Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko saském pohraničí" připravila společnost. listopad 2012 březen 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko – saském pohraničí"

připravila společnost

listopad 2012 – březen 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí“ byla podpořena z prostředků Evropské unie.

Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí

Úvod, účel a kontext studie. Přeshraniční spolupráce patří k pilířům evropské integrace, neboť významnou měrou přispívá k odstraňování hranic a bariér mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, jejími regiony, městy a obcemi. Přeshraniční spolupráce je rovněž důležitá pro rozvoj příhraničních regionů, neboť pomáhá zmírňovat nepříznivé stránky jejich periferní polohy v národních státech. Prakticky ihned po pádu železné opony v roce 1989 došlo k rychlému rozvoji přeshraničních kontaktů na lokální úrovni – začala se rozvíjet spolupráce obcí, měst, škol i spolků a dalších zájmových sdružení. Tyto přeshraniční kontakty záhy zastřešilo Euregio Egrensis – vůbec první euroregion na území České republiky, od něhož se další euroregiony učily, jak organizovat přeshraniční spolupráci. V česko-bavorsko-saském příhraničí aktivně vyvíjí svou činnost již déle než 21 let a za tu dobu přispěl euroregion k realizaci stovek přeshraničních akcí a projektů. Od svého vzniku v roce 2000 začal spolupráci se sousedícími oblastmi Saska budovat rovněž nově vzniklý Karlovarský kraj, jediný český region sousedící s oběma spolkovými zeměmi. Přeshraniční spolupráce získala nový rozměr vstupem ČR do EU v roce 2004 a možnostmi dvou po sobě jdoucích programových období EU 2004 – 2006 a 2007 – 2013, i když přeshraniční projekty byly podporovány již dříve z programu Phare CBC (na české straně) a Interreg (na německé straně). Obce, neziskové organizace a další veřejné i soukromé subjekty na území Karlovarského kraje zrealizovaly v rámci programů Phare CBC a Interreg III velké množství projektů posilujících přeshraniční spolupráci. Samotný Karlovarský kraj, kromě řady vlastních projektů, se zapojil rovněž do administrace jak programu Interreg III v období 2004 – 2006, tak zejména v současném programovém období 2007 – 2013 do implementace operačního programu přeshraniční spolupráce Cíl 3/Ziel 3 ČR – Sasko. Aktivní podíl na implementaci přeshraničního operačního programu pro období 2007 – 2013 mělo rovněž Euregio Egrensis, a to v roli správce Dispozičního fondu a Fondu malých projektů. Přeshraniční spolupráce Karlovarského kraje a sousedících saských regionů je významným prvkem přispívajícím k sociálnímu a ekonomickému rozvoji periferních oblastí ČR a Saska. Nadcházející nové programové období EU 2014 – 2020 představuje pro společný příhraniční prostor příležitost nejen pokračovat v osvědčených společných aktivitách a upevňování dosud navázaných kontaktů, ale rovněž možnost zaměřit se v přeshraniční spolupráci i na nová, aktuální témata, reflektovat nové zaměření kohezní politiky, jak vyplývá ze Strategie EU 2020 a z návrhů Nařízení. V souladu s touto strategií a rovněž v souladu s principem koncentrace na vybrané tematické cíle EU zakotvené v nové evropské legislativě pro politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti jsou připravovány rovněž nové operační programy přeshraniční spolupráce 2014 – 2020 ČR – Sasko. Cílem studie Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko – saském pohraničí bylo vyhodnotit na základě objektivně dostupných dat a informací socioekonomickou situaci společného příhraničního prostoru a přinést v rámci možností nezávislý pohled na největší potřeby tohoto území řešitelné nástroji přeshraniční spolupráce, jakož i upozornit na potenciály společného regionu, které mohou být přeshraniční spoluprací dále rozvinuty. Studie si nekladla za cíl vyhodnocovat výsledky dosavadního průběhu přeshraniční spolupráce a realizovaných projektů. Studie přijímá tradiční témata a formy spolupráce a navrhuje jejich pokračování a rozšíření. Studie mapuje potřeby společného příhraničního regionu metodami

Berman Group – 2013

2


socioekonomické analýzy a na základě z ní vzešlých výsledků navrhuje tematické okruhy – priority – které zahrnují jak tradiční témata, tak nové či inovované náměty pro doplnění budoucí přeshraniční spolupráce. Hlavní ambicí studie zajisté není jakkoli předepisovat aktérům přeshraniční spolupráce zaměření jejich budoucích projektů, nýbrž obrátit pozornost orgánů veřejné správy, neziskových organizací a dalších subjektů na možnosti rozvíjení tradičních forem spolupráce a na možnosti rozšíření přeshraničních aktivit o nové tematické oblasti, v nichž může přeshraniční spolupráce rovněž přinést efektivní výsledky.


3

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí“

Analytická část

připravila společnost

Leden 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-saském pohraničí“ byla podpořena z prostředků Evropské unie.


Obsah Seznam tabulek .................................................................................................. 7 Seznam grafů ..................................................................................................... 7 Seznam obrázků ................................................................................................. 9 Seznam zkratek .................................................................................................. 9 1

2

Obyvatelstvo a osídlení .............................................................................. 10 1.1

Úvod ...................................................................................................................................... 10

1.2

Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................. 10

1.2.1

Přirozený přírůstek – narození a zemřelí....................................................................... 11

1.2.2

Migrace .......................................................................................................................... 12

1.3

Sídlení struktura .................................................................................................................... 13

1.4

Stárnutí obyvatelstva a populační projekce .......................................................................... 15

Hospodářství příhraničních oblastí ............................................................. 19 2.1

Makroekonomický vývoj ....................................................................................................... 19

2.2

Trh práce................................................................................................................................ 21

2.3

Strukturální charakteristiky hospodářství ............................................................................. 24

2.4

Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce .............................................................. 26

2.5

Výzkum, vývoj a inovace........................................................................................................ 28

2.5.1

Oblast Lidských potřeb .................................................................................................. 28

2.5.2

Oblast Informačních a komunikačních technologií ....................................................... 30

2.5.3

Oblast High-tech ............................................................................................................ 31

3

Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center ............. 32

4

Školství ....................................................................................................... 36 4.1

Základní školy ........................................................................................................................ 36

4.2

Střední školy .......................................................................................................................... 39

4.3

Vysoké školy .......................................................................................................................... 42

4.3.1

Karlovarský kraj ............................................................................................................. 42

4.3.2

Sasko .............................................................................................................................. 43

4.3.3

Durynsko........................................................................................................................ 44

4.4

5

Výuka německého jazyka v Karlovarském kraji (a češtiny v německých okresech) .............. 45

Sociální služby ............................................................................................ 46


5


6

Zdravotnictví .............................................................................................. 50

7

Cestovní ruch a lázeňství ............................................................................ 53 7.1

8

9

Nabídka.................................................................................................................................. 53

7.1.1

Zajímavosti v území ....................................................................................................... 53

7.1.2

Služby ............................................................................................................................. 56

7.2

Destinační management........................................................................................................ 57

7.3

Poptávka v cestovním ruchu ................................................................................................. 57

Životní prostředí......................................................................................... 58 8.1

Odpady .................................................................................................................................. 58

8.2

Vodovody............................................................................................................................... 59

8.3

Kanalizace .............................................................................................................................. 60

8.4

Ovzduší .................................................................................................................................. 60

8.4.1

Výskyt škodlivých částic v ovzduší ................................................................................. 61

8.4.2

Zatížení zápachem na saské straně Krušných hor ......................................................... 61

Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení ................................................... 62 9.1

Bezpečnostní situace v zájmovém území .............................................................................. 62

9.2

Institucionální zajištění řízení bezpečnosti na úrovni zájmového území .............................. 63

10 Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu .................................................. 64 11 Přílohy: ....................................................................................................... 66


6


Seznam tabulek Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, 2011 ............................................... 10 Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, 1995–2011 ................................................................... 10 Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 000 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období 2006–2008 a 2009–2011 ....................................................................................... 13 Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, 2011 ................................................ 14 Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, 2010................................... 15 Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 2003 a 2010 ..................................................... 15 Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků........................................................... 19 Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=100), 1995–2009 .......... 23 Tabulka 9 Přehled hraničních přechodů, jejich význam, typ a kvalita.................................................. 33 Tabulka 10 Vymezení jednotlivých kategorií významu hraničních přechodů ...................................... 33 Tabulka 11 Kód klíčového spojení ke grafu 33 ..................................................................................... 34 Tabulka 12 Porovnání oborové struktury zaměstnanosti a středního odborného vzdělávaní v Karlovarském kraji v roce 2010........................................................................................................... 41 Tabulka 13 Porovnání regionů podle sociální služby - domov pro seniory .......................................... 47 Tabulka 14 Přehled nemocnic ve sledovaném území v roce 2011 ....................................................... 51 Tabulka 15 Segmentace cestovního ruchu v příhraničních regionech ................................................. 53 Tabulka 16 Charakteristika a zaměření lázeňských center................................................................... 55 Tabulka 17 Ubytovací kapacity, nabídka a stav v roce 2011 ................................................................ 57 Tabulka 18 Návštěvnost v jednotlivých regionech, 2005 a 2011 ......................................................... 58 Tabulka 19 Produkce komunálního odpadu v letech 2007 a 2010 ...................................................... 58 Tabulka 20 Zařízení na zpracování odpadu v řešeném území, stav v roce 2010.................................. 59 Tabulka 21 Podíl obyvatel (%) bydlících v domech s napojením na veřejný vodovod ......................... 59 Tabulka 22 Hraniční přechody zájmového území................................................................................. 68 Tabulka 23 Srovnání přeshraniční automobilové a veřejné hromadné dopravy ................................. 69 Tabulka 24 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 500 – 1 499 obyvateli ................................................................................................................ 70 Tabulka 25 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 6 000 – 11 999 obyvateli ........................................................................................................... 70 Tabulka 26 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů – samostatné ordinace lékařů (k 31. 12. 2012)...................................................................................................................................................... 73

Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=100), 1995–2011 ............................. 11 Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 000 obyvatel), 1995–2011 ............... 12 Graf 3 Migrační saldo (na 1 000 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, 1995–2011 .............. 12 Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí 2011 ............... 14 Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 0–14 a 65+ let / 15–64 let) .................. 16 Graf 6 Populační projekce do roku 2025 (počet obyvatel v roce 2010=100) ....................................... 16 Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 2030 (podíl obyvatel ve věkových skupinách) ............... 17 Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku 16–59 let (absolutní počty), 2010–2025 .................................. 18 Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, 1995–2009......................................................................... 19 Graf 10 Změna HDP / obyvatele mezi roky 1995–2001 a 2002–2009, v procentních bodech ............ 20 Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=100), 1995–2009 ..................... 20 Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, 2001–2011 .................................................................................. 21


7


Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 2001–07 a 2008–11, v procentních bodech ............ 22 Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, 2009 ................................................................... 23 Graf 15 Struktura ekonomiky – zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, 2009 ....................... 24 Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 2011 (Karlovarský kraj – rok 2010) ........................................................................ 25 Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, 2012 .................. 26 Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, 2012 ........................... 26 Graf 19 Saské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, 2012 ........................................................ 27 Graf 20 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, 1990–2010 ............. 27 Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r. 2010 ....................................................................................................................................... 27 Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb ........................................................... 28 Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 ................................................................................................................................................... 29 Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) ............................................................. 29 Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel ................................................................................................................................................. 30 Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 ... 30 Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) .............................................................................................. 31 Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech .................................................................... 31 Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 .... 32 Graf 30 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) .................................................................................... 32 Graf 31 Doba a délka spojení mezi klíčovými přeshraničními spojeními ............................................. 34 Graf 32 Kvalita a délka klíčových spojení ............................................................................................. 34 Graf 33 Nehodovost v zájmovém území .............................................................................................. 35 Graf 34 Počet zraněných při nehodách ................................................................................................ 35 Graf 35 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Karlovarském kraji ...................................... 37 Graf 36 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve sledovaných saských okresech ................. 37 Graf 37 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Greiz............................................. 38 Graf 38 Vývoje počtu dětí ve věku 5 – 14 let v německých regionech.................................................. 39 Graf 39 Podíly absolventů podle typu střední odborné školy v německých regionech ....................... 40 Graf 40 Vývoj počtu žáků na středních školách vybraných německých regionů.................................. 40 Graf 41 Vývoj počtu absolventů SŠ a podíl nezaměstnaných absolventů podle stupně dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji ................................................................................................................ 42 Graf 42 Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů vysokých škol Karlovarského kraje (2. pololetí 2011) ................................................................................................................................... 43 Graf 43 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Sasku (zimní semestr 2011/12) ................................................................................................................................................ 44 Graf 44 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Durynsku (zimní semestr 2011/12) .................................................................................................................................. 45 Graf 45 Podíly žáků učících se cizí jazyk na ZŠ Graf 46 Podíly žáků učících se cizí jazyk na SŠ ........ 46 Graf 47 Domovy pro seniory – kapacita, vytíženost v letech 2000, 2008, 2010 .................................. 48 Graf 48 Vývoj počtu subjektů poskytujících pečovatelskou službu ...................................................... 48 Graf 49 Vývoj počtu sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba ............... 49


8


Graf 50 Absolutní změny počtu osob věkových kategorii nad 75 let v regionech dle projekce .......... 49 Graf 51 Vývoj indikátoru počet lůžek v domovech pro seniory v přepočtu na 100 obyv. za předpokladu nezvyšování počtu lůžek a současně zvyšování počtu seniorů v důsledku stárnutí populace, 2011-2030............................................................................................................................. 50 Graf 52 Přehled počtu lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel u vybraných krajů (rok 2011) .......... 52 Graf 53 Počet návštěvníků na 100 obyvatel okresu/kraje, 2005 a 2011 .............................................. 58 Graf 54 Produkce komunálního odpadu v kg na osobu v územních jednotkách zájmového území .... 59 Graf 55 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ................................................. 60 Graf 56 Podíl obyvatel připojených na ČOV ......................................................................................... 60 Graf 57 Zatížení vzduchu ve Schwartenbergu a v Klingenthalu v roce 2011, vyčerpání jednotlivých hraničních a cílových hodnot (v procentech) ........................................................................................ 62 Graf 58 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Erzgebirgskreis ............................................ 71 Graf 59 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Vogtlandkreis .............................................. 71

Seznam obrázků Obrázek 1 Zajištění sociálních služeb pro seniory a zdravotně handicapované v KVK ........................ 47 Obrázek 2 Přírodní a kulturní atraktivity .............................................................................................. 54 Obrázek 3 Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázeňství) ......................................................... 56 Obrázek 4 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2000-2001 v oblasti Lidských potřeb ....................... 66 Obrázek 5 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2008-2009 v oblasti Lidských potřeb ....................... 67 Obrázek 6 Přehled sociálních zařízení v zájmovém území ................................................................... 72 Obrázek 7 Přehled zdravotnických zařízení v KVK ................................................................................ 73

Seznam zkratek ČDDD ČNB ČSÚ DB GPS HDP HPH ICT KVK MPSV OKEČ ORP PPS PZI SF EU THFK VaV VŠCHT VŠPS

Čisté disponibilní důchody domácností Česká národní banka Český statistický úřad Direktionsbezirk Globální produkční sítě Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Informační a komunikační technologie Karlovarský kraj Ministerstvo práce a sociálních věcí Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Purchasing power parity (parita kupní síly) Přímé zahraniční investice Strukturální fondy Evropské unie Tvorba hrubého fixního kapitálu Výzkum a vývoj Vysoká škola chemicko-technologická Výběrové šetření pracovních sil


9


1

Obyvatelstvo a osídlení

1.1 Úvod Osídlení každé části příhraničí, které sledujeme – české a saské – má svá specifika. Nejvíce obyvatel žije v saské části, v okresech Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis, dohromady přes 600 tis. Je zde také nejvyšší hustota osídlení a koncentrace sídel s vyšším počtem obyvatel především v podhorské části dále od hranic s ČR. Okres Greiz v durynské části území se vyznačují venkovským charakterem osídlení s nižší hustotou zalidnění než v saské části a převahou menších sídel. Karlovarský kraj má nejnižší hustotu obyvatel, ale významné vnitřní rozdíly ve struktuře osídlení, které se koncentruje do centrální pánevní části zatímco horská území jsou osídlena velmi řídce. Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, 2011

Freistaat Sachsen Chemnitz, Direktionsb. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj

Obce

Počet obyvatel

Hustota zalidnění (obyv./km2)

Počet

4 140 498 1 518 686 366 071 243 021 2 221 222 106 002 10 496 672 303 165

225 233 200 172 137 126 133 91

485 209 68 45 942 62 6251 132

Ø počet obyvatel 8 537 7 266 5 305 5 400 2 358 1 710 1 679 2 297

Podíl obyvatel ve věku 65+ 24,7 26,0 24,9 26,8 23,1 25,5 15,5 14,0

Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland

1.2 Vývoj počtu obyvatel Na vývoj celkového počtu obyvatel v území působily a působí zejména jeho geografická makropoloha. Celé území leží ve středu Evropy, ale zároveň v periferní poloze vůči jádrovým oblastem svých států a v případě německých regionů i spolkových zemí. Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, 1995–2011 Region Freistaat Sachsen Chemnitz, Direktionsb. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj

1995 4 566 603

2000 4 425 581

2005 4 273 754

2009 4 168 732

2010 4 149 477

2011 4 140 498

2011/1995 90,7

1 775 015 434 001

1 699 226 417 201

1 609 748 393 225

1 540 029 372 390

1 526 091 368 167

1 518 686 366 071

85,6 84,3

284 076 2 503 785

274 228 2 431 255

260 210 2 334 575

247 196 2 249 882

244 402 2 235 025

243 021 2 221 222

85,5 88,7

127 536 123 869 116 320 109 003 107 555 106 002 10 330 759 10 272 503 10 234 092 10 491 492 10 517 247 10 496 672

83,1 101,6

305 086

304 433

304 274

307 636

307 444

303 165

99,4



10


Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=100), 1995–2011 105

100

95

90

85

80 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Freistaat Sachsen

Chemnitz, Db.

