ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008

MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY

Název publikace

Územní energetická koncepce města Dobřany

Referenční číslo

ECZ7130

Číslo svazku

Svazek 1 z 2

Datum

KVĚTEN 2008

Odkaz na soubor

Vypracoval:

Ing. Ing. Ing. Ing.

Vladimíra Henelová Zdeněk Kodytek Luděk Pur Otakar Hrubý, HO Base

Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel a jednatel

Objednatel:

Město Dobřany Náměstí T.G.M. 334 41 Dobřany Kontaktní osoby: Tel.:

Jaroslav Sýkora starosta města Dobřany 377 195 842 Bc.Martin Sobotka Člen Rady a zastupitelstva města [email protected]

Zhotovitel:

ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Tel.: E-mail:

Ing. Vladimíra Henelová 284 007 484 [email protected]

OBSAH

OBSAH 1.

ÚVOD

6

2.

ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

9

2.1

9

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4

2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

3.

Základní informace o městě Dobřany Domovní a bytový fond Klimatické podmínky Kvalita ovzduší na území města

Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech Bytová sféra Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Sektor průmyslu Výhled v rozvoji spotřebitelských sektorů na území města

9 10 11 12

12 12 14 21 24

ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

27

3.1

27

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4

3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5

3.3 4.

Analýza území města Dobřany

Analýza dostupnosti paliv a energie Zásobování města Dobřany elektrickou energií Zásobování města Dobřany zemním plynem Zdroje znečištění ovzduší na území města Dobřany Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Spotřeba paliv a energie a emise znečišťujících látek ve výchozím roce ÚEKMD Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 až REZZO 3 Způsob sestavení energetických a emisních bilancí Primární spotřeba paliv a energie Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

Zhodnocení dostupnosti a spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEKMD

27 28 30 31

32 32 33 34 35 39

41

SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ

43

4.1

43

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5

4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9

4.3

Analýza dosavadního stavu CZT Tepelná hustota Stručný popis soustavy CZT Roční množství dodaného tepla a přehled odběratelů Ocenění potenciálu úspor energie vytápěných budov Cena tepelné energie v soustavě CZT

Varianty možného rozvoje soustavy CZT Zásobování rozvojových (nových) ploch dodávkovým teplem ze soustavy CZT Možnosti v palivové základně zdroje CZT Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 4 Varianta 5 Varianta 6 Varianta 7

SWOT analýza (porovnání výhod a nevýhod jednotlivých variant)

43 43 44 46 49

52 53 54 54 56 57 58 59 60 61

63

OBSAH

5.

4.4

Souhrn a porovnání návrhových variant rozvoje CZT

65

4.5

Zásadní otázka existence CZT v městě Dobřany

66

HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR

69

5.1

69

5.1.1 5.1.2 5.1.3

6.

Potenciál úspor a jejich realizace u spotřebitelských systémů Bytový sektor Terciární sektor Průmysl

69 72 75

5.2

Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů

75

5.3

Shrnutí potenciálu úspor energie

76

HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

79

6.1

Hodnocené zdroje energie

79

6.2

Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie

79

6.2.1 Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie 6.2.2 Potenciál sluneční energie 6.2.3 Potenciál větrné energie 6.2.4 Potenciál vodní energie 6.2.5 Energetický potenciál biomasy 6.2.6 Cílené pěstování energetických plodin 6.2.7 Energetické plodiny víceleté 6.2.8 Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné pro produkci bioplynu 6.2.9 Lesní těžební zbytky 6.2.10 Biologicky rozložitelná složka komunálního odpadu, biomasa ze zahrad a úprav veřejné zeleně 6.2.11 Využití skládkového plynu z komunálních odpadů

7.

99 99

6.3

Stanovení ekonomicky nadějného potenciálu

100

6.4

Shrnutí potenciálu obnovitelných zdrojů

104

ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

109

7.1

109

7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5

Východiska pro návrh řešení EH Vnější podmínky rozvoje energetického systému Státní energetická koncepce a její cíle Územní energetická koncepce Plzeňského kraje Poptávka po energii ve stávající zástavbě Energetické nároky výstavby na rozvojových plochách

110 112 113 113 114

7.2

Formulace variant rozvoje energetického hospodářství

116

7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4 7.2.5

Varianty v nové zástavbě na rozvojových plochách Výhled v poptávce po energii ve spotřebitelských sektorech Doporučené varianty rozvoje soustavy CZT Zabezpečení energetických potřeb územních obvodů Vyčíslení účinků a nároků variant

116 118 118 121 121

7.3 8.

79 80 83 83 83 95 96 97 98

Popis doporučené varianty řešení energetického hospodářství města Dobřany ve výhledu

126

REALIZACE ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT

128

8.1

Důvody pro energetický management, jeho úkoly a cíle

128

8.2

Opatření uplatnitelná pořizovatelem koncepce

129

OBSAH

8.2.1 8.2.2 8.2.3 8.2.4 8.2.5

9.

Opatření v soustavě CZT Opatření ve správě objektů v majetku města Opatření v zástavbě na rozvojových plochách Opatření k minimalizaci negativních vlivů energetiky na životní prostředí Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE

129 130 131 132 132

8.3

Seznam doporučených vzdělávacích akcí

133

8.4

Způsob vyhodnocení Územní energetické koncepce

133

ANALÝZA DOSTUPNÝCH ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ VÝHLEDOVÝCH INVESTIC 9.1

135

Návrh programu dotací na území města Dobřany na přeměnu topných systémů a využití OZE

135

9.2

Operační program životní prostředí

136

9.3

Program na podporu oprav bytových domů postavených panelovou technologií PANEL

137

9.4

Úvěry na modernizaci bytů SFRB

138

9.5

Část B Státního programu − realizace: Státní fond životního prostředí

139

Fond Phare energetických úspor ČSOB

140

9.6 10.

ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

141

11.

SEZNAM ZKRATEK

142

12.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

144

13.

PŘÍLOHY

145

PŘÍLOHY 1.

PŘÍLOHA Č. 1 – POŽADAVKY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ A PREFERENCE CZT

1

PŘÍLOHA Č. 2 – PROBLEMATIKA ODPOJOVÁNÍ OD SOUSTAVY CZT A ZÁKON Č. 458/2000 SB.

4

3.

PŘÍLOHA Č. 3 - PREZENTACE ÚEK PRO VEŘEJNOST

9

4.

PŘÍLOHA Č. 4 – STRUČNÁ VERZE ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY PRO ZVEŘEJNĚNÍ

2.

15

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

1. ÚVOD Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Její obsah je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, a zahrnuje:

rozbor trendů vývoje poptávky po energii, rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb.. Cíle územní energetické koncepce města Dobřany respektují Územní energetickou koncepci Plzeňského kraje a vycházejí z priorit a cílů Státní energetické koncepce. Jejich aplikace na území města zahrnuje zejména:

Zvýšení energetické účinnosti ve výrobě a distribuci tepla

Maximalizaci energetických úspor ve všech spotřebitelských sektorech

Snižování energetických nároků v nové zástavbě

Podpora hospodaření města s palivy a energií

Podpora využití obnovitelných zdrojů energie na území města, ve zdrojích soustavy CZT, v decentralizovaných zdrojích a v jednotlivých budovách

Zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti v zásobování města Dobřany palivy a energií.

Územní energetická koncepce Plzeňského kraje byla zpracována v roce 2003 společností Tebodin Czech Republic, s.r.o. Vazba na tuto koncepci a prokázání souladu s touto a se Státní energetickou koncepcí jsou obsahem samostatné kapitoly. V zadání zakázky formulovalo město Dobřany jako pořizovatel územní energetické koncepce priority v jejím řešení – tyto priority zahrnují:

Soustava CZT - úspory tepla: sídliště Pančava, rozvody a zdroj, nové odběry tepla, potřebné další investice (zdroj – KVET? biomasa?), způsob financování investic, dopady do ceny tepla

Úsporná opatření v objektech v majetku města, jejich financování.

Role města ve vztahu k energii Obsah aktualizované ÚEK a způsob, jakým je navržena realizace ÚEK do roku 2027, vychází z rolí jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává – je výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu).

MĚSTO DOBŘANY

6


Obrázek 1:

Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie

Tabulka 1:

Úkoly města Dobřany v jeho jednotlivých rolích

Role města

Úkoly v dané oblasti

Město jako výrobce a distributor energie

Město je majitelem soustavy CZT a pro její provozování zřídilo společnost Služby Dobřany, s.r.o. jehož úlohou je dodávat energii domácnostem/službám, popř. dalším subjektům na území města. Cílem města v této oblasti je vyhledávat aktivně možnosti ke snížení ceny tepla, k odstraňování ztrát ve výrobě a distribuci tepla, k aktivnímu vyhledávání cenově výhodnějších dodávek paliva pro zdroje CZT, možností využití obnovitelných zdrojů energie apod. Snahou města bude podávat občanům informace o předpokládaném vývoji v ceně tepla, o skladbě ceny, o snaze města snížit cenu tepla přechodem na jiné palivové vstupy, apod.

Město jako spotřebitel energie

Město/obec vlastní budovy a provozuje služby pro potřeby svých obyvatel. Musí nabídnout co nejkvalitnější služby a současně co nejlepší životní podmínky pro své obyvatele tím, že sníží spotřebu energie, a tedy i výdaje za energii. Město hradí náklady za energii v následujících oblastech: • Budovy ve vlastnictví města, např. administrativní budovy školy kulturní zařízení sportovní zařízení zdravotnická a sociální zařízení • Dopravní služby ve městě • Zařízení městských služeb, např. veřejné osvětlení dodávka vody, čištění odpadních vod městská policie.

Město jako správce obecního majetku

Město Dobřany vlastní domy, v nichž se nacházejí nájemní byty pro obyvatele města, školy, obchody a provozovny služeb. I přesto, že spotřebu energie v těchto objektech platí nájemci bytů a nebytových prostorů, může město svojí politikou ovlivnit jejich spotřebu energie a tím i výdaje za energii. Město by proto mělo k této problematice přistupovat aktivně a vypracovat strategii zlepšování tepelně-technických vlastností objektů za účelem snížení výdajů na vytápění. U nové výstavby nájemních bytů by obec měla do budoucna upřednostňovat projekty s nízkou spotřebou energie.

MĚSTO DOBŘANY

7


Město jako regulátor

Město má v návaznosti na rozsah delegovaných pravomocí zodpovědnost za přípravu a schválení územního plánu, určuje nový územní rozvoj, plánuje nové obytné a průmyslové zóny spolu s příslušnými aktivitami a dopravními toky. Mezi nejdůležitější součásti územního plánu z hlediska energetiky patří zajištění vhodných koridorů pro liniové energetické sítě včetně jejich ochranných pásem a zajištění potřebných veřejně prospěšných staveb tvořících součást veřejně užívaných energetických systémů. Město rovněž může ovlivnit kvalitu nových staveb z hlediska tepelnětechnických parametrů kontrolou souladu s platnými nebo doporučovanými hodnotami norem při povolovacím stavebním řízení.

Město jako iniciátor

Město jako odběratel energie svým chováním do jisté míry předurčuje i chování dodavatelů jednotlivých forem energie. Kromě kontroly a snižování vlastních nákladů mohou města pomoci domácnostem a ostatním subjektům snížit platby za energii přípravou a iniciováním nejrůznějších informačních a osvětových akcí. V souvislosti s postupným narovnáváním cen energie pro obyvatelstvo dochází k tomu, že u některých kategorií obyvatel mohou výdaje přesahovat únosnou míru, hrozí návrat k využívání tuhých paliv (uhlí) s dopady na kvalitu ovzduší, dochází k nedotápění domácností ve snaze snížit náklady na vytápění, které má negativní důsledky v nárůstu plísní apod.

MĚSTO DOBŘANY

8


2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1

Analýza území města Dobřany

2.1.1

Základní informace o městě Dobřany

Město Dobřany je rozložené v údolí řeky Radbuzy a je vzdáleno cca 12 km od krajského sídla Plzeňského kraje, města Plzně. Město Dobřany je pověřenou obcí státní správy, náleží do správního obvodu obce Stod (obec s rozšířenou působností). Správní území města Dobřany tvoří 3 katastrální území (KÚ) Dobřany, Šlovice a Vodní Újezd - a 4 základní sídelní jednotky (ZSJ) - Dobřany, Dobřánky, Šlovice a Vodní Újezd. Střed města Dobřany je památkovou zónou. Na území města se rozvíjejí průmyslové aktivity i služby. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okolí je objekt nadmístního významu, Psychiatrická léčebna Dobřany, která zaměstnává 922 pracovníků. Tabulka 2:

Rozloha katastrálních území města Dobřany

Katastrální území Dobřany Šlovice Vodní Újezd Celkem rozloha města Dobřany Obrázek 2:

Rozloha (ha) 2466,60 750,32 313,84 3530,76

Mapa Dobřan

Zdroj: web města Dobřany

MĚSTO DOBŘANY

9


V současné době žije v Dobřanech 5943 obyvatel. Předpokládá se, že se tento počet do roku 2015 zvýší na 6000 obyvatel a současně se zvýší zájem o bydlení v Dobřanech, jako součást trendu v suburbanizaci Plzně. Následující tabulka uvádí statistické údaje o obci Dobřany z roku 2006: Tabulka 3:

Kód obce 1 1 1 2 3 6 8 11 18 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 37 37 37 37

2.1.2

Statistické údaje – obec Dobřany, 2006

Indikátor Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Koeficient ekologické stability Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

557676 5 943 22 53 16,5 11,4 3 4,6 72 61,5 78,4 17,6 18,1 1,5 19 1 703 74 12 382 670 52 90 548 0,51 76 54 219 166

Domovní a bytový fond

V Dobřanech bylo v roce 2001 evidováno 799 trvale obydlených domů, z toho 636 rodinných domů a 146 bytových. Počet bytů v těchto domech byl v roce 2006 roven 2262, z nich je 2121 trvale obydlených. 751 bytů je evidováno v rodinných domech, v bytových domech je evidováno 1370 bytů. Počet bytů v panelových domech je 755, tj. 35,4%. Největší podíl bytů byl postaven v letech 1971 až 1980 (29%), a 1981 – 1991 (19%). 61% domů je napojeno na plyn. Od devadesátých let se zpomaluje výstavba nových bytů a bytový fond stárne, a to i přesto, že město eviduje okolo 250 žádostí o byt. V některých lokalitách města jsou stavěny rodinné MĚSTO DOBŘANY

10


domy developerskými firmami. Jedná se zejména o lokalitu „Za stodolami“, kde bude vystavěno finálně cca 85 RD, 10 řadových rodinných domů a 4 bytové domy. Cca 70% z uvedených rodinných domků je k roku 2006 postaveno. Obrázek 3:

Počty rodinných a bytových domů a trvale obydlených bytů v roce 2006, Dobřany

Počet trvale obydlených bytů, Dobřany celkem, 2006

Počet domů v Dobřanech, 2006

1400 900 1200

800

1000

700 600

800

500

600

400

400

300 200

200

100

0

0 Byty_RD_trv

Byty_BD_trv

Byty_OST_trv

RD_celkem

BD_celkem

Jak je vidět z uvedených obrázků, převažují v počtu domů rodinné domy, v počtu bytů byty v bytových domech. 52 domů je panelových, ostatní domy jsou zděné. Tabulka 4:

Bytový fond města Dobřan v členění dle ZSJ (do roku 2001)

NAZ_ZSJ_P Dobřánky Dobřany Vodní Újezd Šlovice Celkem Dobřany

2.1.3

Byty_RD_trv 30 603 24 94 751

Byty_BD_trv Byty_OST_trv 12 0 1357 15 1 0 0 0 1370 15

Byty_clk_trv 42 1975 25 94 2136

Klimatické podmínky

Území města Dobřany spadá do mírné klimatické oblasti. Místní podnebí je charakteristické krátkou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. V území existuje srážkový deficit. Průměrná teplota v topném období je 3,6 o C. Tabulka 5:

Klimatické podmínky

Klimatické místo – lokalita Nejbližší meteorologická stanice Krajinná oblast Poloha Počet dnů v topném období Průměrná teplota v topném období

Plzeň Plzeň - Líně Normální Nechráněná d = 242 tes = 3,6 °C

Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla na vytápění. Jsou vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou teplotou ve dnech topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. Počet denostupňů v posledních letech uvádí následující tabulka:

MĚSTO DOBŘANY

11


Tabulka 6:

Klimatické podmínky v Dobřanech v letech 2004-2006

rok Počet denostupňů 2.1.4

2004 3101

2005 3236

2006 3136

Kvalita ovzduší na území města

V Plzeňském kraji byla modelována kvalita ovzduší v roce 2004 společností ATEM. Z této rozptylové studie vyplývá, že na území města Dobřany dochází při zhoršených klimatických podmínkách k překračování nadlimitních hodnot hodinových koncentrací oxidu dusičitého, zejména vlivem stacionárních spalovacích zdrojů znečištění, které jsou charakteristické poměrně vysokou „okamžitou“ hodinovou emisí, často v kombinaci s malou výškou komína. Výpočtové hodnoty na území Dobřan přesáhly 200 µg.m -3 . Studie nespecifikovala, které zdroje na území Dobřan se na tomto znečištění podílejí. Z toho důvodu je záměrem města nechat vypracovat rozptylovou studii města Dobřany. Město je ve Sdělení Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší, o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006, zařazeno mezi města, na jejichž území (13,5% území města) došlo v roce 2006 k překročení cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí. Neznamená to zařazení města Dobřan mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale je třeba ovzduší a jeho kvalitě věnovat zvýšenou pozornost.

2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech 2.2.1

Bytová sféra

Energetická náročnost stávajícího bytového a domovního fondu byla posouzena s ohledem na stávající požadavky při hodnocení energetické náročnosti budov a vychází z rozdílných požadavků na tepelně technické vlastnosti budov v době jejich výstavby a v současnosti (rok 2007). Obrázek 4:

Bytový fond města Dobřany v členění dle jednotlivých katastrálních území

Bytový fond Dobřan podle KÚ 1400 1200 1000

Byty_RD_trv

800

Byty_BD_trv 600

Byty_OST_trv

400 200 0 Dobřany

Vodní Újezd

Šlovice

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

MĚSTO DOBŘANY

12


Sčítání bytů, domů a lidu uvádí také počty bytů a domů podle stáří výstavby a podle materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů apod. Údaje byly pro řešení poskytnuty bezúplatně krajskou reprezentací ČSÚ po základních sídelních jednotkách. K těmto údajům z roku 2001 byly připočteny byty, postavené po roce 2001. Obrázek 5:

Počet domů v Dobřanech – v členění dle KÚ a stáří výstavby

Stáří domovního fondu Dobřan podle KÚ 300

250

200

Šlovice 150

Vodní Újezd Dobřany

100

50

0 do 1919

1919-1945 1945-1980

1980-1990 1990-2001

2001-2006

SLBD uvádí také rozdělení bytů dle média použitého na vytápění. Tyto údaje byly přepočteny na aktuální stav s pomocí dat od dodavatelů paliv a energie do území (Služby Dobřany s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s. a ZČP Net, s.r.o.) a použity pro výpočet spotřeby paliv a energie na území města. Strukturální rozdělení jednotlivých druhů paliv a energie, které jsou v domácnostech města Dobřany používány, je ukázána v následujících tabulkách a grafech: Obrázek 6:

Rozdělení bytů dle média na vytápění (pouze ze spotřeby na vytápění)

Byty podle způsobu vytápění - Dobřany celkem (SLBD 2001 a vlastní zjištění k rok u 2007) 8,1%

2,3%

3,5%

38,8%

47,2%

Uhlí_BJ_CELK

Dřevo_BJ_CELK

Elektřina_BJ_CELK

Plyn_BJ_CELK

Teplo BJ_CELK

Jak je zřejmé z uvedeného grafu, převládají v Dobřanech bytové jednotky vytápěné zemním plynem a dálkovým teplem ze soustav CZT. Byty v katastru Vodní Újezd jsou vytápěny pouze tuhými palivy nebo elektřinou a také v ostatních dvou MĚSTO DOBŘANY

13


katastrálních územích existuje stále značné množství bytových jednotek, které tyto způsoby vytápění používají. V konečné spotřebě paliv a energie v domácnostech se promítá snaha o snižování nákladů na vytápění zejména v bytech, napojených na CZT i v domech vytápěných zemním plynem a elektřinou – měrné spotřeby těchto bytů vztažené na m 2 podlahové plochy jsou nižší. Konečnou spotřebu v domácnostech ukazuje následující graf: Obrázek 7:

Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech. Dobřany 2007

Spotřeba paliv a energie v domácnostech, město Dobřany, 2007, GJ/rok

120 000 100 000 CZT 80 000

ZP

60 000

Elektřina Dřevo

40 000

HUTR 20 000 0

Dobřany

Vodní Újezd

Šlovice

V konečné spotřebě v domácnostech je podíl zemního plynu 41,5 %, tepla z CZT 24%, 11% zaujímají tuhá paliva (včetně dřeva) a 23,4 % elektrická energie. Tabulka 7: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech v členění dle jednotlivých katastrálních území a dle druhu paliv a energie.

Katastrální území Dobřany Vodní Újezd Šlovice Dobřany celkem

2.2.2

HUTR Dřevo Elektřina ZP CZT KP 7 700 1 900 24 356 43 458 26 565 880 350 235 0 0 1 210 300 1 313 2 624 0 9 790 2 550 25 903 46 083 26 565

0 0 0 0

Celkem 103 979 1 465 5 447 110 891

Služby a občanská vybavenost (terciární sektor)

Na území města se nachází objekt regionálního významu – Psychiatrická léčebna Dobřany, hala, kino, objekty mateřských a základních škol, kulturní dům, další objekty občanské vybavenosti a služeb. Detailněji jsou popsány objekty a areály, ke kterým byly zpracovány na základě zákona č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií, energetické audity. Občanská vybavenost a služby jsou na území města Dobřan díky Psychiatrické léčebně Dobřany spolu s domácnostmi největším spotřebitelem paliv a energie. Psychiatrická léčebna Dobřany Psychiatrická léčebna Dobřany představuje spádové zdravotnické zařízení pro Plzeňský kraj, případně další části Západočeského regionu. Poskytuje ústavní psychiatrickou péči, zaměstnává přes 900 lidí a její kapacita je 1320 lůžek. Kromě lůžkové části poskytuje léčebna také ambulantní péči. MĚSTO DOBŘANY

14


Zpracovateli ÚEK byla Psychiatrickou léčebnou zpřístupněna data o tepelném hospodářství PLD, spotřebě elektřiny, stavu objektů a emisích. Byl zapůjčen energetický audit PLD, zpracovaný v roce 2005 a údaje z provozní evidence 2007. Areál léčebny je situován na jihozápadním okraji města Dobřan při silnici na Chlumčany v mírně svažitém terénu. Celý areál léčebny zahrnuje 69 objektů. Areál léčebny byl založen stavbou prvních dvaceti objektů v roce 1878. V dalších stavebních fázích se po roce 1902 doplňovala skladba pavilonů léčebné péče, ve dvacátých letech dvacátého století byly postaveny další bytové objekty pro zaměstnance a budovy pracovní terapie. Centrální kotelna na uhlí byla postavena v roce 1933. Jedním z posledních objektů byla škola v roce 1949. Od šedesátých let dochází k postupné modernizaci a rekonstrukci jednotlivých objektů. Nová plynová kotelna byla postavena v roce 1991. Koncem devadesátých let 20. století byl rekonstruován stravovací provoz. Postupně se provádí rekonstrukce léčebných objektů (včetně výměny oken). V roce 2003 proběhla rekonstrukce systému MaR soustavy ústředního vytápění a VZT v rámci energeticky úsporného projektu typu EPC. V průběhu roku 2004 proběhla rekonstrukce a modernizace prádelny. Užitková plocha všech objektů léčebny je cca 40 000 m 2 , Obestavěný prostor všech objektů, 333 650 m 3 . U jednotlivých objektů (až na výjimky) nejsou využívány prostory I.P.P. a půdní prostory (podkroví). Dle informací získaných v Národním památkovém ústavu v Plzni není stávající areál památkově chráněn, ale zvažuje se případná památková ochrana jednotlivých objektů. Jak vyplývá z energetického hodnocení objektů PL jednotlivé stavební konstrukce objektů většinou nesplňují požadované hodnoty podle ČSN 730540-2 týkající se tepelného odporu konstrukce. Měrná spotřeba energie na vytápění jednotlivých objektů PL je vysoká a překračuje přípustné hodnoty i když je otopná soustava provozována v přerušovaném režimu. Totéž platí o stupni energetické náročnosti SEN jednotlivých objektů. Tepelný odpor jednotlivých obvodových stěn je nedostatečný. Tepelně izolační vlastnosti oken a dveří jsou nedostatečné. Okna jsou netěsná. Celkový závěr je, že budovy areálu z hlediska tepelně izolačních vlastností stavu stavebních konstrukcí vyžadují pravidelnou nezbytně nutnou údržbu a značnou rekonstrukci.

Elektřinou je areál PL je zásobován přes 2 trafostanice 22kV, 2x630 kVA, instalovaný výkon v areálu: ¼ max. 510 kW, tech. maximum 550 kW. Do budoucna se uvažuje s rozšířením až na 590-600 kW. Jako záložní zdroj elektrické energie MĚSTO DOBŘANY

15


pro areál PL slouží diesel agregát typu ČKD 6 - 275 A2S o výkonu 530 kW, 608 kVA firmy ČKD Praha, umístěný v objektu č. 40. Objekt je postaven jako účelový trafostanice s rozvodnou v r. 1934 a byl rekonstruován v r. 1966. V r. 1989 byl rozšířen přístavbou o prostor určený pro náhradní zdroj el. energie pro areál PL. Objekt je vytápěn ze středotlaké parní plynové kotelny o instalovaném výkonu 18 MWt, která byla vybudována v letech 1991-1992. V kotelně jsou osazeny dva kotle RV 10, původně určené pro spalování hnědého uhlí, později přizpůsobené na spalování zemního plynu, a dále kotel BK 4. Kotelna vyrábí středotlakou páru 1,15 MPa, 220°C. Kotle jsou v relativn ě dobrém stavu, neboť jsou provozovány střídavě. Kotelna je značně předimenzovaná (více jak 2x), od spuštění kotelny nikdy nebyly v provozu společně dva kotle. V zimním období je provozován kotel K1 nebo K2 (střídání zhruba po 3 měsících) s regulačním rozsahem 5-10t/h páry, mimo topnou sezonu kotel BK 4 s regulačním rozsahem 1,6-4 t/hod páry. V přechodovém období dochází k výpadkům provozu kotlů z důvodu nedostatečného odběru páry a nevhodné výkonové skladby kotelny. Tyto výpadky mají za následek zvýšení spotřeby zemního plynu na najíždění kotlů, což znamená zhoršení účinnosti provozu kotelny. Kotelna není vybavena automatikou pro občasný provoz. Provoz kotelny zabezpečuje 16 zaměstnanců ve směnném provozu. Kotelna je předimenzovaná. Navíc způsob provozování otopné soustavy vyžaduje specifický přístup při posuzování masivních budov s 24 hodinovým nemocničním provozem. Otopná soustava je z důvodu nevhodného výkonového osazení centrální kotelny a snahy provozovatele zajistit vyrovnanější odběrový diagram napojena při extrémně nízkých teplotách na jeden kotel s vyšším výkonem (s nižší účinností a s menším rozsahem regulace výkonu), což se zvláště v přechodném období projevuje ve vysokých vnitřních teplotách a ve snížené účinnosti kotelny. Přívod zemního plynu VTL přípojkou do areálu PL je ukončen v objektu stanice zemního plynu. Vstupní tlak je 1,8 MPa, mezitlak 120 kPa, výstupní tlak 22 kPa. Plynovod dopravující zemní plyn od vysokotlaké regulační stanice pro 3 ks kotlů v kotelně začíná výstupní přírubou z RS o dimenzi DN 200. Je veden potrubím o dimenzi DN 200 zemí k objektu kotelny v délce 56 m. Před budovou kotelny plynovod vystupuje ze země. Po areálu PL není zemní plyn rozveden. Stávající otopná soustava je teplovodní, dvoutrubková, s nuceným oběhem, s teplovodním spádem 90 o C / 70 o C. Topná voda pro ÚT je ohřívána parou z kotelny ve výměníkové stanici umístěné mimo objekt hlavní kotelny. Parametry topné páry jsou 1,1 MPa, 185°C. Vým ěníky pro ohřev ÚT byly čištěny v roce 2003, a jsou v dobrém stavu. Potrubí z parní kotelny vzdálené 225m je také v relativně dobrém stavu s postačující tepelnou izolací. Páteřní rozvod je veden vesměs v průchodných nebo průlezných kanálech, pouze jeden objekt je napojen nově vybudovaným rozvodem z předizolovaného potrubí. Tento objekt však mohl být vytápěn lokálním zdrojem (úspora nákladů). Izolace potrubních rozvodů je vzhledem ke stáří v dobrém stavu. Cirkulaci topné vody zajišťuje dvojice čerpadel (s další zálohovou dvojicí) ve výměníkové stanici. Většina objektů (35) v areálu je napojena na páteřní rozvod ÚT přes tlakově závislé OPS.. Objekt kuchyně je napojen na rozvod ÚT přes výměník pára/voda. V roce 2003 proběhla rekonstrukce přívodů teplovodních rozvodů (OPS) v 35 objektech. Na vstupu do objektů byly osazeny trojcestné ventily a oběhová čerpadla. Instalované zařízení měření a regulace zajišťuje ekvitermní regulaci jednotlivých předávacích stanic. Kromě zemního plynu pro kotelnu spotřebovává areál PL tuhá paliva ve formě hnědého uhlí a koksu pro vytápění skleníků. V době zpracování EA bylo vytápění skleníků prováděno lokálními zdroji na tuhá paliva. Objekt zelinářství nacházející se v odlehlejší poloze od ostatních budov PL Dobřany je vytápěn zabudovaným topeništěm a kamny na tuhá paliva „Petra“. V objektu květinářství je umístěn 1 kotel VSB 1 pro vytápění 4 skleníků a prostor kanceláře a šaten, 1 skleník je vytápěn MĚSTO DOBŘANY

16


vestavěným topeništěm. Na venkovní ploše je umístěno topeniště na pálení hlíny. Celková spotřeba energie v tomto palivu činí přibližně 1850 GJ/rok. Tabulka 8: Spotřeba paliv a energie v areálu Psychiatrické léčebny v roce 2004 (referenční rok zpracování energetického auditu)

Zdroj: Energetický audit PLD, Ing. Plamen Penkov a

Mateřská škola Loudů Půdorysné rozměry zastavěné části jsou 47,1 x 12,2 m. Objekt je nepodsklepený a má tři nadzemní podlaží. Výška atiky oproti podlaze přízemí je 10,4 m. Budova byla postavena v letech 1973 – 1975. V květnu roku 1975 byla budova zkolaudována a uvedena do provozu. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový montovaný skelet, typového označení MS69. Obvodový plášť je vyzděn z keramzitbetonových tvárnic (příčně děrovaných cihel na CDm, na vápenocementovou maltu). Střecha objektu je dvouplášťová a na počátku 21. století došlo k opravě hydroizolační vrstvy střešního pláště, nikoliv však ke zlepšení tepelně technických vlastností. Tepelně technické vlastnosti stavebních prvků a konstrukcí nebyly v minulosti zlepšeny a odpovídají požadavkům 70. let 20. století, nikoliv však současným požadavkům platných technických norem. Kotelna je umístěna v 1.NP, v severovýchodní části objektu. V plynové kotelně zřízené v roce 1995, kdy došlo k odpojení od rozvodů centrálního zásobování teplem, je zajištěna příprava tepla pro rozvody teplovodního ústředního vytápění, vzduchotechniky a teplé vody. Zemní plyn je dodáván společností Západočeská plynárenská, a.s. Elektrická energie je dodávána společností ČEZ Prodej, s.r.o. Elektrická energie slouží pro zajištění provozu osvětlení, provozu výtahů, čerpadel, vzduchotechniky a dalších procesů potřebných pro zajištění odpovídajícího provozu mateřské školky. Odběrové plynové zařízení kotelny III. kategorie je napojeno na nízkotlaký rozvod o provozním přetlaku 2 kPa. Na rozvod zemního plynu jsou napojeny tři kotle na zemní plyn (2x Alfa-Favorit 125 – o jmenovitém výkonu 125 kW, 1x Alfa Favorit 100 – o jmenovitém výkonu 100 kW). Kotle jsou zapojeny do kaskády a jsou regulovány v závislosti na potřebném výkonu a nebo vnější teplotě. Regulace může být volena v závislosti na požadavcích, a to buď automaticky (ekvitermní regulace) či ručně. Způsob regulace může být zvolen obsluhou kotelny. Vyrobené teplo pro rozvody MĚSTO DOBŘANY

17


ústředního vytápění, teplou vodu a rozvody vzduchotechniky jsou z kotelny vedeny v topném kanálu pod základovou deskou objektu. Výkon otopné soustavy je předimenzovaný. Zvláště pak na jižní straně objektu jsou některá z otopných těles díky pasivním solárním ziskům trvale vypnuta. Teplá voda je připravována v ležaté akumulační nádobě o celkovém objemu 1 600 l. Akumulační nádoba, stejně jako rozvody teplé vody jsou izolovány přibližně 100 mm. Izolace nádoby a rozvodů teplé vody je ve spojích netěsná a tloušťka izolace z hlediska dnešních požadavků neodpovídající. Armatury rozvodů teplé vody nejsou izolovány. Zdrojem tepla pro ohřev teplé vody jsou kotle na zemní plyn. Tepelně technické parametry objektu, který je předmětem energetického auditu, odpovídají parametrům požadovaných v období výstavby (první polovina 70. let 20. století). Stavební prvky a konstrukce nevyhovují požadavkům současných legislativních požadavků. Analýzou energetických vlastností budovy bylo zjištěno, že budova jako celek nevyhovuje požadavkům ČSN 730540. Stávající technický stav osvětlení odpovídá době užívání. Rozvody a typy svítidel odpovídají požadavkům období výstavby, tzn. 70. léta 20. století. Osvětlení je pravidelně udržováno, přes to stávající stav osvětlení neodpovídá současným hygienickým požadavkům. Pro objekt mateřské školky byla zpracována žádost o dotaci z evropských fondů na realizaci energeticky úsporných opatření. V lednu 2008 byla předložena Státnímu fondu životního prostředí (zprostředkující subjekt Operačního programu životní prostředí). Mateřská škola Stromořadí Objekt mateřské školy v ul. Stromořadí č.p. 922 byl postaven v první polovině 80. let 20. století. Budova má dvě nadzemní podlaží a není podsklepena. Objekt byl postaven montovanou technologií společnosti RD Jeseník, štítové stěny jsou vyzděny z dutinových pálených cihel. Nosné konstrukce stropů jsou tvořeny dřevěnými příhradovými nosníky. Stejně jako obvodový i střešní plášť je lehkou konstrukcí. Na severozápadu, uprostřed objektu jsou umístěny prostory kuchyně, technické místnosti a kotelna. Zde jsou také umístěny hlavní uzávěry plynu, vody a elektrorozvodná skříň. Tato část je nepodsklepená o 1.NP. Souhrnná spotřeba paliv a energie v roce 2006 činila 1514 GJ/rok. Z uvedených energetických vstupů roku 2006 vyplývá, že elektrická energie se na celkové spotřebě energie hodnocené budovy podílí přibližně 3 %. Spotřeba zemního plynu určená pro vytápění, ohřev teplé vody je dodávána společností Západočeská plynárenská, a.s. Spotřeba zemního plynu se na celkové spotřebě energie podílí přibližně z 97 % (95% - ÚT a TV, 2% kuchyně). Zdrojem tepla jsou 4 ocelové průtočné kotle ETI 60 s atmosférickými hořáky na zemní plyn. Výkon kotlů je 4 x 70 kW, tzn. celkový výkon kotelny je 280 kW. Každý z kotlů je napojen na samostatný zděný komín. Kotle jsou vybaveny atmosférickým hořákem, deflektorem a automatickou regulací (kotle jsou původní a stejně tak automatická regulace odpovídá požadavkům 80. let 20. století). Teplota topné vody je regulována kotlovým MĚSTO DOBŘANY

18


termostatem na teplotní spád 90/70°C. Regulace tepl oty na jednotlivých topných větvích není instalována, tzn. topné větve jsou regulovány ručně. Rozvody topné vody jsou ocelové a otopná tělesa litinová článková. Otopná tělesa nejsou osazena termostatickými ventily a jejich výkon nelze regulovat v závislosti na potřebách teploty interiéru. Navržený topný výkon je snížen obklady otopných těles, které mají zabezpečit vyšší bezpečnost žáků mateřské školy. Na základě místního šetření bylo zjištěno, že otopná soustava nezajišťuje odpovídající komfort vnitřního prostředí. Vzduchotechnická jednotka je umístěna ve 2.NP, v technické místnosti umístěné ve spojovacím krčku mezi dvěma trakty mateřské školy. Vzduchotechnika je rozvedena v 1. a 2.NP. Zdrojem mechanického větrání či dohřevu vzduchu v interiéru je jednotka FHV SV2/40, polského výrobce VTS CLIMA. Vzduchotechnická jednotka byla vyrobena v roce 1999. Je v dobrém stavu, avšak neumožňuje rekuperaci odpadního vzduchu, který je ventilátory odveden průduchy ve střešním plášti mimo objekt. Hodnocení tepelně technických vlastností bylo provedeno výpočtem podle normy ČSN 73 0540. Bylo zjištěno, že klasifikační ukazatel CI odpovídá hodnotě 1,3, objekt je tím zařazen do klasifikace prostupu tepla obálkou budovy D - slovním vyjádřením nevyhovující. Stavební prvky a konstrukce nevyhovují současným legislativním požadavkům. Základní škola, 2.stupeň Budova základní školy 2.stupně a budova tělocvičny v ulici tř. 1. máje č.p. 618 Objekt byl postaven klasickou zděnou technologií. Kolaudace a otevření objektu proběhla v roce 1930. Budova je v současnosti již několik let systematicky rekonstruována. Došlo k výměně stávající střešní krytiny na hlavní budově, k osazení nových plastových oken s izolačním zasklením u hlavní budovy (u objektu tělocvičny jsou dosud původní dřevěná dvojitá okna), zazdění otvorů schodiště na severní fasádě a probíhají zde další úpravy, které vedou k rozšíření využitelných prostor základní školy. Objekt je zásobován zemním plynem ze Západočeské plynárenské, a.s. Zdrojem tepla jsou 4 stacionární kotle na zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 475 kW. Stávající rozvody otopné soustavy jsou ocelové, stejně tak článková otopná tělesa. Při rekonstrukci objektu jsou původní otopná tělesa doplňována rozdílnými typy otopných těles – článková litinová, desková atd. Otopná tělesa jsou částečně osazena termostatické ventily (a to ve 3.NP a ve 2.NP v prostoru ředitelny, kabinetů, sborovny a sociálních zařízení zaměstnanců základní školy. Regulace zdroje a otopné soustavy by měla být dle projektové dokumentace automatická. Automatická regulace je nefunkční, a proto k regulaci dochází obsluhou kotelny a ve třídách jednotlivými učiteli. Elektrická energie je dodávána společností ČEZ Prodej, s.r.o. Elektrická energie slouží pro zajištění provozu osvětlení, ohřevu teplé vody (průtokové a zásobníkové ohřívače), vybavení kabinetů a přístrojů zajišťující odpovídající výuku.

MĚSTO DOBŘANY

19


Provedeným výpočtem podle normy ČSN 73 0540 bylo tedy zjištěno, že klasifikační ukazatel CI odpovídá hodnotě 1,6, objekt je tím zařazen do klasifikace prostupu tepla obálkou budovy E - slovním vyjádřením nehospodárná. Základní umělecká škola J.S. Bacha, Městská knihovna Výstavba budovy základní umělecké školy J.S.Bacha a městské knihovny v ulici Stromořadí č.p. 439 proběhla na počátku 20. století a objekt tvoří hranici památkově chráněného území města Dobřany. Budova má tři nadzemní podlaží a je z jedné poloviny podsklepena. Objekt byl postaven klasickou zděnou technologií, s dřevěnými trámovými stropy. Tloušťka obvodových stěn je podle provedeného zaměření ve všech podlažích stejná a odpovídá 650 mm. Půda objektu je v současné době nevytápěná a nevyužívaná. Půdní prostor je však připraven pro vestavbu a rozšíření prostor objektu o taneční sál, ubytovací prostory a skladovací prostory. Střešní krytina hlavní budovy je tvořena nově položenými betonovými taškami. Objekt je z jedné poloviny podsklepený. Provedeným výpočtem podle normy ČSN 73 0540 bylo tedy zjištěno, že klasifikační ukazatel CI odpovídá hodnotě 1,9, objekt je tím zařazen do klasifikace prostupu tepla obálkou budovy E - slovním vyjádřením nehospodárná. V objektu jsou instalována lokální topidla na zemní plyn, která zajišťují tepelnou pohodu v jednotlivých místnostech. Plynová tělesa jsou regulována ručně a v topné sezóně jsou během noci pouze tlumena, abych docházelo k temperování vnitřního prostoru hodnoceného objektu. Ohřev teplé vody je zásobníkový, zásobníky jsou ohřívány elektrickou energií. V současnosti jsou v objektu osazena lokální topidla KARMA BETA 2, KARMA BETA 4, KARMA BETA 5 a MORA MORAMAT 5, která v rámci rekonstrukce budou odstraněna a dojde k instalaci plynové kotelny a teplovodní otopné soustavy. Energetický audit prokázal, že v budově jsou možnosti úspor především v teple pro vytápění. Sportovní hala, Sportovců č.p.901 Sportovní hala v ulici Sportovců č.p. 901 - objekt je rozdělen do dvou částí. První částí je vlastní hala tělocvičny, druhou částí je ze 2/3 podsklepený objekt o 2.NP, ve kterém jsou umístěny šatny diváků, sportovců, sociální zázemí, klubovna, ubytovna, byt správce objektu a další technické místnosti. Objekt je postaven podle projektu z konce 70. let 20. století, výstavba proběhla na počátku 80.let. Stěny objektu jsou zděné z pórobetonu a plných pálených cihel. Nosnou konstrukci střechy je žebrová železobetonová deska (v části tělocvičny) a železobetonové panely (v části ubytovny a soc. zázemí). Objekt byl uveden do provozu v roce 1981. U objektu ubytovny a soc. zázemí (1.PP a 2.NP) byla v roce 2007 nahrazena původní dřevěná okna za plastová s izolačním zasklením, také postraní vstupní dveře jsou plastové s izolačním zasklením. MĚSTO DOBŘANY

20


Elektrická energie je dodávána do objektu společností ČEZ Prodej, s.r.o. Elektrická energie slouží pro zajištění provozu osvětlení, provoz elektrospotřebičů a dalších procesů potřebných pro zajištění odpovídajícího provozu sportovní haly. Zdrojem tepla pro vytápění, vzduchotechniku a teplou vodu jsou dva kotle Buderus GE434X na zemní plyn, o jmenovitém výkonu 216 kW, s dvoustupňovým atmosférickým hořákem. Zdroj je výrazně předimenzovaný. Teplovodní otopná soustava je navržena pro teplotní spád 90/70 °C a z rozdělovače v kotelně je rozvedena po objektu třemi topnými větvemi. Ohřev teplé vody je zajišťován v zásobníkovém ohřívači ST 551 BUDERUS o objemu 550 l. Trvalý výkon teplé vody je 1 220 l/hod při teplotě 60°C, tzn. max. výkon zásobníku je 71 kW. Energeti cký audit prokázal, že v budově jsou značné možnosti úspor především tepla pro vytápění. Ostatní objekty terciárního sektoru V ostatních objektech občanské vybavenosti a služeb je až na několik výjimek, kdy je objekt zásobován dodávkovým teplem ze soustavy CZT, spalován zemní plyn. Kromě psychiatrické léčebny nejsou jinde využívána tuhá paliva. Kromě uvedených detailně popsaných objektů byla zjišťována spotřeba paliv a energie např. u podniků AUTOELEKTRO Trdlička a Václav Šteiner – Autoss ve Šlovicích, Terba, s.r.o., který spaluje skládkový plyn pro výrobu elektřiny, ale je dle ČSÚ zařazen do OKEČ 74 – Služby převážně pro podniky. Obrázek 8:

Podíl jednotlivých odvětví terciárního sektoru na primární spotřebě paliv a energie

Terciér - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 2,1%

0,6% 28,6%

63,0%

Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa a obrana, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Rekreační, kulturní a sportovní činnosti

2,0% 3,6%

Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007

Dá se obecně říci, že ve všech objektech v majetku města existuje značný potenciál úspor energie. Tento potenciál byl ve výhledové poptávce po energii v těchto objektech zohledněn. 2.2.3

Sektor průmyslu

Na území města patří mezi největší průmyslové podniky : Plzeňská obalovna, spol. s r.o. Šlovice Služby Dobřany, s.r.o. Velkokapacitní vepřín Vysoká, a.s. Bioplynová stanice – Bioplyn ZETEN, s.r.o. ENSINGER, s.r.o. MĚSTO DOBŘANY

21


COMTES FHT, s.r.o. BÖGL & KRÝSL, s.r.o. Dobřanské pekařství, s.r.o. Dobřany konfekční společnost, s.r.o. Lecjaks s.r.o, stavební činnost, další

Tyto firmy patří do následujících oborů ekonomických činností (OKEČ): 1 zemědělství, myslivost a související činnosti, 14 - dobývání a úprava ostatních nerostů, 15 - výroba potravin a nápojů, 25 - výroba pryžových a plastových výrobků, 26 - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků a 40 - výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody, výroba chladu. V tomto členění byla také zpracována bilance primární spotřeby v průmyslu. Spotřeba paliv a elektřiny ve zdrojích REZZO 1 a 2 v průmyslových podnicích byla došetřena přímo u jednotlivých provozovatelů. V primární spotřebě paliv a energie v průmyslu převládá spotřeba ve zdrojích pro výrobu dodávkového tepla, druhá největší spotřeba je evidována ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, další je spotřeba druhotných zdrojů pro výrobu elektřiny. Obrázek 9:

Struktura primární spotřeby v průmyslu dle OKEČ

Průmysl - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 0,0%

2,2%

2,2%

1,0%

39,6%

55,1% 1

14

15

25

26

40

Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007

Co se spalovaných paliv týče, pro výrobu elektřiny je spalován bioplyn a skládkový plyn, ve zdrojích soustavy CZT je spalován zemní plyn. Tuhá paliva a dřevo jsou spalovány podniky v katastru Vodní Újezd. Spotřeba v těchto podnicích, ve kterých nejsou instalována zařízení o výkonu vyšším než je 0,2 MW, šetřena nebyla. Plzeňská obalovna, spol. s r.o. Výroba a prodej asfaltových směsí včetně směsí z modifikovaného asfaltu. Provádění recyklací vybouraných asfaltových a betonových konstrukcí. V areálu obalovny se nachází ve 12 boxech skládky kameniva - jednotlivé frakce jsou skladovány odděleně na zpevněných plochách, studené dávkovače kameniva, sušení kameniva zemním plynem (výkon 20,4 MW) (Hořák sušícího bubnu je výkonově plynule regulován dle zadané teploty kameniva (dle receptury). Provádí se horké třídění s ukládáním do 6 zásobníků horkého kameniva dávkování asfaltu. Obalovna je vybavena zařízením na přidávání přísad dle požadavku receptury. Má MĚSTO DOBŘANY

22


2 samostatné zásobníky hotové směsi. U živičného hospodářství – obalovna disponuje 4 nádržemi o kapacitě 300 tun, s nepřímým ohřevem na zemní plyn. Odprašovací zařízení provozované obalovnou je typu Ammann Filter, systém AMECO,s filtrační plochou 857/808 m 2 . Plzeňská obalovna je evidována jako zdroj znečištění REZZO 1. Spotřeba zemního plynu pro kotelnu, technologie a další zdroje v areálu činila v roce 2007 přes 30 000 GJ. Dobřanské pekařství, s.r.o. Firma vznikla v roce 1991 za účasti Václava (otec) a Daniela (syn) Fonhausera v pronajatých prostorách pekárny PL Dobřany. Tam se provoz rozvíjel až do roku 1996. Během podzimu roku 1996 se firma přestěhovala do zrekonstruovaného objektu bývalého pekařství na Náměstí T.G.M. 156 v Dobřanech. Objekt byl dále rekonstruován až do dnešní podoby. Provoz je vybavován moderními technologiemi, rozvíjí se struktura výrobků od původních několika druhů až po současný stav, kdy firma zajišťuje veškerý pekařský a částečně i cukrářský sortiment. V roce 2004 se rodinná firma transformuje ze sdružení fyzických osob na Dobřanské pekařstství s.r.o. a pokračuje v duchu rodinné firmy Fonhauser a syn. ENSINGER, s.r.o. Firma byla založena v roce 1993. Firma ENSINGER, s.r.o., se sídlem v Dobřanech u Plzně, je dceřinou společností Fy ENSINGER GmbH . se sídlem v Nufringenu u Stuttgartu v SRN. ENSINGER vyrábí polotovary z technických plastů - tyče, trubky a desky ve velmi širokém sortimentu rozměrů, na objednávku zhotovené přířezy, či jinak opracované polotovary s přesným určením přídavků zákazníkem, třískově obráběné díly plastů. Strojní vybavení firmy obsahuje od jednoduchých automatů až po číslicově řízené obráběcí stroje. ENSINGER, s. r. o. disponuje velkým skladem polotovarů, K bezplatnému servisu patří i poradenská činnost při výrobě náročnějších dílů. COMTES FHT, s.r.o. Společnost vznikla v prosinci roku 2000. V listopadu 2007 firma přemístila veškerá svá pracoviště na novou adresu Průmyslová 995, Dobřany. Společnost COMTES FHT s.r.o. (COMplete TEchnological Service for Forming and Heat Treatment = kompletní technologický servis pro tváření a tepelné zpracování) je rozvíjející se firmou, která poskytuje výrobním společnostem poradenské služby a předává jim výsledky aplikovaného výzkumu a vývoje nových technologií v oboru metalurgie především v oblastech metalurgických procesů jako jsou tváření, tepelné zpracování a materiálové inženýrství. V současné době ve firmě pracuje devatenáct zaměstnanců. BÖGL & KRÝSL MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, stavební firma, kom. spol. Předmětem činnosti firmy je výroba písků, drtí, štěrků a prefabrikátů ze železobetonu. TERBA s.r.o. Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 7. 4. 1998. Hlavním předmětem podnikání společnosti je výroba elektřiny a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Společnost je licencovaným výrobcem elektřiny a provozuje celkem devět kogeneračních jednotek spalujících ostatní plyny. Výkon zdrojů je vyveden do sítí 22 a 35 kV společností ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce, dle lokality příslušné kogenerační jednotky. Roční výroba elektřiny netto je cca 4,6 GWh.

