Substandardní výrazové prostředky v oblasti výpočetní techniky a elektronické komunikace v současné ruštině

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Ruský jazyk a literatura

Monika Nečasová

Substandardní výrazové prostředky v oblasti výpočetní techniky a elektronické komunikace v současné ruštině Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.

2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………….

Zde bych ráda poděkovala všem, kteří jakkoli přispěli ke vzniku této práce. Zvláště pak vedoucímu diplomové práce doc. PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc. za jeho cenné rady a připomínky.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 6 1 VÝPOČETNÍ TECHNIKA A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE ................ 8 1.1 Výpočetní technika ................................................................................................ 8 1.1.1 Historie počítačů ............................................................................................. 9 1.2 Elektronická komunikace .................................................................................... 10 1.2.1 Internet .......................................................................................................... 10 1.2.2 Internet v ruském prostředí (Runet) ............................................................. 11 1.2.3 Moţnosti internetové komunikace ............................................................... 12 1.2.3.1 Webové stránky..................................................................................... 13 1.2.3.2 Elektronická pošta (e-mail) ................................................................... 13 1.2.3.3 Chat ....................................................................................................... 14 1.2.3.4 Sociální sítě ........................................................................................... 15 1.2.3.5 Diskusní fórum a webový blog ............................................................. 15 2 JAZYK UŽIVATELŮ POČÍTAČŮ .................................................................... 19 2.1 Počítačová terminologie ...................................................................................... 20 2.2 Profesní mluva ..................................................................................................... 22 2.3 Mluva mládeţe ..................................................................................................... 23 2.4 Internetový slang.................................................................................................. 24 2.4.1 Trolling ......................................................................................................... 24 2.4.2 ТВН-щики ................................................................................................... 26 2.4.3 Kaščenité ...................................................................................................... 26 2.4.4 Jazyk padonkof ............................................................................................. 27 3 POČÍTAČOVÝ SLANG ....................................................................................... 28 3.1 Prvky profesní mluvy v počítačovém slangu ....................................................... 28 3.2 Prvky mluvy mládeţe v počítačovém slangu ...................................................... 29 3.3 Funkce počítačového slangu ................................................................................ 31 3.3.1 Nominativní funkce ...................................................................................... 32 3.3.2 Expresivní funkce ......................................................................................... 32 3.3.3 Komunikativní funkce .................................................................................. 32 3.3.4 Funkce jazykové ekonomie .......................................................................... 33 3.4 Lexikálně-sémantická rovina ............................................................................... 33 4 KLASIFIKACE SLOVNÍ ZÁSOBY POČÍTAČOVÉHO SLANGU ............... 36 4.1 Klasifikace z hlediska lexikálně-sémantického ................................................... 36 4.1.1 Hardware a s ním spjaté předměty (Железный жаргон) ............................ 37 4.1.2 Uţivatelé počítačů a jejich činnosti .............................................................. 40 4.1.3 Operační systémy, programy a programovací jazyky .................................. 41 4.1.4 Internet a internetová komunikace ............................................................... 42 4.1.5 Oblast počítačových her (Игровой жаргон) ............................................... 43 4.1.6 Subkultura hackerů (Хакерский жаргон) ................................................... 45 4.2 Klasifikace z hlediska slovotvorného .................................................................. 46 4.2.1 Postupy transformační .................................................................................. 47

4.2.1.1 Odvozování ........................................................................................... 47 4.2.1.1.1 Podstatná jména ................................................................................. 47 4.2.1.1.2 Přídavná jména ................................................................................... 48 4.2.1.1.3 Slovesa ............................................................................................... 49 4.2.1.2 Skládání ................................................................................................. 50 4.2.1.3 Mechanické krácení .............................................................................. 50 4.2.1.4 Zkracování............................................................................................. 51 4.2.1.5 Překrucování ......................................................................................... 52 4.2.2 Postupy transpoziční ..................................................................................... 53 4.2.2.1 Sémantické tvoření ................................................................................ 53 4.2.2.1.1 Metaforické přenášení ........................................................................ 53 4.2.2.1.2 Metonymické přenášení ..................................................................... 54 4.2.2.2 Tvoření víceslovných pojmenování ...................................................... 55 4.2.2.3 Přejímání slov........................................................................................ 55 4.2.2.3.1 Přímé přejímání .................................................................................. 56 4.2.2.3.2 Překlad................................................................................................ 58 5 JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY UŽÍVANÉ V POČÍTAČOVÉM SLANGU ..... 61 5.1 Abreviatury a zkratková slova ............................................................................. 61 5.2 Číselný slang ........................................................................................................ 63 5.3 Emotikony............................................................................................................ 65 5.4 Leetspeak a Hexspeak .......................................................................................... 67 5.5 Další specifické projevy písemné komunikace .................................................... 70 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 72 РЕЗЮМЕ ...................................................................................................................... 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ................................................... 80 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 85 I. AKRONYMY HERNÍCH PORTÁLŮ ........................................................... 85 II. ANGLICKÉ AKRONYMY A ABREVIATURY ......................................... 88 III. ČÍSELNÝ SLANG......................................................................................... 90 IV. MALÝ SLOVNÍK JAZYKA PADONKOF ................................................ 91

ÚVOD Počítače a internet patří neodmyslitelně k dnešní době. Mnoho z nás je s nimi v kaţdodenním kontaktu, ať uţ v práci nebo v soukromí. Internet je nejrychleji se rozvíjející médium, prostřednictvím kterého komunikuje čím dál více lidí. S touto oblastí je spjata nejen odborná počítačová terminologie, ale i neustále se rozvíjející substandardní počítačový jazyk. Na vznik ruské počítačové slovní zásoby je vyvíjen neustálý tlak z mnoha stran. Z největší části je ovlivňován anglickým jazykem, který ve světě internetu naprosto dominuje. Velké mnoţství anglických výrazů zde slouţí jako internacionalismy. Často slouţí k pojmenování něčeho, co ještě nemá v ruském jazyce konkrétní jazykově ustálený výraz. Ruští uţivatelé se v mnoha případech nesnaţí tyto anglicismy překládat do svého rodného jazyka. Jsou to především různé všeobecně přijaté zkratky či názvy výrobků. Vedle čistě anglických výrazů existuje mnoho ruských slov, z velké části se však jedná o přejaté anglické osnovy slova, ke kterým jsou přidány ruské koncovky, aby výrazy podléhaly ruské flexi. Hlavním úkolem této práce je zmapovat nespisovnou jazykovou situaci v počítačovém a internetovém prostředí a vytvořit tak ucelený přehled sociálního slangu, který můţeme souhrnně nazvat slangem počítačovým. Počítačový slang v sobě zahrnuje slang internetový, slang hackerů, slang hráčů počítačových her aj. Celé zkoumání a excerpce materiálu se odehrává v rámci substandardní lexiky, tudíţ se nevěnujeme spisovným útvarům jazyka, pouze okrajově se zmiňujeme o počítačové terminologii, která má velký vliv na vznik a utváření počítačového slangu. Práce je rozdělena do pěti stěţejních kapitol. První dvě věnujeme obecnému popisu oblasti výpočetní techniky a variantám jazyka typických pro danou oblast. V dalších třech kapitolách se pokoušíme o charakterizování počítačového slangu a jeho následnou klasifikaci. V první kapitole povaţujeme za zcela nezbytné, zmínit se o výpočetní technice jako o vědě vyvíjející počítač a jeho jednotlivé komponenty. Stručně zde uvádíme její vývoj od dob dávno minulých aţ po současnost. Dále pak je v kapitole obsáhlá část věnovaná elektronické komunikaci. Uvádíme zde pouze způsoby psané komunikace, která je pro naši práci mnohem přínosnější z hlediska větší moţnosti zkoumání písemných pramenů.

6

V další části popisujeme konkrétní jazykové sloţky internetu, kde se snaţíme vydělit jednotlivé varianty jazyka, které se vzájemně ovlivňují a dávají podněty ke vzniku a rozvoji počítačového slangu. Rovněţ se zde věnujeme určitému specifickému chování a vyjadřování prostřednictvím internetu. Je to oblast tzv. webové kultury. Způsobů internetové komunikace je mnoho, daná část slouţí především k obeznámení se s touto problematikou. Třetí kapitola je zaměřena na počítačový slang, který se zde pokoušíme zařadit do slangového jazykového systému, ve kterém se jeví jako relativně nový element. Zmiňujeme se zde o jeho propojenosti s ostatními slangy, ze kterých se vyvíjel. Nemůţeme zde nezmínit typické funkce, které jsou počítačovému slangu vlastní. Dále se zde zabýváme lexikálně-sémantickou rovinou počítačového slangu, v které je nejvíce zastoupena synonymie. Praktickou částí můţeme chápat další dva oddíly. V prvním z nich se pokoušíme sesbíraný materiál roztřídit do několika tematických okruhů, kde nám postupně vznikají aţ několikačlánkové synonymní řetězce, neboť nejen pro slang počítačový, ale i pro slang obecně, je synonymie velice typickým rysem. Dále klasifikujeme excerpované výrazy z hlediska způsobu jejich tvoření. Ať uţ jde o stěţejní přejímání z anglického jazyka, tak i jazyková hra zde sehrává velkou roli. V poslední kapitole se věnujeme grafické rovině počítačového slangu, kam řadíme specifické vyjadřování vyskytující se v písemném projevu elektronické komunikace. Vzhledem k tomu, ţe vznik nových slov probíhá především přejímáním z anglického jazyka, kterému je vlastní latinka, dochází tak k nepřebernému mnoţství moţností, jak tento výraz přenést do jazyka s jiným grafickým systémem. I kdyţ nejčastějšími anglickými elementy v ruském počítačovém slangu jsou anglické akronymy v původní podobě, vyskytuje se zde také velké mnoţství různých hybridních výrazů na základě uţití obou těchto grafických systémů. Rovněţ zde řadíme slangové výrazy, ve kterých jsou hlásky zastoupeny různými typografickými symboly a číslicemi a jejich různých kombinací v jedné jazykové jednotce. Tato skupina výrazů můţe být nazývána slangem internetovým, coţ je jeden z podsystémů počítačového slangu. Patří sem často slova pro laika nesrozumitelná a v běţně mluveném jazyce nevyslovitelná. V mnoha případech vznikají sloţité rébusy. Nejčastěji se uţívají jako přezdívky účastníků internetových diskuzí, blogů a internetových her.

7

1

VÝPOČETNÍ TECHNIKA A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE

1.1 Výpočetní technika Dříve neţ se budeme zabývat samotným zkoumáním substandardních výrazů, je nutné se nejprve zmínit o prostředí, ve kterém provádíme náš výzkum. Výpočetní technika je věda, která pracuje a vyvíjí počítače především pro potřeby armády, vědy a vědeckých oborů. Její nástup a vývoj hlavně během posledních 20 let je tak razantní, ţe se v dnešní době počítače pouţívají prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti. Dnes jiţ nenajdeme oblast, která by zůstala výpočetní technikou netknuta. Ať uţ to jsou kancelářské aplikace, databázové aplikace či elektronická komunikace, která je v souvislosti s rozšířením internetu jedním z pilířů rozmachu počítačů. Dále pak jsou to různé grafické systémy, řídicí systémy, programování atd. V oblasti výzkumu a vývoje dokáţe nahradit dostatečně výkonný počítač simulaci a modelování vědeckých experimentů, nukleární výbuchy či chemické reakce. Vědci mohou prostřednictvím počítače provádět pokyny a experimenty, které byly dříve v praxi nemoţné. Počítače lze vyuţít v celé řadě oborů.1 Výpočetní techniku můţeme také označit jako souhrn všech metod k usnadnění, zrychlení, mechanizaci a automatizaci výpočtů a zpracování dat pomocí počítače, resp. zařízeními, kterým se souhrnně říká výpočetní prostředky. Počítač je v současnosti jedním z nejuţívanějších prostředků výpočetní techniky. Jak uţ jsme se zmínili hlavním objektem výpočetní techniky je počítač, v ruském jazyce компьютер. Slovo компьютер bylo přejato z anglických slov to compute a computer, která se překládají jako vypočítávat a počítací stroj. Zpočátku toto slovo v anglickém jazyce označovalo člověka, vykonávajícího aritmetické výpočty s pomocí nebo i bez pomoci mechanických pomůcek. Později byl význam slova přenesen na samotný přístroj. Moderní přístroje dnes vykonávají velké mnoţství operací, které se uţ dávno nepojí pouze s matematikou. Ve srovnání s jinými obory lidské činnosti je výpočetní technika a s ní spojena elektronická komunikace oborem velice mladým, přesto má jiţ bohatou historii svého vývoje. 1

Navrátil, P.: S počítačem nejen k maturitě – 1. díl. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, s. 10-11.

8

1.1.1 Historie počítačů Málokdo z nás ví, ţe první „počítač“ vznikl jiţ před 5000 lety ve starověkém Řecku a Římě. Jmenoval se Abakus. Jednalo se o dřevěnou nebo hliněnou destičku, do které bylo vyryto několik rovnoběţných ţlábků. Do nich se vkládaly kamínky, zvané calculi. Kamínky se posouvaly stejně jako kuličky na našem počítadle. Od výrazu calculi jsou odvozena slova kalkulace, kalkulátor, kalkulačka. V ruském jazyce stejným způsobem vznikla slova калькулятор, калькуляция, калькулировать. Abakus se dodnes pouţívá v Japonsku a Číně pod jmény suan-pâna a soro ban. Ruská verze počítadla se nazývá счѐты.2 Počátkem 17. století byly v Anglii sestaveny první logaritmické tabulky, po nichţ následoval vznik logaritmického pravítka. První dochovaný počítací stroj vytvořil v roce 1642 francouzský matematik a filozof Blaire Pascal (podle něj se jmenuje jeden z programovacích jazyků). Tento Pascalův stroj byla jakási soustava ozubených kol s automatickým přenosem do vyššího řádu. Pomocí stroje bylo moţné pouze sčítat a odčítat šesticiferná čísla. Na počátku 40. let 20. století se začaly objevovat první „počítací stroje“. V Německu roku 1941 zrekonstruoval Konrad Zuse první reléový počítač ZUSE Z4, ten však byl zničen při náletu. V roce 1942 v USA uvedl Howard Aiken ve spolupráci s firmou IBM do provozu reléový počítač MARK 1. Tento počítač byl pravděpodobně pouţit k výpočtům pro vývoj první atomové bomby. O rok později, byl sestrojen první elektronkový počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Calculator).3 V této době se pouţívaly výhradně velké sálové počítače, se kterými pracovalo několik lidí současně. Jednalo se pouze o omezený okruh uţivatelů. Pod tlakem praktického vyuţití bylo nezbytně nutné výrazně zmenšit rozměry a sloţitost superpočítače při zachování určitého výpočetního výkonu. Po roce 1976 spolu se vznikem nových polovodičových součástek vznikali první osobní počítače mající takovou velikost, aby se mohly umístit na stůl a tím zpřístupnit práci běţným uţivatelům.4 V následujících letech vývoj výpočetní techniky roste nezadrţitelnou rychlostí. Výrobci se předhánějí v rychlosti procesorů, velikosti diskových kapacit, rovněţ i ve velikosti

2 3 4

Zůna, P.: Informatika a výpočetní technika. Praha: Grada, 1993, s. 46. Navrátil, P.: S počítačem nejen k maturitě – 1. díl. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, s. 9. Navrátil, P.: S počítačem nejen k maturitě – 1. díl. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, s. 9.

9

samotného přístroje. Současný vývoj je velice sloţitý, trh je počítačovými výrobky různých druhů přesycen a neustále vznikají nové.

1.2 Elektronická komunikace Nejprve se zmíníme o termínu komunikace. Komunikace je široký pojem zahrnující informační a duchovní kontakty mezi lidmi. V rámci lingvistiky jde především o řečovou komunikaci. Tímto termínem označujeme řečový proces tj. vztah mezi dvěma účastníky (komunikanty) konkrétního jednání, jehoţ výsledkem je komunikát. Komunikace jako mezilidský vztah zahrnuje a je zprostředkován řadou sloţek: celkové okolnosti, za nichţ k příslušnému vztahu dochází, vztahy mezi komunikanty, prostředí, ve kterém se komunikace uskutečňuje, časové a prostorové okolnosti, psanost nebo mluvenost, řečové nebo neřečové prostředky.5 Současná společnost vyuţívá ke své komunikaci všestranná elektronická média a jiné moderní technologie. Vedle dnes jiţ standardních sdělovacích kanálů (telefonních linek, mobilních telefonů, faxů apod.), se stává nepostradatelným nástrojem pro komunikaci internet. Uţivatel internetu nemusí informace pouze pasivně přijímat a vyhledávat, jak je tomu v ostatních prostředcích masové komunikace, ale i přidávat nebo na ně nějakým způsobem reagovat a zapojit se tak do diskuse s ostatními uţivateli. Od klasických médií masové komunikace se internet liší dostupností svého sdělení v prostoru a čase. Na rozdíl od jednosměrných médií (televize, rozhlasu, tištěných médií), dává internet uţivateli moţnost být zároveň příjemcem i zdrojem informací. Jako příjemce si můţe také nezávisle vybírat informační kanál, přičemţ není omezen nějakou programovou nabídkou.

1.2.1 Internet Jak uţ bylo řečeno, internet je povaţován za nejvšestrannější komunikační kanál dnešní doby a rovněţ i nejdůleţitějším prostředkem pro naše zkoumání. Prostřednictvím internetu probíhala převáţná část našeho výzkumu substandardní slovní zásoby počítačového světa. 5

Kořenský, J.: Komunikace a čeština. Praha: H&H, 1992, s. 6-7.

10

Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují. Často se mu říká celosvětová síť, globální síť či pouze síť.6 Je třeba podotknout, ţe internet je pouze prostředí, jeţ umoţňuje existenci internetových médií (elektronické pošty, World Wide Webu, chatu, diskusních skupin apod.), pomocí kterých mohou jejich uţivatelé komunikovat. Sám internet zprostředkovává komunikaci pouze mezi počítači, kaţdý počítač připojený k internetu má svou IP adresu. Pro snadnější zapamatování a jednodušší zadávání adresy do vyhledávače se místo IP adres pouţívají doménová jména. Konkrétně slovo internet je kompozitum sloţené ze dvou částí. Z původně latinské, dnes jiţ mezinárodní, předpony inter (mezi) a anglické části slova net (network = síť). Zpočátku šlo o označení jedné ze sítí připojených k internetu, později došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť.7 Počátky Internetu se datují do roku 1969, kdy vznikla první experimentální síť s názvem ARPANET. Tato síť spojovala mezi sebou čtyři uzly – UCLA (University of California v Los Angeles), SRI (Stanford Research Institute), UCBS (University of California, Santa Barbara) a University of Utah. 8 V roce 1971 měla síť ARPANET jiţ 15 uzlů a dále se rozšiřovala. Během 70. let rostla závratným tempem a v 80. letech přesáhla hranice USA. Jednalo se jiţ o síť mezinárodní a začalo se jí říkat Internet.9

1.2.2 Internet v ruském prostředí (Runet) Runetem se rozumí část internetu v ruském jazyce. Nejpouţívanější domény ruskojazyčného internetu jsou: .su, .ru, .рф, .ua, .by, .kz. Rovněţ existují i populární ruskojazyčné stránky, které nenesou typicky ruskou doménu například: sociální síť „Вконтакте“ (vk.com), ruská verze Wikipedie (ru.wikipedia.org) aj. I kdyţ se Runet vyuţívá převáţně v Rusku, Kazachstáně, Bělorusku a na Ukrajině, stačí to k tomu, aby se nejznámější ruská internetová společnost Yandex dostala na přední příčky nejpouţívanějších vyhledávácích serverů na světě. Velká část mezinárodních webových

6 7 8 9

http://cs.wikipedia.org/wiki/internet [cit. 2013-04-12-] http://cs.wikipedia.org/wiki/internet [cit. 2013-04-12] http://www.wikipedia.org/wiki/ARPANET [cit. 2013-04-13] Navrátil, P.: S počítačem nejen k maturitě – 1. díl. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, s. 145.

11

stránek má ruskojazyčnou verzi. Dokonce i v zemích SNS 10 , kde ruský jazyk není národním jazykem, existuje celá řada těchto stránek. Slovo Runet je sloţeno ze dvou částí. První část můţe být chápána více způsoby např. jako kód Ruska, kód ruského jazyka, nebo název samotné ruské domény. Druhá část net je tak jako ve slově internet (network = síť). Samotné slovo internet se v ruském prostředí píše s velkým počátečním písmenem, proto všechny další jazykové varianty internetu, které zde uvádíme, píšeme s velkým písmenem. Zachováváme tak pravopis jeho místa výskytu. Název Runet se začal pouţívat v devadesátých letech minulého století. Poprvé jej pouţil Raffi Aslanbekov ve svém okruhu internetové komunikace, kde se termín ujal a začal se rozšiřovat dále. Na Runetu je oslovován „Великий Дядя Раффи Асланбеков пионер российского интернета“11. V roce 2001 byl termín s velkým počátečním písmenem (Рунéт, -а = ruský internet) zařazen do ortografického slovníku Ruské akademie věd a v roce 2005 jej zařadili rovněţ do ortografického slovníku D. E. Rozentala. Později začaly vznikat další segmenty internetu ostatních zemí bývalého Sovětského svazu, například: Казнет – kazachstánský internet, Байнет – běloruský internet, Уанет – ukrajinský internet, Узнет – uzbecký internet. Dnes jiţ existují i podsystémy Runetu Татнет – tatarská část internetu, Чăваштет – čuvašský internet apod.

