Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí. Návrhová část

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí“

Návrhová část

připravila společnost

Březen 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí“ byla podpořena z prostředků Evropské unie.

Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................3 Priorita 1 Ekonomická spolupráce ......................................................................................................4 Opatření 1.1 Jednotné prostředí pro znalostní ekonomiku ..............................................................5 Opatření 1.2 Přeshraniční integrace trhu práce ...............................................................................6 Opatření 1.3 Spolupráce MSP navzájem a se školami, posílení obchodních, výrobních a inovačních vazeb ..............................................................................................................................................7 Priorita 2 Rozvoj cestovního ruchu na česko-bavorské hranici a vzájemné propojení nabídek........... 10 Opatření 2.1 Rozvoj společného přeshraničního destinačního managementu ............................... 11 Opatření 2.2 Rozvoj infrastruktury potřebné pro zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice.......................................................................................................................................... 12 Priorita 3 Vzdělávání a zlepšování přeshraniční spolupráce .............................................................. 14 Opatření 3.1 Jazykové vzdělávání .................................................................................................. 15 Opatření 3.2 Přeshraniční spolupráce škol a školských zařízení působících v oblasti počátečního vzdělávání ..................................................................................................................................... 16 Opatření 3.3 Celoživotní vzdělávání............................................................................................... 17 Priorita 4 Infrastruktura a životní prostředí ...................................................................................... 20 Opatření 4.1 Zvýšení dostupnosti periferních oblastí v česko-bavorském pohraničí ....................... 21 Opatření 4.2 Vyšší propustnost hranic v Ašském výběžku a doplnění chybějící fyzické infrastruktury ..................................................................................................................................................... 21 Opatření 4.3 Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary v bavorském příhraničí .................................. 22 Opatření 4.4 Spolupráce a výměna zkušeností v oblasti třídění a využití odpadů ........................... 23 Opatření 4.5 Využití obnovitelných zdrojů energie ........................................................................ 23 Priorita 5 Veřejné služby jako podpora efektivního rozvoje přeshraničního regionu ......................... 26 Opatření 5.1 Aktivní stárnutí ......................................................................................................... 26 Opatření 5.2 Koordinace v oblasti řízení bezpečnosti..................................................................... 27 Opatření 5.3 Územně propojená a vstřícná veřejná správa ............................................................ 28

Berman Group – 2013

2


Úvod Návrhová část studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko – bavorském pohraničí " navazuje na socio-ekonomickou analýzu přeshraničního prostoru, zabírajícího území bavorských okresů Tirschenreuth, Wunsiedel, město a okres Hof a Karlovarského kraje. Návrhová část popisuje možné nebo žádoucí intervence, které by se měly ve vybraném území realizovat se dvěma hlavními cíli: • •

Zvýšit intenzitu spolupráce mezi různými subjekty na obou stranách hranice a snížit bariéru, kterou hranice tvoří. Posílit ekonomické a sociální vazby mezi subjekty na obou stranách hranice, využít doplňkových výhod či podobností česko-saských území a usilovat o propojení celého území tak, aby se snížily nevýhody vyplývající z periferní polohy a aby se jednotlivá území podporovala v hospodářském rozvoji a aby se zlepšily podmínky pro další rozvoj území jako celku.

První cíl je, zjednodušeně řečeno, obecným cílem Evropské přeshraniční spolupráce. Druhý cíl je specifický pro území, které bylo předmětem studie a navrhovaných intervencí a směřuje k tomu, aby se nevýhodná příhraniční a periferní poloha z nevýhody změnila ve výhodu, nebo aby alespoň různé rysy území mohly být využívány tak, aby se snížilo znevýhodnění celého území, plynoucí ze současných sociálních a ekonomických trendů. Návrhová část je strukturována do priorit a opatření, spíše kvůli formálnímu hledisku a kvůli tomu, že taková struktura je obvyklá a srozumitelná. Smyslem tohoto členění je zdůraznit tu skutečnost, že navrhované priority by se měly stát součástí priorit budoucích operačních programů Evropské územní spolupráce a opatření by měla být zahrnuta do těchto programů rovněž. Abychom poukázali na možný konkrétní obsah intervencí a proto, že v průběhu studie vzniklo mnoho dobrých námětů na další intervence, rozvojové programy či projekty, které by neměly být zapomenuty, uvádíme pro každou prioritu i příklady intervencí či aktivit, které by bylo žádoucí v programovacím období 2014+ realizovat. K tomu je však samozřejmě nezbytné je dále rozpracovat, v této studii jsou uvedeny jen jako projektové či programové ideje, zacílené na řešení konkrétních problémů či na využití konkrétních možností spolupráce, která by měla být prospěšná všem zúčastněným stranám.


3


Priorita 1 Ekonomická spolupráce Cíl Priority: Růst konkurenceschopnosti a inovační výkonnosti firem, zajištění dostatečného počtu odborně vzdělaných pracovních sil pro integrovaný přeshraniční trh práce. Popis priority Ekonomika českého a bavorského příhraničí vykazuje různou úroveň vyspělosti i odlišné tempo svého růstu. To je do značné míry ovlivněno rozdílnými společensko-politickými poměry, které zde panovaly během druhé poloviny 20. století i příslušností k různým státním entitám. Právě odlišná úroveň ekonomické vyspělosti a odstranění bariér v mezistátním obchodě umožnilo postupné propojení hospodářství Karlovarského kraje a sousedních bavorských příhraničních okresů. Bavorští investoři byli motivováni dominantně nižšími výrobními náklady a kombinací dobrých technických kompetencí místní pracovní síly a geografickou blízkostí. Tyto výhody však postupně ztrácejí na významu a je potřeba hledat nové platformy spolupráce založené na jiném obsahu než jsou nákladové faktory s cílem více rozvíjet znalostně založené aktivity firem. Priorita Ekonomická spolupráce by se proto měla zaměřovat na podporu vzniku společného prostředí pro výzkum, vývoj a inovace. Měla by být budována regionální síť (v bavorsko-českém příhraničním regionu) propojující existující specializovaná odborná pracoviště a tato pracoviště s podniky, což umožní vzájemnou výměnu znalostí, zkušeností a příkladů dobré praxe a podnítí nastartování společných projektů. Demografický vývoj v zájmovém území povede ve střednědobém horizontu 5 až 10 let ke zrychlenému poklesu počtu pracovních sil v bavorských příhraničních okresech, naopak v Karlovarském kraji bude pokles pouze minimální. Tento trend spolu se strukturální podobností zpracovatelského průmyslu otevírá potenciál pro vzájemné přeshraniční propojení trhu práce a systému odborného vzdělávání. Již v současnosti roste význam přeshraniční dojížďky za prací z Karlovarského kraje do bavorských okresů, ale je nutné odstranit bariéry v oblasti organizačního zajištění, dopravy a informovanosti obyvatel. Ze strukturálního pohledu vykazuje hospodářství česko-bavorského příhraničí řadu podobností. Zejména to platí ve zpracovatelském průmyslu, kde lze na české i bavorské straně nalézt společné specializace v oborech výroby porcelánu a skla, v kovodělném a elektrotechnickém průmyslu. Přitom intenzita přeshraniční spolupráce a vzájemných kontaktů firem, škol a regionálních institucí podporujících podnikání je zatím na nízké úrovni a není zde využito potenciálních přínosů ze vzájemné synergie. Podporovány by měly být různé přeshraniční formy spolupráce mezi oborově blízkými podniky, stejně tak jako spolupráce podniků z Bavorska i Česka s příslušnými odbornými školami. Spolupráce by měla zahrnovat jak vytvořených stálých institucionálních platforem, tak vytváření kooperačních vztahů ve sdílení technologií nebo vzdělávací infrastruktury. Rovněž zkušenosti z odborného a celoživotního vzdělávání na bavorské straně jsou pro českou stranu využitelné.


