VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Bakalářská práce
Studie vybudování nové atraktivity cestovního ruchu – zvířecí farmy "Zajíček"
Autor: Karolína Zdenková Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne 7. 5. 2013
……………………… Karolína Zdenková
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za věcné rady, připomínky a za ochotu, s jakou mi poskytovala pomoc při zpracování této bakalářské práce. Mé poděkování patří také mé rodině a přátelům za podporu při studiu a paní Heleně Árvové a Ing. Igoru Zdeňkovi za poskytnutí potřebných informací a konzultací.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1. Charakteristika cestovního ruchu a atraktivit ........................................................... 3 1.1. Cestovní ruch ..................................................................................................... 3 1.1.1. Šetrné formy cestovního ruchu ................................................................... 4 1.2. Atraktivity .......................................................................................................... 4 1.2.1. Přírodní atraktivity ...................................................................................... 5 2. Chov zvířat zaměřený na cestovní ruch .................................................................... 6 2.1. Zoologické zahrady ............................................................................................ 6 2.1.1. Historický vývoj ......................................................................................... 6 2.1.2. Význam zoologických zahrad ..................................................................... 7 2.1.3. Legislativa ................................................................................................... 8 2.1.4. Statistické údaje .......................................................................................... 9 2.2. Agroturistika .................................................................................................... 11 2.2.1. Historický vývoj ....................................................................................... 11 2.2.2. Statistické údaje ........................................................................................ 11 2.3. Minizoo, zookoutky ......................................................................................... 11 2.4. Studie zaloţení farmy....................................................................................... 12 2.4.1. Struktura studie ......................................................................................... 12 2.4.2. Uţivatelé studie......................................................................................... 12 2.4.3. Předpoklady úspěchu nově zaloţené firmy .............................................. 12 3. Zaloţení zvířecí farmy Zajíček ............................................................................... 14 3.1. Shrnutí podnikatelského záměru ...................................................................... 14 3.2. Údaje o vlastnících zvířecí farmy .................................................................... 15 3.3. Zvířecí farma Zajíček – historie, současnost.................................................... 16 3.3.1. Historie...................................................................................................... 16 3.3.2. Současnost ................................................................................................ 16 3.3.3. Druhy a počty zvířat ................................................................................. 17 3.4. Legislativní opatření pro provoz farmy............................................................ 19 3.4.1. Bezpečnost provozu a odpovědnost za škodu........................................... 20 3.5. Analýza odvětví a trhu ..................................................................................... 21 3.5.1. Analýza konkurence ................................................................................. 21 3.5.2. Specifikace a analýza cílového segmentu ................................................. 23 4. Marketingový mix................................................................................................... 25 4.1. Product – produkt ............................................................................................. 25 4.1.1. Prohlídka farmy ........................................................................................ 25 4.1.2. Záţitky ...................................................................................................... 26 4.1.3. Další produkty........................................................................................... 27 4.2. Price – cena ...................................................................................................... 27 4.3. Place – distribuce ............................................................................................. 28 4.4. Promotion – propagace .................................................................................... 28 4.5. People – lidé ..................................................................................................... 30 4.6. Partnership - spolupráce ................................................................................... 30 4.7. Packaging - balíčky sluţeb ............................................................................... 31 4.8. Programming – programování ......................................................................... 31 5. Financování ............................................................................................................. 32 5.1. Analýza nákladů ............................................................................................... 32
5.2. Analýza výnosů ................................................................................................ 33 5.3. Způsob financování .......................................................................................... 34 6. Předpoklady úspěšnosti a rizika projektu ............................................................... 35 6.1. SWOT analýza ................................................................................................. 35 6.1.1. Silné stránky (Strengths) ........................................................................... 35 6.1.2. Slabé stránky (Weaknesses)...................................................................... 35 6.1.3. Příleţitosti (Opportunities) ....................................................................... 35 6.1.4. Hrozby (Threats) ....................................................................................... 36 6.2. Analýza rizik .................................................................................................... 36 6.3. Vize do budoucna ............................................................................................. 37 Závěr ............................................................................................................................... 38 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 40 Tištěné dokumenty ...................................................................................................... 40 Elektronické dokumenty ............................................................................................. 42 Ostatní zdroje .............................................................................................................. 45 Seznam příloh ................................................................................................................. 46
Úvod Zvířata, po staletí lidmi obdivovaní tvorové, zdroj ţivota, zábavy a uspokojení. Důleţitým smyslem v ţivotě člověka je uspokojivý vztah s faunou a flórou, coţ je také důvod, proč lidé od nepaměti domestikují zvířata a šlechtí rostliny. V dnešní době lidé více tíhnou k ochraně svého ţivotního prostředí z důvodu odloučení od samotné podstaty ţití ve spojitosti s přírodou. Toto se odráţí v jejich potřebě více se zajímat o moţnosti, jak se zpátky k přírodě přiblíţit. Cestovní ruch je velmi progresivně rozvíjející oblast sluţeb, která si jistě zaslouţí pozornost. Rostoucí zájem o cestovní ruch lze vysvětlit různými příčinami spojenými především s rozvojem civilizace. Jedním z hlavních důvodů je dnes jednoduše řečeno globalizace. Globalizace je reprezentovaná hlavně rychlým vývojem informačních technologií – především internetu. Ten sniţuje náklady potřebné k získání informací ať uţ o moţné destinaci, tak i o nutných základních či doplňkových sluţbách, jako je například ubytování nebo půjčení auta. Dále pak technické inovace umoţňující rychlejší, pohodlnější a především levnější způsob dopravy. Ruku v ruce s dynamickým rozvojem cestovního ruchu roste i jeho ekonomický význam. Právě cestovní ruch se s rostoucí tendencí stává stále méně zanedbatelnou součástí hrubého domácího produktu a také vytváří obrovský počet pracovních míst. Například v Evropské Unii se uţ lze bavit o více neţ 5% podílu cestovního ruchu na hrubém domácím produktu. [1] Díky stále se zvyšující úroveň lidských vědomostí a následné globalizaci, svět stále více tíhne ke stavu tzv. „global village“, coţ představuje obrovskou příleţitost pro cestovní ruch, včetně zvířecí farmy Zajíček, na kterou je zaměřena tato práce. Důvodů, proč si autorka zvolila toto téma pro zpracování bakalářské práce, je mnoho. Jedním z nich je schopnost analyzovat situace, problémy a hledat nové moţnosti řešení. Dalším důvodem je vzrůstající tendence k samostatnému malému podnikání, zvláště v odlehlých od měst odloučených nebo vzdálených lokalitách.
1
Zvířecí farmy lze z pohledu cestovního ruchu zařadit do skupiny společně se zooparky, mini zoo, zoo koutky a zoologickými zahradami. Základním motivem pro návštěvníka je kontakt s přírodou, poznání nových, exotických druhů zvířat a popřípadě kontakt s nimi. Zvířecí farma je zvláštní, oproti například zmíněným zoologický zahradám tím, ţe lze jen těţko předpokládat, ţe bude povaţována například u zahraničních návštěvníků za primární cíl cesty. V takovémto případě se bude v drtivé většině případů jednat o cestovní ruch regionální, popřípadě domácí. Cílem této práce je vytvořit studii, která bude především podkladem pro vytvoření úplného podnikatelského plánu. Studie má také ověřit, zda je podnikatelský záměr prakticky realizovatelný. Hlavní pouţitou metodou v této práci je analýza. Práci lze rozdělit na teoretickou a aplikační část. Teoretická část objasní základní problematiku cestovního ruchu s důrazem na subjekty s účastí na cestovním ruchu zaměřující se na chov zvířat. Pro tuto část práce budou hlavním zdrojem informací zejména odborné publikace z oblasti cestovního ruchu a chovatelství. Aplikační část se zaměří na vlastní studii vybudování zvířecí farmy a její otevření pro veřejnost. Nedílnou součást tvoří také navrţení marketingového mixu farmy. Aby bylo moţné analyzovat moţnou úspěšnost projektu, důleţitou podmínkou je důkladná analýza nákladů a výnosů. Z provedené SWOT analýzy bude moţné vyčíst nedostatky a rizika, které bude prospěšné eliminovat.
2
1. Charakteristika cestovního ruchu a atraktivit 1.1. Cestovní ruch Cestovní ruch, i kdyţ má své kořeny v začátcích lidské civilizace, největšího rozmachu dosahuje od 2. poloviny 20. století, kdy byla letecká doprava jiţ dostatečně rozvinutá. Díky dlouhé historii a komplexnosti lze cestovní ruch definovat z několika různých úhlů pohledu. Definice cestovního ruchu závisí na zaměření osoby, která ji vytváří. Například geografové mluví o „pohybu a pobytu lidí mimo jejich obvyklé prostředí“ [2, str. 20], zatímco sociologové vnímají cestovní ruch spíše jako specifickou formu uspokojování lidských potřeb. [2] Z ekonomického hlediska se jedná o spotřebu, jejíţ výdaje jsou uskutečňovány na jiném místě, neţ je daňová příslušnost cestujícího [2], avšak tato definice není příliš přesná. Definice, která je nejvíce pouţívaná a také nejvíce uznávána, je definice dle Světové organizace cestovního ruchu (UN WTO): „Cestovní ruch zahrnuje veškeré aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, poznávání, potkávání, vzdělávání, pracovně1 či jiným účelem.“ [3, str. 83] Právě tato definice umoţňuje snazší statistické sledování v oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch lze dělit na mnoho druhů a forem. Tyto druhy a formy se často prolínají, ale i tak je lze oddělit. Druhy se zaměřují na způsob realizace (délka pobytu, územní hledisko, financování a další) cestovního ruchu. Rozlišujeme například: domácí či zahraniční cestovní ruch, krátkodobý či dlouhodobý cestovní ruch nebo také individuální či skupinový cestovní ruch. Forma cestovního ruchu se odráţí v motivaci osoby cestovat. Mezi nejčastější formy patří rekreační, kulturně-poznávací a sportovněturistický cestovní ruch. [3]
1
Pracovní činnost však nesmí být odměňována subjektem z navštívené země.
3
1.1.1. Šetrné formy cestovního ruchu Díky tomu, ţe negativní dopady této formy cestovního ruchu na ţivotní prostředí jsou minimální aţ nulové, můţeme ji nazvat šetrnou. [4] Mezi formy cestovního ruchu patří také venkovský cestovní ruch, někdy téţ nazýván rurální. Z názvu jiţ vyplývá, ţe je to forma cestovního ruchu, která se odehrává ve venkovské oblasti. [5] Pobytu na fungujících 2 venkovských farmách, kde se turisté věnují souvisejícím aktivitám, např.: dojení krav, jízdě na koni či seznamování se s lidovými obyčeji a zvyky, se říká agroturistika. Lidé se snaţí poznat přírodu, koloběh ţivota a venkov z blízka. Pokud navíc farma hospodaří ekologicky, můţeme mluvit o ekoagroturistice. [5] Na ekoturistiku můţeme nahlíţet jako na cestovní ruch, který je provozovaný v přírodě, nejčastěji v přírodních rezervacích, chráněných krajinných oblastech a národních parcích a to tak, aby místní ţivotní prostředí zůstalo neporušené. [4] V dnešní době je velmi znát, ţe se lidé čím dál tím víc zajímají nejen o to, co doopravdy jedí a jak to bylo vyprodukováno, ale také, více neţ kdy jindy třídí odpad 3 a jejich pozornost se soustředí na zdravý způsob ţivota. Starost o své okolí povaţují za důleţité a mnohem více se chovají ekologicky. Je tedy namístě domnívat se, ţe i šetrné formy cestovního ruchu jsou na vzestupu, ač nejsou k dispozici přesné statistiky.
