ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - PROSINEC 2011 MĚSTO HABARTOV ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA HABARTOV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - PROSINEC 2011

MĚSTO HABARTOV ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA HABARTOV

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA HABARTOV

Název publikace

Územní energetická koncepce města Habartov

Referenční číslo

ECZ11079

Číslo svazku

Svazek 1

Datum

Prosinec 2011

Odkaz na soubor

Vypracovali:

Ing. Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o. Ing. Otakar Hrubý, HO Base Ing. Róbert Máček, ENVIROS, s.r.o.

Schváleno:

Ing. Jaroslav Vích – výkonný ředitel a jednatel

Objednatel:

Město Habartov Náměstí Přátelství 112 357 09 Habartov Kontaktní osoby:

Ivo Zemek starosta města Habartov Pavla Kuchařová 420 725 712 893 [email protected]

Zhotovitel: ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Tel.: E-mail:

MĚSTO HABARTOV

Ing. Vladimíra Henelová 284 007 484 [email protected]

2


OBSAH 1.

LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD PRO ZPRACOVÁNÍ ÚEK

6

2.

ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

7

2.1

Analýza území města Habartov

7

2.2

Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech

2.2.1 2.2.2 2.2.3

3.

12 16 18

21

3.1

21

3.2 3.2.1 3.2.2

Analýza dostupnosti paliv a energie Zásobování města Habartova elektrickou energií Zásobování města Habartova zemním plynem Soustava CZT na území města Habartov

21 22 24

Spalovací zdroje na území města Habartov

26

Zdroje dat a členění zdrojů Zdroje REZZO 3

26 26

3.3

Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK

28

3.3.1 3.3.2

Primární spotřeba paliv a energie Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku

28 30

Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

34

3.4

SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ

37

4.1

Analýza dosavadního stavu CZT

37

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4

Souhrnný popis soustavy CZT Síť CZT Zdroj tepla Roční bilance CZT a cena tepla

37 39 41 42

4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4

Analýza variant rozvoje CZT v Habartově Návrh variant rozvoje soustavy Varianta č.1 Varianta č.2 Možnosti připojování dalších subjektů na stávající CZT

43 43 44 48 51

4.3

Závěrečná doporučení pro rozvoj soustavy CZT

51

4.4

Rizika spojená s rozvojem soustavy CZT

51

4.4.1 4.4.2 4.4.3

5.

12

ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1.1 3.1.2 3.1.3

4.

Bytová sféra Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Sektor průmyslu

Důvody odpojování odběratelů od systémů CZT Vliv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu soustavy CZT Důsledky rozpadu soustavy CZT

51 52 56

HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR

58

5.1

Definice potenciálu úspor

58

5.2

Potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech

58

5.2.1 5.2.2 MĚSTO HABARTOV

Potenciál úspor v sektoru bydlení Potenciál úspor v terciárním sektoru

58 65 3


5.2.3 5.2.4

5.3 6.

69 70

6.1

Stávající využití obnovitelných zdrojů energie na území města

70

6.2

Potenciál využití obnovitelných zdrojů na území města

71

Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie Vodní energie Využití biomasy Podpora státu při využití obnovitelných zdrojů energie Souhrn potenciálu využití OZE na území města Habartova

71 74 78 80 80 82 83

ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

85

7.1

85

7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5

7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4

Východiska pro návrh řešení EH Státní energetická koncepce a její cíle Výhledová dostupnost paliv a energie Priority nadřazených dokumentů Související právní předpisy Soulad ÚEK města Habartov s nadřazenými dokumenty

Výhledová poptávka po energii Formulace variant rozvoje energetického hospodářství Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby

86 86 87 90 92

92 92 94 95 97

7.3

Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant

7.4

Vícekriteriální vyhodnocení variant

7.5

Rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje 111

7.5.1 7.5.2 7.5.3 7.5.4

8.

Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů

68 69

HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7

7.

Potenciál úspor v sektoru průmyslu Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech do roku 2030

99 108

Výhody a nevýhody současných soustav CZT 111 Rizika fungování soustav CZT 111 Doporučení pro provozovatele CZT v Habartově 113 Ostatní rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje 113

OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT

114

8.1

Cíle ÚEK

114

8.2

Závěry ÚEK

115

8.3

Způsob realizace aktualizované ÚEK – opatření uplatnitelná pořizovatele koncepce

115

8.4

Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT

116

8.5

Opatření v zástavbě na rozvojových plochách

118

8.6

Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE

118

8.7

Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE v domácnostech

119

MĚSTO HABARTOV

4


8.8

Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města

120

8.9

Vyhodnocení územní energetické koncepce

120

9.

ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

122

10.

SEZNAM ZKRATEK

123

11.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

125

MĚSTO HABARTOV

5


1. LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD PRO ZPRACOVÁNÍ ÚEK Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Její obsah je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění v § 4. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. Její obsah, tak jak jej definuje zákon o hospodaření energií zahrnuje:

rozbor trendů vývoje poptávky po energii, rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb. Obsah ÚEK a způsob, jakým je navržena její realizace do roku 2030, vychází z rolí jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává – je výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu). Úkoly města ve vztahu k výrobě a užití energie, k zabezpečení kvalitních, bezpečných a spolehlivých dodávek paliv a energie, jsou promítnuty do návrhu opatření uskutečnitelných městem v samostatné i přenesené působnosti. Současně je předmětem analýz v ÚEK hledání takového rozvoje energetického systému města, který je k životnímu prostředí šetrný a odpovídá potřebám udržitelného rozvoje území města Habartova.

MĚSTO HABARTOV

6


2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1

Analýza území města Habartov

Základní informace o městě Habartov Habartov je malé město v západních Čechách, v ORP Sokolov. Historie zmiňuje poprvé Habartov roku 1339. Dlouhou dobu má Habartov zemědělský charakter, v 19. století ale nastává rozvoj těžby hnědého uhlí. Jejímu rozvoji začala ustupovat také původní zástavba, dokonce musel být zbourán kostel sv. Anny. Současný Habartov je novým městem, se svými 5476 obyvateli se rozkládá z větší části na mírném svahu severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve. Do 1. dubna 1976 tvořilo město nové sídliště se zbytkem staré obce a dvě místní části Kluč a Úžlabí. V roce 1976 byla pak k Habartovu připojena obec Lítov a osada Na Rovince a Horní Částkov. Během rozvoje důlní těžby zmizely stromy i potoky a za 2 městem vznikla obrovská, 50m hluboká jizva o 44 km . Město se nachází v nadmořské výšce 484 metrů. Z geografického pohledu je město Habartov situováno v Sokolovské pánvi. Povrchovým dobýváním v katastru města byl značně narušen ráz krajiny a přirozený vodní režim několika potoků. V současné době po vyčerpání zásob hnědého uhlí došlo k ukončení důlní činnosti, a SUAS (Sokolovská uhelná, a.s.) provádí rozsáhlé rekultivace lítovské výsypky a vytěženého lomu Boden. Téměř celý svah až ke Chlumu Svaté Maří bude zalesněn, buduje se zde nová cesta z Habartova na Chlum. Plocha hydrické rekultivace, tedy zaplavení vodou, na bývalém velkolomu Medard – Libík při provozní hladině v úrovni 401 m n.m. bude mít výměru 501,4 ha a na ostatní rekultivované plochy připadne 499,12 ha. U další zbytkové jámy na území Habartova (lom Boden) již hydrická rekultivace proběhla a v současnosti slouží nové jezero k rekreaci. V průběhu posledních let se podařilo parovodem připojit město na ETI (Elektrárna Tisová), dokončila se výstavba kanalizace, plynofikace a čistíren odpadních vod, město se snaží podporovat sport a přitáhnout k němu mládež. Byl vybudován nový sportovní areál s travnatou plochou pro kopanou, volejbalové hřiště, opraveno kluziště sauna a u ní fitcentrum a buduje se skateboard park. V příštích letech se připravuje obnova všech silnic, výstavba nových chodníků, nového náměstí a oprava fasád všech budov. Kolem Habartova jsou kromě důlních jam také hluboké lesy, čisté potoky a pohodlné pěší a cyklistické trasy. Je zde klidný kraj, kde se dodnes projevují následky vysídlení pohraničí torzy původních vesnic. Rozloha města Habartova je 2 117 ha. Správní území města zahrnuje 3 katastrální území:

katastrální území Habartov, 1270 ha

katastrální území Lítov, 503 ha

katastrální území Horní Částkov, 343 ha.

MĚSTO HABARTOV

7


Tabulka 1: Soupis sídelních útvarů náležejících k obci Habartov – základní sídelní jednotky a počet obyvatel v nich k roku 2010 Obyvatelstvo v tom: s trvalým pobytem-muži

ZSJ Habartov Kluč Úžlabí Horní Částkov Na Rovince Lítov Město Habartov celkem

2 279 308 27 14 28 53 2 709

Obyvatelstvo v tom: s trvalým pobytem-ženy

Obyvatelstvo v tom: s trvalým pobytem-abs.

2 280 285 32 6 28 49 2 680

4 558 593 59 20 56 101 5 387

Zdroj: ČSÚ Obrázek 1:

Mapa města Habartov s vymezením základních sídelních jednotek

Zdroj: Základní mapa ČR 1:10 000

Počet obyvatel - vývoj Na počátku roku 2011 mělo ve městě Habartov hlášeno trvalý pobyt 5476 osob. Od posledního Sčítání lidu, domu a bytů v roce 2001, kdy žilo na území města 5390 obyvatel, došlo k nárůstu počtu obyvatel. Z tohoto počtu je převažující národnost česká (87,2%), dále zde žijí obyvatele s národností německou, slovenskou a romskou. Klimatické podmínky Zájmové území je začleněno do klimatického regionu MT4 (mírně teplý, vlhký) s kódem regionů 7. V tomto klimatickém regionu je suma teplot nad 10°C 2200 2400, průměrná roční teplota 6-7°C, pr ůměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období 5 - 15 a vláhová jistota > 10. MĚSTO HABARTOV

8


Obrázek 2:

Mapa klimatických oblastí

Habartov

Průměrné roční teploty se pohybují v rozmez 6-7°C, průměrné roční srážky kolem 700 mm. Podnebí je vlivem částečného srážkového stínu mírně suché. Přitom je silně oceánicky ovlivněné, což se projevuje především v chodu oblačnosti, teplost a srážek. K výrazným meziklimatickým jevům patří výskyt silných, nepříjemných teplotních inverzí s mlhami. Inverze se vyskytují v rámci celého Podkrušnohoří zejména v chladném půlroce.

Ostrůvkovitě se vyskytují i modifikace klimatu vlivem expozice, např. na výsypkách. Tabulka 1:

Klimatické podmínky města Habartov

Klimatické místo – lokalita Poloha Výpočtová venkovní teplota Počet dnů v topném období Průměrná teplota v topném období počet denostupňů z průměru 50 let (tis=19 st. C) počet denostupňů v letech 2004-2006 (tis=19 st. C) průměrná teplota v TO v letech 2004-2006 (měřeno na kotelně)

Karlovy Vary Nechráněná - 17v°C d = 259 tes = 4,1 °C 3 859 3 835 5,05 °C

Zdroj: Energetický audit tepelného hospodářství Města Habartova

Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla na vytápění. Jsou vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou teplotou ve dnech topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. Počet denostupňů v posledních letech uvádí následující tabulka, ze které vyplývá mírnější klima v posledních 3 letech: Ekonomika Ve městě Habartov bylo k 31. 12. 2006 registrováno na 833 podnikatelských subjektů a jejich počet má mírně rostoucí tendenci. Z celého sokolovského okresu připadá na území Habartova 4,7% zaregistrovaných ekonomických subjektů. Nejvíce z nich se zabývá poskytováním služeb spojených s obchodní činností, prodejem spotřebního zboží a pohostinstvím (36,6%). Druhou nejčastější oblastí bylo stavebnictví, kterému se věnovalo 18,9% podnikatelských subjektů. Další činnosti, které jsou významněji zastoupeny v městě Habartov, je průmysl (11,5%) a ostatní obchodní služby (16,3%). V posledních letech průmyslových subjektů ubývá. Naprostou většinu podnikatelských subjektů tvoří podnikatelé – fyzické osoby. Na konci roku 2006 jejich podíl tvořil 83% ze všech registrovaných ekonomických subjektů. K druhé nejčetnější právní formě patřily obchodní společnosti (4,2%) a svobodná povolání (podnikání podle jiného oprávnění než živnostenského (4,1%). Nejvýznamnější podnikatelské subjekty Habartova jsou:

MĚSTO HABARTOV

9


Tabulka 2:

Podnikatelské subjekty v Habartově, rok 2011 - příklady

Firmy Habartov - název AT KONZULT, s.r.o. Autoopravna BURIAN Autoservis Fabiš Brož MAR CARBONEX - VACH, s. r. o. Drogerie Rybár Josef EKOLL Lidáková, s. r. o. ELMOSYSTÉM Sokolov, s. r. o. FUHRMANN VERBANDSTOFFE, s. r. o. GLASSBEL, s. r. o. GOLEM - PALIVA, s. r. o. HAMMER Holding, s. r. o. Herkules pila HODEK Josef 1. Máje 752, HODR, s. r. o. IDUSTRY VISION PROGRESS, a. s. Kromer František Mankoš Zdenek MAURO ET MARTHE SPECTEC GROUP, s. r. o. Truhlářství HRABAL Vachtová Dana Cs. WERANA, s. r. o. ALFA THERM, a. s. Trubač Tomáš Svatava,

Adresa Cs. Armády 747 Úžlabí 802 1. Máje 806 Tylova 398 Lítov 1, Habartov 1. Máje 610, Habartov Lítov 1, Habartov K. Capka 118, Habartov Komenského 404, Habartov Hornická 780, Habartov Hornická 787, Habartov Trešnová 807, Habartov areál pily mimo Habartov Habartov Okružní 749,Habartov Bukovanská 816, Habartov Vítězná 362, Habartov Čs. Armády 600, Habartov Švermova 115, Habartov K. Capka 748, Habartov Čs. Armády 595, Habartov Armády 140, Habartov 1. Máje 569, Habartov Jenišov 41 Pohr. stráže 136

Druh činnosti daňové poradenství autoopravna autoservis měření a regulace prodej paliv drogerie prodej stavební činnost el. součástky Obvazový materiál sklo prodej paliv služby pokrývačství teplofikace, reality kovovýroba restaurace stavební činnost truhlářství MO šití spod. prádla 2 MO prodejny stavební činnost

Kromě podnikatelských subjektů existuje na území města mnoho objektů občanské vybavenosti – městský úřad, pošta a banka v centru města, obchody, restaurace, zdravotnická zařízení, kino, sportoviště a školy v jednotlivých částech města. Ve městě se nachází i penzion pro důchodce, ústav sociální péče pro děti a mládež, kulturní středisko. Organizační složky města zahrnují:

Technické služby Habartov

Pečovatelská služba Habartov

Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Habartova

Příspěvkové organizace zřizované městem Habartov jsou:

Mateřská škola, Okružní 111, 357 09 Habartov,

Mateřská škola, Karla Čapka 769, 357 09 Habartov,

Základní škola, Karla Čapka 119, 357 09 Habartov,

Základní škola praktická, Základní škola speciální a Základní umělecká škola, Komenského 312, 357 09 Habartov

Dům dětí a mládeže, Karla Čapka 573, 357 09 Habartov

Městské kulturní středisko Habartov - Muzeum, infocentrum a knihovna – Národní 400, Kino a kulturní středisko, Čs. Armády 747

MĚSTO HABARTOV

10


Počet podnikatelských subjektů na území města Habartov celkově dle dokumentů 1 města roste, nicméně se jedná o růst především subjektů poskytujících sociální služby z důvodu zvyšující se poptávky. Naopak počet průmyslových firem klesá a vzniká tak hrozba poklesu ekonomického rozvoje města a zvýšení počtu nezaměstnaných. Domovní a bytový fond V Habartově bylo v roce 2010 evidováno 562 trvale obydlených domů. Z nich se jednalo o 382 rodinných domů a 180 bytových. V trvale obydlených domech bylo k roku 2010 evidováno 1501 trvale obydlených bytů. Po roce 2001 bylo do roku 2010 dokončeno 30 bytů v rodinných domech. (V této bilanci nejsou zařazeny rekreační objekty, ale pouze trvale obydlené domy a byty.) Analýza domovního a bytového fondu, která je nezbytná pro stanovení spotřeby paliv a energie v tomto sektoru, je uvedena v následující kapitole, která se zabývá analýzou spotřebitelského sektoru domácností a jejich energetickou náročností. Kvalita ovzduší na území města Posouzení kvality ovzduší podle jednotlivých zón a aglomerací (ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění) je ročně prováděno ČHMÚ a zveřejněno jednak v Ročence životního prostředí, jednak v každoročním Sdělení Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí. OOO MŽP vyhlašuje každoročně na území České republiky oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – tj. oblastí, ve kterých je na základě prací ČHMÚ překračován některý z imisních limitů pro koncentrace znečišťujících látek v ovzduší ve vztahu k ochraně zdraví lidí. Město Habartov nebylo a není zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obrázek 3:

Kvalita ovzduší v ČR – částice PM 10 , rok 2011 (situace dne 4.11.2011)

Zdroj: ČHMÚ

1

Strategický plán rozvoje města Habartov 2007-2013, Akční plán města Habartov MĚSTO HABARTOV

11


2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech 2.2.1

Bytová sféra

Od 50.let 20.století bylo podél silnice do Sokolova vystavěno nové město v režimu komplexní bytové výstavby. Vzniklo nové sídliště, jehož osou se stala rekonstruovaná komunikace z Habartova do Kluče. Sídliště charakterizuje jednoduchá zastavovací osnova důsledně paralelně situovaných panelových monofunkčních bytových domů. Prostor centra neodpovídá velikosti sídla. Součástí nové výstavby byly bytové domy, objekty základního občanského vybavení. Sídliště, které dnes představuje většinu zástavby města doplňují skupiny řadových garáží a lokality zahrádkářských kolonií. Panelové sídliště bylo na severu směrem k lesu až k hranici svého správního území doplněno rodinnými domy v zahradách. V současné době vyplňuje město Habartov pás souvisle urbanizovaného území v délce 2,5 km. Z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) z roku 2001 uvádí ČSÚ nejen celkové údaje o bytovém fondu, ale také členění bytů a domů podle stáří výstavby, podle materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů, apod. Výstavba byla analyzována podle stáří domů a materiálu zdí, způsobu vytápění a také podle její lokalizace. V celkovém počtu trvale obydlených bytů je v Habartově 1470 bytů s materiálem nosných stěn panel, ostatní byty jsou ve zděných domech. 230 domů v Habartově je z doby před rokem 1945, zbývající byly postaveny po II. světové válce. V 60-80 letech byly postaveny téměř všechny bytové domy. 54 % bytového fondu je postaveno v ZSJ Habartov. Obrázek 4:

Bytový fond města Habartov v členění dle základních sídelních jednotek

Byty po ZSJ, Habartov, 2010

1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 BJ BD 800

BJ RD

600 400 200 0 Habartov

Kluč

Úžlabí

Horní Částkov

Na Rovince

Lítov

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ Brno

MĚSTO HABARTOV

12


Tabulka 3:

Počet domů v Habartově v členění na rodinné a bytové domy

Počet domů, Habartov, 2010, v členění dle ZSJ

350 300 250 173 200

7

BD RD

150 100

177 130

50 17 0 Habartov

Kluč

Úžlabí

7 Horní Částkov

20 Na Rovince

30 Lítov

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ Brno Obrázek 5:

Počet trvale obydlených domů v roce 2001, členěno dle období výstavby

Domy podle doby výstavby, Habartov 180 160 140 120 100

RD

80

BD

60 40 20 0 do 1919

1920-45

1946-80

1981-90

1991-2001

2001-2010

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ Brno

Analýza spotřeby paliv a energie v bytovém sektoru ve výchozím roce Při posouzení energetických nároků bytové sféry ve výchozím roce zpracování energetických bilancí města roku 2010 vycházel zpracovatel ÚEK zejména z údajů dodavatelské společnosti zemního plynu (RWE Gas Net, s.r.o.), a dodavatele tepla v soustavě CZT (HATESPO, s.r.o.). Spotřeba tuhých paliv a dřeva byla dopočtena s využitím z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD - Český statistický úřad Karlovy Vary) a z vlastního šetření, Údaje ČSÚ z roku 2001 byly pro tyto výpočty aktualizovány na stav roku 2010 daty z ČSÚ Brno. Pro výpočet bylo rozdělení bytů podle média na vytápění použito v členění dle obrázku 6:

MĚSTO HABARTOV

13


Obrázek 6: k vytápění

Počet trvale obydlených bytů v roce 2010, Habartov, členěno dle energie použité

Počty bytů podle druhu média na vytápění, Habartov 2010 132

37

88 367 uhlí dřevo elektřina plyn CZT

1470 Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ Brno

Teplem z CZT (soustavy centralizovaného zásobování teplem) je zásobeno celkem 1470 bytových jednotek v bytových domech, Zemní plyn je rozveden ve všech ZSJ města Habartova, není zaveden pouze v ZSJ Horní Částkov. Ve spotřebě v domácnostech převládá dodávkové teplo – podílí se na spotřebě paliv a energie v domácnostech tvoří 47 % konečné spotřeby. 88 bytů je vytápěno elektřinou. Spotřeba paliv a energie v domácnostech byla propočtena podle jednotlivých základních sídelních jednotek města a činila v roce 2010 celkem 117 947 GJ/rok. Obrázek 7: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech města Habartova dle druhu paliv a energie, GJ/rok, 2010

Zdroj: ENVIROS, s.r.o.

MĚSTO HABARTOV

14


Tabulka 4: Spotřeba paliv a energie po přeměnách v sektoru domácností (konečná spotřeba paliv a energie) ve výchozím roce 2010, členěno dle druhu energie, GJ/rok

Katastrální území Celkový součet

hnědé uhlí tříděné 4 715

brikety hnědouhelné 7 091

dřevo

elektřina

2 673

28 980

zemní plyn

CZT

19 330

55 158

Celkem 117 947

Zdroj: RWE Gas Net, s.r.o., HATESPO, s.r.o., ČSÚ, vlastní výpočty a zjištění

Výhled v poptávce po energii v domácnostech Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb domácností na otop, ohřev teplé vody, nezáměnnou energii, vaření apod., od počtu bytů a jejich podlahové plochy. Způsob, jakým bude potřeba paliv pro výrobu tepla a teplé vody uspokojována, bude velice záviset na dostupnosti paliv (technické a cenové) paliv a energie. Spotřeba ve výhledu závisí:

na provedených energeticky úsporných potenciálu úspor v domech pro bydlení)

a také na rozsahu a nárocích nové zástavby na rozvojových plochách.

opatřeních

(využití

stávajícího

V Habartově není předpokládána změna struktury bydlení v průběhu návrhového období do roku 2030. Meziroční přírůstek bytů činil mezi roky 2000 a 2010 3 bytové jednotky ročně, vše v rodinných domech. Pro odhad potřebné bytové výstavby a poptávky po energii v domácnostech vychází územní energetická koncepce z územního plánu města Habartova a jednání s odborem správy majetku města. Je předpokládána výstavba 100 bytových jednotek v rodinných domech do roku 2030, veškeré v rodinných domech. Na těchto předpokladech stojí výpočet výhledových nároků na dodávku paliv a energie v nové zástavbě. Kromě bytových jednotek pro trvalé bydlení je předpokládána výstavba 15 rekreačních objektů. Do výpočtu spotřeby paliv a energie v rodinných a bytových domech ve výhledu byly promítnuty předpokládané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov – jejich progresivní snížení. V květnu roku 2010 byla přijata komplexní novela evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (dále EPBD II). V ní se členské státy zavázaly stavět nové budovy pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku 2020. V návaznosti na tuto směrnici probíhá novelizace normy ČSN 73 0540-2, Tepelná ochrana budov a také změna vyhlášky č. č. 148/2007 Sb. Z hlediska spotřeby energie pro bydlení se ve výhledu zásadně změní požadavky na strukturu spotřeby paliv a energie - dodávka tepla na otop bude v bydlení výrazně klesat vlivem realizace energeticky úsporných opatření a výrazně nižších požadavků na spotřebu tepla na vytápění v nově postavených rodinných i bytových domech, méně bude klesat spotřeba tepla na přípravu teplé (užitkové) vody. Mírně narůstat budou ostatní spotřeby – zejména elektrické energie (kvůli růstu vybavenosti domácností), klesat bude využití elektrické energie pro vytápění tam, kde je možná alternativa – např. využitím zemního plynu, nebo – v rodinných domech - instalací tepelných čerpadel nebo topení biomasou, instalací solárních termálních systémů pro ohřev teplé vody, apod. Kvantifikované nároky sektoru domácností na paliva a energii jsou předloženy v návrhu zabezpečení energetického hospodářství města Habartov ve výhledu. Potenciál úspor v domácnostech, který je ve výhledu promítnut do spotřeby paliv a energie, je propočten v kapitole 5.1.

MĚSTO HABARTOV

15


2.2.2

Služby a občanská vybavenost (terciární sektor)

Do této kategorie jsou začleněny veřejné instituce, školy a sportovní areály, ústavy zdravotnické a sociální péče, bankovní a peněžní domy, kanceláře, provozovny soukromých podnikatelů, hotely, stravovací zařízení apod. Patří sem na území města zejména následující organizace: Tabulka 5: Seznam hlavních odběratelů paliv a energie v vybavenost, 2011

města Habartov – občanský

Organizace

Adresa

Technické služby Habartov Pečovatelská služba Habartov Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Habartova Mateřská škola Mateřská škola Základní škola Základní škola praktická, Základní škola speciální a Základní umělecká škola Dům dětí a mládeže Městské kulturní středisko Habartov Muzeum, infocentrum a knihovna, kino Městský úřad Habartov

1. máje 752, Habartov Uhelná čp. 217, Habartov Okružní 113, Habartov Okružní 111, 357 09 Habartov Karla Čapka 769, 357 09 Habartov, Karla Čapka 119, 357 09 Habartov, Komenského 312, 357 09 Habartov Karla Čapka 573, 357 09 Habartov Národní 400, Kino a kulturní středisko, Čs. Armády 747 Náměstí Přátelství 112, 357 09 Habartov

Kromě uvedených organizací je ve městě mnoho drobných prodejen, obchodů a provozoven. Tabulka 6:

Významné objekty města - podrobně

Základní škola Habartov

Mateřská škola K. Čapka

MĚSTO HABARTOV

ZŠ je úplná škola s 9 postupnými ročníky. Škola je umístěna v klidné části města v lesoparku v sousedství sportovního areálu Baník, který také využívá. Do provozu byla uvedena v roce 1961 – 1.část a o rok později 2.část. Škola má charakter pavilónové školní budovy. Areál tvoří tři pavilony a tělocvična. V prostorné tělocvičně jsou k dispozici šatny a kompletní sociální zázemí. Tělocvična slouží potřebám školy i veřejnosti. Pavilon B má 1.stupeň, jsou zde kabinety 1.stupně, hudební výchovy. V přízemí je školní dílna a učebna výpočetní techniky. V patře je učitelská knihovna. Pavilon C má svou vlastní nově zrekonstruovanou kuchyň. Jídelna je prostorná a vkusně upravená. Zajišťuje stravování pro žáky školy i cizí strávníky. Ve stejném areálu s jídelnou se nachází dvě oddělení školní družiny. Celkem pět pavilonů, které jsou vzájemně propojeny spojovacími chodbami. Stavba vznikla roku 1980. V areálu je jeden služební byt, ten ale není předmětem energetického auditu. Kapacita školky je 75 dětí, provoz zajišťuje 12 zaměstnanců. Pavilony A,B,C,D mají rozměry 25,2 x 12,2 m. Areál již prošel řadou změn, např. zateplení fasád a úprava topného systému s novými kotli na zemní plyn. 16


Jedná se o samostatně stojící budovu postavenou roku 1962. V budově se nachází jeden služební byt. Budova má dvě nadzemní části a jedno podzemní podlaží. V suterénu se nachází výměníková stanice pára/voda s výrobou tepla pro vytápění a s výrobou TV.

Mateřská škola Okružní

Základní škola praktická, Základní škola speciální a Základní uměl. škola

Základní škola praktická atd. sídlí od 01.09.2006 v historické budově Komenského 312, která svou historií zasahuje až do 19. století. Ve škole jsou třídy Základní školy praktické - původně zvláštní školy a Základní školy speciální - původně pomocné školy. Rovněž je v provozu školní družina a od školního roku 2005/2006 i přípravná třída pro budoucí školáky ZŠ a kurz získání základů vzdělání.

Tabulka 7: Seznam vybraných podnikatelských evidovaných v obchodním rejstříku, 2011

subjektů

nevýrobní

sféry

a

dopravy,

Organizace

Charakteristika činnosti

Mineo spol. s r.o.

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

GOLEM - paliva s.r.o.

Velkoobchod s pevnými, kapalnými a plynnými palivy a příbuznými výrobky

ATON SECURITY s.r.o.

Činnosti soukromých bezpečnostních agentur

SINAM s.r.o.

Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem)

PETRASPEED, s.r.o.

Silniční nákladní doprava, zprostředkování velkoobchodu

Miroslav Chmel - DOPRAM

silniční motorová doprava

Jiří Richter - transport

Silniční nákladní doprava

Marian Boháčik - IKATEX

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

Vladimír Krafčík

malířské a natěračské práce

TONY a NIKI s.r.o.

Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních ostatní maloobchod

PALIVA JS, s.r.o.

Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s palivy, rudami, kovy a průmyslovými chemikáliemi

WALY-WINT s.r.o.

Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí

NOBILE, s.r.o.

Velkoobchodní činnosti

FALKETOUR Sokolov s.r.o.


ARC Alien Rooster Company s.r.o.

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, drobné ruční práce a šití

AUTODÍLNA S + K s.r.o.

Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů

J & W - Trans, spol. s r.o.


MĚSTO HABARTOV

17


Spotřeba paliv a energie v terciární sféře ve výchozím roce Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba paliv a energie) v terciární sféře činila v Habartově v roce 2010 dle našich zjištění 11 648 GJ/rok. V této spotřebě jednoznačně převládá dodávkové teplo. Spotřeba v nevýrobní sféře činí dle zjištění zpracovatele 9 % konečné spotřeby paliv a energie na území města celkem. Tabulka 8:

Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, 2010

Územní obvod

elektřina

Habartov

zemní plyn

-

2 168

CZT

Celkem

9 480

11 648

Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Obrázek 8:

Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, Habartov

Struktura spotřeby paliv a energie v terciární sféře, Habartov, 2010

zemní plyn 19%

zemní plyn CZT 81%

CZT


Výhled v poptávce po energii v terciárním sektoru Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od výhledového vývoje v tomto sektoru – od realizace potenciálu úspor v objektech terciárního sektoru a od výhledových potřeb nově postavených objektů na vytápění, ohřev teplé vody, nezáměnnou energii. Městem je předpokládána je výstavba jediné provozovny do roku 2030. Vybavenost města Habartova službami je podle průzkumů, zveřejněných městem, považována občany za neuspokojivou, její rozvoj se však bude odvíjet od záměrů podnikatelských subjektů. Ty nebyly v roce 2011 známy. 2.2.3

Sektor průmyslu

Na území města Habartova působily v roce 2010 zejména následující firmy zařazené v kategorii průmysl:

MĚSTO HABARTOV

18


Tabulka 9:

Podniky na území města Habartova

Organizace

Charakteristika činnosti

VKV HOUSE, s.r.o.

Firma provádí zděné stavby DEKHOME a GSERVIS, rekonstrukce domů, dřevostavby DEKWOOD, zateplovací systémy DEKTHERM a dodej plastových oken a dveří WINDEK. Dále nabízíme pronájem lešení RINGER, výrobu kuchyňských linek na míru a zateplování fasád.

HATESPO, s.r.o.

Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu

MAS - zušlechťování papíru, s.r.o.

Zušlechťování papíru

ELMOSYSTÉM SOKOLOV, s.r.o.

Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení.

KAISERWALD s.r.o.

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, výroba, obchod a služby.

GOLD STAR TRICOT, s.r.o.

Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (v konkurzu)

STALSTAV s.r.o.

Výroba, obchod a služby.

N.O Stavební s.r.o.

Specializované stavební činnosti, příprava staveniště

MONTY - KOVO s.r.o.

