Studie proveditelnosti Cyklostezka Trojmezí - Libá. 1. Obsah

Studie proveditelnosti – Cyklostezka Trojmezí - Libá

1. Obsah 1. Obsah ........................................................................................................................................................0 2. Úvodní informace ...................................................................................................................................3 2.1 Účel zpracování studie proveditelnosti.......................................................................................3 2.2 Identifikační údaje zadavatele ........................................................................................................4 2.3 Identifikační údaje zhotovitele.......................................................................................................4 2.4 Přehled podkladů pro vypracování studie: .................................................................................4 3. Stručné vyhodnocení projektu ............................................................................................................5 4. Stručný popis podstaty projektu a jeho etap ...................................................................................6 4.1

Obsah shrnutí projektu ...........................................................................................................6

4.2

Etapy investičního projektu ................................................................................................. 19

4.3

Variantní řešení studie proveditelnosti ............................................................................. 23

5. Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix......................... 24 5.1

Analýza trhu a odhad poptávky........................................................................................... 24

5.2

Marketingová strategie.......................................................................................................... 34

5.3

Marketingový mix................................................................................................................... 40

6. Management projektu a řízení lidských zdrojů ............................................................................. 45 6.1

Organizační zajištění v investiční a provozní etapě ........................................................ 45

6.2

Manažerské procesy projektu ............................................................................................. 47

6.3

Otázky personálního zajištění ............................................................................................. 50

6.4

Sociální, ekonomické a kulturní prostředí........................................................................ 50

7. Technické a technologické řešení projektu................................................................................... 54 8. Dopad projektu na životní prostředí .............................................................................................. 59 9. Zajištění dlouhodobého majetku...................................................................................................... 62 10. Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek).............................................................................. 65 11. Finanční plán a analýza projektu..................................................................................................... 65 11.1 Základní kalkulace a analýza bodu zvratu.............................................................................. 65 11.2 Kalkulace....................................................................................................................................... 65 11.3 Analýza bodu zvratu................................................................................................................... 65 11.4 Finanční plán ................................................................................................................................ 65

Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)

1


11.5 Plán průběhu nákladů a výnosů ............................................................................................... 65 11.6 Plánované stavy majetku a zdrojů krytí6 ............................................................................... 65 11.7 Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů) ............................................................................. 65 12. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu ............................................................................ 65 13. Řízení rizik (citlivostní analýza)....................................................................................................... 65 14. Harmonogram projektu................................................................................................................... 65 15. Podrobné závěrečné hodnocení projektu ................................................................................... 65 Přílohy......................................................................................................................................................... 65


2


2. Úvodní informace 2.1 Účel zpracování studie proveditelnosti Smyslem této studie proveditelnosti je posouzení realizovatelnosti projektu a zhodnocení efektivnosti využití vložených prostředků. Tato kapitola obsahuje kompletní popis hlavních charakteristik projektu a jeho etap. Jsou zde zodpovězeny základní otázky související se smyslem a záměrem projektu, jaké produkty budou díky projektu poskytovány a jaký problém řeší, kdo je investorem projektu, jaká je kapacita projektu a jaká je jeho lokalizace, jakými etapami projekt prochází a čím jsou specifické. Studie mapuje současný stav prací na projektu a plánuje další. Studie je zpracována k prosinci 2006. Cílem projektu vybudování cyklostezek na Ašsku je zejména ekonomická revitalizace regionu prostřednictvím rozvoje tzv. měkkého cestovního ruchu. Nabízí se možnost využít stávající infrastruktury tzv. signálek (signálních cest pro potřeby pohraniční stráže), které již armáda nevyužívá ke svému původnímu účelu. Projekt zapadá do širšího rámce, kdy má oblast v okolí města Aše ambici stát se střediskem celoročního cestovního ruchu s infrastrukturou pro sport a turistiku, která spojí lázeňská centra v tzv. českém lázeňském trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně), město Cheb a další menší lázeňská městečka v bavorském potažmo saském příhraničí. Stěžejním aspektem je přilákat co nejvíce potenciálních návštěvníků do města Aše. To samozřejmě souvisí s budováním další infrastruktury pro cestovní ruch jako jsou sportoviště, ubytovací a stravovací kapacity apod. Také propagace místních památek a zajímavostí je dosud velkou slabinou. Ašsko je například region s největší hustotou kamenných smírčích křížů na našem území, což pro nezasvěcené může být informace zcela nová. V tomto směru je velkou výhodou existence stávajících signálek. Celá trasa navrhované cyklostezky sleduje státní hranici ČR se SRN (Bavorskem) od Trojmezí až do Libé v délce cca 24 km. Bohužel žadatel zatím nemá vyjasněny všechny majetkoprávní vztahy. Komunikace jsou povětšinou v majetku státního podniku Lesy České republiky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „tajné“ komunikace, není ani jejich zápis do katastru nemovitostí mnohdy ještě dodnes dořešen. Základním úkolem projektu v jeho předinvestiční fázi tedy bude vyjasnit tyto vztahy a sepsat s majiteli alespoň smlouvy o dlouhodobém pronájmu a užívání těchto komunikací. V současnosti není také projekčně dokončeno přesné trasování cyklostezky na území města Aše. To bude předmětem dalšího jednání s občany, majiteli pozemků a dotčenými orgány státní správy. Pro bezproblémové fungování výstupů projektu je nutné dobudovat také doprovodnou infrastrukturu jako jsou značení, odpočívadla s lavičkami, informační tabule o území, propagační materiály, uskutečnění cílených informačních kampaní apod.


3


2.2 Identifikační údaje zadavatele Zadavatel: Adresa:

Město Aš Městský úřad Aš Kamenná 52 352 01 Aš IČ: 00 25 39 01 DIČ: CZ 00 25 39 01 Tel.: +420 354 524 211 Fax: +420 354 524 242 e-mail: [email protected] URL: http://www.muas.cz/ Statutární zástupce: Mgr. Dalibor Blažek, starosta města Kontaktní osoba: Telefon:

2.3 Identifikační údaje zhotovitele Zpracovatelem této studie proveditelnosti je: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Adresa: Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem IČ: 60 27 95 24 DIČ: CZ 60 27 95 24 Tel.: +420 476 206 538 Fax: +420 476 706 331 e-mail: [email protected] URL: http://www.rra.cz/ Statutární zástupce: Ing. Manfred Hellmich, generální ředitel Kontaktní osoba: Mgr. Jan Kučera, ředitel odboru rozvojových dokumentů Tel.: 476 206 538, linka 216

2.4 Přehled podkladů pro vypracování studie: Zákres stavby do cykloturistické mapy v M 1:100 000 – zadavatel Návrh trasy cyklostezky – projektant Územní plán města Aš – stavební úřad Podklady a průzkumy pro nový územní plán Aše – Edip, s.r.o. Geodetické zaměření stavby – GS geodetické služby, s.r.o. 09-10/2006 Vektorová katastrální mapa Turistická mapa Ašsko. Chebsko. 1 : 50 000, Klub českých turistů. Vojenský kartografický ústav. Praha 2004.


4


3. Stručné vyhodnocení projektu Projekt „Cyklostezka Trojmezí – Libá“ stezka prochází nebo se dotýká katastrálními územími těchto obcí: Hranice u Aše, Trojmezí, Pastviny u Studánky (ve správě Obecního úřadu Hranice), Krásná, Štířaty, Újezd (ve správě Obecního úřadu Krásná), Aš, Nový Žďár (ve správě Městského úřadu Aš), Polná, Podílná (ve správě Obecního úřadu Hazlov) a Libá. Stezka je vedena po stávající pohraniční signálce a v rámci projektu jsou řešeny následující tři úseky: •

Trojmezí – Krásná

•

Krásná – Aš – Nový Žďár

•

Nový Žďár – Libá

O technicky nejnáročnější část půjde ve středním úseku této cyklostezky, kde je řešen průjezd městem Aš. Cyklostezka zde je sice aktuálně vyznačena, ale vede po frekventovaných komunikacích pro automobily, nemá dostatečně kvalitní povrchy z hlediska bezpečnosti provozu a nesplňuje základní technické parametry kladené na tento typ infrastruktury. Základním cílem je využití stávajících signálek pro intenzivnější cykloturistický provoz, a to nejen v krajině jako rekreační činnost, ale také v sídlech, kde je kvalitní infrastruktura pro cyklisty důležitá zejména pro cesty do práce, za nákupy, zábavou apod. Významnou roli hraje fenomén budování cyklistické infrastruktury za snížení počtu aut v sídlech a tím celkové ozdravení životního prostředí. Projekt nebude generovat přímé výnosy. To by bylo možné v případě, že by se za služby spojené s užíváním stezky muselo platit. Vzhledem k tomu, že v České republice nebyl tento způsob dopravy donedávna vůbec řešen, stezky pro cyklisty či cyklotrasy netvoří zatím ucelenou síť a investiční náklady na jejich dobudování jsou značné. Profit z této investice bude tedy nepřímý. V návaznosti na další plánované investiční akce města Aš či mikroregionu Ašsko se v širším rámci počítá s vytvořením kompletního zázemí pro sport a turistiku pro klientelu z nedalekých lázeňských center, a to nejen českých (tzv. lázeňský trojúhelník), ale také s německými lázeňskými centry v blízkém okolí. Cyklostezka by měla tato centra propojit a přilákat mnohem více návštěvníků do města Aš. Předpokládá se, že realizací projektu dojde zejména k rozvoji navazujících služeb jako jsou ubytování, stravování, servis kol, informační centra apod.


5


4. Stručný popis podstaty projektu a jeho etap Záměrem projektu je snaha o zlepšení životního prostředí, rozvoj cestovního ruchu a podpora mobility v periferním přeshraničním regionu. Realizací projektu dojde ke zvýšení turistické atraktivity území a k rozvoji cykloturistiky. Obyvatelům regionu bude dána možnost využití cyklistiky pro rekreaci, případně k cestování do zaměstnání. Investorem a „zastřešujícím“ subjektem projektu je Město Aš. Projekt je navrhován v jedné variantě. •

Trojmezí – Libá (přes Aš)

4.1

Obsah shrnutí projektu Záměr projektu

S přihlédnutím k celosvětově rostoucímu trendu městské, kulturní, venkovské turistiky a cykloturistiky, pro které má západočeská oblast vhodné předpoklady zejména vzhledem k její výhodné lokalizaci a krajinného rázu. Tyto předpoklady jsou dány především nedotknutou přírodou. Kromě silničních hraničních přechodů zde prakticky neexistuje vhodná infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu i přirozené přeshraniční kontakty obou komunit žijících po obou stranách hranice. A to i přes to, že jsou k tomu vhodné podmínky. Záměr projektu tedy staví na předpokladu celkového oživení periferních oblastní česko-německého příhraničí a na předpokladu propojení významných turistických atraktivit, právě vytvořením vhodné infrastruktury, tedy i realizací tohoto projektu. Obecný rámec projektu Projekt svou realizací naplní širší rámec cílů definovaných ve významných rozvojových strategiích (viz. tato kap. níže) a jiných dokumentů, vážících se k rozvoji turistické infrastruktury. Cyklostezka vytvoří spojení pro pěší a cyklisty mezi německými obcemi (např. Regnitzlosau, Rehku) a českými obcemi: Hranice, Aš, Libá, Hazlov. Cyklostezka bude využívána k cykloturistickým projížďkám v pohraničí a vzhledem k nejkratšímu spojení, co do vzdálenosti i času, k cestám za zábavou, kulturou, do školy či zaměstnání. Cyklostezka bude využívána celoročně, od jara do podzimu bude sloužit cyklistům a pěším, v zimě pak pro běžkaře. Z hlediska dopadu projektu na změnu socioekonomických podmínek v regionu, se nedají přesně určit přímé vlivy na níže uvedené dopady. Ale projekt „Cyklostezka Trojmezí – Libá“ zapadá do těchto obecně formulovaných cílů, které jsou sice měřitelné, ale není možné vypočíst hypotetický podíl právě dané investice. Předmět projektu představuje veřejnou službu, která negeneruje příjmy. Turistická cyklostezka je významným distribučním kanálem, určujícím využití veškerého dostupného potenciálu cestovního ruchu, který představuje


6


turisticky významné a atraktivní objekty ve stezkou propojeném regionu. Projekt tedy přispěje k plnění těchto obecných cílů: •

zvýšení kvality a kvantity doprovodné infrastruktury cestovního ruchu;

•

stabilizaci obyvatelstva v periferních oblastech;

•

vyššímu stupni využitelné kapacity trhu cestovního ruchu;

•

zlepšení fyzického prostředí venkovských oblastí regionu,

•

vytvoření nové turistické destinace pro domácí a zahraniční turisty;

•

renesanci kulturně historického dědictví regionu;

•

podpoře ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje společnosti;

•

zkvalitnění a rozšíření nabídky produktů cestovního ruchu;

•

zlepšení infrastruktury cestovního ruchu;

•

zvýšení podílu odvětví cestovního ruchu na tvorbě HDP;

•

posílení regionální spolupráce na rozvoji oblasti;

•

využití dosud nedoceněného potenciálu turistických atraktivit;

•

zlepšení podmínek pro malé a střední podnikání;

•

podpoře spolupráce státního, veřejného a soukromého sektoru, resp. místních aktérů cestovního ruchu a osob jinak zúčastněných;

•

zvýšení prestiže města Aš a regionu přilehlé oblasti;

•

nárůstu daňové výtěžnosti, zvýšení příjmů obecních a městského rozpočtu ze podnikání v oboru služeb;

•

zvýšení počtu produktů cestovního ruchu;

•

zvýšení počtu návštěvníků v regionu,

Cílovým regionem je území, které lze v případě cyklostezky (tedy liniové stavby) charakterizovat pouze trasou cyklostezky. Dotčeným územím tedy je prakticky hranice s Německem – obec Trojmezí – a obcí Libá. Významnou devizou cyklostezky je, že propojuje Německo s městem Aší. Z hlediska cyklistů bude vyznačená a zpevněná trasa velmi lákavá pro cyklisty, neboť je přivede volnou přírodou, zejména lesním porostem, až do města a k jiným památkám. Cyklostezka tedy bude základní páteřní komunikací pro cyklisty, kteří do regionu přicházejí za účelem kulturního, sportovního, turistického vyžití.

Účel projektu Základní otázkou, proč se projekt řeší, je zajištění konkrétního efektu projektu pro cílový region. Dalším smyslem tohoto dokumentu je ověřit, zda vynaložené investiční prostředky přinesou svůj efekt i ve vtahu k předmětu projektu.


7


Specifickými cíli jsou: •

zvýšení počtu cykloturistů z příhraničí ve městě Aši

•

zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce i soukromé podnikatele v přilehlém regionu zvýšením počtu návštěvníků města a prodloužení průměrné délky jejich pobytu;

•

zvýšení přitažlivosti dotčeného regionu pro návštěvníky;

•

rozvoj kontaktů obou komunit žijících podél české a sasko-bavorské hranice;

•

oživení periferního přeshraničního regionu,

•

zlepšení dopravní přístupnosti regionu i pro obyvatele (zejm. při cestě do zaměstnání),

•

zvýšení návštěvnosti památek a jiných turistických atrakcí v blízkosti cyklostezky.

Předmět projektu •

zprovoznění cyklostezky v úseku v úseku Trojmezí – Libá v délce cca 24 km.

Cyklostezka prochází nebo se dotýká katastrálními územími těchto obcí: stezka prochází nebo se dotýká katastrálními územími těchto obcí: Hranice u Aše, Trojmezí, Pastviny u Studánky (ve správě Obecního úřadu Hranice), Krásná, Štířaty, Újezd (ve správě Obecního úřadu Krásná), Aš, Nový Žďár (ve správě Městského úřadu Aš), Polná, Podílná (ve správě Obecního úřadu Hazlov) a Libá. Současný stav V okamžiku zpracování této studie je projekt v etapě předinvestiční. Současné práce se zaměřují na vytvoření základního konceptu projektu, resp. žádosti o dotaci. Jednotlivé úseky projektu budou řešeny po částech. V současné době (12/2006) se vytváří dokumentace k územnímu řízení. Dle náročnosti příprav lez rozdělit stavbu na tyto úseky: •

Úsek Nový Žďár – Aš - Krásná – jedná se o protínající město Aš a propojuje severní a jižní extravilán města přes intravilán. Cyklostezka prochází tedy přímo městem, zejména jeho aglomerací, střed míjí. Tento úsek je z hlediska dispozičního řešení nejsložitější a nejnákladnější. Výstavba úseku si vyžádá rozsáhlé investice do příprav stavenišť dílčích úseků (např. omezení dopravy, ochrana stávajících inženýrských sítí), asfaltové konstrukce povrchů, zemní práce, nivelizace, obruby, odvodnění, lávka přes potok, kácení, vegetační úpravy. Úsek je veden takovými trasami, které zajišťují cyklistům jízdní komfort, bez zbytečného nebezpečí zapříčiněného společným provozem s automobily.

•

Ostatní úseky – Libá – Nový Žďár a Krásná – Trojmezí – tento úsek vede výhradně po lesní cestě tzv. signálce (dříve cesta pro potřeby pohraniční stráže). Úroveň náročnosti na administrativní či správní přípravu není tak náročná. Počítá se, že z hlediska stavebního řízení bude stačit ohlášení stavby. Tento úsek je však problematický právě z hlediska připravenosti právní. Stavbu a provoz na cyklostezce je nutno zajistit adekvátními právními akty (zejm. věcnými břemeny) nebo jinými omezeními vlastnických práv po dohodě s jejich vlastníky. Pro provozní etapu rovněž tak musí být dořešeny otázky nákladů na údržbu a zajištění doprovodných služeb.


8


Měřitelné indikátory Výše uvedené cíle je možno na obou úrovních měřit, a to hlavními indikátory pro kontrolu plnění účelu. Výsledky projektu je možné posuzovat z hlediska níže uvedených indikátorů, které mohou být vyjádřeny i k plánované investici. •

délka označených a zpevněných cest cyklostezky (v km);

•

průměrná doba pobytu návštěvníka v regionu (ve dnech na návštěvníka);

•

obrat ze služeb vázaných na gastronomické služby (Kč);

•

celková návštěvnost regionu (absolutní i relativní počty);

•

počet produktů cestovního ruchu (resp. podnikatelských služeb a nabídek) (počet),

•

spolupracující subjekty (počet),

•

daňová výtěžnost obcí a města Aš (Kč),

•

míra obyvatel ve venkovských oblastech (%),

•

míra nezaměstnanosti (%, zejména porovnání hodnot v letní sezóně),

•

areály pro volný čas a sport (počet, plocha, délka apod.),

•

kulturních a společenské akce (počet)

•

nárůst obliby regionu u návštěvníků a obyvatel (postojové škály ve zjišťovacích šetřeních) Výchozí podmínky

Záměr projektu vyplývá především: 1) z nedostatečného využití dosavadních vyznačených cyklostras v regionu - V oblasti jsou značené cyklotrasy, které nejsou využívány do té míry, aby mohl být sledován efekt na ukazatelích cestovního ruchu. Patrným důvodem je totožnost těchto cyklotras s komunikacemi určenými pro provoz motorových vozidel. Projekt proto přináší do regionu nový produkt. Například značená cyklotrasa ve městě Aš je velmi frekventovaná automobily, a proto pro návštěvníka – cyklistu není vhodnou příjezdovou cestou do města Aše. Nově vybudovaná cyklotrasa bude pohodlnou standardní komunikací určena cyklistům. Pohraniční lesy jsou cyklisty velmi oblíbeny, ale z uvedených důvodů se městu Aš vyhýbají. Tento potenciál se snaží využít vhodnou infrastrukturou – realizací projektu Cyklostezka Trojmezí – Libá. Zejména úsek Nový Žďár – Aš – Krásná vytvoří pro cyklisty jakousi okružní komunikaci, s mnohými možnostmi napojení cest do centra. 2) z geografických podmínek - Velmi významným momentem projektu je jeho přeshraniční efekt; 3) z podmínek přírodních - Převážná část úseků budoucí cyklostezky má povahu lesních cest, které si nevyžádají vysokou míru zásahů. Výchozí podmínky jsou pro dobudování cyklostezky vyhovující. Výraznější stavební práce si vyžádají napojení cest na centrum města Aše; 4) z potenciálu cestovního ruchu daného nejen přírodními podmínkami, ale i jinými turistickými atrakcemi - např. rozhledny, památky, naučné stezky, rekreační areály, obchod, služby apod.