1.2. Atraktivity Jedná o objekt zájmu, který velmi přitahuje pozornost, v případě cestovního ruchu pozornost návštěvníků. V odborném názvosloví je atraktivita „zajímavá součást přírody a přírodní podmínky, sportovní, kulturní nebo společenský objekt, kulturní, sportovní, společenská nebo jiná událost, přitahující účastníky cestovního ruchu“. [6, str. 48] Atraktivnost destinace cestovního ruchu 4 je přímo úměrná výskytu atraktivity či
2
Ubytování a další sluţby jsou „provozovány podnikateli v zemědělské prvovýrobě“. [4, str. 10] 50 kg tříděného odpadu na osobu v roce 2011, 16 kg v roce 2002 [39] 4 Destinace cestovního ruchu je „cílová oblast v daném regionu, se specifickou nabídkou atraktivit a infrastruktury“. [37, str. 105] 3
4
atraktivit. Jsou to zajímavosti, vytvořeny ať uţ člověkem či přírodou, natolik pozoruhodné, ţe v lidech vyvolávají potřebu dané místo navštívit. Atraktivity lze dělit na přírodní, kulturně-historické, organizované a sociální. Přírodním atraktivitám, jakoţto kategorii zastoupenou nejvíce atraktivitami, je věnována další kapitola. Mezi kulturně-historické atraktivity můţeme zařadit například muzea, hrady, zámky a další architektonické památky. Dále pak organizované atraktivity jsou kupříkladu festivaly či sportovní akce, sociální atraktivity jsou úzce spjaty s ţivotem místních v lokalitě. [6]
1.2.1. Přírodní atraktivity Přírodní atraktivity zastávají největší podíl v počtu atraktivit. Jsou často také rozhodujícím faktorem, proč se návštěvník do destinace vydá. Mezi tyto atraktivity patří například:
vodní toky a plochy (řeky, jezera, rybníky, nádrţe, moře, oceány);
terén (skály, hory, kopce, roviny, údolí, ledovce);
vegetace (lesy, louky, pouště);
flóra a fauna (zahrady - zoologické, botanické a okrasné; obory; zooparky);
přírodní útvary a úkazy (jeskyně, skalní města).
Přírodní atraktivity jsou často chráněny zákonem 5 . Národní parky jsou nejpřísněji chráněná území, která jsou zároveň jedinečná. Takovéto parky máme v České republice čtyři a to: Krkonošský národní park, NP České Švýcarsko, NP Podyjí, NP Šumava. [7] Dále pak můţeme v České republice najít Chráněné krajinné oblasti.
5
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
5
2. Chov zvířat zaměřený na cestovní ruch Lidé chovají zvířata jiţ po tisíciletí. Tento chov byl dříve zaměřen na vlastnictví hmotného majetku a obţivu. Dnes to tak ale není vţdy. Rozrostl se nejen zájmový chov, ale také chov, který rozšiřuje povědomí veřejnosti o jednotlivých druzích zvířat. Historie chovu sahá dále neţ by si člověk myslel. Jiţ v střední době kamenné lidé v malých sociálních skupinách znali podrobně faunu a flóru v okolí svého bydliště a ani chov zvířat (nejčastěji medvědů) nebyl výjimkou. [8] Mezi podniky, které se zabývají chovem zvířat, jak hospodářských tak exotických a jsou součástí cestovního ruchu, patří:
zoologické zahrady;
farmy zabývající se agroturistikou;
takzvané minizoo a zookoutky;
farmy, které muţe návštěvník navštívit, ale pobyt není moţný.
2.1. Zoologické zahrady Zoologické zahrady patří k oblíbeným místům trávení volného času jiţ po desetiletí.
2.1.1. Historický vývoj Nejstarší dochovanou písemnou památkou, která hovoří o chovu zvířat je však váza z 16. století před Kristem, dnes uchována v Paříţi, která byla jako dar věnována ministrovi Čunovi. Na rozkaz císaře přivezl čtyři páry ţivočichů, kaţdý jiného druhu. [9] Ve 12. století př. n. l. vznikla v Číně o rozloze přibliţně 40 hektarů první moderní zoologická zahrada. Přísně střeţená „Zahrada moudrosti“ vzkvétala po 3000 let. V rozlehlém parku zřejmě neexistovaly ploty či klece. „Volně se tu pohybovali jeleni milu, tapíři čabrakoví, pandy velké a samozřejmě i mnoho ptáků“ [10, str. 2] Téměř kaţdý městský stát ve starém Řecku měl svou zvířetnici, která slouţila spíše pro studijní účely, ale bylo moţné za poplatek ji navštívit. Je známo, ţe Alexandr Veliký posílal do vlasti ze svých taţení exotická zvířata a to právě do těchto zvířetnic. [10] 6
Za vůbec první zoologickou zahradu dnešního typu povaţují odborníci královskou menaţérii v Schönbrunnu. V roce 1752 zde představil František I. nově otevřenou menaţérii prvním návštěvníkům – vídeňským aristokratům. [11] Později pak v 19. a 20. století vznikaly zoologické zahrady v Madridu, Paříţi, Londýně, Amsterdamu a nakonec v kaţdém větším evropském městě. Zoologické zahrady na území České republiky Nejstarší zoologická zahrada v České republice vznikla v Liberci v roce 1919. Byla zaloţena německým spolkem Tiergarten. V současné době asi nejznámější praţská zoologická zahrada vznikla aţ jako třetí, v roce 1931. [12]
2.1.2. Význam zoologických zahrad Zoologické zahrady nejsou budovány pouze za účelem výchovným nebo jako atrakce pro návštěvníky, ale zejména za účelem vědeckým. Biologové zde vedou vědeckou práci a tím i často pomáhají při chovu těchto zvířat. To je velmi důleţité „pro další velmi významný úkol zoologických zahrad – záchranu genofondu živočišných druhů“. [11, str. 165] Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách říká, ţe „posláním zoologických zahrad je v souladu s právem Evropských společenství přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zvláštním zřetelem na záchranu ohrožených druhů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody“. [13, str. 1] Chov ohrožených druhů Lze říci, ţe chov ohroţených druhů je hlavní „důvod bytí“ zoologických zahrad. [13] Na příkladu praţské zoo můţeme vidět, jak je to myšleno. Tato zoo je dlouhodobě zaměřena na chov a odchov koně Převalského. Tento druh se dnes vyskytuje téměř výhradně v zoologických zahradách a je zařazen na Červené listině ohroţených zvířat IUCN6 jako kriticky ohroţený druh. Jiţ proběhly dva transporty koní (dohromady osmi koní) do Mongolské stepi, organizovány právě Zoo Praha. Tato zoo, která vede 6
IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody
7
mezinárodní plemennou knihu koní Převalského od roku 1959, se angaţovala na zahraničních transportech jiţ dříve předáváním svých koní pro tyto transporty. [14] Vzdělávací a osvětová činnost Zoologické zahrady přispívají návštěvníkům k porozumění základních biologických zákonů. Do výchovného působení se zahrady zařazují díky práci se školami při výuce biologie, práci se zájmovými krouţky a výchově studentů zemědělských a přírodních věd. [11] Výzkum „Zoologické zahrady jsou také vědeckovýzkumná pracoviště.“ [12] V jednotlivých zoo probíhá vědecká činnost zaměřená na veterinární a biologické vědy. Studenti zde hledají a zpracovávají podklady pro závěrečné práce. Probíhají zde komplexní studia určitých druhů zvířat. Zoo Praha pravidelně vydává odborné periodikum Gazella, kam přispívají nejen odborníci domácí ale i zahraniční. [12] Základní znalosti o rozmnoţování (informace o březosti, výchově mláďat a rodičovské péči), které o jednotlivých druzích víme, jsou právě z výzkumů zoologických zahrad. [15] Poskytování rekreace a zábavy K zoologické zahradě neodmyslitelně patří návštěvnici. Toto zařízení plní tedy i další funkci a to zábavní a odpočinkovou. Málokterý návštěvník myslí na své problémy a stresy, kdyţ prochází indonéskou dţunglí či pavilónem s mláďaty goril.
2.1.3. Legislativa Všechny subjekty, které se chtějí zabývat chovem zvířat, musí dodrţovat zákony upravující tuto oblast. Základem pro veškerý chov zvířat je zákon o veterinární péči, dále pak zákon o obchodování s ohroţenými druhy, zákon o ochraně přírody a krajiny. Pokud chce subjekt uţívat názvu „zoologická zahrada“ či „zoo“ musí mít platnou licenci, kterou uděluje Ministerstvo ţivotního prostředí na základě ustanovení v zákonu o zoologických zahradách.
8
2.1.4. Statistické údaje V současné době se na území České republiky nachází 23 zoologických zahrad. [16] Zoologická zahrada hl. m. Prahy patří kaţdoročně mezi nejnavštěvovanější místo v České republice. Pokud se neumístí na místě prvním, zaujme místo druhé hned po Praţském hradě. Z návštěvnosti zoologických zahrad je zřejmé, ţe zvířata jsou velkým turistickým lákadlem. V tabulce 1 je uvedena návštěvnost všech zoologických zahrad, celkově zoologické zahrady v roce 2011 navštívilo přibliţně pět a půl milionů návštěvníků. V tabulce nejsou uvedeny 4 zoologické zahrady, které získaly licenci aţ v roce 2012 – Krokodýlí ZOO a ochranářská farma Protivín, Terárium Praha, paraZOO a ZOO Dvorec u Borovan. Sedm ze zmíněných 23 zoologických zahrad patří mezi 20 nejnavštěvovanějších objektů v tuzemsku. [17] V Ústeckém kraji, na který se tato práce dále zaměřuje, je taktéţ nejnavštěvovanějším objektem zoologická zahrada – Zoopark Chomutov. [17]
9
Tabulka 1: Seznam licencovaných zoologických zahrad a jejich návštěvnost v roce 2011
Návštěvnost (v tis.) Zoologická zahrada Praha 1 371,8 Zoologická zahrada a zámek Zlín-Lešná 503,3 Zoologická zahrada Ostrava 499,4 Zoologická a botanická zahrada města Plzně 461,0 ZOO Dvůr Králové 411,4 Zoologická zahrada Liberec 380,0 Zoologická zahrada Olomouc 373,2 Zoologická zahrada Jihlava 266,0 ZOO Ohrada (Hluboká nad Vltavou) 256,0 Zoologická zahrada Brno 245,7 Podkrušnohorský zoopark Chomutov 242,2 Zoologická zahrada Ústí nad Labem 151,2 Zoologická zahrada Hodonín 147,2 Zoologická zahrada Děčín-Pastýřská stěna 93,1 ZOO Chleby 65,0 Mořský svět - Výstaviště, Praha 7 60,4 Zoologická zahrada Tábor - Větrovy 27,27 Zoopark Vyškov 13,5 Papouščí zoologická zahrada 3,18 Celková návštěvnost 5 567,6 Zoologická zahrada
Kraj Praha Zlínský Moravskoslezský Plzeňský Královehradecký Liberecký Olomoucký Vysočina Jihočeský Jihomoravský Ústecký Ústecký Jihomoravský Ústecký Středočeský Praha Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský
Licence od roku 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2007 2011 2004 2010
Zdroj: [16], [17], práce autora
7
Zoologická zahrada získala licenci 26. 8. 2011, návštěvnost tohoto objektu zahrnuje období od 27. 8. do 31. 12. 2011. 8 Zoologická zahrada byla otevřena návštěvníkům v srpnu roku 2011, návštěvnost je tedy pouze za měsíce září a říjen.
10
2.2. Agroturistika Agroturistika je spojená s chovem zvířat či pěstováním plodin. Plodinové farmy jsou oblíbené díky moţnosti konzumace potravin vypěstovaných na místě, zatímco děti jistě upřednostňují farmu se zvířaty. Lze se domnívat, ţe nejčastěji se jedná právě o chov zvířat.
