STRUČNÝ SOUHRN ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

STRUČNÝ SOUHRN ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008

MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY

Název publikace

Územní energetická koncepce města Dobřany – stručný souhrn

Referenční číslo

ECZ7130

Číslo svazku

Svazek 1 z 2

Datum

KVĚTĚN 2008

Odkaz na soubor

Vypracoval:

Ing. Ing. Ing. Ing.

Vladimíra Henelová Zdeněk Kodytek Luděk Pur Otakar Hrubý, HO Base

Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel a jednatel

Objednatel:

Město Dobřany Náměstí T.G.M. 334 41 Dobřany Kontaktní osoby:

Zhotovitel:

Jaroslav Sýkora starosta města Dobřany

ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Tel.: E-mail:

Ing. Vladimíra Henelová 284 007 484 [email protected]

OBSAH

OBSAH 1.

ÚVOD

4

2.

HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA DOBŘANY

5

2.1

Spotřeba paliv a energie na území Dobřan

5

2.2

Zásobování města Dobřany palivy a energií

11

2.3

Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

12

3.

4.

SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ

14

3.1

Analýza současného stavu v soustavě CZT

14

3.2

Varianty možného rozvoje soustavy CZT

15

3.3

Souhrn a porovnání návrhových variant rozvoje CZT

21

HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR ENERGIE 4.1

5.

6.

Potenciál úspor energie a jejich realizace u spotřebitelských systémů

25

4.2

Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů

30

4.3

Shrnutí potenciálu úspor energie

30

HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

31

5.1

Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie

31

5.2

Shrnutí potenciálu obnovitelných zdrojů

34

ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

36

6.1

Východiska pro návrh řešení EH

36

6.2

Poptávka po energii ve stávající zástavbě

36

6.3

Energetické nároky výstavby na rozvojových plochách

37

6.4

Vybrané varianty rozvoje soustavy CZT

39

6.5

Zabezpečení energetických potřeb územních obvodů

40

6.6

Bilanční výsledky vybraných variant rozvoje energetického hospodářství

40

Popis doporučené varianty řešení energetického hospodářství města Dobřany ve výhledu

42

6.7 7.

25

ENERGETICKÝ MANAGEMENT – OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK

44

7.1

Důvody pro energetický management, jeho úkoly a cíle

44

7.2

Opatření k realizaci ÚEK uplatnitelná městem

45

8.

ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

49

9.

SEZNAM ZKRATEK

50

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

1. ÚVOD Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Její obsah je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, a zahrnuje:

rozbor trendů vývoje poptávky po energii, rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb.. Cíle územní energetické koncepce města Dobřany respektují Územní energetickou koncepci Plzeňského kraje a vycházejí z priorit a cílů Státní energetické koncepce. Jejich aplikace na území města zahrnuje zejména:

Zvýšení energetické účinnosti ve výrobě a distribuci tepla

Maximalizaci energetických úspor ve všech spotřebitelských sektorech

Snižování energetických nároků v nové zástavbě

Podpora hospodaření města s palivy a energií

Podpora využití obnovitelných zdrojů energie na území města, ve zdrojích soustavy CZT, v decentralizovaných zdrojích a v jednotlivých budovách

Zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti v zásobování města Dobřany palivy a energií.

V zadání zakázky formulovalo město Dobřany jako pořizovatel územní energetické koncepce priority v jejím řešení – tyto priority zahrnují:

Soustava CZT – cena tepla a možnosti jejího snížení,

Úspory tepla: sídliště Pančava, rozvody a zdroje

Nové odběry tepla, potřebné další investice,

Způsob financování investic, dopady do ceny tepla

Úsporná opatření v objektech v majetku města, jejich financování.

MĚSTO DOBŘANY

4


2. HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA DOBŘANY 2.1

Spotřeba paliv a energie na území Dobřan

Ke stanovení spotřeby paliv a energie na území města Dobřany bylo nezbytné prověřit a získat mnoho informací, týkajících se současného stavu v domovním a bytovém fondu, objektů výrobní a nevýrobní sféry, způsobu zásobování města palivy a energií, apod. Bilance spotřeby paliv a energie byly se staveny po katastrálních územích města. Správní území města Dobřany tvoří 3 katastrální území (KÚ) - Dobřany, Šlovice a Vodní Újezd - a 4 základní sídelní jednotky (ZSJ) - Dobřany, Dobřánky, Šlovice a Vodní Újezd. Střed města Dobřany je památkovou zónou. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okolí je objekt nadmístního významu, Psychiatrická léčebna Dobřany, která zaměstnává 922 pracovníků. Tabulka 1:

Rozloha katastrálních území města Dobřany

Katastrální území Dobřany Šlovice Vodní Újezd Celkem rozloha města Dobřany Obrázek 1:

Rozloha (ha) 2466,60 750,32 313,84 3530,76

Mapa Dobřan

Zdroj: web města Dobřany

MĚSTO DOBŘANY

5


Spotřeba paliv a energie v domácnostech města Dobřany V současné době žije v Dobřanech 5943 obyvatel. Předpokládá se, že se tento počet do roku 2015 zvýší na 6000 obyvatel a současně se zvýší zájem o bydlení v Dobřanech jako součást trendu suburbanizace Plzně. V roce 2001 bylo v Dobřanech evidováno 799 trvale obydlených domů, z toho 636 rodinných a 146 bytových domů. V rodinných domech je evidováno 751 bytů, v bytových domech je evidováno 1370 bytů. Největší podíl bytů byl postaven v letech 1971 až 1980 (29%), a 1981 – 1991 (19%). Dodávkové teplo ze soustavy CZT je dodáváno 860 bytům na území KÚ Dobřany. 61% domů je napojeno na zemní plyn. Tabulka 2:

Počet domů v Dobřanech – v členění dle KÚ a stáří výstavby

Stáří domovního fondu Dobřan podle KÚ 300

250

200

Šlovice 150

Vodní Újezd Dobřany

100

50

0 do 1919

Obrázek 2:

1919-1945 1945-1980

1980-1990 1990-2001

2001-2006

Rozdělení bytů dle média na vytápění (pouze ze spotřeby na vytápění)

Byty podle způsobu vytápění - Dobřany celkem (SLBD 2001 a vlastní zjištění k rok u 2007) 8,1%

2,3%

3,5%

38,8%

47,2%

Uhlí_BJ_CELK

MĚSTO DOBŘANY

Dřevo_BJ_CELK

Elektřina_BJ_CELK

Plyn_BJ_CELK

Teplo BJ_CELK

6


Jak je zřejmé z uvedeného grafu, převládají v Dobřanech bytové jednotky vytápěné zemním plynem a dálkovým teplem ze soustav CZT. Spotřeba paliv a energie byla sestavena s pomocí dat od dodavatelů paliv a energie do území (Služby Dobřany s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s. a ZČP Net, s.r.o.). Obrázek 3:

Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech. Dobřany 2007

Spotřeba paliv a energie v domácnostech, město Dobřany, 2007, GJ/rok

120 000 100 000 CZT 80 000

ZP

60 000

Elektřina Dřevo

40 000

HUTR 20 000 0

Dobřany

Vodní Újezd

Šlovice

V konečné spotřebě v domácnostech je podíl zemního plynu 41,5 %, tepla z CZT 24%, 11% zaujímají tuhá paliva (včetně dřeva) a 23,4 % elektrická energie. Ve spotřebě v domácnostech převládají plynná paliva – zemní plyn (47,2% konečné spotřeby paliv a energie v domácnostech), následován dodávkovým teplem pro bytové domy (38,8%). V neplyfikovaných částech města je pro vytápění používáno jak dřevo (2,3%), tak další tuhá paliva, zejména hnědé uhlí (8 %) a také elektrická energie (3,5%). Spotřeba paliv vybavenosti)

a

energie

v terciárním

sektoru

(službách

a

občanské

Na území města se nachází objekt regionálního významu – Psychiatrická léčebna Dobřany, dále hala, kino, objekty mateřských a základních škol, kulturní dům, další objekty občanské vybavenosti a služeb. Detailněji byly ve zprávě popsány objekty a areály, ke kterým byly zpracovány na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, energetické audity. Občanská vybavenost a služby jsou na území města Dobřan díky Psychiatrické léčebně Dobřany spolu s domácnostmi největším spotřebitelem paliv a energie.

MĚSTO DOBŘANY

7


Obrázek 4:

Podíl jednotlivých odvětví terciárního sektoru na primární spotřebě paliv a energie

Terciér - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 0,6%

2,1%

28,6%

63,0%

Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa a obrana, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Rekreační, kulturní a sportovní činnosti

2,0% 3,6%

Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007

Spotřeba paliv a energie v průmyslu a zemědělství Na území města patří mezi největší či nejvýznamnější průmyslové podniky Plzeňská obalovna, spol. s r.o. Šlovice, Služby Dobřany, s.r.o., Velkokapacitní vepřín Vysoká, a.s., Bioplynová stanice – Bioplyn ZETEN, s.r.o., ENSINGER, s.r.o., COMTES FHT, s.r.o., BÖGL & KRÝSL, s.r.o., Dobřanské pekařství, s.r.o., Dobřany konfekční společnost, s.r.o. a další. Tyto podniky jsou pro potřeby statických výkazů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zařazeny do oborů ekonomických činností (OKEČ). Podniky patří do oborů 1 zemědělství, myslivost a související činnosti, 14 - dobývání a úprava ostatních nerostů, 15 - výroba potravin a nápojů, 25 - výroba pryžových a plastových výrobků, 26 - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků a 40 - výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody, výroba chladu. Obrázek 5:

Struktura primární spotřeby v průmyslu dle OKEČ

Průmysl - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 0,0%

2,2%

2,2%

1,0%

39,6%

55,1% 1

14

15

25

26

40

Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007

MĚSTO DOBŘANY

8


Co se spalovaných paliv týče, pro výrobu elektřiny je spalován bioplyn a skládkový plyn, ve zdrojích soustavy CZT je spalován zemní plyn. Tuhá paliva a dřevo jsou spalovány v katastru Vodní Újezd. Primární spotřeba paliv a energie na území města celkem Primární spotřebou nazýváme spotřebu paliv a energie na vstupu do všech zdrojů pro výrobu tepla a elektřiny (včetně kotlů v domácnostech). Elektřinu, která je do území dovážena, do této bilance také zařazujeme. Obrázek 6:

Podíl jednotlivých paliv a energie na primární spotřebě v Dobřanech, 2007

Primární spotřeba paliv a energie v členění dle druhu paliv a energie, Dobřany 2007, GJ/rok 17,8%

3,4%

0,0%

14,6% 64,1%

Tuhá paliva

Kapalná paliva

Plynná paliva

OZE

Elektřina

Ve struktuře primární spotřeby, která činí 341 278 GJ/rok, převládá zemní plyn se 64,1 %, Z tohoto množství tvoří 13,7% spotřeba druhotných zdrojů pro výrobu energie (TERBA, s.r.o., provozující pístový motor a spalující odváděný skládkový plyn a Bioplyn ZETEN, s.r.o., produkující elektřinu a teplo z bioplynu, vyráběného z kejdy z vepřína). Vyrobená elektřina ve výši cca 4,5 GWh ročně činí cca 25% z hrubé spotřeby elektřiny v daném územním celku a tím město Dobřany značně přispívá k plnění závazků ČR ve využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Konečná spotřeba paliv a energie na území města celkem Zatímco primární spotřeba paliv a energie ukazuje spotřebu prvotních zdrojů v území a dováženou elektřinu, v bilanci konečné spotřeby je namísto zemního plynu pro výrobu tepla uvedena dodávka tepla ze soustav CZT do jednotlivých sektorů a ukázána konečná spotřeba sektorů pro potřeby vytápění, ohřevu teplé vody, technologii, osvětlení, klimatizaci, vaření apod. Údaje o výrobě a dodávkách tepla ze soustavy CZT pro jednotlivé spotřebitele byly poskytnuty společností Služby Dobřany, s.r.o. Tabulka 3:

Bilance konečné spotřeby paliv a energie, město Dobřany, 2007, GJ/rok

TP

Terciární sféra Průmysl Domácnosti Nezařazeno Celkem

MĚSTO DOBŘANY

KP

PP

1 850 0 9 790

0 0 0

11 640

0

76 316 42 183 46 083 20 065 184 646

OZE

0 0 2 550 2 550

Elektřina

CZT Celkem 1 560 79 726 42 183 25 903 26 565 110 891 34 903 54 967 60 806 28 125 287 767

9


Převažujícím sektorem v konečné spotřebě je sektor domácností, který spotřebovává 38,5 % všech potřebných paliv a energie. Tento sektor je následován terciární sférou se 27,7 % podílem na konečné spotřebě. Nezařazená spotřeba elektřiny a zemního plynu na území města je spotřeba zemního plynu a zejména elektřiny, kterou nebylo možné díky tvaru vstupních dat přiřadit - patří do průmyslu a terciární sféry. Obrázek 7:

Konečná spotřeba paliv a energie, 2007, GJ/rok, v členění dle paliva a energie

Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle sek toru spotřeby, Dobřany 2007, GJ/rok

Nezařazeno 19,1%

Domácnosti 38,5%

Terciární sféra 27,7%

Průmysl 14,7%

Ve struktuře paliv a energie převládá zemní plyn se 64,2 % v konečné spotřebě. Teplo z CZT tvoří 9,8 % konečné spotřeby na území města celkem. Z celkové spotřeby je 73% spotřebováváno v KÚ Dobřany. Obrázek 8: Konečná spotřeba paliv a energie po katastrech Dobřan, 2007, v členění dle sektorů spotřeby

MĚSTO DOBŘANY

10


2.2

Zásobování města Dobřany palivy a energií

Zásobování města Dobřany elektrickou energií Území města je zásobováno elektrickou energií dodávkami z distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s, z vedení vn o napětí 22 kV. Nadřazenou transformovnou je rozvodna 110/22 kV Přeštice. Samostatnými odbočkami jsou napojeny stávající transformační stanice – celkem 40. V centrální části obce a u střetu s tělesem dálnice je vedení 22 kV v kabelovém provedení. 3 transformační stanice byly v době zpracování územního plánu ve výstavbě. Ve spotřebě elektřiny převládá maloodběr obyvatelstvo se 43%, následován velkoodběrem (38%), maloodběr podnikatelský spotřebovává 19% elektřiny dodané na území Dobřan. Odběr elektřiny má v letech 2006 až 2007 klesající trend, zejména díky poklesu spotřeby elektřiny v domácnostech. Tento pokles může být způsoben jak mírnými klimatickými podmínkami v roce 2007, tak úsporami ve spotřebě elektřiny. Obrázek 9:

Struktura spotřeby elektřiny v jednotlivých druzích odběru

Struktura spotřeby elektřiny, Dobřany, 2007 6 480 263 KWh; 38%

7 195 335 KWh; 43%

3 214 931 KWh; 19%

MOO - Maloodběr obyvatelstvo

MOP - Maloodběr podnikatelé

VO - Velkoodběr Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s.