Výroba kovových součástek, obchod a služby

PETRASPEED, s.r.o.

Silniční nákladní doprava, zprostředkování velkoobchodu

ALVIS - STAVBY A TELEKOMUNIKACE, s.r.o.

Pronájem a montáž lešení. Realizace staveb, zateplování panelových domů. Projektování a realizace telekomunikačních metalických a optických sítí.

Vladimír Krafčík

malířské a natěračské práce

„Jas-art“ s.r.o.

Společnost „Jas-art“ s.r.o. se specializuje na stavby dřevěných domů. Nabízí komplexní služby: navrhování, stavbu „na klíč“ a úpravu domů, z materiálu dřevo, přivezené z Ruska nebo dřevo ze země zákazníka.

SPECTEC Group, s.r.o.

Realizace výstavby pozemních a inženýrských staveb.

VAPE - KV s.r.o.

Výstavba bytových a nebytových budov.

HAMMER HOLDING s.r.o.

Příprava staveniště, výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n. výstavba bytových a nebytových budov.

Fuhrmann Verbandstoffe, spol. s Nákup, dělení, šití, sterilizace a spotřebitelské balení obvazového r. o. materiálu. ARC Alien Rooster Company s.r.o.

Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, drobné ruční práce a šití .

Armin Heinz Rott

Výroba drobných předmětů spotřebního průmyslu

Hodr, s.r.o.

Servis a opravy ústředního vytápění, kotelen, výměníkových stanic, včetně měření a regulace. Dále děláme parovody, horkovody, zdravotní instalace a vzduchotechniku.

PILA HERKULES spol. s r.o.

Výroba pilařská a impregnace dřeva

T.L.P. Konfekce s.r.o.

Výroba osobního prádla, tkaní textilií

AK - euroelectronics Bohemia s.r.o.

výroba plastových obalů a plastového zboží pro domácnost a obchodní užití, kompletace a zpracování polotovarů

ENESTRA s.r.o.

Architektonické a inženýrské činnosti, výroba komunikačních zařízení, výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, výroba ostatních elektrických zařízení

MĚSTO HABARTOV

19


Nábytek - Jaroslav Dvořák

Výroba kuchyňských linek, vestavěných skříní a nábytku na zakázku.

Filip Augustin, přestavby

Vnitřní a vnější revitalizace panelových či rodinných domů. Kompletní zateplení panelových i rodinných domů včetně nové omítky a nátěrů, výkopové, klempířské, natěračské, restaurátorské práce.

Miroslav Holec, pokrývačství a klempířství

Provoz klempířských a pokrývačských prací. .

Rostislav Vachek - stavebně řemeslné práce

Poskytování stavebních oprav, rekonstrukcí, montáží sádrokartonů, zateplování domů, pokládání obkladů a dlažeb, malování a štukování.

Petr Žáček - kamenictví

Zpracování přírodního kamene a zámečnictví

Spotřeba paliv a energie v průmyslu Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu na území města Habartov je velice nízká, na území města nejsou výrobní podniky většího charakteru a zaznamenána je pouze spotřeba ve zdrojích REZZO 3 - v drobných zdrojích na území města. Zjištěná konečná spotřeba v průmyslu dosáhla v roce 2010 pouze 2 509 GJ/rok. Většina spotřeby je spotřeba zemního plynu (78 %), spotřeba dodávkového tepla činí 22 %. Spotřeba elektrické energie nebyla pro nedodání dat od dodavatele k dispozici. Následující tabulka uvádí konečnou spotřebu paliv a energie v průmyslu města Habartova v roce 2010. Tabulka 10: Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Habartov, výchozí stav - rok 2010, GJ/rok

Průmysl

CZT

Celkový součet

zemní plyn 543

1 967

Celkem 2 509

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, HATESPO, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění

Výhled v poptávce po energii v průmyslu Obtížné hledání nových zaměstnanců, nedostatečná kvalifikace uchazečů o práci a špatné dopravní spojení do zaměstnání – tyto faktory byly kvalifikovány podnikatelskými subjekty jako zásadní pro rozvoj podnikání na území města Habartov. Tyto faktory považujeme za hlavní rizika ekonomického rozvoje města. Nebyl předpokládán významný nárůst průmyslové činnosti ve výhledu. Dle diskusí s MÚ není výstavba průmyslových zařízení předpokládána. Výhledová spotřeba paliv a energie se obecně odvíjí od očekávaného vývoje v tomto sektoru – od realizace potenciálu úspor ve stávajících objektech průmyslu a od výhledových potřeb rozšiřovaných nebo nově postavených objektů. Vzhledem k tomu,, že se na území nepředpokládá v roce zpracování ÚEK výstavba nových nebo rozšiřování již existujících firem, ve výhledu do roku 2020 a 2030 konečná spotřeba v průmyslu na území města klesá spolu s uplatněním drobného potenciálu úspor.

MĚSTO HABARTOV

20


3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1

Analýza dostupnosti paliv a energie

Cílem této analýzy je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu, roční bilanci spotřeby primárních paliv a energie, analýzu výrobních a distribučních systémů (velké zdroje, střední a malé zdroje). Obnovitelné zdroje a soustava centralizovaného zásobování teplem jsou analyzovány v samostatných kapitolách. 3.1.1

Zásobování města Habartova elektrickou energií

Správní území města Habartov a Lítov je zásobováno elektrickou energií z rozvodny elektrárny Tisová. Venkovní vzdušné vedení 22 kV je vedeno do transformačních stanic v jednotlivých částech obce, určených pro zásobování z distribuční sítě NN. Současný stav primární napájecí sítě je uspokojivý. Sekundární rozvody jsou provedeny v sídlišti kabelovým vedením, v okolních částech obce převážně venkovním vedením, s připojením objektů závěsnými kabely. Severo-západně od obce Habartov prochází síť VVN 110 kV (Lítov-Anenská ves) a severozápadně od obce Lítov prochází síť VVN 110 kV (Tisová – Krajková). Město a jednotlivá sídla má veřejné osvětlení, které je provedeno venkovním vedením. Sídlo má veřejné osvětlení, které je provedeno kabelovým a venkovním vedením. Obrázek 9:

Subsystém zásobování elektrickou energií

Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s.

MĚSTO HABARTOV

21


Dodávky elektrické energie v roce 2010 Pro rozšíření kapacity nově budovaných areálů jsou navrženy nové trafostanice T04, T05, T06 a T08. Lokalita č.4 bude připojena na stávající trafostanici T02 z Úžlabí. Společností ČEZ Prodej , s.r.o. a ČEZ Distribuce, a.s. nebyly poskytnuty souhrnné údaje o dodávce elektrické energie na území správního obvodu města. Spotřeba v domácnostech byla propočtena odhadem ve výši 28 980 GJ/rok (8 050 MWh/rok). 3.1.2

Zásobování města Habartova zemním plynem

Městský zásobovací systém Město Habartov je napojeno na síť plynovodu VTL přicházející od obce Hrádek do regulační stanice jiho-východně pod sídlištěm. Odtud je veden rozvod do části obce Kluč. Ve vlastním městě není vedena středotlaká síť, ale nízkotlak je rozveden až do jednotlivých bytových domů a všech bytových jednotek, i do většiny rodinných domů. Obrázek 10: Trasování distribučních sítí zemního plynu na území města Habartova

Zdroj: RWE Distribuční služby, s.r.o.

Stupeň plynofikace se v plynárenské praxi vyjadřuje tzv. procentem plynofikace, které vyplývá ze vztahu:

Počet odběratelů kategorie domácnosti lomeno / Počet trvale obydlených bytů krát sto = procento plynofikace. V daném případě tento ukazatel dosahuje 54,3 %.

MĚSTO HABARTOV

22


Dodávky zemního plynu v roce 2010 V roce 2010 bylo dodáno na území města Habartov celkem 7 274 MWh zemního plynu v následujícím členění: 82 % kategorii domácnosti, 18 % v podnikatelském maloodběru (průmyslové firmy na území Habartova, občanská vybavenost a služby). Obrázek 11: Dodávky zemního plynu v roce 2010 ve struktuře dle kategorie odběru, Habartov

Dodávka zemního plynu (kWh/r) v členění dle k ategorie odběratele, město Habartov 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 Maloodběr

4 000 000

Domácnosti

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 Spotřeba ZP (kWh/rok) Zdroj: RWE Gas Net, s.r.o., 2011 Obrázek 12: Odběr zemního plynu v roce 2010 ve struktuře dle kategorie odběru, Habartov

Dodávka zemního plynu (kWh/r) v členění dle k ategorie odběru, město Habartov, MWh

658; 9% 422; 6%

do 1,89 MWh 1,89 - 9,45 MWh nad 9,45 MWh

6 354; 85% Zdroj: RWE Gas Net, s.r.o.

Návrh zásobování plynem Pro plánovanou zástavbu bude stávající STL plynovodní síť dle ÚPn rozšířena - do okrajových částí obce Kluč, Na Rovince a do Horního Částkova se předpokládá vedení páteře STL plynovodu pro napojení stávajících i nových maloodběrů v RD. V územní energetické koncepci je předpokládáno rozšíření sítě až do sídla Horní Částkov pouze ve variantě 2.

MĚSTO HABARTOV

23


3.1.3

Soustava CZT na území města Habartov

Za samostatný energetický systém lze považovat centrální zásobování teplem, který je v majetku města (majoritní podíl) a společnosti HATESPO s.r.o., která soustavu také provozuje. Soustava CZT nemá na území města Habartov samostatný zdroj tepla. Po zrušení původně uhelných kotelen je pára odebírána od distributora páry ČEZ a. s., z parní sítě elektrárny Tisová. Pára je přivedena nadzemní parní přípojkou DN 350 do předávací stanice tepla, umístěné v prostoru původní kotelny, kde je umístěn hlavní uzávěr páry a měření odebraného tepla. Obrázek 13: ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová

Z předávací stanice je realizována dodávka tepla do výměníkových stanic parním páteřním rozvodem. Teplovodní okruhy jsou vedeny z výměníkových stanic do jednotlivých objektů převážně čtyřtrubkovým rozvodem – je rozváděna topná voda a teplá užitková voda s cirkulací. Odběratelskou soustavu tvoří převážně bytové objekty.

Tabulka 11: Roční energetická bilance – průměr za roky 2004, 2005 a 2006

ř. 1 1a 1b 3 4 4a 4b 4c 4d 5 5a 5b 5c 6 6a 6b 6c 7 8 9

Ukazatel Vstupy paliv a energie z toho elektrická energie z toho pára Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím (UT + TV) z toho hasičská zbrojnice z toho nebytové prostory - ÚT a TV z toho Odběratelé ÚT - město byty a nebyty z toho Odběratelé TV - město byty a nebyty Konečná spotřeba paliv a energie v býv.kotelně a VS z toho spotřeba elektrická energie v býv. kotelně z toho spotřeba elektrická energie ve VS z toho spotřeba pro vytápění býv. kotelny a VS - pára Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech z toho ztráty výroby ve VS z toho ztráty parovodů z toho ztráty teplovodů Spotřeba energie na technologické procesy Spotřeba energie na výrobu tepla Roční energetická účinnost výroby a přenosu tepla

GJ/r 84 274,0 1 509,2 82 764,8 84 274,0 77 067,8 215,0 28872,7 35438,8 12541,4 1 672,0 88,8 1 420,4 162,8 5 382,0 1400,0 1900,0 2082,0 0,0 84 274,0 91,63%

Zdroj: ENERGETICKÝ AUDIT tepelného hospodářství Města Habartova, 28.4.2008, Ing. Jaroslav Král

MĚSTO HABARTOV

24


Tabulka 12: Trend vývoje dodávky tepla v letech 2004-6 až 2010, Habartov

Trend vývoje dodávky tepla (GJ/r) HATESPO, s.r.o., město Habartov 90 000 80 000

Dodávka tepla (GJ/r)

70 000 60 000 50 000

Teplo na otop Teplo na TUV

40 000 30 000 20 000 10 000 0 2004-2006

2008

2009

2010

Zdroj: HATESPO s.r.o., Tenza, s.r.o.

Vymezení objektů:

Předávací stanice v objektu původní kotelny (hranice mezi majetkem elektrárny Tisová a majetkem Města Habartov)

Parní rozvody od předávacího místa až do uvedených výměníkových stanic v délce cca 1,6 km parních kolektorů.

14 výměníkových stanic

Teplovodní rozvody od uvedených výměníkových stanic až po paty objektů v délce cca 2,1 km teplovodních topných kanálů.

V současné době je připravována změna stávajícího parního systému CZT s výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními teplovodními rozvody za nový systém CZT – teplovodní s domovními předávacími stanicemi (dále jen DPS), předávacími stanicemi (dále jen PS). Úkolem ÚEK je mj. posouzení této změny a související investice z hlediska možných dopadů na cenu tepla pro konečného odběratele. Popis investice: Stávající systém CZT zásoboval teplem (pára) jednotlivé výměníkové stanice páravoda, ze kterých byly zásobeny teplem a teplou vodou jednotlivé objekty (tzv. čtyřtrubkový systém – dvě trubky pro vytápění, dvě pro teplou vodu a cirkulaci).

Nejprve je připravována změna CZT větve Západ. Změna větve Východ proběhne následně, po stavbě větve Západ.

Součástí stavby je i systém MaR (měření a regulace), který umožní řízení každé DPS a PS (a objektu) samostatně – podle požadavků odběratele. Systém bude napojen na centrální dispečink, pro možnost řízení a kontroly stanic z jednoho místa.

Podrobně je soustava CZT analyzována v kapitole č.4. MĚSTO HABARTOV

25


3.2

Spalovací zdroje na území města Habartov

3.2.1

Zdroje dat a členění zdrojů

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, se zdroje znečišťování člení na zdroje mobilní a stacionární. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle míry vlivu na kvalitu ovzduší (zvláště velké, velké, střední a malé zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje). Spalovací zdroje se zařazují do kategorie podle tepelného příkonu nebo výkonu. Spalovací stacionární zdroje jsou dle své velikosti (instalovaného výkonu) členěny na malé zdroje o výkonu do 0,2 MW (kategorie REZZO 3), střední zdroje o výkonu 0,2 až 5 MW (zdroje REZZO 2) a zvláště velké a velké zdroje REZZO 1 o výkonech nad 5 MW . Mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Zdroje REZZO 4 nejsou předmětem šetření v rámci územních energetických koncepcí. Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Aktualizace údajů o emisích středních zdrojů je prováděna z údajů Souhrnné provozní evidence středních zdrojů znečišťování, ověřovaných příslušnými referáty ŽP úřadů obcí s rozšířenou působností. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend obcí s rozšířenou působností ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Ve městě Habartov nebyl v roce 2010 evidováno žádný ze zdrojů REZZO 1 nebo REZZO 2. 3.2.2

Zdroje REZZO 3

Do malých zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu TV. Tyto zdroje na území města Habartov samozřejmě jsou - patří sem všechny objekty, které nejsou napojeny na CZT a vytápí zemním plynem, uhlím nebo dřevem. Pro celostátní emisní bilance malých zdrojů je na ČHMÚ využíván model aktualizace údajů ze Sčítání lidu, bytů a domů, prováděného ČSÚ, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou od roku 1996 průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a.s., energetické a.s., teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť (REZZO 3) na úrovni jednotlivých obcí. Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven zpoplatňovaných obecními a městskými úřady. Model pro výpočet emisí z malých zdrojů REZZO 3, používaný ČHMÚ (Milevsko), je dimenzován pro celou ČR. Z tohoto důvodu je pro samotné území města výrazně "hrubší" než vyžadoval zvolený způsob zpracování modelového hodnocení kvality ovzduší. Z tohoto důvodu jsme provedli vlastní výpočet palivové a emisní bilance této kategorie zdrojů z údajů ze sběru dat zpoplatněných malých zdrojů znečišťování ovzduší (podnikatelské REZZO 3) a s využitím dat ze sčítání lidu, bytů a domů z roku 2001, verifikovaných a doplněných z podrobných údajů od MĚSTO HABARTOV

26


distributorů zemního plynu a tepla na území města (RWE Gas Net, s.r.o., HATESPO, s.r.o.). Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha). K modelově vypočtené spotřebě tuhých paliv byla pak ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená) spotřeba zemního plynu z údajů RWE Gas Net, s.r.o., elektřiny od ČEZ Distribuce, a.s. a tepla HATESPO, s.r.o. (a TENZA, a.s.). Výsledky jsou agregovány za území města jako celek. Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje:

Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci. Průměrná výměra trvale obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna) Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, elektřina, plyn) Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až 1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990 a 1991 až 2001) Skladba spotřeby tuhých paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů tuhých paliv) Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost, podíl jednotlivých druhů tuhých paliv na celkové dodávce) Měřená dodávka zemního plynu, elektrické energie a tepla z CZT v členění na otop, ohřev TV a ostatní (technologie, vaření, nutná nezáměnná) a počet odběratelů 2 Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva)

Výpočet emisí základních znečišťujících látek ze spotřeby zemního plynu byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. „Emisní faktory“. U tuhých paliv byly pro výpočet použity jakostní parametry ze zprávy TEKO Praha průměrné parametry (vážené průměry znaků jakosti) pro Karlovarský kraj v členění dle hlavních dodavatelů. Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky:

E

l

= ef ⋅ M

kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače)

E

c

=

E

l

η   ⋅ 1 −   100 

kde η je účinnost odlučovacího zařízení Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s tuhými palivy byly použity kvalitativní znaky průměrného hypotetického tuhého paliva spalovaného v Karlovarském kraji v roce 2009, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, MĚSTO HABARTOV

27


zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha (Přehled o dodávkách a jakosti tuhých paliv na území ČR v roce 2009 pro účely registrů emisních zdrojů): Tabulka 13: Kvalitativní znaky tuhých paliv pro modelový výpočet spotřeby v lokálních topeništích, rok 2010, Habartov r

Druh paliva

Qi [MJ/kg]

r

d

Wt

A

[%]

[%]

S

d

t

Ap

Sp

% z celkové spotřeby v GJ [%]

[%]

[%]

[%]

Hnědé uhlí tříděné Brikety hnědouhelné

16,778 23,467

33,925 12,397

9,981 9,015

0,902 0,556

6,595 7,897

0,596 0,487

39,94% 60,06%

Celkem

20,244

22,771

9,480

0,723

7,321

0,558

100,00%

Zdroj: Zdroj dat: TEKO Praha, ČHMÚ, stav 2010

Průměrné tuhé palivo vykazuje následující kvalitativní znaky Qi = 20,244 MJ/kg, AP = 7,321, Sp = 0,558 Emisní faktor pro výpočet roční emise NO x byl stanoven jako hmotnostní vážený součin jednotlivých druhů tuhých paliv a činí 3,000. Emise z lokálních zdrojů spalujících kapalná (propan-butan, LTO) a plynná paliva (zemní plyn) byly vypočteny emisními faktory z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. „Emisní faktory“. Spotřeba paliv byla vypočtena modelově na průměrné klimatické podmínky.

3.3

Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK

3.3.1

Primární spotřeba paliv a energie

Primární spotřeba paliv a energie (tj. spotřeba na vstupu do energetických spotřebičů včetně výroben elektřiny a tepla) byla vypočtena z podkladů o zdrojích REZZO 3, údajů od dodavatelů paliv a energie a z údajů o spotřebě v jednotlivých sektorech. Na území města Habartov je do primární spotřeby započteno také teplo a elektřina, energie, která je dovážena na území města. Primární spotřeba paliv a energie činila v roce 2010 na území města Habartova 139 712 GJ/rok. Největší podíl na primární spotřebě má spotřeba v průmyslu (odvětví výroby a rozvodu tepla, elektřiny, plynu a vody – nakupuje dodávkové teplo pro rozvod), následovaná spotřebou v sektoru bydlení a terciární sféře. V bilanci primární spotřeby celkem převládá dodávkové teplo, dovážené z elektrárny Tisová s 52 % podílem na celkových dodávkách paliv a energie.

MĚSTO HABARTOV

28


Obrázek 14: Primární Habartov, rok 2010

spotřeba paliv a energie v členění

dle sektoru

spotřeby,

GJ/rok,

Zdroj: ENVIROS, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov Obrázek 15: Skladba primární spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Habartov, rok 2010

Zdroj: ENVIROS, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov

MĚSTO HABARTOV

29


3.3.2

Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku

Bilance konečné spotřeby paliv a energie je vypočtena z bilance primární spotřeby paliv a energie v území, po odečtení ztrát v sítích soustavy CZT a započtení pouze dodaného tepla. Bilance byla vypracována po základních sídelních jednotkách města Habartov, v členění dle sektoru spotřeby a v členění dle jednotlivých druhů paliv a energie. V bilanci konečné spotřeby převládá dodávkové teplo a sektor bydlení. Konečná spotřeba celkem činila v roce 2010 na území města celkem 132 208 GJ/rok. Obrázek 16: Konečná spotřeba paliv a energie (spotřeba energie po přeměnách) v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Habartov, rok 2010


Bilance konečné spotřeby paliv energie odráží skutečné energetické nároky jednotlivých spotřebitelských sektorů. Na území města Habartov dominuje spotřeba paliv a energie v domácnostech s podílem 90 %, následovaná spotřebou v terciéru. Vysoký podíl domácností je způsoben mj. tím, že pouze pro tento sektor byla dopočtem zjištěna spotřeba elektřiny. V ostatních spotřebitelských sektorech není spotřeba elektrické energie zahrnuta, údaje o dodávce elektřiny nebyly dodavatelem, společností ČEZ Distribuce, a.s., poskytnuty.

MĚSTO HABARTOV

30


Obrázek 17: Skladba konečné spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Habartov, rok 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky

Zdroj: ENVIROS, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov Tabulka 14: Konečná spotřeba paliv a energie, 2010, GJ/rok

Palivo/energie tuhá paliva plynná paliva OZE elektřina CZT Celkový součet

Průmysl

Elektřina velkoodběr

Terciární sféra

1 967

2 168

543

9 480

2 509

11 648

Doprava (budovy)

104

104

Bydlení

Celkový součet

11 806 19 330 2 673 28 980 55 158

11 806 23 568 2 673 28 980 65 181

117 947

132 208


MĚSTO HABARTOV

31


Tabulka 15: Primární spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu energie, rok 2010

Kategorie zdroje

Palivo brikety hnědouhelné

hnědé uhlí tříděné

Celkem z plynná paliva tuhá paliva zemní plyn

Celkem z plynná paliva

OZE dřevo

Celkem z OZE

elektřina

Celkem z elektřina

CZT

Celkem z CZT

Celkový součet

REZZO 3

7 091

4 715

11 806

23 568

23 568

2 673

2 673

38 047

Domácnosti

7 091

4 715

11 806

19 330

19 330

2 673

2 673

33 809

4 238

4 238

Podnikatelské zdroje Elektřina

4 238

Maloodběr obyvatelstvo CZT

28 980

28 980

28 980

28 980

28 980

28 980

Nákup tepla Celkový součet

7 091

4 715

11 806

23 568

23 568

2 673

2 673

Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov

MĚSTO HABARTOV

32

28 980

28 980

72 685

72 685

72 685

72 685

72 685

72 685

72 685

72 685

139 712


Tabulka 16:

Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba) ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu energie, rok 2010

Spotřeba po přeměnách [GJ/r]

Energie tuhá paliva

Kategorie zdroje

REZZO 3 Domácnosti

brikety hnědouhel né

7 091

7 091


4 715 4 715

Celkem z tuhá paliva

11 806 11 806

Podnikatelské zdroje

plynná paliva zemní plyn

23 568 19 330 4 238


23 568 19 330 4 238

OZE dřevo

2 673 2 673

elektřina Geoterm . energie

Celkem z OZE

CZT

7 091

4 715

11 806

23 568

23 568

2 673

2 673

Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Habartov

MĚSTO HABARTOV

CZT CZT

Celkem z CZT

2 673 2 673

Elektřina Maloodběr obyvatelstvo

Celkový součet

elektřina

Celkem z elektřina

33

Celkový součet

28 980 28 980

38 047 33 809 4 238 28 980

28 980 28 980

28 980 65 181 65 181

65 181 65 181

65 181 65 181

28 980 28 980 65 181

65 181

132 208


3.4

Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza)

Ze spotřeby paliv a energie ve stacionárních zdrojích na území města byla vypočtena produkce emisí základních znečišťujících látek do ovzduší (a emise 2 skleníkového plynu CO 2 ). Emise byly vypočteny s pomocí emisních faktorů . Tabulka 17: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje, rok 2010, město Habartov (vč. emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie)

Palivo

Kategorie REZZO 3

Elektřina

Celkový součet

tuhé látky hnědé uhlí tříděné

1,853

1,853

brikety hnědouhelné

2,386

2,386

dřevo

1,069

1,069

zemní plyn

0,014

0,014

bez spotřeby paliva

0,000

0,000


3,182

3,182


2,797

2,797

dřevo

0,206

0,206

zemní plyn

0,007

0,007


0,000

0,000


0,562

0,562


0,604

0,604

dřevo

0,144

0,144

zemní plyn

0,901

0,901


0,000

0,000


12,646

12,646


13,598

13,598

dřevo

0,206

0,206

zemní plyn

0,222

0,222


0,000

0,000

elektřina SO2

elektřina NOx

elektřina CO

2

Emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, stanovují především měřením. Měřením se zjišťuje emise těch látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity. Emisní faktor je střední měrná výrobní emise dané znečišťující látky typická pro určitou skupinu zdrojů. Emisní faktory se stanovují buď měřením na zdrojích daného typu nebo výpočtem v případech, kde lze aplikovat tzv. bilanční metodu. Typickým případem aplikace bilanční metody je stanovení emisních faktorů TZL a SO2 při spalování tuhých paliv, kde výchozí veličinou je obsah popela, resp. obsah síry v původním palivu. MĚSTO HABARTOV

34


Palivo

Kategorie REZZO 3

Elektřina

Celkový součet

elektřina CxHy hnědé uhlí tříděné

2,501

2,501


2,689

2,689

dřevo

0,183

0,183

zemní plyn

0,044

0,044


0,003

0,003


444

444


668

668

0

0

1 316

1 316

0

0

elektřina CO2

dřevo zemní plyn bez spotřeby paliva

4 904

elektřina

4 904

Celkem tuhé látky

5,323

5,323

Celkem SO2

6,192

6,192

Celkem NOx

2,211

2,211

Celkem CO

26,671

26,671

Celkem CxHy

5,421

5,421

Celkem CO2

2 427

4 904

7 331

Emise základních škodlivin (jsou myšleny následující znečišťující látky: tuhé látky, SO 2 , NO x , CO, C x H y ) nemají pouze vazbu na spalované palivo, ale jsou navíc ovlivněny úrovní použitých technologií – jak technologií vlastního spalovacího procesu, tak koncových technologií čištění spalin. Emise CO 2 ze spalováni paliv jsou naopak vypočteny z obsahu uhlíku ve spalovaném palivu a z jeho spotřeby. Dále se vychází z předpokladu, že téměř veškerý uhlík obsažený v palivu přejde na oxid uhličitý, pouze malá část zůstává nespálena (tzv. nedopal). Část paliva se spálí jen na CO (obsah CO ve spalinách je ovšem mnohem menší než obsah CO 2 ), ale i tento plyn poměrně brzo v atmosféře zoxiduje na CO 2 . Rozhodující pro výsledný emisní faktor CO 2 je tedy obsah uhlíku v palivu a nikoliv typ spalovacího zařízeni, na kterém závisí pouze nedopal, a ten je nezanedbatelný pouze u tuhých paliv.

