GLOBÁ LNÍ A AGRÁ RNĚ-POLITICKÉ TRENDY VE VYUŽ ITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝ CH ORGANISMŮ (GMO) GLOBAL AND AGRARIAN-POLITICAL TRENDS IN USE OF GENETICALLY MODIFIED ORGANISMS (GMO) SVATOŠ Miroslav, (Č R) ABSTRACT Thematic externalization of the article stems from a selection of multiplex connections of GMO in global, European and national frame. Among basic aspect belong trade, agrarianpolitical, economic, health, environmental and other circumstances. An attention is paid to polarization of opinions and expectation of future trends in use of GMO. The contribution represents pieces of knowledge from solution of IRI MSM 411100013 „Efficient integration of Czech agrarian sector in frame of European structures – presumption of sustainable development“. KEY WORDS Globalization, agrarian policy, use of GMO, benefits and risks Ú VOD Genetické inženýrství je soubor technik, které slouží k izolaci, modifikaci, rozmnožová ní a rekombinaci genů z různých organismů. Umožňuje kombinovat geny z odlišných biologických říší, které by se v přírodě nemohly za žá dných okolností křížit. Zelená genetická technika (ZGT) je používá ní genově technických postupů při pěstová ní geneticky modifikovaných (GM) rostlin a jejich zpracová ní na potraviny. Zá sadně je třeba rozlišovat mezi GM postupy k přenosu dědičného materiá lu mezi různými organismy a vlastnostmi těchto organismů. Také GM vytvá ření přísadových lá tek a potravinových enzymů, jakož i jejich používá ní se zahrnuje do ZGT. Oproti tzv. červené genetické technice, jejíž používá ní v medicíně a farmacii je v široké míře akceptová no, zůstá vá ZGT předmětem sporu. O jejím užitku a rizicích se velmi obtížně formuje společenský konsensus. Rozdílná je situace v různých čá stech vyspělého a rozvojového světa s patřičnými konsekvencemi ve sféře obchodní, agrá rně politické, spotřebitelské apod. MATERIÁ L A METÓDY Východiskem pro metodický přístup ke zpracová ní příspěvku bylo vyčlenění zá kladních charakteristik a vývojových trendů v oblasti GMO z hlediska teritoriá lního, komoditního, legislativního popř. i vzhledem k postojům spotřebitelů, zemědělských producentů či k zá jmům biotechnologických firem apod. Na zá kladě toho je pozornost zaměřena na vývoj změn situace v globá lním a evropském rá mci, na aktuá lní změny prá vní úpravy v EU (pravidla koexistence při pěstová ní GMO, úprava dobré odborné praxe aj.) a taktéž na zá kladní argumentaci příznivců (šance) a odpůrců (rizika) využití GMO, přičemž výsledný postoj je rozdílný v jednotlivých čá stech světa včetně vlivu na globá lní a agrá rně politický vývoj. Zá kladem příspěvku jsou dílčí výsledky získané při řešení IVZ MSM 411100013 „Efektivní integrace českého agrá rního sektoru v rá mci evropských struktur – předpoklad trvale udržitelného rozvoje“
995
VÝ SLEDKY Vývojové trendy pěstová ní transgenních (GM) plodin Podle údajů „International Service for Acquisition of Agri-biotech Applications“ (ISAAA) se v roce 2003 pěstovaly transgenní rostliny v celém světě na 67,7 mil. hektarech. To představuje v porovná ní s předchozím rokem rozšíření o zhruba 9,0 mil. ha, tj. o cca 15%. Od roku 1996 se plocha pěstová ní GM rostlin zvýšila z tehdejších 1,7 mil. ha na čtyřicetiná sobek. Počet rolníků, kteří pěstují transgenní rostliny, vzrostl z cca 6 milionů