4


Opatření 1.1 Jednotné prostředí pro znalostní ekonomiku Cíl opatření: Vznik jednotného prostředí stimulujícího společné aktivity v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací, které bude sloužit k podpoře znalostně založené ekonomiky v česko-bavorském pohraničí. Popis opatření Pro vytvoření fungujícího společného prostředí pro výzkumné a inovační aktivity v česko-bavorském pohraničí je důležité institucionální ukotvení v podobě měkké infrastruktury, která bude propojovat v tomto směru již vysoce rozvinuté aktivity na bavorské straně s připravovanou infrastrukturou pro VaV a technologický transfer v Karlovarském kraji. Mělo by být podporováno budování sítě specializovaných odborných pracovišť, která bude spojovat subjekty působící v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. To umožní efektivní přeshraniční přenos zkušeností, sdílení existující tvrdé i měkké infrastruktury či přenos fungujících modelů a příkladů dobré praxe v oblasti podpory rozvoje znalostní ekonomiky. Takto nastavené institucionální prostředí vytvoří prostor pro vznik formálních i neformálních vazeb mezi zapojenými subjekty a přispěje k jejich všeobecně vyšší informovanosti o potenciálních partnerech. Společná síť vztahů (formálních i neformálních) je velmi důležitá z hlediska efektivity výzkumných a inovačních činností. Jelikož jednotlivé části příhraničního území disponují podobnou hospodářskou strukturou, existuje velká pravděpodobnost, že budou existovat také podobné či doplňkové výzkumné a inovační aktivity jak ve firmách, tak ve veřejných institucích. Nabízí se například vznik klastrové iniciativy v příbuzných a blízkých odvětvích (např. výroba porcelánu, skla nebo stavebních hmot) či sítě specializovaných oborových pracovišť, které umožní vyšší intenzitu spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem skrze technologický transfer a následnou tvorbu inovací. Sítě oborových pracovišť by například mohly fungovat po vzoru Hochfranken Kompetenzregion a center kompetence, které v rámci této platformy fungují. Klíčovou roli v koordinaci a tvorbě potřebného institucionálního zázemí by měla zastávat odborná pracoviště specializovaná na aktivity transferu znalostí a technologií a podpory znalostně založené ekonomiky. Na české straně v Karlovarském kraji je příkladem takové instituce budovaný Vědecko-technický park v Karlových Varech a na německé pak Hochschule Hof nebo KeKuTex, přičemž klíčová není existence těchto institucí, ale rozsah, kvalita a zaměření služeb, které poskytují. Garant opatření: KARP, Vědecko-technický park Karlovy Vary; Hochschule Hof Financování: ERDF, Investiční priorita 1 Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací


5


Opatření 1.2 Přeshraniční integrace tr hu práce Cíl opatření: Vytvořit organizační zajištění společného trhu práce a zvýšit tím možnosti uplatnění osob na přeshraničním integrovaném trhu práce, zmapovat potřeby zaměstnavatelů na pracovní sílu a promítnout je do společné koncepce odborné přípravy a celoživotního vzdělávání. Popis opatření Opatření by mělo napomáhat odstraňovat bariéry pro přeshraniční dojížďku za prací a to jak legislativní povahy, tak bariér v oblasti dopravy a informovanosti obyvatel. V případě ověřené dostatečně velké poptávky je možné podporovat vznik nových autobusových či vlakových přeshraničních spojů mezi lokalitami s vysokou intenzitou pracovní dojížďky, které budou využívat již v současnosti dostačující rozsah fyzické infrastruktury. Budování nové přeshraniční infrastruktury je možné pouze tehdy, pokud současný stav působí zjevnou bariéru pro přeshraniční mobilitu v místech, kde není možné využít alternativní řešení a současně se jedná spojení s potenciálně vysokou intenzitou využívání (např. spojení Aš–Rehau nebo další přeshraniční spojení zejména v Ašském výběžku). Je nutné zvýšit informovanost obyvatel o možnostech a potenciálu uplatnění na společném trhu práce a propojit požadavky zaměstnavatelů s nabídkou pracovníků v celém příhraničním území. Měl by být podporován vznik platformy spolupráce, která bude organizačně zajišťovat přeshraniční výměnu informací o trhu práce a konkrétních pracovních nabídkách a zprostředkovávat je vhodnou formou obyvatelům. Vznik platformy by měl být navázán na již existující síť infrastruktury (např. úřady práce). Na základě této platformy by měly být vytvářeny společné přeshraniční prognózy o budoucí situaci a potřebách na trhu práce ve směru k požadovaným odborným specializacím a kompetencím lidských zdrojů. Tyto prognózy musí být brány na zřetel při nastavování společné koncepce odborného a celoživotního vzdělávání a musí být koordinovány s ostatními aktivitami přeshraniční spolupráce v oblasti vzdělávání, zejména jazykovou přípravou. Intervence by měla být zaměřena také na vzájemnou spolupráci při vzdělávání (včetně celoživotního vzdělávání) vedoucí k lepšímu uplatnění pracovní síly na přeshraničním trhu práce. Cílem je zvýšení kvality a množství kvalifikované pracovní síly a možností jejího uplatnění na obou stranách hranice a to zejména v oborech, které budou identifikovány jako klíčové pro budoucí konkurenceschopnost místní ekonomiky (především technické a odborné kvalifikace). Agentura práce Bayreuth-Hof má o problematiku mobility pracovní síly velký zájem. Tato oblast by měla být podporována i přesto, že možná nebude zahrnuta do přeshraničního OP. Německé agentury práce by měly mít finanční prostředky na podporu projektů z vlastních zdrojů. Mezi Bavorskem a Saskem již existují tzv. job-centers, která zprostředkovávají nabídky práce mezi regiony – je možné je propojit i na české úřady práce. Garant opatření: KARP, české regionální pobočky Úřadů práce, Agentur für Arbeit Bayreuth-Hof


6


Financování: ERDF, ESF, Investiční priorita 8 Podpora zaměstnanosti a mobility pracovních sil

Opatření 1.3 Spolupráce MSP navzájem a se školami, posílení obchodních, výrobních a inovačních vazeb Cíl opatření: Posílit/zahájit vzájemnou přeshraniční spolupráci firem a škol v příbuzných oborech a dalších regionálních institucí, přenos zkušeností a příkladů dobré praxe, posílit dodavatelsko-odběratelské vazby firem v regionální ekonomice. Popis opatření Toto opatření by mělo podporovat přeshraniční platformy spolupráce na bázi klastrových iniciativ mezi firmami a podnikateli ve stejných nebo příbuzných oborech, které jsou zastoupeny na české i bavorské straně, středními a vysokými školami a dalšími specializovanými regionálními institucemi (instituce na podporu výzkumu, inovací a přenosu technologií, vědecko-technické parky apod.). Ačkoliv si tyto firmy na trhu navzájem konkurují, může pro ně být výhodné kooperovat při řešení některých společných problémů – např. sdílet specializované technologie a infrastrukturu, zajišťovat odborné a celoživotní vzdělávání zaměstnanců, spolupracovat při vstupu na nové trhy, vyměňovat si vzájemně zkušenosti nebo organizovat společné výrobní kooperace. U firem ve společných tradičních oborech (výroba porcelánu, skla) je také vhodné podporovat inovace v oblasti zaměření výroby a přenos zkušeností s restrukturalizací, která v Bavorsku na rozdíl od Karlovarského kraje již úspěšně proběhla a umožnila těmto firmám čelit novým výzvám a být globálně konkurenceschopnými. Dosud akumulovaných znalostí, zkušeností a know-how lze využít v příbuzných oborech a tím zvýšit svou konkurenceschopnost na nadregionálních i globálních trzích. Dosavadní spolupráce škol a firem, která na bavorské straně dlouhodobě funguje a v Karlovarském kraji se rozvíjí, by měla být rozšířena také do přeshraniční dimenze. A to především ve vybraných společných oborech s důrazem na dlouhodobé praxe studentů ve firmách a zaměstnanců ve školách tak, aby se zlepšovaly nejen jejich odborné kompetence a zkušenosti ale také jejich jazykové dovednosti, které jsou pro uplatnění na přeshraničním integrovaném trhu práce klíčové. Školy a jejich kapacity mohou být využívány firmami k rutinním vývojovým aktivitám (měření, testování) a naopak firemní kapacity mohou sloužit pro praktické vzdělávání studentů. Je vhodné zvyšovat vzájemnou informovanost o možnostech a podmínkách investování a podnikání v zájmovém území. Dále vytvářet, spravovat a aktivně pracovat s nabídkou specializovaných dodavatelů a propojovat vzájemné požadavky firem v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Garant opatření: KARP, Krajská (v Bavorsku okresní) úroveň územní samosprávy, vysoké a střední školy v regionu Financování: ERDF/ESF, Investiční priorita 3 Zvyšování konkurenceschopnosti MSP, Investiční priorita 1 Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací


7


Příklady intervencí a aktivit: I. Vytvoření platformy česko-bavorského přeshraničního integrovaného trhu práce Na každém regionálním úřadu práce v česko-bavorském příhraničí bude vyčleněn jeden zaměstnanec, který bude mít na starosti výměnu informací o pracovních nabídkách a požadavcích zaměstnavatelů v nejbližším okrese na opačné straně hranice, které bude zprostředkovávat žadatelům o práci ve svém obvodu nebo je aktivně předávat dalším regionálním pracovištím úřadu práce. Tyto nabídky mohou být šířeny stávajícími komunikačními kanály, nebo pokud se to ukáže jako vhodné, může vzniknout společný portál trhu práce pro bavorsko-české pohraničí. Tato jednotlivá místní kontaktní střediska musí být koordinována a organizačně zajišťována krajským úřadem práce. Na této vyšší úrovni by měly vznikat střednědobé prognózy budoucího vývoje společného přeshraničního trhu práce s důrazem na požadované kvalifikace, kapacitu a zaměření odborného vzdělávání a očekávané změny v populačním vývoji v celém území. Do integrace trhu práce by měly být zahrnuty také hospodářské komory, a to zejména jako zprostředkovatelé poptávky po pracovní síle, která bude směřována na druhou stranu hranice. To bude vyžadovat koordinaci mezi hospodářskými komorami na obou stranách hranice, ale také koordinaci mezi hospodářskými komorami a úřady práce na druhé straně hranice. Přeshraniční platforma pro koordinaci na trhu práce by měla být propojena s aktivitami v oblasti vzdělávání, tak aby podporovala koordinaci vzdělávání na středních školách, jejich přeshraniční spolupráci a přípravu pracovní síly podle potřeb celého území. II. Spolupráce firem, škol a dalších regionálních institucí na bázi klastrové iniciativy Vznik platforem spolupráce v tradičních (ale i nových) oborech, které jsou zastoupeny v ekonomice příhraničních bavorských okresů i Karlovarského kraje. Nejvýznamnějším z nich je výroba porcelánu/skla, která je tradičním oborem s dlouhou společnou historií v území. V Karlovarském kraji a v okresech Wunsiedel a Tirschenreuth je dokonce průmyslovým odvětvím s nejvyšší zaměstnaností. V Karlovarském kraji procházelo v posledních 15 letech náročnou restrukturalizací a jeho význam slábl. V bavorských okresech již restrukturalizace firem v těchto oborech proběhla, firmy jsou konkurenceschopné a úspěšné na náročných trzích a význam odvětví v regionální ekonomice zůstal vysoký. Dalším takovým odvětví je textilní průmysl, který již není dominantní jako dříve, ale stále hraje důležitou roli v hospodářství některých částí území (zejména města a okresu Hof, Ašském výběžku a v některých částech Krušných hor). Jeho budoucí rozvojový potenciál zvyšuje existence Hochschule Hof, kde je výzkum a výuka zaměřena také na inovativní textil a design, což může být významným impulsem pro podnikatelské prostředí a může implikovat přenos nových poznatků a výzkumných výstupů do firemní praxe. Podpora by neměla být omezena pouze na tyto tradiční obory, ale může se týkat i nově se rozvíjejících oborů v území jako je výroba plastových a pryžových výrobků, subdodávky pro automobilový průmysl a další. Do spolupráce by měly být zahrnuty firmy, vysoké i střední školy, regionální instituce na podporu podnikání a v oblasti VaV ale i samostatně podnikající živnostníci. Smyslem je navazování kontaktů a posilování vzájemné spolupráce s cílem přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe, pořízení/sdílení/využívání specializovaných technologií a infrastruktur, organizace výrobních kooperací a obchodních spoluprací, společný vstup na nové trhy, společná koordinace odborného


8


vzdělávání nebo školení odborníků v nekonkurenčních oborech. Celou iniciativu musí zajišťovat organizační jednotka přidružená k již existující nebo vznikající instituci (např. vědecko-technický park, významná firma nebo střední škola v regionu). Pro hledání příležitostí k rozvíjení spolupráce by měly být využívány také existující pravidelné aktivity, jako jsou např. opakovaná setkání podnikatelů, organizovaná bavorskou řemeslnickou komorou v Mariánských Lázních. Tato setkání zároveň mohou napomáhat zprostředkování informací o trhu práce ne obou stranách hranice a sloužit pro navázání spolupráce při získávání pracovní síly. III. Přeshraniční inovační vouchery Inovační vouchery jsou nástrojem podpory spolupráce mezi podniky a výzkumnými/vývojovými organizacemi. Jejich prostřednictvím se firmám částečně hradí náklady na vývoj, který si objednají od třetí strany, kterou je nejčastěji, ale ne výlučně, pracoviště veřejné vysoké školy nebo výzkumného ústavu. Protože Karlovarský kraj nemá dostatek VaV organizací, jsou inovační vouchery koncipovány tak, že firmy z Karlovarského kraje hledají partnery pro spolupráci mimo kraj, v zásadě kdekoliv v České republice. Pro česko-bavorskou přeshraniční spolupráci je možné inovační vouchery upravit tak, že by podporovaly spolupráci firem z jedné strany hranice s VaV organizací na druhé straně hranice. Možnost spolupráce by měla zahrnout celé území česko-bavorské přeshraniční spolupráce, protože zejména ve vzdálenějších centrech (Bayreuth nebo Regensburg, na české straně Plzeň) se nachází vysoké školy nebo VaV organizace, které by mohli být potenciálně vhodné pro spolupráci s podniky na druhé straně hranice. Než se začnou inovační vouchery vážně připravovat, je třeba zvážit, zdali ve větším území, v němž se přeshraniční projekty cíle ETC realizují, je dostatek potenciálních VaV organizací, které by mohly sloužit jako partneři pro podniky.


9


Priorita 2 Rozvoj cestovního ruchu na česko-bavorské hranici a vzájemné propojení nabídek Cíl priority: Cílem je zvýšit úroveň a efektivitu příjmů a přínosů z cestovního ruchu výraznějším propojením infrastruktury a atraktivit na obou stranách hranice do společných nabídek v těch částech území, kde takovéto propojení má logické opodstatnění a kromě lázeňství rozvíjet i ostatní formy cestovního ruchu tam, kde jsou pro ně vhodné podmínky. Popis priority Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v česko-bavorském pohraničí je značný, v poměru k sousedním atraktivnějším oblastem Šumavy a Krušných hor je ale nižší. Právě proto je dominantní část návštěvnosti v Karlovarském kraji a velká část v příhraničních bavorských okresech vázána na oblast lázeňství, která je zde dlouhodobě rozvíjena. Zejména v okrajových/příhraničních a venkovských částech území mimo hlavní lázeňská centra tak není dostatečně využíván potenciál, který by cestovní ruch mohl představovat pro rozvoj v těchto územích. Hlavní příčinou aktuálního stavu je zejména historický vývoj území, který byl ovlivněn existencí železné opony na česko-bavorské hranici, která jakékoliv investice do příhraničních území a jejich využití pro účely cestovního ruchu vylučovala. Po změně politické situace v roce 1989 pak české pohraničí prošlo rozsáhlou hospodářskou krizí, která výrazně ovlivnila efektivitu jakýchkoliv investic do oblasti cestovního ruchu. Ty se tak na české straně koncentrovaly pouze do vybraných lokalit, kde byla garantována dostatečná ziskovost a návratnost investice, jako jsou například právě lázeňská centra, která tak představují téměř jediné lokality, kde dochází k modernizaci a rozvoji turistické infrastruktury. Vzhledem k nižší atraktivitě a potenciálu území na česko-bavorské hranici v porovnání s Krušnými horami, zde nedocházelo k větším investicím do infrastruktury pro zimní sporty. Až v poslední době dochází k rozšiřování nabídky pro cykloturistiku (stezka Železné opony apod.) Zcela nedostačující je v území propojenost na úrovni společných produktových balíčků a nabídek (destinačních managementů), která v území zatím téměř neexistuje. V území přitom lze fungující turistické regiony nalézt, jsou však převážně na bavorském území a obvykle nezasahují až k samotné hranici, resp. jejich nabídka v blízkosti hranic je omezená. Celková propojenost nabídky v území je malá, a to přesto, že by vzájemná propojenost obou území mohla přispět k výraznému zvýšení konkurenceschopnosti nabídek na obou stranách hranice.


10


Opatření 2.1 Rozvoj společného přeshraničního destinačního managementu Cíl opatření: Přispět k rozšíření nabídky na obou stranách hranice formou vytváření ucelených produktů a zvýšit propojení nabídky na obou stranách hranice v těch částech území, kde může společná nabídka atraktivit zvýšit konkurenceschopnost cestovního ruchu. Popis opatření V česko-bavorském přeshraničním území je aktuálně minimální počet společných přeshraničních destinačních managementů, které by zajišťovaly jak společnou koordinaci rozvoje infrastruktury v území, tak jeho následnou propagaci, včetně tvorby a propagace ucelených produktových balíčků využívající atraktivity a služby na obou stranách hranice. To i přesto, že v území existují lokality, ve kterých je nabídka na obou stranách hranice velmi podobná případně se vzájemně doplňující, jako jsou lázeňské resorty a golfová hřiště, a ve kterých by tudíž společná nabídka mohla přispět k výraznému rozšíření nabízených produktů a tím i k zlepšení konkurenceschopnosti daného území. Zároveň je zatím málo využit potenciál přírodně zajímavého a velmi řídce osídleného území ležícího bezprostředně podél česko-bavorské hranice v oblasti Českého lesa a jeho propojení na již existující turistický region Stiftland na bavorské straně. V bavorské části území fungují i další organizace koordinující rozvoj a propagaci CR, nemají však adekvátní protějšky na straně české, kde jsou proto partnery často izolované samostatné obce či podobné subjekty bez širšího územního pokrytí. Pokud k nějaké koordinaci společných aktivit a spolupráci docházelo, pak pouze na úrovni jednotlivých projektů bez faktické snahy přípravy a propagace společné komplexní nabídky produktů. Obsahem opatření je tedy (i) podpora vzniku společných organizací destinačního managementu, které budou spolupracovat na vyhodnocení situace v území, identifikaci vhodných cílových skupin, vyhodnocení stávající a chybějící infrastruktury v území a následné přípravě a realizaci jak rozvojových projektů, tak společných marketingových aktivit zaměřených na společnou propagaci; (ii) podpora vytváření společných přeshraničních produktových balíčků a společného marketingu, který bude představován komplexnějšími aktivitami, než jsou stávající propagační letáky a informační brožury ve více jazycích či v různých jazykových mutacích. Podporován by přitom měl být jak vznik destinačního managementu, tak realizace pilotních opatření v oblasti koordinace rozvoje CR a marketingu. To vše se zaměřením na vybraná území, u kterých tato spolupráce může díky lepší provázanosti nabídky přispět k zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Nemělo by se tedy jednat o plošné intervence, ale o koncentrované intervence do vybraných turistických regionů. Garant opatření: Krajské úřady partnerských regionů, organizace destinačního managementu Financování: ERDF/ESF/ETC, investiční priority


