových klientů z oblasti letecké charterové a nákladní dopravy – LEISURE CARGO (SkyEurope) a Chapman Freeborn. Společnost se úspěšně podílela na zvládnutí významné mezinárodní události Bratislava Summit 2005 – zabezpečovala kompletní handling doprovodu ruského prezidenta Vladimira Putina. Rovněž zabezpečovala odbavování speciálních charterových letů (sportovní výpravy, mezistátní návštěvy, letní turistika apod.). 1. října 2005 převzala SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. cestovní kanceláře ČSA v Popradě, Prešově a Košicích. SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. v roce 2005 získala povolení SK.145.002 od Leteckého úřadu SR na údržbu letadel B737 a ATR 42/72, čímž splnila požadavek ČSA, aby tato činnost byla plně vykonávána v rámci společnosti SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. a mimo certifikace ČSA. Jednou z priorit SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. jako dodavatele služeb při obsluze a údržbě letadel ČSA oproti službám poskytovaných letištěm Bratislava je věcné a časové plnění předpisů JAA kvalifikovaným personálem. Aby bylo toto postavení zachováno, je potřeba obnovit technické vybavení, udržovat kvalifikaci technického personálu a zabezpečit pravidelné školení a výcvik zaměstnanců společnosti z hlediska požadavků OBCL (odboru bezpečnosti civilního letectví), což si vyžádá značné finanční prostředky.

Základní kapitál 1 000 200 585 270 4 390 2 000 2) údaje uvedeny v SKK

V˘nosy 128 498 45 854 83 504 41 533 113 999 2

3) jedin˘ akcionáfi CSA Services, s.r.o.

Hospodáfisk˘ v˘sledek -4 618 72 11 663 233 1 997 -68


AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o. Gestin Centrum, V Celnici 1040/5, 110 00 Praha 1 IČ 49680030 Zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 21718 Založená 1. 7. 1993

CSA Services, s.r.o. ul. K Letišti, Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6 IČ 25085531 Zapsaná u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 48439 Založená 26. 10. 1996

AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o., je zástupcem globálního distribučního systému (GDS) Amadeus pro Českou a Slovenskou republiku. GDS Amadeus je celosvětová počítačová síť sloužící k nabídce, rezervování a prodeji služeb v cestovním ruchu, především letenek, hotelového ubytování, pronájmu automobilů, lodních lístků, cestovního pojištění apod. Hlavní činností AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o., je poskytování a údržba systému GDS Amadeus, zajišťování školení a technické a uživatelské podpory zákazníkům – cestovním kancelářím v České republice a na Slovensku. V neposlední řadě společnost působí jako významný technologický partner cestovních kanceláří a nejmodernějšími produkty posouvá možnosti současného cestovního průmyslu. Činnost AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o., zajišťuje 15 zaměstnanců. Největší úspěchy v roce 2005 společnost zaznamenala zejména v dosažení vysoké ziskovosti, v úspěšném vývoji a realizaci aplikací v oblasti e-commerce, a to i za hranicemi trhů České republiky a Slovenska, a v úspěšném završení migrace trhu ČR a SR z platformy staršího síťového připojení (Pro Tempo X25 a protokol IP) na novou generaci terminálového SW prostředí VISTA. Stejně jako v předchozích letech byl i rok 2005 ve znamení silného konkurenčního prostředí na trhu rezervačních systémů. GDS Galileo pokračovalo v agresivní cenové politice. Přes obtížnou situaci na trhu AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o., zaznamenala meziroční nárůst počtu připojených terminálů v českých a slovenských cestovních kancelářích z 843 na 990 a dosáhla vysokého tržního podílu jak v České republice (81,9 %), tak ve Slovenské republice (65,2 %), což je nárůst tržního podílu oproti roku 2004 o 1 %.

Dceřiná společnost CSA Services, s.r.o., byla zřízena Českými aeroliniemi za účelem rozvoje neleteckého handlingu a zabezpečení aktivit v oblasti cateringových služeb v návaznosti na výrobu cateringu mateřské firmy. Ke dni 1. května 2005 bylo v rámci strategického projektu do CSA Services, s.r.o., včleněno Kontaktní centrum ČSA. Ke dni 1. 9. 2005 byl tento projekt dokončen. V rámci CSA Services, s.r.o., byla kromě střediska Kontaktní centrum vytvořena ještě Agentura práce. Kontaktní centrum (KC) zajišťuje pro ČSA obsluhu příchozích hovorů na hlavních kontaktních číslech ČSA (informace o odletech a příletech, rezervace a prodej letenek, změny letenek, informace o letovém řádu a věrnostních programech atd.). KC je help deskem pro členy aliance SkyTeam, on-line booking, handlingové agenty. KC zajišťuje obsluhu e-mailů na hlavních kontaktních adresách ČSA, pro členy OK Plus a OK Plus Corporate a pro vybraná zahraniční zastoupení. Dále zajišťuje PTA (Prepaid ticket advice) pro agentury z Velké Británie, Německa a dalších lokalit, obsluhu tzv. Queue (jedná se o zpracování zpráv z rezervačního systému) a do doby zprovoznění automatického robota vystavuje letenky z IBS (Internet Booking System). Zajišťuje také aktivní kontaktování zákazníků. Agentura práce (AP) začala svoji činnost přibližně ve stejném období jako KC. V srpnu 2005 došlo k prvnímu transferu zaměstnanců přes AP do ČSA. Koncem listopadu 2005 to již bylo přes 100 zaměstnanců. AP se při svém působení v roce 2005 zaměřila zejména na temporary help – dočasnou výpomoc pro potřeby řešení pružné pracovní síly a try & hire – zaměstnanec CSA Services, s.r.o., vykonává požadovanou činnost a CSA Services, s.r.o., se zavazuje uvolnit jej do trvalého pracovního poměru k zákazníkovi, jakmile ten o to požádá.


strategie ČSA

Rok 2005 Strategie ČSA představuje obecný rámec pro podnikatelské aktivity. Jejím úkolem je na základě detailního poznání stavu a pravděpodobného vývoje vnějšího prostředí a vnitřní konkurenční výhody ČSA rozpracovat a konkretizovat nástroje vedoucí k dosažení hlavního strategického cíle společnosti. Tímto cílem je zvyšování hodnoty společnosti a maximalizace tvorby zisku. Strategického cíle bude dosaženo dvěma cestami: vnitřní optimalizací a vnější expanzí. Strategie ČSA je součástí kontinuálního procesu strategického řízení společnosti zahrnujícího aktualizaci strategie, její schválení, rozpracování do jednoročních podnikatelských záměrů a dále pravidelné vyhodnocování jejího plnění, resp. plnění těchto podnikatelských záměrů. Rok 2005 byl prvním plným rokem implementace přijaté Strategie ČSA 2004–2014 a zároveň i prvním rokem její aktualizace cestou formulování Strategie ČSA pro roky 2005–2015. Strategie ČSA 2005–2015 vychází plně z cílů a směrů rozvoje definovaných ve Strategii ČSA 2004–2014, jež je postavena na následující vizi: „ČSA chtějí být moderním, dynamicky se rozvíjejícím, nákladově optimalizovaným leteckým přepravcem, agresivně využívajícím podnikatelské příležitosti v oboru svého podnikání.“ Vnitřní optimalizace Strategie vnitřní optimalizace je zaměřena na procesní, strukturální a nákladovou restrukturalizaci s cílem zvýšit výkonnost společnosti a snížit jednotkové náklady o 10–20 %. Naléhavost vnitřní nákladové optimalizace společnosti je dána silnými tlaky na hospodaření společnosti, způsobenými zejména nepříznivým vývojem na trhu s ropou a rostoucí cenovou konkurencí v odvětví letecké přepravy. Základními nástroji procesu vnitřní optimalizace jsou transformační projekty, které mají přispět k přeměně společnosti v moderní a výkonnou, projektově a procesně řízenou organizaci. Mezi strategické transformační projekty pro rok 2005 patří: Změna koncepce revenue managementu, Strategie dálkové flotily, Transformace nákupu, Restrukturalizace prodejních a distribučních kanálů, Restrukturalizace sítě zahraničních zastoupení ČSA, Restrukturalizace obchodu ČR a SR, Řízení nákladů a nákladová kontrola.

Vnější expanze Základem tržní strategie ČSA je expanze zaměřená na maximální využití současného růstu letecké přepravy zejména na mateřském trhu s cílem dosáhnout minimálně 55% podílu přepravených cestujících na letišti Praha-Ruzyně. Síť ČSA, harmonizovaná s aliančními partnery, bude prioritně zaměřena na rozšíření přepravních toků mezi východní a západní Evropou v souladu s vizí ČSA „brána na východ, most na západ“. Rok 2006 Cílem Strategie 2005–2015 bylo odstranění kumulované ztráty minulých období do konce roku 2006 a současně maximalizace zisku a zvyšování hodnoty společnosti. Přes dílčí úspěchy strategické cíle roku 2005 nebyly naplněny a je zřejmé, že uskutečnění strategického cíle je nereálné. Vnější prostředí, na kterém byla Strategie postavena, se změnilo rychleji, než Strategie předpokládala. Na tuto změnu nebyly ČSA schopny dostatečně vnitřně reagovat. Výsledky roku 2005 nás donutily zastavit se a dát strategii ČSA nový směr. Nový tříletý restrukturalizační plán ČSA pro období 2006–2008, který management předložil akcionářům ke schválení, má za cíl dostat ČSA do finanční a obchodní kondice. Prioritou ČSA pro následující období je koncentrace na zvyšování výnosů z klíčového předmětu podnikání a tím je letecká přeprava osob.


transformace ČSA

Rok 2005 byl pro ČSA rokem transformace. Primárním cílem bylo položit základy změn, které zabezpečí konkurenceschopnost a růst společnosti v podmínkách nepříznivého vývoje na trhu letecké přepravy. Transformace byla realizována ve dvou hlavních částech: 1. Vnitřní optimalizace Cílem bylo přehodnocení a optimalizace procesů v celé společnosti. V této souvislosti bylo zavedeno projektové řízení a byly položeny základy procesního řízení. 2. Vnější expanze Prostřednictvím projektů byla realizována změna v oblasti rozvoje sítě pravidelné přepravy – obnovou a rozvojem letadlového parku, celkovou diverzifikací a modernizací produktu, a také v oblasti celkové image společnosti. Transformační strategické projekty S ohledem na omezené zdroje a schopnost firmy absorbovat zásadní změny byly strategické transformační projekty rozděleny do tří vln. Jako prioritní byly realizovány projekty eliminující negativní vývoj cen leteckých pohonných hmot doprovázený propadem ve výnosech společnosti (Transformace nákupu, Změna koncepce revenue managementu, Řízení nákladů a nákladová kontrola). Tyto projekty a změny jsou nejvýznamnějším kontributorem na úrovni přínosů strategických projektů v roce 2005 do hospodářského výsledku společnosti. V souladu s dlouhodobou strategií a rozvojem společnosti byly započaty projektové aktivity směřující k přetvoření ČSA v moderní leteckou společnost plně konkurenceschopnou na globálním leteckém trhu, tzv. 1. vlna. Původní předpoklady pro projekty realizované v této fázi očekávaly hlavní přínosy až v roce 2006–2007. Některé z nich však dokázaly realizovat výrazné přínosy již v roce 2005.

V září 2005 v ČSA proběhl IOSA audit (IATA Operational Safety Audit). Úsek transformace byl spoluzodpovědný za sekci Corporate organization and management system (ORG). Audit konstatoval plnou kompatibilitu procesů a standardů, nebyla nalezena žádná neshoda a audit potvrdil roli ČSA jako leadera v oblasti bezpečnostních a kvalitativních standardů, a to také v rámci aliance SkyTeam. Platnost certifikace je dvouletá. Pfiehled strategick˘ch projektÛ âSA Priorita A Zmûna koncepce revenue managementu Strategie dálkové flotily Strategická akvizice (Transformace nákupu) Restrukturalizace prodejních a distribuãních kanálÛ Restrukturalizace obchodních zahraniãních zastoupení Restrukturalizace obchodu âR a SR ¤ízení nákladÛ a nákladová kontrola Transformace obchodu a prodeje Priorita B Zavedení kultury v˘konnosti (performance management) Diverzifikace produktu Strategická optimalizace (âSA holding) Strategie charterové flotily Strategie pro vedlej‰í podnikatelské ãinnosti Restrukturalizace dcefiin˘ch spoleãností a samostatn˘ch obchodních jednotek ¤ízení vyuÏití leteck˘ch posádek V˘stavba hangáru G Priorita C V˘razné zv˘‰ení vyuÏití aktiv (napfi. letadel) Racionalizace administrativy Strategie pro HR – talent/‰kolení/kariérní postup Implementace procesního a projektového fiízení v âSA Zavedení systému manaÏerského úãetnictví Optimalizace ICT


výsledky přepravy ekonomické výsledky ČSA

Poãet pfiepraven˘ch cestujících na linkách âSA v letech 1995–2005 (v tis.)

Poãet letÛ na linkách âSA v letech 1995–2005

40 000

6 000

35 000

5 000

30 000 4 000 25 000 3 000 20 000 2 000

15 000 10 000

1 000 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zisk po zdanûní v mil. USD podle IFRS

1995

1999

2000

2000

2001

2001

2002

2002

2003

2003

2004

2004

2005

2005 -15

-10

0

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Hospodáfisk˘ v˘sledek po zdanûní v mil. Kã podle ãesk˘ch úãetních standardÛ

1999

-20

1996

5

10

15

20

25

-600

-400

-200

0

200

400

600


dubai 05:50


dublin 02:40


organizační schéma společnosti k 1. 5. 2006

Dozorãí rada Pfiedstavenstvo Prezident Kanceláfi prezidenta (KPR)

Úsek Prodej

Úsek Marketing & Product Development

Ekonomick˘ úsek

sekce Marketing (MAR)

Hlavní ekonom (HE)

útvar Komunikace (COM)

sekce REGION 1 sekce REGION 2 sekce REGION 3

sekce Tvorba sítû linek (TSL)

sekce ¤ízení rizik (RRI)

útvar Právní vûci (PV)

sekce Podpora prodeje (OBO)

sekce Pricing Revenue Management (PRM)

sekce Controlling a plánování (CPL)

útvar Management kvality (QMV)

SOJ Chartery sekce Anal˘za tratí (AT)

sekce Financování (FDL)

sekce Strategick˘ rozvoj a projekty (SRP)

SOJ Cargo sekce Business Management (BSM)

sekce Úãetnictví (UCT)

útvar Interní audit (IAK)

SOJ Duty Free (DFR) odd. Projekty

sekce Rozvoj letadlového parku (RLP)

sekce Bezpeãnost (BEZ) sekce Akvizice letadel (AKL) sekce Management dodavatelsk˘ch sluÏeb Investice a Správa Centrální nákup Autoprovoz Palubní sluÏby (Catering)

Poznámka: spoleãnost má zfiízenou Kanceláfi tajemníka spoleãnosti (KTS) pro pfiedstavenstvo a dozorãí radu.


Technick˘ úsek

Úsek pozemního provozu

Úsek letového provozu

Úsek informaãních technologií

Úsek lidské zdroje

sekce Technika letadel (TL)

sekce Odbavení letadel (ODL)

sekce Organizace letového provozu (OLP)

sekce Rozvoj, strategie IT (RSI)

sekce Personální politika (PPV)

sekce ÚdrÏba letadel (UDL)

sekce Odbavení cestujících (ODC)

sekce Poãítaãová a telekomunikaãní infrastruktura (PTI)

sekce Mzdová politika (MZP)

sekce Letové posádky (FC) sekce Technika rozvoje letadlového parku (TRL)

sekce ¤ízení pozemního provozu (RPR)

sekce Zásobování TU (ZT)

sekce Anal˘zy a správa (ASP)

sekce Palubní prÛvodãí (CC) sekce Plánování posádek a podpora ÚLP (EPP) SOJ V˘cvik posádek letadel (VLP)

sekce Aplikace a uÏivatelská podpora (AUP)


aliance SkyTeam

K 31. prosinci 2005 byly členy aliance SkyTeam tyto společnosti: AeroMexico, Air France, Alitalia, Continental Airlines, České aerolinie, Delta Air Lines, KLM Royal Dutch Airlines, Korean Air a Northwest Airlines. Rok 2005 byl prvním rokem činnosti aliance v rámci nové organizační struktury a zavedení nového řídicího modelu aliance do praxe. Aliance SkyTeam si i v průběhu roku 2005 udržovala svou konkurenceschopnost a i nadále zaujímala velmi solidní postavení na všech hlavních trzích přepravy cestujících s výjimkou relace Evropa–Asie, kde si vedoucí pozici udržovala konkurenční aliance STAR. Aliance SkyTeam byla jedním z hlavních lídrů v přepravě mezi Evropou a Severní Amerikou a dále zaujímala vedoucí postavení na relacích Evropa–Afrika a Evropa–Jižní Amerika. I vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla aliance SkyTeam vyhlášena renomovaným časopisem Global Traveller jako Nejlepší letecká aliance roku 2005. Zhodnocení činnosti aliance dle závěrů přijatých na jednání SkyTeam Governing Board (listopad 2004) Pozitivní výsledky roku 2005

Oblast Cargo – došlo k rozšíření SkyTeam Cargo o společnost Northwest Airlines a zároveň k rozšíření nabídky některých cargo produktů (např. Variation Pharma). Safety – většina členů aliance úspěšně prošla tzv. IOSA auditem, a prokázala tak splnění nejvyšších standardů v oblasti bezpečnosti letecké dopravy. Další oblasti – byly stanoveny a sledovány tzv. KPI (Key Performance Indicators) pro jednotlivé oblasti činnosti aliance. Pod názvem SkyPlace bylo dokončeno a v praxi úspěšně implementováno internetové pracovní prostředí aliance, byla provedena revize základních přístupových požadavků (tzv. membership requirements), a to jak pro stávající, tak i pro budoucí nové členy aliance SkyTeam. Oblasti, ve kterých nebylo dosaženo plánovaných výsledků Plné zavedení Interline E-ticketing (IET) proběhne během 1. pololetí 2006 oproti původně ohlášenému termínu, který byl plánován do konce roku 2005. Dále nebylo dosaženo žádoucích výsledků při realizaci některých celoaliančních projektů (např. FFP Milleage Upgrade, SkyTeam Lounges), přetrvávala i rozdílná úroveň v poskytování některých druhů služeb jednotlivými aliančními partnery.

SkyTeam brand – bylo zvýšeno povědomí o značce SkyTeam mezi cestujícími. SkyTeam performance – došlo k rozšíření a zkvalitnění nabídky aliančních prodejních produktů, jako jsou např. Round the World Fares, America/Europa/Asia Pass; byla podepsána první globální korporátní smlouva s firmou Phillips a byla zahájena realizační fáze projektu Global Meetings (celoalianční nabídka zlevněných tarifů pro organizátory kongresů, veletrhů, výstav apod., která je dostupná na internetových stránkách aliance). Za pozornost stojí i dokončení vstupního dokumentu, který definuje základní principy v oblasti alianční politiky, tzv. „insourcing policy“. Customer service – byla dokončena japonská verze internetových stránek skyteam.com.

Opatření vedoucí ke zlepšení stávající situace a ke zvýšení výkonnosti aliance v roce 2006, která byla oznámena na listopadovém jednání SkyTeam Governing Board Přijetí a širší uplatnění principu „Opt-In/Opt-Out“ – možnost spuštění aliančních projektů a iniciativ (v některých případech i těch klíčových) bez nutnosti zapojení všech devíti členů aliance. Ustavení Product Executive Committee (PEC) za účasti 1–2 zástupců každého člena aliance – cílem je pomoci udávat směr v práci „produktových“ pracovních týmů (Product Planning a Product Delivery).


Uplatnění volebního systému i pro SkyTeam Steering Committee – umožní zrychlení v přijímání rozhodnutí – na úrovni Steering Committee, bez nutnosti zapojení ST GB (SkyTeam Governing Board). Komunikace – v oblasti externí komunikace umožnění nabídky určitého produktu jako „aliančního“ i v případě, že nejsou zapojeni všichni členové aliance SkyTeam (Opt-In/Opt-Out princip). Rozšíření aliance SkyTeam o nové členy V průběhu roku 2005 intenzivně pokračovala jednání a přípravy na přijetí nových členů – leteckých společností Aeroflot a China Southern. Se společností Aeroflot byly podepsány příslušné smlouvy a společnost prošla také tzv. IOSA auditem. Společnost vstoupila do aliance v prvním pololetí roku 2006. Paralelně s procesem příjímání nových členů do aliance SkyTeam probíhala rovněž jednání s kandidáty na tzv. přidružené členství. Projekt je zaměřen na přijetí dalších leteckých společností do aliance, čímž dojde k rozšíření nabídky spojení, možnosti načítání mil pro cestující na linkách přidružených členů atd. Tito členové se zavazují k poskytování stejných výhod pro zákazníky, které jsou zajišťovány současnými členy aliance, a budou využívat i většiny výhod, které aliance SkyTeam poskytuje. Nicméně jejich postavení v alianci nebude zcela odpovídat postavení současných devíti členů aliance SkyTeam. Během roku 2005 byly dopracovány vzory příslušných smluvních dokumentů a zahájena přístupová jednání s první skupinou budoucích přidružených členů. Jejich vstup do aliance SkyTeam je možné očekávat v průběhu letní sezony 2006.


stockholm 02:00


amsterdam 01:35


obchodně-marketingová strategie

Obchodní politika Rok 2005 byl ve znamení konkurenčního boje s nízkonákladovými dopravci, který znamenal stále vyšší tlak na ceny letenek v turistické třídě. Pozornost byla na českém trhu věnována zejména rozvoji vztahů s korporátními klienty. Výsledkem úsilí obchodního týmu byl nárůst počtu uzavřených korporátních smluv a vytvoření nadstandardních vztahů s klienty z oblasti státní správy. Rok 2005 byl pro ČSA významný pro oblast e-ticketingu, jehož využití bylo rozšířeno na všechny rezervační systémy používané v České republice. Cestující tak mohou cestovat bez papírového přepravního dokladu při zakoupení letu nejen na prodejních místech ČSA, ale také na pobočkách IATA CK. Tento systém je významný z pohledu cestujícího (zjednodušení nákupu letenek) i z pohledu ČSA (úspora nákladů za papírové přepravní doklady). E-ticketing lze využít i na letech u většiny partnerů aliance SkyTeam. V roce 2005 byla poprvé v historii ČSA navázána spolupráce na bázi code-share s Českými drahami pro přepravu cestujících ČSA soupravami SC Pendolino. ČSA v zahraničí ČSA měly k 31. prosinci 2005 celkem 44 obchodních zastoupení na čtyřech kontinentech, 32 zastoupení je v Evropě a ostatní jsou v Severní Americe, Asii a Africe. V průběhu roku došlo v rámci optimalizace a úsporných opatření k uzavření 13 obchodních kanceláří (4 v Německu, 3 na Slovensku, 3 ve Velké Británii, 2 v Itálii, 1 ve Francii) a k otevření nového zastoupení v Bělorusku (ve městě Minsk). Prodej služeb ČSA v zahraničí se uskutečňuje jak prostřednictvím sítě vlastních zastoupení, tak ve spolupráci s General Sales Agents (GSA), zejména prostřednictvím sítě IATA cestovních agentur, napojených na Global Distribution System (GDS). IATA má s klíčovými partnery uzavřeny dlouhodobé obchodní smlouvy o distribuci produktů – Amadeus, Galileo, Sabre, Worldspan a další. Zároveň významným způsobem roste prodej přes přímý distribuční kanál – internet.

Struktura prodejů ČSA v zahraničí v roce 2005: 73,8 % prostřednictvím IATA cestovních kanceláří s využitím zúčtovacího systému BSP (Billing and Settlement Plan), 19,0 % přes vlastní obchodní zahraniční zastoupení (OZZ), 4,2 % přes internet, 2,1 % prostřednictvím GSA agentů, 0,9 % prostřednictvím kontaktního centra ČSA (call centrum). V oblasti smluvní bylo významným úspěchem uzavření kontraktu se společností Delta Air Lines, která nyní zastupuje ČSA na celém území USA při uzavírání obchodních smluv pro korporátní klientelu. Destinace K 31. prosinci 2005 nabídly ČSA spojení bez code-share spolupráce, nalétávaná vlastními letadly, do 77 destinací ve 45 zemích světa. Pod kódem OK v code-share spolupráci to byla spojení celkem již do 120 destinací v 51 zemích. Spolupráce s leteckými společnostmi V průběhu roku 2005 došlo k následujícím změnám ve spolupráci s leteckými společnostmi: — zrušení code-share s Air France do Singapuru, — rozšíření code-share s Air France do všech bodů v Německu, které operují ČSA, — rozšíření code-share s Air France do bodů za Paříž/Lyon a za Prahu, — pokračování nově vzniklé spolupráce s Korean Air, — vznik code-sharové spolupráce s Azerbaijan Hava Yollary, Ural Airlines, Belavia a Atlantis European Airways, — jednostranné pozastavení (od října 2005) code-share spolupráce s leteckou společností Bulgaria Air, — ukončení code-sharové spolupráce s Croatia Airlines a Swiss od letní sezony 2006.


Pravidelné linky Abú Dhabi Al Ain Amsterdam Atény Atlanta * Baku Barcelona Bejrút Bûlehrad Benátky Berlín Bilbao * Birmingham BoloÀa Bordeaux * Bratislava Brno Brusel Budape‰È Bukure‰È Cincinnati * Columbus * Cork Curych

Dortmund Dubaj Dublin Düsseldorf Edinburgh Fort Lauderdale * Frankfurt Glasgow Gothenburg Hamburk Hannover Helsinky Charleston * Chicago Indianapolis * Istanbul Jacksonville * Jekatûrinburg Jerevan Káhira Karlovy Vary KodaÀ Kolín nad R˘nem Kolombo

Ko‰ice Krakov Kuvajt Kyjev Larnaka Lisabon * Lond˘n-Gattwick Lond˘n-Heathrow Lond˘n-Stansted Los Angeles * LublaÀ Lucemburk Lyon * Madrid Malaga * Male (Maledivy) Manchester Marseille Mexico City * Milán Minsk Mnichov Montreal Moskva

Nashville * New York-EWR New York-JFK Nice * Norfolk * Olomouc * Orlando * Oslo Ostrava Pardubice * PafiíÏ Petrohrad Pittsburgh * Porto * Pri‰tina * Riga ¤ím Salt Lake City * Samara San Francisco * Sarajevo Seattle * Skopje Sliaã (Banská Bystrica)

Sofie SoluÀ Soul * Split St. Louis * Stockholm Stuttgart ·trasburk * Tallinn Tampa * Tatry Tbilisi * Tel Aviv Teme‰vár * Tirana * Toronto Toulouse * Varna * Var‰ava VídeÀ Vilnius Washington * Záhfieb Îilina

Burgas Cagliari Catania Cork Curych Dortmund Dubaj Dublin DÏerba Florencie Fortaleza Frankfurt Fuenteventura Gerona Hamburk Helsinky Heraklion Hurghada Chania Innsbruck Istanbul

Jerevan Kavala Kefalonia Klagenfurt Kolombo Korfu Kos Kuopio La Romana Larnaka Las Palmas Lisabon Lond˘n Lutych Lyon Madrid Malaga Marseille Milán Monastir Moskva

Mytiléna Nantes Neapol Olbia Oslo Palma Mallorca Pamplona Paphos PafiíÏ Pau Poprad Porlamar PoznaÀ Preveza Rhodos Rijeka ¤ím Salcburk Sevilla Sharm El Sheik Skopje

SoluÀ Split Stavanger Stockholm ·tûtín Taba Tabarca Tenerife Thira Toulouse Tunis Valencie Varadero Varna Var‰ava VídeÀ Zakynthos Îeneva

*) code-share spolupráce Charterové destinace Aalesund Akaba Amsterdam Antalya Atény Augsburg Barcelona Bari Beauvais Belfast Benátky Bergamo Berlín Bilbao Bodrum BoloÀa Braunsweig Brescia Brindisi Brusel Budape‰È


Rozvoj sítě linek v roce 2005 a 2006 Nejenom z důvodu využití kapacitního potenciálu a výhodnějších letových parametrů, ale i pro zajištění vyššího komfortu cestujícím byla nová letadla Airbus 320 nasazena jak na delší linky s dobou letu přes tři a půl hodiny (Jerevan, Baku, Jekatěrinburg), tak i na krátké a střední tratě s vyšším vytížením (Amsterdam, Brusel, Londýn, Moskva, Řím, Paříž či některé body v Německu). Provoz nových letadel umožnil zejména na delších tratích zkrátit letovou dobu, celoročně navýšit lety do Jerevanu a Baku na tři frekvence týdně a následně optimalizovat přípoje v přestupních bodech. Rozšíření a obměna letadlového parku umožnily společnosti další expanzi, zahuštění provozu a nalétávání nových bodů na zahraničních trzích. V roce 2005 České aerolinie zahájily provoz do čtyř nových destinací. V květnu 2005 začaly ČSA létat čtyřikrát týdně do běloruského Minsku letadlem Boeing 737-500, pětkrát týdně do Sarajeva v Bosně a Hercegovině letadlem ATR42 a také pětkrát týdně do Skopje v Makedonii letadlem Boeing 737-500. Otevření těchto nových bodů na mapě letů Českých aerolinií vychází z naplňování firemní strategie rozvoje a je v souladu s cílem společnosti zvyšovat svoji přítomnost i v oblasti méně rozvinutých trhů ve východní Evropě. U všech těchto tří bodů se jednalo o expanzi na trhy s relativně nízkou nabídkou leteckého spojení, ale s perspektivou rostoucí poptávky po letecké přepravě. Letový řád do těchto nových bodů byl navržen jak podle potřeb lokálních, tak i tranzitních cestujících tak, že jim umožňuje dobré přípoje přes hub Praha do mnoha bodů v Evropě i mimo ni. Od 17. července 2005 otevřely České aerolinie novou linku do Žiliny na Slovensku s frekvencí šesti odpoledních letů týdně. Kromě zahájení letů do nových destinací byla strategie ČSA standardně zaměřena na rozvoj a zkvalitnění stávající nabídky leteckého spojení do již operovaných bodů sítě s cílem udržení konkurenční výhody. Po ukončení code-share spolupráce s nealiančním partnerem – společností Deutsche Lufthansa – na podzim 2004 byla nabídka letů do teritoria Německa v roce 2005 zcela modifikována. Výpadek leteckých spojů operovaných partnerem byl nahrazen vlastním provozem a nutnou úpravou letového řádu. Počínaje letní sezonou 2005 začaly ČSA operovat samostatně dva lety denně do Düsseldorfu s ranním a večerním odletem z Prahy v celkovém počtu 12 frekvencí týdně. Spojení dvakrát denně bylo nabídnuto podobně i do

Hannoveru, Berlína, Stuttgartu a Mnichova. Do Frankfurtu zajistily ČSA samostatně v roce 2005 tři lety denně, celkem 17 letů týdně. Večerní „otáčkový“ let do Frankfurtu byl nahrazen nocující linkou s večerním odletem z Prahy a ranním odletem z Frankfurtu, který vyšel vstříc potřebám zejména obchodní klientely. Na rostoucí poptávku po přepravě do Bruselu reagovaly České aerolinie rozšířením provozu dosavadní ranní a večerní linky o novou, polední linku čtyřikrát týdně. Spojení na lince Praha–Marseille–Barcelona a zpět bylo posíleno o tři nové frekvence týdně na celkem sedm letů týdně v letní sezoně a šest letů týdně v zimní sezoně. ČSA také reagovaly na rostoucí poptávku po přepravě do Řecka rozšířením provozu do Atén na celkem 13 letů týdně v letní sezoně a až 8 letů týdně v zimní sezoně. V regionu Skandinávie byly posíleny linky do Osla a Stockholmu o jednotlivé nocující spoje s večerním odletem z Prahy a ranním odletem z destinace. V oblasti východní Evropy byly realizovány tyto změny: provoz linek do Vilniusu, Kyjeva a Bukurešti byl posílen o dodatečné jednotlivé lety týdně. ČSA nadále věnují pozornost i svému domácímu trhu. Od 12. prosince 2005 byly k systému četného autobusového spojení z Prahy do Brna přidány pravidelné letecké linky v rozsahu 2 letů denně. ČSA spojují druhé největší město republiky se svými destinacemi po celém světě. Díky kombinaci letů a autobusových přípojů mohou cestující získat optimální navazující spojení ke všem odletovým vlnám z pražského letiště. ČSA předpokládají, že nejvíce budou nové letecké spojení využívat právě transferoví cestující. Nabídka leteckého spojení na domácím trhu byla od 11. prosince 2005 doplněna i o možnost cestovat s letenkou ČSA pod kódem OK pravidelně provozovaným spojením po železnici mezi Prahou a městy Ostrava, Olomouc a Pardubice. Jedná se o první code-share spolupráci mezi národním železničním a leteckým dopravcem ve střední Evropě. Větší počet spojů do domácích měst v podobě optimalizace letového řádu a navázání nové spolupráce s Českými drahami zkrátil jak čas potřebný pro cesty do Prahy, tak i čas potřebný k přestupu v Praze na další let. Tato služba si vyžádala nutnost zajištění pomocné autobusové dopravy mezi nádražím a letištěm v Praze. Kromě výrazně sílící konkurence na domácím letišti v Praze byl provoz ČSA i jiných leteckých dopravců v roce 2005 negativně ovlivněn výrazným růstem ceny leteckého paliva z důvodu růstu ceny ropy na světových trzích. Tato skutečnost donutila ČSA k hledání rezerv, úsporných opatření i k omezení některých linek s nižším růstovým


potenciálem až ke zrušení méně rentabilních spojů s následným uvolněním kapacity ve prospěch linek s vyšší poptávkou po přepravě. ČSA tak například od 1. srpna 2005 ukončily provoz do skotského Glasgowa a ponechaly pouze provoz do Edinburghu v rozsahu 13 frekvencí týdně. Z obdobných důvodů bylo rozhodnuto neobsluhovat tři letiště v Londýně, ale koncentrovat provoz jen na dvě z nich, tj. Heathrow a Stansted. Proto byl od 1. srpna 2005 ukončen provoz třinácti letů týdně na londýnské letiště Gatwick, kde nebylo možné z kapacitních důvodů získat další využitelné sloty pro lety ČSA. Podobně byl již 14. února 2005 přerušen méně rentabilní provoz do německého Dortmundu s následným využitím volné kapacity na posílení linek do oblíbeného turistického cíle – polského Krakova. Do této destinace ČSA nabídly celkem 10 letů týdně, z toho šest denních a čtyři nocující linky s večerním odletem z Prahy a ranním odletem z destinace. Od zimní sezony 2005/2006 nabídly ČSA z důvodu zkvalitnění a optimalizace letového řádu do Severní Ameriky denní spojení do New Yorku jen na letiště JFK s tím, že provoz na druhé letiště Newark bude realizován jako sezonní pouze v letním období. Řízení produktu ČSA Rok 2005 byl ve znamení realizace imageové kampaně Českých aerolinií. Jejím cílem bylo navázat emocionální vztah se zákazníkem, pomoci tomu, aby v okamžiku, kdy se rozhoduje pro výběr leteckého přepravce, byly České aerolinie jeho první volbou. Nedílným záměrem image kampaně byla také změna jednostranného vnímání pozice Českých aerolinií v kontextu rodinného cestování a posun směrem k nejvýznamnějším a úspěšným západoevropským přepravcům. Byl realizován upgrade produktu v business třídě. Změny se dotkly občerstvení, vybavení, ale také vizuálního stylu všech tiskovin, se kterými se náš business class cestující setká. Na Vánoce 2005 připravily České aerolinie vánoční nabídku dárkových poukázek na letenky. Komunikační kampaň probíhající pod mottem „Věnujte dárek na celý život“ byla novinkou na českém trhu, nepřinesla však očekávané výsledky.

Vztahy se zákazníky Evropská komise uvedla k 17. únoru 2005 v platnost pravidla pro řešení nepravidelností v letecké dopravě a výrazně také navýšila kompenzace cestujícím v případě zpožděného nebo zrušeného leteckého spojení do cílové destinace. V listopadu bylo řešení agendy provozních nepravidelností podrobeno zkoumání souladu postupů ČSA Ministerstvem dopravy České republiky. Na jeho základě byl vystaven Protokol o státním dozoru (29. listopadu 2005), potvrzující bezchybný proces vyřizování stížností cestujících s ohledem na aplikaci nařízení ECR 261/2004. Ve spolupráci s útvarem informačních technologií byly dokončeny úpravy aplikace pro evidenci stížností, a tím byly vytvořeny vstupní předpoklady ke zvyšování výkonnosti oddělení, rychlosti a kvality řešení stížností a relevantního reportingu. Tyto předpoklady rovněž umožnily centralizovat řešení stížností ze zahraničních obchodních zastoupení do ústředí. V červnu byl úspěšně zahájen provoz servisního střediska ČSA. Proaktivním přístupem k cestujícím se zásadním způsobem zkvalitnilo řešení problematiky reklamací zavazadel za současného postupného připojování všech zahraničních zastoupení ČSA. Kontaktní centrum Kontaktní centrum v roce 2005 dále rozšířilo spektrum poskytovaných služeb. Do pražského kontaktního centra jsou nově směrovány hovory z vybraných trhů namísto do lokální kanceláře ČSA v dané zemi. Kromě všeobecných informací poskytuje kontaktní centrum informace o cenách letenek včetně jejich rezervace. Dále poskytuje kontaktní centrum služby rezervací letenek pro třetí osoby, které je možné vyzvednout v kterékoliv kanceláři požadované zákazníkem (PTA), a help-desk, linky pomoci při rezervaci letenek přes internet (on-line booking), nebo řešení problému s elektronickou letenkou při nepravidelnosti přepravy. Kontaktní centrum podporuje komunikaci se zákazníky v osmi jazycích (čeština, slovenština, angličtina, němčina, španělština, italština, ruština a francouzština) a v roce 2005 obsloužilo více než 340 000 hovorů. To představuje 28% nárůst oproti roku 2004. Největší událostí bylo připojení osmi trhů včetně Ruska, Španělska a Itálie při telefonické obsluze individuálních cestujících.


V průběhu roku 2005 došlo v rámci kontaktního centra k podstatným organizačním změnám: byla zavedena specializace agentů, sjednocena komunikace se zákazníky a určeny standardy komunikace. Výkony všech pracovníků kontaktního centra byly navázány na variabilní složku mzdy. Kontaktní centrum bylo v průběhu roku vyčleněno do dceřiné společnosti CSA Services, s.r.o. Věrnostní programy OK Plus K 31. prosinci 2005 bylo evidováno 157 860 členů Frequent Flyer programu OK Plus. Čistý meziroční nárůst tak dosáhl necelých 20 % při průměrném měsíčním nárůstu o 2123 členů. V roce 2005 pokračovalo propojování programu OK Plus s dalšími partnery, a tím i rozšiřování možností získávání a využívání mil. V oblasti leteckých partnerů byla zahájena 1. května 2005 spolupráce se společností Air Malta a 15. prosince 2005 se stala novým partnerem společnost Aeroflot. U neleteckých partnerů došlo především k rozšíření portfolia o nadnárodní hotelové řetězce Boscolo Hotels, Mövenpick Hotels & Resorts, Golden Tulip Hotels, Inns & Resorts a Pacific International Hotels. V oblasti benefitů a odměn byla zavedena možnost čerpat nasbírané míle za jednorázový vstup do salonku Crystal Lounge na letišti v Praze a možnost využít míle na úhradu 10 kg nadváhy zavazadel na linkách Českých aerolinií. OK Plus Corporate Významnou novinkou roku 2005 bylo zavedení nového Frequent Buyer programu OK Plus Corporate. Jedná se o věrnostní program určený malým a středním firmám, které pravidelně využívají České aerolinie při služebních cestách svých zaměstnanců. Program byl postupně zaváděn na vybraných trzích a jeho implementace bude pokračovat i v roce 2006. K 31. prosinci 2005 bylo v programu registrováno celkem 1965 firem. Program byl v roce 2005 postupně uveden v České republice (od 1. září 2005), na Slovensku, ve Velké Británii a Irsku (od 10. října 2005), v Německu, USA a Švédsku (od 1. prosince 2005).

Pod značkou ČSA ČSA jako jeden z nejvýznamnějších podnikatelských subjektů u nás cítí společenskou odpovědnost za vývoj v České republice a nutnost angažovat se v oblastech podpory projektů celospolečenského významu. ČSA jsou společností, která ve své strategii podpory projektů vyznává tradiční hodnoty a ctí profesionální přístup. Dbá na to, aby projekty, jež si získají její podporu, odrážely nejen národní tradice, ale přispívaly i k začlenění české kultury do kultury evropské a světové. ČSA byly v roce 2005 oficiálním dopravcem mezinárodních projektů Pražské jaro, Struny podzimu a Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V oblasti charity ČSA dlouhodobě spolupracují s Českým paralympijským týmem. V září 2005 ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové zahájily projekt „Pod křídly ČSA“, který prostřednictvím alternativních jazykových kurzů rozvine schopnosti dětí z dětských domovů komunikovat v cizím jazyce. Součástí projektu je i zapojení zaměstnanců ČSA, jsou pořádány besedy s letuškami a piloty v cizím jazyce. V předvánočním období ČSA uspořádaly akci Strom splněných přání – zaměstnanci obdarovali děti z dětských domovů vánočními dárky. Chartery Pro ČSA Chartery byl rok 2005 ve znamení výrazného posílení pozice na trhu charterové přepravy. Tržní podíl vyjádřený počtem přepravených cestujících vzrostl z 20,04 % v roce 2004 na 41,91 % v roce 2005. ČSA Chartery se tak výrazně přiblížily na úroveň svého hlavního konkurenta, společnosti Travel Service, která za uplynulý rok dosáhla tržního podílu 44,16 %, což pro ni znamenalo pokles oproti roku 2004 o téměř 20 %. Vzájemné vyrovnávání pozic na trhu charterové přepravy lze očekávat i v roce 2006. V roce 2005 ČSA Chartery přepravily na svých linkách 706 003 cestujících, což znamenalo nárůst o 212 % oproti roku 2004. Nárůst počtu cestujících byl doprovázen výrazným navýšením tržeb z charterové přepravy. Je třeba zmínit uvedení do provozu letadel nové generace A321, která přinesla klientům ČSA vyšší standard služeb. Rok 2005 však byl poznamenám i řadou negativních událostí, ze kterých můžeme vybrat dramatický nárůst cen leteckých pohonných hmot, teroristické útoky v Egyptě a počáteční komplikace se zaváděním letadel typu A321.


Druhá polovina roku 2005 byla ve znamení úspěšného dokončení jednání s významným touroperátorem na českém trhu, Cestovní kanceláří FISCHER, a.s. Výsledkem těchto jednání bylo podepsání tříleté rámcové smlouvy. Tato událost znamenala další významné posílení pozice ČSA v oblasti charterové přepravy na trhu v České republice. V roce 2005 ČSA představily a nabídly svým klientům nové destinace, ze kterých můžeme jmenovat například La Romanu v Dominikánské republice, Kanárské ostrovy nebo Madeiru. V průběhu roku 2005 pokračovala transformace útvaru Chartery do strategické obchodní jednotky s cílem posílit postavení útvaru v rámci organizační struktury ČSA a zvýšit jeho flexibilitu a akceschopnost.

B747F nebo několik menších letadel. V roce 2005 byla zahájena výstavba druhé stojánky pro letadla, která bude dokončena v první polovině roku 2006. Cargo terminál splňuje nejpřísnější bezpečnostní požadavky jak ve smyslu zabezpečení skladovaného zboží, tak bezpečnosti letového provozu. Provozování Pohraniční veterinární stanice Ruzyně ČSA Cargo v roce 2005 úspěšně provozovalo Pohraniční veterinární stanici Ruzyně, která byla postavena plně v souladu s předpisy Evropské unie. Pohraniční veterinární stanice odbavuje všechny zásilky zvířat a živočišných produktů vstupujících na území České republiky ze zemí mimo Evropskou unii a také slouží jako místo pro poskytování dodatečné odborné péče pro zvířata, která se na pražském letišti musí zdržet delší dobu.