9


Potřebnost projektu Záměrem projektu je vytvoření adekvátní páteřní komunikace, jako nezbytné doprovodné infrastruktury místního cestovního ruchu. Realizace předkládaného projektu posílí dobrý zvuk města a regionu jako přirozeného turistického centra, bude se podílet také na podpoře využití turistického potenciálu v atraktivní příhraniční oblasti. Projekt „Cyklostezka Trojmezí – Libá“ je konvenčním a strategickým řešením, jež spojuje přednosti i potřeby města Aše, neboť umožní rozvoj domácího cestovního ruchu. Svůj efekt přinese cyklostezka i pro obyvatele regionu, které upravené cesty lépe spojí s přirozeným spádovým centrem, či pomůže při cestování do zaměstnání, zábavou apod. Cyklistika vytváří důležité zázemí pro využívání alternativních způsobů dopravy. Hlavní způsob dopravy osob do města a jeho částí je vázán na převážně na automobilovou dopravu. V centrech se auta nemohou pohybovat dostatečně rychle. Pohyb osob po městě auty je značně složitější, je více limitován pravidly silničního provozu, je omezen kapacitou silničních komunikací, místy k odstavení vozidel - ve své podstatě omezuje samotné cestující. Bicykl je dopravním prostředkem, který zvyšuje mobilitu osob v centrech. Cyklistika jako forma dopravy není menšinovým trendem, ale alternativou k dalším druhům dopravy. Nabízí značnou flexibilitu při pohybu v městském prostředí a částečně řeší i dopravní obslužnost v regionech. Propojení cyklistické infrastruktury formou městských sítí cyklostezek a regionálních sítí cyklotras umožňuje současně plynulý pohyb cyklistů i cykloturistů. Cykloturistika se tak výrazně projevuje i v městském prostředí. Městské cyklotrasy nás mohou dovést bez dopravní zácpy a kolapsů na silnicích do historického jádra města, do městských parků, rezervací, rekreačních oblastí, na koupaliště apod. Stavba bude sloužit pro účely cyklistů, pěších a po některých místech i pro vozidla dopravní obsluhy. Přínosy cyklistiky: •

Mobilita bez ohledu na stáří, výši příjmu

•

Cenová výhodnost

•

Bezhlučná

•

Přátelská k ŽP

•

Má malé plošné nároky, nenáročné na parkovací místa

•

Prevence proti civilizačním chorobám

Cykloturistika, cyklistika a in-line sporty a jsou druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. V souvislosti s realizací projektu dojde též k dokončení dopravního a turistického značení již navržených tras v horské oblasti – západní části Krušných hor.


10


Návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky Předkládaný projekt koresponduje s vybranými cíli a prioritami stanovenými v těchto základních rozvojových dokumentech České republiky, Ústeckého kraje a Regionu soudržnosti Severozápad. Strategie regionálního rozvoje České republiky - strategický cíl „Uvolnění skrytého ekonomického potenciálu cestovního ruchu a lázeňství a zvýšení podpory podnikání v cestovním ruchu a lázeňství“. Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky – priority dalšího rozvoje cestovního ruchu: •

zvýraznění České republiky na mezinárodním trhu cestovního ruchu;

•

vytváření nových produktů cestovního ruchu s ohledem na její klientelu ve zdrojových zemích;

•

rozvoj domácího cestovního ruchu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti;

•

kvalita infrastruktury cestovního ruchu;

•

nabídka a kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu;

•

tvorba regionálních produktů cestovního ruchu;

•

podnikatelské klima.

Program rozvoje Karlovarského kraje - Podílí se na utváření plnohodnotného a trvale udržitelného života na venkově vycházejícího ze osobitých podmínek a tradic území, a to zejména v oblasti zkvalitnění a rozšíření služeb pro obyvatele a zlepšením životního prostředí v obcích prostřednictvím částečného omezení negativních vlivů automobilové dopravy. Je naplněna strategická vize, která definuje Karlovarský kraj jako dynamicky se rozvíjející region v souladu s principy udržitelného rozvoje, založeného na přírodním bohatství, multikulturní společnosti a dědictví předchozích generací Naplňuje znění následujících prioritních os: •

Prioritní osa č. 2: Zemědělství a venkov zejména zlepšováním životních, sociálních a kulturních podmínek obyvatel venkova (zejm. dílčí cíl 4. Udržitelný rozvoj venkova)

•

Prioritní osa č. 4: Doprava a technická infrastruktura (dílčí cíl 2. Rozvoj technické infrastruktury kraje pro zvýšení rozvojového potenciálu kraje)

•

Prioritní osa č. 5: Životní prostřední, ochrana přírody a krajiny (zejm. dílčí cíl 4. Využití krajinného a přírodního potenciálu)

•

Prioritní osa č. 6: Cestovní ruch, lázeňství, kultura a památková péče (zejm. dílčí cíl 1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a nabídky služeb v cestovním ruchu a lázeňství)

Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji - Dle této strategie má Sdružení Ašsko na svém území vybudovaný kompletní funkční systém cyklotras. Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)

11


V budoucnu se bude soustředit na zkvalitňování povrchů a doprovodnou infrastrukturu, která vytvoří potřebné zázemí na cyklotrasách a také na zvýšení informovanosti o tomto produktu. Dále se také plánuje realizace přemostění silničního obchvatu města na stezce č. 2063 vedoucí z Mokřin do Klesti. Navrhovaný záměr je plně v souladu s touto střednědobou strategií. Regionální operační program NUTS II Severozápad 2007-2013 - Nový regionální operační program, který bude organizačně a věcně zaštiťovat dle Zákona o regionálním rozvoji nově zřízený úřad Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Severozápad se sídlem v Ústí nad Labem. Pro realizaci záměru budou relevantní opatření zejména z následujících prioritních os: •

Prioritní osa 2: Integrovaná podpora místního rozvoje

•

Prioritní osa 3: Dostupnost a dopravní obslužnost

•

Prioritní osa 4: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Program obnovy venkova Karlovarského kraje - Krajský program, který navazuje na úspěšný Program obnovy venkova v gesci MMR (zde je možné ještě omezeně využít Podprogram „Podpora obnovy venkova“). Tento program umožňuje realizovat investiční i neinvestiční akce zvláště v malých obcích do dvou tisíc obyvatel. Investice lze směřovat do úpravy veřejných prostranství, rekonstrukci občanské vybavenosti, obnovu a údržbu zeleně, technickou infrastrukturu, společné projekty mikroregionů aj. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 - Nejdůležitější nástroj pro regionální rozvoj venkova v příštím programovacím období EU. Navazuje na zanikající iniciativu LEADER+, končící Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a nově schválený národní dokument Program rozvoje venkova 2007-2013. Tato Studie proveditelnosti je zpracována se záměrem co možná nejefektivnějšího využití finančních prostředků tohoto fondu. Pro obce a místní akční skupiny je rozhodující zejména Prioritní osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika-Bavorsko resp. Sasko - Tento program plynule navazuje na zanikající iniciativu Společenství INTERREG, která byla výrazným pomocníkem v realizaci rozvojových záměrů zejména ve spolupráci se saskými partnery v mnoha příhraničních obcích Karlovarského okresu. Pro žadatele v regionu jsou v budoucnu potenciálně využitelná opatření ze tří os tohoto programu: •

Prioritní osa 1: Rozvoj společenských rámcových podmínek v dotačním území

•

Prioritní osa 2: Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu

•

Prioritní osa 3: Zlepšení situace přírody a životního prostředí


12


Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji •

Oblast 1: Infrastruktura - Dlouhodobý cíl 1.2. - Trvalé zlepšování dopravní dostupnosti středisek cestovního ruchu; Krátkodobý cíl 1.2.1. - Vytvoření dopravního naváděcího systému k turistickým cílům

•

Oblast 2: Produkty - Dlouhodobý cíl 2.1. - Zvýšení tvorby nových produktů a produktových balíčků využívajících potenciálu regionu; Krátkodobý cíl 2.1.1. - Zajištění nabídky regionálních a celokrajských turistických produktů a produktových balíčků Geneze projektu a stručná historie regionu

Město Aš se systematicky věnuje otázkám cestovního ruchu a strategického plánování v této oblasti již od poloviny 90. let minulého století. Pozoruhodný turistický potenciál města, resp. turisticky atraktivního regionu je tvořen jedinečným kulturně-historickým dědictvím spjatým se starou obchodní cestou z Chebu do Plavna. Zmínka o prvních lidech pochází již ze starší doby kamenné. První písemný údaj o Aši pochází z roku 1270, kdy byla ašská farnost předána řádu německých rytířů. Centrem oblasti byl hrad Neuberg a od roku 1281 se Aš stala tržní vsí. V průběhu 14. století získali Ašsko Zedtwitzové, kteří se zde přiženili a oblast získali částečně věnem a částečně koupí, a pak díky své chytrosti a obratné politice po dlouhých dalších 600 let ovlivňovali dějiny Ašska. V 16. století byl život v oblasti ovlivňován protestantským Německem. Díky náboženskému přesvědčení a politickému vlivu Zedtwitzů zůstalo Ašsko jediným protestantským územím v Čechách i po třicetileté válce. V 17. století měla Aš a přilehlé vesnice velmi výsadní postavení – nemusela platit berní ani žádné veřejné poplatky. O tyto výsady přišla až v době vlády Marie Terezie. V 18. století dochází k rozvoji textilní výroby, která následně po dlouhou dobu ovlivňovala život ve zdejším kraji. Ve venkovských domácnostech se tkaly látky pro vlastní potřebu a od roku 1786 se zdejší lněné a bavlněné výrobky začaly vyrábět i na prodej. Počátkem 19. století, kdy obyvatelé Aše zvládli technologii strojního předení, se ve městě začala rozvíjela i výroba pletenin. Husitské války oblast příliš nezasáhly, protože většina zdejších hradních pánů stála na straně katolíků. Úspěšný rozvoj zastavila až 30-tiletá válka, která byla pro západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce lidí a ti, kteří zůstali, byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. Jelikož se zemědělství v tomto kraji nikdy moc nedařilo, začala se rozvíjet řemesla a obchod. Lidé se živili také dobýváním přírodních zdrojů - cín, olovo, stříbro a uhlí. Znovu se rozrůstal také průmysl textilní, sklářský a výroba porcelánu. Od 18. století začíná nabývat na významu lázeňství. V roce 1918, především po založení ČSR, začaly sílit národnostní a sociální problémy. Zdejší němečtí obyvatelé se snažili o oddělení pohraničního území, ke kterému nakonec došlo v roce 1938. Československá vláda tehdy přijala Henleinovy požadavky, podřídila se mnichovskému diktátu a celá oblast byla připojena k Německu. Po osvobození území v roce 1945 došlo k odsunu německých obyvatel a celý kraj musel být znovu osídlován. Historie regionu zapadá do kontextu projektu cyklostezky, neboť tvoří jeho významnou devizu určující region také jako turistickou destinaci.


13


Po druhé světové válce byl region velmi izolován od svých dosavadních přirozených vazeb. Velká blízkost s hranicemi západního světa si vyžádala vysokou míru hospodářské ale také sociální deprivace regionu. Cyklostezka navazuje na tradice kontaktů obou národů a vytváří propojovací článek pro překlenutí bariéry představující západní hřebeny Krušných hor. Právě vojenské cesty tzv. signálky budou využity pro účely cyklostezky. Projekt převrací původní význam cest, které sloužily k izolování přeshraničního prostoru. Nyní signálky budou sloužit naopak k četnějším přeshraničním kontaktům. Počátkem projektu byla iniciativa orgánů Města Aš a „Signálka“, dříve cesta podél železné dalších iniciativ po přilákání návštěvníků okolních měst, opony, dnes ráj cyklistů ale také propojení města s odlehlými přírodními lokalitami, využitelnými k rekreaci obyvatel a návštěvníků města. V současné době dochází k prudkému nárůstu oblíbenosti cyklistiky, cykloturistiky a in-line bruslení. V zájmovém území chybí kvalitní a značené cyklostezky nebo cyklotrasy, které by mohly sportovně zaměření jedinci využívat. K uspokojení svých potřeb jsou nuceni využívat místních komunikací frekventovaných automobilovou dopravou. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu tohoto regionu je primárně určen přírodními podmínkami a mírou koncentrace kulturních, případně společenských hodnot, jež mohou být nabídnuty účastníkům cestovního ruchu. Lokalita projektu Předkládaný projekt bude realizován na území Ašského výběžku, nejzápadnější části České republiky. Region se z hlediska územně statistických jednotek, které jsou stanoveny Evropskou komisí, nachází na území: •

NUTS I – Česká Republika

•

NUTS II – Severozápad

•

NUTS III – Karlovarský kraj

•

NUTS IV – Okres Cheb

•

NUTS V – Hranice, Krásná, Aš, Hazlov, Libá

Karlovarský kraj Karlovarský kraj je nejzápadnějším vyšším územním samosprávním celkem České republiky a je po Libereckém kraji druhým nejmenším krajem. Kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, to z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí. Průměrná rozloha obce je 25,1 km2 a v průměru v ní k


14


30.6.2005 žilo 2 309 obyvatel. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18% obyvatel. Nejvyšším bodem kraje je Klínovec (1 244 m n.m.) v Krušných horách, nejnižší místo (320 m n.m.) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. Ráz krajiny je převážně pahorkatinný. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod. Karlovarský kraj svou rozlohou 3 314,4 km2 zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 429 km2 představuje podíl zalesnění 43,1%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 255,4 km2 je jako v jediném kraji menší než rozloha lesních pozemků. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (584,6 km2 představuje 17,6% z celkové rozlohy kraje). Území je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré, přestože mnoho lokalit významných z hlediska ochrany krajiny a přírody bylo zničeno. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Oblast je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů), zároveň je i starobylou kulturní krajinou. Nejcennějšími lokalitami jsou soubor rašelinišť u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů SOOS na Chebsku, dalšími významnými územími jsou horská rašeliniště v Krušných horách, naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu Doupovských hor. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Výhodná poloha kraje na pomezí Čech, Saska a Bavorska, jeho vnitřní potenciál, přírodní a kulturní podmínky i historická tradice celé oblasti jsou předpokladem budoucího úspěšného rozvoje celého regionu. Velká škála a počet kulturních a sportovních zařízení je v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu velmi široká, stejně tak jako množství pravidelně se opakujících kulturních (např. v K. Varech Mezinárodní filmový festival, Dvořákův karlovarský podzim, Tourfilm, Mezinárodní jazzový festival, Bethovenovy dny, Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, v Ostrově Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana a v Mariánských Lázních Mezinárodní Chopinův festival), sportovních (např. v K. Varech Kanoe Mattoni, CANON CUP, Carlsbad Triatlon) a mnoho jiných společenských akcí.


15


V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. V karlovarském okrese se nacházejí lázeňská místa Karlovy Vary a Jáchymov. Lázeňský provoz v Kyselce zanikl po roce 1989. V chebském okrese pak Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart. Rozvoj lázeňství a návštěvnost lázní jsou velmi závislé na vnitřní, evropské i celosvětové politické situaci. Lázeňské léčby využilo za rok 2000 v Karlovarském kraji 140 642 osob tj. 41,1% z ČR. Počet návštěvníků kraje je výrazně vyšší než uvádějí statistické údaje, a to o tzv. jednodenní návštěvnost, která není nikde zaznamenána. I když hlavním cílem návštěvníků kraje jsou lázeňská místa, existuje v území řada dalších atraktivních cílů jako jsou významná historická jádra měst - Cheb, Loket, Jáchymov, Ostrov, Horní Slavkov apod. Památkové zóny jsou i v dalších městech a obcích. Návštěvníky jsou rovněž vyhledávány jednotlivé kulturní, technické a přírodní památky a zajímavosti. Schematické vyobrazení - administrativní členění ČR na NUTS II

Okres Cheb Okres Cheb, který je nejzápadnějším okresem České republiky, dostal současnou územní podobu v roce 1960 sloučením dřívějších okresů Aš, Cheb a většiny okresu Mariánské Lázně. Od této doby má rozlohu 933 km2, což představuje 1,2% území České republiky. Sousedí na západě státní hranicí se Spolkovou republikou Německo, na severovýchodě s okresy Sokolov a Karlovy Vary a na jihozápadě s okresem Tachov. Největší část rozlohy zaujímá Chebská pánev, která se rozkládá v podkrušnohorské nížině a jejíž průměrná nadmořská výška je 450 m. Na jihozápadě zasahuje do okresu výběžek Českého lesa, na severozápadě vyvýšenina Smrčin. Nejvýše položená místa jsou okolo Lázní Kynžvart (Slavkovský les) s nejvyššími vrcholy Lesný (983 m n. m.) a Lysina (982 m n. m.). Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)

16


Vodní toky okresu patří ke třem povodím - Ohře, Mže a Sály. Řeka Ohře pramení v Německu, od hranice se rozlévá v přehradu Skalku a protéká dále Chebskou pánví k východu. Největším přítokem Ohře je řeka Odrava, která pramení na jihozápadním svahu vrchu Dyleně a je na ní vybudována Jesenická přehrada. V okrese jsou dále přehrady Horká a Halštrov, které slouží pouze jako vodní zdroje. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány převažujícím západním prouděním vzduchu, které přináší od Atlantického oceánu vlhký vzduch a časté vodní srážky. Převládá zde vliv přímořského podnebí. Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu dosáhla 35,6 °C a nejnižší denní minimální teplota vzduchu byla – 15,7 °C. Nejtepleji je v Poohří, nejchladněji je na vrcholcích Slavkovského lesa a v Ašském výběžku. Průměrné roční srážky se pohybují okolo 441 mm, průměrné trvání slunečního svitu představuje 2 092 hodiny za rok. Z půdních druhů převládají na okrese Cheb středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy (67,8%), dále jsou zastoupeny lehké hlinité půdy (29,4%), těžké jílovité (2,2%) a na některých lokalitách se vyskytují i rašeliništní půdy (0,6%). Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin jsou mladší čtvrtohorní uhlí, kaolin, cihlářské jíly, žula, čedič a štěrkopísky. Mimořádný význam svým počtem a složením mají minerální léčivé prameny. V oblasti Mariánských Lázní se nachází 40 železitých a alkalicko-salinických pramenů, ve Františkových Lázních je 24 minerálních pramenů. V okrese Cheb jsou ustanoveny tři pověřené obecní úřady, a to Aš, Cheb a Mariánské Lázně. Tato města jsou pověřena výkonem některých pravomocí pro obce v jejich územní působnosti. V těchto městech sídlí i další úřady se širší územní působností. Z nich nejvýznamnější z hlediska zajišťovaných činností jsou matriky, finanční a stavební úřady. V ekonomice okresu proběhly za posledních deset let výrazné strukturální změny. V roce 2004 bylo v registru ekonomických subjektů zaregistrováno celkem 25 437 subjektů, z toho 20 035 fyzických osob. Nárůst ekonomických subjektů celkem proti roku 2003 činil 1,9%. Jedním z ukazatelů stavu životního prostředí je kvalita ovzduší. Tento ukazatel negativně ovlivňuje především jednodenní turistika. V roce 2003 přejelo oběma směry, přes pět hraničních přechodů okresu Cheb, mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo 7 863 551 osobní automobil a 31 592 autobusů. Tím se podstatně zhoršilo ovzduší, a to hlavně ve městě Chebu. Příznivý vliv na kvalitu ovzduší měla plynofikace kotelen, čímž se snížily tuhé emise, oxid siřičitý a oxid uhelnatý. Ašsko, Hranicko Ašsko se rozkládá v nejzápadnějším koutu České republiky. Ašsko je obklopeno státní hranicí s Německem. Oblast leží v poměrně vysoké nadmořské výšce - průměr 600 - 700 m. K nejvyšším vrcholům této oblasti patří Háj (757 m), Stráž (717 m), Štítarský vrch (716 m), Loupežník (706 m), Kotlina (656 m), Blatná (640 m), Jelení vrch (627 m), Smolnice (607 m) a Lužský vrch (605 m). Geologicky patří tato oblast k severozápadní části Českého masivu, který je tvořen čtyřmi hlavní celky – Českým lesem, krušnohorskými Smrčinami,


17


Karlovarskou vrchovinou a Chebskou pánví. Oblast Ašska vyplňují v severní části Smrčiny, směrem jižněji Mokřiny a Hazlovská pahorkatina. Klimaticky náleží Ašsko-Chebsko k přechodné mírně teplé oblasti s mírným létem a mírnou zimou. Podnebí je značně proměnlivé. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje okolo 60 - 100. Pouze vrcholy Ašské vrchoviny náleží do oblasti chladné. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje cca 750 mm, nejvíce se jich vyskytuje v oblasti Ašska, v hraničním území Smrčin a Slavkovského lesa. Proudění větru je z větší části západní a severozápadní, pouze v zimním období má jihozápadní směr. Vody z převážné části území jsou odváděny do řeky Ohře. Dostupnost Ašska a Chebska je velmi dobrá. Využít lze jak silnice, tak i železniční tratě. Z Chebu vedou také důležité železniční tratě do Karlových Varů, Plzně, Aše a do Německa na železniční trati ve Vojanově je hraniční přechod. Přibližné vyobrazení průběhu cyklostezky

Grafické vyobrazení schematicky vyjadřuje směr cyklostezky, která je vedena podél hranice se SRN . Zpřístupňuje spoustu pěkných vyhlídek do krajiny i spoustu zajímavých objektů. Výchozím bodem je Trojmezí – turisticky zajímavé místo – střetu hranice bývalé NDR, NSR a ČR. Konečným bodem je obec Libá nacházející se východně od Hazlova. Projekt využívá stávající „signálky“, sloužící před rokem 1989 k ochraně hranice mezi západním a východním blokem Evropy.