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Thüringen

Greiz

Česká republika

Karlovarský kraj


Vývoj počtu obyvatel ukazuje silné depopulační tendence u všech německých regionů. Rychlejší úbytek počtu obyvatel nastal v uplynulých 15 letech v saských okresech a durynském Greizu. Důvodem jsou především migrační ztráty, neboť se jedná o periferní, ekonomicky slabší regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti, které navíc leží blízko západním spolkovým zemím, odkud působí významné migrační „pull“ faktory. V regionech nových spolkových zemí je nezanedbatelný i úbytek přirozenou měnou, který souvisí s poklesem porodnosti po roce 1990 (ovlivněnou společenskými změnami ale částečně i selektivní migrací mladých obyvatel) a nepříznivou věkovou strukturou. Populační vývoj všech příhraničních německých okresů je v porovnání se situací u jejich nadřazených územních celků (krajů a spolkových zemí) nepříznivý a tyto rozdíly jsou často velmi významné. Počet obyvatel Karlovarského kraje byl po celé sledované období velmi vyrovnaný a nezaznamenal výraznější pokles. Vývoj téměř kopíroval situaci na národní úrovni a to i přesto, že se jedná v kontextu Česka o periferní a navíc hospodářsky slabý region. Příčiny budou podrobněji rozebrány v dalších částech analýzy.

1.2.1 Přirozený přírůstek – narození a zemřelí V saských okresech a okrese Greiz, po celé období dochází k výraznému přirozenému úbytku obyvatelstva. Všechny nové spolkové země zaznamenaly kvůli společensko-ekonomickým změnám zejména během 90. let výrazný propad porodnosti a rozdíl v úrovni porodnosti mezi západní a východní částí Německa je i v současnosti stále patrný. Rozdíly mezi příhraničními okresy a zbytkem země v saské části území nejsou tak značné. Společným znakem podporujícím úbytek přirozenou měnou v celé německé části území je také rychlé stárnutí obyvatelstva.


11


Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 000 obyvatel), 1995–2011 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Freistaat Sachsen

Chemnitz, Db.

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Thüringen

Greiz

Česká republika

Karlovarský kraj


V Karlovarském kraji se pohybovaly hodnoty přirozeného přírůstku většinou kolem nuly nebo v mírně kladných číslech a vždy nad hodnotami národního průměru. Přispívala k tomu mladá věková struktura obyvatel (v porovnání s německými regiony i s ČR).

1.2.2 Migrace Všechny příhraniční německé regiony jsou od druhé poloviny 90. let výrazně emigrační. Hlavními tzv. „push“ faktory, které migranty vedou k opuštění území, je periferní poloha regionů a jejich relativní hospodářská slabost vůči jádrovým oblastem příslušných spolkových zemí. Okresy Greiz a Erzgebirgskreis ztrácejí v posledních letech migrací až 1 % populace ročně. Karlovarský kraj, ačkoliv je v ČR také periferním a hospodářsky slabým regionem, má velmi stabilní populaci pouze s mírnými migračními ztrátami v posledních 3 letech. Graf 3 Migrační saldo (na 1 000 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, 1995–2011 10 5 0 -5 -10 -15 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Karlovarský kraj

Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland


12


Příčinnou je obecně nižší mobilita obyvatelstva v ČR oproti Německu a také stabilní trh práce s minimální vyjížďkou za prací mimo kraj, která často následné migraci předchází. V Karlovarském kraji hraje značnou roli také vysoká imigrace cizinců (nejčastěji ruské, vietnamské a ukrajinské národnosti), kteří mezi roky 2001 a 2007 významně přispívali ke kladnému migračnímu saldu. Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 000 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období 2006–2008 a 2009–2011 roční průměr v období 2006–2008

roční průměr v období 2009–2011

Region

0-17

18-29

30-49

50-64

65+

0-17

18-29

30-49

50-64

65+

Erzgebirgskreis

-4,90

-43,40

-5,99

-1,43

-1,46

-1,26

-40,60

-4,55

-1,06

-1,96

Vogtlandkreis

-5,02

-33,62

-5,83

0,12

0,46

-0,73

-31,62

-3,31

0,07

0,40

Greiz

-4,71

-55,00

-5,82

-2,16

-1,69

-1,32

-56,20

-5,05

-1,08

-1,75

Karlovarský kraj

1,71

7,83

4,53

1,61

-0,99

-1,58

-6,88

-2,94

-0,19

-0,08

Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland, Thüringen Landesamt für Statistik

Nejvýznamnější rozdíly jsou mezi českým a německým příhraničním územím v selektivní migraci mladých obyvatel 18-29 let. V příhraničních německých regionech jsou migrační ztráty této skupiny nejvyšší v durynském Greizu a saských příhraničních regionech, kde dosahují nadprůměrných hodnot i v rámci Saska. Většina z migrantů míří především do jádrových oblastí nebo bližších větších měst často v rámci vlastní spolkové země. Malý význam má migrace ze sousedního Saska a Durynska do bavorských příhraničních okresů, která se podílí na celkové imigraci v posledních letech maximálně 5 % a to v regionu Hof LKr., který leží nejblíže hranicím. Data za přeshraniční migraci nejsou dostupná v podrobném členění na regiony NUTS III (Kreise) v celém příhraničním území.

1.3 Sídlení struktura Při pohledu na sídelní strukturu je nutné si uvědomit odlišné pojetí obce jako samosprávné jednotky v Česku a v Německu. V Německu představuje obec větší jednotkou, která zahrnuje několik (často i 10) sídel. V ČR je sídelní struktura mnohem roztříštěnější – větší počet menších obcí, které nemají žádné nebo jen několik málo částí. Data o počtu obyvatel ve velikostních kategoriích obcí ukazují rozdílnou strukturu osídlení v české a saské části území. Značně odlišný je okres Greiz, který má sice 2 větší města (Greiz a Zeulenroda– Triebes), ale jinak převažují malé obce venkovského typu. Karlovarský kraj a saské okresy, kde bylo osídlení ovlivněno především fyzicko-geografickými podmínkami (velké rozdíly mezi horskou a pánevní částí) a historickými okolnostmi (rozvoj průmyslu ve své rané fázi), mají osídlení také soustředěno do městských sídel, rozsáhlé oblasti Karlovarského kraje však mají venkovský, periferní charakter s velmi rozdrobeným a řídkým osídlením.


13


Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí 2011 100% 90%

5

80%

12 000+

2

3

7

70%

3 000–5 999

1

13

60%

1 500–2 999

50%

7

40% 30%

2

9

9

26

10

4

16

17 6

13 9

13

42

26

56

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Karlovarský kraj

20% 10% 0%

6 000–11 999

500–1 499 0–499


Relativní význam střediska (poměř populační velikosti střediska k velikosti zázemí) je vhodným ukazatelem pro určení významu a síly center uvnitř jednotlivých regionů. Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, 2011 velikost regionu (počet obyvatel)

středisko

velikost střediska (počet obyvatel)

Erzgebirgskreis

366 071

Annaberg-Buchholz

21 604

6,3

Vogtlandkreis

243 021

Plauen

65 738

37,1

Greiz

106 002

Greiz

21 310

25,2

okres Cheb

92 989

Cheb

33 067

55,2

okres Sokolov

91 724

Sokolov

24 111

35,7

okres Karlovy Vary

118 452

Karlovy Vary

50 594

74,6

Region

relativní význam střediska


Jako nejsilnější středisko bylo v německé části území identifikováno město Plauen mající největší relativní význam ke svému administrativně vymezenému zázemí. Svou působností částečně zasahuje do regionu Greiz, který nemá vytvořená významnější centra. Nejnižší relativní význam mají správní střediska regionu Erzgebirgskreis, který je typický svou multicentralitou. V Karlovarském kraji jsou zřetelně vymezená tři hlavní centra ležící v pánevní oblasti – Karlovy Vary, Cheb, Sokolov. Jejich relativní význam vůči zázemí je velký, neboť území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou polaritou pánevní oblasti, kam je koncentrována většina průmyslu i obyvatel a na druhé straně oblastí hor a vnitřní periferie v JV části kraje, pro kterou je typické venkovské osídlení. Vztahovou uzavřenost regionu lze určit pomocí dojížďky a vyjížďky za prací, kterou lze sledovat pouze v německých okresech.


14


Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, 2010

Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz

Zaměstnanci pracující v regionu 107 036 76 340 28 005

Dojížďka za prací do regionu 13 104 10 726 8 969

Zaměstnanci bydlící v regionu 132 249 86 837 38 134

Vyjíždějící za prací mimo region 38 317 21 223 19 098

Saldo dojížďky za prací do regionu -25 213 -10 497 -10 129

Dojížďka v zaměstnanosti (%) -19,1 -12,1 -26,6

Zdroj: RegionalDatenbank Deutschland

Při hodnocení je nutné přihlédnout k odlišné velikosti i míře uzavřenosti srovnávaných regionů. V Sasku jsou výrazně vyjížďkové regiony Erzgebirgskreis a Greiz a to zejména vůči ekonomicky silným centrům ležícím v podhůří (Zwickau, Chemnitz). Region Vogtlandkreis má méně záporné saldo dojížďky v zaměstnanosti kvůli vlastnímu silnému centru Plauen. Zejména pro obyvatele okrajových části okresu jsou pravděpodobně atraktivním cílem pracovní vyjížďky i blízké bavorské území s městem Hof a méně i Zwickau (byť to nelze dokázat daty). V Karlovarském kraji jsou aktuálně dostupná data o vyjížďce pouze za celý kraj. Krajský trh práce je kvůli své velikosti a vysoké vztahové uzavřenosti velmi stabilní (saldo dojížďky v zaměstnanosti činilo – 0,5 %). Je to dáno jeho periferní polohou, malou atraktivitou hraničních území okolních regionů (domácích i zahraničních), obecně menší ochotou obyvatel k pracovní dojížďce a také menší rozvinutostí dopravní infrastruktury ( 50km cesta ze Žlutic do Plzně trvá 55 min).

1.4 Stárnutí obyvatelstva a populační projekce Stárnutí obyvatelstva je spolu se ztrátami způsobenými migrací největším problémem pro stabilitu osídlení v celé německé části hodnoceného makroregionu. Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 2003 a 2010 Region

2003

2010

0-14

15-64

65+

0-14

15-64

65+

Erzgebirgskreis Vogtlandkreis

10,9 10,5 9,9

68,5 68,2 67,7

20,6 21,3 22,4

11,5 10,8 10,1

63,8 64,1 63,0

24,7 25,1 27,0

Thüringen Greiz

11,0 10,0

70,1 69,1

18,9 20,9

11,1 9,8

65,8 64,5

23,1 25,7

Česká republika Karlovarský kraj

15,2 15,9

70,8 71,8

13,9 12,3

14,7 14,7

69,1 70,0

16,2 15,2

Sachsen

Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik

Saské příhraničí okresy a durynský Greiz kvůli vysoké míře selektivní migrace mladých obyvatel a nízkému přirozenému přírůstku zaznamenaly dramaticky rychlé stárnutí obyvatelstva a věková struktura populace dosáhla obdobných nebo ještě nepříznivějších hodnot než v sousedních bavorských regionech.


15


Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 0–14 a 65+ let / 15–64 let) 60 50 40 2003

30

2010 20 10 0 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Karlovarský kraj

Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik

Saské okresy a durynský Greiz mají oproti bavorským okresům výrazně nižší podíl dětské složky populace ve věku 0–14 let. Tato situace způsobuje pokračující rychlejší stárnutí populace a má neblahé důsledky i na budoucí populační vývoj. Karlovarský kraj patří v řešeném území i v Česku k regionům s nejmladší populací a s vyšším podíl obyvatel v produktivním věku. To je způsobeno vyšší mírou porodnosti, nižší střední délkou života a nižší mírou selektivní migrace mladých obyvatel. I zde docházelo ke stárnutí populace, ale jeho tempo bylo pomalejší než v německé části. Graf 6 Populační projekce do roku 2025 (počet obyvatel v roce 2010=100) 105 100 95 90 85 80 75 2010

2013 Erzgebirgskreis

2016 Vogtlandkreis

2019 Karlovarský kraj

2022

2025 Greiz (Lkr.)

Pozn.: Pro Vogtlandkreis a Erzgebirgskreis je použitý průměr vyšší a nižší varianty projekce Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik

K úbytku počtu obyvatel bude podle dostupných projekcí docházet v horizontu příštích 15 let ve všech německých regionech a očekávaný pokles bude rychlejší než v ostatních regionech jednotlivých spolkových zemí. Nejrychlejší propad je předpokládán v durynském Greizu.


16


V saských regionech Vogtlandkreis a Erzgebirgskreis je předpovídaný budoucí pokles počtu obyvatel zhruba 2x rychlejší než v celém Sasku a obdobný jako v regionech při sasko-polských hranicích. Rovněž bavorské příhraniční okresy zaznamenají podle projekce značný úbytek počtu obyvatel, který bude nejrychlejší v rámci celé spolkové země. Populace Karlovarského kraje naopak podle projekce ČSÚ bude do roku 2020 slabě růst a až následně je předpovídán mírný pokles, řádově mnohem pomalejší než německé části příhraničního území. Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 2030 (podíl obyvatel ve věkových skupinách) Vogtlandkreis

Greiz 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

25,4

33,6

46,0 60+ 20–59

60,7

53,2

43,0

13,8

13,2

11,1

2009

2020

2030

0–19

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Erzgebirgskr. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

31,9

40,5

44,3 20–59

44,2

41,1

14,6

15,2

14,6

2010

2020

2025

41,2

45,4

60+ 20–59

52,9

44,7

41,1

13,6

14,1

13,5

2010

2020

2025

0–19

Karlovarský kraj

60+ 53,5

33,4

0–19

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

20,9

26,1

30,0 60+

58,4

53,6

50,8

20–59 0–19

20,7

20,3

19,2

2009

2020

2030

Pozn.: Pro saské regiony je projekce dostupná pouze do roku 2025. Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik

Ke stárnutí obyvatelstva bude v horizontu 15–20 let docházet ve všech příhraničních regionech, rozdílné bude jeho tempo. Nejrychleji poroste podíl lidí starších 60 let na populaci v durynském Greizu a v saských okresech. Podíl mladé složky populace bude stagnovat na současných hodnotách, neboť úroveň porodnosti již dosáhla svého dna a nebude dále klesat. V Karlovarském kraji bude také docházet ke stárnutí populace, ale řádově mnohem nižším tempem než v německých příhraničních regionech a proces demografického stárnutí populace povede k jen klesajícímu podílu lidí v produktivním věku.