MĚSTO HABARTOV

35


Obrázek 18: Emise základních škodlivin - členěno dle kategorie zdroje REZZO, město Habartov, 2010

Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty Obrázek 19: Emise základních škodlivin, v členění dle druhu paliva, město Habartov, 2010

Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty

MĚSTO HABARTOV

36


4. SOUSTAVA CZT – ANALÝZY A DOPORUČENÍ 4.1

Analýza dosavadního stavu CZT

4.1.1

Souhrnný popis soustavy CZT

Za samostatný energetický systém lze považovat centrální zásobování teplem provozovaný v roce 2010 společností HATESPO, s.r.o.. Celé tepelné hospodářství začíná předávací stanicí páry na jižní straně města, kde je centrální měření spotřeby tepla a redukční stanice páry s výstupními parametry STL páry cca : 160°C a 0,55 MPa. Dále je pára vedena parním potrubím, větvemi východ a západ, průleznými kolektory do celkem 14 výměníkových stanic pára – voda. Zpět se vrací kondenzátním potrubím přečerpávaný kondenzát u něhož je sledována solnost. Doba výstavby kolektorů a parních potrubí je ze začátku 60-tých let minulého století, PD je z let 1959 – 1960. Doba poslední rekonstrukce není známa. Ve výměníkových stanicích je teplo předáváno do vody pomocí převážně vlásečnicových výměníků pro ÚT a ohřev TV. Z výměníkových stanic je čtyřtrubkovým rozvodem distribuováno teplo a TV až k jednotlivým odběrným místům, kde jsou osazeny patní měřidla. Čtyřtrubkové teplovodní rozvody jsou převážně vedeny neprůleznými kanály. Doba výstavby VS, neprůlezných kanálů a teplovodních potrubí je ze začátku 60-tých let minulého století, okruh VS 67 je z 80tých let. Doba poslední rekonstrukce není přesně známa – rozvody pravděpodobně byly postupně rekonstruovány v 80-tých a 90-tých letech minulého století, v 90-tých letech byly vyměněny rozvody TV a rekonstruovány VS. Poslední rekonstrukce výměníkové stanice proběhla po roce 2000 ve VS 67. Teplovodní okruhy jsou vedeny z výměníkových stanic do jednotlivých objektů převážně čtyřtrubkovým rozvodem – je rozváděna topná voda a teplá užitková voda s cirkulací. Odběratelskou soustavu tvoří převážně bytové objekty. Soustava CZT nemá na území města Habartov samostatný zdroj tepla. Zdrojem tepla pro vytápění a ohřev teplé vody pro Město Habartov je tepelná elektrárna Tisová (ETI), odkud je veden nadzemní parovod, zaústěný do budovy bývalé uhelné kotelny. Schéma rozvodu páry po městě je uvedeno na následujících obrázcích:

MĚSTO HABARTOV

37


Obrázek 20:

Soustava CZT na území města Habartov a přivaděč od elektrárny Tisová

Obrázek 21: Soustava CZT na území města Habartov

MĚSTO HABARTOV

38


4.1.2

Síť CZT

Systém CZT je řešen parními rozvody z předávací stanice páry (prostor bývalé kotelny) k jednotlivým výměníkovým stanicím pára – voda a dále z VS je systém CZT řešen čtyřtrubkovým rozvodem. Obrázek 22: Schéma soustavy CZT

MĚSTO HABARTOV

39


Rozvody páry, kondenzátu a teplovodní rozvody ÚT jsou z ocelových trub a potrubí pro rozvod teplé užitkové vody ve VS je z materiálu PPR, v topných kanálech je potrubí TV také z velké části z materiálu PPR. Parní rozvody jsou vedeny v průchozím kolektoru, téměř v celé trase, jen malá část je vedena v neprůlezném kanále. Přístup do kolektoru je šachtami v trase rozvodu, ale je omezen tím, že řada poklopů je zavařena nebo zaasfaltována. V kolektorech jsou rovněž vedeny sdělovací kabely pro řízení VS z dispečinku, částečně jimi prochází rozvody vody a kanalizace. Stav kolektorů a potrubí je podstatně ovlivněn špatnou vodotěsnou izolací kolektorů – do kolektorů zatéká stavební konstrukcí a pronikající voda způsobuje korozi oplechování parního a kondenzátního potrubí. Stav je rovněž ovlivněn poruchami kanalizace a zatékáním srážkové vody do kolektorů a tím jejich zaplavování. Teplovodní rozvody a rozvody TV jsou vedeny mezi VS a jednotlivými objekty neprůleznými topnými kanály a není možné zjistit jejich stav. Není k dispozici ani platná projektová dokumentace z doby výstavby nebo doby rekonstrukce Parní a kondenzátní potrubí je převážně opatřeno izolací na bázi minerálních vláken s povrchovou úpravou oplechováním. Teplovodní potrubí je převážně opatřeno izolací na bázi minerálních vláken s povrchovou úpravou flexipanem nebo je izolováno čedičovou vatou s povrchovou úpravou hlazenou omítkou. Rozvody teplé užitkové vody a cirkulace jsou opatřeny ve VS tepelnou izolací mirelon nebo tubex. Tepelná izolace parních i teplovodních rozvodů a rozvodů TV je úměrná stáří rozvodů a část tepelných izolací je v nevyhovujícím stavu. V místech uložení potrubí nejsou vyřešeny tepelné mosty mezi potrubím a vlastním uložením. Tepelná izolace potrubí obou větví je z minerální vaty tloušťky 80 mm, s povrchovou úpravou oplechováním. Oplechování je částečně poškozeno korozí pronikáním vody stropem kolektoru nebo netěsností vodovodního řádu. Částečně chybí tepelná izolace na přípojkách k některým VS a na částech potrubí není povrchová úprava. Armatury na odbočkách k VS jsou neizolované Východní větev vystupuje z PS v dimenzi DN 250 a napájí výměníkovou stanici VS 18, VS 14, VS 8, VS 9, VS 2, VS Kino a VS 67. Západní větev vystupuje z PS v dimenzi DN 200 a napájí výměníkovou stanici v mateřské škole, požární zbrojnici, VS 12, dílny, VS SD (MÚ), VS DPS, VS 16, VS 44 a VS 1 ZŠ. Tabulka 18: Parovody západní větev

P P P P P P P P P MĚSTO HABARTOV

úsek

název typ potrubí

vedeno

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9

ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel

kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor

vnější tloušťka vnější délka tloušťka Typ (tloušťka) dimenze průměr stěny průměr úseku izolace pláště trubky trubky pláště m

DN

mm

93 45 46 17 55 63 69 17 102

200 40 200 40 200 80 200 100 200

219 48 219 48 219 89 219 108 219

mm

mm 80 30 80 30 80 30 80 60 80

mm

mm plech plech plech plech plech plech plech plech plech 40


P P P P P P

úsek

název typ potrubí

Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15

ocel ocel ocel ocel ocel ocel

vedeno

kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor Celkem:


DN

mm

5 73 11 32 12 110 750

64 150 80 125 100 80

70 159 89 133 108 89

mm

mm

mm

30 60 30 60 60 30

mm plech plech plech plech plech plech

Tabulka 19: Parovody východní větev

P P P P P P P P P P P P P

úsek

název typ potrubí

vedeno

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel ocel

kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor kolektor Celkem:

4.1.3


DN

mm

257 18 56 5 86 12 5 54 106 9 56 156 47 866

250 80 200 80 200 125 80 80 150 100 150 50 125

273 89 219 89 219 133 89 89 159 108 159 57 133

Mm

mm 80 30 80 30 80 60 30 30 60 60 60 30 60

mm

mm plech plech plech plech plech plech plech plech plech plech plech plech plech

Zdroj tepla

Zdrojem tepla pro vytápění a ohřev teplé vody pro Město Habartov je tepelná elektrárna Tisová (ETI), odkud je veden nadzemní parovod, zaústěný do budovy bývalé uhelné kotelny. Délka parovodu je cca 6 km o dimenzi DN 350. Parní potrubí je na vstupu opatřeno hlavním uzávěrem páry DN 350, PN 25, dilatační smyčkou, snímačem na měření tlaku, teploty a množství dodávané páry. Měření je snímáno zařízením s rádiovým přenosem na PC dispečink ETI. Potrubí je izolováno tepelnou izolací z minerální plsti s povrchovou úpravou převážně oplechováním. Parní ventil izolovaný není. Parní potrubí pokračuje do vedlejšího prostoru, kde se potrubí se dělí na dvě větve – zimní a letní a dochází zde k redukci páry osazenými redukčními ventily. Zimní větev je dimenze DN 200 a je opatřena ručním ventilem V 200/40, filtrem F 200/40 a redukčním ventilem IWKA DN 125 PN 25, redukujícím páru na 0,55 MPa. Potrubí je opatřeno pojistným ventilem DN 125 s nastaveným otevíracím přetlakem 10 bar. MĚSTO HABARTOV

41


Letní větev je dimenze DN 125 a je opatřena ručním ventilem V 125/40, filtrem F 125/40 a redukčním ventilem IW KA DN 80 PN 25, redukujícím páru na 0,35 MPa. Potrubí je opatřeno pojistným ventilem DN 100 s nastaveným otevíracím přetlakem 4 bar. Dále potrubní rozvody pokračují do dalšího prostoru, kde je umístěn rozdělovač páry a kde se parní rozvody dělí na východní větev DN 250 a západní větev DN 200 a je zde potrubím DN 100 napojena výměníková stanice firmy HODR, zásobující teplem využívané prostory firmy. Na rozdělovači se také spouští zimní či letní provoz. Dle informace provozovatele jsou v zimě používány obě větve (zimní i letní) současně z důvodu nedostatečného množství páry pro VS a tím nedotápění otopné soustavy. 4.1.4

Roční bilance CZT a cena tepla

Tato kapitola obsahuje srovnání meziročních dodávek tepla a porovnání cen tepla v CZT Habartov. Obsah kapitoly je ovlivněn nedostatkem dostupných dat. Změnou provozovatele CZT od 1.1.2011 nedošlo k přesunu kompletních naměřených dat a tak je možno vycházet jen z podkladů, které se za pomoci současného provozovatele podařilo získat. Jsou zde uvedeny bilance dodávek tepla za roky 2008 – 2010, včetně dostupných informací o cenách tepla. Tabulka 20: Dodávka tepla v CZT v letech 2008 - 2010

Výměníková stanice VS ZŠ

Otop 2008

TV 2008

Otop 2009

TV2009

Otop 2010

TV2010

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

(GJ)

2120,6

306

2100

315

2551,58

390,97

VS 2

5747,356

2123,72

5447,14

1739,65

4324,37

1626,39

VS 8

3145,11

949,99

3263,1

915,14

3505,7

927,13

VS 9

3860,67

1259,99

3961,75

1287,09

4444,2

1290,09

VS 12

3131,9

1342,975

2843

1239,33

2837,3

1360,06

VS 14

3625,3

1811,27

3529,2

1628,99

2891

1421,56

VS 18

2455,7

979,97

2314,6

987

2307,1

1003,99

VS 67

9939,36

4296,81

8451,49

3327

8082,58

4589,89

VS 16

2958,8

1024,87

2823,6

996

2721,65

972

VS 44

7229,9

2745,86

7597,527

2296,89

7969,83

3157,25

VS SD

2635,34

784,98

2231,32

760

2686,94

759,26

1027,947

77

1251,2

97

1201,9

63,65

1080

33

792,72

191,41

827,7

171,93

VS DPS VS KINO VS MŠ

2268,4

1420,38

997,5

Kotelna

184,482

297,78

97,5

Spolu

51 410,865

17 736,435

48 324,807

15 780,5

47 446,85

17 734,17

Cena tepelné energie v soustavě CZT Habartov je uváděna v úrovni předání tepelné energie podle klasifikace úrovní předání tepla, stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Podle statistiky ERÚ cena tepla (vč. DPH) v Habartově MĚSTO HABARTOV

42


za poslední tři roky stoupala. V roce 2008 byla vykalkulovaná cena tepla cena tepla včetně DPH ve výši 439,64 Kč/GJ, v roce 2009 to bylo 498,99 Kč/GJ a v roce 2010 502,51 Kč/GJ. Tabulka 21: Cena tepla v CZT v letech 2008 - 2010

Cena tepla vč. DPH (Kč/GJ) 2008

439,64

2009

498,99

2010

502,51

V porovnání s cenami tepla v jiných lokalitách se jedná se o cenu v republikovém měřítku průměrnou. Soustava zásobuje na území města Habartov 1470 bytů, objekty terciární sféry a v malém množství také průmysl. Obrázek 23: Dodávky tepla ze soustavy CZT v roce 2010 v členění dle sektorů spotřeby

Spotřeba CZT v členění dle sektoru dodávky, 2010, GJ/rok Průmysl 1%

Terciární sféra 15%

Bydlení 84%

4.2

Analýza variant rozvoje CZT v Habartově

4.2.1

Návrh variant rozvoje soustavy

Pro výhled dle ÚEK přicházejí v úvahu v blízké budoucnosti dvě varianty modernizace zdroje tepla. V důsledku prakticky dožívajících všech částí současného CZT je nevyhnutá jeho komplexní obnova. Obě varianty dalšího rozvoje CZT proto uvažují se změnou stávajícího parního systému CZT s výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními teplovodními rozvody za nový systém CZT – teplovodní s domovními předávacími stanicemi (dále jen DPS), blokovými předávacími stanicemi (dále jen BPS). Rozdíl v uvažovaných variantách je ve způsobu dodávky energie do systému CZT.

Varianta č.1 uvažuje s tím, že elektrárna Tisová změní stávající parovod za horkovod a CZT Habartov bude připojeno na tuto horkovodní dodávku tepla.

MĚSTO HABARTOV

43


Varianta č.2 zvažuje odpojení od dodávek tepla vybudování vlastního zdroje tepla na zemní plyn.

z elektrárny Tisová a

Navržené varianty byly s výrobcem tepla projednány a jsou v souladu s jeho zásobníkem možných řešení soustavy CZT v Habartově. 4.2.2

Varianta č.1

Nová centrální předávací stanice voda/voda s výkonem 11,5 MW bude umístěna v objektu bývalé kotelny v Habartově. Předávací stanice bude připojena na plánované horkovodní potrubí, které nahradí parovod z elektrárny Tisová. Nové teplovodné rozvody budou v provedení dvoutrubka předizolovaného potrubí, které povede až k 50 ks domovních předávacích stanic. Od domovních předávacích stanic a blokových předávacích stanic pak povede čtyřtrubka přímo k odběratelům. Tabulka 22: Předpokládané DPS a BPS větve Západ :

Bloková předávací stanice Bloková předávací stanice Bloková předávací stanice Bloková předávací stanice Bloková předávací stanice Bloková předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice Domovní předávací stanice

MĚSTO HABARTOV

popis objektu MŠ VS 44 94-102 ZŠ VS 9 MÚ DDM 78-79 76-77 84-85 86-87 61-62 DPS 33-35 36-38 56-58 59-60 103-104 105-106 107-108 91-93 80-83

44


Tabulka 23: Předpokládané DPS a BPS větve Východ :

Popis Domovní předávací stanice 63-64 Domovní předávací stanice 65-66 Domovní předávací stanice 67-68 Domovní předávací stanice 69-70 Domovní předávací stanice 71-72 Domovní předávací stanice 45-46 Domovní předávací stanice 47-49 Domovní předávací stanice 50-52 Domovní předávací stanice 53-55 Domovní předávací stanice 39-41 Domovní předávací stanice 42-44 Domovní předávací stanice 17-24 Domovní předávací stanice 11-13 Domovní předávací stanice 14-16 Domovní předávací stanice 7-10 Bloková předávací stanice

4-6+čp.776, 610, 114

Domovní předávací stanice 1-3 Bloková předávací stanice

Kino + Hor. dům

Bloková předávací stanice

130-131 + 132-133

Domovní předávací stanice 134-135 Domovní předávací stanice 136-137 Domovní předávací stanice 138-139 Domovní předávací stanice 121-123 Domovní předávací stanice 124-126 Domovní předávací stanice 127-129 Domovní předávací stanice 606-609 Domovní předávací stanice 601-603 Domovní předávací stanice 604-605

Při ekonomickém posouzení navrhované varianty vychází ÚEK z předprojektové a projektové dokumentace, kterou disponuje provozovatel CZT. V bilanci je zváženo jak předpokládaný růst ceny tepla od zdroje, tak předpokládané snižování odběru vlivem zateplování objektů nebo snížením celkových ztrát v CZT pořízením nových rozvodů. Úvěr je rozpočítaný na 20 let. Celkové předpokládané investice do přeměny rozvodů z parních na teplovodní jsou ve výši cca 47 mil. Kč.

MĚSTO HABARTOV

45


Tabulka 24: Ekonomické hodnocení varianty č.1, včetně předpokládané ceny tepla:

ZDROJ ETI rok Prodej tepla pro vytápění Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla pro ohřev TV Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla celkem

Snížení ztráty real. investicemi Nákup tepla Cena tepla - nákup Meziroční změna ceny Spotřeba el. energie Opravy a udržování

GJ % GJ % GJ GJ % % GJ Kč/GJ % Kč Kč

2011 49 700 1,00% 15 345 1,00% 65 045 7640 11,62% 5,20% 72 603 310 7,30% 1 084 978 1 800 000

2012 49 203 1,00% 15 192 1,00% 64 395 5488 8,62% 3,00% 69 945 324 4,65% 1 106 678 1 494 000

2013 48 711 1,00% 15 040 1,00% 63 751 4736 6,62% 2,00% 67 971 340 4,94% 1 128 811 908 940

2014 48 224 1,00% 14 889 1,00% 63 113 4490 6,32% 0,30% 67 102 357 5,00% 1 151 387 927 119

2015 47 742 1,00% 14 740 1,00% 62 482 4314 6,32% 0,00% 66 431 378 5,88% 1 174 415 945 661

2016 47 264 1,00% 14 593 1,00% 61 857 4141 6,32% 0,00% 65 766 401 6,00% 1 197 903 964 574

2017 46 792 1,00% 14 447 1,00% 61 239 3971 6,32% 0,00% 65 109 425 6,00% 1 221 861 983 866

2018 46 558 0,50% 14 375 0,50% 60 932 3824 6,32% 0,00% 64 783 450 6,00% 1 246 299 1 003 543

2019 46 325 0,50% 14 303 0,50% 60 628 3677 6,32% 0,00% 64 459 477 6,00% 1 271 225 1 023 614

2020 46 093 0,50% 14 231 0,50% 60 325 3532 6,32% 0,00% 64 137 506 6,00% 1 296 649 1 044 086

Mzdy SP, ZP Pojistné za el. Zařízení Ostatní stálé náklady Nájemné Odpisy HIM vlastního Úroky z úvěru Zisk Náklady celkem Prodej tepla Prodej tepla

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč/GJ bez DPH Kč/GJ vč. DPH

498 480 30 543 629 636 0 1 130 910 532 664 1 000 000 29 298 588 450,44 527,01

508 450 31 154 641 729 0 1 860 354 1 401 964 1 000 000 30 823 048 478,66 560,03

518 619 31 777 654 063 0 1 860 354 1 583 165 2 000 000 31 914 584 500,62 585,72

528 991 32 412 666 645 0 1 860 354 1 494 597 2 000 000 32 737 988 518,72 606,90

539 571 33 061 679 477 0 1 860 354 1 406 028 2 000 000 33 872 964 542,12 634,28

550 362 33 722 692 567 0 1 860 354 1 317 459 2 000 000 35 094 283 567,34 663,79

561 369 34 396 705 918 0 1 860 354 1 228 891 2 000 000 36 378 269 594,04 695,03

572 597 35 084 719 537 0 1 860 354 1 140 322 2 000 000 37 874 539 621,58 727,25

584 049 35 786 733 427 0 1 860 354 1 051 753 2 000 000 39 454 994 650,77 761,41

595 730 36 502 747 596 0 1 860 354 963 185 2 000 000 41 124 188 681,72 797,61

Ztráty v systému

MĚSTO HABARTOV

46


Tabulka 25: Ekonomické hodnocení varianty č.1, včetně předpokládané ceny tepla (pokračování)

ZDROJ ETI rok Prodej tepla pro vytápění Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla pro ohřev TV Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla celkem

Snížení ztráty real. investicemi Nákup tepla Cena tepla - nákup Meziroční změna ceny Spotřeba el. energie Opravy a udržování

2021 45 863 0,50% 14 160 0,50% 60 023 3389 6,32% 0,00% 63 816 531 5,00% 1 322 582 1 064 968

2022 45 633 0,50% 14 089 0,50% 59 723 3389 6,32% 0,00% 63 497 558 5,00% 1 349 034 1 086 267

2023 45 405 0,50% 14 019 0,50% 59 424 3389 6,32% 0,00% 63 180 586 5,00% 1 376 014 1 107 993

2024 45 178 0,50% 13 949 0,50% 59 127 3389 6,32% 0,00% 62 864 615 5,00% 1 403 535 1 130 153

2025 44 952 0,50% 13 879 0,50% 58 831 3389 6,32% 0,00% 62 549 646 5,00% 1 431 605 1 152 756

2026 44 728 0,50% 13 810 0,50% 58 537 3389 6,32% 0,00% 62 237 678 5,00% 1 460 238 1 175 811

2027 44 504 0,50% 13 741 0,50% 58 245 3389 6,32% 0,00% 61 925 712 5,00% 1 489 442 1 199 327

2028 44 281 0,50% 13 672 0,50% 57 953 3389 6,32% 0,00% 61 616 747 5,00% 1 519 231 1 223 314

2029 44 060 0,50% 13 604 0,50% 57 664 3389 6,32% 0,00% 61 308 785 5,00% 1 549 616 1 247 780

2030 43 840 0,50% 13 536 0,50% 57 375 3389 6,32% 0,00% 61 001 824 5,00% 1 580 608 1 272 735

Mzdy SP, ZP Pojistné za el. Zařízení Ostatní stálé náklady Nájemné Odpisy HIM vlastního Úroky z úvěru Zisk Náklady celkem Prodej tepla Prodej tepla

607 644 37 232 762 048 0 1 860 354 874 616 2 000 000 42 564 111 709,13 829,68

619 797 37 976 776 789 0 1 860 354 786 047 2 000 000 44 070 537 737,92 863,36

632 193 38 736 791 825 0 1 860 354 697 478 2 000 000 45 646 404 768,14 898,73

644 837 39 511 807 161 0 1 860 354 608 910 2 000 000 47 294 781 799,88 935,86

657 734 40 301 822 804 0 1 860 354 520 341 2 000 000 49 018 873 833,21 974,85

670 888 41 107 838 760 0 1 860 354 431 772 2 000 000 50 822 029 868,20 1015,79

684 306 41 929 855 036 0 1 860 354 343 204 2 000 000 52 707 745 904,94 1058,78

697 992 42 768 871 636 0 1 860 354 254 635 2 000 000 54 679 674 943,51 1103,91

711 952 43 623 888 569 0 1 860 354 166 066 2 000 000 56 741 631 984,01 1151,29

726 191 44 495 905 840 0 1 860 354 77 498 2 000 000 58 897 602 1026,53 1201,04

Ztráty v systému

MĚSTO HABARTOV

47


4.2.3

Varianta č.2

Druhá varianta je posuzována zejména pro snahu snížit silnou závislost CZT v Habartově na rozhodnutích jiného subjektu – v tomhle případě společnosti ČEZ Teplárenská, a.s. Společnost ČEZ neplánuje odstavení elektrárny Tisová a lze předpokládat její dlouhodobý provoz. Ten bych mohl narazit jen na případné omezení těžby uhlí. Varianta 2 se od předchozí Varianty liší jen zdrojem tepla. Rekonstrukce soustavy CZT je zahrnuta stejné jako je tomu ve Variantě 1, v této variantě jsou investice do přeměny rozvodů tepla naprostou nezbytností. Nový plynový kotel bude disponovat výkonem 11,5 MW a bude umístěn v objektu bývalé kotelny v Habartově. Kotel bude napojen na rozvod zemního plynu. Rozvod zemního plynu v katastru města Habartov je možné vidět na mapě. V blízkosti zdroje tepla prochází STL (120 metrů) i VTL plynovod (350 metrů). Obrázek 24: Systém zásobování zemním plynem

Nové teplovodné rozvody budou v provedení dvoutrubka předizolovaného potrubí, které povede 50 ks domovních předávacích stanic. Od domovních předávacích stanic a blokových předávacích stanic pak povede čtyřtrubka přímo k odběratelům. V kalkulaci je uvažované zvýšení investičních nákladů na 53 mil. Kč z důvodu nutnosti výstavby kotlů na zemní plyn a zvýšených nákladů na přívod zemního plynu. Použitá cena zemního plynu je obvyklá pro odběry zemního plynu v CZT podobného rozsahu. Úvěr je rozdělen do 20 let s úrokem 6,20 %.

MĚSTO HABARTOV

48


Tabulka 26: Ekonomické hodnocení varianty č.2, včetně předpokládané ceny tepla:

ZDROJ PLYN rok Prodej tepla pro vytápění Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla pro ohřev TV Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla celkem

GJ % GJ % GJ

2011 49 700 1,00% 15 345 1,00% 65 045

2012 49 203 1,00% 15 192 1,00% 64 395

2013 48 711 1,00% 15 040 1,00% 63 751

2014 48 224 1,00% 14 889 1,00% 63 113

2015 47 742 1,00% 14 740 1,00% 62 482

2016 47 264 1,00% 14 593 1,00% 61 857

2017 46 792 1,00% 14 447 1,00% 61 239

2018 46 558 0,50% 14 375 0,50% 60 932

2019 46 325 0,50% 14 303 0,50% 60 628

2020 46 093 0,50% 14 231 0,50% 60 325

Snížení ztráty real. investicemi Výroba tepla Cena plynu Nákup plynu

GJ % % GJ 3 Kč/m Kč

7640 11,62% 5,20% 72 603 9,68 22 681 466

5488 8,62% 3,00% 69 945 10,26 23 162 206

4736 6,62% 2,00% 67 971 10,88 23 858 867

4490 6,32% 0,30% 67 102 11,53 24 967 046

4314 6,32% 0,00% 66 431 12,22 26 200 418

4141 6,32% 0,00% 65 766 12,95 27 494 719

3971 6,32% 0,00% 65 109 13,73 28 852 958

3824 6,32% 0,00% 64 783 14,56 30 431 215

3677 6,32% 0,00% 64 459 15,43 32 095 802

3532 6,32% 0,00% 64 137 16,35 33 851 443

Meziroční změna ceny Spotřeba el. energie Opravy a udržování Mzdy SP, ZP Pojistné za el. Zařízení Ostatní stálé náklady

Kč Kč Kč Kč Kč

0,06 1 000 000 1 800 000 498 480 30 543 629 636

0,06 1 040 000 1 494 000 508 450 31 154 641 729

0,06 1 081 600 908 940 518 619 31 777 654 063

0,06 1 124 864 927 119 528 991 32 412 666 645

0,06 1 169 859 945 661 539 571 33 061 679 477

0,06 1 216 653 964 574 550 362 33 722 692 567

0,06 1 265 319 983 866 561 369 34 396 705 918

0,06 1 315 932 1 003 543 572 597 35 084 719 537

0,06 1 368 569 1 023 614 584 049 35 786 733 427

0,06 1 423 312 1 044 086 595 730 36 502 747 596

Nájemné Splátky úvěru Úroky z úvěru Zisk Náklady celkem Cena tepla

Kč Kč Kč Kč Kč Kč/GJ bez DPH

0 3 254 141 1 388 085 1 000 000 32 282 351 496,31

0 3 166 058 1 476 168 1 000 000 32 519 764 505,01

0 3 072 385 1 569 841 2 000 000 33 696 092 528,56

0 2 972 769 1 669 457 2 000 000 34 889 303 552,81

0 2 866 831 1 775 395 2 000 000 36 210 273 579,53

0 2 754 171 1 888 055 2 000 000 37 594 823 607,77

0 2 634 361 2 007 865 2 000 000 39 046 053 637,61

0 2 506 949 2 135 277 2 000 000 40 720 134 668,28

0 2 371 452 2 270 774 2 000 000 42 483 474 700,73

0 2 227 357 2 414 869 2 000 000 44 340 894 735,04

Cena tepla

Kč/GJ vč. DPH

580,68

590,86

618,42

646,78

678,05

711,09

746,00

781,89

819,85

860,00

Ztráty v systému

MĚSTO HABARTOV

49


Tabulka 27: Ekonomické hodnocení varianty č.2, včetně předpokládané ceny tepla (pokračování):

ZDROJ PLYN rok Prodej tepla pro vytápění Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla pro ohřev TV Snižování spotřeby u odběratelů Prodej tepla celkem

2021 45 863 0,50% 14 160 0,50% 60 023

2022 45 633 0,50% 14 089 0,50% 59 723

2023 45 405 0,50% 14 019 0,50% 59 424

2024 45 178 0,50% 13 949 0,50% 59 127

2025 44 952 0,50% 13 879 0,50% 58 831

2026 44 728 0,50% 13 810 0,50% 58 537

2027 44 504 0,50% 13 741 0,50% 58 245

2028 44 281 0,50% 13 672 0,50% 57 953

2029 44 060 0,50% 13 604 0,50% 57 664

2030 43 840 0,50% 13 536 0,50% 57 375

Ztráty v systému

3389 6,32% 0,00% 63 816 17,34 35 703 117

3389 6,32% 0,00% 63 497 18,38 37 656 077

3389 6,32% 0,00% 63 180 19,48 39 715 865

3389 6,32% 0,00% 62 864 20,65 41 888 322

3389 6,32% 0,00% 62 549 21,89 44 179 614

3389 6,32% 0,00% 62 237 23,20 46 596 238

3389 6,32% 0,00% 61 925 24,59 49 145 053

3389 6,32% 0,00% 61 616 26,07 51 833 287

3389 6,32% 0,00% 61 308 27,63 54 668 568

3389 6,32% 0,00% 61 001 29,29 57 658 939

0,06 1 480 244 1 064 968 607 644 37 232 762 048

0,06 1 539 454 1 086 267 619 797 37 976 776 789

0,06 1 601 032 1 107 993 632 193 38 736 791 825

0,06 1 665 074 1 130 153 644 837 39 511 807 161

0,06 1 731 676 1 152 756 657 734 40 301 822 804

0,06 1 800 944 1 175 811 670 888 41 107 838 760

0,06 1 872 981 1 199 327 684 306 41 929 855 036

0,06 1 947 900 1 223 314 697 992 42 768 871 636

0,06 2 025 817 1 247 780 711 952 43 623 888 569

0,06 2 106 849 1 272 735 726 191 44 495 905 840

0 2 074 118 2 568 108 2 000 000 46 297 479 771,33

0 1 911 155 2 731 071 2 000 000 48 358 587 809,72

0 1 737 851 2 904 375 2 000 000 50 529 869 850,32

0 1 553 550 3 088 676 2 000 000 52 817 283 893,28

0 1 357 553 3 284 673 2 000 000 55 227 111 938,73

0 1 149 119 3 493 107 2 000 000 57 765 975 986,82

0 927 459 3 714 767 2 000 000 60 440 858 1037,71

0 691 733 3 950 493 2 000 000 63 259 123 1091,55

0 441 049 4 201 177 2 000 000 66 228 534 1148,53

0 174 457 4 467 769 2 000 000 69 357 276 1208,83

902,46

947,37

994,88

1045,14

1098,32

1154,58

1214,12

1277,12

1343,78

1414,34

Snížení ztráty real. investicemi Výroba tepla Cena plynu Nákup plynu Meziroční změna ceny Spotřeba el. energie Opravy a udržování Mzdy SP, ZP Pojistné za el. Zařízení Ostatní stálé náklady Nájemné Splátky úvěru Úroky z úvěru Zisk Náklady celkem Cena tepla Cena tepla

MĚSTO HABARTOV

50


Jak vyplývá z provedených ekonomických analýz, investice do výstavby plynového zdroje se při uvedených předpokladech odrazí ve vyšší ceně tepla pro konečného odběratele. 4.2.4

Možnosti připojování dalších subjektů na stávající CZT

V dosahu sítí CZT nejsou zdroje nebo zástavba, která by byla vhodná k připojení na soustavu CZT. V Habartově také není plánována hromadná výstavba, nebudou zde ani objekty vhodné k napojení na CZT.

4.3

Závěrečná doporučení pro rozvoj soustavy CZT

Vzhledem k ceně dodávaného tepla v Habartově a vzhledem k dlouhodobé perspektivě dodávek tepla z elektrárny Tisová doporučujeme zachování soustavy CZT. To je nezbytně spojeno s přeměnou stávajícího parního systému CZT s výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními teplovodními rozvody za nový a efektivnější systém CZT – teplovodní s domovními předávacími stanicemi (dále jen DPS) a blokovými předávacími stanicemi (dále jen BPS) – kvůli odstranění ztrát v soustavě CZT. V případě nárůstu ceny tepla od společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., nemožnosti nalézt jiného dodavatele tepla z elektrárny Tisová a dalších důvodů, které by měly za následek nárůst ceny tepla v soustavě nad mez, která je ještě konkurenceschopná s dodávkami tepla z vlastních plynových domovních kotelen, dodavatel tepla projedná a propočte cenu tepla z vlastního zdroje, tak jak je uvažováno ve Variantě 2. V případě, že tyto možnosti budou stabilnější nebo dlouhodobě výhodnější, musí být ÚEK aktualizována a přepracována. V této souvislosti budou zváženy minimálně následující možné alternativy ve výrobě tepla:

uplatnění vhodně dimenzované kogenerační výroby elektřiny a tepla

uplatnění biomasy ve zdroji tepla

případně další (tepelná čerpadla, apod.)

4.4

Rizika spojená s rozvojem soustavy CZT

4.4.1

Důvody odpojování odběratelů od systémů CZT

K odpojování odběratelů od systémů centralizovaného zásobování teplem (CZT) dochází zejména z důvodu nespokojenosti s výší ceny dodávané tepelné energie, nebo s celkovými náklady na vytápění. Většinovou alternativou odběratele, pokud ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, je zřízení vlastního zdroje tepelné energie (plynové domovní kotelny). Ve statistických výkazech ERÚ s cenami tepelné energie (včetně DPH) schválené na rok 2010 je evidováno celkem 982 domovních kotelen spalujících zemní plyn. Z těchto 982 domovních kotelen se počítá s dodávkou v celkové výši 3 468 TJ/rok. Průměrná cena (počítáno váženým průměrem) z těchto kotelen je v roce 2010 cca 531 Kč/GJ (včetně DPH). Tato cena se může stát jakousi hraniční hodnotou, při které jsou dodávky tepla konkurenceschopné. Při ekonomickém hodnocení odpojení odběratelé většinou nevycházejí z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie. Často porovnávají cenu tepelné energie stávajícího dodavatele s cenou tepelné energie pouze ve výši nákladů na palivo a ostatní náklady nekalkulují do ceny vyrobeného tepla. Tyto ostatní náklady, kterými jsou odpisy, elektrická energie, náklady na obsluhu, opravy MĚSTO HABARTOV

51


a údržbu, revize, pojištění, úroky z úvěru atd., tvoří nezanedbatelných asi 30 % z celkové ceny tepelné energie. Všechny tyto související výdaje je třeba vzít v úvahu a potom se dá obvykle očekávat, že při současných cenách bude teplo z vlastní plynové kotelny pro obyvatele domu za cenu 450 až 530 Kč/GJ (vč. DPH), v případě externího provozovatele domovní kotelny se cena tepla nejen vyrovná ale i přesáhne cenu tepla ze soustavy CZT ve městě. V případě odpojení odběratele od soustavy centralizovaného zásobování teplem se postupuje obecně podle § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení hradí náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení ten, kdo odpojení požaduje. Jedná se o jednorázové náklady, které nejsou součástí kalkulace ceny tepelné energie dodavatele. Za náklady související s odpojením od rozvodného tepelného zařízení lze považovat zejména technický návrh odpojení, nutné výkopové a zemní práce, demontáž tepelné přípojky případně zaslepení potrubí, demontáž armatur a měřícího zařízení, doplnění teplonosné látky, vyregulování soustavy po odpojení a případně jiné skutečně vzniklé náklady přímo související s odpojením konkrétního odběrného tepelného zařízení od rozvodného tepelného zařízení. Odpojující se odběratel nehradí náklady spojené s případnou demontáží rozvodného tepelného zařízení (např. jeho zůstatkovou cenu), ale pouze náklady spojené se samotným odpojením od rozvodného tepelného zařízení. Nehradí také nárůst ceny způsobený zbylým odběratelům tepla ze soustavy CZT. K němu ale nutně musí dojít, neboť dodavatel tepla nemá možnost prodat teplo jinam a podíl stálých nákladů v ceně odebraného tepla stoupne. 4.4.2

Vliv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu soustavy CZT

Pokud se jedná o případné odpojování odběratelů tepla od CZT, pak jsou na tom parní soustavy daleko hůře než teplovodní soustavy. Zatímco u teplovodních soustav je mnohem snazší vyregulovat soustavu po odpojení některého z odběratelů tepla, pak u parních soustav, které byly obvykle předimenzovány, dochází někdy vlivem odpojování ke snížení kvality dodávané páry až v oblasti mokré páry. V případě odpojení odběratelů od teplovodní soustavy nejsou sice potíže tak velké jako u soustav parních, ale nicméně odpojení významného odběratele tepla by znamenalo pro „zbylé“ odběratele tepla, kteří se z nějakých důvodů nemohou odpojit, nepříjemné důsledky. Při odpojení od soustavy poklesne množství odebraného tepla ze zdroje tepla, což má za následek snížení využití instalovaného výkonu ve zdroji, aniž dojde k poklesu stálých nákladů (mzdy a pojištění, opravy a údržba, odpisy, nájem, leasing, zákonné rezervy, výrobní režie, správní režie, úroky z úvěru a ostatní stálé náklady), které tvoří cca 30% z celkových nákladů pro kalkulační vzorec ceny tepelné energie. Pokud v některé soustavě CZT dojde k hromadnému odpojování odběratelů, je menším zlem přistoupit k „řízené“ likvidaci stávajícího systému CZT, než ke stálému zvyšování cen pro zbylé odběratele, kteří se z různých důvodů nemohou od soustavy odpojit a následně k neřízenému kolapsu soustavy CZT. Již proto, že první odpojené domy využijí volné kapacity v sítích zemního plynu, ale ostatní odpojené domy již volnou kapacitu v sítích mít nemusí a platby za přípojku zemního plynu ponesou odběratelé, kteří o rozpad soustavy neusilovali a město. Pro ty se pak investice do vybudování samostatného zdroje mohou značně prodražit. Odpojování od soustavy CZT je obvykle nevratný čin, jehož důsledky nese nejen subjekt, který odpojení inicioval, ale i „zbylí“ odběratelé tepla a teplé vody.

