Specialisté v oblasti vědy a techniky

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ

Specialisté v oblasti vědy a techniky

Praha, 2015

OBSAH

1.

Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky .................................................................................. 1

1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.

Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11

1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.

2.

Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13

Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky ................................................................................ 15

2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.

Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17

2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.

Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19

2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.

3.

Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21

Závěr ..................................................................................... 23

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.

1.

Zaměstnanost ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky

1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Specialisté v oblasti vědy a techniky (ISCO 21). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 107 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):

Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)

% z celku

kumul. %

Inženýři projektanti budov (ISCO 21422)

12,3%

12,3%

Strojní inženýři projektanti, konstruktéři (ISCO 21442)

8,5%

20,8%

Stavební architekti (ISCO 21610)

5,2%

26,0%

Stavební inženýři výstavby budov (ISCO 21427)

4,2%

30,2%

Kartografové a zeměměřiči (ISCO 21650)

3,8%

34,0%

Grafici a výtvarníci v multimédiích (ISCO 21660)

3,6%

37,6%

Inženýři elektrotechnici a energetici projektanti, konstruktéři (ISCO 21512)

3,4%

41,0%

Specialisté v oblasti kvality a certifikace systémů řízení (ISCO 21412)

2,8%

43,9%

Strojní inženýři technologové, normovači (ISCO 21443)

2,3%

46,2%

Specialisté v oblasti logistiky (ISCO 21413)

2,3%

48,4%

2,2%

50,6%

Specialisté v oblasti agronomie (ISCO 21321) Zdroj: VŠPS

Národní soustava povolání definuje 325 povolání. Jako příklad lze uvést: Stavební inženýr projektant, Strojní inženýr konstruktér, Strojní inženýr projektant, Stavební inženýr technolog, Stavební inženýr stavbyvedoucí, Kartograf specialista, Designer výrobků specialista, Elektroinženýr projektant, Technolog elektrárny specialista, Specialista kvality, Strojní inženýr technolog, Specialista pro koncepce a normotvornou činnost dopravně správních agend, Zemědělský specialista agronom.

1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Specialistů v oblasti vědy a techniky mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 107 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 1,0 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 2,2 % (19. největší skupina povolání ze 40 skupin). Ve většině těchto profesí je dlouhodobý a velice dobrý potenciál na uplatnění. Pokles zaměstnanosti je hrozbou pouze pro pracovníky s nízkou kvalifikací.

1

Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%

ČR

EU28

6%

4%

2%

0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu


Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti

Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a prodavači a veřejné správě příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti

Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS

V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 1,7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká.

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%

15%

10%

5%

0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví

Řídící pracovníci v Odborní pracovníci oblasti výroby, v oblasti informačních zdravotnictví technologií a vzdělávání

Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti


Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.

Uklízeči a pomocníci

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti

Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS

2

V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 6,5 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,0 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 2,2 %, tj. je o 0,8 p. b. nižší než v EU28. Pouze ve 3 zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší, a to na Slovensku, Maltě a v Bulharsku. Naopak výrazně vyšší je ve Finsku a Lucembursku.

Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 6%

5%

4%

3%

2%

1%

SK

MT

BG

IT

CZ

CY

AT

HR

LV

FR

NL

BE

IE

PL

EE

LT

DK

ES

PT

HU

EU28

EL

RO

SE

DE

UK

SI

FI

LU

0%

Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS

1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Odvětvovou koncentraci v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky lze v ČR považovat za spíše podprůměrnou, tato skupina povolání naopak vykazuje napříč jednotlivými odvětvími vyšší míru rozptýlenosti. Pokud bychom z hlediska odvětvové koncentrace chtěli porovnat situaci v ČR a v Evropské unii, můžeme z níže přiloženého grafu vidět, že v EU28 dosahuje odvětvová koncentrace ve srovnání s ČR o něco nižší úrovně – míra rozptýlenosti pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je tedy v EU28 o něco vyšší.

3

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%

80%

ČR

60%

EU28

40%

20%

0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání

Administrativní pracovníci, sekretáři apod.

Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace


Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci specializací Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace

Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS

Z níže přiložené tabulky můžeme vidět, že vyšší odvětvovou koncentraci pracovníků v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky vykazuje v ČR především odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (35,6 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). Ve srovnání s ostatními odvětvími je koncentrace v této oblasti silně nadprůměrná. Mezi další více zastoupené odvětví nicméně můžeme zařadit Stavebnictví (10,4 %) a Výrobu dopravních prostředků (7,0 %).

Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR

EU28

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

35,6%

32,0%

Stavebnictví

10,4%

9,1%

Výroba dopravních prostředků

7,0%

6,3%

Veřejná správa a obrana

4,9%

6,2%

Výroba elektrických a optických přístrojů

4,3%

4,3%

Výroba strojů a zařízení

4,3%

3,8%

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

4,3%

3,4%

Výroba kovů a kovodělných výrobků

3,8%

2,2%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

3,0%

3,8%

Zemědělství, lesnictví a rybolov

2,8%

1,3%

Ostatní odvětví

19,6%

27,6%

ČR Celkem

100,0%

100,0%

Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS

4

Jak již bylo uvedeno výše, úroveň odvětvové koncentrace je v EU28 ve srovnání s ČR o něco nižší – to je poměrně dobře patrné i z tabulky znázorňující rozložení skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky do jednotlivých odvětví - hodnoty odvětvové koncentrace v rámci sledovaných odvětví dosahují v EU28 ve většině případů nižších hodnot než v ČR. Skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky vykazuje v EU28 nejvyšší odvětvovou koncentraci v rámci odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (32,0 %, o 3,6 p. b. méně než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je zaměstnána v Praze. Hlavní město je významným centrem vzdělávání, kultury a ekonomiky. V Praze pracuje více než 33 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 17 p. b. více). Dalších více než 13 % pracuje v Jihomoravském kraji s výrazným centrem Brnem (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 8 % v Moravskoslezském kraji, (kraj má 11% podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 8 % ve Středočeském kraji (také 11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi vysoká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Jihomoravském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky zaměstnáno 13 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Jihomoravský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).

Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS

5

Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Specialisté v oblasti vědy a techniky. Odvětvová exkluzivita dosahuje v této skupině povolání podprůměrných hodnot. V EU28 je naopak odvětvová exkluzivita ve srovnání s ČR nadprůměrná a vykazuje výrazně vyšší hodnoty pracovníci skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky jsou v EU28 v rámci některých odvětví daleko více zastoupeni a z pohledu sledovaných odvětví vykazují vyšší podíly než v ČR.

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50%

ČR

40%

EU28

30%

20%

10%

0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích úředníci a nejvyšší a stravovacích představitelé služeb a obchodu společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity


Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb strojů a zařízení výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity

Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS

Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Specialisté v oblasti vědy a techniky nejvyšší v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (14,2 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků této skupiny povolání výrazně nižší. Mezi odvětví s vyšším podílem pracovníků v této skupině povolání můžeme ještě zařadit Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (7,5 %). Podíl pracovníků skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je v EU28 z pohledu odvětví nejvyšší, stejně jako v ČR, v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (15,8 %, o 1,5 p. b. více než v ČR). Vyšší podíly v EU28 dále vykazuje Výroba dopravních prostředků (10,4 %, o 7,2 p. b. více než v ČR), Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (9,7 %, o 2,2 p. b. více než v ČR) a Výroba elektrických a optických přístrojů (9,5 %, o 6,4 p. b. více než v ČR).

6

Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR

EU28

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

14,2%

15,8%

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

7,5%

9,7%

Vydavatelské a mediální činnosti

4,4%

4,2%

Výroba strojů a zařízení

3,9%

7,6%

Výroba dopravních prostředků

3,2%

10,4%

Výroba elektrických a optických přístrojů

3,1%

9,5%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

2,9%

7,6%

Stavebnictví

2,7%

3,9%

Těžební průmysl

2,4%

8,3%

Zemědělství, lesnictví a rybolov

2,2%

0,8%

Podíl na zaměstnanosti celkem

2,1%

3,0%

Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS

Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR

Kraj ČR

Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti

Praha Jihomoravský ČR celkem Královéhradecký Liberecký Plzeňský Jihočeský Vysočina Moravskoslezský Středočeský Zlínský Pardubický Olomoucký Ústecký Karlovarský