17


Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku 16–59 let (absolutní počty), 2010–2025 200 000 175 000 150 000 125 000 100 000 75 000 50 000 25 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Karlovarský kraj

Pozn.: Pro region Greiz jsou dostupné pouze projektované počty obyvatel v letech 2020 a 2030, proto není uveden v grafu Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Sachsen

V absolutním počtu bude v celém příhraničním území v následujících 15 letech docházet k nejvýraznějším úbytkům u skupiny obyvatel v produktivním věku (16–59 let) a to zejména v saských regionech (pokles absolutně o 1/3) a regionu Greiz, kde dojde k poklesu absolutního počtu obyvatel ve věku 20–65 let dokonce o více než 50 %1. To bude mít významné sociální a ekonomické dopady, které se projeví zejména na trhu práce, který se bude velmi pravděpodobně potýkat s nedostatkem pracovní síly a zároveň to může znamenat faktický zánik řady venkovských obcí. V Karlovarském kraji bude absolutní pokles této složky populace nejnižší, pouze o 10 %. Vzhledem k těmto očekávaným odlišným tendencím na obou stranách hranice a rozdílné situaci na trhu práce (nižší míra nezaměstnanosti a vyšší platy v německých regionech) se bude zvyšovat potenciál pro rozvoj přeshraniční dojížďky za prací z Karlovarského kraje, kde je naopak nezaměstnanost vyšší a rozvinutost ekonomiky nižší. Předpokladem pro větší rozvoj přeshraniční dojížďky za prací je odstranění současných bariér (jazyková vybavenost, dopravní dostupnost, zprostředkování pracovních nabídek, adekvátní odborná vzdělanost).

1

V regionu Greiz jsou dostupná data pouze za obyvatele ve věku 20–65 let, proto není uvedeno porovnání stejné věkové skupiny s bavorskými, saskými okresy a Karlovarským krajem.


18


2

Hospodářství příhraničních oblastí

2.1 Makroekonomický vývoj Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků HDP/obyvatele v EUR

Míra nezaměstnanosti v %

Zaměstnanost ve zpracovatelském p. (%)

29 278 22 212 21 208 16 860 19 562 21 311 16 160 13 500 10 000

7,1 10,6 9,8 9,6 9,5 8,8 9,2 6,7 8,5

18,5 17,5 22,2 26,9 24,4 20,0 22,9 25,2 22,3

Německo Sachsen Chemnitz, DBz. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj

Pozn.: HDP na obyvatele – údaje za rok 2009, Míra nezaměstnanosti – rok 2011, podíl zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu – rok 2009 Zdroj: ČSÚ – VŠPS, Regionální účty; RegionalDatenbank Deutschland

Podle úrovně hospodářské vyspělosti je příhraniční území zřetelně rozděleno na 2 části: (i) hospodářsky silnější, ale ve srovnání se Saskem nebo celým Německem slabé okresy nových spolkových zemí Saska a Durynska s vyšší nezaměstnaností (nadprůměrnou v rámci Německa) a s nadprůměrně rozvinutým průmyslem a (ii) Karlovarský kraj, který je hospodářsky nejslabší částí území s nižší nezaměstnaností než v nových spolkových zemích, ale nejméně rozvinutým průmyslem. Periferialitu okresů Greiz a Erzgebirgskreis potvrzuje to, že patří mezi 5 % hospodářsky nejméně rozvinutých oblastí v Německu (měřeno ukazatelem HDP/obyvatele) a jsou ekonomicky nejslabšími okresy v rámci svých spolkových zemí. Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, 1995–2009 25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

– 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Karlovarský kraj

Zdroj: Eurostat – Regional Statistics; RegionalDatenbank Deutschland


19


Graf 10 Změna HDP / obyvatele mezi roky 1995–2001 a 2002–2009, v procentních bodech 60 2001/1995

2009/2002

50 40 30 20 10 0

Zdroj: ČSÚ – Regionální účty; VGRdL

Ekonomická výkonnost jednotlivých příhraničních oblastí se v čase sbližuje, přestože rozdíly mezi českou a saskou části jsou stále značné. Nejrychleji podle HDP/obyvatele roste ekonomicky nejméně rozvinutý Karlovarský kraj, i když v porovnání s ostatními kraji ČR je jeho růstová dynamika nejnižší. Navíc se tempo jeho růstu výrazněji zpomaluje zejména po roce 2003. Následují okresy nových spolkových zemí Saska a poté Durynska, které si kromě okresu Greiz udržují vyrovnanou růstovou tendenci, i přestože se zde rychle snižuje počet obyvatel v produktivním věku, kteří HDP zejména vytváří, což může být vážnou hrozbou do budoucna. Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=100), 1995–2009

Veränderung zwischen den Jahren 1995-2009

6 Erzgebirgskreis

4

ČR

Thüringen

Vogtlandkreis 2

Greiz

Sachsen

0 -2 -4 -6 -8 -10 Karlovarský kraj

-12 -14 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

BIP in PPP im Jahr 2009 (EU27=100) Zdroj: Eurostat – Regional statistics


20


HDP podle parity kupní síly umožňuje přesnější porovnání skutečné úrovně ekonomické výkonnosti a materiálního bohatství v jednotlivých regionech bez vlivu odlišných cenových hladin. Přeshraniční rozdíly ve vyspělosti mezi regiony nejsou při zohlednění parity kupní síly tak velké jako v případě absolutního vyjádření HDP na obyvatele. Příhraniční území v nových německých spolkových zemích, což je i případ Saska, rostou z nižších hodnot, a jejichž vývoj je dynamičtější. V příhraničních regionech nových spolkových zemí roste výkonnost ekonomiky ve srovnání s EU nadprůměrnou rychlostí. I když v dosažené úrovni rozvoje stále mírně zaostávají za průměrem EU, dohání sousední bavorské regiony a v celém území jsou reálně (po srovnání odlišných cenových hladin) nejrychleji rostoucí. Karlovarský kraj zejména kvůli stagnaci po roce 2000 ztrácí na rychle rostoucí ekonomickou úroveň Česka, které si podle parity kupní síly vůči průměru EU polepšilo a které dosahuje zhruba obdobné dynamiky a úrovně ekonomického rozvoje jako saské regiony. Vůči německým příhraničním oblastem se Karlovarský kraj při zohlednění parity kupní síly výrazněji odlišuje jak pomalejší růstovou dynamikou, tak nižší dosaženou úrovní ekonomického rozvoje.

2.2 Trh práce Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, 2001–2011 19 17 15 13 11 9 7 5 3 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Sachsen

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Česká republika

Karlovarský kraj

2009

2010

2011

Thüringen

Pozn.: V Německu byla po roce 2005 změněna metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, a proto došlo v následujícím roce k jejímu mírnému snížení statistickým efektem. Data odpovídají národnímu konceptu výpočtu nezaměstnanosti – Arbeitlosenquote (Bundesagentur für Arbeit) Zdroj: ČSÚ – VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit

Vývoj míry nezaměstnanosti má v Karlovarském kraji a německém příhraničním území rozdílné tendence. Ve všech německých regionech docházelo až do roku 2005 ke stagnaci až mírnému zvyšování míry nezaměstnanosti, přestože ekonomika rostla. Zrychlené tempo ekonomického růstu v letech 2006 a 2007 také spolu s opatřeními na trhu práce a částečnou změnou metodiky výpočtu přineslo významné snižování míry nezaměstnanosti v německé části území, které pokračovalo i v letech ekonomické krize / stagnace, byť s nepatrným zpomalením v roce 2009. Určitý vliv na


21


snižování nezaměstnanosti má i selektivní migrace mladých obyvatel a snižování počtu lidí v produktivním věku. Vliv migrace však není zásadní, protože tyto trendy probíhaly v německém příhraničí i před rokem 2005, kdy nezaměstnanost neklesala. Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 2001–07 a 2008–11, v procentních bodech 3 2001/07

2008/11

2 1 0 -1 -2 -3 -4 Karlovarský kraj

Vogtlandkreis

Thüringen

Erzgebirgskreis Česká republika

Sachsen

Zdroj: ČSÚ – VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit

Diferenciace míry nezaměstnanosti uvnitř jednotlivých spolkových zemí je velmi malá (na rozdíl od ČR), což ovlivňují menší regionální rozdíly v ekonomické výkonnosti a také vysoká míra dojížďky za zaměstnáním do jádrových oblastí, která pomáhá výrazně stlačit problémy na trhu práce ve venkovských a periferních regionech. Ačkoliv příhraniční německé okresy patří k periferním a hospodářsky slabším regionům, dosahuje míra nezaměstnanosti v Sasku dokonce nižších hodnot než je zemský průměr. Nezaměstnanost v Sasku je obecně nejvyšší v čistě městských regionech. Vývoj míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji má zcela odlišný trend. Po celé sledované období, s výkyvy v některých letech, mírně roste, v posledních letech téměř dosáhla hodnot na saské straně hranice a je výrazně vyšší než je průměr Česka. Tento nárůst míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji se odehrával za rychlejšího hospodářského růstu než v německých příhraničních regionech, ale výrazně nižšího než v průměru v Česku. Čisté disponibilní příjmy domácností je ukazatel, podle kterého lze nejpřesněji odhadovat skutečné materiální bohatství, kterým disponují domácnosti. Pro účely této analýzy jej lze využít k vyjádření relativního bohatství domácností v regionech vůči národnímu průměru (českému a německému). Přeshraniční porovnání by bylo nepřesné, zejména kvůli odlišným metodikám výpočtu ukazatele a také nezohlednění rozdílné parity kupní síly.


22


Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=100), 1995–2009

Německo Sachsen Chemnitz, DBz. DE=100 Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika ČR=100 Karlovarský kraj

1995

2000

2003

2006

2009

100,0 79,1 78,0 75,2 79,1 76,0 72,6 100,0 97,5

100,0 83,9 84,2 82,0 84,8 82,5 84,4 100,0 99,7

100,0 85,1 85,0 82,3 85,3 82,5 86,1 100,0 94,3

100,0 83,1 82,9 79,9 83,1 80,9 83,6 100,0 90,4

100,0 83,7 84,3 81,9 84,6 81,7 85,5 100,0 91,9

Index 09/95 130,5 138,1 141,0 142,0 139,5 140,3 153,6 229,8 216,8

abs. 2009 v EUR 18 983 15 881 16 006 15 548 16 062 15 514 16 229 7 065 6 495

Pozn.: Pro německé regiony je použitý ukazatel Verfügbares Einkommen Zdroj: ČSÚ – regionální účty, VGRdL

Rozdíly v disponibilních příjmech domácností jsou mezi německými spolkovými zeměmi i mezi jejich jednotlivými okresy řádově větší než v ČR. Domácnosti v nejbohatších regionech v Německu mají více než dvojnásobně vyšší disponibilní příjmy než ty v nejchudších regionech. V ČR je tento rozdíl pouze 1,4 násobný. V Sasku a Durynsku jsou vnitřní rozdíly mezi regiony téměř zanedbatelné, vede k tomu také rozloha vymezených okresů. Výrazně větší je ztráta na průměrné disponibilní příjmy v celém Německu a také na bohatší oblasti starých spolkových zemí, byť se rozdíly v čase mírně snižují. Překvapivě vyšší než v Sasku je úroveň disponibilních příjmů v regionu Greiz, přestože dosahuje nižší ekonomické výkonnosti. Příčinou je nejpravděpodobněji vysoká míra vyjížďky za prací mimo region (z okresu Greiz vyjíždí za prací až 50 % zaměstnanců). Přestože dlouhodobým trendem v Německu je snižování regionálních disparit v disponibilních příjmech, ty jsou stále natolik velké, že působí jako jeden z hlavních faktorů na selektivní migraci obyvatel v produktivním věku z chudších do bohatších regionů. Hodnotit přeshraniční rozdíly v disponibilních příjmech domácností je kvůli výše popsaným metodickým problém obtížné a bylo by nepřesné. I přesto lze porovnat řádově jejich odlišnou absolutní výši (poslední sloupec v předchozí tabulce) – průměrná domácnost v Karlovarském kraji má oproti saským příhraničním regionům zhruba 2,5 x nižší disponibilní příjmy. To vzhledem k rozdílné míře nezaměstnanosti a rychlému snižování počtu lidí v produktivním věku v německých regionech může podněcovat dojížďku za prací z Karlovarského kraje do příhraničních německých oblastí. Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, 2009 2 000 1 500 1 000 500 0 Vogtlandkreis

Greiz

Erzgebirgskreis

Karlovarský kraj

Zdroj: ČSÚ; RegionalDatenbank Deutschland


23


V Karlovarském kraji dosahují mzdy ve srovnání s německými regiony zhruba třetinové výše. Je však nutné uvažovat odlišné cenové hladiny v obou zemích. Podle mezinárodního srovnání spotřebitelských cen, které vydává Eurostat, byla v roce 2009 cenová hladina v Česku nižší oproti Německu o 33,8 %. Průměrný obyvatel německého příhraničí si tedy může za svůj plat koupit dvojnásobek zboží / služeb než průměrný obyvatel Karlovarského kraj.

2.3 Strukturální charakteristiky hospodářství Struktura ekonomiky v německých příhraničních regionech se odlišuje od spolkových zemí větším podílem průmyslu a nižší rozvinutostí služeb, zejména komerčních. Je to důsledkem jejich periferní polohy a absence silnějších ekonomických center, kde jsou koncentrovány služby. Graf 15 Struktura ekonomiky – zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, 2009 Zemědělství a lesnictví

Průmysl

Stavebnictví

Služby

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Pozn.: Do sektoru průmysl je zařazena i těžba a dobývání a sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a zásobování vodou a činnosti související s odpady Zdroj: ČSÚ – VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland

Karlovarský kraj má podobnou strukturu ekonomiky jako saské příhraniční regiony, jen s vyšším zastoupením stavebnictví a také těžebního průmyslu, což je dáno historickou specializací krajského hospodářství. Naopak zpracovatelský průmysl je v regionu méně rozvinutý a to i v porovnání s ostatními regiony Česka. Porovnání struktury zpracovatelského průmyslu je pouze hrubé, neboť vychází z dat o zaměstnaných osobách v podnicích s více než 20 zaměstnanci (v německé části území), v případě Karlovarského kraje s více než 100 zaměstnanci. I přesto ukazuje na odlišné i společné regionální průmyslové specializace.


24


Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 2011 (Karlovarský kraj – rok 2010) Greiz

Výroba pryžových a plastových výrobků

Vogtlandkreis

Strojírenství

18 40

Výroba kovovdělných výrobků 17

Výroba kovovdělných výrobků

Strojírenství Textilní průmysl

46 14,5

15,2

Potravinářství

Chemický průmysl 14,2

14,3

ostatní

Erzgebirgskreis

Výroba kovovdělných výrobků

Karlovarský kraj

Strojírenství 37,2

39,3

Výroba elektrických zařízení

ostatní

8,2

12,6

Sklo, keramika, nekovové výrobky Výroba motorových vozidel

17,4

Kovodělný průmysl

44 15,5

Výroba kovů, hutnictví ostatní 5,5

6,6

11,4

13,4

Výroba elektrických zařízení ostatní

9,7

Zdroj: Statistische Ämter des Bundes und der Länder, 2012, ČSÚ – Statistická ročenka Karlovarského kraje 2011

Regiony nových spolkových zemí se od ostatní části německo-českého pohraničí více odlišují. Vogtlandkreis má ve svém hospodářství stále významný podíl textilního průmyslu. Společným znakem se sousedním saským regionem Erzgebirgkreis je velké zastoupení kovodělného průmyslu a strojírenství. Překvapivě nízký je podíl automotive v příhraničních saských regionech, které je jinak v Sasku třetím nejvýznamnějším průmyslovým oborem. Je však koncentrováno hlavně do jádrových oblastí, především do Zwickau, kde sídlí pobočka Volkswagen. Historická průmyslová tradice Saska se projevuje v přetrvávajícím vysokém podílu tradičních průmyslových odvětví – kovodělného průmyslu, strojírenství a elektrotechnického průmyslu, které mají hlavně v regionu Erzgebirgskreis pořád velký význam. Karlovarský kraj má více diverzifikovanou průmyslovou strukturu než většina německých příhraničních regionů, což je dáno i jeho velikostí. Má ale řadu společných specializací zejména v tradičních oborech jako je výroba porcelánu a keramiky, elektrotechnickém a kovodělném průmyslu, což může být potenciálem pro obchodní spolupráci i v oblasti lidských zdrojů (zejména pokud mnoho firem z těchto oborů v Karlovarském kraji je pobočkami německých společností). Dlouhodobě roste význam odvětví automotive v krajské ekonomice, na který je navázáno i mnoho firem z ostatních průmyslových odvětví.