1.2.3 Možnosti internetové komunikace Internetovou komunikaci lze definovat jako způsob dorozumívání se, který je nutně podmíněn technickými nástroji (počítačem, připojením k internetu, příslušným softwarem

umoţňujícím

internetovou

komunikaci),

počítačovou

gramotností

(schopnostmi a dovednostmi ovládat počítač) a znalostí příslušného kódu (porozumění psané formě internetové komunikace např. zkratková slova, abreviatury, emotikony aj.). Mezi celosvětově nejvyuţívanější způsoby internetové komunikace můţeme zařadit: webové stránky, elektronickou poštu, chat, sociální sítě, diskusní fóra a webové blogy. Na internetu existuje nepřeberné mnoţství dalších typů komunikace, ale v této práci, se

10

Společenství nezávislých států (СНГ – Содружество Независимых Государств) – organizace zarhnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu: Arménie, Ázerbajdţán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgystán, Moldavsko, Rusko, Tádţikistán a Uzbekistán 11 http://607507.ru/wiostivlewmu2/Рунет [cit. 2013-04-13]

12

věnujeme především těm, které povaţujeme pro náš výzkum za stěţejní. Podrobněji se zmiňujeme pouze o textové internetové komunikaci, pomocí které jsme získávali námi excerpovaný materiál.

1.2.3.1 Webové stránky Webové stránky (World Wide Web) jsou pouze jednou z mnoha sluţeb, které internet nabízí. Tato sluţba umoţňuje uţivatelům z celého světa přístup k informacím. Dané informace mohou být reprezentovány v podobě grafické, zvukové či textové. V dnešní době neposkytují webové stránky pouze informace, ale také moţnost komunikovat s autorem stránek prostřednictvím elektronické pošty, diskusního fóra, návštěvní knihy či chatu. Stejně tak my můţeme komunikovat s ostatními návštěvníky stránek.

1.2.3.2 Elektronická pošta (e-mail) Elektronická pošta spolu s webovými stránkami patří mezi nejpouţívanější sluţby internetu. E-mail je dokonce starší neţ samotný internet. Elektronická pošta vznikla v roce 1965 jako způsob komunikace více uţivatelů, později se e-mail rozšířil a stal se síťovým e-mailem, který mohl být posílán mezi různými počítači. Některé staré emailové systémy byly rozhodujícím nástrojem pro vznik internetu. Historicky první e-mail poslal prostřednictvím počítačové sítě ARPANET Ray Tomlinson v roce 1971. Byl také první, kdo pouţil znak zavináče @, snaţil se oddělit jméno uţivatele od názvu stroje. Zavináč je od té doby nezbytnou součástí emailové adresy.12 Označení e-mail vzniklo z anglického výrazu electronic-mail. Typografický symbol @ má v kaţdé zemi jiné pojmenování, kaţdý název vznikal na základě podobnosti tohoto symbolu, nejčastěji však podobnosti se zvířetem, nebo jeho částí těla. V češtině je tento symbol nazýván zavináč (podoba se zavinutým řezem z rybího masa a zeleniny, naloţeném v kyselém nálevu), další podobnost s jídlem je ve švédském jazyce kanelbulle (skořicový závitek). Podobností se zvířetem je mnohem více, jmenujme například: dánsky grisehale (prasečí ocásek), finsky ät-merkki (kočičí ocásek),

12

http://cs.wikipedia.org/wiki/E-mail [cit. 2013-04-13]

13

holandsky apenstaatje (opičí ocásek), italsky chicciola (šnek), polsky małpa (opice), rusky собака (pes) atd.13 Elektronická pošta je dnes tak vyhledávaná a oblíbená, ţe dochází k velkému poklesu vyuţívání klasické formy dopisování. Elektronická pošta má vedle své rychlosti také další výhody. Příjemce si můţe svou poštu vyzvednout kdekoliv na světě, stačí mu jen počítač a připojení k internetu. K e-mailu mohou být připojeny různé soubory (grafické, zvukové, textové), které si příjemce uloţí do svého počítače a můţe s nimi dále pracovat. E-mailová komunikace můţe probíhat mezi dvěma uţivateli, nebo autor můţe zaslat stejný text více adresátům současně. Tím mohou v procesu vzájemné korespondence vznikat sloţité řetězce e-mailové komunikace, ve kterých můţe být sloţité se vyznat.

1.2.3.3 Chat Slovo chat (z angličtiny = „pokecat si“) označuje jednu z moţností komunikace na internetu, kdy spolu písemnou formou komunikují dva nebo více uţivatelů v reálném čase. Struktura chatu je tvořena systémem tematických místností, do nichţ mohou účastníci vstupovat. Uţivatelé zde většinou vystupují anonymně pod přezdívkou (tzv. nickem), velmi zřídka vystupují pod svým skutečným jménem. Uţivatel můţe komunikovat buď se všemi účastníky zároveň, nebo se obracet pouze na jednoho. Existuje zde i tzv. šeptání, při kterém je vzájemná komunikace dvou lidí pro ostatní skryta. Komunikace často probíhá ve formě dílčích dialogů a kaţdý se můţe zapojovat do několika dialogů najednou. Chaty můţeme rozdělit na dvě základní skupiny. Do první řadíme specializované diskuse zaměřené na konkrétní téma nějakého oboru, které navštěvují převáţně profesionálové daného oboru a lidé hledající odbornou radu. Do druhé skupiny řadíme diskusní fóra, ty nejsou tematicky vymezená a slouţí převáţně k zábavě.

13

http://www.worldwidewords.org/articles/whereat.htm [cit. 2013-04-21]

14

1.2.3.4 Sociální sítě Sociální síť neboli společenská síť je další sluţbou internetu, která umoţňuje registrovaným členům mezi sebou komunikovat. Oblíbenost sociálních sítí stále stoupá, stejně jako stoupá jejich počet. Můţe se zdát, ţe sociální sítě postupně nahrazují ostatní formy komunikace, především chat a internetové seznamky. Sociální sítě se totiţ pokouší spojit všechny moţnosti komunikace v jednu a přidat jim další funkce. Vedle chatu, sdílení fotek a obrázků můţe uţivatel hrát nepřeberné mnoţství her. Dalším faktorem oblíbenosti můţeme povaţovat snahu ostatních aplikací vyjít vstříc dnešnímu uţivateli a propojit některé aplikace s populární sociální sítí. Prostřednictvím sociálních sítí můţeme rovněţ sdílet videa např. z www.youtube.com, nebo různé novinové články. Své místo má v sociálních sítích také reklama a různé odkazy na konkrétní reklamní stránky. Na sociálních sítích se objevuje velké mnoţství diskusních fór, které často mají svou vlastní skupinu, tak je tomu například na www.facebook.com. Do skupiny se stejným zájmem se můţeme připojit a sdílet tak své názory, nebo rozebírat různé problémy a dále o nich diskutovat. Sociálních sítí je v dnešní době jiţ mnoho a jejich rozšířenost a kvalita se různí. Status nejpopulárnější a nejpouţívanější sociální sítě získal Facebook. Zpočátku se jednalo o studentskou síť, která se rychle rozšířila do všech koutů světa. Na Facebooku virtuálně komunikujeme se svými příbuznými a známými. S jeho pomocí můţeme sdílet své nálady, názory, fotky aj. Další celosvětově nejpouţívanější sociální sítě jsou: LinkedIn (zaměřena na profesionální kariéru), MySpace (jedna z nejpopulárnějších sítí pro sdílení hudby a videí), Twitter (umoţňuje rychlou výměnu informací formou krátkých textových zpráv). V ruském prostředí vedle celosvětově známých sítí existují i ruské varianty, například: ВКонтакте (ruská obdoba Facebooku), Одноклассники, Мой мир@Mail.Ru, AlterGeo, Гайдпарк, В кругу друзей, Привет.ру, Мой Круг atd.14

1.2.3.5 Diskusní fórum a webový blog Diskusní fóra jsou stránky na internetu, kde mohou lidé psát své dotazy, názory a případně reagovat na dotazy ostatních. Přispívatelé nemusí odpovídat bezprostředně 14

http://www.kommersant.ru/doc-y/1887743/ [cit. 2013-09-15]

15

po zadání dotazu, ale mohou reagovat s odstupem několika dní i týdnů. Internetových diskusí je velké mnoţství, můţeme je rozdělit do několika skupin podle jejich základního účelu: 

diskusní fóra – obvykle bývají součástí diskusního serveru, kde jsou členěna jednotlivá fóra podle tématu;



diskuze ke stránce nebo článku - poskytuje moţnost diskuse a slouţí jako doplňková funkce k základnímu obsahu článku, umoţňuje zpětnou vazbu;



návštěvní kniha – místo, kde můţeme reagovat na daný webový projekt;



otázky a odpovědi – často veřejný způsob zodpovídání dotazů, podnětů a stíţností, které nabízejí veřejné instituce, k příspěvku se vyjadřuje odpovědný zástupce;



chat – o tomto typu jsme se zmiňovali jiţ dříve.

Diskusní stránky mohou být dvojího typu jednoduché nebo strukturované. V jednoduchých se příspěvky řadí v chronologickém pořadí, ve strukturovaných vzniká tzv. stromová struktura, kde na sebe příspěvky navazují podle toho, na jaký předchozí příspěvek reagují. V rámci veřejné diskuse se povaţují za neţádoucí příspěvky protizákonné, vulgární a jinak odkloňující se od tématu (tzv. „off topic“). Webové blogy jsou aplikace obsahující většinou příspěvky jednoho autora. V mnoha případech mají podobu deníku, tedy blogu (zkrácením anglických slov web log = webový zápisník). Autora nazýváme bloggerem. Prvním bloggerem byl Justin Hall, který svůj první blog začal psát jiţ jako student v roce 1994. Dnes existuje mnoho blogových serverů například: www.livejournal.com (Живой Журнал), Дримвид, Diary.ru, LJ.Rossia.org, Я.ру.Rossia.org, Blog.ru, Journals.ru aj. LiveJournal (Живой журнал) LiveJournal je v základní verzi bezplatný systém, který umoţňuje svým registrovaným uţivatelům vytvořit si a spravovat vlastní blog. Pokud se s okolním světem chceme podělit o své názory, záţitky nebo kuchařské recepty, je blog ideální volbou! LiveJournal je navíc i jednou z prvních sociálních sítí. Jedná se o obrovskou komunitu uţivatelů, se kterými můţeme komunikovat a získávat nové přátelé a známé (případně si jen procvičovat jazykové znalosti).15

15

http://nastroje.knihovna.cz/nastroje/prezentace-informaci/155-livejournal.html [cit. 2014-05-20]

16

Webová stránka byla zaloţena roku 1999 americkým programátorem Bradem Fitzpatrickem. Původně měla stránka slouţit pouze pro jeho vlastní potřebu. Server se zalíbil jeho přátelům, kteří měli zájem přispívat nejen svými komentáři, ale vlastními deníky. A tak Fitzpatrick ještě téhoţ roku registroval doménu LiveJournal.com a vytvořil tak blogový systém pro více uţivatelů, kterým stačilo pouze se zaregistrovat, a mohli začít psát. Do roka zde byly stovky jeho známých. V roce 2000 se na stránce objevily další funkce – komentáře a kolektivní blogy (společenské skupiny). V té době jiţ existoval termín „blog“, avšak LiveJournal nebyl jen prvním blogovým serverem, ale i jednou z prvních sociálních sítí. LiveJournal se nadále rozšiřoval a postupně začali vznikat další stránky podobného typu (tzv. klony) na Runetu jsou to například: DeadJournal.com (na Runetu „Мертвый журнал“ – zaloţený v roce 2001), LiveInternet.ru (2003) a Lj.Rossia.org (2005). LiveJournal se stal jedním z hlavních míst na Runetu, kde probíhaly politické diskuse. V Rusku LiveJournalu začali říkat „Живой журнал“ neboli ЖЖ. Podle názoru specialistů Harvardské univerzity se v ЖЖ utvořilo „diskusní jádro“, které se stalo centrem celé politické aktivity Runetu.16 V roce 2010 se LiveJournal propojil určitými funkcemi s Facebookem, Twiterem 17 a později i s ruskou sociální sítí Вконтакте. Na ЖЖ měly nebo stále mají své blogy desítky známých a vlivných osobností Ruska. Jako příklad můţeme jmenovat: bývalého prezidenta Ruska Dmitrije Medvěděva, gubernátora Permského kraje Olega Čirkunova, gubernátora Tverského kraje Dmitrije Zelenina,18 dceru Borise Jelcina Tatjanu Jumaševu, ţurnalisty Olega Kašina a Jevgeniji Albac, primabalerínu Anastasiji Voločkovovou, sochaře Zuraba Certeliho, galeristu Marata Gelmana, designera Artemije Lebeděva aj.19 V dnešní době ЖЖ čelí velké konkurenci mnoha sociálních sítí v čele s nejuţívanějším Facebookem, avšak i dnes ruští uţivatelé tvoří druhou nejpočetnější jazykovou skupinu ЖЖ (2,5 mil.).20

16

http://lenta.ru/lib/14184620/ [cit. 2013-05-20] Konkrétně Twiter vznikl na základě dalšího rozvoje koncepcí LiveJournalu. 18 Poté, co si svůj blog zaloţil v té době úřadující prezident Dmitrij Medvěděv, poţádal všechny gubernátory, aby si zaloţili své blogy také. 19 http://www.livejournal.com [cit. 2013-05-20] 20 http://lenta.ru/lib/14184620/ [cit. 2013-05-20] 17

17

O oblasti ЖЖ se zmiňujeme hlavně proto, ţe zde vzniká mnoho jevů, díky kterým se utváří mimo jiné i výrazy počítačového slangu. Ať uţ jde o internetový fenomén dnešní doby „jazyk padonkof“, nebo o vznik nového způsobů komunikace prostřednictvím různých grafických zvláštností.

18

2

JAZYK UŽIVATELŮ POČÍTAČŮ

Jazyk uţivatelů počítačů můţeme chápat jako rozsáhlý jazykový systém obsahující všechny varianty jazyka. Některé z nich se v tomto prostředí uţívají méně a jiné naopak více. Oblastí našeho zájmu je především substandardní slovní zásoba, respektive nespisovná oblast jazyka, která se uţívá k počítačové a internetové komunikaci. Při bliţším zkoumání můţeme pozorovat, ţe v počítačovém světě se objevuje mnoho variant jazyka, které zde nejen vznikají (počítačová terminologie, profesní mluva, počítačový slang), ale také rozšiřují svou slovní zásobu (mluva mládeţe). Tyto tendence jsou logické, vţdyť sama výpočetní technika se neustále rozvíjí a potřebuje pojmenovat nové výrobky, postupy, činnosti aj. Dále pak se mnoho mladých uţivatelů snaţí vyuţívat nových jazykových prostředků, za účelem ozvláštnit svůj písemný projev při internetové komunikaci. Na vzniku této počítačové mluvy se podílí především uţivatelé počítačů. Můţeme vydělit tři základní typy účastníků počítačové komunikace: a) uţivatel je počítačový odborník (znalost počítačů je jeho profesní kvalifikací); b) uţivatel mající velký zájem o počítače (jeho znalosti mohou být na vysoké úrovni, ale nejsou jeho odbornou kvalifikací); c) uţivatel vyuţívá počítač, bez větší potřeby a zájmu proniknout hlouběji. Nositeli a spolutvůrci počítačové mluvy jsou především první dvě skupiny uţivatelů. Tuto mluvu pouţívají rovněţ uţivatelé třetího typu, kteří z důvodu nedostatku názvosloví uţívají především počítačový slang. Z toho vyplývá, ţe počítačový slang prostřednictvím třetího typu uţivatelů dále proniká do běţného jazyka a mísí se s ostatními variantami, především pak se sociálními slangy.21 Pod počítačovou mluvou rozumíme především počítačovou terminologii, profesní mluvu počítačových odborníků, určitou jazykovou oblast mluvy mládeţe, specifický způsob vyjadřování na internetu, který zde nazýváme internetovým slangem, a samozřejmě počítačový slang. Počítačovým slangem myslíme veškeré slangové výrazy týkající se počítačové oblasti. Všechny výše jmenované varianty jazyka se vzájemně prolínají a jejich velkou část do sebe zahrnuje právě počítačový slang.

21

Černá, M. Některé komunikační a mluvnické aspekty počítačového slangu. In: Sborník z V. mezinárodního setkání mladých lingvistů v Olomouci 2004. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006, s. 4652.

19

Hranice mezi nimi nejsou pevně stanovené a není jednoduché jednoznačně určit, kde jeden končí a druhý začíná. Vlivem jejich vzájemného působení mnoho počítačových výrazů patří do dvou či více skupin současně. Neţ se začneme věnovat počítačovému slangu, který je nejdůleţitější sloţkou substandardní lexiky počítačového světa, je třeba se zmínit i o ostatních variantách.

2.1 Počítačová terminologie Počítačovou terminologii můţeme povaţovat za nejstarší jazykovou kategorii v prostředí výpočetní techniky. I kdyţ není naší hlavní oblastí zájmu, je potřeba se o ní zmínit především z důvodu, ţe mnoho anglických počítačových termínů bylo přejato nejprve do počítačového slangu a později se tato slova stala termíny i v počítačové terminologii ruského jazyka. V důsledku neustálého rozvoje informační vědy a slovní zásoby nelze trvale sjednotit tento jazykový systém. Při vzniku se zde uplatňuje terminologický postup s dotvářením starších termínů, jejich upřesňování a ustálení z oblastí jako jsou například cestovní ruch, doprava, elektrotechnika atd. Terminologie navázala na terminologii informačních technologii a sdělovací techniky. Počítačová terminologie zahrnuje termíny v uţším smyslu slova, to znamená slova jednoznačná, která se uţívají v tomto jediném oboru, nebo slova, která v základě drţí svůj odborný význam, a vyskytují se v běţném jazyce nebo i v jiném oboru. Dále se mohou v této terminologii objevovat slova, která mají určitý význam v počítačové terminologii a jiný význam v běţném jazyce. Ruská počítačová terminologie pojmenovává následující sémantické okruhy: typy počítačů (портативный компьютер – přenosný počítač, ноутбук / блокнатный компьютер – notebook), jejich části a součásti např. typy kláves (курсор – kurzor, переключатель – přesmykovač), typy přídavných počítačových zařízeních (плоттер – plotter, табулятор – tabelátor), součásti a funkce počítačových programů (диспетчер файлов – správce souborů, виртуальная память – virtuální paměť), úkony na počítači (форматирование диска – formátování disku, запуск команды – spuštění disku). Jsou zde zahrnuty oborové termíny (звуковая карта, графическая карта), všeobecně

20

odborné výrazy (сканнер, плоттер, модем), slova a slovní spojení běţného jazyka, a také skupinu termínů převzatých z jiných oborů (икона, операция, система).22 Odbornými výrazy počítačové oblasti jsou jednak názvy původu domácího, ale také výrazy cizího původu, kterých je ve výpočetní technice nepřeberné mnoţství. Názvy domácího původu jsou slova nově vznikající z jazykových prostředků příslušného jazyka převáţně odvozováním z domácích základů a řidčeji jejich skládáním. Dalšími výrazy mohou být adaptovaná slova jazyka prostě sdělovacího, nejčastěji automatizovaná sousloví. Jednotlivá slova těchto sousloví mohou mít samostatný význam, ale v daném výrazu tvoří určitou sémantickou jednotku. V obou případech jsou termíny domácího původu často jen doslovným překladem odborných názvů z přejímaného jazyka. Počítačová terminologie by se neobešla bez slov cizího původu, kterých je v této oblasti velké mnoţství, především jsou to přejímky z anglického jazyka. Přejímání z cizích jazyků má nespornou výhodu, neboť tyto termíny v cílovém jazyce působí izolovaně. Izolovanost zde plní často funkci jednoznačnosti a přesnosti daných termínů v uţším smyslu. V přejímaném jazyce mohou být často tato slova mnohoznačná. Na druhou stranu mohou mít přejímaná slova značnou nevýhodu v nesrozumitelnosti a obecné nepřístupnosti názvosloví. V mnoha případech odporují domácí jazykové struktuře, jak po stránce hláskové, tak i po stránce tvaroslovné. Můţe docházet ke komolení původních přejatých názvů, čehoţ často vyuţívá slovotvorba pro vznik nových slov počítačového slangu, které se blíţe věnujeme v kapitole 4.2. Klasifikace z hlediska slovotvorného. Co se týká poměru slov cizího a domácího původu v odborné terminologii, je v kaţdém jazyce odlišný. Avšak počítačová terminologie je velice liberálním oborem, co se týká uţívání slov cizího původu. Stejně tak je tomu i v počítačovém slangu. Jako příklady tří hlavních způsobů vzniku počítačových termínů prostřednictvím přejímání můţeme uvést: a) přímé přejímky anglických slov: интернет (internet), винчестер (Winchester), компьютер (computer), интерфейс (interface), курсор (cursor), кэш (cache), драйвер (driver), картридж (cartrigge);

22

Daneš, F.: Český jazyk přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997, s. 106-107.

21

b) překlad anglického slova s vyuţitím ruské slovní zásoby: окна (Windows), закладка (bookmark), фон (background), мышь (mouse), корзина (basket), клавиатура

(keyboard),

сохранить

(save),

перетащить

(drag),

перезагрузить (repot, reload, restart). c) slova vzniklá procesem zkracování, která se často uţívají v obou jazycích ve stejné podobě: IP, CD-ROM, DVD, FAT, VGA, TIFF, VBA, RAM, HD aj. V současné době se v ruském jazyce v rámci internacionalizace velká část počítačové terminologie nepřekládá a ani netransliteruje.

2.2 Profesní mluva

Od počítačové terminologie se odvíjí profesní mluva počítačových odborníků, která ve velké míře přispívá k rozšiřování slovní zásoby počítačového slangu. V této oblasti není snadné rozeznat slang od profesní mluvy, protoţe nelze určit přesné hranice mezi profesí a zájmem. Tato mluva můţe být povaţována za doplňkovou formu jiţ existujícího jazyka, která je vlastní představitelům konkrétní činnosti, řemesla, profese či jakéhokoliv odvětví výroby.