MĚSTO DOBŘANY

23


Bioplyn ZETEN, s.r.o. V úzké návaznosti na vlastní zemědělský provoz Vysoká, a.s. (velkokapacitní vepřín) byla v roce 2007 uvedena do provozu bioplynová stanice, kterou vlastní a provozuje firma BIOPLYN ZETEN s.r.o., Bílovice, Husova 276. Stanice má nainstalovány pístové motory (kogenerační jednotky), vyrábí z bioplynu elektřinu a teplo. Elektřinu dodává do sítě a společnosti Vysoká a.s. Použitou surovinou pro produkci bioplynu je kejda od prasat a masokostní moučka. Dalšími významnými podniky jsou velkovýkrmna vepřů v Dobřanech – Vysoká, a.s., a Skládka Vysoká. 2.2.4

Výhled v rozvoji spotřebitelských sektorů na území města

Město Dobřany je významným centrem osídlení. Regionálního významu zde dosahuje zemědělská velkokapacitní výroba – výkrmna vepřů (Vysoká, a.s.) , skládka komunálního odpadu Vysoká, provozovaná společností Marius Pedersen, Výhodná poloha Dobřan vzhledem k hlavním komunikačním osám včetně dálnice Praha – Plzeň vytváří předpoklady pro další komplexní rozvoj území. V případě využití letištního areálu Líně lze očekávat celkově výraznější rozvoj řešeného územního obvodu města Dobřan, který bude zdrojem pracovních příležitostí a bude klást zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu i rozvoj bydlení a služeb. Rozvoj města je vyznačen v územním plánu návrhovými lokalitami pro zástavbu, která je funkčně vymezena regulativy funkčního využití území a prostorovými regulativy pro vybrané typy zástavby. Ty se staly podkladem pro tvorbu výhledových nároků jednotlivých spotřebitelských sektorů na paliva a energie, a to spolu s informacemi a podklady o vývoji v již existujících zdrojích, podnicích, objektech a zařízeních. Očekávaný vývoj v počtu obyvatel bude ovlivněn pokračující suburbanizací, kdy obyvatelé Plzně přesouvají své domovy do okolí města Plzně. V Dobřanech je evidováno přes 200 žádostí o byt – nájemní bydlení, stoupá také zájem o individuální výstavbu rodinných domků. Tomu odpovídá také množství návrhových ploch pro bydlení v konceptu územního plánu. Obrázek 10: Strukturální rozdělení rozlohy návrhových ploch pro zástavbu (rozvojová území)

Návrhové plochy pro zástavbu, KÚ Dobřany, dle grafick é části Úpn

8,9%

14,9%

45,2%

BF_RD BF_NIV BF_hrom

4,4%

BF_NHV KULT ZJČ BF_chatky

2,9%

BF_O_SL OB_SL

3,4% 0,2%

OBSL_VYR

0,6% 1,5%

8,9%

9,1%

VYR

Zdroj: Územní plán města Dobřany, koncept

MĚSTO DOBŘANY

24


Vysvětlivky (vlastní zkratky): Typ rozvojové plochy BF_RD BF_NIV BF_hrom BF_NHV KULT ZJČ BF_chatky BF_O_SL OB_SL OBSL_VYR VYR

Plochy bydlení - rodinné domy Plochy obytné zástavby nízkopodlažní individuální venkovské Plochy obytné zástavby nízkopodlažní hromadné čisté Plochy obytné zástavby nízkopodlažní hromadné venkovské Plochy kultury a osvěty Plochy zájmové činnosti Plochy chatových lokalit a zahrádkařských kolonií Plochy bydlení, obchodu a služeb Plochy obchodu a služeb Plochy obchodu, služeb, drobné výroby, prodejních skladů a skladovacích ploch Plochy výroby a výrobních služeb - průmysl, drobné výroby

Návrhové plochy celkem pro ty účely, které si vyžadují zásobování teplem, byly odečteny z grafické části ÚPn pouze v katastru Dobřan a jejich rozloha byla odečtena ve výši 834 863 m 2 (83,4 ha). Z nich zaujímají zjednodušeně: Plochy pro bydlení: 568 724 m 2 Plochy smíšené: 23 979 m 2 Plochy obchodu a služeb: 117 383 m 2 Plochy výrobní: 124 777 m 2 Obrázek 11: Návrhové plochy pro zástavbu v KÚ Dobřany, ve zjednodušeném členění

Návrhové plochy pro zástavbu, KÚ Dobřany

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

rozloha (m 2)

Plochy pro bydlení

Plochy sm íšené

Plochy obchodu a služeb

Plochy výrobní

568 724

23 979

117 383

124 777

Zdroj: výkresová část konceptu územního plánu

Do tohoto výpočtu jsou zahrnuty pouze plochy, znázorněné na dalším obrázku:

MĚSTO DOBŘANY

25


Obrázek 12: Návrhové plochy za ř azené v KÚ Dob ř any do výpo č tu energetických nárok ů ve výhledu na území KÚ Dob ř any

Hodnoty z parcelního výpisu pro zábor ploch (Příloha Konceptu) udávají následující plochy – jejichž čísla a charakteristika se odlišují od výkresové části Konceptu ÚPn. Do výpočtu byly v katastru Dobřany použity plochy odečtené z výkresové části Konceptu. Tabulka 9:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Zábor ploch, Územní plán obce Dob ř any – Koncept, 2008

Typ záboru Plochy smíšené městské Plochy smíšené Plochy bydlení individuální Plochy indivuelní hromadné Plochy občanského vybavení Plochy technického vybavení Plochy výrobní a výrobních služeb (průmyslová výroba)

8.

Plochy výrobní a výrobních služeb (zemědělská výroba)

9.

Plochy výrobní komerční (regionální význam)

KÚ Dobřany KÚ Šlovice KÚ Vodní Újezd 0 76881 620773 25299 8132 26674 298 0 125 603

35166

0

9340

1314544

801653

V budoucnu lze očekávat zájem investorů, malých a středních podnikatelů o lokalizaci aktivit ve městě Dobřany. Z tohoto hlediska vychází návrhové plochy pro zástavbu. Návrhové období je v ÚPn koncipováno do roku 2022. Zpracovatelé ÚEKMD projednali priority a možnosti v zástavbě na těchto návrhových plochách se zástupci města před výpočtem výhledových energetických nároků na území města.

MĚSTO DOBŘANY

26


3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1

Analýza dostupnosti paliv a energie

Cílem této analýzy je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu, roční bilanci spotřeby primárních paliv a energie, analýzu výrobních a distribučních systémů (velké zdroje, střední a malé zdroje). Obnovitelné zdroje a soustava centralizovaného zásobování teplem jsou analyzovány v samostatných kapitolách. 3.1.1

Zásobování města Dobřany elektrickou energií

Území města je zásobováno elektrickou energií dodávkami z distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s, která poskytla pro řešení Územní energetické koncepce města Dobřany podklady o spotřebě elektřiny na území města. Spotřeba elektřiny v domácnostech tvoří 43% spotřeby elektřiny na území města. Obrázek 13: Struktura spot ř eby elekt ř iny v jednotlivých druzích odb ě ru

Struktura spotřeby elektřiny, Dobřany, 2007 7 195 335 KWh; 43%

6 480 263 KWh; 38%

3 214 931 KWh; 19%

MOO - Maloodběr obyvatelstvo

MOP - Maloodběr podnikatelé

VO - Velkoodběr Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Obrázek 14: Spot ř eba elekt ř iny v jednotlivých druzích odb ě ru

Vývoj ve spotřebě elektřiny v letech 2006 až 2007, Dobřany 20000000 15000000 10000000 5000000 0 Spotřeba 2006 (kWH) MOO - Maloodběr obyvatelstvo

MĚSTO DOBŘANY

Spotřeba 2007 (kWH) MOP - Maloodběr podnikatelé

VO - Velkoodběr

27


Ve spotřebě elektřiny převládá maloodběr obyvatelstvo se 43%, následován velkoodběrem (38%), maloodběr podnikatelský spotřebovává 19% elektřiny dodané na území Dobřan. Odběr elektřiny má v letech 2006 až 2007 klesající trend, zejména díky poklesu spotřeby elektřiny v domácnostech. Tento pokles může být způsoben jak mírnými klimatickými podmínkami v roce 2007, tak úsporami ve spotřebě elektřiny. Územní celek města Dobřany je zásobován elektrickou energií z vedení vn o napětí 22 kV. Nadřazenou transformovnou je rozvodna 110/22 kV Přeštice. Samostatnými odbočkami jsou napojeny stávající transformační stanice – celkem 40. V centrální části obce a u střetu s tělesem dálnice je vedení 22 kV v kabelovém provedení. 3 transformační stanice byly v době zpracování územního plánu ve výstavbě. Trasování sítí je popsáno v územním plánu. V elektronické podobě nebylo předáno ve formě, která by zpracovateli ÚEK umožnila jeho zobrazení v GIS. V návrhovém období se pro potřeby zástavby na návrhových plochách navýší výkony stávajících stanic, budou zřízeny nové trafostanice v místech navržených a schválených územním plánem.Počet stanic pro komerční zónu není zatím znám a jejich umístění bude předmětem konkrétního řešení území, dle konkrétních požadavků odběratele. Dodavatel elektřiny neprovádí přeinvestování na rozvojových plochách. 3.1.2

Zásobování města Dobřany zemním plynem

Území města je zásobováno zemním plynem v katastrálních územích Dobřany a Šlovice ze sítí RWE Západočeská plynárenská, a.s. Město Dobřany je zásobováno zemním plynem ze sítí NTL plynovodů a částečně STL plynovodů. Tabulka 10: Délka distribu č ních sítí v KÚ Dob ř any

Tabulka 11: Délka distribu č ních sítí v KÚ Šlovice

Tabulka 12: Délka distribu č ních sítí v KÚ Vodní Újezd

Obec Šlovice je zásobována zemním plynem ze sítí STL plynovodů. NTL a STL plynovody jsou v KÚ Dobřany zásobovány ze 2 vysokotlakých regulačních stanic. Obec Vodní Újezd není plynofikována. Data o dodávce zemního plynu pro řešení ÚEKMD byla poskytnuta dodavatelem zemního plynu do území, spol. ZČP Net, s.r.o. Spotřeba zemního plynu celkem byla k roku 2007 ve výši 218 851 GJ/rok a poklesla jak oproti roku 2006, tak i proti roku 2005, který byl klimaticky ještě teplejší, než rok 2007. Pokles je způsoben poklesem odběru u domácností a v podnikatelském maloodběru a je zřejmě výsledkem úsporného chování ve spotřebě.

MĚSTO DOBŘANY

28


Tabulka 13: Spot ř eba zemního plynu v letech 2005-7 celkem v č len ě ní dle katastrálních území

2005 GJ/rok 197 931 24 802 0 222 733

KÚ Dobřany Šlovice Vodní Újezd Celkem

2006 GJ/rok 194 511 33 993 0 228 503

2007 GJ/rok 176 668 42 183 0 218 851

U velkoodběru a středního odběru dochází v katastrálním území Dobřan v uvedených letech také k poklesu, narůstá spotřeba zemního plynu ve VO+SO na území KÚ Šlovice. Obrázek 15: Spot ř eba zemního plynu v Dob ř anech celkem, v č len ě ní dle kategorie odb ě ru

Spotřeba zemního plynu v Dobřanech v letech 2005 až 2007, GJ/rok

250 000 200 000 MO

150 000

Dom ácnosti 100 000

VO, SO

50 000 0 2005

2006

2007

Zdroj: ZČP Net, s.r.o. Obrázek 16: Vývoj spot ř eby zemního plynu v letech 2005 až 2007 v KÚ Dob ř any a KÚ Šlovice u velkoodb ě ru a st ř edního odb ě ru

Vývoj ve spotřebě zemního plynu, VO a SO, GJ/rok 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000

Šlovice Dobřany

80 000 60 000 40 000 20 000 0 2005

2006

2007

Zdroj: ZČP Net, s.r.o.

MĚSTO DOBŘANY

29


3.1.3

Zdroje znečištění ovzduší na území města Dobřany

Dle ČHMÚ je na území města Dobřany evidováno 6 zdrojů REZZO 1. Zdroj REZZO 1 Plzeňská obalovna, a.s.. na katastru Šlovice, je však v databázi ČHMÚ chybně zařazen do správního obvodu města Plzně, do databáze přibyla provozovna bioplynové stanice Vysoká společnosti Bioplyn ZETEN, s.r.o., která byla uvedena do provozu v roce 2007 a od 15.4. dodává do sítě elektrickou energii vyrobenou z bioplynu. Největším zdrojem – s nejvyšší spotřebou a největším instalovaným výkonem - je zdroj v kotelně Psychiatrické léčebny. Tabulka 14:

R

CKU 1

62761

1

62761

1

62761

1

62761

Zdroje REZZO 1 a jejich spot ř eba paliva

ICZ

PROVOZ

VYKON_MW

8 Psychiatrická léčebna kotelna Marius Pedersen a.s. - skládka 56 Vysoká Služby Dobřany s.r.o. - výtopna Na 17 Pančavě 33 Vysoká a.s.

62761 063 Bioplyn ZETEN, s.r.o. 1 68061 50 Plzeňská obalovna, spol. s r.o. Celkem výkony a spotřeba 1

ZP

Bioplyn

22,8

67 963,8

6,9

28 193,4

16 647,5

0,504 0,3

36 527,5

30,00

132 684,7

16 647,5

Tabulka 15: Zdroje zne č išt ě ní na území Dob ř an, evidované v REZZO 2

Název provozovatele

Město Dobřany, Plynová kotelna pro MŠ Stromořadí 922 Město Dobřany, Kotelna pro sportovní halu - ul. Sportovců čp. 901 Město Dobřany, - nám. TGM 1 Město Dobřany, Plynová kotelna KD Stromořadí 790 Město Dobřany, Plynová kotelna MŠ Spojovací 850 TERBA s.r.o., Plynový zážehový motor Perkins 4012 TESI SLUŽBY DOBŘANY s.r.o., Plynová kotelna VS - 17. listopadu Dobřanské pekařství s.r.o., pekařství ENSINGER s.r.o., Plynová kotelna fy ENSINGER s.r.o. Základní škola Dobřany, Kotelna ZŠ Dobřany COMTES FHT, s.r.o., NTL kotelna MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, stavební firma, výroba prefabrikátů a kamenolomy, PlzeňDobřany, kom. spol., Kotelna - Budova vedení fy Dobřany

OKEČ

KÚ

Instalova Spotřeba ný GJ/rok příkon

palivo

80

Dobřany

0,28

1346,80 zemní plyn

92

Dobřany

0,4

938,68 zemní plyn

75

Dobřany

0,62

2312,68 zemní plyn

92

Dobřany

0,36

877,46 zemní plyn

80

Dobřany

0,34

1421,28 zemní plyn

74

Dobřany

0,85

40

Dobřany

1,8

6011,56 zemní plyn

15

Dobřany

0,105

731,22 zemní plyn

25

Dobřany

0,225

986,29 zemní plyn

80 73

Dobřany Dobřany

0,475 0,46

1325,71 zemní plyn 714,21 zemní plyn

14

Dobřany

0,24

1774,29 zemní plyn

30783,10 bioplyn

Ve skupině zdrojů REZZO 2 převládají zdroje objektů, které jsou v majetku města Dobřany. Všechny zdroje (s výjimkou pístového motoru na skládce Vysoká) spalují jako palivo zemní plyn.

MĚSTO DOBŘANY

30


Obrázek 17: Zdroje REZZO 1 a 2 – jejich umíst ě ní v územním obvodu m ě sta Dob ř any

Zdroj: databáze ČHMÚ, vlastní zjištění, Ing. Otakar Hrubý. Pozn.: chybí zdroj Bioplyn ZETEN, s.r.o.

3.1.4

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Na území Dobřan existují dva zdroje, ve kterých je vyráběna elektrická energie a teplo. U těchto zdrojů není vůbec nebo plně využito vyrobené teplo a zdroje se zaměřují na výrobu elektrické energie z druhotné suroviny – bioplynu a skládkového plynu. Jedná se o zdroje: TERBA s.r.o. Bioplyn ZETEn, s.r.o. TERBA s.r.o. Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 7.4.1998. Hlavním předmětem podnikání společnosti je výroba elektřiny a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Společnost je licencovaným výrobcem elektřiny a provozuje celkem devět kogeneračních jednotek spalujících ostatní plyny. Výkon zdrojů je vyveden do sítí 22 a 35 kV společností ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce, dle lokality příslušné kogenerační jednotky. Roční výroba elektřiny netto je cca 4,6 GWh. V areálu skládky Vysoká, provozované společností Marius Pedersen, je umístěno kogenerační soustrojí, tvořené kogenerační jednotkou MAEN 600 SP s motorgenerátorem DAGGER SDG 600 s motorem PERKINS 4012 TESI a synchronním generátorem. Zařízení je opatřeno protihlukovou obálkou (kontejnerem). Jmenovitý elektrický příkon je 632 kW. Jmenovitý příkon palivem je 1795 kW. Množství skládkového plynu, který je využíván pro výrobu elektrické energie, bylo 30783,10 GJ v roce 2006. Bioplynová stanice – Bioplyn ZETEN, s.r.o. Bioplynovou stanici vlastní a provozuje firma BIOPLYN ZETEN s.r.o., Bílovice, Husova 276. Stanice byla uvedena do provozu v roce 2007. Roční výroba bioplynu MĚSTO DOBŘANY

31


za rok 2007 byla 730398 m 3 , o výhřevnosti 23 MJ/m 3 . Spotřeba bioplynu na výrobu elektřiny byla za rok 2007 723805 m 3 . Použitou surovinou pro produkci bioplynu je kejda od prasat a masokostní moučka. Současné využití odpadního tepla je jen pro interní potřebu bioplynové stanice. Technické parametry zařízení: instalovaný výkon kogeneračních jednotek - elektrický 380 kW a tepelný 504 kW. současná roční výroba elektřiny - 1,5 GWh v r. 2007. Při celoročním provozu a rozšíření BPS by se mohla uvedená výroba zdvojnásobit, očekává se rozšíření kapacity až o 1/3.

3.2 Spotřeba paliv a výchozím roce ÚEKMD 3.2.1

energie

a

emise

znečišťujících

látek

ve

Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 až REZZO 3

Zdroje REZZO 1 (6 zdrojů na území města) spalují pro výrobu tepla, technologii či pro výrobu elektřiny zemní plyn a ostatní plynná paliva – bioplyn. Převládajícím palivem je zemní plyn. Tabulka 16:

Spot ř eba paliv v roce 2007, v č len ě ní dle kategorie zdroje, GJ/rok

TP REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Celkem

KP 0 0 11 640 11 640

ZP 0 0 0 0

OZE 132 685 20 019 66 147 218 851

16 648 30 783 2 550 49 981

Celkem 149 332 50 803 80 337 280 472

Obrázek 18: Spot ř eba paliv ve zdrojích REZZO 1-3 v roce 2007, v č len ě ní dle kategorie zdroje, GJ/rok

Primární spotřeba paliv a energie, 2007, v členění dle k ategorie zdroje a paliva, [GJ/rok ]

160 000 140 000 120 000 OZE

100 000

ZP

80 000

KP

60 000

TP

40 000 20 000 0 REZZO 1

MĚSTO DOBŘANY

REZZO 2

REZZO 3

Nezařazeno

32


3.2.2

Způsob sestavení energetických a emisních bilancí

Spotřeba paliv a energie v domovním a bytovém fondu města Dobřany byla propočtena na základě údajů dodavatelů paliv a energie do území a na základě údajů Sčítání domů, lidu a bytů v roce 2001, doplněných o údaje o výstavbě na území města od roku 2001 do roku 2006. Pro REZZO 1, 2 a 3 byly použity jako výchozí údaje data z provozní evidence zdrojů znečištění Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2005 a 6, které byly aktualizovány a doplněny údaji za rok 2007 zejména u zdrojů REZZO 1, ale také u většiny zdrojů REZZO 2. Pro propočet spotřeby v domácnostech byla dodána podrobná data vedením Služby Dobřany, s.r.o., které jsou provozovatelem soustavy CZT ve městě a správcem dalších vybraných kotelen na území města. Energetické a emisní bilance jsou propočteny po katastrálních územích města Dobřany, tj. pro KÚ Dobřany, KÚ Šlovice a KÚ Vodní Újezd. Pouze data o spotřebě elektrické energie toto členění neumožnila. Obrázek 19: Tvorba energetických bilancí v ÚEKMD

ČHMÚ Praha

REZZO 1

MěÚ

REZZO 2

Velké zdroje

Řešitelé šetření

REZZO 3 jednotlivě i plošně

Malé zdroje

ČSÚ

Západočeská plynárenská, a.s.

SLBD údaje o bytech

ČEZ distribuce, a.s.

Spotřeba plynu

Spotřeba elektřiny

Služby Dobřany, s.r.o.

Dodávka dálkového tepla

Aktualizace údajů ve spolupráci s MěÚ Dobřany

Celková spotřeba paliva ve stacionárních zdrojích Primární spotřeba energie v jednotlivých odvětvích Výroba tepla ve zdrojích CZT

Přeměny energie, ztráty při výrobě (účinnosti), ztráty v primární a sek. síti

MĚSTO DOBŘANY

Konečná spotřeba energie v jednotlivých odvětvích

33


3.2.3

Primární spotřeba paliv a energie

Primární spotřebou nazýváme spotřebu paliv a energie na vstupu do zdrojů pro výrobu tepla a elektřiny. Elektřinu, která je do území dovážena, do této bilance také zařazujeme. Celková dodávka elektrické energie dosáhla v roce 2007 hodnoty 16,890 GWh. Vývoz elektřiny z území (z kombinované výroby elektřiny a tepla) činil odhadem 4,5 GWh. Tabulka 17: Primární spot ř eba paliv a energie v roce 2007, v č len ě ní dle spot ř ebitelských sektor ů , v GJ/rok

TP Terciární sféra Průmysl Domácnosti Nezařazeno Celkem

KP

ZP

1 850 0 9 790

0 0 0

11 640

0

76 316 76 388 46 083 20 065 218 851

OZE Elektřina Celkem 30 783 108 949 16 648 93 035 2 550 25 903 84 326 34 903 54 967 49 981 60 806 341 278

Obrázek 20: Primární spot ř eba paliv a energie v č len ě ní dle sféry spot ř eby, 2007, GJ/rok

Primární spotřeba paliv a energie, 2007, v členění dle sek toru spotřeby a paliva, [GJ/rok ]

120 000 100 000 80 000

Elektřina OZE

60 000

ZP KP

40 000

TP 20 000 0 Terciární sféra

Průmysl

Domácnosti Nezařazeno

Jak je zřejmé z uvedeného grafu, převládá v primární spotřebě paliv energie v Dobřanech terciární sektor, na druhém místě je spotřeba v průmyslu a spolu s ní v sektoru domácností. Z paliv převládá spotřeba zemního plynu. Zemní plyn je spotřebováván jako jediné palivo v sektorech průmyslu a jako převažující palivo v terciárním sektoru. Spotřeba obnovitelných zdrojů v terciárním sektoru je spotřebou skládkového plynu pro výrobu elektřiny (TERBA, s.r.o., provozující pístový motor a spalující odváděný skládkový plyn a Bioplynu ZETEN, s.r.o., produkující elektřinu a teplo z bioplynu). V grafu je uvedena také spotřeba elektřiny, která je do území dovážena ze sítí ČEZ Distribuce, a.s. Podíl jednotlivých sektorů na primární spotřebě paliv a energie ukazuje následující obrázek:

MĚSTO DOBŘANY

34


Obrázek 21: Podíl sektor ů spot ř eby na primární spot ř eb ě paliv a energie v Dob ř anech, 2007

Primární spotřeba paliv a energie v členění dle sek toru spotřeby, Dobřany 2007, GJ/rok Nezařazeno 16%

Terciární sféra 32%

Domácnosti 25%

Průmysl 27%

Obrázek 22: Podíl paliv a energie na primární spot ř eb ě paliv a energie v Dob ř anech, 2007

Primární spotřeba paliv a energie v členění dle druhu paliv a energie, Dobřany 2007, GJ/rok 17,8%

3,4%

0,0%

14,6% 64,1%

Tuhá paliva

Kapalná paliva

Plynná paliva

OZE

Elektřina

Ve struktuře primární spotřeby paliv a energie, která činí 341 278 GJ/rok, převládá zemní plyn s podílem 64,1 %. Z tohoto množství tvoří 14,6% spotřeba druhotných zdrojů pro výrobu energie a vyrobená elektřina činí cca 25% z hrubé spotřeby elektřiny v daném územním celku. Tím město Dobřany značně přispívá k plnění závazků ČR ve využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. 3.2.4

Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku

Zatímco primární spotřeba paliv a energie ukazuje spotřebu prvotních zdrojů v území a dováženou elektřinu, v bilanci konečné spotřeby je přepočtena výroba tepla ve zdrojích CZT na dodávkové teplo a ukázána konečná spotřeba sektorů pro potřeby vytápění, ohřevu teplé vody, technologii, osvětlení, klimatizaci, vaření apod. Údaje o výrobě a dodávkách tepla ze soustavy CZT pro jednotlivé spotřebitele byly poskytnuty společností Služby Dobřany, s.r.o.

MĚSTO DOBŘANY

35


Tabulka 18: Bilance kone č né spot ř eby paliv a energie, m ě sto Dob ř any, 2007, GJ/rok

TP Terciární sféra Průmysl Domácnosti Nezařazeno Celkem

KP

PP

1 850 0 9 790

0 0 0

11 640

0

OZE

76 316 42 183 46 083 20 065 184 646

Elektřina

CZT Celkem 1 560 79 726 42 183 25 903 26 565 110 891 34 903 54 967 60 806 28 125 287 767

0 0 2 550 2 550

Jak je zřejmé z uvedené tabulky, v Dobřanech je převažujícím sektorem v konečné spotřebě sektor domácností, který spotřebovává 38,5 % všech potřebných paliv a energie. Tento sektor je následován terciární sférou s podílem téměř 28 % na konečné spotřebě. Vysoká je nezařazená spotřeba - elektřiny a zemního plynu - na území města, která patří jak do průmyslu, tak do zemědělství a terciární sféry, přesné rozdělení však podklady neumožňují. Obrázek 23: Kone č ná spot ř eba paliv a energie, 2007,GJ/rok, dle sektoru spot ř eby

Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle sek toru spotřeby, Dobřany 2007, GJ/rok Terciární sféra 27,7%

Nezařazeno 19,1%

Průmysl 14,7%

Domácnosti 38,5%

Obrázek 24: Kone č ná spot ř eba paliv a energie, 2007, GJ/rok, v č len ě ní dle paliva a energie

Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle paliv a energie, Dobřany 2007, GJ/rok 9,8%

4,0%

0,0%

21,1%

0,9%

64,2% TP

MĚSTO DOBŘANY

KP

PP

OZE

Elektřina

CZT

36


Také ve struktuře konečné spotřeby paliv a energie převládá zemní plyn, teplo které je ze zemního plynu vyrobené a dodávané na práh objektů tvoří v bilanci 9,8%. Bioplyn, který je využíván pro výrobu energie, není v bilanci konečné spotřeby paliv energie uveden. Celková konečná spotřeba paliv a energie na území města činila 287 767 GJ/rok v roce 2007. Spotřeba paliv a energie byla s využitím dat dodavatelů paliv a energie do území rozdělena také do jednotlivých katastrálních území (s výjimkou elektřiny, která nebyla dodavatelem, ČEZ Distribuce, a.s., poskytnuta v požadovaném členění). Z celkové spotřeby je 73% spotřebováváno v KÚ Dobřany – jak ukazují následující tabulky a grafy. V Dobřanech je také dodávka energie nejvíce diverzifikovaná díky existenci soustavy CZT. Z bilance je také zřejmé, že zemní plyn není dodáván do KÚ Vodní Újezd. Tabulka 19: Kone č ná spot ř eba paliv a energie po katastrech Dob ř an, 2007

TP Dobřany Vodní Újezd Šlovice Nezařazeno Celkem

KP 9550 880 1210 11640

PP OZE Elektřina CZT Celkem 142 463 1900 24352 28125 206390 0 350 234 0 1464 42 183 300 1317 0 45011 0 34 903 34903 0 184646 2550 60806 28125 287767 0 0 0

Obrázek 25: Kone č ná spot ř eba paliv a energie po katastrech Dob ř an, 2007

Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle katastrálních území, Dobřany 2007, GJ/rok Nezařazeno; 34 903; 12% Šlovice; 45 006; 16%

Vodní Újezd; 1 465; 1%

MĚSTO DOBŘANY

Dobřany; 206 394; 71%

37


Obrázek 26: Kone č ná spot ř eba paliv a energie po katastrech m ě sta Dob ř any, 2007, v č len ě ní dle sektor ů spot ř eby

Obrázek 27: Kone č ná spot ř eba paliv a energie po katastrech m ě sta Dob ř any, 2007, v č len ě ní dle druhu paliv a energie

MĚSTO DOBŘANY

38


3.2.5

Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

V rámci koncepce byla na základě údajů z REZZO a na základě vlastních dopočtů vypočtena emisní bilance základních znečišťujících látek na území města Dobřany. Ve vztahu k závěrům rozptylové studie Plzeňského kraje doporučujeme prostřednictvím rozptylové studie prověřit vliv zdrojů REZZO 3 až REZZO 1 na kvalitu ovzduší ve městě. Tabulka 20: Emise zne č iš ť ujících látek produkované spalovacími a technologickými zdroji na území m ě sta Dob ř any v roce 2006/7

tuhé látky [t/r] 4,034 0,462 0,599

Dobřany Vodní Újezd Šlovice Kategorie REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Celkem

SO2 [t/r] 6,435 0,740 1,016

tuhé látky [t/r]

NOx [t/r] 10,996 0,217 2,941

SO2 [t/r]

VOC [t/r]

22,714 2,205 3,530

NOx [t/r] 0,037 0,003 8,149 8,190

0,092 0,314 4,688 5,094

CO [t/r]

5,347 0,453 0,645

CO [t/r]

11,065 0,673 2,416 14,154

NH3 [t/r] 154,440 0,000 0,000 VOC [t/r]

3,529 0,038 24,882 28,449

0,813 0,589 5,043 6,445

Obrázek 28: Emise zne č iš ť ujících látek do ovzduší na území m ě sta Dob ř any celkem, 2007, v č len ě ní dle kategorie zdroje

Emise znečišťujících látek na území města Dobřany celkem, rok datových vstupů 2006/7, [t/rok]

30

25

20 REZZO 1 15

REZZO 2 REZZO 3

10

5

0 TE

SO2

NOx

CO

VOC

Stejně jako spotřeba paliv a energie také emise znečišťujících látek jsou propočteny na katastrální území města Dobřany. Na emise tuhých znečišťujících látek má velký vliv spotřeba paliv v domácnostech - tuhá paliva a spotřeba dřeva na vytápění domácností a také technologické zdroje na území. Spalování tuhých paliv v domácnostech má také téměř 100% vliv na emise oxidu siřičitého. Emise oxidů dusíku pocházejí naopak z největší části ze zdrojů kategorie REZZO 1. Nejvíce emisí je produkováno na území Dobřan, nejméně ve Vodním Újezdě, kde téměř kromě domácností a vytápění dřevem a uhlím, neexistují větší spotřeby paliv. MĚSTO DOBŘANY

39


Obrázek 29: Emise zne č iš ť ujících látek do ovzduší na území m ě sta Dob ř any celkem, 2007, v č len ě ní dle katastrálního území

Emise znečišťujících látek na území města Dobřany, v členění dle KÚ, t/rok , 2005/7 25 Dobřany Vodní Újezd

20

Šlovice

15

10

5

0 TE

SO2

NOx

CO

VOC

Obrázek 30: Emise zne č iš ť ujících látek do ovzduší, 2007, v č len ě ní dle KÚ a zne č iš ť ující látky

MĚSTO DOBŘANY

40


3.3 Zhodnocení dostupnosti a spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEKMD Město Dobřany je zásobeno dodávkami zemního plynu ze sítí RWE, Západočeská plynárenská, a.s. na území KÚ Dobřany a Šlovice. Zemní plyn tvoří v primární spotřebě paliv a energie přes 66%. Celková primární spotřeba paliv a energie činí 341 278 GJ/rok. Elektrická energie je dodávána společností ČEZ Distribuce, a.s. a její dodávka je započtena do primární spotřeby energie jako dovážená energie s podílem 16,6%. Další významnou spotřebou je spotřeba bioplynu – skládkového plynu ze skládky Vysoká a vyrobeného bioplynu z bioplynové stanice u vepřínu Vysoká, a.s. Bioplyn je v obou případech využíván pro výrobu elektřiny a spotřeba bioplynu tvoří spolu s malou spotřebou dřeva 14,6 % v primární spotřebě. Tuhá paliva a dřevo jsou spalována převážně v domácnostech, zejména na území mimo dosah distribučních sítí zemního plynu (uhlí se podílí 3,4 % na primární spotřebě). Dodávkové teplo ze soustavy CZT je dodáváno 860 bytům na území KÚ Dobřany a jeho podíl na konečné spotřebě v domácnostech činí téměř 24 %. Hlavním palivem pro domácnosti je zemní plyn s více než 41,5 % podílem na konečné spotřebě, dalších 23,3% tvoří spotřeba elektřiny. Přes 10% konečné spotřeby domácností tvoří dřevo a uhlí. Domácnosti jsou majoritním sektorem spotřeby na území KÚ Dobřany a Vodní Újezd, ve Šlovicích převládá ve spotřebě průmysl (Plzeňská obalovna, a.s.). Celkem tvoří spotřeba domácností 38,5 % z konečné spotřeby paliv a energie, spotřeba terciárního sektoru, který je zastoupen zejména Psychiatrickou léčebnou Dobřany a občanskou vybaveností, tvoří 27,7 %, zpracovatelský průmysl 14,7 %. 19,1 % konečné spotřeby se nepodařilo z důvodů struktury poskytnutých dat zařadit do sektorů konečné spotřeby (tuto spotřebu tvoří zemní plyn a elektřina). Dobřany jako katastrální území představují v konečné spotřebě 71 %, katastrální území Šlovic 16 % a Vodní Újezd je zastoupen cca 1 % podílu na konečné spotřebě Dobřan celkem. 12 % spotřeby se nepodařilo zařadit – jedná se o elektřinu, která nebyla v předaných datech strukturována po KÚ. Na území města Dobřany je významným podílem zastoupena výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Společnosti Terba, s.r.o. a Bioplyn ZETEN, s.r.o. vyrábějí cca 4,5 GWh ročně a tato elektřina tvoří více než 25% z hrubé spotřeby elektrické energie v Dobřanech. Největším zdrojem znečištění na území města Dobřany je zdroj REZZO 1 - plynová kotelna Psychiatrické léčebny Dobřany. Poloviční spotřebu oproti ní vykazuje Plzeňská obalovna ve Šlovicích – jak ve zdroji REZZO 1, tak v malých kotlích. Cca 1/3 výkonu a poloviční spotřebu paliva oproti zdroji PLD má zdroj REZZO 1 výtopna Pančava společnosti Služby Dobřany, s.r.o.. Na území města je kromě 6 zdrojů REZZO 1 (z nich 2 zdroje nevykazují emise ze spalování paliv – skládka Vysoká a velkochov Vysoká, a.s.) evidováno 12 zdrojů v kategorii REZZO 2, které spalují zemní plyn, příp. bioplyn. Emisní inventura znečišťujících látek do ovzduší ukazuje na vysoký podíl zdrojů REZZO 1 na produkovaných emisích oxidů dusíku (přes 11 tun/rok z celkových 14 t/rok v roce 2007) a převažující podíl malých zdrojů znečištění (domácností) na ostatních emisích – 99% oxidu siřičitého, 92% emisí tuhých látek, 87% emisí CO a 78% emisí těkavých látek. Na území je evidováno také 154 t emisí čpavku – společností Vysoká, a.s.

MĚSTO DOBŘANY

41


MĚSTO DOBŘANY

42


4. SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ 4.1

Analýza dosavadního stavu CZT

4.1.1

Tepelná hustota

Teplofikace byla ve městě Dobřany založena v souvislosti s výstavbou sídliště Pančava v roce 1965. Teplofikovaná část města se nachází v severozápadní části města v prostoru ohraničeném na západě železniční tratí, na severu přibližně ulicí Loudů a na jihu třídou 1.máje. Východní hranice prostoru je vymezena koncem sídliště směrem do centra města. Plocha tohoto území, které je vybaveno systémem CZT je odečtením z mapového podkladu stanovena zhruba na cca 0,1 km 2 . V tomto prostoru byla vytvořena soustava CZT se dvěma tepelnými zdroji (v západní části „Výtopna Pančava“ s instalovaným výkonem 7 MW, ve východní části menší tzv. „Stará kotelna Pančava“ s instalovaným výkonem 1,8 MW). Kotelna Stará Pančava byla uvedena do provozu v roce 1967 a využívala pro výrobu tepla kapalné palivo (mazut). V roce 1994 byla provedena plynofikace obou zdrojů a bylo provedeno rozpojení tepelné sítě na dvě části. Celkový instalovaný tepelný výkon ve zdrojích tepla je 8,8 MW. Parametr, vyjadřující intenzitu spotřeby tepla v území je „tepelná hustota“ q (MW/km 2 ). Pro zástavbu typu sídlišť s bytovými domy o větším počtu podlaží (3 podlaží a více) má tento parametr obvykle hodnotu v rozpětí cca 40-55 MW/km 2 , v nových sídlištích se zahuštěnou zástavbou a domy s větším počtem podlaží (8 a více) cca 80-85 MW/km 2 .Podle instalovaného výkonu zdrojů by tepelná hustota q v teplofikovaném území Dobřan dosahovala hodnoty cca 8,8/0,1 = 88 MW/km 2 , tedy hodnoty, odpovídající pro sídliště s vysokopodlažními domy a zahuštěnou výstavbou. Ve skutečnosti je zástavba rozptýlená, mezi bytovými domy je dostatek volného prostoru a nejedná se o výškové domy (pouze 4 domy mají 8 podlaží). Instalovaný tepelný výkon zdrojů tepla není plně využíván a při postupném využití potenciálu úspor energie vytápěných bytových domů se bude jeho potřeba dále snižovat. Podle výše uvedené obvyklé hodnoty tepelné hustoty q by měl pro toto území postačovat výkon zdrojů tepla řádově 5 MW. 4.1.2

Stručný popis soustavy CZT

Zdroje tepla Výtopna Pančava:

Bloková teplovodní plynová kotelna I.kategorie Tři teplovodní kotle Roučka – Slatina (2x VVP 2500+1xVVP 1000) Jmenovité výkony kotlů 2 x 2 910 kW + 1 x 1 160 kW Celkový instalovaný tepelný výkon 6 980 kW

Kotelna Stará Pančava

Bloková teplovodní plynová kotelna II.kategorie Tři teplovodní kotle Roučka – Slatina VVP 600 Jmenovité výkony kotlů 3 x 600 kW, tj. celkem 1 800 kW

Tepelná síť Původně byla tepelná síť ucelená. V průběhu provozování soustavy a vývoje městské zástavby došlo v období kolem roku 2000 k odpojení některých objektů od soustavy CZT a k přerušení tepelné sítě mezi západní a východní částí sídliště MĚSTO DOBŘANY

43


(přirozenou dělící čárou je ulice Spojovací). Stavební část propojovacího potrubního kanálu mezi oběma současnými samostatnými tepelnými sítěmi je však dosud zachována. Od tohoto rozdělení se každá část vyvíjela odděleně. Větší západní část s Výtopnou Pančava se rozvíjela rychleji než východní část se Starou kotelnou Pančava. Proto je modernizace tepelné sítě v této západní části již v pokročilejším stadiu. Tepelná síť v západní části sídliště (se zdrojem tepla Výtopna Pančava): Páteřní rozvod topné vody od výtopny až k odbočné šachtě OŠ1 před blokem domů č.p. 837 až 842 byl rekonstruován v roce 2000. Nový dvoutrubkový páteřní rozvod provedený technologií předizolovaného potrubí byl uložen do nově vybudovaného prefabrikovaného kolektoru. Z výtopny je páteřní rozvod vyveden v dimenzi 2xDN 200 až k odbočné šachtě OŠ4 a dále pokračuje v dimenzi 2xDN 150 až k OŠ1. Při rekonstrukci páteřního rozvodu ze čtyřtrubkového na dvoutrubkový bylo nutno změnit objektové předávací stanice (bylo nutno decentralizovat přípravu teplé vody do objektových předávacích stanic). V objektech jsou instalovány nové tlakově závislé předávací stanice s měřením dodávky tepla a s objektovou přípravou teplé vody včetně akumulačních zásobníků TV. Tepelná síť ve východní části sídliště (se zdrojem - Starou kotelnou Pančava): Rozvody topné vody a teplé vody byly rekonstruovány v roce 2002. Z kotelny jsou vyvedeny dvě větve rozvodu tepla. První větev, která zásobuje větší část odběratelů tepla je rekonstruována v původním čtyřtrubkovém provedení (topná voda a teplá voda). Příprava teplé vody zůstala centrální v kotelně. Rekonstrukce potrubí je provedena technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Druhá větev je dvoutrubková (topná voda) a je provedena rovněž technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Teplá voda se pro tuto skupinu vytápěných objektů (č.p.809,810,851 a 852) nedodává. Mají vlastní přípravu teplé vody. 4.1.3

Roční množství dodaného tepla a přehled odběratelů

Roční množství tepla, dodaného celkem ze zdrojů Výtopna Pančava a Stará kotelna Pančava odběratelům uvádí následující graf a tabulka:

MĚSTO DOBŘANY

44


Obrázek 31: Vývoj v dodávce tepla z Výtopny Pan č ava a Staré kotelny Pan č ava v letech 2002 až 2006

Množství dodávaného tepla (GJ/rok) do soustavy CZT 38 000 36 000 34 000 32 000 30 000 28 000 26 000 24 000 22 000 20 000 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Množství tepla (GJ/rok)

Tabulka 21: Ro č ní dodávka tepla do soustavy CZT v letech 2002 - 7

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Množství tepla (GJ/rok) 36 169 32 800 31 398 30 789 28 820 24 861

Uvedený přehled skutečných dodávek tepla za posledních pět uplynulých let přesvědčivě ukazuje na trvalý sestupný trend odběru tepla v soustavě CZT. Tabulka 22: P ř ehled odb ě ratel ů tepla a jejich ro č ní odb ě r za rok 2006:

č.

