ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ŘÍJEN 2014 MĚSTO CHEB

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ŘÍJEN 2014

MĚSTO CHEB ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014

FORMULÁŘ KVALITY

Název publikace

Územní energetická koncepce města Cheb – aktualizace

Referenční číslo

ECZ14045

Číslo svazku

Svazek 1 z 4

Datum

říjen 2014

Odkaz na soubor

G:\ Projekty \ ECZ14045_-_REP_Cheb_UEK \ Zprávy \ MÚ_Cheb_final \ W ord \ UEK_Cheb_zpráva_final_vfin

Vypracovali:

Ing. Ing. Ing. Ing.

Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o. Helena Bellingová, ENVIROS, s.r.o. Robert Máček, ENVIROS, s.r.o. Otakar Hrubý, HO Base

Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel a jednatel

Objednatel:

Městský úřad Cheb nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1/14 350 20 Cheb

Kontaktní osoby:

Zhotovitel:

Ing. Pavel Šturc, odbor investiční vedoucí odboru [email protected] Tel.: +420 354 440 527

ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Tel.: E-mail:

Ing. Vladimíra Henelová +420 284 007 484 +420 606 687 800 [email protected]

OBSAH

OBSAH 1.

ÚVOD

1

2.

ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

3

2.1

3

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5

2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3

3.

Základní informace o městě Cheb Klimatické podmínky Ekonomika Domovní a bytový fond Kvalita ovzduší na území města

Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech Bytová sféra Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Sektor průmyslu a podnikání

3 4 6 6 7

9 9 15 17

ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

21

3.1

21

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4

3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3

Analýza dostupnosti paliv a energie Zásobování města Chebu elektrickou energií Zásobování města Chebu zemním plynem Soustava CZT na území města Cheb Stávající využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na území města

Spalovací zdroje na území města Cheb Zdroje dat a členění zdrojů Vyjmenované (bodové) stacionární zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) Plošné stacionární zdroje (REZZO 3)

21 25 28 32

33 33 34 37

3.3

Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK

39

3.3.1 3.3.2 3.3.3

Způsob sestavení energetických a emisních bilancí Primární spotřeba paliv a energie Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku

39 39 41

Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

47

3.4 4.

Analýza území města Cheb

SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ

52

4.1

52

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5

4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5

4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 MĚSTO CHEB

Analýza stávajícího stavu soustavy CZT Kotelna Zlatý Vrch (stav v závěru roku 2013) Kotelna Riegrova (stav v závěru roku 2013) Kotelna Skalka (stav k závěru roku 2013) Kotelna Nemocnice (stav v závěru roku 2013) Blokové a domovní kotelny

Roční bilance kotelen Terea Cheb s.r.o. Roční bilance kotelny Riegrova Roční bilance kotelny Zlatý Vrch Roční bilance kotelny Skalka Roční bilance kotelny Nemocnice Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen

Výhled v poptávce po dodávkovém teple Potenciál úspor v domech pro bydlení – soustavy CZT Potenciál úspor - domy zásobované z menších blokových a domovních kotelen Potenciál úspor v odběru tepla celkem Výhled poptávky po teple na rozvojových plochách

52 55 58 61 64

66 66 70 73 76 78

83 83 85 91 94 3

OBSAH

4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5

5.

103 103 106 108 110 111

Možnosti financování rozvoje soustavy CZT z dotačních programů 111

4.6

Problematika ceny tepla a odpojování odběratelů od CZT

112

4.7

Závěrečná doporučení

115

HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR

116

5.1

Definice potenciálu úspor

116

5.2

Potenciál úspor v sektoru bydlení

116

5.3

Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT Potenciál úspor v ostatních domech pro bydlení Technický potenciál úspor v bytovém sektoru města Cheb celkem Ekonomický potenciál úspor v bytovém fondu

Potenciál úspor v objektech v majetku města

116 117 118 120

123

HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE 130 6.1 6.1.1 6.1.2 6.1.3

6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3

7.

Odběr tepla soustavy CZT ze zařízení pro energetické využití odpadu Biomasový zdroj tepla v lokalitě Zlatý Vrch Přechod ze čtyřtrubkového uspořádání dodávek tepla na dvoutrubkové Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 Rozšíření dodávek tepla z kotelny Sládkova 12

4.5

5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4

6.

Varianty technického řešení rozvoje místního systému centrálního zásobování teplem

Potenciál OZE pro výrobu tepla Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla Potenciál ve využití biomasy

Potenciál OZE pro výrobu elektrické energie Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie Vodní energie Větrná energie

131 131 132 136

139 139 141 141

6.3

Potenciál využití komunálních odpadů jako zdroje energie

142

6.4

Využití bioplynu na ČOV

143

6.5

Souhrn energetického potenciálu v obnovitelných zdrojích energie

143

ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

145

7.1

145

7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5 7.1.6

7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4

7.3 7.3.1 MĚSTO CHEB

Východiska pro návrh řešení EH Aktualizovaná státní energetická koncepce a její cíle Územní energetická koncepce Karlovarského kraje Územní plán města Cheb Související právní předpisy Soulad aktualizované ÚEK města Cheb s dalšími strategickými dokumenty Výhledová dostupnost paliv a energie

Výhledová poptávka po energii na území města Cheb Formulace variant rozvoje energetického hospodářství Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby

Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant Energetické bilance výhledových variant

146 148 148 149 153 153

154 154 157 158 161

164 164 4

OBSAH

7.3.2

Emisní bilance výhledových variant

167

7.4

Vícekriteriální vyhodnocení variant

171

7.5

Rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje 175

7.5.1 7.5.2 rozvoje

8.

Rizika na straně rozvoje soustavy CZT Rizika na straně rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant 175

175

NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT

176

8.1

Závěry ÚEK

176

8.2

Závaznost závěrů a opatření k realizaci ÚEK

176

8.3

Způsob realizace aktualizované ÚEK

177

8.4

Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT

177

8.5

Opatření v zástavbě na rozvojových plochách

179

8.6

Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE

180

8.7

Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE v domácnostech

180

8.8

Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města

181

8.9

Vyhodnocení územní energetické koncepce

182

9.

ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

183

10.

SEZNAM ZKRATEK

184

11.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

186

12.

PŘÍLOHY

187

MĚSTO CHEB

5

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014

1. ÚVOD Město Cheb zadalo v roce 2014 aktualizaci energetické koncepce města Cheb (původní koncepce byla zpracována za účelem zefektivnění výroby a distribuce tepla a snížení ceny tepla pro odběratele v souladu s moderními technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Původní „Územní energetická koncepce města 1 Cheb“ byla zpracována společností RAEN spol. s .r.o. v roce 2002 ). Obsah aktualizované energetické koncepce je stanoven v souladu se zákonem č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů následovně: a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, f)

řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

Podrobnosti k jednotlivým bodům obsahu jsou stanoveny Nařízením vlády č. 195/2001 Sb. k zákonu 406/2000 Sb. Prioritami při aktualizaci ÚEK byly:

Možnosti snížení spotřeby paliv a energie, tím i emisí CO 2 a znečišťujících látek do ovzduší.

Využití energetického potenciálu odpadů v soustavě CZT.

Možnosti využití obnovitelných decentralizovanou výrobu tepla.

Návrh konkrétních činností k využití potenciálu úspor energie ve vlastních objektech města;

Návrh způsobu zásobování jednotlivých lokalit města (vč. rozvojových) palivy a energií;

Doporučení možností financování energeticky úsporných projektů a projektů v oblasti energetických úspor a využití OZE (OPŽP, Nová Zelená úsporám, IROP, další.)

zdrojů

energie

pro

výrobu

elektřiny

a

Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Způsob, jakým je aktualizováno energetické hospodářství na území města Cheb, vychází z rolí jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává – je výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu). Úkoly města ve vztahu k výrobě a užití energie, k zabezpečení kvalitních, bezpečných a spolehlivých dodávek paliv a energie, jsou promítnuty do návrhu opatření uskutečnitelných městem v samostatné i přenesené působnosti. Současně je předmětem analýz v ÚEK hledání takového rozvoje energetického systému města, který je k životnímu prostředí šetrný a odpovídá potřebám udržitelného rozvoje území města v souladu s jeho strategickými a rozvojovými dokumenty.

1

Strategický plán rozvoje města Chebu, 2008 MĚSTO CHEB

1


Obrázek 1:

Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie

Obecné cíle v jednotlivých rolích města v oblasti spotřeby a výroby energie jsou:

zabezpečit zásobování města palivy a energií (a zejména dodávky tepla ze soustavy CZT) při co nejmenších nákladech;

podpořit snižování nákladů na energii realizací energeticky úsporných opatření a využíváním obnovitelných a druhotných zdrojů energie;

snižovat vliv spotřeby a výroby energie na životní prostředí.

Specifické cíle města v jednotlivých jeho rolích jsou uvedeny v následující souhrnné tabulce: Tabulka 1:

Obecné cíle města v jednotlivých rolích ve vztahu k výrobě a spotřebě energie

Úloha města/ obce Výrobce/ distributor

Stanovený cíl při výkonu činností • • • • • • • •

Spotřebitel

• • • • •

Správce obecního majetku

• • •

Regulátor

•

Iniciátor

• •

MĚSTO CHEB

energeticky účinná výroba a rozvod energie úspora neobnovitelných zdrojů energie podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v území podpora užití obnovitelných zdrojů energie a k životnímu prostředí šetrnému způsobu energetického využití odpadů snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady energetické využití odpadů podpora místní zaměstnanosti kontrola a snižování vlastních nákladů finanční úspory veřejných prostředků zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě prevence znečištění ovzduší využívání dotací – dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření zlepšování tepelně-technických parametrů budov výstavba nízkoenergetických a pasivních domů využívání dotací – dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy (např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické a environmentální) příklad pro ostatní spotřebitele podpora informovanosti

2


2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1

Analýza území města Cheb

2.1.1

Základní informace o městě Cheb

Do poloviny 17. století patřilo město Cheb mezi největší a nejbohatší města zemí Koruny české. V důsledku třicetileté války město skončilo na pokraji hospodářského zániku a v roce 1652 bylo přebudováno na vojenskou pevnost. Na přelomu 18.a 19. století Cheb přišel výstavbou Františkových Lázní o léčivé prameny, které do té doby patřily městu, a již nikdy nedosáhl svého dřívějšího postavení. Postavení města ovlivnila dramaticky také druhá světová válka a události po ní, počet obyvatel klesl na polovinu. Nárůst obyvatel byl opět zaznamenán v 60. a 70. letech 20. století - v období 1991-2001 se počet obyvatel města zvýšil o více než 1 000 obyvatel, v roce 2011 byl počet obyvatel podle údajů ČSÚ 32 401. Město Cheb je tak svým počtem obyvatel druhým největším městem Karlovarského kraje. Území města je na základě zákona součástí okresu Cheb a vyššího územního samosprávného celku Karlovarský kraj, který je součástí regionu NUTS II Severozápad. Cheb je obcí s rozšířenou působností, díky své poloze využívá spolupráce se sousedním Německem. Na jihu hraničí ORP Cheb s Bavorskem a jeho regiony Oberfranken a Oberpfalz, na severu pak se Saskem a jeho regionem Chemnitz. Město se nachází v rovině Chebské pánve, která hraničí na jihozápadě s hornatinou Českého lesa, na severovýchodě s pásmem Smrčin (včetně Chebské pahorkatiny) a jihovýchodě se Slavkovským lesem. Hlavní hydrologickou osu oblasti zahrnující přibližně území ORP Cheb je řeka Ohře s přítoky – Odrava, Plesná a Libocký potok. Podíl lesních pozemků (v majetku města) je ve městě pod průměrem Česka (cca 30 %), naopak podíl orné půdy je oproti okolním obcím s rozšířenou působností vyšší. Na území správního obvodu ORP Cheb zasahuje okrajově CHKO Slavkovský les, která byla zřízena v roce 1974, a přírodní parky Český les, Kamenné vrchy, Leopoldovy Hamry a Smrčiny. Mimo to se zde nachází celkem 12 maloplošných chráněných území. Tabulka 2:

Základní údaje o katastrálním území města Cheb

Druh pozemku

Výměra (m2)

Zastavěná plocha

1 255 423

Orná půda

3 883 269

Lesní pozemky

238167

Travní plochy

2 403 414

Vodní plochy celkem

4 357 684

Obec Cheb má celkem 19 katastrálních území (částí obce), které se rozkládají na ploše 96,37 ha.

MĚSTO CHEB

3


Tabulka 3:

Soupis částí obce Cheb

Kód obce

Název obce

Kód části obce

Název části obce

Počet obyvatel

554481

Cheb

050822

Bříza

35

554481

Cheb

050831

Cetnov

52

554481

Cheb

051055

Dolní Dvory

63

554481

Cheb

051071

Dřenice

554481

Cheb

036579

Háje

554481

Cheb

051063

Horní Dvory

45

554481

Cheb

405485

Hradiště

204

554481

Cheb

155021

Hrozňatov

554481

Cheb

405493

Cheb

554481

Cheb

126420

Chvoječná

23

554481

Cheb

168891

Jindřichov

64

554481

Cheb

050857

Klest

51

554481

Cheb

126438

Loužek

26

554481

Cheb

036561

Pelhřimov

78

554481

Cheb

050849

Podhoří

72

554481

Cheb

123722

Podhrad

503

554481

Cheb

050865

Skalka

144

554481

Cheb

050873

Střížov

190

554481

Cheb

168904

Tršnice

125

33 1 151

183 29 359

Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel - vývoj K roku 2011 žilo v Chebu 32 401 obyvatel (z toho mužů 15 757 a žen 16 644), Z tohoto počtu je dle údajů ČSÚ 42,5 % národnost česká, 36 % obyvatel svou národnost neuvedlo, 12 % tvoří vietnamská národnost, 6,5 % obyvatel je národnosti slovenské, necelé procento národnosti německé. Tabulka 4:

Rok Celkem

Vývoj počtu obyvatel, Cheb

1971

1980

1990

2000

2005

2010

2011

2012

2013

25 775

31 101

32 319

31 511

33 681

34 530

33 067

32 823

32 617

http://www.czso.cz/cz/obce_d

2.1.2

Klimatické podmínky

Území ORP Cheb zasahuje do tří klimatických regionů, klasifikace dle Quitta, 1971. Jedná se o klimatické regiony MT 3, MT 4 a CH 7.

MĚSTO CHEB

4


Obrázek 2:

Tabulka 5:

Průměrná roční teplota vzduchu, město Cheb

Klimatické podmínky města Cheb

Klimatické místo – lokalita Nadmořská výška Venkovní výpočtová teplota Otopné období pro tem = 13°C Průměrná teplota v topném období

Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. v posledních 16 letech uvádí následující tabulka, průměr za 16 denostupňů.. Obrázek 3:

Cheb 448 m -15°C d = 262 tes = 3,6 °C

na vytápění. Jsou teplotou ve dnech Počet denostupňů let je roven 3982,6

Denostupně, lokalita Cheb, 1998-2013

Zdroj: TEREA, s.r.o.

MĚSTO CHEB

5


2.1.3

Ekonomika

Přestože koncentrace zpracovatelského průmyslu do Chebu je poměrně malá, jeho význam a postavení v ekonomice města dokládá jeho podíl na zaměstnanosti, který činí téměř 30 %. Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti (cca 12 %) představuje vzdělávání, téměř 10 % připadá na obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. V průměru se v Chebu nachází pouze 1/3 zaměstnaných (využitých pracovních příležitostí), přičemž nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně 2 naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %) . Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází sice na území správního obvodu, nicméně ne na území města Chebu ale v dalších menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné. V roce 1999 město schválilo plán rozvoje města, jehož hlavní součástí byl projekt na vybudování průmyslového parku v severovýchodní části obce Dolní Dvory. První etapa výstavby průmyslového parku proběhla na rozloze 32 ha. V roce 2003 získal Průmyslový park Cheb ocenění v kategorii průmyslová zónu roku s nejvhodnějším urbanistickým řešením. Krátce po dokončení technické infrastruktury na přelomu let 2004 a 2005 nejprve umístily v zóně své investice menší místní firmy – TUP Bohemia a Pracant, s.r.o. (pracovní pomůcky a oděvy), poté je také za podpory agentury CzechInvest následovaly velké zahraniční investice japonské JSP International (6. největší investice v ČR roku 2004), producenta plastových výrobků převážně pro automobilový průmysl, německého výrobce hraček Playmobil, logistické společnosti Dachser a kamenické společnosti Granit Union. V roce 2005 se rozhodla postavit v parku svůj závod na výrobu obráběcích strojů a přesného strojírenství švýcarská firma Schneeberger a v srpnu 2006 začala realizace investice německé strojírenské firmy Hammerwerk, resp. její dceřiné společnosti HFCzechforge. Dalšími nově příchozími investory jsou firmy Raiffeisen Service (prodejna stavebnin), Knihy a Video (dodávky dle katalogu z Ruska do SRN), pneuservis, ESTO (školící středisko na hasící techniku a protipožární ochranu) a DPL Offset Cheb, s.r.o. (tiskařský závod). 2.1.4

Domovní a bytový fond

V Chebu bylo v roce 2011 evidováno 2 995 domů, z toho 2 815 trvale obydlených. Z nich se jednalo o 1 481 trvale obydlených rodinných domů a 1 209 bytových. V trvale obydlených domech bylo k roku 2011 evidováno 13 064 trvale obydlených bytů – v tom 1 876 bytů v rodinných domech a 11 023 bytů v bytových domech. Po roce 2011 bylo dle údajů ČSÚ do roku 2012 dokončeno 48 bytů – z toho 31 v rodinných domech, zbytek v bytových domech. (V této bilanci nejsou zařazeny rekreační objekty, ale pouze trvale obydlené domy a byty.) Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je téměř 50 let a více jak 70 % domů bylo v Chebu postaveno do roku 1980. Z historického hlediska hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech minulého století. Ve městě se nachází celkem dvě velká sídliště - Zlatý vrch a Skalka, dále pak 5 menších lokalit. Sídliště Skalka patří k velmi žádané lokalitě pro klidné a "zelené" prostředí. Domy na sídlišti jsou udržovány, řada z nich byla již zateplena včetně oprav střech a výměny oken, lodžií, balkonů a vchodových dveří. Horší je situace na sídlišti Zlatý Vrch. Analýza domovního a bytového fondu, která je nezbytná pro stanovení spotřeby paliv a energie v tomto sektoru, je uvedena

2

Integrovaný plán rozvoje města Cheb, Lokalita Zlatý Vrch, MĚSTO CHEB

6


v následující kapitole, která se zabývá analýzou spotřebitelských sektorů a jejich energetickou náročností. 2.1.5

Kvalita ovzduší na území města

Posouzení kvality ovzduší v Chebu je prováděno s využitím údajů imisního monitoringu. V následujícím textu byly využity podklady ze Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší ČR (zpracovávané v roce 2013 až 2014). Tabulka 6:

Přehled lokalit imisního monitoringu, město Cheb

Název lokality

Klasifikace

Vlastník

Zem. délka

Zem. šířka

Nadm. výška

Cheb-ESKA

I/S/I

HEL Cheb

12,378611

50,080556

460

Cheb

B/S/R

ČHMÚ

12,363442

50,065862

493

Zdroj dat: ČHMÚ Klasifikace lokalit: Typ stanice: I Charakteristika oblasti: R Obytná, I Tabulka 7:

Průmyslová, Pozaďová Průmyslová

B; Typ oblasti: S

Předměstská;

Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách zóna Severozápad, 2003 - 2012

Název lokality

Měřící 3 program

Měřené škodliviny (2003-2012)

Fr. Lázně-Chebská

M

SO2

NOx

Cheb-ESKA

M

PM10

SO2 NO2 NOx

Cheb

A

PM10

SO2 NOx NO2 NO

V roce 2012 byl přijat nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který také vymezuje nové zóny a aglomerace pro hodnocení kvality ovzduší. Podle tohoto vymezení je Cheb součástí zóny CZ04 Severozápad, která zahrnuje kraje Karlovarský a Ústecký. Hodnocení kvality ovzduší je součástí Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ04. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky. Pro rok 2012 jsou Českým hydrometeorologickým ústavem poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví - pro roční průměrné koncentrace PM 10 a PM 2,5 , NO 2 , olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM 10 a SO 2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO 2 a NO 2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity). Plocha území zóny Severozápad, na které dochází k překročení imisního limitu, je znázorněna na následující mapě ČHMÚ:

3

A – automatizovaný měřicí program; D – měření pasivními dosimetry; K – kombinované měření; M – manuální měřicí program; P – měření polycyklických aromatických uhlovodíků; 0 – měření těžkých kovů (TK) v PM10; 5 – měření těžkých kovů v PM2,5 MĚSTO CHEB

7


Obrázek 4:

Území s překročením LV (OZKO), zóna Severozápad, 2011

V případě ročních koncentrací znečišťující látky PM 10 nedošlo letech 2007 – 2012 k překročení imisního limitu ani na jedné měřící stanici. V případě imisního limitu -3 pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je již situace horší. Imisní limit činí 50 µg.m a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje -3 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace, která pokud je vyšší než 50 µg.m , je překročen imisní limit. Tato charakteristika závisí mnohem více na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Tabulka 8:

Průměrné roční koncentrace PM 10 , lokalita Cheb, 2003 – 2012

Název lokality

2003

2004

2005

2006

2007

Cheb-ESKA Cheb

21,95

24,79

20,47

2008

2009

2010

2011

2012

25,46

28,79

29,84

32,62

28,43

19,07

20,64

21,89

21,75

18,04

Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 9:

Název lokality

36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 10 , lokalita Cheb, 2003 – 2012

2003

2004

2005

2006

2007

Cheb-ESKA Cheb

41,33

45,29

36,83

2008

2009

2010

2011

2012

38,00

44,00

45,00

52,00

44,00

31,96

34,79

39,75

39,71

34,83

Pro překračování imisního limitu je charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. K překračování imisního limitu je v zóně Severozápad (kam patří také Cheb) charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Na území města Cheb byl počet ročních překročení identifikován pouze jedenkrát, v roce 2011. V dalších letech nebyl imisní limit překročen. Dle nového zákona o ochraně ovzduší má platný imisní limit stanoven benzo(a)pyren, který se spolu se suspendovanými částicemi stává největším MĚSTO CHEB

8


problémem z hlediska kvality ovzduší v zóně Severozápad. Je však třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu je zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Na území Chebu nejsou jeho koncentrace měřeny, ale dle prostorové interpretace dat ČHMÚ nedochází na území města Cheb k překročení imisního limitu, stejné hodnocení platí pro všechny další znečišťující látky.

2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech 2.2.1

Bytová sféra

Z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) z roku 2011 uvádí ČSÚ nejen celkové údaje o bytovém fondu, ale také členění bytů a domů podle stáří výstavby, podle materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů, apod. Výstavba byla analyzována podle stáří domů a materiálu zdí, způsobu vytápění a také podle její lokalizace. Tabulka 10:

Počty domů a bytů v jednotlivých KÚ města Cheb

Kód části obce (dílu)

Část obce (díl)

050822 050831

Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice

051055 051071 036579 051063 405485 155021 405493 126420 168891 050857 126438 036561 050849 123722 050865 050873 168904

CELKEM

Obydlené Obydlené Obydlené Obydlené byty v Domy celkem domy celkem rodinné domy bytové domy rodinných domech

Obydlené byty v bytových domech

6 9

6 9

5 6

-

5 6

-

14

12

6

6

6

20

9 305

6 288

2 280

8

2 327

31

16

13

12

1

13

3

67 82 2 164 3 29 16 12 21 7 149 37 26 23

60 68 2 067 3 22 14 9 18 6 133 35 25 21

53 64 804 3 22 11 9 16 129 28 16 15

3 2 1 166 3 2 1 3 9 5

65 67 1 081 6 24 12 12 20 164 29 20 17

14 3 10 853 6 9 1 7 48 28

2 995

2 815

1 481

1 209

1 876

11 023

V celkovém počtu domů převládají rodinné domy (52,6 %), ale v počtu bytů jednoznačně převládají byty v bytových domech, kterých je přes 85 %.

MĚSTO CHEB

9


Obrázek 5:

Počet obydlených domů dle druhu domu, Cheb, členěno dle KÚ, SLDB 2011

Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ Obrázek 6:

Průměrné stáří trvale obydlených domů, Cheb, SLDB 2011

Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ

MĚSTO CHEB

10


Obrázek 7:

Počet trvale obydlených domů dle materiálu nosných stěn, Cheb, SLDB 2011

V celkovém počtu trvale obydlených bytů je v Chebu 6 172 bytů s materiálem nosných stěn panel, 6 544 bytů zděných. Panelová zástavba je výhradně v bytových domech ze 70tých a 80tých let. Analýza spotřeby paliv a energie v bytovém sektoru ve výchozím roce Při posouzení energetických nároků bytové sféry ve výchozím roce zpracování energetických bilancí města vycházel zpracovatel ÚEK zejména z údajů dodavatelské společnosti zemního plynu (RW E GasNet, s.r.o.), elektrické energie (ČEZ Distribuce, a.s.) a dodavatele tepla v soustavě CZT (TEREA Cheb, s.r.o.). Spotřeba tuhých paliv a dřeva byla dopočtena s využitím z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD - Český statistický úřad Karlovy Vary) a z vlastního šetření, Údaje ČSÚ z roku 2011 byly pro tyto výpočty aktualizovány na stav roku 2012. Spotřeba paliv a energie v domácnostech byla propočtena podle jednotlivých katastrálních území města a v přepočtu na průměrné klimatické podmínky činila v roce 2012 celkem 636 232 GJ/rok. Pro výpočet bylo rozdělení bytů podle média na vytápění použito v členění dle obrázku č. 8:

MĚSTO CHEB

11


Obrázek 8:

Počet obydlených bytů podle způsobu vytápění, Cheb, SLDB 2011

Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ Tabulka 11:

Konečná spotřeba paliv a energie v sektoru bydlení v členění dle účelu užití

Palivo koks černé uhlí tříděné hnědé uhlí tříděné dřevo extralehký topný olej zemní plyn propan-butan nízkopotenciální teplo solární energie CZT elektřina Celkový součet

MĚSTO CHEB

Spotřeba po přeměnách celkem otop [GJ/r] 303 531 57 766 461 247 076 3 197 21 641 5 150 180 197 011 102 917 636 232

ohřev TV 268 470 51 120 407 177 109 2 801 19 629 5 150 0 132 299 28 294 417 548

ostatní 35 61 6 646 54 43 688 396 2 011 0 180 64 711 26 198 143 980

0 0 0 0 26 279 0 0 0 0 0 48 425 74 704

12


Obrázek 9:

Primární spotřeba paliv a energie v sektoru bydlení, město Cheb, 2012/13

Obrázek 10: Struktura konečné spotřeby paliv a energie (spotřeby po přeměnách) v sektoru bydlení města Cheb dle druhu paliv a energie, 2012/13

Zdroj: Enviros, s.r.o.

MĚSTO CHEB

13


Tabulka 12: Spotřeba v sektoru bydlení po katastrálních územích města Cheb, stávající stav rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky let 1998-2013

Kód KÚ 636576 650862 650871 650919 651028 651052 651079 723720 726435 636568 650846 726427 768898 768901 650820 755028 651061 650838 650854 Celkem [GJ/r]

Název KÚ Háje u Chebu Skalka u Chebu Střížov u Chebu Cheb Hradiště u Chebu Dolní Dvory Dřenice u Chebu Podhrad Loužek Dolní Pelhřimov Podhoří u Chebu Chvoječná Jindřichov u Tršnic Tršnice Bříza nad Ohří Starý Hrozňatov Horní Dvory Cetnov Klest nečleněno

Bydlení GJ/rok 32 019 2 770 4 824 549 245 7 101 2 538 1 047 15 103 772 2 214 174 587 1 718 3 950 587 7 641 1 650 275 1 557 459 636 232

Výhled v poptávce po energii v domácnostech Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb domácností na otop, ohřev teplé vody, nezáměnnou energii, vaření apod., od počtu bytů a jejich podlahové plochy. Způsob, jakým bude potřeba paliv pro výrobu tepla a teplé vody uspokojována, bude velice záviset na dostupnosti paliv (technické a cenové) paliv a energie. Spotřeba ve výhledu závisí na provedených energeticky úsporných opatřeních (využití stávajícího potenciálu úspor v domech pro bydlení) a také na rozsahu a nárocích nové zástavby na rozvojových a přestavbových plochách. V Chebu není předpokládána zásadní změna struktury bydlení v průběhu návrhového období do roku 2035. Meziroční přírůstek bytů činil mezi roky 2000 a 2010 do 45 bytových jednotek ročně. Pro odhad potřebné bytové výstavby a poptávky po energii v domácnostech vychází územní energetická koncepce z Konceptu územního plánu a Územního plánu města Chebu a předpokládána je výstavba 532 bytových jednotek do roku 2025 a 457 bytových jednotek do roku 2035. Z toho je v bytových domech předpokládána výstavba 174 bytových jednotek do roku 2025 a 108 bytových jednotek do roku 2035. Na těchto předpokladech stojí výpočet výhledových nároků na dodávku paliv a energie v nové zástavbě. Kromě bytových jednotek pro trvalé bydlení je předpokládána výstavba cca 40 rekreačních objektů do roku 2025. Do výpočtu spotřeby paliv a energie v rodinných a bytových domech ve výhledu byly promítnuty předpokládané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov – jejich progresivní snížení. V květnu roku 2010 byla přijata komplexní novela evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (dále EPBD II). V ní se členské státy zavázaly stavět nové budovy pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku 2020. V návaznosti na tuto směrnici MĚSTO CHEB

14


proběhla novelizace normy ČSN 73 0540-2:2011, Tepelná ochrana budov a také změna vyhlášky č. 148/2007 Sb. Z hlediska spotřeby energie se ve výhledu zásadně změní požadavky na strukturu spotřeby paliv a energie - dodávka tepla na otop bude v bydlení výrazně klesat vlivem realizace energeticky úsporných opatření a výrazně nižších požadavků na spotřebu tepla na vytápění v nově postavených rodinných i bytových domech, méně bude klesat spotřeba tepla na přípravu teplé (užitkové) vody. Mírně narůstat – budou ostatní spotřeby – zejména elektrické energie (kvůli růstu vybavenosti domácností), klesat bude využití elektrické energie pro vytápění tam, kde je možná alternativa – např. využitím zemního plynu, nebo – v rodinných domech instalací tepelných čerpadel nebo topení biomasou, instalací solárních termických nebo fotovoltaických systémů pro ohřev teplé vody, příhřev vody pro otop, apod. Kvantifikované nároky sektoru domácností na paliva a energii jsou předloženy v návrhu zabezpečení energetického hospodářství města Chebu ve výhledu. Potenciál úspor v domácnostech, který je ve výhledu promítnut do spotřeby paliv a energie, je propočten v kapitole 5.1. 2.2.2

Služby a občanská vybavenost (terciární sektor)

Do této kategorie jsou začleněny veřejné instituce, školy a sportovní areály, ústavy zdravotnické a sociální péče, bankovní a peněžní domy, kanceláře, provozovny soukromých podnikatelů, hotely, stravovací zařízení apod. Do této kategorie patří na území města zejména následující organizace: Tabulka 13:

Seznam hlavních odběratelů paliv a energie v nevýrobní sféře města Chebu

Organizace města, sídlo Základní škola Cheb, Kostelní náměstí 14 1. základní škola, Americká 36 2. základní škola, Májová 14 3. základní škola, Malé náměstí 3 4. základní škola, Hradební 14 5. základní škola Cheb, Matěje Kopeckého 1 6. základní škola Cheb, Obětí nacismu 16 Mateřská škola Cheb, Malé náměstí 2 Mateřská škola Cheb, 26. dubna 39 Mateřská škola Cheb, Komenského 27 Mateřská škola Cheb, Osvobození 67 Mateřská škola Cheb, Bezručova 1 Mateřská škola Cheb, Do Zátiší 3 Městská knihovna, Obrněné brigády 18 Západočeské divadlo, Divadelní nám. 10 Základní umělecká škola Jindřicha Jindřicha, Židovská 8 Dům dětí a mládeže Sova, Goethova 26 Správa zdravotních a sociálních služeb, Pastýřská 4 Jesle a stacionář pro děti s očními vadami Domov pro osoby se zdravotním postižením, týdenní a denní stacionář „Mája“ Pečovatelská služba, Jateční 2 Ostatní organizace Západočeské divadlo v Chebu, příspěvková organizace Město Cheb Integrovaná střední škola Cheb Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. MAVEX Cheb, spol. s r.o.

MĚSTO CHEB

15


Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Katastrální úřad pro Karlovarský kraj ELEKTRO EURON spol. s r.o. CHETES s.r.o. České dráhy, a.s. MRAVENEC spol. s r.o. STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČR Retail invest, a.s. Česká pošta, s.p. Domov pro seniory "SKALKA" v Chebu, příspěvková organizace BARISTA s.r.o. Karlovarská krajská nemocnice a.s. Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje, příspěvková org Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb České dráhy, a.s. - Depo kolejových vozidel Plzeň SAP TRADING s.r.o. - ECO-CLEAN - rychločistírna oděvů Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje - Cheb Okresní soud v Chebu Česká správa sociálního zabezpečení - Cheb Galerie výtvarného umění v Chebu, p.o. Karlovarského kraje Kaufland Česká republika v.o.s. - Cheb Česká pošta, s.p. - pošta Cheb 2 Gymnázium - Cheb České dráhy, a.s. - Cheb Západočeská univerzita v Plzni - Cheb Telefónica Czech Republic, a.s. - CH7041_kotelna Cheb Projekční společnost obchodních center, v.o.s. - Cheb AHOLD Czech Republic, a.s. - Cheb - hypermarket Hypernova PRIOR ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. - Cheb Komerční banka, a.s. - plynová kotelna Cheb Domov pro seniory "SPÁLENIŠTĚ" v Chebu, p.o. Tesco Stores ČR a.s. - HM Cheb Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje - Cheb Muzeum Cheb, příspěvková organizace Karlovarského kraje Generální ředitelství cel - Cheb SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. - INTERSPAR Cheb

Spotřeba paliv a energie v terciární sféře ve výchozím roce Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba paliv a energie) v terciární sféře činila v Chebu v roce 2012 (po přepočtu na průměrné klimatické podmínky) 330 208 GJ/rok. V této spotřebě jednoznačně převládá zemní plyn, významná je rovněž spotřeba dodávkového tepla. Spotřeba v terciární sféře činí téměř 24% konečné spotřeby paliv a energie na území města Cheb celkem. V této spotřebě není započtena elektřina, jejíž spotřebu ve velkoodběru a maloodběru podnikatelském (údaje od dodavatele elektřiny) nebylo možné rozčlenit mezi subjekty v terciární sféře a v průmyslu.

MĚSTO CHEB

16


Tabulka 14: Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, město Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013), v členění dle sekce NACE

tuhá paliva

Sekce NACE

Administrativní a podpůrné činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Informační a komunikační činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Ubytování, stravování a pohostinství Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Profesní, vědecké a technické činnosti Ostatní činnosti Doprava a skladování CELKEM Elektřina MOP+VO celkem

kapalná plynná paliva paliva

3

2 102

31 527 33 629

18

21

obnovitelné a druhotné CZT zdroje

8 026 1 503 950 2 253 978

elektřina

Celkem [GJ/r]

772

8 026 1 503 953 11 595 978 772

10 507

8 192

20 818

5 454

9 848

15 302

12 669 3 130

26 128 18 960

164 872 8 891 219 231

0 9 341

1

190

190

292

292

1 468 75 190

167 008 41 885 330 208 230 801

2 136 2 136

38 797 22 090

1 230 801

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění

Výhled v poptávce po energii Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb výstavby objektů terciární sféry ve výhledu a je odvozena od podlahové plochy nové zástavby na rozvojových plochách. Současně byl analyzován potenciál úspor ve stávajících objektech. Návrh nové zástavby vycházel z vymezení zastavitelných a přestavbových ploch dle ÚPn, Využití ploch předpokládá využití potenciálu volných ploch centra (proluky) a také významných rozvojových ploch vlastního města, případně obcí. Návrh energeticky vztažné plochy je uveden v kapitole 7.2.3, kde je proveden také propočet energetických nároků nové zástavby v sektoru služeb. Do výpočtu spotřeby paliv a energie v terciárním sektoru ve výhledu do roku 2025 a 2035 byly (stejně jako v bytovém sektoru) promítnuty očekávané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov - nové budovy bude nezbytné stavět pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku 2020. 2.2.3

Sektor průmyslu a podnikání

Popis sektoru Na území města Cheb působily v roce 2012 zejména následující firmy zařazené v kategorii průmysl: Tabulka 15:

Firmy působící na území města Cheb

IČO

Název firmy

26315246

KOVO Engineering s. r. o.

63507871

TEREA Cheb s.r.o.

MĚSTO CHEB

17


IČO

Název firmy

28051025

Strojírny Cheb, a.s.

27992853

SAP TRADING s.r.o. - ECO-CLEAN - rychločistírna oděvů

28053648

Ofsetový Tisk Cheb s.r.o.

25228439

EURON STEEL s.r.o. - Cheb

26372398

Chebská obalovna, spol. s r.o. - Cheb

27365450

SCHNEEBERGER Mineralgusstechnik s.r.o.

25249991

Kovo Cheb Real s.r.o.

26334364

NEKOTEX s.r.o.

884383

TERMO & CO, s.r.o.

15890554

Shell Czech Republic a.s.

18233864

TRITIA spol. s r.o.

25208934

NBHX Trim CZ s.r.o.

45359237

Agrona a.s. - Dolní Dvory

49196111

Holz Schiller s.r.o.

63077345

HB PRINT, s.r.o.

25244205

FORK s.r.o.

49787977

CHEVAK Cheb, a.s.

63504464

MAVEX DIESEL, spol. s r.o.

48038687

OMV Česká republika, s.r.o.

26392011

Stanislav Musil, s.r.o.

49551272

Českomoravský beton, a.s.

26379708

VS LIFID s.r.o. - Cheb

26326400

TEGO OIL a.s. - Cheb

26380102

JSP International, s.r.o. - Cheb

25203282

Playmobil CZ spol. s r.o. - Cheb

27365361

HF-Czechforge s.r.o. - Cheb

60199741

apt Products s.r.o.

29099561

th-beton s.r.o. betonárna Cheb

13894901

Pavel Dragoun - Kamenolom Slapany

26496178

PETRA s.r.o. PN Keraplastik s.r.o.

49823574

RoBiN OIL

45359237

Agrona, a.s. - Agroslužby Cheb

14707748

Bohemia Lignum - Stavební výplně a.s.: ZP kotelna

26403226

TOP TANK s.r.o. -ČS PHM F1 Svatý Kříž

Zdroj: REZZO, ČHMÚ, vlastní zjištění

Spotřeba paliv a energie v průmyslu Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu na území města Cheb, do které byla započtena spotřeba ve zdrojích REZZO 1, průmyslových zdrojích REZZO 2 a spotřeba v dalších drobných podnicích na území města včetně kotelen a zdrojů TEREA Cheb s.r.o., dosáhla po přepočtu na průměrné klimatické podmínky 826 616 GJ/rok. Tato spotřeba zahrnuje i spotřebu paliv na výrobu elektřiny a tepla. Následující tabulka uvádí primární spotřebu paliv a energie v průmyslu města Cheb v roce 2012.

MĚSTO CHEB

18


Tabulka 16: Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Cheb, Stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013), GJ/rok

Sekce NACE

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; odpady a sanace

Extrahnědé lehký zemní uhlí topný plyn tříděné olej

2 755 5 590

bioplyn

nízkopoten vodní ciální en. teplo

dřevo

355 156

solár- dovoz Celkem ní en. elektřiny

7 286 10 814 3 542 282 811

5 569 5 833

Zpracovatelský průmysl

41 870

101

CELKEM

44 626 5 691

85 326 446 051 5 833

667 955

11 402 42 140

169 437

42 140 7 286 10 814 3 542 282 811

848 795

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění

Z tabulky 15 je zřejmé, že rozhodujícím průmyslovým odvětvím na území města Cheb je průmysl výroby tepla (a elektřiny). Z primární spotřeby v průmyslu je v konečné spotřebě (spotřebě po přeměnách) odečtena spotřeba zemního plynu pro výrobu tepla v soustavě CZT, provozované společností TEREA Cheb, s.r.o. Místo ní je v konečné spotřebě paliv a energie zařazena do bilancí spotřeba dodávkového tepla v sektoru průmysl. Tabulka 17: Konečná spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Cheb, Stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013), GJ/rok

Sekce NACE

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

tuhá paliva

kapalná paliva

plynná paliva

obnovitelné a druhotné zdroje

2 755

CZT

elektřina

9

Celkem [GJ/r]

2 765

5 569

5 569

Zpracovatelský průmysl

41 870

101

85 326

42 140

CELKEM

44 626

101

90 896

42 140

169 437 9

0

177 771

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA Cheb, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění

Jak v primární, tak v konečné spotřebě převládá v průmyslu na území města zemní plyn a dále dřevo a hnědé uhlí. Konečná spotřeba v průmyslu činí v roce 2012 téměř 12,8 % konečné spotřeby na území města Cheb celkem. Výhled v poptávce po energii Do výpočtu spotřeby paliv a energie v sektoru průmyslu ve výhledu do roku 2025 a 2035 byly promítnuty očekávané změny v požadavcích na energetickou náročnost – ceny energie a legislativní požadavky v oblasti ochrany ovzduší a klimatu nutí výrobce v průmyslu investovat do snížení emisí, optimalizovat a zefektivňovat jejich výrobní náklady (vč. nákladů na energii). V již existujících průmyslových podnicích nebyl však (s výjimkou průmyslu výroby elektřiny a tepla) zjišťován podrobně potenciál úspor. Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od předpokládané výstavby objektů v průmyslu ve výhledu a je odvozena od plochy nové průmyslové zástavby na rozvojových plochách. Stanovení vhodných ploch bylo provedeno v souladu

MĚSTO CHEB

19


s územním plánem – plochy výroby jsou vymezeny s důrazem na umožnění dalšího rozvoje průmyslového parku, plochy (VD) převážně pro zajištění ploch výroby a služeb výrobního sektoru. Návrh vytápěného objemu v průmyslové zástavbě – předpoklad zpracovatele - je uveden v kapitole 7.2.3 spolu s propočtem energetických nároků nové zástavby a včetně návrhu jejich krytí.

MĚSTO CHEB

20


3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1

Analýza dostupnosti paliv a energie

Cílem této analýzy je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu, roční bilanci spotřeby primárních paliv a energie, analýzu výrobních a distribučních systémů (velké zdroje, střední a malé zdroje). Soustava centralizovaného zásobování teplem je analyzována v samostatné kapitole. 3.1.1

Zásobování města Chebu elektrickou energií

Distribuční soustava elektrické energie Zásobování města Cheb elektrickou energií zajišťuje společnost ČEZ Distribuce, a.s. Elektrická energie je přiváděna do města linkou venkovního vedení VVN 110kV Vítkov – Jindřichov, která je ukončena v rozvodně Jindřichov a která dále pokračuje směrem na Aš (Jindřichov – Mokřiny). V RO Jindřichov je elektrická energie transformována z napěťové hladiny VVN 110kV na hladinu VN 22kV a ta je pak rozvedena sítí VN 22kV do jednotlivých obcí a do města příp. do průmyslových podniků, kde je pak v transformačních stanicích transformována z napěťové hladiny VN 22kV na hladinu NN 0,4kV. Plochy umístěné v oblastech stávající zástavby budou často napojitelné ze stávající existující infrastruktury. Pro plochy umístěné v okrajových částech města bude třeba vybudovat primární napojení na stávající páteřní síť. Body výchozího napojení přitom bude nutné řešit individuálně na základě požadované kapacity příslušné nově budované větve sítě. V případech větších obytných lokalit je třeba počítat i s nutností vybudování potřebných technologických objektů (spojovací technologie, kabelové televize, zařízení pro vysokorychlostní internet, vykrývače mobilních sítí apod. ). U všech ploch, kde se nejedná o napojení jediného objektu (komplexu), je třeba počítat s vybudováním sekundární infrastruktury účastnické přístupové sítě koridory podél jednotlivých komunikací v souběhu s rozvody sítí elektro NN, VO atd. Pro nové podzemní vedení není nutno v ÚP vymezovat samostatné koridory mimo výše uvedené v rámci komunikací. Případné objekty je možno realizovat na všech plochách s rozdílným způsobem využití.

MĚSTO CHEB

21


Obrázek 11: Trasování rozvodných sítí elektrické energie

Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s.

Dodávky elektrické energie v roce 2013 Společností ČEZ Distribuce, a.s. byly poskytnuty údaje o dodávce elektrické energie na území města Chebu – údaje byly poskytnuty po jednotlivých tarifech jako souhrn za město celkem. Celkem bylo v roce 2013 na území města Cheb spotřebováno 93 162 MWh elektřiny v následujícím členění: 31 % v kategorii maloodběr domácnosti, 39,7 % v kategorii velkoodběru a zbytek (29,3 %) maloodběr podnikatelé. Tento údaj byl použit do celkových bilancí.

MĚSTO CHEB

22


Obrázek 12: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr domácnosti, Cheb, 2013


Nejvyšší spotřebu v domácnostech vykazují zákazníci se sazbou D02D (Standard 53 %) – což je sazba, vhodná pro odběrná místa s běžnými elektrickými spotřebiči, např. byty nebo rodinné domy, které nemají elektrické vytápění ani elektrický ohřev vody. Další významnou skupinu odběratelů tvoří odběratelé se sazbou D25D (Aku8 – 22 %), která je vhodná pro odběrná místa s akumulačním vytápěním a ohřevem vody. Provoz akumulačních spotřebičů je operativně řízen a musí být v době platnosti vysokého tarifu blokován. Nízký tarif trvá 8 hodin denně. Třetí významnou skupinu domácností pak tvoří zákazníci v sazbě D45D (Přímotop – 19 %), která je vhodná pro odběrná místa s elektrickým přímotopným vytápěním. Provoz přímotopných spotřebičů je operativně řízen a musí být blokován v době platnosti vysokého tarifu. Nízký tarif trvá 20 hodin denně. Z hlediska struktury sestavení výsledné energetické bilance jsou pak u domácností významné ještě sazby D55D a D56D (TČ – 2,8 %), což jsou sazby pro odběrná místa s vytápěním pomocí tepelného čerpadla.

MĚSTO CHEB

23


Obrázek 13: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr podnikatelé, Cheb, 2013


Sazby u podnikatelského maloodběru (MOP) mají obdobný charakter využití, jako v případě domácností. Sazby C01D, C02D a C03D (standard) jsou jednotarifové sazby, využívané pro krytí spotřeby bez akumulace, odstupňované dle celkové výše odběru (malý, střední, vyšší). U dvoutarifové sazby C26D trvá nízký tarif 8 hodin, sazby C35D 16 hodin a C45D 20 hodin denně. Sazby C55D a C56D jsou využívány pro provoz tepelných čerpadel. Navíc se v kategorii podnikatelského maloodběru vyskytuje spotřeba elektřiny v sazbě C62D (7 %), která určena pro účely osvětlování veřejných prostranství.