4,5% 2,6% 2,2% 2,0% 2,0% 1,8% 1,7% 1,7% 1,6% 1,6% 1,5% 1,5% 1,4% 1,3% 1,0%

Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Specialistů v oblasti vědy a techniky v Praze (4,5%), Jihomoravském (2,6 %), Královehradeckém (2,0 %) a Libereckém kraji (2,0 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je podprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 10,5 % osob, což je o 4,5 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS

7

Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS

1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky do roku 2020 očekávat zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 107 pracovních míst, do roku 2020 by se měl počet pracovních míst zvýšit zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině lehce nadprůměrných hodnot.

8

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020

Změna počtu prac. míst v tis.

40

20

0

-20

-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě

Specialisté v Obsluha Pomocní a oblasti vědy a stacionárních nekvalifikovaní techniky strojů a zařízení pracovníci

Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou

Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou

Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK

Kromě nárůstu počtu pracovních míst v rámci skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je třeba počítat také s tím, že se do roku 2020 uvolní další pracovní místa, především z důvodu odchodu do důchodu apod. Do roku 2020 by svá pracovní místa mělo opustit přibližně 12 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky potřeba nově obsadit zhruba 20 tisíc pracovních míst.

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50

Změna počtu prac. míst v tis.

40

30

20

10

0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé v obchodní sféře a specialisté v prodejen, veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a vzdělávání příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou


Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách a stravovacích tradičních řemesel služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou

Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK

9

1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že fluktuace pracovníků této skupiny povolání není ve srovnání s ostatními skupinami nikterak vysoká - v pomyslném žebříčku míry fluktuace patří této skupině 29. místo ze sledovaných 40 skupin povolání. Podíl osob, které ze skupiny odešli a které do ní naopak přišli, se liší jen o 0,6 procentního bodu. Do této skupiny povolání přišlo 7,6 % nových pracovníků, přičemž jich současně odešlo 7,0 %. Jde o sedmnáctou skupinu povolání podle výše rozdílu mezi příchozími a odchozími ze skupiny ve prospěch nově příchozích. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví či Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. 1.5.1.

Mobilita do skupiny povolání

Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 7,6 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:

Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem

7,6%

z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání

11,0%

přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání

37,5%

z toho nejčastěji: Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

9,6%


4,4%

Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností

2,9%

Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností

2,9%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti

2,9% 22,1% 8,1% 21,3%

V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS

Jak je z přiložené tabulky patrné, nejvíce osob přišlo do této skupiny povolání ze zcela jiné skupiny (37,5 %). Následují ti, kteří přišli ze školy (22,1 %), přičemž jde o druhou skupinu povolání s nejčetnějším vstupem absolventů škol. Více lidí ze vzdělávání nastoupilo pouze do skupiny Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ti, kteří před tím byli nezaměstnaní, představují 21,3 %. Ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání, představují 11,0 %. Jako neaktivní bylo vedeno 8,1 % pracovníků této skupiny. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Techniky ve fyzikálních a průmyslových oborech (9,6 %), či Řídící pracovníky v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (4,4 %). Shodný podíl pracovníků (2,9 %) pak přišel ze skupin povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností a Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností. U ostatních skupin povolání byl jejich podíl nižší než 3 %.

10

1.5.2.

Mobilita ze skupiny povolání

Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 7,6 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 7,0 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:

Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem

7,0%

z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání

12,0%

odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání

40,0%

z toho nejčastěji: Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

13,6%

Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií

4,8%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě

4,0%


3,2%

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů

3,2%

odešli do vzdělávání (do školy)