Název

Vlastník

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Bytový dům č.p. 827+828 Bytový dům č.p. 849 Bytový dům č.p. 962 Bytový dům č.p. 963+964 Bytový dům č.p. 1022 Bytový dům č.p. 1028 Bytový dům č.p. 1029 Školní jídelna Obchod TRIAL (potraviny) Lékárna Ubytovna Bytový dům č.p. 847+848 Bytový dům č.p. 829+830 Bytový dům č.p. 833-836 Bytový dům č.p. 949+950

Město Dobřany Město Dobřany Město Dobřany Město Dobřany Město Dobřany Město Dobřany Město Dobřany

MĚSTO DOBŘANY

Léčebna Sdruž. vl. (SVJ) Sdruž. vl. (SVJ) Sdruž. vl. (SVJ) Sdruž. vl. (SVJ)

Vytáp. Počet Odběr tep. Odběr bytů pro otop plocha tepla pro 2 (m ), otop i TUV 1 290 19 632 GJ 944 GJ 1 322 42 904 1 255 2 415 19 648 1 139 2 794 48 642 1 831 2 447 45 1 048 1 048 1 371 26 341 607 2 013 40 487 909 0 506 612 0 103 155 0 52 52 473 741 2 576 39 1 078 1 441 1 270 19 506 735 2 599 38 964 1 466 2 406 32 974 1 366 45


16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Bytový dům č.p. 951+952 Bytový dům č.p. 831+832 Bytový dům č.p. 845+846 Bytový dům č.p. 839-842 Bytový dům č.p. 843+844 Bytový dům č.p. 965+966 Bytový dům č.p. 837+838 Bytový dům č.p. 953+954 Bytový dům č.p. 797+798 Bytový dům č.p. 799+800 Bytový dům č.p. 801+802 Bytový dům č.p. 809+810 Bytový dům č.p. 851+852 Bytový dům č.p. 791-796

Sdruž. vl. (SVJ) Sdruž. vl. (SVJ) Sdruž. vl. (SVJ) Sdruž. vl. (SVJ) SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice SBD Přeštice

2 577

3 841 2 580 2 580 1 914 2 927 1 412 1 412 1 412 1 215 1 111 3 605

48 19 39 68 39 48 34 48 24 24 24 16 16 66

933 468 739 971 934 979 963 1 024 418 373 458 520 499 1 154

1 386 619 973 1 549 1 624 1 525 1 265 1 461 418 373 458 520 499 1 154

Pozn.: řádky 24 až 29 – pouze spotřeba tepla pro otop Tabulka 23: Rozd ě lení spot ř eby tepla z CZT v m ě st ě Dob ř any podle sektor ů spot ř eby:

Sektor spotřeby Obyvatelstvo Terciární sféra

4.1.4

Podíl na spotřebě v % 94,5 5,5

Ocenění potenciálu úspor energie vytápěných budov

Energetické audity bytových domů Pro ocenění potenciálu úspor energie vytápěných bytových domů jsou k dispozici energetické audity devíti domů, které byly v době zpracování EA (roky 2003, 2004) v majetku města a sedmi bytových domů v majetku SBD Přeštice. Tabulka 24: Bytové domy v majetku m ě sta a jejich hodnocení energetickými audity:

č.

Bytový dům č.p.

1 2 3 4 12 13 14 15 16

827+828 849 962 963+964 847+848 829+830 833-836 949+950 951+952

Tabulka 25:

č.

1 2 3 4 12 MĚSTO DOBŘANY

Odběr tepla (GJ/r) 944 1 255 1 139 1 831 1 441 735 1 466 1 366 1 386

Vytáp. plocha 2 (m ) 1 290 1 322 2 415 2 794 2 576 1 270 2 599 2 406 2 577

Měrný ukazatel 2 (GJ/m .r) 0,73 0,95 0,47 0,66 0,56 0,58 0,56 0,57 0,54

Obest.p rostor 3 (m ) 4 631 6 092 8 580 12 895 9 261 4 631 9 261 9 419 8 792

Měrný ukazatel ev 3 (kWh/m .r) 52,97 38,14 34,90 40,85 45,91 52,97 50,82 36,29 37,45

Stupeň energetické náročnosti SEN (%) 172,1 131,9 122,3 145,1 160,3 172,1 169,2 124,6 128,2

Záv ě ry energetických audit ů bytových dom ů v majetku m ě sta:

Bytový dům č.p. 827+828 849 962 963+964 847+848

Tepelná ztráta (kW) 112 119 156 208 201

Dosažitelné úspory tepelné energie (GJ/r) Pouhou Výměnou oken 105 162 301 248 201

Pouze zateplením obvodového pláště 182 181 128 135 309

Celkovým zateplením (výměna oken + zateplení pláště) 262 315 Neuvedeno (poznámka) Neuvedeno (poznámka) 462 46


13 14 15 16

829+830 833-836 949+950 951+952

112 212 164 163

108 180 188 277

186 270 84 93

269 410 Neuvedeno (poznámka) Neuvedeno (poznámka)

Poznámka: Energetický audit nedoporučil z důvodu ekonomické efektivnosti celkové zateplení, ale pouze výměnu oken.

Od doby zpracování energetických auditů těchto devíti bytových domů došlo u většiny z nich (položky č. 12 až 16) ke změně vlastníka. Město domy odprodalo nájemníkům. V každém z odprodaných domů bylo založeno „Společenství vlastníků jednotek – SVJ“. Tabulka 26:

Bytové domy v majetku SBD P ř eštice a jejich hodnocení energetickými audity:

č.

Bytový dům č.p.

20 21 22 23 24 25 26

843+844 965+966 837+838 953+954 797+798 799+800 801-802

Odběr tepla (GJ/r) 1 624 1 525 1 265 1 461 418 373 458

Vytáp. plocha 2 (m ) 2 580 2 580 1 914 2 927 1 412 1 412 1 412

Měrný ukazatel 2 (GJ/m .r) 0,63 0,59 0,66 0,50 0,34 0,30 0,32

Obest.p rostor 3 (m ) 10 685 10 981 8 300 11 661 6 804 6 804 6 804

Měrný ukazatel ev 3 (kWh/m .r) 37,41 34,51 41,05 33,68 25,32 24,93 24,93

Stupeň energetické náročnosti SEN (%) 130,0 120,5 135,8 118,8 nevyhodnocen nevyhodnocen nevyhodnocen

Tabulka 27: Záv ě ry energetických audit ů bytových dom ů v majetku SBD P ř eštice:

č.

20 21 22 23 24 25 26

Bytový dům č.p.

Tepelná ztráta (kW)

843+844 965+966 837+838 953+954 797+798 799+800 801-802

181 172 143 179 201 112 212

Dosažitelné úspory tepelné energie (GJ/r) Výměnou oken 330 258 266 258 201 108 180

Zateplením střechy 54 26 57 26

Pouze zateplením obvodového pláště 160 102 146 98 309 186 270

Celkovým zateplením nevyhodnoceno nevyhodnoceno nevyhodnoceno nevyhodnoceno 462 269 410 2

2

Tabulka 28: M ě rná spot ř eba tepelné energie, vztažená na vytáp ě nou plochu (GJ/m .r, kWh/m .r)

č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 MĚSTO DOBŘANY

Název

Bytový dům č.p. 827+828 Bytový dům č.p. 849 Bytový dům č.p. 962 Bytový dům č.p. 963+964 Bytový dům č.p. 1022 Bytový dům č.p. 1028 Bytový dům č.p. 1029 Školní jídelna Obchod TRIAL (potraviny) Lékárna Ubytovna Bytový dům č.p. 847+848

Vytápěná plocha 2 (m )

Bytů

1 290 1 322 2 415 2 794 2 447 1 371 2 013

19 42 19 48 45

2 576

39

40

Odběr tepla pro otop (GJ/rok) 632 904 648 642 1 048 341 487 506 103 52 473 1 078

Měrná spotřeba 2

2

(GJ/m .r) 0,49 0,68 0,27 0,23 0,43 0,25 0,24

(kWh/m .r) 136,1 188,9 75,0 63,9 119,5 69,5 66,7

0,42

116,7 47


13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Bytový dům č.p. 829+830 Bytový dům č.p. 833-836 Bytový dům č.p. 949+950 Bytový dům č.p. 951+952 Bytový dům č.p. 831+832 Bytový dům č.p. 845+846 Bytový dům č.p. 839-842 Bytový dům č.p. 843+844 Bytový dům č.p. 965+966 Bytový dům č.p. 837+838 Bytový dům č.p. 953+954 Bytový dům č.p. 797+798 Bytový dům č.p. 799+800 Bytový dům č.p. 801+802 Bytový dům č.p. 809+810 Bytový dům č.p. 851+852 Bytový dům č.p. 791-796

1 270 2 599 2 406 2 577

3 841 2 580 2 580 1 914 2 927 1 412 1 412 1 412 1 215 1 111 3 605

19 38 32 48 19 39 68 39 48 34 48 24 24 24 16 16 66

506 964 974 933 468 739 971 934 979 963 1 024 418 373 458 520 499 1 154

0,40 0,37 0,40 0,36 ? ? 0,25 0,36 0,38 0,50 0,35 0,30 0,26 0,32 0,43 0,45 0,32

111,1 102,8 111,1 100,0 ? ? 69,5 100,0 105,6 138,9 97,2 83,3 72,2 88,9 118,9 124,8 88,9

Vyhláška MPO č.194/2007 Sb. – Pravidla pro vytápění a dodávku TV stanovuje v příloze č.2 hodnotu měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění za otopné období ve výši 0,47 GJ na 1 m 2 podlahové plochy. Porovnáním s tímto ukazatelem vyplývá, že pouze u tří objektů (položky č.1,2 a 22) je měrná spotřeba tepelné energie na vytápění vyšší, než je současnými pravidly pro vytápění požadováno, ostatní požadovaný ukazatel splňují. Toto zjištění je nevěrohodné a v rozporu se závěry výše citovaných energetických auditů, protože u řady objektů nejsou doposud provedeny žádné dodatečné tepelné izolace ani nejsou vyměněna původní okna. Je to vysvětlováno tím, že obyvatelé objektů abnormálně šetří teplem pro snížení platby za otop. Toto však nebylo v bytech ověřováno. Dále je vhodné ještě poukázat na kriterium hodnocení energetické náročnosti budov, jaké uvádí vyhláška č.148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov. Tato vyhláška uvádí tabulku rozpětí hodnot měrné spotřeby tepelné energie a podle těchto hodnot zařazení budov do tříd energetické náročnosti. Třídy jsou označeny od nejlepší A (nejnižší hodnota měrné spotřeby tepelné energie) do nejhorší G, přičemž za dobrou současnou úroveň se považuje třída C. Tabulka 29:

2

Tabulka t ř íd energetické náro č nosti budov (m ě rná spot ř . kWh/m .rok)

Druh budovy Rodinný dům Bytový dům Hotel a restaurace Administrativní Nemocnice Vzdělávací zařízení Sportovní zařízení Obchodní budova

A méně než 51 méně než 43 méně než 102 méně než 62 méně než 109 méně než 47 méně než 53 méně než 67

B 51 – 97 43 – 82 102 – 200 62 – 123 109 – 210 47 – 89 53 – 102 67 - 121

C 98 - 142 83 – 120 201 – 294 124 – 179 211 – 310 90 – 130 103 - 145 122 - 183

D 143 – 191 121 – 162 295 – 389 180 – 236 311 – 415 131 – 174 146 – 194 184 - 241

Podle hodnot měrné spotřeby za rok 2006 by většina bytových domů patřila do třídy C, což je opět nevěrohodné ze stejných důvodů jak je popsáno výše. Dále uvádíme tabulku měrných spotřeb energie bytových domů na obestavěný objem (kWh/m 3 .rok).

MĚSTO DOBŘANY

48


Tabulka 30:

3

M ě rná spot ř eba tepelné energie, vztažená na obestav ě ný objem (kWh/m .rok)

č.

Název

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Bytový dům č.p. 827+828 Bytový dům č.p. 849 Bytový dům č.p. 962 Bytový dům č.p. 963+964 Bytový dům č.p. 1022 Bytový dům č.p. 1028 Bytový dům č.p. 1029 Školní jídelna Obchod TRIAL (potraviny) Lékárna Ubytovna Bytový dům č.p. 847+848 Bytový dům č.p. 829+830 Bytový dům č.p. 833-836 Bytový dům č.p. 949+950 Bytový dům č.p. 951+952 Bytový dům č.p. 831+832 Bytový dům č.p. 845+846 Bytový dům č.p. 839-842 Bytový dům č.p. 843+844 Bytový dům č.p. 965+966 Bytový dům č.p. 837+838 Bytový dům č.p. 953+954 Bytový dům č.p. 797+798 Bytový dům č.p. 799+800 Bytový dům č.p. 801+802 Bytový dům č.p. 809+810 Bytový dům č.p. 851+852 Bytový dům č.p. 791-796

Obestavěný objem 3 (m ) 4 631 6 092 8 580 12 895

Bytů 19 42 19 48 45 40

9 261 4 631 9 261 9 419 8 792 4 631

11 547 11 021 7 710 11 021 6 804 6 804 6 804 6 192 5 791 13 608

39 19 38 32 48 19 39 68 39 48 34 48 24 24 24 16 16 66

Odběr tepla (GJ/rok) 944 GJ 1 255 1 139 1 831 1 048 607 909 612 155 52 741 1 441 735 1 466 1 366 1 386 619 973 1 549 1 624 1 525 1 265 1 461 418 373 458 520 499 1 154

Měrná spotř. 3 (kWh/m .rok) 37,91 41,22 20,98 13,83

32,34 30,35 28,92 28,73 29,48

22,47 24,68 34,70 25,81 17,07 15,23 18,70 23,33 23,94 23,56

Pochůzkovou obhlídkou bytových domů bylo zjištěno, že u několika objektů již byla provedena dodatečná tepelná izolace (zateplení obvodového pláště) a výměna původních oken za nová plastová. Je již zateplena většina budov ve vlastnictví SBD Přeštice (domy č.p. 843+844, 797+798, 799+800, 801+802), dále některé domy SVJ (např. č.p. 829+830). Odhadem zbývá takto modernizovat cca 40% všech vytápěných bytových domů. Ocenění potenciálu úspor tepelné energie Na základě uvedených zjištění lze očekávat potenciál úspor tepelné energie v souboru bytových domů a budov občanské vybavenosti ve městě Dobřany přibližně na stejné úrovni jako pokles odběru tepla za pět uplynulých let (od r. 2002 do r. 2006), tj. cca 7000 GJ. K tomuto očekávání je nutno přihlížet při navrhování dimenzování tepelného zdroje, tepelné sítě a předávacích stanic tepla. 4.1.5

Cena tepelné energie v soustavě CZT

Cena tepelné energie v soustavě CZT města Dobřan je uváděna v úrovni předání tepelné energie podle klasifikace úrovní předání tepla, stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Do roku 2003 byla tepelná energie předávána na úrovni „domovní předávací stanice“ a po rekonstrukci tepelných rozvodů se přešlo na MĚSTO DOBŘANY

49


úroveň „rozvodů bokové kotelny“. Pro tyto dvě úrovně uvádíme přehled vývoje průměrné ceny tepla v ČR ze statistiky ERÚ. Tabulka 31:

Vývoj pr ů m ě rné ceny tepelné energie v Č R (ze statistiky ERÚ)

Rok

Cena Kč/GJ (včetně DPH) z domovní předávací stanice 359,13 363,26 371,00 383,10 416,62 477,75

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Cena Kč/GJ (včetně DPH) z rozvodů blokové kotelny 330,95 336,66 337,93 358,78 394,80 467,33 předběžná 476,00

Vývoj ceny tepelné energie v soustavě CZT města Dobřan je dokumentován ve statistice Energetického regulačního úřadu a rovněž je zde možno cenu porovnat s cenovou úrovní tepelné energie v jiných lokalitách. Tabulka 32: Cena tepla v soustav ě CZT m ě sta Dob ř an za roky 2005, 2006 a 2007

Rok 2005 2006 2007

Cena Kč/GJ (včetně DPH) z rozvodů blokové kotelny 420,59 510,11 504

Kalkulace ceny tepelné energie v soustavě CZT města Dobřan je uvedena za tři poslední roky (2005, 2006 a 2007). Tabulka 33:

Kalkulace ceny tepelné energie za roky 2005, 2006 a 2007:

Položka nákladů Proměnné náklady Palivo Elektrická energie Technologická voda Ostatní proměnné náklady Stálé náklady Mzdy a zákonné pojištění Opravy a údržba Odpisy Správní režie Ostatní stálé náklady Zisk Náklady celkem a zisk Množství tep. energie GJ Cena tep.energie bez DPH Cena včetně DPH (Kč/GJ) Fakturovaná cena (Kč/GJ)

Rok 2005 8 204 910 7 836 642 364 955 1 613 1 700 4 127 936 1 543 533 726 131 869 388 389 697 479 187 12 332 846 30 789 400,56 420,59 376

Rok 2006 10 012 267 9 545 531 456 311 7 725 2 700 3 989 004 1 651 425 456 484 868 639 406 835 485 622 14 001 271 28 820 485,82 510,11 453

Rok 2007 8 039 410 7 600 693 436 452 2 065 200 3 562 639 1 514 660 429 167 868 104 398 874 351 833 331 232 11 933 281 24 861 480 504 480

Podle výkazu kalkulace ceny tepelné energie za rok 2006 je největší položkou v kalkulaci nákladů, započtených do ceny tepelné energie položka „Palivo“. Ve výkazu za rok 2006 podíl položky „Palivo“ činí 68,77 % z celkových nákladů. Vliv nákladů na palivo na cenu tepla je rozhodující. Vývoj ceny tepla kopíruje vývoj ceny paliva – zemního plynu.

MĚSTO DOBŘANY

50


Vývoj ceny zemního plynu demonstrujeme příkladem vývoje ceny ZP od Jihočeské plynárenské společnosti za období od roku 1996 do konce roku 2006: Tabulka 34: Vývoj ceny plynu od Západo č eské plynárenské spole č nosti za období od roku 1996 do konce roku 2006

Období 1.1. až 31.7. 1996 1.8.1996 až 30.6.1997 1.7. až 31.12. 1997 1.1. až 30.6. 1998 1.7. až 31.12. 1998 1.1. až 31.8. 1999 1.9. až 31.12. 1999 1.1. až 31.3. 2000 1.4. až 30.9. 2000 1.10. až 31.12. 2000 1.1. až 31.3. 2001 1.4. až 30.6. 2001 1.7. až 30.9. 2001 1.10. až 31.12. 2001 1.1. až 31.3. 2002 1.4. až 30.9. 2002 1.10. až 31.12. 2002 1.1. až 31.3. 2003 1.4. až 30.9. 2003 1.10. až 31.12. 2003 1.1. až 31.3. 2004 1.4. až 30.4. 2004 1.5. až 30.9. 2004 1.10. až 31.12. 2004 1.1. až 31.3. 2005 1.4. až 30.6. 2005 1.7. až 30.9. 2005 1.10. až 31.12. 2005 1.1. až 31.3. 2006 1.4. až 30.9. 2006 1.10. až 31.12. 2006

3

Cena plynu (Kč/m ) 3,89 (DPH 5%) 4,16 (DPH 5%) 4,49 (DPH 5%) 5,22 (DPH 22%) 5,74 (DPH 22%) 5,28 (DPH 22%) 3 Zavedena kategorie SO do 400 000 m /rok 5,20 (DPH 22%) 3 SO do 400 000 m /rok 5,92 (DPH 22%) 3 SO do 400 000 m /rok 6,45 (DPH 22%) 3 SO do 400 000 m /rok 6,60 (DPH 22%) 3 SO do 400 000 m /rok 7,19 (DPH 22%) 3 do 420 000 kWh/rok 0,67 Kč/kWh x 10,51 = 7,04 Kč/m ( DPH 22%) * do 420 000 kWh/rok 0,71 Kč/kWh x 10,51 = 7,46 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 0,72 Kč/kWh x 10,51 = 7,57 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 720 Kč/MWh x 0,01051 = 7,57 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 668 Kč/MWh x 0,01051 = 7,02 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 590 Kč/MWh x 0,01051 = 6,20 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 625 Kč/MWh x 0,01051 = 6,57 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 685 Kč/MWh x 0,01051 = 7,20 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 660 Kč/MWh x 0,01051 = 6,94 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 633 Kč/MWh x 0,01051 = 6,65 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 606 Kč/MWh x 0,01051 = 6,36 ( DPH 22%) do 420 000 kWh/rok 591 Kč/MWh x 0,01051 = 6,21 ( DPH 19%) do 420 000 kWh/rok 673 Kč/MWh x 0,01051 = 7,07 ( DPH 19%) do 4200 MWh/rok 680 Kč/MWh x 0,01051 = 7,15 ( DPH 19%) do 4200 MWh/rok 664 Kč/MWh x 0,01051 = 6,98 ( DPH 19%) do 4200 MWh/rok 699 Kč/MWh x 0,01051 = 7,35 ( DPH 19%) do 4200 MWh/rok 849 Kč/MWh x 0,01051 = 8,92 ( DPH 19%) do 4200 MWh/rok 784,9 Kč/MWh x 0,01051 = 8,25 ( DPH 19%) do 4200 MWh/rok 797,3 Kč/MWh x 0,01051 = 8,38 ( DPH 19%) 3 do 4200 MWh/rok 755,9 Kč/MWh x 0,01051 = 7,94 Kč/m ( DPH 19%)

Dále je provedena analýza vývoje základních položek nákladů a ceny tepelné energie za uvedené tříleté období (rok 2005 je vzat jako 100%). Tabulka 35:

Analýza vývoje náklad ů a ceny tepelné energie za uvedené období (%):

Množství tep. energie (GJ/r) Průměrná cena (bez DPH) Proměnné náklady Cena z proměnných nákladů Stálé náklady Cena ze stálých nákladů

Rok 2005 100 100 100 266,5 Kč/GJ 100 134,1 Kč/GJ

Rok 2006 93,6 121,3 122,0 347,4 Kč/GJ 96,6 138,4 Kč/GJ

Rok 2007 80,8 119,8 98,0 323,4 Kč/GJ 86,3 143,3 Kč/GJ

Jak z analýzy vyplývá, podíl proměnných nákladů v ceně tepla se v roce 2006 zvýšil oproti roku 2005 z hodnoty 66,5 na 71,5 % a pak klesl v roce 2007 na 67,4 %. Podíl stálých nákladů činil v roce 2005 33,5 %, v roce 2006 klesl na 28,5 a pak vzrostl na MĚSTO DOBŘANY

51


29,9 %. Výkyv v roce 2006 se jeví jako vybočení z obvyklých relací, mezi stálými a proměnnými náklady, jejich vzájemný poměr v roce 2005, i v roce 2007 však zhruba odpovídá poměrům v České republice. Součet mzdových a režijních nákladů se pohybuje v rozmezí 14,7 až 16%. Je to mírně vyšší hodnota proti poměrům v ČR. Z analýzy kalkulace ceny tepla nevyplývá žádná významná anomálie oproti obvyklým poměrům v jiných soustavách CZT v České republice. Vyplývá obecně platný závěr, že pro snížení ceny tepla je nejúčinnější cesta přes snížení nákladů na palivo. Dvě cesty ke snížení nákladů na palivo: •

Snížení ceny paliva (přechod na levnější palivo)

•

Snížení spotřeby paliva na dodávku tepla (zvýšení energetické účinnosti procesu výroby a rozvodu tepla - snížení ztrát ve zdroji a v rozvodu tepla)

4.2

Varianty možného rozvoje soustavy CZT

Soustava CZT jako každý technický systém vyžaduje řízený rozvoj. Nelze takový systém ponechat živelnému rozvoji, protože by došlo ke znehodnocení investic, které byly do jeho vytvoření vloženy. V současnosti se jedním z největších ohrožení soustavy CZT živelným neřízeným vývojovým procesem jeví tendence eroze systému odpojováním jednotlivých odběratelů tepla a vytvářením ostrůvků decentralizovaného vytápění bytů lokálními plynovými kotelnami (domovními nebo dokonce individuálními v jednotlivých bytech) na území původně plánovitě určeném a vybaveném pro centralizované zásobování teplem. Soustava CZT je složitý technický systém, složený z mnoha částí, z nichž každá se může rozvíjet a modernizovat různými způsoby a mohlo by vzniknout mnoho podvariant řešení. V praxi je třeba v zájmu udržení přehlednosti procesu řízení rozvoje systému počet těchto podvariant omezit na přijatelnou míru. Proto udržíme členění technického systému v mezích jeho tří hlavních částí a to: •

tepelný zdroj

•

rozvod tepla od zdroje k místům konečné spotřeby (vytápěným objektům)

•

objekty konečné spotřeby tepla (vytápěné objekty)

Pro další zjednodušení návrhů variant rozvoje CZT bude přijat předpoklad, že všechny objekty konečné spotřeby tepla (vytápěné objekty) budou v blízké budoucnosti standardně upraveny tak, aby splňovaly požadovaný standard tepelné ochrany podle dnes platné normy ČSN 73 05 40. To znamená, že v předpokladech modernizace zdrojů a rozvodů tepla v soustavě CZT je třeba k probíhajícímu procesu a očekávanému cílovému stavu v tepelných ztrátách budov přihlížet. Proto bude dále uvažováno se spotřebou tepla pro vytápění objektů na úrovni cílů, vytyčených dostupnými existujícími energetickými audity budov. Z popsaných východisek je možno navrhnout následující rozvojové varianty soustavy CZT. Tabulka 36: P ř ehled možných variant rozvoje soustavy CZT

Varianta 1A 1B 1C 1D 2

MĚSTO DOBŘANY

Číslo podkapitoly 4.4.1 4.4.1 4.4.1 4.4.1 4.4.2

Stručná definice varianty Podle studie z roku 2007, podvarianta A Podle studie z roku 2007, podvarianta B Podle studie z roku 2007, podvarianta C Podle studie z roku 2007, podvarianta D Podle studie z roku 2007, podvarianta D s rozšířením na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren 52


3

4.4.3

4

4.4.4

5

4.4.5

6

4.4.6

7

4.4.7

4.2.1 Zásobování soustavy CZT

Podle studie z roku 2007, ale bez propojení částí Výtopna Pančava a kotelna Stará Pančava Podle studie z roku 2007, ale bez propojení částí Výtopna Pančava a kotelna Stará Pančava, ale s rozšířením na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren Nový tepelný zdroj na biomasu, soustava zachována vcelku a modernizována Nový tepelný zdroj na biomasu, soustava modernizována a rozšířena na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren Zrušení soustavy CZT – decentralizace vytápění objektů (domovní plynové kotelny)

rozvojových

(nových)

ploch

dodávkovým

teplem

ze

Technická dostupnost klasických paliv a energie vyplývá z trasování sítí dodavatelů paliv a energie (údaje o sítích - trasování rozvodných sítí zemního plynu, elektřiny, CZT - vrstvy GIS) a z předaných dat. Pro centralizované zásobování teplem přichází ze všech ploch, citovaných v konceptu ÚP, v úvahu pouze plocha výroby a výrobních služeb na západním okraji města za železniční tratí a plocha, kterou doporučilo k připojení město – přestavbová lokalita bývalých vojenských kasáren. Připojení nových odběrů je velmi významné pro stabilizaci odběru tepla, který jinak klesá vlivem realizace úsporných opatření ve spotřebě, v důsledku šetření obyvateli bytů, napojených na CZT, apod. Stabilizace odběru znamená také stabilizaci ceny dodávkového tepla. Podrobnější analýzou obou zmíněných ploch z hlediska zásobování teplem je plocha výroby a výrobních služeb na západním okraji města za železniční tratí vyloučena. V návrhu variant rozvoje CZT se uvažuje s rozšířením CZT pouze na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Obrázek 32: P ř estavbové území bývalých vojenských kasáren

MĚSTO DOBŘANY

53


4.2.2

Možnosti v palivové základně zdroje CZT

Kromě klasických paliv (zemního plynu) bylo zváženo využití obnovitelných paliv – bioplynu a biomasy – ve zdroji CZT. V případě bioplynu se jednalo o dodávky bioplynu z bioplynové stanice u velkokapacitního vepřína – tento projekt byl zamítnut ještě před zpracováním ÚEK. U biomasy byl při vyhodnocování potenciálu analyzován nejen technicky dostupný, ale zejména ekonomický potenciál využití biomasy a její dlouhodobá dosažitelnost. Využití biomasy je považováno za způsob, jak zlevnit dodávkové teplo. 4.2.3

Varianta 1

Jedná se o standardní variantu modernizace zdroje i rozvodů tepla bez zásadního rozšíření plochy území, zásobovaného teplem. Popis této varianty vychází z rozpracovaného záměru na modernizaci dosavadního centrálního zdroje tepla – Výtopny Pančava a zrušení druhého zdroje – plynové kotelny Stará Pančava. Záměr je rozpracován ve „Studii zásobování teplem ze zdroje Pančava“ z roku 2007. Jako rozšíření soustavy CZT se v tomto záměru uvažuje pouze s připojením několika objektů v území již pokrytém soustavou CZT nebo v jeho těsné blízkosti (Základní škola, Mateřská škola, tři bytové domy a bazén). Ani tato standardní varianta modernizace soustavy CZT není jednoduchá. Má čtyři podvarianty podle stupně modernizace tepelného zdroje a tepelné sítě a podle předpokládaného ekonomického přínosu v podobě úspor nákladů na energetické vstupy (snížení energetických ztrát při výrobě a rozvodu tepla) oproti dosavadnímu stavu. Dosavadní stav tepelného zdroje (zdrojů – Výtopny Pančava a Kotelny Stará Pančava) je charakterizován v technickém výkazu 31_32-DK Energetického regulačního úřadu. Za rok 2006 je uvedena spotřeba energie v palivu 38 718 GJ/rok a celková výroba tepelné energie na zdrojích 34 559 GJ/rok. Rozdíl – ztráty při výrobě tepla činí 4 159 GJ/rok, tj. 10,74 %. Průměrná energetická účinnost zdroje tedy činí 89,26 %. Za rozvod tepla je uvedeno množství tepla na vstupu do rozvodu 34 559 GJ/rok a na výstupu z rozvodu 29 819. Rozdíl činí 4 740 GJ/rok, z toho vlastní spotřeba 1 002 GJ/rok a ztráty 3 738 GJ/rok, tj. 10,82 %. Energetická účinnost rozvodu tepla tedy činí 89,18 %. Celkové ztráty energie v systému tedy činí 7 897 GJ/rok. Jedním z cílů modernizace je snížení energetických ztrát (úspora energie) v celém systému výroby a rozvodu tepla. Technické možnosti zvýšení energetické účinnosti zdroje (plynových kotelen) jsou až do výše cca 94 %, tj. potenciál úspor energie ve zdroji dosahuje až cca 2 300 GJ/rok. V rozvodu tepla lze technicky snížit ztráty až na cca 5%, tj. potenciál úspor energie v rozvodu tepla dosahuje cca 1 900 GJ/rok. Celkový technický potenciál úspor energie ve zdroji a rozvodu tepla tedy činí cca 4 200 GJ/rok. Tabulka 37: O č ekávané p ř ínosy v úsporách energie jednotlivých podvariant modernizace (podle studie z roku 2007)

Podvarianta

Úspora energie A – Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních Studie uvádí úsporu energie ve výši 12%. rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních Vycházeje ze součtu ztrát oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic, vybavení energie ve zdroji a rozvodu tepla za rok 2006 ve výši 7 tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování centrálního 897 GJ, bude úspora 948 dispečinku. GJ. Studie uvádí úsporu B – Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních energie ve výši 12,5%. rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních Analogicky ze součtu ztrát oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro

MĚSTO DOBŘANY

54


regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku.

energie ve zdroji a rozvodu tepla za rok 2006 ve výši 7 897 GJ, bude úspora 987 GJ. C – Doplnění kotlů o ekonomizéry, dokončení modernizace teplovodních Studie uvádí úsporu energie ve výši 13,5%. rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních Analogicky ze součtu ztrát oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení energie ve zdroji a rozvodu blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě tepla za rok 2006 ve výši 7 komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku, doplnění 897 GJ, bude úspora 1 066 GJ. centrálního zdroje tepla malým kogeneračním agregátem. Studie uvádí úsporu D – Výměna kotlů za nové nízkoteplotní, dokončení modernizace energie ve výši 24%. teplovodních rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna Analogicky ze součtu ztrát teplovodních oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení energie ve zdroji a rozvodu frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových tepla za rok 2006 ve výši 7 předávacích stanic a zrušení blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování 897 GJ, bude úspora 1 895 GJ. centrálního dispečinku, doplnění centrálního zdroje tepla malým kogeneračním agregátem.

Z vyhodnoceného celkového technického potenciálu úspor energie ve zdroji a rozvodu tepla ve výši cca 4 200 GJ/rok je jednotlivými podvariantami využito: podvarianta A …………….22,5 % podvarianta B……………… 23,5 % podvarianta C……………… 25,5 % podvarianta D …………….. 45 % Technickoekonomické parametry jednotlivých variant je následující: Tabulka 38: P ř ehled technickoekonomických parametr ů jednotlivých podvariant dle studie

Podvarianta

A B C D

Investiční náklady (mil.Kč) 14 156 15 483 16 261 23 202

Ekonomický přínos (tis.souč/rok) 622,4 648,4 885,3 1 585,6

Prostá doba návratnosti Ts (roků) 22,7 23,9 18,4 14,6

Vnitřní výnosové procento IRR (%) - 2,1 - 2,65 0,39 3,25

Ekonomické parametry všech čtyř podvariant jsou problematické. V prvních dvou podvariantách je vnitřní výnosové procento záporné, což investování do takového projektu vylučuje. I v nejpříznivější podvariantě D je prostá doba návratnosti téměř 15 let a vnitřní výnosové procento IRR = 3,25 % a to nejsou příznivé ekonomické parametry. V dalších propočtech vycházíme z výše uvedeného předpokladu realizace energeticky úsporných opatření na straně spotřeby tepelné energie. Proto je do budoucna uvažováno oproti dosavadnímu stavu nižší roční množství tepelné energie a to cca 20 000 GJ. Pro ocenění budoucí úrovně ceny tepla ve standardní variantě modernizace zdroje tepla v její podvariantě A vycházíme z těchto předpokladů: •

pokračující trend růstu ceny zemního plynu a elektrické energie,

•

zvýšení energetické účinnosti zdroje (snížení měrné spotřeby paliva),

•

proměnné náklady modernizovaného tepelného zdroje vzrostou oproti stávajícímu stavu o cca 30% a dosáhnou výše cca 420 Kč/GJ,

MĚSTO DOBŘANY

55


•

investice ve výši cca 14 mil.Kč se promítne do stálých nákladů buď ve formě splátek úvěru, nebo leasingu a zvýšenou úrovní odpisů, naproti tomu mohou klesnout položky „opravy a údržba“, „režie“ a „ostatní stálé náklady“,

•

stálé náklady vzrostou oproti stávajícímu stavu o cca 50% a dosáhnou výše cca 215 Kč/GJ,

•

zisk společnosti provozující soustavu CZT bude na úrovni cca 3%

Tabulka 39:

Orienta č ní kalkulace ceny tepla pro podvariantu A

Položka nákladů Proměnné náklady Stálé náklady Zisk Náklady celkem Množství tep. energie GJ Cena tep.energie bez DPH

Výše nákladů (Kč/rok) cca 8 400 000 cca 4 300 000 cca 400 000 13 100 000 20 000 655 Kč/GJ

Tabulka 40: Analogicky podvarianty B, C a D


4.2.4

B 8 000 000 4 300 000 380 000 12 680 000 20 000 634 Kč/GJ

C 7 400 000 4 600 000 370 000 12 370 000 20 000 619 Kč/GJ

D 6 600 000 5 000 000 360 000 11 960 000 20 000 598 Kč/GJ

Varianta 2

Standardní varianta modernizace zdroje i rozvodů tepla – podvarianta D s rozšířením plochy území pokrytého CZT o přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Popis varianty: Jedná se o modernizaci Výtopny Pančava podle návrhu studie – podvarianta D, tj. výměna kotlů za nové nízkoteplotní, dokončení modernizace teplovodních rozvodů včetně propojení tepelných sítí, výměna teplovodních oběhových čerpadel ve zdroji a jejich vybavení frekvenčními měniči pro regulaci otáček, modernizace objektových předávacích stanic a zrušení blokové předávací stanice v části Stará Pančava, vybavení tepelné sítě komunikačním systémem a vybudování centrálního dispečinku, doplnění centrálního zdroje tepla malým kogeneračním agregátem a rozšíření soustavy CZT o připojení několika objektů v území již pokrytém soustavou CZT nebo v jeho těsné blízkosti (Základní škola, Mateřská škola, tři bytové domy a bazén). K tomu navíc přistupuje napojení nové větve primárního tepelného rozvodu s podchodem pod ulicí na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Jedná se o plochu cca 10,5 ha a město předpokládá, že zde bude postaveno cca 300 bytů a potřebná občanská vybavenost. Propočtem podle zastavěné plochy (cca 65%) a předpokládaného typu budov (BD průměrně 3,5 podlaží, OV 2 podlaží) a porovnáním s odběrem tepla v sídlišti Pančava lze předpokládat roční odběr tepla cca 8 500 GJ/rok.

MĚSTO DOBŘANY

56


Investiční náklady této varianty budou činit cca 23,2 mil.Kč + cca 2,5 mil.Kč (primární tepelný rozvod na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren), tj. celkem cca 26 mil.Kč. Ekonomický přínos z úspor energie modernizací zdroje a tepelné sítě bude činit cca 1 585 tis.Kč + přínos ze zvýšení prodeje tepla novým odběratelům v přestavbové lokalitě bývalých vojenských kasáren, které odhadujeme na cca 400 tis.Kč – celkem cca 2 100 tis.Kč/rok. Tabulka 41: Technickoekonomické parametry

Investiční náklady (mil.Kč) 26 000

Ekonomický přínos (tis.Kč/rok)

Prostá doba návratnosti Ts (roků)

Vnitřní výnosové procento IRR (%)

2 000

13

cca 3,5

Tabulka 42: Orienta č ní kalkulace ceny tepla


4.2.5


Varianta 3

Varianta rozdělení soustavy CZT a modernizace obou částí samostatně nezávisle na sobě. Popis varianty: Jedná se o variantu, která vychází z existujícího stavu, kdy tepelná síť soustavy CZT je rozdělena na dvě části a jsou provozovány dva tepelné zdroje. Kromě modernizace soustavy CZT podle studie z roku 2007 se nabízí varianta, která nebude vyžadovat obnovu spojovací trasy primárního teplovodu. Zůstanou zachovány dva tepelné zdroje a rozvoj obou částí soustavy se bude dále vyvíjet odděleně. Větší část soustavy se zdrojem Výtopna Pančava se bude modernizovat například způsobem navrženým ve studii z roku 2007, výkon zdroje bude nižší, rekonstrukce tepelné sítě bude podle návrhu. Zůstává otevřena možnost modifikace zdroje například změnou paliva na biomasu. Menší část soustavy se může vyvíjet různě. Předpokládáme, že se bude modernizovat podobně jako větší část, ale s časovým posunem a s případným využitím modernějších technologií. Palivem zůstane ZP. Může i nemusí dojít ke komunikačnímu propojení s větší částí soustavy a integraci řízení do centrálního dispečinku. Může přicházet v úvahu i privatizace. Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace větší části soustavy: Tabulka 43: Technickoekonomické parametry

Investiční náklady (mil.Kč)

MĚSTO DOBŘANY




57


14 500

1 000

14,5

cca 3,5




Je pravděpodobné a logické, že se zmenšením soustavy bude cena tepla vyšší. Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace menší části soustavy: Tabulka 45: Technickoekonomické parametry

Investiční náklady (mil.Kč)




9 000

600

15

cca 3,0




Tato varianta by výhledově zřejmě znamenala úplné oddělení obou částí soustavy CZT a vzniku dvou zcela samostatných částí i po stránce provozovatele tepelných zdrojů a tepelných sítí. 4.2.6

Varianta 4

Varianta rozdělení soustavy CZT a modernizace obou částí samostatně nezávisle na sobě včetně rozšíření plochy území pokrytého CZT o přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Jedná se o variantu, při které by došlo k výrazně většímu rozvoji jedné, tj. větší části soustavy a stagnaci menší části. Větší část by se rozšířila na přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Předpoklad technickoekonomických parametrů projektu modernizace větší části soustavy s rozšířením na přestavbovou lokalitu: Tabulka 47: Technickoekonomické parametry

Investiční MĚSTO DOBŘANY

Ekonomický přínos

Prostá doba

Vnitřní výnosové 58


náklady (mil.Kč) 17 300

(tis.Kč/rok)

návratnosti Ts (roků)

procento IRR (%)

1 500

11,5

cca 8,0




Technickoekonomické parametry menší části soustavy budou stejné jako ve variantě 3. Tabulka 49: Technickoekonomické parametry

Investiční náklady (mil.Kč) 9 000




600

15

cca 3,0



4.2.7


Varianta 5

Varianta s přechodem zdroje tepla na spalování biomasy, ale bez zásadního rozšíření plochy území, zásobovaného teplem. Popis varianty: Zásadní změna - modernizace centrálního zdroje tepla na nový moderní tepelný zdroj spalující biomasu (pravděpodobně slámu). Instalovaný výkon zdroje cca 5 MW. Modernizace tepelné sítě a objektových předávacích stanic ve stejném rozsahu jako ve standardní variantě. Nový tepelný zdroj na biomasu bude umístěn v objektu dosavadní Výtopny Pančava ve stavebně upraveném prostoru. Základní části tepelného zdroje na biomasu: •

2 ks teplovodní kotle na spalování slámy po cca 2 500 kW,

•

příslušenství pro manipulaci s palivem v kotelně,

•

akumulační zásobníky otopné vody,

•

ostatní strojní zařízení kotelny,

•

provozní skládka paliva se zařízením pro manipulaci.

MĚSTO DOBŘANY

59


Ocenění investičních nákladů na realizaci varianty se zdrojem na biomasu: •

technologické zařízení kotelny cca 22 mil.Kč,

•

stavební část cca 3 mil.Kč,

•

provozní skládka paliva (zpevněná plocha se zastřešením) cca 3 mil.Kč,

•

mechanizace pro manipulaci s palivem na skládce a v kotelně cca 6 mil.Kč,

•

investice do tepelné sítě a objektových předávacích stanic cca 11 mil.Kč, Celkové investiční náklady cca 45 mil.Kč

Ocenění budoucí úrovně ceny tepla: Pro ocenění budoucí úrovně ceny tepla vycházíme analogicky jako u předcházející varianty z následujících předpokladů: •

pokračující trend růstu ceny elektrické energie,

•

cena paliva z biomasy cca 60 Kč/GJ,

•

proměnné náklady díky pronikavě nižší ceně paliva poklesnou oproti stávajícímu stavu o cca 60% a dosáhnou výše cca 100 Kč/GJ,

•

investice ve výši cca 45 mil.Kč se promítne do stálých nákladů buď ve formě splátek úvěru, nebo leasingu a zvýšenou úrovní odpisů, vzrostou i mzdové náklady a zřejmě neklesnou položky „opravy a údržba“, „režie“ a „ostatní stálé náklady“,

•

stálé náklady vzrostou oproti stávajícímu stavu na dvojnásobek a dosáhnou výše cca 300 Kč/GJ,

•

zisk společnosti provozující soustavu CZT bude na stejné úrovni cca 3%.




