r o č n ík
III.
CiSLO
Strojní sazeč
reportáž o novech tiskařských vynálezech uvnitř
4 Nezraněn vyvázl Holanďan von Acker pti navarii svého vozu na závodech v USA.
4 Domy pionýru soveiskem svo2u mají sve dokonalé observatoře. Na obr. ■ instruktor s mla‘ dýmí pionýry před velkým globusem.
4 Také staří páni j/ rádi hrají. Dokazuje to náš obrázeki na nýjmž zó= vodník „staršího ročníku" připravuje &vůj miniaturní vůa k soutěži. ▼ Nemocnice v Novém Yorku má obrovský Roentgenův přístroj na léčení rakoviny. ■
4 ▼
Za í minutu umyje tenlo stroj celou loKomomu. Hodiny se živými rybkami si postavil jeden Ja=
" Be f '> i l w
í stavět
miniaturní závodní modely automobilů Modelářství má mnoho odborů. U nás je nejznámější modelářství letadlové, v Anglii však skoro stejné popularity požívá modelářství automobilové. Má to tiž proti letadlovému modelářství tu vý hodu, že modely autíček jsou vděčnější, nerozbijí se hned při prvním startu na padrť, jak se často stává hned při prvním startu u modelů letadel, kdy dlouhá ^ trpělivá práce přijde v okamžiku na zmar. Na druhé stavbě je stavba minia turních autíček náročnější: na vybavení dílny i řemeslnou zručnost, protože pra cujeme převážně s kovem. Na západě se proto stal tento sport doménou starších „hochů“ (okolo 40 let), jejichž výrobky jsou často klenoty jemné mechaniky a dosahuje úctyhodných výkonů. Tak na př. italský model Antonia Lazzaro, věrná kopie monopostu Alfa Romeo, při váze 5 kg a s 6 ccm diesel, motorem, dosahuje rychlosti 187 km/hod. Je samozřejmé, že takový model má 1 značnou hodnotu v penězích. Některé z nich stály a;ž 50.000 Kčs. V poslední době se automobilové mo delářství rozvíjí i u nás. N a našich obrázcích je model konstr. Vytlačila z Hodkovic, který s 3 ccm Diesel moto rem dosahuje rychlosti 60 km/hod. Rám (chassis) je proveden z dvou že lezných podélníků 10X2 rtim. V přední části je vnýtován závěsný rám, na který je zavěšena celá pohyblivá konstrukce odpérování předních kol. Pérování je provedeno výkyvnými rameny, kde vždy jedno hoření je prodlouženo a zavěše ným pérem odpérováno. Obě ramena jsou navzájem kloubovitě spojena, a zá roveň připevněna na přední kola. Kola
MOTOREK OCTONAČn Í OBS.
P flW tfl) 2 PR£0U
autíčka jsou na kuličkových ložiskách, a opatřena gumovými obručemi o prů měru 80 mm, které byly zvláště pro toto autíčko zhotoveny. Pérování předku vo zu je velmi jednoduché, konstrukčně lehce proveditelné a při jízdách še osvědčilo. V střední části je umístěn detonační motorek, obsah 3 ccm, opatřený setrvačníkem, ve kterém je drážka pro šňůrku, kterou se motorek natáčí. Přenos síly od motorku k zadním ko lům je proveden hřídelí a frikčním pře vodem. Hřídel je připevněna u setrvační ku a v zadní části opatřena gumovým kotoučem, na který přitiskuje kovový kotouč, čímž se uvedou v chod zadni kola. Oddálením kotouče je motor odpo jen, takže toto zařízení zároveň zastupu je spojku. Celá zadní osa, jakož i převod je uložen v kuličkových ložiskách, a je ,z
*^KHH1K 323
Světový festival
DROBNÉ \
m lá d e ž e a s t u d e n t s t v a
1949-Budcipest Mnozí z vás, zvláště pokud fste z Piahy, se jistě velmi dobře pama tujete na překrásné letní dny roku 1947, kdy v hlavním městě naší re publiky probíhal Světový festival mlá deže. Praha byla tehdy skutečným stře. diskem, ve kterém se sešly tisíce zá stupců mladých lidi ze všech koněin a zemí světa. Takové dny radosti a nadšení, Jako prožívala před dvěma léty 'Praha, prožívá nyní hlavní město lidově de mokratického Maďarska, Budapest, V době od 14. do 28. srpna tam pro bíhá druhý Světový testíval mládeže Ù studentstva, za účasti více než de seti tisíc chlapců a děvčat ze zahra ničí. Mladí maďaršti soudruzi si dali opravdu záležet na tom, aby se všem v Budapešti líbilo. Již dlouho před za hájením íestivalu byly v některých částech města upravová\ny parky a stavěna v nich přírodní divadla, z nichž jedno na příklad pojme 2500 Udí. Ve výstavních budovách za V a jdohunyadskou pevnosti jsou instalo. vány výstavy, ukazující nesnesitelné životní podminky mládeže koloniál ních národů, které tfpí pod nadvládou imperialistů, těžký život mládeže v kapítalistických zemích, lako je Francie, Anglie, USA nebo Italie, a ve srovnáni s tím vymoženosti, které má k dispo sici mládež SSSR, naše, polská i núádež ostatních lidové demokratických států. Stejně jako v Praze scházejí se mla dí i v Budapešti u večerních táboráků, které planou ob den aa Marketině ostrově na Dunaji. Kromě toho měří své síly ve všech oborech spo-rtu ü předvádějí nejlepší ukázky své národríí kultury. Všechny delegace se no testíval připravovaly opravdu svě. domitě. Ovšem ne všude se tak dělo za příznivých podmínek. Mladí lidé ze západních států nebo dokonce kolo. niálnich zemí museli překonávat četné obtíže, aby se vůbec mohli testivalu zúčastnit. Reakční vlády těchto států si pochopitelně nepřály, aby mládež jejich zemí poznala, jak to vlastně opravdu vypadá za tou vybáfenou že. leznou oponou m poznala, že povídání 0 teroru a bídě v zemích východní Evropy jsou docela obyčejnou lží. Mladí se však nikdy, tedy. ani v tom. to případě, nezalekli překážek a tak na příklad Národní íestivalový výbor v Itálii vyslal do Budapešti výpravu, čítající na 1500 členů, včetně mužstva plavců, íootballistů a četných kultur, nich soiiborů a sólistů. Ze Švédská vysloil 200člennou delegaci sportov. ců a kulturaíků a mima to 10 mla dých dělníků, kteří se zúčastni Svétovéha kongresu mládeže ve dnech Z. až 8. září rovněž v Budapešti, 'Přijelo, 1 několik mladých Mexikánů, kterým byla cesta hrazena z výtěžku sbírek, pořádaných mexickou komunistickou stranou, V Budapešti jsou i stovky mladých Dánů, Francouzů, Ciňm ů,
324 ’^ECHMIK
Indonésanů, Angličanů, Finů, Ameri čanů a zástupci mnoha dalších zemi. Ovšem hlavní část těch deseti tisíc zahraničních účastníků Festivalu tvo ři příslušnici slovanských národů, dá le Rumunska a Albánie, Jénom čes. koslovenská výprava má 1700 členů. Účast na Světovém íestivalu je pro každého mladého člověka velkou cti a proto byli do naší delegace zařaze ni skutečně jenom ti nejlepší, Oderníci ze závodů, s dobrým prospěchem studující chl-apci a děvčata a konečné vítězné kulturní soubory Soutěže tvo řivosti mládeže. Představitelé naší mládeže, svazáci, si velmi dobře uvě domili dalekosáhlý význam Festivalu, Proto se mnoho skupin ČSM připojilo ke kampani darů a závazků k SFM, a tak může nypí naše delegace v Bu dapešti zástupcům mládeže z celého světa s hrdosti oznámit, že svazáci na počest Festivalu ještě více zvýšili úsilí při výstavbě socialismu ve své zemi a získali do ČSM tisíce nových členů, kteří zároveň rozmnoží řady Světové federace demokratické mlá deže, jejím ž je CSM členem. Ohromný význam Světového-festi. Valu mládeže spočívá v tom, že ne jen ukazuje kulturní a tělesnou vy spělost mládeže různých národů, ale stává se i mohutnou manifestaci zá stupců 72 milionů mladých lidí světa, členů SFDM, kteří se jasně staví na síranu pokroku, a jsou odhodláni bo jovat za mír a pokrok ze všech sil. Velkou posilou v tomto odhodláni jsou četné pc^dravy významných orgúnisací, ktere stále dostává Meziná rodni íestivalový výbor. Jedno takové poselství zaslal jménem Světové fe derace vědeckých pracovníků je jí ge nerální tajemník, anglický vědec J. G. Groether. Praví se v něm: „Mládež potřebuje v první řadě mír, protože bez míra není života. Mládež je nej. větší mírovou siloU) protože vnáší do boje o mír své ideály, tužby a svou energii. Posílám srdečná blahopřání Vašeňiu Světovému festivalu v- obdi. vuhodném městě Budapešti. Přejeme vám sílu a úspěch ve vašem boji za mír." Rovněž světoznámý vědec v obořu atomovié nergie F. Joliot.Curie pozdra. v il Světový festival mládeže. V e svém poselství říká; „Posílám své bratrské pozdravy mládeži a studentům, kteří pořádají svůf velký Festival v Buda,pešti. Spolu budeme zápasit za mír a^ vybudujeme svět, ve kterém zavládne spravedlnost a kde se bude dobře žít." Je škoda, že se do Budapešti ve dnech Festivalu népřijeli podívat n ě-, kteří z těch válečných štváčů, třeba pánem Churchillern v čele. Určitě by si důkladně pokazili náladu, dle Snad by konečně pochopili co je čeká, jestliže od svého úrřiyslu; rozpóutc' novou válku, neustoupí. St. B á i t l
Radio na žních se vynékaijícim způsobem uplateilo letos^ ve SSSR. Mnohé strojně^ traktorové stanice by* ly vybaveny příetiroji značky „Otroda” , spo= jující vedetní stanice s brigáidiaimi. Takovýcii brigád má každá stanice okoiřo dvaceti a některé pracují až 30 km daleko. Radio* telefoirini spojení umožňuje oikamžité vy= slání pojízdné dílny na místo, kde vZ'niik= '•"^«»»řávada, včasné vyslání cisternového vozu s naftou, dokonalou oTgasijsaci prá= ce pro denní i noční smény, účelné ro2= míeténí strojů, zkrátka 100^ využití k«= pacity strojů. Takový vysoký stiipeň mecfcanisace, kdy všecshau dřinu obsta= rávaji stroje, ie ovšem možný jen v SSSR, kde zemědělci již dávno pochopili ,vý= hody družstevního hospodařeni a své pozeimky spojili ve velké làæy, na nicfaž se teprve stroje dokonale uiplatni. Před 46 lety byla v tehdejším Petro hradě' spuštěna na vodu první loď pohá’ něná Dieselovým motoreai. KoisitruMé» rem I-skě, nazvané „Vamáail", byl prof. K. P. Boklevskij, jenž také a lok později navrhl carské vládě použití Dieselová motoru i pro válečné lodi. Jeii-o návrb všafe teihdeijší velitel námwnřcři sil za mítl jako .ifantasii, která má daleko do uskutečněni"., Teprve, kidyi pobídmiuty, ruským úspěchem, začaly Dieselová mo= toru pro pohon loidí používiajt také sláty zápaidní, prorazil Bokleissfeij se. «vom myšienkcMi i v Ruska. Rofeu 1908 byla pak na vodu spuštěna první rusfeá po* noíffca, vybavená kombinací Dieselová a elefetriokébo motoru. Případ BoHev= ekého j,e jednou z ukázek, jak prohailá carská vláda bránila pokroifea vlastmi ze* mě, jsouc přesvědčena o nadía;zeinoisiti „záipaidní civüisiace". N o vé Tudory’ Škodovky 1101 budou brzy naihraizeTiy typem 11(6 s eJegamt= nější karoserií a řadící pákou pod voIan* tem jako má Tatraplan.. Mimo typn T«= dor biudo>u serioivé stavěny také typy Roaidsiter (dvoTisediaidilový) a Sedaa (s prostoimější kiaroserií). Rovněž se pfi= pravuje výroba čtyřtaiktníoh pětistovek Jawa, které byly vyzkoušeny letos už v několika zavo'dech. (ívreijiseinsačnější bui^e ovšem vozítko a scooter. MT, jeihož ■stavba pokračuje.) Mladí zlepšoyatelá. Devatemáctilertý Miro« slav Zďáraký podal r závodě CKD=e‘lektoo= Moidřany zilepš ovací návrh, poidle nějž se změnou sohemata píro= pojeni stykačů u 'Spouštěčů motorů mů= že použít spouštěče o jeden typ menších. Návrhem se ušetří ročně skoro čtvrt mi lionu korun. Je zajímavé, že tyto sípouštěče se v závodě dělají uř dvacet let a nikdo na toto z'iepâeni nepřišel. Patmáctitetý Joseif Stolarčík z boJiu= mÍTíských železáren podali návrili na leipši usfíOŤádání stroje na vlnění drátu. Ná= vrh zmameiná zvýšení výroby o 100%. — Mohli bychom k těmto divěma kirátikýan zprávám popsat stohy papíru o tom, že právě mladí s jasnou hlavoiu maijí před* poklady ke zlepšování. Ptáme se však jen; A co ty, čtenáři?
