1 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY A PAMÁTKY Turistické atraktivity Územní možnosti rozvoje BK: ZÁMEK A ZÁMECKÝ PARK

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 - 2040 ČÁST 2. STRATEGIE PODPORY PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOSTI Příloha č. 3 – Turistické atraktivity a kulturní památky

Zpracovatel:

Mgr. David Rucki, Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka - Město Veselí nad Moravou

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Obsah 1

2

TURISTICKÉ ATRAKTIVITY A PAMÁTKY ................................................................................... 3 1.1

Územní předpoklady ............................................................................................................ 3

1.2

Historie města ...................................................................................................................... 3

1.3

Turistické atraktivity ............................................................................................................ 4

BAŤŮV KANÁL .............................................................................................................................. 5 2.1

Vývoj a finanční náklady obnovy Baťova kanálu ve Veselí n. Moravou ........................ 9

2.2

Obecně prospěšná společnost Baťův kanál (BK,o.p.s.) ................................................ 12

2.3

Dobrovolný svazek obcí - Obce pro Baťův kanál (DSO) ................................................ 12

2.4

Územní možnosti rozvoje BK:........................................................................................... 13

3

ZÁMEK A ZÁMECKÝ PARK ....................................................................................................... 14

4

KOSTEL SVATÝCH ANDĚLŮ STRÁŽNÝCH S KLÁŠTEREM SERVITŮ .................................. 18

5

BARTOLOMĚJSKÉ NÁMĚSTÍ S KOSTELEM ........................................................................... 20

6

VODNÍ ELEKTRÁRNA ................................................................................................................. 23

7

VESELSKÉ PŘEDMĚSTÍ (SOUČASNÉ CENTRUM MĚSTA) .................................................... 24 7.1

Turistické informační centrum Panský dvůr ................................................................... 24

8

OSTATNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY ................................................................................................ 26

9

KULTURNÍ AKCE S TURISTICKÝM POTENCIÁLEM ................................................................ 29

10

CYKLOSTEZKY ........................................................................................................................... 30

11

TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA.............................................................................................. 34

12

11.1

Turistická informační centra ............................................................................................. 34

11.2

Ubytování ............................................................................................................................ 35

11.3

Občerstvení a stravování .................................................................................................. 37

11.4

Ostatní služby ..................................................................................................................... 37

SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ ........................................................................................................ 37

2


1

TURISTICKÉ ATRAKTIVITY A PAMÁTKY

1.1

Územní předpoklady

Geograficky náleží město do nížinaté lužní oblasti Dolnomoravského úvalu. V jeho blízkosti se nachází CHKO Bílé Karpaty a přírodní park Strážnické Pomoraví. Městem protéká řeka Morava, podél které byla již ve 30. letech 20. století vybudována umělá vodní cesta Baťův kanál. Veselí nad Moravou jedním z dopravních a správních center Moravského Slovácka. Spolu s dalšími 7 obcemi je od roku 2002 členem mikroregionu Ostrožsko (s přerušením 2008 -2011). Prochází jím dvě silnice I. třídy I/54 a I/55. Je vhodným východiskem k návštěvě turistických atraktivit v okolí, jakými jsou např. Strážnice se známým Mezinárodním folklorním festivalem, poutní místo na kopci nad Blatnicí pod Svatým Antonínkem, Kuželov s větrným mlýnem, ski areál Filipov, rozhledna na vrchu Travičná nad Tvarožnou Lhotou a další obce pohoří Bílých Karpat. Kolem města se rozkládají rozsáhlé louky, pole a lužní lesy.

1.2

Historie města

Historické osídlení města je datováno archeologickými nálezy z mladší doby kamenné (6000 – 3500 př.n.l.). Město bylo původně kupeckou osadou, která vznikla na důležité obchodní cestě vedoucí podél Moravy do Uher. K její ochraně zde byl v polovině 13. století mezi říčními rameny postaven obranný hrad. Na ostrově mezi osadou a hradem bylo ve třetí čtvrtině 14. století založeno město a z původní osady se tak stalo tzv. Předměstí. V průběhu 16. a 17. století město několikrát čelilo ničivým nájezdům Turků, Švédů a dalších vojsk. Významný rozvoj města začal na začátku 18. století, kdy byl ve městě založen klášter servitů, kostel sv. Andělů strážných a nový kostel sv. Bartoloměje. V roce 1881 byla ve Veselí vybudována úzkokolejka, která spojovala město s cukrovarem v nedalekém Moravském Písku. Posléze byla vystavěna širokorozchodná dráha, díky čemuž se Veselí stalo důležitou dopravní křižovatkou Slovácka a předstihlo okolní konkurenční obce – Strážnici i Uherský Ostroh. Od druhé poloviny 20. století se ve městě rychle rozvíjel průmysl. Byl postaven areál Železáren a město zažívalo příliv nových obyvatel stěhujících se zde za prací. V této době byly opomíjeny památky města a rozvoj veselského průmyslového předměstí vtiskl sídlu dodnes přetrvávající neuspořádaný řád, pro návštěvníka nepřitažlivý. Historické jádro města tvoří dnešní Bartolomějské náměstí s přilehlými uličkami. Dnes je tato část Veselí nad Moravou vyhlášena jako městská památková zóna (MěPaZo), jejíž hranice jsou vymezeny zákonem. Do MěPaZo tedy mimo jiné patří Bartolomějské náměstí, zámek, zámecký park a vodní elektrárna z počátku minulého století.

3


Díky své bohaté historii se ve městě zachovalo mnoho kulturních a historických památek. Potenciál k využití cestovního ruchu tedy není malý. Nevyužíváním těchto atraktivit pro cestovní ruch ale město Veselí nad Moravou leží ve stínu okolních obcí a měst.

1.3

Turistické atraktivity

Mezi hlavní využitelné turistické atraktivity města patří zámek a zámecký park, vodní elektrárna, kostel Panny Marie (dříve kostel sv. Bartoloměje), kostel sv. Andělů strážných a klášter Servitů, kostel sv. Bartoloměje, Synagoga a židovský hřbitov a asi největší turistické lákadlo celé oblasti – Baťův kanál. Velkým negativem CR ve Veselí je fakt, že žádná ze zmíněných památek (vyjma Baťova kanálu a od léta 2013 i kostel sv. Andělů strážných a klášter Servitů) není pro turisty přístupná (resp. upravena tak, aby byla turisticky využívaná). Tím se myslí, že řada památek má zajímavé vnitřní prostory (např. soustrojí elektrárny, prostory klášterní krypty, schodiště na kůr a věž, studna na klášterním dvoře, bývalý refektář a další), které by po určitých úpravách mohly vytvořit různě motivovaný turistický program. Program by zase mohl pomoci při prodloužení pobytu návštěvníků ve městě a zvýšení využívání místních služeb. To neznamená, že by památky byly pro veřejnost uzavřeny (mimo provoz elektrárny – bezpečnostní a provozní důvody), po celý den je možno nahlédnout do interiéru kostela přes mřížku, občasně zájemci o historii zazvoní na duchovního správce, který se jim dle své časové možnosti věnuje, po telefonické dohodě je možno navštívit židovský hřbitov atd. Zájemce o památku si vždycky může najít možnost, jak ji navštívit. Termínem zpřístupnění památky pro cestovní ruch se ale rozumí něco jiného – že existuje předem daný časový režim, který nenarušuje běžné užívání objektu, ve kterém je prohlídková trasa otevřena veřejnosti. Je přítomna osoba, která prostory otevře a uzavře, případně může mít výklad, prostory mohou být upraveny pro účely prohlídky (nasvětlení, informační tabule apod.). Samozřejmým předpokladem je potřeba přiměřeného počtu zájemců o prohlídku. Zpřístupnění památky pro cestovní ruch je akcí dotačního charakteru, které obvykle bývá podporováno z veřejných zdrojů. Účelem je přitáhnutí většího počtu návštěvníků, prodloužení doby jejich pobytu, zvýšení využívání místních služeb s konečným cílem navýšení počtu pracovních míst. Jedná se snahu využít malou část značných prostředků vkládaných do oprav památek a využít ekonomický potenciál kulturního dědictví. Jednotlivé programy v památkách pak mohou mít svoji osvětovou, kulturní nebo vzdělávací náplň.

4

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Turistické atraktivity města

Zdroj: Vzdělávací a informační středisko bílé Karpaty, o.p.s., 2009

2

BAŤŮV KANÁL

Baťův kanál se v průběhu posledních 20 let zařadil mezi nejvýznamnější turistické atraktivity regionu a je hlavním turistickým cílem ve městě. Jedná se o vodní cestu tř. 0, délky cca 50 km, provozovanou Povodím Moravy a částečně rozvíjenou z fondů MD. Město bylo v 90tých letech hlavním iniciátorem vzniku turistické plavby a v něm probíhaly první plavební aktivity. Zpočátku potřebné aktivity realizovalo, následně poskytovalo jednak každoroční příspěvek v období 1996 – 2006, dále provozní zázemí, bylo oficiálním příjemcem dotací, finančně zaštiťovalo realizující subjekt Nadační fond ABK. Od roku 2003 se tento subjekt provozně osamostatnil, od roku 2007 utlumil činnost a aktivity přešly na obecně prospěšnou společnost Baťův kanál a DSO Baťův kanál. Město ve srovnání s ostatními sídly na vodní cestě má zcela ojedinělou polohu – historická část se nachází na moravním ostrově, je přímo napojeno na říční i kanálový úsek 5


(3 možnosti příjezdu), je dobrým východištěm pro plavbu (leží ve středu vodní cesty, říční úseky jsou protiproudní, po kterých se lodě rychle vrací, kanálové jsou poproudní, město je v blízkosti turisticky navštěvované Strážnice i zajímavého Uherského Ostrohu, kanálový úsek umožňuje rozsáhlejší územní rozvoj - odbočky z hlavní trasy a případnou výstavbu). Mimo běžné plavební využívání vodní cesta umožňuje i individuální řízení menších lodí (malá plavidla do výkonu 20 kW, která jsou schopná pouze výtlačné plavby a maximální rychlosti 20 km/h, povoleno řízení pro osoby starší 18 let bez zvláštního povolení či průkazu, jen po proškolení v půjčovně). Pro rozvoj vodní cesty je připravována řada dlouhodobých projektů (plavební komora Bělov pro prodloužení do Kroměříže, plavební komora v Sudoměřicích pro propojení do Hodonína a na neregulovaný tok řeky Moravy). V rámci území města realizují své plavební programy 3 podnikatelské subjekty, dále zde zajíždějí klienti půjčoven hausbótů nebo i motorových člunů dalších cca 5 subjektů. Přehled plavebních programů ve Veselí nad Moravou Poč. subj .

obvyklá doba trvání programu

Odhadovaný počet návštěvníků

Krátkodobá výpůjčka malého motorového člunu Krátkodobá vyhlídková plavba

2

3 hod

1 700

2

3 hod

2 500

Pravidelná plavba Veselí - Strážnice

1

8 hod

1 800

Plavba s programem (kulinární plavba apod.)

1

3 hod

7 000

Výpůjčka hausbótu (člunu s možností přespání)

2

3 dny týden

1 400

Krátkodobá plavba vlastním člunem, nebo i delší kotvení vlastní lodi

25

1 den

300

Zastávka pro uživatele hausbótů z jiných půjčoven

5

1 hod

Projíždí cca 2 000 os, zastavuje se cca 600 os.

Typ programu

Obvyklá přepravní kapacita plavidel

Obvyklá cena za plavbu/ službu

Úhrada dalších služeb na k.ú.