Profesní

mluvě

jsou

vlastní

specifické

vyjadřovací

prostředky

(profesionalismy), které často vznikají na základě zjednodušení sloţitějších odborných názvů z důvodu rychlého a přesného dorozumění. Nositelé této mluvy zároveň ovládají jakoukoliv jinou variantu národního jazyka: jazyk spisovný, slang, dialekt nebo „просторечие“. Uţivatelé této mluvy jsou diglosní. V profesním prostředí v rámci nenuceného profesního styku pouţívají profesní mluvu, v oficiálních situacích mluví speciálním podjazykem a mimo profesní prostředí vyuţívají lexikální formy spisovného jazyka, zřídka místní dialekt. Profesní mluva jako taková má přesně ohraničenou sféru své působnosti a mimo tuto oblast je často nesrozumitelná. Vymezení okruhu nositelů jednoho či druhého profesního slangu nepředstavuje ţádný problém. Jsou to převáţně lidé ovládající danou profesi či specializaci. Uţití profesní mluvy se odvíjí od podmínek komunikace (situace, cíl, téma atd.). V tom jsou podobné se stylem spisovného jazyka, ale na rozdíl od něj má profesní slang přesně určené prostředí. Abychom porozuměli konkrétní profesi, je třeba si osvojit odpovídající slovní zásobu oblasti, ve které se profese vyskytuje. 22

Profesní jazyk není jazykem v pravém smyslu slova. Jeho jazyková část je ohraničena specifickou slovní zásobou, částečně slovotvorbou a nerozšiřuje se o zvukovou a gramatickou část. Vlastností slov profesní mluvy je to, ţe nevytěsňují své terminologické analogy, ale existují paralelně s nimi, a pouţívají se v odlišných situacích.23 Lingvista L. P. Krysin ve svých pracích nejednou zmiňuje, ţe specifika profesní mluvy spočívá v metaforickém přenesení slov, a přidání jim obrazného smyslu. Metaforicky přenesené, mírně expresivní slova a frazeologismy jsou charakteristickými rysy profesní mluvy.24

2.3 Mluva mládeže Mluva

mládeţe

do

sebe

zahrnuje

slang

studentský

(školáků,

gymnazistů,

vysokoškoláků), slang vojenský, námořnický a slangy neformálních uskupení mladých osob: hippies, punkerů, metalistů, fanoušků atd. Samostatně stojí slang mladých lidí, které spojuje společný zájem (sport, počítače aj.).25 Stejně tak jako u profesní mluvy, nositelé této varianty jazyka jsou dvoujazyční: ve svém prostředí uţívají slangové výrazy, v oficiálních a neutrálních situacích přechází ke spisovnému jazyku. Zde se projevuje tzv. „zákon situace“, který diktuje hovořícímu, jaké výrazové prostředky v závislosti od situace má pouţít. Avšak na rozdíl od profesní mluvy, mluva mládeţe není předurčena pouze k pojmenování jakýchkoliv speciálních pojmů nebo jevů, mající místo například v učebním procesu, ale také pojmů a jevů, kterým odpovídají ustálená a regulérní označení ve spisovném jazyce. Na rozdíl od předešlých variant jazyka je na prvním místě funkce expresivní, snaha vytvořit něco ţivějšího, výraznějšího, co na sebe obrátí veškerou pozornost. Nominativní funkce je zde aţ druhořadá.26

23

Бондалетов, В. Д. Социальная лингвистика. Москва: Просвещение, 1987, s. 71. Крысин, Л. П. Социолингвистические аспекты изучения современного русского языка. Москва: Наука, 1989, s. 71. 25 Gazda, J. Русский молодежный сленг. In: Okno do praktické ruštiny. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 16-21. 26 Крысин, Л. П.: Социолингвистические аспекты изучения современного русского языка. Москва: Наука, 1989, s. 76. 24

23

Charakteristická vlastnost mluvy mládeţe je neustálé obnovování lexikálních prostředků. Jejich rychlá obměna vyplývá i z toho, ţe kaţdá generace mladých lidí se snaţí jazykem odlišovat nejen od dospělých, ale i od předcházejícího pokolení mládeţe. Tento typ slangu prostupuje do všech oblastí ţivota. Soustředí se na člověka, na oblasti jeho ţití, a vztah s ostatními lidmi. Často se stává, ţe slangová slova uţívaná mládeţí, přechází do řeči dospělých a stává se jejich neodmyslitelnou součástí.

2.4 Internetový slang

V této kapitole povaţujeme za důleţité zmínit se o různých internetových fenoménech, které ve velké míře ovlivnily substandardní lexikum této oblasti. Internetovým slangem zde chápeme především specifický způsob vyjadřování uţivatelů hlásících se do určitých uskupení. Mezi hlavní internetové směry webové kultury můţeme zařadit trolling, ТВН-щики, kaščenité a v neposlední řadě také jazyk padonkof, který se odvíjel od předešlých dvou skupin. Druhým typem jazykové komunikace, kterou můţeme chápat pod pojmem internetový slang, je určitý typ grafického projevu. Mohou to být například kombinace latinky a cyrilice v jednom slově (tzv. hybridní slova), nesprávné uţití verzálek, velké mnoţství semigrafických a typografických symbolů namísto hlásek či shluku hlásek atd. V rámci vyuţití těchto znaků můţeme internetový slang rozdělit na několik skupin: abreviatury, číselný slang, leetspeak a hexaspeak, emotikony a další specifické projevy internetové komunikace. Konkrétně se tímto jevem zabýváme v poslední kapitole diplomové práce.

2.4.1 Trolling Trollingem se nazývá činnost trolla v internetové komunikace, kdy troll je člověk, který umisťuje obhroublé nebo provokativní zprávy na internetu, nejčastěji na diskusní fóra, do komentářů ke článkům atd. Hlavním cílem trolla je připoutat na sebe pozornost a vyvolat konflikt. Troll má potřebu cítit svou výjimečnost a popularitu, udělat nezapomenutelný dojem a k tomu vyuţívá všech moţných prostředků komunikace. Většinou jsou to lidé, trpící komplexem 24

méněcennosti, zklamaní ţivotem, nebo se jen snaţí nějakým způsobem odreagovat ze stereotypu. Trollovy úmysly jsou vedeny čistě pro zábavu jeho samotného. Pokud pobaví i někoho jiného nebo se snaţí škodit, tak se nejedná o trolla, ale o flamera 27 či diskusního kašpara. Trolling je zajímavý psychologický a sociální fenomén, který vznikl v devadesátých letech minulého století v Usenetu 28 . Mnoho lidí jednou nebo vícekrát napsalo provokativní zprávu prostě jen pro odreagování, ale u některých to přerostlo ve zvyk a dokonce styl komunikace na internetu. Na začátku 21. století začal internetový trolling vytvářet různé skupiny a organizace, kde se dělí o zkušenosti, jak nejlépe vyvolávat konflikty. Dnes se jiţ kaţdé diskusní fórum, informační server i Wiki-projekt setkává s trolly a trollingem.29 Současný význam slova trolling se poprvé objevil na konferencích Usenetu. Mnoho uţivatelů se domnívá, ţe název vznikl zkrácením fráze „trolling for suckers“, která se vztahuje ke sportovnímu rybaření. Na internetu se můţeme setkat s frází „Nekrmte trolly!“. Tato fráze se pouţívá, kdyţ se najde nějaký účastník diskuse, který začne na provokativní zprávy trolla reagovat a nějakým způsobem se s ním dohadovat. To jsou totiţ přesně ty reakce, které očekává a dávají mu další podnět ke své činnosti. Na provokaci trolla obvykle reaguje některý účastník diskuse domnívající se, ţe nemůţe nevhodné zprávy nechat bez odezvy. V anglickém prostředí pro tuto úlohu v debatě existuje specifické označení trollhunter neboli lovec trollů. Můţe se však stát, ţe i jeho příspěvek má podobu trolla a konflikt se můţe dále rozrůstat. Trollhunter se především snaţí o zesměšnění iniciátora narušené diskuse.30

27

V ruském jazyce se uţívá slangového výrazu флеймер. Usenet je jeden z nejstarších síťových komunikačních systémů, distribuovaný prostřednictvím internetu. Tvoří jej diskusní skupiny, kde uţivatelé a čtou a posílají veřejné příspěvky. 29 http://shkolazhizni.ru/archive/0/n-1468/ [cit. 2013-05-12] 30 http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(internet) [cit. 2013-05-12] 28

25

2.4.2 ТВН-щики

Název ТВН je abreviatura od echokonference Fido31 s názvem „tyt.bce.hacpem“, kterou kdyţ zapíšeme verzálkami „ТУТ ВСЕ НАСРЕМ“, ta je shodná s ruskou vulgárně znějící frází „тут все насрем“. Mezi známé ТВН-щики můţeme jmenovat: Forevr, Dead J. Don, Oles, Gnut, Селезнев, Братский. Základními principy této komunity je snaha o uţívání velkého mnoţství obhroublých a neslušných slov a výrazů na diskusních fórech, konferencích, informačních serverech a v jiných komentářích. Mnoho slov této skupiny později přejali Kaščenité a uţivatelé jazyka padonkof. Například napsání předloţky ф místo в na základě její neznělosti: в топку – ф топку. Poprvé se tento jev objevil konkrétně na této konferenci a později si našel příznivce v dalších internetových skupinách.32

2.4.3 Kaščenité Na konci roku 1998 se začala rozšiřovat exokonference SU.KASCHENKO.LOCAL. Účastníky konference a jejich následovníky nazývali „Kaščenity“. Účastníci konference byli v podstatě anonymní. Za zakladatele tohoto proudu je povaţován Vladimír Timofejev, který uţívá pseudonym Медбрат. Samotný název je vypůjčen od názvu známé Alexejevské psychiatrické léčebny Кащенка. Na rozdíl od ТВН-щиков a jazyka padonkof zde převládá uţívání černého humoru a vtipů na všechno svaté. Dalším tématem je ţidovství. Objektem posměchu jsou také lidé s různými zájmy: hudební skupiny a jejich obdivovatelé, fašisti, satanisti a nacionalisti. Všechny tyto prvky obohacují folklor různými výrazy, které se dostávají za hranice své působnosti (Fido) aţ na internet. Oba směry jsou svým způsobem jiţ zastaralé a mnoho účastníků těchto skupin se hlásí k jejich nové verzi, která se od nich odvíjí – jazyk padonkof.

31

Fidonet – je výměnná síť souborů a zpráv, která byla hojně vyuţívaná systémy BBS (systém elektronických nástěnek, které jsou rozděleny podle témat). Síť stále existuje, ale jejich uţivatelů ubývá, protoţe systémy BBS i jejich uţivatelé se stěhují na internet. 32 http://old.russ.ru/culture/network/20050523.html [cit. 2013-05-12]

26

2.4.4 Jazyk padonkof У языка есть аффтар – Jazyk má autora.

Dalším osobitým stylem v ruském internetu je jazyk padonkof neboli „albanskij jazyk“. Nejde o jazyk v pravém smyslu slova, ale spíše o osobitý styl uţití ruského jazyka, ve kterém dochází k úmyslnému porušení pravidel pravopisu v podobě fonetického přepisování slov, vznikají tzv. эрративы (erativy). Za praotce jazyka padonkof je povaţován Dmitrij Sokolovskij, který je na internetu známý pod pseudonymem Udav33. Jazyk zpočátku vznikal na stránkách udaff.com, kde se objevily dnes jiţ ustálené výrazy Аффтар жжот, Пешы ещщо, Аффтар выпей йаду. Později se začal formovat na stránkách Живого журнала (livejournal.com). Na těchto stránkách jazyk padonkof získal další synonymní výraz „albanskij jazyk“. Jeden Američan se na ruském fóru zeptal, proč na mezinárodním serveru někdo uţívá jazyka, kterému nikdo nerozumí. V komentářích na něho čekalo několik reakcí, ţe ať se naučí albánsky a bude rozumět také.34 Tento jazyk si nejvíce osvojují mladí lidé uţívající počítačový slang v běţné komunikaci na internetu. Často se tento jazyk dostává i za hranice písemné podoby prostřednictvím mluvy mládeţe. V příloze č. IV. jsme vytvořili malý slovník nejuţívanějších pojmů tohoto specifického vyjadřování.

33

Удав – hroznýš, škrtič Kalita, I. Obrysy a tvary nespisovnosti: ruština vs. čeština: komparativní pohled: ruský slang v procesu vývoje. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2011, s. 119-121. 34

27

3

POČÍTAČOVÝ SLANG

V současném ruském jazyce se rychle rozvíjí skupina lexikálních výrazů, kterou nazýváme počítačovým slangem. Počítačový slang můţeme povaţovat za spojovací článek mezi profesní mluvou a mluvou mládeţe. Z jedné strany je typem profesní mluvy, protoţe je uţíván počítačovými specialisty, ale z druhé strany hlavní skupinou uţivatelů tohoto slangu je mládeţ, která pouţívá slang při studiu a zábavě. V kaţdém případě můţeme v počítačovém slangu pozorovat rysy obou těchto jazykových podsystémů.

3.1 Prvky profesní mluvy v počítačovém slangu

Z důvodu velkého a rychlého rozvoje výpočetní techniky se začal vytvářet nový specifický jazyk uţívaný počítačovými specialisty. Pro současnou etapu vývoje ruského jazyka je charakteristický častý nedostatek potřebných pojmenování počítačových reálií v rámci spisovného jazyka. Proto existující reálie přichází do povědomí nositelů jazyka nejprve prostřednictvím slangové nominace.

35

Některé z podobných jednotek se

povaţují spíše za neologismy neţ za výrazy počítačového slangu. Kaţdá nově objevující se jednotka musí slouţit k neformálnímu styku nositelů daného slangu. Z druhé strany tato nominace, obsluhuje také jejich profesní potřeby pojmenování, to znamená, ţe zároveň vystupuje i jako profesionalismus. Kaţdý nový výraz je plodem činnosti jednoho člověka nebo skupiny lidí, kteří společně pracují nad jedním projektem. Nové termíny vznikají nejčastěji přímo při procesu výroby daného přístroje, či komponentu. Společnost je nucena uţívat tohoto pojmenování. Postupem času při ztrátě jeho původní formy, můţe slovo vytvářet hovorovou formu a později se objevit v počítačovém slangu. V profesní mluvě zpočátku termíny získávají stylistický rys profesionalismu a potom přechází do seznamu počítačových slangismů. Se vznikem počítačového slangu se v této sféře setkáváme také s opačným jevem, kdy se počítačový slangismus nejprve stane profesionalismem a potom termínem. Při procesu od slangismu k termínu se 35

http://www.clameo.com/link [cit. 2013-04-01].

28

vybírá ta varianta ruského slangismu, která se nejčastěji uţívá při překladu kontraktů, instrukcí na pouţití počítačové techniky a jiných oficiálních dokumentů. Dále vybraná varianta získává hlavní rys termínu a to je sémantická jednoznačnost, zároveň ztrácí svou expresivitu (ale pouze v řeči profesionálů). Můţeme uvést příklad, manipulátor „мышь“ je slangismus, vzniklý na základě metaforického přenesení vnější podobnosti. Daná slangová nominace se dlouho pouţívala pouze v prostředí počítačových specialistů a dnes se toto pojmenování ustálilo v počítačové terminologii. Vznik velkého mnoţství počítačových novinek na Západě představuje sloţitou práci pro ruské specialisty. Je potřeba přeloţit velké mnoţství anglických termínů do ruského jazyka. Tím se vysvětluje velká převaha anglicismů ve slovní zásobě ruského počítačového slangu. Často tyto cizí výrazy v novém prostředí ztrácí svou formu, kterou měly v rodném jazyce a přizpůsobují se novým fonetickým pravidlům přejímaného jazyka. Způsobům přejímání anglických slov do současného ruského počítačového slangu se podrobněji věnujeme v kapitole 4.2. Klasifikace z hlediska slovotvorného.

3.2 Prvky mluvy mládeže v počítačovém slangu

Ještě více shodných rysů má počítačový slang s mluvou mládeţe, které se projevují především ve způsobu tvoření slov a v uţití těchto výrazů v běţné internetové komunikaci. S rozšířením osobních počítačů do domácností a vznikem internetu, začíná tyto moderní technologie vyuţívat velké mnoţství lidí, kteří si osvojují a obohacují slovní zásobu počítačového slangu. Především mladý věk specialistů, zajímajících se o tuto oblast profesní činnosti, a také velká módnost mezi mládeţí, majících velký sklon k uţití slangových výrazů, určuje popularitu počítačovému slangu. Převáţná část nositelů počítačového slangu jsou lidé, kteří ještě nedosáhli třiceti let. Pro mluvu mládeţe je typická ironická interpretace světa, hra se slovy, pouţívání slov vyjadřujících emoce, expresivitu. Při tvoření slov mluvy mládeţe se častěji neţ v jiných sférách jazyka projevuje ironická a expresivní funkce komunikace. Slovotvorba v mluvě mládeţe se nevyuţívá k vytváření nových pojmenování, ale především ke snaze vytvořit

29

výrazná, květnatá slova. Mnoho takto vznikajících slov je expresivní modifikací slova neutrálního ať uţ spisovného nebo hovorového.36 Můţeme se zde zmínit o základních nemorfologických postupech, pomocí kterých vzniká mnoho slangismů tohoto typu, jako příklady můţeme uvést: 

metaforické přenesení významu: a) podle vnější podobnosti: блин (kompaktní disk), хвостатая (počítačová myš), плитка (adaptér na karty); b) podle činnosti: вжикалка (maticová tiskárna), заплатка (oprava souboru), плюйник (inkoustová tiskárna). U metafory můţeme často pozorovat ironii ve slovech např. to delete (odstranit) – сносить, to read from disk (číst z disku) – пилить диск, to seek smith on disk (hledat něco na disku) – шуршать.



zachování vnitřní formy: букварь (vzdělávací kniha), глист (virus v organismu);



záměrné setkávání obecně přijatého významu s novým: топтать – pracovat na klávesnici;



rozvoj polysémie: кликуха:

а) počítačová myš (od slovesa кликать – pracovat s myší); b) vybraný pseudonym, který se uţívá na internetu;



zkomolení začátku pojmenování: нотыбок – ноутбук, стервер – сервер;



nelogická slovní spojení: сбросить компьютер дважды (zmáčknout dvakrát klávesu escape pro východ), трехпальцевый салют (součané zmáčknutí tří kláves pro restartování počítače), топтать клаву (pracovat na klávesnici);



frazeologismy: cиний экран смерти (text s informací o chybě ve Windowsech na modrém pozadí), комбинация из трех пальцев nebo послать на три пальца (Ctrl+alt+delete), топтать батоны (pracovat na klávesnici, батоны = klávesy);

 36 37

„фонетическая мимикрия“ („princip fonetického napodobování“)37:

Земская, Е. А. Словообразование как деятельность. Москва: Наука, 1992, s. 8. Земская, Е. А. Словообразование как деятельность. Москва: Наука, 1992, s. 22.

30

proces je zaloţen na shodnosti sémanticky nestejných všeobecně uţívaných slov a anglických počítačových termínů: Егор – error, джемпер – jamper, батон – button, шаровары – shareware; 

osobitá hra se zvuky: slova se tvoří pomocí odebírání, přidávání, přemísťování některých hlásek v originálním anglickém termínu: дурдос – DR DOS (programová ochrana), не тварь – Net Ware, интертрепатор – interpretátor, нафигатор – navigator, пентюх – Pentium.

3.3 Funkce počítačového slangu

Vedle profesní mluvy, mluvy mládeţe a argotu jak rozděluje sociální slangy ruský lingvista Krysin 38 stojí počítačový slang, který pojímá mnoho rysů všech těchto sociálních skupin, avšak má mnoho prvků vlastní pouze jemu. Výše jsme se zmínili o společných prvcích, které má tato varieta s ostatním slangy. Nyní se zaměříme na jeho nejdůleţitější funkce, od kterých se odvíjí vlastnosti typické pro počítačový slang. Počítačové slangismy slouţí ke komunikaci lidí jedné profese (programátorů), nebo lidí, kteří vyuţívají počítač za jakýmkoliv účelem. Tento slang se od ostatních odlišuje tím, ţe se z převáţné části vyskytuje jen v počítačovém prostředí. Slangová slova se uţívají pouze zde a jsou tak oddělena od okolního světa, tím se často stávají nesrozumitelnými mimo tento prostor. Například kaţdému nemusí být srozumitelné slovní spojení трехпальцевый салют, které označuje restart počítače zmáčknutím kláves Ctrl+Alt+Del. Díky znalosti tohoto speciálního jazyka, se počítačoví uţivatelé cítí být členy nějaké uzavřené společenské skupiny. Nový styl komunikace na internetu chápeme tak, ţe virtuální člověk musí umět mluvit rychle a zároveň být ještě originální. Hlavním jazykovým prvkem této mluvy je jazyková hra, ironie a maska. Základní funkce přebírá počítačový slang jak od mluvy mládeţe, tak i od profesní mluvy. Mezi ty nejdůleţitější patří: nominativní funkce, expresivní funkce, komunikativní a funkce jazykové ekonomie. 38

Крысин, Л. П. Русское слово, свое и чужое: Исследования по современному русскому языку и социолингвистике. Москва: Языки славянской культуры, 2004, s. 362.

31

Nominativní funkce je vlastní jak mluvě mládeţe, tak i profesní mluvě, ale mnohem výrazněji se projevuje v profesní slovní zásobě a převládá nad funkcí expresivní. V mluvě mládeţe pozorujeme opačný jev, kde expresivní funkce má hlavní postavení.

3.3.1 Nominativní funkce Prostřednictvím nominace vzniká velké mnoţství pojmenování těch předmětů, pro které neexistuje vhodný ekvivalent ve spisovném jazyce. Tyto výrazy označují nové pojmy, aby zaplnily terminologickou nedostatečnost. Počítačovému slangu je vlastní nominativní funkce od počátku vzniku samotné výpočetní techniky. Zpravidla jako první se setkáme s novým předmětem a jevem počítačového světa prostřednictvím slangových slov typu: кэш nebo кэш-память, каша (od cash-memory), флэшка, флэш-накипитель nebo USB-флэш-накопитель, флэш-диск (od angl. flash-memory card), kdy mnoho těchto výrazů se dnes povaţuje za termíny.

3.3.2 Expresivní funkce Nejen počítačovému slangu ale všem slangům jsou vlastní expresivní slova, která se mohou pouţívat ve spisovném jazyce pouze v určitých komunikačních situacích. Prostřednictvím slangu můţe mluvčí svobodně vyjádřit své pocity a emoce (виндузятник – pohrdavý výraz pro uţivatele operačního systému Windows, гуру – pojmenování programátora, kterého uctíváme). Daná funkce je funkcí doplňkovou, kdy jiţ k existujícímu označení neutrálního charakteru vytváří ekvivalent expresivního typu.