MĚSTO CHEB

24


3.1.2

Zásobování města Chebu zemním plynem

Městský zásobovací systém Vnitrostátní soustava-VTL plynovody: Město Cheb je zásobováno zemním plynem z distribučních sítí RW E GasNet, s.r.o.. Na severu řešeného území prochází VTL plynovod, ze kterého jsou severozápadně a východně od Chebu vedeny dvě větve pro VTL regulační stanice Břehnická, Dolní Dvory a Podhrad. Tyto plynovody náleží do I.VTL centrální soustavy plynovodů 2,5 MPa s provozním tlakem 1,7-2,5 MPa. Nové VTL plynovody nejsou navrhovány, byla realizována pouze přeložka:

535 plynovod vysokotlaký (VTL) přeložka levý břeh Ohře

Místní soustava - středotlaké plynovody (STL): V řešeném území existuje místní soustava STL plynovodů napojená přes VTL regulační stanice plynu (RSP). Podle příslušnosti k RSP jsou provozní přetlaky STL plynovodů 90, 100 a 300 kPa. Centrální soustava z RSP „Zlatý vrch“ je provozována s přetlakem 90 kPa, soustava z RSP „Břehnická“ s přetlakem 100 kPa (výhled 400 kPa) a zbylé soustavy „Tršnická“, „Dolní Dvory“ a „Podhrad“ jsou provozovány s přetlakem 300kPa. Nové STL plynovody jsou navrhovány pro plochy změn na okraji města a venkově:

530 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. Pelhřimovská -Želva

531 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. K Hájům - Svatý Kříž

532 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. Na Nivách – Nad Klášterní cestou

533 plynovod středotlaký (STL) PPCH 2

Obrázek 14: Trasování distribučních sítí zemního plynu

MĚSTO CHEB

25


Místní soustava - nízkotlaké plynovody (NTL): Existuje na území města Cheb. Napojena je přes regulační stanice plynu z místní středotlaké sítě. Provozována je s přetlakem 2,1 kPa. V současné době VTL síť dosahuje délky 17 176 m, STL 38 255 m (964 ks přípojek) a NTL 47 652 m (1 929 ks přípojek). Stupeň plynofikace se v plynárenské praxi vyjadřuje tzv. procentem plynofikace, které vyplývá ze vztahu: Počet odběratelů kategorie domácnosti lomeno / Počet trvale obydlených bytů krát sto = procento plynofikace. V daném případě tento ukazatel dosahuje 84,2%. Dodávky zemního plynu v roce 2013 Společností RWE GasNet, s.r.o. byly poskytnuty údaje o dodávce zemního plynu na území města Chebu – údaje byly poskytnuty po jednotlivých odběratelských kategoriích (včetně pásmové charakteristiky) v členění dle katastrálních území města. Celkem bylo v roce 2013 na území města Cheb spotřebováno 273 058 MWh (tj. 3 26 440 tis. m ) zemního plynu v následujícím členění: 26,5 % v kategorii domácnosti, 55,9 % v kategorii velkoodběru a středního odběru a zbytek (17,6%) v kategorii podnikatelského maloodběru. Tento údaj byl použit do celkových bilancí. Tabulka 18:

Dělení dodávek zemního plynu podle odvětví ekonomických činností, rok 2013

Dělení podle ekonomické činnosti - počty k 31.12.2013 Odvětví \ kategorie

Domácnosti

bydlení

Maloodběr

10 948

doprava průmysl terciální sféra

Celkový součet

Velkoodběr a střední odběr 8

10 956

14

1

15

1

115

23

168

50

623

16

689

zemědělství

6

Celkový součet

10 999

766

6 40

11 834

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Tabulka 19:

Členění dodávek zemního plynu podle kategorie odběru, rok 2013

Kategorie velkoodběr a střední odběr Katastrální území Počty Spotřeba ZP Spotřeba ZP 3 města Cheb k 31.12.2013 za rok 2013 [MWh] za rok 2013 [tis.m ] Dolní Dvory 3 2 871 271 Hradiště 6 14 303 1 348 Cheb 31 135 490 12 776 Celkový součet za VO a SO 40 152 663 14 395 Kategorie maloodběr Počty Spotřeba ZP Spotřeba ZP 3 Katastrální území města Cheb k 31.12.2013 za rok 2013 [MWh] za rok 2013 [tis.m ] nepřiřazeno 3 321 34 Dolní Dvory 6 333 31 Háje 6 767 73 Hradiště 15 1 329 127 Cheb 727 44 513 4 392 Skalka 3 517 49 Střížov 6 269 29

MĚSTO CHEB

26


Celkový součet za MO Kategorie domácnosti Katastrální území města Cheb nepřiřazeno Dolní Dvory Dřenice Háje Hradiště Cheb Podhrad Skalka Střížov Celkový součet za DOM Celkový součet

766 DOM domácnosti 9 10 4 123 39 10 634 103 23 54 10 999 11 805

48 049

4 735

Spotřeba ZP Spotřeba ZP 3 za rok 2013 [MWh] za rok 2013 [tis.m ] 135 14 102 10 38 4 2 276 217 567 54 66 397 6 727 1 885 179 392 42 554 63 72 346 7 310 273 058

26 440

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o.

Zemním plynem jsou zásobována katastrální území města Cheb, která jsou zařazena v následujících grafech pásmových charakteristik odběru. Z těchto grafů také vyplývá, že většina spotřeby zemního plynu byla v prezentovaných kategoriích realizována v katastrálním území Cheb. Obrázek 15: Členění dodávky zemního plynu dle pásem spotřeby, DOMÁCNOSTI (DOM), Cheb, 2013

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Obrázek 16: Členění dodávky zemního plynu dle pásem spotřeby, MALOODBĚR (MO), Cheb, 2013


MĚSTO CHEB

27


Obrázek 17: Členění dodávky zemního plynu dle odběratelských kategorií, Cheb, 2013


3.1.3

Soustava CZT na území města Cheb

Za samostatný energetický systém v rámci města Cheb lze považovat centrální zásobování teplem provozované společností TEREA Cheb, s.r.o. CZT sestává ze čtyř nezávislých systémů označovaných podle toho, z jaké z hlavních kotelen jsou zásobovány teplem: Kotelna Riegrova, Kotelna Zlatý Vrch, Kotelna Skalka a Kotelna Nemocnice. Tyto čtyři kotelny dodávají 77% tepla a teplé vody pro CZT Cheb. Zbylých 23% je dodáváno blokovými a domovními kotelnami provozovanými společností TEREA Cheb s.r.o.: kotelna Boženy Němcové, kotelna BrandlovaDivadelní nám., kotelna Brandlova-13.MŠ, 14 kotelna Evropská - Jass,Baťa, kotelna Evropská 12-TYPOS, kotelna Hradební 14, kotelna Hrnčířská, kotelna Karlova 17, kotelna Kasární, kotelna Komenského-9.MŠ, kotelna Májová 31-Čedok, kotelna Májová 68-Česká škola, kotelna Mánesova 23, kotelna Mánesova 34, kotelna Nám. Krále Jiřího 34, kotelna Obrněné brigád-Policie, kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ, kotelna Sadová, kotelna Sládkova, kotelna Školní, kotelna Šlikova 11, kotelna Valdštejnova 19, kotelna Valdštejnova 49, kotelna Valdštejnova 50, kotelna Zemědělská-15.MŠ, kotelna 17.Listopadu 6. Všechny uvedené blokové a domovní kotelny spalují zemní plyn. Celkově dodávají teplo a teplou vodu pro 139 odběrných míst. Odběratelé jsou bytové domy, veřejná správa, vzdělávací instituce, kulturní a zábavní zařízení a obchody. Následující obrázek zobrazuje celý systém centralizovaného zásobování teplem města Cheb.

MĚSTO CHEB

28


Obrázek 18: Soustava CZT na území města Cheb

Zdroj: ÚAP Karlovarského kraje, TEREA Cheb

V následují tabulce je uvedena souhrnná dodávka tepla pro otop a v teplé vodě za poslední 3 roky z kotelen provozovaných TEREA, s.r.o. Tabulka 20:

Dodávky tepla v uplynulých 3 letech, podle jednotlivých kotelen

Teplo 2011

Kotelna

Teplo 2012

Teplo 2013

TV 2011 (GJ)

TV 2012 (GJ)

TV 2013 (GJ)

Kotelna Zlatý Vrch

51 077

50 985

54 602

19 849

19 448

19 813

Kotelna Riegrova

22 025

23 142

24 314

12 693

12 904

13 292

Kotelna Skalka

38 229

39 213

41 951

21 850

21 472

19 778

Kotelna Nemocnice

32 219

32 473

35 027

5 918

5 749

5 771

blokové a domovní kotelny

54 315

54 076

56 411

10 197

9 457

9 540

197 865

199 888

212 306

70 506

69 029

68 194

Celkem Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o.

Paliva na vstupu do výroby tepla a jejich spotřebu v přepočtu na průměrné klimatické podmínky udává tabulka 17. Roční bilance kotelen vycházejí z dat poskytnutých provozovatelem. Tabulka 21: Primární spotřeba paliv ve zdrojích CZT (včetně kogenerace), stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky (1998-2013)

Subkategori e

REZZO 1

MĚSTO CHEB

Kotelna

zemní plyn

01 kotelna Riegrova

94 436

02 kotelna Zlatý Vrch

42 671

03 kotelna Skalka

78 696

extralehký topný olej 2 811

Celkem [GJ/r] 97 247 42 671

1 230

79 927

29


Subkategori e

Kotelna 04 kotelna Nemocnice 11 kotelna Boženy Němcové 12 kotelna Brandlova-Divad.nám. 14 kotelna Evropská-Jass,Baťa 15 kotelna Evroská 12-TYPOS

REZZO 3

49 680

1 304

Celkem [GJ/r] 50 984

953

953

3 058

3 058

891

891

658

658

17 kotelna Hradební 14

4 313

4 313

18 kotelna Hrnčířská

8 863

8 863

19 kotelna Karlova 17

1 091

1 091

16 615

16 615

25 kotelna Májová 31-Čedok

3 284

3 284

26 kotelna Májová 68-Česká škola

1 734

1 734

27 kotelna Mánesova 23

882

882

28 kotelna Mánesova 34

3 234

3 234

30 kotelna Obrněné brigád-Policie

2 547

2 547

32 kotelna Sadová

2 710

2 710

33 kotelna Sládkova

8 433

8 433

34 kotelna Školní

4 934

4 934

35 kotelna Šlikova 11

938

938

36 kotelna Valdštejnova 19

954

954


2 646

2 646


1 795

1 795

40 kotelna 17.Listopadu 6

1 421

1 421

13 kotelna Brandlova-13.MŠ

360

360

20 kotelna - Karlova 32

200

200

21 kotelna - Karlova 35

27

27

23 kotelna Komenského-9.MŠ

605

605

29 kotelna Nám.krále Jiřího 34

237

237

31 kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ

403

403

39 kotelna Zemědělská-15.MŠ

350

350

22 kotelna Kasární

REZZO 2

extralehký topný olej

zemní plyn

Celkem

339 620

5 346

344 966

Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o.

Spotřeba zemního plynu dosahuje ročně téměř 340 000 GJ/rok a sektor výroby tepla je rozhodujícím spotřebitelem zemního plynu na území města Cheb. Následující tabulka ukazuje souhrnnou účinnost na kotlích a v rozvodech soustav CZT a také objem tepla vyrobeného tepelnými čerpadly a ze solárních kolektorů (v některých výměníkových stanicích, které přísluší ke kotelnám Zlatý Vrch, Riegrova, Skalka i Nemocnice, jsou instalována tepelná čerpadla vzduch-voda, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období). Z tabulky je zřejmá vysoká účinnost výroby tepla. U tepelných ztrát v distribuci se jedná o průměrnou hodnotu za všechny kotelny.

MĚSTO CHEB

30


Tabulka 22:

Výroba a dodávky tepla celkem, účinnost výroby a distribuce tepla, rok 2013

Ukazatel Celková výroba tepelné energie na zdrojích z toho Tepelná energie z domovních kotelen Výroba elektrické energie Spotřeba

SUMA Tepelná energie z provozovaných zdrojů Ztráty při rozvodu TE Tepelná energie na výstupu z rozvodů z toho

Počet odběratelů Počet odběrných míst

GJ/rok 295 099 7 355 287 744 7 952

pro přípravu TV TE

LTO ZP Solární kolektory TČ

326 387 217 147 4 510 392 200 287 744 18 493 269 251 21 787 62 253 145 263 39 362 586

z primárního rozvody CZT pro centrální přípravu TV ze sekundárních rozvodů z rozvodů z blokových kotelen pro vlastní spotřebu 209 411

Celková energetická účinnost zdrojů

0,885285

Ztráty v rozvodech TE

0,064269


Teplo je dodáváno především do sektoru domácností a do objektů veřejné sféry – strukturu dodávaného tepla ukazuje obrázek 18. Obrázek 19: Spotřeba tepla na otop a TV v členění podle sektoru spotřeby, rok 2013


MĚSTO CHEB

31


3.1.4 Stávající využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na území města Biomasa v podobě dřeva a dřevního odpadu je z obnovitelných zdrojů energie nejrozšířenějším zdrojem a to zejména v průmyslu a ve spotřebě domácností – pro výrobu tepla na otop (ÚT) i na ohřev teplé vody. Kusové dřevo a dřevní odpad si jednotliví odběratelé ze sektoru domácností zajišťují přímo od lesních závodů a vlastníků lesa nebo z dřevařské výroby. Na území města se také nachází a je částečně využit energetický potenciál vodních toků a to MVE Pomezná u Chebu, MVE Jindřichov, MVE Skalka, MVE Cheb a MVE Podhrad u Chebu. Tyto elektrárny mají celkový instalovaný výkon 1 113 kW. Tabulka 23:

Přehled malých vodních elektráren na území města Chebu

Vodní elektrárna MVE Jindřichov

Instalovaný výkon (kW) 144

Roční výroba 2012 (GWh) 0,380

Počet turbin 1

Vodní tok

Říční kilometr

Ohře

237,05

MVE Cheb

115

0,397

2

Ohře

241,32

MVE Skalka

719

1,583

3

Ohře

242,41

MVE Pomezná u Chebu

55

0,308

1

Ohře

neuveden

MVE Podhrad

80

0,336

2

Odrava

16,63

Z informací o sazbách v dodávce elektrické energie pro město Cheb, jsou na území města objekty, využívající nízkopotenciální teplo prostřednictvím tepelných čerpadel. Celkem by se mělo jednat o 80 odběrných míst se sazbou pro tepelná čerpadla, 64 odběrných míst v domácnostech a 16 odběrných míst pro podnikání. Tepelná čerpadla používá ve výměníkových stanicích také provozovatel soustavy CZT, TEREA, s.r.o. Na území města je instalováno 36 fotovoltaických elektráren umístěných převážně na střechách. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na území města Chebu je 1 036 kWp. Celková roční výroba těchto elektráren je cca 0,984 GWh. Uvažovaná průměrná roční výroba je 950 kWh/kWp. V přidružené obci Klest instalována zemědělská bioplynová stanice o výkonu 1 200 kW. K této elektrárně se nepodařilo získat data o výrobě elektřiny. Ale na základě zkušeností je možné uvažovat minimální využití instalovaného výkonu 8 000 hodin za rok a vlastní spotřebou elektřiny 8%. Jako průměrnou roční výrobu této bioplynové stanice budeme uvažovat 8,832 GW h. Ještě zde zmíníme využití solárního tepla – v na dvou místech v Chebu. Solární kolektory slouží pro ohřev teplé vody panelového domu v ul. B. Němcové 11 v 2 severní části Chebu, cca 90 m panelů s průměrným ročním energetickým ziskem 0,03 GW h a solární kolektory, které slouží pro předehřev teplé vody pro panelový dům v ul. Palackého 16. Jsou umístěny na střeše výměníkové stanice (kotelna 2 Riegrova), cca 60 m s průměrným ročním energetickým ziskem 0,02 GWh Na území města Chebu nejsou instalovány žádné zdroje energie využívající energii větru a geotermální energii. Z pohledu energetické územní soběstačnosti města není podíl výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů ve výchozím roce aktualizace ÚEK města Chebu významný, s výjimkou využití dřeva pro vytápění – pro integrované obce města Cheb je využití dřeva zásadní.

MĚSTO CHEB

32


Tabulka 24:

Výroba elektřiny a tepla z OZE

Zdroj Tepelná čerpadla Malé vodní elektrárny Solární fotovoltaické panely Solární termické kolektory Bioplyn Biomasa (dřevo) Celkem Tabulka 25: Cheb

Kód KÚ

Teplo

Elektřina 6 857 10 814 3 542 180 5 578 61 937 74 372

14 537

Využití OZE ve spotřebě po přeměnách na území města Cheb, 2013, po KÚ města

Název KÚ

636576 Háje u Chebu 650862 Skalka u Chebu 650871 Střížov u Chebu 650919 Cheb 651028 Hradiště u Chebu 651052 Dolní Dvory 651079 Dřenice u Chebu 723720 Podhrad 726435 Loužek 636568 Dolní Pelhřimov 726427 Chvoječná 768901 Tršnice 650820 Bříza nad Ohří 755028 Starý Hrozňatov 651061 Horní Dvory 650854 Klest Celkem [GJ/r]

dřevo 4 851 886 754 46 653 1 459 365 676 2 552 448 748 119 571 134 1 385 248 87 61 937

nízko-potenciální solární teplo energie 486 29 57 5 743

Celkem [GJ/r]

180

143

29 257 86 29 6 857

180

5 337 915 811 52 576 1 459 365 676 2 695 448 748 148 828 134 1 470 276 87 68 974

Zdroj: vlastní šetření

3.2

Spalovací zdroje na území města Cheb

3.2.1

Zdroje dat a členění zdrojů

Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle § 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákona), jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona se zdroje člení na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále 4 členěny podle technologického určení na spalovací zdroje, spalovny odpadů a jiné zdroje. Podle tepelného příkonu spalovacích zdrojů, rozsahu znečišťování a způsobu sledování se zdroje dělí na jednotlivě evidované (vyjmenované zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.) a hromadně sledované. Mezi hromadně sledované zdroje patří především vytápění domácností, doprava, provoz nesilničních vozidel, chovy zvířat a použití organických rozpouštědel. 4

zdroje používající organická rozpouštědla, zdroje, v nichž dochází k nakládání s benzínem a ostatní zdroje MĚSTO CHEB

33


Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro prezentovanou energetickou a emisní bilanci bodově 5 evidovaných zdrojů jsou údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb. 3.2.2

Vyjmenované (bodové) stacionární zdroje (REZZO 1 a REZZO 2)

Databáze REZZO 1 a REZZO 2, obsahující údaje stacionárních zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., spravuje ČHMÚ Praha - úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro stanovení množství znečišťujících látek, které jsou vnášeny do ovzduší z jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů, jsou údaje souhrnné provozní evidence (SPE), získané prostřednictvím webových služeb s využitím speciální SW aplikace z informačního systému ISPOP, provozovaného CENIA českou informační agenturou životního prostředí. Výsledná databáze vyjmenovaných (zpravidla emisně významných) stacionárních zdrojů je v ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (sestava emisí a parametrů jejich vypouštění jednotlivými komíny/výduchy pro účely modelování). Vyjmenované zdroje, definované přílohou č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., slučují původně odděleně evidované kategorie zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů REZZO 1 a středních zdrojů REZZO 2 do jedné, společné kategorie, která se dále člení dle skupin. Zároveň je dikcí zákona o ovzduší č 201/2012 Sb. omezen počet takto jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů oproti původní evidenci, protože spodní výkonová hranice, od které se provozovatelů zdrojů týkala ohlašovací povinnost, se z původního instalovaného 6 tepelného výkonu většího než 200 kW t (zákon č. 86/2002 Sb.) omezila na zdroje 7 8 s jmenovitým tepelným příkonem větším než 300 kW t . Na území města Cheb bylo v roce 2012 evidováno: •

12 zdrojů kategorie REZZO 1 – 9 spalovacích (z toho 4 využívané jako zdroje, pracující do soustavy CZT) a 3 technologické

•

83 zdrojů kategorie REZZO 2 – 64 spalovacích (z toho 21 využívaných jako zdroje, pracující do soustavy CZT) a 19 technologických

5

zvláště velké, velké a střední zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, účinného v období ohlašování údajů za rok 2011, odpovídající do značné míry zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 6 Výkon (tepelný výkon) zdroje je množství tepla, které zdroj za jednotku času předá teplonosné látce, vsázce nebo vytápěnému prostoru. Tepelný výkon zdroje je nižší než příkon zdroje o ztráty výkonu. Poměr tepelného výkonu kotle k tepelnému příkonu kotle pak vyjadřuje účinnost kotle v % 7 Příkon zdroje je množství tepla, které je za jednotku času dodáno zdrojem spalováním paliva. 8 §4, odst. (7) zákona o ochraně ovzduší: Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. MĚSTO CHEB

34


Obrázek 20: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., na území města Cheb, 2012

Zdroj: ČHMÚ - ISPOP

Trend vývoje emisí základních škodlivin a CO 2 z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 je v posledních letech vzestupný: Obrázek 21: Vývoj emisí základních škodlivin (t/r) z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, 2010-2012

Zdroj: ČHMÚ – ISPOP

MĚSTO CHEB

35


Tabulka 26: Emise základních škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, 2010-2012

Znečišťující látka

rok 2010 t/rok

rok 2011 t/tok

rok 2012 t/rok

TZL

6,6739

7,253

7,5634

SO₂

64,154

63,07

78,554

NOₓ

45,121

40,18

45,309

CO

16,797

24,51

33,044

VOC

34,486

42,58

46,926

V emisích tuhých znečišťujících látek došlo za poslední 3 roky k mírnému nárůstu o 0,9 t/r (tj. na cca 113 % stavu roku 2010). Nejvyšší nárůst zaznamenaly emise SO 2 o 14,4 t/r (122 %). Na tomto navýšení má majoritní podíl zdroj Strojírny Cheb, a.s., kde emise SO 2 za roky 2010 až 2012 vzrostly o 14,338 t/r (v roce 2013 však opět výrazně poklesly na hodnotu 16,445 t/r, což je cca 41% hodnoty z roku 2012). Emise NO x zaznamenaly ve stejném období nejprve mírný pokles a poté se v roce 2012 vrátily na stejnou výši roku 2010. Emise CO vzrostly na téměř dvojnásobek a to především díky zdrojům Holz Schiller s.r.o. - Areál Cheb – Podhradská, Chebská obalovna, spol. s r.o. a Strojírny Cheb, a.s. K více jak třetinovému nárůstu došlo i u emisí VOC (o + 12,4 t/r). Na tomto nárůstu se nejvíce podílely zdroje Ofsetový Tisk Cheb s.r.o. a Milan Dolejš - dopravní značení. Tabulka 27: Emise základních škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, členěno dle kategorií odvozených z přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.,2010-2012

ID 101

40

50

70 80 90

100

MĚSTO CHEB

Kategorie Energetika – výroba tepla a el. energie: vyjmenované zdroje

Výroba a zpracování kovů a plastů

Zpracování nerostných surovin

Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chovy hospodářských zvířat Použití organických rozpouštědel

Nakládání s benzinem

ROK

TZL

SO₂₂

NOₓ

CO

VOC

2010

3,006

64,152

44,876

16,755

10,030

2011

3,387

63,060

38,724

19,250

8,147

78,550

45,075

26,874

2012

4,276

2010

0,000

0,000

7,630

2011

0,019

0,000

2012

0,048

0,000

2010

2,630

0,147

2011

2,803

0,006

0,307

5,200

0,162

2012

2,068

0,004

0,069

6,137

0,000

2010

0,886

0,002

0,229

0,026

0,013

2011

0,836

0,000

1,148

0,062

0,011

2012

0,902

0,000

0,165

0,033

0,020

2010

0,149

0,000

0,000

0,000

22,858

2011

0,208

2012

0,269

2010

0,000 32,643 0,000

0,000

0,000

37,616

2010

1,413

2011

1,415

2012

1,660 36


ID 110

Kategorie Ostatní zdroje

ROK

TZL

SO₂₂

NOₓ

CO

VOC

2010

0,003

0,000

0,017

0,016

0,026

2011

0,206


Nejvyšší podíl na emisích sledovaných škodlivin mají spalovací procesy v kategorii „Energetika – výroba tepla a el. energie“, která u TZL obsahuje 56,5 %, u SO 2 téměř 100 % u NO x 99,5 % a v případě CO je to 81,3 %. Jedinou výjimku tvoří kategorie „Použití organických rozpouštědel“, která dominuje u emisí VOC (80,2 %). Vývoj emisí v dominantní kategorii „Energetika – výroba tepla a el. energie“ determinují klimatické podmínky daného roku, skladba spalovaných paliv, rozšiřující se nová zástavba a pokračující úsporná opatření na straně odběratelů. Obrázek 22: Vývoj spotřeby paliv (GJ/r) ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, 2010-2012


V roce 2012 bylo ve zdrojích REZZO 1 instalováno 69,651 MW t (z toho 50 MW t ve zdrojích CZT) a ve zdrojích REZZO 2 55,75 MW t výkonu (z toho 17,431 MWt ve zdrojích CZT). 3.2.3

Plošné stacionární zdroje (REZZO 3)

Do plošně sledovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu teplé vody. Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování REZZO 3 provádějí orgány obce. Celkové procento sledovaných zdrojů je však velmi malé, obzvláště pak v plynofikovaných lokalitách. Pro spotřebu zemního plynu v neevidovaných, malých podnikatelských stacionárních zdrojích jsme využili měřené dodávky zemního plynu od RW E GasNet, s.r.o. v členění na kategorii odběratele (maloodběr, střední odběr a velkoodběr). Do bilance emisí z malých zdrojů REZZO 3 byly zahrnuty emise ze spotřeby zemního plynu, jejichž spotřeba není uvedena v souhrnné provozní evidenci jednotlivě sledovaných stacionárních zdrojů (vyjmenované zdroje REZZO 1+REZZO 2).

MĚSTO CHEB

37


Spotřebu paliv v domácích (lokálních) topeništích jsme provedli částečně modelově (pevná a kapalná paliva), částečně jsme ji převzali ve skutečné, měřené výši (zemní plyn v kategorii DOM). Jako podklad pro modelový výpočet spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích posloužily údaje ze sčítání lidu, bytů a domů (SLDB) z roku 2011, aktualizovaný nově postavenými objekty od termínu sčítání na stávající stav. Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných pevných paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha). K modelově vypočtené spotřebě pevných a kapalných paliv pak byla ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená) spotřeba zemního plynu z údajů RW E GasNet, s.r.o. Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých katastrálních území města Chebu. Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje:

Počet obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci. Průměrná výměra obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna) Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, propan-butan, LTO, elektřina, plyn) Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až 1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990, 1991 až 2001 a 2002 až 2011) Skladba spotřeby pevných paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů pevných paliv) Průměrné kvalitativní znaky pevných paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost, podíl jednotlivých druhů pevných paliv na celkové dodávce) 2 Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva) Měřená dodávka zemního plynu v členění na otop, ohřev TV a ostatní (technologie, vaření)

Výpočet emisí sledovaných znečišťujících látek (TZL, SO 2 , NO x , CO, VOC) ze spotřeby zemního plynu (neevidované v REZZO 1 a 2) a z ostatních malých zdrojů znečišťování ovzduší na pevná a kapalná paliva (lokální topeniště a kotelny REZZO 3) byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. „Emisní faktory“. Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky:

E

l

= ef ⋅ M

kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače)

E

c

=

E

l

η   ⋅ 1 −   100 

kde η je účinnost odlučovacího zařízení

MĚSTO CHEB

38


Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s pevnými palivy byly použity průměrné kvalitativní znaky pevných paliv, spalovaných v Karlovarském kraji v roce 2013, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha. Tabulka 28: Kvalitativní znaky tuhých paliv pro modelový výpočet spotřeby v lokálních topeništích, Cheb, 2013

Druh paliva

Hnědé uhlí Černé uhlí Koks

výhřevnost r paliva Q i

obsah popelovin v původním palivu v % hm. Ap

obsah síry v původním palivu v % hm. Sp

% z celkové spotřeby v GJ

[MJ/kg]

[%]

[%]

[%]

18,426 20,849 26,080

6,545 3,200 8,294

0,846 0,253 0,533

98,46% 0,98% 0,56%

Zdroj: Zdroj dat: TEKO Praha, ČHMÚ, stav 2013

Průměrné tuhé palivo vykazuje následující kvalitativní znaky Qi = 18,530 MJ/kg, AP = 6,547, Sp = 0,844 Emise z lokálních zdrojů spalujících kapalná (propan-butan, LTO) a plynná paliva (zemní plyn) byly vypočteny emisními faktory z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. „Emisní faktory“. Výška komína u lokálních topenišť byla stanovena z údaje o podlažnosti trvale obydlených, lokálně vytápěných objektů v jednotlivých urbanistických obvodech (údaj ze sčítání LBD). Spotřeba paliv byla vypočtena modelově na průměrné klimatické podmínky. Emisní faktory pro výpočty emisí CO 2 ze spalovacích procesů byly převzaty z emisní databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší, vedeného pro potřeby emisních bilancí Českým hydrometeorologickým ústavem (emisní faktory v souladu se zásadami IPCC).

3.3

Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK

3.3.1

Způsob sestavení energetických a emisních bilancí

Spotřeba paliv a energie v domovním a bytovém fondu města Cheb byla propočtena na základě údajů dodavatelů paliv a energie do území (stav 2013) a na základě údajů Sčítání domů, lidu a bytů v roce 2011, doplněných o údaje o výstavbě na území města od roku 2011 do roku současnosti. Pro REZZO 1 a REZZO 2 byly použity jako výchozí údaje data ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2013. 3.3.2

Primární spotřeba paliv a energie

Primární spotřeba paliv a energie (tj. spotřeba na vstupu do energetických spotřebičů včetně výroben elektřiny a tepla) byla vypočtena z údajů v REZZO 1 a 2, údajů od dodavatelů paliv a energie a z údajů o spotřebě v jednotlivých sektorech – dopočtených či zjištěných z poskytnutých podkladů a informací. Primární spotřeba paliv a energie činila na území města Cheb ve výchozím roce po přepočtu na průměrné klimatické podmínky 1 434 388 GJ/rok. V bilanci primární spotřeby celkem převládá zemní plyn s 63,7 % podílem na celkových dodávkách paliv a energie.

MĚSTO CHEB

39


Obrázek 23: Primární spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky

Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Obrázek 24: Skladba primární spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky

Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb

Největší podíl na primární spotřebě má spotřeba ve zdrojích pro výrobu elektřiny a tepla, následovaná spotřebou v sektoru bydlení a terciární sféře.

MĚSTO CHEB

40


3.3.3

Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku

Bilance konečné spotřeby paliv a energie je vypočtena z bilance primární spotřeby paliv a energie v území, po odečtení paliv na vstupu do výroby dodávkového tepla a elektřiny a započtení vyrobeného tepla. Bilance byla vypracována po katastrálních územích, v členění dle sektoru spotřeby a v členění dle jednotlivých druhů paliv a energie. Také v bilanci konečné spotřeby převládá zemní plyn (40,2 %), zejména v terciéru a bydlení. Konečná spotřeba paliv a energie činila na území města Cheb ve výchozím roce po přepočtu na průměrné klimatické podmínky 1 376 571 GJ/rok. Obrázek 25: Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky

Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Obrázek 26: Skladba konečné spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky


MĚSTO CHEB

41


Tabulka 29: Konečná spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, Cheb, přepočteno na průměrné klimatické podmínky

Název KÚ

Háje u Chebu

Zdroje Zemědělst Ostatní Terciární Doprava elektřiny ví Bydlení průmysl sféra (budovy) a tepla (budovy)

0

Skalka u Chebu Střížov u Chebu Cheb

1 559 2 765 105 312

Hradiště u Chebu

59 489

Dolní Dvory

10 205

32 019

34 588

1 654

2 770

4 424

18

4 824

6 400

283 588

41 885 549 245

982 796

7 101

66 591

2 538

13 067

1 047

1 047

15 103

15 147

772

772

2 214

2 214

174

174

587

596

1 718

1 718

3 950

4 030

587

587

27

7 641

7 667

9

1 650

1 659

275

275

1 557

1 557

325

44

Loužek Dolní Pelhřimov Podhoří u Chebu Chvoječná

9

Jindřichov u Tršnic Tršnice

80

Bříza nad Ohří Starý Hrozňatov Horní Dvory Cetnov Klest nečleněno Celkem [GJ/r]

2 765 175 007

Celkem [GJ/r]

2 569

Dřenice u Chebu Podhrad

Elektřina MOP+VO

1 559 288 322

459

230 801

231 260

41 885 636 232

230 801

1 376 571

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA Cheb s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění

Bilance konečné spotřeby paliv energie odráží skutečné energetické nároky jednotlivých spotřebitelských sektorů. Na území města Cheb převládá spotřeba paliv a energie v domácnostech s podílem cca 46 %, následovaná spotřebou v průmyslu a terciéru, které jsou soustředěny především do KÚ Cheb.

MĚSTO CHEB

42


Obrázek 27: Konečná spotřeby paliv a energie v členění dle druhu paliva a energie v GJ/r, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky


Následující tabulky v různém členění uvádějí primární spotřebu paliv a energie a konečnou spotřebu paliv a energie na území města Cheb. tuhá paliva: koks, černé uhlí tříděné, hnědé uhlí tříděné kapalná paliva: extralehký topný olej, nafta, jiná kapalná paliva plynná paliva: zemní plyn, propan-butan obnovitelné a druhotné zdroje: bioplyn, dřevo, nízkopotenciální teplo, vodní energie, solární energie dovoz elektřiny: dodávka elektřiny, vyrobené mimo území města (rozdíl mezi spotřebou elektřiny a výrobou elektřiny v území)

MĚSTO CHEB

43


Tabulka 30: Primární spotřeba paliv a el.energie v území ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky

tuhá paliva

kapalná paliva

plynná paliva


Subkategorie

Vyjmenované stacionární zdroje

REZZO 1

73 397

5 590

298 490

REZZO 2

4 857

122

201 199

78 255

5 712

499 689

47 973

631 629

58 599

461

250 273

21 641

330 975

Celkem z Vyjmenované stacionární zdroje Hromadně sledované stacionární zdroje

Lokální topeniště Podnikatelské zdroje REZZO 3

Celkem z Hromadně sledované stacionární zdroje

47 973

Využití OZE pro výrobu elektřiny a tepla

254 151

167 151 58 599

461

417 425

Celkem [GJ/r]

377 477

167 151 21 641

Dovoz elektřiny

498 126 282 811

282 811

Tepelná čerpadla

7 286

7 286

Malé vodní elektrárny

10 814

10 814

Solární fotovoltaické panely

3 542

3 542

Solární termické kolektory Celkem z Využití OZE pro výrobu elektřiny a tepla Celkem [GJ/r]

MĚSTO CHEB

dovoz elektřiny

Kategorie zdroje

136 854

6 173

917 114

44

180

180

21 822

21 822

91 436

282 811

1 434 388


Tabulka 31: Primární spotřeba paliv a el.energie v území ve výchozím roce, členěno dle sektoru spotřeby a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky

Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy)

Sekce NACE Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Zpracovatelský průmysl

tuhá paliva 2 755

41 870

kapalná paliva

plynná paliva

5 590

101

Zemědělství, lesnictví a rybářství

21 642

667 955

5 569

5 833

11 402

85 326

42 140

169 437 1 559 8 026

Činnosti v oblasti nemovitostí

1 503

1 503

950

953

2 253

2 253

978

978

10 507

12 626

5 454

5 454

12 669

12 669

3 130

3 130

164 872

164 872

8 891

40 417

3

Peněžnictví a pojišťovnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání

2 102

18

Ostatní činnosti Doprava a skladování

31 527

Bydlení

58 599

461

250 273

21 821

136 854

6 173

917 114

91 436

Celkem [GJ/r]

MĚSTO CHEB

355 156

8 026

Zdravotní a sociální péče

Bydlení

282 811

Celkem [GJ/r]

1 559

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

Doprava (budovy)

dovoz elektřiny

Administrativní a podpůrné činnosti Informační a komunikační činnosti

Terciární sféra


45

331 155 282 811

1 434 388


Tabulka 32: Spotřeba paliv a energie po přeměnách ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 přepočteno na průměrné klimatické podmínky

Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy)

Terciární sféra

Doprava (budovy) Bydlení Elektřina MOP+VO

MĚSTO CHEB

Sekce NACE Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Zpracovatelský průmysl

tuhá paliva

kapalná paliva


2 755

41 870

101

3

2 102

CZT

elektřina

9

Zemědělství, lesnictví a rybářství Administrativní a podpůrné činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Informační a komunikační činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Ubytování, stravování a pohostinství Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Profesní, vědecké a technické činnosti Ostatní činnosti Doprava a skladování Bydlení nečleněno Celkem [GJ/r]

plynná paliva

18

5 569 85 326

2 765 5 569 169 437

42 140

1 559 8 026 1 503 950 2 253 978

772

1 559 8 026 1 503 953 11 595 978 772

10 507

8 192

20 818

5 454 12 669 3 130

9 848 26 128 18 960

0 9 341

1

0 190 31 527 58 599 136 854

Celkem [GJ/r]

461

164 872 8 891 250 273

2 136 26 970

1 468 197 011

583

561 958

71 246

272 210

46

102 917 230 801 333 719

15 302 38 797 22 090 0 190 167 008 41 885 636 232 230 801 1 376 571


3.4

Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

Ze spotřeby paliv a energie ve stacionárních zdrojích na území města byla vypočtena produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší (základních) a emise skleníkového plynu CO 2 . Emise ze zdrojů REZZO 1 (zdroje o instalovaném tepelném výkonu nad 5 MW) a REZZO 2 (0,2 až 5 MW) byly získány od Českého hydrometeorologického ústavu. Emise z malých zdrojů REZZO 3 byly vypočteny 9 s pomocí emisních faktorů . Tabulka 33: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje, rok 2012/13, město Cheb (včetně emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie)

Kategorie zdroje

Látka

Vyjmenované stacionární zdroje (REZZO 1, REZZO 2)

TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂

Hromadně sledované stacionární zdroje (REZZO 3)

Dovoz elektřiny

Celkem TZL Celkem SO₂ Celkem NOₓ Celkem CO Celkem VOC Celkem CO₂

tuhá paliva 3,096 79,367 19,642 11,857 3,779 7 393 20,696 50,657 6,344 142,744 28,232 5 520

kapalná paliva 0,116 0,028 9,402 4,026 0,923 419 0,023 0,020 0,022 0,006 0,004 34

plynná paliva 0,463 0,154 14,742 10,027 7,141 27 893 0,272 0,116 15,788 3,887 0,777 23 323

23,792 130,024 25,986 154,601 32,011 12 913

0,139 0,048 9,424 4,032 0,927 453

0,735 0,270 30,530 13,915 7,918 51 215

OZE 1,675 0,143 2,180 7,613 2,718 0 8,656 1,665 1,165 1,665 1,482 0

10,331 1,808 3,345 9,277 4,199 0

technologie 2,290

dovoz elektřiny

Celkem [t/r] 7,640 79,693 45,966 33,523 47,134 35 704 29,647 52,457 23,319 148,303 30,494 28 877

18 264

18 264 37,287 132,149 69,285 181,826 77,628 82 845

32,573

2,290

32,573 18 264

Tabulka 34: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle KÚ a sektoru spotřeby, rok 2012/13, město Cheb (včetně emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie)

9

Název KÚ

Látka

Dolní Dvory

TZL SO₂

Zdroje elektřiny a tepla

Ostatní průmysl 0,109 0,003

Zemědělství (budovy)

Terciární sféra 0,000 0,000

Doprava (budovy)

Bydlení 0,747 1,498

Celkem [t/r] 0,856 1,502

Emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, stanovují především měřením. Měřením se zjišťuje emise těch látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity. Podrobnosti o zjišťování znečišťujících látek uvádí nařízení vlády č. 146/2007 Sb. a vyhláška MŽP č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb. Emisní faktor je střední měrná výrobní emise dané znečišťující látky typická pro určitou skupinu zdrojů. Emisní faktory se stanovují buď měřením na zdrojích daného typu nebo výpočtem v případech, kde lze aplikovat tzv. bilanční metodu. Typickým případem aplikace bilanční metody je stanovení emisních faktorů TZL a SO2 při spalování tuhých paliv, kde výchozí veličinou je obsah popela, resp. obsah síry v původním palivu. MĚSTO CHEB

47


Název KÚ

Látka

NOₓ CO VOC CO₂ Dřenice u TZL Chebu SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Háje u TZL Chebu SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Hradiště u TZL Chebu SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Cheb TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Podhrad TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Skalka u TZL Chebu SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Střížov u TZL Chebu SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Klest TZL SO₂ NOₓ MĚSTO CHEB


Ostatní průmysl


0,201 0,032 4,584 570

0,012 0,003 0,001 18

2,026

0,001 0,001 0,091 0,023 1,090 135

0,000

0,458 3,566 21,190 8,389 10,704 20 494

Terciární sféra

0,125 0,031 1,932 6,624 16,632 3 322 3,183 40,891 14,902 14,800 12,434 5 131

0,135 0,890 7,422 3,430 1,263 11 721

0,001 0,000 0,062 0,015 0,003 92 0,001 0,000 0,073 0,014 0,003 87

Doprava (budovy)

1,697 34,356 6,401 1,749 0,731 3 465

Bydlení 0,216 4,174 0,845 178 0,331 0,201 0,060 0,472 0,129 23 7,196 13,227 2,149 36,656 7,508 1 811 1,755 2,969 0,509 8,167 1,694 419 9,731 17,743 11,207 51,043 10,440 14 748 2,634 4,134 0,860 11,345 2,380 769 0,355 0,069 0,101 0,081 0,063 78 0,698 1,024 0,246 2,800 0,594 230 0,500 1,145 0,147

Celkem [t/r] 0,429 4,210 5,430 766 0,331 0,201 0,060 0,472 0,129 23 9,224 13,228 2,240 36,679 8,598 1 946 1,879 3,000 2,440 14,791 18,325 3 741 15,204 97,446 61,122 79,411 35,573 55 559 2,634 4,134 0,860 11,345 2,380 769 0,356 0,069 0,163 0,097 0,066 170 0,699 1,024 0,319 2,814 0,597 317 0,500 1,145 0,147 48


Název KÚ

Látka

CO VOC CO₂ Cetnov TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Horní TZL Dvory SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Starý TZL Hrozňatov SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Bříza nad TZL Ohří SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Jindřichov TZL u Tršnic SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Loužek TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Dolní TZL Pelhřimov SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Tršnice TZL SO₂ NOₓ CO MĚSTO CHEB


Ostatní průmysl


Terciární sféra

Doprava (budovy)

Bydlení 3,214 0,640 124 0,053 0,129 0,016 0,363 0,072 14 0,507 1,017 0,138 2,830 0,573 109 2,365 4,528 0,640 12,556 2,557 500 0,111 0,146 0,033 0,394 0,085 28 0,552 1,352 0,169 3,809 0,753 147 0,271 0,260 0,052 0,670 0,156 25 0,723 1,094 0,173 2,978 0,629 118 0,875 1,626 0,229 4,502

Celkem [t/r] 3,214 0,640 124 0,053 0,129 0,016 0,363 0,072 14 0,507 1,017 0,138 2,830 0,573 109 2,365 4,528 0,640 12,556 2,557 500 0,111 0,146 0,033 0,394 0,085 28 0,552 1,352 0,169 3,809 0,753 147 0,271 0,260 0,052 0,670 0,156 25 0,723 1,094 0,173 2,978 0,629 118 0,875 1,626 0,229 4,502 49


Název KÚ

Látka

VOC CO₂ Chvoječná TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ nečleněno TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Celkem TZL Celkem SO₂₂ Celkem NOₓ Celkem CO Celkem VOC Celkem CO₂₂


18 264 0,458 3,566 21,190 8,389 10,704 38 758

Ostatní průmysl

5,443 40,926 17,034 21,457 33,650 9 023


0,001 0,000 0,073 0,014 0,003 87

Terciární sféra

0,138 0,891 7,588 3,470 2,356 11 966

Doprava (budovy)

1,697 34,356 6,401 1,749 0,731 3 465

Bydlení 0,921 172 0,146 0,249 0,037 0,686 0,142 26 0,000 0,000 0,017 0,004 0,001 26 29,550 52,410 16,999 146,747 30,183 19 546

Celkem [t/r] 0,921 172 0,146 0,249 0,037 0,686 0,142 26 0,000 0,000 0,017 0,004 0,001 18 290 37,287 132,149 69,285 181,826 77,628 82 845

Emise základních škodlivin (jsou myšleny následující znečišťující látky: tuhé látky, SO 2 , NO x , CO, VOC) nemají přímou vazbu na spalované palivo, a to ani u spalovacích zdrojů - nejsou jenom funkcí spotřeby paliv, ale jsou dány zejména úrovní použitých technologií – jak technologií vlastního spalovacího procesu, tak koncových technologií čištění spalin. Emise CO 2 ze spalování paliv jsou naopak vypočteny z obsahu uhlíku ve spalovaném palivu a z jeho spotřeby. Dále se vychází z předpokladu, že téměř veškerý uhlík obsažený v palivu přejde na oxid uhličitý, pouze malá část zůstává nespálena (tzv. nedopal). Část paliva se spálí jen na CO (obsah CO ve spalinách je ovšem mnohem menší než obsah CO 2 ), ale i tento plyn poměrně brzo v atmosféře zoxiduje na CO 2 . Rozhodující pro výsledný emisní faktor CO 2 je tedy obsah uhlíku v palivu a nikoliv typ spalovacího zařízeni, na kterém závisí pouze nedopal, a ten je nezanedbatelný pouze u tuhých paliv.

