ÚVOD MĚSTO HABARTOV OBYVATELSTVO BYDLENÍ...25

PROFIL MĚSTA HABARTOV STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HABARTOV 2008 - 2013

Profil města Habartov

OBSAH ÚVOD ...........................................................................................................................5 2.

3.

4.

MĚSTO HABARTOV............................................................................................6 2.1.

Poloha................................................................................................... 6

2.2.

Přírodní podmínky .................................................................................. 7

2.3.

Historie města ....................................................................................... 8

2.4.

Právní forma .......................................................................................... 9

2.5.

Městský úřad Habartov........................................................................... 9

ADMINISTRATIVNÍ VÝZNAM MĚSTA HABARTOV .........................................11 3.1.

Okres Sokolov.......................................................................................11

3.2.

Karlovarský kraj ....................................................................................12

OBYVATELSTVO ..............................................................................................13 4.1.

Historický vývoj městské populace .........................................................13

4.2.

Současný stav populace města...............................................................13

4.3.

Pohyb obyvatel v období let 2003 až 2006 ..............................................14

4.4.

Budoucí vývoj populace .........................................................................18

4.5.

Věková struktura populace města...........................................................19

4.6.

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání........................................................22

4.7.

Národnostní původ a náboženské vyznání...............................................22

4.7.1. 4.8. 5.

6.

Dojížďka do zaměstnání ........................................................................23

BYDLENÍ ............................................................................................................25 5.1.

Struktura domácností ............................................................................25

5.2.

Domovní fond .......................................................................................25

5.3.

Bytový fond ..........................................................................................27

5.4.

Plánovaný rozvoj bydlení ve městě Habartov ..........................................28

5.5.

Bydlení pro sociálně slabé......................................................................28

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ .......................................................................29 6.1.

Struktura podle odvětvové klasifikace ekonomické činnosti ......................29

6.2.

Struktura podle právní formy .................................................................29

6.3.

Struktura podle velikosti firmy................................................................30

6.3.1. 6.4. 7.

Romská menšina v Habartově ...........................................................22

Vývoj průměrné mzdy v kraji.............................................................31

Živnostenská oprávnění .........................................................................31

TRH PRÁCE.......................................................................................................33 7.1.

Vývoj nezaměstnanosti města Habartov ve srovnání s okresem Sokolov ...33

7.1.1.

Volná pracovní místa ........................................................................34

2


7.1.2.

Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v Habartově..........................35

7.1.3.

Věková struktura nezaměstnaných ....................................................35

7.1.4.

Průměrná doba evidence uchazečů na úřadě práce ............................35

7.2.

8.

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Sokolov ................................................37

7.2.1.

Míra nezaměstnanosti .......................................................................37

7.2.2.

Nezaměstnanost v okrese Sokolov .....................................................37

7.2.3.

Volná pracovní místa ........................................................................39

OBČANSKÁ VYBAVENOST .............................................................................40 8.1.

Vzdělávání ............................................................................................40

8.1.1.

Předškolní vzdělání ...........................................................................40

8.1.2.

Základní vzdělávání ..........................................................................41

8.1.3.

Základní umělecká škola Habartov.....................................................43

8.1.4.

Základní škola praktická a Základní škola speciální..............................43

8.2.

Zdravotní zařízení a péče .......................................................................44

8.3.

Sociální zařízení a péče..........................................................................44

9.

KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS .....................................................................46 9.1.

Kulturní zařízení a zázemí ve městě ........................................................46

9.1.1.

Městské kulturní středisko Habartov ..................................................46

9.1.2.

Městská středisková knihovna ...........................................................46

9.1.3.

Muzeum města Habartov ..................................................................46

9.2.

Sportoviště ...........................................................................................47

9.3.

Volnočasová zařízení a zázemí ...............................................................47

10.

9.3.1.

Dům dětí a mládeže .........................................................................47

9.3.2.

Sportovně zaměřené spolky ..............................................................48

CESTOVNÍ RUCH ..........................................................................................49

10.1.

Zajímavosti v Habartově ....................................................................49

10.2.

Projekt Medard..................................................................................50

10.3.

Cíle výletů v blízkém okolí Habartova ..................................................51

10.4.

Ubytování .........................................................................................52

10.5.

Propagace města...............................................................................52

11.

DOPRAVA......................................................................................................54

11.1. 11.1.1.

Silniční doprava .................................................................................54 Plánovaná výstavba nových komunikací ...........................................55

11.2.

Cyklistická doprava ............................................................................56

11.3.

Železniční a letecká doprava ..............................................................56

11.4.

Dopravní obslužnost ..........................................................................56

3


12.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ................................................................57

12.1.

Odkanalizování ..................................................................................57

12.2.

Zásobování vodou .............................................................................57

12.2.1.

Vodní toky......................................................................................57

12.2.2.

Zásobování pitnou vodou ................................................................57

12.3.

Zásobování teplem ............................................................................58

12.4.

Zásobování plynem............................................................................58

12.5.

Zásobování elektrickou energií ...........................................................58

12.6.

Spojová zařízení ................................................................................58

12.6.1. 12.7.

Spojové sítě a zařízení ....................................................................58 Územně plánovací dokumentace města...............................................59

13.

ZEMĚDĚLSTVÍ...............................................................................................60

14.

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...........................................................61

14.1.

Ochrana ovzduší................................................................................61

14.2.

Ochrana proti hluku a vibracím...........................................................61

14.3.

Ochrana vod .....................................................................................61

14.3.1.

Ochranná pásma ............................................................................61

14.3.2.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod .......................................61

14.3.3.

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů......................................61

14.4. 14.4.1.

Významné krajinné prvky: ...............................................................61

14.4.2.

Přechodně chráněná plocha ............................................................62

14.5.

15.

Ochrana přírody ................................................................................61

Odpadové hospodářství .....................................................................62

14.5.1.

Komunální odpad............................................................................64

14.5.2.

Směsný komunální odpad a tříděný odpad .......................................65

DOKUMENTY VYŠŠÍCH ÚZEMNÍCH CELKŮ...............................................66

SEZNAM TABULEK ..................................................................................................67 SEZNAM GRAFŮ.......................................................................................................68 SEZNAM OBRÁZKŮ..................................................................................................69 PŘÍLOHY....................................................................................................................70

4


ÚVOD Strategický plán města Habartov vytyčuje základní směry budoucího vývoje města na období 2008-2013 a umožňuje městu Habartov komplexní identifikaci hlavního potenciálu rozvoje ve střednědobém období. Tento dokument se skládá ze tří na sebe navazujících částí. Tvoří jej analýza současného stavu v podobě Profilu města, z kterého následně vychází SWOT analýza a Akční plán. Profil města Habartov analyzuje vývoj a aktuální stav klíčových odvětví ve městě a regionu. Je výchozím dokumentem pro definování vlastní vize města na příštích šest let. SWOT analýza přináší souhrnné hodnocení vnějších a vnitřních faktorů, které působí na jednotlivá odvětví ve městě, identifikované v Profilu města. Vyhodnocení SWOT analýzy je určující pro vymezení globálních cílů rozvoje města a definování předpokladů, potřebných k jejich naplnění, ve formě konkrétních projektových záměrů. Strategickým plánem přejímá město Habartov základní principy procedur regionální politiky EU. Jedním z těchto základních principů je princip programování. Principem programování je soustředění pozornosti na dosažení střednědobých a dlouhodobých cílů zainteresovanými subjekty na vymezeném území. Střednědobé a dlouhodobé cíle jsou stanoveny v rozvojových dokumentech, jako je např. Strategický plán města. Celý dokument je výsledkem spolupráce pracovní skupiny města Habartov, složené ze zástupců města a zájmových skupin a společnosti AQE advisors, a. s. Strategický plán vychází z potřeb města Habartov jako územního celku a akceptuje hlavní směry rozvoje, priority a cíle vyšších územních celků a bude hlavním dokumentem města pro účast v jednotlivých programech vyhlašovaných EU.

5


2. MĚSTO HABARTOV 2.1.

Poloha

Město Habartov je součástí NUTS II – Severozápad. Nachází se na území Karlovarského kraje ve vzdálenosti 7 km západně od okresního města Sokolov a 20 km jihozápadně od krajského města Karlovy Vary. Poloha Habartova je ve středu významné lázeňské oblasti (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně…). Blízkost státních hranic se SRN (cca 20km) poskytuje ideální podmínky pro přeshraniční spolupráci s německými sousedy. Město Habartov se rozkládá z větší části na mírném svahu severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve. Původně stávala obec Habartov více na jih od současné polohy. S postupující těžbou zbyla ze staré zástavby jen malá část a nové město vznikalo na současné lokalitě. Do 1. dubna 1976 bylo město tvořeno novým sídlištěm, zbytkem staré zástavby a dvěma místními částmi Kluč a Úžlabí. Od roku 1976 náleží k Habartovu i obec Lítov a osady Na Rovince a Horní Částkov. Město je situováno hlavně podél silnice, která směřuje ze Sokolova do Lítova a pak dále na území chebského okresu. Územní rozvoj města je do značné míry limitován polohou na okraji vlastního katastru. V jižní části správního území města Habartov probíhala několik desítek let povrchová těžba hnědého uhlí, která na jihozápadě směrem k Lítovu po sobě zanechala 2 menší lomy a na jihovýchodě 1 rozsáhlý lom Medard- Libík. Dnes, kdy prakticky končí těžba uhlí v okolí, provádí SUAS (Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.) rozsáhlé technické i biologické rekultivace lítovské výsypky a vytěženého lomu Boden, které jsou plánovány až do roku 2017. Díky rozsáhlé rekultivaci okolí se Habartov stane součástí obnoveného území s vysokým potenciálem dalšího rozvoje. Téměř celý svah až k obci Chlum Svaté Máří bude zalesněn. Dále se zde buduje nová cesta spojující Habartov a Chlum. V lomu Boden vznikla dvě jezera o velikosti asi 20 ha a rekreační plochy, čímž se krajina v severní části katastru opět mění, tentokrát k lepšímu.

6


Obrázek č.: 1 Geografická poloha města Habartov

www.supermapy.cz

2.2.

Přírodní podmínky

Území města Habartova se nachází na příkopové propadlině Českého masivu, která patří vůbec k nejaktivnějším částem. Přestože zásadní vulkanické činnosti utichly před pěti milióny lety, jejich projevy jako vývěry termálních vod nebo seismické aktivity lze i nadále pozorovat. Díky vulkanické činnosti byly vytvořeny četné a rozsáhlé zásoby nerostného bohatství především v podobě hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovů nebo vzácných kovů či minerálních pramenů. Bohatost nerostných surovin a vysoký výskyt minerálních pramenů určily směr vývoje hospodaření v regionu. V současné době po vyčerpání zásob hnědého uhlí došlo k ukončení důlní činnosti. Její realizace zásadním způsobem ovlivnila ráz krajiny i přírodních podmínek. Vysoká koncentrace minerálních pramenů naopak podpořila rozvoj lázeňství a následně i cestovního ruchu v okolních městech. Z geografického pohledu je město Habartov situováno v Sokolovské pánvi. Ze severozápadu se velice mírně zvedají kopce Krušných hor. Z jihu a jihovýchodu jsou pánve rámovány Slavkovským lesem. V území jsou registrovány dva významné krajinné prvky – Přirozený skalní útvar bludný balvan a Mokřad. V území se nachází přechodně chráněna plocha – Kamenné pařezy. Území protíná nadregionální biokoridor, regionální biokoridor a biocentrum. Územím prochází ochranné pásmo II.stupně II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Do severozápadní časti území zasahuje vodní zdroj Horka a jeho ochranné pásmo I. stupně a II.stupně. Území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Krušné hory, Chebská pánev a Slavkovský les.

7


Na lomu Habartov probíhala do roku 2000, v rámci plnění plánu technické likvidace lomu Medard – Libík, selektivní těžba uhlí ze závěrných svahů o celkovém objemu 76 tis. t za rok. Plocha hydrické rekultivace, tedy zaplavení vodou, na bývalém velkolomu Medard - Libík při provozní hladině v úrovni 401 m n.m. bude mít výměru 501,4 ha a na ostatní rekultivované plochy připadne 499,12 ha. U další zbytkové jámy na území Habartova (lom Boden) již hydrická rekultivace proběhla a v současnosti slouží nové jezero k rekreaci.

2.3.

Historie města

Habartov vznikal s největší pravděpodobností jako kolonizační osada hřebenské (hartenberské) kolonizační oblasti. Nové osadníky nelákala jen možnost získání pozemků a určitá úleva v poddanských povinnostech, ale řada míst dnešního Sokolovska byla velmi přitažlivá svým rudným bohatstvím. Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Habartov 14.století byl nepatrnou osadou s několika poddanými a rytířským dvorem. Habartov byl původně v držení Jana Prisnera (stal se saským lénem). Přes saské vévody, Perglary z Perglasu a Štolce ze Simsdorfu se v roce 1668 dostal Habartov do držení Nosticů, kteří jej připojili k sokolovskému panství. Počátkem 18. století koupili Habartov Pisnicové a připojili ho k hartenberskému panství. Tehdy také začíná větší rozvoj Habartova - projevilo se to například v roce 1766, kdy byla postavena kaple sv. Anny, o dvacet let později zvětšená a přestavěná na kostel (svaté Anny), který byl v 50. letech 20. stol. zbořen. Ve druhé polovině 18.století se zemědělská vesnička pomalu rozrůstala. Habartov měl již 42 popisných čísel, zámek a kapli. Začátkem 19. století se už začala obec pomalu, ale jistě měnit v průmyslovou vesnici a zemědělství bylo odsouzeno k ústupu. Uhlí se v blízkém okolí obce dolovalo již koncem osmnáctého století. Nejdříve se zde dobývalo uhlí, ale protože v něm byla obsažena řada minerálních složek, byl postaven minerální závod. Minerální závody, cihelna, sklárna, koželužna a zvláště doly v celém okolí potřebovaly velké množství pracovních sil. Zemědělská vesnička, která měla na konci 18.století sotva 70 čísel, se začala rozrůstat. V tomto období se vytvářejí místní části obce, které neplánovitě živelně vznikají v okolí průmyslových podniků a dolů. V pozdějším období se tu pak staví i typické dělnické a hornické kolonie, jejichž pozůstatky jsou ještě na Kluči a v Úžlabí. Zemědělství sice ještě stále zůstávalo hlavním zdrojem obživy převážné části obyvatelstva, ale stále více lidí bylo současně zapojováno i do průmyslu. Od poloviny devatenáctého století roste závratně spotřeba uhlí, mocnou injekcí pro rozmach důlní činnosti se stala železnice. Nejvýznačnější úlohu v důlním podnikání na Habartovsku však sehrálo Citicko-habartovské těžařstvo, které vzniklo v osmdesátých letech devatenáctého století. Růst obce pokračoval i ve druhé polovině 19. století. Habartov počátku 20.století byl obcí s výrazně průmyslovým charakterem. Dolování v bezprostřední blízkosti obce přecházelo pomalu, ale jistě na lomovou těžbu. I v letech první republiky obec rostla. V roce 1923 začala důlní společnost stavět byty pro horníky (dnešní dvojdomky a trojdomky ve staré části Habartova). Do nové kolonie se stěhovali nejen místní, ale i přespolní zaměstnanci dolů. Řada malých domků byla stavěna i v oblasti Kluče. Výstavba byla opět živelná, často bez plánů. Po válce musela stará část obce ustoupit dolové činnosti. Do roku 1952 trvala demolice a až do roku 1963 výstavby nového Habartova. Ten se v roce 1960 stal městem a od roku 1975 má také svůj znak. Původně stála obec Habartov (do poválečného období) jižněji, ale dnes z ní zbyla jen malá část. Do r.1976 tvořilo město sídliště se zbytkem staré obce a dvě místní části – Kluč a

8


Úžlabí. Od r. 1976 byla k Habartovu připojena obec Lítov s osadou Na Rovince a Horní Částkov.

2.4.

Právní forma

Město Habartov je veřejnoprávní korporací, má právní subjektivitu a má vlastní majetek. Dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, je Habartov územně samosprávným celkem. Město Habartov vede podvojné účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Habartov je zřizovatelem šesti příspěvkových organizací a čtyř organizačních složek. Městské zastupitelstvo má celkem 21 členů. Předmět činnosti vyplývá ze zákona č. 128/2000 Sb.

Výbory Zastupitelstva města Habartov •

Výbor finanční

•

Výbor kontrolní

Komise Rady města Habartov •

Komise pro výchovu a vzdělávání

•

Komise pro sport a kulturu

•

Sbor pro občanské záležitosti

•

Komise pro územní plánování a investice

•

Komise výstavby

•

Komise pro projednávání přestupků

Příspěvkové organizace Města Habartov •

2x mateřská škola

•

Základní škola

•

Základní škola praktická a Základní škola speciální

•

Základní umělecká škola

•

Dům dětí a mládeže

Organizační složky města Habartov •

Technické služby Habartov

•

Městská středisková knihovna

•

Dům s pečovatelskou službou

•

Městské kulturní středisko

2.5.

Městský úřad Habartov

Záležitosti města Habartova jsou spravovány prostřednictvím městského úřadu. Městský úřad je na základě převažujících činností dále členěn.

