Strategický rozvojový plán města Broumova do roku 2029 část A. Analytická část Profil města

Strategický rozvojový plán města Broumova do roku 2029 – část A Analytická část – Profil města

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

Profil města Broumova je zpracováván v rámci projektu: Zvýšení kvality řízení Městského úřadu Broumov. Tento projekt s registračním číslem CZ.1.04/4.1.01/53.00021 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Zpracováno ke dni 9. května 2012

Tyto výstupy zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Autorský kolektiv: Společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.      

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Hana Doleželová - socioekonomická část, dopravní a technická infrastruktura, životní prostředí Ing. Ivana Foldynová – socioekonomická část Ing. Radek Fujak – mapové výstupy a zpracování dat Ing. Kamila Frenová – socioekonomická část Bc. Jan Prášek – mapové výstupy a zpracování dat

Městský úřad Broumov Kolektiv pod vedením tajemnice Ing. Evy Blažkové, MPA.

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 5 1

Profil města ......................................................................................................................... 6 1.1.

Historie ....................................................................................................................... 6

1.2.

Základní charakteristiky ............................................................................................. 7

1.3.

Kvalita života ........................................................................................................... 10

1.4.

Sociální a zdravotní služby ...................................................................................... 30

1.5.

Správa města ............................................................................................................ 38

1.6.

Ekonomika, kultura a cestovní ruch ......................................................................... 64

Závěr......................................................................................................................................... 87 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 88 Seznam zdrojů a použitá literatura ........................................................................................... 89

© PROCES, 2012

4

Úvod Profil je první částí Strategického rozvojového plánu města Broumova do roku 2029. Jedná se o analytický dokument charakterizující situaci oblasti v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž bude vycházet strategie dalšího rozvoje. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů života v oblasti, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Profil shrnuje základní údaje o vývoji a současnosti a faktografii o všech rozhodujících sférách života. Charakterizuje obyvatelstvo, bydlení, dopravní a technickou infrastrukturu, ekonomiku a trh práce, cestovní ruch, sport a kulturu, sociální sféru, životní prostředí a v neposlední řadě správu města. V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Cílem Strategického rozvojového plánu města Broumova do roku 2029 je na základě konstruktivního a aktuálního vyhodnocení stávající situace vytvořit reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Dokument byl zpracován na základě statistických dat dostupných z ČSÚ, MPSV, MF, z územně plánovací dokumentace, dále na základě rozvojových dokumentů města, které jsou uvedeny v seznamu zdrojů.

© PROCES, 2012

5

1 Profil města 1.1. Historie V roce 1213 získali břevnovští benediktini darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka. Samotný Broumov byl založen pravděpodobně v roce 1255, neboť první písemná zmínka o něm se objevuje o rok později. V letech 1301 až 1306 byl na místě původní tvrze vybudován hrad, základ broumovského kláštera. Broumov byl jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě a dařilo se tu zejména soukenictví. V roce 1348 vydal císař Karel IV. privilegium, které Broumovu rozšiřovalo práva po vzoru královských měst Hradce a Kladska. V průběhu 16. století se Broumov stal významným a pravděpodobně i největším střediskem výroby a vývozu sukna v předbělohorských Čechách. Opat Vavřinec vymohl od krále Vladislava Jagellonského potvrzení starých výsad soukenického cechu a udělení záruky na ochranu před neoprávněným použitím značky broumovského sukna – (B). Škody způsobené třicetiletou válkou se podařilo úspěšně napravit za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinkeho. Zvláště období druhého z nich se vyznačovalo velkorysou stavební činností, která vtiskla Broumovsku dodnes výraznou podobu. S tím je spojeno především jméno Kiliána Ignáce Dientzenhofera, autora radikální přestavby kláštera a většiny venkovských kostelů. V době josefinských reforem se klášter vyhnul svému zrušení jen díky kvalitně fungujícímu gymnáziu. Zrušením roboty v roce 1848 a zřízením státní správy namísto vrchnostenské dosáhli konečně broumovští měšťané vytoužené nezávislosti na klášteru. Byl umožněn také rozvoj průmyslové výroby. V roce 1856 Josef Schroll, jeden z nejznámějších podnikatelů a obchodníků s plátnem, postavil v Olivětíně první mechanickou tkalcovnu a byla tak zahájena industrializace regionu. Později se Schrollova firma propracovala mezi nejvýznamnější v monarchii a proslula na svou dobu i velmi kvalitní sociální politikou. V průběhu 2. poloviny 19. století a zejména po otevření železniční tratě Choceň – Broumov v roce 1875 prodělalo město prudký rozmach. Byly postaveny nové tovární objekty, honosné vily, dělnické domy, veřejné budovy jako nemocnice a školy, byl vybudován městský vodovod a kanalizace. Za růstem města nezaostával ani společenský a kulturní život. Ve stejné době však nastává i nárůst národnostní nesnášenlivosti, která ještě zesílila po vzniku Československa v roce 1918. Ve 30. letech pak region, stejně jako jiné oblasti s vysokou koncentrací textilní výroby, tvrdě postihla hospodářská krize a s ní související velká nezaměstnanost. Připočítáme-li k tomu nástup nacistů k moci v Německu, není se co divit, že se i na Broumovsku se stala nejúspěšnější stranou Henleinova SdP se svým separatistickým programem a místní Němci radostně vítali ohlášení výsledků mnichovské dohody. Po skončení druhé světové války bylo broumovské obyvatelstvo na principu kolektivní viny vysídleno ze svých domovů a v několika vlnách odsunuto na území Německa. Oblast byla dosídlena obyvateli z přilehlých okresů východních Čech, ze Slovenska a reemigranty z ciziny. Nově příchozí však nikdy nedosáhli předválečného početního stavu obyvatelstva (zejména ve vesnicích), náleželi mezi méně vzdělané vrstvy a existovala rovněž jejich značná fluktuace. Vlna znárodňování postihla Broumovsko ihned po válce, neboť naprostá většina majetku patřila odsunutým Němcům. Páteří hospodářského života celého regionu zůstala i nadále textilní výroba, soustředěná na konci 40. let v národním podniku Veba. Činnost řady drobných firem a © PROCES, 2012

6

živností nebyla po r. 1945 dokonce ani obnovena, případně docházelo k jejich postupnému rušení či převádění do vnitrozemí. Období let 1945-89 lze nazvat dobou postupného všeobecného úpadku, jehož vyjádřením bylo i zrušení broumovského okresu v roce 1960 a jeho přičlenění k okresu Náchod. I přes tento dlouhodobý negativní vývoj zůstává Broumov nadále hospodářským a kulturním centrem celého broumovského výběžku. Obrázek 1.1.1 - Znak města Broumova

Zdroj: Oficiální stránky města Broumov, 2012.

1.2. Základní charakteristiky Broumov je město v severovýchodních Čechách, v Královehradeckém kraji. Město Broumov je součástí Náchodského okresu a je situováno v blízkosti státní hranice s Polskem. Je správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Území města Broumov se nachází v CHKO Broumovsko, která je známá především svými rozsáhlými skalními městy a unikátní církevní a lidovou architekturou. Město Broumov je svou polohou významným střediskem cestovního ruchu. Město Broumov je obcí s rozšířenou působností, do jejíhož správního obvodu spadá celkem 14 obcí (Adršpach, Božanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Šonov, Teplice nad Metují, Vernéřovice), z toho 3 obce mají statut města. Kromě města Broumov se jedná ještě o Meziměstí a Teplice nad Metují.

© PROCES, 2012

7

Mapa 1.2.1 - Poloha města Broumova v rámci Královéhradeckého kraje a ORP Broumov

Zdroj: ArcČR 500, ČSÚ – adm. hr. platné k 1. 7. 2009

Na základě statutu města se Broumov člení do osmi městských částí: - Benešov, - Broumov, - Kolonie 5. května, - Nové Město, - Olivětín, - Poříčí, - Rožmitál, - Velká Ves. Tabulka 1.2.1 - Základní charakteristiky města Broumov Status Kraj Okres ORP Rozloha Počet obyvatel Nadmořská výška Části obce Katastrální území

Město Královéhradecký kraj Náchod Broumov 2 22,26 km * 7 902* 395 m. n. m.* 8 4

Zdroj: Portál GOV, * data k 31. 12. 2010, ČSÚ

Se svou rozlohou 22,26 km2 patří město Broumov spíše k velikostně větším obcím v rámci ORP Broumov. Oproti tomu ale z hlediska počtu obyvatel je nejvíce osídlenou obcí ORP Broumov (viz tab. 1.2.2). K 31. 12. 2010 byl v Broumově počet obyvatel 7 902 a hustota 355 obyv. na km2. © PROCES, 2012

8

Tabulka 1.2.2 – Charakteristiky obcí v ORP Broumov Počet obyvatel Město

ADRŠPACH

% podíl na počtu obyv. ORP

3,19

celkem

podíl obyvatel ve věku 15-64 (%)

podíl žen (%)

542

50,0

77,9

Hustota obyvatel na km2

Výměra (ha)

% podíl na území ORP

27

1 972

7,60

BOŽANOV

2,19

372

47,0

73,1

19

1 920

7,40

BROUMOV

46,52

7 902

51,9

69,2

355

2 226

8,58

HEJTMÁNKOVICE

3,85

654

52,6

72,6

50

1 301

5,02

HEŘMÁNKOVICE

2,88

489

49,3

70,1

25

1 993

7,68

HYNČICE

1,00

170

51,2

64,7

59

290

1,12

JETŘICHOV

2,53

429

43,1

73,7

46

925

3,57

KŘINICE

2,37

402

47,3

66,4

24

1 645

6,34

MARTÍNKOVICE MEZIMĚSTÍ OTOVICE ŠONOV TEPLICE NAD METUJÍ VERNÉŘOVICE

3,00

510

48,0

70,4

36

1 416

5,46

15,95

2 710

50,3

69,9

105

2 572

9,91

2,24

380

50,8

72,4

36

1 059

4,08

1,94

329

54,7

63,2

16

2 074

8,00

10,28

1 747

49,7

69,4

31

5 604

21,61

2,07

352

47,4

70,5

37

940

3,62

Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze, data k 31.12.2010.

Z hlediska hospodářské činnosti je ve městě Broumov převažující počet subjektů zabývajících se službami (zejména obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, pohostinství, dále také veřejnými, sociálními a osobními službami). Velkou část tvoří také subjekty podnikající ve stavebnictví a průmyslu. (viz tab. 1.2.3). Tabulka 1.2.3 - Hospodářská činnost v Broumově dle převažující činnosti Počet subjektů Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze. Informace o obcích, data k 31.12.2010

67 182 236 46 539 169 5 52 185

Co se týče právní formy hospodářských subjektů, v Broumově je nejrozšířenější právní subjektivitou živnostenská forma podnikání. Další nejpočetnější skupinou jsou obchodní společnosti. (viz tab. 1.2.4)

© PROCES, 2012

9

Tabulka 1.2.4 - Hospodářská činnost v Broumově dle právní formy Počet subjektů Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy * data k 31.12.2010 ** data k 31.12.2011

12* 8** 95* 1* -* 1 179** -* 47** 30* 112*

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze. Informace o obcích

Ráz města v každém ohledu ovlivňuje jeho začlenění do CHKO Broumovska, všechny ekonomické, sociologické a rozvojové aktivity musí tuto skutečnost zohlednit. Dalšími limitami mohou být rovněž jeho poloha v příhraniční oblasti a poměrně velká roztříštěnost území města. Při vytváření jakéhokoli plánu je také nutné brát v úvahu členství města v Dobrovolném svazku obcí (DSO) Broumovsko. Cílem DSO Broumovsko je dle jeho stanov spolupráce při ochraně životního prostředí a trvale udržitelného života v CHKO, spolupráce při ochraně zájmů venkovského prostoru a kvality života, jmenovitě trvalého osídlení, trvale udržitelného hospodářství a kulturního dědictví v CHKO Broumovsko a v neposlední řadě přeshraniční spolupráce. Město Broumov je rovněž členem Místní akční skupiny Broumovsko +, jejímž hlavním posláním je podpora venkovských regionů, zejména prostřednictvím projektů v rámci programu LEADER.

1.3. Kvalita života 1.3.1. Obyvatelstvo K 31. 12. 2010 žilo na území města Broumova celkem 7902 obyvatel. Z toho 3804 mužů a 4098 žen. Z pohledu ekonomické aktivity obyvatelstva města je celkem 69,2 % obyvatel města v produktivním věku (15 – 64 let), 15,45 % obyvatel ve věku předproduktivním (0 - 14 let) a 15,35 % obyvatel v poproduktivním věku (občané starší 65 let). Průměrný věk obyvatel Broumova v roce 2010 je 40,2 let, což je srovnatelné s průměrným věkem obyvatel v České republice, který k 31.12.2010 činil 40,8 let.

© PROCES, 2012

10

Graf 1.3.1 - Věkové složení obyvatel v roce 2010

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2010

Z hlediska národnostního složení je zřejmé z údajů SLDB 2011 (viz tab. 1.3.1), že ve městě Broumov žijí převážně obyvatelé s českým státním občanstvím. Oproti roku 2001 se podíl těchto obyvatel snížil z cca 99 % na skoro 98 %-tní podíl obyvatelstva. Zajímavý je přírůstek obyvatel s občanstvím Polska z 0,17 % v roce 2011 na 0,4 % obyvatel města. Tabulka 1.3.1 – Složení obyvatel města Broumov dle státního občanství 26.3.2011* absolutně relativně (%) Obyvatelstvo celkem 7 817 100,00 Česká 7 681 98,26 republika Slovensko 22 0,28 z toho podle Německo 7 0,09 státního Polsko 31 0,40 občanství Ukrajina 12 0,15 Rusko Vietnam 8 0,10

1.3.2001 absolutně relativně (%) 8 361 100,00 8 282

99,06

18 1 14 14 2 3

0,22 0,01 0,17 0,17 0,02 0,04

* předběžné výsledky. Zdroj: ČSÚ. SLDB 2011.

V tabulce 1.3.2 je znázorněna struktura obyvatel města dle pohlaví a rodinného stavu. Za pozornost stojí skutečnost, že Broumově žije téměř 46 % svobodných mužů (od roku 2001 nárůst z podílu cca 43 % na celkovém počtu mužů). Stejný vývoj je u žen, kdy převažuje podíl žen svobodných. Oproti roku 2001 je patrný u obou pohlaví trend upřednostnit být svobodným před manželským svazkem. Rovněž je vidět mírný nárůst rozvedených osob.

© PROCES, 2012

11

Tabulka 1.3.2 – Složení obyvatel města Broumov dle pohlaví a rodinného stavu 26.3.2011* 1.3.2001 absolutně relativně (%) absolutně relativně (%) Muži celkem 3 758 100,00 3 990 100,00 svobodní 1 721 45,80 1 725 43,23 ženatí 1 466 39,01 1 820 45,61 z toho rozvedení 464 12,35 350 8,77 ovdovělí 94 2,50 87 2,18 Ženy celkem 4 059 100,00 4 371 100,00 svobodné 1 546 38,09 1 546 35,37 vdané 1 476 36,36 1 842 42,14 z toho rozvedené 555 13,67 479 10,96 ovdovělé 474 11,68 496 11,35 * předběžné výsledky. Zdroj: ČSÚ. SLDB 2011.

Populační vývoj obyvatelstva Významným obdobím růstu města Broumova byl rok 1985, kdy došlo k prudkému nárůstu obyvatel vlivem připojením obcí Hejtmánkovice a Křinice k městu Broumovu, kdy přibylo 964 obyvatel a rok 1990, kdy došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel vlivem odloučení obcí Hejtmánkovice, Heřmánkovice a Křinice (ubylo celkem 1414 obyvatel). Celková tendence populačního vývoje obyvatelstva je převážně stagnující spíše záporná hlavně vlivem migrace. Graf 1.3.2 - Vývoj počtu obyvatel ve městě Broumov od 1. 1. 1971

Zdroj: ČSÚ, běžná evidence obyvatelstva, stav vždy k 1. 1. * v tomto období došlo ke spojení a rozdělení obcí

Město Broumov dosahuje od roku 2005 kladného přírůstku obyvatelstva (v roce 2010 to bylo 8 osob), který je dán rozdílem mezi živě narozenými a zemřelými. Konkrétně v roce 2010 ve městě Broumově bylo živě narozených 87 osob a zemřelo 79 osob. I když přirozený přírůstek obyvatel byl kladný, tak celkový odliv obyvatel v produktivním věku má za následek celkově záporný přírůstek obyvatel ve městě Broumov. Tento trend by podle prognózy roku 2030 měl © PROCES, 2012

12

pokračovat a prohlubovat tím tak stárnutí obyvatel města, kdy by se měl počet obyvatel starších 65 let výrazně zvýšit a naopak počet obyvatel do věku 35 let výrazně snížit. Graf 1.3.3 - Vývoj přírůstku obyvatel v období 1971 - 2010

Zdroj: ČSÚ, běžná evidence obyvatelstva.

Migrační saldo (čistá migrace) je rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve zkoumaném územním celku. Společně s přirozeným přírůstkem je základním údajem pro bilance obyvatelstva. Ve městě Broumov v roce 2010 tvořilo migrační saldo minus 83 osob, tzn. vlivem migrace ubylo 83 osob, přičemž se odstěhovalo 220 osob a přistěhovalo pouze 137 osob.

© PROCES, 2012

13

Mapa 1.3.4 - Migrační saldo ORP Broumov v roce 2010

Zdroj: ČSÚ, běžná evidence obyvatelstva

Mezi roky 2000 a 2010 došlo ve městě Broumově k úbytku obyvatel ve věku od 20 – 35 let, což má za následek úbytek obyvatel v předproduktivním věku (0 – 14 let) a došlo k mírnému nárůstu obyvatel starších 65 let (viz graf 1.3.4). Tento trend vznikl v důsledku odchodu obyvatel za prací do regionů s nižší mírou nezaměstnanosti.

© PROCES, 2012

14

Graf 1.3.4 Vývoj počtu obyvatel dle věku ve městě Broumově v letech 2000 a 2010

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.

Následující graf (1.3.5) ukazuje vývoj od roku 2001 do 2010 v jednotlivých letech dle věkových skupin populace – produktivní, předproduktivní, post-produktivní. Obdobně jako u předchozího grafu je vidět lehký pokles produktivní složky obyvatelstva a klesající počet obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let). Počet obyvatel v post-produktivním věku naopak stále roste. Graf 1.3.5 - Vývoj počtu obyvatel dle věkových skupin ve městě Broumově v letech 2001 až 2010

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 31.12.