Charterová pfieprava

Poãet cestujících Podíl na trhu v %

2000 244 594 20,7

2001 317 682 23,29

2002 260 048 19,23

2003 243 992 16,65

2004 333 417 20,04

2005 706 003 41,91

Flown as booked (FAB) ČSA Cargo má v rámci měření kvality poskytovaných služeb nastaveno sledování ukazatele odeslaných zásilek dle knihování (flown as booked). Tento ukazatel v roce 2005 činil 95,2 % zásilek, které byly na linkách ČSA odvezeny tím spojem, na který bylo odesilatelem knihováno.

Cargo Procesně řízená strategická obchodní jednotka (SOJ) Cargo pokračovala v roce 2005 v naplňování vize stát se nejlepším poskytovatelem služeb v oblasti letecké přepravy carga a handlingu v rámci teritoria střední a východní Evropy. Díky kvalitě, rychlosti a ceně nabízených služeb bylo ČSA Cargo vyhledávaným partnerem pro spediční a letecké společnosti. Cargo terminál ČSA ČSA Cargo terminál, provozovaný od ledna 2004, je jedním z nejmodernějších cargo terminálů v Evropě. Cargo terminál disponuje moderním technologickým vybavením včetně automatického zakládacího systému pro letecké kontejnery, který je jediný svého druhu v České republice a ve střední Evropě. Skladovací kapacita terminálu je až 60 000 tun leteckého carga ročně, a to ve všech kategoriích skladovaného zboží. Terminál také disponuje 3000 m2 kancelářských prostor a stojánkou na 1 letadlo typu

Letecké společnosti odbavované ČSA na letišti Praha-Ruzyně ČSA Cargo zajišťovalo v roce 2005 handlingové služby pro 20 leteckých společností. Největšími zákazníky v oblasti handlingu byly China Airlines a Korean Air, operující velkokapacitními nákladními letadly. Novým zákazníkem ČSA Cargo se od května 2005 stala společnost DHL. Humanitární pomoc V roce 2005 se ČSA Cargo aktivně zapojilo do přepravy humanitární pomoci do oblastí postižených ničivou vlnou tsunami. Celkem bylo v rámci této humanitární pomoci přepraveno 58 000 kg materiálu. Nad rámec pravidelného spojení ČSA Praha–Colombo–Praha byla ČSA Cargo zrealizována také speciální charterová přeprava polní nemocnice vyslané Českou republikou na pomoc Srí Lance.


ocenění ČSA

Nejlepší letecká společnost ve východní Evropě – 24. ledna 2005 a 17. ledna 2006 České aerolinie převzaly v New Yorku ocenění Nejlepší letecká společnost ve východní Evropě (Best Airline in Eastern Europe) v rámci hodnocení amerického odborného časopisu Global Traveler (Annual GT Tested Awards). Čtenáři prestižního amerického časopisu, který je distribuován po celých Spojených státech amerických a má přes 60 tisíc předplatitelů, pozitivně ohodnotili zejména perfektní péči o cestující na palubách letadel ČSA. Nejlepší letecká společnost na českém trhu – Čtenáři časopisu TTG (Travel Trade Gazette) již popáté ohodnotili ČSA jako Nejlepší leteckou společnost na českém trhu (18. února 2005). České aerolinie porazily dalších dvacet leteckých společností, které provozují linky do České republiky. Nejlepší letecká společnost ve střední/východní Evropě – Cenu každoročně uděluje na základě hlasování veřejnosti mezinárodní letecká organizace Official Airline Guide (OAG) s centrálou v Londýně (květen). Partners in Excellence – Catering ČSA obdržel ocenění Partners in Excellence 2004/2005 od British Airways za Inflight Service (září). Nejlepší stanice díky handlingu ČSA – Stanice Praha byla v rámci všech 47 evropských stanic, které nalétává společnost Swiss, vyhodnocena jako nejlepší stanice roku 2004. Cenu získal pozemní provoz ČSA, který letadla společnosti Swiss v Praze odbavuje, společně se zastoupením společnosti Swiss v Praze, organizací Chapman-Freeborn. The Most Consistent Airline – Nejdůslednější letecká společnost v rámci tzv. Skyliners Awards udělovaných Správou mezinárodního letiště v Manchesteru ve Velké Británii. Cenu v oblasti dodržování přibližovacích a odletových postupů získaly ČSA již druhým rokem po sobě, a předběhly tak 50 dalších významných leteckých společností.


letadlová flotila a technická údržba

Letadlový park ČSA Do roku 2005 vstoupily ČSA s flotilou 45 letadel (4 x A310-300, 14 x B737-500, 15 x B737-400, 4 x ATR72, 2 x ATR42-400, 3 x ATR42-320, 3 x ATR42-500). Změny letadlového parku během roku 2005 znamenaly rozšíření flotily na 50 letadel.

Dílenská údržba Na úspěšné provádění generálních oprav podvozků letadel Boeing 737-300/400/500 ve spolupráci s Lufthansa Technik AG se technický úsek ČSA chystá navázat zavedením generálních oprav podvozků pro letadla B737 NG. Na tomto projektu se pracovalo v průběhu celého roku 2005 a přípravy jsou ve stadiu, které by mělo umožnit provedení první generální opravy přibližně v polovině roku 2006.

Technická údržba Flotila ČSA v roce 2005 Technický úsek ČSA v roce 2005 vybudoval Organizaci pro řízení zajištění letové způsobilosti (CAMO) podle požadavků EASA (European Aviation Safety Agency) a k 28. září 2005 získal oprávnění k této činnosti dle předpisů EASA Part M. Současně připravoval vytvoření Organizace pro projektování dle EASA Part 21 a podáním žádosti o její schválení zahájil proces její certifikace, jehož výsledkem by mělo být získání oprávnění k projektování a konstruování změn v oblasti vybavení letadel (DOA – Design Organization Approval) v roce 2006. Technický úsek ČSA otevřel začátkem roku na několik měsíců třetí linku těžké údržby, na níž bylo provedeno několik revizí typu C letadel A310 pro společnost Hapag Lloyd Flug. S využitím těchto zkušeností byla po několikaměsíčních přípravách v říjnu 2005 otevřena linka těžké údržby umožňující uspokojení rostoucí poptávky zákazníků v období významného nárůstu údržbových výkonů na rychle rostoucí flotile ČSA. Letadla ČSA V souvislosti se zařazením letadel řady Airbus A320 do flotily ČSA se postupně rozšiřují údržbové schopnosti ČSA tak, aby byl zajištěn jejich bezproblémový provoz. Letadla zákazníků V roce 2005 zajišťoval technický úsek těžkou údržbu letadel B737-400/500/700/800 a A310 především pro své největší zákazníky – společnosti Air Berlin, Transavia.com, Lufthansa Technik a Hapag Lloyd Flug. Konec roku 2005 znamenal ukončení provozu letadel B737-300 společnosti Charter Air (dříve Fischer Air), a tím i dlouhodobé technické podpory jejich údržby a provozu ze strany ČSA.

Typ letadla

Poãet

A310-300

4

B737-400

14

B737-500 ATR72 ATR42-400 ATR42-320 ATR42-500 A320-214 A321-211 Celkem

15 4 0 1 7 2 2 49

Kapacita 2 x 21 C/188 Y (WAA; WAB) 1 x 18 C/183 (YAC) 1 x 18 C/188 Y (YAD) 8 x 144 C/Y * 6 x 162 C/Y ** 15 x 108 C/Y * 4 x 64 C/Y * 0 x 46 C/Y * 1 x 46 C/Y * 7 x 46 C/Y * 2 x 156 C/Y * 2 x 212 Y

* flexibilní konfigurace dle poÏadavkÛ ** flexibilní konfigurace, max. 5 fiad „C“

Poznámka

WGG vráceno 12/05

AFE, AFF odprodány 11/05 BFG, BFH vráceno 05/05 GEA, GEB pfievzaty 03 a 04/05 CEC, CED pfievzaty 05/05

C – business tfiída Y – travel tfiída


Rozvoj a obnova letadlové flotily Dne 6. dubna 2005 České aerolinie podepsaly kontrakt s firmou Airbus S.A.S. na dodávku 12 letadel řady A320. Na linkách ČSA tak mohl být po více než 13 letech představen nový typ letounu – Airbus A320 a A321. Celý projekt obnovy letadel, jenž tvoří páteř provozu ČSA, vycházel z harmonogramu obnovy celého letadlového parku ČSA. Podpisem kontraktu začala postupná náhrada letadel Boeing B737 klasické generace (B737-500 a B737-400), která byla u ČSA zařazena do provozu v roce 1992, za nové a modernější letouny nové generace. Podle uzavřeného kontraktu pořídí České aerolinie v období let 2006–2008 celkem 12 nových letadel řady Airbus A320 (6 letounů A320 a 6 letounů A319), v roce 2006 celkem tři letouny, v roce 2007 celkem pět letounů a v roce 2008 čtyři letouny. Mimo těchto dvanáct dodávek obsahuje kontrakt i opce na dodávky dalších nových letadel včetně konverze na další typy řady A320. První nový letoun byl na linkách ČSA nasazen na začátku dubna 2006. Nová letadla umožní nejen otevření a provozování destinací, které nebylo možné dříve vzhledem k některým omezením stávajících letounů B737 (dolet apod.) plně provozovat, ale budou sloužit i k posílení současných frekvencí na stávajících tratích, k jejich provozování s větší efektivností a ke zvětšení nabízené kapacity. Pořízení nových letadel přímo od jejich výrobce umožnilo definovat jejich specifikaci a vnitřní vybavení přesně podle požadavků ČSA tak, aby co nejlépe vyhovovala produktu, který ČSA chtějí nabízet svým zákazníkům. Letouny budou dodávány v osvědčené variabilní dvojtřídní konfiguraci s konvertibilními sedačkami, umožňujícími pružně reagovat na různý počet „C“ a „Y“ zákazníků, přičemž A320 v max. konfiguraci uveze 162 cestujících a A319 max. 135 cestujících. Letadla budou dodána s novým barevným laděním interiéru. Letouny splňují všechna indikovaná omezení a limity týkající se hluku a emisí.

Součástí kontraktu s firmou Airbus je i celý balík navazujících služeb a dodávek, např. výcvik pozemního a letového personálu, zajištění dodávek školicích pomůcek a zařízení, podpora při zavádění nových letounů přímo od výrobce do provozu, ale i podpora při zavádění prvních letadel tohoto typu v roce 2005 pořízených přes jiné dodavatele – leasingové společnosti, podpora při vybudování údržby pro tato letadla (a to nejen pro potřeby ČSA, ale i pro externí zákazníky) apod. Součástí kontraktu je i dodávka pohyblivého letového simulátoru (Full Flight Simulator – FFS) pro typ A320, který bude na začátku roku 2006 instalován v rozšířeném Výcvikovém středisku Českých aerolinií a který umožní zajišťovat výcvik letového personálu pouze vlastními silami. Přebytek kapacity bude nabízet za úplatu jiným leteckým společnostem. Stejně jako v případě FFS pro B737 bude i tento simulátor pro A320 instalován a používán jako první ve střední a východní Evropě. Letouny rodiny A320 jsou pořízeny formou finančního pronájmu (kryjícího celou pořizovací hodnotu letadel) na dobu přibližně 12 let, tzn., že po ukončení a splacení leasingových splátek přejdou do vlastnictví ČSA. Ve výběrovém řízení na financování akvizice letounů rodiny A320 byla z celkem 10 nabídek v závěrečném kole vybrána nabídka konsorcia bank BNP PARIBAS, NATEXIS Transport Finance a Československé obchodní banky, a. s., která nejlépe vyhověla počátečnímu zadání Českých aerolinií. Jedná se o banky, které disponují velmi bohatými zkušenostmi z minulosti z financování obdobných transakcí. Součástí financování jsou i modifikace a vnitřní vybavení, definované a požadované Českými aeroliniemi. Pro jištění této transakce financujícím bankám budou použity záruky a podpory exportních agentur ze zemí účastnících se na výrobě letounu, tj. francouzské COFACE, německé HERMES a britské ECGD. Měnou finančního leasingu bude euro.


Letadla âSA Typ A310-304 A310-304 A310-325 A310-325 ATR72-202 ATR72-202 ATR72-202 ATR72-202 ATR42-400 ATR42-400 ATR42-320 ATR42-320 ATR42-320 ATR42-500 ATR42-500 ATR42-500 ATR42-500 ATR42-500 ATR42-500 ATR42-500 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-400 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 B737-500 A320-214 A320-214 A321-211 A321-211

Poznávací znak OK-WAA OK-WAB OK-YAC OK-YAD OK-XFA OK-XFB OK-XFC OK-XFD OK-AFE OK-AFF OK-VFI OK-BFG OK-BFH OK-JFJ OK-JFK OK-JFL OK-KFM OK-KFN OK-KFO OK-KFP OK-WGF OK-WGG OK-CGI OK-DGM OK-DGN OK-EGP OK-FGR OK-FGS OK-BGQ OK-CGT OK-YGU OK-YGA OK-WGX OK-WGY OK-VGZ OK-XGA OK-XGB OK-XGC OK-XGD OK-XGE OK-CGH OK-CGJ OK-CGK OK-DGL OK-EGO OK-XGV OK-XGW OK-DGB OK-DGC OK-WGD OK-GEA OK-GEB OK-CEC OK-CED

Jméno Praha Bratislava Zlín Fr˘dek-Místek âesk˘ Krumlov Znojmo Nitra Mladá Boleslav Kolín Kutná Hora Sky Rider Rakovník Telã Námû‰È n. Oslavou Slavkov Su‰ice Bene‰ov Pfierov Sokolov Svitavy Jihlava Liberec Prostûjov TfieboÀ Tfiebíã Kladno Ostrava Brno Karlovy Vary Písek Mûlník Bechynû Uniãov Roudnice n.L Poliãka PlzeÀ Olomouc âeské Budûjovice Poprad Ko‰ice Ústí nad Labem Hradec Králové Pardubice Tábor JindfiichÛv Hradec Mariánské Láznû Franti‰kovy Láznû Beroun âesk˘ Brod Rakovník RoÏnov p. Radho‰tûm Strakonice HavlíãkÛv Brod Nové Mûsto n. Metují

Datum v˘roby 20. 10. 1990 5. 2. 1991 24. 2. 1993 13. 3. 1993 12. 2. 1992 17. 2. 1992 26. 3. 1992 15. 4. 1992 5. 12. 1995 15. 1. 1996 2. 1. 1990 23. 5. 1996 11. 6. 1996 6. 3. 2004 26. 4. 2004 22. 7. 2004 3. 3. 2005 19. 4. 2005 20. 9. 2005 4. 10. 2005 6. 1. 1991 11. 12. 1990 1. 1. 1997 6. 4. 1998 17. 5. 1998 18. 3. 1999 24. 2. 2000 24. 2. 2000 21. 12. 1996 17. 1. 1997 14. 6. 1993 1. 6. 1993 6. 11. 1991 8. 1. 1992 4. 4. 1990 12. 6. 1992 1. 7. 1992 8. 7. 1992 29. 7. 1992 6. 8. 1992 12. 3. 1997 12. 3. 1997 22. 5. 1997 18. 3. 1998 16. 2. 1999 13. 7. 1992 14. 9. 1992 23. 3. 1998 21. 10. 1998 21. 3. 1991 18. 4. 2001 10. 5. 2001 16. 5. 1997 20. 6. 1997

Datum pfievzetí 11. 2. 1991 1. 3. 1991 7. 6. 2003 26. 10. 2004 9. 4. 1992 14. 4. 1992 24. 4. 1992 21. 5. 1992 11. 3. 1996 14. 3. 1996 15. 5. 2000 2. 6. 1999 19. 8. 1999 19. 5. 2004 19. 5. 2004 30. 7. 2004 3. 5. 2005 3. 5. 2005 7. 10. 2005 20. 10. 2005 26. 4. 1995 20. 3. 1995 26. 3. 2001 7. 4. 1998 18. 5. 1998 19. 3. 1999 25. 2. 2000 25. 2. 2000 6. 4. 2001 24. 5. 2002 28. 3. 2003 22. 5. 2004 12. 6. 2004 30. 6. 2004 22. 12. 2004 3. 7. 1992 6. 7. 1992 10. 7. 1992 31. 7. 1992 7. 8. 1992 13. 3. 1997 13. 3. 1997 23. 5. 1997 19. 3. 1998 17. 2. 1999 29. 4. 2003 28. 5. 2003 25. 5. 2004 14. 6. 2004 8. 4. 2005 17. 3. 2005 29. 4. 2005 30. 5. 2005 20. 5. 2005

Poznámka

Prodáno v listopadu 2005 Prodáno v listopadu 2005 Vráceno v kvûtnu 2005 Vráceno v kvûtnu 2005

Vráceno v prosinci 2005


Výrobce nových letounů A320 byl schopen dodat první nová letadla nejdříve na jaře 2006, a vzhledem k nutnosti zahájit obměnu stávající flotily letadel B737 klasické generace co nejdříve bylo bezprostředně po uskutečněném a schváleném výběru dodavatele nových letounů A320 rozhodnuto o zahájení obměny letadlového parku těmito letadly formou operativního pronájmu již v roce 2005. Na jaře 2005 byl podepsán leasingový kontrakt s firmou SALE o pronájmu dvou letounů A320 v konfiguraci pro 156 cestujících, z nichž první přiletěl 17. března 2005 (OK-GEA) a druhý 29. dubna 2005 (OKGEB). Obě letadla byla bezprostředně po dodání zařazena do provozu na pravidelných linkách ČSA. Za účelem odstranění handicapu ČSA v oblasti charterové přepravy, kde ČSA nemohly – na rozdíl od domácí konkurence – nabídnout zákazníkům letouny s potřebnou kapacitou a doletem, i vzhledem k aktuálním a plánovaným potřebám charterového oddělení využily ČSA nabídku na trhu a na jaře 2005 uzavřely kontrakt s firmou GATX na operativní pronájem dvou letadel typu A321-200 v charterové konfiguraci s kapacitou 212 cestujících v jednotřídní konfiguraci. První dodávka se uskutečnila 20. května 2005 (OK-CED) a druhá 30. května 2005 (OK-CEC). Kromě letounů řady A320 doplnily ČSA svoji flotilu o boeing s kapacitou 108 cestujících. K zabezpečení požadavků trhu letecké přepravy uzavřely ČSA na jaře 2005 s firmou Vodell Ltd. kontrakt na operativní pronájem letounu B737-500, jehož dodávka se uskutečnila 8. dubna 2005 (OK-WGD). V roce 2005 ČSA pokračovaly i v dalších, neméně důležitých projektech v oblasti rozvoje letadlového parku. Byla dokončena obměna a rozšíření turbovrtulových letadel pro krátké tratě dodávkami letadel od firmy ATR (Avions de Transport Régional, Francie). Dlouhodobé kontrakty na operativní nájem nových a moderních letadel typu ATR42-500 byly uzavřeny na základě dohody s firmou ATR z roku 2003, přičemž v roce 2004 byla dodána první tři letadla sloužící primárně k rozšíření flotily a v roce 2005 postupně další čtyři letouny stejného typu sloužící primárně k obnově stávajících letadel. Uspořádání kabiny je v osvědčené dvojtřídní konfiguraci s kapacitou 46 cestujících.

Nová letadla odstranila některé nevýhody doposud provozovaných letadel (především dolet, přelétávání horského terénu a hluk v kabině) a splňují s rezervou i budoucí indikované předpisové limity týkající se hluku a emisí. První dvě letadla byla dodána 8. března 2005 a 25. dubna 2005 (OK-KFM, OK-KFN) a zbývající dvě 7. října 2005 a 20. října 2005 (OK-KFO a OK-KFP). Na základě březnové dodávky těchto letadel mohly ČSA vrátit společnosti ATR v květnu a červnu 2005 dva starší letouny ATR42-320 (OK-BFG a OK-BFH) provozované formou operativního pronájmu. Po dodávce posledních dvou nových letounů v říjnu 2005 ukončily nájem a odprodaly zpět firmě ATR dva letouny ATR42-400 (OK-AFE a OK-AFF), pořízené v roce 1996 finančním nájmem. Důvodem byla skutečnost, že další provoz a údržba u ČSA, popř. pozdější odprodej by v budoucnu mohly být problematické vzhledem k omezenému počtu vyrobených letounů tohoto typu. Poslední změnou ve složení letadlového parku bylo vrácení letadla B737-400 OK-WGG lessorovi v prosinci 2005. V roce 2005 byl rovněž nastartován projekt týkající se případné obměny dálkových letadel Českých aerolinií. Intenzivní studie týkající se dalšího provozování dálkových linek ČSA pokračují s tím, že finální výstup tohoto projektu je očekáván v roce 2006.


informační technologie a centrální nákup

V souladu s přijatou strategií pracoval úsek informačních technologií a centrálního nákupu (ICT) na procesu transformace. Došlo k úpravě organizační struktury a k personálním změnám tak, aby bylo možné zajistit požadavky kladené na informační technologie společnosti. Jednotlivé útvary ICT dokončily personální změny a definovaly nové pracovní pozice tak, aby zajistily požadavky kladené na informační technologie společnosti. Během roku 2005 docházelo k postupnému zavádění technologických standardů, metodik a procesů, které budou pokračovat i v roce 2006. Velký důraz byl kladen na zajištění podpory klíčových projektů realizovaných ve společnosti. Kromě uvedených skutečností zajišťoval úsek ostatní úkoly vyplývající z letecké dopravy, zejména pak v souvislosti s mimořádným nárůstem cen leteckých pohonných hmot. Klíčové projekty V oblasti ICT byly realizovány projekty orientované hlavně na rozšiřování služeb zákazníkům. Tyto projekty zároveň vytvářely prostor pro optimalizaci a zvyšování efektivity činností ve společnosti. Internet Booking V roce 2005 byl implementován nový systém pro rezervaci a prodej letenek na internetu. Tento systém obsahuje i podporu korporátní klientely (CIBS – Corporate Internet Booking Systém) a malých a středních podniků (FBP – Frequent Buyer program). Systém současně podporuje automatizované zpracování elektronických letenek. SkyShop Proběhla implementace systému, který umožňuje cestujícím provést rezervaci zboží z palubního prodeje přímo na internetu. ČSA tím rozšířily další nabízené služby zákazníkům. Zavádění systémů a procesů pro elektronickou letenku Projekt zahájený v roce 2004 pokračoval rozšířením počtu destinací, kam je možné použít elektronickou letenku. V současné době je možné zakoupit elektronickou letenku do 55 destinací operovaných ČSA a dále do destinací operovaných partnery ČSA z aliance SkyTeam, se kterými bylo zahájeno vzájemné uznávaní elektronických přepravních

dokladů (Air France, KLM, Northwest Airlines, Delta Airlines a Korean Air). V roce 2005 byla zahájena distribuce elektronické letenky přes globální distribuční systémy. Celkový podíl elektronických dokladů tak na konci roku 2005 činil 24 % z celkového počtu přijatých přepravních dokladů. Revenue Management, Revenue Integrity V roce 2005 byl zahájen projekt Revenue Management a Revenue Integrity. Implementace systému Revenue Integrity vyhledává a případně ruší rezervace, které se z různých důvodů nemohou uskutečnit. To umožní lepší využití kapacity letadel, snížení nákladů na rezervační systémy i případné vyplácení náhrad. Pomocí systému Revenue Management bude ČSA efektivněji řídit obsazování jednotlivých linek. Lepším řízením jednotlivých knihovacích tříd lze dosáhnout zvýšení výnosů. Rozvoj datového skladu, řízení a zpracování prodejních a proletových dat V uplynulém roce byly dokončeny práce na definici datových struktur a bylo zahájeno plnění datového skladu. Datový sklad v současné době obsahuje data o uskutečněných proletech a zároveň i o budoucích rezervacích. Tato datová základna slouží jako zdroj dat pro reporting i pro další systémy. Implementace systému Inform pro plánování pozemního personálu Projekt pokračoval 2. etapou – systémem operativního plánování pozemního personálu, který umožňuje lépe plánovat lidské zdroje, především ve špičkách. Less Paper Cockpit Během roku 2005 byl do plného provozu spuštěn projekt Less Paper Cockpit, který zkvalitňuje automatizaci procesu předletové přípravy posádek ČSA. V současné době je v provozu 530 speciálních tabletů, které zjednodušují rutinní výpočty během předletové přípravy pilotů ČSA včetně přístupu k dokumentaci, která je potřebná k provedení letu. Použitá technologie zvyšuje komfort obsluhy, přináší vyšší bezpečnostní standardy a zároveň pomáhá k vyšší efektivitě provedení letu, a tím úspoře provozních nákladů. Celé řešení úspěšně prošlo bezpečnostním auditem s následným schválením Úřadu pro civilní letectví České republiky (ÚCL).


Strategické akvizice (centrální nákup) Byla ukončena implementace 1. etapy nového systému pro podporu centrálního nákupu. Tento systém umožní lépe a efektivněji sledovat a řídit výdaje společnosti.

Hlavní úkoly v oblasti ICT pro rok 2006 Pro zajištění rozvoje a provozu ICT v roce 2006 byly ve spolupráci s dalšími úseky připraveny věcné plány rozvoje s finančním ohodnocením.

Globální datová síť a vzdálené připojení (VPN) Po výběru dodavatele systému bylo zahájeno připojování zahraničních zastoupení ČSA do sítě společnosti. Postupně bylo zprovozněno vzdálené připojení pro pracovníky na podporu „mobilní kanceláře“. Projekt bude pokračovat i v roce 2006.

Priority lze spatřovat v plnění následujících úkolů: — pokračování v projektech zahájených v roce 2005, příprava a zajištění prioritních projektů dle zadání vrcholového managementu a uživatelů, — dokončení a uvedení do praxe smluvních vztahů (mezi úsekem ICT a uživateli) na základě Servis Level Agreement (SLA), — zvýšení důrazu na důsledné uplatňování technologických standardů ICT, — garance vyšší kvality podpory uživatelů ICT a zajištění kritických aplikací v režimu 24x7, — dosažení vyšší efektivity využívání ICT v nákladové i procesní oblasti.

Datové centrum Pokračovaly práce na obnově infrastruktury počítačového centra pro zajištění bezpečné a stabilní podpory všech provozovaných a plánovaných IS na období min. 5 let. Byla zahájena příprava pro vybudování druhého datového centra tak, aby bylo minimalizováno ohrožení plynulého provozu společnosti. Tiskové služby Proběhla analýza a soupis tiskových a kopírovacích zařízení ve všech prostorách společnosti. Na základě požadavků na centralizaci a optimalizaci tiskových služeb byla provedena příprava na výběrové řízení ve fázi tzv. RFI (Request for Information), kdy byly osloveny nejvýznamnější společnosti, které jsou výrobci nebo dodavateli těchto služeb, tiskových a kopírovacích zařízení. Na základě těchto informací bude v roce 2006 probíhat příprava zadání do výběrového řízení za účelem snížení celkových nákladů, zjednodušení servisu a zefektivnění provozu. ServiceDesk V červnu 2005 byl zahájen projekt zavedení informačního systému pro ServiceDesk. V rámci tohoto projektu byly nastaveny nové procesy pro řízení uživatelských požadavků, incidentů a problémů vzniklých na ICT infrastruktuře. Součástí projektu byla také implementace moderních dohledových prostředků pro hardwarovou, aplikační a síťovou infrastrukturu a pro dohled a správu koncových uživatelských stanic. Spuštění systému do provozu je plánováno na březen. V roce 2006 se předpokládá rozvoj jak v oblasti procesů, tak jejich softwarové podpory.

Centrální nákup Největší změnou prošla v roce 2005 oblast centrálního nákupu. Byl vytvořen nový tým, který zavádí a zabezpečuje proces nákupu centrálně, napříč firmou a byl nastaven komplexní schvalovací proces. Implementace pilotní části nového systému IT podpory nákupu zajistila podporu nákupního procesu v celém cyklu pro 200 z celkového počtu 500 nákupních kategorií ČSA. V průběhu roku 2005 byly při výběru dodavatelů využívány moderní nákupní metody založené na podrobném položkovém rozkladu cen, výběru optimálních nákupních variant na základě celkových nákladů vlastnictví a 13 výběrových řízení, která byla zakončena reverzní elektronickou aukcí. Profesionální přístup k nákupu zajistil ČSA v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 úsporu finančních prostředků ve výši přesahující 118 mil. Kč. Hlavní úkoly v oblasti centrálního nákupu pro rok 2006 Centrální nákup bude i v roce 2006 pokračovat ve svém hlavním poslání, kterým je minimalizace finančních výdajů společnosti s cílem zajistit v roce 2006 úsporu finančních prostředků ve výši přesahující 200 mil. Kč. V plánu je dokončení integrace všech nákupních procesů a jednoznačná centralizace pod jednotné vedení, což bude znamenat i změnu organizační struktury. Rozsah IT podpory se bude postupně prohlubovat tak, aby do konce roku 2006 byla veškerá nákupní data v jedné databázi, nad kterou se vybuduje kvalitní controllingový systém. K zefektivnění nákupních procesů přispěje i centralizace evidence nákupních smluv ČSA.


služby ČSA na letištích

Odbavení cestujících a letadel

Duty Free

V roce 2005 se podařilo udržet vysoký standard služeb v oblasti odbavení cestujících a letadel (handling) pro linky Českých aerolinií a lety zahraničních dopravců i přes kapacitní limity letiště Praha-Ruzyně a zpřísněné bezpečnostní požadavky. Do značné míry ovlivnila postupy pro odbavení cestujících směrnice Evropské unie č. ECR261/2004 (v platnosti od 17. února 2005), která výrazně posílila práva cestujících v letecké dopravě v případě provozních nepravidelností, jakými jsou například zpoždění letu a vyloučení cestujícího z přepravy z důvodu obchodního překnihování. Doposud platné postupy pro tyto situace bylo nutné zásadně přepracovat a publikovat do příslušných předpisů a současně zavést do provozní praxe. České aerolinie na letišti v Praze-Ruzyni odbavily celkem 6 888 152 cestujících na 102 176 odletech a příletech letadel, což znamená nárůst o 10,2 % cestujících a o 11,4 % odletů a příletů v porovnání s rokem 2004. Podíl Českých aerolinií na celkových výkonech letiště Praha-Ruzyně v roce 2005 činil 64,0 % v počtu odbavených cestujících a 63,3 % na počet odbavených odletů a příletů letadel. V rámci sjednocení postupů při jednání se zákazníkem postiženým nepravidelností přepravy byla navázaná spolupráce s externí firmou Team Trackers. V oblasti RTG kontroly transferových zavazadel se díky úpravě provozních postupů podařilo naplnit bezpečnostní opatření státních orgánů. Podařilo se uzavřít handlingovou smlouvu pro lety společnosti European Air Transport (DHL), v srpnu byl zajištěn handling pro čtyři charterové lety společnosti Japan Airlines z Osaky a Narity letadlem B747-400. V aktivitách nesmluvního handlingu se jednalo například o zajištění významné akce čínského premiéra letadlem B747 společnosti Air China nebo o návštěvu vlastníka společnosti Hyundai v terminálu Jih. Významnou změnou na letišti Praha-Ruzyně bylo v srpnu 2005 zprovoznění prstu „C“, a to bez navýšení lidských zdrojů v úseku pozemního provozu. Otevření prstu „C“ přineslo navýšení počtu letištních čekáren pro cestující. V průběhu roku byla provedena úspěšná aplikace procedury výjezdu letadla na vlastní pohon (tzv. Power-back), kdy opačný sled nastavení vrtulí ATR umožňuje výjezd ze stojánky bez pomoci tahače.

Obchodní činnost SOJ Duty Free zahrnuje prodej zboží v exkluzivních letištních prodejnách a na palubách letadel Českých aerolinií. Prodej zboží se uskutečňuje ve dvou režimech – prodej bezcelního zboží, které si mohou zakoupit cestující do destinací mimo EU, a zdaněného zboží pro cestující v rámci EU. Atraktivní sortiment, velké množství promočních akcí, zařazování novinek a další obchodní aktivity vedly v roce 2005 k dalšímu růstu tržeb zejména v segmentu zdaněného zboží. V září 2005 byla otevřena nová prodejna Duty Free ve spojovacím objektu nového terminálu a v lednu 2006 další prodejna v tranzitní části terminálu Sever 2. SOJ Duty Free tak nyní provozuje tři prodejny na letišti Praha-Ruzyně a jednu prodejnu na letišti Karlovy Vary. Palubní prodej je nabízen cestujícím přibližně do 80 destinací a na vybraných charterových letech. Od října 2005 mají cestující Českých aerolinií možnost objednat si zboží z palubního prodeje na svůj let i přes internet. Tržby Duty Free Českých aerolinií v roce 2005 dosáhly výše 589,5 mil. Kč. Hospodářský výsledek byl 97,1 mil. Kč. Při průměrném počtu 83 pracovníků Duty Free to představuje 1,2 mil. Kč na jednoho pracovníka. Duty Free Českých aerolinií bude i v roce 2006 dále rozšiřovat svoji nabídku exkluzivního zboží a zavádět nové formy prodeje. Catering Catering poskytovaný sekcí Palubní služby zajistil na paluby letadel Českých aerolinií a ostatních dopravců 6,2 mil. jídel, což je oproti roku 2004 meziroční nárůst 14 %. Obslouženo bylo o 16 % více letů při nezměněném počtu pracovníků. V letní sezoně 2005 byla zavedena změna servisu v business třídě spolu s radikální obměnou výrobního programu. Vývoj služeb dodávaných pro cizí letecké společnosti byl ovlivněn novými obchodními smlouvami s Malev a Air Dolomiti, navýšením letů Turkish Airlines. Současný trend zásobování cateringem otočkových letů z výchozí destinace měl negativní dopad na společnost. Dopravci, kteří přilétli do Prahy, využívali méně služeb cateringu ČSA (Lufthansa, British Airways, Pulkovo). Společnost British Airways pak navíc odebírala pro zbytek letů pouze mražené zboží, což mělo za následek další pokles výroby ČSA pro cizí letecké společnosti. Celkem bylo dosaženo 67 % tržeb roku 2004. Byla také realizována rekonstrukce budovy cateringu v hodnotě 130 mil. Kč za plného provozu. Významným počinem bylo nastartování nejméně tříleté spolupráce s belgickou společností DeSter, která zajišťuje pro České aerolinie centralizované služby vybavení in-flight materiálem s úsporou minimálně 12 % oproti roku 2004.


bezpečnost provozu

Počátkem září 2005 byla dokončena prověrka společnosti a Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) po vyhodnocení všech podkladů, průběžně dodávaných útvarem vnitřní ochrany a krizového plánování, vystavil ČSA potvrzení o prověření společnosti na stupeň utajení „důvěrné“. Prakticky celý uplynulý rok věnoval útvar vnitřní ochrany a krizového plánování velké úsilí aplikaci nařízení EU (2320/2002 – „background check“) a ČR (nařízení vlády č. 31/2004 Sb.), tj. zabezpečení prověrek bezpečnostní způsobilosti fyzických osob – zaměstnanců ČSA. Za rok 2005 byla provedena prověrka 5300 zaměstnanců ČSA. V návaznosti zajišťovala sekce bezpečnost i právní pomoc s odvoláním zaměstnanců, kterým byla prověrka ze strany NBÚ zamítnuta. Zároveň je třeba konstatovat, že byl splněn důležitý závazek útvaru vnitřní ochrany a krizového plánování týkající se nastavení pravidel k ochraně a zabezpečení informací ve společnosti. Byl zřízen Výbor na ochranu informací, který nejen vytvořil vnitřní normu, ale v návaznosti na svůj plán činnosti bude průběžně kontrolovat jednotlivé úseky společnosti tak, aby byla zajištěna bezpečnost informací v ČSA. Mezi základní a prvořadé priority společnosti se řadí nadstandardní úroveň bezpečnosti letů operovaných ČSA. Odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů je jedním ze základních pilířů programu prevence nehod a předcházení mimořádným událostem na letech společnosti. Tato činnost je v ČSA zajišťována referátem šetření incidentů v souladu s požadavkem předpisu L13. V loňském roce nebyl zaznamenán žádný případ letecké nehody nebo vážného incidentu. Na základě sestavení dohodnutých postupů výcvikového programu ČSA a náročných opakovacích výcviků pokračovala v roce 2005 realizace nasazování ozbrojených bezpečnostních doprovodů Policie ČR na určených krizových linkách ČSA. Tímto krokem je neustále posilována bezpečnost na palubách letadel ČSA. Sekce bezpečnost tak dokáže vždy velmi pružně reagovat na situaci ve světě. V roce 2005 došlo k naplnění dalšího článku dohody uzavřené v této věci mezi Ministerstvem vnitra ČR a ČSA – k verifikaci společných školení, konzultací i aplikaci cvičení policistů zajišťujících ozbrojené doprovody a zaměstnanců ČSA. Cvičení, konzultace a školení jsou pořádány na témata nezákonných činů na palubě letadla. Dochází k pravidelným cvičením na tzv. „mock-up“, kde jsou procvičovány postupy a spolupráce bezpečnostních doprovodců a letových posádek zejména při zásahu proti únoscům. Z těchto cvičení jsou pořizovány zvukové a obrazové záznamy, které dále slouží k výukovým účelům, a to převážně pro posádky letadel ČSA.

ČSA jsou držitelem akreditace k provádění bezpečnostního výcviku, která umožňuje zajišťovat a provádět školení v oblasti bezpečnosti civilního letectví pro všechny subjekty provozující činnost na letištích v České republice. Tato činnost je zajišťována profesionálním týmem instruktorů, který je metodicky řízen útvarem letecká security. V roce 2005 prodloužilo Ministerstvo dopravy ČR Českým aeroliniím akreditaci k provádění tohoto výcviku na další časové období. Jedním z nejvýše hodnocených bezpečnostních prvků ze strany bezpečnostních orgánů zemí, které ČSA nalétávají jako pravidelně operující destinace, je činnost zaměřená na kontrolu pasů a víz. Cílem této činnosti je eliminace přepravy cestujících s nekompletními, popř. padělanými a pozměněnými cestovními doklady a dále podíl na zajišťování přepravy nežádoucích a deportovaných osob. Dlouhodobým strategickým cílem činnosti v oblasti kontroly cestovních dokladů je zejména snižování výše a množství pokut udělených ČSA za přepravu osob s nekompletními doklady. V roce 2005 bylo uspořeno téměř 31 mil. Kč – v případě minimální výše pokut hrozících v jednotlivých destinacích – a 124 mil. Kč, pokud bychom uvažovali maximální výši pokut. Vzhledem k neustále se měnícím trendům v oblasti nelegální migrace je dlouhodobá koncepce a strategie průběžně modifikována. Při naplňování specifických požadavků americké strany na přepravu cestujících do USA a Kanady (API – Advanced Passenger Information) nebyla díky funkčnosti systému a bezchybné práci zaměstnanců sekce bezpečnost v průběhu celého roku 2005 udělena ČSA žádná sankce. Sekce bezpečnost věnovala v roce 2005 pozornost zvýšení kvality bezpečnostních opatření ČSA k ochraně před protiprávními činy a v této souvislosti novelizovala organizační normu Systém řízení kvality bezpečnostních opatření. V návaznosti na zabezpečení této kvality a na Národní program řízení kvality bezpečnostních opatření v České republice byly prováděny čtyřmi pověřenými auditory sekce bezpečnost a národními auditory ČR provozní monitorovací činnosti. Činnost byla zaměřena zejména na posouzení úrovně zajišťovaných bezpečnostních standardů a provádění testů efektivity bezpečnostních opatření v rámci Národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví ČR před protiprávními činy a Bezpečnostního programu ČSA.


Z výsledků této činnosti jednoznačně vyplývá, že úroveň nastavených bezpečnostních opatření ČSA – Bezpečnostního programu ČSA (je předkládán jednotlivým orgánům států EU ke schválení) – je standardně velmi vysoká a plně odpovídá požadavkům národní legislativy, zejména leteckého předpisu L 17, a příslušným nařízením EU. Tuto skutečnost potvrdily v loňském roce proběhlé mezinárodní audity IOSA a EC. V říjnu 2005 bylo uskutečněno historicky první celostátní cvičení „Krize 2005 – simulace únosu letadla“, které se odehrávalo v reálném čase na reálném letadle. Účelem bylo prověřit součinnost celého Integrovaného záchranného systému České republiky, funkčnost činnosti krizového štábu České republiky a v neposlední řadě krizové postupy ČSA pro případ únosu letadla a kvalitu koordinace těchto postupů s bezpečnostními složkami Letiště Praha. Útvary sekce bezpečnost ČSA se výraznou měrou podílely na plánování i technicko-organizačním zajištění celého cvičení. Cvičení bylo komplexně vyhodnoceno na úrovni Ministerstva vnitra České republiky s tím, že do budoucnosti je nezbytné průběžně koordinovat a neustále procvičovat postupy všech složek zapojených do řešení krizových situací na letišti Praha-Ruzyně a zdokonalovat koordinaci postupů jednotlivých bezpečnostních složek. V oblasti problematiky vstupních bezpečnostních systémů do objektů ČSA došlo v roce 2005 k dosažení strategického záměru – sjednocení systémů ve všech budovách. Do budoucna tento krok umožní další rozvoj těchto systémů a jejich propojení s personálním informačním systémem ČSA. Bezprostředně na to navázala aplikace dalšího bezpečnostního prvku v ČSA – proces výměny všech identifikačních karet zaměstnanců ČSA za nové vzory. Sekcí bezpečnost bylo vybudováno v novém spojovacím objektu „C“ terminálu Sever 2 nové pracoviště, kde v přímé návaznosti na Letiště Praha tato výměna bez větších problémů probíhá.


pravidelnost provozu

Pravidelnost letového provozu patří k základním ukazatelům, podle kterých pasažéři posuzují dopravce. Ze strany každého dopravce se v tomto parametru vedle bezpečnosti a komfortu přepravních služeb skrývá odpovědnost dopravce a závazek ve směru k cestujícím. Významný růst výkonů by neměl přinášet nepravidelnosti v letecké dopravě. České aerolinie se i v roce 2005 snažily získat důvěru každého zákazníka v ostrém konkurenčním boji. Ve statistice Asociace evropských aerolinií AEA RB11 se pravidelnost provozu vyhodnocuje v souboru 26 významných leteckých společností. V roce 2005 se postavení Českých aerolinií stabilizovalo, ve statistice AEA RB11 se umístily opět na 6. místě. Tento výsledek je o to cennější, že ho bylo dosaženo při meziročním nárůstu provozu o 18,7 %. Výsledky v pravidelnosti letového provozu potvrzují správnost nastoupeného trendu z roku 2004, kdy došlo k reorganizaci řízení provozu a zavedení systému práce Operačního boardu. V porovnání s předchozím rokem jsou dosahované kvantitativní ukazatele poněkud horší, což bylo způsobeno hlavně těmito faktory: — nepřízeň počasí v únoru a v posledních dnech prosince 2005, způsobené sněhovou kalamitou, — limitovaná kapacita zdrojů Letiště Praha, s.p., a Řízení letového provozu, s.p., hlavně v počtu hodinových pohybů, — opožděná dodávka letadel v prvním pololetí, — dvouměsíční vyřazení jednoho letadla A321 z provozu z technických důvodů a nahrazování chybějící kapacity převážně vlastními zdroji. Ekonomické dopady dosahované úrovně pravidelnosti letového provozu se navyšují zavedením nařízení Evropské komise č. 261/2004 o kompenzacích pro cestující a příznivý vývoj parametru pravidelnosti má vliv na snižování výdajů na kompenzace. Cíl stanovený pro rok 2005 – umístění ve statistice pravidelnosti provozu dle AEA RB11 do 7. místa – byl splněn.