2.2.1. Historický vývoj Agroturistika v České republice má své začátky jiţ v padesátých letech 20. století, kdy obyvatelé měst dojíţděli na venkov pomoci sklízet úrodu. V sedmdesátých letech začali studenti jezdit na venkov sklízet chmel, poznávat venkov a zemědělství obecně. [18] K rozvoji agroturismu a ekoagroturismu v České republice došlo krátce po revoluci. [19] V této době se agroturistice věnovalo 15 farem. [20] V posledních letech došlo v České republice ke zvýšenému zájmu o tento typ turismu.
2.2.2. Statistické údaje Problémem, který byl jiţ výše popsán, je, ţe statistiky týkající se agroturistiky a ekoagroturistiky nejsou samostatně zpracovávány. Podle firmy Mag Consulting existuje v České republice něco málo přes 600 objektů, které nabízejí ubytování a sluţby spojené s agroturistikou. Ročně se v těchto zařízeních ubytuje 40 000 aţ 50 000 turistů. [21]
2.3. Minizoo, zookoutky V České republice existuje nespočet zookoutků a minizoo. Jejich přesná definice neexistuje, záleţí tedy pouze na majiteli, jaké jméno tomuto místu dá. Většinou se jedná menší prostor, kde je chováno několik zvířecích druhů v menším počtu. Zookoutky jsou často součástí jiného objektu a zookoutek je pouze doplněk, např. v blízkosti restaurace, v zámecké zahradě, u veterinární nemocnice nebo v oborách. Lesy hl. m. Prahy a Lesy České republiky provozují několik lesních zookoutků, např. v Kunraticích, v Hostivaři, v Břeţanském údolí a v Chuchli. Lesní zookoutky slouţí zejména jako útočiště pro nemocná a zraněná zvířata. [22] 11
2.4. Studie založení farmy Studie zaloţení společnosti se velmi podobá podnikatelskému plánu, avšak podnikatelský plán je rozsáhlejší a studie je právě jeden z podkladů pro vytvoření tohoto plánu. Studii je nutné koncipovat tak, aby následný podnikatelský plán byl úspěšný a projekt také. Rovněţ je tento krok důleţitý naplánovat a zpracovat tak, aby dokázal přesvědčit případného investora.
2.4.1. Struktura studie Studie nemá ţádný závazný obsah, protoţe kaţdý uţivatel studie má jiné nároky na strukturu a rozsah. [23] Je však doporučeno zahrnout tyto základní body:
přehled, shrnutí;
popis podnikatelského nápadu;
cíle;
analýza odvětví a trhu;
marketingový plán;
finanční zajištění.
2.4.2. Uživatelé studie Je velmi pravděpodobné, ţe studii bude číst hned několik lidí. Nebude to jen samotný podnikatel a případný investor. Studii můţe číst i dotační komise, případně úředník, který má udělování dotací na starost nebo bankéři, kteří mají na starost udělování úvěrů. Z tohoto důvodu musí být studie zpracována velmi komplexně. Tak, aby z ní vyčetl kaţdý to, co právě potřebuje.
2.4.3. Předpoklady úspěchu nově založené firmy Veber ve své knize uvádí několik předpokladů k úspěchu. Předpokládá, ţe budoucí podnikatel musí mít nejen motivaci a odhodlání podnikat, ale také osobní předpoklady pro tuto činnost. [25, stránky 59 - 61] V průmyslu cestovního ruchu tento předpoklad platí dvojnásob. Podnikatel musí mít často rád tzv. „práci s lidmi“, coţ zahrnuje např. také osobní přístup k návštěvníkům. 12
V dnešní době, která je plná všeho, co člověku jen ustane na mysli, plná inovací a s tím i konkurence, je zcela zásadní, aby vlastní podnikatelský nápad byl originální nebo minimálně ne zcela běţný. Pro budoucí podnik je důleţité se diverzifikovat a najít uplatnění na trhu. [24] Existuje mnoho lidí, kteří měli výborné nápady a tak se pustili do podnikání, aniţ by si předem sestavili zakladatelský rozpočet. Důvodem, proč je tak důleţitý, je, ţe umoţní podnikateli předejít riziku neúspěchu hned v počátcích. Pokud podnikatel jiţ přemýšlí o svém rozpočtu, nesmí opomenout běţné provozní náklady na několik měsíců dopředu. [24]
13
3. Založení zvířecí farmy Zajíček Zvířecí farma Zajíček je jiţ fungující farma, která se zaměřuje na chov určitých druhů zvířat a odchov jejich mláďat a další přidruţené aktivity.
3.1. Shrnutí podnikatelského záměru Tato studie popisuje vznik další aktivity na farmě Zajíček, která se v současné době postupně realizuje a konečná forma projektu by měla být dokončena počátkem léta roku 2014. Farma se nachází v malé obci Dobkovice v Českém Středohoří, nedaleko Děčína, směrem na Ústí nad Labem. viz mapa v Příloze 1. Dobkovice jsou vzdáleny od hranic s Německem 25 km, do Dráţďan trvá jízda autem přibliţně hodinu. Významné přírodní atraktivity jsou vzdáleny do 20 kilometrů, CHKO Labské Pískovce a České Středohoří, NP České Švýcarsko. Kolem farmy prochází modře značená pěší turistická trasa. Farma bude poskytovat prohlídky po farmě skupinám i jednotlivcům, prohlídky s průvodcem nebo bez průvodce. Dále zprostředkuje jízdy na ponících, kontakt návštěvníků se zvířaty, ukáţe jejich krmení, tak aby to bylo zajímavé, poučné a přitom nenarušovalo přirozený reţim zvířat. Po domluvě bude návštěvníkům umoţněno krmení vybraných druhů zvířat. Farma bude otevřena veřejnosti pouze v letní sezóně, přibliţně od května do října a bude poskytovat přibliţně 10 aţ 15 parkovacích míst pro návštěvníky. Farma se bude orientovat zejména na dětské návštěvníky, tedy na školní výlety, výlety zájmových krouţků a rodiny s dětmi. Výhodou je, ţe se farma nachází v těsné blízkosti turistické stezky, coţ umoţňuje rozšířit cílovou skupinu i o kolemjdoucí. Pro zahájení činnosti nejsou nutné nákladné investice, díky tomu, ţe základ pro provozování farmy jakoţto atraktivity cestovního ruchu byl jiţ vytvořen. Nejnákladnější poloţky, nákup zvířat a vybudování vhodných prostor pro chov – ubikace a výběh, jsou jiţ zrealizovány. Díky tomu budou jedinými dodatečnými náklady vytvoření 14
informačních cedulek o jednotlivých druzích chovaných zvířat, vybudování lepší infrastruktury na pozemcích farmy a bezpečnostní opatření.
3.2. Údaje o vlastnících zvířecí farmy Zvířecí farmu vlastní dva společníci, kteří zároveň na farmě bydlí. Oba dva sdílejí zájem o chov zvířat a farmu tedy i sami provozují, s občasným přispěním syna. Na farmě občas vypomáhají jak dobrovolní tak placení brigádníci, ale pouze nárazově a krátkodobě. Helena Árvová Vyrůstala na podobné farmě a tak má předpoklady k tomu, aby získané základní praktické znalosti vyuţila pro provoz vlastní farmy. Velkou pomocí je absolvování obchodní akademie. Získané jazykové a ekonomické znalosti, tak můţe vyuţít pro vlastní podnikání. Vstřícnost, velmi důleţitý povahový rys, který je nutný pro práci s lidmi, jí nechybí. Bude odpovědná za tyto činnosti:
administrativa, vedení a zpracovávání účetnictví;
komunikace s návštěvníky;
péče o zvířata, krmení, vedení záznamů;
organizování skupinových návštěv (zejména školních);
průvodce po farmě.
Igor Zdeněk Má ukončené inţenýrské studium v oblasti stavebnictví, dlouholetou praxi v oblasti obchodní a vysokou úroveň znalosti německého jazyka, který je v oblasti, kde se farma nachází, velmi důleţitá. Tato úroveň znalosti je velikou výhodou v oblasti marketingu s ohledem na blízkost hranic s Německem. Tato skutečnost je příslibem rozšíření segmentu potencionálních návštěvníků. Povahou je vhodný více pro zákulisí provozu farmy, spíše neţ pro přímý kontakt s návštěvníky. Bude odpovědný za tyto činnosti: 15
marketing společnosti;
správa internetových stránek;
vyhledávání obchodních příleţitostí;
budování ubikací a výběhu při rozšiřování farmy.
3.3. Zvířecí farma Zajíček – historie, současnost Jak jiţ bylo zmíněno dříve, tato farma má za sebou jiţ několik úspěšných let existence, ale v trochu jiné podobě, neţ, jak vypadá dnes.
3.3.1. Historie Od roku 1989 farmu provozoval Rostislav Zajíček, otec spolumajitelky. Tuto farmu úspěšně provozoval do roku 2011. Za tuto dobu udělal z farmy místo, které je v kraji známé a oblíbené. Často sem zavítaly děti na školní výlety či kolemjdoucí návštěvníci. O farmě vyšlo i několik pochvalných článků. „Farma má, nejen mezi chovateli, své velmi dobré jméno.“ [25] Na farmě se v této době nacházeli jeleni, skotský náhorní skot, pštrosi a exotické ptactvo. Stádo jelenů bylo na farmě svého času aţ třísethlavé. Díky tomu se farma aţ do roku 2011 jmenovala Jelení farma.
3.3.2. Současnost Po smrti pana Zajíčka se o farmu začala starat jeho dcera, Helena Árvová, s partnerem, Igorem Zdeňkem. Na počest jeho památce přejmenovali farmu na „Farma Zajíček“. Farmu začali postupně renovovat. Rozšířili chov exotického ptactva. Chov pštrosů nebyl nadále moţný, náhradou, i kdyţ ne tak exotickou, se stal chov drobné drůbeţe. Farma se rozkládá na 51 arech, na kterých se nachází i hospodářská stavení. Jeleni mají oboru o velikosti 4 hektarů. Plánek farmy lze najít v Příloze 1 na straně II. Jelikoţ farma získává zájem veřejnosti jiţ dnes díky chovu exotického ptactva, za zmínku jistě stojí, ţe farma Zajíček chová více kusů a druhů exotického ptactva neţ
16
Papouščí zoologická zahrada s udělenou licencí pro provoz zoologické zahrady od Ministerstva ţivotního prostředí.
3.3.3. Druhy a počty zvířat Exotické ptactvo Největší chloubou farmy je chov exotického ptactva. Na farmě se nachází 33 druhů ptactva včetně těch vzácných v celkovém počtu přibliţně 150 kusů. Mezi chované druhy patří i téměř ohroţený9 druh ara marakána (Ara maracana), který je zařazen na seznamu CITES10, konkrétně v příloze I11. Většina ptactva se nachází ve voliérách po dvou kusech – v chovných párech. Ve třech větších voliérách můţe návštěvník spatřit několik párů malých papoušku pohromadě nebo mláďata, která se učí létat. V Příloze 2 na straně VIII se nachází kompletní seznam chovaných druhů exotického ptactva. Mezi nejzajímavější patří ara ararauna (Ara ararauna) a ara zelenokřídlý (Ara chloroptera), kteří patří k největším druhům papoušků na farmě. Ara ararauna dosahuje délky kolem 80 cm. Jejich peří je pestře zbarvené. Toto zbarvení je vidět na ilustraci na straně IV. Je to velmi aktivní papoušek, který si rád hraje. Pár, který obývá jednu z voliér na farmě, si rád vezme ořech, piškot či jinou pochutinu od kohokoli. To vše je důvod, proč bude tento papoušek jednou z hlavních atrakcí pro malé návštěvníky. Ara zelenokřídlý je také výrazně zbarven (viz Obrázek 4, str. IV), a proto bude taktéţ velmi oblíbeným papouškem. Z letošní snůšky budou vybraní jedinci ručně dokrmováni, aby si dostatečně zvykli na lidi, a zároveň je budou majitelé socializovat i jinými způsoby. Tito jedinci pak budou umístěni do tzv. „výletovky“, kam budou mít po domluvě přístup návštěvnici. Není vhodné, aby tuto voliéru navštěvovaly děti samy, jelikoţ se mohou vylekat a způsobit hluk (např. kdyţ na ně papoušek letí), a tím ptactvo vylekat.
