Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Návrhová část

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí“

Návrhová část

připravila společnost

Březen 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí“ byla podpořena z prostředků Evropské unie.

Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................3 Priorita 1 Ekonomická spolupráce ......................................................................................................4 Opatření 1.1 Kompatibilní prostředí pro rozvoj znalostní ekonomiky ...............................................5 Opatření 1.2 Spolupráce MSP navzájem a se školami, posílení obchodních, výrobních a inovačních vazeb ..............................................................................................................................................6 Priorita 2 Rozvoj přeshraničního cestovního ruchu – zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice ...............................................................................................................................................8 Opatření 2.1 Podpora budování a rozvoje přeshraničního destinačního managementu ...................9 Opatření 2.2 Rozvoj a modernizace infrastruktury potřebné pro zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice a vznik produktových balíčků ..................................................................... 10 Priorita 3 Vzdělávání a zlepšování přeshraniční spolupráce .............................................................. 12 Opatření 3.1 Jazykové vzdělávání .................................................................................................. 13 Opatření 3.2 Spolupráce škol a školských zařízení počátečního vzdělávání .................................... 14 Priorita 4 Rozvoj dopravní infrastruktury a její větší přeshraniční využívání ...................................... 16 Opatření 4.1 Zvýšení dostupnosti periferních oblastí v česko-saském pohraničí............................. 17 Opatření 4.2 Zvýšená lokální propustnost hranic v Ašském výběžku a doplnění chybějící fyzické infrastruktury ................................................................................................................................ 17 Opatření 4.3 Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary v saském příhraničí ........................................ 18 Opatření 4.4 Využití obnovitelných zdrojů energie ........................................................................ 19 Priorita 5 Kvalitní veřejné služby jako nástroj rozvoje přeshraničního regionu .................................. 21 Opatření 5.1 Koordinace v oblasti řízení bezpečnosti..................................................................... 21 Opatření 5.2 Územně propojená a vstřícná veřejná správa ............................................................ 22

Berman Group – 2013

2


Úvod Návrhová část studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko – saském pohraničí " navazuje na socio-ekonomickou analýzu přeshraničního prostoru, zabírajícího území saských okresů Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis, durynského okresu Greiz a Karlovarského kraje. Návrhová část popisuje možné nebo žádoucí intervence, které by se měly ve vybraném území realizovat se dvěma hlavními cíli: • •

Zvýšit intenzitu spolupráce mezi různými subjekty na obou stranách hranice a snížit bariéru, kterou hranice tvoří. Posílit ekonomické a sociální vazby mezi subjekty na obou stranách hranice, využít doplňkových výhod či podobností česko-saských území a usilovat o propojení celého území tak, aby se snížily nevýhody vyplývající z periferní polohy a aby se jednotlivá území podporovala v hospodářském rozvoji a aby se zlepšily podmínky pro další rozvoj území jako celku.

První cíl je, zjednodušeně řečeno, obecným cílem Evropské přeshraniční spolupráce. Druhý cíl je specifický pro území, které bylo předmětem studie a navrhovaných intervencí a směřuje k tomu, aby se nevýhodná příhraniční a periferní poloha z nevýhody změnila ve výhodu, nebo aby alespoň různé rysy území mohly být využívány tak, aby se snížilo znevýhodnění celého území, plynoucí ze současných sociálních a ekonomických trendů. Návrhová část je strukturována do priorit a opatření, spíše kvůli formálnímu hledisku a kvůli tomu, že taková struktura je obvyklá a srozumitelná. Smyslem tohoto členění je zdůraznit tu skutečnost, že navrhované priority by se měly stát součástí priorit budoucích operačních programů Evropské územní spolupráce a opatření by měla být zahrnuta do těchto programů rovněž. Abychom poukázali na možný konkrétní obsah intervencí a proto, že v průběhu studie vzniklo mnoho dobrých námětů na další intervence, rozvojové programy či projekty, které by neměly být zapomenuty, uvádíme pro každou prioritu i příklady intervencí či aktivit, které by bylo žádoucí v programovacím období 2014+ realizovat. K tomu je však samozřejmě nezbytné je dále rozpracovat, v této studii jsou uvedeny jen jako projektové či programové ideje, zacílené na řešení konkrétních problémů či na využití konkrétních možností spolupráce, která by měla být prospěšná všem zúčastněným stranám.


3


Priorita 1 Ekonomická spolupráce Cíl Priority: Růst konkurenceschopnosti a inovační výkonnosti firem a jejich zapojení do globálních produkčních sítí. Popis priority Ekonomika saských a českých okresů příhraničního zájmového území je různě vyspělá a má odlišné tempo růstu. To je do značné míry ovlivněno různým průběhem změn po r. 1989 v Sasku a v České republice. Transformace saské ekonomiky byla silně podpořena národními prostředky a zkušenostmi ze starých spolkových zemí, k přizpůsobení hospodářských poměrů a institucí došlo mnohem rychleji než v ČR, a zejména odlišným způsobem. Mnohé hospodářské charakteristiky v saských okresech a v Karlovarském kraji jsou však stále podobné a ani na jedné straně hranice již není perspektivní zakládání konkurenceschopnosti na nízkých nákladech. Priorita Ekonomická spolupráce by se proto měla soustředit na využití příležitostí ke spolupráci při inovacích v podnicích, při využívání výsledků výzkumu a vývoje, a to jak v podnicích, tak ve spolupráci s výzkumnými zařízeními (např. universitami na saské straně). Demografický vývoj v zájmovém území povede ve střednědobém horizontu 5 až 10 let ke zrychlenému poklesu počtu pracovních sil v saských příhraničních okresech, naopak v Karlovarském kraji bude pokles pouze minimální. Tento trend spolu se strukturální podobností zpracovatelského průmyslu otevírá potenciál pro vzájemné přeshraniční propojení trhu práce a systému odborného vzdělávání. Pro vytvoření funkčního integrovaného trhu práce je nutné odstranit přetrvávající bariéry v oblasti organizačního zajištění, dopravy a informovanosti obyvatel. Česko-saské příhraničí má i po transformaci hospodářství řadu společných rysů a specializací, například ve zpracovatelském průmyslu. Na české i saské straně jsou firmy textilní, kovodělné a elektrotechnické a firmy zabývající se výrobou hudebních nástrojů. Přeshraniční spolupráce a vzájemné kontakty firem, škol a regionálních institucí podporujících podnikání je na nízké úrovni. Podporovány by měly být přeshraniční platformy spolupráce zahrnující klíčové a oborově blízké aktéry z podnikatelské a vzdělávací sféry, jejichž vzájemná kooperace v oblasti sdílení technologií a infrastruktury, odborného a celoživotního vzdělávání, výroby, obchodu a vstupu na nové trhy jim může přinést zvýšení konkurenceschopnosti.


