Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko bavorském pohraničí" připravila společnost. listopad 2012 březen 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko – bavorském pohraničí"

připravila společnost

listopad 2012 – březen 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí“ byla podpořena z prostředků Evropské unie.

Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí

Úvod, účel a kontext studie. Přeshraniční spolupráce patří k pilířům evropské integrace, neboť významnou měrou přispívá k odstraňování hranic a bariér mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, jejími regiony, městy a obcemi. Přeshraniční spolupráce je rovněž důležitá pro rozvoj příhraničních regionů, neboť pomáhá zmírňovat nepříznivé stránky jejich periferní polohy v národních státech. V prostoru, kde se stýkají bavorská a česká hranice, a kde leží jeden z možných středů Evropy, kde se dříve stýkala železná opona a svobodný svět a kde je minulost stále patrná, je přeshraniční spolupráce ještě významnější, než na jiných, méně exponovaných hranicích. Prakticky ihned po pádu železné opony v roce 1989 došlo k rychlému rozvoji přeshraničních kontaktů na lokální úrovni – začala se rozvíjet spolupráce obcí, měst, škol i spolků a dalších zájmových sdružení. Tyto přeshraniční kontakty záhy zastřešilo Euregio Egrensis – vůbec první euroregion na území České republiky, od něhož se další euroregiony učily, jak organizovat přeshraniční spolupráci. V česko-bavorsko-saském příhraničí aktivně vyvíjí svou činnost již déle než 21 let a za tu dobu přispěl euroregion k realizaci stovek přeshraničních akcí a projektů. Od svého vzniku v roce 2000 začal spolupráci se sousedícími oblastmi Bavorska budovat rovněž nově vzniklý Karlovarský kraj. Přeshraniční spolupráce získala nový rozměr vstupem ČR do EU v roce 2004 a možnostmi dvou po sobě jdoucích programových období EU 2004 – 2006 a 2007 – 2013, i když přeshraniční projekty byly podporovány již dříve z programu Phare CBC (na české straně) a Interreg (na německé straně). Obce, neziskové organizace a další veřejné i soukromé subjekty na území Karlovarského kraje zrealizovaly v rámci programů Phare CBC a Interreg III velké množství projektů posilujících přeshraniční spolupráci. Samotný Karlovarský kraj, kromě řady vlastních projektů, se zapojil rovněž do administrace jak programu Interreg III v období 2004 – 2006, tak zejména v současném programovém období 2007 – 2013 do implementace operačního programů přeshraniční spolupráce Cíl 3/Ziel 3 ČR – Bavorsko. Aktivní podíl na implementaci přeshraničního operačního programu pro období 2007 – 2013 mělo rovněž Euregio Egrensis, a to v roli správce Dispozičního fondu a Fondu malých projektů. Přeshraniční spolupráce Karlovarského kraje a sousedících bavorských regionů je významným prvkem přispívajícím k sociálnímu a ekonomickému rozvoji periferních oblastí ČR a Bavorska. Nadcházející nové programové období EU 2014 – 2020 představuje pro společný příhraniční prostor příležitost nejen pokračovat v osvědčených společných aktivitách a upevňování dosud navázaných kontaktů, ale rovněž možnost zaměřit se v přeshraniční spolupráci i na nová, aktuální témata, reflektovat nové zaměření kohezní politiky, jak vyplývá ze Strategie EU 2020 a z návrhů Nařízení. V souladu s touto strategií a rovněž v souladu s principem koncentrace na vybrané tematické cíle EU zakotvené v nové evropské legislativě pro politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti je připravován rovněž nový operační program přeshraniční spolupráce 2014 – 2020 ČR – Bavorsko. Cílem studie Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko – bavorském pohraničí bylo vyhodnotit na základě objektivně dostupných dat a informací socioekonomickou situaci společného příhraničního prostoru a přinést v rámci možností nezávislý pohled na největší potřeby tohoto území řešitelné nástroji přeshraniční spolupráce, jakož i upozornit na potenciály společného regionu, které mohou být přeshraniční spoluprací dále rozvinuty.

Berman Group – 2013

2


Studie si nekladla za cíl vyhodnocovat výsledky dosavadního průběhu přeshraniční spolupráce a realizovaných projektů. Studie přijímá tradiční témata a formy spolupráce a navrhuje jejich pokračování a rozšíření. Studie mapuje potřeby společného příhraničního regionu metodami socioekonomické analýzy a na základě z ní vzešlých výsledků navrhuje tematické okruhy – priority – které zahrnují jak tradiční témata, tak nové či inovované náměty pro doplnění budoucí přeshraniční spolupráce. Hlavní ambicí studie zajisté není jakkoli předepisovat aktérům přeshraniční spolupráce zaměření jejich budoucích projektů, nýbrž obrátit pozornost orgánů veřejné správy, neziskových organizací a dalších subjektů na možnosti rozvíjení tradičních forem spolupráce a na možnosti rozšíření přeshraničních aktivit o nové tematické oblasti, v nichž může přeshraniční spolupráce rovněž přinést efektivní výsledky.


3

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí“

Analytická část

připravila společnost

Leden 2013

Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí“ byla podpořena z prostředků Evropské unie.


Obsah Seznam tabulek .................................................................................................. 7 Seznam grafů ..................................................................................................... 7 Seznam obrázků ................................................................................................. 9 Seznam zkratek .................................................................................................. 9 1

2

Obyvatelstvo a osídlení .............................................................................. 10 1.1

Úvod ...................................................................................................................................... 10

1.2

Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................. 10

1.2.1

Přirozený přírůstek – narození a zemřelí....................................................................... 11

1.2.2

Migrace .......................................................................................................................... 12

1.3

Sídlení struktura .................................................................................................................... 14

1.4

Stárnutí obyvatelstva a populační projekce .......................................................................... 16

Hospodářství příhraničních oblastí ............................................................. 20 2.1

Makroekonomický vývoj ....................................................................................................... 20

2.2

Trh práce................................................................................................................................ 22

2.3

Strukturální charakteristiky hospodářství ............................................................................. 25

2.4

Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce .............................................................. 27

2.5

Výzkum, vývoj a inovace........................................................................................................ 29

2.5.1

Oblast Lidských potřeb .................................................................................................. 30

2.5.2

Oblast Informačních a komunikačních technologií ....................................................... 31

2.5.3

Oblast High-tech ............................................................................................................ 32

3

Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center ............. 34

4

Školství ....................................................................................................... 37 4.1

Základní a střední školy ......................................................................................................... 37

4.2

Střední školy .......................................................................................................................... 39

4.3

Vysoké školy .......................................................................................................................... 42

4.3.1

Karlovarský kraj ............................................................................................................. 42

4.3.2

Bavorsko ........................................................................................................................ 43

4.4

Výuka německého jazyka v Karlovarském kraji (a češtiny v německých okresech) .............. 44

5

Sociální služby ............................................................................................ 45

6

Zdravotnictví .............................................................................................. 49


5


7

Cestovní ruch a lázeňství ............................................................................ 51 7.1

8

Nabídka.................................................................................................................................. 51

7.1.1

Zajímavosti v území ....................................................................................................... 52

7.1.2

Služby ............................................................................................................................. 54

7.2

Destinační management........................................................................................................ 55

7.3

Poptávka v cestovním ruchu ................................................................................................. 55

Životní prostředí......................................................................................... 57 8.1

Odpady .................................................................................................................................. 57

8.2

Vodovody............................................................................................................................... 58

8.3

Kanalizace .............................................................................................................................. 58

8.4

Ovzduší .................................................................................................................................. 59

8.4.1

9

Výskyt škodlivých částic v ovzduší ................................................................................. 59

Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení ................................................... 60 9.1

Bezpečnostní situace v zájmovém území .............................................................................. 60

9.2

Institucionální zajištění řízení bezpečnosti na úrovni zájmového území .............................. 60

10 Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu .................................................. 61 11 Přílohy: ....................................................................................................... 63


6


Seznam tabulek Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, 2011 ............................................... 10 Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, 1995–2011 ................................................................... 10 Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 000 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období 2006–2008 a 2009–2011 ....................................................................................... 13 Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, 2011 ................................................ 15 Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, 2010................................... 15 Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 2003 a 2010 ..................................................... 16 Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků........................................................... 20 Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=100), 1995–2009 .......... 24 Tabulka 9 Přehled hraničních přechodů, jejich význam, typ a kvalita.................................................. 34 Tabulka 10 Vymezení jednotlivých kategorií významu hraničních přechodů ...................................... 34 Tabulka 11 Kód klíčového spojení ke grafu 32 ..................................................................................... 35 Tabulka 12 Porovnání oborové struktury zaměstnanosti a středního odborného vzdělávaní v Karlovarském kraji v roce 2010........................................................................................................... 41 Tabulka 13 Porovnání regionů podle sociální služby - domov pro seniory .......................................... 46 Tabulka 14 Přehled nemocnic ve sledovaném území v roce 2011 ....................................................... 50 Tabulka 15 Segmentace cestovního ruchu v příhraničních regionech ................................................. 51 Tabulka 16 Charakteristika a zaměření lázeňských center................................................................... 53 Tabulka 17 Ubytovací kapacity, nabídka a stav v roce 2011 ................................................................ 55 Tabulka 18 Návštěvnost v jednotlivých regionech, 2005 a 2011 ......................................................... 56 Tabulka 19 Produkce komunálního odpadu v letech 2007 a 2010 ...................................................... 57 Tabulka 20 Zařízení na zpracování odpadu v řešeném území, stav v roce 2010.................................. 58 Tabulka 21 Podíl obyvatel (%) bydlících v domech s napojením na veřejný vodovod ......................... 58 Tabulka 22 Hraniční přechody zájmového území................................................................................. 65 Tabulka 23 Srovnání přeshraniční automobilové a veřejné hromadné dopravy ................................. 65 Tabulka 24 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 500 – 1 499 obyvateli ................................................................................................................ 66 Tabulka 25 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 6 000 – 11 999 obyvateli ........................................................................................................... 66 Tabulka 26 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů – samostatné ordinace lékařů (k 31. 12. 2012)...................................................................................................................................................... 72

Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=100), 1995–2011 ............................. 11 Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 000 obyvatel), 1995–2011 ............... 12 Graf 3 Migrační saldo (na 1 000 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, 1995–2011 .............. 13 Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí 2011 ............... 14 Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 0–14 a 65+ let / 15–64 let) .................. 16 Graf 6 Populační projekce do roku 2025 (počet obyvatel v roce 2010=100) ....................................... 17 Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 2030 (podíl obyvatel ve věkových skupinách) ............... 18 Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku 16–59 let (absolutní počty), 2010–2025 .................................. 19 Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, 1995–2009......................................................................... 20 Graf 10 Změna HDP / obyvatele mezi roky 1995–2001 a 2002–2009, v procentních bodech ............ 21 Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=100), 1995–2009 ..................... 22 Berman Group – 2013

7


Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, 2001–2011 .................................................................................. 22 Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 2001–07 a 2008–11, v procentních bodech ............ 23 Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, 2009 ................................................................... 24 Graf 15 Struktura ekonomiky – zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, 2009 ....................... 25 Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v bavorských příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 2011, Karlovarský kraj 2010 .................................................................... 26 Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, 2012 .................. 27 Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, 2012 ........................... 28 Graf 19 Bavorské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, 2012 ................................................... 28 Graf 20 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, 1990–2010 ............. 29 Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r. 2010 ....................................................................................................................................... 29 Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb ........................................................... 30 Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 ................................................................................................................................................... 30 Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka a Bavorska) ......................................................................... 31 Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel ................................................................................................................................................. 31 Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 ... 32 Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka a Bavorska) .......................................................................................................... 32 Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech .................................................................... 33 Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 .... 33 Graf 30 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka a Bavorska) ............................................................................................... 33 Graf 31 Doba a délka spojení mezi klíčovými přeshraničními spojeními ............................................. 35 Graf 32 Kvalita a délka klíčových spojení ............................................................................................. 35 Graf 33 Nehodovost v zájmovém území .............................................................................................. 36 Graf 34 Počet zraněných při dopravních nehodách ............................................................................. 36 Graf 35 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Karlovarském kraji ...................................... 37 Graf 36 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve vybraných okresech Bavorska.................... 38 Graf 37 Vývoje počtu dětí ve věku 5 – 14 let v německých regionech.................................................. 39 Graf 38 Podíly absolventů podle typu střední odborné školy v německých regionech ....................... 40 Graf 39 Vývoj počtu žáků na středních školách vybraných německých regionů.................................. 40 Graf 40 Vývoj počtu absolventů SŠ a podíl nezaměstnaných absolventů podle stupně dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji ................................................................................................................ 42 Graf 41 Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů vysokých škol Karlovarského kraje (2. pololetí 2011) ................................................................................................................................... 43 Graf 42 Rozložení studentů a podíl zahraničních studentů podle vzdělávacích oborů na Hochschule Hof (zimní semestr 2011/12)................................................................................................................. 44 Graf 43 Podíly žáků učících se cizí jazyk na ZŠ Graf 44 Podíly žáků učících se cizí jazyk na SŠ ........ 45 Graf 45 Domovy pro seniory – kapacita, vytíženost v letech 2000, 2008, 2010 .................................. 47 Graf 46 Vývoj počtu subjektů poskytujících pečovatelskou službu ...................................................... 47 Graf 47 Vývoj počtu sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba ............... 48 Graf 48 Absolutní změny počtu osob věkových kategorii nad 75 let v regionech dle projekce .......... 48


8


Graf 49 Vývoj indikátoru počet lůžek v domovech pro seniory v přepočtu na 100 obyv. za předpokladu nezvyšování počtu lůžek a současně zvyšování počtu seniorů v důsledku stárnutí populace, 2011-2030............................................................................................................................. 49 Graf 50 Přehled počtu lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel u vybraných krajů (rok 2011) .......... 51 Graf 51 Počet návštěvníků na 100 obyvatel okresu/kraje, 2005 a 2011 .............................................. 56 Graf 52 Produkce komunálního odpadu v kg na osobu v územních jednotkách zájmového území .... 57 Graf 53 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ................................................. 59 Graf 54 Podíl obyvatel připojených na ČOV ......................................................................................... 59 Graf 55 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Tirschenreuth ............................. 67 Graf 56 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Wunsiedel i.Fichtelgebirge ......... 67 Graf 57 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Hof .............................................. 68 Graf 58 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve městě Hof.................................................. 68

Seznam obrázků Obrázek 1 Zajištění sociálních služeb pro seniory a zdravotně handicapované .................................. 46 Obrázek 2 Přírodní a kulturní atraktivity .............................................................................................. 52 Obrázek 3 Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázeňství) ......................................................... 54 Obrázek 4 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2000-2001 v oblasti Lidských potřeb ....................... 63 Obrázek 5 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2008-2009 v oblasti Lidských potřeb ....................... 64 Obrázek 6 Přehled sociálních zařízení v zájmovém území ................................................................... 69 Obrázek 7 Přehled zdravotnických zařízení v KVK ................................................................................ 70 Obrázek 8 Rozložení zdravotnických služeb v Landkreis Tirschenreuth .............................................. 70 Obrázek 9 Rozložení zdravotnických služeb v Landkreis Wunsiedel i. Fichtelgebirge ......................... 71 Obrázek 10 Rozložení zdravotnických služeb v Landkreis Hof ............................................................. 71

Seznam zkratek ČDDD ČNB ČSÚ DB GPS HDP HPH ICT KVK MPSV OKEČ ORP PPS PZI SF EU THFK VaV VŠCHT VŠPS

Čisté disponibilní důchody domácností Česká národní banka Český statistický úřad Direktionsbezirk Globální produkční sítě Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Informační a komunikační technologie Karlovarský kraj Ministerstvo práce a sociálních věcí Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Purchasing power parity (parita kupní síly) Přímé zahraniční investice Strukturální fondy Evropské unie Tvorba hrubého fixního kapitálu Výzkum a vývoj Vysoká škola chemicko-technologická Výběrové šetření pracovních sil


9


1

Obyvatelstvo a osídlení

1.1 Úvod Osídlení každé části příhraničí, které sledujeme – bavorské a české – má svá specifika. Okresy v bavorské části území (kromě města Hof) se vyznačují venkovským charakterem osídlení s nižší hustotou zalidnění než v saské části a převahou menších sídel. Karlovarský kraj má po okrese Tirschenreuth nejnižší hustotu obyvatel, ale významné vnitřní rozdíly ve struktuře osídlení, které se koncentruje do centrální pánevní části zatímco horská území jsou osídlena velmi řídce. Tabulka 1 Demografický profil území a jeho nadřazených celků, 2011

Bayern Oberpfalz, Regierungsb. Tirschenreuth (LKr.) Oberfranken, Regierungsb. Hof (Stadt) Hof, (LKr.) Wunsiedel, (LKr.) Česká republika Karlovarský kraj

Obce

Počet obyvatel

Hustota zalidnění (obyv./km2)

Počet

12 595 891 1 081 536 74 326 1 067 408 45 904 99 136 75 782 10 496 672 303 165

179 112 69 148 793 111 125 133 91

2056 226 26 214 1 27 17 6251 132

Ø počet obyvatel 6 126 4 786 2 859 4 988 45 904 3 672 4 458 1 679 2 297

Podíl obyvatel ve věku 65+ 19,5 19,0 21,2 21,1 23,8 24,3 25,4 15,5 14,0

Zdroj: ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland

1.2 Vývoj počtu obyvatel Na vývoj celkového počtu obyvatel v území působily a působí zejména jeho geografická makropoloha. Celé území leží ve středu Evropy, ale zároveň v periferní poloze vůči jádrovým oblastem svých států a v případě německých regionů i spolkových zemí. Tabulka 2 Počet obyvatel v dotčeném území, 1995–2011 Region Bayern Oberpfalz, (Rgb.) Tirschenreuth (LKr.) Oberfranken, (Rgb.) Hof (Stadt) Hof, (LKr.) Wunsiedel, (LKr.) Česká republika Karlovarský kraj

1995

2000

2005

2009

2010

2011

2011/1995

11 993 484 12 230 255 12 468 726 12 510 331 12 538 696 12 595 891 1 054 474 1 079 217 1 089 543 1 081 417 1 081 120 1 081 536

105,0 102,6

80 524 1 110 477

79 993 1 113 251

77 729 1 101 390

75 337 1 076 400

74 802 1 071 306

74 326 1 067 408

92,3 96,1

52 590 110 625

50 741 109 026

48 723 105 715

46 779 101 252

46 286 100 234

45 904 99 136

87,3 89,6

89 267 86 044 81 631 77 486 76 848 75 782 10 330 759 10 272 503 10 234 092 10 491 492 10 517 247 10 496 672 305 086

304 433

304 274

307 636

307 444

303 165

84,9 101,6 99,4



10


Graf 1 Vývoj počtu obyvatel v územních jednotkách (rok 1995=100), 1995–2011 105

100

95

90

85

80 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Bayern

Oberpfalz

Tirschenreuth

Oberfranken

Hof, Landkreis

Wunsiedel

Česká republika

Karlovarský kraj

Hof


Vývoj počtu obyvatel ukazuje silné depopulační tendence u všech německých regionů. Populační vývoj všech příhraničních německých okresů je v porovnání se situací u jejich nadřazených územních celků (krajů a spolkových zemí) nepříznivý a tyto rozdíly jsou často velmi významné. Zejména se to týká příhraniční bavorské části území, kde jsou populační tendence naprosto opačné než v ostatních částech spolkové země. Počet obyvatel Karlovarského kraje byl po celé sledované období velmi vyrovnaný a nezaznamenal výraznější pokles. Vývoj téměř kopíroval situaci na národní úrovni a to i přesto, že se jedná v kontextu Česka o periferní a navíc hospodářsky slabý region. Příčiny budou podrobněji rozebrány v dalších částech analýzy.