25


2.4 Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce Vzájemná provázanost české a německé ekonomiky je velmi vysoká. Mezi lednem a říjnem roku 2012 se na dovozu zboží do Česka podílelo Německo z 25,5 %, naopak z Česka mířilo do Německa 31,5 % celkové hodnoty vývozu. Data německého statistického úřadu umožňují sledovat export pouze na úrovni spolkových zemí, nikoliv krajů nebo okresů. V případě Saska je provázanost na českou ekonomiku významná, 14,2 % dovozů do Saska pochází z ČR, na celkovém vývozu se podílí ČR 4,7 %. Silnou orientaci Karlovarského kraje na Německo potvrzují data za regionální vývoz publikovaná ČSÚ naposledy za rok 2010 – Německo bylo cílovou destinací pro 57 % exportu z kraje. Pro bližší analýzu ekonomické spolupráce a vzájemné provázanosti příhraničních německých oblastí a Karlovarského kraje je nutné využít informace a údaje o individuálních firmách. Jelikož je řádově mnohem významnější zastoupení německých firem v Karlovarském kraji, než českých firem v německém příhraničí, bude se analýza zabývat pouze firmami v Karlovarském kraji. Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, 2012 4

SRN nadpoloviční 81

SRN částečné 110

jiné zahraniční nezjištěno

8 Zdroj: Albertina 2012, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření

Vysoký podíl německých firem mezi zahraničními podniky potvrzuje silnou vazbu krajské ekonomiky na Německo a odpovídá datům o exportní orientaci hospodářství KVK. Ze 110 majoritně vlastněných německých firem je v 52 % případů vlastníkem společnost, ve 48 % pak soukromá osoba / podnikatel. Vysoký podíl firem, kde vlastníkem je soukromá osoba, naznačuje, že se jedná často o menší a jednodušší výrobní pobočky / montovny, které do kraje přišly především díky nízkým výrobním nákladům. Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, 2012 11

Bayern

6 Nordrhein-Westfalen

7

Sachsen

9 14

70

Hessen Baden-Württemberg ostatní

Zdroj: Albertina 2012, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření

Největší podíl zahraničních firem v Karlovarském kraji tvoří bavorské firmy, ze Saska pochází pouze 9 firem ze 110. Berman Group – 2013

26


Graf 19 Saské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, 2012 1

Vogtlandkreis Erzgebirgskreis

3

5 jiné saské regiony


U saských firem se jedná dominantně o společnosti z příhraničních regionů, pouze 1 firma má sídlo / vlastníka v jiné části Saska. Celkem bylo identifikováno v Karlovarském kraji 33 poboček německých firem ve zpracovatelském průmyslu, které mají sídlo nebo vlastníka v jednom z příhraničních německých regionů, o z nich bylo ze Saska. Graf 20 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, 1990–2010 16

ostatní německé regiony příhraniční regiony

Počet příchozích firem

14 12 10 8 6 4 2 0 1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010


Investice německých firem a podnikatelů směřovaly do Karlovarského kraje především v první polovině 90. let. V tomto období byl téměř vyčerpán potenciál krajské ekonomiky pro příchod zahraničních investorů. Region nebyl tolik atraktivní pro druhou vlnu zahraničních investic, která do ČR přicházela zejména po roce 2002. I to je jedním z důvodů, proč ekonomika Karlovarského kraje právě v tomto období nejvíce zaostávala za ostatními regiony Česka a jeho pozice se výrazně zhoršila. Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r. 2010

počet zaměstnanců

700

8

600 500

3

400 300 4

200

3

4 5

100

3

0 Textil, oděvy

Automotive

Plasty

Strojírenství

Elektro Sklo, keramika, porcelánKovovýroba



27


V oborové struktuře převažují mezi německými firmami se sídlem v příhraničí a pobočkou v Karlovarském kraji zejména tradiční obory s vyšší náročností na pracovní sílu a energie. Nejvíce firem je z textilního průmyslu, výroby skla, porcelánu a keramiky, elektrotechnického průmyslu. Často se jedná o pobočku, která má na starosti pouze výrobu určitých dílčích komponent, které se kompletují nebo slouží jako vstupy pro výrobu složitějších výrobků u mateřské společnosti v Německu.

2.5 Výzkum, vývoj a inovace K hodnocení VaVaI v zájmovém území jsou použita data podaných patentových přihlášek ve třech oblastech dle International Patent Classification (IPC): Human necessities (Lidské potřeby), Information and Communication Technologies (Informační a komunikační technologie) a High-tech.

2.5.1 Oblast Lidských potřeb V podávání patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb lze identifikovat v období 1998 – 2009 dominanci saských okresů nad Karlovarským krajem (Graf 22). Karlovarský kraj ve sledovaném období nepodal v této oblasti ani jednu patentovou přihlášku. Saské okresy patří ve svém regionu NUTS II k výrazně aktivnějším, avšak v porovnání s celým Německem zaostávají. Tento jev ukazuje na přetrvávající rozdíly ve výkonu vědecko-výzkumných aktivit mezi bývalým územím Východního a západního bloku (Obrázek 4 a Obrázek 5 - přílohy).

počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO]

Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb 35

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

30 25 20 15 10 5 0

NUTS 3 Zdroj: Eurostat, Science and Technology


28


Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 2,5 98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

poměr

2,0 1,5 1,0 0,5 0,0


Za zmínku také stojí aktivita Annaberg, který dosahuje nadprůměrné aktivity regionu v ochraně DV výsledků VaV v oblasti lidských potřeb a dosahuje tak nejvyšších hodnot z bývalého Východního bloku. Okes Greiz zaznamenal nárůst počtu podaných patentových přihlášek mezi roky 2003-2009. Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska)

poměr

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0



29


2.5.2 Oblast Informačních a komunikačních technologií Patentové přihlášky v oblasti ICT ukazují, že v zájmovém území se vědecko-výzkumná aktivita v těchto oborech nachází na okraji zájmu VaV pracovníků. Zvýšená aktivita Karlovarského kraje v této oblasti je pravděpodobně způsobena příchodem firmy či vznikem vědecko-výzkumných aktivit v již existující firmě, neboť v kraji neexistuje vysoká škola oborově zaměřená na ICT. Velmi slabá aktivita v podávání ICT patentových přihlášek se objevuje také ve srovnání okresů s regionem NUTS II (Graf 27). Pouze Vogtlandkreis a Karlovarský kraj několikanásobně přesahují průměr své nadřazené územní jednotky. V těchto dvou územích je tak velká pravděpodobnost existence několika málo inovativních firem, jež se specializují na ICT. Identifikace těchto firem by mohla být pro rozvoj regionu přínosem. Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO]

6

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

5 4 3 2 1 0


Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 6 5

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

poměr

4 3 2 1 0



30


Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) 12 98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

10

poměr

8 6 4 2 0


2.5.3 Oblast High-tech Okresy zájmového území lze označit za venkovské regiony, kde je přítomna tradiční průmyslová výroba. Jak je vidět z grafu 29, aktivita v podávání high-tech patentových přihlášek indikuje přítomnost nezanedbatelného množství inovativních firem, jež vytvářejí vysokou přidanou hodnotu. V tomto směru dominuje Karlovarský kraj, kde existuje určitý inovační potenciál v high-tech zaměřených odvětvích.

počet patentovaných přihlášek [na 1 mil. EAO]

Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09



31


Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2

poměr

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09


Graf 30 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka, Saska a Durynska) 2,5

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

poměr

2,0 1,5 1,0 0,5 0,0


3

Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center

Délka státní hranice v zájmové území dosahuje přibližně 140 km a funguje na ní třináct hraničních přechodů. Na více než polovině z nich je povolen průjezd motorových vozidel (tabulky 9 a 10). Jedná se o hustou síť přeshraničních spojení, kdy každých cca 20 km lze hranice překonat motorovým vozidlem. Pro silniční přepravu jsou klíčové zejména hraniční přechody Boží Dar – Oberwiesenthal, Vojtanov – Schönberg. Tyto přechody leží na komunikacích mezinárodní silniční sítě a přepravují největší objem dopravy. Berman Group – 2013

32


Tabulka 9 Přehled hraničních přechodů, jejich význam, typ a kvalita název

význam

typ ČR

Boží Dar - Oberwiesenthal Potůčky - Breitenbrunn Potůčky - Johanngeorgenstadt Jelení - Wildenthal Bublava - Aschlberg/Klingenthal Kraslice - Klingenthal Luby - Wernitzgrün Plesná - Bad Brambach Vojtanov - Schönberg Horní Paseky - Bad Brambach Doubrava - Bad Elster Hranice - Bad Elster Hranice - Ebmath Trojmezí S-Č-B; Drei Ecke Land

mezinárodní lokální regionální lokální regionální národní regionální lokální mezinárodní lokální regionální regionální národní lokální

silniční turistický silniční turistický silniční silniční silniční turistický silniční turistický silniční silniční silniční turistický

II. x II. x III. III. II. III. I. III. III. III. II. x

komunikace SRN II. x III. x III. II. III. x I. III. III. III. II. III.

Zdroj: www.mapy.cz, vlastní úprava

Tabulka 10 Vymezení jednotlivých kategorií významu hraničních přechodů Význam Mezinárodní Národní Regionální lokální

Vymezení Komunikace je součástí evropské sítě mezinárodních silnic a průjezd je povolen všem typům motorových vozidel Objem dopravy přesahuj více jak 1 000 vozidel/den a průjezd je povolen především automobilům a autobusům Objem dopravy nepřesahuje více jak 1 000 vozidel/den a průjezd je povolen především automobilům Místní charakter, kdy není podmínkou existence zpevněné komunikace na obou stranách hranice

Zdroj: vlastní klasifikace

Časová dostupnost center je důležitým faktorem, jenž ovlivňuje vzájemnou dostupnost služeb a může být bariérou rozvoje. V periferní poloze leží Nejdek, u něhož časová dostupnost do německých příhraničních měst několikanásobně přesahuje kilometrovou délku (Graf 32). Kvalita spojení je hodnocena pomocí kombinace poměru časové dostupnosti a délky spojení s třídou komunikace, po které se spojení uskutečňuje. Opět vychází jako nedostatečně napojený Nejdek (Graf 32, Tabulka 11). Nejlepší spojení je mezi městy Jáchymov – Oberwiesenthal. Hraniční přechody s vyšším objemem přepravy jsou obsluhovány komunikacemi vyšších tříd. Klíčová spojení jsou obsluhována dostatečně kvalitními komunikacemi a výstavba komunikací tak není bezpodmínečně nutná, pokud hlavní směry přepravy zůstanou zachovány.


33


Graf 31 Doba a délka spojení mezi klíčovými přeshraničními spojeními

Ostrov - AnnabergBuchholz Jáchymov Oberwiesenthal Nejdek Schwarzenberg/Erzge b.

Aš - Oelsnitz/Voglt. 60 50 40 30 20 10 0

Aš - Plauen

Aš - Rehau čas *min+ délka *km+

Kraslice - Auerbach

Nejdek Johanngeorgenstadt

Kraslice - Greiz

Kraslice - Plauen

Kraslice - Klingenthal


Graf 32 Kvalita a délka klíčových spojení 2,00

čas [min]/délka [km]

1,80

7

1,60

8

1,40 1,20 1,00

10

0,80

9

2

0,60 0,40 0,20 0,00 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

třída komunikace


Tabulka 11 Kód klíčového spojení ke grafu 33

1 2 3

NÁZEV spojení Aš - Oelsnitz/Voglt. Aš - Plauen Kraslice - Greiz

4 5

kód

6 7 8

NÁZEV spojení Kraslice – Auerbach Nejdek - Johanngeorgenstadt Nejdek - Schwarzenberg/Erzgeb.


9

Jáchymov - Oberwiesenthal

Kraslice - Plauen

10

Ostrov - Annaberg-Buchholz


kód

34


Horší kvalita dopravního spojení může být zdrojem dopravních nehod, zvláště na komunikacích s vyšší intenzitou dopravy. Jak je ukázáno na grafu (Graf 33), patří okresy bývalého Východního bloku k nejnehodovějším v zájmovém území. Příčina je patrně ve fyzicko-geografické poloze saských okresů a Karlovarského kraje. V saských okresech a kraji Karlovarském je zaznamenáván vysoký počet zraněných při dopravních nehodách (Graf 34). V posledních letech se počet zraněných při dopravních nehodách snižuje, i při zvýšeném počtu dopravních nehod. Graf 33 Nehodovost v zájmovém území 2000

počet nehod

1600

2010 2011

1200

800

400

0 Karlovarský

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

kraj Zdroj: Statistisches Bundesamt, Policie ČR

Graf 34 Počet zraněných při nehodách 1800 1600 počet zraněných

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2005

2007

2008

2009

2010

2011

rok Karlovarský kraj

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz, Kreis

Zdroj: Statistisches Bundesamt, Ročenka dopravy ČR

V zájmovém území funguje síť příhraniční vlakové dopravy a integrovaný systém Egronet, které spolu tvoří páteřní systém veřejné hromadné dopravy mezi městy na obou stranách hranice. Samotná přeshraniční spojení veřejnou dopravou jsou zajišťována téměř výhradně vlaky (příloha 4).


35


Neexistence autobusové alternativy v hromadné dopravě se může projevit omezenou mobilitou obyvatel a může mít negativní vliv na míru pracovní a volnočasové migrace. Na druhou stranu není zřejmé, jaká by byla po autobusové dopravě reálná poptávka. Doprava vlakem, je však ve většině případů výrazně pomalejší než automobilem. Výhoda sníženého dlouhodobého jízdného nemusí být pro cestující dostatečně atraktivní. Vnitrokrajská dopravní dostupnost z nižších sídel do sídel vyššího řádu ukazuje na relativně dobrou dopravní obslužnost jak automobilem, tak veřejnou dopravou (příloha 5, 6). Pouze okres Greiz disponuje slabou dostupností veřejnou dopravu. V případě Greizu je pro obce v kraji přirozenými centry blízké Zwickau. Tato skutečnost má výrazný vliv na zhoršenou dostupnost z periferních obcí a to navzdory kvalitní síti komunikací.

4

Školství

Vzdělávací systémy V České republice a v Německu jsou poněkud odlišné. Proto je v dalším textu v některých případech školství analyzováno odděleně za jednotlivé země.

4.1 Základní školy Karlovarský kraj patří v České republice ke krajům s nejnižší úrovní vzdělanosti obyvatel. Tuto skutečnost dokládá fakt, že téměř čtvrtina obyvatel starších 15 let (22,4 %)2 má pouze základní vzdělání, což je v porovnání s ostatními příhraničními regiony nejvyšší hodnota. Zároveň Karlovarský kraj patří také mezi regiony s jedním z nejnižších podílů vysokoškoláků (necelých 7 %)3. Ve školním roce 2011/12 fungovalo v Karlovarském kraji celkem 110 základních škol. Z grafu (Graf 35) je zřejmé, že počet dětí na základních školách stále klesá, přestože v mateřských školách dochází v posledních pěti letech k růstu počtu dětí. Od školního roku 2002/03 poklesl počet dětí o téměř 30 %. Od roku 2009 se pokles žáků mírně zpomalil - v roce 2010/11 meziroční pokles o 2,1 %, v roce 2011/12 už pouze o 1,4 %. Průměrný počet žaků na třidu klesl v současnosti pod 20 žáků4. Základní školy v Karlovarském kraji mají celkovou kapacitu 41 625 a jsou využity na 55 %.

