Stravování dětí v ČR, školní jídelny, srovnání se sousedními zeměmi

Stravování dětí v ČR, školní jídelny, srovnání se sousedními zeměmi

Bakalářská práce

Zuzana Mazouchová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor's Dissertation

Meals for children in the Czech Republic, school canteens, compared with neighboring countries Zuzana Mazouchová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of hotel management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Date of Submission: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Prague 2016

P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Stravování dětí v ČR, školní jídelny, srovnání se sousedními zeměmi zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

…………………………………. Zuzana Mazouchová V ………………………. dne 20. 04. 2016

Chtěla bych poděkovat panu PhDr. Jaroslavu Holoubkovi, za cenné rady při zpracování bakalářské práce. Dále Základní škole v Roudnici nad Labem a Základní škole pro zrakově postižené v Praze.

Abstrakt MAZOUCHOVÁ, Zuzana. Stravování dětí v ČR, školní jídelny, srovnání se sousedními zeměmi. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, s r.o., Praha: 2016. 83 s. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak se stravují dnešní děti na základní škole v České republice. Vedlejším cílem bylo zjistit, jak se stravují děti na základních školách v sousedních zemích a následně tyto země porovnat s Českou republikou. Výzkum probíhal dotazníkovým šetřením v tištěné podobě a e-mailovými rozhovory s odborníky na výživu a vedoucí školní jídelny. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly – výživa dětí, základní složky výživy a školní stravování. Analytická část se věnuje primárně výsledkům průzkumů, které probíhaly v České republice, na Slovensku, v Německu a Rakousku. Po výsledcích výzkumů následují odpovědi na otázky, které byly zaslány odborníkům na výživu a vedoucí školní jídelny. Klíčová slova: stravování dětí, školní jídelny, zdravá výživa, složky výživy

Abstract MAZOUCHOVÁ, Zuzana. Meals for children in the Czech Republic, school canteens, compared with neighboring countries. [Bachelor's Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague, Ltd. Prague: 2016. 83 p. The main goal in my Bachelor's Dissertation was to find out, how children from the elementary school in the Czech Republic eat. The second goal was to find out how children eat at the elementary schools in neighboring countries and then to compare these countries with the Czech Republic. The research had a paper questionnaire form. Another research were interviews through the e-mail with a nutrition specialist and a person with a leading position in the school canteen. Theoretical part is divided into three chapters – child nutrition, basic components of nutrition and eating at school canteen. Analytical part pays attention primary to the results of the researches, which took place in the Czech Republic, Slovakia, Germany and Austria. After that the questions for the nutrition specialist and a school canteen manager come. Key words: child nutrition, school canteens, healthy nutrition, components of nutrition

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 10 1 Teoretická část ............................................................................................................... 13 1.1 Výživa dětí ………………...................................................................................... 13 1.1.1 Denní rozložení stravy........................................................................................ 13 1.1.2 Pitní režim ……………………......................................................................... 16 1.1.2.1 Dehydratace …………………………………………………………… 17 1.1.2.2 Vhodné nápoje ………………………...................................................... 17 1.1.2.3 Nevhodné nápoje ……………………………........................................... 18 1.1.3 Zdravá výživa ………………………………. ................................................... 19 1.1.4 Desatero zdravé výživy dětí ………………........................................................ 20 1.1.5 Potravinová pyramida ....................................................................................... 21 1.1.6 BIO potraviny ……………………..................................................................... 22 1.1.7 Důsledky nezdravé výživy u dětí ...................................................................... 23 1.1.7.1 Obezita ……..………………................................................................... 23 1.1.7.2 Mentální anorexie a bulimie ..................................................................... 24 1.2 Základní složky výživy ……………….................................................................... 26 1.2.1 Bílkoviny ………………………………………………………...................... 26 1.2.2 Tuky ………………………………….............................................................. 26 1.2.3 Sacharidy ………………………….................................................................. 27 1.2.4 Vitaminy ........................................................................................................... 28 1.2.5 Minerální látky a stopové prvky ....................................................................... 29 1.3 Školní stravování ..................................................................................................... 31 1.3.1 Funkce ............................................................................................................... 31 1.3.2 Historie školního stravování ………………….................................................. 31 1.3.3 Legislativa ......................................................................................................... 32 1.3.3 Hygiena ……………………………….............................................................. 33 1.3.5 Spotřební koš ..................................................................................................... 34 1.3.6 Technologie přípravy potravin ........................................................................... 35 1.3.7 Finanční limity na nákup potravin ..................................................................... 36

2 Analytická část ................................................................................................................ 37 2.1 Metodika

………………....................................................................................... 37

2.2 Česká republika ....................................................................................................... 38 2.3 Slovensko ................................................................................................................ 48 2.3.1 Srovnání České republiky a Slovenska ......................................................….... 56 2.4 Německo ................................................................................................................... 57 2.4.1 Srovnání České republiky a Německa .............................................................. 64 2.5 Rakousko …….…………………………………..................................................... 65 2.5.1 Srovnání České republiky a Rakouska .............................................................. 73 2.6 Otázky pro odborníky na výživu ............................................................................. 74 2.7 Otázky pro vedoucí školní jídelny ........................................................................... 76 3 Návrhová část ................................................................................................................. 77 Závěr .................................................................................................................................. 79 Literatura ............................................................................................................................ 81

Seznam grafů Graf č. 1 – Rozdělení jídel během dne ……………………………………...…………. 16 Graf č. 2 – Věk respondentů …………………………………………………………… 38 Graf č. 3 – Odkud mají děti svačiny ………………………………………...…………. 39 Graf č. 4 – Kde děti obědvají ………………………………………………...………… 39 Graf č. 5 – Spokojenost s jídlem ……………………………………………...……...… 40 Graf č. 6 – Vaří ve školní jídelně zdravě? ………….………………………..………… 40 Graf č. 7 – Výběr jídel ve školní jídelně ………….…………………………...……….. 41 Graf č. 8 – Stravuje se rodina dětí zdravě? …………...………………………...……… 41 Graf č. 9 – Jak často děti navštěvují fast-food …………………………….……...……. 42 Graf č. 10 – Kdyby děti mohly, jak často by navštěvovaly fast-food …………..……… 42 Graf č. 11 – Jak často jedí děti zeleninu ……………………………………..………… 43 Graf č. 12 – Jak často jedí děti ovoce ………………………………………..………… 44 Graf č. 13 – Co děti pijí během dne ……………...………………………………...…... 44 Graf č. 14 – Výběr masa u dětí …………………………………………………...……. 45 Graf č. 15 – Oblíbenost příloh ……………………………………………...………….. 46 Graf č. 16 – Preference úpravy jídla ………………………………………...…………. 46 Graf č. 17 – Jak často jedí děti sladkosti ………………...…………………...………… 47 Graf č. 18 – Jak často jedí děti brambůrky …………………………………...………… 47 Graf č. 19 – Věk respondentů ………………………………………………...………… 48 Graf č. 20 - Odkud mají děti svačiny ……………………...…………………....………. 48 Graf č. 21 - Kde děti obědvají ………………………………………………………….. 49 Graf č. 22 - Spokojenost s jídlem ………………………………………………………. 49 Graf č. 23 - Vaří ve školní jídelně zdravě? …………………………………………….. 50 Graf č. 24 - Výběr jídel ve školní jídelně ………………………………………………. 50 Graf č. 25 - Stravuje se rodina dětí zdravě? ……………………………………………. 51 Graf č. 26 - Jak často děti navštěvují fast-food ………………………………………… 51 Graf č. 27 - Kdyby děti mohly, jak často by navštěvovaly fast-food ………………….. 52 Graf č. 28 - Jak často děti jedí zeleninu ……………………….....…………………….. 52 Graf č. 29 - Jak často děti jedí ovoce …………...……………………………………… 53 Graf č. 30 - Co děti pijí během dne ……….....…………………………………………. 53 Graf č. 31 - Výběr masa u dětí …………………………………………………………. 54 Graf č. 32 - Oblíbenost příloh ………………….………………………………………. 54

Graf č. 33 - Preference úpravy jídla ……………………....…………....…….…...…….. 55 Graf č. 34 - Jak často děti jedí sladkosti ………….....……...…………………….…….. 55 Graf č. 35 – Jak často děti jedí brambůrky ………………...………….....……………... 56 Graf č. 36 – Věk respondentů ……………......…………………...…………………….. 57 Graf č. 37 - Odkud mají děti svačiny …………………….....…..………………....…… 58 Graf č. 38 – Kde děti obědvají ……………………………………..………..…………. 58 Graf č. 39 – Stravuje se rodina dětí zdravě? ……….....…………...……...……………. 59 Graf č. 40 – Jak často děti navštěvují fast-food ……………………..….…....………… 59 Graf č. 41 – Kdyby děti mohly, jak často by navštěvovaly fast-food …...…....……….. 60 Graf č. 42 – Jak často děti jedí zeleninu ……………...…….....…………….…...…….. 60 Graf č. 43 – Jak často děti jedí ovoce ……………………...………...……....….……... 61 Graf č. 44 – Co děti pijí během dne …………...………...………………....…….…….. 61 Graf č. 45 – Výběr masa u dětí ………………………......…………………….………. 62 Graf č. 46 – Oblíbenost příloh ………………………...…...………….……………….. 62 Graf č. 47 – Preference úpravy jídla ………………………......…………….…………. 63 Graf č. 48 – Jak často děti jedí sladkosti …………….…………...…...…….………….. 64 Graf č. 49 – Jak často děti jedí brambůrky ………...…………...………….…………… 64 Graf č. 50 – Věk respondentů ……………………...…………...………….…………… 66 Graf č. 51 – Odkud mají děti svačiny …………...………………...……….…………… 66 Graf č. 52 – Kde děti obědvají …………....…....…...…......……….…….….......……… 67 Graf č. 53 – Stravuje se rodina dětí zdravě? …………………………...……………….. 67 Graf č. 54 – Jak často děti navštěvují fast-food ……........……………………...………. 68 Graf č. 55 – Kdyby děti mohly, jak často by navštěvovaly fast-food ……...…………… 68 Graf č. 56 – Jak často děti jedí zeleninu …………………………………....…………… 69 Graf č. 57 – Jak často děti jedí ovoce …………………………………………………… 69 Graf č. 58 – Co děti pijí během dne ……………………………………………….…….. 70 Graf č. 59 – Výběr masa u dětí ………………………………………………………….. 70 Graf č. 60 – Oblíbenost příloh …………………………………………………………… 71 Graf č. 61 – Preference úpravy jídla …………………………………………………….. 72 Graf č. 62 – Jak často děti jedí sladkosti ……………....………………………………… 72 Graf č. 63 – Jak často děti jedí brambůrky ………………..……………………….….. 73

Úvod Práci na téma Stravování dětí v ČR, školní jídelny, srovnání se sousedními zeměmi jsem si vybrala z důvodu již delšího pozorování mladší generace a jejich stravovacích návyků. Pohybuji se v oboru gastronomie již 6 let, a proto mě zajímá vše ohledně stravování. Kult nezdravého stravování se k nám do Evropy dostává tzv. „ze západu“. Četné osobní zkušenosti se špatným stravováním dětí a všeobecně mladé generace jsem získala při ročním pobytu ve Spojených státech amerických, kde jsem studovala na střední škole. S přibývajícím počtem fast-foodů v České republice, se celkově zvyšuje i počet obézních obyvatelů, včetně dětí. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak se stravují dnešní děti na základních školách. Tyto informace jsem zjišťovala na základě vyplněných dotazníků od dětí a rozhovorů s odborníkem a vedoucí školní jídelny. Vedlejším cílem bylo zjistit, jak se stravují děti na základních školách v okolních státech a porovnat výsledky s Českou republikou. Ve své bakalářské práci jsem si stanovila dvě hypotézy, které jsem se snažila svým výzkumem potvrdit, nebo vyvrátit. 1. Dnešní české děti se stravují totožně, jako jejich vrstevníci v sousedních zemích. 2. České děti často do svých jídelníčků zařazují nevhodné potraviny a nejeví zájem o zdravé stravování. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly – výživa dětí, základní složky výživy a školní stravování. Ve výživě dětí je nejdříve vysvětleno, jak by se děti měly stravovat během dne a jaké potraviny jsou pro ně vhodné. Následuje pitný režim a všechny informace, které se ho týkají. Další podkapitolou je zdravá výživa, do které patří představení bio potravin a potravinové pyramidy. Po zdravé výživě následují důsledky nezdravé výživy. Kapitola základní složka výživy je rozdělena na bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky a stopové prvky. V kapitole školní stravování je vysvětlena funkce školního stravování, jeho historie, legislativa, která školní stravování spravuje a spotřební koš. V návrhové části jsou návrhy a doporučení především pro školy a školní jídelny, které by se měly přímo podílet na výživě dětí a měly by zajistit, aby se jednalo především o zdravou výživu, což v mnoha školách stále nefunguje.



10

Metodika Jako metodiku jsem pro předloženou bakalářskou práci použila dotazníkové šetření v tištěné podobě a e-mailové expertní rozhovory s vedením školních jídelen a odborníky na zdravou výživu. Na základě tohoto dotazníkového šetření byla provedena analýza primárních zdrojů. Analytická část se věnuje především výsledkům průzkumů, které probíhaly v České republice, na Slovensku, v Německu a Rakousku. Po průzkumech následují odpovědi na otázky, které byly zaslány odborníkům na výživu a vedoucí školní jídelny.



11

Nejdůležitější informační zdroje 1) BLATTNÁ, Jarmila et al. Výživa na začátku 21. století, aneb, O výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výživu, 2005. 79 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80239-6202-7. 2) KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2012. 157 s., [8] s. barev. obr. příl. Zdraví. ISBN 978-80-7429-256-9. 3) KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z 2. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2010. 140 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7021-993-5. 4) KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. 140 s. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-3433-0. 5) ŠULCOVÁ, Eva a kol. Receptury pokrmů pro školní stravování: výživa předškolních dětí, školáků a dospívajících: pokyny k používání receptur. 1. díl, Receptury pro přípravu pomazánek, polévek, studených pokrmů, nápojů. 3., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2007. 291 s. ISBN 978-80-239-8910-6. 6) ŠULCOVÁ, Eva a kol. Receptury pokrmů pro školní stravování: základy nauky o potravinách, o tucích, o drůbeži, o koření a bylinkách, o technologii: pokyny k používání receptur. 2. díl, Receptury pro přípravu hlavních pokrmů z hovězího, vepřového, uzeného, skopového, sekaného, telecího, drůbežího masa. 3., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2007. 238 s. ISBN 978-80-2398911-3. 7) ŠULCOVÁ, Eva a kol. Receptury pokrmů pro školní stravování: pokyny k používání receptur. 3. díl, Receptury rybích, 2. části drůbežích, polomasitých a bezmasých pokrmů slaných a sladkých. 3., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2007. 285 s. ISBN 978-80-239-8912-0.



12

1 Teoretická část Teoretická část pojednává především o výživě dětí, výživě jako takové a školnímu stravování.

1.1 Výživa dětí Ačkoliv by se mohlo zdát, že tělo dítěte je jen zmenšená verze dospělého člověka, není tomu tak. V dětském těle se vyvíjejí jednotlivé orgány v podstatě až do dospělosti (Šulcová, 2007). Výživa dítěte musí být vždy přizpůsobena danému věku, což v praxi znamená, že jinak se bude stravovat dítě v předškolním věku a jinak adolescent. Nesprávná výživa může být pro vyvíjející se organismus velkým nebezpečím (Hnátek, 1992). Především v dnešní době se nejedná jen o podvýživu, ale i o obezitu. Studie posledních let dokazují, že správná výživa u dětí předchází vzniku mnoha chorob, mezi které patří např. cukrovka, dna a kardiovaskulární choroby. Děti získávají své stravovací návyky z rodiny, a proto je velmi důležité, aby rodiče šli dětem dobrým příkladem a především aby dopřávali svým dětem vyváženou stravu bohatou na bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny a minerály. Vliv na stravování dětí nemá pouze příprava pokrmů doma, ale především volný čas, který tráví rodina mimo domov. V dnešní době je velice složité najít zlatou střední cestu ve stravování dětí. Děti jsou denně vystavovány lákadlům jako jsou fast-foody, automaty s cukrovinkami a stánky s párky v rohlíku. Na druhé straně je ale občas na děti veden tlak ze strany rodičů na až příliš zdravou výživu, kdy jim často v dobré víře nedopřávají potraviny, které obsahují důležité složky pro vývoj dítěte, např. tuky a bílkoviny. Častým důvodem pro nepodávání těchto potravin dětem jsou novodobé trendy ve stravování např. vegetariánství, veganství, raw a makrobiotika. Výživa dítěte by měla být pestrá, a proto tyto alternativní výživy nejsou pro děti vhodné. Ve většině případů nejsou schopné zajistit přísun potřebných látek pro vývoj dítěte (Šulcová, 2007).

