RAKOUŠTÍ SOCIÁLNÍ PARTNEŘI Hospodářská komora Rakouska Spolková komora zaměstnanců Rakouský odborový svaz Zemědělská komora Rakouska
Dialog v Bad Ischlu 2012 „Budoucnost Evropy“ Stanoviska rakouských sociálních partnerů /Překlad do češtiny byl podpořen zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR/
Bad Ischl, 15. 10. 2012
1
Obsah 1.
Proč potřebujeme Evropu ............................................................................. 3
2.
Aktuální evropské výzvy ............................................................................... 5 Nezaměstnanost a opětovný pokles růstu .......................................................... 5 Snižování státních dluhů .............................................................................. 6 Stabilizace eurozóny ................................................................................... 6 Ohrožení Evropského sociálního modelu ............................................................ 7 Boj proti chudobě, sociální soudržnost a rozdělování příjmů ................................... 7 Demokratická legitimace a transparentnost ....................................................... 8 Pokles důvěry ve schopnost EU nalézt řešení ...................................................... 8
Návrhy řešení rakouských sociálních partnerů ............................................................ 9 3.
Posilování institucionálních základů Evropy........................................................ 9
4.
Zvládnutí finanční krize a inteligentní snižování státních dluhů............................... 10
5.
Spojení ekonomické dynamiky se sociálním pokrokem, zohlednění poptávky na vnitřním trhu ........................................................................................... 11
6.
Posilování sociálního rozměru ....................................................................... 12
7.
Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě, zlepšení vzdělávání .................... 15
8.
Podpora zaměstnanosti starších osob ve smyslu generační spravedlnosti .................. 18
9.
Zrovnoprávnění žen a mužů ....................................................................... 18
10.
Posílení užší koordiance hospodářské politiky ................................................... 20
11.
Optimalizace světového hospodářského centra EU ve smyslu růstu a zaměstnanosti .... 22
12.
Další rozvoj jednotného trhu jako ústředního pilíře evropské integrace .. 25
13.
Vytvoření daňových systémů podporujících růst a zaměstnanost ............................. 27
14.
Tvorba rozpočtu EU se zaměřením do budoucnosti ............................................. 28
15.
Posilování mezinárodní role EU v obchodních otázkách a zahraniční politice ............... 30
16.
Posilování demokracie a participace v zemích Evropy .......................................... 31
17.
Posilování role sociálních partnerů v Evropě...................................................... 33
18.
Zasazování se o Evropu ............................................................................... 35
2
1.
Proč potřebujeme Evropu
1.1.
Před více než 60 lety položil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman svým prohlášením základy projektu sjednocené Evropy, který dodnes nemá ve světě obdoby. Integrace Evropy je „work in progress“, jak je uvedeno i v Schumanově prohlášení: „Evropa nevznikne naráz, ani prostým spojením, vzniká na základě konkrétních skutečností“. Proto je třeba tento projekt posuzovat vždy z nové perspektivy.
1.2.
Během šesti desetiletí bylo dosaženo mnoha úspěchů, které se pro občany Evropské unie staly samozřejmostí: Unie, která se rozrostla z šesti na 27 států (s Chorvatskem již brzy 28); vytvoření jednotného vnitřního trhu s více než 500 miliony obyvatel, společná zemědělská politika, měnová unie 17 států; prostor, kde zaměstnanci požívají výhod volného pohybu pracovních sil a nesmějí být diskriminováni, a kde firmy využívají volného pohybu služeb a svobody usazování; mladí lidé, kteří využívají možnosti studovat v zahraničí v jiném členském státu EU; cestování bez pasových kontrol aj. EU se stala největším hospodářským prostorem světa. Ani Evropské unii se nevyhnuly krize. EU se mimo jiné vyčerpávala v institucionálních diskusích (Maastrichtská, Niceská a Lisabonská smlouva), zejména poté, co výsledky referend v jednotlivých členských státech nejprve vedly k zastavení dalšího rozvoje. Vnější vlivy jako ropné krize, následky pádu „železné opony“ nebo teroristické útoky jasně poukázaly na slabiny projektu sjednocené Evropy, které má odstranit úsilí směřující k následujícím smluvním změnám. EU nejednala vždy z vlastního popudu, nýbrž na základě aktuálního vývoje, jako např. finanční, hospodářské a dluhové krize. Dosud vyšla EU z krizí nakonec vždy posílena. Dnes možná stojí projekt sjednocené Evropy před největší výzvou.
1.3.
1.4.
Rakouští sociální partneři se považují za spolutvůrce a manažery změny. Vždy aktivně podporovali integraci Rakouska do EU a opakovaně se hlásili k evropské integraci. Rozsáhlá a rovnoprávná účast Rakouska v projektu sjednocené Evropy je smysluplná z ekonomického a sociálního hlediska a představuje hlavní prvek politického sebechápání.
1.5.
EU není čistě ekonomický, nýbrž politický projekt, který zprostředkovává evropské hodnoty a vytváří evropskou identitu. Jak již bylo stanoveno v Lisabonské smlouvě, je unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. „Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“1 Přidaná hodnota jednotné Evropy musí být pro občany Evropy rozpoznatelná a vnímatelná. Úkolem Evropy také je – právě v dobách rostoucí globalizace – specifické evropské hodnoty a evropské zájmy tvůrčím způsobem prosazovat ve světě budoucnosti, a nikoli se pouze pokoušet kopírovat modely jiných světadílů. Evropa se musí ve světě prezentovat jako spolehlivý partner, který bude okolním světem vnímán na základě jejího výrazného a jednotného vystupování. Evropský model musí nabízet odpovědi na aktuální otázku občanů Evropy ohledně zajištění existence a budoucnosti, které může poskytovat vzkvétající
1.6.
1
Lisabonská smlouva, čl. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU)
3
hospodářství na základě hospodářské politiky zaměřené na růst a zaměstnanost. Odpovědí na současnou výzvu nemůže být krok zpět a renacionalizace Evropy. Více společné evropské politiky přispěje k dalšímu rozvoji EU tím, že stanoví společné cíle, bude využívat silných stánek a předností a odstraňovat nedostatky. Komplexní změny popř. rozhodnutí, ale i způsob jejich provádění přesto vedly ke zvýšené nevoli občanů vůči Evropě, jak jasně ukázaly výsledky různých referend v členských státech. Přitom však nejde pouze o lepší image Evropské unie u obyvatelstva, nýbrž o změnu politického kurzu. 1.7.
Dále je třeba přihlédnout k tomu, že ne všechny vrstvy obyvatel mohou využívat ekonomických výhod evropské integrace stejnou měrou – konstatovat lze zejména rostoucí nepoměr v oblasti příjmů a jejich rozdělování. Mnoho lidí bude Evropskou unii mnohem více akceptovat, pokud se cíl zakotvený ve smlouvě o EU „podporovat mír, evropské hodnoty a blaho jejích národů“ odrazí ve zlepšení kvality života pro všechny a pokud bude zřetelná sociálně vyvážená politika.
1.8.
Občané požadují jasný, transparentní, účinný, demokraticky stanovený společný koncept – koncept, jež z Evropy učiní maják, aby mohla v budoucnu určovat směr ve světě, koncept přinášející konkrétní výsledky v podobě více pracovních míst, lepší kvality života, nižší kriminality, výkonného vzdělávacího systému a lepší zdravotní péče. Pouze tak lze opět zvýšit důvěru občanů ve schopnost evropské politiky nalézt řešení.
1.9.
Rakouští sociální partneři se zároveň zasazují o důsledné využívání nástrojů stanovených ve smlouvách o EU v rámci evropských institucí tak, aby byly dodrženy demokratické zásady a zejména zásada rovnoprávnosti všech členských států při rozhodování. Sociální partneři dále přisuzují velký význam principům subsidiarity, proporcionality a omezeného zmocnění (tzn. EU smí vyvíjet činnost jen tam, kde to stanovují smlouvy o EU), protože podporují rozhodování na úrovni, která je co nejblíže občanům.
1.10.
Rakouští sociální partneři se hlásí k evropským hodnotám a kultuře života, které vedle solidarity zahrnují také sociálně tržní hospodářství, trvale udržitelné a kvalitativně rostoucí hospodářství s politikou zajištění podmínek pro ekonomický rozvoj a sociální soudržnosti, jakož i rozsáhlou kvalitu života občanů. Společným cílem sociálních partnerů je dobrá výkonnost ekonomiky, více pracovních míst a lepší pracovní místa, vysoká úroveň sociální ochrany a vysoký standard vzdělávání a dalšího vzdělávání. Na významnou část našeho blahobytu vyděláváme mimo hranice Rakouska. Zajištění a posilování mezinárodní konkurenceschopnosti – na základě vysokých sociálních a ekologických standardů – jakož i podpora našich podniků na cestě na nerakouské trhy tedy patří k významným aktivitám sociálních partnerů.
1.11.
A to nikoli pouze v rámci hranic EU, nýbrž na celém světě. Neboť dnes je důležité nejen zaměření na jednotný vnitřní trh, ale jde o účast na globálním trhu. Globalizace má umožňovat nejen globální hospodářskou soutěž, nýbrž i globální solidaritu. Jako součást EU chtějí sociální partneři významně přispívat k zavádění a věrohodnému zastupování společných evropských hodnot a cílů na celém světě a významnou měrou se podílet na jejich vytváření a podporovat tak v širším smyslu naplnění charakteru EU jako mírové unie. 4
2.
Aktuální evropské výzvy
2.1.
EU je od vypuknutí finanční a hospodářské krize konfrontována s mnohovrstevnými fenomény krize. Zvládnutí krize musí být spojeno s velkými výzvami budoucnosti. K tomu patří mj. globalizace, demografické změny, postavení Evropy ve světovém hospodářství, dopady klimatických změn a ubývají zdroje neobnovitelných surovin.
Nezaměstnanost a opětovný pokles růstu 2.2.
Jak potvrzuje Evropská komise v prognóze ze dne 11. 5. 2012, bude hospodářský růst v Evropě po poklesu v roce 2009 (-4,3 %) i v roce 2012 opět negativní (-0,3 % v eurozóně). I motor konjunktury Německo v roce 2012 sníží tempo.
2.3.
Tento vývoj ještě více přiostří již beztak několik let napjatou situaci na pracovním trhu, zejména v členských státech na periferii EU nabývá nezaměstnanost nepřijatelných rozměrů. V současné době je, v důsledku krize na finančních trzích, hospodářské a dluhové krize, bez práce nejvíce lidí za dobu od zavedení společné měny. Již učiněná a současná konsolidační opatření budou tuto situaci ještě prohlubovat, pokud nebudou přijata odpovídající opatření na podporu růstu a zaměstnanosti. V červenci 2012 bylo dle údajů Eurostatu ve 27 členských státech EU celkem 25,254 milionu mužů a žen (10,4 %) nezaměstnaných, z toho 18,002 milionu v zemích eurozóny (11,3 %). Obzvlášť dramatická je vysoká nezaměstnanost mladých lidí: V červenci 2012 bylo ve 27 členských státech EU celkem 5,468 milionu osob (22,5 %) do 25 let nezaměstnaných, z toho 3,388 milionu v zemích eurozóny (22,6 %). V současné době vykazují pouze tři země (Německo, Rakousko, Nizozemí) míru nezaměstnanosti mladých nižší než 10 %, v Řecku a ve Španělsku je každý druhý mladý člověk bez práce. Je nutné zabránit tomu, aby v Evropě vyrůstala ztracená generace. Chce-li EU dosáhnout cíle zaměstnanosti stanoveného ve strategii Evropa 2020, musí být do roku 2020 vytvořeno téměř 18 milionů nových pracovních míst.2
2.4.
Snižování státních dluhů 2.5.
Během čtyř let od vypuknutí krize (2008-2011) se zvýšila zadluženost v Evropské unii o 20 procentních bodů z 62,5 % na 82,5 % hrubého domácího produktu. Příčinou tohoto vývoje jsou z velké části dopady automatických stabilizátorů konjunktury, jakož i rozsáhlých programů stabilizace konjunktury a finančních trhů (včetně záchranných balíčků pro bankovní sektor), jejichž pomocí se členské státy EU snažily zvládnout největší hospodářskou krizi od 30. let 20. století vyvolanou situací na finančních trzích.
2.6.
Nelze však přehlížet, že stupeň zadlužení je v jednotlivých státech rozdílně vysoký a že většině států EU se až do vypuknutí krize dařilo snížit celkovou
2
Evropská komise, Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, C0M(2012) 173, 18. 4. 2012
5
zadluženost. Nárůst státní zadluženosti bezpochyby vyžaduje protiopatření všech členských států EU. Samotné snižování dluhů ale nestačí. Vedle snižování dluhového zatížení je nutné vytvářet také impulzy na podporu růstu. Velkou výzvu tedy představuje požadavek i přes konsolidační opatření zabránit efektům tlumícím růst a generovat dodatečné impulzy pro hospodářský růst. 2.7.
Zároveň je třeba rychle a trvale řešit stávající problémy jako dichotomie na pracovních trzích, neadekvátně regulované finanční trhy a nerovnováhy obchodních bilancí v rámci EU, které vznikly v důsledku rozpočtové politiky neodpovídající ekonomickému vývoji a v důsledku mzdové politiky neodpovídající růstu produktivity.