7 plavidel, 35 míst 60 míst 12 míst

150 Kč/os

70 Kč/os

Obvykle + občerstvení

100 Kč/os

70 Kč/os

1 plavidlo 60 míst 1 plavidlo 60 míst 12 plavidel, cca 80 míst

200 Kč/os

0

Zde patří také několik plavebních akcí převážně pro místní, obvykle zdarma Město pro ně slouží jen jako nástupní a výstupní místo

350 Kč/os

0

400-800 Kč/os/den

0

cca 25 plavidel pro cca 75 osob

50 Kč/os

150 Kč/os/den

28 plavidel pro cca 140 osob

0

50 Kč/os

6

Poznámka

Město pro ně slouží jen jako nástupní a výstupní místo, možný nákup v supermarketu nezapočítán Občasně využívají areál přístaviště pro parkování auta nebo i lodě, občas i delší pobyt (penzion, stan, karavan) hlavním cílem je asi zastávka u Country občerstvení, přespání u přístaviště u hvězdárny, přespání v přístavu s využitím


Typ programu

Poč. subj .

obvyklá doba trvání programu

Odhadovaný počet návštěvníků

Obvyklá přepravní kapacita plavidel

Obvyklá cena za plavbu/ službu

Úhrada dalších služeb na k.ú.

Poznámka

sprchy a WC, celodenní kotvení a výlet na kolech do okolí jen mimořádně (cca 70 % plavidel jen městem projíždí s cílem Strážnice, Petrov, Uh. Hradiště) Celkem 16 700 osob, z toho 2 000 místní obyvatelé, 7 000 regionální turisté a 7 200 turistů s potřebou ubytování v regionu Číselné údaje uvedené v tabulce jsou odhady

Z tabulky vyplývá, že relativní úspěch aktivit na Baťovu kanálu vychází nejen z ideálního situování města, včasného vytvoření předpokladů (přístav, nákup lodí a vytvoření pobídek pro podnikatele), ale především z řady zajímavých míst na vodní cestě v blízkém okolí (plavební komora, Uherský Ostroh, přírodní prostředí na řece i v kanálovém úseku, křížení ve Vnorovech, Strážnice). Pokud by plavby na Baťově kanálu byly spojeny jen s městem, pravděpodobně by jeho turistické ekonomicky udržitelné využívání vůbec nevzniklo. O některé služby na vodní cestě je přes jejich cenu poměrně vysoký zájem, jak např. dokládá tabulka rezervací hausbótů za rok 2012 (z tabulky nevyplývá, jestli zájemci už zaplatili rezervační zálohu nebo jen projevili zájem). Nejsvětlejší červenou barvou jsou znázorněny rezervace na plavební sezónu 2012 k 18. 10. 2011, tmavší barvou rezervace k 12. 1. 2012, nejtmavší k 17. 1. 2012. Kapacity hausbótů v hlavní sezóně jsou z větší části obsazeny. Velký zájem je o i podstatně levnější (třídenní) plavby v květnu, z toho lze dovodit i potenciální zájem o plavby v dubnu. Zřejmě jsou evidovány i předběžné rezervace před zaplacením zálohy – stává se, že v průběhu času se naplněné kapacity zase uvolňují.

7


Baťův kanál má své internetové stránky s knihou návštěvníků (www.batacanal.cz), jakož i informační centrum, na které se především telefonicky obracejí návštěvníci celé vodní cesty. Turistický management sídlí ve Veselí a je podporován obcemi na celé vodní cestě a dvěma kraji (JmK, ZlK) s občasnou spoluprací se slovenskými partnery (malá část vodní cesty je na CZ/SK hranici). Samotné město příliš zajímavostí návštěvníkům nenabízí a pozitivní dopady návštěvnosti několika tisícovek osob na katastrálním území města na ekonomický vývoj obce jsou minimální. Mezi negativní dopady patří plné koše na odpadky v prostorech, kde jsou umístěny (např. přístaviště u hvězdárny). Potenciál vodní cesty je v tom, že již dnes se pohybuje na katastru obce cca 16 - 20 tis. návštěvníků (návštěvnost ÚLK Strážnice), aniž by město muselo průběžně pro to vyvíjet nějaké mimořádné úsilí. Na rozdíl od Veselí má centrum Strážnice v sezóně výraznější turistický charakter s vyššími ubytovacími kapacitami. Tito návštěvníci představují potenciální uživatele infrastruktury a služeb, které mohou přinášet prospěch městu i jeho obyvatelům. Tím se rozumí zájem o ubytování (potenciální + okruh vlastníků vhodných objektů), půjčování lodí (majitelé plavidel a obsluhy půjčoven). Dále využívání obchodní sítě, občerstvení, využívání infrastruktury sloužící i místním – cyklotras, pouličního parteru. Cestovní ruch produkuje i další prospěch – zájem o atraktivní obec schopnou přitáhnout návštěvníky, zvyšování zdravé hrdosti obyvatel na svůj domov – předpoklad trvalé vazby k sídlu a potenciál návratu migrantů alespoň v penzijním věku. Cestovní ruch generuje současně i negativa – zvyšování hlučnosti zařízení zábavného 8


charakteru – diskotéky, občerstvení, zvyšování dopravy a přetěžování veřejných prostor v období špičkové sezóny (u tohoto druhu turistiky zřejmě nehrozí). Rozptýlený a silně individuální charakter využívání vodní cesty není v souladu s masovou turistikou, dopravní problémy ve vazbě k Baťovu kanálu nebyly zaznamenány. Problémem spíše bývá obtížná dopravní dostupnost města v letních měsících vyvolaná pravidelnými opravami přístupových silnic I. třídy. Problematika hlučnosti a rušení je řešitelná ve spolupráci obce, obyvatel a podnikatelů a obec má k dispozici dostatečně účinné nástroje k prosazení přijatelné kvality obytného prostředí pro místní obyvatele – a současně i pro zde přespávající návštěvníky. Zůstává faktem, že turisté přicházejí z různých prostředí i zemí, nejsou znalí místních zvyků a při jejich pobytu může vzniknout řada problémů i nedorozumění. Mezi hlavní ekonomická negativa tak patří nevyrovnanost cestovního ruchu, citlivost k počasí (u vodní cesty k povodním) a sezónnost – cestovní ruch nemůže vytvořit trvalý příjem pro větší počet zaměstnanců, ale může být vítaným, sezónním přilepšením (z pohledu města velikosti Veselí nad Moravou) pro významný počet subjektů.

2.1

Vývoj a finanční náklady obnovy Baťova kanálu ve Veselí nad Moravou

Projekt obnovy nefunkční vodní cesty a jejího turistického využití byl připraven městským architektem v rámci projektu INWARD I, EU programu Ecos - ouverture v období 1992 - 96, realizaci projektu v jeho počáteční fázi zaštítilo Město Veselí nad Moravou. Prostředky poskytnuté Agentuře pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu Iniciátorem projektu na dobu 10 let se stal neziskový subjekt - nadace (později nadační fond Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu). Místo předpokládaného ročního příspěvku 2,2 mil. Kč (od 20 obcí) se jí ale podařilo od 7 obcí získat 600 tis. Kč ročně. Proto místo poskytování grantů začala Agentura sama vyvíjet potřebnou činnost. Za 10 let činnosti získala od města Veselí příspěvky v hodnotě 2,81 mil. Kč, (celkem od 13 obcí 10,578 mil. Kč) a z různých programů granty na projekty v hodnotě 12,1 mil. Kč. Nadace stavěla provizorní přístaviště, budovala malé expozice, naučné stezky, prováděla řadu propagačních aktivit a jednala se správcem toku o postupné opravě jednotlivých úseků. Po počátečním neúspěchu při spolupráci s podnikateli sama pořídila lodě a bezúplatně je půjčovala zájemcům o podnikání. S ohledem na minimální finanční možnosti, časové prodlevy i celkovou nejistotu grantového financování jí Město poskytlo kancelář, zapůjčilo zaměstnance a umožnilo financovat své aktivity v rámci svého rozpočtu – finančně samostatného střediska. Např. v roce 1998 byla z důvodu nedostatku prostředků veškerá činnost agentury na čas pozastavena. V této době také nadace nemohly být příjemci evropských dotací. Do roku 2001 proto Město vystupovalo jako příjemce grantů, jejichž realizaci zajišťovali pracovníci Agentury. Agentura na svém účtu shromažďovala příspěvky od obcí a pak je převáděla jako dar pro realizaci projektů na středisko města. Po změně podmínek po roce 2001 začala Agentura realizovat své projekty samostatně. Činnost střediska byla ukončena 9


s vyrovnáním vůči městu ve výši 1,1 mil. Kč – navýšení nákladů bylo způsobeno vyšší cenou investičních částí projektů i kurzovými změnami. Agentura vystupovala za celý Baťův kanál, ale těžiště své činnosti - díky významné výši příspěvku města - měla ve Veselí. Od roku 1996 bylo zahájeno pravidelné plavební využití a později i oprava místní plavební komory. Od roku 1998 začala být na základě výběrového řízení ve městě provozována plavba místním podnikatelským subjektem. V roce 2004 byla obnovena plavba v celé původní trase Baťova kanálu.

Výstavba turistického přístavu ve Veselí V roce 1998 se Město rozhodlo využít příznivých územních předpokladů a zkušeností pracovníků Agentury a ve spolupráci a spolufinancováním se Strážnicí a Skalicí realizovalo rozsáhlý investiční projekt spojený s výstavbou přístavu ve Veselí, turistické lodě a turistického centra ve Skalici. Širší ideou celého projektu ve výši 12,7 mil. Kč bylo budoucí, v té době obtížně představitelné, plavební (a turistické) propojení těchto měst. Tento cíl se naplnil v roce 2007. Přístav byl realizován v r. 2001 nákladem 11,7 mil. Kč, z toho dotace byla ve výši 6,25 mil. Kč. Další práce a vybavení poskytla ze svých projektů Agentura, v rámci vyrovnání závazků vůči městu. Obce ve smyslu podané přihlášky pronajaly vybudovanou infrastrukturu podnikatelům. Maximální kapacita laguny je cca 60 plavidel, v současnosti je obsazena z cca 30%. V dlouhodobém výhledu se předpokládá potřeba kotvení pro cca 90 plavidel – tj. i mimo tuto lokalitu – pokud se rozvoj vodní cesty nezastaví na stávající úrovni.

10


Výdaje 2001

Příjmy

výstavba TIRC Údržba ploch TIRC

148 384 Nájem TIRC bez oprav, odhad celkem 2001

2002

271 000

Údržba ploch TIRC

197 314 vrácení DPH k dotaci

Údržba ploch TIRC celkem 2003

2004

Údržba ploch TIRC

2005

Obstarání TIRC Údržba ploch TIRC Údržba břehů přístaviště BK Údržba ploch TIRC

Údržba břehů přístaviště BK celkem 2007

2008

Obstarání TIRC

90 000

14 875 119 454 5 950 Nájem TIRC bez oprav, odhad

90 000

93 745 14 875 TIRC Habartová obst.smlouva

90 000

59 345

Údržba břehů přístaviště BK

18 750 Nájem TIRC bez oprav, odhad

95 516

36 787

Obstarání TIRC

19 828 TIRC Habartová obst.smlouva


18 500 Nájem TIRC

Obstarání TIRC

4 200

10 675

18 037

celkem 2010 2011

90 000

58 847

Obstarání TIRC celkem 2009

2010

62 971


2009

80 000

87 795 celkem 2006

2007


103 579 celkem 2005

2006

80 000



270 000



75 000

11 848 384

Agentura - stavební úpravy

celkem 2002 2003

6 618 237

11 700 000 Dotace Credo

1 800 95 775

38 328 11 784

Údržba břehů přístaviště BK celkem 2011

95 775

116 717 Nájem TIRC 128 501 opravy TIRC 2009-11

celkem 2001-2011

12 655 351

výdaje města 2001 - 11

5 759 314

celkem 2001-2011

-20 298 7 756 005

Vlastní areál přístaviště má od roku 2013 dokončené sociální a provozní vybavení, mobiliář, přívody energií k plavidlům a dostatečnou kapacitu.