V˘voj pofiadí v pravidelnosti odletÛ na ãas dle statistiky AEA RB11

Mûsíc

leden únor bfiezen duben kvûten ãerven ãervenec srpen záfií fiíjen listopad prosinec rok 2005

% odletÛ OK bez zpoÏdûní > 15 min. 85,5 82,0 84,5 85,7 86,9 82,8 80,1 82,4 81,0 84,9 84,6 76,9 83,2

Pofiadí OK v AEA Stfiední Dálkové a krátké tratû tratû 5 16 10 4 7 7 12 3 5 6 8 2 6 6 10 10 11 10 3 1 7 1 12 1 5 3

Vnitrostátní tratû

Celkem

1 5 1 4 2 1 1 2 1 3 1 1 1

6 10 8 14 6 8 6 8 11 5 4 13 6


PrÛmûrné zpoÏdûní nad 15 min. na 1 odlet (min.)

12 11 10 9 8 7 6 2003

Poãet odletûn˘ch úsekÛ v síti za rok

2004

2005

Pravidelnost odletÛ naãas (zpoÏdûní do 15 min.) kumulativnû za rok (%)

80 000

100

75 000 90 70 000 65 000

80

60 000 70 55 000 50 000

60

2003

2004

2005

Poãet odletûn˘ch úsekÛ v síti po t˘dnech

2004

2005

90

1 500

80

1 250

70

1 000

60

750

50

500

40 II.

2005

III.

IV.

2003

100

1 750

I.

2004

Pravidelnost odletÛ naãas (zpoÏdûní do 15 min.) po t˘dnech (%)

2003

2 000

2003

I.

II.

III.

2004

2005

IV.


péče o životní prostředí

ČSA v roce 2005 pokračovaly v zavádění systému environmentálního řízení (EMS) podle ISO 14001. Systém EMS by měl kromě přínosu dlouhodobého snižování dopadů činností ČSA na životní prostředí přinést i provozní úspory a zlepšení pracovního prostředí. Hlavní zásady péče ČSA o životní prostředí byly publikovány v Environmentální politice. Předpokládaný termín certifikace systému EMS je první čtvrtletí roku 2007. V rámci komplexního vyhodnocení environmentálních aspektů ČSA bude připravena detailní zpráva o životním prostředí ČSA (v roce 2007). ČSA rovněž koordinují otázky ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni, aby mohly včas reagovat na plnění budoucích legislativních a dalších požadavků. Environmentální politika Českých aerolinií České aerolinie jsou leteckým dopravcem České republiky. Poskytují služby s vysokou přidanou hodnotou v oblasti letecké přepravy a souvisejících služeb. Vedení společnosti na základě rozvoje společnosti a s vědomím odpovědnosti k životnímu prostředí vyhlašuje 23. března 2005 tuto environmentální politiku. České aerolinie usilují o snižování přímých i nepřímých vlivů na životní prostředí způsobených vlastními podnikatelskými aktivitami a zavazují se k naplňování těchto zásad: — dodržovat platnou legislativu ochrany životního prostředí a další požadavky a závazky, které regulují činnost společnosti, — vytvářet podmínky pro zavedení a neustálé zlepšování systému environmentálního řízení a environmentálního profilu společnosti, — zahrnovat kritéria ochrany životního prostředí do všech činností včetně obchodních aktivit, — předcházet vzniku znečištění a trvale snižovat znečišťování životního prostředí včetně minimalizace vzniku odpadu, — optimálně využívat přírodní zdroje, suroviny, vodu a energie, — vytvářet podmínky pro omezování pracovních rizik a zajištění bezpečnosti práce zaměstnanců, — vytvářet podmínky pro vzdělávání zaměstnanců v oblasti ochrany životního prostředí,

— pravidelně a otevřeně vyhodnocovat plnění environmentálních cílů a seznamovat partnery i širokou veřejnost s výsledky péče o životní prostředí, — spolupracovat na omezování nepřímých vlivů na životní prostředí vznikajících jako důsledek společné činnosti Českých aerolinií a.s. a jejich dodavatelů a partnerů. Hluk Hlavními faktory ovlivňujícími hlukovou zátěž vnímanou na zemi v okolí letišť jsou kromě vlastní hlučnosti motorů a konfigurace letadel při přistání (aerodynamická hlučnost podvozku, klapek apod.) i přistávací a odletové postupy, které musí letadla ČSA respektovat. Dalšími faktory jsou rovněž meteorologické podmínky (teplota a vlhkost vzduchu, směr a síla větru), které mají vliv na šíření hluku ve vzduchu. Přistávací a odletové postupy publikované v závazných postupech provozovatelem letiště představují největší příležitost pro snižování hlukové zátěže v okolí letiště. ČSA dlouhodobě spolupracují s Letištěm Praha, s.p., Řízením letového provozu a regulačními orgány na zlepšování uvedených postupů pro vzlety a přistání letadel, které mají vliv na hlukovou zátěž způsobenou provozem letadel na letišti Praha-Ruzyně. Čištění odpadních vod Čištění technologických odpadních vod především z opravárenských provozů je trvale zajištěno lokálními čistírnami odpadních vod, které čistí vody přímo na pracovištích, kde dochází k jejich znečišťování. Odpadní vody z galvanizační linky, které jsou čištěny v neutralizační stanici uvedené do provozu v roce 2003, splňují povolené limity se značnou rezervou. V budoucnu se počítá s dalším zefektivněním provozu neutralizační stanice v rámci její rekonstrukce. Její zefektivnění by mělo přinést další snížení emisí do vod. V rámci dlouhodobé snahy o snižování spotřeby a znečišťování odpadních vod upravily ČSA některé opravárenské postupy a plánují zlepšení na dalších pracovištích. Předčištěné odpadní vody z opravárenských provozů ČSA jsou svedeny do areálové kanalizace a jsou dočišťovány v čistírně odpadních vod Letiště Praha, s.p.


Odpady

Spotřeba odmrazovacích kapalin

Odpadové hospodářství ČSA zpracovává nejrůznější druhy odpadů – od odpadů běžného komunálního typu až po specifické odpady z opravárenských procesů. Probíhalo plánování úprav stávajícího zázemí pro odpadové hospodářství a přípravy kapacitní třídicí linky, aby byl zvýšen podíl vytřídění odpadů. Vzrůstající tendence odpadů přímo odpovídá nárůstu přepravních i opravárenských výkonů.

Odmrazovací kapaliny se používají pro odstraňování a prevenci námrazy na letadlech před vzletem, aby byly zajištěny správné aerodynamické parametry letadel. Největší vliv na jejich spotřebu mají především klimatické podmínky, ale rovněž způsob aplikace kapalin při ošetřování letadel. Zneškodnění spotřebovaných odmrazovacích kapalin zajišťuje Letiště Praha, s.p. V roce 2005 byly využívány pouze nebarvené odmrazovací kapaliny. V budoucnu se v souladu s trendy v letecké dopravě uvažuje o nasazení barvených odmrazovacích kapalin, které sníží jejich spotřebu díky přesnější aplikaci při ošetřování letadel.

Druh odpadu (t/rok) Smûsn˘ odpad Nebezpeãn˘ odpad Ostatní odpad Vytfiídûné odpady Zpûtn˘ odbûr v˘robkÛ Celkové mnoÏství

2002 1 306 472 202 603 3,47 2 586

2003 1 354 631 183 628 6,65 2 803

2004 1 772 290 202 667 7,53 2 939

2005 2 216 242 277 498 9,33 3 242

Chemické látky ČSA používají v opravárenských činnostech množství chemických látek a přípravků, jejichž použití ze zákona podléhá regulaci, aby nedošlo k znečištění životního prostředí nebo ohrožení zdraví. ČSA ve spolupráci se svými partnery dlouhodobě usilují o nahrazování chemických látek a přípravků méně závadnými. Ve své dlouhodobé strategii usilují o snižování měrné spotřeby chemických látek, i když v souvislosti se vzrůstajícími výkony lze pozorovat mírný nárůst celkové spotřeby chemických látek.

Ochrana ovzduší Emise do ovzduší z letecké dopravy jsou obecně ve srovnání s ostatními druhy dopravy velmi nízké. Nejnovější typy letadel vykazují spotřebu paliva 3,5 l/100km na jednoho pasažéra. ČSA dosahují spotřeby 4,4 l/100 km na pasažéra (dle počtu přepravených osob). Tento fakt souvisí rovněž s nízkou měrnou produkcí emisí včetně CO2 při současném dosahování 7x vyšších rychlostí, než je běžná rychlost železniční či silniční dopravy. Emise do ovzduší ze středních a malých zdrojů dlouhodobě splňují limity s velkou rezervou. ČSA neprovozují velké stacionární zdroje znečišťování. Staré ekologické zátěže V roce 2004 byl ČSA naplánován průzkum staré ekologické zátěže v okolí hangáru F, která byla v minulosti způsobena netěsností podzemní nádrže. Ta se v 70. letech využívala ke skladování chlorovaných uhlovodíků a ropných látek. Nádrž byla odstraněna již v roce 1995 a bezprostřední okolí bylo sanováno na úroveň sanačních limitů. Průzkum, který byl proveden v roce 2005, zmapoval rozsah staré ekologické zátěže a doporučil provedení časově omezeného sanačního zásahu s vypracováním analýzy rizik. ČSA se po konzultacích s Letištěm Praha, s.p., a Českou inspekcí životního prostředí rozhodly provést sanační zásah v roce 2006.


toronto 09:10


edinburgh 02:35


lidské zdroje – personalistika

V oblasti personalistiky v roce 2005 došlo: — k uzavření kolektivních smluv na období tří let, — k dokončení reorganizace personálního úseku, — k zavedení nástrojů personálního controllingu, — k dalšímu zvyšování produktivity práce personálního úseku, — k zavedení koncepce rozvoje vzdělávacích aktivit VST, — k získání ocenění Credit Suisse zaměstnavatel regionu 2005 pro kraj Praha, — k získání 3. místa v kategorii Nejžádanější zaměstnavatel roku 2005.

Kategorie zamûstnancÛ

D THP FC CC âSA

Novû uzavfiené pracovní pomûry 2004 2005 365 377 264 419 150 56 144 222 923 1 074

Ukonãené pracovní pomûry 2004 2005 231 219 222 316 49 16 22 57 524 608

kategorie: D – dûlník, THP – technicko-hospodáfisk˘ pracovník, FC – flight crew, CC – cabin crew

V oblasti získávání nových zaměstnanců došlo k několika kvalitativním změnám, namířeným především k zabezpečení klíčových profesních skupin. V roce 2005 bylo provedeno cca 170 výběrových řízení, z toho 40 výběrových řízení formou Assessment Center; měsíčně bylo zpracováno cca 1000 žádostí uchazečů o zaměstnání. Personální controlling Celkový průměrný počet zaměstnanců v roce 2005 byl 5303. Z hlediska vývoje zaměstnanosti tak byl rok 2005 obdobím, ve kterém došlo k 9% ročnímu nárůstu. Změny v celkovém počtu zaměstnanců byly determinovány rozvojem a změnou struktury letadlové flotily a služeb poskytovaných externím zákazníkům, personálním zajištěním nového terminálu letiště Praha-Ruzyně. Zdroje výběru byly rozšířeny o trh pracovních sil EU, především v oblasti specializovaných profesí pro leteckou dopravu. Mzdová politika Průměrná mzda v ČSA v roce 2005 činila 42 344 Kč.

Struktura zamûstnancÛ

PrÛmûrná míra fluktuace PrÛmûrná délka PP PrÛmûrn˘ vûk zamûstnancÛ

2004 4,8 % 11,75 roku 38,7 roku

2005 5,68 % 11 let 38,1 roku

Zmûna 04/05 +18,33 %


Výcvikové středisko

Zaměstnanecké výhody

Rok 2005 byl ve znamení tvorby koncepčních materiálů a přípravy dlouhodobých vzdělávacích programů. Vedením společnosti byla schválena „Koncepce rozvoje vzdělávacích aktivit Výcvikového střediska na období 2005–2015“, která nastavila základní směry dalšího rozvoje vzdělávání zaměstnanců Českých aerolinií. V návaznosti na tento materiál byly připraveny a zahájeny rozvojové programy „Customer Care“ a „Sales“ s cílem podpořit přechod ČSA na zákaznicky orientovanou společnost a dlouhodobý program manažerského rozvoje „Leadership Academy“, jehož úkolem je zvýšit úroveň kompetencí manažerů s ohledem na strategické cíle společnosti. V oblasti odborného výcviku byla hlavní pozornost zaměřena na výcvik technického personálu v souvislosti s dodávkou prvních letadel typové skupiny A319/320/321. Výcvikové středisko získalo 22. srpna 2005 oprávnění typové výcvikové organizace dle předpisu EASA část-147 na letadla všech typů ve flotile Českých aerolinií včetně letadel nové typové skupiny A320. Tím bylo umožněno zahájení typového výcviku na tento typ vlastními instruktory. Ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT) byly zahájeny přípravy na výcvik cca 1250 zaměstnanců technického úseku, který je vyžadován pro organizaci údržby předpisem EASA část-145. ČSA uzavřely s ČVUT smlouvu o partnerství a úspěšně se jim podařilo získat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu na vytvoření a zčásti i realizaci studijního programu „Lidský činitel v oblasti technologie údržby letadel“. Aktivity Výcvikového střediska byly v roce 2005 zaměřeny jak na výcvik interních zákazníků, tj. zaměstnanců společnosti, tak i na výcvik zákazníků externích. V oblasti výcviku pro interní zákazníky zrealizovalo Výcvikové středisko v roce 2005 celkem 1987 výcvikových akcí, kterých se zúčastnilo 13 614 účastníků z řad zaměstnanců ČSA. Téměř 80 % výcviku bylo realizováno interním způsobem, tj. s využitím interních instruktorů ČSA, kteří tvoří důležitý článek vzdělávacího systému ČSA a jsou nositeli významného know-how v oblasti letecké problematiky.

V roce 2005 realizoval personální úsek řadu nových zaměstnaneckých výhod a výhody poskytované v předchozím období byly rozšířeny: — v oblasti stravování byl zvýšen příspěvek ze sociálního programu firmy z 5 na 10 Kč na 1 hlavní jídlo každému zaměstnanci, — v oblasti zaměstnaneckých letenek byl okruh oprávněných osob rozšířen i o sourozence svobodných nebo rozvedených zaměstnanců, a to po 12 měsících zaměstnání u Českých aerolinií, — příspěvek na dětskou rekreaci byl poskytován i na ozdravné pobyty včetně školy v přírodě či lyžařského výcviku organizovaného školským zařízením, — příspěvek na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli poskytovaný zaměstnancům, kteří jsou při výkonu povolání pověřeni řízením motorových vozidel, byl zvýšen až do výše 500 Kč, — bylo navýšeno jednorázové odškodnění podle § 200 odst. 1 zákoníku práce manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, — byl zvýšen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a příspěvek zaměstnavatele na kapitálové životní pojištění, který je poskytován alternativně, — výše jednorázové sociální výpomoci, kterou mohou zaměstnanci obdržet v závažných případech, vzrostla na 100 000 Kč, — bylo zahájeno poskytování preventivních rehabilitačních pobytů pro vybrané profese pozemního personálu.


letecké posádky a studium

Výcviky letových posádek a palubních průvodčích byly prováděny podle platných předpisů JAR-OPS1, JAR-FCL1 a v souladu s interními dokumenty, příručkami Českých aerolinií. V roce 2005 bylo vycvičeno 25 nových pilotů, 54 velitelů letadel a 201 nových palubních průvodčích. Pro nově zaváděný typ letounu A320 bylo přeškoleno 66 pilotů v Toulouse a 532 palubních průvodčích v Praze. PrÛmûrn˘ pfiepoãten˘ stav zamûstnancÛ

Palubní prÛvodãí V˘konní letci Letecké posádky celkem

2004 851,5 424,8 1 276,3

2005 997,2 525,0 1 522,2

2004/2005 17,11 % 23,56 % 19,27 %

Novû pfiijatí 222 56 278

Výcvikové středisko Výcvik posádek letadel jako samostatná organizační jednotka Českých aerolinií řešil v průběhu roku 2005 problematiku pořízení a dokladování návratnosti kabinového trenažéru (Cabin Emmergency Evacuation Trainer) na letoun A320. K tomuto úkolu pracovníci výcviku posádek zabezpečovali veškerou přípravu a agendu s tímto projektem spojenou. Byly zahájeny práce na rozšíření výcvikových prostor v hangáru B. Jejich součástí je stavební připravenost na montáž letového simulátoru A320 a syntetického letového zařízení na letadlo ATR72/42. Nové kapacity budou uváděny do provozu od února do května 2006. Rozpracovanost a připravenost odpovídá těmto termínům. Letový simulátor B737 byl intenzivně využívaný, nálet hodin na tomto simulátoru za celý rok 2005 dosáhl 5837 hodin. Z toho 1871 hodin bylo prodáno (dry leasing) externím zákazníkům. Mezi nejvýznamnější patřily letecké společnosti Aerosvit, Sky Europe, Fischer Air, Georgian Airways, Travel Servis a Slovenské aerolinie. Z prodeje této kapacity měly České aerolinie výnosy ve výši 21,9 mil. Kč.

Výcvik posádek letadel Nálety pilotů a palubních průvodčích Českých aerolinií AEA (průměrný nálet podle metodiky Asociace evropských aerolinií) Nálety pilotů dle AEA dosáhly v roce 2005 roční hodnoty 756,0 hodiny a měsíční hodnoty v průměru 63,0 hodiny. Nálety palubních průvodčích za rok 2005 dle AEA jsou 705,1 hodiny a měsíční hodnoty v průměru 58,8 hodiny.


Pozemní v˘cvik palubních prÛvodãích

âSA

Externí

poãet osob 0

Pozemní v˘cvik pilotÛ

2 000

4 000

poãet kurzÛ

6 000

8 000

poãet hodin

10 000

12 000

V˘cvik pilotÛ âSA na letov˘ch simulátorech (hodin)

A310

A310

B737 B737 ATR

ATR

A320

poãet osob poãet kurzÛ poãet hodin poãet hodin CBT (Computer Basic Training)

Ext. PV

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

A320

6 000

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

PrÛmûrné mûsíãní nálety palubních prÛvodãích (hodin)

PrÛmûrné mûsíãní nálety pilotÛ (hodin)

80

80 75

75

70 70

65

65

60 55

60

50 55

45

50

40 I.

II.

III.

IV.

I.

II.

III.

IV.


zpráva dozorčí rady ČSA za rok 2005 V průběhu roku 2005 plnila dozorčí rada Českých aerolinií a.s. své úkoly v souladu s obchodním zákoníkem v platném znění, Stanovami ČSA, rozhodnutím valné hromady a v souladu se svým Jednacím řádem. Dozorčí rada ČSA se během roku 2005 sešla na devíti řádných a třech mimořádných zasedáních v sídle společnosti. V termínu červnové řádné dozorčí rady se konala valná hromada společnosti, červnové (6A-05) zasedání dozorčí rady bylo proto pojato jako mimořádné. Říjnová (10A-05) mimořádná dozorčí rada byla svolána z důvodu řešení jednotného postupu v oblasti komunikace, prosincové (12A-05) mimořádné zasedání bylo iniciováno členy dozorčí rady volenými z řad zaměstnanců ČSA. Během roku 2005 došlo k následujícím změnám v obsazení dozorčí rady Českých aerolinií a.s., kdy odstoupili Ing. Pavel Řežábek (k 26. 1. 2005), Ing. Mgr. Klára Roženská (k 12. 9. 2005) a Ing. Jan Adam (k 30. 11. 2005). Do funkcí členů dozorčí rady byli zvoleni Ing. Martin Tlapa, MBA (k 22. 6. 2005), Ing. Ivana Krynesová (náhradní členka 21. 9. 2005) a Ing. Miloslav Müller (náhradní člen 30. 11. 2005). Do data zpracování této zprávy pak dne 18. 1. 2006 ukončil své působení na pozici předsedy a člena dozorčí rady ČSA Ing. Eduard Janota a na pozici náhradního člena dozorčí rady a předsedy dozorčí rady byl zvolen Ing. Ján Dzvoník. Dále ukončili své členství JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek a Ing. Pavel Suchý; náhradními členy byli zvoleni JUDr. Jaroslav Král, CSc., a Ing. Jiří Jurán, MBA. Dozorčí rada se zabývala jak kontrolní činností, tak plnila úkoly vyplývající z posílené pravomoci dané stanovami společnosti. Dozorčí rada se seznámila se zprávou nezávislého auditora akcionářům společnosti České aerolinie a.s. ze 17. května 2006. Auditorskou společností je společnost Deloitte, s.r.o. (osvědčení č. 79) zastoupená odpovědným auditorem Ing. Michalem Petrmanem, CSc. (osvědčení č. 1105). Výrok auditora k účetní závěrce sestavené podle účetních předpisů České republiky a podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví je vydán na základě auditu účetních závěrek společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005, provedeného v souladu se zákonem o auditorech, Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů ČR. Výrok auditora obsahuje sdělení, že účetní závěrka sestavená podle účetních předpisů České republiky i podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti k 31. prosinci 2005, a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok 2005 v souladu s účetními předpisy České republiky a Mezinárodními standardy finančního výkaznictví. Auditor rovněž provedl prověrku věcné správnosti údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti ČSA k 31. prosinci 2005, která je součástí výroční zprávy. Prověrka byla provedena v souladu s Mezinárodními standardy pro prověrky (ISRE) 2004 a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů ČR. Na základě této prověrky auditor nezjistil žádné významné věcné nesprávnosti údajů uvedených ve zprávě. Auditor dále ověřil soulad výroční zprávy s účetními závěrkami, a to v souladu se zákonem o auditorech, Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů ČR. Na základě tohoto ověření vyslovil názor, že informace uvedené ve výroční zprávě jsou ve všech významných ohledech v souladu s výše uvedenými účetními závěrkami.

Dozorčí rada ČSA přezkoumala auditovanou účetní závěrku za rok 2005 sestavenou podle účetních předpisů platných v České republice i podle Mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (IFRS) a doporučuje valné hromadě ČSA její schválení. Dozorčí rada projednala a doporučuje valné hromadě Českých aerolinií a.s. schválit návrh představenstva na převod ztráty společnosti, zjištěné dle českých účetních pravidel ve výši -496,057 mil. Kč, do neuhrazených ztrát bez použití kapitálových fondů. Dozorčí rada v kontextu vykázané celkové kumulované ztráty v hospodaření Českých aerolinií a.s., na základě plnění svých povinností a s ohledem na § 193 čl. 1 obchodního zákoníku uložila představenstvu společnosti na svém zasedání dne 26. 4. 2006 připravit na zasedání valné hromady ČSA na 28. června 2006 k přijetí návrh konkrétních opatření, která povedou ke zlepšení finanční a ekonomické stability společnosti a k zastavení poklesu hodnoty vlastního kapitálu společnosti. Ke splnění této povinnosti předložilo představenstvo ke schválení dozorčí radě Program Turnaround 2006–2008 (projekt OK 2006–2008), který dozorčí rada ČSA projednala a doporučila valné hromadě jeho přijetí. Dozorčí rada ČSA uložila též představenstvu zahájit neprodleně jednání o navýšení základního kapitálu v horizontu 3–5 měsíců. Dozorčí rada se seznámila s výroční zprávou Českých aerolinií a.s. za rok 2005. Zpráva obsahuje údaje o důležitých skutečnostech, které analyzují uplynulý vývoj společnosti a předkládají východiska a očekávání ČSA pro budoucí vývoj společnosti. Dozorčí rada přezkoumala Zprávu o vztazích mezi propojenými osobami společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005, která byla vypracována a schválena představenstvem ČSA dne 21. března 2006 v souladu s § 66a obchodního zákoníku a je součástí výroční zprávy. Dozorčí rada Českých aerolinií a.s. konstatuje, že za úplnost a správnost Zprávy o vztazích mezi propojenými osobami odpovídá představenstvo společnosti. Dozorčí rada při této příležitosti bere na vědomí to, že auditor nezjistil žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že informace uvedené ve zprávě jsou po věcné stránce nesprávné. Dozorčí rada neshledala ve zprávě žádné nedostatky a neúplnosti a nemá k předložené zprávě žádné výhrady. V Praze 24. května 2006

Ing. Ján Dzvoník předseda dozorčí rady Českých aerolinií a.s.


zpráva nezávislého auditora pro akcionáře společnosti České aerolinie a.s.

Adresa kanceláře: Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 Česká republika

Deloitte s.r.o. Sídlo: Týn 641/4 110 00 Praha 1 Česká republika

Tel: + 420 246 042 500 Fax: + 420 246 042 010 [email protected] www.deloitte.cz.

Zapsaná Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 24349 IČ: 49620592 DIČ: CZ49620592

Se sídlem: Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6 Identifikační číslo: 45795908 Hlavní předmět podnikání: Provozování obchodní letecké dopravy

Účetní závěrka podle účetních předpisů České republiky Na základě provedeného auditu jsme dne 2. května 2006 vydali k účetní závěrce sestavené podle účetních předpisů České republiky, která je součástí této výroční zprávy na stranách 55 až 88, zprávu následujícího znění: „Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005. Za sestavení účetní závěrky je odpovědné představenstvo společnosti. Naší odpovědností je vyjádřit výrok k účetní závěrce jako celku na základě provedeného auditu. Náš audit jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl audit tak, aby získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje výběrovým způsobem provedené posouzení důkazních informací prokazujících částky a informace uvedené v účetní závěrce. Audit též zahrnuje posouzení použitých účetních metod a významných odhadů provedených vedením a dále posouzení celkové prezentace účetní závěrky. Jsme přesvědčeni, že provedený audit poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora. Podle našeho názoru účetní závěrka ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005 a nákladů, výnosů a výsledků jejího hospodaření za rok 2005 v souladu s účetními předpisy České republiky.“ Účetní závěrka podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví Na základě provedeného auditu jsme dne 2. května 2006 vydali k účetní závěrce sestavené podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví, která je součástí této výroční zprávy na stranách 89 až 120, zprávu následujícího znění: „Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005. Za sestavení účetní závěrky je odpovědné představenstvo společnosti. Naší odpovědností je vyjádřit výrok k účetní závěrce jako celku na základě provedeného auditu. Náš audit jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy. Tyto standardy vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl audit tak, aby získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje výběrovým způsobem provedené posouzení důkazních informací prokazujících částky a informace uvedené v účetní závěrce. Audit též zahrnuje posouzení použitých účetních metod a významných odhadů provedených vedením a dále posouzení celkové prezentace účetní závěrky. Jsme přesvědčeni, že provedený audit poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora. Podle našeho názoru účetní závěrka ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005 a nákladů, výnosů a výsledků jejího hospodaření za rok 2005 v souladu s Mezinárodními standardy finančního výkaznictví.“


Zpráva o vztazích Prověřili jsme též věcnou správnost údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005, která je součástí této výroční zprávy na stranách 123 až 130. Za sestavení této zprávy o vztazích je odpovědné představenstvo společnosti. Naším úkolem je vydat na základě provedené prověrky stanovisko k této zprávě o vztazích. Prověrku jsme provedli v souladu s Mezinárodními standardem pro prověrky (ISRE) 2400 a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují, abychom plánovali a provedli prověrku s cílem získat střední míru jistoty, že zpráva o vztazích neobsahuje významné věcné nesprávnosti. Prověrka je omezena především na dotazování pracovníků společnosti a na analytické postupy a výběrovým způsobem provedené prověření věcné správnosti údajů. Proto prověrka poskytuje nižší stupeň jistoty než audit. Audit zprávy o vztazích jsme neprováděli, a proto nevyjadřujeme výrok auditora. Na základě naší prověrky jsme nezjistili žádné významné věcné nesprávnosti údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci 2005. Společnost se rozhodla neuvést hodnoty plnění v rámci uvedených smluv s odkazem na obchodní tajemství. Výroční zpráva Ověřili jsme též soulad výroční zprávy s výše uvedenými účetními závěrkami. Za správnost výroční zprávy je odpovědné představenstvo společnosti. Naším úkolem je vydat na základě provedeného ověření výrok o souladu výroční zprávy s účetními závěrkami. Ověření jsme provedli v souladu se zákonem o auditorech a Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl ověření tak, aby získal přiměřenou jistotu, že informace obsažené ve výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou. Jsme přesvědčeni, že provedené ověření poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora. Podle našeho názoru jsou informace uvedené ve výroční zprávě ve všech významných ohledech v souladu s výše uvedenými účetními závěrkami. V Praze dne 17. května 2006

Auditorská společnost: Deloitte s.r.o. Osvědčení č. 79 zastoupená:

Michal Petrman, jednatel

Odpovědný auditor: Michal Petrman, osvědčení č. 1105


účetní závěrka podle českých účetních standardů za období 1. 1. 2005 – 31. 12. 2005 Název společnosti: Sídlo: Právní forma: IČ:

Součásti účetní závěrky:

Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled o peněžních tocích Příloha

Účetní závěrka byla sestavena dne 2. května 2006.

Statutární orgán účetní jednotky

Ing. Radomír Lašák, MBA předseda představenstva

RNDr. Kateřina Hobzová Chalupová místopředseda představenstva

České aerolinie a.s. Letiště Ruzyně, 160 08 Praha 6, Česká republika akciová společnost 45795908


účetní výkazy rozvaha v plném rozsahu k 31. 12. 2005

tis. Kã

31. 12. 2005

AKTIVA CELKEM

Korekce

Netto

Netto

15 117 254

3 161 748

11 955 506

10 720 714

9 951 947

3 090 322

6 861 625

5 309 694

368 576

185 155

183 421

49 871

185 155

19 696

27 046

163 725

22 825

6 522 710

5 077 313

B.

Dlouhodob˘ majetek

B.I.

Dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek

B.I.3.

Software

204 851

B.I.7.

Nedokonãen˘ dlouhodob˘ nehmotn˘ majetek

163 725

B.II.

Dlouhodob˘ hmotn˘ majetek

B.II.1.

Pozemky

B.II.2.

Stavby

1 876 195

B.II.3.

Samostatné movité vûci a soubory movit˘ch vûcí

B.II.6.

Jin˘ dlouhodob˘ hmotn˘ majetek

B.II.7.

Nedokonãen˘ dlouhodob˘ hmotn˘ majetek

B.II.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodob˘ hmotn˘ majetek

B.III.

Dlouhodob˘ finanãní majetek

B.III.1.

Podíly v ovládan˘ch a fiízen˘ch osobách

B.III.3.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

31. 12. 2004

Brutto

9 426 270

2 903 560

61 136

61 136

61 136

342 477

1 533 718

1 430 702

4 469 467

2 526 173

1 943 294

1 998 607

38 994

12 439

26 555

28 404

508 650

12 636

496 014

428 006

2 471 828

9 835

2 461 993

1 130 458

157 101

1 607

155 494

182 510

5 858

5 858

5 862

1 607

141 144

168 338

8 492

8 310

4 755 092

71 426

4 683 666

5 225 545

142 751

B.III.5.

Jin˘ dlouhodob˘ finanãní majetek

C.

ObûÏná aktiva

C.I.

Zásoby

588 792

13 708

575 084

545 004

C.I.1.

Materiál

474 022

13 708

460 314

472 787

C.I.2.

Nedokonãená v˘roba a polotovary

C.I.5.

ZboÏí

C.I.6.

Poskytnuté zálohy na zásoby

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

C.II.1.

Pohledávky z obchodních vztahÛ

C.II.2.

Pohledávky – ovládající a fiídící osoba

C.III.

Krátkodobé pohledávky

C.III.1.

Pohledávky z obchodních vztahÛ

C.III.6.

Stát – daÀové pohledávky

C.III.8.

Dohadné úãty aktivní

C.III.9.

Jiné pohledávky

C.IV.

Krátkodob˘ finanãní majetek

C.IV.1.

Peníze

C.IV.2.

Úãty v bankách

D. I.

âasové rozli‰ení

D.I.1.

Náklady pfií‰tích období

D.I.3.

Pfiíjmy pfií‰tích období

8 492

3 486

3 486

2 930

109 332

109 332

68 313

1 952

1 952

974

206 522

206 522

144 488

204 167

204 167

142 133

2 355

2 355

2 355

2 612 664

57 718

2 554 946

2 306 595

2 166 906

41 194

2 125 712

2 143 274

77 608

77 608

66 560

131 473

131 473

41 407

236 677 1 347 114

16 524

220 153

55 354

1 347 114

2 229 458

23 010

23 010

2 657

1 324 104

1 324 104

2 226 801

410 215

410 215

185 475

250 340

250 340

99 213

159 875

159 875

86 262


tis. Kã PASIVA CELKEM

31. 12. 2005

31. 12. 2004

11 955 506

10 720 714

A.

Vlastní kapitál

1 722 495

2 174 999

A.I.

Základní kapitál

2 735 510

2 735 510

A.I.1.

Základní kapitál

2 735 510

2 735 510

A.II.

Kapitálové fondy

105 642

62 089

A.II.2.

Ostatní kapitálové fondy

A.II.3.

-99

-99

OceÀovací rozdíly z pfiecenûní majetku a závazkÛ

105 741

62 188

A.III.

Rezervní fondy, nedûliteln˘ fond a ostatní fondy ze zisku

67 098

50 890

A.III.1.

Zákonn˘ rezervní fond/Nedûliteln˘ fond

A.IV.

V˘sledek hospodafiení minul˘ch let

A.IV.2.

Neuhrazená ztráta minul˘ch let

A.V.

V˘sledek hospodafiení bûÏného úãetního období (+/-)

67 098

50 890

-689 698

-997 658

-689 698

-997 658

-496 057

324 168

B.

Cizí zdroje

7 709 151

6 080 296

B.I.

Rezervy

1 748 048

2 039 372

B.I.1.

Rezervy podle zvlá‰tních právních pfiedpisÛ

1 078 826

1 271 667

B.I.4.

Ostatní rezervy

669 222

767 705

B.II.

Dlouhodobé závazky

34 638

1 266

B.II.5.

Dlouhodobé pfiijaté zálohy

1 223

1 226

B.II.9.

Jiné závazky

16

40

B.II.10. OdloÏen˘ daÀov˘ závazek B.III.

Krátkodobé závazky

B.III.1.

Závazky z obchodních vztahÛ

B.III.5.

33 399 3 780 453

3 143 815

1 844 985

1 413 225

Závazky k zamûstnancÛm

181 771

152 175

B.III.6.

Závazky ze sociálního zabezpeãení a zdravotního poji‰tûní

121 776

94 892

B.III.7.

Stát – daÀové závazky a dotace

B.III.10. Dohadné úãty pasivní B.III.11. Jiné závazky

52 499

38 576

1 302 685

1 325 301

276 737

119 646

2 146 012

895 843

Bankovní úvûry dlouhodobé

498 162

686 419

Krátkodobé bankovní úvûry

1 647 850

209 424

2 523 860

2 465 419

B.IV.

Bankovní úvûry a v˘pomoci

B.IV.1. B.IV.2. C. I.

âasové rozli‰ení

C.I.1.

V˘daje pfií‰tích období

349 604

352 388

C.I.2.

V˘nosy pfií‰tích období

2 174 256

2 113 031


výkaz zisku a ztráty v druhovém členění za období končící k 31. 12. 2005

tis. Kã

Období do 31. 12. 2005

Období do 31. 12. 2004

I.

TrÏby za prodej zboÏí

619 232

655 396

A.

Náklady vynaloÏené na prodané zboÏí

379 452

359 311

239 780

296 085

+

Obchodní marÏe

II.

V˘kony

20 833 902

18 528 270

II.1.

TrÏby za prodej vlastních v˘robkÛ a sluÏeb

20 816 223

18 488 531

II.2.

Zmûna stavu zásob vlastní ãinnosti

II.3.

Aktivace

B.

V˘konová spotfieba

B.1.

Spotfieba materiálu a energie

B.2. +

556

498

17 123

39 241

17 897 894

14 529 422

6 048 146

4 197 415

SluÏby

11 849 748

10 332 007

Pfiidaná hodnota

3 175 788

4 294 933

C.

Osobní náklady

4 128 265

3 442 819

C.1.

Mzdové náklady

2 724 842

2 259 720

C.2.

Odmûny ãlenÛm orgánÛ spoleãnosti a druÏstva

C.3.

2 039

2 189

Náklady na sociální zabezpeãení a zdravotní poji‰tûní

956 936

790 909

C.4.

Sociální náklady

121 804

67 158

C.5.

Personální náklady v zahraniãí

322 644

322 843

D.

Danû a poplatky

5 692

5 235

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

473 773

485 073

III.

TrÏby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

285 265

38 000

III.1.

TrÏby z prodeje dlouhodobého majetku

268 392

33 313

III.2.

TrÏby z prodeje materiálu

16 873

4 687

F.

ZÛstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

84 383

44 199

F.1.

ZÛstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

68 799

39 815

F.2.

Prodan˘ materiál

15 584

4 384

G.

Zmûna stavu rezerv a opravn˘ch poloÏek v provozní oblasti a komplexních nákladÛ pfií‰tích období

-296 637

217 182

1 008 590

3 075 377

550 752

2 499 816

-476 585

713 986

IV.

Ostatní provozní v˘nosy

H.

Ostatní provozní náklady

*

Provozní v˘sledek hospodafiení

VI.

TrÏby z prodeje cenn˘ch papírÛ a podílÛ

VII.

V˘nosy z dlouhodobého finanãního majetku

11 609

4 455

VII.1.

V˘nosy z podílÛ v ovládan˘ch a fiízen˘ch osobách a v úãetních jednotkách pod podstatn˘m vlivem

8 850

4 455

VII.2.

V˘nosy z ostatních dlouhodob˘ch cenn˘ch papírÛ a podílÛ

2 759

K.

Náklady z finanãního majetku

X.

V˘nosové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.

Ostatní finanãní v˘nosy

374

83 40 266

38 524

51 023

34 147

868 023

815 394

O.

Ostatní finanãní náklady

888 721

1 213 961

*

Finanãní v˘sledek hospodafiení

-19 472

-389 818

**

V˘sledek hospodafiení za bûÏnou ãinnost

-496 057

324 168

***

V˘sledek hospodafiení za úãetní období (+/-)

-496 057

324 168

****

V˘sledek hospodafiení pfied zdanûním

-496 057

324 168


přehled o změnách vlastního kapitálu k 31. 12. 2005

tis. Kã

Stav k 31. 12. 2003

Základní

Kapitálové

Rezervní fondy,

OceÀovací

Neuhrazená

V˘sledek

VLASTNÍ

kapitál

fondy

nedûliteln˘ fond

rozdíly

ztráta

hospodafiení

KAPITÁL CELKEM

2 735 510

-99

Rozdûlení v˘sledku hospodafiení

a ostatní fondy

minul˘ch

bûÏného

ze zisku

let

úãetního období

-1 064 728

70 600

67 070

-70 600

47 360

-34 275

3 530

Zmûna ocenûní cenn˘ch papírÛ a derivátÛ

96 463

96 463

V˘sledek hospodafiení za bûÏné období Stav k 31. 12. 2004

2 735 510

-99

Rozdûlení v˘sledku hospodafiení

50 890

62 188

16 208

Zmûna ocenûní cenn˘ch papírÛ a derivátÛ

324 168

324 168

-997 658

324 168

2 174 999

307 960

-324 168

43 553

43 553

V˘sledek hospodafiení za bûÏné období Stav k 31. 12. 2005

2 735 510

-99

67 098

105 741

1 754 368

-689 698

-496 057

-496 057

-496 057

1 722 495


přehled o pěněžních tocích (cash flow) za období končící k 31. 12. 2005

tis. Kã P.

Poãáteãní stav penûÏních prostfiedkÛ a penûÏních ekvivalentÛ

Období do 31. 12. 2005

Období do 31. 12. 2004

2 200 596

1 855 356

PenûÏní toky z hlavní v˘dûleãné ãinnosti (provozní ãinnost) Z.

V˘sledek hospodafiení za bûÏnou ãinnost pfied zdanûním

-496 057

324 168

A.1.

Úpravy o nepenûÏní operace

-548 305

112 175

A.1.1.

Odpisy stál˘ch aktiv

A.1.2.

473 773

485 073

Zmûna stavu opravn˘ch poloÏek a rezerv

-296 637

217 182

A.1.3.

Zisk (ztráta) z prodeje stál˘ch aktiv

-199 593

6 502

A.1.4.

V˘nosy z dividend a podílÛ na zisku

-11 609

-4 455

A.1.5.

Nákladové a v˘nosové úroky

A.1.6.

Zúãtování vyfiazen˘ch pfiepravních dokladÛ

10 757

-4 377

-585 074

-519 124

A.1.7.

Opravy o ostatní nepenûÏní operace

A.*

âist˘ provozní penûÏní tok pfied zmûnami pracovního kapitálu

60 078

-68 626

-1 044 362

436 343

A.2.

Zmûna stavu pracovního kapitálu

A.2.1.

Zmûna stavu pohledávek a ãasového rozli‰ení aktiv

A.2.2.

Zmûna stavu závazkÛ a ãasového rozli‰ení pasív

A.2.3.

Zmûna stavu zásob

A.2.4.

Zmûna stavu krátkodobého finanãního majetku

A.**

âist˘ provozní penûÏní tok pfied zdanûním a mimofiádn˘mi poloÏkami

A.3.

Vyplacené úroky

A.4.

Pfiijaté úroky

A.7.

Pfiijaté dividendy a podíly na zisku

11 557

4 455

A.***

âist˘ penûÏní tok z provozní ãinnosti

-317 827

1 019 441

-2 086 334

-580 757

268 392

33 313

-1 817 942

-549 799

708 866

574 266

-560 852

-387 068

1 274 808

1 028 918

-16 255

-70 879

11 165

3 295

-335 496

1 010 609

-34 154

-34 147

40 266

38 524

PenûÏní toky z investiãní ãinnosti B.1.

V˘daje spojené s nabytím stál˘ch aktiv

B.2.

Pfiíjmy z prodeje stál˘ch aktiv

B.3.

PÛjãky a úvûry spfiíznûn˘m osobám

B.***

âist˘ penûÏní tok z investiãní ãinnosti

-2 355

PenûÏní toky z finanãních ãinností C.1.

Zmûna stavu závazkÛ z financování

C.***

âist˘ penûÏní tok z finanãní ãinnosti

1 264 590

-124 402

1 264 590

-124 402

F.

âistá zmûna penûÏních prostfiedkÛ a penûÏních ekvivalentÛ

-871 179

345 240

R.

Koneãn˘ stav penûÏních prostfiedkÛ a penûÏních ekvivalentÛ

1 329 417

2 200 596


příloha účetní závěrky rok končící 31. 12. 2005 1. VŠEOBECNÉ INFORMACE České aerolinie a.s., IČ 45795908, (dále jen „společnost“) byla zapsána u Městského soudu v Praze v obchodním rejstříku odd. B, vl. 1662 dne 1. srpna 1992 a její sídlo je v Praze 6, Letiště Ruzyně, PSČ 160 08. Mezi hlavní předměty podnikání společnosti patří: — provozování obchodní letecké dopravy; — údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letecké techniky; — poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti Praha-Ruzyně, odbavení letadel na provozní ploše, odbavení cestujících, nákladu a pošty; — poskytování služeb zásobování letadel potravinami a nápoji; — maloobchod se smíšeným zbožím; — pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti – v oblasti letecké dopravy. Společnost má základní kapitál ve výši 2 735 510 tis. Kč. Účetní závěrka společnosti je sestavena k 31. prosinci 2005. Složení představenstva k 31. prosinci 2005 bylo následující: Funkce Ing. Jaroslav Tvrdík RNDr. Katefiina Hobzová Chalupová

pfiedseda místopfiedseda

Ing. Peter Jusko, MBA

ãlen

Ing. Tomá‰ Heczko

ãlen

JUDr. Jaroslav ·vábík

ãlen

Ing. Jan VáÀa

ãlen

Složení dozorčí rady k 31. prosinci 2005 bylo následující: Funkce Ing. Eduard Janota Ing. Jifií Pos

pfiedseda místopfiedseda

Jaroslav Lorenc

ãlen

Mgr. Hana Pe‰ková

ãlen

Ing. Pavel Such˘

ãlen

Ing. Du‰an Horák

ãlen

MUDr. Pavel Bém

ãlen

JUDr. Ing. Mgr. Libor Luká‰ek

ãlen

Zdenûk âáp, PhD.