ZP R Á V Y Sovětské elektrické automobily. Mos= kevský aiutomoibilový výzbuiim ý ústav zkouší dva nové typy elektrických auto mobilů, a to ipůltunový vůz s dvěma mo tory po 4kW . Akumulátory vozů mají ka pacitu 200 ampérhodin a vozy se hodí hlavně pro rozvážku potravin a poštov ních zásilek. Akční rádius vozů je 65 km, což je přibližně deimí výkon vozu při roz- , váižkách abateiie je nabíjena opět v nocí, při větším výkonu pak v polední přestáv ce. Nabíjení je jednoduché, neboť každý vůz má vlastní nabíjecí přístroj, jenž se připojí na síť střídavého proudu; Průměrná ^rychlost vozů je 25 až 28 km, nejvyšší rychlost 32 km za hodinu, provozní nákla dy jsou o čtvrtinu menší než u vozů s v ý bušným nebo naftovým motorem. V ozy jsou zcela bezhlučné, což má pro městskou dopravu velkým význam. Neobvyklé závody ruských šoférů. ,V uilicíoh M oskvy se konaly neobvyklé závody šoférů mioskevských náklaidíiícih a osobnícih auitomabilů. Vítězem závodů se stal ten šoíér, který spotxeboval na 100 km diráize nejméně pohonných látek a projel určenioiu vzdálenost v časovém _ limitu. Závoidy prokázaly vysokoai hoid» notu startuj ícídh sovětsikýdh etroijů. Ab» soiutním vítězem závodů se stal mois= kevský taxikář Ostapenko, který spotře= boval na 50km vzídáíenost na sovětském voze ,,Paběda" j.en 2,73 1 benizimi. Závo* dy osobnídi ajutomoibilů na 50km dráze byly ztíženy tíím, že trať byla vedeinia ve večernídh hodinádh přeplněnými mos= kevskýmí ulicemi, které na jezidce i vo= zy kladlly mimořádné pož®diavky. Ze světa motorů do= 6házejí neustále zpiá= v y o úspěšioh našich automo'bilù a moto= cyklů. Tak Toidoiy zvítězily v soutěži ele= gance, kterou pořádal Holandský královsíký autokloiib ve Sdheve» ningen, Tatraplam v somtěži elegance v Oharlered v B elgii,. Jawa 250 se umís= tila v těžkém rychlostním závoidě v afric= kém Port Elisa'betih a maižsitvo Bednář, Fiala, Kinzl a Stanislav na dvou Jawách a dvou Ogaredh získalo Mezinárodní po= hár na 24hodinové soutěži v Schaebeeku v Belgii. Také naše letadla jsou na výši. Stroj Aero 45, pilotovaný Janem Anderlem, získal I. cenu v mezinárod= nim ryphlostiním závodě sport, letadel The Northon Griííitih Challenge Troiphy v Birminghaimu y Anglii. Není divu, že naše stroje se těší stále větší oblibě v zahraničí. Nedávno bylo dopraveno le= tadlem CSA do Švýcarska několik desí= tek našdoh Jawiček a Ogarů a našeho známéilío Sokola si dokonce koupili v Austrálii, kaim byl dopraven vzdušnou cestou ze Švýcarska. Sokol se tak stal neimemšim strojem, který uletěl tako= vou vzdálenost (30.000 km) bez radia a zaměřovacího zařízení. Je to důkaz dů= véry pilotů ve spolehlivosti letadla i mo toru, zvláště když uvážíme, že část cesty vedla nad širým mořem. — Vzpomeňte ei na to, až uslyšíte někoho říkat; ,,Kam se hrabeme na Ameriku." V motocyk» lech i sportovních letadlech se na nás Amerika už dlouího „nedohrabe" a stále přibývá oborů, v nichž díky přednostem socialistického systému kapitalistický zá pad doháníme a předháníme.
»Jaký bude konec světa?«
V Ameriioe se v poslední době hod ně mluví o „konci světa". Učenci, no vináři a spisovatelé popisují různé „pravděpodobné“ příčiny tohoto kon ce a nedávno byla dokonce v New Yorku instalována výstava na toto ťhema. Příčiny tohoto náhlého zájtau nejsou ovšem v tom ,,že by skutečně nějaká obrovská přírodní katastrofa hrozila, ale v oelém hospodářském a poliitiokém uspořádání USA — v im perialistickém kapitalismu, který s seboiu nese i nesmírný úpadek morální. Hluboký pesimismus, který nemůže být zastřen halasným hřmotem ofi ciálních trub o konjunktuře, americkém století, demokracii a svobodě, se pro jevuje ve všem. I zájem o ,,konec svě ta" je výsledkem této situace U nás takové starosti nemáme. Náš lid a naše mládež má > před sebou šťastnou budoucnost, spravedlivý řád bez vykořisťovatelů a vykorisťovanýoh, krásný a radostný život. Protože máme jiné starosti, než jak bude vypadat konec světa.
N e b o : k o n ec naší p la n e ty zp iiso b i štěp í c í se M ěsíc, lilo m k y budou n ič it nasl Z e m i.
H rů zostra šn ý ob rá zek nah oře zn ázorň u je k o n ec světa, ja k b y asi vy p a d a l, k d y b y se naše Z e m ě srazila s M ěsícem . H ro u tíc í se d o m y , p la m e n y , o b ro vsk é v ln y . . .
Jiná m ožn ost z k á z y sv ěta : Z e m ě bude b o m b a rd ová n a m e te o r y za p o d p o ry z e m ětřese n í . .
325
Co se starým budíkem? Eas. Sitarý- t a d í i
v
d o im á ci
d ifljié
iiiieb fy .â
vzáoB.0®tí, ije tíijyiÓEíjimé » « č á s i i poM aáú, jimisž o p lýv á ífclad. TakíCwému veteráEm často inin,Qai.o a eclifi)i, al« prostě iie jé e a tak je na odpočáníkn, a b y čekal, až se nětiteré jeibo fcotečfco bu«de mocä n è i ^ üiplatei-t. A (piece lze tobwto pensistu zapo-jit znovu do ;práce ,a dokoince je j xmodexBiso,vait, ja t m ipovÍHře v dalším. ^N-ejčastěj-i ibudík n ejd e pxoto, že stáj e jiiž tak zamešen pracbejn, .že péro přílišné třeni y ložl-slkách mexmůze. Zde stačí strojek opatrmé roz:ehrat, iTŠeCliiiy součistii důkladně v y k o u p a t v teciuaicfcém benzinu nebo aspoň p etro le ji , ojpét 's lo žit a lo žiska nam azat dotoiým kost ním olejem . Prasklé tažné péro nebo v lá . sek u n ep o ko je v id y s io ji za vým ěnu, aibychom opět dostali stroj, k te rý si mu že ještě pár let odsloužít, ' Zvoněni budíku, zvláště máime-M h o d ně bipy vstávat, je jistě velm i nepří jemné, je jistě nmohem příjem nější se nechat vzbudit svě ží hudbou ranního Tio^lasového pořadu. Tato příjem ná z á měna není n ijak sioždrtá', budácí zařizeo i prošité U3».avime t a i , aby strojeik v narizen€Hi čase aapmal m ísto p a lič k y z w a -
ka kontatet v přívodu proiudu do pfdjimače. Nejsnáze se dá tento k-oialiakt při pojit na pružinku, která po dojití Muž né va ciy na o2 n be«n a kolečku vyskočí a uvolni _kotečlco zvoraialio zařízení,. To to ^řešení, .ač jedmoduché., však oedioporiučuj^eane, nebot kontakt se utavírá po měrně pomalu a po krátkou dobu na stává^ jiskřeni, které velmi neliíi>ě tj^e'so'ii 2€jméiîâ*td sousedé, k^tefí jßou čilejší a v doíbé,, kdy se pH>boazíme hudbou, již poslouchají rozhlas. fZkušenost autorova.) Spínač rozfelasovélao přijimaěe miusi být mžikový, m.msí ofcamžStě — klapnu tím — zapnout. K tomu se nejlépe hadi malý páčkový vypinač, který má místo páčky vídJóicku, jak je patrno z obr. 1. Takový vypiaač si .opatříme — nemámeli jej_ na skladě — z poteaciometru nebo reakčního kondeoisátOTU, komíjiiiovaeébo s vypínáním. Upevníme jej na nosný můstek z plechového pásku E, fct«rý přišroubujeme na kostru strojku tak, že tmean opatřená natahovací klička budí. « h o péra přá otáčení zabere za vidličtu a spínač přehodí do druhé polohy. Zmí něnou naíahovací kličku upravíme po dle obr. 2 — zavrtáme kousek siilného ohnutého dráitu (který zabírá do vidiličky)_ a opatřííme menším knoflíkem k snažšímu ofvládáaí, Do kostry strojku
326
aašrotuibuj^é d w zairážfcy C tak, že klřĚfca ,«e mSáíe oitočdit ijeo o pftl kmalhu a tažíné péro tak xftstá-srá stále M,tažené. Hoirinâlné je tm kličky nahoře a vypámasč vypnut. Dojd®-M v.a&ka n,a maistavettiý .čas, oitevře pruziaka feaacá shroj*; (paiMčku « zvonek jsme «afflaozřesjíiBě jœ přied tím Oidstrainiili)., ten se pozíběhné, fclicäta se otáčí směrem dolů, zaibeire tr
nem za vidličku vypääiace, přeáoAí jej (zaipne proud), a zastaví se o dodiiá za rážku C. Chceme-Ií prouid vypnoiut, .otočíme knollíkem zpět, až narazí tra raa tooraí z^ .a Ä u a oestou přeiKwií vidličke v y pínače do j^ lo h y vypinuto. O v š «!» pře točeni ^knoflíku do horní polohy beífřros.tř©(taé po auíomatsickém zap-mati bodinamá neřii mo^žné, poněvadž než pomalu Sie otáčející vačka zvedně opět pmžinu, spiouštějící strojek, trvá čtvrt až půl ho-dány. To nám však nebude na 2áv,adu, stačí, když hodiny ráno v aasifaveeém času automaticky přijim
}en proto, že budík nebyl včas natezen. I zde je jiednodjicbá poeioc, jak koaečné BTozumitelně říká obr. 3. Uděláme si jedaoduohé zařízení, kterým nás budíik včas sám upozorní, abychom jej natáhli. Ná ple,chové.m můstku A, stavitelné zachyceném na kostře strojku, jsou při pevněny na isolačních vložkách 8 dvé pružinky C, které se normálně neéotý. kaji. Spirála hnacího péra strojku se úhodem hodiQ pojaaiiu rozvíjí a nabývá
ná p ^ ě ™ směrem ke toniaktním pruaiBikáim. V uirčiiftéim o-kaaaéiiku přitlači toUjiiaí pružinku .k vtmé^ a způsobí elektriciké spojení — k pmužinikáim 'totiž pofiipojíme bateriii nebo reduktor a žárov ku melw zvottiek, kiim f más včas itpo. zorní, že péro již dochází. Stavitelným .připevměnim můstku A iaasitavíme kon^ t y tak, aby ee uzaweay .doisitaitečně dteuho před zasitav-eæiim sřhr.o.je, JdouJE boidáinky ku př. n,a plné aataže™ 24 bodÉoy, poznamenaime :sd .pol.ohu tažného péia v šesitnácté haddiiirë a fcimtaktni píru. žínky nastavíme tak, afey -se v této dou •bé dotkly. To znasmeiaá, že budíik upozoímí na natažení již 8 hodii® před do. jitím a tedy se n em Ä e s.tát, že by za. stavjl lámo těsně před toužením, poné. Viadž již večeir upoeoir&uje. Obě pružin, ky C musejí být doæ,ta tečně dlouhé a p ru ž^ , poněvadž celo-ia tfeitinu roæsahu tažného péra jsou uaaášeny — tlačeny, oibé ven. Máme-li v hoidinátíh jáž zvonkový •tiransformátor (reduktoť) nebo toaterid, za. řídíme si snadno ješrtě .(ía.lší „kouzlo". Potřebujeme-Ii zjistit V noci kolik je hodin, m.usime rozsvitáť světío a samo zřejm ě tím také vzbu.dii®e spolu-spící. Ho.di.ny se srvítícími .cáfra.mii obyčejně üaej'SO'a mnoho platíaé., poinévadž déle v nocd_ již ztrácejí naakuaiidované svétk> a čas pak sotva r.azezraám.e, Po.moc j « opět jedno.duchá. Pod sk3.o nad cifei'BÍk umístíme objimkoii s íaaioů žá]r.ovfco
