MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města
Příl. č.2 k části B4.04 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-11/BR/09 Počet listů: 7
PŘÍLOHA č. 2
Informace pro obyvatelstvo ANTRAX se v ČR běžně nevyskytuje, nebezpečí hrozí při úmyslném zneužití. Tři formy onemocnění: Kožní - nákaza poraněnou kůží - místo svědí, vzniká pupínek, pak puchýř, mění se ve vřed. Plicní - vdechnutím spor – kašel, tlak na hrudi, horečka s třesavkou, zápal plic s respiračním selháváním, šok až poškození mozku a smrt. Střevní - požitím kontaminované potravy či vody - nevolnost, bolest břicha, horečkou, zvracení s příměsí krve a krvavými průjmy. Člověk s plicní nebo střevní formou antraxu - v omezené míře zdroj nákazy. Podezřelá zásilka – neotvírat, zavolat a předat PČR nebo HZS. Otevřená zásilka – zavolat a předat PČR nebo HZS, je informován okresní hygienik, na místo se dostaví epidemiolog. Lidé v kontaktu s podezřelou zásilkou nebo s nemocným – nařízen lékařský dohled, sledují svůj zdravotní stav, při výskytu výše uvedených příznaků, informují ihned praktického lékaře. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR. Ohnisko nákazy – dezinfekce ploch: 2% Chloramin B 30 minut, 1,5% Incidur 30 minut, pokožky: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat po dobu 60 vteřin, dezinfekce ploch při kontaminaci sporami: 0,5 – 2% roztok Persterilu po dobu 10 minut, pokožku při kontaminaci sporami ponořit do 0,5% roztoku Persterilu na 1 minutu. PRAVÉ NEŠTOVICE - na světě se od roku 1978 již nevyskytují. Virus uchováván pouze ve dvou laboratořích na světě - v USA a v Rusku. Jejich výskyt je možný pouze při úmyslné zneužití jako biologické zbraně. Přenos neštovic na člověka - vzdušnou cestou, přímým kontaktem s nemocným nebo kontaminovanými předměty ( prádlem). Virus se může vzduchem šířit na delší vzdálenosti (z patra do patra). Po počátečních příznacích – škrábání v krku, rýma, zánět spojivek, bolesti hlavy a zad, nevolnost, zvracení a prudký vzestup teploty se objeví všechna stadia vyrážky: skvrny, pupeny, puchýřky, jejichž obsah se zkalí a střed neštovic se vpáčí dovnitř. Vyrážka postihuje i sliznici dutiny ústní. Pokud nemocný přežije kritické období, teplota klesá, puchýře praskají, zasychají a mění se v krusty, jež se odlupují a zanechávají typické jizvy. Nakažlivost - až do úplného odloučení krust. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen lékařský dohled, sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků, informují ihned praktického lékaře. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR. Ohnisko nákazy – vyhlášení karantény, dezinfekce ploch virucidními dezinfekčními prostředky: na plochy 2% Chloramin B 30 minut, 0,5% Persteril 10 minut, 1% Desam GK 60 minut, na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin, v případě dostupnosti vakcíny zahájení očkování.