1.2.1 Přirozený přírůstek – narození a zemřelí Bavorské okresy (zejména Tirschenreuth, Hof LKr. a Hof Std.) měly zpočátku menší úbytek přirozenou měnou, postupně se ale úbytek zvyšuje. Příčinnou je pokles porodnosti v příhraničních bavorských okresech, která se ještě během 90. let pohybovala na relativně vysoké úrovni. V poslední dekádě však poklesla na hodnoty podobné nebo dokonce menší než v okresech nových spolkových zemí. Všechny nové spolkové země zaznamenaly kvůli společensko-ekonomickým změnám zejména během 90. let výrazný propad porodnosti a rozdíl v úrovni porodnosti mezi západní a východní částí Německa je i v současnosti stále patrný.


11


Graf 2 Přirozený přírůstek (saldo narozených a zemřelých na 1 000 obyvatel), 1995–2011 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Bayern Oberfranken Wunsiedel

Oberpfalz Hof Česká republika

Tirschenreuth Hof, Landkreis Karlovarský kraj


Především bavorské příhraniční okresy ztrácí obyvatelstvo přirozenou měnou mnohem rychleji než ostatní území ve spolkové zemi. Společným znakem podporujícím úbytek přirozenou měnou v celé německé části území je také rychlé stárnutí obyvatelstva. V Karlovarském kraji se pohybovaly hodnoty přirozeného přírůstku většinou kolem nuly nebo v mírně kladných číslech a vždy nad hodnotami národního průměru. Přispívala k tomu mladá věková struktura obyvatel (v porovnání s německými regiony i s ČR).

1.2.2 Migrace Všechny příhraniční německé regiony jsou od druhé poloviny 90. let výrazně emigrační. Hlavními tzv. „push“ faktory, které migranty vedou k opuštění území, je periferní poloha regionů a jejich relativní hospodářská slabost vůči jádrovým oblastem příslušných spolkových zemí. Mírně vyšší stabilitu osídlení a nižší migrační ztráty vykazují bavorské okresy. Karlovarský kraj, ačkoliv je v ČR také periferním a hospodářsky slabým regionem, má velmi stabilní populaci pouze s mírnými migračními ztrátami v posledních 3 letech. Příčinnou je obecně nižší mobilita obyvatelstva v ČR oproti Německu a také stabilní trh práce s minimální vyjížďkou za prací mimo kraj, která často následné migraci předchází. V Karlovarském kraji hraje značnou roli také vysoká imigrace cizinců (nejčastěji ruské, vietnamské a ukrajinské národnosti), kteří mezi roky 2001 a 2007 významně přispívali ke kladnému migračnímu saldu.


12


Graf 3 Migrační saldo (na 1 000 obyvatel) přes hranice vymezených jednotek, 1995–2011 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Tirschenreuth

Hof

Hof, Landkreis

Wunsiedel

Karlovarský kraj

Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland

Tabulka 3 Migrační intenzita dle věku (saldo migrace na 1 000 obyvatel dané věkové skupiny), průměry za období 2006–2008 a 2009–2011 roční průměr v období 2006–2008

roční průměr v období 2009–2011

Region

0-17

18-29

30-49

50-64

65+

0-17

18-29

30-49

50-64

65+

Tirschenreuth

0,57

-22,36

-2,97

0,95

0,19

2,42

-21,74

0,03

0,50

0,65

Hof (Std.)

-4,01

-1,65

-7,44

0,00

-3,06

-0,93

-3,58

-3,20

-2,04

-4,10

Hof (LKr.)

0,41

-26,40

-2,37

0,41

0,05

-1,77

-29,39

-1,71

0,95

0,78

Wunsiedel

-4,28

-27,07

-4,99

-0,45

-2,24

2,56

-22,62

-1,02

1,18

-2,64

Karlovarský kraj

1,71

7,83

4,53

1,61

-0,99

-1,58

-6,88

-2,94

-0,19

-0,08

Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, RegionalDatenbank Deutschland, Thüringen Landesamt für Statistik

Nejvýznamnější rozdíly jsou mezi českým a německým příhraničním územím v selektivní migraci mladých obyvatel 18-29 let. Většina z migrantů míří především do jádrových oblastí nebo bližších větších měst často v rámci vlastní spolkové země. Ve sledovaném regionu má pouze město Hof téměř vyrovnané migrační saldo u věkové skupiny 18–29 let, což potvrzuje jeho pozici hlavního regionálního centra v bavorsko-českém pohraničí. Malý význam má migrace do bavorských příhraničních okresů ze sousedního Saska a Durynska, která se podílí na celkové imigraci v posledních letech maximálně 5 % a to v regionu Hof LKr., který leží nejblíže hranicím. Data za přeshraniční migraci nejsou dostupná v podrobném členění na regiony NUTS III (Kreise) v celém příhraničním území, ale pouze v bavorské části. Migrační proud z ČR je nejvýznamnější v regionu Wunsiedel, kde migranti z ČR tvořili v roce 2011 35 % (absolutně 78 osob) všech zahraničních imigrantů a v regionu Tirschenreuth, kde se podílí na zahraniční migraci 18 % (44 osob). Nejvyšší intenzita zahraniční imigrace byla v roce 2011 ve městě Hof, 8,4 ‰ (nejvýznamnější byli migranti z Turecka – 19,4 % (75 osob) a Rumunska – 14,2 % (54 osob)). Význam zahraniční migrace ve


13


zbylých třech bavorských příhraničních regionech byl nižší, intenzita se pohybovala v roce 2011 kolem 3 ‰.

1.3 Sídlení struktura Při pohledu na sídelní strukturu je nutné si uvědomit odlišné pojetí obce jako samosprávné jednotky v Česku a v Německu. V Německu představuje obec větší jednotkou, která zahrnuje několik (často i 10) sídel. V ČR je sídelní struktura mnohem roztříštěnější – větší počet menších obcí, které nemají žádné nebo jen několik málo částí. Graf 4 Počet obyvatel v obcích podle velikostních kategorií (podíl v %), a počet obcí 2011 100% 90% 80%

3 2

5

7

70%

6 000–11 999

60% 50%

3 000–5 999

6

1 2

6

40%

5

30% 20% 10%

12 000+

8

0% Tirschenreuth

500–1 499 0–499

16

9 9

9

1 500–2 999

4

42

7

5

56

Hof, LKr.

Wunsiedel

Karlovarský kraj


Data o počtu obyvatel ve velikostních kategoriích obcí ukazují rozdílnou strukturu osídlení v bavorské a české části území. Značně odlišný je okres Tirschenreuth, kde převažuje venkovský typ osídlení bez větších a významnějších center, ale jinak převažují malé obce venkovského typu. Regiony s vyšší koncentrací obyvatel do větších sídel jsou průmyslovější bavorský Wunsiedel s městy Selb a Marktredwitz a území města a okresu Hof. Karlovarský kraj, kde bylo osídlení ovlivněno především fyzicko-geografickými podmínkami (velké rozdíly mezi horskou a pánevní částí) a historickými okolnostmi (rozvoj průmyslu ve své rané fázi), mají osídlení také soustředěno do městských sídel, rozsáhlé oblasti Karlovarského kraje však mají venkovský, periferní charakter s velmi rozdrobeným a řídkým osídlením. Relativní význam střediska (poměř populační velikosti střediska k velikosti zázemí) je vhodným ukazatelem pro určení významu a síly center uvnitř jednotlivých regionů.


14


Tabulka 4 Vztah střediska a zázemí, relativní význam střediska, 2011 velikost regionu (počet obyvatel)

středisko

velikost střediska (počet obyvatel)

relativní význam střediska

Tirschenreuth

74 326

Tirschenreuth

9 073

13,9

Hof

145 040

Hof

45 904

46,3

Wunsiedel

75 782

Marktredwitz

17 045

29,0

okres Cheb

92 989

Cheb

33 067

55,2

okres Sokolov

91 724

Sokolov

24 111

35,7

okres Karlovy Vary

118 452

Karlovy Vary

50 594

74,6

Region


Jako nejsilnější střediska bylo v německé části území identifikováno město Hof mající největší relativní význam ke svému administrativně vymezenému zázemí. Zároveň svou působností částečně zasahují do okolních regionů (Wunsiedel), které nemají vytvořená významnější centra. Nejnižší relativní význam má správní středisko regionu Tirschenreuth (venkovský region v periferní poloze, pro nějž jsou přirozenými centry sousední Weiden a Marktredwitz), který je typický svou multicentralitou. V Karlovarském kraji jsou zřetelně vymezená tři hlavní centra ležící v pánevní oblasti – Karlovy Vary, Cheb, Sokolov. Jejich relativní význam vůči zázemí je velký, neboť území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou polaritou pánevní oblasti, kam je koncentrována většina průmyslu i obyvatel a na druhé straně oblastí hor a vnitřní periferie v JV části kraje, pro kterou je typické venkovské osídlení. Vztahovou uzavřenost regionu lze určit pomocí dojížďky a vyjížďky za prací, kterou lze sledovat pouze v německých okresech. Tabulka 5 Vyjížďka do zaměstnání mimo region v německé části území, 2010

Tirschenreuth Hof (Krfr.St) Hof (Lkr) Wunsiedel

Zaměstnanci pracující v regionu 20 667 22 731 31 974 26 097

Dojížďka za prací do regionu 5 100 13 600 11 787 7 221

Zaměstnanci bydlící v regionu 26 311 14 406 34 399 25 619

Vyjíždějící za prací mimo region 10 744 5 275 14 212 6 743

Saldo dojížďky za prací do regionu -5 644 8 325 -2 425 478

Dojížďka v zaměstnanosti (%) -21,5 57,8 -7,0 1,9

Zdroj: RegionalDatenbank Deutschland

Při hodnocení je nutné přihlédnout k odlišné velikosti i míře uzavřenosti srovnávaných regionů. Jako ekonomicky slabší region s malým počtem pracovních příležitostí a absencí silnějšího regionálního střediska lze označit okres Tirschenreuth, což se projevuje ve velké míře vyjížďky mimo region. Lze se domnívat, že cílem vyjížďky jsou především okolní mikroregionální centra – Weiden a větší města v regionu, např. Wunsiedel (či Marktredwitz, Selb). Průmyslovější okres Wunsiedel má mírně pozitivní saldo díky větší nabídce pracovních možností na svém území. Obdobná je situace v případě města Hof, které je centrem pracovních příležitostí a Hof Landkreis sloužící jako jeho zázemí. V Karlovarském kraji jsou aktuálně dostupná data o vyjížďce pouze za celý kraj. Krajský trh práce je kvůli své velikosti a vysoké vztahové uzavřenosti velmi stabilní (saldo dojížďky v zaměstnanosti činilo – 0,5 %). Je to dáno jeho periferní polohou, malou atraktivitou hraničních území okolních regionů (domácích i zahraničních), obecně menší ochotou obyvatel k pracovní dojížďce a také menší


15


rozvinutostí dopravní infrastruktury (45 km z Waldsassenu do Weidenu lze ujet za 30 min, 50km cesta ze Žlutic do Plzně trvá 55 min).

1.4 Stárnutí obyvatelstva a populační projekce Stárnutí obyvatelstva je spolu se ztrátami způsobenými migrací největším problémem pro stabilitu osídlení v celé německé části hodnoceného makroregionu. Tabulka 6 Věková struktura obyvatel, podíly v %, rok 2003 a 2010 2003

Region

2010

0-14

15-64

65+

0-14

15-64

65+

Bayern Tirschenreuth Hof (Krfr.St) Hof (Lkr) Wunsiedel

15,7 15,7 12,9 14,3 13,1

67,0 65,1 65,0 63,7 63,7

17,3 19,2 22,1 22,0 23,1

13,9 12,8 11,5 12,0 11,2

66,6 65,9 64,5 63,5 63,2

19,5 21,4 24,0 24,5 25,6

Česká republika Karlovarský kraj

15,2 15,9

70,8 71,8

13,9 12,3

14,7 14,7

69,1 70,0

16,2 15,2

Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik

Nepříznivá věková struktura s vyšším podílem obyvatel v postproduktivním věku se během 90 let týkala hlavně bavorských příhraničních regionů, kde byla nejhorší z celého Bavorska. Z důvodů vyšší míry porodnosti během 90. let zatím u bavorských regionů nedocházelo k poklesu podílu obyvatel v produktivním věku, což je citelným problémem všech regionů nových spolkových zemí. Graf 5 Index ekonomického zatížení (podíl obyvatel ve věku 0–14 a 65+ let / 15–64 let) 60 50 40 2003

30

2010 20 10 0 Tirschenreuth

Hof Stadt

Hof Lkr.

Wunsiedel

Karlovarský kraj

Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen; Thüringer Landesamt für Statistik

Karlovarský kraj patří v řešeném území i v Česku k regionům s nejmladší populací a s vyšším podíl obyvatel v produktivním věku. To je způsobeno vyšší mírou porodnosti, nižší střední délkou života a nižší mírou selektivní migrace mladých obyvatel. I zde docházelo ke stárnutí populace, ale jeho tempo bylo pomalejší než v německé části.


16


Graf 6 Populační projekce do roku 2025 (počet obyvatel v roce 2010=100) 105 100 95 90 85 80 75 2010

2013 Tirschenreuth

2016 Hof (Krfr.St)

2019 Hof (Lkr)

2022 Wunsiedel

2025 Karlovarský kraj


K úbytku počtu obyvatel bude podle dostupných projekcí docházet v horizontu příštích 15 let ve všech německých regionech a očekávaný pokles bude rychlejší než v ostatních regionech jednotlivých spolkových zemí. Bavorské příhraniční okresy zaznamenají podle projekce značný úbytek počtu obyvatel, který bude nejrychlejší v rámci celé spolkové země. Menší úbytek je předpokládán ve městě Hof a okrese Tirschenreuth, který leží ve výhodnější makropoloze jádrové oblasti Bavorska a vyznačuje se dlouhodobě vyšší porodností. Populace Karlovarského kraje naopak podle projekce ČSÚ bude do roku 2020 slabě růst a až následně je předpovídán mírný pokles, řádově mnohem pomalejší než německé části příhraničního území. Ke stárnutí obyvatelstva bude v horizontu 15–20 let docházet ve všech příhraničních regionech, rozdílné bude jeho tempo. Podíl mladé složky populace bude stagnovat na současných hodnotách, neboť úroveň porodnosti již dosáhla svého dna a nebude dále klesat. Bavorské okresy budou podle projekce vykazovat nepatrně větší stabilitu – i přes výrazné stárnutí populace se nebude tak rychle snižovat podíl lidí v produktivním věku. To je důsledek relativně vyšší úrovně porodnosti v 90. letech oproti novým spolkovým zemím. Tato výhoda však bude i zde postupně vyčerpána a po roce 2020 bude stárnutí populace i v bavorských příhraničních regionech zrychlovat.