ãlen

Ivana Krynesová

ãlen

Ing. Miloslav Müller

ãlen

Ing. Martin Tlapa, MBA

ãlen


Změny a dodatky v obchodním rejstříku provedené v průběhu účetního období za rok končící 31. prosince 2005 byly v souvislosti s personálními změnami v představenstvu a dozorčí radě. Pfiedstavenstvo

Funkce

Vznik funkce

Zánik funkce

Zapsáno v OR

Ing. Zuzana ¤ezníãková

ãlen

15. prosinec 2004

9. únor 2005

Ing. Petr JÛza

ãlen

16. bfiezen 2005

18. kvûten 2005

Ing. Jan VáÀa

ãlen

23. únor 2005

Ing. Bohuslav ·antrÛãek

ãlen

30. ãerven 2005

Ing. Bohuslav ·antrÛãek

ãlen

Dozorãí rada

Funkce

18. kvûten 2005 15. srpen 2005 9. prosinec 2005

Vznik funkce

27. prosinec 2005

Zánik funkce

Zapsáno v OR

26. leden 2005

26. bfiezen 2005

Ing. Pavel ¤eÏábek

ãlen

Ing. Mgr. Klára RoÏenská

ãlen

12. záfií 2005

31. fiíjen 2005

Ing. Jan Adam

ãlen

30. listopad 2005

28. prosinec 2005

Ing. Martin Tlapa, MBA

ãlen

22. ãerven 2005

Ivana Krynesová

ãlen

21. záfií 2005

31. fiíjen 2005

Ing. Miloslav Müller

ãlen

30. listopad 2005

28. prosinec 2005

K 31. prosinci 2005 měla společnost tuto organizační strukturu: Prezident

Útvary prezidenta:

Úseky:

Kanceláfi prezidenta

Ekonomick˘ úsek

Interní audit a kontrola

Úsek marketingu a prodeje

Management kvality

Personální úsek

Komunikace

Technick˘ úsek

Právní vûci

Úsek letového provozu Úsek pozemního provozu Úsek informaãních technologií a centrálního nákupu Úsek strategického plánování a rozvoje Úsek transformace

Společnost má organizační složky v zahraničí.

6. srpen 2005


2. ÚČETNÍ ZÁSADY A POSTUPY Účetnictví společnosti je vedeno a účetní závěrka byla sestavena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb. a č. 397/2005 Sb. a Českými účetními standardy pro podnikatele. Účetnictví respektuje obecné účetní zásady, především zásadu oceňování majetku historickými cenami s výjimkou některých oblastí, jež jsou popsány dále v této kapitole, zásadu účtování ve věcné a časové souvislosti, zásadu opatrnosti a předpoklad o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách. Údaje v této účetní závěrce jsou vyjádřeny v tisících korunách českých (Kč), pokud není uvedeno jinak. Vzhledem k nevýznamnosti dceřiných společností v souladu s platnými právními předpisy společnost nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku. a) Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč za jednu položku. Hmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč je považován za zásoby a je účtován do nákladů při spotřebě. Hmotný majetek, jehož pořizovací cena je v rozmezí 5 000,01 Kč až 40 tisíc Kč, kromě výpočetní techniky, je odepisován po dobu 2 let. Výpočetní technika v pořizovací ceně v rozmezí 5 000,01 Kč až 40 tisíc Kč je odepisována po dobu 3 let. Odepisování hmotného majetku v pořizovací ceně nad 40 tisíc Kč je uvedeno níže. Pořizovací cena Nakoupený dlouhodobý hmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty. Pořizovací cena zahrnuje cenu, za kterou byl majetek pořízen a náklady související s jeho pořízením, včetně případných úroků a jiných finančních nákladů do doby uvedení dané investice do užívání. Dlouhodobý hmotný majetek vytvořený vlastní činností je oceněn vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením majetku vlastní činností (výrobní režie) a nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku přesahuje období jednoho účetního období. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje dlouhodobý hmotný majetek nabytý darováním, dlouhodobý hmotný majetek bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci, dlouhodobý majetek nově zjištěný v účetnictví (účtuje se souvztažným zápisem na příslušný účet oprávek) a vklad dlouhodobého hmotného majetku. Reprodukční pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku je stanovena na základě obvyklé ceny na trhu v době nabytí/zjištění tohoto majetku. Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč, zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku. Odepisování Pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou pozemků a nedokončených investic, je odepisována po dobu odhadované životnosti majetku lineární metodou následujícím způsobem: Poãet let

%

30–50

2–3,33

V˘poãetní technika

4

25

Rádiová a spojová zafiízení a systémy

4

25

Dopravní prostfiedky – kromû letadel

4

25

Budovy

Dopravní prostfiedky – letadla novû nakoupená Airbus 310/300, Boeing 737

20

5

ATR

18

5,55

20

5

Rotující letadlové celky Technické zhodnocení majetku na operativní leasing Inventáfi

po dobu trvání operativního leasingu

–

8 nebo 15

12,5 nebo 6,7

Rotující letadlové celky jsou odepisovány do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny. U ostatního majetku společnosti je očekávána nulová zbytková hodnota. Majetek, který společnost pořídila formou finančního pronájmu je odpisován u pronajímatele. Letadla pořízená formou finančního pronájmu jsou odepisována po ukončení leasingu po dobu zbývající do celkové doby životnosti letadla.


Vyřazení majetku Zisky či ztráty z prodeje nebo vyřazení majetku jsou určeny jako rozdíl mezi výnosy z prodeje a účetní zůstatkovou hodnotou majetku k datu prodeje a jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty. Způsob tvorby opravných položek Pokud zůstatková hodnota aktiva přesahuje jeho odhadovanou zpětně získatelnou částku, je zůstatková hodnota snížena o opravnou položku na tuto zpětně získatelnou částku. Jestliže je znehodnocení majetku trvalého charakteru, je proveden jednorázový odpis. b) Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč za jednu položku. Nehmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč je účtován do nákladů při pořízení. Odepisování nehmotného majetku v pořizovací ceně nad 5 tisíc Kč je uvedeno níže. Pořizovací cena Software vytvořený vlastní činností pro vlastní potřebu se neaktivuje. Nakoupený dlouhodobý nehmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty. Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč, zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého nehmotného majetku. Odepisování Dlouhodobý nehmotný majetek je odepisován lineárně na základě jeho předpokládané doby životnosti následujícím způsobem:

Software

Poãet let

%

2–3

33,3–50

Licence

po dobu trvání smlouvy

–

Patenty

po dobu vyuÏitelnosti

–

Způsob tvorby opravných položek Pokud zůstatková hodnota aktiva přesahuje jeho odhadovanou zpětně získatelnou částku, je zůstatková hodnota snížena o opravnou položku na tuto zpětně získatelnou částku. Jestliže je znehodnocení majetku trvalého charakteru, je proveden jednorázový odpis. c) Finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí zejména půjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, dále majetkové účasti, realizovatelné cenné papíry a podíly. Cenné papíry a majetkové účasti se při nákupu oceňují pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou přímé náklady související s pořízením, např. poplatky a provize makléřům, poradcům a burzám. K datu pořízení cenných papírů a majetkových účastí je tento dlouhodobý finanční majetek společností klasifikován dle povahy jako majetková účast, respektive podíly v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem nebo jako realizovatelné cenné papíry a podíly. Podíly ve společnostech, jejichž finanční toky a provozní procesy může společnost řídit s cílem získat přínosy z jejich činnosti jsou klasifikovány jako Podíly v ovládaných a řízených osobách. Cenné papíry a podíly, které bude společnost vlastnit po neurčitou dobu a které mohou být prodány v případě, že společnost bude potřebovat peníze nebo se změní úrokové sazby, jsou klasifikovány jako realizovatelné cenné papíry a podíly. Jsou zahrnuty do stálých aktiv, pokud vedení společnosti nezamýšlí jejich prodej během 12 měsíců od data účetní závěrky nebo pokud mohou být prodány za účelem získání peněžních prostředků. Vedení společnosti určuje povahu cenných papírů a podílů v okamžiku jejich pořízení a pravidelně ji přehodnocuje.


Ocenění K datu účetní závěrky jsou: — Majetkové účasti, respektive podíly v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, oceněny v pořizovacích cenách snížených o opravné položky k těmto účastem; — Realizovatelné cenné papíry a podíly oceněny reálnou hodnotou, pokud je tuto možné stanovit. Změna reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů a podílů je účtována oproti oceňovacím rozdílům z přecenění majetku a závazků v rámci vlastního kapitálu. Jako reálnou hodnotu společnost používá tržní hodnotu cenných papírů k datu účetní závěrky. Cenné papíry a podíly neobchodované na veřejných trzích jsou oceněny v pořizovacích cenách, neboť reálnou hodnotu není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do účetní závěrky společnosti. Pokud zůstatková hodnota cenných papírů a podílů, jež nebyly oceněny reálnou hodnotou, přesahuje jejich odhadovanou zpětně získatelnou částku, pak je k těmto cenným papírům vytvořena opravná položka. d) Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek tvoří ceniny, peníze v hotovosti a účty v bankách. e) Deriváty Deriváty, včetně komoditních Evropských opcí, komoditních swapů, měnových obchodů, měnových a úrokových swapů, opcí a ostatních finančních derivátů, jsou nejprve zachyceny v rozvaze v pořizovací ceně a následně přeceňovány na reálnou hodnotu. Reálné hodnoty jsou odvozeny z tržních cen, z modelů diskontovaných peněžních toků nebo modelů pro oceňování opcí. Všechny deriváty jsou vykazovány v položce ostatní pohledávky, mají-li pozitivní reálnou hodnotu, nebo v položce ostatní závazky, je-li jejich reálná hodnota pro společnost negativní. Společnost člení deriváty na deriváty k obchodování a deriváty zajišťovací. Změny reálné hodnoty finančních derivátů k obchodování jsou součástí čistého zisku nebo ztráty z finančních operací. Zajišťovací účetnictví Společnost předem vymezuje určité deriváty k zajištění budoucích peněžních toků plynoucích z očekávaných transakcí nebo pevných příslibů (zajištění peněžních toků). Jako zajišťovací deriváty jsou společností účtovány deriváty, u nichž jsou splněny následující podmínky: — Na počátku zajištění bylo rozhodnuto o zajišťovaných položkách, nástrojích použitých k zajištění, rizicích, která jsou předmětem zajištění, a o způsobu výpočtu a doložení efektivnosti zajištění, zajišťovací vztah je formálně zdokumentován; — Zajištění je vysoce účinné (tj. v rozmezí od 80 % do 125 %); — Efektivita zajištění je spolehlivě měřitelná a je průběžně posuzována. Deriváty, které výše uvedené podmínky pro zajišťovací deriváty nesplňují, jsou společností klasifikovány jako deriváty k obchodování. Společnost uzavírá všechny deriváty jako zajišťovací. Zajištěním peněžních toků se rozumí zajištění změn peněžních toků, které jsou důsledkem konkrétního rizika souvisejícího s právně vynutitelnou smlouvou, očekávanou budoucí transakcí, právně vynutitelnými smlouvami či očekávanými budoucími transakcemi s obdobnými charakteristikami, u nichž je předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika. Zisky nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají zajištěným rizikům, jsou vykázány v rozvaze jako součást vlastního kapitálu. Pokud ze zajištěné očekávané transakce nebo pevného příslibu vznikne aktivum nebo závazek, zisky a ztráty dříve zahrnuté v řádku oceňovacích rozdílů jsou součástí pořizovací ceny daného aktiva nebo závazku. V opačném případě je zůstatek oceňovacích rozdílů převeden z vlastního kapitálu do výkazu zisku a ztráty a klasifikován jako výnos nebo náklad období, ve kterém zajišťovaná položka ovlivňuje hospodářský výsledek. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají nezajištěným rizikům, jsou zúčtovány v okamžiku ocenění do nákladů nebo výnosů z derivátových operací.


f) Zásoby Nakupované zásoby jsou oceňovány pořizovací cenou sníženou o opravnou položku. Pořizovací cena zahrnuje cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady – zejména celní poplatky, dopravné a provize. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady vynaložené na výrobu a část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě. Vydání zásob ze skladu je účtováno metodou FIFO (první do skladu, první ze skladu). Způsob tvorby opravných položek Opravná položka k pomalu obrátkovým zastaralým zásobám je tvořena v případech, kdy snížení ocenění zásob v účetnictví není trvalého charakteru, na základě analýzy obrátkovosti a využitelnosti zásob a na základě individuálního posouzení zejména zásob, které jsou bez pohybu déle než pět let u leteckého materiálu a déle než tři roky u ostatního materiálu. U těchto zásob je kladen velký důraz na možnost jejich budoucího využití. g) Pohledávky Pohledávky jsou při vzniku oceňovány jmenovitou hodnotou, následně sníženou o příslušné opravné položky k pochybným a nedobytným částkám. Způsob tvorby opravných položek Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny na základě věkové struktury pohledávek. Opravné položky jsou dále tvořeny na základě individuálního posouzení bonity dlužníků i u pohledávek, na něž by opravné položky podle věkové struktury nebyly tvořeny. h) Závazky z obchodních vztahů Závazky z obchodních vztahů jsou zaúčtovány ve jmenovité hodnotě. Součástí Závazků z obchodních vztahů jsou i zálohy přijaté společností, které souvisejí svou povahou s obchodním vztahem realizovaným společností. i) Úvěry Úvěry jsou zaúčtovány ve jmenovité hodnotě. Za krátkodobý úvěr se považuje i část dlouhodobých úvěrů, která je splatná do jednoho roku od data účetní závěrky. Úroky jsou časově rozlišovány a účtovány do výsledku hospodaření za účetní období. j) Rezervy Rezervy jsou vytvářeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, existuje však spolehlivý odhad tohoto závazku. Společnost vytváří rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Tyto rezervy jsou buď daňově neuznatelné (tzv. účetní rezerva), nebo daňově uznatelné v souladu se zákonem o rezervách. Společnost začíná tvořit účetní rezervu, jestliže doba do plánované opravy přesahuje právním předpisem stanovený časový rámec pro tvorbu rezervy daňově uznatelné. Po dosažení doby pro začátek tvorby daňově uznatelné rezervy společnost rozpouští rezervu účetní a tvoří rezervu daňovou tak, aby byla tvorba rezerv jak celkových (tj. součet rezerv účetních a daňových), tak daňově uznatelných rovnoměrná. Objem tvorby rezervy na opravy vychází z předpokládaných nákladů na opravu a doby, která uplyne do zahájení této opravy. Rezerva je tvořena ve výši podílu aktuální ceny opravy po odečtení již vytvořené rezervy a počtu let zbývajících do zahájení opravy. Dále společnost vytváří účetní rezervy na známá rizika, u kterých předpokládá budoucí pravděpodobný závazek, zejména se jedná o rezervu na finanční rizika plynoucí ze soudních sporů a na nevyčerpanou dovolenou. k) Přepočty údajů v cizích měnách na českou měnu Účetní operace v cizích měnách prováděné během roku jsou účtovány měsíčním pevným kurzem. Finanční majetek, krátkodobé pohledávky a závazky v cizí měně jsou k datu účetní závěrky přepočteny dle platného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou k tomuto datu a zjištěné kurzové rozdíly jsou proúčtovány ve prospěch finančních výnosů nebo na vrub finančních nákladů běžného období. Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů jako součást vlastního kapitálu.


l) Finanční leasing Finančním leasingem se rozumí pořízení dlouhodobého hmotného majetku způsobem, při kterém se po uplynutí nebo v průběhu sjednané doby úplatného užívání majetku uživatelem převádí vlastnictví majetku z vlastníka na uživatele a uživatel do převodu vlastnictví hradí platby za nabytí v rámci nákladů. Během doby leasingu není pořizovací cena majetku získaného touto formou vykazována v rámci dlouhodobého majetku. Celkové náklady na finanční leasing jsou časově rozlišeny a rozpouštěny po dobu pronájmu do nákladů. Budoucí leasingové splátky, které nejsou k rozvahovému dni splatné, jsou popsány v příloze k účetní závěrce, ale nejsou zachyceny v rozvaze. Záloha na budoucí koupi zaplacená na předmět finančního leasingu je po ukončení leasingu aktivována. m) Daně Daňové odpisy dlouhodobého majetku Pro účely výpočtu daňových odpisů je použita lineární metoda. Splatná daň Splatná daň za účetní období vychází ze zdanitelného zisku. Zdanitelný zisk se odlišuje od čistého zisku vykázaného ve výsledovce, neboť nezahrnuje položky výnosů nebo nákladů, které jsou zdanitelné nebo uznatelné v jiných obdobích, a dále nezahrnuje položky, které nepodléhají dani ani nejsou daňově odpočitatelné. Závazek společnosti z titulu splatné daně je vypočítán pomocí daňových sazeb platných k datu účetní závěrky. Odložená daň Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely. Odložená daňová pohledávka je zaúčtována, pokud je pravděpodobné, že ji bude možné daňově uplatnit v následujících účetních obdobích. Odložená daň je zaúčtována do výkazu zisku a ztráty s výjimkou případů, kdy se vztahuje k položkám účtovaným přímo do vlastního kapitálu. Tato část odložené daně je zahrnuta do vlastního kapitálu. Odložené daňové pohledávky a závazky jsou vzájemně započítány a v rozvaze vykázány v celkové netto hodnotě, s výjimkou případů, kdy nelze některé dílčí daňové pohledávky započítávat proti dílčím daňovým závazkům. n) Snížení hodnoty Ke každému rozvahovému dni společnost prověřuje účetní hodnotu svého majetku, aby objevila náznaky toho, zda nedošlo ke ztrátě ze snížení hodnoty majetku. Existují-li takové signály, je odhadnuta realizovatelná hodnota majetku a určen případný rozsah ztráty ze snížení hodnoty. Není-li možno realizovatelnou hodnotu jednotlivých položek majetku odhadnout, určí společnost realizovatelnou hodnotu výnosové jednotky, ke které majetek patří. Realizovatelná hodnota představuje vyšší z čisté prodejní ceny a hodnoty z užívání. Při posuzování hodnoty z užívání jsou odhadované budoucí peněžní toky diskontovány na svou současnou hodnotu prostřednictvím diskontní sazby před zdaněním, která zohledňuje současný tržní odhad časové hodnoty peněz a rizik souvisejících s daným aktivem. Pokud je podle odhadu realizovatelná hodnota majetku nebo výnosové jednotky nižší než jeho účetní hodnota, je účetní hodnota majetku (výnosové jednotky) snížena na hodnotu realizovatelnou. o) Úrokové náklady Veškeré úrokové náklady jsou zaúčtovány do nákladů v období, v němž vznikají.


p) Výnosy a náklady Výnosy a náklady se účtují do období, s nímž věcně i časově souvisejí. Společnost účtuje do nákladů tvorbu a zúčtování rezerv a opravných položek na krytí všech rizik, ztrát a znehodnocení, která jsou ke dni sestavení účetní závěrky známa. Vykazování výnosů společnosti z letecké přepravy sestává ze dvou základních oblastí: — Výnosy za vlastní přepravní doklady; — Výnosy za přepravní doklady cizích leteckých společností použitých na linkách ČSA. Při výpočtu hodnot přepravních dokladů účtovaných do výnosů se společnost řídí zásadami uvedenými v MPA – Multilateral Prorate Agreement a RAM – Revenue Accounting Manual vydanými Mezinárodní asociací leteckých dopravců (IATA), dvoustrannými smlouvami mezi leteckými dopravci a dalšími předpisy. Použití těchto zásad vychází z členství společnosti v IATA a vzájemném uplatnění těchto principů s ostatními leteckými společnostmi. Společnost účtuje příjmy při vystavení přepravního dokladu na účet výnosů příštích období. Vybrané jízdné je alokováno mezi jednotlivé letové kupóny na základě celé řady kriterií, mezi něž patří stanovená metodika IATA nebo smluvní ujednání mezi leteckými společnostmi. Takto alokované jízdné je v okamžiku uskutečnění přepravy, pokud byl let uskutečněn společností, zaúčtováno do výnosů společnosti. Pokud byl let uskutečněn partnerskou společností, je jízdné alokované příslušné partnerské společnosti přeúčtováno z výnosů příštích období do závazků. U společností, se kterými společnost účtuje na bázi tzv. samplingu, provádí společnost v souladu s metodikou IATA alokování jízdného mezi jednotlivé kupóny na základě extrapolace reprezentativního vzorku. Tato extrapolace je následně ověřena partnerskou leteckou společností a upřesněna. Společnost vykazuje ve výnosech příštích období částky přijaté za prodané přepravní doklady, které nebyly k datu účetní závěrky realizovány, tj. proletěny nebo jinak použity. Vznikající kurzové rozdíly a další rozdíly, vyplývající z alokace výnosů na ostatní přepravce, jsou rozděleny na rozdíly, které se po uplynutí určité doby (šest měsíců po prodeji a při plném proletu všech kupónů letenky) již nemění, a na rozdíly, které je možné zúčtovat až po uplynutí lhůty dvou let. V těchto obdobích, tj. po šesti, respektive 24 měsících, jsou příslušné rozdíly odúčtovány. Vznikající rozdíly není možné na základě analýz, které má společnost k dispozici, zúčtovat dříve, neboť dochází ke změně jejich výše především v návaznosti na úpravy tzv. proratů (podílu výnosů společnosti a jiných dopravců na uskutečněné přepravě) a v návaznosti na obdržených a případně k upřesnění vrácených fakturách za tuto přepravu. Jízdné alokované na nepoužité letové kupóny je na základě principu opatrnosti součástí rozdílů, které společnost zúčtovává do výnosů po uplynutí dvou let od vystavení přepravního dokladu. Společnost inkasuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Část těchto tax společnost vybírá pro jiné subjekty (například správy letišť, finanční úřady). Společnost rozlišuje taxy odváděné v okamžiku prodeje a taxy odváděné na základě proletu. O obou taxách účtuje společnost rozvahově ve formě závazku, respektive dohadných položek. Taxy a poplatky, které nejsou dále odváděny jsou výnosem společnosti a jsou účtovány do období, kdy byl uskutečněn prodej, respektive prolet daného přepravního dokladu v závislosti na druhu inkasované taxy nebo poplatku. Výnosy z prodeje zboží a služeb jsou realizovány k datu poskytnutí plnění nebo dle smlouvy. O zisku vyplývajícím z dlouhodobých výrobních zakázek se účtuje až v okamžiku dokončení a vyfakturování zakázky způsobem stanoveným v uzavřené smlouvě. q) Použití odhadů Sestavení účetní závěrky vyžaduje, aby vedení společnosti používalo odhady a předpoklady, jež mají vliv na vykazované hodnoty majetku a závazků k datu účetní závěrky a na vykazovanou výši výnosů a nákladů za sledované období. Vedení společnosti je přesvědčeno, že použité odhady a předpoklady se nebudou významným způsobem lišit od skutečných hodnot v následných účetních obdobích. r) Mimořádné náklady a mimořádné výnosy Tyto položky obsahují výnosy/náklady z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy/náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících. s) Spřízněné strany Spřízněnými stranami společnosti se rozumí: — Společnosti ve skupině; — Akcionáři, kteří přímo nebo nepřímo mohou uplatňovat podstatný nebo rozhodující vliv u společnosti; — Členové statutárních, dozorčích a řídících orgánů a osoby blízké těmto osobám, včetně podniků, kde tito členové a osoby mají podstatný nebo rozhodující vliv. Významné transakce a zůstatky transakcí se spřízněnými stranami jsou uvedeny v poznámce 24.


t) Následné události Dopad událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky je zachycen v účetních výkazech v případě, že tyto události poskytly doplňující informace o skutečnostech, které existovaly k rozvahovému dni. V případě, že mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky došlo k významným událostem zohledňujícím skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni, jsou důsledky těchto událostí popsány v příloze účetní závěrky, ale nejsou zaúčtovány v účetních výkazech. u) Významné změny způsobu oceňování, postupů odpisování a postupů účtování oproti předcházejícímu účetnímu období Dlouhodobý hmotný majetek Do roku 2004 byla výpočetní technika v pořizovací ceně od 5 000,01 Kč do 40 tisíc Kč odepisovaná po dobu 2 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti výpočetní techniky byla s platností od 1. ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 3 let. Dopad změny doby odhadované životnosti výpočetní techniky na zůstatkovou hodnotu majetku ani výši odpisů za rok 2005 není významný. Do roku 2004 byly rotující letadlové celky odepisovány po dobu 8 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti rotujících letadlových celků byla změněna doba odepisování tak, aby byla v souladu s dobou odepisování rotujících letadlových celků na letadlech. S platností od 1. ledna 2005 jsou rotující letadlové celky odepisovány stejně jako rotující letadlové celky na letadlech po dobu 20 let do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny. Dopad změny doby odhadované životnosti rotujících letadlových celků vedl ke snížení hodnoty odpisů roku 2005 o 74 223 tisíc Kč. Do roku 2004 byly nové budovy pořízené po 1. lednu 1994 odepisovány po dobu 30 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti těchto budov byla s platností od 1. ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 50 let. Dopad změny doby odhadované životnosti budov na zůstatkovou hodnotu majetku ani výši odpisů za rok 2005 není významný. Dlouhodobý nehmotný majetek Do roku 2004 byl software odepisován po dobu 2 let. Na základě posouzení doby použitelnosti se společnost rozhodla nakoupený software po 1. lednu 2005 odepisovat po dobu 3 let. Dopad uvedené změny není v roce 2005 významný. Klasifikace poplatků souvisejících s prodanými přepravními doklady Společnost vykazuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů také poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. servisní poplatky, bezpečnostní a palivový poplatek a manipulační poplatky. Společnost reklasifikovala tyto poplatky ve výkazu zisku a ztráty z řádku Ostatní provozní výnosy na řádek Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb tak, aby zajistila lepší vypovídací schopnost výkazu zisku a ztráty. Objem takto reklasifikovaných poplatků činil 2 285 053 tisíc Kč pro období roku 2005 a 1 178 612 tisíc Kč pro období roku 2004. Letištní taxy Do roku 2004 vykazovala společnost v okamžiku prodeje přepravních dokladů ve výnosech i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Obrat roku 2004 zahrnuje tyto taxy ve výši 2,152 mil. Kč. Tato změna nemá žádný dopad na hospodářský výsledek. Vykazovaný obrat roku 2004 nebyl upraven. V souvislosti se zavedením nového systému analýzy, který umožnil detailní rozbor vybíraných tax, jsou s platností od 1. ledna 2005 taxy účtovány pouze rozvahově.


3. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK Pořizovací cena tis. Kã Software Nedokonãen˘ nehmotn˘ majetek Poskytnuté zálohy

1. ledna 2005

PfiírÛstky/pfieúãtování

Vyfiazení

193 749

13 639

-2 537

31. prosince 2005 204 851

22 825

154 539

-13 639

163 725

0

0

0

0

216 574

168 178

-16 176

368 576

1. ledna 2005

Odpisy

Vyfiazení

31. prosince 2005

-166 703

-20 989

2 537

Oprávky tis. Kã Software ZÛstatková hodnota

49 871

-185 155 183 421

Pořizovací cena tis. Kã Software Nedokonãen˘ nehmotn˘ majetek Poskytnuté zálohy

1. ledna 2004


Vyfiazení

31. prosince 2004

169 082

24 667

0

193 749

8 584

38 908

-24 667

22 825

794

0

-794

0

178 460

63 575

-25 461

216 574

1. ledna 2004

Odpisy

Vyfiazení

31. prosince 2004

-137 535

-29 168

0

-166 703

Oprávky tis. Kã Software ZÛstatková hodnota

40 925

49 871

V roce 2005 a 2004 společnost nezískala bezplatně žádný dlouhodobý nehmotný majetek. Nedokončený nehmotný majetek k 31. prosinci 2005 představují rozpracované projekty informačních technologií (například datový sklad pro reporting a analýzy, systém řízení prodeje, systém revenue managementu). Společnost předpokládá, že všechny projekty budou aktivovány v průběhu účetního období 2006. Společnost se domnívá, že hodnota majetku v účetnictví odpovídá reálnému stavu.


4. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK Pořizovací cena tis. Kã

1. ledna 2005


Vyfiazení/pfieúãtování

61 136

0

0

61 136

Stavby, budovy

1 730 015

146 180

0

1 876 195

Stroje a zafiízení

2 051 466

227 818

-56 446

2 222 838

Dopravní prostfiedky

1 911 789

148 964

-111 401

1 949 352

274 989

328 402

-306 114

297 277

32 455

6 539

0

38 994

439 295

927 258

-857 903

508 650

Pozemky

Inventáfi Jin˘ dlouhodob˘ hmotn˘ majetek Nedokonãen˘ hmotn˘ majetek Poskytnuté zálohy

31. prosince 2005

1 139 404

1 346 226

-13 802

2 471 828

7 640 549

3 131 387

-1 345 666

9 426 270

31. prosince 2005

Oprávky tis. Kã

1. ledna 2005

Odpisy

Ostatní pfiírÛstky

Vyfiazení

Stavby, budovy

-295 948

-44 770

-1 759

0

-342 477


-1 093 737

-144 085

-4 904

55 540

-1 187 186


-924 565

-214 211

-59 658

111 401

-1 087 033

Inventáfi

-210 409

-49 196

-28 320

46 995

-240 930

-4 051

-522

-7 866

0

-12 439

-2 528 710

-452 784

-102 507

213 936

-2 870 065


Opravná poloÏka ZÛstatková hodnota

-34 526

-33 495

5 077 313

6 522 710

Opravné položky tis. Kã

1. ledna 2005

Tvorba

Zúãtování

Stavby, budovy

-3 365

0

3 365

0


-10 926

-1 870

1 772

-11 024

Nedokonãen˘ hmotn˘ majetek

-11 289

-2 240

893

-12 636

-8 946

-889

0

-9 835

-34 526

-4 999

6 030

-33 495

Poskytnuté zálohy

31. prosince 2005


Pořizovací cena tis. Kã

1. ledna 2004


Vyfiazení/pfieúãtování

61 215

0

-79

61 136

Stavby, budovy

1 320 834

558 177

-148 996

1 730 015


1 649 383

532 464

-130 381

2 051 466


1 281 700

643 399

-13 310

1 911 789

231 267

66 450

-22 728

274 989

6 258

26 411

-214

32 455

1 092 887

750 273

-1 403 865

439 295

Pozemky

Inventáfi Jin˘ dlouhodob˘ hmotn˘ majetek Nedokonãen˘ hmotn˘ majetek Poskytnuté zálohy

31. prosince 2004

1 698 606

154 512

-713 714

1 139 404

7 342 150

2 731 686

-2 433 287

7 640 549

31. prosince 2004

Oprávky tis. Kã

1. ledna 2004

Odpisy

Ostatní pfiírÛstky

Vyfiazení

Stavby, budovy

-348 866

-57 655

-23 166

133 739

-295 948


-998 038

-222 645

-2 102

129 048

-1 093 737


-777 022

-160 634

-215

13 306

-924 565

Inventáfi

-189 724

-43 413

0

22 728

-210 409


Opravná poloÏka ZÛstatková hodnota

-608

-478

-2 965

0

-4 051

-2 314 258

-484 825

-28 448

298 821

-2 528 710

-40 880

-34 526

4 987 012

5 077 313

Opravné položky tis. Kã

1. ledna 2004

Tvorba

Zúãtování

Stavby, budovy

-6 729

0

3 364

31. prosince 2004 -3 365


-13 861

0

2 935

-10 926

Nedokonãen˘ hmotn˘ majetek

-10 028

-2 240

979

-11 289

Poskytnuté zálohy

-10 262

0

1 316

-8 946

-40 880

-2 240

8 594

-34 526

V roce 2005 a 2004 společnost nezískala bezplatně žádný dlouhodobý hmotný majetek. V roce 2005 došlo k plánovanému předčasnému ukončení finančního leasingu 2 letadel ATR 42 (konec finančního leasingu by nastal v březnu 2006), letadla byla odkoupena za zůstatkovou hodnotu z finančního leasingu 38 235 tis. Kč a zařazena do majetku společnosti. Následně došlo k jejich prodeji, tržby z prodeje letadel byly ve výši 258 339 tis. Kč, zůstatková cena byla ve výši 60 706 tis. Kč. Poskytnuté zálohy představují zálohy na kupní cenu letadel získaných na finanční leasing. Přírůstek záloh je způsoben poskytnutými zálohami na kupní cenu 12 letadel Airbus, jejichž dodání proběhne v letech 2006 až 2008. V roce 2003 byla vytvořena opravná položka k budovám (poškození střech hangárů B a C větrem), která byla v roce 2004 částečně zúčtována na základě provedené opravy. V roce 2005 byla oprava dokončena a zúčtován zůstatek opravné položky. Společnost tvoří opravné položky k nedokončeným investicím (technickému zhodnocení) letadel získaných na finanční leasing, u kterých nemá souhlas pronajímatele s odepisováním. Společnost nemá významný majetek neuvedený v rozvaze.


Dlouhodobý majetek zatížený zástavním právem Zástavním právem jsou k 31. prosinci 2005 zatíženy následující položky majetku společnosti: tis. Kã

Letov˘ simulátor

Úãetní

Hodnota

zÛstatková hodnota

zaji‰tûného závazku

79 819

59 791

Popis zástavního práva

zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu, aktivuje se pouze v okamÏiku, kdy se spoleãnost dostane do prodlení se splácením úvûrového vztahu

Cargoterminál

658 072

262 855

zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu

Zástavním právem jsou k 31. prosinci 2004 zatíženy následující položky majetku společnosti: tis. Kã

Úãetní

Hodnota

zÛstatková hodnota

zaji‰tûného závazku

Popis zástavního práva

ATR 42 – letadlo

55 374

13 122

zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu

Letov˘ simulátor

110 601

73 623

zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu, aktivuje se pouze v okamÏiku,

Cargoterminál

684 690

344 415

kdy se spoleãnost dostane do prodlení se splácením úvûrového vztahu zástavní právo k zaji‰tûní závazku z úvûrového vztahu

Finanční leasing Společnost rovněž používá majetek získaný finančním leasingem, který je účtován jako dlouhodobý hmotný majetek až po skončení doby leasingu. Finanční leasing 10 letadel k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 12 letadel) (v tis. USD): Datum ukonãení

Celková v˘‰e splátek

Splacené splátky

Splacené splátky

Splátky splatné

Splátky

31. prosince 2004

31. prosince 2005

do jednoho roku

splatné pozdûji

ATR 42

2005

31 719

28 411

31 719

0

0

Boeing 737

2009

83 328

48 706

55 369

7 207

20 752

Boeing 737

2010

106 415

56 021

64 604

9 022

32 789

Boeing 737

2011

68 050

30 153

35 534

5 833

26 683

Boeing 737

2012

75 513

25 675

31 552

6 506

37 455

Celkem v tis. USD

365 025

188 966

218 778

28 568

117 679

Celkem v tis. Kã *

8 975 235

4 646 296

5 379 314

702 430

2 893 491

* pro pfiepoãet USD na Kã byl pouÏit kurz âeské národní banky k 31. prosinci 2005

Finanční leasing 56 osobních automobilů k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 50 osobních automobilů): tis. Kã

31. prosince 2005

31. prosince 2004

Splacené splátky

19 048

6 817

Splátky splatné do jednoho roku

13 269

11 849

Splátky splatné pozdûji Celková v˘‰e splátek splacen˘ch i splatn˘ch ze souãasn˘ch smluv

Údaje o operativním leasingu jsou uvedeny v poznámce 25.

7 489

16 880

39 806

35 546


5. MAJETKOVÉ ÚČASTI VE SPOLEČNOSTECH S ROZHODUJÍCÍM VLIVEM Majetkové účasti ve společnostech s rozhodujícím vlivem představují investice do následujících společností. K 31. prosinci 2005: Poãet

Nominální

Pofiizovací

Podíl

V˘sledek

Vastní

Pfiíjem

akcií

hodnota

cena

na základním

hospodafiení

kapitál

z dividend

kapitálu

v roce 2005

tis. Kã

%

tis. Kã

tis. Kã

v roce 2005 tis. Kã

200 tis. SKK

157

100

60

5 879

0

1 000 tis. Kã

1 000

100

-4 618

405

75

4 390 tis. Kã

4 051

100

1 997

10 301

0

CSA Services, s.r.o.

270 tis. Kã

270

100

233

628

0

AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o.

380 tis. Kã

380

65

11 663

19 276

8 775

9 335

36 489

8 850

Zahraniãní SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. (Slovensko) Tuzemské âSA Airtours a.s.

100

âSA Support s.r.o.

ZÛstatková hodnota

5 858

K 31. prosinci 2004: Poãet

Nominální

Pofiizovací

Podíl

V˘sledek

Vastní

Pfiíjem

akcií

hodnota

cena

na základním

hospodafiení

kapitál

z dividend

kapitálu

v roce 2004

tis. Kã

%

tis. Kã

tis. Kã

v roce 2004 tis. Kã

200 tis. SKK

161

100

115

5 538

0

1 000 tis. Kã

1 000

100

350

5 373

425

4 390 tis. Kã

4 051

100

1 596

8 584

0


270 tis. Kã

270

100

27

464

0


380 tis. Kã

380

65

Zahraniãní SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. (Slovensko) Tuzemské âSA Airtours a.s. âSA Support s.r.o.


100

14 556

22 169

4 030

16 644

42 128

4 455

5 862

V žádné ve společnostech s rozhodujícím vlivem není rozdíl mezi procentem podílu na vlastnictví a procentem podílu na hlasovacích právech. V roce 2005 a 2004 společnost poskytla krátkodobý úvěr společnosti ČSA Support s.r.o. (k datu účetní závěrky 2005 a 2004 splacen) a dlouhodobý úvěr společnosti CSA Services, s.r.o (viz poznámky 8 a 24). Společnost prostřednictvím společnosti CSA Services, s.r.o., ovládá 100 % akcií společnosti Czech Charters, a.s.


6. OSTATNÍ DLOUHODOBÝ A KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK Ostatní dlouhodobé realizovatelné cenné papíry a podíly K 31. prosinci 2005: Poãet cenn˘ch

Nominální

Reálná hodnota/

papírÛ

hodnota

Pofiizovací cena tis. Kã

Zahraniãní SITA Inc. Akcie Akcie France Telecom

21

105 EUR

3

211 879

848 tis. EUR

128 995

SITA Inc. Certifikáty

11 626

Tuzemské WALTER a.s.

2 100

420 tis. Kã

Boeing âeská s.r.o.

2 027 100 142 751

Opravná poloÏka

-1 607 141 144

K 31. prosinci 2004: Poãet cenn˘ch

Nominální

Reálná hodnota/

papírÛ

hodnota

Pofiizovací cena tis. Kã

Zahraniãní SITA Inc. Akcie Akcie France Telecom

13

65 EUR

2

211 879

848 tis. EUR

157 241

SITA Inc. Certifikáty

10 575

Tuzemské WALTER a.s. Boeing âeská s.r.o.

2 100

420 tis. Kã

2 027 100 169 945

Opravná poloÏka

-1 607 168 338

K 31. prosinci 2005 a 2004 společnost ocenila akcie France Telecom reálnou hodnotou. Ostatní realizovatelné cenné papíry a podíly jsou oceněny v pořizovacích cenách, neboť reálnou hodnotu není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do účetní závěrky společnosti. V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy z akcií France Telecom ve výši 2 707 tis. Kč (2004: 0 Kč). V roce 2005 společnost vykázala výnos z prodeje upisovacích práv vztahujících se k navyšování základního kapitálu společnosti France Telecom ve výši 374 tis. Kč. V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy od společnosti WALTER a.s. ve výši 52 tis. Kč. Společnost v roce 2002 vytvořila opravnou položku k akciím WALTER a.s. ve výši 1 607 tis. Kč.


Jiný dlouhodobý finanční majetek tis. Kã

31. prosince 2005

V˘nosy v roce 2005

31. prosince 2004

V˘nosy v roce 2004

8 047

307

7 905

253

Zahraniãní SITA Inc. pÛjãka Ostatní

445

405

8 492

8 310

Krátkodobý finanční majetek Struktura finančního majetku společnosti: tis. Kã Peníze v hotovosti Ceniny BûÏné úãty Termínované vklady

31. prosince 2005

31. prosince 2004

22 878

2 565

132

92

264 506

221 229

1 059 598

2 005 572

1 347 114

2 229 458

Termínované vklady – krátkodobé: tis. Kã

31. prosince 2005

31. prosince 2004

Termínované vklady v CZK

712 052

1 318 200

Termínované vklady v EUR

156 772

276 622

Termínované vklady v GBP

22 058

62 404

Termínované vklady v USD

151 019

319 484

1 041 901

1 976 710

31. prosince 2005

31. prosince 2004

Vklady – dlouhodobě vázaný finanční majetek sloužící k zajištění bankovních záruk: tis. Kã Bankovní záruka G¤C âR Bankovní záruka na pofiízení letadel ATR 42 (USD 500 tis.) Bankovní záruka na pofiizování leteck˘ch pohonn˘ch hmot

Dlouhodobě vázaný finanční majetek není zahrnován mezi peněžní ekvivalenty pro výkaz peněžních toků (viz poznámka 27).

