Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls53400/2008
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU MAGRILAN 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tobolka obsahuje Fluoxetini hydrochloridum 22,4 mg, což odpovídá 20 mg fluoxetinum. Pomocné látky viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tvrdé tobolky. Popis přípravku: tvrdé želatinové tobolky, horní část je světle modrá, spodní bílá, obě jsou neprůhledné, obsahují bílý až téměř bílý prášek. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1
Terapeutické indikace Léčba depresivních epizod. Léčba obsedantně-kompulzivní poruchy. Léčba bulimia nervosa: Magrilan je indikován jako doplněk psychoterapie k potlačení záchvatovitého přejídání a souvisejících čistících aktivit.
4.2
Dávkování a způsob podání Pouze k perorálnímu podání dospělým osobám. Depresivní epizody: Dospělí a pacienti v pokročilejším věku: 20 až 60 mg denně. Dávka 20 mg denně (1 tobolka) se doporučuje pro počátek léčby. Pokud není žádná odezva na léčbu po dobu tři a více týdnů, lze dávku zvýšit. U vyšších dávek však vzrůstá možnost vzniku nežádoucích účinků. Podle prohlášení WHO by léčba antidepresivy měla pokračovat alespoň 6 měsíců. Obsedantně-kompulzivní porucha: Dospělí a pacienti pokročilejším věku: 20 až 60 mg denně. Dávka 20 mg denně (1 tobolka) se doporučuje pro počátek léčby. Pokud není žádná odezva na léčbu po dobu dvou a více týdnů, lze dávku zvýšit. U vyšších dávek však vzrůstá možnost vzniku nežádoucích účinků. Není-li během 10 týdnů pozorováno zlepšení, léčba fluoxetinem by měla být přehodnocena. V případě dobré terapeutické odpovědi může léčba pokračovat s individuálně nastavenou dávkou. Přestože nejsou k dispozici systematické studie, které by odpověděly na otázku, jak dlouho pokračovat v léčbě fluoxetinem, obsedantně-kompulzivní porucha je chronický stav a je možné u reagujících pacientů zvážit pokračování léčby i po dobu delší než 10 týdnů. Dávkování je třeba pečlivě a individuálně nastavit tak, aby byl pacient udržován na nejnižší ještě účinné dávce. Potřeba léčby má být periodicky přehodnocována. Někteří klinici 1/9
obhajují doprovodnou behaviorální psychoterapii u pacientů s dobrou odpovědí na farmakoterapii. Dlouhodobá účinnost (více než 24 týdnů) nebyla u obsedantně-kompulzivní poruchy prokázána. Bulimia nervosa: Dospělí a pacienti pokročilejším věku: Doporučuje se dávka 60 mg denně (3 tobolky). Dlouhodobá účinnost (více než 3 měsíce) nebyla u bulimia nervosa prokázána. Všechny indikace: Doporučené dávkování může být zvýšeno nebo sníženo. Účinek dávek nad 80 mg/den nebyl systematicky hodnocen. Fluoxetin může být podáván v jedné nebo rozdělené dávce, během jídla nebo mezi jídly. Po skončení používání zůstává aktivní látka v těle ještě několik týdnů. To je třeba mít na paměti na začátku a konci léčby. Postupné snižování dávky není u většiny pacientů nezbytné. Děti a dospívající do 18 let: Fluoxetin by neměl být používán u dětí a dospívajících do 18 let (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Pacienti v pokročilejším věku: Při zvyšování dávky se doporučuje opatrnost a denní dávka by obvykle neměla překročit 40 mg. Maximální doporučená dávka je 60 mg/den. Nižší nebo méně častou dávku (např. 20 mg každý druhý den) je třeba zvážit u pacientů s jaterním poškozením (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti), nebo u pacientů, kteří současně užívají léky s možnou interakcí s Magrilanem (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 4.3
Kontraindikace Přecitlivělost na fluoxetin nebo pomocné látky. Inhibitory monoaminooxidázy: Jsou známy vážné a někdy fatální reakce u pacientů léčených inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) v kombinaci s inhibitory monoaminooxidázy (MAOI) a u pacientů, kteří přešli na MAOI krátce po ukončení léčby SSRI. Současné podávání těchto dvou látek je proto kontraindikováno. U pacientů léčených MAOI může být fluoxetin podáván s odstupem alespoň 14 dní po vysazení ireverzibilního MAOI. Několik případů interakce MAOI a SSRI vykazovalo rysy připomínající serotoninový syndrom (který může připomínat a být diagnostikován jako maligní neuroleptický syndrom). Cyproheptadin nebo dantrolen mohou prospět pacientům s těmito reakcemi. Symptomy lékové interakce s MAOI zahrnují: hypertermii, strnulost, myoklonus, autonomní nestabilitu s možnou rychlou fluktuací vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, přecitlivělost a extrémní třes přecházející k deliriu a komatu. Musí-li být podány neselektivní MAOI pacientům léčeným fluoxetinem, je nutno před začátkem podávání MAOI zachovat odstup alespoň 5 týdnů. Pokud je fluoxetin předepsán dlouhodobě a/nebo ve vyšší dávce, měl by být odstup dále prodloužen. Kombinace s reverzibilním MAOI není doporučena. Léčba fluoxetinem smí být započata následující den po vysazení reverzibilního MAOI (např. moklobemid).