v 16 zemích v r. 2002 na odhadovaných 7 milionů v 18 stá tech. Z více jak tří čtvrtin z nich se jednalo o malé rolníky v rozvojových zemích. Těmi jsou z převá žné většiny pěstitelé bavlny v Č íně. Počet zemí, na něž připadá 99% světově pěstovaných GM rostlin, vzrostl ze čtyř v roce 2002 na nynějších šest. K nim patří USA se 42,8 mil. ha, Argentina s 13,9 mil. ha, Kanada se 4,4 mil. ha, Brazílie s 3,0 mil. ha, Č ína s 2,8 mil. ha a Jižní Afrika se 400 000 ha. Ve dvou dalších stá tech a to v Austrá lii a Indii bylo pro pěstová ní GM rostlin využívá no v r. 2003 cca 100 000 ha. Dá le je třeba zmínit Rumunsko a Uruguay, kde byly transgenní rostliny pěstová ny na více jak 50 000 ha. Také pro příští roky je ISAAA optimistická , neboť podle jejího odhadu se bude v pěti letech věnovat pěstová ní GM rostlin zhruba 10 milionů rolníků ve 25 nebo více stá tech na zhruba 100 mil. hektarech půdy. Z hlediska výměry dominovaly mezi GM rostlinami také v minulém roce sójové boby s celosvětovou výměrou 41,4 mil. ha, což bylo o 4,9 mil. ha nebo téměřo 13% více než v r. 2002. V Argentině transgenní odrůdy sójových bobů již prakticky zcela vytlačily konvenční odrůdy. Podle „opatrného“ odhadu se v Brazílii pěstovaly GM sójové boby na cca 3 mil. ha. Zde teprve v zá ří v r. 2003 bylo oficiá lně povoleno pěstová ní GM sójových bobů resistentních na herbicidy. Podle odhadu pochá zí 55% celosvětové produkce sójových bobů z GM odrůd. Největší přírůstek transgenních odrůd byl však dosažen u kukuřice na zá kladě povolení nových odrůd. Osevní plocha GM odrůd vzrostla zde v porovná ní s rokem 2002 o celou čtvrtinu na 15,5 mil. ha, což představuje 11% globá lní výměry kukuřice. Transgenní řepka ná sledovala rozšířením plochy o 20% na 3,6 mil. ha. Tím připadlo více jak 16% pěstované řepky na GM odrůdy. Po určité stagnaci pěstová ní GM odrůd bavlny v roce 2002 se v roce 2003 její plocha zvýšila o 6% na celosvětových 7,2 mil. ha, čímž došlo k rozšíření na 21% globá lnívýměry bavlny. Evropská situace Pěstová ní GM kulturních rostlin v Evropské unii má prakticky jen podřadnou úlohu. Španělsko je mezi současnými 15 členskými stá ty jedinou zemí, kde se transgenní rostliny pěstují na signifikantní ploše. Zatímco se zde plocha s pěstová ním Bt-kukuřice od roku 1998 pohybovala mezi 20 000 a 25 000 hektary, ná sledovalo v roce 2003 její rozšíření o třetinu na 32 000 ha. ISAAA uvá dí údaje o SRN, kde se Bt-kukuřice pěstovala „pouze na malé ploše“. Mezi všemi evropskými zeměmi získá vá prioritu Rumunsko. Zde se plocha pěstová ní transgenních sójových bobů v minulém roce rozšířila o 50% na 70 000 ha. V Bulharsku je pěstová na, podle údajů ISAAA, na několika 1 000 ha GM kukuřice resistentní na herbicidy. Pěstová ní transgenních (GM) plodin ve světě (1999-2003, v mil. ha) 1999 2000 2001 2002 2003 Celkem z toho: Sója Kukuřice Bavlna Ř epka
39,9 21,6 11,1 3,7 3,4
44,2 25,8 10,3 5,3 2,8
52,6 33,3 9,8 6,8 2,7
996
58,7 36,5 12,4 6,8 3,0
67,7 41,4 15,5 7,2 3,6
2003:02 v% +15 +13 +25 +6 +20