baterii přes vedeni, na jebož fcomci má me zvonkové tlačítko., «.mistěmé třeba ína nočiním stoúku, V aocá .áisSneme tlačítifco a ciferník na ho'diiiiiiàch, které sto jí třeba na s.fcříni, se ro^zsvití, pohodimě 'ri.dime kolik je hodioi, ijebiuidíme spoluapici a nenamátLáme si oči prudce se r.02svítiyším silným světlem, Zmodernisujeíne-la svého budíka vše mi těmito „vymoženostmi", zjistíme na konec, že se mám již nevejde do půvo'dniho obaJu. To však nevadí, neboť i O'bal — skiíňku zmodeinis>Uj,eme. V y robíme si dřevěnou, pěkné aj)raveno.u .skříňku podie řezu na o.br. 4, Z plechu zhotovíme mělkou krabici A, na niž ze zadu připevníme budíkový s^trojek s v y pínačem ro:zh;asiu a signálními kontakty zepředu nalepíme n-ový cifei.nik, kte rý pečlivě a vkusně nakrets.l;m.e. N ej hezčí bude na pergamenovém papíru, jakého se používá na stínítka lamp, kontury cifer narýsujeme černou tuší a vnitřky opatrně vyplmímo polohustým červeným lihovým lakem. Na ručičky' přikápnem.e činem z venku z tenkého plechu zhotovené ručičky nové — viz obr. 4-E — jimž uděláme opět černé okraje a vnitřky červesné. Krabici s. ci ferníkem a strojkem zamontujeme podle obrázku do skřínky, kam jsme předtím shora upevnili dvě liliputni o.bjimky pro o.světlovací (čirou) a signáSní «(čeirvenou) žárovičku D. Skřínka je zepředu .kryta sklem F, které je připevaěnio riá.raečkem G. Do skříňky přišroiuibujem® ještě zvon-
Z d e n ě k
S h o d a
Krystalka je výborným HázsrnYm přístrojieBB' p i » íačátečnScy, ideálně jednoduckfm a laeifflfœ. takže se dobře kodí k tomu. aby si na ní právě se rodící radioamatér ověřoval, že to, co r®ká theorie, fiaprcreto' so«ftl3«Ř; praxi. Zde je pfin#t*vno«t p 'à v ë nejifětší před25 totam diîw«dîi,Aže' 1« ki"ř'talka; í>&» á ř l stále žádiána, viaicíme se k ní m ó y ». Především aení třeba, abyste pro IrrysťalkH slavěíi praeno« dfevěw o« s'iTÎnka® s. naM těw róí pa^wEctem a efcf»B ^ ^ ý m piæceleBt, aby v ní pak bfiraď j ^ i n ý otočný kondensátor^ součástka djtahá, g ž iie pro krystaíkn skoďa — a ďost Ptosíařř vám éplně b® keltt»v« pouzdro na ám někož se váeciB if součástky pohodlně vejdou. Dále krystal ka Bemusi být laditelná v celém pásmu — dejmw «mnu strednírh nebol stejně se vám na ni podaří »achytit dobíe WíMize mistm vysilač. A za třetí: není tíebar iiw estovat dalších 60 Kčsi lï® krystalového detektoru,- který je za lato ceas oeúiMisDě {wedrafen, k d y i itk Elektra má nit sklacfê výorodfifní Siratory za 22 Kčs, ktestfé mají f«§tě další — a Û, Mavraí výfcodu, že to tlí jsou pevné„ nemusí se nasíavtOTrat a jisott maltSké ja ko svitkov# koiB^ensátoír nebo půlwatt®v v odpor. Dáte «lóžem e vynechat n krys talek obvyklo® doBíácky -emiHtów crvku, u níž n a v á * 'jíc í v y ž a te v a li skoro v íd y tk y pe»tins*!«:®vou tembičku a hedvábím isolovaný drát, j;ako kdyby umělec, kte rý na k ivstítre začíná, měl doma zásoby* per^MXQivýe^ (rubek zrovna toho a toho průměru Knuoíme tedv rfveffcu se íelezov-vm iádrem v ceně kolem 30 Kčs, jež vyh o ví lépe. A tak součástky nepřijdo® na v-r než 80 Kčs. Ní&jprve začaeiBe s htedámm vÂodmé aníewv a ozem něnt Většhioíi postač! ja k o an*e®a vétžř k o v w v nředmět — ue jvděčně p í a m etobvyklejíí b ývá drátěM vloáka v wwleli. O ^ e » d^Ťl od vysEače l«idete musit chtě nechtě podniknout ještě #i*Kí investici do, antény venkovraí . včetně je jírfe isolátorů,. zemnicího přepinače ». «.vod«. a cfvka »ám tvoři osfllačiii o ^ o d . K á y i teď p íiw d ® m « z antény na takovv kntitací obvod kmitočet nástníko vysil*ře. EosiHMHie se — ncikmitá. Ono její lze- tístiž |MfirovRa.t k pětid«kovénMi íáv»5ríftki*t poM eném n na gwmové hou bě. DisrneteKi do sřota, na něntó taková ffuntová mvcř ko»ba leží. zařn« se závažíčko: třás*. A nebude se Iřást iem tak nazdařbůh, B^de se tříst v určitém ryt mu. Ve^wiP!Se-Ii záva^í^ito těžší nebo iřoiibu tad e se třást pomaleji nebo se bude jam kývat. Cím bude závsí*'čko lehčí a houba tvrdší, tím se bude klepat rycW ejl To je tedy k m i t o č e t , jedno-tky houba-závaŤíčko. /áTraiWío se ovšem po chvíli chvět přestane. Je to vlivem
z t r á t , které vznikají tření« o vzÄicb a třením částeček gumy. Baläf pozoro vání: mejvětšího rozltmiiti závažieka dosátraete, budete-Ii strkat do stolu přesně v ry&nu kývání zá"(raiíčka. Zrovna tak se rozhoupávají z:vony nebo houpačka aa pontií. Americkou houpačku také neoteÉÂe kolem dokola, «œbudBte-lî peidttpätvat piesitě v rytm®. TakavéíM kiaitočtii y> riftmn říkáiÉte kiBltočet souíeviiéBý — res( i BSBČD&. Aatera» tedy zacbytf vaši vlna. Svodem ^ | i e až na anténní zd£rkni vběhne dl» c£«liy s do kfwodeBsáto^ a ztratí se přes ZBmtóEf sw»d dtt zeiiBě Jfenw» jítífc feM rtr«M « vběHOr z a ii^ m o závlty^ B vcbodn do cívtty nættame t e ^ ntaié zdržení a tlačenice elektronů, zadní elek trony tedy vběhnou na polep kondensá toru — jenže skrze tenkou slídovou des tička to nejde. Mačkají se tam, až už se ^ h tam víc nevejde, stlačuji se, ale vtom už tlak u vchodu je menší než »vnitř a proto se dav vyhrne ven a pro-
Uačuje se civkow. Cívka jim v t o * chvíbráni^ ale pak je popostrčí ještě rycli■teji,. až setrvačností vlétnou na druhý polep kondensátoru. Zase se tam na mačkají, zas to zapéruje jak v tlačenici, a zas tlak piovoM. I zaČBOu se hrnout ven, za» až na rozcestí cívka-kondenaátoiE % do cívky. Ta se chvílí brání, ale pak se rozkýve a hup ho — popostrčí je zase až na pd^vní polep. Mezitím přijde d n Ä ä vlna,, doplní elektrony, které přišly v tla čenici o život, dá nový hup a obvod kmi tá. Vlimněte sř, jak je' důležité, aby no>vá vlna přišla včas. Kdyby nová vlna přišla o půl cyklu dříve nebo později, bude pàsoîïlt proti proudu,, dojde ke sráž ce pobíhajících elektronů a kmitání se zastaví. — Vidíte, že cívka se chová ja ko záivažířko. má setrvačirost, klepá ze začátku klade pofeyin odpor, ale pak jej
podporuje. Kondensátor se opět chová jiako gumová, houbička, jako poduška neb© pružná nádoba — pérwfe. A ještě Jeden poznatek z houbtëfcy a závažícka. Cfra těžší závážíčko, čin» měkčí houbička — tím pomalejší — tedy čím větší cívka a čím; věS í kondensátor, tím men ší kmitočet a dtelši v Ii«. Cím menši cív^ nebo koaďei^toiF, tím větší kmitočet, ělll kratší vlna. Změnou těcísto dvou prvků méáeine tedy ovlivnit vtastni kmi točet obOTdH teriEr byl přesn® v re sonanci s kmitočtem vysílaaé vtey. Pak bude houpání; v obvodu ne jvetší a tudíž i pĚtfem Rejsilaex$i. Teď n ^ > tedy obvod kmitá přesně v r y t ^ vysílané!» teitočtu nejvetším reszkKĚw, jehož je sctepen. Vada je Qfvšem v tom, že l ^ o km£ty jsoB příliš EycMé, než aby j^ raio&fei sladovat membc^ai sluchátek a bidtáoek Udskélio ucha. T y t» n ^ K o je json t o ^ na to příliš těž ké---- čat » i^plaCn^râit vyložených paraaaâcu — ma^ vli^tm knrite^et příliš náikfv W stschá^B^ pli^|eaém na obě
zitiřky, lyy
byl» ffîe&ft.
^ i-
ločet n o w f — vysolĚofrefcveBcní, te ale nanesen kmitočet zvukový, akustický, modulační, a to tak, že jeho kmitočtem se mění rozkmit nosného vlnění. Výsled kem je oasný kmitočet modulovaný. U komorního áčka vysílaného Prahou I je ku ledna vlna áčka (435 c/s) vytvoře na 1466 vrcholy nosné vlny (638.000 c/s). N om á vlna je však mwřuloivána v obou polovlnácll, neboť měníme Eozkmit od střední nulové poto&y. A protože — 1 1 — a, —m + 2» = 6, — 100 plus t0O’ = % přetatoijíl se zde vlastně dvě stejaiè silná družstva o membiánu sluchá^a a ta se zase níthne. ZkusÉB*e tedy dolní polovlmt nosné vlny odříznout ne bo nějak zadržet, aby zbylo pouze -1-1. Pak slnchál&o bude musit praüiäuvit A by krystalka při poslechu nepřekáže la, můžete ji vestavět do bakelitové kra bičky od krému na boly nebo od pásky na psací stroj. Kdo má snad jednotlivé sluchátko nebo se odváží jedno z páru odmontovat (sluchátkům se tím nic ne stane!), může urobit „mazlíčka“ do poste le ja&o jediný kus. Mízko vysilače pak stačí pouze uzemnění na vodovod a anté na na drátěnku do posteíe. Jinak pro poslech na krystalku je první podmínkou steého dobcá antén« » jieště lepší Kzemilění, pxotože energie, přivedená do přístroje anténou, je zde nejen nosičem signálu, ale i pohonnou láBcou, ktera mu sí přemáhat všectay zteáty v systém® a lomcovat stuchájtky. V ostatHÍ®h přístro jích — již iedoolampovkou počínaje — toto lomcování obstarává proud z baterei nebo ze sítě a anténa převádí poroze jeho řízeni, podobaě j«tko> ěMíé maUn&ým pedálkem řídí stovku koní ukrytých pod kapotou autobusu. Plánek této snadno zftotovltelné krys talky jsme vyd^H a mážete- sř jej" objed nat v administraci. Vyplníte bianeo slo ženku na číslo áek. účtu 7520*8 s názvem Mladá fronta — Mladý technik, Na zadní stranu db řástř <wm9ř^é . To n napíšete „krystalka". Po obdržení pouka žte Kčs 10.— , vám jej a^miistrace bez dalií objednávky zaÉe.
DO©OOO0eQ©OœQ©O0OQ©OGOQ0OOO0aOGG0GeGOOOOOOOOOOQOOO0©eOOOQ0©©QQOQOQGOOOOOœQOOQO©QO kový traosfoTHiátor z jednofco boJeu přivedeme š ň » » se rástrélcou a vyved©me šňůira- k osvetiövacimu tlačíflcu a na- ďpuáý bo& přiŠFouhuieme noirmái^Hf zásu-wftii (jaavTcil)- k připo-jení ro«hi»swréfeo- píi;jliHařte Celé elektrické zapo jeni hoifta je naznačeno- na schématu o-hr. 5 Přřvoidfflí šňwra se zástrčkou. A je připojeHar aa prámár zvonkwéii®-
tíansformá-bfipru' B ai záircweň jiCdea pól na. jedäin zdířku zásuArky D. Druljý pól píivcKiiJií šňůry připojíme na- pácfco-vý .vypÍMČ C, jehoiž ri.ruiíý feomfeaJtt me s driihcwi zdäfeoiii zás>uvfcy D. Sekmndiáirní vývod.. zw«ifcovéh:o. traasíoiriHátcH* — 5 volťů — připojíme jedním pótem aa o• oJĚrotL žárovek a diniuh.ým pólenj na jedoo Saptairtad péro E a «wi-
časne- na vedení zvoekOTéil-Oi Hačít-ka H. Díruhé péro E je spojeno s červenou sigHÄni žárovkou F a draiÉný vodič tlačítk)» H p®lt s (teiítým p>ó.lem čiré osvétIw aci zà.ro»vky G>, Při. zapojovásii, ze jména silrtopTOudé čásiá, miiaínie 'báti vštidie na sprâvnio» isaJaci, aiby náš. zmadermisovémý budík ke všem vymože nostem ješté aetíowM.
