Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území identifikace nároků a přínosů

Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území – identifikace nároků a přínosů

A4 Shrnutí vhodných plavidel pro rekreační pobytovou turistiku na vodě

CityPlan spol. s r.o. Jindřišská 17, Praha1 tel: 221 184 304 listopad-prosinec 2004

CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

[email protected], www.cityplan.cz

Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území – identifikace nároků a přínosů

Zhotovitel:

CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel.: 221 184 304, 221 184 306, fax: 224 922 072 [email protected], www.cityplan.cz V Praze, listopad, prosinec 2004 Zpracoval: Ing. Jiří Landa Ing. Lubomír Tříska Ing. Petra Novotná

1



A4: Shrnutí vhodných plavidel pro rekreační pobytovou turistiku na vodě

2



Obsah: 1.

ÚVOD __________________________________________________________ 5

2.

VLTAVSKÁ VODNÍ KASKÁDA ______________________________________ 6

3.

OBECNĚ O PLAVIDLECH __________________________________________ 8 3.1. LEGISLATIVA .....................................................................................................................8 3.1.1. Zákon o vnitrozemské plavbě č. 114/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů .....8 3.1.2. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 149/2001 Sb. o rekreačních jachtách ...............8 3.1.3. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí............................8 3.1.4. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb. o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách ..................................................................8 3.1.5. nařízení vlády č. 234/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla a jejich některé části ...............................................................................9 3.1.6. registry .......................................................................................................................10 3.1.7. řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách...........................11 3.1.8. zahraniční legislativa ................................................................................................11 3.2. ZÁKLADNÍ POJMY ...........................................................................................................11 3.2.1. lodní doprava.............................................................................................................11 3.2.2. plavidla.......................................................................................................................12 3.3. DRUHY PLAVIDEL............................................................................................................14 3.4. NUTNÉ VYBAVENÍ LODÍ..................................................................................................16 3.5. OSOBNÍ LODĚ ..................................................................................................................17

4.

DOSTUPNÁ PLAVIDLA ___________________________________________ 19 4.1. ÚVOD.................................................................................................................................19 4.2. ČLUNY...............................................................................................................................19 4.2.1. SOLENE 500 ..............................................................................................................19 4.2.2. ORKA 700...................................................................................................................20 4.2.3. CAP CAMARAT 515 ..................................................................................................20 4.2.4. DYNAMIC 5000 Open ................................................................................................21 4.2.5. KOTTER, SURWEY, CONTINENTAL, TRAWLER....................................................21 4.2.6. ELAN ..........................................................................................................................22 4.3. PLACHETNICE..................................................................................................................23 4.3.1. ELAN ..........................................................................................................................23 4.4. OBYTNÉ LODĚ - HOUSEBOAT .......................................................................................24 4.4.1. Lodě pro 2 až 5 osob ................................................................................................24 4.4.2. Lodě pro 4 až 7 osob ................................................................................................25 3



4.4.3. Lodě pro 4 až 6 osob ................................................................................................26 4.4.4. Lodě pro 8 až 12 osob ..............................................................................................27

5.

ZÁVĚR ________________________________________________________ 28

6.

SEZNAM PODKLADŮ ____________________________________________ 29

4



1. ÚVOD Rekreační vodní doprava není u nás zatím příliš rozšířeným oborem. V současné době je provozována ve větším množství na některých přehradách, jezerech a dalších vodních plochách a na omezených úsecích některých vodních toků. Prakticky chybí, nebo je nedořešené napojení větší části republiky na zahraniční splavněné toky a tím také k moři. Mluvíme o Labsko-Vltavské vodní cestě. Vltava je splavná pouze k vodnímu dílu Slapy, přehrada tohoto díla je první překážkou. V předchozí části tohoto projektu jsme se podrobně zabývali vodním tokem, jeho současným stavem a nutnými úpravami, které je třeba udělat pro splavnost Vltavy až do Českých Budějovic(resp. Českého Vrbného). Dojde tak k propojení Jihočeského, Středočeského a Ústeckého kraje a po Labi také k propojení s Německem a dále s mořem. K umožnění využívání Vltavy pro rekreační dopravu je však třeba splnit několik kroků. Na prvním místě jsou legislativní opatření, která vymezí „hranice“ tohoto druhu plavby. Legislativa by se měla zabývat majetkoprávními vztahy, pravidly plavebního provozu, pro přezimování lodí, ale také pravidly pro stavbu a vybavení lodí, které budou plaveny po našich řekách. Druhým bodem je malé množství splavných toků a vodních ploch s možností provozu širšího okruhu plavidel, které by umožnily propojení několika „vodních“ oblastí, včetně zahraničí. Zde je nutné vynaložit nemalé množství finančních prostředků do zprovoznění plavebních zařízení, většinou se jedná o dobudování již z velké části rozpracovaných zařízení (Slapy, Orlík apod.). Posledním bodem jsou nevelké možnosti získání vhodných plavidel, nebo jejich vysoká cena. V dnešní době je možné vidět plavidla různého druhu a stáří a často také plavidla vyrobená svépomocí, o jejichž technické způsobilosti bychom mohli s úspěchem pochybovat. V zahraničí je možné vybrat si plavidlo z velkého množství nabízených, různých kategorií i cenových. Samostatné kapitoly věnujeme výběru některých plavidel zahraniční i naší výroby, které by bylo možné využívat v nově vzniklých podmínkách na Vltavě. Samozřejmě neuvedeme všechny druhy a všechny možnosti, protože to je prakticky nemožné. Náplní této části celého projektu je souhrn našich i zahraničních plavidel, která svým vybavením a hlavně svými parametry budou vyhovovat splavněné Vltavské cestě. Plavidla tedy musí vyhovovat daným rozměrům plavebních zařízení 45,00 x 6,00 x 2,30 m. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od silniční, nebo železniční dopravy je vodní doprava méně známým oborem, zmíníme se také o základních historických faktech a také základním názvosloví z oblasti vodní dopravy a z oblasti různých plavidel.