Stabilizace eurozóny 2.8.
Euro jako společná měna bylo pro Rakousko významným přínosem. Stabilní monetární politika, odpadnutí kolísání měnových kurzů, rizik vyplývajících z kolísání měnových kurzů a poplatků za směnu mj. usnadnily, urychlily a zvýhodnily převody plateb pro spotřebitele a podniky a podporují turismus. Členství v Hospodářské a měnové unii navíc podporuje obchodování v eurozóně, posiluje tak hospodářství a zajišťuje pracovní místa. Se zavedením eura se Rakousku podařilo korigovat svou dříve negativní obchodní bilanci.
2.9.
Ekonomicky slabší členské státy eurozóny již po zavedení eura nemohly provádět devalvace měny, což také při absenci vnitrostátních úprav přispělo k silnému nárůstu nerovnováh obchodních bilancí v eurozóně. V současné době úrokové sazby u státních dluhopisů zemí z periferie eurozóny narostly do znepokojivé výše, což podstatně ztěžuje, až znemožňuje vlastní refinancování. Naléhavým cílem je intenzivní diskuse o systémových deficitech uspořádání Hospodářské a měnové unie. Účinné mechanismy k odstranění makroekonomických nerovnováh a ke stabilizaci veřejných rozpočtů jsou proto pro stabilní vývoj eurozóny stejně tak nezbytné jako rozhodné vystupování všech evropských institucí – včetně ECB -, pouze za těchto předpokladů lze zajistit trvale udržitelnou soudržnost eurozóny.
2.10.
2.11.
Již pouze z rakouského vlastního zájmu je třeba energicky zasahovat proti případům směřujícím k monetárněpolitické denacionalizaci nebo vytlačení jednotlivých zemí z eurozóny – v neposlední řadě i s cílem zabránit snižování vývozu, výroby a veřejných rozpočtů a zvyšování nezaměstnanosti. Rozpad eurozóny (dělení na „severní a jižní euro“ nebo návrat k „šilinku“) by byl spojen s masivními hospodářskými a sociálními dopady pro Rakousko jako zemi zaměřenou na vývoz. „Severní euro“ popř. znovu zavedený „šilink“ by se silně zhodnotily, naproti tomu by se významně snížila konkurenceschopnost rakouského hospodářství ve srovnání se zeměmi vystoupivšími z eurozóny. V důsledku poklesu exportu a snížení počtu turistů, kteří by potom raději cestovali na Jih do mnohem výhodnějších turistických destinací, by došlo k masivním ztrátám pracovních míst v Rakousku. Také ozdravení veřejných rozpočtů by bylo kvůli financování příslušných nutných
6
bezpečnostních systémů enormně ztíženo a oddáleno.3
Ohrožení Evropského sociálního modelu 2.12.
V souvislosti s konsolidací rozpočtů se Evropský sociální model (se svými rozličnými projevy) nachází stále více pod tlakem a v mnoha státech EU dochází ke strukturálním reformám na pracovních trzích a k výrazným škrtům v sociální oblasti vedoucím ke zhoršování životních podmínek. Sociální stát, který v roce 2009 v Evropě významně přispěl ke stabilizaci v krizi, se nyní v očích mnohých jeví jako odpovědný za krizi. Rakouští sociální partneři se hlásí k Evropskému sociálnímu modelu jako důležitému znaku identity evropské integrace, a rozhodně proto odmítají taková obvinění.
Boj proti chudobě, sociální soudržnost a rozdělování příjmů 2.13.
Krize ukazuje, že bez odpovídajících opatření dojde k narůstání nerovností v členských státech EU, zejména v zemích se slabě rozvinutým sociálním partnerstvím.
2.14.
Automatické stabilizátory systémů sociálního zabezpečení v některých členských státech příznivě ovlivnily řešení krize. To platí zejména pro země s fungujícím sociálním partnerstvím (např. Rakousko, Německo a Švédsko). V některých zemích se naopak sociální a daňový systém ukázal jako nepřiměřený a neodolný vůči krizi.
2.15.
Nutné změny slibují úspěch pouze tehdy, bude-li rozdělení zatížení mezi zeměmi, příjmovými skupinami, kapitálem a prací, sektory a různými skupinami obyvatelstva vnímáno jako spravedlivé. Spravedlnost a sociální vyváženost jsou nutnými předpoklady pro akceptaci konsolidačních kroků, jinak je ohrožena sociální soudržnost a mohlo by dojít k posílení populismu a antievropských nálad.
2.16.
Mzdová politika musí být vytvářena v rámci tarifní autonomie svazů zaměstnavatelů a zaměstnanců kompetentních k vyjednávání kolektivních smluv. Tarifní autonomie sociálních partnerů musí zůstat zachována.
Demokratická legitimace a transparentnost 2.17.
Již od nepaměti je evropská politika poznamenána netransparentností. Napětí mezi demokratickými tradicemi členských států unie a demokratickopolitickými očekáváními jejich občanů se obzvlášť výrazně projevilo s dosavadní politikou EU při řešení krize. Základní rozhodnutí jsou nakonec přijímána v malém okruhu několika málo nejvyšších představitelů států a vlád bez dostatečného veřejného projednávání a odpovídajícího zapojení parlamentů. To může vést k odcizení občanů vůči evropské politice a k posílení antievropských sil.
3
Institut WIFO, Výhody členství v eurozóně a důsledky rozpadu eurozóny - předběžný ekonomický odhad pro Rakousko, 23. 8. 2012.
7
2.18.
Rakouští sociální partneři proto volají po transparentních procesech rozhodování ve všech orgánech EU a silnějším a vyváženém zapojení zájmových organizací na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců do tvorby politiky EU. Právě rakouské sociální partnerství se zde nabízí jako příklad možné institucionalizace sociálního vyrovnání.
Pokles důvěry ve schopnost EU nalézt řešení 2.19.
EU je v současné době konfrontována s narůstající krizí důvěry. Důvěra občanů EU v Evropskou unii klesla z nejvyšší hodnoty 57 % na jaře 2007 na historické minimum pouhých 31 %. Navíc pouze 21 % dotazovaných věří, že je Evropská unie schopna přijmout účinná opatření proti dopadům finanční a hospodářské krize. Na druhé straně rovněž pouze 21 % dotazovaných věří, že by to lépe uměly národní vlády.4
2.20.
Rakouští sociální partneři jsou tímto vývojem v EU velmi znepokojeni. Evropa připravená na budoucnost, která se chce trvale vypořádat s krizí a jejími dopady a získat zpět důvěru občanů, potřebuje rozsáhlou kombinaci opatření.
Návrhy řešení rakouských sociálních partnerů 3.
Posilování institucionálních základů Evropy
3.1.
Evropa se nachází na křižovatce. Zmírnění dopadů současné krize vyžaduje přenesení dosud národních kompetencí na evropskou úroveň. Právní řád EU i právní řády členských států v současné době nejsou dostatečně připravené na přijetí nutných rychlých rozhodnutí.
3.2.
Na evropské úrovni se v současné době diskutuje o rozsáhlých návrzích na zlepšení Hospodářské a měnové unie, které mimo jiné zahrnují vytvoření takzvané fiskální unie.5 Diskuse o reformě evropských smluv by se z pohledu rakouských sociálních partnerů měla zaměřit na tyto stěžejní body: • Posílení demokratické legitimace: Každý reformní krok musí být demokraticky legitimován. Současná metoda rozhodování o rozsáhlých reformách zasahujících do suverenity členských států na mezivládní úrovni – bez dostatečného veřejného a parlamentního projednávání -, právem naráží na rostoucí kritiku. Rakouští sociální partneři proto volají po okamžitém svolání konventu na základě Lisabonské smlouvy. Vzhledem k významnosti této výzvy je také třeba zvážit, zda by
4
Evropská komise: Standard Eurobarometer 77, jaro 2012, Veřejné mínění v Evropské unii, první výsledky, http://ec.europa.eu/public opinion/archives/eb/eb77/eb77 first de.pdf. 5 Srov. Na cestě ke skutečné hospodářské a měnové unii. Zpráva předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuy, 26.6. 2012, http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms data/docs/pressdata/de/ec/131294.pdf
8
přiměřenějším prostředkem nebyla volba ústavodárného shromáždění na úrovni EU. • Zvýšení významu Evropského parlamentu: Evropský parlament se musí stát ve všech oblastech evropské politiky rovnocenným spoluzákonodárcem a především musí také obdržet iniciační právo. • Je třeba zajistit a posilovat zapojení sociálních partnerů ve všech relevantních politických oblastech. • Odstranění strukturálních deficitů: Rozsáhlá reforma musí především odstranit strukturální deficity Hospodářské a měnové unie. K těmto deficitům patří mj.: o asymetrie monetární a fiskální politiky, jakož i napětí mezi evropskou daňovou politikou, kterou je třeba ještě vytvořit, a více společně koordinovanou rozpočtovou politikou o zaměření monetární politiky výlučně na cíl cenové stability o budoucí role ECB o makroekonomické nerovnováhy 3.3.
Vzhledem k velkým výzvám, před nimiž stojí Evropa v roce 2012, pohlížejí rakouští sociální partneři na politiku rozšiřování Unie popř. eurozóny se skepsí. Právě zkušenosti s posledními rozšířeními ukazují, že je třeba věnovat větší pozornost dodržování základních hodnot Unie jako právní stát a demokracie, jakož i efektivním správním strukturám. Je nutné namísto institucionalizovaného přístupového automatismu na široké úrovni nově diskutovat o strategii rozšiřování EU.
3.4.
Únavu z rozšiřování patrnou u širokých vrstev obyvatelstva zejména v Rakousku, Německu a Francii je třeba brát vážně jako bezprostřední reakci na následky posledních kol rozšiřování EU. Také za účelem předcházení odmítnutí a následným nákladům - ať v členských státech EU nebo i v kandidátských zemích – vyžadují vstupy do EU každopádně pečlivou přípravu. Budoucí další rozšíření se značnými dopady na EU by mělo následovat až po prohloubení Unie.
4.
Zvládnutí finanční krize a inteligentní snižování státních dluhů
4.1.
Přednost pro reálné hospodářství: Finanční trhy musejí sloužit reálnému hospodářství, nikoli vystupovat jako jeho konkurence. V oblasti regulace finančních trhů bylo sice dosaženo určitého pokroku: Od začátku roku 2011 jsou aktivní nové evropské orgány dohledu. Ratingové agentury podléhají dohledu Evropského úřadu pro dohled nad cennými papíry. Diskuse o zavedení pravidel Basilej III v EU se právě nachází v rozhodující fázi. Přesto musejí brzy následovat další konkrétní opatření regulace zaměřená na snižování možných systémových rizik finančního systému, aniž by byly omezeny jejich pozitivní funkce.6
4.2.
Jelikož jsou finanční trhy globálními trhy, požadují sociální partneři větší
6
Srov. „Rakousko a mezinárodní finanční krize“, Rada pro ekonomické a sociální otázky č. 83, Vídeň
2009
9
koordinaci regulace finančních trhů v rámci G-20. Tím by se mělo zabránit rozdílným regulačním opatřením, protože ta vedou k vyhýbavým efektům. 4.3.
Zamezení spekulacím: Za účelem dosažení toho, že se spekulace vůči problémovým zemím budou jevit jako marné a tím dojde k jejich zamezení, je nutná věrohodná evropská bezpečnostní síť spojená s důslednými fiskálněpolitickými pravidly. Vedle Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) jsou na evropské úrovni mimo jiné vedeny diskuse o evropských stabilizačních dluhopisech (eurobondech), fondu pro umořování dluhů, jakož i vedle aktivit Evropské investiční banky (EIB) angažovanost ECB při nákupu státních dluhopisů, evropských dluhopisů na financování projektů v infrastruktuře (projektové dluhopisy). Pokud se nepodaří snížit úrokové sazby pro státní dluhopisy vysoce zadlužených zemí, prodraží se potom refinancování státních dluhů a bude ohroženo ozdravení rozpočtů.
4.4.
Dále jsou požadována opatření k omezení spekulativních transakcí, které mohou vždy také vést k nadměrnému kolísání na finančních trzích, mimo jiné zavedené daně z finančních transakcí.7
4.5.
Stabilizace bankovního sektoru: V oblasti bankovní regulace se očekává zavedení pravidel Basilej III a byly předloženy také návrhy Evropské komise týkající se bankovní unie (zejména integrovaný dohled a krizová intervence) jako základ pro další jednání. I v této oblasti musí být cílem zamezení novému zatížení daňových poplatníků. Vzhledem k integrovanému a harmonizovanému finančnímu trhu EU nesmí v důsledku nepřiměřeného zatížení pro rakouské banky vzniknout konkurenční nevýhoda.
4.6.
Zamezení závislosti na ratingových agenturách: Ratingové agentury v minulosti částečně nesprávně zařadily rizika a svým vlastním chováním v některých zemích prohloubily krizi státní zadluženosti. Proto by měla být obecně snížena závislost na hodnoceních ratingových agentur.
4.7.