Cena tepla vychází pronikavě nižší než ve všech variantách s původním palivem (zemním plynem). K tomuto faktu je nutno přistupovat uvážlivě, neboť ve výše uvedených předpokladech je velká míra nejistoty (např. cena paliva z biomasy může být vyšší, se získáváním biomasy mohou být spojeny další nepředvídané náklady atd.). 4.2.8

Varianta 6

Varianta s přechodem zdroje tepla na spalování biomasy včetně rozšíření plochy území pokrytého CZT o přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren. Analogicky jako ve variantě 2 se zvýší odběr tepla připojením další lokality. Investiční náklady se zvýší o náklady na přivedení tepla ze zdroje na přestavbovou lokalitu k novým odběratelům tepla. Tyto náklady odhadujeme na cca 2,5 mil.Kč. Celkové investiční náklady tedy dosáhnou cca 47,5 mil.Kč. Předpoklad výsledné ceny tepla:

MĚSTO DOBŘANY

60





Cena tepla vychází velmi příznivě díky zvětšení odbytu tepla pro přestavbovou lokalitu bývalých vojenských kasáren, kde kromě více než 200 nových bytů bude i řada nových odběrů kategorie terciární sféry. 4.2.9

Varianta 7

Do výčtu všech potenciálně možných variant rozvoje soustavy CZT patří i varianta možného zániku (likvidace) soustavy. Tato varianta uvažuje se zachováním dosavadního paliva – zemního plynu a decentralizací zdrojů tepla do lokálních domovních kotelen. Přestože je to v protikladu proti současně trvajícímu trendu zlepšování životního prostředí (snižování koncentrací znečišťujících látek v ovzduší měst ze stacionárních zdrojů znečišťování), mohou vznikat názorové tendence proti centralizovanému zásobování teplem, založené na přeceňování vlivu ztrát tepelné energie v rozvodu tepla a podporované nespokojeností vlivem růstu ceny tepelné energie, který objektivně existuje zejména vlivem růstu ceny zemního plynu. Popis varianty: Přichází v úvahu decentralizace výroby tepla pro vytápění budov do domovních plynových kotelen. Technicky není možno zpochybňovat možnost takové varianty. Bytové domy v městě Dobřany jsou vybaveny plynovými přípojkami, protože byty jsou vybaveny plynovými sporáky pro vaření. Plynofikace sídliště je tedy provedena a pro vybudování domovních kotelen by nebylo velkým problémem vybudovat nové, dostatečně dimenzované středotlaké plynové přípojky pro domovní kotelny. Ani odvod spalin do ovzduší z domovních kotelen by neměl narazit na vážnější problémy. Technologie pro stavbu komínů z plynových kotelen je na vysoké úrovni a technické otázky vybudování komínů u všech bytových domů jsou řešitelné. Je však třeba odmítat názory na decentralizaci zdrojů tepla až do jednotlivých bytů. Na rozdíl od vnějších tepelných sítí, teplovodní otopné soustavy bytových domů jsou řešeny jako celek a tím, že se jedná o vícepodlažní budovy, není možno odpojovat jednotlivé byty od otopných soustav. Kromě toho stavební konstrukce panelových domů neumožňují řešit odvod spalin z plynových kotlů jednotlivých bytů. Pro orientaci o dimenzování výkonu domovních kotelen jsou v kapitole 4.1.4 v odkazech na energetické audity budov uvedeny hodnoty tepelných ztrát budov. Tyto hodnoty, které podávají informaci o potřebném tepelném výkonu pro vytápění, se pohybují v rozmezí od 112 do 212 kW (hodnota 112 kW se uvádí u bytového domu č.p.827+828 s 19 byty, nejvyšší hodnota 212 kW se uvádí u bytového domu č.p. 833-836 s 38 byty). K potřebnému tepelnému výkonu pro vytápění je nutný ještě výkon pro ohřev teplé vody (cca 25% navíc). Celkový potřebný instalovaný výkon domovních kotelen bude oproti instalovanému výkonu centrálního zdroje tepla (uvažován instalovaný výkon cca 5 000 kW) výrazně nižší (tento výpočet vychází ze současných odběrů tepla a nezohledňuje nedotápění místností, je tedy o něco málo podhodnocen). MĚSTO DOBŘANY

61


Výpočtem z hodnot celkového ročního množství dodaného tepla za rok 2006 (26 565 GJ) vychází orientační hodnota celkového instalovaného výkonu všech decentralizovaných domovních kotelen cca 3 000 kW (bez objektů v přestavbové lokalitě bývalých vojenských kasáren). Měrné investiční náklady na 1 kW instalovaného výkonu v domovních kotelnách uvažujeme cca 2 300 Kč. Pak celkové investiční náklady na výstavbu domovních plynových kotelen budou cca 6,9 mil.Kč. K tomu je nutno připočíst náklady na nové plynové přípojky průměrně cca 80 tis.Kč na jednu přípojku tj. celkem cca 2 mil.Kč. Celkové investiční náklady tedy budou cca 8,9 mil.Kč (opět bez objektů v přestavbové lokalitě bývalých vojenských kasáren). Pro ocenění budoucí úrovně ceny tepla v této variantě vycházíme z těchto předpokladů: •

pokračující trend růstu ceny zemního plynu a elektrické energie,

•

energetická účinnost domovních kotelen vysoká (přes 90%),

•

proměnné náklady na výrobu tepla v domovních kotelnách budou z 90% určeny náklady na palivo (podíl nákladů na palivo v celkových proměnných nákladech bude vyšší než u centrálního zdroje) a dosáhnou výše cca 320 Kč/GJ,

•

investice ve výši cca 8,9 mil.Kč se promítne do ceny tepla splácením těchto pořizovacích nákladů formou splátek úvěru nebo leasingu (u družstevních bytů a bytů vlastníků sdružených ve SVJ např. položkou platby do fondu oprav), v řádu 20 až 30 Kč/GJ,

•

celkové stálé náklady budou složeny ze splátek pořizovacích nákladů, nutných nákladů na provoz a údržbu a režijních nákladů, celkem odhad cca 90 Kč/GJ,

•

další položkou budou splátky nutné k umoření odpisů likvidované soustavy CZT, které je možno odhadovat podle zbytkové hodnoty zařízení centrálního tepelného zdroje a tepelné sítě a odhadu nákladů na jejich likvidaci (zatím investováno do modernizace tepelné sítě v letech 2000-2002 cca 9,8 mil.Kč). Tuto položku na 1 GJ dodaného tepla z domovních kotelen odhadujeme ve formě měsíčních splátek po dobu 10 let na cca 5 Kč/GJ,

•

díky úspoře energie zvýšením účinnosti zdrojů tepla a zrušením rozvodu tepla bude celková výroba tepla nižší. Oproti hodnotě 20 000 GJ/rok, uvažované ve variantách CZT, zde je možno uvažovat cca o 2000 GJ/rok méně, tedy cca 18 000 GJ/rok.


Položka nákladů Proměnné náklady Stálé náklady Náklady na úhradu likvidace CZT Zisk Náklady celkem Množství tep. energie GJ Cena tep.energie bez DPH

Výše nákladů (Kč/rok) cca 5 760 000 cca 2 070 000 cca 1 080 000 0 8 910 000 18 000 495 Kč/GJ

Vykalkulovaná cena tepla 495 Kč/GJ naznačuje, že tato varianta dává odběratelům tepla naději na mírné snížení nákladů na vytápění bytů oproti variantám CZT při zachování dosavadního paliva – zemního plynu. Je však třeba mít na paměti, že si každý bytový dům za toto snížení nákladů bude muset vzít na sebe všechny činnosti a povinnosti spojené s provozováním zdroje tepla včetně povinností znečišťovatele ovzduší a všechny povinnosti a riziko, spojené s provozováním MĚSTO DOBŘANY

62


plynového zařízení. Zrušením CZT tak ztratí obyvatelé sídliště služby, které jim v souvislosti s CZT provozovatel až dosud poskytoval. Je třeba důkladně zvážit, zda dosažená úspora nákladů na teplo za ztrátu těchto služeb stojí.

4.3

SWOT analýza (porovnání výhod a nevýhod jednotlivých variant)

Jednou z možných metod pro vyhledání optimální varianty je ocenění váhy jednotlivých výhod (silných stránek a příležitostí) a nevýhod (slabých stránek a hrozeb) bodovým hodnocením a následné porovnání výsledků bodového hodnocení. Tabulka 54: P ř ehled výhod (silných stránek a p ř íležitostí) a nevýhod (slabých stránek a hrozeb) jednotlivých definovaných variant rozvoje CZT

Varianta 1A 1B

1C

1D

2

3

MĚSTO DOBŘANY

Výhody, silné stránky, příležitosti Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie, uplatnění kogenerace. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní modernizace centrálního zdroje tepla včetně uplatnění kogenerace přinese vyšší úspory energie, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, připraveno ve fázi studie. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní modernizace centrálního zdroje tepla včetně uplatnění kogenerace přinese vyšší úspory energie, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem, snížení ceny tepla zvýšením jeho prodeje, částečně připraveno ve fázi studie. Odstranění nutnosti budování spojovacího teplovodu v centru města, zásadní modernizace většího zdroje tepla (výtopny Pančava) včetně uplatnění kogenerace, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku pro větší část soustavy CZT, částečně připraveno ve fázi

Nevýhody, slabé stránky, hrozby Malá modernizace zdroje tepla, malá úspora energie, vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. Využití kogenerace nepřináší zásadní zlepšení v úsporách energie, stále vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města. S výměnou kotlů za nové nízkoteplotní je spojeno výrazné zvýšení investiční náročnosti, stále vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města..

Zvýšení investiční náročnosti, stále ještě vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města.

Zachování zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Hrozba technického zaostávání menší části CZT a její ekonomické životaschopnosti.

63


4

5

6

7

MĚSTO DOBŘANY

studie. Odstranění nutnosti budování spojovacího teplovodu v centru města, zásadní modernizace většího zdroje tepla (výtopny Pančava) včetně uplatnění kogenerace, modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku pro větší část soustavy CZT, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem, snížení ceny tepla ve větší části soustavy CZT zvýšením jeho prodeje, částečně připraveno ve fázi studie. Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní rekonstrukce centrálního zdroje tepla (přestavba na spalování biomasy), modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, podstatné snížení ceny tepla vlivem změny paliva, částečně připraveno ve fázi studie. Projekt má naději na získání dotací podle dosavadních pravidel (OPŽP). Celistvost soustavy CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní rekonstrukce centrálního zdroje tepla (přestavba na spalování biomasy), modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, podstatné snížení ceny tepla vlivem změny paliva, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem a další snížení ceny tepla zvýšením jeho prodeje, částečně připraveno ve fázi studie. Projekt má naději na získání dotací podle dosavadních pravidel (OPŽP). Zrušení ztrát tepla ve venkovních tepelných rozvodech, odstranění nutnosti budování spojovacího teplovodu v centru města, nižší investiční náročnost,

Zachování zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, vysoká cena tepla, hrozba nespokojenosti odběratelů tepla. Hrozba technického zaostávání menší části CZT a ztráty její ekonomické životaschopnosti.

Vysoká investiční náročnost, nejistota v zásobování palivem (biomasou), zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při záměně paliva ze zemního plynu na biomasu, možnost odporu veřejnosti proti změně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby.

Vysoká investiční náročnost, nejistota v zásobování palivem (biomasou), zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při záměně paliva ze zemního plynu na biomasu, možnost odporu veřejnosti proti změně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby.

Zhoršení emisní a imisní situace v obytné zóně, vyloučení možnosti záměny paliva ve zdrojích tepla, přesun povinností a odpovědnosti za provoz plynových kotelen od profesionálního provozovatele na spotřebitele - uživatele

64


4.4

Souhrn a porovnání návrhových variant rozvoje CZT

Tabulka 55: Shrnutí hlavních technickoekonomických parametr ů variant

Varianta 1A 1B 1C 1D 2 3 4 5 6 7

Investice (mil.Kč) 14,156 15,483 16,261 23,202 26,0 14,5+9,0 17,3+9,0 45 47,5 8,9

Ekonom.přínos (mil.Kč/rok) 0,622 0,648 0,885 1,586 2,0 1,0+0,6 1,5+0,6 není vyjádřen není vyjádřen 0,8

Návratnost (roků) 22,7 23,9 18,4 14,6 13 14,5/15 9,2

11,1

Dodávka tepla (GJ/rok) 20 000 20 000 20 000 20 000 28 500 15 000+5 000 22 500+5 000 20 000 28 500 18 000

Cena tepla (Kč/GJ) 655 634 619 598 532 603/600 540/600 413 353 495

Tabulka 56: Bodové hodnocení:

Výhody, silné stránky, příležitosti Zrušení zdroje emisí

Body +4

Kogenerace Nové nízkoteplotní kotle Modernizace tepelné sítě Energetický dispečink Vyšší úspory energie Připojení nové plochy CZT Spalování biomasy Možnost získání dotace Zrušení ztrát tepla v rozvodu

+3 +4 +4 +3 +2 +4 +5 +5 +4

Nevýhody, slabé stránky, hrozby Nutnost budování spojky teplovodu ve městě Vysoká cena tepla Vysoké investiční náklady Hrozba nespokojenosti odběratelů Zvýšení emisí Odpor veřejnosti Zvýšení emisí a imisí v obytné zóně Vyloučení možnosti záměny paliva

Body -3 -4 -3 -3 -4 -3 -5 -3

Tabulka 57: Výsledek bodového hodnocení variant

Varianta 1A 1B 1C 1D 2 3 4 5 6 7

Součet kladných bodů

Součet záporných bodů

Rozdíl

11

10

+1

14 20 24 14 18 21 25 11

10 14 19 10 15 10 15 8

+4 +6 +5 +4 +3 +11 +10 +3

Interpretace výsledku hodnocení variant: Nejlepší hodnocení je vyjádřeno nejvyšším bodovým hodnocením, tedy nejvyšší kladnou hodnotou rozdílu z posledního sloupce tabulky č.57.

MĚSTO DOBŘANY

65


Nejvyšší bodové hodnocení mají varianty 5 a 6 a to z toho důvodu, že v obou z nich je uvažováno s přechodem na spalování biomasy, což vede ke snížení ceny tepla a současně je naděje na získání dotace na realizaci projektu. V obou těchto variantách se předpokládá zachování soustavy CZT vcelku, tedy provedení teplovodní spojky v centru města. Naproti tomu nejnižší bodové hodnocení mají shodně podvarianty 1 A a B, které vycházejí ze studie firmy SYSTHERM ( dvě nejlevnější podvarianty, s nejnižším stupněm modernizace zdroje tepla a bez kogenerace), dále varianta 4, tj. varianta rozdělení soustavy CZT a připojení nové plochy pouze k jedné části původní soustavy a varianta 7, tj. zrušení CZT a decentralizace výroby tepla do domovních kotelen. Mezi zbývajícími variantami č.1C, 1D, 2 a 3 jsou bodové rozdíly minimální. Bodové hodnocení není schopno tyto varianty mezi sebou lépe rozlišit. V konečném rozhodování budou mezi sebou zřejmě soutěžit varianty maximálního stupně modernizace centrálního zdroje tepla a rozvodu tepla s ponecháním zdroje na zemní plyn a s připojením nové plochy - přestavbové lokality bývalých vojenských kasáren (varianta 2) a nový zdroj na biomasu s modernizací rozvodu tepla a s připojením nové plochy - přestavbové lokality bývalých vojenských kasáren (varianta 6). Varianta zrušení CZT (varianta 7) nebude pravděpodobně mít naději s těmito variantami soutěžit.

4.5

Zásadní otázka existence CZT v městě Dobřany

Zvažování varianty decentralizace tepelných zdrojů by oprávněně přicházelo v úvahu při plánování nové bytové výstavby, kdy by měla být současně budována i příslušná energetická infrastruktura. Ani v takovém případě by však nebylo vždy nejvhodnější řešení s množstvím domovních kotelen mezi bytovými domy. Centrální tepelný zdroj na okraji území (sídliště) je vždy výhodnější z hlediska emisí znečišťujících látek do ovzduší. V konkrétním případě města Dobřan, kde je soustava CZT vybudována a v nedávné době do ní bylo investováno značné množství prostředků na modernizaci tepelné sítě (nové primární teplovodní rozvody bezkanálovou technologií z předizolovaného potrubí s nízkými ztrátami tepla – přes 9 mil.Kč) je varianta likvidace CZT těžko obhajitelná. Cena tepla v soustavě CZT nevybočuje zásadně z pásma, ve kterém se pohybují ceny tepla v podobných soustavách v ČR. Porovnání cen umožňuje veřejně přístupná statistika cen tepla, publikovaná každoročně Energetickým regulačním úřadem ČR. Změnu způsobu zásobování teplem v části města vybavené soustavou CZT ani neumožňuje legislativa ČR. Zákon č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) ve svém úplném znění tj. se zahrnutím všech změn provedených novelami č.151/2002 Sb., 262/2002 Sb., 278/2003 Sb., 356/2003 Sb. a 670/2004 Sb. stanoví v paragrafu 77 odstavci 5 toto: „Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady, spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje“.

MĚSTO DOBŘANY

66


Tak zásadní změna, jako odpojení všech odběratelů tepla z CZT a tím de facto její likvidace by v nákladech představovala kromě vybudování nových domovních kotelen ve všech zásobovaných objektech uhrazení zbytkové hodnoty investic do celé soustavy CZT a uhrazení nákladů na likvidaci soustavy a uvedení pozemků do původního stavu po demolici tepelného zdroje, všech tepelných rozvodů a souvisejících staveb. Z uvedeného vyplývá, že soustava CZT v městě Dobřany je trvalou součástí energetické infrastruktury města a jiné řešení zásobování příslušné části města tepelnou energií by nemělo přicházet v úvahu. Současně z toho však vyplývá, že provozovatel soustavy CZT musí provádět řádnou údržbu zařízení na výrobu a rozvod tepla a provádět obnovu jeho dožitých částí tak, aby udržel cenu tepla pro odběratele v mezích přípustných podle směrnic energetického regulačního úřadu.

MĚSTO DOBŘANY

67


Obrázek 33: Porovnání výsledků variant rozvoje soustavy CZT

Náklady celkem na výrobu tepla

Cena tepelné energie - orientační výpočet Kč/GJ bez DPH

v jednotlivých variantách - orientační výpočet, [Kč] Var7

495

Var6

10 050 000

Var6

Var5

8 250 000

Var5

Var4_maláV

Var7

353

413 600

Var4_maláV

540

Var4_velkáV

3 000 000

Var4_velkáV

600

Var3_maláV

Var3_maláV

603

Var3_velkáV

Var3_velkáV

Var2

532

8 910 000

12 150 000 3 000 000 9 050 000 15 160 000

Var2

Var1D

598 619 634

Var1C

Var1D

Var1B

Var1C

Var1A

Var1B

655

11 960 000 12 370 000 12 680 000 13 100 000

Var1A

Tabulka 58: Náklady celkem na výrobu tepla z CZT, výroba tepla a jeho výpočtová cena Var1A

Var1B

Var1C

Var1D

Var2

Kč/rok 13 100 000 12 680 000 12 370 000 11 960 000 15 160 000 Náklady celkem 20 000 20 000 20 000 20 000 28 500 Množství tep. Energie GJ/rok Cena tep.energie bez Kč/GJ 655 634 619 598 532 DPH

MĚSTO DOBŘANY

Var3_velkáV Var3_maláV Var4_velkáV Var4_maláV

Var5

Var6

Var7

9 050 000

3 000 000

12 150 000

15 000

5 000

22 500

5 000

20 000

28 500

18 000

603

600

540

600

413

353

495

68

3 000 000 8 250 000 10 050 000 8 910 000


5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 5.1

Potenciál úspor a jejich realizace u spotřebitelských systémů

Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Je přitom třeba rozlišovat mezi následujícími různě definovanými potenciály úspor energie: Technicky dostupný potenciál lze definovat jako rozdíl mezi předpokládanou spotřebou energie v daném roce, která je prostým pokračováním trendů spotřeby a spotřebou energie v témže roce, do které se promítnou veškerá technicky dosažitelná zlepšení energetické účinnosti, známá do té doby. Ekonomicky nadějný potenciál je ta část technických opatření, která jsou návratná po dobu své životnosti, nejlépe v horizontu, který je přijatelný pro investice do těchto opatření. Při určování tohoto potenciálu je také zvažován vliv různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu úspor a uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných oblastech. 5.1.1

Bytový sektor

Tabulka 59: Energetická náro č nost objekt ů podle období výstavby

OBDOBÍ VÝSTAVBY

Rodinné domy

< 1920 < 1945 1946 – 1980 1981 – 2001

Bytové a ostatní budovy

< 1920 < 1945 1946 – 1980 1981 – 2001

Měrná spotřeba energie – stávající bytový 2 fond [kWh/m . rok] Původní Po opatřeních Po opatřeních v roce 2008 do roku 2027 250 175 145 270 190 130 260 150 100 200 120 95 170 180 220 130

135 130 120 90

110 90 90 70

Zdroj: ENVIROS

Analýzou údajů dodavatelů paliv a energie do území bylo zjištěno, že domácnosti v Dobřanech již dnes výrazně spoří na nákladech na vytápění. V domech pro bydlení, zásobovaných ze soustavy CZT, existují významné rozdíly ve spotřebě na m 2 podlahové plochy: maximum tvoří roční spotřeba 190 kWh/m 2 , minimální spotřeba za rok je 64 kWh/m 2 . Průměrná spotřeba na vytápění je 102,5 kWh/m 2 podlahové plochy a rok. Porovnáním s hodnotou měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění za otopné období ve výši 0,47 GJ na 1 m 2 vyplývá, že pouze u tří objektů je měrná spotřeba tepelné energie na vytápění vyšší, než je současnými pravidly pro vytápění požadováno, ostatní požadovaný ukazatel splňují. Příčiny minimálních hodnot (pod 80 kWh/m 2 ) jsou mimo jiné též orientace příslušných domů vůči světovým stranám a demografické příčiny (stáří obyvatel a obsazenost bytů). MĚSTO DOBŘANY

69


Toto zjištění je v rozporu se závěry energetických auditů, protože u řady objektů nejsou doposud provedeny žádné dodatečné tepelné izolace ani nejsou vyměněna původní okna. Pochůzkovou obhlídkou bytových domů bylo zjištěno, že u několika objektů již byla provedena dodatečná tepelná izolace (zateplení obvodového pláště) a výměna původních oken za nová plastová. Je již zateplena většina budov ve vlastnictví SBD Přeštice (domy č.p. 843+844, 797+798, 799+800, 801+802), dále některé domy SVJ (např. č.p. 829+830). Odhadem zbývá modernizovat cca 40% všech vytápěných bytových domů. Rozdíly ve spotřebě na vytápění jsou kromě zateplení vysvětlovány tím, že obyvatelé objektů abnormálně šetří teplem pro snížení platby za otop, což podle vyjádření dodavatele tepla vede v mnoha domácnostech až ke vzniku plísní v důsledku nedotápění bytů. Proto je v bytovém fondu, zásobovaném z CZT, ekonomicky nadějný potenciál úspor energie ve vytápění velmi nízký. Spolu s dalšími úsporami ve spotřebě teplé vody (spotřeba tepla na ohřev teplé užitkové vody tvoří 30 až 44% odběru tepla celkem podle jednotlivých domů) potenciál dosahuje až 5 tis. GJ/rok (po zateplení všech bytových domů). V ostatních bytových domech je cca 470 bytových jednotek. Tyto domy jsou zděné a potenciál úspor existuje zejména ve výměně oken, zateplení pod střechami, zateplením podlah apod. Historické jádro města bylo prohlášeno v roce 1992 městskou památkovou zónou. Zateplování stěn těchto domů je většinou problematické s ohledem na ochranu památek, navíc většinou neekonomické. Potenciál úspor ve vytápění je odhadnut na cca 15%. Rodinné domy, které byly postaveny v poslední době většinou splňují požadavky na tepelně technické vlastnosti budov. U starších domů lze opět doporučit oddělení vytápěných a nevytápěných prostor, zateplení stropů a pod střechami, vybudování vstupních zádveří, zlepšení těsnění oken a dveří, výměnu oken a vstupních dveří, apod. Opatření ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu

Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu

Instalace termostatických regulačních ventilů všude tam, kde to technické provedení vytápěcího systému umožňuje, může dosti výrazně zvýšit provozní hospodárnost vytápění. Ventily omezí přetápění jednotlivých místností a umožní využít vnitřní i vnější tepelné zisky, např. při oslunění fasády. Nezbytnou součástí instalace je vyregulování otopné soustavy, zejména po dodatečném zateplení obvodového pláště budovy. Správná funkce ventilů je posílena instalací regulátorů tlakové diference v rozsáhlejších otopných soustavách a odstraněním nečistot z potrubí. Předpokladem snížení spotřeby tepla v bytových domech je dostatečná ekonomická motivace uživatelů bytů k energeticky úspornému chování;

Opatření zlepšující tepelný odpor hlavních stavebních konstrukcí domu

Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech. Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy. Tepelný odpor konstrukce stěny lze dodatečnou izolací fasády objektu zvýšit na úroveň hodnot doporučených normou ČSN 730540.

MĚSTO DOBŘANY

70


Opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří

Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprénovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům. Repase výměnu výměna se sníží

oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Prostup tepla oknem z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,2 W/m 2 K.

Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,0 W/m 2 K. •

Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva

Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Investice do modernějšího vytápěcího systému je obvykle provázena zlepšením tepelně technických vlastností vytápěného objektu díky dodatečnému zateplením obvodových stěn a střechy, nebo dotěsněním oken. Při vyčíslení nákladů na opatření pro dosažení potenciálu úspor budeme vycházet z hodnoty 3 000 Kč/m 2 (údaj z programu Panel), s rozdělením mezi zateplení obvodového pláště, střechy a výměny oken v poměru 30:15:55 (%).

Modernizace vytápěcích soustav a kotlů

Starší plynové kotle, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotle dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotle pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotle, které jsou navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu, uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotle na tuhá paliva, že moderní kotle jsou mnohem účinnější, pohodlnější na obsluhu, případně doporučujeme – zejména v nových domech - kotle zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo. V novostavbách doporučujeme také kotle na peletky. Potenciál úspor v domech pro bydlení Potenciál úspor, který byl uplatněn pro výpočet výhledové spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě, měl následující výpočtové výsledky: Tabulka 60: Potenciál úspor v sektoru domácností – do roku 2027

Bytová sféra Potenciál úspor celkem

Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MW GJ % MW GJ % 7339,5 26 422 23,8 % 4 671 16 816 15,2 %

Teoretický potenciál byl propočten za předpokladu, že jsou všechny bytové jednotky zatepleny tak, aby jejich spotřeba tepla na vytápění a TUV dosáhla hodnoty 0,4 GJ/m 2 a rok. Ekonomicky nadějný potenciál je mnohem nižší – zejména proto, že v bytových domech jsou dosahovány již dnes velmi malé spotřeby tepla na MĚSTO DOBŘANY

71


vytápění. Ekonomicky nadějný potenciál vychází z rozdílných koeficientů úspor pro jednotlivá paliva a respektuje jejich cenové relace. Byly použity následující koeficienty úspor: Tabulka 61: Použité koeficienty úspor pro jednotlivé zdroje paliv a energie

segment spotřeby/palivo

koks

Úspory užitné energie - rok 2017 ( % ) Obyvatelstvo (průměr) 4 Úspory užitné energie - rok 2027 ( % ) Obyvatelstvo (průměr) 10

5.1.2

ostatní tuhá

Topné oleje

zemní plyn

el. energie pro vytápění

Dodávko vé teplo

10

10

10

8

4

4

10

8

10

4

Terciární sektor

Vyhodnocení energetických úspor v terciárním sektoru je závislé zejména na realizaci doporučení energetických auditů. Nejvyšší vliv na spotřebu paliv a energie budou jednoznačně mít opatření, provedené v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Bez ohledu na doporučenou variantu energetického auditu zpracovatelé doporučují investovat v léčebně do dalšího snížení ztrát ve výrobě tepla a v jeho spotřebě v budovách. Psychiatrická léčebna Dobřany Navržená optimální varianta energeticky úsporného projektu spočívá v rekonstrukci jednoho kotle RV 10 na teplovodní s lepší regulovatelností pro přímý ohřev TV systému ÚT a rekonstrukce parního kotle BK 4 tak, aby zajišťoval parametry technologické páry pro prádelnu a kuchyň. Varianta EÚP dále předpokládá napojení OS skleníků na teplovodní OS areálu PL. Náklady uvedené varianty lze hradit po částech i bez vlastních prostředků metodou EPC. Předpokládaná úspora činí 3188,3 GJ/rok. Energetický audit zvažoval i další varianty. Nejvyšších úspor energie je dosaženo plynofikací jednotlivých objektů areálu PL a decentralizací vytápění a přípravy TUV pomocí cca 35 ks lokálních plynových kotlů o celkovém tepelném příkonu cca 6 MW. Dále lokální přípravou páry pro prádelnu a kuchyň, rozšíření stávajícího systému MaR na všechny objekty. Za předpokladu zachování stávajícího stavu stavebních konstrukcí a potřebného tepelného výkonu pro ÚT cca 5,6 MW, zajištění teplovodního vytápění skleníků z lokálního zdroje na ZP. Navrženo je také komplexní zateplení objektů a výměna oken, výměna stávajících dřevěných výplní otvorů, komplexní zateplení fasády objektů, dodatečné zateplení stropů nad posledním podlažím objektů, dodatečné zateplení stávajících konstrukcí plochých střech, zateplení apod. Dosažitelná úspora činí 34 300,3 GJ/rok při nákladech vyšších než 100 mil. Kč. Úspora dosažitelná snížením ztrát ve vlastním zdroji a rozvodech činí 12 771,7 GJ/rok, úspory ve spotřebě energie na vytápění a TUV činí 21 194 GJ/rok. MŠ Loudů Energetický audit prokázal, že v budově jsou značné možnosti úspor především tepla pro vytápění. Tyto úspory jsou dosažitelné realizací následujících opatření: Redukci otopných těles, osazení termostatických ventilů Výměna otvorových výplní za odpovídající součastným tepelně technickým požadavkům – okna musí minimálně splňovat doporučené hodnoty ČSN 73 0540:2 MĚSTO DOBŘANY

72


Zateplení obvodové konstrukce – tl. TI 200 mm Adaptace dvouplášťové střechy na střechu jednoplášťovou a zateplení tl. TI 480 mm Zateplení podlahy nad průchodem mezi hlavním objektem a kotelnou – tl. TI 160 mm

Realizace energeticky úsporného projektu podle doporučené varianty umožní dosáhnout úsporu energie ve výši 622 GJ/rok, tj. 43 % z konečné spotřeby energie ve výchozím stavu a úsporu nákladech na energii 196 tis.Kč/rok, tj. 39 % z nákladů na energii ve výchozím stavu. MŠ Stromořadí V rámci energetického auditu byly analyzovány možnosti úspor energie na stavebních konstrukcích a prvcích, zlepšením jejich tepelně technických vlastností. Další opatření, která byla v rámci energetického auditu navržena se týkají technického zařízení budovy. Potenciál úspor energie pro navrženou variantu 1 byl vypočten na 696 GJ/rok, úspora nákladů na energii z navržených opatření je 196 tis. Kč/rok. Varianta energeticky úsporného projektu zahrnuje tato opatření: Osazení termostatických ventilů Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Zateplení střešního pláště – tl. TI 200 mm Zateplení obvodové konstrukce – tl. TI 120 mm Výměna prefabrikovaných dílců lehkého obvodového pláště Výměna stávajících dřevěných zdvojených oken Výměna vstupních dveří Potenciál úspor energie pro navrženou variantu 2, která nezahrnuje úspory v osvětlení a snižuje tloušťku izolace střešního pláště byl vypočten ve výši 434 GJ, úspora nákladů na energii z navržených opatření je 119 tis. Kč/rok. Energetickým auditem byla doporučena tato varianta 2, která zohledňuje za současných podmínek optimální přístup k modernizaci objektu. Základní škola, 2.stupeň V roce 2006 byla spotřeba školy ve výši 1 466 GJ/rok. Ve spotřebě energie jsou navržena následující energeticky úsporná opatření: Osazení regulace zdroje a topných větví soustavy centrálního vytápění Osazení termostatických ventilů Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Zateplení obvodové konstrukce – tl. TI 120 mm Zateplení stropu mezi vytápěným prostorem a půdou – tl. TI 200 mm Výměna stávajících vstupních dveří + oken v tělocvičně Realizací výše uvedených opatření bude dle energetického auditu dosaženo úspory ve výši 558 GJ/rok. Základní umělecká škola J.S.Bacha, Městská knihovna Potenciál úspor energie pro navrženou variantu 1 byl vypočten na 225 GJ, úspora nákladů na energii z navržených opatření je 55 tis. Kč/rok. Tato varianta zahrnuje opatření: Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Osazení nových vstupních dveří Zateplení obvodové konstrukce – tl. TI 120 mm MĚSTO DOBŘANY

73


Zřízení nové plynové kotelny a otopné soustavy, kde zdrojem tepla je zemní plyn

Varianta 2 energeticky úsporného projektu zahrnuje obdobná opatření – s výjimkou úprav na osvětlení. Potenciál úspor energie pro variantu 2 byl vypočten ve výši 82 GJ. Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Osazení nových vstupních dveří Zřízení nové plynové kotelny a otopné soustavy, kde zdrojem tepla je zemní plyn Sportovní hala, Sportovců č.p.901 Ve výchozím roce byla spotřeba paliv a energie ve výši 1 056 GJ ročně. Varianta 1 byla energetickým auditem doporučena k realizaci a přinese úsporu 326 GJ/rok. Zahrnuje tato opatření:

Osazení termostatických ventilů Instalace elektronických zdrojů světla a elektronických předřadníků Zateplení obvodové konstrukce – objekt ubytovny a soc. zázemí – tl. TI 120 mm Zateplení obvodové konstrukce – hala tělocvičny – tl. TI 120 mm Výměna prosklené stěny (oken) na východní a západní fasádě tělocvičny Výměna stávajících vstupních dveří (kovová s jednoduchým zasklením)

Varianta 2 energeticky úsporného projektu zahrnuje navíc ještě následující opatření: Výměna stávajících vstupních dveří do haly tělocvičny Zateplení obvodové konstrukce – objekt ubytovny a soc. zázemí – tl. TI 120 mm (nad povrchem) Zateplení střechy – objekt ubytovny a soc. zázemí – tl. TI 200 mm Zateplení střechy – hala tělocvičny – tl. TI 200 mm Ve variantě 2 je dosaženo energetických úspor ve výši 465 GJ/rok. Tabulka 62: Potenciál úspor u vybraných objekt ů terciární sféry, pro které byly vypracovány energetické audity

Objekt

Psychiatrická léčebna Dobřany MŠ Loudů MŠ Stromořadí Základní škola, 2.stupeň ZUŠ J.S.Bacha, Městská knihovna Sportovní hala Celkem

Technický potenciál

Ekonomicky nadějný SP_výcho INV potenciál zí GJ/rok MWh/rok GJ/rok tis. Kč 3188,3 885,64 80489 4300 507 140,83 1376 7 108 496 137,78 1514 3 282 270 75,00 1 466 3 531

GJ/rok 34 300,30 782 696 558

MWh/rok 9527,86 217,22 193,33 155,00

225

62,50

82

22,78

544

1400

465 37 026,3

129,17 10 285,1

326 4 869,3

90,56 1 352,6

1 056 86 445

2 276 21 897

Pozn.: Údaj u PLD zahrnuje ztráty ve výrobě a rozvodu tepla

Porovnáním měrného ukazatele spotřeby energie na 1 m 2 .rok s hodnotami z vyhlášky č.148/2007 pro druh budov – Vzdělávací zařízení, pouze ZŠ 618 by vyhovovala současnému standardu (třída C). Zbývající dva objekty škol jsou výrazně horší a patřily by do třídy F. V těchto objektech je potenciál úspor energie značný. U všech uvedených objektů je doporučeno využít Operačního programu životní prostředí v letech 2007 – 13 k financování doporučených energeticky úsporných opatření. MĚSTO DOBŘANY

74


Ostatní objekty terciární sféry K ostatním objektům terciárního sektoru nejsou k dispozici detailní technické údaje. Potenciál úspor energie byl propočten s ohledem na stav objektů, jejich stáří a provedené rekonstrukce ve výši min. 5900 GJ. Souhrnný potenciál úspor energie v terciární sféře Souhrnný potenciál úspor byl v terciárním sektoru propočten jako technicky dostupný a jako ekonomicky nadějný. S využitím údajů z energetických auditů byl stanoven ve výši: Tabulka 63: Potenciál úspor v terciárním sektoru

Terciární sféra Potenciál úspor celkem

5.1.3

Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MW GJ % MW GJ % 6741 24269 30,4% 2 571 9 258 11,6 %

Průmysl

Průmysl je na území města zastoupen několika většími firmami, z nichž největším spotřebitelem je Plzeňská obalovna, a.s., a poté firmy, jejichž spalovací zdroje jsou registrovány v REZZO 2. Na základě informací těchto společností byly získány údaje o očekávané spotřebě paliv a energie ve výhledu. Opatření ke snížení spotřeby paliv a energie byla uvedena Plzeňskou obalovnou – zlepšení tepelně technických vlastností vytápěných objektů. Tabulka 64: Potenciál úspor v pr ů myslu

Průmysl Potenciál úspor celkem

5.2

Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MW GJ % MW GJ % 1778 6400 15,2% 918,6 3 307 7,84%

Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů

Příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech se vyjádří jako potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se člení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií.

Zvýšení účinnosti využití paliv při výrobě tepla (zejména CZT města) Snížení tepelných ztrát v rozvodech (zejména CZT města) Snížení ztrát v rozvodech elektrické energie Stanovení potenciálních úspor Možnosti aplikace úsporných opatření ve výrobě a distribuci energie a stanovení výše potenciálu

Zvýšení účinnosti využití paliv při výrobě tepla (zejména CZT města) Výpočet úspor při výrobě a distribuci tepla vychází ze ztrát při výrobě a distribuci tepla. Ztráty při výrobě tepla činily v roce 2006 4 159 GJ/rok, tj. 10,74 %. Průměrná energetická účinnost zdroje tedy činí 89,26 %. Za rozvod tepla je uvedeno množství tepla na vstupu do rozvodu 34 559 GJ/rok a na výstupu z rozvodu 29 819. Rozdíl činí 4 740 GJ/rok, z toho vlastní spotřeba 1 002 GJ/rok a ztráty 3 738 GJ/rok, tj. MĚSTO DOBŘANY

75


10,82 %. Energetická účinnost rozvodu tepla tedy činí 89,18 %. Celkové ztráty energie v systému tedy činí 7 897 GJ/rok. Jedním z cílů modernizace je snížení energetických ztrát (úspora energie) v celém systému výroby a rozvodu tepla. Technické možnosti zvýšení energetické účinnosti zdroje (plynových kotelen) jsou až do výše cca 94 %, tj potenciál úspor energie ve zdroji dosahuje až cca 2 300 GJ/rok. V rozvodu tepla lze technicky snížit ztráty až na cca 5%, tj. potenciál úspor energie v rozvodu tepla dosahuje cca 1 900 GJ/rok. Celkový technický potenciál úspor energie ve zdroji a rozvodu tepla tedy činí cca 4 200 GJ/rok. Ostatní úspory ve výrobě a distribuci tepla Kromě úspor v distribučních sítích a ve zdroji CZT budou dosaženy úspory paliv a energie také v ostatních zdrojích REZZO 1, REZZO 2 a REZZO 3, které ve výhledu při rekonstrukcích a obměně dosáhnou minimálně zákonem stanovených účinností. Úspora dosažitelná snížením ztrát ve vlastním zdroji a rozvodech v Psychiatrické léčebně v Dobřanech činí 12 771,7 GJ/rok. Uvedený souhrnný potenciál ve výrobních a distribučních systémech dosahuje téměř 17 000 GJ/rok a blíží se technicky dosažitelnému potenciálu v uvedených 2 zdrojích tepla. Kromě tohoto potenciálu dojde v doporučené variantě rozvoje CZT ke zrušení staršího zdroje – Stará Pančava.

5.3

Shrnutí potenciálu úspor energie

Ve stávající zástavbě a zdrojích existuje potenciál k úsporám energie, mnohdy je však obtížně využitelný pro svou investiční náročnost. V rozmezí 20 let nicméně bude docházet k přirozené technologické obměně, která s sebou přinese zvýšenou energetickou účinnost zařízení, technologií, spotřebičů apod. Obrázek 34: Potenciál úspor energie ve výrobních a distribu č ních systémech a v jednotlivých spot ř ebitelských sektorech, stanoven k roku 2027 (GJ/rok) Potenciál úspor energie v členění dle sektorů spotřeby, GJ/rok

30 000

Technický Ekonomický

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

0 CZT

PLD - výroba tepla

Dom ácnosti

Prům ysl

Terciér

Nezařazeno

Ve stávajících budovách existuje značný potenciál úspor, který bude nejvíce využit v době rekonstrukcí budov a domů, u panelových budov by mělo dojít k jejich zateplení a mnohde k vytvoření tepelné pohody a odstranění nedotápění a vzniku plísní. V sektoru občanské vybavenosti a u některých bytových domů jsou opatření ke zlepšení tepelně izolačních vlastností budov navržena v energetických auditech.

MĚSTO DOBŘANY

76


Tabulka 65: P ř ehled základních energeticky úsporných opat ř ení v budovách

Skupina, zařízení Konstrukce budov

Vytápění

Větrání

Chlazení

Teplá voda

Osvětlení

Řízení spotřeby

Změna chování

MĚSTO DOBŘANY

Opatření odrazivá fólie za radiátory oprava a utěsnění dveří a oken vzdušné clony u vchodů automatické ovládání vstupních dveří přídavné zasklení použití tepelně-izolačních fólií na skla oken výměna oken a dveří oprava a zateplení obvodového pláště, podlah, stropů a střech oprava vadných armatur zlepšení tepelné izolace rozvodů optimalizace regulace vytápění ekvitermní regulace individuální regulace vytápění jednotlivých místností regulace s programováním denního a nočního provozu vytápění instalace termostatických ventilů na radiátorech zónování otopných soustav užití oběhových čerpadel s elektronickým řízením doby chodu a tlaku údržba a seřízení kotlů seřízení případně výměna hořáků doplňkové ekonomizéry (kondenzátory) kaskádová regulace kotlů připojení na CZT aplikace kogenerace náhrada parních otopných soustav teplovodními hospodaření s kondenzátem u parních soustav užití ventilátorů s elektronickou regulací otáček rekuperace tepla údržba vzduchotechnických zařízení pravidelné čištění vzduchových filtrů užití pohonů s regulací otáček vybavení chladicího zařízení kvalitní regulací modernizace chladicích zařízení (adiabatické chlazení, akumulace chladu) oprava uzavíracích a výtokových armatur aplikace úsporných sprchových hlavic měření spotřeby TUV zlepšení kvality (intenzity) osvětlení (z hygienických důvodů) aplikace žárovek s nízkou spotřebou náhrada žárovkového osvětlení za fluorescenční zářivkové osvětlení (kde je to možné) náhrada stávajícího zářivkového osvětlení za zářivkové osvětlení s vysokou svítivostí zavedení automatických spínačů (čidla na denní světlo a přítomnost) zavedení vysokofrekvenčních lamp rozdělení systému osvětlení do více skupin (zónování) aplikace bodového halogenového osvětlení zpracování zásad energetické efektivnosti pravidelné odečítání, registrace a vyhodnocování spotřeby energie a vody vyhodnocování smluv s dodavateli pravidelné prohlídky, úklid a údržba včetně zápisu v oblasti vytápění regulování vytápění podle vývoje počasí dodržování doporučované teploty, nepřetápění místností omezené vytápění přechodně nevyužívaných prostor otevírání dveří a oken omezit jen na dobu nutnou používání záclon a závěsů odstranění krytů z otopných těles 77


Skupina, zařízení

MĚSTO DOBŘANY

Opatření v oblasti nuceného větrání a klimatizace vypínání ventilátorů po použití snížení větrání v nevyužívaných prostorách v oblasti osvětlení vypínání osvětlení v nevyužívaných prostorách vypínání osvětlení při dostatku slunečního světla umožnění volného vstupu slunečního světla při vaření předehřev kuchyňského zařízení bezprostředně před použitím předehřev pouze toho zařízení, které bude použito dostatečné využívání kapacity zařízení správná volba velikosti zařízení pro vaření užívání zařízení podle návodu výrobce snížení teploty nebo vypnutí zařízení při přestávkách během dne udržování zařízení v dobrém stavu a v čistotě při chlazení potravin udržování funkčního a čistého těsnění dveří chlazení potravin na teplotu doporučenou ukládání pouze vychladlých potravin do chladničky omezení otevírání dveří na dobu nezbytně nutnou udržování čisté výparníkové plochy bez námrazy umístění chladniček v chladných místnostech nezakrývání kondenzátorů při praní dodržování náplně doporučené výrobcem používání správné teploty při praní omezené používání sušiček

78


6. HODNOCENÍ ENERGIE 6.1

VYUŽITELNOSTI

OBNOVITELNÝCH

ZDROJŮ

Hodnocené zdroje energie

Obnovitelnými zdroji energie (OZE) podle definice uvedené v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou: a) energie větru, b) energie slunečního záření, c) geotermální energie, d) energie vody e) energie půdy f) energie vzduchu g) energie biomasy h) energie skládkového plynu i) energie kalového plynu j) energie bioplynu Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie současně zaručuje výrobcům elektrické energie z obnovitelných zdrojů, pokud splňují podmínky připojení a dopravy, podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, přednostní připojení svého zdroje k přenosové soustavě a zaručené výkupní ceny elektřiny, které jsou vyšší než tržní. Pro vlastní spotřebu je stanoven režim tzv. zelených bonusů, kdy výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, který ji spotřebovává sám nebo ji dodává přímo spotřebiteli, může nárokovat příplatek k tržní ceně. Existence podpory výroby elektřiny rozšiřuje ekonomický potenciál využívání OZE, protože využívání OZE je potom pro soukromé investory zajímavější. Naproti tomu zatím neexistuje žádná přímá podpora využívání na produkci tepla z obnovitelných zdrojů, podporována je však kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Nepřímá podpora je poskytována na produkci energetických plodin využitelných i na produkci tepla (bližší podmínky jsou specifikovány v nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin, ve znění pozdějších předpisů). V současnosti je výše podpory stanovena na 31 €/ha ploch oseté plodinami, u nichž převažující ekonomický výnos je realizován prodejem energetické suroviny. Je také k dispozici celá řada investičních pobídek ve formě nenávratných dotací v rámci operačních programů pro programovací období 2007–2013 a to jak pro soukromé subjekty (např. program Ekoenergie), tak i veřejné subjekty (např. prioritní osa 3 Operačního programu Životní prostředí).