5



2. VLTAVSKÁ VODNÍ KASKÁDA Název celého projektu sám předurčuje jeho hlavní náplň: „Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území – identifikace nároků a přínosů“. První část obsahovala shrnutí současného technického stavu jednotlivých vodních děl, nároky na dostavbu nebo jiné stavební nároky na celém úseku. Vltava protéká historicky i přírodně velmi zajímavou oblastí, což je základní potenciál ke splavnění pro rekreační dopravu. Jedná se o splavnění řeky od Štěchovic do Českých Budějovic, tedy od ř. km 84,4 do ř. km 233 (České Vrbné). Na celém úseku se nacházejí následující vodní díla: - Štěchovice ř. km 84,4 - Slapy ř. km 91,6 - Kamýk ř. km 134,7 - Orlík ř. km 144,6 - Kořensko ř. km 200,4 - Hněvkovice ř. km 210,4 - Hluboká ř. km 228,8 - České Vrbné ř. km 233,0 Úsek od Štěchovic prakticky po Kořensko je splavný s několika málo úpravami: -

Slapy – plavební zařízení bude vybudováno jako svislé na pravém břehu, zdvihadlo bude uloženo ve svislé šachtě vylámané v pobřežní skále a bude mít požadované rozměry 45 x 6,5 x 2,3 m. Využita bude v dolní vodě bývalý obtokový tunel a v horní vodě je již v současnosti vybudován vjezdový objekt. Vše bude dovybaveno čekacím stáním a dalším potřebným zařízením.

-

Kamýk – v současné době je vybudována plavební komora 35 x 6,5 x 2,2 m, což jsou nevyhovující rozměry. Po nutných úpravách budou rozměry plavební komory 45 x 6,5 x 2,5 m. Práce na tomto vodním díle nebudou příliš rozsáhlé a tedy nákladné a minimálně omezí provoz na samotném vodním díle.

-

Orlík - toto vodní dílo bude opatřeno šikmým zdvihadlem o délce 191 m a sklonu 220. K dobudování vhodného plavebního zařízení chybí menší úpravy stavební části (která byla poškozena povodněmi) a zřízení technologie celého zdvihadla. Přepravní vana bude mít požadované rozměry 45 x 6,5 x 2,3 m a bude tedy vyhovovat požadavkům splavnění pro rekreační dopravu.

-

Kořensko – vodní dílo je zcela hotové a nejsou nutné velké úpravy nebo výstavba

Další úsek je od Hněvkovic až do konce splaňovaného úseku tedy do Českých Budějovic, resp. Českého Vrbného. Tento úsek si vyžádá větší stavební úpravy a bude nutný i zásah do koryta řeky, většinou budou postačovat prohrábky.

6



-

Hněvkovice – je třeba rozlišovat jez a vodní dílo. Jsou zde dvě varianty řešení závisející na vybudování nebo nevybudování jezu v Týně nad Vltavou. Pokud bude tento jez vybudován, bude starý jez v Hněvkovicích zatopen. Pokud ne bude tento jez zachován a rekonstruován. Podrobnější informace o jednotlivých variantách řešení jsou v první části našeho projektu. Na vodním díle Hněvkovice je nutné dobudovat plavební komoru, jejíž rozměry jsou 51 x 6 x 3 m, což plně dosahuje požadované rozměry.

-

jezy Hluboká nad Vltavou a České Vrbné – oba jsou závislé na stavu vody, což se v průběhu roku velice mění. Na Hluboké bude nutné místo současné vorové propusti vybudovat plavební komoru požadovaných rozměrů, zvýšit vzdutí jezu. Konstrukce jezu je k tomu připravena, jsou tedy nutné dokončovací práce. Na jezu České Vrbné bude na pravém břehu vybudována plavební komora a dráha musí být upravena prohrábkami.

V této kapitole jsme pouze velice stručně shrnuli poznatky a závěry uvedené v první části projektu: „Shrnutí technických nároků splavnění Vltavské kaskády“ jehož součástí je i fotodokumentace se zaměřením na technické detaily jednotlivých děl i úseků vodní dráhy. Doprava, která bude moci být po této cestě provozována, musí využívat plavidla rozměrově vyhovující rozměrům nejmenší uvažované plavební komory tedy 45,00 x 6,00 x 2,30 m, dále musí splňovat omezení výtlaku 300 t a samozřejmě musí bezpodmínečně splňovat platné normy a další legislativní opatření. Vzhledem k často nízkým podjezdným výškám některých mostů nebo jiných konstrukcí, které vedou přes tok řeky, není možné využívat plachetnice, bez možnosti sklopení stěžňů a bez samostatné motorové jednotky.

7



3. OBECNĚ O PLAVIDLECH 3.1. LEGISLATIVA Rozvojem lodní dopravy vyvstala také nutnost řízení tohoto druhu dopravy a uvedení pravidel týkajících se provozu, stavby lodí, jejích vybavení apod. Zákony i vyhlášky jsou v posledních letech často upravovány a jejich následující výtahy jsou včetně platného znění.

3.1.1. ZÁKON O VNITROZEMSKÉ PLAVBĚ Č. 114/1995 SB., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Tento zákon upravuje podmínky plavby na vnitrozemských vodních cestách a pravomoce a oblast působnosti jednotlivých ministerstev a jiných správních úřadů. Některé důležité body z tohoto zákona jsme uvedli již v první části tohoto projektu, která se týkala shrnutí technických nároků splavnění Vltavské kaskády.