MĚSTO CHEB

50


Obrázek 28: Emise základních škodlivin - členěno dle kategorie zdroje REZZO, město Cheb, 2012/13

Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty Obrázek 29: Emise základních škodlivin – podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích dané látky, město Cheb, 2012/13

Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty

MĚSTO CHEB

51


4. SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ 4.1

Analýza stávajícího stavu soustavy CZT

Za samostatný energetický systém v rámci města Cheb lze považovat centrální zásobování teplem provozované společností TEREA Cheb, s.r.o.. CZT sestává ze čtyř nezávislých systémů označovaných podle toho z jaké z hlavních kotelen jsou zásobovány teplem: Kotelna Riegrova, Kotelna Zlatý Vrch, Kotelna Skalka a Kotelna Nemocnice. Tyto čtyři kotelny dodávají 77% tepla a teplé vody pro CZT Cheb. Zbylých 23% je dodáváno blokovými a domovními kotelnami provozovanými společností TEREA Cheb s.r.o.: kotelna Boženy Němcové, kotelna BrandlovaDivad.nám., kotelna Brandlova-13.MŠ, 14 kotelna Evropská-Jass,Baťa, kotelna Evroská 12-TYPOS, kotelna Hradební 14, kotelna Hrnčířská, kotelna Karlova 17, kotelna Kasární, kotelna Komenského-9.MŠ, kotelna Májová 31-Čedok, kotelna Májová 68-Česká škola, kotelna Mánesova 23, kotelna Mánesova 34, kotelna Nám.krále Jiřího 34, kotelna Obrněné brigád-Policie, kotelna Přemysla Otakara3.MŠ, kotelna Sadová, kotelna Sládkova, kotelna Školní, kotelna Šlikova 11, kotelna Valdštejnova 19, kotelna Valdštejnova 49, kotelna Valdštejnova 50, kotelna Zemědělská-15.MŠ, kotelna 17.Listopadu 6. 4.1.1

Kotelna Zlatý Vrch (stav v závěru roku 2013)

Kotelna se nachází na adrese: Slavice 2106/3, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro přilehlou městkou část Zlatý Vrch. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma plynovými teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny jsou vypouštěny betonovým komínem vysokým 60m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NOX. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Dřevařská a Dvořákova, které přísluší ke kotelně Zlatý Vrch, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,064 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období. Parametry kotelny Zlatý Vrch jsou uvedeny v Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.: Tabulka 35:

Parametry kotelny Zlatý Vrch

Položka Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 3 Spotřeba zemního plynu (Nm /h) Pracovní médium Teplota topné vody v zimním období (°C) Teplota topné vody v letním období (°C) Jmenovitý provozní tlak (MPa)

hodnota 6,276 0,522 7,314 770 Topná voda 110/65 80/55 0,35

Parametry instalovaných zdrojů jsou uvedeny v následující tabulce:

MĚSTO CHEB

52


Tabulka 36:

Přehled parametrů kotlů v kotelně Zlatý vrch

Položka

Kotel 001

Výrobce kotle

Loos int., Bischofshofen

Typ kotle

Unimat UT – IA, 2500

Unimat UT, 3700

Výrobní číslo kotle

62014

62015

Rok výroby kotle

1998

1998

Jmenovitý výkon (MW)

2,0

3,5

Jmenovitá účinnost

0,95

0,94

210

370

Výrobce hořáku

Max Weishaupt, Schwendi

Max Weishaupt, Schwendi

Typ hořáku

Weishoupt G-40/2-A

Weishoupt G-50/2-A

Výrobní číslo

4617599

4617595

Rok výroby

1998

1998

Minimální výkon (kW)

500

600

Maximální výkon (kW)

2700

5400

3

Jmenovitá spotřeba ZP (Nm /h)

Kotel 002

Údaje o hořácích

Parametry instalovaných kogeneračních jednotek tabulce. Tabulka 37:

jsou

uvedeny v následující

Přehled parametrů kogeneračních jednotek v kotelně Zlatý Vrch

Položka

KGJ 003

Výrobce KGJ

Deutz MWM; Tedom

Typ KGJ

TBG 616 V 8

KGJ 004 TBG 616 V 8

Výrobní číslo KGJ

61886150106

61886150107

Rok výroby KGJ

1998

1998

Topeniště

Pístový motor zážehový


Palivo

Zemní plyn

Zemní plyn

Jmenovitý tepelný výkon (kW)

388

388

Jmenovitý elektrický výkon (kW)

261

261

Jmenovitý příkon (kW)

757

757


0,86

0,86

80

80

3


Z kotelny je přes 11 výměníkových stanic zásobováno celkem 54 odběrných míst. Mezi odběrná místa patří zejména bytové domy a dále vzdělávací instituce, kulturní zařízení a podnikatelské subjekty. Dálka rozvodu tepla činí 1,420 km s přenosovou kapacitou 6,8 MW t. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. Celkově dobrý stav kotelny a rozvodů dokazují i bilanční údaje v kapitole 4.2.2

MĚSTO CHEB

53


Obrázek 30: Soustava CZT na území města Cheb – kotelna Zlatý Vrch

MĚSTO CHEB

54


4.1.2

Kotelna Riegrova (stav v závěru roku 2013)

Kotelna se nachází na adrese: Riegrova 6064, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro systém CZT. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirý topný olej. Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny jsou vypouštěny dvěma ocelovými komíny výšky 30 a 23 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NO X . Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Palackého a VALZA, které přísluší ke kotelně Riegrova, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,076 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období Parametry kotelny jsou uvedeny v tabulce 38: Tabulka 38:

Přehled parametrů kotelny Riegrova

Položka

hodnota

Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 3 Spotřeba zemního plynu (Nm /h) Spotřeba alternativního paliva – extra lehký nízkosirný topný olej (kg/h) Pracovní médium Teplota topné vody v zimním období (°C) Teplota topné vody v letním období (°C) Jmenovitý provozní tlak (MPa)

13,877 1,769 16,976 1777 1,086 Topná voda 110/65 80/55 0,35

Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 39:

Přehled parametrů kotlů na kotelně Riegrova

Položka

Kotel 001

Kotel 002

Výrobce kotle Typ kotle Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle Jmenovitý výkon (MW) Jmenovitá účinost 3 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm /h) Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h)

Loos int., Bischofshofen Unimat UT – IA, 6500 59165 1996 5,9 0,93 660 543

Unimat UT, 6500 59166 1996 5,9 0,93 660 543

Max Weishaupt, Schwendi Weishoupt RGL-70/2-A 4345750

Max Weishaupt, Schwendi Weishoupt RGL-70/2-A 4345751

Údaje o hořácích Výrobce hořáku Typ hořáku Výrobní číslo

Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. MĚSTO CHEB

55


Tabulka 40:

Přehled parametrů kogeneračních jednotek v kotelně Riegrova

Položka

KGJ 003

KGJ 004

Výrobce KGJ

Deutz MWM

Typ KGJ

TBG 620 V 12K

TBG 2016 V 16C


G 808296

1225100

Rok výroby KGJ

1998

1998

Topeniště



Palivo

Zemní plyn

Zemní plyn


1185

852


995

774


2493

1882

0,86

0,86

258

199

Jmenovitá účinnost 3


Z kotelny je přes 17 výměníkových stanic zásobováno 96 odběrných míst. Odběrateli tepla a teplé vody jsou zejména bytové domy a dále pak vzdělávací instituce, kulturní zařízení a velkoobchody. Celková délka rozvodů tepla činí 3,68 km s přenosovou kapacitou 14,2 MWt. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované.

MĚSTO CHEB

56


Obrázek 31: Soustava CZT na území města Cheb – kotelna Riegrova

MĚSTO CHEB

57


4.1.3

Kotelna Skalka (stav k závěru roku 2013)

Výtopna Skalka se nachází na adrese: Americká 1489/24, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro městkou část Skalka. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena třemi teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirný topný olej. Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny z kotlů jsou vypouštěny kouřovodem ze zděného komínového tělesa s výškou 46 m do atmosféry. Spaliny z kogeneračních jednotek jsou vedeny samostatnými výduchy ocelovým komínem výšky 35 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NOX. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Skalka 3 a Skalka 5, které přísluší ke kotelně Skalka, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,064 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období Parametry kotelny jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 41:

Přehled parametrů kotelny Skalka

Položka

hodnota

Celkový instalovaný tepelný výkon (MW)

16,803

Celkový instalovaný elektrický výkon (MW)

1,795

Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW)

20,128

3

Spotřeba zemního plynu (Nm /h)

2017

Spotřeba alternativního paliva – extra lehký nízkosirný topný olej (kg/h)

1274

Pracovní médium

Topná voda

Teplota topné vody v zimním období (°C)

110/65

Teplota topné vody v letním období (°C)

80/55

Jmenovitý provozní tlak (MPa)

0,35

Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 42:

Přehled parametrů kotlů v kotelně Skalka

Položka

Kotel 001

Výrobce kotle Typ kotle

Kotel 002

Kotel 003

Theodor Loos GmbH Unimat UT 7700- IA

Unimat UT 3050

Unimat UT 7700


59432

59433

59431

Rok výroby kotle

1996

1996

1996


5,9

2,9

5,9


0,94

0,91

0,94

620

315

620

508

258

508

Jmenovitá spotřeba ZP 3 (Nm /h) Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) MĚSTO CHEB

58


Údaje o hořácích Výrobce hořáku

Max Weishaupt, Schwendi Weishoupt RGL70/2-A

Výrobní číslo

4362024

4362023

Max Weishaupt, Schwendi Weishoupt RGL70/2-A 4362025

Rok výroby

1998

1998

1996

Minimální výkon (kW)

1000

600

1000

Maximální výkon (kW)

10050

5400

10050

Typ hořáku

Max Weishaupt, Schwendi Weishoupt RGL70/2-A

Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 43:

Přehled parametrů instalovaných kogeneračních jednotek v kotelně Skalka

Položka

KGJ 004

Výrobce KGJ

Deutz MWM

KGJ 005

Typ KGJ

TBG 2016 V 16

TBG 620 V 12K


1343199

G 808297

Rok výroby KGJ

1998

1998

Topeniště



Palivo

Zemní plyn

Zemní plyn


918

1185


800

995


1895

2493

0,90

0,87

200

262



Z kotelny je přes 7 výměníkových stanic zásobováno 85 odběrných míst. Odběrnými místy jsou zejména bytové domy, vzdělávací instituce, obchody a zdravotnická zařízení. Celková délka rozvodů činí 2,9 km s přenosovou kapacitou 20,8 MW t . U kotelny byla povedena kontrola revizních zpráv a provozních předpisů kotelny. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. Celkově dobrý stav kotelny a rozvodů dokazují i bilanční údaje v kapitole 4.2.3.

MĚSTO CHEB

59


Obrázek 32: Soustava CZT města Cheb – kotelna Skalka

MĚSTO CHEB

60


4.1.4

Kotelna Nemocnice (stav v závěru roku 2013)

Výtopna Nemocnice se nachází na adrese K nemocnici 112/17, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro Nemocnici Cheb a přilehlou městskou část Spáleniště. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). V kotelně se nacházejí také parní kotle pro přípravu technologické páry pro nemocnici - v roce aktualizace ÚEK již nejsou provozovány a nahradily je místní vyvíječe páry. Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirný topný olej. Spaliny z kotlů jsou vypouštěny betonovým komínem vysokým 65 m do atmosféry. Spaliny z kogeneračních jednotek jsou vyvedeny samostatnými ocelovými výduchy o výšce 18 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn, nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NO X . Každý kotel má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkové stanici Spáleniště (příslušející ke kotelně Nemocnice) jsou instalována tepelná čerpadla vzduch-voda a malá kogenerační jednotka o celkovém tepelném výkonu 0,045 MW t a elektrickém výkonu 0,022 MW e , která jsou využívána pro ohřev teplé vody. Parametry kotelny jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 44:

Přehled parametrů kotelny Nemocnice

Položka

hodnota

Celkový instalovaný tepelný výkon (MW)

18,342

Celkový instalovaný elektrický výkon (MW)

0,538

Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW)

20,344

Pracovní médium

Topná voda

Teplota topné vody v zimním období (°C)

110/65

Teplota topné vody v letním období (°C)

80/55

Jmenovitý provozní tlak (MPa)

0,35

Parametry instalovaných teplovodních kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 45:

Přehled parametrů teplovodních kotlů v kotelně Nemocnice

Položka

Kotel 001

Kotel 002

Výrobce kotle

Theodor Loos GmbH

Theodor Loos GmbH

Typ kotle

Unimat UT 7700- IA

Unimat UT 7700- I


60840

60841

Rok výroby kotle

1997

1997

Palivo

Zemní plyn/LTO

Zemní plyn/LTO


7,70

7,73

0,955

0,924


792

792

Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h)

550

550


MĚSTO CHEB

61


Parametry instalovaných parních kotlů jsou uvedeny v následující tabulce (v roce 2014 již nebyly provozovány). Tabulka 46:

Přehled parametrů parních kotlů v kotelně Nemocnice

Položka

Kotel 003

Kotel 004

Výrobce kotle

Theodor Loos GmbH

Theodor Loos GmbH

Typ kotle

U-HD 2000

U-HD 2000


60812

60913

Rok výroby kotle

1997

1997


1,068

1,068


0,889

0,889


142

142

Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h)

98,5

98,5

3

Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 47:

Přehled parametrů instalovaných kogeneračních jednotek v kotelně Nemocnice

Položka

KGJ 005

Výrobce KGJ

Deutz MWM

Typ KGJ

TBG 616 V8

KGJ 006 TBG 616 V8


61886150104

61886150105

Rok výroby KGJ

1998

1998

Topeniště



Palivo

Zemní plyn

Zemní plyn


388

388


269

269


757

757


0,86

0,86

Jmenovitá spotřeba ZP (Nm3/h)

200

80

Z kotelny je přes 14 výměníkových stanic zásobováno 37 odběrných míst. Mimo zdravotnické zařízení – Nemocnice - jsou odběrateli tepla bytové domy v lokalitě a několik obchodů. Délka rozvodů činí 3,266 km s přenosovou kapacitou 15,4 MW t . U kotelny byla povedena kontrola revizních zpráv a provozních předpisů kotelny. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované.

MĚSTO CHEB

62


Obrázek 33: Soustava CZT na území města Cheb – kotelna Nemocnice

MĚSTO CHEB

63


4.1.5

Blokové a domovní kotelny

Poměrně významnou část dodávek tepla a teplé vody zprostředkovávají domovní a blokové kotelny provozované nebo vlastněné společností TEREA Cheb s.r.o. Takto provozovaných kotelen dodávajících teplo a teplou vodu je celkem 26: Tabulka 48:

Číslo kotelny 11 12 13 14 17 18 19 20 22 23 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

Seznam blokových a domovních kotelen

Název kotelny Kotelna Boženy Němcové 9 Kotelna Divadelní náměstí 6 Kotelna Brandlova 15 -13.MŠ Kotelna Evropská 41 Kotelna Hradební 14 Kotelna Hrnčířská 2 Kotelna Karlova 17 Kotelna Karlova 32 Kotelna Kasární náměstí 11 Kotelna Komenského 27 -9.MŠ Kotelna Májová 31 Kotelna Májová 68 - Česká škola Kotelna Mánesova 23 Kotelna Mánesova 34 Kotelna Nám.krále Jiřího 34 Kotelna Obrněné brigád-Policie Kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ Kotelna Sadová 7 Kotelna Sládkova 12 Kotelna Školní 4 Kotelna Šlikova 8 Kotelna Valdštejnova 19 Kotelna Valdštejnova 49 Kotelna Valdštejnova 50 Kotelna Zemědělská-15.MŠ Celkem

Instalovaný výkon tepelný (MW) 0,416 1,470 0,090 0,300 0,900 2,200 0,480 0,104 3,116 0,150 0,985 0,360 0,420 0,690 0,053 0,683 0,075 1,565 2,310 2,300 0,600 0,210 0,700 0,480 0,048 20,705

Instalovaný výkon elektrický (MW)

0,044

Kategorie kotelny

2 2 3 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2 2 2 2 2 3

0,044

Všechny uvedené blokové a domovní kotelny spalují zemní plyn. Celkově dodávají teplo a teplou vodu pro 139 odběrných míst. Odběrateli jsou bytové domy, veřejná zpráva, vzdělávací instituce, kulturní a zábavní zařízení a obchody. Následující obrázek zobrazuje celý systém centralizovaného zásobování teplem města Cheb. Kotelny jsou označené fialově. Mimo čtyřech hlavních kotelen označený čísly 1-4 jsou zbývající kotelny blokové nebo domovní.

MĚSTO CHEB

64


Obrázek 34: Systém CZT Město Cheb

MĚSTO CHEB

65


4.2

Roční bilance kotelen Terea Cheb s.r.o.

Roční bilance kotelen vycházejí z dat poskytnutých provozovatelem. Roční data o spotřebě tepla na vytápění za roky 2011, 2012 a 2013 byla přepočtena na průměrný klimatický rok. Roční data o spotřebě tepla na přípravu teplé vody a o výrobě elektrické energie byla za roky 2011-2013 průměrována, protože venkovní teplota nemá na tato data vliv. Denostupně za roky 2011, 2012 a 2013 jsou vypočteny z dat poskytnutých provozovatelem CZT. Denostupně jsou počítány pro vnitřní teplotu vytápění 20°C. V roce 2011 bylo po čítáno s 3833 denostupni, v roce 2012 jich bylo 3906 a v roce 2013 pak 4139. V prvních dvou posuzovaných letech se jednalo o podprůměrné topné sezóny, neboť klimaticky normální rok (počítán průměr posledních 15 let z dostupných dat) v Chebu má 3982 denostupňů.. Dále jsou uvedeny bilance všech kotelen, přičemž se vycházelo z bilančních údajů spotřeby zemního plynu, dodávky tepla na otop a teplou vodu a výroby elektrické energie. Dále jsou zde uvedeny tabulky dodávek tepla na otop a teplé vody (TV) pro jednotlivé odběratele tepla (průměr za roky 2011 až 2013) včetně přepočtu na klimaticky normální rok (3982 denostupňů). 4.2.1

Roční bilance kotelny Riegrova

V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Riegrova zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 49:

Roční bilance kotelny Riegrova

Měsíc

Spotřeba Spotřeba Otop ZP kotle ZP KGJ

r.20XX

(GJ)

(GJ)

(GJ)

TV

účinnost elektrická teplo z teplo z kotel + energie KGJ kotlů rozvody KGJ TV

TV

(GJ)

(GJ)

(GJ/m )

(GJ)

(GJ)

3

(-)

I.

9 835

4 948

8 763

1 768

1 699

2 379

8 152

0,829

0,431

II.

8 422

4 648

8 140

1 798

1 576

2 253

7 685

0,912

0,446

III.

9 236

4 497

7 448

1 887

1 536

2 169

7 165

0,776

0,431

IV.

7 046

1 361

4 790

1 751

483

638

5 903

0,838

0,425

V.

4 825

1 085

2 800

1 643

368

525

3 918

0,812

0,415

VI.

2 039

1 037

448

1 524

358

496

1 475

0,723

0,418

VII.

1 405

1 126

140

1 429

394

534

1 035

0,737

0,431

VIII.

1 451

1 120

208

1 385

395

529

1 065

0,734

0,399

IX.

3 724

1 175

2 256

1 526

403

565

3 218

0,864

0,425

X.

4 170

5 119

3 891

1 644

1 812

2 406

3 129

0,750

0,435

XI.

6 492

5 005

6 042

1 652

1 722

2 402

5 293

0,815

0,433

XII.

8 761

4 674

7 937

1 892

1 637

2 215

7 614

0,869

Rok

67 405

0,446 0,428

35 794 52 863 19 900

12 383 17 112 55 651

Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: MĚSTO CHEB

66


Obrázek 35: Teplo pro vytápění – kotelna Riegrova

V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Riegrova. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů. Tabulka 50:

ulice Bezručova Bezručova Bezručova Husova Husova Palackého Palackého Palackého Palackého Palackého Palackého Příkopní Příkopní Třebízského MĚSTO CHEB

Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Riegrova

číslo orientační

číslo popisné

6 1 16 1 3 12 14 20 22 28 30 9 11 2

2200 1274 1273 2230 2231 1275 1276 1279 1280,1281 1282 1283 1215 1272 2247

Otop Otop - klim. průměr norm. rok 2011-2013 (GJ) (GJ) 550,17 564,47 866,73 793,97 326,67 348,73 219,50 226,24 254,07 254,82 728,02 727,77 627,83 626,54 641,37 657,81 657,30 663,78 588,50 596,03 710,30 705,93 176,62 177,50 157,45 158,23 332,85 338,76

TV průměr 2011-2013 (GJ) 290,03 112,67 176,64 206,30 148,53 477,64 396,42 408,85 413,01 398,99 357,70 70,05 76,91 171,62

TV průměr 2011-2013 3 (m ) 772,05 349,41 460,80 567,66 356,96 1 280,24 984,24 1 028,36 1 045,84 989,50 845,96 155,44 191,47 433,16 67


ulice Třebízského Obětí nacismu Palackého (obchod) Palackého Riegrova Svobody Svobody Svobody Svobody Krátká VALZA Krátká Nová Nová Nová Nová Palackého Palackého Palackého Palackého Nová Nová Obětí nacismu Obětí nacismu Obětí nacismu Palackého Palackého Palackého Palackého Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Obětí nacismu Obětí nacismu Šeříková Matěje Kopeckého Matěje Kopeckého Šeříková Šeříková Šeříková Šeříková Šeříková Matěje Kopeckého MĚSTO CHEB


číslo popisné

4 1

2248 1307

31

Otop Otop - klim. průměr norm. rok 2011-2013 (GJ) (GJ) 336,07 347,57 1 425,81 1 490,42

TV průměr 2011-2013 (GJ)

TV průměr 2011-2013 3 (m )

198,66 774,07

533,93 1 687,69

34,99

54,08

0,00

0,00

1 322,75 1 120,86 642,90 5,15 405,96 394,99 598,73 334,42 265,85 16,41 121,99 209,04 260,14 190,86 241,40 49,08 17,83 222,19 376,35 104,89 130,29 457,56 487,10 134,18 154,25 484,48 121,21 437,76 216,20 2 046,96 2 983,25 528,77

858,35 821,68 398,14 0,00 248,47 256,84 265,99 103,55 113,35 0,00 33,30 156,41 101,16 182,38 184,29 50,99 1,85 74,34 204,34 0,00 163,09 157,57 259,73 92,98 105,74 145,49 47,36 166,50 82,45 0,00 0,00 318,96

1 956,02 1 840,65 854,77 0,00 583,40 613,01 708,45 231,58 297,30 0,00 67,47 354,25 186,69 429,68 443,13 126,78 0,00 146,69 496,33 0,00 366,78 329,63 557,73 211,97 239,10 297,66 94,04 356,93 175,15 0,00 0,00 629,98

34 15 56 60 58 60 3

1309 1311 1313 1315 1314 1315 1345

9 2 2 4 6 17 19 15 7 5 11 31 31 33 1 3 5 7 81 85 83 16 16 12

1348 1452 1452 1303 1304 1129 1130 878 1559 1156 1147 1143 1143 1154 1167 1547 1553 1559 764 1166 1165 1127 1127 1330

1 292,07 1 230,50 639,07 4,79 377,32 367,12 549,75 307,06 244,10 19,39 144,13 201,38 250,94 174,45 235,95 54,40 16,66 231,29 363,70 36,50 253,73 463,17 482,87 141,75 139,52 452,74 114,89 431,58 213,15 2 308,35 3 193,77 496,57

16

1342

875,93

940,63

520,36

1 115,89

12

134

826,84

817,08

548,34

1 194,21

1 5 4 10 7

1332 1322 1326 1329 1323

85,55 393,60 411,69 797,63 463,00

88,30 395,57 413,12 823,23 466,04

36,69 204,36 229,87 503,78 235,64

100,34 551,33 546,89 1 284,76 707,00

6

1337

477,60

511,93

234,10

451,30

68


ulice Matěje Kopeckého Matěje Kopeckého U stadionu U stadionu U stadionu Dyleňská Na Hradčanech Písečná U stadionu U stadionu U stadionu U stadionu U stadionu Riegrova Osvobození Na Hradčanech Osvobození Osvobození Osvobození Osvobození Osvobození Osvobození Písečná Písečná Vrchlického Osvobození Matěje Kopeckého Matěje Kopeckého Dyleňská Dyleňská Dyleňská Dyleňská Dyleňská Dyleňská Dyleňská Riegrova Valdštejnova Matěje Kopeckého Riegrova

MĚSTO CHEB

Otop průměr 2011-2013 (GJ)

Otop - klim. norm. rok (GJ)


TV průměr 2011-2013 3 (m )


číslo popisné

14

1341

473,13

493,17

258,41

533,49

4

1214

310,22

403,77

0,00

0,00

12 14 14 24 37 1 1 2 4 6

275,32

54 39 25 60 63 66 67 70 74 39 49 2 69

1333 1334 1334 1205 1195 1192 1295 1199 1267 1268 1269 3402 2038 1196 1263 1257 1189 1218 1194 1197 1297 1190 1193 966

132,38 1 162,47 1 515,27 211,87 1 452,95 413,55 343,80 391,73 397,26 1 113,27 369,23 546,43 760,90 849,40 743,43 959,73 784,70 788,70 548,00 249,83 233,53 327,09

295,81 0,00 0,00 1 055,91 1 643,95 214,49 1 596,48 425,52 368,74 392,22 428,02 1 230,94 340,26 571,88 760,49 846,03 743,84 953,23 806,92 796,00 549,56 240,76 247,75 229,95

168,44 0,00 0,00 513,40 685,69 173,82 0,00 243,46 201,54 256,99 206,34 0,00 199,91 398,80 304,37 435,08 381,36 53,44 424,60 376,36 415,25 99,23 160,63 54,68

397,95 0,00 0,00 1 301,00 1 469,60 424,45 0,00 538,68 404,59 578,96 418,33 0,00 489,44 1 021,81 638,50 977,72 895,80 113,42 1 039,16 879,22 935,34 234,03 391,91 101,32

3

1220

32,68

35,26

0,00

0,00

1

1160

2 528,66

2 728,40

0,00

0,00

50 52 54 56 60 64 45

2505 1391 232 1090 1534 902 903 2386 1513

237,72 236,57 300,43 401,54 537,34 213,87 588,40 516,30 1 574,80

236,14 235,38 309,51 391,42 550,89 235,50 576,60 521,46 1 484,12

187,78 164,04 89,55 160,06 211,25 92,20 0,00 0,00 0,00

407,71 339,61 167,55 324,49 407,52 209,79 0,00 0,00 0,00

5

1203

1 114,10

1 097,77

0,00

0,00

44

2644

198,15

232,21

0,00

0,00

69


4.2.2

Roční bilance kotelny Zlatý Vrch

V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Zlatý vrch zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 51:

Měsíc

r.20XX

Roční bilance kotelny Zlatý Vrch

Spotřeba Spotřeba ZP kotle ZP KGJ (GJ)

(GJ)

Otop

TV

(GJ)

(GJ)

elektrická teplo z teplo z energie KGJ kotlů KGJ (GJ)

(GJ)

(GJ)

účinnost kotel + rozvody

TV

(-)

(GJ/m )

3

I.

4 904

1 508

4 077

1 140

450

793

4 425

0,902

0,343

II.

4 438

1 520

3 753

1 160

455

798

4 116

0,927

0,363

III.

4 088

1 793

3 347

1 191

536

941

3 597

0,880

0,353

IV.

3 164

523

2 095

1 134

154

277

2 952

0,933

0,363

V.

2 108

490

1 120

1 068

145

259

1 929

0,915

0,336

VI.

1 008

378

50

992

116

196

846

0,840

0,346

VII.

967

236

52

930

75

120

862

0,891

0,380

VIII.

896

299

42

939

92

155

827

0,922

0,356

IX.

1 888

240

905

1 032

70

128

1 809

0,958

0,365

X.

2 387

1 254

1 686

1 051

389

644

2 093

0,877

0,356

XI.

3 168

1 622

2 631

1 105

506

830

2 907

0,917

0,373

XII.

4 341

1 585

3 638

1 221

494

813

4 046

0,932

0,382

Rok

33 358

11 448

23 396 12 963

3 481

5 952

30 408

0,359

Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku:

MĚSTO CHEB

70


Obrázek 36: Průběh spotřeby tepla pro vytápění – kotelna Zlatý Vrch

V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Zlatý Vrch. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení potenciálu úspor tepla v jednotlivých objektech připojených ke kotelně Zlatý Vrch. Tabulka 52:

ulice B.Němcové B.Němcové B.Němcové B.Němcové B.Němcové B.Němcové B.Němcové B.Němcové Dřevařská Dřevařská Dřevařská Dřevařská Dřevařská

MĚSTO CHEB

Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Zlatý Vrch


číslo popisné

63 65 67 69 71 73 75 59 1 3 5 7 9

2109 2110 2111 2112 2114 2117 2118 2251 2120 2122 2123 2124 2126

Otop průměr 2011-2013 (GJ) 297,00 347,67 305,65 477,67 464,74 485,00 436,67 207,89 348,00 437,67 295,19 346,33 273,13

Otop klim. norm. rok (GJ)


TV průměr 2011-2013 3 (m )

326,21 369,51 311,10 482,10 456,32 487,87 455,16 233,35 352,19 452,27 301,55 363,74 240,09

314,60 341,07 301,60 328,57 340,61 333,13 303,42 7,86 255,48 312,61 235,38 346,38 232,72

795,91 900,82 743,51 882,92 919,82 886,35 780,25 15,18 626,32 782,91 554,81 917,28 537,84 71


ulice Dřevařská Dřevařská Dřevařská Malé náměstí Malé náměstí Malé náměstí Malé náměstí Malé náměstí Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova Dvořákova K Viaduktu K Viaduktu 3,5,7 K Viaduktu K Viaduktu K Viaduktu K Viaduktu K Viaduktu K Viaduktu K Viaduktu K Viaduktu Slavice Slavice

MĚSTO CHEB


číslo popisné

11 13 15 4 5 7 2 3 5 7 11 13 15 17 18 19 22 21 24 25 27 28 30 31 34 36 40 44 1

2127 2137 2144 2241 2197 2199 2196 2287 2118 2217 2215 2212 2211 2210 2184 2245 2182 2249 2179 2226 2227 2175 2161 2237 2164 2166 2170 2173 2326

3 5 7 9 2 4 6 11 1 3

2329 2330 2331 2334 2366 2365 2368 2342 2119 2106

Otop průměr 2011-2013 (GJ) 362,33 386,67 514,00 165,40 459,33 295,67 540,05 2 352,00 283,00 548,27 550,33 321,86 319,04 374,67 333,00 307,33 660,00 628,87 690,00 442,76 859,13 479,67 513,00 441,00 652,15 602,33 674,20 460,94 534,01

Otop klim. norm. rok (GJ)


TV průměr 2011-2013 3 (m )

394,53 401,27 527,33 152,04 492,69 325,25 524,31 2 388,37 304,08 589,01 546,57 323,20 320,37 390,68 325,25 333,91 689,95 662,34 726,52 444,38 932,54 506,16 561,01 450,35 675,52 581,22 683,79 449,38 487,55

279,09 206,07 299,41 13,91 530,52 290,59 126,80 351,29 246,92 473,81 230,55 228,55 228,05 209,12 241,33 236,46 375,80 513,29 501,29 262,97 497,61 246,57 261,92 203,23 377,56 395,48 398,29 249,36 0,00

664,39 435,22 752,49 0,00 1 104,82 624,02 342,50 1 028,66 671,75 1 245,37 594,01 592,41 592,23 540,48 634,86 633,13 993,86 1 399,12 1 474,00 718,01 1 316,77 606,37 715,18 537,20 1 003,33 1 070,18 1 079,12 668,29 602,67

575,63

0,00

0,00

922,67

113,18 72,79 137,15 448,67 170,93 223,87 330,81 162,34 556,00 9,48

157,04 98,53 184,15 439,95 176,22 226,29 331,80 169,97 582,35 9,12

100,42 55,18 82,04 0,00 160,88 95,60 196,68 142,84 0,00 0,00

345,34 172,79 259,54 595,67 500,94 270,44 611,94 417,34 0,00 0,00

72


4.2.3

Roční bilance kotelny Skalka

V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Skalka zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 53:

Měsíc

r.20XX

Roční bilance kotelny Skalka


(GJ)

Otop

TV

(GJ)

(GJ)


(GJ)

(GJ)


TV

(-)

(GJ/m )

3

I.

6 824

5 989

6 964

1 868

1 957

2 978

5 854

0,858

0,383

II.

6 155

5 328

6 420

1 961

1 759

2 632

5 749

0,934

0,427

III.

5 661

5 607

5 639

1 971

1 853

2 767

4 843

0,855

0,414

IV.

5 381

1 228

3 949

1 855

402

610

5 195

0,965

0,403

V.

2 886

1 245

1 982

1 794

408

618

3 158

1,094

0,394

VI.

846

1 127

5

1 613

381

548

1 070

1,264

0,378

VII.

667

1 077

1

1 502

364

523

980

1,470

0,367

VIII.

625

1 186

0

1 521

401

576

946

1,514

0,376

IX.

2 616

827

1 546

1 583

276

405

2 724

1,041

0,360

X.

2 980

4 603

2 963

1 742

1 612

2 180

2 524

0,847

0,384

XI.

4 564

5 226

4 705

1 751

1 817

2 489

3 966

0,869

0,386

5 076

6 193

1 872

1 728

2 455

5 610

0,942

0,481

12 958 18 781

42 621

XII.

5 956

Rok

45 162

38 518 40 368 21 033

Účinnost kotlů a dodávky tepla dosahuje dodavatelem, v letním období více než 100%.

podle bilance dat,

0,396

poskytnutých

Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku:

MĚSTO CHEB

73


Obrázek 37: Průběh spotřeby tepla pro vytápění – kotelna Skalka

V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Skalka. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelně Skalka. Tabulka 54:

Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Skalka

ulice


Otop průměr číslo 2011-2013 popisné (GJ)

Stavbařů Americká Americká Lesní Lesní Lesní Stavbařů Stavbařů Stavbařů Stavbařů Stavbařů Stavbařů Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní

13 30 28 4 6 8 2 3 6 7 10 11 11 16 15 17 20 23

1388 1373 1372 1392 1393 1394 1370 1366 1376 1377 1384 1385 1414 1401 1417 1418 1403 1994

MĚSTO CHEB

505,12 488,72 457,31 423,18 529,53 494,27 577,83 586,14 418,19 386,27 289,73 374,01 394,40 372,73 253,97 290,50 387,00 414,77

TV průměr Otop klim. norm. 2011-2013 rok (GJ) (GJ)

514,20 498,13 466,36 459,81 549,56 487,39 581,89 616,94 424,46 404,27 285,70 384,65 385,68 391,45 246,92 295,03 398,00 417,63

256,61 243,55 215,86 200,59 279,88 244,05 350,85 290,61 227,74 208,48 175,94 196,33 246,43 294,98 160,71 192,97 211,92 237,95

TV průměr 2011-2013 3 (m )

800,19 749,40 633,52 532,09 857,39 721,65 1 035,70 807,57 661,94 602,95 449,43 527,64 584,85 731,00 390,60 436,21 460,64 561,55 74


ulice



Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lomená Lomená Lomená Lesní Přátelství Družstevní Americká Americká Družstevní Družstevní Družstevní Družstevní Družstevní Družstevní Družstevní Družstevní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Lesní Přátelství Přátelství Přátelství Do Zátiší Do Zátiší Přátelství Přátelství Přátelství Přátelství Přátelství Přátelství Přátelství Přátelství

22 26 25 28 31 34 33 36 42 44 9 2 4 6 5 16 3 18 52 4 6 7 2 11 15 17 19 48 50 54 56 60 62 12 14 3 14 16 17 25 27 33 35 41 7 9

1397 1399 1995 1404 1999 1475 2004 1476 1410 1411 1413 1987 1985 1490 1491 1478 1486 6158 2176 1481 1482 1484 2458 1493 1512 1506 1507 1502 1503 1500 1496 1498 1492 1480 1477 1431 1449 1450 1441 1455 1456 1461 1462 1465 1433 1435

MĚSTO CHEB

198,61 351,23 429,63 370,11 498,20 399,60 622,40 206,13 336,10 488,03 435,60 772,63 784,83 757,33 118,90 434,63 395,50 41,20 1 725,13 429,47 411,75 385,20 30,31 382,17 393,10 358,80 422,10 401,47 215,21 460,87 202,90 378,53 244,37 440,20 249,90 627,13 408,07 357,56 457,62 394,40 417,63 502,63 539,60 238,27 499,05 311,06


200,44 359,03 429,75 388,79 498,36 394,53 636,55 203,62 325,15 430,72 434,76 765,20 791,86 771,75 110,61 426,48 407,52 25,31 1 832,66 354,41 420,20 376,15 30,67 385,10 396,55 349,79 428,79 414,84 235,79 472,96 208,90 394,53 246,07 448,23 259,62 658,58 407,91 371,63 475,70 403,87 434,08 526,65 581,02 0,00 516,49 324,86

117,67 205,35 262,92 219,63 233,29 197,42 337,82 112,36 296,27 214,87 211,68 471,92 505,59 451,19 0,00 226,89 198,54 0,00 838,21 252,77 277,66 158,58 14,71 249,22 263,34 249,89 276,59 218,30 144,59 209,18 168,49 225,88 91,82 255,99 121,57 374,34 237,73 234,65 194,39 309,78 262,43 368,73 340,83 162,07 309,14 245,71

TV průměr 2011-2013 3 (m )

247,19 433,89 621,94 485,02 529,76 453,40 679,20 262,27 708,65 465,16 457,95 1 096,36 1 211,21 1 045,81 0,00 569,03 481,33 0,00 2 386,21 686,03 806,05 304,96 23,70 618,38 667,87 620,03 719,41 505,36 377,90 504,57 462,99 532,80 209,28 698,67 298,44 972,12 618,53 597,01 450,45 813,33 634,84 970,33 861,64 348,74 824,81 636,11 75


ulice



Do Zátiší Do Zátiší Do Zátiší Do Zátiší Do Zátiší Do Zátiší Do Zátiší Do Zátiší Přátelství Přátelství Přátelství Americká Americká Americká Americká Přátelství Přátelství Přátelství Americká Americká

4 5 6 7 22 26 28 3 13 21 43 40 36 36 36 10 6 8 24 22

1445 1504 1446 1505 1469 1471 1472 1483 1437 1443 1466 1991 1453 1453 1453 2050 2048 2049 1489 132

4.2.4


429,40 355,03 352,37 361,10 383,80 353,93 425,47 857,17 431,29 337,60 434,57 399,87 636,65 1 608,97 827,53 1 457,63 1 344,87 1 482,63 62,70 298,22

436,30 356,33 365,28 362,10 384,53 316,97 423,21 816,78 449,58 342,76 444,28 394,05 610,37 1 736,81 883,95 1 455,54 1 377,79 1 497,69 61,36 288,11

TV průměr 2011-2013 3 (m )

245,63 211,53 259,44 200,49 232,81 227,56 231,30 80,76 251,31 186,28 436,00 233,72 224,90 0,00 0,00 729,27 887,05 821,90 0,00 0,00

646,36 562,89 697,55 522,16 573,18 564,65 587,57 235,15 717,06 506,00 1 195,21 532,96 648,89 0,00 0,00 1 611,09 2 139,43 1 918,63 0,00 0,00

Roční bilance kotelny Nemocnice

V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Nemocnice zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 55:

Měsíc

r.20XX

Roční bilance kotelny Nemocnice


(GJ)

Otop

TV

(GJ)

(GJ)


(GJ)

(GJ)


TV

(-)

(GJ/m )

3

I.

6 026

1 857

5 356

671

506

1 024

5 003

0,830

0,404

II.

4 969

1 709

4 881

613

464

945

4 548

0,915

0,401

III.

5 383

1 847

4 595

653

513

1 009

4 238

0,787

0,392

IV.

4 339

461

3 381

623

108

273

3 732

0,860

0,393

V.

2 913

504

1 988

584

123

293

2 280

0,783

0,378

VI.

1 295

428

437

528

120

233

731

0,565

0,372

VII.

959

473

232

523

112

277

478

0,498

0,398

MĚSTO CHEB

76


Měsíc

Spotřeba Spotřeba ZP kotle ZP KGJ

r.20XX VIII.

(GJ)

(GJ)

Otop

TV

(GJ)

(GJ)


(GJ)


TV

(-)

(GJ/m )

(GJ)

3

821

509

183

526

136

283

425

0,518

0,392

IX.

2 377

504

1 491

530

132

283

1 738

0,731

0,376

X.

3 161

1 826

3 051

564

516

988

2 627

0,831

0,367

XI.

4 111

1 810

3 719

595

513

978

3 335

0,811

0,387

1 673

5 018

651

477

902

4 766

0,866

0,386

13 603 34 331

7 059

3 720

7 489

33 902

XII.

5 504

Rok

41 855

0,387

Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: Obrázek 38: Průběh spotřeby tepla pro vytápění – kotelna Nemocnice

V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Nemocnice. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelně Nemocnice. Tabulka 56:

ulice K Nemocnici K Nemocnici

MĚSTO CHEB

Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích, kotelna Nemocnice

číslo orientační 17 17

číslo popisn é 1204 1204

Otop průměr (GJ) 1 667,67 4 621,92

Otop klim. norm. (GJ) 1 728,25 5 260,45

TV(GJ) průměr 0,00 0,00

3

TV(m ) průměr 0,00 0,00

77


ulice K Nemocnici K Nemocnici K Nemocnici K Nemocnici K Nemocnici Dragounská Kosmonautů Jungmannova V Zahradách Jungmannova V Zahradách 17.listopadu 17.listopadu 17.listopadu Kosmonautů Jungmannova Kosmonautů Kosmonautů Kosmonautů Pastýřská Pastýřská V Zahradách V Zahradách V Zahradách Pastýřská K Nemocnici Mírová Mírová Mírová Mírová Mírová Mírová Dragounská Dragounská

4.2.5

číslo orientační 17A 17E 17B 17B 17B 12 5 19 25 29 29 47 53 59 7 17 6 10 14 7 9 21 22 24 10 32 13 2 4 5 9 1 6 9A

číslo popisn é 1110 1216 1111 1111 1111 2272 1238 1246 1163 1249 1229 1173 1175 1176 1239 1245 1235 1170 1232 1242 1179 1226 1222 1223 1256 2491 2018 2026 2025 2021 2019 2023 2529 2545

Otop průměr (GJ) 2 626,67 422,00 1 473,67 399,60 735,33 1 403,83 849,57 697,90 567,33 763,40 741,57 512,40 473,23 539,80 776,83 738,70 851,50 756,78 642,60 719,30 355,83 782,53 573,90 741,50 5,50 1 076,83 286,99 368,62 352,75 387,53 389,24 361,96 4 144,00 430,90

Otop klim. norm. (GJ) 2 680,90 498,46 1 593,53 383,95 836,22 1 371,71 794,07 688,32 563,70 782,91 746,26 517,90 474,11 517,42 710,86 745,19 773,57 723,76 616,72 591,70 376,73 788,68 559,37 731,62 0,00 1 066,40 282,90 399,27 373,66 398,96 413,30 359,78 3 968,43 386,84

TV(GJ) průměr 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 349,86 341,90 361,38 356,70 336,90 272,55 334,99 282,43 333,36 322,85 319,40 334,66 338,62 253,79 182,73 367,00 332,51 390,24 0,00 0,00 138,25 165,52 203,10 202,18 216,02 223,31 0,00 99,10

3

TV(m ) průměr 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 961,03 937,64 930,43 823,68 838,79 593,69 798,30 636,00 803,98 767,12 786,44 816,71 1 134,35 633,49 438,16 948,36 835,10 1 020,71 0,00 0,00 438,42 557,34 722,31 550,47 610,21 642,93 0,00 0,00

Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen

V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje ostatních domovních a blokových kotelen, kterých celková dodávka tvoří cca 23 % z dodávek tepla a teplé vody v CZT Cheb. Seznam kotelen je uveden v kapitole 4.1.5. Bilance jsou zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let 2011-2013. Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě kotlů v případě blokových kotelen. U domovních kotelen je kotel umístěn v domě, do kterého dodává teplo a tak ztráty v rozvodech nejsou žádné nebo jen minimální. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do

MĚSTO CHEB

78


účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 57:

Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen.

Měsíc

Spotřeba Spotřeba Otop ZP kotle ZP KGJ

TV

elektrická teplo energie z KGJ KGJ

teplo z kotlů


TV

r.20XX

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m )

(GJ)

(GJ)

(GJ)

3

I.

12 254

246

9 259

906

65

133 10 032

0,819

0,381

II.

11 108

227

8 367

872

60

123

9 116

0,821

0,393

III.

10 954

224

8 055

931

59

121

8 865

0,809

0,380

IV.

7 277

189

5 328

813

50

102

6 039

0,830

0,358

V.

4 373

150

2 999

819

40

81

3 738

0,855

0,362

VI.

951

9

179

709

2

5

883

0,929

0,346

VII.

645

0

43

703

0

0

746

1,157

0,368

VIII.

649

23

41

742

6

12

770

1,188

0,368

IX.

3 337

63

2 385

746

17

34

3 098

0,928

0,344

X.

5 943

168

4 051

781

44

91

4 741

0,798

0,367

XI.

8 385

190

6 160

797

50

103

6 854

0,817

0,372

XII.