6.2

Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie

Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie je založena na informacích převážně z veřejných informačních zdrojů, použité technické koeficienty jsou převzaty z různých odborných publikací nebo z dřívějších výstupů obdobných projektů řešených společností ENVIROS. 6.2.1

Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie

V Dobřanech se nenachází žádný významný vysokopotenciální zdroj tepla. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je v rámci území města Dobřany reálně využitelný pouze s pomocí tepelných čerpadel, využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a MĚSTO DOBŘANY

79


teplo horninového prostředí. Tepelná energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor či využít teplo okolního vzduchu. Nízkopotenciální zdroje tepla musí splňovat základní požadavky:

co nejvyšší teplotní úroveň zdroje co nejmenší rozdíl mezi teplotní úrovní zdroje a výstupní teplotou pro spotřebič vyrobeného tepla dostupnost zdroje tepla v libovolném čase co nejmenší energetická náročnost dopravy hmotnostního toku zdroje nízkopotenciálního tepla do systému tepelného čerpadla co nejmenší fyzikální a chemické účinky zdroje na výměníky tepla v systému tepelného čerpadla co nejmenší závislost zdroje na podnebí, půdních a geografických podmínkách

V lokalitách, které jsou napojeny na CZT, případně jsou plynofikovány, nemá tepelné čerpadlo jako zdroj energie z energetického i ekologického hlediska velký význam. Jeho využití může mít nejvýznamnější přínos v oblastech, které dosud nebyly plynofikovány, případně tam, kde dochází k přechodu od používání plynu zpět k tuhým palivům (uhlí). Pro větší rozšíření tepelných čerpadel existují také ekonomická omezení, protože celkové investiční náklady na pořízení tepelných čerpadel dosahují pro středně velký rodinný domek 300-400 tis. Kč. Pro nepodnikající fyzické osoby je sice k dispozici dotační titul Státního fondu životního prostředí do 60 tis. Kč na jedno instalované zařízení, ten však pokryje jen zlomek investičních nákladů. Obecně se jeví nejvhodnější využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina a kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. Další možností, která je také více vhodná, je využití tepelných čerpadel v novostavbách v lokalitách, kde není k dispozici zemní plyn ani CZT. Instalace tepelných čerpadel je proto z ekonomického hlediska těžko představitelná jako náhrada vytápění zemním plynem i hnědým uhlím, lze si je však představit u domácností využívajících v současnosti k vytápění elektřinu. Jako ekonomicky nejvýhodnější se na území města Dobřan jeví využití tepla z podzemní vody, kterou lze očekávat v malých hloubkách v okolí Radbuzy. Data ze sčítání lidu, domů a bytů ukazují, že převážná většina domů je v Dobřanech napojena na ústřední vytápění nebo využívají k vytápění zemní plyn, pouze menší část využívá jiné druhy vytápění, ať už lokální vytápění fosilními palivy nebo elektrickými přímotopy. V domech s ústředním vytápěním žije více než 75 % obyvatel. U zbývajících objektů je možné odhadnout, že elektřina bude k vytápění využívaná v max. 10 domech, u nichž je možné si představit přechod k využívání tepelných čerpadel. Při konverzním faktoru 3 a průměrné spotřebě na vytápění a ohřev TUV 100 GJ (27,7 MWh) ročně by přechod k tepelnému čerpadlu u těchto objektů mohl celkově uspořit 185 MWh elektrické energie ročně. 6.2.2

Potenciál sluneční energie

Potenciál využití sluneční energie byl stanoven s pomocí údajů o klimatických podmínkách města, délce a intenzitě slunečního svitu. Údaje o délce slunečního svitu byly získány z obsáhlé publikace Českého hydrometeorologického ústavu Atlas podnebí Česka. Město Dobřany z hlediska množství dopadajícího slunečního záření patří do oblasti s celkovým ročním úhrnem na úrovni 1000 až 1050 kWh/m 2 plochy. Přímý sluneční svit je na úrovni 1500–1600 hodin ročně a vyskytuje se zde méně než 40 jasných MĚSTO DOBŘANY

80


dní v roce. Z hlediska podmínek využívání sluneční energie v ČR se tak řadí k oblastem se spíše průměrnými až horšími podmínkami využití sluneční energie, ať už solární tepelné nebo fotovoltaické. 2

Obrázek 35: Pr ů m ě rné ro č ní sumy globálního zá ř ení (MJ/m )

Zdroj: www.ekowatt.cz

Potenciál ve využití slunečního záření solárními kolektory Potenciál přímé slunečné energie dopadající na 1 m 2 slunečního kolektoru orientovaného na jih a se sklonem 30-45° byl vypo čten na 1300 kWh/rok, k čemuž je třeba připočíst ještě energii z rozptýleného slunečního záření. Protože jsou však zisky solárních systémů nejvyšší v létě, kdy je nejnižší potřeba tepla, reálně se dá počítat s využitelnou produkcí přibližně 450 kWh/m 2 .rok. Využití solární energie se ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TUV. V současnosti se ceny solárních systémů pro středně velký rodinný dům pohybují od 30 do 80 tis. Kč v závislosti na typu a dodávaném příslušenství. Státní fond životního prostředí poskytuje nepodnikajícím fyzickým osobám dotaci až do 50 % z výše investice (max. 60 tis. Kč), což zlepšuje ekonomiku solárních systémů a jejich atraktivitu. Veřejnoprávní subjekty a soukromí podnikatelé mohou využít rovněž podpor na využívání obnovitelných zdrojů energie ze strukturálních fondů, což opět zvyšuje ekonomický potenciál těchto systémů. Technicky je možné instalovat solární kolektory kdekoliv, kde je k dispozici nezastíněná plocha o vhodném sklonu. Instalace nemusí být pouze na rodinných domech, ale podstatně větší je potenciál kolektivních solárních systémů, které by zabezpečovaly dodávky teplé užitkové vody (případně i přitápění) celým obytným domům, administrativním budovám nebo např. ústavům sociální péče apod. Ideálním místem pro instalaci solárních kolektorů jsou ubytovací zařízení v cestovním ruchu, kde je vysoká spotřeba teplé vody v letních měsících a pouze nižší spotřeba mimo letní sezónu. Z environmentálního pohledu je vhodné nahrazovat zejména ohřev teplé vody neušlechtilými fosilními palivy, na což je v současnosti poskytována i nejvyšší veřejná podpora. Z ekonomického hlediska lze však spíše očekávat, že solární systémy budou instalovány v domech využívajících zemní plyn a případně i dodávky tepla z CZT (i když zde bude nutné řešit propojení obou systémů). Vhodně situovaný solární systém dokáže zabezpečit celoročně 50-60 % dodávek teplé užitkové vody s tím, že v letních měsících je teplé

MĚSTO DOBŘANY

81


vody spíše nadbytek a od podzimu do jara je třeba zásobník s uskladněnou teplou vodou přitápět elektřinou nebo zemním plynem. Obecně je známo, že pouze na přibližně 70% střech je možné (vhodné) umístit solární kolektory, dodatečná instalace kolektorů také znamená zásah do rozvodů teplé vody, případně i zpevnění konstrukce střechy, a není proto vždy ekonomicky výhodná. Většina obytných domů ve městě Dobřany je z hlediska využití kolektorů vhodně situovaná. Při využitelnosti střech ze 70 % je možno uvažovat o dostupné ploše přibližně 5 000 m 2 solárních kolektorů. Z této plochy kolektorů (při výrobě 450 kWh/rok) se dá vyrobit 2 250 MWh energie ročně, což je 8 100 GJ/rok. Toto množství by dokázalo zabezpečit 50% dohřev teplé užitkové vody (při 50 % dodávek ročně a průměrné spotřebě 20 GJ/byt) pro 400 bytů v Dobřanech. V současnosti se v Dobřanech uvažuje o instalaci asi 20 solárních panelů na základní škole. Očekávaný roční energetický přínos zařízení může být 200-300 GJ. Jinou možností využití solárních kolektorů je jejich instalace na ohřev vody ve výhledově uvažovaném aquaparku v Dobřanech, zde by mohlo být dosaženo výrazných energetických zisků. Při instalované ploše kolektorů kolem 50-100 m 2 by mohly být roční energetické zisky 80-160 GJ. Využití tepelných čerpadel je pro ohřev bazénové vody také možné, jejich využití je však omezené jak vyššími pořizovacími náklady, tak i dostupností vhodného média pro získávání tepla (vody s vyšší účinností nebo vzduchu s nižší účinností). Potenciál solární fotovoltaiky Po přijetí Zákona o OZE č. 180/2005 Sb. a nastavení výkupní ceny pro elektřinu z fotovoltaiky ve výši 13,46 Kč/kWh v roce 2007 začala být solární fotovoltaická zařízení připojená do sítě v řadě případů ekonomicky návratná. Město Dobřany se nachází v oblasti s relativně nízkou úrovní přímého slunečního záření, které je pro přeměnu na elektrickou energii nejvhodnější. Ceny solární panelů i přes příznivý vývoj kursu koruny jsou stále vysoké, cena je tažena zejména nedostatkem technologického křemíku a vysokou poptávkou po fotovoltaických panelech ve světě. Solární fotovoltaická zařízení lze umístit na střechy či fasády objektů, v těchto případech však nelze dosáhnout vysokých instalovaných výkonů (max. desítky kW). Pro vyšší výkony v řádu stovek kW nebo jednotek MW je nutno pro solární fotovoltaické elektrárny vyhradit vhodný pozemek o ploše v řádu až několika hektarů, na který je možno umístit rozsáhlejší plochy fotovoltaických panelů a jejich příslušenství. I při existenci současného cenového zvýhodnění elektřiny produkované fotovoltaickými panely jsou ekonomicky zajímavé pouze větší projekty v klimaticky příznivých podmínkách. V současnosti by měla být u objektu Plzeňské obalovny instalována fotovoltaická elektrárna s plochou do 1 ha. Očekávaný přínos pro město Dobřany je omezený, jelikož vyprodukovaná elektřina bude dodávána do sítě a neprojeví se tak ani snížením emisí v regionu, ani snížením spotřeby paliv. Malé instalace na střechách domů jsou sice možné, za současných podmínek jsou však motivovány spíše osobními pohnutkami než důslednou ekonomickou rozvahou. Mnohem vhodnější se pro využití v městské zástavbě jeví používání solárních kolektorů, který byl podrobněji rozebrán výše. V současnosti však lze považovat potenciál fotovoltaiky za zanedbatelný, významnější by byl pouze v případě instalace na volné ploše nebo na střechách větších hospodářských objektů, ale i tam zatím vychází návratnost investičních prostředků spíše nepříznivě a to i po zahrnutí případné veřejné dotace na investici. Při úvaze, že by byla v budoucnosti zlepšena ekonomika fotovoltaických projektů (ať už v důsledku poklesu investičních nákladů nebo zvýšení státní podpory), je možno počítat s tím, že na střechách některých objektů by mohlo být instalováno celkem 500 m 2 plochy fotovoltaických panelů, což by dokázalo vyprodukovat ročně kolem 55 MWh elektrické energie. Nelze samozřejmě vyloučit ojedinělé projekty větších instalací, které mohou být výsledkem zvýšení státní podpory, výrazného technologického pokroku v oblasti solárních panelů nebo nedostatečnou ekonomickou rozvahou MĚSTO DOBŘANY

82


investora (nezahrnutí všech rizik spojených s instalací apod.). V tom případě by se potenciál mohl výrazně i zvýšit na cca několik ha plochy s instalovanými solárními panely. Napomoci většímu rozšíření fotovoltaiky může vstřícný přístup správních úřadů při povolovacím řízení. 6.2.3

Potenciál větrné energie

Město Dobřany se nachází v oblasti s obecně nízkým výkonem větru (viz Obrázek 36:). V podstatě celé správní území Dobřan se nachází v oblasti s nízkou aktivitou větru ve 40 m výšce nad zemí 80-120 W/m 2 a ani v nejbližším okolí se nenacházejí vyšší kopce, kde by instalace větrných elektráren byla ekonomická. Dostupný a ekonomicky realizovatelný potenciál větrné energie je tak v podstatě nulový. Obrázek 36: Hustota výkonu v ě tru ve 40 m nad povrchem

Zdroj: CENIA

6.2.4

Potenciál vodní energie

V současnosti v bezprostředním okolí Dobřan funguje jedna malá vodní elektrárna ve Lhotě u Dobřan s instalovaným výkonem 30 kW. Při dobrých vodních poměrech může vyrobit až 150 MWh ročně. Rozšiřování zdrojů využívajících vodní energie je limitováno vysokými stavebními náklady s dlouhou dobou návratnosti a zdlouhavým povolovacím řízením, takže nelze očekávat významnější nárůst využívání vodní energie. V okolí města Dobřany se sice na Radbuze vyskytují některé jezy (potenciálně možno instalovat výkon max. 2x50 kW, což odpovídá dalším 200-400 MWh elektrické energie ročně), jejich využívání se však nejeví v nejbližší době ekonomicky ani technicky reálné. 6.2.5

Energetický potenciál biomasy

Biomasa je tradičním energetickým zdrojem, jehož využívání má v ČR dlouholetou historii. Za zdroje biomasy lze v podmínkách ČR uvažovat zejména následující: Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné jako suchá biomasa pro spalování (sláma) Energetické plodiny jednoleté Energetické plodiny víceleté MĚSTO DOBŘANY

83


Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné jako zdroj biomasy pro produkci bioplynu Lesní těžební zbytky Odpady ze zemědělských živočišných výrob Organické odpady z průmyslových výrob Komunální organické odpady

Pro hodnocení potenciálu biomasy v okolí města Dobřany bylo využito metodiky vyvinuté Výzkumným ústavem Silva Taroucy, který sídlí v Praze-Průhonicích (viz Literatura 1), a to konkrétně tabulkové metody, která je založena na porovnání statistických údajů o výměrách půd a potenciální produkce energeticky využitelné biomasy na daném typu půdy. Okolí Dobřan bylo definováno zónami podle vzdálenosti, která je vzhledem k relativně vysokým dopravním nákladům určujícím faktorem pro dostupnost biomasy v oblasti Dobřan. Zónace byla provedena nejjednodušším způsobem a to podle vzdušné vzdálenosti od Dobřan a údajů o výměrách v katastrech jednotlivých obcí, které se nacházejí v dané zóně. První zóna je bezprostřední okolí města Dobřan (správní území města Dobřan), druhá zóna je potom širší okolí Dobřan od hranic správního území do 10 km vzdálenosti vzdušnou čarou a konečně poslední hodnocenou zónou je oblast od 10 do 20 km vzdušnou čarou. Následující tabulky potom shrnují výměry různých typů půd v jednotlivých zónách a jsou potom vstupem pro další výpočty. Celková výměra půd v zájmovém území potom činí 131,3 tis. ha, z toho orná půda 59,3 tis. ha (45,2 %), zahrady 3,664 tis. ha (2,8 %), ovocné sady 0,473 tis. ha (0,4 %), trvalé travní porosty 11,967 tis. ha (9,1 %), lesní půda 38,2 tis. ha (29,1 %) a ostatní 17,7 tis. ha (13,5 %). Každý typ půdy a způsob využívání sebou přináší jiné možnosti z hlediska dostupnosti biomasy ať už odpadní nebo cíleně pěstované, dalším omezením jsou samozřejmě dopravní náklady, které jsou u biomasy vzhledem k často nízkému obsahu energie k objemu významným limitujícím faktorem. Další rozbor se bude proto soustředit na současnou zemědělskou produkci dosahovanou na daném typu půd, přičemž se bude vycházet ze zemědělských statistik za Plzeňský kraj, a rovněž potenciální využití v budoucnosti. Obrázek 37: Zp ů sob využívání p ů d v okolí m ě sta Dob ř an

Zdroj: CENIA

MĚSTO DOBŘANY

84


Tabulka 66: Bilance půdy v 1. zóně

Kód obce Obec - zóna 1 (správní území města Dobřany) Dobřany

Celková výměra (ha)

Orná půda rozloha (ha)

3 531

1 703



264 1 426 1 873 730 904 2 681 1 023 526 400 688 4 130 438 983 2 540 2 002 767

124 684 1 016 490 465 1 484 318 227 36 497 1 319 225 376 1 354 1 032 290

557676

Chmelnice - rozloha (ha)

-

Vinice rozloha (ha)

-

Zahrady - rozloha (ha)

Ovocné sady rozloha (ha)

Trvalé travní porosty rozloha (ha)

74

12

382




22 17 40 13 33 58 31 13 16 8 290 21 11 92 47 49

1 1 3 4 2 4 2 50 1 0 15 2 2 8 3 3

25 119 195 37 12 233 70 53 9 84 199 51 85 329 209 65

Lesní půda rozloha (ha) 670

Vodní plochy rozloha (ha)

Zastavěné plochy rozloha (ha)

Ostatní plochy rozloha (ha)

52

90

548




11 25 29 2 11 86 17 4 5 6 132 11 14 31 43 20

8 19 28 14 39 56 31 9 8 10 288 6 8 83 56 20

23 125 140 32 127 161 185 28 144 25 1 110 28 31 228 233 79

Zdroj: ČSÚ Tabulka 67: Bilance půdy ve 2. zóně

Kód obce Obce - zóna 2 (do 10 km mimo území Dobřan) Čižice Dnešice Dolní Lukavice Horní Lukavice Chlumčany Chotěšov Líně Nebílovy Nová Ves Oplot Plzeň - 30% rozlohy Předenice Přestavlky Přeštice Stod Štěnovice MĚSTO DOBŘANY

557641 557668 557684 539821 557781 557838 559164 540340 540269 539783 554791 540412 530131 558249 558389 558435


-

Vinice rozloha (ha)

-

85

Lesní půda rozloha (ha) 50 437 422 138 214 597 369 142 181 58 778 95 456 413 379 240


Kód obce Obce - zóna 2 (do 10 km mimo území Dobřan) Tlučná Úherce Útušice Vejprnice Vstiš Zbůch


717 799 1 564 1 028 773

559491 546411 558486 559580 558567 559661

CELKEM

-

Orná půda rozloha (ha) 324 492 502 434 500


-

Vinice rozloha (ha)

-




39 9 19 55 11

5 4 2 -

34 79 65 58 154

Lesní půda rozloha (ha) 186 123 896 338 21




8 31 5 11 27

26 9 16 29 13

94 57 57 101 46

857

354

-

-

39

2

51

149

14

40

209

27 113

12 543

0

0

933

114

2 216

6 682

543

816

3 263






17 6 24 95 5 7 10 3 10 6 15

5 1 5 0 2 0 12 1 2

Trvalé travní porosty rozloha (ha) 28 59 22 473 18 109 42 21 29 31 95

12 6 5 51 2 14 17 4 9 3 6

9 6 11 66 3 7 7 5 9 6 8

46 35 42 233 5 30 26 20 52 21 20

Zdroj: ČSÚ Tabulka 68: Bilance půdy ve 3. zóně

Kód obce Obce - zóna 3 (od 10 do 20 km) Bdeněves Biřkov Blatnice Blovice Bolkov Borovy Buková Čečovice Čeminy Čermná Dolce MĚSTO DOBŘANY

566756 578088 558672 557587 540463 542156 546372 566080 558711 553514 539945



477 551 413 2 896 182 424 616 455 1 044 325 599

336 314 308 1 297 89 218 225 340 483 188 186


-

Vinice rozloha (ha)

-

86

Lesní půda rozloha (ha) 23 125 1 675 61 35 289 62 441 69 267


Kód obce Obce - zóna 3 (od 10 do 20 km) Drahkov Dýšina Ejpovice Heřmanova Huť Hněvnice Holýšov Honezovice Horní Kamenice Horšice Hradec Chlum Chocenice Chotíkov Chválenice Ježovy Kbel Kbelany Kostelec Kotovice Kozolupy Křenice Kvíčovice Kyšice Ledce Letiny Letkov Lhůta MĚSTO DOBŘANY

540251 558851 559792 558869 530221 553654 540668 553662 557722 557731 557773 557803 558940 557846 541753 557871 538183 503916 540633 559059 556505 553841 559130 559148 557951 540561 578606



412 1 038 769 988 711 2 931 1 802 385 971 673 404 1 320 1 126 993 1 148 924 688 3 088 977 551 875 394 707 936 1 931 470 341

220 300 277 559 247 392 821 166 446 364 265 613 536 648 465 577 176 1 434 801 367 480 277 287 441 795 197 113


-

Vinice rozloha (ha)

-



5 50 19 37 7 46 10 6 21 11 8 26 26 17 15 16 13 21 9 16 10 5 28 28 36 15 12

1 2 7 5 1 4 3 2 1 2 8 12 2 1 4 2 6 2 87

Trvalé travní porosty rozloha (ha) 56 42 84 53 89 53 112 33 189 65 48 236 27 188 219 131 10 221 46 10 111 20 46 74 280 31 54

Lesní půda rozloha (ha) 86 392 187 209 316 2 158 780 135 223 137 49 339 394 66 362 126 467 1 224 53 86 210 46 182 293 652 149 137




18 16 5 8 1 25 9 9 14 19 1 25 5 4 10 6 1 26 11 6 4 6 5 12 29 3 1

6 34 14 26 5 41 11 5 14 10 5 18 21 14 13 15 2 20 11 13 10 7 15 15 25 10 5

21 203 181 89 45 211 57 27 61 67 29 63 116 54 61 53 19 133 46 42 47 33 140 71 108 62 19


Kód obce Obce - zóna 3 (od 10 do 20 km) Líšina Lochousice Losiná Lužany Merklín Město Touškov Mezihoří Milínov Mokrouše Myslinka Netunice Neuměř Nevřeň Nezbavětice Nezdice Nezvěstice Nýřany Otěšice Plešnice Pňovany Poděvousy Přehýšov Příchovice Příšov Ptenín Radkovice Rochlov MĚSTO DOBŘANY

540617 566462 558001 558028 558044 559211 578461 530140 540641 566543 558117 554022 559288 553590 542296 558141 559300 540293 559369 559377 566365 559393 558257 567086 558265 540421 559423



798 1 062 679 944 1 701 963 180 1 228 274 370 504 467 633 475 637 644 2 279 557 687 1 842 272 1 727 1 179 293 815 332 461

409 724 382 568 644 563 119 227 134 199 300 252 345 265 42 364 1 083 395 324 762 156 1 147 498 105 385 163 269


-

Vinice rozloha (ha)

-



3 4 36 27 34 26 4 7 7 3 9 4 7 7 14 34 85 6 9 24 6 21 33 7 10 6 8

0 10 7 8 5 1 1 3 9 1 64 0 21 5 10 88


Lesní půda rozloha (ha) 283 202 125 147 706 158 23 826 8 91 114 134 204 68 460 54 676 97 276 679 42 352 327 108 273 97 130




6 23 3 29 49 13 7 12 2 2 3 3 4 2 3 12 14 3 1 115 1 26 18 4 8 8 3

8 7 17 19 25 23 3 8 4 4 7 7 7 6 5 21 82 6 7 16 7 19 24 5 10 5 5

36 41 44 49 128 100 8 41 12 24 21 53 33 35 19 60 258 21 49 123 15 89 76 17 35 16 18


Kód obce Obce - zóna 3 (od 10 do 20 km) Roupov Řenče Skašov Soběkury Srbice Staňkov Starý Plzenec Střelice Střelice Střížovice Sulislav Šťáhlavy Štěnovický Borek Štichov Švihov Třemošná Tymákov Týniště Újezd nade Mží Úlice Únětice Ves Touškov Vlčí Vlčtejn Vochov Vřeskovice Všekary MĚSTO DOBŘANY

558290 558303 539937 558346 554260 554294 558371 540056 540056 558401 561231 558427 539741 566101 557200 559521 558460 539929 566594 559555 540528 558494 566691 540706 559601 566055 566071



708 2 616 722 1 185 1 384 2 049 1 839 509 509 689 958 2 397 623 392 3 460 1 810 911 810 846 1 324 600 1 185 399 401 542 867 855

409 1 378 318 441 819 1 091 531 331 331 462 191 577 232 202 1 509 604 458 90 221 694 237 867 129 182 442 492 322


-

Vinice rozloha (ha)

-



11 41 14 18 16 66 143 4 4 12 8 85 20 4 70 88 19 4 3 18 6 15 6 8 17 12 6

2 13 4 2 4 8 2 2 10 7 2 0 9 2 1 0 2 0 89


Lesní půda rozloha (ha) 185 643 262 559 242 381 578 121 121 51 584 1 347 243 118 1 168 656 251 624 315 362 266 131 172 80 2 289 472




2 17 7 10 7 32 41 8 8 2 15 43 7 2 34 14 10 1 18 42 3 15 2 0 8 5 2

10 32 9 15 17 58 59 3 3 11 5 39 11 3 46 65 16 3 6 16 5 13 5 5 13 10 5

29 155 28 43 55 203 273 28 28 24 49 136 37 24 174 223 70 32 39 114 22 55 12 24 43 25 28


Kód obce Obce - zóna 3 (od 10 do 20 km) Zdemyslice Zemětice Plzeň - 70 % rozlohy Zruč-Senec Žákava CELKEM



558583 558591 554791 559679

476 626 9 636 887

245 355 3 079 368

-

530182

947

394

100 700

45 073

-


Vinice rozloha (ha)



-

24 11 677 61

0 35 3

Trvalé travní porosty rozloha (ha) 117 108 463 49

-

-

14

1

0

0

2 657

347

Zdroj: ČSÚ

MĚSTO DOBŘANY

90

Lesní půda rozloha (ha)




22 88 1 814 291

10 10 307 17

11 13 672 35

47 41 2 589 64

193

249

20

13

64

9 369

30 853

1 501

2 106

8 787


Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné jako suchá biomasa pro spalování (sláma) Jedná se zejména o sklizňové zbytky v podobě slámy, z nichž nejdůležitější je obilná a řepková sláma. Vzhledem k tomu, že sláma má i jiné určení např. jako podestýlka v živočišné výrobě a současně je nutné alespoň část slámy zaorat pro udržení dobrých půdních vlastností, nelze počítat s vyšším než 50 % využitím rostlinných sklizňových zbytků pro energetické účely. Cena slámy jako hnojiva se pohybuje okolo 200 Kč/t, přičemž se výhřevností přibližuje hnědému uhlí, které se prodává za zhruba 1500 Kč/tunu. Cenová výhoda je však vykompenzována některými nedostatky, které sláma jako palivo má. Jedná se zejména o nízkou objemovou hmotnost (40-60 kg/m 3 ), což prodražuje manipulaci a dopravu slámy na místo určení. Objemovou hmotnost lze výrazně zvýšit použitím vhodné sklizňové techniky, která zvyšuje objemovou hmotnost u vysokotlakých balíků na 80-120 kg/m 3 a u sypaných briket dokonce až 500-600 kg/m 3 . Nejčastější formou jsou však obří lisované balíky s objemovou hmotností 60-160 kg/m 3 , jejichž výrobní náklady se pohybují od 500 do 600 Kč/t. Při započtení vlastní ceny slámy (200 Kč/t) a dopravy na kratší vzdálenost se výsledná cena energetické slámy pohybuje od 700 do 1200 Kč/t. Slámu je možné spalovat ve speciálních kotlích, přičemž je nutno zajistit jednak dostatečný skladovací prostor se zásobou na alespoň 10 dnů a rovněž kontinuální doplňování paliva uskladněného v balících na poli. Velikostně jsou možné topeniště od nejmenších výkonů do 100 kW využívající jako palivo slaměných pelet a briket s automatickým podavačem a nádrží akumulujících teplo přes střední topeniště (100-2000 kW) využívajících dělených balíků až po velká topeniště na spalování celých obřích balíků s výkony do 10 MW i více. Další možností je využití spoluspalování v klasických kotlích na uhlí, kde je však nutno počítat s možnými korozívními vlastnostmi produktů hoření slámy. Město Dobřany se nachází v zemědělské oblasti s vysokým podílem intenzivně obhospodařované zemědělské půdy, klimatické podmínky (nadmořská výška 352 m.n.m.) jsou vhodné zejména na pěstování obilí, řepky, případně i kukuřice na siláž. Osevní plochy a výnosy vypočtené na základě údajů o výměrách zemědělských půd a průměrné výnosnosti zemědělských plodin za Plzeňský kraj jsou uvedeny v následující tabulce. Průměru za poslední tři roky u výnosnosti bylo využito z toho důvodu, aby se vyrovnaly možné vlivy klimatických podmínek v jednotlivých letech (např. suché roky s nižšími výnosy). Tabulka 69: Osevní plochy a výnosy zem ě d ě lských plodin v zájmové oblasti v roce 2006

osevní plochy (ha) Plodina

Zóna 1

Zóna 2

sklizeň (t)

Zóna 3

Zóna 1

Zóna 2

Zóna 3

Obiloviny celkem Pšenice Žito Ječmen Oves Triticale Kukuřice na zrno Luskoviny celkem Hrách setý Okopaniny celkem Brambory celkem z toho rané

969,8 514,7 27,1 316,0 53,4 37,1 18,2 28,5 19,6 11,7 11,2 0,5

7 142,7 3 791,0 199,6 2 327,8 393,0 273,3 134,3 210,1 144,1 85,9 82,7 3,8

25 666,2 13 622,4 717,3 8 364,7 1 412,0 982,0 482,6 755,0 517,7 308,6 297,3 13,6

4 367,8 2 521,1 118,9 1 279,2 170,3 147,9 122,2 68,1 52,5 284,7 9,3

32 170,9 18 569,4 876,1 9 421,6 1 254,3 1 089,4 899,8 501,8 386,7 2 097,0 68,3

115 600,8 66 725,9 3 148,1 33 855,0 4 507,2 3 914,5 3 233,4 1 803,3 1 389,7 7 535,3 245,3

Cukrovka technická

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

MĚSTO DOBŘANY

91


osevní plochy (ha) Plodina Technické plodiny celkem Řepka Slunečnice na semeno Soja Mák Hořčice na semeno Len setý olejný Len setý přadný Kořeninové rostliny Léčivé rostliny Pícniny na orné půdě celkem Kukuřice na zeleno a na siláž Ostatní jednoleté pícniny Jetel červený Vojtěška Ostatní víceleté pícniny Zelenina konzumní celkem Zelí Cibule Hrách dřeňový Květiny a okrasné rostliny Plochy na semeno celkem Ostatní plochy celkem Jahody Školky ovocné a vinné révy Osevní plocha úhrnem Orná půda v klidu

Zóna 1

Zóna 2

sklizeň (t)

Zóna 3

Zóna 1

Zóna 2

Zóna 3

269,1

1 982,4

7 123,3

-

-

-

222,0

1 634,9

5 874,8

683,0

5 030,7

18 076,9

5,9

43,8

157,4

11,7

86,0

309,2

0,8 15,7 16,9 1,1 0,2 1,7 3,0

5,8 115,8 124,1 8,1 1,1 12,6 22,2

20,9 416,0 446,0 29,2 4,1 45,3 79,7

1,3 10,7 14,0 1,3 0,5 0,9 2,8

9,8 78,6 103,1 9,2 3,5 6,7 20,3

35,2 282,6 370,6 33,2 12,5 24,0 72,9

376,3

2 771,7

9 959,6

-

-

-

183,9

1 354,8

4 868,3

5 854,0

43 117,3

154 934,7

51,7

380,9

1 368,7

793,9

5 847,2

21 011,1

58,3 40,5

429,3 298,6

1 542,5 1 072,8

469,5 336,6

3 458,2 2 479,2

12 426,4 8 908,6

41,8

308,1

1 107,2

181,8

1 339,3

4 812,6

0,4

3,2

11,6

0,2 0,1 0,0

1,5 0,5 0,0

5,3 1,6 0,1

0,3

1,9

6,9

1,1

8,2

29,5

2,4

17,9

64,4

0,3

2,2

8,0

0,0

0,3

1,2

1 659,7

12 224,3

43 925,8

43,3

319,1

1 146,8

Zdroj: ČSÚ, výpočty ENVIROS

Teoretické množství využitelné slámy lze potom zjistit na základě koeficientů převzatých z publikace Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (uvedeno v Literatuře jako zdroj 1).

MĚSTO DOBŘANY

92


Tabulka 70: Pom ě r zrna ke slám ě

Plodina Pšenice Žito Ječmen Oves Kukuřice na zrno Triticale Řepka olejná

Poměr zrno:sláma 1 : 0,8 1 : 1,2 1 : 0,7 1 : 1,05 1 : 1,2 1 : 1,3 1 : 0,8

Prakticky využitelný potenciál pro energetiku je však nižší, jelikož je nutné odečíst jednak slámu využívanou pro živočišnou výrobu, dále pro zaorávání (zvyšování obsahu půdního humusu) a rovněž technologické ztráty při sklizni a transportu. Spotřeba slámy pro živočišnou výrobu Spotřebu slámy pro živočišnou výrobu lze odhadnout na základě údajů o intenzitě chovu hospodářských zvířat v Plzeňském kraji a z jejich tabulkových nároků na průměrnou spotřebu slámy při jejich chovu. Koně mají spotřebu 2 kg kus/den na podestýlku. Skot má spotřebu slámy 1,5 kg kus/den na podestýlku a 1 kg kus/den na krmení. Ovce i berani mají spotřebu slámy 1 kg kus/den na podestýlku a 1 kg kus/den na krmení. Tabulka 71: Spot ř eba slámy v jednotlivých zájmových zónách živo č išnou výrobou

2006

zóna 1

Počty hospodářských zvířat (ks) zóna 2 63 6 071 790

zóna 3

Koně Skot Ovce a berani

9 824 107

225 21 815 2 840

Koně Skot Ovce a berani

6,6 751,9 78,1

46,0 5 539,8 576,7

164,3 19 906,2 2 073,2

CELKEM

836,6

6 162,5

22 143,6

Spotřeba slámy (t)

Zdroj: ČSÚ, ENVIROS

Zaorávání slámy na zemědělských půdách Zaorávání slámy na orných půdách má význam pro zlepšování půdních vlastností, a proto je při výpočtu potenciálu uvažováno s tím, že 25 % sklizené slámy bude zaoráno na poli (řepková sláma však bude využita ze 100 %). Na poli rovněž skončí sláma využitá v živočišné výrobě v podobě hnoje, což by mělo zajistit dlouhodobě udržitelné hospodaření na intenzivně obhospodařovaných půdách. Na základě předcházejících údajů lze potom stanovit očekávanou bilanci slámy v různých zájmových zónách následovně: Tabulka 72: Potenciál slámy v zájmové oblasti – varianta 1

Produkce slámy zóna 1 Pšenice Žito Ječmen Oves Triticale MĚSTO DOBŘANY

2 017 143 895 170 177

zóna 2 14 855 1 051 6 595 1 254 1 307

zóna 3 53 381 3 778 23 699 4 507 4 697

Zóna 1-3 70 253 4 972 31 189 5 932 6 182 93


Produkce slámy zóna 1

zóna 2

zóna 3

Zóna 1-3

Kukuřice na zrno Produkce celkem Zaorávky

159 3 562 890

1 170 26 233 6 558

4 203 94 265 23 566

5 532 124 060 31 015

Spotřeba slámy pro ŽV

1 067

7 765

28 223

37 055

Obilné slámy pro energetické využití celkem Řepka CELKEM (tuny) CELKEM (TJ)

1 604

11 910

42 476

55 990

546 2 151 34,7

4 025 15 934 257,4

32 310 74 786 1 232,3

36 881 92 871 1 524,5


Při převodu množství produkované slámy na energetické jednotky byly použity pro obilnou slámu výhřevnost 15,7 GJ/t a pro řepku 17,5 GJ/t. Celkový energetický potenciál slámy lze potom odhadnout na 1 524,5 TJ, z čehož 919 TJ připadá na obilnou slámu a 605,5 TJ na řepkovou slámu. V bezprostředním okolí Dobřan je k dispozici 34,7 TJ ve výhřevnosti, což by při 85% účinnosti dokázalo zajistit dodávky v rámci centrálního zásobování teplem téměř 30 tis. GJ. Výše uvedený výpočet kalkuluje s budoucím využíváním 100 % orné půdy k produkci potravinářských plodin. Je proto zpracována i druhá varianta počítající s rozvojem pěstování energetických plodin na produkci suché biomasy. Ve variantě 2 je proto počítáno s potravinářským využíváním 80 % současné plochy orné půdy, na 15 % plochy budou pěstovány energetické plodiny a na 5 % rychle rostoucí dřeviny. Potom je možno potenciál biomasy odhadnout následovně: Tabulka 73:

Potenciál slámy v zájmové oblasti – varianta 2

Produkce slámy zóna 1

zóna 2

zóna 3

Zóna 1-3

Pšenice Žito Ječmen Oves Triticale Kukuřice na zrno Produkce celkem Zaorávky

1 614 114 716 136 142 127 2 849 712

11 884 841 5 276 1 003 1 046 936 20 987 5 247

42 705 3 022 18 959 3 606 3 758 3 363 75 412 18 853

56 202 3 977 24 951 4 745 4 946 4 426 99 248 24 812

Spotřeba slámy pro ŽV

1 067

7 765

28 223

37 055

Obilné slámy pro energetické využití celkem Řepka CELKEM (tuny) CELKEM (TJ)

1 070

7 975

28 336

37 381

437 1 507 24,4

3 220 11 194 181,5

25 848 54 184 897,2

29 505 66 885 1 103,2


V případě varianty 2 je očekávaná produkce odpadní slámy ze zemědělství pochopitelně nižší – bezprostřední okolí Dobřan (zóna 1) by vyprodukovalo ročně 1,5 tis. t, což v energetickém vyjádření je 24,4 TJ. Celkový potenciál v zájmovém území je potom 66,8 tis. t slámy pro energetické využití (1 103,2 TJ). Na druhou

MĚSTO DOBŘANY

94


stranu u varianty dvě budou potom do úvah o dostupnosti nově vstupovat cíleně pěstované energetické plodiny. 6.2.6

Cílené pěstování energetických plodin

Energetické plodiny jednoleté Problematika energetických plodin je poměrně nová a jejich záměrné pěstování na území ČR je v současnosti spíše ve zkušební fázi, v delším horizontu lze však očekávat větší význam těchto plodin a jejich rozšiřování je předpokládáno v úvahách jak Evropské komise, tak i v energetické politice ČR. Největší bariéry rozšiřování pěstování energetických plodin představují jednak nedostatek zkušeností a obecně nedůvěra k těmto plodinám a jednak nepříznivé ekonomické hodnocení projektů na pěstování energetických plodin. V roce 2007 byla schváleno podpora pěstování energetických plodin, která je v současnosti stanovena ve výši 31,65 €/ha, což povede ke zlevnění produkované biomasy, a tedy i lepším možnostem uplatnění na trhu. Výběr plodin je omezen pouze environmentálními hledisky (ochrana před šířením invazních druhů) a lze očekávat, že bude možno volbu konkrétní plodiny přizpůsobit danému stanovišti. Ministerstvo zemědělství rovněž stanovilo reprezentativní výnosy, kterých musí být na obhospodařovaných plochách dosaženo, aby vznikl nárok na plné čerpání přímé platby. Tyto výnosy lze považovat za minimální očekávané, v praxi dosahované hodnoty mohou být i vyšší Tabulka 74:

Reprezentativní výnosy vybraných energetických plodin

Plodina pšenice ozimá pšenice jarní žito ječmen ozimý ječmen jarní tritikale (ozimá) tritikale jarní oves řepka kukuřice trvalé travní porosty konopí seté kostřava rákosovitá lebeda rozkladitá lesknice (chrastice) rákosovitá ozdobnice čínská (sloní tráva) pelyněk černobýl rákos slunečnice šťovík krmný topolovka růžová

Reprezentativní výnos (t/ha) Celá rostlina Celá rostlina - plná zralost Zrno zelená hmota* (zrno+sláma)** 4,07 22 9,9 3,05 20 7,7 25 8,8 3,22 20 7,2 3,32 3,34 18 7,2 3,18 25 8,7 3,05 20 7,7 2,46 20 6,5 2,31 20 6,8 5,68 27 11,5 10 až 12 2,65 8 6 15,8 7 12 15,4 7 7 6,5 13,4

* Pro plodiny byly brány výnosy zelené hmoty v době počátku kvetení ** Výnos přepočtený na standardní 85% sušinu Zdroj: Ministerstvo zemědělství

MĚSTO DOBŘANY

95


Z tabulky je zřejmé, že u záměrného pěstování energetických plodin lze v závislosti na druhu plodiny a stanovištních podmínkách očekávat hektarové výnosy v sušině na úrovni okolo 9 t/ha. Potom lze pro všechny zájmové zóny stanovit potenciál platný pouze pro variantu 2, která zahrnuje očekávaný nárůst plochy určené k pěstování jednoletých energetických plodin na 15 % dostupné orné půdy. Pro přepočet na energetický obsah byl použit průměrný obsah 18 MJ/kg, čehož lze dosáhnout u průměrné energetické plodiny po vysušení na obsah vody 15 %. Tabulka 75: Potenciál jednoletých energetických plodin v zájmovém území

Oblast

Využitelná orná půda (ha)

Potenciál ve standardní sušině (t)

Potenciál v energetickém vyjádření (TJ)

255 1 882 6 761 8 898

2 299 16 934 60 848 80 081

39,1 287,9 1 034,4 1 361,4

Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Celkem Zdroj: ČSÚ, výpočty ENVIROS

Při porovnání s potenciálem zbytkové slámy je zřejmé, že konverze konvenčního pěstování směrem k energetickým plodinám vede k výraznému nárůstu množství dostupné biomasy pro energetické využití. To je způsobeno jednak odstraněním předpokladu o zaorávkách ve výši 25 % (zaoráno je pouze strniště) a vyššími hektarovými výnosy. 6.2.7

Energetické plodiny víceleté

Plantáže rychle rostoucích dřevin (RRD) s krátkou dobou obmýtí je opět relativně nový koncept, i když některé skandinávské země mají s obdobnými plantážemi již mnohaleté zkušenosti. V podmínkách ČR bylo v současnosti založeno jen několik experimentálních ploch a probíhá jejich hodnocení. Sortiment dřevin vhodných pro výmladkové plantáže, z nichž některé již byly vyzkoušeny, je následující: topoly, vrby, pajasan, jilmy, olše, lísky, růže, lípy, jeřáby. Některé výzkumné a lesnické ústavy se však začínají zaměřovat na výzkum a množení klonů různých druhů dřevin a je možné očekávat, že se v průběhu několika málo let, pokud se RRD ukáží být ekonomickou cestou k zajištění dodávek energetických surovin, vyvine dostatečný trh s klony i technologiemi na obhospodařování plantáží RRD. Vzhledem k tomu, že se prozatím jedná v podmínkách ČR o nevyzkoušenou technologii, bylo při stanovení potenciálu RRD počítáno u varianty 2 s možností pěstování RRD na 5 % stávající orné půdy. Obdobným postupem jako v případě jednoletých energetických plodin lze postupovat při stanovení potenciálu RRD. V současnosti má největší zkušenosti s experimentálním pěstováním RRD Výzkumný ústav Silva Taroucy v Průhonicích, v následující tabulce jsou uvedeny základní parametry různých porostů RRD. Tabulka 76: Základní parametry r ů zných porost ů rychle rostoucích d ř evin

Obvyklé obmýtí Opakování sklizně Zakládání na půdě Sortiment dřevin pro výsadbu Hustota výsadby Cílový produkt

MĚSTO DOBŘANY

Matečnice RRD 1 rok 10-15x zemědělské (orná i TTP) topoly, vrby a jiné dřeviny 10-20 tis. ks/ha řízky pro zakládání výmladkových plantáží

Výmladková plantáž RRD 3 roky 4-7x zemědělské (orná i TTP)

Lignikultura 15-25 let není možné lesní

topoly, vrby a jiné dřeviny

topoly

6-15 tis. ks/ha štěpka pro energetické a průmyslové využití

800-2000 ks/ha sortimenty pro dřevařský průmysl 96


Výnos za celou existenci porostu

100-500 tis. řízků/ha/rok

5-19 t/ha/rok sušiny*

3

500-600 m /ha/20-25 let (9-11 t/ha/rok sušiny*)

* obsah vody 0 %

I další zdroje udávající výnosy na pokusných plantážích RRD uvádějí poměrně výrazné rozmezí v očekávaných výnosech, pro výpočet potenciálu RRD jsme proto využili spíše konzervativnější odhad roční produkce u plantáží s tříletým obmýtím se střední hodnotou 10 t 100% sušiny na hektar (12,5 t 80% sušiny/ha o spalném teple 14,3 MJ/kg) Potom lze stanovit dostupný potenciál v zájmovém území následovně: Tabulka 77: Potenciál rychle rostoucích d ř evin v zájmovém území

Využitelná orná půda (ha) Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Celkem

85 627 2 254 2 966

Množství v tunách (při 20% vlhkosti)

Energie (TJ)