S výjimkou Španělka, kde se na 32 000 ha pěstuje na insekty resistentní Bt-kukuřice a několika malých pokusných polí v Německu, se v ostatních členských zemích Evropské unie dosud nepěstují žá dné GM plodiny. K tomu ještě některé členské stá ty EU v roce 1999 prohlá sily, že nedají žá dný souhlas k povoleníGM rostlin dříve, než vstoupí v platnost nové a přísnější prá vní předpisy. - Nová „Uvolňující směrnice“ 2001/18 je v celé EU platná již od října 2002. Upravuje uvolnění GMO v životním prostředí. Jak pokusy, tak také komerční využití GM rostlin je povinně vá zá no na povolení. Podmínkou pro to je, že podle daného stavu vědomostí nejsou zná ma žá dná nebezpečípro člověka a životní prostředí. - Připuštění potravin a krmiv, které jsou GMO, nebo je obsahují či z nich byly vyrobeny, nově upravuje jejich označová ní. Na zá sadá ch a jednotlivostech se evropské instituce dohodly v červenci 2003. Evropská unie disponuje novými prá vními předpisy k ZGT, které se však liší od předpisů v jiných stá tech, např. od USA. - V EU platí ZGT zá sadně jako technologie nového druhu a proto uvedené označení má spotřebitelům umožnit svobodnou volbu, aby do svých rozhodnutí o ná kupu, zahrnuli také zhodnocení této technologie. - Při hodnocení bezpečnosti GM rostlin a z nich vyrobených potravin je nutno rovněž respektovat princip provedení ná ležitých opatření. Tak např. použití genů resistentních na antibiotika v GM rostliná ch je nutno omezit, protože by mohly vyvolat škodlivé účinky na člověka a životní prostředí. - Svoboda volby je široce akceptovatelným cílem. Podle něho mohou spotřebitelé také příště volit mezi produkty s genovou technikou nebo bez ní. K tomu je ovšem třeba ještě objasnit otá zku, zda je možné mít takové zemědělství, kde vedle sebe může být sná šenlivá koexistence výroby s genovou technikou nebo bez ní, a jak by takové zemědělství mělo být utvá řeno. Formová nípostojů EU k využívá ní GMO Nikoli zanedbatelná čá st na trhu potravin obsahuje již dnes součá sti, které byly vyrobeny za použití GT. K nim patří především enzymy, kvasinky, vitaminy, aroma a jiné přísadové lá tky. Podle odhadu přichá zí např. v SRN zhruba 60-70% všech potravin rozdílnými způsoby do styku s GT. Mezi 60-70% používané sóji v EU pro krmiva pochá zí z GM sóji. Evropská komise v pravidelných intervalech prová dí dotazy na mínění Evropanů k otá zká m biotechnologie (evropský barometrický průzkum). Většina z dotazovaných odmítla používá ní GT v zemědělství a u potravin. Ovšem v porovná ní s předchozími průzkumy odmítnutíGM rostlin ve všech členských zemích EU pokleslo. GM potraviny a krmiva musí být napříště jasně a jednoznačně identifikovatelné pro dovozce, obchodníky a pro spotřebitele. Prahové hodnoty mají přinést více informací a prá vní jistoty. Podle usnesení Evropského parlamentu a Rady ministrů EU z poloviny roku 2003 neplatí již princip důkazu, nýbrž princip použití: každé přímé použití GMO v průběhu tvorby nebo výroby potravin a krmiv, musí být povinně vyznačeno. Tím již nehraje žá dnou roli, zda použití GMO je prokazatelné v konečném výrobku. Současně také příště existuje prahová hodnota 0,9% pro tolerovatelné příměsi GMO. Kdo vědomě GMO nebo z nich vyrobené potraviny a krmiva přiná ší na trh, musí je vždy příslušně označovat. K usnesením, která byla Evropským parlamentem dne 2. července 2003 potvrzena, patří také vývoj kódového systému pro GMO. Tím má být použití těchto organismů sledová no během celého řetězce výroby potraviny. Po vstupu v platnost Nařízení EU k označová ní a zpětné sledovatelnosti GM potravin a krmiv v říjnu 2003, měly příslušné podniky šest měsíců čas, aby je uvedly v život.