10 802

205

8 310

911

54

111

9 110

0,843

0,372

Rok

76 678

1 694 55 177

9 731

448

915 63 993

0,368

Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: Obrázek 39: Průběh spotřeby tepla pro vytápění – domovní a malé blokové kotelny

V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelen. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity MĚSTO CHEB

79


pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelnám. Tabulka 58:

Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích malých kotelen

ulice Boženy Němcové Boženy Němcové Boženy Němcové Brandlova Divadelní náměstí Divadelní náměstí Brandlova Evropská Evropská Evropská Hradební Hradební Hradební Dlouhá Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Hrnčířská Karlova Karlova Karlova Židovská Židovská B.Neumanna B.Neumanna Cechovní Jakubská Jakubská Jakubská Jakubská Jakubská Jánské náměstí Jánské náměstí Jánské náměstí Dominikánská Kamenná MĚSTO CHEB

číslo orientační 9 11 13 5 10 2 15 41 41 41 14 16 11 12 1 3 4 5 6 7 8 9 10 13 12 17 19 19 12 12a 12 12 10 3 11 4 6 9 10 15 16 1 5

číslo popisn é 1981 1982 1983 2246 556 571 948 1556 1556 1556 52 516 51 41 2132 2140 2130 2148 2131 2149 2143 2150 2142 2152 2141 392 289 289 404 404 522 522 240 381 387 380 379 386 269 256 258 218 219

Otop průměr (GJ) 225,0 179,8 310,1 521,9 1361,9 474,1 360,4 150,0 167,7 469,0 2406,9 767,7 306,0 0,0 304,1 194,2 376,6 344,5 414,3 321,8 374,7 396,6 412,1 902,8 339,9 928,5 39,4 115,2 204,8 27,2 31,1 782,1 175,3 261,7 211,6 89,6 353,4 201,6 245,4 546,9 215,9 383,8 23,0

Otop klim. norm. (GJ) 232,9 160,6 313,2 559,0 1391,9 473,9 346,8 144,0 161,0 427,3 2246,0 816,5 289,6 0,0 307,4 197,7 395,8 331,7 401,6 330,1 368,7 415,1 404,1 898,9 318,1 965,2 37,0 108,3 207,7 27,6 31,7 796,4 181,9 274,6 218,3 0,0 348,2 194,5 236,4 451,8 234,0 378,0 20,7

TV(GJ) průměr 102,2 103,8 144,7 0,0 18,6 32,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 143,9 126,2 153,9 151,5 167,2 213,0 172,4 161,2 230,7 530,2 130,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

TV(m3) průměr 295,6 301,3 479,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 419,5 349,8 421,9 410,1 476,8 625,3 494,4 449,8 691,7 1606,5 324,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 80


ulice Dominikánská Kamenná Kamenná Kamenná Kamenná Kasární náměstí Kasární náměstí Komenského Kostelní náměstí Kostelní náměstí Kostelní náměstí Kostelní náměstí nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího Růžová Růžová Růžová Růžová Růžová Smetanova nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího Komenského Májová Májová Májová Májová Májová Májová Májová Májová Májová Májová Májová Mánesová Mánesová MĚSTO CHEB

číslo orientační 1 40 40 5 5 3,4 9 11 29 2 14 14 15 49 10 5 6 8 7 11 5 49 5 11 4 6 7 1 50 43 11 12 27 29 29 29 31 31 31 33 33 35 33 68 23 32

číslo popisn é 218 656 656 219 219 128 130,131 617 505 185 185 188 498 511 506 507 509 508 512 506 499 389 393,394 366 365 390,391 655 499 494 512 513 642 105 105 105 104 104 104 588 588 606 588 1718 157 1206

Otop průměr (GJ) 62,7 335,2 193,1 819,0 278,2 218,6 610,2 549,8 0,0 1073,9 209,5 10,5 681,6 0,0 8,9 225,7 477,0 160,2 170,9 149,8 56,8 210,5 342,0 251,0 183,2 184,7 293,7 228,4 70,8 490,4 191,1 125,2 621,0 238,1 469,7 23,6 415,5 26,6 155,6 178,3 269,7 265,2 134,2 1680,2 698,0 315,7

Otop klim. norm. (GJ) 100,1 329,0 189,5 735,7 165,1 227,9 610,3 555,7 0,0 0,0 177,9 10,7 682,8 0,0 0,0 6,9 225,4 416,6 141,0 161,5 140,4 56,7 197,2 338,2 243,0 185,8 161,5 289,2 202,6 70,6 459,5 186,6 122,2 609,2 218,8 482,6 24,2 448,9 28,7 150,6 137,9 284,1 260,5 133,2 1828,3 675,5 305,0

TV(GJ) průměr 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 15,6 135,2 0,0 124,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 153,1

TV(m3) průměr 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 18,5 331,7 0,0 245,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 337,9 81


ulice Mánesová nám.Kr.Jiřího Obrněné brigády Přemysla Otakara Evropská Evropská Sadová Sadová Komenského Májová Májová Májová Májová Májová Májová Májová Májová Komenského Sv.Čecha Školní Školní Školní Školní Školní nám.Kr.Jiřího nám.Kr.Jiřího Šlikova Šlikova Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Zemědělská 17.listopadu 17.listopadu

MĚSTO CHEB

číslo orientační 34 34 28 1 56 58 3 7 40 37 39 45 47 49 51 53 55 32 7 3 15 4 5 11 18 14 11 11 19 19a 49a 49a 40 42 50 50 21 6 10

číslo popisn é 1207 479 610 1817 1133 1134 1137 1139 2473 530 658 659 660 661 662 663 664 665 619 645 652 646 647 650 3 1 8 8 1293 1294 1320 1320 1291 1292 1287 1287 97 1379 1381

Otop průměr (GJ) 505,1 207,6 2015,1 368,5 704,3 714,9 702,8 615,9 447,1 366,6 827,8 422,5 546,5 474,5 499,1 555,3 484,3 39,2 596,8 362,4 545,1 236,9 372,6 626,4 550,4 1457,1 455,0 106,9 361,4 330,0 589,0 810,3 208,0 206,2 416,5 456,9 346,3 423,1 465,0

Otop klim. norm. (GJ) 506,7 171,3 1996,6 370,7 718,4 702,3 712,8 618,4 404,1 371,1 890,9 443,6 586,5 508,7 533,9 584,8 508,2 32,7 543,9 371,6 562,3 234,6 355,6 661,5 576,3 1473,8 514,8 81,8 398,4 363,7 599,5 795,8 216,8 199,7 457,1 503,3 338,8 416,9 449,4

TV(GJ) průměr 273,2 0,0 0,0 0,0 344,9 445,9 338,9 338,8 302,2 170,5 380,9 220,0 257,1 228,6 236,9 240,2 197,3 0,0 103,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 159,6 58,4 148,5 113,1 248,2 391,1 140,8 105,6 226,0 248,1 0,0 147,7 201,4

TV(m3) průměr 645,6 0,0 0,0 0,0 1004,8 1433,5 1004,9 990,4 896,3 431,2 933,3 564,9 655,1 590,2 623,1 592,0 478,4 0,0 211,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 467,0 394,6 318,3 223,3 666,7 1050,6 331,2 231,3 522,7 591,8 0,0 468,0 800,7

82


4.3

Výhled v poptávce po dodávkovém teple

4.3.1

Potenciál úspor v domech pro bydlení – soustavy CZT

U všech bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT byly k dispozici od TEREA Cheb, s.r.o. obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Další údaje byly poskytnuty Městem Cheb a Stavebním bytovým družstvem Cheb, a to rok kolaudace, počet bytů, údaje o provedených opatřeních apod. Vlastním šetřením byla vytvořena fotodokumentace a byly zjištěny další doplňující údaje, jako např. stáří domů, počet podlaží, apod., rozsah, stáří a kvalita dodatečných opatření a byly vypočteny porovnávací ukazatele tj. spotřeba tepla na jednotku podlahové plochy pro skupiny objektů stejného stáří a o stejné geometrické charakteristice. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. Domy zásobované teplem z kotelny Riegrova Z kotelny Riegrova jsou zásobovány teplem panelové domy z 60. let 20 století, převážně o 4 až 13 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny kolem roku 2005, a to obvodový plášť 5-6 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna nájemníky individuálně, střechy většinou nezatepleny. Zděné objekty o 4 nadzemních podlažích jsou většinou nezatepleny, okna jsou vyměněna individuálně nájemníky, střechy většinou nezatepleny. Provedené zateplení již nevyhovuje požadavkům na tepelně technické vlastnosti budov. U domů zateplených před rokem 2005 se zateplením obvodového pláště a výměnou 2 oken dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 90 kWh/m . U nedávno zateplených domů 12 cm dodatečné tepelné izolace se dosáhlo měrné spotřeby 2 tepla na vytápění ve výši 70 kWh/m . U domů nezateplených se pohybuje měrná 2 spotřeba tepla na vytápění kolem 150 kW h/m . Předpokládáme, že domy zateplené před rokem 2005 budou v časovém horizontu 20 let znovu zatepleny. U těchto domů i domů dosud nezateplených předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce 2 dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kW h/m , v případě domů 8 a 2 více podlažních ve výši 40 kW h/m . Dále jsou z kotelny zásobovány teplem panelové domy z 60 a 80. let 20. století. Tabulka 59:

Potenciál úspor v domech zásobených z kotelny Riegrova, v GJ/rok

Sektor

2025

Bydlení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Ostatní Celkem

2035 5 301 2 756 8 3 321 11 385

15 226 3 544 8 3 344 22 122

Domy zásobovány teplem z kotelny Zlatý vrch Z kotelny Zlatý vrch jsou zásobovány teplem panelové objekty z 80. let a 90. let 20. století. Jedná se o tři typy domů, a to

4NP+1PP, počet bytů 12 pro jeden vchod nebo 24 pro dva vchody

6NP+1PP, počet bytů 18 pro jeden vhod a 36 pro dva vchody

8NP+1PP, počet bytů 24 pro jeden vchod a 48 pro dva vchody

MĚSTO CHEB

83


U většiny domů byla provedena výměna oken. U většiny domů byl v letech 20072013 dodatečně zateplený i obvodový plášť, u některých i střecha. U objektů nově zateplených ponecháváme v roce 2035 stávající měrný ukazatel na vytápění. U dříve zateplených a nezateplených předpokládáme v cílovém roce dosažení měrné 2 spotřeby tepla na vytápění u domů 4-6 podlažních 60 kWh/m a v případě domů 8 a 2 více podlažních ve výši 40 kW h/m . Tabulka 60:

Potenciál úspor započtený do bilancí v kotelně Zlatý vrch v GJ/rok

Sektor

2025


2035 5 599 1 038 0 238 6 876

8 198 1 038 0 295 9 531

Domy zásobované teplem z kotelny Skalka Z kotelny Skalka jsou zásobovány teplem panelové objekty ze 70. a z 80. let 20. století. Jedná se převážně o domy o 4 až 8 nadzemních podlažích. Většina domů byla v letech 2005 až 2008 zateplena. Okna jsou vyměňována individuálně. U domů, zateplených před rokem 2005, se zateplením obvodového pláště a výměnou 2 oken dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 - 100 kWh/m . Předpokládáme, že domy zateplené v letech 2005-2007 budou v časovém horizontu 20 let znovu zatepleny. U těchto domů i domů dosud nezateplených předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce 2 dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kW h/m , v případě domů 8 a 2 více podlažních ve výši 40 kW h/m . Kromě bytových domů je zásobována teplem z kotelny Skalka mateřská škola, domov pro seniory a základní škola. Mateřská škola byla v nedávné domě zateplena, domov pro seniory se zateploval v době prohlídky objektu. Předpokládáme, že zateplením objektu se ukazatel měrné 2 spotřeby sníží na 60 kWh/m . Areál základní školy zahrnuje panelové objekty o 2NP a 4NP. Budovy nejsou dodatečně zatepleny, okna jsou původní dřevěná zdvojená. Předpokládáme, že zateplením objektu se ukazatel měrné spotřeby sníží na 80 2 kWh/m . Tabulka 61:

Potenciál úspor započtený do bilancí v kotelně Skalka v GJ/rok

Sektor

2025


2035 1 155 112 0 0 1 267

11 294 914 0 39 13 212

Domy zásobovány teplem z kotelny Nemocnice Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem objekty nemocnice, Domov pro seniory Dragounská. Zděné objekty nemocnice jsou nezatepleny s výjimkou poloviny hlavní budovy, okna jsou původní, střechy rovněž nezatepleny. Objekty nemocnice jsou ve velmi špatném stavu a tomu odpovídá i jejich měrný ukazatel 2 spotřeby tepla na vytápění, který se pohybuje kolem 300 - 350 kW h/m .

MĚSTO CHEB

84


Předpokládáme, že objekty nemocnice budou v nejbližší době rekonstruovány včetně zateplení obvodového pláště, střechy a výměny oken a že bude v cílovém 2 roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 110 -150 kWh/m . Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem dále panelové domy sídliště Spáleniště z 60. let 20 století, převážně o 5 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny kolem roku 2007, a to obvodový plášť 5-6 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna nájemníky individuálně, střechy většinou nezatepleny. Provedené zateplení již nevyhovuje požadavkům na tepelně technické vlastnosti budov. Předpokládáme, že domy zateplené kolem roku 2007 budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů i domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 2 60 kW h/m . Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem dále panelové domy sídliště Mírová, převážně o 4 až 8 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny v letech 2008 - 2010, a to obvodový plášť 10-12 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna. Předpokládáme, že domy zateplené kolem roku 2008 budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 40 2 kWh/m . Objekty, u kterých je již nyní dosaženo měrného ukazatele ve výši 50 2 kWh/m , ponecháváme bez dalšího zateplení. Tabulka 62:

Potenciál úspor v objektech zásobených teplem z kotelny Nemocnic, v GJ/rok

Sektor

2025

2035


215

5 622

6 467

7 120

6 682

12 742

Zdroj: ENVIROS, s. r. o.

4.3.2 Potenciál úspor - domy zásobované z menších blokových a domovních kotelen Domy zásobované teplem z kotelny B. Němcové Z kotelny B. Němcové jsou zásobovány teplem 3 bytové objekty, a to B.Němcové 9, 11 a 13. Objekty mají 4 nadzemní podlaží a jsou zatepleny. Jejich měrný ukazatel 2 spotřeby tepla na vytápění se pohybuje od 66 do 130 kWh/m . Předpokládáme, že domy budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce 2 dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kWh/m . Tabulka 63:

Sektor Bydlení Celkem

MĚSTO CHEB

Potenciál úspor v kotelně B. Němcové v GJ/rok

2025

2035 0 0

283 283

85


Domy zásobované teplem z 12. a 13. kotelny Brandlova Z 12. kotelny Brandlova jsou zásobovány teplem 3 nebytové objekty, a to Školní jídelna 4. ZŠ Brandlova 5, Západočeské divadlo Divadelní náměstí 10, a 4.MŠ Divadelní náměstí 2. MŠ Brandlova 15 má samostatnou kotelnu. Zateplena je pouze 13.MŠ Brandlova 15. Ostatní objekty jsou předmětem památkové ochrany a 2 jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 200 kWh/m . U objektů MŠ předpokládáme, že v nich bude v cílovém roce dosaženo měrné 2 spotřeby tepla na vytápění ve výši 110 kWh/m . Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Tabulka 64:

Potenciál úspor v 12.a 13. kotelně Brandlova v GJ/rok

Sektor

2025

Vzdělávání Vzdělávání Celkem

2035 0 0 0

98 163 261

Domy zásobovány teplem z kotelny Evropská 41 Z kotelny Evropská 41 je zásobován teplem 1 objekt, ve kterém jsou 4 odběrná místa. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, ve kterém jsou nově 2 vyměněna okna. Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 200 kWh/m . Objekt ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z kotelny Hradební 14 Z kotelny Hradební 14 je zásobován teplem samotný objekt školy Hradební 14 a sousední objekt Hradební 16. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, na kterém je opravena fasáda. V půdním prostoru je provedena střešní vestavba, ve které jsou plastová okna. Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 150 2 kWh/m .

Hradební 14

Hradební 16

Objekty ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení.

MĚSTO CHEB

86


Domy zásobovány teplem z kotelny Hrnčířská Z kotelny Hrnčířská jsou zásobovány teplem panelové objekty z konce 80. let 20. století. Jedná se o domy o 4 až 8 nadzemních podlažích. Většina domů (s výjimkou dvou) je nezateplena. Okna jsou vyměňována individuálně. Měrná spotřeba tepla 2 na vytápění je ve výši 80 - 110 kW h/m . Předpokládáme, že u těchto domů dosud nezateplených, zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění 2 2 ve výši 60 kWh/m , v případě domu 8 podlažního ve výši 40 kWh/m . Tabulka 65:

Potenciál úspor v kotelně Hrnčířská v GJ/rok

Sektor

2025

2035

Bydlení

1 663

1 824

Celkem

1 663

1 824

Domy zásobovány teplem z kotelny Karlova 17 Z kotelny Karlova 17 je zásobován teplem 1 objekt, ve kterém jsou 3 odběrná místa. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, Měrný ukazatel spotřeby 2 tepla na vytápění je kolem 100 kWh/m .

Karlova 17

Karlova 17

Objekt ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z kotelny Kasární Z kotelny Kasární jsou zásobovány teplem bytové i nebytové objekty, ležící ve staré části města. Jedná se o velmi různorodé objekty, z velké části o objekty historické. U některých z nich byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby 2 tepla na vytápění se pohybuje kolem 150 kWh/m .

MĚSTO CHEB

87


Jánské náměstí 3,4

Tabulka 66:

Sektory Bydlení

Jánské náměstí 10

Potenciál úspor v kotelně Kasární v GJ/rok

2025

2035 718

1 591

0

13

Ostatní

97

97

Celkem

815

1 700

Vzdělávání

U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude v 2 cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kWh/m . Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Domy zásobované teplem z 25. a 26. kotelny Májová Z kotelny Májová jsou zásobovány teplem nebytové objekty, ležící ve staré části města. Jedná se o administrativní objekty, z velké části o objekty historické. Škola v ulici Májová má svoji vlastní kotelnu. U některých z objektů byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje 2 kolem 100-150 kWh/m . U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude 2 v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kWh/m . Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z 27. a 28. kotelny Mánesova Z 34. kotelny Mánesova jsou zásobovány teplem bytové objekty a jedna mateřská škola. Všechny objekty byly v minulosti zatepleny. Jejich měrný ukazatel spotřeby 2 tepla na vytápění se pohybuje kolem 90 kWh/m . Bytový dům Mánesova 23 má vlastní kotelnu, je dosud nezateplený. U bytových objektů předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné 2 spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kWh/m , v mateřské škole ve výši 110 2 kWh/m .

MĚSTO CHEB

88


Tabulka 67:

Sektory

Potenciál úspor v 27. a 28. kotelně Mánesova v GJ/rok

2025

2035

Bydlení

0

480

Bydlení

0

460

Vzdělávání

0

199

Celkem

0

1 139

Domy zásobovány teplem z kotelny Sadová Z kotelny Sadová jsou zásobovány teplem bytové objekty v ulici Sadová a Evropská. Všechny objekty s výjimkou jednoho byly v minulosti zatepleny. Jejich 2 měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 80 kWh/m . U bytových objektů předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné 2 spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kWh/m . Tabulka 68:

Sektor

Potenciál úspor v kotelně Sadová v GJ/rok

2025

2035

Bydlení

0

792

Celkem

0

792

Domy zásobovány teplem z kotelny Sládkova Z kotelny Sládkova jsou zásobovány teplem převážně panelové objekty z 60. let 20. století. Jedná se o domy v ulici Májová o 6 až 10 nadzemních podlažích. Většina domů (s výjimkou dvou) je zateplena. Okna jsou vyměňována individuálně, v současné době jsou z větší části vyměněna. Měrná spotřeba tepla na vytápění je 2 kolem 110 kW h/m . Předpokládáme, že u těchto domů dojde v průběhu 20 let k provedení nového zateplení obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné 2 spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kWh/m , v případě domu 10 podlažního ve 2 výši 40 kWh/m . Tabulka 69:

Sektor

Potenciál úspor v kotelně Sládkova v GJ/rok

2025

2035

Bydlení

0

2 069

Ostatní

0

21

Celkem

0

2 090

Domy zásobovány teplem z kotelny Školní Z kotelny Školní jsou zásobovány teplem bytové i nebytové objekty, ležící v centru města. Jedná se částečně o objekty historické. U některých z nich byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje 2 kolem 200 kWh/m .U bytových objektů v ulici Školní bylo provedeno zateplení. 2 Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 100 kWh/m . U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude 2 v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kWh/m . Historické objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. MĚSTO CHEB

89


Tabulka 70:

Sektor

Potenciál úspor v kotelně Školní v GJ/rok

2025

2035

Bydlení

0

965

Celkem

0

965

Domy zásobovány teplem z kotelny Šlikova Jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobován teplem pouze objekt Šlikova 11 se dvěma odběry. Objekt Šlikova je nezateplený, měrný ukazatel spotřeby tepla na 2 vytápění je 167 kWh/m . V roce 2004 byla provedena rekonstrukce objektu, opravena fasáda, půdní vestavba, nová střešní krytina a výměna oken. Předpokládáme, že v průběhu 20 let dojde k provedení zateplení obvodového pláště a střechy bytového objektu a že bude v cílovém roce dosaženo měrné 2 spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kWh/m . Tabulka 71:

Sektor

Potenciál úspor v kotelně Šlikova v GJ/rok

2025

2035

Bydlení

0

278

Celkem

0

278

Domy zásobovány teplem z kotelen Valdštejnova17, Valdštejnova 49 a Valdštejnova 50 Kotelna Valdštejnova 19 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem pouze 2 objekty. Bytové objekty v ulici Valdštejnova 19 byly zatepleny 2 v roce 2004, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 137 kW h/m . Kotelna Valdštejnova 49 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem pouze 2 objekty. Bytové objekty v ulici Valdštejnova 49 byly zatepleny 2 v roce 2005, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 90 kWh/m . Kotelna Valdštejnova 50 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem propojené bytové objekty v ulici Valdštejnova 50. V roce 2007 byly 2 zatepleny, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 80 kWh/m . Předpokládáme, že v průběhu 20 let dojde k provedení nového zateplení obvodového pláště a střechy a že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby 2 2 tepla na vytápění ve výši 60 kWh/m resp. 40 kWh/m . Tabulka 72:

Sektor Bydlení Bydlení Bydlení Celkem

Potenciál úspor v kotelnách Valdštejnova v GJ/rok

2025

2035 0 0 0 0

445 764 786 1 995

Mateřské školy zásobovány teplem z kotelen Komenského 27, Přemysla Otakara a Zemědělská

MĚSTO CHEB

Kotelna Komenského 27 - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 9. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ byla v nedávné době zateplena, a dosahuje ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 2 186 kWh/m .

90


Kotelna Přemysla Otakara - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 3. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ byla v nedávné době zateplena. Ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění 2 před zateplením činil 310 kWh/m .

Kotelna Zemědělská - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 15. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ je nezateplena, a dosahuje ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 200 2 kWh/m .

U objektů MŠ předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby 2 tepla na vytápění ve výši 110 kWh/m . Je to hodnota, která je běžně dosahovaná u nově zateplených objektů mateřských škol. 4.3.3

Potenciál úspor v odběru tepla celkem

Spotřeba tepla z CZT v budovách je členěna na spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla v teplé vodě. Sektorově je členěna na bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péči a ostatní. Největší podíl na spotřebě tepla pro vytápění a v teplé vodě celkem má bydlení (72%), pak ostatní v součtu (11%) a vzdělávání (10%). Stanovení potenciálu úspor energie vychází z předpokladu, že budovy budou rekonstruovány tak, aby splňovaly požadavky normy ČSN 730540-2:2011 a legislativní požadavky na energetickou náročnost budov. Měrný ukazatel spotřeby energie na vytápění v bytových domech, s výjimkou těch, které jsou předmětem památkové ochrany, se bude pohybovat v rozmezí 40-80 kWh/m2 vytápěné plochy. Pro stanovení potenciálu u ostatních objektů, především pro vzdělávání, zdravotní a sociální péče jsme vycházeli z údajů o objektech, které byly rekonstruovány zejména s využitím dotačních programů. Měrný ukazatel spotřeby energie na vytápění v objektech pro vzdělávání, opět s výjimkou těch, které jsou předmětem památkové ochrany, se bude pohybovat v rozmezí 60-120 kWh/m2 vytápěné plochy (podle typu objektu), v objektech zdravotní a sociální péče 60-150 kWh/m2 vytápěné plochy (podle typu objektu). Celkový takto stanovený potenciál úspor energie pro rok 2035 činí 70 877 GJ za rok, tj. 33 % z celkové spotřeby energie ve stávajícím stavu. Tabulka 73:

Potenciál úspor v domech zásobovaných CZT v GJ/rok

Sektor spotřeby

2025

2035 14 651

51 144

Vzděláváni

4 315

6 636

Zdravotní a sociální služby

6 475

8 093

Ostatní

3 656

5 005

Celkem

29 096

70 877

Bydlení

MĚSTO CHEB

91


Obrázek 40: Úspory energie v objektech zásobených ze soustav a kotelen TEREA Cheb, s.r.o.

Úspora energie Objekty zásobované CZT členěno dle kategorie objektu - souhrnná tabulka [GJ]

60 000

Úspora energie [GJ]

50 000 40 000 30 000 2045

20 000 10 000

2035

0 2025

Zdroj dat: ENVIROS, s.r.o.

Obrázek 41: Úspory energie v objektech zásobených ze soustav a kotelen TEREA Cheb, s.r.o.

MĚSTO CHEB

92


Tabulka 74:

Potenciál úspor v domech zásobovaných CZT podle kotelen v GJ/rok

Kotelna / zdroj 01 Riegrova 02 Zlatý vrch 03 Skalka 04 Nemocnice 11 B.Němcové 12 Brandlova 13 Brandlova 14 Evropská 15 Evropská 17 Hradební 18 Hrnčířská 19 Karlova 17 22 Kasární 23 Komenského 25 Májová 26 Májová 27 Mánesova 28 Mánesova 29 Nám.krále Jiřího 30 Obrněné brigády 31 Přemysla Otakara 32 Sadová 33 Sládkova 34 Školní 35 Šlikova 36 Valdštejnova 19 37.Valdštejnova 49 38.Valdštejnova 50 39 Zemědělská 40 17.listopadu Celkem

2025

2035

11 385 6 876 1 267 6 682 0 0 0

22 122 9 531 13 212 12 742 283 98 163

1 663

1 824

815 0

1 700 259

0 0

480 659

0 249 0 0 0

1 210 249 792 2 090 965

0 0 0 160

445 764 786 160

0

344

29 096

70 877

Zdroj: vlastní výpočty ENVIROS

MĚSTO CHEB

93


4.3.4

Výhled poptávky po teple na rozvojových plochách

V rámci řešení výhledového zásobování teplem byly zkoumány rozvojové a přestavbové plochy vymezené územním plánem, jejich pravděpodobné zastavění a také možné připojení k zásobování teplem a teplou vodou na některou ze soustav CZT. V následující tabulce jsou ze všech rozvojových ploch v centru města vybrány jen ty, které se jeví jako vhodné pro zásobování z centrálního zdroje tepla. Tabulka 75: Rozvojové plochy v centru města Cheb u nichž je doporučeno zásobování ze soustavy / kotelny CZT

Potřeba tepla celkem (GJ/rok)

číslo plochy

Popis plochy

70

plochy smíšené obytné - v centrech měst

113,93

Přestavba části ulice Školní

1b


201,36

proluka - zástavba

1d


390,87

proluka - zástavba

1a


117,1

1c


212,31

proluka - zástavba polyfunkční zástavba a parking

89


186,05

proluka - zástavba

2


95,44

proluka - zástavba

5


217,15

bytové domy+obchody

66


612,86

Areál Rudolfina

Poznámka

Obrázek 42: Centrum města Cheb – CZT a rozvojové plochy

MĚSTO CHEB

94


Výstavba v plochách 70, 1d, a 2 se předpokládá do roku 2025. Ostatní plochy do roku 2035. Tento potenciál v poptávce po teple a teplé vodě je zahrnut do bilancí v kapitole 5, v případě malých blokových a domovních kotelen se jedná o společnou bilanci několika kotelen. Kotelna Riegrova Obrázek 43: Kotelna Riegrova a rozvojové plochy

MĚSTO CHEB

95


Tabulka 76:

číslo plochy

Rozvojové plochy v okolí kotelny Riegrova

Potřeba Rozloha tepla plochy celkem (m2) (GJ/rok)

Popis plochy

68a

bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské plochy smíšené obytné - v centrech měst

4


48 9b

7 68b

11 767

1 185,41

24 629

1 566,43

17 843 5 507

občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení plochy smíšené obytné - v centrech měst

6 060 1465

Poznámka

133,66 přestavba nároží přestavba bloku 212,00 byty a obchody 4 320 113,60 přestavba nároží

Rodinné domy na plochách 48 a 9b nebudou vhodné pro připojení k CZT vzhledem k tomu, že v budoucnu bude požadováno pro nové stavby nízkoenergetické provedení. Nízkoenergetické provedení rodinných domů není obecně vhodné pro zásobování teplem z CZT. Potenciál poptávky po teple pro rozvojové plochy 68a, 68b, 7 a 4 je zahrnutý to výhledu poptávky po teple kotelny Riegrova. Kotelna Zlatý Vrch Tabulka 77:

Rozvojové plochy v okolí kotelny Zlatý Vrch

číslo plochy

Popis plochy

232 231

plochy smíšené obytné - městské plochy smíšené obytné - městské

49

Rozloha 2 plochy (m )


Poznámka

8566 10756

0,00 0,00

bydlení - v rodinných domech městské a příměstské

3305

0,00

230

plochy smíšené obytné - městské

9303

0,00

228 11

plochy smíšené obytné - městské plochy smíšené obytné - městské

6809 24139

0,00 881,97

staré kasárny

U rozvojových ploch 228, 230, 231, 232 a 49 se na základě provedených konzultací s městem Cheb zatím nepředpokládá do roku 2035 nová výstavba. Rozvojová plocha č. 11 – staré kasárny – je ve studiích, které má k dispozici město Cheb, zastavěná nízkoenergetickými rodinnými domy. Vzdálenost plochy od nejbližšího možného napojovacího bodu kotelny Zlatý Vrch je vzdušnou čarou 360 m, po komunikacích, kudy by mohlo vést teplovodní potrubí, to činí 450 m. Na této vzdálenosti by ztráty tepla z předizolovaného potrubí při pouze zimním provozu činily 435 GJ/rok což je 49,3% z předpokládané poptávky po teple v dané lokalitě. Z tohoto důvodu není plocha doporučena k připojení k CZT. Kotelna Skalka Tabulka 78:

Rozvojové plochy v okolí kotelny Skalka

číslo plochy

Popis plochy

19

bydlení - v bytových domech

MĚSTO CHEB

Rozloha 2 plochy (m ) 28 450

Potřeba tepla celkem (GJ/rok) 2 442,59

Poznámka Dostavba sídliště 96


číslo plochy

Popis plochy

18b

bydlení - v bytových domech

18a 20



11 297

129,03


9 513

296,35


8 791

783,21

290

plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady

3 120

0

76

občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení

2 439

147,46

Poznámka Dostavba sídliště

Tenisový areál

Rozvojové plochy 19 a 18b jsou určeny k dostavbě sídliště Skalka. Plocha 19 by měla být zčásti využita do roku 2025 a plocha 18b do roku 2035. S tím počítá také bilance výhledu poptávky po teple z kotelny Skalka. Do bilance je také zahrnuta plocha 76, kde se předpokládá zástavba do roku 2025. Kotelna Nemocnice Tabulka 79:

Rozvojové plochy v okolí kotelny Nemocnice


číslo plochy

Popis plochy

67

plochy smíšené obytné - městské

79352

17


74341

9a 8 222 47

bydlení - v rodinných domech městské a příměstské plochy smíšené obytné - městské dopravní infrastruktura - železniční plochy smíšené obytné - městské

27331 5335 19402 1966

Potřeba tepla celkem (GJ/rok) 1 002,24

Poznámka

5 012,59 1 481,76 100,22 0 0

V okolí kotelny Nemocnice se nachází pouze rozvojová plocha č. 67, kterou lze považovat za vhodnou k připojení na CZT. Zástavba plochy se předpokládá do roku 2025. Rozvojové plochy 17 a 9a jsou vyhrazené pro rodinné domy a nelze je považovat za vhodné k připojení k CZT. U rozvojových ploch 222 a 47 se nepředpokládá zástavba do roku 2035. Rozvojová plocha 8 by byla teoreticky vhodná k připojení ke kotelně Nemocnice, ale vzhledem k malému odběru a vzdálenosti odběrného místa od kotelny to nedoporučujeme. Shrnutí trendů v dodávkách tepla a bilance jednotlivých kotelen ve výhledu Na základě prognóz uvedených v kapitole 4.3 byly vypočteny bilance jednotlivých kotelen ve výhledu. Tyto bilance zohledňují dopady možných variant v rozvoji soustavy CZT, ale zahrnují jak vypočtený pokles poptávky v důsledku energetických úspor - postupného snižování energetické náročnosti objektů připojených na CZT tak i očekávaný nárůst poptávky vlivem nové zástavby..

MĚSTO CHEB

97


Tabulka 80: Předpokládaný vývoj ve spotřebě tepla po uplatnění potenciálu úspor a nových odběrů na rozvojových plochách (průměrné klimatické podmínky)

Výhled poptávky Kotelna Riegrova V kotelně Riegrova dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0 Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola 4.3.4. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple (otop + teplá voda) pokles o 6,93% do roku 2025 a 20,05% do roku 2035. Tabulka 81:

Měsíc

Bilance kotelny Riegrova – výhled 2025

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ

Otop (klim. Normální rok)

TV

elektrická energie KGJ

teplo z KGJ

teplo na kotli

účinost kotel + rozvody TV

TV (GJ/m3)

r.2025 I.

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

8 899

4 948

7 602

1 942

1 760

2 317

7 227

0,812

0,431

II.

7 655

4 648

7 062

1 975

1 638

2 192

6 845

0,894

0,446

III. IV.

8 423 6 621

4 497 1 361

6 461 4 156

2 073 1 924

1 596 504

2 110 617

6 425 5 462

0,763 0,825

0,431 0,425

V.

4 632

1 085

2 429

1 806

385

509

3 725

0,804

0,415

VI.

2 172

1 037

388

1 674

374

481

1 582

0,728

0,418

VII.

1 574

1 126

121

1 570

410

518

1 174

0,746

0,431

VIII.

1 604

1 120

181

1 522

412

512

1 191

0,742

0,399

IX. X.

3 601 3 835

1 175 5 119

1 958 3 376

1 677 1 807

420 1 878

548 2 339

3 086 2 843

0,857 0,741

0,425 0,435

XI.

5 897

5 005

5 242

1 815

1 788

2 336

4 721

0,801

0,433

XII.

7 989

4 674

6 886

2 079

1 700

2 151

6 813

0,853

0,446

Rok

62 901

35 794

45 860

21 864

12 865

16 629

51 095

0,797

0,428

MĚSTO CHEB

98


Tabulka 82:

Měsíc

Bilance kotelny Riegrova – výhled 2035 (změna v tabulce)

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli


TV

r.2035 I. II. III. IV. V. VI.

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m3)

6 912 5 982 6 635 5 571 4 017 2 098

4 948 4 648 4 497 1 361 1 085 1 037

5 953 5 530 5 060 3 254 1 902 304

1 978 2 011 2 110 1 959 1 838 1 704

1 760 1 638 1 596 504 385 374

2 317 2 192 2 110 617 509 481

5 613 5 349 5 061 4 596 3 231 1 528

0,812 0,894 0,763 0,825 0,804 0,728

0,431 0,446 0,431 0,425 0,415 0,418

VII. VIII. IX. X. XI.

1 577 1 588 3 141 2 891 4 518

1 126 1 120 1 175 5 119 5 005

95 142 1 533 2 644 4 105

1 599 1 549 1 707 1 839 1 848

410 412 420 1 878 1 788

518 512 548 2 339 2 336

1 176 1 179 2 692 2 143 3 617

0,746 0,742 0,857 0,741 0,801

0,431 0,399 0,425 0,435 0,433

XII.

6 282

4 674

5 392

2 116

1 700

2 151

5 357

0,853

0,446

Rok

51 212

35 794

35 913

22 259

12 865

16 629

41 543

0,797

0,428

Výhled poptávky Kotelna Zlatý Vrch V oblasti připojené ke kotelně Zlatý Vrch dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple pokles o 16,49% do roku 2025 a 23,79% do roku 2035. Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Tabulka 83:

Bilance kotelny Zlatý Vrch – výhled 2025

Měsíc

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli

účinost kotel + rozvody

TV

r.2025 I. II.

(GJ) 3 854 3 506

(GJ) 1 508 1 520

(GJ) 2 985 2 748

(GJ) 1 165 1 185

(GJ) 487 493

(GJ) 756 760

(GJ) 3 394 3 172

(-) 0,881 0,905

(GJ/m3) 0,343 0,363

III. IV. V. VI. VII.

3 260 2 750 2 006 1 226 1 170

1 793 523 490 378 236

2 450 1 534 820 37 38

1 216 1 158 1 090 1 013 949

580 167 157 125 81

897 264 247 186 114

2 769 2 427 1 664 863 874

0,849 0,883 0,829 0,704 0,747

0,353 0,363 0,336 0,346 0,380

VIII. IX. X. XI. XII.

1 098 1 846 2 043 2 555 3 455

299 240 1 254 1 622 1 585

31 662 1 234 1 926 2 664

958 1 054 1 073 1 129 1 247

100 76 421 548 534

147 122 612 788 772

843 1 594 1 696 2 267 3 138

0,768 0,864 0,830 0,887 0,908

0,356 0,365 0,356 0,373 0,382

Rok

28 770

11 448

17 129

13 237

3 769

5 664

24 702

0,838

0,360

MĚSTO CHEB

99


Tabulka 84:

Měsíc

Bilance kotelny Zlatý Vrch – výhled 2035

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli

účinost kotel + rozvody

TV

r.2035 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX.

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m3)

3 329 3 035 2 813 2 481 1 853 1 218 1 162 1 091 1 727

1 508 1 520 1 793 523 490 378 236 299 240

2 522 2 322 2 070 1 296 693 31 32 26 560

1 165 1 185 1 216 1 158 1 090 1 013 949 958 1 054

487 493 580 167 157 125 81 100 76

756 760 897 264 247 186 114 147 122

2 931 2 747 2 390 2 190 1 536 858 868 838 1 492

0,881 0,905 0,849 0,883 0,829 0,704 0,747 0,768 0,864

0,343 0,363 0,353 0,363 0,336 0,346 0,380 0,356 0,365

X. XI. XII.

1 813 2 219 3 000

1 254 1 622 1 585

1 043 1 628 2 251

1 073 1 129 1 247

421 548 534

612 788 772

1 505 1 968 2 725

0,830 0,887 0,908

0,356 0,373 0,382

Rok

25 742

11 448

14 474

13 237

3 769

5 664

22 047

0,838

0,360

Výhled poptávky kotelna Skalka V oblasti připojené ke kotelně Skalka dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple nárůst o 3,43 % do roku 2025 a pokles o 14,31 % do roku 2035. Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Výsledná bilance tabulkách. Tabulka 85:

Měsíc

kotelny zahrnující

oba

efekty je

uvedena

v následujících

Bilance kotelny Skalka – výhled 2025

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli


TV

Potenciál úspor otop (GJ)

r.2025 I.

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m3)

7 285

5 989

7 139

1 965

2 119

2 816

6 288

0,863

0,383

219

II.

6 584

5 328

6 581

2 063

1 904

2 486

6 158

0,935

0,427

201

III.

6 070

5 607

5 781

2 073

2 007

2 613

5 241

0,863

0,414

177

IV. V.

5 738 3 141

1 228 1 245

4 049 2 032

1 951 1 887

435 442

576 584

5 424 3 335

0,945 1,062

0,403 0,394

124 62

VI.

1 024

1 127

5

1 696

412

516

1 185

1,158

0,378

0

VII.

779

1 077

1

1 580

395

493

1 089

1,398

0,367

0

VIII.

722

1 186

0

1 600

435

542

1 058

1,466

0,376

0

IX. X.

2 804 3 237

827 4 603

1 585 3 037

1 666 1 832

299 1 746

382 2 047

2 869 2 822

1,023 0,872

0,360 0,384

49 93

XI.

4 913

5 226

4 823

1 842

1 967

2 339

4 326

0,880

0,386

148

XII.

6 344

5 076

6 349

1 970

1 871

2 311

6 007

0,947

0,481

194

Rok

48 640

38 518

41 383

22 124

14 033

17 706

45 801

1,034

0,396

1 267

MĚSTO CHEB

100


Tabulka 86:

Měsíc

Bilance kotelny Skalka – výhled 2035

Otop (klim. Spotřeba Spotřeba Normální ZP kotle ZP KGJ rok) (GJ)

(GJ)

(GJ)

TV


teplo z KGJ

teplo na kotli


TV

Potenciál úspor otop

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m3)

(GJ)

r.2035 I.

5 092

5 989

5 233

1 979

2 119

2 816

4 396

0,863

0,383

2 279

II.

4 721

5 328

4 824

2 077

1 904

2 486

4 415

0,935

0,427

2 101

III.

4 299

5 607

4 238

2 087

2 007

2 613

3 712

0,863

0,414

1 846

IV.

4 609

1 228

2 968

1 965

435

576

4 356

0,945

0,403

1 293

V. VI.

2 643 1 033

1 245 1 127

1 490 4

1 900 1 708

442 412

584 516

2 806 1 196

1,062 1,158

0,394 0,378

649 2

VII.

786

1 077

1

1 591

395

493

1 099

1,398

0,367

0

VIII.

729

1 186

0

1 612

435

542

1 070

1,466

0,376

0

IX.

2 401

827

1 162

1 677

299

382

2 457

1,023

0,360

506

X. XI.

2 321 3 465

4 603 5 226

2 226 3 535

1 845 1 855

1 746 1 967

2 047 2 339

2 024 3 051

0,872 0,880

0,384 0,386

970 1 540

XII.

4 569

5 076

4 654

1 983

1 871

2 311

4 326

0,947

0,481

2 027

Rok

36 669

38 518

30 334

22 280

14 033

17 706

34 907

1,034

0,396

13 212

Výhled poptávky Kotelna Nemocnice V oblasti připojené ke kotelně Nemocnice dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple a teplé vodě pokles o 1,37 % do roku 2025 a pokles o 12,43 % do roku 2035. Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Tabulka 87:

Měsíc

Bilance kotelny Nemocnice – výhled 2025

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli


TV (GJ/m3)

r.2025 I.

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

5 885

1 857

5 024

819

613

917

4 926

0,837

0,404

II.

4 867

1 709

4 578

748

561

848

4 479

0,920

0,401

III.

5 266

1 847

4 310

797

621

901

4 206

0,799

0,392

IV. V.

4 298 2 937

461 504

3 172 1 865

761 713

131 149

249 266

3 684 2 312

0,857 0,787

0,393 0,378

VI.

1 446

428

410

644

146

207

847

0,585

0,372

VII.

1 160

473

217

639

137

252

604

0,521

0,398

VIII.

1 021

509

172

642

166

253

560

0,549

0,392

IX.

2 421

504

1 398

647

161

254

1 791

0,740

0,376

X. XI.

3 124 4 057

1 826 1 810

2 861 3 488

689 726

624 621

880 870

2 670 3 345

0,855 0,824

0,367 0,387

XII.

5 385

1 673

4 707

794

576

802

4 699

0,873

0,386

Rok

41 867

13 603

32 203

8 621

4 507

6 702

34 122

0,762

0,387

MĚSTO CHEB

101


Tabulka 88:

Měsíc

Bilance kotelny Nemocnice – výhled 2035

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli


TV

r.2035 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X.

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m3)

4 995 4 130 4 473 3 766 2 616 1 399 1 164 1 039 2 173 2 643

1 857 1 709 1 847 461 504 428 473 509 504 1 826

4 233 3 857 3 631 2 672 1 571 345 183 145 1 178 2 411

866 791 843 805 754 681 676 679 684 728

613 561 621 131 149 146 137 166 161 624

917 848 901 249 266 207 252 253 254 880

4 181 3 801 3 573 3 228 2 059 819 606 570 1 608 2 259

0,837 0,920 0,799 0,857 0,787 0,585 0,521 0,549 0,740 0,855

0,404 0,401 0,392 0,393 0,378 0,372 0,398 0,392 0,376 0,367

XI. XII.

3 441 4 588

1 810 1 673

2 939 3 965

768 840

621 576

870 802

2 837 4 003

0,824 0,873

0,387 0,386

Rok

36 428

13 603

27 131

9 115

4 507

6 702

29 543

0,762

0,387

Výhled poptávky - malé blokové a domovní kotelny Výhled v celkové bilanci malých blokových a domovních kotelen je založen na znalosti tepelně technického stavu objektů zásobovaných těmito kotelnami. Vzhledem k tomu, že se jedná celkem o 25 kotelen a přes 130 odběrných míst, může docházet v budoucnu k výraznějším odchylkám ve spotřebách připojováním nových kotelen do systému CZT nebo jejich odchodem. Na základě znalostí stávajícího stavu lze říct, že dojde proti současnému stavu v malých blokových a domovních kotelnách provozovaných společností Terea k poklesu poptávky po teple o 1,83 % do roku 2025 a 17,63 % do roku 2035. Pokles způsobený zlepšováním tepelně technických vlastností vytápěných objektů (kap. 4.3.2) bude zmírněný poptávkou po energiích v rozvojových plochách, jak uvádí kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Tabulka 89:

Bilance malých kotelen – výhled 2025

Měsíc

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli


TV

r.2025 I.

(GJ) 11 898

(GJ) 246

(GJ) 8 853

(GJ) 1 020

(GJ) 65

(GJ) 133

(GJ) 9 741

(-) 0,819

(GJ/m3) 0,381

II. III. IV. V. VI.

10 796 10 663 7 120 4 340 1 039

227 224 189 150 9

8 000 7 702 5 094 2 868 171

982 1 049 916 923 799

60 59 50 40 2

123 121 102 81 5

8 860 8 630 5 909 3 710 965

0,821 0,809 0,830 0,855 0,929

0,393 0,380 0,358 0,362 0,346

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

720 726 3 326 5 845 8 178 10 507

0 23 63 168 190 205

41 39 2 281 3 874 5 890 7 945

792 836 841 880 898 1 027

0 6 17 44 50 54

0 12 34 91 103 111

833 862 3 088 4 663 6 685 8 861

1,157 1,188 0,928 0,798 0,817 0,843

0,368 0,368 0,344 0,367 0,372 0,372

Rok

75 158

1 694

52 759

10 962

448

915

62 806

0,899

0,367

MĚSTO CHEB

102


Tabulka 90:

Měsíc

Bilance malých kotelen – výhled 2035 (změna v tabulce)

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ


TV


teplo z KGJ

teplo na kotli


TV

r.2035 I. II.

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m3)

9 847 8 943

246 227

7 227 6 531

967 931

65 60

133 123

8 062 7 339

0,819 0,821

0,381 0,393

III. IV.

8 848 5 935

224 189

6 287 4 159

995 869

59 50

121 102

7 161 4 925

0,809 0,830

0,380 0,358

V.

3 668

150

2 341

875

40

81

3 135

0,855

0,362

VI. VII.

961 678

9 0

139 33

758 751

2 0

5 0

892 785

0,929 1,157

0,346 0,368

VIII. IX.

684 2 828

23 63

32 1 862

793 797

6 17

12 34

812 2 625

1,188 0,928

0,368 0,344

X. XI.

4 896 6 798

168 190

3 162 4 808

834 851

44 50

91 103

3 906 5 557

0,798 0,817

0,367 0,372

XII.

8 713

205

6 486

974

54

111

7 349

0,843

0,372

Rok

62 800

1 694

43 067

10 396

448

915

52 549

0,899

0,367

4.4 Varianty technického centrálního zásobování teplem 4.4.1

řešení

rozvoje

místního

systému

Odběr tepla soustavy CZT ze zařízení pro energetické využití odpadu

Záměrem investora, který současně provozuje tepelné hospodářství města Chebu, je vybudovat zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a nahradit energetickým využitím odpadů část tepla ze spalovaného zemního plynu. Kapacita zařízení ZEVO je úměrná místní produkci komunálního odpadu (KO) ze spádové oblasti, tj. z Chebu a okolí v množství 20 tis. t/rok. Jak plyne ze závěrů kapitoly 6.3 je komunálního odpadu, který je jinak energeticky nevyužívaný, v kraji dostatek. Předmětem záměru je termická degradace převážně komunálního odpadu. Energeticky budou využívány spalitelné části převážně komunálního odpadu (KO) především jeho složky - směsného komunálního odpadu (SKO). Teplo získané realizací záměru bude využito ve stávajícím systému centrálního zásobování teplem (CZT) města Cheb prostřednictvím kotelny Riegerova. Uvedení ZEVO do provozu a připojení k CZT předpokládá postupné odstavení kotelny Riegrova i kotelny Nemocnice a připojení Depa ČD k CZT (Depo ČD provozuje svou vlastní uhelnou kotelnu, která bude po uvedení ZEVO do provozu odstavena.) Záměr počítá s propojením distribučních tepelných sítí kotelen Riegrova a Nemocnice. Provoz ZEVO bude ekonomicky oddělen od provozování soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. Provozovatel ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy stejná nebo nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající palivo). Výhodou odběru tepla ze ZEVO je jeho dostupnost, nezávislost na vývoji v mezinárodních vztazích, na vývoji globálního trhu a jejich dopadech na cenu i na dostupnost zemního plynu nebo LTO. Výstavba ZEVO přispěje ke zvýšení soběstačnosti města v zásobování palivy a energií, ke zvýšení výroby elektrické energie na území města. Napojení soustavy CZT na provoz ZEVO zvýší tedy energetickou bezpečnost města Cheb.