Zásobování zemním plynem Území města je zásobováno zemním plynem v katastrálních územích Dobřany a Šlovice ze sítí RWE Západočeská plynárenská, a.s. Město Dobřany je zásobováno zemním plynem ze sítí NTL plynovodů a částečně STL plynovodů ze 2 vysokotlakých regulačních stanic. Obec Šlovice je zásobována zemním plynem ze sítí STL plynovodů. Obec Vodní Újezd není plynofikována. Spotřeba zemního plynu celkem byla k roku 2007 ve výši 218 851 GJ/rok a poklesla jak oproti roku 2006, tak i proti roku 2005, který byl klimaticky ještě teplejší, než rok 2007. Pokles je způsoben poklesem odběru u domácností a v podnikatelském maloodběru a je zřejmě výsledkem úsporného chování ve spotřebě.

MĚSTO DOBŘANY

11


Obrázek 10: Spotřeba zemního plynu v Dobřanech celkem, v členění dle kategorie odběru

Spotřeba zemního plynu v Dobřanech v letech 2005 až 2007, GJ/rok

250 000 200 000 MO

150 000

Dom ácnosti 100 000

VO, SO

50 000 0 2005

2006

2007

Zdroj: ZČP Net, s.r.o.

2.3

Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

V rámci koncepce byla na základě údajů z registru zdrojů znečištění Českého hydrometeorologického ústavu a na základě vlastních zjištění vypočtena emisní bilance základních znečišťujících látek na území města Dobřany. Obrázek 11: Zdroje REZZO 1 a 2 – jejich umístění v územním obvodu města Dobřany

Zdroj: databáze ČHMÚ, vlastní zjištění, Ing. Otakar Hrubý. Pozn.: chybí zdroj Bioplyn ZETEN, s.r.o.

MĚSTO DOBŘANY

12


Největším zdrojem znečištění na území města Dobřany je zdroj REZZO 1 - plynová kotelna Psychiatrické léčebny Dobřany. Poloviční spotřebu paliva oproti ní vykazuje Plzeňská obalovna ve Šlovicích – jak ve zdroji REZZO 1, tak v malých kotlích, která je druhým největším emitentem na území. Cca 1/3 výkonu a poloviční spotřebu paliva oproti zdroji PLD má zdroj REZZO 1 - výtopna Pančava společnosti Služby Dobřany, s.r.o.. Na území města je kromě 6 zdrojů REZZO 1 (z nich 2 zdroje nevykazují emise ze spalování paliv – skládka Vysoká a velkochov Vysoká, a.s.) evidováno 12 zdrojů v kategorii REZZO 2, které spalují zemní plyn, příp. bioplyn. Tabulka 4: Emise znečišťujících látek produkované spalovacími a technologickými zdroji na území města Dobřany v roce 2007

Dobřany Vodní Újezd Šlovice

tuhé látky [t/r] 4,034 0,462 0,599

SO2 [t/r] 6,435 0,740 1,016

NOx [t/r] 10,996 0,217 2,941

CO [t/r] 22,714 2,205 3,530

VOC [t/r] 5,347 0,453 0,645

NH3 [t/r] 154,440 0,000 0,000

Emisní inventura znečišťujících látek do ovzduší ukazuje na vysoký podíl zdrojů REZZO 1 na produkovaných emisích oxidů dusíku (přes 11 tun/rok z celkových 14 t/rok v roce 2007) a převažující podíl malých zdrojů znečištění (domácností) na ostatních emisích – 99% oxidu siřičitého, 92% emisí tuhých látek, 87% emisí CO a 78% emisí těkavých látek. Na území je evidováno také 154 t emisí čpavku, produkovaného společností Vysoká, a.s. Obrázek 12: Emise znečišťujících látek do ovzduší, 2007, v členění dle KÚ a znečišťující látky

MĚSTO DOBŘANY

13


3. SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ 3.1

Analýza současného stavu v soustavě CZT

Teplofikace byla ve městě Dobřany založena v souvislosti s výstavbou sídliště Pančava v roce 1965. Byla vytvořena soustava CZT se dvěma tepelnými zdroji (v západní části „Výtopna Pančava“ s instalovaným výkonem 7 MW, ve východní části menší tzv. „Stará kotelna Pančava“ s instalovaným výkonem 1,8 MW). Tepelná síť v západní části sídliště (se zdrojem tepla Výtopna Pančava): Páteřní rozvod topné vody od výtopny až k odbočné šachtě OŠ1 před blokem domů č.p. 837 až 842 byl rekonstruován v roce 2000. Nový dvoutrubkový páteřní rozvod provedený technologií předizolovaného potrubí byl uložen do nově vybudovaného prefabrikovaného kolektoru. Z výtopny je páteřní rozvod vyveden v dimenzi 2xDN 200 až k odbočné šachtě OŠ4 a dále pokračuje v dimenzi 2xDN 150 až k OŠ1. Při rekonstrukci páteřního rozvodu ze čtyřtrubkového na dvoutrubkový bylo nutno změnit objektové předávací stanice (bylo nutno decentralizovat přípravu teplé vody do objektových předávacích stanic). V objektech jsou instalovány nové tlakově závislé předávací stanice s měřením dodávky tepla a s objektovou přípravou teplé vody včetně akumulačních zásobníků TV. Tepelná síť ve východní části sídliště (se zdrojem - Starou kotelnou Pančava): Rozvody topné vody a teplé vody byly rekonstruovány v roce 2002. Z kotelny jsou vyvedeny dvě větve rozvodu tepla. První větev, která zásobuje větší část odběratelů tepla je rekonstruována v původním čtyřtrubkovém provedení (topná voda a teplá voda). Příprava teplé vody zůstala centrální v kotelně. Rekonstrukce potrubí je provedena technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Druhá větev je dvoutrubková (topná voda) a je provedena rovněž technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Teplá voda se pro tuto skupinu vytápěných objektů (č.p.809,810,851 a 852) nedodává. Mají vlastní přípravu teplé vody. Přehled skutečných dodávek tepla za posledních pět uplynulých let dokumentuje trvalý sestupný trend odběru tepla v soustavě CZT. Obrázek 13: Vývoj v dodávce tepla v letech 2002 až 2007

Množství dodávaného tepla (GJ/rok) do soustavy CZT 38 000 36 000 34 000 32 000 30 000 28 000 26 000 24 000 22 000 20 000 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Množství tepla (GJ/rok)

MĚSTO DOBŘANY

14


Tabulka 5:

Rozdělení spotřeby tepla z CZT v městě Dobřany podle sektorů spotřeby:

Sektor spotřeby Obyvatelstvo Terciární sféra

Podíl na spotřebě v % 94,5 5,5

Za rok 2006 je uvedena spotřeba energie v palivu 38 718 GJ/rok a celková výroba tepelné energie na zdrojích 34 559 GJ/rok. Rozdíl – ztráty při výrobě tepla činí 4 159 GJ/rok, tj. 10,74 %. Průměrná energetická účinnost zdroje tedy činí 89,26 %. Za rozvod tepla je uvedeno množství tepla na vstupu do rozvodu 34 559 GJ/rok a na výstupu z rozvodu 29 819. Rozdíl činí 4 740 GJ/rok, z toho vlastní spotřeba 1 002 GJ/rok a ztráty 3 738 GJ/rok, tj. 10,82 %. Energetická účinnost rozvodu tepla tedy činí 89,18 %. Celkové ztráty energie v systému tedy činí 7 897 GJ/rok. Cena tepelné energie v soustavě CZT Cena tepelné energie v soustavě CZT města Dobřan je uváděna v úrovni předání tepelné energie podle klasifikace stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Do roku 2003 byla tepelná energie předávána na úrovni „domovní předávací stanice“ a po rekonstrukci tepelných rozvodů se přešlo na úroveň „rozvodů bokové kotelny“. Podle výkazu kalkulace ceny tepelné energie za rok 2006 je největší položkou v položka „Palivo“. Ve výkazu za rok 2006 podíl položky „Palivo“ činí 68,77 % z celkových nákladů. Vliv nákladů na palivo na cenu tepla je rozhodující. Vývoj ceny tepla kopíruje vývoj ceny paliva – zemního plynu. Významnou položkou ve stálých nákladech jsou odpisy investic do modernizace předávacích stanic, která byla spojena se značnou úsporou tepla. Z analýzy kalkulace ceny tepla nevyplývá žádná významná anomálie oproti obvyklým poměrům v jiných soustavách CZT v České republice. Vyplývá obecně platný závěr, že pro snížení ceny tepla je nejúčinnější cesta přes snížení nákladů na palivo. Dvě cesty ke snížení nákladů na palivo:

3.2

•

Snížení ceny paliva (přechod na levnější palivo)

•

Snížení spotřeby paliva na dodávku tepla (zvýšení energetické účinnosti procesu výroby a rozvodu tepla - snížení ztrát ve zdroji a v rozvodu tepla)

Varianty možného rozvoje soustavy CZT

Soustava CZT jako každý technický systém vyžaduje řízený rozvoj. Nelze takový systém ponechat živelnému rozvoji, protože by došlo ke znehodnocení investic, které byly do jeho vytvoření vloženy. V současnosti se jedním z největších ohrožení soustavy CZT živelným neřízeným vývojovým procesem jeví tendence eroze systému odpojováním jednotlivých odběratelů tepla a vytvářením ostrůvků decentralizovaného vytápění bytů lokálními plynovými kotelnami (domovními nebo dokonce individuálními v jednotlivých bytech) na území původně plánovitě určeném a vybaveném pro centralizované zásobování teplem. Soustava CZT je složitý technický systém, složený z mnoha částí, z nichž každá se může rozvíjet a modernizovat různými způsoby a mohlo by vzniknout mnoho podvariant řešení. V praxi je třeba v zájmu udržení přehlednosti procesu řízení rozvoje systému počet těchto podvariant omezit na přijatelnou míru. Proto udržíme členění technického systému v mezích jeho tří hlavních částí a to:

MĚSTO DOBŘANY

15


•

tepelný zdroj

•

rozvod tepla od zdroje k místům konečné spotřeby (vytápěným objektům)

•

objekty konečné spotřeby tepla (vytápěné objekty)

Výhledový odběr tepla ze soustavy CZT vychází z následujících předpokladů:

Na CZT bude v několika variantách napojena přestavbová lokalita bývalých vojenských kasáren. Připojení nových odběrů je velmi významné pro stabilizaci odběru tepla, který jinak klesá vlivem realizace úsporných opatření ve spotřebě, v důsledku šetření obyvateli bytů, napojených na CZT, apod. Stabilizace odběru znamená také stabilizaci ceny dodávkového tepla.

Úspory tepelné energie v souboru bytových domů a budov občanské vybavenosti ve městě Dobřany realizovatelný do roku 2017 očekáváme přibližně na stejné úrovni jako pokles odběru tepla za pět uplynulých let (od r. 2002 do r. 2006), tj. cca 7000 GJ. K tomuto očekávání je nutno přihlížet při navrhování dimenzování tepelného zdroje, tepelné sítě a předávacích stanic tepla. Je již zateplena většina budov ve vlastnictví SBD Přeštice (domy č.p. 843+844, 797+798, 799+800, 801+802), dále některé domy SVJ (např. č.p. 829+830). Odhadem zbývá modernizovat ještě cca 40% všech bytových domů vytápěných teplem z CZT. Obyvatelé objektů však zjevně abnormálně šetří teplem pro snížení platby za otop – to má vliv na dosažitelný potenciál úspor energie.

Z popsaných východisek je možno navrhnout následující rozvojové varianty soustavy CZT. Varianta 1 Jedná se o standardní variantu modernizace zdroje i rozvodů tepla bez zásadního rozšíření plochy území, zásobovaného teplem. Popis této varianty vychází z rozpracovaného záměru na modernizaci dosavadního centrálního zdroje tepla – Výtopny Pančava a zrušení druhého zdroje – plynové kotelny Stará Pančava. Záměr je rozpracován ve „Studii zásobování teplem ze zdroje Pančava“ z roku 2007. Jako rozšíření soustavy CZT se v tomto záměru uvažuje pouze s připojením několika objektů v území již pokrytém soustavou CZT nebo v jeho těsné blízkosti (Základní škola, Mateřská škola, tři bytové domy a bazén). Tato varianta má čtyři podvarianty podle stupně modernizace tepelného zdroje a tepelné sítě a podle předpokládaného ekonomického přínosu v podobě úspor nákladů na energetické vstupy (snížení energetických ztrát při výrobě a rozvodu tepla) oproti dosavadnímu stavu. Jedním z cílů modernizace je snížení energetických ztrát (úspora energie) v celém systému výroby a rozvodu tepla. Technické možnosti zvýšení energetické účinnosti zdroje (plynových kotelen) jsou až do výše cca 94 %, tj. potenciál úspor energie ve zdroji dosahuje až cca 2 300 GJ/rok. V rozvodu tepla lze technicky snížit ztráty až na cca 5%, tj. potenciál úspor energie v rozvodu tepla dosahuje cca 1 900 GJ/rok. Celkový technický potenciál úspor energie ve zdroji a rozvodu tepla tedy činí cca 4 200 GJ/rok. Tabulka 6: Očekávané přínosy v úsporách energie jednotlivých podvariant modernizace (podle studie z roku 2007)

Podvarianta

Úspora energie A – Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních Studie uvádí úsporu energie ve výši 12%. rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních Vycházeje ze součtu ztrát oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic, vybavení energie ve zdroji a rozvodu tepla za rok 2006 ve výši 7 tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování centrálního 897 GJ, bude úspora 948 dispečinku.

