Svatý Prokope, oroduj za nás

portus2010-var4_červenecsrpen 30.6.2010 0:27 Stránka 1

+P O R T U S

ČERVENEC SRPEN 2010

MĚSÍČNÍ ZPRAVODAJ FARNOSTÍ VELEŠÍN, SV. JAN NAD MALŠÍ, BESEDNICE A SOBĚNOV

Svatý Prokope, oroduj za nás. Besednice, 4. července 2010

Mnoho mých snů se nikdy neuskutečnilo. Rozplynuly se v ranním úsvitu. Ale to málo, které se díky Bohu splnilo, mě láká, abych snil dál. Vyslovil jsem mnoho modliteb, aniž bych na ně dostal odpověď, přestože jsem na ně dlouho a trpělivě čekal. Ale těch několik, které byly vyslyšeny, mě láká, abych se modlil dál. Důvěřoval jsem mnoha přátelům, kteří mě opustili. Ale těch pár, kteří mi zůstali věrní, mě láká, abych dál důvěřoval lidem. Rozesel jsem mnoho semínek, která spadla na cestu, a která sezobali ptáci. Ale těch pár voňavých kytic, které jsem natrhal, mě láká, abych sel dál. Bruno Ferrero


OSLAVA Středověká vesnička v podhradí byla probuzena hlasitým provoláváním posla hradního pána, který pak na návsi začal předčítat pánův vzkaz: „Náš urozený a mocný pán, zve všechny své věrné poddané na oslavu svých kulatých narozenin. Každému se dostane milého překvapení. Ale ode všech se žádá drobná pomoc – každý, kdo se zúčastní slavnosti přinese trochu vody do hradní studny. Sami víte jaké sucho nás postihlo …“ Posel zopakoval vzkaz silněji, pak se otočil čelem vzad a v doprovodu hradních ozbrojenců se vrátil do hradu. Ve vesnici nastal rozruch a začaly se prolínat zcela rozdílné názory: „Pche! Tyran jeden! Má přece dost svých služebníků, kteří mu můžou studnu snadno naplnit z řeky … já mu donesu pohárek vody, to mu musí stačit!“ „Ba ne! Já mám jinou zkušenost, byl ke mně vždy spravedlivý. Já mu vezmu klidně celý sud!“ „Já … náprstek!“ „Já vědro!“ „Já klidně sud!“ To ráno, kdy se konala slavnost, bylo možno vidět podivný průvod, který vystupoval prašnou hradní cestou vzhůru k hlavní bráně hradu. Někteří tlačili ze všech sil veliké sudy, nebo ztěžka oddechovali, jak je zmáhala tíha měchů s vodou, jíž byli obtěžkáni. Někteří je s posměchem a vtipkováním míjeli, šlo se jim snadno, protože nesli jen poháry nebo rozličné malé nádobky. Průvod vešel na první nádvoří vyzdobeného hradu. Každý hned vylil svou vodu do ohromné hradní nádrže a postavil svou nádobu k patě hradby u brány. Zvědavě a ohromení se ubírali na další nádvoří, kde probíhala oslava. Po pečeních a medovině následovalo všeobecné veselí, tance a zpěvy a to trvalo až do večera, kdy hradní pán všem hostům poděkoval a odebral se do svých komnat. „A kde je to slíbené překvapení?“ Bručeli někteří zklamaně. Jiní zase vděčně říkali: „Náš pán nám daroval tu nejkrásnější oslavu, co jsme kdy zažili.“ Každý se před odchodem domů stavil pro NA ČERVENEC A SRPEN svou nádobu, kterou odložil u brány. A tu se začal ozývat pokřik, který stále sílil. Bylo slyVELEŠÍN šet výkřiky vzteku i výkřiky radosti. Nádoby • 5.8. čtvrtek 18 hodin – Svatohubertská mše byly až po kraj naplněny zlatými a stříbrnými penězi. BESEDNICE „Ach! Kdybych byl jen přinesl víc vody …“