4,8%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu

25,6% 16,8%

odešli mezi nezaměstnané

17,6%

V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS

Také zde je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (40,0 %). Následují ti, kteří se stali ekonomicky neaktivními (25,6 %), přičemž šlo často o pracovníky, kteří odešli do důchodu (16,8 %). Mezi nezaměstnané odešlo 17,6 %. Zhruba 12,0 % pracovníků odešlo ze zaměstnání, ale zůstalo ve skupině povolání. Do vzdělávání odešlo 4,8 %. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Techniky ve fyzikálních a průmyslových oborech (13,6 %). Do ostatních skupin povolání odešlo již výrazně méně pracovníků – do skupiny povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (4,8 %) či do skupiny Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (4,0 %), dále do skupiny Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (3,2 %) či skupiny Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů (3,2 %). Do ostatních skupin povolán odešlo méně než 3 % z odcházejících pracovníků. Jak můžeme vidět, skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky vykazuje vyrovnaný podíl příchozích a odchozích pracovníků, přičemž mírně převažují nově příchozí pracovníci. To je možné považovat za ukazatel perspektivity této skupiny povolání, neboť je tato skupina schopna pojmout více lidí, než kolik jich ze skupiny odejde. Tuto skupinu povolání lze také považovat za stabilní. To do určité míry podporuje i zjištění analýzy inzertní nabídky1, kde pracovní pozice této skupiny povolání poptávalo 12,7 % inzerátů, což lze brát jako výraz projevení zájmu zaměstnavatelů o pracovníky z této skupiny povolání.

1

Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.

11

1.6. Demografická struktura 1.6.1.

Genderové a věkové charakteristiky

Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 42,8 roku, téměř odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je 20. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.

Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v všech oblasti ozbrojených oblasti zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem


Uklízeči a pomocníci

Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví

Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností

Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem

Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS

Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 19 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 9 p. b. více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy vysoce nadprůměrná. Samotní zaměstnavatelé prohlašují, že mají o absolventy technických oborů vzdělání zájem a na trhu práce pociťují jejich nedostatek.2 Dobré vyhlídky na uplatnění mají zejména ti s kombinovanými znalostmi např. stavebnictví-elektrotechnika – automatizační technika. Výhodou absolventů může být také orientace v nových trendech (inteligentní budovy, úspory energií, vývoj v mikroelektronice, zvyšování automatizace v elektroenergetice atd.) a v nově zaváděných technologiích. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 11,3 % a je o 3,9 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 6 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 76 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 19 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Specialisté v oblasti vědy a techniky jsou jednou z nich. 2

Doležalová, G.: Postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání absolventů škol. Zpráva ze šetření zaměstnavatelů vybraných technických oborů - 2013. NÚV. Praha. 2013.

12

1.6.2.

Vzdělanostní struktura

Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky.

Vzdělanostní struktura u skupiny Specialisté v oblasti vědy a techniky v ČR v roce 2014

Terciární

SŠ s MZ

Skupina povolání ČR celkem

SŠ bez MZ

ZŠ a nižší

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS

Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Specialisté v oblasti vědy a techniky je zcela dominantním vzděláním terciární vzdělání (93,1 %). Nejčastěji jde o pracovníky s dosaženou magisterskou úrovní vzdělání (82,6 %). Následují pracovníci s bakalářskou úrovní vzdělání (5,3 %) a s doktorskou úrovní vzdělání (4,5 %). Vyšší odbornou školu jako nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání vykazuje 0,7 % pracovníků této skupiny povolání. Jen velmi málo se zde vyskytují pracovníci se středním vzděláním s maturitní zkouškou (6,8 %). Nižší úroveň vzdělání se u této skupiny povolání takřka nevyskytuje. Z uvedených údajů je patrné, že pro možnost pracovat v této skupině povolání se jako nezbytné jeví absolvování terciární úrovně vzdělání, které je v této skupině zcela dominantní úrovní ve vzdělanostní struktuře pracovníků. To je dáno charakterem povolání. Klade vysoké nároky na odbornou způsobilost pracovníků a na jejich velmi vysoké znalosti a dovednosti nutné pro výkon jejich profese. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20123, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny Specialisté v oblasti vědy a techniky bylo nejčastěji požadováno terciární vzdělání (42,0 % inzerátů poptávajících pracovníky této skupiny povolání) či minimálně středoškolské (tedy SŠ s maturitou či VŠ), a to v 37,2 %% inzerátů. Pouze středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou stačilo zaměstnavatelům v 7,0 % inzerátů, kdy šlo nejčastěji o pracovníky v oblasti IT. Nižší vzdělání nebylo uváděno. Současně se dá říci, že zaměstnavatelům na vzdělání pracovníků v této skupině povolání záleželo, neboť požadavek na něj byl uveden v 86,4 % inzerátů. To je výrazně více, než byl průměr. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání vykazují 62 oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Naprostá většina oborů se vztahuje na terciární úroveň vzdělání. Oborů na střední úrovni vzdělání s maturitní zkouškou je 17 ze všech 62 evidovaných oborů u této skupiny povolání. 3