9
Zařazen na Červeném seznamu ohroţených druhů IUCN dle Komise pro přeţití druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody. 10 CITES je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a rostlin. 11 V Příloze I jsou vyjmenovány druhy přímo ohroţené vyhynutím a mezinárodní obchod s nimi je zakázán a je povolován výjimečně.
17
Drůbež Jako na kaţdém venkově i tady se mohou návštěvníci setkat s kurem domácím (Gallus gallus f. domestica), známý spíše pod hovorovým názvem „slepice“. Jelikoţ místní hejno nemá kohouta, jsou vstřícnější k lidem. Nechají se pohladit cizími lidmi. Některé se však bojí, ale s vidinou jídla opadne veškerý strach. Mezi další drůbeţ patří tradiční domácí vodní drůbeţ, kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) a husa domácí (Anser anser f. domestica). A také ne tak běţné druhy, kachna piţmová (Cairina moschata) a husa labutí (Anser cygnoides). Křepelka japonská (Coturnix japonica) patří mezi malý druh drůbeţe. Kuřata křepelky budou oblíbená mezi dětmi, díky své velikosti. Chov tradičních i méně častých druhů drůbeţe je pro farmu výhodou. Děti nejen poznají tradiční venkovská zvířata, ale i jejich méně časté příbuzné druhy. Kozy a ovce Na farmě se nacházejí ovce kamerunské (Ovis orientalis aries "Cameroon sheep") v počtu 11 kusů – 5 ovcí, 2 berani a 4 jehňata.12 Tento druh ovce byl vybrán díky tomu, ţe je vhodný pro kontakt s dětmi. Jejich oblíbenost pramení hlavně ze zvědavosti, dále také přítulnosti a laskavé povaze. Ovce dosahuje výšky maximálně 50 cm. Vzhled kamerunských ovcí ukazuje Obrázek 5 v Příloze 2 na straně IV. Další druh zvířat vhodný pro dětské návštěvníky je koza kamerunská (Capra hircus). Tyto kozy jsou také laskavé, přítulné a velmi kamarádské k dětem. Kozy dosahují maximální výšky 40 cm. Obrázek 6 v Příloze 2 na straně V vyobrazuje kůzlata. Oba dva druhy mohou obývat jeden výběh. Děti budou moci nejen vidět, krmit a kontaktovat malá jehňata, kůzlata, ovce a kozy, ale také si mohou prohlédnout salaš, která je jejich příbytkem.
12
Aktuální informace ke dni 25. 3.2013
18
Další zvířata na farmě Na farmě je k zahlédnutí i jelen evropský (Cervus elaphus), který je však spíše bázlivý neţ zvědavý. Je však moţné ho občas zpozorovat. Majitelé uvaţují o nákupu několika jednoduchých dalekohledů k pozorování jelenů a laní a postavení posedu. Obrázek jelena evropského je na straně VI. Skotský náhorní skot (Bos primigenius taurus "Highland Cattle") se vyskytuje v blízkosti farmy zřídka. Má velký výběh a většinu dne tráví v lesích a v kopcích. Majitelé ho tudíţ nechtějí propagovat jako jedno z místních zvířat. Spíše lze jeho zahlédnutí povaţovat za bonus. Skotský náhorní skot lze spatřit na straně VI. Rozhovor autorky a majitelů farmy vedl k závěru, ţe mezi další zvířata, která zakoupí, bude patřit shetlandský pony (Equus ferus caballus "Shetland pony"). Tento druh ponyho dosahuje výšky kolem 100 centimetrů. Je tedy vhodný pro menší děti. Poníci mají laskavou povahu. Jeho blízky příbuzný, minishetland pony (Equus ferus caballus "Minishetlandpony"), dosahuje pouze 86 centimetrů a je tudíţ určen pro jízdu nejmenším dětem – do 6 let. Pro představu výšky a vzhledu ponyho se nachází Obrázek 9 na straně VII.
3.4. Legislativní opatření pro provoz farmy Veškeré právní předpisy a nařízení EU týkající se chovu zvířat jsou uvedené v Příloze 4 na straně X. Pro účely farmy je nejdůleţitější právní předpis zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Kaţdý podnik v České republice musí mít na provoz činnosti ţivnost. V tomto konkrétním případě se jedná o předmět podnikání: výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. V rámci této ţivnosti farma musí mít zapsané tyto obory činnosti, které náleţejí do ţivnosti volné:
chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou ţivočišné výroby);
výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů;
19
mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti;
provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí;
výroba, obchod a sluţby jinde nezařazené.
Vzhledem k tomu, ţe se na farmě nacházejí ovce a na doporučení autorky se zde budou nacházet i kozy, musí farma nahlašovat veškeré změny (narození, úmrtí či přesun zvířete) na Ústřední evidenci dle vyhlášky č. 136/2004 Sb., která stanovuje podrobnosti označování zvířat a jejich evidenci. I přítomnost arů marakána na farmě musí být evidována. Ara marakána podléhá povinné registraci, jelikoţ jsou zapsáni na seznamu CITES v příloze I. Chovatelé musí ptáka neprodleně registrovat u krajského úřadu a kdykoli se prokázat platnými doklady k tomuto zvířeti.
3.4.1. Bezpečnost provozu a odpovědnost za škodu Návštěvníkům bude umoţněno kontaktovat vybraná zvířata a krmit je, ale i přesto budou muset dodrţovat určitá pravidla. Například by se neměli návštěvníci dotýkat voliér, na kterých je informace, aby tak nedělali. Není moţné, aby návštěvníci byli po celý čas návštěvy pod dohledem, proto farma zajistí jisté bezpečnostní opatření. Jedná se především o živý plot umístěný před voliérami, jelikoţ zde je největší moţnost poranění zvířetem. Živý plot bude 1 metr široký a vysoký. Bude umístěn po celé délce voliér, tj. 46 metrů. Pravidla a bezpečnostní opatření však donutí pouze vnímavé návštěvníky k opatrnosti. Jelikoţ provoz farmy spadá pod § 420a občanského zákoníku, který upravuje odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností, „zproštění odpovědnosti provozovatele za případnou škodu způsobenou chovaným zvířetem je omezena na dva důvody, a to neodvratitelnou událost a jednání poškozeného. Provozovateli tak nelze ukládat povinnost z odpovědnosti za škodu vůbec či zčásti, jestliže si ji poškozený 20
způsobil zcela či zčásti sám svým jednáním“. [26 str. 7] Farma tedy uzavře pojištění, které bude krýt náklady na případné vyplacení finanční náhrady.
3.5. Analýza odvětví a trhu 3.5.1. Analýza konkurence Přímými konkurenty zvířecí farmy mohou být zoologické zahrady v blízkosti, stejně tak farmy v okolí, které se zaměřují stejným nebo podobným směrem. Zoologické zahrady Mezi zoologické zahrady v oblasti Severozápadní Čechy, které konkurují farmě, patří: Zoologická zahrada Děčín – Pastýřské stěny, Zoologická zahrada Ústí nad Labem a Zoopark Chomutov. Zoologické zahrady v Děčíně a Ústí nad Labem jsou vzdáleny do 15 km od polohy farmy. V Děčíně zaplatí dospělí za vstup od 70 do 90 korun v závislosti na sezoně. V Ústí nad Labem je cena jednotná po celý rok, a to 100 Kč. Nabídka zvířat se od farmy liší, zejména s děčínskou zoo, která nemá ţádný společný druh. Ústecká zoo vlastní mimo jiné několik stejných druhů papoušků a ovce kamerunské jako farma. Dále taky chová pony shetlandského, kterého chce farma taktéţ chovat. Zoopark Chomutov je vzdálen přibliţně hodinu a půl jízdy autem. Vstupné činí 65 korun pro dospělého. Zoopark je úzce specializován na chov zvířat z oblasti palearktu13. S farmou mají společných více druhů savců, neţ zoologické zahrady v Děčíně a Ústí nad Labem. Mezi společné zvířecí druhy či zvaţované zvířecí druhy patří: pony shetlandský, koza domácí – kamerunská, husa domácí a křepelka japonská. Zvířecí farmy, agroturistika Podle serveru kudyznudy.cz existuje v Severozápadních Čechách 12 aktivit venkovské turistiky.14 Některé objekty se zaměřují pouze na jezdectví nebo jeden druh zvířat, jiné
13 14
Území Euroasie a severní Afriky. Viz mapa v Příloze 2, str. III Údaje k 21. 3. 2013
21
zase na pobyty v přírodě či pobyty na farmě. O objektech, které se konceptem podobají farmě Zajíček, pojednávají další odstavce. Ekofarma Natural Agro Tato ekofarma se nachází nedaleko farmy Zajíček, přibliţně 10 kilometrů, ve Slavošově. Ekofarma chová i podobné druhy zvířat. Proto se lze domnívat, ţe tato ekofarma je největším konkurentem, díky vzájemné podobnosti. Na ekofarmě se vyskytují například tyto zvířata: koně, poníci, ovce, kozy, skot, lamy, kamerunské kozy a ovce, pávi, pštrosi, exotické ptactvo a různé druhy drůbeţe. Ekofarma pořádá akce pro veřejnost a nabízí ubytování. Vstupné není zavedeno. Minifarma Dlouhá louka Minifarma, o. s. se nachází přibliţně 60 km od farmy Zajíček. Minifarma chová stejná zvířata jako farma Zajíček. Mezi chovaná zvířata patří: osly, koně ponny, ovce, kozy, prasata, králíky, morčata a slepice. Minifarma pořádá organizované návštěvy farmy pro předškolní a školní děti téměř kaţdý všední den dopoledne. Cena programu je 60 Kč za dítě, pedagogický doprovod je zdarma. Minifarmu lze navštívit i v provozní době, která je kaţdou slunečnou neděli od 13 do 17 hodin. Vstupné pro dospělou osobu je 30 Kč, děti neplatí. Kozí farma Nová Víska Tato farma se zabývá především chovem koz a produkcí výrobků z kozího mléka. Mimo koz chovají koně, osla, psy, kočky a prasata. Farma se nachází ve Šluknovském výběţku, tedy asi 70 km od farmy Zajíček. Otevírací doba je spojena s dobou prodeje. Lidé se mohou svést na koni a oslu, po předchozí domluvě krmit, čistit, pást nebo dojit chovaná zvířata. Vstupné se na internetových stránkách neuvádí. Vyhodnocení Za největší hrozbu v podobě konkurence lze povaţovat Ekofarmu Natural Agro, která se velice podobá farmě Zajíček a zároveň se nachází velmi blízko. Ekofarma nabízí také 22
občerstvení v místní hospůdce, takţe nebude snadné této konkurenci čelit. Farma Zajíček se musí snaţit o diferenciaci nabízených sluţeb a produktů.