9


Členění Městského úřadu Habartov •

Kancelář starosty města

•

Tajemník úřadu

•

Finanční oddělení

•

Matrika, evidence obyvatel

•

Bytové záležitosti

•

Pozemky, rybářské lístky

•

Sekretariát, školství, podatelna

•

Výstavba

•

Stížnosti, přestupky Tabulka č.: 1 Základní informace o městě Habartov Kontaktní údaje Městský úřad Habartov

Adresa:

Nám. Přátelství 112 35709 Habartov

E-mail:

352 692 501 352 682 112 [email protected]

Oficiální www

http://www.mestohabartov.cz

IČ:

259314

Tel.: Fax.:

Tabulka č.: 2 Základní charakteristika města Habartov Stručná charakteristika města Počet obyvatel: Rozloha: Hustota osídlení: Počet místních částí: Výčet místních částí:

5 322 2 116 ha 2 251 obyv / km 5 Habartov, Horní Částkov, Kluč, Lítov, Úžlabí

10


3. ADMINISTRATIVNÍ VÝZNAM MĚSTA HABARTOV Z hlediska struktury osídlení spadá město Habartov mezi sídla trvalého významu s přirozenou spádovostí k městu Sokolov. Město Habartov usiluje o uspokojování základních potřeb svých obyvatel jako je např. trvalé bydlení. Město se snaží rozvíjet podmínky v oblasti rekreace, vybavenosti, výroby, služeb a sportu. Samostatnou částí města Habartov je lokalita Kluč, sloužící převážně pro trvalé bydleni. Správní území města Habartov zahrnuje 3 katastrální území: - katastrální území Habartov 1270 ha - katastrální území Lítov 503 ha - katastrální území Horní Částkov 343 ha Sídla Lítov a Horní Částkov mají funkci převážně trvalého bydlení. Z hlediska struktury osídlení spadají mezi území trvalého významu s přirozenou spádovosti k městu Habartov. Vazby vytváří hlavně síť technické infrastruktury a dopravy. Město Habartov bylo jedním z iniciátorů vzniku místní akční skupiny (MAS) MAS Sokolovsko, o. p. s., která po formulaci vize a cílů v klíčovém dokumentu Integrovaná strategie rozvoje MAS, zahájila realizaci několika společných projektů především v oblasti podpory cestovního ruchu. Město Habartov je mimo jiné i členem mikroregionu „Pod Chlumem“. Habartov je iniciátorem vzniku nového mikroregionu Medard, který má sdružovat obce kolem nově vznikajícího stejnojmenného jezera, a usiluje o pozici leadera oblasti s cílem prosazovat zájmy této oblasti ve spolupráci se silnějšími partnery Sokolov a Karlovy Vary.

3.1.

Okres Sokolov

V okrese Sokolov žilo k 31.12. 2006 celkem 93 113 obyvatel, jeho rozloha je 754 km2 a je tak nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 22,7% jeho celkové rozlohy, hustota osídlení je 124 obyv./km2. Celkem je v okrese Sokolov 38 obcí, z toho 10 obcí má statut města. Průměrná rozloha obce v okrese je 20 km2 a průměrný počet obyvatel připadající na jednu obec byl 2 457 osob. Na území okresu se nachází velké bohatství přírodních surovin. Těžba četných ložisek vzácných a užitkových rud probíhá již od středověku. V minulosti se jednalo převážně o cínové rudy. V současnosti má rozhodující význam těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres Sokolov mezi přední průmyslová centra. V okrese Sokolov se nachází několik významných průmyslových podniků, jako je například elektrárna Vřesová, která je ale také hodnocena jako jeden z největších znečišťovatelů ovzduší v celé republice. Z celkových emisí (56 733 t) vyprodukovaných v roce 2004 v Karlovarském kraji jich připadá 86,5% právě na sokolovský okres. Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Z odvětví průmyslu je nejpočetněji zastoupen průmysl paliv. Dále je zde rozšířen strojírenský, chemický a textilní průmysl a dále průmysl skla, keramiky a porcelánu. Zemědělství oproti průmyslu nemá na Sokolovsku podstatnější význam. Díky rozsáhlé důlní činnosti není půdní fond příliš vhodný k zemědělskému obdělávání. Zemědělská půda zaujímá zhruba 27,2% z celkové výměry okresu a orná půda pouze 6,5%. Nižší je i bonita půdy.

11


V ekonomice okresu proběhly za posledních deset let výrazné strukturální změny. V roce 2006 bylo v RES (Registr ekonomických subjektů) zaregistrováno celkem 17 551 subjektů, z toho 14 570 fyzických osob. Nárůst ekonomických subjektů celkem proti roku 2005 činil 1,4%. Životní prostředí okresu je nejhorší v kraji. Na jeho kvalitu negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Všechny škodlivé látky jdoucí do ovzduší, zejména při překračování nejvýše přípustných koncentrací, výrazně znehodnocují životní prostředí. Vytěžené lokality nelze navíc uvést do původního stavu ihned po skončení důlní činnosti. Dříve narušené životní prostředí nebylo příliš vhodné k rekreaci. Z toho plyne, že ani cestovní ruch neměl významnější přínos do ekonomiky sokolovského okresu. S postupující rekultivací území se tento stav ale zlepšuje a v budoucnu by se měl cestovní ruch stát významným zdrojem příjmů území dříve zatížených těžbou.

3.2.

Karlovarský kraj

Kraj je tvořen třemi okresy: chebským, karlovarským a sokolovským. Celkem se zde nachází 132 obcí. Svou rozlohou se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2% území ČR. V kraji je 28 měst, nejvíce na území sokolovského okresu (10). K 31.12. 2006 žilo v Karlovarském kraji 304 602 obyvatel. Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 specifikuje Karlovarský kraj jako region s nejnižší průměrnou mzdou, nejnižším počtem průmyslových podnikatelských subjektů a nejnižšími výdaji v oblasti vědy a výzkumu. K dalším problémům kraje patří špatná dopravní situace a nadprůměrná úroveň míry nezaměstnanosti. Naopak za pozitivní efekt podporující regionální ekonomiku lze považovat vysoký podíl přenocování zahraničních hostů. V Karlovarském kraji patří odvětví cestovního ruchu mezi nejvýznamnější. Největší podíl na tom má lázeňství. V souvislosti s lázeňským cestovním ruchem je na území Karlovarského kraje i dostatečná nabídka kulturních zařízení a památkových zón. Pro Karlovarský kraj je typická vysoká zásoba nerostného a přírodního bohatství. Intenzivní těžba zásob hnědého uhlí značně negativně ovlivnila ráz krajiny a v současné době si zpětně vynucuje investice do asanace a rekultivace. Naopak výskyt minerálních a léčivých vod vytváří mnoho příležitostí pro poskytování kvalitních lázeňských služeb.

12


4.

OBYVATELSTVO 4.1.

Historický vývoj městské populace

Vývoj počtu obyvatel v Habartově je ve sledovaném časovém úseku klesající. V období od roku 1970 do roku 1991 došlo k výraznému poklesu z 6 701 na 5 477 obyvatel města. I po roce 1991 dochází každoročně dále k mírnému poklesu populace. Ke konci roku 2006 bylo ve městě evidováno 5 322 obyvatel.

Graf č.: 1 Vývoj počtu obyvatel v období 1970 až 2006 8 000

7 000

6 701 6 184

6 000 5 477

5 456

5 372

1991

2000

2001

5 334

5 337

5 314

5 319

2002

2003

2004

2005

5 322

počet obyvatel

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0 1970

1980

rok

4.2.

2006

Zdroj: ČSÚ

Současný stav populace města

Na počátku roku 2007 mělo ve městě Habartov hlášeno trvalý pobyt 5 322 osob. Od posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále jen SLDB 2001), kdy žilo na území města 5390 obyvatel, došlo k poklesu o 68 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel tvoří ženy 51%, je jich o 54 více než mužů. Dohromady bylo ve městě Habartov evidováno k 31.12.2006 celkem 2 634 mužů a 2 688 žen. Vyšší zastoupení žen je obecně dáno skutečností dožití vyššího věku žen ve srovnání s muži. V Habartově je dlouhodobý poměr mužů a žen relativně vyrovnaný. Index feminity (počet žen na 1000 mužů) má v Habartově k 31.12.2006 hodnotu 1 020. Průměrný index feminity v letech 2000 až 2006 je v Habartově 1 009. Na jednoho muže tedy v průměru připadalo 1,009 ženy. Město Habartov se potýká s odlivem ekonomicky aktivních obyvatel ze sídelní části, kde následně zůstávají pouze obyvatelé důchodového věku, sociálně slabí a sociálně nepřizpůsobiví.

13


Graf č.: 2 Podíl mužů a žen ve městě Habartov (2000 – 2006) 100% 90% 80% 70% 60% ŽENY MUŽI

50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok

4.3.

Zdroj: ČSÚ

Pohyb obyvatel v období let 2003 až 2006

Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, z přirozeného pohybu a mechanického pohybu obyvatel. Vývoj v letech 2003 – 2006 je znázorněn v následující tabulce.

Tabulka č.: 3 Pohyb obyvatelstva města Habartov v letech 2003 - 2006 Rok

2003 2004 2005 2006

Počet obyvatel

5 5 5 5

337 314 319 322

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Migrační saldo

Celkový přírůstek

62 46 55 49

31 44 39 43

31 2 16 6

-28 -25 -11 -3

3 -23 5 3 Zdroj: ČSÚ

Přirozený pohyb obyvatel, označovaný jako přirozený přírůstek, charakterizuje přirozenou změnu populace v důsledku vývoje porodnosti a úmrtnosti na daném území. Ve městě docházelo ve sledovaném časovém období k mírnému kolísaní porodnosti, v průměru se rodilo 53 dětí ročně. Od roku 2003 se v Habartově narodilo celkem 212 dětí. Nejvíce dětí se ve sledovaném období narodilo v roce 2003 (62 dětí), nejméně v roce 2004 (46 dětí). V uvedených letech byla populace žen vysoce zastoupena výjimečně silnými populačními ročníky z poloviny sedmdesátých let 20. století. V následujících letech budou mít na přirozený vývoj obyvatelstva vliv již populačně slabší ročníky. Podobně jako porodnost, kolísá v Habartově i úmrtnost. V průměru umíralo 39 osob ročně. Od roku 2003 zemřelo v Habartově celkem 157 osob. Největší úmrtnost byla v roce 2004, kdy došlo zároveň i k nejnižší porodnosti. Důsledkem těchto dvou jevů byl v tomto

14


roce zaznamenán nejnižší přirozený přírůstek za sledované období. Ve stejném roce se odstěhovalo relativně více osob a v konečných číslech klesl počet obyvatel města Habartov o 23 osob ve srovnání s rokem 2003. V dalších letech je již přirozený přírůstek vždy vyšší než migrační saldo a celkový počet obyvatel tak slabě roste. Kolísavý vývoj kladného přirozeného přírůstku je zachycen i na následujícím grafu.

Graf č.: 3 Vývoj porodnosti a úmrtnosti v období 2003 až 2006 70

60

50

40

30

20

10

0 2003

2004

2005 rok

2006 Narození

Zemřelí

Zdroj: ČSÚ

V následujícím grafu jsou porovnány přirozené přírůstky města Habartov, okresu Sokolov, Karlovarského kraje a České republiky. Pro vzájemnou srovnatelnost jsou přirozené přírůstky vyjádřeny procentní změnou stavu obyvatel důsledkem přirozeného přírůstku v jednotlivých území. Ze srovnání vyplývá, že nejlepší situace je v okrese Sokolov, který vykazuje ve srovnání s celou Českou republikou opačný trend a přirozený přírůstek je zde kladný. Město Habartov vykazuje od roku 2003 každoročně kladný přirozený přírůstek, rodí se tady více dětí než kolik obyvatel umírá.

15


Graf č.: 4 Vývoj přirozeného přírůstku obyvatelstva v letech 2000 - 2006 0,70%

0,60%

0,50%

přirozený přírůstek

0,40%

0,30%

0,20%

0,10%

0,00% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-0,10%

-0,20%

-0,30%

Zdroj:ČSU rok město Habartov

okres Sokolov

Karlovarský kraj

ČR

Z vývoje přirozeného přírůstku obyvatel v jednotlivých okresech Karlovarského kraje je patrné, že jediný okres, který vykazuje trvale kladný přirozený přírůstek, je okres Sokolov. V okrese Cheb nabýval přirozený přírůstek střídavě kladných a záporných hodnot, v okrese Karlovy Vary pouze hodnot záporných. V Habartově je přirozený přírůstek od roku 2003 stále kladný. Přirozený přírůstek za celou ČR dosahoval záporných čísel až na rok 2006, kdy poprvé zaznamenal kladnou hodnotu.

Tabulka č.: 4 Vývoj přirozeného přírůstku v okresech Karlovarského kraje okres Cheb Karlovy Vary Sokolov ČR

2000 0,07 -1,80 1,09 -1,98

Přirozený přírůstek (promile) 2001 2002 2003 2004 -0,36 0,56 -0,51 -0,20 -1,64 -0,82 -1,95 -1,12 1,08 0,28 1,60 0,80 -1,77 -1,67 -1,52 -1,72

2005 0,51 -1,34 0,41 -0,93

2006 1,29 -0,07 1,58 0,10 Zdroj: ČSÚ

Ke změně počtu obyvatel města může mimo přirozeného přírůstku docházet i „mechanicky“. Mechanickým pohybem populace je míněno stěhování obyvatel, při kterém jsou překračovány hranice území města. Jde o odstředivé i dostředivé působení. Pro charakterizování procesů spojených se změnou trvalého bydliště v daném městě se používá tzv. migrační saldo. Migrační saldo je výsledkem protisměrného působení dvou základních faktorů působení imigrace a emigrace. Migrační saldo je rozdíl mezi počtem nově přistěhovalých a odstěhovaných obyvatel za časové období. Vypovídá tak o atraktivitě daného místa z pohledu bydlení a trvalého žití.

16


Během let 2003 až 2006 převyšují počty odstěhovaných obyvatel ve městě Habartov počty obyvatel, kteří se přistěhovali. Migrační saldo tak dosahuje stále záporných hodnot a „mechanickou“ cestou dochází k odlivu obyvatel. Tento trend se však postupně zpomaluje a zatímco počet přistěhovalých každoročně roste, počty odstěhovaných klesají a migrační saldo dosahuje vyšších hodnot, i když stále ještě záporných.

Graf č.: 5 Přistěhované a odstěhované osoby v městě Habartov 140

120

počet osob

100

80 Přistěhovali Vystěhovali 60

40

20

0 2003

2004

2005

2006

rok

Zdroj: ČSU

Ze všech tří okresů v Karlovarském kraji došlo vlivem mechanického pohybu od roku 2000 k nárůstu obyvatel pouze v okrese Cheb. V ostatních dvou okresech převažoval počet těch, kteří se rozhodli daný okres opustit a přestěhovat se jinam. Tabulka č.: 5 Vývoj migračního salda v okresech Karlovarského kraje okres Cheb Karlovy Vary Sokolov

2000 -95 -22 -193

2001 -3 45 -554

Migrační saldo 2002 2003 287 541 140 -436 -19 132

2004 253 355 -152

2005 233 -489 -89

2006 459 28 -384

Zdroj: ČSÚ

V následujícím grafu jsou tentokrát porovnány celkové přírůstky ve městě Habartov, okrese Sokolov, Karlovarském kraji a celé České republiky. Ze srovnání s předchozími grafy je patrné, že ve srovnávaných lokalitách má na celkový přírůstek obyvatel největší vliv právě migrační saldo. U míry celkových přírůstků počtu obyvatel ve srovnávaných lokalitách nelze vysledovat v letech 2000 až 2006 žádný jednoznačný trend. Největší míra úbytku byla zaznamenána v roce 2001, pak nabývá míra celkového přírůstku častěji kladných hodnot.

17


Vliv migrace na celkový přírůstek obyvatel je dobře patrný především u okresu Sokolov v roce 2001, kde i přes kladný přirozený přírůstek došlo celkově k úbytku obyvatel. Město Habartov zaznamenalo největší úbytek obyvatel v roce 2002, kdy došlo k zápornému přirozenému přírůstku obyvatel a vysokému úbytku obyvatel v důsledku migrace. Graf č.: 6 Vývoj celkového přírůstku ve vybraných lokalitách v letech 2000 - 2006 0,40%

0,20%

0,00% celkový přírůstek

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-0,20%

-0,40%

-0,60%

Zdroj: ČSÚ -0,80% rok město Habartov

okres Sokolov

Karlovarský kraj

ČR

Město má možnost svými zásahy částečně korigovat, ať již kladně či záporně, celkový přírůstek počtu obyvatel. Mezi přímé zásahy patří např. budování volných kapacit pro bydlení ve městě, posílení image města z pohledu trvalého žití apod. K nepřímým zásahům patří např. podpora rozvoje podnikatelských aktivit, které s sebou nesou vznik nových pracovních míst, tedy navýšení pracovního kapitálu ve městě. Mezi další nepřímé zásahy patří i zlepšení dopravní obslužnosti s velkými městy, které bude vytvářet trvale lepší podmínky dostupnosti do zaměstnání, za kulturou, sportem aj.

4.4.