4


Opatření 1.1 Kompatibilní prostředí pro rozvoj znalostní ekonomiky Cíl opatření: Vytvořit jednotné společné prostředí pro činnosti výzkumu, vývoje a inovací, které bude sloužit k podpoře znalostně založené ekonomiky v česko-saském pohraničí. Popis opatření V hospodářství Karlovarského kraje a saských příhraničních okresů kvůli historickým okolnostem a transformaci ekonomiky zatím chybí více ekonomických aktivit založených na tvorbě a využívání znalostí a inovací. Proto by měl být podporován vznik a rozvoj specializovaných odborných pracovišť v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které zatím v česko-saském pohraničí chybí, budování sítí spolupráce a společné přeshraniční využívání této infrastruktury. To umožní efektivní přenos zkušeností, sdílení budované a připravované tvrdé i měkké infrastruktury či přenos fungujících modelů a příkladů dobré praxe v oblasti podpory rozvoje znalostní ekonomiky mezi jednotlivými částmi zájmového území. Takto nastavené institucionální prostředí vytvoří prostor pro vznik formálních i neformálních vazeb mezi zapojenými subjekty a přispěje k jejich všeobecně vyšší informovanosti o potenciálních partnerech. Budování sítě vztahů ať již formálních či neformálních je klíčové z hlediska efektivity výzkumných a inovačních činností. Jelikož jednotlivé části příhraničního území disponují podobnou hospodářskou strukturou, existuje velká pravděpodobnost, že budou existovat také podobné či doplňkové výzkumné a inovační aktivity jak ve firmách, tak ve veřejných institucích. Nabízí se například vznik klastrové iniciativy v příbuzných a blízkých odvětvích (např. kovovýroba, nebo výroba hudebních nástrojů), které čelí obdobným výzvám a problémům nebo sítě specializovaných oborových pracovišť, které umožní vyšší intenzitu spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem skrze technologický transfer a následnou tvorbu inovací. Při budování sítě specializovaných oborových pracovišť je vhodné využít zkušeností z okolních regionů, kde je již taková platforma spolupráce rozvinuta (např. Hochfranken Kompetenzregion a centra kompetence v Bavorsku nebo VaV infrastruktura při Technické univerzitě v Chemnitz). Klíčovou roli v koordinaci a tvorbě potřebného institucionálního zázemí by měla zastávat odborná pracoviště specializovaná na aktivity transferu znalostí a technologií a podpory znalostně založené ekonomiky. Příkladem takové instituce může být budovaný Vědeckotechnický park v Karlových Varech, přičemž klíčová není existence těchto institucí, ale rozsah, kvalita a zaměření služeb, které poskytují. Garant opatření: KARP, Vědecko-technický park Karlovy Vary Financování: ERDF, Investiční priorita 1 Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací


5


Opatření 1.2 Spolupráce MSP navzájem a se školami, posílení obchodních, výrobních a inovačních vazeb Cíl opatření: Nastartovat vzájemnou přeshraniční spolupráci firem a škol v příbuzných oborech a dalších regionálních institucí, posílit dodavatelsko-odběratelské vazby firem v regionální ekonomice. Popis opatření Opatření bude podporovat přeshraniční platformy spolupráce v česko-saském pohraničí, které budou založeny na principech klastrových iniciativ mezi firmami a podnikateli v příbuzných oborech, středními a vysokými školami a dalšími specializovanými regionálními institucemi (instituce na podporu podnikání, vědecko-technické parky apod.). Ačkoliv si tyto firmy na trhu navzájem konkurují, může pro ně být výhodné kooperovat mezi sebou navzájem i se školami při řešení některých společných problémů – např. sdílet specializované technologie a infrastrukturu, zajišťovat odborné a celoživotní vzdělávání zaměstnanců, spolupracovat při vstupu na nové trhy, vyměňovat si vzájemně zkušenosti nebo organizovat společné výrobní kooperace. U firem v tradičních oborech společných na obou stranách hranice, jako je kovovýroba, elektrotechnický průmysl, výroba hudebních nástrojů, je také možné podporovat inovace v oblasti zaměření výroby – využití dosavadních zkušeností, knowhow a tradice v příbuzných oborech a tím zvýšit svou konkurenceschopnost na nadregionálních i globálních trzích. Měla by být posílena také přeshraniční spolupráce firem a škol ve vybraných společných oborech s důrazem na dlouhodobé praxe studentů ve firmách a zaměstnanců ve školách tak, aby se zlepšovaly jejich odborné kompetence a zkušenosti a také jejich jazykové dovednosti, které jsou pro uplatnění na přeshraničním integrovaném trhu práce klíčové. Školy a jejich kapacity mohou být využívány firmami k rutinním vývojovým aktivitám (měření, testování) a naopak firemní prostředí může sloužit pro praktické vzdělávání studentů. Je vhodné vytvářet, spravovat a aktivně pracovat s nabídkou specializovaných dodavatelů a propojovat vzájemné požadavky firem v dodavatelsko-odběratelských vztazích na české a saské straně. Garant opatření: KARP, Krajská (v Německu okresní) úroveň územní samosprávy Financování: ERDF/ESF, Investiční priorita 3 Zvyšování konkurenceschopnosti MSP, Investiční priorita 1 Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací


6


Příklady intervencí a aktivit: I. Spolupráce firem, škol a dalších regionálních institucí na bázi klastrové iniciativy Vznik platforem spolupráce na bázi klastrových iniciativ v tradičních (ale i nových) oborech, které jsou zastoupeny v ekonomice Karlovarského kraje i příhraničních saských okresů. Odvětví kovovýroby je společné celé oblasti, v saských okresech je dokonce nejvýznamnějším průmyslovým oborem. Specifickým společným oborem je výroba hudebních nástrojů, která je koncentrována pouze do několika firem v česko-saském pohraničí a má proto pouze malý ekonomický význam. Tito výrobci však, i přes problémy s kterými se potýkají, disponují globálně známou značkou a jsou úspěšní i na světových trzích. Vzájemná kooperace při výrobě, působení na stávajících zahraničních trzích a vstupu na nové trhy by jim umožnila zvýšit jejich konkurenceschopnost. Podpora by neměla být omezena pouze na tyto tradiční obory, ale může se týkat i nově se rozvíjejících oborů v území jako jsou subdodávky pro automobilový průmysl, strojírenství a další. Do spolupráce by měly být zahrnuty firmy, střední školy, regionální instituce na podporu podnikání a v oblasti VaV ale i samostatně podnikající živnostníci. Smyslem je navazování kontaktů a posilování vzájemné spolupráce s cílem přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe, pořízení/sdílení/využívání specializovaných technologií a infrastruktur, organizace výrobních kooperací a obchodních spoluprací, společný vstup na nové trhy, společná koordinace odborného vzdělávání nebo školení odborníků v nekonkurenčních oborech. Celou iniciativu musí zajišťovat organizační jednotka přidružená k již existující nebo vznikající instituci (např. vědecko-technický park, významná firma nebo střední škola v regionu). II. Přeshraniční rozšíření nástroje inovační vouchery Inovační vouchery jsou nástrojem podpory spolupráce mezi podniky a výzkumnými/vývojovými organizacemi. Jejich prostřednictvím se firmám částečně hradí náklady na vývoj, který si objednají od třetí strany, kterou je nejčastěji, ale ne výlučně, pracoviště veřejné vysoké školy nebo výzkumného ústavu. Protože Karlovarský kraj nemá dostatek VaV organizací, jsou inovační vouchery koncipovány tak, že firmy z Karlovarského kraje hledají partnery pro spolupráci mimo kraj, v zásadě kdekoliv v České republice. Pro česko-saskou přeshraniční spolupráci je možné inovační vouchery upravit tak, že by podporovaly spolupráci firem z jedné strany hranice s VaV organizací na druhé straně hranice. Možnost spolupráce by měla zahrnout celé území přeshraniční spolupráce, nejen území, pokryté touto studií, protože v území, jehož se studie týká, není dostatek výzkumných a vývojových organizací. Než se začnou inovační vouchery vážně připravovat, je třeba zvážit, zdali v česko-saském území, v němž se přeshraniční projekty cíle ETC realizují, je dostatek potenciálních VaV organizací, které by mohly sloužit jako partneři pro podniky.


7


Priorita 2 Rozvoj přeshraničního cestovního ruchu – zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice Cíl priority: Cílem je zvýšit úroveň a efektivitu příjmů a přínosů z cestovního ruchu výraznějším propojením infrastruktury a atraktivit na obou stranách hranice do společných nabídek v těch částech území, kde takovéto propojení má logické opodstatnění. Popis priority Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v podobě množství atraktivit/zajímavostí v českosaském pohraničí je ve srovnání s okolními regiony vysoký. Tento fakt je navíc umocněn skutečností, že je v celém regionu několik míst, kde se podobné atraktivity nacházejí na obou stranách hranice, což potenciál pro jejich využití ještě zvyšuje. Přesto je převážná část návštěvnosti zejména na české straně vázána na oblast lázeňství. Zejména v okrajových/příhraničních a venkovských částech území tak není dostatečně využíván potenciál, který by cestovní ruch mohl představovat pro rozvoj těchto území. Hlavní příčinou aktuálního stavu je zejména historický vývoj území a nízká míra investic na české i saské straně do infrastruktury pro cestovní ruch před r. 1989. Po změněně politické situace v roce 1989 pak tato území prošla rozsáhlou hospodářskou krizí, která výrazně ovlivnila efektivitu jakýchkoliv investic do oblasti cestovního ruchu. Ty se tak na české straně koncentrovaly pouze do vybraných lokalit, kde byla garantována dostatečná ziskovost a návratnost investice, jako jsou například právě lázeňská centra nebo v posledních letech centra zimních sportů na Klínovci a saském Fichtelbergu a v Bublavě/Klingenthalu. I v těchto případech se rozvoj až na výjimky soustředil vždy do daného místa ve snaze „dohnat“ chybějící infrastrukturu s minimální snahou propojit nabídky na obou stranách hranice, nebo budování nadstavbové infrastruktury, která by kromě základní infrastruktury (ubytování a stravování) rozšířila nabídku zajímavostí v území a přitáhla nové návštěvníky i mimo hlavní sezonu (např. cyklo a pěší stezky, stezky pro nordic walking, návštěvnická centra apod.). Zcela nedostačující je v území propojenost na úrovni společných produktových balíčků a nabídek (destinačních managementů), která v území zatím téměř neexistuje. Vogtlandkreis a Greiz budují na základě svých turistických organizací společný destinační management, tato iniciativa by měla začít fungovat v brzké budoucnosti. V území přitom lze fungující turistické regiony nalézt, jsou však převážně na saském území, na české straně nemají adekvátní partnery. Celková propojenost nabídky v území je malá, a to přesto, že by vzájemná propojenost obou území mohla přispět k výraznému zvýšení konkurenceschopnosti nabídek na obou stranách hranice.


8


Opatření 2.1 Podpora budování a rozvoje přeshraničního destinačního managementu Cíl opatření: Rozšířit nabídku pro návštěvníky na obou stranách hranice formou vytváření ucelených produktů a zvýšit propojení nabídky na obou stranách hranice v těch částech území, kde může společná nabídka atraktivit zvýšit konkurenceschopnost cestovního ruchu. Popis opatření V česko-saském příhraničí je velmi málo společných aktivit destinačního managementu, které by zajišťovaly jak společnou koordinaci rozvoje infrastruktury v území, tak jeho následnou propagaci, včetně tvorby a propagace ucelených produktových balíčků využívající atraktivity a služby na obou stranách hranice. Tyto aktivity se omezují prakticky pouze na spolupráci jednotlivých lokalit pro zimní sporty Klínovec–Fichtelberg a Bublava–Klingenthal, nikoliv na systematickou spolupráci jednotlivých turistických regionů. To i přesto, že zejména v nejbližší příhraniční části Krušných hor je na obou stranách hranice nabídka velmi podobná, případně se vzájemně doplňující. Společná nabídka by tak mohla přispět k výraznému rozšíření nabízených produktů, rozšíření cílové skupiny potenciálních klientů a tím i k zlepšení konkurenceschopnosti daného území. V saské části Krušných hor i jejich podhůří přitom fungují organizace koordinující rozvoj a propagaci CR, nemají však adekvátní protějšky na straně české, kde jsou proto partnery často izolované samostatné obce či podobné subjekty bez širšího územního pokrytí. Obsahem opatření je tedy (i) podpora vzniku společných organizací destinačního managementu, které budou spolupracovat na vyhodnocení situace v území, identifikaci vhodných cílových skupin, vyhodnocení stávající infrastruktury v území a identifikace chybějící infrastruktury a následné přípravě a realizaci jak rozvojových projektů, tak společných marketingových aktivit zaměřených na společnou propagaci; (ii) vytváření společného marketingu a společné produktové nabídky, které budou realizovány pomocí komplexních vzájemně na sebe navazujících aktivit. Podporován by přitom měl být jak vznik destinačního managementu, tak realizace pilotních opatření v oblasti koordinace rozvoje CR a marketingu. To vše se zaměřením na vybraná území, u kterých tato spolupráce může díky lepší provázanosti nabídky přispět k zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Nemělo by se tedy jednat o plošné intervence, ale o koncentrované intervence do vybraných turistických regionů. Garant opatření: Krajské úřady partnerských regionů, organizace destinačního managementu Financování: ERDF/ESF/ETC, investiční priority