PLÁNOVANÉ AKCE

• 4.7. neděle 9:45 – poutní mše svatá

SOBĚNOV • 4.-10.7. sobota – Via Legenda 2010 – tábor ministrantů

LOČENICE – 650 LET OBCE • 10.7. sobota 10 hodin – mše svatá

KTIŠ • 18.-25.7. – Entercamp 2010 – tábor mládeže • 16.-21.8. – Tábor dívek

Ježíš řekl: „Dávejte a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou mírou měříte, takovou Bůh naměří vám.“ (Lukáš 6,38) Jak moc jsem schopen zde na zemi být pro druhé? Jak velkodušné srdce mám?


PROHLÁŠENÍ ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE Prohlášení ČBK ke koncepci sexuální výchovy ve školách V Praze se ve dnech 20. – 21. 4. 2010 konalo 80. plenární zasedání České biskupské konference, na kterém biskupové Čech, Moravy a Slezska vydali prohlášení ke koncepci sexuální výchovy na školách, jak ji navrhuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Prohlášení ČBK k záměrům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti sexuální výchovy na základních školách: Čeští a moravští biskupové na svém zasedání zhodnotili materiály MŠMT vydané k realizaci koncepce podpory a ochrany zdraví ve školách jmenovitě Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách (dále Doporučení) a metodickou příručku Sexuální výchova – vybraná témata (2009), (dále jen Příručka) – a zveřejnili následující prohlášení: Biskupové vnímají závažnost zmíněných materiálů, které jsou podle vyjádření autorů počátkem pro vytváření jednotné strategie rámcového vzdělávacího programu a odborné formace vyučujících. ČBK považuje za nezbytné, aby tak závažnému kroku předcházela diskuse pedagogů s dalšími zainteresovanými skupinami, k nimž v prvé řadě patří rodiče dětí. Nic takového se dosud nestalo. Přitom platná novela tzv. školského zákona zakládá právo zákonných zástupců vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání. S uplatněním tohoto práva Doporučení nepočítá. Za nepřípustné považujeme vyznění metodické Příručky, které diskriminujícím způsobem zvýhodňuje výchovu výlučně zaměřenou na individuální prospěch jednotlivce. Nabízené didaktické náměty nejenže popírají záměr Doporučení, aby si žáci „osvojili a kultivovali odpovědné chování, rozhodování a komunikaci v situacích souvisejících s reprodukčním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodičovstvím“, ale doporučují takové formy a metody, které ohrožují mravní výchovu mládeže, což je jednání, které má trestněprávní charakter. Při aplikaci zmíněných postupů způsobem uvedeným v Příručce lze očekávat, že bude zraňována důstojnost dětí i samotných pedagogů. ČBK podporuje snahu podávat dětem i mládeži dostatek informací, které by posloužily pro utváření zralé lidské osobnosti. Je však přesvědčena, že by se tak mělo dít s respektem ke kulturnímu, sociálnímu a rodinnému kontextu.