© PROCES, 2012

15

Věková struktura obyvatel Věková skladba obyvatelstva není jen vyjádřením rozdílů v početním zastoupení různých věkových skupin, ale poskytuje nám řadu odpovědí na otázky spojené s populační velikostí, populačním vývojem a charakterem populačního chování. Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití při jakékoliv demografické analýze. Za posledních 15 let se věková skladba obyvatelstva výrazně změnila. Od roku 1995 až do současnosti dochází k poklesu dětské složky obyvatel ve věku 0 – 14 let, která dosahovala v roce 1995 hodnoty 22,2 % a v roce 2010 už pouhých 15,3 z celkového počtu obyvatel města, přičemž tento pokles nadále pokračuje. Naopak podíl poproduktivní složky obyvatel (nad 65 let) kontinuálně narůstá, a zatímco v roce 1995 bylo pouze 10,5 % obyvatel nad 65 %, tak o 15 let později to již bylo 14,7 %. Tento nárůst je způsoben hlavně migračním chováním obyvatel. Z grafu 1.3.5 lze usoudit, že dojde ke změně v zastoupení obou věkových skupin, kdy bude více obyvatel nad 65 let než dětí mladších 15 let. Tomu nasvědčuje také index stáří, který je definován jako podíl obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 15 let. Ten se chystá překonat právě hranici 100 % a populace se bude moci pak označovat jako stará. Graf 1.3.6 - Proces stárnutí obyvatelstva ve městě Broumově

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 31.12. * Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let.

Také věková pyramida obyvatel ve městě Broumově potvrzuje negativní vývoj. Porovnána je situace mezi současností a prognózou v roce 2030 a evidentní je nárůst v počtu obyvatel nad 55 let. Naopak největší poklesy zaznamenaly věkové kohorty obyvatel ve věku 0 - 24 let. Tento vývoj nadále prohlubuje regresní typ pyramidy. Podíl dětské složky (14 let a méně) je v roce 2010 15,34 % obyvatelstva. Prognóza v roce 2030 odhaduje pokles na 14,09 % obyvatelstva. Oproti tomu podíl seniorů (65 let a více) je 14,69 % na celkovém počtu obyvatel. Do roku 2030 se odhaduje jejich nárůst na 21,39 % obyvatel.

© PROCES, 2012

16

Graf 1.3.7: Věková pyramida pro město Broumov s prognózou v roce 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Struktura obyvatel podle pohlaví Index maskulinity nám udává, kolik mužů připadá na každých sto žen v populaci, dokáže ještě přesněji vystihnout změnu váhy obou pohlaví. Index maskulinity ve městě Broumově v letech 2000 a 2010 znázorňuje, že poměr mužů a žen do věku 45 let je poměrně vyrovnaný, avšak po 45 roce života je na 100 žen méně mužů, až na rok 2000 ve věku více než 90 let, ale tento jev pouze ojedinělý. Graf 1.3.7 - Index maskulinity ve městě Broumově v letech 2000 a 2010

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1., index maskulinity = počet mužů na 100 žen

© PROCES, 2012

17

Graf 1.3.8 znázorňuje index maskulinity a protnutí hranice, kdy na 100 mužů připadá 100 žen. Z grafu lze vyčíst, že poměr mužů a žen je velice vyrovnaný až do věku 55 let, kde dochází poklesu podílu mužů a nárůstu žen. Graf 1.3.8 - Index maskulinity a podíl žen a mužů ve městě Broumov k 1.1. 2010

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva.

Vzdělanostní struktura obyvatel Ve městě má dle předběžných výsledků SLDB 2011 necelých 22,66 % obyvatel starších 15 let pouze základní vzdělání, střední vzdělání bez maturity má více než 38 % těchto obyvatel, necelých 26 % obyvatel starších 15 let má úplné střední vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání a zhruba 6 % obyvatel města starších 15 let dosáhlo na vysokoškolský titul. Necelé 1 % obyvatel starších 15 let nemá žádné vzdělání. Město Broumov je ve srovnání s celorepublikovým průměrem patrný rozdíl počtu lidí se základním vzděláním, kteří převyšují republikový průměr (17,43 %) více než o 5 %, naopak je znatelný menší počet vysokoškolský vzdělaných lidí, kterých je ve městě o více než 6 % méně, než je republikový průměr (12,37 %). Při porovnání vývoje vzdělanostní struktury města od roku 2001, lze vidět patrný posun zejména v podílu obyvatel pouze se základním vzděláním, kdy došlo k poklesu z necelých 27 % na necelých 23 %. Stejně tak poklesl počet obyvatel se středním vzděláním bez maturity. Na druhou stranu se zvýšil podíl středoškolsky vzdělaných obyvatel s maturitou či s vyšším odborným vzděláním téměř o 2 %. Pozitivní je rovněž vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kde je v roce 2011 nárůst cca o 1 % oproti stavu v roce 2001.

© PROCES, 2012

18

Tabulka 1.3.3 - Vzdělanostní struktura obyvatel města Broumova k roku 2001

Počet obyvatel starších 15 let základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s z toho nejvyšší maturitou) a vyšší ukončené vzdělání odborné včetně nástavbového vysokoškolské bez vzdělání

26.3.2011* absolutně relativně (%) 6 603 100

1.3.2001 absolutně relativně (%) 6 692 100

1 496

22,66

1 803

26,94

2 545

38,54

2 854

42,65

1 716 397 45

25,99 6,01 0,68

1 624 315 41

24,27 4,71 0,61

* předběžné výsledky. Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

1.3.2. Školství a vzdělávání Školství ve městě Broumově pokrývá potřeby samotného města a širšího okolí poskytováním vzdělání od stupně předškolního až po stupeň středoškolský včetně školských služeb. Broumov nabízí rovněž umělecké vzdělání na základní úrovni. Tabulka 1.3.4 - Školství ve městě Broumov Mateřská škola Základní škola - nižší stupeň (1. - 5. ročník) Základní škola - vyšší stupeň (1. - 9. ročník) Střední školy obory gymnázií obory středních odborných škol a praktických škol obory středních odborných učilišť a odborných učilišť obory nástavbového studia Základní umělecká škola Konzervatoře Jazyková škola Vyšší odborná škola Vysoká škola-počet

2 3 1 1 .

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze. Data za školní rok 2010/2011.

Mateřské školy Ve městě působí 1 mateřská škola, která poskytuje své služby v 5 budovách. Jejím zřizovatelem je město Broumov. Celková kapacita školy je 263 dětí a je využita téměř maximálně (k 30.9.2011 bylo zapsáno 251 dětí). Speciálním zařízením je logopedická Mateřská škola při Dětském domově (Masarykova třída). Zřizovatelem Dětského domova je Královehradecký kraj.

© PROCES, 2012

19

Tabulka 1.3.5 - Mateřské školy ve městě Broumově v roce 2011 Místa Název školského Zřizovatel poskytovaného Kapacita zařízení vzdělávání: Příčná 227, Příčná 226, Mateřská škola Město Broumov Masarykova 263 Broumov Přadlácká 175 Cihlářská 156 Dětský domov, mateřská škola a Královéhradecký třída školní jídelna, 47 kraj Masarykova 250 Broumov, třída Masarykova 246 Celkem

Počet tříd

Počet dětí

2 2 3 2 1

54 54 65 51 27

3

46

13

297

310

Zdroj: Město Broumov, MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, data k 30.9.2011.

Základní školy Město Broumov je zřizovatelem dvou základních škol. ZŠ Hradební navštěvuje v současné době 433 žáků z maximální kapacity 500 a ZŠ Masarykovu (budova Komenského 312 a Cihlářská 156) navštěvuje 374 žáků z maximální kapacity 710. Základní vzdělávání získávají žáci na území města Broumova také v rámci vzdělávacího programu víceletého gymnázia. Ve městě působí ještě další základní škola v ulici Kladská 164, jejímž zřizovatelem je Královehradecký kraj. Školu navštěvuje v současnosti 69 žáků z celkové kapacity 120. Tato škola poskytuje svým žákům kromě základního vzdělání také vzdělání speciální. Nadaní žáci základních škol po ukončení pátého ročníku mají možnost přestoupit na osmileté gymnázium (viz níže – Střední školy). Tabulka 1.3.6 – Základní školy ve městě Broumov v roce 2011 Název školského zařízení Základní škola, Hradební 244 Masarykova základní škola, Komenského 312 Základní škola, Kladská 164 Celkem

Zřizovatel

Kapacita

Počet tříd

Počet žáků

Město Broumov

500

18

433

Město Broumov

710

20

374

Královéhradecký kraj

120

7

69

1330

45

876

Zdroj: Město Broumov, MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, data k 30.9.2011.

Kromě uvedených základních škol působí ve městě Základní umělecká škola (V Kopečku 89) s kapacitou 500 žáků. Škola poskytuje základní vzdělání v oboru hudebním, tanečním a výtvarném a podle zájmu i v oboru literárně dramatickém. K 30.9.2011 bylo v prvních třech oborech zapsáno 454 žáků. Střední školy Střední vzdělání ve městě Broumov poskytuje gymnázium se sídlem Hradební 218. Gymnázium je možno studovat jako čtyřleté či osmileté. Kapacita zařízení je 400 studentů, v současnosti jej navštěvuje 332 studentů v 11 třídách. © PROCES, 2012

20

Ostatní školská zařízení Dalším vzdělávacím zařízením na území města Broumova je středisko volného času Dům dětí a mládeže Ulita. Jedná se o příspěvkovou organizaci města, která je typem střediska volného času, které uskutečňuje svoji činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání. Posláním organizace je především uskutečňovat zájmové vzdělávání, kvalitní a širokou nabídkou zájmových aktivit ve volném čase pro děti, mládež a dospělé přispívat k aktivnímu a smysluplnému trávení volného casu, plnit funkci primární prevence sociálně patologických jevů. Aktivity jsou určeny širokému spektru zájemců, největší část činností je věnována dětem a mládeži, další činnosti jsou orientovány na malé děti do 6 let, dospělé a rodiče s dětmi. O účast v jednotlivých činnostech je trvale vysoký zájem. Činnost organizace lze dělit na: 1. pravidelnou výchovnou, vzdělávací a zájmovou činnost - kroužky, kluby, pravidelně se opakující schůzky, 2. příležitostnou výchovnou, vzdělávací, zájmovou a tematickou rekreační činnost - jednorázové a cyklické akce s různým zaměřením pro různé skupiny, 3. táborovou činnost - pobytové akce mimo Broumov, 4. osvětovou činnost - vzdělávání včetně shromažďování a poskytování informací, 5. individuální práci - zejména vytvářením podmínek pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů, 6. otevřená nabídka spontánních činností - volně přístupná hřiště, klubovny, skatepark atd., 7. doplňková činnost - hospodářská činnost, která svými výnosy pokrývá část nákladů hlavní činnosti. 1.3.3. Sport a volnočasové aktivity Ve městě se nachází zastoupení většiny typů sportovních zařízení (viz tab. 1.3.7). Jsou zde jak hřiště, tělocvičny, tak i stadiony (otevřené i kryté). Ve městě schází koupaliště či bazén, zimní stadion sice vybudován není, ale v provozu je kluziště (viz tab. 1.3.8). Tabulka 1.3.7 Sportovní zařízení ve městě Broumov Koupaliště a bazény Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč. školních) Stadiony otevřené Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)

0 9* 6* 2* 1** 0 2*

* období: 31.12.2006. ** období: 31.12.2003. Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze. Data za školní rok 2010/2011.

Ve městě je dostatečná nabídka sportovišť. Tělocvična TJ Slovan je však momentálně v katastrofálním stavu. Stejně tak je nevyhovující stav tělocvičen u některých škol. Následující tabulka ukazuje přehled největších sportovišť ve městě Broumov.

© PROCES, 2012

21

Tabulka 1.3.8 - Sportoviště ve městě Broumov Sportoviště Sportovní hala Tělocvična TJ Slovan Fotbalový stadion Opočenského Volejbalový areál na dětském hřišti Sportovní letiště Aeroklub Broumov (na katastru obce Martínkovice) Sportovní střelnice – Olivětín Kluziště TJ Jiskra Olivětín Fotbalové hřiště TJ Jiskra Olivětín Herna stolního tenisu TJ Slovan v Olivětíně Hřiště s umělým povrchem na sídlišti Křinice Tenisové kurty Velká Ves Skatepark (překážky + lezecká stěna) Hřiště u ZŠ Masarykova (volejbalové, fotbalové hřiště, běžecká dráha) …………a další Zdroj: Město Broumov 2012

Hlavní sportovní organizací ve městě je TJ Slovan Broumov, který má pod sebou více sportovních oddílů a odborů, sídlících nebo působících na území města Broumov. Tabulka 1.3.9 – Sportovní organizace a jejich oddíly a odbory ve městě Broumov Odbor Asociace sportu pro všechny Oddíl turistiky Billiard oddíl Fotbalový oddíl Spinning oddíl TJ Slovan Broumov

Oddíl stolního tenisu Šachový oddíl Tenisový oddíl Volejbalový oddíl Ricochet oddíl Oddíl boxu

TJ Jiskra Olivětín

Oddíl kopané

Ulita Broumov JUDO club Broumov

Orientační běh

Oddíl stolního tenisu

…………………..a další

Zdroj: Město Broumov, 2012

Největší sportovní organizace TJ Slovan Broumov evidoval před nově vzniklou povinností platit členské příspěvky cca 800 členů. Nyní mají v oficiální evidenci pouze 317 členů, kteří se aktivně účastní soutěží. Z evidence byli eliminováni všichni ti, kteří pouze zájmově dochází podnikat aktivity jako fotbal, nohejbal apod. Jednalo se především o členy částí Asociace sport pro všechny, turistický oddíl, soutěžně neaktivní fotbalisty, atd. Všeobecně lze říci, že se organizace potýká s odlivem dětí a mládeže ve svých oddílech a musí každoročně aktivně pořádat náborové akce.

© PROCES, 2012

22

V Broumově je pořádáno mnoho pravidelných sportovních akcí, zejména:  Běh Emericha Ratha – veřejný běh pro všechny věkové kategorie,  Běh Javořími horami – dvacetikilometrový středně těžký kopcovitý cross, kopírující státní hranici České republiky s Polskem,  Zimní závody psích spřežení Janovičky – dvoudenní závody po hřebenech Javořích hor, zařazený do seriálů závodů o titul MČR v kategorii MID,  Rallye Sudety – mistrovství České republiky v maratonu na horských kolech,  Memoriál Emericha Ratha – běžecký lyžařský přejezd Javořích hor pořádaný Klubem českých turistů Broumov,  MTB Pohár Broumovska – seriál 3 veřejných závodů horských kol v X-country, podpořený Agenturou pro rozvoj Broumovska a MěÚ Broumov,  Pochod Broumovskem – pochod po trasách v délce 15, 20, 30 a 50 kilometrů, pořádaný Klubem českých turistů Broumov,  Mistrovství republiky Romů v malé kopané,  Otevřený turnaj pro veřejnost ve sportovním kulečníku,  Memoriál Jiřího Janečka a Petra Nováka,  Memoriál Slávky Streubelové,  O pohár starosty města Broumova v požárním sportu,  Šedesátka Masarykovy základní školy,  Rybářské závody. Ve městě Broumov je docela početná spolková činnost. Dle Seznamu občanských sdružení Ministerstva vnitra ČR je evidováno k 2.12.2012 celkem 50 občanských sdružení. V roce 2011 byly ve městě aktivní zejména tyto spolky:                      

Český rybářský svaz, Přadlácká 95, Broumov Lyžařský klub Broumov, o. s., Mírové náměstí 99, Broumov CANTICUM BROUMOV -komorní sbor, Božanov 301, 54974 SFK Opat, Sadová 121, Broumov ZKO Město Broumov, Velká ves, Broumov Aeroklub Broumov, Letiště Broumov Klub plastikových modelářů, Lidická 180, Broumov JUNÁK, svaz skautů a skautek ČR, Smetanova 64, Broumov SK Broumov (cykloteam Broumov), Protif. Bojovníků 185, Broumov Mykologická organizace Broumov, Husova 280, Broumov Kaktusáři, Křinická 176, Broumov Územní organizace svaz diabetiků, Protifašistických bojovníků 206, Broumov Klub Vojenské Historie T-S 19, Alšova 114, 55001 Broumov - Olivětín Golf Club Grosshof o.s., Broumov, Velká Ves, Kladská 27 o. s. Džas dureder dživipnaha (Jdeme dál životem), Tyršova 13, Broumov ČSŽ - ZO Broumov, Broumov Senior Klub Broumovanka, Střelnická 227, Broumov Klub seniorů, Broumov SDH Rožmitál, Rožmitál u Broumova EVROPA UNION Broumov, Broumov, Komenského 312 o. s. Sdružení zdravotně postižených, Mírové nám. 228, Broumov Nadační fond Gymnázia v Broumově, Hradební 218, Broumov

© PROCES, 2012

23

                                 

Rodiče olivětínským dětem, o. s, Cihlářská 156, Broumov Pěvecký sbor Stěnavan, V Kopečku 89, Broumov Místní skupina Českého Červeného Kříže Rožmitál, Rožmitál u Broumova Česká speleologická společnost, Husova 154, Broumov Fotoklub Broumov Athletic Club Broumov o.s., Bratří Čapků 300, Broumov Závislá kulturní společnost ZÁKUS, T.G.M. 273, Broumov SDH Broumov, Soukenická 71, Broumov OS Notička TO ZUŠ Broumov, V Kopečku 89, Broumov JUDO CLUB BROUMOV, Československé armády 351, 550 01 Broumov Šachový oddíl Slovan Broumov, Střelnická 81, 550 01 Broumov Občanské sdružení Stromodění, Obránců Míru 157, 550 01 Broumov BOXING CLUB BROUMOV AHF Náchod o.s, 55001 Broumov, Generála Svobody 45 Myslivecké sdružení HVĚZDECKÉ POHOŘÍ TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA JISKRA OLIVĚTÍN, Dukelská 154, Broumov - Olivětín Střelecký klub HUBERT, Kladská 304, 55001 Broumov - Velká Ves BLACK TEAM, 55001 Broumov - Nové Město, Větrná 45 Sdružení pro romskou kulturu Broumov, o.s., 55001 Broumov - Nové Město, Žižkova 54 Bowlingový klub Broumov, Broumov, Soukenická 76, 550 01 BROUMOV Občanské sdružení Divadélka BRUM, 55001 Broumov - Olivětín, třída Soukenická 30 Radioklub Broumov OK 1 KIX Český zahrádkářský svaz, základní organizace Broumov Český svaz chovatelů Základní organizace Broumov, 55001 Broumov, Třída Osvobození 223 Český svaz včelařů, Standa Závodný PaintballClubBroumov, VKV Křinice Airsoft Automotoklub Broumov, 55001 Broumov, Sídliště Křinické 207 Skupina Imodium, T.G.M. 273, Broumov TJ Slovan Broumov, Střelnická 81, Broumov Osadní výbor Rožmitál Spolek přátel sportu, Tř. Osvobození 74, Broumov ZO ČSBS (český svaz bojovníků za svobodu ), Mgr. Milan Andres 724 864 651 Divadlo Broumov, MgA. Jan Holek

Volnočasové aktivity dětí a mládeže poskytuje také Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže – Ulita (viz výše – Školství a vzdělávání). 1.3.4. Bydlení Na základě SLDB z roku 2011 je ve městě Broumov celkem 1 233 domů, z čehož 90, 67 % slouží k bydlení (viz tab. 1.3.10). Převážnou část obydlených domů tvoří rodinné domy (necelých 63 %). Z hlediska vlastnické struktury je největším vlastníkem obydlených domů fyzická osoba (přes 70 %). Oproti roku 2001 došlo v Broumově zejména ke změnám ve vlastnické struktuře, kde v roce 2001 bylo 11,2 % obydlených domů ve vlastnictví veřejné správy (obec/stát), kdežto v roce 2011 klesl tento podíl na cca 7 %, na úkor zvýšení podílu fyzických osob v roli vlastníka domu (ze

© PROCES, 2012

24

zhruba 68 % na 71 % v roce 2011. Došlo rovněž ke vzniku nových druhů vlastnictví domů, jedná se převážně o spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, příp. kombinace vlastníků. Tabulka 1.3.10 – Obydlené domy ve městě Broumov

Domy celkem z toho obydlené z obydlených rodinné domy podle druhu bytové domy domu fyzická osoba obec, stát bytové družstvo z obydlených spoluvlastnictví podle vlastníka vlastníků bytů domu (jednotek) kombinace vlastníků

26.3.2011* absolutně relativně (%) 1 233 100,00 1 118 90,67 770 62,45

1.3.2001 absolutně relativně (%) 1 196 100,00 1 096 91,64 756 63,21

313

25,39

297

24,83

877 87 36

71,13 7,06 2,92

815 134 37

68,14 11,20 3,09

71

5,76

.

