Studentský manuál pro kvalifikační (bakalářské a magisterské) práce a státní závěrečné zkoušky na KSG

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF OU

1

Studentský manuál pro kvalifikační (bakalářské a magisterské) práce a státní závěrečné zkoušky na KSG Tento Studentský manuál slouží Vám, studentům a studentkám Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje (dále jen katedra), jako informační základna pro zpracování kvalifikačních/diplomových prací (tj. práce, za kterou obdržíte diplom, ať již bakalářský či magisterský) a o průběhu státních závěrečných zkoušek. Manuál je provázán na základní normy, jak univerzitní, tak celostátní, určující formální náležitosti prací a je doplněn o specifické požadavky katedry. Manuál aktualizujeme v případě, kdy dojde ke změně univerzitních, fakultních či celostátních předpisů. Tato verze manuálu vychází ze směrnice rektora 179/2012. Charakter kvalifikačních prací: Témata kvalifikačních prací navazují zejména na priority výzkumu na Katedře a to ve třech oblastech: (1) v sociální geografii a regionálním rozvoji, (2) politické a kulturní geografii a (2) didaktice geografie. Tematicky by práce měla reflektovat příslušnost ke katedře geografie a tudíž by měl být kladem důraz na prostorový aspekt zkoumané problematiky. Téma si vybírejte podle Vašeho studijního oboru, v případě nejasnosti zařazení tématu kontaktujte svého studijního poradce. Bakalářská a magisterská práce se od sebe liší zejména použitou metodou a hloubkou zpracování. Bakalářské: cíl – práce má prokázat Vaši schopnost samostatně pracovat se sekundárními zdroji informací, logicky a přehledně zpracovat zadané téma, dodržovat etiku vědecké práce. Můžete si také zvolit praktickou ukázku získaných kompetencí (např. tematický atlas menšího rozsahu nebo příprava k empirickému výzkumu pokračujícímu v magisterské práci, apod.). Z hlediska použité metody: analýza sekundárních zdrojů (lehce dostupná data), kompilace, případová studie, popis, příprava empirického výzkumu, terénní výzkum (založený zejména na pozorování), tematické atlasy menšího rozsahu. Magisterské: cíl – k výše uvedenému u charakteristiky bakalářské práce má navíc magisterská práce prokázat zejména Vaši schopnost kritického myšlení, schopnost zařadit zkoumanou problematiku do širšího teoretického či normativního rámce. Z hlediska použité metody: kompilace (ze zahraničních, těžko dostupných zdrojů, z více jazyků), realizace empirického výzkumu, terénní výzkum (dotazníky, rozhovory), interpretace analýzy sekundárních zdrojů, Best practice (normativní) Obecně musí být kvalifikační práce jasně a logicky strukturována, mít explicitně definovány cíle a popsány metody použité při jejím zpracovávání. Zadávání diplomových prací: Katedra vypisuje témata kvalifikačních prací vždy na začátku zimního semestru. Téma si vybíráte z dané nabídky prostřednictvím databáze DIPL2 (cesta: Portál Informační systémy – Databáze VŠKP – Moje VŠKP – Výběr tématu VŠKP z nevybraných;