Stanovisko ČBK k mediální kritice papeže V poslední době se množí útoky na Svatého otce v souvislosti s případy některých kněží, kteří se dopustili odporného hříchu zneužívání dětí a dospívajících. Stejně jako papež tyto hříchy kategoricky odsuzujeme v duchu slov samotného Krista, který řekl: „Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kdo ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.“ (Mk9,42). Přidáváme se k omluvě Svatého otce všem postiženým a spolu s ním vyjadřujeme hlubokou lítost nad spáchanými hříchy i zraňováním nevinných. Zároveň se musíme ohradit proti těm, kteří zneužívají tyto bolestné případy k vlastnímu obohacení a útokům na církev a jejího představitele. Žádná instituce na světě nedělá v boji proti hříchu a pro ochranu nevinných – včetně pozornosti k preventivním opatřením a řešení tohoto konkrétního problému – tolik, jako katolická církev. Odmítáme zaměňování individuální viny a zodpovědnosti za vinu kolektivní. Obviňování papeže či biskupa za hřích některého kněze je podobné jako obviňování Krista za Jidášovu zradu. Stálé mediální opakování starých případů se snaží vytvářet atmosféru hněvu a odsuzování celého stavu kněží či věřících katolíků, kteří se stávají nevinnými oběťmi bezohledného boje vytvářejícího protikatolickou fobii. Informace vytržené ze souvislosti vytvářejí nepravdivý obraz. Například statistika státního departmentu USA za rok 2008 uvádí, že 64 % těchto zločinů bylo spácháno v rodinách, 10% ve školách a kněžími 0,03%, to jsou 3 kněží z 10 000 případů. Američtí advokáti získávají pro sebe polovinu odškodného. Chlubí se rychlým zbohatnutím. Teprve souvislost nám odhaluje pravdu. Znovu však opakujeme, že byť by šlo o jediný případ, je nutné odsouzení každého zločinu, proto se praktikuje nulová tolerance. Ani při ostrém soudu nezapomínáme, že Kristus nepřišel zachránit spravedlivé, ale hříšníky, když se dají na pokání. Každý může mít naději. Všechny, kterým opravdu záleží na dobru dětí, vyzýváme ke spojení sil a připojení se k úsilí papeže za ochranu práv dětí na život v harmonické a stabilní rodině, za právo na zdravou výchovu v rodině i ve škole, za zdravé morální prostředí vytvářené sdělovacími prostředky, za právo nenarozených dětí na existenci a respektování života každého člověka až do přirozené smrti. Děkujeme všem, kteří naši výzvu aktivně přijmou. V Praze dne 21. dubna 2010.

Čeští a moravští biskupové


LITURGICKÝ KALENDÁŘ – ČERVENEC A SRPEN 2010 3.7. Svát. sv. Tomáše, apoštola

1.8. 18. neděle v mezidobí



4.8. Pam. sv. Jana Vianneye

24.8. Svát. sv. Bartoloměje, apoštola

5.7. Slav. sv. Cyrila a Metoděje

6.8. Svát. Proměnění Páně

27.8. Pam. sv. Moniky


28.8. Pam. sv. Augustina



10.8. Svát. sv. Vavřince

22.7. Pam. sv. Marie Magdalény

11.8. Pam. sv. Kláry


14.8. Pam. sv. Maxmiliána Marie Kolbeho

26.7. Pam. sv. Jáchyma a Anny

15.8. Slav. Nanebevzetí Panny Marie

29.7. Pam. sv. Marty

20.8. Pam. sv. Bernarda

31.7. Pam. sv. Ignáce z Loyoly

21.8. Pam. sv. Pia X.


POUTNÍ ZÁJEZD FARNOSTI A MO KDU-ČSL Opět po roce jsme se vydali dne 26. června na farní poutní zájezd. Itinerář byl více než bohatý, orámovaný návštěvou dvou poutních míst Svaté Hory u Příbrami a Klokot u Tábora. Prvním naším cílem byl tedy poutní areál Svatá Hora. Po krátkém občerstvení a prohlídce jsme se účastnili mše svaté s ostatními poutníky z plzeňské diecéze a pražské arcidiecéze. Mši svatou koncelebroval náš P. Martin se svými kolegy, kteří přijeli s již zmíněnými poutníky. Naše mše svatá se konala uvnitř baziliky. Venku před ústřední svatyní ve východní lodžii proti hlavnímu vchodu se konala bohoslužba řeckokatolické církve za účasti nejen českých, ale také ukrajinských poutníků a biskupa monsignora Hučka. Na Svaté hoře rozehřátí Duchem svatým jeli jsme se ochladit do nedalekých expozic Hornického muzea. Ve strojovně jsme obdivovali staré důlní stroje, v cáchovně nás sympatický pan průvodce naskládal do vláčku a dovezl nás k místu, kde bylo možné nahlédnout do hlubin částečně zatopeného dolu Prokop. Když nám pan průvodce popsal pracovní podmínky horníků, měli jsme k našim předkům nejen obdiv, ale i opravdovou úctu. Po velmi chutném a přímo opuletním obědě pravých Čechů jsme si prohlédli zámek Orlík, krásný zámecký park a plachetnice na Orlické přehradě. Poslední naše zastavení bylo v Klokotech. Škoda jen, že jsme na mši svatou měli zpoždění. Na závěr adorace se s námi Klokoty rozloučili hlaholem zvonů. Vřelé díky patří organizátorům manželům Ondráškovým za zajištění celého zájezdu, prohlídek i oběda. Velký dík patří také P. Martinovi za mši svatou a za další odborný výklad na zámku Orlík. (koulu)