17 500

17 500

0

11 183

197

179

17 697

28 862


7. ZÁSOBY K 31. prosinci 2005: tis. Kã

Pofiizovací cena

Opravná poloÏka


Materiál Náhradní díly – letadla

385 855

-7 519

378 336

Catering a Inflight services

3 373

0

3 373

Propagace

2 196

0

2 196

14 173

0

14 173

Ochranné prostfiedky a pomÛcky Ostatní Materiál celkem ZboÏí

68 425

-6 189

62 236

474 022

-13 708

460 314

109 332

0

109 332

Nedokonãená v˘roba

3 486

0

3 486

Poskytnuté zálohy na zásoby

1 952

0

1 952

588 792

-13 708

575 084

Pofiizovací cena

Opravná poloÏka


387 061

-7 753

379 308

16 763

0

16 763

1 583

0

1 583

Ochranné prostfiedky a pomÛcky

10 770

-2 660

8 110

Ostatní

77 526

-10 503

67 023

493 703

-20 916

472 787

68 313

0

68 313

2 930

0

2 930

974

0

974

565 920

-20 916

545 004

Celkem

K 31. prosinci 2004: tis. Kã Materiál Náhradní díly – letadla Catering a Inflight services Propagace

Materiál celkem ZboÏí Nedokonãená v˘roba Poskytnuté zálohy na zásoby Celkem

Změnu opravné položky k zásobám lze analyzovat následovně: tis. Kã

2005

2004

-20 916

-17 782

Tvorba opravné poloÏky

-189

-9 727

Zru‰ení opravné poloÏky

7 397

6 593

-13 708

-20 916

Poãáteãní zÛstatek k 1. lednu

Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci


8. POHLEDÁVKY tis. Kã Pohledávky z obchodního styku

31. prosince 2005

31. prosince 2004

– do splatnosti

1 560 544

1 772 958

– po splatnosti

606 362

411 951

2 166 906

2 184 909

Opravné poloÏky na pochybné pohledávky âistá hodnota pohledávek z obchodního styku Jiné pohledávky

-41 194

-41 635

2 125 712

2 143 274

– do splatnosti

220 153

55 354

– po splatnosti

16 524

16 524

Opravné poloÏky na jiné pohledávky âistá hodnota jin˘ch pohledávek Dlouhodobé pohledávky

236 677

71 878

-16 524

-16 524

220 153

55 354

206 522

144 488

Pohledávky společnosti představují zejména pohledávky za leteckými společnostmi z titulu poskytovaných služeb a přepravy osob a zboží, dále pohledávky z titulu prodeje přepravních dokladů. Pohledávky z obchodního styku po splatnosti zahrnují pohledávky za společnostmi suspendovanými z IATA Clearing House nebo za společnostmi v úpadku. Pohledávky z obchodního styku po splatnosti více než 180 dnů činily k 31. prosinci 2005 43 056 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 50 572 tis. Kč). Nezaplacené pohledávky z obchodního styku nejsou zajištěny. Proplacení pohledávek zúčtovávaných prostřednictvím IATA Clearing House je zajištěno. Jiné pohledávky zahrnují reálnou hodnotu nakoupených komoditních derivátů ve výši 194 028 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 32 002 tis. Kč). Dlouhodobé pohledávky ve výši 167 858 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 104 425 tis. Kč) se vztahují k operativnímu pronájmu letadel. Výše dlouhodobých pohledávek s dobou splatnosti delší než 5 let činí 65 903 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 13 285 tis. Kč). Tyto pohledávky jsou vratné, pokud společnost splní podmínky smlouvy při ukončení operativního pronájmu. Dále se dlouhodobé pohledávky vztahují k obchodním zastoupením společnosti a celnímu úřadu. Dlouhodobé pohledávky za ovládanou a řízenou osobou ve výši 2 355 tis. Kč k 31. prosinci 2005 a 2004 představují dlouhodobý úvěr, který společnost v roce 2004 poskytla společnosti CSA Services, s.r.o (viz poznámky 5 a 24). Změny opravné položky k pochybným pohledávkám lze analyzovat takto: tis. Kã Poãáteãní zÛstatek k 1. lednu

2005

2004

58 159

69 698

Tvorba opravné poloÏky

9 992

12 496

Zru‰ení opravné poloÏky

-5 121

-22 435

PouÏití na odpis Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci

-5 312

-1 600

57 718

58 159

Společnost přecenila k datu účetní závěrky opravné položky vedené v cizích měnách. Přecenění je zaúčtováno na účty tvorby a zúčtování opravných položek. Pohledávky za spřízněnými stranami jsou uvedeny v poznámce 24. 9. OSTATNÍ AKTIVA Náklady příštích období zahrnují k datu účetní závěrky zejména časově rozlišené úhrady splátek operativního leasingu letadel a běžného nájemného. Příjmy příštích období zahrnují k datu účetní závěrky zejména kupóny cizích leteckých společností proletěné se společností, za něž budou prostředky inkasovány následující období.


10. VLASTNÍ KAPITÁL Schválené a vydané akcie Poãet

31. prosince 2005

Poãet

31. prosince 2004

273 551

2 735 510

tis. Kã Kmenové akcie v hodnotû 10 000 Kã, plnû splacené

273 551

2 735 510

tis. Kã

Hlavní akcionáři (s podílem více než 20 %): %

31. prosince 2005

31. prosince 2004

Fond národního majetku âR

56,92

56,92

âeská konsolidaãní agentura

34,59

34,59

8,49

8,49

100

100

Ostatní akcionáfii (ménû neÏ 20 %)

Počet hlasů Fondu národního majetku ČR a jím ovládaných osob je stanovami společnosti omezen na 49,9 % všech hlasů. Fond národního majetku ČR byl s účinností ke dni 1. ledna 2006 zrušen zákonem č. 178/2005 Sb. o zrušení Fondu národního majetku České republiky. Podle tohoto zákona přešla působnost Fondu národního majetku ČR na Ministerstvo financí ČR, které se tímto přechodem působnosti stalo držitelem hromadné akcie společnosti a jeho podíl na základním kapitálu společnosti činí 56,92 %. Zákonný rezervní fond nelze rozdělit mezi akcionáře, ale lze jej použít výhradně k úhradě ztrát. V souladu s příslušnými ustanoveními stanov a obchodního zákoníku společnost vytváří zákonný rezervní fond ve výši 5 % z čistého zisku ročně, dokud výše tohoto fondu nedosáhne 20 % základního kapitálu. Zisk po zdanění ve výši 324 168 tis. Kč za rok 2004 byl schválen a rozdělen valnou hromadou dne 22. června 2005. Přecenění majetku Společnost eviduje ve vlastním kapitálu přecenění následujícího majetku na reálnou hodnotu: tis. Kã

31. prosince 2005

31. prosince 2004

Akcie France Telecom

126 321

152 787

Úrokové swapy

-21 548

-82 981

0

-7 618

34 389

0

Vnitfiní hodnota opcí Komoditní deriváty – swapy OdloÏen˘ daÀov˘ závazek Ostatní

-33 399

0

-22

0

105 741

62 188


11. REZERVY tis. Kã

Rezervy

Rezervy na opravy

Rezerva na nevyãerpanou

na soudní spory

dlouhodobého majetku

dovolenou a jiné

Celkem

10 000

1 764 670

51 570

1 826 240

Tvorba rezerv

0

295 311

120 011

415 322

Zru‰ení rezerv

0

0

-11 604

-11 604

PouÏití rezerv

0

-150 620

-39 966

-190 586

osobní náklady Poãáteãní zÛstatek k 1. lednu 2004

Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci 2004

10 000

1 909 361

120 011

2 039 372

Tvorba rezerv

0

386 443

70 976

457 419

Zru‰ení rezerv

-10 000

-4 163

-13 669

-27 832

PouÏití rezerv

0

-614 569

-106 342

-720 911

Koneãn˘ zÛstatek k 31. prosinci 2005

0

1 677 072

70 976

1 748 048

Výpočet daně z příjmů a odložené daně je uveden v poznámce 16. Rezervy na opravy dlouhodobého majetku představují zejména rezervy vytvořené společností na plánované revize letadel a motorů a generální opravy motorů a podvozků letadel. Část těchto rezerv je tvořena v souladu se zákonem o rezervách jako daňově účinná. Od roku 2005 je možnost tvořit daňově účinné rezervy na opravy letadel po dobu 5 let (do roku 2004 po dobu 3 let). 12. ZÁVAZKY tis. Kã Závazky z obchodního styku

Jiné závazky

Dlouhodobé závazky

31. prosince 2005

31. prosince 2004

– do splatnosti

1 593 730

1 321 738

– po splatnosti

251 255

91 487

1 844 985

1 413 225

– do splatnosti

276 737

119 646

– po splatnosti

0

0

276 737

119 646

34 638

1 266

Závazky z obchodního styku a jiné závazky nebyly zajištěny žádným majetkem společnosti. Krátkodobé závazky z obchodního styku po splatnosti představují závazky vůči společnostem v úpadku, závazky v reklamačním řízení. Závazky po splatnosti více jak 180 dnů byly k 31. prosinci 2005 ve výši 12 359 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 10 171 tis. Kč). Společnost k 31. prosinci 2005 eviduje závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění ve výši 121 776 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 94 892 tis. Kč). Evidované závazky nejsou po splatnosti. Společnost neeviduje žádné daňové nedoplatky vůči finančním orgánům. Jiné krátkodobé závazky zahrnují zejména závazky z věrnostních programů Frequent Flyer Program (31. prosince 2005: 31 059 tis. Kč, 31. prosince 2004: 24 889 tis. Kč), resp. Bonus Club Cargo (31. prosince 2005: 1 608 tis. Kč, 31. prosince 2004: 1 720 tis. Kč), reálnou hodnotu nakoupených komoditních derivátů (31. prosince 2005: 159 639 tis. Kč, 31. prosince 2004: 0 Kč) a reálnou hodnotu úrokových swapů (31. prosince 2005: 21 548 tis. Kč, 31. prosince 2004: 82 981 tis. Kč). Dlouhodobé závazky představují zejména odložený daňový závazek k 31. prosinci 2005 ve výši 33 399 tis. Kč (k 31. prosinci 2004: 0 Kč) (viz poznámka 16) a dále dlouhodobé přijaté zálohy od prodejních agentů a odběratelů. Závazky ke spřízněným stranám jsou uvedeny v poznámce 24. Dohadné účty pasivní představují objem nevyfakturovaných služeb k datu účetní závěrky, dohady na náklady spojené s provozem letadel (například LPH, handling, landing).


13. ÚVĚRY A OSTATNÍ PŮJČKY tis. Kã

31. prosince 2005

Jiné bankovní úvûry splatné do 1 roku

31. prosince 2004

1 432 038

0

Dlouhodobé úvûry se splatností do 1 roku

215 812

209 424

Dlouhodobé úvûry se splatností 1–5 let

498 162

668 002

Dlouhodobé úvûry se splatností více neÏ 5 let Úvûry a kontokorenty celkem

0

18 417

2 146 012

895 843

Dlouhodobé bankovní úvěry Úãel

Mûna

ZÛstatek

ZÛstatek

ZÛstatek

ZÛstatek

k 31. prosinci 2005

k 31. prosinci 2005

k 31. prosinci 2004

k 31. prosinci 2004

v tis. dle mûny

tis. Kã

v tis. dle mûny

tis. Kã

USD

15 915

391 328

20 777

464 683

Nákup letového simulátoru

USD

2 432

59 791

3 292

73 623

Nákup letadla ATR 42

USD

0

0

587

13 122

Stavba Cargoterminálu

EUR

9 062

262 855

11 305

Financování letadel B737

Celkem

344 415

713 974

895 843

Úrokové sazby dlouhodobých bankovních úvěrů jsou variabilní na bázi LIBOR nebo EURIBOR, v jednom případě je úroková sazba fixní. Výše úrokových sazeb se v roce 2005 pohybovala v intervalu 2,82 % až 6,99 % p.a. (2004: 1,21 % až 6,99 % p.a.). Splátkový kalendář dlouhodobých bankovních úvěrů (v tis. USD a tis. EUR): Úãel

Mûna

2006

2007

2008

2009

2010

Více neÏ 5 let

Celkem

Financování letadel B737

USD

5 209

4 781

3 308

1 917

700

0

15 915


USD

922

989

521

0

0

0

2 432


EUR

2 243

2 243

2 243

2 243

90

0

9 062

Zajištění dlouhodobých bankovních úvěrů: Úãel Financování letadel B737

Forma zaji‰tûní smûnky


zástavní právo (viz poznámka 4)

Nákup letadla ATR 42





Krátkodobé bankovní úvěry Úãel

Mûna

ZÛstatek

ZÛstatek

ZÛstatek

ZÛstatek

k 31. prosinci 2005

k 31. prosinci 2005

k 31. prosinci 2004

k 31. prosinci 2004

v tis. dle mûny

tis. Kã

v tis. dle mûny

tis. Kã

Provozní úvûr

Kã

550 000

550 000

0

0

Provozní úvûr

EUR

16 846

488 629

0

0

Provozní úvûr

USD

16 000

393 409

0

0

Celkem

1 432 038

0

Výše úrokových sazeb krátkodobých bankovních úvěrů se v roce 2005 pohybovala v intervalu 2,08 % až 5,02 % p.a. K 31. prosinci 2004 společnost nečerpala žádné krátkodobé provozní úvěry. Krátkodobé provozní úvěry byly částečně použity na financování předplateb na letadla. Počátkem roku 2006 proběhlo přefinancování zaplacených předplateb úvěrem, který je součástí celkového financování nových letadel. 14. FINANČNÍ DERIVÁTY Společnost účtuje o komoditních a finančních derivátech jako o zajišťovacích derivátech. Reálná hodnota komoditních a finančních derivátů je vykázána v položce „Ostatní pohledávky“, pokud je pro společnost kladná, nebo v položce „Ostatní závazky“, pokud je záporná. Deriváty mohou být rozčleněny následovně: 31. prosince 2005 Reálná hodnota

31. prosince 2004

Nominální

Reálná hodnota

Nominální

Kladná

Záporná

hodnota

Kladná

Záporná

hodnota

tis. Kã

tis. Kã

tis. USD

tis. Kã

tis. Kã

tis. USD

0

21 548

66 668

0

82 981

81 019

25 830

Deriváty zaji‰Èující úrokovou míru Swapy Deriváty zaji‰Èující penûÏní toky Opce Swapy Deriváty celkem

0

0

0

32 002

0

194 028

159 639

194 102

0

0

0

194 028

181 187

260 770

32 002

82 981

106 849

Změna reálné hodnoty výše uvedených derivátů zajišťujících peněžní toky je zachycena v oceňovacích rozdílech ze zajišťovacích derivátů ve vlastním kapitálu do okamžiku, kdy zajištěné položky ovlivní výsledek hospodaření. 15. OSTATNÍ PASIVA Výdaje příštích období představují zejména časové rozlišení splátek finančního a operativního pronájmu letadel. Výnosy příštích období zahrnují částky přijaté za prodané přepravní doklady, které nebyly k datu účetní závěrky realizovány, tedy nebyly dosud proletěny.


16. DAŇ Z PŘÍJMŮ Ve zdaňovacím období 2004 společnost uplatnila daňovou ztrátu vzniklou z minulých let a odpočet ve výši 10 % vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku. Z tohoto důvodu byla splatná daň z příjmů rovna nule. V roce 2005 vykázala společnost daňovou ztrátu. Odložená daňová pohledávka (+) / závazek (-) je vypočtena za použití daňové sazby platné v období očekávané realizace odložené daně. Odloženou daň lze analyzovat následovně: tis. Kã

31. prosince 2005

31. prosince 2004

152 662

106 419

OdloÏen˘ daÀov˘ závazek z titulu: Rozdíl úãetní a daÀové zÛstatkové ceny dlouhodobého majetku Zaji‰Èovací deriváty Realizovatelné cenné papíry

3 082

0

30 317

36 669

186 061

143 088

OdloÏená daÀová pohledávka z titulu: Opravné poloÏky Rezervy Zaji‰Èovací deriváty DaÀová ztráta

âistá odloÏená daÀová pohledávka / (závazek) vãetnû dopadu do vlastního kapitálu – viz komentáfi

15 311

14 634

160 613

184 249

0

21 896

144 175

0

320 099

220 779

134 038

77 691

Odložený daňový závazek ve výši 33 399 tis. Kč k 31. prosinci 2005 vztahující se k položkám účtovaným přímo do vlastního kapitálu je zaúčtován do vlastního kapitálu. Odložená daňová pohledávka ve výši 167 437 tis. Kč k 31. prosinci 2005 (31. prosinec 2004: 77 691 tis. Kč) nebyla v souladu s principem opatrnosti zaúčtována, protože její uplatnění v následujících účetních obdobích není dostatečně pravděpodobné. 17. VÝNOSY Z HLAVNÍ ČINNOSTI Výnosy z hlavní činnosti byly tvořeny následujícím způsobem: tis. Kã Prodej zboÏí

– zahraniãí – tuzemsko

Pravidelná pfieprava

– mezinárodní – vnitrostátní

Nepravidelná pfieprava

– mezinárodní – vnitrostátní

Prodej sluÏeb

– zahraniãí – tuzemsko

Bezpeãnostní a palivov˘ poplatek Servisní poplatek Provozní manipulaãní poplatky

2005

2004

619 232

655 396

0

0

15 608 841

15 334 827

176 089

142 025

1 902 706

923 654

0

0

843 534

909 413

0

0

1 828 483

870 043

76 572

838

379 998

307 731

21 435 455

19 143 927

Výnosy společnosti za rok 2005 byly generovány řadou zákazníků. Mezi hlavní zákazníky společnosti patří: — letecké společnosti, se kterými jsou uzavřeny smlouvy o vzájemném poskytování přepravy, případně dvoustranné smlouvy o poskytování nepřepravních služeb; — cestovní kanceláře, prodejní agentury a fyzické osoby, které nakupují přepravu; — ostatní odběratelé – neletecké společnosti, které odebírají nepřepravní služby.


18. NÁKLADY NA MATERIÁL, ENERGIE A SLUŽBY tis. Kã Spotfieba materiálu

2005

2004

5 959 359

4 116 315

Spotfieba energií

88 787

81 100

Opravy a údrÏba

1 114 239

632 649

Cestovné SluÏby související s pfiepravou Distribuãní, prodejní a odbavovací sluÏby

377 047

305 658

1 152 756

1 429 922

752 157

695 619

Poplatky za hluãnost, navigaãní, pfiistávací, parkovací poplatky

2 804 644

2 602 233

Handlingové sluÏby

1 286 473

1 123 650

SluÏby cestujícím (obãerstvení apod.)

460 692

343 558

Finanãní leasing

716 209

893 690

1 733 631

1 085 961

Operativní leasing letadel vãetnû údrÏbáfiské rezervy Ostatní sluÏby

1 451 900

1 219 067

17 897 894

14 529 422

2005

2004

19. ANALÝZA ZAMĚSTNANCŮ Poãet zamûstnancÛ PrÛmûrn˘ poãet ãlenÛ vedení spoleãnosti

49

30

5 254

4 831

5 303

4 861

Vedení

Ostatní

Celkem

100 503

2 624 339

2 724 842

35 176

921 760

956 936

2 021

119 783

121 804

137 700

3 665 882

3 803 582

Mzdové náklady

60 978

2 198 742

2 259 720

Náklady na sociální zabezpeãení

21 342

769 567

790 909

1 404

65 754

67 158

83 724

3 034 063

3 117 787

PrÛmûrn˘ poãet zamûstnancÛ

Vedení společnosti zahrnuje vrcholový management, výkonné ředitele sekcí a ředitele útvarů přímo podřízených prezidentovi. tis. Kã 2005 Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpeãení Ostatní sociální náklady

2004

Ostatní sociální náklady

Osobní náklady celkem jsou uvedeny bez odměn členům statutárních orgánů a personálních nákladů v zahraničí. Personální náklady v zahraničí představují osobní náklady místních sil a obchodních zástupců na obchodních zastoupeních společnosti v zahraničí a jsou uvedeny ve výkazu zisku a ztráty samostatně.


Odměny členům statutárních orgánů a vedení společnosti jsou uvedeny v následující tabulce: tis. Kã

Pfiedstavenstvo

Dozorãí rada

Ostatní vedení

Celkem

1 295

744

0

2 039

585

108

2 928

3 621

0

950

0

950

1 880

1 802

2 928

6 610

1 349

840

0

2 189

431

102

1 353

1 886

0

950

0

950

1 780

1 892

1 353

5 025

2005

2004

2005 Odmûny Osobní vozy/jiné movité a nemovité vûci s moÏností vyuÏití pro soukromé úãely (údaj pfiedstavuje ãástku, o kterou se zvy‰uje daÀov˘ základ pracovníkÛ) Ostatní plnûní (poji‰tûní odpovûdnosti statutárních orgánÛ)

2004 Odmûny Osobní vozy/jiné movité a nemovité vûci s moÏností vyuÏití pro soukromé úãely (údaj pfiedstavuje ãástku, o kterou se zvy‰uje daÀov˘ základ pracovníkÛ) Ostatní plnûní (poji‰tûní odpovûdnosti statutárních orgánÛ)

20. OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY tis. Kã V˘nosy z odepsan˘ch pohledávek

12

7

0

2 152 014

Zúãtování rozdílÛ z pfiepravních dokladÛ

766 303

689 742

Zúãtování údrÏbáfiské rezervy

110 991

81 387

Stravné

10 729

11 770

V˘nosy z reklamy a barterového obchodu

19 477

17 490

101 078

122 967

1 008 590

3 075 377

Pfiijaté leti‰tní taxy

Ostatní

Přijaté letištní taxy v roce 2004 představují příjem společnosti za letištní poplatky vybrané od zákazníků pro jiné subjekty, od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2u). 21. OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY tis. Kã Placené pokuty a penále Odpis pohledávek

2005

2004

15 802

18 684

5 820

7 947

0

2 012 014

Poji‰tûní

253 077

268 132

Zúãtování rozdílÛ z pfiepravních dokladÛ

160 139

124 844

Kompenzace za zpoÏdûní/zru‰ení letu

36 034

19 446

Manka a ‰kody

24 053

13 397

Ostatní

55 827

35 352

550 752

2 499 816

Odvedené leti‰tní taxy

Odvedené letištní taxy jiným subjektům jsou v roce 2004 výdajem za faktury od poskytovatelů služeb (např. správy letišť); resp. časově rozlišeným výdajem za dosud neproletěné letištní taxy, od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2u).


22. OSTATNÍ FINANČNÍ VÝNOSY tis. Kã

2005

2004

867 362

810 051

V˘nosy z derivátov˘ch operací

514

2 455

Ostatní

147

2 888

868 023

815 394

Kurzové zisky

23. OSTATNÍ FINANČNÍ NÁKLADY tis. Kã Kurzové ztráty Náklady z derivátov˘ch operací (ãasová hodnota opcí) Bankovní poplatky za transakce hrazené kreditními kartami Ostatní

2005

2004

643 956

969 369

79 927

104 527

115 130

89 723

49 708

50 342

888 721

1 213 961

2005

2004


7 698

6 912

âSA Airtours a.s.

1 270

4 310


6 764

290

âSA Support s.r.o.

3 219

5 512

24. TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI Společnost se podílela na těchto transakcích se spřízněnými stranami: tis. Kã V˘nosy:

SLOVAK AIR SERVICES s.r.o.

865

8 218

19 816

25 242

Náklady: AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o. âSA Airtours a.s.

0

0

3 577

2 755


37 208

38

âSA Support s.r.o.

105 665

86 953


0

0

146 450

89 746


Společnost vykazovala tyto zůstatky se spřízněnými stranami: tis. Kã

31. prosince 2005

31. prosince 2004

1 195

505

Pohledávky AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o. âSA Airtours a.s. CSA Services, s.r.o. âSA Support s.r.o. SLOVAK AIR SERVICES s.r.o.

305

332

3 904

113

299

579

3 700

7 442

9 403

8 971

Závazky AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o. âSA Airtours a.s.

0

0

353

166


10 696

46

âSA Support s.r.o.

10 730

10 060


0

0

21 779

10 272

Pohledávky a závazky se spřízněnými stranami, včetně poskytnutých úvěrů vznikly za podmínek obvyklých v běžném obchodním styku. Společnost v roce 2005 a 2004 poskytla krátkodobý úvěr společnosti ČSA Support s.r.o. ve výši 5 000 tis. Kč, který byl k datu účetní závěrky 2005 a 2004 splacen. Dále společnost v roce 2004 poskytla dlouhodobý úvěr společnosti CSA Services, s.r.o., s jistinou ve výši 2 355 tis. Kč včetně časově rozlišených úroků (viz poznámka 5 a 8). Vedoucím pracovníkům a členům představenstva společnosti jsou k dispozici služební vozidla a mobilní telefony (viz poznámky 4 a 19). Odměna členům představenstva a členům dozorčí rady společnosti (viz poznámka 19). Kromě výše uvedeného nebylo v průběhu roku 2005 a 2004 akcionářům, členům statutárních a dozorčích orgánů a řídícím pracovníkům poskytnuto žádné další plnění v peněžní ani v naturální formě. 25. VÝZNAMNÉ INVESTIČNÍ PŘÍSLIBY A JINÉ BUDOUCÍ ZÁVAZKY Společnost má tyto budoucí závazky z operativních leasingů 27 letadel k 31. prosinci 2005 (k 31 prosinci 2004: 21 letadel) (v tis. USD):

A310 Boeing 737/400

Celková

Splacené splátky

Splacené splátky

Splátky splatné

Splátky

v˘‰e splátek

31. prosince 2004

31. prosince 2005

do jednoho roku

splatné pozdûji

19 104

4 179

8 955

4 776

5 373

135 233

84 351

103 133

13 400

18 700

Boeing 737/500

24 983

6 270

13 290

7 488

4 205

ATR 42

79 299

12 172

18 597

8 554

52 148

A320

43 611

0

4 704

7 305

31 602

A321

25 745

0

4 843

8 943

11 959

Celkem v tis. USD

327 975

106 972

153 522

50 466

123 987

Celkem v tis. Kã *

8 064 249

2 630 228

3 774 799

1 240 858

3 048 592

* pro pfiepoãet USD na Kã byl pouÏit kurz âeské národní banky k 31. prosinci 2005


26. POTENCIÁLNÍ ZÁVAZKY Společnost vede soudní spor v kauze PROG ve výši 150 tis. USD. Společnost nepředpokládá, že výsledek tohoto sporu významně ovlivní finanční pozici ani výsledek hospodaření společnosti. Společnost má pojištěný majetek včetně flotily letadel a odpovědnost za škody. Vedení společnosti si není vědomo žádných dalších potenciálních závazků společnosti k 31. prosinci 2005. 27. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Přehled o peněžních tocích byl sestaven nepřímou metodou. Peněžní ekvivalenty představují krátkodobý likvidní majetek, který lze snadno a pohotově převést na předem známou částku v hotovosti, tj. veškerý krátkodobý finanční majetek s výjimkou dlouhodobě vázaného finančního majetku (viz poznámka 6). Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností jsou uvedeny v přehledu o peněžních tocích nekompenzovaně. 28. NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI Představenstvo Dne 19. ledna 2006 ukončil své působení ve funkci prezidenta a předsedy představenstva společnosti Ing. Jaroslav Tvrdík. Na pozici prezidenta a předsedy představenstva společnosti byl jmenován Ing. Radomír Lašák, MBA. Dne 31. ledna 2006 ukončil své působení dosavadní viceprezident pro personalistiku a člen představenstva JUDr. Jaroslav Švábík, na pozici viceprezidenta pro personalistiku byl jmenován RSDr. Dušan Ryban. Ing. Jan Váňa, výkonný ředitel pro strategické plánování a rozvoj a člen představenstva společnosti, končí ve své funkci k 31. květnu 2006. Ing. Peter Jusko, MBA, viceprezident pro letový provoz a člen představenstva společnosti, zůstává ve funkci do ukončení výběrového řízení, které bylo na pozici viceprezidenta pro letový provoz vypsáno. Vedení společnosti Ing. Marcela Hrdá, viceprezidentka pro marketing a prodej, ukončila své působení k 30. dubnu 2006. Úsek marketingu a prodeje je s platností od 1. května 2006 rozdělen na dva úseky – úsek marketingu a product developmentu a úsek prodeje. Ing. Jan Pavel bude vykonávat funkci viceprezidenta pro ekonomiku do 31. května 2006. Na pozici viceprezidenta pro pozemní provoz bylo vypsáno výběrové řízení, do jehož ukončení zůstává ve funkci dosavadní viceprezident Ing. Jiří Pos. Dozorčí rada Dne 18. ledna 2006 ukončil své působení na pozici předsedy a člena dozorčí rady Ing. Eduard Janota, na pozici předsedy a člena dozorčí rady byl zvolen Ing. Ján Dzvoník. Do data sestavení účetní závěrky ukončili své členství v dozorčí radě JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek a Ing. Pavel Suchý a náhradními členy dozorčí rady se stali JUDr. Jaroslav Král, CSc. a Ing. Jiří Jurán, MBA. Ostatní události Počátkem roku 2006 proběhlo první přefinancování zaplacených předplated na letadla úvěrem, který je součástí celkového financování nových letadel. V březnu a dubnu 2006 byly dodány dva nové Airbusy A320. Letadla jsou prvními z 12 letadel, které společnost obdrží v průběhu let 2006 až 2008.


účetní závěrka podle mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví rok končící 31. prosince 2005 a 2004 VŠEOBECNÉ INFORMACE Vedení společnosti k 31. prosinci 2005 Představenstvo: Jaroslav Tvrdík (předseda) Kateřina Hobzová Chalupová Peter Jusko Jan Váňa Tomáš Heczko Jaroslav Švábík Dozorčí rada: Eduard Janota (předseda) Jiří Pos Jaroslav Lorenc Hana Pešková Pavel Suchý Ivana Krynesová Miloslav Müller Martin Tlapa Dušan Horák Pavel Bém Libor Lukášek Zdeněk Čáp Sídlo společnosti Letiště Ruzyně 160 08 Praha 6 Česká republika Auditor společnosti Deloitte s.r.o. Týn 641/4 110 00 Praha 1 Česká republika


účetní výkazy výkaz zisku a ztráty roky končící 31. prosince 2005 a 2004 nekonsolidovaný

tis. USD

Poznámka

2005

2004

V˘nosy z letecké pfiepravy

3

895 707

750 710


5

35 246

32 283

Spotfieba materiálu a sluÏeb

6

-710 946

-539 044

Osobní náklady

7

-170 907

-136 991

11

-50 313

-51 150

8

-15 842

-14 477

Odpisy Ostatní provozní náklady Kurzové rozdíly

11 237

-5 971

Zisk/(ztráta) z provozní ãinnosti

-5 818

35 360

-6 210

âisté úrokové náklady

9

-8 751

âisté ostatní finanãní náklady

9

-6 377

-5 164

-20 946

23 986

Zisk/(ztráta) pfied zdanûním

DaÀ z pfiíjmu v˘nos/(náklad)

22

5 467

-3 760

âist˘ zisk/(ztráta) za období

10

-15 479

20 226

Zisk/(ztráta) na akcii (USD)

10

-56,59

73,94

Poznámky 1 aÏ 32 tvofií souãást úãetní závûrky.


rozvaha k datu 31. prosince 2005 a 2004 nekonsolidovaná

tis. USD

Poznámka

2005

2004

Pozemky, budovy a zafiízení

11

533 798

542 151

Nehmotná aktiva

12

7 460

3 327

Finanãní investice

13

6 324

8 161


17

8 399

6 460

551 981

560 099

AKTIVA Stálá aktiva

ObûÏná aktiva Zásoby

16

23 389

24 369

Pohledávky z obchodního styku a ostatní pohledávky

17

109 164

110 807

Deriváty

21

7 892

1 431

PenûÏní prostfiedky s omezen˘m pfiístupem

17

720

1 294

Úãty v bankách a penûÏní prostfiedky

17

54 068

98 392

Aktiva celkem

195 233

236 293

751 214

796 392

122 312

VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY Kapitál a rezervní fondy Základní kapitál

18

111 254

Nedûliteln˘ kapitálov˘ fond

19

2 729

2 275

Rezerva z pfiecenûní

19

8 587

19 624

139 593

130 950

-15 479

20 226

V˘sledky hospodafiení minul˘ch let Zisk/(ztráta) za období

10

Kurzov˘ rozdíl z pfiecenûní na vykazovanou mûnu

Rezervy

25

402

3 019

247 086

298 406

2 887

5 813

Dlouhodobé závazky Bankovní úvûry

20

20 260

30 691

Závazky z finanãních pronájmÛ

23

107 094

132 483

OdloÏen˘ daÀov˘ závazek

22

43 554

56 954

170 908

220 128

Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku a ostatní závazky

24

145 622

140 497

Neproletûné pfiepravní doklady

24

86 556

93 058

Bankovní úvûry a kontokorenty – splatné do jednoho roku

20

67 018

9 364

Závazky z finanãních pronájmÛ – splatné do jednoho roku

23

23 768

25 416

Deriváty

21

Vlastní kapitál a závazky celkem


7 369

3 710

330 333

272 045

751 214

796 392


přehled o změnách vlastního kapitálu roky končící 31. prosince 2005 a 2004 nekonsolidovaný

Základní

Nedûliteln˘

Rezerva

V˘sledky

Kurzov˘

tis. USD

kapitál

rezervní fond

z pfiecenûní

hospodafiení

rozdíl*

ZÛstatek 1. ledna 2004

99 509

1 315

-2 752

93 236

0

7 122

527

1 416

20 925

0

29 990

106 631

1 842

-1 336

114 161

0

221 298

Dopad zmûny úãetních pravidel (poznámka 29) Pfiepoãten˘ poãáteãn˘ stav k 1. lednu 2004

Celkem

191 308

OceÀovací rozdíly (poznámka 19) – akcie k prodeji

0

0

273

0

0

273

– úrokové swapy

0

0

3 513

0

0

3 513

– vnitfiní hodnota opcí

0

0

-341

0

0

-341

– komoditní swapy

0

0

0

0

0

0

– zaji‰tûní kurzov˘ch rizik

0

0

23 046

0

0

23 046

OdloÏená daÀ ze zmûny reálné hodnoty (poznámka 19)

0

0

-5 531

0

0

-5 531

âist˘ zisk nezaúãtovan˘ ve v˘kazu zisku a ztráty

0

0

20 960

0

0

20 960 20 226

âist˘ zisk za období

0

0

0

20 226

0

15 681

433

0

16 789

3 019

35 922

122 312

2 275

19 624

151 176

3 019

298 406

– akcie k prodeji

0

0

-2 382

0

0

-2 382

– úrokové swapy

0

0

2 834

0

0

2 834

– vnitfiní hodnota opcí

0

0

341

0

0

341

– komoditní swapy

0

0

1 399

0

0

1 399

– zaji‰tûní kurzov˘ch rizik

0

0

-17 405

0

0

-17 405

OdloÏená daÀ ze zmûny reálné hodnoty (poznámka 19)

0

0

4 176

0

0

4 176

âistá ztráta nezaúãtovaná ve v˘kazu zisku a ztráty

0

0

-11 037

0

0

-11 037

Rozdûlení zisku

0

728

0

-728

0

0

âistá ztráta za období

0

0

0

-15 479

0

-15 479

Kurzov˘ rozdíl ** ZÛstatek 1. ledna 2005 OceÀovací rozdíly (poznámka 19)

Kurzov˘ rozdíl ** ZÛstatek 31. prosince 2005

-11 058

-274

0

-10 855

-2 617

-24 804

111 254

2 729

8 587

124 114

402

247 086

* kurzov˘ rozdíl pfiedstavuje rozdíl zpÛsoben˘ pouÏitím rÛzn˘ch smûnn˘ch kurzÛ mezi CZK a USD pro pfiepoãet rozvahy a v˘kazu zisku a ztráty ** kurzov˘ rozdíl pfiedstavuje rozdíl mezi poãáteãním stavem vlastního kapitálu pfiepoãten˘ smûnn˘m kurzem mezi CZK a USD k 1. 1. a koneãn˘m stavem vlastního kapitálu pfiepoãten˘ kurzem k 31. 12.


přehled o peněžních tocích (cash flow) roky končící 31. prosince 2005 a 2004 nekonsolidovaný

tis. USD

2005

2004

-20 946

20 213

Odpisy dlouhodobého majetku

50 313

51 150

Zv˘‰ení/(sníÏení) stavu opravn˘ch poloÏek

-3 713

3 212

Zisk pfied zdanûním

Úprava o:

(Zisk)/ztráta z prodeje dlouhodobého majetku âist˘ úrokov˘ náklad Rezerva z pfiecenûní

947

253

7 070

4 711

-5 570

18 616

Kurzov˘ rozdíl z pfiepoãtu vlastního kapitálu

-24 804

64 496

Zúãtování nepouÏit˘ch letov˘ch kupónÛ

-23 795

-23 211

Pfiijaté dividendy Opravy o ostatní nepenûÏní operace PenûÏní toky z provozní ãinnosti pfied zmûnami pracovního kapitálu

Zv˘‰ení stavu pohledávek SníÏení stavu zásob Zv˘‰ení stavu závazkÛ PenûÏní prostfiedky z provozní ãinnosti Zaplacené úroky Uhrazená daÀ z pfiíjmu

-483

-173

2 509

-2 384

-18 472

136 883

-7 599

-42 104

720

3 923

11 973

111 797

-13 378

210 499

-8 046

-6 209

0

0

483

173

âisté penûÏní toky z provozní ãinnosti

-20 941

204 463

Nákupy dlouhodobého hmotného majetku

-52 649

-142 392

-5 010

-1 940

Pfiijaté dividendy

Nákupy dlouhodobého nehmotného majetku Nákupy investic V˘nosy z prodeje dlouhodobého majetku Zmûny dlouhodob˘ch depozit Pfiijaté úroky âisté penûÏní toky z investiãní ãinnosti

Zmûna bankovních úvûrÛ

1 844

-943

11 208

1 296

574

-41

1 681

1 499

-42 352

-142 521

46 006

-3 980

Zmûny v závazcích z finanãních pronájmÛ

-27 037

-31 835

âisté penûÏní toky z finanãní ãinnosti

18 969

-35 815

-44 324

26 127

âisté zv˘‰ení (sníÏení) penûÏních prostfiedkÛ a ekvivalentÛ PenûÏní prostfiedky a ekvivalenty 1. ledna

17

98 392

72 265

PenûÏní prostfiedky a ekvivalenty 31. prosince

17

54 068

98 392



příloha účetní závěrky roky končící 31. prosince 2005 a 2004 nekonsolidovaná

1. VŠEOBECNÉ INFORMACE České aerolinie a.s. („společnost“ nebo „ČSA“) jsou akciovou společností zapsanou v obchodním rejstříku se sídlem v České republice. Společnost provozuje leteckou přepravu osob a zboží především v Evropě, Severní Americe a na Dálném a Středním Východě. Její provozní základnou je letiště v Praze v České republice. Společnost byla založena 1. srpna 1992 jako akciová společnost z původní státem vlastněné společnosti Československé aerolinie s.p. Účetní závěrka byla schválena představenstvem společnosti k jejímu vydání dne 2. května 2006. 2. PŘEHLED VÝZNAMNÝCH ÚČETNÍCH PRAVIDEL A POSTUPŮ Účetní závěrka byla sestavena v souladu s Mezinárodními standardy pro finanční výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS), které zahrnují standardy a interpretace schválené IASB. Společnost nezahájila dřívější aplikaci standardů platných od 1. ledna 2005. Účetní závěrka byla připravena na základě historických cen, s výjimkami uvedenými níže v účetních pravidlech. Jedná se zejména o finanční aktiva k obchodování, realizovatelná finanční aktiva a deriváty, které se vykazují v reálné hodnotě. Účetní hodnota vykázaných zajištěných aktiv a zajištěných závazků je upravena tak, aby odrážela změny reálné hodnoty rizik, která jsou předmětem zajištění. Základní účetní pravidla a postupy jsou uvedeny níže. Účetní závěrka je sestavena na předpokladu nepřetržitosti trvání účetní jednotky. Tato účetní závěrka je předložena v amerických dolarech, které jsou vedením společnosti považovány za vhodnou měnu pro prezentaci účetní závěrky. Funkční měnou společnosti je česká koruna. Při přepočtu účetní závěrky z funkční měny do měny vykazování společnost použila metodu, která pro přepočet rozvahy stanoví závěrkový kurz a pro přepočet výkazu zisku a ztráty průměrný kurz za období. Rozdíl vzniklý použitím rozdílných směnných kurzů pro přepočet rozvahy a výkazu zisku a ztráty je vykázán jako samostatná položka ve vlastním kapitálu. Údaje v této účetní závěrce jsou vyjádřeny v tisících dolarů („USD“), není-li uvedeno jinak. Vzhledem k nevýznamnosti držených majetkových účastí, z hlediska aktiv i výsledků hospodaření, nesestavuje společnost konsolidovanou účetní závěrku. Vliv konsolidace na účetní závěrku společnosti by byl nevýznamný. Výnosy a náklady Výnosy a náklady se účtují do období, s nímž věcně i časově souvisejí. Společnost účtuje do nákladů tvorbu a zúčtování rezerv a opravných položek na krytí rizik, ztrát a znehodnocení, která jsou ke dni sestavení účetní závěrky známa. Vykazování výnosů společnosti z letecké přepravy sestává ze dvou základních oblastí: — Výnosy za vlastní přepravní doklady; — Výnosy za doklady cizích leteckých společností použitých na linkách ČSA. Při výpočtu hodnot přepravních dokladů účtovaných do výnosů se společnost řídí zásadami uvedenými v MPA – Multilateral Prorate Agreement a RAM – Revenue Accounting Manual vydanými Mezinárodní asociací leteckých dopravců (IATA), dvoustrannými smlouvami mezi leteckými dopravci a dalšími předpisy. Použití těchto zásad vychází z členství společnosti v IATA a vzájemném uplatnění těchto principů s ostatními leteckými společnostmi. Společnost účtuje příjmy při vystavení přepravního dokladu na účet výnosů příštích období. Vybrané jízdné je alokováno mezi jednotlivé letové kupóny na základě celé řady kriterií, mezi něž patří stanovená metodika IATA nebo smluvní ujednání mezi leteckými společnostmi. Takto alokované jízdné je v okamžiku uskutečnění přepravy, pokud byl let uskutečněn společností, zaúčtováno do výnosů společnosti. Pokud byl let uskutečněn partnerskou společností, je jízdné alokované příslušné partnerské společnosti přeúčtováno z výnosů příštích období do závazků. U společností, se kterými společnost účtuje na bázi tzv. samplingu, provádí společnost v souladu s metodikou IATA alokování jízdného mezi jednotlivé kupóny na základě extrapolace reprezentativního vzorku. Tato extrapolace je následně ověřena partnerskou leteckou společností a upřesněna. Společnost vykazuje ve výnosech příštích období částky přijaté za prodané přepravní doklady, které nebyly k datu účetní závěrky realizovány, tj. proletěny nebo jinak použity. Vznikající kurzové rozdíly a další rozdíly, vyplývající z alokace výnosů na ostatní přepravce, jsou rozděleny na rozdíly, které se po uplynutí určité doby (šest měsíců po prodeji a při plném proletu všech kupónů letenky) již nemění, a na rozdíly, které je možné zúčtovat až po uplynutí lhůty dvou let. V těchto obdobích, tj. po šesti, respektive 24 měsících, jsou příslušné rozdíly odúčtovány. Vznikající rozdíly není možné na základě analýz, které má společnost k dispozici, zúčtovat dříve, neboť dochází ke změně jejich výše především v návaznosti na úpravy tzv. proratů (podílu výnosů společnosti a jiných dopravců na uskutečněné přepravě) a v návaznosti na obdržených a případně k upřesnění vrácených fakturách za tuto přepravu. Jízdné alokované na nepoužité letové kupóny je na základě principu opatrnosti součástí rozdílů, které společnost zúčtovává do výnosů po uplynutí dvou let od vystavení přepravního dokladu.