1
Operační plán Epidemie
MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města
Příl. č.2 k části B4.04 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-11/BR/09 Počet listů: 7
LASSA se v ČR nevyskytuje, nebezpečí hrozí při zavlečení z Afriky či při úmyslném. Přenos na člověka – potravou kontaminovanou výkaly nakažených hlodavců, kontaktem s biologickým materiálem nemocného, vdechnutím. Začátek - bolesti v krku, horečka, bolesti hlavy, zvracení, bolesti na hrudníku, zvětšení uzlin. V průběhu druhého týdne - silné zvracení, krvácení z nosu a dásní, vyrážka, kašel a závratě. Nakažlivost – v akutní horečnaté fázi, v moči je virus několik týdnů. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen zvýšený zdravotnický dozor, omezují některé činnosti a sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře. Nemocný člověk - nutná izolace a léčba na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR s bariérovým ošetřovacím režimem. Ohnisko nákazy – dezinfekce virucidními dezinfekčními prostředky: na plochy 2% Chloramin B 30 minut, 0,5% Persteril 10 minut, 1% Desam GK 60 minut, na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin, v případně šíření nákazy hlodavci provedení deratizace a důsledná ochrana osob před hlodavci. EBOLA se v ČR nevyskytuje, nebezpečí hrozí při zavlečení z Afriky či při úmyslném zneužití Přenos na člověka – z rezervoárového zvířete (dosud není objasněn), kontaktem s biologickým materiálem nemocného. Začátek – horečka, bolesti hlavy, svalů, schvácenost,bolesti žaludku a průjem. Po týdnu - bolest na hrudi, vyrážka, krvácivé projevy – z nosu, dásní. Nakažlivost – po dobu přítomnosti viru v sekretech. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen zvýšený zdravotnický dozor, omezují některé činnosti a sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře, dle dostupnosti preventivní podávání ribavirinu. Nemocný člověk - nutná izolace a léčba na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR s bariérovým ošetřovacím režimem. Ohnisko nákazy – dezinfekce virucidními dezinfekčními prostředky: na plochy 2% Chloramin B 30 minut, 0,5% Persteril 10 minut, 1% Desam GK 60 minut, na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin, biologický materiál nemocného dezinfikovat či spálit. DENGUE se v ČR nevyskytuje, nebezpečí je při zavlečení ze zemí výskytu či úmyslném zneužití. Přenos na člověka – infikovaným komárem, biologickým materiálem nemocného. Začátek – horečka, bolesti hlavy, očí, svalů, kloubů, až poruchy chůze, schvácenost. Po 1 denním poklesu teploty - opět horečka, vyrážka na trupu, zarudlý otok dlaní a plosek. Nakažlivost – nemocný člověk od 1. do 5. dne. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen zvýšený zdravotnický dozor, omezují některé činnosti a sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře. Nemocný člověk - nutná izolace a léčba na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR s bariérovým ošetřovacím režimem. Ohnisko nákazy – dezinfekce virucidními dezinfekčními prostředky: na plochy 2% Chloramin B 30 minut, 0,5% Persteril 10 minut, 1% Desam GK 60 minut, na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin, biologický materiál nemocného dezinfikovat či spálit, v případně šíření nákazy komáry používání moskytiér, repelentů a insekticidů. 2
Operační plán Epidemie
MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města
Příl. č.2 k části B4.04 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-11/BR/09 Počet listů: 7
BRUCELÓZA se v ČR nevyskytuje, nebezpečí je při zavlečení ze zemí výskytu či úmyslném zneužití. Přenos na člověka – přímým kontaktem s nakaženými zvířaty a jejich výměšky, zvláště při vrhu mláďat (vstup kůží), nepasterizovaným mlékem (trávicí trakt), vzduchem (dýchací trakt). Onemocnění – vlnivá horečka, bolesti svalů a kloubů, slabost, zánět lymfatického systému, tendence ke chronicitě s návraty horeček. Nakažlivost – přenos z člověka není pravděpodobný. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen zvýšený zdravotnický dozor, omezují některé činnosti a sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře. Nemocný člověk - nutná izolace a léčba na infekčním oddělení. Ohnisko nákazy – při manipulaci se zdechlinami a kontaktu se zvířaty ochranný oděv, dezinfekce baktericidními dezinfekčními prostředky: na plochy 2% Chloramin B 30 minut, 10 % SAVO 30 minut, Incidur 1,5% 30 minut; na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin. MOR se v ČR nevyskytuje, nebezpečí je při zavlečení ze zemí výskytu či úmyslném zneužití. Přenos na člověka – krví: blechou infikovanou od nakaženého zvířete( krysy) či člověka, vzdušnou cestou: kontaktem s nemocným plicní formou či manipulací s nakaženými zvířaty. 5 forem onemocnění: Bubonická – horečka , bolesti hlavy, slabost, zduřené a bolestivé mízní uzliny, kůže nad nimi ztmavne, postupně zvředovatí a vytéká tmavá tekutina. Kožní – změny jen v okolí štípance. Plicní – horečka, bolesti na hrudi, vykašlávání je vodnaté zbarvené krví, bez léčby smrtelné komplikace. Septická – rychlý průnik bakterií do krve, horečka, pokles tlaku,poruchy vědomí,kóma.Meningeální – horečka,křeče,bolesti hlavy,meningeální příznaky. Nakažlivost – u plicní formy vysoká, u bubonické vzácná. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen lékařský dohled po dobu 7 dnů, měření teploty po 4 hodinách, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR. Ohnisko nákazy – vyhlášení karantény, preventivní podávání ATB kontaktům s plicní formou, dezinfekce: na plochy 2% Chloramin B 30 minut, 10 % SAVO 30 minut, Incidur 1,5% 30 minut; na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin; v případně šíření nákazy blechami dezinsekce, používání repelentů a insekticidů; v případě šíření nákazy krysami deratizace.