Budoucí vývoj populace

Predikce vývoje celkového počtu obyvatel v budoucnu je zachycena v publikaci Českého statistického úřadu „Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050“ (kód 4021-03), která byla vydána v roce 2003. V této publikaci se pro Karlovarský kraj předpokládá spíše negativní vývoj. Do budoucna lze očekávat, že bude docházet nejen k poklesu celkového počtu obyvatelstva Karlovarského kraje, ale i ke změně věkové struktury populace, kdy bude přibývat starších občanů a bude docházet k celkovému stárnutí populace.

18


4.5.

Věková struktura populace města

Populace města Habartov se vyznačuje progresivní věkovou strukturou. Nejvýznamnější zastoupení v populaci města má především produktivní věková kategorie obyvatel. Tento stav je však dočasný, předpokládá se, že bude docházet ke stejným změnám, které postihují celou ČR, a bude ubývat osob v předproduktivním věku a růst počet starších obyvatel. Změna věkové struktury obyvatelstva v celém Karlovarském kraji v budoucnu bude spojena s očekávaným celkovým úbytkem populace a bude tak docházet k přibývání občanů v poproduktivním věku a tedy ke stárnutí populace. Všeobecný přehled struktury populace dle hlavních věkových skupin ve městě Habartov podává následující graf. Graf č.: 7 Věková struktura obyvatel města Habartov (stav k 31.12. 2005)

71%

12%

17% 0-14

15-64

65+ Zdroj: ČSÚ

Věková struktura obyvatel města Habartov, jak je patrné z následující tabulky, se začíná postupně měnit. Srovnání dostupných hodnot let 2001 a 2005 ukazuje, že dochází k růstu podílu nejstarší věkové kategorie na úkor kategorie nejmladší, zatímco podíl produktivní kategorie se nemění. Z tohoto srovnání je dobře patrné stárnutí populace. Podobný vývoj má i věková struktura populace v celém okrese Sokolov. Tabulka č.: 6 Věková struktura populace v letech 2001 a 2005 rok Habartov okres Sokolov Karlovarský kraj ČR

2001 2005 2001 2005 2001 2005 2001 2005

0-14 19,6% 16,6% 18,4% 16,3% 16,7% 15,2% 16,8% 14,6%

15-64 71,4% 71,6% 71,9% 72,1% 71,4% 71,9% 69,4% 71,1%

65+ 9,0% 11,8% 9,7% 11,6% 11,9% 12,9% 13,8% 14,2% Zdroj: ČSÚ

19


Z následujícího grafu je názorně patrné zestárnutí populace Habartova mezi lety 2001 a 2005. Došlo k poklesu podílu nejmladších ročníků a zároveň k nárůstu podílu nejstarších ročníků. Graf č.: 8 Porovnání věkové struktury obyvatel Habartova (rok 2001 a 2005) 100%

90%

80%

70%

60% 65+ 50%

15-64 0-14

40%

30%

20%

10%

Zdroj: ČSÚ

0% 2001

2005

Srovnáme-li věkovou strukturu celého Karlovarského kraje a jeho jednotlivých okresů je patrné, že nejstarší strukturu obyvatel má okres Karlovy Vary a nejmladší okres Sokolov. Tabulka č.: 7 Podíl obyvatel okresů Karlovarského kraje k 31. 12. 2006 Věk 0-14 15-64 65+

Karlovarský kraj 14,9% 72,0% 13,2%

Cheb 14,8% 72,5% 12,7%

v tom okresy: Karlovy Vary 14,1% 71,4% 14,4%

Sokolov 15,8% 72,2% 12,0%

ČR 14,6% 71,1% 14,2% Zdroj: ČSÚ

20


Současný stav věkové struktury celého okresu Sokolov, včetně rozdělení na muže a ženy, ukazuje následující graf, který vychází z hodnot ke konci roku 2006. Graf č.: 9 Strom života (stav k 31. 12. 2006) 95+ 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9

ženy

1-4

muži

0

-5000

-4000

-3000

-2000

-1000

0

1000

2000

3000

4000

5000

Zdroj: ČSÚ

Index stáří, který udává počet osob v poproduktivním věku (více jak 65 let) na sto obyvatel v předproduktivním věku (0 - 14 let), dosahoval v Habartově v roce 2001 hodnoty 75,8. Hodnota indexu stáří města je v porovnání s ČR (87,2) výrazně nižší. Průměrný věk populace města byl v roce 2006 38,3 let, což je v porovnání s průměrem ČR (39 let) nepatrně nižší věk.

21


4.6.

Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

Struktura obyvatelstva v Habartově z hlediska dosaženého vzdělání odpovídá převažujícímu hornickému průmyslu, který je orientován na dělnická pracovní místa a který tak nevyžaduje vyšší stupeň vzdělání. Ze SLDB v roce 2001 vyplývá, že největší část populace města Habartov jsou vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity (41%). Základní vzdělání mělo 37% obyvatel. Vysokoškolské studium měla ukončeno necelá 2% obyvatel města, což je o 2 procentní body méně než byl průměr v okrese Sokolov. Ve srovnání se strukturou podle úrovně vzdělání v ČR je úroveň dosaženého vzdělání v Habartově v průměru o 7 procentních bodů nižší.

Tabulka č.: 8 Obyvatelé města Habartov podle vzdělání (dle SLDB 2001) bez vzdělání základ ní a neukončené základní vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

muži 22 663 1 076 282 25 47 51

ženy 24 975 711 365 38 34 17

celkem 56 1 638 1 787 647 63 81 68

% 1,29% 37,74% 41,18% 14,91% 1,45% 1,87% 1,57%

% (ČR) 0,44% 23,03% 37,96% 24,90% 3,45% 8,89% 1,32%

Zdroj: SLDB 2001

4.7.

Národnostní původ a náboženské vyznání

Národnostní skladba obyvatelstva ve městě Habartov není výrazněji strukturovaná. Žádné národností menšiny zde nejsou významněji zastoupeny. Z SLDB v roce 2001 vyplývá, že největší podíl obyvatelstva (87,2%) tvoří Češi. Z cizích národností jsou nejpočetněji zastoupeni Slováci (5,9%) a Němci (5,5%). Národnostní struktura města Habartova odpovídá národnostní struktuře celého sokolovského okresu, ve kterém bylo při SLBD v roce 2001 85% občanů české národnosti. Z cizinců zde byli nejčastěji zastoupeni Slováci (5,3%) a Němci (4,6%). Obyvatel, kteří se řadí mezi věřící, bylo v Habartově dle SLDB z roku 2001 celkem 20%. Největší počet (17% obyvatelstva) se hlásil k římskokatolické církvi (86% věřících). Druhou nejpočetnější církví byla Českobratrská církev evangelická, ke které se hlásilo 4,4% všech věřících ve městě Habartov.

4.7.1. Romská menšina v Habartově Výraznější zastoupení ve městě Habartov, ač statisticky nepodchycené, má romské etnikum a to i přesto, že k romské národnosti se při sčítání přihlásilo jen 0,3% obyvatelstva (14 osob). Nepřesná statistická evidence romské menšiny je dána obecně nedůvěrou Romů ke sčítání. Romská menšina je v Habartově, podobně jako v celém Sokolovsku, postižena zvýšenou mírou sociální vyloučenosti. U Romů v Habartově se vyskytuje ve větší míře nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, apatie, zvýšená kriminalita, drogy, krádeže kovů, prostituce a úvěrové podvody.

22


Město Habartov v této oblasti zatím nevyužívá možností terénních sociálních pracovníků ani poskytovaných dotací např. z Úřadu vlády ČR. Do města občas vyjíždí pracovníci občanského sdružení Khamoro z Chodova a Romského občanského sdružení (ROSkv) z Karlových Varů. Zatím chybí i komunikace mezi zástupci národnostních menšin a města Habartov.

4.8.

Dojížďka do zaměstnání

Blízká vzdálenost Habartova od okresního města Sokolov je důvodem, že mnoho lidí dojíždí za prací mimo území města. Jak vyplynulo ze SLDB 2001, za zaměstnáním mimo město Habartov dojíždělo 1416 obyvatel. Z toho 92% cestovalo za prací v rámci sokolovského okresu. Z Habartova do Sokolova je zavedena přímá autobusová linka, kterou cesta trvá cca 20 minut. Je potom patrné proč dle SLDB 2001 trvala cesta do zaměstnání nejčastěji 15 - 29 minut. Mimo město Habartov dojíždělo do škol celkem 275 žáků a studentů (cca 30%). Cesta jim trvala nejčastěji, podobně jako pracujícím, 15-29 minut. Většina žáků a studentů (65%) dochází do škol v rámci města Habartov. Tabulka č.: 9 Vyjíždějící do zaměstnání a škol muži Vyjíždějící, doba cesty Vyjídějící celkem 1188 v rámci obce 171 v rámci okresu 788 v rámci kraje 97 do jiného kraje 67 vyjíždějící denně mimo obec celkem 879 z toho doba cesty: do 14 minut 113 15-29 minut 402 30-44 minut 236 45-59 minut 76 60 a více minut 52

zaměstnaní ženy celkem 1011 2199 423 594 513 1301 34 131 23 90 537 1416 79 192 296 698 98 334 41 117 23 75

žáci a studenti 950 613 245 47 43 275 18 109 76 36 36 Zdroj: SLDB 2001

23


Následující graf znázorňuje počty obyvatel Habartova podle doby, kterou stráví při dojíždění do zaměstnání a škol mimo území svého města. Nejvíce žen, mužů i studentů trávilo cestou do zaměstnání či školy 15 - 29 minut, což je dáno již výše zmiňovanou blízkou vzdáleností okresního města Sokolov.

Graf č.: 10 Doba cesty do škol a zaměstnání 450

400

350

počet obyvatel

300

250

200

150

100

50

0 do 14 minut

15-29 minut

30-44 minut doba dojížění muži

ženy

45-59 minut

60 a více minut

Zdroj: SLDB 2001

žáci a studenti

24


5.

BYDLENÍ 5.1.

Struktura domácností

Při SLDB v roce 2001 bylo zjištěno, že na území města je 2 070 bytových domácností. Většina bytových domácností je jednomodelová, tzn., že jsou tvořeny jen jednou hospodařící domácností (rodinou). Takto hospodaří 92% bytových domácností. Ve 169 bytových domácnostech (8% všech bytových domácnostech) hospodaří dvě domácnosti současně. Hospodařících domácností bylo celkově ve městě Habartov 2 292, z tohoto pak tvořily 98% tzv. jednocenzové domácnosti (tzn. např. úplná nebo neúplná rodina atd.) Ostatní dvě procenta tvořila hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi (kombinace neúplné rodiny a domácnosti jednotlivce apod.). Ve struktuře cenzových domácností převládají úplné rodiny (viz. následující graf). Druhou největší kategorií jsou pak domácnosti jednotlivců. Většinu úplných rodin tvoří dvě osoby bez závislých dětí (54%). Nejvíce úplných rodin (53%), které mají závislé děti, tvoří čtyři osoby. U kategorie neúplných rodin převažují ty, které ještě vychovávají děti (37%).

Graf č.: 11 Struktura cenzových domácností ve městě Habartov k 1. 3. 2001

1% 32%

52% 15% úplné rodiny domácnosti jednotlivců

neúplné rodiny nerodinné domácnosti Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

5.2.

Domovní fond

Na území města Habartov se v roce 2001 nacházelo celkem 568 domů. Dvě třetiny z nich (360 domů) mělo podobu rodinných domů, jež obývalo 19% obyvatelstva města. V jednom bytovém domě bydlelo v roce 2001 v průměru 24,2 osob. Ze všech registrovaných domů bylo trvale obydleno 539 (95%), bytové domy byly ve městě trvale obydleny na 100%. 180 bytových domů vytváří prostor pro 1 763 bytů, které jsou trvale obydleny na 96%. Využití domovního fondu je ve městě Habartov vyšší než jaké je průměrné využití v ČR (82,8%). Ve městě převládá relativně mladší domovní výstavba, kdy většina domů (56,6%) byla postavena po druhé světové válce. Největší počet rodinných domů byl postaven v průběhu let 1920 až 1945. Nejvíce bytových domů bylo stavěno mezi lety 1946 a 1980, což

25


koreluje s růstem obyvatel města především v sedmdesátých letech minulého století. Průměrné stáří domů bylo 51,9 let – z toho rodinné domy 57,6 let a bytové domy 40,8 let. Bytové domy ve většině případů dosud neprošly komplexní rekonstrukcí, avšak u poloviny již bylo provedeno vnější zateplení fasády a výměna oken za plastová, což přináší jejich uživatelům energetickou úsporu. Graf č.: 12 Podíl domovního fondu k 1. 3. 2001 dle období výstavby

10%

13%

7%

30% 40%

do1919

1920-1945

1946-1980

1981-1990

1991-2001

Zdroj: SLDB 2001

Napojení domů na technickou infrastrukturou je na velmi dobré úrovni, což odpovídá podmínkám, které jsou pro města obvyklé. Všechny obydlené domy jsou napojeny na městský vodovod, tzn., že je zajištěna kvalitní dodávka pitné vody téměř pro veškeré obyvatelstvo města. Téměř 70% domů je napojeno na plyn a 73% je napojeno přípojkou na kanalizační síť. K vytápění většiny domů (83%) se využívá ústřední topení.

26


5.3.

Bytový fond

V roce 2001, v době sčítání, bylo na území Habartova celkem 2 070 bytů ve 180 bytových domech, ve kterých žilo 5 340 osob (81% obyvatelstva města). Většina obydlených bytů se nachází v bytových domech (82% obydlených bytů), zbylých 18% obydlených bytů pak připadá na rodinné domy. Z 66 bytů, které nebyly obydleny trvale, sloužilo 29 k přechodnému pobytu, 1 k rekreaci, 11 bylo přestavováno a 4 byly nezpůsobilé k bydlení. Z členění podle právního vztahu uživatele k bytu je nejčastější formou vtah nájemní (50%). V soukromém vlastnictví bylo evidováno 33% trvale obydlených bytů.

Graf č.: 13 Právní vztah k bytu (k 1. 3. 2001)

17% 33%

50% sokromé vlastnictví

nájemní

družstevní

Zdroj: SLDB 2001

Ve městě Habartov připadalo průměrně na jeden byt 2,58 osob. Na jednu osobu pak připadalo 16,1 m2 obytné plochy bytu. Z toho plocha na jednu osobu v rodinných domech byla průměrně 23,4 m2, zatímco v bytových domech 14,3 m2. Od roku 2000 bylo ve městě Habartov vydáno 15 stavebních povolení pro stavbu rodinných domů. V roce 2007 byly zkolaudovány 2 rodinné domy.

27


5.4.

Plánovaný rozvoj bydlení ve městě Habartov

V Habartově je počítáno s rozvojem nového bydlení, díky kterému by se mohl zvrátit proces úbytku obyvatel v důsledku odstěhování. V následující tabulce je zachycena plánovaná výstavba nových rodinných domů v Habartově. Nejaktuálnější je výstavba 31 rodinných domů v lokalitě „pod benzinou“, v rámci které by zde měl být postaven i supermarket PLUS. U posledního záměru v lokalitě „nad hřištěm“ je v úvaze ještě varianta, kdy by místo rodinných domů byly postaveny bytové domy s cca 80 byty. Tabulka č.: 10 Výhled výstavby rodinných domů počet RD 31 15 5 4-5 8-10 5 5-10 10

lokalita pod benzinou směr Dukla zvl. škola Uhelná Národní Sokolovská jednotlivě nad hřištěm

vlastník soukromý město město soukromý soukromý město město město

připravenost bude úplná – cca 2008 bude úplná – cca 2008 bude úplná – cca 2010 bude částečná - cca 2009 není není částečná – podle místa není

možnost výst. 2008 2009 2011 ihned – bez kanal. ihned po 2012 po 2010 po 2015 Zdroj MÚ Habartov

5.5.

Bydlení pro sociálně slabé

V Habartově jsou sociální byty v ulici Bukovanská. Přízemní budova č. 803 obsahuje 7 jednopokojových bytů a 4 dvoupokojové, je zde 1 prádelna. Budova čp. 819 obsahuje 3 byty jednopokojové a 4 byty dvoupokojové, je zde prádelna a společná sprcha. Byty jsou vytápěny kamny na tuhá paliva, sociální zařízení WC je mimo byt. V budově je pouze studená voda. Každý byt má podružný elektroměr. V Habartově jsou k dispozici holobyty, které slouží jako přístřeší pro neplatiče nájemného z bytů I. kategorie, a jiné sociálně potřebné občany. V holobytech je celkem 16 místností o výměře 15m2, kde jsou kamna na tuhá paliva PETRY. V budově je pouze studená voda, sociální zařízení je společné. Elektřina byla z důvodu černých odběrů odpojena. Při pokusech o instalaci jiných zařízení docházelo k opětovným krádežím ze strany skupin nepřizpůsobivých občanů, kteří si tak přilepšují v nezaměstnanosti, která je ve městě relativně vysoká.

28


6.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

Ve městě Habartov je k 31. 12. 2006 registrováno na 833 podnikatelských subjektů a jejich počet má mírně rostoucí tendenci. Z celého sokolovského okresu připadá na území Habartova 4,7% zaregistrovaných ekonomických subjektů. Nejvýznamnější podnikatelské subjekty Habartova jsou uvedeny v příloze na konci tohoto dokumentu.