3.1.2. VYHLÁŠKA MINISTERSTVA REKREAČNÍCH JACHTÁCH

DOPRAVY

Č.

149/2001

SB.

O

Tato vyhláška stanovuje podmínky technické způsobilosti rekreačních jachet, vedení jejich evidence, přidělování evidenčního označování a podmínky pro vydávání průkazu k vedení jachet. Jedná se o jachty pro námořní plavbu nepřesahující 12m a lze takové jachty vést při pobřeží až 12 námořních mil. Vzhledem k tomu, že splavněním Vltavy a tedy napojením na Labe, které je cestou až k moři, bude se tato vyhláška týkat některých plavidel. Proto ji zmiňujeme i v textu týkajícím se vnitrozemské vodní dopravy.

3.1.3. VYHLÁŠKA MINISTERSTVA DOPRAVY Č. 222/1995 SB. O VODNÍCH CESTÁCH, PLAVEBNÍM PROVOZU V PŘÍSTAVECH, SPOLEČNÉ HAVÁRII A DOPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ Najdeme zde zařazení vodních cest do tříd, podle klasifikace vnitrozemských vodních cest. Třída vodní cesty stanoví, pro jaké největší plavidlo je ta která vodní cesta vhodná k bezpečnému a plynulému provozu. Také z této vyhlášky jsme citovali při zpracovávání první části tohoto projektu.

3.1.4. VYHLÁŠKA MINISTERSTVA DOPRAVY ZPŮSOBILOSTI PLAVIDEL K PROVOZU VODNÍCH CESTÁCH

Č. NA

223/1995 SB. O VNITROZEMSKÝCH

Vzhledem k tomu, že tato vyhláška obsahuje několik informací, které se bezprostředně týkají plavidel a jejich vybavení, věnujeme se této vyhlášce podrobněji.

8



Vodní cesty jsou zde pro potřeby vyhlášky rozděleny do čtyřech zón podle výšky vln, které se na vodních cestách mohou vyskytovat. Vyhláška rozděluje plavidla na lodě a malá plavidla. Lodě se dále dělí na osobní, nákladní a tankové motorové lodě, remorkéry, vlečné a tlačné čluny, převozní lodě a speciální lodě. Malá plavidla rozděluje na malá plavidla s vlastním a bez vlastního strojního pohonu, s plachtou, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná plovoucí ovladatelná tělesa. Tomuto rozdělení se podrobněji věnujeme v následující kapitole. Vyhláška také určuje plavidla, která podléhají klasifikaci. Do této skupiny patří všechny druhy plavidel s výjimkou: -

malých plavidel, se kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava

-

některých plovoucích zařízení

-

plovoucích těles

Klasifikaci také podléhají např. botely a podobná ubytovací zařízení s kapacitou více jak 12 osob, plovoucí doky a dílny, plovárny a přístavní můstky pro provoz koncesované osobní vodní dopravy. Dále vyhláška upravuje cejchování plavidel, vybavení plavidel lodními listinami, dobu platnosti listin atd. Všechna plavidla podléhají pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla s výjimkou následujících: -

vlečné a tlačné čluny nedopravující nebezpečné věci

-

malá plavidla, se kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava

-

plovoucí zařízení a tělesa

Zvláštní přílohy této vyhlášky jsou základní požadavky na konstrukci plavidel, zařízení sloužící k řízení směru plavby a kormidelna, strojní zařízení plavidla, elektrická zařízení, výstroj plavidla apod.

3.1.5. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 234/2001 SB., KTERÝM SE STANOVÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA A JEJICH NĚKTERÉ ČÁSTI Pro účely tohoto nařízení se: -

rekreačním plavidlem rozumí rekreační jachta (s délkou trupu od 2,5 – 24 m) nebo malé plavidlo nebo jiná loď (s délkou trupu od 2,5 – 24 m)

9



-

částečně zhotoveným rekreačním plavidlem rozumí dokončené lodní těleso rekreačního plavidla nebo stavebnice rekreačního plavidla

-

vybranými částmi rekreačního plavidla rozumí kormidelní zařízení, palivová nádrž, palivová hadice, průlez, apod. v nařízení nazývané stanovené výrobky

V příloze nařízení je konstrukční kategorizace rekreačních plavidel: -

A – oceánská – plavidla této kategorie jsou konstruována i pro námořní plavbu bez omezení. Taková plavidla jsou maximálně soběstačná, musí odolat síle větrů převyšující stupeň 8 a výšku vln i nad 4 m včetně

-

B – mořská – jedná se o plavidla s omezením do 200 námořních mil od pobřežní linie pevniny nebo pobřeží stanovené střední výškou přílivu, kde je síla větru do 8 stupňů včetně a určující výška vlny do 4 m

-

C – příbřežní – plavidla konstruovaná pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách a pro námořní plavbu s omezením do 3 námořních mil od pobřežní linie pevniny, do síly větru do 6 stupně včetně a výška vlny do 2 m včetně

-

D – chráněných vod – plavidla konstruovaná na vnitrozemskou plavbu, kde síla větru je do stupně 4 včetně a výška vln do 0,5 m (neplatí pro Dunaj)

rozdělujícím prvkem je síla větru podle Beaufortovy stupnice a určující výška vlny.