1.1.1 Denní rozložení stravy Jednou z prvních věcí, kterou by se děti měly naučit v rámci stravování, je pravidelnost. Děti by měly jíst 5-6 krát denně v rozmezí 3 hodin. Díky pravidelnosti nemá tělo potřebu si ukládat zásoby. V rámci pravidelného stravování se nesmí zapomínat ani na pitný režim, který je pro děti velmi důležitý (Kejvalová, 2010).

13

Snídaně Snídaně by měla odstartovat den, přesto tomu tak u mnoha dětí není. Vynechání snídaně je vždy chyba rodičů, protože v ranním spěchu nejsou dostatečně důslední. Následkem může být únava a následná nepozornost během výuky ve škole (Šulcová, 2007). Snídaně by měla tvořit zhruba 20-25% celkového denního příjmu energie. Neméně důležitý je i pitný režim v ranních hodinách, jelikož tělo potřebuje doplnit tekutiny po dlouhé noci (Kejvalová, 2010). V českých domácnostech je zvykem podávat při snídani čaj a kakao. Vlivem nových trendů začínají být populární i ovocné a zeleninové šťávy, či obyčejná teplá voda s citronem, která napomáhá odkyselení organizmu. Snídaně by se měla skládat z potravin, které tělu dodají potřebnou energii. Vhodná je ovesná kaše s banánem či jablkem, bílý jogurt s ovocem nebo celozrnné pečivo s Lučinou, šunkou a sýrem nebo domácí pomazánkou.

Dopolední svačina V dnešní době již není trendem aby si děti nosily svačiny z domova, ale častokrát si je kupují za kapesné ve školních bufetech a automatech. Některé děti dokonce vůbec nesvačí. Rodiče by měli věnovat více času přípravě svačin pro děti do školy, protože tím mají přehled, co jejich děti během dne jedí a mohou tím zamezit případnému vzniku obezity nebo naopak tomu, aby jejich potomek strádal hlady. Svačina by měla stejně, jako snídaně obsahovat především ovoce a zeleninu. Pokud dítě nemá rádo zeleninu nebo ovoce samotné, je možné je podat ve formě přesnídávek nebo tzv. smoothie, což jsou ovocné a zeleninové šťávy. Další vhodnou potravinou pro svačinu je celozrnný chléb se šunkou a sýrem, nebo domácí pomazánkou.

Oběd Doby, kdy se všechny děti ve všední dny stravovaly ve školních jídelnách, jsou nenávratně pryč. Přesto ve školních jídelnách stále obědvá větší část dětí. Oběd by se měl skládat z polévky a hlavního jídla a měl by tvořit 35% denního příjmu živin a ostatních látek (Šulcová, 2007). V dnešní době mají děti ve školních jídelnách výběr minimálně ze dvou hlavních jídel. Spoustu jídelen se snaží do svého jídelníčku zařazovat více dietní jídla, nebo dávají k hlavním jídlům salát. Během víkendu se starají o obědy svých dětí jejich rodiče. Výběr obědu závisí na životním stylu rodiny a také na tom, jak je daná rodina zvyklá trávit svůj volný čas. V dnešní



14

době je spousta rodin zvyklých víkend trávit v obchodním centru a na oběd si zajít do nějakého fast-foodu, což samozřejmě v rámci výživy dítěte není vůbec vhodné. Daleko vhodnější je doma připravená strava bohatá na potřebné živiny. Za vhodný oběd můžeme považovat např. pečené kuře s rýží nebo grilovaný losos s vařenými brambory. Ke každému hlavnímu jídlu je vhodné zařadit zeleninový salát.

Odpolední svačina Odpolední svačina by neměla být velmi obsáhlá. Její složení se odvíjí od aktivity daného dítěte. Dítě, které chodí na sportovní kroužky, bude mít rozdílnou svačinu od toho, které doma sedí u počítače. Na odpolední svačinu stačí ovoce a zelenina a při velké aktivitě je vhodné k tomu přidat i tvaroh nebo bílý jogurt či domácí ovesné tyčinky (Kejvalová, 2010).

Večeře Večeře by měla tvořit 15-20% celkového denního příjmu energie. Čas podávání večeře závisí na věku dítěte a na čase, kdy jde spát. Zhruba by se to ale mělo pohybovat okolo 1719 hodiny. Pravidlo, že večeře by měla být teplá, již dávno neplatí. Večeře by se měla odvíjet od jídelníčku během dne a měla by doplňovat to, co ve stravě přes den chybělo. Na večeři jsou nevhodné sladké kaše a celkově sladká jídla, kvůli kterým by dítě špatně usínalo. Kvůli vysokému obsahu cukru není vhodné na večeři ani ovoce. Na večeři je vhodné připravit zeleninový salát se sýrem, kuřecím masem nebo rybou, dále např. celozrnné pečivo s domácí pomazánkou nebo šunkou a sýrem (Kejvalová, 2010) (Poradenské centrum Výživa dětí, 2013).

Druhá večeře Některé děti jsou velmi aktivní, a proto se může stát, že i po vydatné večeři budou mít hlad. Poslední jídlo by ale mělo být malé a minimálně 2 hodiny před spaním. Vhodnou druhou večeří je např. šunka, sýr nebo zelenina (Poradenské centrum Výživa dětí, 2013).



15

Graf č. 1 – Rozdělení jídel během dne ROZDĚLENÍ JÍDEL BĚHEM DNE

Večeře 20%

Snídaně 20%

Odpolední svačina 10%

Dopolední svačina 15% Oběd 35%

Zdroj: vlastní zpracování

1.1.2 Pitný režim Dodržovat pitný režim je u dětí důležitější než u dospělých lidí. Více než 2/3 hmotnosti u dětí je voda a během dne dochází k jejímu velkému úniku (moč, dýchaní, odpařování kůží, stolice). Jelikož se dětský organismus neustále vyvíjí, je potřeba, aby dítě vždy vypilo potřebné množství tekutin. Množství, které by děti měly přijmout, se samozřejmě odvíjí od mnoha faktorů – věk, váha, fyzická aktivita a např. počasí (pokud je venku vysoká teplota, je potřeba doplňovat tekutiny častěji). Neměli bychom ani opomíjet zdravotní stav dítěte. Pokud má dítě průjmy nebo zvrací, tak je potřeba příjem tekutin zvýšit (Poradenské centrum Výživa dětí, 2013). Tabulka č. 1 - Tabulka příjmu tekutin u dětí 4-7 let 1,6

Celkem l/den Z nápojů 75 ml/kg/den

7-10 let 1,8

10-13 let 2,15

13-15 let 2,45

15-18 let 2,8

60

50

40

40

Výpočet: Osmileté dítě vážící 35kg by mělo vypít 2 100 ml. 60 ml x 35 kg = 2100 ml (Poradenské centrum Výživa dětí, 2013)



16

„Pravidla pitného režimu: 1. Naučme se pravidelně přijímat tekutiny v různých hodných formách. Těmi jsou především voda, minerálky, čaje či ředěné ovocné šťávy či džusy. 2. Vyhněte se všem slazeným nápojům, kávě a alkoholu. 3. Snažte se pít pravidelně po malých dávkách průběhu celého dne. 4. Pijte zásadně mimo jídlo. 5. Nebraňte dětem v konzumaci tekutin, když mají chuť pít. 6. Nepotlačujte pocit žízně.“ (Muselík, 2013)

1.1.2.1

Dehydratace

Dehydrataci, neboli nedostatek tekutin v těle, si můžeme rozdělit na lehkou, střední a těžkou. Jedním z prvních faktorů, které by nás měly upozornit na nedostatek tekutin v těle dítěte, je menší intenzita potřeby jít močit. Během vykonání této potřeby má moč tmavě žlutou barvu. Při lehké dehydrataci ztrácí tělo 5-10% své tělesní hmotnosti. Děti při ní trpí únavou a mohou mít bolesti hlavy. Tato dehydratace je velmi častá u školních dětí, které nejčastěji vynechávají snídani a tím i ranní příjem tekutin. Ve škole jsou poté nesoustředěné. Při střední dehydrataci ztrácí tělo 10-15% své tělesné hmotnosti. Děti začínají být apatické a malátné, stále ale reagují. Při těžké dehydrataci ztrácí tělo 15% své hmotnosti, kůže dítěte mívá stařecký vzhled, pokožka má šedou barvu, ústa a jazyk jsou oschlé, oči jsou zapadlé a tep zrychlený. V tomto stupni dehydratace může dojít ke ztrátě vědomí i dokonce smrti (Kejvalová, 2012).

1.1.2.2

Vhodné nápoje

Nejvhodnější a nejdůležitější tekutinou by měla být pro děti především voda. V dnešní době je na trhu mnoho podob stolních a minerálních vod. Bavíme se samozřejmě o vodách neochucených. Stolní neperlivá voda je pro děti nejlepší volbou, v dnešní době se není třeba bát i vody z vodovodu nebo dokonce vlastní vody ze studny. Voda ze studny samozřejmě musí podléhat patřičným kontrolám. Pokud děti odmítají pít čistou vodu, je možné ji naředit s domácím sirupem, nebo 100% ovocnou šťávou. V případě minerální vody je vhodné dětem podávat vody s menším obsahem draslíku a sodíku. Další vhodnou tekutinou pro děti jsou čaje. Nejvhodnější pro děti je ovocný čaj, který můžeme vybrat podle preferencí našeho dítěte. Pokud se rozhodneme dětem podávat



17

bylinkový čaj, musí to být čaj vhodný pro děti. Spoustu dětí odmítá čaje neslazené, tento problém lze vyřešit přidáním medu nebo ovocné šťávy. Pokud děti preferují k pití ovocné šťávy, je potřeba kupovat pouze 100% ovocné šťávy, které jsou vyrobeny z čerstvého nebo hluboce zamraženého ovoce. Na dnešním trhu nalezneme mnoho kvalitních šťáv, přesto se zde ale najde mnoho těch, které se za kvalitní pouze vydávají a obsahují umělá barviva a konzervační látky (Kejvalová, 2012).

1.1.2.3

Nevhodné nápoje

Seznam nápojů, které nejsou pro děti vhodné, je značně delší nežli ten, který obsahuje nápoje vhodné. Jak už to tak ale bývá, nápoje, které nejsou zdravé, dětem velmi chutnají. V dnešní době se jedná především o slazené limonády. Tyto limonády obsahují velké množství cukru a barviv, některé dokonce obsahují kofein, který je pro děti velmi nevhodný. Následkem velkého množství cukru v limonádách jsou děti hyperaktivní a pokud je děti pijí pravidelně, mohou napomoci i přibírání na váze a obezitě. Spoustu dětí nedostává tyto nápoje doma, ale kupují si je samy za kapesné ve školních automatech či bufetech. Velmi nezdravé pro děti jsou energické nápoje jako je např. Redbull, Semtex, Monster a jiné. Nejen že obsahují stejně jako výše zmíněné limonády spoustu cukru, jejich hlavní přísadou je kofein a taurin. Tyto složky mají napomoci zvýšení energie. U dětí ale mohou způsobit poruchy spánku a zvýšený krevní tlak. Energetické nápoje jsou široce dostupné, a proto si jich děti mohou koupit neomezené množství. Při nadměrné konzumaci může dojít k předávkování kofeinem. Tyto případy jsou známé i u dětí do 6 let (Šponerová, 2015). Dalším nápojem, který obsahuje kofein, je černá káva a černý čaj. Kromě již zmíněného kofeinu, jsou tyto nápoje silně močopudné, čímž odvodňují organismus. Děti častokrát napodobují rodiče a pokud vidí, že jejich rodiče ráno pijí kávu, chtěly by je napodobit. V tomto případě je vhodné dětem připravit bílou kávu, která neobsahuje kofein a je vyrobena z melty (Poradenské centrum Výživa dětí, 2013). Položka, která by měla být v dětské výživě tabu, je alkohol. Ačkoliv požití alkoholu dovolují zákony v České republice až od 18 let, mnoho rodičů nechává své děti pravidelně ochutnávat alkohol. Nejde zde ani tak o nebezpečí opilosti, ale o to, že větší množství alkoholu může u dětí způsobit odumírání mozkových buněk. Dalším důvodem, proč dětem alkohol nepodávat, je možnost vzniknutí závislosti. Dětský organismus je mnohem náchylnější k vytvoření závislosti na alkoholu než ten dospělý (Kejvalová, 2012).



18

1.1.3 Zdravá výživa V dnešní době proti sobě stojí dva tábory, rychlé a nezdravé stravování, které je velmi oblíbené u dětí a zdravé stravování a s ním spojený zdravý životní styl. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu počtu lidí a především dětí trpících obezitou a cukrovkou, není těžké odhadnout, jaký tábor děti preferují. Tento přístup v dětech bohužel vychovali rodiče a dnešní životní styl. Lidé v dnešní době neustále někam spěchají a nemají čas si jídlo připravovat doma. Z tohoto důvody vznikly restaurační zařízení s označením fast-food, neboli rychlé občerstvení. Původní fast-foody vznikly, aby pomáhali řidičům, kteří někam jedou a nemají čas se zastavit do klasické restaurace. Objednávka byla rychle vyřízená a obě strany byly spokojené. Dnes fast-foody už jen pro řidiče neslouží, vyhledávají je lidé z důvodu rychlosti, ceny, ale i chuti. U dětí jsou pokrmy z těchto restauračních zařízení velmi oblíbené. Ačkoliv by se mohlo zdát, že v dnešním světě je přísun informací o zdravé výživě nekonečný, stále existují lidé, kteří se o zdravou výživu nezajímají. V jiném případě existují i lidé, kteří tvrdí, že o výživě ví všechno, ale ve finále ví jen pár informací, které nasbírali na internetu a od známých. Tito pseudo odborníci velmi rádi poučují všechny ve svém okolí. Dnešní spotřebitele bychom mohli rozdělit do tří skupin. Pro první skupinu je nejdůležitější cena a té přizpůsobují veškeré své nákupy. Na tuto cílovou skupinu jsou zaměřené slevové akce v supermarketech. Kvalita je pro tuto skupinu nepodstatná, důležité je, že to mnoho nestojí. Druhá skupina jsou lidé, kteří si potrpí na kvalitu a nezáleží jim při nákupu na ceně. Jsou ochotni do potravin investovat. Třetí skupina je zaměřená na zdravé stravování a především biopotraviny. U potravin je zajímá především výživová hodnota. Lidé si stále myslí, že existují potraviny zdravé a nezdravé. V poslední době se ale odborníci na výživu snaží široké veřejnosti vysvětlit, že škodlivé je především množství. Pokud si dáme jeden dva kousky pizzy, tak to tělu nijak neublíží. Pokud ale sníme pizzu celou a zapijeme ji Coca-Colou, tak to samozřejmě již nezdravé je. Toto pravidlo platí i u potravin, u kterých si lidé myslí, že jsou zdravé. Pokud jich budeme konzumovat kvanta každý den, tak to pro náš organismus také není prospěšné. Lidé by se měli naučit, že nejde o to, jíst zdravé potraviny, ale o to, že je důležité se zdravě stravovat. Děti se první návyky ve stravování učí od svých rodičů. Je proto důležité, aby rodiče šli svým dětem dobrým příkladem. Pokud se dítě již v dětství naučí správné návyky ve stravování, je více než pravděpodobné, že v nich bude pokračovat i v dospělosti. Pokud rodiče sami nesnídají a k večeři si dávají fast-food, tak nemohou čekat, že jejich potomek



19

bude ráno snídat ovesnou kaši s ovocem a večer vesele chroupat mrkev místo brambůrků. Je důležité dát dětem ochutnat i potraviny, které by se na jejich jídelníčku neměly běžně vyskytovat, nebudou mít pocit zakázaného ovoce (Kunová, 2011). Ke zdravé výživě neodmyslitelně patří i sportovní aktivita u dětí. Nejen že přispívá k fyzickému a mentálnímu rozvoji dítěte, ale pomáhá dětem se i více soustředit a buduje sebedůvěru. Děti se při sportu učí i různým pravidlům a respektu vůči nim. Rodiče by tedy měli své děti ve sportovních aktivitách podporovat, protože jen zdravě se stravovat nestačí (Perič, 2012).