1 064 7 840 28 170 37 074

15,2 112,1 402,8 530,2


6.2.8

Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné pro produkci bioplynu

Pro produkci bioplynu se jeví jako nejvhodnější využívání jednak mokré fytobiomasy v podobě sklizené trávy z trvalých travních porostů, dále kukuřičná siláž pěstovaná na orné půdě. Produkce bioplynu z kukuřičné siláže není však v současnosti příliš ekonomicky výhodná, zároveň by snižovala množství dostupné energetické slámy, a proto nebyla v potenciálu uvažována (nárůst potenciálu v produkci bioplynu by byl vykompenzován poklesem potenciálu v dostupné slámě). Dalším zdrojem bioplynu jsou zejména odpady z živočišné výroby v podobě kejdy skotu a prasat. Poslední v praxi využívanou možností je jímání bioplynu v čístírnách odpadních vod, v ČR je toto využíváno ve větších aglomeracích s dostatečnou kapacitou vodárenských kalů. Vyrobený bioplyn je ekonomické využívat pro výrobu elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Takto vyrobená elektřina je prodávána za regulovanou výkupní cenu nebo může být spotřebována bez dodávky do sítě s využitím tzv. zeleného bonusu. Pozitivní ekonomika bioplynových stanic je závislá na možnosti využívat odpadní teplo produkované kogenerační jednotkou, přičemž nejvýhodnější je napojení na stávající rozvody tepla pro domácnosti. Část produkovaného tepla je spotřebována na zahřívání fermentačního reaktoru, zbytek může také být dodáváno větším odběratelům (průmyslovým podnikům nebo provozovatelům veřejných budov) k vytápění budov nebo samotným zemědělským podnikem, kde je bioplynová stanice provozována k sušení obilí, vytápění budov apod. Zajištění využívání odpadního tepla může být významný limitující faktor bioplynových projektů, protože bez něj dochází k významným energetickým ztrátám při zpracování vstupních surovin. Na druhou stranu limitující mohou být rovněž obavy ze zápachu vznikajícího zejména při manipulaci se surovinami nebo narušení krajinného rázu, což znemožňuje budování bioplynových stanic poblíž lidských sídel, kde je možnost využití odpadního tepla největší. Při správném provedení bioplynové stanice mohou být tyto negativní efekty provozu eliminovány. V současnosti je kromě podpory v podobě povinných výkupních cen elektřiny k dispozici rovněž dotační podpora obnovitelných zdrojů z Operačního programu Zemědělství, Operačního programu Životní prostředí a Operačního programu Podnikání a Inovace, což zvyšuje atraktivitu výroby bioplynu pro investory. Přesto stále platí, že investiční náklady na výstavbu bioplynové stanice jsou vysoké a doba MĚSTO DOBŘANY

97


návratnosti vložených prostředků i s dotací může být příliš vysoká, ekonomika projektů je velmi závislá na zajištění pravidelného přísunu fytomasy a nalezení odbytu pro produkované teplo, případně zefektivnění stávajícího odpadového hospodářství v živočišné výrobě. V současnosti je ve Vysoké u Dobřan provozována společností Bioplyn Zeten s.r.o. bioplynová stanice využívající prasečí kejdu a masokostní moučku k výrobě bioplynu (uvedení do provozu 2007). Instalovaný elektrický výkon je 380 kW a tepelný 504 kW, získané teplo je využíváno přímo v areálu na vytápění objektů, přebytečné teplo se odvádí do ovzduší. Projektovaná spotřeba suroviny je 154 m 3 (při 10% sušině). Z dalších významných zemědělských podniků se na území Dobřan vyskytuje společnost Trigo s.r.o. provozující kombinovanou živočišnou a rostlinnou výrobu. Tento subjekt by mohl být potenciálním investorem nebo dodavatelem surovin pro bioplynovou stanici a díky své poloze blízko Dobřan by se mohlo uvažovat i o dodávkách tepla v rámci stávající teplovodní sítě. V zájmovém území se jako další perspektivní zdroj kromě skládkového plynu nebo bioplynu ze živočišné výroby jeví sklizeň trávy z trvalých travních porostů. Převoz mokré biomasy na velké vzdálenosti je nákladnější než svoz suché biomasy, a proto v hodnocení potenciálu bylo počítáno pouze s plochami TTP v zóně 1 a 2. Průměrný výnos senáže o obsahu sušiny 35 % je uvažován 14 t/ha TTP. I přes významný pokles stavů hospodářských zvířat v posledních letech je nutno i do budoucna počítat s využitím alespoň 50 % ploch TTP pro produkci krmiva pro hospodářská zvířata. Elektrická účinnost přeměny je uvažována 32 % a tepelná 52 %. Celkový potenciál biomasy z TTP včetně výroby energie je potom v následující tabulce. Tabulka 78: Potenciál produkce bioplynu ze senáže

Zóna 1 Zóna 2 CELKEM

Využitelné trvalé travní porosty rozloha (ha)

Produkce senáže o sušině 35 % (t)

191 1 108 1 299

2 674 15 509 18 183

Produkce 3 bioplynu (m ) 486 668 2 822 674 3 309 342

Výroba elektrické energie (MWh) 845 4 901 5 746

Výroba tepla (TJ) 4,8 27,9 32,7


Výše uvedené množství senáže by při kombinaci s některými odpady ze zemědělského chovu zvířat (kejda, slamnatý hnůj), které zlepšují proces fermentace, mohlo poskytnout dostatečné množství vstupních surovin pro instalaci jedné zemědělské bioplynové stanice o výkonu 500 kW elektrických a 500 kW tepelných využívajících alespoň polovinu dostupné senáže ze zón 1 a 2. 6.2.9

Lesní těžební zbytky

V bezprostředním i širším okolí Dobřan se nevyskytují žádná významná chráněná území, která by omezovala lesní těžbu. Lesy mají převážně charakter jehličnatých až smíšených lesů. Pro stanovení potenciálu dostupného z lesních pozemků je možno použít hodnotu 0,2 t sušiny/ha/rok, která byla vypočtena jako bezpečná hodnota v projektech MŽP (viz Literatura 3). V roce 2005 došlo ke zpřesnění této hodnoty, která byla spočtena na základě údajů o lesních plánech na dvou modelových územích na území okresu Plzeň-Jih. Reálný potenciál pro lesní pozemky byl stanoven na 0,63 t/ha/rok při vlhkosti 60% a výhřevnosti 5,63 MJ/kg. V praxi se však bude jednat o nestálý zdroj biomasy, závislý na aktuální výši lesních těžeb, které mohou být výrazně ovlivněny situací na trhu s dřevem, MĚSTO DOBŘANY

98


kůrovcovými kalamitami nebo třeba i polomy. V zájmovém území lze potom odhadnout dlouhodobě dostupné množství lesních těžebních zbytků následovně. Tabulka 79: Potenciál lesních t ě žebních zbytk ů

Lesní půda - rozloha (ha) Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 CELKEM

Produkce lesních těžebních zbytků (t)*

670 6 682 30 853 38 205

Produkce lesních těžebních zbytků (TJ)

422 4 209 19 438 24 069

2,4 23,7 109,4 135,5

* obsah vody 0 % Zdroj: ČSÚ, Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., výpočty ENVIROS

Dlouhodobý potenciál v podobě produkce lesních těžebních zbytků je celkem 24 tis. tun ročně (135,5 TJ), v nejbližším okolí Dobřan (zóny 1 a 2) je však podstatně nižší a činí jen 4,63 tis. t (26,1 TJ). 6.2.10 Biologicky rozložitelná složka komunálního odpadu, biomasa ze zahrad a úprav veřejné zeleně Město Dobřany ukládá komunální odpad na skládce Vysoká u Dobřan, kde je bioplyn vznikající anaerobním rozkladem využíván pro výrobu elektrické energie. Zvýšit energetické zisky z komunálního odpadu by bylo možné zvýšením separace biologicky odbouratelné složky a potom jejich samostatným využíváním buď jako zdroje mokré biomasy pro bioplynovou stanici v prostoru skládky nebo suché biomasy využitelné ve spalovacích procesech. Pro stanovení potenciálu bylo použito odhadu roční produkce biomasy v sušině (20% vody) na ha plochy u zahrad 3 t/ha ročně, sadů 1 t/ha ročně a u ostatních ploch (parky, ochranná pásma kolem toků železnic apod.) 2 t/ha. Při stanovení dostupného potom lze předpokládat, že nanejvýš 50 % biomasy se podaří získat odděleným sběrem, zbytek bude využit ke kompostování na místě nebo skončí ve smíšeném odpadu. Pro hodnocení bylo bráno v úvahu pouze správní území města Dobřan (zóna 1). Tabulka 80: Potenciál biomasy ze zahrad a ovocných sad ů

Zahrady rozloha (ha) Zóna 1 CELKEM

74 74

Ovocné sady rozloha (ha) 12 12


Potenciál biomasy (t)

548 548

1 330 1 330

Potenciál biomasy (TJ) 20 20

* obsah vody 20 % Zdroj: ČSÚ, výpočty ENVIROS

6.2.11 Využití skládkového plynu z komunálních odpadů V současnosti významným a využívaným zdrojem bioplynu je areál skládky Vysoká provozovaný společností INGEOTRADE a.s. Skládka je určena k ukládání odpadu kategorie S-OO – ostatní odpad, je však umožněno i oddělené ukládání odpadů kategorie S-OO1, S-OO2 a S-OO3. Odpad v tělese skládky produkuje skládkový plyn, který je systémem vertikálních vrtů a horizontálních potrubí sveden do čerpací stanice a kogenerační jednotky kde je od roku 2005 spalován a využíván k výrobě el. energie (dodávka do rozvodné sítě). Jmenovitý příkon zařízení je 1795 kW (elektrický výkon 632 kW). Provozovatelem čerpací stanice plynu a kogenerační jednotky není společnost Marius Pedersen a.s. Roční spotřeba skládkového plynu MĚSTO DOBŘANY

99


pro výrobu elektřiny byla ve výši 1 468 148 m 3 v roce 2006 a 1 282 629 m 3 v roce 2005. Výhřevnost plynu je 18,5 MJ/m 3 .

6.3

Stanovení ekonomicky nadějného potenciálu

Ekonomicky nadějný potenciál je zúžením výše stanoveného dostupného potenciálu s ohledem na existenci ekonomických bariér rozšiřování OZE. Ty mohou být dány zejména vyššími cenami produkovaných energií z OZE, ale také nejistotami ohledně výše budoucích podpor OZE. Následující část se tak snaží poskytnout alespoň rámcový odhad, kolik z dostupného potenciálu bude ve střednědobém časovém horizontu pravděpodobně realizováno za předpokladu zachování podpor výroby energie z OZE alespoň na stávající úrovni. Velký vliv na zvyšování využívání OZE bude mít vývoj cen konvenčních paliv, přičemž při nárůstu cen lze očekávat zvýšení atraktivnosti technologií využívajících OZE a zlepšení ekonomiky projektů na využívání OZE. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermálního tepla Tepelná čerpadla jako zdroj energie mají i své nevýhody. Těmi jsou kromě vysokých pořizovacích nákladů rovněž relativně vysoké provozní náklady. Tepelná čerpadla běžně dosahují konverzního faktoru 3, což znamená, že k vyprodukování tří jednotek využitelné tepelné energie, je nutná spotřeba jednotky elektrické energie k pohonu kompresoru a k cirkulaci chladícího média. V posledních letech však dochází k postupnému sbližování zvýhodněné sazby za elektřinu pro provozovatele tepelných čerpadel s běžnými sazbami za elektřinu pro domácnosti, což výrazně zhoršuje ekonomiku tepelných čerpadel. Pokud je k dispozici přípojka na zemní plyn, je instalace tepelného čerpadla ekonomicky i environmentálně nevýhodná. Pořízení tepelného čerpadla včetně instalace pro středně velký rodinný domek vyjde na 200-300 tis. Kč, přičemž očekávaná finanční úspora může být 1015 tis. Kč ročně, což znamená prostou návratnost investice na úrovni 10-20 let, což je nedostatečné a za současných podmínek si lze proto jen těžko představit větší rozšíření tepelných čerpadel. Proto za současné úrovně podpor spatřujeme ekonomicky nadějný potenciál na úrovni max. 25 % dostupného potenciálu, který představuje 46 MWh uspořené elektrické energie ročně. Potenciál ve využití slunečního záření solárními kolektory Ekonomicky nejvýhodnější je instalace kolektorů v objektech s celoročním využíváním, zvláště vhodná jsou pak ubytovací zařízení se zvýšeným odběrem teplé vody v létě. Vzhledem k existenci státní podpory je možno očekávat zvýšený zájem o využívání solárního tepla. Z hlediska celkové ekonomické návratnosti ohřevu vody, případně přitápění s využitím solárních tepelných systémů jsou problematické vysoké investiční náklady na pořízení technologie a poměrně nízký energetický přínos zařízení, které mají za výsledek velmi dlouhou návratnost. V závislosti na technickém řešení a použitém typu kolektorů a dalších zařízení (regulace, solární zásobník TUV atd.) může být jednotková cena systému s nuceným oběhem vhodného pro rodinný dům cca 15-20 000 Kč/m 2 kolektorové plochy, tedy cca 60 – 100 000 Kč (ceny vč. DPH 19%) pro typické instalace vhodné pro rodinné domy (2-4 kolektory o ploše celkem 3 – 6 m 2 ). Při energetickém přínosu cca 380 – 400 kWh/m 2 .rok se prostá návratnost instalací solárních systémů pro ohřev TUV v rodinných domech při porovnání s elektrickým akumulačním ohřevem pohybuje v rozsahu cca 20 let a výše, což není bez možnosti dotační podpory příliš ekonomicky zajímavé. Při 50% dotaci je návratnost pod 10 let. Vzhledem k poměrně vysokým jednotkovým investičním nákladům a následně dlouhé návratnosti vložené investice je tedy využití solární tepelné energie vhodné bez dotační podpory pouze pro střední a vyšší příjmové skupiny obyvatelstva, případně pro vysoce environmentálně uvědomělé občany. Ve střednědobém horizontu lze tak očekávat MĚSTO DOBŘANY

100


využití jen zlomku z dostupného potenciálu na úrovni max. 5%, což by odpovídalo asi 250 m 2 plochy kolektorů (např. 20 menších instalací v rodinných domech po 5 m 2 a 5 větších instalaci u veřejných nebo bytových objektů po 30 m 2 ). To by znamenalo celkový tepelný přínos ve výši 400 GJ ročně. Toto množství by dokázalo zabezpečit 50% dohřev teplé užitkové vody (při 50 % dodávek ročně a průměrné spotřebě 20 GJ/byt) pro 400 bytů v Dobřanech. V současnosti se v Dobřanech uvažuje o instalaci asi 20 solárních panelů na základní škole. Očekávaný roční energetický přínos zařízení může být 200-300 GJ. Jinou možností využití solárních kolektorů je jejich instalace na ohřev vody ve výhledově uvažovaném aquaparku v Dobřanech, zde by mohlo být dosaženo výrazných energetických zisků. Při instalované ploše kolektorů kolem 50-100 m 2 by mohly být roční energetické zisky 80-160 GJ. Využití tepelných čerpadel je pro ohřev bazénové vody také možné, jejich využití je však omezené jek vyššími pořizovacími náklady, tak i dostupností vhodného média pro získávání tepla (vody s vyšší účinností nebo vzduchu s nižší účinností). Potenciál solární fotovoltaiky Solární fotovoltaika je v současnosti nejdražší technologií výroby obnovitelné elektřiny, která je v ČR podporována vysokými povinnými výkupními cenami. V poslední době je však patrná tendence ke směřování podpory na ekonomičtější využívání OZE, a proto neočekáváme zvyšování úrovně podpory. I při současné výkupní ceně 13,46 Kč/kWh se pohybuje doba návratnosti u velkých komerčních projektů v příznivých podmínkách nad 10 let, u malých instalací na rodinných domech jsou investice v podstatě nenávratné za dobu životnosti zařízení. Podle aktuálních informací bude poskytování dotačních podpor podnikatelským subjektům na oblast fotovoltaiky ze strukturálních fondů spíše omezené a prostředky budou směřovány spíše do oblasti úspor energií nebo jiných obnovitelných zdrojů. V případě Dobřan tak očekáváme jen sporadické instalace vedené spíše osobními pohnutkami než ekonomickou úvahou. Předpokládáme tak realizaci max. 5 % dostupného potenciálu (25 m 2 ), což odpovídá výrobě 2,75 MWh elektrické energie ročně. Nelze samozřejmě vyloučit, že někteří investoři budou realizovat svoje projekty na území města Dobřan, i když jsou v ČR oblasti s výhodnějšími klimatickými podmínkami. Důvodem může být vstřícný postoj správních orgánů, případně dostupnost levných pozemků pro instalace na volné ploše. Potenciál větrné energie Vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám je ekonomicky nadějný potenciál v případě Dobřan prakticky nulový. I při zvýšení veřejných podpor větrné energetice budou investoři vyhledávat jiné lokality s vyšším výkonem větru a tak nelze očekávat instalaci větrných turbín na správním území města Dobřan. Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné jako suchá biomasa pro spalování (sláma) Zbytková zemědělská sláma má jen omezené využití v živočišné výrobě, často je po sklizni zaorána přímo na poli. Pro zemědělce má tedy zejména cenu jako hnojivo, případně jako podestýlka při hospodářském chovu zvířat. Uplatnění slámy jako energetické suroviny tak může přinášet zemědělcům dodatečný výnos z hospodaření. Následující tabulka uvádí odhad tržních cen některých druhů biomasy vhodných jako energetická surovina.

MĚSTO DOBŘANY

101


Tabulka 81: Odhad cen biomasy ze zem ě d ě lství v roce 2007

Druh biomasy Sláma obilovin Sláma řepky Sláma trav Šťovík Pelety z odpadu Pelety z cíleně (triticale)

Cena bez DPH (Kč/t)

pěstované

750-1000 850-1100 750-1000 1 200-1 800 1 800-2 500 2 700-3 500

biomasy

Cena slámy jako hnojiva se pohybuje kolem 200 Kč/t. Výsledná cena je potom dána započtením nákladů na lisování balíků a dopravy na místo určení. Pro slámu je možné počítat s cenou okolo 900 Kč/t, což při energetickém obsahu 15 GJ/t znamená cenu tepla v palivu 60 Kč/GJ. Při porovnání této ceny s jinými druhy paliv (hnědé uhlí okolo 60-100 Kč/GJ bez dopravy a zemní plyn 150-250 Kč/GJ podle typu odběratele) je proto zřejmé, že provozní náklady využívání zbytkové biomasy lze očekávat nižší než u konvenčních paliv. Při porovnání se zemním plynem tak vychází cena příznivě i se započtením dopravních nákladů. Vzhledem k tomu, že správní území města Dobřan je z převážné většiny plynofikováno, jeví se dostupný potenciál být současně i ekonomickým potenciálem. Navíc k příznivým cenám biomasy je možno uvažovat o využití některého z dotačních programů podpory obnovitelných zdrojů energie. Nejvhodnější je Operační program životní prostředí, který umožňuje využít investiční dotace až 36 % z uznatelných nákladů projektu. Příjemcem může bát obchodní společnost ve 100% vlastnictví obcí. Specifickou podmínkou přijatelnosti je však zajištění minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy U em ,N,rq uvedenou v odst. 9.1 normy ČSN 730540-2 (znění duben 2007) ve všech objektech odebírajících teplo. Splnění tohoto požadavku může proces získání podpory značně zkomplikovat. Jinou možností je využít programu Eko-energie, kde by bylo možno získat dotaci až 56 % z investičních nákladů. Energetické plodiny jednoleté Pěstování energetických plodin je v současnosti v ČR jen málo rozšířené, v posledních letech však mohou zemědělci nárokovat přímou platbu na hektar plochy, na které jsou energetické plodiny pěstovány, což by mohlo přinést větší rozšíření energetických plodin. Výzkumný ústav zemědělské techniky uvádí následující orientační náklady na pěstování vybraných energetických plodin: Tabulka 82: Celkové náklady na palivo (K č /t)

Plodina chrastice rákosovitá energetický šťovík triticale čirok pšenice ozimá kukuřice (sláma)

balíky 1 170 1 519 896 2 096 -

Forma paliva řezanka brikety 1 202 1 651 1 600 2 260 572 1 232 2 202 2 862 1 637 2 297 591 1 251

pelety 1 531 2 140 1 112 2 177 -

Tabulka 83: Celkové náklady na jednotku energie v palivu (K č /GJ)

Plodina balíky chrastice rákosovitá energetický šťovík MĚSTO DOBŘANY

81 99

Forma paliva řezanka brikety 83 113 104 144

pelety 102 134 102


triticale čirok pšenice ozimá kukuřice (sláma)

63 139 -

40 147 109 41

86 186 150 86

75 140 -

Z předchozích dvou tabulek je zřejmé, že orientační náklady produkce jednoletých energetických plodin mají široké rozpětí v závislosti na druhu pěstované plodiny. Jedná se o průměrnou hodnotu, která je velmi citlivá na klimatické podmínky daného roku, na kterých závisí hektarový výnos biomasy. Pro stanovení tržních cen je však nutno připočíst rovněž dopravní náklady (50-100 Kč/t, což odpovídá zhruba 5 Kč/GJ) a ziskovou marži alespoň 10 % z celkových nákladů. U nejvýhodnějších z nich tak lze dosáhnout tržních cen okolo 90-100 Kč/GJ, což v porovnání se zemním plynem vychází pořád výhodněji. Jiný zdroj uvádí následující náklady na produkci energetických plodin, které jsou v podstatě obdobné předcházejícím: Tabulka 84: Produk č ní náklady vybraných energetických plodin p ř i pr ů m ě rném výnosu (K č /GJ)

plodina energoseno triticale konopí kukuřice chrastice energetický šťovík mužák

Produkční náklady včetně dopravy (Kč/GJ) 81,5 118 126 67 85 93 105

Tržní cena (produkční náklady+zisková marže 10 %) 90 130 139 74 94 102 116

Energetické plodiny získané cíleným pěstováním jsou do jisté míry nákladnější než využívání zbytkové zemědělské biomasy, na druhou stranu poskytují vyšší hektarové výnosy využitelné biomasy. Rozsah využívání energetických plodin tak bude záviset do značné míry na dotační politice státu a EU. Ekonomicky nadějný potenciál je možné odhadnout na 50 % dostupného potenciálu, v případě výrazného zvýšení přímých plateb na plochu s energetickými plodinami je však představitelné i 100% využití dostupného potenciálu. Energetické plodiny víceleté Situace u RRD je obdobná situaci u energetických plodin. Jejich rozvoj bude do značné míry závislý na aktuální dotační politice. Studie „Metodika analýzy potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2006“ uvádí minimální cenu štěpky získané z plantáže RRD v průměrných podmínkách (zahrnuje i investorem požadovaný zisk) 156 Kč/GJ bez započtení dotace a 108,5 Kč při započtení dotace, což opět znamená dosažení nižší ceny než je cena zemního plynu. Budoucí dotační politika je nejistým faktorem, a proto je jako ekonomicky nadějný potenciál brána hodnota opět 50 % dostupného potenciálu. Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné jako zdroj biomasy pro produkci bioplynu Náklady na 1 GJ tepla v senáži včetně zahrnutí přiměřené úrovně zisku (10 % z celkových nákladů) jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 85: Náklady senáže využitelné na produkci bioplynu

Výnos trávy v sušině t (suš.)/ha/rok MĚSTO DOBŘANY

Náklady na GJ tepla v získaném bioplynu (Kč/GJ) Výše dotace v Kč/ha 103


4 680 96 75 63 54

3,6 4,7 5,8 6,9

4 014 116 90 75 64

3 490 132 102 85 73

2 820 152 118 97 83

0 237 183 150 127

Z tabulky je zřejmé, že výsledná cena za mokrou fytomasu využitelnou jako zdroj pro produkci bioplynu je velmi citlivá na výši dotace, kterou zemědělec obdrží na hospodaření na TTP. Cena nezahrnuje další náklady spojené s provozem bioplynové stanice (investiční i provozní). Bez dotace je cena v podstatě nekonkurenceschopná, při uplatnění dotace se stává zajímavější, avšak při zahrnutí nákladů vlastní bioplynové stanice se stává nezajímavou pro investory i spotřebitele. Přesto je považováno za ekonomicky nadějné využívání 25 % dostupného potenciálu ať už ve stávající bioplynové stanici v rámci areálu skládky ve Vysoké nebo při vybudování nové bioplynové stanice (např. s využitím investiční dotace ze strukturálních fondů). Lesní těžební zbytky a biomasa ze zahrad a sadů Ekonomika využívání lesních těžebních zbytků je oproti zemědělské biomase složitější o skutečnost, že možnosti sběru těžebních zbytků jsou omezeny dosažitelnosti místa sběru těžkou technikou. „Metodika analýzy potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie“ odhaduje náklady na energetický obsah při dosažení přiměřeného zisku na 87 Kč/GJ, při zahrnutí dopravy na vzdálenost 10 km by opět bylo nutno zvýšit tuto hodnotu o 5-10% (~95 Kč/GJ). Cena štěpky získané z RRD je opět nižší než cena zemního plynu a je možné předpokládat, že bude pro investory atraktivní v případě, že naleznou partnera zajišťujícího jim dlouhodobě odběr produkce. Ekonomicky nadějné se tak jeví využití dostupného potenciálu z 50 %. Stejný předpoklad je možné uplatnit i u biomasy ze zahrad a sadů.

6.4

Shrnutí potenciálu obnovitelných zdrojů

V následující tabulce je přehled dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů v okolí města Dobřany. U biomasy byl potenciál vážen podle zóny, ve které se nachází. Zóna 1 byl počítána ze 100 %, zóna 2 pouze 50 % a zóna 3 jen 25 %. Důvodem je jednak horší dostupnost biomasy na větší vzdálenosti a rovněž existence možných konkurenčních odběratelů biomasy působících ve vzdálenějších oblastech, což vše povede ke snížení možnosti energeticky využít biomasu ze vzdálenějších oblastí na území města Dobřany. Pro závěrečné shrnutí bylo počítáno s variantou 2, která předpokládá cílené pěstování energetických plodin na 20 % rozlohy současné orné půdy. Tabulka 86: Shrnutí dostupného a ekonomicky nad ě jného potenciálu

Druh obnovitelného zdroje

Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermálního tepla Potenciál solárního tepla Potenciál solární elektřiny Potenciál větrné energie Potenciál vodní energie Rostlinné zbytky ze zemědělství Energetické plodiny jednoleté MĚSTO DOBŘANY

Dostupný potenciál Z toho ekonomicky nadějný Potenciál výroby Potenciál Potenciál výroby Potenciál elektřiny (MWh) tepelné energie elektřiny (MWh) tepelné energie (TJ) (TJ) 0

0,7

0

0,17

0 55* 0 300 0 0

8,1 0 0 0 339,5 441,7

0 2,75 0 0 0 0

0,4 0 0 0 339,5 221 104


Energetické plodiny víceleté Potenciál bioplynu Lesní těžební zbytky Potenciál biomasy ze zahrad a sadů CELKEM

0 3 295 0

172 18,8 41,6

0 824 0

86 4,7 20,8

0

20

0

10

3 650

1 042

827

683

* potenciál fotovoltaiky může být řádově několikanásobně vyšší při existenci velkých volnoplošných instalací

Z tabulky je zřejmé, že stěžejní část potenciálu obnovitelných zdrojů pro město Dobřany spočívá ve využívání energetické biomasy v zájmovém území. Nejjistějším zdrojem biomasy jsou rostlinné zbytky ze zemědělství, které jsou produkovány stabilně každým rokem, naproti tomu cíleně pěstované energetické plodiny, byť mají rovněž vysoký energetický potenciál závisejí do značné míry na dotační politice a jejich budoucnost je tak nejistá. Při dlouhodobé vizi dotační podpory na pěstování energetických plodin se však mohou stát reálnou alternativou k potravinářské produkci s poměrně významným energetickým potenciálem. Předpokladem jejich využití je uzavření dlouhodobých smluv o dodávkách mezi provozovatelem zdroje a pěstiteli eliminující některé nejistoty. Posledním významným OZE jsou lesní těžební zbytky, které však vyžadují zpracování na místě těžby a dopravování teprve výsledné dřevní štěpky. Jedná se o nestálý zdroj, protože je závislý na objemu těžeb v daném roce. Z tohoto důvodu i jednání s vlastníky lesních pozemků o využití těžebních zbytků bude složitější než s zemědělskými producenty. Potenciál ostatních OZE je buď malý nebo jeho většímu uplatnění brání současné cenové podmínky na trhu. V případě významných změn v oblasti veřejných podpor OZE je možné očekávat adekvátní změny v ekonomicky nadějném potenciálu u některých druhů OZE. Obrázek 38: Potenciál ve využití obnovitelných energetických zdroj ů v okolí a na území Dob ř an

Využití obnovitelných zdrojů energie pro Dobřany, struktura ekonomicky nadějného potenciálu

12,6%

0,7%

3,0% 1,5%

0,1% 49,7%

32,4%

Nízkopotenciální teplo a geotermální teplo

Rostlinné zbytky ze zemědělství

Energetické plodiny jednoleté

Energetické plodiny víceleté

Další bioplyn

Lesní těžební zbytky

Biomasa ze zahrad a sadů

MĚSTO DOBŘANY

105


Tabulka 87: Přehled vybraných projektů využívání biomasy v ČR

Lokalita

Nová Pec, o. Prachatice

Rok zprovozně ní

1996

Instalovaný Podpora Výkon Náklady výkon formou

Palivo nákup vč. DPH

Kč/GJ vč. DPH

Roční Výrobce dodávk kotle a

MW

MW

tis. Kč

dotace/zvý hodněná půjčka

Kč/t, m3

Kč

GJ

3,3 (2,2 + 1,1)

3,3

25 600

80/0

štěpka - 150250 Kč/m3

270

3 700

Počet napojených Zajímavosti, dostupnost paliva objektů

Danstoke 48 objektů r

dobrá dostupnost paliva

Trhové Sviny, o. České 1999 Budějovice

2,5 + 3,5 + ORC

6

106 000 50/30

štěpka – 150 Kč/m3

356

37 000

Kohlbach

73 objektů

2,5 MW + 3,5MW s blokem ORC 79% do tepla 18% generátor el. energie 600 kW. Dostupnost paliva cca do 20 km

Hoštětín, o. Uherské Hradiště

2000

0,7

0,7

32 000

80/10


paušál 3315 + 206

3 849

Kara

65 objektů

Spolufinancováno nizozemskou vládou

Hartmanice, o. Klatovy

2000

4,4 (2 x 1,75 + 0,88)

4,4

18 732

80/0


350

15 700

Danstoke 75 objektů r


Bouzov, o. Olomouc

2001

2,4 (1,8 + 0,6)

2,4

40 000

60/20

štěpka - 1000 Kč/t

270

19 000

Step Trutnov

116 objektů

spolu se štěpkou spalován i šťovík

Moravany u Kyjova, o. Hodonín

2001

0,35

0,35

6 290

40/40


280

1 500

Hamont

4 objektů


Bystřice nad Pernštejnem, o. Žďár n. Sáz.

2001

9 (2 x 4,5)

9

134 631 59/35


390

85 000

Urbas

80 objektů

Štěpka, piliny nakupovány převážně od dopravců, připojeno 6 z 9 tisíc obyvatel

Velký Karlov, o. Znojmo

2001

1

1

24 249

40/35

sláma - 700 Kč/t

300

*

Tractant Fabri

73 objektů


Třebívlice, o. Litoměřice

2001/2002

0,38 (0,3 + 0,008)

0,38

4 289

40/0


370

800

Ekoefekt Litvínov

12 objektů

spalování štěpky v kombinaci s nízkosirným uhlím v poměru

MĚSTO DOBŘANY

106


Lokalita

Rok zprovozně ní


MW

MW

tis. Kč



Kč/GJ vč. DPH


Kč/t, m3

Kč

GJ


7/3 štěpka z obecních zdrojů

450

2 614

Tractant Fabri

5 objektů

štěpka z obecních zdrojů, prořezávky adpod.

106 405 70/10

sláma - 1100 Kč/t

378

35 000

Verner

520 bytových jednotek

1xštěpka, 2xsláma, 1x kombinovaný

4

69 456

30/30

sláma - 600 Kč/t

296

11 000

LIN-KA

154 objektů

dostatek obilné i řepkové slámy

1

22 719

80/0

piliny - 100 Kč/m3, štěpka - 150kč/m3

290

5 400

Verner

24 objektů

původně místní zdroj pilin, dnes dováží štěpku

*

vzhledem k omezenému množství slámy je produkce tepla z biomasy pouze zlomek možné roční výroby (až 45 000 GJ) sláma se musí dovážet z velké vzdálenosti.

Jindřichovice pod Smrkem

2001/2002

0,35 (0,20 + 0,15)

Žlutice, o. Karlovy Vary

2002

7,9 (3 x 1,8 7,9 + 2,5)

Roštín, o. Kroměříž

2002

4

Rybniště, o. Děčín

2003

1 (0,6 + 0,4)

Nový Bor, o. Česká Lípa

2003

2,2

0,35

2,2

1 965

15 246

70/0

40/40

sláma - 1200 Kč/t

450

6 500

Tractant Fabri

technologie v kombinavci s výrobou elektřiny s protitlakou turbínu s generátorem 100 kWel, palivo dováženo ze vzdáleností 20 a 55 km

Zlaté Hory, o. Jeseník

2003

5 (2 x 2,5) + 0,1 el.

5

48 507

50/30

štěpka - 190340Kč/t

366

24 125

522 Danstoke bytových r jednotek

Slavičín, o.Zlín

2003

1,6

1,6

46 783

50/30

štěpka 300Kč/m3

481

20 000

Kohlbach

35 objektů


2,0 (2 x 1,0)

2

33 794

50/37

z obecních zdrojů

260

9 000

Imaveco

105 RD, 100 bytových

štěpka z obecních zdrojů, prořezávky adpod.

Dříteň, o. České 2004 Budějovice

MĚSTO DOBŘANY

107


Lokalita

Rok zprovozně ní


MW

MW

tis. Kč



Kč/GJ vč. DPH


Kč/t, m3

Kč

GJ


jednotek, obecní objekty Kašperské Hory, 2006 o. Klatovy

4 (1,6 + 2,4)

4

80 985

80/0

*

300

21 000

Schmid

většina obecních zdrojů 105 objektů biomasy leží v CHKO Šumava - problematická dostupnost

Valašská Bystřice, o. Vsetín

1,5 (0,6 + 0,9)

1,5

37 465

80/0

piliny - 400 Kč/t

255

12 825

Verner

70 objektů

2006

dostatek paliva z místních dřevařských podniků

Kněžice, o. Nymburk

2006

1,2 (0,8 + 0,4)

1,2

111 622 85/0

štěpka - 1050 Kč/t, sláma 1100 Kč/t

260

*

Step Trutnov

Komplexní projekt řeší bioplynovou stanici, kotelnu na spalování biomasy a 148 objektů peletizační linku. Kotel na spalování slámy 800 kW, spalování štěpky 400 kW

Planá u Mariánských Lázní

2006

3,4 (1,7 + 1,7)

3,4

43 400

štěpka - 1100 Kč/t

350

36 360

TTS, Tenza


Jeden kotel štěpka, jeden sláma

TTS


Výtopna 5 MW sláma, 3 + 7 MW štěpka s ORC blokem elektrický výkon 1 MW. Vlastní ucelený systém využití zbytkové biomasy

Třebíč

MĚSTO DOBŘANY

2006

15 (7 + 3 + 5) + ORC

15

81/0

232 500 52/25

vlastní systém štěpka + nákup slámy

378

171 981

108


7. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ Tato část prací obsahuje a) zabezpečení energetických potřeb územních obvodů s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie. b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu. c) vyčíslení účinků a nároků variant d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení. e) doporučení nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému Zpracovatelé územní energetické koncepce vycházeli při návrhu výhledového zásobování města palivy a energií a při oceňování výhledových nároků na energii a paliva z Konceptu územního plánu města Dobřany, který jim byl poskytnut Odborem výstavby městského úřadu.

7.1

Východiska pro návrh řešení EH

Při tvorbě návrhových variant vychází zpracovatel:

Ze Státní energetické koncepce a jejích priorit a cílů, které odrážejí cíle a priority EU, světové zásoby a těžbu paliv, rizika jejich dovozu, apod.;

Z priorit ostatních politik, které budou mít vliv na spotřebu paliv a energie (zejména v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu a nástrojů k prosazení cílů těchto politik);

Z legislativy v relevantních oblastech, stávající i připravované – české i evropské; tato legislativa zahrnuje zejména oblast ochrany ovzduší, zákon o podnikání v energetických odvětvích, zákon o hospodaření energií, zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zákon stavební;

Z územní energetické koncepce Plzeňského kraje, která byla zpracována v roce 2003 společností Tebodin Czech Republic, s.r.o.

Z očekávaného vývoje poptávky po energii ve stávající zástavbě - v jednotlivých spotřebitelských sektorech, do které je promítnuto využití potenciálu energetických úspor a očekávané rozvojové záměry;

Z poptávky po energii na výhledových plochách pro zástavbu;

Z doporučených variant rozvoje soustavy CZT v Dobřanech (viz kapitola 4, Soustava CZT – analýza a doporučení)

MĚSTO DOBŘANY

109


7.1.1

Vnější podmínky rozvoje energetického systému

V oblasti energetiky existuje naléhavá potřeba investic. Jenom v Evropě budou k pokrytí očekávané poptávky a k nahrazení stárnoucí infrastruktury v této oblasti v příštích dvaceti letech zapotřebí investice ve výši zhruba jednoho trilionu EUR. Zvyšuje se závislost evropských zemí na importu. Nepodaří-li se EU zvýšit konkurenceschopnost domácího energetického průmyslu, bude v nadcházejících 20 až 30 letech kryto přibližně 70 % spotřeby energií v Evropské unii importem (ve srovnání s dnešním 50% podílem importované energie) a část dováženého množství energie bude pocházet z politicky nestabilních oblastí světa. Ložiska surovin využívaných v energetice jsou soustředěna v několika málo zemích. V současné době pochází přibližně polovina zemního plynu spotřebovaného v EU z pouhých tří zemí (Rusko, Norsko a Alžírsko). Bude-li současný trend pokračovat, zvýší se v příštích 25 letech podíl dováženého zemního plynu na 80 % evropské spotřeby. Celosvětová poptávka energetických zdrojů se neustále zvyšuje. Očekává se, že světová spotřeba energie – a objem emisí CO 2 – se do roku 2030 zvýší o zhruba 60 %. Celosvětová spotřeba ropy se od roku 1994 zvýšila o 20 % a podle současných prognóz bude ročně vzrůstat o 1,6 %. Vzestupný trend je podpořen především rapidní modernizací třetího světa (Čína, Indie, Indonésie, Brazílie) a robustním růstem poptávky po energiích. Nejde pouze o zvyšování cen ropy či zemního plynu. Nárůst je patrný u všech komodit, které souvisejí s hospodářským růstem (černé uhlí, uranová ruda, železná ruda, drahé či strategické kovy). Přesto je současná výše spotřeby ve třetím světě pouze zlomkem spotřeby vyspělých zemí. Na průměrného obyvatele Číny připadá méně než jedna desetina spotřeby ropy průměrného Američana, na obyvatele Indie dokonce jedna třicetina. Spotřeba energie navíc neroste pouze ve třetím světě. Během posledních deseti let došlo k jejímu nárostu např. ve Španělsku (o 40 %), Kanadě (o 25 %) či USA (o 16 %). Ceny ropy a zemního plynu se neustále zvyšují. Za poslední dva roky se ceny těchto surovin v EU téměř zdvojnásobily a tento vývoj se promítl i do cen elektrické energie. S rostoucí celosvětovou poptávkou po fosilních palivech, přetížením dodavatelských řetězců a zvýšenou závislostí na dovozech pravděpodobně nedojde k opětovnému poklesu současných vysokých cen ropy a zemního plynu. Tento stav v krátkodobém výhledu zatěžuje spotřebitele, v budoucnu však může být východiskem pro zvyšování energetické účinnosti a inovativní přístupy v oblasti energetiky. Prvotním cílem evropské energetické politiky je zajistit stabilní dodávky energie a současně spotřebitelům poskytnout možnost nakupovat elektrickou energii, plyn či pohonné hmoty, apod. za dostupné ceny, a to vše při respektování ochrany životního prostředí. Energetika je jako jeden z klíčových sektorů evropské ekonomiky životně důležitá pro konkurenceschopnost a rovněž významná je i z hlediska zajištění evropské bezpečnosti. V závislosti na všech výše uvedených faktorech, které formují aktuální podobu evropské energetické politiky, můžeme identifikovat její tři hlavní současné cíle:

vytvoření efektivních otevřených konkurenčních trhů s elektřinou a plynem,

zajištění bezpečnosti dodávek energie a

dosažení přísných environmentálních cílů, zejména v boji proti klimatickým změnám.

MĚSTO DOBŘANY

110


Vybraná legislativa EU v rámci energetické politiky

•

směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách směrnice 2000/55/ES o požadavcích na energetickou účinnost elektrických předřadníků zářivkového osvětlení směrnice 2001/77/EC o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov směrnice 2002/40/ES o energetických štítcích elektrických trub, klimatizací a ledniček pro domácnost směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem nařízení 2003/1228/ES o přeshraničním obchodu s elektrickou energií, které stanovuje pravidla pro přenos elektřiny mezi členskými státy směrnice 2003/30/ES o podpoře využívání biopaliv anebo jiných obnovitelných zdrojů v dopravě směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických produktů směrnice 2004/8/ES o podpoře kogenerace směrnice 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury

• • • • • • • • • • • •

Zdroj: Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii

Česká legislativa, která transponovala do svých zákonů požadavky a cíle výše uvedených směrnic a má přímý vztah k řešení energetického hospodářství na území Dobřan, zahrnuje:

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy: o Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov o Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu o Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům o Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení o Vyhláška č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů o Vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů o Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh o Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů.

zákon č. 458/2000 Sb., o podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy MPO

MĚSTO DOBŘANY

111


zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,…. (IPPC)

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a jeho mnohé prováděcí předpisy k navazujícím emisním stropům, programů a plánům snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, ke zlepšení kvality ovzduší, emisním faktorům, emisním limitům, apod.

zákon 180/2005 Sb., o výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů,

zákon o emisním obchodování v rámci plnění dohod o snížení emisí skleníkových plynů

zákon o dani ze spotřeby paliv a elektřiny vyrobené z fosilních paliv (součást ekologické daňové reformy)

Prioritami evropské politiky je snižování energetické náročnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie – oboje jako nástroje ke snížení dovozní závislosti, ke snížení emisí CO 2 , k posílení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. Navrhované řešení energetického zásobování města Dobřany principy evropské politiky, východiska a cíle Státní energetické politiky i doporučení a závěry Územní energetické koncepce Plzeňského kraje respektuje a uplatňuje. Již v dnešní době se na území města Dobřany využívá 13,7% primární spotřeby energie v obnovitelných (druhotných) zdrojích energie. Elektřina, vyrobená z bioplynu, který je na území Dobřany produkován, by pokryla cca 30% spotřeby elektrické energie na území města. Pro konečnou spotřebu je prozatím používáno z OZE pouze dřevo, zejména v lokalitách, kde není k dispozici distribuční síť zemního plynu (stále častěji i tam, kde rozvody zemního plynu jsou). Výhledové řešení energetického systému města Dobřany využívá předpokládané disponibility biomasy ve formě zemědělských rostlinných zbytků a přebytků, kterou navrhuje zpracovatel využít ve Výtopně Pančava pro výrobu dodávkového tepla. Kotelna je vhodně umístěna a dovoz hmoty pro výrobu tepla by nezatěžoval komunikace na území města. 7.1.2

Státní energetická koncepce a její cíle

Státní energetická koncepce byla schválená vládou ČR dne 10. 3. 2004. Koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. Její součástí je i výhled do roku 2030. Hlavní vize Státní energetické koncepce zahrnují: bezpečnost nezávislost udržitelný rozvoj Prioritami SEK jsou: a) zvyšování efektivnosti využití zdrojů Efektivnosti při získávání a přeměně energetických zdrojů - zhodnocování energie, úspor tepla, spotřebičů energie, efektivnosti rozvodných soustav b) ochrana životního prostředí, uplatnění obnovitelných zdrojů energie Snížení emisí poškozujících životní prostředí Snížení emisí skleníkových plynů Snížení ekologického zatížení budoucích generací Odstraňování ekologické zátěže z minulých let MĚSTO DOBŘANY

112


c) spolehlivé a bezpečné zajišťování potřeb společnosti a NH energií Dokončení transformačních opatření Minimalizace cenové hladiny všech druhů energie Optimalizace zálohování zdrojů energie d) programovost krytí budoucích potřeb energie primárními zdroji Podpora výroby energie z OZE Maximalizace využití domácích energetických zdrojů Územní energetická koncepce města Dobřany tyto priority naplňuje. 7.1.3

Územní energetická koncepce Plzeňského kraje

Územní energetická koncepce Plzeňského kraje, která byla zpracována v roce 2003 společností Tebodin Czech Republic, s.r.o. V ÚEK Plzeňského kraje jsou v regulativech pro stanovení způsobu energetického zásobování územního celku Dobřany vyznačeny jako obec s přednostním využitím CZT a zemního plynu (tak, kde je CZT nedostupné nebo neefektivní). Zpracovaná ÚEKMD a její doporučení na udržení a rozvoj CZT s využitím OZE je s energetickou koncepcí nadřazeného územního celku v souladu. 7.1.4

Poptávka po energii ve stávající zástavbě

Poptávka po energii ve stávající zástavbě vychází z rozvoje jednotlivých spotřebitelských sektorů na stávajících plochách a z předpokládané realizace energeticky úsporných opatření, jejichž realizace je závislá na disponibilitě finančních vstupů a s rostoucími cenami také na rostoucí motivaci spotřebitelů. Odhadovaný potenciál úspor dosáhne na území města Dobřany do roku 2027 souhrnně 13% ze spotřeby paliv a energie pro konečnou spotřebu a činí v jednotlivých letech a v jednotlivých sektorech: Tabulka 88: Úspory energie propo č tené jako rozdíl ve spot ř eb ě po p ř em ě nách (kone č né spot ř eby) v jednotlivých sektorech mezi roky 2007 - 2017 a 2007 - 2027

Potenciál úspor v sektorech (GJ/rok) 2017 Koks TP KP Terciární sféra 0 185 Průmysl 0 0 Domácnosti 0 979 Nezařazeno 0 0 Celkem 0 1 164 2027 Koks TP KP Terciární sféra 0 252 Průmysl 0 0 Domácnosti 0 1 331 Nezařazeno 0 0 Celkem 0 1 583

PP 3 053 1 687 4 608 803 10 151

0 0 0 0 0 PP 0 0 0 0 0

8 914 3 307 7 926 2 729 22 876

Elektřina CZT Celkem 0 31 3 269 0 0 1 687 2 072 1 063 8 722 0 0 803 2 072 1 094 14 481 Elektřina CZT Celkem 0 92 9 258 0 0 3 307 4 455 3 103 16 816 0 0 2 729 4 455 3 195 32 109

Výhledová poptávka ve stávající zástavbě byla vypočtena s využitím potenciálu úspor,který je souhrnem energeticky úsporných opatření ve spotřebě paliv a energie, zvyšováním účinnosti spalování paliv, rozvojem výroby, apod.