2

Témata jsou přístupná zpravidla od poloviny října), nebo můžete, v ojedinělých případech, přijít s tématem vlastním a kontaktujete s jeho návrhem pracovníka katedry podle odborného zaměření. Vyučující však není povinen Vámi navržené téma přijmout, případně Vás může odkázat na v dané oblasti kompetentnějšího člena katedry. Stejně tak Vás může vyučující odmítnout z kapacitních důvodů. V případě, kdy nenaleznete vedoucího práce sami, obrátíte se na vedoucího katedry, který Vám vedoucího práce, případně i téma, přidělí. Práce může být vedena také odborníkem, který není členem katedry, avšak pouze s předchozím souhlasem vedoucího katedry. Téma může být v průběhu řešení upřesňováno, ovšem jen se souhlasem vedoucího práce. Změna tématu je možná pouze novým zadáním formou zpoplatněné žádosti. Katedra nehradí žádné náklady spojené s přípravou a realizací, vedením či konzultacemi práce (vede-li či konzultuje-li práci externista). Výjimku mohou tvořit náklady hrazené z grantových prostředků, stane-li se práce součástí řešení grantem podporovaného výzkumného projektu (rozhodnutí je pak plně v kompetenci řešitele grantového projektu). Důležitá data pro výběr a zadání tématu naleznete v každoročně aktualizovaném harmonogramu akademického roku. Semináře ke kvalifikačním pracím: Kvalifikační práci zpracováváte v součinnosti s vedoucím práce, se kterým si dohodnete pravidelné konzultace a časový harmonogram zpracování jednotlivých částí. V případě bakalářského studia si zapisujete v pátém semestru studia tzv. bakalářský seminář (KSG/BAKSE). Tento seminář je rozvrhovaný a jeho náplní je prezentace cílů, metod a návrh základní struktury bakalářské práce před vedoucím práce a ostatními studenty. Zápočet za bakalářský seminář Vám bude udělen garantem semináře zpravidla za účast na semináři, prezentaci Vašeho tématu a splnění pokynů, které dostanete jako zpětnou vazbu od vedoucího práce na semináři. Pokud jste studenti navazujícího magisterského studia, zapisujete si magisterské semináře dva (zkratky seminářů se liší podle oborů na katedře a jsou uvedeny ve vašem studijním plánu). První magisterský seminář si zpravidla zapisujete ve třetím semestru studia. Tento seminář má blokový charakter s povinnou účastí a koná se pouze v zimním semestru. V průběhu dvou až tří bloků prezentujete před ostatními studenty a členy katedry nejprve projekt (cíl, hypotézy, metody) magisterské práce a následně pokrok v jejím zpracovávání. Zápočet uděluje garant magisterského semináře za účast a kvalitně zpracované výše uvedené prezentace. Druhý magisterský seminář si zapisujete v semestru, kdy hodláte odevzdat magisterskou práci, a zápočet Vám uděluje vedoucí práce za průběžnou činnost a aktivní přístup ke zpracování magisterské práce.


3

Odevzdání kvalifikačních prací: Kvalifikační práce se odevzdávají na sekretariátě katedry v elektronické podobě v pdf na CD a zároveň ve dvou tištěných vyhotoveních (stačí v kroužkové vazbě). CD musí být označeno jménem a příjmením, osobním číslem a názvem práce a vloženo do alespoň papírového obalu. Termín odevzdání prací stanovuje katedra každoročně v souladu s harmonogramem akademického roku a je nutno bezpodmínečně dodržet nejen stanovený den, ale i hodinu. Práce se všemi náležitostmi se odevzdávají pouze sekretářce katedry – neodevzdávejte práci nikomu jinému, ani vedoucímu vaší práce, Podmínky odevzdání jsou pro všechny studenty stejné, nežádejte proto o individuální prodloužení termínu odevzdání práce a nenechávejte odevzdání na poslední chvíli (může vám ujet autobus, můžete zaspat, můžete mít rodinné problémy, atd.). Z důvodů rovného přístupu ke studentům nelze v žádném případě přijmout práce odevzdané po stanoveném termínu. Nezapomeňte, že musíte před odevzdáním fyzických výtisků práce na katedře vložit definitivní verzi práce ve formátu pdf do Dipl2. Při odevzdání práce na sekretariátě bude přítomnost elektronické verze práce v Dipl2 zkontrolována. Bez elektronické verze práce v Dipl2 nebudete moci být připuštěni k obhajobě a nebudou přijaty ani fyzické výtisky vaší práce. Práce nebude rovněž přijata, neobsahuje-li všechny náležitosti: o Elektronická verze práce nahraná v Dipl2 o 2 x vytištěná práce plus 2 x CD v alespoň papírovém obalu o Předepsaný rozsah práce vyjádřený rozmezím počtu slov (viz níže) o Titulní list (viz směrnice rektora č. 179/2012 a šablona na Portále v sekci DIPL2 – Pokyny pro vypracování) o Zadání práce - všívá se do prací (obdržíte na sekretariátě po předložení podkladu pro zadání BP, DP s podpisem vedoucího práce, nenechávejte vyzvednutí tohoto zadání na poslední chvíli – musíte jej stihnout svázat do fyzického výtisku práce) o Výpis z databáze závěrečných prací - vkládá se volně. o Čestné prohlášení, že jste na práci pracovali samostatně a všechny prameny řádně citujete. o Čestné prohlášení o tom, že práce, kterou fyzicky odevzdáváte na sekretariátě, se 100% shoduje s elektronickou verzí práce nahranou do Diplu2. Toto prohlášení se generuje z Dipl2 a všívá se do práce. Obě čestná prohlášení musejí být vlastnoručně podepsána. o Stručná anotace (v české a anglické verzi) shrnující základní informaci o obsahu práce a jejich zjištěních (v rozsahu minimálně 15 a maximálně 20 řádků), (opět viz šablona) o Seznam tabulek, grafů, obrázků a map s odkazem na strany, kde se vyskytují (pokud je text obsahuje). o Bibliografie - úplná a správně vedená (viz dále), obsahující všechny citované prameny a prameny, na které diplomová práce odkazuje.