1.1.4 Desatero zdravé výživy dětí „Co by nemělo ve správném jídelníčku dětí chybět aneb Desatero zdravé výživy dětí 1. Dopřejte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. 2. Nenechte děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst by měly pravidelně 5 až 6x denně; velikost jejich porce přizpůsobte růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě. 3. Dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie). 4. Několikrát denně podívejte dětem mléčné výrobky, přednostně polotučné. 5. Upřednostňujte kvalitní rostlinné ruky a oleje před živočišnými tuky. 6. Učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by měly děti přijímat hlavně cereálií, ovoce a zeleniny. 7. Nedosolujte již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně. 8. Naučte děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně. 9. Učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov. 10. Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým dětským lékařem.“ (Poradenské centrum Výživa dětí, 2013)



20

1.1.5 Potravinová pyramida Česká potravinová pyramida

Zdroj: http://www.foodfiltr.cz/wp-content/uploads/2015/04/pyramida-cz.jpg Na internetu lze najít mnoho typů výživových pyramid. Bohužel zatím nebyla vytvořena žádná potravinová pyramida pro děti. Tato výživová pyramida byla vytvořena Fórem zdravé výživy a vychází ze současných poznatků o vlivu výživy na zdraví v České republice. Nejčastěji a nejvíce bychom měli jíst potraviny umístěné v základně pyramidy. Čím výše jsou potraviny vyznačené v pyramidě, tím méně jsou vhodné. Potraviny ve špičce pyramidy by se měly v jídelníčku objevovat pouze výjimečně. V každém „poschodí“ pyramidy jsou potraviny řazeny zleva doprava. Vlevo jsou potraviny více vhodné než ty vpravo (Kunová, 2011). V základně pyramidy nalezneme především ovoce a zeleninu. Na levé straně se nachází zelenina a napravo ovoce. Ovoce i zelenina obsahují spousty zdraví prospěšných látek, jako jsou vitamíny, minerály a vláknina, a proto bychom je měli dětem nabízet v hojné míře. V patře nad základnou nalezneme především ryby a mléčné výrobky. Patří sem ale i obiloviny, brambory a těstoviny. Ryby jsou pro děti důležité především kvůli omega 3 mastným kyselinám. Vhodné ryby pro děti jsou např. treska, losos, makrela a sardinky. (Fořt, 2011) Z mléčných výrobků jsou nejzdravější ty kysané, obsahují totiž bakterie mléčného kysání a tím příznivě působí na zažívání a střevní mikroflóru. Tyto mikroorganizmy nazýváme probiotika (Blattná, 2005).



21

V dalším patře se nachází maso, vejce a sýry. Maso a vejce jsou důležitým zdrojem bílkovin a minerálů, především železa. Ze sýrů je vhodná např. Ricotta, Lučina, Cottage a Mozzarela. Nevhodné pro děti jsou měkké, tavené a plísňové sýry (Fořt, 2011). Na vrcholu pyramidy nalezneme sladkosti, uzeniny, živočišné tuky, sladké limonády a alkohol. Sladkosti a sladké limonády jsou plné cukru a barviv, proto nejsou pro děti a obecně pro lidi vhodné. Uzeniny, kromě u dětí oblíbených párků, se v dětském jídelníčku objevují pouze výjimečně. Pokud uzeniny nejsou kvalitní, tak obsahují málo procent masa a spoustu soli a konzervantů.

1.1.6 BIO potraviny Velkým trendem v oblasti zdravé výživy jsou tzv. BIO potraviny. Biopotraviny jsou potraviny, které jsou produkovány bez chemických látek. Mnoha lidem se při slově „BIO“ vybaví pouze zelenina a ovoce, jedná se však i o další potraviny jako jsou mléčné výrobky a maso. V praxi to znamená, že zemědělci při pěstování nehnojí průmyslovými hnojivy, které obsahují dusičnany a nepoužívají chemické postřiky, mezi které patří např. pesticidy. Zvířata nejsou chovaná ve velkochovech, nýbrž na biofarmách, kde mají volnost a nejsou léčena antibiotiky. Zpracované potraviny neobsahují žádné přidané látky, v dnešní době známé jako „éčka“. Myšlenkou biopotravin je vrátit se k našim kořenům a stravovat se tak, jak se stravovali naši předci a nezatěžovat tělo zbytečnými chemickými látkami. BIO kvalita je dnes v České republice kontrolována třemi nezávislými organizacemi – KEZ o.p.s., ABCERT Gmbh a Biokont CZ. Tyto tři organizace jsou jediné, které mohou v naší zemi přidělovat BIO značku. Všechny potraviny, které splní požadavky a projdou inspekcí, dostanou BIO certifikát, který platí ve většině případů pouze jeden rok. Po uplynutí této lhůty musí být inspekce zopakována. Je několik skupin potravin, u kterých se bio kvalita určuje jen velmi těžce. Mezi tyto potraviny patří např. ryby. Většina ryb, které jsou dodávány na náš stůl, pocházejí z rybích farem. Na farmách nelze zaručit stálou kvalitu vody, a proto neexistuje bio certifikát pro ryby. Jediná země, kterou je naše sousední Německo, produkuje ryby s označením BIO. Jsou to ryby, které jsou loveny v Severním moři a na Aljašce. Další skupinou je vinná réva. Většina odrůd je náchylná k plísním, a proto musí být použity chemické postřiky. Jediná výjimka, kdy postřiky nemusí být použity, jsou speciálně vypěstované odrůdy, které plísním nepodléhají.



22

Poslední pro nás známou skupinou je med. Pravidla pro chov včel jsou velice přísná a získat označení BIO med je nesmírně složité. Tuto situaci neusnadňují ani vyskytující se choroby, které v hojných počtech napadají včelstva našich včelařů (Fořt, 2011). Spousty lidí v dnešní době tvrdí, že celkový projekt BIO je jeden velký podvod a pouze další způsob, jak z lidí vytáhnout více peněz. Názor by si měl každý vytvořit sám, nicméně jen statistiky různých alergií u dětí v dnešní době a statistiky z dob minulých hovoří za vše. Děti jsou více náchylné na alergie a nesnášenlivost různých potravin, než tomu bylo dříve, a proto by stálo za zamyšlení, zda za tím nestojí dnešní potraviny.

1.1.7 Důsledky nezdravé výživy u dětí Důvodů nesprávné výživy a stravovacích návyků je několik. U dětí se vše odvíjí od jejich rodičů. Pokud sami rodiče nemají správné stravovací návyky, nemůžeme očekávat, že dítě je bude mít jiné. V dnešní době se často stravovací návyky odvíjí od pracovní doby rodičů a samozřejmě jejich ekonomických podmínek. Dalším z důvodů mohou být i problémy v rodině (Malichová, 2013).

1.1.7.1

Obezita

Obezita je zvýšené množství tukové tkáně v organizmu. V dnešní době obézních dětí přibývá a postihuje čím dál mladší jedince. V České republice trpí obezitou 13% dětí ve věku 7-11 let. Spoustu dětí má predispozice pro vznik obezity daný geneticky a v těchto případech stačí pro další rozvoj obezity nadměrný příjem kalorií. Přesto většina dětí je obézní z důvodu malé pohybové aktivity a velkého příjmu kalorií. Dříve děti více sportovaly, ve školách nebyly automaty a bufety a ve městech nebylo tolik zařízení s rychlým občerstvením. Dnešní děti tráví většinu času doma u počítače a tabletu a mají málo pohybu. Rodiče často nemají čas hlídat své děti, jestli řádně snídají a místo domácí svačiny jim dají peníze, aby si samy koupily, co uznají za vhodné. Pokud je člověk obézní již v dětském věku, je více než pravděpodobné, že bude obézní i v dospělosti. S obezitou je zvýšený risk pro vznik mnoha dalších nemocí (Blatná. 2005). •

Cukrovka – obezitou může vzniknout Diabetes 2. typu, při kterém je snížena citlivost tkání těla k hormonu inzulínu. Krevní cukr se hromadí v krvi a vzniká hyperglykémie. Při cukrovce mohou nastat komplikace, jako jsou např. onemocnění srdce a cév, ledvin, oční sítnice, nebo může vzniknout tzv. diabetická noha.



23

•

Srdeční a cévní choroby – kvůli ukládání tuku v cévách se snižuje jejich průchodnost a tím mohou vzniknout srdeční a mozkové příhody. Další z nemocí kardiovaskulárního systému je vysoký krevní tlak, je to nejrozšířenější onemocnění obézních lidí. Vysoký tlak se dá snížit vynecháním některých potravin z jídelníčku (sůl, alkohol, tučná jídla) (Svět zdraví, 2014).

•

Nemoci pohybového aparátu – jelikož je na rostoucí svalovou a kostní tkáň vyvinut velký tlak, může se u dětí objevit vybočení páteře a dolních končetin.

•

Kůže – u obézních dětí je častý výskyt ekzémů a strií.

•

Psychika – spoustu obézních dětí je ve škole šikanováno, a proto se často uzavírají do sebe, mají problém si najít kamarády a v pozdějším věku mohou trpět na deprese (Blattná, 2005).

Nejlepší prevencí obezity je pravidelný přísun potravin během dne. Na jídelníčku by se mělo vyskytovat především spoustu ovoce a zeleniny, ryby a libové maso, celozrnné pečivo a neslazené mléčné výrobky. Měly by se omezit potraviny s vysokým obsahem cukru a smažené výrobky. V rámci jídelníčku nesmí chybět ani dostatečný příjem tekutin. Děti by měly pravidelně během týdne sportovat, aby se příjem rovnal výdeji. V rámci prevence by se nemělo zapomínat na cílenou výchovu budoucích rodičů, kteří mají na děti největší vliv. Změny ve stravování by ale měly proběhnout i ve školních jídelnách, protože ty mají také velký vliv na stravovací návyky u dětí (Fořt, 2004).

1.1.7.2

Mentální anorexie a bulimie

Tyto onemocnění se objevují především u dospívajících dívek a žen. Vlivem dnešní doby, kdy je na dospívající dívky kladen velký tlak ohledně jejich postavy, je časté, že dívky tomuto tlaku podlehnou. Média dnešním dívkám a ženám neustále podsouvají určité ideály, jak by měly a neměly vypadat. Dívky následně získávají pocit, že pokud nebudou stejně hubené, jako modelky na obálkách časopisů, nebudou v životě úspěšné. Mentální anorexie je onemocnění způsobené vědomým omezováním potravin za účelem snižování tělesné hmotnosti. Dívky nejdříve vynechávají některá jídla, která obsahují více tuku nebo cukru. Následně se jejich příjem potravy za den sníží na minimum. Ačkoliv jsou dívky trpící mentální anorexií velmi hubené, připadají si tlusté a touží být ještě více hubenější. Kromě nízkého příjmu potravy tito lidé velmi často cvičí (Blattná, 2005). Paradoxně tito lidé bývají jídlem přímo posedlí. Mají zajeté své zvyky a nejsou schopni je



24

porušit, např. jedí pouze z jednoho talíře a na tomto talíři musí být jídlo položeno přesně podle daných pravidel. Ve většině případů chtějí jíst o samotě, je to jejich rituál a samozřejmě se chtějí vyhnout konfrontaci s některým ze členů rodiny. Mezi časté zdravotní problémy patří ztráta menstruace vlivem nízké tělesné hmotnosti, lámavost vlasů a nehtů, velká kazivost zubů, neustále pocity zimy, ochlupení po celém těle, osteoporóza, selhání ledvin, neplodnost a deprese. Anorexie v řadě případů končí smrtí. Bulimie se projevuje záchvaty přejídání a následného zvracení. Jedinec trpící bulimií se nedokáže ovládat a přejídá se, dokud se nedostaví pocit plnosti (Blattná, 2005). Následně se ihned jde vyzvracet, nebo použije laxativa (projímadla). Stejně jako anorexie, je bulimie poruchou příjmu potravy. Vlivem častého zvracení je jedním ze zdravotních problémů vznik žaludečních vředů a velká kazivost zubů. Při přejídání naopak hrozí protrhnutí jícnu a žaludku.



25

1.2 Základní složky výživy Bez základních složek výživy, je strava neplnohodnotná. Rozdělují se do pěti částí.

1.2.1 Bílkoviny Bílkoviny, neboli proteiny se skládají z aminokyselin. Nejdůležitější jsou tzv. esenciální aminokyseliny, což znamená, že jsou nepostradatelné. Tyto aminokyseliny není tělo schopné si samo vyrobit, a proto musejí být tělu dodávány potravou. Esenciální aminokyseliny jsou potřebné pro děti především v období růstu. Bílkoviny totiž zajišťují růst a obměnu tkání a tvorbu hormonů a enzymů (Šulcová, 2007). Z celkové hmotnosti člověka jsou bílkoviny 1218%. Nedostatečný příjem bílkovin může vést k poruchám tělesného a duševního vývoje. Bílkoviny dělíme z výživového hlediska na: •

plnohodnotné – sem patří především vaječné a mléčné bílkoviny, obsahují všechny potřebné esenciální aminokyseliny pro člověka

•

téměř plnohodnotné – např. svalová bílkovina, což je ve zjednodušeném znění maso

•

neplnohodnotné – např. rostlinné bílkoviny

Jak lze vyčíst, živočišné bílkoviny jsou mnohem cennější, přesto by poměr živočišných a rostlinných bílkovin v naší stravě měl být 1:1. Esenciální aminokyseliny •

Leucin

•

Izoleucin

•

Valin

•

Lysin

•

Methionin

•

Fenylalanin

•

Tryptofan

•

Threonin

•

Histidin – esenciální pro děti (Blattná, 2005)

1.2.2 Tuky Tuky neboli lipidy jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Jsou sloučeninou mastných kyselin a glycerolu. Energetický příjem z tuků by neměl překročit 30% energie, ale zároveň



26

by neměl klesnout pod 20% (Blattná, 2005). Mastné kyseliny se dělí na dvě skupiny – kyseliny nasycené a kyseliny nenasycené. Kyseliny nenasycené dále dělíme na mononenasycené a polynenasycené. Nasycené kyseliny jsou obsažené především v živočišných výrobcích jako je např. máslo a sádlo. Tento druh kyselin není příliš zdravý a zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Mononenasycené kyseliny jsou obsaženy v ořeších, olivách a olivovém oleji a v avokádu. Jejich příjem bychom měli ve své stravě zvýšit. Polynenasycené kyseliny naše tělo získává z rybího masa a rostlinných olejů (slunečnicový, řepkový, sójový). Tyto kyseliny si naše tělo nedokáže vytvořit samo, a proto je velmi důležité, abychom je přijímali stravou. Trans mastné kyseliny jsou obsažené v tucích, které vznikly ztužováním, neboli hydrogenací levných rostlinných tuků. Tyto kyseliny jsou velmi zdraví škodlivé a mohou se podílet na srdečně cévních onemocněních a na rozvoji nádorových onemocnění (Slimáková, 2016). Cholesterol nepatří mezi tuky, ale je s tuky úzce spojen. Cholesterol je látka, která je obsažená v tucích živočišných výrobků a jejich konzumace zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. V malém množství je tato látka pro život důležitá, bohužel spoustu dětí a dospělých konzumuje potraviny s velkým obsahem tuku ve velkém množství (Kunová, 2011). U dětí je velmi důležitý zdravý jídelníček, protože dle odborníku má v České republice zvýšenou nebo vysokou hladinu cholesterolu jedno ze čtyř set dětí (Šeděnková, 2013).

1.2.3 Sacharidy Díky sacharidům získává tělo rychlou energii. Spolu s bílkovinami a tuky patří sacharidy mezi hlavní živiny. Sacharidy dělíme podle počtu cukerných jednotek na: •

monosacharidy – obsahují jednu cukernou jednotku (glukóza, fruktóza)

•

oligosacharidy – obsahují 2-10 stejných nebo různých monosacharidů (sacharóza, maltóza, laktóza)

•

polysacharidy – obsahují více než 10 monosacharidů (celulóza, pektin, škrob) (Blattná, 2005)

Během dne bychom měli přijmout 100-300g sacharidů. Je důležité dodržovat přijaté množství, jelikož při nedostatku sacharidů dochází k odbourávání tukových zásob a může



27

dojít i k úbytku svalové hmoty. V opačném případě, kdy tělo přijímá velké množství sacharidů, se hromadí energie v tukových zásobách (Kunová, 2011). Výběr kvalitních sacharidů je důležitý hlavně u dětí. Měli bychom se vyhnout sladkému pečivu a sladkostem a naopak navýšit celozrnné pečivo, obiloviny, ovoce a zeleninu.