Společnost inkasuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Část těchto tax společnost vybírá pro jiné subjekty (například správy letišť, finanční úřady). Společnost rozlišuje taxy odváděné v okamžiku prodeje a taxy odváděné na základě proletu. O obou taxách účtuje společnost rozvahově ve formě závazku, respektive dohadných položek. Taxy a poplatky, které nejsou dále odváděny, jsou výnosem společnosti a jsou účtovány do období, kdy byl uskutečněn prodej, respektive prolet daného přepravního dokladu v závislosti na druhu inkasované taxy nebo poplatku. Výnosy z prodeje zboží a služeb jsou realizovány k datu poskytnutí plnění nebo dle smlouvy. Zisk vyplývající ze zakázek na opravy letadlové techniky je vykázán v okamžiku dokončení zakázky. Vykazování segmentů Vedení společnosti považuje podnikání společnosti za jeden segment – provozování letecké přepravy. Další významné oblasti podnikání – údržba, pozemní služby a další služby jsou považovány za součást letecké přepravy. Z pohledu geografického rozdělení sleduje společnost své příjmy podle místa prodeje přepravního dokladu. Většina majetku, který společnost využívá, je umístěna v České republice. Všechna letadla jsou registrována v České republice. Z tohoto důvodu vedení společnosti považuje podnikání za provozované v jednom geografickém segmentu. Program Frequent flyer Členové programu Frequent flyer mají možnost čerpat volné letenky výměnou za získané body. Náklady na pokrytí těchto volných letenek jsou časově rozlišovány. Výše časového rozlišení těchto nákladů zahrnuje náklady na příslušnou spotřebu paliva, cateringové služby a náklady, které budou fakturovány ostatními partnery společnosti. Tyto náklady nezahrnují náklady ušlé příležitosti. Přepočet cizích měn Transakce v měnách jiných než česká koruna jsou nejprve zaúčtovány pomocí devizových kurzů platných ke dni transakce. V průběhu období používá společnost měsíční kurzy. Peněžní majetek a závazky v cizích měnách jsou přepočítány do českých korun pomocí kurzů České národní banky platných k datu účetní závěrky. Zisky a ztráty vyplývající z přepočtu peněžních položek (s výjimkou přepočtu zajištění peněžních toků) jsou zaúčtovány do výkazu zisku a ztráty. Zisky a ztráty z přepočtu zajištění peněžních toků jsou účtovány do vlastního kapitálu, v okamžiku jejich realizace jsou odúčtovány výsledkově. Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ekvivalencí. Výpůjční náklady Veškeré výpůjční náklady jsou zaúčtovány do výkazu zisku a ztráty v období, v němž vznikají. Penzijní náklady Společnost provádí odvody příspěvků na státní politiku nezaměstnanosti a sociální a zdravotní politiku ve výši platných sazeb stanovených z hrubých vyplacených mzdových nákladů. Náklady na tyto odvody jsou součástí hospodářského výsledku společnosti ve stejném období jako příslušný mzdový náklad. Dále společnost realizuje příspěvkově definované penzijní připojištění pro své zaměstnance, spravované komerčními subjekty. Platby spojené se stanovenými příspěvkovými penzijními plány jsou účtovány do nákladů v okamžiku splatnosti. Daně Výsledná částka zdanění uvedená ve výsledovce zahrnuje splatnou daň za účetní období a odloženou daň. Splatná daň za účetní období vychází ze zdanitelného zisku. Zdanitelný zisk se odlišuje od čistého zisku vykázaného ve výsledovce, neboť nezahrnuje položky výnosů nebo nákladů, které jsou zdanitelné nebo uznatelné v jiných obdobích, a dále nezahrnuje položky, které nepodléhají dani ani nejsou daňově odpočitatelné. Závazek společnosti z titulu splatné daně je vypočítán pomocí daňových sazeb platných k datu účetní závěrky. Odložené daňové závazky a pohledávky, které dle očekávání vzniknou ve spojitosti s rozdíly vyplývajícími z rozdílů mezi účetní hodnotou aktiv a pasiv v účetní závěrce a odpovídajícím daňovým základem použitým při výpočtu zdanitelného zisku, jsou zaúčtovány pomocí rozvahové závazkové metody. V zásadě platí, že odložené daňové závazky jsou zaúčtovány u všech dočasných rozdílů, zatímco odložené daňové pohledávky jsou zaúčtovány v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti němuž bude možno využít odpočitatelných dočasných rozdílů, bude k dispozici nebo v rozsahu, jakém má společnost zdanitelné rozdíly. Tyto pohledávky a závazky nejsou zaúčtovány, pokud dočasný rozdíl pochází z goodwillu nebo z prvotního zaúčtování (kromě zaúčtování v rámci podnikové kombinace) ostatních pohledávek a závazků z transakce, která nemá vliv na daňový ani účetní zisk.


Odložené daňové závazky jsou zaúčtovány u zdanitelných dočasných rozdílů vyplývajících z investic v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem a z podílů ve společných podnicích s výjimkou případů, kdy společnost může kontrolovat zrušení dočasného rozdílu a je pravděpodobné, že dočasný rozdíl v dohledné budoucnosti nezanikne. Účetní hodnota odložené daňové pohledávky je ke každému rozvahovému dni posuzována a snížena v rozsahu, v jakém již není pravděpodobné, že bude k dispozici dostatečný zdanitelný zisk, proti němuž by bylo možno tuto pohledávku nebo její část uplatnit nebo nebudou existovat zdanitelné rozdíly. Odložená daň je vypočítána pomocí daňových sazeb, které budou podle očekávání platit v období, kdy dojde k realizaci aktiv nebo k vyrovnání závazku. Odložená daň je zaúčtována do výkazu zisku a ztráty s výjimkou případů, kdy se vztahuje k položkám účtovaným přímo do vlastního kapitálu. V těchto případech je odložená daň také zahrnuta do vlastního kapitálu. Odložené daňové pohledávky a závazky jsou vzájemně započítány, pokud se vztahují k daním z příjmu vyměřeným stejným finančním úřadem a společnost má v úmyslu své splatné daňové pohledávky a závazky vyrovnat na „netto“ bázi. Hmotný majetek Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) za jednu položku. Hmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) je účtován do nákladů při spotřebě. Hmotný majetek, jehož pořizovací cena je v rozmezí 5 000,01 Kč (přibližně 200 USD) až 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD), kromě výpočetní techniky, je odepisován po dobu 2 let. Výpočetní technika v pořizovací ceně v rozmezí 5 000,01 Kč (přibližně 200 USD) až 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD) je odepisována po dobu 3 let. Odepisování hmotného majetku v pořizovací ceně nad 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD)je uvedeno níže. Pořizovací cena Nakoupený dlouhodobý hmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty. Pořizovací cena zahrnuje cenu, za kterou byl majetek pořízen a náklady související s jeho pořízením. Dlouhodobý hmotný majetek vytvořený vlastní činností je oceněn vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením majetku vlastní činností (výrobní režie) a nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku přesahuje období jednoho účetního období. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje dlouhodobý hmotný majetek nabytý darováním, dlouhodobý majetek nově zjištěný v účetnictví (účtuje se souvztažným zápisem na příslušný účet oprávek) a vklad dlouhodobého hmotného majetku. Reprodukční pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku je stanovena na základě obvyklé ceny na trhu v době nabytí/zjištění tohoto majetku. Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD), zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku. Odepisování Pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou pozemků a nedokončených investic, je odepisována po dobu odhadované životnosti majetku lineární metodou následujícím způsobem: Poãet let

%

30–50

2–3,33

V˘poãetní technika

4

25

Rádiová a spojová zafiízení a systémy

4

25

Dopravní prostfiedky – kromû letadel

4

25

Budovy

Dopravní prostfiedky – letadla Airbus 310/300, Boeing 737

20

5

ATR

18

5,55

20

5

Rotující letadlové celky Technické zhodnocení majetku na operativní leasing Inventáfi

po dobu trvání operativního leasingu

–

8 nebo 15

12,5 nebo 6,7

Letadla a rotující letadlové celky jsou odepisovány do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny. U ostatního majetku společnosti je očekávána nulová zbytková hodnota. Vyřazení majetku Zisky či ztráty z prodeje nebo vyřazení majetku jsou určeny jako rozdíl mezi výnosy z prodeje a účetní zůstatkovou hodnotou majetku k datu prodeje a jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty.


Generální opravy letadel a leteckých motorů Společnost identifikuje a samostatně vykazuje části hmotného majetku, na kterých jsou prováděny generální opravy. Tato aktiva jsou rovnoměrně odepisována během doby mezi dvěma opravami. Náklady na generální opravy leteckých motorů a kostry letadla jsou aktivovány a rovnoměrně odepisovány během doby mezi opravami. Společnost nevytváří na tyto budoucí náklady žádné rezervy, neboť společnost nemá žádné smluvní nebo mimosmluvní závazky určující vytváření těchto rezerv. Nehmotný majetek Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) za jednu položku. Nehmotný majetek, jehož pořizovací cena nepřevyšuje 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) je účtován do nákladů při pořízení. Odepisování nehmotného majetku v pořizovací ceně nad 5 tisíc Kč (přibližně 200 USD) je uvedeno níže. Pořizovací cena Nakoupený dlouhodobý nehmotný majetek je oceněn pořizovací cenou sníženou o oprávky, případně o zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty. Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD), zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého nehmotného majetku. Odepisování Dlouhodobý nehmotný majetek je odepisován lineárně na základě jeho předpokládané doby životnosti následujícím způsobem:

Software

Poãet let

%

2–3

33,3–50

Licence

po dobu trvání smlouvy

–

Patenty

po dobu vyuÏitelnosti

–

Snížení hodnoty Ke každému rozvahovému dni společnost prověřuje účetní hodnotu svého hmotného a nehmotného majetku, aby objevila náznaky toho, zda nedošlo ke ztrátě ze snížení hodnoty majetku. Existují-li takové signály, je odhadnuta zpětně získatelná částka aktiva a určen případný rozsah ztráty ze snížení hodnoty. Není-li možno zpětně získatelnou částku aktiva odhadnout, určí společnost zpětně získatelnou částku aktiva penězotvorné jednotky, ke které majetek patří. Zpětně získatelná částka představuje vyšší z reálné hodnoty snížené o náklady prodeje a hodnoty z užívání. Při posuzování hodnoty z užívání jsou odhadované budoucí peněžní toky diskontovány na svou současnou hodnotu prostřednictvím diskontní sazby před zdaněním, která zohledňuje současný tržní odhad časové hodnoty peněz a rizik konkrétně souvisejících s daným aktivem. Pokud je podle odhadu zpětně získatelná částka majetku (nebo penězotvorné jednotky) nižší než jeho účetní hodnota, je účetní hodnota majetku (penězotvorné jednotky) snížena na hodnotu zpětně získatelné částky. Ztráty ze snížení hodnoty majetku jsou zaúčtovány do nákladů. Pokud je ztráta ze snížení hodnoty následně vyrovnána, je účetní hodnota majetku (penězotvorné jednotky) navýšena na upravený odhad realizovatelné hodnoty majetku, ale tak, aby navýšená účetní hodnota nepřevyšovala účetní hodnotu, která by byla určena, kdyby v předchozích letech nebyla zaúčtována žádná ztráta ze snížení hodnoty majetku (penězotvorné jednotky). Zrušení ztráty ze snížení hodnoty majetku je zaúčtováno do výnosů.


Finanční pronájmy Leasing letadel je klasifikován jako finanční leasing, jestliže společnost nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví. Všechny ostatní leasingy jsou klasifikovány jako operativní. Aktivum najaté v rámci finančního leasingu se aktivuje v reálné hodnotě najatého majetku na počátku doby leasingu nebo, pokud je nižší, v současné hodnotě minimálních leasingových plateb. Každá platba leasingu je alokována mezi závazky a finanční náklady za použití efektivní úrokové míry. Odpovídající závazky z nájmu se po odečtení finančních nákladů zahrnují do položky dlouhodobé závazky – závazky z finančních pronájmů. Závazky z nájmu do 1 roku jsou vykázány v položce krátkodobé závazky – závazky z finančních pronájmů. Úroková část leasingových splátek je součástí finančních nákladů zahrnutých do výkazu zisku a ztráty v období, s nímž časově souvisí. Úroky z depozit a jiné náklady na pořízení nových letadel jsou aktivovány a odepisovány od okamžiku jejich uvedení do užívání po dobu životnosti letadla nebo po dobu leasingu, je-li kratší. Operativní leasing Platby v rámci operativních leasingů jsou časově rozlišovány do výkazu zisku a ztráty po dobu trvání leasingu. Klasifikace leasingu jako finančního nebo operativního je společností pravidelně prověřována u všech upravených nebo renegociovaných leasingových smluv. Zásoby Zásoby jsou vykázány v nižší z hodnot pořizovací ceny a čisté realizovatelné hodnoty. Pořizovací cena zásob zahrnuje cenu pořízení materiálu a vedlejší pořizovací náklady – zejména celní poplatky, dopravné a provize. Čistá realizovatelná hodnota představuje odhadovanou prodejní cenu sníženou o veškeré odhadované náklady na dokončení a náklady spojené s prodejem. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a mzdové náklady a příslušnou část výrobní režie. Společnost používá pro určení ceny zásob vydávaných ze skladu metodu FIFO (první do skladu, první ze skladu). Jestliže společnost při inventarizaci zjistí existenci zásob, které jsou bez pohybu déle než pět let u leteckého materiálu a déle než tři roky u ostatního materiálu, a jejichž potenciální prodejní cena je nižší než cena, ve které jsou evidovány na skladě, vytváří k těmto zásobám opravné položky. Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty se v rozvaze oceňují pořizovací cenou. Pro účely výkazu peněžních toků zahrnují peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty finanční hotovost, inkasovatelné bankovní vklady a ostatní vysoce likvidní krátkodobé investice se splatností do 3 měsíců. V rozvaze jsou debetní zůstatky na bankovních účtech zahrnuty v položce Krátkodobé půjčky v rámci Krátkodobých závazků. Finanční nástroje Finanční aktiva a finanční závazky jsou zachyceny v rozvaze společnosti v případě, že společnost uzavře dohodu o smluvním poskytnutí nástroje. Pohledávky z obchodního styku Pohledávky z obchodního styku jsou vykázány v nominální hodnotě snížené o příslušné opravné položky k nedobytným částkám.

Dlouhodobé pohledávky jsou zachyceny v současné hodnotě budoucího plnění. Finanční investice Investice jsou vykázány k datu obchodu a při prvotním zachycení jsou oceněny v pořizovací ceně. Nekonsolidovaná majetková účast v dceřiné společnosti je oceněna pořizovací cenou sníženou o případně zaúčtovanou ztrátu ze snížení hodnoty. Investice, které nepředstavují dlužné cenné papíry držené do splatnosti, jsou klasifikovány jako cenné papíry k prodeji a jsou při následném vykázání oceněny reálnou hodnotou. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty cenných papírů určených k prodeji jsou zachyceny přímo do vlastního kapitálu až do doby, kdy je příslušný cenný papír odprodán nebo je zjištěno, že došlo ke snížení jeho hodnoty, a kumulativní zisky nebo ztráty dříve vykázané v rámci vlastního kapitálu jsou zahrnuty do čistého hospodářského výsledku za období. Jako reálnou hodnotu společnost používá tržní hodnotu cenných papírů k datu účetní závěrky. Cenné papíry a podíly neobchodované na veřejných trzích jsou oceněny v pořizovacích cenách snížených o ztrátu ze snížení hodnoty, neboť reálnou hodnotu není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do účetní závěrky společnosti. Společnost nemá cenné papíry k obchodování.


Bankovní úvěry Úročené bankovní úvěry a kontokorenty jsou vykázány v hodnotě výnosů snížených o přímé emisní náklady. Finanční poplatky včetně prémie splatné při vyrovnání nebo splacení jsou časově rozlišeny a připočítány k účetní hodnotě nástroje v rozsahu, v němž nejsou v období, kdy vznikly, vyrovnány. Část bankovních úvěrů splatná do jednoho roku je vykázána jako součást krátkodobých závazků. Závazky z obchodního styku Závazky z obchodního styku jsou vykázány v nominální hodnotě. Finanční deriváty Deriváty, včetně komoditních Evropských opcí, komoditních swapů, měnových obchodů, měnových a úrokových swapů, opcí a ostatních finančních derivátů, jsou nejprve zachyceny v rozvaze v pořizovací ceně a následně přeceňovány na reálnou hodnotu. Reálné hodnoty jsou odvozeny z tržních cen, z modelů diskontovaných peněžních toků nebo modelů pro oceňování opcí. Všechny deriváty jsou vykazovány v oběžných aktivech v položce Deriváty, mají-li pozitivní reálnou hodnotu, nebo v krátkodobých závazcích v položce Deriváty, je-li jejich reálná hodnota pro společnost negativní. Společnost člení deriváty na deriváty k obchodování a deriváty zajišťovací. Změny reálné hodnoty finančních derivátů k obchodování jsou součástí čistého zisku nebo ztráty z finančních operací. Zajišťovací účetnictví Společnost předem vymezuje určité deriváty k zajištění budoucích peněžních toků plynoucích z očekávaných transakcí nebo pevných příslibů (zajištění peněžních toků). Dále společnost používá zajišťovací účetnictví pro zajištění měnového rizika vyplývajícího ze závazků z leasingu. Tato rizika jsou zajištěna budoucími peněžními toky – tržbami. Jako zajišťovací deriváty a další zajišťovací nástroje jsou společností účtovány instrumenty, u nichž jsou splněny následující podmínky: — Na počátku zajištění bylo rozhodnuto o zajišťovaných položkách, nástrojích použitých k zajištění, rizicích, která jsou předmětem zajištění, a o způsobu výpočtu a doložení efektivnosti zajištění, zajišťovací vztah je formálně zdokumentován; — Zajištění je vysoce účinné (tj. v rozmezí od 80 % do 125 %); — Efektivita zajištění je spolehlivě měřitelná a je průběžně posuzována. Deriváty, které výše uvedené podmínky pro zajišťovací deriváty nesplňují, jsou společností klasifikovány jako deriváty k obchodování. Společnost uzavírá všechny deriváty jako zajišťovací. Zajištěním peněžních toků se rozumí zajištění změn peněžních toků, které jsou důsledkem konkrétního rizika souvisejícího s právně vynutitelnou smlouvou, očekávanou budoucí transakcí, právně vynutitelnými smlouvami či očekávanými budoucími transakcemi s obdobnými charakteristikami, u nichž je předmětem zajištění stejný druh a kategorie rizika. Zisky nebo ztráty vzniklé po dobu trvání zajištění ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají zajištěným rizikům, jsou vykázány v rozvaze jako součást vlastního kapitálu. Pokud ze zajištěné očekávané transakce nebo pevného příslibu vznikne aktivum nebo závazek, zisky a ztráty dříve zahrnuté v řádku Rezerva z přecenění, jsou součástí pořizovací ceny daného aktiva nebo závazku. V opačném případě je zůstatek rezervy z přecenění převeden z vlastního kapitálu do výkazu zisku a ztráty a klasifikován jako výnos nebo náklad období, ve kterém zajišťovaná položka ovlivňuje hospodářský výsledek. Zisky nebo ztráty vzniklé ze změn reálných hodnot zajišťovacích derivátů sjednaných v rámci zajištění peněžních toků, které odpovídají nezajištěným rizikům, jsou zúčtovány v okamžiku ocenění do nákladů nebo výnosů z derivátových operací. Rezervy Rezervy se vykazují v případě, kdy existují současné smluvní nebo mimosmluvní závazky společnosti v důsledku minulých událostí a kdy je pravděpodobné, že k vyrovnání těchto závazků bude nezbytné vynaložení prostředků a přitom lze provést spolehlivý odhad částky závazků.


Použití odhadů Sestavení účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy pro finanční výkaznictví vyžaduje, aby vedení společnosti používalo odhady a předpoklady, jež mají vliv na vykazované hodnoty majetku a závazků k datu účetní závěrky a na vykazovanou výši výnosů a nákladů za sledované období. Vedení společnosti je přesvědčeno, že použité odhady a předpoklady se nebudou významným způsobem lišit od skutečných hodnot v následných účetních obdobích. Spřízněné strany Spřízněnými stranami společnosti se rozumí: — Společnosti ve skupině; — Akcionáři, kteří přímo nebo nepřímo mohou uplatňovat podstatný nebo rozhodující vliv u společnosti; — Členové statutárních, dozorčích a řídících orgánů a osoby blízké těmto osobám, včetně podniků, kde tito členové a osoby mají podstatný nebo rozhodující vliv. Významné transakce a zůstatky transakcí se spřízněnými stranami jsou uvedeny v poznámce 15. Následné události Dopad událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky je zachycen v účetních výkazech v případě, že tyto události poskytly doplňující informace o skutečnostech, které existovaly k rozvahovému dni. V případě, že mezi rozvahovým dnem a dnem schválení účetní závěrky došlo k významným událostem zohledňujícím skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni, jsou důsledky těchto událostí popsány v příloze účetní závěrky, ale nejsou vykázány v účetních výkazech. Významné změny způsobu oceňování, postupů odpisování a postupů účtování oproti předcházejícímu účetnímu období Dlouhodobý hmotný majetek Do roku 2004 byla výpočetní technika v pořizovací ceně od 5 000,01 Kč (přibližně 200 USD) do 40 tisíc Kč (přibližně 1 627 USD) odepisovaná po dobu 2 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti výpočetní techniky byla s platností od 1. ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 3 let. Dopad změny doby odhadované životnosti výpočetní techniky na zůstatkovou hodnotu majetku ani výši odpisů za rok 2005 není významný. Do roku 2004 byly rotující letadlové celky odepisovány po dobu 8 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti rotujících letadlových celků byla změněna doba odepisování tak, aby byla v souladu s dobou odepisování rotujících letadlových celků na letadlech. S platností od 1. ledna 2005 jsou rotující letadlové celky odepisovány stejně jako rotující letadlové celky na letadlech po dobu 20 let do očekávané zbytkové hodnoty ve výši 10 % z pořizovací ceny. Dopad změny doby odhadované životnosti rotujících letadlových celků vedl ke snížení hodnoty odpisů roku 2005 o 3 099 tis. USD. Do roku 2004 byly nové budovy pořízené po 1. lednu 1994 odepisovány po dobu 30 let. Na základě podrobné analýzy a technického posouzení doby životnosti těchto budov byla s platností od 1. ledna 2005 změněna doba odepisování na dobu 50 let. Dopad změny doby odhadované životnosti budov na zůstatkovou hodnotu majetku ani výši odpisů za rok 2005 není významný. Dlouhodobý nehmotný majetek Do roku 2004 byl software odepisován po dobu 2 let. Na základě posouzení doby použitelnosti se společnost rozhodla nakoupený software po 1. lednu 2005 odepisovat po dobu 3 let. Dopad uvedené změny není v roce 2005 významný. Klasifikace poplatků souvisejících s prodanými přepravními doklady Společnost vykazuje v okamžiku prodeje přepravních dokladů také poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. servisní poplatky, bezpečnostní a palivový poplatek a manipulační poplatky. Společnost reklasifikovala tyto poplatky ve výkazu zisku a ztráty z řádku Ostatní provozní výnosy na řádek Výnosy z letecké přepravy tak, aby zajistila lepší vypovídací schopnost výkazu zisku a ztráty. Objem takto klasifikovaných poplatků činil 95 milionů USD pro období roku 2005 a 46 milionů USD pro období roku 2004.


Letištní taxy Do roku 2004 vykazovala společnost v okamžiku prodeje přepravních dokladů ve výnosech i poplatky související s prodanými přepravními doklady, tzv. letištní taxy. Ostatní provozní výnosy a ostatní provozní náklady vykázané v účetní závěrce za rok 2004 zahrnují tyto taxy ve výši 84 milionů USD. Společnost zavedla nový systém analýzy, který umožnil detailní rozbor vybíraných tax. V účetní závěrce za rok 2005 jsou proto tyto položky vykazovány netto. Srovanatelné údaje za rok 2004 byly upraveny. Tato změna nemá žádný dopad na hospodářský výsledek. Změny v účetních pravidlech Zavedení definice funkční měny Společnost přijala IAS 21 (revidovaný) k 1. lednu 2005. Nová verze standardu zavádí funkční měnu a měnu vykazování, zatímco předcházející znění standardu a interpretace SIC – 19 definovala měnu ocenění a měnu předkládání. Původní definice měny oceňování zdůrazňovala měnu, ve které jsou transakce denominovány spíše než ekonomické podmínky, které určují cenu transakce. Na základě definice funkční měny a na základě aktuálního posouzení ekonomických podmínek a dalších relevantních faktorů vedení společnosti došlo k závěru, že funkční měnou společnosti je česká koruna. Změna z měny oceňování (americký dolar) na funkční měnu (česká koruna) je změnou v účetním pravidle, která je uplatněna zpětně. Srovnatelné údaje za rok 2004 byly přepracovány, aby tuto změnu zohlednily. V důsledku této změny se zvýšil zůstatek vlastního kapitálu k 1. lednu 2004 o 29 990 tis. USD, výsledek hospodaření roku 2004 se snížil o 2 698 tis. USD. V souvislosti se zavedením funkční měny společnost ocenila účetní hodnoty dlouhodobých aktiv směnným kurzem k datu pořízení dlouhodobého majetku a následně porovnala tuto účetní hodnotu s reálnou hodnotou těchto aktiv, kde byl pro přepočet použit směnný kurz k datu zavedení funkční měny. Vzhledem k výraznému rozdílu u dolarových směnných kurzů došlo ke ztrátě ze snížení hodnoty ve výši 52 389 tis. USD. Tato částka je vykázána v dopadu ze změn v účetních pravidlech na počáteční stav nerozděleného zisku k 1. lednu 2004. Cash flow Přehled o peněžních tocích byl sestaven nepřímou metodou. Peněžní ekvivalenty představují krátkodobý likvidní majetek, který lze snadno a pohotově převést na předem známou částku v hotovosti, tj. veškerý krátkodobý finanční majetek s výjimkou dlouhodobě vázaného finančního majetku. 3. VÝNOSY Rozpis výnosů společnosti z hlavní činnosti: tis. USD

2005

2004

659 949

604 292

Nepravidelná pfieprava

79 455

35 938

Poplatky související s pfiepravou

95 421

51 307

Ostatní sluÏby

34 461

33 301

Prodej zboÏí

26 421

25 872

895 707

750 710

Pravidelná pfieprava

Položka ostatní služby zahrnuje výnosy z manipulačních, technických a cateringových služeb. Do prodeje zboží jsou zahrnuty výnosy z duty free a prodeje dalších výrobků. Společnost v letech 2005 a 2004 neukončila žádnou ze svých činností.


4. OBCHODNÍ A ZEMĚPISNÉ OBLASTI Zeměpisné oblasti Rozdělení výnosů podle zeměpisných oblastí (dle polohy zákazníka): tis. USD

2005

2004

âeská republika

300 171

236 486

Západní Evropa

341 713

303 829

V˘chodní Evropa

122 209

94 648

Stfiední a Dáln˘ v˘chod

46 962

41 735

USA a Kanada

84 652

68 564

895 707

745 262

Většina majetku i zaměstnanců společnosti je soustředěna v hlavním sídle – Letiště Ruzyně, Praha. 5. OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY tis. USD Zúãtování rozdílÛ z pfiepravních dokladÛ Zúãtování údrÏbafiské rezervy V˘nosy z reklamy a barterového obchodu âist˘ zisk/ (ztráta) z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a materiálu Ostatní provozní v˘nosy

2005

2004

25 307

21 908

4 635

3 167

813

681

-893

-241

5 384

6 768

35 246

32 283

Údržbářské rezervy jsou částky placené pronajímateli z titulu operativního leasingu letadel, za které pronajímatel hradí budoucí opravy a revize letadel. Tyto částky společnost vykazuje jako náklad běžného období a časově se nerozlišují. Položka zúčtování údržbářských rezerv představuje částku, kterou pronajímatel společnosti refundoval za opravy a revize pronajatých letadel provedené společností nebo které společnost uhradila třetí osobě. Přijaté letištní taxy v roce 2004 představují příjem společnosti za letištní poplatky vybrané od zákazníků pro jiné subjekty, od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2). 6. NÁKLADY NA MATERIÁL, ENERGIE A SLUŽBY tis. USD Pfiistávací, manipulaãní a navigaãní poplatky Pfiepravní sluÏby

2005

2004

211 564

179 864

48 138

55 637

248 857

160 162

Operativní leasing

81 894

50 817

Opravy a udrÏování

24 140

19 127

Cestovní v˘daje

15 745

11 893

Spotfieba materiálu a paliva

Energie Ostatní sluÏby Prodané zboÏí

Ostatní služby zahrnují zejména telekomunikační, marketingové, propagační a jiné administrativní služby.

3 423

2 910

61 340

44 654

15 845

13 980

710 946

539 044


7. OSOBNÍ NÁKLADY tis. USD Mzdy a platy Odmûny ãlenÛm orgánÛ spoleãnosti

2005

2004

127 260

100 485

85

85

Zákonné sociální a zdravotní poji‰tûní *

43 166

31 919

Rezerva na nevyãerpanou dovolenou

-2 048

2 663

Ostatní sociální náklady

2 444

1 839

170 907

136 991

* sociální poji‰tûní zahrnuje zákonem stanovené pfiíspûvky do státních penzijních fondÛ

Odměny řídících pracovníků V roce 2005 představují mzdy a platy členů vedení společnosti 4 197 tis. USD (v roce 2004: 2 373 tis. USD). Členové vedení společnosti mají k dispozici služební vozy a mobilní telefony. V roce 2005 a 2004 neobdrželi žádné půjčky, přiznané záruky ani jiné výhody. Za řídící pracovníky jsou považováni členové vrcholového vedení společnosti, výkonní ředitelé sekcí a ředitelé útvarů přímo podřízených prezidentovi. Průměrný počet zaměstnanců během roku byl: poãet

2005

2004

Provozní pracovníci

4 472

4 069

Administrativní pracovníci

831

792

5 303

4 861

8. OSTATNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY tis. USD

2005

2004

Poji‰tûní

10 568

10 433

Odpis pohledávek, zúãtování opravn˘ch poloÏek

-39

532

Pokuty a penále

660

727

4 653

2 785

15 842

14 477

Ostatní

Odvedené letištní taxy jiným subjektům jsou v roce 2004 výdajem za faktury od poskytovatelů služeb (např. správy letišť), resp. časově rozlišeným výdajem za dosud neproletěné letištní taxy; od roku 2005 jsou letištní taxy účtovány rozvahově (viz poznámka 2).


9. FINANČNÍ NÁKLADY tis. USD

2005

2004

V˘nosové úroky

-1 681

-1 498

Nákladové úroky

7 116

3 987

Deriváty

3 316

3 721

8 751

6 210

4 808

3 491

âisté nákladové úroky Bankovní poplatky za transakce hrazené kreditními kartami Pfiíjmy z dividend Ostatní âisté ostatní finanãní náklady

-115

0

1 684

1 673

6 377

5 164

Ostatní finanční náklady zahrnují bankovní poplatky, poplatky za záruky a podobné finanční poplatky. 10. ZISK NA AKCII Zisk resp. ztráta na akcii je počítán jako čistý zisk resp. čistá ztráta přiřaditelný kmenovým akcionářum, dělený váženým průměrným počtem kmenových akcií. 2005

2004

âist˘ zisk/(ztráta) (tis. USD)

-15 479

20 226

VáÏen˘ prÛmûr poãtu kmenov˘ch akcií (ks) (poznámka 18)

273 551

273 551

-56,59

73,94

Zafiízení

Celkem

Zisk/(ztráta) na akcii (USD)

Společnost nemá žádné ředící nástroje, které by ovlivnily výše uvedený zisk na akcii. 11. POZEMKY, BUDOVY, ZAŘÍZENÍ tis. USD

Pozemky

Letadla pofiízená

Letadla

a budovy

na finanãní leasing

ve vlastnictví

ZÛstatek k 1. lednu 2005

82 259

517 434

439 664

137 019

1 176 376

PfiírÛstky

13 753

53 698

21 147

58 312

144 910

0

0

0

0

0

-6 700

-1 036

-46 993

-46 553

-110 282

Pofiizovací cena:

Pfievody Úbytky Dopad zmûny kurzu ZÛstatek k 31. prosinci 2005

-6 831

-46 688

-35 501

-7 981

-97 001

82 481

523 408

378 317

138 797

1 123 003

13 383

221 951

322 687

76 204

634 225

1 870

17 263

19 940

10 363

49 436

0

0

0

0

Oprávky: ZÛstatek k 1. lednu 2005 Odpisy za rok Pfievody Úbytky

-150

-1 036

-46 993

-2 994

-51 173

-1 175

-20 403

-14 703

-7 002

-43 283

ZÛstatek k 31. prosinci 2005

13 928

217 775

280 931

76 571

589 205

ZÛstatková hodnota k 31. prosinci 2004

68 876

295 483

116 977

60 815

542 151


68 553

305 633

97 386

62 226

533 798

Dopad zmûny kurzu


tis. USD

Pozemky

Letadla pofiízená

Letadla

a budovy

na finanãní leasing

ve vlastnictví

Zafiízení

Celkem

74 655

474 321

0

22 875

205 316

141 573

895 865

19 437

-42 312

-10 073

0

188 422

38 164

38 739

255 252

ZÛstatek k 1. lednu 2004 pfiepracovan˘ PfiírÛstky

64 582

685 618

262 917

138 000

1 151 117

24 946

2 964

3 536

3 841

35 286

0

-172 814

172 814

0

0

-5 752

-996

-1 376

-6 802

-14 926

Pofiizovací cena: ZÛstatek k 1. lednu 2004 Reklasifikace Dopad zavedení funkãní mûny

Pfievody Úbytky Dopad zmûny kurzu ZÛstatek k 31. prosinci 2004

-1 517

2 662

1 773

1 980

4 898

82 259

517 434

439 664

137 019

1 176 376

445 457

Oprávky: ZÛstatek k 1. lednu 2004

23 577

206 403

139 224

76 253

Reklasifikace

0

9 551

13 885

-23 436

0

SníÏení hodnoty aktiv

0

52 126

263

0

52 389

Dopad zavedení funkãní mûny

-9 026

69 172

24 986

22 272

107 404

ZÛstatek k 1. lednu 2004 pfiepracovan˘

14 551

337 252

178 358

75 089

605 250

2 243

23 813

12 773

11 186

50 015

0

-127 130

127 130

0

0

-3 347

-996

-1 558

-6 553

-12 454

Odpisy za rok Pfievody Úbytky Dopad zmûny kurzu

-64

-10 988

5 984

-3 518

-8 586


13 383

221 951

322 687

76 204

634 225


51 078

267 918

66 091

65 321

450 408

– pfiepracovaná

50 031

348 367

84 558

62 911

545 867


68 876

295 483

116 977

60 815

542 151


Odpisy tis. USD Odpisy pozemkÛ, budov a zafiízení Odpisy nehmotného majetku (poznámka 12)

2005

2004

49 436

50 015

877

1 135

50 313

51 150

Pozemky a budovy zahrnují pozemky v hodnotě 2 486 tis. USD (v roce 2004: 2 734 tis USD). Společnost v roce 2005 a 2004 nezaplatila žádné významné zálohy na nové budovy. Nedokončené stavby, zařízení či nedokončený majetek v celkové hodnotě 7 634 tis. USD (v roce 2004: 4 257 tis. USD) nebyly odepisovány. Společnost má zastavený dlouhodobý majetek k zajištění úvěrů v celkové hodnotě 422 838 tis. USD (v roce 2004: 372 327 tis. USD). K tomuto zastavenému majetku se vztahují oprávky ve výši 217 775 tis. USD (v roce 2004: 136 890 tis. USD).


Letadla Flotila společnosti se na konci roku skládala z následujících letadel: Typ letadla

Poãet letadel v provozu k 31. prosinci 2005 Letadla

V rozvaze

Mimo rozvahu

ve vlastnictví

(finanãní leasing)

(operativní leasing)

Airbus A321-211

0

0

2

2

Airbus A320-200

0

0

2

2

4,68

Airbus A310-300

2

0

2

4

14,21

Boeing 737-400 *

0

0

4

4

10,28

Boeing 737-400

0

5

5

10

10,28

Boeing 737-500

5

5

5

15

10,97

ATR 72-200

4

0

0

4

12,79

ATR 42 Celkem

Celkem

PrÛmûrn˘ vûk (v letech) 8,58

1

0

7

8

1,75

12

10

27

49

9,04

* letadla s vy‰‰ím poãtem sedadel

V roce 2005 došlo k plánovanému předčasnému ukončení finančního leasingu 2 letadel ATR 42 (konec finančního leasingu by nastal v březnu 2006). Po převedení vlastnického práva byla letadla prodána za 10 788 tis. USD. Zůstatková hodnota letadel při prodeji činila 11 402 tis. USD. Náklady na generální opravy letadel Náklady na generální opravy letadel a motorů (najatých i vlastněných) v hodnotě 22 389 tis. USD (v roce 2004: 5 489 tis. USD) byly během roku 2005 kapitalizovány. Čistá účetní hodnota nákladů na generální opravy letadel a motorů byla následující: tis. USD

2005

2004

Náklady

176 936

137 039

Oprávky

-120 444

-111 745

56 492

25 294

Software

Ostatní nehmotná aktiva

Celkem

8 663

2 118

10 781

555

7 026

7 581

-113

-2 522

-2 635


12. NEHMOTNÁ AKTIVA tis. USD Pofiizovací cena: ZÛstatek k 1. lednu 2005 PfiírÛstky Úbytky Dopad zmûny kurzu ZÛstatek k 31. prosinci 2005

-774

37

-737

8 331

6 659

14 990

7 454

Oprávky: ZÛstatek k 1. lednu 2005

7 454

0

Odpisy

877

0

877

Úbytky

-113

0

-113

Dopad zmûny kurzu

-688

0

-688


7 530

0

7 530


1 209

2 118

3 327


801

6 659

7 460

V rámci ostatních nehmotných aktiv k 31. 12. 2005 jsou obsaženy rozpracované projekty informačních technologií (například datový sklad pro reporting a analýzy, systém řízení prodeje, systém revenue managementu).


13. FINANČNÍ INVESTICE tis. USD

ZÛstatková hodnota 2005

Akcie France Telecom – v pofiizovací cenû

ZÛstatková hodnota 2004

83

83

Akcie France Telecom – zmûna reálné hodnoty

5 163

6 948

France Telecom akcie – v reálné hodnotû

5 246

7 031

Ostatní

1 078

1 130

Celkem

6 324

8 161

Akcie France Telecom jsou společností klasifikovány jako realizovatelné cenné papíry a v souladu s IAS 39 oceňovány reálnou hodnotou s dopadem do vlastního kapitálu. Ostatní realizovatelné cenné papíry a podíly jsou oceněny v pořizovacích cenách, neboť reálnou hodnotu není možné objektivně stanovit a náklady na její získání jsou neúměrně vysoké jejímu významu a dopadu do účetní závěrky společnosti. V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy z akcií France Telecom ve výši 113 tis. USD (v roce 2004: 0 USD). V roce 2005 společnost vykázala výnos z prodeje upisovacích práv vztahujících se k navyšování základního kapitálu společnosti France Telecom ve výši 16 tis. USD. V roce 2005 byly společnosti vyplaceny dividendy od společnosti WALTER a.s. ve výši 2 tis. USD. Společnost v roce 2002 vytvořila opravnou položku k akciím WALTER a.s. ve výši 65 tis. USD. 14. NEKONSOLIDOVANÉ DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI Jméno dcefiiné spoleãnosti

Nominální

Podíl

Pofiizovací cena

V˘sledek

Vlastní

Pfiíjem

hodnota

na vlastnictví

investice

hospodafiení

kapitál

z dividend

2005

31. prosince 2005

v roce 2005

31. prosince 2005

v roce 2005

tis. USD

tis. USD

tis. USD

tis. USD

6

3

239

0

Zahraniãní SLOVAK AIR SERVICES s.r.o.

6

100 %

Tuzemské AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o.

15

65 %

15

487

784

366


11

100 %

11

10

26

0

âSA Airtours a.s.

41

100 %

41

-193

16

3

179

100 %

165

83

419

0

238

390

1 484

369

âSA Support s.r.o.

Jméno dcefiiné spoleãnosti

Nominální

Podíl

Pofiizovací cena

V˘sledek

Vlastní

Pfiíjem

hodnota

na vlastnictví

investice

hospodafiení

kapitál

z dividend

2004

31. prosince 2004

v roce 2004

31. prosince 2004

v roce 2004

tis. USD

tis. USD

tis. USD

tis. USD

7

4

248

0

157

Zahraniãní SLOVAK AIR SERVICES s.r.o.

6

100 %

Tuzemské AMADEUS MARKETING CSA, s.r.o.

15

65 %

17

566

991


11

100 %

12

1

21

0

âSA Airtours a.s.

41

100 %

45

14

240

16

179

100 %

âSA Support s.r.o.

181

62

383

0

262

647

1 883

173

Dceřiné společnosti používají jako funkční měnu slovenské koruny pro SLOVAK AIR SERVICES s.r.o. a české koruny pro ostatní společnosti.


15. TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI Společnost prováděla transakce s následujícími spřízněnými stranami. Všechny transakce byly provedeny za běžných komerčních podmínek. Operace, pohledávky a závazky vztahující se k 31. prosinci 2005 k těmto spřízněným stranám byly následující: Spfiíznûná strana

Povaha transakcí

V˘nosy

Náklady

Pohledávky

Závazky

tis. USD

tis. USD

tis. USD

tis. USD


Poskytování sluÏeb

321

0

49

0



283

1 554

159

435

âSA Airtours s.r.o.


53

149

12

14

âSA Support s.r.o.


134

4 412

12

436



36

0

150

0

827

6 115

382

885

Operace, pohledávky a závazky vztahující se k 31. prosinci 2004 ke spřízněným stranám byly následující: Spfiíznûná strana

Povaha transakcí

V˘nosy

Náklady

Pohledávky

Závazky

tis. USD

tis. USD

tis. USD

tis. USD



269

0

23

0



11

1

5

2

âSA Airtours s.r.o.


168

107

15

7

âSA Support s.r.o.


214

3 383

26

450



320

0

333

0

982

3 491

402

459

Společnost v roce 2005 a 2004 poskytla krátkodobý úvěr společnosti ČSA Support s.r.o. ve výši 203 tis. USD, který byl k datu účetní závěrky splacen. Dále společnost v roce 2004 poskytla dlouhodobý úvěr společnosti CSA Services, s.r.o., s jistinou ve výši 96 tis. USD včetně časově rozlišených úroků. 16. ZÁSOBY tis. USD Materiál a náhradní díly Nedokonãená v˘roba ZboÏí

2005

2004

18 800

21 184

142

131

4 447

3 054

23 389

24 369

Materiál je uveden v čisté hodnotě po zohlednění opravné položky ve výši 558 tis. USD (2004: 935 tis. USD). Nejvýznamnější část zásob tvoří náhradní díly pro letadla.


17. OSTATNÍ FINANČNÍ AKTIVA (tis. USD)

2005

2004

Pohledávky z obchodního styku

77 441

74 442

Zálohy

25 214

30 224

Pohledávky za zamûstnanci

1 566

1 803

Pohledávka z titulu DPH

3 126

2 960

Ostatní pohledávky

1 817

1 378

109 164

110 807

8 399

6 460

Pohledávky z obchodního styku a dal‰í pohledávky Dlouhodobé pohledávky

Průměrná doba splatnosti u prodejů leteckých služeb je 30 dní. Pohledávky z obchodního styku jsou uvedeny v čisté hodnotě po odečtení opravné položky k pochybným pohledávkám ve výši 2 347 tis. USD (2004: 2 600 tis. USD), která byla stanovena na základě věkové struktury pohledávek po lhůtě splatnosti. Dlouhodobé pohledávky ve výši 6 827 tis. USD k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 4 669 tis. USD) se vztahují k operativnímu pronájmu letadel. Výše dlouhodobých pohledávek s dobou splatnosti delší než 5 let činí 2 660 tis. USD k 31. prosinci 2005 (k 31. prosinci 2004: 594 tis. USD). Tyto pohledávky jsou vratné, pokud společnost splní podmínky smlouvy při ukončení operativního pronájmu. Dále se dlouhodobé pohledávky vztahují k obchodním zastoupením společnosti a celnímu úřadu. Dlouhodobé pohledávky za ovládanou a řízenou osobou ve výši 96 tis. USD k 31. prosinci 2005 a 2004 představují dlouhodobý úvěr, který společnost v roce 2004 poskytla společnosti CSA Services, s.r.o (viz poznámka 15). Vedení společnosti považuje účetní hodnotu pohledávek z obchodního styku a ostatních pohledávek za dobrou aproximaci jejich tržní hodnoty. Peníze a peněžní ekvivalenty tis. USD Peníze a ceniny BûÏné úãty Termínové vklady (se splatností ménû neÏ tfii mûsíce)

2005

2004

936

119

10 758

9 889

42 374

88 384

54 068

98 392

Zůstatky na běžných účtech a peníze v hotovosti zahrnují peníze a krátkodobé vklady. Účetní hodnota těchto aktiv se přibližně rovná jejich tržní hodnotě. Peněžní prostředky s omezeným přístupem ve výši 720 tis. USD (v roce 2004: 1 294 tis. USD) jsou drženy na vázaných účtech jako záruka nájemních smluv a dalších smluv týkajících se dodávek zboží a služeb. Peněžní prostředky s omezeným přístupem nesou úrokový výnos.