MĚSTO DOBŘANY

16


GJ. Studie uvádí úsporu B – Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních energie ve výši 12,5%. rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních Analogicky ze součtu ztrát oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení energie ve zdroji a rozvodu blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě tepla za rok 2006 ve výši 7 897 GJ, bude úspora 987 komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku. GJ. C – Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních Studie uvádí úsporu energie ve výši 13,5%. rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních Analogicky ze součtu ztrát oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení energie ve zdroji a rozvodu blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě tepla za rok 2006 ve výši 7 komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku, doplnění 897 GJ, bude úspora 1 066 GJ. centrálního zdroje tepla malým kogeneračním agregátem. Tabulka 7:

Podvarianta

A B C D

Přehled technickoekonomických parametrů jednotlivých podvariant dle studie

Investiční náklady (mil.Kč) 14 156 15 483 16 261 23 202

Ekonomický přínos (tis.souč/rok) 622,4 648,4 885,3 1 585,6

Prostá doba návratnosti Ts (roků) 22,7 23,9 18,4 14,6

Vnitřní výnosové procento IRR (%) - 2,1 - 2,65 0,39 3,25

Ekonomické parametry všech čtyř podvariant jsou problematické. V prvních dvou podvariantách je vnitřní výnosové procento záporné, což investování do takového projektu vylučuje. I v nejpříznivější podvariantě D je prostá doba návratnosti téměř 15 let a vnitřní výnosové procento IRR = 3,25 % a to nejsou příznivé ekonomické parametry. Varianta 2 Jedná se o modernizaci Výtopny Pančava podle návrhu studie – podvarianta D, tj. výměna kotlů za nové nízkoteplotní, dokončení modernizace teplovodních rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení blokové předávací stanice v části Stará Pančava. Dále je vybavena tepelná síť komunikačním systémem a vybudován centrální dispečink, doplnění centrálního zdroje tepla malým kogeneračním agregátem. Soustava CZT je rozšířena a připojeny jsou Základní škola, Mateřská škola, tři bytové domy a bazén. K tomu navíc přistupuje napojení nové větve primárního tepelného rozvodu s podchodem pod ulicí na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Tabulka 8:

Technickoekonomické parametry

Investiční náklady (mil.Kč) 26 000

Ekonomický přínos (tis.Kč/rok)

Prostá doba návratnosti Ts (roků)

Vnitřní výnosové procento IRR (%)

2 000

13

cca 3,5

Varianta 3 Varianta předpokládá rozdělenou soustavu CZT a modernizaci obou částí soustavy samostatně nezávisle na sobě. Jedná se o variantu, která vychází z existujícího stavu, kdy tepelná síť soustavy CZT je rozdělena na dvě části a jsou provozovány dva tepelné zdroje. Větší část soustavy se zdrojem Výtopna Pančava se bude MĚSTO DOBŘANY

17


modernizovat například způsobem navrženým ve studii z roku 2007, výkon zdroje bude nižší, rekonstrukce tepelné sítě bude podle návrhu. Zůstává otevřena možnost modifikace zdroje například změnou paliva na biomasu. Menší část soustavy se bude modernizovat podobně jako větší část, ale s časovým posunem a s případným využitím modernějších technologií. Palivem zůstane ZP. Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace větší části soustavy: Tabulka 9:

Technickoekonomické parametry – Výtopna Pančava


Ekonomický přínos (tis.Kč/rok) 1 000

Prostá doba návratnosti Ts (roků) 14,5

Vnitřní výnosové procento IRR (%) cca 3,5

Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace menší části soustavy: Tabulka 10: Technickoekonomické parametry – kotelna Stará Pančava


Ekonomický přínos (tis.Kč/rok) 600

Prostá doba návratnosti Ts (roků) 15


Tato varianta by výhledově zřejmě znamenala úplné oddělení obou částí soustavy CZT a vzniku dvou zcela samostatných částí i po stránce provozovatele tepelných zdrojů a tepelných sítí. Varianta 4 Varianta rozdělení soustavy CZT a modernizace obou částí samostatně nezávisle na sobě včetně rozšíření plochy území pokrytého CZT o přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Jedná se o variantu, při které by došlo k výrazně většímu rozvoji jedné, tj. větší části soustavy a stagnaci menší části. Větší část by se rozšířila na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace větší části soustavy s rozšířením na přestavbovou lokalitu i menší části uvádějí následující tabulky: Tabulka 11: Technickoekonomické parametry – větší část soustavy


Ekonomický přínos (tis.Kč/rok) 1 500

Prostá doba návratnosti Ts (roků) 11,5


Tabulka 12: Technickoekonomické parametry – menší část soustavy


Ekonomický přínos (tis.Kč/rok) 600

Prostá doba návratnosti Ts (roků) 15


Varianta 5 Tato varianta je spojena s modernizací centrálního zdroje tepla na nový tepelný zdroj spalující biomasu (pravděpodobně slámu). Instalovaný výkon zdroje je cca 5 MW, není napojena nová lokalita na soustavu CZT. Modernizace tepelné sítě a objektových předávacích stanic se předpokládá ve stejném rozsahu jako ve standardní variantě. Nový tepelný zdroj na biomasu bude umístěn v objektu dosavadní Výtopny Pančava ve stavebně upraveném prostoru.

MĚSTO DOBŘANY

18


Cena tepla vychází pronikavě nižší než ve všech variantách s původním palivem (zemním plynem). K tomuto faktu je nutno přistupovat uvážlivě, neboť ve výše uvedených předpokladech je velká míra nejistoty (např. cena paliva z biomasy může být vyšší, se získáváním biomasy mohou být spojeny další nepředvídané náklady atd.). Varianta 6 Varianta s přechodem zdroje tepla na spalování biomasy včetně rozšíření plochy území pokrytého CZT o přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Analogicky jako ve variantě 2 se zvýší odběr tepla připojením další lokality. Investiční náklady se zvýší o náklady na přivedení tepla ze zdroje na přestavbovou lokalitu k novým odběratelům tepla. Základní části tepelného zdroje na biomasu obsahují: •

2 ks teplovodní kotle na spalování slámy,

•

příslušenství pro manipulaci s palivem v kotelně,

•

akumulační zásobníky otopné vody,

•

ostatní strojní zařízení kotelny,

•

provozní skládka paliva se zařízením pro manipulaci.

Ocenění investičních nákladů na realizaci varianty se zdrojem na biomasu: •

technologické zařízení kotelny cca 22 mil.Kč,

•

stavební část cca 3 mil.Kč,

•

provozní skládka paliva (zpevněná plocha se zastřešením) cca 3 mil.Kč,

•

mechanizace pro manipulaci s palivem na skládce a v kotelně cca 6 mil.Kč,

•

investice do tepelné sítě a objektových předávacích stanic cca 11 mil.Kč,

•

náklady na napojení přestavbové lokality vojenských kasáren cca 2,5 mil.Kč,

•

celkové investiční náklady cca 47,5 mil.Kč.

Pro ocenění budoucí úrovně ceny tepla vycházíme analogicky jako u předcházející varianty z následujících předpokladů: •

pokračující trend růstu ceny elektrické energie,

•

cena paliva z biomasy cca 60 Kč/GJ,

•

proměnné náklady díky pronikavě nižší ceně paliva poklesnou oproti stávajícímu stavu o cca 60% a dosáhnou výše cca 100 Kč/GJ,

•

investice ve výši cca 45 mil.Kč se promítne do stálých nákladů buď ve formě splátek úvěru, nebo leasingu a zvýšenou úrovní odpisů, vzrostou i mzdové náklady a zřejmě neklesnou položky „opravy a údržba“, „režie“ a „ostatní stálé náklady“,

•

stálé náklady vzrostou oproti stávajícímu stavu na dvojnásobek a dosáhnou výše cca 300 Kč/GJ,

•

zisk společnosti provozující soustavu CZT bude na stejné úrovni cca 3%.

Cena tepla vychází velmi příznivě díky zvětšení odbytu tepla pro přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren, kde kromě více než 200 nových bytů bude i řada nových odběrů kategorie terciární sféry.

MĚSTO DOBŘANY

19


Varianta 7 Do výčtu všech potenciálně možných variant rozvoje soustavy CZT patří i varianta možného zániku (likvidace) soustavy. Tato varianta uvažuje se zachováním dosavadního paliva – zemního plynu a decentralizací zdrojů tepla do lokálních domovních kotelen. Přestože je to v protikladu proti současně trvajícímu trendu zlepšování životního prostředí (snižování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší měst ze stacionárních zdrojů znečišťování), mohou vznikat názorové tendence proti centralizovanému zásobování teplem, založené na přeceňování vlivu ztrát tepelné energie v rozvodu tepla a podporované nespokojeností vlivem růstu ceny tepelné energie, který objektivně existuje zejména vlivem růstu ceny zemního plynu. Plynofikace sídliště je již provedena a pro vybudování domovních kotelen by nebylo velkým problémem vybudovat nové, dostatečně dimenzované středotlaké plynové přípojky pro domovní kotelny. Ani odvod spalin do ovzduší z domovních kotelen by neměl narazit na vážnější problémy. Technologie pro stavbu komínů z plynových kotelen je na vysoké úrovni a technické otázky vybudování komínů u všech bytových domů jsou řešitelné. Je však třeba odmítat názory na decentralizaci zdrojů tepla až do jednotlivých bytů. Stavební konstrukce panelových domů neumožňují řešit odvod spalin z plynových kotlů jednotlivých bytů. Celkový potřebný instalovaný výkon domovních kotelen vychází cca 3 000 kW (bez objektů v přestavbové lokalitě bývalých vojenských kasáren) a nezohledňuje současné nedotápění bytů – může být mírně poddimenzován. Měrné investiční náklady na 1 kW instalovaného výkonu v domovních kotelnách uvažujeme cca 2 300 Kč. Pak celkové investiční náklady na výstavbu domovních plynových kotelen budou cca 6,9 mil.Kč. K tomu je nutno připočíst náklady na nové plynové přípojky průměrně cca 80 tis.Kč na jednu přípojku tj. celkem cca 2 mil.Kč. Celkové investiční náklady tedy budou cca 8,9 mil.Kč (opět bez objektů v přestavbové lokalitě bývalých vojenských kasáren). Proměnné náklady na výrobu tepla v domovních kotelnách budou z 90% určeny náklady na palivo (podíl nákladů na palivo v celkových proměnných nákladech bude vyšší než u centrálního zdroje) a dosáhnou výše cca 320 Kč/GJ. Investice ve výši cca 8,9 mil.Kč se promítne do ceny tepla splácením těchto pořizovacích nákladů formou splátek úvěru nebo leasingu (u družstevních bytů a bytů vlastníků sdružených ve SVJ např. položkou platby do fondu oprav), v řádu 20 až 30 Kč/GJ. Celkové stálé náklady budou složeny ze splátek pořizovacích nákladů, nutných nákladů na provoz a údržbu a režijních nákladů, celkem odhad cca 90 Kč/GJ, další položkou budou splátky nutné k umoření odpisů likvidované soustavy CZT, které je možno odhadovat podle zbytkové hodnoty zařízení centrálního tepelného zdroje a tepelné sítě a odhadu nákladů na jejich likvidaci (zatím investováno do modernizace tepelné sítě v letech 2000-2002 cca 9,8 mil.Kč). Tuto položku na 1 GJ dodaného tepla z domovních kotelen odhadujeme ve formě měsíčních splátek po dobu 10 let na cca 5 Kč/GJ. Výpočet nákladů na tuto variantu respektuje ustanovení zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve svém úplném znění tj. se zahrnutím všech změn provedených novelami č.151/2002 Sb., 262/2002 Sb., 278/2003 Sb., 356/2003 Sb. a 670/2004 Sb., který stanoví v paragrafu 77 odstavci 5 toto: „Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady, spojené

MĚSTO DOBŘANY

20


s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje“. Tak zásadní změna, jako odpojení všech odběratelů tepla z CZT a tím de facto její likvidace zahrnuje proto uhrazení zbytkové hodnoty investic do celé soustavy CZT a uhrazení nákladů na likvidaci soustavy a uvedení pozemků do původního stavu po demolici tepelného zdroje, všech tepelných rozvodů a souvisejících staveb.

3.3

Souhrn a porovnání návrhových variant rozvoje CZT

Jednou z možných metod pro vyhledání optimální varianty je ocenění váhy jednotlivých výhod (silných stránek a příležitostí) a nevýhod (slabých stránek a hrozeb) bodovým hodnocením a následné porovnání výsledků bodového hodnocení. Tabulka 13: Přehled výhod (silných stránek a příležitostí) a nevýhod (slabých stránek a hrozeb) jednotlivých definovaných variant rozvoje CZT

Varianta Výhody, silné stránky, příležitosti 1A Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) 1B v centru města, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie. 1C

1D

2

3

4

MĚSTO DOBŘANY

Nevýhody, slabé stránky, hrozby Malá modernizace zdroje tepla, malá úspora energie, vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje Využití kogenerace nepřináší zásadní znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) zlepšení v úsporách energie, stále v centru města, modernizace tepelné sítě, vytvoření vysoká cena tepla, hrozba centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie, nespokojenosti odběratelů tepla. uplatnění kogenerace. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje S výměnou kotlů za nové znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) nízkoteplotní je spojeno výrazné v centru města, zásadní modernizace centrálního zvýšení investiční náročnosti, stále zdroje tepla včetně uplatnění kogenerace přinese vysoká cena tepla, hrozba vyšší úspory energie, modernizace tepelné sítě, nespokojenosti odběratelů tepla. vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve Nutnost budování spojovacího fázi studie. teplovodu v centru města.. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje Zvýšení investiční náročnosti, stále znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) ještě vysoká cena tepla, hrozba v centru města, zásadní modernizace centrálního nespokojenosti odběratelů tepla. zdroje tepla včetně uplatnění kogenerace přinese Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. vyšší úspory energie, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem, snížení ceny tepla zvýšením jeho prodeje, částečně připraveno ve fázi studie. Odstranění nutnosti budování spojovacího Zachování zdroje znečišťování teplovodu v centru města, zásadní modernizace ovzduší (kotelny Stará Pančava) většího zdroje tepla (výtopny Pančava) včetně v centru města, vysoká cena tepla, uplatnění kogenerace, modernizace tepelné sítě, hrozba nespokojenosti odběratelů vytvoření centrálního dispečinku pro větší část tepla. Hrozba technického zaostávání soustavy CZT, částečně připraveno ve fázi studie. menší části CZT a její ekonomické životaschopnosti. Odstranění nutnosti budování spojovacího Zachování zdroje znečišťování teplovodu v centru města, zásadní modernizace ovzduší (kotelny Stará Pančava) většího zdroje tepla (výtopny Pančava) včetně v centru města, vysoká cena tepla, uplatnění kogenerace, modernizace tepelné sítě, hrozba nespokojenosti odběratelů vytvoření centrálního dispečinku pro větší část tepla. Hrozba technického zaostávání soustavy CZT, zásadní rozšíření soustavy CZT menší části CZT a ztráty její v souladu s územním plánem, snížení ceny tepla ve ekonomické životaschopnosti. větší části soustavy CZT zvýšením jeho prodeje, 21


5

6

7

částečně připraveno ve fázi studie. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní rekonstrukce centrálního zdroje tepla (přestavba na spalování biomasy), modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, podstatné snížení ceny tepla vlivem změny paliva, částečně připraveno ve fázi studie. Projekt má naději na získání dotací podle dosavadních pravidel (OPŽP). Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní rekonstrukce centrálního zdroje tepla (přestavba na spalování biomasy), modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, podstatné snížení ceny tepla vlivem změny paliva, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem a další snížení ceny tepla zvýšením jeho prodeje, částečně připraveno ve fázi studie. Projekt má naději na získání dotací podle dosavadních pravidel (OPŽP). Zrušení ztrát tepla ve venkovních tepelných rozvodech, odstranění nutnosti budování spojovacího teplovodu v centru města, nižší investiční náročnost,

Vysoká investiční náročnost, nejistota v zásobování palivem (biomasou), zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při záměně paliva ze zemního plynu na biomasu, možnost odporu veřejnosti proti změně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby. Vysoká investiční náročnost, nejistota v zásobování palivem (biomasou), zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při záměně paliva ze zemního plynu na biomasu, možnost odporu veřejnosti proti změně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby.