3.5.2. Specifikace a analýza cílového segmentu Díky své nabídce se farma zaměří na jeden segment cestovního ruchu a to jsou děti. Děti předškolního a mladšího školního věku, pro které je nabídka nejzajímavější, mohou cestovat pouze s doprovodem, a to buď s rodinou, nebo se skupinou spoluţáků a pedagogického dozoru. I přes to, ţe téměř 75% všech návštěvníků regionu Severozápadní Čechy tvoří domácí návštěvníci, bude se farma okrajově zaměřovat i na návštěvníky z Německa, kteří tvoří 20% návštěvníků. [27] Rodiny s dětmi Rodiny s dětmi je jeden ze tří segmentů, které mají největší sklon účastnit se cestovního ruchu. [28] Pozitivním faktorem jistě je, ţe tento segment se nejčastěji účastní venkovského cestovního ruchu. [29] Nejaktuálnější sociologický výzkum domácího cestovního ruchu je z roku 2003. Tehdy byla populace rozdělena mimo jiné na tyto segmenty: Mladí lidé (20 – 35 let) s dětmi předškolního věku a Lidé středního věku (26 – 55 let) s dětmi školního věku. Z tohoto výzkumu vyplývají následující zjištění: „Pro segment Mladí lidé (20 – 35 let), s dětmi předškolního věku:
Mají jistá omezení, neboť s malými dětmi se obtížně cestuje, žena bývá často na mateřské dovolené, a tudíž mají nižší rodinný příjem - větší důležitost má cena dovolené.
Častěji než v jiných segmentech dovolenou vůbec nemají.
Podstatně častější je doprava automobilem s celou rodinou.
Častěji dovolená pouze v ČR (45 %), hlavně kvůli cenové dostupnosti, také chtějí nejprve poznat ČR, než vyrazí za hranice, a kvůli malým dětem.
23
Většinou tráví dovolenou na chatách, chalupách (53 %).
Častý model – rodina se vypraví na jedno místo a podniká krátké výlety do okolí. Není možné vyrážet daleko (děti to nebaví a neocení to) .
Pro segment Lidé středního věku (26 – 55 let), s dětmi školního věku:
Děti už ocení změnu prostředí, a tudíž je možné cestovat na delší vzdálenosti; ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné, je potřeba je kombinovat s jinými aktivitami.
Větší možnosti aktivit s dětmi: bojové hry, sportovní aktivity, častější je pěší turistika, návštěvy hradu a pobyty u vody nebo výlety k vodě.
Stále je nejčastější dovolená pouze v ČR – (44 %) na chatě/chalupě, ale už aktivnějším způsobem (delší výlety do přírody, cykloturistika, památky).
Dovolená se většinou shoduje s časem prázdnin (častější než v jiných segmentech je letní dovolená).
Nejčastěji dovolená s celou rodinou (ženy se mohou odpoutat od dětí – rády si odpočinou).“ [30]
Organizovaná skupina dětí Jedná se nejčastěji o školní skupiny, výjimečně o zájmové skupiny dětí. Specifikem tohoto segmentu je, ţe jistým podílem musí mít výlet, který uskuteční, vzdělávací povahu. Děti se také ve skupině s dalšími dětmi hůře soustředí, neţli v přítomnosti rodičů.
24
4. Marketingový mix V současné době nemá farma vytvořený ţádný marketingový plán, i přesto je často navštěvována. Marketing tedy probíhá bez účasti majitelů formou word of mouth. O farmě bylo napsáno několik článku, které ale nevznikly na popud majitelů, nýbrţ díky zájmu novinářů.
4.1. Product – produkt Farma bude nabízet dva typy produktu. Oba typy produktu mohou být dále rozčleněny. Půjde o prohlídku farmy a záţitek. Autorka doporučuje poskytování dalších, přidruţených produktů.
4.1.1. Prohlídka farmy Prohlídka farmy bude uskutečňována několika způsoby. Kaţdý způsob bude jinak časově náročný pro majitelé farmy, tudíţ i jinak nákladný pro zájemce o prohlídku. Všechny způsoby budou ze začátku probíhat pouze po předchozí domluvě. Po analýze poptávky bude zavedena otevírací doba, pravděpodobně jeden či oba dva dny během víkendu. Skupinová prohlídka bude nadále pouze po předchozí domluvě. Základní způsob bude samostatná prohlídka jednotlivců či menších skupin. Prohlídka bude podpořena informačními cedulkami na kaţdé voliéře a u výběhů ostatních zvířat. Návštěvníci dostanou vratnou, pro vícenásobné pouţití upravenou, mapu farmy, aby se mohli snáze orientovat a nevstupovali do míst, kam nemají. Návštěvníci budou moci v rámci prohlídky krmit zvířata, buď vlastním doneseným krmivem – předem odsouhlaseným pověřenou osobou – nebo krmivem, které si budou moci na farmě zakoupit. Po konzultaci s pověřenou osobou budou návštěvníci moci téměř všechna zvířata hladit. Další způsob prohlídky bude probíhat za asistence proškoleného průvodce, který bude moci poskytnout výklad o jednotlivých druzích zvířat a odpovídat na kladené otázky. Návštěvníci budou taktéţ moci krmit či hladit zvířata jako v předešlém případě, ovšem 25
kontakt se zvířaty bude bliţší a intenzivnější. Průvodce můţe poskytnout informace o konkrétním zvířeti, co rádo jí a jestli upřednostňuje hlazení, drbání nebo jiný způsob kontaktu s člověkem. Tento způsob prohlídky bude samozřejmě náročnější a nákladnější. Dalším způsobem prohlídky je skupinová organizovaná prohlídka dětí ve všední dny. Patří sem zejména školní výlety. Tyto prohlídky budou vţdy probíhat za asistence pracovníka farmy, který poskytne odborný výklad, tak aby byl pro děti zajímavý. Jelikoţ se prohlídky budou účastnit děti pouze za pedagogického dozoru a bude chybět dozor rodičů, krmit a hladit se budou moci jen některé druhy kvůli bezpečnosti nejen dětí, ale také zvířat, vzhledem k tomu, ţe není moţné ohlídat kaţdé dítě zvlášť.
4.1.2. Zážitky Záţitky rozumíme specifický druh činnosti, se kterou se jedinec standardně ve svém ţivotě nesetká. K takovéto činnosti patří:
krmení a kontakt s domácími zvířaty, které nelze standardně chovat v bytech;
kontakt s ručně odchovaným15 exotickým ptactvem a jejich krmení
jízda na poníkovi a jeho hřebelcování;
ruční dojení koz pro děti, ale také pro většinu dospělých;
samostatné vyvedení stáda ovcí na pastvu pro jakéhokoliv zájemce.
Jelikoţ bude krmení a kontakt se zvířaty jiţ v rámci prohlídky. Jediný záţitek, který by se mohl povaţovat za samostatný produkt, je jízda na pony. Jízda na pony bude časově vymezena na 10 minut. Po získání zkušeností v poskytování této sluţby můţe být tato doba zkrácena, prodlouţena či jinak změněna nabídka této aktivity. Vyvedení na pastvu a dojení koz závisí na denní době, tudíţ tento produkt není moţné nabízet stále. Pokud by byl o tyto produkty zájem, čas se nedá s přesností určit a závisí pouze na náladě zvířete.
15
Jedná se o způsob odchovu mláďat, kdy získávají pozitivní postoj k člověku.
26
4.1.3. Další produkty Mezi další, doprovodné, produkty můţe patřit například prodej suvenýrů. Mezi suvenýry by bylo vhodné zahrnout hry a hračky s motivy zvířat, ale také turistické suvenýry, jelikoţ návštěvníci budou i kolemjdoucí na turistické stezce. Jednou z moţností můţe být také prodej ţivých zvířat pro domácí chov, například králíků nebo papoušků. Občerstvení bude nabízeno zatím pouze formou prodeje balených potravin a nápojů.
4.2. Price – cena Cena je velmi citlivým marketingovým nástrojem. Pro většinu lidí bývá cena jedním z nejdůleţitějších faktorů rozhodování. Jelikoţ jsou náklady nízké a příjem z prodaného produktu bude aţ jako sekundární příjem, bude cenotvorba orientována spíše poptávkově a konkurenčně. Autorka navrhuje cenu za vstup od 40 do 50 Kč pro dospělou osobu a vstup zdarma pro děti a osoby s průkazem TP, ZTP a ZTP/P. Farma se sice zaměřuje zejména na dětské návštěvníky, ale s nimi musí na farmu i rodiče. Lze se domnívat, ţe tato cenová strategie přitáhne více rodičů k návštěvě právě díky získání produktu pro děti zdarma. Z analýzy společnosti CzechTourism vyplývá, ţe s kaţdým dětským návštěvníkem do zoo přijde 2,5 dospělého. [31] Díky blízkosti nabízeného produktu, lze tento trend předpokládat i na farmě. Cena za vstup s průvodcem by měla být o 10 aţ 20 Kč vyšší za dospělou osobu. Výjimku z tohoto ceníku budou tvořit školní skupinové zájezdy, kdy cena programu pro dítě bude k jednání, doporučená cena je 50 Kč, jeden pedagogický doprovod zdarma na kaţdých deset dětí. Ceny se budou domlouvat jednotlivě v závislosti na údajích o skupině. Skupina s mladšími dětmi bude platit méně, neţ skupina starších. Výjimku budou tvořit skupiny dětí s handicapem, které budou mít vstup zdarma.
27
Po rozhovoru autorky s majiteli se v prvních měsících provozu bude vybírat pouze vstupné dobrovolné. Takovýmto způsobem se dá snadno zjistit cena, jakou jsou ochotni návštěvníci zaplatit. V závislosti na tom tedy přizpůsobí cenovou strategii. Produkt, který mohou zákazníci vyuţít, je jízda na poníkovi, vyvedení ovcí na pastvu a dojení koz. Cena za 10 minut jízdy na poníkovi bude stanovena na 30 Kč. Cena za vyvedení ovcí na pastvu by byla stanovena na 20 Kč, dojení koz pak na 50 Kč. V závislosti na poptávce se však můţou ceny změnit.
4.3. Place – distribuce Jelikoţ je produkt vázán na místo, kde je spotřebováván, distribuce bude probíhat zejména vlastními silami a to prodejem vstupenek v areálu. U takovéhoto typu atraktivity neexistuje příliš mnoho forem distribuce. Farma můţe spolupracovat s cestovními kancelářemi a agenturami, které zajišťují jednodenní výlety pro mateřské a základní školy. Vstupenka by tedy byla zahrnuta v ceně balíčku, který zahrnuje i dopravu.
4.4. Promotion – propagace Pro návrh formy propagace je vhodné nejdříve nápady porovnat se statistickými údaji, které jsou k dispozici. Turistická informační centra se kaţdým rokem stávají méně častým informačním zdrojem16, v roce 2011 vyuţilo turistická informační centra pouze 26% obyvatelstva České republiky účastnící se domácího cestovního ruchu, z toho 11% pouze částečně. Stejně tak propagační materiály, prospekty, průvodci apod. jsou čím dál tím méně vyhledávaným zdrojem informací. 17 Hlavní roli mají stále informace od příbuzných a známých a internet, kde čím dál tím více lidí – v roce 2011 65% – získává informace [32] Propagace bude tedy zajišťována zejména prostřednictvím internetu a to vyuţitím inzerce na webových stránkách a sociálních sítích. Pomocí jednoduchých papírových
16
Turistická informační centra byla pouţívána 33% lidmi v roce 2010 jako zdroj informací, v roce 2011 uţ jen 26%. [32] 17 V roce 2011 pouze 31% procent lidí vyhledává informace v těchto zdrojích.
28
letáku se bude farma snaţit oslovit návštěvníky místních turistických informačních center. Postupem času farma zanalyzuje, který typ propagace je pro ni nejpřínosnější a touto cestou se vydá. Jednou ze základních věcí, kterou je potřeba zrealizovat, je zaloţení vlastních webových stránek, které farma prozatím nemá. Mezi volné domény, které by byly vhodné, patří: www.farma-zajicek.cz, www.farma-zajicek.eu a www.farmazajicek.cz.