Konsolidace podporující růst a zaměstnanost: Za účelem snižování státních dluhů potřebuje Evropa vedle nutné konsolidace rozpočtů navíc také trvale udržitelnou politiku růstu a zaměstnanosti. Evropa se musí opět navrátit na cestu růstu. K tomu je třeba vytvořit rámcové podmínky podporující růst (např. odbourání byrokracie); více evropských a národních finančních prostředků musí plynout do opatření na podporu růstu (např. vzdělávání, výzkum, inovace, energie, sociální infrastruktura) vedoucí k vytváření pracovních míst a zvýšení konkurenceschopnosti Evropy; je třeba zlepšit sociální vyrovnání a posílit ekonomickou poptávku. Nutné škrty výdajů v souvislosti s konsolidací rozpočtů by měly být v první řadě spojeny se zvýšením potenciálů efektivity ve správní oblasti a oblasti úkolů. Na straně příjmů existují v EU různá východiska jednání vždy podle specifické situace v zemi.
4.8.
7
C0M(2011) 594 konečné znění
10
5.
Spojení ekonomické dynamiky se sociálním pokrokem, zohlednění poptávky na vnitřním trhu
5.1.
Z pohledu sociálních partnerů nejsou ekonomická dynamika a sociální pokrok protiklady, nýbrž se vzájemně podporují. To platí o to více v sociálně tržním hospodářství, k němuž se sociální partneři hlásí, a v souladu s tímto přesvědčením vnímají sociální partneři celospolečenskou odpovědnost za blaho všech. K tomu patří spravedlivé rozdělování příjmů, dostatečné možnosti zaměstnání v konkurenceschopných podnicích, sociální zabezpečení proti rizikům jako nemoc, invalidita, nezaměstnanost a stáří, podpora rodin, vzdělávací příležitosti pro všechny, zajištění proti chudobě, jakož i kvalitní a dostupné služby obecného hospodářského zájmu.
5.2.
Posílení koordinace hospodářské politiky na úrovni EU: Sociální partneři podporují silnější koordinaci hospodářské politiky na evropské úrovni. Zpřísnění rozpočtových pravidel prostřednictvím balíčku „six pack“ a fiskálního paktu však nesmí brzdit hnací síly růstu v EU. Proto musí být fiskální pakt doplněn o nástroje podporující efektivní růst a zaměstnanost, protože bez růstu budou mizet pracovní místa a dojde ke ztížení trvale udržitelného ozdravení rozpočtů.
5.3.
Smysluplná kombinace paktu růstu a strukturálních reforem: Je však důležité, aby takové nástroje ke zvyšování růstu a zaměstnanosti na evropské úrovni smysluplně kombinovaly zvýšené výdaje a strukturální reformy. Na jedné straně nesmějí být nová fiskálně-politická pravidla překážkou pro vytvoření potenciálu budoucího růstu na základě veřejných budoucích investic do výzkumu, vývoje, vzdělávání a do sociální a ekologické infrastruktury. Na druhé straně musejí být strukturální reformy - jako snižování byrokracie ve veřejné správě nebo dokončení jednotného evropského trhu – v budoucnu více využívány jako zdroje růstu. Dále lze prostřednictvím opatření boje proti daňovým únikům vygenerovat nové zdroje příjmů pro impulzy růstu. Dostatečné zohlednění poptávky na vnitřním trhu: Dostatečné zohlednění poptávky na vnitřním trhu je důležitým východiskem pro růst a zaměstnanost v Evropě – jako předpoklad pro zvládnutí aktuálních výzev. Neboť i nadále pochází více než 80 % celkové poptávky v EU z členských států EU. To vyžaduje mzdovou politiku zaměřenou na produktivitu. Vedle toho by mohla investice na podporu růstu podpořit také daň z finančních transakcí.
5.4.
5.5.
8
Zohlednění poptávky na vnitřním trhu musí doprovázet změna ekologického kurzu. Evropská rada na jarním summitu v březnu 2012 konstatovala, že je rozhodující „podpora ekologičtějšího a konkurenceschopnějšího hospodářství více šetřícího přírodní zdroje“.8 Investice do hospodářství založeného na snížení spotřeby C02 a Evropa šetrněji zacházející s přírodními zdroji jsou přínosné v mnoha oblastech: Snižují emise C02, zvyšují konkurenceschopnost Evropy v centrálních průmyslových oblastech budoucnosti a zároveň vytvářejí pracovní místa a podporují zaměstnanost.
Srov. Závěry zasedání Evropské rady ze dne 1./2. března 2012.
11
6.
Posilování sociálního rozměru
6.1.
Budoucnost Evropy bude záviset také na tom, zda se podaří vytvořit dosáhnout vyváženého poměru mezi hospodářskými, rozpočtovými a sociálními cíli. Narůstající skepsi velkých částí evropského obyvatelstva vůči politice EU lze čelit vytvořením lepší rovnováhy mezi těmito třemi cíli.
6.2.
Úsporná opatření představují pouze polovinu cesty: V současné době je jasné, že ozdravení veřejných rozpočtů, které se v důsledku finanční a hospodářské krize nacházejí pod enormním tlakem, pouze pomocí úsporných opatření není žádné řešení, nýbrž v mnoha případech dokonce způsobuje prohloubení ekonomických problémů.
6.3.
Ve vnímání jednotlivého občana tato opatření znamenají především krácení sociálních dávek, nulové nárůsty mezd ve veřejných službách a snižování mezd v řadě zemí EU. Tím se také ještě zvětšuje problém akceptace EU.
6.4.
Využití předností Evropského sociálního (a společenského) modelu: Ve svém stanovisku k Evropskému sociálnímu modelu z října 2008 rakouští sociální partneři ukázali jinou cestu. Cestu, která je dnes aktuálnější než kdykoliv předtím. Ve stanovisku se úvodem uvádí: „Sociální partneři považují za nutné brát vážně nevoli občanů, aktivně reagovat na současné výzvy a – více než doposud – využívat příležitostí Evropského sociálního modelu a vyzývají k příslušnému jednání. Sociální partneři jsou přesvědčeni o tom, že tento model nabízí nejlepší základ pro úspěšné zvládnutí současných výzev. Ofenzivní politika růstu, zaměstnanosti a pracovního trhu ... přitom musí být v centru pozornosti“.
6.5.
6.6.
Rakouští sociální partneři za stěžejní prvky Evropského sociálního modelu považují: • celospolečenskou odpovědnost za blaho jednotlivců • spojení ekonomické dynamiky a sociálního zabezpečení • sociální dialog
6.7.
Využití produktivní síly sociálního státu: Sociální stát, pokud je trvale financován, není nezbytný pouze pro sociální zabezpečení a sociální vyrovnání v našich společnostech, nýbrž může také přispívat k hospodářskému úspěchu. Koncept úspěchu severských zemí i Rakouska spočívá v tom, že ekonomický úspěch a mezinárodní konkurenceschopnost na straně jedné a sociální vyrovnání na straně druhé nejsou považovány za protiklady, nýbrž jsou z větší části uspořádány tak, že se navzájem podporují.
6.8.
Na tomto receptu na úspěch musíme stavět a utvářet na tomto základě budoucnost. To je hlavní výhoda Evropy v konkurenci systémů. Evropa má šanci pouze tehdy, pokud se svými globálními konkurenty bude soutěžit v kvalitě, namísto závodu o nejnižší mzdy a sociální standardy. Navíc je třeba přihlížet k tomu, že mzdy jsou i jedním z centrálních faktorů poptávky.
6.9.
Evropa stojí na rozcestí: Budou výhybky nastaveny směrem k trvale udržitelnému zajištění blahobytu a ekonomické síly Evropy, nebo budou realizovány výlučně krátkodobé rozpočtové cíle?
6.10.
Rychlé zvládnutí ústředních výzev: Evropa bude moci dosáhnout udržitelné konsolidace veřejných rozpočtů a trvalého posilování akceptace Evropské unie ze strany obyvatel, pokud se bude s větší angažovaností (a vyváženě s ohledem na ekonomické a finančně-politické cíle) aktivně zabývat
12
ústředními sociálními výzvami, jako jsou zejména: • boj proti nezaměstnanosti s cílem dosáhnout plné zaměstnanosti • silnější zaměření na podporu znevýhodněných skupin a vytvoření pobídek pro zaměstnanost pro podniky na podporu integrace těchto skupin na pracovním trhu • vytvoření perspektivy pro evropskou mládež, zejména v zemích nejvíce postižených krizí • boj s chudobou a zajištění sociální soudržnosti • podpora vzdělávání a dalšího vzdělávání • rovnost šancí pohlaví • zvládnutí vysokých nákladů na zdravotní a dlouhodobou péči mj. prostřednictvím zvýšení potenciálů efektivity a investic do inovací (jako např. zdravotnická technika, farmacie a E-Health), jakož i pracovních podmínek odpovídajících věku • zvyšování povědomí o odpovědnosti každého jednotlivce za své zdraví • budování mobilní péče a podpora renovací prostorů k bydlení odpovídajících věku obyvatel, jakož i větší využívání možností „AmbientAssisted-Living“9 • využívání rostoucího trhu sociálních služeb na základě profesionalizovaného poskytování sociálních a osobních služeb se zaměřením na příslušné potřeby • zlepšení podmínek pro slučitelnost zaměstnání a rodiny, mj. zřizováním předškolních zařízení pro děti, zavedením otvíracích dob v souladu s poptávkou • silnější integrace migrantů • zlepšení výdělečných příležitostí pro osoby ve vyšším věku, mj. zvyšováním povědomí o kompetencích a zkušenostech, které starší osoby přinášejí • zvýšení povědomí obyvatel o nutnosti zvyšování faktického věku odchodu do důchodu (mj. také z důvodu zvyšující se průměrné délky života) • boj se všemi formami sociálního a mzdového dumpingu, boj s nelegální prací a zneužíváním sociálních dávek • další rozvoj pracovněprávních minimálních standardů v rámci sociální politiky EU, kde je to možné a smysluplné • zajištění a další rozvoj všeobecného a nediskriminujícího přístupu k veřejným a sociálním službám, jakož i odstraňování deficitů v poskytování těchto služeb • další rozvoj portálu EURES s cílem lépe sloučit nabídku a poptávku na evropských trzích práce • provádění odhadu sociálních dopadů na evropské úrovni 6.11.
Některé z těchto oblastí vyžadují cílené investice, které je třeba realizovat v souladu s konsolidací rozpočtů a z hlediska trvalé udržitelnosti.
6.12.
Snížení potřeby transferových plateb: Ekonomicky a sociálně nejsmysluplnější formou úspor je snížení potřeby transferových plateb. Exemplárně to lze znázornit na příkladu zabezpečení na stáří. V důsledku nutnosti delšího setrvání ve výdělečném životě (prodloužení průměrného věku pro odchod do důchodu a faktického věku odchodu do důchodu, mj. na základě zvyšování průměrné délky života) a v důsledku posunu ročníků „baby
9
Inteligentní asistenční systémy a technologie pro zdraví a dlouhodobou péči
13
6.13.
boomu“ z konce 50. a z 60. let do vyššího věku bude výdělečně činné obyvatelstvo v budoucnu v průměru výrazně starší než v současné době. Je zjevné, že demograficky podmíněný růst nákladů bude muset být ze značné části pokrytý lepší pracovní integrací osob, které jsou dosud příliš málo integrované na pracovním trhu. Zejména u mladých lidí, žen, migrantů a osob ve vyšším věku je proto třeba dosáhnout vyššího podílu výdělečně činných. Pozitivní efekt silnější pracovní integrace pro financování penzijního systému lze názorně ukázat pomocí „kalkulátoru podílů závislosti“, který byl představen v roce 2011 v Bad Ischlu. Více výdělečně činných osob znamená na jedné straně více plátců příspěvků do systému a na druhé straně méně příjemců transferových plateb (méně nezaměstnaných, méně předčasných důchodů z důvodu nemoci, méně předčasných odchodů do starobního důchodu).
6.14.
Alternativou k tomu je, že stávající problémy, jako deficity ve vzdělávání, vysoká míra nezaměstnanosti, vysoké podíly předčasných důchodů ze zdravotních důvodů atd., nebudou řešeny a že potom bude počet plátců příspěvků do systému nízký a počet příjemců transferových plateb naopak vysoký.
7.
Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě, zlepšení vzdělávání
7.1.
Umožnit mladým lidem dobrý vstup do profesního života patří k základním úkolům každého státu. Míra zaměstnanosti mladých má nejen velký vliv na pracovní trh, ale i dalekosáhlé společenské dopady. Jaké důsledky může mít selhání politiky zaměstnanosti mladých lidí, jsme mohli v posledních letech sledovat v několika evropských zemích, kde mladí lidé, kteří pro sebe neviděli žádnou perspektivu do budoucnosti, hlasitě a částečně s použitím násilí vyjadřovali svůj protest.
7.2.
Šance na dobrý vstup na trh práce se však v celé Evropě rapidně snížily. Nezaměstnanost mladých v posledních letech v Evropě výrazně vzrostla. Mladé lidi obzvlášť zasáhla hospodářská krize a od té doby se situace zaměstnanosti mládeže a mladých dospělých v řadě evropských zemí ještě podstatně zhoršila. V červenci 2012 činil podíl mladých nezaměstnaných v zemích EU-27 dle údajů Eurostatu 22,5 %. Ve Španělsku a Řecku je míra nezaměstnanosti mladých lidí vyšší než 50 %, v dalších 8 z 27 členských států přesahovala míra nezaměstnanosti u této věkové skupiny 25 %.