11


Opatření 2.2 Rozvoj infrastruktury potřebné pro zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice Cíl opatření: Rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch, která bude přímo sloužit k propojení turistických regionů a atraktivit na obou stranách hranice a povede k vytvoření atraktivních a konkurenceschopných produktových balíčků. Popis opatření Přestože region disponuje dostatečným potenciálem v oblasti cestovního ruchu, zejména v těsném pásu podél česko-bavorské hranice chybí infrastruktura, která by usnadnila propojování těchto atraktivit do společných celků/ produktů a umožnila přilákání většího počtu návštěvníků. Často také není zajištěna dostatečná informovanost o turistických atraktivitách nacházejících se jen několik kilometrů za hranicemi. S ohledem na historický vývoj vede navíc v některých územích nedostatečná rozvinutost cestovního ruchu k výrazně snížené efektivitě investic do cestovního ruchu, což v konečném důsledku snižuje jejich rentabilitu a ochotu podnikatelů investovat do jakékoliv nadstavbové či doplňkové infrastruktury. Aby došlo k nastartování následného rozvoje cestovního ruchu, je potřeba v takovýchto lokalitách podpořit vybudování či rozvoj předem jasně identifikovaných atraktivit/ infrastruktury, která do území přitáhne další návštěvníky, tím přispěje k vyšší vytíženosti stávajících stravovacích a ubytovacích zařízení a zvýší tak jejich ochotu investovat do modernizace a dalšího rozvoje provozovaných zařízení. Příkladem takovýchto investic může být interaktivní návštěvnické centrum, sportovní areál přístupný pro všechny návštěvníky, letní koupaliště s atrakcemi, otevření lázeňských zařízení a jejich využití pro relaxaci nelázeňských návštěvníků, apod. Ve všech případech je potřeba důsledně analyzovat přínos podporované infrastruktury a její ekonomickou rentabilitu tak, aby docházelo k podpoře pouze takových investic, které mohou návštěvnost daného území zásadním způsobem pozitivně ovlivnit. Garant opatření: Krajské úřady partnerských regionů, organizace destinačního managementu Financování: ERDF/ESF/ETC, Investiční priority


12


Příklady intervencí a aktivit: I. Porzellanstrasse Produkt propojující památky na území Durnyska a Bavorska, které se nějak váží k historii výroby porcelánu v území. Pokračování projektu je naplánováno i do Karlovarského kraje, kde zatím chybí partner, resp. připravuje se spolupráce v Horním Slavkově. Jedná se o typický příklad, kdy německá strana hledá partnery na úrovni jednotlivých měst či obcí, partner pro koordinaci či lepší zapojení českých organizací chybí. II. Cyklistický region střed Evropy příklad možného navázání na již existující či postupně vznikající infrastrukturu cyklostezek v Bavorsku, např. skrz přeshraniční most směrem na Cheb, stezku od pramene Ohře a dále do Česka, Vajdštejnská cyklostezku. Podle některých informací se chce region v cestovním ruchu profilovat jako cyklistický region se všemi dalšími návaznými aktivitami a turistickými lákadly (příroda, lázně, kulturní dědictví). Podpůrným projektem/programem rozvoje cykloturistiky – u něhož je třeba prověřit proveditelnost a zájem – může být propojení cyklobusů a jejich napojení na železniční dopravu.


13


Priorita 3 Vzdělávání a zlepšování přeshraniční spolupráce Cíl priority: Zvýšit kvalitu počátečního i dalšího vzdělávání s cílem zajistit do budoucna dostatek relevantně kvalifikovaných lidských zdrojů pro přeshraniční integrovaný trh práce. Popis priority Priorita Vzdělávání se zaměřuje na podporu zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel v českobavorském příhraničí s cílem zajistit dostatečné množství kvalifikovaných odborníků pro potřeby firem v zájmovém území. Důraz je kladen na zvýšení kvality jazykového vzdělávání na základních a středních školách, kvality regionálního školství a s tím související uplatňování progresivních metod vzdělávání a na rozvoj celoživotního učení. Pro rozvoj těchto klíčových bodů má území českobavorského pohraničí v některých oblastech silný potenciál, ale zároveň jsou pro něj charakteristické méně pozitivní faktory, k jejichž řešení mohou přispět efektivní a účinné intervence. Jazykové znalosti mají pro vzájemné porozumění i pro společenský a hospodářský rozvoj území zásadní význam. Aktivní znalost cizího jazyka rozšiřuje nabídku pracovních příležitostí, malým a středním podnikatelům otevírá možnosti rozšířit své podnikání i do zahraničí a také usnadňuje vzájemnou komunikaci v příhraničních oblastech. Ačkoliv v Karlovarském kraji je nejvyšší podíl dětí učících se německý jazyk (v porovnání s ostatními kraji ČR), kvalita výuky je nízká, k čemuž přispívá i vysoký podíl pedagogů vyučujících německý jazyk bez potřebné odborné kvalifikace. Progresivní metody jsou ve výuce využívány velmi málo, pozornost je zaměřena zejména na gramatiku a překlad. Díky tomu žákům často chybí komunikativní dovednosti, které jsou zásadní podmínkou například pro získání zaměstnání na bavorském trhu práce v příhraničí, kde se řada firem potýká s nedostatkem pracovních sil a stále častěji je hledá i v sousedním Česku. V bavorských okresech je situace odlišná, protože výuka českého jazyka v takové podobě, jako výuka německého jazyka na základních a středních školách v Karlovarském kraji, zde neprobíhá. Český jazyk je vyučován pouze jako zájmový předmět, případně dochází ke krátkodobým kurzům prostřednictvím výměnných programů a pobytů. Pro nastartování a rozvoj přeshraniční komunikace může sehrát klíčovou roli znalost anglického jazyka, který nabízí pro obě strany rovnocennou komunikaci. Na školách v zájmovém území se studenti učí anglický jazyk, který je u mladé generace moderní a oblíbený. Dostupná data však ukázala, že komunikativní dovednosti angličtiny jsou nedostatečné a to jak na české, tak na německé straně. Ve sledovaných bavorských okresech bude v následujících 15 letech stále pokračovat mírný pokles počtu dětí. V Karlovarském kraji bude populační vlna ovlivňovat zastoupení jednotlivých věkových kategorií, což bude mít dopad na aktuální potřebu a naplněnost jednotlivých stupňů škol. V souvislost s tímto demografickým vývojem je nutno hledat řešení jak zabránit stále klesajícímu využití kapacit jednotlivých základních a středních škol. Priorita Vzdělávání by měla přispět také ke zvýšení kvality vzdělávání na všech stupních počátečního vzdělávání. V oblasti středního školství existuje jak na české, tak na bavorské straně široká nabídka oborů středních a vyšších škol včetně moderního materiálního vybavení některých škol (např. SPŠ Ostrov, ISŠTE Sokolov), které je využíváno nejen ve výuce, ale také pro účely dalšího vzdělávání. Zároveň však


14


vzdělávací sféra není zcela propojena s potřebami trhu práce (zejména v Karlovarském kraji), což dokládají poměrně vysoké počty nezaměstnaných absolventů a odliv vysoce kvalifikovaných mladých lidí do ekonomicky silnějších okresů a krajů. Tento negativní trend představuje pro ekonomický rozvoj sledovaného území velkou konkurenční nevýhodu. Proti tomuto trendu se dá působit prostřednictvím silnější vazby mezi hospodářskou sférou a vzdělávacím systémem, a to počínaje již v oblasti spolupráce škol a školských zařízení. V Bavorsku je mezi mladými lidmi vysoká poptávka po technických vzdělávacích oborech. Naopak výuka v oborech gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu má problém s nedostatkem studentů. To je zcela opačná situace než v Karlovarském kraji, kde jsou tyto obory velmi oblíbené – zvyšuje se tím potenciál pro přeshraniční mobilitu.