17


Graf 7 Populační projekce dle věku do roku 2030 (podíl obyvatel ve věkových skupinách) Wunsiedel 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

32,0

36,7

Tirschenreuth

43,2

60+ 20–59

52,0

48,9

43,1

16,1

14,1

13,5

2010

2020

2030

0–19

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

27,1

30,6

35,9

40,2 60+

54,5

52,0

20–59 45,2

18,3

15,4

14,5

2010

2020

2030

0–19

Hof Stadt

Hof Lkr 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

32,8

43,1 60+ 20–59

52,5

49,8

43,3

16,9

14,3

13,6

2010

2020

2030

0–19

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

30,5

34,1

39,1 60+ 20–59

53,6

51,6

47,0

16,2

14,3

13,6

2010

2020

2030

0–19

Karlovarský kraj 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

20,9

26,1

30,0 60+

58,4

53,6

50,8

20–59 0–19

20,7

20,3

19,2

2009

2020

2030


V Karlovarském kraji bude také docházet ke stárnutí populace, ale řádově mnohem nižším tempem než v německých příhraničních regionech a proces demografického stárnutí populace povede k jen klesajícímu podílu lidí v produktivním věku.


18


Graf 8 Projekce obyvatelstva ve věku 16–59 let (absolutní počty), 2010–2025 200 000 175 000 150 000 125 000 100 000 75 000 50 000 25 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Tirschenreuth

Hof (Krfr.St)

Hof (Lkr)

Wunsiedel

Karlovarský kraj

Zdroj: ČSÚ, GENESIS Online Datenbank Bayern, Sachsen

V absolutním počtu bude v celém příhraničním území v následujících 15 letech docházet k nejvýraznějším úbytkům u skupiny obyvatel v produktivním věku (16–59 let). To bude mít významné sociální a ekonomické dopady, které se projeví zejména na trhu práce, který se bude velmi pravděpodobně potýkat s nedostatkem pracovní síly a zároveň to může znamenat faktický zánik řady venkovských obcí. Menší absolutní úbytek obyvatel v produktivním věku je podle projekce očekáván v bavorských příhraničních regionech, ztráta bude činit zhruba 25 %. Nejmenší pokles je předpokládán v městském regionu Hof, pouze necelých 18 %. I zde se však jedná o poměrně zásadní úbytek obyvatel v produktivním věku, což bude mít podobně negativní vliv na trh práce a potenciálně i na ekonomickou výkonnost regionu. V Karlovarském kraji bude absolutní pokles této složky populace nejnižší, pouze o 10 %. Vzhledem k těmto očekávaným odlišným tendencím na obou stranách hranice a rozdílné situaci na trhu práce (nižší míra nezaměstnanosti a vyšší platy v německých regionech) se bude zvyšovat potenciál pro rozvoj přeshraniční dojížďky za prací z Karlovarského kraje, kde je naopak nezaměstnanost vyšší a rozvinutost ekonomiky nižší. Předpokladem pro větší rozvoj přeshraniční dojížďky za prací je odstranění současných bariér (jazyková vybavenost, dopravní dostupnost, zprostředkování pracovních nabídek, adekvátní odborná vzdělanost).


19


2

Hospodářství příhraničních oblastí

2.1 Makroekonomický vývoj Tabulka 7 Hospodářský profil území a jeho nadřazených celků

Německo Bayern Oberpfalz, RBz. Tirschenreuth Oberfranken, RBz. Hof, Stadt Hof, Ldkr. Wunsiedel Česká republika Karlovarský kraj

HDP/obyvatele v EUR

Míra nezaměstnanosti v%

Zaměstnanost ve zpracovatelském p. (%)

29 278 33 897 30 848 23 054 28 420 35 813 25 881 25 410 13 500 10 000

7,1 3,8 3,6 4,7 4,4 6,9 4,5 5,8 6,7 8,5

18,5 22,0 25,5 29,7 26,8 17,7 34,3 32,7 25,2 22,3

Pozn.: HDP na obyvatele – údaje za rok 2009, Míra nezaměstnanosti – rok 2011, podíl zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu – rok 2009 Zdroj: ČSÚ – VŠPS, Regionální účty; RegionalDatenbank Deutschland

Podle úrovně hospodářské vyspělosti je příhraniční území zřetelně rozděleno na 2 části: (i) nejvyspělejší bavorské okresy s vysokou rozvinutostí průmyslu a nízkou nezaměstnaností (s mírně ztrácejícím okresem Tirschenreuth – venkovský region bez významného regionálního centra) a (ii) Karlovarský kraj, který je hospodářsky nejslabší částí území s nižší nezaměstnaností než v nových spolkových zemích, ale nejméně rozvinutým průmyslem. Okresy Hof a Wunsiedel patří v regionu Oberfranken spíše k hospodářsky rozvinutějším, výrazně ale ztrácejí na ostatní městské okresy, které dosahují díky svému vymezení vysokého HDP/obyvatele. Mezi tzv. městskými okresy v regionu Oberfranken Hof ztrácí na větší a ekonomicky silnější regionální centra Coburg, Bamberg a Bayreuth. Město Hof tedy i přes svoje postavení ekonomického centra bavorsko-českého pohraničí patří v Bavorsku k hospodářsky nejslabším oblastem. Graf 9 Regionální HDP / obyvatele v EUR, 1995–2009 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 – 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Tirschenreuth

Hof, (Krf Std)

Hof, (Lkr)

Wunsiedel

Karlovarský kraj

Zdroj: Eurostat – Regional Statistics; RegionalDatenbank Deutschland


20


Graf 10 Změna HDP / obyvatele mezi roky 1995–2001 a 2002–2009, v procentních bodech 60 2001/1995

2009/2002

50 40 30 20 10 0

Zdroj: ČSÚ – Regionální účty; VGRdL

Ekonomická výkonnost jednotlivých příhraničních oblastí se v čase pomalu sbližuje, přestože rozdíly mezi českou a bavorskou části jsou stále značné. Nejrychleji podle HDP/obyvatele roste ekonomicky nejméně rozvinutý Karlovarský kraj, i když v porovnání s ostatními kraji ČR je jeho růstová dynamika nejnižší. Navíc se tempo jeho růstu výrazněji zpomaluje zejména po roce 2003. Bavorské příhraniční okresy vykazují v celém období posledních 15 let nižší dynamiku ekonomického vývoje. Výjimkou je zemský okres Hof, který zaznamenal mezi roky 2005–08 velmi dynamický růst. Stagnace je u bavorských okresů patrná zejména v období 2001–05 a v roce 2009, kdy byly značně postiženy ekonomickou krizí, což odpovídá z regionálního pohledu ekonomické konvergenci, která překvapivě nastala právě během ekonomické krize ve většině států Evropy (vyspělejší regiony zaznamenaly větší propad než regiony slabší). Podle nejnovějších čísel za roky 2010 a 2011 (dostupných pouze za celé spolkové země) se ekonomika opět vrátila k růstu, Ekonomická vyspělost příhraničních bavorských okresů je ve srovnání s ostatními regiony spolkové země na mírně podprůměrné úrovni, nepatří však mezi úplně nejslabší. HDP podle parity kupní síly umožňuje přesnější porovnání skutečné úrovně ekonomické výkonnosti a materiálního bohatství v jednotlivých regionech bez vlivu odlišných cenových hladin. Přeshraniční rozdíly ve vyspělosti mezi regiony nejsou při zohlednění parity kupní síly tak velké jako v případě absolutního vyjádření HDP na obyvatele. Bavorské regiony dosahují nadprůměrné úrovně ekonomického rozvoje, ale jejich výkonnost roste pomaleji než v nových německých spolkových zemích a ostatních částech EU, které rostou z nižších hodnot, a jejichž vývoj je dynamičtější. Relativní pokles vůči průměru EU se týká zejména konce 90. let a začátku nového tisíciletí, v posledních několika letech byl propad bavorských příhraničních regionů zastaven. Karlovarský kraj zejména kvůli stagnaci po roce 2000 ztrácí na rychle rostoucí ekonomickou úroveň Česka, které si podle parity kupní síly vůči průměru EU polepšilo a které dosahuje zhruba obdobné dynamiky a úrovně ekonomického rozvoje jako saské regiony. Vůči německým příhraničním oblastem se Karlovarský kraj při zohlednění parity kupní síly výrazněji odlišuje jak pomalejší růstovou dynamikou, tak nižší dosaženou úrovní ekonomického rozvoje. Berman Group – 2013

21


Graf 11 HDP na obyvatele podle parity kupní síly v průměru EU (EU=100), 1995–2009 10 ČR

5

Změna mezi roky 1995 –2009

0 Oberpfaltz

-5

Hof, Landkreis -10

Karlovarský kraj

Bayern

Tischenreuth

-15 Oberfranken -20 -25

Wunsiedel

Hof, Stadt

-30 -35 0

20

40

60

80

100

120

140

160

HDP v PPP v roce 2009 (EU 27=100) Zdroj: Eurostat – Regional statistics

2.2 Trh práce Graf 12 Míra nezaměstnanosti v %, 2001–2011 19 17 15 13 11 9 7 5 3 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bayern

Oberpfalz, RBz.

Tirschenreuth

Oberfranken, RBz.

Hof, Stadt

Hof, Ldkr.

Wunsiedel

Česká republika

Karlovarský kraj

2011

Pozn.: V Německu byla po roce 2005 změněna metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, a proto došlo v následujícím roce k jejímu mírnému snížení statistickým efektem. Data odpovídají národnímu konceptu výpočtu nezaměstnanosti – Arbeitlosenquote (Bundesagentur für Arbeit) Zdroj: ČSÚ – VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit


22


Vývoj míry nezaměstnanosti má v Karlovarském kraji a německém příhraničním území rozdílné tendence. Ve všech německých regionech docházelo až do roku 2005 ke stagnaci až mírnému zvyšování míry nezaměstnanosti, přestože ekonomika rostla. Zrychlené tempo ekonomického růstu v letech 2006 a 2007 také spolu s opatřeními na trhu práce a částečnou změnou metodiky výpočtu přineslo významné snižování míry nezaměstnanosti v německé části území, které pokračovalo i v letech ekonomické krize / stagnace, byť s nepatrným zpomalením v roce 2009. Určitý vliv na snižování nezaměstnanosti má i selektivní migrace mladých obyvatel a snižování počtu lidí v produktivním věku. Vliv migrace však není zásadní, protože tyto trendy probíhaly v německém příhraničí i před rokem 2005, kdy nezaměstnanost neklesala. Graf 13 Změna míry nezaměstnanosti v období 2001–07 a 2008–11, v procentních bodech 3 2001/07

2008/11

2 1 0 -1 -2 -3 -4

Zdroj: ČSÚ – VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland, Bundesagentur für Arbeit

Diferenciace míry nezaměstnanosti uvnitř jednotlivých spolkových zemí je velmi malá (na rozdíl od ČR), což ovlivňují menší regionální rozdíly v ekonomické výkonnosti a také vysoká míra dojížďky za zaměstnáním do jádrových oblastí, která pomáhá výrazně stlačit problémy na trhu práce ve venkovských a periferních regionech. Ačkoliv příhraniční německé okresy patří k periferním a hospodářsky slabším regionům, dosahuje míra nezaměstnanosti v případě Bavorska jen mírně vyšších hodnot než je zemský průměr. Nezaměstnanost v Bavorsku je obecně nejvyšší v čistě městských regionech. Vývoj míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji má zcela odlišný trend. Po celé sledované období, s výkyvy v některých letech, mírně roste. Na začátku předchozího desetiletí byla na úrovni nebo dokonce nižší než v bavorských příhraničních okresech a je výrazně vyšší než je průměr Česka. Tento nárůst míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji se odehrával za rychlejšího hospodářského růstu než v německých příhraničních regionech, ale výrazně nižšího než v průměru v Česku. Čisté disponibilní příjmy domácností je ukazatel, podle kterého lze nejpřesněji odhadovat skutečné materiální bohatství, kterým disponují domácnosti. Pro účely této analýzy jej lze využít k vyjádření relativního bohatství domácností v regionech vůči národnímu průměru (českému a německému).


23


Přeshraniční porovnání by bylo nepřesné, zejména kvůli odlišným metodikám výpočtu ukazatele a také nezohlednění rozdílné parity kupní síly. Tabulka 8 Čistý disponibilní příjem domácností na obyvatele (ČR, resp. DE=100), 1995–2009

Německo Bayern Oberpfalz, RBz. Tirschenreuth DE=100 Oberfranken, RBz. Hof, Stadt Hof, Ldkr. Wunsiedel Česká republika ČR=100 Karlovarský kraj

1995

2000

2003

2006

2009

100,0 106,1 95,5 94,5 103,5 103,7 107,3 100,1 100,0 97,5

100,0 105,1 94,3 87,7 98,9 94,0 104,2 92,2 100,0 99,7

100,0 105,4 95,1 88,0 99,0 94,6 101,1 93,3 100,0 94,3

100,0 106,7 95,3 90,2 99,6 93,2 96,9 95,6 100,0 90,4

100,0 105,9 95,2 91,8 100,2 93,6 96,5 98,5 100,0 91,9

Index 09/95 130,5 130,3 130,1 126,8 126,3 117,7 117,4 128,4 229,8 216,8

abs. 2009 v EUR 18 983 20 111 18 068 17 433 19 014 17 766 18 326 18 704 7 065 6 495

Pozn.: Pro německé regiony je použitý ukazatel Verfügbares Einkommen Zdroj: ČSÚ – regionální účty, VGRdL

Rozdíly v disponibilních příjmech domácností jsou mezi německými spolkovými zeměmi i mezi jejich jednotlivými okresy řádově větší než v ČR. Domácnosti v nejbohatších regionech v Německu mají více než dvojnásobně vyšší disponibilní příjmy než ty v nejchudších regionech. V ČR je tento rozdíl pouze 1,4 násobný. V Bavorsku dosahují rozdíly v disponibilních příjmech mezi regiony také vysokých rozdílů (domácnosti v nejbohatších regionech mají až o 50 % vyšší průměrné příjmy), příhraniční okresy patří spíše k těm chudším, ale nikoliv absolutně nejchudším. Přestože dlouhodobým trendem v Německu je snižování regionálních disparit v disponibilních příjmech, ty jsou stále natolik velké, že působí jako jeden z hlavních faktorů na selektivní migraci obyvatel v produktivním věku z chudších do bohatších regionů. Hodnotit přeshraniční rozdíly v disponibilních příjmech domácností je kvůli výše popsaným metodickým problém obtížné a bylo by nepřesné. I přesto lze porovnat řádově jejich odlišnou absolutní výši (poslední sloupec v předchozí tabulce) – průměrná domácnost v Karlovarském kraji má oproti bavorským dokonce 3 x nižší. To vzhledem k rozdílné míře nezaměstnanosti a rychlému snižování počtu lidí v produktivním věku v německých regionech může podněcovat dojížďku za prací z Karlovarského kraje do příhraničních německých oblastí. Graf 14 Průměrná výše hrubé měsíční mzdy v EUR, 2009 2500 2000 1500 1000 500 0 Hof, Landkreis


Tirschenreuth

Hof, Stadt

Wunsiedel

Karlovarský kraj

24


Porovnání průměrných hrubých měsíčních příjmů vyznívá samozřejmě nejlépe pro bavorské příhraničí. V Karlovarském kraji dosahují mzdy ve srovnání s německými regiony zhruba třetinové výše. Je však nutné uvažovat odlišné cenové hladiny v obou zemích. Podle mezinárodního srovnání spotřebitelských cen, které vydává Eurostat, byla v roce 2009 cenová hladina v Česku nižší oproti Německu o 33,8 %. Průměrný obyvatel německého příhraničí si tedy může za svůj plat koupit dvojnásobek zboží / služeb než průměrný obyvatel Karlovarského kraj.

2.3 Strukturální charakteristiky hospodářství Struktura ekonomiky v německých příhraničních regionech se odlišuje od spolkových zemí větším podílem průmyslu a nižší rozvinutostí služeb, zejména komerčních. Je to důsledkem jejich periferní polohy a absence silnějších ekonomických center, kde jsou koncentrovány služby. Karlovarský kraj má poněkud odlišnou strukturu ekonomiky než bavorské příhraniční regiony, s vyšším zastoupením stavebnictví a také těžebního průmyslu, což je dáno historickou specializací krajského hospodářství. Naopak zpracovatelský průmysl je v regionu méně rozvinutý a to i v porovnání s ostatními regiony Česka. Porovnání struktury zpracovatelského průmyslu je pouze hrubé, neboť vychází z dat o zaměstnaných osobách v podnicích s více než 20 zaměstnanci (v německé části území), v případě Karlovarského kraje s více než 100 zaměstnanci. I přesto ukazuje na odlišné i společné regionální průmyslové specializace. Graf 15 Struktura ekonomiky – zaměstnanost v hospodářských sektorech v %, 2009 Zemědělství a lesnictví

Průmysl

Stavebnictví

Služby

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Pozn.: Do sektoru průmysl je zařazena i těžba a dobývání a sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a zásobování vodou a činnosti související s odpady Zdroj: ČSÚ – VŠPS; RegionalDatenbank Deutschland


25


Graf 16 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v bavorských příhraničních regionech, podíl na zaměstnanosti v %, 2011, Karlovarský kraj 2010 Tirschenreuth

Sklo, keramika, nekovové výrobky 18,6

Hof, Stadt

Strojírenství

41,5

Strojírenství Textilní průmysl

25,5

28,8 Potravinářství

Potravinářství 18,6

6,2 Výroba elektrických zařízení

12,4

27,1

ostatní

13,9

7,4

Výroba pryžových a plastových výrobků

Hof, LKr.