13

Z tohoto množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí do dvou dominantních oborů, a to do oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na terciární úrovni vzdělání. Osoby s těmito absolvovanými obory tvoří více než 35 % z celé skupiny povolání, kdy obore Stavebnictví a inženýrské stavitelství absolvovalo 18,3 % pracovníků, 16,7 % pracovníků absolvovalo Strojírenství, kovovýroba a metalurgii.

Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky v ČR v roce 2014 20%

15%

10%

5%

25-Fyzika a vědy o Zemi (ter. vzd.)

41- Zemědělství (ter. vzd.)

26-Chemie (ter. vzd.)

23-Biologie (ter. vzd.)

31-Elektrotechnika (ter. vzd.)

39-Architektura (ter. vzd.)

30-Strojírenství (ter. vzd.)

40-Stavebnictví (ter. vzd.)

0%

V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS

U ostatních (i těch nejčetnějších oborů) podíl lidí v této skupině povolání nepřekročil 10 %. Výrazně zastoupené jsou ještě obory a Elektrotechnika a energetika na terciární úrovni vzdělání, které dohromady vyčerpávají dalších téměř 17 % (Architektura a urbanismus 9,4 %, Elektrotechnika a energetika pak 7,5 %). Mezi další výrazněji zastoupené vzdělanostní skupiny patří osoby s terciárním vzděláním s oborem vzdělání Biologie a biochemie, dále v oboru Chemie a v oboru Rostlinná a živočišná výroba a rybářství, což jsou obory, které absolvovalo více jak 4 % pracovníků. Koncentrace oborů vzdělání do uvedených nejvíce technicky zaměřených oborů odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20124, kdy zaměstnavatelé uvedli požadavek na technicky zaměřený obor v 74,2 % inzerátů pro tuto skupinu povolání (67,8 %). To vypovídá o směru, kterým se ubírá zájem zaměstnavatelů o pracovníky této skupiny povolání.

4


14

2.

Kvalifikační profil skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky

Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.

2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.

Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání

Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Specialisté v oblasti vědy a techniky výrazně převažují pracovníci s magisterským vzděláním (86 %). Přibližně 5 % pracovníků dosahuje bakalářské úrovně vzdělání (ISCED 5A). Dále zde pracuje asi 6 % pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitním vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom poměrně značně odlišná, a to zejména v požadavku na podstatně vyšší zastoupení pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání (z 5 % na 17 %) i pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním (z 6 % na 25 %). Na druhé straně by bylo vhodnější snížení podílu pracovníků s magisterským vzděláním (z 86 % na 54 %). Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v zemích EU v průměru pracuje v této skupině vyšší procento pracovníků právě s bakalářskou úrovní vzdělání (přibližně 18 % a dále s vyšším odborným vzděláním (ISCED 5B), kde dosahuje 9 %. Naopak nižší je podíl pracovníků s magisterským vzděláním. Současná struktura z hlediska úrovně vzdělání v zemích EU je ve srovnání s ČR mírně posunutá k nižší vzdělanostní úrovni a příliš se neliší od nejvhodnější struktury v ČR. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování terciární vzdělání v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory), Architektura, Elektrotechnika a energetika a také v oborech přírodovědných.

15

Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Specialisté v oblasti vědy a techniky

ČR - dosažená úroveň vzdělání

ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání

EU - dosažená úroveň vzdělání

EU - nejvhodnější úroveň vzdělání

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)

Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS

2.1.2.