2

Zdroj dat – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Zdroj dat – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 4 Tento údaj byl vypočítán na základě dat zveřejněných ve Statistické ročence Karlovarského kraje 2012. 3


36


140

30 000

120

25 000

počet škol

100

20 000

80 15 000 60 10 000

40

počet dětí / žáků

Graf 35 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Karlovarském kraji

5 000

20

0

0 2007/08 ZŠ

2008/09 SŠ

gymnázia

2009/10

2010/11 ZŠ žáci

SŠ žáci

2011/12 gymnázia žáci

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2006 – 2012, Český statistický úřad

V Karlovarském kraji nabízí studium na středních školách celkem 38 školských zařízení, přičemž deset z nich představují gymnázia, tento počet se od roku 2007 zredukoval pouze o jedno zařízení. Počet studentů na gymnáziích v kraji se v posledních pěti letech příliš nezměnil. Počty studentů ve školním roce 2011/12 se snížily o necelých 5 %. Saské okresy Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis nabízely vzdělávání ve školním roce 2011/12 na 144 základních školách –Grundschule. Pokles počtu žáků se zde projevil v mírné formě. Ve školním roce 2011/12 navštěvovalo základní školy pouze o 2,5 % žáků méně než v roce 2007/08 a o 1 % dětí více než v roce 2020/11. U středních škol – Mittelschule - se počet zařízení snížil v roce 2011/12 o tři oproti roku 2007/08. Pozitivem však je, že oproti školnímu roku 2007/08 je počet žáků na středních školách v obou okresech vyšší – nárůst o téměř 6 %. Studium na gymnáziu nabízelo v saských okresech celkem 20 zařízení. Zatímco od školního roku 2007/08 do roku 2009/10 se počet žáků na gymnáziích mírně snižoval, v následujících třech letech se zvyšuje a to v obou sledovaných saských územích. Graf 36 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve sledovaných saských okresech 150

24 000 20 000

120

12 000 60

počet žáků

počet škol

16 000 90

8 000 30

4 000

0

0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Grundschulen

Gymnasien

Mittelschulen

Berufliche Schulen

Grundschulen - žáci

Gymnasien - žáci

Mittelschulen - žáci

Berufliche Schulen - žáci

Zdroj: Statistische Landesamt des Freistaates Sachsen


37


V okrese Greiz nabízí základní vzdělání celkem 23 základních škol – Grundschulen. Počet žáků se na těchto školách mírně snižoval až do roku 2011/12. V letošním školním roce došlo k mírnému nárůstu o 1%, ale počet žáků je stále nižší v porovnání se školním rokem 2007/08 (rozdíl téměř 6 %). U obou typů školních zařízení nižšího sekundárního vzdělání (Regelschule, gymnázium) je vývoj počtu žáků v posledních šesti letech pozitivní a počet žáků se zvyšuje. Podrobný přehled viz Graf 37. Graf 37 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Greiz 25

3 500 3 000

20

15

2 000 1 500

10

počet žáků

počet škol

2 500

1 000 5 500 0

0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

Grundschulen

Regelschulen

Gymnasien

Berufsbildende Schulen


Regelschulen - žáci

Gymnasien - žáci

Berufsbildende Schulen - žáci

Zdroj: Thüringer Landesamt für Statistik

Shrnutí Situace v Karlovarském kraji není příliš příznivá, ale v posledních letech se postupně pokles počtu žáků na základních školách zpomaluje. V Karlovarském kraji také v nejbližších letech dojde demografickým vývojem ke zmírnění problému s nízkou obsazeností základních škol. Budoucí nárůsty počty žáků by měly stávající kapacity základních škol v Karlovarském kraji dostatečně pokrýt. Všechny sledované německé okresy tento pozitivní vývoj však nemohou očekávat. Údaje z demografických prognóz ukazují, že ve všech okresech bude počet dětí na základních školách stále klesat. Německé školy se budou muset vyrovnávat se stále menším počtem žáků a využití kapacit bude stále nižší a to jak u základních škol, tak postupně také u školních zařízení nižšího sekundárního vzdělání (viz Graf 38).


38


Graf 38 Vývoje počtu dětí ve věku 5 – 14 let v německých regionech 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

rok 2012

věk 5-9

rok 2015

věk 10-14

Erzgebirgskreis

rok 2020

věk 5-9

rok 2025

věk 10-14

Vogtlandkreis

věk 5-9

věk 10-14

Karlovarský kraj

Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik

4.2 Střední školy V Karlovarském kraji nabízí žákům studijní obory celkem 38 středních škol, z nichž zhruba u 70 % je zřizovatelem Karlovarský kraj. Graf 35 ukazuje, že na středních školách v kraji dochází každoročně od školního roku 2004/05 k poklesu počtu studentů, za osm let o více jak 17 %. Ve školním roce 2011/12 se na středních školách v Karlovarském kraji vzdělávalo celkem 13 770 žáků. Tento trend dlouhodobého poklesu počtu žáků a nízké využití kapacit vedly k optimalizaci počtu středních škol a školských zařízení zřizovaných Karlovarským krajem. V Karlovarském kraji dále působí čtyři vyšší odborné školy nabízející vzdělávání v oborech zdravotnictví, cestovní ruch, sociální pedagogika a sociální práce. VOŠ v porovnání se středními školami zaznamenaly ve školním roce 2011/12 mírný meziroční růst počtu studentů, a to o necelých 7 %. Největší zájem ze strany studentů je o studium na gymnáziích a středních odborných školách, kde ukončí studenti své studium maturitní zkouškou. V roce 2011 z celkového počtu absolventů střední školy získalo 41,5 % střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, 27,4 % střední vzdělání s výučním listem, 22,3 % gymnaziální vzdělání a 2,7 % vyšší odborné vzdělání. Ve struktuře vzdělávacích oborů z oblasti zpracovatelského průmyslu dominuje Strojírenství a strojírenská výroba (57 % absolventů), dále Elektrotechnická, telekomunikační a výpočetní technika (25 %), Technická chemie a chemie silikátů (6 %), Potravinářství a potravinářská chemie (5,3 %) a Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (4,5 %). Ve všech sledovaných německých okresech je nabízeno studentům studium na různých typech středních škol. Největší zájem ze strany studentů je o studium na středních odborných školách. U všech sledovaných okresů, vyjma okresu Greiz, představují absolventi středních odborných škol více než 40 % z celkového počtu absolventů středních škol - viz Graf 39.


39


Graf 39 Podíly absolventů podle typu střední odborné školy v německých regionech 100,0%

ostatní

80,0%

beruflichen Gymnasien

60,0%

Fachschulen

40,0%

Fachoberschulen

20,0%

Berufsfachschulen

0,0%

Berufsschulen Vogtlandkreis

Erzgebirgkreis

Greiz Lkr.


Hodnotíme-li jednotlivé okresy podle vývoje počtu žáků za posledních pět až šest let, je situace v saských okresech odlišná – viz Graf 40. Graf 40 Vývoj počtu žáků na středních školách vybraných německých regionů 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2007/08 Erzgebirgkreis

2008/09

2009/10 Vogtlandkreis

2010/11

2011/12

Landkreis Greiz


Oba saské okresy se na středních odborných školách potýkají od školního roku 2007/08 s úbytkem žáků. Ve školním roce 2011/12 se počet žáků na středních školách v okrese Erzgebirgskreis pohybovala na 57,5 % stavu roku 2007/08. V okrese Vogtlandkreis klesl počet studentů na středních školách ve školním roce 2011/12 v porovnání s rokem 2007/08 o 35 %. Nejvyšší pokles počtu žáků však zaznamenaly střední školy v okrese Greiz. Ve školním roce 2011/12 se počet studentů na středních školách představoval necelých 42 % počtu žáků ve školním roce 2007/08.


40


Tabulka 12 Porovnání oborové struktury zaměstnanosti a středního odborného vzdělávaní v Karlovarském kraji v roce 2010 SOVSMZOV a NV

SVVL Skupina oborů (kód, název) ABS 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění

celkem

MNZ (%)

ABS

MNZ (%)

SOVSMZ ABS

VOV

MNZ (%)

MNZ (%)

ABS

170

25,3

19

26,3

49

6,1

-

-

42

19,0

10

10,0

54

13,0

-

-

10 22 19 8 100 33 223 42 40 709 -

30,0 40,9 73,7 25,0 23,0 33,3 27,8 26,2 35,0 28,2 -

27

18,5

-

24,4 13,6 25,0 56,3 75,0 29,7 -

26,7 13,5 13,5 15,3 4,2 14,1 6,1 6,7 10,4 0,0 4,9 13,0 6,9 11,6 5,0

-

41 22 16 16 4 155 -

15 74 52 59 72 248 49 89 96 23 41 123 29 1073 576

19 39 13 71 -

5,3 5,1 0,0 4,2 -

Gymnaziální vzdělání Vysvětlivky: SVVL = Střední vzdělání s výučním listem; GV = Gymnaziální vzdělání; SOVSMZOV a NV = Střední odborné vzdělání s MZ a OV a Nástavbové vzdělání; SOVSMZ = Střední odborné vzdělání s MZ; VOV = Vyšší odborné vzdělání; ABS = počet absolventů, MNZ = míra nezaměstnanosti absolventů v %

Vysokou nezaměstnaností (Graf 41) jsou v Karlovarském kraji ohroženi absolventi nejnižších úrovní středního školství, především středního vzdělání s výučním listem. U všech kategorií, vyjma gymnaziálního vzdělání, po snižování nezaměstnanosti absolventů do roku 2008 došlo v důsledku ekonomické krize ke zvyšování téměř u všech kategorií absolventů. Mírné snížení míry nezaměstnanosti nastalo mezi roky 2010 a 2011 pouze u absolventů VOŠ.


41


1600

35,0%

1400

30,0%

počet absolventů

1200

25,0%

1000

20,0%

800

15,0%

600

10,0%

400

5,0%

200 0

míra nezaměstnanosti absolventů

Graf 41 Vývoj počtu absolventů SŠ a podíl nezaměstnaných absolventů podle stupně dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji

0,0% r. 2006 SVVL SOVSMZ GV - NZ VOV - NZ

r. 2007

r. 2008

r. 2009

GV VOV SOVSMZOV a NV - NZ

r. 2010

r. 2011

SOVSMZOV a NV SVVL - NZ SOVSMZ - NZ

Vysvětlivky: SVVL = Střední vzdělání s výučním listem; GV = Gymnaziální vzdělání; SOVSMZOV a NV = Střední odborné vzdělání s MZ a OV a Nástavbové vzdělání; SOVSMZ = Střední odborné vzdělání s MZ; VOV = Vyšší odborné vzdělání; NZ = nezaměstnaní Poznámka: Mira nezaměstnanosti absolventů škol v kraji je definována jako podíl počtu nezaměstnaných absolventů škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji Česka jsou evidováni na Úřadu práce) k počtu absolventů, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Počet nezaměstnaných absolventů zahrnuje pouze “čerstvé“ absolventy SŠ a VOŠ, kteří ukončili studium nejvýše rok před okamžikem zjišťování. Zdroj: NUOV – Vzdělávání a trh práce v krajích ČR, Nezaměstnanost absolventů SŠ a VOŠ v krajích ČR (http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace-vkrajich-cr)

4.3 Vysoké školy Data týkající se vzdělávání na vysokých školách jsou v Německu dostupná pouze za spolkové země. Z tohoto důvodu zde uvádíme krátký přehled terciálního vzdělávání za jednotlivé dotčené spolkové země.

4.3.1 Karlovarský kraj V akademickém roce 2011/2012 měla na území Karlovarského kraje sídlo jedna soukromá vysoká škola – Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. – a dále zde působilo šest poboček veřejných a soukromých vysokých škol v podobě fakulty nebo střediska. Jsou to: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická a Fakulta strojní, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí - distanční středisko Karlovy Vary a Provozně ekonomická fakulta, konzultační středisko Cheb. 90 % studentů Karlovarského kraje odchází studovat na vysoké školy do ostatních regionů (42 % do Prahy, 26 % do Plzně). Je tedy zřejmé, že talentovaní studenti středních a vyšších odborných škol pokračují v inženýrských, magisterských a postgraduálních studiích na vysokých školách mimo Karlovarský kraj a nabídka služeb terciálního vzdělávání je využívána především specifickou cílovou Berman Group – 2013

42


skupinou mladých absolventů, kteří nemají zájem o studium mimo region nebo nebyli přijati na vysoké školy mimo kraj, případně skupinou osob, které studují při zaměstnání. Problémem regionu je, že se absolventi vysokých škol mimo region se zřídka vracejí do kraje a absence veřejné vysoké školy v kraji je jedním z důvodů pro obtížné udrženi vysoce vzdělaného obyvatelstva v regionu. Jedinou terciální institucí se sídlem v Karlovarském kraji je Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s, jejímž hlavním vzdělávacím programem je Právní specializace. Škola poskytuje ucelené vysokoškolské bakalářské vzdělávání. Zájem o studium na této škole od roku 2008 klesá. Zatímco ve školním roce 2008/09 zde studovalo 1 355 studentů, tak ve školním roce 2011/12 to bylo o 40 % méně (808 studentů). Graf 42 Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů vysokých škol Karlovarského kraje (2. pololetí 2011) 18,0% 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0%

a

b

c

d

e

f

g

h

ch

i

j

k

l

m

n

o

p

a = Stavebnictví, geodézie a kartografie

g = Umění a užité umění

m = Právo, právní a veřejnospr. činnost

b = Zemědělství a lesnictví

h = Speciální a interdiscip. technické obory

n = Elektrotechnika, telekom. a výpoč.technika

c = Filozofie, teologie

ch = Doprava a spoje

o = Potravinářství a potravinářská chemie

d = Ekonomie

j = Lékařství

p = Filologické vědy

e = Publicistika, knihovnictví a informatika

k = Farmacie

f = Pedagogika, učitelství a sociální péče

l = Politologie

Zdroj: Integrovaný portál MPSV

4.3.2 Sasko Sasko má velmi silnou vzdělávací a výzkumnou základnu. Terciární vzdělávání je zde realizováno na čtyřech univerzitách, jednom univerzitním vysokoškolském institutu, pěti vysokých uměleckých školách a pěti odborných vysokých školách se 111 635 studenty (zimní semestr 2011/12). Základní přehled: Lipská univerzita - zaměřena na přírodní a humanitní vědy; TU Dresden - univerzita s nejvyšším počtem studentů v Sasku a širokým spektrem nabízených studijních oborů; TU Chemnitz, TU báňská akademie Freiberg (nejstarší univerzita báňských věd na světě); Mezinárodní vysokoškolský institut v Žitavě, univerzitní zařízení v euroregionu Nisa pro studenty, kteří již ukončili první stupeň studia na polských, českých nebo německých vysokých školách. Berman Group – 2013

43


Odborné vysoké školy vznikly z dřívějších vysokých škol technických a speciálních a výzkumná a vědecká činnost je zde silně orientovaná na praxi. Kromě výše uvedených vzdělávacích institucí je v Sasku osm speciálních vysokých škol, které jsou nezávislé či soukromé např. Vysoká škola obchodní v Lipsku, Vysoká škola církevní hudby v Drážďanech, Odborná vysoká škola správní, Vysoká škola policejní pod ministerstvem vnitra a další. Nejvíce studentů absorbují čtyři saské univerzity (70 %) a dále je zájem o studium na odborných vysokých školách – viz Graf 43. Graf 43 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Sasku (zimní semestr 2011/12) Fachhochschulen ( ohne Verwaltungsfachhochschulen ); 26,5%

Kunsthochschulen ; 2,4%

Verwaltungsfachhochschulen; 0,9%

Universitäten ; 70,1%

Zdroj: Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

4.3.3 Durynsko Terciální vzdělávání je v Durynsku realizováno na čtyřech univerzitách (Friedrich-Schiller-Universität Jena, Technische Universität Ilmenau, Universität Erfurt, Bauhaus-Universität Weimar), jedné umělecké vysoké škole, deseti odborných vysokých školách. Celkem na 14 institucích terciálního vzdělávání studovalo v zimním semestru 2011/12 53 668 studentů. Rozmístění škol je uvedeno v následující tabulce, přičemž v Landkreis Greiz se nenachází žádná vysoká škola.


44


Graf 44 Rozložení studentů na jednotlivých institucích terciálního vzdělávání v Durynsku (zimní semestr 2011/12) Fachhochschulen ( ohne Verwaltungsfachhochschulen ); 29,2%

Kunsthochschulen ; 1,6%

Verwaltungsfachhochschulen; 0,8%

Universitäten ; 68,3%

Zdroj: Thüringer Landesamt für Statistik

Většina studentů studuje na univerzitách (cca 70 %). Zájem je především o studium humanitních oborů (jazyky a právo), třetím nejnavštěvovanějším oborem je strojírenství – viz Graf 44. V oblasti terciálního vzdělávání existuje možnost podpořit rozvoj kooperačních vazeb mezi firmami a školami (a to včetně vysokých škol působících mimo kraj) a mezi firmami a studenty s cílem zajistit si do budoucna dostatek relevantně kvalifikovaných lidských zdrojů pro rozvoj místních podniků jak na české tak německé straně.

4.4 Výuka německého jazyka v Karlovarském kraji (a češtiny v německých okresech) V roce 2010 představoval na základních školách v Karlovarském kraji podíl žáků v denní formě vzdělávání učících se cizí jazyk 79,49 % z celkového počtu žáků v denní formě vzdělávání. Tento podíl je pod průměrem Česka jako celku a pro Karlovarský kraj druhý nejhorší podíl v porovnání s ostatními kraji. Na základních školách se německý jazyk v Karlovarském kraji učí 28,8 % žaků z celkového počtu žáků na základních školách (viz Graf 45). Tento podíl je sice ze všech českých krajů nejvyšší, ale v porovnání s podílem žáků učících se anglický jazyk poměrně nízký.