'“’iîKlBK aa?
dflů a šroubky připevněna k chassis, takže je-li třeba něco opravovat na mo toru, můžeme příslušný díl karoserie snadno odmontovat. V autíčku samo zřejmě nechybí ani otočný volant, se dadlo atd. S modelem bylo provedeno mnoho jízd, jak v rovině, tak do kruhu na iy>outaném laníčku. Protože detonační motorky se u nás dnes. vehni těžko opatřují (zejména vět šího obsahu) zkonstruoval s. Procházka závodní monopost, v němž je možno užít pohonu buď Super Atomem nebo elektr. motorkem za 165 Kčs o^ firmy Elektra. Zatím nekarosované autíčko už úspěšně běhá a (dopadne-li vše dobře) bude vystaveno na veletrhu. Popis a fo tografie otiskneme v některém příštím čísle. Zároveň připravujeme vydání po drobného plánku. A tak příští závodníci, učte se říkat „Zlom vaz". MOTOR
s e t r v a č n ík
VYKYVNA RAMtNA hřídel
SPOJKOVÁ PÁKA
NADRZ-
mCNÍ PŘEVOD
r Ám vozu
PERO SPOJKt
eUMOVÝ KOTOUČ ZADNÍ PERO
NOVÉ VYNÁLEZY V TISKAŘSTVÍ Vynález tisku patří k nejvýznamnějším objevům v historii lidstvu. „Knihtisk je královnou vynálezů, jež rozžala pochodeň, která ve světle nezanikajícího plápolu okrsek země osvětluje, a to i v krajích, kde tisíciletá noc své peruti rozestírala", praví se v úvodu jedné z prvních tištěných knih. Skutečně, d
328
methody, jistě přinesou revoluční změ nu v tisku. Tak práci strojních sazečů, metérů, ste. reotypérů má vyřadit americký stroj, zva ný v a r i t y p e r. Je to jakýsi psací stroj s vyměnitelnými typami šesti set veli kostí a druhů písem, v padesáti různých řečech, dokonce i v arabštině. Stroj, jehož přesný princip nám není znám, pracuje tak, že po vyťukání na klávesách a úpra vě řádky na přesný rozměr, vytiskne ji najednou na papír. Redaktor pak sloup ce rozstříhá a nalepí na lepenku formá tu tiskopisu, vynechav místo pro ob rázky. Z tohoto „obrazce" je v zinkografii zhotoven štoček, který pak Jde přímo do tiskařského stroje. Podobným strojem je t. zv, F o t o -
LOŽISKO
^z a d n í
osa
s e t t e r , který nepotřebuje ani sázeni kovovými typami, ani dokonce sloupec papíru, na němž psaly stránkovaci psací stroje. Neboť tento nový stroj „sází" text fotograficky. Text je napsán jako na jO'bycejném psacím stroji, kamera však fotografuje každou typu na citlivém fil mu. FUm je veden do skřínky, utěsněné proti světlu, kde je vyvolán jako nega tiv. Pak je položen na zcitlivěnou tis kací kovovou desku, exponován, načež je deska vyvolána a potom je z ní mož no tisknout. Chybně vysazené řádky lze z negativu vyjmout a snadno nahradit správnou řádkou. Filmu lze použít k zho tovení jakékoliv tiskací desky a rych lost tohoto stroje značně převyšuje rychlost obyčejného sázecího stroje. Ještě větší převrat však nastal ve zhotovování štočků (obrázků) v zinkografii. Dosavadní methoda je tato: ob rázek —' předloha ^ — se položí na desku ostře osvětlenou obloukovou lampou a ofotografuje. Fotografický aparát je na způsob zvětšovacího, posunuje se verti kálně nebo horizontálně a tím se urču je velikost štočku. Fotografuje se na citlivou desku, a to tak, že ide-li o auto. typii (originál je fotografie), vložíme před desku jemnou síťku. Ta pak určí zrno příštího štočku, rozdílné podle to ho, na jaký papír chceme tisknout. Jem nější zrno na hlazený papír, hrubší na méně kvalitní papír. Jde-li o pérovku (originál je kresba), síťky nepoužíváme. Po exposici se deska vyvolá podobně jako při normálním fotografování a pro vede sě retuš (nejasná místa se opraví a pod.). Skleněná deska se prokopíruje
A ngiîcikf stroj rm f^otogratioké sázeni H* nek, jehož přesný popis nám však není znám.
Ba zinkovou ďesku, opatřenou citlivou vístvou, která se pak leptá. Kyselina působí tak, že svěďá místa vyleptá více, tmavá méně. Zinková deska se ofrézuje a štoček je hotov. Tato fotocheamická methoda . je nyní nahrazována methodou mechanickou —rytím. Fotografie se ’upevni na válec, kt«rý se pomalu otáčí. Na fotografii do padá skvrnka jasného světla a „elektric ké oko" podle teho, je-li na fotografii místo tmavé nebo světlé, přenáší impul sy na žhavé ocelové rydlo, vyřukávajíci různě hlidH>ké body do desky z umě lé hmoty na druhém válci, ofářejícím se souhlasně s prvním. Za zlomek dosud potřebného času se tak zhotoví doko nalý štočdk bez komplikovaného zaří zení a ledovatýdi výparů kyselin, jaké vidíme v nynější zinkografii. Na př. zho tovení štoďku rozměru S krát 4 cm trvá asi 2 minuty, pří čemž stroj může ob sluhovat malé dítě. Další zdokonal^í ve výrobě što^ů znamenají aniělé hmoty a použití hoř číku místo zinku. Hořčíkový štoček je tiirát lehčí než zinkový a jeho leptáni je o třetinu rychlejší. Výsledný tisk je při tom dokonalejší, protože hořčík má jemnější strukturu. Použití umělých bmot zase podstatně urychluje tisk. For a y jsou totiž leiíCí a strofě mohou bě žet až o 60 procent rychlefi. Matrice z gumových hmot nepotřebuji také tolik , baj-vy, potištěný papír také rychleji schne a může se Imed skládat. Snad nejpronikayěiši a hospodářsky ■ejvýznamnější pokrok je však v tisku samém. V USA vynalezl Chester Carl®«B nový zp&sob tisku — x e r o g r a f i i
— suchý tisk. Jeho vynález ,,^oifvá na principu totokonduktivity, t. j. schop nosti některýcli isolačních látek nabýt osvětlením elektrické vodivosti. Tisk po dle jeho priiíci|!B vypadá tahto: Plotna, skládající se z elektricky vodi vé podložky (kovu) a vrstvy fotokonduktivní látky (síra, selén, antracén) se upevní na rotující válec a v tmavém pro-storu vede pod koronon. vyzařující elektrickou energii (obr. 1). Tím dosta ne fotok(Híduktivní vrstva kladný elek trický náboj. Plotaa se nyní osvětlí po dobně jako při zvětšování, lidy světlo, procháfejicí negativem více nebo méně osvětu negativ. (Obr. 2.) Osvětlením plotny však fotokoaduktivní vrstva na osvětlených míatech nabude vodivosti a kladný náboj, získaný pod koronou, odvede do vodivé podložky. Na místech neosvětleMých těmto úkaz nenastává a foto-konduktivni vrstva si svůj kladný n ^ o j podrží. Tak se na plotně — matri ci — vytvořil latenbií elektrický obraz. V dalším průběhu tisku přichází matri ce pod zařízeni, z něhož íe posypávána práškovitou barvo«, která ulni na před tím osvětlených místech (obr. 3.). Na plotnu se nyni přitiskne papír, na němž se barva účinkem tepla roztaví a vsák ne (obr. 4.) Jiným revolučním s t r o je Je stroj W i l l i a m a C. H u e b n e r a . Tiskací stroj, konstruovaný na jeho principu, má barvicí váleček, válec, na němž je ob louková tiskací deska a válec, na němž |e navinut papír. Váleček se dotýká tiskacího válce a barvi jeho typy. Ale protože se typový válec a onen s pa pírem volně otáčejí, nikdy se vzájemně
nedotknou. Mezi nimi Je stále úzká me zera, která činí obvykle 1/40 až 1/10 mm. Uvnitř válce, na kterém je naviuut papír, }e tm s elektrodami, který probí há celou délkou válce a Je umístěn pří mo proti typám tiskového válce. Když Je zapnut elektrický -proud, tento trn vyrábí proud elektronů, které strhuji barvu s typového válce a přenášejí ji na pa^íř. Jiný elektrický okruh již za tím ionisovad a nabil barvu záporně a povrch papíru kladně. Když je stroj v Chodu, barva s typového válce se pří mo odchlipuje směrem k papíru, kierý naopak odskakuje k nabarvenému typo vému válci. Ale když je ionisační proud vypnut a tiskací stroj je dále v chořhi, netiskne, protože mezi válci není dotyk potřebný k tisku. Napětí proudu řídí otisk barvy. Jestliže je otisk typů na papíře slabý, je prostě zvýšeno, takže elektrony »táhnou všechnu barvu s ty pového válce. Tak nenastane nikdy žád né opotřebeni typů ani válce, jak toma bývá H obvyklých tiskacích strojů, pro tože se typů dotýkají pouze barvicí vá lečky. Elektronograficáký stroj může tisknout po obou stranách archu současně. A to s překvapující rychlostí. Přiklad: ofse tový tisk, který by vyžadoval u starých method úhrnem 200 hodin času. Je zho toven elektronografickou cestou aa pou hých 6 hodin. Tylo tiskací stroje jsou již na trhu v USA a jejich ceny nejsou nijak zá vratné. Ovšem, výraz tiskací stroj není správný, neboť vůbec netiskne, protože se tiskací válec nedotýká — jak již ře čeno — válce s papírem, aby na něj mohl tlačit nabarvené typy. Proto na zval vynálezce svou tiskací methodu Electro-Migratetics, což je slovo poně kud neohrabané a značí po česku něco jako „elektrostěhování". Již v úvodu jsme řekli, jak revoluční význam měl vynález tisíců pro vývoj lidské společnosti. Zdokonalení, která dnes popisujeme, jsou součástí pocho dů. které budou mít podobný význam pro další cestu lidstva, jakou měl vyná. lez Guttenbergův. Ten připravil cesiu^ revoluci buržoasní, která přivedla k mo ci kapitalismus. Technidké pokroky, kte rých jsme svědky a k nimž patří i vyná lezy právě popsané, připravují společřr»st pro revoluci socialistickou, která přivádí k moci dělnickou třídu a umož ňuje, aby se technika stala skutečným služebníkem lidí a ne jejich nepřítelem. Ze jejich nepřítelem dosud je, dosvěd čuje i příklad popsaných tiskařských strojů. Velkou většinou vznikly po vál ce, kdy kapitalistickým světem přešla vlna stávek. A když byly už naše stro je jednou zavedeny, je jisté, že podni katelé Jich dokonale využiji a armáda nezaměstnaných vzroste o další posti žené.
329
l l A F U K O V A C i
G l i m O ¥ Á \
M A J Ř A C ě Opatřime si starší silnou deku, kterou itpravime Ba rozměr: 2 m délka a 65 cm šířka. Dále je třeba celkem 9 kusů sta rých diiiši a kola, z nichž slepíme nebo si dáme slepit v odborné dílně vždy 4 a půl duše v jaíkousi hadici, kde jeden konec je uzavřen a na druhém konci je
umístěn ventilek. Když máme hadice ho tovy, musíme je nejprve vyzkoušet! na huštěním a zjistiti, neutlká=li vzduch. Gumová hadice je siložema tak, že tvoří jakéhosi šeeika (viz abr.) a druhá hadice je vložena do prvé avšak protiběžně, tak že jeden ventilek je na jednom konci a druhý na druhém konci. Podle složení
obou hadic si poznamenâme křídou na deku místa, kam přišijime připevňovací tkanice, které jsou dosti blízko u sebe a hlavně v ohybech, aby pak nafouknutá duše dobře držela (detail A). Máme-li takto celý vnitřek matrace hotov, na hustíme obě duše a vezmeme si míru na povlak, který je zhotoven z néiaké im pregnované látky, nebo plachtoviny. Ce lou hotovou matraci lze po vypuštění vzduchu svinouti do malého balíku, Hodi' se velmi dobře pro táborníky, cyklisty, motocyklisty a vodáky, kterým vétši vá ha této gumové matrace nemůže vadit.
„Zlepšovací n á m ěť cestujícího v pražské tramvaji: toto zařízení umožňuje pohodlné čtení novin v sebevětší tlačenici.