o o

o o o o

4

Odděleně od soupisu citované literatury může práce přinést bibliografii zpracovaných autorů, systematicky utříděnou bibliografii k danému tématu, seznam excerpovaných časopisů, webových stránek apod. Obsah práce, který musí být úplný s uvedením počátečních stránek kapitol a subkapitol, zařazený na začátku práce. Seznam příloh - pokud přílohy tvoří zvláštní, samostatně svázaný díl práce, je jejich seznam součástí nejen tohoto dílu, ale musí být uveden i v obsahu práce. Seznam použitých zdrojů Seznam použitých symbolů (zkratek) Seznam obrázků Seznam tabulek

Forma diplomových prací: o o o

o

o o

o

o

o

Standardní rozsah bakalářské práce je 10 000 - 12 000 slov. Standardní rozsah magisterské práce je 18 000 - 22 000 slov. Uvedené počty se týkají základního textu, včetně poznámek pod čarou, ale bez obsahu, rejstříku, seznamu literatury, anotací a příloh. Přílohy pak zpravidla nesmí mít více než 1/3 stránek základního textu (konzultujte s vedoucím práce). Skutečný počet slov se v práci uvádí tužkou v pravém dolním rohu tištěné verze práce na straně s obsahem práce (posuzování dodržení rozsahu práce bude součástí posudku na vaši práci - překročení nebo nedodržení stanoveného rozmezí konzultujte s vedoucím práce, který vám musí odchýlení povolit). Nepovolené nedodržení rozsahu práce, jak směrem pod, tak i nad daný limit, má za důsledek snížení hodnocení vaší práce. Kvalifikační práce musí vyhovovat nejen standardům kladeným na odbornost práce, ale i z hlediska grafické úpravy a jazykové kultury - čeština musí odpovídat současné jazykové normě: hrubé pravopisné, gramatické či stylistické chyby diskvalifikují práci bez ohledu na její obsahovou hodnotu. Nedoporučuje se oživovat text různými bonmoty, osobními vyznáními, ironickým tónem apod. Práce musí být psána na počítači ve standardním textovém editoru a tištěna ideálně po obou stranách bílého či recyklovaného papíru formátu A4, řádkováním 1,5 a písmem Times New Roman v základním textu velikosti 12 bodů. Texty druhého řádu (vysvětlení, historické exkurzy ap.) se píší řádkováním 1 a velikostí písma 10 bodů. Všechny strany práce musejí být průběžně očíslovány od první fyzické strany práce, ale čísla se začínají uvádět až od úvodu práce. Nastavte okraje stránek v základním textu podle následujících údajů (předpokládá se zde číslování stránek v záhlaví textu): dolní, levý a pravý okraj 2,5 cm; horní okraj 3 cm, u hřbetu 1,5 cm; v případě číslování v zápatí textu bude horní okraj 3 cm a dolní okraj 2,5 cm). Poznámky k textu zařazujte pod čáru na konci příslušné strany textu (píší se řádkováním 1 a menším písmem než základní text - standardně 10 bodů). Odkazy na poznámky jsou označeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (horní index) a jsou průběžně číslovány od počátku v celém textu. Do textu poznámek nelze umisťovat tabulky a grafy. Označování tabulek, grafů, obrázků, schémat a map musí být v celé práci jednotné. Mají své vlastní číslování a číslují se buď průběžně (čísla musejí na sebe