VIKARIÁTNÍ DĚTSKÁ POUŤ – 22. 5. 2010 • VYŠŠÍ BROD

S dobrou náladou z vlaku jsme se blížili k cíli.

Při mši v krásném klášterním kostele jsme se společně uvítali se všemi knězi a při kázání se s P. Píchou zamysleli nad svým budoucím povoláním.

Převor konventu cisterciáků se opravdu snažil přiblížit dětem život mnichů, kteří podle známého hesla benediktýnů Modli se a pracuj zvelebili toto místo.

Z historie nás zaujal příběh o záchraně Voka I. z Rožmberka, který málem utonul v rozvodněné Vltavě a za zázračnou záchranu slíbil a založil klášter.

Zajímavé je i to, že je zde pochován známý Záviš z Falkenštejna, který daroval klášteru drahocenný kříž s ostatkem Kristova kříže.

Tolik knih se snad ani za celý život nedá přečíst... Ale knihovna je opravdu krásná.

Při obědě jsme si povídali a čekali na překvapení...

Katecheta Z. Vaclík totiž pozval šermíře z J. Hradce. Ukázali nám svou výzbroj a výstroj, zajímavé souboje a také jsme se nasmáli jejich vtipným dialogům.


VIKARIÁTNÍ DĚTSKÁ POUŤ – 22. 5. 2010 • DOUDLEBY

Na naši pouť do Doudleb jsme se vydali z Dolní Stropnice.

Cesta byla dost dlouhá, asi 2 km, tak jsme se museli pořádně posilnit.

Po cestě nás vyprovázel Jarda s kytarou a poutnickou písničkou, kterou pro nás složil.

V kostele nás přivítali otec Cyril, doudlebský kronikář p. Šimánek a děvčata v doudlebských krojích.

Po mši jsme se přesunuli na hřiště. Tady nám zahrála muzika „Bedrník“...

... a doudlebské tance nám předvedl taneční soubor „Radost“.

Protože jsme chtěli pořádně vidět, museli jsme si vylézt na strom. Naštěstí nikdo nespadl...

A nakonec jsme si zatančili všichni společně. Celá pouť v duchu lidových tradic se nám moc líbila!


PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ V neděli 6. června slavily všechny naše farnosti Slavnost Těla a krve Páně na společné mši svaté ve Velešíně. Náš kostel byl opravdu zaplněn do posledního místečka a nestačily ani lavice, které jsme na tuto příležitost nanosili z fary. Slavnost byla umocněna i tím, že při ní přistoupilo 13 dětí z našich farností poprvé ke svatému příjímání. Děti se připravovaly na přijetí svátosti smíření i svátosti oltářní během tohoto školního roku na hodinách náboženství a na nedělních přípravných setkáních s P. Martinem. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem farníkům za podporu a zároveň je poprosit o modlitbu za všechny děti a rodiče ve farnosti, aby první příjímání nebylo zároveň příjímáním posledním. (zv)