6.1. Struktura podle odvětvové klasifikace ekonomické činnosti Z celkového počtu 833 ekonomicky aktivních podnikatelských subjektů, které byly evidovány ve městě Habartov k 31.12.2006, se jich nejvíce zabývá poskytováním služeb spojených s obchodní činností, prodejem spotřebního zboží a pohostinstvím (36,6%). Druhou nejčastější oblastí bylo stavebnictví, kterému se věnovalo 18,9% podnikatelských subjektů. Další činnosti, které jsou významněji zastoupeny v městě Habartov, je průmysl (11,5%) a ostatní obchodní služby (16,3%). Mezi lety 2004 a 2006 došlo k celkovému nárůstu počtu podnikatelských subjektů, které byly v městě Habartov zaregistrovány. Celkový počet se zvýšil z 821 v roce 2004 na 833 subjektů v roce 2006. Největší nárůst zaznamenala oblast ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (o 7 subjektů) a oblast obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství (o 7 subjektů). Naopak největší pokles zaznamenal průmysl, kde došlo ke snížení počtu o 4 subjekty.

podle převažující činnosti

Tabulka č.: 11 Počet podnikatelských subjektů dle odvětví Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opr.mot.voz. a spotř. zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Počet podnikatelských subjektů celkem

2004 25 3,05% 100 12,18% 159 19,37% 38 4,63% 298 36,30% 131 15,96% 1 0,12% 17 2,07% 52 6,33% 821

2006 24 2,88% 96 11,52% 157 18,85% 38 4,56% 305 36,61% 136 16,33% 2 0,24% 16 1,92% 59 7,08% 833

Zdroj: Městská a obecní statistika 2004, 2006

6.2.

Struktura podle právní formy

V Habartově tvoří naprostou většinu podnikatelských subjektů podnikatelé - fyzické osoby. Na konci roku 2006 jejich podíl tvořil 83% ze všech registrovaných ekonomických subjektů na území města Habartov. K druhé nejčetnější právní formě patřily obchodní společnosti (4,2%) a svobodná povolání (podnikání podle jiného oprávnění než živnostenského (4,1%). Na území města není registrována žádná akciová společnost ani družstevní organizace.

29


podle právní formy

Tabulka č.: 12 Počet podnikatelských subjektů města Habartov dle právní formy 2004 6 0,73% 0 32 3,90% 0 690 84,04% 12 1,46% 30 3,65% 51 6,21% 821

Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Ostatní právní formy Počet podnikatelských subjektů celkem

2006 6 0,72% 0 35 4,20% 0 691 82,95% 8 0,96% 34 4,08% 58 6,96% 833

Zdroj: Městská a obecní statistika 2004, 2006

6.3.

Struktura podle velikosti firmy

Dle údajů statistik bylo v roce 2005 ve městě registrováno 242 podnikatelských subjektů, přičemž 186 z nich byly samostatné subjekty nezaměstnávající žádnou osobu. Nejčastěji ve městě působí firmy, které poskytují pracovní místa v rozsahu 1 – 9 zaměstnanců (mikropodniky). S počtem do 50ti zaměstnanců provozuje svou podnikatelskou činnost na 43 subjektů. 4 subjekty mají počet pracovních pozic v rozsahu 50 – 249 zaměstnanců. Zaměstnavatel nabízející práci více jak 250 osobám ve městě registrován není. Graf č.: 14 Počet podnikatelských subjektů dle počtu zaměstnanců

4% 2% bez zaměstnanců

18%

1-9 zaměst. 10-49 zaměst. 50-249 zaměst.

76%

Zdroj: Regionální informační servis

30


6.3.1. Vývoj průměrné mzdy v kraji V porovnání s ostatními kraji, dosahuje průměrná mzda v Karlovarském kraji nejnižších hodnot. Průměrná měsíční hrubá nominální mzda fyzické osoby dosahovala v prvním pololetí 2007 v Karlovarském kraji 16 792 Kč, což bylo o 7,2% více oproti roku 2006. Výše mzdy je o 4 146 Kč nižší než byla výše průměrné mzdy v celé České republice (20 938 Kč). Výše průměrné mzdy okresu Sokolov dosahuje zpravidla nejvyšších hodnot v kraji. Oproti roku 2005 vzrostla průměrná mzda v roce 2006 v Karlovarském kraji z 16 002 Kč o 1 004 Kč. Ve srovnání s mírou růstu celorepublikové průměrné mzdy, byl nárůst v Karlovarském kraji téměř totožný, když průměrná mzda v ČR rostla o 6,5% a v Karlovarském kraji o 6,3%.

6.4.

Živnostenská oprávnění

Počet podnikatelských subjektů v Habartově sice mírně roste, ale počet platných živnostenských oprávnění naopak klesá. Vývoj nově vydaných živnostenských oprávnění se v posledních sedmi letech zhoupl a nyní má mírně rostoucí tendenci. Z celkového hlediska však dochází téměř ve všech letech k převisu počtu přerušených nebo zrušených oprávnění nad nově vydanými.

Graf č.: 15 Vývoj živností v letech 2000 - 2006 300

počet živností

250

200

150

nové přerušené zrušené

100

50

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok

Zdroj: MU Habartov

31


Živnostenská oprávnění jsou v Habartově vydávána především pro fyzické osoby, kterých je 82% podnikatelských subjektů. V letech 2000 až 2007 docházelo k růstu počtu přerušených živností, kdy nejvíce živností bylo přerušeno v roce 2004. Tehdy došlo k zavedení minimálního základu daně z příjmů podnikajících fyzických osob a mnoho živnostníků svoje oprávnění raději pozastavilo, než aby platili daň z neexistujících příjmů.

Tabulka č.: 13 Živnostenská oprávnění ve městě Habartov (2000-2006) živnost

2000

2001


34 121 58

40 145 25


2 5 1

7 4 1


36 126 59

47 149 26

2002 2003 Fyzické osoby 61 37 143 182 9 5 Právnické osoby 4 4 0 3 1 2 Celkem 65 41 143 185 10 7

2004

2005

2006

27 273 6

26 242 6

42 229 6

4 7 0

5 4 0

8 4 0

31 280 6

31 246 6

50 233 6 Zdroj: MU Habartov

V případě rozdělení živností na koncesní, vázané, volné a řemeslné je většina evidovaných žádostí o živnost volnou a následně o živnost řemeslnou. Naprostá většina žádostí o vydání živnostenských oprávnění je podávána ze strany fyzických osob.

Tabulka č.: 14 Počet evidovaných žádostí o živnostenské oprávnění (2000-2006)

živnost konces. FO PO vázaná FO PO volná FO PO řemeslná FO PO

2000 2 1 1 2 1 1 27 26 1 10 9 1

2001 1 1 0 6 5 1 32 27 5 9 7 2

2002 8 7 1 9 8 1 35 31 4 21 21 0

2003 2 2 0 5 4 1 29 26 3 10 9 1

2004 1 1 0 5 3 2 22 20 2 7 6 1

2005 3 2 1 4 4 0 19 15 4 7 7 0

2006 1 1 0 6 3 3 36 29 7 11 10 1 Zdroj: MU Habartov

32


7.

TRH PRÁCE

Nezaměstnanost je jedním z klíčových faktorů vymezující ekonomickou úroveň regionu. Ve městě Habartov dosahovala v roce 2007 (k 31.8.) míra nezaměstnanosti 10%. Je to mírně vyšší hodnota než jaká byla v celém sokolovském okrese.

7.1. Vývoj nezaměstnanosti srovnání s okresem Sokolov

města

Habartov

ve

Míra nezaměstnanosti v Habartově od roku 2000 rostla až do roku 2004, kdy činila 16,4%. Od roku 2004 dochází k jejímu poklesu až na hodnotu 13,2% (k 31.12.2006). Míra nezaměstnanosti v Habartově má nyní klesající tendenci. Při srovnání s okresem Sokolov, vykazovala míra nezaměstnanosti v Habartově v průměru o 1,34 procentních bodů vyšší hodnoty.

Graf č.: 16 Míra nezaměstnanosti v letech 2000 – 2006 18

16

roční míra nezaměstnanosti (%)

14

12

10

8

6

4

2

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok Habartov

okres Sokolov

Karlovarský kraj

ČR

Zdroj: Úřad práce Sokolov

Od roku 2005 tvoří ženy většinu z evidovaných uchazečů o práci. V roce 2006 tvořily 53% nezaměstnaných. V roce 2006 vykazovaly ženy vyšší nezaměstnanost poprvé i v celém okrese Sokolov. Sestupné tendence v míře nezaměstnanosti a počtu registrovaných nezaměstnaných je výsledkem uplatňování zákona č. 435/2004 o nezaměstnanosti, který změnil pravidla v poskytování podpory v nezaměstnanosti, zpřísnil pravidla pro zařazení a vedení v evidenci uchazeče o zaměstnání a zpřísnil podmínky pro zprostředkování zaměstnání úřady práce.

33


Podle tohoto zákona nyní nepřísluší hmotná podpora absolventům, kteří se na úřady práce proto ani nepřihlašují. Na základě nových pravidel se uchazeči o zaměstnání vyřazují z evidence úřadu práce na celých 6 měsíců.

7.1.1. Volná pracovní místa Počet uchazečů o zaměstnání vrostl v městě Habartov z 280 v roce 2000, na 359 v roce 2006. Nejvíce lidí hledalo práci v roce 2004, kdy bylo na úřadě práce evidováno 444 nezaměstnaných. V dalších letech následuje jejich pokles. Počet nabízených volných míst klesl z 27 (rok 2000) na 3 (v roce 2002 a 2005). Na konci roku 2006 bylo nahlášeno 13 volných míst. V roce 2006 byl průměrný počet hlášených volných míst 21. Na jedno volné místo připadal v průměru 71,6 uchazečů o práci. Nejvyšší hodnoty dosáhl tento ukazatel v roce 2005 (133 uchazečů), nejnižší v roce 2000 (10 uchazečů. Statistika hlášených volných míst má však jen velmi malou vypovídající schopnost o nabídce na trhu práce. Zaměstnavatelé často volná místa nehlásili.

Tabulka č.: 15 Vývoj nezaměstnanosti města Habartov rok počet uchazečů o práci počet hlášených volných míst uchazeči na jedno volné místo mírá nezaměstnanosti (%)

2000 280 27 10 10,8

2001 349 6 58 13,5

2002 354 3 118 13,7

2003 401 4 100 14,8

2004 444 8 56 16,4

2005 399 3 133 14,7

2006 359 13 28 13,2


Graf č.: 17 Vývoj hlavních ukazatelů na trhu práce v Habartově k 31.12. 500

18

450

16

400

14

12 300 10 250 8 200 6 150 4

100

2

50

0

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Roky počet uchazečů o práci

počet volnýchpracovní míst (VPM)

mírá nezaměstnanosti (%)


34

Míra nezaměstnanosti (%)

Počet uchazečů/VPM

350


7.1.2. Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v Habartově Uchazeči o práci v Habartově dosahují nejčastěji maximálně základního vzdělání (58%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou nezaměstnaní, kteří byli alespoň vyučeni (30%). Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Habartově je srovnatelná s okresem Sokolov. Dané údaje odpovídají struktuře obyvatelstva dle nejvyššího dosaženého vzdělání. Podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v Habartově je v posledních třech letech 4–7%.

7.1.3. Věková struktura nezaměstnaných Věkovou strukturu nezaměstnaných ve městě Habartov ilustruje následující graf. Graf č.: 18 Věková struktura nezaměstnaných ve městě Habartov (srpen 2007)

2%

19%

16%

63% do 17 let

18-24 let

25-49 let

50 a více let Zdroj: Úřad práce Sokolov

Největší procento nezaměstnaných v Habartově bylo k 31.8.2007 ve věku 25-49 let a to celých 63%. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu podílu této věkové skupiny o 4 procentní body. Nezaměstnaných ve věku 50 a více let bylo 19%, ve věku 18-24 let 16% a zbylá 2% nezaměstnaných dosahovala věku méně něž 17ti let. K nejohroženějším skupinám nezaměstnaných patří obecně skupiny osob do věku 25 let, nad 50 let a dlouhodobě nezaměstnaní. Hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých lidí jsou: nedostatečná praxe a zkušenosti, nízká kvalifikace, nedostatečné jazykové znalosti, neochota vykonávat určité práce, jiná kvalifikace absolventů než jakou požaduje poptávka po pracovní síle na trhu práce. Uchazeči o práci, kteří již dosáhli věku 50 let mají problémy s nalézáním pracovního místa především kvůli nevyhovujícímu vzdělání ve vztahu k trhu práce, neochotě zaměstnavatelů zaměstnávat starší osoby, zdravotnímu stavu a často kvůli nižší flexibilitě v porovnání s mladší generací.

7.1.4. Průměrná doba evidence uchazečů na úřadě práce Během posledních let dochází v Habartově k soustavnému prodlužování průměrné délky evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Zatímco v roce 2004 byli uchazeči o práci v evidenci úřadu práce průměrně 563 dnů, v roce 2006 to bylo již o 129 dnů více, což je nárůst o 23%. Průměrná doba evidence na úřadu práce v roce 2006 byla 692 dnů,

35


průměrná doba evidence žen byla o 13 dnů kratší (679 dnů). Průměrná doba nezaměstnanosti žen v Habartově od roku 2004 vrostla o 33% (o 167 dnů). V okrese Sokolov byla průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání 717 dnů, což je o 25 dnů více než ve městě Habartov. Nejvíce uchazečů o práci z Habartova, kteří byli v letech 2004 až 2006 evidováni na úřadu práce, čekalo na práci déle jak 24 měsíců. Druhou nejpočetnější skupinou byli uchazeči, kteří byli v evidenci méně jak tři měsíce.

Tabulka č.: 16 Doba evidence na úřadu práce ve městě Habartov rok Počet uchazečů - evidence do 3 m. podíl žen Počet uchazečů - evidence 3-6 m. podíl žen Počet uchazečů - evidence 6-9 m. podíl žen Počet uchazečů - evidence 9-12 m. podíl žen Počet uchazečů - evidence 12-24 m. podíl žen Počet uchazečů - evidence nad 24 m. podíl žen Průměrná doba evidence (dny) Průměrná doba evidence žen (dny)

2004 100

2005 93

2006 84

42%

38%

48%

79

60

59

56%

53%

63%

41

30

26

66%

53%

58%

34

15

26

53%

60%

46%

72

75

47

43%

56%

49%

118

126

117

47%

54%

56%

563 512

648 656

692 679


Z hlediska délky evidence uchazečů o práci na úřadu práce je nejrizikovější dlouhodobá nezaměstnanost (déle jak 12 měsíců). Ve městě Habartově tvořili dlouhodobě nezaměstnaní v průměru 46% počtu uchazečů o práci.

36


7.2.

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Sokolov

Ze srovnání vývoje míry nezaměstnanosti v okrese Sokolov vyplývá, že dochází k jejímu snižování. Od roku 2004 klesla ze 13,2% na současných 9,7%. Ze srovnání s ostatními okresy dosahovala míra nezaměstnanosti v okrese Sokolov 13. nejvyšší hodnotu.

7.2.1. Míra nezaměstnanosti Vývoj míry nezaměstnanosti v Habartově a v okrese Sokolov kopíruje vývoj míry nezaměstnanosti v celé České republice. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem však trvale dosahuje vyšších hodnot, v celém okrese cca o 3 až 4 procentní body, ve městě Habartov o 4 až 6 procentních bodů. Trvale vyšší míra nezaměstnanosti je dlouhodobým problémem celého regionu.

18

Graf č.: 19 Porovnání vývoje zaměstnanosti v Habartově, okrese Sokolov a ČR (%)

16

míra nezaměstnanosti (%)

14

12

10

8

6

4

2

01 /2 02 00 /2 5 03 00 /2 5 04 00 /2 5 05 00 /2 5 06 00 /2 5 07 00 /2 5 08 00 /2 5 09 00 /2 5 10 00 /2 5 11 00 /2 5 12 00 /2 5 01 00 /2 5 02 00 /2 6 03 00 /2 6 04 00 /2 6 05 00 /2 6 06 00 /2 6 07 00 /2 6 08 00 /2 6 09 00 /2 6 10 00 /2 6 11 00 /2 6 12 00 /2 6 01 00 /2 6 02 00 /2 7 03 00 /2 7 04 00 /2 7 05 00 /2 7 06 00 /2 7 07 00 /2 7 08 00 /2 7 00 7

0

Míra nezaměst. Habartov Míra nezaměst. všechny okresy

Míra nezaměstnanosti okr.SOKOLOV

Zdroj: MPSV

V příloze je pro ilustraci uvedena tabulka vybraných měst a obcí v okrese Sokolov s vývojem míry nezaměstnanosti od roku 2000 až do poloviny roku 2007.

7.2.2. Nezaměstnanost v okrese Sokolov Počet uchazečů o zaměstnání, vedených v evidenci Úřadu práce v Sokolově, činil v srpnu roku 2007 celkem 4 773. Z toho bylo 2 473 žen (52%) a 2 300 mužů. Celkový počet volných pracovních míst byl 957. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 5 uchazečů o zaměstnání. Od roku 2006 klesl celkový počet uchazečů o práci v okrese Sokolov o 1 070 osob.

