Studie . 8 :
Posílení kolektivního vyjednávání, rozši ování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odv tví stavebnictví 1. ze t í opakovaných odborných posudk
Vytvo eno pro: Projekt reg. .: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odv tvích Objednatel: Konfederace zam stnavatelských a podnikatelských svaz Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1
Vytvo il: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 19.1.2011
R
Obsah: 1. Obecný úvod
3
2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupn v letech 1999 - 2010
5
3. Dodržování KSVS, jeho vyhodnocování a kontrola
9
4. Rozši ování platnosti KSVS, jeho význam a uplat ování
10
5. P ejímání zahrani ních zkušeností z vyjednávání o KSVS
11
6. Shrnutí
13
2
Studie: Posílení kolektivního vyjednávání, rozši ování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odv tví stavebnictví (1. ze t í opakovaných odborných posudk ) 1. Obecný úvod: Vedle kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni se v našich podmínkách uplat uje rovn ž vyjednávání na úrovni odv tvové. Na této úrovni dochází k uzavírání kolektivních smluv vyššího stupn . Tyto kolektivní smlouvy p edstavují velmi významný nástroj úpravy pracovn právních vztah , nebo mohou podstatným zp sobem ovliv ovat hospodá ské i sociální podmínky a konkurenceschopnost jednotlivých zam stnavatel v rámci p íslušného odv tví a konec konc i celého odv tví v rámci mezinárodní hospodá ské sout že. Hlavním cílem kolektivního vyjednávání na odv tvové úrovni je nastavit prost ednictvím kolektivních smluv vyššího stupn jednotné standardy pracovních podmínek zam stnanc respektující specifika ur itých odv tví, jejich technickou, technologickou i celkovou ekonomickou situaci. Výsledkem kolektivního vyjednávání na odv tvové úrovni by pak m la být na jedné stran dostate ná ochrana oprávn ných zájm zam stnanc a na stran druhé vytvo ení východiska pro spravedlivé podmínky p i provozování innosti zam stnavatel v rámci hospodá ské sout že, umož ující ekonomický rozvoj a dobré hospodá ské výsledky. Subjekty kolektivního vyjednávání na odv tvové úrovni, a tedy i smluvními stranami kolektivní smlouvy vyššího stupn , bývají zpravidla odborové svazy a organizace zam stnavatel . Kolektivní smlouvy vyššího stupn jsou pak závazné pro zam stnavatele, kte í jsou leny organizace zam stnavatel , jež uzav ela kolektivní smlouvu vyššího stupn , a pro zam stnavatele, kte í v dob ú innosti kolektivní smlouvy z organizace zam stnavatel vystoupili. Kolektivní smlouva vyššího stupn se m že stát závaznou i pro zam stnavatele, kte í nejsou lenem zam stnavatelské organizace, která je její smluvní stranou, a to pokud na n byla kolektivní smlouva vyššího stupn rozší ena postupem upraveným v zákon o kolektivním vyjednávání. Platí, že i z kolektivní smlouvy vyššího stupn mohou zam stnanc m vznikat jednotlivá práva. Je ovšem možné, aby i u zam stnavatele, pro n jž je závazná kolektivní smlouva vyššího stupn , došlo k uzav ení podnikové kolektivní smlouvy. Taková podniková kolektivní smlouva je ovšem podle ustanovení § 27 odst. 1 zákoníku práce neplatná v té ásti, která upravuje práva a povinnosti z pracovn právních vztah zam stnanc v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupn . Nic ovšem nebrání tomu, aby podniková kolektivní smlouva zajiš ovala zam stnanc m v tší rozsah práv než uzav ená kolektivní smlouva vyššího stupn . Pokud se týká postupu p i uzavírání kolektivní smlouvy vyššího stupn , výchozím bodem je, že právní úprava postupu p i uzavírání kolektivní smlouvy je pouze jedna, a práv ta se tedy vedle sjednávání podnikových kolektivních smluv uplatní i pro sjednávání kolektivních smluv vyššího stupn . Lze tedy bez dalšího odkázat na výše popsanou úpravu postupu p i uzavírání podnikových kolektivních smluv. 3
Ve srovnání s ostatními evropskými státy má eská republika v oblasti kolektivního vyjednávání na odv tvové úrovni pom rn zna né rezervy, a to nejen z hlediska rozsahu závaznosti, tj. po tu podnik i zam stnanc , na které se tyto smlouvy vztahují, ale i z hlediska významu t chto kolektivních smluv pro utvá ení podmínek pracovn právních vztah . V ad evropských zemí se totiž m žeme setkat s tím, že kolektivní smlouvy vyššího stupn významn dopl ují, p ípadn i áste n nebo zcela nahrazují, platnou pracovn právní legislativu, a p edstavují tedy v oblasti pracovních podmínek zam stnanc nejvýznamn jší pramen práva. V podmínkách politického a právního prost edí v R však není reáln možné, aby KSVS zcela i z ásti nahrazovaly obecnou právní úpravu v zákoníku práce, jak je tomu možná v n kterých evropských zemích. Pokud by nebyla dostate ná obecná právní úprava, nelze spoléhat na KSVS jako p ípadn nejvýznamn jší pramen pracovního práva. P i sjednávání KSVS by se totiž