3.3.3 Komunikativní funkce Počítačový slang je jazyk virtuální komunikace, která mu určuje sféru jeho vyuţití a odděluje nositele slangu od představitelů jiných sociálních vrstev. Jako jakýkoliv jiný jazyk, vlastní konkrétní skupině lidí, je počítačový slang prostředkem seberealizace účastníků komunikace, které sbliţuje společné dílo, nebo specializace. Pouţívání slangu umoţňuje specialistům svobodně komunikovat s uţivateli různé úrovně. Mluva 32

specialistů bývá z velké části nesrozumitelná lidem počítačově negramotným a dokonce v nich vzbuzuje nevraţivost a rozčilení.

3.3.4 Funkce jazykové ekonomie V ruském jazyce existuje velké mnoţství slov, která se těţce vyslovují, proto se uţívání slangu občas stává potřebným. V počítačovém slangu existuje nepřeberné mnoţství slov, která jsou ekvivalentem neforemných (těţkopádných) termínů například: прополоть nebo прополлить (z anglického slova poll – опрос) – provést hlasování mezi uţivateli sítě; чат (z anglického slova chat – беседа) – speciální program na internetu, kde můţeme vést dialog v reálném čase. V počítačovém slangu se natrvalo usídlily abreviatury – od zkracování jednoslovných výrazů (вика – grafická karta; THK – thanks, děkuji; U – you, ty) aţ po zkratky celých frází (ППКС – подписываюсь под каждым словом – pod kaţdé slovo se vám podepíšu; ПМСМ – по моему скромному мнению – podle mého skromného názoru) atd. Kromě toho abreviatury mohou být nejen tvořené z písmen, ale také z číslic, ve kterých se počítá s fonetickou výslovností cifry: 10х – děkuji (z anglického thanks). Anglická výslovnost cifry 10 a písmene x z anglické abecedy při vyslovení dohromady vznikne fonetické přečtení slova thanks. 2u2 – pro vás (překlad anglické fráze to you too); aritmetické číslo 3,14 se v ruském jazyce vyslovuje jako „pí“aj. Důleţitý není gramatický aspekt, ale snaha vyjádřit myšlenku co nejpřesněji, neboť v internetové komunikaci je člověk ochuzen o neverbální prostředky komunikace, jako jsou gesta, mimika, pohled, pohyby. To dává podnět k vytvoření nových způsobů vyjádření. Kromě abreviatur se v počítačovém slangu pouţívá i grafické vyjádření pocitů pomocí emotikonů (smajlíků). Například: ;) mrkání, :) úsměv, :( zármutek, :0 údiv aj.

3.4 Lexikálně-sémantická rovina V počítačovém slangu, tak jako v celém ruském jazyce se vyskytují mnohoznačná a jednoznačná slova. Jednoznačných slov je v počítačovém slangu většina, některé názvy předmětů, profesí, různých programů aj. Velmi malé mnoţství slov je 33

mnohoznačných. Podle našeho názoru to je způsobeno tím, ţe počítačový slang slouţí ke zjednodušení komunikace mezi lidmi a proto není potřeba mít mnohoznačné jednotky. Nedostatek mnohoznačných slangismů můţe být podmíněn také tím, ţe konkrétní slangová slova se objevila docela nedávno, a mnohoznačnost je příznak dlouhodobější existence v jazykovém systému. Jako příklady mnohoznačnosti můţeme uvést: животное:

a) program Animator Pro; b) jakýkoliv program velkého rozměru;

жук:

a) chyba v programu (bug); b) ventilátor v počítači; c) počítačový virus.

V mnohoznačném slově se vyděluje hlavní význam slova a odvozené od něho významy. Nové významy vznikají u slova pomocí přenosu pojmenování (vnějšího vzhledu slova, zvuková či písemná podobnost) z jednoho objektu činnosti na druhé objekty. Mnoho těchto homonym má jeden význam v počítačovém slangu a jiný (původní) význam ve spisovném jazyce, nebo v jiné variantě jazyka. Jev antonymie se zde moc neobjevuje, to se můţe vysvětlit tím, ţe jazyk počítačového slangu se objevil téměr nedávno a ještě se pevně neusídlil v ruském jazyce. Jako určitý jev antonymie můţeme chápat například příznaky počítače, nebo nějakého programu. Například jeho dobrá nebo špatná činnost: джобает, фунциклирует // грохнуть, повиснуть. Opačné zkušenosti uţivatelů počítačů: specialista – гуру, мастер, продвинутый Юзер; začátečník – чайник, пень, ламер, инвалид юзер. Naopak synonymie je zde zastoupena velice hojně. Lexikální synonyma jsou slova různého zvuku, ale blízkého nebo totoţného významu. V mnoha případech synonyma označují tentýţ předmět, jen jej charakterizují z různého hlediska. Často se jednotlivá synonyma odlišují svým expresivním zabarvením. Při zkoumání počítačového slangu jsme narazili na mnoho synonym. Níţe uvádíme pro ukázku několik synonymických řad: Osobní počítač: аппарат, атишка, бандура, банка, железка, железо, комп, компик, компостер, компук, компустер, компутер, компухтер, контупер, машина, писишка, писюг, писюх, писюха, пися, путер, рубанок, тачила, тачило, цампутер, числогрыз, шампутер. 34

Windows: видна, виндец, виндовоз, виндоза, виндуз, виндуза, виндусятина, винды, виндюк, мелкомягкие, мелкомягкие окна, окна, окноуз, окошки, ставни, стекла, стекляшки, форточки. Notebook: бочонок, бука, бучок, бычок, жучок, недобук, нот ебук, нота, нотик, ноут, пучок. Základní deska: ядро, мама, матка, мамка, мать, материнка, мазер, беби, вентилятор, мазерборд, майнборд, майнда, эйв, МБ. Pevný disk: винчестер, винт, винч, жѐсткий, хард-драйв, хард-диск, хард, веник, вертушка, бердан, жужулятор atd. Z tohoto výčtu počítačovým slangismů je zřejmé, ţe nejvíce synonym vzniká k základním a nejpouţívanějším sloţkám počítačového světa. Platí zde přímá úměra, čím více je tento předmět uţíván, tím více má synonymních pojmenování.

35

4

KLASIFIKACE SLOVNÍ ZÁSOBY POČÍTAČOVÉHO SLANGU

Jak uţ jsme se zmínili v dřívějších kapitolách, výpočetní technika je obor neustále se rozvíjející. Co bylo letos nové, příští rok bude jiţ zastaralou technologií. Stejně tak je to i se slovní zásobou této oblasti, která je velice obsáhlá. Dá se říci, ţe při vzniku slangových slov, se zde objevuje určitá přímá úměra. Čím více je tato technologie dostupná běţnému uţivateli, tím více vzniká nových pojmenování, která můţeme zařadit do skupiny počítačového slangu. Aktuálnost je zde velice důleţitá, i kdyţ je výpočetní technika poměrně mladý obor, existují v něm uţ i slova, která dnešní uţivatelé vůbec nepouţívají. Troufáme si říci, ţe dnešní teenager uţ neví, co znamenají slangová slova фидо, фидошник, дося, командир aj. Tyto výrazy byly aktuální v devadesátých letech minulého století a dnes jsou téměř zapomenuty. V této části diplomové práce si klademe za cíl utřídit excerpovaný materiál a tím získat ucelený seznam slangových výrazů dnešních převáţně mladších uţivatelů počítačů. Materiál jsme získávali prostřednictvím internetu s vyuţitím jeho internetových aplikací a to konkrétně sociálních sítí, herních a zábavních portálů, a diskusních fór zájmových skupin. Jako další materiál k excerpci jsme vyuţili internetové slovníky počítačového slangu především v ruském a anglickém jazyce. Rusko-český slovník počítačového slangu dosud nebyl zpracován.

4.1 Klasifikace z hlediska lexikálně-sémantického

Jako první jsme zvolili klasifikaci z hlediska lexikálně-sémantických skupin. Částečně jsme se inspirovali rozdělením, o kterém se zmiňuje ve svém článku Sergej Antropov39. 1. Игры. 2. Интернет. 3. Хакерский жаргон 4. Повседневный жаргон. 5. Железный жаргон.

39

http://www.calameo.com/link?id=44524820 [cit. 2013-04-03]

36

My jsme však vytvořili tematických oddílů šest. Pro obsáhlost „všedního ţargonu“ jsme povaţovali za příhodné, rozdělit jej na dvě části, v první se věnujeme názvům uţivatelů počítačů a jejich činností, druhá obsahuje konkrétní názvy operačních systémů, programů

a

programovacích

jazyků.

Jednotlivé

skupiny,

jsme

seřadili

od

nejpouţívanějších slangových výrazů. Přes řadu nově vznikajících slov40, která nemají korelaci s terminologií. Myslíme tím, ţe neexistuje spisovný ekvivalent, tudíţ slangismy této oblasti na sebe často berou funkci termínů. Aţ po slova, která jsou pro mnoho uţivatelů zcela neznámá. Máme tím na mysli kategorii hackerského slangu, který můţeme popsat, jako určitý typ argotu (jazykově uzavřené sociální skupiny). S argotem má tato skupina společné hlavně to, ţe většina těchto osob jsou zlodějíčci a provokatéři moderní doby, kteří se snaţí škodit prostřednictvím počítačových sítí. Mezi sebou mají svou vlastní mluvu, často nesrozumitelnou pro okolní prostředí. Většina slov, která zde uvádíme, jsou spíše výrazy pouţívané při jejich činnosti a vlivu na okolí a všeobecně známá označení těchto škoditelů. Hackerský slang je jazykově uzavřená skupina, avšak nikomu nebrání vstoupit do ní a osvojit si jeho lexikum.

4.1.1 Hardware a s ním spjaté předměty (Железный жаргон) Do této skupiny patří označení pro samotný přístroj počítač, jeho jednotlivé komponenty a přídavná zařízení. Všechny tyto výrazy mají paralelní označení v počítačové terminologii. Slangové slovo se nejčastěji od termínu liší určitým stupněm expresivity. Základní sloţkou počítače je hardware, který má v ruštině slangový výraz железо, od tohoto slova se odvozuje název celé skupiny Железный жаргон. Nejzákladnějším přístrojem pro uţití internetové komunikace je samotný počítač, v dnešní době převáţně notebook. Z toho vyplývá, ţe pro tyto dva přístroje existuje nejvíce slangových výrazů, některé se významově prolínají, často je notebook nazýván počítačem. Odpověď je jednoduchá, stolním počítačem vše začalo a tento název se dostal do povědomí mnohem dříve, takţe i kdyţ doma máme notebook, často ho nazveme počítačem, nebo nějakým slangovým výrazem, který vznikl od slova počítač. I s rozvojem netbooků a tabletů pouţíváme často tyto výrazy pro jejich pojmenování.

40

Zde máme na mysli slovní zásobu milovníků počítačových her, kteří při hraní vytvářejí pojmenování hrdinů, herních situací a mnoho jiných nových slov.

37

Mladá generace uţ je sice ve většině případů nenazývá slovem počítač, ale tím více uţívá výrazů slangových. Pro označení počítače se ve slangu můţeme setkat s těmito výrazy: комп, компа, компутер, шайтам-машина, аппарат, бандура, банка, керогаз, компостер, контупер, машина, путер, тачка, цампутер, числогрыз. Při mluvení o notebooku se uţívají výrazy typu: ноут, нотик, бука, недобук, бочонок, бучок, бычок, жучок, нота, нот ебук, пучок a odvozeniním od anglického slova laptop vznikly výrazy лапа a лапоть. Názvy pro počítač jsou obecně známy. Stejně tak se můţeme zaměřit na přídavná zařízení, bez kterých nelze počítač pohodlně ovládat. Myslíme tím klávesnici: клава, кабарда, кеборда, кейборда, кейаборт, кибод, педаль, доска, dále pak myš: крыса, мыша, мышатина, грызун, муся, кликуха, мусогрыз, хвостатая, животное, пацюк (укр.). Dříve se myš neobešla bez podloţky, ta se pouţívá dodnes, často však uţ jen ze zvyku, nebo pro hezký design samotné podloţky: подмышка, подкрысник, мышедром, тряпка. Nezbytnou součástí stolního počítače je počítačová skříň: бэбик, кейс, гроб, коробок, кузов, системник, корпус, башня. Pro tisk dokumentů, obrázků a fotek slouţí tiskárna, která je rovněţ externím přídavným zařízením, obecné slangové názvy pro tiskárnu jsou: вжикалка, дальтоник (tiskárna s černobílým tiskem), дикарка, дюкер, чепатор, дракоша (tiskárna značky HP laser jet). Existují i výrazy pro jednotlivé druhy tiskáren: визжалка (jehličková tiskárna), лазарь (laserová tiskárna), струйник (inkoustová tiskárna). Součástí jakéhokoliv počítače je také monitor: глаз, телевизор, мон, моник, телеглюкоотражатель. Nyní se věnujme vnitřnímu vybavení počítače. V českém slangu se tomuto vybavení říká vnitřnosti počítače. V terminologii výpočetní techniky se vnitřnostem říká „technické vybavení počítače“, bez kterého by počítač nemohl fungovat. I tato skupina výrazů má své ekvivalenty ve spisovném jazyce, konkrétně v odborné počítačové terminologii. Začněme názvy pro hardware, od kterého je odvozen název celé skupiny: железо, хард. Hardware označuje veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače. Hardwarem můţeme chápat veškeré součástky počítače, bez nichţ by nebyl schopen pracovat. Hlavní součástí osobního počítače je základní deska: ядро, мама, матка, мамка, мать, материнка, мазер, беби, вентилятор, мазерборд, майнборд, майнда, эйв, МБ. Základní deska zajišťuje vlastní počítání a řízení všech dalších částí. Jednou z dalších nejdůleţitějších částí počítače, která zpracovává data, a řídí jejich 38

přenos je procesor: кирпич, профессор, рука, целлюлит, целка, ЧПУ, проц, процик, голова, камень. K uloţení informací v počítači slouţí operační paměť: камни, каша, мозги, ОЗУ, раа, склероз, опера, оперативка. Důleţitou částí hardwaru jsou nosiče dat neboli paměťová média. Diskety – пласты se jiţ v dnešní době nepouţívají, ale ještě stále existují. Nás však více zajímá pevný disk: винчестер, винт, винч, жѐсткий, хард-драйв, хард-диск, хард, веник, вертушка, бердан, жужулятор, který slouţí, podobně jako disketa, ke čtení a zápisu dat. Postupem času se stal nezbytnou součástí počítače. Dalším paměťovým médiem jsou CD nosiče: : блины, компачи, болванки, сидюки, сидишки, матрицы. Pro čtení těchto médii je zapotřebí, aby počítač byl vybaven čtecím zařízením CD mechanikou: кадешник, ромка, сидиромка, сидюк. Tyto nosiče jsou určené pouze pro čtení, existuje však i vypalovací mechanika: резак, писалка, díky které si můţeme doma sami vypalovat své CD (Compact Discs). Dalším přídavným přístrojem, na který si můţeme ukládat velké mnoţství informací je flash disk: флешка, фляшка, флешенца. Při sběru materiálu jsme narazili také na slangové výrazy pro označení grafické karty: видимокарта, видюха, вика, видяха, баба Яга / Ежэа (grafická karta EGA), вагон (grafická karta VGA), zvukové karty: грэвис (od konkrétní značky Gravis Ultrasound), Авэ Мария / Авэ / овца (zvuková karta Sound Blaster) a síťové karty: сетевуха. Počítače se vyrábějí v mnoha zemích světa, podle některých uţivatelů ne všechny výrobky jsou stejné kvality a výkonnosti. Kvalita je hlavní parametr pro vznik slangových výrazů typu: белая сборка, желтая сборка, красная сборка. Všechny vyjadřují, kde se vyrábí daný počítač, ale zároveň i názor na jejich kvalitu. Белая сборка – tento výraz můţeme pouţít, kdyţ mluvíme o počítačích vyrobených v Evropě nebo v Severní Americe. Jsou povaţovány za nejkvalitnější přístroje. Желтая сборка – počítač nebo jeho komponenty jsou vyrobeny v Korei, Číně či Vietnamu. Z důvodu málo vzdělaných odborníků zde vznikaly počítače nízké kvality, ale také nízké ceny. Je nazývána podle barvy kůţe vyrábějících proto tedy желтая сборка. Красной сборкой myslíme počítače a zřídka jejich komponenty vyráběné zpočátku v SSSR a později v Rusku. Počátek výroby začal prvotním pronikáním počítačů do země, název vznikl podle červené barvy na vlajce tehdejšího Sovětského svazu. Výroba se zde nevyvíjí dostatečně rychle jako v ostatních zemích белой сборки. Dnes je jiţ mnoho komponentů počítačů pro evropské a americké firmy vyráběno v Číně, Čína má levnou pracovní sílu, ale také jiţ velké mnoţství počítačových odborníků, kteří dokáţou vyrobit 39

kvalitní výrobky. Rozdíly mezi kvalitou se začali stírat a v dnešní době uţ není důleţité, zda máte vyrobený počítač v USA, Evropě nebo v Číně.41 Můţeme se zmínit také o některých slangových názvech jednotlivých firem vyrábějících počítače a jejich komponenty, které jsou odvozeny od názvů konkrétních firem: 

Firma Panasonic – Панаслоник;



Firma Microsoft – Мелкософт;



Počítače IBM – Бима, Ибээма, Голубой гигант, Эйтишка, Пентьюх;



Výrobky firmy Apple Macintosh – Мак, Яблоко;



Počítače firmy Acer – Ассер, Задница, Азер;



Firma Borland International – Багланд;



Hewlett Packard – Хулит Паккард, Хулит Плацкарт.

K oddílu můţeme přiřadit také činnosti, které se pojí se samotným počítačem. Můţeme zde pozorovat, ţe nejpouţívanější slovesa jsou více méně záporného charakteru, máme na mysli nefunkčnost, pomalá činnost či způsoby zničení počítače. Pokud počítač správně funguje, můţeme se vyjádřit slovy комп джобает nebo фунциклирует. S nefunkčností jsou spjata slovesa потерял работасхопрость / сдохнул / свалился (přestal pracovat), грохнул / полетел (pokazil se), повиснул / завис / повис / встал / упал (zaseknul se). Pro tepelné zničení počítače se uţívá slov: комп выгорел / вылетел / двунул кони / сгорел.

4.1.2 Uživatelé počítačů a jejich činnosti Uţivatelů počítačů je v dnešní době velké mnoţství. Můţeme je rozdělit do dvou základních skupin, kde první skupinou jsou počítačový odborníci, uţívající počítač ke své práci a druhou skupinou jsou lidé, kteří mají pouţívání počítače jako zájmovou činnost. Obě dvě skupiny nejsou striktně odděleny, mohou se částečně prolínat. Například počítačový odborník pracující ve světě počítačů můţe mít tuto činnost zároveň i svým koníčkem.

41

http://dss2007.narod.ru/sbor.htm [cit. 2013-03-12]

40

Nejdřív se věnujme počítačovým odborníkům neboli IT pracovníkům: айтишники, айтишнеги. K nim administrátoři:

patří

také

administrátoři:

админы, одмины; systémový

сисадмин, сапог; programátoři: кодеры, прогеры, программеры,

проги. Existuje i programátor specialista, kterému se říká mistr programátor: гуру, мастер, продвинутый Юзер. Druhou skupinou jsou běţní uţivatelé: юзеры, юзвери, юзвериги, ползатели, пользюки; jako další můţeme zmínit uţivatele, který není aţ tak zběhlý při pouţívání počítače: чайник, пень, ламер, инвалид юзер, далбогон, ламо, ламачье, ламот, ламак. Dále se můţeme zmínit o názvech pro konkrétní uţivatele: člověk pouţívající operační systém

Windows

–

виндузятник,

вендузятнег,

вантузятник,

виндофил,

подоконник; uţivatel operačního systému Unix – юниксоид; programátor pouţívající programovací jazyk СИ – насильник; яблочник – uţivatel počítače Apple Macintosch; лакер – účastník fóra, který zřídka píše své zprávy, ale čte všechny ostatní; флеймер – konfliktní uţivatel internetu (často mívá zákaz vstupu na některé stránky, nebo fóra). Činnostmi uţivatelů se zabýváme v mnoha skupinách tohoto tematického rozdělení, ale můţeme do této kategorie zařadit činnosti, které provádí kaţdý uţivatel počítačе: psát na klávesnici – жмакать пимпы, тискать клаву, топтать кнопки, клавиш топтать; pracovat s myší – кликать по иконкам, жать батоны; restartovat počítač – взять аккорд,

бутить, залапить, poverнуть тачку; obnovovat – грейдить,

апгрейдить; uloţit – засейвить, засавить; archivovat soubory – зарарить, зазиповать, зипить, зиповать, заворачивать, утоптать; vypálit CD – нарезать CD; zkopírovat na disk – дернуть, закинуть диск; vytisknout – начепатать; udělat kopii – похерить; оskenovat – протереть сканером; odstranit soubor - тюкнуть файл, убить файл.