CHOLERA se v ČR nevyskytuje, nebezpečí je při zavlečení ze zemí výskytu či úmyslném zneužití. Přenos na člověka – požitím vody kontaminované fekáliemi nakažených lidí nebo uměle. Onemocnění - bolesti břicha, vodnaté průjmy, zvracení, křeče lýtek, pokles tlaku až šok. Nakažlivost – člověk je infekční 2 až 3 týdny, dokud vylučuje původce stolicí. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen lékařský dohled po dobu 5 dnů, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře, dle nařízení epidemiologa preventivní podávání ATB . Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR. Ohnisko nákazy – vyhlášení karantény; kontrola používané vody a potravin, dezinfekce ploch včetně exkrementů: zasypávání chlorovým vápnem, omytí 2% Chloramin B 30 minut, 10 % SAVO 30 minut; dezinfekce rukou po stolici Dezigalisem v 1% roztoku do zaschnutí nebo
3
Operační plán Epidemie
MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města
Příl. č.2 k části B4.04 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-11/BR/09 Počet listů: 7 Chloraminem B v 1% roztoku do zaschnutí, biologický materiál nemocného dezinfikovat či spálit. KOREJSKÁ HEMORAGICKÁ HOREČKA se v ČR vyskytuje vzácně, ohnisko se nachází v oblasti Břeclavska. Větší nebezpečí hrozí při zavlečení z jiných zemí výskytu či při úmyslném zneužití. Přenos na člověka – většinou vdechnutím infikovaného aerosolu při styku s exkrety hlodavců (hraboš), snad i nemocných. Začátek – horečka, bolesti hlavy, krvácení do kůže, z nosu , z dásní. Po poklesu teploty – snížení tlaku, zástava močení až šokový stav s akutním selháním ledvin. Nakažlivost – přenos z člověka na člověka není vyloučen. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen zvýšený zdravotnický dozor, omezují některé činnosti a sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře, dle dostupnosti preventivní podávání ribavirinu. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR s bariérovým ošetřovacím režimem. Ohnisko nákazy – dezinfekce virucidními dezinfekčními prostředky: na plochy 2% Chloramin B 30 minut, 0,5% Persteril 10 minut, 1% Desam GK 60 minut, na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin, biologický materiál nemocného dezinfikovat či spálit, v případě šíření nákazy hlodavci deratizace.
Q-HOREČKA se v ČR vyskytuje vzácně, přírodní ohnisko zde není. Nákaza k nám mohla či může být zavlečena dovozem chovných zvířat. Větší nebezpečí hrozí při úmyslném zneužití. Přenos na člověka – při styku s nakaženým zvířetem ( ovce, skot, kozy, ptáci, hlodavci) a jeho tkáněmi vzdušnou cestou, spojivkou, klíštětem, požitím kontaminovaného mléka či vody; kontaktem s nemocným a jeho biologickým materiálem. 4 formy onemocnění: Plicní - horečka, třesavka, nevolnost, bolesti svalů a úporné bolesti hlavy za očima, suchý kašel, bolesti na hrudi, dušnost až zmodrání, poruchy vědomí, časté komplikace (zánět srdce, pohrudnice, jater, tromboflebitida). Chřipková – horečka, bolesti svalů, kloubů, zánět spojivek, bez postižení plic. Gastrointestinální – požitím kontaminované vody či potravy, horečka, zvracení a průjmy s příměsí krve a hlenu, zvětšení jater a žloutenka. Meningoencefalitická - horečka, křeče, bolesti hlavy, meningeální příznaky, poruchy vědomí. Nakažlivost – nevelká, trvá po dobu vylučování původců do hlenu dýchacích cest a do moči. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen lékařský dohled, sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře, dle dostupnosti očkování. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR. Ohnisko nákazy – dezinfekce ploch: 2% Chloramin B 30 minut, 1,5% Incidur 30 minut, na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin, biologický materiál nemocného dezinfikovat či spálit, kontrola či dezinfekce používané vody a potravin, v případě šíření nákazy hlodavci deratizace.