1.2.4 Vitaminy Vitaminy jsou látky, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit a musí je dostat z potravy. Vitaminy se nacházejí v menších koncentracích ve všech potravinách. Spoustu lidí získává mylný dojem, že vitaminy jako takové (např. v pilulkách), mohou nahradit stravu, což není pravda. Žádný ze 13 vitaminů nemůže být nahrazen jinou látkou. Z důvodu růstu a vývoje dětského těla, je velmi důležité, aby děti měly vitaminů dostatek (Blattná, 2005; Mindell, 2010). Vitaminy rozdělujeme do dvou skupin: •

vitaminy rozpustné v tucích – vitamin A, D, E, K

•

vitaminy rozpustné ve vodě – vitaminy skupiny B, vitamin C

Vitaminy rozpustné v tucích Tyto vitaminy nemusíme doplňovat denně, jelikož si je tělo schopné vytvořit jejich zásoby. •

Vitamin A, retinol, karoten – důležitý pro imunitní systém, správný růst a dělení buněk, dobrý zrak a zdravý vzhled pokožky Zdroje: mléčné výrobky, vejce, rybí tuk, játra

•

Vitamin D – reguluje výměnu fosforu a vápníku v kostech, čímž podporuje správný růst kostry Zdroje: UV záření, losos, tuňák, makrela, žloutek

•

Vitamin E – antioxidant, chrání před negativními vlivy životního prostředí, pozitivně působí na nervovou soustavu Zdroje: rostlinné oleje, ořechy, listová zelenina

•

Vitamin H, biotin – růst a funkce organismu Zdroje: játra, ledviny, sója, houby, cereálie

•

Vitamin K – ovlivňuje krevní srážlivost, při nedostatku hrozí krvácivost Zdroje: především zelenina



28

Vitaminy rozpustné ve vodě Vitaminy rozpustné ve vodě bychom měli ve stravě doplňovat každý den. •

Vitamin B1, thiamin – je důležitý při přeměně sacharidů na energii, při vývoji a funkci srdce, nervů a mozku Zdroj: libové maso, játra, ořechy, obiloviny

•

Vitamin B2, riboflavin – ovlivňuje energetickou přeměnu v organismu, je důležitý pro správnou funkci srdce a dalších orgánů Zdroje: pivovarské a pečící kvasnice, mléčné výrobky, vejce, maso

•

Vitamin B3, niacin, kyselina nikotinová – uvolňuje energii z potravin, snižuje cholesterol Zdroje: játra, maso, kvasnice, ořechy, luštěniny

•

Vitamin B5, kyselina pantothenová – pomáhá při energetickém metabolismu Zdroje: ve všech potravinách

•

Vitamin B6, piridoxin – důležitý pro metabolické přeměny v těle a krvetvorbu Zdroje: kvasnice, zelenina, maso, ryby

•

Vitamin B11, kyselina listová – důležitý doplněk během těhotenství, pomáhá energetickému metabolismu Zdroje: játra, citrusy, luštěniny, kvasnice

•

Vitamin B12 – zajišťuje správný chod nervového systému a krvetvorbu Zdroje: vejce, mléčné výrobky, kysané zelí, červené maso, játra, drůbež

•

Vitamin C – důležitý antioxidant, napomáhá odolnosti vůči infekcím, má významnou úlohu při syntéze kolagenu Zdroj: citrusy, šípky, brambory, kysané zelí, černý rybíz (Blattná 2005; Kunová, 2011)

1.2.5 Minerální látky a stopové prvky Minerální látky a stopové prvky jsou anorganické sloučeniny, které v organismu slouží jako základní kameny našich tkání. Stejně jako vitaminy si tělo není schopné minerální látky a stopové prvky vytvořit samo.

Minerální látky •

Vápník – tvoří kosti a zuby a zajišťuje další fyziologické procesy Zdroje: mléko, mléčné výrobky, ořechy, zelí, brokolice



29

•

Fosfor – ovlivňuje činnost mnoha enzymů, neměl by se přijímat ve velkém množství Zdroje: mléčné výrobky, žloutek, maso, ryby

•

Hořčík – důležitý prvek při tvorbě kostí a činnosti srdce a krevního oběhu, účastní se mnoha fyziologických a biosyntetických pochodů v těle Zdroje: brambory, rajčata, hovězí maso, ryby, voda Magnesia

•

Sodík – reguluje acidobazickou rovnováhu, produkci adrenalinu, aminokyselin a svalové kontrakce Zdroje: sůl, mrkev, květák

•

Draslík – snižuje riziko vysokého krevního tlaku, má důležitou úlohu pro nervový systém Zdroje: káva, ovoce, zelenina, maso, obiloviny

Stopové prvky •

Železo – napomáhá tvorbě červených krvinek a transportu kyslíku, podporuje funkci řady enzymů Zdroj: hovězí maso, ryby, vejce, kuřecí játra

•

Zinek – zlepšuje imunitu, je potřebný pro funkci mozku, napomáhá dobrému hojení ran Zdroj: maso, celozrnné pečivo, vejce, játra, zelenina

•

Jod – zajišťuje správnou činnost štítné žlázy Zdroj: mořské ryby, plody moře

•

Selen – účastní se řady metabolických pochodů, antioxidant Zdroj: maso, ořechy, ryby, plody moře, mléko (Blattná, 2005; Kunová, 2011)



30

1.3 Školní stravování Školní stravování má již od jeho počátků důležitou úlohu ve výživě dětí. V této části bakalářské práce jsou informace s ním spojené.

1.3.1 Funkce •

Klasická sytící funkce – v mateřských školách zajišťuje školní jídelna 60% denního příjmu potravin u dětí a na základních a středních školách 35%

•

Zdravotně výživová funkce – díky přísným pravidlům a normám mají pokrmy podávané ve školní jídelně vyváženou nutriční hodnotu a jsou nezávadné

•

Výchovně-vzdělávací funkce – děti poznávají nové pokrmy a chutě, učí se kultuře stolování, získávají dobré stravovací návyky (Petrová, Šmídová, 2014)

1.3.2 Historie školního stravování Až po druhé světové válce je možné sledovat první náznaky školního stravování. V této době se jednalo o přesnídávky pro děti. Během 40.-50. let 20. století začaly vznikat první školní jídelny, které vznikaly s cílem zlepšit výživový stav dětí. Až v roce 1953 vyšla první vyhláška o školním stravování, která stanovila ministerstvo školství jako odpovědný orgán. Rodiče měli hradit pouze náklady na suroviny. V roce 1963 byl vydán nový předpis, ve kterém byly stanoveny výživové normy pro různé věkové skupiny dětí. V tomto období byly zřízeny krajské a okresní střediska školního stravování, která měla za úkol dohlížet na jídelny a jejich pracovníky, a zároveň zvyšovat kvalifikaci jejich pracovníků a tím pečovat o rozvoj školního stravování. V 60. a 70. letech bylo postupně vybudováno více než 10 tisíc školních jídelen. Tyto výstavby nových stravovacích zařízení souvisely především s výstavbou sídlišť a zvýšenou porodností. Stát dotoval každý oběd dítěte 1 Kčs, přesto se ale vybíraly poplatky od rodičů dětí, které sloužily výhradně k nákupu potravin. Výše poplatku se tehdy odvíjela od sociální situace dané rodiny. Po roce 1990 byly upraveny poplatky za stravování tak, aby se dosáhlo výživového optima. V předešlých letech se kvůli výši poplatků řešil problém se zajištěním kvality připravované stravy. Na základě zvyšování kvality byl stanoven tzv. spotřební koš, což jsou stanovené výživové normy pro školní stravování (Petrová, Šmídová, 2014).



31

Současnost Zatímco v roce 1989 bylo v České republice zhruba 11 000 školních jídelen, v roce 2007 již bylo pouze 9 000. V těch 9 000 jídelnách se stravovalo zhruba 1 300 000 dětských strávníků. •

100% dětí z mateřských škol

•

78% dětí ze základních škol

•

58% dětí ze středních škol (Strosserová, Šulcová, Tláskal, 2007)

1.3.3 Legislativa „Právní řád ČR rozlišuje zákonné normy (Ústava, Listina práv a svobod, Mezinárodní smlouvy, Zákony) a podzákonné normy (nařízení vlády, vyhlášky ústředních správních orgánů) a dále předpisy regionální (nařízení obcí a krajů, obecně závazné vyhlášky).“ (Šulcová, 2007, str. 15) Na školní stravování se vztahuje mnoho zákonů, vyhlášek a předpisů. Např.: •

č. 561/2004 Sb., školský zákon

•

vyhláška č. 107/2005 Sb., dnes 17/2015 Sb., o školním stravování

•

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v p.z.

•

vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě příspěvkových organizací zřízeným územními samosprávnými celky, v p.z.

•

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v p.z.

•

vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby

•

vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, v p.z.



•

vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích

•

zákon č. 262/3006 Sb., zákoník práce, v p.z.

•

zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v p.z.

•

zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, v p.z.

•

zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v p.z.

•

vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol

•

vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování

•

vyhláška č. 17/2005 Sb., o České školní inspekci, v p.z. (Šulcová, 2007)

32

Kontrolní orgány •

Zřizovatel

•

Orgány veřejné ochrany zdraví

•

Česká školní inspekce

•

Další kontrolní úřady (Základní škola Borovany, 2009)

1.3.4 Hygiena Hygienické požadavky jsou stanovené evropskou potravinovou legislativou, národními zákony a prováděcími právními předpisy k těmto zákonům. Za poslední roky se hygienické standardy ve stravovacích službách velmi zlepšily, přesto jsou velmi důležité pravidelné kontroly.

HACCP „Systém preventivních opatření (kritických kontrolních bodů) sloužící k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů během všech činnosti související s jejich výrobou např. zpracováním, skladováním, manipulací, přepravou a prodejem konečnému spotřebiteli. Spočívá spíše v předjímání a prevenci biologických, chemických a fyzikálních rizik než v kontrole hotových výrobků.“ (www.haccp.webdone.cz, 2009) [cit. 2016-04-05]

Jaká nebezpečí hrozí našim strávníkům Nebezpečí může být chemický, biologický nebo fyzikální činitel v pokrmu. Tento činitel může narušit zdravotní nezávadnost potraviny nebo pokrmu. Provozovatel stravovacího zařízení musí zabránit a nebo omezit možnost vzniku některého z výše zmíněných nebezpečí. Biologický typ nebezpečí – jedná se především o mikroorganismy, které mohou u člověka vyvolat onemocnění např. salmonelóza, kampylobakterióza a listerióza. Všechny tyto onemocnění jsou bakteriální. Mezi biologický typ nebezpečí patří i virová onemocnění. Častokrát se může jednat o virové nákazy při kterých infikovaný člověk trpí průjmy, horečkami a bolestmi břicha. Vážnější virové onemocnění je žloutenka typu A neboli „nemoc špinavých rukou“. Fyzikální typ nebezpečí – jedná se většinou o cizí předměty, které se dostaly do pokrmů. Může se jednat o úlomky kostí, třísky, kousky plastu nebo skla a kaménky. Chemický typ nebezpečí – představuje většinou chemické látky, které se mohou dostat do potravin a pokrmů nedbalostí. Důležité je především důkladné mytí či praní čerstvé

33

zeleniny a ovoce. Při mytí dojde k odstranění zbytků postřiků. Toxické látky mohou vznikat i při tepelné úpravě potravin např. smažení a grilování (Šulcová, 2007).

1.3.5 Spotřební koš Spotřební koš je daný vyhláškou o školním stravování a obsahuje 10 základních potravinových skupin. Ve spotřebním koši je dána spotřeba daných potravin na různého strávníka v gramech na den. Kategorie strávníků jsou dány jejich věkem (Šulcová, 2007). Tabulka č. 2 – Kategorie 1.

3-6 let

2. 7-10 let 3. 11-14 let 4. 15-18 let Zdroj: Šulcová, 2007, str. 24

3 jídla

60% DDD

oběd oběd oběd

35% DDD 35% DDD 35% DDD

Spotřební koš pro všechny věkové kategorie: •

maso

•

ryby

•

mléko

•

mléčné výrobky

•

tuky volné

•

cukry volné

•

zelenina

•

ovoce

•

brambory

•

luštěniny

Maso by mělo být převážně libové a je vhodné, aby 1/3 masa tvořilo maso drůbeží. Ryby nejsou v českých jídelníčcích velmi oblíbené, přesto by se zhruba 200g ryb mělo objevovat každý měsíc na jídelníčku. Mléko by se v mateřských školách mělo objevovat na jídelním lístku každý den a u základních škol alespoň 2 krát do týdne. Do kategorie mléka patří i pudinky a různé druhy kaší. V jídelním lístku by se mělo každý týden objevit alespoň 120g mléčných výrobků. Pro splnění normy jsou vhodné sýrové a tvarohové pomazánky. Spoustu jídelen nabízí zeleninu převážně ve vařené formě, a proto by bylo vhodné, aby

34

školní jídelny zařadily do jídelníčku více zeleninových salátů. To samé platí i u ovoce. Spotřeba tuků se liší u mateřských a základních škol. Pro děti je vhodné na pečivo máslo a na vařené rostlinné oleje, např. olivový. Cukry jsou pro děti potřebné, ale nesmí se to s nimi přehánět. Do kategorie cukru patří např. marmelády, med, slazené čaje a domácí pečené moučníky. Spoustu jídelen špatně zařazuje potraviny do komodit, a proto v jídelníčku vznikají chyby. V dnešní době je výpočet spotřebního koše usnadněn různými programy v počítači (Košťálová, 2015; Petrová, Šmídová, 2014; Šulcová, 2007).

1.3.6 Technologie přípravy potravin Kuchařské technologie neboli metody zpracování se liší podle dané země a kultury. Hlavním úkolem technologického zpracování potravin je připravit pokrm takovým způsobem, aby se zachovaly maximální nutriční, energetické a senzorické hodnoty.

Skladování potravin Pokud potraviny ihned nespotřebujeme, je potřeba je uskladnit za příznivých podmínek. Místo a doba uskladnění by měla být přizpůsobená dané potravině. Např. tuky nesmí být skladované na světle – žluknou. Maso by mělo být skladované v chladícím boxu či lednici při teplotě 0-4°C, drůbeží nejlépe při 2°C. Mnoho potravin je možné i zamrazit, při rozmrazování je však potřeba dbát na určitá pravidla. Maso by se mělo rozmrazovat zásadně v lednici, naopak zelenina by se před použitím v kuchyni neměla rozmrazovat vůbec. Většina kuchyní má své sklady rozdělené na suchý sklad, chladící boxy, box na ovoce a zeleninu a mrazící box.

Předběžná úprava potravin Předběžná úprava potravin slouží k předběžnému odstranění všech nežádoucích nebo nevhodných částí. Především se jedná o očištění a omytí potravin. Za předběžnou úpravu lze považovat i krájení, namáčení a nakládání.

Tepelná úprava potravin Při tepelné úpravě vznikají u potravin velké změny. Ve většině případů se jedná o změny kvalitativní. Přesto je nutné následovat přesné technologické postupy, abychom potraviny neznehodnotili. Vaření je zpracování potravin ve vroucí vodě a v páře, kdy je potravina vodou obklopena ze všech stran. Při vaření rostlinné stravy se výživové látky stávají stravitelnější a při vaření živočišné stravy látky vytvářejí příjemnou vůni a chuť. Pro vaření je typické, že potraviny

35

nabobtnají. U masa je velmi důležitá doba vaření, při normálním vaření je maso šťavnaté, při dlouhém vaření může být maso tuhé. O kvalitě masa během vaření rozhoduje i to, zda je maso vloženo do studené nebo vroucí vody. Pečení je zpracování potravin při vysoké teplotě, kdy na povrchu potravin vzniká kůrka. Nejčastěji se při pečení používá k převodu tepla horký vzduch nebo zářivá energie. Na rozdíl od vaření, si potraviny při pečení zachovávají cenné extraktivní látky. Grilování je způsob zpracování především masa (ale i zeleniny, sýru, atd.), za použití otevřeného plamene nebo topné spirály, při kterém působí na maso horký vzduch při teplotách 250°C až 350°C. Nevýhody grilování je možný vznik rakovinotvorných látek při vysokých teplotách. Stejně jako při pečení si potraviny zachovávají cenné extraktivní látky. Dušení je podobné spařování. Potraviny se dusí ve vlastní šťávě, v malém množství vody nebo tuku. Rozdíl mezi vařením a dušením je ten, že potravina je spodní částí ve vroucí vodě (šťávě, tuku) a vrchní část je v prostředí páry. Při dušení je zachován chlorofyl a karoten, proto si zelenina při tomto typu úpravy zachovává svou barvu. Smažení je úprava potravin v rozpáleném tuku při 160°C až 200°C. Pro smažení jsou vhodné rostlinné tuky a ztužené pokrmové tuky. Nevhodné pro smažení jsou tuky, které obsahují vodu. Do nevhodných patří např. margaríny. Kvalita oleje se promítne na kvalitě smažených potravin. Některé potraviny je vhodné před smažením lehce povařit. Při smažení v trojobalu si maso zachovává šťavnatost. Obecně není tento způsob úpravy považován za velmi zdravý (Hnátek, 1992).

1.3.7 Finanční limity na nákup potravin Finanční limity jsou dány vyhláškou 107/2005 Sb. Tabulka č.3 – Finanční limity Věkové skupiny strávníků 1. strávníci do 6 let 2. strávníci 7-10 let 3. strávníci 11-14 let 4. strávníci 15 let a výše Zdroj: Vyhláška č. 107/2005 Sb.



Finanční limity za oběd v Kč 14,00 až 25,00 16,00 až 32,00 19,00 až 34,00 20,00 až 37,00

36

2 Analytická část V analytické části jsem se věnovala průzkumu, který měl za úkol potvrdit, nebo vyvrátit stanovené hypotézy. Zajímala jsem se především o stravovací návyky dětí ze základních škol. Součástí mého výzkumu jsou i elektronické rozhovory. Jeden rozhovor je veden s odborníkem na výživu a druhý s vedoucí školní jídelny.

2.1 Metodika Pro svůj průzkum jsem si vybrala základní školy v České republice, Slovensku, Rakousku a Německu. Výběr základních škol byl čistě náhodný. V České republice jsem výzkum prováděla jak v hlavním městě, tak v městech menších. Sběr dat probíhal prostřednictvím tištěných dotazníků, které obsahovaly 17 uzavřených otázek, z nichž děti měly vybrat pouze jednu odpověď. Otázky se týkaly stravovacích návyků dětí a jejich názorů ohledně školních jídelen, které navštěvují. Věkové skupiny byly tři – 7-9 let, 10-12 let a 13 let a více. Elektronický rozhovor s odborníky na výživu a vedoucí školní jídelny probíhal formou předem daných otázek, které byly dotazovaným zaslány na e-mail. Prostřednictvím e-mailu mi zaslali odpovědi zpět.