3.1.6. REGISTRY Již před cca sto lety vznikly tzv. registry, což jsou klasifikační lodní organizace. Vznik těchto registrů je spojován s činností řejdařů, kteří se vzájemně pojišťovali, aby mohli spravedlivě hodnotit jednotlivé pojistné události. V prvopočátku se tedy jednalo o ohodnocení technické stavu pojišťované lodě. V dnešní době jsou pravidla registrů zpracována v tabulkové a diagramové formě, vztahy a hodnoty jsou vyjádřeny jednoduchými matematickými vzorci a dalšími závislostmi. Vlastní hodnoty a body jsou podloženy teoretickými zákonitostmi, zkouškami a výsledky z praxe. Do působnosti registrů lze zahrnout: -

klasifikace hotové lodě, její zařazení do klasifikační třídy, a vydává klasifikační certifikát

-

tvorba a vydávání klasifikačních pravidel

-

vykonávání stavebního dozoru nad bezpečností plavidel a jejich technického zařízení

-

vykonávání technického dozoru během plavebního v překlasifikování a ve změně třídního zařazení

provozu.

Změny

se

odrazí

10



-

evidence a vyhodnocování nehod a jejich příčin

Údaje o plavidlech najdeme v tzv. Rejstříkové knize plavidel Českého lodního průmyslového registru (LPR). LPR byl uznám MD ČR jako klasifikační organizace podle Zákona o vnitrozemské plavbě a vyhlášky MD o vodních cestách a plavebním provozu a způsobilosti plavidel (č. 222 a 223/95 Sb.)

3.1.7. ŘÁD PLAVEBNÍ BEZPEČNOSTI NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH Bezpečnost na vodních cestách se legislativně řídí Řádem plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách. Tento řád je vydán vyhláškou č. 344/1991 Sb. Kromě obecných ustanovení obsahuje poznávací znaky a cejchování plavidel, optickou signalizaci, pravidla plavby apod.

3.1.8. ZAHRANIČNÍ LEGISLATIVA Zásady stavby, rekonstrukce, údržby a provozu na mezinárodních vodních cestách jsou řízeny mezinárodními organizacemi a plavební komisí. Můžeme sem zařadit následující: AIPCN – stálé mezinárodní sdružení plavebních kongresů, na kterých je debatováno o technickém pokroku při stavbě lodí. ČR je součástí tohoto sdružení (Brusel) ECE – Evropská hospodářská komise (Ženeva), jsou zde řešeny otázky mezinárodní říční dopravy

3.2. ZÁKLADNÍ POJMY 3.2.1. LODNÍ DOPRAVA Lodní doprava je vzhledem ke svému poměrně malému zastoupení v přepravních výkonech není tak známým pojmem jako silniční nebo železniční doprava, proto často dochází k nesprávnému používání některých výrazů. V následujících bodech si uvedeme základní pojmy, které budeme v dalším textu používat, nebo které se bezprostředně týkají lodí, lodní dopravy apod. Pro přehlednost uvedeme pojmy v bodech nikoli v souvislém textu a připojíme stručnou charakteristiku. Následující body jsou vytaženy z Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách. Plavidlo – jedná se o loď vnitrozemské plavby včetně malých plavidel a převozních lodí Plavidlo s vlastním pohonem – je opatřeno vlastním strojním pohonem

11



Plachetnice – plavidlo s pohonem plachet. Pokud má zároveň strojní pohon, jedná se o plavidlo s vlastním pohonem Malé plavidlo – jeho délka nepřesahuje 20 m Plovoucí stroj – plavidlo vybavené mechanickým zařízením a určené pro práce na vodních cestách nebo v přístavech Plovoucí zařízení – zařízení schopné plavby, které není určeno k opakovanému přemísťování (plovoucí doky, plovárny apod.) Plovoucí těleso – např. vor, konstrukce, objekt, které není plavidlem nebo plovoucím zařízením Převozní loď – slouží na přívozech a je tak určeno oprávněným orgánem Tlačný člun – speciálně upravené plavidlo pro pohyb tlačením Člunový kontejner – tzv. lichter – je tlačný nákladní člun Vlečná sestava – jakékoli spojení plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles, které jsou vlečeny tzv. vlečným remorkérem (má vlastní pohon), který je součástí sestavy Tlačná sestava – pevné nebo kloubové spojení plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles, z nichž alespoň jedno je před plavidlem, opatřeným vlastním pohonem, tzv. tlačným remorkérem Bočně svázaná sestava – spojení plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles boky vedle sebe z nichž ani jedno nemá vlastní pohon Propulsní zařízení - tvoří lodní šroub – vrtule Barkasy – jsou součástí pomocného lodního parku a jsou pro přepravu pracovníků. Používají se většinou v celních prostorech nebo v námořních přístavech Buxery – slouží k manipulaci velkých plavidel ve vnitřním obvodu přístavů.

3.2.2. PLAVIDLA Jako každý jiný druh dopravy má i lodní doprava a konstrukce lodí své výrazy a pojmy, které budeme v následujícím textu používat, nebo se na ně budeme odvolávat, proto si tyto základní pojmy shrneme v této kapitole. -

lodní těleso je základní částí lodi a tvoří ji trup a nástavba

-

lodní trup je tvořen kostrou plavidla včetně všech konstrukčních prvků ohraničená obšívkou a hlavní palubou

12



-

nástavba je část lodi umístěná nad hlavní palubou

-

střední část lodního trupu je v délce 0,5L (L=konstrukční délka) a je stejnoměrně rozložena na obě strany od prostředku lodi

-

koncová část lodi je 0,1L od konců lodě

-

přechodová část se pak nachází mezi středovou a koncovou částí lodního trupu

-

kýl je hlavní podélná výztuha (u námořních lodí)

-

páteřnice (jen u nákladních lodí) tvoří u říčních lodí podélná výztuž ve dne plavidla

-

žebro je příčná výztuha lodí

-

kolizní přepážka je vodotěsná překážka v koncových částech lodního trupu

-

obšívka je soustava dílů, nejčastěji dřevěných, laminátových nebo kombinovaných, které tvoří vnější vodotěsný plášť kostry plavidla