37


Při srovnání vývoje míry nezaměstnanosti v prvním pololetí 2007 v Karlovarském kraji a jeho jednotlivých okresech, bylo nejvíce nezaměstnaných v okrese Sokolov. Ve všech srovnávaných lokalitách docházelo od začátku roku k poklesu míry nezaměstnanosti, viz následující tabulka. Největší pokles míry nezaměstnanosti zaznamenal okres Cheb, kde míra nezaměstnanosti klesla za sedm měsíců o 2,4 procentní body.

Tabulka č.: 17 Míra nezaměstnanosti v I. pololetí 2007 ve vybraných lokalitách (%) 2007 ČR Karlovarský kraj Sokolov Karlovy Vary Cheb

leden 7,9 9,6 11,6 9,3 8

únor 7,7 9,4 11,4 9 7,8

březen 7,3 8,8 10,9 8,7 7,1

duben 6,8 8,3 10,2 8,4 6,3

květen 6,4 7,8 9,6 7,9 5,8

červen červenec 6,3 6,4 7,6 7,6 9,4 9,5 7,9 8 5,6 5,6


Následující graf zobrazuje podíl jednotlivých uchazečů o práci podle délky evidence na Úřadu práce Sokolov. Velkou převahu mají tzv. dlouhodobě nezaměstnaní, tedy uchazeči o práci, kteří jsou evidováni na úřadu práce déle než jeden rok. Graf č.: 20 Doba nezaměstnanosti v okrese Sokolov

do 3 měsíců 24%

nad 12 měsíců 48%

3-6 měsíců 15% 9-12 měsíců 5%

do 3 měsíců

3-6 měsíců

6-9 měsíců

6-9 měsíců 8%

9-12 měsíců

nad 12 měsíců


38


7.2.3. Volná pracovní místa Úřad práce v Sokolově evidoval k 31. 8. 2007 celkem 957 volných pracovních míst. Je to o 133 volných pracovních míst více než v předchozím měsíci a o 423 míst více než v srpnu 2006. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 5 uchazečů. Graf č.: 21 Poměr mezi uchazeči a volnými prac. místy podle vzdělání(okr. Sokolov)

vysokoškolské

vyšší odborné

ÚSO

úplné střední

vyučení s maturitou

střední bez maturity

vyučení

základní

bez vzdělání

0%

20%

40% uchazeči

60%

80%

100%

prac.místa


Nejvíce volných pracovních míst (dle ÚP Sokolov) bylo k 31. 8. 2007 v oborech: montážní dělník (100 míst), manipulační dělník v průmyslu (82 míst), dělník textilní výroby (68 míst), zedník (50 míst), obsluha šicích a vyšívacích strojů (45 míst), zámečník (45 míst), svářeč (44 míst), řidič nákladního automobilu (38 míst), dělník keramické (cihlářské) výroby (31 míst), zdravotní sestra (25 míst), atd. Pro uchazeče se zdravotním postižením bylo volných 36 pracovních míst (montážní dělník, pojišťovací agent, obchodní referent, realitní makléř, atd.).

39


8.

OBČANSKÁ VYBAVENOST

Městský úřad, pošta a banka jsou umístěny v centru města. Další služby jako obchody, restaurace, zdravotnická zařízení, sportoviště a školy jsou rozmístěny separovaně v jednotlivých částech města. Ve městě se nachází i penzion pro důchodce, ústav sociální péče pro děti a mládež, kulturní středisko, modlitebna a jiné služby.

8.1.

Vzdělávání

Každá obec v rámci své samostatné působnosti pečuje ve svém územním obvodu mimo jiné o výchovu a vzdělání. Město Habartov je proto zřizovatelem následujících příspěvkových organizací města, které zajišťují rozvoj výchovy a vzdělání. Příspěvkové organizace zřizované městem Habartov: Mateřská škola, Okružní 111, 357 09 Habartov, Mateřská škola, Karla Čapka 739, 357 09 Habartov, Základní škola, Karla Čapka 119, 357 09 Habartov, Základní škola praktická a Základní škola speciální, Komenského 312, 357 09 Habartov, Základní umělecká škola, Koukolova 352, 357 09 Habartov Dům dětí a mládeže, Karla Čapka 573, 357 09 Habartov

8.1.1. Předškolní vzdělání Předškolní vzdělávání je v Habartově zajišťováno prostřednictvím dvou mateřských škol, které jsou obě příspěvkovými organizacemi města Habartov. Naplnění jejich celkové kapacity se v letech 2002 až 2007 pohybovalo v průměru 78 – 86%, viz následující tabulka.

Tabulka č.: 18 Naplněnost mateřských škol v Habartově (2002-2007) školní rok MŠ, Okružní 111 MŠ, K. Čapka 769 Celkem

2002/2003 kapacita žáci 90 72 90 84 180 156

2003/2004 kapacita žáci 90 71 90 75 180 146

2004/2005 kapacita žáci 90 70 90 75 180 145

2005/2006 kapacita žáci 90 70 90 71 180 141

2006/200 7 kapacita žáci 90 68 90 73 180 141

Zdroj: MÚ Habartov

40


MŠ Karla Čapka Mateřská škola Karla Čapka sídlí v objektu s bezbariérovým přístupem. Kapacita školky je 90 žáků ve třech třídách, z toho jedna třída je určena pro děti s vadami řeči. Ke dni 30. 9. 2007 bylo ve školce zapsáno 75 žáků.

Tabulka č.: 19 Mateřská škola Karla Čapka, Habartov – souhrnné informace Oficiální název:

Mateřská škola Habartov, Karla Čapka 769, okres Sokolov

IČ: Právní forma: Zřizovatel: Ředitelka: Kapacita: přidružená zařízení:

75006448 Příspěvková organizace město Habartov Eva Dvořáková 90 školní jídelna Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, MU Habartov

Ve škole působí pět pedagogických pracovnic s plnou kvalifikací. Škola v rámci vzdělávací práce vychází ze školního vzdělávacího programu, který je vytvořen na tři roky. V rámci tohoto programu škola uplatňuje princip individuálního přístupu k jednotlivcům a rovné šance bez rozdílů pro všechny v heterogeních třídách. Škola je v úzké spolupráci s veřejností, především s rodiči žáků. Škola spolupracuje s Junáckým střediskem Dýmka, se Základní školou a se Sborem dobrovolných hasičů v Habartově. Škola má širokou paletu doplňkových aktivit, mezi které patří pořádání různých výletů a oragnizování zájmových činností a kulturních akcí pro žáky.

MŠ Okružní Kapacita Mateřské školy Okružní je 90 žáků. Průměrně je každý školní rok ve škole zapsáno na 70 žáků, kapacita je tak naplně ze 75%. Naplněnost školy má konstatní vývoj. Ve škole pracuje 9 zaměstnanců.

Tabulka č.: 20 Mateřská škola Okružní, Habartov – souhrnné informace Oficiální název:

Mateřská škola Habartov, Okružní 111, okres Sokolov


75006456 Příspěvková organizace město Habartov Jana Martínková 90 žáků školní jídelna Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení

8.1.2. Základní vzdělávání Základní škola je úplná škola (1.-9. třída) zřízená městem Habartov k základnímu vzdělávání dětí města a přilehlých částí. Kapacita školy je 600 žáků. Od 1.1.2003 je škola právním subjektem - příspěvkovou organizací města.

41


Tabulka č.: 21 Základní škola Habartov – souhrnné informace Oficiální název: IČ: Právní forma: Zřizovatel: Ředitel: Kapacita: přidružená zařízení:

Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov

75006502 Příspěvková organizace město Habartov Mgr. Ladislav Tolar 600 žáků školní jídelna, školní družina Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, Výroční zpráva školy

K 1.9.2004 došlo ke sloučení obou základních škol v Habartově s tím, že ZŠ Habartov, Komenského ul., přešla pod ZŠ Habartov, Karla Čapka 119. Tímto sloučením došlo k vyrovnání podmínek vzdělávání pro všechny děti v Habartově a také k úsporám v počtu zaměstnanců i v provozních nákladech. Pro zřizovatele se snížily náklady na provoz jedné školní budovy, která se stala nadbytečnou. Školní rok 2006/2007 byl zahájen s 19 třídami, do kterých docházelo 405 žáků. Na 1.stupeň docházelo do 11 tříd 219 žáků. Do 8 tříd 2.stupně docházelo 186 žáků. Průměrný počet žáků na jednu třídu byl 21,32. To je mírný pokles oproti předchozímu školnímu roku. Při škole jsou zřízena dvě oddělení školní družiny s 56 zapsanými žáky 1.stupně. Kapacita školní družiny je 75 dětí. Pro potřeby školy v Habartově je v provozu při škole školní jídelna. Měsíčně má v průměru zapsáno 250 žáků a 150 dospělých strávníků (z toho 90 strávníků nejsou pracovníci školy). Kapacita školní jídelny je 450 jídel. Základní škola organizuje i mimoškolní aktivity pro své žáky. Kromě školní družiny působí v Habartově i školní volejbalový klub. Mimo to se žáci úspěšně účastní různých tělovýchovných soutěží (basketbal, fotbal, florbal…). Škola vytvořila systém celoročních sportovních soutěží tříd i jednotlivců s názvem „Hry třetího tisíciletí“. Třídy soutěží v atletice, přespolním běhu, volejbalu, basketbalu, fotbalu, silovém víceboji a gymnastice. Žáci navštěvují různé kulturní akce, besedy, výtvarné akce, dopravní soutěže a jezdí na školní výlety. Touto cílevědomou a vytrvalou činností se daří řadu žáků zapojit do prospěšných aktivit v rámci primární prevence na škole. Škola vychází vstříc i dětem s lehkou mozkovou dysfunkcí (LMD), pro které vypracovává individuálních integrační plány učiva, ve kterých jsou jasně stanoveny úkoly pro žáka, rodiče i učitele. Tyto plány fungují jako dohoda mezi všemi zainteresovanými stranami a jeví se jako nejefektivnější způsob spolupráce, s co největším přínosem pro dítě. Pro zdravotně postižené žáky jsou vytvořeny potřebné materiální, personální i metodické podmínky ke zdárnému vzdělávání a výchově. Žáci se specifickými poruchami učení jsou integrování mezi ostatní zdravé děti a je jim věnována individuální péče s použitím nápravných cvičení mimo normální vyučování. Ke zlepšení motivace těchto žáků je používáno i vhodných nápravných počítačových programů. Spolupráce výchovné poradkyně, proškolených učitelek a odborných institucí je na škole na velmi dobré úrovni.

42


8.1.3. Základní umělecká škola Habartov Základní umělecká škola je příspěvkovou organizací města Habartov, má reálnou kapacitu 180 žáků. Škola vyučuje ve třech oborech – hudebním, výtvarném a tanečním. Školu navštěvuje celkem 166 žáků, z toho 50 žáků hudební obor, 60 žáků taneční obor a 56 žáků obor výtvarný. Výuka probíhá v sedmi učebnách v objektu ZUŠ a externě v tělocvičně sousední ŽŠ Komenského. Výuka je zajištěna 7 pedagogickými pracovníky. Škola pořádá různé kulturní akce, především koncerty a taneční vystoupení svých žáků, kteří se účastní i různých soutěží. ZUŠ se chystá rozšířit svoji výuku v hudebním oboru o bicí nástroje a více rozvinout výuku literárně-dramatického oboru.

Tabulka č.: 22 Základní umělecká škola Habartov – souhrnné informace Oficiální název:

Základní umělecká škola Habartov, okres Sokolov


75006464 Příspěvková organizace město Habartov Radka Králová 250 žáků Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení

8.1.4. Základní škola praktická a Základní škola speciální ZŠ praktická a ZŠ speciální je příspěvkovou organizací města Habartov. Má kapacitu 60 míst pro žáky, kteří vyžadují individuální přístup. Kapacita je v průměru využita na 62%. Ve škole pracuje celkem 11 zaměstnanců. Tabulka č.: 23 ZŠ praktická a ZŠ speciální – souhrnné informace Oficiální název:

Základní škola praktická a Základní škola speciální Habartov, okres Sokolov


75006472 Příspěvková organizace město Habartov Mgr. Radka Krausová 60 žáků školní družina Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení

43


V následující tabulce jsou přehledně znázorněny kapacity jednotlivých základních škol a počty žáků v jednotlivých školních rocích v letech 2002 až 2007. Tabulka č.: 24 Naplněnost základních škol v Habartově (2002-2007) školní rok ZŠ, K. Čapka 119 ZŠP a ZŠS ZUŠ

2002/2003 kapacita žáci 600 397 60 38 250 136

2003/2004 kapacita žáci 600 370 60 39 250 129

2004/2005 kapacita žáci 600 476 60 36 250 147

2005/2006 kapacita žáci 600 435 60 35 250 116

2006/2007 kapacita žáci 600 405 60 39 250 166 Zdroj: MÚ Habartov

8.2.

Zdravotní zařízení a péče

Ve městě Habartov je zajištěna základní zdravotní péče jak pro děti, tak i pro dospělé. Ordinace lékařů včetně lékárny jsou soustředěny společně v objektu polikliniky, která je v soukromém vlastnictví několika lékařů. Specializovaná lékařská zařízení v Habartově nejsou zastoupena a nacházejí se v nedalekém okresním městě Sokolov, případně v krajském městě Karlovy Vary. Tabulka č.: 25 Zdravotnická zařízení ve městě Habartov ordinace praktického lékaře pro dospělé ordinace praktického lékaře pro děti a dorost ordinace zubního lékaře logopedie lékárna

2 1 1 1 1 Zdroj: MÚ Habartov

Ve městě Habartov je mimo jiné zajišťována zdravotní péče prostřednictvím agentury domácí péče, která poskytuje zdravotnické služby u pacientů doma. Vedení města Habartov si je vědomo důležitosti aktivní spolupráce při zajištění dostupnosti zdravotní péče na území města. V budoucnu je připraveno se aktivně zapojit při hledání řešení očekávaného nedostatku lékařů, působících na území města.

8.3.

Sociální zařízení a péče

Pečovatelská služba města Habartova Pečovatelská služba je organizační složka města Habartova. Pracoviště pečovatelské služby se nachází v Domě s pečovatelskou službou Uhelná 217 a v Domě s pečovatelskou službou Uhelná 215, Habartov – Kluč. Oba domy jsou majetkem města Habartova. Pečovatelská služba zajišťuje následující služby: -

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

-

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

-

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

-

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

-

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.

V současné době zajišťuje pečovatelskou službu pro 38 klientů.

44


Předmětem činnosti jsou dovozy obědů, nákupy, pochůzky, úklidy, praní a žehlení prádla, doprovod k lékaři. Pečovatelská služba se poskytuje přímo v bytech klientů. Terénní pečovatelská služba je určena občanům města Habartov v důchodovém věku nebo osobám pobírající invalidní důchod. Klienty terénních služeb jsou osoby, které si z důvodu zdravotního stavu nebo ztráty soběstačnosti nejsou samy schopny obstarat nutné práce v domácnosti, nebo další životní potřeby nebo potřebují jinou osobní péči.

Dům s pečovatelskou službou Uhelná 217 Dům je tvořen 23 byty 1+1, z toho jsou 4 byty bezbariérové. Dům je celý bezbariérový a je zde výtah. Objekt byl nově postaven a zprovozněn v roce 2004. V objektu se kromě bytů pro klienty nachází denní místnost pro pečovatelky, sklad materiálu, společenská místnost, výdejna obědů, prádelna, ordinace lékaře, který do domu pravidelně dochází pro zajištění základní lékařské péče. Ke každému bytu je přidělen sklep. Dům má vlastní plynovou kotelnu.

Dům s pečovatelskou službou Uhelná 215 Provoz domu byl zahájen v roce 1997. Původně byl provozován jako penzion pro důchodce. Na základě jednání s klienty a rozhodnutí zastupitelstva města byl dům transformován na dům s pečovatelskou službou se zachováním cílové skupiny klientů. S klienty jsou uzavírány nájemní smlouvy na byty. Služby sociálně-zdravotního charakteru poskytuje pečovatelská služba. V domě je 20 bytů. Z toho jsou 2 garsonky, 15 bytů 1+1, 2 byty 1+2 a 1 byt 1+2 pro správce objektů. Dům je vybaven výtahem. V objektu je společenská místnost, místnost pro úklid, sklepy, prádelna, 2 sušárny a mandl, plynová kotelna. Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov pro osoby se zdravotním postižením v Habartově byl zřízen za účelem vytvoření plnohodnotného domova pro klientky s mentálním postižením spolu se zajištěním postupného začlenění klientek do běžného života. Zařízení slouží ženám ve věku 11 – 26 let s těžším mentálním postižením, které z důvodu vážného zdravotního postižení vyžadují komplexní pravidelnou pomoc jiné osoby. Domov je zařízením Okresního ústavu sociálních služeb v Sokolově, příspěvkové organizace Karlovarského kraje. Základem služby je poskytování ubytování, stravy a péče o klientky. Kapacita Domova je 20 lůžek. Objekt, ve kterém se zařízení nachází, je ve vlastnictví Karlovarského kraje. Během roku pořádá Domov pro své klientky různé akce a výlety zaměřené k určitému tématu nebo ročnímu období. Pravidelně navštěvují plavecký bazén v blízkém Sokolově. Klientkám domova je umožněno se zapojit do aktivit i mimo zařízení Domova a podpořit tak proces postupného zapojení klientek do běžného života.