JE PŘED NÁMI ČAS PRÁZDNIN, dovolených a doufám, že tím pádem i odpočinku a načerpání sil. Já bych tentokrát ráda ocitovala z časopisu Rodinný život „malý návod“ na prožívání hezkých chvil (a to nejen o prázdninách)... Život je i zábava... a může být neuvěřitelně veselý. „Ze všech darů, jimiž Bůh obdařil lidské bytosti, musí být srdečný smích snad nejdokonalejší.“ (Norman Cousins) Musíme ocenit ty věci, které nám pomáhají k duševní vyrovnanosti, nedovolí nám padnout pod vahou vážných záležitostí a udržují nás při zdravém rozumu. Nejvíc nám při tom pomáhá humor – potřebujeme se smát. Před tisíci lety sepsal moudrý Šalamoun svá slavná Přísloví. Jedno například zní: „Veselé srdce je dobrý lék, ale zdrcený duch vysušuje kosti.“ (17,22) Existuje vědecký důkaz tvrzení, že smích má léčivou sílu. Smích může silně potlačit bolest. Navíc podporuje dýchání, podněcuje tvorbu endorfinů, zvyšuje počet imunitních buněk, jež bojují proti nemoci, zeslabuje napětí, stimuluje vnitřní orgány a zlepšuje krevní oběh. Hromadí se vědecké důkazy na podporu biblické zásady, že „veselé srdce koná stejné dobro jako lék“. Když nám smích a ostatní pozitivní emoce tolik pomáhají v nemoci, co teprve dokážou, jsme-li zdraví? Jestli zkormoucený duch opravdu vysušuje kosti, měli bychom je promazávat pořádnou dávkou upřímného smíchu. Smích má posilující a osvěživou moc. A konečně působí přímo zázračně na mezilidské vztahy. Kdosi jednou řekl, že smích je nejkratší vzdálenost mezi dvěma lidmi... Dokáže je sjednotit. Smích je ve skutečnosti víc než jen praktická součást života. Je to základ. Jedna z nejdůležitějších složek duševního zdraví. Opravdu si potřebujeme odpočinout od tvrdé životní reality... Jedno staré přísloví říká: „provést tu a tam nějaký menší nesmysl je i pro ty nejmoudřejší muže potěšením.“ (java)

UČITELKA ŽÁKŮM: „MUSÍTE SI ZVYKAT ... na větší samostatnost při učení. Jste už ve třetí třídě a vaši rodiče by za chvíli nemuseli na látku stačit...“ Co jsou to středoškoláci? To jsou školáci, kteří chodí do školy jen ve středu. Číšník nabízí hostovi: „Mám telecí srdce, vepřová játra hovězí jazyk a jehněčí mozeček.“ „Pane vrchní, vaše osobní problémy mě nezajímají.“

Stojí dva kosmonauti na Marsu. Jeden se neustále střídavě dívá na raketu a na toho druhého kosmonauta. „Na mě se nedívej, já jsem tam ty klíčky nezabouch.“ Učitel: „Studente, doufám, že vás již nikdy neuvidím opisovat.“ Student: „Taky doufám....“ „Kam půjdeš, až vyjdeš ze školy v deváté třídě?“ptá se učitel. „Domů“. M Ě S Í Č N Í

František ukazuje otci vysvědčení: „Teda něco tak strašného jsem ještě neviděl...“ „Já taky ne, to jsem našel včera ve tvých věcech.“

Z P R A V O D A J

+P O R T U S FARNOSTÍ VELEŠÍN, BESEDNICE A SOBĚNOV

Na tomto čísle spolupracovali:

Učitel chemie: „ Když hodíme do této kyseliny zlatý prsten, který leží tady na stole, rozpustí se?“ „Nerozpustí,“ přihlásí se Fanda. „Jsi si jist?“ „Na beton, jinak by jste ho tam přece neházel!“