Opatření 3.1 Jazykové vzdělávání Cíl opatření: Zkvalitnit jazykové vzdělávání v česko-bavorské příhraniční oblasti, zvýšit jazykové znalosti a dovednosti obyvatel a rozšířit tak jejich uplatnitelnost na trhu práce. Popis opatření Aktivity podporované v tomto opatření jsou zaměřeny na rozvoj jazykové vybavenosti pedagogů (zejména německý/anglický jazyk), zvýšení kvality jazykového vzdělávání a to zejména ve vztahu k praktickým dovednostem žáků a rozvoj mimoškolních aktivit žáků (výměnné pobyty, soutěže, hry workshopy apod.) s cílem podporovat aktivní používání cizího jazyka. Vytvořit plány a realizovat vzdělávání pedagogů základních a středních škol, kde hlavní pozornost bude zaměřena na jejich profesní rozvoj v oblasti výuky cizích jazyků, na rozvoj kompetencí a dovedností pro progresivní výuku německého/českého/anglického jazyka včetně rozšíření dovedností pro výuku v cizím jazyce: (i) dovzdělání nekvalifikovaných pedagogů, (ii) vzájemná výměna pedagogů, (iii) dlouhodobější zahraniční praxe i například stáže českých pedagogů v bavorských firmách, kde kromě odborné dovednosti posílí i svoji znalost německého jazyka, rodilí mluvčí s pedagogickou kvalifikací ve výuce, (iv) vytvoření podmínek pro dlouhodobé hostování plně kvalifikovaných pedagogů německého, českého a anglického jazyka, apod. V oblasti spolupráce škol bude pozornost zaměřena na zvýšení/posílení kvality a rozsahu výuky německého/českého/anglického jazyka, tak aby se postupně zvyšovaly komunikativní dovednosti žáků - spolupráce v oblasti přípravy vzdělávacích plánů výuky jazyků, zavádění moderních metod a technologií do výuky jazyků, organizování jazykových výměnných pobytů/stáží. V oblasti volnočasových aktivit rozvíjet mimoškolní aktivity, které budou stimulovat žáky a studenty k jazykovému vzdělávání, k vzájemné spolupráci - jazykové olympiády, sportovní hry, společná nabídka vzdělávacích a kulturních akcí apod. Garant opatření: Karlovarský kraj – střední školy, Landratsamt jednotlivých Landkreis


15


Financování: ESF, Investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce.

Opatření 3.2 Přeshraniční spolupráce škol a školských zařízení působících v oblas ti počátečního vzdělávání Cíl opatření: Zvýšit kvalitu regionálního školství včetně uplatňování progresivních metod výuky, propojení na požadavky trhu práce a umožnění studia na střední škole na opačné straně hranice. Popis opatření V oblasti předškolního a základního vzdělávání jsou intervence opatření zaměřeny na vzájemnou výměnu zkušeností a kompetencí interaktivní a zajímavou formou: spolupráce při inovacích vzdělávacích programů například ve vztahu k rozvoji technického a přírodovědného myšlení, opakované exkurse, projekty na společné odborné téma, technické, přírodovědné a jiné soutěže, společná účast v mezinárodních programech atd. Ve vztahu k budoucímu populačnímu vývoji na české a bavorské straně provést analýzu možností zřízení dvojjazyčných vzdělávacích institucí předškolního či základního vzdělávání v příhraničních oblastech a následně podpořit jejich vznik a rozvoj. Podpora spolupráce středních škol se musí zaměřit na vytipování společných ekonomických oborů na česko-bavorské hranici a jim adekvátních odborných středních škol. Příkladem mohou být výroba keramiky a porcelánu, nebo doplňkovost zájmu o vzdělávání na středních školách, kdy v Bavorsku je zvýšený zájem o studium technických škol (který chybí v Česku) a naopak v Česku je zájem o studium hotelnictví a gastronomie, ale bavorské školy nemají dostatek zájemců. Na identifikaci oborů s přeshraničním dosahem bude navazovat: (i) Výměna kompetencí a zkušeností, a to jak mezi jednotlivými středními školami, tak s hospodářskými subjekty například společné plánování výuky, inovace vzdělávacích plánů prostřednictvím zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj klíčových dovedností, kompetencí potřebných pro daný obor, např. znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály, výměna technologií apod. Cílem by mělo být inovovat obsah a metody výuky tak, aby se zdokonalil profil středoškolských absolventů z hlediska jejich uplatnění na trhu práce v česko-bavorském příhraničí. (ii) Zlepšení nabídky a vůbec vytvoření podmínek pro studium střední školy na opačné straně hranice, podle zájmu uchazečů a podle nabídky studijních programů a jejich specializace. Cílem je v tomto případě zlepšení nabídky na trhu práce a zajištění kvalifikovaných pracovních sil. Garant opatření: Karlovarský kraj – střední školy, Karlovarská agentura rozvoje podnikání – KARP. hospodářská komora, Landratsamt jednotlivých Landkreis - německé střední školy


16


Financování: ESF, investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce.

Opatření 3.3 Celoživotní vzd ělávání Cíl opatření: Rozvíjet celoživotní učení včetně zvýšení účinnosti profesního vzdělávání v Karlovarském kraji ve vztahu k potřebám trhu práce a usnadnění vstupu středoškolským absolventům na trh práce. Popis opatření Podpora se zaměří na přenos zkušeností (příklady dobré praxe), transformaci úspěšných modelů ze sledovaných bavorských okresů do českého systému dalšího vzdělávání v Karlovarském kraji. Předpokládá se spolupráce subjektů na obou stranách hranice při tvorbě kvalitní nabídky dalšího vzdělávání pro středoškolské absolventy a další jedince, kteří nemohou nalézt uplatnění na trhu práce, a to včetně přenosu přiměřených modelů z bavorské strany do podmínek České republiky. Přenos zkušeností by měl vést ke zvýšení významu středních odborných a vyšších odborných škol v systému celoživotního vzdělávání a k lepšímu propojení praxe a výuky v celoživotním vzdělávání, jakož i k lepšímu zacílení nabídky celoživotního vzdělávání na potřeby firem v celém území. Klíčovými aktéry v tomto opatření by měly být vzdělávací instituce nabízející odborné vzdělávání v rámci celoživotního učení, například střední školy, úřady práce, NNO atd. Opatření bude podporovat profesní vzdělávání a zvyšování kvalifikace s přeshraničním významem například rozvoj a realizace vzdělávacích programů pro zvyšování kvalifikace v oblasti služeb, řemesla, obchodu, cestovního ruchu, sociálních služeb a zdravotnictví. Cílem je snížit v Karlovarském kraji relativně vysokou nezaměstnanost absolventů a přizpůsobit jejich kompetence potřebám místních i přeshraničních firem. Toto opatření by mělo být koordinováno s opatřením na propojení trhu práce přes hranice. Jestliže propojení trhu práce povede k tomu, že pracovní síla z Karlovarského kraje bude nacházet uplatnění v sousedních bavorských okresech, pak je zároveň třeba, aby odchod pracovní síly z kraje byl vyvážen zvýšenou kvalitou vzdělání a větším zaměřením vzdělání na praxi v Karlovarském kraji. V OP Lidské zdroje v České republice se uvažuje o možnosti podpořit získávání praxe také ve firmách, působících v zahraničí, přestože se bude jednat o národní program. Garant opatření: Karlovarský kraj, KARP – Centrum rozvoje lidských zdrojů (CRLZ) Financování: ESF, investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení – ESF c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce.


17


Příklady intervencí a aktivit: I. Rodilý mluvčí z Bavorska v každé škole v Karlovarském kraji Karlovarský kraj zajistí zpracování systému výuky německého jazyka na základních a středních školách. Na všech základních a středních školách v Karlovarském kraji budou vytvořeny podmínky pro dlouhodobé působení plně kvalifikovaných německých pedagogů ve výuce německého jazyka. Cílem zrealizovaných aktivit je zvýšit komunikativní dovednosti žáků ZŠ/SŠ a standardizovat výstupní úroveň jazykového vzdělání na úroveň, která je předpokladem pro práci v zahraničních společnostech na středních a nižších úrovních. II. Společný rodilý mluvčí pro české a německé školy v příhraničních oblastech Na základních a středních školách v česko-bavorském příhraničí se zapojí do výuky angličtiny rodilí mluvčí s potřebnou pedagogickou kvalifikací. Rodilý mluvčí bude v příhraničí vyučovat angličtinu jak v českých tak v bavorských školách. Školy společným projektem vytvoří podmínky pro jeho dlouhodobé působení. III. Výměnný školní rok. Česko-bavorský Výměnný školní rok je jeden z několika projektů EUREGIA EGRENSIS na podporu jazykové znalosti a komunikace mezi Němci a Čechy, který běží již několik let. Euregio poskytuje školní výměně mezi bavorskými a českými gymnázii organizační rámec a podporuje výměnu finančně. Projekt se skládá ze dvou částí projektu: pobyt českých hostujících studentů v Bavorsku a pobyt německých hostujících studentů v České republice. Rozšíření a pokračování projektu odpovídá cílům a potřebám popsaným výše. Zvážit by se mělo rozšíření na technické střední školy. IV. Oborová spolupráce středních škol, např. výroba keramiky a skla Střední školy na české i bavorské straně nabízí studium podobných oborů, jako příklad může sloužit zaměření na výrobu, design a uměleckou stavbu porcelánu, skla a keramiky. Středním školám zaměřeným na tento obor se nabízí možnost spolupracovat při plánování výuky například prostřednictvím úpravy obsahu a metod výuky tak, aby profil jejich absolventa odpovídal požadavkům praxe, společného zajištění praxí, vzájemného využívání moderních technologií, kooperace při realizaci společných projektů atd. Školy mohou také společně posílit vzájemnou vazbu s podniky zaměřenými na výrobu porcelánu, skla a keramiky v česko-bavorském pohraničí a zapojit je do spolupráce na obsahu výuky, organizaci a zajištění praxe, případně využít účast odborníků z firem přímo na výuce. Cílem by mělo být udržet tento tradiční vzdělávací obor a modernizovat jeho obsah ve vztahu k potřebám trhu práce, zvýšit kvalitu jejich absolventů. Podobný model, který je shora popsán, může být aplikovaný i na ostatních technických školách zaměřených na obory společné v bavorsko-českém pohraničí, které patří k oborům významným pro hospodářství celého území. V. Spolupráce technických škol a zařazení dlouhodobých praxí do odborné výuky na SŠ/VŠ Spolupráce odborných škol a podniků při přizpůsobování obsahu, forem a výsledků výuky potřebám těchto podniků, s cílem zlepšit kompetence a praktické dovednosti absolventů je v bavorském