4.1.3 Operační systémy, programy a programovací jazyky Do této kategorie řadíme operační systémy. Nejznámějším a nejpouţívanějším je MS Windows, slangové výrazy pro označení OS Windows můţeme rozdělit podle typu a názvů. Obecné výrazy jsou: окна, окошки, виндя, окноус, виндовоз, винды, винда, форточки, виндуза, виндюк, ставни, стекла, маздай; dále pak typ MS Windows 41

2000: винтукей, форточки двухсотыe; MS Windows XP: экспишка, ИксПя, ИксПи, ХРюша, ХРя, ХэРэшник, Хп, ХаПэ, ХиПпи; MS Windows Vista: висла; MS Windows NT: энтя, энтяха, энтиха, энтишка. Kaţdý uţivatel určitě zná operační systém MS Windows, ale existují další operační systémy, které pouţívají převáţně počítačový odborníci, ať uţ to jsou programátoři nebo hackeři. Jako příklady můţeme uvést operační systém MacOs: макось, operační systém Unix: никсы, уних, юних, икс; a nejpouţívanější operační systém Linux: линух, линь, убунта, бубунта, пингвин. V této skupině uvádíme programovací jazyky, kde se v závorkách zmiňujeme také o pojmenování programátorů zabývajících se tímto jazykem. Nejpouţívanější z nich jsou: programovací jazyk Assembler: астма, асм (астматик); programovací jazyk Algol: алкогол (алкоголик); programovací jazyk Basik: васик, барсик, бзик; programovací

jazyk

Borland

Delphi:

дельфин

(дельфинист,

дельфятник);

programovací jazyk Turbo Pascal: турбопаскакаль; programovací jazyk Java: жаба, ява; programovací jazyk Perl: перловка, перл, перлушка; programovací jazyk C++: плюсы. Jako další výrazy, které můţeme přiřadit k této skupině, uvádíme kancelářský balík Microsoft Office: офисы, konkrétněji MC Office Excell: ексель-моксель, экзель, ѐксель; MC Outlook: лук, аутлюк, аутглюк, автоглюк. Jednotlivé programy nesou názvy: проги, прогсы, софты.

4.1.4 Internet a internetová komunikace Internet je jeden z nejdůleţitějších komunikačních kanálů, prostřednictvím kterého vzniká samotný počítačový slang. Samozřejmě ani on není ochuzen o velké mnoţství slangových slov. Většina výrazů má ekvivalenty ve spisovném jazyce, respektive v odborné terminologii výpočetní techniky. Konkrétně internet je nazýván často: инет, енот, нет, сеть, сетка. Zde můţeme zařadit také výraz рунет, kterým je myšlena ruskojazyčná část internetu. Při pouţívání internetu se neobejdeme bez internetových prohlíţečů: браузеров, арбузеров, бродилок. Mezi nejpouţívanější patří Internet Explorer: ишак, осѐл, ослик; Mozilla Firefox: огнелис, лиса, лисичка, мацыла, мурзилла, тормозилла, фокс, мозилла, мозилка a Opera: оперетта, ѐпера. 42

Internet

nejčastěji

pouţíváme

k vyhledávání

informací

pomocí

internetových

vyhledávačů, k písemné komunikaci (e-mail, chat, ICQ aj.) a mimo jiné k trávení volného času posloucháním hudby, hraním počítačových her (více v kapitole níţe) a dalších odpočinkových činností. Kaţdý počítač má svou vlastní IP adresu айпи, айпишник. K vyhledávání informací je zapotřebí internetového vyhledávače: искалки, поисковика, ищейки, nejvíce uţivatelů sáhne po google: гоголь, гугл, гоогле, гугол, гугль, гугле, v ruskojazyčném internetu je častým vyhledávačem yandex: яша, тындекс, хуяндекс, нихуяндекс. Další jsou například wikipedia: педивикия, вика, вики; rambler: рама; yahoo: яха, яху; pro vyhledávání hudby a videí se nejčastěji vyuţívá youtube: тытруба, ютуб, тюбик, тышланг, ютуба, тумба. Jak uţ bylo řečeno, nejčastěji v této oblasti komunikujeme prostřednictvím elektronické pošty: емеля, мейл, мыло, смыло, мыльница, почта, мэйло, zde se můţeme zmínit také o zavináči @, který v ruském slangovém prostředí nese názvy: собака, собачка, жаба, закорочка. Ke komunikování prostřednictvím elektronické pošty se vyuţívá slovesných obratů: намыливать, мылить. Pro komunikaci v reálném čase vyuţíváme programy ICQ: аська, ася, тѐтя Ася; QIP: квип, кип; IRC (Internet Relay chat): ирка, чат. Abychom mohli prostřednictvím těchto programů komunikovat, je třeba si zaloţit svůj účet, kde si vybereme svůj nick neboli přezdívku: ник,никнэйм a vytvoříme si nějaký obrázek (avatar), který nás má charakterizovat: аватар, аватарка, аватара, аватка, авик, ава, авчик, аватор, юзерпик. Takovým způsobem tráví čas na internetu převáţně mládeţ a všechna slangová slova týkající se internetu můţeme zařadit také do mluvy mládeţe. Označení činnosti pro surfování (trávení času na internetu) je:

сидеть, висеть, зависать, (за)виснуть, торчать, серфить,

лазить в инете, чатиться, сѐрфить, задротничать, задротствовать.

4.1.5 Oblast počítačových her (Игровой жаргон) Slovní zásoba počítačových her obsahuje velice specifické výrazy. Uţivatelům počítačového slangu nehrající počítačové hry, se mohou zdát tyto výrazy nesrozumitelné. V počítačových hrách převládají anglické akronymy, kterým věnujeme větší pozornost v kapitole 5. Jazykové prostředky v počítačovém slangu. Důvodem 43

jejich uţití je rychlá výměna příkazů v rámci skupiny spoluhráčů. S rozvojem a mnohem větší dostupností k internetu a k počítačovým hrám vzniká i řada slov ruských, psaných cyrilicí, často však pocházejících opět ze slov anglických. V této skupině vzniká mnoho neologismů, které ve spisovném jazyce nemají svou vlastní variantu, tudíţ mnoho z nich přechází do odborné terminologie dané oblasti. My se v kapitole zmíníme převáţně o výrazech psaných cyrilicí, většina z nich je přejímána z angličtiny, kdy se přejímá anglická osnova slova a k ní se připojuje ruský sufix. Dále se pak od jednotlivých slov tvoří prostřednictvím derivace nová pojmenování. Pro obecné označení jakékoliv hry můţeme zmínit výrazy: бирлюля, гама, гейм, гейма, геймса, груша, цаца. Hráči her jsou nazýváni геймеры, nebo гамеры a jejich činností je hrát počítačové hry: гамить, гейму гонять, гоцаться, геймить, гамать, гаматься,

геймерить, резаться (в комп), задротствовать, задрачивать(ся),

задрагиваться, бацать, гаймить. Podle typu hry můţeme vydělit pojmy: бродилка, леталка, стрелялка, ходилка, aркад, стратегия. Od názvů konkrétních her vznikly ruské slangové výrazy, zde uvádíme nejznámější a zároveň i nejhranější hry počítačového světa: 

WoW: вов, вовка, вовочка, вар, варик;



Quake: ку, квака, квача;



Counter-Strike: контра, КС;



Line Age 2: линейка, линяга;



Starcraft: стар, старка, старик, старый, старыч;



Half-Life: халфа.

Konkrétní komunikaci, která je zde vyjadřována anglickými akronymy, jsme si dovolili uvést v příloze I. Jak uţ jsme se zmínili, převáţná část slovní zásoby v tomto oddíle tvoří anglické akronymy, které v prostředí počítačových her slouţí jako internacionalismy (těmto slovům rozumí hráči ze všech koutů světa). Na herních portálech jsme se setkali s několika příklady pojmenování hráčů s jejich specifickou charakteristikou například: aнтимаг / джедай – člověk, který hraje pouze

44

hry, ve kterých můţe bojovat pomocí laserů a raket; госу / госак – profesionální hráč (člověk, který vydělává peníze tím, ţe hraje počítačové hry, často je vynikajícím hráčem a nezřídka oslovován mistr); кемпер – hráč skrytý v rohu střílející na všechno a na všechny (od tohoto slova se odvozuje i jeho činnost pomocí sufixu -и-: кемперить); мясо – hodně špatný hráč počítačových her, který často bývá lovnou zvěří; нуб / ньюб / зеленый / нубас / нубье – všechny tyto výrazy označují nováčka (tento výraz je typický pro počítačové hry 42 ); отец – je hráč, který dosáhl dokonalosti ve svém úkolu; толстый – hráč vlastnící hodně jednotek ţivota nebo má velmi silnou obranu (výraz s tímto významem se pouţívá pouze v počítačových hrách). I zde se objevuje velké mnoţství sloves: савить / сейвить – ukládat, myslí se tím ukládat hru, abychom se mohli příště vrátit do stejné situace, kde jsme hru opustili (tzv. ukladka); сливать – prohrát (uţití převáţně v počítačových hrách); рубаться / рубиться – neustále hrát jakoukoliv hru (často je toto slovo vyuţíváno, při závislosti na nějaké hře); ерить / наяривать – děla něco hodně rychle. Pozorujeme velký vliv derivace při vzniku nových slov jako například od slova думарь (počítačová hra DOOM) je odvozován hráč této hry думер a rovněţ sloveso думать – hrát počítačovou hru DOOM. Stejný případ je i u počítačové hry Quake, kde hře se říká квака, hráči квакер a pro hraní této hry existuje výraz квакать nebo расквакаться.

4.1.6 Subkultura hackerů (Хакерский жаргон) Nejdříve začneme tím, ţe vysvětlíme jaký je rozdíl mezi hackerem a „взломщикем“ (zlodějem), často se povaţují za synonyma, ale jsou to dva naprosto odlišné typy lidí. Hacker (хацкер, кулхацкер, ксакеп) je člověk, který se skvěle vyzná v počítačových programech, operačních systémech, počítačích a ve všem ostatním, co se týká informačních technologií, většinou je fanatik samouk. Cracker (крякер, крэкер, кракер) je naopak člověk, který vyuţívá chyb a nedokonalostí počítačových programů za účelem krádeţe (zloděj moderní doby). V oblasti počítačových her existuje také jeden typ narušitele – читер, který různými programovacími metodami získává kódy

42

Tyto výrazy v dnešní době překračují hranice své působnosti (počítačové hry) a uţívají se v mluvě mládeţe při běţné komunikace.

45

(tzv. читы), za účelem získání převahy v počítačových hrách. Sám si s pouţitím chyb v kódu obstarává zbraně, ţivoty, kódy pro vstup do vyšších úrovní hry aj. Hackeři nikdy nepovoleně nevnikají do ţádných programů, cizích počítačů, ani internetových stránek. Naopak kdyţ na nějaký tento případ sami narazí, ihned o tom informují administrátora internetových stránek, nebo majitele. Vše, dělá pouze pro rozšíření svých vědomostí a schopností. Jakmile se hacker rozhodne neoprávněně vniknout do cizího počítače, cizích programů, okamţitě se stává крякером. Další osobu můţeme jmenovat скрипткида – člověka, který vyuţívá jiţ dávno známých chyb v programu. Uskutečňuje svou krádeţ s pomocí jiţ hotových speciálních programů. Дроп je osoba, která stahuje nelegálně získané programy. Slovesné tvary vznikají odvozováním: кракер – крекать, крякать (dostat se přes licenční ochranu počítače); хакер – хакать, хачить; нулевка – нулить. Počítačový vir se v ruském počítačovém slangu nazývá: басила, вир, вирь, глист (internetový vir), живность, зверь, червяк, клизма, клез, вирусяка, троян (trojský kůň). Вирмэйкер – člověk programující viry. Proti virům se můţeme bránit antivirovými programy: халат, клоподав, блохолов, вебор, касперьм, каспер, кашпировский, кашперский, клопомор, дрвеб (antivir Dr. Web). Kdyţ je počítač infikován virem pouţívá se výraz оброс samotnému počítači se říká зоопарк.

4.2 Klasifikace z hlediska slovotvorného

Při tvoření slov ruského počítačového slangu se uţívá stejných pravidel a postupů jako při rozšiřování slovní zásoby všech ostatních útvarů národního jazyka. Slovotvorným procesům podléhá rovněţ většina slov přejatých, kterých je v počítačovém slangu nezanedbatelné mnoţství. Jak uţ je patrné z předešlé kapitoly, počítačový slang představují především podstatná jména, slovesa a v omezené míře přídavná jména. Výchozím modelem pro následující schéma slovotvorných postupů, poslouţil model J. Hubáčka43, který vymezuje dvě hlavní skupiny tvoření nových slov: transformační

43

Hubáček, J.: Onomaziologické postupy ve slovní zásobě slangů. Praha: SPN, 1971, s. 5-44.

46

a transpoziční. Spolu s tímto modelem se vyuţilo i teorií ruské lingvistiky zvláště pak při přejímání jsme vyuţili poznatků ruského lingvisty A. Romanova.44

4.2.1 Postupy transformační Postupy transformační, nazývané téţ slovotvorné, obohacují slovní zásobu národního jazyka novými slangovými výrazy. K těmto způsobům tvoření patří derivace, kompozice, mechanické krácení, abreviace a překrucování.

4.2.1.1 Odvozování Odvozování neboli derivace je nejčastějším slovotvorným způsobem tvoření nových slov. Slangové výrazy se tvoří odvozováním pomocí sufixů, prefixů, nebo i obou afixů zároveň. Tímto postupem se nejčastěji vytváří podstatná jména, slovesa a v menší míře i přídavná jména.

4.2.1.1.1 Podstatná jména Podstatná jména jsou nejpočetnější skupinou slangových slov. Při odvozování se vyuţívají produktivní sufixy -(н)ик, -(л)к-, -ишк-, -инк-, -ик, -ер, -юк, -ист, -х-, як. Jednotlivá substantiva se odvozují od podstatných jmen, přídavných jmen ale také od sloves. Tento postup se rovněţ vyuţívá ke vzniku nových pojmenování odvozených od počítačových slangismů, které vznikly prostřednictvím sémantického tvoření (астма – астматик, алкогол – алкоголик aj.) Podstatná jména rodu muţského -(н)ик

аркадник, струйник, висельник;

-ер

крэкер, геймер, гамер, ламер, юзер, кодер, прогер, программер;

-ист

дельфинист, трубочист;

44

Романов, А.Ю. Англицизмы и американизмы в современном русском языке и отношение к ним. Санкт-Петебург: СПб университет, 2001.

47

-юк

сидюк, писюк, висюк, пользюк, виндюк, глюк;

-як

червяк.

K vytváření expresivních výrazů se vyuţívá především sufixů: -ик, -ач: -ик

флоппик (флопп), компик (комп), процик (проц), дизик (диз), моник (мон);

-ач

дискач (диск), компач (компакт).

Podstatná jména rodu ţenského -(л)к-

аська, качалка, леталка, бродилка, бегучка, стрелялка, вжикалка;

-инк-

материнка, ширинка;

-(и)шк-

пентяшка, писишка, вертушка, перлушка, энтишка;

-ух-/-юх-

кликуха, сетевуха, видюха;

-их-/ -ях-

этниха, энтяха.

Prefixace se u podstatných jmen vyskytuje převáţně spolu se sufixací: проиколист, прикольность, подмышник, подоконник, напильник aj. Slova подмышник а подоконник vznikla sice připojením afixů, avšak získala podobnost s jiţ existujícími slovy, jsou to spíše příklady ironického přenesení významu neutrálních slov, můţeme je zařadit do kapitoly metaforického přenášení.

4.2.1.1.2 Přídavná jména Vznik přídavných jmen oproti podstatným jménům není v počítačovém slangu aţ tak častým jevem. Jde většinou o denominativa vzniklá od slangových substantiv. Vyuţívají se sufixy: -овск-

рунетовский, нетовский, кашперовский, кашпировский;

-н-

железный, рулезный, нуленый, нульнуй, жареный;

-чн-

графичный;

Přídavná jména jsou tvořena také prefixálně-sufixálním způsobem: начепатанный, надрядковый.

48

4.2.1.1.3 Slovesa Slovesa se v počítačovém slangu objevují mnohem méně neţ jmenná pojmenování. Jsou odvozována pomocí sufixů a prefixů od jmenných a slovesných základů domácích i cizích. Slovesa vznikají v počítačovém slangu ze snahy pojmenovat nejen činnosti uţivatelů počítačů, ale také samotného počítače. Sufixů se vyuţívá omezené mnoţství. S jejich vyuţitím se často setkáváme při odvozování slovesných tvarů přejímaných slov z anglického jazyka: -а-

квакать, джобать, хакать, сливать, думать, кликать;

-ова- блинковать, функциклировать, зиповать, полировать, задротствовать; -и-

чатить, хачить, региться, рарить, зипить, стеклить, серфить, мылить;

-ну-

глюкнуть, сбойнуть, кликнуть, бутнуть.

Prefixů se vyuţívá naopak velké mnoţství. Prakticky všechny slovesné předpony, se kterými se setkáme v počítačovém slangu, převádí slovesa do dokonavého vidu. V mnoha případech se zde vyuţívá zároveň i předešlých typů sufixů a postfix -ся. Prefixace tedy zřídka kdy vystupuje při tvoření nových slov zcela samostatně. Jako příklady můţeme uvést: с-

сбросить, слить;

вы-

вырубить;

вз- // взо-

взорвать, взломать;

при-

прикрутить;

рас- //раз-

расквакаться;

ре-

ребутнуть;

за-

застеклить, зависнуть, захолдить;

у-

утоптать, убить;

по-

погамить;

про-

просетапить;

от-

отсетапить;

пере-

пересетапить, перебутоваться.

49

4.2.1.2 Skládání Skládání neboli kompozice je procesem, kdy se ze sousloví vytváří jednoslovný výraz, zpravidla podstatné jméno. Tento slovotvorný proces je motivován univerbizací. Snaha o jednoslovné pojmenování je v počítačovém slangu velice rozšířená: числогрыз – počítač; технокрыса – autor a šiřitel zavirovaných programů; флопповод – CD mechanika; блохолов, клоподав – program hledající chyby v programu. Při skládání slov se vyuţívá převáţně ruských osnov (лов, дав, грыз, крыса), ale vyskytují se případy, ve kterých jsou uţity všeobecně rozšířené přejaté elementy (дром, фон): мышедром – podloţka pod myš.

4.2.1.3 Mechanické krácení Mechanické krácení je vlastní všem sociálním slangům, společně s překrucováním stojí mezi transformačními a transpozičními postupy. Význam slova se nemění, pojmenování je kratší a zvukově zjednodušené. Často je spojeno s derivačními postupy. Při odtrţení koncové části slova vznikly výrazy: комп – компьютер;

винч – винчестер;

прог – программа;

клав – клавиатура;

вирь – вирус;

пент – пентиум;

док – документ;

скид – скидания (restart);

админ – администратор;

проц – процессор;

дист – дистрибутив;

пров – провайдер;

винд – Windows;

мон – монитор.

Existují případy, kdy se odebere první část slova: нет – интернет; бук – ноутбук. Při snaze přiblíţit vzniklé výrazy ruskému jazyku, přidává se ke slovům nejčastěji koncovka -a. Vzniklá slova pak podléhají ruské flexi a jsou schopna se více uchytit v domácím jazyce. 50

инфа – информация;

дока – документация;

дира – директория;

конфа – конференция;

клава – клавиатура;

прога – программа.

V určitých případech se projevuje homonymie. Při tomto procesu můţe být vzniklé slovo shodné s jiným jiţ existujícím slovem ruského jazyka: нота – notebook (блокнот). Dalším typem krácení je vynechání prostřední části slova: пользатель – пользователь; регить – регистрировать; инет – интернет; фунциклить – фунциклировать (работать).

4.2.1.4 Zkracování Abreviace neboli zkracování, při kterém vznikají iniciálové zkratky nebo zkratková slova. V počítačovém slangu se hojně vyuţívají pro rychlejší komunikaci. Většinou pocházejí z angličtiny, ale můţeme se setkat i s ruskými variantami tohoto typu. 45 Mnoho z nich vznikalo při hraní počítačových her, odkud se později rozšířili do běţné elektronické komunikace. Abreviaturám a speciálně akronymům je věnována pozornost v příští kapitole s názvem Jazykové prostředky v počítačovém slangu. V příloze č. I. uvádíme seznam nejpouţívanějších akronymů získaných na herních portálech a v konkrétní hře World of Warcraft (WoW). A akronymům vzniklých při běţné internetové komunikaci je věnována příloha č. II. Abreviatury vznikají z počátečních písmen nebo hláskových uskupení jednotlivých slov původního sdruţeného pojmenování. Abreviatury často slouţí jako osnova pro vznik nových slangových slov. Jako příklady můţeme uvést: -к(а)

рама (RAM), ромка (ROM), ирка (IRC), аська (ICQ), сидиромка (CD-ROM), гифка (GIF);

-шк(а)

сидишка (CD), бээмпешка (bmp), ажепешка (AGP), экспешка (windows XP), энтишка (windows NT), мешка (windows ME);

45

ЧАВО (ЧАсто задаваемые ВОпросы) – ruská obdoba anglické abreviatury FAQ (často zadávané otázky).

51

Od ruských abreviatur: озушка (ОЗУ), жежешка (ЖЖ); -ник, -щик

хэтэмээльщик (HTML), айтишник (IT), юпээсник (UPS), писишник (PC), айпишник (IP-adress);

-ик

дипик (DIP), комик (COM), цапик (ЦАП);

-ак, -як

сказяк (SCSI), тиффак (TIFF);

-ец

гифец (GIF), псдец (PSD).

Při procesu zkracování vznikají zkratková slova tvořená z několika písmen jednoho slova: клв – клава, прг – программа, мдм – модем. Ze slovního spojení přídavné jméno + podstatné jméno se pomocí zkracování tvoří nové slangové výrazy typu: мылсерв – почтовый сервер;

примат – прикладной математик;

сисоп – системный оператор;

сисадмин – системный администратор;

матобес – математическое обеспечение. офсайт – официальный сайт.

4.2.1.5 Překrucování Jednotlivá pojmenování jsou přetvářena a různě upravována. Tak jako u mechanického krácení se nemění význam slova, pouze je modifikován. Projevuje se zde především jazyková hravost počítačových uţivatelů. Jistým způsobem překrucování je i přesmyknutí hlásek (tzv. metateze): момед – модем; профессор – процесор. Můţeme zde zařadit také slovní hříčky (kalambury), které jsou zaloţené na zvukové podobnosti významově odlišných slov: квакать – hrát počítačovou hru Quake; заниматься делом – odstraňovat pomocí klávesy delete; плитка – plošný spoj; реаниматор – specialista na „oţivení“ počítače, který uţ se nechce zapnout.

52

4.2.2 Postupy transpoziční Značné mnoţství počítačových slangismů se tvoří pomocí transpozičních postupů, kterými se rozumí sémantické tvoření (metaforické a metonymické přenášení), tvoření víceslovných pojmenování a nejdůleţitější z nich přejímání. Tyto postupy vyuţívají jiţ existujících pojmenování a jednotlivá slova vznikají na základě přenášení slovního významu.