MĚSTO CHEB

103


Zdroj - ZEVO Schváleným záměrem je vybudování postupně dvou linek na energetické využívání odpadu s kapacitou každé 10 000 t/rok včetně napojení na inženýrské sítě a zapojení vyrobené tepelné energie do městského systému zásobování teplem v Chebu. Průměrný výkon jedné linky je 2,54 t/hod energeticky využitého odpadu. Fond pracovní doby zařízení se předpokládá 8 000 t/rok. Předpokládaná výroba tepla na patě ZEVO je 110 000 GJ/rok. Klíčovým prvkem provozu je zařízení na termickou degradaci odpadu s horkovodním kotlem. Jedná se o horkovodní kotel s komorami termické degradace komunálního odpadu v 1. stupni na přesuvném roštu. Tato zařízení spolu se zařízením na čištění odpadního plynu tvoří rozhodující část technologie, která bude splňovat zákonné podmínky provozu (zejména zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a prováděcí vyhlášky 245/2012 Sb.). Teplo vzniklé při tepelném zpracování odpadů je využito k výrobě přehřáté páry. Parametry vyráběné páry jsou následující: •

Teplota 220 °C

•

Tlak 12 B

Vyrobená pára je parovodem přivedena k parní turbíně. Parní kotel je napájen chemicky a termicky upravenou vodou. Obrázek 44: Předpokládané umístění ZEVO

Zdroj: Dokumentace záměru ZEVO Cheb

MĚSTO CHEB

104


Obrázek 45: Vedení trasy teplovodu ze ZEVO Cheb do kotelny Riegerova

Zdroj: Dokumentace záměru ZEVO

Na základě energetických bilancí CZT uvedených níže lze říct, že ZEVO pravděpodobně nebude dostačovat svou produkcí tepla na zásobování celé lokality Nemocnice, Riegrova i depa ČD. Rozdíl mezi produkcí tepla ze ZEVO a spotřebou v příslušné části CZT je v roce 2013 cca 20 000 GJ/rok. Tento rozdíl se bude postupně snižovat v důsledku zlepšování tepelně-technických vlastností připojených objektů. Rozdíl bude možné dostatečně korigovat provozováním kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice. Následující tabulky ukazují jednotlivé varianty provozu ZEVO. Ve všech variantách se předpokládá, že zůstane zachována výroba elektrické energie ve stávajícím rozsahu. Tabulka 91:

Základní bilance CZT Cheb – klimaticky normální rok

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(m3)

(GJ)

elektrická energie (průměr 20112013) (GJ)

-

-

I. II. III.

39 763 35 061 35 267

14 549 13 433 13 967

34 419 31 561 29 083

6 353 6 403 6 633

16 341 15 565 16 622

40 772 37 964 35 716

5 045 4 656 4 864

0,477 0,477 0,476

0,347 0,347 0,348

IV. V. VI.

27 251 17 190 6 222

3 762 3 474 2 979

19 544 10 889 1 119

6 177 5 908 5 365

15 709 15 497 14 246

25 720 16 798 6 484

1 287 1 172 1 059

0,482 0,487 0,469

0,342 0,337 0,355

VII. VIII. IX. X.

4 696 4 485 13 980 18 613

2 911 3 138 2 809 12 970

468 475 8 584 15 642

5 087 5 113 5 418 5 782

13 083 13 509 14 395 14 925

5 555 5 587 14 002 21 424

1 023 1 118 972 4 714

0,473 0,468 0,478 0,461

0,351 0,356 0,346 0,363

XI. XII. Rok

26 692 35 306 264 527

13 852 13 213 101 057

23 257 31 095 206 136

5 900 6 547 70 686

14 999 15 466 180 356

29 157 37 643 276 822

4 975 4 736 35 622

0,465 0,466 0,472

0,359 0,358 0,352

Měsíc

r.20XX

MĚSTO CHEB

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ

TV Otop (klim. (průměr Normální 2011rok) 2013)

TV (průměr 20112013)

Otop (klim)+TV( průměr)

účinnost KGJ teplo

účinost KGJ elektřina

teplo z KGJ

teplo z kotle

(GJ)

(GJ)

6 943 6 413 6 646 1 813 1 690 1 396 1 376 1 467 1 342 5 973 6 440 6 152 47 649

33 828 31 552 29 071 23 908 15 107 5 088 4 179 4 121 12 660 15 452 22 718 31 491 229 173

účinost Spotřeba tepla kotel + na TV rozvody TV -

GJ/m3

0,851 0,900 0,824

0,389 0,411 0,399

0,877 0,879 0,818

0,393 0,381 0,377

0,890 0,919 0,906 0,830

0,389 0,378 0,376 0,387

0,851 0,892 0,866

0,393 0,423 0,392

105


Tabulka 92:

Bilance CZT Cheb po zprovoznění ZEVO – klimaticky normální rok TV Otop (klim. (průměr Normální 2011rok) 2013)

Měsíc

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ

r.20XX I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

(GJ) 23 393 20 271 21 777 15 347 11 522 4 098 3 508 3 385 6 715 10 682 14 568 20 215

(GJ) 13 474 12 842 11 172 6 107 1 693 1 352 1 152 1 338 5 403 9 785 12 845 12 756

(GJ) 34 419 31 561 29 083 19 544 10 889 1 119 468 475 8 584 15 642 23 257 31 095

Rok

155 481

89 919

206 136

Tabulka 93:

Měsíc

r.20XX



(GJ) 6 353 6 403 6 633 6 177 5 908 5 365 5 087 5 113 5 418 5 782 5 900 6 547

(m3) 16 341 15 565 16 622 15 709 15 497 14 246 13 083 13 509 14 395 14 925 14 999 15 466

(GJ) 40 772 37 964 35 716 25 720 16 798 6 484 5 555 5 587 14 002 21 424 29 157 37 643

70 686

180 356

276 822

elektrická energie účinnost (průměr KGJ teplo 20112013) (GJ) 5 278 0,535 5 063 0,535 4 384 0,534 2 389 0,537 639 0,540 540 0,523 475 0,526 541 0,525 2 129 0,532 3 949 0,520 5 171 0,524 5 065 0,525 18 250

0,621

0,392 0,394 0,392 0,391 0,377 0,399 0,413 0,404 0,394 0,404 0,403 0,397

teplo z KGJ

teplo z kotlů

(GJ)

(GJ)

7 208 6 873 5 968 3 279 915 708 606 702 2 872 5 086 6 733 6 698 47 649

0,203


Teplo ZEVO

Spotřeba tepla na TV

0,727 0,773 0,696 0,775 0,770 0,693 0,748 0,763 0,793 0,673 0,715 0,764

(GJ) 15 362 14 037 14 411 9 662 8 253 3 454 2 734 2 708 4 083 8 020 10 010 14 115

GJ/m3 0,389 0,411 0,399 0,393 0,381 0,377 0,389 0,378 0,376 0,387 0,393 0,423

0,740

106 850

0,392

17 006 15 660 15 166 11 895 8 868 2 840 2 624 2 584 5 326 7 188 10 416 15 447 115 020

Bilance CZT Cheb po zprovoznění ZEVO a připojení depa ČD

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ

TV Otop (klim. (průměr Normální 2011rok) 2013)



elektrická energie účinnost (průměr KGJ teplo 20112013) (GJ) -


teplo z KGJ

teplo z kotlů

-

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(m3)

(GJ)

I. II. III.

27 846 24 394 24 411

12 978 11 982 12 440

34 419 31 561 29 083

6 353 6 403 6 633

16 341 15 565 16 622

40 772 37 964 35 716

5 045 4 656 4 864

0,535 0,535 0,534

0,389 0,389 0,391

IV. V.

19 416 11 736

3 376 3 128

19 544 10 889

6 177 5 908

15 709 15 497

25 720 16 798

1 287 1 172

0,537 0,540

0,381 0,375

VI. VII. VIII.

3 245 2 532 2 437

2 667 2 616 2 796

1 119 468 475

5 365 5 087 5 113

14 246 13 083 13 509

6 484 5 555 5 587

1 059 1 023 1 118

0,523 0,526 0,525

0,397 0,391 0,400

IX. X. XI.

9 579 11 372 17 788

2 524 11 490 12 284

8 584 15 642 23 257

5 418 5 782 5 900

14 395 14 925 14 999

14 002 21 424 29 157

972 4 714 4 975

0,532 0,520 0,524

0,385 0,410 0,405

XII.

24 443

11 716

31 095

6 547

15 466

37 643

4 736

0,525

0,404

Rok

179 200

89 997

206 136

70 686

180 356

276 822

35 622

0,621

0,393

4.4.2


6 943 6 413 6 646 1 813 1 690 1 396 1 376 1 467 1 342 5 973 6 440 6 152 47 649


20 243 18 846 17 000 15 049 9 032 2 249 1 895 1 860 7 597 7 652 12 718 18 679 132 820

Teplo ZEVO

Spotřeba Potřeba tepla tepla kotelna celkem ČD

-

(GJ)

(GJ)

GJ

0,727 0,773 0,696

16 557 15 431 14 582

43 744 40 690 38 228

2 972 2 725 2 511

0,775 0,770

10 546 7 015

27 408 17 738

1 688 940

0,693 0,748 0,763

2 936 2 324 2 302

6 581 5 595 5 628

97 40 41

0,793 0,673 0,715

5 803 9 150 12 008

14 743 22 775 31 166

741 1 351 2 008

0,764

15 497

40 328

2 685

0,741

114 153

294 622

17 800

Biomasový zdroj tepla v lokalitě Zlatý Vrch

Lokalita Zlatý Vrch byla vybrána jako nejvhodnější z kotelen CZT pro případnou instalaci biomasového zdroje tepla. Kotelna je relativně dobře přístupná pro dopravu a v jejím areálu je místo pro případné rozšíření kotelny nebo zásobník biomasy. Tabulka 94:

Roční bilance kotelny Zlatý Vrch – klimaticky normální rok

Měsíc

Spotřeba ZP kotle

Spotřeba ZP KGJ

Otop

TV


teplo z KGJ

teplo z kotlů


TV

r.20XX

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(-)

(GJ/m3)

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok

MĚSTO CHEB

4 904 4 438 4 088 3 164 2 108 1 008 967 896 1 888 2 387 3 168 4 341 33 358

1 508 1 520 1 793 523 490 378 236 299 240 1 254 1 622 1 585 11 448

4 077 3 753 3 347 2 095 1 120 50 52 42 905 1 686 2 631 3 638 23 396

1 140 1 160 1 191 1 134 1 068 992 930 939 1 032 1 051 1 105 1 221 12 963

450 455 536 154 145 116 75 92 70 389 506 494 3 481

793 798 941 277 259 196 120 155 128 644 830 813 5 952

4 425 4 116 3 597 2 952 1 929 846 862 827 1 809 2 093 2 907 4 046 30 408

0,902 0,927 0,880 0,933 0,915 0,840 0,891 0,922 0,958 0,877 0,917 0,932 0,908

0,343 0,363 0,353 0,363 0,336 0,346 0,380 0,356 0,365 0,356 0,373 0,382 0,359

106


Výkon biomasového zdroje byl vypočten tak, aby dostačoval k zásobování odběrných míst teplem pro výrobu teplé vody. Z bilance je zřejmá potřeba tepla přibližně ve výši 13 000 GJ/rok. Pro účely kalkulace vhodnosti biomasového zdroje do této lokality se uvažuje se zdrojem o výkonu 350 kW, který při provozu 8000 hodin/rok a účinnosti 0,85 vyrobí přibližně 10 000 GJ/rok tepla. Uvažuje se pouze s jedním větším zdrojem, nikoliv s více menšími. Menší zdroje by nicméně byly flexibilnější a pracovaly by pravděpodobně s lepší celkovou účinností. Hlavní důvody pro jeden velký zdroj jsou menší prostorová náročnost a zejména menší náročnost na kvalitu paliva. Spotřeba dřevní štěpky by byla přibližně 1200 t/rok. Výstavba a provozování takového zdroje je zcela podmíněna dlouhodobou dostupností vhodného paliva - biomasy. Dostupnost biomasy – rozuměno v tomto případě dřevní štěpky hnědé nebo bílé – je sezónní záležitostí. V období od ledna do března, kdy v lesích leží sníh, respektive je terén podmáčený, není možné těžit dříví, ze kterého je štěpka vyráběna. Biomasový zdroj je proto dimenzovaný tak, aby byl využitelný celý jeho potenciál v průběhu léta. V zimních měsících je pak biomasový zdroj provozován podle dostupnosti paliva. Jak je uvedeno kapitole 5 odpovídající potenciál štěpky v okolitých lesích by byl teoreticky k dispozici. Pokud ale zdroje na biomasu nedosahují minimálně 10 MW jmenovitého výkonu, jsou příliš citlivé na kvalitu spalované biomasy. Zdroj 350 kW není schopen spalovat štěpku s výhřevností nižší než 11 GJ/tunu. Takové výhřevnosti zelená štěpka nedosahuje a bílá či hnědá štěpka jen v případě velice dobrého vysušení. Lesy Cheb uvádějí 1100 tun dostupné vlákniny pro přípravu kvalitní štěpky za cenu 160 Kč/GJ bez DPH. Cenu naštěpkované vlákniny na patě kotelny lze na základě ceny vstupní suroviny odhadnout na 260 Kč/GJ. Cena biomasového kotle s příslušenstvím je 3,5 mil Kč. Stavební a přípravné práce jsou odhadnuty na 1 mil. Kč. Na základě těchto hodnot byla provedena kalkulace ceny tepla z biomasového zdroje: Tabulka 95:

Kalkulace ceny tepla z biomasového zdroje

Parametr Cena kotle Cena štěpky Obsluha Množství štěpky Odpis Výhřevnost Výroba tepla Revize a opravy Cena tepla

Údaj 4 500 000 260 500 000 1 186 15 11 10 000 120 000 438

Jednotka Kč Kč/GJ Kč/rok tun/rok let GJ/tunu GJ/rok Kč/rok Kč/GJ

Kalkulace uvažuje s půjčkou na 10 let a úročením 6%. Ceny bez DPH. Cena tepla na patě zdroje. Cena kotle podle indikativní nabídky výrobce (ECOSERVICE, kotel UNICONFORT EOS 30 s příslušenstvím).

Cena takto vyprodukovaného tepla je vyšší než cena nakupovaného zemního plynu, která je 315 Kč/GJ bez DPH. Tuto investici tedy nelze považovat za ekonomickou. Navíc lze očekávat, že „vysáním“ všeho dostupného a kvalitního paliva z okolních lesů by se zvýšil tlak na jeho cenu a ta by rostla. V případě, že by se v okolí objevil zdroj kvalitní štěpky s dlouhodobou perspektivou stabilních dodávek za cenu kolem 150 Kč/GJ bez DPH byla by investice do biomasového zdroje srovnatelná se MĚSTO CHEB

107


zemním plynem. Takovým zdrojem může být například odpadní štěpka ze zpracování dřeva ve velké pile. V současnosti takový zdroj v okolí Chebu je, ale využívá odpady ze zpracování dřeva pro vlastní účely (Holz Schiller s.r.o., roční spotřeba dřevních pilin a dřevního odpadu cca 40 000 GJ/rok). Důležitou roli v případném budoucím provozování biomasového zdroje hraje i splnění emisních limitů pro biomasové kotle nad 300 kW podle vyhlášky 415/2012 Sb. k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, 3 3 která uvádí emisní limity pro tento zdroj: NO X - 600 mg/m , TZL - 100 mg/m , CO 3 400 mg/m platné od roku 2018. Dále pak Zákon o ovzduší 201/2012 Sb. stanoví pro zdroje do 300 kW v příloze č. 11 limity platné od roku 2022. Výstavba tohoto zdroje není v aktualizované ÚEK doporučena. 4.4.3

Přechod ze čtyřtrubkového uspořádání dodávek tepla na dvoutrubkové

Z celkové bilance provozovaného CZT plyne poměrně příznivý poměr spotřeby 3 tepla na dodávku teplé vody: 0,392 GJ/m . Pokud se jedná o zařízení na přípravu a rozvod teplé vody, pak jsou vyhláškou č.194/2007 Sb. stanoveny (§4 bod4) nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody ve výši 0,315 2 3 GJ/m a rok, nebo 0,525 GJ/m teplé vody (nepřekročitelné hodnoty jsou o 50% vyšší oproti měrným ukazatelům uvedeným v příloze 2 vyhlášky č.194/2007 Sb.). „Nepřekročitelná“ hodnota stanovená vyhláškou č.194/2007 Sb. platí však jen pro nové stavby. Z porovnání hodnot stanovených vyhláškou a skutečných hodnot vyplývá, že příprava a distribuce teplé vody je v průměrných ukazatelích v CZT Cheb příznivá. Děje se tak zejména v důsledku celkově velmi dobrého stavu rozvodů, využívání tepelných čerpadel na přípravu teplé vody, kvalitní údržby a řízení CZT Cheb. Některé specifické úseky jsou navíc již v současnosti převedené na dvoutrubku. Rozdíl mezi čtyřtrubkovým a dvoutrubkovým uspořádáním je ten, že v případě čtyřtrubky je vedena teplá voda pro vytápění v jedné dvojici trubek (přívod a zpátečka) a teplá voda (kdysi teplá užitková voda) koluje v druhé dvojici trubek. Tím dochází k vyšším ztrátám tepla, což se projevuje na poměru spotřeby tepla na dodávku teplé vody. Naproti tomu dvoutrubka eliminuje ztráty tepla rozvodem teplé vody za cenu mírně vyšších ztrát z potrubí otopu v létě. Teplá voda se pak připravuje v předávacích stanicích přímo v daném odběrném místě. To znamená, že by teplá voda (TV) nebyla dodávaná samostatnými trubkami do domů, ale byla by vyráběna pro každý dům zvlášť v domovní předávací stanici (DPS). Ohřev TV v DPS by byl pomocí vody v otopné soustavě. Dvoutrubkový systém navíc samozřejmě snižuje náklady na údržbu. Jak již bylo uvedeno výše je poměr spotřeby tepla na dodávku teplé vody v CZT Cheb příznivý. V ČR jsou provozovány i CZT kde je poměr spotřeby tepla na 3 dodávku teplé vody i 0,64 GJ/m !. I při pohledu na provozování jednotlivých kotelen je energetická náročnost přípravy teplé vody příznivá: Tabulka 96:

Energetická náročnost přípravy teplé vody

Spotřeba tepla na přípravu TV – Cheb - průměr za kotelny 36 kotelna Valdštejnova 19 25 kotelna Májová 31-Čedok 38 kotelna Valdštejnova 50 01 kotelna Riegrova 28 kotelna Mánesova 34 03 kotelna Skalka MĚSTO CHEB

3

GJ/m 0,483 0,462 0,430 0,428 0,414 0,396

108


Spotřeba tepla na přípravu TV – Cheb - průměr za kotelny 33 kotelna Sládkova 04 kotelna Nemocnice 37 kotelna Valdštejnova 49 02 kotelna Zlatý Vrch 18 kotelna Hrnčířská 32 kotelna Sadová 11 kotelna Boženy Němcové 35 kotelna Šlikova 11 40 kotelna 17.Listopadu 6

3

GJ/m 0,391 0,387 0,372 0,359 0,348 0,331 0,329 0,300 0,275

Při podrobnější analýze energetické náročnosti přípravy teplé vody byly srovnány odběry jednotlivých odběrných míst. Ty, u kterých byla zjištěna náročnost nad 0,49 3 GJ/m , byly podrobeny pečlivějšímu zkoumání. Z celkového počtu 283 odběrných 3 míst 18 z nich překračuje námi stanovenou hodnotu 0,49 GJ/m a pouze 6 3 překračuje „nepřekročitelnou“ hodnotu 0,525 GJ/m (v tabulce č. 97 je těchto 6 odběrných míst označeno tučně). Tabulka 97:

Energetická náročnost přípravy teplé vody – vybrané odběry

Kotelna 25 kotelna Májová 31-Čedok 11 kotelna Boženy Němcové 03 kotelna Skalka 03 kotelna Skalka 03 kotelna Skalka 02 kotelna Zlatý Vrch 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova

výměníková stanice

Odběrné místo

TV 3 (GJ/m )

Kat.

25 kotelna Májová 31-Čedok

Májová 29 Kinokavárna

0,848

1

11 kotelna Boženy Němcové

odběr TV p.Šmíd

1,925

2

0303 VS 3 - Družstevní 0303 VS 3 - Družstevní 0302 VS 2 - Lomená 0201 VS 1 - Dřevařská 0112 VS 12 - Dyleňská 0112 VS 12 - Dyleňská 0112 VS 12 - Dyleňská

podíl TV Družstevní 7 9 podíl TV Barista podíl TV Lesní 33 podíl TV B. Němcové 59 podíl TV Dyleňská 54 podíl TV Dyleňská 56,58 podíl TV Dyleňská 60-62 podíl TV Osvobození Zahr. CHETES podíl TV U Stadionu 4 podíl TV U stadionu 8 podíl TV Šeříkova 12,14 podíl TV M.Kopeckého 6 podíl TV Valdšt. 81 podíl TV Nová 5 podíl TV Nová 2 (neb.) podíl TV Nová 6

0,520 0,621 0,497 0,517 0,534 0,493 0,518

4 1 1 3 5 5 5

0,540

6

0,498 0,493 0,506 0,519 0,504 0,507 0,494 0,542

3 3 4 4 4 4 4 4

01 kotelna Riegrova 0110 VS 10 - Hradčany "B" 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova 01 kotelna Riegrova

0108 VS 8 - Riegrova "D" 0108 VS 8 - Riegrova "D" 0107 VS 7 - Riegrova "K" 0107 VS 7 - Riegrova "K" 0105 VS 5 - Obětí nacismu 33 0105 VS 5 - Obětí nacismu 33 0104 VS 4 - Palackého 19 0104 VS 4 - Palackého 19

Význam kategorizace odběrných míst: 1

odběrné místo s malým odběrem teplé vody. Investice není ekonomicky odůvodnitelná

2

odpojeno

3

v roce 2013 provedena opatření ke snížení energetické náročnosti (v průměrech se zatím neprojevují)

4

doporučen přechod na dvoutrubkové řešení

5

v současné době není přechod na dvoutrubkové řešení technicky možný

6

proměnlivý odběr s nestabilním výhledem a malým odběrem. Investice zatím není ekonomicky odůvodnitelná

MĚSTO CHEB

109


Ve variantách rozvoje soustavy CZT je doporučen přechod na dvoutrubkové řešení u všech odběrů v kategorii 4. 4.4.4

Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4

V současné době, je celkový instalovaný výkon kotelny Kasární náměstí vyšší, než je potřebné pro dodávku tepla odběratelům připojených na tuto kotelnu. Instalovaný výkon kotlů v kotelně Kasární náměstí 11 je 3,116 MW . Průměrná dodávka tepla z kotelny v letech 2011 až 2013 byla 13 468 GJ/rok. Využití instalovaného výkonu činí 1 200 hod/rok. Kotelna Školní 4 sousedí svým rozvodem tepla s kotelnou Kasární náměstí 11. Celkový instalovaný výkon kotelny Školní 4 činí 2,3 MW. Průměrná dodávka tepla z kotelny v letech 2011 až 2013 byla pouze 4 151 GJ/rok. Jak je vidět, je kotelna Školní 4 předimenzována. Využití instalovaného výkonu činí pouze 500 hod/rok. Vzhledem k faktu, že účinnost výroby tepla v kotli je závislá od využití jeho výkonu – čím nižší využití tím nižší účinnost – je provozování kotelny Školní neefektivní. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny kotelny Kasární náměstí (jako č. 22) a Školní (jako č.34) a příslušné rozvody. Obrázek 46: Umístění kotelen Kasární náměstí a Školní

Vzhledem k předimenzování kotelny Školní je, jak je vidět z obrázku, přepojení předmětných kotelen logickým krokem. Přepojení kotelen a zrušení kotelny Školní sníží provozní náklady a zvýší efektivnost výroby tepla.

MĚSTO CHEB

110


4.4.5

Rozšíření dodávek tepla z kotelny Sládkova 12

Kotelny Májová 68 a Komenského 27 jsou domovní kotelny s instalovaným výkonem 0,360 resp 0,150 MW . Jde o kotelny zásobující 9. MŠ a Českou školu. Na obrázku 46 jsou tyto kotelny zobrazeny pod čísly 23 resp. 26. Průměrná dodávka tepla z kotelny Komenského 27 je 621 GJ/rok a průměrná dodávka tepla z kotelny Májová 68 je 1680 GJ/rok Kotelna Sládkova (zobrazena na obrázku 46 pod číslem 33) zásobuje celkem 11 odběrných míst, má instalovaný výkon 2,310 MW a průměrnou dodávku tepla 5 260 GJ/rok. Jak je vidět kotelna Sládkova má ve svém instalovaném výkonu potenciál k dodávce mnohem většího množství tepla než je tomu v současnosti. Vzhledem k faktu, že se v uvedené lokalitě nachází rozvojová plocha č. 66 s předpokládanou výstavbou areálu Rudolfina (odhadovaná budoucí spotřeba 613 GJ/rok), doporučujeme při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně dojde ke zrušení kotelen Májová 68 a Komenského 27. Tyto kroky povedou ke snížení provozních nákladů a k celkově vyšší efektivitě výroby a dodávky tepla.

4.5 Možnosti programů

financování

rozvoje

soustavy

CZT

z dotačních

V současnosti nejsou vypsané žádné dotační příležitosti ze strukturálních fondů Evropské unie, které by mohly být použité pro financování rozvoje soustavy CZT v Chebu. Připravovaný Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 v prioritní ose 3 – cíl 3.5. počítá s dotacemi do zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem. Podle předběžných informací o dotaci může žádat: Podnikatelský subjekt (provozovatel přenosové soustavy). Podnikatelské subjekty (malé, střední a velké podniky). Vysoké školy, obce, kraje a jimi zřizované organizace. Pro intervence v oblasti úspor energie (zateplování výrobních a podnikatelských objektů, komplexní řešení úspor energie) rovněž zemědělští podnikatelé, podnikatelé v potravinářství, a maloobchodní organizace, podnikatelé v oblasti akvakultury Příklady podporovaných aktivit:

MĚSTO CHEB

Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem resp. rozvodných tepelných zařízení. Zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla. V rámci tohoto specifického cíle budou podporovány následující typové příklady či jejich kombinace: Instalace kogeneračních jednotek (s výjimkou kogeneračních jednotek využívajících biomasu a bioplyn) v soustavách zásobování teplem, kde doposud probíhala pouze výroba tepla nebo kde je možné zvýšit množství tepla pocházejícího z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, včetně rozvoje a propojování existujících soustav za účelem vyššího využití kombinované výroby elektřiny a tepla s cílem dosažení úspor primární energie. Rekonstrukce stávajících zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s cílem dosažení úspory primární energie díky zlepšení technických parametrů zařízení. Budování nových a rozvoj stávajících soustav zásobování teplem včetně předávacích stanic s cílem maximálního využití tepla z vysokoúčinné 111


kombinované výroby elektřiny a tepla případně odpadního tepla z průmyslových procesů a dosažení úspor primární energie.

Rekonstrukce stávajících tepelných sítí včetně předávacích stanic s cílem snížení ztrát tepla a dosažení úspor primární energie. Typickým příkladem je změna teplonosného média z páry na horkou vodu, která umožňuje lepší regulovatelnost dodávky tepelné energie konečným spotřebitelům a přináší významné snížení ztrát tepla v rozvodu. Součástí rozsáhlých rekonstrukcí tepelných sítí může být také budování části nových sítí v nových trasách s cílem optimalizace topologie tepelné sítě a snížení ztrát tepla.

Uvedené možnosti dotací by zcela jistě pomohly v rozvoji CZT Cheb. Podle předběžných informací, které jsou o programu dostupné, ale nebude o dotaci moci žádat subjekt, který je vlastněn obcí z více než 25 % i v případě, že by jinak byl považován za malý nebo střední podnik. Bude proto potřeba sledovat oficiální vyhlášení výzvy pro případ, že by se výše uvedené omezení do finální verze nedostalo.

4.6

Problematika ceny tepla a odpojování odběratelů od CZT

Každá soustava CZT je provozována s rizikem odpojování jejích odběratelů, dodávky tepla z CZT jsou u některých odběratelů vnímány jako omezení svobodného rozhodování o způsobu vytápění. Některé snahy po odpojování mají racionální charakter a ekonomické opodstatnění, většinou se ale jedná o nesprávné posouzení skutečných nákladů na decentralizovaný způsob vytápění a nákladů na odpojení.. Odpojení od soustavy CZT má ekonomické důsledky pro všechny zúčastněné strany – pro provozovatele soustavy CZT i pro ty odběratele, kteří nadále odebírají teplo od soustavy CZT – odpojením dojde ke zvýšení podílu stálé složky nákladů na výrobu tepla na celkové ceně tepla a k navýšení jednotkové ceny tepelné energie. Důvody pro odpojování odběratelů od systémů CZT K odpojování odběratelů od systémů centralizovaného zásobování teplem (CZT) dochází zejména z důvodu nespokojenosti s výší ceny dodávané tepelné energie. Jedinou alternativou pro odběratele, pokud ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, zůstává zřízení vlastního zdroje tepelné energie (nejčastěji plynové domovní kotelny, využití tepelných čerpadel). Tento krok sebou nese i převzetí odpovědnosti za cenové výkyvy u zemního plynu nebo u elektřiny a narozdíl od výrobce tepla také nemožnost diverzifikovat vstupní paliva. Při úvaze o změně způsobu vytápění, konkrétně při jeho ekonomickém hodnocení, je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepelné energie z vlastního zdroje vycházeli mj. z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie, ve stejných položkách jako dodavatel tepla. Odběratelé často porovnávají úplnou cenu tepelné energie stávajícího dodavatele s cenou tepelné energie z nové decentralizované kotelny vypočtenou pouze z nákladů na palivo. Ostatní náklady často nejsou započteny do ceny decentralizovaně vyrobeného tepla, ale jsou hrazeny v nájmu apod.. Tyto ostatní náklady zahrnují např. odpisy, elektrickou energii, náklady na obsluhu, opravy a údržbu, revize, pojištění, úroky z úvěru atd., a tvoří nezanedbatelných až 30 % z celkové ceny tepelné energie. Všechny tyto související výdaje je třeba vzít v úvahu při porovnání cen a potom se dá obvykle očekávat, že teplo z vlastní plynové kotelny bude pro obyvatele domu dodáváno za cenu blízkou ceně tepla ze soustavy CZT. V případě externího provozovatele kotelny se cena vyrovná ceně tepla ze soustavy CZT. V některých případech je nicméně důvodem k odpojování od soustavy CZT špatná kvalita dodávky tepla, nebo teplé vody, nebo skutečně neúměrně vysoká cena tepla. MĚSTO CHEB

112


Vývoj ceny dodávkového tepla a porovnání cen pro lokality v ČR V roce 2008 byly ceny tepelné energie ovlivněny zvýšením sazby DPH z 5 % na 9 % a zavedením ekologické daně. K dalšímu nárůstu sazby DPH u tepelné energie z 9 na 10 % došlo od 1. 1. 2010, z 10 % na 14 % od 1. 1. 2012, a ze 14 % na 15 % od 1. 1. 2013. Nárůst DPH a ekologická daň se projevily velmi negativně na cenách tepla pro konečného odběratele. Porovnání ceny tepla bylo provedeno s využitím výkazů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z tzv. regulačních výkazů. Ty jsou zasílány na Energetický regulační úřad v rozsahu podle vyhlášky č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví. Držitelé licencí, kteří neměli povinnost zasílat regulační výkazy podle § 20 odst. 6 energetického zákona, poskytli na základě samostatné výzvy ERÚ v souladu s § 15a odst. 1 energetického zákona ve zjednodušeném výkazu některé údaje potřebné pro účely tohoto vyhodnocení. Obrázek 47: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele 2001 - 1. 1. 2013, vč. DPH

Zdroj: Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013, ERÚ listopad 2013

MĚSTO CHEB

113


Obrázek 48: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele se zobrazením základní skladby ceny tepelné energie vyrobené z ostatních paliv

Zdroj: Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013, ERÚ listopad 2013

Zákonné požadavky Podmínky podnikání v teplárenství stanovuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti odběratele tepelné energie a zejména dodavatele stanovuje par. 76 a 77 tohoto zákona.

Každý má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že dodávka tepelné energie je mj. v souladu s územní energetickou koncepcí.

Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence.

Odst. 5 § 77: Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení, se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

Vliv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu SCZT V 60. až 90. letech minulého století došlo k zakládání velmi rozsáhlých soustav centrálního zásobování teplem, především v průmyslových a vysoce urbanizovaných aglomeracích. Značná část těchto soustav CZT však byla koncipována jen jako výtopenské zdroje bez kogenerační výroby elektrické energie, která byla přednostně vyráběna v systémových elektrárnách ČEZ. Ke značnému rozšíření CZT vedla i skutečnost, že teplo dodávané z centrálního zdroje bylo pro obyvatelstvo velmi výhodné. Cena tepla ze všech CZT byla pro obyvatelstvo jednotně stanovena (21 Kč/GJ až do 90. let), a to bez ohledu na skutečné náklady, které byly často více než pětinásobné. Pokud se jedná o případné odpojování odběratelů tepla od CZT, pak jsou na tom parní soustavy daleko hůře než teplovodní soustavy. Zatímco u teplovodních soustav je mnohem snazší vyregulovat soustavu po odpojení některého MĚSTO CHEB

114


z odběratelů tepla, pak u parních soustav, které byly obvykle předimenzovány, dochází někdy vlivem odpojování ke snížení kvality dodávané páry až v oblasti mokré páry. V případě odpojení odběratelů od teplovodní soustavy nejsou sice potíže tak velké jako u soustav parních, ale nicméně odpojení významného odběratele tepla znamená pro „zbylé“ odběratele tepla nepříjemné důsledky. Při odpojení od soustavy poklesne množství odebraného tepla ze zdroje tepla, což má za následek snížení využití instalovaného výkonu ve zdroji, aniž dojde k poklesu stálých nákladů (mzdy a pojištění, opravy a údržba, odpisy, nájem, leasing, zákonné rezervy, výrobní režie, správní režie, úroky z úvěru a ostatní stálé náklady) , které tvoří cca 30 % a více z celkových nákladů pro kalkulační vzorec ceny tepelné energie. Odpojování od soustavy CZT je obvykle nevratný čin, jehož důsledky nese nejen subjekt, který odpojení inicioval, ale zejména „zbylí“ odběratelé tepla a teplé vody.

4.7

Závěrečná doporučení

V případě CZT v Chebu jsou v mapách vyznačeny bytové objekty, které se odpojily, nebyly však k dispozici podklady, které by umožnily posoudit ekonomickou výhodnost jejich odpojení. Cena tepla ze soustavy CZT (621 Kč/GJ vč. DPH v roce 2013) patří k nejnižším v ČR v případě výroby tepla ze zemního plynu a je na úrovni ceny tepla v Karlových Varech (617 Kč/GJ vč. DPH v roce 2013, teplo je vyráběno z uhlí). V domech pro bydlení i v ostatních budovách – jak těch, které jsou vytápěny samostatně, tak v těch, které jsou napojeny na soustavu CZT - bude docházet k dalšímu zateplování a dalším opatřením snižujícím spotřebu tepla na vytápění a proto byly analyzovány a s provozovatelem soustavy a dodavatelem tepla projednávány varianty, které umožní zmírnit účinky poklesu prodeje tepla na technické parametry soustavy a zdrojů CZT a na ekonomiku výroby a distribuce a tím i na cenu tepla. Doporučujeme v soustavách a kotelnách CZT k realizaci variantu, která spočívá ve:

Využití tepla provozování Provozovatel stejná nebo palivo).

Přepojení stávající kotelny Českých drah (hnědé uhlí) na CZT po vybudování ZEVO.

V návaznosti na připojení ZEVO poklesne spotřeba zemního plynu v kotelně Nemocnice a Riegrova (provoz kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice). Soustavy kotelen Riegrova a Nemocnice budou propojeny.

Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 – kotelna Kasární náměstí disponuje dostatečnou kapacitou, předimenzována je i kotelna Školní. S ohledem na stáří a účinnost kotelen doporučuje ÚEK zrušení kotelny Školní.

Přechod na dvoutrubkové řešení u odběrů v kategorii 4 (vše v lokalitě kotelny Riegerova)– viz tabulka 97 – kde jsou překročeny limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody.

Při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně zrušit kotelnu Májová 68 a Komenského 27.

Napojení identifikovaných rozvojových a přestavbových ploch na kotelny soustavy CZT (viz kapitola 4.3).

MĚSTO CHEB

z provozu ZEVO – tento provoz bude ekonomicky oddělen od soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající

115


5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 5.1

Definice potenciálu úspor

Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Je přitom třeba rozlišovat mezi následujícími různě definovanými potenciály úspor energie:

Technicky dostupný potenciál lze definovat jako rozdíl mezi předpokládanou spotřebou energie v daném roce, která je prostým pokračováním trendů spotřeby a spotřebou energie v témže roce, do které se promítnou veškerá technicky dosažitelná zlepšení energetické účinnosti, známá do té doby.

Ekonomicky nadějný potenciál je ta část technických opatření, která jsou návratná po dobu své životnosti, nejlépe v horizontu, který je přijatelný pro investice do těchto opatření. Při určování tohoto potenciálu je také zvažován vliv různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu úspor a uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných oblastech.

5.2

Potenciál úspor v sektoru bydlení

5.2.1

Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT

U všech bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT a z blokových a domovních kotelen byl propočten potenciál úspor – zejména potenciál ve spotřebě tepla na vytápění. Byly k dispozici obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, počtu bytů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a informace o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Vlastním šetřením byla vytvořena fotodokumentace a byly zjištěny další doplňující údaje, jako např. stáří domů, počet podlaží, apod., vypočteny porovnávací ukazatele tj. spotřeba tepla na jednotku podlahové plochy pro skupiny objektů stejného stáří a o stejné geometrické charakteristice. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. Tyto úspory jsou zařazeny v popisu vývoje dodávek tepla ze zdrojů a kotelen provozovaných TEREA Cheb s.r.o., v tabulce č. 73 a činí: Tabulka 98:

Souhrn potenciálu ve spotřebě dodávkového tepla

Sektor spotřeby

2025

2035 14 651

51 144

Vzděláváni

4 315

6 636

Zdravotní a Sociální služby

6 475

8 093

Ostatní

3 656

5 005

Celkem

29 096

70 877

Bydlení

Zdroj: výpočty ENVIROS, s.r.o.¨

MĚSTO CHEB

116


5.2.2

Potenciál úspor v ostatních domech pro bydlení

Tabulka 99:

Opatření a potenciál úspor energie ve vytápění v budovách bytového sektoru

Opatření

% úspor

Poznámka

20%

Podle typu oken úspora odpovídá výměně oken starých 20 let (U= 2,9 W/(m2K) a horší za nová okna s celkovou hodnotou součinitele prostupu tepla U=1,2 W/(m2K); náhrada za okna s ještě lepšími parametry je možná a přinese další úspory, ale je vhodné úsporná opatření optimalizovat.

Tepelná izolace objektu – obvodových stěn

30%

Procento úspor odpovídá porovnání objektu s obvodovým zdivem tl.35 cm po zateplení izolací tl.15 cm, izolace vyšší tloušťky přinese dodatečnou úsporu, záleží ale velmi na provedení a odizolování od terénu a řešení tepelných mostů.

Tepelná izolace objektu – střechy, podlahy, základy, sokly apod.

Tepelná izolace střechy může být náročná na provedení, ale přináší efekt i v létě jako ochrana proti přehřívání (tl.35cm); izolace 10 - 20% základů a podlahy nad terénem velmi přispívá ke zvýšení tepelné pohody.

Regulace topného systému

5-10%

Výrazných úspor lze docílit účinnou regulací topného systému a osazením úsporných zařízení, armatur, regulačních ventilů, izolací rozvodů a armatur v nevytápěných prostorech apod.

Větrání s rekuperací

5%

Úspory energie při nuceném větrání jsou dány účinností rekuperace (cca 75% tepla v odváděném vzduchu je využito pro předehřev přiváděného větracího vzduchu; na rozdíl od přirozeného větrání, kdy je toto teplo odváděno bez užitku).

Sluneční ohřev s akumulací tepla

10%

Vyjadřuje úsporu tepla pro ohřev vody při krytí její potřeby solárním systémem ze 60%, v případě využití pro přitápění se úspora zvýší o cca polovinu (12%).

Celkem

40-50%

Podíl (%) úspor dílčími opatřeními nelze přímo sčítat, podíl je vždy přepočítán po odečtení úspory předchozího opatření.

Výměna oken a vstupních dveří

Zdroj: ENVIROS, s.r.o.

Souhrnně k opatřením ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu:

Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu

Instalace termostatických regulačních ventilů všude tam, kde to technické provedení vytápěcího systému umožňuje, může dosti výrazně zvýšit provozní hospodárnost vytápění. Ventily omezí přetápění jednotlivých místností a umožní využít vnitřní i vnější tepelné zisky, např. při oslunění fasády. Nezbytnou součástí instalace je vyregulování otopné soustavy, zejména po dodatečném zateplení obvodového pláště budovy. Správná funkce ventilů je posílena instalací regulátorů tlakové diference v rozsáhlejších otopných soustavách a odstraněním nečistot z potrubí. Předpokladem snížení spotřeby tepla v bytových domech je dostatečná ekonomická motivace uživatelů bytů k energeticky úspornému chování;

Opatření zlepšující tepelný odpor hlavních stavebních konstrukcí domu

Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech. Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy. Tepelný odpor konstrukce stěny lze dodatečnou izolací fasády objektu zvýšit na úroveň hodnot doporučených normou ČSN 730540-2:2011. MĚSTO CHEB

117


Opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří

Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům. Repase výměnu výměna se sníží

oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Prostup tepla oknem 2 2 z hodnoty 2,9 W/m K na 2,2 W/m K.

Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup 2 2 tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m K na 0,9 W/m K i méně. •

Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva

Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Investice do modernějšího vytápěcího systému je obvykle provázena zlepšením tepelně technických vlastností vytápěného objektu díky dodatečnému zateplením obvodových stěn a střechy, nebo dotěsněním oken.

Modernizace vytápěcích soustav a kotlů

Starší plynové kotle, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotle dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotle pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotle, které jsou navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu, uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotle na tuhá paliva, že moderní kotle jsou nejen účinnější a pohodlnější na obsluhu, –ale zejména schopny plnit stále se zpřísňující požadavky na emisní parametry – od roku 2014 mohou být na trhu prodávány pouze výrobky splňující 3. a vyšší emisní třídu, od roku 2018 pouze výrobky splňující alespoň 4. emisní třídu. Po roce 2020 bude nezbytné plnit směrnici o ekodesignu (a dodávat na trh pouze kotle splňující 5. emisní třídu). Od roku 2022 mohou být provozovány pouze kotle splňující 3. a vyšší emisní třídu. Doporučena je náhrada za kotle zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo, v novostavbách nebo po rekonstrukci domů doporučujeme také kotle na peletky, tepelná čerpadla a kombinace s dalšími technologiemi využití obnovitelných zdrojů.

Ostatní úspory

Další úspory je možné dosáhnout ve spotřebě elektřiny a paliv na přípravu teplé vody – např. instalací solárních kolektorů, fotovoltaických panelů, ale také elektřiny při vaření, praní, v dalších činnostech kolem domu a bytu výměnou spotřebičů a technologií, modernizací chladících a klimatizačních zařízení, apod. 5.2.3

Technický potenciál úspor v bytovém sektoru města Cheb celkem

Při stanovení technického potenciálu úspor nebyla zohledněna památková ochrana budov. Potenciál byl propočten po jednotlivých katastrálních územích. Technický potenciál úspor energie je vyjádřen v tabulce samostatně pro rodinné a pro bytové domy. MĚSTO CHEB

118


Tabulka 100: Technický potenciál úspor energie na vytápění ve stávajícím bytovém fondu

Katastrální území

očekávaná úspora v očekávaná úspora v Celková očekávaná RD BD úspora 78,6% 0,0% 74,5% 75,0% 0,0% 70,3% 32,5% 58,8% 40,2% 41,5% 0,0% 17,2% 55,4% 39,1% 48,7% 77,8% 58,8% 71,4% 69,2% 50,5% 61,9% 61,3% 24,7% 54,8% 59,5% 55,3% 49,5% 49,4% 28,0% 50,3% 39,3% 59,4% 69,6% 55,9% 74,5% 69,2% 51,8% 54,1% 47,5%

Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice Celkem

53,3% 31,8% 39,0% 56,8%

0,0% 0,0% 49,1% 17,8%

47,8% 24,4% 35,8% 30,7%

57,9%

55,1%

49,4%

Obrázek 49: Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění (byty v RD a BD) Technický potenciál úspor v bytovém fondu podle období výstavby

6 000

100%

80% 70%

4 000

60% 3 000

50% 40%

2 000

Potenciál úspor

Počet bytů v RD a BD

90% 5 000

30% 20%

1 000

10% 0

0% < 1920

< 1970

1971 – 1980

1981 – 2000

2001 – 2011

Období výstavby

Počet bytů v RD

Počet bytů v BD

potenciá úspor


MĚSTO CHEB

119


Tabulka 101: Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění jako procento současné spotřeby celkem

Podíl úspor energie na spotřebě celkem ve výchozím stavu Podíl úspor energie na spotřebě na vytápění ve výchozím stavu

Úspory 2025

Úspory 2035

8%

37 %

13 %

57 %

Celková úspora energie v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 8 % v roce 2025 a 37 % v roce 2035 oproti stávajícímu stavu. 5.2.4

Ekonomický potenciál úspor v bytovém fondu

Pro vyjádření potenciálu úspory energie v bytovém fondu byl vytvořen model zohledňující data o stávajícím bytovém fondu (SLBD2011). Při tvorbě koeficientů zohledňujících úspory energie, které nastaly s ohledem na již realizovaná opatření, byly využity údaje získané během místního šetření ve vybraných lokalitách. Na základě typu stávající zástavby, předpokladům o množství zrekonstruovaných domů, o období výstavby, množství již realizovaných opatření v dané lokalitě atd., bylo přistoupeno k odhadu potenciálu úspor v roce 2025 a 2035. K vyjádření potenciálu úspor energie na vytápění v bytovém sektoru bylo využito znalostí standardně dosahované úspory energie. Tyto úspory vyplývají z porovnání naměřených hodnot spotřeby energie před a po realizaci opatření vedoucích k úsporám energie na vytápění, výsledků získaných z energetických auditů a běžně udávaných údajů pro Českou republiku. Při stanovení ekonomického potenciálu úspor byl zohledněn i fakt, že mnohé z domů jsou předmětem památkové péče, a že u nich není možné běžné zateplení tak, jak je to u ostatních domů. Po zahrnutí jednotlivých vstupních dat a zohlednění dalších faktorů (viz výše uvedeno) byl vypočten potenciál úspor energie pro rodinné a bytové domy. Počet bytů vystavěných během jednotlivých období výstavby ve 20. století, stejně jako výše dosaženého potenciálu úspor je znázorněna na následujících grafech.

MĚSTO CHEB

120


Obrázek 50: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v rodinných domech)

700

60%

600

50%

500

40%

400 30% 300 20%

200

Potenciál úspor

Počet bytů v rodinných domech

Potenciál úspor v RD - podle období výstavby

10%

100 0

0% < 1920

< 1970

1971 – 1980

1981 – 2000

2001 – 2011

Období výstavby

Počet bytů v RD

potenciá úspor

Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Obrázek 51: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v bytových domech)

Potenciál úspor v BD - podle období výstavby 40% 35%

5 000

30% 4 000

25%

3 000

20% 15%

2 000

Potenciál úspor

Počet bytů v bytových domech

6 000

10% 1 000

5%

0

0% < 1920

< 1970

1971 – 1980

1981 – 2000

2001 – 2011

Období výstavby Počet bytů v BD

potenciál


Očekávaná úspora energie na vytápění je vypočtena na základě současného tempa rekonstrukce stávajících budov a běžně realizovaných opatření na stavebních konstrukcích a technickém zařízení budov. Byla propočtena po jednotlivých katastrálních územích. Dosažená výše úspor energie na vytápění je vyjádřena v tabulce samostatně pro rodinné a pro bytové domy. MĚSTO CHEB

121


Tabulka 102: Ekonomický potenciál úspor energie ve vytápění ve stávajícím bytovém fondu

Katastrální území

očekávaná úspora v očekávaná úspora v Celková očekávaná RD BD úspora 14,0% 11,8% 29,5% 29,5% 32,5% 31,8% 22,2% 41,5% 17,2% 38,5% 21,1% 29,7% 50,3% 17,9% 38,1% 44,4% 17,5% 32,3% 40,2% 24,7% 31,2% 35,7% 26,4% 22,3% 49,4% 28,0% 47,1% 35,9% 42,9% 38,4% 35,4% 42,5% 35,9% 20,4% 40,0% 20,2%

Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice Celkem

19,9% 23,5% 39,0% 39,2%

25,8% 17,8%

15,1% 16,2% 23,8% 21,0%

35,4%

26,4%

22,7%

Obrázek 52: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v RD a BD)

Potenciál úspor v bytovém fondu podle období výstavby

40% 35%

5 000

30% 4 000 25% 3 000

20%

Potenciál úspor

Počet bytů v RD a BD

6 000

15% 2 000 10% 1 000

5%

0

0% < 1920

< 1970

1971 – 1980

1981 – 2000

2001 – 2011

Období výstavby

Počet bytů v RD

Počet bytů v BD

potenciá úspor


MĚSTO CHEB

122


Na celém území města je potenciál úspor v bydlení stanoven jako vážený průměr jednotlivých katastrálních území následovně: Tabulka 103: Očekávaná výše úspor energie jako procento současné spotřeby celkem

Úspory 2025

Úspory 2035

5%

18 %

8%

29 %

Podíl úspor energie na spotřebě celkem ve výchozím stavu Podíl úspor energie na spotřebě na vytápění ve výchozím stavu

Celková úspora energie v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 5 % v roce 2025 a 18 % v roce 2035 oproti stávajícímu stavu. Při změně dostupnosti podpor na realizaci opatření vedoucích ke snížení spotřeby energie, změně v cenách technologií využití obnovitelných zdrojů energie, zlepšení ekonomické situace obyvatelstva a dalších faktorech, které mohou pozitivním způsobem ovlivnit, kvalitu, cenu a tempo realizace, může být skutečný ekonomicky nadějný potenciál úspor energie v bytovém fondu (v rodinných domech zejména) až o 25-45 % vyšší. Tabulka 104: Porovnání technického a ekonomického potenciálu úspor energie ve stávajícím bytovém fondu

Katastrální území Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice Celkem

5.3

Technický potenciál v GJ v r.2025 62 38 130 20 2 347 117 695 468 45 190 100 213 88 105 104 0 911 104 385 123 51 201

Ekonomický potenciál v GJ v r.2025 10 0 110 20 2 304 109 672 468 25 386 100 206 66 62 60 0 489 104 326 123 30 616

Technický Ekonomický potenciál v GJ potenciál v GJ v r.2035 v r.2035 301 54 180 71 429 280 28 28 10 885 7 529 573 355 3 049 1 908 2 246 1 479 198 274 98 634 167 167 590 553 410 278 455 259 598 279 0 0 4 716 1 759 461 340 1 298 948 487 373 225 146 115 295

Potenciál úspor v objektech v majetku města

Objekty v majetku města zásobované teplem ze soustavy CZT byly podrobeny analýze v rámci místního šetření jednotlivých objektů. Dále byly k některým z nich k dispozici energetické audity zpracované v letech 2003-2005. Bylo zjištěno, že tam kde bylo doporučeno realizovat energeticky úsporná opatření, byla tato opatření již v minulosti provedena. Většina auditů byla ovšem bez jakýchkoliv doporučení s tím, že budova splňuje požadavky na energetickou náročnost dle tehdy platné legislativy. Doporučeno bylo zateplení u objektů škol, a to: MĚSTO CHEB

123


MŠ 26.dubna 39

ZŠ Obětí nacizmu 16

ZŠ Matěje Kopeckého 1

MŠ Osvobození 67

MŠ Bezručova 1

MŠ Malé nám. 2

MŠ Do Zátiší 3

Karlova 17 (dříve škola)

Tyto objekty byly, s výjimkou Karlovy 17, již zatepleny. Zateplen byl rovněž Domov pro seniory Dragounská 12 (audit byl zpracován jako příloha k žádosti do OPŽP), Domov pro seniory Dřevařská 13. Dotace a jejich využití v období 2014+ Byly vytipované objekty, u kterých by bylo vhodné realizovat energeticky úsporná opatření s využitím prostředků z operačních programů připravovaných na další programové období 2014+. Jsou to objekty:

ZŠ Americká 36 (OPŽP)

Karlova 17 (OPŽP)

Mánesova 23 (IROP)

ZŠ Malé nám. 3 (OPŽP)

Šlikova 11 (IROP)

Bazén Obětí nacizmu 16 (OPŽP)

Ekonomicky nadějný potenciál úspor Potenciál úspor, který byl v objektech ekonomicky nadějný, zahrnuje:

v majetku

města

vyhodnocen

jako

Tabulka 105: Ekonomicky nadějný potenciál úspor v majetku města

Sektor

Jednotky

2025

2035

Majetek města – veřejná správa

GJ/rok

5746

8289

Majetek města - byty

GJ/rok

2400

4011

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce, ve které jsou uvedeny i úspory energie v těch bytových domech napojených na soustavu CZT, které byly využity v propočtu výhledových dodávek tepla.