45


9. KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS 9.1.

Kulturní zařízení a zázemí ve městě 9.1.1. Městské kulturní středisko Habartov

Kulturní program ve městě zajišťuje především Městské kulturní středisko v Habartově. Městské kulturní středisko (MKS) je organizační složkou města Habartov. Je umístěno v nově rekonstruovaných prostorách. Pořádají se zde celoročně nejrůznější kulturní akce v podobě divadelních a hudebních představení a koncertů nebo se prostory využívají pro různé vzdělávací akce, prezentace nebo jednání. Součástí kulturního střediska je i kino, které je navštěvováno diváky nejčastěji.

Tabulka č.: 26 Počet kulturních akcí v MKS Habartov Druh pořadu

Divadlo Dětské pořady Koncert Zabavné-tance kino Celkem počet návštěvníků

2005

2006

3 5 8 9 43 68 3 664

4 5 9 5 48 71 5 239

Prostory MKS jsou často pronajímány dalším subjektům. Mezi pravidelnými nájemci jsou politické strany, občanská sdružení a jiné zájmové organizaci a soukromé subjekty. Pro různá vystoupení žáků škol a zájmové kluby při MKS jsou prostory poskytovány bezplatně.

9.1.2. Městská středisková knihovna Městská středisková knihovna je organizační složkou města Habartov. Knihovna disponovala k 31. 12. 2006 knižním fondem o celkovém počtu 3 787 svazků. V roce 2006 bylo zakoupeno 545 nových knih a odepsáno 694 zastaralých nebo poškozených knih. V knihovně bylo v roce 2006 registrováno 311 čtenářů, kteří uskutečnili v daném roce 27 241 výpůjček během 5 422 návštěv. V knihovně je zřízeno pro čtenáře i ostatní veřejnost bezplatné internetové připojení na celkem 3 počítačích. Meziročně došlo k nárůstu počtu návštěvníků internetu v knihovně o 101%. V rámci své činnosti pořádá knihovna besedy, soutěže a exkurze nejen pro děti a mládež.

9.1.3. Muzeum města Habartov V současné době se uvažuje o zřízení muzea ve městě, jeho cílem bude podpořit a dokladovat důležitá fakta o vývoji města v minulosti. Tématicky bude zaměřeno na historii města, jeho hornickou minulost a především na události, které se staly při pokusu henleinovců dne 13. září 1938 o fašistický puč, když se pokusili obsadit četnickou stanici v Habartově. Muzeum se bude nacházet v budově bývalé školy v Národní ulici.

46


9.2.

Sportoviště

Nabídka sportovišť v Habartově je nevyhovující a nepokrývá stoupající poptávku po prostorách, kde by bylo možno provozovat sportovní aktivity (např. chybějící další tělocvična). V Habartově se nachází dvě fotbalová hřiště, jedno s kvalitním travnatým povrchem a druhé tréninkové s povrchem škváro-pískovým. Hřiště je také ve východní části Habartova. Ve městě se dále nachází dvě hřiště pro plážový volejbal a dvě antuková volejbalová hřiště a plocha pro skateboard. Sportovní hřiště je zároveň součástí školního areálu v severní části města. Dále mohou občané využívat koupaliště v severní části lokality Kluč a na místě zaplaveného lomu Boden. Součástí území bydlení městského typu (bytové domy) jsou drobná dětská hřiště, která jsou však většinou v nevyhovujícím technickém stavu. Malé hřiště je také v lokalitě Úžlabí.

Tabulka č.: 27 Sportoviště v Habartově Habartov sportoviště veřejná sportoviště

charakter kop aná volejbal malá kopaná

skateboardové hřiště koupaliště

počet 2 4 2 1 2

vlastnictví město město město 1x SUAS, 1x město

Zdroj: MÚ Habartov

9.3.

Volnočasová zařízení a zázemí

Pro volnočasovou činnost občanů je v Habartově nedostatečná nabídka prostor a služeb, především pro dospělé zájemce. Nabídka činností a zařízení je směrována převážně na děti a ani ta není dostačující a nepokrývá zájem o aktivní trávení volného času ze strany mládeže.

9.3.1. Dům dětí a mládeže Hlavním posláním Domu dětí a mládeže (DDM) je naplnit volný čas především dětí a mládeže školního věku. Charakter nabízených aktivit však umožňuje i účast každého občana, který o ně projeví zájem, tedy i dětí předškolního věku nebo dospělých. Podmínky účasti s ohledem na možnosti střediska definuje ředitel DDM. Pro přihlášení do činnosti není rozhodující místo bydliště, příslušnost ke škole, členství ve spolcích, ani žádné jiné omezení.

Tabulka č.: 28 Dům dětí a mládeže Habartov – souhrnné informace Oficiální název:

Dům dětí a mládeže Habartov, okres Sokolov


75006481 Příspěvková organizace město Habartov Jana Chalupská 500 Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení

47


Svou funkcí DDM účinně působí v boji proti dětské kriminalitě a působí jako prevence v protidrogové činnosti. Pro svou činnost potřebuje DDM dostatečné množství pedagogických zaměstnanců a to jak interních tak externích, dostatečné materiálové a technické zabezpečení a v neposlední řadě hlavně děti, pro které je činnost střediska určena. DDM habartov nabízí následující zájmové kroužky:

Klub Sluníčko – pro děti 1. až 5. tříd s využitím klubovny, malé tělocvičny, stolních her, Play Station, videa a dalšího vybavení DDM

Práce s počítači – základy práce s PC pro žáky 1. až 9. tříd

Rybářský kroužek

Taneční – výuka moderních tanců

Výtvarný kroužek pro MŠ – výtvarná výchova pro děti od 4 let, přihlášených v mateřské škole

Výtvarná dílna – výuka různých výtvarných technik pro děti 1. až 9. tříd

Vaříme pro radost – příprava jídel podle základních receptů, pro děti 3.-9. třídy

Florbal – hra florbalu pro děti od 4. třídy

Sportovní klub – sportovní aktivity pro dívky od 4. třídy

Mimo zájmových kroužků nabízí DDM Habartov i zajímavé aktivity v rámci svých klubů:

Klub sběratelů – určen pro všechny zapálené sběratele

RC klub - informace, stavba a technika modelů letadel, aut a lodí řízených dálkově vysílačkou.

Volný klub – pro všechny, kteří mají zájem trávit odpoledne s kamarády při společné hře

9.3.2. Sportovně zaměřené spolky V Habartově je pět organizací věnujících se sportovní činnosti jak dospělých, tak i mládeže. Nejpočetnější členskou základnu má Tělovýchovná jednota Baník Habartov, která se věnuje převážně fotbalu. Druhým nejpopulárnějším sportem v Habartově je volejbal. Dalšími provozovanými sporty jsou např. šachy nebo karate.

Tabulka č.: 29 Sportovní kluby v Habartově členská základna

TJ Baník Habartov fotbal nohejbal šachy ŠVK Hab artov TJ Lítov ASK Rád Meibukan - karate

dospělí

ml ádež

264 11 26 109 89 32 15

99 0 4 48 9 0 20

48


10. CESTOVNÍ RUCH Dříve hornické město postižené dlouhodobou povrchovou těžbou se nyní díky rekultivaci přírody mění v město rekreace a sportu. V okolí Habartova se nyní nachází nové vodní nádrže v místech zrekultivovaných výsypek, které slouží ke koupání. Habartov bude mít návštěvníkům v budoucnu co nabídnout i díky plánovanému vytvoření velkého jezera Medard, které vznikne zatopením bývalého lomu a které na sebe naváže ekonomický rozvoj regionu především v oblasti cestovního ruchu. Již nyní se buduje vyhlídka „Masák“ u budoucího jezera Medard a v plánu je vznik nových cyklotras a stezek pro in-line brusle. Cestovní ruch by se měl pro Habartov stát v budoucnu hlavním charakteristickým rysem a významným zdrojem příjmů.

10.1. Zajímavosti v Habartově Soubor náhrobků – kulturní památka Na městském hřbitově se nachází soubor 2 náhrobků Johanna a Gustava Hochbergerových z 2. poloviny 19.stol., který byl rozhodnutím Ministerstva kultury ČR ze dne 12.7.2007 prohlášen za kulturní památku. Jedná se o nejstarší místní pamětihodnost, dokládající kvality kamenické práce v regionu té doby a připomínající postavení a dílo zdejšího průmyslníka.

Památník padlým četníkům Ve městě je umístěna i replika památníku věnovaného padlým četníkům, kteří přišli o život při přestřelce s Henleinovci v předvečer druhé světové války. Na obnovu památníku a jeho okolí získalo město dotaci od Karlovarského kraje a s její pomocí a podle dochovaných archiválií vybudovalo důstojné pietní místo, které bude připomínkou minulých událostí i pro příští generace. Zároveň je místem, kde se budou konat výroční vzpomínkové akce.

Kamenné pařezy Zkamenělé zbytky kmenů stromů jsou přírodním a geologickým unikátem. Nachází se na okraji bývalého lomu Medard jižně od Habartova. Kolem tohoto úkazu by v budoucnu měla být zřízena v rámci Česko-Bavorského geoparku naučná stezka se zaměřením na geologii Sokolovské pánve, těžbu uhlí a rekultivaci krajiny.

Sluňáky Jsou to těžké, masivní, hnědé, do plošek zbroušené veliké křemence, které vznikly v ve starších třetihorách. Sluňáky se jim říká, protože po dešti na slunci hnědožlutě září.

49


Vyhlídka MASák Vyhlídka poskytuje výhled do prostoru budoucího jezera Medard. Název vyhlídky je odvozen od členství města Habartov v MAS Sokolovsko a od tvaru dřevěného přístřešku, který připomíná tvarem houbu. Vyhlídka se nachází na odbočce k bývalým dílnám dolu Libík.

10.2. Projekt Medard Projekt Medard představuje komplexní řešení obnovy území po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku. Zdevastované území se má změnit na lokalitu atraktivní pro turistické, kulturní a podobné aktivity. To by mělo přinést hospodářské oživení a ekonomické zhodnocení území zbytkových jam bývalých lomů. Mělo by dojít k citlivě provedené rekultivaci a revitalizaci krajiny v okolí cca 500 ha uměle vytvořeného jezera Medard. Z územního hlediska se jedná o lokalitu o rozloze 44 km2, která se nachází v těsné blízkosti obcí Bukovany, Svatava, Citice a měst Habartov a Sokolov. Celý projekt se bude týkat území o celkové výměře cca 4 382 ha. Realizace projektu by měla přinést do regionu ekonomický rozkvět spojený s turistickým ruchem a sportovně-rekreačními aktivitami. Obrázek č.: 2 Urbanistická studie – Jezero Medard

Habartov

Zdroj: www.medard-lake.eu

Pro Habartov představuje projekt Medard velkou příležitost pro nový rozvoj města, především v oblasti cestovního ruchu a sportu. V rámci nové rekreační oblasti kolem jezera vzniknou nové služby, které podpoří vznik nových pracovních příležitostí. Měly by zde vzniknout např. bungalovy, autokemp, zázemí pro koupaliště, pláže, ubytovací a relaxační zařízení nebo také vysokoškolský kampus. Město Habartov plánuje vytvoření nových cyklotras, včetně pobídek pro vznik služeb vztahujících se k cykloturistice, a nových tras pro in-line bruslaře.

50


Tabulka č.: 30 Základní informace o jezeře MEDARD Jezero MEDARD Plocha jezera 493,44 ha Délka cca 4 000 m Šířka cca 1 500 m Max. hloubka 50 m 3 Objem vody jezera 119 850 768 m Nadmořská výška hladiny 400,00 m n. m. Délka břehové linie 12 441 m Zdroj napouštění řeka Ohře Začátek n apouštění 2009-2010 Konec n apouštění 2011-2012 Délka napouštění 3 roky Zdroj: www.medard-lake.eu

Vzniknuvší jezero bude 4 km dlouhé a až 1,5 km široké, bude dosahovat hloubky až 50 m a bude zabírat území o plošné výměře téměř 500 ha. Kompletní naplnění jezera vodou by mělo trvat 3 roky a konec napouštění je naplánován na rok 2011 – 2012.

10.3. Cíle výletů v blízkém okolí Habartova Sokolovský zámek Pozdně renesanční a raně barokní sokolovský zámek se nachází ve středu města Sokolov. Zajímavostí je, že severní věže zámku jsou válcovité a jižní věže hranaté s okrouhlou spodní části. Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví, geologii a ekologii. Zámek je veřejnosti přístupný sezónně. Hrad Loket Královský hrad Loket byl založen někdy před rokem 1234, kdy je poprvé zmíněn v písemných pramenech. Hrad i městečko Loket leží na strmém skalnatém ostrohu, který se vypíná vysoko nad údolím řeky Ohře. V lucemburské době na hradě často pobývali členové královského rodu. Právě při jedné z návštěv hradu Loket založil Karel IV. naše nejstarší lázeňské město Karlovy Vary. V husitské době byl Loket oporou krále Zikmunda. Chlum sv. Máří Poutní místo, první kaple zde stála již ve 14. století. V roce 1400 zde byl postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl roku 1429 poničen husity. Dnešní chrám vznikl v letech 1692 – 1702 a najdeme zde mnoho barokních plastik a fresek. Zřícenina hradu Hartenberk Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen, dnes zřícenina. Od 90. let probíhá rekonstrukce. Nyní zpřístupněn veřejnosti. Hrad Vildštejn Hrad je připomínán prvně v roce 1224, jeden z nejzachovalejších románských hradů u nás. Je vystavěn z čedičových kvádrů, má tvar nepravidelného čtyřúhelníka a původní nádvoří bylo zcela zastavěno. Nejstarší zachovanou částí je věž a kaple. Od r. 2000 je Vildštejn v soukromých rukách a je opravován.

51


Zámek Mostov Mostov vznikl zřejmě ve 14.století. První zmínka o tvrzi pochází z počátku dvacátých let 16. stol. Nový zámek, založený ve vsi zřejmě až v 17. století je na místě původní tvrze. Roku 1757 byl v Tereziánském katastru popisován jako menší panský dům. Zámek byl někdy v šedesátých letech 19. století zcela přestavěn a nyní slouží k poskytování ubytovacích služeb. Od roku 1992 je zámek zapsán do seznamu kulturních památek. CHKO Slavkovský les Chráněná krajinná oblast Slavkovský les byla zřízena již v roce 1974 na ploše 640 km2 k ochraně území. Slavkovský les je vyhledávanou lokalitou pro výlety do přírody. Svým návštěvníkům nabízí bohatou floru i faunu. Je zde zřízeno několik naučných stezek s informačními panely. SOOS Národní přírodní rezervace Soos je rozsáhlý komplex rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s mnoha vývěry minerálních pramenů, plynů a známými bahenními sopkami tzv. mofetami. Lokalita je pro svou jedinečnost obecně známá a často navštěvovaná. Nachází se tu rostlinná společenstva, která jsou značně zachovalá a vyskytují se v nich spousty vzácných a ohrožených druhů rostlin. Na rozlehlém a silně zamokřeném území, které je téměř neprostupné, nachází útočiště mnoho druhů živočichů, především ptáků.

10.4. Ubytování Nedílnou součástí cestovního ruchu jsou především ubytovací zařízení, doplněné dalšími souvisejícími službami zvyšující pohodlí hostů. V současné době existuje jednotná klasifikace ubytovacích zařízení pro kategorii hotel, hotel garni, pension a motel, dále pro ubytování v soukromí, kempy a chatové osady a pro ubytovny. V Habartově neexistuje databáze certifikovaných ubytovatelů a nelze tedy provést rozdělení dle klasifikace ubytovacích zařízení. Nabídka ubytovacích služeb v Habartově je nedostatečná a kromě penzionu U Zámku, který se nachází v Lítově, chybí ubytovací zařízení ve městě úplně. Další nejbližší možností se ubytovat je Restaurant Myslivna. V budoucnu bude muset v Habartově vzniknout další ubytovací zařízení, zvláště v souvislosti s plánovaným rozvojem cykloturistiky a turistického ruchu obecně. Tabulka č.: 31 Ubytování ve městě Habartov Název Restarant "Myslivna" Penzion U zámku

adresa Anenská Ves 26 Lítov 1

kapacita 14 lůžek 28 lůžek

10.5. Propagace města Důležitou součástí podpory rozvoje města, včetně subjektů v něm působících, je zajištění propagace. Cílem propagace nemusí být pouze prezentace kulturních, historických nebo přírodních rarit a zajímavostí, ale také nabídka možností kvalitního ubytování a stravování ve městě nebo volných prostor k podnikání. Město se prezentuje především prostřednictvím webových stránek a vlastní tiskoviny Habartovský zpravodaj. Webové stránky spolu s úřední deskou poskytují základní informace

52


o dění na městském úřadu i ve městě. Nabízí informace o kulturním programu a volnočasových aktivitách apod. Město vydává Habartovský zpravodaj, který vychází cca 5-6krát ročně a je zdarma distribuován do každé domácnosti ve městě. Občanům v něm jsou poskytované informace o veřejném životě ve městě. Chybí však kulturně-společenský kalendář. V plánu je vybudování moderního informačního centra, které by sloužilo pro lepší propagaci města v oblasti turistického ruchu a které v současnosti město postrádá. Dále je zamýšleno vybudovat přehledné značení pro lepší orientaci ve městě a zviditelnění nejen historicky nebo kulturně důležitých míst a objektů města. Součástí těchto plánů je i vydání nových propagačních materiálů prezentujících město Habartov.