MĚSTO DOBŘANY

113


V případě velkých odběratelů tepla a u bytových domů byla výhledová poptávka po energii jak na otop, tak na přípravu TUV a pro technologii projednávána a stanovena individuálně. Nebyly navrhovány změny ve způsobu, jakým je poptávka po energii uspokojována jednotlivými formami energie ve výchozím roce zpracování územní energetické koncepce. V objektu Psychiatrické léčebny může dojít k náhradě používaných tuhých paliv zemním plynem, stejně jako u rodinných domů v souvislosti s rozvojem sítí pro novou zástavbu. Tabulka 89: Výhledová poptávka ve stávající zástavb ě a v podnicích na území m ě sta Dob ř any

Sektor spotřeby Bydlení Terciér Průmysl Nezařazeno Celkem 7.1.5

Rok 2007 110 891 79 726 42 183 54 967 287 767

Rok 2017 102169 74 010 40 496 54 165 270 839,2

Rok 2027 94 075 70 469 38 876 52 239 255 658

Energetické nároky výstavby na rozvojových plochách

Pro výpočet o spotřebě paliv a energie bylo nezbytné přijmout několik významných předpokladů doplňujících návrhy prostorových regulativů k návrhovým plochám pro zástavbu, uvedených v Konceptu územního plánu. Byly převzaty a v případě variantních možností navrženy tyto koeficienty:

Index zastavěnosti návrhových ploch Index podlažnosti výstavby na návrhové ploše Procento celkové plochy zástavby k danému průřezovému roku Měrné spotřeby tepla na vytápění, spotřebu teplé vody a ostatní spotřebu na jednotlivých typech ploch a to pro rok 2017 a pro rok 2027 se zohledněním jistého zpřísňování požadavků na tepelně technické vlastnosti u nových budov

Tabulka 90: Rozvojové plochy, které vstupovaly do výpo č tu - Dob ř any

Kód dle výkresové části ÚPn 1. 2.

Typ rozvojové plochy – vlastní zkratka BF_RD BF_NIV

3.

BF_hrom

4.

BF_NHV

5. 6. 11.

KULT ZJČ BF_chatky

13. 14. 15.

BF_O_SL OB_SL OBSL_VYR VYR

MĚSTO DOBŘANY

2

rozloha (m ) – Název ploch dle výkresové části ÚPn dle odečtu z .dwg výkresu 377 770 Plochy bydlení - rodinné domy Plochy obytné zástavby nízkopodlažní 75 721 individuální venkovské Plochy obytné zástavby nízkopodlažní 74 338 hromadné čisté Plochy obytné zástavby nízkopodlažní 12 224 hromadné venkovské 4 850 Plochy kultury a osvěty 1 820 Plochy zájmové činnosti Plochy chatových lokalit a zahrádkářských 28 671 kolonií 23 979 Plochy bydlení, obchodu a služeb 36 500 Plochy obchodu a služeb Plochy obchodu, služeb, drobné výroby, 74 213 prodejních skladů a skladovacích ploch Plochy výroby a výrobních služeb - průmysl, 124 777 drobné výroby

114


2

Rozvojové plochy na území Šlovic (m ) BF_NIV 25299 VYR 35166 VYR 9340 2 Rozvojové plochy na území Vodní Újezd (m ) BF_NIV 8132 OBSL_VYR 801653

Pro vlastní výpočet byly dále z územního plánu – Konceptu – odečteny navrhované regulativy prostorového uspořádání území. Tyto regulativy byly využity pro výpočet podlahových ploch. Výsledky výpočtu a použité regulativy ukazuje následující tabulka: Tabulka 91: Koeficienty pro výpo č et podlahové plochy (regulativy prostorového uspo ř ádání zástavby dle Konceptu ÚPn) a podlahová plocha p ř i maximálním využití návrhových ploch

Typ rozvojové plochy

Rozvojové plochy na území Dobřan BF_RD Plochy bydlení - rodinné domy BF_NIV Plochy obytné zástavby nízkopodlažní individuální venkovské BF_hro Plochy obytné zástavby nízkopodlažní m hromadné čisté BF_NH Plochy obytné zástavby nízkopodlažní V hromadné venkovské KULT Plochy kultury a osvěty ZJČ Plochy zájmové činnosti BF_chat Plochy chatových lokalit a ky zahrádkářských kolonií BF_O_ Plochy bydlení, obchodu a služeb SL OB_SL Plochy obchodu a služeb OBSL_ Plochy obchodu, služeb, drobné výroby, VYR prodejních skladů a skladovacích ploch VYR Plochy výroby a výrobních služeb průmysl, drobné výroby Rozvojové plochy na území Šlovic BF_NIV Plochy obytné zástavby nízkopodlažní individuální venkovské VYR Plochy výroby a výrobních služeb průmysl, drobné výroby VYR Plochy výroby a výrobních služeb průmysl, drobné výroby Rozvojové plochy na území Vodní Újezd BF_NIV Plochy obytné zástavby nízkopodlažní individuální venkovské OBSL_ Plochy obchodu, služeb, drobné výroby, VYR prodejních skladů a skladovacích ploch

Koeficient zastavění pozemku

Maximální podlažnost

Podlah_pl ocha_m2

25-40% 1-2+podkroví

141 664


28 395,38

40-60% 3+podkroví

91 064,05

25-60% 1+podkroví

4 889,60

25-60% 1-2+podkroví 25-60% 1-2+podkroví

2 182,50 1 092,00

20-40% 1+podkroví

5 734,20


9 591,60

40-70% 3+podkroví

32 850,00

25-60% 1-2 podlaží

37 106,50

50-70% 1 podlaží

62 388,50


9487,125

50-70% 1 podlaží

14066,4

50-70% 2 podlaží

4670


4066

25-60% 1-2 podlaží

320661,2

Koeficienty pro propočet energetických nároků vycházejí z vypočtené podlahové plochy, které jsou násobeny předpokládanými hodnotami normových požadavků na spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody a spotřebu ostatní. Tyto koeficienty jsou rozdílné s ohledem na charakter návrhových ploch pro zástavbu a mají progresivní (klesající) charakter zejména ve spotřebě tepla na vytápění do roku 2017 a 2027. MĚSTO DOBŘANY

115


7.2

Formulace variant rozvoje energetického hospodářství

Varianty technického řešení musí dle Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., k podrobnostem územní energetické koncepce především: 1. vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech; 2. zajišťovat spolehlivou dodávku energie, 3. maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů, 4. využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie, 5. splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu, 6. být technicky i ekonomicky proveditelné. 7.2.1

Varianty v nové zástavbě na rozvojových plochách

Pro úpravu nároků byly zvoleny koeficienty pravděpodobnosti celkové zastavěnosti ploch. Byly vytvořeny dvě varianty – rozvojová a progresivní, které se liší procentem pravděpodobnosti zastavěnosti rozvojové plochy. Výsledky obou variant a jejich porovnání s variantou maximálního využití rozvojových ploch, jsou uvedeny v následující tabulce a grafech. Výpočty mají charakter přírůstkový, tj. v následující tabulce je uveden přírůstek spotřeby vlivem zástavby na rozvojových plochách v letech 2007 – 2017 a v letech 2017 a 2027. Tyto propočtené nároky vstupují do bilancí výhledového stavu ve spotřebě paliv a energie na území města Dobřany. Pro zapracování do územní energetické koncepce byla zvolena varianta rozvojová. Tato varianta respektuje: Záměry města v bytové výstavbě, které se odvíjejí od poptávky po bytech na území města Relevantní rozvoj občanské vybavenosti a služeb Mírný rozvoj na výrobních rozvojových plochách, s preferencí výrobních ploch v Dobřanech a Šlovicích. V bytové výstavbě počítá tato varianta do roku 2017 s výstavbou 271 bytových jednotek (BJ) v bytových domech a 141 BJ v rodinných domech, k roku 2027 pak dalších 102 bytových jednotek v bytových domech a 201 bytových jednotek v rodinných domech. Dnešní počet bytových jednotek v Dobřanech je 2210. Pro srovnání jsou tabelárně uvedeny i výsledky výpočtů ve variantě progresivní. Tabulka 92: Výstavba byt ů ve variant ě „rozvojová“

BJ v BD BJ v RD Celkem

Do 2017 271 102 373

Mezi 2017 až 2027 141 201 342

Celkem k r. 2027 412 303 715

Tabulka 93: Výstavba byt ů ve variant ě „progresivní“

BJ v BD BJ v RD Celkem

MĚSTO DOBŘANY

Do 2017 334 148 482

Mezi 2017 až 2027 230 303 533

Celkem k r. 2027 564 451 1 015

116


2

Tabulka 94: Zastavěnost rozvojových ploch v jednotlivých variantách a ve variantě maximální (m ) dle návrhu zpracovatele ÚEKMD, energetické nároky na plochách pro zástavbu Návrhové plochy pro zástavbu - podlahové plochy

Energetické nároky zástavby na rozvojových plochách ve dvou zpracovaných variantách a ve variantě maximálního využití ploch, Dobřany, GJ/rok

pro výpočet energetických nároků nové zástavby, m 2

800 000,00

350 000,00 700 000,00

300 000,00 600 000,00

250 000,00

500 000,00

Energetické nároky celkem Rozvojová

400 000,00

200 000,00

z toho Dobřany

Progresivní 300 000,00

Maximální

200 000,00

z toho Šlovice

150 000,00

z toho Vodní Újezd

100 000,00

100 000,00

50 000,00 0,00 Podlahové plochy celkem

z toho Dobřany

z toho Šlovice

z toho Vodní Újezd

0,00 Rozvojová

Progresivní

Maximální

Zdroj: vlastní výpočty ENVIROS 2

Tabulka 95: Podlahová plocha zastavěných rozvojových ploch v jednotlivých variantách (m ) dle návrhu zpracovatele ÚEKMD, energetické nároky na plochách pro zástavbu – varianta maximální pouze pro ukázku

Varianta Dobřany celkem

Podlahové plochy zástavby celkem (m2) Rozvojová Progresivní

Energetické nároky na uvedených plochách celkem (GJ/rok) Rozvojová Progresivní Maximální

Maximální

174 360,63

234 536,82

769 908,80

72 456,81

98 773,83

330 972,83

z toho KÚ Dobřany

134 872,64

182 426,26

416 958,08

56 539,01

77 231,32

195 055,34

z toho KÚ Šlovice

12 208,70

18 214,74

28 223,53

6 238,87

8 990,52

14 575,52

z toho KÚ Vodní Újezd

27 279,30

33 895,82

324 727,20

9 678,92

12 552,00

121 341,98

MĚSTO DOBŘANY

117


Kromě energetických nároků, uvedených v předchozí tabulce, byly vypočteny také emise ze zástavby na rozvojových plochách – pro obě varianty: Tabulka 96: Emise RP - 2027, t/rok

Znečišťující látka TZL (tuhé znečišťující látky) SO2 (oxid siřičitý) NOx (oxidy dusíku) CO (oxid uhelnatý) VOC (těkavé organické látky)

Varianta zástavby na rozvojových plochách Rozvojová Progresivní 0,386 0,463 2,426 2,980 2,115 2,671 2,827 3,451 0,598 0,731

Vlivem vyššího podílu výstavby v rodinných domcích se zvýšené emise projeví zejména u znečišťující látky oxid uhelnatý a u oxidů dusíku. 7.2.2

Výhled v poptávce po energii ve spotřebitelských sektorech

Do poptávky po spotřebě (konečné spotřebě paliv a energie v jednotlivých sektorech) je promítnut potenciál úspor energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Potenciál úspor nebyl propočten variantně – zejména proto, že navrhovaný potenciál se zdá jako realistický s ohledem na vývoj spotřeby paliv a energie v uplynulých letech, tam, kde je to možné vychází z energetických auditů a o jeho realizaci bude rozhodovat disponibilita finančních zdrojů na realizaci potřebných úsporných opatření. Navýšení potenciálu úspor by vedlo pouze k dalšímu navýšení nákladů na jeho realizaci a bylo by pouze hypotetické. S využitím propočtů potenciálu úspor byla stanovena výhledová poptávka po energii u spotřebitelů, s výjimkou provozoven REZZO 1 a REZZO 2. Vývoj v podnicích na území města Dobřany je ve výhledových bilancích navržen v souladu s návrhy podniků. Pro stanovení výhledové poptávky po energii budou ke spotřebě ve stávající zástavbě připočteny energetické nároky zástavby na rozvojových plochách. Pro realizaci územní energetické koncepce v této oblasti doporučujeme realizovat doporučené varianty energetických úspor v energetických auditech objektů občanské vybavenosti, provést zateplení starších bytových domů, které jsou v majetku města, podporovat energeticky vědomou rekonstrukci a modernizaci ostatních panelových domů, realizaci energeticky úsporných opatření v léčebně Dobřany a v sektoru domácností. Doporučení, týkající se nové zástavby, jsou uvedena v následující kapitole, týkající se energetického managementu na úrovni obce a způsobu realizace územní energetické koncepce. 7.2.3

Doporučené varianty rozvoje soustavy CZT

Varianty rozvoje jsou navrženy zejména v oblasti rozvoje soustavy centralizovaného zásobování teplem. Variantně je posuzována výše vyrobeného tepla – s dodávkami do nové zástavby na přestavbovém území bývalých vojenských kasáren nebo bez nich – a také způsob výroby tepla ve zdroji CZT – primárním palivem je buď zemní plyn nebo biomasa. Varianty jsou podrobně včetně svého ekonomického vyhodnocení popsány v kapitole 4 – soustava CZT – analýzy a doporučení. V této části jsou porovnány také jejich další parametry – palivové vstupy, výsledné emise ze zdroje, apod., je provedeno vícekriteriální vyhodnocení výhodnosti variant.

MĚSTO DOBŘANY

118


Varianty rozdělení soustavy CZT (ponechání kotelny Stará Pančava) se při hodnocení ukázaly jako nejméně vhodné. Doporučené varianty v rozvoji soustavy zahrnují zejména ty varianty, které odstraňují ze středu města zdroj znečištění ovzduší – kotelnu Stará Pančava a domy, připojené na tuto kotelnu, napojují na dnešní výtopnu Pančava. Těmito variantami jsou také varianty 2, 5 a 6. Varianty na biomasu (5 a 6) jsou nejvýhodnější pokud je reálná možnost získání dotace na realizaci projektu. Jako nejperspektivnější obnovitelný zdroj energie se v okolí Dobřan jeví spalování rostlinných zbytků ze zemědělství (v podobě zbytkové slámy) nebo z lesnictví (štěpkované těžební zbytky), které díky příznivým cenám a velkým obhospodařovaným plochám splňují kritéria technické i ekonomické dostupnosti. Dalším možným zdrojem do budoucna jsou cíleně pěstované energetické plodiny nebo plantáže rychlerostoucích dřevin s krátkou dobou obmýtí. Zbytková sláma a odpadní štěpka by mohly zajistit dostatečné množství energetické biomasy pro kompletní nebo alespoň částečný přechod současného systému CZT k využívání biomasy místo zemního plynu. Vlivem výrazně nižších variabilních nákladů u spalování biomasy by se cena vyrobeného tepla mohla dlouhodobě pohybovat mezi 400-450 Kč/GJ. Stručně opakujeme vybrané varianty:

Varianta 2 – propojení dnešních soustav CZT, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní modernizace centrálního zdroje tepla včetně uplatnění kogenerace. Tato varianta přinese vyšší úspory energie, další modernizaci tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, zásadní rozšíření soustavy CZT v souladu s územním plánem. Dojde také - v cílovém roce - ke snížení ceny tepla zvýšením jeho prodeje v zástavbě na dnešních návrhových plochách pro zástavbu (přestavbová lokalita kasáren) . Tato varianta má svá rizika zejména ve stále ještě vysoké ceně tepla a tedy v nespokojenosti odběratelů tepla. Nezbytnou investicí je nutnost budování spojovacího teplovodu v centru města.

Varianta 5 – propojení soustav, zrušení zdroje znečišťování ovzduší (kotelny Stará Pančava) v centru města, zásadní rekonstrukce centrálního zdroje tepla (přestavba na spalování biomasy), modernizace tepelné sítě, vytvoření centrálního dispečinku, podstatné snížení ceny tepla vlivem změny paliva. Rizika této varianty spočívají zejména ve vysoké investiční náročnosti a ceně paliva. Rizikem je zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při záměně paliva ze zemního plynu na biomasu, které je nezbytné odstranit zvýšenou pozorností čištění spalin nebo volbě zplyňovací technologie. Rizikem je také možný odpor veřejnosti proti záměně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby – na tento zdroj bude vypracována rozptylová studie, která prokáže, zda nedochází ke zhoršení kvality ovzduší v zástavbě města.

Varianta 6 – je obdobná variantě 5, s tím, že napojení přestavbové lokality vojenských kasáren a navýšení dnes klesajícího odběru tepla umožňuje podstatné snížit cenu tepla vlivem změny paliva zvýšením jeho prodeje. Projekt má naději na získání dotací podle dosavadních pravidel (OPŽP – prioritní osa 3 a také Prioritní osa 2). Rizikem je opětovně vysoká investiční náročnost, nejistota v disponibilitě a ceně vstupního paliva, zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší při nevhodné volbě technologie, možnost odporu veřejnosti proti změně paliva ze zemního plynu na biomasu v blízkosti obytné zástavby. Bude nezbytné vypracovat rozptylovou studii na tento zdroj tepla a jeho vliv na kvalitu ovzduší ve městě.

Jak uvádí prováděcí právní předpis k podrobnostem zpracování územní energetické koncepce, komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému je rozhodovacím procesem o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu pomocí více kritérií MĚSTO DOBŘANY

119


respektujících zejména ekonomické a ekologické cíle. Hodnocení se proto přednostně provádí na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Předpis dále uvádí: ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení. Použitá metoda musí respektovat časovou hodnotu peněz a toky nákladů vyvolaných realizací a provozem hodnocené varianty řešení. V rámci komplexního hodnocení se rovněž provede analýza rizika s cílem vyhodnocení míry rizika spojeného s realizací jednotlivých variant rozvoje místního energetického systému. Pro možnost posouzení dopadů a přínosů variant dalšího rozvoje soustavy CZT bylo provedeno ekonomické posouzení v kapitole č. 4. Pro komplexní posouzení vybraných variant byla zpracována i další kritéria, která charakterizují jednotlivé varianty 2, 5 a 6: Tabulka 97: Hodnocení variant rozvoje soustavy CZT

2027 Kritérium Instalovaný výkon zdroje Počet vytápěných bytů Roční dodávka tepla (2017) Celoroční průměrná účinnost Ztráty ve výrobě a rozvodu Vstup paliva Vstupní palivo Emise ze zdroje – výtopna Pančava TZL SO2 NOx CO CO2 Ekonomické parametry Proměnné náklady na teplo Stálé náklady Zisk Náklady celkem Cena tep.energie bez DPH

jednotky MW GJ/rok % GJ/rok GJ/rok

Varianta rozvoje soustavy CZT V2 V5 V6 8 5 8 1 175 900 1 175 28 500 20 000 28 500 91 86 86 8 000 7000 10 700 36 500 27 000 39 200 zemní plyn biomasa biomasa

t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok Kč/rok Kč/GJ

0,02 0,01 1,88 0,02 2037,00

3,39 0,72 3,48 6,51 0,00

4,92 1,05 5,05 9,45 0,00

9 000 000 5 500 000 660 000 15 160 000 532

2 000 000 6 000 000 250 000 8 250 000 413

2 800 000 6 750 000 500 000 10 050 000 353

Zejména dopady varianty č. 6 na životní prostředí se zdají být v porovnání s variantou uplatnění zemního plynu ve zdroji vysoké – emise byly – při neznalosti konkrétní technologie, druhu paliva, apod. stanoveny na základě téměř celostátního průměru u kotelen, spalujících v ČR biomasu ve zdrojích REZZO 1 a REZZO 2. Pokud bychom pro porovnání vzali konkrétní zdroj, např. Třebíč, kotelna v Třebíči, s instalovaným výkonem zdroje 5 MW, vyrábí teplo ve výši přes 40 000 GJ/rok a její emise v roce 2005 uvádí následující tabulka: Tabulka 98: Emise z konkrétního zdroje na biomasu

Kotelna

TE 2,91

SO2 0,564

NOX 4,225

CO 1,864

VOC 0,006

Ekonomické porovnání vyznívá pro zdroj na biomasu. Cena paliva na vstupu odpovídala konkrétní situaci v ČR na trhu s biomasou v roce 2007 (viz kapitola 5). MĚSTO DOBŘANY

120


Nejistota v zásobování palivem (biomasou) musí být odstraněna samostatnou studií proveditelnosti a vyhledáním vhodných partnerů. Smlouvy s partnery musí být flexibilní tak, aby při nezvyklém nárůstu cen paliva mohl výrobce tepla reagovat vyhledáním nových dodavatelů paliv. 7.2.4

Zabezpečení energetických potřeb územních obvodů

Zásobování energií ve stávající zástavbě vychází ze současného stavu v disponibilitě síťově vázaných forem energie. Nejsou navrženy změny ve způsobu zásobování s výjimkou podpory využití obnovitelných zdrojů energie a záměny tuhých paliv za plyn případně biomasu. Zásobování návrhových ploch pro zástavbu je v KÚ Dobřany provedeno variantně – přestavbová lokalita bývalých kasáren je ve Variantě 5 zásobována zemním plynem, nikoliv teplem ze soustavy CZT. Ostatní návrhové plochy pro zástavbu budou dle konceptu ÚPn na území města Dobřan zásobovány zemním plynem a to dalším rozvojem stávajících sítí, zejména STL. Nepředpokládá se budování dalších regulačních stanic, v případě potřeby budou stávající stanice rekonstruovány na vyšší výkon. Rozvojové plochy letiště budou zásobovány zemním plynem z obce Líně. Také v KÚ Šlovice budou rozvojové plochy pro zástavbu zásobeny ze sítí ZP, rozšířením stávající STL sítě. Kapacita VTL RS je v KÚ Šlovice dostatečná pro případný další rozvoj plynovodní sítě. Plynofikaci KÚ Vodní újezd energetická koncepce města Dobřany nepředpokládá, pokud nedojde k razantnější zástavbě na plochách pro výrobu regionálního významu, které do KÚ Vodní Újezd spadají. ÚEK nepředpokládá ani plynofikaci ZSJ Dobřánky, pokud nedojde v této oblasti k razantnější individuální zástavbě. V těchto lokalitách doporučujeme volit pro zásobování nových objektů využití biomasy a obnovitelných zdrojů energie. V zástavbě na rozvojových plochách je v průmyslu možné využiít také kapalná paliva. 7.2.5

Vyčíslení účinků a nároků variant

Při vyčíslení účinků a nároků variant se posuzují zejména 1. energetická bilance nového stavu, 2. investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením, 3. provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii, 4. výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií, 5. plošné nároky na zábor půdy, 6. výrobní energetický efekt zdrojové části systému, 7. množství produkovaných znečišťujících látek a jejich porovnání s emisními stropy a imisními limity, 8. úspora primárních energetických zdrojů, 9. vytvořené nové pracovní příležitosti, Energetické bilance výhledového stavu Výhledová bilance konečné spotřeby paliv a energie v Dobřanech byla vyčíslena jako součet poptávky ve stávající zástavbě a na rozvojových plochách pro zástavbu. V zástavbě na rozvojových plochách je zařazena varianta rozvojová. Výsledky bilančních výpočtů uvádějí následující grafy a tabulky:

MĚSTO DOBŘANY

121


Obrázek 39: Porovnání skladby spot ř eby po p ř em ě nách (kone č né spot ř eby)

Porovnání skladby spotřeby po přeměnách výchozí stav 2007, výhled 2027, GJ/rok

300 000 CZT

250 000

Elektřina 200 000

OZE

150 000

PP

100 000

KP TP

50 000 0 Stávající zástavba

Stávající zástavba po realizaci úspor

Zástavba na rozvojových plochách

Tabulka 99: Kone č ná spot ř eba paliv a energie na území Dob ř an v roce 2007 a ve výhledu.

Sektor spotřeby Bydlení Terciér Průmysl Nezařazeno Celkem

TP

KP

PP

OZE

EL

CZT

Celkem

9 790 1 850 0 0 11 640

0 0 0 0 0

46 083 76 316 42 183 20 065 184 646

2 550 0 0 0 2 550

25 903 0 0 34 903 60 806

26 565 1 560 0 0 28 125

110 891 79 726 42 183 54 967 287 767

2017 Bydlení Terciér Průmysl Nezařazeno Celkem

TP 9 085 1 665 0 0 10 750

KP 0 0 1 745 0 1 745

PP 53 144 77 373 44 467 19 262 194 246

OZE 3 283 0 0 0 3 283

EL 25 756 1 814 2 434 34 903 64 906

CZT 24 536 4 798 0 0 29 334

Celkem 115 803 85 650 48 647 54 165 304 265

2027 Bydlení Terciér Průmysl Nezařazeno Celkem

TP 9 370 1 598 0 0 10 969 3,3 %

KP 0 0 7 065 0 7 065 2,1 %

PP 63 896 82 528 47 974 17 336 211 734 64 %

OZE 4 570 0 0 0 4 570 1,4 %

EL 25 226 2 963 4 642 34 903 67 734 20,5 %

CZT 23 896 4 737 0 0 28 633 8,7 %

Celkem 126 958 91 827 59 681 52 239 330 705 100 %

V bilanci se ve zvolené variantě rozvoje proporcionálně zvyšuje podíl průmyslové spotřeby, terciárního sektoru i domácností. Ve spotřebě v členění dle druhu paliva a energie nadále převládá zemní plyn se 64 % podílem na konečné spotřebě (v roce 2007 činil tento podíl 64,2%).

MĚSTO DOBŘANY

122


Obrázek 40: Vývoj v kone č né spot ř eb ě paliv a energie, v č len ě ní dle sektor ů spot ř eby, 20072027

Vývoj v konečné spotřebě paliv a energie - Dobřany v členění dle sektoru spotřeby, varianta rozvojová, GJ/rok

140 000 120 000 100 000 80 000

2 007 2 017

60 000

2 027

40 000 20 000 0 Bydlení

Terciér

Prům ysl

Nezařazeno

Primární spotřeba paliv a energie v roce 2017 a 2027 Konečná spotřeba byla přepočtena na spotřebu primárních zdrojů na území města Dobřany přepočtem tepla z CZT na palivo ve zdroji a zařazením výroby elektřiny z bioplynových stanic TERBA a ZETEN do bilance. Výsledné výhledové bilance primární spotřeby pro variantu 2, kde je teplo vyráběno ze zemního plynu a ve variantě 6, kde je vyráběno z biomasy, se liší podílem využití obnovitelných zdrojů na území města – viz následující grafy. Obrázek 41: Struktura primární spot ř eby paliv a energie na území m ě sta Dob ř any ve variant ě 2 rozvoje soustavy CZT

Struktura primární spotřeby, 2027_V2 2,8%

17,4%

1,8%

14,2%

63,8% TP

MĚSTO DOBŘANY

KP

PP

OZE

EL

123


Obrázek 42: Struktura primární spot ř eby paliv a energie na území m ě sta Dob ř any ve variant ě 6 rozvoje soustavy CZT

Struktura primární spotřeby, 2027_V6 2,8%

17,3%

1,8%

24,1%

54,0% TP

KP

PP

OZE

EL

Při přepočtu užitečné spotřeby na konečnou spotřebu (spotřeba na rozvojových plochách) a na primární spotřebu ve výrobě tepla byly použity hodnoty účinnosti z vyhlášky MPO č. 276/2007 Sb., o účinnosti kotlů. Bilanční výsledky jednotlivých variant výroby tepla v soustavě CZT jsou uvedeny v následující tabulce a grafu: Obrázek 43: Porovnání variant V2 a V6 – primární spot ř eba paliv a energie v č len ě ní dle jednotlivých paliv a dovážené energie

Vývoj v primární spotřebě paliv a energie, 2007-2027, v členění dle jednoltivých paliv a energie. GJ/rok 400 000 350 000 300 000 250 000

2007

200 000

2027_V6

150 000

2027_V2

100 000 50 000 0 TP

KP

PP

OZE

EL

Celkem

Rozdíly v primární spotřebě paliv a energie jsou mezi variantami v CZT velmi malé a jsou způsobeny odlišnou účinností výroby tepla ve zdroji a tedy spotřebou vstupního paliva. Významně se však liší strukturou paliv v primární spotřebě – ve variantě 6 narůstá podíl obnovitelných zdrojů, které jsou na území města využívány, až na 24,1 %.

MĚSTO DOBŘANY

124


Tabulka 100: Primární spot ř eba paliv a energie na území Dob ř an ve výhledu k roku 2017 a 2027, variantn ě podle výroby tepla ve zdroji CZT

GJ/rok 2017_V2 2027_V2 GJ/rok 2017_V6 2027_V6

TP 10 750 10 969 TP 10 750 10 969

KP 1 745 7 065 KP 1 745 7 065

PP 230 746 248 234 PP 194 246 211 734

OZE 57 437 55 353 OZE 96 637 94 553

EL 64 906 67 734 EL 67 734 67 734

Celkem 365 584 389 355 Celkem 371 112 392 055

Pro jednotlivé návrhové varianty byly vypočteny také emise ze všech zdrojů znečištění. Porovnání emisí pro varianty 2 a 6 ukazuje následující graf: Obrázek 44: Výpo č et emisí pro hodnocené varianty rozvoje soustavy CZT

Produkce emisí - porovnání varianty 2 a 6 t/rok, 2027 40,000 30,000 20,000

V2 10,000 0,000

V6

TE

SO2

NOx

CO

VOC

V2

3,984

9,363

15,463

28,149

5,302

V6

8,880

10,402

18,628

37,573

6,451

Emise znečišťujících látek jsou ve variantě využívající pro výrobu tepla biomasu výrazně vyšší zejména v emisích tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého. Při výběru dodavatele technologie bude třeba dbát na volbu technologií s co nejnižšími emisemi při spalování a na dočištění spalin. Stanovení pořadí výhodnosti variant Stanovení pořadí výhodnosti variant se provádí z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního energetického systému. Tyto cíle zahrnovaly jak ekonomické cíle (cena tepla, náklady na rozvoj soustavy CZT, náklady na dosažení úspor energie), tak cíle environmentální (úspory energie, produkce emisí, kvality ovzduší). Posouzení jednotlivých variant bylo proto provedeno jak z hledisek ekonomických, tak technických a environmentálních. Tabulka 101: Souhrnná tabulka požadovaných kritérií:

Ukazatel Spotřeba PEZ Konečná spotřeba paliv a energie Podíl OZE na primární spotřebě paliv a energie Investice v soustavě CZT (Kč) Proměnné náklady MĚSTO DOBŘANY

VCZT_2 389 355 330 705 14,2 26 000 000 15 160 000

VCZT_6 392 055 330 705 24,1 47 500 000 10 050 000

Porovnání variant - pořadí 1 2 1 1 2 1 1 2 2 1 125


Úspory paliv a energie v soustavě CZT Výhledová cena tepla (Kč bez DPH) Úspory paliv a energie v ostatních sektorech Investice potřebné k dosažení úspor paliv a energie (mil. Kč) v letech 2007 až 2027 (rekonstrukce, modernizace, obnova budov a technologií, zařízení, spotřebičů apod.) Souhrnná emise znečišťujících látek Emise CO2 Součet bodů

4 200 532 32 109

4 200 353 32 109

1 2 1

1 1 1

265 245 810

265 245 810

1

1

1,94 2 037,000

20,47* 0,00

1 2 16

2 1 14

* Předběžný údaj, nebyla analyzována konkrétní technologie. Vlastní technické řešení zdroje musí být prověřeno studií proveditelnosti (podnikatelským plánem).

Váha ekonomických a environmentálních kritérií by měla být stejná. Výstavbou zdroje nesmí dojít k významnému znečištění ovzduší prachovými částicemi – zdroj nesmí způsobit svým příspěvkem ke znečištění ovzduší koncentrace znečišťujícíh látek které by překračovaly úroveň stanovenou imisními limity. Přesto je žádoucí možnost výroby tepla v soustavě CZT dle Varianty 6 v CZT prověřovat, protože pokud by zůstaly zachovány cenové relace vstupního paliva – zbytkové biomasy, cena tepla pro obyvatele by se ve variantě 6 velmi zlepšila – přestože ani stávající cena tepla nepřekračuje průměry v ČR. Výraznou pomocí by bylo získání dotace na výstavbu zdroje a rozšíření rozvodů z Operačního programu životní prostředí. Je ale potřeba podrobně prozkoumat kritéria uznatelnosti projektu.

7.3 Popis doporučené varianty řešení energetického hospodářství města Dobřany ve výhledu Doporučená varianta vychází z hodnocení variant v rozvoji města dle návrhu ÚPn, z ocenění potenciálu úspor energie ve výši cca 40 000 GJ/rok v roce 2027, z předpokládaného vývoje v podnicích na území města a z vývoje v soustavě CZT. Varianta 2 a varianta 6 rozvoje CZT byly promítnuty do výhledových bilancí a byly posouzeny jak účinky obou variant, tak jejich nároky. Soustava CZT – doporučujeme s ohledem na propočet dopadů varianty přestavby zdroje CZT na biomasu do ceny tepla - volit tuto rekonstrukci zdroje CZT – výtopny Pančava. Doporučujeme propojení stávajících soustav, další snížení ztrát v distribuci tepla, napojení dalších objektů na soustavu a připojení nových odběrů, které by měly vzniknout jak bytovou, tak občanskou zástavbou na rozvojové (přestavbové) ploše bývalých vojenských kasáren. Napojení nových odběrů sníží jednotkové stálé náklady a umožní efektivnější výrobu tepla ve zdroji. Jako nejperspektivnější obnovitelný zdroj energie pro zdroj CZT se v okolí Dobřan jeví rostlinné zbytky ze zemědělství (v podobě zbytkové slámy) nebo z lesnictví (štěpkované těžební zbytky), které díky příznivým cenám a velkým obhospodařovaným plochám splňují kritéria technické i ekonomické dostupnosti. Dalším možným zdrojem do budoucna jsou cíleně pěstované energetické plodiny nebo plantáže rychlerostoucích dřevin s krátkou dobou obmýtí. Zbytková sláma a odpadní štěpka by mohly zajistit dostatečné množství energetické biomasy pro kompletní nebo alespoň částečný přechod současného systému CZT k využívání biomasy místo zemního plynu. Vlivem výrazně nižších variabilních nákladů u spalování biomasy by se cena vyrobeného tepla mohla dlouhodobě pohybovat mezi 400-450 Kč/GJ V rozvoji sítí nedoporučujeme plynofikaci obce Vodní Újezd, pokud si případný rozvoj na návrhové ploše výrobního charakteru plynofikaci území nevyžádá. ÚEK neuvažuje ani s plynofikací Dobřánek. V obou lokalitách – jak Vodní Újezd, tak Dobřánky, jsou spalována tuhá paliva, mnohdy v zastaralých kotlích. Je doporučena jejich modernizace - náhrada novými kotli nejlépe zplyňovacími, nebo přechod na peletky, polenové dřevo, apod. v návaznosti na rozvíjející se trh s biomasou. MĚSTO DOBŘANY

126


V lokalitách, kde je naopak zemní plyn zaveden, doporučujeme investovat do energeticky úsporných opatření a modernizace kotlů a otopných soustav, která povedou ke snížení nákladů na vytápění, doporučujeme využívat zejména v nové výstavbě principů nízkoenergetického stavění, využití solární energie, biomasy, tepelných čerpadel. Doporučujeme realizovat na území obce energeticky úsporná opatření u objektů v majetku města – jak v sektoru bydlení, tak u občanské vybavenosti, a to v návaznosti na zpracované energetické audity. K tomu doporučujeme v maximální možné míře využívat dostupné dotační zdroje EU prostřednictvím předkládání žádostí do Operačního programu životní prostředí. Záměry doporučujeme nejprve projednat na Státním fondu životního prostředí, ale pro rekonstrukci zdroje se jeví jako možná oblast podpory Podoblast 3.1.1.OPŽP: Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla (největší omezení je zatím ve stanovení výše podpory, která je stanovena v závislosti na poměru vytápěné plochy souboru budov napojených na nový, nebo rekonstruovaný zdroj splňující minimálně požadavky na energetickou náročnost novostaveb, resp. rekonstruovaných budov platné v době realizace připojení a vytápěné plochy všech připojených objektů. Město již dnes aktivně sleduje dotační tituly pro zateplení objektů škol a veřejné správy. Mateřská škola Loudů získala dotaci z Operačního programu životní prostředí. Primární spotřeba paliv a energie se ve vybrané variantě rozvoje města zvýší o téměř 15% v roce 2027 proti roku 2007. Poklesne mírně spotřeba zemního plynu v bilanci a výrazně se zvýší podíl spotřebovaných obnovitelných zdrojů. Zvýší se významně účinnost spotřeby paliv a energie ve spotřebitelských sektorech, potenciál úspor ve stávající zástavbě činí cca 32 000 GJ/rok. Nárůst spotřeby na rozvojových plochách je očekáván ve výši až 78 000 GJ/rok v roce 2027.

MĚSTO DOBŘANY

127


8. REALIZACE ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT 8.1

Důvody pro energetický management, jeho úkoly a cíle

Energetický management (nebo také energetické řízení) si lze vyložit jako ovlivňování subjektů na území města za účelem dosažení stanovených cílů v oblasti výroby a spotřeby energie. Při hledání důvodů pro podporu energetickému řízení /managementu vychází město ze své odpovědnosti ve sféře samosprávné působnosti a ze svých povinností a pravomocí ve sféře výkonu státní správy v přenesené působnosti. Již samotné zadání vypracování územní energetické koncepce je výrazem obecné odpovědnosti města a územní energetická koncepce se snaží doporučit konkrétní kroky ke splnění úkolů v energetickém managementu města. Tabulka 102: Motivace k energetickému ř ízení

Obecná odpovědnost

Nutnost věnovat se otázkám energie v celém řetězci od výroby až po konečné užití vyplývá z obecné odpovědnosti představitelů místní správy za kvalitu prostředí pro život obyvatelstva. Souvisí zejména s požadavky a závazky k dosažení udržitelného rozvoje, zakotvenými v Agendě 21, globálním (celosvětovém) plánu rozvoje a ochrany životního prostředí.

Odpovědnost za ochranu životního prostředí

Výroba a spotřeba energie patří mezi činnosti, které přispívají nejvíce ke znečištění ovzduší. Město by se tedy mělo těmito činnostmi zabývat a mělo by být pro své občany a pro subjekty na svém území iniciátorem efektivního využívání energie, protože dopady neefektivního užití pociťuje mj. ve zhoršení kvality ovzduší, v neplnění příslušné legislativy na svém území. Také v oblasti územního plánování je kraj aktivním spolutvůrcem životního prostoru a sledování vztahů územního rozvoje a kvality prostředí souvisí i otázkami umisťování zdrojů spotřeby a jejich vlivu na životní prostředí.

Odpovědnost finanční

Náklady na energii z rozpočtu města jsou zahrnuty v několika výdajových položkách a mnohdy ani nejsou souhrnně vyčísleny. Přesná znalost a sledování těchto nákladů umožňuje efektivní hospodaření s veřejnými prostředky a usnadňuje finanční plánování rozpočtů.

Odpovědnost za sociální situaci obyvatel

Náklady na energii tvoří významnou položku ve výdajích obyvatel. U některých kategorií obyvatel (důchodci, mladé rodiny s dětmi, nezaměstnaní) mohou výdaje přesahovat únosnou míru a tito obyvatelé se pak obracejí na úřady měst o pomoc, případně volí krajní řešení, která nejsou z pohledu energetického ani technického nikomu přínosná (turbokotle v domech napojených na CZT). Proto město Dobřany k této problematice přistupuje aktivně, zajímá se o snížení ceny tepla nevytápění, o nízkoenergetické a tedy nízkonákladové bydlení a stavění.

Prosazování energetické účinnosti a vyššího využívání obnovitelných zdrojů energie naráží stále na spoustu různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu a uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných oblastech. Tato úloha je jednou z nejtěžších v energetickém managementu města. Cíle města v oblasti energetického hospodářství města jsou motivovány zejména snahou snížit dopady získávání, přeměny, distribuce a spotřeby energie na životní prostředí. Současně vyvíjí město velkou snahu zabezpečit zásobování energií a zejména dodávky tepla ze soustavy CZT při co nejmenších nákladech. Tyto cíle jsou mnohdy obtížně slučitelné, mj. z důvodu postavení města na otevřeném trhu s energií – cena plynu pro kotelny typu výtopna Pančava není zcela v relaci s náklady na dodávku zemního plynu a plynárenské společnosti se netají svou MĚSTO DOBŘANY

128


preferencí menších odběratelů při nastavení tarifů zemního plynu. Také ekologická daňová reforma ve své I. etapě nepřímo podporuje spalování zemního plynu v malých zdrojích v domácnostech, bez zohlednění dopadů na soustavy CZT. Je třeba uvést, že stávající cena tepla je plně v souladu s cenami a s náklady na výrobu a dodávku tepla v soustavách obdobného typu. Cena tepla je navíc zatížena vynaloženými investicemi do modernizace sítí a předávacích stanic, které však zefektivnily výrobu a rozvod tepla. Tabulka 103: Obvyklé cíle m ě sta v jednotlivých rolích ve vztahu k výrob ě a spot ř eb ě energie

Úloha města/ obce Výrobce/ distributor

Spotřebitel

Správce obecního majetku Regulátor

Iniciátor

Stanovený cíl v dané činnosti/ cíl energetického managementu energeticky účinná výroba a rozvod energie úspora neobnovitelných zdrojů energie podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v území podpora užití obnovitelných zdrojů energie snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady energetické využití odpadů podpora místní zaměstnanosti kontrola a snižování vlastních nákladů finanční úspory veřejných prostředků zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě prevence znečištění ovzduší zlepšování tepelně-technických parametrů budov výstavba nízkoenergetických domů řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy (např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické a ekologické) příklad pro ostatní spotřebitele podpora informovanosti

V jednotlivých rolích města, v jednotlivých oblastech, které jsou náplní energetického managementu a pro splnění uvedených cílů jsou v následujícím textu územní energetickou koncepcí navrženy konkrétní kroky – opatření, uplatnitelná pořizovatelem územní energetické koncepce.

8.2

Opatření uplatnitelná pořizovatelem koncepce

8.2.1

Opatření v soustavě CZT

1.

Varianta 6 rozvoje soustavy je v souladu s doporučeními ÚEK Plzeňského kraje, kde jsou v regulativech pro stanovení způsobu energetického zásobování územního celku Dobřany vyznačeny jako obec s přednostním využitím CZT a zemního plynu (tam, kde je CZT nedostupné nebo neefektivní).

2.

Hlavním cílem navržené varianty 6 v soustavě CZT je snaha snížit cenu tepla pro konečného odběratele (hlavní zájem města a jeho vedení při zadání ÚEKMD, zachovat soustavu CZT a amortizovat vložené investiční prostředky do zefektivnění distribuce tepla, zachovat kvalitu ovzduší a tedy výrobu tepla v jediném, kontrolovatelném a kontrolovaném zdroji znečištění, dále snižovat ztráty v distribuci. Snížit emise v centrální části města přepojením kotelny Stará Pančava na výtopnu Pančava, která je lokalizována na okraji města.

MĚSTO DOBŘANY

129


Snížení ceny tepla pro konečného odběratele lze dle zjištění zpracovatele dosáhnout záměnou vstupního paliva a rekonstrukcí výtopny Pančava na v regionu dostupnou biomasu. Realizace této varianty je podmíněna zpracováním studie proveditelnosti tohoto investičního záměru před jeho realizací, která prověří výhledovou dostupnost navrženého, případně jiného druhu biomasy pro kotelnu, možnost dlouhodobě spolehlivé dodávky paliva pro zdroj, způsob dodávky (nejlépe s využitím železniční přípojky) paliva, jeho cenu a cenovou stabilitu jak palivových vstupů, tak výstupní ceny tepla. V návaznosti na uvedenou studii proveditelnosti budou prověřeny možnosti v získání dotací na rozvoj sítí na novou přestavbovou lokalitu vojenských kasáren (podporováno z prioritní osy 2 OPŽP, otázkou je, zda lze rozvoj sítí podpořit i v tomto případě, kdy je zdroj navržen k přestavbě na biomasu) a na vlastní výstavbu zdroje z podoblasti podpory 3.1.1. Prioritní osy 3 OPŽP. Dobřany (několik % území obce) byly na základě dat z roku 2005 uvedeny jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ve Věstníku MŽP kvůli denním emisím prachu – v roce 2006 se tato zátěž neprojevila, na území města byl ale překračován cílový imisní limit pro benzo(a)pyren - realizace varianty 6 bude podmíněna ochranou kvality ovzduší – doporučujeme vypracování rozptylové studie, která prověří stávající kvalitu ovzduší v obci a bude současně sloužit jako výchozí úroveň znečištění ovzduší pro výstavbu případného zdroje na biomasu. Rozptylovou studií lze dopady takové varianty modelovat . 3.

Varianta 6 byla za výše uvedených předpokladů městem předběžně schválena k realizaci a bude předmětem dalších jednání a zjišťování. V případě, že Studie proveditelnosti díky vývoji na trhu s biomasou (se zvážením konkurenčních projektů a jejich dopadů na disponibilitu a cenu navrhovaného druhu biomasy – zemědělských zbytků, slámy apod.) neprokáže pozitivní výsledky na cenu tepla (jak je tomu v této ÚEK), územní energetickou koncepci bude nutno aktualizovat a vrátit se mj. i k rozpracování varianty 7.