MĚSTO CHEB

124


Tabulka 106: Objekty v majetku města a realizovaná opatření k úsporám energie

Adresa nám. Krále Jiřího 1/14 nám. Krále Jiřího 2,3/17,18 Šlikova 8/11

Název budovy stodola

Jánské náměstí 123/5 26. dubna 168/39

MŠ

Kostelní náměstí 185/14 Dominikánská 218/1 Kamenná 219/5 Jánské náměstí 256/15 Jánské náměstí 260/3 Židovská 404/12 Židovská 405/10 Židovská 406/8 nám. Krále Jiřího 494/43 nám. Krále Jiřího 495/53 nám. Krále Jiřího 496/51 nám. Krále Jiřího 497/52 nám. Krále Jiřího 498/50 nám. Krále Jiřího 499/49 nám. Krále Jiřího 500/48 nám. Krále Jiřího 502/46 nám. Krále Jiřího 503/45 nám. Krále Jiřího 504/44 Kostelní 505/2 nám. Krále Jiřího 506/5 nám. Krále Jiřího 507/6 nám. Krále Jiřího 508/7

Zvl. škola

MĚSTO CHEB

Kasemata MěÚ kaple Špejchar Hradní dvůr 4. ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ/ZUŠ

Garáže

Poznámky budova úřadu NP - není centr vytápěn památková ochrana zázemí Kass, nemáme v databázi CZT zateplen v roce 2008

prodej nemáme v databázi CZT

nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT

nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT

ano ano ano

Potenciál v GJ v r.2025 0 0 0

ano

0

ano

0

199 2004

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 2003 0 185 0 0 13 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CZT

125

Potenciál v GJ v EA r.2035 0 0 0 2004

doporuč. EA

žádné

0 zateplení, již bylo provedeno žádné

Návrh nové dotace

IROP


Název budovy

Adresa nám. Krále Jiřího 509/8 nám. Krále Jiřího 512,513/11,12

Komenského 617/29

Potenciál v GJ v r.2035 0

ano

0

0

NP - lokál. plyn, nemáme v databázi CZT

ano

0

0

nemáme v databázi CZT

ano ano ano

0 0 0

0 0 0

ano

0

0

ano

265

265

ano

0

0

ano ano

0 142

0 142

MŠ

nám. Krále Jiřího 514/13 Hradební 516/16 Komenského 522/12 Divadelní náměstí 571/2

ano

Potenciál v GJ v r.2025 0

Poznámky

Zvl. škola

Integrovaná střední škola

Kamenná 656/40 Lesní 914/3 Dragounská 931/38 Osvobození 966/69

půdní vestavba, spotřeba CZT pouze do r.2011 pouze dodávka tepla, TV plynové a el. bojlery budova před školou, nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT

CZT

EA

Obětí nacismu 1127/16

ZŠ

nově zateplena

ano

850

850 2004

Obětí nacismu 1128/16

Bazén

ano

1823

1823 2004

Evropská 1132/54

sběrný dvůr

nezateplen v databázi CZT společně s č.o. 56

ano

0

0

ano

0

229

ano

0

0

ano ano ano ano ano

0 0 0 0 0

212 0 218 0 132

nově zateplen

ano

1509

1509 2004

zateplen v roce 2002

ano

620

620 2003

Evropská 1133/56 v databázi CZT společně s č.o. 60

Evropská 1134/58 Evropská 1135/60 Sadová 1136/1 Sadová 1137/3 Sadová 1138/5 Sadová 1139/7

ZUŠ

Matěje Kopeckého 1160/1

ZŠ

Matěje Kopeckého 1203/5

MĚSTO CHEB

v databázi CZT společně s č.o. 3 v databázi CZT společně s č.o. 7

126

doporuč. EA

doporučeno zateplení instalace TČ

zateplení, bylo již provedeno žádné

Návrh nové dotace

OPŽP


Adresa Osvobození 1218/67

Název budovy MŠ

Matěje Kopeckého 1220/3 Bezručova 1274/1

MŠ

Matěje Kopeckého 1337/6 Lesní 2004/33 Slavice 2119/1

DPS

Dřevařská 2137/13

DPS

Malé nám. 2196/2

MŠ

Malé nám. 2197/5 Malé nám. 2198/6 Malé nám. 2199/7 Malé nám. 2241/4 Brandlova 2246/5 Dragounská 2272/12 Malé náměstí 2287/3 K Viaduktu 2326/1 K Viaduktu 2329/3 K Viaduktu 2330/5 K Viaduktu 2331/7 K Viaduktu 2334/9 K Viaduktu 2342/11 K Viaduktu 2365/4 K Viaduktu 2366/2 K Viaduktu 2368/6 K Viaduktu 2369/8 K nemocnici 2491/32

MĚSTO CHEB

Školní jídelna Domov pro seniory ZŠ

Poznámky

CZT

Potenciál v GJ v r.2025


EA

doporuč. EA

219 2004

zateplení, bylo již provedeno

zateplen

ano

219

nově zateplen

ano

20

zateplen v roce 2008

ano

0

0 2004

zateplen v roce 2002 v roce 2005 střešní nástavba kompletně zateplen okna 2007, plášť 2009, střecha 2013

ano ano ano

239 0 0

337 2004 167 2005 0 2004

zateplení, bylo již provedeno žádné žádné žádné

ano

0

220 2004

žádné

nově zateplen

ano

0

0 2004

v databázi CZT společně s č.o. 6 zateplen v roce 2010 volný objekt

ano ano ano ano

0 0 0 69

0 2004 0 2004 0 2004 126

okna plastová, zateplen

ano

0

98 2004

zateplen

ano

0

653 2008

nezateplen

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

1038 309 0 0 0 263 31 142 53 193 0 0

Muzeum Muzeum potenciál vůči roku 2013 č.o. 6+8 v databázi CZT společně s č.o. 6 ve vlastnictví pouze 4 byty, není

127

Návrh nové dotace

20

1038 309 0 0 0 263 0 142 53 193 0 0

zateplení, bylo již provedeno žádné žádné žádné

2004

zateplení, bylo již provedeno zateplení, bylo již provedeno žádné

2004 2004 2004

žádné žádné žádné

2004 2004 2004

žádné žádné žádné

OPŽP


Název budovy

Adresa

Hradební 52/14

ZŠ

Hradební 54/12 Hradební 57/12 Hradební 61/4 Americká 1453/36

ZŠ

Do zátiší 1483/3

MŠ

Židovská 407/6

Kamenná 214/6

MěÚ

Karlova 392/17 nám. Krále Jiřího 10/16 26. dubna 21/4 Karlovarská (D. Dvory) 23/20 Františkánské náměstí 30/1 Májová 104/31 Májová 105/29

Poznámky k dispozici plocha opravena fasáda, okna dřevěná dvojitá, střešní vestavba v ní okna plastová nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT nemáme v databázi CZT zateplen asi v roce 2013 pouze byt číslo 3 zásobován dálkově teplem, nemáme v databázi CZT opravena fasáda, okna dřevěná špaletová, střecha sedlová, půdní vestavba, nemáme v databázi členitá fasáda, okna dřevěná špaletová, střecha sedlová, nemáme v databázi Galerie, historický objekt nemáme v databázi budova úřadu, historický objekt nemáme v databázi nemáme v databázi – vl. kotelna historický objekt nemáme v databázi byla plánovaná rekonstrukce v roce 2005 s výměnou oken za plastová rekonstrukce 2000

Mánesova 157/23 Jiráskova 171/2

MĚSTO CHEB

MěÚ

nemáme v databázi – vl. kotelna

CZT



EA

doporuč. EA

ano

0

0 2004

ano ano ano ano

0 0 0 0

0 0 0 655 2004

ano

112

259 2004

ano

0

0

0

0

kotelna

0

0 2004

kotelna

0

0

kotelna

0

0

kotelna

0

0

kotelna

0

0 2004

žádné

kotelna

0

0 2004

kotelna

0

480

žádné zateplení a kondenzační kotel

kotelna

0

0

Návrh nové dotace

žádné

žádné zateplení, bylo již provedeno

výměna oken, zateplení střechy

OPŽP

OPŽP

kotelna

128

IROP


Adresa

Název budovy

nám. Krále Jiřího 492/3 nám. Krále Jiřího 493/4 Komenského 642/27 Jungmannova 913/32 Brandlova 948/15 Přemysla Otakara 1817/1 Evropská 1566/41 Celkem

Poznámky nemáme v databázi – vl. kotelna nemáme v databázi – vl. kotelna

MŠ zubní středisko, nemáme v databázi v minulosti již zateplen nově zateplen

kotelna kotelna

Potenciál v GJ v r.2025 0 0

kotelna

0

259 2004

0 249 0 8 146

163 249 0 2004 12 300

CZT

EA

doporuč. EA

zateplení, bylo již provedeno

kotelna kotelna kotelna kotelna

Zdroj: Energetické audity zapůjčené městem, vlastní šetření

MĚSTO CHEB

Potenciál v GJ v r.2035 0 0

129

žádné

Návrh nové dotace


6. HODNOCENÍ ENERGIE

VYUŽITELNOSTI

OBNOVITELNÝCH

ZDROJŮ

V následujících podkapitolách je proveden rozbor a analýza potenciálu OZE na území města Chebu. Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů energie je řešen s ohledem na přírodní podmínky na území města Chebu a ve vazbě na dostupná vstupní data o území města a byl analyzován u:

energie prostředí a geotermální energie - využití tepelných čerpadel u části rodinných a bytových domů, sluneční energie - využití foto-termálních systémů v rodinných a bytových domech, sluneční energie – využití fotovoltaických systémů na střechách rodinných a bytových domů a případně na části rozvojových ploch a brownfieldů, vodní energie v malých vodních elektrárnách, energie získané z dřeva a dřevního odpadu vzniklého z lesní těžby, energie větru – využití na části rozvojových ploch.

Údaje o potenciálech jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na určitém území slouží jako vstupní informace o možnostech využití jejich energie. Jednotlivé obnovitelné zdroje kromě jejich poslání v rámci energetického systému jako celku (nejen elektrická energie) spolu vzájemně nesouvisejí. Potenciál je pro každý typ OZE formulován zvlášť. Tabulka 107: Definice potenciálů využití obnovitelných zdrojů energie

Technický potenciál

Je určen přítomností zdroje a technickými podmínkami jeho přeměny na využitelnou energii. Stanovení technického potenciálu nemá praktický význam a bývá obvykle mezistupněm pro stanovení využitelného potenciálu.

Využitelný potenciál

Využitelný potenciál je technický potenciál zdroje, který je možno využít v současnosti dostupnými technickými prostředky a je limitován pouze administrativními, legislativními, ekologickými nebo jinými omezeními. Tato omezení jsou obvykle jasně definována.

Dostupný potenciál

Dostupný potenciál se v některých případech rovná využitelnému potenciálu. Většinou je však limitován dalšími faktory např. využíváním zdroje pro jiné než energetické účely (omezení možností pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, která je využívána pro potravinářskou produkci apod.) Udává obvykle maximální možnou hranici využití daného zdroje za současných podmínek. U tohoto potenciálu nejsou posuzována ekonomická omezení.

Ekonomický potenciál

Ekonomický potenciál je ta část dostupného potenciálu, kterou je možno za současných podmínek ovlivňujících ekonomické parametry zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie (ekonomické, fiskální a legislativní podmínky, energetická politika státu, investiční a provozní náklady, dostupnost kapitálu, úrokové sazby apod.), ekonomicky využít. Ekonomický potenciál není definován jako fixní hodnota, závisí na ekonomických a dalších faktorech a na zvolených kritériích.

Údaje k potenciálu energie v obnovitelných zdrojích uvedené v následujících kapitolách zahrnují potenciál dostupný a ekonomický - využitelný za stávajících podmínek.

MĚSTO CHEB

130


6.1

Potenciál OZE pro výrobu tepla

6.1.1 Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie Zdroje geotermální energie lze obecně dělit na nízkoteplotní a vysokoteplotní od teploty nad 140 °C. Na studovaném území se neuvažuj e o využívání vysokoteplotních zdrojů pro výrobu elektrické energie, protože potřebné teploty jsou ve větších hloubkách a ověření takového zdroje vyžaduje nákladný průzkum. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je v rámci území města reálně využitelný s pomocí tepelných čerpadel, využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a teplo horninového prostředí, případně teplo získané z vodních nádrží či toků. Tepelná energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor či využít teplo okolního vzduchu. Kritéria pro výběr vhodných lokalit V lokalitách, které jsou napojeny na CZT, případně jsou plynofikovány, nemá použití tepelných čerpadel jako zdroj energie z energetického a ekologického hlediska velký význam. Z hlediska ekonomického je třeba každý případ hodnotit individuálně zejména v případech využití tepelných čerpadel i pro ohřev TV v místech, kde je její příprava letním období energeticky náročná. Obecně se jeví nejvhodnější využití tepelných čerpadel v novostavbách v lokalitách, kde není k dispozici zemní plyn ani CZT. Další možností je využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina, kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. Z dostupné statistiky o způsobu vytápění byly zjištěny počty bytů v rodinných domech a bytových domech, kde je vytápění zajištěno elektřinou nebo pevnými palivy (uhlím, koksem, uhelnými briketami, dřevem, dřevěnými briketami) – viz následující tabulka. Tabulka 108: Vytápění domů a bytů elektřinou, pevnými palivy (uhlím, koksem, uhelnými briketami, dřevem, dřevěnými briketami) v Chebu (2012)

Část obce

Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory MĚSTO CHEB

Obydlené byty v rodinných domech


Obydlené byty v rodinných domech zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety

Obydlené byty v bytových domech zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety

Obydlené byty v rodinných domech zdroj energie na vytápění: elektřina

Obydlené byty v bytových domech zdroj energie na vytápění: elektřina

5 6 6 2 327

0 0 20 0 31

3 1 3 2 149

0 0 18 0 10

0 0 0 0 17

0 0 0 0 0

13

3

10

1

0

1 131


Část obce

Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice Celkem

Obydlené byty v rodinných domech


Obydlené byty v rodinných domech zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety

65 67 1 081 6 24 12 12 20 0 164 29 20 17 1 876

14 3 10 853 0 0 6 0 9 0 1 7 48 28 11 023

40 50 147 5 19 10 6 15 0 62 3 4 13 542

Obydlené byty v bytových domech zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety

Obydlené byty v rodinných domech zdroj energie na vytápění: elektřina

Obydlené byty v bytových domech zdroj energie na vytápění: elektřina

1 3 196 0 0 5 0 8 0 0 2 10 14 268

0 3 11 1 0 0 0 0 0 5 1 2 0 40

0 0 188 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 198

Zdroj: ČSÚ, SLBD 2011

Budeme uvažovat náhradu zdroje na vytápění tepelným čerpadlem u 50 % bytů kde je k vytápění používána elektřina do roku 2025 a u 10 % bytů kde jsou k vytápění používána pevná paliva. Jako průměrnou spotřebu energie na vytápění a přípravu teplé vody uvažujeme pro byt v RD 60 GJ/rok a pro byty v bytových domech 40 GJ/rok. Při náhradě výše uvedených zdrojů tepla tepelnými čerpadly s průměrným ročním topným faktorem 3 by přínos mohl být cca 6 323 GJ/rok (podíl obnovitelné složky dodané tepelné energie) do roku 2025. Zbylý potenciál předpokládáme využít do roku 2035. Vzhledem k technickým podmínkám pro instalaci je využití tepelných čerpadel vhodné především v rodinných domech vyhovujících nebo překračujících požadavky tepelně technických norem (zejména ČSN 730540-2:2011) či v nízkoenergetických domech. Důležitá je kombinace tepelného čerpadla jako zdroje tepla se systémem vytápění o nízkém teplotním spádu (tj. s podlahovým vytápěním či systémem s velkoplošnými radiátory) a doplnění bivalentním zdrojem tepla, který dodává potřebnou energii v nejchladnějších dnech s nejvyšší poptávkou po teple (obvykle je používán elektrokotel). Z toho vyplývá, že prioritní oblastí pro aplikaci tepelných čerpadel je zejména nová výstavba rodinných domů, případně rodinné domy, které procházejí celkovou rekonstrukcí včetně zateplení a rekonstrukce otopného systému. Vzhledem k vyšším jednotkovým investičním nákladům a podmínkám pro aplikaci je vytápění tepelnými čerpadly vhodné bez dotační podpory pouze pro střední a vyšší příjmové skupiny obyvatelstva. 6.1.2

Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla

Z hlediska dopadajícího slunečního záření se území města Cheb nachází v oblasti s podprůměrnými podmínkami v rámci ČR, dle Atlasu podnebí ČR se průměrný roční úhrn dopadajícího globálního záření na horizontální plochu se pohybuje v 2 rozmezí 3500 – 3600 MJ/m . Z toho podíl přímé složky představuje cca 1700 2 MJ/m . Doba slunečního svitu se dle Atlasu podnebí ČR pohybuje na úrovni cca 1500 h/rok. MĚSTO CHEB

132


Obrázek 53: Průměrný roční úhrn slunečního svitu ČR

Zdroj: Zdroj: ČHMÚ – Atlas podnebí ČR

Přírodní podmínky města Chebu a zejména integrovaných obcí umožňují využít alespoň na příznivě orientovaných lokalitách sluneční záření pasivními i aktivními systémy. Pasivní solární systémy využívají prosklených architektonických prvků k zachycení slunečního záření, které se po dopadu transformuje na teplo. Zachycené teplo obvykle ohřívá vzduch, který se dále rozvádí k místu spotřeby aktivními prvky (vzduchotechnikou). Jednoduché systémy se obejdou bez aktivního rozvodu tepla. Jedná se o velmi efektivní a architektonicky zajímavý způsob využití slunečního záření. Nejlepší výsledky však dosahuje u novostaveb, které je možné architektonicky a tepelně-technicky navrhnout a optimalizovat pro maximální využití solárního záření. Navýšení nákladů pro využití solárního záření obvykle dosahuje kolem 10 – 30 % investičních nákladů na výstavbu budovy při snížení spotřeby tepla na vytápění o 20 – 30 %. U rekonstrukcí budov s doplněnými prvky solární architektury může být jejich přínos sporný zejména z pohledu ekonomického. Kvalitní tepelné izolace při rekonstrukci obvykle uspoří víc energie. Z výše popsaného je zřejmé, že se vždy jedná o individuální řešení s individuálními přínosy, které v podstatě nelze při prognóze vyčíslit. Aktivní solární systémy využívají pro zachycení slunečního záření solární kolektory. Kolektor obsahuje absorbér zachycující sluneční záření. Absorbér se při provozu zahřívá a jím zachycené teplo je odváděno teplonosným médiem (voda, vzduch) do místa spotřeby. Solární kolektory, jakožto jedna z klíčových součástí solárních tepelných systémů jsou na trhu v ČR běžně dostupné a existuje zde řada výrobních i montážních firem. Kritéria pro výběr vhodných lokalit Aktivní solární systémy - Při výběru lokality pro využití sluneční tepelné energie se daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území ČR sledují předpokládané technicko – ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění solárních kolektorů by měla splňovat následující kritéria: MĚSTO CHEB

133


Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50° ( cca JV – JZ). Správná orientace je velmi důležitá, nejvyšší výkon je při nasměrování s odchylkou mírně na západ (asi o 8 až 15°), kdy lze lépe využít i e nergii zapadajícího Slunce.

Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek. Krátkodobé zastínění kolektorů je přípustné spíše dopoledne, protože maximum výkonu je kolem 14. hodiny.

Možnost umístit kolektory obvykle na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) – u celoročního provozu optimálně se sklonem cca 30 – 45° k vodorovné rovin ě, pro zimní provoz je výhodnější sklon cca 60 – 90°.

Konfigurace s co nejkratšími potrubními rozvody z hlediska snížení tepelných ztrát a investičních nákladů a snížení objemu nemrznoucí kapaliny v primárním rozvodu.

Stálá celoroční poptávka po TV, případně se špičkou v letním období (energii získanou v době nejvyššího příkonu sluneční energie je nutno využít) – z tohoto důvodu je vhodné využití solárního ohřevu bazénové vody nebo ohřevu TV v ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, kempy s hlavní sezónou v letním období. Naproti tomu využití solárních tepelných systémů ve školách, kde není zabezpečena poptávka po TV i v letním období (např. využitím internátů/kolejí pro letní ubytování), se jeví jako nevhodné, protože v době nejvyššího slunečního svitu bývají většinou nevyužívané.

U solárních tepelných systémů s kapalinovými kolektory je vhodné, pokud je možno využít k dodatečnému zabudování solárního výměníku pro ohřev TV vhodné stávající elektrické (plynové) zásobníkové ohřívače TV - proto jsou pro instalace vhodné zejména rodinné domky.

Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují oblasti, které nejsou napojeny na CZT a plynofikovány (případně plynofikovány pouze z části) a kde převažuje vytápění uhlím (a ohřev teplé vody v letním období elektřinou).

Z hlediska nejvyššího výnosu energie ze solárních tepelných systémů v letním období je využití sluneční energie vhodné i jako zdroj pro příhřev nebo ohřev bazénové vody, v zimě nebo přechodném období je využitelný pro ohřev teplé vody.

MĚSTO CHEB

134


Posouzení využitelného potenciálu 2

Potenciál přímé slunečné energie dopadající na 1 m slunečního kolektoru orientovaného na jih a se sklonem 30-45° byl vypo čten na cca 700 kWh/rok, k čemuž je třeba připočíst ještě energii z rozptýleného slunečního záření. Protože jsou však zisky solárních systémů nejvyšší v létě, kdy je nejnižší potřeba tepla, 2 reálně se dá počítat s využitelnou produkcí přibližně 300 kWh/m .rok. Využití solární energie se ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TV. Možnosti využití slunečního záření v solárních tepelných systémech na území města Chebu je možno shrnout následovně: Obecně je známo, že pouze na přibližně 60 % až 70 % střech je možné (vhodné) umístit solární kolektory. Budeme uvažovat, že solární systém by byl instalován pro 20 % bytů v rodinných domech, na pokrytí jejich spotřeby TV by bylo potřeba 2 přibližně 4 m plochy solárních kolektorů na jeden byt (solární pokrytí potřeby tepla 2 na přípravu TV cca 40 %). Celkově by se jednalo o cca 5924 m solárních kolektorů. 2

Z této plochy kolektorů (při výrobě 300 kWh/rok.m ) se dá vyrobit 1 777,200 MWh energie ročně, což je téměř 6400 GJ/rok. Pokud bychom zvažovali technicky dostupný potenciál, bude mnohem vyšší – zařadili bychom 50% všech bytů v rodinných domech. Energetický přínos využití solární tepelné energie z hlediska energetické bilance města není v současnosti příliš významný, největší přínosy bude mít u domů s téměř nulovou spotřebou energie. Postupně do roku 2020 by měly být všechny budovy a domy realizovány jako stavby s téměř nulovou spotřebou energie na vytápění. Posouzení ekonomiky využití tepla ze sluneční energie Z hlediska celkové ekonomické návratnosti ohřevu vody, případně přitápění s využitím solárních tepelných systémů jsou problematické zatím stále vysoké investiční náklady na pořízení technologie a poměrně nízký energetický přínos zařízení, které mají za výsledek velmi dlouhou návratnost. V závislosti na technickém řešení a použitém typu kolektorů a dalších zařízení (regulace, solární zásobník TV atd.) může být jednotková cena systému s nuceným oběhem vhodného 2 pro rodinný dům cca 20-30 000 Kč/m kolektorové plochy, typické instalace vhodné 2 pro rodinné domy mají 2-4 kolektory o ploše celkem 3 – 6 m . Při energetickém 2 přínosu cca 300 kWh/m .rok se prostá návratnost instalací solárních systémů pro ohřev TV v rodinných domech při porovnání s elektrickým akumulačním ohřevem pohybuje v rozsahu cca 15 let a výše, což není bez možnosti dotační podpory zatím příliš ekonomicky zajímavé. Ekonomické údaje se budou měnit s důrazem na využití OZE a rozšířením technologií a s případným růstem ceny elektrické energie /zemního plynu pro ohřev TV. Nejvhodnějšími a v současné době běžně dostupnými a technicky realizovatelnými aplikacemi solárních tepelných systémů je:

Ohřev bazénové vody (v případné kombinaci s ohřevem TV) - Potenciální možnost využití solárních systémů pro ohřev TV a bazénové vody ve venkovních bazénech existuje ve sportovně rekreačních zařízeních, případně i v dalších zařízeních, případně i v rodinných domech vybavených venkovními bazény.

Ohřev TV v rodinných domech – Pro ohřev TV je možno využít plochých nebo vakuových solárních kolektorů. Z technického hlediska je solární ohřev nejsnáze kombinovatelný se stávajícím elektrickým akumulačním ohřevem a je

MĚSTO CHEB

135


tedy nejvhodnější realizovat jej tam, kde je k ohřevu TV v současné době využívána elektrická energie.

Ohřev TV v ve veřejném a soukromém sektoru – Využití solárních systémů pro ohřev TV je vhodné zejména tam, kde je stálá nebo zvýšená poptávka po TV v letním období, kdy jsou energetické zisky ze slunečního záření nejvyšší. To může být případ například rekreačních a ubytovacích zařízení, penzionů, autokempů.

Dále je možná aplikace teplovzdušných solárních kolektorů pro ohřev vzduchu (k přitápění, sušení zemědělských plodin, biomasy apod..). Obrázek 54: Příklad solárního systému tvořeného plochou solárních jímačů (kolektorů nebo absorbérů), akumulátorem zachycené solární energie, propojovacím potrubím s čerpadly resp. ventilátory a regulačním systémem

6.1.3

Potenciál ve využití biomasy

Potenciální zdroje energetické biomasy Za potenciální zdroj biomasy je považována veškerá živá hmota, která vzniká na daném území. Z pohledu ekologie velmi široká oblast rostlin a živočichů. Zúžením do biomasy dřevin a orientací do lesního hospodářství často označujeme biomasu termínem dendromasa, kterým se rozumí dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky a klest. Také zde můžeme zahrnout odřezky a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu. Veškerou tuto biomasu – dendromasu lze využívat jako palivo. Je ale vždy nutné zvážit ekologické hledisko, manipulační a dopravní nároky a dostupnost zdroje. Za potenciální zdroje biomasy v okolí Chebu můžeme uvažovat o cíleně pěstovaných rostlinách (např. rychle rostoucí dřeviny, energetické seno), dále zužitkování náletových dřevin a využití těžebního odpadu vznikajícího při těžbě dřevní hmoty v blízkých lesích dle definice biomasy uvedené ve vyhl. č.482/2005 Sb. – skupina 3 (palivové dřevo, zbytky z hospodaření v lesích).

MĚSTO CHEB

136


V okolí Chebu se nacházejí dva lesní hospodářské celky viz. následující tabulka. Tabulka 109: Správcovské poměry lesů v okolí Chebu

Správce

Plocha lesní půdy

Lesy města Chebu

cca 2 150 ha

Stadtwald Eger

cca 650 ha

Celkem

2 800 ha

Druhová skladba lesa Smrk 53% Borovice 25% Modřín 8% Bříza 5% Dub 5% Ostatní 4% Smrk 79% Borovice 7% Douglaska 6% Ostatní 8%

Roční etát

12 500 m

4 000 m

3

3

Obrázek 55: Lesní plochy v okolí Chebu v roce 2000

Zdroj: http://geoportal.gov.cz Základní parametry posuzovaného území z hlediska využitelného potenciálu dendromasy z lesní těžby Lesy v okolí Chebu jsou spravovány tak, aby poskytovaly maximální udržitelný výnos za dříví. Způsobem pěstování a obhospodařování lesa je ovlivňováno množství, a především kvalita dříví, jako konečného produktu. Způsob využití dřeva je pak dán hlavně cenou, kterou za dříví určité kvality je odběratel ochoten zaplatit. Za dřevo určené jako zdroj energie byli a jsou odběratelé ochotni zaplatit zpravidla nejnižší cenu ze všech odběratelů. To neznamená, že k tomuto účelu je využíváno dříví nejnižší kvality, ale z této skutečnosti vyplývá, že k tomuto účelu může být využito pouze dříví, které se vyplatí vyrobit a o které žádný jiný odběratel nemá zájem. Se vzrůstající technologickou úrovní dřevozpracovatelského a MĚSTO CHEB

137


papírocelulózového průmyslu je zpracováváno i dříví nižší kvality a tím se potenciální zdroj palivového dříví stále zužuje. O využití ostatních složek dendromasy lze uvažovat pouze teoreticky, prakticky se nevyužívají. Jedná se o tyto složky:

Kůra - odchází k odběrateli jako neplacený bonus - sortimenty se dnes v lese neodkorňují.

Pařezy a kořeny - při běžném hospodaření se nevyužívají. Náklady na jejich získávání jsou vysoké a ve smrkovém hospodářství by dobývání této hmoty znamenalo vážné ohrožení půdy erozí.

Odřezky vznikající při zpracovávání v lese jsou při moderních technologiích zanedbatelné. Využitelný potenciál biomasy Využitelné množství dendromasy je v konečném objemu ovlivněno více faktory. Jsou to: Přírodní výrobní podmínky: přístupnost lokality, kvalita stanoviště, bonita, zakmenění, věk porostu, druh dřeviny, hloubka zavětvení. z hlediska disponibility a využívání: způsoby obnovy lesa, tj. metody lesní těžby, koncentrace dendromasy, technologická kázeň (lidský faktor), typ sekacího zařízení, cena štěpek. Z absolutního množství potenciální dendromasy je nutno vyloučit tu část, která musí zůstat plošně v lese. Plní zde svou ekologickou funkci, neboť rozkladem obohacuje půdní horizonty, které vzhledem k vysokému zastoupení jehličnanů (nedostatek listové biomasy) potřebují část biomasy vrátit do přirozeného cyklu. Jedná se tedy o přirozené hnojení podporující následný růst lesa a tím i produkci dříví. Na druhou stranu je třeba uvést, že za průběhu života dřeviny dochází opadem listí (jehličí) k obohacování půdy. Objem dendromasy v okamžiku zásahu člověka (těžby) tedy není absolutním množstvím dendromasy. Reálné disponibilní množství dendromasy je dále dáno:

schváleným etátem přístupností lokality, terénními podmínkami způsobem obnovy lesa koncentrací pracovišť podílem strojového zpracování kvalitou cest a skládek využitelných pro štěpkování

Pro reálnou výši disponibilní dendromasy pro energetické účely je potřebné vycházet ze skutečných, existujících podmínek při přípravě suroviny a vlastním MĚSTO CHEB

138


štěpkování (drcení) až po nafoukání, resp. nasypání do odvozní soupravy. Během jednotlivých pracovních operací – i při dodržení technologických a pracovních postupů - nastávají ztráty odlomením, uštípnutím, otěrem, rozfoukáním apod. Lesy města Chebu disponují nehroubím či jinými těžebními zbytky na pni o objemu cca 8 000 prm/rok. Cena tohoto sortimentu činí 20 Kč/prm na pni bez 15% DPH. Z tohoto sortimentu by bylo možné připravit zelenou štěpku. Tato štěpka ale není vhodná pro spalování v menších zdrojích do 1 MW. Zelená štěpka (lesní) – štěpka získaná ze zbytků po lesní těžbě. Lze v ní nalézt nejen části drobných větví, ale také listí, případně jehličí – proto zelená štěpka. Tím, že se zpracovává čerstvá hmota, je vlhkost této štěpky vysoká. Při vlhkosti 40% a přepočtu na energii je potenciál v dendromase 2 000 t (8 000x0,25*), což je při výhřevnosti 8 GJ na tunu 16 000 GJ/rok. Pozn: * koeficient 0,25 → měrná hmotnost štěpky v syrovém stavu s obsahem vody 40 % při převaze těžby jehličnanů je 250 kg/m 3 štěpky, tedy 1m 3 štěpky = 0,25t.

Ze sortimentu Lesů města Chebu je možné uvažovat jako o vhodném materiálu pro výrobu štěpky bílé nebo hnědě o jehličnaté vláknině (neodkorněná) v délkách 2m, průměr na čepu (slabší konec výřezu) 5cm+. V současné době je prodávána 3 jehličnatá vláknina v délkách 2m za cenu 1100,-Kč/m +21%DPH. Jedná se zejména o čerstvou dřevní hmotu ve formě výřezů. Přibližná roční produkce činí cca 3 2 500 m . Štěpka připravena z jehličnaté vlákniny by svojí kvalitou postačovala pro menší zdroje tepla. Její cena u Lesů města Cheb je ale vysoká - po přepočtu 160 Kč/GJ bez DPH – nenaštěpkované vlákniny. Další náklady spojené se štěpováním, skladováním a dopravou by cenu ještě zvyšovali. Při vlhkosti 40% a přepočtu na energii je potenciál v dendromase 1 125 t (2 500x0,45*), což je při výhřevnosti 8 GJ na tunu 9 000 GJ/rok. Pozn: * koeficient 0,45 → měrná hmotnost smrkové vlákniny v syrovém stavu s obsahem vody 40 % je 450 kg/m 3 .

Hnědá štěpka – štěpka získaná ze zbytkových částí kmenů, pilařských odřezků apod. Sjednocujícím prvkem je obsah kůry. Dříví totiž nebylo před zpracováním odkorněno, lze tedy na jednotlivých štěpkách rozpoznat části kůry. Bílá štěpka – štěpka získaná z odkorněného dříví, obvykle odřezků při pilařské výrobě. Ani na jednotlivých štěpkách se již nenachází kůra (na rozdíl od štěpky hnědé).

6.2

Potenciál OZE pro výrobu elektrické energie

6.2.1

Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie

Z hlediska přírodních podmínek jsou výchozí podmínky pro využití potenciálu sluneční energie pro výrobu elektřiny stejné jako pro solární tepelné systémy. Přírodní podmínky města Cheb umožňují využít sluneční záření v aktivních solárních fotovoltaických systémech. Přímá přeměna solární energie na elektrickou energii se uskutečňuje v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický nebo také solární článek. Fotovoltaická elektrárna se skládá z pole vzájemně propojených fotovoltaických panelů, které dodávají stejnosměrný proud do střídačů generujících proud střídavý, který je následně transformován na využitelné napětí a dodáván do spotřeby. Účinnost přeměny solární energie na elektrickou je dána MĚSTO CHEB

139


účinností jednotlivých komponent elektrárny, vedle fotovoltaických panelů se jedná především o účinnost střídačů a transformace. S využitím fotovoltaických solárních systémů se dříve uvažovalo zejména pro decentralizované aplikace (osvětlení dopravního značení, parkovací automaty, telekomunikační zařízení, mobilní zařízení, objekty nepřipojené do veřejné sítě) eventuálně např. pro zajištění záložního napájení oběhových čerpadel aktivních teplovodních solárních systémů. V nedávné době došlo k masivnímu rozvoji zejména u systémů připojených do veřejné sítě za pomoci elektronických měničů (invertorů) převádějící vyrobené stejnosměrné napětí na střídavé o síťové frekvenci 50 Hz. Kritéria pro výběr vhodných lokalit Při výběru lokality pro využití sluneční energie ve fotovoltaických systémech pro decentralizované, izolované využití s využitím akumulace vyrobené energie v akumulátorech a event. využitím měničů pro napájení spotřebičů na standardní střídavý proud - Stejně jako u fototermických systémů se daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území sledují předpokládané technicko – ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění fotovoltaických článků, by měla splňovat následující kritéria: Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50° ( cca JV – JZ).

Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek.

Možnost umístit panely na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) – u celoročního provozu optimálně se sklonem cca 30 – 45° k vodorovné rovin ě, pro zimní provoz je výhodnější sklon cca 60 – 90°.

Možnost zabezpečení fotovoltaických panelů proti krádeži / poškození

Nízký a pokud možno stálý z fotovoltaického systému.

příkon

spotřebičů

el.

energie

napájených

Pro výběr vhodných lokalit pro realizaci fotovoltaických elektráren s dodávkou elektřiny do veřejné sítě platí v zásadě podobná pravidla jako pro solární tepelné systémy, je však třeba mít zabezpečenu dostatečnou plochu pro instalaci panelů s fotovoltaickými články. Solární fotovoltaická zařízení připojená do sítě lze umístit na střechy či fasády obytných, administrativních či komerčních objektů, v těchto případech však nelze dosáhnout vysokých instalovaných výkonů (max. desítky kW). Větší fotovoltaické systémy o výkonu řádově stovek kW lze realizovat jak na volných plochách, tak i na plochých střechách větších budov (průmyslové a skladovací haly apod.) s dostatečnou statickou únosností. Nevýhodou fotovoltaických systémů je jejich značná investiční náročnost a poměrně značná náročnost na zabranou plochu vzhledem k dosažitelnému výkonu (cca 2-3 ha na 1000 kW p výkonu). Důležitá je rovněž dostatečná kapacita připojení do sítě. Od 1.1.2014 byla zrušena provozní podpora pro nové fotovoltaické systémy, proto se jejich rozvoj téměř zastavil.

MĚSTO CHEB

140


Posouzení využitelného potenciálu V územní energetické koncepci je v prognóze výhledové spotřeby paliv a energie počítáno s uplatněním fotovoltaiky v malých domácích instalacích – zejména s ohledem na výhledové požadavky v oblasti energetické náročnosti budov. Fotovoltaické články jsou ve výhledových výpočtech předpokládány na 10 % nových střech do roku 2025 a 20 % nových střech rodinných domů do roku 2035. 2 Výkonnost panelů je uvažována v Chebu ve výši 130 kWh/m , na 1 střeše jsou 2 uvažovány panely o velikosti 5 m . Instalovaný výkon celkem je 0,7 kW, při využití 900 hodin/rok je výroba elektřiny počítána ve výši 650 kWh/rok (2,34 GJ). Ve stávající zástavbě jsou fotovoltaické panely uvažovány na 4 % střech do roku 2025 a dalších cca 4 % střech do roku 2035. Celkem je tedy předpokládána výroba elektřiny ve výši cca 2 415 GJ/rok. Tento předpoklad je možno považovat za umírněný, technický potenciál využití slunečního záření pro výrobu elektřiny je mnohonásobně vyšší. Vytipování prioritních oblastí pro realizaci projektů Z důvodu zastavení provozní podpory pro nové systémy nelze předpokládat velký rozvoj těchto systémů. K vyšší rozšíření FV systémů by pravděpodobně došlo, pokud by cena elektřiny stoupala vyšším tempem než doposud. Další rozvoj FV systémů lze předpokládat s výstavbou budov s téměř nulovou spotřebou energie. 6.2.2

Vodní energie

Výstavba vodních elektráren je významným zásahem do životního prostředí a výběr vhodné lokality je proto omezen mnoha faktory. V současnosti přicházejí v úvahu především výstavby malých vodních elektráren MVE (v ČR do 10 MW , v EU do 5 MW), nejlépe v místech starších vodních děl (hamry, mlýny apod.) nebo instalací moderních a účinnějších turbín do stávajících zařízení, které budou pracovat efektivněji. Při výstavbě nových MVE je kromě míry zásahu do životního prostředí vzít v úvahu i dostupnost pro těžké mechanismy, vhodné geologické podmínky, hydrologickou bilanci, možnost odstraňování naplavenin, majetkoprávní vztahy, vzdálenost od připojení do distribuční sítě a možnost narušení obyvatel hlukem. Z hlediska velikosti spádu vodního toku se dělí MVE na nízkotlaké (do 20 m), středotlaké (do 100 m) a vysokotlaké (nad 100 m). Na území města Chebu se nalézá pět vodních elektráren, z dostupných podkladů a informací nebyla zjištěna žádná další zvlášť vhodná oblast pro využití vodní energie. 6.2.3

Větrná energie

Území vhodná pro výstavbu větrných elektráren byly v ČR mapovány pracovníky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Mezi nejvýhodnější oblasti z hlediska využití energie větru byly vytipovány planiny Krušných hor, Milešovka a Praděd. V těchto oblastech byla naměřena nejvyšší střední rychlost větru u nás a to 8,5 m/s. Využívání větrné energie v rovinatém terénu nebude u nás s ohledem na nízké rychlosti větrů četné. Nejdůležitějšími parametry pro získání přehledu o možnosti využití větrné energie v lokalitě jsou údaje o směru a rychlosti větru, které jsou mimo jiné ovlivňovány členitostí zemského povrchu. Pro získání dostačujících údajů o zmíněných veličinách je nutný minimálně roční monitoring lokality. Při předběžném průzkumu vhodnosti umístění větrných elektráren je třeba vzít v úvahu i další podmínky území jako je například vzdálenost od rozvodné sítě, obydlí, dostupnost lokality pro těžké mechanismy, povětrnostní podmínky, přírodní a urbanistické podmínky (možnost ovlivnění nebo výrazného narušení některých složek životního prostředí) atd. MĚSTO CHEB

141


Obrázek 56: Průměrná rychlost větru ve výšce 10 m

Město Cheb nemá pro využívání energie větru vhodné podmínky (střední rychlost větru je 3,5 – 5 m/s).

6.3

Potenciál využití komunálních odpadů jako zdroje energie

Využití jinak nevyužitelných komunálních odpadů, které by jinak končili na skládkách je v ČR vhodný způsob jak zamezit skládkování odpadů. Samozřejmostí zůstává třídění odpadů a jejich zpětné materiálové využití. Pouze jinak nevyužitelná část komunálních odpadů je vhodná k využití jako zdroj energie. Aby byl zřejmý potenciál využití odpadů zpracovává kraj Plán odpadového hospodářství kraje (dále POH kraje) pro jím spravované území v souladu s § 43 odst. 1 a § 78 zákona odst. 1 a) č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o odpadech). POH kraje je podkladem pro koncepční činnosti uskutečňované na území kraje a pro zpracování navazujících POH původců odpadů. Závazná část řešení POH kraje je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství (§ 43 odst. 12 zákona o odpadech). V indikátoru I.7 uvažuje POH kraje s postupným navyšováním energeticky využitých odpadů. POH kraje vznikl v roce 2001 a jak je vidět v následující tabulce, nedaří se tento konkrétní indikátor plnit. Tabulka 110: Produkce odpadů Karlovarského kraje 2012

Celková produkce odpadů (t/rok)

508 460

z toho komunální (t/rok)

132 130

podíl materiálově využitých komunálních odpadů

30,27%

podíl energeticky využitých komunálních odpadů

0%

podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním

66,34%

Zdroj: Vyhodnocení POH KK 2012

MĚSTO CHEB

142


Z vyhodnocení POH Karlovarského kraje za rok 2012 plyne, že je poměrně velký potenciál v energetickém využití odpadů. Až 66 % komunálních odpadů je skládkováno. Stejné vyhodnocení poukazuje také na záměr společnosti Sokolovská uhelná p.n. a.s. na záměr energetického využití pelet vyrobených z komunálního odpadu. K tomuto záměru byla zpracována studie proveditelnosti a koncesní projekt. Při předpokládané limitní náhradě paliva až 20 % je kapacita pro palivo z odpadů až 300 000 tun/rok. V Karlovarském kraji vznikla akciová společnost, jejímiž akcionáři jsou obce KK a Karlovarský kraj, která chce využít výše uvedenou technologii a systém k energetickému využití odpadů. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla upravena legislativa odpadového hospodářství tak, aby pomocí ekonomických nástrojů odklonila tok odpadu od skládkování k energetickému využití a podpora MŽP ISNO v krajích je značně neprůhledná, zatím nelze předvídat, jak velké množství odpadů do připravovaného systému bude vloženo. I přes tento záměr, stále existuje potenciál pro využití komunálního odpadu v CZT Cheb a využití tepla získaného z komunálního odpadu pro vytápění budov připojených na CZT. Z pohledu energetického je komunální odpad palivem, které bude ve výhledu 20 let stále dostupné a má nespornou strategickou výhodu jako vhodný prvek palivového mixu CZT, jelikož se jedná o palivo vznikající v dané lokalitě. Z pohledu životního prostředí lze konstatovat, že energetické využívání odpadů, vzhledem k přísným normám pro daná zařízení, nezatěžuje své okolí emisemi do ovzduší více než kterýkoliv jiný zdroj tepla.

6.4

Využití bioplynu na ČOV

V roce 2014 byla ukončena rekonstrukce a výstavba ČOV v Chebu a výstavba kanalizačních řadů v Chebu a okolí. Projekt byl zaměřen mj. na intenzifikaci ČOV v Chebu, včetně zabezpečení rovnoměrného přečerpávání odpadních vod z kanalizace města Františkovy Lázně, odvedení odpadních vod z území městské části Chebu – Švédského Vrchu (k projektu patří také intenzifikace ČOV v Mariánských Lázních). Nutnost intenzifikace čistíren odpadních vod v Chebu vyplynula z důvodu plnění Směrnice Rady 91/271/EHS - o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 78/659/EHS, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky a jejich implementace do změn české legislativy (NV 61/2003 Sb. v platném znění). Projekt byl dotován Operačním programem životní prostředí. ČOV Cheb vypouští vyčištěné vody do řeky Ohře, která je zařazena v horní části toku do kategorie lososových vod, proto jsou do systému zařazena opatření, odpovídající požadavku použití nejlepších dostupných technologií (BAT) pro tuto kategorii čistíren (objekt mikrofiltrace pro zachycení zbytkových nerozpuštěných látek za dosazovacími nádržemi). Bioplyn z ČOV je již využíván pro výrobu elektřiny (zdroj CHEVAK Cheb), roční spotřeba bioplynu je uváděna průměrně ve výši 5 833 GJ/rok. Údaje o zvýšení výroby elektřiny po rekonstrukci ČOV nebyly k dispozici.