4.2.2.1 Sémantické tvoření 4.2.2.1.1 Metaforické přenášení Metaforické přenášení slovního významu (tvoření metaforických názvů, zjednodušeně metaforizace) je při obohacování slangové slovní zásoby velmi častým postupem. Motivací tohoto pojmenovacího procesu bývá potřeba jazykově vyjádřit nové skutečnosti, u nichţ si mluvčí uvědomuje podobnost se skutečností jinou, uţ označenou. Významně se tu uplatňují asociativní spoje mezi mentálními obsahy lidského vědomí, a to i mezi neexpresivními a expresivními.46 Metaforické názvy mohou vznikat na základě podobnosti celkového vzhledu nebo tvaru, přítomnosti určitého nápadného nebo důleţitého znaku, stejného zbarvení. V počítačovém slangu se uţívá názvů ţivočichů (собака, червяк, глист, жук, крыса aj.), názvů osob, částí lidského těla (глаз) atd.: шнурок, веревка – kabel propojující dva počítače; шланг – široký kabel pro připojování přídavných zařízení; блин – CD; крыса – myš sovětské výroby (mnohem větší ve srovnání s myší jiné výroby); глаз – monitor. Slova vzniklá přenesením významu na základě podobnosti nějaké funkce nebo činnosti: доктор – program, který „léčí“ zničené soubory; пират – uţivatel nezákonných kopií programů.

46

Hubáček, J.: Onomaziologické postupy ve slovní zásobě slangů. Praha 1971, s. 36.

53

Početná je skupina slovesných metafor: тормозить – trávit hodně času hraním počítačových her; сносить – odstraňovat z počítače nepotřebnou informaci; жужжать – instalovat spojení přes modem. Slangová metaforická pojmenování vznikají zejména tam, kde chybí odborný název. Pozorujeme snahu o dosaţení jednoduchého, jednoznačného, výrazného a zřetelného pojmenování.

4.2.2.1.2 Metonymické přenášení Oproti metafoře je metonymické přenášení u slangu méně častým jevem. Metonymické názvy vznikají přenesením pojmenování na jinou věc nebo představu na základě jejich vnitřní souvislosti či spojitosti. Slouţí k realizaci věcného, jednoslovného a stručného vyjádření. Expresivita zde bývá vyjádřena pouze při uţití pojmenování v kontextu. Jako typickou metonymii můţeme uvést: мозг – operační paměť; мотор – procesor; железо – hardware; аккорд – pouţití klávesové zkratky Ctrl + Alt + Delete; Ve slangu existují metonymická pojmenování, která vznikla z víceslovných, nejčastěji sdruţených názvů. V tomto případě se uţívá jednoho segmentu (nejčastěji podstatného jména) sousloví, které nese význam celého slovního spojení: аноним – анонимный пользователь;

реал – реальный мир;

виртуал – вуртуальный мир;

сетевуха – сетевая карта;

стратегия – стратегическая игра;

демка – демо-программа;

бегучка – бегущая строчка;

локалка – локальная сеть;

выделенка – выделенная линия;

материнка – материнская плата;

виртуалька – виртуальная машина;

электронка – электронная почта;

оперативка – оперативная память. Speciálním případem metonymie je vznik výrazů podle zvířete vyskytujícího se ve značce produktu: лиса – databanka Fox Pro, internetový prohlíţeč Mozilla Firefox; 54

пингвин – operační systém Linux.

4.2.2.2 Tvoření víceslovných pojmenování Pro tento postup je typické sousloví nebo sdruţené pojmenování, které získává nový význam. V počítačovém slangu zde můţeme zařadit frazeologismy, které se v omezené míře vyskytují v této sféře. Mezi ně patří jak slovesné, tak jmenné obraty: жать батоны – pracovat s myší; жмакать пимпы – psát na klávesnici; тискать клаву – psát na klávesnici; глюкало полировать – upravovat program (zbytečné zkrášlování hotového); трехпальцевый салют – pouţití klávesové zkratky Ctrl + Alt + Del; ветер перемен – výměna operačního systému; топтать кнопки – pracovat na klávesnici; мама родная – základní deska v počítači; стучать форточками – pracovat ve Windowsech; фаза Луны – neočekávané zapnutí počítače, nebo programu, který „oţil“ a začal pracovat tak, jak se od něho očekává; уснуть за роялем – usnout za počítačem obličejem na klávesnici, na obličeji zůstávají otisknuté klávesy. Můţeme zde zařadit i výrazy: белая сборка, желтая сборка, красная сборка.

4.2.2.3 Přejímání slov „Přejímání slov není pouze důsledkem podléhání cizím vlivům, ale i svědectvím ţivotaschopnosti jazyka a jeho aktivního přístupu k novým skutečnostem i jejich pojmenováním“ 47 Posledním způsobem a zároveň pro sféru počítačového slangu tím nejvýznamnějším je přejímání. Přejímání slov se odehrává především z jednoho jazyka do jazyka druhého. V případě počítačového slangu existuje i metoda přejímání z jiného sociálního slangu.

47

FILIPEC, J. - ČERMÁK, F.: Česká lexikologie. Praha 1985, s. 281.

55

Většina přejímek v ruském počítačovém slangu pochází z angličtiny, slova z jiných jazyků v této oblasti jsou zanedbatelná a nebudeme jim dále věnovat pozornost. Angličtina má bezesporu velký vliv na ruský slang. Mnohem více lidí se učí anglický jazyk a USA je pro mladou generaci „zlatým západem“, kterému se snaţí v lecčem podobat. V dnešní době jsou čisté anglicismy zcela běţné v mluvě mládeţe a tudíţ i v počítačovém slangu. Přejímané výrazy vyskytující se v novém jazykovém prostředí často ztrácejí tvar, který měly v rodném jazyce, a přizpůsobují se novým fonetickým a gramatickým změnám. Podle způsobu a míry přizpůsobení můţeme vydělit dva hlavní způsoby – přímé přejímání a překlad, které se dále dělí. Za další specifický způsob přejímání povaţujeme tzv. фонетическую мимикрию („proces fonetického napodobování“), o kterém se zmiňujeme na konci této kapitoly.

4.2.2.3.1 Přímé přejímání Při procesu přímého přejímání se z výchozího jazyka pouţije jak význam, tak i jeho forma. Podle míry přizpůsobení formy slova můţeme vyčlenit tři podtypy: transplantaci, transliterace a transkripci. Jde o to, ţe v případě transplantace se pouţívají písmena výchozího jazyka, zatímco při transliteraci písmena cílového jazyka a transkripce pak vychází z výslovnosti cizího slova při pouţití písmen cílového jazyka.

Transplantace

Tento způsob je zaloţen na převedení anglicismu v takové podobě, v jaké vystupuje v anglickém jazyce. Zachovává si svůj původní ráz s vyuţitím latinky. Ţádný z transplantovaných výrazů nepodléhá ţádným morfologickým změnám v cílovém jazyce. Mezi tyto přejímky můţeme zařadit anglické akronymy např. AFAIK, LOL, ROFL atd. Od ruštiny se liší hlavně výskytem netypických ruských hlásek či skupinou hlásek jako jsou h, q, w, oo, ee, gg apod. Ponechání výrazů s původním pravopisem je jeden z typických jevů přejímání v této oblasti: book – přenosný počítač, crash – způsob zničení počítače, froogy – otevírací bedna na počítači, geek – počítačový nadšenec, level

56

– úroveň v počítačové hře, mickey mouse – počítačová myš, mother – základní deska počítače, noob – běţný uţivatel počítače, soft – software, warning – hláška aj.

Transliterace

V případě transplantace se jedná o především přejetí anglických osnov, u kterých se zachovává anglický způsob zápisu, ale přejímá se do cílového jazyka s pomocí ruských písmen. Kaţdé písmeno anglického jazyka je zaměněno ruským, avšak nebere se ohled na fonetické zákony. K anglické osnově se často přidávají ruské koncovky, tudíţ dané slovo podléhá ruské flexi. Můţeme zde zařadi především názvy osob jako: гамер, программер, хард, усер, ламер atd. Do této kategorie patří abreviatury typu: ИМХО, ЛОЛ, АФАИК. Většina těchto abreviatur se častěji uţívají v původní anglické podobě.

Transkripce Transkripce je nejuţívanější metodou přímého přejímání. Při tomto postupu se anglické slovo zcela modifikuje do své fonetické podoby s vyuţitím ruského písma. Tato slova se transformují a asimilují s rodným jazykem nejen po zvukové stránce, ale téţ po stránce morfologické, kde se připojují ruské sufixy a prefixy (гамать, геймить, чатить, юзр, девайс, аплоаед aj.) Dále do této skupiny řadíme slova, která se dostala do ruského prostředí na základě špatného přečtení jeho původní podoby v anglickém jazyce. Tato slova se v počítačovém slangu ustálí pouze v momentě, kdy tuto variantu začne uţívat větší mnoţství uţivatelů (message – мессаг). Velmi často se vyskytuje přenos slova do ruského jazyka s nesprávným přízvukem (label – лабѝль). Některá slangová slova jsou nestálá ve své písemné podobě. Můţeme se setkat s různými variantami přejatého slova např. keybord – кейборд, кеборд, киборд.

57

Podstatná jména se v tomto případě tvoří následujícím způsobem. K anglické osnově se připojuje slovotvorný model ruského jazyka. Nejčastěji to bývají sufixy, mezi které patří: -(н)ик, -к(а), -ок, -юк: CD-ROM – сидиромка;

boot – бутик;

CD – сидюк;

disk drive – дискетник.

Vzhledem k tomu, ţe výchozí jazyk je analytický a přejímající jazyk patří do skupiny syntetických jazyků, je potřeba rovněţ k přejímkám slovesným doplnit potřebnou flexi. Ke tvoření slovesných neologizmů se vyuţívá sufixů: -ит, -ать: to rebot – ребутить;

to programm – программить;

to clik – кликать;

to paste – пастовать;

speed up – спидить;

flood – флудить;

to fix – фиксить;

to chat – чатить;

to connect – конектиться;

to print – принтавать.

Do této skupiny můţeme zařadit slovní spojení, která se do ruského počítačového slangu dostávají právě tímto postupem přejímání. Ze slovního spojení se přejímá pouze jedno slovo, které s sebou bere do cílového jazyka význam celého slovního spojení. Převáţná část této skupiny tvoří slova vzniklá od různých abreviatur, názvů protokolů a firem. BBS (Bulletin board system) – бебеска, бибиэска; IBM (International Business Machines Corporation) – айбиэмка; NU (Norton Utilites) – нушка; EXE (Execution file) – экзешка; KPT (Kai’s Power Tools) – кэпэтешка.

4.2.2.3.2 Překlad Dalším způsobem přejímání je překlad, který můţeme rozdělit na dva podtypy. 1) překlad s vyuţitím lexiky cílového spisovného jazyka; 2) překlad s vyuţitím slovní zásoby jiných sociálních slangů. Prvním způsobem se myslí převod slova s vyuţitím jiţ existujícího neutrálního slova v cílovém jazyce, které získává nový význam spolu se sníţeným stylistickým zabarvením: 58

Windows – форточки; virus – живность; user’s manuall – букварь. Při překladu se často vyuţívá asociativního myšlení (metafor). Metaforické přenášení je zastoupeno ve všech slangových systémech. Vznikající metafory mohou být různého typu: disk – блин;

adapter card – плитка;

matrix printer – вжикалка;

icon – икона.

Existuje také mnoho slovesných metafor tohoto typu: to delete – сносить; to read from disk – пилить диск; to seek smth on disk – шуршать. Co se týká doslovného překladu (kalky) můţeme uvést příklady: windows – окна; tower – башня. Druhou skupinu překladů zastupují výrazy, které získaly svůj slangový charakter s vyuţitím slovní zásoby jiných slangových skupin. Výsledné slovo změnilo svůj původní význam a přizpůsobilo se novému prostředí své působnosti. Nejčastěji se setkáváme s výrazy přejatými z mluvy mládeţe: inccorrect programm – глюкало; streamer – мофон. Dalšími případy jsou například výrazy přejaté ze slangu automobilistů: чайник (počítačový začátečník) a движок (jádro počítačového programu). Z argotu zločinců: мокрушник

(programátor

pouţívající

programovací

jazyk

makroassembler).

V městském folklóru výraz тачка je pojmenování pro automobil, ale v přeneseném významu výraz pro počítač Do této kategorie můţeme zařadit ještě jeden typ přejímání tzv. Фонетическая мимикрия48 („proces fonetického napodobování“). Je to jeden ze způsobů jazykové hry v počítačovém slangu, ale je zastoupen i v jiných slanzích. Je zaloţen na shodnosti sémanticky nestejných všeobecně uţívaných slov a anglických počítačových termínů:

48

error – Егор;

jamper – джaмпер;

button - батон;

shareware – шаровары.

Земская, Е. А.: Словообразование как деятельность. Москва 1992, s. 22.

59

Taková slova vyjadřují zvláštní hru s hláskami. Tvoří se cestou odebírání, přidávání, nebo přemisťování některých hlásek v původním anglickém termínu: DR DOS – дурдос;

Ner Ware – не тварь;

MS-DOS – мздос;

interpretátor – интертрепатор.

60

5

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY UŽÍVANÉ V POČÍTAČOVÉM SLANGU

Počítačový slang je specifický svým písemným projevem. Ve svém prostředí vyuţívá všech moţných znaků. V slangových výrazech se objevují vedle písmen latinky a cyrilice také typografické znaky, číslice a početná skupina sémiotických symbolů. Způsob specifického psaní můţe být povaţován za snahu polidštit elektronickou komunikaci. Některá slova se mohou zdát laikovy nesrozumitelná. Proto v poslední kapitole věnujeme pozornost grafické podobě slangismů. Grafických zvláštností počítačových slangismů je nepřeberné mnoţství, my se pokusíme nejuţívanější z nich roztřídit do několika kategorií, podle prostředků v nich uţitých.

5.1 Abreviatury a zkratková slova

Jiţ v předešlých kapitolách se zmiňujeme o anglicismech v ruském počítačovém slangu. Zde se zaměříme především na anglicismy, respektive anglická slova, která se v ruském počítačovém prostředí uţívají ve své anglické podobě, tím myslíme i ve své grafické podobě, kdy je vyuţita latinka. Často jsou zde chápány jako internacionalismy. Mnozí uţivatelé internetu tyto anglické zkratky ovládají, nejen z důvodu, ţe se v počítačovém prostředí pohybují velmi často, ale také proto, ţe mnozí z nich absolvovali anglický jazyk ve školách jako svůj povinný cizí jazyk. V této oblasti se často bere za samozřejmost, ţe všichni pokročilí uţivatelé počítačů, jsou pokročilí i ve znalosti anglického jazyka. K některým anglickým výrazům existují synonymní výrazy ruské. Jsou však většinou vytvořeny na základě anglické osnovy, nebo jsou pouze výsledkem transliterovaného anglického výrazu. S tímto jevem se ale setkáváme jen zřídka. Abreviatury, zvláště pak akronymy, jsou v internetové komunikaci velice rozšířené. Hlavním důvodem jejich vzniku bylo zvýšení rychlosti komunikace mezi pisatelem a čtenářem. Je třeba zmínit, ţe akronymy se staly pro internetové uţivatele 21. století nejvíce vyuţívanou skupinou lexikálních forem. První oblastí rozšíření těchto akronymů je konverzace v rámci internetových her. Později se akronymy rozšířily do běţné internetové komunikace. Jako nejpopulárnější akronymy ruského internetového prostředí můţeme uvést akronymy: 61



IMHO (In My Humble Opinion) = podle mého skromného názoru (по моему мнению) – často se uţívá k vyjádření ironie a ve větě se odděluje čárkami;



RTFM (Read The Fucking Manual) = přečti si ten zasraný manuál (читай прилагающееся руководство) – druhý nejuţívanější akronym, postupem času ztratil původní vulgární charakter;



LOL (Lot Of Laugh) = hlasitě se smát (громко смеюсь);



ROFL (Rolling On Floor Laughing) = válím se smíchy po podlaze (катаюсь по полу от смеха);

 FAQ (Frequently Asked Questions) = časté otázky (Часто задаваемые вопросы) – příručka, která se skládá z odpovědí na často zadávané dotazy na určité téma. Tato fráze můţe být vyuţívaná pro označení nějaké „banálnosti“; 

BTW (By The Way) = mimochodem (между прочим);



CU (See You) = ještě se uvidíme (увидимся);



AFAIK (As Far As I Know) = pokud je mi známo (насколько я знаю);



GL (good luck) = hodně štěstí (много удачи);



FYI (For Your Information) = pro vaši informaci (к вашему сведению);



IOW (In Other Words) = jinak řečeno (другими словами);



OIC (Oh, I See) = chápu (я понимаю);



TTUL (Talk To You Later) = popovídáme později (поговорим позже) aj.

V příloze č. II. uvádíme malý slovníček, který obsahuje další akronymy tohoto typu. Anglické akronymy se pouze zřídka transliterují: ИМХО, ЛОЛ, АФАИК. Co se týká typicky ruských akronymů, tak se nejčastěji můţeme setkat s: ЧАВО (Часто задаваемые вопросы) = časté otázky; ЕМНИМС (Если мне не изменяет мой слероз) = jestli mě má paměť nemýlí; ЕВПОЧЯ (Если вы поняли, о чем я) = jestli jste pochopili, co tím myslím. Určitou zvláštností jsou tak zvané backronymy (бэкронимы). Výraz vznikl od anglického slova back (zpět) + akronym. Tyto fráze se uţívají pro vznik akronymů ze známého slova, které můţe, ale nemusí být původně akronymem. Backronym je prakticky vţdy akronymem a plní funkci vtipného objasnění daného slova: 

WIKI (webová stránka, do které můţe doplňovat informace jakýkoli autorizovaný uţivatel): What I Know Is... = já vim, ţe... (я знаю, что...);



HTTP (Hypertext Transfer Protocol): 62

Head To This Page = přejdětě na tuto stránku (перейдите на эту страницу); Home Tested And Tried Pages = zkontrolované a vyzkoušené domácí stránky (проверенные и испытанные домашние страницы). Vznik backronymů je jednou z forem jazykové hry se slovy, podobný jev existuje i v etymologii ruského jazyka. Backronym často napomáhá ke snadnému zapamatování původního podoby slova. Dalším typem zkracování ve virtuální komunikaci jsou zkratky ruských slov: интрс – интересно;

пр/ прет/ прив – привет;

канить – как нибудь;

прст – прости;

кб – клуб;

спб/ спс – спасибо;

кмк – как мне кажется;

седня – сегодня;

мб – может быть;

см – смотри;

мду – между;

ск – сказать;

нд – надо;

скл – сколько;

намано – нормально;

тлф – телефон;

незя – нельзя;

тя – тебя;

-нить – -нибудь;

че – чего;

оч – очень;

чз – через;

пожта/ пжлст – пожалуйста;

яп – ясен перец, ясень пень;

поч/ пчм – почему;

ятялю

–

я

тебя

люблю.

5.2 Číselný slang

Dalším způsobem, který rovněţ můţeme zařadit mezi specifický typ abreviace, je tzv. číselný slang, který se v ruském jazyce nazývá цифровой сленг. Pouţívání homofonů tedy „nepravých homonym“49 se stává velice populární. Tato popularita vede ke vzniku velkého mnoţství číselných zkratek uţívaných v elektronické komunikaci. Nejčastěji vznikají na základě analogie s anglickými slovy, která jsou v této sféře velice rozšířena. V současné době oblíbenost elektronického dopisování vzrůstá. Z důvodu urychlení komunikace se uţivatelé internetu, zvláště pak mladá generace, dorozumívá pomocí

49

Homofon – jazyková jednotka, její tvar nebo slovo, které zní stejně, ale odlišně se píše. Nazývána jsou také jako nepravá homonyma.

63

„jazyka čísel“. „Jazyk čísel“ představuje číselné kódování zaloţené na souzvuku výslovnosti číslic a určitých slov. Číselným slangem se rozumí lexikální formy obsahující kombinaci číslic a písmen v jedné lexikální jednotce nebo frázi. Analyzováním nejčastěji pouţívaných kombinací lze vydělit několik pravidelností, které jsou uvedeny níţe. V procesu komunikace mohou být slabiky, slova, fráze a dokonce celé věty graficky zastoupeny číslicemi: 

číslice 1 (one) foneticky i graficky můţe zastupovat slova a slabiky one: NE1 – anyone (kdokoli), NO1 – no one (nikdo);



v anglickém jazyce fonetická podoba číslice 2 (two) souhlasí se slovy to a too: 2NITE – tonight (dnes večer), F2T – free to talk;



číslice 8 (eight) můţe zastupovat část slova: H8 – hate (nenávidět), GR8 – great (skvěle), L8tr – later (později)50;



číslice 4 (four) se dává místo předloţky for: B4 – before (před, dříve neţ), 4U – for you (pro tebe).51

Číselným slangem můţeme vyjádřit také křestní jména například K8 (Kate). Při excerpci materiálu počítačového slangu jsme se setkali s ruskými výrazy, které vznikly na základě analogie anglických variant: o5/ а5 – опять; в7 – всем; вну3 – внутри. Další variantou mohou být číslice, které se vyskytují v ustálených frázích typu: 

2B2B|~2B (to be or not to be) = být či nebýt (быть или не быть);



14AA41 (one for all and all for one) = jeden za všechny, všichni za jednoho (один за всех и все за одного).

Trochu jiným případem vyuţití číslic ve výrazech počítačového slangu mohou být varianty, kdy je číslicí nahrazena pouze jedna konkrétní hláska. Pouţívají se především číslíce 0-9: 0 = O, 1 = И, 3 = Е/ З, 4 = Ч/ А, 6 = Б, 8 = В. Tento princip se nejčastěji vyuţívá při vzniku přezdívek, často se vyskytuje spolu s transliterací nebo nahrazením písmen cyrilice latinkou či typografickým symbolem na základě jejich grafické podobnosti52:

50 51 52

Tento výraz je součástí abreviatury Cul8tr – see you later (uvidíme se později) V příloze č. III. uvádíme malý slovník číselného slangu. Tímto jevem se zabýváme níţe.