Zhoršení imisní situace v obytné zóně, vyloučení možnosti záměny paliva ve zdrojích tepla, přesun povinností a odpovědnosti za provoz plynových kotelen od profesionálního provozovatele na spotřebitele uživatele

Tabulka 14: Shrnutí hlavních technickoekonomických parametrů variant

Varianta 1A 1B 1C 1D 2 3 4 5 6 7

Investice (mil.Kč) 14,156 15,483 16,261 23,202 26,0 14,5+9,0 17,3+9,0 45 47,5 8,9

Ekonom.přínos (mil.Kč/rok) 0,622 0,648 0,885 1,586 2,0 1,0+0,6 1,5+0,6 není vyjádřen není vyjádřen 0,8

Návratnost (roků) 22,7 23,9 18,4 14,6 13 14,5/15 9,2

11,1

Dodávka tepla (GJ/rok) 20 000 20 000 20 000 20 000 28 500 15 000+5 000 22 500+5 000 20 000 28 500 18 000

Cena tepla (Kč/GJ) 655 634 619 598 532 603/600 540/600 413 353 495

Tabulka 15: Bodové hodnocení variant

Výhody, silné stránky, příležitosti Zrušení zdroje emisí Kogenerace Nové nízkoteplotní kotle Modernizace tepelné sítě Energetický dispečink Vyšší úspory energie Připojení nové plochy CZT Spalování biomasy Možnost získání dotace Zrušení ztrát tepla v rozvodu

MĚSTO DOBŘANY

Body +4 +3 +4 +4 +3 +2 +4 +5 +5 +4

Nevýhody, slabé stránky, hrozby Nutnost budování spojky teplovodu Vysoká cena tepla Vysoké investiční náklady Hrozba nespokojenosti odběratelů Zvýšení emisí Odpor veřejnosti Zvýšení emisí a imisí v obytné zóně Vyloučení možnosti záměny paliva

Body -3 -4 -3 -3 -4 -3 -5 -3

22


Tabulka 16: Výsledek bodového hodnocení variant

Varianta 1A 1B 1C 1D 2 3 4 5 6 7

Součet kladných bodů

Součet záporných bodů

Rozdíl

11

10

+1

14 20 24 14 18 21 25 11

10 14 19 10 15 10 15 8

+4 +6 +5 +4 +3 +11 +10 +3

Interpretace výsledku hodnocení variant: Nejlepší hodnocení je vyjádřeno nejvyšším bodovým hodnocením, tedy nejvyšší kladnou hodnotou rozdílu z posledního sloupce tabulky č.59. Nejvyšší bodové hodnocení mají varianty 5 a 6 a to z toho důvodu, že v obou z nich je uvažováno s přechodem na spalování biomasy, což vede ke snížení ceny tepla a současně je naděje na získání dotace na realizaci projektu. V obou těchto variantách se předpokládá zachování soustavy CZT vcelku, tedy provedení teplovodní spojky v centru města. Nejnižší bodové hodnocení mají shodně podvarianty 1 A a B, které vycházejí ze studie firmy SYSTHERM, dále varianta 4, tj. varianta rozdělení soustavy CZT a připojení nové plochy pouze k jedné části původní soustavy a varianta 7, tj. zrušení CZT a decentralizace výroby tepla do domovních kotelen.

MĚSTO DOBŘANY

23


Obrázek 14: Porovnání výsledků variant rozvoje soustavy CZT

Náklady celkem na výrobu tepla

Cena tepelné energie - orientační výpočet Kč/GJ bez DPH

v jednotlivých variantách - orientační výpočet, [Kč] Var7

495

Var6

10 050 000

Var6

Var5

8 250 000

Var5

Var4_maláV

Var7

353

413 600

Var4_maláV

540

Var4_velkáV

3 000 000

Var4_velkáV

600

Var3_maláV

Var3_maláV

603

Var3_velkáV

Var3_velkáV

Var2

532

8 910 000

12 150 000 3 000 000 9 050 000 15 160 000

Var2

Var1D

598 619 634

Var1C

Var1D

Var1B

Var1C

Var1A

Var1B

655

11 960 000 12 370 000 12 680 000 13 100 000

Var1A

Tabulka 17: Náklady celkem na výrobu tepla z CZT, výroba tepla a jeho výpočtová cena Var1A

Var1B

Var1C

Var1D

Var2

Kč/rok 13 100 000 12 680 000 12 370 000 11 960 000 15 160 000 Náklady celkem 20 000 20 000 20 000 20 000 28 500 Množství tep. Energie GJ/rok Cena tep.energie bez Kč/GJ 655 634 619 598 532 DPH

MĚSTO DOBŘANY

Var3_velkáV Var3_maláV Var4_velkáV Var4_maláV

Var5

Var6

Var7

9 050 000

3 000 000

12 150 000

15 000

5 000

22 500

5 000

20 000

28 500

18 000

603

600

540

600

413

353

495

24

3 000 000 8 250 000 10 050 000 8 910 000


4. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR ENERGIE 4.1 Potenciál úspor energie a jejich realizace u spotřebitelských systémů Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Bytový sektor V bytovém sektoru vychází potenciál úspor mj. z porovnání dnešní spotřeby v domech pro bydlení a normové hodnoty spotřeby tepla na vytápění v době výstavby: Tabulka 18: Energetická náročnost objektů podle období výstavby

OBDOBÍ VÝSTAVBY

Rodinné domy

< 1920 < 1945 1946 – 1980 1981 – 2001

Bytové a ostatní budovy

< 1920 < 1945 1946 – 1980 1981 – 2001

Měrná spotřeba energie – stávající bytový fond [kWh/m2. rok] Původní Po opatřeních Po opatřeních v roce 2008 do roku 2027 250 175 145 270 190 130 260 150 100 200 120 95 170 180 220 130

135 130 120 90

110 90 90 70

Zdroj: ENVIROS

Analýzou údajů dodavatelů paliv a energie do území bylo zjištěno, že domácnosti v Dobřanech již dnes výrazně spoří na nákladech na vytápění. V domech pro bydlení, zásobovaných ze soustavy CZT, existují významné rozdíly ve spotřebě na m 2 podlahové plochy: maximum tvoří roční spotřeba 190 kWh/m 2 , minimální spotřeba za rok je 64 kWh/m 2 . Průměrná spotřeba na vytápění je 102,5 kWh/m 2 podlahové plochy a rok. Porovnáním s hodnotou měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění za otopné období ve výši 0,47 GJ na 1 m 2 vyplývá, že pouze u tří objektů je měrná spotřeba tepelné energie na vytápění vyšší, než je současnými pravidly pro vytápění požadováno, ostatní požadovaný ukazatel splňují. Toto zjištění je v rozporu se závěry energetických auditů, protože u řady objektů nejsou doposud provedeny žádné dodatečné tepelné izolace ani nejsou vyměněna původní okna. U několika objektů již byla provedena dodatečná tepelná izolace (zateplení obvodového pláště) a výměna původních oken za nová plastová - je již zateplena většina budov ve vlastnictví SBD Přeštice (domy č.p. 843+844, 797+798, 799+800, 801+802), dále některé domy SVJ (např. č.p. 829+830). Odhadem zbývá modernizovat cca 40% všech vytápěných bytových domů. Dosažené měrné hodnoty na vytápění jsou kromě zateplení vysvětlovány tím, že obyvatelé objektů abnormálně šetří teplem pro snížení platby za otop, což podle vyjádření dodavatele tepla vede v mnoha domácnostech až ke vzniku plísní v důsledku nedotápění bytů. Proto je v bytovém fondu, zásobovaném z CZT, ekonomicky nadějný potenciál úspor energie ve vytápění velmi nízký. MĚSTO DOBŘANY

25


Spolu s dalšími úsporami ve spotřebě teplé vody (spotřeba tepla na ohřev teplé užitkové vody tvoří 30 až 44% odběru tepla celkem podle jednotlivých domů) potenciál dosahuje cca 5 tis. GJ/rok (po zateplení všech bytových domů). V ostatních bytových domech je 470 bytových jednotek. Tyto domy jsou zděné a potenciál úspor existuje zejména ve výměně oken, zateplení pod střechami, zateplením podlah apod. Historické jádro města bylo prohlášeno v roce 1992 městskou památkovou zónou. Zateplování stěn těchto domů je většinou problematické s ohledem na ochranu památek, navíc většinou neekonomické. Potenciál úspor ve vytápění je odhadnut na cca 15%. Rodinné domy, které byly postaveny v poslední době většinou splňují požadavky na tepelně technické vlastnosti budov. U starších domů lze opět doporučit oddělení vytápěných a nevytápěných prostor, zateplení stropů a pod střechami, vybudování vstupních zádveří, zlepšení těsnění oken a dveří, výměnu oken a vstupních dveří, apod. Opatření ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu zahrnují:

Instalace termostatických regulačních ventilů, vyregulování otopné soustavy

Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech.

Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy.

Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům.

Repase oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich výměnu za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná výměna vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou.

Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,0 W/m 2 K.

Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva - Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy.

Modernizace vytápěcích soustav a kotlů - Starší plynové kotle, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotle dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotle pracující v kondenzačním režimu uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotle na tuhá paliva, že moderní kotle jsou mnohem účinnější, pohodlnější na obsluhu, případně doporučujeme – zejména v nových domech - kotle zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo, případně obojí, doporučujeme také kotle na peletky, v novostavbách mimo dosah zemního plynu tepelná čerpadla, využití solárního ohřevu teplé vody.

Potenciál úspor, který byl uplatněn pro výpočet výhledové spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě, měl následující výpočtové výsledky: MĚSTO DOBŘANY

26


Tabulka 19: Potenciál úspor v sektoru domácností – do roku 2027

Bytová sféra

Potenciál úspor celkem

Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MW GJ % MW GJ % 7339,5 26 422 23,8 % 4 671 16 816 15,2 %

Terciární sektor Vyhodnocení energetických úspor v terciárním sektoru je závislé zejména na realizaci doporučení energetických auditů. Nejvyšší vliv na spotřebu paliv a energie budou jednoznačně mít opatření, provedené v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Bez ohledu na doporučenou variantu energetického auditu zpracovatelé doporučují investovat v léčebně do dalšího snížení ztrát ve výrobě tepla a v jeho spotřebě v budovách. Psychiatrická léčebna Dobřany Psychiatrická léčebna Dobřany představuje spádové zdravotnické zařízení pro Plzeňský kraj, případně další části Západočeského regionu. Poskytuje ústavní psychiatrickou péči, zaměstnává přes 900 lidí a její kapacita je 1320 lůžek. Kromě lůžkové části poskytuje léčebna také ambulantní péči. Zpracovateli ÚEK byla Psychiatrickou léčebnou zpřístupněna data o tepelném hospodářství PLD, spotřebě elektřiny, stavu objektů a emisích. Byl zapůjčen energetický audit PLD, zpracovaný v roce 2005 a údaje z provozní evidence 2007. Jak vyplývá z energetického hodnocení objektů PL jednotlivé stavební konstrukce objektů většinou nesplňují požadované hodnoty podle ČSN 730540-2 týkající se tepelného odporu konstrukce. Totéž platí o stupni energetické náročnosti - SEN jednotlivých objektů. Celkový závěr je, že budovy areálu z hlediska tepelně izolačních vlastností stavu stavebních konstrukcí vyžadují pravidelnou nezbytně nutnou údržbu a značnou rekonstrukci.

Objekt je vytápěn ze středotlaké parní plynové kotelny o instalovaném výkonu 18 MWt, která byla vybudována v letech 1991-1992. Kotelna je předimenzovaná (více jak 2x), od spuštění kotelny nikdy nebyly v provozu společně dva kotle. Provoz kotelny zabezpečuje 16 zaměstnanců ve směnném provozu. Kotelna je předimenzovaná. Navíc způsob provozování otopné soustavy vyžaduje specifický přístup při posuzování masivních budov s 24 hodinovým nemocničním provozem. Energetický audit zvažoval několik variant. Navržená optimální varianta energeticky úsporného projektu spočívá v rekonstrukci stávající kotelny, napojení OS skleníků na teplovodní OS areálu PL. Předpokládaná úspora činí 3188,3 GJ/rok. Nejvyšších úspor energie je dosaženo plynofikací jednotlivých objektů areálu PL a decentralizací vytápění a přípravy TUV. Navrženo je také komplexní zateplení objektů a výměna oken. Dosažitelná úspora činí 34 300,3 GJ/rok.

MĚSTO DOBŘANY

27


MŠ Loudů Energetický audit prokázal, že v budově jsou značné možnosti úspor především tepla pro vytápění. Úspory jsou dosažitelné realizací osazením termostatických ventilů, výměnou otvorových výplní, zateplením obvodových konstrukcí, adaptací dvouplášťové střechy na střechu jednoplášťovou a zateplení, zateplení podlahy nad průchodem mezi hlavním objektem a kotelnou. Realizace energeticky úsporného projektu podle doporučené varianty umožní dosáhnout úsporu energie ve výši 622 GJ/rok, tj. 43 % z konečné spotřeby energie ve výchozím stavu a úsporu nákladech na energii 196 tis.Kč/rok, tj. 39 % z nákladů na energii ve výchozím stavu. MŠ Stromořadí V rámci energetického auditu byly analyzovány možnosti úspor energie na stavebních konstrukcích a prvcích, zlepšením jejich tepelně technických vlastností. Další opatření, která byla v rámci energetického auditu navržena se týkají technického zařízení budovy. Potenciál úspor energie pro navrženou variantu 1 byl vypočten na 696 GJ/rok, úspora nákladů na energii z navržených opatření je 196 tis. Kč/rok. Potenciál úspor energie pro navrženou variantu 2, která nezahrnuje úspory v osvětlení a snižuje tloušťku izolace střešního pláště byl vypočten ve výši 434 GJ, úspora nákladů na energii z navržených opatření je 119 tis. Kč/rok. Energetickým auditem byla doporučena tato varianta 2, která zohledňuje za současných podmínek optimální přístup k modernizaci objektu.

