Možnosti a limity jednotlivce při zmírňování změn klimatu
Miloslav Lapka, Jan Vávra, Eva Cudlínová Ekonomická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Struktura prezentace Změny klimatu jako vědecký problém Změny klimatu jako politický problém Dynamika emisí CO2 svět Uhlíková stopa Česká republika, Slečna Zelená a její přátelé – změny chování a změny systémové • Závěry ?
• • • • •
Joseph Fourier 1824, skleníkový efekt Fourier J (1824). "Remarques Générales Sur Les Températures Du Globe Terrestre Et Des Espaces Planétaires". Annales de Chimie et de Physique 27: 136–67
Svante Arrhenius nositel Nobelovy ceny za chemii 1896 souvislost mezi rostoucím množstvím oxidu uhličitého v atmosféře a posilováním skleníkového efektu. "On the Influence of Carbonic Acid in the Air upon the Temperature of the Ground“ Philosophical Magazine 41, 237-276 (1896) „If the quantity of carbonic acid [CO 2 ] increases in geometric progression, the augmentation of the temperature will increase nearly in arithmetic progression.“ • Pozitivní dopad oteplování na zemědělství • Odhaduje nárůst teploty na 2,1 °C, (1906), IPCC 2014 1,5–4,5 ⁰C • 3000 let zdvojnásobení CO2, nyní 100 let (Teplota méně, CO2 více)
Změny klimatu jako vědecký problém • Text IPCC – 5. hodnotící zpráva (2014) o „Human influence on the climate system is clear, and recent anthropogenic emissions of greenhouse gases are the highest in history. Recent climate changes have had widespread impacts on human and natural systems.“ o „Anthropogenic greenhouse gas emissions have increased since the pre industrial era, driven largely by economic and population growth, and are now higher than ever. This has led to atmospheric concentrations of carbon dioxide, methane and nitrous oxide that are unprecedented in at least the last 800,000 years. Their effects, together with those of other anthropogenic drivers, have been detected throughout the climate system and are extremely likely to have been the dominant cause of the observed warming since the mid-20th century.“ (IPCC, 2014)
Změny klimatu jako vědecký problém Mechanismy • •
CO2 H2O land-use vodní páry, evaporace krajiny
Kromě CO2, CH4 a N2O, jejichž emise budou porovnávány k roku 1990, se emise skleníkových plynů týkají hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF6) (zahrnuto v Kjótu)
Oteplování x Globální klimatické změny (GKZ) V září 2013 Pátá zpráva klimatického panelu OSN přiznala, že oteplování má pauzu (tzv.hiatus). A trend oteplování za roky 1998 až 2012 se pohybuje kolem nuly (-0,5°C až +0,15°C) http://www.klimaskeptik.cz/news/cesti-klimaskeptici-maji-prvni-billboard
Problém antropogenního vlivu Metastudie vědeckých článků o GZK
o o
Cook et al. (2013) – analýza 11 944 článků (1991-2011): 0,7 % popírá antropogenní GZK; 0,3 nejistých Powell (2013) – analýza 13 950 článků (1991-2012) : 0,16 % popírá antropogenní GZK
Cook, J., et al. (2013). Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature. Environmental Research Letters, 8. Powell, J. (2013). Consensus: 99.84% of peer-reviewed articles support the idea of global warming. The Contributor.
Změny klimatu jako politický problém 1979
Ženeva WMO
Klimatologická konference
1990 1992 1997
Sumarizace výsledků Rámcová úmluva Kjótský protokol
OSN Rio, do 2012 5,2% úhrnné snížení emisí CO2 oproti 1990
2005
Kjótský protokol
Vstupuje v platnost Dodatek I, 55% všech emisí
37 zemí Dodatku splnilo s rezervou
Emise vzrostly o 50%, svět se změnil
2007
Bali
Emisní limity nedohodnuty
2008
Poznaň, Adaptační fond
OSN prodloužení Kjóta
2009
Kodaň
OSN kdo naplní Adaptační fond?
2010 2011
Cancún Dubran, Zelený klimatický fond, 2020
Klimatický fond 100mld USD fondu ze Západu, do 2015 Kjóto
2012
Dauhá
Kjóto II. 2013-2020. Ratifikovaly státy produkující jen 15% planetárních emisí
2013
Varšava
Proměna energetiky a ekonomiky vyspělých států
2014
New York
Čistší, adaptabilnější ekonomika
Výsledek:
Dynamika emisí CO2 svět
Proměny odpovědnosti v globálním měřítku Emise skleníkových plynů 35 000,00
30 000,00
miliony tun CO2/rok
25 000,00
20 000,00
1990 2000
15 000,00
2011 10 000,00
5 000,00
0,00
Svět IEA (2013)
OECD
mimo OECD
Kyoto Annex I
USA
EU-27
Čína
Německo
Indie
Dynamika emisí CO2 svět
Proměny odpovědnosti v globálním měřítku
Emise skleníkových plynů na osobu 20
tuny CO2/osoba/rok
15
1990
10
2000 2011
5
0
USA IEA (2013)
Česko
Německo
Kyoto Annex I
OECD
EU-27
Svět
mimo OECD
Čína
Indie
Proměny odpovědnosti v globálním měřítku Historické emise skleníkových plynů (1900-2011) 350000
300000
miliony tun CO2
250000
200000
150000
100000
50000
0
USA
Vaughan (2009), IEA (2013)
Čína
Rusko
Německo
Velká Japonsko Británie
Indie
Francie
Kanada Ukrajina
Česko
Uhlíková stopa ČR • Celkové emise 10,73 t CO2 o Domácnosti, průmysl, energetika, doprava, atd.