45


Graf 45 Podíly žáků učících se cizí jazyk na ZŠ podle vyučovaného jazyka, 2010 (v %) ruský; 4,06%

Graf 46 Podíly žáků učících se cizí jazyk na SŠ podle vyučovaného jazyka, 2010 (v %)

španělský ; 0,09%

ruský; 5,91%

španělský ; 0,22%

latinský; 1,03%

německý ; 28,82%

anglický ; 85,78%

anglický ; 75,80% německý ; 73,18%

francouzský ; 0,24% francouzský ; 4,89%

Zdroj: Krajská ročenka školství 2010, Ústav pro informace ve vzdělávání

Na středních školách se podíl žáků v denní formě vzdělávání učících se cizí jazyk zvýšil na 95,24 %, ale opět tento podíl nedosahuje průměrné hodnoty ČR a i u tohoto typu škol zaujímá Karlovarský kraj v porovnání s ostatními regiony předposlední místo. Karlovarský kraj je specifickým regionem v porovnání s ostatními regiony Česka. Kraj téměř u všech jazyků, vyjma němčiny a ruštiny dosahuje nejhorších pozic v podílu počtu studentů, kteří se vzdělávají v daných jazycích. Avšak u německého jazyka obsazuje Karlovarský kraj první místo v počtu středoškoláků učících se němčinu (73,2 %), zatímco angličtinu si osvojuje pouze 75,8 % žaků (viz Graf 46). V německých krajích výuka češtiny v míře, která by byla obdobná výuce němčiny v Karlovarském kraji, neprobíhá. Jelikož využitelnost češtiny v mezinárodních kontaktech je na rozdíl od němčiny velmi omezená (na Českou a Slovenskou republiku), je čeština v Německu vyučována buď jako zájmový předmět, nebo jako součást výměnných programů a pobytů. Výuka se realizuje za podpory různých institucí, nejen jako součást projektů Cíle 3, ale třeba podporou Česko-německého fondu budoucnosti apod.

5

Sociální služby

V Karlovarském kraji bylo v domovech pro seniory v roce 2011 k dispozici celkem 859 lůžek, což je v porovnání s rokem 2003 nárůst o 37 %. V porovnání s rokem 2000 se v kraji zvýšil jak počet zařízení, tak počet lůžek i uživatelů. Regionální rozložení zařízení poskytující služby seniorům v Karlovarském kraji zobrazuje Obrázek 1. Počet domovů pro seniory v kraji neodpovídá průměrnému počtu v ostatních regionech Česka a Karlovarský kraj má nejnižší počet domovů pro seniory v republice.


46


Obrázek 1 Zajištění sociálních služeb pro seniory a zdravotně handicapované v KVK

pečovatelská služba zajištěná obcí, příspěvkovou organizací obce pečovatelská služba zajištěná NNO domov pro seniory, domov se zvláštním režimem

Zdroj: Karlovarský kraj, odbor sociálních věcí, ČSÚ

Jádro politiky péče o seniory v saských okresech zájmového území spočívá v integraci starších spoluobčanů do společnosti a umožnění jim aktivně se účastnit společenského života. Saské okresy nabízí zájemcům celkem 7 043 lůžek ve 112 zařízeních pro seniory. V obou okresech v porovnání s rokem 2001 došlo k nárůstu jak počtu zařízení, tak počtu lůžek. Porovnáme-li jednotlivé okresy podle počtu lůžek na 1000 obyvatel věku nad 65 let, tak nejlepší situace je jednoznačně v okrese Vogtlandkreis, kde na 1000 obyvatel ve věku nad 65 let připadá téměř 119 lůžek. Tabulka 13 Porovnání regionů podle sociální služby - domov pro seniory zařízení území Karlovarský kraj Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz

2010

2010/2000 15 61 51

175% 145% 128%

lůžka 2010

2010/2000

829

120%

3820 3223

118% 116%

Využití 2010 94,1% 94,2% 94,8%

lůžka na 1 000 obyvatel nad 65 let 17,96 42,31 118,57

Poznámka: Data za Landkreis Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis jsou za roky 2001, 2007 a 2009 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

Rozložení sociálních služeb v Karlovarském kraji není rovnoměrné a většina služeb je soustředěna do větších měst, která svou vybavenosti zabezpečuji obsluhu příslušných spádových území.


47


Graf 47 Domovy pro seniory – kapacita, vytíženost v letech 2000, 2008, 2010 5000

100% 95% 90% 85%

3000

80% 2000

75%

vytíženost

počet lůžek

4000

70%

1000

65% 0

60% Karlovarský kraj

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

počet lůžek 2000

počet lůžek 2008

počet lůžek 2010

vytíženost 2000

vytíženost 2008

vytíženost 2010

Poznámka: Data za Landkreis Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis jsou za roky 2001, 2007 a 2009 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

Počet subjektů poskytujících sociální službu – pečovatelskou službu se ve všech okresech, vyjma okresů Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis, pohybuje mezi 15 – 20 subjekty. V obou saských okresech je počet subjektů až třikrát vyšší – viz Graf 48, což je dáno velikostí obou území. Porovnáme-li sledované okresy na základě počtu sociálně potřebných osob, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba (Graf 49), tak je zřejmé, že u všech okresů se počet zájemců o tuto službu mírně zvyšuje. Graf 48 Vývoj počtu subjektů poskytujících pečovatelskou službu 120 100 80 60 40 20 0 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Pečovatelská služba - subjekty 2001

Karlovarský kraj

Pečovatelská služba - subjekty 2005

Pečovatelská služba - subjekty 2009 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen


48


Graf 49 Vývoj počtu sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

pečovatelská služba - uživatelé 2001

Karlovarský kraj

pečovatelská služba - uživatelé 2005

pečovatelská služba - uživatelé 2009 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

V následujících letech bude docházet k postupnému výraznému nárůstu počtu osob ve starším věku, který bude představovat růst potřeby zajištění různých druhů sociálních služeb. Nejvýraznější růst potřeb se bude týkat zejména skupin obyvatel staršího věku, nad 70 let a nad 80 let. Počet obyvatel nad 80 let věku v Karlovarském kraji se již v roce 2015 podle projekce ČSÚ zvýší o 21 %, do roku 2020 to bude o 43 %, do roku 2025 o 82 % a do roku 2030 o 150 % v porovnání s rokem 2009. Graf 50 Absolutní změny počtu osob věkových kategorii nad 75 let v regionech dle projekce 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Karlovarský kraj

75 a více let 2011

Erzgebirgkreis

75 a více let 2015

Vogtlandkreis

75 a více let 2020

75 a více let 2025

Landkreis Greiz

75 a více let 2030

Zdroj: ČSU – Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

V německých okresech nárůsty počtu osob nad 75 let nebudou tak dramatické jako v Karlovarském kraji, částečně i proto, že ke stárnutí populace v nich dochází ve významné míře již nyní.


49


V Erzgebirgskreis se počet osob nad 75 let zvýší do roku 2025 zhruba o 17 %, v okrese Vogtlandkreis bude tento nárůst představovat necelých 22 % do roku 2020 a následně počty seniorů budou postupně opět klesat. Graf 51 Vývoj indikátoru počet lůžek v domovech pro seniory v přepočtu na 100 obyv. za předpokladu nezvyšování počtu lůžek a současně zvyšování počtu seniorů v důsledku stárnutí populace, 2011-2030 12,0 10,0 8,0

10,5 8,7

8,5

7,2 6,0 4,0

4,6 2,2

2,0 0,0 2011 Karlovarský kraj

1015

2020 Erzgebirgkreis

2025

2030

Vogtlandkreis

Zdroj: ČSU – Projekce obyvatelstva v krajich a oblastech ČR do roku 2065, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, vlastní výpočty

Vlivem nárůstu počtu seniorů se změní počty lůžek na 100 obyvatel v jednotlivých regionech. Nejhorší situace nastane v Karlovarském kraji, kde v současnosti je k dispozici na 100 obyvatel nad 75 let pouze 4,6 lůžek (viz Graf 51). Za předpokladu, že se stávající kapacita lůžek v zařízeních pro seniory (829 v roce 2010) nebude zvyšovat, budou v roce 2030 k dispozici pouze 2,2 lůžka na 100 obyvatel nad 75 let. V německých okresech se relativní počty lůžek na 100 obyvatel se v zařízeních pro seniory změní v mnohem menší míře.

6

Zdravotnictví

Karlovarský kraj je v porovnání s ostatními kraji Česka zdravotnicky nejhůře vybaveným krajem. V oblasti vysoce specializované náročné péče je Karlovarsky kraj závislý na okolních regionech (Plzeňský kraj, Praha). V Karlovarském kraji poskytovalo v roce 2011 zdravotnickou péči celkem 5 zdravotnických zařízení charakteru nemocnice (viz Tabulka 14). V nemocnicích pracovalo celkem 226 lékařů, což je v absolutním počtu o téměř 100 lékařů méně než v roce 2009. Nemocnice disponovaly celkem 1307 lůžky (v porovnání s rokem 2009 pokles o 171 lůžek), přičemž roční využití lůžek činilo 232,7 dne. V kraji také působí celkem 5 odborných léčebných ústavů typu LDN s celkovým počtem 433 lůžek (pokles oproti roku 2009 o 20 lůžek) a 795 samostatných ambulantních zařízení. Regionální rozložení zdravotnické péče v kraji je znázorněno na obrázku v příloze Největším problémem v organizování a zajištěni zdravotnické péče v Karlovarském kraji je nedostatek lékařů a všeobecných sester. Tuto skutečnost například dokládají počty lékařů v lůžkové části


50


nemocnic na 10 tis. obyvatel, kde Karlovarský kraj zaujímá poslední příčku a druhé nejhorším místo v porovnání s ostatními kraji ČR v počtu stomatologů a farmaceutů. V německých okresech je systém zdravotní péče v nemocnicích propracován podle tzv. nemocničního plánu (Krankenhausplan). Ve sledovaných saských okresech působí celkem 14 nemocničních zařízení s celkovým počtem 3726 lůžek (viz Tabulka 14). Jedenáct nemocnic poskytuje základní zdravotní péči rovnoměrně po celém území obou okresů. Dvě kliniky, v každém okrese jedna, poskytující specializovanou péči nad rámec místních potřeb. Na území okresu Vogtlandkreis se také nachází odborná klinika zaměřená na neurologická a psychická onemocnění. Posledním sledovaným okresem je Greiz, kde se nachází celkem dvě nemocnice s celkovým počtem 421 lůžek (viz Tabulka 14). Okresní nemocnice v Greiz poskytuje obyvatelům základní zdravotní péči. Druhé nemocniční zařízení je odborným pracovištěm zaměřeným na geriatrii. Tabulka 14 Přehled nemocnic ve sledovaném území v roce 2011 stupeň zdravotní péče

území

specializovaná oddělení

Karlovarský kraj okres Cheb Nemocnice Cheb Nemocnice Mariánské Lázně okres Karlovy Vary Karlovarská krajská nemocnice

standardní standardní

Nemocnice Ostrov, NEMOS PLUS s.r.o okres Sokolov Nemocnice Sokolov

standardní

standardní

CHIR, INT, GP, PED, ORL CHIR, INT, URO CHIR, INT, PED, GP, DERM, HD, NEU, NUK, ORL, URO CHIR, INT, PED, GP, PSY

počet lůžek 1442 365 278 87 783 542 241 294

standardní

CHIR, INT, GP, PED, NEU, NUK, DERM, OČ, ORT

Vogtlandkreis

294 1637

HELIOS Vogtland-Klinikum Plauen

specializovaná

OČ, CHIR, GP, INT, VŠM, PED, NEU, NCH, URO, PSY

590

Krankenhaus Bethanien Plauen

standardní

CHIR, ORL

50

Klinikum Obergöltzsch Rodewisch

standardní

CHIR, GP, ORL, PED, INT, VŠM

300

odborná

NEU, PSY, DDP

242

Paracelsus-Klinik Adorf

standardní

CHIR, INT, VŠM

275

Paracelsus-Klinik Schöneck

standardní

CHIR, GYN, INT, VŠM

Paracelsus-Klinik Reichenbach

standardní

CHIR, GP, INT, VŠM, ÚČOCh, URO

Sächsisches Krankenhaus für Psychiatrie und Neurologie Rodewisch

Erzgebirgskreis

180 2089

EKA Erzgebirgsklinikum Annaberg

standardní

CHIR, GP, INT, VŠM, PED, PSY

380

Standort Schneeberg

standardní


144

HELIOS Klinikum Aue

specializovaná

OČ, CHIR, GP, ORL,DERM, INT, VŠM, PED, NEU, URO, PSY

570

Klinikum Mittleres Erzgebirge - Haus Olbernhau

standardní


100

Kliniken Erlabrunn

standardní

CHIR, GP, ORL, INT, VŠM, PED, PSO

338


51


území Kreiskrankenhaus Stollberg Klinikum Mittleres Erzgebirge - Haus Zschopau

stupeň zdravotní péče standardní

CHIR, GP, ORL, INT, VŠM

počet lůžek 245

CHIR, GP, ORL, INT, VŠM, PSY

312

specializovaná oddělení

standardní

Landkreis Greiz

421 Kreiskrankenhaus Greiz

Kreiskrankenhaus Ronneburg, Fachklinik für Geriatrie und Innere Medizin gGmbH

standardní odborná

CHIR, GP, ORL, INT, IP, URO, PED Geriatrie, denní klinika

283 100

Vysvětlivky: VŠM=všeobecné lékařství, CHIR=chirurgie, INT=interní medicína, PED=dětské a dorostové lékařství, DDP=dětská a dorostová psychiatrie a psychoterapie, DERM=kožní a pohlavní choroby, GP=gynekologie a porodnictví, GYN=gynekologie (bez porodnictví), HD=hemodialýza, KCH=kardiochirurgie, NEU=neurologie, NCH=neurochirurgie, URO=urologie, NUK=nukleární medicína (terapie), OČ=oční, ORL=ušní, nosní, krční, ORT=ortopedie, PSO=psychosomatická medicína a psychoterapie, PSY=psychiatrie a psychoterapie, RAD=radioterapie, ÚČOCh=ústní, čelistní a obličejová chirurgie, IP=intenzivní péče Zdroj: Krankenhausplan des Freistaates Sachsen 2012, Krankenhausplan des Freistaates Thüringer 2012, internetové stránky nemocnic

Porovnáme-li sledované okresy podle počtu lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel je situace nejpříznivější v saských okresech Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis (viz Graf 52). Nejhorší situace je v okrese Greiz, kde počet lůžek na 10 000 obyvatel odpovídá zhruba 58 % stavu v okrese Vogtlandkreis. V Karlovarském kraji jsou výrazné rozdíly v rozložení lůžek uvnitř kraje. Okres Cheb dosahuje počtem lůžek na 10 tis. obyvatel zhruba 80 % průměru kraje jako celku a okres Sokolov zhruba 67 % průměru kraje jako celku. Jediný okres Karlovy Vary má počet lůžek na 10 tis. obyvatel o necelých 39 % vyšší než je průměr kraje jako celku (Graf 52). Graf 52 Přehled počtu lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel u vybraných krajů (rok 2011) 80,0

60,0

40,0 67,7

66,0

57,4

20,0

39,7

47,6

39,2

32,0

okr. Sokolov

okr. Kar. Vary

okr. Cheb

Karlovarský kraj

Greiz (Lkr)

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

0,0

Zdroj: Krankenhausplan des Freistaates Bayern 2012, Krankenhausplan des Freistaates Sachsen 2012, Krankenhausplan des Freistaates Thüringer 2012, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012


52


7

Cestovní ruch a lázeňství

7.1 Nabídka Nabídka v oblasti cestovního ruchu a lázeňství se v jednotlivých turistických regionech českoněmeckého příhraničí liší jak charakterem a strukturou, tak svou rozmanitostí. Z dále uváděné segmentace turistických regionů dle převažujícího zaměření cestovního ruchu a konkrétních druhů turistických produktů lze nicméně vysledovat, že na obou stranách hranice existují oblasti, které mohou díky svému relativně shodnému zaměření na určité segmenty cestovního ruchu potenciálně vytvářet jednotnou nabídku. Tabulka 15 Segmentace cestovního ruchu v příhraničních regionech Region

Erzgebirgskreis

Převažující zaměření CR

Letní i zimní sportovní CR, poznávací CR, lázeňství

Turistické oblasti

Erzgebirge

Obere Erzgebirge Westliches Erzgebirge

Stollberger Land

Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj

Lázeňství, letní a zimní sportovní CR, kulturní CR Poznávací CR, letní sportovní CR Lázeňství, zimní a letní sportovní CR, poznávací CR

Sächsisches Vogtland Thüringer Vogtland Západočeské lázně

Produkty CR a vyhledávané aktivity

Pěší a cykloturistika, Zimní sporty, Lázně a wellness (Bad Schlema, Warmbad, Wiesenbad) Kultura a muzea (pamětihodnosti, průmyslové a technické památky), vodní svět Thalheim, pěší a cykloturistika Lázně (Bad Elster, Bad Brambach), Kulturní a hudební festivaly, Pěší a cykloturistika, vodní sporty, golf; Zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování); Dětské tematické a zábavní parky Pěší a cykloturistika, Historická města a pamětihodnosti, Hipoturistika, Lázně (léčebné, zdravotní, relaxační a wellness pobyty), Pěší a cykloturistika, Golf, historické, technické a kulturní památky

Zdroj: vlastní šetření, internetové portály jednotlivých organizací působících v ČR

7.1.1 Zajímavosti v území Regionální specializace v cestovním ruchu u příhraničních regionů vychází z rozsáhlé nabídky v podobě přírodního bohatství celé oblasti, kterým jsou hory a přírodní léčivé zdroje (prameny, slatiny, plyny) a venkovského rázu krajiny s menší hustotou sídel. Všechny regiony rovněž disponují relativně velkým počtem památek a historických zajímavostí, vázaných na průmyslovou tradici některých oborů a řemesel v území. Díky výše zmíněnému se mezi nejvíce rozvinuté druhy cestovního ruchu řadí lázeňství, poznávací CR a cestovní ruch vázaný na letní a zimní sportovní vyžití a rekreaci. Přírodní a kulturní atraktivity v území Tuto nabídku cestovního ruchu reprezentují v rámci řešeného území zejména přírodní parky a další přírodní útvary a zajímavosti, historické památky (hrady a zámky) a kulturní atraktivity (muzea či technické zajímavosti, popř. kulturní akce, festivaly apod.).