18


4.2

Etapy investičního projektu

V rámci časové etapizace projektu byl investiční záměr rozčleněn do 4 základních fází, které časově naplňují celý projektový cyklus. Projekt je z časového hlediska popsán v rámci etapy: •

předinvestiční

•

investiční

•

provozní

•

poprovozní Předinvestiční etapa

V rámci přípravných fází byly v rámci projektu zrealizovány aktivity a činnosti, které je možné posuzovat jako předinvestiční. Jedná se o aktivity související s tvorbou projektového námětu, zajišťování projektové dokumentace, tvorba projektové žádosti. V okamžik zpracování tohoto dokumentu není předinvestiční etapa projektu dokončena. Podkapitola shrnuje nejdůležitější úkony nutné ke správní a administrativní připravenosti projektu. Doporučený sled činností na projektové dokumentaci: •

Průzkum dokumentačních podkladů

•

Průzkum mapových podkladů a katastrů

•

Dendrologický průzkum

•

Zpracování (předběžné) Studie proveditelnosti

•

Vypracování dokumentace k územnímu řízení

•

Zjištění základní majetkoprávní informace

•

Vstupní jednání s dotčenými stranami

•

Vytipování zdrojů financování (vyhledání dotačního programu)

•

Technickoekonomická studie (vypracování projektové dokumentace)

•

Geodetické práce a jiné podrobné doklady

•

Posouzení vlivů na životní prostředí, dle požadavků požadovaných dotačním programem

•

Studie proveditelnosti včetně dalších potřebných analýz (přepracování)

•

Žádost o stavební povolení včetně projednání

•

Žádost o poskytnutí dotace, grant

•

Realizační dokumentace


19


Postup přípravy projektové dokumentace a přípravy projektu Pro účely studie proveditelnosti je zpracován předběžný technický návrh, obsahující návrh technologie a dispoziční rozvrh objektů s předběžným navržením jejich funkcí a postupu výstavby. Přijatá koncepce projektu ověřená studií proveditelnosti bude mít charakter závazného zadání pro zpracovatele projektové dokumentace i pro zhotovitele díla. Pro potřeby studie proveditelnosti jsou uvedené náklady posuzovány jako již vynaložené, tzv. předinvestiční náklady. Ceny přípravných projektových dokumentací a studií nevycházejí z ceníkových položek, byly poníženy a přizpůsobeny možnostem investora. Z částí dokumentace byly vyhotoveny tyto dokumenty: Podrobný rozpis připravené projektové dokumentace

Datum

/Zdroj financování Přípravná projektová dokumentace k územnímu řízení 12/ 2006 (Úsek Nový Žďár – Aš – Krásná) Studie proveditelnosti projektu „Cyklostezka Trojmezí 12/2006 – Libá Souběžně s obstaráním těchto dokumentů je nutné zajistit i rešerši vlastníků dotčených pozemků. Vhledem k tomu, že signální cesty byly v období od II. sv. války až do 90. let určeny výhradně k vojenským účelům, mnohé úseky nejsou zapsány v katastrech nemovitostí. Je nutné prověřit, vlastníky a komunikovat s nimi pro právní úpravu funkce cyklostezky v její provozní fázi. Majetkové poměry jsou v otázce realizace projektu klíčové. Etapa investiční Předpokladem je, že projekt bude z hlediska financování i samotného průběhu aktivit jednoetapový. Realizace je rozdělena do úseků (celků). Investiční etapa projektu představuje vysoké investiční prostředky, jejichž investorem je Město Aš. Náklady této etapy představují především náklady na stavební a technologickou část realizace projektu a náklady na vypracování dokumentace skutečného provedení (prováděcí dokumentace). Spadají sem náklady na kompletní inženýrské činnosti investora a stavební dozor. Součástí této etapy je kompletní dokončení díla včetně provedení provozních zkoušek, zkušebního provozu, vkladů do katastru nemovitostí a majetkoprávního a finančního vypořádání. Časově se jedná o období od zahájení realizace investiční výstavby do zahájení provozu projektu. Projekt bude realizován dodavatelským způsobem. Všechny procedury zadávání dodávek prací a služeb a uzavírání dodavatelských smluv se budou řídit standardizovanými postupy pro uzavírání smluv danými legislativou a normami Města Aš. Po výběru dodavatele bude nutné ihned začít stavební úpravy s technickým řešením zakázky podle jednotlivých etap. Rovněž tak nejsou dořešeny otázky v územních plánech města Aš a stezkou dotčených obcí.


20


Kontrola plnění plánu se bude provádět minimálně v termínech, které souvisejí s plánovanými termíny dokončení jednotlivých etap. Výsledky kontrol budou zaznamenávány dle standardizovaného záznamu o plnění plánu projektu. V průběhu realizace budou pravidelné kontrolní dny stavby. Důvody navržení těchto metod realizace projektu: •

zkušenosti žadatele rekonstrukcích;

•

aktivní politika propagace regionu prostřednictvím celostátního a regionálního tisku;

•

žadatel nemá vlastní kapacity k provedení díla, nutno zajistit odbornou stavební firmu;

•

žadatel má odpovídající zkušenosti s vytvářením projektových týmů.

s dodavatelskými

stavebními

firmami

při

již

realizovaných

Pro plynulost a bezproblémovost průběhu investiční etapa projektu byl organizován projektový tým, pověřený řízením projektu. Tým zajištěný vedením města Aše bude provádět pravidelné vyhodnocování průběhu prací na projektu za účasti zodpovědných zástupců zhotovitele a určených členů zastupitelstva města, představitelů všech tří chráněných území a projekčního týmu (schváleno Radou a zastupitelstvem města Aš). Aktivity stavební části realizace: •

Zemní a konstrukční práce

•

Terénní úpravy

•

Pokládka povrchů

•

Odvodnění

•

Umístění dopravního značení včetně mobiliáře

Investiční etapa je velmi vázána na podmínky dotačního programu, proto součástí této etapy je řízení čerpání dotace – projektový management, vyžadující zvláštní nároky na koordinaci činností pro dodržení harmonogramu projektu. Do managementu projektu zasahují podmínky administrativního zpracování účetních dokladů. Etapa zcela jistě bude vyžadovat předfinancováním, což klade vyšší finanční zátěž pro investora. Součástí této etapy jsou práce neinvestičního charakteru: •

Prezentace projektu

•

Odborné konzultace

•

Monitoring projektu

•

Administrativně technické procesy

•

Průběžné financování dotací


21


•

Závěrečné hodnocení

•

Audit

•

Závěrečná platba

Úseky investiční výstavby •

Úsek Nový Žďár –Aš - Krásná

•

Ostatní úseky – Libá – Nový Žďár a Krásná – Trojmezí

Přehled nákladů (pouze k úseku Nový Žďár – Aš – Krásná)

Zdroj: Průvodní zpráva k DÚR, Dopravní stavby a venkovní architektura, s. r. o.


22


Provozní etapa Provozní etapa cyklostezky je časově vymezená po dobu životnosti projektu od uvedení do provozu. V etapě se předpokládá realizace všech prací související s provozem projektu. Náklady na provoz cyklostezky jsou spojené s údržbou technických zařízení a povrchů vyznačených tras. Jedná se o náklady na čištění stezky, obnovení nátěrů, drobná údržba okolí apod. Další náklady představuje propagace výstupů projektu a distribuce informací o cyklostezce. Provozní etapa si vyžádá úzkou spolupráci s turistickými informačními středisky. Všechny objekty budou fungovat v celoročním režimu. V alternativě k cykloturistice je možné využít mnohých úseků stezek jako dráhy pro běžky. Připravované rozšíření vyžití návštěvníků regionu, rozšíření období turistické sezóny je hlavním motivujícím faktorem vzniku tohoto projektu. Investorem a zastřešujícím subjektem projektu je Město Aš. Provozovatelem cyklostezky bude jednak město Aš, jednak by se na pravidelné údržbě stezky měly podílet obce, do jejichž katastrálního území stezka zasahuje. Náklady budou hrazeny z rozpočtu jednotlivých obcí. Postupem doby by mohl být vypracován systém hospodaření s cyklostezkou, na němž by měly finančně i jinak participovat všichni beneficianti projektu (např. podnikatelé, turistická sdružení). Poprovozní etapa Charakter jednotlivých aktivit projektu není takové povahy, aby muselo být předem kalkulováno s likvidací technických zařízení cyklostezky. Předpokladem je postupná obnova a modernizace či rekonstrukce jednotlivých částí komunikace a doprovodných stavebních celků. Ukončení provozu na cyklostezce se vůbec nepředpokládá.

4.3

Variantní řešení studie proveditelnosti

Předkládaný projekt není variantní, cyklostezka má stanovený svůj průběh. K nepatrným změnám cyklotrasy může dojít především v aglomeraci města Aše. Kdy cyklostezka může být na velmi krátkých úsecích odvedena od plánovaných tras, a to zejména z důvodu křížení se silničními komunikacemi. Projekt pro to nemůže být považován za variantní, neboť tyto změny trasy jsou pouze potenciální a nemusí k nim vůbec dojít. Navíc odchylky nesmí mít vliv na dopady projektu a plnění specifických cílů, ani neovlivní investiční a provozní náklady projektu.


23


5. Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix Analýzu trhu a odhad budoucí poptávky po službách, které budou výstupy projektu „Cyklostezka Trojmezí – Libá“ poskytovat, je možno založit na těchto informacích: údajích o návštěvnosti Karlovarského kraje a případných dalších analýzách. V kapitole statistická zjištění jsou uváděna jako využitelný potenciál, který může navíc projekt ještě zvýšit.

5.1

Analýza trhu a odhad poptávky

Návštěvnost Karlovarského kraje je možné vyhodnotit na základě statistických údajů obsažených v analytických částech strategických a koncepčních dokumentech kraje. Vzhledem k předmětu projektu je nutno se soustředit na vymezené trhy.

Segmentace trhu Prostorově lze trh vyhranit podél páteřní cyklostezky, která realizací projektu vznikne. Služby poskytované jinými trasami však nemají konkurenční účinek, naopak synergicky podporují vyšší návštěvnost atrakcí. Projektem dotčený segment má další vazby na poskytování služeb – zejména v gastronomii a ubytování. Profilovým uživatelem služeb projektu jsou cykloturisté. Cykloturisté nejsou homogenní skupinou. Mladých je málo, zato podíl dětí je relativně vysoký. Velmi silně je zastoupena skupina 25-49 letých. Představa, že na kolech jezdí chudší turisté je dávno zastaralá, neboť cyklisty je třeba hledat v „nové střední třídě“, tzn. zaměstnanci ve středním věku či vedoucím postavení. Většinou jezdí po dvou, na cestách však bývají i rodiny a poměrně často větší skupiny (více než čtyři osoby). Cykloturistika je jedna z velmi rychle se rozvíjejících forem trávení volného času nejenom v zahraničí, ale i v České republice. Obliba cykloturistiky nadále roste. Jedná se také o jednu z rekreačních forem, která splňuje požadavky na ekologická kriteria cestovního ruchu. Obecný předpoklad uživatele služeb poskytovaných projektem jsou tyto charakteristiky. Cykloturisté nepatří mezi náročné turisty. Často se poptávají po základním ubytování. Využíváno jimi jsou také gastronomické služby. Dá se očekávat jejich sportovní založení, přicházejí za rozhledy do krajiny, což jízda na kole umožňuje. Nevýhodou tržního segmentu je především závislost na počasí a bezpečnosti cyklotras. Prostorové vymezení tržního segmentu - Ašský výběžek je z důvodu atraktivnosti krajiny, množství kulturně historických a přírodních památek, síti málo frekventovaných komunikací velmi vhodná pro rozvoj cykloturistiky, která se jeví jako vhodná i přes to, že v odlehlých oblastech není rozvinutá zcela standardní turistická infrastruktura. Jedná se zejména o stravovací, ubytovací a doplňkové služby (především půjčovna kol či možnosti oprav kol).


24


Strategie cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji Ašsko uvádí jako jednu ze zvlášť vhodných oblastí, snadno zapojitelnou dalšími cyklotrasami na další oblasti (Chebská pánev, Krušné hory a jejich podhůří, území podél Ohře, okolí Karlových Varů a území na jih Karlových Varů (Bochovsko, Toužimsko a Žluticko). Samotný region dopadů cyklostezky můžeme rozdělit na dvě oblasti, které jsou z hlediska charakteru vybavenosti turistickou infrastrukturou různé. Severní část Ašska je méně rozvinutá, jedná se o periferní oblasti tvořené lesním porostem. Není zde příliš možností pro podnikání, a tudíž ani pro doprovodné služby. Jižní část regionu obklopujícího cyklostezku (směrem k Libé) je situace mnohem lepší vzhledem k vyššímu osídlení a zároveň vyššímu stupni rozvoje i ostatních segmentů cestovního ruchu.

Cestovní ruch – Česká republika a Karlovarský kraj Cestovní ruch je celosvětově považován za jedno z nejperspektivnějších odvětví, zejména s ohledem na multiplikační efekty doprovázející jeho rozvoj. Je oborem, v němž vzniká nejvíce pracovních příležitostí, v neposlední řadě rovněž pozitivně ovlivňuje investiční aktivity, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů. Cestovní ruch a jeho nedílná součást lázeňství se řadí mezi významná odvětví české ekonomiky. Jeho význam je možno dokumentovat na několika vybraných statistických údajích. Cestovní ruch a odvětví s ním související se v současné době podílejí na tvorbě českého HDP přibližně 9 - 11%, na celkové zaměstnanosti zhruba 9 - 10%. Odvětví cestovního ruchu se v roce 2005 podílelo na tvorbě hrubé přidané hodnoty české ekonomiky 2,8%, na HDP 3,1%; jeho podíl v letech 2003 až 2005 klesal. Výdaje účastníků cestovního ruchu nicméně ve sledovaném období rostly – v roce 2005 dosáhla celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu na území České republiky hodnoty 217 mld. Kč, což představovalo oproti roku 2003 zvýšení o 10%. Tato spotřeba byla z 56% tvořena příjmy z cestovního ruchu cizinců (nerezidentů) a ze 44% příjmy z cestovního ruchu domácích návštěvníků (rezidentů). Příjezdový cestovní ruch Otevření hranic přineslo i silný impuls pro rozvoj cestovního ruchu v ČR, jehož význam a pozice v regionální ekonomice podstatně zesílily. Krátkodobí (ze sousedního Bavorska a Saska) i dlouhodobí návštěvníci (z Holandska, Německa a jiných zemí) vytvářejí zvýšenou poptávku a budí zájem o turisticky zajímavá místa v regionu. To má pozitivní dopady na rozvoj turistické infrastruktury, vznik živností a nové možnosti zaměstnání ve službách cestovního ruchu, zlepšení nabídky a kvality ubytovacích a stravovacích zařízení i na rozvoj diverzifikované programové nabídky. Hospodářský význam cestovního ruchu pro místní hospodářství se tím značně zvýšil a cestovní ruch se svým multiplikačním efektem projevuje i v celé oblasti.


25


Českou republiku navštívilo v roce 2005 přes 23 mil návštěvníků1, z toho 40% připadlo na jednodenní návštěvníky (převážně z Německa, Polska, Slovenska a Rakouska), 39% na turisty (nejvíce z Německa, Velké Británie, Slovenska, Polska a Rakouska) a zbylých 21% na tzv. tranzitující osoby, jejichž cíl cesty leží mimo naše území a Českou republikou pouze projíždějí.

Devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2005 dosáhly celkem 4,6 mld. USD a podílely se tak 3,8% na tvorbě HDP v České republice;

Na celkové hodnotě exportu České republiky se devizové příjmy z cestovního ruchu podílely v roce 2005 5,9%.;

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na devizových příjmech ze služeb byl 43%, dlouhodobě aktivní saldo platební bilance je dosaženo právě výsledky odvětví cestovního ruchu.

U jednodenních návštěvníků jsou převažujícími důvody návštěvy nákupy (56%) a pracovní cesta (21%)

V případě turistů pak rekreace a zábava (56%

Počet zahraničních turistů, kteří strávili alespoň 1 noc v hromadném ubytovacím zařízení, byl v roce 2005 rekordní, a to v celé historii. Služeb hromadných ubytovacích zařízení využilo celkem 6 336 128 zahraničních turistů, což představuje nárůst o 4,5% oproti roku předchozímu. Průměrná doba pobytu zahraničních turistů je 4,1 dne, tj. stejná průměrná hodnota jako v roce 2004. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů ČR v roce 2005

Počet příjezdů hostů

celkem

z toho cizinci

v tom podle kategorie ubytovacího zařízení

hotely

celkem ČR celkem

z toho cizinci

penziony

celkem

z toho cizinci

ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem

z toho cizinci

12 361 793 6 336128 7 656 306 5 200 827 1 417 811 484 930 3 287 676 650 371

v tom kraje: Hl. město Praha Středočeský

1

4 108 565

3 725 180

3 643 455

3 395 139

142 995

115 587

322 115

214 454

770 670

230 857

437 990

180 518

92 278

21 838

240 402

28 501

Návštěvník je účastník cestovního ruchu.

Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní, ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty .


26


Jihočeský

1 023 289

326 962

386 224

207 582

156 891

45 918

480 174

73 462

Plzeňský

469 280

155 153

221 353

99 737

75 034

19 652

172 893

35 764

Karlovarský

589 838

405 969

368 334

295 803

50 537

28 738

170 967

81 428

Ústecký

385 056

166 648

185 519

106 259

74 623

31 476

124 914

28 913

Liberecký

768 061

242 445

278 990

150 049

185 133

57 514

303 938

34 882

Královéhradecký

972 391

325 271

382 870

195 392

214 683

77 069

374 838

52 810

Pardubický

329 395

52 749

152 634

29 748

48 583

10 100

128 178

12 901

Vysočina

389 135

59 282

180 757

39 794

47 918

9 780

160 460

9 708

1 056 307

367 439

624 878

305 068

112 670

26 609

318 759

35 762

Olomoucký

414 910

99 563

190 457

63 338

62 433

17 266

162 020

18 959

Zlínský

488 766

71 050

270 747

49 137

67 934

10 861

150 085

11 052

Moravskoslezský

596 130

107 560

332 098

83 263

86 099

12 522

177 933

11 775

Jihomoravský

Zdroj: ČSU 2006

Nejvíce zahraničních turistů se ubytovalo v Praze (60% z celkového počtu ubytovaných), druhým nejnavštěvovanějším krajem byl Karlovarský kraj a třetím Jihomoravský kraj. Českou republiku navštívilo v roce 2003 k 30.9. celkem 3 955 405 zahraničních turistů (hostů), na tomto počtu se 50,3% podílí (rozděleno podle regionů) Hlavní město Praha, Ústecký kraj pak 3,2%, Karlovarský kraj 7%. Realizace předkládaného projektu výrazně ovlivní podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání v regionu. (Pozn.: Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národních i světového trhu. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (WTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) je cestovní ruch největším zaměstnavatelem na světě. Objemem tržeb se řadí na první místo mezi hospodářskými odvětvími (předstihuje obchod s ropou a automobilový průmysl). V důsledku svého vlivu na tvorbu hrubého domácího produktu, devizové a daňové přínosy, tvorbu pracovních příležitostí je jeho další rozvoj v zájmu každého státu a regionu. Cestovní ruch je velmi důležitým ekonomickým odvětvím, které zaznamenává růst. V rozmezí let 1990 – 2003 lze charakterizovat vývoj cestovního ruchu v ČR zejména těmito ukazateli: •

počet zahraničních návštěvníků České republiky se zhruba ztrojnásobil, v roce 2003 činil přibližně 104,25 mil. osob;

•

počet zahraničních turistů v registrovaných ubytovacích zařízení se postupně zvyšoval, v roce 2003 činil 3 955 405 osob;

•

příjmy z cestovního ruchu se během posledních deseti let více jak zdvojnásobily, v roce 1993 dosáhly výše 45 437,4 mil. Kč a v roce 2003 již 100 310,1 mil. Kč;

•

náklady turisty během pobytu v ČR v roce 2003 činily 107 USD na osobu a den, celkové náklady turisty v roce 2003 činily 140 USD na osobu a den;


27


•

náklady jednodenního návštěvníka během pobytu v ČR v roce 2003 činily 77 USD na osobu a den, celkové náklady jednodenního návštěvníka v roce 2003 činily 95 USD na osobu a den;

•

průměrná délka pobytu zahraničních turistů v ČR se prodloužila o 0,8 dne, v roce 2003 dosáhla 4,5 dne;

•

největší nárůst zahraniční návštěvnosti byl zaznamenán počátkem 90. let, postupně dochází ke stabilizovanému trendu;

•

nejvýznamnějším důvodem pro návštěvu ČR je její historie a architektura. Ve všech dílčích důvodech, které tato kategorie zahrnuje, dosahovala ČR významně vyšší hodnoty než ostatní sledované země. Ve srovnání s ostatními zeměmi (Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko) patří mezi další hlavní dominantní důvody návštěvy ČR pohodlí (snadná doprava, blízké prostředí, požadovaná kvalita a nakupování);

•

největší podíl mezi turisty v ČR zaujímají Němci, kteří tvoří 38%. Následují skandinávské země jako celek s podílem 13%. Na třetím místě figuruje Polsko s 9% podílem a na čtvrtém pak Itálie se 7%. Rakousko, Francie země JV Asie jako celek, Holandsko a USA se podílejí shodně 5%. Rusko 4% a arabské země 2%;

•

počet hromadných ubytovacích zařízení se za poslední dekádu přibližně zdvojnásobil, k 31.7.2002 dosáhl počtu 9 098;

•

lůžková kapacita se zvýšila více než o třetinu, ve srovnání s rokem 1990 vzrostl počet pokojů u pětihvězdičkových hotelů. Zkvalitněním služeb poskytovaných v tříhvězdičkových hotelech vzrostl zájem o toto ubytování na celkových 26,5%, v hotelech *****/**** se celkem ubytovalo 18,2%;

•

devizové příjmy z cestovního ruchu se v rozmezí let 1993 – 2003 zvýšily z 1 558,5 mil. USD na 3 553,7 mil USD;

Cestovní ruch v Karlovarském kraji Karlovarský kraj prochází podobnými vývojovými trendy jako Česká republika. Specifikem je zejména velký pokles turistů v devadesátých letech. Tento trend však již opět má progresivní vývoj. Kraj se rychle přizpůsobuje podmínkám trhu. Kromě tradičního lázeňství region přitahuje také zájemce o wellness turistiku, o kterou shodou okolností projevují ze zahraničních hostů nejvíce Němci, pro které je Ašsko velmi snadno dosažitelné. Cykloturistika Obliba cykloturistiky nadále roste. Jedná se také o jednu z rekreačních forem, která splňuje požadavky na ekologická kriteria cestovního ruchu. Cykloturistika je: •

nejekologičtější druh dopravy,

•

příznivě ovlivňuje zdraví a kondici obyvatelstva a podporuje zdravý životní styl,


28


•

je minimálně ekonomicky nákladná,

•

většina cílů je tímto druhem dopravy dostupná,

•

umožňuje bezprostředně vnímat krajinu kolem sebe,

•

může přinášet ekonomický profit oblastem a místům, kudy prochází cyklistické stezky.

Regionální síť cyklostezek je velmi důležitá z hlediska vybudování nadregionálních cyklistických dopravních sítí. V letech 2011 – 2016 má být také dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) „EuroVelo“. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových cyklotras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklotrasy a cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti těchto stezek. Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání. Území Karlovarského kraje z důvodu atraktivnosti krajiny (vhodným přírodním podmínkám), množství kulturně historických a přírodních památek, malé hustotě osídlení, velkému počtu malých sídelních jednotek a relativně husté síti málo frekventovaných komunikací, je velmi vhodným územím pro rozvoj cykloturistiky. Malá sídla však v mnoha případech nemají dostatečně rozvinutou turistickou infrastrukturu, která je pro její rozvoj nezbytná. Jedná se zejména o stravovací, ubytovací a doplňkové služby (především půjčovna kol či možnosti oprav kol). Pomocí cyklotras a cyklostezek lze vzájemně propojit řadu různých míst s přírodními a kulturními pamětihodnostmi a můžeme turistu cíleně přivést do oblastí mimo významné komunikace a tak mu zprostředkovat návštěvu řady odlehlých a neznámých míst a tím podpořit rozvoj cestovního ruchu i v „periferních“ místech. Cyklotrasy a cyklostezky tedy dávají rozvojovou šanci také odlehlým a doposud neznámým místům! Cyklostezka, je však vhodnou cestou pro pěší turistiku, která se může rozvíjet synergicky společně s rozvojem cykloturistiky. Pěší turista zpravidla vyžaduje obdobný standard služeb i zázemí služeb jako cykloturista. Pěší turistika patří dnes již ke klasickým aktivitám trávení volného času. Je vyhledávaná jak mladými lidmi, tak rodinami s dětmi a seniory. Středohorský charakter většiny území Karlovarského kraje s malou hustotou osídlení vytváří vhodné podmínky pro rozvoj pěší turistiky. V posledních letech byla v Karlovarském kraji realizována celá řada projektů, jejichž cílem bylo vytvoření cyklotras. Většina těchto cyklotras byla financována z prostředků PHARE CBC. K hlavním problémům v souvislosti s cyklotrasami, resp. cyklostezkami patří: trasy jsou v řadě případů vytvářeny tak, aby vedly pokud možno všemi obcemi mikroregionu, tzn. nejsou vytvářeny na základě potřeb (poptávky) cykloturistů. Proto také většina cyklotras ani nemohla přilákat cykloturisty. Důvody:


29


•

většina cyklotras je vedena po stávajících komunikacích (silnice II. a III. třídy), což se z pohledu zvýšení dopravní zátěže po vstupu do EU o cca 40-50%, jak uvádějí někteří prognostici, jeví jako dosti problematické (z toho vyplývá, že do budoucnosti je zapotřebí cyklotrasy segregovat od dopravy);

•

při vedení cyklistických tras je velmi málo využito různých lesních či polních cest;

•

chybí propagace těchto cyklistických tras (zapamatovatelné, motivující názvy cyklotras a cyklostezek vedle jejich pro turisty nic neříkajícího číselného značení, viz níže);

•

nedostatečná koordinace při vytváření cyklotras a cyklostezek;

•

velmi malá pozornost je věnovaná cyklostezkám (např. podél Ohře);

•

chybí parkovací možnosti (hlídaná parkoviště) ve výchozích bodech cykloturistiky;

•

chybí komplexní servis pro cykloturisty (vč. odpočívadel, WC, nabídky stravování atd.) a půjčovny kol;

•

není řešena otázka vypůjčování kol nebo jejich převoz hromadnou dopravou (ČD atp.).

Všeobecně jsou postrádána odpočívadla při hlavních i vedlejších trasách a také v místech pěkných výhledů do krajiny (týká se zvláště podhůří Krušných hor), která by byla vybavena WC, turistickou mapou, případně dalekohledem atp. Ubytování Vazba cykloturistiky na ubytovací služby je velmi úzká. Cykloturisté vyhledávají především méně náročné ubytování typů chatek či ubytoven. V daném regionu je vysoká absence ubytovacích služeb, a to i v centrech (Hranice, Aš). Následující statistické rešerše uvádějí ilustrační informaci o využitelném potenciálu. V posledních přibližně třech letech se v komerčních zařízeních cestovního ruchu v Karlovarském kraji ubytovalo cca 600 až 700 tisíc hostů ročně (viz následující tabulka), kteří zde realizovali celkem 3,7 až 3,8 miliónu přenocování. Karlovarský kraj se v r. 2001 podílel 5,9% na celkovém počtu hostů České republiky2 a 9,9% na přenocování. Karlovarský kraj se dlouhodobě vyznačuje daleko nejvyšším průměrným počtem přenocování v České republice (v r. 2001 6 nocí, přičemž průměr za ČR činil 3,6). Cizinci ubytovaní v Karlovarském kraji se podílejí 12,2% na celkovém počtu hostů a 22,5% na přenocováních realizovaných v České republice. V roce 2001 43% hostů ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji tvořili Češi (272 822). Z cizinců (57%) pak nejvyšší podíl tvoří Němci (207 tis.), Rusové (24 tis.), Poláci (11 tis.), Nizozemci (11 tis.), Američané (11 tis.), Slováci (8 tis.), Rakušané (7 tis.), Izraelci (7 tis.) a Francouzi (6 tis.).

2

V roce 2001 navštívilo ubytovací zařízení celkem 10,766.000 hostů, kteří zde realizovali 38,417.000 přenocování, tj. 3,6 přenocování na 1 hosta (viz Statistická ročenka Karlovarského kraje 2002).


30


Vývoj počtu návštěvníků Karlovarského kraje v letech 1998-2001. 1998

1999

2000

2001

Ubytovací zařízení

695

666

640

623

Pokoje

13.036

13.197

12.312

12.560

Lůžka

30.948

29.917

28.150

28.807

Hosté

672.000

699.000

618.000

634.000

Přenocování

…

3,783.000

3,643.000

3,790.000

Statistická ročenka Karlovarského kraje 2001 a 2002, Karlovy Vary. (počet ubytovacích zařízení k 31.7. příslušného roku). Jak vyplývá z dotazníkového šetření, realizovaného v r. 2002/2003 Střediskem pro výzkum regionálního rozvoje Západočeské univerzity v Plzni, tak téměř 1/3 návštěvníků Karlovarského kraje tvoří jednodenní návštěvníci – výletníci (31,4%). Jak vyplynulo z výše uvedeného výzkumu, tak jednodenní návštěvníci tvořili v průměru 26,1% návštěvníků lázeňských středisek, 24,6% Krušných hor a 43% středisek kulturního cestovního ruchu. Velmi vysoký podíl „výletníků“ poukazuje na to, že je to kraj oblíbený i pro neorganizovanou turistiku jednotlivců, skupin či rodin, které jsou i potenciálními uživateli cyklostezky. Zároveň hlavní skupina klientů cyklostezky koliduje s údajem průzkumu, kde návštěvníci Krušných hor tvoří 43%. To je dostatečně dobrý potenciál pro vyšší publicitu cyklostezky. Nosným kapitálem přicházejícím z cestovního ruchu je bezesporu lázeňství.

Karlovarský kraj - zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních v r. 2005 Počet hostů

Zahraniční celkem

hosté 405 969

Německo

% podíl

Průměrná Počet doba přenocování pobytu ve dnech

% podíl

100,00%

7,5

2 619 054

100,00%

246 447

60,70%

7,6

1 626 290

62,10%

Rusko

42 153

10,40%

13,1

509 495

19,50%

Nizozemí

15 396

3,80%

4,2

49 205

1,90%

Slovensko

7 084

1,70%

3,7

19 128

0,70%

Rakousko

5 603

1,40%

4,2

18 087

0,70% Zdroj : ČSU 2006


31


Karlovarský kraj v roce 2005 navštívilo téměř 406 000 zahraničních turistů, zejména z Německa, Ruska a Nizozemí, což představuje růst oproti roku 2004 o 4,9%. V tomto kraji byla zaznamenána nejdelší doba pobytu, která v loňském roce činila 7,5 dní. Z celkového počtu návštěvníků se téměř polovina ubytovala v lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních, což představuje nárůst o 70,4% oproti roku předcházejícímu. Analýza konkurence Potenciálním konkurentem nabízejícím stejný produkt jsou opět cyklostezky v regionu. Destinačním regionem je Ašský výběžek, po jehož západní straně (tvořenou hranici se SRN ) povede cyklostezka až do Libé.

Na území tzv. Ašského výběžku zrealizovalo Sdružení Ašsko systém celkem 11 cyklotras, které mají v celkovém součtu 137 km. Jedná se o ucelenou a zejména dokončenou síť, která kompletně pokrývá dotčené území. Cílem projektu vybudování cyklostezek na Ašsku je zejména ekonomická revitalizace regionu prostřednictvím rozvoje tzv. měkkého cestovního ruchu. Nabízí se možnost využít stávající infrastruktury tzv. signálek (signálních cest pro potřeby pohraniční stráže), které již armáda nevyužívá ke svému původnímu účelu. Projekt zapadá do širšího rámce, kdy má oblast v okolí města Aše ambici stát se střediskem celoročního cestovního ruchu s infrastrukturou pro sport a turistiku, která spojí lázeňská centra v tzv. českém lázeňském trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně), město Cheb a další menší lázeňská městečka v bavorském potažmo saském příhraničí. Stěžejním aspektem je přilákat co nejvíce potenciálních návštěvníků do města Aše. To samozřejmě souvisí s budováním další infrastruktury pro cestovní ruch jako jsou sportoviště, ubytovací a stravovací kapacity apod. Také propagace místních památek a zajímavostí je dosud velkou slabinou. Ašsko je například region s největší hustotou kamenných smírčích křížů na našem území.


32


V tomto směru je velkou výhodou existence stávajících signálek. Celá trasa navrhované cyklostezky sleduje státní hranici ČR se SRN (Bavorskem) od Trojmezí až do Libé v délce cca 20 km. Bohužel žadatel zatím nemá vyjasněny všechny majetkoprávní vztahy. Komunikace jsou povětšinou v majetku státního podniku Lesy České republiky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „tajné“ komunikace, není ani jejich zápis do katastru nemovitostí mnohdy ještě dodnes dořešen. Základním úkolem projektu v jeho předinvestiční fázi tedy bude vyjasnit tyto vztahy a sepsat s majiteli alespoň smlouvy o dlouhodobém pronájmu a užívání těchto komunikací. význam**)

Délka v km

Hranice, CLO - Aš - Mokřiny - Výhledy - T Skalka - Polná - Lužná - Klest, rozc. - Skalka, rozc. (Cheb)

M

42,0

2058

Krásňany, CLO - Hranice - Trojmezí - T Pastviny, rozc. - Nad Peklem, rozc. - Aš, centrum

M

20,0

2059

Nad Peklem, rozc. - Krásná - Marak, rozc. - T Podhradí - Doubrava, CLO

M

13,0

2060

Aš, CLO - Aš, centr. - Vernéřov, rozc. - T Horní Paseky, rozc. - Horní Paseky, CLO

M

9,0

2061

Vernéřov, rozc. - Podhradí, rozc.

T

M

6,0

2062

Doubrava, rozc. - Horní Paseky, rozc. - T Výhledy, rozc.

M

12,0

2063

Mokřiny, rozc. - Kančí údolí, rozc. - Dubina, T rozc. - Klest, rozc.

M

12,0

2064

Skalka, rozc. - Hazlov - Táborská, rozc.

T

M

5,0

2065

Vojtanov, křiž. - Hazlov - Polná - Kančí údolí, T rozc.

M

8,0

2066

Polná - Libá, rozc. - Dubina, rozc. - Dubina, T CLO

M

7,0

2067

Libá, rozc. - Lužná u Ostrohu

M

3,0

Číslo KČT

Trasa

2057

Zdroj: vlastní výzkum (2003)

Cyklostezka/ cyklotrasa*)

*)

T – cyklotrasa, S – cyklostezka;

T **)

M- místní, R - regionální

Dle Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji nejsou v Ašském výběžku žádné cyklostezky. V regionu se nacházejí pouze cyklotrasy místního významu. Cyklotrasou se rozumí komunikace pro cykloturistiku využívající stávajících místních a účelových komunikací včetně polních a lesních cest, silnic III. třídy a silnic II. třídy s malou


33


frekvencí provozu. Používají se základní cykloznačky – návěst před křižovatkou, směrová tabule, směrová tabulka. Cyklostezka je společnou stezkou pro cykloturistiku a pěší turistiku; účelová komunikace s vyznačením pruhu na vozovce. Má zpevněný povrch a většinou je oddělena od frekventované silniční dopravy. Cykloznačky se umisťují stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou. Konkurence současných cyklotras nijak neomezuje možnost využívání cyklostezky Trojmezí – Libá. Naopak regiony s hustou sítí komunikací pro cyklisty nabývají na své atraktivitě. Cyklostezka je základní komunikací pro rozvoj přírodní turistiky. Uvedené cyklotrasy a cyklostezky proto nejsou v konkurenčním poměru vůči cyklostezce Trojmezí – Libá.

5.2

Marketingová strategie

Získat zájem návštěvníka znamená využívat systematickou marketingovou strategii orientovanou na širokou informovanost, na budování image, na vytváření/vzbuzování potřeb a na následném uspokojování těchto potřeb. Záměrem projektu „Cyklostezka Trojmezí-Libá“ je zajištění základní infrastruktury přivádějící cykloturisty, případně pěší turisty do Ašského výběžku z Chebska a naopak. Marketingová strategie klade důraz na ekologický způsob využití přírodního potenciálu k diversifikaci ekonomiky, dále na zvýšení atraktivity regionu Ašska v nadregionálním a přeshraničním rozměru. Vzhledem k takto definovaným záměrům projektu je nutné analyzovat tržní prostředí pro služby, které budou realizací projektu poskytovány do dvou úrovní. Na úrovni konkurenčního prostředí a na úrovní poptávky, resp. potenciálních uživatelů poskytovaných služeb. Marketingová strategie projektového záměru je orientována na cílový trh. Cílový trh je na základě předchozí analýzy tržního prostředí vymezen. Jedná se zejména o návštěvníky regionu a samozřejmě také obyvatele Města Aš, Hranice, Hazlov, Libá a přilehlých obcí. Projekt zapadá do širšího rámce strategického managementu cestovního ruchu v regionu, kde hlavním strategickým cílem je „poskytnout požadovaný výkon/službu v požadovaném čase a na daném místě, za odpovídající cenu a vhodným způsobem (za účinné propagační podpory) správnému zákazníkovi a tím docílit zisk“. Jedná se tedy o komplexní úkol. Z hlediska vnitřního marketingu jsou hlavními cíli zkvalitnění nabídky produktů služeb cestovního ruchu, vyšší rovnoměrnost ve využívání rekreačního potenciálu města a s tím související usměrňování návštěvnosti na chráněných územích, rozšiřování infrastruktury pro trávení volného času a regionálního pohledu pak vytváření společných nabídek. Základním marketingovým cílem je odlišit nabídku zprostředkovanou výstupy předkládaného projektu od konkurenčních nabídek ostatních. V této souvislosti musí marketingová strategie hledat odpovědi na základní marketingové otázky:


34


•

Jak zákazníci rozpoznají hodnotu a jak vybírají dodavatele?