37

2.2 Česká republika Výzkum probíhal primárně na dvou základních školách – Základní škola pro zrakově postižené v Praze a Základní škola Roudnice nad Labem. Několik dotazníků bylo zodpovězeno jednotlivci. Na Základní škole v Roudnici nad Labem vyplňovaly dotazníky děti z 5. a 8. tříd. Na Základní škole pro zrakově postižené vyplňoval dotazník celý první stupeň, jelikož v každé třídě je jen velmi malý počet dětí. Z celkového počtu 107 respondentů, 10 nenavštěvuje školní jídelnu, tudíž otázky týkající se stravování ve školní jídelně, jsou o tento počet dětí snížen. U některých otázek v dotazníku neuměly děti z mladších ročníku odpovědět, a proto je opět u těchto otázek snížen počet odpovídajících. 1. Kolik je ti let? a) 7-9 let b) 10-12 let c) 13 let a více Graf č. 2 – Věk respondentů 11% 7-9 let - 12

30%

10-12 let - 63 59%

13 let a více - 32

Zdroj: vlastní zpracování 2. Svačinu do školy mám nejčastěji: a) z domova b) kupuji si ji ve školním bufetu c) kupuji si ji ve školním automatu d) nesvačím e) kupuji si ji cestou do školy f) dostávám ji ve škole



38

Graf č. 3 – Odkud mají děti svačiny 3% 1%0%

3%

4% z domova - 95 kupuji si ji ve školním bufetu - 1 kupuji si ji ve školním automatu - 0 nesvačím - 4 89%

kupuji si ji po cestě do školy - 3 dostávám ji ve škole - 4

Zdroj: vlastní zpracování Drtivá většina dotazovaných dětí má svačiny do školy z domova. Zatímco u žáků 5. tříd v Roudnici nad Labem neměl pouze 1 žák svačinu z domova, u 8. tříd této základní školy to byly již 3 děti. Poslední dvě odpovědi byly do dotazníku přidány pouze kvůli Základní škole pro zrakově postižené, kde děti mohou využít svačin přímo ze školní jídelny. 3 děti z této základní školy si kupují svačiny po cestě do školy. Jedná se o děti ze 2. třídy. 3. Nejčastěji obědvám: a) ve školní jídelně b) doma po skončení vyučování c) něco si koupím po cestě domů ze školy d) neobědvám Graf č. 4 – Kde děti obědvají 2%

1% ve školní jídelně 87 doma po vyučování - 17 kupuji si po cestě domů - 2 neobědvám- 1

16%

81%

Zdroj: vlastní zpracování Z dotazovaných žáku 81% obědvá nejčastěji ve školní jídelně. Z 19% žáků, kteří neobědvají nejčastěji ve školní jídelně, je 10, kteří neobědvají ve školní jídelně vůbec. Z těchto 10 žáků to bylo 6 z Roudnice nad Labem a 4 z Prahy.



39

4. Jídlo ve školní jídelně mi chutná: a) ano b) většinou ano c) většinou ne d) ne Graf č. 5 – Spokojenost s jídlem 5% 6%

ano - 6

27%

většinou ano - 60

62%

většinou ne - 26 ne - 5

Zdroj: vlastní zpracování Z grafu lze vyčíst, že 68% dětí je spokojeno s jídlem ve školní jídelně a chutná jim. Kritika byla především ze strany starších dětí. 5. Řekl/a bych, že v naší školní jídelně vaří zdravě: a) převážně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne Graf č. 6 – Vaří ve školní jídelně zdravě? 1% převážně ano - 37

17% 38%

spíše ano - 43 spíše ne - 16

44%

rozhodně ne - 1

Zdroj: vlastní zpracování Z celkového počtu respondentů si 38% myslí, že v jejich školní jídelně vaří zdravě a 44% si myslí, že většinou ano. Rozhodně ne odpověděl pouze 1 žák a ten patří do skupiny jednotlivců. Tento žák navštěvuje základní školu ve Středočeském kraji.



40

6. Řekl/a bych, že výběr ve školní jídelně je: a) dostačující b) záleží na daném dni c) nedostačující Graf č. 7 – Výběr jídel ve školní jídelně

dostatečný - 29

30%

37%

záleží na dni - 32 nedostatečný - 36

33%

Zdroj: vlastní zpracování Zde byly odpovědi víceméně vyrovnané, přesto ale děti nejvíce hodnotily výběr jako nedostatečný. 7. Řekl/a bych, že má rodina se stravuje zdravě: a) převážně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne Graf č. 8 – Stravuje se rodina dětí zdravě? 0%

38%

převážně ano 19 spíše ano - 38

21%

41%

spíše ne - 35

Zdroj: vlastní zpracování Žádné z dotazovaných dětí si nemyslí, že se jejich rodina rozhodně nestravuje zdravě. Přesto si ale 38% myslí, že se jejich rodina spíše zdravě nestravuje. Mladší děti hodnotily svou rodinu kladněji nežli děti starší. Nejvíce odpovědí „spíše ne“ byly od dětí 8. tříd. Na



41

Základní škole pro zrakově postižené nedokázalo na tuto otázku odpovědět 15 dětí, z toho 9 dětí z 1. třídy. 8. Navštěvuji fast-food (KFC, McDonald's, Burger King a jiné): a) každý týden b) 1-2 krát do měsíce c) párkrát do roka d) nenavštěvuji Graf č. 9 – Jak často děti navštěvují fast-food 6% 8% každý týden - 9 25%

1-2 krát do měsíce - 27

61%

párkrát do roka - 65 nenavštěvuji - 6

Zdroj: vlastní zpracování Děti, které odpověděly, že se stravují každý týden ve fast-foodu byly půl na půl z Roudnice nad Labem a Prahy. Nejčastější odpověď s 61% byla, že děti navštěvují fastfoody párkrát do roka. Z 6% dětí, které nenavštěvují fastfood bylo 5 z Roudnice nad Labem a 1 z Prahy, které ale do dotazníku dopsalo, že ve fast-foodu nikdy nebylo. 9. Kdybych mohl/a, stravovala bych se ve fast-foodu: a) každý den b) párkrát do týdne c) 1-2 krát do měsíce d) nestravoval/a bych se tam, nechutná mi to / je to nezdravé Graf č. 10 – Kdyby děti mohly, jak často by se stravovaly ve fast-foodu každý den - 17

16% 16%

párkrát do týdne - 28 42%

26% 1-2 krát do měsíce - 45 nestravoval/a - 17

Zdroj: vlastní zpracování

42

Z 16% dětí, které odpověděly, že by se ve fast-foodu stravovaly každý den, byla nad poloviční většina z 1.-3. tříd. Při porovnání dotazníků ohledně otázek č. 8 a č. 9, jsem zjistila, že hodně dětí z Roudnice nad Labem, které se stravují ve fast-foodu 1-2 krát do měsíce a párkrát do roka, by se ve fast-foodu nestravovalo vůbec. Tudíž z dotazníku vyplývá, že rozhodnutí ohledně stravy za ně vykonávají rodiče, ale ony samy by se tam stravovat nešly. Některé děti, které se ve fast-foodu nestravují, by se v něm nestravovaly nadále. Naopak některé děti, které se ve fast-foodu stravují párkrát do roka, by se tam rádo stravovalo alespoň 1-2krát do měsíce. 10. Zeleninu jím: a) každý den b) obden c) moc často ne – několikrát do měsíce d) nejím Graf č. 11 – Jak často jedí děti zeleninu 1% 26%

každý den - 38 obden - 40

36%

několikrát do měsíce 28 nejím - 1

37%

Zdroj: vlastní zpracování Obden jí zeleninu 37% dětí a každý den dokonce 36%. Přesto ale 26% dětí, které jedí zeleninu jen několikrát do měsíce je 26%. Zeleninu jedí méně mladší děti. Ve 2. třídě žádné z dětí neodpovědělo, že jí zeleninu každý den. 11. Ovoce jím: a) každý den b) obden c) moc často ne – několikrát do měsíce d) nejím



43

Graf č. 12 – Jak často jedí děti ovoce 2% každý den - 44 22%

41%

obden - 37 několikrát do měsíce 24 nejím - 2

35%

Zdroj: vlastní zpracování Ovoce se těší větší oblibě u dětí nežli zelenina. Ze 107 dotazovaných dětí jí 41% dětí ovoce každý den. Přesto spoustu dětí z 8. tříd odpovědělo, že ovoce jí pouze několikrát do měsíce. 12. Během dne nejčastěji piji: a) čistou vodu b) slazené nápoje (Coca-Cola, Sprite, Fanta a jiné) c) džus d) čaj e) šťávu (sirup + voda) Graf č. 13 – Co děti pijí během dne čistou vodu - 39 35%

slazené nápoje - 10

37%

džus - 10

10%

9%

čaj - 11

9%

šťávu - 37

Zdroj: vlastní zpracování U dětí soupeřila čistá voda s 37% se šťávou s 35%. Odpovědi byly velmi vyrovnané. V 1. třídě žádné z dětí neodpovědělo, že pije čistou vodu. Slazené nápoje spolu s džusem měly každý 10% odpovědí. Jen o trochu lépe skončil čaj s 11%. Čaj odpovídaly především mladší děti.



44

13. Nejvíce mi chutná: a) drůbeží maso b) vepřové maso c) hovězí maso d) rybí maso e) nejím maso Graf č. 14 – Výběr masa u dětí 3% drůbeží - 57 12%

vepřové - 20

13% 53% 19%

hovězí - 14 rybí - 13 nejím maso - 3

Zdroj: vlastní zpracování S přehledem u dětí zvítězilo drůbeží maso, přesto se masové preference lišily podle věku strávníků. V 5. třídách byly odpovědi drůbeží maso a vepřové maso téměř totožné. U starších dětí, nebo naopak mladších už jasně vedlo maso drůbeží. Vegetarián se nacházel v 5. třídě v Roudnici nad Labem a ve 3. a 4. třídě v Praze. Za drůbežím masem se umístilo vepřové s 19%, lze tedy vyčíst, že ne nadarmo se říká, že v České republice milujeme vepřové maso. 14. Jako příloha mi nejvíce chutná: a) rýže b) těstoviny c) brambory (vařené, šťouchané, kaše) d) knedlíky e) hranolky a krokety



45

Graf č. 15 – Oblíbenost příloh rýže - 25 23%

31%

těstoviny - 19 brambory - 24

18% 6%

knedlíky - 6

22%

hranolky a krokety - 33

Zdroj: vlastní zpracování U dotazovaných dětí zvítězily hranolky a krokety, což není až tak překvapující. Nejvíce byly oblíbené u 8. tříd. Brambory s 22% a rýže s 23% dopadly zhruba na stejno, vybíraly je děti všech věkových kategorií. 15. Jako úpravu jídla preferuji: a) vaření ve vodě b) vaření v páře c) pečení d) grilování e) smažení Graf č. 16 – Preference úpravy jídla 11% 6% 19%

vaření ve vodě - 11 vaření v páře - 6 pečení - 20

21% 43%

grilování - 42 smažení - 19

Zdroj: vlastní zpracování Na tuto otázku nedokázala odpovědět 1. třída. Nejoblíbenější úprava jídla u dotazovaných dětí je s přehledem grilování. Nejvíce oblíbené bylo u 8. tříd. Smažení s 19% a pečení s 21% dopadly zhruba stejně. Nejméně oblíbené je vaření v páře s 6%.



46

16. Sladkosti jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 17 – Jak často děti jedí sladkosti 1% každý den - 25 21%

23%

párkrát do týdne - 59 párkrát do měsíce - 22

55%

nejím - 1

Zdroj: vlastní zpracování Z odpovědí je patrné, že děti zařazují sladkosti do svého jídelníčku velmi často, konkrétně několikrát týdně. 23% dotázaných dětí jí sladkosti dokonce denně. Především mladší děti konzumují sladkosti velmi často. V 1. třídě zaškrtla většina dětí, že jí sladkosti denně. 17. Brambůrky a další slané pochutiny (tyčinky, křupky, atd.) jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 18 – Jak často děti jedí brambůrky 7% 10% každý den - 11

50%

párkrát do týdne - 35

33%

párkrát do měsíce - 54 nejím - 7

Zdroj: vlastní zpracování Brambůrky a další slané pochutiny jsou u dětí méně oblíbené než sladkosti, přesto 33% dotázaných dětí je konzumuje několikrát do týdne a 10% dětí dokonce denně. 50% dotázaných dětí jí brambůrky a slané pochutiny párkrát do měsíce. Opět mladší ročníky jí tyto výrobky častěji.

47

2.3 Slovensko Odpovědi v dotazníku jsou od dětí ze základní školy ve městě Stará Ľubovňa. Dotazníku se zúčastnilo 20 žáků této základní školy. 1. Kolik je ti let? a) 7-9 let b) 10-12 let c) 13 a více let Graf č. 19 – Věk respondentů 0% 20%

7-9 let - 4 10-12 let - 16

80%

13 a více let - 0

Zdroj: vlastní zpracování Do dotazníkového šetření se zapojily děti ze 3. třídy. 2. Svačinu do školy mám nejčastěji: a) z domova b) kupuji si ji ve školním bufetu c) kupuji si ji ve školním automatu d) nesvačím Graf č. 20 – Odkud mají děti svačiny 10% 0%

z domova - 18 kupuji si ji ve školním bufetu - 2 kupuji si ji ve školním automatu - 0

90%

nesvačím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 20 jasně ukazuje, že u dotazovaných dětí ze Slovenska převládají svačiny z domova a děti tím pádem nejsou nuceny si svačiny kupovat.

48

3. Nejčastěji obědvám: a) ve školní jídelně b) doma po skončení vyučování c) něco si koupím po cestě domů ze školy d) neobědvám Graf č. 21 – Kde děti obědvají 0%

ve školní jídelně - 15 doma po skončení vyučování - 5 něco si koupím po cestě domů ze školy - 0 neobědvám - 0

25% 75%

Zdroj: vlastní zpracování Stejně jako v České republice, obědvají děti nejčastěji ve školní jídelně. Z 20 dětí pouze 5 obědvá doma po skončení vyučování. Ačkoliv děti zaškrtly, že obědvají nejčastěji doma, oběd ve školní jídelně absolvovaly a mohly tedy vyplnit další otázky v dotazníku. 4. Jídlo ve školní jídelně mi chutná: a) ano b) většinou ano c) většinou ne d) ne Graf č. 22 – Spokojenost s jídlem 10% ano - 2 30%

většinou ano - 7 35%

většinou ne - 5

25%

ne - 6

Zdroj: vlastní zpracování Děti obědy v jejich školní jídelně hodnotily dosti kriticky. Pouze dvě děti se vyjádřily, že jim ve školní jídelně chutná. U odpovědí většinou ano a většinou ne byl velmi podobný počet respondentů. Přesto 6 žákům, což je při tomto počtu 35%, nechutná v jejich školní jídelně vůbec.

49

5. Řekl/a bych, že v naší školní jídelně vaří zdravě: a) převážně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne Graf č. 23 – Vaří v jídelně zdravě? převážně ano - 8

15%

10%

spíše ano - 7

40%

spíše ne - 2

35%

rozhodně ne - 3

Zdroj: vlastní zpracování Z grafu č. 5 plyne, že převažují kladné odpovědi ohledně zdravého vaření v jejich školní jídelně, konkrétně 75% dotázaných dětí si to myslí. Pouze 3 žáci si myslí, že v jejich školní jídelně rozhodně nevaří zdravě. 6. Řekl/a bych, že výběr ve školní jídelně je: a) dostatečný b) záleží na daném dni c) nedostatečný Graf č. 24 – Výběr jídel ve školní jídelně

dostatečný - 6

30% 60%

záleží na daném dni - 2 10%

nedostatečný - 12

Zdroj: vlastní zpracování Počet odpovědí, při kterých žáci tvrdí, že je výběr obědů nedostatečný, dvakrát převyšuje odpovědi, že výběr je dostatečný. 10% dětí hodnotí výběr podle různých dnů.



50

7. Řekl/a bych, že má rodina se stravuje zdravě: a) převážně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne Graf č. 25 – Stravuje se rodina dětí zdravě? 5%

0% převážně ano - 14 spíše ano - 5

25% 70%

spíše ne - 1 rozhodně ne - 0

Zdroj: vlastní zpracování 70% dětí si myslí, že se jejich rodiny stravují zdravě. Žádné z dětí neodpovědělo, že se jejich rodina rozhodně nestravuje zdravě. 8. Navštěvuji fast-food (KFC, McDonald's, Burger King a jiné): a) každý týden b) 1-2 do měsíce c) párkrát za rok d) nenavštěvuji Graf č. 26 – Jak často děti navštěvují fast-food každý týden - 3 15% 40%

1-2 do měsíce - 3

15%

párkrát do roka - 6

30%

nenavštěvuji - 8

Zdroj: vlastní zpracování Ačkoliv se 70% dětí přiklánělo k názoru, že se jejich rodiny stravují víceméně zdravě, 15% dětí se ve fast-foodu stravuje každý týden a 15% 1-2 krát měsíčně.