6.5 Souhrn energie

energetického

potenciálu

v obnovitelných

zdrojích

V následující tabulce je uveden souhrn potenciálu obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro využití ve výrobě tepla a elektřiny. Uvedený potenciál je zcela nebo zčásti v současnosti využíván – týká se palivového dřeva, bioplynu, vodní energie, komunálního odpadu, části solárního tepla i elektřiny a štěpky. MĚSTO CHEB

143


Tabulka 111: Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů pro výrobu tepla a elektřiny na území města Cheb

Obnovitelný a druhotný zdroj energie Tepelná čerpadla Termické solární systémy Dendromasa (štěpka) Palivové dříví Fotovoltaické solární systémy Větrná energie Energie vody Bioplyn Komunální odpad

Potenciál OZE pro výrobu tepla (GJ/rok) Technický Ekonomický potenciál potenciál 26 000 6 323 11 200 6 400 25 000 25 000 4 860

Potenciál OZE pro výrobu elektřiny (GJ/rok) Technický Ekonomický potenciál potenciál

9 660

2 415 0 10 814 5 833 111 200

Zdroj: REZZO (ČHMÚ), ERÚ, ČSÚ, vlastní zjištění

MĚSTO CHEB

144


7. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ Tato část Územní energetické koncepce města Chebu řeší v souladu s požadavky Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. následující oblasti: a) Návrh zabezpečení energetických potřeb katastrálních území města Chebu s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zohledněním spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie; b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu; c)

vyčíslení účinků a nároků variant;

d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení; e) doporučení nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému; f)

návrh opatření k realizaci pořizovatelem ÚEK.

vybrané

varianty

rozvoje

EH

uplatnitelných

Při návrhu výhledového zásobování města palivy a energií a při oceňování výhledových nároků na energii a paliva byly použity podklady z návrhu Konceptu územního plánu města Cheb a návrhu územního plánu. Při analýze a doporučeních na možné zásobování města Cheb palivy a energií ve výhledu byly brány v úvahu následující cíle a priority nadřazených anebo souvisejících dokumentů.

7.1

Východiska pro návrh řešení EH

Při tvorbě návrhových variant vychází zpracovatel:

Z Aktualizované státní energetické koncepce a jejích priorit a cílů;

Z priorit ostatních politik, programů a strategií, které budou mít vliv na spotřebu paliv a energie (zejména v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu a nástrojů k prosazení cílů těchto politik);

Z územní energetické koncepce Karlovarského kraje, která byla zpracována v roce 2003 společností ATEM, s.r.o. společně s Programem ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí Karlovarského kraje, a z její aktualizace, zadané v roce 2010.

Z legislativy v relevantních oblastech, stávající i připravované – české i evropské; tato legislativa zahrnuje zejména oblast energetické náročnosti budov, ochrany ovzduší, hospodaření energií, podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie a zákon stavební;

Z aktualizovaného programu zlepšování kvality ovzduší, který mj. podporuje aktivity ve zlepšení tepelně technických vlastností budov, záměnu starých zdrojů pro vytápění domácností, realizaci dalších energeticky úsporných opatření.

MĚSTO CHEB

145


Z očekávaného vývoje poptávky po energii ve stávající zástavbě - v jednotlivých spotřebitelských sektorech, do které je promítnuto využití potenciálu energetických úspor a očekávané rozvojové záměry;

Z poptávky po energii na výhledových plochách pro zástavbu, které jsou vypočteny se zohledněním předpokládaných požadavků na tepelnou ochranu budov;

Z doporučených rozvojových záměrů v soustavě CZT a v dostupnosti dalších energetických zdrojů pro výrobu energie včetně obnovitelných a druhotných.

7.1.1

Aktualizovaná státní energetická koncepce a její cíle

Z připravené aktualizované státní energetické koncepce (ASEK), která by měla být v tomto roce (2014) předložena ke schválení vládě ČR, jsou vybrány priority, záměry a cíle, vztahující se k návrhové části ÚEK - tedy k zabezpečení energetických potřeb katastrálních území města Chebu s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a k formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu. Mezi cíli ASEK mj. jsou:

Dosažení poklesu emisí CO 2 do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 1990 a další pokles emisí v souladu se strategií EU směřující k dekarbonizaci ekonomiky k roku 2050 v souladu s ekonomickými možnostmi ČR.

Zvýšení energetických úspor v roce 2020 oproti předpokládanému stavu bez aktivních opatření („bussiness as usual“) o 20 % s cílovou čistou konečnou spotřebou energie 1 060 PJ (podle metodiky Eurostat, respektive 1020 PJ podle metodiky IEA) a pokračování zvyšování energetické účinnosti do roku 2040 v souladu se strategií EU s cílem dosažení energetické náročnosti i průměrné spotřeby energie na obyvatele pod úrovní průměru EU28.Výhledová dostupnost paliv a energie

Podporovat přechod zejména středních a menších soustav zásobování teplem, na vícepalivové systémy využívající lokálně dostupnou biomasu, zemní plyn, případně další palivo, kdy především zemní plyn bude plnit roli stabilizačního a doplňkového paliva.

Priorita I ASEK: Vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny – v popisu cílového stavu při dosažení této priority je (ve vztahu ke zpracovávané ÚEK) uvedeno:

Dodávka tepla musí být zajištěna prostřednictvím současných systémů centralizovaného zásobování všude tam, kde je to ekonomicky výhodné za předpokladu, že environmentální dopady a další externality jsou přiměřeně respektovány v cenách vstupů pro centrální i decentrální zdroje.

Rozvoj konkurenceschopných OZE s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje a pilotních projektů a současně veřejné přijatelnosti rozvoje OZE s cílem dosažení jejich podílu na výrobě elektřiny nejméně 18 %, zapojení OZE do řízení bilanční rovnováhy.

Významné zvýšení využití odpadů v zařízeních na energetické využívání odpadů s cílem dosáhnout až 100 % využití spalitelné složky odpadů po jejich vytřídění do roku 2025.

Obnova, transformace a stabilizace soustav zásobování teplem založená v rozhodující míře na domácích zdrojích (jádro, uhlí, OZE, druhotné zdroje)

MĚSTO CHEB

146


doplněná zemním plynem. Využití akumulačních schopností teplárenských soustav případně v kombinaci s tepelnými čerpadly. Postupný přechod výtopen na kogenerační výrobu. Rozvoj konkurenceschopných OZE s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje a pilotních projektů a současně veřejné přijatelnosti rozvoje OZE s cílem dosažení jejich podílu na výrobě elektřiny nejméně 18 %, zapojení OZE do řízení bilanční rovnováhy.

Priorita II ASEK: Úspory a energetická účinnost - v popisu cílového stavu při dosažení této priority je (ve vztahu ke zpracovávané ÚEK) je předpokládáno a preferováno: Přechod většiny výtopen na vysokoúčinnou kogenerační výrobu tam, kde je to ekonomicky výhodné, s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla. Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě zejména na bázi tepelných čerpadel (postupná substituce přímotopných systémů). Snižovat energetickou náročnost budov, tzn. plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle zákona o hospodaření energií. Zajišťovat renovace rezidenčních budov Podporovat využívání energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC). Podporovat zavádění systémů hospodaření s energií ve veřejném sektoru (Systém energetického managementu a jeho certifikaci podle ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií). Dosažení sektorových cílů ASEK v oblasti domácností a decentrální výroby tepla se předpokládá podporou a realizací mj. následujících aktivit:

Zajistit postupný přechod od nevyhovujících zdrojů na tuhá paliva emisních tříd 1. a 2. (dle ČSN 303-5) na účinnější nízko-emisní zdroje emisních tříd 3., 4. a 5. (náhrada nevyhovujících kotlů s ručním přikládáním, nízkou účinností a vysokými emisemi umožňujícími spalovat odpady a nekvalitní paliva za moderní dřevo-zplyňující kotle nebo automatické kotle na pelety).

Zvýšení účinnosti a emisních parametrů lokálních zdrojů na biomasu (zejména orientace na pelety, automatizace provozu topenišť atd.), a to zvláště v oblastech s vysokým imisním zatížením, kde spalování pevných paliv je zdrojem vyšší koncentrace především polétavého prachu a polycyklických aromatických uhlovodíků.

Maximální odklon od využívání uhlí v konečné spotřebě a jeho náhrada zemním plynem, biomasou a elektro-teplem z tepelných čerpadel v horizontu roku 2020.

Orientovat využívání zemního plynu jako nízko-emisního energetického zdroje především na malé a střední teplárenské systémy, na domácnosti a na decentralizované zdroje tepla (mikro-kogenerace), a to zvláště v oblastech s vysokým imisním zatížením, kde spalování pevných paliv je zdrojem vyšší koncentrace především polétavého prachu.

Zvýšení účinnosti lokálních topidel na zemní plyn.

Přechod od přímotopných a akumulačních systémů k tepelným čerpadlům.

Preference vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

V oblasti budov přejít od roku 2020 k nízkoenergetickému standardu nových budov, resp. k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energie.

Při stavbě nových a rekonstrukci stávajících budov dbát na striktní plnění požadavků na jejich energetickou náročnost dle platné legislativy (nákladově efektivní způsob) a na veřejných budovách realizovat vzorové příklady.

MĚSTO CHEB

147


Ekonomicky efektivním způsobem využívat technologie zateplování existujících budov při respektování památkové ochrany.

Zvýšit informovanost o energetické spotřebě budov prostřednictvím průkazu energetické náročnosti budov.

Doplnit legislativní úpravu v oblasti oceňování staveb s ohledem na zhodnocení použitého nízkoenergetického standardu budov a jejich technických systémů.

Podporovat zavádění energetického managementu a metody EPC ve veřejném a podnikatelském sektoru, mj. podmiňováním poskytnutí finanční podpory na úsporná opatření certifikací žadatele v oblasti veřejného a soukromého sektoru normou ČSN EN ISO 50001 – Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem na použití.

Stimulovat k realizaci doporučených opatření vyplývajících z energetického auditu.

Aktualizovaná ÚEK města Cheb naplňuje cíle a předpokládané směry rozvoje energetického zásobování jak v soustavě CZT – v rozvoji místního energetického systému, tak ve způsobu zásobování decentralizované výroby tepla, a zejména pak ve využití OZE a realizaci úspor energie. 7.1.2

Územní energetická koncepce Karlovarského kraje

V souladu se zadáním ÚEK Karlovarského kraje a požadavky legislativy byly stanoveny následující hlavní cíle a principy řešení energetického hospodářství na území Karlovarského kraje:

vytvořit podmínky pro hospodárné a dlouhodobě udržitelné nakládání s energií snížit spotřebu paliv a energií využitím existujícího potenciálu úspor zvýšit podíl využívaných obnovitelných a druhotných zdrojů

Vedlejší cíle ÚEK Karlovarského kraje jsou dány návazností na programové dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a patří mezi ně především: omezení produkce emisí znečišťujících látek z energetických zdrojů zlepšení kvality ovzduší na území kraje omezení produkce emisí skleníkových plynů Územní energetická koncepce Karlovarského kraje nestanovuje další, konkrétní priority na území kraje, ani nijak nestanovuje způsoby zásobování kraje a jeho obcí ve výhledu. Aktualizovaná ÚEK města Cheb respektuje zásady a priority ÚEK Karlovarského kraje. Velká pozornost je věnována propočtům emisí na území města Cheb a takovému rozvoji energetických systémů na území města, který respektuje zachování dobré kvality ovzduší v městě Chebu. 7.1.3

Územní plán města Cheb

Zastupitelstvo města Chebu vydalo opatření obecné povahy - Územní plán Cheb (usnesením č. 155/39/2014 ze dne 4. září 2014). Opatření obecné povahy se týká všech vlastníků pozemků a staveb nacházejících se ve správním území města Chebu. Návrh územního plánu byl pro zpracování aktualizované územní energetické koncepce poskytnut městem Cheb a v souladu s ním byly navrženy a analyzovány varianty možné zástavby na rozvojových a přestavbových plochách města a způsoby možného zásobování energetických nároků nové zástavby. Při návrhu zásobování byl také využit popis rozvoje distribučních soustav elektřiny a zemního plynu. MĚSTO CHEB

148


7.1.4

Související právní předpisy

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií - tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem a dalšími palivy. Přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti. Zákon č. 406/2000 Sb. je pravidelně aktualizován tak, aby reagoval na změny evropských směrnic týkající se energetické účinnosti u konečného odběratele, energetických služeb, energetické náročnosti budov, ekodesignu, účinnosti výroby tepla a elektřiny, apod. Zákon o hospodaření energií zakotvuje povinnost krajů (dříve i statutárních měst) zpracovat územní energetickou koncepci. Postup a obsah zpracování energetické koncepce je předepsán samostatným nařízením vlády ČR. Zpracování nebo aktualizace ÚEK města Cheb není zákonem č. 406/2012 Sb. přímo vyžadováno, ale jak je zřejmé z analýzy zákona č. 458/2000 Sb., města, ve kterých je provozována soustava CZT, by měla mít koncepci zpracovanou ve vlastním zájmu – aby byl definován postup stavebních úřadů v při schvalování způsobu zásobování objektů palivy a energií. V souladu s článkem 4, odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je územní energetická koncepce neopomenutelným podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje kraje nebo územního plánu obce. Zpracování ÚEK Cheb je v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., respektuje obsah, který je předepsán Nařízením vlády č. 195/2001 Sb. a má úzkou vazbu i na požadavky Zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V koncepci se vychází z platné legislativy a přijatých koncepčních dokumentů ČR a EU, mezinárodních závazků ČR v oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) – z tohoto zákona a povinností stanovených v oblasti teplárenství vychází zpracovatel při návrhu rozvoje soustavy CZT a v nastavení opatření, uplatnitelných městem Cheb jako pořizovatele ÚEK. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je mj. povinen:

uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie a zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému kdo o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí, zpracovanou podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťuje hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy a splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo: 1. výkon, 2. množství, 3. časový průběh odběru tepelné energie, 4. místo předání,

MĚSTO CHEB

149


5. základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak, 6. místo a způsob měření, 7. náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením, 8. cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, 9. termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh, při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody, 10. pro více odběrných míst a na vytápění objektu s více odběrateli způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení, 11. V případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie - způsob rozdělení nákladů na ně.

je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.

Odst. 5 § 77: Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. – tento paragraf se týká odpojení od soustavy CZT.

Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů – tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: a) podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „obnovitelný zdroj“), druhotných energetických zdrojů (dále jen „druhotný zdroj“), vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a decentrální výroby elektřiny, výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, b) obsah a tvorbu Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „Národní akční plán“), c) podmínky pro vydávání, evidenci a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů, d) podmínky pro vydávání osvědčení o původu elektřiny vyrobené z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů, e) financování podpory na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů, tepla z obnovitelných zdrojů, decentrální výroby elektřiny, biometanu a poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu těchto nákladů, f) odvod z elektřiny ze slunečního záření. Zákon o podporovaných zdrojích energie vznikl v reakci na významný nárůst fotovoltaických elektáren, kterým byla poskytována neúměrně vysoká podpora. V tomto zákoně je nyní definován strop a to pomocí sledování plnění tzv. „Národního akčního plánu“. Podpora je obnovitelným a dalším zdrojům poskytována i nadále, MĚSTO CHEB

150


ale pouze takovým, u kterých nebylo dosaženo plánované penetrace dle Národního akčního plánu. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – je jedním ze základních právních nástrojů, který umožňuje ovlivňovat vývoj struktury energetického zásobování území. Hlavním cílem zákona je a) zajistit takovou kvalitu vnějšího ovzduší, která nebude představovat zdravotní rizika a rizika pro ekosystémy a b) dosáhnout „dalšího snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší. Zákon zakotvuje nástroje, které mají dosažení uvedených cílů zabezpečit. Změny vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší se dotknou na území města Cheb spalovacích zařízení nad 300 kW instalovaného příkonu (vyhláška č. 415/2012 Sb.) a domácností – vytápění pevnými palivy: Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, je nejvýznamnějším prováděcím předpisem z hlediska provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Hlavním cílem vyhlášky je stanovení požadavků pro provoz stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Částečně se jedná o požadavky shodné s dosavadní platnou právní úpravou a částečně jde o požadavky modifikované či zcela nové. Vyhláška zároveň transponuje příslušná ustanovení celé řady evropských směrnic v oblasti ochrany ovzduší, zejména pak směrnice č. 2010/75/EU o průmyslových emisích. Vyhláškou jsou stanoveny obecné a specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu. Vyhláška zakotvuje také požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění. Uvádí také podmínky pro uplatňování kompenzačních opatření a minimální hodnoty příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění. V přílohách vyhlášky jsou stanoveny obsahové náležitosti dokumentů - náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence, provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, protokolu o jednorázovém měření emisí. Požadavky zákona o ochraně ovzduší na zdroje pro vytápění v domácnostech:

Zákon stanovuje emisní limity pro kotle, které musí výrobce (nebo dovozce) splnit při uvedení zařízení na trh. Od ledna 2014 je možné v ČR prodávat pouze zařízení, která splní emisní třídu 3 dle EN 303-5:2012 (v dnešní době tuto třídu bez problému splní většina zplyňovacích a automatických kotlů a také některé odhořívací kotle). Od ledna 2018 dojde k dalšímu zpřísnění a bude možné prodávat pouze zařízení, která splní emisní třídu 4 dle EN 303-5:2012.

Provozované zdroje o příkonu od 10 do 300 kW a veškeré nově instalované zdroje o příkonu do 300 kW musí dle § 17 odst. h) podstoupit jednou za dva kalendářní roky kontrolu technického stavu a provozu spalovacího zařízení prostřednictvím osoby, proškolené výrobcem zařízení a oprávněné k jeho instalaci (odborně způsobilá osoba). První kontrolu musí provozovatel zajistit nejpozději do 31. 12. 2016 (dle § 41, odst. 16). Doklad o provedení výše zmíněné kontroly má provozovatel povinnost předložit na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud provozovatel nepředloží na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení kontroly (od 1. 1. 2017), hrozí mu pokuta až 20 000 Kč dle § 23, odst. 2 b).

Od září 2022 (dle § 41, odst. 16) bude možné provozovat pouze taková zařízení (nejen kotle, ale i kamna a vložky s teplovodním výměníkem o celkovém příkonu od 10 do 300 kW), která splňují požadavek dle přílohy č. 11 (hodnoty jsou shodné s tab. č. 4), zjednodušeně řečeno, která splňují emisní třídu 3. Staré,

MĚSTO CHEB

151


dnes používané kotle by neměly být po tomto termínu používány. Lze uložit pokutu 50 000 dle § 23, odst. 2 b).

Dle Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR, zpracované MŽP v roce 2014, by měly být po roce 2015-16 regulovány také emise ze spalovacích zdrojů pod 10 kW.

Preference CZT v zákoně o ochraně ovzduší

Zákon o ochraně ovzduší obsahuje i v novém znění v § 16 odst. 7 ustanovení k preferenci tepla ze soustavy CZT. Uvedený odstavec stanoví, že „právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to pro ni technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem“.

K provedení § 16 odst. 8 zákona č. pravidlech posuzování ekonomické zásobování tepelnou energií nebo zdrojem. Tato vyhláška dosud nebyla

Ustanovení zákona směřuje především k ochraně soustav CZT před neuváženým a neodůvodněním odpojováním domů od soustavy, které je prováděno bez potřebných objektivních analýz na základě zkreslených cenových porovnání a způsobuje objektivní nárůst ceny tepla pro zbývající odběratele.

201/2012 Sb. má být vydána vyhláška o přijatelnosti využití tepla ze soustavy zdroje energie, který není stacionárním připravena.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů - Nejvýznamnější zdroje znečistění spadají pod systém integrované prevence a kontroly znečištění definovaném zákonem č. 69/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Důvodem novelizace zákona o integrované prevenci byla zejména povinnost transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Kromě zákona o integrované prevenci jsou požadavky směrnice o průmyslových emisích transponovány také do zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně o ochraně ovzduší a jeho prováděcího právního předpisu (vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší). Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Dalším nástrojem, kterým lze do jisté míry ovlivňovat vývoj struktury energetického zásobování území, je územní plán. Územní plán však není realizační dokument, jedná se o dokumentaci plánovací, která stanovuje budoucí funkční využití ploch. Územní plán může např. vytvořit podmínky pro využití určité formy energie tím, že navrhne dostatečné plochy pro kapacitní zařízení a sítě pro dodávku těchto forem energie či paliv, o připojení však rozhodují jednotliví zákazníci sami, případně v souladu s požadavky zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 201/2012 Sb.. Schválení výstavby ZEVO podléhalo Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

MĚSTO CHEB

152


7.1.5 Soulad dokumenty

aktualizované

ÚEK

města

Cheb

s dalšími

strategickými

Strategický plán rozvoje města Chebu z 11/2008 – ÚEK je v souladu s tímto plánem. Integrovaný plán rozvoje města Cheb, Lokalita Zlatý Vrch – ÚEK je v souladu s tímto plánem. 7.1.6

Výhledová dostupnost paliv a energie

Uhlí Stále není vyjasněn vývoj v těžbě hnědého tříděného uhlí v ČR. Pokud zůstanou v platnosti územní limity těžby stanovené vládním usnesením č. 444/1991, již v roce 2020 nastane značný pokles těžby hnědého tříděného uhlí a v roce 2025 by domácí tříděnéuhlí chybělo na trhu zcela. S touto variantou uvažují některé ze scénářů pro MPO pro aktualizovanou energetickou koncepci ČR. Tuhá paliva budou v domácnostech nahrazována buď zemním plynem nebo mnohem častěji – biomasou případně dalšími obnovitelnými zdroji energie nebo elektřinou. Biomasa Řádová disproporce mezi potřebou biomasy a dostupností (Invicta BOHEMICA 2009) v případě přestavby hnědouhelných zdrojů na biomasu byla předmětem analýz ve studii Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou, jejíž závěry byly prezentovány v čísle 1/2010 časopisu Teplo Technika Teplárenství. Dle údajů v této studii je v současnosti na trhu mezera v disponibilitě dřevní štěpky. O volnou kapacitu se uchází 13 nových zdrojů, které jsou budovány zejména v Čechách, Záměry velkých zpracovatelů a uživatelů a nedostatek štěpky na trhu způsobuje razantní nárůsty v ceně této komodity, růst ceny může naopak vyvolat vyšší zájem o výrobu štěpky u některých lesních závodů. V současnosti však vysoká cena štěpky způsobuje vysoké nárůst ceny tepla v soustavách, které jsou na spalování štěpky závislé (Třebíč, Trhové Sviny, apod. – vybrané regiony, kde na trhu s biomasou značně převládá poptávka). Peletky a brikety byly doposud pro českého výrobce tepla drahé a jsou vhodné spíše pro individuální, decentralizovanou výrobu tepla. Značná část těchto komodit je v současné době vyvážena do Německa a Rakouska. Nedostatek štěpky je patrný také v Karlovarském kraji i ve městě Cheb. Štěpka, vyrobená na území ORP Cheb, má již své odběratele v rámci dlouhodobých/střednědobých smluv (5 let). Zemní plyn a topné oleje Dodávky zemního plynu do České republiky se uskutečňují dovozem z Ruské federace, Norského království a Spolkové republiky Německo, přičemž celkový nákup (dovoz) zemního plynu pro potřeby České republiky posledních letech klesal, – vlivem úsporných opatření a vlivem hospodářského útlumu. Zemní plyn je využíván hlavně pro vytápění, jeho spotřeba je v zimě podstatně vyšší než v létě. Zemní plyn je klíčovým palivem pro domovní kotelny a většinu soustav CZT, vč. soustav na území města Cheb. Cenové výkyvy, zapříčiněné jak provázaností těžby i ceny zemního plynu s těžbou a cenou ropy, tak jeho disponibilitou na trhu, jsou pro soustavy CZT velmi citlivé, protože cenové nárůsty vstupních paliv se promítnou do nárůstu palivových nákladů pro výrobu tepla a tím i do ceny tepla.

MĚSTO CHEB

153


Ceny plynu je obtížné předvídat, aktuální vývoj napomáhá poklesu ceny od počátku roku 2014, spolehlivý střednědobý a dlouhodobý výhled však nebyl k dispozici. Z pohledu ceny a dostupnosti zemního plynu je výstavba ZEVO s využitím tepla pro dodávky do soustavy CZT stabilizačním faktorem.

7.2

Výhledová poptávka po energii na území města Cheb

7.2.1

Formulace variant rozvoje energetického hospodářství

Varianty technického řešení musí dle Nařízení vlády k podrobnostem územní energetické koncepce především:

č.

195/2001

Sb.,

Vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech;

zajišťovat spolehlivou dodávku energie,

maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů,

využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,

být technicky i ekonomicky proveditelné.

Výhledové řešení energetického systému města Cheb předpokládá vytěsnění cca 70 až 100% spotřeby uhelných paliv v domácnostech přechodem na využití místně dostupné biomasy, využití tepelných čerpadel zejména v doposud elektrifikovaných domácnostech, a také maximální využití stávajících sítí zemního plynu a CZT. Byly formulovány 2 výhledové varianty rozvoje energetického hospodářství (EH), které vycházejí:

z rozvojových záměrů města, kterými jsou: z realizace úsporných opatření a vývoje spotřeby paliv a energie ve stávajících budovách; stávajících provozech a rozvodných soustavách;

ze spotřeby paliv a energie zástavby na rozvojových plochách;

z variantního řešení ve způsobu zásobování nové zástavby palivy a energií;

z alternativních možností ve využití obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě na území města;

z doporučeného způsobu rozvoje soustavy CZT a způsobů výroby tepla se zohledněním očekávaného vývoje v poptávce po teple v soustavě CZT.

Obě návrhové varianty byly následně podrobeny hodnocení z pohledu využití tuhých paliv, naplňování Státní energetické koncepce, využívání OZE a z pohledu ochrany ovzduší. Tabulka 112: Specifikace jednotlivých variant rozvoje

Varianta 1 •

MĚSTO CHEB

Tuhá paliva jsou ve spotřebě domácností vytěsňována biomasou ve výši 50 % spotřeby a tepelnými čerpadly do výše 20 % do roku 2025. Zbývajících 30 % je do roku 2035 nahrazeno pro vytápění elektřinou a pro ohřev TV fotovoltaikou. 154


Varianta 1 • • •

Fotovoltaika je umístěna na 10 % z celkového počtu stávajících RD v KÚ Cheb do roku 2035 Fotovoltaika v nové zástavbě je předpokládána na 5 % z počtu RD na RP do roku 2020 a na 10% střech k roku 2035. Rozvojové plochy – ve Variantě 1 jsou uplatněny v zástavbě na rozvojových plochách kromě zemního plynu, elektřiny a dodávkového tepla také OZE, ve velké míře nespalovací způsoby využití obnovitelných zdrojů – tepelná čerpadla a solární systémy a fotovoltaika pro vytápění a přípravu TV – v bilancích, vypočtených z nároků jednotlivých rozvojových ploch, je zastoupení jednotlivých OZE následující:

Druh OZE biomasa nízkopotenciální teplo solární energie (pro výrobu tepla i elektřiny) Celkem v GJ/rok •

2025 53% 31%

2035 47% 28%

16% 10 557

25% 16 753

Ve zdrojích CZT jsou doporučeny k realizaci následující záměry, již připravené nebo zvažované výrobcem a dodavatelem tepla: Využití tepla z provozu ZEVO - tento provoz bude ekonomicky oddělen od provozování soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. Provozovatel ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy stejná nebo nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající palivo). Přepojení stávající kotelny Českých drah (hnědé uhlí) na CZT po vybudování ZEVO. V návaznosti na připojení ZEVO poklesne spotřeba zemního plynu v kotelně Nemocnice a Riegrova (provoz kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice). Soustavy kotelen Riegrova a Nemocnice budou propojeny. Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 - kotelna Kasární náměstí disponuje dostatečnou kapacitou, předimenzována je i kotelna Školní. S ohledem na stáří a účinnost kotelen doporučuje ÚEK zrušení kotelny Školní. Přechod na dvoutrubkové řešení u odběrů v kategorii 4 (vše v lokalitě kotelny Riegerova)- viz tabulka 97 - kde jsou překročeny limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody. Při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně zrušit kotelnu Májová 68 a Komenského 27. Napojení identifikovaných rozvojových a přestavbových ploch na kotelny soustavy CZT (viz kapitola 4.3).

Varianta 2 •

Ve zdrojích CZT budou provedeny stejné rozvojové záměry jako ve Variantě V1.

•

Náhrada tuhých paliv - V2: do roku 2025 náhrada uhlí biomasou: ze 30 %, do roku 2035: 40 % biomasa, zbývajících 30 % tepelnými čerpadly, ohřev vody solární kolektory

•

Rozvojové plochy – ve Variantě 2 jsou uplatněny v zástavbě na rozvojových plochách kromě zemního plynu, elektřiny a dodávkového tepla také OZE - ve velké míře

MĚSTO CHEB

155


Varianta 2 biomasa, a doplňkově také tepelná čerpadla a solární systémy a fotovoltaika pro vytápění a přípravu TV – v bilancích, vypočtených z nároků jednotlivých rozvojových ploch, je zastoupení jednotlivých OZE následující:

Druh OZE biomasa nízkopotenciální teplo solární energie (pro výrobu tepla i elektřiny) Celkem v GJ/rok •

2025 89% 6%

2035 90% 4%

6%

6%

10 989

14 772

Dodávky tepla ze zdrojů CZT jsou rozšířeny na stejné rozvojové plochy jako ve Variantě V1.

Komentář k oběma variantám:

Nebyly navrhovány zásadní změny ve způsobu, jakým je v současné době poptávka po energii ve stávající zástavbě uspokojována kromě vytěsňování tuhých paliv ze spotřeby. Tato paliva jsou ve výhledu nahrazena zcela biomasou a kombinací technologií na bázi OZE.

Vývoj poptávky po energii ve stávající zástavbě byl řešen pouze jednovariantně, variantně je řešeno pouze krytí výhledové poptávky ve stávající zástavbě i na rozvojových plochách.

Rozvoj v soustavě CZT byl řešen jednovariantně, doporučeny jsou pouze záměry s pozitivním ekonomickým efektem – tyto záměry byly projednány s dodavatelem tepla.

Ve výhledu bude docházet k vytěsnění tuhých, zejména uhelných paliv, předpokládáme záměnu tuhých uhelných paliv biomasou a její spalování v moderních zařízeních s vyšší účinností. V případech komplexních rekonstrukcí lze nahrazovat tuhá paliva také dalšími obnovitelnými zdroji energie. Není předpokládáno ani v jedné z variant odpojování od soustavy CZT a odpojení od soustavy CZT nemá při současné ceně tepla opodstatnění.

Potenciál úspor paliv a energie ve stávající zástavbě bude do roku 2035 realizován v jednotlivých sektorech nejméně ve výši ekonomicky nadějného potenciálu.

Ve zdrojích CZT je realizována jediná varianta. Neuvažuje se s variantou využití biomasy ve formě štěpky ve zdroji Zlatý vrch.. Důvody jsou uvedeny v kapitole k CZT.

V nové zástavbě jsou uplatňovány v rozdílné míře (podle variant) technologie využití OZE – jedná se o solární termické systémy pro ohřev TV, fotovoltaické panely na střechách domů, zejména rodinných, tepelná čerpadla na vytápění. Biomasa je ve výhledu uplatněna v integrovaných obcích ve spotřebě na vytápění a ohřev TV ve větším rozsahu ve variantě V2, varianta V1 je postavena na využití bezemisních technologií v nové zástavbě, která má výrazně nižší požadavky na vytápění než zástavba stávající.

Vzhledem k hustotě plošné plynofikace na území KÚ Cheb je i přes vyšší tempo vytěsňování TP biomasou z lokální zástavby k roku 2030 mezi oběma variantami velmi malý.

MĚSTO CHEB

156


Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 je odrazem změn ve struktuře spalovaných paliv. Mírný nárůst emisí tuhých látek je zapříčiněn vyšším využitím biomasy. Snížení SO 2 a CO je dáno tempem vytěsňování TP (uhlí, brikety).

Náhrada tuhých paliv a jejich vytěsňování z konečné spotřeby v jednotlivých sektorech Byly vytvořeny hypotézy náhrady tuhých paliv (hnědého tříděného uhlí a hnědouhelných briket) ve spotřebě pro vytápění v sektoru bydlení. Tyto náhrady byly promítnuty do výhledových nároků stávající zástavby. V sektoru domácností je v současné době téměř 10 % konečné spotřeby kryto hnědým uhlím a dalšími tuhými palivy. Způsobu náhrady tohoto množství do roku 2025 a 2035 byla věnována značná pozornost. Pro výpočty výhledové spotřeby ve stávající zástavbě byla náhrada tuhých paliv navržena v závislosti na:

Dostupnosti dodávek zemního plynu v plynofikovaných lokalitách a v obcích bez zemního plynu ve výhledu; Zpřísněné požadavky zákona o ochraně ovzduší na vytápění domácností a také předpokládanou podporu modernizace soustav pro vytápění v RD z OPŽP 2014+ Předpokládaných technických i ekonomických možnostech záměny uhlí ve spotřebě pro vytápění a pro ohřev teplé vody; Horizontu výhledu – odlišně pro rok 2025 a 2035.

Náhrada tuhých paliv – zejména hnědého tříděného uhlí – byla modelována z důvodu doposud nevyjasněného vývoje v těžbě hnědého tříděného uhlí, vzhledem k vysokým sazbám ekologické daně, navrhovaným k roku 2015, k předpokládanému nárůstu ceny uhlí a zejména s ohledem na požadavky zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Náhrada uhlí je provedena biomasou v období do roku 2025, ale již před rokem 2025 a zejména po něm v důsledku postupujících rekonstrukcí domů se ve vytápění objevují další zdroje – tepelná čerpadla ve spojení se solárními systémy, elektřina. 7.2.2

Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě

Výhledová poptávka po energii (konečná spotřeba paliv a energie) ve stávající zástavbě (postavené před rokem 2012) vychází z předpokládané realizace energeticky úsporných opatření v této zástavbě, jejichž realizace je závislá na disponibilitě finančních vstupů a s rostoucími cenami také na rostoucí motivaci spotřebitelů. Odhadovaný potenciál úspor dosáhne na území města Cheb do roku 2035 souhrnně 9 % ze stávající spotřeby paliv a energie pro konečnou spotřebu (a cca 20 % ve spotřebě pro vytápění celkem) a činí v jednotlivých sektorech: Tabulka 113: Potenciál úspor uplatněný ve výpočtu výhledové konečné spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě

Potenciál celkem Domácnosti Terciární sféra Průmysl Ostatní (zemědělství, budovy v dopravě) Celkem

MĚSTO CHEB

technicky dostupný 276 347 51 898 31 999

Potenciál uplatněný ve spotřebě v roce 2035 115 295 115 295 19 733 19 733 14 222 0

ekonomicky nadějný

10 970

5 485

0

371 214

154 735

135 028

157


Při výpočtu konečné spotřeby byl uplatněn potenciál úspor ve vytápění, při přepočtu konečné spotřeby na primární spotřebu je počítáno s účinností výroby tepla podle právního předpisu (Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie). Ve výpočtech ve stávající zástavbě se promítají i předpokládané záměny paliv – náhrada uhlí - podle jednotlivých rozvojových variant a také úspory ve zdrojích soustav CZT. Tabulka 114: Konečná spotřeba paliv a energie ve stávající zástavbě v jednotlivých variantách, GJ/rok

Ukazatel

V1-2025 V2-2025 V1-2035 V2-2035 273 665 274 757 231 884 234 553

CZT kapalná paliva plynná paliva tuhá paliva OZE elektřina Celkem

7.2.3

555 598 384 18 642 104 976 335 429 1 331 651

555 595 664 40 649 88 907 332 211 1 332 743

483 567 945 2 137 97 321 341 913 1 241 684

483 565 225 15 971 96 707 331 414 1 244 353

Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách

Návrhová část územního plánů města Cheb vymezuje následující plochy pro výstavbu: v následujícím členění a následujícími regulativy: Tabulka 115: Klasifikace návrhových rozvojových ploch pro zástavbu dle charakteru jejich využití (ÚPn, m 2 )

BYDLENÍ BH

CISKAT NKAT 636568 Dolní Pelhřimov 636576 Háje u Chebu 650820 Bříza nad Ohří 650838 Cetnov 650846 Podhoří u Chebu 650854 Klest 650862 Skalka u Chebu 650871 Střížov u Chebu 650919 Cheb 651028 Hradiště u Chebu 651052 Dolní Dvory 651079 Dřenice u Chebu 723720 Podhrad 726435 Loužek 755028 Starý Hrozňatov 768898 Jindřichov u Tršnic Celkový součet

MĚSTO CHEB

BI

BV

bydlení - v bydlení - v rodinných domech bytových - městské a domech příměstské 109 065

bydlení - v rodinných domech venkovské 69 261 10 761

51 496

650 716

788 896

69 261 119 826

8 046

8 046 29 115

14 454

716 666

11 113

11 113

22 541 37 718 173 894

22 541 37 718 1 014 286

29 115 51 496

Celkem z BYDLENÍ

158


OBČANSKÉ VYBAVENÍ OK

CISKAT

NKAT

636568 Dolní Pelhřimov 636576 Háje u Chebu 650820 Bříza nad Ohří 650838 Cetnov 650846 Podhoří u Chebu 650854 Klest 650862 Skalka u Chebu 650871 Střížov u Chebu 650919 Cheb 651028 Hradiště u Chebu 651052 Dolní Dvory 651079 Dřenice u Chebu 723720 Podhrad 726435 Loužek 755028 Starý Hrozňatov 768898 Jindřichov u Tršnic Celkový součet

občanské vybavení komerční zařízení plošně rozsáhlá

OM

OS

OV

občanské občanské občanské vybavení vybavení vybavení komerční tělovýchovná veřejná zařízení malá a sportovní infrastruktua střední zařízení ra

2 042

163 456

58 860

2 042

229 015

13 469

898 163 456

61 800

Celkem občanské vybavení

464 800

898 229 015

13 469

467 740

Pro výpočet velikosti zástavby a tím i údajů o spotřebě paliv a energie bylo nezbytné přijmout několik významných předpokladů doplňujících návrhy prostorových regulativů k návrhovým plochám pro zástavbu, uvedených v územním plánu. Byly převzaty nebo navrženy tyto doplňující koeficienty:

Procento celkové plochy zástavby k danému průřezovému roku

měrné plochy bytových jednotek v rodinných domech, bytových domech a rekreačních objektech

Měrné spotřeby tepla na vytápění, spotřebu teplé vody a ostatní spotřebu na jednotlivých typech ploch, a to pro rok 2025 a pro rok 2035 dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a normy ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov.

MĚSTO CHEB

159


Výpočet energetických nároků (konečné spotřeby) na rozvojových plochách Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb domácností na otop, ohřev teplé vody, nezáměnnou energii, vaření apod., od počtu bytů a jejich podlahové plochy. Pro odhad potřebné bytové výstavby a poptávky po energii v domácnostech vychází územní energetická koncepce z Konceptu územního plánu a Územního plánu města Chebu a předpokládána je výstavba 532 bytových jednotek do roku 2025 a 457 bytových jednotek do roku 2035. Z toho je v bytových domech předpokládána výstavba 174 bytových jednotek do roku 2025 a 108 bytových jednotek do roku 2035. Na těchto předpokladech stojí výpočet výhledových nároků na dodávku paliv a energie v nové zástavbě. Kromě bytových jednotek pro trvalé bydlení je předpokládána výstavba cca 40 rekreačních objektů do roku 2025. Jsou vyznačeny rozvojové plochy, na kterých je předpokládána zástavba – k roku 2025 a k roku 2035. Tyto plochy jsou uvedeny v přílohové část, stejně jako měrné nároky na vytápění, ohřev TV a ostatní spotřebu. Plochy, které jsou předpokládány jako nově vzniklé v terciárním sektoru odpovídají cca ¼ ploch v bydlení. V terciárním sektoru se zejména projeví požadavky na výstavbu téměř „nulových“ budov po roce 2020. Výpočet výhledové konečné spotřeby paliv a energie na jednotlivých rozvojových ploch je proveden s využitím koeficientů pro propočet energetických potřeb na jednotku vytápěného objemu nové zástavby - ty vycházejí z normových požadavků na spotřebu tepla na vytápění, podílu tepla pro přípravu teplé užitkové vody a pro spotřebu ostatní, včetně technologické. Tyto koeficienty jsou stanoveny pro každý typ zástavby samostatně a mají do výhledu k roku 2025 a 2035 klesající charakter zejména ve spotřebě tepla na vytápění. Propočtené energetické nároky (potřeby) nové výstavby k roku 2025 a 2035 uvádějí následující tabulky. Tabulka 116: Potřeba paliv a el. energie (GJ/rok) nové výstavby na rozvojových plochách do roku 2025, průměrné klimatické podmínky

Ukazatel Vytápěný objem - BF (m3) Vbf Vytápěný objem - NS (m3) Vbf Vytápěný objem - Průmysl (m3) Vost Potřeba tepla na otop Qotop - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - OST (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtuv - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtuv - NS (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtuv - Průmysl (GJ/rok) Potřeba ostatní energie Qost - BF (GJ/rok) - elektřina nebo zemní plyn dle způsobu pokrytí Potřeba ostatní energie Qost - NS (GJ/rok) - elektřina Potřeba ostatní energie Qost - Průmysl (GJ/rok) - elektřina Potřeba tepla a el.energie celkem Q - BF (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - NS (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - celkem (GJ/rok)

MĚSTO CHEB

Celkem 190 803 49 600 36 800 17 143 3 272 1 656 6 073 1 070 1 033 7 530 3 859 3 100 30 746 8 201 5 789 44 736

160


Tabulka 117: Potřeba paliv a el.energie (GJ/rok) nové výstavby na rozvojových plochách 2025 – 2035, průměrné klimatické podmínky

Ukazatel Vytápěný objem - BF (m3) Vbf Vytápěný objem - NS (m3) Vbf Vytápěný objem - Průmysl (m3) Vost Potřeba tepla na otop Qotop - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - OST (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtuv - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtuv - NS (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtuv - Průmysl (GJ/rok) Potřeba ostatní energie Qost - BF (GJ/rok) - elektřina nebo zemní plyn dle způsobu pokrytí Potřeba ostatní energie Qost - NS (GJ/rok) - elektřina Potřeba ostatní energie Qost - Průmysl (GJ/rok) - elektřina Potřeba tepla a el.energie celkem Q - BF (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - NS (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - celkem (GJ/rok)

Celkem 164 203 38 240 25 600 7 860 1 043 864 4 436 717 346 6 342 2 464 2 765 18 638 4 223 3 974 26 836

kde: BF P Plocha PNPprum KZPprum BYD Hpodlaží q Sv Denostupně τ Procento TVBF Procento OSTBF

7.2.4

Bytový fond Průmysl Rozloha rozvojové plochy [m2] Počet nadzemních podlaží - průměr Koeficient zastavěné plochy = Maximální plocha zastavitelná nadzemními stavbami / plocha pozemku - pro průměrný počet podlaží Podíl bydlení v desítkách % - dle legendy výkresu č.26 Výška podlaží [m] Tepelná charakteristika budovy [W/m 3 .K] Roční potřeba [kWh/m 3 .rok] Denostupně pro průměrné klimatické podmínky (3530) Roční využití max.výkonu [hod/rok] Procento na ohřev TV Procento "Ostatní" energie (technologie, vaření, nezáměnná)

Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby

Pro návrh způsobu zásobování jednotlivých rozvojových ploch byly využity mapové podklady k trasování sítí zemního plynu po obcích, trasování a dostupnost dodávek tepla ze soustavy CZT. Výhledový způsob pokrytí poptávky po energii na příslušné rozvojové ploše pro zástavbu je navržen v návaznosti na dostupnost sítí zemního plynu a CZT, a s ohledem na očekávaný typ zástavby na této ploše a na výhledovou potřebu tepla a energie na rozvojové ploše (RP) celkem. Při výpočtu byly využity minimální hodnoty energetické účinnosti podle instalovaných výkonů jednotlivých kotlů (vyhláška č. 150/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 478/2005 Sb.) další normy a předpisy, týkající se výstavby a TZB. Samostatně bylo navrženo palivo/energie pro vytápění a pro ohřev teplé vody (TV). Nebylo uvažováno s krytím poptávky tuhými palivy – vzhledem k životnosti technologií a doposud očekávaného poklesu disponibility tříděného uhlí byly navrženy pouze následující možnosti a kombinace ve vytápění a ohřevu teplé vody: Možnosti ve vytápění:

MĚSTO CHEB

biomasa zemní plyn CZT 161


elektřina tepelná čerpadla fotovoltaika

Možnosti v ohřevu TV – v zimním období vazba na způsob otopu biomasa CZT (tam, kde je využíváno k otopu) zemní plyn elektřina solární kolektory tepelná čerpadla fotovoltaika V následujících tabulkách jsou vyneseny bilanční výsledky konečné spotřeby paliv a energie nové zástavby v jednotlivých variantách V1 a V2 a grafické znázornění způsobu zásobování jednotlivých rozvojových ploch. Vypočtené nároky podle jednotlivých rozvojových a přestavbových ploch (zástavba nemusí nutně využít celou disponibilní plochu) jsou uvedeny v Příloze č.2: Samostatná tabelární a mapová příloha.

MĚSTO CHEB

162


Obrázek 57: Doporučený způsob zásobování jednotlivých rozvojových ploch, využitý ve výpočtech

MĚSTO CHEB

163


Při přepočtech energetických nároků (potřeb) na konečnou spotřebu paliv a energie byly respektovány koeficienty minimální energetické účinnosti, které požaduje vyhláška č. 349/2010 Sb. Tabulka 118: Konečná spotřeba paliv a energie nové zástavby na rozvojových plochách, GJ/rok

Ukazatel CZT kapalná paliva plynná paliva Tuhá paliva OZE elektřina Celkem

7.3

V1-2025

V2-2025 8 638 0 17 465 0 10 557 18 638 55 297

V1-2035 8 314 0 13 267 2 493 10 989 18 270 53 334

V2-2035 10 379 0 25 697 0 16 753 31 423 84 252

10 074 0 25 107 2 493 14 772 30 953 83 400

Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant

Pro hodnocení a výběr doporučené varianty rozvoje EH je zapotřebí provést kvantifikaci výstupů jednotlivých variant dle jejich nároků a účinků. Toto je prováděno dle doporučení NV 195/2001 Sb. podle následujících ukazatelů: Energetické bilance jednotlivých variant (výše spotřeby paliv a energie po přeměnách, primární spotřeba paliv a energie ve výhledu k roku 2035) Investiční náklady provozovatelů na realizaci výhledových variant Cena tepla (při stálé ceně zemního plynu) Emisní bilance výhledových variant, vzájemné porovnání, posouzení dopadů na kvalitu ovzduší Úspora primárních energetických zdrojů Využití OZE Míra rizik spojených s realizací varianty rozvoje energetického systému. 7.3.1

Energetické bilance výhledových variant

Tabulka 119: Bilance roční spotřeby paliv a energie po přeměnách (GJ/rok), porovnání variant, členěno dle skupenství paliva

Druh paliva

tuhá paliva

kapalná paliva

plynná paliva

OZE

Palivo/energie koks černé uhlí tříděné hnědé uhlí tříděné extralehký topný olej nafta jiná kapalná paliva zemní plyn propan-butan biomasa nízko-potenciální teplo solární energie CZT elektřina

CZT elektřina Celkem [GJ] Vývoj ve spotřebě MĚSTO CHEB

stávající stav 2 405 531 133 918 562 18 3 558 761 3 197 63 781 7 286 180 272 210 333 719 1 376 571 100%

výhled do 2025V1 2 187 150 16 305 534 18 3 612 793 3 055 92 207 16 720 6 606 282 303 354 067 1 386 948 101%

výhled do 2025V2 2 301 349 40 492 534 18 3 605 875 3 055 89 430 7 654 2 812 283 071 350 481 1 386 077 101%

výhled výhled do 2035- do 2035V1 V2 2 102 2 174 125 35 16 165 462 462 18 18 3 3 591 043 587 733 2 600 2 600 86 797 91 038 16 113 14 666 11 165 5 774 242 263 244 627 373 336 362 368 1 325 936 1 327 753 96% 96% 164


Tabulka 120: Bilance roční spotřeby paliv a energie po přeměnách (GJ/rok), porovnání variant, členěné dle sektoru spotřeby Sektor spotřeby

výhled do 2020-V1

stávající stav

Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Elektřina MOP+VO Celkem [GJ]

2 765 175 007 1 559 288 322 41 885 636 232 230 801 1 376 571

výhled do 2020-V2

2 765 181 183 1 559 289 430 41 716 639 495 230 801 1 386 948

výhled do 2030-V1

2 765 178 107 1 559 289 966 41 722 641 157 230 801 1 386 077

výhled do 2030-V2

2 765 185 314 1 559 288 722 41 716 575 059 230 801 1 325 936

2 765 183 167 1 559 289 445 41 722 578 294 230 801 1 327 753

Jak vyplývá z uvedených bilancí, předpokládáme do roku 2035 mírný pokles spotřeby paliv a energie na území města Cheb a to i přes novou zástavbu na rozvojových a přestavbových plochách. Tento pokles nastává v důsledku následujících faktorů, které jsou v bilanci promítnuty:

realizace potenciálu úspor energie ve stávající zástavbě – v bytovém a domovním fondu, terciárním sektoru,

uplatnění přísnějších norem a zákonných požadavků na energetickou náročnost nové zástavby, které významně snižují provozní náklady nových domů a jejich potřebu paliv na vytápění (to se odráží také v nízké konečné spotřebě paliv a energie nové zástavby).

zlepšená účinnost technologií pro výrobu tepla ve výhledu.