7.3.
Obzvlášť dramatické přitom je, že více než 15 % těchto mladých lidí patří do takzvané skupiny „NEET“, tedy k těm, kteří nejsou ani v zaměstnání, ani ve vzdělávání nebo v odborné přípravě, v současné době tedy nemají vůbec žádnou nabídku.
7.4.
Zvýšení příležitostí pro mladé: Tato alarmující čísla jsou naléhavým signálem pro nutnost koordinovaného evropského postupu. Výrazné snížení nezaměstnanosti mladých lidí musí být hlavním cílem evropské politiky zaměstnanosti. Každému mladému člověku musí být dána možnost dosáhnout počátečního vzdělání a vytvořit si tak základ pro trvalý vstup na pracovní trh. Žádný mladý člověk by po ukončení povinné školní docházky neměl zůstat bez individuální perspektivy další cesty vzdělávání nebo dokonce vůbec mimo
14
7.5.
systém pracovního trhu, vzdělávání nebo školy. Kromě toho je třeba důsledněji sladit poptávku po vzdělávání a nabídku vzdělávání s poptávkou na pracovním trhu, jakož i s kompetencemi, sklony a požadavky mladých lidí a vzdělávací systémy musejí převzít větší odpovědnost za počáteční vzdělávání. Na konci povinné školní docházky musejí všichni mladí lidé ovládat základní kompetence. Posílení systémů odborného vzdělávání a přípravy: Je třeba důsledně realizovat cíl posílení odborného vzdělávání a přípravy, který byl stanoven již v „Komuniké z Brugg“ z prosince 2010. Vývoj v posledních letech ukazuje, že vysoce kvalitní a pružně reagující systémy odborného vzdělávání a přípravy mají mimořádný význam pro rozvoj kvalifikace a zajištění zaměstnanosti země a že musejí být vnímány na stejné úrovni důležitosti jako systémy akademického vzdělávání. Od budoucího Národního rámce kvalifikace pro Rakousko (NRK) očekáváme odpovídající signály a účinky.
7.6.
Posílení rakouského modelu „best practice“ systému duálního odborného vzdělávání v Evropě: Rakousko vykazuje (stejně jako Německo a Nizozemí) ve srovnání s většinou ostatních států EU podstatně nižší míru nezaměstnanosti mladých lidí, která v červenci 2012 dle údajů Eurostatu činila 8,9 %. Je to způsobeno různými faktory. Systém duálního odborného vzdělávání – který je i v Evropě uznávaný jako model „best practice“ – využívá přibližně 40 % každého ročníku populace a systém se osvědčuje jako atraktivní model vzdělávání jak pro mladé lidi, tak pro podniky. Na rozdíl od většiny ostatních států EU těží Rakousko z principiálně dobře zakotvené kultury odborného vzdělávání v podnicích. Velký význam pro přizpůsobivost (pružné reagování) rakouského odborného vzdělávání má role sociálních partnerů.
7.7.
I přes tuto zásadně pozitivní výchozí situaci je však třeba dále rozvíjet učňovské vzdělávání v Rakousku i z hlediska odpovídajícího zajištění kvality. Mezinárodně pozoruhodný význam mají sociální partneři v systémovém řízení učňovského vzdělávání. Vedle toho je však v Rakousku věnována zvláštní pozornost této skupině osob také v rámci politiky pracovního trhu. Cíl, že se žádný mladý člověk nesmí „ztratit“, je v Rakousku vehementně naplňován pomocí nejrůznějších nástrojů, jako je záruka vzdělávání, která každému mladému člověku garantuje nabídku vzdělávání, coaching mladých lidí, který začíná již na konci školní dráhy nabídkou poradenství a doprovodného vedení, a masivní využívání rozpočtových prostředků na politiku pracovního trhu.
7.8.
Rakouští sociální partneři požadují další kroky zaměřené na významné snížení nezaměstnanosti mladých lidí. K tomu patří • stanovení cíle EU ke snižování nezaměstnanosti mladých lidí s cílem integrace na trh práce (procentní sazba, o jakou má být nezaměstnanost mladých snížena); • rozšíření záruky pro mladé lidi v celé EU, která mladým lidem do čtyř měsíců po ukončení studia zaručí pracovní místo; • rychlé a nebyrokratické poskytování dosud nevyužitých prostředků strukturálních fondů příslušného aktuálního období, budou-li tyto prostředky účelově vázány a po roce bude vyhodnocena účinnost opatření.
7.9.
Aby tyto prostředky mohly také skutečně využívat právě ty země, které již nemají téměř žádné rozpočtové možnosti, je nutný velmi vysoký podíl financování z prostředlků EU (95-100 %) a téměř žádný požadavek na 15
spolufinancování pro členský stát. 7.10.
7.11.
Podpora mobility ve vzdělávání: Zkušenosti, které mladí lidé získají v ostatních zemích Evropy, významně formují evropské uvědomění a evropskou identitu. Delší pobyty v zahraničí podporují kulturní výměnu, jazykové znalosti a stimulují reflexi předem vytvořených názorů o lidech jiného původu a jiném způsobu života. Studijní pobyty a stáže v zahraničí podporují odborné a sociální kompetence ve vztahu k mezinárodním požadavkům již v rámci odborného vzdělávání a následně podporují schopnost získat zaměstnání na evropském trhu práce. Téměř 14.000 osob z Rakouska absolvovalo v roce 2011 jenom v rámci programu EU pro celoživotní vzdělávání (Erasmus, Comenius, Leonard, Grundtvig) studijní pobyt v evropském zahraničí. Prostřednictvím nového programu EU pro vzdělávání („Erasmus pro všechny“) mají v Evropě v letech 2014 až 2020 3 miliony lidí absolvovat část svého vysokoškolského nebo odborného vzdělávání v zahraničí. Další dva miliony učňů, účastníků odborné přípravy, vedoucích mládeže, praktikantů a osob z dobrovolnických a výměnných projektů se mají rovněž vydat na cesty z učebních a vzdělávacích důvodů. S odkazem na řadu pozitivních úvah přijala Evropská rada „evropský benchmark pro mobilitu ve vzdělávání“, který je z důvodů rozdílných výchozích situací systémů rozdělen na dvě části:
7.12.
Mobilita ve vysokoškolském vzdělávání: Do roku 2020 by mělo v EU průměrně minimálně 20 % absolventů vysokých škol absolvovat studijní nebo vzdělávací fázi (včetně stáží) v zahraničí, která pokryje minimálně 15 kreditních bodů ECTS nebo bude trvat minimálně po dobu 3 měsíců.
7.13.
Mobilita v počátečním odborném vzdělávání: Do roku 2020 by mělo v EU průměrně minimálně 6 % lidí ve věku 18 až 34 let s ukončeným počátečním odborným vzděláním absolvovat fázi vzdělávání související s odborným vzděláváním a přípravou (včetně stáže) v délce minimálně dvou týdnů, nebo v případě záznamu v dokumentu „Europass“ i s kratší dobou trvání, v zahraničí.
7.14.
Realizace benchmarků pro mobilitu ve vzdělávání: Sociální partneři podporují tyto evropské benchmarky pro mobilitu ve vzdělávání za níže uvedených rámcových podmínek také jako cíle pro Rakousko: • Formální, neformální a non-formální učební výsledky získané prostřednictvím mobility (vědomosti, dovednosti, kompetence) musejí být uznatelné a hodnotitelné v Rakousku. Přitom je třeba více než dosud využívat a také dále rozvíjet k tomu vhodné nástroje jako Europass, ECTS a ECVET („kvalifikující mobilita“). • Předpokladem cílené a efektivní mobility ve vzdělávání je transparentnost a srovnatelnost vzdělávacích systémů členských států. Rakousko proto opět s původní dynamikou zahájilo realizaci Národního rámce kvalifikace (NRK), který má zmapovat postavení rakouského vzdělávacího systému v Evropském rámci kvalifikace (ERK). Je třeba neprodleně přijmout plánovaná zásadní rozhodnutí týkající se realizace NRK. • Zaměření na cílové skupiny pro mobilitu musí být zajištěno také při realizaci nového vzdělávacího programu EU na období let 2014 až 2020 „Erasmus pro všechny“. Tak by například k dosažení benchmarku v počátečním odborném vzdělávání měla významně přispět také mobilita učňů prostřednictvím zahraničních stáží. 16
• Studijní a vzdělávací pobyty významně přispívají politickému porozumění pro Evropu. Jako doplnění a pro všechny, kteří v mládí neměli možnost účastnit se učebního pobytu, je třeba v rámci politického vzdělávání ve školách probírat evropskou integraci silněji než dosud.
8.
Podpora zaměstnanosti starších osob ve smyslu generační spravedlnosti
8.1.
Z důvodu nižšího podílu výdělečně činných starších osob v Rakousku v evropském srovnání musí Rakousko naléhavě začít jednat. Byla-li míra zaměstnanosti osob starších 55 let v roce 2010 42,4 %, snížila se v roce 2011 na 41,5 %.
8.2.
Rakouští sociální partneři se v roce 2011 podrobně zabývali tématem demografie a v souvislosti se zaměstnáváním starších osob dospěli k závěru, že je třeba učinit bezprostřední, konkrétní kroky v různých oblastech. Mimo jiné jsou nutností zvýšení faktického věku odchodu do důchodu, efektivní rehabilitační opatření, snížení míry invalidity, uspořádání pracovního světa spravedlivého hlediska věku, transparentnost a zjednodušení. Aby se podařilo udržet lidi déle v pracovním životě, je třeba změnit také myšlení obyvatelstva i podniků.
8.3.
Uznávání kompetencí a zkušeností starších osob: Kompetence a zkušenosti starších osob je třeba odpovídajícím způsobem uznávat a cenit si jich a podniky je nutno motivovat k tomu, aby déle zaměstnávali starší zaměstnance. Proto požadujeme stanovení explicitního cíle EU ke zvýšení podílu zaměstnanosti starších zaměstnanců a přijetí opatření ke zlepšení výdělečné schopnosti a k zabránění předčasné invaliditě.
8.4.
Realizace požadavku sociálních partnerů: Za účelem udržitelného sledování cíle snižování nezaměstnanosti mladých lidí a zvyšování podílu výdělečně činných starších osob, jakož i zlepšení postavení znevýhodněných osob na pracovním trhu je nutno se ve finančním období a programovém období strukturálních fondů od roku 2014 zaměřit na více východisek: • Stanovení stěžejní oblasti pro mladé i starší osoby v rámci strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu (ESF), a stanovení minimální sazby výdajů pro tyto cílové skupiny. Zároveň je třeba zajistit provedení nutných strukturálních změn na trhu práce. • Zvýšení celkových prostředků poskytovaných pro ESF. V současné době připadá v evropském průměru 25 % všech prostředků strukturálních fondů na ESF; podíl prostředků ESF by se měl zvýšit tak, aby došlo ke zvýšení podílu prostředků ESF v celkovém rozpočtu EU.
9.
Zrovnoprávnění žen a mužů
9.1.
Integrace a účast žen na pracovním trhu je významným aspektem růstu a konkurenceschopnosti v EU. Optimální využívání stávajících potenciálů, jakož i investic vkládaných ženami do vzdělávání představuje nezbytný příspěvek k rozvoji blahobytu a ekonomické stabilitě a tedy k dosažení cílů EU na období do r. 2020. Vzhledem k demografickým změnám a změnám
17
ekonomických podílů závislosti je třeba aktivovat „skryté rezervy“ na trhu práce a „zajistit se“ tak vůči přestárnutí společnosti a tlaku na sociální státní systémy. 9.2.
Uzavření mezery mezi pohlavími: „Mezera mezi pohlavími“ je v mnoha zemích Evropy – i když v rozdílné míře a v závislosti na specifických strukturách pracovního trhu – aktuálním fenoménem, je tomu tak i v Rakousku. Tradiční volba povolání, rozdílné hodnocení činností typicky vykonávaných ženami a muži, nižší počet žen ve vedoucích funkcích, nedostatečné rámcové podmínky pro slučitelnost zaměstnání a rodiny (např. předškolní zařízení pro děti), jakož i rozdílně dlouhá délka výdělečného života žen a mužů mají velký vliv na výši rozdílů v příjmech. Doby mateřské dovolené a zaměstnání na částečný úvazek z důvodu péče o děti, kterou zajišťují především ženy, přispívají k tomu, že vývoj příjmů a kariéry probíhá u žen a mužů rozdílně. Ve srovnání s EU má Rakousko dle údajů Statistik Austria vyšší podíl výdělečně činných žen, avšak 44 % výdělečně činných žen (a pouze 8,9 % mužů) je zaměstnaných na částečný pracovní úvazek.
9.3.