TULARÉMIE se v ČR vyskytuje ve 121 přírodních ohniscích, ročně onemocní okolo 100 lidí. Větší nebezpečí hrozí při úmyslném zneužití. Přenos na člověka – při styku s nakaženým zvířetem ( zajíci, veverky) a jeho tkáněmi poraněním kůže, vzdušnou cestou, spojivkou, klíštětem, hmyzem, požitím kontaminovaného masa či vody. 4
Operační plán Epidemie
MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města
Příl. č.2 k části B4.04 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-11/BR/09 Počet listů: 7 5 forem onemocnění, vždy horečka, bolesti hlavy, svalů, kloubů, každá může přejít v plicní. Plicní (vdechnutím) – těžký zápal plic, kašel, bolest na hrudi. Ulceroglanduární (porušenou kůží) – vzniká vřed s bolestivým zduřením lymfatických uzlin. Oralglandulární (sliznicí mandlí) – vřed na mandli s bolestivým zduřením podčelistních uzlin. Okuloglandulární (spojivkou) – zánět spojivek s bolestivým zduřením okolních uzlin. Střevní (požitím) – bolesti břicha, zvracení, průjmy. Nakažlivost – přenos z člověka na člověka není popsán. Lidé v kontaktu s nemocným – nařízen lékařský dohled, sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře, dle dostupnosti očkování. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení nebo v izolačním zařízení AČR. Ohnisko nákazy – dezinfekce ploch 2% Chloramin B 30 minut, 1,5% Incidur 30 minut, na pokožku: Jodisol 1 minutu, Septoderm Gel 5 ml vtírat 60 vteřin, při manipulaci se zdechlinami a kontaktu se zvířaty ochranný oděv, kontrola či dezinfekce používané vody a potravin, v případě šíření nákazy hlodavci deratizace.
BOTULISMUS se v ČR vyskytuje minimálně, ročně onemocní do 5 osob. Větší nebezpečí hrozí při úmyslném zneužití. Podle způsobu nákazy odlišujeme dvě formy: Alimentární botulismus - ( požitím kontaminovaných potravin) - bolesti břicha, zvracení, zvýšená teplota, postižení nervového systému: mlhavé a dvojité vidění, pokles očního víčka, suchost v ústech, chraptivý hlas, polykací obtíže až udušení ochrnutím dýchacích svalů. Raný botulismus – ( při kontaminaci poraněné kůže) - chybí trávicí potíže, nervové poruchy jsou výraznější na straně rány. Při úmyslném zneužití je možný přenos na člověka též aerosolem a vodou. Nakažlivost – přenos z člověka na člověka není popsán.Lidé, kteří konzumovali podezřelou potravinu – nařízen lékařský dohled, sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře Nemocný člověk – nutná hospitalizace na infekčním popř. resuscitačním oddělení. Ohnisko nákazy – aplikace polyvalentního séra všem podezřelým a postiženým, likvidace podezřelé potraviny. BŘIŠNÍ TYFUS se v ČR několik let nevyskytuje, je registrováno okolo 100 bacilonosičů. Větší nebezpečí hrozí při pobytu v zemích výskytu či při úmyslném zneužití. Přenos na člověka – požitím vody nebo potraviny kontaminované fekáliemi nakažených lidí nebo uměle. Hmyz se může na přenosu podílet mechanicky. Onemocnění – zpočátku bolesti hlavy, neklesající teplota až 40 st.C, schvácenost, později bledě růžová vyrážka na břiše, zvětšení jater a sleziny. Komplikace jsou dnes vzácné. Nakažlivost – člověk je infekční, dokud vylučuje salmonely stolicí, 3–5 % nemocných se stává bacilonosiči, většinou celoživotními. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení, pak vyloučit bacilonosičství. Ohnisko nákazy – zvýšení zdravotní dohled, bakteriologické vyšetření, karanténa kontaktů dětského věku a osob pracujících v potravinářství po dobu 21 dnů; kontrola používané vody a potravin, dezinfekce ploch včetně exkrementů: zasypávání chlorovým vápnem, omytí 2% Chloramin B 30 minut, 10 % SAVO 30 minut; dezinfekce rukou po stolici Dezigalisem v 1% roztoku do zaschnutí nebo Chloraminem B v 1% roztoku do zaschnutí, biologický materiál nemocného dezinfikovat či spálit. V rodinách, kde žije nosič, lze ostatní chránit očkováním. 5