• Emise domácností o Data získána v rámci 7. RP EU GILDED o Sociologické šetření – 500 respondentů v Jihočeském kraji v roce 2010 o Kalkulačka uhlíkové stopy – 6 kategorií emisí • Vytápění • Elektřina • Automobil • Veřejná doprava • Létání • Potraviny
Více viz http://gildedeu.hutton.ac.uk/cs
Uhlíková stopa Jihočecha v mezinárodním srovnání
(Zdroj: GILDED, 2013)
Emise CO2 jednotlivce za rok 7
tuny CO2-ekv/osoba/rok
6
5
Potraviny Létání
4
Veřejná doprava Automobil
3
Elektřina Vytápění
2
1
0
Nizozemí
Německo
Česko
Jak přispět ke snížení emisí CO2? •
Dietz et al. (2009) odhaduje, že domácnosti mohou změnami chování a investicemi (izolace, úsporné spotřebiče apod.) ušetřit 20 % emisí (7,4 % emisí státu) v případě USA.
• Individuální změny chování: o Mírný pokrok v mezích zákona (pan Spořivý) • Bydlí ve městě na sídlišti, méně topí (-10 % oproti průměru), šetří elektřinou (-15 %), méně jezdí autem (-20 %), více jezdí veřejnou dopravou (+20 %), létání ani jídelní zvyklosti nemění.
o Důsledná změna životního stylu slečna Zelená) • Bydlí ve městě na sídlišti s centrálním vytápěním, méně topí ( -10 %), šetří elektřinou a navíc odebírá tu z OZE (-92 %), autem jezdí minimálně jen jako spolujezdec (-80 %), více používá veřejnou dopravu (+200 %), nelétá, nejí maso a kupuje lokální a sezónní potraviny (-27 %).
o Změna vytápění (paní Lipová) • Bydlí na venkově, nezmění svou spotřebu elektřiny, dopravní ani jídelní zvyklosti, pouze bude topit dřevem místo uhlím (-86 %).
Dietz, T., et al. (2009). Household actions can provide a behavioral wedge to rapidly reduce US carbon emissions. Proceedings of the National Academy of Sciences, 106(44), p. 18452-18456.
Dopady individuálních rozhodnutí Emise CO2 jednotlivce za rok po individuálních změnách 7
-8,8 %
tuny CO2-ekv/osoba/rok
6
-29,2 %
5
Potraviny
-37,1 %
4
Létání Veřejná doprava
3
Automobil Elektřina
2
Vytápění 1
0
Česko
město
venkov
pan Spořivý
slečna Zelená
paní Lipová
Jak přispět ke snížení emisí CO2? • Systémové a individuální změny: o Nahrazování hnědého uhlí v teplárnách biomasou a zemním plynem, snižování výroby elektřiny z hnědého uhlí (nyní 48 %). • Pan Nový (město) o Městská teplárna spaluje pouze zemní plyn (-50%), výroba elektřiny z hnědého uhlí klesá (-33 %), dopravní a jídelní zvyklosti zůstaly nezměněny.
• Pan Spořivý (město) o Viz pan Nový. Navíc ještě méně topí (-10 %), šetří elektřinou (-15 %), méně jezdí autem (-20 %), více jezdí veřejnou dopravou (+20 %), létání ani jídelní zvyklosti nemění.
• Slečna Zelená (město) o Viz pan Nový. Méně topí ( -10 %), šetří elektřinou a navíc odebírá tu z OZE (-92 %), autem jezdí minimálně jen jako spolujezdec (-80 %), více používá veřejnou dopravu (+200 %), nelétá, nejí maso a kupuje lokální a sezónní potraviny (-27 %).
• Paní Lipová (venkov) o Topení dřevem místo uhlím (-86 %), výroba elektřiny z hnědého uhlí klesá (-33 %), dopravní a jídelní zvyklosti zůstaly nezměněny.
Dopady systémových i individuálních změn Emise CO2 jednotlivce za rok po všech změnách 7
-8,8%
tuny CO2-ekv/osoba/rok
6
-29,2 %
5
-23 % -29,3 %
-37,2 %
-37,1 %
4
Potraviny Létání
-53,4 %
3
Veřejná doprava Automobil Elektřina
2
Vytápění
1
0
Česko
město
venkov
pan Spořivý
slečna Zelená
paní Lipová
pan Nový
pan slečna paní Spořivý+ Zelená+ Lipová+
Co z toho plyne? • Robustnost energetického systému • Omezené přímé možnosti • Paradoxy postojů x chování
• http://gildedeu.hutton.ac.uk/ • Řízení, infrastruktura, životní styl a spotřeba energie: Evropské post-uhlíkové komunity (anglicky Governance, Infrastructure, Lifestyle Dynamics and Energy Demand: European PostCarbon Communities-GILDED)
Aberdeen
Aberdeenshire Assen Potsdam Assen Municipality Potsdam-Mittelmark Debrecen Cesky Budejovice
Cesky Krumlov Hajdu-Bihar
• Neudržitelnost dosavadního ekonomického systému • Kritika systému X • Ochota jen malých změn v rámci tohoto systému • Očekávání pozitivní pro-environmentální vazby od státu
Děkuji za Vaši pozornost!
Miloslav Lapka Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity
[email protected]