nemuselo poda it dosáhnout bez narušení sociálního smíru pot ebnou úrove úpravy pracovn právních vztah . I z d vodu obecné právní regulace je u nás nižší intenzita stávkových akcí a rozumní zam stnavatelé na zásadních zm nách ZP nelpí tak jako n kte í politici. Kolektivní smlouvy vyššího stupn se v eské republice podle odhad (p esná evidence není vedena ani statisticky zjiš ována) vztahují na p ibližn 25 % zam stnanc , což je z hlediska mezinárodního srovnání s jinými evropskými zem mi íslo velmi malé. Do tohoto po tu je p itom nutné zahrnout nejen zam stnance zam stnavatel , za které uzav ela kolektivní smlouvu vyššího stupn organizace zam stnavatel , jejímiž leny jsou, ale také zam stnance zam stnavatel , na které byly kolektivní smlouvy vyššího stupn rozší eny prost ednictvím institutu rozši ování kolektivních smluv vyššího stupn . Nízká úrove závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn je asto od vod ována tím, že po et zam stnavatel , kte í jsou leny organizací zam stnavatel , které uzavírají kolektivní smlouvy vyššího stupn , je malý. To do zna né míry odpovídá skute nosti, a koli d vody nízkého významu a nedostate ného rozsahu pokrytí kolektivními smlouvami vyššího stupn jsou širší. Nepochybn mezi n pat í i specifický pr b h privatizace v eské republice a podmínky, za nichž do zem p icházeli zahrani ní investo i, stejn tak jako nedostate ná tradice kolektivního vyjednávání na odv tvové úrovni zp sobená historickým vývojem, kdy byla tržní ekonomika na dlouhou dobu nahrazena státem s centráln ízeným hospodá stvím, které ke svému fungování kolektivní vyjednávání v podob , v jaké probíhá v podmínkách hospodá ské sout že, nepot ebovalo. P edkládaný odborný posudek se týká jedné konkrétní kolektivní smlouvy vyššího stupn , a to mezi Odborovým svazem Stavba R a Odborovým svazem pracovník dopravy, silni ního hospodá ství a autoopravárenství ech a Moravy na stran jedné a Svazem podnikatel ve stavebnictví v R jako zástupcem zam stnavatel . Smlouva byla uzav ena na období let 2008 až 2010. Sd lením MPSV 154/2008 je od prvního dne m síce následujícího po vyhlášení tohoto sd lení tato smlouva závazná i pro další zam stnavatele s p evažující inností v odv tví ozna eném kódy Klasifikace ekonomických inností CZ - NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupn se lze seznámit na ú adech práce. Sd lením MPSV . 237/2009 byl rozší en Dodatek . 2 této kolektivní smlouvy vyššího stupn i
4
pro další zam stnavatele s p evažující inností v odv tví se stejnými kódy odv tvové klasifikace ekonomických inností CZ – NACE. Uvedeným dodatkem se rozši uje závaznost KSVS do 31. b ezna 2010. Sd lením MPSV . 144/2010 došlo k rozší ení závaznosti Dodatku . 3 této kolektivní smlouvy vyššího stupn , a to na stejné subjekty odv tvové klasifikace ekonomických inností CZ – NACE. Uvedeným dodatkem se rozši uje závaznost uvedené KSVS do 31. 3.2011. Posuzovaná KSVS je pravideln jednou do roka hodnocena spole ném zasedání smluvních partner . Všichni partne i hodnotí pln ní smlouvy i její dopad na klima v odv tví vysoce pozitivn . Z tohoto hodnocení také vyplývá jejich p ipravenost k datu vypršení platnosti smlouvu bu prodloužit dalším dodatkem nebo uzav ít smlouvu novou. Pozitivní hodnocení uzav ené KSVS se týká nejen obsahu, ale i jejího rozší ení, které nastavilo standardy pracovn právních vztah v odv tví stavebnictví a ovlivnilo p ízniv kolektivní vyjednávání v podnicích.
2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupn v letech 1999 - 2010 Kolektivní smlouva vyššího stupn (dále jen KSVS) je nejvýznamn jším smluvním dokumentem v rámci sociálního dialogu v odv tví stavebnictví. Je uzavírána pravideln od roku 1991 a má velký vliv na úrove sociálních standard v odv tví. Uzavírá se na dobu ur itou n kolika rok (nyní platná je na období 2008-2010), p i emž se sjednávají dodatky ohledn minimálních mzdových tarif na dobu 1 roku. KSVS je pramenem pracovního práva stejn jako zákoník práce, sjednávají se v ní zásadní pracovn právní instituty v rámci existující liberální právní úpravy ZP a má významný podíl na stabilit pracovn právních vztah v odv tví. N která ustanovení mají doporu ující charakter, ímž je dán prostor pro konkrétn jší sjednání ur itých závazk v podnikových kolektivních smlouvách (dále PKS). Existence KSVS, vedení sociálního dialogu má nepochybn p íznivý vliv i na vnit ní sociální prost edí ve stavebních firmách a pozitivn p ispívá k ekonomické stabilit . Z údaj , které jsou obsaženy v tabulkách, vyplývá, že v oblasti stavebnictví mají KSVS dlouholetou tradici. Do roku 1998 byly uzavírány dv smlouvy, od roku 1999 už jen jedna. Existence pouze jedné smlouvy je výhodn jší z hlediska nastavení standard v celém odv tví, nevznikají rozpory mezi rozdílnou úpravou ve více smlouvách.
5