Výroba pryžových a plastových výrobků

Wunsiedel

Sklo, keramika, nekovové výrobky Výroba kovovdělných výrobků

Textilní průmysl

23,3

31,4 40,7 4,9

38,3

Výroba kovovdělných výrobků

Strojírenství Potravinářství

Výroba oděvů 11

ostatní

7,4 ostatní 20,1

Karlovarský kraj

8,8

14,1

ostatní

Sklo, keramika, nekovové výrobky Výroba motorových vozidel

17,4

Kovodělný průmysl

44 15,5

13,4

Výroba elektrických zařízení ostatní

9,7

Zdroj: Statistische Ämter des Bundes und der Länder, 2012, ČSÚ – Statistická ročenka Karlovarského kraje 2011

Bavorské příhraniční regiony se i vzhledem ke své menší velikosti vyznačují vysokou specializací zpracovatelského průmyslu. Ve struktuře převažují tradiční staré průmyslové obory, které jsou zde již dlouhodobě zastoupeny – nejčastěji výroba skla, keramiky a porcelánu, textilní a kovodělný průmysl a potravinářství, přičemž každý okres kromě Tirschenreuthu má jedno výrazně dominantní odvětví. Většina z nich patří k obecně k odvětvím s nižší tvorbou přidané hodnoty a vyšší náročností na vstupy (zejména pracovní sílu a energie). Některé obory mají své zastoupení na Strojní fakultě Univerzity v Hofu (inovativní textil a textilní design, materiálové a průmyslové strojírenství), což může představovat značný potenciál pro rozvoj a přenos progresivních technologií ale i pro spolupráci v oblasti VaV a lidských zdrojů. Existence univerzity může být konkurenční výhodou místních firem.


26


Význam starých průmyslových odvětví, zejména textilního a oděvního průmyslu a výroby skla, porcelánu a keramiky, postupně slábne, stále se ale v bavorské části území jedná o nejvýznamnější obory zpracovatelského průmyslu. Jako růstová odvětví, která naopak nabývají relativně i absolutně na významu, se profilují strojírenství a plastikářský a gumárenský průmysl. Karlovarský kraj má více diverzifikovanou průmyslovou strukturu než většina německých příhraničních regionů, což je dáno i jeho velikostí. Má ale řadu společných specializací zejména v tradičních oborech jako je výroba porcelánu a keramiky, elektrotechnickém a kovodělném průmyslu, což může být potenciálem pro obchodní spolupráci i v oblasti lidských zdrojů (zejména pokud mnoho firem z těchto oborů v Karlovarském kraji je pobočkami německých společností). Dlouhodobě roste význam odvětví automotive v krajské ekonomice, na který je navázáno i mnoho firem z ostatních průmyslových odvětví.

2.4 Směry a typy přeshraniční ekonomické spolupráce Vzájemná provázanost české a německé ekonomiky je velmi vysoká. Mezi lednem a říjnem roku 2012 se na dovozu zboží do Česka podílelo Německo z 25,5 %, naopak z Česka mířilo do Německa 31,5 % celkové hodnoty vývozu. Data německého statistického úřadu umožňují sledovat export pouze na úrovni spolkových zemí, nikoliv krajů nebo okresů. Pro Bavorsko je Česko výrazně méně významným partnerem – do ČR směřuje pouze 3,2 % celkového vývozu ze spolkové země, dovoz z Česka tvoří 6,4 % celkové hodnoty dovozu do Bavorska. Silnou orientaci Karlovarského kraje na Německo potvrzují data za regionální vývoz publikovaná ČSÚ naposledy za rok 2010 – Německo bylo cílovou destinací pro 57 % exportu z kraje. Pro bližší analýzu ekonomické spolupráce a vzájemné provázanosti příhraničních německých oblastí a Karlovarského kraje je nutné využít informace a údaje o individuálních firmách. Jelikož je řádově mnohem významnější zastoupení německých firem v Karlovarském kraji, než českých firem v německém příhraničí, bude se analýza zabývat pouze firmami v Karlovarském kraji. Graf 17 Zahraniční firmy ve zpracovatelském průmyslu KVK podle státu vlastníka, 2012 4

SRN nadpoloviční 81

SRN částečné 110

jiné zahraniční nezjištěno

8

Zdroj: Albertina 2012, Obchodní rejstřík ČR, vlastní šetření

Vysoký podíl německých firem mezi zahraničními podniky potvrzuje silnou vazbu krajské ekonomiky na Německo a odpovídá datům o exportní orientaci hospodářství KVK. Ze 110 majoritně vlastněných německých firem je v 52 % případů vlastníkem společnost, ve 48 % pak soukromá osoba / podnikatel. Vysoký podíl firem, kde vlastníkem je soukromá


27


osoba, naznačuje, že se jedná často o menší a jednodušší výrobní pobočky / montovny, které do kraje přišly především díky nízkým výrobním nákladům. Graf 18 Německé firmy v Karlovarském kraji podle spolkové země vlastníka, 2012 Bayern

11 6

Nordrhein-Westfalen

7

Sachsen

9

Hessen

70

14

Baden-Württemberg ostatní


Největší podíl zahraničních firem v Karlovarském kraji tvoří bavorské firmy, což odpovídá geografické blízkosti, vzájemnému provázání obou ekonomik a síle bavorského hospodářství. Graf 19 Bavorské firmy v KVK podle okresu původu vlastníka, 2012

Wunsiedel 9 Hof Landkreis 7 Tirschenreuth 7 45

Hof Stadt 2 jiné bavorské regiony


Bavorské firmy v Karlovarském kraji mají svůj původ více diverzifikovaný – zhruba dvě třetiny z nich pochází ze vzdálenějších a ekonomicky silnějších bavorských regionů, jedna třetina firem má sídlo v příhraničních regionech, nejčastěji ve Wunsiedelu, Tirschenreuthu nebo Hofu. Celkem bylo identifikováno v Karlovarském kraji 33 poboček německých firem ve zpracovatelském průmyslu.


28


Graf 20 Rok příchodu německy vlastněných firem do KVK podle sídla podniku, 1990–2010 16 ostatní německé regiony příhraniční regiony

Počet příchozích firem

14 12 10 8 6 4 2 0 1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010


Investice německých firem a podnikatelů směřovaly do Karlovarského kraje především v první polovině 90. let. V tomto období byl téměř vyčerpán potenciál krajské ekonomiky pro příchod zahraničních investorů. Region nebyl tolik atraktivní pro druhou vlnu zahraničních investic, která do ČR přicházela zejména po roce 2002. I to je jedním z důvodů, proč ekonomika Karlovarského kraje právě v tomto období nejvíce zaostávala za ostatními regiony Česka a jeho pozice se výrazně zhoršila. Graf 21 Firmy v KVK se sdílem v německém příhraničí podle oboru působení, zaměstnanost a počet firem v r. 2010

počet zaměstnanců

700

8

600 500

3

400 300 4

200

3

4 5

100

3

0 Textil, oděvy

Automotive

Plasty

Strojírenství

Elektro Sklo, keramika, porcelán Kovovýroba


V oborové struktuře převažují mezi německými firmami se sídlem v příhraničí a pobočkou v Karlovarském kraji zejména tradiční obory s vyšší náročností na pracovní sílu a energie. Nejvíce firem je z textilního průmyslu, výroby skla, porcelánu a keramiky, elektrotechnického průmyslu. Často se jedná o pobočku, která má na starosti pouze výrobu určitých dílčích komponent, které se kompletují nebo slouží jako vstupy pro výrobu složitějších výrobků u mateřské společnosti v Německu.

2.5 Výzkum, vývoj a inovace K hodnocení VaVaI v zájmovém území jsou použita data podaných patentových přihlášek ve třech oblastech dle International Patent Classification (IPC): Human necessities (Lidské potřeby), Information and Communication Technologies (Informační a komunikační technologie) a High-tech.


29


2.5.1 Oblast Lidských potřeb V podávání patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb lze identifikovat v období 1998 – 2009 dominanci bavorských okresů ze zájmového území (Graf 22). Karlovarský kraj ve sledovaném období nepodal v této oblasti ani jednu patentovou přihlášku. Přestože bavorské okresy zájmového území nepatří ve svém regionu NUTS II mezi nejaktivnější v ochraně DV, stále dosahují několikanásobně vyšších hodnot v počtu podaných patentových přihlášek než ostatní okresy zájmového území (Graf 23). Graf 22 Počet patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb

počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO]

50 45

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

Hof, Kreisfreie Stadt

Hof, Landkreis

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Tirschenreuth

Wunsiedel im Fichtelgebirge

Karlovarský kraj

NUTS 3 Zdroj: Eurostat, Science and Technology

Graf 23 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 1,8 1,6

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

1,4

poměr

1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Tirschenreuth


Hof, Landkreis NUTS 3


Karlovarský kraj

Zdroj: Eurostat, Science and Technology

Při pohledu na zájmové území jako na jeden funkční region se opět ukazuje významné postavení bavorských okresů, které podávají 1,5 více patentových přihlášek v oblasti lidských potřeb než je průměrná hodnota zájmového území. Okesy Hof Landkreis a Wunsiedel im Fichtelgebirge zaznamenaly nárůst počtu podaných patentových přihlášek mezi roky 2003-2009. Berman Group – 2013

30


Graf 24 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti Lidských potřeb v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka a Bavorska) 98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

3,0 2,5

poměr

2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Tirschenreuth




Karlovarský kraj


2.5.2 Oblast Informačních a komunikačních technologií Patentové přihlášky v oblasti ICT ukazují, že v zájmovém území se vědecko-výzkumná aktivita v těchto oborech nachází na okraji zájmu VaV pracovníků. Nejvyšší míru aktivity v podávání patentových přihlášek vykázaly Hof, Kreisefreie Stadt a Wunsiedel im Fichtelgebirge (Graf 25). Za touto skutečností pravděpodobně stojí přítomnost Hochschule Hof, jež je orientovaná na aplikované vědy a Wunsiedel Kompetenzregion, který je regionálním ekonomickým centrem s přítomností velkého množství firem. Zvýšená aktivita Karlovarského kraje v této oblasti je pravděpodobně způsobena příchodem firmy či vznikem vědecko-výzkumných aktivit v již existující firmě, neboť v kraji neexistuje vysoká škola oborově zaměřená na ICT. Velmi slabá aktivita v podávání ICT patentových přihlášek se objevuje také ve srovnání okresů s regionem NUTS II (Graf 26). Karlovarský kraj několikanásobně přesahuje průměr své nadřazené územní jednotky. V tomto území je tak velká pravděpodobnost existence několika málo inovativních firem, jež se specializují na ICT. Identifikace těchto firem by mohla být pro rozvoj regionu přínosem.

počet patentových přihlášek [na 1 mil. EAO]

Graf 25 Počet podaných patentových přihlášek v oblasti ICT na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

98/99

03/04

Tirschenreuth

08/09


průměr 98-09

Hof, Landkreis


Karlovarský kraj



31


Graf 26 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 4,0 3,5

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09


Hof, Landkreis

poměr

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Tirschenreuth


Karlovarský kraj


Graf 27 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti ICT v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka a Bavorska) 12 98/99

03/04

08/09

průměr 98-09


Hof, Landkreis

poměr

10 8 6 4 2 0 Tirschenreuth


Karlovarský kraj


2.5.3 Oblast High-tech Okresy zájmového území lze označit za venkovské regiony, kde je přítomna tradiční průmyslová výroba. Jak je vidět z grafu 28, vysoká aktivita v podávání high-tech patentových přihlášek indikuje přítomnost významného množství inovativních firem, jež vytvářejí vysokou přidanou hodnotu. Výrazný počet patentových přihlášek v oblasti high-tech je lokalizován ve Wunsiedel im Fichtelgebirge a také v Hof, Landkreis. Avšak při srovnání s vyšší územní jednotkou je podíl těchto okresů na regionu NUTS II velmi malý (Graf 29). V tomto směru dominuje Karlovarský kraj, kde existuje určitý inovační potenciál v high-tech zaměřených odvětvích. Přesto centrum nových nápadů a vynálezů v oblasti high-tech se v zájmovém území nachází jinde. Okres Wunsiedel im Fichtelgebirge podá více než 3,5 krát větší množství patentových high-tech přihlášek (Graf 28). Jedním z důvodů této koncentrace je jistě i přítomnost Kompetenzregion, který soustřeďuje velké množství firem a je tak vyšší pravděpodobnost výskytu inovativních firem, schopných produkovat výstupy VaV aktivit a ty následně chránit.


32


počet patentovaných přihlášek [na 1 mil. EAO]

Graf 28 Počet patentových přihlášek v oblasti High-tech 25 98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

20 15 10 5 0 Tirschenreuth




Karlovarský kraj


Graf 29 Poměr podaných patentových přihlášek v High-tech v regionu NUTS 3 k regionu NUTS 2 4,0 3,5

98/99

03/04

08/09

průměr 98-09

poměr

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Tirschenreuth


Hof, Landkreis


Karlovarský kraj


Graf 30 Poměr podaných patentových přihlášek v oblasti High-tech v regionu NUTS 3 k zájmovému území (vybrané kraje Česka a Bavorska) 4,0

98/99

3,5

03/04

08/09

průměr 98-09

poměr

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Tirschenreuth


Hof, Landkreis


Karlovarský kraj



33


V zájmovém území se podařilo identifikovat několik okresů (Wunsiedel im Fichtelgebirge, Hof, Kreisfreie Stadt a Hof, Landkreis), jejichž VaV aktivity produkují relativně vysoké množství patentových přihlášek v oblastech Lidských potřeb a High-tech. Přesto, že tyto okresy nepatří ve svých regionech NUTS II k nejaktivnějším, z pohledu zájmového území jsou klíčovými oblastmi znalostní ekonomiky území. Koncentrace vysokého množství patentových přihlášek právě v těchto oblastech není náhodná a je silně podmíněna existencí Hochschule Hof, jež je zaměřena na aplikované vědy, a Kompetenzregion ve Wunsiedel im Fichtelgebirge, kde se soustředí velké množství firem. Přesto, že Hochschule Hof nepatří mezi pracoviště excelence, je stále zdrojem potřebné expertízy k tvorbě vhodného inovativního prostředí.

3

Dopravní spojení přes hranice a dostupnost do oblastních center

Délka státní hranice v zájmové území dosahuje přibližně 80 km a funguje na ní sedm hraničních přechodů. Na více třech z nich je povolen průjezd motorových vozidel (tabulka 9, 10). Jedná se tedy o hustou síť přeshraničních spojení, kdy každých cca 25 km lze hranice překonat motorovým vozidlem. Pro silniční přepravu jsou klíčové zejména hraniční přechody Aš – Selb a Pomezí nad Ohří – Schirnding. Tyto přechody leží na komunikacích mezinárodní silniční sítě a přepravují největší objem dopravy. Tabulka 9 Přehled hraničních přechodů, jejich význam, typ a kvalita název

význam

typ

Trojmezí S-Č-B; Drei Ecke Land Aš - Selb Libá/Dubina - Hammermühle Pomezí nad Ohří - Schirnding Svatý Kříž - Waldsassen Starý Hrozňatov - Hatzenreuth Mýtina - Neualbenreuthl

lokální mezinárodní lokální mezinárodní národní lokální lokální

turistický silniční turistický silniční silniční turistický turistický

x I. x I. I. x x

komunikace ČR SRN III. II. x I. II. x III.

Zdroj: www.mapy.cz, vlastní úprava

Tabulka 10 Vymezení jednotlivých kategorií významu hraničních přechodů Význam Mezinárodní Národní Regionální lokální

Vymezení Komunikace je součástí evropské sítě mezinárodních silnic a průjezd je povolen všem typům motorových vozidel Objem dopravy přesahuj více jak 1 000 vozidel/den a průjezd je povolen především automobilům a autobusům Objem dopravy nepřesahuje více jak 1 000 vozidel/den a průjezd je povolen především automobilům Místní charakter, kdy není podmínkou existence zpevněné komunikace na obou stranách hranice

Zdroj: vlastní klasifikace

Časová dostupnost center je důležitým faktorem, jenž ovlivňuje vzájemnou dostupnost služeb a může být bariérou rozvoje. Jako nedostatečná vychází chabá kvalita spojení blízkých měst Aše a Selbu. (Graf 32, Tabulka 11). Nejlepší spojení je mezi městy Aš – Rehau. Hraniční přechody s vyšším objemem přepravy jsou obsluhovány komunikacemi vyšších tříd. Klíčová spojení jsou obsluhována dostatečně kvalitními komunikacemi a výstavba komunikací tak není bezpodmínečně nutná, pokud hlavní směry přepravy zůstanou zachovány.