MĚSTO HABARTOV

52


Problematika připojování a odpojování od soustavy CZT a zákony Jak vyplývá ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, dle § 77 - odběratel tepelné energie: Odst. 1. má právo na připojení ke zdroji tepla zařízení v případě, že ………d) dodávka tepelné schválenou územní energetickou koncepcí.

nebo rozvodnému tepelnému energie je v souladu se

Odst. 5. Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. V územní energetické koncepci měst bývá obecně doporučeno zachování soustav CZT v případě, že cena tepla není závažně odlišná od průměru. Zachování soustav je doporučováno z důvodů možné diverzifikace paliva ve zdroji (na území města Habartova např. využitím pěstované biomasy, nebo kombinací biomasy a zemního plynu), výroby elektřiny v kombinované výrobě s výrobou tepla, z důvodů ochrany ovzduší (dnes jsou na území města emitovány emise pouze z malých podnikatelských zdrojů a z lokálních topenišť a kotlů). Obecně při centrální výrobě tepla jsou emise znečišťujících látek emitovány z vyšších komínů a mají proto menší dopady do kvality ovzduší – to jsou faktory, které jednotlivec nebere většinou v úvahu. Rozhodnutí o rozvoji soustavy CZT by tedy mělo vycházet z územní energetické koncepce města. V případě schválení koncepce městem by měla být koncepce závazná i pro postup při stavebním řízení a územním rozhodnutí. Takový postup je stále obtížnější vynucovat, protože dle stavebních úřadů chybí soulad mezi stavebním a energetickým zákonem. Ze strany dodavatelů tepla bývá pro změnu podceňována komunikace s městem a s odběrateli a doložená snaha o snižování nákladů na výrobu tepla. Pro pochopení nákladů nejen na vlastní výrobu a dodávku tepla, ale i souvisejících služeb uvádíme povinnosti dodavatele – tak, jak vyplývají ze zákona: Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen:

uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie a zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému kdo o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí, zpracovanou podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťuje hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy a splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo: 1) výkon, 2) množství, 3) časový průběh odběru tepelné energie, 4) místo předání,

MĚSTO HABARTOV

53


5) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak, 6) místo a způsob měření, 7) náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením, 8) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, 9) termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh, při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody, 10) pro více odběrných míst a na vytápění objektu s více odběrateli způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení, 11) V případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie - způsob rozdělení nákladů na ně.

je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.

Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen:

provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,

poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

v případech prací na zařízení obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.

Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

Držitel licence (dodavatel) má právo: MĚSTO HABARTOV

54


přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, při provádění plánovaných rekonstrukcí stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem, při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin, při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli, při nedodržení definovaných povinností odběratele, při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou, jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů a při neoprávněném odběru.

Zákon stanoví také práva a povinnosti odběratele tepelné energie: Odběratel tepelné energie má právo:

na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že se nachází v místě výkonu licencované činnosti, má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy, splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění

na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie. Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie.

Odběratel je povinen:

při změně teplonosné látky v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.

Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.

Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

MĚSTO HABARTOV

55


Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.

Vyjádření odborníků k problematice odpojování Odpojování jednotlivých bytových jednotek - Odpojení bytu od ústředního vytápění nelze z fyzikálně technického hlediska úplně provést. Dům je vytápěn jako celek a byt není teplotně a tepelně izolovanou jednotkou a není tudíž imunní vůči teplotě okolních prostorů. Odpojení bytové jednotky od ústředního vytápění není proto možné uskutečnit - vytápění jednotek v budově tvoří vzájemně provázaný systém, kde zejména vytápění jednotky má vliv na vytápění domu jako celku. Připojení jednotky na samostatný plynový kotel mimo ústřední vytápění tak sice je z hlediska zákona možné, je však vázáno na řadu technických podmínek a nelze je posuzovat izolovaně, bez zřetele na celkovou tepelnou bilanci stavby a na bezpečnostní a protipožární předpisy. Zhotovení samostatného plynového etážového vytápění bytu je změnou stavby bytového domu a změna stavby je možná pouze se souhlasem všech vlastníků jednotek/družstva. Odpojení celého domu od soustavy zásobování teplem má analogické důsledky na uživatele bytů napojených domů (objektů) na soustavu zásobování teplem. Odpojení celého domu se zákonitě dotkne uživatelů bytů v ostatních domech v ceně tepla, protože se sice sníží variabilní náklady (zejména na palivo) v soustavě CZT, ale fixní náklady zůstávají. Ty se rozúčtovávají na menší počet odběrných míst o onen odpojený dům. V tomto případě se při případném souhlasu jedná o nesprávnou aplikaci práva jednotlivce (skupiny jednotlivců) oproti právům ostatních odběratelů – uživatelů bytů v ostatních domech. Odpojování domů a nahrazování odběru tepla ze soustavy CZT vlastním zdrojem tepla je provázeno velmi často nekalou marketingovou strategií založenou na falešném srovnávání cen tepla. Zatímco cena tepla ze soustavy CZT je cenou úplnou, zahrnující veškeré náklady s dodávkou tepla spojené, cena z domovní kotelny se zpravidla odvozuje pouze z ceny paliva – ze spotřeby plynu. Ostatní náklady, jako např. investiční (životnost kotle 10 let), za povinné revize, částečnou (případně úplnou) obsluhu, opravy, náklady na elektřinu (pohon čerpadla, automatika), doplňování vody, pojištění, technologické hmoty, elektroměr, plynoměr, případně plynová přípojku, za odpojení od soustavy CZT, splácení případného úvěru apod., se hradí z fondu oprav – v nájemném. 4.4.3

Důsledky rozpadu soustavy CZT

Lokální mikroklima a kvalita ovzduší je pozitivně ovlivněna napojením a podporou využití stávajících kapacit CZT. V širších vazbách mohou mít CZT mírně větší podíl na znečišťování klimatu nežli individuální zdroje. Ze zkušeností a prováděné praxe jsou však CZT, díky monitorování emisí, účinnosti, typu a kvality dodávaného paliva, výšce komínu (výška, ve které dochází k vypouštění emisí) zdroji s menšími dopady na kvalitu ovzduší nežli jednotlivá individuální topeniště. V Habartově je navíc využíváno teplo z výroby elektřiny, které by bylo jinak nutné mařit – a jeho odběr z Elny Tisová napomáhá využití energetického potenciálu vstupního paliva. V případě neřízeného rozpadu soustav, ke kterému bude docházet v případě, že se od soustavy odpojí větší počet odběratelů a zbývajícím odběratelům nekontrolovaně poroste cena tepla, mohou nastat situace, kdy:

nebudou vybudovány přípojky pro zavedení zemního plynu obyvatelé domu nebo město samo nebudou mít finanční zdroje na výstavbu nových kotelen, přípojek, rozvodů a dalších nezbytných prací nebude dostupná kapacita v lokální distribuční soustavě zemního plynu

MĚSTO HABARTOV

56


nebude volná kapacita v soustavě pro zásobování elektrickou energií nebudou zpřístupněny pozemky pro vybudování sítí zemního plynu.

Emise znečišťujících látek, které dnes na území města nejsou, budou emitovány z nižších komínů než je tomu v případě velkých kotelen a proto jejich dopad bude znamenat zhoršení kvality ovzduší v závislosti na klimatických podmínkách a provětrávání jednotlivých částí města. Ekonomické dopady nemá případný neřízený rozpad soustav CZT jenom na dodavatele tepla. Nerovný a obtížně predikovatelný dopad mají také vyvolané investice do náhrady vytápění – na přechod ze soustavy CZT na vytápění decentralizovanými způsoby. Většina obyvatel města nemusí s takovou investicí počítat. Hrozba nečekaných vyvolaných investic je také v objektech občanské vybavenosti (i těch v majetku města) a v objektech služeb.

MĚSTO HABARTOV

57


5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 5.1

Definice potenciálu úspor

Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Je přitom třeba rozlišovat mezi následujícími různě definovanými potenciály úspor energie: Technicky dostupný potenciál lze definovat jako rozdíl mezi předpokládanou spotřebou energie v daném roce, která je prostým pokračováním trendů spotřeby a spotřebou energie v témže roce, do které se promítnou veškerá technicky dosažitelná zlepšení energetické účinnosti, známá do té doby. Ekonomicky nadějný potenciál je ta část technických opatření, která jsou návratná po dobu své životnosti, nejlépe v horizontu, který je přijatelný pro investice do těchto opatření. Při určování tohoto potenciálu je také zvažován vliv různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu úspor a uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných oblastech.

5.2

Potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech

5.2.1

Potenciál úspor v sektoru bydlení

Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT Spotřeba energie je v budovách členěna dle účelu užití do pěti kategorií: vytápění příprava teplé (užitkové) vody (TV) vaření chlazení a klimatizace ostatní elektrické spotřebiče (technologie, kancelářská technika, osvětlení, … )

umělé

U bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT byly k dispozici (od HATESPO, s.r.o. a MÚ) obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, počtu bytů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. V následující tabulce jsou uvedeny měrné spotřeby tepelné energie na vytápění a na teplou vodu za rok 2010 v domech, zásobovaných dodávkovým teplem ze soustavy CZT. Tabulka 28:

VS

2 2 2 MĚSTO HABARTOV

Měrné ukazatele domů zásobovaných ze soustavy CZT

popisné číslo domu

vytápěná plocha

ČPOP

(m )

1, 2, 3 4, 5 a 6 7, 8, 9, 10

počet bytů

2

1822,23 1822,54 1812,45

Prům. plocha

dodávka tepla na UT na patě (GJ/byt)

m2/bj 36 36 36

51 51 50

25,997 15,519 21,017

Měrná dodávka pro UT 2 (GJ/m ) 0,514 0,307 0,417

Měrná spotřeba pro ÚT 2 (kWh/m ) 143 85 116 58


VS

popisné číslo domu

vytápěná plocha

ČPOP

(m )

2 11, 12, 13 2 14, 15, 16 8 17, 18 8 19, 20, 21, 22 8 23, 24 9 25, 26 9 27, 28, 29, 30 9 31, 32 12 33, 34, 35 12 36, 37, 38 12 56, 57, 58 12 59, 60 12 61, 62 14 39, 40, 41 14 42, 43, 44 14 45, 46 14 47, 48, 49 14 69, 70 14 71, 72 16 76, 77 16 78, 79 16 80, 81, 82, 83 16 84, 85 16 86, 87 18 50, 51, 52 18 53, 54, 55 18 63, 64 18 65, 66 18 67, 68 44 88, 89, 90 44 91, 93, 93 44 94, 95, 96 44 97, 98, 99 44 100, 101, 102 44 103, 104 44 105, 106 44 107, 108 67 121, 122, 123 67 124, 125, 126 67 127, 128, 129 67 130, 131 67 132, 133 67 134, 135 67 136, 137 67 138, 139 67 601, 602, 603 67 604, 605 67 606 67 607, 608 SD 73, 74, 75 SD 109, 110 Součet Průměr MĚSTO HABARTOV

počet bytů

2

1367,02 1367,49 1192 2452,48 1191,6 1232 2419,81 1224,16 1421,84 1421,81 1430,99 952,98 1029,45 1416,92 1422,63 921,08 1427,43 952,53 952,98 929,1 930,49 1856,78 927,29 992,53 1427,06 1430,55 952,98 949,26 952,98 1767,91 1763,94 1745,61 1774,54 1949,08 1375,89 1402,12 1453,53 2360,08 2542,9 2581,7 1435 1487,38 1435 1377,4 1442,68 2180,73 1374,87 689,2 1456,52 1392,63 2137,8 79729,95

Prům. plocha

dodávka tepla na UT na patě (GJ/byt)

m2/bj 27 27 24 48 24 24 48 24 27 27 27 18 18 27 27 18 27 18 18 18 18 36 18 18 27 27 18 18 18 31 31 31 31 31 24 24 24 45 45 45 26 26 26 26 26 36 24 12 26 27 31

51 51 50 51 50 51 50 51 53 53 53 53 57 52 53 51 53 53 53 52 52 52 52 55 53 53 53 53 53 57 57 56 57 63 57 58 61 52 57 57 55 57 55 53 55 61 57 57 56 52 69

Měrná dodávka pro UT 2 (GJ/m )

Měrná spotřeba pro ÚT 2 (kWh/m )

28,670 28,744 33,563 36,542 36,871 44,571 42,702 38,304 26,952 35,059 18,074 17,439 20,061 20,978 21,019 23,028 18,426 16,322 30,628 23,694 42,042 18,064 24,211 25,128 21,685 21,685 18,811 26,878 17,428 31,997 35,190 26,961 27,035 17,958 31,517 34,300 35,500 19,044 19,224 21,020 21,319 26,123 19,700 32,331 19,177 24,564 17,838 24,458 12,481 22,152 21,806

0,566 0,568 0,676 0,715 0,743 0,868 0,847 0,751 0,512 0,666 0,341 0,329 0,351 0,400 0,399 0,450 0,349 0,308 0,579 0,459 0,813 0,350 0,470 0,456 0,410 0,409 0,355 0,510 0,329 0,561 0,618 0,479 0,472 0,286 0,550 0,587 0,586 0,363 0,340 0,366 0,386 0,457 0,357 0,610 0,346 0,406 0,311 0,426 0,223 0,429 0,316

157 158 188 199 206 241 235 209 142 185 95 91 97 111 111 125 97 86 161 128 226 97 131 127 114 114 99 142 91 156 172 133 131 79 153 163 163 101 95 102 107 127 99 170 96 113 86 118 62 119 88

25,676

0,473

131 59


Měrné ukazatele uvádějí spotřeby tepla na vytápění. Proto je nelze porovnávat s požadavky na energetickou náročnost budov dle vyhlášky č.148/2007 Sb. U nezateplených domů, vzhledem k tomu, že se jedná o panelové bytové domy, jejichž stavební konstrukce je z hlediska tepelné ochrany budov podle soudobých požadavků nevyhovující, tyto budovy nemohou být vyhovující (třída C) podle vyhlášky č.148/2007 Sb. Většina domů je nicméně zateplena a přesto byla u mnohých z nich zjištěna měrná spotřeba na vytápění v roce 2010 vyšší než 140 2 kWh/m . Obrázek 25: Měrná spotřeba tepla na vytápění, 2010, domy napojené na CZT, Habartov

Měrné spotřeby tepla na vytápění domů v Habartově, 2010, kWh/m2 109, 110 73, 74, 75 607, 608 606 604, 605 601, 602, 603 138, 139 136, 137 134, 135 132, 133 130, 131 127, 128, 129 124, 125, 126 121, 122, 123 107, 108 105, 106 103, 104 100, 101, 102 97, 98, 99 94, 95, 96 91, 93, 93 88, 89, 90 67, 68 65, 66 63, 64 53, 54, 55 50, 51, 52 86, 87 84, 85 80, 81, 82, 83 78, 79 76, 77 71, 72 69, 70 47, 48, 49 45, 46 42, 43, 44 39, 40, 41 61, 62 59, 60 56, 57, 58 36, 37, 38 33, 34, 35 31, 32 27, 28, 29, 30 25, 26 23, 24 19, 20, 21, 22 17, 18 14, 15, 16 11, 12, 13 7, 8, 9, 10 4, 5 a 6 1, 2, 3

Kč/m2 kWh/m2

0

50

100

150

200

250

300

Domy, které ještě nebyly zatepleny (17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32), jsou v grafu vyznačeny odlišnou barvou. Vysoké měrné spotřeby (a tedy i vysoké náklady na vytápění) existují ale i u některých dalších domů. 2

Navrhujeme, aby zejména u domů, kde spotřeba na m převyšuje průměr Habartova 2 (131 kWh/m v roce 2010), byly zjištěny důvody vysoké spotřeby. V těchto domech jsou také největší náklady na vytápění (a ohřev TV) a vysoké náklady mohou vyvolávat tendence k odpojování od soustavy CZT.

MĚSTO HABARTOV

60


2

Spotřeba na m se zdá být obecně vysoká, může to být způsobeno dlouhou topnou sezónou roku 2010 – jak vyplývá z následujících grafů: Obrázek 26: Střední teplota topných sezón ČR, topná sezóna 1991/1992-2009/2010

Obrázek 27: Denostupně D21 za topná období 1992-2010 (průměr ze všech klimatologických stanic za období I - V a IX – XII)

Potenciál úspor v objektech zásobovaných teplem z CZT V cílovém roce 2030 předpokládáme dosažení měrné spotřeby tepla na vytápění v 2 závislosti na geometrické charakteristice domů alespoň 100 kW h/m . To při přepočtu na průměrné klimatické podmínky představuje úspory tepla na vytápění ve výši cca 15–20% (7000 GJ/rok), cca 10-13% ze spotřeby tepla celkem. Bilance

MĚSTO HABARTOV

61


HATESPO počítají s potenciálem ve výši 11%. Dosažené hodnoty v měrných spotřebách ovlivní jednotkovou cenu tepla. Kromě úspor ve spotřebě tepla na vytápění doporučujeme zaměřit se také na úspory teplé vody, protože náklady na TV u mnoha domů, zejména těch, které spotřebovávají méně tepla na vytápění díky dobře provedenému zateplení, přesahují 50% celkových nákladů na teplo a také u TV jsou vysoké rozdíly v nákladech u jednotlivých domů. Ostatní bytový sektor Technicky dostupný a ekonomicky nadějný potenciál v sektoru bydlení byl definován s pomocí období výstavby a rozdílu měrných spotřeb na vytápění stávající zástavby a nových požadavků norem na tepelnou ochranu budov. Spotřebu energie na vytápění v různých období výstavby odvozenou z platných norem a empirických studií uvádí následující tabulka: Tabulka 29: Energetická náročnost objektů podle období výstavby

OBDOBÍ VÝSTAVBY

Rodinné domy

< 1920 < 1945 1946 – 1980 1981 – 2001

Bytové a ostatní budovy

< 1920 < 1945 1946 – 1980 1981 – 2001

Měrná spotřeba energie – stávající bytový 2 fond [kWh/m . rok] Původní Po opatřeních Po opatřeních tech.dostupný ekon. nadějný 250 100 145 270 100 130 260 90 100 200 70 95 170 180 220 130

80 80 70 60

110 90 90 70

Zdroj: ENVIROS

Potenciál úspor energie je spatřován zejména ve spotřebě tepla, paliv a energie pro vytápění, které tvoří v průměru 70-80% celkové spotřeby paliv a energie v domácnostech a veřejných budovách. Úsporná opatření ve spotřebě pro vytápění v budovách a jejich typické přínosy ukazuje následující tabulka. Tabulka 30: Potenciál úspor energie ve vytápění v budovách bytového sektoru

Opatření

% úspor

Poznámka

20%

Podle typu oken úspora odpovídá výměně oken starých 20 let (U= 2,9 W/(m2K) a horší za nová okna s celkovou hodnotou součinitele prostupu tepla U=1,2 W/(m2K); náhrada za okna s ještě lepšími parametry je možná a přinese další úspory, ale je vhodné úsporná opatření optimalizovat.

Tepelná izolace objektu – obvodových stěn

30%

Procento úspor odpovídá porovnání objektu s obvodovým zdivem tl.35 cm po zateplení izolací tl.15 cm, izolace vyšší tloušťky přinese dodatečnou úsporu, záleží ale velmi na provedení a odizolování od terénu a řešení tepelných mostů.

Tepelná izolace objektu – střechy, podlahy, základy, sokly apod.

Tepelná izolace střechy může být náročná na provedení, ale přináší efekt i v létě jako ochrana proti přehřívání (tl.35cm); izolace 10 - 20% základů a podlahy nad terénem velmi přispívá ke zvýšení tepelné pohody.

Výměna oken a vstupních dveří

MĚSTO HABARTOV

62


Opatření

% úspor

Poznámka

Regulace topného systému

5-10%

Výrazných úspor lze docílit účinnou regulací topného systému a osazením úsporných zařízení, armatur, regulačních ventilů, izolací rozvodů a armatur v nevytápěných prostorech apod.

Větrání s rekuperací

5%

Úspory energie při nuceném větrání jsou dány účinností rekuperace (cca 75% tepla v odváděném vzduchu je využito pro předehřev přiváděného větracího vzduchu; na rozdíl od přirozeného větrání, kdy je toto teplo odváděno bez užitku).

Sluneční ohřev s akumulací tepla

10%

Vyjadřuje úsporu tepla pro ohřev vody při krytí její potřeby solárním systémem ze 60%, v případě využití pro přitápění se úspora zvýší o cca polovinu (12%).

Celkem

40-50%

Podíl (%) úspor dílčími opatřeními nelze přímo sčítat , podíl je vždy přepočítán po odečtení úspory předchozího opatření.


Souhrnně k opatřením ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu

Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu

Instalace termostatických regulačních ventilů všude tam, kde to technické provedení vytápěcího systému umožňuje, může dosti výrazně zvýšit provozní hospodárnost vytápění. Ventily omezí přetápění jednotlivých místností a umožní využít vnitřní i vnější tepelné zisky, např. při oslunění fasády. Nezbytnou součástí instalace je vyregulování otopné soustavy, zejména po dodatečném zateplení obvodového pláště budovy. Správná funkce ventilů je posílena instalací regulátorů tlakové diference v rozsáhlejších otopných soustavách a odstraněním nečistot z potrubí. Předpokladem snížení spotřeby tepla v bytových domech je dostatečná ekonomická motivace uživatelů bytů k energeticky úspornému chování;

Opatření zlepšující tepelný odpor hlavních stavebních konstrukcí domu

Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech. Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy. Tepelný odpor konstrukce stěny lze dodatečnou izolací fasády objektu zvýšit na úroveň hodnot doporučených normou ČSN 730540.

Opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří

Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům. Repase výměnu výměna se sníží

oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Prostup tepla oknem 2 2 z hodnoty 2,9 W/m K na 2,2 W/m K.

Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup 2 2 tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m K na 2,0 W/m K. •

Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva

MĚSTO HABARTOV

63


Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Investice do modernějšího vytápěcího systému je obvykle provázena zlepšením tepelně technických vlastností vytápěného objektu díky dodatečnému zateplením obvodových stěn a střechy, nebo dotěsněním oken. Při vyčíslení nákladů na opatření pro dosažení potenciálu úspor budeme vycházet z 2 hodnoty 3 000 Kč/m (údaj z programu Panel), s rozdělením mezi zateplení obvodového pláště, střechy a výměny oken v poměru 30:15:55 (%).

Modernizace vytápěcích soustav a kotlů

Starší plynové kotlů, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotlů dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotlů pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotlů, které jsou navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu, uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotlů na tuhá paliva, že moderní kotlů jsou mnohem účinnější, pohodlnější na obsluhu, případně doporučujeme – zejména v nových domech - kotlů zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo. V novostavbách rodinných domů doporučujeme také využití kotlů na peletky.

Ostatní úspory

Další úspory je možné dosáhnout ve spotřebě teplé vody – např. instalací solárních kolektorů, při vaření, praní, v dalších činnostech kolem domu a bytu výměnou spotřebičů a technologií, modernizací chladících aklimatizačních zařízení, apod. Potenciál úspor v bytovém sektoru města Habartov celkem Pro vyjádření potenciálu úspory energie v bytovém fondu byl vytvořen model zohledňující data o stávajícím bytovém fondu (SLBD 2001). Při tvorbě koeficientů zohledňujících úspory energie, které nastaly s ohledem na již realizovaná opatření byly využity údaje získané během místního šetření ve vybraných lokalitách. Na základě typu stávající zástavby, předpokladům o množství zrekonstruovaných bytů v panelových domech, období výstavby, množství již realizovaných opatření v dané lokalitě atd., bylo přistoupeno k odhadu realizovaných opatření v roce 2030. K vyjádření potenciálu úspor energie na vytápění v bytovém sektoru bylo přistoupeno s využitím znalostí standardně dosahované úspory energie. Tyto úspory vyplývají z porovnání naměřených hodnot spotřeby energie před a po realizaci opatření vedoucích k úsporám energie na vytápění, výsledků získaných z energetických auditů a běžně udávaných údajů pro Českou republiku. Po zahrnutí jednotlivých vstupních dat a zohlednění dalších faktorů (viz výše uvedeno) byl vypočten potenciál úspor energie pro rodinné a bytové domy. Počet bytů vystavěných během jednotlivých období výstavby ve 20. století, stejně jako výše dosaženého potenciálu úspor je znázorněna na následujících grafech. Na celém území města je ekonomicky nadějný potenciál úspor v domácnostech stanoven jako vážený průměr jednotlivých lokalit následovně:

MĚSTO HABARTOV

64


Tabulka 31:

Výše úspor energie jako procento současné spotřeby na vytápění dle typu domu

Úspory v RD

Úspory v BD %

Očekávaná výše úspor energie na vytápění

10%

Kalkulovaná výše úspor energie na vytápění a ohřev TV promítnutá do výsledných bilancí (GJ/rok) k roku 2030

11% 10 205

Celková úspora energie na vytápění v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 8,65 % oproti stávajícímu stavu, nicméně při vývoji nových technologií, postupů umožňující rychlejší tempo obnovy bytového fondu (např. rozvinutí prefabrikované obnovy), změně dostupnosti podpor na realizaci opatření vedoucích ke snížení spotřeby energie, změně v cenách technologií využití obnovitelných zdrojů energie, zlepšení ekonomické situace obyvatelstva a v závislosti na dalších faktorech, které mohou pozitivním způsobem ovlivnit, kvalitu, cenu a tempo realizace, může být skutečný ekonomicky nadějný potenciál úspor energie v bytovém fondu (v rodinných i bytových domech) až o 25 % vyšší. 5.2.2

Potenciál úspor v terciárním sektoru

Stanovení potenciálu úspor v sektorech nevýrobní sféry Terciární sektor zahrnuje několik sub-sektorů, které se z hlediska spotřeby paliv a energie, zásobování teplem a teplou užitkovou vodou a potenciálem úspor od sebe velmi odlišují. Stanovení energetické náročnosti v těchto subsektorech je velmi obtížné, ne snad proto, že by nebylo možno stanovit spotřebu energie, ale proto, že s ohledem na různorodost činností v rámci tohoto sektoru neexistuje jednotný ukazatel, jímž by bylo možno měřit jejich výkony. Proto se zpravidla používají pomocné, neekonomické ukazatele, například spotřeba energie na jednotku plochy, jednoho zaměstnance, na jedno lůžko, apod. Objekty ve veřejné správě, ale i v ostatních sektorech – pohostinství a službách, lze charakterizovat co do jejich stavu následovně:

Špatné tepelně-technické vlastnosti mnoha objektů

Zastaralé systémy vytápění a přípravy teplé vody bez potřebné regulace a měření spotřeby

Nedostatečné systémy ventilace a klimatizace

Značná část objektů historicky chráněna – lze provést výměnu topného systému a osadit regulací, ale zateplení obvodových stěn nebo výměna tvorových výplní není vždy proveditelná.

Nedostatek finančních prostředků na realizaci energeticky úsporných opatření, navrhovaných energetickými audity – zejména v oblasti zateplení objektů a výměny oken – by mělo být v novém programovacím období alespoň zčásti zabezpečeno zdroji EU v rámci Operačního programu životní prostředí, kde jsou předběžně vyčleněny prostředky na řešení tepelně technických vlastností veřejných budov. I tato skutečnost má vliv na výši ekonomicky nadějného potenciálu.

MĚSTO HABARTOV

65


Základní škola Habartov Potenciál energetických úspor v ZŠ Karla Čapka, č.p.119 byl propočten v energetickém auditu, zpracovaném energetickým auditorem Ing. Vlastimilem Bradou. Byly posouzeny 2 varianty energeticky úporných opatření, která zahrnují:

celkové zateplení budov areálu na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540; dílčí zateplení střech objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540; dílčí zateplení výplní objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540; využití slunečních kolektorů k ohřevu TV; změna topných kanálů na bezkanálový systém s kvalitní izolací; výměna technologie kuchyně za úspornější; výměna žárovkového osvětlení za zářivkové; energetický management.

Varianta 1 energeticky úsporného projektu zahrnovala všechny výše uvedené možnosti, mimo dílčího zateplení, které je již obsaženo v celkovém zateplení. Varianta 2 byla ekonomicky výhodnější, byla doporučena energetickým auditem, a zahrnovala:

dílčí zateplení střech objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540 dílčí zateplení výplní objektů na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540 energetický management.

V objektu byla již postupně realizovaná energeticky úsporná opatření. Škola byla v roce 2011 již zateplena. Mateřská škola K. Čapka Mateřská škola K. Čapka č.p. 769 se skládá z celkem pěti pavilonů, které jsou vzájemně propojeny spojovacími chodbami. Stavba vznikla v roce 1980. Kapacita školky je 75 dětí, provoz zajišťuje 12 zaměstnanců. Areál již prošel době zpracování energetického auditu řadou změn, např. zateplení fasád a úprava topného systému s novými kotli na zemní plyn. Potenciál energetických úspor byl shledán v následujících opatřeních:

zateplení střech budov dle ČSN 73 0540; zateplení obvodových výplní budov dle ČSN 73 0540; větší využití tepelných zisků používáním termostatických ventilů; využití slunečních kolektorů k ohřevu TV;

MĚSTO HABARTOV

66


výměna technologického zařízení za úspornější / efektivnější náhrada žárovkového osvětlení za zářivkové; energetický management.

Návrh řešení zahrnoval 2 varianty: Varianta 1 zahrnovala všechny výše uvedené možnosti. Varianta 2 zahrnovala.

větší využití tepelných zisků používáním termostatických ventilů; úprava izolace rozvodů TV; energetický management.

Školka není zateplena. Mateřská škola Okružní, č.p. 111 Jedná se o samostatně stojící budovu postavenou roku 1962. V budově se nachází jeden služební byt. Budova má dvě nadzemní části a jedno podzemní podlaží, půdorys o rozměrech 33,9 x 9,3 m. V suterénu se nachází výměníková stanice pára/voda s výrobou tepla pro vytápění a s výrobou TV. Objekt má zateplenou fasádu. Potenciál energetických úspor lze využít následujícími opatřeními: celkové zateplení objektu na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540; zateplení střechy na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540; zateplení obvodových výplní na hodnoty požadované dle ČSN 73 0540; využití tepelných zisků a udržování správné vnitřní teploty plným využíváním termostatických ventilů; využití slunečních kolektorů k ohřevu TV; dílčí úprava izolace rozvodů TV; energetický management. Návrh řešení – varianty: Varianta 1.

všechny výše uvedené možnosti mimo dílčích zateplení stropu do půdy a výplní, které jsou již obsaženy v celkovém zateplení

Varianta 2. Využití tepelných zisků a udržování správné vnitřní teploty plným využíváním termostatických ventilů; dílčí úprava izolace rozvodů TV; energetický management Ve škole již byla provedena energeticky úsporná opatření. Základní škola praktická a Základní škola speciální, Základní škola umělecká Od 1. 9. 2006 je novým sídlem školy historická budova měšťanské školy, která svou historií zasahuje až do 19. století. Škola je zateplena, s vyměněnými okny.