997
Ke stanovení určené prahové hodnoty pro GM-příměsi v osivu, Evropská komise navrhuje podle druhu rostlin hodnoty mezi 0,3-0,7 %. Naproti tomu některé členské stá ty, jako např. Německo navrhují limit na technické hranici důkazu 0,1 %, aby se ještě více zabrá nilo nebezpečízvýšení příměsi během transportu nebo při procesu zpracová ní. Od října 1998 existuje v EU de facto moratorium, podle něhož připuštění a dovoz GM rostlin může nastat teprve tehdy, až nové prá vní předpisy stoupí v platnost. Je proto nutno nová nařízení EU k označová ní a ke zpětné sledovatelnosti GM potravin a krmiv a z nich vyplývající požadavky respektovat. Tím byl vlastně zrušen zá kaz pěstová ní GM rostlin. Postupy k zavá dění nových GMO pro pěstová ní či pro dovoz se opět rozběhly. Je třeba počítat s tím, že budou narůstat dovozy GM potravin a krmiv. V tomto kontextu jsou proto hledá na rychlá řešení pro koexistenci, tedy pro zemědělství bez i s GT. Bez prá vní úpravy této koexistence by mohly být problematické ty výrobní postupy, které žá dné GMO nechtějí používat, např. ekologické zemědělství. Mnozí rolníci se obá vají, že své výrobky po znečištění GMO nebudou moci vůbec prodá vat nebo jen za nižší ceny. Ustanovení o odpovědnosti za hospodá řské škody vzniklé nechtěných rozšířením GMO však stá le dosud chybějí. Pro svobodnou volbu zemědělců předklá dá Evropská komise pouze Směrnice. Při požadované koexistenci zemědělství bez a s GT se mohou například vyskytnout problémy prokřížení, přimísení nebo neúmyslného znečištění. Jako možné podněty řešení jsou m.j. diskutová ny úpravy prahových hodnot, pěstební opatření a vytvá ření bez GM-zón. Všechna opatření k oddělení různých výrobních a tržních postupů jsou spojena s dodatečnými ná klady a s otá zkami ručení. Dříve než bude zemědělství moci využívat GM rostlin, musí být jejich nové vlastnosti přezkoumá ny v podmínká ch volného prostranství. Pod pojmem „uvolnění“ se rozumí vědomé a chtěné vypuštění GMO do životního prostředí. Je podchyceno zá konem o GT a vyžaduje povolení. Při vypuštění do životního prostředí musí být však napřed přezkoumá ny pokud možno škodlivé účinky (přezkoumá ní snesitelnosti životního prostředí). V pokusech s uvolněním GM užitkových rostlin má ve světě prioritu USA. Postoj USA k prá vní úpravě v EU USA, Argentina a Kanada vyzvaly formá lně Světovou organizaci pro obchod (WTO), aby zařídila panel urovná vající spor, který by měl přezkoumat, zda nová pravidla EU pro označová ní GM výrobků jsou slučitelná s meziná rodními obchodními smlouvami. Dalších devět stá tů, mezi nimi Austrá lie, Mexiko a Nový Zéland, vyslovilo v tomto směru svoji ideologickou podporu. Pro tyto stá ty jsou pravidla EU příliškomplikovaná , jejich dodržová ní přílišdrahé a technické bariéry přílišvysoké. 80% sklizně sóji v USA a 48 % sklizně kukuřice v USA pochá zejí z GM osiva. Kromě toho se GM kukuřice a tradiční kukuřice v USA zá sadně neoddělují, takže zhruba 98 % produkce kukuřice v USA obsahuje podíl GM odrůd, které nejsou dosud z velké většiny v jiných zemích nebo v EU připuštěny. Jejich ztrá tu na vývozu dosavadní bloká dou EU vyčíslují američtí farmá ři na 300 mil. USD ročně. Spotřebitelé v USA se vzdá vají jakéhokoliv označová ní a plně důvěřují úřadům, které to povolují. Aktualizace prá vní úpravy GMO v EU Na příkladu SRN lze dokumentovat aktuá lní situaci a směřová ní prá vní úpravy GMO. Do popředí vystupuje kromě ochrany životního prostředí a lidského zdraví, ochrana konvenčního a ekologického zemědělství (bez GMO) před zkřížením s GMO. V rá mci genové techniky mají země EU v důsledku rozsá hlé prá vní úpravy EU pouze omezený prostor k jedná ní. Zvlá ště je regulová no, za jakých předpokladů mohou být povolová ny GMO k pokusným účelům nebo pro obchodní účely. Také označová ní GMO a