U déíeife s( m o ä U k a k ie m Beten s é íM U k ^ fid to n em Kdo z čtenářů hyl na nějaké zemědélsJcé brigádě, jistě se seznámil se zdaf= ným pomocníkem zemědělců — traktor rem. Snad nejrozšířenější a nejpopulái» n ě jíi jsou našě Zetory. Náš konstruktér, s. Procházka, sestrojil ■— ne sice oprav‘ dový traktor — ale jeho věrný modeJ s elektrickým pohonem. Náš model je nejen dobrou technickou značkou, ale také výbornou technickou po můckou. Již při svých prvních jízdách ViDudil náš Zetor velkou pozornost — ať u nás v redakci, nebo kamkoliv jsme s ním
přišli. Každý si s ním chtěl ..zajezdit", listenosem, který nám nosí poštu počínaje a cleny redakce konče. Materiál na jeho stavbu je lehce dosa žitelný: bylo použito dřevěných špalíčků, prkénka, kousků překližky a hliníkového drátu a plechu. Náš Zetor má také „regu lérní" pneumatiky — zadni jsou z popelničků, jaké prodává n. p. JAS (dř. OKG). Má též automobilové řízení, provedené do všech podrobností, které je doplněno bowdenovým lankem, kterým dáváte modelu patřičný směr — tak, jak to dělá dívka na našem obrázku. Můžete se tudíž s naším
modelem traktoru pocvičit v řidičském umění. Motorek, kterého s. Procházka použil, je typu 28/P4 (podobně jako u Sokola) a do stanete jej v n. p. Elektra — prodejna elektrotechnického materiálu I-Ol (Praha II, Václavské nám 25). Stojí 165 Kčs. Tam také dostanete elastickou osu volantu a úhlový převod, kterých je použito na me chanismus řízení. K pohonu motorku stačí 4 obyčejné ploché baterie, které jsou ukryty pod kapotou motoru — tam, kde je v „opravdickém" Zetoru pěkný dieselův motor. yy '
Z n íz o r n ě n í náhonu ZADNÍHO KOLA
S3 Ukázka detailů v plánku. Plánek ve skutečné velikosti zasíláme obvyklým způsobem za 15 Kčs,
N Ě C O Q
Walkie-Talkie“
55
ZD K JÎÊ K
SovětskÝ teansceiver SvétovÝ sl-ovmi fond byl obohacen o 0vé cvrlifcavá šišlavá slůvka „voikítoikí"nebo „heedytoki", N ějaiém u zelenému 'vojáčkovi, kterému se hrœné stýskalo po mámé a po děvčeti, bylo lino vyslovovat se s předepsaným termínem, i vym yslil si Mbé znějící přezdívku, košatou také ob sahové,— česiky něco jako „drbna pocho-
SK O 'D A
dówa. — Byla to sikříňka, jíž pom®eí bylo mažno se dohovořit s kamarádem à -kas dál. A protože se malý vojáček trefil do černého, zůstal tenhle název všem tate®vým bedničkám i pa skončení váiky, ;t«kže dnes se pod ním doptáte na sk®r« všechny malé přenosné pfi^imače-vysiíače, zvané transceiver, pracující na u‘ltra
Britsfeý transceiver jako oscilátor, při příjmu jako superregeneračni detektoTi druhá elektronka byla zajpojena jako moduilátoi při vysí láni a Jako nízkofrekvenční žesilovač při příjmu. N ejvýše dosažitelná frekven ce nosné vlny bývala při této úpravě 60 Mc/s (Megacykîû za vtšřinu, což je 60.000 kilocyklů/sec neboli délka vlny 5 metrů). Takový přístrojek vyzařoval z antény asi 25 miliwattů (obyčejná žá rovčička v reflektoru jízdního kola si feere 3 W, tedy 12X více); přes tuto rachitickou sIa,bosit bylo lze praicovat až na vzdálenost 20 mil d H příznivých podmín kách Dnes se tato zařízeni ovsem dále zdo konalují at Halézají d
332
součásti nonnálni velikosti, vyráběné před válkou. Elektionky dosaliují rozmérů malíčku, spoje s© nedrátuji, ale sou částky se přímo letují na keramické destič ky s kondensátory, od-pory a spoji tištěnými na podklad kovem. Dalšího soiižení váhy se dociluje tím, že se v některých případech používá namísto elektronek, jež potřebují žhavicí baterii, germaniovýcli krystalů, jež zesiluji podobně jako elektronka bez spotřeby proudu a jsou velké jako maličký Kvřattový odpor. K poslechu i hovoru se obvykle používá obyčejného mikrotelefonu, jako u stolní ho telefonu, s přepinajčem hovor— po slech, W alkie talkie jsou obvykle záso bovány e n e rg ii'í baterií, nebof p fi jejich použití lze dosáhnout nižší pořizovací ce ny a váhy. Při těžším provozu se však zase prodraží častou výměnou baterií, které vydrží nejdéle 15 hodiin provozu. Proto se někdy volívá napájení z akumu látorové baterie, z niž se odebírá žhavi cí proud přímo, napětí na anodu se vyrá bí tak, že se stejnosměrný proud rozseká vibrátorem, transformuje nahoru a opět usměrňuje týmž vibrátorem. Při tomto řešení vyjdou ovšem pořizovací náklady vyšší, avšak smíži se váha, rozměry a provozní náklady poklesnou, neboť se nevyhazují vypotřebované baterie,^ ale dobijí se pouze akumulátor. Sovětský ra diotelefon, používaný kolchozy, je napá jen z autobaterie pomoci rotačního mě niče, který je vidět jako zvláštní jednot ku vpravo. Zde opět pohání proud z ba terie stejnosměrný motorek, na jehož kotvě je navinuto i vinutí pro ^ vysoké napětí, takže ze soustrojí vychází stejno směrný proud o vysokém napětí. V civilních walkie talkie se převážně používá ultrakrátkých vln pro několik výhod: poruchy, vzniklé v okolí, na ně málo působí (poslechněte si některou sta nici na dlouhých vlnách a potom něco z krátkovlnného pásma — uvidíte ten rozdíl). Dále mají dosah jen na optický obzor, t j. na dohled, jednak se tím za braňuje odposlechu nepovolaných, jed nak rušení několika stanic, pracujících na téže vlně blízko sebe (této okolnosti se využívalo zvláště za války k znemož nění poslechu nepřítelem: stanic© vysílá jen takovou energií, aby byla v dosle chu vlastní řídící stanicí; tedy nikoliv naplno). Další výhodou ukv je, že_ při nich lze použít i krátké antény, aniž by byla sinižena její účinnost. Protože anté na má nejlepší účinnost, jé-li je jí délka rovna vysílané vln y nebo jejímu su dému násobku, je možno toto vyladění provést jediné na ukv, má-li anteimí drát vyj í t přiměřeně krátký a přenosný. Také u nás se již tyto transceivery ob jevily. V iděli jsme jich v prototypu bě hat několik ila Mevru, používá jich také čs. rozhlas pro přímé reportáiže (to jsou ovšem pouze frekvenčně modulované vysilače) a na sletu jsme viděli hejna spojařů, ja:k svými dlouhými proutkyantemiami rídiili přesné násituipv po hyb filmařů po celém sletišti. Může to být pro nás uspokojením: máme radost, že nejsme pozadu ze světovým vývojem .
Na v e d le jš í straně a nahoře: Na největším londýnském nádraží nedávno přestavěli •celý signalieačni systém. Inže nýři továrny, která zařízení dodala, kon trolovali jeho chod, při čemž byli spolu spo^ jení transceivrem. Normálně by museli na tahovat dráty polního telefonu. — U p r o s t ř e d a d o l e : Strojvůdce na posunova cí lokomotivě a úředník v operační kabiné se dloiroEumívaijí tramisiceivrem. I tu to znatí mená velké zvýšeoií bezpeičmiosti a. zryciiíenií pmoivoBu. ^ * ‘
®^ECHHIK 333
cÊm.
R u č n í o h r á h ě ní
KÓVŮ (Pokxačo'srám.1 B.
angiického: paice ( í " = 25,4 mm| a ja mu.jeme ha- huistotsu zubů. N a řezání makkýcih kovů] jaiko' j e hli^ nik, měď, m a s « a* pod., a- na: měkkou , ocei užijeme üstui o: poctu .1;0ě—^IS: ž iitó na t " . ftíikame: tomuto' liste hrabá: piíka. N a tvwiaii ocel ai tvr-ďé kowy volím e list o* p«éfcu: assi tS až: 25j zu6:üj na: t" ' a omar daijesae taito.: pii&H: i^edn i. N a řesráníbek, piecími a tenkých přeámštŮ! voiím e list o poctoj až' 32' zubů na í " ’ ».říkám e tomuto listu: jem n* piHea:
P íi díUčíkování pracujenie tak, že íito* dfiícitu přiložíme nejdrí-TO: se strany přes n é aa rysfca (o6r. 4a) a pák te p ivesta ^ me důléik kolino' k předmětu, při ceiaÉ dbáíme, aöy hro>t byl stále na rysce> kam jstiie . jej nasaífili. Teprve nyni udeSiiie i®kce na dúicíJt. aby \r2iiřW» -^atBÄia^ ala
ís®mí} odĚ^áv:™! materiálů! prs- opastcovaný ptcedmét píicáiáaí v úvafaui ofiracováHí p:Mfeuv Je to. rúm é csÄe^ävani, zařezávání i vyřezávání. Tyto. zpSso&y jsou.. UEČeny tvarem, předmélai Píáitey užijeme ť * é v těch přípaideoh:, kde: při^ cSbáiíí: w ŮTRBÍiUJ pMování, ale vzhlědemk. veiUtě- síle m aferiá!» je nutné- tento, pře dem: odrížnouť, Aychom. á' msetiíM; vzáfiný čas. Piiot» je- (řefea ,sá> říci několifesfev ď řeE-ání pälfeo«..
Obr. . stopa p o vniknuti h n a tw ito» maťeriálii. ,Ob®. #>:) Jedmá-li se a ozaiača;. BÍ střeďu pra kružnici, postupujeme stejr ným způsobem jako při označo-síáni obEy>su předmětu. Dbáme však bedlivě tolioi aby důlek byli přesně vyražen, poněkadi vsak hlubší než: u označování rysefc » ne příliš mělký. N a obr, 5 jsou znázoEněny cliyby. které mohou při dúlěíkavání vzniknout^ První Zi nich. vznikla ne správným: postavením dulčiku, % nestál kolmo druká vznikla prills tupým hno^ tem důlčíku; Týtos chyby mají: v íiv na nedokonalé narýsováni kružnice. Kružni ce je buď vystředěná, nebo kružítko v y klouzïfe z důtku a zborti ji. la e p ř iiíš veiUtás
tfaku. Počet tahu je asi 50- při rezáiní tvrdé ho mxtterialu a. a « 60.—^7® tahů při řezáni měkkého materiálu. Ptofilavý materiál ře žeme vždy napla.C:ho, nikdy ne na výšku, zvláště u úhelníků a u želez dbáme tofto, aby konečné ře*y byiy prováděmy naplocho. (&br. 3), (Pt>kiačováni.|. Obr. 6;
pQ o r Ý s o ^ á a ií p ř e d m ě t u m ů ž e m e z a p o éítí: s jeho o p r a c o v á n ím . Toto o p r a c o v á n í je r ů z n é stt sa p o m o c i r ů z n ý c h n á s t r o j® a n á ř a d í. Z pů sob^ Q tp ra c o v á n í je u rčen ! v h l e d e m p ř e A n é t o , k t e r ý m á m e íe m a t e -
Obr. 5. ríálu vyrobit, jakož £ jeho tvarem, a řádáním. Jedním z prvních předpokládá, při obrábění: materiál-u pro dacílení nebovyrj'nieni urStého předmětu je pfiprasren. ä ptířtrebně veJikosti materiálu, a: to* taii veUkého; aby nenastaly zbytečné ztráty odpadem. Je ta především uříznutí, určité velikosti, tyče či tvarového ;ipro* filovéhoi materiálu. Tomuto pracovnímu: úkomi říkáme řezání.. Hezán; provádíme pomocí ni'ôni pilky. Říkáffln.e ji rámová lobr. 6), a. tato sestá v á z rámu ai kovového lis-tu, apatřenéhO' zuby. List pilfcy na k;ov je nižší neá: Usfc pilky na: cířevat avšak silnější. Je otpét při, pohleÄi zdola zvlněn 'obr. 7a|, afey byíáí vytvořena t: zv, vůle pra list: ob*. 7b) pří: řezáni a tím vymezeno nežádoucí: •ti-eaií. Na jetfau tuto vlnovku, připajdá nékolifc zubů; ca do poětii; Jejich pačat ueHí ovsem zá:vislý na zvineaií, nýbrž nas po>“ užití listoi jjro různě tvrdý kov. Tento■po čat zubů: je udáván na déilai jedhofa®
S r 0> B & B A
»
Pilfeom na kov^ prarajem e obdobně: ja to- püfeou na; dfevoi Načínání řezu. (obr. 8): může býti: dvojím zpùso'bem. Buď na čínáme pO'die ohr. 3a:, L j. tažením: od se be — říkáme tonm začínáni do jsáběru — a. tu. jest nutné nasajzovat přední částí . (asi 3— na. vzdálenějS hrósaé- ptedmětu: od nás, nebo: začínáme po:dte obr. 8b, lisitei pod úhlem \ , který je ovšem: maáý t. j. tažením k sobě, jak: ukaiZTije šipka — říkáme tonKí nasazeni zpětné — a tu je s t DLutné nasazovst zadní část listu: pil ky opět pod. úhlem a to: přimo m rukí»^ jetě na přední hraně předmětu, t. j. n-até, která je nám: blíže. Při tomto: zpusotiu našassaváni tlačíme na pilku, která za nechá v opEóK:ovainém: maieriálli vrub. PĚt pohybu zpět,, t j. vpřed, kdy< jdou zufoy pilky do. záběru, zařezává se list
matedéL.. Dochází da redakce mnoUo do pisů s dotazy, kde prodávají ten či onen materiál, potřebný ke stavbá podle na.ücft plánků; Abychom na.5ÍHi čtenářům, hlavně venkovskými usiradnili práci, dali }sme nabže pláaky fe disposici, modelář ské proÆejjttë Mí K. Mo«čka, která se* stavila sfavebniee; N * oplátku firma Moučka, posfcytoe na^iiH. cteaářůmi na předlo íení knponn» íf>% ^evB, Ceny stavebnic: SOSEO, b'ez kuponu 37.30, s kuponem 33.60. SOÄOI., ber kuponu 72:60’, » kuponem 655.60. FAVORIT, bez kmonn 27%— , s kuponem 246.6®. Z E T ö », ber kuponu M3.4as s. kuponem Mt.60. K těmto cenám pH písemné objednáv ce (kupow přílepei4,. se připačítává poš tovné Kčs 15;— , u PAXíOHTA Kčs 25.-.