Operační plán Epidemie
MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města
Příl. č.2 k části B4.04 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-11/BR/09 Počet listů: 7
PLYNATÁ SNĚŤ se v ČR vyskytuje okolo 10 případů za rok jako komplikace operačních ran či po poraněních. Větší nebezpečí je při dopravních, zemědělských a válečných poraněních. Přenos na člověka – branou vstupu infekce je operační rána, poranění či malá ranka většinou na dolní polovině těla. Původce (Clostridium perfringens) se do rány dostane kontaminací vlastní stolicí nebo znečištěním rány prachem či půdou, kde se běžně vyskytuje. Onemocnění – v místě rány bolest, otok, sekrece, puchýře a nekrózy, při pohmatu krepitace (třeskání), postupně se přidává horečka, hypotenze, šok až smrt. Nakažlivost – přenos z člověka na člověka vzácný - při nedodržení základních hyg.podmínek. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení. Ohnisko nákazy – karanténní opatření se nenařizují. Prevence – ošetření i drobných poranění, dezinfekce kůže neředěným Jodisolem či Desigulinem do zaschnutí, případně včasné a správné léčení , při ošetřování ran dbát na dezinfekci rukou. STAFYLOKOKOVÁ ENTEROTOXIKÓZA se v ČR vyskytuje v malých epidemiích ve školních jídelnách, na školách v přírodě apod. Větší nebezpečí hrozí při úmyslném zneužití. Přenos na člověka – požitím potraviny, ve které se pomnožil stafylokokus aureus a přitom vyprodukoval enterotoxin, případně umělou kontaminací potravy přímo toxinem. Onemocnění – nejčastěji za 3 hodiny po požití vzniká náhlá nevolnost bez horečky, křeče v břiše, zvracení a poté průjem, do 24 hodin obtíže ustávají. Nakažlivost – toxin nelze přenést z člověka na člověka. Lidé, kteří konzumovali podezřelou potravinu – nařízen lékařský dohled, sledují svůj zdravotní stav, při výskytu příznaků informují ihned praktického lékaře. Nemocný člověk – izolace doma, hospitalizace jen vyžaduje-li to zdravotní stav. Ohnisko nákazy – odběr podezřelých vzorků potravy, vyšetřit osoby, jež se na přípravě potraviny podíleli a vyloučit je jako zdroje (nosiče), úklid a dezinfekce potravinářského zařízení 2 % Chloraminem B nebo 1,5 % Incidurem po dobu 30 minut. Prevence – dostatečná tepelná úprava stravy, z přípravy stravy vyloučit osoby s hnisavými kožními ložisky. BACILÁRNÍ ÚPLAVICE se v ČR vyskytuje v malých epidemiích v kolektivech s nižší hygienickou úrovní (nemoc špinavých rukou). Větší nebezpečí hrozí při úmyslném zneužití či zhoršených hygienických podmínkách.. Přenos na člověka – přímo nebo nepřímo fekálně orální cestou kontaminovanými předměty, požitím vody či potraviny kontaminované fekáliemi nakažených lidí nebo uměle. Hmyz se může na přenosu podílet mechanicky. Onemocnění – křeče břicha s horečkou, bolestivé nutkání na stolici (tenesmy), vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu. Komplikace jsou u nás vzácné. Nakažlivost – dokud se vylučuje původce ve stolici, nejnakažlivější bakteriální nákaza. Nemocný člověk - nutná izolace na infekčním oddělení, pak vyloučit bacilonosičství. Ohnisko nákazy – zvýšení zdravotní dohled, bakteriologické vyšetření stolic, karanténa kontaktů dětského věku a osob pracujících v potravinářství po dobu vylučování původců, dezinfekce ploch včetně exkrementů: zasypávání chlorovým vápnem, omytí 2% Chloramin B