•

Jak může identifikovat zdroje potenciální konkurenční výhody?

•

Jakým způsobem může město Aš vybrat nejefektivnější odlišení pro své umístění na trhu?

•

Jak může město Aš a ostatní zúčastnění aktéři dát na vědomí své umístění na trhu?

Klíčem pro získání zákazníků předpokládaných služeb je poznání jejich potřeb a kupního chování. V rámci projektu jsou vymezeny tyto skupiny beneficiantů“ Cyklisté, cykloturisté a ostatní sportovci - Využívání cyklostezek přispívá ke zajištění větší bezpečnosti cyklistů a dalších jejích uživatelů. Sportovně laděným jedincům bude realizací projektu dána další možnost uspokojování jejich potřeby. Tato četná skupinu je možno dále diferencovat. Významnou část tvoří Němci, přicházející se odreagovat do českého pohraničí. Své výlety budou moci spojit s nákupy a konzumací služeb v ubytovacích a gastronomických zařízeních. Zaměstnanci – Zejména v městských aglomeracích může být plánované cyklostezky využíváno jako dopravní prostředek do zaměstnání. Obyvatelé regionu (města Aš, obcí Hazlov, Libá, Hranice a dalších) - Větší využití kola jako dopravního prostředku povede ke zlepšení životního prostředí – předpokládá se, že částečně nahradí automobilovou dopravu, dojde ke snížení hlučnosti, snížení hladiny emisí. Kolo slouží jako dopravní prostředek za prací, do škol, za nákupy, službami, i v rámci volného času. Cyklostezka bude zpřístupněna i in-line sportům (brusle, lyže apod.). Realizace projektu povede ke zkvalitnění života ve městě i okolních obcí. Chataři a chalupáři – Specifická skupina návštěvníků regionu, která ve světě nemá obdoby. Pobývají v regionu vždy delší dobu. Cyklostezku uvítají jako přirozenou komunikaci pro cesty do obchodu i pro rekreační účely. Jejich masová přítomnost zejména v letním období zcela mění ekonomický charakter odlehlých částí regionu. Nezaměstnaní - Realizace projektu přispěje k ekonomickému oživení oblasti zejména v cestovním ruchu. Předpokládá se zvýšení příjmů v této oblasti Zatraktivnění oblasti povede k rozvoji malého a středního podnikání a tím i ke snížení nezaměstnanosti. Podnikatelé a zaměstnavatelé - Využívání kola jako dopravního prostředku do zaměstnání se příznivě odrazí na zdraví zaměstnanců (zlepšení fyzické i psychické pohody) a tím i zlepšení jejich výkonnosti.

Specifické marketingové cíle projektu: 1) Zvýšení povědomí o nabídce služeb, jejichž poskytování výstupy projektu nabídnou Významný profit může také výsledkem zvýšení pozitivního image regionu z hlediska návštěvníků, dále také v rámci všech věkových skupin tuzemských návštěvníků regionu. Pro


35


realizaci projektu hovoří skutečnost, že region Ašského výběžku je již částečně zavedenou destinací cestovního ruchu. Hlavním úkolem tohoto cíle bude především posílit vnímání Ašska především jako zázemí pro turistický ruch ve všech blízkých ostatních turistických destinacích – zejména lázeňských centrech. 2) Propojení turisticky zajímavých míst cyklostezkou Trojmezí – Libá Ve srovnání s ostatními turisticky atraktivními regiony České republiky je neopominutelnou konkurenční výhodou jedinečné přírodní bohatství blízkých chráněných území a historicko kulturního potenciálu, které jsou víceméně prvotním impulsem pro rozhodnutí návštěvníků navštívit tento region. Cyklostezka se stane velmi významným nástrojem cestovního ruchu. Město Aš a okolí disponuje i přes nedostatky v infrastruktuře dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Na jedné straně je to krajinný a rekreační potenciál reprezentovaný atraktivním přírodním okolím města, poskytující vynikající podmínky pro zimní i letní rekreaci, na straně druhé jsou to atraktivity a hodnoty historické a památkové. Předpoklad dalšího rozvoje cestovního ruchu je založen na využití krajinného a historického potenciálu území, při respektování územních limitů, a to jak přírodních, tak technických. Do budoucna lze očekávat další rozvoj přeshraniční turistiky, což může příznivě stimulovat rozvoj další vybavenosti (ubytování, stravování, obchody atd.) Očekáván je rovněž další rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, ekoturistiky a agroturistiky. Jeden z nejvýznamnějších záměrů, zacílených na ekonomický a sociální rozvoj celého správního území města Aš, je založen na využití potenciálu území pro lázeňskou turistiku. Na základě závěrů dlouhodobých čerpacích zkoušek minerálních pramenů v Doubravě a Dolních Pasekách (minerální prameny stejného složení jako v lázních Bad Elster) jsou dlouhodobě připravovány podmínky pro rozvoj lázeňské turistiky v části Doubrava a Kopaniny a návazně v Dolních Pasekách a ve městě Aš. Mezi nejvýznamnější přírodní atraktivity nadregionálního a regionálního významu vyskytující se v okolí města Aš patří zejména tyto: •

Přírodní park Halštrov (celková rozloha cca 43 km2), tvoří oblast takzvaného Ašského Švýcarska (mezi Hazlovem a Aší), z nejpozoruhodnějších přírodních úkazů lze jmenovat tyto: o o o o o

•

17 km dlouhý křemenný val, pamětní deska J. W. Goetha, pramen řeky Weisse Elster (Bílý Halštrov), minerálně-železité a mírně radioaktivní prameny v lokalitě Dolní Paseky a Doubrava, kaskáda rybníčků s výskytem obojživelníků a údolní přehradou Halštrov s výskytem raka, pstruha, volavky a ledňáčka.

Přírodní památka Goethova skalka - křemencové skalky, u Hazlova (2,6 ha) Přírodní památka Goethova skalka má rozlohu 2,26 ha, vyhlášena byla roku 1972. Jedná se o bizarní křemencové skály vysoké 3 - 15 m nacházející se na vrcholovém hřebenu


36


Goethova vrchu (670 m) nad silnicí z Hazlova do Aše. Název získala skalka díky německému básníkovi, který si toto místo oblíbil a často navštěvoval. Přírodní památka je součástí Přírodní parku Halštrov. Goethův vrch (670 m.n.m.) nabízí pěkné výhledy. Přírodní památkou byla vyznačena naučná stezka (2km, od Hazlova). Vhodné pro horolezce. Délky výstupů v pevné skále, všech obtížností, jsou 5–30 m. Některé cesty jsou opatřeny fixními prostředky jištění. Dostupnost: 3,5 km z Hazlova nebo 7km z Aše po modré TZ, nebo autobusem na zastávku Lipná-rozcestí, odtud po modré. •

.Přírodní památka Vernéřovské doly - odval starého důlního díla, u Aše (0,3 ha).

•

Přírodní park Smrčiny se nachází v nejzápadnějším cípu České republiky, kde se tyčí v Ašském výběžku. Částí zasahují také za hranice republiky do Německa. Jedná se o členitou pahorkatinu, která je součástí Krušnohorské hornatiny. Charakteristická je plochým zvlněným povrchem, na okrajích jsou údolí vyhloubená četnými vodními toky. Celková rozloha je zhruba 72 km2 . Ze vzácných rostlin stojí za povšimnutí např. masožravá rostlina rašelinišť rosnatka okrouhlolistá, z fauny velmi vzácná perlorodka říční.

•

Nejvyšším místem je vrch Háj, který dosahuje nadmořské výšky 758 m a tyčí se nad městem Aš. Na jeho vrcholu se nachází 34 m vysoká Kamenná rozhledna, která skýtá pěkný výhled do širokého okolí. Rozhledna patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v této oblasti. Byla postavena v roce 1904. Jejím architektem byl Wilhelm Kreis z Drážďan, dílo prováděl stavitel Hausner. Stavba byla otevřena 19. června 1904. Dobrý výhled je i do sousedního Německa. Pod rozhlednou se nachází lyžařský areál se třemi sjezdovkami, běžeckými tratěmi a cyklostezkami. Oblast Smrčin je také vhodná k cyklistickým aktivitám, zdejší přírodu křižuje řada cyklostezek. V zimním období je možné navštívit lyžařský areál s několika sjezdovkami na vrchu Háj, které jsou vhodné především pro mírně pokročilé lyžaře. Je odtud také možné vyrazit na upravené běžecké trati.

•

Národní přírodní památka Lužní potok a NPP Bystřina - lokality výskytu perlorodky říční, u hranic s Bavorskem.

Kulturně-historické předpoklady - turistické cíle Mezi nejvyhledávanější turistické cíle patří v okolí města Aš tyto: • •

Rozhledna na vrchu Háj (2 kilometry severně od města Aš, postavená v roce 1903, přístupná veřejnosti). Městské muzeum v Aši: Muzeum je v prostorách rekonstruované budovy zámečku, empirové budovy postavené továrníkem Ungerem na místě vyhořelého zámku Zedtwitzů na Mikulášském vrchu. Je zde uložena ojedinělá sbírka 25 000 párů rukavic, sbírka dokumentující rozvoj textilní výroby na Ašsku, národopisná expozice. Při muzeu pracuje Společnost pro výzkum smírčích a kamenných křížů - vznikla roku 1984 volným sdružením zájemců o specifický druh drobných památek – středověkých kamenných křížů. Na své první schůzce, které se zúčastnilo 17 badatelů z dnešního Karlovarska, se účastníci rozhodli založit celorepublikovou evidenci těchto památek sloučením soukromých souborů zakládajících členů. Společnost se otevřela dalším zájemcům, kteří


37


• • • •

•

•

souhlasili s cílem postupně zdokumentovat tyto památky, které se do naší doby zachovaly a starat se o jejich restauraci. Za 23 let činnosti pracuje na tomto úkolu více než 200 osob a opravilo a znovu vrátilo do krajiny desítky kamenných křížů. V roce 2001 byla práce Společnosti završena prvním vydání knihy v nakladatelství ARGO - Kamenné kříže Čech a Moravy. Katolický kostel sv. Mikuláše – (48 m vysoká věž), slouží jako dobrý orientační bod; Goethovo náměstí – přirozené centrum města 60. letech minulého století však došlo k necitlivému stržení podstatné části budov, čímž náměstí ztratilo na významu; Údolí potoka Bílý Halštrov – terén vhodný pro vycházky i pro jízdu na horských kolech. Evangelický kostel Dobrého pastýře (1682)- patrně nejstarší evangelický kostel na území naší republiky, pozoruhodný je zde zejména dřevěný interiér, na jehož stavbu nebyl použit ani jeden kovový hřebík, vše je navzájem propojeno pomocí dřevěných kolíků a čepů. Smírčí kříže - jsou památkou středověké kultury práva, symbolizují mír mezi vrahem a rodinou oběti. Goethův vrch - oblíbené místo Johanna Wolfganga Goetheho - básníka, filosofa a politika, na jeho paměť je zde umístěna pamětní deska, balvan, který se zde nachází, je součástí chráněného přírodního útvaru tzv. ašského křemenného valu.

Další zajímavosti: • hrázděný dům v osadě Polná, jehož štít zdobí obraz madony; • Kamenný rybník, z větší části obklopený lesem; • chráněný přírodní výtvor "U cihelny" - naleziště vesuvianu-egeranu, který byl poprvé popsán J. W. Goethem a pojmenován podle Chebu (Eger); • barokní evangelický kostel z roku 1682, přestavba proběhla v roce 1719; • římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie v novorománském slohu; • objekt bývalé továrny firmy F.A. Hendel, (1908). • v okolí města se nalézají chráněné přírodní útvary, v potocích byl zaznamenán výskyt perlorodky říční. • Zámek Hazlov: První písemná zmínka o Hazlovu pochází z roku 1224, kdy se připomíná Bedřich z Hazlova, majitel a zakladatel zdejšího hradu. Hrad strážil důležitou obchodní cestu z Chebska přes Ašsko do středního Německa. Později byl hrad přebudován na tvrz a v 17 století byla tvrz přebudována na barokní zámek. Hrad v Hazlově působil jako správní středisko v tehdejší autonomii Ašska, které se stalo autonomním mikroregionem chráněným českými panovníky. V současné době je v dezolátním stavu (viz foto). Rozmezí/trojmezí tří zemí - Čech, Bavorska a Saska označuje dochovaný starý hraniční kámen z roku 1844, který tyto tři země rozděluje. V Doubravě se nachází vývěr minerálního pramene. To je jedním z hlavních důvodů, proč vznikly úvahy o širším využití této lokality pro cestovní ruch. Předpokladem by bylo přidělení statutu lázeňského místa - projekt Lázně Doubrava by následně mohl být impulsem rozvoje této části regionu. Další směřování a úspěch


38


celého projektu však bude záviset na výsledcích hydrogeologického průzkumu i rozvojové studie, která by měla nastínit směry budoucího rozvoje lokality. •

Hranice - Osada doložená od roku 1555 se později stala střediskem textilního průmyslu. Protože byla železnice přivedena dříve do Aše,, vedoucí úlohu v 2. polovině 19. století převzalo město Aš. Na město povýšena roku 1881. Dnes v provozu sklárna. Evangelický kostel z roku 1682, přestavěný 1719. Vnitřní vybavení řezbáře Zeitlera z Doubravy je významným představitelem tzv. ašského evangelického baroka. Ve stejném uměleckém slohu stejným autorem jsou vybavený kostely v Podhradí a v Brambachu. Novorománský kostel P. Marie z r. 1894 se dvěma věžemi. Řada brázděných i roubených patrových domů (čp. 19, 55, 97, 98, 133, 166, 180, 209, 314, 230) pocházejících z 18. a počátku 19. stol. Při čp. 55 a 86 roubené stodoly. Ve Farském lese památník americkým pilotům sestřeleného letadla v květnu 1945, v obci památníky padlým v 1. i 2. světové válce. Turistický přechod do Ebmathu. Zájemcům o technické památky nabízejí Hranice objekt bývalé továrny firmy F.A. Hendel.

•

Trojmezí (Dreiländereck) - v severozápadním výběžku zbytky vodního díla – hamru, který je poprvé zmíněn v lenním dopise z 26. 3. 1555. V okolí zbytky důlních děl a složiště strusky. R. 1716 na místě postaven mlýn a pila, které po 2. světové válce zanikly. Zachován náhon, mlýnský kámen a jímací štola s hrází. V blízkosti hraniční kámen z r. 1844. Historický mezník z r. 1722 je nahrazen 3 m vysokým betonovým pilonem, který vyznačuje styčný bot 3 zemí (Čech, Bavorska a Saska). Po 1990 roce nepovoleně přesunut na soukromý pozemek za státní hranici. V blízkosti smírčí kříž. Červená turistická značená trasa a cyklotrasa zde končí. Přechod do SRN povolen pouze 1x ročně při městské slavnosti Hranic.

•

Aš- nejzápadnější město Čech. Původně tržní ves od r. 1270, městem od r. 1872. Ve znaku města tři lipani (Asche), plující doprava. Po požáru v r. 1814 postaveno do dnešní podoby. R. 1960 úplně vyhořel i cenný evangelický kostelík z l. 1747-1749. Ruina později beze zbytku odstraněna. Ve 2. pol. 19. stol. město převzalo vedoucí postavení v textilním průmyslu. V posledních letech 20. století textilní prvovýroba v Aši zanikla a v provozu zůstalo jen několik malých konfekcí. Radnice původně barokní z r. 1733, zcela novorenesanční přestavěná r. 1885. V roce 2003 po rozsáhlé modernizaci navrácena původnímu využití. Ašské muzeum s expozicí textilní výroby v zámečku na Mikulášském vrchu soustřeďuje největší sbírku pletených rukavic (21 000 kusů). Při muzeu pracuje Společnost pro výzkum kamenných smírčích křížů, která vyvíjí činnost na celém území české republiky a má zdokumentováno více než 2 100 těchto objektů. Na Ašsku a Chebsku se vyskytuje více než 50 smírčích křížů, což je největší hustota v ČR. Kostel sv. Mikuláše je novorenesanční z r. 1871. V parčíku na místě bývalého evangelického kostela socha Martina Luthera z r. 1883 od J. Rössnera, jediná na území ČR. Na náměstí kašna se sochou J. W. Goetha z r. 1932 (autor J. Watzal). Na soklu reliéfy s postavami z jeho děl a deska s městským znakem s letopočty jeho návštěv v Aši v l. 1806 – 1823.


39


•

Újezd- zaniklá ves v 50. letech. V místě tvrz do konce 14. století. Zůstalo tvrziště průměru 20 m s kruhovým, dodnes z části zavodněným příkopem. V místě památník padlým z 1. světové války. U hraničního kamene 6/1 památník padlému vojáku z roku 1956.

•

Krásná - přízemní lidový dům čp. 89 s hrázděným štítem. Ze zámku, po válce opuštěného, se zachovalo pouze obvodové zdivo u zpustlého parku na křižovatce Štířaty – Dolní Krásná.

•

Nebesa - na východním okraji v lese patrné zbytky příkopů a valů polního opevnění dělostřelecké baterie ze sedmileté války. Opevnění dobyto r. 1759 nájezdem dragounů. Kostel P. Marie z r. 1907.

•

Polná - 1 km západně smírčí kříž se znamením sekery a 300 m východně smírčí kříž se znamením meče. Vedle pahýl dalšího smírčího kříže nalezený roku 2003. Na státní hranici u hraničního kamene 9/8 další smírčí kříž. V místě hrázděný dům, ve štítě zdoben obrazem madony na plechu od neznámého umělce. K objektu patří kaplička s oltářem a lidovou výzdobou.

•

Libá - původně hrad Liebenstein z pol. 13. stol. Z něho se dodnes zachovala válcová věž, zastřešená v 16. století renesanční helmicí. Hrad v 18. stol. přestavěn na barokní zámek, dnes v ruinách. Kostle sv. Kateřiny z l. 1753-63 upraven v 19. stol, dnes prázdný. Stavby lidové architektury: nejcennější je dům čp. 30 z r. 1774 s hrázděným patrem, dále domy 115, zděné domy čp. 1, 13, 14, 156 a patrové čp. 3, 24, 26, 160, 166 z 19. století. Velký lom na žulu. Na státní hranici turistický přechod pro pěší do Hammermüle.

5.3

Marketingový mix

Pro potřeby studie proveditelnosti a zhodnocení marketingového zajištění výstupů projektu bylo využito marketingového mixu. Marketingový mix jako systém čtyř nástrojů marketingu (čtyři P – product, price, place, promotion), který byl původně vyvinut pro výrobní podniky, byl modifikován a rozšířen pro potřeby cestovního ruchu o další 3 P. Product – popis produktu nebo služby, který bude v souvislosti s projektem poskytovaný a upřesnění potřeb, jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit. Price (cena poskytovány

a cenová politika) – rozhodnutí za jaké ceny budou jednotlivé služby

Promotion (propagace – komunikační mix) – podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které budou během jednotlivých etap projektu využívány Place (místo) – jedná se o popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli


40


People (lidé) – cestovní ruch je bezprostředně závislý na kvalitě lidských zdrojů. Kvalitativní změny v oblasti cestovního ruchu jsou závislé především na lidském faktoru Packaging (tvorba balíků služeb) a programming (programová specifikace balíku služeb) – jedná se o cílené zvyšovaní poptávky hlavně mimo sezónu, zvyšovaní přitažlivosti destinace pro specifické cílové trhy volbou vhodných forem cestovního ruchu na základě zjištění požadavků hostů. Partnership (spolupráce) konkurenceschopnosti.