51

9. Kdybych mohl/a, stravoval/a bych se ve fastfoodu: a) každý den b) párkrát do týdne c) 1-2 měsíčně d) nestravoval/a bych se tam, nechutná mi to / je to nezdravé Graf č. 27 – Kdyby děti mohly, jak často by se stravovaly ve fast-foodu každý den - 3 40%

15%

párkrát do týdne - 3

15%

1-2 měsíčně - 6

30%

nestravoval/a bych se tam -8



Zdroj: vlastní zpracování V grafu č. 27 lze vyčíst, že 15% dětí, by se ve fast-foodu stravovalo každý den, pokud by měly tu možnost. Co je ale překvapivé, je počet dětí, které by se ve fast-foodu nestravovaly vůbec. Je to totožný počet jako v předešlém grafu, kdy také 30% dětí odpovědělo, že fastfood nenavštěvují. 10. Zeleninu jím: a) každý den b) ob den c) moc často ne – párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 28 – Jak často děti jedí zeleninu 5% každý den - 13 15% 15%

ob den - 3 65%

párkrát do měsíce - 3 nejím - 1

Zdroj: vlastní zpracování Ačkoliv je zelenina u dětí poměrně neoblíbená, 65% ji zařazuje denně do svého jídelníčku. Pouze jedno dítě odpovědělo, že zeleninu nejí.



52

11. Ovoce jím: a) každý den b) ob den c) moc často ne – párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 29 – Jak často děti jedí ovoce 0%

každý den - 14

15%

ob den - 3

15% 70%

párkrát do měsíce - 3 nejím - 0



Zdroj: vlastní zpracování Ovoce je obecně populárnější nežli zelenina, a proto ho zařazuje denně do jídelníčku až 70% dětí. Žádné z dětí se nevyjádřilo, že by ovoce nejedlo vůbec. 12. Během dne nejčastěji piji: a) Čistou vodu b) Slazené nápoje (Sprite, Coca-Cola, Fanta a jiné) c) Džus d) Čaj e) Šťáva (sirup + voda) Graf č. 30 – Co děti pijí během dne čistá voda - 4

25% 35%

20%

slazené nápoje - 1

5% 15%

džus - 3 čaj - 7 šťáva - 5

Zdroj: vlastní zpracování V rámci pitného režimu u dotazovaných slovenských dětí vítězí čaj. Pije ho až 35% dětí. Za čajem následuje šťáva s 25% a za ní čistá voda s 20%.



53

13. Nejvíce mi chutná: a) drůbeží maso b) vepřové maso c) hovězí maso d) rybí maso e) nejím maso Graf č. 31 – Výběr masa u dětí 5%

15%

drůbeží maso - 8 vepřové maso - 5 40%

hovězí maso - 3

15%

rybí maso - 3

25%

nejím maso - 1



Zdroj: vlastní zpracování Stejně jako u dotazovaných českých dětí, vyhrálo i u slovenských maso kuřecí s 40%. V oblíbenosti za kuřecím následuje maso vepřové s 25%. Maso hovězí a rybí je oblíbené stejně. V této slovenské třídě byl 1 vegetarián. 14. Jako příloha mi nejvíce chutná: a) rýže b) těstoviny c) brambory (vařené, šťouchané, kaše, …) d) knedlíky e) hranolky a krokety Graf č. 32 – Oblíbenost příloh rýže - 10 těstoviny - 0

25% 50%

15%

brambory - 2 knedlíky - 3

10% 0%

hranolky a krokety - 5



Zdroj: vlastní zpracování Ačkoliv by se u dětí na základní škole dalo očekávat, že v oblíbenosti příloh vyhrají jednoznačně hranolky a krokety, není tomu tak. Na prvním místě je rýže s 50% a až za ní

54

s 25% jsou hranolky a krokety. Zajímavé je, že knedlíky u dětí vítězí nad bramborami, a že těstoviny si jako oblíbenou přílohu nezvolil nikdo. 15. Jako úpravu jídla preferuji: a) vaření ve vodě b) vaření v páře c) pečení d) grilování e) smažení Graf č. 33 – Preference úpravy jídla 5% 5% 0%

vaření ve vodě - 1 vaření v páře - 0

30%

pečení - 12 60%

grilování - 6 smažení - 1



Zdroj: vlastní zpracování Jako úpravu jídla děti nejvíce preferují pečení 60% před smažením 5%. Nejméně oblíbené je vaření v páře, to si nezvolil ani jeden žák. 16. Sladkosti jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 34 – Jak často děti jedí sladkosti 15%

5%

každý den - 5 párkrát do týdne - 11

25%

párkrát do měsíce - 3

55%

nejím - 1

Zdroj: vlastní zpracování



55

Každé druhé dítě si dá sladkosti několikrát do týdne a 25% dětí dokonce každý den. To, že sladkosti nejí vůbec, odpověděl pouze jeden žák. 17. Brambůrky a další slané pochutiny (tyčinky, křupky, atd.) jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 35 – Jak často děti jedí brambůrky 0%

každý den - 3

15% 60%

párkrát do týdne - 5

25%

párkrát do měsíce - 12 nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Brambůrky se na rozdíl od sladkostí konzumují méně, ale jedí je všechny děti bez výjimky. 15% dětí jí brambůrky denně.

2.3.1 Srovnání České republiky a Slovenska Stejně jako v České republice, tak i na Slovensku má drtivá většina dětí svačinu z domova. Z dotazovaných dětí to bylo v České republice 89% a na Slovensku 90%. Školy v Česku i na Slovensku poskytují služby školního stravování, v Česku jich využívá 81% dotazovaných dětí a na Slovensku 75%. České děti jsou více spokojené s jídlem ve školní jídelně než Slovenské. Většina dotazovaných dětí v Česku si myslí, že v jejich školní jídelně vaří zdravě, to samé si myslí i děti slovenské. To, že výběr jídel je nedostatečný si myslí děti v obou zemích, v České republice si to myslí 33% dotazovaných a na Slovensku dokonce 60%. Rodiny dětí se jak na Slovensku, tak v Česku, podle dotazníků stravují zdravě. Podle výsledků výzkumu, české děti navštěvují častěji fast-food. V Česku ho nenavštěvuje 6% dětí a na Slovensku 40%. Kdyby děti měly možnost, každý den by se ve fast-foodu stravovalo 16% českých dětí a 15% slovenských a naopak by se tam nestravovalo 16% českých a 40% slovenských dětí. S konzumací zeleniny je na tom Slovensko lépe, tam ji každý den konzumuje 65% dětí a v Česku pouze 36%. Podobně jsou na tom tyto dvě země i s ovocem. Každý den ovoce konzumuje 41% českých dětí a 70% slovenských. V otázce ohledně



56

pitného režimu na Slovensku jasně zvítězil čaj s 35%, kdežto v České republice to byla voda s 37% následovaná šťávou s 35%. Ohledně masa jsou na tom tyto dvě země podobně, u obou zvítězilo drůbeží maso a druhé nejoblíbenější bylo maso vepřové. Z příloh dětem na Slovensku nejvíce chutná rýže a nejméně těstoviny, v Česku vedou u dětí hranolky a krokety. Na rozdíl od Slovenska, 18% českých dětí zvolilo těstoviny, jako svou nejoblíbenější přílohu. Nejoblíbenější úprava jídel je na Slovensku pečení a až poté grilování. V České republice je to naopak. Sladkosti konzumují děti obou zemí téměř totožně, v 55% je jedí párkrát do týdne. Na Slovensku jí více dětí brambůrky denně, kdežto v Česku více párkrát do týdne.

2.4 Německo Odpovědi v dotazníku jsou od dětí z Erich Kästner Schule. Dotazníku se zúčastnilo 18 žáků této základní školy. Na této základní škole v Německu nejsou dětem poskytovány služby v podobě školního stravování. Z tohoto důvodu byly otázky o školním stravování vynechány. Výsledky tohoto šetření budou zkreslené, protože většina dětí v této třídě jsou muslimové. 1. Kolik je ti let? a) 7-9 let b) 10-12 let c) 13 a více let Graf č. 36 – Věk respondentů 0% 7-9 let - 18 10-12 let - 0 100%

13 a více let - 0

Zdroj: vlastní zpracování Dotazník byl zpracován dětmi ve 2. třídě.



57

2. Svačinu do školy mám nejčastěji: a) z domova b) kupuji si ji ve školním bufetu c) kupuji si ji ve školním automatu d) nesvačím Graf č. 37 – Odkud mají děti svačiny z domova - 15

0%

kupuji si ji ve školním bufetu - 3

17%

kupuji si ji ve školním automatu - 0

83%

nesvačím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Stejně jako v okolních státech, si 83% dětí v Německu nosí svačinu do školy z domova. 17% z dotazovaných dětí si ji kupuje ve školním bufetu. 3. Nejčastěji obědvám: a) ve školní jídelně b) doma po skončení vyučování c) něco si koupím po cestě ze školy domů d) neobědvám Graf č. 38 – Kde děti obědvají 0%

ve školní jídelně - 0 doma po skončení vyučování - 18 něco si koupím po cestě domů ze školy - 0

100%

neobědvám - 0

Zdroj: vlastní zpracování Na této základní škole v Německu nemají děti k dispozici školní jídelnu, a proto se 100% dětí stravuje doma po skončení vyučování.



58

4. Řekl/a bych, že má rodina se stravuje zdravě: a) převážně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne Graf č. 39 – Stravuje se rodina děti zdravě? 6% 0% 11% převážně ano - 2 spíše ano - 15 spíše ne - 1

83%

rozhodně ne - 0

Zdroj: vlastní zpracování Kladně hodnotí stravování doma 94% dětí (83% a 11%). Pouze 6% dětí si myslí, že se jejich rodina zdravě nestravuje. 5. Navštěvuji fast-food (KFC, McDonald's, Burger King a jiné): a) každý týden b) 1-2 krát do měsíce c) párkrát do roka d) nenavštěvuji Graf č. 40 – Jak často děti navštěvují fast-food 5% 0%

každý týden - 0 1-2 krát do měsíce - 12

28% 67%

párkrát za rok - 5 nenavštěvuji - 1

Zdroj: vlastní zpracování Žádný z žáků této třídy nenavštěvuje fast-food každý týden. 67% dětí chodí do fast-foodu 1-2 krát do měsíce. Pouze 5% dotazovaných žáků nenavštěvuje fast-foody vůbec.



59

6. Kdybych mohl/a, stravoval/a bych se ve fastfoodu: a) každý den b) párkrát do týdne c) 1-2 krát měsíčně d) nestravoval/a bych se tam, nechutná mi to / je to nezdravé Graf č. 41 – Kdyby děti mohly, jak často by se stravovaly ve fast-foodu 6% 5%

každý den - 1 párkrát do týdne - 10

33% 1-2 krát měsíčně - 6

56%

nestravoval/a bych se tam - 1



Zdroj: vlastní zpracování Když se porovná graf č. 5 a graf č. 6, lze vidět, že pokud by děti měly možnost, chodily by do fast-foodu mnohem častěji, než tomu bylo doposud. Jediný žák, který odpověděl, že fast-food nenavštěvuje, by se tam sám také nestravoval. 7. Zeleninu jím: a) každý den b) ob den c) moc často ne – párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 42 – Jak často děti jedí zeleninu 0% každý den - 6 33%

obden - 12 párkrát do měsíce - 0

67%

nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Dotazované děti v Německu konzumují zeleninu velmi často. 67% jí konzumuje obden a 33% každý den.



60

8. Ovoce jím: a) každý den b) ob den c) moc často ne – párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 43 – Jak často děti jedí ovoce 11% 0%

každý den - 16 obden - 2 párkrát do měsíce - 0

89%

nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Když porovnáme grafy č. 42 a č. 43, lze vidět, že ovoce je u dotazovaných dětí mnohem oblíbenější. 89% dětí konzumuje ovoce každý den a pouze 11% ho konzumuje ob den. 9. Během dne nejčastěji piji: a) čistou vodu b) slazené nápoje c) džus d) čaj e) šťávu (sirup + voda) Graf č. 44 – Co děti pijí během dne 6% 0% čistou vodu - 4 22%

slazené nápoje - 2 džus - 11

11%

čaj - 1

61%

š'távu - 0

Zdroj: vlastní zpracování Džus pije 61% dotazovaných dětí z Německa, za ním následuje čistá voda s 22%. Čaj a slazené nápoje jsou mnohem méně oblíbené. Šťávu nezvolilo žádné z dětí.



61

10. Nejvíce mi chutná: a) drůbeží maso b) vepřové maso c) hovězí maso d) rybí maso e) nejím maso Graf č. 45 – Výběr masa u dětí 0% 6% drůbeží - 6 vepřové - 0

33%

hovězí - 11 61%

rybí - 0

0%

nejím maso - 1

Zdroj: vlastní zpracování Vlivem muslimské víry nikdo z dětí neodpověděl, že je jeho oblíbené maso vepřové. Nejoblíbenější je hovězí s 61% a za ním následuje drůbeží s 33%. V této třídě se nachází 1 vegetarián. 11. Jako příloha mi nejvíce chutná: a) rýže b) těstoviny c) brambory d) knedlíky e) hranolky a krokety Graf č. 46 – Oblíbenost příloh rýže - 3 19%

0%

brambory - 2

12% 69%

těstoviny - 0

0%

knedlíky - 0 hranolky a krokety - 11

Zdroj: vlastní zpracování



62

U dotazovaných dětí s jasným přehledem zvítězily jako obloha hranolky a krokety s 69%. Rýže s 19% a brambory s 12% jsou na tom zhruba stejně. Žádné z dětí si nevybralo těstoviny nebo knedlíky. 12. Jako úpravu jídla preferuji: a) vaření ve vodě b) vaření v páře c) pečení d) grilování e) smažení Graf č. 47 – Preference úpravy jídla 0% vaření ve vodě - 0 17%

22%

vaření v páře - 0 pečení - 4 grilování - 11

61%

smažení - 3

Zdroj: vlastní zpracování Nejvíce preferovanou úpravou jídla je grilovaní, které zaškrtlo 61% dětí. Pečení 22% a smažení 17% byly ohodnoceny zhruba stejně. Vaření ve vodě a v páře si nevybralo žádné dítě. 13. Sladkosti jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím



63

Graf č. 48 – Jak často děti jedí sladkosti 0% každý den - 5 28%

prákrát do týdne- 13 párkrát do měsíce - 0

72%

nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Sladkosti jí každý den 72% dotazovaných dětí a 28% je jí několikrát do týdne. Zde lze vidět, že dotazované německé děti zařazují sladkosti do svého jídelníčku velmi často. 14. Brambůrky a jiné pochutiny (tyčinky, křupky, atd.) jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 49 – Jak často děti jedí brambůrky 0%11%

každý den - 2

22%

párkrát do týdne - 12 párkrát do měsíce - 4

67%

nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Slané pochutiny jsou o trochu méně oblíbené nežli sladkosti, přesto je 67% z dotazovaných dětí konzumuje několikrát do týdne a 11% každý den.

2.4.1 Srovnání České republiky a Německa V České republice má svačinu z domova 89% dotazovaných dětí a v Německu 83%. Jelikož na německé základní škole není poskytována dětem školní jídelna, 100% dětí obědvá po skončení vyučování doma, kdežto v České republice obědvá doma po vyučování pouze 16% dětí. Stejně jako české děti, si i ty německé myslí, že se jejich rodina stravuje zdravě. Přesto v České republice bylo více kritiky vůči stravování rodiny. Je možné, že je to

64

zapříčiněno věkovou kategorií dětí, ve které výzkum probíhal. V Německu se jedná pouze o mladší jedince, kdežto v Česku odpovídali i děti starší, které byly ke svým rodinám mnohem kritičtější. Zatímco 67% dotazovaných německých dětí navštěvuje fast-food 1-2 krát do měsíce, v Česku to je pouze 25%. Kdyby děti v Německu měly možnost, navštěvovalo by fast-food 56% z nich párkrát do týdne, v České republice je to pouze 26%. Opět je možné, že za to může věk respondentů. Podle výsledků výzkumů, jí více českých dětí zeleninu každý den, kdežto obden jí konzumuje více dětí z Německa. V otázce konzumace ovoce, jí 89% německých dětí ovoce každý den, v Česku je to pouze 41%. Dotazované děti v Německu pijí během dne nejčastěji džus, na rozdíl od českých dětí, u kterých zvítězila čistá voda následována šťávou. Šťávu nezvolilo žádné německé dítě. Vlivem muslimské víry u dotazovaných dětí v Německu je nejoblíbenější maso hovězí a následně drůbeží. V Česku je nejoblíbenější maso drůbeží a poté vepřové. U obou dotazovaných zemí jsou nejoblíbenější přílohou hranolky a krokety. V Německu je volí 69% a v Česku 31%. Grilování, jako úprava jídla je taktéž nejoblíbenější u obou zemí. V Česku ho preferuje 43% dětí a v Německu 61%. Dotázané děti v Německu zařazují do svého jídelníčku mnohem častěji sladkosti než děti v Česku. To samé platí i o konzumaci brambůrků a dalších slaných pochutin.