MĚSTO HABARTOV

67


Souhrnný potenciál úspor energie v terciární sféře K ostatním objektům terciárního sektoru nejsou k dispozici detailní technické údaje. Potenciál úspor energie byl propočten s ohledem na stav objektů, jejich stáří a provedené rekonstrukce. Souhrnný potenciál úspor byl v terciárním sektoru propočten jako technicky dostupný a jako ekonomicky nadějný a s využitím údajů z energetických auditů byl stanoven v následující výši: Tabulka 32: Potenciál úspor v terciárním sektoru

Terciární sféra Potenciál úspor celkem

5.2.3

Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MWh/rok GJ/rok % MWh/rok GJ/rok % 550 1 980 17 % 275 990 8,50

Potenciál úspor v sektoru průmyslu

Potenciálu úspor může být v průmyslových podnicích a provozech dosahováno:

Snížením ztrát ve výrobě a distribuci tepla – opatřeními jako jsou rekonstrukce, modernizace nebo výměna starého a zastaralého zařízení za energeticky úsporné zařízení jako jsou kondenzační kotle, kotle s vysokou účinností, instalace ekonomizérů atd. Využitím odpadního tepla - instalací systémů pro regeneraci tepla, tepelných čerpadel atd. Zlepšením chladírenských, klimatizačních a tlakovzdušných systémů. Zavedením kombinované výroby elektřiny a tepla, zvýšením tepelné ochrany budov Instalací nebo zdokonalením řídících systémů a monitoringu, systémů pro regulaci zátěže atd., zaváděním systémů energetického managementu (např. typu M&T) Energeticky úspornými osvětlovacími soustavami a motorovými pohony s vysokou účinností, apod.

Podniky zařazené na území města Habartov do sektoru průmyslu patří mezi malé podniky nebo drobné rodinné firmy. Potenciál v těchto provozech je také odhadnut jako malý, ve výši 6,6%, zejména vlivem náhrady stávajících systémů vytápění za účinnější.

MĚSTO HABARTOV

68


Tabulka 33: Potenciál úspor v průmyslu

Potenciál úspor/rok technicky dostupný ekonomicky nadějný MWh/rok GJ/rok % MWh/rok GJ/rok % 69 251 10 % 46 167 6,6 %

Průmysl Potenciál úspor celkem

Zdroj: vlastní výpočty, energetická bilance města Habartov

5.2.4

Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech do roku 2030

Tabulka 34: Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech, Habartov

Sektor spotřeby

výhled do 2020-V1

Průmysl Terciér Doprava Bydlení Celkem [GJ]

výhled do 2020V2

78 478 3 5 802 6 362

78 478 3 4 858 5 417

výhled do 2030výhled do 2030V1 V2 167 167 990 990 7 7 10 205 10 205 11 368 11 368

Obrázek 28: Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech, Habartov

Potenciiál úspor v členění podle spotřebitelských sektorů, GJ/rok 12 000 10 000 8 000

Průmysl Terciér

6 000

Doprava 4 000

Bydlení

2 000 0 výhled do 2020-V1

výhled do 2020-V2

výhled do 2030-V1

výhled do 2030-V2

Zdroj: vlastní výpočty, energetická bilance města Habartov

5.3

Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů

Příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech zahrnují:

Snížení tepelných ztrát v rozvodech CZT města, ve výměníkových stanicích. Celkové úspory lze propočíst pouze teoreticky, a pohybují se v rozsahu necelých 20% současné dodávky tepla.

MĚSTO HABARTOV

69


6. HODNOCENÍ ENERGIE

VYUŽITELNOSTI

OBNOVITELNÝCH

ZDROJŮ

Z hlediska jednotlivých forem využití OZE a jejich konverze na využitelnou energii pro města nebo obce, je třeba si uvědomit následující zásadní rozdíl.

•

Formy OZE vhodné pro výrobu pouze el. energie (fotovoltaika, vítr, voda) nepřináší žádný ekologický přínos v lokalitě, kde je zařízení na jejich využití instalováno, ale je to podnikatelský záměr, který přispívá k vytěsnění emisí z výroby elektřiny v klasických elektrárnách ČR celkem.

•

Formy OZE vhodné pro výrobu tepla nebo tepla a el. energie (termické solární systémy, výtopny nebo teplárny na biomasu, bioplynové stanice, využití geotermální energie) s využitím tepla v dané lokalitě mají většinou pozitivní vliv na emise a imise v daném území v důsledku vytěsnění tam spalovaných fosilních paliv.

6.1

Stávající využití obnovitelných zdrojů energie na území města

V regionu města se z obnovitelných zdrojů energie podílí biomasa v podobě dřeva a dřevního odpadu spalováním pro výrobu ÚT a TV zejména v bytové sféře. Kusové dřevo a dřevní odpad si jednotliví odběratelé zajišťují přímo od lesních závodů a vlastníků lesa nebo z dřevařské výroby. Na Částkovském vrchu v katastrálním území Horní Částkov je realizována výstavba čtyř větrných elektráren - typu VESTAS V90 (výška stožáru ke gondole 105 m, průměr rotoru 90 m, celková výška 150 m). Jmenovitý výkon každé VE je 2,0 MW. Životnost elektráren je 20 let. Provozovatelem je WINDING W E s.r.o. (2x2MW) a Caurus, s.r.o. (také2x2 MW). Z pohledu energetické územní soběstačnosti města není podíl výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů ve výchozím roce zpracování ÚEK města Habartov významný. Tabulka 35: Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů na území města Habartov ve výchozím roce 2010

Obnovitelný zdroj energie

Jednotky

Výroba tepelné energie z biomasy

GJ/rok

Spotřeba biomasy 2 673

podíl tepla z OZE na spotřebě po přeměnách [%] 2%

Podíl elektřiny vyrobené z OZE na spotřebě elektřiny [%] 14 000* n/a%

Výroba Hrubá výroba elektřiny z OZE

MWh/rok

* odhad

MĚSTO HABARTOV

70


6.2

Potenciál využití obnovitelných zdrojů na území města

V následujících podkapitolách je proveden rozbor a analýza potenciálu OZE na území města Habartov. Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů energie je řešen s ohledem na přírodní podmínky na území města Habartov a ve vazbě na dostupná vstupní data o území města Habartov a byl analyzován u:

energie prostředí - využití tepelných čerpadel u části rodinných a bytových domů, sluneční energie - využití foto-termálních systémů v rodinných a bytových domech, energie získané z dřeva a dřevního odpadu vzniklého z lesní těžby, sluneční energie – využití fotovoltaických systémů na části rozvojových ploch a brownfieldů větrná energie.

Údaje o potenciálech jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na určitém území slouží jako vstupní informace o možnostech využití jejich energie. Jednotlivé obnovitelné zdroje kromě jejich poslání v rámci energetického systému jako celku (nejen elektrická energie) spolu vzájemně nesouvisejí. Potenciál je pro každý typ OZE formulován zvlášť. Údaje k potenciálu energie v obnovitelných zdrojích uvedené v následujících kapitolách zahrnují potenciál dostupný a ekonomický - využitelný za stávajících podmínek. 6.2.1

Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie

Kategorizace území ČR z hlediska vhodnosti pro využití geotermální energie byla zpracována v rámci projektu „Revize vymezení ekologicky narušených oblastí ČR“, který v roce 1997 zpracovala Nadace Projekt Sever pro Sekci ochrany krajiny Ministerstva životního prostředí České republiky na základě podkladů a analýz firmy Geomedia s.r.o. Přesnost dat odpovídá měřítku 1 : 200 000. Území bylo na základě údajů o horninovém složení, hloubkách podzemních vod a dalších informací rozčleněno do čtyř kategorií podle vhodnosti využití energie podzemních vod – viz přehledová mapa ČR.

MĚSTO HABARTOV

71


Obrázek 29: Potenciál území pro využití geotermální energie

V Habartově se nenachází žádný významný vysokopotenciální zdroj geotermálního tepla. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je v rámci území města reálně využitelný pouze s pomocí tepelných čerpadel, využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a teplo horninového prostředí, případně teplo získané z vodních nádrží či toků. Tepelná energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor či využít teplo okolního vzduchu. Kritéria pro výběr vhodných lokalit Obecně se jeví jako nejvhodnější využití tepelných čerpadel v novostavbách v lokalitách, kde není k dispozici zemní plyn ani CZT. Další možností je využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je doposud jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. Tepelné čerpadlo se poněkud paradoxně vyplatí tam, kde je velká spotřeba tepla – například v historických objektech, které nelze zateplit. Nebo tam, kde je drahé palivo – například elektřina nebo kapalný plyn. Naopak v pasivních domech, kde je spotřeba tepla velmi malá, se tepelné čerpadlo ekonomicky příliš nevyplatí – snížení už tak nízkých nákladů nevyrovná poměrně vysokou investici. Výhodou tepelného čerpadla je to, že domácnost získá relativně levnou elektřinu. V tarifu pro tepelná čerpadla je nízký tarif („noční proud“) k dispozici 22 hodin denně. To znamená, že v domě s TČ je i provoz domácích elektrospotřebičů asi dvakrát levnější než v domě, kde se topí třeba plynem nebo dřevem. Úspora nákladů tak může být významná – jen u spotřebičů až několik tisíc korun ročně. Z dat ze SLDB 2001 byly v lokalitách, kde není doposud CZT ani plynofikace, zjištěny počty domů, ve kterých je vytápění zajištěno elektřinou - celkem se jednalo o 88 bytů, z toho většina v rodinných domech. Pokud je v těchto domech stále ještě využívána pro vytápění elektrická energie, lze uvažovat s jejich náhradou tepelnými čerpadly. MĚSTO HABARTOV

72


Při náhradě elektrického vytápění ve všech RD vytápěných elektřinou ve vytipovaných lokalitách a průměrné poptávce o energii pro TV cca 60 GJ / rok a průměrném topném faktoru 3 by přínos tepelných čerpadel (podíl obnovitelné složky dodané tepelné energie) mohl být cca 1200 GJ/rok ve stávající zástavbě a dalších 100 GJ/rok v nové zástavbě v zastavitelném území mimo dosah sítí CZT. Důležitá je kombinace tepelného čerpadla jako zdroje tepla se systémem vytápění o nízkém teplotním spádu (tj. s podlahovým vytápěním či systémem s velkoplošnými radiátory) a doplnění bivalentním zdrojem tepla, který dodává potřebnou energii v nejchladnějších dnech s nejvyšší poptávkou po teple (obvykle je používán elektrokotel). Zda je potřeba bivalentní zdroj záleží na typu tepelného čerpadla a způsobu návrhu. Obvyklá řešení využití tepelných čerpadel Následující typy tepelných čerpadel jsou nejčastěji využívány: Tabulka 36:

Typy tepelných čerpadel

Typ čerpadla/popis výhod

Způsob instalace

zemní kolektor / voda (nízká cena / vysoký výkon, zabraná plocha 200 – 400 m2) Uložení 0,3-0,5m pod zámrz.hloubk. V hloubce 1,2 – 1,5m teplota 5 – 15°C Rozteč podle druhu zeminy ----------příkon(10 – 30Wm2), rozteč 0,8 – 0,4 m Ovlivnění povrchu nad kolektorem zemní vrt / voda (hloubky kolem 100 m, celoročně stálý výkon, bez nároku na prostor, možnost pasivního chlazení geotermální teplo, bez vlivu slunce Nepoddimenzovat ! Bez regenerace, životnost min 25let Hloubka 100m (až 200m) Rozteč vrtů cca 10% hloubky Kvalitní firma a materiály !!! vzduch / voda (nízká cena, vyšší provozní náklady, kratší životnost , proměnlivý výkon v průběhu roku) vnitřní provedení (vzduch.vedení do domu) venkovní provedení „chiller“ (topná voda z venkovní jednotky) venkovní a vnitřní jednotka „split“ (propojení vnitřní a venkovní jedn. chladivem)

Dimenzování a instalace tepelného čerpadla pro vytápění a TV Protože dodávka tepla pro vytápění je během roku značně nerovnoměrná, navrhuje se tepelné čerpadlo vždy v bivalentním systému s klasickým zdrojem tepla. Instalovaný topný výkon tepelného čerpadla se v bivalentním zapojení navrhuje jen na pokrytí cca 60 - 70 % max. požadovaného tepelného příkonu objektu. Tím je zajištěno vyšší roční využití výkonu tepelného čerpadla s nižšími investičními náklady. Bivalentní zdroj tepla (obvykle levný přímotopný el. kotel) potom kryje jen doplňkovou špičkovou potřebu tepla.

MĚSTO HABARTOV

73


Touto kombinací drahého, ale časově více využitého tepelného čerpadla a levného a méně časově využitého kotle je zajištěna příznivější ekonomie provozu než při použití pouze tepelného čerpadla s výkonem dimenzovaným na krytí celé tepelné ztráty vytápěného objektu. Na rozdíl od původních instalacích tepelných čerpadel, které jako nízkopotenciální zdroj tepla téměř výhradně používaly finančně nákladné zemní vrty, roste v současné době počet instalací tepelných čerpadel, kde zdrojem tepla je zemina, nebo vzduch.

Tepelná čerpadla vzduch – voda mají výhodu v levném zdroji tepla (výměník malých rozměrů), který nevyžaduje rozsáhlé zemní úpravy v okolí vytápěného objektu. Jednoduchost tohoto řešení vyvažuje nevýhodu nižšího topného faktoru v mrazivých dnech, kterých je však během roku jen velmi nízký počet.

Pokud je vytápění objektu řešeno jako teplovzdušné, je možno využít tepelného čerpadla vzduch – vzduch. Výhodou tohoto provedení, kromě vysokého topného faktoru (v důsledku nízké teploty vytápěcího vzduchu), je možnost využít tepelného čerpadla v letním období k chlazení objektu (reverzace provozu tep. čerpadla na chladicí zařízení).

Kromě kompresorových tepelných čerpadel lze pro rodinné i bytové domy použít i plynových absorpčních tepelných čerpadel, nižší cena pohonné energie (zemní plyn) je ale negována nižším topným faktorem. 6.2.2

Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla

Z hlediska dopadajícího slunečního záření se území města Habartov nachází v oblasti s podprůměrnými podmínkami v rámci ČR, dle Atlasu podnebí ČR se průměrný roční úhrn dopadajícího globálního záření na horizontální plochu se 2 pohybuje v rozmezí 3500 – 3600 MJ/m . Z toho podíl přímé složky představuje cca 2 1700 MJ/m . Doba slunečního svitu se dle Atlasu podnebí ČR pohybuje na úrovni cca 1500 h/rok. Obrázek 30: Průměrný roční úhrn slunečního záření ČR

Zdroj: ČHMÚ – Atlas podnebí ČR

Přírodní podmínky města Habartov a zejména integrovaných obcí umožňují využít alespoň na příznivě orientovaných lokalitách sluneční záření pasivními i aktivními systémy. Průměrný roční úhrn slunečního záření není ale pro ekonomiku zejména aktivních zařízení příznivý (viz mapa výše). Využití solárního záření

Pasivní

Přeměna slunečního záření zachyceného konstrukcemi budovy na teplo MĚSTO HABARTOV

Aktivní

Výroba elektrické energie - fotovoltaika

Výroba tepla solárními kolektory

74


Pasivní solární systémy využívají prosklených architektonických prvků k zachycení slunečního záření, které se po dopadu transformuje na teplo. Zachycené teplo obvykle ohřívá vzduch, který se dále rozvádí k místu spotřeby aktivními prvky (vzduchotechnikou). Jednoduché systémy se obejdou bez aktivního rozvodu tepla. Jedná se o velmi efektivní a architektonicky zajímavý způsob využití slunečního záření. Nejlepší výsledky však dosahuje u novostaveb, které je možné architektonicky a tepelně-technicky navrhnout a optimalizovat pro maximální využití solárního záření. Navýšení nákladů pro využití solárního záření obvykle dosahuje kolem 10 - 30% investičních nákladů na výstavbu budovy při snížení spotřeby tepla na vytápění o 20 – 30%. U rekonstrukcí budov s doplněnými prvky solární architektury může být jejich přínos sporný zejména z pohledu ekonomického. Kvalitní tepelné izolace při rekonstrukci obvykle uspoří víc energie. Z výše popsaného je zřejmé, že se vždy jedná o individuální řešení s individuálními přínosy, které v podstatě nelze při prognóze vyčíslit. Aktivní solární systémy využívají pro zachycení slunečního záření solární kolektory. Kolektor obsahuje absorbér zachycující sluneční záření. Absorbér se při provozu zahřívá a jím zachycené teplo je odváděno teplonosným médiem (voda, vzduch) do místa spotřeby. Solární kolektory, jakožto jedna z klíčových součástí solárních tepelných systémů jsou na trhu v ČR běžně dostupné a existuje zde řada výrobních i montážních firem. Systémová integrace solárních soustav do budov Řešení se liší podle

účelu odběru tepla (příprava teplé vody, vytápění, ohřev bazénové vody) typu budovy (rodinné domy, bytové domy, ústavy soc. péče, hotely) velikosti soustavy (maloplošné pro RD, velkoplošné pro BD) způsob provozu, regulace.

Rozhodovací kritéria

maximalizace měrných solárních zisků qk,u [kWh/m2] maximalizace solárního pokrytí f [%] - maximální nahrazení primárních paliv požadovaný solární podíl (optimalizace návrhu) podmínky struktury budovy, limitující parametry (velikost střechy, možný sklon kolektorů, architektonické souvislosti).

Kritéria pro výběr vhodných lokalit Aktivní solární systémy - Při výběru lokality pro využití sluneční tepelné energie se daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území ČR sledují předpokládané technicko – ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění solárních kolektorů by měla splňovat následující kriteria:

Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50° ( cca JV – JZ). Správná orientace je velmi důležitá. Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek. Krátkodobé zastínění kolektorů je přípustné spíše dopoledne, protože maximum výkonu je kolem 14. hodiny.

MĚSTO HABARTOV

75


Možnost umístit kolektory obvykle na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) – u celoročního provozu optimálně se sklonem cca 30 – 45° k vodorovné rovin ě, pro zimní provoz je výhodnější sklon cca 60 – 90°.

Konfigurace s co nejkratšími potrubní rozvody z hlediska snížení tepelných ztrát a investičních nákladů a snížení objemu nemrznoucí kapaliny v primárním rozvodu.

Stálá celoroční poptávka po TV, případně se špičkou v letním období (energii získanou v době nejvyššího příkonu sluneční energie je nutno využít) – z tohoto důvodu je vhodné využití solárního ohřevu bazénové vody nebo ohřevu TV v ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, kempy s hlavní sezónou v letním období. Naproti tomu využití solárních tepelných systémů ve školách, kde není zabezpečena poptávka po TV i v letním období (např. využitím internátů/kolejí pro letní ubytování), se jeví jako nevhodné, protože v době nejvyššího slunečního svitu bývají většinou nevyužívané.

U solárních tepelných systémů s kapalinovými kolektory je vhodné, pokud je možno využít k dodatečnému zabudování solárního výměníku pro ohřev TV vhodné stávající elektrické (plynové) zásobníkové ohřívače TV - proto jsou pro instalace vhodné zejména rodinné domky.

Ve většině případů je nutné se solárními teplenými soustavami počítat jako s doplňkovým zdrojem, který spoří energii. A téměř vždy je potřeba záloha tradičním zdrojem.

Z hlediska nejvyššího výnosu energie ze solárních tepelných systémů v letním období je využití sluneční energie vhodné i jako zdroj pro příhřev nebo ohřev bazénové vody, v zimě nebo přechodném období je využitelný pro ohřev teplé užitkové vody.

Posouzení využitelného potenciálu 2

Reálně využitelná energie z 1 m slunečního kolektoru orientovaného na jih a se 2 sklonem 30-45° je v rozmezí 300 až 400 kWh/m .rok. Využití solární energie se ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TV. Možnosti využití slunečního záření v solárních tepelných systémech na území města Habartov je možno shrnout následovně: Obecně je známo, že pouze na přibližně 70% střech je možné (vhodné) umístit solární kolektory. Při využitelnosti střech ze 43 % je možno uvažovat o potřebě 2 přibližně 900 m solárních kolektorů. Z této plochy kolektorů (při výrobě 300 2 kWh/rok.m ) se dá vyrobit 270 000 kWh energie ročně, což je 972 GJ/rok. Tento potenciál lze nazvat jako technicky dostupný potenciál, ekonomický potenciál je nižší, odhadem cca 400 GJ/rok kvůli ceně instalací. Energetický přínos využití solární tepelné energie z hlediska energetické bilance města není příliš významný, největší přínosy bude mít v novostavbách, kde, pokud se prosadí záměry výstavby domů s téměř nulovou spotřebou, budou potřeby tepla pro přípravu teplé vody stále více kryty právě teplem ze slunečního záření prostřednictvím solárních kolektorů. Posouzení ekonomiky využití tepla ze sluneční energie Z hlediska celkové ekonomické návratnosti ohřevu vody, případně přitápění s využitím solárních tepelných systémů jsou problematické zatím stále vysoké investiční náklady na pořízení technologie a poměrně nízký energetický přínos zařízení, které mají za výsledek velmi dlouhou návratnost. V závislosti na technickém řešení a použitém typu kolektorů a dalších zařízení (regulace, solární MĚSTO HABARTOV

76


zásobník TV atd.) může být jednotková cena systému s nuceným oběhem vhodného 2 pro rodinný dům cca 10-15 000 Kč/m kolektorové plochy, typické instalace vhodné 2 pro rodinné domy mají 2-4 kolektory o ploše celkem 3 – 6 m . 2

Při energetickém přínosu cca 300 kWh/m .rok se prostá návratnost instalací solárních systémů pro ohřev TV v rodinných domech při porovnání s elektrickým akumulačním ohřevem pohybuje v rozsahu cca 15 let a výše, což není bez možnosti dotační podpory zatím příliš ekonomicky zajímavé. Ekonomické údaje se budou měnit s důrazem na využití OZE a rozšířením technologií a s případným růstem ceny elektrické energie /zemního plynu pro ohřev TV. Nejvhodnějšími a v současné době běžně dostupnými a technicky realizovatelnými aplikacemi solárních tepelných systémů je:

Ohřev bazénové vody (v případné kombinaci s ohřevem TV) - Potenciální možnost využití solárních systémů pro ohřev TV a bazénové vody ve venkovních bazénech existuje ve sportovně rekreačních zařízeních, případně i v dalších zařízeních, případně i v rodinných domech vybavených venkovními bazény.

Ohřev TV v rodinných domech – Pro ohřev TV je možno využít plochých nebo vakuových solárních kolektorů. Z technického hlediska je solární ohřev nejsnáze kombinovatelný se stávajícím elektrickým akumulačním ohřevem a je tedy nejvhodnější realizovat jej tam, kde je k ohřevu TV v současné době využívána elektrická energie.

Ohřev TV ve veřejném a soukromém sektoru – Využití solárních systémů pro ohřev TV je vhodné zejména tam, kde je stálá nebo zvýšená poptávka po TV v letním období, kdy jsou energetické zisky ze slunečního záření nejvyšší. To může být případ například rekreačních a ubytovacích zařízení, penzionů, autokempů.

Dále je možná aplikace teplovzdušných solárních kolektorů pro ohřev vzduchu (k přitápění, sušení zemědělských plodin, biomasy apod..). Projekty využití solární tepelné energie ve veřejných objektech jsou přijatelné pro podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013 - Oblast podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Projekty využití solární tepelné energie v rámci podnikatelských subjektů jsou teoreticky přijatelné v rámci programu Eko-energie operačního programu Podnikání a Inovace 2007 – 2013, vzhledem k nastavení priorit programu je ale šance získat na tento typ opatření jen velmi malá.

MĚSTO HABARTOV

77


Obrázek 31: Příklad solárního systému tvořeného plochou solárních jímačů (kolektorů nebo absorberů), akumulátorem zachycené solární energie, propojovacím potrubím s čerpadly resp. ventilátory a regulačním systémem.

Zdroj: Projekt PATRES

6.2.3

Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie

Z hlediska přírodních podmínek jsou výchozí podmínky pro využití potenciálu sluneční energie pro výrobu elektřiny stejné jako pro solární tepelné systémy. Přírodní podmínky města Habartov umožňují využít sluneční záření v aktivních solárních fotovoltaických systémech. Přímá přeměna solární energie na elektrickou energii se uskutečňuje v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický nebo také solární článek. Fotovoltaická elektrárna se skládá z pole vzájemně propojených fotovoltaických panelů, které dodávají stejnosměrný proud do střídačů generujících proud střídavý, který je následně transformován na využitelné napětí a dodáván do spotřeby. Účinnost přeměny solární energie na elektrickou je dána účinností jednotlivých komponent elektrárny, vedle fotovoltaických panelů se jedná především o účinnost střídačů a transformace. S využitím fotovoltaických solárních systémů se dříve uvažovalo zejména pro decentralizované aplikace (osvětlení dopravního značení, parkovací automaty, telekomunikační zařízení, mobilní zařízení, objekty nepřipojené do veřejné sítě) eventuelně např. pro zajištění záložního napájení oběhových čerpadel aktivních teplovodních solárních systémů. V nedávné době došlo k masivnímu rozvoji zejména u systémů připojených do veřejné sítě, z důvodu výhodné státní podpory na vyrobenou elektřinu. Kritéria pro výběr vhodných lokalit Při výběru lokality pro využití sluneční energie ve fotovoltaických systémech pro decentralizované, izolované využití s využitím akumulace vyrobené energie v akumulátorech a event. využitím měničů pro napájení spotřebičů na standardní střídavý proud - Stejně jako u fototermických systémů se daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území sledují předpokládané technicko – ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění fotovoltaických článků, by měla splňovat následující kriteria:

Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50° ( cca JV – JZ). Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek.

MĚSTO HABARTOV

78


Možnost umístit panely na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) – u celoročního provozu optimálně se sklonem cca 20 – 35° k vodorovné rovin ě, pro zimní provoz je výhodnější sklon cca 60 – 90°. Optimální sklon závisí na t ypu použité technologie, zda jsou použity panely využívající křemík v krystalické formě (optimální sklon – 30-35°) nebo tenkovrstvé panely (optimální sklon – 20-25°). Možnost zabezpečení fotovoltaických panelů proti krádeži / poškození Nízký a pokud možno stálý příkon spotřebičů el. energie napájených z fotovoltaického systému. Pro výběr vhodných lokalit pro realizaci fotovoltaických elektráren s dodávkou elektřiny do veřejné sítě platí v zásadě podobná pravidla jako pro solární tepelné systémy, je však třeba mít zabezpečenu dostatečnou plochu pro instalaci panelů s fotovoltaickými články. Solární fotovoltaická zařízení připojená do sítě lze umístit na střechy či fasády obytných, administrativních či komerčních objektů, v těchto případech však nelze dosáhnout vysokých instalovaných výkonů (max. desítky kW).

Větší fotovoltaické systémy o výkonu řádově stovek kW lze realizovat jak na volných plochách, tak i na plochých střechách větších budov (průmyslové a skladovací haly apod.) s dostatečnou statickou únosností. Nevýhodou fotovoltaických systémů je jejich značná investiční náročnost a poměrně značná náročnost na zabranou plochu vzhledem k dosažitelnému výkonu (cca 2-4 ha na 1000 kW p výkonu). Důležitá je rovněž dostatečná kapacita připojení do sítě. V současné době stále trvá stop stav ve výstavbě nových výkonů ve fotovoltaice. V únoru 2010 požádal provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, aby bylo pozastaveno vydávání kladných stanovisek k připojování nových fotovoltaických a větrných elektráren. Argumentem bylo ohrožení bezpečnosti elektrizační soustavy. Distributoři ČEPS vyhovily. Stop-stav trvá dodnes. Povoleny nejsou ani malé domácí instalace, o které je značný zájem. Podle distributorů je nutné nejprve zjistit, jaké budou dopady výroby elektřiny z dosud instalovaných solárních elektráren na bezpečnost provozu distribuční soustavy. Technický limit pro bezpečné fungování soustavy je podle distributorů naplněn a nadále trvá většina důvodů, které vedly distribuční společnosti k pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojování solárních a větrných elektráren. Byla učiněna řada přechodných opatření (např. zavedena 26% solární daň, která daní zisk solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2009 a 2010, nejsou daněny pouze zisky elektráren, které mají instalovaný výkon do 30 kWp a byly instalovány na budovách), zejména se ale připravuje nový zákon o obnovitelných zdrojích energie, který zohlední Národní akční plán (limit pro fotovoltaiku je stanoven na 1 659 MW instalovaného výkonu v roce 2020) a zavede změny v oblasti výkupních cen a zelených bonusů (pokud určitý obnovitelný zdroj dosáhne limitu stanoveného v Národním akčním plánu, nemusí mu ERÚ vyhlásit podporu) – to by se dotklo právě solárních elektráren - ke konci července 2011 byl instalovaný výkon fotovoltaických a větrných elektráren v České republice 2 190 MW. Dle platné legislativy je možno do distribuční sítě připojit pouze fotovoltaický systém o výkonu do 30 kWp, tento systém musí být instalován na budově (na střeše nebo na plášti) zapsané v katastru nemovitostí. MĚSTO HABARTOV

79


Do konce roku 2011 bude stanoven bilanční limit na rok 2012 pro fotovoltaiku a větrné elektrárny. Posouzení využitelného potenciálu V územní energetické koncepci je v prognóze výhledové spotřeby paliv a energie počítáno s uplatněním fotovoltaiky v malých domácích instalacích – zejména s ohledem na výhledové požadavky v oblasti energetické náročnosti budov. Fotovoltaické články jsou ve výhledových výpočtech předpokládány na 10% nových střech do roku 2020 a 20% nových střech rodinných domů do roku 2030. Výkonnost 2 panelů je uvažována v Habarově ve výši 130 kWh/m (při uvažování panelů z krystalického křemíku a střechy orientované na jih se sklonem 30°), na 1 st řeše 2 jsou uvažovány panely o velikosti 5 m . Instalovaný výkon celkem je 1,2 kW, při využití 800 hodin/rok je výroba elektřiny počítána ve výši 1000 kW h/rok. Ve stávající zástavbě jsou fotovoltaické panely uvažovány na 10 střechách do roku 2020 a dalších cca 30 střechách do roku 2030. Celkem je tedy předpokládána výroba elektřiny ve výši cca 70 MWh/rok. Tento předpoklad je možno považovat za umírněný, technický potenciál využití slunečního záření pro výrobu elektřiny je mnohonásobně vyšší, mj. vzhledem k příznivé orientaci střech bytových a rodinných domů v Habartově. Vytipování prioritních oblastí pro realizaci projektů Výroba elektrické energie ze sluneční energie je podporována zvýhodněnou výkupní cenou nebo zeleným bonusem dle Zákona 180/2005 Sb. Projekty solární fotovoltaiky na rodinných a bytových domech realizované nepodnikajícími fyzickými osobami byly podporovány v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Projekty solární fotovoltaiky na veřejných objektech jsou přijatelné pro podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013 - Oblast podpory 3.1 , je však limitována na 20% způsobilých výdajů a max. 50 mil. Kč nebo 30% způsobilých výdajů a maximálně do výše tzv. De minimis (200 tis. EUR). 6.2.4

Vodní energie

Kinetickou energii vody v říčních tocích lze na vhodných lokalitách využít k výrobě elektrické energie ve vodních elektrárnách. Městem Habartov neprotékají energeticky významné říčních toky, pouze potoky Radvanovský (plocha povodí 2 2 10,46 km , délka toku 7,2 km), Obecní a Habartovský (plocha povodí 24,8 km , délka toku 9,5 km). Revitalizace Radvanovského a Habartovského potoku byla součástí řešení ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a zařazena do souborů nápravných opatření. Průtok vody v říčkách je však v průběhu roku nízký a energetické využití této lokality není nadějné. 6.2.5