–

popis

možnosti

spolupráce

za

účelem

zvýšení

Marketingový mix jako soubor nástrojů marketingu umožňuje budování dlouhodobě udržitelné konkurenční výhody organizace na trhu a zároveň má umožnit maximální uspokojení potřeb a požadavků zákazníka při respektování určitých stanovených pravidel. Úroveň spokojenosti spotřebitele a tím kvalita služby, je dána rozdílem mezi očekávanou a skutečně dodanou (vnímanou) úrovní služby. Kvalita služby je subjektivní, silně závisí na individuálnílch potřebách a očekáváních, a její úroveň je měřena na základě rozmanitých kritérií nazývaných jakostními charakteristikami, do nichž patří: •

Spolehlivost – vyjadřuje schopnost vykonat slíbenou službu na požádání zákazníka a její trvalé zabezpečení po požadovanou dobu.

•

Hmatatelnost – zahrnuje fyzické vybavení, zařízení a oblečení zaměstnanců.

•

Komunikace – zajišťující informace o potřebách a přáních zákazníků.

•

Důvěryhodnost a způsobilost (kompetence) zaměstnanců – představuje důvěru, dovednosti a znalosti potřebné k odbornému a spolehlivému provádění určité služby.

•

Přístup a chování k zákazníkovi – zahrnuje zdvořilost, kultivovanost, respekt, ohled a přátelskost obsluhujícího personálu k zákazníkovi.

•

Dostupnost (přístupnost) služby – představuje dostupnost služby na vhodném místě, v dané kvalitě s optimální dobou čekání.

Výše uvedená metodika je zapracována do rámce všech projektů vážících se k rozvoji cestovního ruchu. Marketingový mix je projektu „Cyklostezka Trojmezí-Libá“ je mnohdy využíván společně s jinými projekty, protože cyklostezku není možné koncipovat izolovaně od ostatních projektů. Právě proto je projekt presentován v úzké návaznosti i na historický a přírodní potenciál cestovního ruchu. Výše uvedená metodika a metodika marketingového mixu je přizpůsobována i výhradně tomuto projektu (viz níže). Příprava, případně začátky realizace těchto aktivit, probíhají již nyní prostřednictvím Sdružení Ašska, které se velmi angažuje v oblasti cykloturistiky a rozvoji cestovního ruchu Produkt Produktem, který bude v rámci projektu poskytován a distribuován konečným uživatelům, jsou v případě předkládaného projektu vesměs služby dopravní, služby spojené s využitím veřejné komunikace za účelem poznávání, turistiky a ekologickou výchovu, sportovně-


41


relaxační vyžití s vazbou na služby ubytovací, gastronomické, návštěvnost památkových objektů apod. Určitým sekundárním typem produktu bude také případný vznik či udržení prostor určených pro soukromé podnikatelské aktivity zejména v oblasti služeb. Cena Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který produkuje příjmy, ostatní produkují náklady. Obvykle je cena rozhodujícím prvkem při výběru zboží zákazníkem. Tuto zásadu však není možné plně vztahovat na poskytování takového typu služeb, které budou poskytovány v rámci projektu. Z výše uvedeného vyplývá jak potřebnost realizace projektového záměru, který však neumožňuje investorovi získávat z provozování cyklostezky příjmy. Cena není tedy předmětem marketingového mixu tohoto projektu. Příjmy pro investora budou generovány pouze sekundárně, a to z daní, poplatků z podnikatelské činnosti. Propagace Za účelem propagace služeb vzniklých v rámci projektu bude využito existujících komunikačních nástrojů ze strany města Aš. Město spolupracuje při propagaci regionu s uvedeným Sdružením Ašska, provozuje informační středisko, které má svůj webový portál. Cyklostezka bude od počátečních fází výstavby publikována v různých informačních zdrojích. Využíváno bude tradičních informačních sítí pro distribuci informací. Velký důraz bude kladen na zapracování trasy cyklostezky do regionálních i republikových map pro turisty. Jednotlivé aktivity jsou koordinovány – při vydávání propagačních materiálů jsou konzultovány texty i celkové grafické vyznění. Plán prezentací na veletrzích cestovního ruchu je každoročně vytvářen společně tak, aby se co nejlépe využily finanční prostředky i lidský potenciál. Město je prezentováno při každé příležitosti (včetně médií všeho druhu) zejména jako Ašského výběžku, tedy vhodné pro přírodně orientovanou turistiku, dále jako město v kulturním a historickém regionu. V souvislosti s projektem je doporučeno využít jednotného hesla označovaného propagačních materiálech a mapách. Zvýšení povědomí o nových službách bude zajišťováno prostřednictvím distribuce propagačních letáků, integrací nových služeb do již existujících propagačních materiálů, inzercí v místních periodicích a grafickými upoutávkami na reklamních a informačních tabulích ve městě. Náklady na propagaci služeb nevyvolají výrazné zvýšení finančních nákladů ani lidských zdrojů, které jsou v současné době určené a využívané pro potřeby prezentace a propagace města a regionu. Využito bude stávajících kapacit, které se budou rozšiřovat v návaznosti jiných projektů. Place Detailní popis distribučních cest, kterými se budou služby dostávat od poskytovatele ke spotřebiteli nejsou pro tento typ projektu relevantní. Místo poskytování služby je zakresleno v situačním obrázku v kap. 4.


42


People Nároky na tento prvek marketingového mixu v souvislosti projektu nejsou relevantní. V provozní fázi, na niž se celý marketingový mix vztahuje, nebude zapotřebí speciálních nároků na pracovní sílu udržující provozuschopný stav cyklostezky. Nároky na „People“ je však možné vztáhnout na lidi v informačních a propagačních službách, které budou o výstupech projektu informovat cílovou skupinu. Zde je proto kladen velký důraz na přístup ke klientům, kvalifikace a kompetence zaměstnanců; znalost služeb kontaktním personálem, charakterové a motivační vlastnosti personálu. V rámci zvyšování kvalifikace a odbornosti a následovně i kvality poskytovaných služeb bude prováděno školení zaměstnanců. Z důvodu kontroly personálu je vhodné: •

Zavádění norem chování kontaktního personálu

•

Vytváření hodnotících systémů: systémy závislé na prodeji, systémy stížností, systémy návrhů, auditní návštěvy, průzkum spokojenosti zákazníků.

Packaging – tvorba balíku služeb Návštěva regionu se zajištěním dopravy, ubytováním, stravováním, případně nákupem dalších služeb či statků. Turista si může zakoupit pobyt v destinaci v cestovní kanceláři, nakoupit jednotlivé části celkového produktu přímo u provozovatelů jednotlivých zařízení, uskutečnit nákup i mnoha jinými způsoby. Na tvorbě balíku služeb se podílí mnoho různých podniků a organizací, a také sám host. Cyklostezka je infrastrukturou propojující jednotlivá turisticky významná místa a proto realizace projektu samotný prvek mixu splňuje (ve spojení s dobrou propagací). Každý z uvedených subjektů jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky má své cíle, zájmy. Tvorba společných balíků služeb má své výhody. Ty spočívají v tom, že lze např. cíleně prodlužovat sezónu, společně budovat vztahy s veřejností, zvýšit průměrné tržby na jednoho zákazníka, prodloužit délku pobytu, nabízet tematicky zaměřené programy, atd. Vhodný způsob zakomponování cyklostezky (a přilehlých turistických cílů) je vázán na spolupráci s ostatními aktéry (viz prvek „spolupráce“). Spolupráce Charakter produktu cestovního ruchu nutí provozovatele zařízení cestovního ruchu stále více spolupracovat. Aktéři místního cestovního ruchu zahrnuje municipality, drobné podnikatele (ubytování, gastronomie) a spolky a sdružení (Klub českých turistů, Sdružení Ašska apod.). Spolupráce je v případě tohoto projektu nutná. Zejména na propagaci, ale také na krytí provozních nákladů na údržbu cyklostezky. Zde se počítá s účastí obecních rozpočtů obcí, jejichž katastru se cyklostezka dotkne. Rovněž tak budou osloveni i ostatní aktéři místního cestovního ruchu (viz výše). Při propagaci si bude nutné vyžádat spolupráci i provozovatelů jednotlivých turistických atrakcí a provozoven služeb. Účelem je konkurenčně posílit region vůči ostatním blízkým regionům, respektive vytvořit vhodný doplněk pro silné lázeňské


43


destinace. Cílem marketingového prvku je koncentrovat sílu (iniciativu i finanční prostředky, dobrovolnou práci). V mnoha oblastech je konkurence zbytečná. Je lepší vstoupit do partnerských vztahů i se silnými subjekty cestovního ruchu v lázeňských destinacích. A metodikou „packaging“ zakomponovat cyklostezku do programů lázeňských domů či cestovních kanceláří. Spolupráce se musí orientovat i na správní orgány, kromě obcí, i na Krajský úřad Karlovarského kraje, který disponuje mnohými nástroji pro propagaci či provoz cyklostezky.


44


6. Management projektu a řízení lidských zdrojů Otázka managementu projektu bude řešena projektovým týmem, který bude využívat jako výkonný tým další kapacity, především odbory a oddělení Městského úřadu Aš. Využita bude stávající organizační struktura. Zvláště budou vyjmenované role, resp. funkce, jejichž rozsah působnosti a zodpovědnosti bude předán dále. Veškeré manažerské procesy - plánování, organizování, řízení a kontrola všech procesů, činnosti organizačních jednotek i jednotlivců bude monitorovat projektový manažer, určená osoba, zodpovědná za koordinaci. Její pozice je podobná mediátorovi, zajišťuje především informační toky o úkolech na projektu, působí na nadřízené pracovníky, které určují v mezích své kompetencí úkoly jednotlivým lidem. Více popsáno níže.

6.1

Organizační zajištění v investiční a provozní etapě

Vlastnictví je rozděleno mezi jednotlivé obce, na nichž cyklostezka leží, případně na jiné vlastníky. Investorem a realizátorem předkládaného projektu je Město Aš. Tím je definováno také jeho postavení a funkce v rámci projektu. Zajistí z vlastních zdrojů potřebnou organizační strukturu pro bezchybné řízení stavebních činností při výstavbě objektů a definovaných projektem. Ve spolupráci s obcemi dotčenými stezkou a ostatními aktéry zajistí také potřebnou organizační strukturu pro provoz objektů. Hlavní iniciativa je kladena na Město Aš. Specifika tvoří struktura vlastníků pozemků (obce, Lesy ČR, s. p. a případní další vlastníci), která mohou některé manažerské procesy komplikovat, a to zejména v přípravné fázi. V provozní fázi budou vlastníci a případní další aktéři k převzetí zodpovědnosti nad technickým stavem cyklostezky (zejména obce a zájmové spolky). Na funkci cyklostezky by měly být účastné zejména obce, jejichž katastrem cyklostezka prochází. Náklady na investiční etapu projektu bere na svůj vrub investor – Město Aš. Úroveň zodpovědnosti - Jako příjemce předpokládané dotace převezme Město Aš veškerou odpovědnost za závazky plynoucí z nároků na výstavbu a následně za provoz objektu, pokud nebude dohodnuto jinak. Zodpovědnost bude založena na podmínkách dotačního programu, zejména udržitelnosti výstupních ukazatelů. Město Aš proto bude vystupovat jako správce celé cyklostezky. Systém vazeb a vztahů k cyklostezce v projektu bude interně upraven přímo s aktéry. Přímými účastníky projektu jsou: •

Město Aš – předkladatel projektu, investor, provozovatel

•

Obce – provozovatel - Cyklostezka prochází nebo se dotýká katastrálními územími těchto obcí: Hranice u Aše, Trojmezí, Studánka u Aše, Pastviny u Studánky (ve správě Obecního úřadu Hranice), Krásná, Štířaty, Újezd (ve správě Obecního úřadu Krásná), Aš, Lipná, Smrčina, Kamenná, Mokřiny, Nový Žďár a případné další (ve správě Městského úřadu Aš), Výhledy, Polná, Skalka, Táborská, Podélná (ve správě Obecního úřadu Hazlov)


45


a Libá, Dobrošov, Lužná, Rybáře, Pomezná, Hůrka, Dubina (ve správě Obecního úřadu Libá). •

Ašský spolek - provozovatel

•

Vlastníci pozemků

Město disponuje dostatečným potenciálem pracovníků pro technické a organizační zajištění provozu a údržby, a to prostřednictvím svých organizačních služeb a městských podniků (např. Ašské služby, a. s.). Při řízení lidských zdrojů po dobu výstavby objektu přebírá Město Aš zodpovědnost pouze za jemu úměrnou část, která se nevztahuje na stavební práci, nýbrž na management projektu a administrativní zpracování. Lidské zdroje v průběhu stavebních prací i při provozní fázi projektu budou vždy řízeny v souladu se zákony České republiky a v souladu s dobrými mravy. Problémy vzniklé související s realizací projektu budou řešeny v dosavadní hierarchické struktuře a vymáháním plnění závazků plynoucích z právních vztahů. Za budoucí provozovatele se však považují především obce, kterých se cyklostezka dotkne, a Město Aš. Právní forma těchto provozovatelů je tedy na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. Dle této legislativní normy je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, disponuje svým majetkem. Provoz cyklostezky je veřejnou službou a proto logicky spadá do působnosti obcí. Obec podněcuje dění v občanských komunitách a cyklostezka může být dalším středem zájmu obce a jejích občanů, respektive dobrovolných spolků. Doporučení: Investor se musí dohodnout s obcemi o spolupráci a případném krytí nákladů vyplývajících z provozu cyklostezky a tyto dohody potvrdit adekvátními právními akty. Město Aš má vlastní Odbor investic města a projektového a finančního manažera, kteří zajišťují přípravy podkladů pro získávání dotací, dále přípravu staveb, výběrová řízení, provádí stavební dozor a dohlíží na dodržování čerpání finančních prostředků jak z rozpočtu města, tak i ze státního rozpočtu a v neposlední řadě provádí vyúčtování dotací a vyhodnocování realizací projektů. Pracovníci útvaru mají odborné vzdělání a zúčastnili se mnoha školení o dotačních programech strukturálních a fondů, což by mělo být zárukou pro profesionální realizaci projektu. Město Aš má bohaté zkušenosti při získávání dotací z nejrůznějších dotačních programů vyhlášených Českou republikou (např. programy vyhlášené Ministerstvem pro místí rozvoj, Ministerstvem kultury) a také s dotačními programy Evropské unie, především Interreg IIIA, za jehož přispění bylo rozpracováno systémové řešení různých projektů do integrovaného celku. Cyklostezka je jedním z nich.


46


6.2

Manažerské procesy projektu

Manažerské procesy budou zajištěny projektovým týmem – vzájemně kooperujících fyzických osob řešících projekt zastupujících předkladatele a další projektem dotčené aktéry. Projektový tým je vrcholným týmem projektu, má zodpovědnost za realizaci a průběh projektu. Jeho členové přicházejí z řad institucí. Tito jednotlivci mohou využívat svého vlivu a postavení svých institucí. Projektový tým zajišťuje všechny projektové činnosti, přičemž se neobejde bez outsourcingu a práce odborníků a administrativně technických pracovníků, třeba i z řad organizačních struktur obecních úřadů a městského úřadu. Jeho hlavními okruhy činností jsou: monitoring, řízení, kooperace, kontrola, operativní zásahy. Koncipován na základě těchto projektových rolí: •

Projektový manažer – mediátor – naváže na sebe klíčové lidi a organizace, subjekty. Vytvoří tak komunikační kooperační skupinu, která se bude měnit v průběhu jednotlivých etap. V každé fázi bude pro relevantní částečná změna projektového týmu. Náplň jeho činnosti se vyvíjí v souvislosti s průběhem jednotlivých etap. V předinvestiční etapě projektu zajistit co nejširší podporu projektu, zejména u vlastníků a dotčených obcí, jejichž katastr cyklostezka protíná. Dále spolupracuje v této etapě s projektanty. V etapě investiční projektový tým bude obohacen o specialistu na stavební dozor apod. V provozní etapě připadne největší část aktivit na marketing produktu, na zajištění provozu a na další rozvoj projektu. Projektový manažer je zodpovědný za správné naplánování realizace projektu, zpracování veškeré projektové dokumentace. V průběhu realizace přenáší zodpovědnost za splnění jednotlivých naplánovaných činností na další pracovníky, zejména Městského úřadu v Aši (výkonný tým). Je vedoucím projektového týmu. Projektový manažer zodpovídá za splnění termínu, obsah projektu, dodržení rozpočtu, administrativní zpracování, včasnou reakci na nepříznivý vývoj projektu. Naopak nezodpovídá za plynulé a rovnoměrné vytěžování zaměstnanců prací na projektech v rámci organizačních složek a realizaci jednotlivých činností (úkolů).

•

Manažer zdrojů (resource manager) – nemusí být nutně členem projektového týmu, ale úzce s ním spolupracuje. Manažer zdrojů využívá postavení v organizaci určuje, jací lidé budou pracovat na konkrétních činnostech s ohledem na stav projektu a dovednosti lidí. Jedná se například o vedoucí pracovníky odborů a oddělení Městského úřadu v Aši, kteří z pozice své organizační kompetence přidělují práci administrativně technickému personálu. Úzce spolupracuje s projektovým manažerem, který mu sděluje, co je zapotřebí výkonnému týmu zadat. Projektový manažer tak sám učinit nemůže, neboť k tomu nemá z hlediska hierarchického uspořádání organizace městského úřadu kompetence. Manažer zdrojů zodpovídá zvláště za dodání potřebných lidí a věcí na správné místo ve správném čase, plynulé vytěžování kapacity svěřených zdrojů, součinnost při plánování projektu. Naopak nezodpovídá za plnění jednotlivých činností, stav projektu


47


•

Manažer činnosti (task manager) – odborník - osoba zodpovědná za realizaci svěřených činností. Zodpovídá zvláště za naplnění obsahu činnosti projektu v co nejlepším čase a v co nejlepší kvalitě, aktualizaci – reporting o své činnosti. Nezodpovídá za stav projektu. Tato role je v projektu obsazena projektantem, který připravuje dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení. V etapě investiční bude tato role zastoupena například stavebním dozorem). V etapě provozní třeba odborníkem na marketing cestovního ruchu atp.

•

Poradce – Zastává v projektu roli experta specifického odborného zařazení (např. specialisté na místní cestovní ruch, zprostředkovatelé kontaktů, zástupce zahraničního partnera, členové zastupitelstva, komisí města, zástupce Sdružení Ašska, Ašských služeb, a. s. apod.).

•

Oponent – zástupce zúčastněných subjektů, kteří jsou cyklostezkou jakkoli dotčeni – jsou to vlastníci, či disponují jinými právy (např. obecní úřady či vlastníci sousedních pozemků). Tito členové projektového týmu mají klíčovou roli, mohou projekt podpořit, anebo zároveň jej komplikovat. Jejich účast v projektovém týmu je nezbytná ve všech etapách projektu, včetně etapy provozní. Cyklostezka může pro ně představovat profit a zároveň i případné problémy.

Projektový tým je výbor osob ze všech zúčastněných subjektů, mající vztah k projektu. Projektový manažer koordinuje jednotlivé činnosti a snaží se prostřednictvím členů týmu využít kapacit (lidských, materiálních, technických, know-how) zúčastněných institucí. Ve všech fázích bude tedy využíváno různorodých organizačních struktur daných institucí, nejvíce však Městského úřadu Aš. Členem projektového týmu není zástupce dodavatele stavby. Uspořádání procesů v předivestiční a investiční etapě Rozhodovací procesy - jsou základními složkou činnosti projektového týmu. Město má s řízením projektů četné zkušenosti. Metodika se zakládá na zákonných podmínkách vztahujících se k stavebním dílům. Jednotliví členové projektového týmu a odborníci z odborů úřadu MěÚ Aš, stavební komise a jimi pověřené osoby budou dodržovat podmínky všech relevantních zákonů, především zákona 137/2006 Sb. o zadávání veřejných zakázek i smlouvou o poskytnutí dotace. Zvláštní zřetel bude brán na strategický management projektu a etická pravidla a morální hodnoty. Interakce - metodika samotné realizace akce je založena na interakci na několika úrovních (v závislosti na nárocích jednotlivých etap). = interakce projektového týmu – především v etapě předinvestiční jde o shodu na technickém řešení a doprovodných opatřeních eliminujících případné nevýhody plynoucích z výstavby či z provozu cyklostezky. Dále je nutná shoda na obsahu žádosti o dotaci a dělbě zdrojů na provozní náklady.