Aktivní politika zrovnoprávnění: Na základě akčního plánu Evropských sociálních partnerů10 považují i rakouští sociální partneři a průmyslové svazy „ekonomickou rovnoprávnost“ za stěžejní téma. Následně byla v roce 2010 v rámci „Národního akčního plánu pro zrovnoprávnění žen a mužů“ definována další opatření, která byla mj. základním kamenem pro zákonné zakotvení transparentnosti příjmů. Sociální partneři a průmyslové svazy se vyslovují pro to, aby i v ekonomicky těžkých dobách měla rovnost pohlaví vysokou prioritu. To znamená, že bude dále pokračovat pracovní proces ve stěžejních oblastech jako atypická volba vzdělání a povolání, rozdělení povinností péče o dítě mezi partnery, zlepšení rámcových podmínek pro slučitelnost zaměstnání a rodiny a srozumitelné stanovení platů vedoucí ke snížení rozdílů v příjmech a cíl vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích.
9.4.
Podstatným předpokladem pro vytvoření rovnosti příležitostí v pracovním světě a zvýšení podílu výdělečně činných žen a zaměstnanosti žen na plný úvazek je hluboká změna myšlení nutná pro dosažení rozdělení povinností v souvislosti s péčí o děti mezi partnery. Podpora zapojení otců je společným cílem sociálních partnerů a průmyslových svazů. Opatření k rovnosti pohlaví na úrovni podniků se týkají především pracovního ohodnocení, náboru personálu, dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace i rámcových podmínek pro slučitelnost zaměstnání a rodiny.
9.5.
Je třeba dát ženám najevo, že spravedlivé příjmy a rovnost příležitostí při obsazování rozhodujících funkcí nejsou prázdná slova. Na úrovni EU i na národní úrovni je třeba vyčlenit dostatečné zdroje potřebné pro uskutečňování cílů zrovnoprávnění pohlaví. V rámci strategie EU pro prosazování rovnosti žen a mužů na období 2010-2015 je nutná cílená realizace a evaluace hlavních akcí formulovaných ve strategii. Stále více žen vidí svou příležitost v podnikatelské činnosti. V Rakousku připadalo 41,3 % všech nově založených živností v prvních šesti měsících roku 2012 na ženy (bez osobních pečovatelek). Proto je třeba dále zlepšovat
9.6.
10
Framework of Actions on Gender Equality (Rámcové ujednání k rovnosti pohlaví) evropských
sociálních partnerů, 2005.
18
sociální zabezpečení podnikatelek. Naléhavě nutný krok je zvýšení mateřské pro podnikatelky.
10. Posílení užší koordinace hospodářské politiky 10.1.
Nepochybně je v EU, a především v eurozóně, nutná lepší koordinace hospodářských politik. Cílem opatření tzv. balíčku „six pack“ je reagovat na tuto nutnost. Bude však nutné se během dalšího vývoje silněji zabývat specifickými okolnostmi v jednotlivých členských státech. Zároveň je třeba více dbát na lepší sladění opatření v rámci balíčku „six pack“ s ostatními evropskými programy jako Strategie Evropa 2020, ale i programy v rámci záchranných opatření. Zejména je třeba dbát na to, aby byla opatření v souladu s nadřazenými cíli Unie.
10.2.
Vedle posilování stávajícího makroekonomického dialogu na úrovni EU proto rakouští sociální partneři navrhují založení makroekonomického dialogu eurozóny s cílem zajistit do budoucna silnější koordinaci národních makropolitik eurozóny. Tento dialog bude sloužit výměně názorů na témata jako všeobecná hospodářská situace a situace na pracovním trhu (včetně odborného vzdělávání), vývoj produktivity a vývoj mezd (včetně nerovnováh v příjmech), jakož i rizika vyplývající z makroekonomických nerovnováh s cílem vzájemně lépe porozumět situacím v eurozóně za účelem podpory růstu a zaměstnanosti.
10.3.
Za účelem poskytnout evropským sociálním partnerům v rámci makroekonomického dialogu eurozóny nutný základ pro diskusi a zajistit účinnou realizaci výsledků na národní úrovni je třeba zajistit silné zapojení reprezentantů národních ekonomických zájmů a odborových svazů eurozóny. Tento dialog by samozřejmě musel respektovat úplnou autonomii sociálních partnerů při vyjednáváních o mzdách.
10.4.
Konsolidace rozpočtů v jednotlivých členských státech patří v současné době ke zřejmě nejdůležitějším úkolům. Trvale udržitelná konsolidace musí zabránit efektům brzdícím růst. Musí přihlížet k aspektům na straně nabídky a poptávky a k aspektům rozdělování, zajistit sociální ochranu a přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti. Celkově se může zdařit pouze tehdy, bude-li se příznivě vyvíjet celé hospodářství.
10.5.
Zachování Evropského sociálního modelu: Přitom platí požadavek zachovat a dále udržitelně rozvíjet Evropský sociální model. Ačkoliv není ve všech členských státech Unie totožné uspořádání, mají podstatné zásady všeobecnou platnost. Patří k nim sociální zajištění pro případ neschopnosti výdělečné činnosti, velký význam obecných systémů pojištění a zaměření na vysokou úroveň zaměstnanosti.
10.6.
Ve smyslu Strategie Evropa 2020 platí požadavek naplnit cíl integrativního růstu životem a učinit z Evropského sociálního modelu produktivní faktor. Evropský sociální model představuje komparativní výhodu Evropy v globální hospodářské soutěži.
19
10.7.
Na evropském trhu práce existují výrazné nerovnováhy. Počet nezaměstnaných se od začátku finanční krize zvýšil o 50 % na více než 25 mil., z toho je kolem 5,5 mil. nezaměstnaných mladých lidí. Nezaměstnanost není spojena pouze se ztrátou příjmů pro dotčené osoby, nýbrž působí také celkově nepříznivě na hospodářství a společnost země, zejména na financovatelnost systémů sociálního zabezpečení. I přes volný pohyb pracovních sil existuje na jedné straně vysoká nezaměstnanost především v periferních zemích a na druhé straně se zvyšuje nedostatek jednotlivých kvalifikací („nedostatek odborných pracovních sil“) v centru EU (Německo a sousední země).
10.8.
Při nutném zvyšování konkurenceschopnosti speciálně v periferních krizových zemích je třeba myslet na to, že pouhé zaměření se na cenovou konkurenceschopnost nemůže přinést úspěch současně ve všech zemích jednotného trhu (s cca 80 % vnitřního obchodu). Všechny státy se vyzývají, aby přispěly ke snižování rozdílů v obchodní bilanci. Pro země s přebytkovou bilancí to znamená, že mají dostatečně přihlížet k poptávce na vnitřním trhu.
10.9.
Význam necenových faktorů pro konkurenceschopnost uznává i Evropská komise, jak vyplývá z její definice národohospodářské konkurenceschopnosti jako „schopnosti hospodářství zajistit obyvatelům trvale vysokou a zvyšující se životní úroveň a vysokou zaměstnanost“.
10.10.
Posilování konkurenceschopnosti prostřednictvím strukturálních reforem: Posilování konkurenceschopnosti, především v zemích s deficitem obchodní bilance, je třeba podporovat prostřednictvím strukturálních reforem (stát, veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví, penze atd.). Regionální a strukturální politika by se měla zaměřit na zvyšování produktivity v zemích s deficity obchodní bilance s cílem umožnit modernizaci popř. budování trvale udržitelné ekonomiky založené na průmyslu a službách. V globální soutěži hospodářských center musí Evropa na svůj nepříznivý demografický vývoj reagovat prostřednictvím zmenšující se a stárnoucí společnosti.
10.11.
Za tímto účelem mají být zvýhodněny investice do reálného hospodářství oproti investicím do finančního sektoru a skupin obyvatelstva s vysokým sklonem ke spotřebě.
10.12.
Mzdová politika zaměřená na produktivitu (střednědobě zvýšení nominální mzdy ve výši růstu produktivity práce celkového hospodářství s přihlédnutím k vývoji inflace) udržuje ceteris paribus reálné jednotkové mzdové náklady konstantní a vyrovnává se tak s dvojím charakterem mezd (jednak nákladový faktor, jednak nejdůležitější určující faktor poptávky na vnitřním trhu).
11.
Optimalizace světového hospodářského centra EU ve smyslu růstu a zaměstnanosti
11.1.
Rakouské hospodářství je nedílnou součástí evropského hospodářství a je úzce propojeno se světovým hospodářstvím založeným na dělbě práce. Globální ekonomické propojení znamená nejen pro domácí podniky, nýbrž i pro státní a společenské systémy a jejich výkonnost a efektivnost permanentní výzvu. Tak také vlády na národní a regionální úrovni nesou odpovědnost za vhodné rámcové podmínky, které mají umožňovat co nejlepší využití potenciálu občanů, zaměstnanců, podniků a společenských systémů pro dosažení cílů jako růst, zaměstnanost, spravedlivé příjmy a společenská soudržnost.
11.2.
Neboť i přes úzké ekonomické propojení domácího hospodářského prostoru s Evropou a se světem nadále existuje hospodářská soutěž hospodářských center 20
mezi jednotlivými národními ekonomikami. Sociální partneři zastávají názor, že Rakousko přitom musí v souladu se svým postavením explicitně sledovat strategii vysoce hodnotných kvalitních produktů a služeb založených na inovacích, nejmodernějších technologiích, vysoké úrovni vzdělávání, nejlepší infrastruktuře, fungujících státních službách, vysokých pracovněprávních, sociálně-právních a ekologických standardech, jakož i nízké nezaměstnanosti. Strategie, která by byla založená na snižování standardů a příjmů a na krácení budoucích investic, není ani žádoucí, ani neslibuje úspěch, a je tedy třeba ji odmítnout. Blahobyt Rakouska nakonec v každém případě závisí na společně rozvíjené optimální součinnosti celého státního a společenského systému. 11.3.
Ekonomický růst hraje významnou roli, neboť většiny hospodářsko-politických cílů lze snáze dosáhnout při dostatečně vysokém hospodářském růstu. Přitom se jedná o cíle jako plná zaměstnanost, rozvoj příjmů, příležitosti k osobnímu rozvoji, spravedlivé rozdělování, trvale udržitelné hospodaření a zvládnutí strukturálních změn. Růst a plná zaměstnanost také pomáhají financovat důchodové systémy, zdravotnictví a veřejné služby a umožňují investice do vzdělávání, inovací a výrobních zařízení, které jsou nutné pro zvyšování produktivity a otevírání nových příležitostí.
11.4.
Rozvoj hospodářského centra Evropa v globálně propojeném světovém hospodářství a rozvoj hospodářského centra Rakousko jdou ruku v ruce. Výzvy spojené s dalším rozvojem hospodářského centra spočívají v přípravě vedoucí k využívání budoucích příležitostí při dosahování výše uvedených cílů a ve společném řízení k tomu nutné změny bez dramatických společenských zlomů. To platí stejnou měrou pro Evropu i pro Rakousko.
11.5.
Důsledná realizace Strategie Evropa 2020: EU prostřednictvím Strategie Evropa 2020 vyvinula integrovanou ekonomicko-politickou strategii, které je (za předpokladu odpovídajícího růstu poptávky po výrobcích evropských podniků) přisuzována významná role při využívání růstových příležitostí. Strategie zahrnuje významné hospodářsko-politické oblasti jako například obchodní politiku, politiku jednotného vnitřního trhu, infrastrukturální politiku, ekologickou politiku a inovační politiku. Sociální partneři se aktivně zasazují o dosažení cílů růstu uvedených ve Strategii Evropa 2020: inteligentní, trvale udržitelný a integrativní růst.
11.6.
Strategie Evropa 2020 tedy není samoúčelná, nýbrž přispívá k zajištění konkurenceschopnosti a atraktivity Evropy jako hospodářského centra v globálním prostředí a k dosahování vyššího růstu a většího počtu pracovních míst a lepších pracovních míst. Další rozvoj jednotného evropského trhu přitom vychází ze základů zachovávání a dalšího rozvoje evropských hodnot. Cílem přitom je učinit z Evropy dynamický hospodářský prostor založený na vědomostech, který bude vysokou konkurenceschopnost spojovat s plnou zaměstnaností, sociálními jistotami a trvale udržitelným rozvojem.
11.7.
Nutnost zabránit deindustrializaci Evropy za účelem zachování pracovních míst: Při předcházení deindustrializaci Evropy a zajišťování pracovních míst v Evropě musí být zvláštní důraz kladen na vzdělávání a další vzdělávání, právní jistotu a jistotu plánování, růst a zaměstnanost. Přitom je třeba dbát na soudržnost při realizaci dílčích strategií Strategie Evropa 2020 (ochrana klimatu, efektivní využívání přírodních zdrojů a energií, dopravní politika), aby nevznikl konflikt jednotlivých cílů a byla zajištěna jasná srozumitelnost a orientace pro dotčené subjekty. Další rozvoj Rakouska jako součást Evropy: Rakousko má zvýhodněnou pozici díky
11.8.
21
své centrální geografické poloze, hospodářskému propojení a historicko-kulturním vazbám. Úspěšná hospodářská politika po desetiletí založená na širokém konsensu v minulosti umožnila Rakousku získat významné hospodářské a sociální postavení i v evropském srovnání. Sociální partneři chtějí dále rozvíjet Rakousko jako součást Evropy. K tomu je nutný cílený další rozvoj jednotného evropského trhu a investice do infrastruktury, efektivního využívání energií i do vzdělávání a dalšího vzdělávání. 11.9.