34


Graf 31 Doba a délka spojení mezi klíčovými přeshraničními spojeními Cheb - Marktredwitz 60 50

Aš - Selb

Cheb - Selb

40 30 20 10

Aš - Marktredwitz

čas *min+

Cheb - Tirschenreuth

0

délka *km+

Mariánské Lázně Tirschenreuth

Aš - Hof Hranice - Hof


Graf 32 Kvalita a délka klíčových spojení 1,80 7

čas [min]/délka [km]

1,60

8

1,40 1,20

1

1,00

4

5

0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 0

0,5

1

1,5

2

2,5

třída komunikace


Tabulka 11 Kód klíčového spojení ke grafu 32

1 2 3

NÁZEV spojení Cheb - Marktredwitz Cheb - Selb Cheb - Tirschenreuth

4

Aš - Hof

kód

5 6 7

NÁZEV spojení Aš - Marktredwitz Aš - Rehau Aš - Selb

8

Mariánské Lázně - Tirschenreuth

kód

Horší kvalita dopravního spojení může být zdrojem dopravních nehod, zvláště na komunikacích s vyšší intenzitou dopravy. Berman Group – 2013

35


Graf 33 Nehodovost v zájmovém území

počett nehod

2000 1600 1200

2010

800

2011

400 0

kraj Zdroj: Statistisches Bundesamt, Policie ČR

Graf 34 Počet zraněných při dopravních nehodách 1000

počet zraněných

800 600 400 200 0 2005

2007

2008

2009

2010

2011

rok Karlovarský kraj Hof Wunsiedel i.Fichtelgebirge, Landkreis

Tirschenreuth, Landkreis Hof, Landkreis

Zdroj: Statistisches Bundesamt, Ročenka dopravy ČR

V zájmovém území funguje síť příhraniční vlakové dopravy a integrovaný systém Egronet, které spolu tvoří páteřní systém veřejné hromadné dopravy mezi městy na obou stranách hranice. Samotná přeshraniční spojení veřejnou dopravou jsou zajišťována téměř výhradně vlaky (příloha 4). Neexistence autobusové alternativy v hromadné dopravě se může projevit omezenou mobilitou obyvatel a může mít negativní vliv na míru pracovní a volnočasové migrace. Na druhou stranu není zřejmé, jaká by byla po autobusové dopravě reálná poptávka. Doprava vlakem, je však ve většině případů výrazně pomalejší než automobilem. Výhoda sníženého dlouhodobého jízdného nemusí být pro cestující dostatečně atraktivní. Problematické, z pohledu dopravní obslužnosti, se jeví především spojení mezi Aší a Selbem, které není obsluhováno žádnou přímou linkou a i celková kvalita spojení patří k nejhorším. V příštích měsících by mělo být pravidelné železniční spojení prodlouženo až do Hofu z Chebu přes Aš do Hofu.


36


Vnitrokrajská dopravní dostupnost z nižších sídel do sídel vyššího řádu ukazuje na relativně dobrou dopravní obslužnost jak automobilem, tak veřejnou dopravou (příloha 5, 6). Pouze okres Tirschenreuth disponuje slabou dostupností veřejnou dopravu. V případě Tirschenreuthu jsou pro obce v kraji přirozenými centry města Marktredwitz a Weiden. Tato skutečnost má výrazný vliv na zhoršenou dostupnost z periferních obcí a to navzdory kvalitní síti komunikací.

4

Školství

Vzdělávací systémy V České republice a v Německu jsou poněkud odlišné. Proto je v dalším textu v některých případech školství analyzováno odděleně za jednotlivé země.

4.1 Základní a střední školy Karlovarský kraj patří v České republice ke krajům s nejnižší úrovní vzdělanosti obyvatel. Tuto skutečnost dokládá fakt, že téměř čtvrtina obyvatel starších 15 let (22,4 %)1 má pouze základní vzdělání, což je v porovnání s ostatními příhraničními regiony nejvyšší hodnota. Zároveň Karlovarský kraj patří také mezi regiony s jedním z nejnižších podílů vysokoškoláků (necelých 7 %)2. Ve školním roce 2011/12 fungovalo v Karlovarském kraji celkem 110 základních škol. Z grafu (Graf 35) je zřejmé, že počet dětí na základních školách stále klesá, přestože v mateřských školách dochází v posledních pěti letech k růstu počtu dětí. Od školního roku 2002/03 poklesl počet dětí o téměř 30 %. Od roku 2009 se pokles žáků mírně zpomalil - v roce 2010/11 meziroční pokles o 2,1 %, v roce 2011/12 už pouze o 1,4 %. Průměrný počet žaků na třidu klesl v současnosti pod 20 žáků3. Základní školy v Karlovarském kraji mají celkovou kapacitu 41 625 a jsou využity na 55 %.

140

30 000

120

25 000

počet škol

100

20 000

80 15 000 60 10 000

40

počet dětí / žáků

Graf 35 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Karlovarském kraji

5 000

20

0

0 2007/08 ZŠ

2008/09 SŠ

gymnázia

2009/10

2010/11 ZŠ žáci

SŠ žáci

2011/12 gymnázia žáci

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2006 – 2012, Český statistický úřad

1

Zdroj dat – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Zdroj dat – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 3 Tento údaj byl vypočítán na základě dat zveřejněných ve Statistické ročence Karlovarského kraje 2012. 2


37


V Karlovarském kraji nabízí studium na středních školách celkem 38 školských zařízení, přičemž deset z nich představují gymnázia, tento počet se od roku 2007 zredukoval pouze o jedno zařízení. Počet studentů na gymnáziích v kraji se v posledních pěti letech příliš nezměnil. Počty studentů ve školním roce 2011/12 se snížily o necelých 5 %. Ve vybraných bavorských regionech se za posledních šest let počet základních škol tzv. Grundschule nezměnil, ale počet žáků od roku 2007 poměrně výrazně klesá. Ve školním roce 2011/12poskytovalo základní vzdělání celkem 67 základních škol s 9 314 žáky, což v porovnání se školním rokem 2007/08 představuje pokles o téměř 19 %. Nejvyšší pokles zaznamenal okres Tirschenreuth, kde počty žáků klesly až o 25, 2 % v porovnání s rokem 2007. Graf 36 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve vybraných okresech Bavorska 80

14 000

70

12 000 10 000

50 8 000

40 6 000

počet žáků

počet škol

60

30 4 000

20

2 000

10 0

0

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Grundschulen

Hauptschulen

Realschulen

Gymnasien

Berufsbildende Schulen

Grundschulen - žáci

Hauptschulen - žáci

Realschulen - žáci

Gymnasien - žáci

Berufsbildende Schulen - žáci

Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

Školních zařízení nižšího sekundárního vzdělávání - Hauptschule - působilo v bavorských okresech celkem třicet, tento počet byl od roku 2007 snížen o jedno zařízení. Důvodem tohoto snížení byl pravděpodobně stále klesající počet žáků. Ve školním roce 2007/08 na tomto typu školy studovalo celkem 6 863 žáků a ve školním roce 2011/12 to bylo již jen 5 643 dětí, což představuje pokles o necelých 18 %. Výjimkou je město Hof, kde byl pokles jen cca 6 %. U dalšího zařízení nižšího sekundárního vzdělávání - Realschuleje - pokles počtu dětí mnohem mírnější. V bavorských okresech působí v posledních šesti letech celkem deset zařízení typu Realschule. Mírný pokles byl zaznamenán do školního roku 2008/09 (zhruba o 4 %), ale následně se počet žáků stabilizoval a roční poklesy či nárůsty jsou zanedbatelné. Na deseti gymnáziích studovalo ve školním roce 2011/12 celkem 7 470 dětí, tedy o 10,6 % méně než v roce 2007/08. Výjimku zde představuje okres Tirschenreuth, kde počet dětí v roce 2011/12 byl o více jak 24 % nižší než v roce 2007/08. Shrnutí V celém zájmovém území je vývoj počtu žáků na základních školách a na školách nižšího sekundárního stupně nejproblematičtější v bavorských okresech, kde klesl počet žáků o téměř 20 % za posledních šest let. Situace v Karlovarském kraji také není příliš příznivá, ale v posledních letech se postupně pokles počtu žáků na základních školách zpomaluje. V Karlovarském kraji také v nejbližších letech dojde demografickým vývojem ke zmírnění problému s nízkou obsazeností základních škol.


38


Budoucí nárůsty počty žáků by měly stávající kapacity základních škol v Karlovarském kraji dostatečně pokrýt. Všechny sledované německé okresy tento pozitivní vývoj však nemohou očekávat. Údaje z demografických prognóz ukazují, že ve všech okresech bude počet dětí na základních školách stále klesat. Německé školy se budou muset vyrovnávat se stále menším počtem žáků a využití kapacit bude stále nižší a to jak u základních škol, tak postupně také u školních zařízení nižšího sekundárního vzdělání (viz Graf 37). Graf 37 Vývoje počtu dětí ve věku 5 – 14 let v německých regionech 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

rok 2012

rok 2015

rok 2020

rok 2025

věk 5-9 věk 10-14 věk 5-9 věk 10-14 věk 5-9 věk 10-14 věk 5-9 věk 10-14 věk 5-9 věk 10-14 Tirschenreuth (Lkr)

Hof (Krfr.St)

Hof (Lkr)

Wunsiedel i.F.

Karlovarský kraj

Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik

4.2 Střední školy V Karlovarském kraji nabízí žákům studijní obory celkem 38 středních škol, z nichž zhruba u 70 % je zřizovatelem Karlovarský kraj. Graf 35 ukazuje, že na středních školách v kraji dochází každoročně od školního roku 2004/05 k poklesu počtu studentů, za osm let o více jak 17 %. Ve školním roce 2011/12 se na středních školách v Karlovarském kraji vzdělávalo celkem 13 770 žáků. Tento trend dlouhodobého poklesu počtu žáků a nízké využití kapacit vedly k optimalizaci počtu středních škol a školských zařízení zřizovaných Karlovarským krajem. V Karlovarském kraji dále působí čtyři vyšší odborné školy nabízející vzdělávání v oborech zdravotnictví, cestovní ruch, sociální pedagogika a sociální práce. VOŠ v porovnání se středními školami zaznamenaly ve školním roce 2011/12 mírný meziroční růst počtu studentů, a to o necelých 7 %. Největší zájem ze strany studentů je o studium na gymnáziích a středních odborných školách, kde ukončí studenti své studium maturitní zkouškou. V roce 2011 z celkového počtu absolventů střední školy získalo 41,5 % střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou, 27,4 % střední vzdělání s výučním listem, 22,3 % gymnaziální vzdělání a 2,7 % vyšší odborné vzdělání. Ve struktuře vzdělávacích oborů z oblasti zpracovatelského průmyslu dominuje Strojírenství a strojírenská výroba (57 % absolventů), dále Elektrotechnická, telekomunikační a výpočetní technika (25 %), Technická chemie a chemie silikátů (6 %), Potravinářství a potravinářská chemie (5,3 %) a Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (4,5 %).


39


Ve všech sledovaných německých okresech je nabízeno studentům studium na různých typech středních škol. Největší zájem ze strany studentů je o studium na středních odborných školách. U všech sledovaných okresů představují absolventi středních odborných škol více než 40 %, v okresech Wunsiedel i F. a Tirschenreuth dokonce skoro 80 % z celkového počtu absolventů středních škol - viz Graf 38. Graf 38 Podíly absolventů podle typu střední odborné školy v německých regionech 100,0%

ostatní

80,0% beruflichen Gymnasien

60,0%

Fachschulen

40,0% 20,0%

Fachoberschulen

0,0%

Berufsfachschulen Berufsschulen


Hodnotíme-li jednotlivé okresy podle vývoje počtu žáků za posledních pět až šest let, je situace v bavorských okresech odlišná – viz Graf 39. V bavorských okresech nedochází na středních školách v posledních pěti letech k výrazným změnám. Počty žáků mírně rostly, např. v okresech okresy Wunsiedel i F. a Tirschenreuth, kde k poklesu počtu žáků došlo teprve v loňském školním roce. Graf 39 Vývoj počtu žáků na středních školách vybraných německých regionů 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2007/08 Landkreis Tirschenreuth

2008/09

2009/10

Landkreis Wunsiedel i.F.

2010/11 Landkreis Hof

2011/12 Stadt Hof



40


V okrese Tirschenreuth se ve školním roce 2012/13 vzdělává 1 863 studentů na sedmi středních odborných školách. Největší zájem o studium je ze strany studentů o Staatliches Berufliches Schulzentrum ve Wiesau. Tato škola absorbuje zhruba 88 % žáků. Škola připravuje studenty pro rozmanité obory – dřevozpracující, strojírenský průmysl, informatika, zemědělství, administrace, cestovní ruch, stravování a hotelnictví apod. Ostatních 12 % procent žáků studuje v oborech informační technologie (7 %), zdravotnictví (3 %), zemědělství (1 %) a zpracování dat (1 %). Tabulka 12 Porovnání oborové struktury zaměstnanosti a středního odborného vzdělávaní v Karlovarském kraji v roce 2010 SOVSMZOV a NV

SVVL Skupina oborů (kód, název) ABS 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění

celkem

MNZ (%)

ABS

MNZ (%)

SOVSMZ ABS

VOV

MNZ (%)

MNZ (%)

ABS

170

25,3

19

26,3

49

6,1

-

-

42

19,0

10

10,0

54

13,0

-

-

10 22 19 8 100 33 223 42 40 709 -

30,0 40,9 73,7 25,0 23,0 33,3 27,8 26,2 35,0 28,2 -

27

18,5

-

24,4 13,6 25,0 56,3 75,0 29,7 -

26,7 13,5 13,5 15,3 4,2 14,1 6,1 6,7 10,4 0,0 4,9 13,0 6,9 11,6 5,0

-

41 22 16 16 4 155 -

15 74 52 59 72 248 49 89 96 23 41 123 29 1073 576

19 39 13 71 -

5,3 5,1 0,0 4,2 -

Gymnaziální vzdělání Vysvětlivky: SVVL = Střední vzdělání s výučním listem; GV = Gymnaziální vzdělání; SOVSMZOV a NV = Střední odborné vzdělání s MZ a OV a Nástavbové vzdělání; SOVSMZ = Střední odborné vzdělání s MZ; VOV = Vyšší odborné vzdělání; ABS = počet absolventů, MNZ = míra nezaměstnanosti absolventů v %

Vysokou nezaměstnaností (Graf 40) jsou v Karlovarském kraji ohroženi absolventi nejnižších úrovní středního školství, především středního vzdělání s výučním listem. U všech kategorií, vyjma gymnaziálního vzdělání, po snižování nezaměstnanosti absolventů do roku 2008 došlo v důsledku ekonomické krize ke zvyšování téměř u všech kategorií absolventů. Mírné snížení míry nezaměstnanosti nastalo mezi roky 2010 a 2011 pouze u absolventů VOŠ.


41


1600

35,0%

1400

30,0%

počet absolventů

1200

25,0%

1000

20,0%

800

15,0%

600

10,0%

400

5,0%

200 0

míra nezaměstnanosti absolventů

Graf 40 Vývoj počtu absolventů SŠ a podíl nezaměstnaných absolventů podle stupně dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji

0,0% r. 2006 SVVL SOVSMZ GV - NZ VOV - NZ

r. 2007

r. 2008

r. 2009

GV VOV SOVSMZOV a NV - NZ

r. 2010

r. 2011

SOVSMZOV a NV SVVL - NZ SOVSMZ - NZ

Vysvětlivky: SVVL = Střední vzdělání s výučním listem; GV = Gymnaziální vzdělání; SOVSMZOV a NV = Střední odborné vzdělání s MZ a OV a Nástavbové vzdělání; SOVSMZ = Střední odborné vzdělání s MZ; VOV = Vyšší odborné vzdělání; NZ = nezaměstnaní Poznámka: Mira nezaměstnanosti absolventů škol v kraji je definována jako podíl počtu nezaměstnaných absolventů škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji Česka jsou evidováni na Úřadu práce) k počtu absolventů, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Počet nezaměstnaných absolventů zahrnuje pouze “čerstvé“ absolventy SŠ a VOŠ, kteří ukončili studium nejvýše rok před okamžikem zjišťování. Zdroj: NUOV – Vzdělávání a trh práce v krajích ČR, Nezaměstnanost absolventů SŠ a VOŠ v krajích ČR (http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace-vkrajich-cr)

4.3 Vysoké školy Data týkající se vzdělávání na vysokých školách jsou v Německu dostupná pouze za spolkové země. Z tohoto důvodu zde uvádíme krátký přehled terciálního vzdělávání za jednotlivé dotčené spolkové země.

4.3.1 Karlovarský kraj V akademickém roce 2011/2012 měla na území Karlovarského kraje sídlo jedna soukromá vysoká škola – Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. – a dále zde působilo šest poboček veřejných a soukromých vysokých škol v podobě fakulty nebo střediska. Jsou to: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická a Fakulta strojní, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí - distanční středisko Karlovy Vary a Provozně ekonomická fakulta, konzultační středisko Cheb. 90 % studentů Karlovarského kraje odchází studovat na vysoké školy do ostatních regionů (42 % do Prahy, 26 % do Plzně). Je tedy zřejmé, že talentovaní studenti středních a vyšších odborných škol pokračují v inženýrských, magisterských a postgraduálních studiích na vysokých školách mimo Karlovarský kraj a nabídka služeb terciálního vzdělávání je využívána především specifickou cílovou skupinou mladých absolventů, kteří nemají zájem o studium mimo region nebo nebyli přijati na vysoké školy mimo kraj, případně skupinou osob, které studují při zaměstnání.