18
Stránky
budou, kvůli úspoře, vytvořeny dcerou majitelů, Karolínou Zdenkovou. Důleţitým faktorem při tvorbě webových stránek je správné zadání klíčových slov, jelikoţ nejvíce vyuţívány v prostoru internetu jsou vyhledávače. [32] Na internetových stránkách budou zájemci o návštěvu informováni o: otevírací době, vstupném, kontaktech a stavu zvířat – jmenovitě i ilustrativně. V dnešní době je v oblasti webových stránek důleţité vizuální zpracování. Jako moţný příklad, čeho se vyvarovat při tvorbě webových stránek, mohou slouţit webové stránky konkurenčního subjektu – Minifarmy Dlouhá louka. Autorka doporučuje zaloţit farmě Zajíček profil na sociální síti Facebook. Na této stránce budou pravidelně zveřejňovány novinky na farmě. Farma se bude zajisté propagovat na internetových portálech, zejména pak portálech pro turisty. Farma by se měla zařadit do katalogů na www.seznam.cz a www.centrum.cz, ostatní české katalogové stránky jsou méně důleţité. [33] Dále je vhodné zařadit farmu na mapové portály: mapy.cz, maps.google.cz. Z jedněch nejdůleţitějších portálů zabývajících se cestovním ruchem povaţuje autorka www.kudyznudy.cz. Jelikoţ se na tomto serveru v sekci venkovské turistiky v Severozápadních Čechách k 1. 4. 2013 nalézá pouze 12 objektů, je pro farmu Zajíček jasný signál nízkého počtu konkurenčních alternativ, coţ zvyšuje moţnost prosazení. Dále by farma ráda podpořila předávání informací lidmi mezi sebou. Tato forma propagace se jiţ sama vytvořila, je však potřeba ji podpořit. Bylo by dobré lidem poskytovat pravidelný přísun informací, které by mohly dále rozvíjet. Podporou by se 18
Stav domén byl zjištěn na webu wwwdomenovecentrum.cz 1. 4. 2013.
29
mohly stát místní deníky a rádia. Je také s jistotou zapotřebí vytvořit fam trip natolik zajímavý, aby následně otisknuté články přesvědčili lidi stát se návštěvníky. Jelikoţ se farma zabývá především návštěvníky z blízkého okolí, domnívá se autorka, ţe pro farmu Zajíček prozatím není rentabilní vytvářet tištěnou formu propagace ve velkém. Jediná vyuţitelná forma tištěné propagace pro účely této farmy jsou vizitky. A také jednoduché propagační letáčky umístěné v místních informačních centrech – v Ústí nad Labem, Děčíně a Hřensku, kde zaujmou návštěvníky primárních atraktivit cestovního ruchu. Kalendáře či pexesa formou suvenýru budou jistě farmu také propagovat, ale díky tomu, ţe za ně návštěvník zaplatí, nejedná se o přímou propagaci. V okolí farmy budou umístěny informativní cedule. Ty budou sloţit spíše k navigaci. Avšak na hlavní silnici vedoucí z Ústí nad Labem do Děčína a dále do Německa bude umístěna větší informativní cedule určená motoristům, která by měla upoutat pozornost a správně navigovat do cíle. Dalším úkolem poutače je, aby zajistil snadnou zapamatovatelnost názvu webových stránek a následně i jejich návštěvu.
4.5. People – lidé Tento marketingový nástroj lze rozdělit na dvě části – zaměstnanci a klienti. Jelikoţ klientům se podrobně věnuje kapitola 3.5.2, tato kapitola se jimi zabývat jiţ nebude. Farma Zajíček funguje a fungovat bude pouze se zapojením sil všech členů rodiny. Rodinní příslušníci se budou podílet jak na dalším rozšiřování farmy, tak na péči o zvířata a návštěvníky. V letních měsících, kdy bude zajisté o farmu největší zájem, můţe i autorka navštěvovat farmu častěji a pomáhat s péčí o návštěvníky například formou dotazování a následného vyhodnocování.
4.6. Partnership - spolupráce Farma současně spolupracuje s několika subjekty, které jí poskytují odpad – defektní produkty – z výroby potravin, které slouţí jako krmivo. Také spolupracuje s místními obyvateli. Ti jí poskytují skořápky od vajec, které slouţí jako zdroj vápníku jak exotickému ptactvu, tak drůbeţi. 30
Farma by ráda navázala kontakt se základními školami v Děčíně a Ústí nad Labem. Ráda by zapojila ţáky do soutěţe o ceny podobné sběru papíru. V tomto případě by se však jednalo o sběr tvrdého chleba. Ti, kteří by nasbírali chleba nejvíce, by měli vstup pro rodinu na farmu zdarma plus další malé ceny. Farmy by se měla snaţit uzavřít partnerství s ostatními subjekty poskytujícími sluţby cestovního ruchu. Jednalo by se například o vzájemnou reklamu umístěnou v areálech, či zmínka pracovníků o partnerském objektu. Farma se pokusí navázat kontakt s informačními centry v okolí, aby mohla umístnit své letáčky v jejich prostorách. Farma dlouhodobě spolupracuje s veterinárním lékařem a zvaţuje spolupráci s Českým svazem chovatelů okrasného a exotického ptactva a Svazem chovatelů ovcí a koz, konkrétně s chovatelským klubem kamerunských ovcí.
4.7. Packaging - balíčky služeb V podobných zařízeních jako je farma Zajíček, je velmi sloţité vytvořit nějaký balíček. Dalo by se říci, ţe produkt „Návštěva“ jiţ balíčkem je. Zahrnuje totiţ prohlídku zvířat, informace o nich, moţnost jejich krmení a kontaktování. Majitelé farmy uvaţují, ţe by zde vybudovali časem i pension. Pokud by se tato myšlenka uskutečnila, moţnosti tvorby balíčků by se zajisté zvětšily.
4.8. Programming – programování Jelikoţ bude farma otevřena pouze v období letních měsíců, přibliţně od května do října, z důvodu zazimování zvířat, nepatří v tomto případě programová specifikace k důleţitým nástrojům marketingového mixu. Návštěvnost se po tuto dobu očekává rovnoměrná a konání akcí je nad personální moţnosti.
31
5. Financování Financování je jedním ze základních stavebních kamenů kaţdého projektu.
5.1. Analýza nákladů Náklady na provoz farmy, bez ohledu na to, zda bude zpřístupněna veřejnosti či ne, jsou uvedeny v tabulce 2 v první části. Tyto náklady se nebudou započítávat nijak do nákladů (uvedených v druhé části téţe tabulky), které jsou přímo spojené s vedlejší činností farmy, a to otevření farmy návštěvníkům. Tabulka 2: Náklady
Náklady na provoz farmy v Kč ročně Náklady celkem 113 856 Materiál a energie 50 500 Krmení a léčiva 30 000 Zrní 25 000 Seno, pečivo 3 000 Vitamíny, léčiva 2 000 Pracovní pomůcky 2 000 Palivové dřevo 10 000 Kancelářské potřeby 2 500 Materiál k opravám 6 000 Energie 15 000 Sluţby 19 700 Paušál za telefon 12 000 Internet 5 600 Veterinární sluţby 2 100 19 Odvody státu 43 656 Zdravotní pojištění 20 976 Sociální pojištění 22 680
Náklady Náklady spojené s návštěvníky v Kč 1. měsíc ročně Náklady celkem 21 899 4 730 8 000 Informační systém na farmě 7 500 Informační cedulky 500 Mapy objektu k zapůjčení 2 000 Navigační cedulky 4 000 Informační cedule na hlavní silnici 230 230 Web hosting 239 Doména - cz 8 400 Sedlo na poníka (4x) Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem Bezpečnostní opatření Parkovací prostory Údrţba zeleně
250 3 000 4 680 2 500 - 1 500
Zdroj: práce autorky
Počáteční náklady spojené s otevřením farmy veřejnosti jsou ve výši zhruba 22 000 Kč. Jelikoţ se zatím nepočítá s ţádnou nákladnou propagací, do celkových ročních nákladu
19
Minimální odvody za jednu osobu pro rok 2013.
32
lze započítat pouze náklady za hosting webových stránek, pojištění a udrţbu zeleně, případně opravy informačního a navigačního systému.
5.2. Analýza výnosů Z analýzy návštěvnosti podobných subjektů a z dřívějších zkušeností majitelů farmy se dá očekávat, ţe na farmu v prvním roce provozu zavítá průměrně 100 návštěvníků za měsíc. Pokud se bude na dva dospělé – matku a otce – počítat 1,5 dítěte, vychází 57 platících zákazníků. Vzhledem k tomu, ţe ještě není pevně stanovena cena, započítáme cenu niţší, tedy 40 Kč za dospělou osobu. Celkové výnosy za návštěvnost jednotlivců vychází na 13 680 Kč. Za jeden měsíc lze očekávat přibliţně 6 skupin školních výletů. Jedna skupina se ve většině případů sestává z 20 platících členů, z nichţ kaţdý platí 50 Kč. Při započítání letních prázdnin výnosy činí 24 000 Kč. Pokud bude mít zájem o jízdu na poníkovi 80% dětí, které navštíví farmu s rodiči a kaţdé z nich se na poníkovi povozí minimálně 10 minut, měsíční příjem bude činit 1 020 Kč. Celkem za sezónu tedy 6 120 Kč. Tabulka 3: Předpokládané výnosy za první sezónu v Kč
Výnosy Výnosy celkem Návštěvy jednotlivců Návštěvy organizovaných skupin Jízdy na poníkovy
43 800 13 680 24 000 6 120
Zdroj: práce autorky
Z tabulky 3 plyne, ţe celkové výnosy budou činit 43 800 Kč, ve výnosech nejsou započítané prodané suvenýry a občerstvení, jelikoţ určit předpokládaný výnos z jejich prodeje je téměř nemoţné. Nejsou zde také započítány výnosy v situacích, kdy se návštěvníci vrátí na farmu, aby zakoupili papouška či králíka, protoţe se jim při návštěvě zalíbil. Tento výnos by však měl být také započítán mezi výnosy, které jsou spojené s otevřením farmy pro veřejnost.
33
5.3. Způsob financování Náklady na vytvoření sekundární aktivity na farmě nejsou příliš vysoké. Jak bylo detailně popsáno v předchozích dvou podkapitolách, výnosy převyšují počáteční náklady jiţ v prvním roce aţ dvojnásobně. Majitelé počítají s tím, ţe celý projekt v takovéto podobě budou financovat z vlastních zdrojů. V případě rozšíření projektu, majitelé předem odmítají vyuţití cizích zdrojů ve formě úvěru. Pokud by chtěla farma vyuţít dotace z Regionálního operačního programu Severozápad, musela by přehodnotit celý projekt v podobě výrazného navýšení počátečních nákladů. Minimální výše celkových výdajů na projekt v oblasti cestovního ruchu na budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR je 5 milionů Kč. Pokud by farma chtěla ţádat o podporu v marketingu, tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu, minimální výdaje musí být 1 milion Kč. Je nutné brát v úvahu fakt, ţe tato podoba regionálního operačního programu rokem 2013 končí a detailnější podoba těchto programů od roku 2014 není ještě známá.20 Dalším problémem v tomto programu je nedávné pozastavení proplácení dotací a také předkládání nových projektů. [34] Farma můţe uvaţovat o čerpání dotací v rámci opatření 1.3 Podpora cestovního ruchu prioritní osy III Programu rozvoje venkova ČR. Farma splňuje veškeré podmínky, které jsou k tomuto opatření stanoveny. Nachází se v obci do 2 000 obyvatel a má kratší neţ dvouletou historii v podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ovšem i tak by musel být projekt rozšířen například o dětské hřiště, lanové centrum či rozšíření parkovací plochy, jelikoţ minimální výdaje jsou 50 000 Kč na projekt a dotace činí u malých podniků 60%. Podrobný přehled, na co lze dotace čerpat je uveden v Příloze 5 na straně XIV. Uzávěrka pro podání ţádosti pro opatření III.1.3 bývá v květnu.
20
Dostupné informace ke dni 2. 4. 2013
34
6. Předpoklady úspěšnosti a rizika projektu 6.1. SWOT analýza Za pomoci SWOT analýzy bude moci farma lépe zhodnotit své přednosti a slabiny. Farma by měla v marketingu vyzdvihnout své silné stránky a pokusit se zúţit stránky slabé.