998
z nich vytvá řených potravin a krmiv je regulová no na úrovni EU. Zatímco se povolová ní, označová ní a zpětná sledovatelnost GM rostlin řídí v podstatě podle nařízení EU, podléhá regulace jejich pěstová ní Směrnici EU o uvolnění. Jak zná mo platí nařízení EU bezprostředně v členských stá tech EU, kdežto Směrnice musí být převedena do ná rodního prá va členského stá tu. Určitý prostor k jedná ní mají členské stá ty v otá zce, jak hodlají regulovat pěstová ní vedle sebe GM rostlin a konvenčních rostlin bez GMO. Cílem je zabezpečovat produkci bez GMO a zamezit neúmyslné existenci GMO v potraviná ch a krmivech. Zejména poletová ním pylu může dojít k neúmyslnému překřížení GMO. To může vést k poškozová ní jiných rolníků, především tehdy, když překřížením nebo jinými způsoby musí být větší rozsah výrobků označen jako „geneticky modifikovaný“. To samé platí, jestliže výrobky z překřížení nesmí být označová ny jako výrobky ekologické, protože v ekologickém zemědělství je použití GMO zaká zané. Avšak generá lní zá kaz pěstová ní GM rostlin by nebyl slučitelný s prá vem EU. V rá mci dohody o světovém obchodu WTO bylo stanoveno, že výrobku nesmí být odmítnut přístup na trh, jestliže pro to není žá dné dostatečné vědecké zdůvodnění. Vědecký důkaz ohrožení člověka, zvířete a životního prostředí GMO nemůže být ve všeobecnosti podá n. Proto také nemůže EU paušá lně zaká zat dovoz nebo pěstová ní všech geneticky modifikovaných organismů. Pro uvá dění GM potravin a krmiv do oběhu je podle rozhodnutí EU povinné povolení. Tato úprava má zabezpečit, že používá ní GM výrobků nemá žá dné škodlivé účinky na zdraví člověka a životní prostředí. Jestliže by přesto na zá kladě nových nebo dodatečných informací nebo vědeckých poznatků vznikl oprá vněný důvod k tomu, že GM změněný výrobek představuje nebezpečí pro zdraví člověka nebo pro životní prostředí, pak může být použití takového produktu omezeno nebo zcela zaká zá no. Ke včasnému zjištění nebezpečí GM výrobku, požadují nové regulace genové techniky monitoring trhu GM-výrobků. Z toho plyne, že nelze generá lně zaká zat, aby GM-výrobky nepřichá zely na trh, nýbrž je třeba je zvýšeně kontrolovat a na druhé straně chrá nit ty, kteří chtějí pracovat s výrobky bez GMO. O tom, zda se GM-výrobky budou nakupovat a na trhu etablovat, rozhodují pouze spotřebitelé sami. Pravidla koexistence při pěstová ní GMO Pod. koexistencí se rozumí regulace ochrany konvenčního a ekologického zemědělství bez GMO před postižením genovou technikou změněným zemědělstvím. Ná vrh zá kona slouží především k ochraně pěstová ní bez GMO. K tomu obsahuje zejména tři mechanismy: - povinnost péče k zabrá nění podstatného poškození geneticky změněnými organismy, především pravidla „dobré odborné praxe“ při pěstová ní GM-rostlin. - registr stanovišť, z něhož mohou rolníci dostat přesné informace o pěstová ní GM-rostlin ve svém sousedství - ná roky na vyrovná ní vůči rolníkovi, který GM-rostliny pěstuje, jestliže došlo k podstatnému poškození, způsobeném překřížením Úprava „dobré odborné praxe“ při pěstová ní GM plodin V souvislosti s povinností péče o zamezení podstatných poškození způsobených GMO je třeba věnovat pozornost: - při pěstová ní: při výsevu a sklizni zabrá nit zanesení do jiných pozemků, zamezit překřížení zejména dodržová ním stanovených minimá lních vzdá leností, volbou odrůd, bojem proti prorůstá ní nebo použitím přirozených pylových bariér - při chovu GM zvířat: zamezit uprchnutí zvířat z chovu nebo naopak vniknutí jiných zvířat stejného druhu do oblasti chovu