6
Operační plán Epidemie
MĚSTSKÝ ÚŘAD OSTROV Starosta města
Příl. č.2 k části B4.04 Krizového plánu určené obce Ostrov č. j.: 9-11/BR/09 Počet listů: 7 30 minut, 10 % SAVO 30 minut; dezinfekce rukou po stolici neředěným Jodonalem, 1% Dezigalisem nebo 1% Chloraminem B do zaschnutí, biologický materiál nemocného dezinfikovat či spálit. SALMONELÓZA je infekční onemocnění, Nejčastěji začíná nevolností až zvracením, později se zvyšuje teplota a přistupují bolesti břicha (někdy i křeče) a průjem. Onemocnění trvá většinou 1-3 dny , u osob s těžším postižením až týden. U většiny nemocných stačí k uzdravení přísná dieta (starší suché rohlíky ) ,slabý čaj (při zvracení po lžičkách) a léky ke snížení horečky. Dodržování osobní hygieny a dezinfekce hygienických zařízení omezí možnost vzniku kontaktních onemocnění v rodině. VIROVÁ HEPATITIDA A (lidově žloutenka) je způsobena virem, který se může šířit prostřednictvím špinavých rukou , méně často vodou nebo potravinami. Onemocnění začíná chřipkovými příznaky, únavou ,malátností, někdy bolestmi břicha a nevolností , u někoho jsou bolestivé klouby. Později se objeví zažloutnutí očí a pokožky ,tmavá moč a světlá stolice. Zvětšení jater způsobuje bolesti v pravém podžebří. Osoba s těmito příznaky by měla vyhledat lékaře ,který ji po vyšetření zajistí hospitalizaci na infekčním oddělení v nemocnici. Všechny osoby v kontaktu se podrobí zvýšenému zdravotnímu dozoru po dobu 50 dnů ,kdy budou i 3 x vyšetřeni laboratorně.Prostředí včetně hygienického zařízení ,kde nemocný pobýval je nutné desinfikovat prostředky ,které účinkují na viry. Je možné například použít 2% Chloramin B po dobu 30 minut nebo 0,5% Persteril po dobu 10 minut. SARS - V České republice nebyl dosud hlášen žádný případ onemocnění. SARS je závažné respirační onemocnění probíhající převážně jako těžký atypický zánět plic, komplikovaný respirační nedostatečností. Onemocnění má relativně vysokou nakažlivost, k přenosu dochází pravděpodobně kapénkovou infekcí nebo přímým kontaktem s nemocnou osobou. Inkubační doba onemocnění je 2 – 10 dnů. Původce onemocnění je virus. Definice klinického onemocnění: horečka – nad 38 st.C, kašel, ztížené dýchání, pozitivní RTG nález, blízký kontakt s osobou s přítomným SARS nebo pro tento syndrom vyšetřovanou, a to v průběhu předchozích 10 dnů od vzniku příznaků nebo cestování do oblastí postižených výskytem SARS, a to v průběhu 10 dnů od vzniku příznaků. Další možné příznaky: bolest hlavy, svalová bolest, nevolnost, zmatenost, vyrážka a průjmy, ztráta chuti k jídlu. Nemocný nebo důvodně podezřelý člověk bude izolován pouze na specializovaném pracovišti infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce, Praha. Kontaktním osobám bude uložena po dobu 10 dnů od posledního kontaktu s nemocným nebo podezřelým SARS karanténa. Pokud člověk onemocnění během letu ze zasažené oblasti (horečka, ztížené dýchání, kašel) je nutné zajistit izolaci od ostatních pasažérů a posádky, nasadit podezřelému ochrannou masku (ústenku), t o samé pro personál o něj pečující, určit zvláštní WC. Kontaktní osoby v letadle identifikovat již během letu a doporučit jim vyhledat zdravotní pomoc v případě zjištění jakýchkoliv symptomů SARS během 10 dnů po letu. Ostatní cestující a posádka letadla poskytnou identifikační údaje a kontaktní adresu, platnou během 14 dnů ode dne letu, v případě zdravotních potíží se chovají jako kontaktní osoby v letadle.
7
Operační plán Epidemie