6.1.1. Silné stránky (Strengths)
Rozmanitost chovaných druhů
Dlouhá historie a tradice farmy
Dobré jméno
Finanční stabilita, nezadluţenost
Dobře dostupná lokalita
Rodinná atmosféra
Nedávná renovace voliér
6.1.2. Slabé stránky (Weaknesses)
Menší prostory
Rozprostření voliér a výběhů
Infrastruktura uvnitř farmy
Úzký segment vybraných návštěvníků
Absence jakékoli propagace
Nedostatečný systém navigace k farmě
Sezónní charakter
6.1.3. Příležitosti (Opportunities)
Rozšíření modře značené pěší trasy pro cyklisty
Propagace modře značené pěší trasy
Rozšíření zázemí
35
Sponzoři
Spolupráce se vzdělávacími institucemi (např. střední veterinární školy, střední školy s oborem chovatelství či vysoké školy s oborem veterinárním a zemědělském)
6.1.4. Hrozby (Threats)
Škůdci
Nemoci
Nepřízeň počasí
Přístup obyvatel sousedících s farmou
Vstup nových konkurentů
Ne zcela příznivý demografický vývoj
Sníţená poptávka po venkovském cestovním ruchu
6.2. Analýza rizik Rizika se dají dělit na dva moţné druhy. Jedná se o rizika interní, které farma můţe ovlivnit. A dále pak rizika externí, v jejíchţ případě není v moţnostech farmy je ovlivnit. Mezi rizika, která lze ovlivnit, patří veškeré působení farmy. Špatná rozhodnutí, přístup k zákazníkům, ale také výběr zvířat, která se budou moci kontaktovat, patří mezi rizika, která farma můţe ovlivnit a měla by se je snaţit potlačovat. Přístup k zákazníkům lze měnit podle toho, jakou zpětnou vazbu farma od návštěvníků obdrţí. Správný výběr zvířat závisí na dlouhodobém pozorování chování jednotlivců. Autorka se domnívá, ţe v tomto ohledu nebudou mít majitelé problémy. Mezi rizika, která lze pouze částečně ovlivnit, patří nemoci a zranění zvířat. Farma proto nepovolí vstup se psy a dalšími domácími mazlíčky, ač sama jednoho psa na farmě má. Tímto opatřením se sníţí moţné veterinární problémy a zranění jak zvířat na farmě, tak domácích mazlíčků. Dalším důvodem je rozruch, který by domácí mazlíčci mohli svou přítomností mezi exotickým ptactvem způsobit. 36
Existují také rizika, která není moţné ovlivnit vůbec. Patří mezi ně legislativní změny a ekonomická situace země. Jistým rizikem se můţe stát i růst ekonomiky. Díky tomu, ţe hospodářská krize vedla ke sníţení počtu zahraničních výjezdů českých turistů a růstu počtu cest domácích, nastavila pro farmu výhodný trend. Růst ekonomiky můţe tedy způsobit oslabení poptávky na domácím cestovním trhu.
6.3. Vize do budoucna Do budoucna by farma ráda rozšířila chované počty a druhy zvířat a území, na kterém je chová. Dále také majitelé stále intenzivněji přemýšlí o vybudování pensionu v blízkosti farmy, díky čemuţ by se farma stala součástí agroturistiky. Tento krok je však závaţným rozhodnutím a také velkou změnou.
37
Závěr Cílem bakalářské práce bylo vytvořit studii, která bude především podkladem pro vytvoření podnikatelského plánu. Pro zhodnocení podnikatelského záměru zvířecí farmy Zajíček je nutné znát mnoho parametrů, které ekonomickou vhodnost vytvoření a provozu farmy významně ovlivňují. Na základě zpracovaného marketingového mixu, se jeví nejlepším záţitkem na farmě kontakt s ručně odchovaným exotickým ptactvem a jízda na poníkovi. Nejlepším způsobem propagace farmy je pouţití vlastních webových stránek a turistických portálů. Nejjednodušším způsob dalšího zviditelnění jsou správně umístěné směrové ukazatelé v blízkosti farmy. K zhodnocení úspěšnosti autorka pouţila analýzu nákladů, výnosů, SWOT analýzu a analýzu rizik. Počáteční náklady na otevření farmy činí 22 000 Kč. Z analýzy nákladů a výnosů dále také vyplívá, ţe plánované výnosy překračují plánované náklady na provoz farmy zhruba o 39 000 Kč ročně. Z toho je zřejmé, ţe počáteční náklady se zaplatí jiţ v prvním roce provozu. Díky této analýze lze povaţovat projekt za rentabilní. Čerpání z regionálního operačního programu Severozápad není bohuţel moţné. Další moţnost financování za podpory vyuţití dotace v rámci opatření Podpory cestovního ruchu v prioritní ose Programu rozvoje venkova ČR by byla moţná za předpokladu zvýšení rozpočtu na investici v minimální výši 50 000 Kč. Z toho důvodu by autorka investorům doporučila rozšířit projekt o dětské hřiště a větší parkovací plochu, včetně speciálního parkování pro kola. Z provedené SWOT analýzy a analýzy rizik plyne, ţe návrh projektu není ve své podstatě špatný. Slabé stránky a případné hrozby budou majiteli brány na vědomí, coţ umoţní skutečný rozvoj projektu. Největším rizikem na této konkrétní farmě se ukazuje moţná budoucí nákaza, která by mohla přerůst v epidemii. A to nejvíce mezi exotickým ptactvem.
38
Majitelé farmy se po přečtení této studie jednomyslně usnesli, ţe není třeba vytvářet detailní podnikatelský plán. Další přínos této práce pro majitele spočívá ve změně přístupu k realizaci projektu. Počáteční obavy z administrativní a ekonomické náročnosti projektu z větší části opadly. Tuto práci shledávají jako dostatečný podklad k uskutečnění jejich projektu.
39
Seznam použité literatury Tištěné dokumenty [2]. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové : Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 2008. str. 298. ISBN 978-80-7041-658-7. [3]. INDROVÁ, Jarmila, a další, a další. Cestovní ruch (základy). 2. přeprac. vydání. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2009. str. 122. ISBN 978-80-245-1569-4. [5]. RYGLOVÁ, Kateřina, BURIAN, Michal a VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch - podnikatelské principy a přiležitosti v praxi. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 216. ISBN 978-80-247-4039-3. [4]. Kol. autorů, Katedra cestovního ruchu, VŠE Praha. Venkovský cestovní ruch jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. str. 123. Dostupné také z:
. ISBN 80-245-1159-2. [6]. GALVASOVÁ, Iva, a další, a další. Průmysl cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. str. 264. Dostupné také z: . ISBN 978-8087147-06-1. [8]. KISLING, Vernon N. Zoo and aquarium history: ancient animal collections to zoological gardens. Boca Raton : CRC Press, 2001. str. 415. ISBN 0-8493-2100-X. [9]. JANDA, Jiří. Zvěřince asijské a řecké. Venkov. 2. Březen 1930. str 4 - 5. [10]. Zoologická zahrada hl. m. Prahy. Z historie zoologických zahrad. [editor] Romana Anděrová. Trojský koník. 2006, 2, str. 41.
40
[11]. VESELOVSKÝ, Zdeněk. Zoologické zahrady a jejich budoucnost. Živa, časopis pro biologickou práci. Září 1976, Sv. XXIV, 5. [12]. JIROUŠEK, Vladislav T. et al. Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti. Praha : Ministerstvo ţivotního prostředí, 2005. str. 52. ISBN 80-7212-362-9. [13]. KILEY-WORTHINGTON, Dr. Marthe. Animals in Circuses and Zoos: Chiron's World? Second impression. Essex : Little Eco-Farms Publishing, 1995. str. 240. ISBN 1-872904-02-5. [19]. STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. Praha : Profi Press, 2005. str. 65. ISBN 80-86726-14-2. [20]. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 3. vyd. Ostrava : KEY Publishing, 2009. str. 210. ISBN 978-80-7418-028-6. [23]. SRPOVÁ, Jitka, a další, a další. Podnikatelský plán a strategie. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 200. ISBN 978-80-247-4103-1. [24]. VEBER, Jaromír a SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualizované a dopl. vyd. Praha : Grada Publishing, 2012. str. 336. ISBN 978-80247-4520-6. [28]. PALÁTKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2006. str. 341. Dostupné také v sluţbě Books Google: . ISBN 80-247-1014-5. [29]. Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze. Cestovní ruch pro všechny. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. str. 90. Dostupné také z: . ISBN 978-80-7399-407-05.
41
[36]. ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha : Linde Praha, 2012. str. 768. ISBN 97880-7201-880-2. [37]. HISRICH, Robert D. a PETERS, Michael P. Založení a řízení nového podniku. [překl.] Stanislav Spanilý, David Volný a Veronika Dobešová. Z 2. vyd. amerického originálu. Praha : Victoria Publishing, 1996. str. 502. ISBN 80-85865-07-6.
Elektronické dokumenty [1]. European Commission. Tourism trends. eurostat. [Online] Září 2012. [Citace: 1. Květen 2013.] Dostupné z: . [7]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Zvláště chráněná území (§14). [Online] [Citace: 28. Březen 2013.] Dostupné z: . [14]. Zoologická zahrada hl. m. Prahy. Návrat koně Převalského do přírody. Zoo Praha. [Online] [Citace: 5. Únor 2013.] Dostupné z: . [15]. Zoo Dvůr Králové. Poslání zoo. Zoo Dvůr Králové. [Online] [Citace: 5. Březen 2013.] Dostupné z: . [16]. Ministerstvo životního prostředí. Seznam zoologických zahrad s licencí. Informace o zoologických zahradách. [Online] [Citace: 31. Březen 2013.] Dostupné z: . [17]. Oddělení výzkumů a analýz, CzechTourism. Návštěvnost turistických cílů v ČR 2011. Databáze výzkumů a analýz agentury CzechTourism. [Online] Říjen 2012. [Citace: 5. Březen 2013.] Dostupné z: .
42
[18]. KLOUČKOVÁ, Marta. Agroturismus. Arts Lexicon. [Online] 29. Květen 2012. [Citace: 5. Březen 2013.] Dostupné z: . [21]. Anon. Dovolená na farmě? Česko se učí od alpských zemí. Lidovky.cz. [Online] 17. Říjen 2012. [Citace: 5. Březen 2013.] Dostupné z: . ISSN 1213-1385. [22]. Městské lesy. Lesní zookoutky. Lesy hl. m. Prahy. [Online] 2013. [Citace: 21. Duben 2013.] Dostupné z: . [25]. HLINKOVÁ, Michaela. Zvířecí farmu hlídají papoušci. naše děčínsko. [Online] 5. Duben 2012. [Citace: 24. Březen 2013.] Dostupné z: . [26]. KOSTÍK, Radim. Zvíře jako původce škody. [Online] [Citace: 18. Duben 2013.] Dostupné z: . [27]. GfK. Monitoring návštěvníku v turistickém regionu Severozápadní Čechy. Databáze výzkumů a analýz agentury CzechTourism. [Online] 2007. [Citace: 20. Duben 2013.] Dostupné z: . [30]. STEM/MARK. Domácí cestovní ruch v České republice. Databáze výzkumů a analýz agentury Czechtourism. [Online] Duben 2004. [Citace: 20. Duben 2013.] Dostupné z: .