11


2.2

Obecně prospěšná společnost Baťův kanál (BK,o.p.s.)

Při realizaci projektu turistického využití se ukázalo, že pro úspěch projektu je klíčové propojení jednotlivých individuálních rozvojových záměrů a podniků s provozem, údržbou i propagací vodní cesty. Aby tato koordinace přes hranice více než 20 obcí, dvou krajů a dvou států byla dlouhodobě zajištěna, byla zřízena Obecně prospěšná společnost Baťův kanál. Roční rozpočet této společnosti se pohybuje mezi 1 - 2 mil. Kč. Společnost se zaměřuje také na propagaci a na realizaci drobnějších turistických projektů, určených především pro návštěvníky vodní cesty. Pro svou činnost má dva zaměstnance. Přehled vyplacených příspěvků

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2.3

Výdaje Finanční příspěvek BK, o.p.s. Finanční příspěvek o.p.s.BK Finanční příspěvek o.p.s. BK Finanční příspěvek o.p.s. BK Finanční příspěvek o.p.s. BK Finanční příspěvek o.p.s.BK Finanční příspěvek o.p.s.BK Finanční příspěvek o.p.s.BK Finanční příspěvek o.p.s.BK Finanční příspěvek o.p.s.BK Celkem

90 000,00 90 000,00 25 250,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 90 000,00 835 250,00

Dobrovolný svazek obcí - Obce pro Baťův kanál (DSO)

Mezi cíle svazku patří především budování infrastruktury cestovního ruchu, jako jsou přístaviště, cyklostezky, kempy a ubytovny, půjčovny lodí, plavidla, navigační a informační systémy a další – převážně formou realizace jednotlivých projektů. Mezi hlavní projekty patří vybudování cyklostezky z Hodonína do okolních obcí podél řeky Moravy a Baťova kanálu a Rozvoj vodní turistiky propojením řeky Moravy s řekou Dyjí, respektive s Dunajem. Pro svou činnost má jednoho zaměstnance a využívá provozního zázemí městského úřadu v Hodoníně. Realizoval se záměr WC v Petrově, přístaviště v Sudoměřicích u Výklopníku, dětských hřišť u přístavišť. Mimo jiné každoročně podporuje provoz OPS částkou kolem 200 tis. Kč. Obce přispívají každoroční částkou na provoz a v případě investic i příspěvkem na ně. Příspěvky Dobrovolnému svazku obcí výdaje - příspěvek organizaci 2006 2007

DSO BK nový subjekt DSO BK nový subjekt

181 155,00 178 600,00 12

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 2008

DSO Obce pro BK (Hodonín) DSO Obce pro BK (Hodonín) DSP Obce pro Baťův kanál hřiště DSO Obce pro BK (Hodonín) DSO Obce pro BK HO dofin. projektu DSO Obce pro BK (Hodonín) celkem

2009 2010 2011

2.4

178 920,00 178 725,00 20 000,00 239 620,00 35 000,00 234 620,00 1 246 640,00

Hvězdárna

Cestovní ruch na vodní cestě se po výstavbě přístaviště více propojil s Hvězdárnou (příspěvková organizace Jmk, 1 pracovní místo) především prostřednictvím naučných programů pro děti a mládež a občasného využívání zázemí pro posádky hausbótů.

2.5

Každá

Územní možnosti rozvoje BK:

komunikace

má

svůj

rozvojový

potenciál. V současnosti rozvoj vodní cesty lze realizovat jen v nejbližším okolí na Benátkách a na několika parcelách u stávajícího přístaviště.

Dle zahraničních

realizací se může jednat o objekty pro bydlení, individuální i nájemní, objekty pro poskytování služeb na vodní cestě – opravy, čerpání PHM, občerstvení, ubytování – a to jak kempového charakteru, tak i hotelů a penzionů. V zahraničí jsou známy investice i do objektů administrativy a služeb s vodní cestou nesouvisejících. Mohou to být také nezastavěné plochy parků, rekreační zeleně, dětských hřišť, nábřeží a promenád. Pro rozvoj jsou z pohledu efektivity investic prioritně výhodné plochy s přímým (i vizuálním) 13


kontaktem s vodní cestou. Plochy vzdálenější jsou výhodné jen za splnění řady dalších podmínek (podmínečně). Červené plochy umožňují relativně jednodušší a ekonomicky návratné napojení vodní cesty na pozemky (křížení s místní komunikací, s TI nebo Struhou) s celoročně stabilizovanou hladinou. Žluté plochy umožňuji teoretický rozvoj u říčního toku za ochrannými hrázemi. V pohledu následujících 30 let nelze zcela vyloučit vznik řady iniciativ v plochách v kontaktu s vodní

cestou,

ale

existuje

velké

množství

překážek,

pro

které

se

s vysokou

pravděpodobností tento rozvoj neuskuteční. Přesto tento rozvoj by byl v rámci ČR zcela unikátním příkladem a propagační značkou. Předností tohoto rozvoje by byla – na rozdíl od jiných záměrů - municipální podpora jen v územní přípravě stanovením podmínek a limitů – a investiční tíže by spočívala na soukromém sektoru. Vzhledem k výjimečnosti záměru nelze vyloučit zájem investorů na národní úrovni a to přesto, že území nelze ochránit proti nadprůměrným povodním. Objekty i vybavení musí s občasným zaplavením počítat.

3

ZÁMEK A ZÁMECKÝ PARK

Současný renesanční zámek stojí na místě bývalého středověkého vodního hradu, který vznikl pravděpodobně ve 13. století z iniciativy Přemysla Otakara II. jako obrana proti Uhrám. V minulosti byl několikrát těžce poškozen, zejména za třicetileté války. K poslední výstavbě došlo v polovině 19. století, k současné podobě zámku přispěl i vídeňský architekt František Schlepps. Zámek a zámecký park

14


K silnému poškození zámku došlo v dubnu 1945 při přechodu fronty. Využívání objektu se několikrát změnilo, až objekt zůstal prázdný, v následujících desetiletích značně zchátral. Před 2. světovou válkou byl provoz objektu trvale dotován z ostatních příjmů panství (prodeje elektřiny, turistiky, provoz velkostatku po první pozemkové reformě pokryl jen své náklady). Po vyvlastnění byly ekonomicky výnosné majetky převedeny na jiné subjekty, objekt sloužil jako úřad, pak učiliště a následně zůstal prázdný. Zámek je veřejnosti nepřístupný. V průběhu posledních 30 let byla připravena řada záměrů využití a budova několikrát změnila majitele, zatím žádný projekt nebyl realizován. Zámek v 90.tých letech vlastnilo i město Veselí n. M., nejdříve přímo, pak prostřednictvím akciové společnosti. V tomto období bylo provedeno statické zajištění objektu s náklady cca 15 mil. Kč. Zamýšlený projekt hotelu nebyl realizován. V současnosti je zámek ve vlastnictví společnosti Wesselss s.r.o., která má v plánu přebudovat zámek na ****hotel s restauračním zařízením. Pravděpodobně je počítáno s vybudováním konferenčního hotelu s navazujícími službami a golfovým hřištěm. Kapacita ubytovací části je 93 míst. Součástí rekonstrukce by měla být nově zřízena prohlídková trasa pro veřejnost. Při realizaci celého projektu lze předpokládat vytvoření cca 25 - 50 přepočítaných celoročních pracovních míst. Zařízení o obdobné kapacitě ale o nižším standardu je ***Hotel Zámek Čejkovice. U objektů tohoto typu bývá problémem nedostatečná kapacita lůžkové části (limitovaná rozsahem historické budovy) ve vztahu k nezbytně vybudovanému zázemí. Odhadované náklady prodělaly za posledních 20 let značný vývoj, který ani dnes pravděpodobně není ukončen. Na prvním místě budou souviset s rozsahem vlastního podnikatelského záměru, který v čase nabývá různých podob. Od představy zámku jako solitéru až k pojetí komplexu s řadou souvisejících provozů a prostor. Cca na konci 90.tých let se objevila myšlenka zřízení golfového hřiště v navazující lužní krajině, která se ale dotýká stovek vlastníků (množství úzkých dlouhých parcel). Další možností rozvoje přestavují blízké historické budovy a areály. Jinou možností je využití potenciálu navazující vodní cesty a jistě se v průběhu doby objeví i další varianty. Souběžně, jak se rozšiřuje záměr s cílem nabídnut ubytovaným klientům i přiměřený program, lze předpokládat navyšování investiční části rozpočtu a následně i provozních nákladů. V 90.tých letech se odhadovaly investiční náklady v relacích od cca 90 do 150 mil. Kč (přepočítáno z c.ú. 1992 na c.ú. 2011 cca 270 - 450 mil. Kč). V průběhu času se pak záměr rozšiřoval a upřesňoval, jistě docházelo ke snahám o snížení nákladů, ale souběžně se také vždy objevují potřeby nových nákladů. Postupně může také docházet ke změnám ve způsobu využívání apod. Proto nepředpokládáme celkové menší investiční nižší náklady než cca 500 mil. Kč v c.ú. 2012. Cenu za ubytování odhadujeme cca 1 800 Kč/os/den. Největší noví vlastníci v lužní krajině mají po cca 5 letech odhadem přímo vykoupeno cca 30% potřebné výměry pozemků (vhodná výměra mezinárodního hřiště se obecně udává cca 70 ha, minimální rozměry jsou cca 30 ha). 15


Zdroje informací: www.wesells.cz, katastr ČR, vlastní odhady Záměr využití zámku na hotel se v různých úpravách a projektech pravidelně objevuje cca 20 let, ale zatím se žádný nepodařilo zrealizovat. Je velmi obtížné odhadnout celkovou ekonomickou návratnost tohoto záměru. Na základě zkušeností z provozu podstatně menších zařízení se ukazuje, že hlavním problémem je dlouhodobá ekonomická udržitelnost záměru. V historii zámku by to bylo poprvé, kdy by vlastní objekt (a případný soubor dalších nemovitostí) byl schopný uživit sám sebe. Už první zásah do vlastnictví - převedení významné části majetku na nikdy nedostavěný klášter dle ústního podání podstatně zhoršilo ekonomiku panství. Zřejmě i z tohoto důvodu k záměru panuje v území značná skepse. (Zdroj: Zápis z projednání strategie CR ze dne 29. 5. 2011 – viz příloha.) Současný majitel objektu Zámek Veselí n. M. Wessels, s.r.o. po seznámení se s předchozí (zkrácenou) verzí textu záměru uvedl, že s obsahem nemůže souhlasit, protože není přesný a aktuální a neodráží možnou realitu. (Zdroj dopis Wessels s.r.o., ze dne 28. května 2012.). Aktuální informace k projektu je možno průběžně sledovat na www.wessels.cz.