9


Opatření 2.2 Rozvoj a modernizace infrastruktury potřebné pro zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice a vznik produktových balíčků Cíl opatření: Rozvoj a modernizace infrastruktury, nezbytné pro lepší provázání turistických atraktivit na obou stranách hranice, případně potřebné pro vznik společných konkurenceschopných nabídkových balíčků/ produktů. Popis opatření Přestože region disponuje dostatečným potenciálem a množstvím atraktivit, zejména v příhraničních územích často chybí infrastruktura, která by usnadnila propojování těchto atraktivit do společných celků/ produktů, případně atraktivity nejsou zpřístupněny pro návštěvníky na obou stranách hranice (např. hornické památky v Krušných horách v Karlovarském kraji). Jedná se například o cyklo, pěší a nordic walking stezky, trasy pro běžecké lyžování a s nimi související infrastrukturu jako jsou parkoviště, návštěvnická centra, turistické značení apod. S ohledem na historický vývoj v území vede navíc v některých územích nedostatečná rozvinutost cestovního ruchu k výrazně snížené efektivitě investic do cestovního ruchu, což v konečném důsledku snižuje jejich rentabilitu a ochotu podnikatelů investovat do jakékoliv nadstavbové či doplňkové infrastruktury. Rozvinutost infrastruktury a služeb pro cestovní ruch nedosahuje v některých částech česko-saského pohraničí kritické meze potřebné pro efektivitu vynaložených investic na modernizaci a další rozvoj. Aby došlo k nastartování následného rozvoje cestovního ruchu, je potřeba v takovýchto lokalitách podpořit vybudování či rozvoj předem jasně identifikovaných atraktivit/ infrastruktury, která do území přitáhne další návštěvníky, tím přispěje k vyšší vytíženosti stávajících stravovacích a ubytovacích zařízení a zvýší tak jejich ochotu investovat do modernizace a dalšího rozvoje provozovaných zařízení. Příkladem takových investic může být interaktivní návštěvnické centrum, sportovní areál přístupný pro všechny návštěvníky, letní koupaliště s atrakcemi, otevření lázeňských zařízení a jejich využití pro relaxaci nelázeňských návštěvníků, trasy pro běžecké lyžování, areály zimních sportů apod. Ve všech případech je potřeba důsledně analyzovat přínos podporované infrastruktury a její ekonomickou rentabilitu tak, aby docházelo k podpoře pouze takových investic, které mohou návštěvnost daného území zásadním způsobem pozitivně ovlivnit. Garant opatření: Krajské úřady partnerských regionů, organizace destinačního managementu Financování: ERDF/ESF/ETC, Investiční priority


10


Příklady intervencí a aktivit: I. Hudební region Ucelený produkt, který by využil historické tradice výroby hudebních nástrojů v oblasti měst Kraslice, Markneukirchen, Luby k vytvoření balíčku/ produktu, jehož součástí by bylo např. interaktivní muzeum/ návštěvnické centrum hudebních nástrojů Kraslice, Luby, Klingenthal vždy zaměřené na konkrétní druh hudebních nástrojů a souvisejících technologií, vše propojené naučnou stezkou a sítí pěších a cyklotras propojujících vybudovaná centra. II. Propojení sasko-českých přírodních lokalit Přírodní parky a rašeliniště – další ze zajímavostí v území, kterou je možné využít pro vznik specifických produktových balíčků, využívajících zachovalou přírodu v oblasti Přebuzi, Božího Daru a sousedního Saska k vytvoření konkrétní nabídky nabízející síť naučných, pěších a cyklostezek, doplněných o interaktivní návštěvnická centra v podobě uceleného produktu nabízejícího aktivní dovolenou v unikátní přírodě. III. Hornické památky v Sasku a Karlovarském kraji – region technických památek Na saské straně jsou postupně zpřístupňovány či připravovány ke zpřístupnění technické hornické památky a atraktivity vázané na důlní historii Krušnohoří. V Karlovarském kraji je podobných památek či potenciálních atraktivit rovněž dost, ale nejenže nejsou využívány, ale v současnosti nejsou ani připraveny k využití. Hornické památky Krušnohoří jsou příkladem možného turistického produktu, který je v pohraniční jedinečný, má silný marketingový potenciál (Joachimsthaler jako název platidla, z něhož později vznikl název dolar) a má předpoklady pro to stát se produktem pro vícedenní pobyty.