43
[31]. Prestima. Průzkum návštěvnosti zoologických zahrad. Výzkumy CzechTourism. [Online] 2012. [Citace: 1. Duben 2013.] Dostupné z: . [32]. Ipsos Tambor. Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch : Vyhodnocení etapy léto 2011. Databáze výzkumů a analýz agentury CzechTourism. [Online] 3. Listopad 2011. [Citace: 20. Duben 2013.] Dostupné z: . [34]. ROP Severozápad. Vyjádření k pozastavení proplácení z ROP Severozápad. ROP Severozápad. [Online] 2012. [Citace: 2. Únor 2013.] Dostupné z: . [35]. ZÍCHA, Ondřej a kol., a. BioLib.cz. [Online] 21. Leden 2009. [Citace: 25. Březen 2013.] Dostupné z: . [39]. Český statistický úřad. Češi třídí odpad stále intenzivněji. [Online] 20. Srpen 2012. [Citace: 27. Únor 2013.] Dostupné z: . [40]. Ministerstvo zemědělství. Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova platné pro 17. kolo příjmu ţádostí. eAGRI Dotace. [Online] 22. Srpen 2012. [Citace: 2. Duben 2013.] Dostupné z: .
44
[41]. Ministerstvo zemědělství. Stručný přehled právních předpisů k ochraně zvířat stav ke dni 14. 2. 2011. eagri.cz. [Online] 25. Únor 2011. [Citace: 3. Květen 2013.] Dostupné z: .
Ostatní zdroje [38]. ČESKO. Zákon č. 162/2003 Sb. ze dne 18. dubna 2003 o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). Sbírka zákonů České Republiky. 2003. str. 14. Dostupné také z: .
45
Seznam příloh Příloha 1–mapy .................................................................................................................. I Příloha 2–ilustrace .......................................................................................................... III Příloha 3–seznam chovaných druhů exotického ptactva ............................................. VIII Příloha 4–seznam zákonů zabývajících se chovem zvířat ............................................... X Příloha 5–seznam nákladů, na které lze čerpat dotace z Programu rozvoje venkova. XIV
46
Příloha 1 - mapy Mapa 1: Umístění farmy Zajíček
Farma Zajíček Zdroj: www.mapy.cz, práce autora
I
Mapa 2: Plánek farmy
Legenda:
Zdroj: práce autora
II
Příloha 2 – ilustrace Obrázek 1: Ţirafa, dar od místokrále Egypta, dovezena do Schönbrunnu roku 1828.
Zdroj: Bildarchiv der Österreichischen Nationalbibliothek, Vídeň
Obrázek 2: Území palearktu
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ecozone_Palearctic.svg
III
Obrázek 3 Ara ararauna (v popředí)
Zdroj: autor
Obrázek 4: Ara zelenokřídlý
Zdroj: http://www.naturephoto.cz/img/fotobanka/09-2009-9791.jpg
IV
Obrázek 5: Ovce kamerunská s jehňaty
Zdroj: http://www.agropress.cz/img/ovce_kozy/plemena_ovci/Kamerunsk%C3%A1%20ovce/kamerunska_ovce 2_600.jpg
Obrázek 6: Kůzlata koz kamerůnských
Zdroj: http://g.denik.cz/43/d9/koza-kamerunska-zoo-7_denik-1024.jpg
V
Obrázek 7: Jelen evropský
Zdroj: http://www.fotoaparat.cz/g/09/10/10/668319_39912.jpg Obrázek 8: Skotský náhorní skot
Zdroj: Ing. Miroslav Heráň
VI
Obrázek 9: Minishetlend pony - velikost dospělého jedince
Zdroj: http://www.shetland.cz/schshp/startfotos/september2010.jpg
VII
Příloha 3 – seznam chovaných druhů exotického ptactva 1) alexandr čínský 2) alexandr malý 3) alexandr růţový (vousatý) 4) alexandr šedý (holubí) 5) alexandr velký 6) amazoňan modročelý 7) amazoňan venezuelský 8) amazoňan ţlutolící 9) andulka vlnkovaná 10) ara ararauna 11) ara marakána 12) ara zelenokřídlý 13) aratinga jenday 14) aratinga nandaj 15) aratinga zlatý (sluneční) 16) barnard červenočelý 17) barnard límcový celozelený (včetně modré mutace) 18) barnard límcový jiţní 19) kakadu růţový 20) kakarik červenočelý 21) korela chocholatá 22) mníšek zelený (modrá mutace) 23) papoušek amboinský 24) papoušek červenokřídlý 25) papoušek horský
VIII
26) papoušek královský 27) papoušek mayerův 28) papoušek nádherný 29) papoušek patagonský 30) papoušek senegalský 31) rosela penantova (mutace modrá a modrá straka) 32) rosela pestrá červená 33) ţako kongo
IX
Příloha 4 – seznam zákonů zabývajících se chovem zvířat21 Přímá ochrana zvířat proti týrání je obsažena v těchto právních předpisech: zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a vyuţití pokusných zvířat, ve znění vyhlášky č. 39/2009 Sb., vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb., vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při poráţení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění vyhlášky č. 424/2005 Sb., vyhláška č. 346/2006 Sb., o stanovení bliţších podmínek chovu a drezúry zvířat, vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyţadujících zvláštní péči, vyhláška č. 3/2009 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání, vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu, vyhláška č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu (účinnost od 7. 5. 2010), vyhláška č. 128/2010 Sb., o způsobilosti k označování psů tetováním (účinnost od 21. 5. 2010), zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. (účinnost od 1. 1. 2010). Vzhledem k tomu, že je Česká republika členem Evropské Unie, je v rámci přímé ochrany zvířat nutno dodržovat také nařízení EU: nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1040/2003 ze dne 11. června 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/97, pokud jde o pouţití míst zastávek, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování, zda jsou dodrţovány právní předpisy o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých ţivotních podmínkách zvířat, 21
Celý obsah přílohy převzat z: [41]
X
nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (nařízení nabude účinnost dne 1. 1. 2013).
Nepřímá ochrana zvířat je obsažena především v následujících právních předpisech: Zdraví zvířat – veterinární péče: zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichţ produkty jsou určeny k výţivě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něţ by ţivočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb., vyhlášky č. 375/2006 Sb. a vyhlášky č. 129/2009 Sb., vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění vyhlášky č. 610/2004 Sb., vyhlášky č. 330/2005 Sb., vyhlášky č. 8/2007 Sb., vyhlášky č. 134/2007 Sb., vyhlášky č. 21/2009 Sb. a vyhlášky č. 168/2010 Sb., vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, ve znění vyhlášky č. 164/2005 Sb., vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb., vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních poţadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb. a vyhlášky č. 156/2006 Sb., vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat, vyhláška č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., vyhláška č. 610/2004 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech a o změně vyhlášky č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností,
XI
vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických poţadavků pro některé potravinářské podniky, v nichţ se zachází se ţivočišnými produkty, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Chov zvířat: zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 447/2006 Sb., o genetických zdrojích zvířat, vyhláška č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení plemenářského zákona, vyhláška č. 370/2006 Sb., o odborných kurzech k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství, vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických poţadavcích na stavby, nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. Krmiva: zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 415/2009 Sb., o stanovení poţadavků na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. Podnikání - obchod se zvířaty a jejich drezúra: zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ţivností. Česká republika je smluvní stranou následujících dohod Rady Evropy a smluv: Protokol týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu k Evropské dohodě zakládající přidruţení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, č. 200/1998 Sb., Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmovém chovu, č. 19/2000 Sb. m. s.,
XII
Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě, č. 20/2000 Sb. m. s., Evropská dohoda o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, č. 21/2000 Sb. m. s., Evropská dohoda o ochraně jatečných zvířat, č. 114/2003 Sb. m. s., Evropská dohoda o ochraně obratlovců pouţívaných pro pokusné a jiné vědecké účely, č. 116/2003 Sb. m. s., Protokol o změně Evropské dohody o ochraně obratlovců pouţívaných pro pokusné a jiné vědecké účely, č. 118/2006 Sb. m. s.
XIII
Příloha 5 – seznam nákladů, na které lze čerpat dotace z Programu rozvoje venkova 22 Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje, jak jsou definovány v kapitole 1 Obecných podmínek (nevztahuje se na financování formou leasingu).
22
náklady na výstavbu malokapacitního ubytovacího či stravovacího zařízení, náklady na modernizaci, rekonstrukci či přestavbu malokapacitního ubytovacího či stravovacího zařízení: ubytovací jednotky, vnitřní komunikace, společenské prostory, kuchyň, jídelna, zázemí pro výrobu a skladování, zázemí pro zaměstnance (např. šatna, sociální zařízení, apod.), garáţe, základní wellness (vířivka, sauna, pára) (stavební materiál, stavební práce, bourací práce, technická infrastruktura včetně přípojek, technická zařízení staveb) náklady na výstavbu půjčovny sportovních potřeb, náklady na modernizaci, rekonstrukci či přestavbu půjčovny sportovních potřeb včetně nezbytného zázemí pro zaměstnance - např. půjčovny kol, lodí, lyţařského vybavení, atd. (stavební materiál, stavební práce, bourací práce, technická infrastruktura včetně přípojek, technická zařízení staveb) náklady na výstavbu sportovních zařízení, náklady na modernizaci, rekonstrukci či přestavbu sportovních zařízení v areálech jak vnitřních tak venkovních včetně oplocení a nezbytného zázemí pro zaměstnance – např. hřiště, koupaliště, jízdárna, hippostanice11 atd. (nejedná se o aquaparky a lázně) (stavební materiál, stavební práce, bourací práce, technická infrastruktura včetně přípojek, technická zařízení staveb) nákup vybavení pro malokapacitní ubytovací nebo stravovací zařízení (nábytek, kuchyňské vybavení, elektrické spotřebiče) nákup vybavení a sportovních potřeb pro půjčovny sportovních potřeb a pro sportovní zařízení náklady na výstavbu odstavných stání (parkovací místa, stání pro karavany), úpravu povrchů, osvětlení a oplocení v areálu malokapacitního ubytovacího zařízení, náklady na výstavbu příjezdové cesty náklady na výstavbu poţárních nádrţí v areálu malokapacitního ubytovacího nebo stravovacího zařízení - do objemu 10 m3 nákup a výsadba doprovodné zeleně v souvislosti s projektem nákup nezbytné výpočetní techniky v souvislosti s projektem (hardware, software) nákup staveb v souvislosti s projektem do 10 % z výdajů, ze kterých je stanovena dotace na projekt (částka výdajů, ze kterých je stanovena dotace, vyplývá ze znaleckého posudku, který ţadatel dokládá jako povinnou přílohu; pokud při podání Ţádosti o proplacení budou doloţeny účetní/daňové doklady a kupní smlouvy na niţší částku neţ je částka uvedená ve znaleckém posudku, bude proplacena niţší částka) v případě, ţe se jedná o nákup samostatné stavby/pozemku, musí být vyjasněn vztah k pozemku, na němţ stavba stojí/ke stavbám, které se případně na pozemku
Celý obsah přílohy převzat z: [40]
XIV
nacházejí (v souladu s bodem 6 kapitoly 9. Další podmínky, Podmínky pro záměr b) ubytování, sport) dotaci nelze vyuţít na nákup spoluvlastnických podílů, vyjma případů, kdy se takto nakoupená nemovitost stane po uskutečnění tohoto nákupu výlučným vlastnictvím ţadatele nákup pozemků v souvislosti s projektem do 10 % z výdajů, ze kterých je stanovena dotace (částka výdajů, ze kterých je stanovena dotace, vyplývá ze znaleckého posudku, který ţadatel předkládá jako povinnou přílohu; pokud při podání Ţádosti o proplacení budou doloţeny účetní/daňové doklady a kupní smlouvy na niţší částku neţ je částka uvedená ve znaleckém posudku, bude proplacena niţší částka) projektová dokumentace: zadávací řízení technická dokumentace: dokumentace pro provádění staveb, výkaz výměr a poloţkový rozpočet na stavební práce, stavební dozor, technický dozor stavebníka, autorský dozor projektanta, dokumentace skutečného provedení stavby po dokončení stavby
XV