64

♥♫♪Muso4ka♥♫♪

0bivan

♪Не3накомкА♫

3oM6u

♥Ane4k@♥

4ertovo4ka

$tud3nt47

4e[L0VE]4iK

(eGo)БэЙбо4kа(

4uVa4oK

-=4e6ypawka=-

4erиBaPa

1en04ka

6yxapuk

0le4ka

A3uAT53

5.3 Emotikony Мне часто приходит на ум, что надо придумать какой-нибудь типографический знак, обозначающий

улыбку,

закорючку

упавшую

или

—

какую-нибудь

навзничь

скобку,

которой я бы мог сопроводить ответ на ваш вопрос.54 Vladimír Nabokov

V reálném ţivotě lidé nekomunikují pouze pomocí slov, pouţívají také mimiku a gesta. Touto neverbální komunikací předáváme aţ 80 % informací. V internetu často nemáme jinou moţnost, neţ se vyjádřit psaným slovem a proto pouţíváme smajlíky, jako způsob vyjádření nálady, postoje či emocí ke své výpovědi. Smajlíci

neboli

emotikony

jsou

semigrafické

symboly,

sloţeny

obvykle

z interpunkčních znamének a speciálních znaků. Setkáváme se s nimi většinou na internetových chatech, v emailech, v smskách a dokonce v některých časopisech. Pomocí internetu se rychle rozšířují a dostávají se do povědomí všech mladých lidí. Základní emoce:

53 54

:-)

простая улыбка (obyčejný úsměv);

;-)

улыбка с подмигиванием (úsměv s mrknutím);

:'-)

плачет от счастья (plakat štěstím);

:-(

грусть (smutek);

http://forum.ucoz.ru/forum/0-0-1-35 [cit. 2013-04-20] http://leprosorium.d3.ru/comments/489144/ [cit. 2013-09-16]

65

:'-(

плач (pláč);

>:-(

хмуриться (mračit se);

:-o

удивление (údiv).

Postupem času vznikají smajlíci, kteří jiţ nevyjadřují pouze emoce. Jsou to například profese, typy lidí, známé osobnosti, zvířata, předměty a různé detaily na obličeji. Jako příklady uvádíme: Profese: *:o)

клоун (klaun);

…_(:)-o

водолаз (potápěč);

(>o-<

парашютист (parašutista).

Osobnosti: `(_8^(|)

Гомер Симпсон (Homer Simpson);

@@@:-)

Мардж Симпсон (Marge Simpson);

==):-)

Авраам Линкольн (Abraham Lincoln);

//o-o\\

Джон Леннон (John Lennon).

Zvířata: (=ʼ.ʼ=)

кошка (kočka);

<:3˜˜˜˜˜

мышь (myš);

C(*@*)O

коала (koala);

d)i(b

бабочка (motýl).

Detaily obličeje: 8-)

очки (brýle);

:-p

высовывающий язык (vyplazující jazyk);

:-b

усатый (vousatý);

:-))

двойной подбородок (dvojitá brada).

Většina smajlíků se můţe v rámci zkracování vyskytovat bez pomlčky, která má symbolizovat nos. Je třeba se zmínit i o faktu, ţe některé emotikony se uţívají k záměně akronymů jako například ROFL nebo LOL. Záleţí pouze na uţivateli, zda zvolí variantu emotikonu, nebo akronymu. Na Runetu se rozšiřují tzv. каомодзи, coţ jsou japonské emotikony: (^_^)

улыбка (úsměv);

(^o^)

умирающий со смеха (umírat smíchy);

(o_o)

удивление (údiv); 66

(v_v)

грусть (smutek);

(T_T)

плачь, слезы (pláč);

(>_<)

сердиться, злиться (rozčilovat se).

5.4 Leetspeak a Hexspeak Leet neboli LeesSpeak, často psaný jako 1337 je systém psaní, který se vyuţívá hlavně na internetu. Leet je unikátní systém, kde jsou písmena nahrazována čísly nebo jinými znaky. Jedinečnost tohoto jazyka spočívá v tom, ţe ho lze pouţít pouze v písemné elektronické komunikaci. Leet byl původně vyvinut jako forma symbolů, které jsou čitelné pouze pro zasvěceného člověka, ale ne pro různé filtry pouţívané např. v návštěvních knihách. Při velkém rozšiřování internetu se 1337 dostal do 21. století a stal se součástí internetové kultury a slangu. Leetspeak vznikal jiţ od roku 1980. Znalost tohoto jazyka umoţňuje přístup do speciálních místností, kde se dá lehce sehnat pirátský software, pornografie, recepty na drogy, návody na výrobu zbraní a další nelegální činnost. Postupem času se stal leet velmi populární i v jiných oblastech, např. v online hrách. Šlo o jakýsi druh prestiţe, kdy hráč bez nicku (z angl. nickname čili přezdívka) tvořeného leetem neměl v komunitě hráčů šanci.55 Z leetspeaku se vyvinuli všeobecně známé zkratky typu: lol, omg, thx aj., o kterých se zmiňujeme v další kapitole. Určitým typem leetu můţeme chápat i číselný slang. V leetu neexistují ţádná přesná pravidla, jak jej pouţívat. Porozumění textu v tomto jazyce můţe být velice sloţité a často nemusí vůbec dávat smysl. Jak jsme jiţ uvedli výše, jedná se o grafickou podobu znaku, která nahrazuje konkrétní písmeno. Kaţdému písmenu odpovídá celá řada znaků, kterými jej můţeme nahradit. Záleţí pouze na fantazii autora textu, který z těchto symbolů zvolí. Pro mnoho uţivatelů je tento způsob zápisu nesrozumitelný, a proto existuje jiţ spousta internetových překladačů, schopných kaţdé slovo psané leetem převést do latinky. Například: http://forum.ekvium.com/index.php?action=1337 http://www.thenetw0rk.com/features/leet.shtml 55

http://www.soom.cz/clanky/976--LeetSpeak [cit. 2013-03-12]

67

http://www.jayssite.com/stuff/l33t/l33t_translator.html Existuje základní schéma jak psát v tomto alfanumerickém kódu.

56



A = 4 , /-\ , @ , ^ , /\ , //-\\



B = 8 , ]3 , ]8 , |3 , |8 , ]]3 , 13



C = ( , { , [[ , < , €



D = ) , [} , |) , |} , |> , [> , ]]) , Ð



E = 3 , ii , €



F = |= ,(= , ]]= , ph



G = 6 , 9 , (_> , [[6 , &



H = # , |-| , (-) , )-( , }{ , }-{ , |~| , []-[]



I = 1 , ! , | , ][ , []



J = _| , u| , ;_[] , ;_[[



K = |< , |{ , ][< , ]]< , []<



L = | ,1 , |_ , []_ , ][_ , £



M = /\/\ , |\/| , [\/] , (\/) , /V\ , (T) , ^^ , JVL



N = /\/ , |\| , (\) , /|/ , [\] , {\} , ~



O = 0 , () , [] , <> , * , [[]]



P = |D , |* , |> , []D , ][D



Q = (,) nebo 0, nebo O, nebo O\



R = |2 , |? , |-, ]]2 , []2 ] , [2



S = 5 ,$



T = 7 , + , ']' , 7` , ~|~ , -|- , '][' , "|" , †



U = (_) , |_| , \_\ , /_/ , \_/ , []_[] , ]_[ , μ



V = \/ , \\// ,√



W = \/\/ , |/\| , [/\] , (/\) , VV , /// , \^/ , \\/\//



X = >< , }{ , )( , }[



Y = '/ , % , `/ , \j , ``// , ¥ , j , \|/ , -/



Z = 2 , 7_ ,`/_56

http://ru.wikipedia.org/wiki/Leet [cit. 2013-03-21]

68

Pro ruský jazyk respektive pro ruské písmo existuje také seznam pro přepis slov do leet jazyka. Г=9

Ц = |_|_ , |_|,

Ж = >|<, }|{, ]|[

Ч = '-|, 4

З = '/_

Ш = III, w, LLI

И = |/|, l

Щ = LLL, |_|_|_

Л = /\, J[, J|, J, |_

Ъ = 'b

П = |^|, /7

Ы = b|

Р = |>

Ь = b, |o

У = '/,`/, (_)

Ю = |-O, I0 10

Ф = <|>, qp

Я = 9I, <|, 9

Je zřejmé, ţe tento způsob psaní, není aţ tak ekonomickým psaním, zvláště, co se týká času vynaloţeného na psaní tímto způsobem. Většina písmen se píše zmáčknutím více neţ jedné klávesy, tudíţ nemůţeme hovořit o urychlení psaní. Tímto způsobem se spíše snaţíme odlišit od ostatních jen určitou částí svého písemného projevu, nejčastěji se leetspeak vyuţívá při psaní různých přezdívek (tzv. nicků).

Hexspeak

Hexspeak je novější formou hláskování, který byl vytvořen programátory. Tato slova jsou tvořena pouze znaky šestnáctkové soustavy: 0123456789ABCDEF. Pomocí nich se tvoří výrazy na základě grafické podobnosti (leetspeak) nebo podobné výslovnosti (číselný slang). Výrazy bývají často vulgární a sexistického raţení.57 Jako příklady můţeme uvést: 0xDEADBEEF (dead beef) = mrtvé hovězí; 0xD15EA5E (disease) = nákaza; 0xB16B00B5 (big boobs) = „velké kozy“; DEFECA7E nebo DEFEC8 (defecate) = vyprázdnit se; 0x8BADF00D (ate bad food) = snědl špatné jídlo; 0xCAFEBABE (cafe babe) = kafe, kotě aj.

57

http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/sexisticka-definice-v-linuxovem-jadru [cit. 2013-03-28]

69

5.5 Další specifické projevy písemné komunikace Klávesnickové kalky

Jde o zápis v cyrilici mezinárodních klišé s pomocí těch ruských písmen, která se nacházejí na stejných místech na počítačové klávesnici jako písmena latinská. Tímto způsobem vznikají slova typu: rus. КУ = lat. RE (opakuj zprávu); rus. ЗЫ = lat. P.S. (postskriptum); rus. ИНУ = angl. BYE (bye = nashledanou); rus. ЗДЫ = angl. PLS (please = prosím).

Jazyk Padonkof

Čistě ruský fenomén webové kultury, jehoţ rysem je záměrné porušování norem fonetiky a ruského pravopisu. Tento druh komunikace má vlastní symboly a ustálená spojení, definované jako mémy. Mémy jazyka padonkof jsou jednotky, které si uţivatelé předávají s cílem pobavit se. V Runetu jsme se nejčastěji setkali s těmito případy: мона (можно); сиравно( все равно); мосх (мозг); паивляицца (появляется); превед (привет); йезыг (язык); хоц (хоть); пяц (пять), пагуляц (погулять) aj.

Nadměrné uţívání klávesy caps lock

Tomuto jevu se v ruském počítačovém světě říká капсить буквы, neboli nadměrné uţívání verzálek. Vyuţívá se především k vyjádření intenzity: zvýšení hlasu, křik nebo pouhé zdůraznění výpovědi, často dochází i ke zmnoţení písmen: СЛУХАЙТЕ СССЮЮЮДДДААА ... ЕСТЬ КТООО ЖИИВООЙ ОТЗОВИСССЬ.... Я Я ХООООЧУУУУУ ГУУУЛЯТЬ....

70

Záměna cyrilice za latinku

Dalším typem je vzájemná kombinace obou grafických systémů v jedné jazykové jednotce. Hlásky jsou zde zaměněny nejen prostřednictvím transliterace, ale i na základě jejich grafické podobnosti. Jedná se o ruská slova, která slouţí často jako přezdívky uţivatelů počítačů. B

→

В

spojení písmen JO

→

Е

С

→

С

spojení písmen ZH

→

Ж

P

→

Р

spojení písmen TS

→

Ц

H

→

Н

spojení písmen JU

→

Ю

u

→

И

spojení písmen JA

→

Я

y

→

У

tři písmena III

→

Ш

r

→

Г

Co se týká hybridních slov, můţeme uvést například: ТVоя верная спутница;

Сhatланин;

КRUтая игра;

FTP-cepвep;

GАМЕншuя;

МIDI-контроллер;

WEВсайтская истоpuя;

GIF~нuмaцuя.

71

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo zmapovat jazykovou situaci v počítačovém a internetovém prostředí na základě konkrétní nespisovné slovní zásoby a následně vytvořit z excerpovaného materiálu ucelený přehled sociálního slangu nazývaného počítačový slang. Počítačový slang je zde chápán jako rozsáhlý jazykový systém zahrnující v sobě nespisovné varianty počítačového světa. Patří sem především specifické vyjadřování konkrétních skupin počítačových uţivatelů: internetový slang, programátorský slang, slang hackerů, slang hráčů počítačových her, ale také jazyková vrstva hojně uţívaná širokou veřejností, která je rovněţ nejpřístupnější, co do osvojení, a v rámci našeho zkoumání nejpřínosnější. Práci jsme rozdělili do pěti kapitol. První dvě jsme věnovali obecnému popisu oblasti informačních technologií a variantám jazyka typických pro danou oblast výzkumu. V dalších třech jsme se pokusili charakterizovat počítačový slang a vytvořit jeho následnou klasifikaci ze tří hledisek: sémantického, slovotvorného a grafického. Na rozvoj nespisovné slovní zásoby počítačového světa má velký vliv prostředí, kde samotné lexikum vzniká, proto jsme první kapitolu věnovali stručnému popisu výpočetní techniky a způsobům elektronické komunikace, kde se nejvíce uplatňuje vyuţití tohoto nového jazykového fenoménu. Původně byl počítačový slang vlastní pouze uzavřené komunitě programátorů, avšak právě s rychlým rozvojem elektronické komunikace, tento jazyk přesáhl hranice své původní působnosti a hojně se začal vyuţívat při běţné virtuální komunikaci. Počítačová společnost si nejen osvojuje tento jazyk, ale také ovlivňuje vznik jeho nových elementů. Největší podíl na rozvoji tohoto jazykového podsystému mají převáţně zkušenější uţivatelé počítačů, kterým jsme věnovali pozornost v následující části práce. V této kapitole jsme povaţovali za důleţité obeznámit se i s ostatními nespisovnými variantami jazyka, které se zde vyskytují a mají velký vliv na samotnou tvorbu počítačového slangu. Zmínili jsme se zde rovněţ o počítačové terminologii, z toho důvodu, ţe termíny mohou spolu se sufixy nesoucí expresivní charakter vytvářet nové slangismy. Dalším jevem v této kategorii je specifické chování a vyjadřování prostřednictvím internetu. Je to oblast tzv. webové kultury. Těchto způsobů internetové 72

komunikace je mnoho, daná část slouţí především k obeznámení se s touto problematikou. V další kapitole jsme se jiţ konkrétně věnovali počítačovému slangu, který je hlavním objektem našeho zájmu. Často je povaţován za mezistupeň mezi profesní mluvou a mluvou mládeţe. Pokusili jsme se zde popsat jejich společné prvky. Základní funkce přebírá počítačový slang jak od mluvy mládeţe, tak i od profesní mluvy. Mezi ty nejdůleţitější jsme zařadili: nominativní funkci, expresivní funkci, komunikativní funkci a funkci jazykové ekonomie. V rámci zkoumání jsme zaregistrovali bohatou synonymii počítačových výrazů, o které jsme se zmínili na konci této kapitoly. V další části jsme vyexcerpovaný jazykový materiál roztřídili do několika tematických skupin, které byly nejvíce slovně zastoupeny, můţeme zde pozorovat velkou synonymitu konkrétních slov, především v první skupině, kde je obsáhlá část nejuţívanějších slangismů (počítač, notebook, základní deska, klávesnice atd.) Podle tematických skupin můţeme určit i prostředí, kde se tyto výrazy nejvíce vyuţívají např. hackerský slang, slang počítačových her. Některé výrazy však přesahují rámec své působnosti, jako příklady můţeme uvést abreviatury označující běţnou činnost uţivatele. Tyto abreviatury resp. akronymy původně vznikaly v oblasti internetových her a dnes jsou běţnou součástí virtuální. Další klasifikace slangu je z hlediska slovotvorného. Pokusili jsme se slangismy roztřídit na základě klasifikačního modelu českého lingvisty Josefa Hubáčka, ne vţdy však tento model zcela korespondoval s našimi potřebami, zvláště pak co se týká přejímání slov. Tam jsme se museli obrátit rovněţ na teorii ruské lingvistiky, především pak na lingvistu Romanova, který se zabývá problematikou přejímání anglicismů a amerikanismů do ruského jazyka. Při bliţším zkoumání jsme zjistili, ţe nejvíce se uplatňují postupy, jeţ jsou motivovány univerbizací, coţ znamená snahou o stručné a výstiţné vyjádření. K tomu se vyuţívá v počítačovém slangu především iniciálových zkratek, zkratkových slov, mechanického krácení. Své místo má zde i sémantická derivace, kde se výrazně projevuje jazyková hra příznačná pro počítačový slang. Často se vyuţívá těchto postupů spolu s derivací, která je typická pro ruský jazyk, který patří k jazykům flektivním. U ruských podstatných jmen se vyuţívá produktivních sufixů ник, -ер, -ист, k vyjádření expresivních výrazů sufixy -ик, -ач, -юк. Podstatná jména ţenského rodu vyuţívají při tvoření nejčastěji sufixů -ух/-юх, -к-. U sloves jsou

73

nejčastějšími sufixy -а-, -и-, -ова- a -ну-. Při tvoření sloves se hojně vyuţívá spolu se sufixy výše jmenovaného typu velkého mnoţství prefixů. Pokud jde o přejímání, je v ruském počítačovém slangu zastoupeno v hojné míře. Dalo by se říci, ţe většina neologismů v počítačovém světě se objevila prostřednictvím anglického jazyka. Angličtina je zde povaţována za mezinárodní dorozumívací jazyk a mnoho uţivatelů počítačů, tedy především mládeţ povaţuje vyuţití anglických slova za snahu být moderní a světový. Při procesu přímého přejímání, které se jeví jako hlavní proces přejímání, vydělujeme tři stupně asimilace anglicismů: transplantaci, transliteraci a transkripci. Většina výpůjček se tradičně modifikuje prostřednictvím transkripce, coţ znamená, ţe se přizpůsobují fonetické podobě slova. Avšak v ruském počítačovém slangu můţeme zaznamenat i původní pojmenování v latince, jeţ jsou především abreviatury virtuální komunikace (LOL, WTF, ROFL, FAQ aj.) a také transliterované formy anglicismů (гамер, программер aj.). Transkribované výpůjčky se dále transformují a asimilují s cílovým jazykem nejen po zvukové stránce, ale téţ po morfologické, kdy se k nim přidávají ruské sufixy a koncovky. V závěrečné části jsme se věnovali grafické podobě slangových výrazů. Při analýze bylo zjištěno, ţe v největší míře jsou v internetové komunikaci zastoupeny akronymy sloţené z písmen, méně pak akronymy obsahující číslice. Poměrně častým jevem bylo uţití typografických symbolů, zastupujících konkrétní hlásku či uskupení hlásek. Počítačový slang je zahlcen také semigrafickými symboly, které se snaţí přiblíţit písemnou formu tohoto typu jazyka k mluvené komunikaci, objevuje se zde snaha projevit emoce, náladu, ironii atd. Další moţností vyjadřování je jazyk padonkof, který směřuje k fonetické primitivizaci, spojené s grafickým porušením ruského pravopisu. Tyto tendence pozorujeme převáţně na diskusních fórech a na livejournal.com. Ve virtuální komunikaci se vyuţívá velkého mnoţství verzálek, za účelem upozornit na sebe, na svůj postoj a názor. Internetovým slangem se povaţuje nejnovější vyuţití jazyka ve virtuální komunikaci, spolu s jeho grafickými moţnostmi. Neustále v něm vznikají nové tendence způsobu jeho vyjádření, my jsme se pokusili prozkoumat a nastínit základní problematiku tohoto světa. V této práci rozhodně nebyly vyčerpány všechny moţnosti zkoumání, a to především z důvodu jeho obsáhlosti a neustálé proměnlivosti.

74

РЕЗЮМЕ Настоящая дипломная работа с названием «Субстандартные выразительные средства современного русского языка в областях вычислительной техники и эклектронной

коммуникации»

посвящена

описанию

и

классификации

субстандартной лексики компьютерного мира на основании языкового материала, собранного из разных главным образом электронных источников – электронных толковых словарей, научных статьей, порталов и сайтов, относящихся к данной тематике и посвященных указанной проблематике. Тема моей работы является актуальной в связи с компьютеризацией общества, которая идет очень быстрими темпами. Компьютер прочно вошел в повседневную жизнь. Все больше людей исползуют компьютеры в своей профессиональной деятельности, в учебе, в быту и также для развлечения. Вместе с компьютерами развивается виртуальное общение, которое стало доступнее и дешевле для быстрого обмена информацией. Что касается лексики компьютерного мира, она постоянно развивается и пополняется новыми терминами. При этом виртуальное общение формирует множество неологизмов, которые представляют собой не только компьютерную терминологию, но и сленговые выражения, образуемые в процессе общения пользователей. В данной работе мы проследили этот особый язык нового социального сообщества компьютерных пользователей. Работа состоит из пяти основных частей. Первые три посвящены теоретическим исследованиям (вычислительная техника, компьютерная лексика, компьютерный жаргон). Практическая часть представляет собой последние две главы, содержающие классификацию нами собранного материала жаргонной лексики. В начале теоретической части работы обращено внимание на проблематику развития

компьютерной

техники

и

электронной

коммуникации.