K Ü P Ö N na po.skytnutí 10% slev? pro čtenáře časopisu
® ^ a i8 1 K
u, f timy pMfcy dö vrubu, a t Ä vznató žádaný zá řez nebo ř ^ Pilkou:' po nasazeni practtiemiB' tak,, že jí pohybujeme atie]noměniě- po. celé ploše Hatu. vpřed: vzadi ES pohybu- vpřeď .mírně tlačíme- a. jkí: pohybu vzaA taineme po někud; rychifeiii než: do. zÄeruv amistk- !m
mOUČKR FftAM A XU, EKANCCWJZSKÄ 14.
13. pokračování.
Jeho život plynul uvnitř železné mříže, m ající tři sta metrů v průměru, kteťá ústřední závod u zavírala na yšech n y strany. T h eo retick y mohl zde sice nahfédaout do všech o dvětví m etalurgického pTŮmyslti, w p raxi však zůstala jeho činnost omezena na kreslen í parních strojů. Kreslil je v e všech velikOiStech a pamèrecâi .sil, pro každ ý prům ysl i k jiném u upotrebfiHÍ, pro válečn é lodí a tiskací lisy, n ikd y v ša k jeho čiM o st a e šla z a ten to obor. Skoro do krajností p roved en é rozdělení práce drželo ho v e svýcti p evn ých okovech. Po čtyřm ěsičníjn pobytu ^ oddělení A věděl M arcel o celkovém za fizen í O celového m ěsta scrtva více nežli dříve leda, ž e Dboihatil sv ě zá p isk y několika všeobecn ý mi poznám kam i o tomto velkoleDém závodě, v němž on Sikm při všech svých záislmtíaoh b y l toliko nepatrným ko lečkem . .Vèdèl, ž e B ý čí v ě ž, jak á si kyM qpská stavba, která v y čn ív a la nad všech n y ostatní budovy, tvořila vlastní středisko O cetevéh o m ^ a . Z příležitostných, a le m espoM ilivýcii p rojevů dt>véděl se při jídle, že soukro m ý b y t pana Schultze macbází se v přízem í oné věže a že často jm enovaný tajn ý kaM net je zase v jejím středu. Také bylo řečeno, že tento, před fcaidým nebez pečím othně zabezpečený a jako obrněná loď Chráněný klenutý sál je uzavřen bezpečnostním i d v ířk y se sam o stříly, které b y stačily i Bejúzkostlivějšim a bankwraiimu závodu. M yslilo se všéobecně, že pan Sciialtze pracuje na dokončení hrozného válečn éhá stroje n e o b y č e j» působntasti, je ž m á zabezpečit N ěm ecku nadvláda. A b y odhalil závoj tohoto tajem ství," k iü Mai^cel nejdobrodružnější plány. C h těl se tam vplížit jako zloděj, nebo použit přestrojení. N ic se však aezd álo siibovaít úspěch. Dlouhé, pochmurné a, pevné adi, k teré za noci b y ly jasně o sv ětlen y a hlíďány osvědčeným i strážemi, zm ařily by všech n y jeho pokusy. I kd yb y snad všecim y p řekážky n a jednom m ístě šfastn ě překonal, spatřil b y zase jen nějakou jednotlivost, ale n ikd y celek. N ech í si. Přísahal, že neustoupí a také neustapoval. K d yb y ho to stálo deset roků žalářního života, chtěl tře ba těchto d eset let vytrva t. Jednou musela udeřit ho't o a , k d y tajem ství mu bude zjeveno. France-Ville, šfastné m ěsto, rych le vzk véta lo a svým i blahodárným i zflřizenínai b ylo každém u proqséšným , neboť otvíralo zm alátnélým národům nový, krásn ější obzor.Proto M arcel n epoch yboval ani na okam žik, že pan Sohultze při takovém úspéch-a v ic než kd y jindy bude trvat na tom, aby uskutečnil sv é výh rů žky. Důkazem tobo b y lo celé O ce lo v é město a dělníci, pro k te ié b ylo zřízeno. Takto uplynulo několik m ésíců. Jednoho dne v březnu kd y M arcel po tisícáté potichu opakoval svou přísahu, přišel jeden ze šedých průvodců a řekl mu, že generální ředitei b y s ním ťád m lw il. ,,Panem Schultzem bylo m ně nařízeno," za ča l tento v y so ký úředník, ,,abych mu poslal našeho nejlepšíiio kreslí ře. Tím jste vy . Seberte tedy všechn y sy é vě ci, abyste se přestěhoval do nejvnitřnějšílio kruhu. Jste p o vý šen na poručíka. N yn í-vás čeká sk v ě lá budoucnost." Konečně po dlouhé zkoušce vid ěl M arcel před söbou cíl, kterého — ja k k d y s i,přisahal — chtěl dosáhnout. Složit všechny své věci do kufříku, následovat šedé muže, překročit poslední ohradu, jejíž jediný východ mohl mu být dlouho*ještě uzavřen — vše to bylo pro M arcela činem několika
N y n í nacházel se ted y na npatí jin ak zcdla nepřístupné B ý čí věže, je jíž kokaau q jičk u viděl až dosud jen z d á l k y ztrácet se napolo v oblacícli. O braz, který^ se rozložil před jeho očima, byl nejvýš překvapující. Představte si člověka, jenž náhle, beze vse li© přecho.du b y l přesazen z M učné , pochmurné -evropské dílny do středu panenského pralesa tropického pásma. T ak o vé bylo údivem , jež se zmocnilo M arcela, v e středu O celovéh o města. Park pana Schiiltze byl skutečně čarokťásným a rozkoš ným sadem. Zde tvo řily skupiny vy so k é štíhlé palm y, jin d e banány s hustým listím a k yp ré kaktusy. Liány v i n u ly se vzhůru po ztep ilých eukalyptecih a tvořily v e v rch o lcích světlezelené pruhy. N a zemi zelenaly se nejvzécn ějSí rostliny. Krom ě ananasů z r á ly zde pom eranče -a g o y a vy . K o libříci a r a jk y p oletovali zde se sv ý m pestro barevným , lesklým peřím. Ano, i sama teplota měla zde t ý ž tro p ický ráz ja k o vegetace. M arcel pátral po sklen énych střechách skleníku a stál zde c h r “’ " n^mý udivením , kd yž spatřil nad sebou toliko modrou o>'lo u. Potom v ša k se upamatoval, že nedaleko odtud i o 11^ Iný důl, a seznal brzy, že pan Schultze v y užitkoval tohoto pokladu podzemní teploty pom ocí kovo v ý c h rour, přivádějících teplotu Toto vysvětlen i, Itteré m ladém u Elsasanu poskytl jeho rozum, mu nepřekáželo, aby nadšeným zrakem nepozoro val šťavnatou zeleň trávníku a nevdechoval plnými douškiy rozkošno-u vůni ovzduší. Po celý ch še.í:t měsíců nespa třil ani slaboučkého stébla trávy, a proto se snažil dnes bohatě odškodnit. Cesta vedla ho k pěkným m ram orovým schodům, vroubeným velkolepým sloupovím . Za schody vypín ala se ohromné čtverhranná budova, která tvořila zá ro v eň podstavec B ýčí věže. M ezi sloupovím vid ě l sedm ïïebo osm sluhů v černě liv r e ji a vrátného s tfírohým k lo boukem i mezi sloupy sstalý bohatě ozdobené bronzové fcandelábry, a kd yž se ubíral po schodedh vzhůru, pro zrazovalo temné dunění, že pod jeho nohama vede pod zem ní železnice. M arcel udal s v é jm éno a b y l ihned vpnštén do předsí ně, ja-avěho to m usea rozkošných soch. A niž by se ade m oM M ržfií, prošel nejdříve salonem s červeným i a zla tým i ozdobam i, p a k jin ý salon s ozdobami černým i a z la tým i a přišel konečně do žlutozlateho pokoje, kde ho stoi>a meclial p ět minut o samotě. K onečně byl uveden do p raco v n y se zelen ým i a zlatým i ozdobami. Pan Schultze, jenž seděl zde ve d le důkladné sklenice p iv a a kouřil z dlouhé hliněné dým ky, činil uprostřed té to nád h ery dojem skrvny na botě z lakované kůže. A n iž b y povstal, b a aniž by h la v y o b rá tii praví! k T á l O celo v éh o m ěsta led o vě a jednoduše: „Jste kresliCem?" „Ano, pane," „V id ě l jsem vaše v ý k resy . Jsou ve lice zdařilé. Kreslil jste v š a k toliko pam í stroje?" ,,N ikd y nebylo ode m ne nic jiného ž á ď á m ó . " ,,Rozumíte trochu balistice?'' „ V prázdných chvílích za b ý v a l jsem se jí pro zábavu." Tato odpověď se panu Schultzem u Ebila. Teprve nyní poctil svého podřízeného pohledem. Pukr-ačeméni p fiM ?
DOKONALÝMCD£l PRO VŠECHNY kteří již postavili model PEPÍKA, Šk o l á k a , b o b y Tieb s t a n d a r t a je M l f f 1 - f 3 - « A R â B I Î rozpětí 790 eim, pohon gumou, plán v e -stutsečiié veíifcosti s po pisem stavby Kčs M.— , potřeby ku s ta v í» Kčs 7SifiG, stavebnice s vyřezanými, soiučástkaml 1 s plá nem Kčs 185— (v sáčku),; Všechny ceny jsou mimo obal a poštovné. Objednávky přijímá:
P R A H A
’'^ivioučkii
XII,
F R A N C O U Z S K Á
14
Poapaíovaoe a tuhý li Jistě mnaho z vás bylo již v létě ně kde na tábore. A jistě také vite, koliik práce vám to někdy dalo, než jste vlhkého počasí rozdělali pořádný oheň. Kdej aký patpir, noviny, obaly, i dopisy, všechno již bylo spáleno, a dřevo ne a ne chytit. Pro takové případy jsou určeny podpalovače, na které vám dnes při nášíme návody. Tyto podipalovače mají nejen tu výhodu, že vám ušetři spous tu práce, ale zároveň ušetři i spousty pa píru a dřeva. V yrábějí se totiž z růanýoh odpadových hmot (dřevěných pilin atd), k nimž se přidávají různé hořlaviny. Podívejme se na první předpis. Tento podpalovač obsahuje; 40 g dřevěných pilin; 30 g prášikovaného dřevěnéiho uhlí; 20 g pryskyřice i(smůly); 5 g voskových odipadků (’k ousky svíček a podobné) | 5 g naftalinu (práš kovaného). Při výrobě postupujeme tak, že vosk a pryskyřici opatrně! (ihořlavina) rozehře jeme v nějaké staré plechovce na mirmém plameni (případně na vo'dini lázni). Po rozehřátí taveninu Oidstavíme z pla mene, přidáme piliny, uhlí a naftalín a 'Směs důkladně dřívkem pomícháme a ro zetřeme. Pak ji přenášíme do formiček i(malé krabičky, třeba od zápalek) a dů kladně upěchujeme, aby se podpalovač nedrobil. Pro podipalovač můžeme z-užitikovat: uhelný mour podle následujícího předP’isu: 40 g pilin; 15 g hoblin; 10 g uhelného prachu; 25 g voskových odpadků; 10 g maftalinu a 50 g pryskyřice Postup při výrobě je stejný, jako u prvního podpalovače. Máme-li k dispo sici ještě odpadky a zbytky oleje,- může me jej do směsi 10 g přidat. Je-li potřeba oheň jen na kratší dobu, třeba na uvaření čaje, postačí použít tak zvaného tuhého lihu. Jeho příprava je též velmi jednoduchá: do roztoku ootanu vápenátého (40 g v půl 1 vody) příléváme za neustálého míchání denaturovaný líh (celkem asi dva až tři litry). Jak mile počne vzniklá masa houstnont, pře staneme míchat a plníme ji do foxem. Při výrobě podpalovače se nám může stát, že při zahříváni hořlavin . se nám směs v nádobě vznítí, a tím je celá „várka" zničena. Vodní lázeň nám též ně kdy nepomůže, pToíože ta zase poskytuje maximálně 100® C, a ta nestačí k roze hřátí některých pryskyřic. Proto je v ý hodné použít tak zvané pískové lázně, -kterou si upravíme takto: Na nějakou mělkou, ale dosti širokou plechovou ná dobu nasypeme asi tří až pěti cm vrstvu písku. Tento písek pak rozpálíme na pla mení. Když je „lázeň" dostatečně rozpáíena, zhasneme plamen a teprve pak postavíme nádobu s pryskyřicemi na pí sek. Suroviny, potřebné k výrobě po-dpalovačů jsou všechny velm i lehce k sehná ní, tak se hned dejte do výroby a napište nám, 'ak jste s podpalovači spokojeni. (Vyzkoušené recepty nám dodal pan Josef Franc.)