11


Priorita 3 Vzdělávání a zlepšování přeshraniční spolupráce Cíl priority: Zkvalitnit počáteční a další vzdělávání s cílem zajistit do budoucna dostatek relevantně kvalifikovaných lidských zdrojů pro rozvoj podnikání v příhraničních oblastech. Popis priority Priorita Vzdělávání se zaměřuje na podporu zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel v česko-saském příhraničí s cílem zajistit dostatečné množství jazykově i odborně kvalifikovaných lidí pro potřeby firem. Klíčové je zejména zvýšit kvalitu jazykové přípravy žáků a studentů na základních a středních školách s důrazem na praktické schopnosti používání jazyka. Jazykové znalosti mají pro vzájemné porozumění i pro společenský a hospodářský rozvoj sledovaného zájmového území velký význam. Aktivní znalost cizího jazyka rozšiřuje nabídku pracovních příležitostí, malým a středním podnikatelům otevírá možnosti rozšířit své podnikání i do zahraničí a také usnadňuje vzájemnou komunikaci v příhraničních oblastech. Progresivní metody jsou ve výuce využívány velmi málo, pozornost je zaměřena zejména na gramatiku a překlad. Díky tomu žákům často chybí komunikativní dovednosti. Analýza také upozorňuje na poměrně vysoký podíl pedagogů bez kvalifikace vyučujících německý jazyk v Karlovarském kraji. Ve sledovaných saských okresech je situace odlišná, protože výuka českého jazyka v takové podobě, jako výuka německého jazyka na základních a středních školách v Karlovarském kraji, neprobíhá. Český jazyk je vyučován pouze jako zájmový předmět, případně dochází ke krátkodobým kurzům prostřednictvím výměnných programů a pobytů. Pro nastartování a rozvoj přeshraniční komunikace může sehrát klíčovou roli znalost anglického jazyka, který nabízí pro obě strany rovnocennou komunikaci. Na školách v zájmovém území se studenti učí anglický jazyk, který je u mladé generace moderní a oblíbený. Dostupná data však ukázala, že komunikativní dovednosti angličtiny jsou nedostatečné a to jak na české, tak na německé straně. Ve sledovaných saských okresech bude v následujících 15 letech stále pokračovat pokles počtu dětí, výraznější bude u skupiny dětí ve věku 5–9 let. V Karlovarském kraji bude populační vlna ovlivňovat zastoupení jednotlivých věkových kategorií, což bude mít dopad na aktuální potřebu a naplněnost jednotlivých stupňů škol. V souvislost s tímto demografickým vývojem je nutno hledat řešení jak zabránit stále klesajícímu využití kapacit jednotlivých základních a středních škol. Priorita Vzdělávání by měla přispět také ke zvýšení kvality vzdělávání na všech stupních počátečního vzdělávání. V oblasti středního školství existuje jak na českém, tak na německém zájmovém území široká nabídka oborů středních a vyšších škol včetně moderního materiálního vybavení některých škol (např. SPŠ Ostrov, ISŠTE Sokolov), které je využíváno nejen ve výuce, ale také pro účely dalšího vzdělávání. Zároveň však vzdělávací sféra není zcela propojena s potřebami trhu práce, což dokládají poměrně vysoké počty nezaměstnaných absolventů a odliv vysoce kvalifikovaných mladých lidí do ekonomicky silnějších okresů a krajů. Tento negativní trend představuje pro ekonomický rozvoj sledovaného území velkou konkurenční nevýhodu. Proti tomuto trendu se dá působit prostřednictvím silnější


12


vazby mezi hospodářskou sférou a vzdělávacím systémem, a to počínaje již v oblasti spolupráce škol a školských zařízení.

Opatření 3.1 Jazykové vzdělávání Cíl opatření: Zkvalitnit jazykové vzdělávání v česko-saské příhraniční oblasti, zvýšit jazykové znalosti a dovednosti obyvatel a usnadnit tím vzájemnou spolupráci v ekonomické oblasti, na trhu práce i ve společnosti. Popis opatření Opatření je zaměřeno na tři základní oblasti – zvýšení jazykové vybavenosti pedagogických pracovníků, zkvalitnění jazykového vzdělávání na všech úrovních počátečního vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ) a rozvoj mimoškolních aktivit a zájmové činnosti žáků ve vztahu k jazykům. Vytvořit plány a realizovat vzdělávání pedagogů základních a středních škol, kde hlavní pozornost bude zaměřena na jejich profesní rozvoj v oblasti výuky cizích jazyků, na rozvoj kompetencí a dovedností pro progresivní výuku německého/českého/anglického jazyka včetně rozšíření dovedností pro výuku v cizím jazyce: (i) dovzdělání nekvalifikovaných pedagogů, (ii) vzájemná výměna pedagogů, (iii) dlouhodobější zahraniční praxe, rodilí mluvčí s pedagogickou kvalifikací ve výuce, (iv) vytvoření podmínek pro dlouhodobé hostování plně kvalifikovaných pedagogů německého, českého a anglického jazyka, apod. V oblasti spolupráce škol bude pozornost zaměřena na zvýšení/posílení kvality a rozsahu výuky německého/českého/anglického jazyka, tak aby se postupně zvyšovaly komunikativní dovednosti žáků - spolupráce v oblasti přípravy vzdělávacích plánů výuky jazyků, zavádění moderních metod a technologií do výuky jazyků, organizování jazykových výměnných pobytů/stáží. V oblasti volnočasových aktivit rozvíjet mimoškolní aktivity, které budou stimulovat žáky a studenty k jazykovému vzdělávání, k vzájemné spolupráci - jazykové olympiády, sportovní hry, společná nabídka vzdělávacích a kulturních akcí apod. Garant opatření: Karlovarský kraj – střední školy, Landratsamt jednotlivých Landkreis Financování: ESF, Investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce.


13


Opatření 3.2 Spolupráce škol a školských zařízení počátečního vzdělávání Cíl opatření: Zvýšit kvalitu regionálního školství včetně uplatňování progresivních metod výuky a propojení na trh práce. Popis opatření Na úrovni mateřských a základních škol bude podporována přeshraniční spolupráce při inovacích vzdělávacích programů například ve vztahu k rozvoji technického a přírodovědného myšlení, opakované exkurse, projekty na společné odborné téma, technické, přírodovědné a jiné soutěže, společná účast v mezinárodních programech atd. Ve vztahu k budoucímu populačnímu vývoji na české a saské straně provést analýzu možností zřízení dvojjazyčných vzdělávacích institucí předškolního či základního vzdělávání v příhraničních oblastech a následně podpořit jejich vznik a rozvoj. V oblasti spolupráce středních škol se v první fázi intervence opatření zaměří na vytipování oborů s přeshraničním významem včetně identifikace jejich vzájemných kompatibilit. Příkladem mohou být výroba hudebních nástrojů nebo kovovýroba. Na identifikaci oborů s přeshraničním dosahem bude navazovat výměna kompetencí a zkušeností, a to jak mezi jednotlivými středními školami, tak s hospodářskými subjekty například společné plánování výuky, inovace vzdělávacích plánů prostřednictvím zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj klíčových dovedností, kompetencí potřebných pro daný obor, např. znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály, výměna technologií apod. Cílem by mělo být inovovat obsah a metody výuky tak, aby se zdokonalil profil středoškolských absolventů z hlediska jejich uplatnění na trhu práce především v zájmovém území. Garant opatření: Karlovarský kraj – střední školy, Karlovarská agentura rozvoje podnikání – KARP. hospodářská komora, Landratsamt jednotlivých Landkreis - německé střední školy Financování: ESF, investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce.