Здесь

объясняется, что такое вычислительная техника и ее развитие. Какие были пути возникновения первых вычислительных машин и компьютеров. Ввиду того, что виртуальное общение преобладает в письменной форме, вторая часть первой главы посвящена различным средствам обмена информации: web-сайты, электронная почта, чаты, форумы, блоги и также социальные сети. 75

В следующей главе выделяются подгрупы языка наиболее употребляемые в компьютерном мире: компьютерная терминология, профессиональный жаргон, молодежный сленг, интернет-сленг и компьютерный жаргон. Пятая подгрупа – компьютерный жаргон, являясь одним из основных подъязыков виртуального общения. На компьютерный жаргон обращаем внимание в следующей части. Каждый из этих подъязыков имеет собственный путь развития, но с большей части у них совместная область употребления. Молодежный сленг старше компьютерного и терминологией, и еще моложе интернет-сленг. Мы здесь обращаем внимание также на специфические течения в сети Интернет: троллинг, ТВН-щики, кащениты и, самое массовое явление последнего десятилетия, течение падонков. Жаргон падонков – стиль упротребления русского языка с фонетически адекватным, но нарочито неправильным написанием слов. В современном русском языке наблюдается интенсивное развитие особой лексической подсистемы, называющейся компьютерный жаргон, который является главным предметом нашего исследования. Компьютерный жаргон, соединяет в себе черты и профессионального и молодежного жаргонов, занимая их промежуточное положение. Эта часть посвящена уже непосредственно компьютерному жаргону. Здесь рассматриваются его специфические черты и функции прежде всего схожие или с профессиональным, или с молодежным жаргонами. В ходе анализа нами собранного материала, можно выявить главные функции компьютерного жаргона: номинативная, эмоционально-экспрессивная, коммуникативная и функция экономии. Эти функции компьютерного жаргона определили его богатую синонимику, посредством которой возникают очень длинные синонимичные ряды. Одни слова синонимичного ряда очень близки к терминологии, другие выражают эмоционально-экспресивную окраску. Каждый из синонимов отличается оттенком значения, выделяя какую-то одну особенность качества предмета, явления или какой-то признак действия. Практическая часть работы представляет собой анализ и классификацию нелитературного

словарного

запаса

из

области

компьютерного

мира.

Анализируемый лексический материал был собран, как уже отмечалось, при помощи электронных ресурсов. В первой части этой главы был материал разбит на тематические группы по сферам применения вычислительной техники. Мы создали шесть основных групп: железный жаргон, пользователи компьютеров 76

и их деятельности, операционные системы, область интернета, игровой жаргон и хакерский

жаргон.

Некоторые

выражения

выходят

за рамки

своей

деятельности, в качестве примеров можно привести акронимы повседневного общения.

Они

возникли

в

онлайн-играх,

однако

сегодня

являются

общеупотребительными особенно на различных форумах и чатах. Здесь мы также узнали, что между сленговыми наименованиями более всего представены имена существительные и глаголы, чуть менее имена прилагательные. В следующей главе показана классификация компьютеризмов с точки зрения их словообразования. Основой

расчленения методов послужила традиционная

классификация чешского лингвиста Я. Губачека, которая дополнена теорией русской лингвистики, особенно русским линвистом Романовым, занимающийся проблематикой заимствования англицизмов в современном русском языке. Мы узнали, что в компьютерном жаргоне в значительной мере употребляются те способы словообразования, которые мотивированы универбизацией, т. е. стремлением к меткости и сжатости. Очень продуктивны аббревиатуры и их далнейшее морфологическое оформление, сокращение

и усечение. При

образовании компьютерного жаргона значительно распространена языковая игра, которая осуществляется прежде всего посредством семантической деривации (метафоризация,

метонимизация).

Что

касается

деривиции,

нами

было

обнаружено, что у имен существительных наиболее часто встречаются суффиксы -ник- и -к-, а также уменьшительные суффиксы -ишк-, -яшк-, -инк- и др. (пентяшка - процессор Pentium, материнка - материнская плата). Глаголы образуются от основ имен существительных с помощью глагольных суффиксов а-, -и-, -ну-: джобать (от англ. job – работа); сбойнуть – неправильно выполнить действия (о программе); чатить (от англ. chat – беседа) – обмениваться сообщениями по Интернету. Что касается заимствования, можно выделить два основных способа: прямое заимствование и перевод.

В области компьютерного жаргона заимствуются

прежде всего английские выражения, заимствования из других языков являются ничтожными. С точки зрения прямого заимствования можно отметить три разные способа

по

уровне

ассимиляции

данного

англцизма:

трансплантация,

транслитерация и транскрипция. При трансплантации сохраняется написание – применяется латиница, а не азбука. В компьютерном сленге трансплантами 77

можно назвать аббревиатуры (WTF, FAQ, ROFL, LOL, IMHO и т. д.), непринимающие никаких русских морфологических формантов (флексий, суффиксов, и т. д.). Транслитерация – это процесс заимствования англоязычных основ, у которых сохраняется англоязычное написания, но оно передаются при помощи русских букв (гамер, программер, ламер, усер и т. д.). Транскрипция – это самый употребляемый способ введения англицизмов в русский компьютерный жаргон, основывающийся на передаче английского произношения русскими буквами (геймить, чатить, драйвер и т. д.). Заимствования второго и третьего типов далее могут ассимилироваться с русским языком не только на фонетическом уровне, но и на морфологическом, при помощи присоединения к словам исконные префиксы или суффиксы (компик, аркадник, зипить, погамить). Финальная

часть

посвящена

графической

форме

компьютеризмов.

Мы

встретились в сети Интернет. Здесь мы обращали внимание на буквенные и цифровые акронимы, которые в компьютерном жаргоне прочно укреились. При интернет-общении

человек

лишается

многих

невербальных

средств

коммуникации, таких, как: жесты, мимика, взгляд, движение, поза. Все это побуждает человека к изобретению новых способов выражения. Кроме аббравиатур в компьютерном жаргоне пнименяется и графическое выражение чувств при помощи смайликов. В компьютерном мире употребляется большое количество этих смайликов и много из них уже давно невыражают какую-то эмоцию, но и напрамер: профессии, личность, детали лица, животыне и т. д. В рамках исследования субстандардной лексики мы встетили много вариант, но в этой работе мы на них необращаем большое внимание. Интернет-сленг – это самое новое течение развития языка в области виртуального общения. Постаянно и быстрими темпами возникают новые слова. Мы сделали попытку проследить и наметить основную проблематику этого языкового мира. В настоящей работе исчерпаны далеко не все возможности рассмотрения русского компьютерного жаргона, главным образом по причине его обширности и постоянной изменчивости. Неотъемлемой частей работы являются также приложения. К работе приложен список акронимов названий компьютерных игр и конкретной коммунакации в компьютерной игре WoW (вов, вовка, вовочка, вар, варик), далее здесь включен 78

список аббревиатур повседневного интернет-общения. При анализе было обнаружено большое количество выражений содержащих в себе цифры, поэтому третье приложение посвящено цифровому сленгу. Четвертое приложение – словарик языка падонков.

79

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ POUŽITÁ LITERATURA: Odborná literatura: ČERNÁ, M. Některé komunikační a mluvnické aspekty počítačového slangu. In: Sborník z V. mezinárodního setkání mladých lingvistů v Olomouci 2004. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. DANEŠ, F. Český jazyk přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997. FILIPEC, J., ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985. GAZDA, J. Русский молодежный сленг. In: Okno do praktické ruštiny. Příručka 6. Brno: Masarykova univerzita, 2010. GAZDA, J. Systémové aspekty internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny. In: Dynamika a internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny. Brno: Masarykova univerzita, 2002. HUBÁČEK, J. Onomaziologické postupy ve slovní zásobě slangů. Praha: SPN, 1971. KALITA, I. Obrysy a tvary nespisovnosti: ruština vs. čeština: komparativní pohled: ruský slang v procesu vývoje. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2011. KOBLÍŢEK, V. Počítačový slang. In: Sborník přednášek z V. konference o slangu a argotu v Plzni 7. - 9. 2. 1995. Plzeň: Západočeská univerzita, 1995. KOROSTENSKI, J. Česká a ruská slovní zásoba (nelogické aspekty). České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007. KOŘENSKÝ, J. Komunikace a čeština. Praha: H&H, 1992. NAVRÁTIL, P. S počítačem nejen k maturitě - 1. díl. Kralice na Hané: Computer Media, 2004. ZŮNA, P. Informatika a výpočetní technika. Praha: Grada, 1993. ŢEMLIČKA, M. E-mail, chat, sms. Brno: Computer press, 2003. БОНДАЛЕТОВ, В.Д. Социальная лингвистика. Москва: Просвещение, 1987. ЗЕМСКАЯ, Е. А. Словообразование как деятельность. Москва: Наука, 1992. ЗЕМСКАЯ, Е. А. Современный русский язык. Словообрзование. Москва: Наука, 1973.

80

КРЫСИН, Л.П. Социолингвистические аспекты изучения современного русского языка. Москва: Наука, 1989. КРЫСИН, Л. П. Русское слово, свое и чужое: Исследования по современному русскому языку и социолингвистике. Москва: Языки славянской культуры, 2004. РОМАНОВ, А. Ю. Англицизмы и американизмы в современном русском языке и отношение к ним. Санкт-Петербург: СПб Университет, 2001. ТРОФИМОВА, Г. Н. Языковой вкус интернет-эпохы в России. Москва: Дружба народов, 2009. Encyklopedie a slovníky: HLAVENKA, J. a kol. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Praha: Computer Press, 1995. KLABAL, R. Slova okolo počítačů. Praha: Ekonom Progres, 1995. NÁDBĚLA, J. Velký počítačový slovník. Kralice na Hané: Computer Media, 2004. VEŘTÁT, S., STRNAD, M., JIMEL, J. Encyklopedie o počítačích. Praha: Grada, 1993. АДАМЧИК, В.В. Новый словарь иностранных слов. Минск: Харвест, 2009. БЕЛОВ, Н.В. Словарь молодежного и интернет-сленга. Минск: Харвест, 2007. INTERNETOVÉ ZDROJE: Historie výpočetní techniky. [online]. [cit. 2013-9-28]. Dostupné z: . Elektronická komunikace prostřednictvím internetu a intranetu. [online]. [cit. 2013-0928]. Dostupné z: . Böhm, A. Elektronická komunikace v ČR. Karlovy Vary, 2000. [online]. [cit. 2013-0928]. Dostupné z: . Live Journal. [online]. [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: . Sexistická definice v linuxovém jádru. 2012. [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: < http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/sexisticka-definice-v-linuxovem-jadru> |/V/=|/V|7`/. LeetSpeak. 2007. [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: 81

. Антонов, С. Врата испуганного бога. 1998. [online]. [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: . Антропов, С. Мама, клава, крыса-мышь. Откуда он взялся-компьютерный жаргон [online]. 2005 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: . Белая, желтая и красная сборка компьютеров. Бранднейм. Что это такое? [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: . Беляева, В. А. Лексикосемантические особенности компьютерного жаргона. 2006. [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: . В защиту смайликов пост!). 2013. [online]. [cit. 2013-09-16]. Dostupné z: Виноградова, Н. В. Компьютерный сленг и литературный язык: Проблемы конкуренции. 2001. [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: . Гусейнов, Г. Берлога веблога. Введение в эратическую семантику. 2005. [online]. [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: . Дьяков, А.И. Причины интенсивного заимствования англицизмов в современном русском языке. In: Язык и культура. 2005. [online]. [cit. 2013-11-26]. Dostupné z: . Ермакова, О. И. Особенности формирования лексики русского компьютерного жаргона. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: . Колдовский, Н. Эволюция компьютерной индустрии. 2003. [online]. [cit. 2013-0928]. Dostupné z: . Коротов. А. Пути перехода компьютерных терминов в русский сленг. 2010. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: . Ланина, Э. П. История развития вычислительной техники. ИрГТУ. Иркутск, 2001. [online]. [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: 82

. LiveJournal: Блог-платформа и социальная сеть. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: .

Лихолитов, М. В. Компьютерный жаргон. 2001. [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: . Маслов, Н. Что такое троллинг? [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: . Мечковская, Н. Интернет-коммуникация и ее влияние на общение и язык повседневной жизни. 2009. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: . Морозов, Ю. М. История и методология вычислительной техники. СанктПетербург, 2012. [online]. [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: . Парфененок, К. SMS-стенография. [online]. [cit. 2013-11-25]. Dostupné z:

. Протасов, П. П@утина. 2005 [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupné z: . Рунет [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: .

Самые популярные социальные сети в России [online]. [cit. 2013-9-15]. Dostupné z: . Where it’s at [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: .

Хакер инфо :информационный блок о хакинге. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: .

83

Elektronické encyklopedie a slovníky: Словарь молодежного сленга. [online]. [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: . Словари сленга. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: . Словарь компьютерного сленга. [online]. [cit.2013-04-23]. Dostupné z: . Интернет-сленг. [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: . Интернет жаргон. Словарь Интернет терминов. [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: . Википедия – свободная энциклопедия. Dostupné z: <www.wikipedia.org>.

Diskuzní fóra a sociální sítě:

http://livejournal.com http://www.liveinternet.ru http://forum.ucoz.ru/ http://vk.com http://blogs.mail.ru http://stydenty.ru/forum http://eu.battle.net/wow/ru/

84

PŘÍLOHY I. AKRONYMY HERNÍCH PORTÁLŮ Akronymy názvů jednotlivých her EA

Electronic Arts (výrobce her)

AoE

Age of Empire

AvP

Alien vs. Predator

BF

Battlefield

COD

Call of Duty

COD4

Call of Duty 4

CPMA

Chalenge Promode Arena (nejrozšířenější modifikace Quake 3)

CS

Counter-Strike

CS:S

Counter-Strike Source

DoD:S

Day of Defea: Source

ET

Enemy Territory

FC

Far Cry

HL

Half Life

JK2

Jedi Knight 2

L4D

Left 4 Dead

MMORPG

Massive – Multiplayer Online Role – Playing Game

Q3

Quake 3

NfS

Need for Speed

RA3

Red Alert 3

SoW:BoB

Storm of War: Battle of Britain

TF2

Team Fortress 2

TMNF

TrackMania Nations Forever

UT 2004

Unreal Taurnament 2004

WotLK

Wrath of the Lich King

WoP

Wings of Prey

WoW

World of WarCraft

85

AFK

Away From Keybord

nepřítomen u klávesnice

AP

Attack Power

útočná síla

ATM

at the moment

za chvíli

BAF

Bring a Friend

ostatní hráči přebují pomoc (WoW)

BG

Battleground

zóny/lokace pro PvP souboje (WoW)

BOE

Bind on equip

popisek věci (WoW)

BRB

Be right back

hned jsem zpátky

BT

Black Temple

závěrečný dungeon (WoW)

C

Copper

jednotka měny (WoW)

CC

Crowd Control

zbavit se v boji jednoho z nepřátel (WoW)

CoT

Cavern of Time

jeskyně času (WoW)

CW

Clanwar

zápas mezi klony

DC

Desert Combat

odpojen, opustil hru

Dmg

Danage

poškození (WoW)

DPS

Damage per sekond

poškození za sekundu

DOT

Damage Over Time

poškození na určitou dobu (WoW)

EF

Elwynn Forrest

startovní lokace lidí (WoW)

FD

Feing Death

odstranit Agrro z hráče (WoW)

FFA

Free For All

pro všechny zdarma

FPS

Frames Per Second

snímky za sekundu (WoW)

GG

good game

dobrá hra (poděkování)

GJ

Good Job

dobrá práce (poděkování)

GL and HF Good luck and Have Fun

hodně štěstí a zábavy

GTG

pojďme (WoW)

Got To Go

smích hehe / haha (WoW)

Hn HOT

heal over time

léčení po určitou dobu (WoW)

HP

Hit Points

jednotka udávající zdraví

HS

Heart stone

pomáhá při přsunu (WoW)

INC

Incoming

přicházejí

LF1M

Looking for one more

hledáme ještě jednoho (hráče do skupiny)

LFG

Looking for group

hledám partu / skupinu (WoW)

LFM

Looking for more

hledáme další (hráče do skupiny) (WoW)

LFW

Looking for Work

hledám práci (WoW) 86

Mob

Moving object

pohyblivý objekt, např. nepřítel (WoW)

MT

Miss Tell

omluva za psaní cizímu hráči (WoW)

Noob

Newbie

začínající hráč

OMW

On my way

mám ho před sebou (WoW)

OOM

Out of mana

jsem bez many (WoW)

PvE

Player vs. Environment

hráč proti přírodě (WoW)

PvP

Player vs. Player

hráč proti hráči (WoW)

RAP

Ranged attack power

určování velikosti poškození

SS

Soul Stone

Warlockův „kámen“ umoţňuje oţivení

Stam

Stamina

určuje, o kolik budete mít více HP (WoW)

TDM

Team-Death-Match

souboj, kde proti sobě bojují dvaceti členné týmy ze dvou nepřátelských firem

TG

training game

trénink mezi hráči klanu

TK

team killer

člověk, který zabíjí své spoluhráče v týmu

WTB

Want to bey

chci koupit (WoW)

WTC

Want to Craft

potřebuji koupit (WoW)

WTS

Want to Sele

chci prodat (WoW)

WTT

Want to Trade

chci vyměnit (WoW)

XP

Experience Points

počet bodů, zkušeností

87

II. ANGLICKÉ AKRONYMY A ABREVIATURY AFK

Away from Keybord

jsem mimo PC

AFAIK

as far as I know

pokud je mi známo

AFAIR

as far as I remember

pokud si vzpomínám

ASAP

as soon as possible

co nejdříve pokud moţno

BB

bye-bye

čau čau

BBGL

bye-bye, good luck

ahoj a hodně štěstí

BBS

be back soon

hned budu zpátky

BRS

be right back

hned se vrátím

BTW

By the Way

mimochodem

CUL

See you later

uvidíme se později

Cy, cya

see you again

ještě se uvidíme

FAQ

frequently asked questions

často kladené otázky

FYI

For your information

pro vaši informaci

FTW

for the win

pro vítězství

GL

good luck

hodně štěstí

Idc

I don’t care

je mi to jedno

Idk

I don’t know

nevím

ILY

I love you

miluji tě

IMHO

In my humble opinion

dle mého skromného názoru

IMO

in my opinion

podle mého názoru

JK

just kidding

dělám si srandu

K, KK

OK

v pořádku / v pohodě / dobře

KISS

keep it simple, stupid

udělej to jednodušší, blbče

LMAO

Laughing my ass off

„podělám“ se smíchy

LOL

Loud of Laught

hlasitý smích

N/A

Not Available

nedostupný

NM

Never mind

nevadí / stane se

NP

No Problem

není zač

NSFW

Not safe for work

nebezpečný pro práci

Ofc

Of course

jistě

OIC

Oh. I see

aha, uţ chápu

OMFG

Oh, my fucking God

ó, můj „zasraný“ boţe 88

OMG

Oh my God

ó, můj boţe

O RLY?

Oh really?

Fakticky?

PLS

Please

prosím

PM

private message

soukromá zpráva

PST

Please Send Tell

prosím zašli odpověď

ROTF

rolling on the floor

válím se po podlaze

ROTFL, ROFL rolling on the floor laughing

směje se, aţ se za břicho popadá

RTFM

read the facking manual

přečti si ten zasraný manuál

SRY

sorry

promiň

STFU

slut the fuck up

„drţ uţ kurva hubu“

STFW

search the fucking Web

najdi si to na sakra na webu

THX

Thanks

děkuji

TTYL

talk to you later

pokecáme později

WB

Welcome Back

vítej zpátky

WTF

What The Fuck

co to sakra? (výraz překvapení)

WTH

What the hell

co to k čertu je?

89

III. ČÍSELNÝ SLANG nahrazuje slabiku fí

1.61 N1

Nice one

hezké, to se povedlo

N1

Number one

jsi/je nejlepší (osoba)

NE1

anyone

kdokoli

NO1

no one

nikdo

2B //!2B

To Be Or Not To Be

být či nebýt nahrazuje písmeno e

2,71 2 M(R)W

Tomorrow

zítra

2NITE

tonight

dnes večer

2U

To you

tobě

B2T

Back to Topic

zpátky k věci

F2F

Face to Face

tváří v tvář (z očí do očí)

F2P

Free to Play

druh online hry, která je zadarmo

F2T

free to talk

připraven k hovoru

G2G

Got to Go

je načase jít

I2

I too

já taky

M2

Me too

já taky

P2P

Pay to Play

placení za hry online typu

U2

You too

tobě taky nahrazuje slabiku pí

3,14 B4

before

před, dříve neţ

4U

For you

pro tebe

4E

Forever

navţdy

4GET

Forget

zapomeň

CUL8tr

See You Later

uvidíme se později

G8

Gate

Brána

GR8

great

skvěle

IH8U

I hate you

nenávidím tě

L8R

later

později

M8

Mate

kamaráde

W8

Wait

počkej

10x

thanks

děkuji 90

IV. MALÝ SLOVNÍK JAZYKA PADONKOF Аффтар = autor textu Аффтар жжот = pozitivní vyjádření, ţe autor píše velice dobře Гламурно, гламурненько (od fr.glamour) = kouzelně, krásně, mile (очаровательно, красиво, мило) Готично (od angl. gothic) = „drsný“ («грубый») – označuje něco groteskního a zároveň krásné, významem blízké se slovem жесть Жесть, жостко – projev silných dojmů z něčeho zajímavého, co si přečetli Йа = я Кагдила? = как дела? Коммент (od angl. comment) = komentář (комментарий) Кросавчег = nadšení s prvkem ironie Моск, мосх = mozek, rozum Ниасилил = nepřečetl jsem to celé (не прочитал полностью). Často se uvádí i příčina – příliš mnoho písmenek (cлишком много букаф), protoţe vojna a mír (mnoho textu) Нипонил = nepochopil jsem, nevidím v to smysl. (не понял, не вижу смысла) Нисмишно = to není vtipné (не смешно) Пацталом, пацтулом, упалпацтол = čtenář upadl smíchy pod stůl (читатель от смеха упал под стол) Песатель, пейсатель = autor Пешы ещщо, пиши исчо = zní jako pochvala a pobídka, ať autor píše dál Пицот (od пятьсот) = to je hodně (то есть много) Плакаль! Рыдаль! = brečel smíchy (плакал от смеха); synonym od пацтулом и ржунимагу Пэтэушнег

=

člověk

s nízkým

intelektem

(человек

очень

низкого

интеллектуального развития) Раскас, роскас -- рассказ Респектъ, риспект, риспегд (od angl. respekt) = respekt (další varianty – респект и уважуха) Фтему = k tématu prosím

91