18


školském systému propracovanější, než v systému českém. Přestože nelze tento model jednoduše přenést, je třeba usilovat o přenos zkušeností a jejich přizpůsobení tak, aby se mohly uplatnit v českém systému počátečního odborného vzdělávání. Součástí spolupráce škol může být např. výměna studentů a stáže bavorských studentů na českých školách, z nichž některé jsou velmi dobře vybaveny zařízením pro praktickou výuku – např. SŠ v Ostrově n. Ohří nebo v Sokolově. A naopak, stejně tak by čeští studenti měli mít příležitost ke stážím na školách bavorských. Vzhledem k určité podobnosti oborů na obou stranách hranice a vzhledem k tomu, že na obou stranách hranice existují také podobné odborné školy, měla by spolupráce směřovat k tomu, že bude možné, aby čeští studenti – vybraní studenti – mohli získat praxi v bavorských podnicích a naopak, aby studenti bavorských škol mohli získat praxi v podnicích na území Karlovarského kraje.


19


Priorita 4 Infrastruktura a životní prostředí Cíl priority: Zajištění vyšší propustnosti hranic na lokální úrovni s důrazem na zkvalitnění dopravní dostupnosti v periferních oblastech. Zajištění systému přenosu a sdílení zkušeností v oblasti třídění odpadu a koordinace spolupráce při rekultivaci krajiny. Popis priority Infrastruktura je jedním ze základních faktorů ovlivňující objem, intenzitu a rychlost migrace. Obecně platí, že dopravní infrastruktura, resp. její dostatečná kvalita, má pozitivní multiplikační efekt. V česko-bavorském pohraničí je dopravní infrastruktura na dobré úrovni, chybí však některé trasy pro kvalitnější a kapacitnější mezinárodní dopravu. Takovými úseky jsou rychlostní silnice R6 Cheb – Marktredwitz a její další část spojující Karlovy Vary a Prahu a silnice I. třídy Aš-Rehau, na kterou bude výhledově přesunuta trasa evropské silnice E49 v současnosti vedoucí přes hraniční přechod Vojtanov. Dobudování této sítě je spíše výzvou pro národní vlády, samosprávy zájmového území mají pouze omezené možnosti intervencí. Klíčové pro území česko-bavorského pohraničí je zejména odstranění bariér v propustnosti hranic na lokální úrovni a zajištění dostatečné nabídky spojů veřejné hromadné dopravy v periferních oblastech, zařazené do integrované dopravní síť EgroNet. Intervence v těchto dvou oblastech mohou mít významné pozitivní dopady na přeshraniční mobilitu pracovní síly a dostupnost základních služeb v zájmovém území, mohou složit také pro účely cestovního ruchu. Komplikovaná propustnost hranic zejména v oblasti Ašského výběžku může být výraznou bariérou mobility a snižovat tak potenciální využití integrovaného destinačního managementu v Ašském výběžku a působit jako bariéra pro další ekonomický rozvoj území. Kvalitní životní prostředí zvyšuje atraktivitu území pro cestovní ruch a také má pozitivní efekt na samotnou kvalitu života obyvatel. Přenosy zkušeností v organizaci a motivaci k třídění odpadů, která je v bavorských okresech na mnohem vyšší úrovni a společné postupy v oblasti rekultivace krajiny skýtají možnosti pro společné iniciativy. Společné intervence při rekultivaci krajiny po těžební činnosti nabízejí možnost jejího využití pro pěstování rychle rostoucích dřevin sloužících jako biomasa pro výrobu energie a tepla. To přispěje ke snížení energetické závislosti na centrálních zdrojích a k rozvoji lokální energetické soběstačnosti.


20


Opatření 4.1 Zvýšení dostupnosti periferních oblastí v česko -bavorském pohraničí Cíl opatření: Snížení míry periferiality a zvýšení pracovní mobility obyvatel a dostupnosti základních služeb. Popis opatření Zvýšená míra odlehlosti některých částí česko-bavorského pohraničí může být bariérou pro jeho další rozvoj. To se týká zejména lokalit v Ašském výběžku, kde by lepší dostupnost do sousedních bavorských center (Selbu, Rehau a Hofu) zvýšila atraktivitu území pro trvalý pobyt, ale i pro ekonomický rozvoj a cestovní ruch. Řešení této situace vyžaduje koordinaci mezi všemi dotčenými samosprávami. Případná nová spojení veřejnou dopravou musí být začleněná do integrované sítě EgroNet. Pilotními projekty zjistit objem poptávky a směry spojení. Po ověření poptávky je vhodné zavést nové linky či častější spoje a přizpůsobit dopravní prostředky zjištěnému objemu přepravy. Zapojení nových spojů do integrované sítě EgroNetu podpoří mobilitu obyvatel a zatraktivní veřejnou hromadnou dopravu a zefektivní její fungování. To může mít při provázání na ostatní plánované aktivity a intervence na trhu práce a v oblasti cestovního ruchu výrazný pozitivní dopad na zvýšení zaměstnanosti místních obyvatel a využití lokalit pro cestovní ruch. Garant opatření: Krajský úřad – Odbor dopravy, Landratsamt příhraničních bavorských okresů Financování: ERDF, Investiční priorita 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; ESF Investiční priorita 8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil.

Opatření 4.2 Vyšší propustnost hranic v Ašském výběžku a doplnění chybějící fyzické infrastruktury Cíl opatření: Rozšíření možnosti lokální přeshraniční migrace pomocí vyšší propustnosti hranic a dostavby chybějících úseků místních komunikací s pozitivními dopady na mobilitu pracovní síly a volnočasovou mobilitu obyvatel. Popis opatření Lokální propustnost hranic je v dotčeném území česko-bavorského pohraničí největším problémem v Ašském výběžku. Zlepšení propustnosti hranic má význam zejména pro místní obyvatelstvo, ale může mít také vliv na povzbuzení cestovního ruchu v oblasti. Zvýšení propustnosti hranic spolu s dostavbou chybějících místních komunikací usnadní mobilitu a umožní tak vznik nových příležitostí pro rozvoj území. Pro zvýšení propustnosti hranic a dostavbu místních komunikací není explicitně důležitá jejich kvalita, resp. třída komunikace, ale skutečnost, že fakticky existují a je tak možné skrze ně uskutečňovat přepravu. Již samotná existence přímého spojení či hustší sítě hraničních přechodů v potřebných částech území, má pozitivní dopady na možnosti rozvoje.


21


Nejprve je vhodné zjistit poptávku po vyšší propustnosti hranic u místních samospráv a poté budovat lokální hraniční přechody a nové spoje veřejnou dopravou – příkladem je obnovení provozu na trati Aš–Selb–Hof. Tyto intervence budou mít kladný efekt při zavádění destinačního managementu v česko-bavorském pohraničí a mohou podpořit vyšší přeshraniční mobilitu obyvatel za prací i za službami. Dobudování chybějících komunikací místního i nadmístního významu, které jsou již na druhé straně hranice dostavěné (zejména spojení Aš–Rehau). To umožní obyvatelům území snazší přeshraniční migraci, což se pozitivně projeví na trhu práce jak na bavorské, tak české straně. Garant opatření: Krajský úřad – Odbor dopravy, Landratsamt příhraničních bavorských okresů Financování: ERDF, Investiční priorita 7 podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách.