-

paluba je horní protějšek dna

-

jícen je větší palubní otvor umožňující přístup k nákladním prostorům

Pro základní orientaci v parametrech lodí si také uvedeme některé roviny. -

osová rovina (OR) je vertikální rovina vytvářející podílnou souměrnost lodě

-

základní rovina (ZR) je horizontální rovina procházející nejnižším bodem teoretického povrchu lodního trupu, ležícím v polovině délky mezi přední a zadní svislicí

-

hlavní vodní rovina (hlavní vodní ryska – HVR) je vodorovná rovina ztotožňující se s konstrukčním ponorem (T), ke kterému se počítá objemový výtlak (V)

-

hlavní žebro je příčný řez v polovině délky lodního trupu mezi svislicemi, většinou s největší ponořenou plochou

Některé charakteristiky pro návrh lodě -

výtlak tíže neboli hmotnostní výtlak se řídí Archimedovým zákonem, udává se v tunách a jedná se o tíži vody vytlačené plavidlem ponořeným po konstrukční ponor

-

čistý výtlak je výtlak prázdné lodě

-

hrubý výtlak je výtlak plně naložené lodě, kdy se loď ponoří až k rysce maximálního ponoru

-

nosnost lodi koresponduje s přepravním výkonem lodi

13



-

čistá nosnost je nejdůležitějším parametrem nákladní lodě. Udává hmotnost užitečného nákladu, tedy přepravovaného zboží nebo lidí

-

hrubá nosnost je rozdíl mezi celkovým výtlakem a vlastní tíží lodě

Limitující rozměry říčních lodí jsou: -

největší délka, která je omezována délkou plavebních komor a poloměry zákrutů toku (Lmax) (pro potřeby našeho projektu je délka plavebních komor na Vltavské vodní kaskádě předpokládána 45 m)

-

největší šířka, která je omezována šířkou plavebních komor (Bmax) (pro potřeby našeho projektu je šířka plavebních komor na Vltavské vodní kaskádě předpokládána 6 m)

-

největší ponor limitovaný hloubkou plavební dráhy (Tmax) (pro potřeby našeho projektu je hloubka na Vltavské vodní kaskádě předpokládána 3 m)

-

nejvyšší pevný bod od dna plavidla, který musí vyhovovat podjezdné výšce mostů (Hmax)

Další údaje: -

ujetá dráha se udává v kilometrech, u námořních lodí se udává v námořních mílích (1míle – 1,852km; jedná se o oblouk jedné minuty zeměpisné délky měřený na rovníku)

-

rychlost lodí se u říčních měří v km.h-1 u námořních lodí se rychlost měří v uzlech (1 uzel – 1 námořní míle za hodinu)

-

rychlost výpočtová odpovídá základním parametrům při plavbě na neomezené hloubce s šířce vody, na klidné hladině a bez větru

-

rychlost projekční je zaručená projektem

-

rychlost maximální je při maximálním výkonu strojů a dodržení ponoru opět při jinak neomezované plavbě

-

akční rádius je nejdelší dráha, kterou může loď urazit bez doplnění pohonných hmot

3.3. DRUHY PLAVIDEL Nejprve se dají lodě rozdělit podle určení na civilní tedy obchodní a speciální a na zvláštní kategorii, kterou tvoří vojenské a policejní lodě. Obchodní: -

osobní (linkové, dálkové, traťové, okružní, místní, převozní, výletní apod.)

-

nákladní 14



-

tankové (samohybné, nesamohybné)

-

smíšené – pro převoz osob i nákladu

-

remorkéry (dálkové, místní, tažné, tlačné, buxery apod.)

Speciální: tyto typy lodí jsou určeny pro jeden účel, je jich nepřeberné množství, záleží na použití -

rybářské nebo rybárenské, které slouží ke kompletnímu zpracování úlovku, těžební, školní, protipožární,vědeckovýzkumné, ledoborce, měřící, majákové, hydrografické, zásobovací, nemocniční, záchranné, sportovní, apod.

Dalším hlediskem pro třídění lodí je podle plavební oblasti. -

vnitrozemské (říční, jezerní, kanálové, přístavní)

-

kombinované (říčně-námořní, námořně-říční)

-

lodě pro omezenou plavbu (kabotážní) • pro velkou pobřežní plavbu (do 200 mil) • pro omezenou pobřežní plavbu (do 50 mil) • pro malou pobřežní plavbu (tzv. příbřežní plavba)

-

lodě pro neomezenou plavbu (námořní lodě)

Při dělení lodí podle účelovosti nákladu dělíme na lodě pro: -

kusový náklad (generel cargo)

-

sypký hromadný náklad (bulk carrier)

-

tekutý náklad (tanker, supertanker)

-

plynový náklad (nádržové lodě)

-

kombinovaný náklad

-

samohybný náklad (rool on – roll off)

-

nebezpečný náklad, náklad podléhající zkáze, živý náklad, kontejnery, plovoucí kontejnery apod.

Podle druhu pohonu dělíme lodě na:

15



-

lodě s parním pohonem – označují se zkratkou s.s. (steam ship), dnes se vyskytují minimálně

-

lodě s motorovým pohonem – označují se zkratkou m.s. nebo m.v. (motor ship, motor vessel), jsou poháněny pístovým spalovacím motorem nebo turbinou

-

lodě s atomovým pohonem – označují se zkratkou n.s. (nuclear ship). Tento pohon se používá zejména pro vojenské lodě a ledoborce

-

lodě plachetní – označují se zkratkou y.s. (yacht ship) pro malé plachetnice nebo s.v. (sailing vessel) pro velké plachetnice. Většinou se jedná o sportovní nebo školní plavidla.