Reforma vzdělávacího systému: Základem inteligentního růstu jsou v první řadě dobře vzdělané odborné pracovní síly. Vedle reformy počátečního vzdělávání v rámci povinné školní docházky a reformy vysokých škol a vedle realizace srovnatelného a propustného systému vzdělávání a kvalifikací v Evropě je nutno věnovat pozornost i dalšímu rozvoji odborného vzdělávání a přípravy a dalšího vzdělávání. Rámcové podmínky k tomu jsou dány na základě demograficky podmíněného nižšího počtu mladých lidí, nutného delšího setrvání v pracovním životě a rostoucího významu celoživotního učení. Srovnání evropských modelů ukazuje, že má Rakousko dobré předpoklady, které se mimo jiné odrážejí v relativně nízké nezaměstnanosti mladých lidí a relativně dobré přizpůsobivosti pracovního trhu. Tradiční spolupráce mezi ministerstvy zabývajícími se vzděláváním a sociálními partnery v posledních letech přispěla k iniciování a realizaci reforem vzdělávání.11 Tento dialog musí důsledně pokračovat i v budoucnosti.
11.10.
Stimulace inteligentního růstu prostřednictvím inovací: Druhým pilířem inteligentního růstu je realizace dobrých a inovativních myšlenek při vývoji výrobků zralých pro trhy budoucnosti a otevírání nových trhů prostřednictvím inovací. Sociální partneři podporují rozsáhlý plán evropské výzkumné a inovační politiky pro „Unii inovací“. Jeho stěžejní body zahrnují vytvoření Evropského výzkumného prostoru, integraci výzkumných a inovačních opatření do regionální politiky, podporu evropského výzkumu a inovací prostřednictvím „Horizontu 2020“ a integraci sektorových výzkumných a inovačních politik v oblastech energie, zdravotnictví, doprava, výživa a nové technologie. Cílem této politiky je také vývoj základního pojetí inovace, které podporuje i inovace, jež nejsou vědecko-technicky založené, jako například inovace v oblasti služeb a kreativních činností.
11.11.
Podpora efektivního využívání energií a přírodních zdrojů: Podaří-li se prostřednictvím inteligentního růstu zvýšit inovativní schopnost domácího a evropského hospodářského prostoru, bude to znamenat také významný krok pro dosažení cíle trvale udržitelného růstu. Sociální partneři zastávají názor, že zlepšování efektivity využívání přírodních zdrojů a energií musí patřit k ústředním prvkům realizace Strategie Evropa 2020. Dalším strategickým cílem by tedy mělo být učinit z EU hospodářský prostor s nejefektivnějším využíváním přírodních zdrojů a energií na světě. Zvyšování efektivity využívání přírodních zdrojů a energií hospodářství posunuje hranice růstu a poskytuje tím potřebný čas pro vytvoření přechodu k udržitelnému modelu blahobytu, v němž již ekologie a ekonomie nepředstavují rozpor.
11.12.
Vytvoření více a lepších pracovních míst: Také integrativní cíl růstu je pozitivním způsobem ovlivňován úsilím v souvislosti s dialogem o vzdělávání. Neboť čím lepší je vzdělání, tím vyšší je šance získat pracovní místo a zajistit si příjem, který může ochránit od pádu za hranici chudoby. Sociální partneři jsou přesvědčeni o tom, že podpora zaměstnanosti a udržitelné integrace na pracovní trh je nejlepší
11
Výsledky dialogu sociálních partnerů se spolkovou vládou o vzdělávání, 2. února 2011;
22
cesta k překonání sociálního vyloučení a chudoby v Evropě. Evropská strategie zaměstnanosti se v tomto smyslu nesmí spokojit s požadavkem pouhé, větší zaměstnanosti’, nýbrž jejím cílem musí být také zlepšení kvality pracovních míst. „K tomu patří dobré pracovní podmínky, jako součinnost a kolektivní zastupování zájmů, spravedlivé mzdy, rovné šance pro ženy a muže, bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci, organizace práce vstřícná vůči rodině a podpora celoživotního učení a možnosti profesního dalšího vzdělávání“. 11.13.
Na úrovni EU se v současné době projednávají právní akty k migrační politice, konkrétně směrnice o sezónní práci, jakož i směrnice týkající se vysílání pracovníků v rámci koncernu. Oba návrhy jsou součástí konceptu zaměřeného na vytvoření rozsáhlého základu pro legální přistěhovalectví. Cílem návrhu týkajícího se sezónní práce je pokrýt zvýšenou potřebu pracovních sil během určitých období roku, pokud ji nelze uspokojit potenciálem pracovních sil v tuzemsku. Návrh ohledně vysílání pracovníků v rámci koncernu má usnadnit interní koncernový transfer know-how v EU a posílit tak konkurenceschopnost EU. Sociální partneři sledují tyto aktivity s velkou pozorností, ale zastávají také názor, že tyto návrhy nesmějí vytvořit žádný prostor pro mzdový a sociální dumping.
11.14.
Další rozvoj venkovských regionů: Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci ve venkovských regionech, kde v Rakousku žije téměř 80 % obyvatel. Dle OECD pochází z venkovských oblastí ca. 45 % výkonu národního hospodářství. Rakouští sociální partneři požadují, aby rakouský program pro rozvoj venkova umožňoval pozitivní další rozvoj venkovských regionů a aby při efektivním využití finančních prostředků zachoval vzkvétající, menší (podnikově) strukturované venkovské oblasti, což přináší také celospolečenský užitek (zabezpečení výživy, lokální trhy, kvalita, turismus, péče o krajinu, zaměstnanost, sociální služby, efektivní bioenergetické projekty a mnoho dalších).
23
12.
Další rozvoj jednotného trhu jako ústředního pilíře evropské integrace
12.1.
20leté výročí jednotného vnitřního trhu v roce 2012 má být podnětem k rozhodnějšímu využívání potenciálu jednotného trhu podporujícího růst a zaměstnanost než doposud. Jednotný trh jako ústřední pilíř evropské integrace přispěl k hospodářskému růstu a růstu zaměstnanosti, jakož i k četným výhodám pro podniky a občany v Rakousku a v Evropské unii. Postavil však před členské státy také velké výzvy. Prostor bez vnitřních hranic, kde má být zajištěn „volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ (čl. 26 Smlouvy o fungování Evropské unie), ovlivňuje možnosti politického působení národních států.
12.2.
Odstranění slabých míst: Proto je třeba překonat slabiny dosavadního modelu jednotného trhu. Zde je třeba připomenout základní intence pravidel trhu dle Římské smlouvy. Cílem zakladatelů Evropského společenství bylo odstranění stávajících překážek přístupu na trhy, jakož i vytvoření společného trhu, avšak nikoli soutěž o nízké standardy regulace. Společné standardy ve všech relevantních oblastech mají vést ke zvýšení produktivity na jednotném velkém trhu (Economies of Scale). Jednotný trh není samoúčelný, nýbrž má sloužit zaměření hospodářské soutěže na produktivitu, kreativitu a inovace ve prospěch lidí žijících v Evropě.
12.3.
Zajištění rovnováhy mezi hospodářským, sociálním a ekologickým rozměrem: Z toho jasně vyplývá, že vytvoření jednotného trhu ještě není dokončeno. Další práce na dokončení jednotného trhu stojí před výzvou ve vztahu k vytvoření přijatelné rovnováhy mezi jeho hospodářským, sociálním a ekologickým rozměrem. Přitom je třeba zajistit spravedlivou soutěž kvality při zachování oprávněných standardů v oblasti životního prostředí, bezpečnosti, pracovního práva a sociální oblasti, z kterých budou moci profitovat zaměstnanci, spotřebitelé i podniky. Další rozvoj jednotného trhu přitom také nesmí vést ke ztrátě pracovních míst. Vliv jednotného trhu na situaci zaměstnanosti v Evropě, na fungování Evropského sociálního modelu a konkurenceschopnost evropského a rakouského hospodářství by měl být podroben důkladné analýze.
12.4.
Další rozvoj minimálních standardů: Má-li být jednotný trh nástrojem ke zlepšování kvality života v Evropě, potřebujeme v mnoha oblastech evropské minimální standardy, které je nutno ve smyslu definice cíle „sociálního pokroku“ stanoveného v Lisabonské smlouvě pravidelně přezkoumávat a dále rozvíjet. Cílem musí být ukončit nekalou soutěž mezi členskými státy, aby nedošlo k ohrožení sociálního státu. Účinné řešení problémů jednotného trhu: Nezbytné je rychlé, nebyrokratické a účinné odstranění porušování práv jednotného trhu. Potřebné je urychlení, odbyrokratizování a zvýšení transparentnosti v rámci řízení o stížnostech v souvislosti s jednotným trhem. Navíc by mohla být posílena síť SOLVIT tím, že by Komise dále sledovala fundované, avšak neúspěšné stížnosti SOLVIT v rámci zjednodušeného řízení o porušení smlouvy.
12.5.
12.6.
Nové právní akty mají být vydané tehdy, pokud byla doložena ekonomická přidaná hodnota v rámci Impact Assessment. Pro přezkoumání této otázky je Impact Assessment významným orientačním bodem, který se však dle Lisabonské smlouvy 24
nyní také musí věnovat sociálnímu (čl. 9 SFEU) a ekologickému rozměru (čl. 11 SFEU) právních aktů. Preferované zapojení sociálních partnerů na úrovni EU již v přípravné fázi zvyšuje nejen kvalitu a akceptaci nových právních aktů, nýbrž také usnadňuje jejich provádění. 12.7.
Odstranění byrokratických zatížení: Je třeba dále odstraňovat bariéry a byrokratická zatížení v intrakomunitárním obchodu za účelem posilování konkurenceschopnosti Rakouska a Evropy. Za účelem zabránění rozdílným opatřením při provádění a zvýšení stávajícího potenciálu úspor v legislativní oblasti, je třeba prověřit, kde by měla být silněji využívána nařízení místo směrnic. Ve vztahu k „inteligentní regulaci“ představuje prioritu snižování byrokratického zatížení pro hospodářství – zejména pro malé a střední podniky. Pro evropskou konkurenceschopnost je rozhodující rychlé a vysoce kvalitní ekonomické zákonodárství. Přitom nesmí dojít k ohrožení oprávněných chráněných zájmů zaměstnanců a spotřebitelů.
12.8.
Rovné podmínky hospodářské soutěže při vysílání zaměstnanců do zahraničí: Potenciálním faktorem umožňujícím nekalou soutěž v oblasti mezd a v sociální oblasti se však stalo i přeshraniční zaměstnávání a vysílání zaměstnanců v rámci volného pohybu služeb a svobody usazování. Tuto situaci ozřejmuje příklad rozhodnutí Evropského soudního dvora v případech Laval, Viking a Rüffert, která oslabují národní systémy mzdových tarifů, pokud tyto nestanovují jako v Rakousku celoplošnou aplikaci mezd dle kolektivní smlouvy.
12.9.
Realizaci rovných podmínek hospodářské soutěže při vysílání zaměstnanců do zahraničí je nutno věnovat další úsilí. Rakouští sociální partneři proto zásadně podporují návrh prováděcí směrnice k směrnici o vysílání pracovníků. Důrazně vítají a plně podporují zejména ustanovení o spolupráci orgánů státní správy. Také transparentnost ve vztahu k aplikování ustanovení o odměnách podstatně přispívá k vytvoření spravedlivých podmínek hospodářské soutěže mezi poskytovateli přeshraničních služeb a podniky usazenými v přijímacím státu a brání tak mzdovému a sociálnímu dumpingu. Je nutno zajistit možnost přeshraničního doručování úředních písemností ve správních řízeních a vymáhání uložených správních pokut a penále v zahraničí. Konečně jsou potřebné i dostatečné možnosti kontrol a sankcí, které mají zabránit porušování zákona ze strany zahraničních poskytovatelů služeb a zamezit tak nekalým konkurenčním výhodám. Další projednávání v rámci legislativního řízení má být konečně využito také k tomu, aby byla zajištěna plná účinnost ustanovení rakouského zákona o mzdovém a sociálním dumpingu.
12.10.
Zajištění nediskriminačního, celoplošného a dostupného přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu: Veřejné služby se prokázaly jako sociální nárazník pro dopady krize – zejména pro osoby, které krize postihla nejvíce. Zvýšená poptávka po těchto službách, jakož i rigidní požadavky škrtů však ještě zvýšily tlak na veřejné rozpočty. Krize také ještě více poukázala na chyby dřívějších liberalizačních a privatizačních projektů. Na pozadí této situace se sociální partneři vyslovují pro posílení modelu sociálního státu v Evropě a pro jeho odpovídající finanční vybavení. Veřejné služby nemají zůstat uvězněny v korzetu jednotného trhu, zadávacího a subvenčního práva (srov. např. aktuální diskusi o koncesích). Místo toho by na úrovni EU měly být zahájeny snahy o zakotvení kvalitativních kriterií pro uživatele a zaměstnané a o schválení programů, které budou ta kvalitativní kriteria účinně prosazovat. Deklarovaným cílem těchto opatření poskytnout evropským občanům všeobecný, nediskriminační, celoplošný 25
a dostupný přístup ke službám obecného hospodářského zájmu.