48


= interakce jednotlivých členů projektového týmu a dalšími subjekty – zejména úřady a případnými stěžovateli, obyvateli regionu. Interakce spočívá ve vysvětlování negativních dočasných dopadů realizace projektu do života občanů, (prach, hluk při výstavbě atp.). Interakce klade nároky na vyjednávací dovednosti projektového týmu a případná operativní opatření. Navíc je nutno se připravit na problémové situace v provozní fázi, kdy obdobné problémy může způsobovat pohyb cyklistů po cyklostezce či po obcích. = interakce projektového týmu a dodavatelské firmy. Interakce bude spočívat především v monitorovacích činnostech kompetentních osob (schválených vrcholným orgánem obce – zastupitelstvem). Dohled nad jakostí a úplností realizačních aktivit je rovněž zajištěn projektovým týmem. Z hlediska administrace projektu dojde k povinnému auditu, který bude součástí rozpočtu. Dodávky služeb se budou soustředit i na publicitu projektu. = interakce projektového týmu s úřady a řídícím orgánem a administrátorem dotačního programu, případně jinými institucemi. Typ činností: administrace projektu, koordinace rozhodovacích procesů, transfer informací, příprava projektového týmu atp. Stavební dozor (viz interakce mezi jednotlivými členy projektového týmu) - Základním principem tohoto metodického prvku bude kontrolní činnost ze strany realizátora projektu i příslušných úřadů. Ve smlouvě s dodavatelskou firmou se dohodnou tzv. „kontrolní dny“, ve kterých se odborně zhodnotí průběh stavby, zda je v souladu s projektovou dokumentací a rozpočtem stavby, zkonfrontují se obecné požadavky s konkrétními problémy realizace. Preventivní a operativní opatření - Především v oblasti interakce projektového týmu s dodavatelskou firmou je zapotřebí operativně řešit aktuální problematiku, která by mohla ohrozit bezkolizní průběh realizace, a zavádět opatření, která této hrozbě předchází. (Např. předcházení škodám vznikajících vlivem povětrnostních změn). Zprávy o stavu projektu (reporting) - V jednotlivých etapách budou zúčastněné instituce informovány prostřednictvím svých zástupců – členů v projektovém týmu. Další formou informování bude zpracovávání zpráv. V investiční etapě tyto zprávy budou podřízeny požadavkům dotačního programu. Po předání stavby do užívání bude provedeno závěrečné zhodnocení projektu, které vypracuje investor. Vyhodnotí se stav provedené stavby s plánem další spolupráce, zejména v oblasti marketingu. Postupy pro vnitřní vyhodnocování - Prvořadými kritérii jsou svobodné rozhodovací procesy jednotlivých členů projektového týmu. Veškeré vyhodnocovací procesy jdou všemi směry mezi jednotlivými členy výše uvedených interakčních skupin.

Navrhovaná metodika je v plném souladu se směrnicemi pro žadatele o dotaci programů a v souladu s nároky na technická provedení stavby a poskytuje předpoklad k zajištění budoucího kvalitního provozu a následné spolupráce. Uvedená metodika navíc zohledňuje aktuální změny v průběhu realizace a předpokládá jejich bezodkladné řešení, přičemž žádným způsobem nekomplikuje průběh realizace a zároveň slouží jako chronologický analyzátor navazujících činností. Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)

49


Projektový tým vytváří rozsáhlé zázemí zkušeností. Navazuje na velmi silnou iniciativu Města Aš strategicky řešit projekty cestovního ruchu ve vztahu k širšímu prostředí (regionu).

V provozní fázi se dají očekávat větší změny v projektovém týmu. Otázky výstavby již budou vyřešeny. Okruhy dalších činností se zaměří, kromě údržby, na využití potenciálu, pro který vytvořila stezka infrastrukturu. Stávající projektový tým proto může být integrován do jiných akčních skupin a otázky využití cyklostezky mohou být řešeny v jiných souvislostech (např. budování sportovních parků, oddechových center (wellnes), regenerace památek, pořádání jednorázových akcí).

6.3

Otázky personálního zajištění

Vzhledem k tomu, že žádná z etap projektu nevyžaduje zřízení pracovního místa, není řešení personálního zajištění vůči tomuto projektu adekvátní. Veškeré aktivity spojené s výstavbou a provozem projektu jsou vázány na dodávky služeb. Administrativní zpracování a činnost členů projektového týmu zapadá do běžného výkonu funkce v rámci organizace, již člen v týmu zastupuje. Částečná relevance k řešení otázkám personálním nastane pouze v případě nutnosti přesáhnout běžný rámec pracovní doby a kapacit, zejména při administrativním zpracování projektu v investiční etapě. I v tomto případě se využije se stávajících pracovníků, jimiž disponuje Městský úřad Aš. Plán zaškolení bude vázán na problematiku nároků dotačního programu. Školení zaměstnanců si nevyžádá náklady. Městský úřad v Aši poskytne veškeré pracovní předměty a prostředky, včetně připojení na internet. Outsourcingově bude dodáváno: •

Předinvestiční etapa: Zhotovení projektové dokumentace

•

Investiční etapa: Dodávka stavebních prací (terénní úpravy, úpravy povrchů, svod dešťových vod), instalace vybavení a zařízení (odpadkové koše, značení)

•

Provozní etapa: Údržba komunikace (jen v letní sezóně), obnova zařízení a vybavení

Činnosti zajištěné kapacitami projektového týmu a napojených institucí: •

Dotvoření projektového námětu, vyjasnění právních otázek, monitoring, kontrola, řízení, operativní opatření, vymáhání právních nároků, marketing cestovního ruchu (v širším pojetí) – zaknihování cyklostezky do map, realizace marketingového mixu, naplnění marketingových cílů

6.4

Sociální, ekonomické a kulturní prostředí

Personální náklady (za předpokladu využití personálních kapacit zúčastněných institucí) jsou určovány mimo jiné sociálními a ekonomickými podmínkami a kulturním prostředím v lokalitě. Záměr iniciátora a investora, Města Aš je přispět k sociálně–ekonomickému Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)

50


rozvoji nejen města, ale i regionu Ašského výběžku, ke zlepšení životní úrovně. Situace ve složení obyvatelstva, situace na trhu práce a v dostupnosti kvalifikovaných lidských zdrojů je popsána níže. Tato kapitola dává do souvislosti projekt v kontextu životní úrovně zdejších obyvatel. Vzhledem k dostupným informacím a hlavnímu iniciátorovi, dokumentujeme především město Aš. Pracovní podmínky, zabezpečení zdravotní péče, formy pojištění a bezpečnosti práce a jich se týkající normy a standardy jsou zakotveny v následných legislativních normách: • Pracovní podmínky - zákon č. 65/1965 Sb., zákon č. 475/2001 Sb., vyhláška 140/1968 Sb., zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku; nařízení vlády č. 303/1995 Sb., nařízení vlády č. 63/1998 Sb., a další předpisy související; • Zabezpečení zdravotní péče - zákon č. 48/1997 Sb., zákon č. 592/1992 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., zákon 20/1966 Sb. a předpisy související; • Zabezpečení sociální, důchodové a nemocenské pojištění - zákon č. 100/1988 Sb., zákon č. 582/1991 Sb., zákon č. 117/ 1995 Sb., zákon č. 589/1992 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., zákon č. 155/1955 Sb., zákon č. 463/1991 Sb., zákon č. 482/1991 Sb. a předpisy související; • Bezpečnost a ochrana zdraví při práci - zákon č. 174/ 1968 Sb., vyhláška 398/2001 Sb., vyhláška č. 297/19941 Sb., vyhláška č. 261/1997 Sb.; vyhláška č. 125/1993 Sb. a předpisy související; •

Požární ochrana - zákon č. 133/85 Sb., vyhláška MV ČR 246/2001

Sociální prostředí a trh práce Demografický vývoj celých západních Čech, zejména příhraničních oblastí, je hluboce poznamenán historickými událostmi, které se odehrály po konci II. světové války. Klíčové změny, které v tomto období proběhly, trvale ovlivnily následný vývoj v celém českoněmeckém příhraničí, a to nejen z hlediska demografického, ale také sociálního a kulturního. K výraznému nárůstu obyvatelstva Aše dochází od 2. poloviny 19. století, maximum lze zaznamenat mezi světovými válkami (1930 – 28 916 obyvatel). Po roce 1945 dochází k odsunu většiny tehdejšího, převážně německého obyvatelstva. Celý region pohraničí, bývalých Sudet, je v následujících letech dosídlen etnicky a rovněž kulturně velmi různorodými přistěhovalci (1950 – 12 484 obyvatel, o 57% méně oproti roku 1930). Retrospektivní přehled o počtu obyvatel 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2006

Aš

13888

23737

28916

12484

11209

12843

12925

12285

12584

12840

Karlova rský kraj

32226 5

43139 1

50194 2

24434 4

27887 9

29811 0

31199 5

30198 5

30434 3

30427 4

Zdroj: ČSÚ, 2006, Retrografický lexikon


51


V poválečných letech dochází k dalšímu snižování počtu obyvatel města. Tento trend se přibližně okolo roku 1970 zastavuje a v následujících desetiletích počet obyvatel města kolísá mezi 12 000 – 13 000 obyvateli.

Demografický vývoj města Aš 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1990

2006

Zdroj: ČSÚ 2004, Retrografický lexikon

V rozmezí let 1991 až 2001 vzrostl počet obyvatel města Aš o 2,4%. Pokud srovnáme počet obyvatel v poproduktivním věku v roce 2001 s hodnotou stejného ukazatele v roce 1991, zjistíme, že v rozmezí 10 uplynulých let došlo k nárůstu o 11% . Částečně se na tomto nárůstu podílel migrační přírůstek, velkou měrou pak snížení natality. Počet obyvatel v produktivním věku ve stejném období vzrostl o 9,3%, počet obyvatel ve věku předproduktivním klesl o 22,8%. K SLBD 2001 ( 31. 3. 2001) žilo ve městě Aš 2 152 obyvatel ve věku předproduktivním, tedy 17,1%, 8 505 obyvatel ve věku produktivním, t. j. 67,6%, ve věku poproduktivním pak celkem 1 927 obyvatel -15,3%. Průměrný věk obyvatel města Aš zjištěný při Sčítání lidí, domů a bytů v roce 1991 byl 34,2 let, v roce 2001 dosáhl 37,2% (nárůst o 8,8%). Ve srovnání s průměrným věkem obyvatele České republiky (39,3 let) je průměrný věk oproti průměru celostátnímu o 5,6% nižší. Vzdělanostní struktura obyvatel města Aš je odrazem vzdělanostní struktury obyvatelstva Karlovarského kraje. 67,2% obyvatel starších 15 let dosáhlo vzdělání základního, vyučení bez maturity nebo středního odborného vzdělání bez maturity, 24,7% středního vzdělání s maturitou, pouze 4,2% obyvatel získalo vzdělání vysokoškolské, což je nejen pod průměrem celonárodním, ale také krajským. Z celkového počtu 12 584 obyvatel města Aš bylo k 31. 3. 2001 6 712 osob, tj. 53,3% obyvatel ekonomicky aktivních (EA). Převažuje zaměstnanost v průmyslu, celkem 40,0% všech ekonomicky aktivních. Významný počet obyvatel je zaměstnán ve stavebnictví (6%) a v obchodě (resp. v opravnách motorových vozidel a spotřebního zboží) – 8,1%. Mezi rizikové skupiny s obtížným postavením na trhu práce patří zejména osoby se zdravotním postižením, osoby s věkem nad 50 let, absolventi škol, mladiství, osoby s nízkým vzděláním (či úplně bez vzdělání) a osoby pečující o děti do 15 let věku. Dokument neprošel jazykovou revizí (Rozpracovaná verze k 18.12.2006)

52


Na nezaměstnanosti se podílí omezování výroby ve velkých organizacích a nedostatečné vstřebávání uvolněných pracovníků malými a středními podniky, také nesoulad kvalifikační struktury uchazečů s profesními požadavky zaměstnavatelů (snaha o postupné řešení rekvalifikacemi) a sezónnost prací zejména ve stavebnictví, zemědělství a lázeňství. Vývoj nezaměstnanosti ve městě Aš - aktuální údaje k 30. 6. 2006 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti

6,67 466 (448)

Počet celkových uchazečů (dosažitelní uchazeči) Počet volných pracovních míst

137 Zdroj: Úřad práce Cheb, 2006 (stav k 30.6.2006)

Nejpočetnější skupinou v mikroregionu Ašsko jsou evidovaní ve věku 50 - 59, kdy bylo k 30.6.2006 evidováno celkem 197 uchazečů o zaměstnání, tj. 31,78% z celkového počtu. Další početnou skupinu tvoří uchazeči mezi 20 - 34 lety. Těchto uchazečů bylo k 30.6.2006 celkem 147, tj. 31,4%. Průměrný věk uchazeče k 30.6.2006 v okrese Cheb činí 39,6 let. Projevuje se snížená mobilita obyvatel, která je limitována nedostatečným dopravním spojením zajišťovaným veřejnou hromadnou dopravou, zejména při směnné pracovní době a rovněž ochotou a finančními možnostmi obyvatel při dojíždění do zaměstnání. Občané okresu Cheb mají zároveň omezený prostor pro pracovní uplatnění, protože v sousedních okresech – Sokolově či Karlových Varech - je situace na trhu práce ještě obtížnější (k 30. 6. 2006 byla míra nezaměstnanosti podle nové metodiky v okrese Sokolov 11,0% a v okrese Karlovy Vary 9,5%). Průměrná hrubá mzda v okrese Cheb v roce 2004 podle údajů ČSÚ dosáhla 15 017 Kč. Ve srovnání s rokem 2003 je to o 8,05% více. Platy zaměstnanců zdaleka nedosahují celorepublikového průměru, který na konci roku 2004 činil 18 045 Kč.


53


7. Technické a technologické řešení projektu V zadání pro zpracování tohoto projektu bylo stanoveno, že úseky Trojmezí – Krásná a Nový Žďár – Libá budou vedeny po stávající signálce a lesních cestách. V těchto úsecích se jedná pouze o lokální úpravy krytu a odvodnění. Úsek z Krásné přes Aš, Mokřiny do Nového Žďáru je řešen jako nová stezka pro cyklisty nebo společná pro pěší a cyklisty. Stavbu je vhodné z hlediska rozsahu rozdělit na samostatné etapy: •

Etapa I – od Nového Žďáru k nádraží ČD v Aši

•

Etapa II – od nádraží ČD v Aši do Okružní ulice k zastávce ČD Aš-město

•

Etapa III – od zastávky Aš-město po křižovatku Okružní – Studentská

V každém úseku budou prováděny postupně tyto práce: 0. Příprava staveniště ebeny. kácení, hrubé terénní úpravy 1. Zemní práce a odvodnění 2. Zpevněné plochy 3. Dokončovací práce Navrhované umístění Trvale dotčené pozemky stavbou: •

Katastrální území Nový Žďár

241/1, 337/1, 337/4, 237/2, 337/5, 241/5, 241/10, 241/7, 241/3, 337/10, 241/8, 257/1, 257/5, 257/2, 329/8, 255/4, 255/1, 255/3, 255/2, 329/9, 252/1, 252/4, 332, 215/1, 329/1, 204/1, 204/2, 218/2, 203, 178/2, 179, st. 22/1, 181/4, 177/1, 322/2, 188, 189/1, 189/2, 189/3 •

Katastrální území Mokřiny

638/1, 820/1, 662/6, 822/1, 756/5, 756/1, 820/3, 756/3, 815/13, 815/36, 820/2, 880, 668/16, st. 669/3, 11, st. 50, st. 57, st. 68 •

Katastrální území Aš

2355/1, 3571/19, 2355/5, 2355/12, 2355/4, 2345/2, 2353/5, st. 769/7, st. 769/6, 3571/4, st. 769/4, st. 3853, st. 769/26, 3572/1, 2739/1, 769/20, st. 769/5, 3822, 3847, 2701/14, 2724, 2701/11, 2701/2, 3887, 2701/1, 2719/6, 2704/1, 3470/1, 2900/2, 2674/3, 2900/1, 2900/3, 359/3, 2956/2, 3003/2, 3585/2, 3585/13, 3086/4, 3585/12, 3086/4, 3585/14, 3585/2, 3585/20, 3585/19, 3585/15, 2692, 1080, 3585/17, 3470/46, 1078, 1445, 3585/15, 417/6, 1271, 3585/16, 425/1, 3488/2, 548/3, 3489/3, 548/4, 564/5, 563/4, 624/2, 624/1, 3501/2, 1750, 658/2, 658/8, 3489/5, 3489/4, 3506/6, 3506/1, 704/20, 704/28, 704/14, 722/6, 722/3, 724/3, 3497/3, 788/3, 788/2, 3508/3, 809/2, 803/16, 809/3, 910/2, 888/3, 893, 3489/6, 923/6, 923/5, 923/1, 963/11, 3514/1


54


Technické řešení Stručný technický popis stavby Členění stavby je navrženo dle směrnic pro dokumentaci staveb PK a je složeno z následujících objektů: Demolice a příprava území SO 001 – Příprava staveniště úsek Nový Žďár – Aš, nádraží ČR SO 002 – Příprava staveniště úsek Aš, nádraží ČD – zastávka Aš-město SO 003 – Příprava staveniště úsek zastávka Aš-město – Studentská Budou vytyčeny všechny dotčená podzemní zařízení a inženýrské sítě. Vytyčení bude viditelně vyznačeno v terénu V místech zásahu do zemědělského půdního fondu bude provedena skrývka ornice, tato bude uložena do zemníků a po dokončení bude použita pro ohumusování příkopů a násypů tělesa stezky, přebytek bude položen a rozhrnut podél stavby za příkop nebo vnější hranu chodníku. Vhodný výkopek bude uložen do zemníků na stavbě a použit pro násypy či zlepšení podloží stezky. Nevhodný výkopek bude odvezen na skládku k tomu určenou.

Objekty komunikací U následujících objektů nejsou uvedeny informace o výškovém členění, odvodnění, rozhledových poměrech či zemních pracích. Tyto jsou podrobně popsány v technické dokumentaci pro územní resp. stavební řízení. SO 004 – Kácení Po vytyčení všech podzemních zařízení bude provedena ochrana kmenů stromů, které se nebudou kácet proti poškození. Stromy určené ke kácení budou označeny a odsouhlaseny pracovníkem odboru ŽP MěÚ Aš před zahájením kácení. SO 101 – Stezka pro pěší a cyklisty Nový Žďár – Mokřiny Stavební úpravy v tomto úseku budou zahrnovat mj. také křížení se silnicemi I/64 a II/216. Stezka je navržena jako asfaltová. Délka stavebního objektu činí 960 m. SO 102 – Stezka pro pěší a cyklisty Mokřiny Stezka je navržena z betonové dlažby bez zkosených hra. Délka stavebního objektu činí 510 m. SO 103 – Stezka pro pěší a cyklisty Chebská, Klasik – U Nádraží Stezka je navržena z betonové dlažby bez zkosených hra. Délka stavebního objektu činí 810 m.