Zámek je obklopen velmi rozsáhlým parkem, jehož rozloha činí 20 ha. Park je charakteristický svou klasicistní dispozicí z první poloviny 19. století. I přestože se půdorys parku několikrát měnil, byla zachována řada dřevin a soustava rybníků. V první 16

polovině


minulého století údržba poklesla na nejnutnější práce a údržbu okolo objektu zámku, tato část byla přístupná i pro veřejnost, druhá část parku sloužila jako obora s vyloučením veřejnosti. V druhé polovině století byl park využíván jako veřejná zeleň s občasnými většími kulturními akcemi pro veřejnost a byl značně zanedbán. V 90.tých letech začala cílená obnova prostoru, proběhly opravy památek a menších objektů, čištění vodních ploch, vznikla specializovaná organizace pro údržbu s vizí postupné rekonstrukce parku na památku s vlastním návštěvním režimem i programy. Park se ale mezitím stal významnou průchozí trasou pro místní obyvatele (probíhá jím i cyklotrasa) a město i přes získané dotace nemělo ekonomické možnosti realizovat tak velkorysý projekt. Proběhlo výrazné zkvalitnění údržby parku, ale pokusy regulovat provoz vyvolávaly spíše odmítavé reakce veřejnosti. V devadesátých letech se výdaje do rekonstrukce a údržby parku pohybovaly kolem 7 mil. Kč (např. v letech 95 a 96, v závislosti na míře získaných dotací), po roce 2001 náklady na základní údržbu činí cca 0,9 – 1,3 mil. Kč s nepravidelnými dotacemi z programu Regenerace městské památkové zóny. V období 2001 – 2010 byly do oprav a údržby vloženy prostředky ve výši cca 22,5 mil. Kč. V současné době probíhá projekt na rekonstrukci parku: „Úpravy vegetační složky zámeckého parku Veselí nad Moravou - 1. etapa“, díky které bude rozsáhlá část parku revitalizována s ohledem na původní druhovou skladbu a historickou kompozici. Náklady na samotnou rekonstrukci (bez projektové přípravy) jsou stanoveny na 8,5 mil. Kč a jsou spolufinancovány z Operačního programu Životní prostředí. V II. etapě má dojít k revitalizaci zbývajících částí parku. V současné době (05.2013) je záměr ve stádiu úvah. Dopady rekonstrukce parku na návštěvnost nebyly v projektech sledovány. Další iniciativou je realizace dětského hřiště nákladem cca 1 mil. Kč určeného prioritně pro místní obyvatele. Podstatné dopady na cestovní ruch (že by se hřiště stalo výraznější turistickou atrakcí) se nepředpokládají. Celkové náklady na uvedení parku do současného stavu a jeho údržbu od roku 1994 do současnosti se pohybují v relaci cca 45 mil. Kč, z toho jednorázové náklady na průběžnou údržbu jsou pravděpodobně převážně tvořeny dotačními prostředky. V areálu parku se nacházejí tenisové kurty, provozované Lawn Tenis Clubem, Veselí nad Moravou. Kapacita je limitována požadavky památkové péče a je plně vytížena vlastním provozem klubu. V rámci parku probíhal do roku 2004 provoz zámecké galerie, zpřístupnění bylo financováno z městského rozpočtu obvyklým nákladem cca 340 tis. Kč ročně. Pro nízkou návštěvnost a blízkou (také městskou) Galerii ve Dvoře bylo od provozování upuštěno.

rok 2001

Výdaje SMV výst. činnost n. p. 17

Kč 394 973,00

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 2002

SMV výst. činnost n. p.

431 533,00

2003


402 990,00

2004


329 000,00

celkem

4

1 163 523,00

KOSTEL SVATÝCH ANDĚLŮ STRÁŽNÝCH S KLÁŠTEREM SERVITŮ

Stavba byla započata v roce 1717 tehdejšími držiteli Veselského panství manžely Želeckými, záměr nebyl dokončen v celém plánovaném rozsahu. Kostel byl vysvěcen 25. října 1739, vnitřní práce v kostele byly ukončeny v roce 1764. Na vnitřní výzdobě kostela se podílela řada umělců, mezi které patří např. F.A. Maulbertsch, autor velkého zaoltářního obrazu nebo J.J. Schauerberger, který je autorem bočních oltářů panny Marie a Sv. Barbory. První Servité byli uvedeni do kláštera 31. srpna 1732. Klášter byl však zrušen Josefem II. v roce 1784. Kostel se postupně stal hlavním veselským kostelem, v roce 1858 byl prohlášen za kostel farní. Pod kostelem se nachází hrobka, ve které jsou pohřbeni členové servitského řádu, zakladatelé kostela s klášterem a příslušníci rodu Chorinských. Stavebně nebyl klášter nikdy zcela dokončen. Tato sakrální památka je rozdělena na dvě části. Hodnotnější část s kostelem a kryptou spravuje Římskokatolická farnost. Mimo bohoslužby prostory slouží k ubytování pro duchovní správu a zázemí pro aktivity farnosti – prostory pro akce, přednášky apod. V posledních 20 letech díky získaným dotacím proběhla řada oprav – objekt byl v předcházejících desetiletích udržován jen svépomocí. Současný rozpočet farnosti se pohybuje kolem cca 2 - 5 mil. Kč a podstatnou část tvoří získané dotace na opravy a údržbu. Provoz areálu je financován ze sbírek účastníků bohoslužeb. Farnost dále udržuje další dva památkově chráněné kostely a přispívá na jiné charitativní, kulturní i výchovné činnosti. Tato část je částečně přístupná i pro veřejnost – do chrámového prostoru lze nahlédnout od vstupu, na dny památek lze navštívit kryptu. V dohledné době (léto 2013) by měl být kostel více zpřístupněn veřejnosti díky projektu „Průvodcovství v kostele sv. Andělů strážných“. Památková hodnota budovy i mobiliáře značně prodražuje náklady údržby i oprav.

18

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Kostel svatých andělů strážných s klášterem Servitů

V druhé části klášterní budovy jsou umístěny kanceláře městského úřadu. Tato část byla zrekonstruována v letech 2002 a 2003 nákladem více než 25 mil. Kč. Provozní náklady budovy činí cca 3 mil. Kč ročně. V minulosti byl připraven projekt turistického využití celého areálu provozně spojující využitelné prostory – refektář, rajský dvůr – městskou část, suterén pod městskou částí, suterén školy a provoz kuchyně, prohlídkový okruh klášterním kostelem a přiléhající židovský hřbitov prostřednictvím nového turistického centra u hlavní komunikace (a parkoviště) návazné pěší rampou do suterénu areálu. Předpokládané investiční náklady 40 - 60 mil. Kč, dotovaná část provozních nákladů cca 2,5 mil. Kč ročně, celkový počet cca 5 pracovníků, předpoklad zapojení dobrovolníků (z řad místních drobných výrobců) a předpoklad většího rozsahu prodeje místních výrobků (prodejna u hlavní cesty a parkoviště).

19


Vzhledem k realizaci funkčně obdobného projektu v budově Pánského dvora se ani dlouhodobě nepředpokládá uskutečnění tohoto záměru

5

BARTOLOMĚJSKÉ NÁMĚSTÍ S KOSTELEM

Bartolomějské náměstí tvoří historické jádro města Veselí nad Moravou. Prostor Bartolomějského náměstí je městskou památkovou zónou. V rámci tohoto prostoru se zde nachází i další nemovité kulturní památky. Jednou z nich je i kostel sv. Bartoloměje, který tvoří významnou dominantu náměstí a je hodnotnou historickou stavbou právě v kontextu vývoje města jako v minulosti významného tržního sídla.

20

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Bartolomějské náměstí s kostelem sv. Bartoloměje

Kostel sv. Bartoloměje patří mezi barokní stavby, byl postaven v letech 1733 - 1741 na místě tří měšťanských domů. Uvnitř kostela jsou ke zhlédnutí původní varhany a kvalitní malířská výzdoba. Hlavní vchod kostela střeží sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka z Pauly, které dal ve Vídni zhotovit František Kajetán Chorinský. Kostel sv. Bartoloměje je přístupný jen příležitostně. Dále se na náměstí nachází sousoší Panny Marie, jedná se o barokní památku, která je zde umístěna na památku purkmistra Pavla Přenského. Subjekty s působením i v oblasti cestovního ruchu Na náměstí je také situováno Městské muzeum (pobočka Masarykova muzea Hodonín, více o muzeu viz Analýza kultury a sportu). Je zde trvalá expozice, pravidelná výstavní činnost. Objekt má každoroční návštěvnost cca 3 500 – 4 000 osob, je zde cca 5 pracovních míst, hlavním účelem je historické, etnografické a archeologické zaměření. V minulosti bylo učiněno několik pokusů spojení muzea, výstavy o vodní cestě a plavby na Baťově kanálu, ale z důvodu náročné koordinace prohlídek a plavby tyto pokusy nebyly dlouhodobě udržitelné. Dalším významným subjektem je Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty se sídlem na Bartolomějském náměstí a návštěvností cca 1 500 osob ročně, z nichž menší část tvoří i turisté. Aktivity organizace jsou hlavně orientovány na vzdělávací a výchovnou činnost, hlavně k oblasti Bílých Karpat. Organizace má cca 5 - 6 pracovních míst, roční rozpočet se pohybuje v relacích kolem cca 2,5 mil. Kč. Další údaje viz část Turistická infastruktura. Úprava prostoru náměstí Veřejné plochy byly v roce 2010 rekonstruovány v rámci regionálního operačního programu. Náměstí je upraveno dle svého původního účelu jako trhové, s většinou zpevněných ploch, připravené pro pořádání trhových a kulturních akcí. Financování rekonstrukce pod záštitou turistického využití byla jedinou možností, jak na tak investičně nákladný projekt získat prostředky. Projekt má dopad především na zvýšení zájmu o aktivity na Bartolomějském náměstí a zvýšení počtu návštěvníků. Dle projektu je cílová roční návštěvnost odhadována na 54 000 21


návštěvníků ročně z řad místního obyvatelstva a cca o 2 000 více turistů, kteří akce na náměstí navštíví. Projekt předpokládá zvýšení návštěvnosti akcí na Bartolomějském náměstí o téměř 50 % (oproti stavu z roku 2007 – 27 400 návštěvníků), což při rozšíření o 10 akcí je dle zpracovatele tohoto projektu reálné. Předpokládané náklady Města na organizaci a zajištění akcí jsou cca 500 tis. Kč ročně. K oživení přispěla i Římsko - katolická farnost, která po řadě let obnovila pravidelné bohoslužby (jeden den v týdnu) v kostele sv. Bartoloměje, jehož oprava byla částí projektu. Doba udržitelnosti je standardně 5 let. Projekt nepočítá s vytvořením nových pracovních míst. Celková výše investice byla plánována na 58 900 000 a plánovaná dotace z ROP byla 40,8 mil. Kč (tj.69,3%). Mezi rozvojové potenciální aktivity patří vznik naučné stezky historickým centrem. Vzhledem k tomu, že ani za 20 let nevznikla a dlouhodobě o ní řada subjektů i osob uvažovala, lze předpokládat řadu překážek – jednak nepříliš velkou vizuální atraktivitu některých částí venkovní trasy, problémy při vstupu do uzavřených částí památek, složitost managementu (nepravidelnost prohlídek, závislost na počasí a především potřeba provozní dotace). Potenciální prohlídky z nového TIC v Pánském dvoře budou řešit problém vzdálenosti Dvora do historického jádra. Všechny tyto obtíže jsou při větším nasazení zúčastněných řešitelné. Otázkou je jejich dlouhodobá ekonomická udržitelnost. Snížení provozních obtíží i nákladů by mohl řešit investiční projekt na úpravu prohlídkové trasy s vlastními zastaveními, vizuálními i akustickými vitrínami, detailní úpravou pochůzích ploch, doplněním pouličního mobiliáře a prvků pro děti. Investiční náklady by se mohly pohybovat od 3 do 12 mil. Kč – dle rozsahu především stavebních prací a stupně odolnosti vůči počasí a vandalismu. Návštěvnost trasy se může pohybovat v míře dané její kvalitou, přitažlivostí, vhodným vedením, jakož i počtem turistických návštěvníků města od 500 do 2 500 osob ročně. Zdroje Foto: http://www.panoramio.com/photo/51547807 Text: Veselí nad Moravou – Bartolomějské náměstí – studie proveditelnosti http://www.veseli-nad-moravou.cz/kostel-sv-bartolomeje/d-581396/p1=35799 http://www.hrady.cz/index.php?OID=2471