336
vp évln ^. II.
Výkonné h elikop téry V.
F L E I S S I G
Tak jako u modelů letadel rozeznáváme stavbu čistě modelovou, t. j. modely mají se skutečnými letadly velmi málo společ-. néhoi, ,a mioideiy miak'etoivé, t j. miajicí ka-: binu, podvozek — zkrátka, podobající se celkovým vzhledem svým velkým vzorům — tak i u modelů helikopter rozeznáváme vysokovýkonné modely a makety. Tento prvý druh — vysokovýkonné, o kterých si dnes promluvíme, jsou zalo ženy na principiu dvou proti sobě se to-
Obr. 6.
průřezu, který ee k' oběma koncům sbíhá. Na koncitíh celobalsového trupu jisou umístěny dvě 'dvoulistě vrtule z téhož ma teriálu a proti sobě rotující. Průměr rotoru je 50 cm, délka trupu 624 mm, váha mo delu 11 g. tJhel náběhu listů 20'>, průřez gumy 10 mm. Polláci mají hellikiopteru, miající k dosaže ní stability vzadu směrové kormidlo. Kon struktérem této helikoptery, která je speciáHně plřiipraveinia nia závodly, j© W. Kowailczyk z Raidiom«. Moided má peůměir ro-: tom 850 mm a délku trupu rovn ^ 850 mm. l(Obr, 8.) Téže konstrukce používají Jugoelávci — tedy dva těsné pod sebou upev něné rotory a směrové fcoromidlo (otor. 9).
Belgičan Waytenne zkonstruoval model helikoptery (obr. 10), mající vpředu plo chu, udržující etaibilitu aparátu. V USA zabývá se konstrukcí helikopter J. Clough, který pooiižívá k diasažeiní stabdllity malýdh křídlílek, upevměmýtíh nia stiraiaáich truipiu a různého lomení rotorů. Podobné konstruk ce použil vítěz závodů USA H. Schoenly. (obr. 11), Tento model má úctyhodné roz měry — je dlouhý nejméně 120 cm. Má podobné plošky jako Clough, ale čtyřhran ný trup. Že stavebním materiálem je balsa, nemusím ani podotýkat.
čících rotorů, buď na každém konci třebas extrémního trupu upevněných, nebo tak, že jeden z rotorů se nalézá v t ě ž i š t i ' modelu. Takové vykazují velmi dobrou stabilitu. Dloubou gumou, krt-erou u miaketefc nemůžeme došiti diotoře použit, dosa huje se velkého počtu oibirátek a votoobéhem pomalého snášeni se modeilu, kdy ' rotory proti sobě s© oitáčejici působí jako padák. Existuje velký počet těchto konstrukcí a několik z nich z celého světa vám krátce popíši — jistě vás potěší, že i naši slo venští biraitíi dosáhli pěkných výkonů. U nás zkonstruoval takový opravdu jed-
Obr. 7. noduchý model, kter-ý by si mel každý z vás nejdříve postavit a který odpovídá školnímu modelu — s. Vlad. Procházka. Jeho popis byl uveřejněn i s návodem ke stavbě v čísle 3. Mladého technika. Pro osvěžení paměti jej naleznete na obr. 6. Udéláme-U jednu nebo dvě vrtule vícekřídlě, dosáhneme větší plnosti rotoru a pomalejšího snášení. Pro malou váhu a ve likou plochu tento model volnoběhem neopatřujeme. ^ Času 4 min. 18,6 sek. dosáhl model Ji řího Stvňy na loňských závodech vTÇralupech. (Obr,7.J - Trup je troijúiheliníkovéhjo
Obr. 9.
Obr, 10.
Také Francouzi se zabývají tímto způ sobem stavby — vždyť mají dokonce klub miodalářů, aalbývajíci se výlučně jenom modely helikopter. Jednou z takových za^ jímavých konstrukcí je model Fiancouze Damheta (obr. 12) — je to model helikop téry s nosným rotorem i tlaičenoiu vrtulí, dík umístění těžiště v 45% délky trupu. Model startuje z podvozku — a při této příležitosti vám také musím sdělit, že chce-li se někdo pokusit o uznání něja kého, rekordu s modelem helikoptery, musí tento odisitartovat ze třeidh boidů — jinak by CSR mělo světový rekord. Takhle jej m:á Anglie, a to Raymond Mu&grave do sáhl v kategorii zvláštních modelů na gumu času 1 min. 6,8 vt.
NAUKA
O
Názorná škola m o d e lá ř s tv í
MATER* « Át y
Stavme model větroně P I S E
B.
ERO
S V & B O D Æ V .
Pekiaèavôn i
p r o c h á z k a
(Dokončeni) C h a l k a n t i t (imodrá sfcalrlce-], síiMíb měťlnatý, jest obsažea v eemenlovfcít vodách, které vytékiají i nékterýeih iaá= nýeh dolů. U aás se tyto vody s obsa= hem siran’U BttéďuiaitéÉw ta ié ’ryekyt'H.ji Vlastnosti a užiti mědi. Méd je barvy červené v rů m ýd i ®d= etíneoh, které urěnjf způsob výroby a irmožstvi nečistoty. Litá měď je barvoii masové červená a je jí lom je jemné zrni* tý, který se lesfcne jiafto ftedvábí. Mee&a* nickým zpracovásiím' se méní zmito^- v e struktura vláknitoiu, Objemová váha mé« di je 8,3— 8,9 u lité ni;ědi a. 8,9 fegm/dm® u mechanicky zpracwvainé, t J,' ii v ý k o v ' ků, vývalků a pod. Pevnost médi závisí na jejím složejil a< hlavně na jejím z|>rac®vá£ní.. Teaké mé= déné plechy nob« -dráty jeout pevnější než dráty a plechy silné. Tak aa pííkiaid litá měď má v taitka pevnost 5—20 feg^ ram-, silný měděný pleoh 20— 24 kg,/ním® a tenký médéný drát má 'již pevnost aá: , 50 kg n.a mm®. P fi etoap*jíeí teploitě ttbý= vá pevHios-ti a pir«t0 se v pilpaideeh, kd* pred'po.k.làdâme teiptetai- a «wačasně: vy= žadujieaie pevrtoist, méd neJiodí. Ocfclat» dfcli se měd při červené«: žára zpriidk® v e voíiě, zMěkiie. Tœte vlastaost masj* 4 její slitiny, o ktraýdto si potoovOTÍime ve zvláštní stati M ěď jest po stríbfe .iiejlepšm v&diêeBSi' tepla a elektřiny. Působením ky»eK.nf uhličité se pokrývá ra-éděnko-ii, Všecfeny je jí sloučeniny jisiom piToío punÄe j-ed«“ vaté.
VzhJedem' k že méď vyniltá tvái= nosti, dobrou ipodivostí tepla a elektřiny, . snadnou slévatelnosti 6 ostatními kovy,, jest v technické p iM i nějužívanéjšim ka« vem, hlavné pak v oiévétví eïeiktiroiecfc niky. Gin. C í n i(Sn) b yl již v dofeácfc píed=' Mstorickýeíh, kdy se ho používal© k v ý robě bro’nzu. V yráb í se z rady c i n o v = c e neb o k a is i t e r i t a fkysličníka gí^ .níčitéhó). Značná část cínm se vyrábí ta» ké docínováním pocinovaných ocelových předmětů, jako fcraibiee ®d koeserv a p>. Cín je svo-u strukttiTOU fcrystailický, proto při ohýbání vrže. Jeho meraá vates je podle čistoty a apwooväml 7,28 aá 7,33 kg>/:dim® a pevrao-st v taihiu je veim i malá, asi 3,5 až 4 kg;mm®, Cíai je velmi měkký a zanáší póilnífk. Jelikož cín vy » niká velkow tvár®osti a ih0'UŽeviB.ato«ti, dá se dotoíe kovatá- a váJoovaiti. Taje pži 232» a roztavený smadno oxyduje. Proto se taví poid vwtvo>ii ubduélio- psiadiU:. ne= bo mastnoty. Z čistého cínu se lijí odlit ky, které jsou touisité,, zvláště íi©jí=í]á <se v kov&výoh feimáck. Při teplotě fflážši pilms 18^ měaii: se i*é= fedy modífikiaiGe cía® B v Baodäfiätaei i,, která je šedý prášek. Taito přeměna je velmi jpomalá a iiF yeiÄ je se mocBýnaá,, dlo«'ho trvaji'eimi nárazy a říM se t ® * « cínový mor. Jelikož cím veliiti doMe odolává víivům vzdm-chiu, Miawi® hmmisi, 'peitrývá se
jeho slabou vrstvou Mavně ocelový plecii-, aby nerezavél. Tento plech se jmenaje bílý a sketo polovina vytéže= Béfeo cřau se používá k jeho výrobě. Z cin>u se dále vyrábí staniol, varhanové píštaly, pivní potrubí a hlavně slitiny, z ffiichž nejběžnější je pájka. Olovo. O lovo bylo známo již v době 3000 let před- Kr, Nejrozšířenějšl jeho ruda jest l e š t ě n e c o l o v ě n ý neboli g a l e = n i t (simik olovnatý), který má barvu šedou a k ovový lesk. Velm i bohatá na» leziště této rudy jsou také u nás jak v zemích českých, tak i na Slovertsíku. Zvláštností této rudy jest, že v- sobě ob= sáhuje také někdy určité procento stríb= Ea, ktesé se z něho vyrábí několikerými způsoby. Princip je ten, že se za pomocí jiiïéîro prvku, nejčastěji zinku, stříbro s olova vyluhuje v sloačeninu anebo tím způsobem', že se do roztaveného olo= va dmýchá vzduch, čímž se okysličuj« nejen, olovo,, ale i ostatní; p ivk y v r a # né™ otevu- 0'bsažené. O lovo je ze všeoh kovů nejměkčí. Pt 0'= t®áe pilník, se jim příliš zanáší, používá ss !s jeko obráběni rašple, jako při ob= raběB,íí dřeva. Opracované olovo, z v lÄ © hiájeaé, jie barvy bílé s nádechem' dé Modra a vysoce lesklé. Po kratší době S€ všaik opracovaná plocha vlivem pů= «ebeni llavH ě vlíhkého vzduchu rychle »fty^dčuje a je jí barva se mění v pope“ lávě ^dom.. Otevo není ferystalické «t™ kturyî proto je velimi vláčné.. PevHOst olova je velmi malá (via výše SHTtÄii o tvárnost»). Činí arâ 1,5— 2 kg/ mm'*. Měrná váha jest 11,3— 11,4 kg/drf. T aje při 327“ C a proto se dobře slévá. Roztavené olovo se na vzducfani po= fa ý v á klej tem, který se při větším žáru mění v minium (kysličník olovná to oloví* čatý). Tohoto se pak používá jako základnílio nátěru na ocelové konistmkœ. fJe barvy cihlově červené.-) Zi»ek (Zn) jest kov mladšího původu. Velm i rozš^ řená zinlSová ruida je b 1 e j n o z i n k o = v é , jinak zvaná, s { a 1 e r i t (simik zi= mečnatý) dále kalamin u h l i č i t ý a kalamdn. k ř e m i č i t ý . U nás se vyskytuji také tyto rody. Zinek je barvy modravě bílé a má krystalický, velmi lesklý lom. V e vlhkém vzdudio nebo ve vodě, která obsahuje velm i mnoho COa, se pokrývá běloše» dou vrstvou, která ho chrání před dal* šíiffli okysličováním. K výrobě fcuchyň= ^éla© nádobí se ko neiponiživá pro jetio saiadné podHéhámí vlivům kyselio. a zá= sad. ZJaek taje při 470“ C a. jest těžko slé* vaitelmý. Proto se pro lití přidává áo ně= h®- 1— 5% Sh«, aby se smrštivost ziakai zmeašila a zabtánilo se tak vznikání B'abMini v odlitcích. Pe-«osit litého zinku je v tabu 2 až S' fcg/mm® a válcovanéiho 15— 20 kg/mm®. Jeho ebjeimová váiha jest podle apůsobni zp-racováríl od 6,9 do 7,2 kg^dm®. (Pokračování)
(lOtor. 62.) Nakonec se krátce zmíním o působení vzdušných proudů, V létě, když praží sluníčko, vyhřátý vzduch se stává leltóím a stoupá vzhůru. Současné na místo teplého větru proudí vítr studený, čímž vznikajt dva proudy; vertikálni a horizontální. Dostane-li se model do těch to proudů, můžeme očekávat, dlouhý letKdybychom se domnívali, že vítr má stádě stejný směr a rychlost, byl by to omyL Rychlost větru se často mění; stává se, že i za silného větru po malé chvíli je bez vě tří V termikách je téměř vždy vertiíiálni, kde jsou láiny zrajícího obilí, nebo na
létám e-li ,s modelem za klidného po časí a dbáme-li jen lîrochu opatrnosti, je možnost poškození velmi malá. Nejěastéjj se moHel poš:kodi, létáme-li za silnějšího větru. Přistává-li model pcí větru, stává se, : že je jím sražen k zemi, anebo, je-li letiště malé, je model zanesen na něj ar kou pfékážku (strom, elektr, a telefonní vedeni, dům atd.). Model narazí prudce na překážku, a některá slabší část povolí. Musíme ' si v každém takovém' případě vědět rady a rychle vadnou část opra vit. Proto nosíme s seboü při létání stá le ploché kleštičky, ostrý kapes-ni nůž, potahový papír, kousek bambuisiu a podélaíčky, nitě, acetonové lepidio, náhradBÍ gunHi atd. N ejvíce tírpí nárazem potali. Na štěs^ ti je jeho oprava nejsnadnější a rycfe» íá, Přes natrženou část nalepíme nový kousek papíru (záplatu). Prasfcne-lä větší část potahu (na příklad mezi dvěma že bírky), odřízneme celý proužek a nahra díme novým. Horši bývá přeražení poděmíko. Ten míiiisíme podioáit slabou štěpinou bambus®, pevně omotat nití a dobře zalepit.