.

6

0,49

.

.

* předběžné výsledky. Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Co se týče té části domů, která není obývaná, jedná se zejména o rodinné domy (necelých 88 % z neobydlených domů). Důvodem pro jejich neobydlenost je převážně jejich využití pro rekreační účely (viz tab. 1.3.11). Oproti roku 2001 došlo k nárůstu rodinných domů určených k rekreaci, zároveň se snížil podíl neobydlených domů z důvodů jejich přestavby, či nezpůsobilosti k bydlení. Tabulka 1.3.11 – Neobydlené domy ve městě Broumov 26.3.2011* absolutně relativně (%) 115 100,00 101 87,83

Neobydlené domy celkem** rodinné domy

z toho druh domu

z toho důvod neobydlenosti

slouží k rekreaci přestavba domu nezpůsobilé k bydlení

bytové domy z toho důvod neobydlenosti

přestavba domu nezpůsobilé k bydlení

1.3.2001 absolutně relativně (%) 100 100,00 81 81,00

26

22,61

26

26,00

11

9,57

14

14,00

8

6,96

18

18,00

6

5,22

5

5,00

-

-

2

2,00

3

2,61

3

3,00

* předběžné výsledky. ** v celkovém počtu neobydlených domů zahrnuta i ubytovací zařízení bez bytu. Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Z hlediska bydlení je ve městě Broumov převaha bytů v nájemním bydlení (přes 33 % užívaných bytů), následuje podíl bytů ve vlastním domě (necelých 23 %). Oproti roku 2001 se snížil v absolutní hodnotě počet obydlených bytů z 3 161 bytů na 2 930 bytů. Naopak se zvýšil podíl obývaných bytů ve vlastním domě a v osobním vlastnictví, na úkor nájemního a družstevního bydlení (viz tab. 1.3.12). Při zhodnocení vybavenosti obývaných bytů lze konstatovat, že se stále zvyšuje komfort bytů – přibývá podílu bytů s koupelnou či sprchovým koutem a splachovacím záchodem. Rovněž se © PROCES, 2012

25

zvyšuje podíl bytů vybavených počítačem s napojením na internet - nárůst z necelých 5 % v roce 2001 na téměř 49 % bytů s počítačem s internetovým připojením v roce 2011, což ale ještě stále zaostává za celorepublikovým průměrem (56,6 %). Tabulka 1.3.12 – Bytová situace ve městě Broumov 26.3.2011* absolutně relativně (%) Obydlené byty celkem 2 930 100,00 ve vlastním 818 27,92 domě z toho právní v osobním 537 18,33 důvod užívaní vlastnictví bytu nájemní 969 33,07 družstevní 429 14,64 z toho s internetem 1 434 48,94 vybavenost osobním bez internetu 121 4,13 počítačem z toho koupelna, sprchový kout v 2 838 96,86 bytě z toho splachovací záchod v 2 801 95,60 bytě

1.3.2001 absolutně relativně (%) 3 161 100,00 766

24,23

443

14,01

1 226 528 155

38,79 16,70 4,90

230

7,28

2 952

93,39

2 858

90,41

* předběžné výsledky. Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Pro rok 2012 je město Broumov žadatelem o dotaci z Programu regenerace panelových sídlišť Ministerstva pro místní rozvoj na regeneraci panelového sídliště Broumov-Spořilov. Rovněž je žadatelem o dotaci z Programu OPŽP na rekonstrukci rozvodů tepla na sídlišti Spořilov. 1.3.5.

Průzkum veřejného mínění občanů města Broumova na kvalitu života

Výzkum byl realizován na základě zadání města Broumova. Tato aktivita byla realizována v rámci projektu reg. č. CZ.1.04/4.1.01/53.00021 nazvaného „Zvýšení kvality řízení Městského úřadu Broumov“. Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a obecního rozpočtu. Počet respondentů: 1315, průzkum probíhal od června do srpna roku 2011 Tabulka 1.3.13 - Struktura respondentů dotazníkového šetření ve městě Broumov Absolutně

Kategorie muži ženy 18-33 let 34-45 let Věk 46-60 let 61-70 let 70 a více let důchodce nezaměstnaný Sociální podnikatel, osoba samostatně výdělečně činná postavení student v domácnosti pohlaví

zaměstnanec

© PROCES, 2012

26

Relativně (%)

524 783 307 365 324 193 121 344 45 116 107 58

40,1% 59,9% 23,4% 27,9% 24,7% 14,7% 9,2% 26,5% 3,5% 8,9% 8,2% 4,5%

627

48,3%

Absolutně

Kategorie Vzdělání

základní vyučení střední bez maturity střední s maturitou a vyšší odborné vysokoškolské

Relativně (%)

117 532 524 124

9,0% 41,0% 40,4% 9,6%

Zdroj: Město Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Spokojenost obyvatel ve městě Na otázku „Jaká je celková spokojenost se životem ve městě Broumově?“ převážná část respondentů (76 %) odpověděla kladně, což znamená velmi spokojen/a či spíše spokojen/a a pouze 20 % obyvatel je spíše nespokojeno a pouze 4 % obyvatel odpovědělo, že jsou velmi nespokojeni se životem ve městě Broumově. Graf 1.3.9 - Celková spokojenost života ve městě Broumově z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Na otázku bydlení odpovědělo pouze 410 respondentů z celkového počtu 1315 což je pouhých 31 %. Z výsledků vyplývá, že cca 35 % respondentů bydlí v rodinném domě a necelých 20 % respondentů bydlí v nájemním bytě.

© PROCES, 2012

27

Graf 1.3.10 - Řešení bytové otázky ve městě Broumově z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Ve městě je dostatečný počet sportovních organizací, které disponují širokou škálou sportovních zařízení a pokrývají potřeby občanů. Více než 83 % občanů je spíše či velmi spokojených s nabídkou občanské vybavenosti. Graf 1.3.11 - Spokojenost s občanskou vybaveností ve městě Broumově

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Priority obyvatel města Broumova dle názoru respondentů Z průzkumu vyplynulo, že nejvyšší prioritu respondenti přiřadili k otázce občanské vybavenosti a oblasti podnikatelských aktivit a služeb pro občany. Naopak jako nejméně prioritní vnímají obyvatelé oblast revitalizace města.

© PROCES, 2012

28

Graf 1.3.12 - Priority města Broumova dle názoru respondentů

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

© PROCES, 2012

29

1.4. Sociální a zdravotní služby 1.4.1. Sociální služby Město Broumov zaujímá stěžejní pozici v oblasti sociální služeb v rámci celé ORP Broumov. Spolu s Broumovem se problematikou sociálních služeb zabývají především Teplice nad Metují a Meziměstí. Je to dáno především tím, že tato města jsou převažujícími zřizovateli zařízení sociálních služeb, vykonávají státní správu v oblasti sociální péče a zajišťují základní poradenství. Ostatní úřady poskytují ojediněle pomoc starším občanům v podobě stravování či pomoci při hledání rezidenčních zařízení pro umístění seniorů. Tabulka 1.4.1 – Sociální služby ve městě Broumov Počet sociálních služeb celkem z toho Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postiž. Azylové domy Chráněné bydlení Denní stacionáře Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociální poradny Domy s pečovatelskou službou

5 1 1 1 1 2

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze. Data k 31.12.2010.

Město Broumov zřizuje svou příspěvkovou organizaci Centrum sociálních služeb NADĚJE Broumov (CSSN). Centrum sociálních služeb NADĚJE Broumov poskytuje sociální služby: domov pro seniory, pečovatelská služba. Provozuj vlastní DPS s kapacitou 34 míst a pro dalších 60 klientů zabezpečuje služby v domácnostech. Pečovatelská služba se stará o seniory a zdravotně postižené občany města Broumova příp. obcí Broumovska se sníženou soběstačností (z důvodu věku, chronického onemocnění, úrazu nebo nepříznivé sociální situace), kteří potřebují pomoc jiných osob a služby poskytované pečovatelskou službou jsou pro ně dostačující. Terénní pečovatelskou službu zajišťuje nejen ve městě Broumově, ale i blízkých obcích Heřmánkovice, Martínkovice, Otovice a Jetřichov. Rovněž místa v DPS jsou dle možnosti a zájmu v naléhavých případech poskytnuta občanům ostatních obcí na základě Smlouvy o poskytnutých sociálních službách, pokud se obce zaváží uhradit poměrnou část provozních nákladů. V roce 2010 dle výroční zprávy CSSN bylo v rámci pečovatelské služby pečováno o 86 uživatelů, z toho 1 uživatel z obce Heřmánkovice a 1 uživatel z obce Otvovice. Průměrný věk uživatelů byl 76 let. Provoz pečovatelské služby je závislý na příjmech z rozpočtu města, v roce 2010 činily tyto příjmy podíl 61, 9 % na celkových zdrojích pečovatelské služby. Donedávna město provozovalo starý původní DPS s 9 byty, který již nevyhovoval současným potřebám a standardům. Město v tomto objektu k 1.1.2004 dočasně zvláštní určení zrušilo a plánuje další využití pro sociální služby. Domov pro seniory v Broumově je pobytové zařízení s celoročním nepřetržitým provozem, které svým obyvatelům zajišťuje komplexní péči, zabezpečuje prožívání důstojného a bezpečného života a současně také nabízí aktivizační a terapeutické činnosti. Kapacita zařízení je 34 obyvatel. Obyvateli domova jsou senioři z obcí v regionu, převážně samotného města Broumova. Dle výroční zprávy CSSN za rok 2010 bylo zařízení využito v průměru z 98,23%, přičemž průměrný věk obyvatel se pohyboval kolem 83,5 let. Z celkového počtu 79 žadatelů byl nucen Domov odmítnout 30 žádostí z důvodů nedostačující kapacity zařízení. Provoz Domova pro seniory je dotován z městského rozpočtu částkou přesahující 1 mil. Kč ročně, převažující část příjmů ale stále tvoří úhrady od uživatelů (v roce 2010 tvořily podíl 58,9 % zdrojů).

© PROCES, 2012

30

Azylový dům Broumov zřizuje Diakonie Broumov. Azylový dům poskytuje pobytovou službu, délka pobytu se řídí potřebami uživatelů. Kapacita azylového domu je 45 míst. Diakonie Broumov rovněž poskytuje ambulantní sociální službu – sociální rehabilitace Broumov, s kapacitou 15 míst. Ve městě Broumov funguje Dětský domov, mateřská škola Broumov (na ulici Masarykova tř.). Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Královehradecký kraj. Součástí je dětský domov, speciální logopedická mateřská školka a školní jídelna. Kapacita zařízení je 56 (+2) míst v dětském domově, 42 míst v mateřské školce. V Broumově působí Psychologická poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (Soukenická 16), v rámci Sítě manželských a rodinných poraden Královéhradeckého kraje, CSPS o.p.s. Nabízí bezplatnou pomoc, poradenství, podporu, provázení a stabilizaci rodinám s dětmi, manželům, partnerům a jednotlivcům, když se ocitnou v náročné, tíživé životní situaci, kterou je obtížné zvládnout vlastními silami. Ve městě také funguje Sociální poradna pro osoby se sluchovým postižením (Lipová 54). Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež provozuje občanské sdružení „Začít spolu“, které aktivizuje, pomáhá a rozvíjí romskou komunitu na Broumovsku. Zařízení poskytuje volnočasové a vzdělávací aktivity, společenské akce. Nízkoprahové zářízení navštěvuje v průměru 85 dětí a mládeže ve věku 8-16 let, společenských akcí pro dospělou populaci se zúčastňuje v průměru 70 lidí. Občanské sdružení rovněž provozuje občanskou poradnu, která pomáhá příslušníkům komunity v obtížných situacích, ve styku s úřady a s dalšími orgány státní správy a samosprávy. V rámci projektu Města Broumova "Rozvoj sociálních služeb pro město Broumov", vzniklo v bývalých prostorách ZŠ Broumov - Velká Ves, Lidická 174, v rámci realizace klíčových aktivit projektu nové středisko sociálních služeb pod názvem Centrum pro rodinu. V rámci centra jsou od 1.10.2011 poskytovány nové sociální služby, zajišťované dodavatelsky Občanským sdružením Romodrom, Praha, primárně zaměřené na obyvatele vyloučených lokalit Broumova i další osoby a rodiny s dětmi, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti, nízkého stupně vzdělání, problémů ve výchově dětí, rizikového způsobu života, zadlužení a dalšími sociálními problémy. Stěžejním orgánem MěÚ pro oblast sociálních služeb je Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, rámci něhož funguje Sociální kurátor, Oddělení sociálně právní ochrany dětí a formálně zaštiťuje i terénní program v sociálně vyloučených lokalitách provozovaný výše uvedeným sdružením Romodrom. Dalším orgánem města je zejména Komise pro sociálněprávní ochranu dětí, která koordinuje výkon sociálně-právní ochrany dětí v územním správním obvodu obce s rozšířenou působností. Dle Komunitního plánu sociálních služeb pro Dobrovolný svazek obcí Broumovsko z roku 2004 byly stanoveny následující principy rozvoje sítí sociálních služeb:  Udržet a rozvíjet stávající síť sociálních služeb na území regionu s důrazem na možnost klienta zůstat v jeho přirozeném prostředí.  Vytvořit fungující partnerství mezi uživateli, poskytovateli soc. služeb a veřejnou správou a zajistit provázanost služeb v oblastech sociálních, zdravotnických a výchovně-vzdělávacích.  Vytvořit podmínky a zajistit podporu pro zvýšení podílu nestátních neziskových organizací (NNO) na poskytování sociálních služeb.  Vytvářet podmínky pro začleňování národnostních menšin do společnosti.

© PROCES, 2012

31

 Zajistit dostatečnou informovanost o sociálních službách v regionu. Významným dokumentem pro oblast sociálních služeb ve městě Broumov je Strategický plán rozvoje sociálních služeb Broumovska (myšleno Dobrovolný svazek obcí Broumovsko) z roku 2010, v jehož rámci byly stanoveny cíle v následujících oblastech: prostory pro trávení volného času (vnitřní i venkovní), bezpečnost ve městě, zlepšení či rozšíření služeb (veřejných i sociálních, zvyšování kvality stávajících služeb, dobrovolnictví, prevence, řešení pracovních příležitostí, poradenství, volnočasové aktivity pro děti a mládež, dostupnost sociálních služeb. Jako společná priorita naskrz všemi cíli byla stanovena informovanost, spočívající zejména v zajištění spolupráce mezi veřejnou správou a sociálními službami, zvýšit informovanost občanů o sociálních službách, vydávat Katalog sociálních služeb Broumovska apod. Aktuálně se Město Broumov účastní projektu Královéhradeckého kraje „Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II“, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Hlavním záměrem projektu je navázat na aktivity „nikdy nekončícího“ procesu plánování sociálních služeb, v rámci něhož budou v období od 1.4.2011 do 31.7.2012 realizovány další aktivity na podporu rozvoje, zkvalitňování a propagace sociálních služeb v regionu Broumovska včetně revize stávajícího Strategického plánu sociálních služeb Broumovska a jeho aktualizace v souladu s nově definovanými potřebami obyvatel regionu. 1.4.2. Problematika sociálních dávek Jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení, jsou dávky pomoci v hmotné nouzi. Dle zákona č. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, jsou moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:  příspěvek na živobytí,  doplatek na bydlení,  mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodovaly a vyplácely je příslušné obecní úřady. Od 1.1.2012 přešly tyto kompetence na krajské pobočky Úřadu práce ČR. Tabulka 1.4.2 ukazuje objem vyplacených dávek hmotné nouze v Broumově v letech 20102011, s porovnáním se situací ve vybraných městech okresu Náchod. Ve všech sledovaných městech došlo k meziročnímu nárůstu objemu vyplacených dávek. Při přepočtu na relativní ukazatel, tzn. objem vyplacených dávek přepočtených na jednoho obyvatele města, vykázalo město Broumov v roce 2010 největší částku ze všech tří uváděných měst. Tab. 1.4.2 - Vyplacené dávky hmotné nouze ve městě Broumov s porovnáním v okrese Náchod Vyplaceno celkem Vyplacené dávky/obyvatele* V tis. Kč 2010 2011 2010 Jaroměř

6 021 881,-

Náchod

10 161 931,-

15 290 436,-

491,20

9 776 150,-

12 009 487,-

1 237,17

Broumov * přepočet dle počtu obyv. k 31.12.2010

10 152 396,-

472,71

Zdroj: PROCES dle Město Broumov. Bezpečnostní analýza města, 2011.