Požadavky pracovních míst

Ve skupině Specialisté v oblasti vědy a techniky jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké. Vyžadována je především vysoká míra nezávislosti (index 2,6 oproti průměru 2,2). Dále je nad průměrem potřeba schopnosti dalšího učení (2,3 oproti 2,0). Míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky je na stejné úrovni (2,3), ovšem ve srovnání s ostatními s ostatními skupinami povolání blíže průměru. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že s výjimkou míry ovlivňování ostatních jsou v oblasti míry plánování, nezávislosti i potřeby dalšího učení požadavky v ČR mírně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU.

16

Požadavky pracovních míst – skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky 3,0

2,5

Index Požadavků pracovního místa

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Skupina povolání ČR

Všechny skupiny povolání průměr ČR

Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Skupina povolání - průměr EU

Míra nezávislosti

Všechny skupiny povolání průměr EU

Schopnost dalšího učení

Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012

Vysoké kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání pracovníků pro získání pracovního místa v této skupině povolání v rámci ČR, která dosahuje 16,5 roku, přičemž postačující doba vzdělávání je jen mírně nižší (16,1 roku). Průměrná požadovaná doba vzdělávání za všechny skupiny povolání přitom činí jen 13,1 roku. V zemích EU se situace významně neliší. Obvykle požadovaná doba vzdělávání pro získání pracovního místa ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je jen mírně nižší (16,0 let), dostačující doba pak činí 15,7 roku. Tato skutečnost odpovídá i relativně obdobné vzdělanostní struktuře v této skupině povolání v ČR a zemích EU. 2.1.3.

Využití dovedností v zaměstnání

Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti. Index využití těchto dovedností dosahuje 2,9 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR. Druhou nejčastěji využívanou dovedností jsou informační technologie (index 2,5 oproti průměru 2,0). Nadprůměrně často využívají i čtenářské dovedností (index 2,4 oproti 1,9). Využití písemných dovedností pracovníky v této skupině povolání je méně časté, ale i tak stále nadprůměrné v porovnání s ostatními skupinami povolání (2,2 oproti 2,0). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití zejména numerických dovedností ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky mnohem vyšší než činí průměr ze všech skupin povolání (2,7 oproti 2,0). Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, pak využití numerických dovedností a informačních technologií je v ČR ještě mírně častější než v průměru v zemích EU. Naopak v zemích EU pracovníci v této skupině mírně častěji využijí čtenářské a písemné dovedností. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i ze skutečnosti, že v této skupině povolání v ČR ani v zemích EU nejsou zaměstnáváni pracovníci bez zkušenosti s prací na PC.

17

Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky 3,5

3,0

Index Využití dovedností v práci

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Skupina povolání ČR

Všechny skupiny povolání průměr ČR

Skupina povolání - průměr EU

Všechny skupiny povolání průměr EU

Četnost využití čtenářských dov.

Četnost využití písemných dov.

Četnost využití numerických dov.

Používání informačních technologií

Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012

2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.

Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů

Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky dosahují velmi vysoké úrovně ve všech oblastech a řadí se tak k deseti povoláním s nejlepšími výsledky. Výrazně nadprůměrných výsledků dosahují především v numerických dovednostech, kam řadíme schopnost získávat, používat a interpretovat matematické informace. Nadprůměrné z hlediska srovnání s ostatními povoláními jsou i jejich čtenářské dovednosti a dovednost řešit problémy. Podíváme-li se na úroveň dovedností Specialistů v oblasti vědy a techniky podrobněji, pak v numerických dovednostech dosahují skóre 314 bodů, což je přibližně o 35 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 6 let vzdělávání navíc. Vzhledem k technickému zaměření dosahují vysoké úrovně i v dovednosti řešit problémy (305 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 282 bodů). Čtenářské dovednosti jsou podobně jako v jiných technických povoláních relativně nižší, přesto stále vysoko nad průměrem, a to zhruba o 22 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Například úroveň schopnosti řešit problémy odpovídá přibližně pracovníkům v Německu nebo Velké Británii, ve srovnání s pracovníky v Polsku nebo Slovensku dosahují Specialisté v oblasti vědy a techniky v ČR mírně lepších výsledků. Nejlepších výsledků v tomto srovnání dosahuje Švédsko, Norsko a Finsko.