Využití biomasy

Potenciální zdroje energetické biomasy Za potenciální zdroj biomasy je považována veškerá živá hmota, která vzniká na daném území. Z pohledu ekologie velmi široká oblast rostlin a živočichů. Zúžením do biomasy dřevin a orientací do lesního hospodářství často označujeme biomasu termínem dendromasa, kterým se rozumí dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky a klest. Také zde můžeme zahrnout odřezky a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu. Veškerou tuto biomasu – dendromasu lze využívat jako palivo. Je ale vždy nutné zvážit ekologické hledisko, manipulační a dopravní nároky a dostupnost zdroje. MĚSTO HABARTOV

80


Lesy v okolí Habartova jsou částečně v majetku města (drobné plochy lesa na katastrech města Habartov), ale většinu z nich vlastní společnost Sokolovská uhelná, a.s., která obhospodařuje rozsáhlé území i mimo současné dobývací prostory. Tato území jsou z části tvořena původním lesním fondem. Dalších téměř dva tisíce hektarů lesních porostů pak firma vytvořila za posledních padesát let v rámci své rekultivační činnosti. Zajištění těžebních, prořezávkových i ostatních prací a činností nezbytných k plnohotnotné funkci lesních porostů si společnost velkou měrou zajišťuje vlastními specialisty sekce Rekultivace. Lesnické práce zajišťované sekcí rekultivace zahrnují:

Těžbu dřeva včetně mýcení náletů pod energovody Výchovné řezy Kácení solitérů Prořezávky a probírky lesních porostů Velkoplošné zalesňování včetně rekultivovaných ploch

Většina palivového dřeva bude zajišťována touto společností. Potenciálním zdrojem biomasy v okolí Habartova může být také cíleně pěstovaná biomasa (rychle rostoucí dřeviny, energetické seno) na rekultivacích, dále zužitkování náletových dřevin a využití těžebního odpadu vznikajícího při těžbě dřevní hmoty v blízkých lesích dle definice biomasy uvedené ve Vyhl. 482/2005 Sb. – skupina 3 (palivové dřevo, zbytky z hospodaření v lesích). Obrázek 32: Lesy v okolí Habartova

Zdroj: Mapy.cz

Dalším možným zdrojem biomasy s energetickým potenciálem pro využití v malých firmách a domácnostech představují záměrně pěstované zemědělské plodiny a vedlejší produkty při sklizni běžně pěstovaných plodin. Nejvýznamnější potenciál představují pro přímé spalování obiloviny a řepka, případně sláma z trav na semeno. Možné je cílené pěstování vybraných druhů, jako je například krmný šťovík. Pro spalování v lokálních topeništích se tyto druhy biomasy hodí pouze ve formě peletek. Ve výrobě bioplynu lze využít i biomasu z luk, pastvin a dalších pícnin. Palivové dříví a vývoj na trhu MĚSTO HABARTOV

81


Palivo je sortimentem s cenou regulovanou trhem a ovlivněnou cenami ostatních energií. Zároveň je palivo takový sortiment, který se nepodaří udat do sortimentů hodnotnějších, např. vláknina. Na výrobu paliva je tedy zapotřebí srovnatelných nákladů, jako na sortimenty vyšší kvality a tím i dražší, tudíž z výroby paliva jako sortimentu VI. třídy jakosti je nejmenší zisk. Palivo lze občanům prodávat přímo v lese na tzv. samovýrobu. U tohoto systému prodeje nemá prodávající žádné náklady spojené s výrobou konečného sortimentu, tyto náklady jsou záležitostí kupujícího. Cena takto prodávaného paliva byla v roce 2010 od 50 Kč do 300 Kč podle dřeviny a hmotnosti. Od roku 2011 jsou ceny opětovně vyšší. Nárazově lze získat levnější palivo, když dostanou občané povolení odebírat dříví z kalamit. Roční nárůst poptávky po palivu může být znatelný, zejména s rostoucí cenou uhlí a zemního plynu. Doposud je na území města Habartova dřevo využíváno v rodinných domech – buď jako jediné nebo jako doplňkové palivo. Jeho spotřeba dosáhla na území města dle našich propočtů hodnoty 2 873 GJ/rok v přepočtu na průměrné klimatické podmínky. Peletky Dřevní peletky jsou perspektivním fytopalivem s vysokou výhřevností (do 18 MJ/kg), nízkým obsahem popelovin (0,5 až 1 %), nízkým obsahem vody (kolem 10 %), umožňujícím automatizaci procesů spalování. Vyrábějí se na protlačovacích matricových lisech hlavně z čisté dřevní hmoty někdy s malým přídavkem organických pojiv a splňují nejvyšší požadavky na kulturu a pohodlí vytápění objektů, při nákladech srovnatelných s ušlechtilými fosilními palivy a vysokým ekologickým efektem. Dnes je výroba peletek rychle se rozvíjejícím odvětvím paliv. Další informace o technologii výroby včetně ekonomické rozvahy najdete v článku Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti. Proces výroby si můžete prohlédnout na obrázcích na stránkách asociací nebo výrobců. Pro spalování peletek se vyrábějí nejen automatické kotle pro provoz po celou sezónu, ale i krbová kamna se zásobníkem, která hoří na jedno naplnění i několik dní. 6.2.6

Podpora státu při využití obnovitelných zdrojů energie

Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie zaručuje, že výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce. Současně zákon zaručuje výrobcům elektrické energie z obnovitelných zdrojů, pokud splňují podmínky připojení a dopravy, podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, přednostní připojení svého zdroje k přenosové soustavě a zaručené výkupní ceny elektřiny, které jsou vyšší než tržní. Pro vlastní spotřebu je stanoven režim tzv. zelených bonusů, kdy výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, který ji spotřebovává sám nebo ji dodává přímo spotřebiteli, může nárokovat příplatek k tržní ceně. Způsob výkupu a omezení výkupu elektřiny v případě problémů v přenosové soustavě je vytvářen v reakci na potíže uváděné ČEPS po boomu ve výstavbě fotovoltaických elektráren v ČR. Zatím neexistuje žádná přímá podpora využívání OZE na produkci tepla z obnovitelných zdrojů, podporována je však kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Výše podpory kombinované výroby ovšem není tak finančně atraktivní jako zmíněná podpora výroby el. energie. Nepřímá podpora je poskytována na produkci energetických plodin využitelných i na produkci tepla (bližší podmínky jsou specifikovány v nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek MĚSTO HABARTOV

82


poskytování platby pro pěstování energetických plodin, ve znění pozdějších předpisů). Je také k dispozici řada investičních pobídek ve formě nenávratných dotací v rámci operačních programů pro programovací období 2007–2013 a to jak pro soukromé subjekty (např. podprogram Eko-energie v rámci programu OPPI), tak i veřejné subjekty (např. prioritní osa 3.1 Operačního programu Životní prostředí). Tabulka 37: Cena tepla z různých zdrojů – běžné ceny v r. 2009, vč. DPH. Skutečná cena závisí na cenách lokálních dodavatelů, nákladech na dopravu, tarifu pro odběr a účinnosti vytápěcího systému

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR, EkoWATT

6.2.7

Souhrn potenciálu využití OZE na území města Habartova

Tabulka 38:

Shrnutí dostupného a ekonomicky nadějného potenciálu

Druh obnovitelného zdroje

Potenciál využití nízkopotenciálního tepla Potenciál solárního tepla Potenciál solární elektřiny Potenciál vodní energie Potenciál biomasy celkem Potenciál v kusovém dřevě – palivu CELKEM Tabulka 39:

Druh OZE dřevo MĚSTO HABARTOV

Dostupný potenciál potenciál výroby potenciál výroby elektřiny tepelné energie (MWh/rok) (GJ/rok)

Z toho ekonomicky nadějný potenciál výroby potenciál výroby elektřiny tepelné energie (MWh/rok) (GJ/rok)

1000

300

972 700 -

700

400 70 -

12 000

8 000

3 000

2 500

16 972

70

11 200

Využití potenciálu OZE v jednotlivých návrhových variantách ÚEK města Habartov

V1-2030 (GJ/rok) 2 436

V2-2030 (GJ/rok) 2 436 83


biomasa geotermální energie solární teplo solární energie vodní energie Celkem

9 821 281 269 70 0 12 877

8 431 73 276 40 0 11 256

Porovnání využití OZE stávající stav 2010, výhled 2030 Varianta V1 (GJ) 12 000

10 000 solární teplo geotermální energie

8 000

biomasa dřevo

6 000

4 000

2 000

0 Stávající stav

MĚSTO HABARTOV

Stávající zástavba Nová výstavba na ve výhledu rozvojových plochách

84


7. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ Tato část Územní energetické koncepce města Habartova obsahuje: a) zabezpečení energetických potřeb města Habartova s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie; b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu; c)

vyčíslení účinků a nároků variant;

d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení; e) doporučení nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému; f)

návrh opatření k realizaci pořizovatelem ÚEK.

vybrané

varianty

rozvoje

EH

uplatnitelných

Při návrhu výhledového zásobování města palivy a energií a při oceňování výhledových nároků na energii a paliva byly použity podklady z územního plánu města Habartov, který byl poskytnut městským úřadem.

7.1

Východiska pro návrh řešení EH

Při tvorbě návrhových variant vychází zpracovatel:

Z očekávaného vývoje poptávky po energii ve stávající zástavbě, do které je promítnuto využití potenciálu energetických úspor a očekávané rozvojové záměry;

Z poptávky po energii na výhledových plochách pro zástavbu;

Z doporučených variant rozvoje soustavy CZT

Z disponibility místních energetických zdrojů pro výrobu energie

Z priorit stávající energetické politiky a ostatních politik, které budou mít vliv na spotřebu paliv a energie (zejména v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu a nástrojů k prosazení cílů těchto politik);

Z legislativy v relevantních oblastech, stávající i připravované; tato legislativa zahrnuje zejména oblast energetické náročnosti budov, ochrany ovzduší, hospodaření energií, podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie a zákon stavební;

Z územní energetické koncepce Karlovarského kraje, která byla zpracována v roce 2003 společností ATEM, s.r.o. společně s Programem ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí Karlovarského kraje, a z její aktualizace, zadané v roce 2010.

MĚSTO HABARTOV

85


7.1.1

Státní energetická koncepce a její cíle

Stále ještě platná Státní energetická koncepce (SEK) byla schválená vládou ČR dne 10. 3. 2004. V roce 2008 byl připraven návrh aktualizované verze Státní energetické koncepce. Tento návrh aktualizované SEK nebyl schválen, v přípravě je nová aktualizace. Aktualizace SEK by měla reagovat na nové požadavky EU ve snižování energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů, nedostatek hnědého uhlí pro elektroenergetiku a zejména teplárenství v případě platnosti územních limitů těžby. V oblasti teplárenství platná SEK stanovila následující cíle:

Podpora rozvoje centrálního zásobování teplem (CZT)

Zajištění dlouhodobé dostupnosti uhlí pro teplárny a preference dodávky uhlí do systémů CZT legislativní cestou

Podpora využití biomasy, dalších OZE a druhotných zdrojů pro centrální zásobování teplem, zejména u středních a menších zdrojů

Podpora rozvoje vícepalivových systémů se zásobníky hlavně u využívajících zemní plyn

zdrojů

Podpora rozvoje vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla.

Podpora využití tepla z provozu jaderných elektráren v dlouhodobé perspektivě (po r. 2030)

V době zpracování ÚEK města Habartova neexistuje aktualizovaná Státní energetická koncepce. Politika posledních vlád se postavila jasně proti prolomení těžebních limitů u hnědého uhlí a závažným problémem je zhoršující se perspektiva dlouhodobých dodávek domácího uhlí (hnědého i černého) díky jeho snižujícím se vytěžitelným zásobám. Neméně závažné a souběžně působící jsou nové legislativní požadavky na provozování systémů výroby a dodávek tepla (vyšší sazba DPH, nové emisní limity a stropy a připravované aukce emisních povolenek). Oba faktory se velmi dotknou systému centralizované výroby tepla, který lze dnes považovat za energetický systém v nejsložitějším postavení mezi všemi dalšími systémy. S výjimkou změny DPH se problém s dostupností uhlí a zpřísňováním emisních limitů týká výroby elektřiny v elektrárně Tisová (dle informací zpracovatele se předpokládá se strany ČEZ, a.s. zajištění dodávek paliva pro provoz elektrárny do roku 2050). Dostupnost dodávek uhlí se dotýká také výhledových dodávek hnědého uhlí pro sektor obyvatelstva, které budou po roce 2014 významně klesat. 7.1.2

Výhledová dostupnost paliv a energie

Uhlí Stále není vyjasněn vývoj v těžbě hnědého tříděného uhlí v ČR. Pokud zůstanou v platnosti územní limity těžby stanovené vládním usnesením č. 444/1991, již v roce 2014 nastane značný pokles těžby hnědého tříděného uhlí a v roce 2025 by toto uhlí chybělo na trhu zcela. S touto variantou uvažují některé ze scénářů pro MPO pro aktualizovanou energetickou koncepci ČR. Tuhá paliva budou v domácnostech nahrazována buď zemním plynem nebo mnohem častěji – biomasou (peletky, palivové dřevo). Biomasa Řádová disproporce mezi potřebou biomasy a dostupností (Invicta BOHEMICA 2009) v případě přestavby hnědouhelných zdrojů na biomasu byla předmětem analýz ve studii Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou, Pavel

MĚSTO HABARTOV

86


Kaufmann ze studie společnosti Invicta BOHEMICA, jejíž závěry byly prezentovány v čísle 1/2010 časopisu Teplo Technika Teplárenství. Dle údajů v této studii je v současnosti na trhu mezera v disponibilitě dřevní štěpky z 1,6 mil. t ročně je cca 0,850 mil. t spoluspalováno ve velkých zdrojích ČEZ, a.s. a dalších. O volnou kapacitu se uchází 13 nových zdrojů, které jsou budovány zejména v Čechách, schváleny budou v roce 2011 (633 tisíc tun štěpky). Samotná Plzeňská teplárenská v tomto množství spaluje 150 tis. tun/rok. Záměry na dalších cca 24 zdrojů jsou v jednání, pro mnoho takových zdrojů již volná štěpka ze zpracovatelských provozů a papírenského průmyslu již k dispozici není. Záměry velkých zpracovatelů a uživatelů a nedostatek štěpky na trhu způsobuje razantní nárůsty v ceně této komodity, růst ceny může naopak vyvolat vyšší zájem o výrobu štěpky u některých lesních závodů. V současnosti však vysoká cena štěpky způsobuje vysoké nárůst ceny tepla v soustavách, které jsou na spalování štěpky závislé (vybrané regiony, kde na trhu s biomasou značně převládá poptávka). Peletky a brikety byly doposud pro českého výrobce tepla drahé a navíc jsou vhodné spíše pro individuální, decentralizovanou výrobu tepla. Značná část těchto komodit je v současné době vyvážena do Německa a Rakouska. Zemní plyn a topné oleje Dodávky zemního plynu do České republiky se uskutečňují dovozem z Ruské federace, Norského království a Spolkové republiky Německo, přičemž celkový nákup (dovoz) zemního plynu pro potřeby České republiky posledních letech klesá – vlivem úsporných opatření a vlivem hospodářského útlumu. Zemní plyn je využíván hlavně pro vytápění, jeho spotřeba je v zimě podstatně vyšší než v létě. Zemní plyn je klíčovým palivem pro domovní kotelny a většinu soustav CZT, vč. soustav na území města Habartov. Cenové výkyvy, zapříčiněné jak provázaností těžby i ceny zemního plynu s těžbou a cenou ropy, tak jeho disponibilitou na trhu, jsou pro soustavy CZT velmi citlivé. V roce 2010 byla cena zemního plynu příznivá a skoro u všech soustav CZT v Libereckém kraji došlo ke zlevnění ceny tepla. Opačný trend se dá očekávat ve výhledu – předpokládá se postupný vzestup cen obou komodit – jak ropy, tak zemního plynu, o cca 40 % do roku 2020. Soustavy CZT nemohou reagovat jednoduše na zvýšení ceny jako decentralizované zdroje – snížením výroby a dodávky tepla – jsou vázány právně i smluvně k dodávkám a zajištění tepelného komfortu odběratelů. Topné oleje zažijí pravděpodobně renesanci užití pro decentralizované vytápění v ČR tak, jak bude narůstat cena uhlí. Ve výhledu budou stoupat jak ceny uhlí, tak biomasy a také ušlechtilých paliv a energie – zemního plynu a ropných produktů. Cenové nárůsty vstupních paliv se promítnou do nárůstu palivových nákladů pro výrobu tepla. V důsledku ztrát v soustavách CZT se nárůst v cenách projeví v ceně tepla více než u decentralizované výroby tepla. 7.1.3

Priority nadřazených dokumentů

Z plánovacích dokumentů vyšších územních celků je ÚEK Habartov v souladu především s „Programem rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013“ (PRKK). PRKK patří k základním programovým dokumentům Karlovarského kraje. Slouží k podpore rozvoje regionu a upřesňuje strategické cíle a priority Karlovarského kraje. Aktuální podoba PRKK souvisí s novým programovacím obdobím 2007 - 2013, které je pro Českou republiku i Karlovarský kraj velmi důležité. Z prostředků Evropské unie bude možno čerpat na posílení konkurenceschopnosti kraje ve vztahu k ostatním regionům České republiky a také ve vztahu k zahraničí.

MĚSTO HABARTOV

87


Dalším plánovacím dokumentem významným pro město Habartov je „Program sociálního a ekonomického rozvoje (PSER) města Sokolov do roku 2014“. Tento program navazuje na již dříve vypracované rozvojové dokumenty města Sokolov. Město Sokolov je přirozeným centrem, ke kterému Habartov spádově přísluší. „Nejvyšším“ dokumentem územního rozvoje je „Strategie regionálního rozvoje České republiky“. V něm je Karlovarský kraj zařazen mezi zaostávající nebo jinak problémové regiony. Podle tohoto dokumentu patří mezi nejzákladnější problém Karlovarského kraje jeho odlehlost a špatná úroveň dopravního spojení s ostatními centry v CR. Mezi kladné stránky nelze radit ani různorodost území kraje, kdy část je tvořena lázeňskými oblastmi a část je značně postižena restrukturalizací, především Sokolovsko. Strategie vytváří základní koncept uskutečňování regionální politiky České republiky a východiskem pro formulaci regionálních přístupu do sektorových a odvětvových politik. Pro město je nejvýznamnějším dokumentem Strategie rozvoje města Habartov 2007-13 a Akční plán města Habartov. V těchto dokumentech je zajištění modernizace dopravní i technické infrastruktury jednou z priorit města. Územní energetická koncepce Karlovarského kraje V souladu se zadáním ÚEK Karlovarského kraje a požadavky legislativy byly stanoveny následující hlavní cíle a principy řešení energetického hospodářství na území Karlovarského kraje: vytvořit podmínky pro hospodárné a dlouhodobě udržitelné nakládání s energií snížit spotřebu paliv a energií využitím existujícího potenciálu úspor zvýšit podíl využívaných obnovitelných a druhotných zdrojů Vedlejší cíle ÚEK Karlovarského kraje jsou dány návazností na programové dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a patří mezi ně především: omezení produkce emisí znečišťujících látek z energetických zdrojů zlepšení kvality ovzduší na území kraje omezení produkce emisí skleníkových plynů Územní energetická koncepce nestanovuje další, konkrétní priority na území kraje, ani nijak nestanovuje způsoby zásobování kraje a jeho obcí ve výhledu. Územní plán města Habartov V průběhu řešení aktualizace ÚEK zpracovatel využíval jako významného podkladu územní plán pro město Habartov a ÚEK je provázána a v souladu s tímto územním plánem. Pro zásobování řešeného území teplem ÚP schvaluje:

využit stávajících parovodních rozvodů pro vytápění odpadním teplem v centrální části

využít stávajícího parovodu pro přechod na horkovod (rekonstrukce rozvodů a předávací stanice atd.)

v decentralizovaných lokalitách využit ušlechtilých paliv a energie, např.: LTO, propan, propan-butan, tepelné čerpadlo, el. energie

nahradit nevyhovující kotle např.: kotlem na dřevoplyn, na zplynování uhlí, s posuvným roštem

provést plynofikaci sídel - pro plánovanou zástavbu v jižní části řešeného zájmového území, ve kterém je plánovaná nová bytová výstavba, rekreační a zóna občanské vybavenosti, bude stávající STL plynovodní síť rozšířena o další okruh po vnější části plánovaného zastavěného území obce. Do okrajových

MĚSTO HABARTOV

88


částí obce Kluč, Na Rovince a do Horního Částkova se předpokládá vedení páteře STL plynovodu pro napojení stávajících i nových maloodběrů v RD. Další opatření: rozvoj sítí VN: cílem je plné pokrytí energetických požadavků, souvisejících s územním plánem a jeho rozvojem v sídlech. Hlavním cílem v lokalitě je především zlepšit kvalitu dodávky elektrické energie jak pro podnikatelskou sféru (výroba, drobné podnikání, služby, občanská vybavenost atd.), tak pro obyvatelstvo - v souvislosti s probíhajícím technickým rozvojem, zaváděním nových technologií zejména při využití výpočetní techniky, prvků automatizace a regulace. možnost výstavby větrných elektráren v k.ú. Horní Částkov. Podmínkou je, že technická zařízení nesmí rušit hlukově plochy určené pro bydlení a současně jsou dostupná po stávající síti polních a lesních cest. Konkrétní plochy pro větrné elektrárny byly v návrhu vymezeny jako plochy technické obsluhy. Jedná se o čtyři místa – jedna plocha je severozápadně, druhá severně a poslední dvě severovýchodně od Horního Částkova. Projekt Medard Projekt Medard představuje komplexní řešení obnovy území po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku. Zdevastované území se má změnit na lokalitu atraktivní pro turistické, kulturní a podobné aktivity. To by melo přinést hospodářské oživení a ekonomické zhodnocení území zbytkových jam bývalých lomu. Mělo by dojít k citlivě provedené rekultivaci a revitalizaci krajiny v okolí cca 500 ha uměle vytvořeného jezera Medard. Z územního hlediska se jedná o lokalitu o rozloze 44 2 km , která se nachází v těsné blízkosti obcí Bukovany, Svatava, Citice a měst Habartov a Sokolov. Obrázek 33: Urbanistická studie – Jezero Medard

Zdroj: Profil města Habartov MĚSTO HABARTOV

89


Celý projekt se bude týkat území o celkové výměře cca 4 382 ha. Realizace projektu by mela přinést do regionu ekonomický rozkvet spojený s turistickým ruchem a sportovně-rekreačními aktivitami. Pro Habartov představuje projekt Medard velkou příležitost pro nový rozvoj města, především v oblasti cestovního ruchu a sportu. V rámci nové rekreační oblasti kolem jezera vzniknou nové služby, které podpoří vznik nových pracovních příležitostí. Měly by zde vzniknout např. bungalovy, autokemp, zázemí pro koupaliště, pláže, ubytovací a relaxační zařízení nebo také vysokoškolský kampus. Město Habartov plánuje vytvoření nových cyklotras, včetně pobídek pro vznik služeb vztahujících se k cykloturistice, a nových tras pro in-line bruslaře. 7.1.4

Související právní předpisy

Česká legislativa, která transponovala do svých zákonů požadavky a cíle evropských směrnic a která má přímý vztah k řešení energetického hospodářství na území města Habartova, zahrnuje zejména:

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy:

zákon č. 458/2000 Sb., o podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy MPO

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a jeho mnohé prováděcí předpisy k navazujícím emisním stropům, programů a plánům snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, ke zlepšení kvality ovzduší, emisním faktorům, emisním limitům, apod.

zákon 180/2005 Sb., o výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů.

další…

Požadavky na energetickou náročnost budov V roce 2002 přijala Evropská komise právní předpis, týkající se snižování spotřeby paliv a energie v budovách. Tento předpis se dotkl zejména velkých budov nad 2 1000 m podlahové plochy, novým požadavkům na posuzování energetické 2 náročnosti podléhaly i nové rodinné domy s podlahovou plochou větší než je 50 m . Právní předpis (Směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD I) je v České republice implementován v zákoně č.177/2006 Sb. (§ 6a), kterým byl novelizován zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a v příslušných novelizovaných prováděcích předpisech. Tato Směrnice byla novelizována dne 19. května 2010 Směrnicí 2010/31/EU (EPBD II). Novela stanoví a/nebo doplňuje v návaznosti na EPBD I základní principy a požadavky pro: a. b. c. d. e. f.

společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov; uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost budov, jejich částí a technických systémů; vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie; energetickou certifikaci budov nebo ucelených částí budov; pravidelnou inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách; a nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv.

EPBD II stanoví členským státům povinnost zajistit od 31. prosince 2020, aby všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Směrnice dále stanoví členským státům povinnost zajistit, aby nové budovy užívané a MĚSTO HABARTOV

90


vlastněné orgány veřejné moci byly po 31. prosinci 2018 budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Tohoto cíle lze dosáhnout zvýšeným využitím obnovitelných zdrojů energie (vč. tepelných čerpadel) v budovách a jejich okolí. Za budovu s téměř nulovou spotřebou energie je považována budova, jejíž energetická náročnost bude velmi nízká s tím, že nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta energií získanou z obnovitelných zdrojů. V návaznosti na úpravy Směrnice probíhá úprava zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, novelizace vyhlášky č. 148/2007 Sb. a revize normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Průkaz energetické náročnosti Dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů (č.177/2006) se splnění požadavků na energetickou náročnost budov prokazuje průkazem energetické náročnosti budov (dále průkazu ENB) a jeho grafickou částí. Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek. Při nesplnění požadavku na energetickou náročnost se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky efektivní opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň (Vyhláška č.148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov). Doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy obsažené v protokolu průkazu ENB obsahují modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy, opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technického zařízení budovy a nakonec třídu energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření. V průkazu ENB se posuzuje rovněž technická, ekologická a ekonomická proveditelnost alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu teplé vody a chlazení. Zpracování průkazů ENB platí od 1.1.2009. Pokud jde o stávající objekty, tam, kde je plánovaná rekonstrukce z jiných než energeticky úsporných důvodů, platí totéž, co pro novou výstavbu. Opatření se bude tedy týkat pouze stávajících veřejných budov tj. budov nevýrobní sféry. Vyhláška č.148/2007 Sb. je v současné době novelizována tak, aby způsob výpočtu a hodnoty energetické účinnosti odpovídaly požadavkům EPBD II. Inspekce kotlů a klimatizačních zařízení Dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů (č.177/2006 Sb.) jsou v § 6 zákona obsaženy odst. 3 a 4, ukládající povinnosti k inspekci kotlů. Pro oblast kontroly kotlů je to vyhláška č. 276/2007 Sb., která upravuje kromě rozsahu a způsobu provádění kontrol účinnosti kotlů i četnost těchto kontrol, a to jednou za dva roky. Kontrola účinnosti kotlů se vztahuje na kotle jmenovitém výkonu nad 200 kW. Výsledkem kontroly je zpráva o kontrole, která musí obsahovat kromě jiných údajů vyhodnocení účinnosti kotle a doporučení – kvalifikované návrhy opatření. Povinnost zajistit tyto pravidelné kontroly kotlů se vztahuje na všechny jejich vlastníky nebo provozovatele s výjimkou vlastníků kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci. Stejně jako i v jiných zemích EU mají být u zařízení pro vytápění kotli se jmenovitým výkonem větším než 20 kW a vnitřních rozvodů tepelné energie v zařízení sloužícím pro vytápění starších než 15 let přijata nezbytná opatření k zavedení jednorázové inspekce celého zařízení, včetně vnitřních rozvodů tepelné energie, a to do tří let po nabytí účinnosti zákona č.177/2006 Sb. Podle zákona se MĚSTO HABARTOV

91


u provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti, a to každé dva roky. Součástí kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy. Kontroly klimatizačních systémů jsou prováděny podle zákona č. 406/2001 Sb. v platném znění a v souladu s vyhláškou č. 277/2007 Sb.. 7.1.5

Soulad ÚEK města Habartov s nadřazenými dokumenty

Územní energetická koncepce města Habartova respektuje cíle a zásady nadřazených dokumentů – jak doposud platné SEK z roku 2004, tak ÚEK Karlovarského kraje, cíle v rozvoji města, zakotvené v aktualizovaném ÚP města Habartov i doporučení v Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Koncepce respektuje a podporuje opatření ke snižování energetické náročnosti budov, domů pro bydlení, výrobní i nevýrobní sféry, ve výrobě a distribuci tepla, doporučuje a předpokládá realizaci technologií využití OZE. Koncepce směřuje k navýšení podílu OZE v energetické bilanci města a ke snižování energetické náročnosti ve všech spotřebitelských sektorech i výrobních a distribučních systémech. Údaje, které porovnávají výchozí a cílový stav těchto parametrů, jsou uvedeny v kapitole nároků a účinků variant rozvoje energetického hospodářství na území města Habartova.

7.2

Výhledová poptávka po energii

7.2.1

Formulace variant rozvoje energetického hospodářství

Varianty technického řešení musí dle Nařízení vlády k podrobnostem územní energetické koncepce především:

č.

195/2001

Sb.,

Vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech;

zajišťovat spolehlivou dodávku energie,

maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů,

využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,

být technicky i ekonomicky proveditelné.

Výhledové řešení energetického systému města Habartova předpokládá vytěsnění až 80% spotřeby uhelných paliv v domácnostech přechodem na využití místně dostupné biomasy, využití tepelných čerpadel zejména v doposud elektrifikovaných domácnostech, a také maximální využití stávajících sítí zemního plynu a CZT. Byly formulovány 2 výhledové varianty rozvoje energetického hospodářství (EH), které vycházejí:

z rozvojových záměrů města, kterými jsou: realizace úsporných opatření v domovním fondu a vývoj spotřeby paliv a energie ve stávajících budovách;

ze spotřeby paliv a energie zástavby na rozvojových plochách;

MĚSTO HABARTOV

92


z variantního řešení ve způsobu zásobování uvedených rozvojových záměrů palivy a energií;

z doporučeného způsobu rozvoje soustavy CZT a způsobů výroby tepla se zohledněním očekávaného vývoje v poptávce po teple v soustavě CZT.

Tabulka 40: Specifikace jednotlivých variant rozvoje

Varianta V1

• • • •

•

•

•

Varianta V2

Tuhá paliva jsou vytěsňována biomasou ve výši 40 % do roku 2020 a ve výši 80 % do roku 2030 Uvažuje se s využitím tepelných čerpadel pro vytápění a s instalacemi solárních kolektorů pro ohřev TV Fotovoltaika ze stávající zástavby je vypočtena ze 2% z počtu RD v KÚ Habartov do roku 2020 a cca 6 % z počtu stávajících RD k roku 2030 Variován je návrh krytí nové zástavby na rozvojových plochách - pro zásobování výhledové zástavby – mezi zemním plynem a uhlím/ dřevem apod. V soustavě CZT se počítá s realizací její rekonstrukce a náhradou parních rozvodů za teplovodní včetně realizace domovních předávacích stanic. Neuvažuje se s rozšířením plynovodu do sídla Horní Částkov vzhledem k malému odběru a vysokých investičním nákladům na prodloužení středotlakého plynovodu. S výjimkou mírného nárůstu využití fotovoltaiky se s další nárůstem výroby elektřiny na území města nepočítá, nicméně na území Horního Částkova jsou vytipovány plochy pro výstavbu větrných elektráren

•

V soustavě CZT se kromě vlivu změn v dodávkách tepla (úspory) uvažuje s výstavbou vlastní kotelny pro dodávky tepla do soustavy CZT. Kotelna bude spalovat zemní plyn, povinně bude při zpravování projektu zvážena možnost výroby tepla v kombinované výrobě s elektřinou, dimenzovaná na letní odběr TV.

•

Tuhá paliva ve stávající zástavbě jsou vytěsňována biomasou ze 40 % do roku 2020 a z 80 % postupně do roku 2030. Uvažuje se s využitím tepelných čerpadel pro vytápění a s instalacemi solárních kolektorů pro ohřev TV

• •

Vlivem rozvoje města a zástavby na rozvojových plochách je realizováno rozšíření plynovodu do sídla Horní Částkov a jak nová zástavba, tak rodinné domy v tomto sídle jsou přepojeny na zemní plyn.

•

Fotovoltaika z nové zástavby je vypočtena stejně jako ve Variantě 1.