13.
Vytvoření daňových systémů podporujících růst a zaměstnanost
13.1.
Daňová politika Evropské unie se dosud zaměřovala zejména na odstraňování daňových překážek, které je nutné pro hladce fungující jednotný trh. Na základě zásady harmonizace dle čl. 113 SFEU je stupeň harmonizace u nepřímých daní jako daň z přidané hodnoty a nejdůležitější spotřební daně (alkohol, tabák, energie) v současné době poměrně vysoký. Harmonizace přímých daní není ve smlouvách o EU explicitně upravena a několik málo právních aktů týkajících se přímých daní bylo přijato na základě obecného ustanovení článku 115 SFEU o přizpůsobování právních předpisů. U přímých daní je však patrná potřeba jednání. V oblasti zdanění podniků platí v rámci Evropské unie nadále 27 různých pravidel. Překážky pro podniky s přeshraničními aktivitami (vysoké náklady na sledování a dodržování předpisů atd.) se projevují jako brzda růstu. Kromě toho je Evropská unie v současné době hospodářským prostorem, kde je největší daňová konkurence v oblasti zdanění podniků na světě.
13.2.
Nové zaměření evropské daňové politiky: Zejména na základě osvobození od daně z přidané hodnoty je finanční sektor ve srovnání s ostatními hospodářskými odvětvími výrazně „poddaněn“ a z důvodu neodvedených daní (rozdílná efektivnost správců daně v jednotlivých členských státech atd.) přicházejí členské státy ročně o daňové příjmy ve značné výši. V mnoha členských státech je navíc příliš vysoké daňové zatížení práce a působí tedy spíše jako brzda růstu a zaměstnanosti. Současná dluhová krize ve spojení s pesimistickými prognózami ohledně růstu a zaměstnanosti podtrhuje naléhavou nutnost nového zaměření evropské daňové politiky.
13.3.
Dosavadní nástroje daňové politiky EU nejsou dostatečné pro řešení aktuálních problémů. Je zde třeba přijmout dalekosáhlá opatření přesahující rámec dosavadních koordinačních opatření. Existuje napětí mezi evropskou daňovou politikou, kterou je třeba ještě rozvíjet, a nárůstem evropských rámcových podmínek v oblasti rozpočtové politiky. Konkrétní uspořádání národních rozpočtů zůstává v rukou jednotlivých členských států. Z toho vyplývá významná výzva pro členské státy ve vztahu k řešení problémů v souvislosti s dluhovou krizí a zachováním sociálního státu.
13.4.
Rakouští sociální partneři proto požadují harmonizaci při zdanění podniků, zavedení daně z finančních transakcí na úrovni EU, boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům a vytvoření rámcových podmínek pro daňové systémy podporující růst a zaměstnanost.
13.5.
Zavedení jednotného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob přinese usnadnění pro podniky s přeshraničními aktivitami a zmírní roztříštěnost hospodářské soutěže na evropské úrovni. Nebude-li to pro šeření stávajících problémů dostatečné, je třeba alespoň ve střednědobém horizontu usilovat o stanovení minimální daňové sazby u daně z příjmů právnických osob.
13.6.
Zavedení daně z finančních transakcí v celé EU rakouští sociální partneři již dlouhou dobu intenzivně podporují. Finanční sektor, který je jednak „poddaněn“ a jednak také nese odpovědnost za vypuknutí finanční krize, tím významným dílem přispěje k financování členských států. Daň také povede k tomu, že se 26
krátkodobé spekulace bez reálného ekonomického základu stanou méně atraktivními.
13.7.
Prostřednictvím aktivního boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům ve spojení se strukturální reformou mohou členské státy stabilizovat své daňové příjmy a přijmout opatření na vedoucí k růstu a zaměstnanosti. Financování rozpočtu EU je do současné doby zajišťováno primárně z příspěvků jednotlivých členských států. Výpočet těchto příspěvků je složitý a netransparentní. Je nutno usilovat o vytvoření právních rámcových podmínek pro alternativní možnosti financování.
14.
Tvorba rozpočtu EU se zaměřením do budoucnosti
14.1.
Prostřednictvím víceletého finančního rámce mají být výdaje EU stanovovány formou ročně pevně daných stropů pro velké kategorie výdajů. Ve finančním rámci jsou de facto stanovovány politické priority pro budoucí roky, slouží tedy jako politický, tak i finanční rámec.
14.2.
V současné době probíhá projednávání nového víceletého finančního rámce EU na roky 2014-2020. Návrh Komise pro období 2014-2020 předpokládá 1.025 mld. eur prostředků na závazky a 972,2 mld. eur prostředků na platby pro 28 členských států. Tento rámec výdajů stanovuje pro uvedené roky stropy výdajů ve výši průměrně 1,05 % hrubého národního důchodu (HND) členských států (pro platby 1 % HND EU). Budget je tak nižší než současný platný finanční rámec, který činí v průměru 1,12 %. S přihlédnutím k nástrojům mimo rozpočet ve výši 58 mld. eur předpokládaným v návrhu by rozpočet činil 1,11 % HND.
14.3.
Komise oznámila, že nový sedmiletý finanční rámec má být stanoven zcela ve znamení realizace cílů Strategie Evropa 2020. Kvantifikovaná cílová zadání ze Strategie Evropa 2020 sice byla zohledněna, přesto by provádění strategie růstu a zaměstnanosti mohlo být ambicióznější.
14.4.
Reforma systému financování EU: Dosavadní systém financování EU, který se zakládá na rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 1988, je komplexní a netransparentní a tedy předmětem politických konfliktů. Iniciativa Evropské komise navrhující rozsáhlou reformu rozpočtu EU jak na straně příjmů, tak na straně výdajů tak, aby odpovídal změněným požadavkům s ohledem na struktury podporující růst a zaměstnanost, je považována za první krok správným směrem.
14.5.
Na straně příjmů by ustoupení čistě od finančních příspěvků členských států a přechod k vlastním příjmům EU přestavovalo také ulehčení pro národní rozpočty. V této souvislosti by bylo žádoucí vytvoření právních rámcových podmínek pro daň z finančních transakcí požadovanou rakouskými sociálními partnery.
14.6.
Hospodářská a finanční krize ukázala, že je potřebná dostatečná míra flexibility, která umožní přiměřeně reagovat na nové výzvy. Měla by být dána větší flexibilita rozpočtu jak v rámci jednotlivých rubrik, tak mezi různými rubrikami, jakož i mezi rozpočtovými obdobími víceletého finančního rámce, aby bylo možné přizpůsobovat rozpočtové prostředky měnícím se podmínkám a prioritám vycházejícím z cílů Strategie Evropa 2020.
14.7.
Kromě toho by se měla uskutečnit významnější diskuse o funkci rozpočtu EU a jeho úkolech v kontextu nové evropské architektury financí. 27
14.8.
14.9.
Silnější zaměření regionální politiky na růst a zaměstnanost: Cílem regionální politiky je snižování rozdílů ve stavu rozvoje různých regionů. Za účelem zabránění negativnímu vývoji by proto v centru úsilí strukturálních fondů v budoucnu měly být konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost ve spojení s efektivním využíváním prostředků se zaměřením na evropskou přidanou hodnotu. Za účelem posílení financování malých a středních podniků v Evropě by měly evropské garanční nástroje silněji podporovat přístup k úvěrovému financování a poskytovat tak impulzy pro růst a zaměstnanost.
14.10.
Ohledně zvýšení prostředků ESF odkazují sociální partneři na bod 8.4.
15.
Posilování mezinárodní role EU v obchodních otázkách a zahraniční politice
15.1.
Jednu z priorit Evropské unie představuje prohlubování zahraničních obchodních vztahů EU a jejích členských států, jakož i postupné zlepšování rámcových podmínek pro mezinárodní obchod ve prospěch evropských a tedy i rakouských vývozců a dovozců. K tomuto tématu se konají jednání jak mezi v současné době 157 členskými státy Světové obchodní organizace (WTO), tak i na regionální a bilaterální úrovni ve formě četných dohod o volném obchodu Evropské unie např. s organizací Mercosur nebo s Indií.
15.2.
Světový obchod v posledních dvou desetiletích výrazně vzrostl, od začátku 21. století dokonce téměř dvojnásobně v porovnání s růstem světového hospodářství. Zahraniční obchod EU tak pozitivně přispěl k růstu v Evropské unii.12 Rozdělování příjmů a blahobytu v různých regionech světa – také uvnitř EU – je však nerovné, což způsobuje vznik hospodářského a sociálního napětí. Účinky obchodních dohod pro zaměstnance v Evropské unii a v třetích zemích, především v rozvojových zemích, jsou předmětem kontroverzních diskusí. Proto je nutný diferencovaný přístup a na obou stranách by se mělo předejít ztrátám blahobytu.
15.3.
Velký význam při vytváření světových rámcových podmínek pro mezinárodní obchod má WTO jako globální organizace. Úsilí EU se přitom zaměřuje na zlepšení přístupu pro evropské zboží, služby a investice na trhy obchodních partnerů EU, jakož i na zlepšení obchodních pravidel k zamezení nespravedlivých podmínek hospodářské soutěže. Evropská unie usiluje o brzké uzavření jednání k posílení celosvětově platného systému multilaterálních pravidel obchodu.
15.4.
Přednost multilaterálních dohod před bilaterálními: Sociální partneři zastávají názor, že je třeba zásadně dávat přednost multilaterálním modelům spolupráce. Ale i bilaterální a regionální obchodní dohody mohou doplňovat multilaterální jednání. Zlepšování přístupu na trhy pro zboží a služby šetrné k životnímu prostředí by mělo být v multilaterálních a bilaterálních jednáních dále účinně prosazováno jako důležitý cíl.
15.5.
Prosazování dohod o volném obchodu s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a ekologickým cílům: Jednání v rámci WTO, jakož i bilaterální jednání je nutno vést v souladu se zásadami a cíli Evropské unie, jako je koherence mezi různými politikami EU a trvalou udržitelností v sociální, ekologické a ekonomické oblasti. Ve smyslu udržitelného vývoje by měly budoucí dohody o volném obchodu vedle ekonomických
12
Evropská komise, sdělení "Obchod, růst a světové dění – obchodní politika jako klíčová součást Strategie EU Evropa 2020“, COM (2010) 612.
28
zájmů sledovat i sociální a ekologické cíle. Je nutno zabránit hospodářské soutěži na úkor ochrany životního prostředí, evropských výrobních standardů a standardů kvality a práv zaměstnanců. To platí i pro takové exportní výrobní zóny, kde je pravidlem porušování mezinárodních pracovních norem ILO a kde pozbývá účinnosti i příslušné národní pracovní právo. 15.6.
V rámci Mezinárodní organizace práce (ILO) se všech 182 členů, kteří jsou převážně také členy WTO, zavázalo k dodržování řady mezinárodně platných základních práv zaměstnanců (tzv. mezinárodních pracovních norem ILO). Tyto minimální pracovní normy zahrnují pouze nejzákladnější lidská a pracovní práva ve čtyřech oblastech (zákaz dětské práce, zákaz nucených prací, svoboda sdružování a kolektivní vyjednávání, nediskriminace při zaměstnávání).
15.7.
Spravedlivé podmínky hospodářské soutěže a globální zisky pro všechny skupiny obyvatel: Sociální partneři požadují dbát v souvislosti s procesem globalizace na mezinárodní a národní úrovni na to, aby platily spravedlivé podmínky hospodářské soutěže a aby všechny skupiny obyvatel spravedlivým způsobem profitovaly z globálních zisků. Dodržování mezinárodních pracovních norem ILO by přitom zabránilo alespoň nejextrémnějším formám nedůstojných pracovních podmínek a vykořisťování. Vedle spravedlivějšího rozdělování příjmů má lepší dodržování mezinárodních pracovních norem stimulující účinek pro zvyšování produktivity a tím i konkurenceschopnosti. Ona tyto faktory stimulují domácí výrobu a přispívají k rychlejšímu hospodářskému rozvoji a spravedlivé hospodářské soutěži ve světě. Proto je třeba aktivně sledovat cíl zahrnutí minimálních pracovních norem ILO do bilaterálních a multilaterálních obchodních smluv. Cílem je závazné provádění a dodržování v partnerských zemích EU.
15.8.
Upevnění postavení EU jako globálního hráče: V souladu s cíli Lisabonské smlouvy si má Evropská unie na mezinárodní úrovni upevňovat postavení jako silný a spolehlivý „Global Player“. K dosažení tohoto cíle předpokládá Lisabonská smlouva několik významných obsahových a institucionálních změn. Je třeba dbát na využívání těchto nových změn tak, aby nebyla ohrožena věrohodnost vyjednávací kompetence EU.
16. Posilování demokracie a participace v Evropě 16.1.
Mnoho občanů pohlíží na EU se stoupající kritikou. Vstupem do EU došlo k určitému omezení autonomie rozhodování, jehož protipólem je získání práva na spoluutváření ve významných oblastech. Ochota evropských občanů všemi silami podporovat projekt sjednocené Evropy proto předpokládá další rozvoj evropské politiky směrem k více demokracie a spolurozhodování.