53


11. DOPRAVA Habartov nemá dobrou dopravní obslužnost, kromě páteřní silnice Lítov-Sokolov protínající město, jsou místní komunikace ve špatném technickém stavu. Z hlediska přepravy osob a zboží má nejvýznamnější podíl silniční doprava automobilová, následuje autobusová doprava. Městem neprochází žádná železniční trať. Ve městě se nachází celkem 13 131m chodníků, 28 049m zpevněných cest (47% ve vlastnictví města Habartov) a 1 398m cest nezpevněných.

11.1. Silniční doprava Městem Habartov prochází silnice třetí třídy číslo III/21233 spojující Svatavu, Habartov a Lítov. Tato silnice prošla v roce 2005 kompletní rekonstrukcí v úseku mezi obcemi Svatava – Habartov – Lítov - Kaceřov na kategorii S 7,5 a na zvýšené dopravní zatížení.

Obrázek č.: 3 Dopravní poloha města Habartov

Habartov

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

V pravidelných pětiletých intervalech provádí Ředitelství silnic a dálnic sčítání intenzity dopravy. V rámci posledního sčítání, které proběhlo v roce 2005, vyplynulo, že za den projede městem Habartov v průměru 3 251 vozidel. Z toho je 2 737 osobních automobilů, 497 nákladních automobilů a 17 motocyklů.

54


Obrázek č.: 4 Intenzita silniční dopravy v Habartově

Habartov

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

Vzhledem k typu zástavby je v současné době parkování v Habartově řešeno buď na vlastních pozemcích u rodinných domů nebo na parkovacích a odstavných plochách u bytových domů. Samostatné parkoviště je na náměstí. V okolí sídliště je množství řadových garáží, převážně v jižní a východní části města. Celkově je však parkování především v sídelní části města nedostatečné a bude jej nutné v budoucnu rozšířit a vybudovat nová parkovací místa.

11.1.1.

Plánovaná výstavba nových komunikací

V budoucnu se uvažuje o propojení osad Rovinka a Horní Částkov v místě stávající polní cesty a spojit s uložením kanalizace do tělesa budoucí komunikace. Je také zvažováno napojení východní části Kluče na silnici III. třídy po trase stávající stezky pro pěší nebo prodloužením ulice Husova přes potok na cestu od pily se stávajícím

55


sjezdem na silnici nebo prodloužením ulice Luční přes potok opět na cestu od pily, ale blíže ke koupališti Kluč. V návaznosti na plánované lokality pro výstavbu RD bude nutné vybudovat nové komunikace a zpřístupnit jednotlivé pozemky, které budou využity pro stavbu domů.

11.2. Cyklistická doprava Městem Habartov prochází cyklotrasa číslo 2179, která měří 14 kilometrů a vede z Kaceřova přes Habartov a Josefov do Hřebenů. Do budoucnosti se Habartov chce profilovat jako významný uzel cyklistické dopravy, který by měl poskytnout především zázemí cyklistům (ubytování, servis kol a jiné). Za tímto účelem by mělo dojít k napojení Habartova na uvažovanou cyklotrasu Cheb-Karlovy Vary, která by měla vést podél toku Ohře. Při budování cyklotras na území vlastního města se počítá s vybudováním páteřní cyklostezky Lítov – Habartov – Svatava, která by měla maximálně přiblížit propojení lokalit Medard – Boden k Habartovu. Pro novou cyklostezku se plánuje využití zpevněného tělesa bývalé důlní dráhy podél jižní hranice sídlištní zástavby a propojení tak centra Habartova s osadou Lítov a s obcí Chlum Sv. Máří. přes Lítovskou výsypku Měla by se vybudovat i trasa kolem lokality Boden a vzniknout tak připojení lokality Tosta (centrum městské zábavy) a zpřístupnění jezera Boden z oblasti sídliště. Další cyklotrasy by se měly do budoucna rozšířit i na sever od města (tj. směr Hrádek, Květná, Radvanov).

11.3. Železniční a letecká doprava Vhledem k absenci železniční trati není železniční doprava v Habartově zastoupena. Nejbližším letištěm pro osobní přepravu je mezinárodní letiště Karlovy Vary. Pravidelné linky odtud létají do Prahy, Petrohradu a Moskvy.

11.4. Dopravní obslužnost Okresní město Sokolov je svojí blízkou polohou přirozeným cílem pro obyvatele Habartova při dojíždění za prací. Habartov se Sokolovem spojuje několik autobusových linek, které provozuje společnost Autobusy Karlovy Vary, a.s. V Habartově se nachází autobusové nádraží. Tabulka č.: 32 Místní, meziměstské autobusové linky ve městě Habartov číslo linky

Trasa autobusové linky

480520

Kynšperk nad Ohří-Libavské Údolí-Sokolov-Habartov

480530

Sokolov-Habartov-Lítov

480540

Sokolov-Bukovany-Dukla-Chlum Svaté Maří-Habartov Kynšperk nad Ohří-Habartov-Sokolov

480730

Zdroj: www.idos.cz

Autobusová spojení pokrývají především potřeby občanů města Habartov pro dopravu do Sokolova za prací v ranních hodinách a pro dopravu ze Sokolova v odpoledních hodinách z práce. Mimo tyto „dopravní špičky“ je spojení spíše nedostatečné a pro cesty za nákupy nebo pro cesty o víkendech občané musí využívat vlastní automobil. Zavedení dalších spojů by však bylo kvůli nízké vytíženosti pro přepravce nerentabilní.

56


12. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 12.1. Odkanalizování Hlavními odpadními vodami v Habartově jsou splaškové vody z domácností. Odpadní vody svým složením a koncentrací odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. V jižní části města Habartov je vybudovaná kanalizace a čistička odpadních vod (ČOV). Ve východní části Habartova se nachází přečerpávací stanice splašků. Lokalita Kluč má vybudovánu kanalizaci, která je napojena na ČOV. Lokalita Úžlabí má také kanalizaci a malou ČOV. Stoky jsou převážně vedeny po stávajících komunikacích a veřejných pozemcích. V sídle Lítov je vybudována kanalizace a ČOV. Stoky jsou převážně vedeny po stávajících komunikacích a veřejných pozemcích. V sídle Horní Částkov není splašková ani dešťová kanalizace. Dešťové vody ze střech jsou odváděny do terénu, splaškové vody pak do žump u jednotlivých nemovitostí. Odpadní vody jsou zachycovány v žumpách na vyvážení. Program vyvážení jednotlivých žump není koordinován a závisí na uživateli žumpy. Z tohoto důvodu dochází k hygienickým závadám. Kanalizace a ČOV v Habartově jsou ve vlastnictví VSMOS Sokolov (Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska). Správa kanalizace je prováděna společností VOSS s.r.o. (Vodohospodářská společnost Sokolov), která vykonává komplexní provozování vodohospodářského majetku měst a obcí.

12.2. Zásobování vodou 12.2.1.

Vodní toky

Celé správní území města Habartov patří do povodí Ohře. Centrální část území je odvodňována Habartovským potokem. Byla pro něj vytvořena nová umělá trasa okolo výsypky. Z jeho pravostranných přítoků je nejvýznamnější Částkovský potok, odvodňující prostor jihovýchodně od Horního Částkova. Levostranným přítokem je Obecní potok, odvodňující území mezi Habartovem a Klučí. Západní okraj území odvodňuje Libocký potok, východní Radvanovský potok. Velká část toků má zpevněná napřímená koryta. Z vodních ploch zasahuje do katastrálního území část údolní nádrže Horka a rybník na Radvanovském potoce. Nově byly vybudovány tři vodní nádrže na severním okraji Lítovské výsypky. V území je dále několik drobných vodních ploch.

12.2.2.

Zásobování pitnou vodou

Územím prochází skupinový vodovod Horka (západní částí). Ve všech sídlech a lokalitách je vybudován veřejný vodovod. V Habartově se nachází vodojem. V lokalitě Na Rovince je také vodojem s čerpací stanicí vody. Parametry kvality dodávané pitné vody plně odpovídají požadavkům na sledované mezní limity.

57


12.3. Zásobování teplem V současné době je město Habartov (sídliště s bytovými domy) napojeno na parovod Tisová. Teplovod je vedený podél komunikace (III/21235) od Bukovan. Dále je pro vytápění používán plyn a vytápění s využitím pevných paliv. V Lítově a oddělených částech sídel ve správním území Habartova je převážně využíváno vytápění plynem, část obydlí má lokální vytápění s využitím pevných paliv. V sídle Horní Částkov je využíván lokální způsob vytápění s využitím převážně pevných paliv.

12.4. Zásobování plynem Správním územím města Habartov prochází VTL plynovod, na který jsou napojeny regulační stanice. Odtud je rozveden STL plynovod do všech sídel (mimo Horního Částkova) a oddělených částí v celém území a také NTL plynovod rozvedený po městě Habartov. Sídlo Horní Částkov není plynofikováno. Plynovod je v majetku a správě společnosti ZČP, a.s. Plzeň (Západočeská plynárenská) člen skupiny RWE group.

12.5. Zásobování elektrickou energií Správní území obce Habartov je zásobováno elektrickou energií společností ČEZ, a.s. z rozvodny Tisová. Venkovní vedení 22 kV je z prostoru rozvodny nataženo do transformačních stanic, určených pro zásobování distribuční sítě NN. Venkovní vedení je vzdušné nebo je vedeno v zemi. Současný stav primární napájecí sítě je uspokojivý. Územím dále prochází síť VVN. Sídla mají veřejné osvětlení.

12.6. Spojová zařízení Spojová zařízení v současné době zahrnují kromě pozemních telefonních sítí Telefónica O2 Czech Republic, a.s., rovněž sítě mobilních telefonů všech operátorů, kteří působí na území ČR. V současné době roste počet a kvalita služeb poskytovaných jednotlivými majiteli a správci sítí (Internet, elektronická pošta atd.). Do oblasti spojových zařízení je možno zahrnout rovněž příjem a zpracování televizního a satelitního signálu.

12.6.1.

Spojové sítě a zařízení

a) Sítě Telefónica O2 Czech Republic, a.s., Sídla ve správním území města Habartov jsou připojena k síti Telefónica O2. Přes celé správní území města vede trasa dálkového kabelu vedeného podél komunikací. b) Síť mobilních telefonů Pokrytí řešeného území je zabezpečeno všemi telefonními operátory. c) Síť Českých radiokomunikací Nad severozápadním okrajem území prochází paprsek radioreléové trasy v úseku RS Klínovec – RS Zelená Hora.

58


d) Sítě kabelové televize SATER Nový Bydžov V současné době je v Habartově provozována kabelová televize. Možnosti využití televizního kabelového rozvodu Habartova je limitována počtem a vzájemnou separací jednotlivých sítí. Napojení domácností ke kabelové televizi tvoří v Habartově 60%.

12.7. Územně plánovací dokumentace města Zastupitelstvo města usnesením č. 101/2006 ze dne 29.3.2006 schválilo záměr pořídit nový územní plán města Habartov. Hlavním důvodem pro pořízení nového je nevyhovující stávající územní plán, který postihoval pouze sídelní část města a nevztahoval se, z důvodu probíhající tehdejší těžby, na celé katastrální území Habartova. Nový plán by měl přinést umožnění komplexního rozvoje Habartova, vycházejícího z dlouhodobých potřeb města. Cílem územního plánu města je zejména dosažení jeho prosperity a harmonického rozvoje. Dále slouží pro vytvoření nástroje citlivého usměrňování požadavků na funkční využívání pozemků, rekonstrukce a umisťování nových staveb v celém území. Územní plán napomáhá při zlepšení životního prostředí a údržby krajiny včetně krajinotvorných prvků. Posiluje trvalý charakter bydlení, které by mělo mít stabilizující účinek a s tím spojené rozšíření pracovních příležitostí v místních službách a provozovnách.

59


13. ZEMĚDĚLSTVÍ Habartov leží na mírném svahu severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve. Povrchovým dobýváním nerostných surovin v katastru města byl v minulosti značně narušen ráz krajiny. Zemědělství má v Habartově pouze okrajový význam. Zemědělská půda zabírá v Habartově 25% katastrálního území. V Habartově není v současné době žádný využívaný areál zemědělské prvovýroby.

Tabulka č.: 33 Pozemkový charakter města Habartov Celková plocha (ha) Zemědělská půda

z toho

orná půda zahrady, ovocné sady trvalé travní porosty Nezemědělská půda

v tom

lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní

2116

100%

521

25%

330 53 138

16% 2% 7%

1595

75%

351 49 29 1166

17% 2% 1% 55%

Zdroj: ČSÚ

60


14. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 14.1. Ochrana ovzduší V současné době je ve městě Habartov narušováno ovzduší jen částečně lokálními tepelnými zdroji (větší část území je plynofikována). Habartov spadá do Sokolovské pánve, což je oblast silně zasažená zejména důlními aktivitami. Blízký Sokolov zasahuje svými negativními vlivy (průmysl, teplárny) i na území města Habartov. Emisní škodliviny z dopravního zatížení a zvýšená prašnost se po ukončení těžby z povrchových dolů snížily a došlo k celkovému zlepšení stavu ovzduší ve městě.

14.2. Ochrana proti hluku a vibracím V bezprostřední blízkosti města probíhala velkoplošná povrchová těžba hnědého uhlí, která byla zdrojem hluku a vibrací. Těžba již byla ukončena a v současné době probíhá sanace a rekultivace území. Hluk a vibrace v současné době vznikají hlavně z dopravního provozu. Nejintenzivnější hluk je hluk z komunikace III/21233 a III/21234, která protíná město.

14.3. Ochrana vod 14.3.1.

Ochranná pásma

Na katastrálním území města se nacházejí ochranná pásma vodního zdroje Horka ochranné pásmo I. stupně a II.stupně.

14.3.2.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

Zajišťuje se ochrana v širším území v souvislosti s přírodními podmínkami a s důrazem na prevenci před ohrožením vodních zdrojů. Jsou stanoveny omezení a zákazy některých činností.

14.3.3.

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů

Územím prochází ochranné pásmo II.stupně - II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Pro každý stupeň jsou upřesněny zákazy činností a je stanoven režim ochrany.

14.4. Ochrana přírody 14.4.1.

Významné krajinné prvky:

V katastrálním území Habartova je registrován významný krajinný prvek Přirozený

skalní útvar – bludný balvan a významný krajinný prvek Mokřad.

61


14.4.2.

Přechodně chráněná plocha

Na území se nachází přechodně chráněná plocha – Kamenné pařezy - na dobu do 30.6.2011. Je vyhlášena k ochraně území s dočasným výskytem paleontologických nálezů a z důvodu vědeckého a studijního významu území jako geologické lokality.

14.5. Odpadové hospodářství Z hlediska samosprávy města Habartov je odpadové hospodářství v gesci MÚ Habartov. Pro vlastní výkon na úseku odpadového hospodářství byla zřízena organizační složka města Technické služby Habartov. Organizační složka vykonává pro město všechny činnosti při nakládání s odpady - uzavírá smluvní závazky s dalšími oprávněnými osobami a to s firmou A.S.A., spol. s r.o. Praha a RESUR spol. s r.o. Karlovy Vary. Systém odpadového hospodářství města Habartov upravuje obecně závazná vyhláška č. 3/2006, o nakládání s komunálním a stavebním odpadem, která nabyla účinnosti 1.1.2007 a která je od 1.1 2008 ve znění pozdější změny vyhláškou č.6/2007. Město Habartov nakládá s odpady všech fyzických osob, které trvale nebo přechodně pobývají na území města. Někteří původci odpadů, tj. právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, mají s Technickými službami Habartov uzavřeny smlouvy a systém nakládání s jejich odpady je obdobný. Základními kameny tohoto systému jsou sběrná místa odpadů, která jsou rozmístěna po území města i přilehlých katastrálních územích. Využívány jsou následující sběrné nádoby: -

velkoobjemové popelnicové kontejnery o objemu 3 000 litrů. Jsou umístěny v místech s výraznou koncentrací obyvatel v sídlištní zástavbě v k.ú. Habartov

-

sběrné nádoby o objemu 110 litrů. Umístěny jsou především u zástavby rodinných domů v Habartově, Lítově a Horním Částkově.