Základní škola, 2.stupeň V roce 2006 byla spotřeba školy ve výši 1 466 GJ/rok. Ve spotřebě energie jsou navržena následující energeticky úsporná opatření: Osazení regulace zdroje a topných větví soustavy centrálního vytápění Osazení termostatických ventilů Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Zateplení obvodové konstrukce – tl. TI 120 mm Zateplení stropu mezi vytápěným prostorem a půdou – tl. TI 200 mm Výměna stávajících vstupních dveří + oken v tělocvičně Realizací výše uvedených opatření bude dle energetického auditu dosaženo úspory ve výši 558 GJ/rok. Základní umělecká škola J.S.Bacha, Městská knihovna Potenciál úspor energie pro navrženou variantu 1 byl vypočten na 225 GJ, úspora nákladů na energii z navržených opatření je 55 tis. Kč/rok. Tato varianta zahrnuje opatření: Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Osazení nových vstupních dveří Zateplení obvodové konstrukce – tl. TI 120 mm Zřízení nové plynové kotelny a otopné soustavy, kde zdrojem tepla je zemní plyn

MĚSTO DOBŘANY

28


Varianta 2 energeticky úsporného projektu zahrnuje obdobná opatření – s výjimkou úprav na osvětlení. Potenciál úspor energie pro variantu 2 byl vypočten ve výši 82 GJ. Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Osazení nových vstupních dveří Zřízení nové plynové kotelny a otopné soustavy, kde zdrojem tepla je zemní plyn Sportovní hala, Sportovců č.p.901 Ve výchozím roce byla spotřeba paliv a energie ve výši 1 056 GJ ročně. Varianta 1 byla energetickým auditem doporučena k realizaci a přinese úsporu 326 GJ/rok. Zahrnuje opatření:

Osazení termostatických ventilů Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Zateplení obvodové konstrukce – objekt ubytovny a soc. zázemí – tl. TI 120 mm Zateplení obvodové konstrukce – hala tělocvičny – tl. TI 120 mm Výměna prosklené stěny (oken) na východní a západní fasádě tělocvičny Výměna stávajících vstupních dveří (kovová s jednoduchým zasklením)

Varianta 2 energeticky úsporného projektu zahrnuje navíc ještě výměnu stávajících vstupních dveří do haly tělocvičny, zateplení obvodové konstrukce, zateplení střechy. Ve variantě 2 je dosaženo energetických úspor ve výši 465 GJ/rok. Souhrnný potenciál úspor energie v terciární sféře Souhrnný potenciál úspor byl v terciárním sektoru propočten jako technicky dostupný a jako ekonomicky nadějný. S využitím údajů z energetických auditů byl stanoven ve výši: Tabulka 20: Potenciál úspor v terciárním sektoru

Terciární sféra


Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MW GJ % MW GJ % 6741 24269 30,4% 2 571 9 258 11,6 %

Průmysl Průmysl je na území města zastoupen několika většími firmami, z nichž největším spotřebitelem je Plzeňská obalovna a poté firmy, jejichž spalovací zdroje jsou registrovány v REZZO 2. Na základě informací těchto společností byly získány údaje o očekávané spotřebě paliv a energie ve výhledu. Opatření ke snížení spotřeby paliv a energie byla uvedena Plzeňskou obalovnou – zlepšení tepelně technických vlastností vytápěných objektů. Tabulka 21: Potenciál úspor v průmyslu

Terciární sféra


MĚSTO DOBŘANY

Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MW GJ % MW GJ % 1778 6400 15,2% 918,6 3 307 7,84%

29


4.2

Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů

Výpočet úspor při výrobě a distribuci tepla vychází ze ztrát při výrobě a distribuci tepla. Ztráty při výrobě tepla činily v roce 2006 10,74 %. Průměrná energetická účinnost zdroje tedy činí 89,26 %. Energetická účinnost rozvodu tepla činí 89,18 %. Celkové ztráty energie v systému činily v roce 2006 7 900 GJ/rok. Potenciál úspor energie ve zdroji dosahuje cca 2 300 GJ/rok. V rozvodu tepla existuje potenciál úspor energie cca 1 900 GJ/rok. Celkový technický potenciál úspor energie ve zdroji a rozvodu tepla tedy činí cca 4 200 GJ/rok. Kromě úspor v distribučních sítích a ve zdroji CZT budou dosaženy úspory paliv a energie také v ostatních zdrojích REZZO 1, REZZO 2 a REZZO 3, které ve výhledu při rekonstrukcích a obměně dosáhnou minimálně zákonem stanovených účinností. Souhrnný potenciál ve výrobních a distribučních systémech dosahuje téměř 20 000 GJ/rok. Kromě tohoto potenciálu dojde v doporučené variantě rozvoje CZT ke zrušení staršího zdroje – Stará Pančava.

4.3

Shrnutí potenciálu úspor energie

Ve stávající zástavbě a zdrojích existuje potenciál k úsporám energie, mnohdy je však obtížně využitelný pro svou investiční náročnost. V rozmezí 20 let nicméně bude docházet k přirozené technologické obměně, která s sebou přinese zvýšenou energetickou účinnost zařízení, technologií, spotřebičů apod. Obrázek 15: Souhrnný potenciál úspor energie - ve výrobních a distribučních systémech a v jednotlivých spotřebitelských sektorech, stanoven k roku 2027 (GJ/rok) Potenciál úspor energie v členění dle sektorů spotřeby, GJ/rok

30 000

Technický Ekonomický

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

0 CZT

PLD - výroba tepla

Dom ácnosti

Prům ysl

Terciér

Nezařazeno

Ve stávajících budovách existuje značný potenciál úspor, který bude nejvíce využit v době rekonstrukcí budov a domů, u panelových budov by mělo dojít k jejich zateplení a mnohde k vytvoření tepelné pohody a odstranění nedotápění a vzniku plísní. V sektoru občanské vybavenosti a u některých bytových domů jsou opatření ke zlepšení tepelně izolačních vlastností budov navržena v energetických auditech.

MĚSTO DOBŘANY

30


5. HODNOCENÍ ENERGIE 5.1

VYUŽITELNOSTI

OBNOVITELNÝCH

ZDROJŮ

Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie

Obnovitelnými zdroji energie (OZE) podle definice uvedené v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou: a) energie větru, b) energie slunečního záření, c) geotermální energie, d) energie vody e) energie půdy f) energie vzduchu g) energie biomasy h) energie skládkového plynu i) energie kalového plynu j) energie bioplynu Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie je založena na informacích převážně z veřejných informačních zdrojů, použité technické koeficienty jsou převzaty z různých odborných publikací nebo z dřívějších výstupů obdobných projektů řešených společností ENVIROS. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie V Dobřanech se nenachází žádný významný vysokopotenciální zdroj tepla. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je v rámci území města Dobřany reálně využitelný pouze s pomocí tepelných čerpadel, využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a teplo horninového prostředí. Tepelná energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor či využít teplo okolního vzduchu. V lokalitách, které jsou napojeny na CZT, případně jsou plynofikovány, nemá tepelné čerpadlo jako zdroj energie z energetického i ekologického hlediska velký význam. Jeho využití může mít nejvýznamnější přínos v oblastech, které dosud nebyly plynofikovány. Pro větší rozšíření tepelných čerpadel existují také ekonomická omezení, protože celkové investiční náklady na pořízení tepelných čerpadel dosahují pro středně velký rodinný domek 300-400 tis. Kč. Pro nepodnikající fyzické osoby je sice k dispozici dotační titul Státního fondu životního prostředí do 60 tis. Kč na jedno instalované zařízení, ten však pokryje jen zlomek investičních nákladů. Obecně se jeví nejvhodnější využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina a kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. Jako ekonomicky nejvýhodnější se na území města Dobřan jeví využití tepla z podzemní vody, kterou lze očekávat v malých hloubkách v okolí Radbuzy. Potenciál ve využití tepelných čerpadel odhadujeme v úrovni 185 MWh elektrické energie ročně.

MĚSTO DOBŘANY

31


Potenciál ve využití sluneční energie Město Dobřany z hlediska množství dopadajícího slunečního záření patří do oblasti s celkovým ročním úhrnem na úrovni 1000 až 1050 kWh/m 2 plochy. Přímý sluneční svit je na úrovni 1500–1600 hodin ročně a vyskytuje se zde méně než 40 jasných dnů. Potenciál ve využití slunečního záření solárními kolektory Využití solární energie se ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TUV. V současnosti se ceny solárních systémů pro středně velký rodinný dům pohybují od 30 do 80 tis. Kč v závislosti na typu a dodávaném příslušenství. Státní fond životního prostředí poskytuje nepodnikajícím fyzickým osobám dotaci až do 50 % z výše investice (max. 60 tis. Kč), což zlepšuje ekonomiku solárních systémů a jejich atraktivitu. Veřejnoprávní subjekty a soukromí podnikatelé mohou využít rovněž podpor na využívání obnovitelných zdrojů energie ze strukturálních fondů, což opět zvyšuje ekonomický potenciál těchto systémů. Technicky je možné instalovat solární kolektory kdekoliv, kde je k dispozici nezastíněná plocha o vhodném sklonu. Instalace nemusí být pouze na rodinných domech, ale podstatně větší je potenciál kolektivních solárních systémů, které by zabezpečovaly dodávky teplé užitkové vody (případně i přitápění) celým obytným domům, administrativním budovám nebo např. ústavům sociální péče apod. Ideálním místem pro instalaci solárních kolektorů jsou ubytovací zařízení v cestovním ruchu, kde je vysoká spotřeba teplé vody v letních měsících a pouze nižší spotřeba mimo letní sezónu. Vhodně situovaný solární systém dokáže zabezpečit celoročně 50-60 % dodávek teplé užitkové vody s tím, že v letních měsících je teplé vody spíše nadbytek a od podzimu do jara je třeba zásobník s uskladněnou teplou vodou přitápět elektřinou nebo zemním plynem. V současnosti se v Dobřanech uvažuje o instalaci asi 20 solárních panelů na základní škole. Očekávaný roční energetický přínos zařízení může být 200-300 GJ. Jinou možností využití solárních kolektorů je jejich instalace na ohřev vody ve výhledově uvažovaném aquaparku v Dobřanech, zde by mohlo být dosaženo výrazných energetických zisků. Při instalované ploše kolektorů kolem 50-100 m 2 by mohly být roční energetické zisky 80-160 GJ. Využití tepelných čerpadel je pro ohřev bazénové vody také možné, jejich využití je však omezené jak vyššími pořizovacími náklady, tak i dostupností vhodného média pro získávání tepla (vody s vyšší účinností nebo vzduchu s nižší účinností). Potenciál solární fotovoltaiky Po přijetí Zákona o OZE č. 180/2005 Sb. a nastavení výkupní ceny pro elektřinu z fotovoltaiky ve výši 13,46 Kč/kWh v roce 2007 začala být solární fotovoltaická zařízení připojená do sítě v řadě případů ekonomicky návratná. Město Dobřany se nachází v oblasti s relativně nízkou úrovní přímého slunečního záření, které je pro přeměnu na elektrickou energii nejvhodnější. Ceny solární panelů jsou však i přes příznivý vývoj kursu koruny jsou stále vysoké. Solární fotovoltaická zařízení lze umístit na střechy či fasády objektů, v těchto případech však nelze dosáhnout vysokých instalovaných výkonů (max. desítky kW). I při existenci současného cenového zvýhodnění elektřiny produkované fotovoltaickými panely jsou ekonomicky zajímavé pouze větší projekty v klimaticky příznivých podmínkách. V současnosti by měla být u objektu Plzeňské obalovny instalována fotovoltaická elektrárna s plochou do 1 ha.

MĚSTO DOBŘANY

32


Potenciál větrné energie V podstatě celé správní území Dobřan se nachází v oblasti s nízkou aktivitou větru ve 40 m výšce nad zemí 80-120 W/m 2 a ani v nejbližším okolí se nenacházejí vyšší kopce, kde by instalace větrných elektráren byla ekonomická. Dostupný a ekonomicky realizovatelný potenciál větrné energie je tak v podstatě nulový. Potenciál vodní energie V současnosti v bezprostředním okolí Dobřan funguje jedna malá vodní elektrárna ve Lhotě u Dobřan s instalovaným výkonem 30 kW. Při dobrých vodních poměrech může vyrobit až 150 MWh ročně. Rozšiřování zdrojů využívajících vodní energie je limitováno vysokými stavebními náklady s dlouhou dobou návratnosti a zdlouhavým povolovacím řízením, takže nelze očekávat významnější nárůst využívání vodní energie. V okolí města Dobřany se sice na Radbuze vyskytují některé jezy (potenciálně možno instalovat výkon max. 2x50 kW, což odpovídá dalším 200-400 MWh elektrické energie ročně), jejich využívání se však nejeví v nejbližší době ekonomicky ani technicky reálné. Energetický potenciál biomasy Biomasa je tradičním energetickým zdrojem, jehož využívání má v ČR dlouholetou historii. Za zdroje biomasy lze v podmínkách ČR uvažovat zejména následující: Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné jako suchá biomasa pro spalování (sláma) Energetické plodiny jednoleté Energetické plodiny víceleté Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné jako zdroj biomasy pro produkci bioplynu Lesní těžební zbytky Odpady ze zemědělských živočišných výrob Organické odpady z průmyslových výrob Komunální organické odpady Pro hodnocení potenciálu biomasy v okolí města Dobřany bylo využito metodiky porovnání statistických údajů o výměrách půd a potenciální produkce energeticky využitelné biomasy na daném typu půdy. Celková výměra půd v zájmovém území činí 131,3 tis. ha, z toho orná půda 59,3 tis. ha (45,2 %), zahrady 3,664 tis. ha (2,8 %), ovocné sady 0,473 tis. ha (0,4 %), trvalé travní porosty 11,967 tis. ha (9,1 %), lesní půda 38,2 tis. ha (29,1 %) a ostatní 17,7 tis. ha (13,5 %). Každý typ půdy a způsob využívání sebou přináší jiné možnosti z hlediska dostupnosti biomasy ať už odpadní nebo cíleně pěstované, dalším omezením jsou dopravní náklady. Město Dobřany se nachází v zemědělské oblasti s vysokým podílem intenzivně obhospodařované zemědělské půdy, klimatické podmínky (nadmořská výška 352 m.n.m.) jsou vhodné zejména na pěstování obilí, řepky, případně i kukuřice na siláž. Zbytková zemědělská sláma má jen omezené využití v živočišné výrobě, často je po sklizni zaorána přímo na poli. Pro zemědělce má tedy zejména cenu jako hnojivo, případně jako podestýlka při hospodářském chovu zvířat. Uplatnění slámy jako energetické suroviny tak může přinášet zemědělcům dodatečný výnos z hospodaření. Následující tabulka uvádí odhad tržních cen některých druhů biomasy vhodných jako energetická surovina.

MĚSTO DOBŘANY

33


Tabulka 22: Odhad cen biomasy ze zemědělství v roce 2007

Druh biomasy Sláma obilovin Sláma řepky Sláma trav Šťovík Pelety z odpadu Pelety z cíleně (triticale)

Cena bez DPH (Kč/t)

pěstované

750-1000 850-1100 750-1000 1 200-1 800 1 800-2 500 2 700-3 500

biomasy

Navíc k příznivým cenám biomasy je možno uvažovat o využití některého z dotačních programů podpory obnovitelných zdrojů energie. Energetické plodiny získané cíleným pěstováním jsou do jisté míry nákladnější než využívání zbytkové zemědělské biomasy, na druhou stranu poskytují vyšší hektarové výnosy využitelné biomasy. Rozsah využívání energetických plodin tak bude záviset do značné míry na dotační politice státu a EU.