•

Tím, že jsou plynofikovány RD na území Horního Částkova a přilehlé rozvojové plochy, je v této variantě vyšší spotřeba zemního plynu.

Komentář k oběma variantám:

Nebyly navrhovány zásadní změny ve způsobu, jakým je v současné době poptávka po energii ve stávající zástavbě uspokojována kromě vytěsňování tuhých paliv ze spotřeby. Tato paliva jsou ve výhledu nahrazena z 80% biomasou, ostatními OZE a zemním plynem.

Nelze očekávat zvýšení počtu objektů připojených na CZT.

MĚSTO HABARTOV

93


Není předpokládáno ani v jedné z variant odpojování od soustavy CZT. Odpojování od soustavy CZT nemá při současné ceně tepla opodstatnění. Ve výhledu je ale nezbytné zapojení dodavatele tepla do vyhledávání úsporných opatření na straně provozních výdajů i realizace opatření ve spotřebě tepla, v natavení systému komunikace s občany – vše kvůli zmírnění rizik v návratnosti investice do rozvodů CZT – cena tepla vzroste jednorázově jednak díky investici, jednak díky růstu DPH. Tento nárůst nepostihne teplo z domovních kotelen.

Potenciál úspor paliv a energie ve stávající zástavbě bude do roku 2030 realizován v jednotlivých sektorech ve výši ekonomicky nadějného potenciálu.

V nové zástavbě jsou uplatňovány v rozdílné míře (podle variant) technologie využití OZE – jedná se o solární termické systémy pro ohřev TV, fotovoltaické panely na střechách domů, zejména rodinných, tepelná čerpadla na vytápění.

Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 je odrazem změn ve struktuře spalovaných paliv. Mírný nárůst emisí tuhých látek je zapříčiněn vyšším využitím biomasy – emise z biomasy jsou vypočteny s použitím emisních faktorů pro dřevo. Snížení SO2 a CO je dáno tempem vytěsňování TP (uhlí, brikety). Nižší emise CO 2 ve 2. variantě jsou výsledkem navýšení výroby elektřiny ve zdrojích CZT, která i přes vyšší spotřebu zemního plynu pozitivně ovlivní výši celkové emise CO 2 .

7.2.2

Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě

Výhledová poptávka po energii (konečná spotřeba paliv a energie) ve stávající zástavbě (postavené před rokem 2010) vychází z předpokládané realizace energeticky úsporných opatření v této zástavbě, jejichž realizace je závislá na disponibilitě finančních vstupů a s rostoucími cenami také na rostoucí motivaci spotřebitelů. Odhadovaný potenciál úspor dosáhne na území města Habartova do roku 2030 souhrnně 8,6 % ze stávající spotřeby paliv a energie pro konečnou spotřebu (a cca 13% ve spotřebě pro vytápění) a činí v jednotlivých sektorech: Tabulka 41: Souhrnný potenciál úspor ve spotřebitelských sektorech, Habartov

Sektor spotřeby Průmysl Terciér Doprava Bydlení Celkem [GJ]

výhled do 2020-V1 78 478 3 5 802 6 362

výhled do 2020V2 78 478 3 4 858 5 417

výhled do 2030výhled do 2030V1 V2 167 167 990 990 7 7 10 205 10 205 11 368 11 368

Při výpočtu konečné spotřeby, případně primární spotřeby paliv a energie na území města Habartova, je počítáno s účinností výroby tepla podle právního předpisu (Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie - nahrazuje Vyhlášku č. 150/2001 Sb.). Ve výpočtech ve stávající zástavbě se promítají i předpokládané záměny paliv – náhrada uhlí - podle jednotlivých rozvojových variant a také úspory ve zdrojích soustav CZT. Vývoj poptávky po energii ve stávající zástavbě byl řešen pouze jednovariantně, variantně je řešeno pouze krytí výhledové poptávky ve stávající zástavbě i na rozvojových plochách.

MĚSTO HABARTOV

94


Tabulka 42: Konečná spotřeba paliv a energie ve stávající zástavbě, GJ/rok

Ukazatel CZT kapalná paliva plynná paliva tuhá paliva OZE elektřina Celkem

7.2.3

V1-2020

60 325 0 22 882 6 770 7 068 28 800 125 846

V2-2020

65 181 0 23 568 11 806 2 673 28 980 132 208

V1-2030

57 375 0 21 646 2 152 11 045 28 621 120 840

V2-2030

57 375 0 23 400 0 9 642 28 621 119 038

Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách

Územní plán města Habartov vymezuje následující plochy pro výstavbu v zastavěném území, které mohou být z hlediska zásobování energií významné: plochy bydlení individuálního (BI) plochy bydlení vesnického (BV) plochy bydlení městského (BM) plochy bydlení specifického (BX) plochy smíšené obytné vesnického typu (SV) plochy smíšené obytné městského typu (SM) plochy občanského vybavení nekomerční (OV) plochy občanského vybavení komerční (OK) plochy občanského vybavení sportu (OS) plochy výroby průmyslové (VP) plochy výroby drobné a řemeslné (VD) plochy rekreace hromadné (RH) plochy rekreace hromadné - koupaliště (RH.1) plochy rekreace zahrádkářských osad (RZ) plochy rekreace individuální (RI) Pro výpočet velikosti zástavby a tím i údajů o spotřebě paliv a energie bylo nezbytné přijmout několik předpokladů doplňujících návrhy prostorových regulativů k návrhovým plochám pro zástavbu, uvedených v územním plánu. S městským úřadem, odborem správy majetku, byly projednány možné záměry města ve výhledu a rozvoj bytové zástavby. Byly navrženy:

počty rodinných domů (RD) ve výhledu k roku 2020 a 2030

měrné plochy bytových jednotek v rodinných domech a rekreačních objektech

Měrné spotřeby tepla na vytápění, spotřebu teplé vody a ostatní spotřebu na jednotlivých typech ploch a to pro rok 2020 a pro rok 2030 se zohledněním zpřísňování požadavků na tepelně technické vlastnosti u nových budov (viz popis nové legislativy v oblasti budov, zejména očekávané změny v novelizaci vyhlášky č. 148/2007 Sb. a normě ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Byl proveden odhad možných nároků).

Pro rok 2020 resp. 2030 je ve výpočtech spotřeby paliv a energie předpokládána následující velikost nové zástavby:

MĚSTO HABARTOV

95


Tabulka 43: Velikost podlahové plochy zástavby na rozvojových plochách pro zástavbu do roku 2020, správní území města Habartov [celková plocha v m 2 ]

KOD_KU_P

KU

636339 685861

Habartov Horní Částkov 685879 Lítov Celkový součet

Bytový fond Bytový fond Bytový fond - Nevýrobní Průmysl Celkem - RD - BD chaty sféra 5 880 0 0 100 0 5 980 700 0 0 0 0 700 420 7 000

0 0

0 0

0 100

0 0

420 7 100

Tabulka 44: Velikost podlahové plochy zástavby na rozvojových plochách pro zástavbu do roku 2030, správní území města Habartov, [m 2 ]

KOD_KU_P 636339 685861

KU

Habartov Horní Částkov 685879 Lítov Celkový součet

Bytový fond Bytový fond Bytový fond - Nevýrobní Průmysl Celkem - RD - BD chaty sféra 4 760 0 0 0 0 4 760 700

0

600

0

0

1 300

0 5 460

0 0

0 600

0

0 0

0 6060

Výpočet energetických nároků (potřeby paliv a energie) na rozvojových plochách Výpočet výhledové konečné spotřeby paliv a energie na jednotlivých rozvojových ploch je proveden s využitím koeficientů pro propočet energetických potřeb na jednotku vytápěného objemu. Propočtené energetické nároky (potřeby) nové výstavby k roku 2020 a 2030 uvádějí následující tabulky. Tabulka 45: Potřeba paliv a el.energie (GJ/rok) nové výstavby na rozvojových plochách do roku 2020, průměrné klimatické podmínky

Ukazatel Vytápěný objem - BF (m3) Vbf Vytápěný objem - NS (m3) Vbf Vytápěný objem - Průmysl (m3) Vost Potřeba tepla na otop Qotop - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - OST (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtv - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtv - NS (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtv - Průmysl (GJ/rok) Potřeba ostatní energie Qost - BF (GJ/rok) - elektřina nebo zemní plyn dle způsobu pokrytí Potřeba ostatní energie Qost - NS (GJ/rok) - elektřina Potřeba ostatní energie Qost - Průmysl (GJ/rok) - elektřina Potřeba tepla a el.energie celkem Q - BF (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - NS (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - celkem (GJ/rok)

MĚSTO HABARTOV

Celkem 30 800 320 0 2 688 23 0 1 000 1 0 881 25 0 4 569 50 0 4 619

96


Tabulka 46: Potřeba paliv a el.energie (GJ/rok) nové výstavby na rozvojových plochách 2020 – 2030, průměrné klimatické podmínky

Ukazatel Vytápěný objem - BF (m3) Vbf Vytápěný objem - NS (m3) Vbf Vytápěný objem - Průmysl (m3) Vost Potřeba tepla na otop Qotop - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - OST (GJ/rok) Potřeba tepla na otop Qotop - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtv - BF (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtv - NS (GJ/rok) Potřeba tepla na TV Qtv - Průmysl (GJ/rok) Potřeba ostatní energie Qost - BF (GJ/rok) - elektřina nebo zemní plyn dle způsobu pokrytí Potřeba ostatní energie Qost - NS (GJ/rok) - elektřina Potřeba ostatní energie Qost - Průmysl (GJ/rok) - elektřina Potřeba tepla a el.energie celkem Q - BF (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - NS (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - Průmysl (GJ/rok) Potřeba tepla a el.energie celkem Q - celkem (GJ/rok) kde: BF P Plocha PNPprum KZPprum BYD Hpodlaží q Sv Denostupně τ Procento TVBF Procento OSTBF

7.2.4

Celkem 25 704 0 0 1 612 0 0 701 0 0 797 0 0 3 110 0 0 3 110

Bytový fond Průmysl Rozloha rozvojové plochy [m2] Počet nadzemních podlaží - průměr Koeficient zastavěné plochy = Maximální plocha zastavitelná nadzemními stavbami / plocha pozemku - pro průměrný počet podlaží Podíl bydlení v desítkách % - dle legendy výkresu č.26 Výška podlaží [m] Tepelná charakteristika budovy [W/m 3 .K] Roční potřeba [kWh/m 3 .rok] Denostupně pro průměrné klimatické podmínky (3530) Roční využití max.výkonu [hod/rok] Procento na ohřev TUV Procento "Ostatní" energie (technologie, vaření, nezáměnná)

Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby

Pro návrh způsobu zásobování jednotlivých rozvojových ploch byly využity mapové podklady k trasování jednotlivých sítí zemního plynu, byla zvážena také dostupnost dodávek tepla ze soustavy CZT. Výhledový způsob pokrytí poptávky po energii na příslušné rozvojové ploše pro zástavbu je navržen v návaznosti na dostupnost sítí zemního plynu a očekávaný typ zástavby na této ploše a na výhledovou potřebu tepla a energie na rozvojové ploše (RP) celkem. Samostatně bylo navrženo palivo/energie pro vytápění a pro ohřev teplé vody (TV). Nebylo uvažováno s krytím poptávky tuhými palivy – vzhledem k životnosti technologií a doposud očekávaného poklesu disponibility tříděného uhlí byly navrženy pouze následující možnosti a kombinace ve vytápění a ohřevu teplé vody: Možnosti ve vytápění:

Biomasa zemní plyn CZT Elektřina Tepelná čerpadla

Možnosti v ohřevu TV – v zimním období vazba na způsob otopu MĚSTO HABARTOV

97


biomasa CZT (tam, kde je využíváno k otopu) zemní plyn elektřina solární kolektory tepelná čerpadla

V následujících tabulkách a grafech jsou vyneseny:

bilanční výsledky konečné spotřeby paliv a energie nové zástavby v jednotlivých variantách V1 a V2 a grafické znázornění způsobu zásobování jednotlivých rozvojových ploch

struktura využití obnovitelných zdrojů v nové zástavbě

Při přepočtech energetických nároků (potřeb) na spotřebu paliv a energie byly respektovány koeficienty minimální energetické účinnosti, které požaduje vyhláška č. 349/2010 Sb. Tabulka 47: Konečná spotřeba paliv a energie nové zástavby na rozvojových plochách, GJ/rok

Ukazatel CZT kapalná paliva plynná paliva tuhá paliva OZE elektřina Celkem

V1-2020

V2-2020 0 0 3 969 0 340 837 5 146

V1-2030 0 0 4 227 0 103 803 5 134

V2-2030 0 0 5 312 0 1 761 1 563 8 636

0 0 6 682 0 635 1 298 8 614

Obrázek 34: Struktura využití obnovitelných zdrojů v nové zástavbě k roku 2030

Struktura využití OZE v nové zástavbě, V1-2030 solární teplo 15% geotermální energie 16%

biomasa 69%

Zdroj: vlastní výpočty

MĚSTO HABARTOV

98


Obrázek 35: Způsob zásobování palivy a energií nové zástavby v roce 2020 a 2030, varianta V1

Pozn.: Jiné palivo na vytápění než zemní plyn Nová zástavba napojena na zemní plyn Obrázek 36: Způsob zásobování palivy a energií nové zástavby v roce 2020 a 2030, varianta V2

Pozn.: Jiné palivo na vytápění než zemní plyn Nová zástavba napojena na zemní plyn

7.3

Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant

Pro hodnocení a výběr doporučené varianty rozvoje EH je zapotřebí provést kvantifikaci výstupů jednotlivých variant dle jejich nároků a účinků. Toto je prováděno dle doporučení NV 195/2001 Sb. podle následujících ukazatelů:

Energetické bilance jednotlivých variant (výše spotřeby paliv a energie ve výhledu) Investiční náklady provozovatelů na realizaci výhledových variant Konečné náklady odběratele Emisní bilance výhledových variant, vzájemné porovnání, posouzení dopadů na kvalitu ovzduší, dosažení emisních stropů Úspora primárních energetických zdrojů Využití OZE Míra rizik spojených s realizací varianty rozvoje energetického systému.

MĚSTO HABARTOV

99


Tabulka 48: Bilance primární roční spotřeby paliv a energie (GJ/rok), porovnání variant, členěno dle skupenství paliva

Kategorie

Palivo/energie

tuhá paliva


plynná paliva OZE

stávající stav

brikety hnědouhelné zemní plyn dřevo biomasa solární teplo solární energie geotermální energie

CZT elektřina Celkem [GJ] Vývoj

výhled do 2020-V1

výhled do 2020-V2

4 715

2 704

2 679

860

813

7 091 23 568 2 673

4 067 26 851 2 555 4 726 108 9 20 64 137 29 628 134 804 96%

4 030 97 893 2 555 4 271 103 17

1 293 26 958 2 436 9 821 269

1 223 95 941 2 436 8 431 276

281 61 001 30 184 133 102 95%

73

72 685 28 980 139 712 100%

29 586 141 135 101%

výhled do 2030-V1

výhled do 2030-V2

29 918 139 113 100%

Tabulka 49: Bilance roční spotřeby paliv a energie po přeměnách (GJ/rok), porovnání variant, členěné dle sektoru spotřeby

Sektor Průmysl Zemědělství Terciární sféra Doprava Bydlení Elektřina velkoodběr Celkem [GJ] Vývoj

stávající stav

výhled do 2020-V1

výhled do 2020-V2

výhled do 2030-V1

výhled do 2030-V2

2 509

2 431

2 431

2 343

2 343

11 648 104 117 947

11 224 100 117 236

11 224 100 118 168

10 712 97 116 324

10 712 97 116 302

132 208 100%

130 992 99%

131 925 100%

129 476 98%

129 454 98%

Jak vyplývá z uvedených bilancí, předpokládáme do roku 2030 mírný pokles spotřeby paliv a energie na území Habartova. Tento pokles nastává v důsledku následujících faktorů, které jsou v bilanci promítnuty: realizace potenciálu úspor energie ve stávající zástavbě – v bytovém a domovním fondu, terciárním sektoru i v průmyslu uplatnění přísnějších norem a zákonných požadavků na energetickou náročnost nové zástavby, které významně snižují provozní náklady nových domů a jejich potřebu paliv na vytápění, zlepšená účinnost technologií pro výrobu tepla ve výhledu pomalejší rozvoj města, který následuje po roce 2010 a mírně zrychlující nízká tempa nové výstavby v letech 2000 až 2010.

MĚSTO HABARTOV

100


Porovnání skladby primární spotřeby (GJ) stávající stav 2010 , variantní výhled členěno dle energie elektřina

160 000

CZT

Spotřeba (GJ)

140 000

geotermální energie

120 000

solární energie

100 000

solární teplo biomasa

80 000

dřevo 60 000

zemní plyn

40 000


20 000


0 stávající stav

výhled do 2020-V1

výhled do 2020-V2

výhled do 2030-V1

výhled do 2030-V2

Porovnání skladby primární spotřeby (GJ) stávající stav 2010 , variantní výhled členěno dle sektoru spotřeby 160 000

Spotřeba (GJ)

140 000 120 000

Elektřina velkoodběr

100 000

Bydlení

80 000

Doprava

60 000

Terciární sféra

40 000 Zemědělství 20 000 Průmysl

0 stávající stav

MĚSTO HABARTOV

výhled do 2020-V1

výhled do 2020-V2

výhled do 2030-V1

výhled do 2030-V2

101


Porovnání skladby spotřeby po přeměnách (GJ) stávající stav 2010 , variantní výhled členěno dle energie elektřina

Spotřeba (GJ)

140 000 120 000

CZT

100 000

solární teplo

80 000


60 000

biomasa

40 000

dřevo

20 000

zemní plyn

0

brikety hnědouhelné stávající stav

výhled do 2020-V1

výhled do 2020-V2

výhled do 2030-V1

výhled do 2030-V2 hnědé uhlí tříděné

Porovnání skladby spotřeby po přeměnách (GJ) stávající stav 2010 , variantní výhled členěno dle sektoru spotřeby 140 000

Spotřeba (GJ)

120 000 Elektřina velkoodběr

100 000

Bydlení 80 000 Doprava 60 000 Terciární sféra

40 000

Zemědělství

20 000

Průmysl

0 stávající stav

MĚSTO HABARTOV

výhled do 2020-V1

výhled do 2020-V2

výhled do 2030-V1

výhled do 2030-V2

102


Obrázek 37: Porovnání skladby spotřeby po přeměnách, Varianta V1

Porovnání skladby spotřeby po přeměnách


stávající stav 2010, výhled 2020 Varianta V1 průměrné klimatické podmínky (GJ)


140 000

140 000

120 000

120 000

100 000

elektřina

100 000

elektřina

OZE

80 000

tuhá paliva plynná paliva

60 000

OZE

80 000


60 000

kapalná paliva CZT

40 000 20 000

CZT

20 000

0

0 Stávající stav

MĚSTO HABARTOV

kapalná paliva

40 000

Přeměna Nová výstavba na tepelného fondu + rozvojových úspory + rozvoj plochách

Stávající stav

103


ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA HABARTOV Obrázek 38: Porovnání skladby spotřeby po přeměnách, Varianta V2





140 000

140 000

120 000

120 000

100 000

elektřina

100 000

elektřina

OZE

80 000


60 000

OZE

80 000


60 000

kapalná paliva CZT

40 000 20 000

CZT

40 000 20 000

0

0 Stávající stav

MĚSTO HABARTOV

kapalná paliva


Stávající stav


104


Tabulka 50: Spotřeba paliv a energie po přeměnách ve výhledu, členěno dle sektoru spotřeby a druhu energie, varianta V1, Habartov rok 2030, GJ/r Spotřeba po přeměnách [GJ/r]

Energie tuhá paliva hnědé uhlí tříděné

Kategorie zdroje Průmysl Stavebnictví Výroba elektrických a optických přístrojů Ostatní průmysl Terciární sféra Ostatní tercier Školství Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Zdravotnictví Nová výstavba Doprava Doprava Bydlení Obyvatelstvo Nová výstavba Celkový součet

plynná paliva



860 860

1 293 1 293

2 152 2 152

860

1 293

2 152

zemní plyn


1 841

1 841

1 841 2 071 2 030

1 841 2 071 2 030

42 97 97 22 948 17 678 5 270 26 958

OZE dřevo

42 97 97 22 948 2 436 17 678 2 436 5 270 26 958 2 436


281 281 281

elektřina

biomasa

solární teplo

9 821 8 609 1 211 9 821

105

elektřina

CZT Celkem z elektřina

0

0

13

13

0

0

13

13

268

12 806 11 045 1 761 12 806

30 171 28 621 1 550 30 184

30 171 28 621 1 550 30 184

268 269

Zdroj dat: Enviros, s.r.o.

MĚSTO HABARTOV

Celkem z OZE

Celkem z CZT

CZT 502 90 411

502 90 411

8 628 2 102 3 450 1 465 1 611

8 628 2 102 3 450 1 465 1 611

48 246 48 246

48 246 48 246

57 375

57 375

Celkový součet 2 343 90 411 1 841 10 712 4 131 3 450 1 465 1 611 55 97 97 116 324 107 743 8 581 129 476


Tabulka 51: Spotřeba paliv a energie po přeměnách ve výhledu, členěno dle sektoru spotřeby a druhu energie, varianta V2, Habartov rok 2030, GJ/r Spotřeba po přeměnách [GJ/r]

Kategorie zdroje

Energie tuhá paliva hnědé uhlí brikety tříděné hnědouhelné

Průmysl Stavebnictví Výroba elektrických a optických přístrojů Ostatní průmysl Terciární sféra Ostatní tercier Školství Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Zdravotnictví Nová výstavba Doprava Doprava Bydlení Obyvatelstvo Nová výstavba Celkový součet


Celkem z plynná zemní plyn dřevo paliva 1 841 1 841

plynná paliva

1 841 2 071 2 030

719 719

1 082 1 082

1 801 1 801

719

1 082

1 801

42 97 97 26 072 19 432 6 640 30 082

OZE geotermální biomasa energie

1 841 2 071 2 030

42 97 97 26 072 2 436 19 432 2 436 6 640 30 082 2 436

73 73 73

7 491 7 206 285 7 491

106

elektřina elektřina

Celkem z elektřina

0

0

13

13

0

0

13

13

276

10 277 9 642 635 10 277

29 906 28 621 1 285 29 918

29 906 28 621 1 285 29 918

276 276


MĚSTO HABARTOV

Celkem z OZE

solární teplo

CZT

Celkem z CZT

CZT 502 90 411

502 90 411

8 628 2 102 3 450 1 465 1 611

8 628 2 102 3 450 1 465 1 611

48 246 48 246

48 246 48 246

57 375

57 375

Celkový součet 2 343 90 411 1 841 10 712 4 131 3 450 1 465 1 611 55 97 97 116 302 107 743 8 560 129 454


Tabulka 52: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje, varianta V1, rok 2030, t/r

Emise

REZZO 3

Elektřina

Nová výstavba

Celkový součet

Celkem tuhé látky

5,204

0,488

5,691

Celkem SO2

1,946

0,095

2,040

Celkem NOx

1,635

0,268

1,903

Celkem CO

5,838

0,143

5,981

Celkem CxHy

1,749

0,093

1,842

Celkem CO2

1 411

561

6 815

4 843

Zdroj dat: Enviros, s.r.o. Tabulka 53: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje, varianta V2, rok 2030, t/r

Emise

REZZO 3

Elektřina

Nová výstavba

Zdroje CZT

Celkem

Celkem tuhé látky

4,977

0,118

0,039

5,135

Celkem SO2

1,852

0,024

0,019

1,894

Celkem NOx

1,621

0,271

2,562

4,454

Celkem CO

5,550

0,085

0,631

6,265

Celkem CxHy

1,668

0,032

0,126

1,826

Celkem CO2

1 432

593

3 742

10 610

4 843


Vývoj emisí základních znečišťujících látek a CO 2 je odrazem změn ve struktuře spalovaných paliv. Mírný nárůst emisí tuhých látek je zapříčiněn vyšším využitím biomasy – emise z biomasy jsou vypočteny s použitím emisních faktorů pro dřevo. Snížení SO 2 a CO je dáno tempem vytěsňování TP (uhlí, brikety). Nižší emise CO 2 ve variantě V2 jsou výsledkem navýšení výroby elektřiny ve zdrojích CZT, která i přes vyšší spotřebu zemního plynu pozitivně ovlivní výši celkové emise CO 2 . Obrázek 39: Porovnání emisí základních škodlivin ve variantě 1 a 2 Porovnání emisí základních škodlivin (t/rok)a CO2 (kt/r)

stávající stav 2010 , variantní výhled

30

Emise (t/rok)

25 20 15 10 CxHy 5 NOx 0 stav

MĚSTO HABARTOV

2020-V1

Tuhé látky 2020-V2

2030-V1

2030-V2

107


7.4

Vícekriteriální vyhodnocení variant

Doporučená varianta rozvoje energetického hospodářství města Habartov byla vybrána na základě vícekriteriálního hodnocení variant, které bylo provedeno na základě: kvantifikovaných výpočtů příslušných parametrů, analýzy výstupních dat zkušenostní analýzy u nekvantifikovatelných výstupů výhledových variant. a to pomocí vícekriteriálního hodnocení variant. Stanovení pořadí výhodnosti variant má být dle NV č. 195/2001 Sb. provedeno z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního energetického systému, tak, aby souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií byl shodný. V následujícím textu jsou popsána zvolená kritéria pro hodnocení variant rozvoje a přiřazení vah těmto kritériím, pořadí variant ve zvoleném kriteriu a výsledný součet vyhodnocovacích kritérií. Hodnocení dopadů variant na udržitelný rozvoj Územní energetické koncepce se pořizují v návaznosti na § 4 zákona o hospodaření energií č.406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo na základě dobrovolného rozhodnutí reprezentace územních celků, měst a obcí. Základní rámec pro obsah koncepce stanovuje odst. 1 § 4 zákona, podle kterého se koncepce řídí státní energetickou koncepcí a má vytvářet podmínky pro hospodářský a společenský rozvoj území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj může být popsán jako "rozvoj, který naplňuje potřeby současnosti bez omezení schopnosti budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby", nebo také jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a budoucí generace“ (definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj). Udržitelný rozvoj je charakterizován 3 pilíři:

ekonomickým

environmentálním a

sociálním.

Výběr kritérií pro posouzení variant je proveden s ohledem na tyto 3 pilíře. Vyhodnocení pořadí variant Jak vyplývá z tabulky 53: Hodnocení jednotlivých variant, je v součtu pořadí obou variant výhodnější varianta V1 a to zejména pro její umírněné nároky na investice do zdrojů tepla v soustavě CZT, nerozšiřování plynovodu do sídla Horní Částkov a zejména pro významně nižší emise CO 2 a znečišťujících látek na území města. Cena tepla a její přijatelnost pro obyvatele je zejména v ekonomické situaci roku 2011 rozhodující parametr konkurenceschopnosti CZT. Sociální pilíř je zakomponován v obou variantách – předpokládáme realizaci úsporných opatření a snižování nákladů na energii v cenách roku 2010, výhodnost dodávek od Tisová (tlak odběratelů tepla na cenu tepla od dodavatele ČEZ Teplárenská, a.s.) a také využití zbytkové i pěstované biomasy a její přípravu na území města Habartov nebo v nejbližším okolí – s kladným dopadem na zaměstnanost.

MĚSTO HABARTOV

108


Tabulka 54: Dopady a účinky navrhovaných variant rozvoje EH města Habartov, rok 2030

Ukazatel Spotřeba dřeva celkem Spotřeba biomasy v domácnostech celkem

Jednotka GJ/rok GJ/rok

Cena tepla vč. DPH

Kč/GJ

Primární spotřeba celkem Spotřeba zemního plynu pro město celkem Spotřeba uhlí na území města Dovážené teplo na území města Dovážená elektřina na území města Spotřeba dovážených paliv a energie celkem Spotřeba OZE na území města pro výrobu tepla i elektřiny Podíl OZE v primární spotřebě paliv a energie Podíl dovážených paliv na primární spotřebě paliv a energie

Podíl elektřiny vyrobené z OZE na brutto spotřebě elektřiny

GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok % % MWh/rok GJ/rok %

Emise znečišťujících látek Tuhé látky SO2 NOx CO CxHy CO2 (bez elektrické energie)

t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok

Úspory energie celkem (GJ/rok) Domácnosti terciární sektor průmysl Ostatní

GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok

Využití OZE biomasa celkem geotermální energie solární teplo

GJ/rok GJ/rok GJ/rok

Výroba elektřiny na území města z OZE

MĚSTO HABARTOV

Rok 2010 2 673 2 673

Varianta V1 – 2030 Varianta V2 – 2030 2 436 2 436 12 257 10 867 1201

1414

139 712 23 568 11 806 72 603 28 980 136 957 2 673 1,91% 98,03%

133 102 26 958 2 152 61 001 30 184 120 295 12 806 9,62% 90,38%

139 113 95 941 2 036 0 29 918 127 895 11 217 8,06% 91,94%

45,82 5,323 6,192 2,211 26,671 5,421 5,323

17,46 5,691 2,040 1,903 5,981 1,842 6 815

19,57 5,135 1,894 4,454 6,265 1,826 10 610

-

11 368 10 205 990 167 7

11 368 10 205 990 167 7

13 059 12 257 281 269

11 468 10 867 73 276

109


Ukazatel solární energie

Jednotka GJ/rok

Vložené investice do OZE, úspor energie a CZT Investice do CZT celkem domácnosti /záměna uhlí dřevem kolektory Investice fotovoltaika Investice do využití tepelných čerpadel Investice do plynofikace investice do úspor energie Investice celkem

tis. Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Rok 2010

Varianta V1 – 2030

MĚSTO HABARTOV

252

47 000 6 800 3 736 21 000 1 124

53 000 6 800 3 833 21 000 292 3 000 173 877 261 802

173 877 253 537

Tabulka 55: Hodnocení jednotlivých variant

Kritérium hodnocení Primární spotřeba celkem k roku 2030 Cena tepla z CZT - průměr za město Habartov Spotřeba uhlí na území města Podíl dovážených paliv na primární spotřebě paliv a energie Podíl OZE v primární spotřebě celkem Emise znečišťujících látek celkem Emise CO2 Cena tepla ze soustavy CZT Investice do CZT celkem Investice celkem Bodové hodnocení celkem

Varianta V2 – 2030 252

Typ kriteria EK EK ENV EK ENV ENV ENV EK EK EK

Pořadí V1

Pořadí V2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 11

110

2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 19


7.5 Rizika rozvoje variant rozvoje 7.5.1

energetického

hospodářství

a

navrhovaných

Výhody a nevýhody současných soustav CZT

Mezi hlavní výhody současných soustav CZT lze zahrnout:

Lokalizace zdrojů znečistění mimo obytná centra

Výrazně nižší množství emisí do ovzduší oproti lokálnímu vytápění

Efektivní kontrola emisí a jejich snižování

Možnost využití kombinované výroby elektřiny a tepla

 M ožnost využití obnovitelných zdrojů energie

Mezi hlavní nevýhody soustav CZT lze počítat:

Vyšší investiční náročnost výstavby nových zdrojů

Ztráty tepla v rozvodech

Složitější řízení a regulace soustavy

Vyšší nároky na měření dodaného tepla

Náročná adaptace na změny odbytu

Neadekvátní ekologické požadavky které se vztahují na velké zdroje

7.5.2

Rizika fungování soustav CZT

Rizika, která obecně pro další fungování soustav CZT do budoucna vyvstávají, lze shrnout do následujících bodů: 1.

Změna sazby DPH povede ke zvýšení ceny tepla pro odběratele tepla

2.

Zateplování domů, stavby nízko-energetických domů a tlak ze strany dalších výrobců (např. tepelných čerpadel a plynových kondenzačních kotlů) povede k vyostření konkurenčního boje mezi provozovateli CZT a výrobci uvedených zařízení.

3.

Neuvážené investice do výrobních zařízení a do rozvodů tepla, které mohou zvýšit cenu tepla a snížit konkurenceschopnost soustav CZT.

4.

Případná rozhodnutí odběratelů tepla o ukončení dodávek určité části nynějších odběratelů CZT, která se projeví na snížení dodávek ze zdroje CZT a budou mít za následek zvýšení ceny tepla pro “zbylé“ odběratele tepla.