Vývoj vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi OSVZ MěÚ Broumov ukazuje tab. 1.4.3. Z tabulky je zřejmý nárůst objemu vyplacených příspěvků na živobytí ve sledovaných letech, © PROCES, 2012

32

stejně jako počet dávek příspěvku na živobytí a průměrný objem Kč na jednu tuto dávku. Oproti tomu u doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci došlo k meziročnímu poklesu v letech 2010 a 2011 jak u objemu vyplacených dávek a počtu dávek, tak i průměrné výši jedné dávky. Tabulka 1.4.3 – Vyplacené dávky pomoci v hmotné nouzi OSVZ MěÚ Broumov v letech 2008 - 2011 Příspěvek na živobytí Rok

Vyplaceno (Kč)

Kč/

Počet dávek

dávka

Doplatek na bydlení Vyplaceno (Kč)

Kč/

Počet dávek

dávka

Mimořádná okamžitá pomoc Vyplaceno (Kč)

Kč/

Počet dávek

dávka

2008

5 482 000

2 004

2 735

1 514 000

817

1 853

591 000

244

2 422

2009

6 003 486

2 151

2 791

1 553 123

746

2 082

877 097

378

2 320

2010

7 179 224

2 671

2 688

1 980 025

945

2 095

616 901

276

2 235

2011 10 183 089 3 290 Zdroj: Město Broumov, 2012.

3 095

1 615 561

848

1 905

234 840

131

1 793

Následující tabulka (1.4.4) ukazuje statistiku dávek pomoci v hmotné nouzi. Je vidět, že kromě nárůstu absolutního objemu vyplácených dávek a počtu dávek ve sledovaných letech, vzrostl také průměrný počet vyplacených dávek za měsíc. Tabulka 1.4.4 – Statistika dávek pomoci v hmotné nouzi v letech 2008 - 2011 Rok

Vyplaceno celkem (Kč)

Počet dávek

Prům. počet dávek/měsíc

2008

7 587 000

3 065

256

2009

8 433 706

3 275

273

2010

9 776 150

3 892

325

2011 12 033 490 Zdroj: Město Broumov, 2012.

4 269

356

Absolutní počty žadatelů lze odvodit od počtu dávek Příspěvek na živobytí, nárok na ostatní dávky pomoci v hmotné nouzi mohou uplatnit zpravidla žadatelé, jimž již vznikl nárok na příspěvek na živobytí (tudíž se zde žadatelé opakují). Přesný skutečný počet osob, které jsou dopláceny dávkami pomoci v hmotné nouzi (tj. žadatelé + další osoby z okruhu společně posuzovaných osob v rodině v rámci výpočtu příslušných dávek) nemáme k dispozici – programové statistiky neumějí tento údaj vyhodnotit. Tudíž tyto počty uvádíme na bázi kvalifikovaných odhadů. V roce 2008 se tento počet pohyboval okolo 550 - 600 osob, v současnosti už se jedná zhruba o 800 - 850 osob v hmotné nouzi. Toto samozřejmě odpovídá i nárůstu počtu dávek pomoci v hmotné nouzi. Pravidelný nárůst žadatelů o dávky pomoci v hmotné nouzi odpovídá i počtu i objemem vyplácených dávek od roku 2008 souvisí s řadou příčin:  příhraniční poloha regionu - nárůst nezaměstnanosti v regionu, málo pracovních příležitostí, problematické a časově náročné dojíždění za prací, nízké mzdy,  stále méně pracovních příležitostí na sezónních veřejně prospěšných pracích (VPP) pro osoby bez kvalifikace, financovaných z úřadu práce, který nemá prostředky,  nahrazování VPP veřejnou službou - nárůst výše dávek díky výkonu veřejné služby (až 80 osob),  zrušení či snížení dávek státní sociální podpory - více klientů spadlo do hmotné nouze, © PROCES, 2012

33

 zvyšování nákladů na bydlení atd. Informovanost veřejnosti o sociálních dávkách Veřejnost ve městě Broumově je dostatečně informována o problematice sociálních dávek, 49, 2 % respondentů nemá dostatek informací, ale ví kde a jakým způsobem je získat, pouhých 7,3 % dotázaných odpovědělo, že nemá tyto informace a neví, kde tyto informace získat. Obrázek 1.4.1 - Informace o problematice sociálních dávek ve městě Broumov

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Nejčastěji uváděný zdroj k získávání informací k problematice sociálních dávek je z internetu (24 % respondentů). Druhým nejčastějším zdrojem je od pracovníků odboru sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu v Broumově (21,2 % respondentů). Nejméně častým způsobem jak získat tyto informace jsou z informačních letáků a prospektů města a v zařízeních sociálních služeb. Více než 15 % respondentů uvedlo, že se o tyto informace vůbec nezajímají.

© PROCES, 2012

34

Obrázek 1.4.2 - Zdroj informací problematiky sociálních dávek ve městě Broumov

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

1.4.3. Začleňovaní sociálně vyloučených Ve městě Broumově jsou čtyři lokality označené jako „sociálně vyloučené“ nejde však o jasně ohraničená a od jiné zástavby oddělitelná místa, jedná se o: ulice Na Příkopech (jeden dům v majetku města č. p. 27), ulice Tyršova (jeden dům v soukromém vlastnictví č. p. 73), Polákovy domy (dva domy o třech vchodech) a Soukenická (jeden dům v majetku města v oblasti Olivětín č. p. 14). Mimo tyto popsané domy se ve městě Broumově nachází přibližně dalších patnáct domů, ve kterých bydlí převážně romští občané, avšak tyto jejich obyvatelé nejsou úředníky označováni za tak „problematické“ a zahrnovány mezi „lokality“. (Výzkum společnosti GAC, s.r.o. „Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit.“ Broumov, 2009) Podle odhadů lokálních expertů (viz výše zmíněný výzkum) žije ve městě Broumov přibližně 800 Romů, což je přibližně 10 % obyvatel města, avšak podle průměrného odhadu obyvatel oslovených v rámci kvantitativního šetření bydlí ve městě Broumově přibližně 1300 Romů, tedy výrazně více než je skutečný počet romských obyvatel. Za „slušnou“ přitom 90 % dotázaných označuje maximálně desetinu sociálně vyloučených. Mezi své přátele je počítá pouhé jedno procento dotázaných. Lidé žijící v těchto lokalitách se velice často ocitají v sociální izolaci a vytváří si svoje vlastní strategie pro přežití, které nejsou uplatnitelné v majoritním světě. Děti těchto rodičů pak přebírají jejich životní strategie a situace se reprodukuje. Tyto životní strategie s sebou nesou nízkou motivaci ke vzdělání a tím nižší kvalifikaci a vyšší nezaměstnanost. Mezi obyvateli sociálně vyloučených lokalit v Broumově je velká míra nezaměstnanosti, tvoří 71% ze všech nezaměstnaných s nejnižší kvalifikací a 60% z uchazečů s pouze základním vzděláním. Stávají se často závislými na sociálních dávkách, v Broumově tvoří asi polovinu všech osob, které zde pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Děti často odcházejí z hlavního vzdělávacího proudu, 56% romských dětí z Broumova chodí do praktické ZŠ. Téměř 40% klientů kurátora pro děti a mládež tvoří osoby ze sociálně vyloučených lokalit. Tato situace vytváří prostředí pro různé © PROCES, 2012

35

patologické jevy, jako jsou drogové závislosti, závislosti na alkoholu, kriminalita a také problémy v soužití s majoritní populací. Z průzkumu veřejného mínění z roku 2009 je zřejmé, že obyvatelům Broumova vadí existence romských ghett (byla uvedena na druhém místě) a vnímají velice znepokojivě děti a mládež trávící volný čas na ulicích. Problematika sociálního vyloučení je i součástí Integrovaného plánu rozvoje Broumovska 2007 – 2013 v jeho prioritní ose 5 – Občanská vybavenost a kvalita života. Tato kapitola obsahuje jako jednu z oblastí podpory i sociální integraci, vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. V rámci projektových záměrů této oblasti jsou v plánu uvedeny tyto projekty: Zaměstnávání a vzdělání sociálně vyloučených a znevýhodněných osob na trhu práce, Počítačové vzdělávací centrum, Kulturní a vzdělávací centrum a Škola gastronomie v Teplicích nad Metují. V rámci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Broumov je poskytován terénní program v sociálně vyloučených lokalitách, které dodavatelsky poskytuje ROMODROM, o.s. Jedná se o občanské sdružení realizující od 1.7. 2009 v Broumově terénní sociální služby zaměřené zejména na pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením a osobám obývajícím vyloučené romské lokality. Služba je aktuálně zajišťována dvěma terénními pracovníky, kteří pravidelně působí v uvedených lokalitách a napomáhají jejím obyvatelům, kteří mají zájem o spolupráci, s řešením různých osobních záležitostí i zákonných povinností a jejich sociálním začleňováním. Terénní pracovníci spolupracují i s různými organizacemi, úřady a institucemi (Město a MěÚ Broumov, ÚP Broumov, školy, policie, dětští lékaři atd.) při řešení integrace romské menšiny. 1.4.4.

Zdravotní služby

Ve městě Broumov existuje celkem 38 zdravotnických zařízení (viz tab. 1.4.5). Převážnou část tvoří detašovaná pracoviště samostatných ordinací praktických a specializovaných lékařů spolu se samostatnými ordinacemi. Lze konstatovat, že ve městě existuje poměrně vyhovující průřezové zastoupení ambulantních lékařských oborů. Ve městě funguje rovněž detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. Sdruženým ambulantním zařízením je společnost ETIC, s.r.o., která je zdravotnickým zařízením vykonávající léčebnou a preventivní činnost, ambulantní zdravotní péči s odděleními praktického lékaře pro dospělé, gynekologie, stomatologie, dermatologie. Tabulka 1.4.5 – Zdravotnická zařízení ve městě Broumov Počet zdravotnických zařízení celkem Sdružená ambulantní zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze, data k 31.12.2010.

38 1 4 2 2 4 2 2 1 6 7 2 4 1

Ve městě Broumov funguje rovněž Nemocnice Broumov (Smetanova 91). Jedná se o pracoviště spadající pod Oblastní nemocnici Náchod, a.s. Oblastní nemocnice Náchod a. s. tvoří © PROCES, 2012

36

spolu s akciovými společnostmi nemocnic v Jičíně, Trutnově, Rychnově nad Kněžnou a ve Dvoře Králové nad Labem Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a. s., který zabezpečuje různé služby a výhodnější dodávky zdravotnického materiálu, za účelem naplnění cílů Koncepce zdravotnictví Královehradeckého kraje.          

V rámci Nemocnice Broumov fungují tato pracoviště: Interní lůžkové oddělení, Interní všeobecná ambulance, Antikoagulační poradna (Quick), Multidisciplinární JIP, Gynekologický stacionář, Lůžka následné péče I., Lůžka následné péče II., Lůžka následné péče III., Pracoviště klinické biochemie a diagnostiky, RDG oddělení včetně ultrazvukových vyšetření. V areálu nemocnice Broumov fungují zastoupení následujících privátních praxi:

      

Edumed s.r.o., zajišťující kardiologickou a diabetologickou ambulanci, Urola s.r.o., zajišťující urologickou ambulanci, Chirurgie Routek s.r.o., zajišťující chirurgickou ambulanci, Gastropal s.r.o., zajišťující chirurgickou ambulanci včetně endokospických výkonů, Falta s.r.o., zajišťující pracoviště fyzioterapeutů, Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Královéhradecká lékarna a.s.

Z hlediska zastoupení lékáren, sídlí v Broumově Královéhradecká lékárna a.s. (Smetanova 91) a Lékárna Broumov, s.r.o. (třída Masarykova 30). Z dalších zdravotnických subjektů lze jmenovat Výdejnu prostředků zdravotní techniky (Protifašistických bojovníků 206).

© PROCES, 2012

37

1.5. Správa města Broumov jako obec vznikl nabytím účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ke dni 24.11.1990 jakožto územně samosprávná jednotka s právní subjektivitou. Broumovu byl udělen status města a je tak jedním z 592 měst v České republice. Město Broumov je obcí s rozšířenou působností. V souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, tedy vykonává agendu v přenesené působnosti (státní správu) a v samostatné působnosti pak samosprávu. Městský úřad vykonává tedy funkci obecního úřadu s rozšířenou působností, který, vedle přenesené působnosti v základním rozsahu (evidence obyvatel apod.) a vedle přenesené působnosti (rozsah pověřeného obecního úřadu podle § 64, např. stavební úřad) vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu ORP. Jedná se např. o činnosti v oblasti dopravy (evidence motorových vozidel, silniční správní úřad, stanovení místní úpravy provozu dopravním značením na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích), vydávání řidičských a technických průkazů, živnostenských oprávnění, vodoprávní řízení. Město Broumov může ve své samostatné působnosti ukládat povinnosti fyzickým či právnickým osobám prostřednictvím vydávání obecně závazných vyhlášek. V přenesené působnosti může město vydávat nařízení, je-li k tomu zákonem zmocněno. Vrcholným orgánem správy města je Zastupitelstvo města Broumov. Dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. (viz obr. 1.5.1). Městský úřad sídlí na adrese Třída Masarykova 239. V čele stojí tajemník.

© PROCES, 2012

38

Obrázek 1.5.1: Organizační struktura města Broumova a Městského úřadu Broumov

Zdroj: Město Broumov 2012

© PROCES, 2012

39

Zastupitelstvo města Broumov má 23 členů. Z hlediska politické příslušnosti je převážná většina zastupitelů bez politické příslušnosti. Ve volbách v roce 2010 byli zvolení zastupitelé na kandidátkách volebních stran uvedených v tab. 1.5.1. Největší počet zvolených zastupitelů bylo na kandidátce ČSSD. Tabulka 1.5.1 – Složení Zastupitelstva města Broumov dle volebních stran Politická strana Počet zastupitelů ČSSD 5 VV 4 KDU-ČSL 4 ODS 3 TOP 09 3 KSČM 2 SNK-ED 2

Zastupitelstvo může zřizovat jako své poradní a iniciativní orgán výbory. Povinně zřizuje Finanční výbor a Kontrolní výbor. Jiné výbory nejsou ve městě Broumov zřízeny Rada města má 7 členů. V čele je starosta a místostarosta. Jako své poradní a iniciativní orgány zřizuje komise. Jsou zřízeny tyto komise: komise kulturní, komise dopravní, komise majetková, komise bytová, sbor pro občanské záležitosti, komise pro prevenci kriminality, komise stavební a pro regeneraci památek a komise pro zahraniční spolupráci. Nejvíce členů má Sbor pro občanské záležitosti, dále pak Komise kulturní. Zastupitelstvo města zřizuje Osadní výbor pro část Rožmitál. Město může zřídit pro plnění svých úkolů právnické osoby (obchodní společnosti, příspěvkové organizace) či organizační složky bez právní subjektivity. Město Broumov zřizuje tyto příspěvkové organizace:       

Centrum sociálních služeb Naděje Broumov, Mateřská škola Broumov, Základní škola, Masarykova základní škola, Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže Ulita Broumov, Technické služby města Broumova.

Město Broumov je dále 100 %-tním vlastníkem společnosti Tepelné hospodářství Broumov, s.r.o. Spolupráce města s ostatními subjekty Horizontální spolupráce Horizontální spolupráce města představuje v prvé řadě spolupráci s příspěvkovými organizacemi města, dále se jedná o spolupráci s podnikateli, nestátními neziskovými organizacemi a v neposlední řadě také s občany města. Neméně důležitá je rovněž spolupráce s dalšími obcemi, zejména na mezinárodní úrovni. Město Broumov je obcí s rozšířenou působností pro 14 obcí. Obce spadající pod rozšířenou působnost města vytváří Dobrovolný svazek obcí Broumovsko. Cílem DSO Broumovsko je dle jeho stanov spolupráce při ochraně životního prostředí a trvale udržitelného života v CHKO, spolupráce při ochraně zájmů venkovského prostoru a kvality života, jmenovitě trvalého

© PROCES, 2012

40

osídlení, trvale udržitelného hospodářství a kulturního dědictví v CHKO Broumovsko a v neposlední řadě přeshraniční spolupráce (Polské příhraničí). Další formou horizontální spolupráce je vytvoření občanského sdružení Místní akční skupina Broumovsko+ (MAS Broumovsko+). MAS Broumovsko+ bylo založeno v roce 2005 lidmi, kteří se podíleli na vzniku rozvojové strategie regionu – Programu rozvoje Broumovska. Prvotní impuls pro založení sdružení tedy vycházel od představitelů obcí a měst regionu, kteří byli podpořeni Dobrovolným svazkem obcí "Broumovsko", podnikateli, zemědělci, neziskovými organizacemi, či obyvateli z Broumovska. Za dobu existence sdružení se jeho členská základna značně rozrostla, ale stále je tvoří průřez napříč různými společenskými a zájmovými skupinami. Právě díky své strukturované členské základně dosahuje sdružení shody napříč regionem - při realizaci aktivit směřujících k naplnění cesty, kterou by se mělo Broumovsko ubírat, a to na základě své vize - Programu rozvoje Broumovska. MAS Broumovsko+ byla založena především proto, aby byl dán právní rámec dosavadní spolupráci výše zmíněných subjektů a aby mohlo být prohlubováno partnerství mezi nimi. Hlavní náplní činnosti sdružení je podpora venkovských region, zejména prostřednictvím získávání dotací z programu LEADER. V oblasti regionálního rozvoje spolupracuje s Agenturou pro rozvoj Broumovska, o.s. Agentura chce být jedním z hybatelů regionálního rozvoje, podporuje veřejnou diskuzi a zapojuje se do koncepčních diskuzích o rozvoji regionu. Byla např. partnerem pro projekt revitalizace kláštera v Broumově. Co se týče mezinárodní spolupráce města Broumov, vytváří společné aktivity zejména se svými partnerskými městy. Jedná se o města Forchheim (Německo) a Nowa Ruda (Polsko). V rámci projektu „Podpora rozvoje cestovního ruchu v regionu Stolových hor a Broumovských stěn“ byla realizována stavba Česko-polského infocentra v Broumově. Vertikální spolupráce V rámci získávání finančních prostředků ze státního rozpočtu je město Broumov aktivní zejména v oblasti prevence kriminality (viz Bezpečnost - Prevence kriminality), kde pravidelně žádá o státní účelovou dotaci v rámci programů MVČR. V rámci činnosti v MAS Broumovsko+ se účastní projektů v Programu LEADER Ministerstva zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova. MAS Broumovsko+ je jedinou organizací na Broumovsku, která se těchto programů může účastnit. Město Broumov získalo finanční prostředky také z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a v současné době realizuje projekt „Rozvoj sociálních služeb pro město Broumov". V rámci Evropského sociálního fondu realizuje Broumov také projekt „Zvýšení kvality řízení městského úřadu Broumov“ v období 1. červenec 2010 až 30. červen 2013, s cílem posílení efektivnosti výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb ve Městě Broumov. Pro rok 2012 je žadatelem o dotaci z Programu OPŽP na rekonstrukci rozvodů tepla na sídlišti Spořilov a také pro tuto oblast o dotaci z Programu regenerace panelových sídlišť Ministerstva pro místní rozvoj na regeneraci panelového sídliště Broumov-Spořilov. Aktuálně se Broumov účastní také projektu Královéhradeckého kraje „Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II", který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Broumov je vedoucím partnerem projektu financovaného v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 Česká republika – Polská republika s názvem „Podpora rozvoje cestovního ruchu v regionu Stolových hor a Broumovských stěn“. Společně s dalšími © PROCES, 2012

41

projektovými partnery, obcí Radków a městem Police nad Metují, realizovali projektové aktivity zaměřené na zvýšení účinnosti využití přírodního bohatství, architektonických a kulturních památek celkem po tři roky do konce roku 2011. 1.5.1. Bezpečnost Stěžejním orgánem k zajištění bezpečnosti a pořádku ve městě Broumov je Městská policie Broumov. Jedná se o veřejný orgán, ke kterému se mohou obracet se všemi problémy, jež se dotýkají bezpečnosti a pořádku ve městě. Činnost městské policie se řídí zejména zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Z tohoto zákona vyplývají základní pravomoci a povinnosti strážníků městské policie. Při zabezpečování veřejného pořádku strážníci:       

dohlížejí na dodržování obecně závazných právních předpisů o ochraně veřejného pořádku, přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku, dohlížejí na dodržování pravidel občanského soužití, odhalují přestupky a v rozsahu stanoveném zákonem též ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty, upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a podle konkrétní situace činí opatření k jejich odstranění, přispívají v rozsahu stanoveném zákony k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, odhalují přestupky a jiné správní delikty.