42


Problémem regionu je, že se absolventi vysokých škol mimo region se zřídka vracejí do kraje a absence veřejné vysoké školy v kraji je jedním z důvodů pro obtížné udrženi vysoce vzdělaného obyvatelstva v regionu. Jedinou terciální institucí se sídlem v Karlovarském kraji je Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s., jejímž hlavním vzdělávacím programem je Právní specializace. Škola poskytuje ucelené vysokoškolské bakalářské vzdělávání. Zájem o studium na této škole od roku 2008 klesá. Zatímco ve školním roce 2008/09 zde studovalo 1 355 studentů, tak ve školním roce 2011/12 to bylo o 40 % méně (808 studentů). Graf 41 Kvalifikační struktura nezaměstnaných absolventů vysokých škol Karlovarského kraje (2. pololetí 2011) 18,0% 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0%

a

b

c

d

e

f

g

h

ch

i

j

k

l

m

n

o

p

a = Stavebnictví, geodézie a kartografie

g = Umění a užité umění

m = Právo, právní a veřejnospr. činnost

b = Zemědělství a lesnictví

h = Speciální a interdiscip. technické obory

n = Elektrotechnika, telekom. a výpoč.technika

c = Filozofie, teologie

ch = Doprava a spoje

o = Potravinářství a potravinářská chemie

d = Ekonomie

j = Lékařství

p = Filologické vědy

e = Publicistika, knihovnictví a informatika

k = Farmacie

f = Pedagogika, učitelství a sociální péče

l = Politologie

Zdroj: Integrovaný portál MPSV

4.3.2 Bavorsko V zájmovém území v Bavorské části příhraničí– ve městě Hof – se nachází jedna státní vysoká škola Hochschule Hof. V zimním semestru 2011/12 zde studovalo celkem 2 720 studentů, z toho 9,9 % byli zahraniční studenti. Škola zájemcům nabízí široké spektrum studijních možností (bakaláře, magistry), od ekonomie, práva, informatiky a výpočetní techniky až po textil a design. Největší zájem ze strany německých i zahraničních studentů je o studium oborů zaměřených na obchodní právo a administraci.


43


Graf 42 Rozložení studentů a podíl zahraničních studentů podle vzdělávacích oborů na Hochschule Hof (zimní semestr 2011/12) 900

30,0% celkem

800

zahraniční studenti

počet studentů

600

20,0%

500

15,0%

400 300

10,0%

200

5,0% 0,0% Textilgestaltung

Wirtschaftsinfor matik

Intern. Betriebswirtschaf t/Management

Werkstoffwissens chaften

Medieninformati k

Maschinenbau/wesen

Informatik

Wirtschaftsrecht

Betriebswirtschaf tslehre

0

Wirtschaftsingeni eurw. m. ingenieurwiss.S…

100

podíl zahraničních studentů

25,0%

700


V oblasti terciálního vzdělávání existuje možnost podpořit rozvoj kooperačních vazeb mezi firmami a školami (a to včetně vysokých škol působících mimo kraj) a mezi firmami a studenty s cílem zajistit si do budoucna dostatek relevantně kvalifikovaných lidských zdrojů pro rozvoj místních podniků jak na české tak německé straně.

4.4 Výuka německého jazyka v Karlovarském kraji (a češtiny v německých okresech) V roce 2010 představoval na základních školách v Karlovarském kraji podíl žáků v denní formě vzdělávání učících se cizí jazyk 79,49 % z celkového počtu žáků v denní formě vzdělávání. Tento podíl je pod průměrem Česka jako celku a pro Karlovarský kraj druhý nejhorší podíl v porovnání s ostatními kraji. Na základních školách se německý jazyk v Karlovarském kraji učí 28,8 % žaků z celkového počtu žáků na základních školách (viz Graf 43). Tento podíl je sice ze všech českých krajů nejvyšší, ale v porovnání s podílem žáků učících se anglický jazyk poměrně nízký.


44


Graf 43 Podíly žáků učících se cizí jazyk na ZŠ podle vyučovaného jazyka, 2010 (v %) ruský; 4,06%

Graf 44 Podíly žáků učících se cizí jazyk na SŠ podle vyučovaného jazyka, 2010 (v %)

španělský ; 0,09%

ruský; 5,91%

španělský ; 0,22%

latinský; 1,03%

německý ; 28,82%

anglický ; 85,78%

anglický ; 75,80% německý ; 73,18%

francouzský ; 0,24% francouzský ; 4,89%

Zdroj: Krajská ročenka školství 2010, Ústav pro informace ve vzdělávání

Na středních školách se podíl žáků v denní formě vzdělávání učících se cizí jazyk zvýšil na 95,24 %, ale opět tento podíl nedosahuje průměrné hodnoty ČR a i u tohoto typu škol zaujímá Karlovarský kraj v porovnání s ostatními regiony předposlední místo. Karlovarský kraj je specifickým regionem v porovnání s ostatními regiony Česka. Kraj téměř u všech jazyků, vyjma němčiny a ruštiny dosahuje nejhorších pozic v podílu počtu studentů, kteří se vzdělávají v daných jazycích. Avšak u německého jazyka obsazuje Karlovarský kraj první místo v počtu středoškoláků učících se němčinu (73,2 %), zatímco angličtinu si osvojuje pouze 75,8 % žaků (viz Graf 44). V německých krajích výuka češtiny v míře, která by byla obdobná výuce němčiny v Karlovarském kraji, neprobíhá. Jelikož využitelnost češtiny v mezinárodních kontaktech je na rozdíl od němčiny velmi omezená (na Českou a Slovenskou republiku), je čeština v Německu vyučována buď jako zájmový předmět, nebo jako součást výměnných programů a pobytů. Výuka se realizuje za podpory různých institucí, nejen jako součást projektů Cíle 3, ale třeba podporou Česko-německého fondu budoucnosti apod.

5

Sociální služby

V Karlovarském kraji bylo v domovech pro seniory v roce 2011 k dispozici celkem 859 lůžek, což je v porovnání s rokem 2003 nárůst o 37 %. V porovnání s rokem 2000 se v kraji zvýšil jak počet zařízení, tak počet lůžek i uživatelů. Regionální rozložení zařízení poskytující služby seniorům v Karlovarském kraji zobrazuje Obrázek 1. Počet domovů pro seniory v kraji neodpovídá průměrnému počtu v ostatních regionech Česka a Karlovarský kraj má nejnižší počet domovů pro seniory v republice.


45


Obrázek 1 Zajištění sociálních služeb pro seniory a zdravotně handicapované

pečovatelská služba zajištěná obcí, příspěvkovou organizací obce pečovatelská služba zajištěná NNO domov pro seniory, domov se zvláštním režimem

Zdroj: Karlovarský kraj, odbor sociálních věcí, ČSÚ

Jádro politiky péče o seniory v bavorských okresech zájmového území spočívá v integraci starších spoluobčanů do společnosti a umožnění jim aktivně se účastnit společenského života. Bavorské okresy zájmového území nabízí zájemcům celkem 4 256 lůžek ve 46 zařízeních. Ve všech sledovaných okresech došlo v porovnání s rokem 2000 ke zvýšení jak počtu zařízení, tak počtu lůžek. Výjimkou je pouze Stadt Hof, kde počet zařízení i lůžek klesl. I přes tento pokles však nabízí město Hof druhý nejvyšší počet lůžek ve sledovaných okresech přepočtený na 1000 obyvatel nad 65 let. Vytíženost se ve všech sledovaných okresech, vyjma okresu Hof, pohybuje nad 95 %. Tabulka 13 Porovnání regionů podle sociální služby - domov pro seniory zařízení území Karlovarský kraj Tirschenreuth Hof (Krfr.St) Hof (Lkr) Wunsiedel i.Fichtelgebirge

2010

2010/2000 15 10 7 18 11

175% 125% 87,5% 150% 122%

lůžka 2010 829 884 733 1453 1186

2010/2000 120% 118% 95,7% 128% 109%

Využití 2010 94,1% 96,5% 96,7% 94,4% 95,6%

lůžka na 1 000 obyvatel nad 65 let 17,96 55,92 66,74 59,91 61,42

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

Rozložení sociálních služeb v Karlovarském kraji není rovnoměrné a většina služeb je soustředěna do větších měst, která svou vybavenosti zabezpečuji obsluhu příslušných spádových území.


46


Graf 45 Domovy pro seniory – kapacita, vytíženost v letech 2000, 2008, 2010 2000

100,0% 95,0% 90,0% 85,0%

1000

80,0% 75,0%

500

vytíženost

počet lůžek

1500

70,0% 65,0%

0

60,0% Tirschenreuth (Lkr)

Hof (Krfr.St)

Hof (Lkr)

Wunsiedel i.Fichtelgebirge (Lkr)

Karlovarský kraj

počet lůžek 2000

počet lůžek 2008

počet lůžek 2010

vytíženost 2000

vytíženost 2008

vytíženost 2010

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

Landesamt

für

Statistik

und

Počet subjektů poskytujících sociální službu – pečovatelskou službu se ve všech okresech, pohybuje mezi 15 – 20 subjekty. Porovnáme-li sledované okresy na základě počtu sociálně potřebných osob, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba (Graf 47), tak je zřejmé, že u všech okresů, vyjma města Hof, se počet zájemců o tuto službu mírně zvyšuje. Graf 46 Vývoj počtu subjektů poskytujících pečovatelskou službu 25 20 15 10 5 0 Tirschenreuth (Lkr)

Hof (Krfr.St)

Pečovatelská služba - subjekty 2001

Hof (Lkr)

Wunsiedel Karlovarský kraj i.Fichtelgebirge (Lkr) Pečovatelská služba - subjekty 2005

Pečovatelská služba - subjekty 2009 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen


47


Graf 47 Vývoj počtu sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Tirschenreuth (Lkr)

Hof (Krfr.St)

pečovatelská služba - uživatelé 2001

Hof (Lkr)

Wunsiedel Karlovarský kraj i.Fichtelgebirge (Lkr)

pečovatelská služba - uživatelé 2005

pečovatelská služba - uživatelé 2009 Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

V následujících letech bude docházet k postupnému výraznému nárůstu počtu osob ve starším věku, který bude představovat růst potřeby zajištění různých druhů sociálních služeb. Nejvýraznější růst potřeb se bude týkat zejména skupin obyvatel staršího věku, nad 70 let a nad 80 let. Počet obyvatel nad 80 let věku v Karlovarském kraji se již v roce 2015 podle projekce ČSÚ zvýší o 21 %, do roku 2020 to bude o 43 %, do roku 2025 o 82 % a do roku 2030 o 150 % v porovnání s rokem 2009. Graf 48 Absolutní změny počtu osob věkových kategorii nad 75 let v regionech dle projekce 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Karlovarský kraj 75 a více let 2011

Landkreis Hof

75 a více let 2015

Stadt Hof 75 a více let 2020

Wunsiedel i.F. 75 a více let 2025

Tirschenreuth 75 a více let 2030

Zdroj: ČSU – Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen

V německých okresech nárůsty počtu osob nad 75 let nebudou tak dramatické jako v Karlovarském kraji, částečně i proto, že ke stárnutí populace v nich dochází ve významné míře již nyní. V bavorských okresech se počty obyvatel nad 75 let věku výrazněji zvýší v okrese Tirschenreuth (nárůst 17 % v roce 2030) a ve městě Hof (v roce 2030 nárůst také cca 17 % ). U ostatních okresů se počty seniorů zvýší v rozmezí 7 až 10 %.


48


Graf 49 Vývoj indikátoru počet lůžek v domovech pro seniory v přepočtu na 100 obyv. za předpokladu nezvyšování počtu lůžek a současně zvyšování počtu seniorů v důsledku stárnutí populace, 2011-2030 16,0

13,8

14,0 12,0 10,0

11,8

12,2 11,1

9,4

8,0 6,0 4,0

4,6 2,2

2,0 0,0 2011 Karlovarský kraj

1015 Landkreis Hof

2020 Stadt Hof

2025 Wunsiedel i.F.

2030 Tirschenreuth

Zdroj: ČSU – Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, vlastní výpočty

Vlivem nárůstu počtu seniorů se změní počty lůžek na 100 obyvatel v jednotlivých regionech. Nejhorší situace nastane v Karlovarském kraji, kde v současnosti je k dispozici na 100 obyvatel nad 75 let pouze 4,6 lůžek (viz Graf 49). Za předpokladu, že se stávající kapacita lůžek v zařízeních pro seniory (829 v roce 2010) nebude zvyšovat, budou v roce 2030 k dispozici pouze 2,2 lůžka na 100 obyvatel nad 75 let. V německých okresech se relativní počty lůžek na 100 obyvatel se v zařízeních pro seniory změní v mnohem menší míře.

6

Zdravotnictví

Karlovarský kraj je v porovnání s ostatními kraji Česka zdravotnicky nejhůře vybaveným krajem. V oblasti vysoce specializované náročné péče je Karlovarsky kraj závislý na okolních regionech (Plzeňský kraj, Praha). V Karlovarském kraji poskytovalo v roce 2011 zdravotnickou péči celkem 5 zdravotnických zařízení charakteru nemocnice (viz Tabulka 14). V nemocnicích pracovalo celkem 226 lékařů, což je v absolutním počtu o téměř 100 lékařů méně než v roce 2009. Nemocnice disponovaly celkem 1307 lůžky (v porovnání s rokem 2009 pokles o 171 lůžek), přičemž roční využití lůžek činilo 232,7 dne. V kraji také působí celkem 5 odborných léčebných ústavů typu LDN s celkovým počtem 433 lůžek (pokles oproti roku 2009 o 20 lůžek) a 795 samostatných ambulantních zařízení. Regionální rozložení zdravotnické péče v kraji je znázorněno na obrázku 7 příloh. Největším problémem v organizování a zajištěni zdravotnické péče v Karlovarském kraji je nedostatek lékařů a všeobecných sester. Tuto skutečnost například dokládají počty lékařů v lůžkové části nemocnic na 10 tis. obyvatel, kde Karlovarský kraj zaujímá poslední příčku a druhé nejhorším místo v porovnání s ostatními kraji ČR v počtu stomatologů a farmaceutů. V německých okresech je systém zdravotní péče v nemocnicích propracován podle tzv. nemocničního plánu (Krankenhausplan).


49


V bavorské části zkoumaného území je devět nemocnic s celkem 1 697 akutními lůžky (viz Tabulka 14). Pět nemocnic slouží k poskytování základní zdravotní péče obyvatelstvu (tzv. nemocnice poskytující zdravotní péči I. stupně), tři poskytují služby standardu zdravotní péče II. stupně. Žádné zdravotní zařízení ve sledovaných okresech nesplňuje předpoklady zdravotní péče III. stupně, tedy specializovaného pracoviště. Vedle všeobecných nemocnic se v území nacházejí odborné kliniky: okresní klinika Rehau zaměřená na psychická onemocnění, odborná ortopedická a rehabilitační klinika při zdravotnickém zařízení ve Waldsasssen a Steinwaldklinik v Erbendorfu specializovaná na rehabilitaci v oblasti geriatrie. Tabulka 14 Přehled nemocnic ve sledovaném území v roce 2011 stupeň zdravotní péče

území

specializovaná oddělení

Karlovarský kraj okres Cheb Nemocnice Cheb Nemocnice Mariánské Lázně okres Karlovy Vary Karlovarská krajská nemocnice

standardní standardní

Nemocnice Ostrov, NEMOS PLUS s.r.o okres Sokolov Nemocnice Sokolov

standardní

standardní

CHIR, INT, GP, PED, ORL CHIR, INT, URO CHIR, INT, PED, GP, DERM, HD, NEU, NUK, ORL, URO CHIR, INT, PED, GP, PSY

počet lůžek 1442 365 278 87 783 542 241 294

standardní

CHIR, INT, GP, PED, NEU, NUK, DERM, OČ, ORT

294

Landkreis Tirschenreuth Krankenhaus Tirschenreuth

310 I

GP, CHIR, INT, NEU, ORL, URO

165

Krankenhaus Kemnath

I

GYN, CHIR, INT, ORT

100

Krankenhaus Waldsassen

I

GYN, CHIR, INT, ORT

45

Landkreis Wunsiedel i.F.