Lodě můžeme také dělit podle způsobu plavby a to na lodě: -

s výtlačnou plavbou – jedno a dvoutrupé lodě (katamarany)

-

s klouzavou plavbou – kluzáky

-

s nosnými křídly pod hladinou

-

vznášedla – na vzduchovém polštáři

-

podhladinové lodě – ponorky a to nejen vojenské, ale také obchodní a tzv. batyskafy

Samozřejmě existuje i celá řada jiných možností dělení lodí, např. podle jejich stavby, druhu a počtu palub apod. Z loďařského hlediska lze také lodě dělit podle veřejnosti málo známých hledisek, jako např. druh propulsoru (výklad tohoto pojmu je složitější, ale laicky se jedná o druh lodního šroubu nebo vrtule), technologie plavby, druhu výroby páry apod.

3.4. NUTNÉ VYBAVENÍ LODÍ Vodní doprava, ať už říční nebo námořní, musí mít pro svou činnost plavidla odpovídající svými parametry a vybavením právě tomu druhu provozu, na který budou použita. Říční plavidla od námořních se hlavně liší svými rozměry, říční plavidla jsou menší a mají menší hloubku ponoru, protože jsou striktně omezeny hloubkou koryt řek, také výška těchto plavidel nad vodou je omezena mostnými a jinými konstrukcemi, které křižují vodní tok. Směr a poloha říční lodě se určuje prvky umístěnými na pevnině, kdežto námořní lodě se řídí jinými většinou satelitními navigačními systémy. Každá loď musí přesně odpovídat požadavkům země, ve které se plaví. Hlavně se jedná o námořní lodě, nebo lodě plující po řekách několika státu. Jedná se hlavně o bezpečnostní podmínky, nutné vybavení, konstrukční uspořádání, technologie stavby lodě apod.

16



Podle výše uvedeného nařízení vlády č. 234/2001 Sb. nesmí plavidlo ohrožovat bezpečnost, zdraví osob, majetek a životní prostředí a musí splňovat zvláštní požadavky uvedené v tomto nařízení. Každé plavidlo musí odpovídat požadavkům, které se vztahují na kategorii, do které je plavidlo zařazeno. Zejména se požadavky týkají bezpečnosti konstrukce, stability, plovatelnosti, dobré manévrovatelnosti atd. Materiál na konstrukci lodě musí zajistit dostatečnou pevnost za všech okolností, do kterých se může loď dostat. Také musí plavidlo mít dostatečnou stabilitu vyhovující požadavkům své kategorie. Totéž se týká plovatelnosti, pokud se jedná o vícetrupá plavidla, musí být zajištěna dostatečná polovatelnost i v převrácené poloze plavidla. Plavidlo, které je kratší než 6 m a podle své kategorie má náchylnost k zaplavení, musí mít dostatečnou plovatelnost, aby se při zaplavení nepotopilo. Různé otvory v trupu plavidla nesmí narušit kompaktnost konstrukce a pokud jsou uzavřené, musí být utěsněné dostatečně. Nejvyšší zatížení (palivo,posádka apod.) musí odpovídat konstrukční kategorii, požadované stabilitě a plovatelnosti. Plavidla nad 6 m délky (jinak kategorie A, B, C, D) musí mít prostor k uložení záchranného voru, který bude dostatečný pro všechny pasažéry, které jsou výrobce povolené. Záchranné vory musí být snadno přístupné. Každé plavidlo musí mít možnost snadného úniku pasažérů v případě převrácení nebo požáru na lodi. Manévrovatelnost musí být zajištěna i pro motor s nejnižším výkonem, který je na plavidle použit. Nařízení také upravuje parametry a způsoby uložení motorů a motorových prostorů, větrání, palivových soustav, elektrických systémů, kormidelního zařízení, plynových soustav, požární ochrany, navigačních systémů atd. Všechny výše uvedené prvky a vlastnosti, které musí mít každé plavidlo jsou podrobeny zkoušce a pokud plavidlo touto zkouškou projde je schopné plavby. Pokud se jedná o velkovýrobu, prochází zkouškou vybraný reprezentativní vzorek. Kontrolu provádí k tomu určená autorizovaná osoba.

3.5. OSOBNÍ LODĚ Osobní lodě jsou dvojího druhu a to pro dopravu na stanovené trase, což je spíše případ ostatních států, zvláště přímořských, protože tento způsob dopravy v našich podmínkách má minimální význam. Dalším druhem je doprava turistická a rekreační. Na celkové uspořádání, vnitřní vybavení a jízdní vlastnosti různých druhů osobních lodí má hlavní vliv délka případného pobytu na takové lodi. Lodě pro jednodenní rekreaci a lodě pro vícedenní rekreaci. V takto vymezeném prostoru se v dnešní době pohybuje velké množství 17



různých druhů lodí, od malých člunů až po několika palubové lodě hotelového typu s veškerým luxusním vybavením. V námořních přístavech můžeme vidět luxusní obrovské lodě, které mají až 12 palub, mají několik bazénu, kinosály, mnoho obchodů, kaváren a dalšího vybavení. Pro každý druh osobních lodí je jedním z důležitých hledisek ekonomičnost jejich provozu. Loď má mít co nevyšší kapacitu (obsaditelnost), rychlost má být úměrná vzdálenosti, na kterou má loď plout. Na dlouhé vzdálenosti musí být zajištěno pohodlí cestujících, tedy dostatečný počet míst k sezení, nebo dostatečný počet lůžek pro několikadenní plavby. Nemalý význam má také přiměřená hladina hluku a vibrací.