o o

o

o o

o

o

o

1

navazovat), anebo v desetinném systému (jsou-li v něm číslovány kapitoly). Musejí mít nadpis, který je označuje tak, aby byly srozumitelné a úplné bez ohledu na ostatní text práce. Mohou být zařazeny přímo v textu nebo jako samostatná příloha za textem práce (ne však za jednotlivými kapitolami). Pokud jsou zařazeny na konci práce, musí být v příslušném místě v textu uveden odkaz na přílohu a na jejich název a pořadové číslo. Pokud jsou převzaty, musejí mít standardním způsobem citovaný zdroj (viz dále příklady citací), který musí být zařazen i v použité literatuře. Frekvenční a kontingenční tabulky uvádějí vždy relativní i absolutní četnosti. Musejí být srozumitelné i neškolenému čtenáři (musí být jasno, kde je 100). U obrázků a schémat, které jsou výsledkem některé ze statistických technik musí tato technika uvedena (například faktorová analýza, korespondenční analýza metoda LINDA, path analýza, shluková analýza, multivariační škálování ap.). Všechny součásti použité mapy musejí být vždy dobře čitelné. Pokud by mapa vytištěná na standardním formátu kvalifikační práce (viz nastavení okrajů stránek) nesplňovala podmínku čitelnosti, musí být vytištěna zvlášť na větším formátu a přiložena jako příloha. Mapa musí obsahovat název, měřítko, legendu a odkaz na pramen odkud byla získána. Popis mapy, název a legenda musí být v češtině. Pokud sami mapu vytváříte, je vhodné uvádět další náležitosti jako je směrová růžice, jméno autora a verze softwaru ve kterém byla mapa zpracována. Jako nepřijatelné se jeví mapy s nízkou kvalitou rozlišení (většinou stažené z internetu), jenž nesplňují základní podmínku čitelnosti a nejsou svým obsahem vztaženy k danému tématu řešenému v práci! V případě empirického výzkumu musíte zajistit možnost přístupu k datům (přepisy či nahrávky rozhovorů, vyplněné dotazníky, atd.). Citace se řídí obvyklými pravidly a etikou vědecké práce (citace i parafráze textu se přiznávají). V případě opsání pasáží, které nebudou citovány, práce nebude přijata a jednání bude považováno za velmi hrubé porušení akademické etiky, z čehož budou vyvozeny patřičné důsledky (zaslání stížnosti na disciplinární komisi fakulty a možnost vyloučení ze studia). V případě opisu části věty, celé věty či celé pasáže textu musí být doslovná citace uvedena v uvozovkách a bibliografický odkaz na pramen obsahující: příjmení autora či editora kapitálkami (nejsou-li uvedeni, pak první slovo názvu práce s třemi tečkami), rok vydání a po čárce strana práce odkud byla citace převzata – tento odkaz se uvede v poznámce pod čarou. Například: Hampl tvrdí, že „vědecké poznání směřuje k vytváření teoretických systémů“1; nebo: Setkáváme se i s názorem, že teorii „můžeme chápat i jako protipól empirického“2. V případě odkazu na obecnou myšlenku převzatou z jiného díla se uvádí pramen bez čísla strany (například: Jedním z významných jevů současného regionálního rozvoje v ČR je narůstající koncentrace progresivních výrobních služeb do největších center osídlení3. Někdy je v práci potřeba uvést odkaz na důležitou práci, kterou student sice osobně nečetl, ale našel na ni odkaz v jiné publikaci. V tomto případě bude citace vypadat následovně: Vyskytují se i názory, že „dokud nebude prokázáno, že

HAMPL 1996, s. 13 HAMPL 1996, s. 13 23 HAMPL BLAŽEK1996, 1996 s. 13 34 BLAŽEK 1996 CADWALLADER 1975, cit. In DRBOHLAV 1993, s. 33 5 Recenze. 6 Uvést: „Bylo publikováno pod značkou.“ 2

5


6

individuální chování v prostoru je silně spjato s jeho percepcí prostředí, behaviorální geografie se nemůže stát základním kamenem obecné teorie prostorového chování.“4. o Při obsáhlejší citaci (nad čtyři řádky) lze citát psát užším řádkováním a odsadit ho. Pokyny k sestavení seznamu zdrojů: o o o o o o o o

o o

pokyny byly zpracovány v souladu s ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) Za textem je zařazen strukturovaný a abecedně seřazený soupis zdrojů. Do struktury soupisu nezařazujte kategorii „Internetové zdroje“. Není možno uvést Wikipedii jako zdroj informací vzhledem k problematičnosti evaluace tohoto zdroje. Prameny bez autora či editora se zařazují abecedně podle prvního písmene názvu. Názvy cizích publikací se uvádějí v originále. U méně běžných jazyků (maďarština, nizozemština apod.) se uvede překlad názvu do češtiny v hranaté závorce za jeho přesnou citací. Jména a názvy děl v jazycích, které nepoužívají latinky (ruština, řečtina, arabština) musí být transkribovány do latinky dle českého Standardu ISVS nebo mezinárodní normy ISO 10646 (originální podoba jména a názvu může být uvedena). Je-li dílo přeloženo do češtiny, je nutno uvést poslední české vydání. Každý bibliografický údaj, který má více než jeden řádek, píšeme řádkováním 1 a mezi jednotlivými údaji používáme řádkování 1,5.