14


Příklady intervencí a aktivit: I. Společný rodilý mluvčí pro české a německé školy v příhraničních oblastech Na základních a středních školách v česko-saském příhraničí se zapojí do výuky angličtiny rodilí mluvčí s potřebnou pedagogickou kvalifikací. Rodilý mluvčí bude v příhraničí vyučovat angličtinu jak v českých tak v saských školách. Školy společným projektem vytvoří podmínky pro jeho dlouhodobé působení. II. Oborová spolupráce středních škol, např. výroba hudebních nástrojů Střední školy na české i saské straně nabízí studium podobných oborů, jako příklad může sloužit zaměření na výrobu či uměleckořemeslnou stavbu hudebních nástrojů. Středním školám zaměřeným na tento obor se nabízí možnost spolupracovat při plánování výuky například prostřednictvím, úpravy obsahu a metod výuky tak, aby profil jejich absolventa odpovídal požadavkům praxe, společného zajištění praxí, vzájemného využívání moderních technologií, kooperace při realizaci společných projektů atd. Školy mohou také společně posílit vzájemnou vazbu s podniky zaměřenými na výrobu hudebních nástrojů v zájmovém území a zapojit je do spolupráce na obsahu výuky, organizaci a zajištění praxe, případně využít účast odborníků z firem přímo na výuce. Cílem by mělo být udržet tento tradiční vzdělávací obor a modernizovat jeho obsah ve vztahu k potřebám trhu práce, zvýšit kvalitu jejich absolventů. Podobný model, jako je shora popsán na příkladu oboru výroby hudebních nástrojů by měl být rozvíjen i na ostatních druzích technických škol, které poskytují obdobné vzdělání na obou stranách hranice a současně vzdělávají pracovní sílu pro obory, které jsou na obou stranách hranice přítomny nebo dokonce představují v jejich ekonomikách obory významné.


15


Priorita 4 Rozvoj dopravní infrastruktury a její větší přeshraniční využívání Cíl priority: Zajištění vyšší propustnosti hranic na lokální úrovni s důrazem na zkvalitnění dopravní dostupnosti v periferních oblastech. Spolupráce při zajištění větší využitelnosti letiště Karlovy Vary. Popis priority Infrastruktura je jedním ze základních faktorů ovlivňující objem, intenzitu a rychlost migrace. Obecně platí, že dopravní infrastruktura, resp. její dostatečná kvalita, usnadňuje rozvoj dalších hospodářských odvětví. Rozsah dopravní infrastruktury ve společném území zahrnujícím Karlovarský kraj a saské okresy Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis je až na některé lokální problémy dostačující. V současné době chybí pouze pro kvalitnější mezinárodní dopravu dostavba některých částí mezinárodní sítě TEN-T a to především úsek silnice R6 spojující Cheb, Karlovy Vary a Prahu, který se ale netýká přeshraniční dopravy na česko-saském pomezí. Dobudování této sítě je spíše výzvou pro národní vlády, samosprávy zájmového území mají pouze omezené možnosti intervencí. Pro rozvoj česko-saské přeshraniční spolupráce je klíčové zejména zajištění zvýšení propustnosti hranic na lokální úrovni a zajištění dostatečné nabídky veřejné hromadné dopravy v periferních oblastech, nejlépe zařazené do integrované dopravní síť EgroNet. Intervence v těchto dvou oblastech mohou při synergii s navrhovanými aktivitami v oblasti destinačního managementu mít významné pozitivní dopady do atraktivity a využitelnosti Krušných hor pro cestovní ruch, dále pak pro přeshraniční mobilitu pracovní síly a dostupnost základních služeb v nejbližším česko-saském příhraničí. Komplikovaná propustnost hranic zejména v oblasti Ašského výběžku může být výraznou bariérou mobility a snižovat tak potenciální využití integrovaného destinačního managementu v Ašském výběžku, „srdci zájmového území“.


16


Opatření 4.1 Zvýšení dostupnosti periferních oblastí v česko -saském pohraničí Cíl opatření: Snížení míry periferiality a zvýšení dostupnosti základních služeb ve vybraných oblastech, zvýšení pracovní mobility obyvatel a potenciálu rozvoje cestovního ruchu. Popis opatření Zvýšená míra odlehlosti některých oblastí a řídké osídlení české strany Krušných hor může být výraznou překážkou rozvoje zájmového území. Špatná dostupnost do správních sídel a omezená dostupnost základních služeb má negativní dopad na atraktivitu lokality jak z hlediska cestovního ruchu, tak i trvalého pobytu. Intervence ve směru rozšíření integrované sítě EgroNet, a to jak doplněním o periferní lokality, tak zvýšením intenzity spojů, přispěje ke snížení periferiality těchto území a odstranění bariér. Integrovaný postup všech dotčených samospráv umožní efektivní využití veřejné hromadné dopravy a přispěje k jejímu koordinovanému rozvoji. Pilotními projekty zjistit objem poptávky a směry spojení. Na základě výstupů pilotních projektů zavést nové linky či častější spoje a přizpůsobit dopravní prostředky zjištěnému objemu přepravy. Zapojení nových spojů do integrované sítě EgroNetu podpoří mobilitu obyvatel a zatraktivní veřejnou hromadnou dopravu a zefektivní její fungování. To může mít při provázání na ostatní plánované aktivity a intervence na trhu práce a v oblasti cestovního ruchu výrazný pozitivní dopad na zvýšení zaměstnanosti místních obyvatel a využití lokalit pro cestovní ruch. Garant opatření: Krajský úřad – Odbor dopravy, Landratsamt příhraničních saských okresů Financování: ERDF, Investiční priorita 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; ESF Investiční priorita 8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil. Opatření 4.2 Zvýšená lokální propustnost hranic v Ašském výběžku a doplnění chybějící fyzické infrastruktury Cíl opatření: Zvýšit propustnost hranic na lokální úrovni a tím rozšířit možnosti pro volnočasovou a pracovní mobilitu obyvatel. Popis opatření Lokální propustnost hranic má význam zejména pro místní obyvatelstvo, avšak může mít také nezanedbatelný vliv na organizaci cestovního ruchu v obtížně dostupných oblastech. Zvýšení propustnosti hranic spolu s dostavbou chybějících místních komunikací usnadní mobilitu a umožní tak vznik nových příležitostí pro rozvoj území. Pro zvýšení propustnosti hranic a dostavbu místních komunikací není explicitně důležitá jejich kvalita, resp. třída komunikace, ale skutečnost, že fakticky existují a je tak možné skrze ně uskutečňovat přepravu. Již samotná existence přímého spojení či hustší sítě hraničních přechodů v potřebných částech území, má pozitivní dopady na možnosti rozvoje. Berman Group – 2013