.
*
V celém popise jsem se snažil, abycfe vám do posiödniiho d-etaiiu vysvětlily jak postttp modeta, tak jeho zalétáváni od A až do Zet. N-yní je na vás, abyste si s tímto jednoduchým kluzákem dobře zalétalii a přeji vám k tomu mnoho zdara. Letu zdiair!
* ^ r a H lK
337
v této rubrice otiskujeme čtenářům z d a r m a jen taková ozná mení, která: 1. se týkají technických potřeb a technické literatury (tedy ne: „Potřebují I. ročník časopisu „Filatelista"); 2. nenabízejí nebo nehledají předměty větší hodnoty než jeden tisíc Kčs; ' 3. pokud něco nabízejí a nežádají výměnu za něco jiného, budou uvádět požadovanou cenu, ne vyšší, než stanoví NÜC; 4. vyjadřují, skutečnou potřebu.
15,60
Oznámení, která nám již došla, jsme, pokud to šlo, upravül podle těchto směrnic. Ostatní vracíme poštou. Sklíčidlo na soustruh ■& 50— 80 mm, potřebuje Karel Rubeš, Opava, ul. Sv. Trojice č. 7. — Pernamentní reproduktor JZr 10 cm, odpor 2,2 K— 17 W , nabizi Josef Lukáš, Mošovce 213 (Turiec)î dále vymění odipory 50k fô, 3,8k fô po 6 W ; 2 kusy elelytu po 8 nF/320— 500 V a elektronku V Y 2. — Pomocný motorek „Cuciolo" 48 ccm, hledá V. Bečvář, Strakonice II, čís. 330. — Transformátor na 220 V (120 V ) se žhavením 2 X 6,3 V, 2 elektro lyty filtrační (papírové) 4 nF a 6 nF na 350 V, potřebuje F, Krse-k, Rumburk, Luční 43. Výměnou nabízí motor na 24 V. — Za ob jektiv 7,4 cm, svět. 2,8— 3,5. dá radiosoučáetky Jaroslav Kozel, Chomutov, Nádražní 51. — El. startér 12 V — 1,8 HP, upravený pro él. motocykl .potřebuje a výměnou může dát 2 kompl. banto-,j mová kola -S' 400 mm, Alois Poláček, Šlapanice, Malinovského 11. Elektronku RL1P2 vyméni za RV2, 4P45 neb RV2, 4P700 L Zatloukal, pivovar Hanušovice. — Motocyklový motor d-o 125 ccm, potře buje J. Havelka, Starý Kolín 255. — Elektronky KK2. KBCl, KF3, KL4, KDDl, KC3, KB2, má Milán Olesa, Zvonková 33 u Českého Krumlova. — Amatérskou promítačku bez lampy (na 8mm film) vymění za let. benz. motorek 3— 10 ccm E. Maňák, Ostrava XII, , Liškova 37. — Dvoupólový přepínač, Sirutor, vyeokofrekv. usměr ňovač a elektromotorek na hračky má B. Myslivec, Domaníň č. 10 u Bystřice n. Pernšt. — Lupenkové pilky na pohon motorkem neb šlaipánim, potřebuje Klub mťadých modelářů, Kubšice. — Loko motivu Märklin (toEchod 16 mm) potřebuje a výměnou dá dva elektiomotorky 24 V .0" 40 d70,l, telef. induktor 400 ft, 1 rototherm O— 120° C, 1 náramkový kompas, 1 soupravu motorku. Bora se svíčkoú a 2 pisty a 2 mikroprevody 1:92, bezhluč. oziib. kola v 6 kul. ložiisikáoh V. Svoboda, Praha I, Rybná 4. — Gramofon, mo tor a kotouč má a vymění za starší grafmofon Jaroslav Jablůnka, Morkovice 123. — Reproduktor v moř. stojánku se dvěma trpasli čími zástrčkami, připojitelný ke každémn radiu, nebo zesilovači, má E. Zdražil, Strážnice, Náměstí č. 489. — Nový Super-Atom s vrtulí, prodá za 600 Kčs Zdeněk Mareš, Stará Huť u Dobříše 247. Elektronku na baterie s jednou mřížkou (přímo žhavenou triodu), potřebuje Fr. Smejkal, Točná 52, pp. Dolní Břežany u Prahy. — 2 det. motorky 1 ccm a 3 ccm má Miroslav Cabala, Tremošnice .88' ur Čáslavě. — Elektronky A441 dvoumřížkovou 4 V žhavení nebo podobnou DG107 1,2 V žhav., A415 trioda, anodové napětí 13,5 V a 1 starší reproduktor ßr 8 cm, potřebuje a výměnou nabízí 1 sí tový transformátor, sluchátka a 1 uhlíkový mikrofon, Stefan Krajči, ■ Lazany 69, okr.. Prievidza. — Benz. motor 125 ccm s rychlostní skříni, potřebuje Frant. Bobek, Třebíč-Předklášteří 412. — Gramo-fonový motorek (tovární výr.) na 220 V potřebuje Jan Skuta, pi vovar Karviná. — Elektronku B 430N nebo E 444, potřebuje Zd. Smékal, Olomouc II, Jana Sudy 18. — Přesný ampérmetr O— 15 A, síťový transformátor, malý, na 28 růz. napětí a el, motorek 8 až 20 V má Josef Řehák, Česká Skalice 312. — Lampy DCH 11, KF4, 2krát KBC 1 a KL5 (kompletní osazení pro 41am(pový bateriový eupephet), má J. Bican, Kraslice - pošta,
4,50 3,80
S T A V E B N Í P L Á N Y MT
^ ------- cm aim -------- ^ Seznam součásii pro stavebnici » S O NO R E T f l « Tento seznam součásti je se staven podle brožurky S. Nečáska ,,Sonoreta", kterou jsme vydali v roce 1947. Během doby nastaly různé změny cen a některé sou částky nejsou t. č. k dostá ní, zejména nedodáváme elektronKy RV -12 P - 2000, kterých je však dostatečný počet v ru„^a amatérů. Osvětlovači žárovičky 6,3V/0,2 A též nemáme. Skřínky jsou k dostóní v různých barvách. 1 bakelitová skřínka B 3 103,30 1 kovové c h a s s is ........... 91,40 1 zadní stěna ........... 10,20 1 sklenéná stupnice . . . 43,40 1 převodní kotouček s ukazatelem ........... 10,20 1 spirálově pěrko 1,50 1 ladicí kondensátor 500 pF vzduchový . . . 114,30 1 reakěni kondensátor pertinaxový ................. 39,90 1 dynamik ç r S cm no vé konstrukce ........... 259.— neb Special dynamik . . 375,80 1 cívkový agregát s ant. zdířkou .................... 155,40 1 odlaďovací cívka se železným jádrem . . . . 24,50, 1 žhavicí transformátor P 120/220 V, S 2X6,3 V .............. 101,40 1 výstupní transformátorek VT 80 .............. 90,20 CenUc č. 9— 10 zpisiláme za
3 malé knoflíčky à . . . . 1 síťový v y p in a č ........... 1 % m síťově přívodní šňůry ...................... 2 objímky pro RV elek tronky à ................... 1 objímka na žárovku . 3 m spojovacího drátu, 1 m à ...................... 1 pertiiioxová destička se 2 spájecími očky . . 1 pojistka trubičková 0,2— 0,5 A .............. 1 sada šroubků krátkých s matičkami ........... 1 sada odporů, celkem za .............................. 1 sada kondensátorů cel kem za ................... 1 elektrolyt 2X8 uF . . . 2 selen, články tužkové à 1 popis stavby a zapojovací schema Sonoreta K čs 10 — ( v ď zn ám kách).
5,— 15,50
1,80 3,— 3,20 3,— 36,— 57,80 68,50 121,80 10,—
lE f íT R A i.^ a O D N I PODNIK
prodejna radiotechnického a elektrotechnického 2 boži 1—01
P R A H A II. Václavské nám. 25
(D H ve E. F u šek )
Dosud isme vydali: RODEO, závodní upoutaný model na motorek 2— 3ccm. Snadno se staví a vybomě létá.. Konstr. V. Procházka. Cena plánku s ná vodem 15 Kčs. TULÁK, dvoulampový, bateriový přijímač ve tvaru a velikosti dámské kabelky. Konst. Zd. Skoda. Cena plánku s návodem 15 Kčs. SOKOL, upoutaný model s el. pohonem, konstr, V. Procházka. Velmi levný provoz i stavba, jediný upoutaný model, který může létat i v :pokoji. Za letu řiditelná rychlost, stoupání, klesání. Plá nek s návodem 12 Kčs. NANUK, dvousedadlový kajak pevné konstrukce, velmi snadné stavby z dosažitelného materiálu. Plánek i s návodem stojí 15 Kčs. FAVORIT, závodní létající model s pohonem na gumu, konstr. V. Němec. Standardní yýkon bez' termiky okolo 100 vteřin. Cena plánku i návodem 15 Kčs. Tyto plánky si můžet objednat v naší administraci pouhým yyplněním bianco složenky na číslo 7520*8 a názvem Mladá íronta Mladý technik. Na zadní strané do části označené s lo ž e n k a ^na pište, který z plánku si přejete. Pp obdržení peněz vám adimnístrace automaticky plánky zašle bez jakékoiliv další objeflnávky.
M l a d ý t e c h n i k , řtrnáctideíitk pro technicko.u výchovu, vydává Cestoslovens ký s.vaz mládeže v Mladé frontě. S redakčním kolektivem řídí a za odpovídá ■red. Kamil Zoufalý. Redakce: Praha H. Štěpánská 61, telefon 275-34 Administrace: Praha II, Panská 8, telefon 241-41. Mladý technik vychází každou druMU středu. Cena jednoho výtisku Kčs 5.— , předplatné na rok Kčs 120.— , na půl roto Kčs 60.— . Očet poštovní spořitelny 7520*8. Novinová sazba povolena ïÿmêrem ře4. poSt. v Praze, č. 1. a-Gre-2372-OB, dofcl. pošt. úřad Praha 022. Za původmost a právo ílánjků a obrázků ručí autor. Toto cisIo vyslo25. srpna 194».
OB B OV S K E B Y P A D L O Na povrchových dolech je práce úplné zmechanisována. Nejvétší díl práce vyko návají obrovské bagry, které horninu nakládají do vozů, odnášejících jí k daläimu ‘zpracování. Na našich obrázcích je jeden z největšfch bagrů na světě. Váží přes 1000 tun d jeho lžíce, visící na 54 m dlouhém rameni, má obsah 25 kubických metrů. Bagr se pohybuje na 116 ocelových válcích, takže tlak na podložku je jen 0.5 kg cm“. — Tenío bagr je pěkným kouskem techniky — podobný, jen třikrát větší, máme v Mostě. Je. to zakladač, postavený vloni ve Vítkovických železárnách. Zatím však, co náš stroj pomáhá zvyšovat životní úroveň pracujících, anglický bagr přivede zase několik stovek dělníků do propasti nezaměstnanosti.
Na hořejším oftrázku celkový pohled na stroj. Lidská postava í(ív bílém krouž ku) umožňuje po'rovnàni jeho mamutích rozměrů. — N a obrázku je bagrovací IžíCC-, která samotná váží 25 tun. Z obrázků ;t také vidět způsob práce: lžíce se vlast ní vahou zaboří do země a tahem vodo rovných lan niable horninu. Svislé lano pak vyváží lžíci, z níž se hornina vysypává zase stejnou stranou. — Na hořej ším obrázku vpravo jje pohled do 'strojovBy bagru.
339
Znáte naše MOTOCYKLY
^
f
Ï A W A (O G A R ) 350 Je to zatím náš nejsilnější stroj, dvoutaktní dvouválec s válci v bloku napříč Jízdy. Má teleskopické odpérováni obou kol, je pohodlný a pěkně „sedí" v zatáčkách. T e c h n i c k á data: Motor — dvoutaktní dvouválec obsah 344 ccm, výkon 12 HP (4000 otáč./mín.j. Převody — 4 rychlosti, mono blok, automat, vypínání spoj ky, nožní řazení, elektr. uka zatel zařaz. rychlosti. Spojka — vícelam elová, oblož. korkem v olejové lázni. Rám — 2 ocel. profilových tru bek. Váha — s plnou nádrží (13 1) 131 kg, rychlost 110 kra/hod. Spotřeba — max. 3.75 1/100 km.