Příklady: • Kniha – jeden autor ÁGH, A. The Politics of Central Europe. 1. vyd., London: Sage, 1998. 256 s. ISBN-13: 978-0761950325 • Kniha – více autorů ROSE, R. - MISHLER, W. - HAERPFER, C. Democracy and its Alternatives. Understanding Post-Communist Societies. 1. vyd. Baltimore: The Johns Hopkins UP, 1998. 272 s. ISBN-13: 978-0801860386 /v případě více než tří autorů se uvádí pouze první nebo typograficky zvýrazněný autor a použije se zkratka „aj.“ – a jiní nebo „et al.“ – et alii (např. WILLS, G., et al.)/ • Článek ve sborníku PARROTT, B. Perspectives on post-communist democratization. In DAWISHA, K. - PARROTT, B. (eds.) Democratic changes and authoritarian reaction in Russia, Ukraine, Belarus, and Moldova, Cambridge: Cambridge University Press, 1997. s. 139. ISBN-13: 978-0521597326 • Článek v zahraničním časopise KITSCHELT, H. Formation of Party Cleavages in Post-Communist Democracies: Theoretical Propositions. Party Politics, October 1995,Vol I, No 4, s. 447-472. ISSN: 1354-0688 • 4

Článek v tuzemském časopise

CADWALLADER 1975, cit. In DRBOHLAV 1993, s. 33


7

HOLZER, J. Předehra k dramatu – ruská stranická scéna před prosincovými volbami do Státní dumy. Politologický časopis, 1999, roč. VI., č. 4, s. 365-377. ISSN 1211-3247 • Recenze HOLZER, J. Čermák, V. Otázka demokracie IV – hodnoty, normy a instituce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. 1998. 248 s. In Politologický časopis, 1999, roč. VI., č. 1, s. 95-975. ISSN 1211-3247 • Článek z novin v případě, že není uveden autor plným jménem Kdo je čím vinen. Lidové noviny, Čtvrtek 24. 6. 1999, s. 46. • Diplomová či dizertační práce (tzv. „šedá literatura“) DROBNÝ, J. Modely nedemokratických režimů. Brno, 1998. 361 s. Disertační (Diplomová, Habilitační, Rigorózní) práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na katedře politologie. • Text v on-line časopise7 HOLZER, J. Vzestup a pád – konstanty v genezi ruských liberálních stran. Středoevropské politické studie [online]. 1999, roč. II., č. 1. [cit. 2004-01-22]8. . • Text na webu KRAUSE, K. Dimension of Party Competition in Slovakia and Czech Republic [online] ©19999, [cit. 2004-01-22]. . • Webová stránka Komunističeskaja partija Rossijskoj federaci. [online]. [cit. 2004-01-22]. . Posudky na kvalifikační práci (kritéria hodnocení): Na každou kvalifikační práci se vypracovávají minimálně dva posudky - jeden vedoucím práce a druhý oponentem. Oponenta přiděluje předseda dané státnicové komise. V případě velkého rozdílu v hodnocení práce v těchto posudcích, vybere vedoucí katedry oponenta třetího. V bakalářské práci se hodnotí: - z hlediska formálního (30 % hodnocení – min 1 % ): • dodržení základních norem pro úpravu práce (10 %) • typografická úprava (10 %) • jazyková kultura (10 %) ∗

-

5

z hlediska obsahového (70 % hodnocení): • naplnění zadání práce (20 % - min 1 %)

Recenze. Uvést: „Bylo publikováno pod značkou.“ 7 Týká se časopisů, které jsou pouze v on-line podobě. U časopisů, které vycházejí, jak v elektronické, tak tištěné podobě, citujeme tištěnou verzi. 8 Uvést, kdy byl dokument citován (struktura: rok-měsíc-den). 9 Datum vzniku stránky (je-li uvedeno). v kategoriích označených „min 1 %“ musí student získat alespoň tuto hodnotu, aby práce mohla být připuštěna k obhajobě. 6