2.5 Rakousko Na dotazník odpovídalo 18 dětí z obecné školy Volksschule Reith im Alpbachtal v Rakousku. Odpovědi dětí nejsou pouze z jedné třídy, výběr dětí byl náhodný. Stejně jako v Německu, tato škola neposkytuje dětem školní stravování, proto otázky s tím spojené, byly vynechány. 1. Kolik je ti let? a) 7-9 let b) 10-12 let c) 13 let a více



65

Graf č. 50 – Věk respondentů 0% 7-9 let - 10 44%

10-12 let - 8

56%

13 let a více - 0

Zdroj: vlastní zpracování Výběr dětí pro dotazník byl náhodný, proto nelze přesně určit danou třídu, ale pouze věkovou kategorii. 2. Svačinu do školy mám nejčastěji: a) z domova b) kupuji si ji ve školním bufetu c) kupuji si ji ve školním automatu d) nesvačím Graf č. 51 – Odkud mají děti svačiny 0% 6%

z domova - 17 kupuji si ji ve školním bufetu - 0 kupuji si ji ve školním automatu - 0

94%

nesvačím - 1

Zdroj: vlastní zpracování Z dotázaných dětí 94% mělo svačinu z domova, pouze 1 dítě zaškrtlo, že nesvačí. 3. Nejčastěji obědvám: a) ve školní jídelně b) doma po skončení vyučování c) něco si koupím po cestě domů ze školy d) neobědvám



66

Graf č. 52 – Kde děti obědvají 11% 0%

ve školní jídelně - 0 doma po vyučování - 16 něco si koupím po cestě domů - 2

89%

neobědvám - 0

Zdroj: vlastní zpracování Z důvodu neposkytování školního stravování, žádné z dětí neodpovědělo, že obědvá ve školní jídelně. 89% z dotázaných dětí obědvá doma po skončení vyučování a 11% si kupuje něco k jídlu po cestě domů ze školy. Všechny mladší děti obědvají doma. 4. Řekl/a bych, že má rodina se stravuje zdravě: a) převážně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne Graf č. 53 – Stravuje se rodina dětí zdravě? 0% převážně ano - 7 39%

spíše ano - 11

61%

spíše ne - 0 rozhodně ne - 0

Zdroj: vlastní zpracování Mladší děti odpověděly, že jejich rodina se rozhodně stravuje zdravě. Starší děti si tím již tak jisté nebyly. Přesto žádné z dětí neodpovědělo, že by se jejich rodina zdravě nestravovala. 5. Navštěvuji fast-food (KFC, McDonald's, Burger King a jiné): a) každý týden b) 1-2 krát do měsíce c) párkrát za rok d) nenavštěvuji



67

Graf č. 54 – Jak často děti navštěvují fast-food 11% 0%

každý týden - 0 1-2 krát do měsíce - 10

33%

56%

párkrát do roka - 6 nenavštěvuji - 2

Zdroj: vlastní zpracování Z dotazovaných rakouských dětí 56% odpovědělo, že se stravují ve fast-foodu 1-2 krát do měsíce, 33% párkrát do roka a 2 děti, což je 11% fast-food nenavštěvuje. 6. Kdybych mohl/a, stravoval/a bych se ve fast-foodu: a) každý den b) párkrát do týdne c) 1-2krát do měsíce d) nestravoval/a bych se tam, nechutná mi to / je to nezdravé Graf č. 55 – Kdyby děti mohly, jak často by se stravovaly ve fast-foodu 11%0%

každý den - 0 párkrát do týdne - 7

39%

párkrát do měsíce - 9

50%

nestravoval/a bych se tam 2

Zdroj: vlastní zpracování Děti, které v předchozí otázce odpověděly, že fast-food nenavštěvují, by ho nenavštěvovaly ani kdyby rozhodnutí bylo čistě na nich. Spousta dětí, které v předchozí otázce odpověděly, že navštěvují fast-food párkrát do roka nebo 1-2 krát do měsíce, by se ve fast-foodu stravovaly častěji. 50% dotázaných dětí by se ve fast-foodu stravovalo párkrát do měsíce a 39% párkrát do týdne.



68

7. Zeleninu jím: a) každý den b) obden c) moc často ne – několikrát do měsíce d) nejím Graf č. 56 – Jak často děti jedí zeleninu 11%

0% každý den - 11 obden - 5

28%

61%

několikrát do měsíce - 2 nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Z dotázaných dětí jí 61% zeleninu každý den, 28% obden a 11% několikrát do měsíce. 2 děti, které jedí zeleninu pouze několikrát do měsíce, jsou ze starší věkové kategorie. 8. Ovoce jím: a) každý den b) obden c) moc často ne – několikrát do měsíce d) nejím Graf č. 57 – Jak často děti jedí ovoce 11% 0%

každý den - 12 obden - 4

22%

několikrát do měsíce - 2

67%

nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Odpovědi byly totožné jako u zeleniny, až na jednoho žáka, který ovoce jedl častěji než zeleninu. Ostatní děti odpovídaly u ovoce stejně jako u zeleniny.



69

9. Během dne nejčastěji piji: a) čistou vodu b) slazené nápoje (Sprite, Coca-Cola, Fanta a jiné) c) džus d) čaj e) šťávu (sirup + voda) Graf č. 58 – Co děti pijí během dne čistou vodu - 6 33%

slazené nápoje - 1

33%

džus - 3 11%

čaj - 2

17%

6%

šťávu - 6

Zdroj: vlastní zpracování U dotazovaných dětí byla nejoblíbenější voda a šťáva s 33%. Džus, čaj a slazené nápoje nejsou tolik oblíbené. 10. Nejvíce mi chutná: a) drůbeží maso b) vepřové maso c) hovězí maso d) rybí maso e) nejím maso Graf č. 59 – Výběr masa u dětí drůbeží - 8 0% 6%

17%

vepřové - 6

44%

hovězí - 1

33%

rybí - 0 nejím maso - 3

Zdroj: vlastní zpracování



70

Nejoblíbenější maso u dotazovaných dětí je drůbeží maso, které si vybralo 44% dětí a ihned za ním je maso vepřové s 33%. 2 děti z mladší věkové kategorie a 1 z té starší maso nejí. Hovězí maso zvolil pouze jeden žák a rybí maso nikdo. 11. Jako příloha mi nejvíce chutná: a) rýže b) těstoviny c) brambory (vařené, šťouchané, kaše) d) knedlíky e) hranolky a krokety Graf č. 60 – Oblíbenost příloh rýže - 5

0% 11%

těstoviny - 6

28% 28%

brambory - 5 knedlíky - 0

33%

hranolky a krokety - 2

Zdroj: vlastní zpracování Nejoblíbenější přílohou jsou těstoviny, které zaškrtlo 33% dotázaných dětí. Brambory a rýže si vybralo 28% dětí a hranolky a krokety pouze 11%. Hranolky a krokety si vybraly děti z mladší věkové kategorie. 12. Jako úpravu jídla preferuji: a) vaření ve vodě b) vaření v páře c) pečení d) grilování e) smažení



71

Graf č. 61 – Preference úpravy jídla 11%

vaření ve vodě - 2

0%

vaření v páře - 0

39%

22%

pečení - 4 grilování - 5

28%

smažení - 7

Zdroj: vlastní zpracování Smažení jako nejoblíbenější formu úpravy jídla zvolilo 39% dotazovaných dětí. Za ním následuje grilování s 28% a pečení s 22%. 2 žáci zvolili vaření ve vodě, tito žáci byli ze starší věkové skupiny. 13. Sladkosti jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím Graf č. 62 – Jak často děti jedí sladkosti 0%

každý den - 13

28%

párkrát do týdne - 5 párkrát do měsíce - 0

72%

nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Každý den jí sladkosti 72% dotázaných dětí a párkrát do týdne 28%. Celkově děti v Rakousku, které vyplňovaly dotazník zařazují do svého jídelníčku sladkosti velmi často. 1. Brambůrky a další slané pochutiny (tyčinky, křupky, atd.) jím: a) každý den b) párkrát do týdne c) párkrát do měsíce d) nejím



72

Graf č. 63 – Jak často děti jedí brambůrky 0% 11% každý den - 2 párkrát do týdne - 9

39%

párkrát do měsíce - 7

50%

nejím - 0

Zdroj: vlastní zpracování Brambůrky byly u dotázaných dětí konzumovány méně než sladkosti. Každý den konzumovaly brambůrky pouze 2 děti. Nejvíce dětí jí brambůrky párkrát do týdne a poté párkrát do měsíce.

2.5.1 Srovnání České republiky a Rakouska Svačiny do školy mají i dotazované děti v Rakousku především z domova, číselně je to 94% v Rakousku a 89% v Česku. Stejně jako v Německu, není dětem na této rakouské škole poskytováno školní stravování, tudíž 89% se stravuje doma po vyučování a 11% si kupuje něco k jídlu cestou domů ze školy. Opět všechny si všechny děti myslí, že se jejich rodina stravuje zdravě. V Česku je více kritiků vůči rodině, pravděpodobně vlivem věku dotázaných dětí. 56% dětí v Rakousku navštěvuje fast-food 1-2 krát do měsíce, v Česku to je 25%. Párkrát do roka se tam stravuje 33% rakouských dětí a 61% českých. Kdyby děti měly možnost, ve fast-foodu by se stravovalo 39% rakouských dětí párkrát do týdne a 50% 1-2 krát do měsíce. V Česku by se tam stravovalo 26% párkrát do týdne a 42% 1-2 krát do měsíce. Celkově z toho vyplývá, že české děti mají menší zájem o stravování se ve fastfoodu. Celkově s ovocem a zeleninou jsou na tom ale dotazované rakouské děti lépe. Každý den je konzumuje okolo 60% dětí, v Česku se to pohybuje pouze okolo 40%. V otázce pitného režimu vyšly výsledky obou zemí téměř totožně. Obě země preferují čistou vodu a šťávu. V České republice volí kuřecí maso 53% dětí, kdežto v Rakousku 44%. Vepřové maso v Rakousku preferuje 33% a v Česku 19%. Z dotazovaných dětí v Rakousku je 6% vegetariánů, v Česku to jsou 3%. Nejoblíbenější přílohou v Rakousku jsou podle výzkumu těstoviny a následně brambory s rýží. U dětí v Česku vítězí hranolky a krokety. Výsledky u brambor a rýže mají tyto dvě země velmi podobné. Na rozdíl od Česka kde vévodí v oblasti úpravy jídel grilování, je u dětí v Rakousku nejpreferovanější smažení. Hůře se zařazováním nevhodných potravin, jako jsou sladkosti a brambůrky do jídelníčku, je Rakousko. Sladkosti



73

zde konzumuje denně až 72% dětí, kdežto v České republice je to 23%. Rakouské děti konzumují častěji i brambůrky a další slané pochutiny.

2.6 Otázky pro odborníky na výživu Na otázky odpovídal trenér Petr Marek, který trénoval děti v softballovém klubu Eagles Praha a momentálně se stará o tréninky a výživu softballové reprezentace žen do 22 let, nutriční specialistka Mgr. Veronika Volavá a kuchař a majitel restaurace David Korbel, který vařil v lázeňských resortech. 1. Myslíte si, že se stravování dětí za posledních 10 let nějak výrazně změnilo? Pokud ano, tak k horšímu nebo lepšímu? P. Marek: „Změnilo se zcela zásadně a k horšímu. Proč, je zároveň odpověď na otázku č 2. V. Volavá: „Stravování dětí se dle mého názoru mění průběžně s dobou, ale nemyslím si, že se za posledních 10 let změnilo nijak výrazně.” D. Korbel: „Změnila se spousta věcí už jen z hlediska složení potravin. Výrobci se snaží v rámci zlevňování používat jiná sladidla, nahrazovat tuky ve sladkostech, mléčné výrobky už jsou skoro bez mléka, kousky ovoce v jogurtech nejsou z ovoce. Takže každopádně pokud rodič cíleně nezkoumá složení a to především u výrobků určených přímo pro děti, tak se stravování rozhodně zhoršuje. Jediné co se myslím zlepšilo, je stravování ve školách ale to je z mé zkušenosti, jen škola od školy.“

2. Jaký si myslíte, že je hlavní důvod špatného stravování u dětí? Je to záležitost rodiny nebo dnešní doby? P. Marek: „Důležitou roli hraje hlavně reklama, nezájem rodičů a jejich neschopnost vštípit dětem správné návyky. Takže je to kombinace. Ale základ je samozřejmě v rodině. Ta by se měla postarat minimálně o 2/3 jídel dětí ( především snídaně a večeře). A měla by nad nimi mít kontrolu.“ V. Volavá: „Pokud shledáme u dítěte špatné stravování, může to mít pouze jednu příčinu, nebo tento stav může mít multifaktoriální charakter. Nelze říci, že je to pouze záležitost rodiny, školy nebo dnešní doby. Tyto důvody nelze generalizovat pro všechny, protože každé dítě je individuální.“ D. Korbel: „Částečně už jsem odpověděl na tuto otázku v jedničce. Jinak bych to dával



74

dost za vinu tzv. dnešní době. Rodiny a dnes velmi často samostatní rodiče, (skoro všichni jsme rozvedený J ) nemají čas vařit a vůbec se nějak dlouze zabývat přípravou jídla, děti jsou tak často živy na bagetách z krámu, koláčcích, tyčinkách, rozmraženém pečivu apod.“

3. Myslíte si, že má příjem a celkový sociální status rodiny vliv na stravování dítěte? P. Marek: „Rozhodně to nějaký vliv má, ale ne klíčový. Nejdůležitější jsou základní stravovací návyky a ty nesouvisejí s výší příjmu rodiny.“ V. Volavá: „Ano, příjem peněz a celkový sociální status rodiny má významný vliv na stravování jak dítěte, tak celé rodiny. Ale neznamená to vždy, že děti ze sociálně slabších rodin mají zákonitě horší a méně kvalitní nutrici.“ D. Korbel: „Každopádně, pokud člověk nemá zahrádku s vlastní zeleninou, pár slepic a krávu. Už jen když vidím, jak se pořád všichni cpou těma rychlo-kuřatama v domnění, že je to zdravé maso. Čerstvé ryby a kvalitní maso a nejen to, třeba i blbá rýže nebo těstovina je každopádně o dost nákladnější záležitost.“

4. Myslíte si, že je důležité, co dítě jí ve školce a škole? Nebo je to jedno a důležité je především to, jak se stravuje doma? P. Marek: „Důležité to určitě je. Školní stravování je důležitou součástí dne. Mělo by být podchycené a správně nastavené. Jídlo v jídelnách není nahraditelné sladkostmi a bagetami. Dost ovšem ale záleží na rodině, jak se k tomu staví.“ V. Volavá: „Stravování ve školkách a školách hraje důležitou roli, protože někdy dítě tráví v těchto institucích většinu dne. Proto je velice důležité, aby jídla byla pestrá, vyvážená a splňovala výživové potřeby dětí. Na tvorbě (a kontrole) jídelníčků by se tedy měli podílet erudovaní nutriční terapeuti a personál ze školních jídelen by měl s těmito odborníky spolupracovat. Správné stravovací návyky by měly být upevňovány jak ve školách, tak v domácím prostředí.” D. Korbel: „Oboje je stejně důležité. Např. událost minulého týdne. Dělám kuskus, protože mě zrovna několik lidí naštvalo, že prý jim nechutná, tak jim chci dokázat, že kuskus za to nemůže, ale lidský faktor. Říkám dceři, chceš ochutnat kuskus? Blééé fůůůj, to jsem měla ve škole. Tak jí vnutím jednu lžičku a hele, prý to je dobré a to je neustále se opakující situace. Zpatlají tam nějakou věc a říkají tomu nějak a nemá to s originálem nic společného



75

a hlavně, nechutná to tak. No a pak to dítě tu danou potravinu odmítá všude už jen podle názvu. Na druhou stranu je dobře, že děti mají dnes na výběr a v rámci toho se přijdou i zeptat, co je tohle a tamto a rozšíří si obzory. Ale bohužel často musím cíleně napravovat vzniklý odpor k názvům jídel.“