4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu 2/9
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (příhody související se sebevraždou). Riziko přetrvává, dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo i dalších týdnů léčby, měli by být pacienti pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování zvýšit. Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je MAGRILAN předepisován, mohou být doprovázena zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s depresivní epizodou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými poruchami se proto musí dodržovat stejná opatření, jako při léčbě pacientů s depresivní epizodou. Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti, kteří vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají větší riziko sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni. Meta-analýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Vyrážka a alergické reakce: Byl hlášen výskyt vyrážky, anafylaktické a progresivní systémové reakce, někdy vážné (zahrnujících kůži, ledviny, játra nebo plíce). Při vyrážce a jiných alergických projevech neobjasněné etiologie musí být léčba fluoxetinem přerušena. Záchvaty: Při léčbě antidepresivy je potenciální riziko vzniku záchvatů. Proto musí být fluoxetin, stejně jako jiná antidepresiva, s opatrností podáván pacientům majícím záchvaty. Terapie fluoxetinem musí být přerušena u pacientů, u kterých se záchvaty objevily, nebo se zvýšila jejich frekvence. Fluoxetin nesmí být použit pro pacienty s nestabilními záchvatovitými poruchami/epilepsií a pacienti s kontrolovanou epilepsií by měli být pečlivě sledováni. Mánie: Antidepresiva by měla být s opatrností používána u pacientů s mánií/hypománií. Stejně jako u jiných antidepresiv musí být terapie fluoxetinem přerušena u pacientů, kteří přejdou do manické fáze. Funkce jater/ledvin: Fluoxetin je rozsáhle metabolizován játry a vylučován ledvinami. U pacientů s významnou jaterní nedostatečností se doporučuje nižší nebo méně časté dávkování (např. obden). Při dávce fluoxetinu 20 mg/den po dobu 2 měsíců nevykazovali pacienti se závažným renálním selháním vyžadujícím dialýzu (GFR< 10 ml/min) žádný rozdíl v hladině fluoxetinu nebo norfluoxetinu v plazmě v porovnání s kontrolním vzorkem s normální funkcí ledvin. Srdeční onemocnění: Ve dvojitě zaslepené klinické studii nebyly v EKG u 312 pacientů, kteří dostávali fluoxetin, pozorovány žádné odchylky přenosu, které by vedly k srdeční blokádě. Klinická zkušenost s akutním srdečním onemocněním je však omezená, proto je nutná zvýšená opatrnost. Ztráta hmotnosti: Ztráta hmotnosti se může u pacientů léčených fluoxetinem vyskytnout, ale je obvykle úměrná základní tělesné váze. 3/9
Diabetes: Léčba pomocí SSRI může u pacientů s diabetem změnit kontrolu glykémie. Během léčby fluoxetinem se objevuje hypoglykémie a po jejím přerušení se rozvíjí hyperglykémie. Dávkování inzulínu a/nebo perorálních hypoglykemik může vyžadovat úpravu. Použití u dětí a dospívajících do 18 let: MAGRILAN by neměl být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Nicméně jestliže je rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak by pacient měl být pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí. Krvácení: Při podávání SSRI byly zaznamenány případy krvácení do kůže jako je purpura a ekchymóza. Ekchymóza během léčby fluoxetinem byla hlášena zřídka. Další krvácivé manifestace (např. gynekologické krvácení, krvácení do zažívacího traktu a jiná krvácení kůže a sliznic) byly hlášeny vzácně. Zvýšená pozornost je nutná u pacientů léčených SSRI při současném podávání perorálních antikoagulancií, látek které ovlivňují funkci krevních destiček (např. atypická antipsychotika, jako klozapin, fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, aspirin, nesteroidní antirevmatika (NSAID)) nebo dalších látek, které mohou zvýšit riziko krvácení a u pacientů s krvácivými poruchami. Elektrokonvulzivní terapie (ECT): U pacientů léčených fluoxetinem a podstupujících ECT terapii se zřídka vyskytuje prodloužení záchvatu, proto je na místě opatrnost. Třezalka tečkovaná: Při současném užívání SSRI a rostlinných přípravků obsahujících třezalku (Hypericum perforatum) může dojít k nárůstu serotonergních efektů (např. serotoninový syndrom). Řídce byly ve spojitosti s léčbou fluoxetinem hlášeny případy rozvoje serotoninového syndromu nebo syndromu imitujícího maligní neuroleptický syndrom, zvláště byl-li fluoxetin podáván v kombinaci s jinou serotonergní (mimo jiné L-tryptofan) a/nebo neuroleptickou látkou. Protože tyto syndromy mohou vyústit v situaci potenciálně ohrožující život, léčba fluoxetinem by měla být přerušena.a měla by být zahájena podpůrná symptomatická léčba. Skupina symptomů zahrnuje hypertermii, strnulost, myoklonus, autonomní nestabilitu s možnou rychlou fluktuací vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, přecitlivělost a extrémní třes přecházející k deliriu a komatu. Přípravek Magrilan obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, Lappovým nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat. 4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Poločas eliminace: Při posuzování farmakodynamických a farmakokinetických interakcí (např. při přechodu z fluoxetinu na jiná antidepresiva) je třeba mít na paměti dlouhý poločas eliminace fluoxetinu a norfluoxetinu (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti) Inhibitory monoaminooxidázy: viz bod 4.3 Kontraindikace. Nedoporučené kombinace: MAOI-A (viz bod 4.3 Kontraindikace) Kombinace vyžadující opatření pro použití: MAOI-B (selegilin). Riziko serotoninového syndromu. Doporučuje se klinický monitoring. 4/9
Fenytoin: V kombinaci s fluoxetinem byla pozorována změna hladiny v krvi. V některých případech se vyskytly projevy toxicity. Konzervativní titrační schémata souběžně podávaných látek musí být pozorně posouzena a provedena včetně monitorování klinického stavu. Serotonergní látky: Souběžná administrace serotonergních látek (např. tramadol, triptany) může zvýšit riziko serotoninového syndromu. Použití spolu s triptany nese navíc riziko koronární vasokonstrikce a hypertense. Lithium a tryptofan: Při současném podávání SSRI a lithia nebo tryptofanu byl hlášen výskyt serotoninového syndromu, proto by fluoxetin souběžně s těmito látkami měl být používán s opatrností. Při užití fluoxetinu v kombinaci s lithiem je požadován přísnější a častější klinický monitoring. CYP2D6 isoenzym: Metabolismus fluoxetinu (stejně jako tricyklických antidepresiv a jiných selektivních serotoninových antidepresiv) zahrnuje jaterní isoenzymový systém cytochromu CYP2D6, proto souběžná terapie látkami rovněž metabolizovanými tímto systémem může vést k lékové interakci. Souběžná terapie látkami metabolizovanými převážně tímto isoenzymem, které mají zároveň úzký terapeutický index (jako např. flekainid, enkainid, karbamazepin a tricyklická antidepresiva) by měla být započata nebo nastavena na dolní mezi doporučeného dávkování. To platí i v případě užívání fluoxetinu v předchozích 5 týdnech. Perorální antikoagulancia: Při souběžném podávání fluoxetinu a perorálních antikoagulancií byly vzácně hlášeny různorodé případy změny srážlivosti a zvýšené krvácivosti (laboratorní hodnoty a/nebo klinické příznaky a symptomy). U pacientů léčených warfarinem je nutno pečlivě sledovat srážlivost krve na počátku a po ukončení léčby fluoxetinem (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Krvácení). Elektrokonvulzivní terapie (ECT): U pacientů léčených fluoxetinem a podstupujících ECT terapii se zřídka vyskytuje prodloužení záchvatu, proto je na místě opatrnost. Alkohol: Při systematickém testování fluoxetin nezvyšoval hladinu alkoholu v krvi ani účinky alkoholu. Kombinace SSRI a alkoholu se však nedoporučuje. Třezalka tečkovaná: Stejně jako u jiných SSRI může dojít k farmakodynamické interakci mezi fluoxetinem a třezalkou (Hypericum perforatum), což může vést k nárůstu nežádoucích účinků. 4.6
Těhotenství a kojení Těhotenství: Údaje z velkého počtu exponovaných těhotenství neukazují na teratogenní účinky fluoxetinu. Fluoxetin lze používat během těhotenství. Pozornost však musí být věnována zejména podávání v pozdních stádiích těhotenství a těsně před začátkem porodu, neboť u novorozenců byly zaznamenány následující projevy: podrážděnost, tremor, hypotonie, soustavný pláč, potíže se sáním a spánkem. Tyto symptomy zřejmě ukazují na serotonergní účinky nebo na abstinenční příznaky. Čas, kdy se tyto symptomy objeví a jejich trvání se zdá být spojeno dlouhým poločasem eliminace fluoxetinu (4-6 dní) a jeho aktivního metabolitu, norfluoxetinu (4-16 dní). Kojení: je známo, že se fluoxetin a jeho metabolit, norfluoxetin, vylučují do mateřského mléka. U kojenců byly zaznamenány nežádoucí účinky. Pokud je podávání fluoxetinu nezbytné, je třeba zvážit přerušení kojení; pokud se však kojení nepřeruší, měla by být předepsána nejnižší ještě účinná dávka.
5/9
4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Přestože u zdravých dobrovolníků nebyl prokázán žádný účinek fluoxetinu na psychomotorickou výkonnost, jakékoli psychoaktivní látky mohou úsudek nebo dovednosti zhoršit. Pacienti by měli být varováni před řízením vozidel a obsluhou nebezpečných strojů, pokud není dostatečně jisté, že jejich výkon není ovlivněn.
4.8
Nežádoucí účinky Intenzita a frekvence nežádoucích účinků se mohou při pokračující léčbě snižovat a obecně nevedou k zastavení terapie. Stejně jako u dalších SSRI byly zaznamenány tyto nežádoucí účinky: Tělo jako celek: Přecitlivělost (např. svědění, vyrážka, kopřivka, anafylaktické reakce, vasculitis, sérová nemoc, angioedém) (viz bod 4.3 Kontraindikace a bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití), mrazení, serotoninový syndrom, fotosenzitivita a velmi vzácně toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndrom). Zažívací systém: Gastrointestinální obtíže (např. nauzea, průjem, zvracení, dysfagie, zvrácené chutě), sucho v ústech. Vzácně byly zaznamenány abnormální výsledky jaterních testů. Velmi vzácně případy idiosynkratické hepatitidy. Nervový systém: Bolest hlavy, poruchy spánku (např. abnormální sny, nespavost), závratě, anorexie, vyčerpanost (např. spavost, ospalost), euforie, přechodné abnormální pohyby (např. škubání se, ataxie, tremor, myoklonus), záchvaty a psychomotorický neklid. Halucinace, manické reakce, zmatenost, třes, strach a příbuzné symptomy (např. nervozita), poškozené soustředění a proces myšlení (např. depersonalizace), panické útoky (tyto symptomy mohou být vyvolány základním onemocněním) a velmi vzácně serotoninový syndrom. Dýchací systém: Faryngitis, dušnost. Ojediněle byly zaznamenány plicní poruchy (včetně zánětlivých procesů různé histopatologie a/nebo fibrózy). Dušnost může být jediným varujícím symptomem počínající plicní poruchy. Urogenitální systém: Retence moči, časté močení. Poruchy reprodukce: Sexuální dysfunkce (opožděná nebo chybějící ejakulace, anorgasmie), priapismus, galaktorea. Různé: Alopécie, zívání, poruchy vidění (např. rozmazané vidění, mydriáza), pocení, vasodilatace, artralgie, myalgie, posturální hypotenze, ekchymóza. Ojediněle byly zaznamenány další krvácivé projevy (např. gynekologické krvácení, gastro-intestinální krvácení a další kožní a slizniční krvácení, viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Krvácení). Hyponatremie (včetně hladiny sodíku v séru pod 110 mmol/l) byla hlášena ojediněle a zdá se být vratná po ukončení léčby fluoxetinem. Některé případy nastaly zřejmě díky nedostatečné sekreci antidiuretického hormonu. Většina těchto hlášení byla u starších pacientů a u pacientů léčených diuretiky nebo u nichž byl snižován objem tělních tekutin jiným způsobem. U SSRI byly zaznamenány příznaky z přerušení léčby, nicméně dostupné důkazy neukazují nato, že by jejich příčinou byla závislost. Běžné symptomy zahrnují závratě, parestézie, úzkost a nausea. Většina symptomů je mírná a spontánně mizí. Fluoxetin je s těmito symptomy spojován pouze ojediněle. Hladiny fluoxetinu a norfluoxetinu v plasmě se po ukončení léčby pomalu snižují, proto není postupné snižování dávky u většiny pacientů nezbytné. 6/9
Během léčby MAGRILANEM nebo záhy po přerušení léčby byly hlášeny případy sebevražedných myšlenek či sebevražedného chování (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). 4.9
Předávkování Případy předávkování samotným fluoxetinem mají obvykle mírný průběh. Symptomy předávkování zahrnují nauzeu, zvracení, záchvaty, kardiovaskulární dysfunkce v rozsahu od asymptomatických arytmií po zástavu srdce, plicní dysfunkce a příznaky změn stavu CNS od excitace až po koma. Hlášení o úmrtí souvisejících s předávkováním fluoxetinu jsou extrémně vzácná. Doporučuje se kontrola srdeční činnosti a životních funkcí spolu s všeobecnou symptomatickou a podpůrnou léčbou. Není známo žádné specifické antidotum. Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze jsou pravděpodobně neúčinné. Aktivní uhlí, které lze použít spolu se sorbitolem, může být stejně účinné nebo účinnější než zvracení nebo výplach. U předávkování zvažte možnost, že se může týkat více látek najednou. Prodloužený čas pro pozorování může být potřebný u pacientů, kteří spolu s fluoxetinem požili nadměrné množství tricyklických antidepresiv nebo brali fluoxetin v nedávné době.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1
Farmakodynamické vlastnosti ATC kód: N06AB03 Pravděpodobným mechanismem účinku fluoxetinu je selektivní inhibice zpětného vychytávání serotoninu. Fluoxetin nemá v podstatě žádnou afinitu k jiným receptorům, jako α1-, α2- a β-adrenergním, serotonergním, dopaminergním, histaminergním1, muskarinovým a GABA receptorům. Depresivní epizody: Klinické zkoušky u pacientů s depresivní epizodou byly provedeny proti placebu a aktivním kontrolám. Fluoxetin byl prokazatelně podstatně účinnější než placebo, vyjádřeno 50 % snížením skóre v Hamiltonově škále pro depresi (HAM-D). Obsedantně-kompulzivní porucha: V krátkodobých zkouškách (do 24 týdnů) byl fluoxetin podstatně účinnější než placebo. Terapeutický efekt byl prokázán při 20 mg/den, ale vyšší dávky (40 nebo 60 mg/den) vykázaly vyšší poměr odezvy. V dlouhodobých studiích (tři nastavené krátkodobé studie a jedna studie prevence recidivy) nebyla účinnost prokázána. Bulimia nervosa: V krátkodobých zkouškách (do 16 týdnů) u pacientů splňujících kritéria DSM-III-R pro bulimia nervosa byl fluoxetin v dávce 60 mg/den podstatně účinnější než placebo v potlačení záchvatovitého přejídání a souvisejících čistících aktivit. Nelze však činit závěry o dlouhodobé účinnosti. Byly provedeny dvě placebem kontrolované studie u pacientů splňujících diagnostická kritéria podle DSM-IV pro premenstruační dysforickou poruchu (PMDD). Pacienti byli do studie zahrnuti v případě symptomů dostatečně silných k narušení sociálních a pracovních funkcí a vztahu s okolím. Vyloučeni byli pacienti používající perorální kontraceptiva. V první studii, kdy bylo souvisle podáváno 20 mg / den po dobu 6 cyklů, bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (přecitlivělost, úzkost, dysforie). Ve druhé studii s přerušeným dávkováním v luteální fázi (20 mg/den po dobu 14 dní) po dobu 3 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (Denní záznam skóre závažnosti potíží - Daily Record of Severity of Problems Score). Z těchto studií však nelze o účinnosti a době léčby učinit konečné závěry.
7/9
5.2
Farmakokinetické vlastnosti Absorpce: Fluoxetin se po perorálním podání dobře absorbuje z gastrointestinálního traktu. Biologická dostupnost není ovlivněna příjmem potravy. Distribuce: Fluoxetin se značně váže na plasmatické proteiny (asi 95 %) a je široce distribuován (distribuční objem 20 – 40 l/kg). Ustálené koncentrace v plazmě se dosáhne dávkováním po dobu několika týdnů. Ustálené koncentrace při pokračujícím podávání jsou podobné koncentracím nalezeným po 4 – 5 týdnech. Metabolismus: Fluoxetin má nelineární farmakokinetický profil s efektem prvního průchodu játry. Maximální plazmatická koncentrace se obecně dosahuje 6 až 8 hodin po podání. Fluoxetin je do značné míry metabolizován polymorfním enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován (demethylován) v játrech na aktivní metabolit norfluoxetin (desmethylfluoxetin). Eliminace: Poločas eliminace fluoxetinu je 4-6 dní, norfluoxetinu 4-16 dní. Tyto dlouhé poločasy odpovídají za setrvání léčiva v organizmu po dobu 5-6 týdnů po přerušení dávkování. Vylučování se děje převážně ledvinami (asi 60 %). Fluoxetin přechází do mateřského mléka. Rizikové skupiny Pacienti v pokročilejším věku: Kinetické parametry se u zdravých osob s věkem nemění. Jaterní nedostatečnost: V případě jaterní nedostatečnosti (alkoholické cirhózy) se poločasy fluoxetinu a norfluoxetinu prodlužují na 7 resp. 12 dní. Je třeba zvážit nižší nebo méně častou dávku. Nedostatečnost ledvin: Po jednotlivé dávce fluoxetinu pacientům s mírnou, střední nebo těžkou (anurie) renální insuficiencí se kinetické parametry ve srovnání se zdravými dobrovolníky nezměnily. Po opakovaném podávání však může být pozorována zvýšená úroveň ustálené hladiny v plazmě.
5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Nejsou žádné důkazy o kancerogenitě, mutagenitě, teratogenitě nebo zhoršení fertility ve vztahu k fluoxetinu ze studií prováděných in vitro a in vivo.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1
Seznam pomocných látek Mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy, magnesium-stearát, patentní modř V, oxid titaničitý, želatina.
6.2
Inkompatibility Neuplatňuje se.
6.3
Doba použitelnosti 3 roky.
6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25C, uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vzdušnou vlhkostí.
6.5
Druh obalu a velikost balení PVC/Al blistr, krabička. Velikost balení: 10 a 30 tobolek. 8/9
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Medochemie Ltd, Limassol, Kypr 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 30/443/00-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 31.7.2000 / 10.5.2006 10. DATUM REVIZE TEXTU 15.9.2010
9/9