Kromě Městské policie sídlí v Broumově také Obvodní oddělení Broumov Policie ČR (OOP Broumov), jehož územní působnost kromě města Broumov pokrývá i okolní obce. Policisté oddělení vykonávají službu 24 hodin denně, jak v oblasti represe, tak i prevence. Policisté besedují s občany na téma bezpečného chování, prevence kriminality a sociálně patologických jevů. Navštěvují děti v mateřských školách, školách základních i středních a nezapomínají ani na seniory. V roce 2010 provedlo toto oddělení dotazníkové šetření u zastupitelů obcí v rámci služebního obvodu. Z odpovědí na otázky vyplynula spokojenost respondentů s bezpečnostní situací na území OOP Broumov (94 %). Relativně vysoká je i důvěra respondentů v PČR v místě jejich bydliště, která dosahuje míry 74 %. Pozitivní je i vnímání chování policistů, se kterým je spokojeno 82 % respondentů. Jako nepříznivá je naopak hodnocena informovanost občanů ze strany policie, kdy nespokojenost vyjádřilo 76 % respondentů, což souvisí i s úrovní propagace práce PČR na internetu, kdy webové stránky OOP Broumov navštívilo pouze 18 % dotázaných. Nespokojenost rovněž převládá v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Největší obavu vyjádřili respondenti z majetkové trestné činnosti – konkrétně z krádeží (71 %). Z Dotazníkového šetření spokojenosti občanů města Broumov z roku 2011 však vyplývá, že téměř polovina respondentů v tomto městě je spíše nespokojena s bezpečností ve městě a více než 28 % respondentů je velmi nespokojeno s bezpečnostní situací ve městě.

© PROCES, 2012

42

Graf 1.5.1 Spokojenost s bezpečností ve městě Broumov

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Pouze 3,1 % respondentů je velmi spokojeno a více než 44 % je spíše spokojeno s městskou policií. Více než polovina respondentů je velmi či spíše nespokojena s městskou policií. Obrázek 1.5.2 - Spokojenost s městskou policií ve městě Broumově

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

V roce 2011 zpracovalo město Broumov Bezpečnostní analýzu města, kde byla provedena analýza kriminality, sociálně demografická analýza (včetně analýzy sociálně vyloučených lokalit na území města) a institucionální analýza. Bezpečnostní analýza města byla zpracována jako jeden z podkladových materiálů ke zpracování Plánu prevence kriminality města na léta 20122015. Analýza svou strukturou a obsahem vychází z materiálů PČR, Územního odboru Náchod, statistik správního odboru MěÚ Broumov, městské policie, z podkladů odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Broumov a úřadu práce.

© PROCES, 2012

43

Za současné problémy města v otázce bezpečnosti bylo stanoveno:  drogová problematika (zejména měkké drogy), rozšíření mezi mládeží,  příhraniční kriminalita – krádeže vozidel (okres Náchod), krádeže barevných kovů,  nárůst přestupkového jednání v oblasti občanského soužití a drobných krádeží. Z následující tabulky lze vidět více než dvojnásobný nárůst přestupkového jednání v letech 2007-2011. Oproti tomu kvantita trestné činnosti zůstává téměř na stejné úrovni. Tabulka 1.5.2 - Vývoj bezpečnostní situace ve městě Broumov Bezpečnostní situace Nápad trestné činnosti (index na 10 000 obyv.) Nápad přestupkového jednání (index na 10 000 obyv.)

2007

2008

2009

2010

2011

296

301

336

294

285

490

423

760

709

1022

Zdroj: Bezpečnostní analýza města, Město Broumov, 2011.

Podle indexu kriminality se město Broumov pohybuje v polovině hodnocených měst (ORP) v rámci Královéhradeckého kraje. V rámci okresu je Broumov na druhém místě po Jaroměři a ze všech hodnocených měst je v rámci kraje nejbezpečnějším městem Náchod. (viz graf 1.5.3) Graf 1.5.3 – Index kriminality u ORP v rámci Královehradeckého kraje

Index kriminality na 10000 obyv./ 1. pol. 2011 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Jaroměř

Nový Bydžov

Hořice

Nová Kostelec Dvůr Trutnov Broumov Hradec Dobruška Vrchlabí Paka nad Orlicí Králové Králové nad Labem

Jičín

Rychnov Nové nad Město Kněžnou nad Metují

Náchod

Zdroj: Bezpečnostní analýza města, Město Broumov, 2011.1. pol. 2010

160 140 120 Prevence kriminality 100 80 60Stěžejní orgánem samosprávy v oblasti prevence kriminality je komise zřízená Radou města 40 Broumov jako její iniciativní a poradní orgán – Komise pro prevenci kriminality. Komise 20 0 zabezpečuje analyticko-konzultační činnost, vytváření a aktualizaci informací a popularizační a Jaroměř Dvůr Nový Kostelec Trutnov Hořice Nová Broumov Hradec Vrchlabí Nové Dobruška Jičín Rychnov Náchod osvětovou činnost a je styčným orgánem pro Městský Králové program prevence kriminality. nad Králové Bydžov nad Orlicí Paka Město nad nad Kněžnou BroumovLabem podniká aktivity v oblasti prevence kriminality Metují v rámci Programu prevence

kriminality MVČR, který byl zpracován na základě Strategie prevence kriminality na léta 20091. pol. 2009 2011, schválené usnesením vlády ČR ze dne 15. října 2007, č. 1150. Od roku 2009 je tento 160 Program realizován na úrovni krajů a měst (nad 25 000 obyvatel). Na krajské úrovni jsou 140 120 poskytovány dotace prostřednictvím krajů. Kraj vyhlašuje svůj Krajský program a vybírá 100 projekty v souladu s krajskou koncepcí a republikovou strategií, následně schvaluje Republikový 80 60 výbor prevence kriminality. V Královehradeckém kraji se v současné době jedná o projekty 40 v rámci Koncepce prevence kriminality Královehradeckého kraje na léta 2009-2011. Na úrovni 20 0 měst jsou dotace poskytovány přímo z MVČR, projekty vybíráNový a schvaluje přímo MVČR. Jaroměř Dvůr Nová Hořice Trutnov Broumov Kostelec Vrchlabí Nové Rychnov Jičín Hradec Dobruška Náchod Paka programu prevence nad Orlicí Bydžovměsto nad Broumov Králové V rámci Králové Městského kriminalityMěsto žádalo v roce 2011 o nad nad Kněžnou státní účelovou Labemdotaci (ve výši 200 000 Kč) na dílčí projekty: Metují

© PROCES, 2012

44

 „Rozšíření činnosti ve Skateparku“ – cílem projektu je rozšířit nabídku činností nabízených ve Skateparku o stolní fotbal, stěžejní je využití návštěv klientů k preventivně výchovné práci s nimi.  „Propojení Systému včasné intervence (SVI) s činností Preventivně výchovné skupiny“ – cílem projektu je využít dat získaných SVI k zajištění včasné intervence prostřednictvím OSPODu u mládeže ve věku 10-18 let, na základě odborného vyšetření zařadit klienta do preventivně výchovné skupiny nebo mu poskytnout individuální péči. Město Broumov v rámci prevenci kriminality vytvořilo již výše zmíněný projekt Preventivně výchovné skupiny. Jedná se o prostor pro děti s cílem naučit je pracovat ve skupině, protože některé z nich mají problémy vycházet s ostatními občany. Působí tak jako prevence vzniku sociálně-patologických jevů. Dalším významným počinem v této oblasti bylo zpracování Bezpečnostní rádce města Broumov v roce 2004, jako součást projektu „Bez informace není prevence“, který byl podpořen Odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky. Hlavní myšlenkou Bezpečnostního rádce je fakt, že každý občan může svým chováním přispět ke snížení kriminality. Bezpečnostní rádce města Broumov tak představuje souhrn informací a rad pro zvýšení bezpečnosti občanů. Krizové řízení Systém krizového řízení si vymezil jako hlavní cíl schopnost veřejné správy včas a správně zareagovat při vzniku krizové situace a tak na nejvyšší možnou míru omezit ohrožení životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Krizové řízení zahrnuje souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů, zaměřených na:     

analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci, kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Činnost při jednotlivých krizových stavech, pravomoci vlády, ministerstev, hejtmana kraje, starostů obcí, velitele zásahu jsou uvedeny v zákonech č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému, č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) a č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Krizové řízení na úrovni obce s rozšířenou působností je výkonem státní správy v přenesené působnosti. Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací a ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. A dále starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Orgány krizového řízení města Broumov jsou Bezpečnostní rada a Krizový štáb města, přičemž členové Bezpečnostního výboru jsou zároveň členy Krizového štábu. Možné zdroje vzniku rizik na území ORP Broumov:

© PROCES, 2012

45

 silniční přeprava nebezpečných látek - místo vzniku: komunikace II. a III. třídy,  železniční přeprava nebezpečných látek - místo vzniku: železnice,  povodně - místo vzniku: okolí toku řeky Metuje a Stěnavy,  výron nebezpečných látek - místo vzniku: Pivovar Broumov, Osvobození 55, 55001 Broumov – amoniak, Tepelné hospodářství Broumov, Pionýrská 361, 55001 Broumov – zemní plyn. Pro oblast povodňových rizik má město Broumov zpracovaný Povodňový plán obce s rozšířenou působností. 1.5.2. Územní plán Územní plán si klade za cíl vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V České republice jsou územní plány vyhotovovány na základě stavebního zákona č. 183/2006 Sb. má formu opatření obecné povahy a je vydán zastupitelstvem obce. Územní plán Broumova byl vydán zastupitelstvem města v r. 2008, v r. 2011 byla vydána změna č. 1 Územního plánu Broumova. Územní plán řeší katastrální území Broumov, Rožmitál, Benešov a Velká Ves u Broumova a v těchto územích : 

   

Stanovuje základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, plošného a prostorového uspořádání, koncepci veřejné infrastruktury a uspořádání krajiny včetně vymezení částí území, kde prioritou je zachování a zvyšování ekologické stability území (tzv. územní systém ekologické stability). Koordinuje - veřejné i soukromé záměry změn území, výstavbu i jiné činnosti. V souvislostech a podrobnostech území města zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování tematicky vymezené v §§ 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) a vytváří pro realizaci těchto záměrů územní předpoklady. Respektuje požadavky Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje (vydaných v r. 2011 zastupitelstvem kraje) a Politiky územního rozvoje ČR 2008 (vydané usnesením vlády ČR č. 929 v r. 2009). Respektuje legitimní požadavky dotčených orgánů o přípustných možnostech využívání území.

Prostor pro zachování i rozvoj urbanizovaného území, které se v 21. století stává nositelem téměř všech složek života lidské civilizace, je vymezen s ohledem na zachování přírodních hodnot a funkčnosti ekosystémů podmiňujících život. Uspořádání území bylo stanoveno legitimními metodami územního plánování s ohledem na úroveň současného poznání a aktuálně platnou legislativu. Upřesnění způsobu využívání jednotlivých částí funkčních ploch a stanovení jejich vnitřní struktury lze očekávat až v navazujících podrobnějších dokumentacích (územní studie, regulační plány, územní rozhodnutí) – budou-li pořizovány. Uvedené typy podrobnějších a na územní plán navazujících dokumentací je třeba zpracovávat v úzké návaznosti na schválené rozvojové dokumenty kohezní politiky. Územní plán Broumova z r. 2008 (včetně vydaných změn) je závazný pro rozhodování v území, pro plánování strategických záměrů kohezní politiky promítajících se do území a pro poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů. © PROCES, 2012

46

Mapa 1.5.1 - Územní plán – hlavní výkres

Zdroj: Město Broumov, 2012

© PROCES, 2012

47

1.5.3. Životní prostředí Celkový stav životního prostředí je na většině území ORP Broumov vyhovující, v JZ části a v okolí národních přírodních rezervací je pak prostředí vysoké úrovně. Největšího zlepšení v čistotě ovzduší bylo dosaženo rozsáhlou plynofikací lokálních topenišť i průmyslu a ekologizací provozu Elektrárny Poříčí u Trutnova. Vzhledem k plynofikaci poklesly emise tuhých a plynných látek, což má velmi pozitivní vliv na přírodní prostředí. Nezodpovědná likvidace plastových obalů (pálení v lokálních topeništích) způsobily však rozvoj znečištění ovzduší zplodinami z pálení plastů. (dle Integrovaného plánu rozvoje Broumovska na léta 20072013) Z tabulky 1.5.3 je patrný pokles u všech sledovaných látek, u některých téměř o polovinu v časovém vývoji let 2004-2009. Tabulka 1.5.3 - Emise základních znečišťujících látek do ovzduší v okrese Náchod v roce 2004 a 2009 Emise tuhé Oxid siřičitý (SO2) Oxidy dusíku (NOx) Oxid uhelnatý (CO) 2009 Celkem (t) 293,0 2 Měrné emise (t/km ) 0,3 Měrné emise (kg/obyv.) 2,6 2004 Celkem (t) 491,7 Měrné emise (t/km2) 0,6 Měrné emise (kg/obyv.) 4,4 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze dat.

1 327,8 1,6 11,8

346,1 0,4 3,1

1 621,3 1,9 14,4

2 085,5 2,4 18,6

564,5 0,7 5,0

2 133,3 2,5 19,0

Celé území ORP Broumov leží v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko, vyhlášené 27. března 1991 Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 157. Účelem této vyhlášky je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu, jejích typických znaků. K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť a místní zástavba lidového rázu. Význam některých lokalit se odráží v jejich vyhlášení za maloplošná zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000. Maloplošnými zvláště chráněnými územími jsou:    

2 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní památka, 3 přírodní rezervace, 5 přírodních památek.

V působnosti Správy CHKO Broumovsko je i národní přírodní památka Babiččino údolí. Na území CHKO Broumovsko je vyhlášeno 8 evropsky významných lokalit a ptačí oblast. CHKO je rozložena do 4 zón ochrany přírody:  I. zóna ochrany přírody zahrnuje ekosystémy pískovcových skalních oblastí, zbytky lesů v těžko přístupných lokalitách a údolní nivy tvoří okolo jedné desetiny celkové plochy CHKO Broumovska.  II. zóna ochrany přírody zabírá 14% území CHKO a zahrnuje lesy s různou druhovou skladbou či zemědělské půdy v podobě polokulturních až kulturních travinných porostech.  III. a IV. Zóna ochrany přírody zabírá více než tři čtvrtiny území a tvoří jej zemědělské pozemky a lesy s různou druhovou skladbou, které nelze zahrnout do II. zóny. CHKO Broumovsko se rozkládá na 410 km2, v nadmořské výšce 350 – 880 m n.m. Město Broumov se svými 22,26 km2 zabírá plochu 5,4 % území CHKO. Z území podléhající zvláštní ochraně je v blízkosti města Broumov Národní přírodní rezervace Broumovské stěny. © PROCES, 2012

48

Klimatické podmínky Klimatické podmínky jsou do značné míry závislé na nadmořské výšce. Velká členitost území CHKO Broumovsko probíhajícími horskými hřebeny a údolími ve směru SZ-JV a s výškovými rozdíly tohoto terénu od 351 do 880 m n. m. vytvářejí i na krátkou vzdálenost značné podnební rozdílnosti. V celé oblasti převládají větry západních směrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je 650 - 850 mm, z toho podíl zimních srážek činí 250 - 400 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70 - 90 dnů, lokálně až 120 dnů. Délka jejího trvání v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu se prodlužuje zhruba SZ směrem ke Krkonošům. V řadě extrémně chladných pseudokrasových jeskyních (v Adršpašsko-teplických skalách nebo v Broumovských stěnách) se led vyskytuje v rozmezí měsíců listopad - červenec, mimořádně říjen - srpen. Podle klimatické rajonizace ČR (E. Quitt) je území CHKO Broumovsko začleněno do tří rajonů dvou klimatických oblastí. Nejteplejší částí území je střed jižní poloviny Broumovské kotliny, řazené do klimatické oblasti mírně teplé a rajonu MT 7, zbytek Broumovské kotliny až k úpatí Broumovských stěn a Javořích hor, dále Policko, Machovsko a Stárkovsko je ještě řazeno do mírně teplé oblasti a rajonu MT 2. Hřebenová partie Javořích hor, Jestřebích hor a Broumovských stěn i širší okolí Teplic nad Metují, Adršpachu a Jívky již patří do klimaticky chladné oblasti a rajonu CH 7. Území města Broumov tak spadá spíše do mírně teplé oblasti rajonu MT2, na svých okrajích zejména ve vyšších nadmořských výškách do klimaticky chladné oblasti, rajonu CH 7. Tabulka 1.5.4 – Klimatická charakteristika jednotlivých oblastí a rajónů CHKO Broumovsko Klimatická oblast chladná mírně teplá mírně teplá Rajon CH 7 MT 2 MT 7 Počet letních dnů 10 - 30 20 - 30 30 - 40 Počet dnů s průměrnou teplotou 120 - 140 140 - 160 140 - 160 10°C a více Počet mrazových dnů 140 - 160 110 - 130 110 - 130 Počet ledových dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50 Průměrná teplota v lednu -3°C - -4°C -3°C - -4°C -2°C - -3°C Průměrná teplota v červenci 15°C - 16°C 16°C - 17°C 16°C - 17°C Průměrná teplota v dubnu 4°C - 6°C 6°C - 7°C 6°C - 7°C Průměrná teplota v říjnu 6°C - 7°C 6°C - 7°C 7°C - 8°C Průměrný počet dnů se srážkami 1 120 - 130 mm 120 - 130 mm 100 - 120 mm mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním 500 - 600 mm 450 - 500 mm 400 - 450 mm období Srážkový úhrn v zimním období 350 - 400 mm 250 - 300 mm 250 - 300 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120 80 - 100 60 - 80 Počet dnů zamračených 150 - 160 150 - 160 120 - 150 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50 Zdroj: Správa CHKO Broumovsko, 2012.

Monitoring hydrometeorologické situace na území CHKO prováděný ČHMÚ - pobočka Hradec Králové je vzhledem k velké členitosti terénu a členitému rozložení tří existujících klimatických rajónů v ploše CHKO i vzhledem k výraznému česko-slezskému klimatickému předělu dělícímu území CHKO nedostatečný. Sestává pouze z teploměrných nebo srážkoměrných stanic nedostatečného počtu (5) - Broumov, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Božanov a Zbečník.

© PROCES, 2012

49

Vodní toky, nádrže, hydrologické poměry Pitná voda pro obce v ORP Broumov je především přiváděna z Polické křídové pánve, která je významnou vodohospodářskou oblastí. Byla vyhlášena „Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod“ (CHOPAV) nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. ze dne 24. června 1981. Současná rezerva ve vydatnosti by měla být využita pouze pro vnitřní potřebu regionu (dle Integrovaného plánu rozvoje Broumovska na roky 2007-2013). Odběry podzemních vod mohou představovat i významné riziko pro ohrožení přírodního prostředí. Jedním z faktorů negativně ovlivňujícím hospodaření s vodou v krajině jsou povodně (eroze, kontaminace vod). Ty jsou kromě stále častějších extrémních klimatických situací způsobeny nevhodným obhospodařováním krajiny (velké lány, málo mezí, narovnané toky, špatná skladba lesa, vysoký stupeň odvodnění aj.). Na území ORP Broumov je cca 200 km většinou upravovaných toků. Dle Integrovaného plánu rozvoje Broumovska na roky 2007-2013 se plánuje pokračování dalších akcí: revitalizace toků a jejich pramenišť, údolních niv, obnova a zakládání mokřadů a tůní, obnova migrační prostupnosti toků, protierozní opatření, protipovodňová ochrana (poldry), zakládání nových vodních nádrží. Ve správním obvodu ORP Broumov je povrchová voda odváděna významnými vodními toky Stěnava a Metuje. V rámci Královéhradeckého kraje vodní tok Stěnava zaujímá samostatné postavení, neboť na našem území ani nepramení ani se nevlévá do dalšího vodního toku, délka vodního toku na našem území je cca 20 km. Na příchodu z polského území je plocha povodí 59,2 km2 a cca ř.km 48, při odtoku z našeho území plocha povodí již představuje 213,4 km2 a cca ř.km 27. Břehy vodního toku Stěnavy jsou historicky poměrně zastavěny, v jeho údolní nivě je vedena železnice a silnice z Meziměstí do Otovic. Zástavbu je možné charakterizovat v případě území procházejících obcí jako vesnickou rozptýlenou, v případě hustší zástavby jako samotné město Broumov či Meziměstí se jedná o souvislou zástavbu zcela se přimykající k toku. ORP Broumov náleží do povodí řek Metuje a Stěnavy. Jejich rozvodí tvoří výrazný orografický předěl - hřeben Broumovských a Mirošovských stěn a je zároveň hlavním evropským rozvodím mezi úmořími Baltského a Severního moře. Metuje pramení v lokalitě Kalousy poblíž Horního Adršpachu. Protéká Adršpašskými skalami a úzkým údolím k jihu. Stěnava pramení v Polsku nedaleko hranice s ČR v Kamenných horách a protéká Broumovskou kotlinou do Kladska. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje protéká pískovcovým územím s členitějším reliéfem a vyšším podílem lesních porostů, Stěnava plochou pahorkatinou Broumovské kotliny po nepropustném podloží permu a zemědělskou krajinou. Proto i průchod velkých vod a povodňových vln se značně liší i při stejných srážkách nebo současném prudkém zimním tání. Metuje má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý i strmý a působí značné škody v obcích a městech. Tabulka 1.5.5 – Povodí vodního toku Stěnava v ORP Broumov

Povodí vodního toku Stěnava Starostínský potok, Dobrohošť (Vižňovský potok), Ruprechtický potok, Levostranné přítoky Uhlířský potok, Heřmánkovický potok, Kravský potok, Svinský potok, Rožmitálský (Černý potok). Vernéřovický potok, Jetřichovský potok, Liščí potok, Křinický potok, Pravostranné přítoky Martínkovický potok, Božanovský potok. Meziměstí, Jetřichov, Hynčice, Heřmánkovice, Broumov, Otovice, Obce v povodí toku Křinice, Hejtmánkovice, Martínkovice, Vernéřovice, Božanov. Zdroj: Město Broumov. Povodňový plán obce s rozšířenou působností. 2011.

© PROCES, 2012

50

Tabulka 1.5.6 – Povodí vodního toku Metuje v ORP Broumov

Povodí vodního toku Metuje Adršpašský potok, Zdoňovský potok, Bučnice, Teplický potok, Levostranné přítoky Bohdašínský potok Pravostranné přítoky Skalní potok Obce v povodí toku Adršpach, Teplice nad Metují, Dědov. Zdroj: Město Broumov. Povodňový plán obce s rozšířenou působností. 2011.

Ve správním obvodu ORP Broumov není na vodních tocích Metuje a Stěnava žádná přehrada ani nádrž s retenčními účinky, mimo tyto vodní toky nádrže jsou. Ve městě Broumov je vybudována na ochranu před povodněmi ochranná inundační zeď. Jejím cílem je ochrana obytných domů městské památkové zóny v ul. Na Příkopech, Sladovnická, Dělnické domy, Tyršova. Nachází se mezi 35,006 ř.km a 35,621 ř.km vodního toku Stěnava. Na vodním toku Stěnava jsou tři malé vodní elektrárny, v městské části Broumov-Olivětín se nachází jedna z nich u areálu VEBY, textilních závodů a.s. na 37,750 ř. km. Odpady Hospodaření s komunálními a stavebními odpady se ve městě Broumově řídí obecně závaznou vyhláškou Zastupitelstva města Broumova č. 3/2001, kterou se stanoví systém nakládání s komunálními a stavebními odpady, vznikajících na území města. Fyzické osoby jsou povinny odkládat odpad na místech k tomu určených a využít ke shromažďování, skladování a třídění sběrné nádoby (popelnice a kontejnery). Je zakázáno odkládat komunální odpad mimo místa k tomu určená. Směsný komunální odpad je ukládán do sběrných nádob (popelnice a kontejnery), které jsou umístěny na stanovištích určených vlastníkem nebo správcem nemovitosti. Na území města bylo zřízeno 34 stanovišť kontejnerů na tříděné odpady. Záměrem je zahuštění sítě stanovišť kontejnerů na tříděný odpad tak, aby donášková vzdálenost byla pro občany co nejkratší s ohledem na typ zástavby (optimální vzdálenost do 150 m). Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle Obecně závazné vyhlášky č. 1/2011, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, platí:  fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt  fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Sběrný dvůr je umístěn na Barvířském náměstí a jeho provozovatelem je společnost Marius Pedersen, a.s. V rámci systému třídění komunálního odpadu jsou tříděny čtyři využitelné složky:   

bílé a barevné sklo, plasty a tetrapacky - ukládají se do kontejnerů společně, papír.

Odpady svezené z kontejnerů na tříděný odpad jsou dotřiďovány ve třídírně odpadů v Heřmánkovicích a následně jsou předávány na recyklaci.

© PROCES, 2012

51

Občané s trvalým pobytem na území Města Broumova mohou uložit zdarma 500 kg stavebního odpadu za rok na držitele občanského průkazu. Stavební odpad se odkládá v areálu společnosti Marius Pedersen, a.s. - třídírny Heřmánkovice, kde je možné zvážit množství odkládaného stavebního odpadu. Nevztahuje se na stavební odpad vzniklý v souvislosti s podnikáním občana a na nebezpečné odpady. V Broumově je vybudována čistírna odpadních vod. Od roku 2008 probíhala intenzifikace čistírny odpadních vod, která skončila na konci roku 2011. Momentálně v čistírně probíhá zkušební provoz s dobou trvání do 31. ledna 2013. Poté by mělo následovat uvedení do trvalého provozu. Čistírnu v současné době provozují Vodovody a kanalizace Náchod, a.s., ale po ukončení zkušebního provozu je povinností Města Broumov jako příjemce dotace na rekonstrukci čistírny vypsat výběrové řízení na nového provozovatele čistírny odpadních vod. Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že více než 85 % obyvatel je spokojeno s nastaveným systémem odpadového hospodářství, systém zcela nevyhovuje pouze 1,3 % obyvatel. Graf 1.5.1 - Spokojenost občanů se systémem odpadového hospodářství

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Půdy Celé území CHKO Broumovsko pokrývají v nižších polohách ilimerizované půdy podzolové, ve výše položených a chladnějších oblastech podzoly a převážně hnědé půdy. Tyto půdy jsou plošně nejvíce zastoupeným půdním typem v území. V některých částech území v důsledku extrémnímu reliéfu či ovlivněním stanoviště vodou vyvinuly půdy intrazonální. Podél vodních toků tak vznikly nivní a lužní hydromorfní půdy, v oblastech prameništních nebo jinak zamokřených oblastí pak pseudogleje a gleje. V extrémních podmínkách kvádrových pískovců (skalních měst a balvanitých sutí) je pedologický vývoj velmi mladý. Půdní druh lze většinou označit jako půdu nevyvinutou (litozem), tvořenou jen vrstvou mělkého humusovitého horizontu na půdotvorném substrátu (skále). Mezi skalami a v roklích v určitých místech dochází k hromadění rašeliny, jejíž nejhlubší vrstvy se dle palynologických rozborů usadily již v dobách poledových (preboreál a boreál). (viz Správa CHKO Broumovsko) Zrnitostní složení půd (půdní druh) je do značné míry určováno půdotvorným substrátem. V oblasti Broumovské pánve vznikly zvětráváním permokarbonských sedimentů půdy hlinité, při

© PROCES, 2012

52

okrajích pánve s vyšším podílem písčité nebo štěrkovité frakce. V Javořích horách vytvořených paleovulkanity se můžeme setkat i s čistě kamenitými substráty a suťovými poli. Velmi významným půdotvorným faktorem je faktor biologický. Během holocénu vznikaly půdy pod vlivem lesní vegetace. Původní lesní půdy však byly na velké části území změněny během posledního tisíciletí lidskou činností, zejména zemědělskou kultivací. Současné využití půdního fondu ve správním území města Broumov uvádí tab. 1.5.7, kde je vidět, že největší část půdního fondu je využita k zemědělským účelům, či jako orná půda. Tabulka 1.5.7 - Využití půdního fondu města Broumov Výměra Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze, data k 31.12.2010

Podíl (%) 2 226 1 021 93 5 357 1 477 371 30 83 265

100,0 45,9 4,2 0,2 16,0 66,4 16,7 1,3 3,7 11,9

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu,  zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny,  zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). 

Rozlišujeme následující úrovně ÚSES:  Provinciální a biosférický ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné oblasti, které reprezentují bohatství naší bioty v rámci biogeografických provincií a celé planety. Jádrová území s přírodním vývojem by u těchto segmentů měla mít plochu větší než 10000 ha.  Nadregionální ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.  Regionální ÚSES - jsou plošně rozlehlejší EVSK s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu.  Místní (lokální) ÚSES - jsou plošně méně rozlehlé EVSK (obvykle do 5-10ha). Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory.

© PROCES, 2012

53

ÚSES se vymezují v plánech, které mají obsahovat zejména (viz Správa CHKO Broumovsko):  mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů s vyznačením zvláště chráněných částí přírody v měřítku 1: 50 000 a větším pro nadregionální a regionální ÚSES a v měřítku 1: 10 000 a větším pro lokální ÚSES.  tabulkovou a popisnou část charakterizující funkční a prostorové ukazatele.  bližší odůvodnění včetně návrhů rámcových opatření k jeho zachování a zlepšení. Plán ÚSES je podkladem pro projekty systémů ekologické stability, provádění pozemkových úprav, zpracování územně plánovací dokumentace, lesní hospodářské plány, vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny. Vymezení prvků ÚSES je až na malé výjimky provedeno na celém území CHKO Broumovsko. Dle Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003-2012, který zpracovala Správa CHKO Broumovsko, jsou na celém území CHKO zpracovány generely systémy ekologické stability (SES). Plán regionálních a nadregionálních ÚSES je součástí Zásad územního rozvoje Královehradeckého kraje (aktuálně ze srpna 2011). Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dle hlavního výkresu územního plánu se v obci Broumov nachází jak lokální, tak regionální biocentra i biokoridory. V ORP Broumov lze sledovat propojení regionálních biokoridorů po levé straně vodního toku Stěnavy, oproti tomu jižně od vodního toku Stěnavy pozorujeme rozsáhlejší propojení nadregionálního biokoridoru.

© PROCES, 2012

54

Mapa 1.5.2: Chráněné území a ÚSES v ORP Broumov

Fauna a flóra Flóra oblasti je velmi bohatá na chráněné druhy. Je to dané zejména tím, že celé území města Broumov se nachází na území CHKO Broumovsko. Následující údaje jsou převzaty ze Správy CHKO Broumovsko a Profilu území Broumovska z roku 2004 pro účely zpracování „Integrovaného plánu rozvoje Broumovska v letech 2007-2013“. Flóra Skladba flóry na Broumovsku je rozmanitá díky rozdílným přírodním podmínkám v jednotlivých částech oblasti. Lesy se zde střídají s loukami, poli a pastvinami, úrodnější zemědělsky obdělávané kotliny s výše položenými skalními oblastmi, suchá místa na hřebenech hor s močály a slatinami v okolí řek, potoků a rybníků. Vyskytují se zde druhy rozšířené v severských oblastech, naopak teplomilných druhů tu mnoho nenajdete. V suťových lesích roste například lilie zlatohlavá, měsíčnice vytrvalá, lýkovec jedovatý nebo kapradina laločnatá. Na loukách a mokřadech se vyskytují některé vzácné druhy orchidejí: vstavač mužský, kruštík bahenní, prstnatec májový, prstnatec Fuchsův či vemeník dvoulistý. Zvláštním rostlinným druhem je masožravá rosnatka okrouhlolistá. Na Broumovsku je prakticky na vymření populární prha arnika. Dnes roste jen asi na třech lokalitách ve velmi malém počtu jedinců. Z mokřadních druhů patří ke známějším vachta trojlistá, tolije bahenní, zábělník bahenní. Nejvýznamnějšími lokalitami mokřadních druhů jsou slatinné louky u Jetřichova a Křinic, rybník "Za zbořeništi" u Teplic, písník u Březové. Broumovská vrchovina patří v rámci českých zemí k botanicky středně bohatým územím. Významný je výskyt cévnatých druhů, jejichž těžiště rozšíření se nachází v severských oblastech. Tyto druhy rostou především v © PROCES, 2012

55

Adršpašskoteplických skalách, v území klimaticky velmi vyhraněném. Jedná se např. o rojovník bahenní, violku dvoukvětou aj. Teplomilných druhů roste na Broumovsku málo. Do území jednak pronikají od jihu, zvláště podél železniční trati, jednak se vyskytují v poněkud větší míře v okolí Broumova, kde je klima teplejší. Skalní města jsou z botanického hlediska poměrně chudá, odhlédneme-li od několika pozoruhodných chladnomilných druhů a značného bohatství mechorostů. Důvodem je charakter geologického podloží - živinami chudé, kyselé kvádrové pískovce. Mnohem bohatší je květena na těch horninách, které jsou alespoň mírně vápnité. K nejvýznamnějším botanickým lokalitám patří strmé, většinou lesnaté svahy v údolí Metuje a jejich přítoků s četnými skalními výchozy. Jsou pro ně typické suťové lesy, květnaté bučiny a ojediněle i fragmenty dubohabřin. Ze vzácnějších rostlin zde rostoucích lze uvést např. měsíčnici vytrvalou, lilii zlatohlavou u lékařskou, lýkovec jedovatý, zapalici žluťucholistou, kapradinu laločnatou aj. Známou lokalitou tohoto typu je Kozinek na soutoku Metuje a Židovky, odkud byl dříve uváděn i výskyt orchideje střevíčníku pantoflíčku. Mnoho ohrožených druhů je mezi šáchorovitými, např. různé druhy ostřic a suchopýrů. Tyto rostliny jsou veřejnosti méně známé a zemědělci ne právě příznivě hodnocené pro jejich velmi nízkou krmivářskou hodnotu. Botanicky bohaté louky nedávají až na výjimky vysoké výnosy kvalitního sena. Snahy o zvýšení produktivity luk vedly k odvodňování pozemků a intenzívnímu hnojení. Obojí znamenalo likvidaci značné části květnatých luk v krajině. Jiné lokality naopak zanikají v důsledku zanedbání péče - nekosené plochy zarůstají náletem dřevin. Region Broumovsko leží v dubobukovém až smrkobukovém vegetačním stupni. Broumovsko je oblastí s velmi změněnou skladbou lesů. Nejzachovalejšími lesními společenstvy, ať již jde o druhovou skladbu či strukturu, jsou reliktní bory a suťové lesy, tedy pro lesní hospodářství nejobtížněji přístupné plochy. Zvláště suťové lesy jsou významným refugiem květeny v hospodářsky silně využívaných částech území. Relativně nejméně se dochovalo z lesů dubobukového vegetačního stupně. V území převládají ovsíkové, pcháčové a smilkové louky, ojediněle se vyskytují zbytky rašelinných (slatinných) a bezkolencových luk. V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko je vyhlášeno 20 památných stromů – výjimečných svým stářím, tvarem, habitem či historickým odkazem. Nejběžnějšími a vitálními keři jsou planě rostoucí Růže šípkové, Hlohy jednosemenné, Hlohy obecné, Kaliny topolové, v teplejších oblastech Trnky obecné a Svídy krvavé, z introdukovaných pak Pámelník bílý, Ptačí zob a místy též jednotlivé keře či skupiny zahradních kultivarů dalších druhů. Velmi rozmanitá je skladba dřevin v soukromých zahradách ve městech a obcích i v parcích a na dalších plochách veřejné zeleně. Fauna Běžné jsou druhy vázané na prostředí polí a luk v odlesněné krajině (srnčí a černá zvěř, zajíc, bažant, hraboš polní, aj.) vzácněji se zde vyskytuje koroptev polní a křepelka. Lidská sídla jsou vhodným prostředím pro myš domácí, synantropní druhy netopýrů, vlaštovky, jiřičky aj. Chladnější a sušší jehličnaté lesní porosty jsou domovem zejména pro zvěř jelení a celou řadu ptačích druhů. Smíšené lesy obývá např. z ptáků budníček menší, drozd kvíčala, drozd zpěvný, kalous ušatý, králíček obecný i ohnivý, linduška lesní, většina druhů sýkor, šoupálci, ze savců to je např. ježek západní (jehož rozšíření se zde prolíná s areálem ježka východního), rejsek malý, plch velký či plšík lískový. Ve vyšších polohách můžeme spatřit datla černého, drozda brávníka, hýla obecného, křivku obecnou a vzácně též sýce rousného, z obojživelníků také mloka skvrnitého a na sušších stanovištích zmiji obecnou a ještěrku živorodou. Dravci jsou poměrně © PROCES, 2012

56

hojně zastoupení kání lesní a v zimním období též kání rousnou. Poštolka obecná osídluje i urbanisované prostředí. Pro zachování trvalé existence druhu je dostatečně početná i populace jestřába lesního. Jen jednotlivě hnízdí druhy dříve běžné, např.krahujec, ostříž, včelojed. Z fauny vodních toků a nádrží stojí za zmínku stálé populace domácího pstruha obecného potočního posilované umělým výtěrem a výskyt raka říčního. Z obojživelníků pak např. ropucha obecná, čolek obecný a čolek horský. Zajímavá a pestrá je zvířena skalních oblastí. Mísí se v nich druhy lesní fauny (krahujec obecný, ořešník kropenatý, strakapoud velký, čáp černý, holub doupňák, lejsek malý i šedý aj.) s druhy vázanými na prostředí skal (jako je např. kavka obecná, poštolka obecná, rorýs obecný, sýc rousný, výr velký, jezevec lesní, netopýr vousatý apod.). V chladných inverzních údolích zde žijí i zástupci horské zvířeny - čolek horský, skorec vodní, hraboš mokřadní a rejsek horský. V několika posledních letech na Broumovsku stoupla početnost populace uměle vypuštěného krkavce velkého. Od roku 1995 se ornitologové České ornitologické společnosti pokouší o reintrodukci sokola stěhovavého, který býval dříve běžným zástupcem dravců skalních oblastí Broumovské vrchoviny. Za zmínku stojí i pozorování medvěda brtníka v roce 1995, a to jediného samotáře, který prošel výběžkem od Broumovských stěn přes Ostaš do Broumova a vrátil se zpět do polských Stolových hor. Spokojenost občanů s životním prostředím Hodnocení spokojenosti občanů s životním prostředím ve městě Broumově na základě dotazníkového šetření dopadlo pozitivně. Životní prostředí jako „dobré“ označilo necelých 30 % občanů a jako „spíše dobré“ více než 64 % občanů. Graf 1.5.4 - Celková spokojenost s životním prostředím ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

© PROCES, 2012

57

1.5.4.

Dopravní infrastruktura

Hustota a rozmístění komunikací na celém území Broumovského výběžku je významně ovlivněna fyzickogeografickými poměry území, především poměry ortografickými. Značná členitost území, umocněná existencí státní hranice, způsobuje, že zejména obyvatelstvo okrajových částí má horší dopravní dostupnost. Silniční síť Nižší dopravní zatížení silnic souvisí s řídkým osídlením území celého ORP Broumov, což má vliv i na priority údržby technického stavu stávajících silnic. Nejdůležitější silnicí z tohoto pohledu je silnice II/303 mezi Náchodem a Broumovem. Propojuje města severní části okresu Náchod s okresním městem. Bohužel svou dopravní kapacitou, vybavením a vedením centry měst neodpovídá dopravnímu zatížení a výhledovým potřebám rozvoje území. Dalším významným silničním napojením města Broumov je silnice II/302, propojující zejména města Broumov a Meziměstí. Mapa 1.5.3 - Silniční síť na území města Broumov

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Na základní silniční síť tvořenou silnicemi I.a II. tříd navazují silnice III. tříd, které zpřístupňují jednotlivé obce v území. I u nich se předpokládá odstranění jednotlivých dopravních závad. Poměrně hustá síť silnic III. třídy a navazujících místních komunikací zprostředkovává přímou dopravní obsluhu jednotlivých obcí a osad (viz mapa 1.5.7).

© PROCES, 2012

58

Tabulka 1.5.8 - Silniční síť města Broumov a blízkého okolí Číslo silnice Silnice II. třídy

Směr vedení 302 303

Silnice III. třídy 30326 30325 30324 3026 3025

Otovice-Broumov-Hejtmánkovice-Jetřichov-Meziměstí Spojnice Broumov-Náchod Propojují ostatní obce a navazují na silnice II. třídy Broumov-Olivětín-Heřmánkovice-Hynčice Rožmitál Broumov-Rožmitál-Šonov Broumov-Křinice Broumov-Martínkovice-Božanov-Hraniční přechod Božanov/Radków

Zdroj: PROCES vlastní zpracování, 2012

Jak lze vidět v mapě 1.5.4 silnicemi s nejvyšší intenzitou dopravy jsou právě silnice II/303 a II/302, zejména v úseku procházejícím centrem města Broumov (Nové Město). Mapa 1.5.4 - Intenzita dopravy města Broumova

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010.

Železniční doprava Nejdůležitější železniční tratí pro město Broumov je trať č. 026 z Náchoda přes Teplice nad Metují, Broumov do Otovic a potažmo také trať č. 047 spojující Teplice nad Metují s Trutnovem. Železniční tratě jsou neelektrifikované, jednokolejné, s množstvím úrovňových přejezdů, a jsou ve špatném technickém stavu. Je žádoucí odstranění závad omezujících traťovou rychlost. V tomto území brání většímu využívání osobní železniční dopravy dlouhé jízdní doby, © PROCES, 2012

59

které jsou zapříčiněny některými podnormovými velikostmi směrových oblouků. Železniční osobní doprava v území je provozována v rámci IREDO Náchodsko. V současné době není zajišťována osobní doprava na trati Broumov – Otovice. Mapa 1.5.4 - Železniční síť v okrese Náchod

Zdroj: Správa železniční dopravní cesty, 2012.

Letecká doprava Přibližně 2,5 km jižně od centra města Broumova při silnici Broumov-Martínkovice (katastr obce Martínkovice) se nachází veřejné vnitrostátní letiště se zpevněným povrchem. Provozovatelem letiště je Aeroklub Broumov, o.s., který zde rovněž zajišťuje výcvik pilotů kluzáků. Nejbližší mezinárodní letiště je v Hradci Králové. Hromadná doprava osob Autobusová doprava funguje v celém ORP Broumov spíše v rámci místního významu, zastávky jsou ve všech obcích v rámci ORP. Ve městě Broumov jsou také zastávky dálkových linek. Veškeré linky jsou provozovány v rámci IREDO Náchodsko a tyto zajišťují soukromí dopravci, ve městě Broumov konkrétně P-transport, s.r.o. Tabulka 1.5.9 - Seznam linek provozovaných firmou P-transport, s.r.o. v Broumově

640200 640201 640202 IREDO 371 640204 640205 640206

Broumov - Otovice - Božanov Broumov - Šonov Broumov - Náchod - Hradec Králové - Praha Broumov-Meziměstí-Teplice n.M.-Adršpach-Radvanice-Trutnov Broumov-Meziměstí-Teplice n.M.-Adršpach-Radvanice-Trutnov Broumov - Meziměstí - Starostín - Ruprechtice - Vižňov Křinice - Broumov - Heřmánkovice

Zdroj: P-transport, s.r.o., 2012.

© PROCES, 2012

60

Cyklistická doprava a pěší turistika Město Broumov se nachází na území CHKO Broumovsko, které je známé především svými přírodními krásami. Celá oblast CHKO je vhodná jak pro cyklistickou i pěší turistiku. Je zde mnoho cyklistických i turistických tras různých obtížností. Oblast je přímo napojena cyklostezkami i silnicemi na příhraničí sousedního Polska, které je značeno obdobně. Značení cyklotras odpovídá standardům KČT a lze na nich nalézt mnoho odpočívadel, na kterých se nachází informační cedule s mapou regionu, zajímavostech dané lokality či informacích o nejbližších službách. Cyklotrasy vedou především po lesních, polních cestách či terénem. Mapa 1.5.5 ukazuje napojení města Broumov na cyklistické stezky. Nejvýznamnější je cyklistická stezka 4020 – Okruh Stolové hory, která na dvou místech prochází Polskem. Trasa stezky je z Hronova-Adršpach-Meziměstí-Broumov-Otovice-Hronov. Více o cyklotrasách ve městě Broumov a okolí pojednává kapitola 1.6.2 – Cestovní ruch. Mapa 1.5.5 – Cyklistické stezky ve městě Broumov

Legenda značené cyklotrasy ostatní cyklotrasy, -doporučené zpevněný povrch nezpevněný povrch za sucha dobře sjízdný

Zdroj: Cykloserver, 2012.

Obdobně jako cyklistické stezky, protínají město Broumov i turistické trasy (viz mapa 1.5.6). Červené značení je hlavní dálková hřebenová turistická trasa, nazývaná Jiráskova horská cesta (Cesta Aloise Jiráska). Modrá je hřebenovou trasou přes Jedlový vrch a Ruprechtický Špičák do Meziměstí a žlutá je spojnice s obcí Heřmánkovice a dále se končí napojením na zmíněné modré turistické značení. Kromě uvedených tras existuje ve městě Broumov a přilehlém okolí síť turistických tras a stezek různé délky a náročnosti – viz kap. 1.6.2 – Cestovní ruch.

© PROCES, 2012

61

Mapa 1.5.6 – Turistické stezky ve městě Broumov

Zdroj: Mapy.cz, 2012.

Statická doprava Odstavování a parkování vozidel obyvatel je a bude i nadále řešeno v rámci vlastních pozemků či objektů. Dříve realizovaná výstavba garáží mimo odpovídající docházkové vzdálenosti má za důsledek vyšší potřeby na parkovací plochy přímo u obytných objektů, které však nejsou k dispozici. Vzhledem k turistické atraktivitě území je nutné v nástupních prostorech zajistit dostatečné parkovací kapacity pro potřeby návštěvníků. To je podmínkou pro odstranění negativního parkování vozidel mimo vyhražené prostory. 1.5.5. Technická infrastruktura V oblasti zásobování pitnou vodou je situace vyhovující. Stavby kanalizačních vedení jsou realizovány pouze ve městech a některých obcích, nikoli ve volné krajině. Ve městě Broumov funguje Čistírna odpadních vod Broumov. Zavedením vlastních specifických čistíren ve velkých podnicích přispělo ke zlepšení kvality povrchových vod. Trvalý problém představuje absence čištění odpadních vod v rozptýlené zástavbě a příměstských částí, kde je budování ekonomicky náročných centrálních ČOV nerentabilní a na domovní čistírny občané nemají prostředky, např. městské části Rožmitál a Benešov nejsou odkanalizovány vůbec. Dodávky vody a odvod odpadních vod provádí na území města Broumov Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. (pobočka Broumov-Poříčí). Momentálně je společnost rovněž i provozovatelem Čistírny odpadních vod Broumov, ale pouze do doby ukončení jejího zkušebního provozu po rekonstrukci (v roce 2013), poté bude město Broumov muset zahájit výběrové řízení na provozovatele této čistírny. Území města Broumov není soběstačné z hlediska zásobování elektrickou energií z vlastních zdrojů. Velké společnosti mají vybudovány vlastní energetické zdroje, např. vodní elektrárna v městské části Olivětín v areálu společnosti VEBA, textilní závody, a.s. s výkonem 15,114 MW, elektrárna společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s., s výkonem 12,5 MW (viz Příloha územní energetické koncepce Královehradeckého kraje pro ORP Broumov, 2009). © PROCES, 2012

62

Elektrické vedení vysokého napětí převážně vyhovuje technickému stavu i pro výhledové potřeby, avšak situace s elektrickým vedením nízkého napětí je o mnoho horší. V některých lokalitách je průměrné stáří vedení nízkého napětí více než 40 let. U těchto sítí je nutná rekonstrukce, jelikož značná zastaralost elektrické sítě omezuje možný rozvoj, a to především možnost nové výstavby či podnikání a podnikatelských aktivit. Rovněž je vysoká poruchovost přívodu elektrické energie. Plošná plynofikace obcí ORP Broumov byla zahájená v roce 1997. Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice – Hradec Králové - Jaroměř - Kleny Náchod – Broumov s ročním výkonem 595 mil. m3, který by měl zabezpečit stávající i výhledové potřeby. Plynofikace města Broumov byla dokončena, ale stále má nižší stupeň plynofikace, dle Přílohy územní energetické koncepce Královehradeckého kraje pro ORP Broumov z roku 2009 plynofikace města nepřesahuje 50 %. Ve městě Broumov je vybudován systém Centrálního zásobování teplem, prostřednictvím společnosti Tepelné hospodářství Broumov, s.r.o. Jedná se o společnost se 100 %-tním podílem města Broumov. Společnost provozuje 2 větší zdroje s dvěma soustavami CZT (Kotelna Spořilov, Kotelna Křinická) a dalších 5 menších zdrojů s charakterem blokových kotelen (např. Kotelna Energo a Kotelna Stará radnice). Kotelna Spořilov kromě výroby a rozvodu tepla zajišťuje také v menším množství výrobu elektrické energie. Společnost zajišťuje dodávky do bytových domů (cca 1000 bytů). Zásobování zbývající části města je řešeno z domovních kotelen, kde je spalován převážně plyn, ale je rozšířena také elektrická energie jako alternativní zdroj tepla. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně – jedná se především o instalaci tepelných čerpadel do rodinných domů. Ve městě je spalován vlastní dřevní odpad v truhlárně KOMPAS PRAGOKOMERCs.r.o. Jinak není žádný zdroj biomasy využíván. (viz Příloha územní energetické koncepce Královehradeckého kraje pro ORP Broumov, 2009) Město Broumov nemá zpracovánu územní energetickou koncepci. Energetickou koncepci zpracovávají povinně kraje a statutární města, tato se stává součástí územních plánů a ostatních rozvojových dokumentů. Z okolních měst má zpracovanou Energetickou koncepci Nové Město nad Metují. Územní energetická koncepce analyzuje možné způsoby zásobování daného území palivy a energií, včetně potenciálu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie a navrhuje cíle, nástroje a opatření pro efektivní energetické hospodářství v tomto území s výhledem na delší období (zpravidla dvaceti let). Vychází při tom ze Státní energetické koncepce, územního plánu daného území a z potřeb hospodářského a společenského rozvoje s důrazem na ochranu životního prostředí a šetrné nakládání s přírodními zdroji. Územní energetická koncepce je definována zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a její podrobné náležitosti určuje příslušné nařízení vlády (195/2001 Sb.). Z hlediska spojů může být vzhledem ke členitosti terénu určitým problémem pokrytí signálu mobilních operátorů. Internetové připojení poskytuje město Broumov v Městské knihovně Broumov. Poskytovatelem vysokorychlostního WiFi připojení je převážně společnost Náchod.NET, s.r.o. (pobočka Broumov). Napojeno na internet je ve městě Broumov téměř 50 % bytů (viz kap. 1.3.4 Bydlení). Významnější stavbou telekomunikací je podpovrchově vedený dálkový optický kabel. Jeho trasa vede ve směru Velký Dřevíč – Petrovičky - Velké Petrovice Police nad Metují - Broumov a odtud jedna větev vede na Martínkovice a druhá na Meziměstí, Adršpach a Radvanice. Poštovní služby ve městě Broumov jsou zastoupeny dvěma pobočkami České Pošty, s.p. – v centru města (ul. Stanislava Opočenského) a v městské části Olivětín (tř. Skoukenická).