Do uvedených sběrných nádob je ukládán především směsný komunální odpad a je do nich zakázáno ukládat nebezpečné odpady, využitelné složky komunálního odpadu a objemný odpad. Tyto sběrné nádoby jsou pravidelně 1-2x týdně vyprazdňovány a odpad je přepraven ke konečnému odstranění na skládku. Tento základní způsob shromažďování odpadu je doplněn pravidelným obsazováním 15 ks velkoobjemových kontejnerů na objemný odpad o objemu 3m3, které jsou rozmisťovány na stanoviště většinou dle potřeby (na základě požadavku obyvatel, v případě periodických období zvýšených nároků na objemný odpad - např. po Vánocích apod.) a do oblasti zahrádkářských osad. Vývoj produkce odpadů města Habartov v letech 2000 - 2004 je značně nevyrovnaný. Na počátku sledovaného období byly dosahovány hodnoty produkovaného množství odpadů okolo 1 900 t za rok, v roce 2001 a následně v roce 2002 došlo k výraznému navýšení množství produkovaného odpadu (do jisté míry v souvislosti s novým katalogem odpadů, který vstoupil v platnost rokem 2002) a v tomto období bylo dosaženo maxima (3 537,52 t/rok). V roce 2003 se částečně snížila produkce odpadů, a to na nejnižší úroveň ve sledovaném období (3 247,83 t za rok). V roce 2004 došlo k mírnému navýšení - na hodnotu přes 3 258,8 tun za rok.

62


Z hlediska měrného množství odpadů na obyvatele v posledním sledovaném roce (2004) je produkce odpadů města Habartov 610,9 kg na obyvatele a rok. Ve srovnání s ostatními sídly Karlovarského kraje se jedná o vysoké množství odpadu, neboť průměrná produkce odpadů v Karlovarském kraji byla v roce 2001 231 kg/obyvatele a rok (dle POH Karlovarského kraje).

Graf č.: 22 Vývoj celkové produkce odpadu 2000 - 2006 4000,00

3527,52

3500,00

3247,83

3635,20

3602,10

2005

2006

3258,79

3022,00

tuny

3000,00 2500,00 2000,00

1920,89

1500,00 1000,00 500,00 0,00 2000

2001

2002

2003

2004

rok

zdroj: Plán odpadového hospodářství města Habartov

Na území města Habartov bylo v roce 2004 produkováno 3,95 tun nebezpečných odpadů. Největší podíl nebezpečného odpadu v roce 2004 představují vyřazené elektrická a elektronická zařízení obsahující nebezpečné látky a vyřazená zařízení obsahující chlorf1uoruhlovodíky a galvanický elektrický olověný akumulátor.

63


14.5.1.

Komunální odpad

V produkci komunálního odpadu je z následujícího grafu vývoje patrný nárůst v roce 2002, patrně zde hraje roli vysoký podíl objemného odpadu v tomto roce. Po té je množství celkového komunálního odpadu relativně konstantní.

Graf č.: 23 Množství komunálního odpadu 2000 - 2006 celková produkce komunálního odpadu 4000,00

3500,00

3000,00

tuny

2500,00

2000,00

1500,00

1000,00

500,00

0,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok celková produkce komunálního odpadu

zdroj: Plán odpadového hospodářství města Habartov

64


14.5.2.

Směsný komunální odpad a tříděný odpad

Produkce směsného komunálního odpadu (SKO) se od roku 2000 každý rok snižuje. V roce 2004 produkovalo město o více než 850 tun SKO méně oproti roku 2000, což představuje pokles na 60,5%. Snížení je zapříčiněno vyčleněním objemného odpadu ze SKO po roce 2001 a mimo jiné i vyšším podílem složek z tříděného odpadu (papír a lepenka, sklo, plasty atd.). Vývoj produkce papíru má výrazně pozitivní trend. Z hodnoty 8,12 t za rok 2003 je odděleně shromažďováno 22,9 tun v roce 2006. Obdobný vývoj je zaznamenán u odděleně shromažďovaného skla (s výjimkou roku 2004) a plastů. Zvyšování objemu tříděných položek odpadu je důsledkem zvyšování povědomí o ekologickém přístupu k omezeným přírodním zdrojům surovin a energie.

Graf č.: 24 Množství tříděného komunálního odpadu 2003 - 2006 25

20

15 tuny

Plasty (t/rok) Sklo (t/rok) Papír (t/rok) 10

5

0 2003

2004

2005

2006

rok

Zdroj: MÚ Habartov

65


15. DOKUMENTY VYŠŠÍCH ÚZEMNÍCH CELKŮ Z plánovacích dokumentů vyšších územních celků je Habartov v souladu především s „Programem rozvoje Karlovarského kraje 2007 – 2013“ (PRKK). PRKK patří k základním programovým dokumentům Karlovarského kraje. Slouží k podpoře rozvoje regionu a upřesňuje strategické cíle a priority Karlovarského kraje. Aktuální podoba PRKK souvisí s novým programovacím obdobím 2007 - 2013, které je pro Českou republiku i Karlovarský kraj velmi důležité. Z prostředků Evropské unie bude možno čerpat na posílení konkurenceschopnosti kraje ve vztahu k ostatním regionům České republiky a také ve vztahu k zahraničí. Dalším plánovacím dokumentem významného pro město Habartov je „Program sociálního a ekonomického rozvoje (PSER) města Sokolov do roku 2014“. Tento program navazuje na již dříve vypracované rozvojové dokumenty města Sokolov. Město Sokolov je přirozeným centrem, ke kterému Habartov nejen spádově přísluší. V dokumentu PSER se město Sokolov profiluje do budoucna jako město moderního průmyslu a obchodu, důležité centrum Karlovarského kraje. S cílem podporovat podnikatelské aktivity, zlepšení zaměstnanosti, podpory sociálních služeb a aktivní spolupráce s občany, to nejen v rámci svého katastru. „Nejvyšším“ dokumentem územního rozvoje je „Strategie regionálního rozvoje České republiky“. V něm je Karlovarský kraj zařazen mezi Zaostávající nebo jinak problémové regiony. Podle tohoto dokumentu patří mezi nejzákladnější problém Karlovarského kraje jeho odlehlost a špatná úroveň dopravního spojení s ostatními centry v ČR. Mezi kladné stránky nelze řadit ani různorodost území kraje, kdy část je tvořena lázeňskými oblastmi a část je značně postižena restrukturalizací, především Sokolovsko. Strategie vytváří základní koncept uskutečňování regionální politiky České republiky a východiskem pro formulaci regionálních přístupů do sektorových a odvětvových politik.

66


SEZNAM TABULEK Tabulka č.: 1 Základní informace o městě Habartov ...............................................10 Tabulka č.: 2 Základní charakteristika města Habartov ...........................................10 Tabulka č.: 3 Pohyb obyvatelstva města Habartov v letech 2003 - 2006 ..................14 Tabulka č.: 4 Vývoj přirozeného přírůstku v okresech Karlovarského kraje...............16 Tabulka č.: 5 Vývoj migračního salda v okresech Karlovarského kraje .....................17 Tabulka č.: 6 Věková struktura populace v letech 2001 a 2005 ...............................19 Tabulka č.: 7 Podíl obyvatel okresů Karlovarského kraje k 31. 12. 2006 ..................20 Tabulka č.: 8 Obyvatelé města Habartov podle vzdělání (dle SLDB 2001) ................22 Tabulka č.: 9 Vyjíždějící do zaměstnání a škol........................................................23 Tabulka č.: 10 Výhled výstavby rodinných domů....................................................28 Tabulka č.: 11 Počet podnikatelských subjektů dle odvětví .....................................29 Tabulka č.: 12 Počet podnikatelských subjektů města Habartov dle právní formy.....30 Tabulka č.: 13 Nová živnostenská oprávnění ve městě Habartov (2000-2006) .........32 Tabulka č.: 14 Počet evidovaných žádostí o živnostenské oprávnění (2000-2006) ....32 Tabulka č.: 15 Vývoj nezaměstnanosti města Habartov ..........................................34 Tabulka č.: 16 Doba evidence na úřadu práce ve městě Habartov ..........................36 Tabulka č.: 17 Míra nezaměstnanosti v I. pololetí 2007 ve vybraných lokalitách (%) 38 Tabulka č.: 18 Naplněnost mateřských škol v Habartově (2002-2007) .....................40 Tabulka č.: 19 Mateřská škola Karla Čapka, Habartov – souhrnné informace ...........41 Tabulka č.: 20 Mateřská škola Okružní, Habartov – souhrnné informace..................41 Tabulka č.: 21 Základní škola Habartov – souhrnné informace ................................42 Tabulka č.: 22 Základní umělecká škola Habartov – souhrnné informace ................43 Tabulka č.: 23 ZŠ praktická a ZŠ speciální – souhrnné informace ............................43 Tabulka č.: 24 Naplněnost základních škol v Habartově (2002-2007) ......................44 Tabulka č.: 25 Zdravotnická zařízení ve městě Habartov ........................................44 Tabulka č.: 26 Počet kulturních akcí v MKS Habartov .............................................46 Tabulka č.: 27 Sportoviště v Habartově .................................................................47 Tabulka č.: 28 Dům dětí a mládeže Habartov – souhrnné informace .......................47 Tabulka č.: 29 Sportovní kluby v Habartově...........................................................48 Tabulka č.: 30 Základní informace o jezeře MEDARD..............................................51 Tabulka č.: 31 Ubytování ve městě Habartov.........................................................52 Tabulka č.: 32 Místní, meziměstské autobusové linky ve městě Habartov ................56 Tabulka č.: 33 Pozemkový charakter města Habartov.............................................60

67


SEZNAM GRAFŮ Graf č.: 1 Vývoj počtu obyvatel v období 1970 až 2006 ..........................................13 Graf č.: 2 Podíl mužů a žen ve městě Habartov (2000 – 2006)................................14 Graf č.: 3 Vývoj porodnosti a úmrtnosti v období 2003 až 2006 ..............................15 Graf č.: 4 Vývoj přirozeného přírůstku obyvatelstva v letech 2000 - 2006 ................16 Graf č.: 5 Přistěhované a odstěhované osoby v městě Habartov ............................17 Graf č.: 6 Vývoj celkového přírůstku ve vybraných lokalitách v letech 2000 - 2006 ...18 Graf č.: 7 Věková struktura obyvatel města Habartov (stav k 31.12. 2005)..............19 Graf č.: 8 Porovnání věkové struktury obyvatel Habartova (rok 2001 a 2005) ..........20 Graf č.: 9 Strom života (stav k 31. 12. 2006) .........................................................21 Graf č.: 10 Doba cesty do škol a zaměstnání .........................................................24 Graf č.: 11 Struktura cenzových domácností ve městě Habartov k 1. 3. 2001 ..........25 Graf č.: 12 Podíl domovního fondu k 1. 3. 2001 dle období výstavby.......................26 Graf č.: 13 Právní vztah k bytu (k 1. 3. 2001) ........................................................27 Graf č.: 14 Počet podnikatelských subjektů dle počtu zaměstnanců.........................30 Graf č.: 15 Vývoj živností v letech 2000 - 2006 ......................................................31 Graf č.: 16 Míra nezaměstnanosti v letech 2000 - 2006 ..........................................33 Graf č.: 17 Vývoj hlavních ukazatelů na trhu práce v Habartově k 31.12..................34 Graf č.: 18 Věková struktura nezaměstnaných ve městě Habartov (srpen 2007) ......35 Graf č.: 19 Porovnání vývoje zaměstnanosti v Habartově, okrese Sokolov a ČR (%).37 Graf č.: 20 Doba nezaměstnanosti v okrese Sokolov ..............................................38 Graf č.: 21 Poměr mezi uchazeči a volnými prac. místy podle vzdělání(okr. Sokolov) 39 Graf č.: 22 Vývoj celkové produkce odpadu 2000 - 2006 ........................................63 Graf č.: 23 Množství komunálního odpadu 2000 - 2006 ..........................................64 Graf č.: 24 Množství tříděného komunálního odpadu 2003 - 2006 ...........................65

68


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č.: 1 Geografická poloha města Habartov .................................................. 7 Obrázek č.: 2 Urbanistická studie – Jezero Medard.................................................50 Obrázek č.: 3 Dopravní poloha města Habartov .....................................................54 Obrázek č.: 4 Intenzita silniční dopravy v Habartově ..............................................55

69


PŘÍLOHY Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných obcích okresu Sokolov (v %) NAZEV Březová Bublava Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Jindřichovice Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Kraslice Krásno Kynšperk nad Ohří Lib avské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Oloví Přebuz Rotava Rovná Staré Sedlo Stříbrná Svatava Šabina Šindelová Tatrovice Těšovice Vintířov

2000 9,2 4,5 12,3 9,8 19,6 8,8 15,3 10,8 11,7 9,4 10,4 9,7 10,8 12,1 9,8 7,2 8,8 7,6 10,3 10,2 10,7 8,0 37,4 15,0 19,7 16,7 14,5 11,1 6,7 4,1 12,5 6,6 16,9 8,5 3,8 16,3

2001 10,8 3,0 12,5 11,9 13,9 4,8 17,9 13,5 12,0 13,8 11,4 7,1 6,8 10,2 10,5 9,8 8,4 8,9 9,9 11,2 11,5 7,6 32,2 17,5 17,1 13,3 16,2 13,9 8,3 6,1 14,8 6,6 12,7 9,9 2,6 18,7

2002 10,8 9,7 14,9 14,0 17,7 9,6 19,6 13,7 14,5 13,0 12,9 14,8 11,5 13,5 11,0 10,1 10,5 10,8 11,3 13,9 12,8 8,9 38,3 19,5 18,0 23,3 17,6 13,0 8,3 9,2 14,0 5,3 6,8 12,7 5,1 19,9

20 03 12,1 7,7 16,2 9,6 22,9 13,8 19,9 14,8 13,6 17,5 12,7 15,5 10,4 8,0 13,2 12,0 11,8 9,0 11,6 13,5 12,4 9,9 44,5 17,9 17,6 12,9 19,0 16,6 9,8 12,6 14,7 5,8 9,6 9,0 8,8 19,5

2004 12,1 7,0 15,8 10,3 23,5 10,0 20,2 16,4 12,7 16,1 13,2 16,4 13,9 12,9 12,5 11,2 11,2 7,8 12,5 10,8 11,8 14,2 39,5 20,0 20,0 16,1 18,7 18,4 11,6 12,1 15,9 7,1 4,4 14,9 2,5 21,9

2005 10,4 10,5 15,5 14,4 23,5 14,6 20,4 14,7 10,8 16,1 12,5 13,0 16,7 14,7 10,4 12,8 11,5 5,7 11,3 11,4 11,1 12,6 37,0 19,0 20,0 12,9 17,5 19,9 10,1 13,1 13,2 7,1 7,0 25,4 8,8 21,4

2006 9,8 12,6 14,3 13,4 19,9 8,5 17,5 13 ,2 10,4 18,9 11,1 10,6 12,5 8,0 7,1 13,6 10,2 6,9 10,4 9,1 10,7 12,4 35,3 18,5 19,1 19,4 17,8 14,5 8,8 9,2 12,3 7,1 5,3 19,4 7,5 18,8

2 007* 7,4 6,3 10,1 10,8 15,1 11,5 16,2 10,6 8,2 9,8 9,4 8,2 7,6 9,3 6,4 11,2 8,5 4,5 8,8 6,4 6,8 5,7 34,5 14,3 15,0 22,6 14,4 15,7 7,1 5,8 8,5 3,2 15,8 14,9 3,8 14,4

* údaj k 31.8.2007 Zdroj: ČSU

70


Seznam nejvýznamnějších podnikatelských subjektů v Habartově název firmy AT Konzult, s. r. o. Autoopravna BURIAN Autoservis Fab iš Brož MAR CARBONEX - VACH, s. r. o. Drogerie Rybár Josef EKOLL Liďáková, s. r. o. ELMOSYSTÉM Sokolov, s. r. o. FUHRMANN VERBANDSTOFFE, s. r. o. GLASSBEL, s. r. o. GOLEM - PALIVA, s. r. o. HAMMER Holding, s. r. o. Herkules HODEK Josef HODR, s. r. o. IDUSTRY VISION PROGRESS, a. s. Kromer František Maňkoš Zd eněk MAURO ET MARTHE SIMSTAV, s. r. o. SPECTEC GROUP, s. r. o. Truhlářství HRABAL Vachtová Dana WERANA, s. r. o. ALFA THERM, a. s. Trubač Tomáš

adresa Čs. Armády 747 Úžlabí 802 1. Máje 806 Lítov 1, Habartov 1. Máje 610, Habartov Lítov 1, Habartov K. Čapka 118, Habartov Komenského 404, Habartov Hornická 780, Habartov Hornická 787, Habartov Třešňová 807, Habartov 1. Máje 752, Habartov Okružní 749,Habartov Bukovanská 816, Habartov Vítězná 362, Habartov Čs. Armády 600, Habartov Švermova 115, Habartov Hornická, Habartov K. Čapka 748, Habartov Čs. Armády 595, Habartov Čs. Armády 140, Habartov 1. Máje 569, Habartov Jenišov 41 Svatava, Pohr. stráže 136

druh činnosti daňové poradenství autoopravna autoservis měření a regulace prodej paliv drogerie prodej stavební činnost el. součástky obvaz. Materiál sklo prodej paliv služby pila pokrývačství teplofikace, reality kovovýroba restaurace stavební činnost stavební činnost truhlářství MO šití spod. prádla provozuje 2 MO prodejny stavební činnost

71

ÚVOD MĚSTO HABARTOV OBYVATELSTVO BYDLENÍ...25

Recommend Documents