18

Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky 330 325 320 315 310 305 Počet bodů - PIAAC 2012

300 295 290 285 280 275 270 265 260 255 250 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

Skupina povolání ČR

Všechny sk. povolání - průměr ČR

Sk. povolání - průměr EU

Všechny sk. povolání - průměr EU

Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012

2.2.2.

Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání

Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Specialisté v oblasti vědy a techniky, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, iniciativnost, zásadovost a kreativita. Podstatné jsou dále metodologické kompetence, zejména schopnost samostatně se rozhodovat a strukturovat si vhodným způsobem práci, svoboda v rozhodování, zvládání práce v časové tísni. Nároky na tyto kompetence jsou vyšší než v průměru v ostatních skupinách povolání. Sociální kompetence jsou naopak ve srovnání s jinými skupinami povolání na zhruba stejné úrovni důležitosti, nejpodstatnější je schopnost týmové práce. Vzhledem k technickému charakteru povolání potřebují pracovníci především přehled v oblasti přírodních věd, matematiky a informatiky a dále i z technických oborů. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Vysoce důležité jsou i znalosti z oblasti vzdělávání, ovšem ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich potřeba na úrovni průměru. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou vysoké kognitivní dovednosti, především analytické myšlení, schopnost zhodnocení informací, využívání relevantních znalostí a rozhodování a řešení problémů. Podstatná je i schopnost komunikace v mateřském jazyce. Vysoko nad průměrem z hlediska srovnání s jinými skupinami povolání je i důležitost a náročnost numerických dovedností.

19

Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky 80%

60%

40%

20%

Kompetence

Důležitost

Znalosti

Důležitost - průměr

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administr. a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické ob., výroba a staveb.

Přírodovědné ob., mat. a inf.

Společenské ob., obchod a právo

Humanitní ob. a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Úroveň náročnosti

Úroveň náročnosti - průměr

Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014

2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.

Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí

Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky převažují intelektuální a vědecké činnosti, jako je pozorování, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů a procesů a řešení problémů (Investigativnost) a dále technické činnosti, např. práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Poměrně významnou složkou, která je zastoupena v nižší míře, ale nadprůměrně ve srovnání s ostatními pracovními místy, je kreativita. Na podobné úrovni, ovšem v porovnání s ostatními pracovními místy podprůměrně, je zastoupena práce s čísly a daty (Konvenčnost) a řízení a ovlivňování lidí a obchodní a ekonomické činnosti (Podnikavost). Relativně málo důležitou složku tvoří vzdělávací, infomační a poradenské činnosti (Sociálnost).

20

Pracovní orientace – skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky Kreativita

100% 80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20%

Skupina povolání

0% Průměr za všechna pracovní místa

Podnikavost

Realističnost

Investigativn ost

Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014

2.3.2.

Pracovní hodnoty pracovníků

Pro pracovníky v této skupině povolání jsou podstatnými hodnotami především úspěch, nezávislost, uznání a dobré pracovní podmínky. V porovnání s průměrem ze všech pracovních míst jsou tyto hodnoty pro pracovníky ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky nadprůměrně důležité. Relativně méně podstatné a zároveň i lehce pod průměrem jsou pro pracovníky v této skupině povolání sociální vztahy, což odpovídá již zmíněnému nižšímu podílu řídících činností a podpora.

21

Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky Úspěch

80%

60% Pracovní podmínky

40%

Nezávislost

20% Skupina povolání 0%

Podpora

Průměr za všechna pracovní místa

Uznání

Vztahy

Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014

22

3.