5.2

Shrnutí potenciálu obnovitelných zdrojů

V následující tabulce je přehled dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů v okolí města Dobřany. U biomasy byl potenciál vážen podle zóny, ve které se nachází. Zóna 1 byl počítána ze 100 %, zóna 2 pouze 50 % a zóna 3 jen 25 %. Důvodem je jednak horší dostupnost biomasy na větší vzdálenosti a rovněž existence možných konkurenčních odběratelů biomasy působících ve vzdálenějších oblastech, což vše povede ke snížení možnosti energeticky využít biomasu ze vzdálenějších oblastí na území města Dobřany. Pro závěrečné shrnutí bylo počítáno s variantou 2, která předpokládá cílené pěstování energetických plodin na 20 % rozlohy současné orné půdy. Tabulka 23: Shrnutí dostupného a ekonomicky nadějného potenciálu

Druh obnovitelného zdroje

Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermálního tepla Potenciál solárního tepla Potenciál solární elektřiny Potenciál větrné energie Potenciál vodní energie Rostlinné zbytky ze zemědělství Energetické plodiny jednoleté Energetické plodiny víceleté Potenciál bioplynu Lesní těžební zbytky Potenciál biomasy ze zahrad a sadů CELKEM

Dostupný potenciál Z toho ekonomicky nadějný Potenciál výroby Potenciál Potenciál výroby Potenciál elektřiny (MWh) tepelné energie elektřiny (MWh) tepelné energie (TJ) (TJ) 0

0,7

0

0,17

0 55* 0 300 0 0 0 3 295 0

8,1 0 0 0 339,5 441,7 172 18,8 41,6

0 2,75 0 0 0 0 0 824 0

0,4 0 0 0 339,5 221 86 4,7 20,8

0

20

0

10

3 650

1 042

827

683

* potenciál fotovoltaiky může být řádově několikanásobně vyšší při existenci velkých volnoplošných instalací

Z tabulky je zřejmé, že stěžejní část potenciálu obnovitelných zdrojů pro město Dobřany spočívá ve využívání energetické biomasy v zájmovém území. Nejjistějším zdrojem biomasy jsou rostlinné zbytky ze zemědělství. MĚSTO DOBŘANY

34


Posledním významným OZE jsou lesní těžební zbytky, které však vyžadují zpracování na místě těžby a dopravování teprve výsledné dřevní štěpky. Jedná se o nestálý zdroj, protože je závislý na objemu těžeb v daném roce. Z tohoto důvodu i jednání s vlastníky lesních pozemků o využití těžebních zbytků bude složitější než s zemědělskými producenty. Jako nejperspektivnější obnovitelný zdroj energie se v okolí Dobřan jeví spalování rostlinných zbytků ze zemědělství (v podobě zbytkové slámy) nebo z lesnictví (štěpkované těžební zbytky), které díky příznivým cenám a velkým obhospodařovaným plochám splňují kritéria technické i ekonomické dostupnosti. Zbytková sláma a odpadní štěpka by mohly zajistit dostatečné množství energetické biomasy pro kompletní nebo alespoň částečný přechod současného systému CZT k využívání biomasy místo zemního plynu. Vlivem výrazně nižších variabilních nákladů u spalování biomasy by se cena vyrobeného tepla mohla dlouhodobě pohybovat mezi 400-450 Kč/GJ.

MĚSTO DOBŘANY

35


6. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ 6.1

Východiska pro návrh řešení EH

Při tvorbě návrhových variant vychází zpracovatel:

Ze Státní energetické koncepce a jejích priorit a cílů, které odrážejí cíle a priority EU, světové zásoby a těžbu paliv, rizika jejich dovozu, apod.;

Z priorit ostatních politik, které budou mít vliv na spotřebu paliv a energie (zejména v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu a nástrojů k prosazení cílů těchto politik);

Z legislativy v relevantních oblastech, stávající i připravované – české i evropské; tato legislativa zahrnuje zejména oblast ochrany ovzduší, zákon o podnikání v energetických odvětvích, zákon o hospodaření energií, zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zákon stavební;

Z očekávaného vývoje poptávky po energii ve stávající zástavbě - v jednotlivých spotřebitelských sektorech, do které je promítnuto využití potenciálu energetických úspor a očekávané rozvojové záměry;

Z poptávky po energii na výhledových plochách pro zástavbu;

Z doporučených variant rozvoje soustavy CZT v Dobřanech (viz kapitola 4, Soustava CZT – analýza a doporučení).

Navrhované řešení energetického zásobování města Dobřany respektuje principy evropské politiky, východiska a cíle Státní energetické politiky i doporučení a závěry Územní energetické koncepce Plzeňského kraje. Již v dnešní době se na území města Dobřany využívá 13,7% primární spotřeby energie v obnovitelných (druhotných) zdrojích energie. Elektřina, vyrobená z bioplynu, který je na území Dobřany produkován, by pokryla cca 30% spotřeby elektrické energie na území města. Pro konečnou spotřebu je prozatím používáno z OZE pouze dřevo, zejména v lokalitách, kde není k dispozici distribuční síť zemního plynu (stále častěji i tam, kde rozvody zemního plynu jsou). Výhledové řešení energetického systému města Dobřany využívá předpokládané disponibility biomasy ve formě zemědělských rostlinných zbytků a přebytků, kterou navrhuje zpracovatel využít ve Výtopně Pančava pro výrobu dodávkového tepla. Kotelna je vhodně umístěna a dovoz hmoty pro výrobu tepla by nezatěžoval komunikace na území města. Územní energetická koncepce Plzeňského kraje, která byla zpracována v roce 2003 je koncepcí nadřazeného územního celku. V ÚEK Plzeňského kraje jsou v regulativech pro stanovení způsobu energetického zásobování územního celku Dobřany vyznačeny jako obec s přednostním využitím CZT a zemního plynu (tam, kde je CZT nedostupné nebo neefektivní). Zpracovaná ÚEKMD a její doporučení na udržení a rozvoj CZT s využitím OZE je s energetickou koncepcí nadřazeného územního celku v souladu.

6.2

Poptávka po energii ve stávající zástavbě

Poptávka po energii ve stávající zástavbě vychází z rozvoje jednotlivých spotřebitelských sektorů a z předpokládané realizace energeticky úsporných opatření. V případě velkých odběratelů tepla a u bytových domů byla výhledová poptávka po energii jak na otop, tak na přípravu TUV a pro technologii projednávána a stanovena individuálně.

MĚSTO DOBŘANY

36


Tabulka 24: Úspory energie propočtené jako rozdíl ve spotřebě po přeměnách (konečné spotřeby) v jednotlivých sektorech mezi roky 2007 - 2017 a 2007 – 2027

Potenciál úspor v sektorech (GJ/rok) 2017 Koks TP KP Terciární sféra 0 185 Průmysl 0 0 Domácnosti 0 979 Nezařazeno 0 0 Celkem 0 1 164 2027 Koks TP KP Terciární sféra 0 252 Průmysl 0 0 Domácnosti 0 1 331 Nezařazeno 0 0 Celkem 0 1 583

6.3

PP 3 053 1 687 4 608 803 10 151

0 0 0 0 0 PP 0 0 0 0 0

8 914 3 307 7 926 2 729 22 876

Elektřina CZT Celkem 0 31 3 269 0 0 1 687 2 072 1 063 8 722 0 0 803 2 072 1 094 14 481 Elektřina CZT Celkem 0 92 9 258 0 0 3 307 4 455 3 103 16 816 0 0 2 729 4 455 3 195 32 109

Energetické nároky výstavby na rozvojových plochách

Pro výpočet o spotřebě paliv a energie bylo nezbytné přijmout několik významných předpokladů doplňujících návrhy prostorových regulativů k návrhovým plochám pro zástavbu, uvedených v Konceptu územního plánu. Návrhové plochy byly odečteny z grafické části ÚPn. Jejich rozloha byla odečtena ve výši 834 863 m 2 (83,4 ha). Návrhové období je v konceptu ÚPn koncipováno do roku 2022. Obrázek 16: Návrhové plochy pro zástavbu v KÚ Dobřany, ve zjednodušeném členění

Návrhové plochy pro zástavbu, KÚ Dobřany

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

rozloha (m 2)

Plochy pro bydlení

Plochy sm íšené

Plochy obchodu a služeb

Plochy výrobní

568 724

23 979

117 383

124 777

Zdroj: výkresová část konceptu územního plánu

Zpracovatelé ÚEKMD navrhli 2 varianty rozvoje zástavby na těchto plochách, vypočteny byly energetické nároky nové zástavby. Výsledky variant byly projednány se zástupci města. Do výhledu k roku 2017 a 2027 byla zařazena varianta „rozvojová“. MĚSTO DOBŘANY

37


Tabulka 25: Výstavba byt ů ve variant ě „rozvojová“

Do 2017 271 102 373

BJ v BD BJ v RD Celkem

Mezi 2017 až 2027 141 201 342

Celkem k r. 2027 412 303 715

Byly převzaty a v případě variantních možností navrženy tyto koeficienty:

Index zastavěnosti návrhových ploch Index podlažnosti výstavby na návrhové ploše Procento celkové plochy zástavby k danému průřezovému roku Měrné spotřeby tepla na vytápění, spotřebu teplé vody a ostatní spotřebu na jednotlivých typech ploch a to pro rok 2017 a pro rok 2027.

Koeficienty pro propočet energetických nároků vycházejí z normových požadavků na spotřebu tepla na vytápění, podílu tepla pro přípravu teplé užitkové vody a pro spotřebu ostatní. Tyto koeficienty byly stanoveny s ohledem na charakter návrhových ploch pro zástavbu a mají klesající charakter zejména ve spotřebě tepla na vytápění. 2

Tabulka 26: Podlahová plocha zastav ě ných rozvojových ploch v rozvojové variant ě (m ) dle návrhu zpracovatele ÚEKMD, energetické nároky na plochách pro zástavbu

Podlahové plochy zástavby celkem (m2) Dobřany celkem

Energetické nároky na uvedených plochách celkem (GJ/rok) 174 360,63 72 456,81

z toho KÚ Dobřany

134 872,64

56 539,01

z toho KÚ Šlovice

12 208,70

6 238,87

z toho KÚ Vodní Újezd

27 279,30

9 678,92

Obrázek 17: Porovnání skladby spot ř eby po p ř em ě nách (kone č né spot ř eby)

Porovnání skladby spotřeby po přeměnách výchozí stav 2007, výhled 2027, GJ/rok

300 000 CZT

250 000

Elektřina 200 000

OZE

150 000

PP

100 000

KP TP

50 000 0 Stávající zástavba

MĚSTO DOBŘANY

Stávající zástavba po realizaci úspor

Zástavba na rozvojových plochách

38


6.4

Vybrané varianty rozvoje soustavy CZT

Varianty rozvoje byly navrženy a analyzovány zejména v oblasti rozvoje soustavy centralizovaného zásobování teplem. Variantně je posuzována výše vyrobeného tepla – s dodávkami do nové zástavby na přestavbovém území bývalých vojenských kasáren nebo bez nich – a také způsob výroby tepla ve zdroji CZT – primárním palivem je buď zemní plyn nebo biomasa. Doporučené varianty v rozvoji soustavy zahrnují ty varianty, které odstraňují ze středu města zdroj znečištění ovzduší – kotelnu Stará Pančava a domy, připojené na tuto kotelnu, napojují na dnešní výtopnu Pančava. Těmito variantami jsou varianty 2, 5 a 6. Varianty na biomasu (5 a 6) jsou nejvýhodnější pokud je reálná možnost získání dotace na realizaci projektu. Tyto varianty byla souhrnně vyhodnoceny. Tabulka 27: Hodnocení variant rozvoje soustavy CZT

2027 Kritérium Instalovaný výkon zdroje Počet vytápěných bytů Roční dodávka tepla (2017) Celoroční průměrná účinnost Ztráty ve výrobě a rozvodu Vstup paliva Vstupní palivo Emise ze zdroje – výtopna Pančava TZL SO2 NOx CO CO2 Ekonomické parametry Proměnné náklady na teplo Stálé náklady Zisk Náklady celkem Cena tep.energie bez DPH

jednotky MW GJ/rok % GJ/rok GJ/rok

Varianta rozvoje soustavy CZT V2 V5 V6 8 5 8 1 175 900 1 175 28 500 20 000 28 500 91 86 86 8 000 7000 10 700 27 000 39 200 36 500 zemní plyn biomasa biomasa

t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok Kč/GJ

0,02 0,01 1,88 0,02 2037,00

3,39 0,72 3,48 6,51 0,00

4,92 1,05 5,05 9,45 0,00

9 000 000 5 500 000 660 000 15 160 000 532

2 000 000 6 000 000 250 000 8 250 000 413

2 800 000 6 750 000 500 000 10 050 000 353

Zejména dopady varianty č. 6 na životní prostředí se zdají být v porovnání s variantou uplatnění zemního plynu ve zdroji vysoké – emise byly – při neznalosti konkrétní technologie, druhu paliva, apod. stanoveny na základě téměř celostátního průměru u kotelen, spalujících v ČR biomasu ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2. Pokud bychom pro porovnání vzali konkrétní zdroj, např. Třebíč, kotelna v Třebíči, s instalovaným výkonem zdroje 5 MW, vyrábí teplo ve výši přes 40 000 GJ/rok a její emise v roce 2005 uvádí následující tabulka: Tabulka 28: Emise z konkrétního zdroje na biomasu

Kotelna

TE 2,91

SO2 0,564

NOX 4,225

CO 1,864

VOC 0,006

Ekonomické porovnání ale vyznívá pro zdroj na biomasu. Cena paliva na vstupu odpovídala konkrétní situaci v ČR na trhu s biomasou v roce 2007 (viz kapitola 5). Nejistota v zásobování palivem (biomasou) musí být odstraněna samostatnou studií proveditelnosti a vyhledáním vhodných partnerů.