53


Obrázek 2 Přírodní a kulturní atraktivity

Zdroj: internetové portály, vlastní zpracování

Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázní) Mezi stěžejní sportovní aktivity v česko-německém příhraničí patří v letní sezóně zejména pěší- a cykloturistika, rekreace u vody či pobyty v zábavních centrech, v zimní sezóně se jedná o sjezdové a běžecké lyžování v oblasti Krušných hor (Bublava, Oberwiesenthal, Schöneck, Klingenthal). Jako specifický a jednoznačně nejvytíženější segment cestovního ruchu lze v řešeném území označit lázeňskou turistiku. V regionu je dobrá nabídka golfových hřišť, která zde vykazují vyšší koncentraci ve srovnání s okolními regiony jak v ČR, tak v Německu.


54


Tabulka 16 Charakteristika a zaměření lázeňských center okres

Erzgebirgskreis

lázeňské centrum

Typ

indikace léčby

nabízené služby / aktivity

ubytovací kapacita

Bad Schlema

Nemoci pohybového Léčebné aparátu, poruchy imunity, lázně respirační onemocnění

Radonové léčebné prameny, Ayurvéda, koupele, wellness, zdravotní klinika

227

Warmbad

Nemoci pohybového Léčebné aparátu, nemoci srdce a lázně oběhové soustavy

Zdravotní klinika, wellness, termální lázně, fyzioterapie

341

Wiesenbad

Nemoci pohybového Léčebné aparátu, neurologické lázně choroby

Ortopedická klinika (vodoléčba, fyzioterapie, elektroléčba, ergoterapie), termální lázně, termálně-bylinné wellness

346

Léčebné radonové koupele, slatinné zábaly, termální lázně, zkrášlovací procedury

546

6 specializovaných zdravotních klinik (2 tis. lůžek), různé postupy využívající léčivou minerální vodu a slatinu

2 156

Bad Brambach Vogtlandkreis Bad Elster

Nemoci pohybového aparátu, srdce a oběhového Léčebné systému, poruchy lázně metabolismu, trávení a ledvin Nemoci srdce a oběhového Léčebné systému, pohybového lázně ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy metabolismu

Karlovy Vary

Onemocnění zažívacího a Lázeňská léčba (různé druhy) Léčebné pohybového ústrojí, wellness, zkrášlovací procedury, lázně poruchy látkové výměny, zdravotní služby dna, obezita, diabetes apod.

Mariánské Lázně

Nemoci pohybového ústrojí, ledvin a močových cest, Léčebné dýchacího ústrojí, lázně metabolické poruchy, gynekologické a onkologické onemocnění

Františkovy Lázně

Nemoci pohybového ústrojí, Léčebné srdce a cév, gynekologická a lázně onkologická onemocnění

Jáchymov

Léčebné Nemoci pohybového ústrojí, lázně kožní nemoci, dna, diabetes,

Karlovarský kraj

Využívání přírodních minerálních pramenů (koupele, pití, inhalace), slatiny (zábaly), oxidu uhličitého (suché koupele, injekce), rehabilitace, wellness Využívání přírodní léčivé vody (koupele, pití, inhalace), slatiny (zábaly) a oxidu uhličitého (suché koupele, injekce), rehabilitace, Využití radonových pramenů koupele, jiné vodoléčebné programy, fyzioterapie, wellness

10 000

1529

2 200

1 200

Pozn.: Ubytovací kapacita podle databáze Genesis-Online Datenbank (ubytovací zařízení s více než 9 lůžky) – stav 11/2012 (Bavorsko) Zdroj: webové portály lázeňských center, vlastní zpracování

Německá příhraniční lázeňská centra patří až na výjimky svou velikostí spíše mezi menší, počet lůžek v ubytovacích kapacitách se pohybuje na úrovni stovek, maximálně do dvou tisíc. Lázeňská centra v Karlovarském kraji disponují výrazně vyšší kapacitou, což odráží i význam tohoto odvětví cestovního ruchu pro Karlovarský kraj. Také jejich renomé a značka je více mezinárodně známá, což se projevuje i na mnohem větším podílu zahraničních návštěvníků v kraji. Lázeňská centra jsou na české i německé straně hranice podobně zaměřena.. Soustředí se na léčení příbuzných indikací a jsou kvůli tomu přímými konkurenty, kteří bojují o stejnou skupinu zákazníků. Zvláště mezi Jáchymovem a saskými lázněmi Bad Schlema a Bad Brambach se jedná o přímou konkurenci. I to může být jedním z důvodů dosavadní malé (žádné) vzájemné spolupráce lázeňských


55


center, ale i celých turistických oblastí. Větší potenciál může existovat např. pro vytvoření určité společné značky / lázeňského regionu na pomezí tří států, který bude propagovat území a všechny jeho lázeňské produkty jako celek. Obrázek 3 Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázeňství)

Zdroj: internetové portály, vlastní zpracování s využitím ArcGIS

7.1.2 Služby Ubytovací služby Největší množství ubytovacích kapacit je v Karlovarském kraji, v porovnání s německým příhraničím více než dvojnásobně. Vzhledem k orientaci na lázeňství a velkému počtu hotelů a ubytovacích zařízení vyšší kategorie není překvapivé, že jsou zde ubytovací zařízení s průměrně největší kapacitou. Výhodou zaměření na lázeňství jsou rovněž menší sezónní výkyvy poptávky. Saské příhraniční okresy mají v porovnání s Karlovarským krajem nabídku, která nabízí spíše specifické formy s možností intenzivnějšího využití jen ve vybraných ročních obdobích, což se patrně projevuje na nižších kapacitách ubytovacích zařízení.


56


Tabulka 17 Ubytovací kapacity, nabídka a stav v roce 2011 Počet ubytovacích zařízení Freistaat Sachsen Chemnitz, Db. Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Thüringen Greiz Česká republika Karlovarský kraj

2 137 781 301 161 1 368 52 7 657 387

Průměrný počet lůžek v ubytovacím zařízení 56 48 44 52 49 37 60 74

Celková kapacita lůžek

Počet lůžek na 100 obyvatel

119 998 37 573 13 325 8 351 67 530 1 907 461 434 28 678

2,9 2,5 3,6 3,4 3,0 1,8 4,4 9,5

Pozn.: Data za okres Greiz za rok 2010; údaje v ČR se vztahují k zařízením s více než 10 lůžky, v Německu s více než 9 lůžky Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen,; Statistik Thüringen, ČSÚ – cestovní ruch

7.2 Destinační management V území na obou stranách hranice jsou v omezené míře rozvinuty aktivity v oblasti destinačního managementu. Lze konstatovat, že tyto činnosti jsou zpravidla realizovány izolovaně, bez přeshraničního dopadu a o jejich rozvoj v rámci obou stran hranice zpravidla ani nejsou vyvíjeny větší snahy. Zejména na německé straně hranice působí v regionech několik zastřešujících organizací, které zaštiťují rozvoj cestovního ruchu po koncepční stránce – např. zpracování strategií rozvoje cestovního ruchu, destinačních strategií, koordinace činností v oblasti plánování a řízení, marketingu, zprostředkování a distribuce informačních a propagačních materiálů apod. (např. Tourismusverband Vogtland e.V., Tourismus Marketing Gesellschaft Sachsen mbH, Landestourismusverband Sachsen e.V.). Samotná propagace turistických regionů je zpravidla realizována formou samostatných internetových portálů. Společný portál mají také turistické oblasti Erzgebirge. Na české straně existuje turistický portál pouze pro Karlovarský kraj jako celek, který zahrnuje všechna místa v regionu. Zpracování internetové prezentace Karlovarského kraje jako turistické destinace je v porovnání s německými internetovými portály na nižší úrovni, protože zde například nejsou detailnější informace o nabídce produktů v CR v Karlovarském kraji a lze je najít získat pouze na portálech jednotlivých turistických lokalit / center.

7.3 Poptávka v cestovním ruchu V návštěvnosti příhraničních regionů jednoznačně dominuje Karlovarský kraj, absolutně i relativně v přepočtu na obyvatele. Na tamní návštěvnosti se podílí z 60 % lázeňský cestovní ruch. Lázeňství obecně představuje nejvýznamnější druh CR v Karlovarském kraji. Zejména díky lázeňství tvoří zahraniční hosté v kraji nadpoloviční počet návštěvníků a průměrná délka pobytu dosahuje více než 6 dní, což se pozitivně projevuje na ekonomických přínosech pro kraj a jeho hospodářství. Na druhé straně je zde zapotřebí zmínit, že tím v regionu vzniká velmi vysoká závislost na jednom typu cestovního ruchu, což může v případě změny poptávky působit problémy. Nabídka v Karlovarském kraji přitom není reprezentována pouze lázeňskými zařízeními, a velká část existujících atraktivit tak není dostatečně využita.


57


Tabulka 18 Návštěvnost v jednotlivých regionech, 2005 a 2011 Počet návštěvníků 2005 2011

Počet přenocování 2005 2011

Prům. délka pobytu 2005 2011

Podíl cizinců v % 2005 2011

Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz

531 251 274 899 66 433

556 343 289 730 58 100

1 729 298 1 289 197 141 099

1 733 495 1 300 466 124 713

3,3 4,7 2,1

3,1 4,5 2,1

1,6 2,4 3,6

2,1 3,6 5,0

Karlovarský kraj

589 838

703 143

3 792 155

4 352 630

6,4

6,2

68,8

68,0

Pozn.: průměrná délka pobytu odpovídá počtu strávených nocí Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen, Bayern; Statistik Thüringen, ČSÚ – cestovní ruch

Graf 53 Počet návštěvníků na 100 obyvatel okresu/kraje, 2005 a 2011 250 2005

2011

200 150 100 50 0 Karlovarský kraj

Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen, Bayern; Statistik Thüringen, ČSÚ – cestovní ruch

Lázeňství je rozvinuté také ve většině německých příhraničních okresů, ale jeho rozsah a zejména ekonomické dopady zde nejsou tak významné jako v Karlovarském kraji. Z německých příhraničních okresů je nejvíce navštěvován (relativně v přepočtu na obyvatele) Erzgebirgskreis. Další okresy v návštěvnosti zaostávají.

8

Životní prostředí

8.1 Odpady Tabulka 19 Produkce komunálního odpadu v letech 2007 a 2010 Komunální odpad na obyvatele v kg 2007 2010

odděleně sbírané složky (%) 2007

2010

Erzgebirgskreis

351

357

57,7

56,8

Vogtlandkreis

321

334

45,4

47,3

Sasko

333

324

37,8

36,8

Greiz

356

378

50,5

50,2

Durynsko

391

391

34,2

33,5

Karlovarský kraj

318

301

11,9

11,9

Česká Republika

291

317

12,8

15,9

Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland


58


Graf 54 Produkce komunálního odpadu v kg na osobu v územních jednotkách zájmového území 400 300 Kg/ osobu

2007

200

2010 100 0 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Karlovarský kraj

Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland

Celkově propracovanější systém třídění odpadu v Německu dokumentují čísla uvedená v tabulce, kdy v německých spolkových zemích dosahuje podíl odděleného sbíraného odpadu více jak 30 %. To se jeví v porovnání s Karlovarským krajem, který navíc představuje i v rámci ČR kraj s nejnižší hodnotou tříděného odpadu, jako výrazný potenciál pro zlepšení do budoucna. Data za německé okresy nejsou obecně úplně porovnatelná, neboť dle německého statistického úřadu má každá spolková země i okres svůj specifický systém sběru komunálního odpadu. Jednotlivé okresy vytvářejí svazky, které pak realizují svoz odpadu společně. Při tomto přeshraničním svozu odpadu (např. v rámci dvou okresů) jsou data sbírána dohromady a následně matematicky rozdělována. Tabulka 20 Zařízení na zpracování odpadu v řešeném území, stav v roce 2010 Celkem Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj

36 25 26 15

Z toho zařízení zpracovávající biologicky rozložitelný odpad 8 6 6 8

Zdroj: Centrum pro odpadové hospodářství, Regional Datenbank Deutschland

Z pohledu zařízení na zpracování odpadu lze identifikovat opět několik rozdílů v rámci řešeného území. Nejvýraznější rozdíl je mezi německou a českou stranou. Vzhledem k celkovým objemům produkovaného odpadu je v činnosti v Karlovarském kraji daleko menší počet zařízení na zpracování odpadu. Hustší sít zařízení na zpracování odpadů na německé straně odráží celkově lépe fungující a propracovanější hospodaření s opady.

8.2 Vodovody Tabulka 21 Podíl obyvatel (%) bydlících v domech s napojením na veřejný vodovod Erzgebirgskreis Vogtlandkreis Greiz Karlovarský kraj

2004 98,6 99,4 99,6 97,8

2007 99,1 99,7 99,7 98,4

2010 98,9 99,7 99,9 98,3

Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland, Cross-border friedship database


59


Napojení domácností na síť veřejných vodovodů je ve všech německých okresech zájmového území resp. v Karlovarském kraji na velice dobré úrovni. Ovšem i na tomto území dochází ke zlepšování (viz Tabulka 21, dokumentující vývoj od roku 2004 až do roku 2010.)

8.3 Kanalizace Přestože mají Saské okresy Erzgebirgskreis a Vogtlandkreis sídelní strukturu s větším počtem středních a větších obcí a měst (podobně jako Karlovarský kraj), mají nízký podíl obyvatel s připojením ke kanalizaci. Tato skutečnost je dána především historickým vývojem. Důležitým doplňujícím ukazatel zde představuje míra připojení obyvatel k čistírně odpadních vod (ČOV), tzn. zda-li je kanalizační sít „zakončena“ ČOV. Zde největších rozdílů dosahuje okres Greiz, kde míra napojení na kanalizaci dosahovala v roce 2010 87,7 %, ovšem míra připojené k ČOV pouze 66,2 %. Podobně jsou na tom i saské okresy, i když rozdíly nejsou tak markantní. Graf 55 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci 100 80 60

2007

% 40

2010

20 0 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Karlovarský kraj


Graf 56 Podíl obyvatel připojených na ČOV 100 80 60 2007

% 40

2010

20 0 Erzgebirgskreis

Vogtlandkreis

Greiz

Karlovarský kraj


8.4 Ovzduší Kvalitu ovzduší ve sledované oblasti ovlivňují zejména sousední regiony, ve kterých je kvalita ovzduší zhoršená (Ústecký kraj). K zhoršení dochází díky emisím z početných průmyslových stanovišť a v zimě také díky lokálním topeništím.


60


8.4.1 Výskyt škodlivých částic v ovzduší Z významnějších škodlivých částic je na evropské úrovni dostupné měření polétavých částic (suspendované částice PM10 a PM2,5), oxidů dusíku (Nox), oxidu siřičitého (SO2) a Polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Sledované území ani u jednoho druhu sledovaných škodlivých částic nepřekračuje stanovené imisní limity. Ve většině případů lze navíc v území pozorovat spíše klesající tendenci. Tento stav je dán hlavně nízkou koncentrací průmyslu v území a relativně nízkým zatížením území těžkou dopravou, což jsou hlavní zdroje polétavých částic, oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Ani překročení imisních limitů NO2 ve zkoumané oblasti není pozorováno. Je však nutno zmínit, že situaci v území ovlivňuje a může do budoucna ovlivnit zhoršený stav v Ústeckém kraji, kde dochází k překračování limitů a následnému ovlivnění kvality ovzduší i v některých částech zkoumaného území.