55


SO 104 – Rekonstrukce MK z Nádražní do Nohovy ulice Komunikace je navržena asfaltová. Délka stavebního objektu činí 290 m. SO 105 – Cyklostezka podél trati od Nohovy do Okružní ulice Stezka je navržena ze zaválcovaného štěrku mezi dva obrubníky. Délka stavebního objektu činí 1080 m. SO 106 – Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. I Stezka je navržena z betonové dlažby bez zkosených hra. Délka stavebního objektu činí 411 m. SO 107 – Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. II Stezka je navržena z betonové dlažby bez zkosených hra. Délka stavebního objektu činí 385 m. SO 108 – Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. III Stezka je navržena z betonové dlažby bez zkosených hra. Délka stavebního objektu činí 425 m. SO 109 – Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. IV V místech shodných šířek stávajícího chodníku a nové stezky bude provedena nová obrusná vrstva z asfaltu přibaleného na stávající konstrukci, v ostatních případech bude typ konstrukce navržen v DSP 170 a TP 170 a geotechnických podmínek. Délka stavebního objektu činí 594 m. Mostní objekty SO 201 – Lávka přes bezejmenný přítok Mlýnského potoka st. km 0+297 Stavba lávky bude založena plošně na betonových pasech. Opěry lávky budou betonové. Nosná konstrukce (podélníky) bude z ocelových válcovaných profilů, mostovka je navržena dřevěná, rovněž tak zábradlí. SO 203 – Gravitační zeď ve st. km 2+263 – 2+290 Stávající kamenná zídka je na několika místech narušena vegetací a nefunkčním odvodněním. Z důvodu zachování hrany komunikace ulice U Nádraží a stavby nové stezky je navrženo rozebrání a přeložení zídky v délce 27 m. SO 205 – Opěrná zeď st. km 0+670 až 0+850, Mezi příkopem trati ČD a novou cyklostezkou vychází výškový rozdíl cca 1,5 m, který bude řešen opěrnou zdí z drátokamenných košů (gabionů) o světlé výšce 0,5 – 1,5 m.

Vodohospodářské objekty SO 301 – Zatrubnění příkopu ve st. km 0+950 – 1+310


56


Z důvodu stavby stezky bude zatrubněn stávající příkop mezi silnicí II/216 a přilehlými nemovitostmi. Potrubí bude vyústěno do upraveného příkopu podél II/216, který je odvodněn do potoka. Délka zatrubnění činí 360 m. SO 302 – Zatrubnění příkopu ve st. km 1+370 – 1+460 Z důvodu stavby stezky bude zatrubněn stávající příkop mezi silnicí II/216. Délka zatrubnění činí 110 m. Objekty pozemních staveb SO 701 – Nové oplocení ve st. km 0+517 – 0+725 Z důvodu stavby SO 101 bude potřeba demontovat stávající oplocení a provést nové. Délka nového oplocení bude 208 m. SO 710 – Mobiliář a vybavení stezky V rámci projektu pro zadání stavby budou navržena místa pro odpočinek s lavičkou, přístřeškem a stojany na kola. Stezka bude vybavena turistickými mapami a navigačním systémem.

Objekty úpravy území SO 801 – Vegetační úpravy Objekt bude řešen pouze v případě požadavků dotčených vlastníků a orgánů státní správy na novou eventuální náhradní výsadbu podél stezky.

Číslo objektu

Název objektu

Demolice a příprava území

Cena (Kč) 450.000,-

001

Příprava staveniště Nový Žďár – Aš, nádraží ČD

100.000,-

002

Příprava staveniště úsek Aš, nádraží ČD – zastávka Ašměsto

150.000,-

003

Příprava staveniště úsek Aš-město – Studentská

80.000,-

004

Kácení

120.000,-

Objekty komunikací

30,788.520,-

101

Stezka pro pěší a cyklisty Nový Žďár – Mokřiny

6,278.400,-

102

Stezka pro pěší a cyklisty Mokřiny

3,121.400,-

103

Stezka pro pěší a cyklisty Chebská, Klasik – U Nádraží

4,957.200,-

104

Rekonstrukce MK z Nádražní do Nohovy ul.

1,872.750,-


57


105

Cyklostezka podél trati od Nohovy do Okružní ul.

1,360.800,-

106

Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. I

2,515.320,-

107

Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. II

4,583.250,-

108

Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. III

2,662.200,-

109

Stezka pro pěší a cyklisty v Okružní ul. IV

3,427.200,-

Mostní objekty, zdi a konstrukce

1,395.000,-

201

Lávka přes bezejmenný přítok Mlýnského potoka st. km 0+927

247.500,-

203

Gravitační zeď ve st. km 2+260 – 2+282

121.500,-

205

Opěrná zeď st. km 0+670 – 0+850

Vodohospodářské objekty

1,026.000,1,692.000,-

301

Zatrubnění příkopu ve st. km 0+950 – 1+310

1,296.000,-

302

Zatrubnění příkopu ve st. km 1+370 – 1+460

396.000,-

Objekty pozemních staveb

409.600,-

701

Nové oplocení ve st. km 0+517 – 0+725

249.600,-

710

Mobiliář a vybavení stezky

160.000,-

Objekty úpravy území 801

Vegetační úpravy

Ostatní náklady Náklady spojené s umístěním stavby (převody a koupě pozemků, vynětí ze ZPF) Náklady na přípravu stavby, realizační PD a průzkumy Rezerva stavby (na přeložky podzemních sítí a požadavky dotčených účastníků)

250.000,250.000,3,698.744,1,557.366,584.012,1,557.366,-

Stavba celkem bez DPH

38,683.864,-

Stavba celkem včetně DPH 19%

46,033.798,-


58


8. Dopad projektu na životní prostředí Kapitola se zaměřuje především na zátěž životního prostředí v etapě realizační a v době provozní. Projekt se nenachází v území se zvýšenou citlivostí ani zranitelností.Nacházejí se však zde i chráněné oblasti, např. Lužní potok a Bystřina, Vernéřovské doly a Goethova skalka. Stezka bude budována pod odborným dohledem dotčených Správ, terénní úpravy budou minimalizovány, práce budou prováděny citlivě a šetrně k okolní přírodě. Ostatní stavby tohoto projektu nevykáží zásadní negativní vliv na životní prostředí. Místa staveb se rovněž nenachází v oblasti s extrémními stanovištními poměry a nejsou ohroženy sesuvy nebo záplavami. Rovněž se zde nepředpokládají speciální společenské zájmy, ani z hlediska místa zvláštního vědeckého významu, či historicky, kulturně anebo archeologicky významné části krajiny. Dle dostupných informací nebude třeba v dané lokalitě provádět žádné práce dekontaminační nebo jiné environmentální asanace. Obecně je vliv projektu na životní prostředí posuzován kladně, neboť nepřináší vedlejší škodlivé produkty. Stavba bude sloužit pro účely cyklistů a pěších. Nároky na zábor půdy a plochy - Trasa cyklostezky je vedena podél stávajících komunikací jako nová stezka nebo se využívá stávající chodníky a pěšiny, čímž stavba výrazně neovlivní okolní krajinu, přičemž budou realizována opatření pro minimalizaci, případně kompenzaci účinku stavby na životní prostředí. V místech zásahu do Zemědělského půdního fondu bude provedena skrývka ornice, ornice bude uložena do zemníků a po dokončení bude použita pro ohumusování příkopů a násypů tělesa stezky, přebytek bude položen a rozhrnut podél stavby za příkop nebo vnější hranu chodníku. Vhodný výkopek bude uložen do zemníků na stavbě a použit pro násypy či zlepšení podloží stezky. Nevhodný výkopek bude odvezen na skládku k tomu určenou. Hrubé terénní úpravy budou provedeny do výšky zemní pláně. Zemní pláň bude upravená, rovná a zhutněná dle norem ČSN. Při provádění zemního tělesa bude zabezpečen odtok srážkové vody mimo staveniště. Doprava - stavebního materiálu bude vedena převážně po přilehlých komunikacích. V místech zásahu do ornice, bude provedena oddělená skývka drnu a ornice a uložena do zemníků na stavbě. Skrytá ornice bude použita pro zpětné terénní úpravy. V průběhu prací nesmí dojít k poškození a nepovoleným záborům okolních pozemků. V průběhu realizace dojde k dočasnému omezení provozu na souběžných komunikacích. Omezení provozu budou probíhat postupně podle pokračujících stavebních prací. Hluk, vibrace - Okolní prostředí bude negativně ovlivněno stavební činností, převážně bude zvýšená hladina hluku. Jedná se o zásahy dočasné po dobu realizace stavby. Ochrana proti vibracím a hluku se zajistí použitím nejvhodnějšího druhu a typu strojní mechanizace, stavba bude probíhat mimo nejhustší městskou zástavbu, a proto se nemusejí přijímat jiná opatření. Charakter stavby není předpokladem pro použití vyššího počtu stavebních strojů,


59


hladina hluku by proto neměla přesáhnout zákonem dané limitní hodnoty dle NV č. 502/2000 Sb. Provoz cyklostezky nebude zdrojem vibrací. Případné vibrace vzniklé používanými stroji při výstavbě budou zanedbatelné, krátkodobého charakteru. Vegetace - Po vytyčení všech podzemních zařízení bude provedena ochrana kmenů stromů, které se nebudou kácet, proti poškození. Bude zajištěno, že na kořeny stromů až do průměru přirozené koruny nebudou, ani dočasně, uskladněny výkopové zeminy a materiály, které by ohrozily kořenový systém stromů. Stromy určené ke kácení budou označeny a odsouhlaseny pracovníkem odboru životního prostředí Městského úřadu Aš před zahájením kácení. Stromy, které jsou v kolizi se stavbou, byly jednotlivě zaměřeny a zakresleny do situačních plánů. jsou v situaci označeny křížkem a číslem stromu. Ovzduší - Výstupy projektu nejsou zdroji znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., O ochraně ovzduší ve znění platných předpisů a prováděcích vyhlášek. Při realizaci stavby dojde k navýšení autodopravy v předmětných územích. Vzhledem k charakteru stavby jde o dočasné nevýznamné navýšení prašnosti a emisí z dopravy. Optimalizací nasazení pracovní techniky lze zmírnit negativní dopady. Nebude připuštěn provoz vozidel produkujících více škodlivin než povoluje platná vyhláška. Nakládka sutí a zeminy na dopravní prostředky bude nejvýše 10 cm pod horní hranu postranice vozidla. Prašnost lze eliminovat kropením exponovaných míst. Zdroje znečišťování se omezují jen na období výstavby. Voda - Hladinu podzemních vod neovlivní výkopové práce ani práce stavební. Odkanalizování cest si vyžádá odvodňovací potrubí svedené do struh a drenáže. V době výstavby je třeba eliminovat nebezpečí znečištění vod ropnými látkami. Případné skladování látek, které nejsou odpadními vodami, bude podléhat zvláštnímu režimu skladování a zacházení s nimi. Budou pravidelně kontrolovány dopravní a stavební stroje – těsnost jejich palivových a mazacích nádrží. Odpady - Odpady vzniklé ze stavební činnosti budou likvidovány podle platných legislativních předpisů, za což bude zodpovídat dodavatel staveb, po dokončení vlastní realizace projektu bude běžný provoz všech zařízení produkovat pouze běžný domovní odpad, jenž bude umisťován do stávajících kontejnerů a jeho svoz zajišťován v rámci běžné činnosti firem zajišťujících zpracování či uložení odpadů. Výskyt radonu - Na základě mapy radiačního rizika lze zařadit zájmovou oblast do středního až nízkého stupně rizika. Před započetím výstavby a rekonstrukce objektů bude v rámci zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení provedeno kontrolní měření výskytu radonu na daném území. Suroviny - Realizace stavební části projektu neklade nároky na zpracování surovin. Provoz cyklostezky též nevyžádá žádné surovinové zdroje. V průběhu stavebních prací budou používány standardní suroviny a materiály, stejně jako ke stavbě budou použity běžné stavební stroje a zařízení. Návrh části stezek je z betonové dlažby, jinak převážně asfalt (i stávající).


60


Dlouhodobý dopad projektu „Cyklostezka Trojmezí – Libá“ na životní prostředí Dopady projektu velmi silně zasahují činnost environmentálních snah o alternativní způsoby dopravy, které nejsou tolik zatěžují životní prostředí. Znečištění výfukovými plyny při provozu jízdního kola a in-line prostředků (brusle, běžky apod.) je nulové, zatímco znečištění těmito plyny z individuální motorové dopravy v devadesátých letech výrazně stouplo. Cyklodoprava je vhodnou alternativou. Doprava je individuální, a přesto ekologická. Zvýšení podílu cyklistické dopravy nepřímo snižuje hluk v území. V provozní fázi tedy může mít projekt velký vliv na trvale udržitelný rozvoj. Preferuje totiž odvětví cestovního ruchu, které je nenáročné na zátěž ekosystémů a zároveň čistou přírodu potřebuje pro svou existenci. Rizika životního prostředí existují a souvisejí především s neukázněností návštěvníků a cyklistů, tzn. odhazování odpadků, ničení vegetace jízdou mimo vyznačené cesty apod. Opatřením je výhradně práce s veřejným míněním a podpora environmentálního cítění komunity návštěvníků i obyvatelů. Zdrojem mohou být neformální prvky, které výhledově budou cyklostezku doplňovat: naučné stezky, akce ekologických sdružení zaměřených na návštěvníky, výzvy ke spolupráci, sportovní podniky. Vytvoření sítě cyklistických tras, které vedou cyklisty mimo citlivé lokality (dobře značených a doplněných zajímavými informacemi), může přispět k žádoucímu usměrnění turistických aktivit a pomůže to udržet cyklisty na schválených cyklostezkách. Dále návštěvníky je třeba motivovat k častějšímu využití prostředků hromadné dopravy, a to i k převozu kol.


61


9. Zajištění dlouhodobého majetku Smyslem této kapitoly je vymezit jasně a úplně strukturu pořizovaného investičního majetku a zároveň rozpoznat, sepsat a zkalkulovat veškeré nutné materiálové a zbožové dodávky. Tato kapitola by také měla zodpovědět otázky, jaké položky obsahuje finální seznam investic, jakým způsobem bude majetek pořizován, jak bude řízen oběh příslušných účetních dokladů, jak vysoká bude roční spotřeba energií nutných k zajištění provozu zařízení, jak vysoký se předpokládá roční obrat služeb, či jaké bude nutné pojištění pořizovaného majetku. Struktura vynaložených nákladů předinvestičních Podrobný rozpis dokumentace

připravené

projektové Datum

Nákladnost v Kč včetně DPH

Přípravná projektová dokumentace k územnímu řízení 12/ 2006 (Úsek Nový Žďár – Aš – Krásná)

200 000,--

Projektová dokumentace ke stavenímu řízení

03/2007

600 000,--

Studie proveditelnosti projektu „Cyklostezka Trojmezí 12/2006 – Libá

150 000,--

Cost Benefit Analysis

03/2007

50 000,--

Žádost o dotaci

05/2007

vlastní kapacita subjektu

Předpokládané financování : 75% dotace za přispění ERDF (Interreg IIIA ) 25% spoluúčast Města Aš Potřeba a zajištění investičního majetku V případě „Cyklostezka Trojmezí – Libá“ se jedná o nákup služeb a materiálu spojených se stavebními úpravami pozemní komunikace ve vymezených lokalitách. Rozpočet investičních nákladů dle položek Položky nákladů 2007 Demolice a příprava území Objekty komunikací


Náklady bez DPH (Kč) 450.000,30,788.520,-

62


Mostní objekty, zdi a konstrukce

1,395.000,-

Vodohospodářské objekty

1,692.000,-

Objekty pozemních staveb

409.600,-

Objekty úpravy území

250.000,-

Ostatní náklady

3,698.744,-

Celkem

38,683.864,-

V uvedeném rozpočtu jsou zahrnuty také neinvestiční náklady projektu ve výši 5 893 300,- Kč, které si vyžádá zpracování ročních auditů, příprava a realizace výběrového řízení, propagace, řízení projektu, právní služby související s projektem případně další konzultační a jiné služby a činnosti důležité pro zajištění zdárné realizace projektu.

Harmonogram pořízení investičního majetku ROK Měsíc

2007 01

02

03

04

05

06

07

2008 08

09

10

11

12

01 02

03

04

05

06

Demolice a příprava území Objekty komunikací Mostní objekty, zdi a konstrukce Vodohospodářské objekty Objekty pozemních staveb Objekty úpravy území

Uvedený harmonogram je jen orientační. Předpokládá se, že výstavba bude moci probíhat na řadě paralelních stavenišť souběžně. Navíc významným zásahem do harmonogramu bude samotné řízení o přidělení dotace a podmínky určené smlouvou o dotaci. Předpokládané financování : 85 % ERDF a Státní rozpočet 15% spoluúčast Sdružení Ašsko

Pořizování investičního majetku bude se řídit obchodním zákoníkem a dalšími platnými legislativními předpisy, upravujícími veškeré odběratelsko-dodavatelské vztahy v tržním prostředí. V případě projektu „Cyklostezka Trojmezí – Libá“ se jedná o výstavbu nových komunikací a s tím souvisejících objektů (přemostění, odvod dešťové vody apod.). Investiční majetek se v rozvaze řadí mezi stálá aktiva. Tato aktiva jsou nejméně likvidní. Investiční majetek se nespotřebovává jednorázově, ale postupně a jeho pořizovací cena se do


63


nákladů zahrnuje průběžně po několik let. Tato cena obvykle musí přesáhnout určitou hranici vymezenou zákonem a může se odlišovat od doby upotřebitelnosti. Pořízení investičního majetku cestou výstavby a rekonstrukce bude probíhat dodavatelsky. Dodavatelské firmy budou vybrány v rámci výběrových řízení na zhotovitele staveb. Provozem projektu nevzniknou provozovateli žádné pohledávky. Závazky vznikající z provozu projektu jsou především provozního charakteru – platby na zabezpečení majetku, provozní náklady v souvislosti s údržbou, atd. Zajištění majetku formou pojištění není v případě těchto liliových staveb obvyklé, proto je nutné předpokládat dostatečné technologické řešení cyklostezky. Doporučení: Za účelem zajištění dlouhodobého majetku – představovaného stavbami a objekty projektu „Cyklostezka Trojmezí-Libá“ je nutné vytvořit fond reprodukce majetku, v jehož rámci by se postupně obnovoval vybudovaný majetek. Vzhledem k životnosti díla je nutné uvažovat s příspěvky do fondu v úhrnu cca Kč 750 000,--. Částka byla odhadnuta dle předpokládaného opotřebení mobiliáře a povrchů komunikace k celkové délce cyklostezek. Fond by měl zajistit průběžné financování oprav či technického zhodnocení. Životnost stezky je 20 – 25 let. Tento fond může být kofinancován obcemi. Materiálové a zbožové dodávky Předkládaný projekt nemá charakter výrobního procesu, a proto není v tomto případě smyslu plné ani účelné vymezit detailní strukturu a velikost oběžného majetku. Z výše uvedeného důvodu se nepředpokládá skladování žádných výrobků ani zboží a řešení řízení pracovního kapitálu respektive oběžného majetku není v rámci této studie relevantní. V této návaznosti lze uvažovat pouze s finančními prostředky nutnými k zajištění provozu. Jedná se o náklady na údržbu. Dle erudovaného architekta došlo v obdobném případě ke kalkulaci nákladů na údržbu cyklostezek. Z obdobného předpokladu je možné vyjít i v případě projektu „Cyklostezka Trojmezí – Libá“. Kalkulační jednicí je jeden km. Roční náklady na údržbu cyklostezky o délce 25 km ročně činí Kč 2 309 250,--. Předpokladem je zajištění údržby cyklostezky subdodávkou služeb.


64


10. Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) 11. Finanční plán a analýza projektu 11.1 Základní kalkulace a analýza bodu zvratu 11.2 Kalkulace 11.3 Analýza bodu zvratu 11.4 Finanční plán 11.5 Plán průběhu nákladů a výnosů 11.6 Plánované stavy majetku a zdrojů krytí6 11.7 Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů)

12. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu 13. Řízení rizik (citlivostní analýza) 14. Harmonogram projektu 15. Podrobné závěrečné hodnocení projektu Přílohy Kapitoly budou dopracovány v průběhu ledna a února 2007 po dodání všech potřebných pokladů.


65

Studie proveditelnosti Cyklostezka Trojmezí - Libá. 1. Obsah

Recommend Documents