16.2.
K tomu je na jedné straně třeba, aby se EU vyvíjela dále za hranice čistě hospodářského společenství a ve smyslu vyváženosti stejným způsobem zohledňovala sociální zájmy. Evropská komise má zajistit rovnocennost sociálních základních práv obsažených v Listině základních práv s hospodářskými svobodami.
16.3.
Posilování demokracie v Evropě: Za účelem překonání pocitu bezmoci občanů vůči politice EU se rakouští sociální partneři zasazují o posílení demokracie v Evropě. Se zavedením evropské občanské iniciativy byl učiněn pozitivní krok tímto směrem. Nadále však lze konstatovat dominantní roli exekutivních orgánů (Komise a Rady) v legislativní oblasti. Také v poslední době opět sílící „intergouvernementalismus“ při 29
rozhodování s vyloučením evropského parlamentního spolurozhodování přispívá k deficitu demokracie EU. V důsledku zaměření činnosti v Radě na dva centrální členské státy hrozí menším zemím jako Rakousko, že budou strukturálně marginalizovány. 16.4.
Větší transparentnost a pravidla chování: Rakouští sociální partneři se zasazují o větší transparentnost v evropském zákonodárném procesu a podporují registrování v evropském registru transparentnosti, jakož i dodržování kodexu chování. S ohledem na členy skupin expertů Komise a jiných orgánů se sociální partneři ve smyslu reprezentativnosti a nestrannosti vyslovují pro vyvážené zapojení všech zájmových skupin. Navíc je třeba pomocí účinných pravidel působit proti možným střetům zájmů nositelů rozhodnutí.
16.5.
Zvýšení významu Evropského parlamentu: Přenášení rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň musí být spojeno s posílením role Evropského parlamentu. V tomto smyslu by měly být nadcházející revize smluv využity k tomu, aby byl Evropský parlament vybaven takovými právy, jakými se vyznačují národní parlamenty (včetně legislativních iniciačních práv, snazšího vyjádření nedůvěry). Přitom je třeba mít odpovídajícím způsobem na zřeteli dopady na fungování EU.
16.6.
Posilování demokracie ale také znamená, že Rada musí ve významných otázkách více hlasovat kvalifikovanou většinou. To by nakonec zlepšilo akceschopnost EU v oblastech, v nichž většina obyvatel Evropy očekává určité výsledky (např. zavedení daně z finančních transakcí). V zájmu lepšího zprostředkování činnosti Rady je třeba také podporovat opatření, která zvyšují transparentnost rozhodování.
16.7.
Intenzivnější dialog s občany: Rakouští sociální partneři se také zasazují o to, aby se při budoucích revizích základních smluv uskutečnila široká, transparentní, vnitrostátní a evropská diskuse s občany o plánovaném obsahu a rozhodovacích procesech. Nezávisle na budoucích revizích smluv je třeba ale již nyní podporovat iniciativy, které mohou zvýšit vliv občanů (např. při jmenování předsedy Evropské komise).
16.8.
Vedle tvorby jednotného evropského volebního práva pro volby do Evropského parlamentu je třeba také podporovat angažovanost evropských stran s přeshraniční působností.
16.9.
Rakouští sociální partneři se celkově vyslovují pro zlepšení veřejného projednávání otázek EU. Chtějí zejména přispět k podpoře věcné kultury sporů v evropských otázkách tím, že budou občanům lépe zprostředkovávány zájmově-politické protiklady v otázkách evropské politiky.
16.10.
Dosažení cíle lepšího přiblížení politiky EU obyvatelům Evropy a zahájení dialogu s evropskými občany by mohl pomoci i rozvoj evropských médií.
17.
Posilování role sociálních partnerů v Evropě
17.1.
Rakousku se dařilo zvládat dosavadní krizi lépe než jiné státy EU. Jedním z rozhodujících faktorů přitom jsou fungující struktury a formy jednání v rámci sociálního partnerství, které umožnily v krátké době reagovat na krizi takovým způsobem, že se podařilo stabilizovat poptávku a udržet nezaměstnanost ve srovnání se všemi ostatními státy EU na nejnižší úrovni.
17.2.
Rakouští sociální partneři jsou páteří významných výdobytků, které nám Evropa může právem závidět. Právě v současném kontextu neobyčejně vysoké nezaměstnanosti 30
mladých lidí v některých členských státech lze jmenovat systém duálního vzdělávání. 17.3.
Silné základy, z kterých rakouské sociální partnerství ve společenském, politickém a právním ohledu vychází, umožňují rozsáhlou akceschopnost ve významných ekonomicko- a sociálně-politických otázkách, na prvním místě v mzdové politice. V neposlední řadě má sociální partnerství v současné fázi integrace EU ústřední roli v otázce boje s nerovností mezi členskými státy i uvnitř členských států. Silné sociální partnerství přispívá v Rakousku k relativně dobré hospodářské situaci. Možné pozitivní efekty ze společenské soudržnosti, akceptace a široké provádění reforem mohou být příkladem i pro ostatní členské státy.
17.4.
Od vstupu Rakouska do Evropské unie se rakouští sociální partneři snaží aktivně zastávat svou významnou roli také vůči institucím EU. Zde lze zmínit společné iniciativy v ústředních otázkách politiky EU jako např. celoevropské zavedení daně z finančních transakcí nebo obecně Strategii pro Evropu 2020.
17.5.
Strategie růstu a zaměstnanosti „Evropa 2020“ představuje novou vizi inteligentního, udržitelného a integrativního hospodářství, které se vyznačuje plnou zaměstnaností, vysokou konkurenceschopností a silnou sociální soudržností. Nová hospodářskopolitická struktura vládnutí má zajistit lepší provádění této strategie oproti Lisabonskému procesu, jakož i smysluplné odsouhlasení s hospodářsko-politickým koordinačním procesem.
17.6.
K zajištění toho, že Evropský sociální dialog i nadále zůstane podstatným prvkem Evropského sociálního modelu, je nutné aktivní a rozsáhlé zapojení evropských aktérů Sociálního dialogu do této změněné struktury řízení. Posílení sociálního partnerství na evropské úrovni může přispět k opětnému posílení klesající důvěry obyvatel v Evropskou unii. Proto se rakouští sociální partneři vyslovují pro zapojení co největšího okruhu sociálních partnerů do tripartitního sociálního summitu a makroekonomického dialogu.
17.7.
K překonání obtížné ekonomické situace jsou na úrovni členských států dalekosáhlá opatření ke konsolidaci rozpočtů při současné aktivní politice zaměstnanosti a růstu nutnou součástí národních reformních programů a programů stability a konvergence. Právě v dobách rychlých ekonomických a sociálních změn je nutno zajistit součinnost sociálních partnerů na co nejširším základě, aby bylo možné zvládnout ambiciózní programy reforem a dosáhnout akceptace obyvatel pro reformy. Proto požadují rakouští sociální partneři lepší a včasné zapojení do zpracování, provádění a monitorování těchto programů.
17.8.
Realizace požadavků sociálních partnerů: Sociální partneři považují za smysluplná tato opatření ke zlepšení sociálního dialogu: • podpora tvorby a posílení struktur sociálního partnerství ve všech členských státech EU • zapojení všech reprezentativních zaměstnaneckých a zaměstnavatelských svazů do tripartitního sociálního summitu • posílení makroekonomického dialogu prostřednictvím lepšího propojení s „Euroskupinou“ popř. zavedení makrodialogu v eurozóně při zapojení národních hospodářských zastoupení a odborových svazů dle bodu 10. 2. a 10.3. • lepší a včasné konzultování s evropskými sociálními partnery ve všech fázích ročních strategických vůdčích myšlenek a doporučení, iniciativ a nástrojů pro růst a zaměstnanost, jakož i zprávy o roční analýze růstu • lepší a včasné konzultování s národními sociálními partnery ve všech fázích národních reformních programů včetně formulování národních cílů, jakož i 31
programů stability a konvergence (zpracování, národní provádění, monitorování) • lepší koordinace mezi meziodvětvovým a sektorovým sociálním dialogem • posilování vzájemné důvěry a vytvoření společného vědomostního základu např. formou seminářů, workshopů atd. • pokračování ve zpracovávání autonomních pracovních programů i po roce 2014 17.9.
Sociální partneři zastávají názor, že by budoucí práce na revizi základních smluv měly být využity i k zajištění rovnováhy mezi ekonomickými a sociálními zájmy. Je třeba v souladu s evropskými základními právy zajistit autonomii sociálních partnerů a forem jejich jednání.
17.10.
Rakouští sociální partneři výslovně vítají zmínění „sociálních partnerů a autonomního sociálního dialogu“ v Lisabonské smlouvě. Konzultace v rámci sociálního dialogu by měly být vedeny jako rozsáhlý nástroj ve všech otázkách hospodářské a sociální politiky a měli by se do nich zapojit všichni relevantní hospodářští aktéři. Zástupci rakouských organizací sociálních partnerů však již v souvislosti s výměnou názorů k vládní konferenci v r. 2007 upozorňovali na to, že zahrnutí tohoto ustanovení do kapitoly Sociální politika Smlouvy o fungování EU nelze považovat za optimální, a navrhují proto, aby byla ustanovení o autonomním sociálním dialogu chápána v přímé souvislosti s ustanovením o participativní demokracii, jak stanovuje také „Smlouva o Ústavě pro Evropu“. Sociální partneři dále zdůrazňují, že je spolková vláda v souladu s jejich příslušnými právy na vyjádření musí neprodleně informovat o všech záměrech týkajících se legislativy v rámci EU a že jim musí být dána příležitost k vyjádření stanoviska. „Všemi záměry týkajícími se legislativy“ se proto rozumí veškeré záměry, mj. také záměry týkající se delegovaných právních aktů (čl. 290 SFEU) a prováděcí právní akty (čl. 291 SFEU).
17.11.
18.
Zasazování se o Evropu
18.1.
Rakouští sociální partneři se považují za spolutvůrce a manažery změn. Vždy aktivně podporovali integraci Rakouska do EU a opakovaně se důrazně hlásili k evropské integraci. Z hospodářského a sociálního hlediska je smysluplná rozsáhlá a rovnoprávná účast Rakouska v projektu sjednocené Evropy a je podstatným prvkem politického sebechápání.
18.2.
Rakousko patří se svou výkonností k hospodářsky a sociálně nejúspěšnějším zemím EU. Na druhé straně se projevilo ale i zklamání určitých očekávání. EU a zejména měnová unie byly v důsledku mezinárodní krize na finančních trzích a následně vzniklé velké recese samy postiženy krizí, jejíž řešení nadále představuje obtížnou výzvu a pravděpodobně bude ještě další roky vyžadovat existenci intenzivního krizového managementu. V této situaci zastávají sociální partneři společné přesvědčení, že by bylo chybou obrátit se k Evropě zády. Zájmy Rakouska lze nejúčinněji bránit tak, že se Rakousko bude aktivně účastnit společného úsilí EU ke zvládnutí krize. To se týká krátkodobého krizového managementu stejně jako naléhavých institucionálních strukturálních reforem EU, jakož i základního přezkoumávání obsahových cílů a strategií, na které se EU zaměřuje dlouhodobě do budoucnosti.
18.3.
V červnu 2014 se konají příští volby do Evropského parlamentu a slavíme 20. výročí referenda o vstupu Rakouska do EU. V souvislosti s tím se nabízí příležitost ke zhodnocení role Rakouska v Evropské unii: Jaká očekávání byla a jaká nebyla splněna. 32
Jak se mohlo Rakousko - a jak se mohli rakouští sociální partneři – zapojit do tvorby politiky evropských institucí. Co z toho lze vyvozovat a jaké perspektivy do budoucnosti z toho vyplývají. 18.4.
18.5.
18.6.
18.7.
Sociální partneři chtějí Evropu pro lidi: Akceptace EU mezi lidmi bude tím větší, čím více bude EU odpovídajícím způsobem přihlížet k zájmům širokého obyvatelstva. Proto je důležité, aby se evropská politika na jedné straně řídila očekáváními občanů a aby se na druhé straně konal také odpovídající dialog, jakož i srozumitelná komunikace. Význam takové diskuse a hodnocení pro občany je příliš velký, než aby bylo možné vést tuto diskusi polemicky nebo jednostranně. Důležité je, aby byli obyvatelé Rakouska a Evropy o EU dostatečně a otevřeně informováni. Tak je možné evropským rozhodnutím porozumět a podílet se na nich. Rámcové podmínky EU mají vliv na Rakousko, ale na druhé straně může Rakousko tyto podmínky také ovlivňovat. Rakousko se má proto odpovědně spolupodílet na dalším rozvoji evropských rámcových podmínek. Sociální partneři také vyzývají spolkovou vládu, aby v zesílené míře informovala o evropských tématech a vedla diskusi s občany o aktuálních evropských výzvách a nutných změnách. Rakouští sociální partneři jsou si vědomi své celospolečenské odpovědnosti, a proto jsou připraveni a ochotni vést s občany takový otevřený dialog o výhodách a nevýhodách změn i o jejich nutnosti.
33