22


6

VODNÍ ELEKTRÁRNA

Hrabě Bedřich Chorinský se zasloužil o přestavbu mlýna na vodní elektrárnu. Areál elektrárny je tvořen dvěma budovami s vodními turbínami typu Francis. První turbosoustrojí bylo vyrobeno v roce 1914 rakouskou firmou Voith a jeho výkon je 120 kW. Zajímavostí je převodové kolo, jež má 720 dřevěných zubů. Druhé turbosoustrojí pochází z roku 1927 a jeho výrobcem je Českomoravská Kolben a.s. Soustrojí má výkon 160 kW. Obě jsou v původním stavu a jsou plně funkční. K bývalé budově mlýna se váže i počátek výroby elektřiny ve Veselí. 30. prosince 1901 se na náměstí rozzářily první čtyři žárovky napájené ze zdroje umístěného ve mlýně. Památka je stále funkční (dodává el. energii do sítě), veřejnosti nepřístupná. Vodní elektrárna

Zdroje Fotky: http://www.veseli-nad-moravou.cz/elektrarna/d-581408/p1=35799 Text: http://www.veseli-nad-moravou.cz/elektrarna/d-581408/p1=35799

Případné zprovoznění památky by i bez investičních úprav nabídlo turisticky atraktivní krátký (1 hod) program s potřebou provozní dotace (kryjící práci průvodce a úklid) cca 120 tis. Kč ročně a jednorázovými informačními a bezpečnostními úpravami prohlídkové trasy ve výši cca 500 tis. Kč ročně a návštěvností cca 2 000 osob ročně. Mimořádně významným faktem je skutečnost, že památka je v provozu – tzn., že většinu nákladů údržby historických dílů nese provozovatel. Pokud by stejná památka byla ve veřejném vlastnictví, pak zpřístupnění a provozování památky by vyžadovalo podstatně vyšší náklady. Je reálné, že památka by se stala významným cílem části návštěvníků Baťova kanálu. V případě rozsáhlejší investice by bylo možno doplnit zařízení vnitřní i venkovní expozicí s možností malého občerstvení a doplňkového prodeje v celkovém investičním nákladu cca 15 mil. Kč a s rozšířením služeb i vzrůstem návštěvnosti při zachování stejné úrovně dotace.

23


Památka prošla řadou vlastníků, z nichž všichni měli zájem o vybudování nové moderní hydroelektrárny a odstavení památkově chráněných technologií z provozu a nesouhlasili s turistickým využitím objektu. Vyřazením památky z provozu by zřejmě pominula největší přitažlivost soustrojí – její funkčnost. Proto v střednědobé budoucnosti není reálné očekávat zpřístupnění památky mimo jejího úplného odstavení z provozu. I jen ukázkové „částečné“ udržení v provozu by muselo být provázeno značnými dotacemi na údržbu opotřebovaných dílů a provozní dotací. S ohledem na zájem o výstavbu moderní vodní elektrárny lze v průběhu následujících let očekávat vyřazení památky z provozu.

7

VESELSKÉ PŘEDMĚSTÍ (SOUČASNÉ CENTRUM MĚSTA)

Na bývalém veselském Předměstí, dnešním stavebně neukončeném centru města, se nachází několik izolovaných kulturních památek, využívaných částečně nebo vůbec. Nejvýznamnější pro turistiku je opravený Pánský dvůr. Mezi ostatní patří kostel P. Marie, a řada prostorů v bývalém klášteře Servitů (podrobněji viz část 4).

7.1

Turistické informační centrum Panský dvůr

Jedná se o historický objekt, ve kterém po rekonstrukci v rámci projektu podpořeného dotací

EU

vzniklo

Turistické

centrum

Veselska. Jedná se o torzo původního hospodářského dvora. Objekt Panského dvora se nachází v centrální části města Veselí nad Moravou, v těsné blízkosti náměstí Míru. Vystavěn byl v polovině 17. století jako hospodářský objekt veselského panství. V druhé polovině 20. stol. se intenzivně využíval pro potřeby kolektivního zemědělství jako sýpka a administrativní zázemí. V posledních letech se v části objektu provozovaly drobné hospodářské a sociální služby, městská galerie, ale z větší části zůstal nevyužit. V provozní fázi je plánováno nové využití stávající budovy Panského dvora, jako budoucího významného regionálního turistického a informačního centra s řadou programů a nabídek pro cestovní ruch tak, aby reflektoval dlouhodobě neřešitelnou poptávku po prostorách vhodných pro regionální informační kancelář, městskou galerii, zázemí pro interaktivní expozici místních řemesel, galerii Baťova kanálu, zázemí pro muzejní expozice, víceúčelový sál a zcela chybějící zázemí pro cykloturistiku. Vlastní rekonstrukce objektu spočívala ve změně vnitřní dispozice, výměně všech vnitřních povrchů včetně nových otvorových prvků,

24


nové fasády, výměně střešní krytiny, výměně části krovu a rekonstrukci veškerých vnitřních instalací.1 Investiční náklady (opravy před zahájením rekonstrukce) rok 1995 1997 2004 2005 2006 2008

akce obnova Panského dvora rekonstrukce Panský dvůr MKS oplocení veř. prostr. Panský dvůr oplocení Panský dvůr rekonstrukce Panský dvůr - projekt Panský dvůr ROP (skluz 2007)

částka Kč 80 000,00 330 548,00 143 740,00 197 897,00 295 500,00 144 294,00

Stavební práce probíhají v r. 2011.

Bylo vytvořeno 6 nových pracovních míst. Celkové výdaje na projekt byly plánovány na 72,3 mil. Kč, z čehož měla dotace činit 66,0 mil. Kč (tj. 91,6%). Ve výběrovém řízení byla částka na opravu stavby snížena. Přehled odhadované poptávky před a po realizaci ukazuje výše uvedená tabulka (zdroj: projektová žádost; 2009) Návštěvnost:

je předpokládán zvýšený ohlas především po nabídce stávající Galerie Ve Dvoře, zázemí pro krajová řemesla a speciality a umístění nových expozic o historii Baťova kanálu; celkový odhad činí 3 400 osob ročně; v prvním roce po spuštění provozu centra je odhadován zájem až 9 000 osob,

1

http://www.veseli-nad-moravou.cz/turisticke-centrum-veselska-projekt-realizovany-za-financnipodpory-eu/d-586462/p1=69844 25


předpokládá se i částečné využití TIC a zázemí pro cyklisty, ročně přibližně 800 osob,

turisté jsou cílovou skupinou, na kterou je projekt primárně zaměřen, charakter zamýšlených aktivit odráží trend současné poptávky, odhad poptávky zejména po expozici Baťova kanálu, interaktivní expozici řemesel a

Galerii Ve Dvoře je 9 300 osob za rok; počítat je rovněž třeba se silnou skupinou cykloturistů (3 500 osob) a návštěvníků TIC (3 000 osob), protože se zájmy jednotlivých turistů budou logicky krýt (př. cyklisté mohou využít

bezplatného internetového připojení v TIC a následně absolvovat prohlídku expozic), bude výsledný odhad roční poptávky nižší než prostý součet, a to 13 900 osob. Provozní výdaje jsou vyčísleny na cca 4 mil. Kč.

8

OSTATNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY

Na území města Veselí nad Moravou se nachází množství kulturních památek - viz tabulka níže. Kulturní památky Nemovité kulturní památky na území obce Veselí nad Moravou Číslo

Památka

Umístění (ulice, náměstí)

Parcela

2457

zámek včetně zámecké knihovny historický knihovní fond

zámecký park, č.p. 14

106 st. VNM

2457

lávka přes řeku Moravu

zámecký park

3655/3, 1313 VNM

2458 2459 2460 2461

správní budova zámku - myslivna památník gen. Laudona orchestra park u zámku

109 VNM 816/3 VNM 1061 VP 816/3 VNM

2462

kostel P. Marie

2463 2464 2465 2466

socha sv. Floriána socha sv. Vendelína kříž před kostelem P. Marie kostel sv. Bartoloměje

2467

socha sv. Františka z Pauly

2468

socha sv. Jana Nepomuckého

2469 2470 2471 2472

klášter Servitů kostel sv. Andělů strážných sousoší P. Marie socha sv. J. Nepomuckého výklenková kaplička - poklona sv. Peregrina

zámecký park zámecký park zámecký park zámecký park křižovatka ulice Svatoplukova a třídy Masarykova areál kostela P. Marie areál kostela P. Marie areál kostela P. Marie Bartolomějské náměstí areál kostela sv. Bartoloměje areál kostela sv. Bartoloměje č.p. 697 a č.p. 100 ulice Komenského Bartolomějské náměstí naproti zámku u mostu

2473

třída Národních mučedníků 26

st. 28/3 VP 28/3 VP 28/3 VP 11/2 VP st. 77 VNM 77 VNM 77 VNM st. 2/1 a 2/2 VP st. 1 VP 1010/1 VNM 1009/1 VNM 3623/2 VP

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 2474 2475 2476 2477 2478 2479 2493 2494 7215 8514 8769 8598 8599

výklenková kaplička - poklona sv. Kajetána boží muka "Nad drahami" boží muka "U lapače" kříž "U hranic" měšťanský dům zvonice kaplička P.Marie venkovská usedlost poklona sv. Františka Xaverského synagoga areál parku s bažantnicí areál vodní elektrárny - dvojice budov a technologického zařízení Francisovy turbíny panský dvůr č.p. 664

u domu č.p. 649, ulice Dlouhá polní trať za přejezdem směr k Uherskému Ostrohu u silnice na Kozojídky č.p. 528, ulice Chaloupky Milokošť Zarazice dům č.p. 46 v Zarazicích zámecký park Rybníček zámecký park - druhá část

4651/2 VP 3666/29 VP 6295 VP st. 2573/1 188 M 659 Z 231 Z 333 VNM st. 25 VNM 3655/3 VP

Zámecká, č.p. 13

st. 1 a 2/1 VNM

na náměstí Míru, č.p. 664

st. 27/1 a 27/9 VP

3666/1 VP

Zdroje: Národní památkový ústav MONUMET

Financování oprav kulturních památek Výdaje na údržbu a rekonstrukce kulturních památek v letech 2001 až 2011 Celkové náklady evidované v městském rozpočtu SMV-oprava památek n.p. 2001

400 000

SMV-zámecký park n.p.

1 125 000

Farnost oprava dvora fin. příspěvek

180 000

Regenerace MěPaZo Celkem za rok 2001 SMV-oprava památek n.p.

2002

3 102 943 Regenerace MěPaZo

1 300 000

4 807 943 celkem

1 300 000

435 000


1 203 018

Regenerace MěPaZo


Klášter Servitů skluz 2001 Klášter Servitů - MěÚ

Celkem za rok 2002

14 973 290 2 814 365 21 226 683 celkem

Regenerace MěPaZo

440 000

SMV-oprava památek n.p.