MĚSTO DOBŘANY

39


6.5

Zabezpečení energetických potřeb územních obvodů

Nejsou navrženy změny ve způsobu zásobování stávající zástavby s výjimkou podpory využití obnovitelných zdrojů energie a záměny tuhých paliv za plyn, biomasu, jiné obnovitelné a druhotné zdroje a příznivým vlivem na kvalitu ovzduší. Zásobování návrhových ploch pro zástavbu je v KÚ Dobřany provedeno variantně – přestavbová lokalita bývalých kasáren je ve Variantě 5 zásobována zemním plynem, ve Variantě 6 teplem ze soustavy CZT. Ostatní návrhové plochy pro zástavbu budou dle konceptu ÚPn na území města Dobřan (jak KÚ Dobřany tak KÚ Šlovice) zásobovány zemním plynem a to v souladu s dalším rozvojem stávajících sítí, zejména STL. Nepředpokládá se budování dalších regulačních stanic, v případě potřeby budou stávající stanice rekonstruovány na vyšší výkon. Rozvojové plochy letiště budou zásobovány zemním plynem z obce Líně. Kapacita VTL RS je v KÚ Šlovice dostatečná pro případný další rozvoj plynovodní sítě. Plynofikaci KÚ Vodní újezd energetická koncepce města Dobřany nepředpokládá, pokud nedojde k razantnější zástavbě na plochách pro výrobu regionálního významu, které do KÚ Vodní Újezd spadají. ÚEK nepředpokládá ani plynofikaci ZSJ Dobřánky, pokud nedojde v této oblasti k razantnější individuální zástavbě.

6.6 Bilanční hospodářství

výsledky

vybraných

variant

rozvoje

energetického

Bilanční výsledky byly propočteny pro 2 varianty, jejichž výběr byl s městem projednán – Variantu 2, kde je teplo vyráběno ze zemního plynu a Variantu 6, kde je teplo vyráběno z biomasy. Výsledné výhledové bilance primární spotřeby se liší zejména podílem využití obnovitelných zdrojů na území města – viz následující grafy. Obrázek 18: Struktura primární spot ř eby paliv a energie na území m ě sta Dob ř any ve variant ě 2 rozvoje soustavy CZT

Struktura primární spotřeby, 2027_V2 2,8%

17,4%

1,8%

14,2%

63,8% TP

MĚSTO DOBŘANY

KP

PP

OZE

EL

40


Obrázek 19: Struktura primární spot ř eby paliv a energie na území m ě sta Dob ř any ve variant ě 6 rozvoje soustavy CZT

Struktura primární spotřeby, 2027_V6 2,8%

17,3%

1,8%

24,1%

54,0% TP

KP

PP

OZE

EL

Konečná spotřeba byla přepočtena na spotřebu primárních zdrojů na území města Dobřany přepočtem tepla z CZT na palivo ve zdroji a zařazením výroby elektřiny z bioplynových stanic TERBA a ZETEN do bilance. Při přepočtu užitečné spotřeby na konečnou spotřebu (spotřeba na rozvojových plochách) a na primární spotřebu ve výrobě tepla byly použity hodnoty účinnosti z vyhlášky MPO č. 276/2007 Sb., o účinnosti kotlů. Tabulka 29: Primární spot ř eba paliv a energie na území Dob ř an ve výhledu k roku 2017 a 2027, variantn ě podle výroby tepla ve zdroji CZT

GJ/rok 2017_V2 2027_V2 GJ/rok 2017_V6 2027_V6

TP 10 750 10 969 TP 10 750 10 969

KP 1 745 7 065 KP 1 745 7 065

PP 230 746 248 234 PP 194 246 211 734

OZE 57 437 55 353 OZE 96 637 94 553

EL 64 906 67 734 EL 67 734 67 734

Celkem 365 584 389 355 Celkem 371 112 392 055

Rozdíly v primární spotřebě paliv a energie jsou mezi variantami v CZT velmi malé a jsou způsobeny odlišnou účinností výroby tepla a tedy spotřebou vstupního paliva. Významně se však liší strukturou paliv v primární spotřebě – ve variantě 6 narůstá podíl obnovitelných zdrojů, které jsou na území města využívány, až na 23,2%. Pro jednotlivé návrhové varianty byly vypočteny také emise ze všech zdrojů znečištění. Emise znečišťujících látek jsou ve variantě využívající pro výrobu tepla biomasu výrazně vyšší zejména v emisích tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého. Při výběru dodavatele technologie bude třeba dbát na volbu technologií s co nejnižšími emisemi při spalování a na dočištění spalin. Posouzení jednotlivých variant bylo provedeno jak z hledisek ekonomických, tak technických a environmentálních – součet vah byl stejný. Porovnání emisí pro varianty 2 a 6 ukazuje následující graf:

MĚSTO DOBŘANY

41


Obrázek 20: Výpo č et emisí pro hodnocené varianty rozvoje soustavy CZT

Produkce emisí - porovnání varianty 2 a 6 t/rok, 2027 40,000 30,000 20,000

V2 10,000 0,000

V6

TE

SO2

NOx

CO

VOC

V2

3,984

9,363

15,463

28,149

5,302

V6

8,880

10,402

18,628

37,573

6,451

Tabulka 30: Souhrnná tabulka požadovaných kritérií:

VCZT_2 Spotřeba PEZ Konečná spotřeba paliv a energie Podíl OZE na primární spotřebě paliv a energie Investice v soustavě CZT (Kč) Proměnné náklady Úspory paliv a energie v soustavě CZT Výhledová cena tepla (Kč bez DPH) Úspory paliv a energie v ostatních sektorech Investice do úspor paliv a energie (mil. Kč) Souhrnná emise znečišťujících látek Emise CO2 Součet bodů

405 200 346 550 13,70% 26 000 000 15 160 000 4 200 532 40 581 318 110 315 1,94 2 037,000

VCZT_6 407 900 346 550 23,20% 47 500 000 10 050 000 4 200 353 40 581 318 110 315 20,47 0,00

Porovnání variant - pořadí 1 2 1 1 2 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 16 14

Na základě výsledků hodnocení a zvážení přínosů jednotlivých variant rozvoje systému energetického zásobování na území Dobřan byla vybrána a doporučena k realizaci varianta 6 v soustavě CZT.

6.7 Popis doporučené varianty řešení energetického hospodářství města Dobřany ve výhledu Doporučená varianta vychází z návrhu a hodnocení variant v rozvoji města dle návrhu ÚPn, z ocenění potenciálu úspor energie ve výši cca 32 000 GJ/rok v roce 2027, z předpokládaného vývoje v podnicích na území města a z vývoje v soustavě CZT. Varianta 2 a varianta 6 rozvoje CZT byly promítnuty do výhledových bilancí a byly posouzeny jak účinky obou variant, tak jejich nároky. Soustava CZT – doporučujeme s ohledem na propočet dopadů varianty přestavby zdroje CZT na biomasu do ceny tepla - volit tuto rekonstrukci zdroje CZT – výtopny Pančava. Doporučujeme propojení stávajících soustav, další snížení ztrát v distribuci tepla, napojení dalších objektů na soustavu a připojení nových odběrů, které by měly vzniknout jak bytovou, tak občanskou zástavbou na rozvojové (přestavbové) ploše bývalých vojenských kasáren. Napojení nových odběrů sníží MĚSTO DOBŘANY

42


jednotkové stálé náklady a umožní efektivnější výrobu tepla ve zdroji. Jako nejperspektivnější obnovitelný zdroj energie pro zdroj CZT se v okolí Dobřan jeví rostlinné zbytky ze zemědělství (v podobě zbytkové slámy) nebo z lesnictví (štěpkované těžební zbytky), které díky příznivým cenám a velkým obhospodařovaným plochám splňují kritéria technické i ekonomické dostupnosti. Dalším možným zdrojem do budoucna jsou cíleně pěstované energetické plodiny nebo plantáže rychlerostoucích dřevin. Zbytková sláma a odpadní štěpka by mohly zajistit dostatečné množství energetické biomasy pro kompletní nebo alespoň částečný přechod současného systému CZT k využívání biomasy místo zemního plynu. Vlivem výrazně nižších variabilních nákladů u spalování biomasy by se cena vyrobeného tepla mohla dlouhodobě pohybovat mezi 400-450 Kč/GJ V rozvoji sítí nedoporučujeme plynofikaci obce Vodní Újezd, pokud si případný rozvoj na návrhové ploše výrobního charakteru plynofikaci území nevyžádá. ÚEK neuvažuje ani s plynofikací Dobřánek. V obou lokalitách – jak Vodní Újezd, tak Dobřánky, jsou spalována tuhá paliva, mnohdy v zastaralých kotlích. Je doporučena jejich modernizace - náhrada novými kotli, např. zplyňovacími, nebo přechod na peletky, polenové dřevo, apod. v návaznosti na rozvíjející se trh s biomasou. V lokalitách, kde je naopak zemní plyn zaveden, doporučujeme investovat do energeticky úsporných opatření a modernizace kotlů a otopných soustav, která povedou ke snížení nákladů na vytápění. U nové zástavby doporučujeme využívat principů nízkoenergetického stavění, návazně využití solární energie, biomasy. U domů s nákladným vytápěním (elektrické vytápění, propa-butan) doporučujeme zvážit využití tepelných čerpadel. Doporučujeme realizovat na území obce energeticky úsporná opatření u objektů v majetku města – jak v sektoru bydlení, tak u občanské vybavenosti, a to v návaznosti na zpracované energetické audity. K tomu doporučujeme v maximální možné míře využívat dostupné dotační zdroje EU prostřednictvím předkládání žádostí do Operačního programu životní prostředí. Záměry doporučujeme nejprve projednat na Státním fondu životního prostředí, ale pro rekonstrukci zdroje se jeví jako možná oblast podpory Podoblast 3.1.1.OPŽP: Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla (největší omezení je zatím ve stanovení výše podpory, která je stanovena v závislosti na poměru vytápěné plochy souboru budov napojených na nový, nebo rekonstruovaný zdroj splňující minimálně požadavky na energetickou náročnost novostaveb, resp. rekonstruovaných budov platné v době realizace připojení a vytápěné plochy všech připojených objektů. Město již dnes aktivně sleduje dotační tituly pro zateplení objektů škol a veřejné správy. Mateřská škola Loudů získala dotaci z Operačního programu životní prostředí. Primární spotřeba paliv a energie se ve vybrané variantě rozvoje města zvýší o téměř 15% v roce 2027 proti roku 2007. Poklesne mírně spotřeba zemního plynu v bilanci, vzroste spotřeba elektrické energie a výrazně se zvýší podíl i celkový objem spotřebovaných obnovitelných zdrojů. Zvýší se významně účinnost spotřeby paliv a energie ve spotřebitelských sektorech, potenciál úspor ve stávající zástavbě činí cca 32 000 GJ/rok. Nárůst spotřeby na rozvojových plochách je očekáván ve výši až 78 000 GJ/rok v roce 2027.

MĚSTO DOBŘANY

43


7. ENERGETICKÝ MANAGEMENT – OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK 7.1

Důvody pro energetický management, jeho úkoly a cíle

Energetický management (nebo také energetické řízení) si lze vyložit jako ovlivňování subjektů na území města za účelem dosažení stanovených cílů v oblasti výroby a spotřeby energie. Při hledání důvodů pro podporu energetickému řízení /managementu vychází město ze své odpovědnosti ve sféře samosprávné působnosti a ze svých povinností a pravomocí ve sféře výkonu státní správy v přenesené působnosti. Již samotné zadání vypracování územní energetické koncepce je výrazem obecné odpovědnosti města a územní energetická koncepce se snaží doporučit konkrétní kroky ke splnění cílů v energetickém managementu města. Cíle v oblasti energetického hospodářství města jsou motivovány zejména snahou snížit dopady získávání, přeměny, distribuce a spotřeby energie na životní prostředí. Současně vyvíjí město velkou snahu zabezpečit zásobování energií a zejména dodávky tepla ze soustavy CZT při co nejmenších nákladech. Tyto cíle jsou mnohdy obtížně slučitelné, mj. z důvodu postavení města na otevřeném trhu s energií – cena plynu pro kotelny typu výtopna Pančava není zcela v relaci s náklady na dodávku zemního plynu a plynárenské společnosti se netají svou preferencí menších odběratelů při nastavení tarifů zemního plynu. Také ekologická daňová reforma ve své I. etapě nepřímo podporuje spalování zemního plynu v malých zdrojích v domácnostech, bez zohlednění dopadů na soustavy CZT. Přesto je třeba říci, že stávající cena tepla ze soustavy CZT v Dobřanech je plně v souladu s cenami a s náklady na výrobu a dodávku tepla v soustavách obdobného typu, je zatížena vynaloženými investicemi do modernizace sítí a předávacích stanic, které však zefektivnily výrobu a rozvod tepla. Tabulka 31: Obecné cíle m ě sta v jednotlivých rolích ve vztahu k výrob ě a spot ř eb ě energie

Úloha města/ obce Výrobce/ distributor

Spotřebitel

Správce obecního majetku Regulátor

Iniciátor

MĚSTO DOBŘANY

Stanovený cíl v dané činnosti/ cíl energetického managementu energeticky účinná výroba a rozvod energie úspora neobnovitelných zdrojů energie podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v území podpora užití obnovitelných zdrojů energie snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady energetické využití odpadů podpora místní zaměstnanosti kontrola a snižování vlastních nákladů finanční úspory veřejných prostředků zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě prevence znečištění ovzduší zlepšování tepelně-technických parametrů budov výstavba nízkoenergetických domů řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy (např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické a ekologické) příklad pro ostatní spotřebitele podpora informovanosti 44


V jednotlivých oblastech, které jsou náplní energetického managementu, a pro splnění uvedených obecných cílů, které jsou v tabulce uvedeny, jsou územní energetickou koncepcí navrženy konkrétní kroky. V následujícím textu jsou tyto kroky - ve formě opatření, uplatnitelných pořizovatelem územní energetické koncepce k jejímu provedení – uvedeny:

7.2

Opatření k realizaci ÚEK uplatnitelná městem

Doporučená opatření v soustavě CZT 1.

Varianta 6 rozvoje soustavy je v souladu s doporučeními ÚEK Plzeňského kraje, kde jsou v regulativech pro stanovení způsobu energetického zásobování územního celku Dobřany vyznačeny jako obec s přednostním využitím CZT a zemního plynu (tam, kde je CZT nedostupné nebo neefektivní).

2.