Tabulka 121: Bilance roční primární spotřeby paliv (GJ/rok), porovnání variant, členěno dle skupenství paliva Druh paliva a energie

Palivo/energie

tuhá paliva

koks černé uhlí tříděné hnědé uhlí tříděné extralehký topný olej nafta jiná kapalná paliva zemní plyn propan-butan bioplyn biomasa komunální odpad nízkopotenciální teplo vodní energie solární energie elektřina

kapalná paliva

plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje

dovoz elektřiny Celkem [GJ] Vývoj ve spotřebě

stávající stav

2 405 531 133 918 6 152 18 3 913 916 3 197 5 833 63 781

výhled do 2025-V1

výhled do 2025-V2

2 187 150 16 305 534 18 3 866 075 3 055 5 833 92 207 104 627 16 720 10 814 6 606 301 152

2 301 349 40 492 534 18 3 859 157 3 055 5 833 89 430 104 627 7 654 10 814 2 812 304 449

1 434 388 1 426 286 100% 99%

1 431 529 100%

7 286 10 814 3 722 282 811

výhled do 2035-V1

2 102 35 462 18 3 817 005 2 600 5 833 86 797 87 521 16 113 10 814 11 165 315 911

výhled do 2035-V2

2 174 125 16 165 462 18 3 813 695 2 600 5 833 91 038 87 521 14 666 10 814 5 774 320 756

1 356 378 1 371 644 95% 96%

Pokles spotřeby energie do roku 2025 a zejména k roku 2035 se projevuje i v primární spotřebě paliv a energie, Navíc v důsledku energetického využití komunálního odpadu klesá významně spotřeba zemního plynu. Na soustavu CZT je přepojena také stávající kotelna na tuhá paliva ve zdroji Českých drah. Tím dojde MĚSTO CHEB

165


ke snížení spotřeby tuhých paliv na území města Cheb (a také k významnému snížení emisí). Tabulka 122: Bilance primární spotřeby paliv a energie (GJ/rok), porovnání variant, členěné dle sektoru spotřeby

Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [GJ]

stávající stav

výhled do 2025-V1

výhled do 2025-V2

výhled do 2035-V1

výhled do 2035-V2

667 955 180 840 1 559 212 463 40 417

672 630 183 916 1 559 217 980 8 891

675 928 180 840 1 559 218 066 8 891

642 963 185 282 1 559 219 477 8 891

647 809 183 135 1 559 219 079 8 891

331 155

341 311

346 247

298 206

311 172

1 434 388 100%

1 426 286 99%

1 431 529 100%

1 356 378 95%

1 371 644 96%

V bilanci spotřeby obnovitelných a druhotných zdrojů energie se významně projevuje jak náhrada uhlí biomasou, tak energetické využití komunálního odpadu pro výrobu tepla. Obrázek 58: Porovnání skladby spotřeby po přeměnách, Varianta V1 Porovnání skladby spotřeby po přeměnách

Porovnání skladby spotřeby po přeměnách

stávající stav 2013, výhled 2025 Varianta V1 průměrné klimatické podmínky (GJ)


1 600 000

1 600 000

1 400 000

1 400 000

1 200 000

1 200 000 elektřina

1 000 000

OZE tuhá paliva

800 000

elektřina 1 000 000

OZE tuhá paliva

800 000

plynná paliva 600 000

kapalná paliva CZT

400 000 200 000


kapalná paliva CZT

400 000 200 000

0

0 Stávající stav

Přeměna Nová výstavba na tepelného fondu + rozvojových úspory + rozvoj plochách

Stávající stav


Obrázek 59: Porovnání skladby spotřeby po přeměnách, Varianta V2 Porovnání skladby spotřeby po přeměnách

Porovnání skladby spotřeby po přeměnách



1 600 000

1 600 000

1 400 000

1 400 000

1 200 000

1 200 000 elektřina

1 000 000

OZE tuhá paliva

800 000

elektřina 1 000 000

OZE tuhá paliva

800 000


kapalná paliva CZT

400 000 200 000

kapalná paliva CZT

400 000 200 000

0

0 Stávající stav

MĚSTO CHEB



Stávající stav


166


7.3.2

Emisní bilance výhledových variant

Emise z bodových zdrojů znečištění (vyjmenované zdroje): Emisní koncentrace jednotlivých zdrojů byly ve výhledu poníženy o 30% - to je předpokládaný dopad vyhlášky č. 415/2012 Sb. a také nově připravované směrnice EU o emisích ze středních spalovacích zdrojů. Emise z plošných stacionárních zdrojů Emise ze spalovacích zdrojů v domácnostech významně poklesnou – všechny zdroje na pevná paliva budou muset od roku 2022 splňovat požadavky na 3. a 4. emisní třídu (požadavek zákona o ochraně ovzduší), směrnice o ekodesignu přinese další požadavky na snížení emisí – požadavkem na použití zařízení 5. emisní třídy u všech nových zařízení pravděpodobně již do roku 2025. ZEVO Zdrojem znečišťování ovzduší bude výduch vlastní linky energetického využití odpadu (bodový zdroj znečišťování ovzduší). Technologické vybavení budou tvořit dvě technologicky shodné linky energetického využití odpadu (EVO), samostatně provozovatelné. Jednou z nejdůležitějších částí ZEVO je zařízení na čištění spalin, které především určuje výsledný efekt zneškodňování odpadů spalováním. Jednotka bude vybavena filtrem s keramickými filtračními elementy pracujícími na principu katalytické filtrace a suchým čištěním spalin za použití hydrogenuhličitanu sodného (tj. sody). Problematika snižování NOx je řešena primárně technologií selektivní nekatalytické redukce - SNCR. Posledním stupněm čištění odpadních plynů bude mokrá vypírka. Způsob výpočtu emisí z bodových zdrojů ZEVO je v Posouzení záměru a v rozptylové studii proveden variantně. Ve variantě 1 jsou emise stanoveny na úrovni platných emisních limitů, ve variantě 2 jsou emise stanoveny na úrovni očekávaných hodnot koncentrací – tyto koncentrace a emise jsou významně nižší (cca 1/5) než ve variantě 1. Emisní monitoring - kontinuálně budou monitorovány hmotnostní koncentrace znečišťujících látek tuhých, NO x , SO 2 , TOC, HCl, HF a CO, dále provozní parametry, a to teploty odpadního plynu v komorách termické degradace a stavové a vztažné veličiny v rozsahu: koncentrace O 2 , tlak, teplota a vlhkost odpadního plynu v místě kontinuálního měření emisí. Zařízení emisního monitoringu bude pro obě degradační linky společné a bude navrženo, dimenzováno a situováno tak, aby uvedené činnosti zajišťovalo v souladu s legislativními požadavky danými zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, prováděcí vyhlášky 415/2012 Sb. k tomuto zákonu. Tabulka 123: Emise sledovaných škodlivin a CO 2 (t resp. kt/rok)

Znečišťující látka

stav

2025-V1

2025-V2

2035-V1

2035-V2

Tuhé látky SO₂

37,29

20,89

25,53

15,87

20,46

132,15

17,95

30,56

8,12

16,82

NOₓ

69,29

57,67

58,92

50,87

51,96

CO

181,83

51,41

87,05

25,68

49,74

VOC

77,63

50,42

57,39

45,15

50,05

CO₂ (kt/rok)

82,84

71,25

73,34

62,43

63,96

MĚSTO CHEB

167


Porovnání skladby primární spotřeby (GJ)

komunální odpad elektřina solární energie vodní energie nízkopotenciální teplo biomasa bioplyn propan-butan zemní plyn jiná kapalná paliva nafta extralehký topný olej hnědé uhlí tříděné černé uhlí tříděné koks

stávající stav 2013, variantní výhled členěno dle energie 1 600 000 1 400 000

Spotřeba (GJ)

1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 stávající stav

výhled do 2025-V1

výhled do 2025-V2

výhled do 2035-V1

výhled do 2035-V2

Porovnání skladby primární spotřeby (GJ) stávající stav 2013, variantní výhled členěno dle sektoru spotřeby 1 600 000 1 400 000 Bydlení

Spotřeba (GJ)

1 200 000

Doprava (budovy)

1 000 000 800 000

Terciární sféra

600 000


400 000

Ostatní průmysl 200 000 0 stávající stav

MĚSTO CHEB

výhled do 2025-V1

výhled do 2025-V2

výhled do 2035-V1

výhled do 2035-V2

168



MĚSTO CHEB

169


Zdroj dat: Enviros, s.r.o.

MĚSTO CHEB

170


7.4

Vícekriteriální vyhodnocení variant

Doporučená varianta rozvoje energetického hospodářství města Cheb byla vybrána na základě vícekriteriálního hodnocení variant, které bylo provedeno na základě: kvantifikovaných výpočtů příslušných parametrů, analýzy výstupních dat zkušenostní analýzy u nekvantifikovatelných výstupů výhledových variant. a to pomocí vícekriteriálního hodnocení variant. Stanovení pořadí výhodnosti variant má být dle NV č. 195/2001 Sb. provedeno z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního energetického systému, tak, aby souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií byl shodný. V následujícím textu jsou popsána zvolená kritéria pro hodnocení variant rozvoje a přiřazení vah těmto kritériím, pořadí variant ve zvoleném kritériu a výsledný součet vyhodnocovacích kritérií. Hodnocení dopadů variant na udržitelný rozvoj Územní energetické koncepce se pořizují v návaznosti na § 4 zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo na základě dobrovolného rozhodnutí reprezentace územních celků, měst a obcí. Základní rámec pro obsah koncepce stanovuje odst. 1 § 4 zákona, podle kterého se koncepce řídí státní energetickou koncepcí a má vytvářet podmínky pro hospodářský a společenský rozvoj území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj může být popsán jako "rozvoj, který naplňuje potřeby současnosti bez omezení schopnosti budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby", nebo také jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a budoucí generace“ (definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj). Udržitelný rozvoj je charakterizován 3 pilíři:

ekonomickým (zařazenými kritérii jsou investiční náklady na realizaci varianty,, primární spotřeba paliv a energie a spotřeba po přeměnách),

environmentálním (kritéria zahrnují spotřebu obnovitelných zdrojů energie, spotřebu uhlí na území města, emise znečišťujících látek do ovzduší, odhad vlivu těchto emisí na kvalitu ovzduší a emise CO 2 )

sociálním (dostupnost paliv a energie, bezpečnost a spolehlivost zásobování energie – podíl vlastních zdrojů na území města na celkové primární spotřebě).

Výběr kritérií pro posouzení variant je proveden s ohledem na tyto 3 pilíře. Kritéria je nutno stanovit tak, aby souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií byl shodný, Proto byly váhy kritérií nastaveny následovně:

MĚSTO CHEB

•

Ekonomická kritéria – 44%

•

Ekologická kritéria – 44%

•

Sociální kritéria – 12%

171


Tabulka 124: Dopady a účinky navrhovaných variant rozvoje EH města Chebu, rok 2030

Ukazatel

Jednotka

Spotřeba dřeva celkem

GJ/rok GJ/rok

Spotřeba dřeva v domácnostech

Rok 2013

Varianta V1 – 2035

Varianta V2 – 2035

63 781 21 641

86 797 44 512

91 038 46 115

545

545

545

1 434 388 913 916 136 854 6 173 1 060 140 282 811 91 436 6,37% 73,91%

1 356 378 817 005

1 371 756 813 695

2 137 483 822 225 315 911

18 464 483 835 242 320 756

218 242 16,09% 60,62%

215 646 15,72% 60,89%

94,56% 983,89 3 542 1,25%

95,63% 2 794,17 10 059 3,18%

15,87 8,12 50,87 25,68 45,15 62 426 75,35%

20,46 16,82 51,96 49,74 50,05 63 964 77,21%

Cena tepla Cena tepla z CZT - průměr za město Cheb – stálé ceny ZP Primární spotřeba celkem Spotřeba zemního plynu pro město celkem Spotřeba uhlí na území města Spotřeba kapalných paliv na území města Spotřeba dovážených paliv celkem Spotřeba elektřiny na území města celkem (dovoz) Spotřeba OZE na území města pro výrobu tepla i elektřiny Podíl OZE v primární spotřebě paliv a energie Podíl dovážených paliv na primární spotřebě paliv a energie Snížení primární spotřeby paliv a energie na území města Výroba elektřiny z fotovoltaiky Podíl elektřiny vyrobené z OZE na brutto spotřebě elektřiny Emise znečišťujících látek Tuhé látky SO2 NOx CO VOC CO2 (včetně elektrické energie)

Kč/GJ (bez DPH) GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok % % % MWh/rok GJ/rok % t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok

MWh/rok GJ/rok % 37,29 132,15 69,29 181,83 77,63 82 845

Pokles emisí CO2 MĚSTO CHEB

172


Ukazatel Úspory energie po přeměnách celkem (GJ/rok) Domácnosti terciární sektor průmysl Ostatní

Jednotka GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok

Rok 2013

Varianta V1 – 2035 135 028 115 295 19 733 0 0

Varianta V2 – 2035 135 028 115 295 19 733 0 0

5 833 86 797 87 521 16 113 10 814 11 165 218 242

5 833 91 038 87 521 14 666 10 814 5 774 215 646

13 341 417 41 132 046 102 564 103 26 481 458 1 729 421 205 355 200 833 2 268 141 062

14 276 500 16 222 089 10 256 410 22 141 696 1 729 421 205 355 200 833 2 147 518 733

Využití ODZE bioplyn biomasa komunální odpad nízkopotenciální teplo vodní energie solární energie OZE celkem

GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok

5 833 63 781 0 7 286 10 814 3 722 91 436

Vložené investice do OZE, záměny paliv a úspor energie domácnosti /záměna uhlí dřevem kolektory Investice fotovoltaika Investice do využití tepelných čerpadel investice do úspor energie - domácnosti investice do úspor energie - terciér Investice celkem

MĚSTO CHEB

Kč Kč Kč Kč Kč Kč

173


Tabulka 125: Hodnocení jednotlivých variant

Kritérium hodnocení

Váha

V1

V2

V1

V2

Ekonomická kritéria Primární spotřeba celkem k roku 2030

30

1 356 378

1 371 756

30,00

29,66

Spotřeba paliv a energie po přeměnách

30

1 325 936

1 327 753

30,00

29,96

Investice celkem

40

2 268 141 062

2 147 518 733

37,87

40,00

Celkem

44

43,06

43,83

Environmentální kritéria Spotřeba uhlí na území města

20

2 137

18 464

20,00

2,31

Podíl elektřiny vyrobené z OZE na brutto spotřebě elektřiny

30

3,18%

1,63%

30,00

15,31

Podíl OZE v primární spotřebě celkem

10

16,09%

15,72%

10,00

9,77

Emise znečišťujících látek celkem

30

145,69

189,03

30,00

23,12

Emise CO2

10

62 426

63 964

10,00

9,76

Celkem

44

22,00

18,77

Sociální kritéria podíl vlastních zdrojů na území města na celkové primární spotřebě

50

39,38%

39,11%

50,00

49,66

Cena tepla z CZT - průměr za město Cheb - stálá cena zemního plynu

50

545

545

50,00

50,00

Celkem

12

12,00

11,96

Bodové hodnocení celkem

100

77,06

74,56

MĚSTO CHEB

174


Vyhodnocení pořadí variant Jak vyplývá z tabulky 125: Hodnocení jednotlivých variant, je v pořadí obou variant výhodnější varianta V1 a to v téměř všech kritériích, zejména v kritériích environmentálního hodnocení. Proto je v ÚEK doporučena k realizaci Varianta 1.

7.5 Rizika rozvoje variant rozvoje 7.5.1

energetického

hospodářství

a

navrhovaných

Rizika na straně rozvoje soustavy CZT

Rizika, která pro další fungování soustavy CZT do budoucna vyvstávají, lze shrnout do následujících bodů: 1.

Další změna sazby DPH povede ke zvýšení ceny tepla pro odběratele tepla

2.

Případná rozhodnutí odběratelů tepla o ukončení dodávek (určité části nynějších odběratelů CZT) se projeví na snížení dodávek ze zdroje CZT a bude mít za následek zvýšení ceny tepla pro “zbylé“ odběratele tepla.

3.

Nenapojení rozvojových ploch s rozhodujícími odběry pro CZT

4.

Nepřepojení kotelny ČD – velký vliv na odběr tepla ze ZEVO

5.

Výkupní ceny elektrické energie vyrobené na KVET a ceny zemního plynu pro KVET –nejasnost podpory KVET ve výhledu.

7.5.2 Rizika na straně rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje

Dostupnost vhodného paliva pro domácnosti náhradou za uhlí – potenciál palivového dřeva není dle stávajícího zjištění postačující pro náhradu uhlí. Předpokládáme, že budou vyvinuty jak trh s biomasou na straně jedné, tak novější technologie pro využití štěpky v kotlích malého příkonu.

Cena technologií pro využití OZE, ceny kotlů, koupěschopnost obyvatelstva

Výkupní ceny elektrické energie z OZE

Nárůst v ceně zemního plynu a odpojování odběratelů od dodávek zemního plynu.

Nejasnost v podpoře domácností v OPŽP 2014+, která by měla v letech 2015 – 2020 významně napomoci modernizaci vytápění v rodinných domech

Nečerpání dotací z IROP a OPŽP na zateplení domů a objektů veřejné sféry.

MĚSTO CHEB

175


8. NÁVRH OPATŘENÍ MANAGEMENT 8.1

K

REALIZACI

ÚEK

A

ENERGETICKÝ

Závěry ÚEK

Konečná spotřeba paliv a energie činila na území města Cheb ve výchozím roce 2013 po přepočtu na průměrné klimatické podmínky 1 376 571 GJ/rok. V této spotřebě převládá spotřeba zemního plynu (41 %), následována spotřebou elektřiny (24,2 %) a spotřebou tepla ze soustavy CZT (20%). V primární spotřebě převládá zemní plyn (75 %), který je využíván pro výrobu dodávkového tepla, následován spotřebou hnědého uhlí (17%) a dřeva. Převážná část domácností je zásobena teplem ze soustavy CZT za ceny tepla, které patří mezi nejnižší v případě tepla vyrobeného ze zemního plynu v ČR. Spotřeba paliv a energie bude do roku 2035 i přes novou zástavbu klesat a také vliv energetiky na životní prostředí - emise vlivem spalování paliv mají a budou nadále mít klesající trend, mj. v důsledku uplatňování nové zpřísňující se legislativy (zákon o ochraně ovzduší, zákon o hospodaření energií, transponující směrnici o úsporách energie a energetických službách a o ekodesignu, IPPC, apod.). Ekonomicky nadějný potenciál úspor na území města byl odhadnut na cca 10 % stávající spotřeby paliv a energie na území města do roku 2035 celkem, v bytech pro bydlení a terciárním sektoru činí potenciál úspor 23 % s tím, že vyšší je potenciál úspor existuje v rodinných domech (v průměru cca 36 % ze spotřeby tepla na vytápění) a nižší v bytových domech (cca 26 % ze spotřeby tepla na vytápění) vzhledem k investičním energeticky úsporným opatřením, které jsou již v bytových domech realizovány a vedou ke snížení ztrát prostupem tepla obálkami budov. Jsou navrženy objekty terciární sféry ve vlastnictví města, ve kterých je doporučeno realizovat úsporná opatření s využitím dotací EU nového programovacího období 2014+. Město není zařazováno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Přesto i na území města dojde ve všech kategoriích k významnému snížení všech emisí, vč. tuhých znečišťujících látek. Emise CO 2 poklesnou o téměř 25 % proti roku 2012/2013. Schválenou variantou rozvoje energetického hospodářství na území města Cheb je v Územní energetické koncepci doporučená varianta V1, která je z technickoekonomického hlediska i z hlediska celkové spotřeby paliv a energie v území výhodnější nežli varianta V2. Také vliv varianty V1 na udržitelný rozvoj ve všech 3 jeho pilířích byl vyhodnocen jako přínosnější. Náklady na využití obnovitelných zdrojů energie – vyspělých technologií solárního ohřevu a výroby elektrické energie ve fotovoltaických článcích – jsou vyšší ve Variantě V1 než ve variantě V2, protože vyšší uplatnění biomasy ve Variantě 2 je levnější než nespalovací technologie využití OZE ve variantě V1, ale tyto vyšší náklady bude možné částečně snížit dotačními podporami, jejichž výši nelze předem přsně vyčíslit.

8.2

Závaznost závěrů a opatření k realizaci ÚEK

Závaznost závěrů a závaznost opatření navržených k realizaci aktualizované územní energetické koncepce města Cheb a zejména vymahatelnost povinností, které musí být plněny ze strany všech subjektů, konajících ve správním území města Cheb, vycházejí zejména z platné legislativy pro odvětví energetiky a dodržování zákonů, vyhlášek a nařízení v dané oblasti. Platná legislativa pro odvětví energetiky zahrnuje např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

MĚSTO CHEB

176


(energetický zákon), zejména pak § 77 (teplárenství), a zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

8.3

Způsob realizace aktualizované ÚEK

Zákon č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, v § 4 odst. 1 uvádí, že územní energetická koncepce (ÚEK) obce je neopominutelným podkladem pro územně plánovací dokumentaci. Územní plán města Cheb byl schválen v roce 2014, aktualizovaná ÚEK bude použita jako podklad při aktualizaci ÚP. ÚP ve své výrokové části uvádí: V řešeném území města Cheb jsou pro zásobování objektů teplem upřednostňovány ekologické zdroje vytápění včetně alternativních zdrojů vytápění s minimálním dopadem na životní prostředí. Upřednostňovány jsou centrální zdroje tepla před lokálními. U stávajících bytových objektů, napojených na centrální kotelny se nedoporučují dílčí zdroje vytápění. Ve správním území lze umožnit záměnu stávajících zdrojů tepla pouze takovými novými zdroji, jež budou mít příznivější dopad na stav životního prostředí. Aktualizovaná ÚEK doporučuje navíc uplatnění metodiky ekonomické přijatelnosti při požadavcích na odpojení, protože:

pro

posouzení

Každé odpojení je logicky provázeno zhoršením ekonomické přijatelnosti (ceny) pro zbývající odběratele. Udržitelnost soustavy CZT byla potvrzena aktualizovanou ÚEK.

Odpojování vede k postupnému rozpadu soustavy CZT – a vynuceným investicím i u těch odběratelů, kteří by o odpojení neuvažovali.

Výhledové využití ZEVO je závislé na výši odběru tepla a výkup tepla ze ZEVO je stabilizačním faktorem výroby dodávkového tepla.

Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, specifikuje obsah ÚEK, ale požadované výstupy nespecifikují způsob, jak je zapracovat do územního plánu a nekorespondují se zákonem č. 183/2006 Sb., územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Proto byly se zpracovatelem územního plánu způsoby využití ÚEK projednány a odsouhlaseny.

8.4

Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT

Varianta v CZT bude uplatněna realizací následujících opatření:

MĚSTO CHEB

•

V objektech napojených na soustavu CZT bude docházet zateplování a dalším opatřením snižujícím spotřebu tepla.

•

Využití tepla z provozu ZEVO – tento provoz bude ekonomicky oddělen od provozování soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. Provozovatel ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy stejná nebo nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající palivo).

•

Přepojení stávající vybudování ZEVO.

•

V návaznosti na připojení ZEVO poklesne spotřeba zemního plynu v kotelně Nemocnice a Riegrova (provoz kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice).

kotelny

Českých

drah

(hnědé

uhlí)

na

k dalšímu

CZT

po

177


•

Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 – kotelna Kasární náměstí disponuje dostatečnou kapacitou, předimenzována je i kotelna Školní. S ohledem na stáří a účinnost kotelen doporučuje ÚEK zrušení kotelny Školní.

•

Přechod na dvoutrubkové řešení u vyznačených odběrů v lokalitě kotelny Riegerova – viz tabulka 95 – kde jsou překročeny limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody.

•

Při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně zrušit kotelnu Májová 68 a Komenského 27.

•

Napojení identifikovaných rozvojových a přestavbových ploch na kotelny soustavy CZT (viz kapitola 4.3).

6.

TEREA Cheb, s.r.o. bude usilovat o dosažení co nejpříznivější ceny tepla pro konečné odběratele.

7.

TEREA Cheb, s.r.o. bude aktivní v informovanosti města a občanů (odběratelů) o svých záměrech v oblasti rozvoje CZT a jejich dopady na cenu tepla neboť jsou vedeny snahou o dlouhodobě ekonomicky přijatelnou cenu dodávaného tepla a to i při pokračujícím zateplování domů.

8.

Odběratelé by měli být rovněž informováni o způsobu dodávek tepla pro případ výjimečných stavů a stavů nouze a souvisejících činnostech dodavatele tepla, které mj. vyplývají pro dodavatele tepla ze zákona.

9.

Město uplatní závěry a doporučení koncepce při svých rozhodováních ve stavebním řízení: a. Vzhledem k tomu, že vytápěni stavby je její nedílnou součástí a spolu s dalším technickým vybavením zabezpečuje způsob využití stavby, pro který byla navržena a provedena, a ke kterému bylo následně povoleno i její užíváni, podléhá změna způsobu vytápění stavby spočívající v odpojení stavby od centralizovaného zásobování teplem a v provedení nového zdroje tepla (kotelny) projednání ve stavebním řízení jako změna stavby. Tento postup je v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění. Odpojování domů a nahrazování odběru tepla ze soustavy CZT vlastním zdrojem tepla je často provázeno nesprávně provedeným srovnáváním cen tepla. Zatímco cena tepla ze soustavy CZT je cenou úplnou, zahrnující veškeré náklady s výrobou a dodávkou tepla spojené, cena z domovní kotelny se zpravidla odvozuje pouze z ceny paliva (ze spotřeby plynu). b. Pro rozhodnutí ve stavebním nebo územním řízení bude v případě žádosti o odpojení domu od soustavy CZT doloženo jako součást projektové dokumentace posouzení souladu projektu s územně plánovací dokumentací, a rovněž posouzení souladu se závěry a doporučeními aktualizované ÚEK města Cheb. Jako součást projektové dokumentace bude vypracován posudek dopadu změny stavby na cenu tepla pro ostatní odběratele v příslušné blokové soustavě CZT, provedeno posouzení technické dostupnosti a ekonomické výhodnosti provedení nového zdroje tepla pro vytápění u odpojovaného objektu. Posudek zahrne úplné náklady na provedení nového zdroje, tj. zahrne také náklady investiční včetně obsluhy dluhu, náklady na povinné revize, obsluhu, opravy, náklady na elektřinu (pohon čerpadla, automatika), doplňování vody, pojištění, technologické hmoty, elektroměr, plynoměr, případně plynovou přípojku,

MĚSTO CHEB

178


náklady na odpojení od soustavy CZT, apod. (viz Metodika posouzení nákladů při odpojování odběratelů od soustavy CZT, Příloha č. 3 Územní energetické koncepce města Cheb.) Odpojení od soustavy CZT bude povoleno, pokud budou náklady decentralizovaného vytápění na úrovni 75% a méně ceny dodavatele tepla z CZT. Posouzení bude ověřeno v případě sporů nezávislým energetickým auditorem, kterého schválí obě strany sporu. c. Odpojení samostatných bytových jednotek nelze povolit (vzhledem k technické provázanosti systému CZT s případným zařízením jednotlivce, které je dáno technickými parametry stavby - prostupy tepla stěnami 10 bytů ) bez souhlasu vlastníků ostatních bytových jednotek a bez jejich úplné informovanosti o dopadech, výhodách a nevýhodách takového odpojení bytu. Odpojení bytu od ústředního vytápění nelze totiž z fyzikálně technického hlediska úplně uskutečnit - dům je vytápěn jako celek a byt není teplotně a tepelně izolovanou jednotkou a není tudíž imunní vůči teplotě okolních prostorů. Odpojení bytové jednotky od ústředního vytápění domu nelze oddělit od zisku tepla z okolí. Proto je při uznávání práv jednotlivce nutné uznávat také práva uživatelů ostatních bytů, kteří by mohli být odpojením jednotlivého bytu poškozováni. Pro vyjádření ostatních vlastníků je nezbytné v případě snahy vlastníka bytové jednotky o odpojení nechat vypracovat odborný posudek o vlivu odpojení na ostatní vlastníky bytových jednotek, např. v případě, že odpojený byt bude podtápěn.

10. Pořizovatel územní energetické koncepce provede specifikaci spotřebitelských systémů s mimořádnými prioritami v oblasti spolehlivosti a bezpečnosti zásobování energií.

8.5

Opatření v zástavbě na rozvojových plochách

11. Na rozvojových plochách pro zástavbu bude u vyznačených ploch zváženo jako součást energetického průkazu technické posouzení zásobování ze soustavy CZT, při respektování požadavků zákona 406/2000 Sb., v platném znění, a zákona č. 201/2012 Sb., v platném znění (preference CZT v zákoně o ochraně ovzduší). 12. Zásobování zemním plynem je navrženo všude tam, kde rozvojové plochy leží v blízkosti stávajících distribučních sítí zemního plynu, nebo kde se rozvoj sítí s ohledem na celkový rozvoj oblasti předpokládá. Využití jiných, bezemisních zdrojů, nepodléhá jiným posouzením než zpracování průkazu energetické náročnosti. 13. Ve zbývající zástavbě na rozvojových plochách je namísto spalování uhlí navrženo využívání obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, solární kolektory) a používání dřeva – polenového dřeva a kotlů na pelety. Při využití 10

Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku ze dne 09. 08, 2006 čj. 3 As 26/2006 – 55, ve kterém je mj. uvedeno – s odvoláním na ustanovení zákonů č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, č. 72/1994 o vlastnictví bytů a dalších zákonů (např. občanského zákoníku) – že „je zřejmé, že vytápění jednotek v budově tvoří vzájemně provázaný systém, kde zejména vytápění jednotky má vliv na vytápění domu jako celku. Připojení jednotky na samostatný plynový kotel mimo ústřední vytápění je vázáno na řadu technických podmínek a nelze je posuzovat izolovaně, bez zřetele na celkovou tepelnou bilanci stavby a na bezpečnostní a protipožární předpisy. Vzhledem k tomu, že dům je v podílovém spoluvlastnictví a k jeho správě je zřízeno společenství vlastníků, bylo podle ust. § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného správního rozhodnutí k vydání stavebního povolení nutné, aby o změně stavby přijalo shromáždění vlastníků usnesení se souhlasem všech vlastníků jednotek.“ MĚSTO CHEB

179


dřeva jsou doporučovány moderní technologie s nízkými emisemi prachu a dalších znečišťujících látek (zplyňovací kotle) – od roku 2014 je v prodeji pouze 3. a 4. emisní třída kotlů na pevná paliva, od roku 2022 nesmí být jiné třídy provozovány. Od roku 2018 je možné dodávat na trh pouze výrobky 4. emisní třídy a vyšší. Pro spalovací zdroje nad 300 kW platí od roku 2018 zpřísněné požadavky na emise vyplývající z vyhlášky 14. Na vymezených plochách pro zástavbu bude město podporovat výstavbu nízkoenergetických (případně pasivních domů), které by měly být navrhovány tak, aby při jejich výstavbě nedocházelo ke zbytečnému navýšení ceny při výstavbě. Tento typ výstavby bude navíc vyžadován výhledovými právními předpisy. Pro dosažení těchto standardů je důležité začlenit jejich výstavbu do rozvojových ploch tak, aby mohly být využity výhody orientace objektu ke světovým stranám, výhody dostatečného prostoru a aby mohly být využity i 2 obnovitelné zdroje energie (OZE) v daném území. Stavby do 150 m zastavěné plochy jsou dle novelizovaného zákona o územním plánování a stavebním řádu prováděny pouze na ohlášení. Stavební úřad nemůže tudíž ovlivnit parametry nové výstavby v době, kdy je připravována projektová dokumentace, ale může spolupracovat s investory, projektanty a architekty na zvýšení informovanosti stavebníků, investorů a developerů. 15. Stavební úřad dbá na to, aby součástí průkazu energetické náročnosti budov byly také výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů, kterými jsou: a) místní systémy dodávky energie využívající energii z OZE, b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c) soustavy zásobování tepelnou energií, d) tepelné čerpadlo.

8.6

Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE

16. Na vybraných střechách a soukromých pozemcích může probíhat umisťování ekonomicky efektivních instalací fotovoltaických panelů, dimenzovaných přednostně pro vlastní spotřebu elektřiny, solárních termických systémů. 17. Navýší se výroba elektřiny v ČOV Cheb po její dostavbě. Výroba elektřiny je také součástí záměru na výstavbu ZEVO. Tím dojde k významnému navýšení vlastní výroby elektřiny na území města Cheb.

8.7 Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE v domácnostech 18. Územní energetická koncepce předpokládá zateplení všech k tomu vhodných objektů do roku 2025 a opětovné zateplení vybraných bytových domů do roku 2035. K tomu účelu mohou být využity dotace z programu PANEL. Zvýhodněný úvěr s cílovou prémií poskytuje na tyto akce také ČSOB. V programovacím období 2014+ budou dotace na zateplení bytových domů dostupné v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Rodinné domy mohou čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám. 19. Město bude dostupností informací pro občany a podnikatele informovat o využívání nespalovacích technologií využití obnovitelných zdrojů energie v nové zástavbě – zejména solárních termických systémů i solárních fotovoltaických systémů k ohřevu TV, vytápění, přitápění, o rekuperaci apod.; MĚSTO CHEB

180


již v územních studiích bude požadovat, aby byly vytvářeny podmínky pro vyšší využití OZE v budovách a zařízeních (orientace zástavby, apod.). 20. Město zpřístupní informace o činnosti poradenských, informačních a konzultačních středisek (EKIS) a o státních programech na podporu úspor energie ke zvyšování povědomí o hospodaření s energií. Informace budou nezbytné zejména pro občany vytápějící rodinné domy tuhými palivy nebo biomasou – zejména požadavky a dopady zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 21. Prostřednictvím místních informačních zdrojů (místních médií, informační kanceláře, středisek EKIS, setkání s obyvateli, organizací informačních akcí) bude město informovat o možnostech využití dotačních titulů na využívání obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby paliv a energie. 22. Využívání tepelných čerpadel je vhodné na území města zejména v oblastech nepřipojených na soustavu CZT a rozvody zemního plynu a spíše v nové výstavbě rodinných domů, než ve stávající zástavbě. Cenově je toto řešení mnohem výhodnější než vytápění elektrickou energií a je levnější než vytápění zemním plynem, ovšem při vyšších pořizovacích nákladech. Další možností je využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina, kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. 23. Využití sluneční energie pro výrobu tepla – přestože ekonomicky nadějný potenciál využití sluneční energie je vcelku malý, pro ohřev teplé vody město doporučuje využití sluneční energie v rodinných domech a ve vybraných veřejných objektech se stálou a vysokou potřebou teplé vody (např. v ubytovacích zařízeních s celoročním provozem). Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují oblasti, které nejsou napojeny na CZT ani plynofikovány (případně plynofikovány pouze z části) a kde převažuje vytápění uhlím a elektrický ohřev TV. Ekonomická výhodnost těchto systémů je však i při dnešních cenách elektřiny a paliv bez dotací nízká.

8.8

Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města

24. V souvislosti s realizací investic do úsporných opatření město rozhodne o zavedení energetického managementu / řízení u objektů v majetku města. Cílem energetického managementu je pravidelně sledovat a vyhodnocovat spotřebu paliv a energie (tepelné a elektrické) v objektech, náklady na energii a vodu, ostatní provozní náklady a technické údaje k jednotlivým objektům. Databáze objektů umožní městu také sledovat plnění požadavků energetické legislativy v oblasti audit, průkazů budov a revize kotlů. Prostřednictvím energetického managementu a sledovaných údajů bude možné prokázat mj. přínosy dotací do zateplení a výměny oken a do případných dalších opatření. Sledování a vyhodnocování těchto údajů umožňuje jak dobré hospodaření s veřejnými prostředky, tak jejich plánování. 25. Město bude pokračovat v realizaci doporučení energetických auditů v objektech města a v jejich případné aktualizaci. Návazně na využití dotací OPŽP a zateplení objektů škol bude realizovat opatření směřující k modernizaci technických systémů. 26. Město bude průběžně identifikovat vhodné objekty pro využití OZE, vypracovat a předložit žádosti o financování z OPŽP, případně dalších dotačních programů. Jsou identifikovány další možnosti ve využití dotací z OPŽP 2014+ a IROP. Byly vytipované objekty, u kterých by bylo vhodné realizovat energeticky MĚSTO CHEB

181


úsporná opatření z operačních programů připravovaných na další programové období. Jsou to objekty: ZŠ Americká 36 (OPŽP), Karlova 17 (OPŽP), Mánesova 23 (IROP), ZŠ Malé nám. 3 (OPŽP), Šlikova 11 (IROP), Bazén Obětí nacizmu 16 (OPŽP). 27. Město v případě rekonstrukcí a nové výstavby objektů v majetku města podpoří architektonické návrhy a projekty s přísnějšími energetickými parametry a případně s využitím OZE. Cílem je podpořit optimalizovaná technická opatření, která vedou ke snížení energetické náročnosti objektů v majetku města v případě jejich rekonstrukce nebo v případě nové výstavby. Snahou by mělo být, aby při přípravě projektů byly na objekty v majetku města v rámci zadávacích řízení uplatněny přísnější požadavky na energetickou náročnost, než je tomu u běžné výstavby, a to všude tam, kde je to technicky možné a ekonomicky vhodné. 28. Město bude podporovat energetický uvědomělé a úsporné chování ve svých objektech, instalaci měřidel spotřeby, pořizování energeticky efektivních spotřebičů třídy A+, A++, apod.

8.9

Vyhodnocení územní energetické koncepce

Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že územní energetickou koncepci má její pořizovatel nejpozději ve 4-letých intervalech vyhodnocovat, případně aktualizovat a doplňovat. Vyhodnocení je třeba provést ve vztahu:

k plnění opatření koncepce

k platnosti cílů a priorit ÚEK

k platnosti závěrů a doporučení aktualizované ÚEK

k platnosti navrhovaného rozvoje soustavy CZT.

přijatých

pořizovatelem

k realizaci

územní

energetické

K vyhodnocení přínosů a dopadů územní energetické koncepce může sloužit zejména sledování základních ukazatelů:

Cena tepla ze soustavy CZT a její konkurenceschopnost vůči decentralizovaným variantám kW/MW nových nebo modernizovaných zařízení v rozdělení podle zdroje energie Podíl obnovitelných zdrojů energie (%) na celkové bilanci ve městě Počet realizovaných opatření / projektů na území města – instalací tepelných čerpadel, solárních systémů ohřevu vody, kotlů na biomasu, dřevo, peletky, apod. Počet realizovaných osvětových akcí a počet účastníků Úspory energie dosažené v sektorech spotřeby, zejména ve veřejných budovách a v domácnostech a snížení nákladů za energii Energetická spotřeba na 1 obyvatele Měrné emise na GJ spotřeby energie, na obyvatele, na 1 ha

Celkové emise znečišťujících látek do ovzduší a emise CO 2

Náklady města na energii celkem

Měrné náklady na vytápění na m podlahové plochy bytů.

MĚSTO CHEB

2

182


9. ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Zpracovatel ÚEK:

ENVIROS, s.r.o.

Název

ENVIROS, s. r. o.

Právní forma organizace

Společnost s ručením omezeným

Statutární zástupce

Ing. Jaroslav Vích, ředitel společnosti

Odpovědný zástupce ve věcech technických

Ing. Vladimíra Henelová

Adresa společnosti

Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3

IČ

61503240

DIČ

CZ61503240

Telefon

(+ 420) 284 007 499

Fax

(+ 420) 284 861 245

E-mail

[email protected]

Bankovní spojení

ČSOB č. ú. 0900107743/0300

Obchodní rejstřík

Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 31001

Počet zaměstnanců

30

Počet odborných pracovníků

26

Počet auditorů

12

Z toho osvědčení MPO

7

Společnost je členem Pracovní skupiny pro EPC při Hospodářské komoře ČR, členem Pracovní skupiny pro energetickou účinnost v rámci IPPC při MPO, členem Asociace energetických manažerů, Energetické sekce při Hospodářské komoře ČR. Jednotliví zaměstnanci jsou pak členy Asociace energetických auditorů, zařazeni do Registru národních poradců při CzechInvest (pro přípravu projektů pro Operační program průmysl a podnikání). Společnost se podílela na přípravě Implementačního dokumentu pro SFŽP (čerpání Priority 3 OPŽP). Od roku 2006 je společnost ENVIROS, s. r. o., držitelem certifikátů, osvědčujících, že její systém řízení splňuje požadavky na systém řízení jakosti podle normy EN ISO 9001:2000 a systém environmentálního managementu podle normy EN ISO 14001:2004.

MĚSTO CHEB

183


10.

SEZNAM ZKRATEK

ASEK BD CO CO2 CZT ČEA ČEPS ČHMÚ ČIŽP ČOV ČS ČSOB ČSÚ ČU EAGGF EC EC EH EIS EKIS EPC ERÚ ESZ EU ET EUROSTAT GIS GJ GWh HDP HU KVET kWh KÚ LTO MO MŠ MěÚ MPO MVE MW MĚSTO CHEB

Aktualizovaná státní energetická koncepce Bytové domy Oxid uhelnatý Oxid uhličitý Centralizované zásobování teplem Česká energetická agentura (zrušena v roce 2000) Česká elektrizační přenosová soustava Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka Český statistický úřad Černé uhlí Evropský garanční a záruční fond pro zemědělství Evropská komise (European Commission) Energy Contracting (energetický kontrakting) Energetické hospodářství Energetický informační systém Energetické konzultační středisko MPO Energy Performance Contracting – Energetické služby se zaručeným výsledkem (metoda -financování realizace energetických úspor) Energetický regulační úřad Energetické služby se zárukou Evropská unie Emissions Trading (Emisní obchodování) Evropské statistické centrum Geografické informační systémy 9 Giga Joule = 10 Joule 9 Gigawatthodina = 10 Watthodin Hrubý domácí produkt Hnědé uhlí Kombinovaná výroba elektřiny a tepla 3 Kilowatthodina = 10 Watthodin Katastrální území Lehký topný olej Maloodběr Mateřská škola Městský úřad Ministerstvo průmyslu a obchodu Malá vodní elektrárna Megawatt 184


MW e MW t MWh MZe MŽP nn NTL NOx OKEČ OkÚ OU OZE PB RD REZZO SCZT SEI SFŽP SLDB2011 SO2 STL SWOT TP TTO TUV TV ÚEK ÚPn ÚT VO VTL ZP ZSJ ZŠ

MĚSTO CHEB

Megawatt elektrického výkonu Megawatt tepelného výkonu 6 Megawatthodina = 10 Watthodin Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Nízké napětí Nízkotlak (sítě zemního plynu) Oxidy dusíku Odvětvová klasifikace ekonomických činností Okresní úřad Urbanistický obvod Obnovitelné zdroje energie Propan-butan Rodinné domy Registr zdrojů znečišťování ovzduší Soustava centralizovaného zásobování teplem Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Českého statistického úřadu Oxid siřičitý Středotlak (sítě zemního plynu) Strenght, Weaknesses, Opportunities, Threats – Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Tuhá paliva Těžký topný olej Teplá užitková voda Teplá voda (stejný význam jako TUV, který se již přestal v zákonu č. 406/2000 Sb. v platném znění, používat) Územní energetická koncepce Územní plán Ústřední vytápění Velkoodběr Vysokotlak (sítě zemního plynu) Zemní plyn Základní sídelní jednotka Základní škola

185


11.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1.

Energetická koncepce města Cheb, RAEN, s.r.o. 2002

2.

ÚZEMNÍ PLÁN města Cheb

3.

Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje, ATEM – Ateliér ekologických modelů ve spolupráci s DHV CR, spol. s r. o., KONEKO marketing, s. r. o., 2003

4.

REALIZAČNÍ MANUÁL k Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013, Aktualizace 2010, Karlovarský kraj, Odbor regionálního rozvoje ve spolupráci s Ing. Janem Přikrylem, CSc.

5.

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA Cheb, červen 2007

6.

3T, časopis podnikatelů v teplárenství

7.

Databáze cen TE k 1.1.2013, ERÚ

8.

Studie udržitelnosti a možností rozvoje systémů centrálního zásobování teplem v Libereckém kraj, ENVIROS, s.r.o., duben 2011

9.

Studie stavu teplárenství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, únor 2011, pro MPO

10. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB, 2010 11. Integrovaný plán rozvoje města Cheb, Lokalita Zlatý vrch, Berman Group, služby ekonomického rozvoje s.r.o. 12. Strategický plán rozvoje města Chebu, schválená verze usnesením ZM č. 212/14/2007, zpracovatel Berman Group, služby ekonomického rozvoje s.r.o. 13. Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR, MŽP, ENVIROS, s.r.o., 2014 (zejména Program zlepšování kvality ovzduší zóny CZ04) 14. Městské lázně Cheb, studie, Odhad provozních nákladů, Projekční kancelář Wach s.r.o., Májová 608/23, 350 02 Cheb, červen 2013 15. Odborný posudek podle § 11 odst. 8 zák. č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, a vyhlášky MŽP 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší - příloha č. 13 - „ZEVO - Závod na energetické využití odpadu – Cheb“, Středisko odpadů Mníšek s.r.o., 2013 16. ZEVO - Závod na energetické využití odpadu – Cheb, Rozptylová studie, Středisko odpadů Mníšek s.r.o., 2013

MĚSTO CHEB

186


12.

PŘÍLOHY

Příloha č.1: Úspory energie Příloha č.2: Samostatná tabelární a mapová příloha. Příloha č.3: Metodika posouzení nákladů při odpojování odběratelů od soustavy CZT Příloha č.4: Přehled finančních zdrojů pro financování opatření ÚEK (včetně využití dotačních titulů)

MĚSTO CHEB

187

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ŘÍJEN 2014 MĚSTO CHEB

Recommend Documents