495 000


157 544

1 258 003

Dotace ŘKF

300 000

Klášter Servitů MěÚ centr.vytápění

160 940

Klášter Servitů MěÚ zateplení

263 079

Klášter Servitů informační zeď

97 165

Klášter Servitů MěÚ vícepráce st.

1 284 791

Klášter Servitů - MěÚ

8 236 762

Celkem za rok 2003

157 544

341 209

Klášter servitů část spoluúčast města

2003

získané dotace na opravu památek

12 535 740 celkem 27

0

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Výdaje na údržbu a rekonstrukce kulturních památek v letech 2001 až 2011 Celkové náklady evidované v městském rozpočtu SMV-oprava památek n.p. 2004

480 000

Regenerace MěPaZo podíl M.

3 848 980


1 268 100

Dotace ŘKF

5 675 080 celkem


370 000

Reg.MěPaZo podíl města 20%

350 000




1 293 000 4 241 154 celkem


114 000

Regenerace MěPaZo přípr.2007

423 923


950 000

Reg.MěPaZo-přísp.far.úřadu Celkem za rok 2007

2 752 923 celkem

1 265 000


759 207 Dotace MěPaZo

Muzeum odvlh.dvor.traktu

100 000

Poklona Sv.Kajetána

96 300

Poklona sv.Peregrína

96 300 1 177 807 celkem Dotace MK - oprava památek

SMV - oprava památek n.p.

470 000

SMV - zámecký park n.p.

994 700

Regenerace MěPaZo - přípr. 2009

549 640 Dotace MěPaZo 2 014 340 celkem

SMV - oprava památek n.p. Oprava kapliček

369 000 290 000 200 000 490 000

159 500 117 037,00 Dot. MK oprava kapliček

SMV - zámecký park n.p.

611 000

Regenerace MěPaZo - přípr. 2010

198 348

Celkem za rok 2010 Celkem

369 000

1.356.000

Celkem za rok 2009

2010

920 000

1 265 000

126 000


920 000



Celkem za rok 2008

2009

0

229 400


Celkem za rok 2006

2008

1 690 000

1 953 000 celkem


2007

1 690 000

1 233 000

Celkem za rok 2005 2006

Regenerace MěPaZo (p. 4116)

78 000

Celkem za rok 2004 2005

získané dotace na opravu památek

85 000

1 085 885 celkem

85 000

57 470 554 celkem

6 276 544

Z celkových výdajů byla cca menší polovina prostředků vynaložena na rekonstrukci části budovy kláštera na kanceláře Městského úřadu. Vzhledem k vícezdrojovému financování památek i jejich různému vlastnictví jsou zahrnuty jen některé získané dotace.

V období 1994-1999 bylo do oprav památek vloženo cca 20 mil. Kč, z toho větší část tvořily dotace. 28


9

KULTURNÍ AKCE S TURISTICKÝM POTENCIÁLEM

Ve městě se každoročně pořádá několik velkých kulturních akcí. Ke konání slouží nově zrekonstruované Bartolomějské náměstí. Mezi ty nejvýznamnější patří dubnový Ekojarmark, Odemykání Baťova kanálu - zahájení plavební sezóny 1. května, červnový Mezinárodní dětský folklórní festival Štěpy, v srpnu pak centrum města patří Bartolomějskému jarmarku a akci Na veselském rynečku. Nově (od roku 2007) je pořádán multikulturální festival Svátek bláznů. Dny evropského dědictví se konají každoročně v září. Zamykání Baťova kanálu – ukončení plavební sezóny a Hody s právem se tradičně pořádají v měsíci říjnu. Město každoročně přispívá na pořádání těchto akcí ve výši cca 200 – 800 tis. Kč. Pořádající subjekty vkládají do pořádání vlastní finanční i personální zdroje, další dotace a dary v celkové odhadované hodnotě cca 500 – 1 200 tis. Kč. Celková návštěvnost je odhadována na cca 8 000 tis. osob, z toho značný podíl tvoří místní obyvatelé.

Odhady

návštěvnosti

jednotlivých

akcí

se

nepodařilo

zjistit.

mimoměstských návštěvníků cca 1 500 osob, z toho 500 přespávajících ve městě.

29

Odhad


10

CYKLOSTEZKY

Mezi významné prvky podporující turismus ve městě a okolí patří i v současnosti populární výstavba cyklostezek a cyklotras, které pomáhají k propojení a dostupnosti hlavních atraktivit v regionu. Město Veselí nad Moravou připravilo v posledních letech řadu projektů – viz obrázek níže. Realizované projekty jsou blíže popsány dále v textu - dodatku 1. Podrobná mapa cyklostezek a cyklotras ve městě Veselí nad Moravou,

Zdroj: Město Veselí, 2011

30

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Cyklotrasy Celková délka vybudovaných úseků

7 906 Cyklostezky jsou využívané místními obyvateli i 65 266 980 návštěvníky – turisty. Nejfrekventovanější Moravská 8 255 cyklotrasa v r. 2011 měla v období 1.6.2011 -31.8.2011 93 484 uživatelů - cca 1100 osob denně (3). Odhad 48 984 320 podílu turistů je - více než 30% tj. cca 30-50 tis. osob, 75 nadregionálních turistů s potřebou místního ubytování 16 282 660 je cca 10%. tj. 9 – 12 tis. osob(4).

celková cena průměrná cena Kč/m´ dotace celkem Kč podíl dotací % Celkem náklady města

Podrobný rozpis a náklady cyklostezek viz kap. 3 Doprava - Příloha 2 – Místní doprava, část 5 Cyklistická doprava Stávající

strategie

města

je

vyznačovat

cyklotrasy

na

místních

komunikacích,

v nejnaléhavějších případech (pomoravská cyklotrasa) i budovat chybějící úseky jako cyklostezky (u Svodnice, u Hájku) a investičně realizovat cyklostezky u hlavních cest (Kozojídky, Blatnice, Moravský Písek). Město se účastnilo vyznačení pomoravské cyklotrasy a následně investičně dokončilo problémové úseky v Milokošti, u Hájku. Problémem zůstává řada pozemků pod komunikacemi ve vlastnictví soukromých a podnikatelských subjektů. Ukázka pozemků v soukromém vlastnictví pod chodníky, veřejnými plochami a místními komunikacemi v úseku vedení pomoravské cyklotrasy Zámecký park – přejezd v Zarazicích.

Údaje dle katastru nemovitostí ČR, 10/2010

31

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Ukázka pozemků v soukromém vlastnictví pod chodníky, veřejnými plochami a místními komunikacemi v úseku vedení pomoravské cyklotrasy mezi Zarazicemi a Vnorovy.

Údaje dle katastru nemovitostí ČR, 10/2010

Významným krokem rozvoje cyklostezek využívaných i turisticky byla výstavba lávky nad jezem, ke které Město přimělo Povodí Moravy (bez finanční spoluúčasti Města). Lávka umožňuje relativně bezproblémový průchod Moravské cyklotrasy (ale i chodců) do historického jádra města a přes park bývalým železničním mostem pokračováním zase zpět do blízkosti I/55. Toto propojení přivedlo cykloturisty do historického území města i do nástupních prostor Baťova kanálu. Plánované nebo zvažované cyklostezky: (podrobněji v kap. 3 Doprava)

Oboustranná cyklostezka podél I/55. - Zarazice - Tyršova a Kovářská – U Bachanky (bez řešení spojení Tyršova – Kovářská)

Cyklostezka Veselí nad Moravou – Blatnice, II. Část, 2850m, (zbývá vybudovat cyklostezku na k. ú. Blatnice v délce cca 2,2 - 2,6 km (dle vybrané trasy) a nákladu cca 8,5 mil. Kč

Cyklostezka Zarazice – Chaloupky (2 000 m)

Napojení cyklostezky z Kozojídek na Moravskou stezku 1 400 m

Prodloužení cyklostezky od Chaloupek do Milokoště - úprava komunikace 1 000 m

Prodloužení cyklostezky od Chaloupek do Milokoště - nová trasa, 1 000 m,

Moravská stezka podél Baťova kanálu, 2 400 m

Cyklostezka Zarazice. Železárny - Hutník - Třetí hony – Milokošť, 5 000 m, (čistě teoretická trasa, vychází z teoreticky předpokládaného rozvoje města východním směrem)

32

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Situace nově plánovaných i možných cyklostezek a zpevněných polních cest

Celková délka všech úseků

15 890

celková cena *

74 600 000 *do celkové ceny nezapočtena většina nákladů cyklostezky podél I/55, protože se jedná charakterem o úpravu veřejných prostranství jako celku - pokud by do stavby cyklostezek vedoucích zvláště přes centrum města byla zahrnuta i úprava souvisejících veřejných prostranství, jednalo by se pak o řádově násobné náklady Průměrná cena Kč/m

4 695

Předpokládaná dotace celkem Kč

26 640 000

podíl dotací %

36

Celkem náklady Města

47 960 000

Z pohledu přínosů pro cestovní ruch by byla nejfrekventovanější trasou cyklostezka podél Baťova kanálu, zvláště pokud by byla realizována alespoň v minimálně zpevněné podobě do Strážnice nebo k přístavu ve Skalici. Lze předpokládat výrazné navýšení rekreačních uživatelů (zvláště s perspektivou napojení na stávající zpevněné komunikace slovenských hrází řeky Moravy). 33


Z příčných tras by pro místní rekreaci byla pravděpodobně využívaná teoreticky možná trasa po hrázi řeky Moravy až do Uherského Ostrohu a trasa na sv. Antonínek. Lokalizace cyklotras v těsném kontaktu s I/54 sama o sobě není turistiky příliš přitažlivá, protože blízký průjezd rychle jedoucích vozidel na přímých cestách není příliš relaxačním prvkem. Přesto by se jednalo (v případě jejich dokončení do blízkých obcí) o výrazné rozšíření turistické nabídky pro potenciální zájemce o ubytování ve městě.

11

TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA

11.1 Turistická informační centra Ve Veselí nad Moravou funguje několik informačních center, která poskytují různou škálu služeb. Do roku 2013 hlavní informační centrum spravuje Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. a v současnosti sídlí na Bartolomějském náměstí. Hlavním cílem je výchovná a vzdělávací činnost, především v oblasti CHKO Bílé Karpaty. Organizace má 4 - 5 zaměstnanců, (2010 tři plné úvazky, tři zkrácené), roční rozpočet cca 2,5 mil. Kč. Nabízí veškeré služby pro turisty - vyhledávání ubytování, informování o turistických atraktivitách a památkách. Informační centrum je podporováno příspěvky města ve výši cca 250 tis. Kč ročně. Otevírací doba tohoto TIC po – pá 8:00 - 16:00, v měsících červen - září: sobota 9:00 - 15:00 hod. Rok

Běžné výdaje

Běžné výdaje

1998

VIS n. p.

165 000,00

1999

VIS n. p.

185 000,00

2000

VIS n. p.

188 885,00

2001

VIS BK

196 220,00

2002

VIS BK

204 265,00

2003

VIS BK

214 670,00

2004

VIS BK

216 817,00

2005

VIS BK

222 888,00

2006

VIS BK časopis Bíle-Biele Karp.