Opatření 4.3 Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary v bavorském příhraničí Cíl opatření: Zvýšit možnosti využití letiště Karlovy Vary obyvateli přilehlých bavorských okresů. Zmapovat potenciál letiště pro příjezdový cestovní ruch v bavorském příhraničí, při dostatečné poptávce zajistit vzájemnou kooperaci. Popis opatření Na základě analýzy poptávky po leteckých linkách atraktivních pro výjezdový cestovní ruch (spoje do metropolí západní Evropy, přibližovací lety do tzv. uzlových letišť, charterové lety do dovolenkových destinací) spustit aktivity, které povedou k většímu využívání letiště v Karlových Varech obyvateli bavorského příhraničí. Zejména by se mělo jednat o společné marketingové a propagační aktivity letiště, leteckých společností a zástupců místní samosprávy na obou stranách hranice, které by měly v rámci společné platformy aktivně informovat obyvatele příhraničního území o nabídkách současných (i plánovaných) leteckých spojení. Studií či průzkumem ověřit potenciál vybraných leteckých linek pro příjezdový cestovní ruch v hlavních destinacích německé části příhraničního území (zejména lázní ale i v jiných). V případě zjištění dostatečného potenciálu je vhodné sdílet využití kapacity leteckých linek a podporovat společné marketingové akce českých a německých subjektů v cestovním ruchu na zdrojových trzích, které budou propagovat příhraniční region jako jeden celek a povedou k většímu rozvoji cestovního ruchu v zájmovém území. K lepší dostupnosti letiště Karlovy Vary obyvateli bavorského příhraničí přispěje i nová silniční infrastruktura, zejména dostavěná část silnice R6 v úseku Karlovy Vary-Cheb a spojení Aš-Rehau, které zajistí lepší napojení na německou dálniční síť.


22


Garant opatření: Letiště Karlovy Vary s.r.o. Financování: ERDF/ETC Investiční priorita

Opatření 4.4 Spolupráce a výměna zkušeností v oblasti třídění a využití odpadů Cíl opatření: Zvýšit množství tříděného odpadu a jeho následné využití v celém území. Popis opatření Mezi jednotlivými částmi zájmového území jsou značné rozdíly v podílu tříděné složky odpadů. Zejména na bavorské straně je třídění odpadů a jejich následné využití na velmi dobré úrovni a to jak ve srovnání s Karlovarským krajem, tak v rámci vnitrostátního srovnání. Podíl odděleně sbíraného odpadu přesahuje 50 %, v okresech Wunsiedel a Hof dosahuje dokonce 80 %. Karlovarský kraj naproti tomu vykazuje úroveň třídění na úrovni 11 %, díky čemuž patří k regionům s nejnižší úrovní třídění odpadů v ČR. Z dostupných dat lze přepokládat, že rozdíl mezi jednotlivými regiony je způsoben jak obecně rozdílnou vybaveností obcí infrastrukturou pro třídění odpadu a jeho následného zpracovávání, tak navazujícím systémem osvěty, propagace a motivace obyvatel, která efektivitu systému třídění velmi ovlivňují. Hlavním předmětem opatření by tak měla být podpora aktivit vedoucích k přenosu zkušeností mezi saskými regiony a Karlovarským krajem a jejich spolupráce při plánování systému třídění odpadů na území příhraničního regionu. Garant opatření: Krajský úřad – Odbor životního prostředí, Landratsamt příhraničních bavorských okresů Financování: ERDF/ETC Investiční priorita

Opatření 4.5 Využití obnovitelných zdrojů energie Cíl opatření: Přenos zkušeností a modelů využívání OZE a zvýšení jejich využití na území celého regionu Popis opatření Česko-bavorské pohraničí disponuje dobrým potenciálem pro využití obnovitelných zdrojů energie jako je biomasa, geotermální energie bioplynové stanice apod. V této oblasti existuje významný prostor pro přenos zkušeností s využíváním obnovitelných zdrojů energie z Bavorska, kde je na úrovni municipalit velmi rozšířeno, do Karlovarského kraje. Již nyní je běžnou praxí, že jsou suroviny Berman Group – 2013

23


produkované na úrovni Karlovarského kraje využívané i v sousedních bavorských regionech a tato praxe bude pokračovat. Proto musí případnému rozvoji OZE předcházet analýza dostupnosti zdrojů v území. Potenciálem pro spolupráci a společná opatření je využívání rekultivovaných důlních oblastí k produkci biomasy (např. rychle rostoucích dřevin) pro spalování. Podobně se nabízí možnost spolupráce při dalším využívání odpadů (např. spalováním) v německých spalovnách, kam již německé příhraniční obce svůj odpad vozí. Pro využití tohoto potenciálu (i dalších obnovitelných zdrojů) je nezbytná spolupráce na úrovni koncepčního plánování a využití obnovitelných zdrojů tak, aby si jednotlivé regiony nekonkurovaly. Zejména jsou nezbytné dohody, které zajistí, že budované kapacity zařízení využívajících obnovitelné zdroje, nepřekročily kapacity zdrojů produkujících suroviny potřebné pro jejich provoz. Měly by být podporovány společné analýzy a studie, které budou vyhodnocovat potenciál a možnosti pro využití obnovitelných zdrojů energie v území a následně společné plánování, případně budování organizačních nástrojů umožňujících koordinované a provázané využívání OZE ve spolupráci subjektů na obou stranách hranice. Garant opatření: Krajský úřad – Odbor životního prostředí, Landratsamt příhraničních bavorských okresů Financování: ERDF/ETC Investiční priorita

Příklady intervencí a aktivit: I. Dobudování chybějících přeshraničních komunikací v Ašském výběžku Vzhledem k poloze Ašského výběžku je klíčové dobudování chybějících přeshraničních komunikací. Z pohledu lokálních potřeb i mezinárodní dopravy je důležité: - Dokončení obchvatu Aše na silnici I/64 a její přeshraniční napojení na již dokončenou silnici St.2192 na bavorské straně směrem na Rehau. Význam spojení zvyšuje plánované přesunutí evropské silnice E49 (ze směru Cheb–Vojtanov–Plauen) na trasu Cheb–Aš–Hof a také zlepšení napojení Aše jako mikroregionálního centra na síť TEN-T (dálnici A 93). II. Další rozvoj sítě EgroNet EgroNet vznikl jako přeshraniční systém mobility v devadesátých letech dvacátého století jako projekt Expo 2000 pro světovou expozici, která se konala v Hannoveru. Od té doby se EgroNet neustále cílevědomě rozšiřuje a zdokonaluje. Spolupráci této sítě, ve které spolupracuje více než 60 dopravců a 16 kooperačních partnerů (okresy, města mimo okres a dopravní sdružení), koordinuje Dopravní sdružení Vogtland (Verkehrsverbund Vogtland). Rozšíření EgroNet v periferních lokalitách a zahušťování spojů (na základě poptávky cestujících) je cestou k lepšímu propojení české a německé strany hranice, zvláště v hůře dostupných okrajových částech území.


24


III. Přenos zkušeností s využíváním OZE a nastavením systému třídění odpadu Zajistit přenos zkušeností z Bavorska do Karlovarského kraje s využíváním biomasy jako zdroje energie a tepla pro obce a města (ale i jiných OZE) – zajistit výměnu informací mezi provozovateli jednotlivých zařízení na bavorské straně a potenciálními zřizovateli v Karlovarském kraji (obecní i soukromé subjekty). Podobně postupovat i v případě nastavení systému sběru tříděného odpadu a zvyšování motivace obyvatel tento způsob nakládání s odpady využívat.


25


Priorita 5 Veřejné služby jako podpora efektivního rozvoje přeshraničního regionu Cíl priority: Podpořit kvalitní a vzájemně provázané veřejné služby jako základ pro stabilizaci socioekonomické situace v území a jeho další rozvoj. Popis priority Karlovarský kraj a příhraniční bavorské okresy jsou v mnoha ohledech navzájem odlišné. Rozdílná je ekonomická výkonnost, její dynamika i struktura, liší se i charakter a hustota osídlení. V porovnání s okolními nebo nadřazenými územními celky ale vykazuje území česko-bavorského pohraničí některé společné rysy: Jedná se zejména o nízkou ekonomickou výkonnost všech dílčích regionů a podprůměrnou růstovou dynamiku. V horských a venkovských částech Karlovarského kraje je také velmi roztříštěná sídlení struktura s nízkou hustotou osídlení a velkým podílem velmi malých obcí. Podobnou charakteristiku má i osídlení v okrese Tirschenreuth. To ztěžuje dostupnost regionálních a lokálních center, kde jsou umístěny základní služby i větší počet pracovních příležitostí. Tento stav spolu s dalšími socioekonomickými procesy vede zejména v bavorské části k poklesu počtu obyvatel, kvůli němuž území vykazuje trvalý úbytek obyvatel. Ti velmi pravděpodobně odchází do blízkých aglomerací. Ve spojení s nízkou porodností, vedoucí k přirozenému úbytku se počet obyvatel velké části sledovaného území snižuje a podle populačních projekcí bude ve střednědobém horizontu tento trend pokračovat. Populace zejména bavorské části rychle stárne, a emigrace mladých věkových skupin stárnutí populace urychluje. Vše výše uvedené umocňuje potřebu řešit v rámci území dostupnost veřejných služeb, které výrazným způsobem přispívají k schopnosti území udržet kvalifikovanou pracovní sílu, která je potřeba pro jakýkoliv ekonomický rozvoj.