Závěr

Skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 107 různých povolání. Největší z nich jsou Inženýři projektanti budov (ISCO 21422) a Strojní inženýři projektanti, konstruktéři (ISCO 21442). Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky podíl 2,2 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 19. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání – pouze ve 3 zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší, a to na Slovensku, Maltě a v Bulharsku. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Specialistů v oblasti vědy a techniky poměrně nízká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 1,7 %. Skupina povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická spíše podprůměrnou odvětvovou koncentrací – a to jak v ČR tak i v EU28, kde dosahuje odvětvová koncentrace ve srovnání s ČR mírně nižších hodnot. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí - ve srovnání s ostatními odvětvími je koncentrace v této oblasti silně nadprůměrná. Odvětvová exkluzivita skupiny povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky je v ČR poměrně nízká. V EU28 naopak odvětvová exkluzivita v této skupině dosahuje ve srovnání s ČR výrazně vyšších hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Specialisté v oblasti vědy a techniky nejvyšší v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. Z hlediska očekáváného vývoje lze očekávat, že ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky dojde k navýšení pracovních míst – do roku 2020 by se měl počet pracovních míst zvýšit zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině lehce nadprůměrných hodnot. Do roku 2020 by svá pracovní místa zároveň mělo opustit přibližně 12 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky potřeba nově obsadit zhruba 20 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků této skupiny povolání patří mezi skupiny povolání s nízkou hodnotou. Současně také podíl těch, kteří ze skupiny odešli je nízký a jde tak o celkem vyrovnanou skupinu. Obdobných hodnot dosahují například skupiny povolání Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci, Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví či Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání dosahuje 42,8 roku, a téměř odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži – ti tvoří více než 76 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury v této skupině povolání výrazně převažují pracovníci s magisterským vzděláním (86 %). Přibližně 5 % pracovníků dosahuje bakalářské úrovně vzdělání, dále zde pracuje asi 6 % pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitním vzděláním. Nejvhodnější struktura vzdělání je značně odlišná, a to zejména v požadavku na podstatně vyšší zastoupení pracovníků s bakalářskou úrovní vzdělání i pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním, na druhé straně by bylo vhodné snížení podílu pracovníků s magisterským vzděláním. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak v průměru v zemích EU pracuje v této skupině vyšší procento pracovníků právě s bakalářskou úrovní vzdělání a dále s vyšším odborným vzděláním. Současná struktura z hlediska úrovně vzdělání v zemích EU přibližně odpovídá požadované nejvhodnější struktuře v ČR. Ve srovnání s EU jsou v ČR na pracovní pozice v této skupině povolání kladeny mírně vyšší požadavky. Vyžadována je především vysoká míra nezávislosti a potřeba schopnosti dalšího učení. Míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky je ve srovnání s ostatními s ostatními skupinami povolání blíže průměru. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR.

23

Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji využívají numerické dovednosti, nadprůměrně potřebují také dovednost práce na PC. Využití čtenářských a písemných dovedností je rovněž nad průměrem. Situace v zemích EU je obdobná. V numerických dovednostech tito pracovníci zároveň dosahují výrazně nadprůměrných výsledků. Vysoko nad průměrem jsou i jejich čtenářské dovednosti a dovednost řešit problémy, což je řadí mezi deset povolání, jejichž pracovníci dosahují nejlepších výsledků v těchto oblastech. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Pro výkon povolání jsou, podobně jako v ostatních skupinách povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost, iniciativnost, zásadovost a kreativita. Pracovníci potřebují dále metodologické kompetence, jako jsou schopnost samostatně se rozhodovat a strukturovat si vhodným způsobem práci, svoboda v rozhodování, zvládání práce v časové tísni. Sociální kompetence jsou ve srovnání s jinými skupinami povolání na zhruba průměrné úrovni důležitosti. Vzhledem k technickému charakteru povolání potřebují pracovníci především přehled v oblasti přírodních věd, matematiky a informatiky a dále i z technických oborů. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou vysoké kognitivní dovednosti, především analytické myšlení, schopnost zhodnocení informací, využívání relevantních znalostí a rozhodování a řešení problémů. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí převažují především intelektuální a vědecké činnosti, jako je pozorování, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů a procesů a řešení problémů (Investigativnost) a dále technické činnosti, např. práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Poměrně významnou složkou je i kreativita. Pro pracovníky jsou podstatnými hodnotami především úspěch, nezávislost, uznání a dobré pracovní podmínky.

24

Specialisté v oblasti vědy a techniky

Recommend Documents