Hlavním cílem navržené varianty 6 v soustavě CZT je snaha snížit cenu tepla pro konečného odběratele (hlavní zájem města a jeho vedení při zadání ÚEKMD, zachovat soustavu CZT a amortizovat vložené investiční prostředky do zefektivnění distribuce tepla, zachovat kvalitu ovzduší a tedy výrobu tepla v jediném, kontrolovatelném a kontrolovaném zdroji znečištění, dále snižovat ztráty v distribuci. Snížit emise v centrální části města přepojením kotelny Stará Pančava na výtopnu Pančava, která je lokalizována na okraji města. Snížení ceny tepla pro konečného odběratele lze dle zjištění zpracovatele dosáhnout záměnou vstupního paliva a rekonstrukcí výtopny Pančava na v regionu dostupnou biomasu. Realizace této varianty je podmíněna zpracováním studie proveditelnosti tohoto investičního záměru před jeho realizací, která prověří výhledovou dostupnost navrženého, případně jiného druhu biomasy pro kotelnu, možnost dlouhodobě spolehlivé dodávky paliva pro zdroj, způsob dodávky (nejlépe s využitím železniční přípojky) paliva, jeho cenu a cenovou stabilitu jak palivových vstupů, tak výstupní ceny tepla. V návaznosti na uvedenou studii proveditelnosti budou prověřeny možnosti v získání dotací na rozvoj sítí na novou přestavbovou lokalitu vojenských kasáren (podporováno z prioritní osy 2 OPŽP, otázkou je, zda lze rozvoj sítí podpořit i v tomto případě, kdy je zdroj navržen k přestavbě na biomasu) a na vlastní výstavbu zdroje z podoblasti podpory 3.1.1. Prioritní osy 3 OPŽP. Dobřany (několik % území obce) byly na základě dat z roku 2005 uvedeny jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ve Věstníku MŽP kvůli denním emisím prachu – v roce 2006 se tato zátěž neprojevila, na území města byl ale překračován cílový imisní limit pro benzo(a)pyren - realizace varianty 6 bude podmíněna ochranou kvality ovzduší – je doporučeno vypracování rozptylové studie, která prověří stávající kvalitu ovzduší v obci a bude současně sloužit jako výchozí úroveň znečištění ovzduší pro výstavbu případného zdroje na biomasu. Rozptylovou studií lze dopady takové varianty modelovat;

3.

Varianta 6 byla za výše uvedených předpokladů městem předběžně schválena k realizaci a bude předmětem dalších jednání a zjišťování. V případě, že Studie proveditelnosti díky vývoji na trhu s biomasou (se zvážením konkurenčních projektů a jejich dopadů na disponibilitu a cenu navrhovaného druhu biomasy – zemědělských zbytků, slámy apod.) neprokáže pozitivní výsledky na cenu tepla (jak je tomu v této ÚEK), územní energetickou koncepci bude nutno aktualizovat a vrátit se mj. i k rozpracování varianty 7;

4.

Doporučujeme městu navázat spolupráci při získávání biomasy s místními zemědělskými a lesnickými společnostmi tak, aby bylo dosaženo oboustranně

MĚSTO DOBŘANY

45


výhodných dlouhodobých svazků s dodavateli biomasy v rámci doporučené varianty přestavby CZT ze zemního plynu na využívání zbytkové biomasy; 5.

Město bude uplatňovat zákonné požadavky vyplývající z § 77 a dalších zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů v případě odpojení od soustavy CZT. Ustanovení tohoto zákona popisují povinnosti dodavatele a odběratele tepla a vychází z nich posouzení Varianty 7 v soustavě CZT;

6.

Město bude uplatňovat požadavky zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, uvedené v § 3, odst. 8, týkající se preference CZT. K definici ekonomické přijatelnosti je městu poskytnut metodický návod – vychází z rovnocenného posouzení nákladů na zajištění tepla a teplé užitkové vody v případě centralizovaných a decentralizovaných dodávek;

7.

Město bude aktivní v informovanosti občanů o svých záměrech v oblasti rozvoje CZT, neboť jsou vedeny snahou o dlouhodobě ekonomicky přijatelnou cenu dodávaného tepla.

Opatření ve správě objektů v majetku města 8.

Město bude pokračovat ve sledování spotřeby energie v objektech města, pokračovat v realizaci doporučení energetických auditů povinných ze zákona na objektech města a v jejich případné aktualizaci pro zahrnutí investičně náročných opatření a také využití alternativních zdrojů energie;

9.

V souladu s rozpočtovými možnostmi města budou předloženy další žádosti o financování prostřednictvím dotačního programu EU - Operační program životní prostředí MŽP (OPŽP) – objekty by měly využít potenciálu úspor v souladu s podmínkami programu a kritérii pro vyhodnocení žádostí;

10. Město bude průběžně zvažovat vhodné objekty pro využití OZE, vypracovat a předložit žádosti o financování z OPŽP, případně dalších dotačních programů. Realizace ÚEK v zástavbě na rozvojových plochách 11. Na rozvojových plochách pro zástavbu je uplatněno zásobování CZT na plochách, určených k výstavbě bytových domů, nebo pro objekty služeb a občanské vybavenosti (v dosahu sítí). Zásobování zemním plynem je navrženo všude tam, kde rozvojové plochy leží v blízkosti stávajících distribučních sítí, nebo kde se rozvoj sítí s ohledem na celkový rozvoj oblasti předpokládá. Ve zbývající zástavbě je namísto spalování uhlí navrženo (zejména objektech k rekreačnímu využití, ale i v RD pro trvalé bydlení) podněcovat k používání dřeva – polenového dřeva a kotlů na pelety. Podmínkou jsou nízké emise prachu a dalších emisí, zejména polyaromatických uhlovodíků. Při návrhu zásobování rozvojových ploch pro zástavbu by bude město dbát prostřednictvím svých orgánů obecně dbát následujících doporučení: 12. Využívat disponibilní kapacitní rezervy ve stávajících distribučních systémech el. energie, zemního plynu, případně systémech CZT a to za podmínky zachování spolehlivosti dodávek energie; 13. Při rozhodování o zásobování nové výstavby dbát (podle možností v soustavě CZT) požadavků v ochraně ovzduší a v této souvislosti preferovat ekonomicky efektivní dodávku CZT před umisťováním nových zdrojů v území (§ 3, odst. 8 Zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů); 14. V nové a modernizované zástavbě dbát na realizaci možností energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie v souladu s energetickými audity a průkazy energetické náročnosti budov; podporovat zejména u objektů, MĚSTO DOBŘANY

46


financovaných z prostředků města, o uplatnění přísnějších požadavků na spotřebu paliv a energie; 15. Dbát na snižování emisí tuhých prachových částic ze spalování paliv v malých zdrojích znečištění – a to i při využití biomasy volbou vhodných technologií spalování (fluidní, zplyňovací technologie); 16. Při urbanistickém rozvržení území vždy zohlednit hustotu zástavby i podlažnost objektů tak, aby nedocházelo k nadměrnému snížení solárních zisků vlivem stínění sousedního objektu (pasivní tepelné zisky, snížení potřeby energie na osvětlení atd.). Podobná opatření výrazným způsobem ovlivňují tepelnou ztrátu či naopak možnost tepelných zisků v interiéru objektů; 17. Podporovat výstavbu nízkoenergetických (případně pasivních domů), tj. objektů s celkovou spotřebou dodané energie do 130 kWh/m 2 .rok (maximální spotřeba na vytápění je 50 kWh/m 2 a rok), které by měly být navrhovány tak, aby při jejich výstavbě nedocházelo ke zbytečnému navýšení ceny při výstavbě. Současně je důležité začlenit jejich výstavbu do rozvojových ploch tak, aby mohly být využity výhody orientace objektu ke světovým stranám, výhody dostatečného prostoru a aby mohly být využity i obnovitelné zdroje energie (OZE) v daném území; 18. Dbát na důsledné dodržování právních norem, týkajících se požadavků na tepelně technické vlastnosti objektů, využívání obnovitelných zdrojů energie, CZT, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, apod.; 19. Podpořit variantu rozšíření distribuční sítě zemního plynu do obce Vodní Újezd pouze v případě významné zástavby na rozvojových plochách pro výrobu v tomto KÚ; 20. ÚEK nezjistila, že by záměr na výstavbu sítě pro přívod bioplynu (uvedený v Konceptu ÚPn) do zdroje soustavy CZT byl stále aktuální. Opatření k minimalizaci negativních vlivů energetiky na životní prostředí 21. Imisní situaci (včetně vlivu dopravy) město vyhodnotí na základě rozptylové studie, kterou vypracuje město v roce 2008. Prostřednictvím rozptylové studie bude prověřen vliv zdrojů REZZO 3 až REZZO 1 na kvalitu ovzduší ve městě; 22. V rozptylové studii bude vyhodnocena navržená varianta rozvoje soustavy CZT a její vliv na kvalitu ovzduší, případně i vliv jiných variant. Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE V oblasti podpory zvyšování energetické účinnosti a energeticky úsporného chování ve sféře obyvatelstva, ve službách i v průmyslu bude město podporovat: 23. Podpora využívání OZE např. prostřednictvím programu podpory energeticky úsporných opatření a využití OZE - dodatečné instalace solárních kolektorů nebo článků na střechy domů, podpora systémů distribuce biomasy palivového dříví i pelet pro domácnosti zejména v oblastech bez možnosti připojení k zemnímu plynu nebo CZT); náhrada zdrojů tepla (kotlů, lokálních topidel) za účinnější, zaregulování otopné soustavy, včetně instalace termoventilů, zateplení obvodových stěn, výměna oken, zateplení stropů, optimalizace přípravy TUV a další; 24. Podpora podnikatelského využití odpadního tepla produkovaného jako vedlejší produkt výroby elektřiny v současných bioplynových stanicích;

MĚSTO DOBŘANY

47


25. Využívání nespalovacích technologií využití obnovitelných zdrojů energie v nové zástavbě – zejména solárních termických systémů k ohřevu TUV, rekuperace; již v urbanistických studiích požadovat, aby byly vytvářeny podmínky pro vyšší využití OZE v budovách a zařízeních; 26. Prostřednictvím místních informačních zdrojů (místních médií, informační kanceláře, setkání s obyvateli) informovat o možnostech využití dotačních titulů na využívání obnovitelných zdrojů a poskytovat základní asistenci podnikatelům i fyzickým osobám při jejich čerpání; 27. Podporovat energetický uvědomělé a úsporné chování spotřebitelů, instalace měřidel spotřeby, pořizování energeticky efektivních spotřebičů apod.; 28. Zvyšování povědomí o hospodaření s energií, o činnosti poradenských, informačních a konzultačních středisek (EKIS), o státních programech na podporu úspor energie, a podpořit informační servis o využití obnovitelných zdrojů energie a o možnostech v úsporách energie ve stávající i v nové zástavbě (publikace, sdělovací prostředky, internet, apod.); 29. Podporovat využití biomasy, geotermální energie a solární energie ekonomicky efektivních projektů mj. prostřednictvím vlastních dotačních prostředků nebo založením fondu ze zdrojů Státního fondu rozvoje bydlení.

MĚSTO DOBŘANY

48


8. ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Zpracovatel ÚEK:

ENVIROS, s.r.o.

Název

ENVIROS, s. r. o.

Právní forma organizace

Společnost s ručením omezeným

Statutární zástupce

Ing. Jaroslav Vích, ředitel společnosti

Odpovědný zástupce ve věcech technických

Ing. Vladimíra Henelová

Adresa společnosti

Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3

IČ

61503240

DIČ

CZ61503240

Telefon

(+ 420) 284 007 499

Fax

(+ 420) 284 861 245

E-mail

[email protected]

Bankovní spojení

ČSOB č. ú. 0900107743/0300

Obchodní rejstřík

Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 31001

Počet zaměstnanců

30

Počet odborných pracovníků

26

Počet auditorů

12

Z toho osvědčení MPO

7

Společnost je členem Pracovní skupiny pro EPC při Hospodářské komoře ČR, členem Pracovní skupiny pro energetickou účinnost v rámci IPPC při MPO, členem Asociace energetických manažerů, Energetické sekce při Hospodářské komoře ČR. Jednotliví zaměstnanci jsou pak členy Asociace energetických auditorů, zařazeni do Registru národních poradců při CzechInvest (pro přípravu projektů pro Operační program průmysl a podnikání) a do seznamu poradců pro přípravu žádostí z Operačního programu životní prostředí. Společnost se podílela na přípravě Implementačního dokumentu pro SFŽP (čerpání Priority 3 OPŽP). Společnost pracuje pro orgány státní správy, veřejné správy i pro soukromé subjekty vč. bank. Od roku 2006 je společnost ENVIROS, s. r. o., držitelem certifikátů, osvědčujících, že její systém řízení splňuje požadavky na systém řízení jakosti podle normy EN ISO 9001:2000 a systém environmentálního managementu podle normy EN ISO 14001:2004.

MĚSTO DOBŘANY

49


9. SEZNAM ZKRATEK BD CO CO2 CZT ČEA ČEPS ČHMÚ ČIŽP ČOV ČS ČSOB ČSÚ ČU EAGGF EC EC EH EIS EKIS EPC ERÚ ESZ EU ET EUROSTAT FINESA GIS GJ GWh HDP HU KVET kWh KÚ LTO MO MŠ MěÚ MPO MVE MW MWe MĚSTO DOBŘANY

Bytové domy Oxid uhelnatý Oxid uhličitý Centralizované zásobování teplem Česká energetická agentura (dnes již zrušena) Česká elektrizační přenosová soustava Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka Český statistický úřad Černé uhlí Evropský garanční a záruční fond pro zemědělství Evropská komise (European Commission) Energy Contracting (energetický kontrakting) Energetické hospodářství Energetický informační systém Energetické konzultační středisko ČEA Energy Performance Contracting – Energetické služby se zaručeným výsledkem (metoda financování realizace energetických úspor) Energetický regulační úřad Energetické služby se zárukou Evropská unie Emissions Trading (Emisní obchodování) Evropské statistické centrum Financování energii spořících aplikací, program ČS, a.s. Geografické informační systémy Giga Joule = 109 Joule Gigawatthodina = 109 Watthodin Hrubý domácí produkt Hnědé uhlí Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Kilowatthodina = 103 Watthodin Katastrální území Lehký topný olej Maloodběr Mateřská škola Městský úřad Ministerstvo průmyslu a obchodu Malá vodní elektrárna Megawatt Megawatt elektrického výkonu 50


MWt MWh MZe MŽP NTL NOx OKEČ OkÚ OU OZE PB RD REZZO SCZT SEI SFŽP SLDB SO2 STL SWOT TP TTO TUV TV ÚEK ÚEKMD ÚPn ÚT VO VTL ZP ZSJ ZŠ

MĚSTO DOBŘANY

Megawatt tepelného výkonu Megawatthodina = 106 Watthodin Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Nízkotlak (sítě zemního plynu) Oxidy dusíku Odvětvová klasifikace ekonomických činností Okresní úřad Urbanistický obvod Obnovitelné zdroje energie Propan-butan Rodinné domy Registr zdrojů znečišťování ovzduší Soustava centralizovaného zásobování teplem Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Českého statistického úřadu Oxid siřičitý Středotlak (sítě zemního plynu) Strenght, Weaknesses, Opportunities, Threats –Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Tuhá paliva Těžký topný olej Teplá užitková voda Teplá voda (stejný význam jako TUV, který se již přestal v zákonu č. 406/2000 Sb. v platném znění, používat) Územní energetická koncepce Územní energetická koncepce města Dobřany Územní plán Ústřední vytápění Velkoodběr Vysokotlak (sítě zemního plynu) Zemní plyn Základní sídelní jednotka Základní škola

51

STRUČNÝ SOUHRN ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

Recommend Documents