17


Na základě potřeb místních samospráv zajištění vyšší propustnosti hranice pomocí vybudování hraničních přechodů lokálního významu a také nových spojení veřejnou dopravou, které využívají již existující infrastrukturu – příkladem je rozšíření komunikace spojující Plesnou, Bad Brambach a Aš tak, aby bylo možné ji využívat osobními automobily (ne nákladní dopravou). Tyto intervence budou mít kladný efekt při zavádění destinačního managementu v zájmovém území a mohou podpořit vyšší přeshraniční mobilitu obyvatel za prací i za službami. Garant opatření: Krajský úřad – Odbor dopravy, Landratsamt příhraničních saských okresů Financování: ERDF, Investiční priorita 7 podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách. Opatření 4.3 Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary v saském příhraničí Cíl opatření: Zvýšit možnosti využití letiště Karlovy Vary obyvateli přilehlých saských okresů. Zmapovat potenciál letiště pro příjezdový cestovní ruch v saském příhraničí, při dostatečné poptávce zajistit vzájemnou kooperaci. Popis opatření Opatření by mělo podporovat aktivity vedoucí k většímu využívání letiště Karlovy Vary obyvateli saských okresů Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis, které je hustě osídleno a pro něž je letiště v Karlových Varech nejbližším mezinárodním letištěm. Tomu musí předcházet důkladný průzkum poptávky po spuštění linek atraktivních pro výjezdový cestovní ruch (spoje do západní Evropy, přibližovací lety do tzv. uzlových letišť, charterové lety do dovolenkových destinací). Zejména by se mělo jednat o společné marketingové a propagační aktivity letiště, leteckých společností a zástupců místní samosprávy na obou stranách hranice, které by měly v rámci společné platformy aktivně informovat obyvatele příhraničního území o nabídkách současných (i plánovaných) leteckých spojení. Studií či průzkumem ověřit potenciál vybraných leteckých linek pro příjezdový cestovní ruch v hlavních destinacích německé části příhraničního území (zejména lázní ale i v jiných). V případě zjištění dostatečného potenciálu je vhodné sdílet využití kapacity leteckých linek a podporovat společné marketingové akce českých a německých subjektů v cestovním ruchu na zdrojových trzích, které budou propagovat příhraniční region jako jeden celek a povedou k většímu rozvoji cestovního ruchu v zájmovém území. Garant opatření: Letiště Karlovy Vary s.r.o. Financování: ERDF/ETC Investiční priorita


18


Opatření 4.4 Využití obnovitelných zdrojů energie Cíl opatření: Zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie na území regionu Popis opatření Region disponuje dobrým potenciálem pro využití obnovitelných zdrojů energie, a to jak větrné (zejména v oblasti Krušných hor), tak dalších druhů jako je biomasa, bioplynové stanice, kde se nabízí využití rekultivovaných ploch po těžbě k pěstování energetických plodin. Pro využití tohoto potenciálu (i dalších obnovitelných zdrojů) je nezbytná spolupráce na úrovni koncepčního plánování a využití obnovitelných zdrojů tak, aby si jednotlivé regiony nekonkurovaly. Zejména jsou nezbytné dohody, které zajistí, že budované kapacity zařízení využívajících obnovitelné zdroje, nepřekročily kapacity zdrojů produkujících suroviny potřebné pro jejich provoz. Opatření by se mělo zaměřit na podporu společných analýz a studií vyhodnocujících potenciál pro využití obnovitelných zdrojů energie v území a následně společné plánování, případně budování organizačních nástrojů umožňujících koordinované a provázané využívání OZE ve spolupráci subjektů na obou stranách hranice. Garant opatření: Krajský úřad – Odbor životního prostředí, Landratsamt příhraničních saských okresů Financování: ERDF/ETC Investiční priorita

Příklady intervencí a aktivit: I. Dobudování chybějících přeshraniční dopravní infrastruktury v Ašském výběžku Vzhledem k poloze Ašského výběžku je klíčové dobudování chybějících přeshraničních komunikací. Z pohledu místních potřeb i mezinárodní dopravy je důležité: - Zprovoznění lokálního silničního spojení Aš–Bad Brambach–Plesná pro osobní vozidla v celé délce. Tato komunikace má sice jen lokální význam, ale umožní lepší napojení periferní oblasti Plesné a Lubska na Aš jako mikroregionální centrum s koncentrací pracovních příležitostí a rozvíjející se průmyslovou zónou a dále na Bavorsko. - Další přeshraniční propojení v Ašském výběžku, Aš–Bad Elster a Hranice–Bad Elster, jsou vedeny po silnicích III. třídy, ale vzhledem k minimální vytíženosti a pouze lokálnímu významu jsou v současnosti kapacitně dostačující. - Na saské straně je zájem na zlepšení propojení v ose Schöneck–Klingenthal–Kraslic –Karlovy Vary. II. Další rozvoj sítě EgroNet EgroNet vznikl jako přeshraniční systém mobility v devadesátých letech dvacátého století jako


19


projekt Expo 2000 pro světovou expozici, která se konala v Hannoveru. Od té doby se EgroNet neustále cílevědomě rozšiřuje a zdokonaluje. Spolupráci této sítě, ve které spolupracuje více než 60 dopravců a 16 kooperačních partnerů (okresy, města mimo okres a dopravní sdružení), koordinuje Dopravní sdružení Vogtland (Verkehrsverbund Vogtland). Rozšíření EgroNet v periferních lokalitách a zahušťování spojů (na základě poptávky cestujících) je cestou k lepšímu propojení české a německé strany hranice, zvláště v hůře dostupných okrajových částech území.


20


Priorita 5 Kvalitní veřejné služby jako nástroj rozvoje přeshraničního regionu Cíl priority: Cílem priority je podpořit kvalitní a vzájemně provázané veřejné služby jako základ pro stabilizaci socioekonomické situace v území a jeho další rozvoj. Popis priority Ačkoliv je z hlediska struktury ekonomiky a sídelní struktury řešené území vnitřně odlišné, v obecnějším srovnání s okolními rozvinutými regiony vykazuje některé shodné prvky, které ovlivňují schopnost celého území vyrovnat se s aktuální negativní socio-ekonomickou situací. Jedná se zejména o nízkou ekonomickou výkonnost všech dílčích regionů a s ní související nízký počet pracovních míst v celém území a vyšší míra nezaměstnanosti. Zejména na české straně situaci navíc komplikuje roztříštěná a řídká sídelní struktura v horských oblastech, která komplikuje dostupnost regionálních center, a tím i dostupnost jak pracovních příležitostí, tak i veřejných služeb. Tato skutečnost vyúsťuje v negativní populační vývoj, díky kterému území vykazuje trvalý úbytek obyvatel, pravděpodobně ve prospěch blízkých aglomerací v jednotlivých zemích. Ve spojení vystěhovávání s nízkou porodností, vedoucí k přirozenému úbytku se počet obyvatel velké části sledovaného území zmenšuje a tento trend se bude podle projekcí prohlubovat. Populace celého sledovaného území navíc rychle stárne, a emigrace mladých věkových skupin stárnutí populace urychluje. Projekce předpokládají, že v roce 2030 bude ve sledovaných okresech Saska a Durynska přibližně 45% obyvatel starších 60 let a v této věkové skupině jich bude více než ve věku 20-59 let. Vše výše uvedené umocňuje potřebu řešit v rámci území dostupnost veřejných služeb, které výrazným způsobem přispívají k schopnosti území udržet kvalifikovanou pracovní sílu, která je potřeba pro jakýkoliv ekonomický rozvoj.