Opatření 5.1 Aktivní stárnutí Cíl opatření: Zapojit seniory v česko-bavorském pohraničí do veřejného života a zabránit tak jejich sociálnímu vyloučení. Popis opatření Intervence opatření soustředí pozornost na podporu aktivit a projektů zaměřující se na zdravé stárnutí s ohledem na rozmanité potřeby starších občanů. Pro zkvalitnění poskytovaných služeb je klíčová přeshraniční spolupráce mezi institucemi působícími v oblasti práce se seniory – přenos zkušeností, inovativních modelů poskytování sociálních a zdravotních služeb z bavorských okresů, kde existuje dlouhodobější praxe v této oblasti i vzhledem


26


k věkové struktuře populace. Využití jejich poznatků pro rozvoj služeb pro starší obyvatele a seniory v Karlovarském kraji, výměna zkušeností v oblasti dobrovolnictví atd. Intervence opatření jsou zaměřeny i na přípravu nabídky dalšího vzdělávání starších občanů, která jim přinese možnost dalšího pracovního uplatnění skrze rekvalifikace odrážející jejich potenciál. Do vzdělávacích aktivit lze například zařadit speciální kurzy v oblasti sociální gerontologie, po jejichž ukončení mohou absolventi působit jako asistenti potřebným seniorům (poradenství, společnost, pomoc v domácnosti atd.). Podporováno bude i vytváření podmínek a podpora realizace programů zaměřených na dobrovolnictví seniorů například ve školství a v sociálních a zdravotních službách. Třetí podporovanou oblastí je vzdělávání relevantních profesí v oblasti veřejného zdraví a sociálních služeb za účelem zvýšení jejich znalostí a dovedností při práci se staršími osobami - ucelená nabídka vzdělávacích kurzů/programů souvisejících s podporou zdravého stárnutí pro sociální pracovníky a pracovníky sociální péče. Intervence v oblasti zdravého stárnutí soustředí pozornost také na podporu spolkového života. Cílem je podpora spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských, kulturních a volnočasových aktivit. Podporu získají aktivity zaměřené na rozvoj společenských, kulturních a volnočasových aktivit místních komunit a institucí zaměřených na mezigenerační propojení s přeshraničním dopadem. Podporován bude také rozvoj sociální práce na obcích se zvláštním důrazem na venkovské oblasti, ve kterých je riziko sociálního vyloučení starších osob a seniorů jedno z nejvyšších. Garant opatření: Karlovarský kraj, Landratsamt jednotlivých Landkreis Financování: ESF, Investiční priorita 8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil, f) aktivní a zdravé stárnutí; investiční priorita 9 podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě, e) podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků, f) strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit; investiční priorita 10 investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce.

Opatření 5.2 Koordinace v oblasti řízení bezpečnosti Cíl opatření: Zvýšit míru vzájemné spolupráce a koordinace v oblasti řízení bezpečnosti a krizového řízení. Popis opatření Zhoršená dostupnost některých oblastí česko-bavorského pohraničí, která vychází z jejich řídkého osídlení a dřívější existence železné opony představuje potenciální problém při řešení krizových událostí, jako jsou hromadná neštěstí, požáry, povodně, havárie a další. Při řešení některých krizových událostí může být efektivnější využití záchranných složek z druhé strany hranice, odkud je dané místo v mnoha případech lépe dostupné. Aby bylo možno spolupráci


27


využívat a dále rozvíjet, je potřeba podporovat kontinuální spolupráci všech dotčených subjektů IZS a to zejména s cílem společného plánování, výměny zkušeností, vzájemné koordinace procesních postupů při řešení krizové události, ale například i s cílem odstranění jazykové bariéry, která by mohla být při řešení krizových událostí klíčovým problémem. Podporována by měla být koordinace krizových plánů v území, zlepšení odborných a jazykových kompetencí pracovníků IZS například formou výměnných stáží, dále sjednocení, nebo maximální propojení dispečinků, případně sjednocení technického vybavení za účelem zajištění potřebné kompatibility využívaných komunikačních a dalších souvisejících technologií, které jsou potřebné pro efektivní koordinaci při řešení krizových situací. Výchozím předpokladem spolupráce je podpis mezistátní česko-německé dohody, umožňující oficiální zásahy složek záchranného systému na druhé straně hranice i v běžných případech, nejen ve výjimečných událostech. Podpis této dohody se plánuje na duben 2013. Garant opatření: Karlovarský kraj, Landratsamt jednotlivých Landkreis, jednotlivé složky IZS Financování: ERDF/ESF/ETC, Investiční priorita

Opatření 5.3 Územně propojená a vstřícná veřejná správa Cíl opatření: Zvýšení vzájemné provázanosti veřejné správy v území a zvýšení její vstřícnosti vůči obyvatelům, investorům a dalším subjektům využívajícím její služby. Popis opatření Hodnocené území příhraničního regionu je propojeno zejména formou kontaktů a spolupráce partnerů při realizovaní společných projektů. Z hlediska společného koncepčního a strategického plánování zde chybí vyšší institucionální propojení veřejné správy na regionální úrovni. Spolupráce na základě osobních kontaktů (People to People) je kvalitním základem pro řešení konkrétních problémů. Avšak vzhledem k nutnosti dlouhodobé spolupráce a snahy zlepšit životní podmínky v celém příhraničním regionu je nutné prohloubit a zintenzivnit vzájemnou provázanost všech regionálních aktérů. Významnou platformou, na které probíhá spolupráce zúčastněných subjektů v oblasti, je zájmové sdružení měst a obcí – Euregio Egrensis. Sdružení zajišťuje pro své členy informační a poradenský servis, připravuje a realizuje přeshraniční projekty. Pro využití maximálního potenciálu příhraničí je však nutné zapojit i další významné instituce veřejné správy, podnikatelský sektor, neziskové organizace a další. Rozdíly ve struktuře veřejné správy často znesnadňují vzájemnou spolupráci, bariéru staví také rozdílná jazyková vybavenost vybraných úřadů a institucí. Další spolupráce by měla zasahovat do tvorby přeshraničních koncepcí rozvoje (např. projekty územního plánování), měla by se zaměřit na prohloubení informovanosti o území nejenom v oblasti cestovního ruchu, na koordinaci vzájemně se


28


ovlivňujících přeshraničních aktivit a na zapojení širokého spektra subjektů z regionu. Příkladem může být společná koncepce péče o území, opatření v oblasti trhu práce a vzdělání, propojení a vícejazyčné verze webových stránek institucí ad. Výsledkem této spolupráce by měla být silnější provázanost a rozvoj celého příhraničního regionu. Garant opatření: Karlovarský kraj, Landratsamt jednotlivých Landkreis, mikroregiony a zájmové sdružení v území. Financování: ERDF/ESF/ETC, Investiční priorita

Příklady intervencí a aktivit: I. Vznik portálu služeb pro seniory Vytvořit aktivní internetový portál s nabídkou služeb zacílenou na seniory, který bude přehledný, a který usnadní orientaci jak seniorům, tak jejich rodinám ve všech potřebných oblastech a bude umožňovat selekci služeb podle územní dimenze. Klíčový je dostatečný rozsah nabízených služeb, pokrytí celého území a design portálu umožňující jednoduchou orientaci. Příkladem dobré praxe pro Karlovarský kraj je portál pro seniory na německém území – http://www.deutsches-seniorenportal.de, kde jsou přehledně uvedeny podrobné informace z různých oblastí života například zdravotnictví, sociální služby, nabídka dalšího vzdělávání, zaměstnání v seniorském věku, seznamování apod. II. Podpora provázání veřejné správy Pokračování a prohloubení společného koncepčního a strategického plánování – podpora zpracování přeshraničních územních studií ve vybraných oblastech, ve kterých je identifikována zvýšená potřeba spolupráce nejen na úrovni řešení konkrétních projektů, ale i na úrovni společného plánování rozvoje. Příkladem může být společná koncepce péče o chráněná území v místech, kde se na obou stranách nachází ojedinělá, nebo chráněná lokalita, případně CHKO nebo park, tedy v případech, kde je společný koncepční přístup základem pro efektivní koordinaci. Společná koncepce v oblasti trhu práce a vzdělávání s přihlédnutím k požadovaným odborným specializacím na integrovaném trhu práce a také k demografickému vývoji jednotlivých částí regionu. Podpora „výměnných pobytů“ pracovníků veřejné správy – zejména obcí a specifických organizací zaměřených na podporu rozvoje regionu – hospodářská komora, VTP, instituce na podporu a rozvoj znalostně založené ekonomiky, mikroregiony, příhraniční města a obce apod.


29

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí. Návrhová část

Recommend Documents