2006

VIS BK

227 123,00

2007

VIS BK

232 801,00

2007

Naučná stezka VIS BK

2008

VIS BK

239 320,00

2009

VIS BK

254 398,00

2010

VIS BK

256 942,00

2011

VIS BK

260 797,00

celkem

18 000,00

38 800,00

3 121 926,00

Od 1. 12. 2012 zahájilo svůj provoz nové turistické informační centrum v prostorách bývalého Panského dvora - viz část turistické atraktivity veselského Předměstí. Celkové 34


náklady činily 72,307 mil. Kč, způsobilé náklady byly 71,431 mil. Kč a dotace 66,073 mil. Kč. S rekonstrukcí Panského dvora, jehož provoz má město ročně vyjít na přibližně čtyři miliony korun, souvisí také vytvoření šesti pracovních míst (informační pracovníka, galeristé a správcovsko-technická místa). Otevírací doba tohoto TIC po – pá 9:00 - 17:00, sobota 9:00 11:30, v měsících červen - září: po - so 9:00 - 18:00, neděle 13:00 - 17:00. Další informační centrum působí při Baťově plavebním kanálu - Informační centrum Baťova kanálu a slouží turistům využívajícím Baťův kanál. Poskytuje především telefonické informace o vodní cestě, službách na ní i v jejím okolí. Informace jsou poskytovány v pracovní dny, od května do srpna i o víkendech. Návštěvnost vodní cesty se pohybuje okolo 50 tis. návštěvníků ročně. Provozní dotace 90 tis. Kč je spojena s krytím dalších aktivit – propagací vodní cesta, provozem www, koordinací turistického provozu, správou svěřeného majetku. Financování – viz část 1 Baťův kanál Čtvrté informační centrum je Informační centrum Českých drah, které donedávna poskytovalo, mimo jízdních informací, i informace pro turisty. V současnosti se omezilo jen na informace týkající se Českých drah. Zajímavostí je ale půjčovna jízdních kol, kterou toto infocentrum nadále provozuje. Informace denně 7:00 - 18:30.

11.2 Ubytování Ubytování ve Veselí nad Moravou je možné v Hotelu Veselan s kapacitou 109 lůžek, který je částečně zrekonstruovaný. Nabízí tak návštěvníkům jak levnější ubytovací kapacity s menším komfortem, tak několik zrekonstruovaných ubytovacích jednotek. Cenová relace se pohybuje od 230 – 850 Kč za osobu na noc dle typu ubytování a počtu lůžek. Další ubytovací kapacitu nabízí Penzion u Andrýsků, který nabízí kapacitu 18 lůžek. Cenová relace je v rozmezí 400 - 740 Kč/ os/ noc. Penzion Javorník nabízí 25 lůžek apartmánového typu. Ceny za ubytování jsou od 400 600 Kč/ os/ noc. Nově je ve Veselí vybudován Penzion u Baťova kanálu, který je součástí minikempu u přístaviště Baťova kanálu. Kapacita je 20 osob (5 apartmánů pro 4 osoby). Cena za ubytování je 500 - 800 Kč/ os/ noc. V dubnu 2013 zahájil svou činnost moderní rodinný Penzion Hermína v Milokošti. Jedná se o jedno z nejhezčích ubytování ve Veselí nad Moravou s kapacitou 18 lůžek v šesti moderně vybavených dvoulůžkových až čtyřlůžkových pokojích hotelového typu. V přízemí se nachází jídelna, kterou lze využít jako společenskou místnost pro firemní a školící akce. Ceny za ubytování jsou od 250 – 690 Kč/ os/ noc. V areálu přístaviště Baťova kanálu je provozován minikemp, kde je možné se ubytovat ve vlastních stanech, obytných autech a hausbótech. Kapacitní omezení minikempu určuje 35


nedostatečné vybavení sociálním zařízením pro velké skupiny. Je zde pouze jedna sprcha a 2 WC. Penzion Vinárna u hroznu - 3 dvojlůžkové pokoje s přistýlkou, 400 - 500 Kč/os/noc celková kapacita 9 lůžek apartmánového typu. Levnou variantou ubytování, která je turisty často vyhledávána, je ubytování v SOŠE a SOU Veselí nad Moravou. Jedná se o ubytování internátního typu se společným sociálním zařízením pro 2 pokoje. Kapacita je 80 míst. Cena za ubytování: 270 Kč/ os/ noc. Pro školní kolektivy slouží jako ubytovna Dům dětí a mládeže s kapacitou 40 míst a symbolickou cenou 50 Kč/ os/ den. Ubytovna Eva (občasně uváděna jako ubytovací zařízení) je ve Strategii přiřazena spíše k sociálnímu bydlení a je zřejmě využívána spíše pro ubytování zaměstnanců místních firem. Celková kapacita ubytování ve městě je cca 320 lůžek, z toho cca 80 lůžek střední kvality. Odhadovaný počet odpovídajících pracovních míst (přepočtených na celoroční úvazky) je cca 6 osob (v kalkulaci se nepočítá s osobami spojenými se stravováním a dalšími službami pro ubytované). Z celkového pohledu je struktura nabídky ubytování ve Veselí nad Moravou nedostačující. Dle pracovníků TIC Bílé Karpaty mají turisté zájem převážně o ubytování v menších objektech – chatách, penzionech či chalupách. Ubytování hotelového typu není turisty, přijíždějícími převážně za přírodou či cyklistikou, příliš využíváno. Turistická informační centra tedy tyto zájemce odkazují většinou na ubytování v jiných obcích v okolí. Cenová úroveň ubytování ve městě je vyšší než v okolí, kde se dle internetových nabídek ceny pohybují o cca 100 Kč/ os/ den níže. Je předpoklad, že při konkrétních domluvách a započítání různých slev jsou ceny ve skutečnosti nižší. V rozvinutých turistických oblastech se ale srovnatelná cena ubytování pohybuje od 250 Kč/ os / noc – což je dáno podstatně širší nabídkou ubytování spojenou i s vyšší poptávkou (a vytížeností) v zavedených rekreačních oblastech. Město a jeho okolí má potenciál nabídky programů i na jaře a na podzim - jednak na vodní cestě (která je v tato období obvykle uzavřena, ale v pěkných dnech velmi atraktivní a romantická) a ve spojení s místními tradičními typy turistiky (vinařství). S ohledem na ceny ubytování lze předpokládat postupný vznik dalších malých zařízení penzionového typu. V rámci průzkumu veřejného mínění, které proběhlo na jaře roku 2012, se mimo jiné hodnotila životní úroveň ve Veselí nad Moravou. Množství a kvalita ubytovacích zařízení byla hodnocena jako druhá nejhorší. Výsledná průměrná známka však byla uspokojivá (2,9). Nejhůře s průměrnou známkou 4 skončila nabídka pracovních příležitostí.

36


11.3 Občerstvení a stravování V posledních 10 letech došlo k rozvoji malých občerstvení a výraznému zkvalitnění jejich služeb i interiérů. Především jsou orientovány na místní obyvatele, ale v některých zařízeních se turisté postupně stávají významnější minoritou jejich klientely. Především se jedná

o

zařízení

v blízkosti

cyklotras.

Velký

rozvoj

těchto

zařízení

proběhl

na

Uherskohradišťsku, kde je řada občerstvení s bohatě dimenzovanými prostory pro parkování kol, což je spojeno s nadstandardně rozvinutou sítí zpevněných cyklotras turistického charakteru, která je zde cíleně a dlouhodobě budována.

11.4 Ostatní služby Žádanými službami jsou opravny jízdních kol (2 subjekty), které jsou o víkendech uzavřeny, ale občasně na požádání se řeší akutní opravy kol. Významné je využívání především železniční dopravy, které je v současnosti na poměrně vysoké úrovni, ale dlouhodobě lze s ohledem na pokles obyvatelstva očekávat spíše jeho zhoršení.

12

SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ

Město leží v turisticky se rozvíjející oblasti s významnými turistickými produkty – kulinárními, rukodělnými, folklorními, cykloturistikou i vodní turistikou. Některé obce si tímto způsobem vytváří své image, které se jim více či méně úspěšně daří propojovat s podporou služeb charakteru malého a středního podnikání a rodinného bydlení (Buchlovice, Strážnice, Ostrožská Nová Ves, Petrov,…). Město Veselí vložilo do podpory turistiky a navazujících oblastí (opravy památek) za uplynulých 16 let cca 81 mil. Kč (investiční i běžné výdaje). Převážná část, cca 55 mil. Kč, byla tvořena investicemi, které ve skutečnosti prioritně slouží místním obyvatelům (oprava zchátralých objektů, rekonstrukce parku, oprava náměstí, cyklotrasy podél hlavních cest, významné kulturní akce). Turistické využití většiny investic je minimální, zůstává v rovině možností a jeho rozvoj by vyžadoval další investiční i provozní prostředky. Za 20 let vzrostl počet pracovníků/zaměstnanců v oblasti turistického ubytování z cca 4 osob (odhadnut počet pracovních míst v hotelu Rozkvět – lůžková část využívaná turisty) cca na téměř 13 přepočítaných celoročních pracovních míst. Výrazně turistickými výdaji Města jsou prostředky vkládané do Baťova kanálu, cyklotras spojených s turistickými trasami a především provozní náklady nově vybudovaného turistického centra. I když na Baťově kanále probíhá čistě turistický provoz, do života města příliš nezasahuje. Nejvýznamnější je ovlivnění prostřednictvím cyklostezek a to regionální cyklistikou i využíváním místními obyvateli, především pomoravské cyklotrasy, jejíž zpevněná trasa vedená od Kroměříže ve městě končí. Původní TIC Vzdělávací a informační 37


středisko Bílé Karpaty, o.p.s. se prioritně zaměřuje na svůj hlavní cíl – vzdělávací a osvětovou činnost především pro mládež, aktivity zaměřené na turisty – návštěvníky města jsou spíše okrajové - což odpovídá i poměru finančního podílu města na jeho financování. Významnou změnou ve výdajích na turistiku (min. 2,1 mil. Kč ročně a to povinně po dobu 5 let) bude provoz TIC Panský Dvůr, jehož práce bude dosti ztížena a které pro získání potřebné návštěvnosti bude odkázáno především na místní obyvatele a regionální cyklovýletníky. Po ukončení povinné doby udržitelnosti dotací (5 let) lze očekávat pokusy o pronajmutí celého objektu jinému subjektu za účelem snížení (nebo úplné eliminace) provozní dotace. S ohledem na náklady a návštěvnost obdobně zaměřených subjektů (Městské muzeum, TIC, BK o.p.s) se jeví předpoklad nákladů a návštěvnosti TIC dvůr nerealistický – a bude zřejmě třeba více finančních prostředků, omezení provozní doby nebo převažující využití pro místní kulturní, vzdělávací a společenské akce.