P. Martin, Zdeněk Vaclík, Jan Nágr, Martin Ehrlich, Zdeněk Bláha, Jana Vaclíková, Ludmila Ehrlichová, František Schusser, Martin Ehrlich ml., Jan Vaclík, Ludmila Koubová, Hana Opekarová, Eva Opekarová, Vlaďka Mikešová.

http://farnostvelesin.sweb.cz

redakce: [email protected]


SETKÁNÍ MINISTRANTŮ (II. BITVA VÁLKY RŮŽÍ) V sobotu dne 5.6. se uskutečnila poblíž Soběnova druhá bitva Války Růží. Když jsme se v pátek téměř všichni sešli, šli jsme do kostela, kde jsme čekali na opozdilce ze Sušice v čele s P. Turkem, který po příjezdu sloužil mši. Po mši jsme šli na faru, kde jsme u ohně opekli buřty a klobásy, zazpívali rytířské písně a okolo půlnoci šli do hajan. V sobotu ráno nás probudil roh, který nás volal do bitvy. Po snídani byly schváleny zbraně a odebrali jsme se na místo činu. Tam jsme si napřed vyzkoušeli dobývání nepřátelské pevnosti, posléze i její bránění. Po krátké přestávce, ve které byla zahrnuta i exhibice, jsme si vyzkoušeli boj na rovině, bojové formace a s tím související taktizování. Po obědě, který proběhl na faře, jsme se konečně dočkali velké bitvy o vlajky, která byla vyvrcholením celé akce. Po bitvě byli do Řádu Růže přijati další tři členové, kteří byli šlechetní ve skutcích i chrabří v boji a zasloužili se o to, že mohou s hrdostí nosit odznak Pánů z Růže. I přes některá zranění a neshody ohledně pravidel se akce velice vyvedla a všichni na ní budou vzpomínat a těšit se na třetí bitvu Války Růží, která proběhne na podzim. Martin Ehrlich ml.



SCHŮZKY DÍVEK V sobotu 19.6. se uskutečnila další pravidelná schůzka děvčat z farnosti. Na programu bylo tentokrát soutěžení v nejrůznějších dovednostech. Jelikož nám počasí letos moc nepřeje, odehrávaly se soutěže bohužel jen vevnitř. A v čemže jsme to tedy vlastně soutěžily? Tak třeba v tom, která z nás umí nejkrásněji přišít knoflík, která z nás má nejlepší paměť, největší spisovatelské nadání, nejobratnější prsty, hudební talent, štěstí či třeba, která umí dobře hrát piškvorky. Společně jsme se zasmály a užily si fajn odpoledne. Další schůzka se bude odehrávat v září, už teď se ale můžeme těšit na srpnový letní tábor na Ktiši. Eva Opekarová Přibližně jednou za tři týdny jsme se my, často nazývaní mládež, scházeli v podvečer na faře, abychom společně strávili čas. Probírali jsme témata, která nás zajímají a jsou nám teď blízká; zahráli si společně nějakou hru, kterou si sami zahrát nemůžeme; od srdce se zasmáli, až nám někdy slzy tekly; a hlavně jsme mohli zakusit modlitbu společenství, která je trochu jiná, než ta osobní. Poslední dvě setkání byl mezi námi i pan farář, který nám odpovídal na naše otázky a tím nám třeba zase pomohl ucelit si na nějaké věci názor či získat nový pohled. S tím jsme se rozloučili do prázdninové přestávky. Na závěr bychom chtěly pozvat vás všechny, kteří také spadáte do skupinky mládež a chtěli byste se přijít podívat, nebojte se nás oslovit. (Eva Opekarová: tel. číslo 777 137 715, Vlaďka Mikešová: tel. číslo 605 000 508) Vlaďka Mikešová

NESMĚŇ – SVĚCENÍ PRAPORU 12. 6. 2010

Kontakt na duchovního správce farností: P. Martin Bětuňák, Nám. J. V. Kamarýta 44, 382 32 Velešín, tel.: 605 446 007

Svatý Prokope, oroduj za nás

Recommend Documents