18



4. DOSTUPNÁ PLAVIDLA 4.1. ÚVOD Většina zemí, kde se v nějaké míře provozuje lodní doprava, má své stavitele různých plavidel. V našich podmínkách není lodní doprava ani nákladní ani osobní v takovém rozsahu, aby se zde vyplatilo stavět vlastní lodě sériovou výrobou. Většinou je možné objednat si loď podle katalogů a ta je postavena na zakázku. Samozřejmě mluvíme o větších lodích (houseboaty, motorové lodě, plachetnice, čluny apod.), ne o kanoích nebo podobných malých plavidlech, které jsou běžně k dostání a využívané pro „vodáctví“. Nám asi nejbližší zemí, která staví plavidla ve větším rozsahu je Německo. V některých loděnicích se staví i námořní nákladní lodě obrovských rozměrů. Často vnitrozemští stavitelé se zabývají stavbou lodí pro osobní dopravu a pro soukromé účely. Potom již záleží na objednávce zákazníka a na jeho přání. V dnešní době není problém si jakoukoli loď objednat přes internetové objednávání, záleží na finančních možnostech zákazníka. V ČR je také rozšířena amatérská stavba lodí. V následujícím textu si uvedeme několik možností plavidel, která jsou naší nebo zahraniční výroby a vzhledem ke svému vybavení a rozměrům by bylo možné využít je na našich splavněných tocích. Čerpali jsme s webových stránek našich i zahraničních výrobců nebo distributorů, proto nejsou informace zcela jednotné, kde byla možnost připojili jsme foto plavidla.

4.2. ČLUNY 4.2.1. SOLENE 500 Plavidlo vzniklo jako česko-švýcarská spolupráce. Plavidlo je bezbariérové tudíž vhodné pro osoby s tělesným postižením. Je vytvořeno jako stavebnicový systém a umožňuje složit konstrukce od rozměrů délky 5,00 m, šířky 2,40 m a ponoru 0,20 m až po délku 36,00 m, šířku 5,00 m a ponor cca 0,50 m. Plavidlo je možné dovybavit stěžni s plachtou, vesly apod. dle přání zákazníka. foto výrobce

Základní parametry prototypu jsou: - délka 4,98 m - šířka 2,35 m - celková výška 2,55 m -

ponor 0,20 m (se 4 dospělými osobami 0,25 m) 19



-

výška nad hladinou s kajutou 2,30 m, bez kajuty (se zábradlím) 1,40 m hmotnost 870 kg pohonem je spalovací motor 5 až 15 HP nebo elektromotor 0,75 až 1 kW

4.2.2. ORKA 700 Toto plavidlo je stavěno v Záhřebu v Chorvatsku. Jedná se o člun převážně určený k rybolovu a pro volný čas. V našich podmínkách by tato loď mohla být využita i jako speciální plavidlo pro policii, hasiče apod. foto distributor

Základní parametry jsou: - délka 6,80 m - šířka 2,49 m - hmotnost překračuje 1,5t - na palubu se vejde 8 osob, 3 osoby mohou přespat v kajutě - přední část tvoří kokpit se stojnou výškou 2,03 m, je zde umístěna i kajuta, WC, kuchyňka a pilotní pracoviště, zadní část je otevřená

4.2.3. CAP CAMARAT 515 Řada lodí Cap Camarat, Leader, Merry Fischer a Runabout je francouzské výroby, některé typy lodí jsou stavěny v Polsku. foto distributor

Základní parametry jsou: - délka 5,15 m - šířka 2,12 m - hmotnost bez motoru 580 kg - nádrž je na 80l paliva - může být vybaven motorem 75 (90)HP - člun je určen pro 5 osob, nejedná se o pobytovou loď, je tedy vybaven pouze dvěma sedačkami a stolkem

20



4.2.4. DYNAMIC 5000 OPEN Jedná se o velice oblíbenou loď na evropském trhu, je přizpůsobena k osazení motoru do výkonu 70 HP, v rámci úspor lze použít starší motor a koupit loď bez motorové jednotky. foto distributor

Základní parametry jsou: - délka 4,70 m - šířka 2,20 m - hmotnost 440 kg - příď lze zakrýt připínací plachtou - na palubě je místo pro 7 až 8 osob

4.2.5. KOTTER, SURWEY, CONTINENTAL, TRAWLER Jedná se o řadu německých lodí, vhodných pro osobní rekreační dopravu. Kotter

Survey

Contine ntal

1495

1500

Typ

865

965

1065

1150

1300

1500

Délka

8,75 m 9,75 m 10,75 m 11,70 m 13,10 m 15,00 m

14,95m

14,99 m

Šířka

3,20 m 3,30 m 3,50 m

3,80 m

4,33 m

4,75 m

4,80 m

4,75 m

Ponor

0,80 m 0,88 m 0,88 m

1,15 m

1,15 m

1,40 m

1,45 m

1,40 m

Výtlak tíže

5,4t

7,5t

1,95t

11,8t

15t

28,47t

28,6t

28,5t

Kategorie

C

C

C

B

B

B

A

A

Kotter 865 – foto výrobce

Kotter 1065

21



Trawler

Typ

1350

1550

1720

Délka

13,66 m

15,75 m

17,20 m

Šířka

4,25 m

4,80 m

5,00 m

Ponor

1,15 m

1,45 m

1,55 m

30t

44t

B

A

Výtlak tíže Kategorie

B

Trawler 1350 – foto výrobce

4.2.6. ELAN Elan 18 cabin - délka 5,33 m - šířka 2,12 m - ponor 0,27 m - hmotnost 0,55t - motor 73,5 HP

Elan 20c/c - délka 6,17 m - šířka 2,37 m - ponor 0,33 m - hmotnost 0,64t - motor 112 HP

Elan 22FL - délka 6,50–7,50 m - šířka 2,50 m - ponor 0,50 m - hmotnost 1,55t - motor 21 – 77 HP

foto TPS CENTRUM

foto TPS CENTRUM

foto TPS CENTRUM

22



4.3. PLACHETNICE Jak jsme již uvedli plachetnice nejsou zcela vhodným prostředkem pro plavbu po Vltavě vzhledem k často nízkým podjezdným výškám některých mostních objektů křižujících vodní tok. Přesto je zde uvádíme, protože jsou časté na větších vodních plochách.