8.4.2 Zatížení zápachem na saské straně Krušných hor V nedávných letech si obyvatelé Saska stěžovali na zápach jdoucí směrem od České republiky. Zdejší občané mají podezření, že české průmyslové objekty lokalizované na druhé straně Krušných hor nedodržují směrnice EU. Jako podezřelé zdroje bývá označován litvínovický petrochemický kombinát Chemopetrol a spalovací pece a zařízení na zplynování uhlí v sokolovském revíru, ale také emise z lokálních topenišť. Zápach se objevuje především v zimě za specifickým povětrnostních podmínek (inverze a jihovýchodní vítr), kdy dochází během noci k jeho koncentraci na severních svazích Krušných hor. Na stížnosti německých obyvatel reagovalo začátkem roku 2010 saské ministerstvo životního prostředí. Na místní meteorologické stanice nainstalovalo lapače vzduchu, který je poté analyzován v laboratořích. Vyhodnocení výsledků měření a modelování (zdroj: LULG, Freistaat Sachsen): -

-

V roce 2011 byly všechny mezní hodnoty pro ochranu lidského zdraví a pro ochranu vegetace bezpečně dodrženy podle 39. nařízení k provádění spolkového zákona o ochraně před imisemi (39. BImSchV) na měřicích stanicích Schwartenberg a Klingenthal. Zápachy jsou jako imise technicky velmi špatně dokazatelné. Kauzální spojitost mezi stížnostmi na zápach a analyticky zjištěnými škodlivými komponentami v nasbíraných vzorcích vzduchu nemohla být jednoznačně nalezena.


61


Graf 57 Zatížení vzduchu ve Schwartenbergu a v Klingenthalu v roce 2011, vyčerpání jednotlivých hraničních a cílových hodnot (v procentech)

Zdroj: LULG, Freistaat Sachsen

I přes použití různých metod měření se nepodařilo jednoznačně vyšetřit příčiny zápachu. Největší počet stížností na zápach je evidováno okolo města Seiffen (Erzgebirgskreiz). Tato část krušných hor je převážně ovlivňována průmyslovou výrobou v okolí Litvínova, tedy daleko mimo území Karlovarského kraje. Předpokládá se, že příčinou zápachu jsou organicko-chemické sloučeniny ve stopových koncentracích, které se však těžko stanovují. Vyhodnocení vzorků zápachu zatím neposkytlo žádné rozdíly v koncentracích stopových látek při různých povětrnostních situacích a situacích s výskytem stížností.

9

Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení

9.1 Bezpečnostní situace v zájmovém území V regionálním měřítku, tzn. na úrovni Karlovarského kraje a jednotlivých saských a durynských okresů spadajících do zájmového území můžeme přitom jako nejzávažnější otázky bezpečnosti, na jejichž řešení by se měly orgány územní samosprávy přímo zaměřovat, označit zejména: -

prevenci kriminality a narušování pořádku,

-

předcházení vzniku mimořádných událostí (živelní pohromy, nehody antropogenního původu)


62


9.2 Institucionální zajištění řízení bezpečnosti na úrovni zájmového území Jako prvky bezpečnostního systému lze v případě zájmového území vnímat následující subjekty: Krajský úřad Karlovarského kraje, resp. vládní úřady – okresní úřady jednotlivých okresů v Sasku a Durynsku spadajících do zájmového území hasičské záchranné sbory policii zdravotnickou záchrannou službu Základní složky integrovaného záchranného systému tvoří výše uvedené složky hasičů, policie a záchranné služby. V rámci přeshraniční spolupráce představuje problém pouze (legislativně) neupravené prostředí možné spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby (možnosti využití zdravotnických záchranných složek v sousední zemi). Česká republika a Spolková republika Německo podepsala v minulosti smlouvu o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích, dohoda o rámcové smlouvě v oblasti přeshraniční spolupráce poskytnutí zdravotnické záchranné služby však nebyla dodnes uzavřena. Hlavním překážkou dosud velmi omezené kooperace je jistě i chybějící právní úprava ve formě českoněmecké mezistátní dohody (zejména rozdílné minimálních požadavky na vybavení a personální obsazení vozidel ZZS atd.). Lze předpokládat, že dalším důvodem může být jazyková bariéra a také úhrada nákladů přeshraničních zásahů zdravotními pojišťovnami. Přeshraniční spolupráce požární ochrany a policie je prakticky bezproblémová. Policejní i hasičské orgány mají vliv na obou stranách hranice na základě oboustranných dohod o vzájemné spolupráci (např. dohoda o přeshraniční pomoci a spolupráci v oblasti požární ochrany mezi Českou republikou a Saskem, dohoda mezi záchrannými službami hasičského sboru okresu Karlovy Vary a Bundesanstalt Technisches Hilfswerk pro Sasko a Durynsko v oblasti poskytnutí techniky nebo smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech). Souhrnně lze říci, že přeshraniční spolupráci na jednotlivých úrovních samosprávy a specializovaných složek systému krizového řízení komplikují odlišné správní struktury a legislativa. I přes relativně bezproblémovou spolupráci hasičů a policie na obou stranách hranice je potřeba dále pokračovat v prohlubování spolupráce zejména formou vzájemné koordinace plánů řešení krizových situací, ale i zlepšování předávání informací a spolupráce při řešení každodenních situací, které mohou ovlivnit bezpečnost v řešeném území.


63


10 Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu S ohledem na skutečnost, že je předmětem studie vyhodnocení socioekonomické situace v příhraniční oblasti sousedních regionů ČR a Saska, zaměřila se část hodnocení na posouzení „jazykové vstřícnosti“ obou sousedních regionů. Hlavním předmětem hodnocení bylo posouzení, zda a do jaké míry poskytují obce v regionu informace o svém fungování v takové podobě (jazykové mutaci), která může být v případě potřeby srozumitelná i pro obyvatele ze sousedního přeshraničního regionu. Protože nebylo reálné vyhodnotit všechny obce v regionu, zaměřilo se hodnocení na obce s rozšířenou působností na české straně a významnější regionální centra na saské straně. Poněkud překvapivým výsledkem provedeného srovnání je zjištění, že většina obcí ve sledovaném území nenabízí informace o své obci, případně o možnostech podnikání v obci, žádné informace v jiném než mateřském jazyce. Velká část obcí i v případech, kdy pro danou obec existují webové stránky pro návštěvníky přeložené alespoň do anglického jazyka, nenabízí informace o vlastním fungování obce ani v anglickém, ani v českém jazyce. Je přitom důležité uvést, že stejně jsou na tom jak obce, tak krajské úřady, kdy informaci o okresním úřadu a jeho fungování poskytuje na saské straně v českém či anglickém jazyce pouze Erzgebirgskreis. Karlovarský kraj je v tomto ohledu výrazně vstřícnější a informace nabízí jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele a případně podnikatele jak v anglickém, tak německém jazyce. Celková jazyková vstřícnost sousedních regionů je podle tohoto jednoduchého porovnání na poměrně nízké úrovni, což nepřispívá jak k zlepšení vzájemné spolupráce na občanské úrovni, tak k případnému prohloubení ekonomické spolupráce obou regionů. Kompletní přehled je uveden v následujících tabulkových přehledech.

Obec/ kraj Erzgebirgskreis, Landkreis Annaberg-Buchholz Aue Eibenstock Lößnitz Marienberg Oelsnitz/Erzgeb. Olbernhau Schneeberg Schwarzenberg/Erzg eb. Sehmatal


Webové stránky obecního/ krajského úřadu EN verze CZ verze

Webové stránky pro návštěvníky regionu/ města EN verze CZ verze

podrobné info

podrobné info

podrobné info

podrobné info

podrobné info podrobné info žádná žádná žádná podrobné info žádná podrobné info

podrobné info podrobné info žádná žádná podrobné info podrobné info podrobné info žádná

podrobné info podrobné info žádná žádná žádná podrobné info žádná podrobné info

podrobné info podrobné info žádná žádná podrobné info podrobné info podrobné info žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

64


Obec/ kraj Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov


Webové stránky obecního/ krajského úřadu EN verze DE verze podrobné info podrobné info podrobné info podrobné info žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná základní info základní info

Webové stránky pro návštěvníky regionu/ města EN verze DE verze kompletní web kompletní web podrobné info podrobné info kompletní web kompletní web kompletní web kompletní web žádná žádná kompletní web kompletní web žádná žádná žádná žádná

65


11 Přílohy: Obrázek 4 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2000-2001 v oblasti Lidských potřeb

Zdroj: Eurostat, Science and Technology, vlastní úprava


66


Obrázek 5 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2008-2009 v oblasti Lidských potřeb

Zdroj: Eurostat, Science and Technology, vlastní úprava


67


Tabulka 22 Hraniční přechody zájmového území kategorie silničního hraničního přechodu silniční hraniční přechod

význam

osobní automobily

Autobusy

Nákladní automobily

vytíženost silničního hraničního přechodu třída komunikace

sčítací úsek

číslo komunikace

těžká motorová vozidla 10

05

osobní a dodávková vozidla

jednostopá vozidla

10

05

10

05

celkem 10

05

index 05/10

Boží Dar Oberwiesenthal Potůčky Johanngeorgenstadt Bublava Aschlberg/Klingenthal Kraslice - Klingenthal

mezinárodní

ANO

ANO

NE

I.

3-3046

25

90

101

1227

3436

61

44

1378

3581

0.38

regionální

ANO

NE

NE

II.

3-3398

221

86

315

1019

1381

43

5

1148

1701

0.67

regionální

ANO

NE

NE

III.

3-5458

2187

6

0

168

0

2

0

176

0

národní

ANO

ANO

NE

II.

3-1180

210

107

2112

2325

4507

19

17

2451

6636

Luby - Wernitzgrün

regionální

ANO

NE

NE

II.

3-3530

212

20

0

254

0

3

0

277

0

Vojtanov - Schönberg

mezinárodní

ANO

ANO

ANO

I.

3-3220

21

317

1094

1525

3845

20

36

1862

4975

0.37

Doubrava - Bad Elster

regionální

ANO

ANO

NE

III.

3-3580

2175

93

102

720

629

7

7

820

738

1.11

Hranice - Bad Elster

regionální

ANO

NE

NE

III.

3-5428

2172

26

0

489

0

9

0

524

0

0.37

Zdroj: Celostátní sčítání dopravy 2010, resp. 2005, vlastní úprava.


68


Tabulka 23 Srovnání přeshraniční automobilové a veřejné hromadné dopravy

spojení

hraniční přechod

Aš - Oelsnitz/Voglt.

Hranice - Ebmath

Aš - Plauen

Aš - Selb

Kraslice - Auerbach

třída komunikace

průměrná třída komunikace (III. = 3, II. = 2, I. = 1, dálnice = 0,5)

čas/délka

veřejná doprava

automobil

čas *min+

frekvence

čas [min]

Nejkratš í trasa [km]

Bus St

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

Bus St

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

II.

2

1.48

37

25

0

0

107

105

0

0

6

7

II. + dálnice + I.

1.17

0.77

44

57

0

0

129

127

0

0

6

7


II. + I. + II.

1.67

1.35

35

26

0

0

57

57

0

0

17

11

Kraslice - Greiz


II. + I. + II. + I.

1.5

1.09

60

55

0

0

0

0

0

0

0

0



II.

2

1.09

6

5.5

0

0

5

5

0

0

18

15

Kraslice - Plauen Nejdek Johanngeorgenstadt Nejdek Schwarzenberg/Erzgeb. Jáchymov - Oberwiesenthal

Kraslice - Klingenthal Potůčky Johanngeorgenstadt Potůčky Johanngeorgenstadt Boží Dar - Oberwiesenthal

II. + I.

1.5

1.06

52

49

0

0

90

90

0

0

15

9

III. + II.

2.5

1.80

36

20

0

0

34

47

0

0

6

6

III. + II. + III. + II.

2.5

1.54

57

37

0

0

73

77

0

0

6

2

I.

1

0.85

11

13

0

0

0

0

0

0

0

0

I.

1

1.05

42

40

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostrov - AnnabergBoží Dar - Oberwiesenthal Buchholz Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz, vlastní úprava,


69


Tabulka 24 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 500 – 1 499 obyvateli automobil KRAJ

NÁZEV OBCE

OBEC VYŠŠÍHO ŘÁDU

veřejná doprava čas *min+

čas [min]

Nejkratší trasa [km] Bus St

frekvence

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

Bus St

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

Erzgebirgskreis

Borstendorf

Zschopau, Stadt

17

11

24

0

0

0

11

0

0

0

Erzgebirgskreis

Deutschneudorf

Olbernhau, Stadt

19

13

31

31

0

0

15

5

0

0

Vogtlandkreis

Eichigt

Oelsnitz/Vogtl., Stadt

15

9.1

17

0

0

0

2

0

0

0

Vogtlandkreis

Zwota

Markneukirchen, Stadt

12

12

15

13

0

0

9

5

0

0

Landkreis Greiz

Hohenölsen

Weida, Stadt

8

6.8

26

0

0

0

2

0

0

0

16 27 48 0 0 0 1 0 0 Landkreis Greiz Rückersdorf Weida, Stadt Zdroj: www.mapy.cz, www.db.de , vlastní úprava Pozn.: Vyloučeny jsou spoje s více jak 1 přestupem a dobou jízdy delší jak 3 násobek doby jízdy automobilu. Pokud se jedná o kombinaci vlaku a autobusu, je spoj přiřazen prvnímu typu dopravy z nižšího sídla

0

Tabulka 25 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 6 000 – 11 999 obyvateli automobil KRAJ

NÁZEV OBCE

OBEC VYŠŠÍHO ŘÁDU

čas [min]

veřejná doprava

Nejkratší trasa Bus St [km]

Erzgebirgskreis

Zschopau, Stadt

Annaberg-Buchholz, Stadt

32

26

Erzgebirgskreis

Olbernhau, Stadt

Annaberg-Buchholz, Stadt

39

Vogtlandkreis

Oelsnitz/Vogtl., Stadt

Plauen, Stadt

14

Vogtlandkreis

Markneukirchen, Stadt

Plauen, Stadt

31

čas *min+ Bus Vlak Ne St

Vlak Ne

Bus St

frekvence Bus Vlak Ne St

Vlak Ne

32

55 0

0 0

52 0

74 0

23 0

0 0

14 0

2 0

11

28

0

19

21

13

0

55

15

11

16 0

9

51

30

0

0

0

Landkreis Greiz Weida, Stadt Greiz, Stadt 21 20 68 60 52 0 2 0 13 Zdroj: www.mapy.cz, www.db.de , vlastní úprava Pozn.: Vyloučeny jsou spoje s více jak 1 přestupem a dobou jízdy delší jak 3 násobek doby jízdy automobilu. Pokud se jedná o kombinaci vlaku a autobusu, je spoj přiřazen prvnímu typu dopravy z nižšího sídla.


6

70


Graf 58 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Erzgebirgskreis 100

12 000

90 10 000

80

8 000

60 50

6 000

40

počet žáků

počet škol

70

4 000

30 20

2 000

10 0

0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Grundschulen

Gymnasien

Mittelschulen

Berufliche Schulen


Gymnasien - žáci




60

12 000

50

10 000

40

8 000

30

6 000

20

4 000

10

2 000

0 2007/08 Grundschulen

počet žáků

počet škol

Graf 59 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Vogtlandkreis

0 2008/09

2009/10 Gymnasien

2010/11

Berufliche Schulen




2011/12 Mittelschulen Gymnasien - žáci



71


Obrázek 6 Přehled sociálních zařízení v zájmovém území


72


Obrázek 7 Přehled zdravotnických zařízení v KVK

KKN a.s. – zřizovatel kraj nemocnice – soukromé subjekty ÚZZS KK – oblastní středisko ÚZZS KK – výjezdové stanoviště LDN – příspěv. organizace kraje LDN – soukromé subjekty

Poznámka: LDN = Léčebna pro dlouhodobě nemocné, KKN = Karlovarská krajská nemocnice, ÚZZS KK = Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 26 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů – samostatné ordinace lékařů (k 31. 12. 2012) Samostatné ordinace lékařů Kraj, okresy

praktických pro dospělé

Karlovarský kraj

praktických pro děti a dorost

stomatologů

gynekologů

specialistů

125

62

146

38

269

Cheb Karlovy Vary

37 51

20 24

40 69

12 16

97 127

Sokolov

37

18

37

10

45

Vogtlandkreis Stadt Plauen

130 37

17 7

221 66

28 10

Erzgebirgskreis

179

26

304

39

Landkreis Greiz

41

7

90

8

56

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, internetové stránky jednotlivých Landkreis


73

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko saském pohraničí" připravila společnost. listopad 2012 březen 2013

Recommend Documents