18. ZÁKLADNÍ KAPITÁL Poãet schválen˘ch

Upsané, vydané

a vydan˘ch akcií

Kmenové akcie v hodnotû 10 000 Kã na akcii

273 551

a plnû splacené akcie 2005

2004

tis. USD

tis. USD

111 254

122 312

Společnost neměnila výši základního kapitálu v roce 2005 ani 2004. Rozdíl ve výše uvedených částkách mezi roky 2004 a 2005 je způsoben použitím odlišného směnného kurzu pro přepočet účetní závěrky do měny vykazování. K 31. prosinci 2005 byly podíly na základním kapitálu a hlasovacích právech jednotlivých akcionářů následující: Akcionáfii

Poãet akcií

Podíl na základním kapitálu

155 698

56,92

âeská konsolidaãní agentura

94 617

34,59

Ostatní akcionáfii (ménû neÏ 20 %)

23 236

8,49

273 551

100,00

% Fond národního majetku âeské republiky

Počet hlasů Fondu národního majetku ČR a jím ovládaných osob je stanovami společnosti omezen na 49,9 % všech hlasů. 19. OSTATNÍ SLOŽKY VLASTNÍHO KAPITÁLU Nerozdělená ztráta zahrnující ztrátu, resp. zisk běžného období byla v roce 2005 podle zákona o účetnictví a v souladu s ostatními příslušnými předpisy České republiky („CAS”) 1 185 755 tis. Kč (48 756 tis. USD), v roce 2004: 673 490 tis. Kč (31 995 tis. USD), a proto v souladu s platnou zákonnou úpravou České republiky nejsou k dispozici žádné fondy, které by mohly být rozděleny akcionářům. Nedělitelný kapitálový fond – zákonný rezervní fond je tvořen v souladu s Obchodním zákoníkem povinným přídělem ze zisku podle CAS. Tento fond může být použit pouze k vyrovnání kumulované ztráty z minulých let. OceÀovací rozdíly vãetnû odloÏené danû

Akcie France Telecom Úrokové swapy Vnitfiní hodnota opcí Komoditní deriváty – swapy OdloÏen˘ daÀov˘ závazek Zaji‰tûní kurzov˘ch rizik

31. prosince 2005

31. prosince 2004

tis. USD

tis. USD

3 778

6 160

-876

-3 710

0

-341

1 399

0

-1 355

-5 531

5 641

23 046

8 587

19 624

Výše uvedené oceňovací rozdíly zahrnují přecenění vztahující se k cenným papírům a derivátům nebo jiným instrumentům použitým pro zajištění rizik (poznámka 21).


20. BANKOVNÍ ÚVĚRY A PŮJČKY Dlouhodobé úročené úvěry Mûna

Zaji‰tûní

Splatnost

2005

2005

2004

2004

mûna úvûru (tis.)

tis. USD

mûna úvûru (tis.)

tis. USD 24 656

Bankovní úvûry

USD

Letadla a simulátor

2004–2010

18 347

18 347

24 656

Bankovní úvûry

EUR

Cargoterminál

2004–2010

9 062

10 690

11 305

29 037

15 399 40 055

Členění dlouhodobých úvěrů podle splatnosti: 2005

2005

Mûna úvûru

2004

Celkem

2004

Mûna úvûru

Celkem

tis. EUR

tis. USD

tis. USD

tis. EUR

tis. USD

Na poÏádání nebo do jednoho roku

2 243

6 131

8 777

2 243

6 309

9 364

V druhém roce

2 243

5 770

8 416

2 243

6 131

9 186

Ve tfietím aÏ pátém roce vãetnû

4 576

6 446

11 844

6 729

11 516

20 682

0

0

0

90

700

823

9 062

18 347

29 037

11 305

24 656

40 055

Po pûti letech

tis. USD

Minus závazek splatn˘ do 1 roku (vykázáno jako krátkodob˘ závazek)

-2 243

-6 131

-8 777

-2 243

-6 309

-9 364

Závazek splatn˘ po 1 roce

6 819

12 216

20 260

9 062

18 347

30 691

Společnost má jeden úvěr, který je pevně úročen. Ostatní úvěry mají variabilní úrokovou sazbu na bázi LIBOR nebo EURIBOR. Úrokové sazby se pohybovaly v roce 2005 v rozmezí 2,82 až 6,99 % p. a. (1,21 až 6,99 % v roce 2004). Vedení společnosti odhaduje, že účetní hodnota úročených úvěrů přibližně odpovídá jejich tržní hodnotě. Zajištění dlouhodobých úvěrů je popsáno v poznámce 11. Krátkodobé bankovní úvěry a půjčky Úãel

Mûna





v tis. mûny úvûru

tis. USD

v tis. mûny úvûru

tis. USD

550 000

22 369

0

0

Provozní úvûr

Kã

Provozní úvûr

EUR

16 846

19 872

0

0

Provozní úvûr

USD

16 000

16 000

0

0

58 241

0

Krátkodobá ãást dlouhodobého úvûru

8 777

9 364

Celkem krátkodobé bankovní úvûry

67 018

9 364

Výše úrokových sazeb krátkodobých bankovních úvěrů se v roce 2005 pohybovala v intervalu 2,08 % až 5,02 % p.a. K 31. prosinci 2004 společnost nečerpala krátkodobé provozní úvěry.


21. FINANČNÍ DERIVÁTY A ZAJIŠTĚNÍ RIZIK Společnost je vystavena riziku, které vyplývá z pohybů cen paliva, úrokových sazeb a směnných kurzů. Z tohoto důvodu se společnost (i) snaží maximálně vyvažovat tato rizika, (ii) kontrolovat čistou pozici s cílem udržet optimální efekt na čistý zisk a (iii) zajistit otevřenou pozici, jestliže to je nutné. Společnost identifikuje jednotlivé budoucí peněžní toky, pro které má uzavřeny zajišťovací deriváty. Společnost nedrží spekulativní deriváty. Cenové riziko Cenové riziko spojené s pohyby cen paliva (výdaje na palivo tvoří zhruba 25 % nákladů na materiál a služby) bylo v letech 2004 a 2005 částečně zajištěno řadou komoditních opcí a swapů. Tyto instrumenty zajišťují nepřekročení stanovené maximální úrovně ceny za tunu paliva. Komoditní deriváty (zajištění ceny paliva) k 31. prosinci Zaji‰Èovací nástroj

Datum splatnosti

TrÏní cena 2005

TrÏní cena 2004

tis. USD

tis. USD

Kladná

Záporná

Kladná

Záporná

Komoditní deriváty

Do jednoho mûsíce

1 065

-2 743

318

0


Od jednoho do tfií mûsícÛ

2 507

-1 614

1 113

0


Od tfií mûsícÛ do jednoho roku

4 320

-2 136

0

0

7 892

-6 493

1 431

0


Výše uvedené deriváty používá společnost jako zajišťující a pravidelně prověřuje splnění kritérií zajišťovacího účetnictví. Úrokové riziko Společnost primárně používá variabilně úročené zdroje financování tak, aby snižovala úrokové riziko a z něj vyplývající riziko změn reálných hodnot závazků společnosti. Trh letecké přepravy je silně konkurenční. Využití variabilních úrokových sazeb je vhodné i vzhledem k jejich poklesu v případě nižší úrovně konkurence. Úrokové swapy jsou uzavírány pouze s partnery s nejlepším hodnocením úvěrového rizika. Zaji‰Èovací nástroj

Datum sjednání obchodu

Datum splatnosti

TrÏní cena 2005

TrÏní cena 2004

tis. USD

tis. USD -1 999

Úrokov˘ swap (ãíslo 1)

15. kvûtna 2001

15. ãervna 2007

-435

Úrokov˘ swap (ãíslo 2)

14. kvûtna 2001

15. srpna 2007

-441

-1 711

-876

-3 710

Úrokov˘ swap

Výše uvedené deriváty používá společnost jako zajišťující a pravidelně prověřuje splnění kritérií zajišťovacího účetnictví. Měnové riziko Měnové riziko spojené s dolarovými závazky vyplývajícími z uzavřených leasingových smluv je zajištěno budoucími dolarovými peněžními toky – část tržeb je získávána ve stejné měně jako jsou závazky vyplývající z leasingů. Vzhledem k tomu, že zajištění je efektivní, jsou změny reálné hodnoty závazků z leasingů účtovány do vlastního kapitálu do fondu oceňovacích rozdílů. Tyto hodnoty ovlivňují výkaz zisku a ztráty ve stejném účetním období jako dopady z cizoměnových tržeb zajišťujících příslušná kurzová rizika. Zajištění měnového rizika závazků z leasingu je realizováno v souvislosti se změnou standardu IAS 21. Kurzové rozdíly ze závazků z leasingu před tímto obdobím jsou součástí výsledků hospodaření minulých let. Kurzové rozdíly z přecenění závazků z leasingu k rozvahovému dni po 1. lednu 2004 jsou součástí Rezervy z přecenění (viz poznámka 19) a ovlivňují výkaz zisku a ztráty ve stejném období jako příslušné dolarové tržby, které zajišťují kurzové riziko z těchto závazků.


Úvěrové riziko Ve většině případů je prodej osobních a nákladních přepravních dokladů zajišťován prostřednictvím agentur, které jsou pod působností IATA. Tyto agentury jsou zapojeny do specifického zúčtovacího systému dané země pro vypořádání prodeje osobních a nákladních přepravních dokladů. Jednotlivé agentury jsou kontrolovány příslušným zúčtovacím centrem. Úvěrové riziko z agenturních prodejů je relativně malé vzhledem k jejich celosvětovému rozmístění. Pokud smlouva, na jejímž základě jsou platby prováděny, výslovně nestanoví jinak, jsou obvykle pohledávky a závazky mezi leteckými společnostmi vypořádány na dvoustranném základě nebo prostřednictvím IATA Clearing House. Vypořádání se obvykle provádí jako vyrovnání všech pohledávek a závazků v pravidelných měsíčních intervalech. Tento postup přispívá k významnému snížení rizika nezaplacení. V některých případech může být požadováno samostatné zajištění určitých jiných platebních dohod pro ostatní transakce. Pro všechny ostatní platební vztahy, v závislosti na druhu a objemu příslušné platby, může být požadováno zajištění nebo reference týkající se úvěrové historie. Historická data z obchodních vztahů, zejména ve vztahu k platebnímu chování, jsou využívána k snížení rizika nesplacení pohledávek. Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny pro známá rizika. Úvěrové riziko z investic a derivátových finančních instrumentů vyplývá z nebezpečí, že smluvní partner nezaplatí. Vzhledem ke skutečnosti, že transakce jsou uzavírány se smluvními stranami s vysokým ratingem, je riziko nezaplacení malé. Úvěry smluvním stranám s určitým ratingem jsou poskytovány pouze v případě, pokud je riziko nezaplacení vyváženo pokrytím strategických záměrů nebo jsou na tyto úvěry poskytnuty záruky nebo zajištění. Riziko likvidity Likvidita společnosti je na jedné straně zabezpečena odpovídajícím plánem likvidity a na druhé straně strukturou financování – vysokou úrovní finančních prostředků a dostatečnými krátkodobými úvěrovými linkami. Likvidní prostředky v širším pojetí dosahují přibližně výše 59 314 tis. USD (2004: 105 423 tis. USD). Tyto prostředky zahrnují peníze, peněžní ekvivalenty a likvidní finanční aktiva k prodeji bez vázaných peněžních prostředků (poznámka 17). Dále jsou k datu účetní závěrky k dispozici smluvně zajištěné nečerpané úvěrové linky ve výši více než 93 475 tis. USD (2004: 21 885 tis. USD). Závazky společnosti z operativního pronájmu jsou splatné v pravidelných měsíčních splátkách a jsou kryty příjmy z provozní činnosti, které jsou ovlivněny sezonními výkyvy. 22. DAŇ ZE ZISKU Ve zdaňovacím období 2004 společnost uplatnila daňovou ztrátu vzniklou v letech 2000 a 2001 společně s odpočtem ve výši 10 % vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku nově zařazeného v letech 1994 až 2004. Výše těchto ztrát a odpočtů zcela pokryla základ daně. Z toho důvodu byla splatná daň z příjmů rovna nule. V roce 2005 vykázala společnost daňovou ztrátu. Odložený daňový závazek je vypočten za použití daňové sazby platné v období očekávané realizace odložené daně. tis. USD

2005

2004

V˘kaz zisku a ztráty: Splatná daÀ - v˘nos / (náklad) OdloÏená daÀ - v˘nos / (náklad)

0

0

5 467

-3 760

5 467

-3 760

4 176

-5 531

V˘kaz zmûn vlastního kapitálu: OdloÏená daÀová pohledávka / (závazek)


Daň z příjmu vykázaná ve výkazu zisku a ztráty může být odsouhlasena na tzv. teoretickou výši daně, tj. vypočítanou daň dle platné daňové sazby ze zisku před zdaněním následujícím způsobem: 2005

2004

tis. USD Zisk / (ztráta) pfied zdanûním DaÀ z pfiíjmu dle platné daÀové sazby - v˘nos / (náklad) Trvalé rozdíly DaÀ z pfiíjmu v˘nos / (náklad)

%

-20 946

tis. USD

%

23 986

5 027

24,0

-6 236

26,0

440

2,1

2 476

-10,3

5 467

26,1

-3 760

15,7

tis. USD

Rozvaha 2005

2004

37 415

39 284

OdloÏené daÀové závazky a pohledávky: Rozdíl mezi daÀovou a úãetní hodnotou dlouhodobého majetku Opravná poloÏka k pohledávkám a zásobám Pfiecenûní finanãních aktiv/závazkÛ na reálnou hodnotu Pfiecenûní zaji‰Èovacích derivátÛ DaÀové ztráty Rezerva na dovolenou a finanãní rizika DaÀové rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku âisté odloÏené daÀové závazky

-296

-279

1 233

1 640

1 479

4 059

-6 115

0

-693

-1 395

10 531

13 645

43 554

56 954

Společnost má k dispozici dosud neuplatněný reinvestiční odpočet, jehož daňová hodnota činí přibližně 10 000 tis. USD. Tato hodnota není v souladu s IAS 12 vykázána jako součást odložené daňové pohledávky, resp. závazku. 23. ZÁVAZKY Z FINANČNÍCH PRONÁJMŮ Letadla tis. USD

Minimální leasingové splátky 2005

2004

Souãasná hodnota minimálních leasingov˘ch splátek 2005

2004

Splatné: V prvním roce Ve druhém aÏ pátém roce vãetnû Po pûti letech

Minus budoucí úrokové platby

28 568

28 754

23 291

24 984

104 138

110 349

93 733

101 980

13 542

30 556

13 083

29 747

146 248

169 659

130 107

156 711

-16 141

-12 984

0

0

130 107

156 711

130 107

156 711

Souãasná hodnota závazkÛ z pronájmu Minus závazky splatné do 1 roku (vykázané v rámci krátkodob˘ch závazkÛ) Závazky splatné po jednom roce

-23 291

-24 984

106 816

131 727

Pro významnou část své letadlové flotily společnost používá finanční leasing. Průměrná doba leasingu je 10 až 12 let. V roce 2005 byla průměrná efektivní úvěrová sazba 2,8–4,2 % p. a. (v roce 2004: 2,15 % p.a.). Úroková sazba u pronájmů je variabilní na bázi LIBOR. Proměnlivá úroková sazba je zpravidla čtvrtletně upravována. Všechny závazky z pronájmu letadel jsou v USD.


Automobily tis. USD

Minimální leasingové splátky 2005

Souãasná hodnota minimálních leasingov˘ch splátek

2004

2005

2004

Splatné: V prvním roce

504

512

477

432

Ve druhém aÏ pátém roce vãetnû

307

750

278

756

Po pûti letech

0

0

0

0

811

1 262

755

1 188

Minus budoucí úrokové platby

-56

-74

0

0

Souãasná hodnota závazkÛ z pronájmu

755

1 188

755

1 188

Minus závazky splatné do 1 roku (vykázané v rámci krátkodob˘ch závazkÛ)

-477

-432

Závazky splatné po jednom roce

278

756

2005

2004

Závazky z finanãního pronájmu splatné po jednom roce

107 094

132 483

Závazky z finanãního pronájmu splatné do jednoho roku

23 768

25 416

130 862

157 899

Celkem tis. USD

Všechny závazky z pronájmů aut jsou v českých korunách. Tržní hodnota závazků z pronájmů společnosti se přibližně rovná jejich účetní hodnotě. Závazky společnosti z finančního leasingu jsou zajištěny právem pronajímatele na pronajatý majetek. Čistá účetní hodnota najatého majetku je 206 156 tis. USD (2004: 235 253 tis. USD). 24. OSTATNÍ FINANČNÍ ZÁVAZKY Závazky z obchodního styku a ostatní závazky tis. USD Závazky z obchodního styku a ãasové rozli‰ení

2005

2004

126 677

124 441

Pfiijaté zálohy

2 047

92

Závazky k zamûstnancÛm

7 393

6 804

Stát – závazky

7 088

5 968

Ostatní závazky

2 417

3 192

145 622

140 497

Závazky z obchodního styku a ostatní závazky představují především částky nezaplacené z obchodních vztahů a navazující náklady. Průměrná doba splatnosti závazků z obchodních vztahů je 20 dní. Neproletěné přepravní doklady Neproletěné přepravní doklady ve výši 86 556 tis. USD (2004: 93 058 tis. USD) představují hodnotu prodaných, avšak k datu účetní závěrky nepoužitých přepravních dokladů.


25. REZERVY tis. USD Rezerva na finanãní rizika Rezerva na nevyãerpanou dovolenou a odmûny

2004

Tvorba 2005

PouÏití 2005

2005

447

0

447

0

5 366

2 887

5 366

2 887

5 813

2 887

5 813

2 887

Pfiedpokládan˘ rok pouÏití

2006

Rezervy na finanční rizika souvisí se soudními procesy vedenými proti společnosti v zahraničí a představují nejlepší odhad managementu o pravděpodobném výsledku. 26. POTENCIÁLNÍ ZÁVAZKY Management společnosti si k 31. prosinci 2005 není vědom jiných významných potenciálních závazků než těch uvedených v poznámce 25. Potenciální závazky vznikají společnosti z jejího vlivu na životní prostředí. Společnost připravila politiku životního prostředí, v rámci které jsou sledovány vlivy její činnosti na životní prostředí výslovně v těchto oblastech: — nakládání s pevným a kapalným odpadem; — znečišťování ovzduší; — hluk z letecké činnosti. Společnost si není vědoma žádného porušení aplikovatelných norem, které by mohlo vést k významným sankcím nebo jiným poplatkům. 27. KAPITÁLOVÉ ZÁVAZKY Společnost odebere v letech 2006 až 2008 12 letadel, z nichž dvě již byly dodána k datu schválení účetní závěrky. Tento nákup bude financován prostřednictvím finančního leasingu. Společnost nemá žádné další významné smluvní kapitálové závazky. 28. OPERATIVNÍ LEASING Společnost má závazky vyplývající z nevypověditelných smluv o operativním leasingu s následující splatností: tis. USD Do jednoho roku Ve druhém aÏ pátém roce Po pûti letech

Splátky v rámci operativního leasingu představují úhrady nájemného za některé z letadel flotily společnosti. Operativní leasingy jsou sjednávány v průměru na dobu pěti let.

2005

2004

50 466

33 765

104 331

50 663

19 656

8 806

174 453

93 234


29. VLIV ZAVEDENÍ FUNKČNÍ MĚNY V důsledku zavedení funkční měny a zveřejnění účetní závěrky v měně vykazování došlo k následujícím rozdílům u položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty v porovnání vykázaných údajů za rok 2004 a srovnatelného období roku 2004 v účetní závěrce za rok 2005. V˘kaz zisku a ztráty

2004

2004

pfied revidovan˘m IAS 21

pfiepracovan˘

V˘nosy z letecké pfiepravy

692 961

745 262

-52 301


166 399

116 016

50 383

Spotfieba materiálu a sluÏeb

-536 463

-539 044

2 581

Osobní náklady

-135 709

-136 991

1 282

Odpisy

-43 281

-51 150

7 869

Ostatní provozní náklady

-96 692

-92 762

-3 930

tis. USD

Kurzové rozdíly

Rozdíl

-4 809

-5 971

1 162

42 406

35 360

7 046

âisté úrokové náklady

-6 357

-6 210

-142

âisté ostatní finanãní náklady

-5 137

-5 164

27

Zisk/(ztráta) pfied zdanûním

30 912

23 986

6 926

Zisk/(ztráta) z provozní ãinnosti

DaÀ z pfiíjmu v˘nos/(náklad) âist˘ zisk/(ztráta) za období Zisk/(ztráta) na akcii (USD)

-7 988

-3 760

-4 228

22 924

20 226

2 698

83,80

73,94

9,9


Rozvaha

2004

2004

tis. USD

pfied revidovan˘m IAS 21

pfiepracovan˘

Rozdíl

AKTIVA Stálá aktiva Pozemky, budovy a zafiízení

438 908

542 151

-103 243

Nehmotná aktiva

2 975

3 327

-352

Finanãní investice

8 160

8 161

-1

0

6 460

-6 460

450 043

560 099

-110 056

19 999

24 369

-4 370

111 466

110 807


ObûÏná aktiva Zásoby Pohledávky z obchodního styku a ostatní pohledávky

659

Stát – daÀová pohledávka

2 762

Deriváty

1 431

1 431

0

PenûÏní prostfiedky s omezen˘m pfiístupem

1 290

1 294

-4

Úãty v bankách a penûÏní prostfiedky

Aktiva celkem

2 762

98 395

98 392

3

235 343

236 293

-950

685 386

796 392

-111 006

-22 803

VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY Kapitál a rezervní fondy Základní kapitál

99 509

122 312

Nedûliteln˘ kapitálov˘ fond

1 449

2 275

-826

Rezerva z pfiecenûní

2 110

19 624

-17 514

V˘sledky hospodafiení minul˘ch let

99 102

130 950

-31 848

Zisk/(ztráta) za období

22 924

20 226

2 698

0

3 019

-3 019

219 094

298 406

-79 312

5 394

5 813

-419

Kurzov˘ rozdíl z pfiecenûní na vykazovanou mûnu

Rezervy Dlouhodobé závazky Bankovní úvûry Závazky z finanãních pronájmÛ OdloÏen˘ daÀov˘ závazek

30 691

30 691

0

132 362

132 483

-121

37 994

56 954

-18 960

201 047

220 128

-19 081

135 041

140 497

-5 456

86 342

93 058

-6 716

9 364

9 364

0

25 394

25 416

-22

Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku a ostatní závazky Neproletûné pfiepravní doklady Bankovní úvûry a kontokorenty – splatné do jednoho roku Závazky z finanãních pronájmÛ Deriváty

Vlastní kapitál a závazky celkem

3 710

3 710

0

259 851

272 045

-12 194

685 386

796 392

-111 006


Změnu ve výši počátečního stavu nerozděleného zisku k 1. lednu 2004 lze analyzovat následovně: tis. USD Ztráta ze sníÏení hodnoty (pozn. 2 – Zmûny v úãetních pravidlech) Dopad pfiepoãtu na mûnu vykazování

-52 389 73 314 20 925

30. PENZIJNÍ PLÁNY Penzijní a jiné důchodové výhody V České republice funguje systém státního penzijního pojištění doplněný soukromým důchodovým připojištěním. Obecně nejsou důchody placeny zaměstnavateli a společnost nemá v oblasti důchodového zajištění ke svým zaměstnancům žádné závazky. Společnost je pouze povinna za své zaměstnance přispívat na státní sociální a zdravotní pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Společnost není povinna přispívat nad platnou, zákonem stanovenou sazbu. Příspěvky jsou účtovány do nákladů v okamžiku splatnosti a mají vliv na zisk a ztrátu v daném období. Proto společnost není vystavena žádným důchodovým závazkům ke svým zaměstnancům a v důsledku toho nebylo v jejím účetnictví uznáno žádné navýšení důchodových závazků. 31. DLOUHODOBÉ SMLUVNÍ VZTAHY SkyTeam alliance Zásady spolupráce aliance Sky Team v oblasti cílů, užití značky a společných projektů jsou zakotveny ve Smlouvě o Alianci. Detaily spolupráce jsou upraveny formou dvoustranných rámcových smluv s jednotlivými členy aliance. Tyto smlouvy jsou sjednány do října 2010 a regulují projekty vzájemné spolupráce, propojení linek, programy frequent flyer a jiné provozní záležitosti. 32. NÁSLEDNÉ UDÁLOSTI Akcionáři Fond národního majetku ČR byl s účinností ke dni 1. ledna 2006 zrušen zákonem č. 178/2005 Sb. o zrušení Fondu národního majetku České republiky. Podle tohoto zákona přešla působnost Fondu národního majetku ČR na Ministerstvo financí ČR, které se tímto přechodem působnosti stalo držitelem hromadné akcie společnosti a jeho podíl na základním kapitálu společnosti činí 56,92 %. Představenstvo Dne 19. ledna 2006 ukončil své působení ve funkci prezidenta a předsedy představenstva společnosti Ing. Jaroslav Tvrdík. Na pozici prezidenta a předsedy představenstva společnosti byl jmenován Ing. Radomír Lašák, MBA. Dne 31. ledna 2006 ukončil své působení dosavadní viceprezident pro personalistiku a člen představenstva JUDr. Jaroslav Švábík, na pozici viceprezidenta pro personalistiku byl jmenován RSDr. Dušan Ryban. Ing. Jan Váňa, výkonný ředitel pro strategické plánování a rozvoj a člen představenstva společnosti, končí ve své funkci k 31. květnu 2006. Ing. Peter Jusko, MBA, viceprezident pro letový provoz a člen představenstva společnosti, zůstává ve funkci do ukončení výběrového řízení, které bylo na pozici viceprezidenta pro letový provoz vypsáno.


Vedení společnosti Ing. Marcela Hrdá, viceprezidentka pro marketing a prodej, ukončila své působení k 30. dubnu 2006. Úsek marketingu a prodeje je s platností od 1. května 2006 rozdělen na dva úseky – úsek marketingu a product developmentu a úsek prodeje. Ing. Jan Pavel bude vykonávat funkci viceprezidenta pro ekonomiku do 31. května 2006. Na pozici viceprezidenta pro pozemní provoz bylo vypsáno výběrové řízení, do jehož ukončení zůstává ve funkci dosavadní viceprezident Ing. Jiří Pos. Dozorčí rada Dne 18. ledna 2006 ukončil své působení na pozici předsedy a člena dozorčí rady Ing. Eduard Janota, na pozici předsedy a člena dozorčí rady byl zvolen Ing. Ján Dzvoník. Do data sestavení účetní závěrky ukončili své členství v dozorčí radě JUDr. Ing. Mgr. Libor Lukášek a Ing. Pavel Suchý a náhradními členy dozorčí rady se stali JUDr. Jaroslav Král, CSc., a Ing. Jiří Jurán, MBA. Ostatní události Počátkem roku 2006 proběhlo první profinancování předplateb na letadla (zaplacených dříve z vlastních zdrojů společnosti) dlouhodobým úvěrem. V březnu a dubnu 2006 byly dodány dva nové Airbusy A320. Letadla jsou prvními z 12 letadel, které společnost obdrží v průběhu let 2006 až 2008.


obchodně-přepravní výkony ČSA v letech 1995–2005 Lety

Nalétané km (tis.)

Produktivní hodiny

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

celkem

12 929,5

13 505,5

14 489,5

15 205,0

17 718,5

20 319,0

22 760,5

24 453,0

27 021,5

32 702,0

38 676,0

MP¤

12 781,5

13 505,5

14 478,5

15 204,0

17 718,5

19 704,5

21 595,5

23 319,0

25 970,0

31 488,0

37 168,0

VP¤

148,0

11,0

1,0

614,5

1 165,0

1 134,0

1 051,5

1 214,0

1 508,0

celkem

30 045,8

31 675,0

33 583,6

34 567,0

38 627,7

41 878,2

45 483,7

47 045,2

54 517,1

67 971,7

82 960,5

MP¤

29 962,5

31 675,0

33 580,9

34 566,8

38 627,7

41 551,8

44 853,0

46 430,2

53 935,8

67 291,9

82 119,8

VP¤

83,3

2,8

0,2

326,4

630,7

615,1

581,2

679,8

840,7

celkem

48 944,2

51 133,9

53 687,5

54 949,0

62 310,6

68 808,9

74 687,3

78 210,2

88 769,2

110 123,8

132 831,3

MP¤

48 715,9

51 133,9

53 680,1

54 948,2

62 310,6

67 911,6

72 957,5

76 518,4

87 196,3

108 267,8

130 588,3

VP¤

228,2

7,4

0,8

897,3

1 729,8

1 691,8

1 572,8

1 856,0

2 243,0

Poãet pfiepraven˘ch cestujících (tis.)

VyuÏité oskm (mil.)

celkem

1 488,3

1 612,1

1 733,7

1 801,8

2 064,1

2 461,7

2 877,3

3 065,0

3 591,5

4 345,4

5 217,6

MP¤

1 476,0

1 598,9

1 722,1

1 801,8

2 064,1

2 436,4

2 831,5

3 016,7

3 538,4

4 282,5

5 137,4

VP¤

12,3

13,2

11,5

25,3

45,7

48,3

53,0

62,9

80,2

celkem

2 640,0

2 725,4

2 897,9

2 910,6

3 149,5

3 622,6

3 994,3

4 178,3

5 084,1

6 232,1

7 816,8

MP¤

2 636,6

2 721,7

2 894,8

2 910,6

3 149,5

3 615,7

3 981,7

4 165,0

5 069,3

6 214,5

7 794,4

VP¤

3,4

3,7

3,2

7,0

12,6

13,3

14,8

17,6

22,4

VyuÏití sedaãkové kapacity (%)

VyuÏité tkm (mil.)

Tkm zboÏí, po‰ty (mil.)

celkem

66,6

66,0

66,8

66,3

65,8

70,4

70,8

71,3

72,7

70,5

70,1

MP¤

66,6

66,0

66,8

66,3

65,8

70,5

71,0

71,4

72,8

70,6

70,1

VP¤

43,9

64,7

67,8

41,9

39,6

44,7

48,7

51,2

51,7

celkem

264,4

268,7

285,4

288,3

311,6

360,9

388,3

407,6

498,1

606,0

747,9

MP¤

264,1

268,4

285,1

288,3

311,6

360,2

387,2

406,3

496,7

604,4

745,9

VP¤

0,3

0,3

0,3

0,6

1,2

1,2

1,4

1,6

2,0

celkem

26,8

23,5

24,6

26,3

28,2

34,8

28,9

31,5

40,5

45,2

44,4

MP¤

26,8

23,5

24,6

26,3

28,2

34,8

28,8

31,5

40,5

45,2

44,4

VP¤

0,0

0,0

VyuÏití nabízené kapacity (%)

celkem

57,3

56,1

56,9

56,8

56,6

61,4

62,1

63,7

64,7

62,3

61,9

MP¤

57,3

56,1

56,9

56,8

56,6

61,4

62,2

63,8

64,7

62,3

62,0

VP¤

44,8

64,7

67,1

40,8

40,9

45,6

48,4

51,3

49,8

Poznámka: MPŘ – mezinárodní přeprava VPŘ – vnitrostátní přeprava tkm – tunokilometry oskm – osobokilometry


letadlový park ČSA – souhrnné ekonomické ukazatele NATURÁLNÍ UKAZATELE – ABSOLUTNÍ

A310

A320

A321

B737

B734

B735

AT72

AT42

Evidenãní poãet letadel

4

2

2

6

8

15

4

8

49

PrÛmûrn˘ poãet letadel

4,00

1,55

1,21

6,97

8,00

14,73

4,00

8,37

48,83

Forma vlastnictví: – vlastní

2,00

5,00

4,00

1,00

– finanãní leasing

5,00

– operaãní leasing

PRONÁJEM

BSA

CELKEM

12,00

5,00

10,00

2,00

1,55

1,21

6,97

3,00

4,73

13,78

4,68

8,58

13,42

8,05

10,99

13,80

2,88

Nalétané kilometry – pravidelná pfieprava 11 598 482

3 616 003

84 735

7 717 877

16 318 812

24 307 989

3 403 835

5 971 061

3 498

73 022 292

43 438

82 960 550

PrÛmûrn˘ vûk letadla

– celkem

7,37

26,83 9,58

12 788 012

3 667 071

2 477 721

13 304 924

16 384 318

24 562 170

3 411 957

6 320 939

âisté letové hodiny – produktivní PL

15 305

7 474

4 567

19 588

26 403

34 849

9 412

17 197

SK

15 766

5 217

3 424

19 457

24 928

38 260

9 084

16 636

60

132 831

15 790

5 271

3 444

19 500

24 967

38 385

9 178

16 738

60

133 333

16 893

6 086

3 812

22 281

29 595

45 656

10 470

19 665

66

154 525

16 930

6 147

3 835

22 340

29 649

45 814

10 575

19 788

66

155 144

– celkem Blokové letové hodiny – produktivní – celkem Poãet startÛ Poãet cestujících

134 796

2 513

2 545

1 311

9 103

14 215

25 351

7 563

16 359

23

363 399

231 364

200 580

945 111

1 212 952

1 526 299

270 119

390 413

3 053

78 983 74 348

5 217 638

VyuÏité pfievedené tkm (tis.)

216 816

32 576

38 075

135 539

144 975

145 352

11 568

14 167

552

8 321

747 942

Nabízené pfievedené tkm (tis.)

341 604

49 738

49 376

199 266

237 755

269 915

19 169

25 845

784

13 948

1 207 400

VyuÏité oskm (tis.)

2 141 604

337 314

422 371

1 467 515

1 518 705

1 552 285

124 877

153 510

6 125

92 454

7 816 761

Nabízené oskm (tis.)

2 639 017

512 725

523 950

2 082 405

2 243 326

2 478 270

216 321

290 317

8 015

154 983

11 149 329

80 865

14 671

10 924

54 784

70 080

96 619

6 265

11 098

108

10,82

9,31

7,81

7,66

8,55

7,14

6,29

5,48

11,60

10,86

8,70

8,78

10,15

8,52

7,24

6,48

8,70

9,51

10,27

8,52

7,31

6,63

8,88

Spotfieba LPH v t

345 413

NATURÁLNÍ UKAZATELE – POMùROVÉ Denní vyuÏití letadel – z ãisté doby – z blokové doby

– z blokové doby – sk m.r. 12,57 PrÛmûrná délka úseku (km) PrÛmûrná délka úseku (hod) – z ãisté doby – z blokové doby

5 089

1 441

1 890

1 462

1 153

969

451

386

1 889

1 050

6,28

2,07

2,63

2,14

1,76

1,51

1,21

1,02

2,60

1,69

6,74

2,42

2,93

2,45

2,09

1,81

1,40

1,21

2,86

1,96

810

696

719

682

656

640

372

378

726

622

755

597

646

596

553

536

323

319

660

535

16 954

8 883

15 367

10 187

8 847

5 917

3 389

2 240

12 714

9 015

PrÛmûrná rychlost (km/h) – z ãisté doby – z blokové doby PrÛmûrné vytíÏení letadla (kg) v tom: zboÏí, po‰ta (kg) tj. v % PrÛmûrn˘ nabízen˘ payload (kg)

7,48

1 882

604

25

260

505

229

95

54

23

1 126

11,10

6,80

0,16

2,55

5,71

3,87

2,80

2,41

0,18

12,49

26 708

13 558

19 928

14 974

14 510

10 988

5 617

4 087

18 038

% vyuÏití celkové nabízené kapacity

63,5

65,5

77,1

68,0

61,0

53,9

60,3

54,8

70,5

59,6

14 552 62,0

% vyuÏití celkové nabízené kapacity – sk.m.r.

64,8

67,5

61,8

57,4

58,3

56,6

56,8

61,5

62,3

PrÛmûrn˘ poãet PAX

167

92

170

110

93

63

37

24

141

15

88

PrÛmûrn˘ poãet nabízen˘ch sedadel

206

140

211

156

137

101

63

46

185

25

125

% vyuÏití sedaãkové kapacity

81,2

65,8

80,6

% vyuÏití sedaãkové kapacity – sk.m.r.

81,9

PrÛmûrná doba pojíÏdûní (min) Spotfieba LPH (kg) – na ãistou hodinu – na blokovou hodinu Spotfieba LPH (g) na nabízené oskm

70,5

67,7

62,6

57,7

52,9

76,4

59,7

70,1

69,2

68,5

65,6

55,6

52,4

58,9

61,5

70,5

27

21

18

19

20

18

11

11

16

17

5 121

2 784

3 171

2 809

2 807

2 517

683

663

1 813

2 591

4 777

2 387

2 849

2 452

2 364

2 109

592

561

1 648

2 226

30,6

28,6

20,8

26,3

31,2

39,0

29,0

38,2

13,5

31,0

Poznámka: sk.m.r. – skutečnost minulého roku


zpráva statutárního orgánu společnosti o vztazích mezi propojenými osobami podle ustanovení § 66a) obchodního zákoníku

Oddíl I. Osoby tvořící holding 1. Ovládaná osoba Společnost České aerolinie a.s. se sídlem Praha 6, Letiště Ruzyně, PSČ 160 08 , IČ: 45795908 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem Praha, oddíl B, vložka 1662 (dále „ovládaná osoba”). Ovládaná osoba je obchodní společností, která se zabývá zejména leteckou přepravou. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 2. Ovládající osoba Fond národního majetku ČR se sídlem Rašínovo nábř. 42, 128 00 Praha 2 IČ: 41692918 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem Praha, oddíl A.LXII, vložka 174 (dále „ovládající osoba”). Ovládající osoba je společností, která se zabývá zejména zakládáním akciových a jiných obchodních společností nebo účastí na jejich zakládání a vkládání vkladů do nich, když se k nim zavázal, dále nabýváním a spravováním majetkové účasti formou účasti na podnikání akciových společností a výkonem práv akcionářů, včetně účasti na valných hromadách aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve statutu společnosti. 3. Propojené osoby 1. Společnost: Severočeské mlékárny, a.s. Teplice se sídlem na adrese 415 03 Teplice , Libušina 2154 IČ: 48291749 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 438 Společnost se zabývá zejména výrobou mléčných výrobků aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 2. Společnost: KONAX a.s. - v likvidaci se sídlem na adrese Jihlava, Křižíkova 17 IČ: 46347801 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 807 Společnost se zabývá zejména výrobou, prodejem nábytkových plyšů, tkaných kožešin a ostatních vlasových tkanin aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti.

3. Společnost: Ormilk, a.s. v likvidaci se sídlem na adrese 564 01 Žamberk IČ: 60109092 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, vložka 1043 Společnost se zabývá zejména výrobou mléčných výrobků aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 4. Společnost: ČESKÝ TELECOM, a.s. se sídlem na adrese 130 34 Praha 3, Olšanská 55/5 IČ: 60193336 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2322 Společnost se zabývá zejména zřizováním a provozováním jednotné telekomunikační sítě (dále „JTS"). Zřizováním a provozováním telekomunikačních zařízení a pevné sítě s technickými parametry odpovídajícími doporučením ITU a normám ETSI a prováděním jejich obnovy a údržby pro zajištění poskytování takovýchto služeb v České republice, s výjimkou zařízení pro poskytování místní telefonní služby a pro místní přístup k meziměstské a mezinárodní telefonní službě na územích, ve kterých výhradní práva pro poskytování těchto služeb byla udělena jinému provozovateli aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 5. Společnost: UNITEX a.s. se sídlem Šumavská 31, Brno, PSČ 659 07 IČ: 49969358 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1219 Společnost se zabývá obchodní živností – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelskou činností, poskytováním skladových služeb aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 6. Společnost: Severočeské doly a.s. se sídlem na adrese 430 01 Chomutov, Boženy Němcové 5359 IČ: 49901982 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 495 Společnost se zabývá provozováním čerpacích stanic s palivy a mazivy, podnikáním v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, zprostředkováním služeb, rozvodem tepla a elektřiny aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 7. Společnost: AERO HOLDING a.s. v likvidaci se sídlem na adrese Praha 9, Beranových 130 IČ: 00002127 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 361 Společnost se zabývá zejména zprostředkovatelskými a obstaravatelskými činnostmi souvisejícími s výzkumem, výrobou, distribucí a užitím letecké techniky a komplementárních strojírenských výrobních programů aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti.


8. Společnost: UNIPETROL, a.s. se sídlem na adrese 110 05 Praha 1, Klimentská 10 IČ: 61672190 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 3020 Společnost se zabývá zejména výzkumem a vývojem v oblasti přírodních a technických věd, činností podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 9. Společnost: PRESTA, výroba stavebních hmot a dílců, a.s. se sídlem na adrese 470 11 Česká Lípa, Litoměřická 2722 IČ: 46708944 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 288 Společnost se zabývá výrobou cementového zboží v rozsahu: výroba stavebních hmot a dílců. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 10. Společnost: ČEZ, a. s. se sídlem na adrese 140 53 Praha 4, Duhová 2/1444 IČ: 45274649 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1581 Společnost se zabývá zejména montáží, opravou, údržbou vyhrazených elektrických zařízení a výrobou rozvaděčů nízkého napětí, revizemi elektrických zařízení, výrobou elektřiny, výrobou a dovozem chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 11. Společnost: Teplotechna Praha, a.s. se sídlem na adrese 113 39 Praha 2, Ječná 39 IČ: 60192933 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2283 Společnost se zabývá zejména výrobou výrobků z plastů pro stavebnictví, projektovou činností v investiční výstavbě aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 12. Společnost: SEVAC a.s. „v likvidaci“ se sídlem na adrese 281 63, Okres: Kolín, Kostelec nad Černými Lesy, Bohumile IČ: 60192968 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2291 Společnost se zabývá zejména výzkumem, vývojem, výrobou imunologických, biologických, biochemických, chemických a farmaceutických přípravků, kosmetických a jiných přípravků, navazujících na hlavní výrobní programy, a současně i zásobováním odběratelů těmito produkty aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 13. Společnost: HOLDING KLADNO a.s. “v likvidaci“ se sídlem na adrese Kladno, Cyrila Boudy 1444 IČ: 45144419 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1335 Společnost se zabývá zejména výrobou a odbytem surové oceli, oceli profilové jemné, střední a hrubé oceli široké a tažené, trubkových výrobků, trubek ocelových svařovaných (kromě přesných), válců pro tváření kovů aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti.

14. Společnost: STAZAP,a.s. se sídlem na adrese 108 00 Praha 10, Tiskařská 12 IČ: 45280100 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1623 Společnost se zabývá zejména pronájmem nebytového fondu vč. doplňkových služeb aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 15. Společnost: Silnice Teplice a.s. v likvidaci se sídlem na adrese Teplice, Chelčického 7 IČ: 47285583 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 327 Společnost se zabývá zejména výstavbou, rekonstrukcemi, opravami a údržbou v oborech inženýrského, pozemního, průmyslového a vodního stavitelství aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 16. Společnost: MERO ČR, a.s. se sídlem na adrese 278 01 Kralupy nad Vltavou, Veltruská 748 IČ: 60193468 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2334 Společnost se zabývá zejména nákupem, prodejem ropy a ropných výrobků; přepravou ropy ropovodem a skladováním ropy aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 17. Společnost: ČEPRO, a.s. se sídlem na adrese 111 21, Praha 1, Spálená 5, čp. 84 IČ: 60193531 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2341 Společnost se zabývá zejména nákupem, prodejem a skladováním paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodejem a skladováním paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 18. Společnost: OSINEK, a.s. se sídlem na adrese 706 02 Ostrava-Vítkovice, Ruská 56, č.p. 397 IČ: 00012173 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 2392 Společnost se zabývá zejména správou majetku; zprostředkováním obchodu a zprostředkováním služeb aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 19. Společnost: PPP Centrum a.s. se sídlem na adrese Praha 2, Rašínovo nábřeží 42, PSČ 128 00 IČ: 00013455 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 9672 Společnost se zabývá zejména pořádáním odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, včetně lektorské činnosti aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti.