4.3.1. ELAN Elan 31 - délka 9,40 m - šířka 3,20 m - ponor 1,85/1,50 m - hmotnost 1,3/1,4t - motor 18 HP

Elan 333 - délka 10,54 m - šířka 3,46 m - ponor 1,50/1,90 m - hmotnost 4,2/4t - motor 13 HP

Elan 37 - délka 11,16 m - šířka 3,65 m - ponor 2,05/2,30 m - hmotnost 5,88t

Elan 40 - délka 12,20 m - šířka 3,83 m - ponor 2,05 m - hmotnost 7,2t - motor 40 HP

foto TPS CENTRUM

foto TPS CENTRUM

foto TPS CENTRUM

foto TPS CENTRUM

23



Elan 43 Impression - délka 13,40 m - šířka 4,20 m -

foto TPS CENTRUM

ponor 1,90/1,65 m hmotnost 10,9t motor 56 HP

Elan 45 - délka 13,70 m - šířka 4,18 m - ponor 2,10/2,30 m - hmotnost 10,65/10,4t - motor 56 HP

foto TPS CENTRUM

4.4. OBYTNÉ LODĚ - HOUSEBOAT Z velké nabídky obytných lodí jsme vybrali několik zástupců řady lodí Pénichette. Distributory těchto lodí najdeme ve Francii, Německu, Itálii, Nizozemí a Irsku. I v tuzemsku existuje několik stavitelů houseboatů, jedná se většinou o truhláře, kteří staví tyto lodě na zakázku. Takové lodě můžeme vidět například na Slapské přehradě apod. foto zpracovatel

4.4.1. LODĚ PRO 2 AŽ 5 OSOB Pénichette 935, Pénichette 935R - délka 9,30 m foto distributor - šířka 3,10 m -

výška 2,50 m ponor 0,65 m

24



4.4.2. LODĚ PRO 4 AŽ 7 OSOB Pénichette 1107, Pénichette 1107R - délka 11,00 m - šířka 3,10 m - výška 2,50 m - ponor 0,65 m foto distributor

Pénichette 1106FB délka 11,00 m šířka 3,10 m výška 2,70 m ponor 0,65 m foto distributor

25



Pénichet new con fly - délka 8,90 m - šířka 3,20 m foto distributor

4.4.3. LODĚ PRO 4 AŽ 6 OSOB Následující řada je s otevřenou terasou. Pénichette 1120, Pénichette 1120R - délka 11,20 m - šířka 3,85 m - výška 2,60 m - ponor 0,85 m foto distributor

Lodě pro 6 až 12 osob Pénichette 1260, Pénichette 1260R - délka 12,60 m - šířka 3,85 m - výška 2,60 m - ponor 0,85 m

foto distributor

26



4.4.4. LODĚ PRO 8 AŽ 12 OSOB Pénichette 1500 - délka 15,00 m - šířka 3,85 m - výška 2,60 m -

ponor 0,85 m foto distributor

Pénichette 1500FB - délka 15,00 m - šířka 3,85 m - výška 2,90 m - ponor 0,85 m foto distributor

27



5. ZÁVĚR Současnému stavu a navrhovaným dokončovacím pracím je věnována celá první část projektu. V rámci prací na této části jsme provedli podrobný průzkum stavu jednotlivých vodních děl a jejich zařízení na sledovaném úseku Vltavy tedy od Štěchovic do Českých Budějovic, resp. do Českého Vrbného. Na tomto úseku se nachází následující vodní díla: Štěchovice, Slapy, Kamýk, Orlík, Kořensko, Hněvkovice, Hluboká, České Vrbné. Hlavní výstup důležitý pro část projektu týkající se vhodných plavidel je nejmenší rozměr plavební komory, tedy rozměr který nesmí být přesažen žádným plavidlem, které bude na této cestě použito - 45,00 x 6,00 x 2,30m. Vodní doprava není na našem území zcela běžná a je tedy oproti silniční nebo železniční dopravě málo známá, proto jsme se také zmínili o základních pojmech, druzích lodí, patřičné legislativě apod. Na našem území prakticky neexistuje výrobce sériových plavidel vhodných pro námi vymezené účely. Většina lodí se tedy dováží ze zahraničí, nebo jsou vyráběny na zakázku. Ze zahraničních zdrojů lze získat nepřeberné množství různých typů a modelů všech možných plavidel různých parametrů, vybavení, pohonů apod. Vybrali jsme proto jen několik zástupců některých zahraničních stavitelů, pro vykreslení možností vhodných plavidel.

28



6. SEZNAM PODKLADŮ 1. Úvod do dopravní a manipulační techniky – Doc. Ing. Rudolf Pohl, Csc. – Praha 1997 2. Kronika techniky – Fortuna Print 1993 3. Shrnutí technických nároků splavnění Vltavské kaskády – první část tohoto projektu 4. Zákon o vnitrozemské plavbě č. 114/1995 Sb. 5. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 149/2001 Sb. o rekreačních jachtách 6. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí 7. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb. o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách 8. Nařízení vlády č. 234/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla a jejich některé části 9. Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách 10.webové stránky některých tuzemských i zahraničních výrobců a distributorů plavidel (TPS centrum,

29

Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území identifikace nároků a přínosů

Recommend Documents