∗

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF OU • • • • •

8

zvládnutí zvolené metody (10 %) práce se zdroji (10 %) obsahová správnost (10 %) odpovídající struktura (10 %) odpovídající terminologie (10 %)

Hodnotící stupnice: 100 – 90 % výborně 89 – 70 % velmi dobře 69 – 60 % dobře 59 a méně nedostatečně V magisterské práci se hodnotí navíc ke kritériím práce bakalářské také: • zakotvení tématu v teorii • zda jsou závěry vztaženy k teoretickému konceptu • zda použitá metoda odpovídá zkoumanému tématu • přínos diplomanta pro teorii či praxi daného oboru Posudky na magisterskou práci jsou psány formou recenzní eseje.. Posudky jsou k dispozici pro vyzvednutí na sekretariátě katedry pět dní před začátkem státních zkoušek. Elektronickou verzi posudku vloží vedoucí a oponent práce do Portálu a pět dní před datem obhajoby práce vám budou tyto posudky automaticky zpřístupněny přes systém Dipl2. Státní závěrečné zkoušky: o Státní závěrečnou zkoušku si registrujete až v semestru, ve kterém ji chcete opravdu vykonat (tzn. pro zimní semestr v předzápise v květnu a pro letní semestr v předzápise v listopadu). Pokud si ji omylem registrujete o semestr dříve, musíte se obrátit na studijní oddělení a požádat o jejich odepsání (nelze je jednoduše odepsat, tak jako ostatní předměty studia). o Státní zkouška se skládá ze dvou částí – (1) z obhajoby diplomové práce a (2) ze zkoušky z jednotlivých předmětů. Tyto předměty jsou ve studijní databázi označeny třemi kódy a obhajoba práce kódem čtvrtým – při registraci je nutné si zapsat všechny čtyři kódy v jenom semestru (pouze při opakování zkoušky si registrujete pouze ten kód, ze kterého chcete zkoušku opakovat). o Každoročně je v harmonogramu akademického roku stanoveno mezním datum pro splnění všech studijních povinností a odevzdání kvalifikačních prací na katedry. Do tohoto data také musíte podat písemnou žádost o vykonání státní zkoušky na studijní oddělení. o Týden před konáním státní zkoušky bude na e-nástěnce katedry vyvěšen rozpis s konkrétními daty a hodinami vaší účasti. Uvedené časy zkoušení jsou pouze orientační. Mohou se zkrátit popřípadě protáhnout na základě jednotlivých výkonů studentů. V případě, že rozpis vyvěšen nebude, postupuje se podle abecedního pořadí přihlášených na zkoušku.


9

o Státnicová komise je kolektivní orgán a o výsledné známce rozhoduje hlasováním. V případě nerozhodného výsledku, rozhoduje hlas předsedy komise. Složení státnicové komise pro jednotlivé obory naleznete na e-nástěnce katedry. Zpravidla se státnicová komise neschází v plném zastoupení, avšak minimální počet přítomných členů nesmí klesnou pod 3. o K obhajobě si připravte stručnou prezentaci cílů, metod a závěrů kvalifikační práce (cca 5 minut), následně dostanete prostor k reakci na dotazy a výtky uvedené v posudcích a na závěr budete zodpovídat dotazy členů komise. Známka za obhajobu se může lišit od známek v posudcích a to jak směrem nahoru, tak i dolů – hodnotí se nejen kvalita práce, ale také schopnost ji obhájit. V případě, že neuspějete u obhajoby práce, můžete pokračovat ve státní zkoušce. Novou obhajobu pak konáte v nejbližším možném termínu po konzultaci s předsedou zkušební komise. o Po úspěšném ukončení obhajoby dostanete prostor k zodpovězení otázek ze tří tematických okruhů specifikovaných v sylabu k jednotlivým předmětům státní zkoušky (otázky se losují). Předpokládá se váš jasně strukturovaný a samostatný výklad v rozsahu cca 10 min. na 1 otázku. Vaše hodnocení snižuje neschopnost samostatně hovořit, odbíhání od tématu, špatně strukturovaný výklad, ale především faktické chyby a neznalost tématu. Členové státnicové komise vám kdykoli mohou položit doplňující otázku k danému tématu.

Vypracovala Monika Šumberová. Aktualizováno v dubnu 2014. S dotazy se obracejte na [email protected] a na vedoucí svých diplomových prací.

Studentský manuál pro kvalifikační (bakalářské a magisterské) práce a státní závěrečné zkoušky na KSG

Recommend Documents