999
-
při skladová ní: zamezit smíšení s jinými výrobky zejména prostorovým oddělením a čistěním ložía ná drží při dopravě: zamezit ztrá tá m, jakož i smíšení s jinými produkty jejich oddělením a čistěním dopravního prostředku
V rá mci prá vní úpravy v uvedeném smyslu je věnová na pozornost tzv. podstatným poškozením, registru stanovišť o pěstová ní GM plodin, ná roky řešící újmu, monitoring, časové omezení povolení, ochrana ekologicky citlivých oblastí, povolovací úřady a grémia apod. DISKUSIA Rozporné ná zory na využití GMO Kritická veřejná diskuse ohledně geneticky modifikovaných organismů (GMO), které představují poslední člá nek vývoje biotechnologií, má specifický rá z s ohledem na razantní prosazová ní komerčních zá jmů nadná rodních biotechnologických korporací, které disponují v globá lním měřítku nepřiměřenou ekonomickou silou a politickým vlivem. Široké spektrum občanských iniciativ (laiků i vědců) vystupuje velmi razantně a kriticky vůči urychlenému rozšiřová ní GMO a to zejména s ohledem na nedodržení principu předběžné opatrnosti, který je jedním ze zá kladních a neopominutelných principů trvalé udržitelnosti. Hlavní problém je spatřová n v účelovém spojení vědy a velkého byznysu, což je významný předpoklad umožňující akceptaci nepřiměřených rizik majících globá lní dosah. V této souvislosti je třeba uvést zá kladní diskutované argumenty – šance a rizika Diskutované šance Je nepochybné, že argumenty nadná rodních biotechnologických korporací o velkých možnostech prospěšného využití biotechnologií GMO jsou výrazné: - růst efektivnosti šlechtitelských postupů - optimalizace tradičních biotechnologických postupů - pěstební postupy šetřící životní prostředí a zdroje (snížená spotřeba pesticidů, hnojiv) - zlepšení ekologické situace (likvidace odpadů) - zlepšení kvality potravin - faktor řešení problému hladu v RZ - zvýšenímožností lidské genetiky Je třeba registrovat vytvá ření atmosféry, že rychlý existující pokrok v oblasti GMO, nelze zastavit. Též je poukazová no na nadměrné omezová ní předpisy (bezpečnost), které jsou brzdou konkurenceschopnosti (zemědělství či jiné technologie). Menší logiku (vzhledem k deklarované bezrizikovosti) má cílený a nekompromisní tlak biotechnologického byznysu proti označová ní (odlišení) produktů GMO, přičemž označová ní biopotravin již dá vno existuje. Diskutovaná rizika Velikost rizik se zvyšuje s ohledem na fakt masového průniku GMO do řady oblastí každodenního života: - promíchá vá ní genetických kódů rostlin, živočichů a lidí je spojeno s nepředvídatelnými ná sledky - tvorba nové, jiné či nezná mé substance a nekontrolované rozšiřová ní pozměněného genetického materiá lu (nebezpečínevratného genetického znečištění) - negativní působení na ekosystémy (biologická diverzita, vliv na zemědělství) - podpora alergií prostřednictvím nových či pozměněných proteinů - přenos rezistentních genů
1000
-
-
z etického hlediska může dochá zet ke genetické diskriminaci a eugenice (běžné používá ní genetických screeningových testů a prenatá lní diagnózy), což je neslučitelné s morá lními hodnotami společnosti nemorá lnost patentů na živé organismy používá ní nevyzkoušených technologií genetických modifikací (bez důkladných a jednoznačných testů), které jsou inherentně riskantní z hlediska zdravotního stavu a biodiverzity (vystavení lidstva nepřijatelnému riziku)