5.

Malé rozpětí cen zemního plynu mezi malými a velkými odběrateli, které znevýhodňuje CZT na bázi zemního plynu, pokud odběratel nemá možnost zvýšit tlak na dodavatele zemního plynu.

6.

Nízké výkupní ceny elektrické energie vyrobené v KVET a vysoké ceny zemního plynu pro KVET mohou obecně přispět ke zhoršení ekonomiky výroby tepla v CZT – netýká se Habartova

7.

Nestabilní podmínky v podpoře obnovitelných zdrojů energie.

V Habartově přistupuje k těmto rizikům také riziko zvyšování ceny tepla jeho dodavatelem, ČEZ Teplárenská, a.s.

MĚSTO HABARTOV

111


Riziko č. 1: Cena tepla z CZT ve srovnání s individuálním způsobem vytápění a přípravy teplé vody; změna sazby DPH Rozbuškou pro odpojování odběratelů od soustav CZT bývá nejčastěji vysoká cena dodávaného tepla oproti individuálnímu způsobu vytápění a přípravě teplé vody. Podíváme-li se na statistiku cen zveřejněné ERÚ (rok 2010) a to jen cen tepla dodávaného z domovních kotelen, je v ČR evidováno celkem 371 blokových kotelen spalujících zemní plyn (100% tepla vyrobeno ze ZP). Z tohoto celkového počtu evidovaných plynových blokových kotelen má v celé ČR cenu tepla nižší než 500 Kč/GJ pouze 49 kotelen. Teplárenské společnosti dosud účtují odběratelům tepla jen 10% DPH. Vláda se dohodla, že se v rámci penzijní reformy od roku 2012 zvýší spodní sazbu DPH z deseti na 14 % a v roce 2013 se obě sazby sjednotí na 17,5 %. Toto rozhodnutí významně zhorší konkurenceschopnost tepla ze soustav CZT. Riziko č.2: Zateplování domů Snížení množství dodávaného tepla vede ke zvýšení ceny za jednotku tepla. Provozovatelům CZT se obvykle nedaří najít nové zákazníky, kteří by pomohli provozovateli udržet bývalou úroveň dodávky tepla. Zateplování domů má tedy negativní vliv na cenu jednotky tepla a tím i rostou tlaky odběratelů na odpojování od soustavy CZT. Po zateplení panelových domů, kde byl původně obvykle nainstalován vytápěcí systém 90/70°C, dojde n ěkdy k takovému poklesu potřebného tepelného příkonu, že pro udržení potřené tepelné pohody v domě postačí (při minimální oblastní teplotě) teplota až o 20°C nižší. Riziko č.3: Neuvážené investice do výrobních zařízení a do rozvodů tepla mohou zvýšit cenu tepla a snížit konkurenceschopnost soustav CZT. Inovace výrobních zařízení je nutno vždy dobře zvážit, neboť investice se vždy promítnou ve formě odpisů do kalkulace ceny tepla. Někdy se stává, že inovace zařízení sice poněkud sníží ztráty tepla, ale cena inovace (bez vhodného dotačního programu) má za následek neúměrné zvýšení ceny tepla pro odběratele a případně zvýší tlak na odpojování ze soustavy CZT. Riziko č.4: Neuvážená rozhodnutí odběratelů tepla o ukončení dodávek tepla z CZT. V některých případech se od soustavy CZT odpojují někteří odběratelé, aniž k tomu mají vážný důvod. Často se tak děje vlivem neseriózních nabídek od prodejců plynových kotlů, nebo tepelných čerpadel a to i v případech, kdy cena tepla z CZT je pod hranicí 550 Kč/GJ. Ve všech případech má odpojení od soustavy CZT negativní vliv na samotnou soustavu, která byla již v době svého vzniku předimenzována a vlivem zateplování objektů se každoročně snižuje množství tepla přepravovaného ze zdroje k odběratelům tepla. Odpojení od CZT může vyvolat i soudní spory. Riziko č.5: Malé rozpětí cen zemního plynu mezi malými a velkými odběrateli znevýhodňuje CZT na bázi zemního plynu. Jedno z rizik, které ovlivňuje rovnováhu mezi cenami tepla z CZT a z vlastních malých kotlů uživatelů bytů je vývoj poměru cen mezi maloodběrateli a středními a velkými odběrateli. V České republice je rozpětí cen mezi maloodběrateli a velkoodběrateli menší, než v okolních státech (Německa a Rakousko). Toto malé rozpětí cen za zemní plyn negativně ovlivňuje cenu tepla ze CZT na bázi zemního plynu. Pokud by došlo ke scénáři, kdy by se ceny pro velkoodběratele a maloodběratele sblížily, pak by to mělo za následek další vlnu žádostí o odpojení od CZT. MĚSTO HABARTOV

112


Riziko č.6: Výkupní ceny elektrické energie vyrobené na KVET a ceny zemního plynu pro KVET. Nárůst výkupních cen z plynových kogeneračních jednotek by měl kopírovat nárůst cen zemního plynu pro tyto jednotky. Pokud se v přímé úměře nebude měnit výkupní cena elektrické energie s nákupními cenami zemního plynu bude to mít podstatný vliv na změnu ekonomické efektivnosti KVET oproti současnému stavu a zvyšuje to riziko investování do KVET. Riziko č.7: Nestabilní podmínky v podpoře obnovitelných zdrojů energie. Prudké změny ve výši podpory obnovitelných zdrojů mají zcela zásadní vliv na ekonomiku provozu zařízení využívající obnovitelné zdroje energie. Pokud dojde k prudkým změnám výkupních cen elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, bude to mít i podstatný vliv na ekonomiku investic do zařízení na výrobu elektrické energie z těchto zdrojů (negativním příkladem je změna podpory fotovoltaických elektráren) zcela mění ekonomiku případného podnikatelského záměru. 7.5.3

Doporučení pro provozovatele CZT v Habartově

S ohledem na všechny aspekty již uvedené v předchozích kapitolách ÚEK doporučujeme k realizaci variantu V1, která spočívá v rekonstrukci stávajících parovodů a jejich náhradě novými teplovodními rozvody v provedení dvoutrubka předizolovaného potrubí, vedeného až k domovním předávacím stanicím – od nich povede čtyřtrubka ke konečným odběratelům. Předpokládá se taká výstavba nové centrální předávací stanice voda/voda s výkonem 11,5 MW , která bude umístěna v objektu bývalé kotelny v Habartově. Předávací stanice bude připojena na plánované horkovodní potrubí (investice do tohoto potrubí bude provedena dodavatelem tepla, CEZ Teplárenská, a..s.), které nahradí stávající parovod z elektrárny Tisová. Dodavateli tepla se doporučuje sledovat dotační programy MŽP, MPO, případně další a případné výzvy týkající se modernizace rozvodů, či výstavby DPS a zvážit, zda by byl dotační titul využitelný a ekonomicky efektivní pro CZT v Habartově. 7.5.4 Ostatní rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje

Dostupnost vhodného paliva pro domácnosti náhradou za uhlí – potenciál palivového dřeva není dle stávajícího zjištění postačující pro náhradu uhlí. Předpokládáme, že budou vyvinuty jak trh s biomasou na straně jedné, tak novější technologie pro využití štěpky v kotlích malého příkonu.

Cena technologií pro využití OZE a výkupní ceny elektrické energie z OZE

Nárůst v ceně zemního plynu a odpojování odběratelů od dodávek zemního plynu – zhoršení kvality ovzduší v důsledku návratu k využívání tuhých paliv.

MĚSTO HABARTOV

113


8. OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT 8.1

Cíle ÚEK

Obrázek 40: Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie

Obecné cíle v jednotlivých rolích města v oblasti spotřeby a výroby energie jsou:

zabezpečit zásobování města palivy a energií (a zejména dodávky tepla ze soustavy CZT) při co nejmenších nákladech;

podpořit snižování nákladů na energii realizací energeticky úsporných opatření a využíváním obnovitelných zdrojů energie, zejména vlastních.

Snižovat vliv spotřeby a výroby energie na životní prostředí.

Obvyklé cíle města v jeho jednotlivých rolích jsou uvedeny v následující souhrnné tabulce: Tabulka 56: Cíle města v jednotlivých rolích ve vztahu k výrobě a spotřebě energie

Úloha města/ obce Výrobce/ distributor

Spotřebitel

Správce obecního majetku

Regulátor

Iniciátor

MĚSTO HABARTOV

Stanovený cíl při výkonu činností energeticky účinná výroba a rozvod energie úspora neobnovitelných zdrojů energie podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v území podpora užití obnovitelných zdrojů energie snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady energetické využití odpadů podpora místní zaměstnanosti kontrola a snižování vlastních nákladů finanční úspory veřejných prostředků zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě prevence znečištění ovzduší zlepšování tepelně-technických parametrů budov výstavba nízkoenergetických domů využívání dotací – dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy (např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické a ekologické) příklad pro ostatní spotřebitele podpora informovanosti 114


8.2

Závěry ÚEK

Spotřeba paliv a energie bude do roku 2030 i přes novou zástavbu klesat a tím i vliv energetiky na životní prostředí ve zvolené variantě V1 - emise vlivem spalování paliv mají a budou nadále mít klesající trend. Potenciál úspor na území města byl odhadnut na cca 8,6 % stávající spotřeby paliv a energie na území města do roku 2030. Mnohá opatření ke snížení spotřeby paliv a energie již byla ve spotřebitelských sektorech provedena. Potenciál úspor je nejvyšší u obyvatelstva, které spotřebovává 90% paliv a energie na území Habartova. Schválenou variantou rozvoje energetického hospodářství na území města Habartova je v Územní energetické koncepci doporučená varianta V1, která je z ekonomického hlediska i z hlediska celkové spotřeby paliv a energie v území výhodnější nežli varianta V2. Obě varianty předpokládají zachování soustavy CZT na území města, a předpokládají její modernizaci. Uvažují se změnou stávajícího parního systému CZT s výměníkovými stanicemi pára-voda a sekundárními teplovodními rozvody za nový systém CZT – teplovodní s domovními předávacími stanicemi (dále jen DPS), blokovými předávacími stanicemi (dále jen BPS) a tím k významnému zvýšení energetické účinnosti celého systému a snížení ztrát v rozvodech tepla a teplé vody. Ve variantě V2 je však uvažováno s odpojením od dodávek od ČEZ Teplárenská, s.s. a s výstavbou samostatného zdroje na zemní plyn. Varianta V1 nepředpokládá rozšíření plynovodní sítě do sídla Horní Částkov, pokud by zde (což koncepce nepředpokládá) nedošlo k významnému rozvoji a tím i odběru zemního plynu. Vliv varianty V1 na udržitelný rozvoj ve všech 3 jeho pilířích byl vyhodnocen jako přínosnější a ekonomicky výhodnější. Důvodem ekonomicky výhodnějšího řešení varianty V1 je zejména levnější způsob rekonstrukce soustavy CZT (ve variantě V2 navíc výstavba zdroje) a tedy výsledná nižší cena tepla pro obyvatele Habartova než ve variantě V2. Předpokládáme také trvale nižší cenu tepla od ČEZ Teplárenská, a.s. oproti ceně zemního plynu. V případě nárůstu ceny tepla od společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., nemožnosti nalézt jiného dodavatele tepla z elektrárny Tisová a dalších důvodů, které by měly za následek nárůst ceny tepla v soustavě nad mez, která je ještě konkurenceschopná s dodávkami tepla z vlastních plynových domovních kotelen, dodavatel tepla projedná a propočte cenu tepla z vlastního zdroje, tak jak je uvažováno ve Variantě 2. V případě, že tyto možnosti budou stabilnější nebo dlouhodobě výhodnější, musí být ÚEK aktualizována a přepracována. V této souvislosti budou opětovně zváženy minimálně následující možné alternativy ve výrobě tepla:

uplatnění vhodně dimenzované kogenerační výroby elektřiny a tepla

uplatnění disponibilní biomasy ve zdroji tepla

případně další (tepelná čerpadla, apod.)

8.3 Způsob realizace aktualizované ÚEK – opatření uplatnitelná pořizovatele koncepce Ze zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, z § 4 odst. 3 vyplývá, že územní energetická koncepce (ÚEK) obce je neopominutelným podkladem pro územní plánování. Z § 4 odst. 3 také vyplývá, že Územní energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace s výjimkou technických řešení navrhujících místa staveb a zařízení. Zpracovatelům Územního plánu města Habartov budou předány podklady z řešení Územní energetické MĚSTO HABARTOV

115


koncepce a budou dohodnuty principy zásobování města teplem z CZT, ostatními druhy paliv energie a způsoby využití OZE. Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k zákonu č. č.406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, specifikuje obsah ÚEK, ale požadované výstupy nespecifikují způsob, jak je zapracovat do územního plánu a nekorespondují se zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Do Územního plánu bude zařazeno odvolání na ÚEK města Habartov v jeho příslušných částech tak, aby výnosy stavebního úřadu a územní rozhodnutí byla v souladu s ÚEK. Územní energetická koncepce města Habartov má platnost omezenu do data další aktualizace, která je zcela v pravomoci města.

8.4

Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT

Vybranou variantou rozvoje v soustavě CZT je Varianta V1 rekonstrukce soustavy\ CZT, která zachovává současného dodavatele tepla a dodávky tepla/páry z výroby elektřiny a tepla v elektrárně Tisová. V důsledku prakticky dožívajících všech částí současného CZT je nevyhnutá jeho komplexní obnova. Celkové předpokládané investice do přeměny rozvodů z parních na teplovodní jsou ve výši cca 47 mil. Kč. Úvěr na realizaci akce bude splácen po dobu 20 let a úvěrové zatížení se projeví v ceně tepla. Varianta bude uplatněna realizací následujících opatření: 1.

Bude vybudována nová centrální předávací stanice voda/voda s výkonem 11,5 MW , která bude umístěna v objektu bývalé kotelny v Habartově. Předávací stanice bude připojena na plánované horkovodní potrubí, které nahradí parovod z elektrárny Tisová.

2.

Budou rekonstruovány rozvody CZT – nejprve větev Západ, pro kterou je dokončena projektová dokumentace a poté větev Východ (v roce 2013).

3.

Nové teplovodné rozvody budou v provedení dvoutrubka předizolovaného potrubí, které povede až k 50 ks domovních předávacích stanic DPS). Od domovních předávacích stanic a blokových předávacích stanic pak povede čtyřtrubka přímo k odběratelům. Celkový odběr tepla vlivem realizace úsporných opatření klesá a rekonstrukce soustavy umožní snižování dodávek tepla bez nárůstu ztrát v rozvodech soustavy CZT.

4.

HATESPO, s.r.o. bude usilovat o dosažení co nejpříznivější ceny tepla pro konečné odběratele kontrolou a racionalizací stálých nákladů i zisku společnosti.

5.

Dodavatel tepla, HATESPO, s.r.o. bude aktivní v informovanosti města a občanů (odběratelů) o svých záměrech v oblasti rozvoje CZT a o jejich dopadech na cenu tepla. Doporučujeme aby na základě provedených propočtů měrné spotřeby tepla v jednotlivých skupinách domů byla y prověřeno nakládání s energií u těch odběratelů, jejichž spotřeba přesahuje průměr na území města. Doporučujeme těmto odběratelům navrhnout opatření ke snížení jejich nákladů jak na teplo tak na teplou vodu.

MĚSTO HABARTOV

116


6.

Odběratelé by měli být rovněž informováni o způsobu dodávek tepla pro případ výjimečných stavů a stavů nouze a souvisejících činnostech dodavatele tepla, které mj. vyplývají pro dodavatele tepla ze zákona.

7.

Město a příslušný stavební úřad uplatní závěry a doporučení koncepce při svých rozhodováních ve stavebním řízení: a. Vzhledem k tomu, že vytápěni stavby je její nedílnou součástí a spolu s dalším technickým vybavením zabezpečuje způsob využití stavby, pro který byla navržena a provedena, a ke kterému bylo následně povoleno i její užíváni, podléhá změna způsobu vytápění stavby spočívající v odpojení stavby od centralizovaného zásobování teplem a v provedení nového zdroje tepla (kotelny) projednání ve stavebním řízení jako změna stavby. Tento postup je v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění. b. Pro rozhodnutí ve stavebním nebo územním řízení bude v případě žádosti o odpojení domu od soustavy CZT doloženo jako součást projektové dokumentace posouzení souladu projektu s územně plánovací dokumentací, a protože se územní plán odvolává na aktualizovanou ÚEK, rovněž posouzení souladu se závěry a doporučeními aktualizované ÚEK města Habartov. Jako součást projektové dokumentace bude vypracován posudek dopadu změny stavby na cenu tepla pro ostatní odběratele v příslušné blokové soustavě CZT, provedeno posouzení technické dostupnosti a ekonomické výhodnosti provedení nového zdroje tepla pro vytápění u odpojovaného objektu. Posudek zahrne úplné náklady na provedení nového zdroje, tj. zahrne také náklady investiční, náklady na povinné revize, obsluhu, opravy, náklady na elektřinu (pohon čerpadla, automatika), doplňování vody, pojištění, technologické hmoty, elektroměr, plynoměr, případně plynová přípojka, za odpojení od soustavy CZT, splácení případného úvěru apod. Odpojení od soustavy CZT bude povoleno, pokud budou náklady decentralizovaného vytápění na úrovni 80% a méně ceny dodavatele tepla z CZT. Posouzení bude ověřeno v případě sporů nezávislým energetickým auditorem, kterého schválí obě strany sporu. c. Odpojení samostatných bytových jednotek nelze povolit (vzhledem k technické provázanosti systému CZT s případným zařízením jednotlivce, které je dáno technickými parametry stavby - prostupy tepla stěnami bytů) bez souhlasu vlastníků ostatních bytových jednotek a bez jejich úplné informovanosti o dopadech, výhodách a nevýhodách takového odpojení bytu. Odpojení bytu od ústředního vytápění nelze totiž z fyzikálně technického hlediska úplně uskutečnit - dům je vytápěn jako celek a byt není teplotně a tepelně izolovanou jednotkou a není tudíž imunní vůči teplotě okolních prostorů. Odpojení bytové jednotky od ústředního vytápění domu nelze oddělit od zisku tepla z okolí. Proto je při uznávání práv jednotlivce nutné uznávat také práva uživatelů ostatních bytů, kteří by mohli být odpojením jednotlivého bytu poškozováni. Pro vyjádření ostatních vlastníků je nezbytné v případě snahy vlastníka bytové jednotky o odpojení nechat vypracovat odborný posudek o vlivu odpojení na ostatní vlastníky bytových jednotek, např. v případě, že odpojený byt bude podtápěn.

8. Pořizovatel územní energetické koncepce provede specifikaci spotřebitelských systémů s mimořádnými prioritami v oblasti spolehlivosti zásobování energií.

MĚSTO HABARTOV

117


8.5 9.

Opatření v zástavbě na rozvojových plochách Zásobování zemním plynem je navrženo všude tam, kde rozvojové plochy leží v blízkosti stávajících distribučních sítí zemního plynu, nebo kde se rozvoj sítí s ohledem na celkový rozvoj oblasti předpokládá. Tyto plochy jsou rovněž vymezeny aktualizovanou územní energetickou koncepcí – přílohovou částí.

10. Ve zbývající zástavbě je namísto spalování uhlí navrženo využívání obnovitelných zdrojů energie (tepelná čerpadla, solární kolektory) a používání dřeva – polenového dřeva a kotlů na pelety. Při využití dřeva jsou doporučovány moderní technologie s nízkými emisemi prachu a dalších znečišťujících látek (zplyňovací kotle). 11. Na vymezených plochách pro zástavbu bude město podporovat výstavbu nízkoenergetických (případně pasivních domů), které by měly být navrhovány tak, aby při jejich výstavbě nedocházelo ke zbytečnému navýšení ceny při výstavbě. Tento typ výstavby bude navíc vyžadován výhledovými právními předpisy. Pro dosažení těchto standardů je důležité začlenit jejich výstavbu do rozvojových ploch tak, aby mohly být využity výhody orientace objektu ke světovým stranám, výhody dostatečného prostoru a aby mohly být využity i obnovitelné zdroje energie (OZE) v daném území. Stavby do 150 m2 zastavěné plochy jsou dle novelizovaného zákona o územním plánování a stavebním řádu prováděny pouze na ohlášení. Stavební úřad nemůže tudíž ovlivnit parametry nové výstavby v době, kdy je připravována projektová dokumentace, ale může spolupracovat s investory, projektanty a architekty na zvýšení informovanosti stavebníků, investorů a developerů. 12. Stavební úřad v Sokolově dbá na to, aby součástí průkazu energetické 2 náročnosti budov o podlahové ploše nad 1000 m byly také výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou: a) decentralizované systémy obnovitelných zdrojů,

dodávky

energie

založené

na energii z

b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, d) tepelná čerpadla

8.6

Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE

13. Na vybraných střechách a soukromých pozemcích může probíhat umisťování ekonomicky efektivních instalací fotovoltaických panelů, dimenzovaných přednostně pro vlastní spotřebu elektřiny. 14. Na plochách vhodných pro výstavbu a vymezených k tomuto účelu územním plánem pro možnou výstavbu větrných elektráren budou dodrženy následující principy:

prověřena správná volba lokality (majetkoprávní vztahy, přístup k elektrárně, možnost vyvedení výkonu, ochrana přírody, názor místních obyvatel, stavební povolení ke stavbě, geologické poměry atp.),

proměření větrných podmínek - dostatečná průměrná rychlost větru (3 - 26 m/s), pravidelnost větrného proudění,

právná volba dispozičního řešení,

MĚSTO HABARTOV

118


správná volba typu větrné elektrárny pro dané podmínky, vybavení atestem pro provozování na území ČR

Studie proveditelnosti a EIA proces !!!

Proces povolování:

ZÚR

ÚP

EIA

územní řízení

stavební kolaudač. povolení souhlas

V procesu povolování lze využít následující metodické pomůcky:

Metodická pomůcka MMR k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení (MMR, 2009)

Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů metodický pokyn k jejich umisťování (MMR, 2008)

8.7 Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE v domácnostech 15. Územní energetická koncepce předpokládá zateplení doposud nezateplených objektů do roku 2020. K tomu účelu mohou být využity dotace z programu PANEL. Zvýhodněný úvěr s cílovou prémií poskytuje na tyto akce také ČSOB. K informovanosti o přínosech zateplení lze využít údajů vybraných, již zateplených domů. Pro realizaci těchto investic doporučujeme nechat vypracovat energetický audit. Současně musí být zpracován průkaz energetické náročnosti budovy. 16. Prostřednictvím místních informačních zdrojů (místních médií, informační kanceláře, setkání s obyvateli, organizací informačních akcí) bude město informovat o možnostech využití dotačních titulů na využívání obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby paliv a energie. 17. Město zpřístupní informace o činnosti poradenských, informačních a konzultačních středisek (EKIS) a o státních programech na podporu úspor energie ke zvyšování povědomí o hospodaření s energií. 18. Využívání tepelných čerpadel je vhodné na území města zejména v oblastech nepřipojených na soustavu CZT a rozvody zemního plynu a spíše v nové výstavbě rodinných domů, než ve stávající zástavbě. Cenově je toto řešení mnohem výhodnější než vytápění elektrickou energií a je levnější než vytápění zemním plynem, ovšem při vyšších pořizovacích nákladech. Další možností,je využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina, kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. 19. Využití sluneční energie pro výrobu tepla – přestože ekonomicky nadějný potenciál využití sluneční energie je vcelku malý, pro ohřev teplé vody město doporučuje využití sluneční energie v rodinných domech a v bytových domech, případně v domech se stálou a vysokou potřebou teplé vody (např. v MĚSTO HABARTOV

119


ubytovacích zařízeních s celoročním provozem). Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují oblasti, které nejsou napojeny na CZT a plynofikovány (případně plynofikovány pouze z části) a kde převažuje vytápění uhlím a elektrický ohřev TV. Ekonomická výhodnost těchto systémů je však i při dnešních cenách elektřiny a paliv bez dotací nízká, bude se zlepšovat s nárůstem ceny elektřiny

8.8

Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města

20. V souvislosti s realizací investic do úsporných opatření město rozhodne o zavedení energetického managementu / řízení u objektů v majetku města. Cílem energetického managementu je pravidelně sledovat a vyhodnocovat spotřebu paliv a energie (tepelné a elektrické) v objektech, náklady na energii a vodu, ostatní provozní náklady a technické údaje k jednotlivým objektům, zejména soulad spotřeby objektu s požadavky příslušných norem. Databáze objektů umožní městu také sledovat plnění požadavků energetické legislativy v oblasti audit, průkazů budov a revize kotlů a nové legislativy EU (platné od roku 2013) v oblasti snižování měrné energetické náročnosti v domech, vlastněných veřejným sektorem. Prostřednictvím energetického managementu a sledovaných údajů bude možné prokázat mj. přínosy dotací do zateplení a výměny oken a do případných dalších opatření. Vyhodnocování těchto údajů umožňuje jak dobré hospodaření s veřejnými prostředky, tak jejich plánování. 21. Město bude pokračovat v realizaci doporučení energetických auditů a v jejich případné aktualizaci, bude pokračovat v realizaci doporučení auditů v zateplování a energeticky vědomé modernizaci budov. 22. Město bude podporovat energetický uvědomělé a úsporné chování ve svých objektech, instalaci měřidel spotřeby, pořizování energeticky efektivních spotřebičů třídy A+, A++, apod., v souladu s chystanou novelou zákona o hospodaření energií.

8.9

Vyhodnocení územní energetické koncepce

Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že územní energetickou koncepci má její pořizovatel nejpozději ve 4-letých intervalech vyhodnocovat, případně aktualizovat a doplňovat. Vyhodnocení je třeba provést ve vztahu:

k plnění opatření koncepce

k platnosti cílů a priorit ÚEK

k platnosti závěrů a doporučení aktualizované ÚEK

k platnosti navrhovaného rozvoje soustavy CZT.

přijatých

pořizovatelem

k realizaci

územní

energetické

K vyhodnocení přínosů a dopadů územní energetické koncepce může sloužit zejména sledování základních ukazatelů:

Cena tepla ze soustavy CZT a její konkurenceschopnost vůči decentralizovaným variantám kW/MW nových nebo modernizovaných zařízení v rozdělení podle zdroje energie Podíl obnovitelných zdrojů energie (%) na celkové bilanci ve městě

MĚSTO HABARTOV

120


Počet realizovaných opatření / projektů na území města – instalací tepelných čerpadel, solárních systémů ohřevu vody, kotlů na biomasu, dřevo, peletky, apod. Počet realizovaných osvětových akcí a počet účastníků Úspory energie dosažené v sektorech spotřeby, zejména ve veřejných budovách a v domácnostech a snížení nákladů za energii Energetická spotřeba na 1 obyvatele Měrné emise na GJ spotřeby energie, na obyvatele, na 1 ha

Celkové emise znečišťujících látek do ovzduší a emise CO2

Náklady města na energii celkem

Měrné náklady na vytápění na m podlahové plochy bytů.

MĚSTO HABARTOV

2

121


9. ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Zpracovatel ÚEK:

ENVIROS, s.r.o.

Název

ENVIROS, s. r. o.

Právní forma organizace

Společnost s ručením omezeným

Statutární zástupce

Ing. Jaroslav Vích, ředitel společnosti

Odpovědný zástupce ve věcech technických

Ing. Vladimíra Henelová

Adresa společnosti

Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3

IČ

61503240

DIČ

CZ61503240

Telefon

(+ 420) 284 007 499

Fax

(+ 420) 284 861 245

E-mail

[email protected]

Bankovní spojení

ČSOB č. ú. 0900107743/0300

Obchodní rejstřík

Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 31001

Počet zaměstnanců

30

Počet odborných pracovníků

26

Počet auditorů

12

Z toho osvědčení MPO

7

Společnost je členem Pracovní skupiny pro EPC při Hospodářské komoře ČR, členem Pracovní skupiny pro energetickou účinnost v rámci IPPC při MPO, členem Asociace energetických manažerů, Energetické sekce při Hospodářské komoře ČR. Jednotliví zaměstnanci jsou pak členy Asociace energetických auditorů, zařazeni do Registru národních poradců při CzechInvest (pro přípravu projektů pro Operační program průmysl a podnikání). Společnost se podílela na přípravě Implementačního dokumentu pro SFŽP (čerpání Priority 3 OPŽP). Od roku 2006 je společnost ENVIROS, s. r. o., držitelem certifikátů, osvědčujících, že její systém řízení splňuje požadavky na systém řízení jakosti podle normy EN ISO 9001:2000 a systém environmentálního managementu podle normy EN ISO 14001:2004.

MĚSTO HABARTOV

122


10.

SEZNAM ZKRATEK

BD CO CO2 CZT ČHMÚ ČIŽP ČOV ČS ČSOB ČSÚ ČU EC EC EH EIS EKIS EPC ERÚ EU ET EUROSTAT GIS GJ GWh HDP HU KVET kWh KÚ LTO MO MŠ MÚ MPO MVE MW MW e MW t MWh MZe MŽP MĚSTO HABARTOV

Bytové domy Oxid uhelnatý Oxid uhličitý Centralizované zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka Český statistický úřad Černé uhlí Evropská komise (European Commission) Energy Contracting (energetický kontrakting) Energetické hospodářství Energetický informační systém Energetické konzultační středisko MPO Energy Performance Contracting – Energetické služby se zaručeným výsledkem (metoda financování realizace energetických úspor) Energetický regulační úřad Evropská unie Emissions Trading (Emisní obchodování) Evropské statistické centrum Geografické informační systémy 9 Giga Joule = 10 Joule 9 Gigawatthodina = 10 Watthodin Hrubý domácí produkt Hnědé uhlí Kombinovaná výroba elektřiny a tepla 3 Kilowatthodina = 10 Watthodin Katastrální území Lehký topný olej Maloodběr Mateřská škola Městský úřad Ministerstvo průmyslu a obchodu Malá vodní elektrárna Megawatt Megawatt elektrického výkonu Megawatt tepelného výkonu 6 Megawatthodina = 10 Watthodin Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR 123


nn NTL NOx OKEČ OZE RD REZZO SCZT SEI SFŽP SLDB SO2 STL TP TTO TV TV ÚEK ÚP ÚT VO VTL ZP ZSJ ZŠ

MĚSTO HABARTOV

Nízké napětí Nízkotlak (sítě zemního plynu) Oxidy dusíku Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obnovitelné zdroje energie Rodinné domy Registr zdrojů znečišťování ovzduší Soustava centralizovaného zásobování teplem Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Českého statistického úřadu Oxid siřičitý Středotlak (sítě zemního plynu) Tuhá paliva Těžký topný olej Teplá užitková voda Teplá voda (stejný význam jako TUV, který se již přestal v zákonu č. 406/2000 Sb. v platném znění, používat) Územní energetická koncepce Územní plán Ústřední vytápění Velkoodběr Vysokotlak (sítě zemního plynu) Zemní plyn Základní sídelní jednotka Základní škola

124


11.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] Strategický plán města Habartov, AQEadvisors [2] Urbanistická studie MEDARD, webovské stránky Karlovarského kraje [3] ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU KARLOVARSKÉHO KRAJE, Ing.arch. Pavel KOUBEK, UK-24, URBANISTICKÝ ATELIER, sídlo firmy: VARŠAVSKÁ 32, PRAHA 2, PSČ 120 00 [4] ÚZEMNÍ PLÁN Habartov, Projektová kancelář MARKANT, ing.arch. Miroslav Míka, 2008 [5] Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje, ATEM – Ateliér ekologických modelů ve spolupráci s DHV CR, spol. s r. o., KONEKO marketing, s. r. o., 2003 [6] REALIZAČNÍ MANUÁL k Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013, Aktualizace 2010, Karlovarský kraj, Odbor regionálního rozvoje ve spolupráci s Ing. Janem Přikrylem, CSc. [7] Databáze cen TE k 1.1.2010, ERÚ [8] Studie udržitelnosti a možností rozvoje systémů centrálního zásobování teplem v Libereckém kraj, ENVIROS, s.r.o., duben 2011 [9] Studie stavu teplárenství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, únor 2011, pro MPO

MĚSTO HABARTOV

125


PŘÍLOHA

MĚSTO HABARTOV

126

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - PROSINEC 2011 MĚSTO HABARTOV ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA HABARTOV

Recommend Documents