4.

Doporučujeme městu navázat spolupráci při získávání biomasy s místními zemědělskými a lesnickými společnostmi tak, aby bylo dosaženo oboustranně výhodných dlouhodobých svazků s dodavateli biomasy v rámci doporučené varianty přestavby CZT ze zemního plynu na využívání zbytkové biomasy

5.

Město bude uplatňovat zákonné požadavky vyplývající z § 77 a dalších zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů v případě odpojení od soustavy CZT. Ustanovení tohoto zákona popisují povinnosti dodavatele a odběratele tepla a vychází z nich posouzení Varianty 7 v soustavě CZT.

6.

Město bude uplatňovat požadavky zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, uvedené v § 3, odst. 8, týkající se preference CZT. K definici ekonomické přijatelnosti je městu poskytnut metodický návod – vychází z rovnocenného posouzení nákladů na zajištění tepla a teplé užitkové vody v případě centralizovaných a decentralizovaných dodávek.

7.

Město bude aktivní v informovanosti občanů o svých záměrech v oblasti rozvoje CZT, neboť jsou vedeny snahou o dlouhodobě ekonomicky přijatelnou cenu dodávaného tepla.

8.2.2

Opatření ve správě objektů v majetku města

Energetický management v oblasti správy budov je posloupnost nikdy nekončících činností ve: sledování a vyhodnocování spotřeby paliv a energie,

MĚSTO DOBŘANY

130


vyhledávání vhodných opatření pro realizaci a monitorování jejich přínosů (ve spotřebě paliv a energie, v nákladech na ni, v přínosech ke zlepšení kvality ovzduší, zaměstnanosti, apod.).

8.

Město bude pokračovat ve sledování spotřeby energie v objektech města, pokračovat v realizaci doporučení energetických auditů povinných ze zákona na objektech města a v jejich případné aktualizaci pro zahrnutí investičně náročných opatření a také využití alternativních zdrojů energie. Doporučujeme předložit další žádosti pro financování prostřednictvím dotačního programu EU - Operační program životní prostředí MŽP (OPŽP) – objekty by měly využít potenciálu úspor v souladu s podmínkami programu a kritérii pro vyhodnocení žádostí.

9.

V souladu s rozpočtovými možnostmi města budou předloženy další žádosti o financování prostřednictvím dotačního programu EU - Operační program životní prostředí MŽP (OPŽP) – objekty by měly využít potenciálu úspor v souladu s podmínkami programu a kritérii pro vyhodnocení žádostí.

10. Město bude průběžně zvažovat vhodné objekty pro využití OZE, vypracovat a předložit žádosti o financování z OPŽP, případně dalších dotačních programů 8.2.3

Opatření v zástavbě na rozvojových plochách

11. Na rozvojových plochách pro zástavbu je uplatněno zásobování CZT na plochách, určených k výstavbě bytových domů, nebo pro objekty služeb a občanské vybavenosti (v dosahu sítí). Zásobování zemním plynem je navrženo všude tam, kde rozvojové plochy leží v blízkosti stávajících distribučních sítí, nebo kde se rozvoj sítí s ohledem na celkový rozvoj oblasti předpokládá. Ve zbývající zástavbě je namísto spalování uhlí navrženo (zejména objektech k rekreačnímu využití, ale i v RD pro trvalé bydlení) podněcovat k používání dřeva – polenového dřeva a kotlů na pelety. Podmínkou jsou nízké emise prachu a dalších emisí, zejména polyaromatických uhlovodíků. Při návrhu zásobování rozvojových ploch pro zástavbu by bude město dbát prostřednictvím svých orgánů obecně dbát následujících doporučení: 12. Využívat disponibilní kapacitní rezervy ve stávajících distribučních systémech el. energie, zemního plynu, případně systémech CZT a to za podmínky zachování spolehlivosti dodávek energie, 13. Při rozhodování o zásobování nové výstavby dbát (podle možností v soustavě CZT) požadavků v ochraně ovzduší a v této souvislosti preferovat ekonomicky efektivní dodávku CZT před umisťováním nových zdrojů v území (§ 3, odst. 8 Zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů); 14. V nové a modernizované zástavbě dbát na realizaci možností energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie v souladu s energetickými audity a průkazy energetické náročnosti budov; podporovat zejména u objektů, financovaných z prostředků města, o uplatnění přísnějších požadavků na spotřebu paliv a energie; 15. Dbát na snižování emisí tuhých prachových částic ze spalování paliv v malých zdrojích znečištění – a to i při využití biomasy volbou vhodných technologií spalování (fluidní, zplyňovací technologie); 16. Při urbanistickém rozvržení území vždy zohlednit hustotu zástavby i podlažnost objektů tak, aby nedocházelo k nadměrnému snížení solárních zisků vlivem stínění sousedního objektu (pasivní tepelné zisky, snížení potřeby energie na osvětlení atd.). Podobná opatření výrazným způsobem ovlivňují tepelnou ztrátu či naopak možnost tepelných zisků v interiéru objektů MĚSTO DOBŘANY

131


17. Podporovat výstavbu nízkoenergetických (případně pasivních domů), tj. objektů s celkovou spotřebou dodané energie do 130 kWh/m 2 .rok (maximální spotřeba na vytápění je 50 kWh/m 2 .rok), které by měly být navrhovány tak, aby při jejich výstavbě nedocházelo ke zbytečnému navýšení ceny při výstavbě. Současně je důležité začlenit jejich výstavbu do rozvojových ploch tak, aby mohly být využity výhody orientace objektu ke světovým stranám, výhody dostatečného prostoru a aby mohly být využity i obnovitelné zdroje energie (OZE) v daném území. 18. Dbát na důsledné dodržování právních norem, týkajících se požadavků na tepelně technické vlastnosti objektů, využívání obnovitelných zdrojů energie, CZT, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, apod.; 19. Podpořit variantu rozšíření distribuční sítě zemního plynu do obce Vodní Újezd pouze v případě významné zástavby na rozvojových plochách pro výrobu v tomto KÚ; 20. ÚEK nezjistila, že by záměr na výstavbu sítě pro přívod bioplynu (uvedený v Konceptu ÚPn) do zdroje soustavy CZT byl stále aktuální. 8.2.4 Opatření prostředí

k

minimalizaci

negativních

vlivů

energetiky

na

životní

21. Imisní situaci (včetně vlivu dopravy) město vyhodnotí na základě rozptylové studie, kterou vypracuje město v roce 2008. Prostřednictvím rozptylové studie bude prověřen vliv zdrojů REZZO 3 až REZZO 1 na kvalitu ovzduší ve městě. 22. V rozptylové studii bude vyhodnocena navržená varianta rozvoje soustavy CZT a její možný vliv na kvalitu ovzduší, případně i vliv jiných variant. 23. Město podpoří náhradu kotlů na uhlí, zejména ve staré zástavbě ve středu Dobřan, kotli na zemní plyn či využití jiných technologií, výrazně snižující emise znečišťujících látek do ovzduší (zplyňovací kotle, využití nespalovacích technologií, apod.). 8.2.5

Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE

V oblasti podpory zvyšování energetické účinnosti a energeticky úsporného chování ve sféře obyvatelstva, ve službách i v průmyslu bude město podporovat: 24. Využívání OZE např. prostřednictvím programu podpory energeticky úsporných opatření a využití OZE - dodatečné instalace solárních kolektorů nebo článků na střechy domů, podpora systémů distribuce biomasy - palivového dříví i pelet pro domácnosti zejména v oblastech bez možnosti připojení k zemnímu plynu nebo CZT); náhrada zdrojů tepla (kotlů, lokálních topidel) za účinnější, zaregulování otopné soustavy, včetně instalace termoventilů, zateplení obvodech stěn, výměna oken, optimalizace přípravy TUV; 25. Podnikatelské využití odpadního tepla produkovaného jako vedlejší produkt výroby elektřiny v současných bioplynových stanicích; 26. Využívání nespalovacích technologií využití obnovitelných zdrojů energie v nové zástavbě – zejména solárních termických systémů k ohřevu TUV, rekuperace; již v urbanistických studiích požadovat, aby byly vytvářeny podmínky pro vyšší využití OZE v budovách a zařízeních; 27. Prostřednictvím místních informačních zdrojů (místních médií, informační kanceláře, setkání s obyvateli) informovat o možnostech využití dotačních titulů na využívání obnovitelných zdrojů a poskytovat základní asistenci podnikatelům i fyzickým osobám při jejich čerpání MĚSTO DOBŘANY

132


28. Energetický uvědomělé a úsporné chování spotřebitelů, instalace měřidel spotřeby, pořizování energeticky efektivních spotřebičů apod.; 29. Zvyšování povědomí o hospodaření s energií, o činnosti poradenských, informačních a konzultačních středisek (EKIS), o státních programech na podporu úspor energie, a podpořit informační servis o využití obnovitelných zdrojů energie a o možnostech v úsporách energie ve stávající i v nové zástavbě (publikace, sdělovací prostředky, internet, apod.). 30. Využití biomasy, geotermální energie a solární energie - ekonomicky efektivních projektů mj. prostřednictvím vlastních dotačních prostředků nebo založením fondu ze zdrojů Státního fondu rozvoje bydlení.

8.3

Seznam doporučených vzdělávacích akcí

Obec se může ucházet sama nebo prostřednictvím třetích osob o dotace na vzdělávací akce (semináře, brožurky, workshopy apod.), organizované pro školy, občany, a další subjekty na území města. Osvětové akce mohou být zaměřeny na: Příklady dobré praxe na území města ve využívání obnovitelných zdrojů energie a realizace energeticky úsporných opatření; Informace a vysvětlení nové legislativy, která se přímo vztahuje k budovám, vlastněným obcemi, i na nové požadavky k energetické náročnosti budov (průkaz energetické náročnosti), který je nově povinnou součástí projektové dokumentace staveb; Informace o alternativách ve vytápění, o využívání obnovitelných zdrojů energie; Informace o energeticky úsporných opatření, jejích nákladech, přínosech, apod.; informacemi o zdrojích financování, možnostech při využití zdrojů veřejné podpory; O dopadech otevírání trhu s energií, úsporných opatřeních jako ochraně před rostoucími náklady, informacemi o činnosti sítě EKIS a dalších zdrojích informací a poradenství, o výhledových nákladech na energii a příčinách růstu cen; atd.

8.4

Způsob vyhodnocení Územní energetické koncepce

Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že územní energetickou koncepci má její pořizovatel nejpozději ve 4-letých intervalech vyhodnocovat, případně aktualizovat a doplňovat. K vyhodnocení územní energetické koncepce může sloužit několik ukazatelů, z nichž ty nejdůležitější se týkají roviny účinků (dopadů ) územní energetické koncepce. Příklady ukazatelů (bez zařazení do příslušné roviny): kW/MW nových nebo modernizovaných zařízení v rozdělení podle zdroje energie Počet a % nových uživatelů připojených k CZT/plynu Průměrná účinnost nových zdrojů Podíl obnovitelných zdrojů energie (%) na celkové bilanci ve městě Počet realizovaných opatření po sektorech (např. na základě energetických auditů) Počet realizovaných osvětových akcí a počet účastníků MĚSTO DOBŘANY

133


Úspory energie v sektorech spotřeby, zejména ve veřejných budovách a v domácnostech Snížení nákladů za energii v objektech v majetku města Počet podpořených projektů energetické účinnosti a OZE – mj. s využitím doporučených dotací Energetická spotřeba na 1 obyvatele Měrné ukazatele ve spotřebě jednotlivých druhů paliv Měrné emise na GJ spotřeby energie, na obyvatele, na 1 ha

Celkové emise

Cena tepla ze soustavy CZT

Výše ztrát v soustavě CZT

Tepelná pohoda (průměrná teplota v bytech) odběratelů z CZT

Náklady na energii celkem a měrné náklady na m 2 podlahové plochy bytů

další

MĚSTO DOBŘANY

134


9. ANALÝZA DOSTUPNÝCH VÝHLEDOVÝCH INVESTIC

ZPŮSOBŮ

FINANCOVÁNÍ

Analýza disponibilních zdrojů pro financování investice do projektů modernizace zdrojů a sítí CZT, případně využití obnovitelných zdrojů energie byla prováděna souběžně s tvorbou návrhových variant výhledového stavu energetického hospodářství v horizontu 20 let. Zahrnuje identifikaci možných zdrojů financování projektového záměru včetně zahrnutí dotačních titulů strukturálních fondů EU, národních dotačních titulů poskytovaných prostřednictvím ministerstev a krajů ČR a ostatních zdrojů. Zejména byly analyzovány možnosti v získání dotačních prostředků ze zdrojů nových operačních programů – MŽP (OPŽP).

9.1 Návrh programu dotací na území města Dobřany na přeměnu topných systémů a využití OZE Tento program by mohl být postaven na stejných principech jako program hl.m. Prahy. Dotace hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů z tuhých nebo kapalných paliv na ekologicky ušlechtilá paliva (centrální zásobování teplem, zemní plyn, elektrická energie) a využití obnovitelných zdrojů energie na území hl. m. Prahy Program a jím poskytované dotace slouží jako motivace fyzických nebo právnických osob k realizaci změn topných systémů ve prospěch ušlechtilých paliv, nebo pro využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) v bytových objektech s charakteristikou trvalého užívání jako bytu, které neslouží k podnikání (dále jen „byt“) na území hl. m. Prahy, které vedou ke snížení emisí škodlivin a tím ke zlepšení ovzduší v hl. m. Praze. Možnost získání dotace se týká všech právnických osob se sídlem na území České republiky a fyzických osob s trvalým pobytem na území České republiky, které vlastní nebo užívají na území hl. m. Prahy byt a které provedly nebo provedou přeměnu topného systému nebo zprovozní nový topný systém využívající obnovitelnou energii v bytě. Dotace se nevztahuje na topný systém, který investor přeměny topného systému (dále jen „investor“) nainstaloval v novostavbě, přístavbě, nástavbě, půdní vestavbě, rekreačním objektu, nebytových prostorech nebo jím doplnil již částečně přeměněný byt. Při použití topného systému využívajícího topný plyn, elektřinu nebo centrálně vyráběné teplo, odpovídá výše dotace nastavenému výkonu nového zařízení, tj. 1000 Kč za jeden nastavený kilowatt, maximálně však 15 000 Kč na jeden byt. V rámci „Programu dotací hl.m.Prahy na přeměnu topných systémů a využití OZE“ je pokračováno v podpoře následujících opatření na využití OZE pro vytápění a ohřev TV:

využití biomasy, využití solární tepelné energie a využití nízkopotenciální geotermální energie a energie prostředí.

Využití biomasy je na území hl. m. Prahy možné v pouze případě, že v dané lokalitě výhledově ani v současnosti nebude dostupné CZT nebo zemní plyn. Tento požadavek lze doporučit pouze v případě, že vypracování rozptylové studie města Dobřany prokáže překračování imisních limitů na území města. Specifické podmínky pro jednotlivé typy OZE:

Využití biomasy - použití moderních technologií pro využití biomasy (zplyňovací kotle na dřevo, automatické kotle na dřevní pelety), zabezpečujících minimální úroveň emisí a určených výhradně pro spalování biomasy, tedy neumožňujících spalování jiných paliv (uhlí, domácí odpad). V případě náhrady - náhrada

MĚSTO DOBŘANY

135


spalování tuhých paliv s prokazatelnou likvidací starého kotle; v případě instalace v novostavbě - realizace opatření v oblastech mimo dosah sítí CZT a zemního plynu.

Využití nízkopotenciální geotermální energie a energie prostředí - realizace projektu v budovách splňujících tepelně technické požadavky, použití nízkoteplotních otopných systémů v budovách a kvalitní technické řešení zabezpečující vysoký průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který by neměl být nižší než cca 3 u tepelných čerpadel voda-voda či země-voda a cca 2,5 u tepelných čerpadel vzduch-voda nebo vzduch-vzduch.

Realizace projektu v oblastech města s vysokou imisní zátěží, ve kterých nejsou dostupné sítě zemního plynu či CZT, ideálně jako náhrady či alternativy k nízkopotenciální geotermální energie a energie prostředí elektrickému vytápění.

Využití solární tepelné energie - v případě využití solární tepelné energie pro ohřev TV doporučujeme vzhledem k výši nákladů na standardní solární systém (až 20 tis. Kč/m 2 ) navrhnout podporu ve výši 3-5 tis. Kč/m 2 a max. 50 tis. Kč na instalaci. V síti středisek EKIS lze požádat o radu tkající se projektové přípravy a realizace využití OZE v domácnostech formou bezplatných konzultací.

9.2

Operační program životní prostředí

Podoblast 2.1.2 OPŽP: Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT (pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – Dobřany byly zařazeny mezi tyto oblasti v roce 2007 na základě dat z roku 2005). V této podoblasti jsou financovány:

nově budované rozvody CZT v nových lokalitách a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků. Za výstavbu nových rozvodů jsou považovány i projekty, kdy dochází k celkové rekonstrukci zdroje včetně rozvodů například z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém. Výše podpory bude stanovena v závislosti na poměru vytápěné plochy souboru budov napojených na nově realizovaných částí CZT splňující minimálně požadavky na energetickou náročnost budov platné v době realizace připojení a vytápěné plochy všech připojených objektů. Pokud by takto stanovená výše podpory byla vyšší, než umožňují pravidla veřejné podpory nebo pravidla pro projekty generující příjmy, bude konečná výše podpory odpovídat nižší hodnotě.

Podoblast 3.1.1.OPŽP: Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla OPŽP v této oblasti financuje výstavbu a rekonstrukci centrálních a blokových kotelen, resp. zdrojů tepla využívajících OZE, včetně rozvodů, přípojek a předávacích stanic, eventuelně v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologie, výstavbu a rekonstrukci lokálních zdrojů tepla využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. Výše podpory bude stanovena v závislosti na poměru vytápěné plochy souboru budov napojených na nový, nebo rekonstruovaný zdroj splňující minimálně požadavky na energetickou náročnost novostaveb, resp. rekonstruovaných budov platné v době realizace připojení a vytápěné plochy všech připojených objektů. Pokud by takto stanovená výše podpory byla vyšší, než umožňují pravidla veřejné podpory nebo pravidla pro projekty generující příjmy, bude konečná výše podpory odpovídat nižší hodnotě. Není zřejmé, zda je financována i záměna plynu biomasou. Podrobnosti a Implementační dokument na: www.opzp.cz MĚSTO DOBŘANY

136


9.3 Program na podporu panelovou technologií PANEL

oprav

bytových

domů

postavených

Počínaje dnem 2. dubna 2008 (středa) lze opět podávat nové žádosti o podporu oprav, modernizací a rekonstrukcí panelových bytových domů v programu PANEL na pracovištích Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. Žádosti budou uspokojovány z prostředků rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2008. Podmínky pro poskytování úrokové dotace zatím zůstaly nezměněny a jsou stanoveny nařízením vlády č. 299/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů (aktuální text nařízení vlády lze otevřít kliknutím na příslušné políčko na pravé záložce). Jedinou změnou je skutečnost, že v letošním roce bude úroková dotace poskytována v souladu s výše uvedeným nařízením vlády pouze do výše 2 procentních bodů. To se týká všech žádostí vyřizovaných z prostředků letošního rozpočtu SFRB, tedy i žádostí, které byly podány na podzim minulého roku a již nemohly být uspokojeny z prostředků z rozpočtu roku 2007. Cílem programu je pomocí zvýhodněných podmínek přístupu k úvěrům poskytnutých bankami a stavebními spořitelnami (dále jen „banka”) usnadnit financování oprav a modernizace (dále jen „oprava“) bytových domů postavených panelovou technologií (dále jen „panelový dům”). 2. Vymezení příjemců podpory a) fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem panelového domu, b) fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v panelovém domě podle zákona o vlastnictví bytů, c) společenství vlastníků jednotek vzniklé v panelovém domě podle zákona o vlastnictví bytů. 3. Podmínky programu 3.1. Podporu mohou příjemci podpory získat k úvěru poskytnutému bankou na financování oprav panelového domu (dále též „podporovaný úvěr“) 3.2. K získání podpory je nutno splnit tyto podmínky: a) panelový dům musí být na území České republiky, b) panelový dům musí být postaven v některé z typizovaných konstrukčních soustav, které jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto programu, c) předmětem opravy panelového domu musí být vždy nejméně oprava statických poruch a zlepšení tepelně technických vlastností; to neplatí, jestliže stav panelového domu provedení těchto oprav nevyžaduje, d) v případě žádosti o podporu formou zvýhodněné záruky za úvěr musí rozpočtové náklady na financování oprav dle přílohy č. 2 programu činit nejméně 50 % z výše úvěru, ke kterému je žádána podpora, e) žádost o podporu musí být podána: ea) před zahájením stavebních prací, eb) před uzavřením smluv o dodávkách strojů a zařízení, f) stavební práce na opravě panelového domu nesmí být zahájeny a smlouvy s dodavateli strojů a zařízení (vč. smlouvy o smlouvě budoucí či závazné objednávky) nesmí být uzavřeny před datem, kdy poskytovatel podpory na MĚSTO DOBŘANY

137


základě předložené žádosti o podporu potvrdí příjemci podpory zásadní způsobilost žádosti k podpoře („rozhodné datum“), g) žádost o dotaci na úhradu úroků musí být podána nejpozději do 6 měsíců od uzavření smlouvy o úvěru. 3.3. Pokud jsou současně nebo postupně podávány žádosti o obě formy podpory, musí být podmínky dle bodu 3.2.e) a f) splněny u obou žádostí. Žádosti o bankovní záruky ČMZRB, a.s. jsou vyřizovány i nadále průběžně a bez omezení. Další podmínky a informace k získání úvěrů na: http://www.sfrb.cz/programy/?sh_itm=717a863be8c20d233bff3b70288c08d1

9.4

Úvěry na modernizaci bytů SFRB

Poskytování úvěrů na modernizaci bytů upravuje Nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů (v platnosti od 9. listopadu 2001). Nařízení vlády dává obci možnost požádat o nízkoúročený (3%) úvěr s maximální dobou splatnosti 10 let. Nástroj podpory je zaměřen na opatření směřující k odstraňování zanedbanosti bytových domů, opatření ke zvýšení péče o technický stav bytových domů a současně umožňující rekonstrukce a modernizace. Finanční prostředky poskytnuté Státním fondem rozvoje bydlení na základě úvěrové smlouvy obce soustředí ve svých peněžních fondech, do kterých akontují i výnosy z vlastního bytového fondu, čímž je v podstatě multiplikován efekt státní podpory, kdy na státní prostředky se váže místní kapitál. Navíc tento mechanismus přispívá k tomu, aby peníze generované v bytovém fondu se do tohoto fondu také vracely. Žádosti o úvěr jsou přijímány v průběhu celého roku a jsou vyřizovány přímo aparátem Fondu v pořadí, v němž byly Fondu doručeny. Po doručení žádosti se provádí kontrola formálních náležitostí a splnění podmínek nařízení vlády. Poté následuje analýza finančních ukazatelů. V případě, že žádost splňuje podmínky nařízení vlády a obec je „finančně zdravá“, přistupuje se k jednání mezi obcí a Fondem bydlení. Výsledkem je uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě je obec oprávněna prostředky z poskytnutého úvěru použít k úhradě nákladů vynaložených na opravy nebo modernizace (případně na obojí současně) svého bytového fondu nebo tyto prostředky poskytnout ke stejnému účelu a za stejných podmínek ostatním vlastníkům bytového fondu na území obce. Prostředky úvěrového fondu lze použít k úhradě nákladů spojených s opravami nebo modernizacemi bytů, včetně nákladů spojených s vedením peněžního účtu u banky. Na tyto účely může obec použít prostředky úvěrového fondu pouze za předpokladu, že: 31. na opravy nebo modernizace bytů použije nejméně 50 % finančních prostředků z jiných zdrojů než z úvěru poskytnutého Fondem; 32. do úvěrového fondu bude pravidelně, minimálně v ročních intervalech, převádět prostředky nejméně ve výši částky, která odpovídá podílu vyčerpaných prostředků v daném roce k počtu let zbývajících do splatnosti úvěru poskytnutého Fondem, zvýšené o 3 % ročně; 33. minimálně 20 % z prostředků úvěrového fondu bude použito na opravy nebo modernizace bytů jiných fyzických nebo právnických osob; tento limit nemusí být dodržen jen v případě, že jiné fyzické nebo právnické osoby byly způsobem v místě obvyklým seznámeny s možností poskytnutí prostředků z úvěrového fondu a neprojevily o ně zájem. MĚSTO DOBŘANY

138


Pravidla pro použití prostředků úvěrového fondu dále stanoví, že dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví bytů, na jejichž opravy nebo modernizace byly prostředky z úvěrového fondu poskytnuty, na jinou fyzickou nebo právnickou osobu, prostředky se ponechají tomuto novému vlastníkovi bytu, a to ve výši a za podmínek sjednaných s původním příjemcem prostředků, pokud nový vlastník převezme v plném rozsahu závazek ke splacení zbývající části těchto prostředků a převezme v plném rozsahu i práva a závazky vyplývající ze smlouvy o jejich poskytnutí. Fond stanoví podmínky splácení úvěru tak, aby: lhůta splatnosti úvěru nepřesáhla 10 let; jistinu bylo možno splácet postupně v dohodnutých splátkách, popřípadě ji bylo možno splatit předčasně; obec byla povinna neprodleně úvěr splatit, použije-li prostředky z úvěru k jinému účelu, než ke kterému byl Fondem poskytnut. Úroková sazba z úvěru poskytnutého Fondem činí 3 % ročně. Úroky z úvěru hradí obec vždy do konce kalendářního čtvrtletí na účet Fondu. Pro vytvoření Fondu na území města jsou k dispozici vzorová pravidla na webovských stránkách SFRB: http://www.sfrb.cz/programy V rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2008 schváleném Poslaneckou sněmovnou dne 5. 12. 2007 nejsou pro tuto formu podpory určeny finanční prostředky. Z toho důvodu nebude Fond v roce 2008 tuto formu podpory poskytovat a žádosti o její poskytnutí nepřijímá.

9.5 Část B Státního programu − realizace: Státní fond životního prostředí Realizaci části B Státního programu zajišťuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) z pověření Ministerstva životního prostředí. SFŽP zajišťuje rovněž plnění Operačního programu životní prostředí. Část B Státního programu je zaměřena na podporu různých projektů na využívání OZE, včetně kotlů na spalování biomasy, solárních systémů pro přípravu TUV a vytápění, tepelných čerpadel, malých vodních elektráren, větrných elektráren, kogeneračních jednotek na bázi biomasy a bioplynu a demonstrační projekty solárních fotovoltaických systémů na školách (program „Slunce do škol“). Podporu pro vhodné projekty mohou získat fyzické i právnické osoby. K žádosti je vždy nutno přiložit zprávu o energetickém auditu. Formy podpory zahrnují: investiční dotace / měkké půjčky / dotace úroků z úvěrů / kombinace dotace a půjček / refinancování již uskutečněných projektů. Kontaktní adresa: Státní fond životního prostředí Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11−Chodov tel.: 267 994 300 fax: 272 936 597 web: www.sfzp.cz

MĚSTO DOBŘANY

139


9.6

Fond Phare energetických úspor ČSOB

Fond energetických úspor Phare je revolvingový fond, poskytující měkké půjčky na projekty zaměřené na dosažení energetických úspor. Fond spravuje Československá obchodní banka (ČSOB), která jej zařadila do nabídky svých služeb jako zvláštní úvěrový produkt umožňující poskytování měkkých půjček zájemcům, kteří předloží svůj návrh projektu odpovídající určitým parametrům a požadavkům. Projekty musí splňovat několik základních kritérií − mj. snížení současných nákladů na energii a dobu návratnosti kratší než je lhůta splatnosti půjčky (max. 10 let). Z fondu Phare může být poskytnuta půjčka do výše max. 50 mil. Kč, kterou je pak možno splácet z dosažených úspor energie, snížení ztrát, snížení nákladů na energii nebo z úspor jiného druhu. Ušetřené náklady na energii musí činit nejméně 40 % z celkových přínosů projektu. Snížená úroková sazba je stanovena na základě stejného mechanismu jako pro běžné půjčky a poté snížena o 33 %, se zohledněním rozdílu mezi pevnou a pohyblivou sazbou. Půjčku mohou získat pouze úvěrově způsobilí klienti banky, kteří předloží návrh projektu odpovídající hlavním zásadám stanoveným bankou pro jeho přípravu. Po roce od ukončení projektu je provedeno hodnocení ex-post, jehož účelem je ověřit, zda byly dodrženy stanovené podmínky a ocenit přínosy projektu. Pokud se zjistí, že kritéria stanovená pro přidělení půjčky nebyla dodržena, bude muset předkladatel projektu uhradit úroky v plné výši, tj. podle běžné úrokové sazby. Kontaktní adresa: ČSOB − Československá obchodní banka Na Příkopě 14, 115 20 Praha 1 tel.: 261 354 107, Ing. Miroslava Novotná fax: 224 225 282 web: http://www.csob.cz , bezplatná infolinka: 800 110 808

MĚSTO DOBŘANY

140


10.

ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Zpracovatel ÚEK:

ENVIROS, s.r.o.

Název

ENVIROS, s. r. o.

Právní forma organizace

Společnost s ručením omezeným

Statutární zástupce

Ing. Jaroslav Vích, ředitel společnosti

Odpovědný zástupce ve věcech technických

Ing. Vladimíra Henelová

Adresa společnosti

Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3

IČ

61503240

DIČ

CZ61503240

Telefon

(+ 420) 284 007 499

Fax

(+ 420) 284 861 245

E-mail

[email protected]

Bankovní spojení

ČSOB č. ú. 0900107743/0300

Obchodní rejstřík

Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 31001

Počet zaměstnanců

30

Počet odborných pracovníků

26

Počet auditorů

12

Z toho osvědčení MPO

7

Společnost je členem Pracovní skupiny pro EPC při Hospodářské komoře ČR, členem Pracovní skupiny pro energetickou účinnost v rámci IPPC při MPO, členem Asociace energetických manažerů, Energetické sekce při Hospodářské komoře ČR. Jednotliví zaměstnanci jsou pak členy Asociace energetických auditorů, zařazeni do Registru národních poradců při CzechInvest (pro přípravu projektů pro Operační program průmysl a podnikání). Společnost se podílela na přípravě Implementačního dokumentu pro SFŽP (čerpání Priority 3 OPŽP). Od roku 2006 je společnost ENVIROS, s. r. o., držitelem certifikátů, osvědčujících, že její systém řízení splňuje požadavky na systém řízení jakosti podle normy EN ISO 9001:2000 a systém environmentálního managementu podle normy EN ISO 14001:2004.

MĚSTO DOBŘANY

141


11.

SEZNAM ZKRATEK

BD CO CO2 CZT ČEA ČEPS ČHMÚ ČIŽP ČOV ČS ČSOB ČSÚ ČU EAGGF EC EC EH EIS EKIS

bytové domy oxid uhelnatý oxid uhličitý centralizované zásobování teplem Česká energetická agentura (dnes již zrušena) Česká elektrizační přenosová soustava Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka Český statistický úřad černé uhlí Evropský garanční a záruční fond pro zemědělství Evropská komise (European Commission) Energy Contracting (energetický kontrakting) energetické hospodářství energetický informační systém Energetické konzultační středisko ČEA

EPC

Energy Performance Contracting – Energetické služby se zaručeným výsledkem (metoda financování realizace energetických úspor)

ERÚ

Energetický regulační úřad

ESZ

Energetické služby se zárukou Evropská unie Emissions Trading (Emisní obchodování) Evropské statistické centrum Financování energii spořících aplikací, program ČS, a.s. geografické informační systémy Giga Joule = 109 Joule Gigawatthodina = 109 Watthodin hrubý domácí produkt hnědé uhlí kombinovaná výroba elektřiny a tepla kilowatthodina = 103 Watthodin katastrální území lehký topný olej maloodběr mateřská škola městský úřad Ministerstvo průmyslu a obchodu malá vodní elektrárna Megawatt

EU ET EUROSTAT FINESA GIS GJ GWh HDP HU KVET kWh KÚ LTO MO MŠ MěÚ MPO MVE MW MĚSTO DOBŘANY

142


MWe MWt MWh MZe MŽP NTL NOx OKEČ OkÚ OU OZE PB RD REZZO SCZT SEI SFŽP SLDB SO2 STL SWOT TP TTO TUV TV ÚEK ÚEKMD ÚPn ÚT VO VTL ZP ZSJ ZŠ

MĚSTO DOBŘANY

Megawatt elektrického výkonu Megawatt tepelného výkonu Megawatthodina = 106 Watthodin Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR nízkotlak (sítě zemního plynu) oxidy dusíku Odvětvová klasifikace ekonomických činností okresní úřad urbanistický obvod obnovitelné zdroje energie propan-butan rodinné domy Registr zdrojů znečišťování ovzduší soustava centralizovaného zásobování teplem Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí sčítání lidu, domů a bytů 2001, Českého statistického úřadu oxid siřičitý středotlak (sítě zemního plynu) Strenght, Weaknesses, Opportunities, Threats –Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby tuhá paliva těžký topný olej teplá užitková voda teplá voda (stejný význam jako TUV, který se již přestal v zákonu č. 406/2000 Sb. v platném znění, používat) územní energetická koncepce Územní energetická koncepce města Dobřany územní plán ústřední vytápění velkoodběr vysokotlak (sítě zemního plynu) zemní plyn základní sídelní jednotka základní škola

143


12.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1) Havlíčková, K.; Weger, J. a kol.: Metodika analýzy potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje energie, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2006 2) Weger, J.: Pěstování rychle rostoucích ve velmi krátkém obmýtí na zemědělské půdě pro produkci biomasy na energetické a průmyslové využití, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, ISBN 80-85116-32-4 3) Weger, J.: Výběr energetických plodin pro různé stanovištní podmínky (Závěrečná zpráva etapy 01-02 projektu VaV320/3/99), Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2002 4) Václav Sladký: Sláma a stébelniny – budoucí palivo venkova, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, ISBN 80-85116-32-4 5) Energetické rostliny – Technologie pro pěstování a využití, Výzkumný ústav zemědělské techniky, 2005 6) Zpracování prognózy využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR do roku 2050 (Závěrečná zpráva z řešení projektu VaV/320/10/03), Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie, 2004 7) Energetická koncepce Plzeňského kraje, Tebodin Czech Republice, s.r.o., 2003 8) Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o, červen 2006 9) Obecné vyhodnocení vztahů Státní energetické energetických koncepcí, 2006, ENVIROS, s.r.o.

koncepce

a

územních

10) Operační programy na období let 2007 až 13 a jejich Implementační dokumenty 11) Příručky energetického řízení pro místní správu, Knižnice ČEA; SAVE II EU a ČEA; CCC, ENVIROS UK a ENVIROS, s.r.o., 2000 12) Rozptylová studie Plzeňského kraje, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., duben 2005 13) SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006. 14) Energetický audit MŠ Loudů, MŠ Stromořadí, Sportovní haly, ZŠ druhý stupeň, ZUŠ a knihovny, ENVIROS, s.r.o., 2007 15) Energetický audit Psychiatrické léčebny Dobřany, Siemens, s.r.o., Ing. Plamen Penkov, CSc., Ing. Ladislav Hapl, květen 2005

MĚSTO DOBŘANY

144


13.

MĚSTO DOBŘANY

PŘÍLOHY

145


1.

PŘÍLOHA Č. 1 – POŽADAVKY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ A PREFERENCE CZT Zákon o ochraně ovzduší Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, obsahuje ustanovení k řízení kvality ovzduší, emisní limity a emisní faktory, požadavky na kvalitu paliv, kategorizace spalovacích stacionárních zdrojů, ohlašovací povinnost a způsob registrace zdrojů znečištění, Registr emisí a zdrojů znečišťování, další. Značný význam má ustanovení 8 par. 3 tohoto zákona o povinném využití CZT, ve kterém je stanoveno: (8) Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie. Zákon odkazuje na prováděcí právní předpis při posuzování ekonomické přijatelnosti, tento předpis ale nebyl Ministerstvem životního prostředí vydán. Problém ekonomické přijatelnosti navrhuje řešit Ministerstvo životního prostředí následujícím způsobem: Věcný výklad Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí k uplatňování uvedeného paragrafu je následující:

MĚSTO DOBŘANY

1


K náležitostem finanční analýz, kterou je doporučeno provést pro prokázání finanční nepřijatelnosti CZT: Je nezbytné, aby analýza byla srovnávací a zahrnovala na obou stranách stejné (porovnatelné) náklady. Za těchto podmínek by cena tepla ze zdroje CZT pro konečného odběratele neměla přesahovat významně (o víc než např. 15 až 20%) cenu tepla z alternativních decentralizovaných dodávek tepla, vypočtenou se zahrnutím následujících nákladů na zajištění tepla pro vytápění (těch, které jsou vhodné pro daný případ): Teplo z CZT (předpis ERÚ) Povolené náklady - náklady nezbytné k zajištění dané licencované činnosti představující část celkových nákladů; část celkových nákladů je vymezena § 9 odst. 3 a 6, vyhlášky ERÚ č. 439/2001 Sb. ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého kapitálu v energetice. Povolené náklady zejména zahrnují: • spotřeba energetického paliva, která zahrnuje veškeré náklady na palivo spotřebované při výrobě elektřiny a MĚSTO DOBŘANY

Decentralizovaný způsob přípravy Investice do zdroje vytápění Investice do zařízení pro přípravu TUV Odpisy, které odrážejí: Investice do vybudování přípojných zařízení – plynová přípojka apod. Další příp. investiční náklady Palivové náklady včetně nákladů na dopravu a skladování paliva, případně stálých nákladů Náklady na doplňovací vodu včetně úpravy Náklady na elektřinu nebo plyn (ohřev teplé vody v době, kdy se netopí) 2


• • •

• • • •

•

tepelné energie, spotřeba energie, která zahrnuje spotřebu elektrické energie, tepelné energie a vody, mzdové náklady pracovníků a náklady na sociální zabezpečení, náklady na opravy a údržbu zařízení, které zahrnují všechny náklady vynaložené na realizaci daného výkonu opravy, účetní odpisy stálých aktiv, úroky z přijatých úvěrů, ostatní náklady, které přímo souvisí s licencovanými činnostmi a nejsou obsaženy v předchozích položkách;, podpůrné náklady pro držitele licence skupin 11, 31 a 32, které souvisí s přímým řízením licencovaných činností; podpůrné náklady jsou rozvrhovány pomocí rozvrhové základny podle přílohy č. 4 nebo 2, společné náklady pro držitele licence skupin 11, 31 a 32, které představují společné náklady licencovaných a nelicencovaných činností

Náklady spojené s odpojením od soustavy CZT Náklady na pronájem zařízení a prostor Náklady na odvoz popela Náklady na elektrickou energii pro kotelnu Úroky z úvěrů Emisní poplatky Náklady na kontrolu spalinových cest 1x za 2 roky Čištění spalinových cest Údržba zařízení (čas nebo platby) Zajištění paliva (čas) Externality – zápočet znečištění – imise (emise, když více nežli z CZT) – bohužel neumíme zatím vyčíslovat

Ve smyslu §13 vyhlášky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) č. 438/ 2001 Sb. je cena tepelné energie regulována formou věcného usměrňování. Lze do ní zahrnout pouze povolené náklady (definice je uvedena v § 9 odst. 6 vyhl. ERÚ č. 439/ 2001 Sb.) a přiměřený zisk (obecná definice je uvedená ve vyhl. č. 580/ 1990 Sb. v platném znění). Podle toho je věcně usměrňovaná cena tepla regulována pro domácnosti max. meziročním nárůstem a způsob této regulace je uveden v §13 odst. 4 a 5 vyhláška č. 438/ 2001 Sb., kdy max.meziroční nárůst je stanoven jako tzv. „eskalační faktor“, který stanovuje ERÚ. Rekonstrukcí se rozumí zásahy do konstrukční a technologické části dosavadního hmotného investičního majetku, které mají za následek změnu technických parametrů a nebo změnu funkce a účelu hmotného investičního majetku. Rekonstrukce zdroje tepla je jeho technickým zhodnocením z daňového hlediska ve smyslu § 33 zákona č. 586/ 1992 Sb. v platném znění. Náklady na technické zhodnocení patří do kategorie výdajů neuznávaných pro daňové účely jako náklady k dosažení, zajištění a udržení přep. (na rozdíl od oprav a údržby) viz § 25 zákona č. 586/ 2000 Sb. Tyto náklady není možno zahrnout do ceny tepla přímo jednorázově v daném roce, ale je nutno postupovat v souladu s odpisovými pravidly. Do ceny tepla by měly být kalkulovány odpisy účetní, jejichž výše by měla být věrným obrazem majetku účetní jednotky. Tento pojem je v současné době obecně definován v § 7 odst. 2 zákona č. 563/ 1991 Sb. o účetnictví v platném znění. Vyhláška ERÚ č. 439/ 2001 Sb. však ve své příloze č. 4 uvádí, že držitelé licencí, u kterých se účetní odpisy rovnají daňovým, mají povoleno používat ve svých odpisových plánech dále odpisy daňové.

MĚSTO DOBŘANY

3


2.

PŘÍLOHA Č. 2 – PROBLEMATIKA ODPOJOVÁNÍ OD SOUSTAVY CZT A ZÁKON Č. 458/2000 SB. Znění zákona č. 458/2000 Sb., o podnikání v energetických odvětvích ve znění pozdějších předpisů DÍL 3 Teplárenství § 76 - Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie (1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému odběrateli, který a) o to požádá a dodávka je v souladu s územní energetickou koncepcí,11) b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy, c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence. (2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. (3) Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod podle odstavce 1 a § 77 odst. 1 nebo § 80, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání, b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota, tlak, tlakový rozdíl a hmotnostní nebo objemový průtok, c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením, d) cenu stanovenou v místě měření nebo způsob jejího stanovení, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh, e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení. Pravidla pro rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa stanoví prováděcí právní předpis. (4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech: a) při bezprostředním ohrožení těchto stavů, b) při stavech nouze vzniku,

zdraví

nebo činnostech

nebo

majetku osob

v

a při likvidaci

bezprostředně zamezujících jejich

c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových a revizních prací, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem, d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin, e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,

MĚSTO DOBŘANY

4


f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4, g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou, h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů, i) při neoprávněném odběru. (5) Držitel licence na rozvod má právo a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením7) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami, b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení, c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění vlastník dotčené nemovitosti, d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu, f) na náhradu škody při nedodržení energie podle odstavce 3 písm. b).

základních parametrů dodávky tepelné

(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4. (7) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a). (8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti. (9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen a) provádět způsobilost pracovníky,

činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými

b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí, MĚSTO DOBŘANY

5


c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží, d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky, e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie, f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení, g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence. (10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu.5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. (11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. -----------------------------------------------------------------5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. 7) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

§ 77, Odběratel tepelné energie (1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti, b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy, c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

MĚSTO DOBŘANY

6


d) dodávka tepelné energie energetickou koncepcí.11)

je

v

souladu

se schválenou územní

(2) Odběratel se podílí na nákladech spojených s připojením a zajištěním dodávky tepelné energie. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis. (3) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 4. (4) Odběratel je povinen při změně parametrů teplonosné látky v souladu s územní energetickou koncepcí11) nebo v zájmu technického rozvoje upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. (5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence. (6) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. (7) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni tuto dodávku nadále strpět. (8) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. -----------------------------------------------------------------11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

§ 80, Výkup tepelné energie (1) Držitel licence na rozvod podmínky, je povinen vykupovat

tepelné

energie, který má vhodné technické

a) tepelnou energii 1. získanou z obnovitelných zdrojů podle § 31 odst. 1 a z tepelných čerpadel, 2. vznikající jako vedlejší produkt při technologických procesech, 3. získanou z ekologického spalování odpadů, b) tepelnou energii z kombinované výroby elektřiny a tepla jenom u tepelných sítí s dodávkami ze zdrojů vyrábějících pouze tepelnou energii. (2) Povinnost výkupu tepelné energie nevzniká, a) je-li potřeba tepelné energie uspokojena podle odstavce 1 písm. a),

MĚSTO DOBŘANY

7


b) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepelné energie pro soubor stávajících odběratelů, c) pokud parametry teplonosné látky rozvodném tepelném zařízení v místě připojení. (3) Vynaložené náklady spojené s odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.

neodpovídají

parametrům v

připojením zdroje tepelné energie podle

§ 81, Výstavba zdrojů tepelné energie (1) Výstavba nových zdrojů tepelné energie pro dodávku do rozvodného tepelného zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu 30 MWt a více je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. (2) Novým zdrojem tepelné energie se pro účely autorizace rozumí a) výstavba zcela nové výrobní jednotky, nebo b) rekonstrukce technologické části stávajícího zdroje, která přináší změnu paliva nebo základních technických parametrů, instalovaného výkonu či druhu výstupní teplonosné látky. (3) Na výstavbu zdrojů tepelné energie pro individuální vytápění a přípravu teplé užitkové vody v bytech a rodinných domcích se autorizace neuděluje. (4) Na udělení autorizace není právní nárok.

§ 87, Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. (2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. (3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic. (4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení. Tento souhlas není součástí stavebního řízení. (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

MĚSTO DOBŘANY

8


3.

PŘÍLOHA Č. 3 - PREZENTACE ÚEK PRO VEŘEJNOST Je přiložena výstupní prezentace pro občany Dobřan.

MĚSTO DOBŘANY

9


4.

PŘÍLOHA Č. 4 – STRUČNÁ VERZE ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY PRO ZVEŘEJNĚNÍ Pro zveřejnění UEK na webu města byla připravena zkrácená verze závěrečné zprávy k ÚEK.

MĚSTO DOBŘANY

15

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

Recommend Documents