38

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Odhad nákladů a dopadů realizovaných aktivit na cestovní ruch Lokalita subjekt Baťův kanál Agentura 1995-2006

Náklady z vlastních zdrojů Města a výsledky v období cca 1990-2011 z toho celkové Výstupy z dosavadní každoroční 95-11 činnosti náklady 3 900 000

OPS 2001-11

835 250

Přístav 2001-11

5 081 763

DSO Bať. kanál 07-11

1 246 640

celkem

11 063 653

390 000 návštěvnost části města vzrostla z 0 na cca 18 000 osob, 2 90 000 nové podnikatelské subjekty na vodní 86 596 cestě s investicemi do objektů a lodí ve výši cca 12 mil Kč, cca 8 207 773 přepočítaných celoročních 384 369 pracovních úvazků u podnikatelů, 2 pracovní úvazky v souvisejících veřejných službách, další veřejné subjekty vložily do realizací na katastru města cca 20 mil. Kč, na území celého kanálu cca 70 mil Kč (odhad)

teoreticky možné záměry, očekávatelné výsledky a odhad nákladů 1212-2041 potřebné odpovídající Dlouhodobý investiční provozní teoreticky možný cíl náklady náklady zdvojnásobení návštěvnosti na cca 36 000 osob, celkem 4 podnikatelské subjekty na vodní cestě, další soukromé investice ve výši cca 14 mil Kč, celkem 14 přepočítaných celoročních pracovních úvazků u podnikatelů, veřejné služby zůstávají – nutný předpoklad vytvoření územnětechnických podmínek pro rozvoj investic na vodní cestě

úpravy parteru, rozvoj tech. infrastruktury inž. sítí -ve výši cca 12 mil Kč (s dotací cca 25 mil. Kč)

navýšení nákladů údržby veřejných prostranství a rozšíření služeb cílově na cca 600 tis. Kč

soukromý vlastník chce objekt zrekonstruovat na hotel nákladem v řádu cca 500 mil Kč s cca 25 - 50 přepočtenými Pracovními místy, vč. realizace golf. hřiště využití pro cestovní ruch - předpokládá mimo údržbu a doplňování i nalezení podoby turisticky přitažlivé a ekonomicky udržitelné s návštěvností cca 4000 turistů/rok.

úpravy navazujících veřejných prostranství cca 15 mil Kč

mírné navýšení údržby veřej. prostranství

další investice s cílem turistického využití cca 4 mil Kč, dotace 8 mil Kč, další investice na rekonstrukce cca 6 mil, dotace 12 mil. Kč náklady na naučnou stezku vč. doplnění mobiliáře cca 2 mil vlastní, 6

zdvojnásobe ní provozních nákladů na 2,4 mil Kč ročně

Kulturní památky Zámek 1994-11

5 000 000

Park 1994-11

24 000 000

Bart. nám.

10 000 000

- se spoluúčastí LCS Zámek bylo provedeno statické zajištění v hodnotě cca 15 mil Kč, objekt zůstal prázdný a neudržovaný 1 200 000 z dotačních zdrojů bylo získáno cca 21 mil Kč. Výsledek oprava parku a památek v něm.

neeviduje se samostatně - úpravy veř. prost.

z dotačních zdrojů bylo získáno cca 35 mil Kč. Údržba je běžná - veřejné prostory, zvýšení 39

možné zřízení naučné stezky a nalezení ekonomicky dlouhodobě udržitelného modelu

příspěvek na průvodcovsk ou činnost/údrž bu/propaga

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Lokalita subjekt

Klášter

Elektrárna

Dvůr

Náklady z vlastních zdrojů Města a výsledky v období cca 1990-2011 z toho celkové Výstupy z dosavadní každoroční 95-11 činnosti náklady návštěvnosti na 27 tis. osob (z toho 2 tis. turistů) po dobu 5 let (10 akcí ročně) 28 000 000 3000000, většina nákladů je náklad není spojena s investování započítán, a provozem části provoz městského úřadu. úřadu Podpora rekonstrukce kostela a fary je převážně ze zdrojů dotací MK. Výsledek využití části historické budovy pro veřejnost, rekonstrukce a opravy farní části. 0 odhadované náklady vlastníků na udržení památky v provozu jsou cca 12 mil. Kč za 16 let

13 900 000

předpokládané náklady na rekonstrukci jsou cca 45 mil. Kč Výsledek oprava a provoz budovy s očekávanou návštěvností 22 500 osob.

40

teoreticky možné záměry, očekávatelné výsledky a odhad nákladů 1212-2041 potřebné odpovídající Dlouhodobý investiční provozní teoreticky možný cíl náklady náklady pořádání akcí, 0,2 ci cca 400 mil dotace pracovního úvazku tis. ročně

zřízení prohlídkového okruhu po klášteře (farní i městská část), židovský hřbitov, dokončení rekonstrukce městského nádvoří, 0,2 pracovního úvazku, předpoklad cca 1500 osob ročně

postupné náklady na prohlídkový okruh vč. rekonstrukce nádvoří a expozice v býv. refektáři cca 3 mil. vlastní, 9 mil. dotace

příspěvek na průvodcovsk ou činnost/údrž bu/propaga ci cca 400 tis. ročně

předpoklad přechod elektrárny na ukázkový provoz s perspektivou úplného odstavení, nefunkční tech. památka, prohlídkový okruh, 1 úvazek, zřízení komerčního provozu restaurace, občerstvení apod. pro dlouhodobé udržení bude pro cca 7 -10 letech potřebná úplná obměna a modernizace expozic s ohledem na vysoké náklady je druhou variantou odstoupení od turistického využití po uplynutí podmínek dotace nebo hledání spolupráce s místním subjektem podobného zaměření (městské muzeum apod.)

potřeba rekonstrukce cca 3 mil. vlastní, 9 mil. dotace

provozní dotace min 0,5 mil. Kč pro udržení otevřené památky

s ohledem na spoluúčast se potřebné další investice, vyvolané zkušenostmi z provozu zřejmě budou hradit spíše z provozních nákladů

pro zajištění cíle se předpokládá potřeba nárůstu dlouhodobý ch provozních nákladů z 2,1 na cca 3,5 mil. Kč

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Lokalita subjekt celkem

Náklady z vlastních zdrojů Města a výsledky v období cca 1990-2011 z toho celkové Výstupy z dosavadní každoroční 95-11 činnosti náklady 51 900 000 1 200 000 Celkem cca 91 mil. Kč dotací, většina památky – mimo zámecký park a prostory městského úřadu jsou běžnému turistovi nepřístupné (nebo neatraktivní)

Cyklostezky nově vybudované cyklostezky

16 282 660 neevidují se Celkové náklady na samostat. výstavbu 7,9 km cyklostezek činí 65 266 980 Kč. Náklady navazujících cyklostezek v regionu jsou v řádech stovek mil Kč. Cestovní ruch - propagace a ostatní výdaje TIC (VIS BK, 3 121 926 222 000 Dotace na provoz TIC, dotace na další o.ps.s) výchovné a vzdělávací projekty spolufinancované z jiných zdrojů propagace 2 100 000 200 000 průměrné náklady na propagaci výše nezahrnuté - brožury, kalendáře, účast ne veletrzích CR apod.

CELKEM

85,9 mil. Kč z toho Baťův kanál a cyklostezky 27,2 mil. Kč

Získány dotace a jiné zdroje ve výši 192,5 mil. Kč, celkem cca 278,4 mil. Kč. Nových min. cca 12,7 2,0 mil Kč pracovních míst vzniklo v oblasti Baťova kanálu a cyklostezek kde bylo investováno celkem cca 107 mil. Kč 41

teoreticky možné záměry, očekávatelné výsledky a odhad nákladů 1212-2041 potřebné odpovídající Dlouhodobý investiční provozní teoreticky možný cíl náklady náklady zřejmě není reálné náklady vlastní provozní naplnění všech ca 1,5 mil. Kč, náklady dotace 5 mil. Dvora, uvažovaných cílů Parku a proto se předpokládá Kč naučného realizace jednoho okruhu cca naučného okruhu pro cca 1 200 návštěvníků, 4,1 mil. Kč 0,2 úvazek, nepředpokládá se naplnění cíle 22,5 tis. návštěvníků Dvora výstavba dalších úseků cyklostezek v délce 15,8 km a očekávaným zdvojnásobením počtu cykloturistů

vlastní zdroje 47,9 mil. Kč, předpoklad dotace 26,9 mil. Kč

neeviduje se samostatně

předpokládá se koordinace s ostatními aktivitami ve městě.

předpokládá se pokračování odpory 250 tis. Kč ročně

vytvoření komplexního systému cílené propagace směřované na cílové návštěvnické skupiny ve spolupráci s ostatními místními subjekty působícími v oblastech souvisejících s cestovním ruchem Další rozvoj aktivit – navýšení o 34 pracovních míst

cca 400 600 tis. Kč ročně na propagaci

náklady Města cca 112 mil Kč, předpoklad dotace 142 mil. Kč a ostatní zdroje min. 41 mil. Kč

navýšení na 3,5 mil. Kč (předpoklad 7,6 mil. Kč není zřejmě dlouhodobě udržitelný)


Vzhledem k tomu, že při rozvoji CR hrají významnou roli i aktivity okolních obcí, krajů, apod., je přirozenou potřebou nutnost vzájemné koordinace a spolupráce – přiměřenou účastí ve společných subjektech a aktivitách. Náklady vložené do CR / počty návštěvníků Náklady 1994 - 2011 v mil. Kč oblast

ostatní subjekty nebo dotace

vlastní Město

Baťův kanál

počet regionálních turistů (výletníků) /rok

celkem

počet turistů s ubytováním v regionu

počet turistů celkem

11

32

43

7000

7200

14200

památky

51,9

91

142,9

1000

1000

2000

cyklostezky

16,2

49

65,2

40000

10000

50000

6,8

8,5

15,3

1000

500

1500

0

12

12

3000

viz výše

85,9

192,5

278,4

18700

67700

akce/propagace ubytování Celkem

49000

V současnosti není průzkumem potvrzený podíl cyklistů – regionálních turistů (výletníků) a cyklistů – turistů s potřebou ubytování v regionu. Proto byly provedeny jen odborné odhady. Lze reálně očekávat, že v budoucnu proběhnou potřebné průzkumy a odhady budou následně korigovány.

42

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008 Počet přepočítaných pracovní míst ve Veselí n. M. v CR - odhad 2011 a výhled Výhled

2011 oblast

veřejná sféra podnikatelé

celkem

veřejná sféra

podnikatelé

celkem

Baťův kanál

2

8

10

2

14

16

památky

0

0

0

1

0

1

cyklostezky

0

0

0

0

0

0

ubytování

0

6

6

0

12+ (25)

12až (37)

služby CR (TIC)

0,2

0

0,2

5

0

5

Celkem

2,2

10,5

12,7

8

26 až (51)

34 - (59)

Náklady výhledově možné - do podpory cestovního ruchu – v mil. Kč Náklady Oblast

Baťův kanál

náklady Města investiční Předpoklad každoročnívlastní dotací provozní

ostatní subjekty investice

12

13

0,6

14

51,9

102

4,5

12

47,9

26,9

ubytování

0

0

Akce

0

Památky (vč. TIC)

Cyklostezky

Celkem

111,8

0 0

15 a (460)

1,5 141,9

7,6

41 (501)

Celkem investice

Poznámka

veřejné – TI, soukr.– lodě 39 a objekty opravy pam. ve sníženém rozsahu, zvýšení provozních nákladů TICzřejmě dlouhodobě 165,9 neudržitelné výstavba cyklotras – jen 74,8 v rámci k.ú. (?) – rekonstrukce zámku 15 až 500 na hotel Předpoklad získání 0 menších dotací na akce 294,7- 760

I při sečtení vícezdrojového financování ze záměrů výrazně vyčnívá plánovaná rekonstrukce zámku na hotel. V případě realizace v tomto rozsahu, navázaná na předpokládaný golfový areál, by zřejmě přestavovala zcela specifický segment cestovního ruchu odlišný od stávajícího stavu. S ohledem na dlouhou existenci tohoto záměru a řadu jeho přechozích nositelů je jeho realizace předpokládána jen variantně. Ve výhledu se dlouhodobě předpokládá snížení nákladů na opravy památek oproti stávajícímu stavu a zvýšení provozních nákladů – jednak provozu nového TIC Panský dvůr a příspěvků na otevření památek cestovnímu ruchu.

43

1 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY A PAMÁTKY Turistické atraktivity Územní možnosti rozvoje BK: ZÁMEK A ZÁMECKÝ PARK

Recommend Documents