Rozvoj biotechnologií založených na genetické modifikaci je silně spjat s komercionalizací vědy (účelové spojení vědy a velkého byznysu prostřednictvím nadná rodních korporací), tzn.: - dochá zí k ohrožení bezúhonnosti vědců (existuje víra, že vědci zvažují objektivně a nezá visle příslušná rizika a etické otá zky) - živé organismy vč. lidských jsou degradová ny na předmět obchodu - projevuje se dalšíprohloubení nerovnoprá vného postavení RZ - zvyšuje se ohrožení zdraví lidí, zvířat a biodiverzity - podpora možnosti opětovného vzniku eugeniky a genetické diskriminace Zá věr Problematika GMO je v Evropě i v Č R mnohem intenzivněji a kritičtěji diskutová na než v mnoha jiných stá tech světa. Opakované odmítá ní má svůj zá klad v obavá ch před riziky, které mohou být spojeny s GM metodami. V popředí zá jmu jsou především ekologická a zdravotní rizika spotřebitelů, újma výrobců hospodařících tradičním způsobem a zřejmé či maskované prosazová ní komerčních zá jmů nadná rodních biotechnologických korporací bez ohledu na dodržová ní principu předběžné opatrnosti a z toho plynoucích důsledků. Dynamika rozvojových trendů pěstová ní GM plodin v celosvětovém měřítku je vysoká a dá le rostoucí. Reakce na tyto změny se postupně projevují v celosvětovém obchodním rá mci (dohody WTO), v rá mci úpravy prá vního prostředí EU (Nařízení EU) a jednotlivých členských zemí (Směrnice EU převedená do ná rodního prá va čl. země). Uskutečňová ní těchto dynamických procesů bude v evropském prostoru významně korigová no svobodnou volbou a preferencemi spotřebitelů a ná sledně i výrobců. Globá lní a agrá rně politické trendy ve využití GMO budou výslednicí diferenciace v zá vislosti na konkrétním vývoji situace v jednotlivých oblastech světa. ANOTÁ CIA Tématické zaměření člá nku vychá zí z výběru mnohačetných souvislostí GMO v rá mci globá lním, evropském a ná rodním. Mezi zá kladní aspekty patří obchodní, agrá rně politické, ekonomické, zdravotní, environmentá lní aj. okolnosti. Pozornost je věnová na polarizaci ná zorů a očeká vá ní budoucích trendů ve využití GMO. Příspěvek představuje poznatky z řešení IVZ MSM 411100013 „Efektivní integrace českého agrá rního sektoru v rá mci evropských struktur – předpoklad trvale udržitelného rozvoje“ KĽ Ú Č OVÉ SLOVÁ Globalizace, agrá rní politika, využití GMO, přínosy a rizika LITERATÚ RA 1. Agra Europe č. 3, 2004: Pěstová ní transgenních rostlin jde razantně kupředu, Bonn/Berlin, Eur. Presse – und Informationsdienst für Agrarpolitik und Agrarwirtschaft 2. Agra Europe č. 4, 2004: Vysvětlení spolkového ministerstva pro ochranu spotřebitele a zemědělství k novelizaci zá kona o genové technice, Bonn/Berlin, Eur. Presse – und Informationsdienst für Agrarpolitik und Agrarwirtschaft
1001
3. 4. 5. 6.
Diskurs k zelené genové technice, 2003, Berlin BMVEL, 2003 Mae-Wan Ho: Genetické inženýrství – naděje nebo hrozba, nakl. Alternativa, Praha 2000, Situationsbericht 2004 (Trends und Fakten zur Landwirtschaft), DBV Bonn, 2003 Svatoš, M.: Nová ekonomika a podniková úspěšnost. In: Sborník vedeckých prá c z MVK „Faktory podnikové úspěšnosti“, Liptovský Já n, FEM SPU Nitra, 2003 7. Svatoš, M.: Vliv nové ekonomiky na formová ní udržitelného zemědělství: In: Sborník z meziná rodní vědecké konference AP XII „Nová ekonomika a rozšíření EU“, PEF Č ZU Praha, 2003 KONTAKTNÁ ADRESA prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc., Katedra zemědělské ekonomiky, PEF Č ZU Praha, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, e-mail:
[email protected], tel.: +420 224 384 288, fax.: +420 224 382 286 Oponent: prof. Ing. Peter Bielik, PhD.
1002