20. Společnost: PAL a.s. se sídlem na adrese Praha 2 – Nové město, Rašínovo nábř. 390/42, 120 00 IČ: 00211222 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 614 Společnost se zabývá zejména správou majetku určeného k restituci a vypořádání hospodářské činnosti akciové společnosti. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 21. Společnost: LETKA, a.s. se sídlem na adrese Praha 2, Rašínovo nábř. 42 IČ: 25134132 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4759 Společnost se zabývá koupí zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodejem. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 22. Společnost: THERMAL-F, a.s. se sídlem na adrese 360 01 Karlovy Vary, I. P. Pavlova 2001/11 IČ: 25401726 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka 813 Společnost se zabývá zejména provozem nestátního zdravotnického zařízení s druhem a rozsahem poskytované péče: FBLR – poskytováním komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče – preventivní, kurativní a rehabilitační aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti. 23. Společnost: Dřevařské závody Borohrádek - F, a.s. se sídlem na adrese 517 24 Borohrádek, Okres: Rychnov nad Kněžnou, Nádražní 35 IČ: 25288016 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, vložka 1783 Společnost se zabývá zejména truhlářstvím aj. Podrobně je předmět podnikání specifikován ve stanovách společnosti.

3. Struktura propojení Ovládající osoba má procentuální podíl na propojených osobách v následující výši: Propojené osoby

Procentuální podíl

Poznámka

Severoãeské mlékárny, a.s. Teplice

40,78 %

KONAX a.s. - v likvidaci

44,10 %

Ormilk, a.s. v likvidaci

46,99 %

âESK¯ TELECOM, a.s.

51,10 %

UNITEX a.s.

52,00 %

Severoãeské doly a.s.

55,40 %

do 19. 2. 2005

55,79%

od 19. 2. 2005 nová v˘‰e ZK,

pfievod akcií 16. 6. 2005, poté nulové drÏení

pfievod akcií 19. 12. 2005, poté nulové drÏení AERO HOLDING a.s. v likvidaci

61,83 %

UNIPETROL, a.s.

62,99 %


a dílcÛ, a.s.

66,12 %


âEZ, a. s.

67,61 %

PRESTA, v˘roba stavebních hmot

Teplotechna Praha, a.s.

73,52 %

SEVAC a.s. v likvidaci

78,86 %

HOLDING KLADNO a.s. “v likvidaci“

96,85 %

Interhotel Transit Praha a.s.

97,00 %

od 30. 2. 2002 v konkursu

v˘maz z OR 27. 4. 2004, zru‰ení akcií v SCP 8. 12. 2005, poté nulové drÏení

STAZAP,a.s.

100 %

Silnice Teplice a.s. v likvidaci

100 %

MERO âR, a.s.

100 %

âEPRO, a.s.

100 %


OSINEK, a.s.

100 %

PPP Centrum a.s.

100 %

PAL a.s.

100 %

zmûna ZK k 26. 6. 2004

LETKA, a.s.

100 %

od 29. 9. 2005 nová v˘‰e ZK

Seznam společností ovládaných výše uvedenými propojenými osobami je uveden v příloze č. 1 této zprávy, jež je její nedílnou součástí.

THERMAL-F, a.s.

100 %

Dfievafiské závody Borohrádek - F, a.s..

100 %

Oddíl II. Vztahy mezi osobami holdingu

Oddíl III. Rozhodné období

1. Způsob ovládání Ovládající osoba vlastní akcie ovládané osoby, jejichž souhrnný procentuální podíl na základním kapitálu ovládané osoby činí 56,92 %.

Tato zpráva je zpracována za poslední účetní období tj. za období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005.

2. Personální unie Ovládané osobě, jednající s péčí řádného hospodáře, je ke dni vypracování této zprávy známo, že: — v roce 2005 byl členem dozorčí rady ovládané osoby JUDr. Mgr. Ing. Libor Lukášek, bytem Okružní 1956/48, Žďár nad Sázavou 3, PSČ 591 01 (jeho funkce skončila ke dni 18. 1. 2006) a současně je členem představenstva propojené osoby THERMAL-F, a.s. — v roce 2005 byl členem dozorčí rady ovládané osoby Ing. Pavel Suchý, bytem Milešovská 10/1986, Praha 3, PSČ 130 00 (jeho funkce skončila ke dni 28. 2. 2006) a současně byl v období od 1. 1. 2005 do 8. 6. 2005 členem dozorčí rady propojené osoby UNIPETROL, a.s., a zároveň je členem dozorčí rady propojené osoby ČEZ, a. s.


Oddíl IV. Smlouvy a dohody uzavřené mezi osobami holdingu

Oddíl VI. Důvěrnost informací

Přehled o smlouvách uzavřených v rozhodném období.

1. Za důvěrné jsou v rámci holdingu považovány informace a skutečnosti, které jsou součástí obchodního tajemství ovládající, ovládané i dalších propojených osob, a také ty informace, které byly za důvěrné jakoukoliv osobou, která je součástí holdingu, označeny. Dále jsou to veškeré informace z obchodního styku, které by mohly být samy o sobě nebo v souvislosti s jinými informacemi nebo skutečnostmi k újmě jakékoliv z osob tvořících holding.

Smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku Název smlouvy: Rámcová smlouva o poskytování telekomunikačních služeb Rámcová smlouva na poskytování hlasového řešení Smlouva na poskytování cenového plánu Smlouva na poskytování e-účet business Smluvní strany: ČESKÝ TELECOM, a.s.; České aerolinie a.s. Název smlouvy: Smlouva o spolupráci Rámcová smlouva – poskytování zvýhodněných telekomunikačních služeb Rámcová smlouva – Nákup mobilních telefonů s příslušenstvím Smluvní strany: Eurotel Praha spol. s r.o.; České aerolinie a.s. Název smlouvy: Smlouva o poskytování služeb Smluvní strany: AERO Vodochody a.s. Název smlouvy: Smlouva o poskytování elektronického tržiště CENTRADE Smluvní strany: CenTrade, a.s. Název smlouvy: Kupní smlouva Smlouva o zprovoznění datové linky ve skladu Duty free Smluvní strany: OMNICOM Praha, spol. s r.o. Představenstvo je názoru, že výše uvedené smlouvy byly uzavřeny na základě běžných obchodních podmínek a za ceny obvyklé v obchodním styku. Detailní podmínky smluv podléhají ve smyslu § 17 obchodního zákoníku obchodnímu tajemství. K újmě u ovládané osoby nedošlo. Smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku Název smlouvy: Smlouva o pronájmu nebytových prostor Smluvní strany: Eurotel Praha spol. s r.o.; České aerolinie a.s.

Oddíl V. Právní úkony a opatření mezi osobami holdingu, plnění a protiplnění Představenstvo společnosti je názoru, že společnost nakupuje výrobky, zboží a služby od propojených osob v rámci své běžné činnosti, za obvyklých obchodních podmínek a za ceny obvyklé v obchodním styku, tak jak bylo shora uvedeno, a není si vědomo žádných neobvyklých právních úkonů ani opatření mezi osobami holdingu. Rovněž mu není známo, že by propojené osoby vzájemně a vědomě přijaly opatření nebo plnění, která by přivodila újmu propojených osob či ovládané osoby.

2. Z výše uvedených důvodů neobsahuje tato zpráva: – informace o projektech směřujících k získání kapitálového podílu ve vybraných obchodních společnostech, kde stranou připravující akvizici byla ovládaná osoba, – informace o obchodních a cenových podmínkách smluv.

Oddíl VII. Závěr 1. Tato zpráva byla projednána a schválena dne 21. 3. 2006 na řádném zasedání představenstva společnosti České aerolinie a.s. 2. Tato zpráva bude předložena k přezkoumání dozorčí radě a auditorovi, který bude provádět kontrolu účetní závěrky ve smyslu zvláštního zákona. Vzhledem k tomu, že ovládaná společnost vypracovává výroční zprávu, bude k ní tato zpráva připojena a jako taková v zákonném termínu uložena do sbírky listin vedené obchodním rejstříkem Městského soudu v Praze. V Praze dne 21. 3. 2006

Ing. Radomír Lašák, MBA předseda představenstva a prezident Českých aerolinií a.s.

Ing. Jan Váňa člen představenstva Českých aerolinií a.s.


seznam společností ovládaných propojenými osobami příloha č. 1

Severočeské mlékárny, a.s. Teplice – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny KONAX a.s. - v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny Ormilk, a.s. v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny ČESKÝ TELECOM, a.s. SPT TELECOM (Czech Republic) Finance B.V., Teleportboulevard 140, 1043 EJ Amsterdam, Nizozemí CenTrade, a.s., Praha 3, PSČ 130 34, Olšanská 55/5, IČ 26513731, MS v Praze, B 7566 OMNICOM Praha, spol. s r.o., Praha 4, Bartákova 1121/3, IČ 45797111, MS v Praze, C 11615 Eurotel Praha, spol. s r.o., Vyskočilova 1442/1b, Praha 4, PSČ 140 21, IČ 15260386, MS v Praze, C 1504 Czech Telecom Austria GmbH, Shuttleworthstrasse 4–8, Bld. 50, 1210 Wien, FN (IČ) 229578s Czech TelecOm Germany GmbH, Gutleutstrasse 120, 60327, Frankfurt am Main (IČ) 04523534587 Czech Telecom Slovakia s.r.o., Kutlíkova 17, Bratislava 5-Petržalka, PSČ 852 50, IČ 35848863 UNITEX a.s. – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny Severočeské doly a.s. Skládka Tušimice, a.s., Kadaň, Tušimice 7, IČ 25005553, KS Ústí nad Labem, B 882 SD - Vrtné a trhací práce, a.s., Bílina, Důlní 375, IČ 25022768, KS Ústí nad Labem, B 1018 SD - Autodoprava a.s., Bílina, Důlní 429, IČ 25022897, KS Ústí nad Labem, B 1059 SD - Humatex a.s., Bílina, Důlní 199, IČ 25458442, KS Ústí nad Labem, B 1454 SD - 1. strojírenská a.s., Bílina, Důlní 437, IČ 25437127, KS Ústí nad Labem, B 1387 SD - Kolejová doprava a.s., Kadaň, Tušimice 7, IČ 25438107, KS Ústí nad Labem, B 1389 SHD - KOMES a.s., Most, Moskevská 1/14, IČ 44569891, KS Ústí nad Labem, B 251 PRODECO, a.s., Teplice, Masarykova 51, IČ 25020790, KS Ústí nad Labem, B 989 ENETECH a.s., Chomutov, Blatenská 1161, IČ 25448731, KS Ústí nad Labem, B 1425 AERO HOLDING a.s., v likvidaci UNIPETROL, a.s. CHEMOPETROL, a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25003887 B.U.T., s.r.o.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25005120 UNIPETROL DOPRAVA, a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 64049701 HC CHEMOPETROL, a.s.; podíl 70,95 %; Litvínov; IČ 64048098 CHEMICKÁ SERVISNÍ, a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25492110 POLYMER INSTITUTE BRNO, spol. s r.o.; podíl 100,00 %; Brno; IČ 60711990 CELIO a.s.; podíl 40,53 %; Litvínov 7; IČ 48289922 KAUČUK, a.s.; podíl 100,00 %; Kralupy nad Vltavou; IČ 25053272 K-PROTOS, a.s.; podíl 100,00 %; Kralupy nad Vltavou; IČ 25617214 BENZINA a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 60193328 BENZINA Trade a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 26135710 PETROTRANS, a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 25123041

ČS Žilina s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava; IČ 35807539 ČS Smižany s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava; IČ 35808306 ČS Milhosť s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava; IČ 35807547 UNIPETROL RAFINÉRIE a.s.; podíl 100,00 %; Litvínov; IČ 25025139 UNIPETROL TRADE a.s.; podíl 100,00 %; Praha; IČ 25056433 ALIACHEM VERWALTUNGS GmbH; podíl 100,00 %; Langen/Hessen, SRN UNIPETROL DEUTSCHLAND GmbH; podíl 100,00 %; Langen/Hessen, SRN AliaPharm GmbH Frankfurt; podíl 100,00 %; Frankfurt/Main, SRN UNIPETROL CHEMICALS IBERICA S. A.; podíl 100,00 %; Barcelona, Španělsko CHEMAPOL (SCHWEIZ) AG; podíl 100,00 %; Basel, Švýcarsko UNIPETROL AUSTRIA HmbH; podíl 100,00 %; Wein, Rakousko UNIPETROL (UK) LIMITED; podíl 100,00 %; Kingston upon Thames, Velká Británie ALIACHEM BENELUX B.V. (v likvidaci); podíl 100,00 %; Le Amstelween, Nizozemí UNIPETROL FRANCE S.A.; podíl 96,72 %; Paris, Francie ALIACHEM ITALIA S.r.l.; podíl 100,00 %; Milano, Itálie ALICHEM USA, Inc. (ukončena činnost); podíl 100,00 %; Boston, USA UNIPETROL POLSKA Sp. z o. o.; podíl 100,00 %; Lodž, Polsko MOGUL, d.o.o.; podíl 100,00 %; Velenje, Slovinsko DP MOGUL UKRAJINA; podíl 100,00 %; Kijev, Ukrajina Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.; podíl 100,00 %; Ústí nad Labem; IČ 62243136 SPOLANA a.s.; podíl 81,78 %; Neratovice; IČ 45147787 NeraPharm, spol. s r.o.; podíl 100,00 %; Neratovice; IČ 26499258 PARAMO, a.s.; podíl 73,52 %; Pardubice; IČ 48173355 Paramo Trysk a.s.; podíl 100,00 %; Pardubice; IČ 64259790 MOGUL SERVIS, a.s. v likvidaci; podíl 100,00 %; Kolín V; IČ 25634151 MOGUL MORAVA, a.s., v likvidaci; podíl 100,00 %; Lípa 275, okres Zlín; IČ 60742160 MOGUL TANK - PLUS a.s., v likvidaci (výmaz 6. 5. 2005); podíl 98,33 %; Strakonice; IČ 62526774 MOGUL SLOVAKIA, s.r.o.; podíl 100,00 %; Hradiště pod Vránom, Slovenská republika; IČ 36222992 PETRA SLOVAKIA, s.r.o., v likvidaci; podíl 70,00 %; Ladomierská Vieska, Slovenská republika; IČ 31600191 ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.; podíl 51,00 %; Litvínov; IČ 62741772 ČESKÁ RAFINÉRSKÁ SLOVAKIA s.r.o.; podíl 100,00 %; Bratislava, Slovenská republika; IČ 35777087 CRC POLSKA, Sp. z o. o. (v likvidaci); podíl 100,00 %; Wroclaw, Polsko ALIACHEM a.s. (jednání ve shodě); podíl 38,79 %, podíl AGROBOHEMIE, a.s., 55,01 %; Pardubice; IČ 60108916 SYNTHESIA a.s.; podíl 100,00 %; Pardubice, Semtín; IČ 26014343 OSTACOLOR s.r.o.; podíl 100,00 %; Pardubice, Semtín; IČ 25937421 Ostacolor Polska Sp. z o. o.; podíl 100,00 %; Lodž, Polsko Fatra, a.s.; podíl 100,00 %; Pardubice, Semtín; IČ 27465021 Chemoinvest, s.r.o."v likvidaci" (výmaz 12. 1. 2005); podíl 100,00 %; Ostrava-Mariánské Hory; IČ 64613097 FATRA - HIF, s.r.o.; podíl 100,00 %; Staré město; IČ 48584355 Energetika Chropyně, a.s.; podíl 100,00 %; Chropyně; IČ 25517074 Výzkumný ústav organických syntéz a.s.; podíl 98,74 %; Pardubice-Rybitví; IČ 60108975 ZLATÝ JELEN, spol. s r.o. (výmaz 11. 2. 2005); podíl 91,00 %; Vizovice; IČ 60738006


PLASTFLOOR, spol. s r.o. - v likvidaci (výmaz 29. 4. 2005); podíl 65,71 %; Chropyně; IČ 48911267 CELIO a.s.; podíl 10,53 %; Litvínov 7; IČ 48289922 PRESTA, výroba stavebních hmot a dílců, a.s. ČEZ, a. s. CEZ Bulgaria EAD (od 6. 6.); podíl 100 %; Sofia, ul. Saborna 2a, městská část Sredec, PSČ 1000, Bulharská republika; BULSTAT č. 131434768; OR soud v Sofii, č. 6517/2005 CEZ FINANCE B. V.; podíl 100 %; Amsterodam, Herengracht 548, Nizozemské království; obch. registr Amsterdam, AS AT 264.065 CEZ Magyarország Kft. (od 7. 9.); podíl 100 %; Budapešť, Szabadság Tér 7-9, PSČ 1054, Maďarská republika; 13520670-4013-113-01; RS v Budapešti, Cg.01-09-739572 CEZ Romania S.R.L.; podíl 100 %; Bukurešť, Sector 1, St. Ion Ionescu De La Brad No. 2B, PSČ 013813, Rumunsko; IČ 18196091; OR soud v Bukurešti, J40/20570/2005 CEZ Trade Bulgaria EAD (od 25. 3.); podíl 100 %; Pernik, ul. Světa Petka 65, Bulharská republika; BULSTAT č. 113570147; OR soud v Perniku, č. 155/2005 CEZTel, a.s.; podíl 100 %; Praha 2, Fügnerovo náměstí 1866/5, PSČ 120 00; IČ 25107950; RS v Praze, B 4558 Coal Energy, a.s.; podíl 20 %; Praha 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00; IČ 26485079; RS v Praze, B 7375 ČEZ Distribuční služby, s.r.o. (vznik 12. 10.); podíl 100 %; Ostrava, Moravská Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 709 02; IČ 26871823; RS v Ostravě, C 40962 ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o.; podíl 100 %; Třebíč, Bráfova 16, PSČ 674 01; IČ 60698101; RS v Brně, C 14400 ČEZ Logistika, s.r.o.; podíl 100 %; Ostrava, Moravská Ostrava, 28. října 568/147, PSČ 709 02; IČ 26840065; RS v Ostravě, C 28100 ČEZ Měření, s.r.o. (do 16. 2. název: VČE - měřicí technika, s.r.o.); podíl 100 %; Hradec Králové, Riegrovo náměstí 1493, PSČ 500 02 (do 16. 2.: Skuteč, Husova 610, okres Chrudim, PSČ 539 73); IČ 25938878; KS v Hradci Králové, C 16079 ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. (do 20. 5. VČE - elektrárny, s.r.o.); od 31. 12. podíl 60,8 %; Hradec Králové, Křižíkova 788, PSČ 500 03; IČ 25938924; RS v Hradci Králové, C 16087 ČEZ Správa majetku, s.r.o.; podíl 100 %; Děčín IV., Teplická 874/8, PSČ 405 49 (do 19. 8.: Praha 4, Michle, U plynárny čp. 1388, PSČ 140 00); IČ 26206803; RS v Praze, C 79698 ČEZ Zákaznické služby, s.r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Guldenerova 2577/19, PSČ 303 28; IČ 26376547; RS v Plzni, C 16425 ČEZData, s.r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Guldenerova 2577/19, PSČ 303 28; IČ 27151417; RS v Plzni, C 16496 EN-DATA a.s. (zánik 1. 9.); podíl 100 %; Plzeň, Guldenerova 19, PSČ 303 28; IČ 62621084; RS v Plzni, B 925 ČEZnet, a.s.; podíl 100 %; Praha 2, Fügnerovo náměstí 1866/5, PSČ 120 00; IČ 26470411; RS v Praze, B 7309 SINIT,a.s.; podíl 100 %; Ostrava-Mariánské Hory, Emila Filly 296/13, PSČ 709 00; IČ 25397401; RS v Ostravě, B 1906 Electrica Oltenia S.A. (od 30. 9.); podíl 51 %; Craiova, Str. Brestei Nr. 2, Craiova, Judetul Dolj, Rumunsko; IČ 14491102; OR v Rumunsku, J16/148/2002 Elektrorazpredelenie Pleven EAD (od 18. 1.); podíl 67 %; Pleven, ul. Dojran 73, PSČ 5800, Bulharská republika; BULSTAT č. 114521288; OR soud v Plevně, č. 833/2000 Elektrorazpredelenie Sofia Oblast EAD (od 18. 1.); podíl 67 %; Sofia, třída Evropa 2, městská část Vrbnica, PSČ 1360, Bulharská republika; BULSTAT č. 130278316; OR soud v Sofii, č. 6315/2000 Elektrorazpredelenie Stolichno EAD (od 18. 1.); podíl 67 %; Sofia, ul. Car Simeon 330, městská část Ilinden, PSČ 1309, Bulharská republika; BULSTAT č. 130277958; OR soud v Sofii, č. 6358/2000

Energetické opravny, a.s.; podíl 100 %; Kadaň, Prunéřov č. 375, PSČ 432 01; IČ 25040707; RS v Ústí nad Labem, B 1133 HYDROČEZ,a.s. (do 31. 12.); podíl 100 %; Praha 1, Dlážděná 4, PSČ 110 00; IČ 63079852; RS v Praze, B 3229 I & C Energo a.s.; podíl 100 %; Třebíč, Pražská 684/49, PSČ 674 01; IČ 49433431; RS v Brně, B 4153 AHV, s.r.o.; podíl 100 %; Třebíč, Pražská 684/49, PSČ 674 01; IČ 49973762; RS v Brně, C 13813 ESE, s.r.o.; podíl 66 %; Třebíč, U Kuchyňky 2, PSČ 67401; IČ 60701935; RS v Brně, C 14732 ESE, s.r.o.; podíl 34 %; Třebíč, U Kuchyňky 2, PSČ 67401; IČ 60701935; RS v Brně, C 14732 GITY MaR, s.r.o. (od 21. 12.); podíl 100 %; Brno, Mariánské nám. 1, PSČ 617 00; IČ 60714123; RS v Brně, C 15905 KNAUF POČERADY, spol. s r.o.; podíl 40 %; Počerady čp. 17, okr. Louny, PSČ 439 44; IČ 47780690; RS v Ústí nad Labem, C 3845 KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r. o.; podíl 25 %; Štramberk 500, pošta Ženklava, PSČ 742 67; IČ 47972165; RS v Ostravě, C 5327 LOMY MOŘINA spol. s r.o.; podíl 51,05 %; Mořina, PSČ 267 17; IČ 61465569; RS v Praze, C 29268 OSC, a.s.; podíl 66,67 %; Brno, Staňkova 18a, PSČ 612 00; IČ 60714794; RS v Brně, B 1376 rpg Energiehandel GmbH; podíl 100 %; München, Karl-Theodor-Straße 69, PSČ 808 03, Spolková republika Německo; HRB 139537; obchodní soud v Mnichově, HRB 139537 Severočeská energetika, a.s.; podíl 56,93 %; Děčín IV, Teplická 874/8, PSČ 405 49; IČ 49903179; RS v Ústí nad Labem, B 512 ČEZ Distribuce, a. s.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232425; RS v Praze, B 9885 ČEZ Prodej, s.r.o.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232433; RS v Praze, C 106349 Energetická montážní společnost Česká Lípa, s.r.o.; podíl 49 %; Česká Lípa, Dubická 959, PSČ 470 02; IČ 62743333; RS v Ústí nad Labem, C 8954 Energetická montážní společnost Liberec, s.r.o.; podíl 100 %; Liberec, Budyšínská 1294, PSČ 460 01; IČ 62743325; RS v Ústí nad Labem, C 8953 Energetická montážní společnost Ústí nad Labem, s.r.o.; podíl 100 %; Ústí nad Labem, U vlečky 440, PSČ 400 01; IČ 62743317; RS v Ústí nad Labem, C 8952 ENERGOKOV, s.r.o., v konkursu; podíl 100 %; Děčín, Krokova 12, PSČ 405 01; IČ 25015621; RS v Ústí nad Labem, C 11855 Energozdroj, s.r.o. v likvidaci (zánik 1. 10.); podíl 50 %; Děčín 4, Teplická 8, PSČ 405 49; IČ 64653382; RS v Ústí nad Labem, C 10398 ENPROSPOL, s.r.o.; podíl 100 %; Děčín, Resslova 357/9, PSČ 405 02; IČ 25488767; RS v Ústí nad Labem, C 20568 ESS s.r.o.; podíl 51 %; Teplice - Sobědruhy, Důlní 97, PSČ 415 10; IČ 25013271; RS v Ústí nad Labem, C 11680 První energetická a.s. (podíl držen do 18. 2., potom 0 %); podíl 27 %; Praha 1, Opletalova 1525/39, PSČ 110 00 (v době ovládání); IČ 61860948; RS v Praze, B 3005 Severočeské doly a.s. (do 19. 12. podíl 37,31 %, ale v průběhu roku spoluovládání s FNM ČR); podíl 93,10 %; Chomutov, Boženy Němcové 5359, PSČ 430 01; IČ 49901982; RS v Ústí nad Labem, B 495 Coal Energy, a.s.; podíl 20 %; Praha 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00; IČ 26485079; RS v Praze, B 7375 PRODECO, a.s.; podíl 50,50 %; Teplice, ul. Masarykova 51, PSČ 416 78; IČ 25020790; RS v Ústí nad Labem, B 989 SD - 1.strojírenská, a.s.; podíl 100 %; Bílina, ul. Důlní čp. 437, PSČ 418 01; IČ 25437127; RS v Ústí nad Labem, B. 1387


SD - Autodoprava, a.s.; podíl 100 %; Bílina, Důlní 429, PSČ 418 01; IČ 25028197; RS v Ústí nad Labem, B. 1059 SD - Humatex, a.s.; podíl 100 %; Bílina, Důlní Čp. 199, PSČ 418 01; IČ 25458442; RS v Ústí nad Labem, B. 1454 SD - Kolejová doprava, a.s.; podíl 100 %; Kadaň, Tušimice 7, PSČ 432 01; IČ 25438107; RS v Ústí nad Labem, B. 1389 SD - Vrtné a trhací práce, a.s.; podíl 100 %; Bílina, Důlní 375/89, PSČ 418 29; IČ 25022768; RS v Ústí nad Labem, B. 1018 Skládka Tušimice, a.s.; podíl 98,00 %; Kadaň, Tušimice 7, PSČ 432 01; IČ 25005553; RS v Ústí nad Labem, B. 882 Severomoravská energetika, a. s.; podíl 100 %, do 30. 9. 99,13%; Ostrava, 28. října 152, PSČ 709 02; IČ 47675691; RS v Ostravě, B 745 Beskydská energetická, a.s., v likvidaci (výmaz z OR dne 8. 9.); podíl 100 %; Ostrava Moravská Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 709 02; IČ 25829491; RS v Ostravě, B 2059 ČEZ Distribuce, a. s.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232425; RS v Praze, B 9885 ČEZ Prodej, s.r.o.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232433; RS v Praze, C 106349 Elektrovod Holding, a.s.; podíl 50 %+1 akcie; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5, PSČ 816 46; IČ 35834111; Oddiel Sa, vložka 2946/B Elektrovod - MATIC d.o.o. (zánik 31. 12.); podíl 100 %; Chorvatská republika, Zagreb, Josipa Lončara 2, PSČ 10000; IČ 1837621; Tragovački sud v Zagrebu 000104/5809-2 Elektrovod Osvetlenie, s.r.o.; podíl 50 %; Slovenská republika, Košice, Krmanova 14, PSČ 040 01; IČ 36170151; Obch. register Košice, Oddiel Sro, vložka 9020, Elektrovod Polska Sp. z o.o. (zánik 31. 12.); podíl 50 %; Polská republika, Krakov, Kunickiego 10, PSČ 30-134; Rejester Handlowy Sad Rejonowy Krakow, H/B. 8122, Elektrovod Rozvádzače, s.r.o.; podíl 70 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5, PSČ 816 46; IČ 35801859; OR OS Bratislava 1, Oddiel Sro, vložka 23054/B, Elektrovod Stav, s.r.o.; podíl 50 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5, PSČ 816 46; IČ 35872241; OR OS Bratislava 1, Oddiel Sro, vložka 30301/B, ELTODO Slovakia, s.r.o.; podíl 50 %; Slovenská republika, Skalica, Potočná 6, PSČ 909 01; IČ 31662030; OR Trnava, Oddiel Sro, vložka 13513, ELV - SERVIS, spol. s r.o.; podíl 83,34 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5, PSČ 816 46; IČ 35702095; OR OS Bratislava 1, Oddiel Sro, vložka 12068/B, ELV Projekt, a.s.; podíl 100 %; Slovenská republika, Bratislava, Čulenova 5, PSČ 816 46; IČ 35768584; OR Bratislava, Oddiel Sa, vložka 2155, Energetika Vítkovice, a.s.; podíl 100 %; Ostrava-Vítkovice, Výstavní 1144/103, PSČ 706 02; IČ 25854712; RS v Ostravě, B 2313 ENPRO, a.s.; podíl 100 %; Přerov I, Město, nábř. Dr. Edvarda Beneše 1913/20, PSČ 750 02; IČ 26831848; RS v Ostravě, B 2778 ePRIM, a.s., v likvidaci; podíl 100 %; Ostrava - Moravská Ostrava, 28. října 568/147, PSČ 709 02; IČ 25889567; RS v Ostravě, B 2523 MSEM, a.s.; podíl 100 %; Frýdek-Místek, Collo louky 126, PSČ 738 02; IČ 64610080; RS v Ostravě, B 1197 ELEKTROSPOLEČNOST B.D. spol. s r.o. (do 7. 4.); podíl 50 %; Ostrava, Oběžná 163/19, Ostrava - Mariánské Hory, PSČ 709 00; IČ 44739486; RS v Ostravě, C 2283 Union Leasing, a.s. (do 26. 10.); podíl 100 %; Ostrava, Mlýnská 1, PSČ 702 00; IČ 60792710; RS v Ostravě, B 1004 SIGMA - ENERGO s.r.o.; podíl 51 %; Třebíč, Na Nivkách 299, PSČ 674 01; IČ 60702001; RS v Brně, C 14731 Středočeská energetická a.s.; podíl 97,72 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 60193140; RS v Praze, B 2356 ČEZ Distribuce, a. s.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232425; RS v Praze, B 9885

ČEZ Prodej, s.r.o.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232433; RS v Praze, C 106349 ECK Generating, s.r.o.; podíl 11 %; Kladno - Dubí, Dubská 257, PSČ 272 03; IČ 62956761; RS v Praze, C 41533 ELTRAF, a.s.; podíl 51 %; Kralice, p. Uhlířské Janovice, PSČ 285 04; IČ 46357483; RS v Praze, B 2796 ENERGETICKÉ CENTRUM Kladno,spol.s r.o.; podíl 10,99 %; Kladno - Dubí, Dubská 257, PSČ 272 03; IČ 46358293; RS v Praze, C 13065 První energetická a.s. (podíl držen do 18. 2., potom 0 %); podíl 27 %; Praha 1, Opletalova 1525/39, PSČ 110 00 (v době ovládání); IČ 61860948; RS v Praze, B 3005 STE - obchodní služby spol. s r.o.; podíl 100 %, do 10. 2. 76,16 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 49826182; RS v Praze, C 33483 ŠKO-ENERGO FIN, s.r.o.; podíl 5 %; Mladá Boleslav 1, tř. Václava Klementa 869, PSČ 293 60; IČ 61675954; RS v Praze, C 38549 ŠKO-ENERGO, s.r.o.; podíl 12 %; Mladá Boleslav 1, tř. Václava Klementa 869, PSČ 293 60; IČ 61675938; RS v Praze, C 38550 ŠKODA PRAHA a.s.; podíl 100 %, do 5. 11. 97,60 %; Praha 6, Milady Horákové 109/116, PSČ 160 41; IČ 00128201; RS v Praze, B 372 EGI servis, s.r.o., v konkursu; podíl 100 %; Čelákovice, Kozovazská 1049, PSČ 250 88; IČ 26423316; RS v Praze, C 81102 EGI, a.s.; podíl 100 %; Praha 6, Milady Horákové 109/116, PSČ 160 41; IČ 60721332; RS v Praze, B 2879 EGI machine, s.r.o. (výmaz z OR dne 1. 11.); podíl 100 %; Čelákovice, Kozovazská 1049, PSČ 250 88; IČ 26434075; RS v Praze, C 81857 ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. (vznik dne 11. 7.); podíl 100 %; Praha 6, Milady Horákové 109/116, PSČ 160 41; IČ 27257517; RS v Praze, C 108145 Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.; podíl 52,46 %; Husinec-Řež č. p. 130, PSČ 250 68; IČ 46356088; RS v Praze, B 1833 Centrum výzkumu Řež s.r.o.; podíl 100 %; Husinec-Řež č. p. 130, PSČ 250 68; IČ 26722445; RS v Praze, C 89598 DECOM Slovakia, spol. s r.o.; podíl 23,08 %; Slovenská republika, Jána Bottu 2, Trnava, PSČ 917 01; IČ 31438318; OS v Trnavě, 1769/T ENERGOPROJEKT SLOVAKIA a.s. (ovládána do 27. 7.); do 27. 7. podíl 100 %; Slovenská republika, Bratislava, Miletičova 5, PSČ 821 08; IČ 31381570; RS v Bratislavě, Sa 726/B LACOMED, spol. s r.o.; podíl 62,50 %; Husinec-Řež č. p. 130, PSČ 250 68; IČ 46348875; RS v Praze, C 10546 Nuclear Safety & Technology Centre s.r.o.; podíl 40 %; Husinec-Řež, č.p. 130, PSČ 250 68; IČ 27091490; RS v Praze, C 95593 Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.; podíl 100 %; Brno, Veveří 95, PSČ 611 00; IČ 60715871; RS v Brně, C 16049 Ústav jaderných informací Zbraslav, a. s.; podíl 74 %; Praha 5 - Zbraslav, Elišky Přemyslovny 1335, PSČ 156 00; IČ 45270902; RS v Praze, B 1405 WADE, a.s.; podíl 50 %; Třebíč, Bráfova třída 531, PSČ 674 01; IČ 25523520; RS v Brně, B 2582 Východočeská energetika, a.s.; podíl 100 %, do 17. 9. 98,83 %; Hradec Králové, Sladkovského 215, PSČ 501 03; IČ 60108720; RS v Hradci Králové, B 1008 ČEZ Distribuce, a. s.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232425; RS v Praze, B 9885 ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. (do 20. 5. VČE - elektrárny, s.r.o.); do 31. 12. podíl 100 %, od 31. 12. 39,2%; Hradec Králové, Křižíkova 788, PSČ 500 03; IČ 25938924; RS v Hradci Králové, C 16087 ČEZ Prodej, s.r.o.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232433; RS v Praze, C 106349 ENEST, s.r.o. (do 6. 9.); podíl 67 %; Praha 4, Novodvorská 1010/14, PSČ 142 01;


IČ 64791327; RS v Praze, C 71065 MojeEnergie, s.r.o.; do 18. 5. podíl 100 %, do 23. 7. 51%; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21 (do 18. 5. Praha 4, Antala Staška 1670/80, PSČ 140 00); IČ 27114791; RS v Praze, C 97340 První energetická a.s. (podíl držen do 18. 2., potom 0 %); podíl 27 %; Praha 1, Opletalova 1525/39, PSČ 110 00 (v době ovládání); IČ 61860948; RS v Praze, B 3005 VČE - montáže, a.s.; podíl 100 %; Pardubice, Arnošta z Pardubic 2082, PSČ 531 17; IČ 25938746; RS v Hradci Králové, B 2066 VČE - transformátory, s.r.o.; podíl 100 %; Hradec Králové, Koutníkova 208, PSČ 503 01; IČ 25938916; RS v Hradci Králové, C 16077 Západočeská energetika, a.s.; podíl 100 %, do 24. 9. 99,13%; Plzeň, Guldenerova 19, PSČ 303 28; IČ 49790463; RS v Plzni, B 390 ČEZ Distribuce, a. s.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232425; RS v Praze, B 9885 ČEZ Prodej, s.r.o.; podíl 20 %; Praha 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21; IČ 27232433; RS v Praze, C 106349 EN projekt, spol. s r.o. (do 23. 8., pak 0%); podíl 100 %; Plzeň, Železniční 34, PSČ 326 00; IČ 25217852; RS v Plzni, C 9549 Enerfin, a.s. - v likvidaci; podíl 100 %; Plzeň, Železniční 34, PSČ 326 00; IČ 25751344; RS v Plzni, B 1054 Energoreal s.r.o. (do 29. 7., pak 0%); podíl 100 %; Plzeň, Ed. Beneše 2439/70 - 2438/72, PSČ 304 70; IČ 25226924; RS v Plzni, C 10330 ESMOS, s.r.o. (výmaz z OR dne 1. 5.); podíl 100 %; Klenčí p. Čerchovem 329, PSČ 345 34; IČ 62620673; RS v Plzni, C 6185 GAZELA plus s.r.o.; podíl 50 %; Plzeň, Železniční 128/34, PSČ 326 00; IČ 26339404; RS v Plzni, C 13986 LIDRONE, spol. s r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Železniční 34, PSČ 301 48; IČ 49786105; RS v Plzni, C 4459 PRO ENERGO Plzeň, spol. s r.o. (do 17. 5. podíl 80 %); podíl 100 %; Plzeň, K Cihelnám 74, PSČ 317 06; IČ 64356591; RS v Plzni, C 6755 První energetická a.s. (podíl držen do 18. 2., potom 0 %); podíl 19 %; Praha 1, Opletalova 1525/39, PSČ 110 00 (v době ovládání); IČ 61860948; RS v Praze, B 3005 SEG s.r.o.; podíl 100 %; Plzeň, Skladová 4, PSČ 326 00; IČ 46883657; RS v Plzni, C 2665 Teplotechna Praha, a.s. SEVAC a.s. v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny HOLDING KLADNO a.s. “v likvidaci“ – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny Interhotel Transit Praha a.s. – není zapsána v OR STAZAP,a.s. – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny Silnice Teplice a.s. v likvidaci – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny MERO ČR, a.s. MERO Pipeline, GmbH, Mero-Weg 1, 85088 Vohburg a.d. Donau, SRN, registrovaná u Obvodového soudu v Neuburg a.d. Donau, oddíl B, č. 90.659 ČEPRO, a.s. BAUFELD - ekologické služby, s.r.o., 186 02 Praha 8, Pernerova 48, IČ 49681036

OSINEK, a.s. Vítkovice Steel, a.s., Ostrava, Štramberská 2871, IČ 25874942, KS Ostrava, B 2475 – do 14. 11. 2005 Vítkovice – Servis Centrum, a.s., v likvidaci, Frýdek-Místek, ul. Míru 3267, PSČ 738 01, IČ 25824341, RS Ostrava, B 2038 – nepřímo ovládaná – do 14. 11. 2005 Vítkovice Steel Polska, sp. Z o.o., Kraków, Garncarska 3, OR Krakov, čj. KR.XI NS-REJ.KRS/10562/02/246 – nepřímo ovládaná – do 14. 11. 2005 Vítkovice International GmbH, Düsseldorf, Graf Adolf Strasse 18, SRN, 402 12, RS Düsseldorf, HRB 42951, – nepřímo ovládaná – do 14. 11. 2005 ČEPS, a.s., Praha 10, Elektrárenská 774, PSČ 101 52, IČ 25702556, MS Praha, B 5597 ENIT, a.s., PSČ 432 01, Kadaň, Rokle č. 54, IČ 25426796, KS Ústí nad Labem, B 1349, nepřímo ovládaná PPP Centrum a.s. PAL a.s. – údaje rozhodné pro zpracování zprávy nedoručeny LETKA, a.s. AERO Vodochody a.s., PSČ 250 70, Odolena Voda-Dolínek, ul. U Letiště 374, IČ 00010545, MS Praha, B 449 – od 1. 1. 2005 do 18. 12. 2005 THERMAL-F, a.s. Dřevařské závody Borohrádek - F, a.s.

Vysvětlivky: MS – Městský soud VS – Vrchní soud KS – krajský soud RS – rejstříkový soud OR – obchodní rejstřík ZK – základní kapitál SCP – Středisko cenných papírů


odpovědnost za výroční zprávu

Údaje uvedené ve výroční zprávě za rok 2005 odpovídají skutečnosti a žádné podstatné okolnosti, které by mohly ovlivnit přesné a správné posouzení akciové společnosti České aerolinie, nebyly vynechány.

Radomír Lašák předseda představenstva a prezident Českých aerolinií a.s.


pojmy a zkratky AC AEA APC APIS ATI BSP CAMO CBT CC Code-share agreement Codes of Conduct CIC CZ ALPA DBC DOA EASA Elektronický ticketing FC GB GDS GSA Hub IATA IATA CK ICAO IFRS ISO JAA JAR L Less Paper Cockpit Lessor LPH MoU On-line booking OBCL PAX PL PTA SALE SC SK Slot ST GB Tablet FC ÚCL

Air crew (letecké posádky) Association of European Airlines (Sdružení evropských aerolinií) Administrativně-provozní centrum Advanced Passanger Information System Anti-trust immunity (výjimka na ochranu hospodářské soutěže) Billing and Settlement Plan Continuous Airworthiness Management Organization – Organizace pro řízení zajištění letové způsobilosti Computer Base Training (výukový program pro pozemní výcvik pilotů) Cabin crew (palubní průvodčí) Dohoda, na základě které se více dopravců podílí na provozu linky, je označena kódy a čísly operujícího marketingového dopravce Pravidla chování Citizenship and Immigration Canada České sdružení dopravních pilotů ČSA Denied Boarding Compensations (pravidla pro kompenzace cestujícím vyplácené leteckou společností v případě zrušení nebo dlouhého zpoždění letu, odepření nástupu na palubu) Design Organization Approval European Aviation Safety Agency Systém prodeje elektronických letenek Flight crew (letové posádky, piloti) Governing Board – orgán aliance SkyTeam s nejvyšší rozhodovací pravomocí Global Distribution System (Globální distribuční systém) General Sales Agent Přestupní bod do dalších destinací, hubové letiště je přestupním bodem, ale i bodem cílovým, kde se rozdělují toky cestujících podle cíle jejich cesty, v některém kontextu je myšleno jako domovské letiště letecké společnosti The International Air Transport Association (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) Cestovní kanceláře, které jsou registrované u mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA International Civil Aviation Organisation (Mezinárodní organizace civilního letectví) International Financial Reporting Standards (mezinárodní standardy pro finanční výkaznictví) International Standard Organisation (Mezinárodní úřad pro standardizaci) Joint Aviation Authority (Společné letecké úřady) Joint Airwortliness Requirements (Společné letecké předpisy) Pravidla a předpisy ICAO v českém jazyce Specializovaný hardware a software pro vedení palubní dokumentace v elektronickém formátu a pro optimalizaci výkonových parametrů motorů letadla Pronajímatel letadel Letecké pohonné hmoty Memorandum of Understanding Rezervace letenek prostřednictvím internetu Odbor bezpečnosti civilního letectví Cestující Plán Prepaid ticket advice Společnost Singapore Aircraft Leasing Enterprise Steering Committee – orgán aliance SkyTeam, který z pověření GB sleduje a zajišťuje realizaci hlavních cílů aliance Skutečnost Čas odletu letadla přidělený řídicí věží, tzn. v České republice státním podnikem Řízení letového provozu SkyTeam Governing Board Speciální notebook určený a certifikovaný pro použití na palubě letadel Úřad pro civilní letectví Česká republika

kontakty

České aerolinie a.s. Letiště Ruzyně 160 08 Praha 6 IČ 45795908 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem Praha, oddíl B, vložka 1662 Telefonní čísla: Letiště: +420 220 111 111 APC: +420 220 116 303 Kontaktní centrum: +420 239 007 007 OK Plus: +420 239 007 500 Odlety a přílety: +420 239 007 575 On-line booking help desk: +420 239 007 570 e-mail: [email protected] www.csa.cz

Konzultace obsahu, design, produkce a výroba: © B.I.G. Prague, člen asociační sítě Hill & Knowlton, 2006

svět na dosah České aerolinie a.s. výroční zpráva 2005

Recommend Documents