2.7 Otázky pro vedoucí školní jídelny Na otázky odpovídala Olga Strejčková, vedoucí školní jídelny ve Špindlerově Mlýně. 1. Myslíte si, že děti mají v dnešní době zájem o zdravou stravu? O. Strejčková: „Většinou ne, v dnešní době je to opravdu jen pár jedinců.“ 2. Co si myslíte, že je hlavní problém při zajišťování zdravé stravy pro děti? Cena potravin, nezájem dětí nebo nekvalifikovanost personálu v jídelně? O. Strejčková: „Především nezájem dětí. Nemají totiž zdravé návyky z domova. Kuchařky jsou pak vždy nešťastné, protože všechno jídlo jde zpátky do drtičky.“ 3. Pozorujete nějaké změny ve stravovacích návycích dnešních dětí? O. Strejčková: „Ano, celkově jako zaměstnanci školní jídelny pozorujeme změny dětských stravovacích návyků. Děti v dnešní době nejraději konzumují mletá masa, která jim připomínají jídla z rychlých občerstvení, kde se děti velice rády stravují. 4. Snažíte se vařit spíše klasickou českou kuchyni nebo jídla kombinujete? O. Strejčková: „Jídla se snažíme kombinovat, abychom uspokojili všechny strávníky.“ 5. Mají děti na výběr z více pokrmů? Pokud ano, tak z kolika? O. Strejčková: „V naší školní jídelně děti bohužel výběr nemají. Je to z důvodu nedostatku personálu.“ 6. Zajímáte se o zpětnou vazbu vašich strávníků? O. Strejčková: „Ano, spoustu dětí dokonce na naší školní jídelnu vzpomíná a chodí nám to říkat. Děti jsou také pravidelně dotazované, jak jim u nás chutná.“



76

3 Návrhová část Prvním z návrhů je větší zaměření se na vzdělávání rodičů v oblasti výživy. Je jasné, že školy a školky toho moc nesvedou, a proto by se o to měli starat především praktičtí lékaři pro děti a dorost. Pediatři v rodičích vzbuzují důvěru a sami mohou podrobně sledovat zdravotní stav daného dítěte. Školení by mohli absolvovat i samotní pediatři, protože ne každý lékař se zajímá o nové trendy ve stravování a neustále se vzdělává. Pokud nebude vyškolený pediatr, nebudou poskytnuté informace rodičům přínosem. Vhodné by byly různé brožurky a letáčky přímo v ordinacích, kde by byly volně dostupné pro všechny rodiče. Dalším z návrhů je pravidelné školení zaměstnanců školních jídelen. V některých zařízeních vzdělávání zaměstnanců již funguje, přesto se ale najde mnoho menších zařízení, kde se o nové trendy v oblasti stravování nezajímají. Chyba v tomto případě není v zaměstnancích, ale ve vedení školní jídelny. V dnešní době by se především mělo jednat o vzdělávání se v oblasti zdravé výživy. Přizpůsobit jídelníček školy tak, aby to bylo zdravější, ale stále zajímavé a chutné pro stravující se děti. Některé školní jídelny se o zavedení zdravějšího stravování již snaží, bohužel se nesetkávají s pochopením kuchařek. Ve školní jídelně v Tmani ve Středočeském kraji mi bylo řečeno: „Že rajská se bez cukru opravdu uvařit nedá, a tak jsme jim tam ten cukr šoupli a jak to všem chutnalo.“ Jídelní lístky by se měly přizpůsobit novým jídlům a ne přizpůsobovat zajeté recepty novým trendům. Je jasné, že pokud se mění receptury u klasických jídel, neshledají se s pochopením ve školní kuchyni. Třetím z návrhů je zakázání automatů na školách. Již na mnoha školách tyto automaty, které nabízejí bagety, sladkosti a slazené nápoje vymizely. Stále to ale není dané vyhláškou. Vyhláška na toto téma se připravuje a mělo by ji vydat ministerstvo školství. Školy se samozřejmě brání z důvodu ztráty financí, ale vzhledem ke stoupajícímu počtu obézních dětí, je tato vyhláška téměř nutností (Petrášová, 2015). Dalším řešením by bylo nabízet v automatech zdravější potraviny. Na některých základních školách jsou již nabízeny automaty na mléko, kde je mléko jak klasické, tak např. čokoládové, jahodové nebo vanilkové. Do budoucna by mohly automaty nabízet ovoce a zeleninu nebo např. zdravé ovesné sušenky. V dnešní době jsou trendem ovocné a zeleninové freshe nebo smoothie. Základní škola v Roudnici nad Labem spolupracuje s fresh barem FRU-FRU, ve kterém občas odebírají ovocné freshe pro děti na svačinu. Bylo by dobré, kdyby takto



77

spolupracovalo více základních škol. Děti by přijaly ve své stravě více vitaminů a navíc by to bylo v pro ně příjemnější formě. Dalším z mnoha řešení, jak zamezit, aby si děti kupovaly nezdravé potraviny, je nabízení zdravějších variant ve školách. Pokud by školy zavedly zdravé přesnídávky a svačiny pro děti, tak by děti neměly takovou potřebu si kupovat na svačinu věci nezdravé. Na některých základních školách to již funguje. Ty nabízejí žákům jednou týdně ke svačině ovoce, které není žákům nijak účtováno. Rodiče tudíž nemusejí nic připlácet a zároveň mají jistotu, že jejich potomek se i během pobytu ve škole stravuje zdravým způsobem. Podáváním např. ovoce a zeleniny ve školách, by děti dostaly potřebnou dávku vitaminů a vlákniny během dne. Spoustu dětí totiž ovoce a zeleninu každý den nejí. Podle výzkumu nejí zeleninu každý den 64% z dotázaných českých dětí a ovoce 59%. Naopak každý den jí sladkosti 23% dětí a brambůrky 10% z celkového počtu 107 dětí. Zdravé stravování se netýká jen konzumace ovoce a zeleniny, ale i především kvality podávaných potravin. Konkrétně se to týká distribuce BIO potravin do základních a mateřských škol. BIO zelenina a ovoce je pěstována bez chemických postřiků, a proto je pro děti mnohem zdravější. Maso z ekofarem je mnohem kvalitnější, jelikož zvířata nejsou chované v malých prostorech, ale mohou volně pobíhat po louce. Menší stres a kvalitnější přirozená strava se promítá do finální kvality masa. Zvířata z ekofarem nejsou ani léčeny antibiotiky. Jediným problémem, který můžou školní jídelny hodnotit jako dosti podstatný, je cena. Ta je u BIO potravin poměrně vysoká. Řešením by mohla být spolupráce s místními menšími zemědělci, kteří by své potraviny pěstovali podle bio pravidel a následně získali certifikát BIO. Jejich ceny by nebyly tak vysoké a škola by zajišťovala pravidelný odběr těchto potravin. Tímto způsobem by si obě strany vypomáhaly. Vzhledem k zaměření bakalářské práce na Českou republiku a malém množství respondentů ze sousedních zemí, si netroufám vytvořit návrhovou část i pro ně. Jediné řešení, které bych navrhla, by bylo pro Německo a Rakousko. Obě tyto země ve většině případů neposkytují dětem školní stravování. Stravování ve školních jídelnách bych do školního systému rozhodně zařadila, ať už kvůli potřebné výživě, kterou děti ne vždy dostávají doma, tak i z pohledu sociálního života. Stravování ve školní jídelně má pro děti sociálně stmelovací funkci.



78

Závěr V bakalářské práci byly nejdříve v teoretické části shrnuty již publikované poznatky. Konkrétně je zde popsaná výživa dětí, důsledky nezdravého stravování, základní složky výživy a školní stravování. V analytické

části

jsem

vyhodnocovala

výsledky

průzkumu,

který

probíhal

dotazníkovým šetřením v tištěné formě na základních školách v České republice, Slovensku, Rakousku a Německu. Dále jsem přes e-mail zaslala 4 otázky odborníkům na výživu a 6 otázek pro vedoucí školní jídelny. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dvě hypotézy. 1) Dnešní české děti se stravují totožně, jako jejich vrstevníci v sousedních zemích. 2) České děti často do svých jídelníčků zařazují nevhodné potraviny a nejeví zájem o zdravé stravování. Výsledky průzkumů mi jasně potvrdily hypotézu č. 2. Ze 107 respondentů z České republiky, konzumuje sladkosti několikrát týdně 55%. Brambůrky zařazuje několikrát do týdne 33%. Ve fast-foodu by se stravovalo 26% dětí několikrát do týdne. Méně než 50% dětí však konzumuje ovoce a zeleninu každý den. Trenér Petr Marek a kuchař David Korbel se jasně shodují v názoru, že stravování dětí se zhoršuje. Nutriční specialistka Mgr. Veronika Volavá se ve svém názoru nepřiklonila k žádnému názoru. Hypotéza č. 1 byla potvrzena zhruba ze 75%. Mezi zeměmi byly nepatrné rozdíly, ale v základu byly odpovědi totožné. Rozdíly je možné přikládat jinému věku odpovídajících dětí, nebo malému počtu respondentů z cizích zemí. Rozdíly mezi Německem a Českou republikou přisuzuji i rozdílnému náboženství a kultuře. V návrhové části se věnuji doporučením především pro školy, které by měly dětem zajišťovat dostatek zdravých potravin během dne, ať už v podobě přesnídávek, obědů, či svačin. Školy by též měly zamezit prodeji nezdravých potravin jako jsou cukrovinky, brambůrky a slazené nápoje v jejích prostorách. Cílem práce bylo zjistit, jak se stravují dnešní děti ze základních škol. Tento cíl byl naplněn. Z uvedených průzkumů je jasné, jaké potraviny dnešní české děti preferují a jak se stravují. Během sbírání dat v průzkumu mi neodpovědělo na e-mail nespočet nutričních terapeutů, a dokonce lékařů, kteří vyučují na Lékařské fakultě v Praze. Někteří nereagovali na e-maily ani po telefonické dohodě. Průzkum měl proběhnout i v Polsku, aby byly země okolo České republiky kompletní, bohužel po odeslání dotazníků do Varšavy, mi přes měsíc nikdo neodpovídal. Byly mi původně slíbené i vyplněné



79

dotazníky z polských škol v České republice. Srovnání polských dětí v Polsku a polských dětí v České republice by mohlo být velmi zajímavé. Kvůli přísným nařízením ze strany německých základních škol mohl proběhnout výzkum pouze v jedné třídě, kde vyučuje původně česká učitelka. Oficiálně se musí žádat vedení základní školy o povolení ke sběru dat od jejich žáků.



80

Literatura 1) BLATTNÁ, Jarmila et al. Výživa na začátku 21. století, aneb, O výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výživu, 2005. 79 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80239-6202-7. 2) FORŠT, Jaroslav a MARINOV, Zlatko. Bio&dítě: bio i nebio zdravá výživa. 2. vyd. [Praha]: IFP Publishing & Engineering, 2011. 155 s. ISBN 978-80-87383-08-7. 3) FOŘT, Petr. Stop dětské obezitě: co vědět, aby nebylo pozdě. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2004. 206 s. ISBN 80-249-0418-7. 4) FRAŇKOVÁ, Slávka, PAŘÍZKOVÁ, Jana a MALICHOVÁ, Eva. Jídlo v životě dítěte a adolescenta: teorie, výzkum, praxe. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013. 302 s. ISBN 978-80-246-2247-7. 5) HNÁTEK, Jaroslav a kol. Výživa a stravování žáků základních a středních škol. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. 320 s. Odborná literatura pro veřejnost. ISBN 80-04-23948X. 6) JAKLE, John A., SCULLE, Keith A. Fast Food: Roadside Restaurants in the Automobile Age. Baltimore, Maryland: Johns Hopkins University Press, 1999. 392s. ISBN 0-8018-6109-8. 7) KAST-ZAHN, Annette a MORGENROTH, Hartmut. Aby děti správně jedly: [rady pro rodiče dětí od narození do 15 let]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1937-2. 8) KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2012. 157 s., [8] s. barev. obr. příl. Zdraví. ISBN 978-80-7429-256-9. 9) KEJVALOVÁ, Lenka. Výživa dětí od A do Z 2. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2010. 140 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7021-993-5. 10) KOŠŤÁLOVÁ, Alexandra a kol. Rádce školní jídelny. 1, Nutriční doporučení ministerstva zdravotnictví ke spotřebnímu koši. 1. vydání. Praha: Státní zdravotní ústav, 2015. 50 stran. ISBN 978-80-7071-340-2. 11) KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. 140 s. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-3433-0. 12) MINDELL, Earl a MUNDIS, Hester. Nová vitaminová bible: vitaminy, minerální látky, antioxidanty, léčivé rostliny, doplňky stravy, léčebné účinky potravin i léky používané v homeopatii. Překlad Miloš Máček. Vyd. 3. Praha: Ikar, 2010. 572 s. ISBN 978-80-249-1419-0.

81

13) PERIČ, Tomáš a kol. Sportovní příprava dětí. Nové, aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012. 2 sv. (176, 112 s.). Děti a sport. ISBN 978-80-247-4218-2. 14) PETROVÁ, Jana a ŠMÍDOVÁ, Sylva. Základy výživy pro stravovací provozy: školní stravování, výživové normy (spotřební koš), dietní stravování ve školní jídelně, zásady správné výživy, výživa dětí, dospívajících, sportujících dětí a adolescentů, seniorů. 1. vyd. Plzeň: Jídelny.cz, 2014. 307 s. ISBN 978-80-905557-0-9. 15) ŠULCOVÁ, Eva a kol. Receptury pokrmů pro školní stravování: výživa předškolních dětí, školáků a dospívajících: pokyny k používání receptur. 1. díl, Receptury pro přípravu pomazánek, polévek, studených pokrmů, nápojů. 3., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2007. 291 s. ISBN 978-80-2398910-6 16) ŠULCOVÁ, Eva a kol. Receptury pokrmů pro školní stravování: základy nauky o potravinách, o tucích, o drůbeži, o koření a bylinkách, o technologii: pokyny k používání receptur. 2. díl, Receptury pro přípravu hlavních pokrmů z hovězího, vepřového, uzeného, skopového, sekaného, telecího, drůbežího masa. 3., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2007. 238 s. ISBN 978-80-2398911-3. 17) ŠULCOVÁ, Eva a kol. Receptury pokrmů pro školní stravování: pokyny k používání receptur. 3. díl, Receptury rybích, 2. části drůbežích, polomasitých a bezmasých pokrmů slaných a sladkých. 3., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2007. 285 s. ISBN 978-80-239-8912-0.

Elektronické zdroje 1) Co je to HACCP: HACCP. In: Www.haccp.webnode.cz [online]. 2009 [cit. 201604-05]. Dostupné z: http://haccp.webnode.cz/co-je-to-haccp/ 2) MUSELÍK, Michael. Voda a pitný režim. In: Www.abcvyzivy.cz [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.abcvyzivy.cz/clanky/voda.htm 3) PETRÁŠOVÁ, Lenka. Vyhláška zakáže ve školách bagety i limonády. Ředitelé se bojí o peníze. In: Www.idnes.cz [online]. 2015 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nova-vyhlaska-zakaze-nezdrave-jidlo-ve-skolach-fl2/domaci.aspx?c=A151210_215436_domaci_ane 4) Poradenské centrum Výživa dětí. Denně 5x aneb Zdravá jídla pro děti. In: Www.vyzivadeti.cz



[online].

2013

82

[cit.

2016-03-09].

Dostupné

z:

http://vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-deti/ 5) Poradenské centrum Výživa dětí. Doporučení nutriční terapeutky: Co by nemělo ve správném jídelníčku dětí chybět aneb Desatero zdravé výživy dětí. In: Www.vyzivadeti.cz

[online].

2013

[cit.

2016-03-13].

Dostupné

z:

http://vyzivadeti.cz/pro-skoly/doporuceni-nutricni-terapeutky/ 6) Poradenské centrum Výživa dětí. Pitný režim a děti. In: Www.vyzivadeti.cz [online]. 2013 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://vyzivadeti.cz/zdravavyziva/tema-mesice/pitny-rezim-a-deti/ 7) SLIMÁKOVÁ, Margit. Trans mastné kyseliny. In: Www.margit.cz [online]. 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.margit.cz/encyklopedie/trans-mastnekyseliny/ 8) STROSSEROVÁ, Alena a ŠULCOVÁ Eva a TLÁSKAL Petr. Školní stravování: Školní stravování v číslech. In: Www.vyzivadeti.cz [online]. 2007 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: vyzivadeti.cz/wp-content/uploads/2013/05/resource-23.ppt 9) Svět zdraví. 5 zdravotních rizik vznikajících při obezitě. In: Www.svet-zdravi.cz [online]. 2014 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.svet-zdravi.cz/clanky/5zdravotnich-rizik-vznikajicich-pri-obezite 10) ŠEDĚNKOVÁ, Jana. Co způsobuje vysokou hladinu cholesterolu u dětí? In: Www.toplekar.cz

[online].

2013

[cit.

2016-03-26].

Dostupné

z:

http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/co-zpusobuje-vysokou-hladinu.html 11) ŠPONEROVÁ, Klára. Energetické nápoje do dětského jídelníčku nepatří. Obsahují příliš mnoho kofeinu. In: Www.toplekar.cz [online]. 2015 [cit. 2016-03-11]. Dostupné

z:

http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/energeticke-napoje-do-

detskeho.html 12) Vyhláška č. 107/2005 Sb.: Finanční limity na nákup potravin. In: Www.jidelny.cz [online].

2012

[cit.

2016-04-05].

Dostupné

z:

http://www.jidelny.cz/pravo_show.aspx?id=633 13) Základní škola Borovany. Školní jídelna: Kontrolní systém ve školním stravování. In:

Www.zsborovany.cz

[online].

2009

http://www.zsborovany.cz/skolni-jidelna/



83

[cit.

2016-03-31].

Dostupné

z: