Studie landseera – nesmyslné „plovací blány“
Studie landseera Tato studie se týká „plovacích blan“ landseera. Často, i v odborných materiálech, se setkávám s tvrzením, že landseer má plovací blány. Já tvrdím, že je nemá, je to nesmysl. Landseer má srostlou, poněkud volnější kůži mezi prsty, tak jako ji má celá řada plemen a troufám si tvrdit, že ji mají všichni psi. Vycházím z předpokladu, že všichni psi mají stejného prapředka a tím je vlk. Landseer má úplně stejný typ tlap jako novofundlák, labrador, retrívr, kokr, berňák, čuvač....a dokonce řada kříženců, které jsem si směla prohlídnout, měla kůži mezi prsty srostlou taky. To mě nutilo k zamyšlení, zda vlastně všichni psi tento znak nemají společný. Než bych chodila mezi pejskaři a prosila je, aby mi dovolili prohlednout si tlapy jejich psíků (i když jsem i to dělala), vybrala jsem si představitele, který má v zcela nedávné době znovu do svých genů přidaného divokého vlka a tím je československý vlčák (ČV). Posledním vstupem do genofondu plemene ČV bylo křížení vlčice Lejdy a něm. ovčáka Bojar von Schotterhof, které se uskutečnilo v Libějovicích. Štěňata se narodila 26.4.1983. Na vzniku nového plemene se celkem v rozpětí 25 let podíleli 4 vlci - nejprve Brita, pak Argo, Šarik a Lejdy + řada nejlepších německých ovčáků. Byla jsem přesvědčená, že ČV má kůži mezi prsty srostlou taky, přestože se nikde neuvádí, že je to pes s plovacími blánami a BINGO! Má ji! ČéVéčko má kůži mezi prsty srostlou. Pro mě to znamená jedno – pokud ji má on, budou ji mít všichni psi. Nejpravděpodobnějším prapředkem psů je vlk obecný, od psa se liší v nanejvýš 0,2 % sekvence mitochondriální DNA. Vlk má mnoho barevných rázů i velikostí, předal genetickou informaci psovi a stále je možné spojovat vlka se psem. Clutton-Brock (r.1995) publikoval výsledky porovnání mitochondriální DNA u 67 plemen psů a ty ukázaly, že nejbližším příbuzným všech těchto plemen je jen vlk. Vlk má na přední končetině 5 prstů (první je zakrnělý a posunutý výše a vlk se o něj přímo neopírá (stejně jako pes), jak dokládají otisky vlčích tlap na sněhu nebo v blátě. Stopy jsou k nerozeznání od stop psa. Mezi prsty končetin se nacházejí pachové žlázy (vlk při pohybu terénem zanechává pachovou stopu) a pachové žlázy se nenacházejí v „luftě“, musí být umístěny na kůži a na povrchu prstních polštářů na tlapách. Sekret z těchto žláz slouží k označování teritoria a při hledání členů smečky. Rozhrabáváním půdy se její složky uvolňují do povrchu a do srsti kůže na tlapách a dále se přenáší do terénu při dotyku tlapy o zem. Žádná z mnoha variant vlka není specializovaná na lov vodních živočichů a tudíž srostlou kůži mezi prsty nepotřebovala primárně k plavání, jako spíš k lepšímu rozložení tělesné hmotnosti na měkkém povrchu (bláto, sníh). Čichli jste si někdy k tlapám psa? Já ano . Vydávají velmi silný pach z hojných pachových potních žláz. Všichni psi je mají a všichni psi mají kůži mezi prsty srostlou ne z důvodu plavání, ale mají svou funkci při označování teritoria, při pružnosti kroku a neboří se tolik v měkkém terénu. Všimli jste si, že psi po vykonání potřeby hrabou? Není to snaha zahrabat výkaly, ale rozetřít výměšky pachových potních žláz. Tyto výměšky také zvyšují přilnavost polštářků k povrchu. Tlapy
1
Alena Lasotová
Studie landseera – nesmyslné „plovací blány“ jsou také jediným místem na těle psa, které má potní žlázy, ale tyto nemají žádnou úlohu v termoregulaci. Jestliže budu chtít vyzdvihnout v čem je landsser výjimečný, rozhodně si nevyberu „plovací blány“ =srostlou kůži mezi prsty, kterou má každý pes, stejně jako má oči, uši, zuby, nohy, ocas... To bych už rovnou mohla tvrdit, že landseer je pes s nohama. Ty má přece každý pes, to je normální. A co jsou opravdové plovací blány? O skutečných plovacích blanách se dá hovořit jen tehdy, když opravdu slouží jen k plavání a mají ji jen živočichové, kteří se živí a odchovávají své mladé buď přímo na vodních plochách nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Uvedu příklad z domácího dvorku – mezi domácí drůbeži najdeme zástupce hrabavé drůbeže, (slepice, krůta, perličky) - neplavou a nekoupou se, používají prachovou lázeň (popelí se), na čtyřprstých (tři jsou obrácené dopředu a jeden vzad) nohách=běhácích nemají žádné plovací blány (také na co?) a zástupce vodní drůbeže, taktéž vrubozubí (domácí kachna, husa, kachna pižmová), kteří mají tři dopředu obrácené prsty běháku spojené plovací blánou a tělo přizpůsobené životu na vodě. A jsem u jádra pudla, tady je to rozlišení = vodní drůbež má plovací blány (končetiny jsou posunuté víc dozadu), husté prachové peří a drůbež „suchozemská“ hrabavá nemá plovací blány ani prachové peří. Podobné je to třeba u vodních savců, např. tuleňovitých. Ti mají tělo dokonale přizpůsobené vodnímu prostředí, končetiny maximálně zkrácené, opatřené plovacími blánami, morfologicky přeměněnými na ploutve, nemají potní žlázy, ušní boltce....... Tvrdit, že landseer má „plovací blány“ je neopodstatněné, protože je ve skutečnosti nemá, má jen srostlou kůži mezi prsty (s pachovými žlázkami), stejně jako ji mají ostatní psi. Ne však pro potřeby plavání. Dokonce se nebojím tvrdit, že pes (plemene xxxxxx), který nemá srostlou kůži mezi prsty, je výjimečný, nemá to, co ostatní nebo drtivá většina psů má. Stejné je to i s tvrzením, že plavání je pro landseera životně důležité – zase, plavání je životně důležité pro všechny psy, kteří se ocitnou v hluboké vodě, bez plavání by se utopili, ale všichni psi a samozřejmě i landseer, se bez plavání obejdou bez ohrožení života, pokud zůstanou na souši či v mělké vodě. Pro srovnání kdy je ŽIVOTNĚ důležité plavání: žralok MUSÍ plavat celý život, jinak se mu neokysličuje krev. Žábra se mu neotvírají a nepulsují jako u ryb (žralok je paryba), neproudí tudíž mezi nimi okysličená voda a pokud se žralok nebude pohybovat-nebude plavat, zadusí se. To ale samozřejmě landseerovi nehrozí, není žralok. A jen taková perlička na okraj Prohlídli jste si někdy tlapku domácí micky, domácí kočky? Ano, i ona má srostlou kůži mezi prsty. Dosud jsem ale neslyšela, že kočka domácí je kočka s „plovacími blánami“ naopak, kočka je známá svým odporem k vodě. A landseer má tlapy stavbou velmi podobnou tlapce kočičí. Dokonce je to pro landseera žádoucí znak. Tlapy mají být kulaté, prsty těsně u sebe a žádná plovací blána z nich netrčí. Jako důkazný materiál posloužil náš kocour, směs všech kočičích ras, prostě typická „kočka domácí“. Kvalita snímků kočičích tlapek je sice nevalná, ale průkazná a postačí. Doma si to má možnost ověřit každý sám. 2
Alena Lasotová
Studie landseera – nesmyslné „plovací blány“ Obrazová příloha Tlapa československého vlčáka
Je z ní patrné, že kůže mezi prsty je až po polštářky tlap po celé délce srostlá a porostlá srstí. Stejný pes
Na tlapce je vidět jak hluboká je „kapsa“ volné kůže mezi prsty ČeVéčka 3
Alena Lasotová
Studie landseera – nesmyslné „plovací blány“
tlapa landseera
krom barvy není rozdílu mezi landseerem a ČV
tentýž landseer
prostě normální tlapa psa
4
Alena Lasotová
Studie landseera – nesmyslné „plovací blány“ A tady je naš kocour domácí a jeho tlapa
je krásně poznat, že kůže mezi prsty je srostlá a porostlá srstí Asi stopadesátý pokus, pak už kocour utekl
Kočka má kratší prsty a menší trpělivost, přesto je poznat, že kůže je srostlá
5
Alena Lasotová
Studie landseera – nesmyslné „plovací blány“ Na řadu přichází drůbež: a nakonec rozdíl mezi prsty bez plovacích blán a s plovacími blánami (slepice versus kachna)
myslím, že není třeba komentáře
Shrnutí a stavba tlapy landseera Celé tělo psa a tedy i landseera je kryto kůží, ve které jsou uloženy chlupové folikuly (váčky). Z nich vyrůstají chlupy - srst. V kůži jsou mimo chlupových váčků i cévy, nervová zakončení a mazové žlázky. Hmatové chlupy spolu s nervovými zakončeními vytvářejí kožní hmatový smysl. Na tlapách je kůže silně modifikována (přeměněna) na polštáře, které působí jako tlumiče nárazů při chůzi nebo běhu psa. Na přední (hrudní) končetině je karpální polštář ležící na dlaňové ploše zápěstí, metakarpální, velký polštář samotné tlapky a pět polštářů prstů. Polštář prvního prstu se nedotýká země. Na zadní (pánevní) končetině je pouze jeden metatarsální (nártní) a čtyři prstní polštáře. Na povrchu polštářů je nápadně zrohovatělá a velmi drsná pokožka bez chlupů, která může být silná až 2 mm. Škára (dermis) je slabá, ale obsahuje četné potní (pachové) žlázy. Samotný podklad polštářů tvoří podkožní vazivo, které je výborně vyvinuté. Obsahuje elastická a kolagenní vlákna a tukovou tkáň. Každý prst končí drápem. Dráp je tvořen zrohovatělou ploténkou (třívrstevnou rohovinou) přesahující kostní podklad drápové kosti (poslední článek prstu). Je zakřivený, při chůzi se dotýká země a obrušuje se. Kůže kolem lůžka drápu tvoří výrazný kožní polštářek. Čtyři prsty (pátý je zakrnělý) jsou spojeny volnější osrstěnou kůží, která sahá až k polštářům tlap. Landseer žádné plovací blány nemá. Žádný pes je nemá. Není tuleň, není ptakopysk ani kachna. Landseer je pes.
6
Alena Lasotová
Studie landseera – nesmyslné „plovací blány“ Plovací blána je holá kůže (blána) bez srsti, která klade vodě co nejmenší odpor. U žádného vodního živočicha, jako je například vydra, bobr (ten má plovací blány jen na zadních nohách), tuleni, lachtani, mroži, ptakopysk, vodní ptáci... atd., nejsou plovací blány porostlé srstí. A u všech vodních živočichů se k plovacím blanám přidala ještě jiná „vylepšení“, přizpůsobení se vodnímu živlu – podstatné zkrácení končetin (dokonce jejich přeměna na ploutve), rozšíření a zploštění ocasu (u bobra je rovněž ocas holý – klade vodě menší odpor), zatažitelné nozdry i ušní otvory, prodloužení těla, u ptáků došlo k posunutí končetin víc dozadu.....atd. Zajímavost nakonec: Kniha „Stopařství“ autorů: Karl Brandt,Hans Behnke,Andreas David, nabízí názorné popisy, rozlišení různých stop, kresby, fota a mnoho dalších zajímavostí pro milovníky přírody.
Info jsem čerpala: učebnice, kniha „Stopařství“, wikipedie, nejrůznější články o psech a fauně a vlastní mozek
7
Alena Lasotová