Opatření 5.1 Koordinace v oblasti řízení bezpečnosti Cíl opatření: Podpora vzájemné spolupráce a koordinace v oblasti řízení bezpečnosti. Popis opatření Obtížná dostupnost jednotlivých okrajových částí česko-saského příhraničí (zejména v oblasti Krušných hor) představuje problém ve vztahu k pokrytí území a dostupností vybraných částí území v případě krizových událostí a to nejen v případě hromadných neštěstí, ale i v případě jednotlivých dílčích událostí jako jsou požáry, havárie apod. Mnohé události by přitom mohly být řešeny na bázi vzájemné přeshraniční spolupráce, neboť některé části území jsou dostupnější ze sousedních regionů, než z národních regionálních center. Aby bylo možno spolupráci využívat a dále rozvíjet, je potřeba podporovat kontinuální spolupráci všech dotčených subjektů IZS a to zejména s cílem neustálé výměny zkušeností, vzájemné koordinace


21


procesních postupů při řešení krizové události, ale například i s cílem odstranění jazykové bariéry, která by mohla být při řešení krizových událostí klíčovým problémem. Podporovány by měly proto být zejména intervence podporující koordinaci a „slaďování“ krizových plánů území, odborné a jazykové stáže pracovníků IZS, sjednocení, případně maximální propojení dispečinků, případně sjednocení technického vybavení za účelem zajištění potřebné kompatibility využívaných komunikačních a dalších souvisejících technologií, které jsou potřebné pro efektivní koordinaci při řešení krizových situací. Výchozím předpokladem spolupráce je podpis mezistátní česko-německé dohody, umožňující oficiální zásahy složek záchranného systému na druhé straně hranice i v běžných případech, nejen ve výjimečných událostech. Podpis této dohody se plánuje na duben 2013. Garant opatření: Karlovarský kraj, Landratsamt jednotlivých Landkreis, jednotlivé složky IZS Financování: ERDF/ESF/ETC, Investiční priorita

Opatření 5.2 Územně propojená a vstřícná veřejná správa Cíl opatření: Zvýšení provázanosti a propojenosti veřejné správy v území. Popis opatření Hodnocené území příhraničního regionu je propojeno zejména formou kontaktů a spolupráce partnerů při realizovaní společných projektů. Z hlediska společného koncepčního a strategického plánování zde chybí vyšší institucionální propojení veřejné správy na regionální úrovni. Spolupráce na základě osobních kontaktů (People to People) je kvalitním základem pro řešení konkrétních problémů. Avšak vzhledem k nutnosti dlouhodobé spolupráce a snahy zlepšit životní podmínky v celém příhraničním regionu je nutné prohloubit a zintenzivnit vzájemnou provázanost všech regionálních aktérů. Významnou platformou, na které probíhá spolupráce zúčastněných subjektů v oblasti, je zájmové sdružení měst a obcí – Euregio Egrensis. Sdružení zajišťuje pro své členy informační a poradenský servis, připravuje a realizuje přeshraniční projekty. Pro využití maximálního potenciálu příhraničí je však nutné zapojit i další významné instituce veřejné správy, podnikatelský sektor, neziskové organizace a další. Rozdíly ve struktuře veřejné správy často znesnadňují vzájemnou spolupráci, bariéru staví také rozdílná jazyková vybavenost vybraných úřadů a institucí. Další spolupráce by měla zasahovat do tvorby přeshraničních koncepcí rozvoje (např. projekty územního plánování), měla by se zaměřit na prohloubení informovanosti o území nejenom v oblasti cestovního ruchu, na koordinaci vzájemně se ovlivňujících přeshraničních aktivit a na zapojení širokého spektra subjektů z regionu. Příkladem může být společná koncepce péče o území, opatření v oblasti trhu práce a vzdělání, propojení a vícejazyčné


22


verze webových stránek institucí ad. Výsledkem této spolupráce by měla být silnější provázanost a rozvoj celého příhraničního regionu. Garant opatření: Karlovarský kraj, Landratsamt jednotlivých Landkreis, mikroregiony v území Financování: ERDF/ESF/ETC, Investiční priorita

Příklady intervencí a aktivit: I. Senior portál Vytvoření jednotného, přehledného a zejména aktivního portálu pro obyvatele starších věkových skupin, který usnadní orientaci jak seniorům, tak jejich rodinám ve všech potřebných oblastech. Orientace na portále musí být pro návštěvníky jednoduchá, uživatelsky příjemná (user-friendly). Příkladem dobré praxe pro Karlovarský kraj je portál pro seniory na německém území http://www.deutsches-seniorenportal.de, kde jsou přehledně uvedeny podrobné informace z různých oblastí života například zdravotnictví, sociální služby, nabídka dalšího vzdělávání, zaměstnání v seniorském věku, seznamování apod. II. Rozvoj spolupráce složek IZS Jazykové a odborné stáže pracovníků IZS, společná přeshraniční cvičení, společný přeshraniční krizový portál, zajištění trvalé přítomnosti pracovníka s dostatečnou jazykovou vybaveností na krizovém dispečinku. III. Podpora provázání veřejné správy Společné koncepční územní a strategické plánování na úrovni přeshraničních mikroregionů – podpora zpracování přeshraničních územních studií ve vybraných oblastech, ve kterých je identifikována zvýšená potřeba spolupráce nejen na úrovni řešení konkrétních projektů, ale i na úrovni společného plánování rozvoje. Příkladem může být společná koncepce péče o chráněná území v místech, kde se na obou stranách nachází ojedinělá, nebo chráněná lokalita, případně CHKO nebo park, tedy v případech, kde je společný koncepční přístup základem pro efektivní koordinaci. Podpora „výměnných pobytů“ pracovníků veřejné správy – zejména obcí a specifických organizací zaměřených na podporu rozvoje regionu – hospodářská komora, VTP, mikroregiony, příhraniční města a obce apod.


23

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí. Návrhová část

Recommend Documents