420

Klinikum Fichtelgebirge Marktredwitz

II

GP, CHIR, INT, NUK, ORL, URO

275

Krankenhaus Selb

II

CHIR, INT, ORT

145

Landkreis Hof

502 Klinik Münchberg

I

GP, CHIR, INT, ORL, ORT

230

Klinik Naila

I

GP, CHIR, INT

130

Bezirksklinik Rehau

F

PSO, PSY

142

Stadt Hof

465 Sana Klinikum Hof

II

PED, GP, HD, CHIR, INT, NEU, NUK, OČ, ORL, RAD, ÚČOCh, URO

465

Vysvětlivky: VŠM=všeobecné lékařství, CHIR=chirurgie, INT=interní medicína, PED=dětské a dorostové lékařství, DDP=dětská a dorostová psychiatrie a psychoterapie, DERM=kožní a pohlavní choroby, GP=gynekologie a porodnictví, GYN=gynekologie (bez porodnictví), HD=hemodialýza, KCH=kardiochirurgie, NEU=neurologie, NCH=neurochirurgie, URO=urologie, NUK=nukleární medicína (terapie), OČ=oční, ORL=ušní, nosní, krční, ORT=ortopedie, PSO=psychosomatická medicína a psychoterapie, PSY=psychiatrie a psychoterapie, RAD=radioterapie, ÚČOCh=ústní, čelistní a obličejová chirurgie, IP=intenzivní péče Zdroj: Krankenhausplan des Freistaates Bayern 2012, Krankenhausplan des Freistaates Sachsen 2012, Krankenhausplan des Freistaates Thüringer 2012, internetové stránky nemocnic

Porovnáme-li sledované okresy podle počtu lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel je situace nejpříznivější v bavorském okresu Wunsiedel i. Fichtelgebirge (viz Graf 50). V Karlovarském kraji jsou


50


výrazné rozdíly v rozložení lůžek uvnitř kraje. Okres Cheb dosahuje počtem lůžek na 10 tis. obyvatel zhruba 80 % průměru kraje jako celku a okres Sokolov zhruba 67 % průměru kraje jako celku. Jediný okres Karlovy Vary má počet lůžek na 10 tis. obyvatel o necelých 39 % vyšší než je průměr kraje jako celku (Graf 50). Graf 50 Přehled počtu lůžek v nemocnicích na 10 000 obyvatel u vybraných krajů (rok 2011) 80,0 60,0 40,0 20,0

66,0

55,4

50,6

41,7

47,6

39,2

32,0

okr. Sokolov

okr. Kar. Vary

okr. Cheb

Karlovarský kraj

Tirschenreuth (Lkr)


Hof (Lkr)

0,0

Zdroj: Krankenhausplan des Freistaates Bayern 2012, Krankenhausplan des Freistaates Sachsen 2012, Krankenhausplan des Freistaates Thüringer 2012, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012

7

Cestovní ruch a lázeňství

7.1 Nabídka Nabídka v oblasti cestovního ruchu a lázeňství se v jednotlivých turistických regionech českoněmeckého příhraničí liší jak charakterem a strukturou, tak svou rozmanitostí. Z dále uváděné segmentace turistických regionů dle převažujícího zaměření cestovního ruchu a konkrétních druhů turistických produktů lze nicméně vysledovat, že na obou stranách hranice existují oblasti, které mohou díky svému relativně shodnému zaměření na určité segmenty cestovního ruchu potenciálně vytvářet jednotnou nabídku. Tabulka 15 Segmentace cestovního ruchu v příhraničních regionech Region

Převažující zaměření CR

Tirschenreuth

Poznávací CR, letní sportovní CR, lázeňství, venkovský CR (Urlaub am Bauernhof)

Hof, Stadt Hof, Landkreis

Městský a kulturní cestovní ruch Poznávací CR, sportovní CR, lázeňství, venkovský CR (Urlaub am Bauernhof)


Turistické oblasti

Produkty CR a vyhledávané aktivity

Naturpark Steinwald

Pěší turistika a příroda; Sport a volný čas; Umění a kultura; Rodinná dovolená, Horská kola

Ferienregion Stiftland

Příroda, Kultura; Lázně (Sybillenbad) Pamětihodnosti; Výstavy a kulturní akce, Filmový festival

Naturpark Frankenwald, Fichtelgebirge

Pěší a cykloturistika, Golf, Zimní sporty, Lázně (Bad Steben)

51


Region

Převažující zaměření CR

Turistické oblasti

Wunsiedel

Letní i zimní sportovní CR, poznávací CR, lázeňství

Fichtelgebirge

Karlovarský kraj

Lázeňství, zimní a letní sportovní CR, poznávací CR

Západočeské lázně

Produkty CR a vyhledávané aktivity Pěší a cykloturistika, Lázně a wellness (Bad Alexandersbad, Bischofsgrün), Lyžování (sjezdové a běžecké), Kulturní akce (porcelánová cesta, muzea) Lázně (léčebné, zdravotní, relaxační a wellness pobyty), Pěší a cykloturistika, Golf, historické, technické a kulturní památky

Zdroj: vlastní šetření, internetové portály jednotlivých organizací působících v ČR

7.1.1 Zajímavosti v území Regionální specializace v cestovním ruchu u příhraničních regionů vychází z rozsáhlé nabídky v podobě přírodního bohatství celé oblasti, kterým jsou hory a přírodní léčivé zdroje (prameny, slatiny, plyny) a venkovského rázu krajiny s menší hustotou sídel. Všechny regiony rovněž disponují relativně velkým počtem památek a historických zajímavostí, vázaných na průmyslovou tradici některých oborů a řemesel v území. Díky výše zmíněnému se mezi nejvíce rozvinuté druhy cestovního ruchu řadí lázeňství, poznávací CR a cestovní ruch vázaný na letní a zimní sportovní vyžití a rekreaci. Přírodní a kulturní atraktivity v území Tuto nabídku cestovního ruchu reprezentují v rámci řešeného území zejména přírodní parky a další přírodní útvary a zajímavosti, historické památky (hrady a zámky) a kulturní atraktivity (muzea či technické zajímavosti, popř. kulturní akce, festivaly apod.). Obrázek 2 Přírodní a kulturní atraktivity

Zdroj: internetové portály, vlastní zpracování


52


Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázní) Mezi stěžejní sportovní aktivity v česko-německém příhraničí patří v letní sezóně zejména pěší- a cykloturistika, rekreace u vody či pobyty v zábavních centrech. Jako specifický a jednoznačně nejvytíženější segment cestovního ruchu lze v řešeném území označit lázeňskou turistiku. V regionu je dobrá nabídka golfových hřišť, která zde vykazují vyšší koncentraci ve srovnání s okolními regiony jak v ČR, tak v Německu. Tabulka 16 Charakteristika a zaměření lázeňských center okres

lázeňské centrum

Tirschenreuth

Sybillenbad (Neualbenreuth)

Typ

indikace léčby

nabízené služby / aktivity

ubytovací kapacita

Léčebné Nemoci oběhového lázně systému, srdce a cév

Léčebné prameny (radonové, CO2, parní lázně, wellness

Nemoci páteře a kloubů, Léčebné revma, nemoci srdce a lázně oběhové soustavy

Léčebné prameny (radonové, CO2), slatinné zábaly, wellness a zkrášlovací procedury

1 430

Bad Alexandersbad

Nemoci oběhové soustavy, Léčebné srdce a cév, revma, nemoci lázně páteře a kloubů

Slatinné zábaly, léčebné prameny železité a uhličitanové, elektroterapie, rehabilitace, wellness

527

Bischofsgrün

nemoci oběhové soustavy, Klimatic respirační nemoci, ké lázně metabolické poruchy, Diabetes

Lázeňské stezky, vodoléčba, rehabilitace, služby zdravotní kliniky

882

Karlovy Vary

Onemocnění zažívacího a Lázeňská léčba (různé druhy) Léčebné pohybového ústrojí, wellness, zkrášlovací procedury, lázně poruchy látkové výměny, zdravotní služby dna, obezita, diabetes apod.

Mariánské lázně

Nemoci pohybového ústrojí, ledvin a močových cest, Léčebné dýchacího ústrojí, lázně metabolické poruchy, gynekologické a onkologické onemocnění

Františkovy lázně

Nemoci pohybového ústrojí, Léčebné srdce a cév, gynekologická a lázně onkologická onemocnění

Jáchymov

Léčebné Nemoci pohybového ústrojí, lázně kožní nemoci, dna, diabetes,

Hof, Landkreis Bad Steben

Wunsiedel

Karlovarský kraj

Využívání přírodních minerálních pramenů (koupele, pití, inhalace), slatiny (zábaly), oxidu uhličitého (suché koupele, injekce), rehabilitace, wellness Využívání přírodní léčivé vody (koupele, pití, inhalace), slatiny (zábaly) a oxidu uhličitého (suché koupele, injekce), rehabilitace, Využití radonových pramenů koupele, jiné vodoléčebné programy, fyzioterapie, wellness

608

10 000

1529

2 200

1 200

Pozn.: Ubytovací kapacita podle databáze Genesis-Online Datenbank (ubytovací zařízení s více než 9 lůžky) – stav 11/2012 (Bavorsko) Zdroj: webové portály lázeňských center, vlastní zpracování

Německá příhraniční lázeňská centra patří až na výjimky svou velikostí spíše mezi menší, počet lůžek v ubytovacích kapacitách se pohybuje na úrovni stovek, maximálně do dvou tisíc. Lázeňská centra v Karlovarském kraji disponují výrazně vyšší kapacitou, což odráží i význam tohoto odvětví cestovního


53


ruchu pro Karlovarský kraj. Také jejich renomé a značka je více mezinárodně známá, což se projevuje i na mnohem větším podílu zahraničních návštěvníků v kraji. Lázeňská centra jsou na české i německé straně hranice velmi podobně zaměřena, zejména lázně v Bavorsku a Karlovarském kraji (kromě Jáchymova). Soustředí se na léčení příbuzných indikací a jsou kvůli tomu přímými konkurenty, kteří bojují o stejnou skupinu zákazníků. I to může být jedním z důvodů dosavadní malé (žádné) vzájemné spolupráce lázeňských center ale i celých turistických oblastí. Větší potenciál ale může existovat např. pro vytvoření určité společné značky / lázeňského regionu na pomezí tří států, který bude propagovat území a všechny jeho lázeňské produkty jako celek. Obrázek 3 Atraktivity v oblasti sportu a rekreace (vč. lázeňství)

Zdroj: internetové portály, vlastní zpracování s využitím ArcGIS

7.1.2 Služby Ubytovací služby Největší množství ubytovacích kapacit je v Karlovarském kraji, v porovnání s německým příhraničím více než dvojnásobně. Vzhledem k orientaci na lázeňství a velkému počtu hotelů a ubytovacích zařízení vyšší kategorie není překvapivé, že jsou zde ubytovací zařízení s průměrně největší kapacitou. Výhodou zaměření na lázeňství jsou rovněž menší sezónní výkyvy poptávky. Německé příhraniční okresy mají v porovnání s Karlovarským krajem nabídku, která nabízí spíše specifické formy s možností intenzivnějšího využití jen ve vybraných ročních obdobích, což se patrně projevuje na nižších kapacitách ubytovacích zařízení.


54


Tabulka 17 Ubytovací kapacity, nabídka a stav v roce 2011 Počet ubytovacích zařízení Bayern Oberpfalz Tirschenreuth Oberfranken Hof, Stadt Hof, Landkreis Wunsiedel Česká republika Karlovarský kraj

13 024 1 003 114 969 20 106 75 7 657 387

Průměrný počet lůžek v ubytovacím zařízení 42 40 28 37 57 31 37 60 74

Celková kapacita lůžek

Počet lůžek na 100 obyvatel

552 524 39 836 3 210 36 106 1 132 3 250 2 762 461 434 28 678

4,4 3,7 4,3 3,4 2,5 3,3 3,6 4,4 9,5

Pozn.: údaje v ČR se vztahují k zařízením s více než 10 lůžky, v Německu s více než 9 lůžky Zdroj: Genesis Online Datenbank, Bayern; ČSÚ – cestovní ruch

7.2 Destinační management V území na obou stranách hranice jsou v omezené míře rozvinuty aktivity v oblasti destinačního managementu. Lze konstatovat, že tyto činnosti jsou zpravidla realizovány izolovaně, bez přeshraničního dopadu a o jejich rozvoj v rámci obou stran hranice zpravidla ani nejsou vyvíjeny větší snahy. Zejména na německé straně hranice působí v regionech několik zastřešujících organizací, které zaštiťují rozvoj cestovního ruchu po koncepční stránce – např. zpracování strategií rozvoje cestovního ruchu, destinačních strategií, koordinace činností v oblasti plánování a řízení, marketingu, zprostředkování a distribuce informačních a propagačních materiálů apod. (např. Ostbayern Tourismusmarketing GmbH). Samotná propagace turistických regionů je zpravidla realizována formou samostatných internetových portálů. V Německu jsou společně propagovány na webu např. turistické regiony v rámci oblasti Oberpfälzer Wald (mezi ně patří okres Tirschenreuth) nebo v regionu Oberfranken. Na české straně existuje turistický portál pouze pro Karlovarský kraj jako celek, který zahrnuje všechna místa v regionu. Zpracování internetové prezentace Karlovarského kraje jako turistické destinace je v porovnání s německými internetovými portály na nižší úrovni, protože zde například nejsou detailnější informace o nabídce produktů v CR v Karlovarském kraji a lze je najít získat pouze na portálech jednotlivých turistických lokalit / center. Jako vhodný příklad přeshraniční spolupráce v oblasti propagace nabídky přírodních atraktivit lze zmínit například projekt Geopark Bayern-Böhmen, jehož cílem je prezentovat geologické bohatství v území česko-bavorského příhraničí (tzn. prakticky napříč všemi příhraničními oblastmi – Oberpfälzer Wald, Chebsko, Krušné hory).

7.3 Poptávka v cestovním ruchu V návštěvnosti příhraničních regionů jednoznačně dominuje Karlovarský kraj, absolutně i relativně v přepočtu na obyvatele. Na tamní návštěvnosti se podílí z 60 % lázeňský cestovní ruch. Lázeňství obecně představuje nejvýznamnější druh CR v Karlovarském kraji. Zejména díky lázeňství tvoří


55


zahraniční hosté v kraji nadpoloviční počet návštěvníků a průměrná délka pobytu dosahuje více než 6 dní, což se pozitivně projevuje na ekonomických přínosech pro kraj a jeho hospodářství. Na druhé straně je zde zapotřebí zmínit, že tím v regionu vzniká velmi vysoká závislost na jednom typu cestovního ruchu, což může v případě změny poptávky působit problémy. Nabídka v Karlovarském kraji přitom není reprezentována pouze lázeňskými zařízeními, a velká část existujících atraktivit tak není dostatečně využita. Tabulka 18 Návštěvnost v jednotlivých regionech, 2005 a 2011 Počet návštěvníků 2005 2011

Počet přenocování 2005 2011

Prům. délka pobytu 2005 2011

Podíl cizinců v % 2005 2011

Tirschenreuth Hof, Stadt Hof, Landkreis Wunsiedel

85 710 66 072 101 884 110 623

93 838 68 157 117 000 110 559

300 003 110 615 497 721 274 887

328 442 124 452 493 118 306 675

3,5 1,7 4,9 2,5

3,5 1,8 4,2 2,8

5,0 11,4 8,8 7,4

6,3 13,0 10,5 5,1

Karlovarský kraj

589 838

703 143

3 792 155

4 352 630

6,4

6,2

68,8

68,0

Pozn.: průměrná délka pobytu odpovídá počtu strávených nocí Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen, Bayern; Statistik Thüringen, ČSÚ – cestovní ruch

Graf 51 Počet návštěvníků na 100 obyvatel okresu/kraje, 2005 a 2011 250 2005

2011

200 150 100 50 0 Karlovarský kraj

Hof

Wunsiedel

Tirschenreuth

Hof, Landkreis

Zdroj: Genesis Online Datenbank Sachsen, Bayern; Statistik Thüringen, ČSÚ – cestovní ruch

Lázeňství je rozvinuté také ve většině německých příhraničních okresů, ale jeho rozsah a zejména ekonomické dopady zde nejsou tak významné jako v Karlovarském kraji. Z německých příhraničních okresů jsou nejvíce navštěvovány (relativně v přepočtu na obyvatele) městský Hof a Wunsiedel. Další okresy v návštěvnosti zaostávají.


56


8

Životní prostředí

8.1 Odpady Tabulka 19 Produkce komunálního odpadu v letech 2007 a 2010 Komunální odpad na obyvatele v kg 2007 2010

odděleně sbírané složky (%) 2007

2010

Tirschenreuth

291

317

52,7

54,6

Hof

610

610

78,6

78,4

Hof, Landkreis

610

610

78,6

78,4

Wunsiedel

438

457

85,1

88,9

459

466

34,5

33,8

Karlovarský kraj

318

301

11,9

11,9

Česká Republika

291

317

12,8

15,9

Bavorsko

Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland

Graf 52 Produkce komunálního odpadu v kg na osobu v územních jednotkách zájmového území 700 600 500 400 Kg/ osobu

300

2007

200

2010

100 0 Tirschenreuth

Hof

Hof, Landkreis

Wunsiedel

Karlovarský kraj

Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland

Celkově propracovanější systém třídění odpadu v Německu dokumentují čísla uvedená v tabulce, kdy v německých spolkových zemích dosahuje podíl odděleného sbíraného odpadu více jak 30 %. To se jeví v porovnání s Karlovarským krajem, který navíc představuje i v rámci ČR kraj s nejnižší hodnotou tříděného odpadu, jako výrazný potenciál pro zlepšení do budoucna. Data za německé okresy nejsou obecně úplně porovnatelná, neboť dle německého statistického úřadu má každá spolková země i okres svůj specifický systém sběru komunálního odpadu. Jednotlivé okresy vytvářejí svazky, které pak realizují svoz odpadu společně. Při tomto přeshraničním svozu odpadu (např. v rámci dvou okresů) jsou data sbírána dohromady a následně matematicky rozdělována. To může být důvod pro statisticky mnohem nižší objem komunálního odpadu v okrese Tirschenreuth.


57


Tabulka 20 Zařízení na zpracování odpadu v řešeném území, stav v roce 2010 Celkem

Z toho zařízení zpracovávající biologicky rozložitelný odpad

Tirschenreuth

23

4

Hof

4

2

Hof, Landkreis

25

9

Wunsiedel

25

13

Karlovarský kraj

15

8

Zdroj: Centrum pro odpadové hospodářství, Regional Datenbank Deutschland

Z pohledu zařízení na zpracování odpadu lze identifikovat opět několik rozdílů v rámci řešeného území. Nejvýraznější rozdíl je mezi německou a českou stranou. Vzhledem k celkovým objemům produkovaného odpadu je v činnosti v Karlovarském kraji daleko menší počet zařízení na zpracování odpadu. Hustší sít zařízení na zpracování odpadů na německé straně odráží celkově lépe fungující a propracovanější hospodaření s opady.

8.2 Vodovody Tabulka 21 Podíl obyvatel (%) bydlících v domech s napojením na veřejný vodovod 2004

2007

2010

Tirschenreuth

99,3

99,5

99,9

Hof, Stadt

99,9

99,9

99,9

Hof, Landkreis

99,5

99,4

99,9

Wunsiedel

99,5

99,5

99,9

Karlovarský kraj

97,8

98,4

98,3

Zdroj: ČSÚ, Regional Datenbank Deutschland, Cross-border friedship database

Napojení domácností na síť veřejných vodovodů je ve všech německých okresů zájmového území resp. v Karlovarském kraji na velice dobré úrovni. V případě bavorské části dosahovala v roce míra připojení dokonce shodně ve všech okresech 99,9 %. Nižších hodnot dosahuje Karlovarský kraj. Ovšem i na tomto území dochází ke zlepšování (viz Tabulka 21, dokumentující vývoj od roku 2004 až do roku 2010.)

8.3 Kanalizace Přestože sídelní struktura Karlovarského kraje se od bavorských okresů značně liší, napojení sídel na kanalizaci je v obou územích srovnatelné a lze je považovat za vysoké. Důležitým doplňujícím ukazatel zde představuje míra připojení obyvatel k čistírně odpadních vod (ČOV), tzn. zda-li je kanalizační sít „zakončena“ ČOV. Zde, podobně jako v případě kanalizace, je situace v bavorských okresech a v Karlovarském kraji podobná a míru napojení na ČOV lze považovat za uspokojivě vysokou.


58


Graf 53 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci 100 80 60 2007

%

2010

40 20 0 Tirschenreuth

Hof, Stadt

Hof, LKr.

Wunsiedel

Karlovarský kraj


Graf 54 Podíl obyvatel připojených na ČOV 100 80 60 2007

% 40

2010

20 0 Tirschenreuth

Hof, Stadt

Hof, LKr.

Wunsiedel

Karlovarský kraj


8.4 Ovzduší Kvalitu ovzduší ve sledované oblasti ovlivňují zejména sousední regiony, ve kterých je kvalita ovzduší zhoršená (Ústecký kraj). K zhoršení dochází díky emisím z početných průmyslových stanovišť a v zimě také díky lokálním topeništím.

8.4.1 Výskyt škodlivých částic v ovzduší Z významnějších škodlivých částic je na evropské úrovni dostupné měření polétavých částic (suspendované částice PM10 a PM2,5), oxidů dusíku (Nox), oxidu siřičitého (SO2) a Polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Sledované území ani u jednoho druhu sledovaných škodlivých částic nepřekračuje stanovené imisní limity. Ve většině případů lze navíc v území pozorovat spíše klesající tendenci. Tento stav je dán hlavně nízkou koncentrací průmyslu v území a relativně nízkým zatížením území těžkou dopravou, což jsou hlavní zdroje polétavých částic, oxidů dusíku a oxidu siřičitého.


59


Ani překročení imisních limitů NO2 ve zkoumané oblasti není pozorováno. Je však nutno zmínit, že situaci v území ovlivňuje a může do budoucna ovlivnit zhoršený stav v sousedních bavorských okresech i Ústeckém kraji, kde dochází k překračování limitů a následnému ovlivnění kvality ovzduší i v některých částech zkoumaného území.

9

Systém řízení bezpečnosti, krizové řízení

9.1 Bezpečnostní situace v zájmovém území V regionálním měřítku, tzn. na úrovni Karlovarského kraje a jednotlivých bavorských okresů spadajících do zájmového území můžeme přitom jako nejzávažnější otázky bezpečnosti, na jejichž řešení by se měly orgány územní samosprávy přímo zaměřovat, označit zejména: -

prevenci kriminality a narušování pořádku,

-

předcházení vzniku mimořádných událostí (živelní pohromy, nehody antropogenního původu)

9.2 Institucionální zajištění řízení bezpečnosti na úrovni zájmového území Jako prvky bezpečnostního systému lze v případě zájmového území vnímat následující subjekty: Krajský úřad Karlovarského kraje, resp. vládní úřady – okresní úřady jednotlivých okresů v Bavorsku spadajících do zájmového území hasičské záchranné sbory policii zdravotnickou záchrannou službu Základní složky integrovaného záchranného systému tvoří výše uvedené složky hasičů, policie a záchranné služby. V rámci přeshraniční spolupráce představuje problém pouze (legislativně) neupravené prostředí možné spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby (možnosti využití zdravotnických záchranných složek v sousední zemi). Česká republika a Spolková republika Německo podepsala v minulosti smlouvu o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích, dohoda o rámcové smlouvě v oblasti přeshraniční spolupráce poskytnutí zdravotnické záchranné služby však nebyla dodnes uzavřena. Hlavním překážkou dosud velmi omezené kooperace je jistě i chybějící právní úprava ve formě českoněmecké mezistátní dohody (zejména rozdílné minimálních požadavky na vybavení a personální obsazení vozidel ZZS atd.). Lze předpokládat, že dalším důvodem může být jazyková bariéra a také úhrada nákladů přeshraničních zásahů zdravotními pojišťovnami. Přeshraniční spolupráce požární ochrany a policie je prakticky bezproblémová. Policejní i hasičské orgány mají vliv na obou stranách hranice na základě bilaterálních dohod o vzájemné spolupráci (např. dohoda mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Bavorským státním ministerstvem vnitra


60


o spolupráci v oblasti veřejné správy a místní samosprávy, včetně požární ochrany nebo smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech). Souhrnně lze říci, že přeshraniční spolupráci na jednotlivých úrovních samosprávy a specializovaných složek systému krizového řízení komplikují odlišné správní struktury a legislativa. I přes relativně bezproblémovou spolupráci hasičů a policie na obou stranách hranice je potřeba dále pokračovat v prohlubování spolupráce zejména formou vzájemné koordinace plánů řešení krizových situací, ale i zlepšování předávání informací a spolupráce při řešení každodenních situací, které mohou ovlivnit bezpečnost v řešeném území.

10 Jazyková vstřícnost měst a obcí v regionu S ohledem na skutečnost, že je předmětem studie vyhodnocení socioekonomické situace v příhraniční oblasti sousedních regionů ČR a Německa, zaměřila se část hodnocení na posouzení „jazykové vstřícnosti“ obou sousedních regionů. Hlavním předmětem hodnocení bylo posouzení, zda a do jaké míry poskytují obce v regionu informace o svém fungování v takové podobě (jazykové mutaci), která může být v případě potřeby srozumitelná i pro obyvatele ze sousedního přeshraničního regionu. Protože nebylo reálné vyhodnotit všechny obce v regionu, zaměřilo se hodnocení na obce s rozšířenou působností na české straně a významnější regionální centra na německé straně. Poněkud překvapivým výsledkem provedeného srovnání je zjištění, že většina obcí ve sledovaném území nenabízí informace o své obci, případně o možnostech podnikání v obci, žádné informace v jiném než mateřském jazyce. Velká část obcí i v případech, kdy pro danou obec existují webové stránky pro návštěvníky přeložené alespoň do anglického jazyka, nenabízí informace o vlastním fungování obce ani v anglickém, ani v českém jazyce. Je přitom důležité uvést, že stejně jsou na tom jak obce, tak okresní úřady. Karlovarský kraj je v tomto ohledu výrazně vstřícnější a informace nabízí jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele a případně podnikatele jak v anglickém, tak německém jazyce. Celková jazyková vstřícnost sousedních regionů je podle tohoto jednoduchého porovnání na poměrně nízké úrovni, což nepřispívá jak k zlepšení vzájemné spolupráce na občanské úrovni, tak k případnému prohloubení ekonomické spolupráce obou regionů.


61


Kompletní přehled je uveden v následujících tabulkových přehledech.

Obec/ kraj Tirschenreuth, Landkreis Erbendorf Kemnath Mitterteich Tirschenreuth Waldsassen Hof, Landkreis Hof Helmbrechts Münchberg Naila Oberkotzau Rehau Schwarzenbach a.d. Saale Wunsiedel i. Fichtelgebirge, Landkreis Arzberg Marktredwitz Selb Wunsiedel

Obec/ kraj Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov


Webové stránky obecního/ krajského úřadu EN verze CZ verze žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná podrobné info základní info žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná

Webové stránky pro návštěvníky regionu/ města EN verze CZ verze podrobné info žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná podrobné info podrobné info žádná žádná podrobné info podrobné info žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná

žádná

žádná

žádná

žádná

žádná žádná žádná žádná

žádná žádná žádná podrobné info

žádná žádná žádná žádná

žádná žádná žádná kompletní web

Webové stránky obecního/ krajského úřadu EN verze DE verze podrobné info podrobné info podrobné info podrobné info žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná žádná základní info základní info

Webové stránky pro návštěvníky regionu/ města EN verze DE verze kompletní web kompletní web podrobné info podrobné info kompletní web kompletní web kompletní web kompletní web žádná žádná kompletní web kompletní web žádná žádná žádná žádná

62


11 Přílohy: Obrázek 4 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2000-2001 v oblasti Lidských potřeb

Zdroj: Eurostat, Science and Technology, vlastní úprava


63


Obrázek 5 Kartogram počtu podaných patentových přihlášek na 1 milion ekonomicky aktivních obyvatel v regionech NUTS II a NUTS III v letech 2008-2009 v oblasti Lidských potřeb

Zdroj: Eurostat, Science and Technology, vlastní úprava


64


Tabulka 22 Hraniční přechody zájmového území kategorie silničního hraničního přechodu silniční hraniční přechod

význam

osobní automobily

vytíženost silničního hraničního přechodu Nákladní automobily

Autobusy

třída komunikace

číslo komunikace

sčítací úsek

těžká motorová vozidla

osobní a dodávková vozidla

jednostopá vozidla

celkem

10

05

10

05

10

05

10

05

index 05/10

Aš - Selb

mezinárodní

ANO

ANO

ANO

I.

3-5090

64

691

349

5857

8093

47

29

6595

8471

0.78

Pomezí nad Ohří Schirnding Svatý Kříž - Waldsassen

mezinárodní

ANO

ANO

ANO

I.

3-0478

6

1048

2752

3048

4259

47

46

4143

7057

0.59

národní

ANO

ANO

ANO

I.

3-2890

214

519

674

4976

6280

59

49

5554

7003

0.79

Zdroj: Celostátní sčítání dopravy 2010, resp. 2005, vlastní úprava.

Tabulka 23 Srovnání přeshraniční automobilové a veřejné hromadné dopravy

spojení

Cheb - Marktredwitz Cheb - Selb

hraniční přechod

Pomezí nad Ohří Schirnding Pomezí nad Ohří Schirnding

třída komunikace

průměrná třída komunikace (III. = 3, II. = 2, I. = 1, dálnice = 0,5)

čas/délka

I.

1

I. + II.

veřejná doprava

automobil

čas *min+

frekvence

čas [min]

Nejkratš í trasa [km]

Bus St

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

Bus St

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

1.11

31

28

0

0

20

20

0

0

12

12

1.5

1.27

33

26

0

0

0

0

0

0

0

0

Cheb - Tirschenreuth

Svatý Kříž - Waldsassen

II. + I.

1.5

1.03

30

29

0

0

0

0

0

0

0

0

Aš - Hof

Aš - Selb

II. + dálnice + I.

1.17

1.06

33

31

0

0

0

0

0

0

0

0

Aš - Marktredwitz

Aš - Selb

II. + dálnice

1.25

1.10

32

29

0

0

60

82

0

0

8

7

Aš - Rehau

Aš - Selb

II. + dálnice

1.25

1.05

21

20

0

0

0

0

0

0

0

0

II.

2

1.69

15

8.9

15

0

0

0

2

0

0

0

II. + I. + II.

1.67

1.49

55

37

0

0

0

0

0

0

0

0

II.

2

1.46

35

24

0

0

0

0

0

0

0

0

Aš - Selb Aš - Selb Mariánské Lázně Broumov - Mähring (PZK) Tirschenreuth Hranice - Hof Hranice - Ebmath Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz, vlastní úprava,


65


Tabulka 24 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 500 – 1 499 obyvateli automobil KRAJ

NÁZEV OBCE

OBEC VYŠŠÍHO ŘÁDU

veřejná doprava čas [min]

čas [min]

Nejkratší trasa [km] Bus St

frekvence

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

Bus St

Bus Ne

Vlak St

Vlak Ne

Hof (Lkr)

Issigau

Naila, St

12

7.7

13

0

0

0

9

0

0

0

Hof (Lkr)

Weißdorf

Münchberg, St

5

5

5

0

0

0

13

0

0

0


Hohenberg a.d.Eger, St

Marktredwitz, GKSt

19

17

35

27

0

0

8

2

0

0


Höchstädt i.Fichtelgebirge

Wunsiedel, St

17

11

30

50

0

0

10

1

0

0

Tirschenreuth (Lkr)

Kastl

Mitterteich, St

40

37

0

0

0

0

0

0

0

0

38 28 0 0 0 0 0 0 0 Tirschenreuth (Lkr) Ebnath Mitterteich, St Zdroj: www.mapy.cz, www.db.de , vlastní úprava Pozn.: Vyloučeny jsou spoje s více jak 1 přestupem a dobou jízdy delší jak 3 násobek doby jízdy automobilu. Pokud se jedná o kombinaci vlaku a autobusu, je spoj přiřazen prvnímu typu dopravy z nižšího sídla

0

Tabulka 25 Srovnání vnitrokrajské automobilové a veřejné hromadné dopravy z hlediska dostupnosti z obcí s 6 000 – 11 999 obyvateli automobil KRAJ

NÁZEV OBCE

OBEC VYŠŠÍHO ŘÁDU

čas [min]

veřejná doprava

Nejkratší trasa Bus St [km]

čas *min+ Bus Vlak Ne St

Vlak Ne

Bus St

frekvence Bus Vlak Ne St

Vlak Ne

Hof (Lkr)

Naila, St

Hof (Krfr.St)

19

18

32

0

27

27

7

0

19

16

Hof (Lkr)

Münchberg, St

Hof (Krfr.St)

18

20

35

35

18

18

4

1

32

30


Wunsiedel, St

Marktredwitz, GKSt

12

8.7

16

15 0

0 0

0 0

31

8 0

0 0

0 0

Mitterteich, St

Tirschenreuth (Lkr) Tirschenreuth, St 14 12 14 10 Zdroj: www.mapy.cz, www.db.de , vlastní úprava Pozn.: Vyloučeny jsou spoje s více jak 1 přestupem a dobou jízdy delší jak 3 násobek doby jízdy automobilu. Pokud se jedná o kombinaci vlaku a autobusu, je spoj přiřazen prvnímu typu dopravy z nižšího sídla.


66


Graf 55 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Tirschenreuth 20

3 500

18

počet škol

14

2 500

12

2 000

10 8

1 500

6

1 000

4

počet žáků

3 000

16

500

2 0

0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

Grundschulen

Hauptschulen

Realschulen

Gymnasien





Gymnasien - žáci



Graf 56 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Wunsiedel i.Fichtelgebirge 18

3 000

16

2 500

14

2 000

10

1 500

8 6

počet žáků

počet škol

12

1 000

4

500

2 0

0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Grundschulen

Hauptschulen

Realschulen

Gymnasien





Gymnasien - žáci




67


Graf 57 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ v Landkreis Hof 25

4 000 3 500 3 000 2 500

15

2 000 10

1 500

počet žáků

počet škol

20

1 000

5

500 0

0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Grundschulen

Hauptschulen

Realschulen

Gymnasien





Gymnasien - žáci

Berufsbildende Schulen - žáci Zdroj: Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung

Graf 58 Přehled vývoje počtu zařízení a žáků v ZŠ a SŠ ve městě Hof 10

6 000

9 5 000

8

4 000

6

5

3 000

4

počet žáků

počet škol

7

2 000

3 2

1 000

1 0

0 2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Grundschulen

Hauptschulen

Realschulen

Gymnasien





Gymnasien - žáci




68


Obrázek 6 Přehled sociálních zařízení v zájmovém území


69


Obrázek 7 Přehled zdravotnických zařízení v KVK

KKN a.s. – zřizovatel kraj nemocnice – soukromé subjekty ÚZZS KK – oblastní středisko ÚZZS KK – výjezdové stanoviště Poznámka: LDN = Léčebna pro dlouhodobě nemocné, KKN = Karlovarská krajská nemocnice, ÚZZS KK = Územní zdravotnická LDN –služba příspěv.Karlovarského organizace kraje kraje záchranná LDN – soukromé subjekty Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 8 Rozložení zdravotnických služeb v Landkreis Tirschenreuth

nemocnice praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro děti a dorost stomatolog

Zdroj: vlastní zpracování


70


Obrázek 9 Rozložení zdravotnických služeb v Landkreis Wunsiedel i. Fichtelgebirge nemocnice praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro děti a dorost stomatolog

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 10 Rozložení zdravotnických služeb v Landkreis Hof

nemocnice praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro děti a dorost stomatolog


71


Tabulka 26 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů – samostatné ordinace lékařů (k 31. 12. 2012) Samostatné ordinace lékařů Kraj, okresy

Karlovarský kraj

praktických pro dospělé

praktických pro děti a dorost

stomatologů

gynekologů

specialistů

125

62

146

38

269

Cheb

37

20

40

12

97

Karlovy Vary

51

24

69

16

127

Sokolov

37

18

37

10

45

53

4

41

6

52

Landkreis Hof Stadt Hof Landkreis Wunsiedel i.F. Landkreis Tirschenreuth

Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, Thüringer Landesamt für Statistik, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012, internetové stránky jednotlivých Landkreis


72

Studie. Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko bavorském pohraničí" připravila společnost. listopad 2012 březen 2013

Recommend Documents