© PROCES, 2012

63

1.6. Ekonomika, kultura a cestovní ruch 1.6.1. Ekonomika Ve městě Broumov funguje k 31.12.2010 celkem 1 489 podnikatelských subjektů, což tvoří 5,9 % těchto subjektů v okrese Náchod. Jak ukazuje graf 1.6.1 největší část z nich (36,2 %) tvoří subjekty zabývající se obchodem, prodejem a opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, včetně pohostinství. Další nejpočetnější skupinou jsou subjekty podnikající ve stavebnictví (15,8 %). Graf 1.6.1 – Podnikatelské subjekty ve městě Broumov dle převažující činnosti

Zdroj: PROCES dle ČSÚ, Veřejná databáze. Informace o obcích, data k 31.12.2010

Průmysl má návaznost na historii území. Z tohoto důvodů byl v ORP Broumov převážně zastoupen tradičním průmyslem textilním a dřevozpracujícím, později částečně i strojírenským. Ve městě Broumov dominují zejména malé a střední podnikatelské subjekty, především podnikající na základě živnostenského oprávnění. Významnými velkými podniky na území města jsou zejména VEBA, textilní závody a.s., a Lesní společnost Broumov Holding, a.s. Společnost VEBA, je tradičním českým výrobcem bavlněných žakárských tkanin. Patří k nejvýznamnějším výrobcům žakárských bavlněných textilií v Evropě. VEBA je jednou z pěti největších textilek v ČR a patří k největším i v celoevropském kontextu jak dosahovanými tržbami, tak počtem pracovníků, který přesahuje 1200. Dceřinými společnostmi textilních závodů VEBA je VEBAGAL, s.r.o. (Výroba žakárského řadění), HOTEL VEBA, s.r.o. (Ubytování a hostinská činnost) a VEBATRADE-PLUS, s.r.o. (Chráněná dílna – výroba výrobků z textilu, šití, výšivky). Všechny společnosti sídlí v Broumově. Lesní společnost Broumov Holding, a.s. patří k významným firmám podnikajícím v oblasti lesnictví v Královéhradeckém kraji. Firma vznikla v roce 1992 z bývalého Lesního závodu Broumov Východočeských státních lesů v Hradci Králové a byla privatizována ve druhé vlně kupónové privatizace. Lesní společnost Broumov je seriózním dodavatelem jak v oblasti pěstebních a těžebních prací v lese, tak i v oblasti dodávek kvalitně zpracovaného dřeva a kvalitního sadebního materiálu lesních a okrasných dřevin. Dle obchodního rejstříku se jedná o společnost střední velikosti s 50-99 zaměstnanci. Dřevozpracující průmysl má v Broumově své zastoupení i v podobě truhláren. Ve Velké Vsi má sídlo společnost KOMPAS PRAGOKOMERC, s.r.o. zabývající se zpracování dřeva a © PROCES, 2012

64

výrobou řeziva a zaměstnávající cca 22 zaměstnanců. Další truhlárnou je Truhlářství – Zdeněk Netík, provádějící zakázkovou truhlářskou výrobu. Ve městě funguje Pivovar Broumov-Olivětín, založený v roce 1348 a vyrábějící světlá piva. Pivovar má vlastní sladovnu a zdroj vody (artézská studna) Pivovar spadá do kategorie menších podniků s počtem 25-49 zaměstnanců. Svou pobočku zde má i společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH, a.s. - Závod 10 Broumov, který je tradičním výrobcem kružítek, rýsovadel a kovových drobných obráběných dílců, současně zde běží i výroba mechanických a automatických tužek známých pod značkou VERSATIL. Závod disponuje vlastní galvanovnou a jako vesměs všechny ostatní závody holdingu řeší i zakázkovou výrobu. Tabulka 1.6.1 – Hlavní zaměstnavatelé na území města Broumov Obchodní jméno VEBA, textilní závody a.s. Broumovské stavební sdružení, s.r.o. Z-Trade, s.r.o. Maryan Beachwear Group CZ s.r.o. Lesní společnost Broumov Holding, a.s. Pivovar Broumov, s. r. o. LUTOMA, s. r. o. Batex, s.r.o.

Převažující činnost výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, barvení a chemická úprava textilií stavební činnosti velkoobchod s výrobky pro domácnost výroba oděvů a oděvních doplňků podpůrné činnosti pro lesnictví výroba piva nespecializovaný obchod výroba textilu

Kategorie podle počtu zaměstnanců

1000 - 1499 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 25 - 49 25 - 49 25 - 49

Zdroj: Registr ekonomických subjektů, 2012.

V poslední době zažívá celé území ORP Broumov určitý útlum ve všech odvětvích průmyslu. Především textilní průmysl byl ovlivněn ztrátou odbytišť a expanzí asijských a středomořských států. Kromě výše zmíněných textilních závodů VEBA je významným podnikem ORP Broumov společnost Continental Automotive Czech Republic, s.r.o. - pobočka Adršpach. Společnost se zabývá výrobou elektronických a elektrických výrobků pro automobilový průmysl a zaměstnává asi 700 zaměstnanců.

© PROCES, 2012

65

Podnikatelské prostředí Z průzkumu vyplynulo, že v názoru na otázku spokojenosti s podnikáním ve městě Broumově jsou respondenti nejednotní. Téměř 60 % respondentů je více či méně spokojena a zbylých 40 % spíše až velmi nespokojeni a to především z důvodu špatné ekonomické situace, malé kupní síly (platební neschopnost zákazníků, malá zaměstnanost, malé platy) a špatná dopravní dostupnost. Graf 1.6.2 – Spokojenost s podnikáním ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

Dle respondentů jsou hlavními negativními vlivy: ekonomická situace 33 %, náklady na energie 14 %, dostupnost pracovní síly 9 %, dodržování pořádku, zákonů a bezpečnosti 9 % a v neposlední řadě špatná dopravní obslužnost 9 %. Graf 1.6.3 – Negativní faktory mající vliv na rozvoj podnikání ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

© PROCES, 2012

66

Většina firem neplánuje rozšíření, rozšíření plánuje pouze 27,1 % firem. Z toho 16,9 % firem plánuje rozšíření jinde než v Broumově z důvodů špatné perspektivy (chybí bydlení a práce pro novou generaci) či nedostatku zákazníků, a zbylých 10,2 % firem plánuje se rozšířit buď, ve stávajícím prostoru nebo do nového prostoru. Graf 1.6.4 – Plánované rozšíření firem ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

V případě, že se hodlají rozšiřovat, 42,4 % respondentů uvedlo, že disponuje dostatečnými prostory, pouze 15,3 % respondentů nedisponuje dostatečnými prostory a 40,7 % respondentů se nechce rozšiřovat. Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro 18,6 % respondentů je nabídka pozemků a nemovitostí dostatečná, pouze 10,2 % podnikatelů uvedlo, že je nedostatečná. Na otázku „Jaká nabídka pozemků a nemovitostí chybí?“ odpovídali respondenti, že chybí podnikatelská a obchodní zóna či obtížnost koupě či dlouhodobého pronájmu prostorů pro začínající živnostníky. Graf 1.6.5 – Dostatečná nabídka pozemků a nemovitostí ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

© PROCES, 2012

67

Většina respondentů si myslí, že ve městě Broumov není potenciál pro možnost přesunu podnikání (62,7 %), pouze 16,9 % respondentů se domnívá, že město Broumov tento potenciál má. Jedna pětina respondentů na tuto otázku neuměla odpovědět. Jako důvody přesunu podnikání byly uvedeny finanční úřad, slabá kupní síla a lepší podmínky. Graf 1.6.6 – Potenciál možnosti přesunu podnikání ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

Z hlediska hodnocení vlivu ekonomické recese na podnikání uvedla téměř polovina respondentů (49,2 %), že stále trvá snížený odbyt a uvažují o propouštění. Čtvrtina dotázaných dále uvedla, že došlo k přechodnému snížení odbytu, ale toto období je už za nimi. Krizi nepocítila pouze 13,6 % respondentů. V některých případech znamenala ekonomická recese snížení zisků či snížení ceny za stejný objem práce, v ojedinělých případech se jednalo o existenční problémy. Graf 1.6.7 – Hodnocení vlivu ekonomické recese na podnikání ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, že jako první by mělo město investovat do zlepšení stavu komunikací (oprava a údržba komunikací, chodníků a osvětlení), zvýšení bezpečnosti © PROCES, 2012

68

obyvatel a majetku (kamerový systém i do okrajových částí a ulic města) a snížení nezaměstnanosti (investice do vzdělání a řešení sociální struktury obyvatel). Jako další důležité investice respondenti uváděli zlepšení občanské vybavenosti a podpora sportu (vybudování sportovišť a krytého bazénu, více kulturních akcí, více zeleně apod.). Nejčastějším námětem na zlepšení podnikání respondenti uváděli podpoření místních podnikatelů např. preferováním u veřejných zakázek, snížení nájmů či vytvořením průmyslové zóny. Také respondenti doporučují nevpouštět do města další obchodní řetězce a provádění kontrol parkování v centru či zrušení parkovacích karet. Z hlediska hodnocení přednosti či nedostatků pracovní síly ve městě Broumov téměř polovina respondentů (45,8 %) odpověděla, že hlavním nedostatkem je kvalifikace pracovní síly, naopak pouze 18,6 % respondentů uvedlo, že kvalifikace pracovní síly je dostatečná. Pouze 11,9 % respondentů jako přednost uvedla levnou pracovní sílu, 3,4 % respondentů uvedlo jako nedostatek nespolehlivost pracovníků a odchod kvalifikovaných pracovníků mimo město. Na tuto otázku jedna pětina respondentů neodpověděla. Dle odpovědí respondentů je ve městě především nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a vysokoškolských odborníků, oproti tomu přebytek pracovních sil bez kvalifikace a administrativních pracovníků. Graf 1.6.8 – Přednosti či nedostatky pracovní síly ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pozitivně byly hodnoceny pouze dodavatelské vztahy (průměr 2,7 – spíše pozitivně). Nejhůře respondenti ohodnotili kupní sílu ve městě, na tuto otázku nebyla jediná kladná odpověď (průměr 4,1 – spíše až velmi negativně), ostatní body byly hodnoceny jako spíše negativní (geografická poloha – průměr 3,4, dopravní napojení – průměr 3,6, úroveň rozvinutosti – 3,2, pracovní trh – průměr 3,8).

© PROCES, 2012

69

Graf 1.6.9 – Pozice podnikatelských subjektů ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

Hodnocení podpory malého a středního podnikání ve městě Broumov dle výsledku dotazníkového šetření bylo hodnoceno průměrnou známkou 4 – spíše negativně. Velmi pozitivně podporu malého a středního podnikání nehodnotil jediný respondent, pouze 3,7 % respondentů hodnotilo spíše pozitivně. Graf 1.6.10 – Podpora malého a středního podnikání ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, že podnikatelské subjekty hodnotili správní řízení města spíše negativně (průměr 3,2), oproti tomu služby elektronické podatelny byly hodnoceny spíše pozitivně (průměr 2,48), avšak hodnocení velmi pozitivně nebylo použito v obou případech.

© PROCES, 2012

70

Graf 1.6.11 – Hodnocení správního řízení a služby elektronické podatelny ve městě Broumov z výsledků dotazníkového šetření

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti podnikatelů, 2012

V poslední otázce mohli respondenti vyjádřit své náměty, názory a připomínky. Bylo zde zmíněno, že by město mělo efektivněji řešit problematiku nepřizpůsobivých občanů, problematiku zaměstnanosti (mladí odcházejí za prací pryč z města) a zvýšit podporu místních podnikatelů (zaměstnavatelů, pravidelná setkání představitelů města a podnikatelů). Nezaměstnanost Dle výsledků SLDB je ekonomicky aktivních cca 45 % obyvatel, v pozici zaměstnanců necelých 32 % obyvatel města. Tabulka 1.6.2 – Obyvatelstvo města Broumov dle ekonomické aktivity 26.3.2011* absolutně relativně (%) Obyvatelstvo celkem 7 817 100,0 Ekonomicky aktivní** 3 530 45,2 zaměstnaní 3 113 39,8 zaměstnanci 2 487 31,8 zaměstnavatelé 92 1,2 v tom z toho osoby pracující na 286 3,7 vlastní účet nezaměstnaní 417 5,3 Ekonomicky neaktivní 3 727 47,7 * předběžné výsledky. ** včetně pomáhajících rodinných příslušníků. Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Míra nezaměstnanosti ve městě Broumově je dlouhodobě vyšší (v roce 2010 11,2 %), než je okresní, krajský nebo republikový průměr (v roce 2010 10,1 %), což je ovlivněno mimo jiné i nízkým stupněm podnikatelské aktivity místního obyvatelstva a strukturální nesoulad mezi nabízenými volnými pracovními pozicemi a profesí uchazečů o práci.

© PROCES, 2012

71

Graf 1.6.2 - Míra nezaměstnanosti ve městě Broumov

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.2011

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle. Dlouhodobá nezaměstnanost ve městě Broumově obvykle tvoří cca menší polovinu z obecné míry nezaměstnanosti. V posledních třech letech se trend vývoje dlouhodobé nezaměstnanosti zlepšuje, což bylo dáno celkovým zlepšením na trhu práce. V roce 2009, kdy se naopak z důvodu hospodářské krize situace na trhu práce prudce zhoršovala – míra nezaměstnanosti se zvyšovala, dlouhodobá nezaměstnanost spíše klesala. Hospodářská krize zapříčinila nárůst nových nezaměstnaných. Jelikož trh práce reaguje na pozitivní ekonomické změny s určitým zpožděním, dá se očekávat, že podíl dlouhodobě nezaměstnaných začne opět růst. Graf 1.6.3 - Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v porovnání s mírou nezaměstnanosti ve městě Broumově

Zdroj: ČSÚ, stav k 1. 1. 2011

© PROCES, 2012

72

Z dotazníkového šetření spokojenosti občanů města Broumov v roce 2011 vyplynulo, že dle názoru respondentů je ve městě zcela nedostačující nabídka volných pracovních míst. Za dostačující nabídku považuje pouze 3 % z dotázaných. Graf 1.6.4 - Nabídka volných pracovních míst ve městě Broumově dle odpovědí respondentů

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Ztrátu pracovní pozice by většina dotázaných řešilo hledáním místa s uplatněním své současné kvalifikace (30,4 % respondentů) nebo rekvalifikací (30,0 % respondentů). Necelých 27 % dotázaných by řešilo ztrátu zaměstnání přestěhováním se za prací a pouhých 12, 7 % respondentů odpovědělo, že by situaci začalo řešit soukromým podnikáním. Graf 1.6.5 - Řešení ztráty pracovní pozice ve městě Broumově dle odpovědí respondentů

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Broumovsko se vyznačuje řadou specifik, která mají vliv na trh práce. Zejména poválečné dosídlování po odsunu německého obyvatelstva značnou měrou přispělo k dnešní nepříznivé vzdělanostní a profesní struktuře obyvatel a také velký podíl má vysoká koncentrace romského etnika. Ze SLDB v roce 2011 vyplývá, že 22,66 % obyvatel města Broumov má pouze základní vzdělání, včetně neukončeného. Největší část obyvatel města (38,5 %) má středoškolské © PROCES, 2012

73

vzdělání bez maturity. Důvodem tak vysokého podílu obyvatelstva s nižším stupněm vzdělání může být tradiční orientace na oblast lesního a textilního průmyslu. Z důvodu restrukturalizace zemědělského a lesního hospodářství v území došlo také k omezení počtu pracovníků, zejména v souvislosti se zánikem některých provozů. Tento efekt měl za následek vznik velkého množství brownfieldů (nevyužívané či nedostatečně využívané areály/ plochy). V těchto objektech je výrazný rozvojový potenciál, který by mohl umožnit přilákat do ORP Broumov více menších i větších podnikatelských subjektů. Vyšší míru podnikatelské aktivity lze přisoudit nedostatku velkých podniků v oblasti, a proto se obyvatelé snaží pracovat na základě živnostenských oprávnění, nejčastěji v oblasti rekreace a cestovního ruchu (pohostinství, ubytování, atd.). Míra podnikatelské aktivity ve městě Broumov se téměř dotýká hranice 160 ‰. V ORP Broumov dosahuje tento ukazatel nejvyšší hodnoty v obci Křinice, kde přesahuje hodnotu 180 ‰. K této hranici se přibližují pouze další dvě obce: Hejmánkovice a Jetřichov. Nejnižší hodnoty dosahuje obec Martínkovice (124 ‰). Graf 1.6.6 - Míra podnikatelské aktivity v ORP Broumov

Zdroj: ČSÚ, stav k 1. 1. 2010

Dle dotazníkového šetření spokojenosti občanů v roce 2011 se převážná většina obyvatel (více než 85 %) domnívá, že ve městě Broumově je nedostatek podnikatelských příležitostí. Pouhých necelých 15 % respondentů označily množství podnikatelských příležitostí ve městě jako dostatečné.

© PROCES, 2012

74

Graf 1.6.7 - Názory na dostatek podnikatelských příležitostí ve městě Broumov

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Hospodaření města Město Broumov každoročně hospodaří s rozpočtem o velikosti cca 200 mil. Kč. Z tab. 1.6.3 je zřejmý nárůst objemu rozpočtu v letech 2007-2010. Na straně příjmů tvoří největší podíl příjmů příjmy daňové a dotace. Objem získaných dotací se každoročně liší, ale lze říci, že se městu daří získávat finanční prostředky z externích zdrojů. V roce 2010 činila položka dotace více než 94 mil. Kč a byla nejvyšší ze sledovaných let. Rovněž daňové příjmy meziročně rostou. Na straně výdajů je vidět nárůst v položce kapitálové výdaje. V roce 2010 byly největší výdaje směřovány do oblasti cestovního ruchu (cca 70 % položky), dále pak do péče o vzhled města a veřejnou zeleň. Objem běžných výdajů kolísá v letech 2007-2010 na obdobné úrovni. Saldo rozpočtu města je ve všech sledovaných letech záporné a meziročně roste. Tabulka 1.6.3 – Rozpočet města Broumov v letech 2007-2010 (v tis. Kč) Příjmy daňové nedaňové kapitálové dotace Výdaje běžné kapitálové Saldo

2007 193 744 72 477 31 525 8 682 81 060 194 043 160 339 33 704 -299

2008 198 335 81 827 35 290 9 754 71 464 204 352 173 402 30 950 -6 017

2009 210 634 71 013 38 060 23 761 77 800 218 335 166 309 52 026 -7 701

2010 230 416 79 372 38 998 17 578 94 468 242 223 173 643 68 580 -11 807

Pozn.: po konsolidaci převodů vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně. Zdroj: Město Broumov, 2012. Data k 31.12.

Výše úvěru města Broumov v letech 2007-2010 roste z 89 mil. Kč v roce 2007 na 140 mil. Kč v roce 2010 (viz tab. 1.6.4).

© PROCES, 2012

75

Tabulka 1.6.4 – Úvěrová zátěž města Broumov v letech 2008-2010 úvěrová zátěž (v tis. Kč) výše úvěru zbývá uhradit

2007 89 357 47 042

2008 87 178 58 225

2009 95 344 61 710

2010 140 086 82 426

Zdroj: Město Broumov, 2012. Data k 31.12., pro rok 2011 k 30.11.

Daňová výtěžnost města Broumov Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Je ovlivněna především velikostní kategorií, do které je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Mezi lety 2009 a 2010 daňová výtěžnost na obyvatele v ORP Broumov klesla průměrně o 1 100 Kč, tzn., že klesla z 9 470 Kč na 8 280 Kč, což absolutně představuje úbytek ORP Broumov o 1 604 260 Kč. V celém ORP Broumov je pouze jediná obec, u kterého se projevilo navýšení tohoto ukazatele, a to u obce Otovice. Největší daňovou výtěžnost jednoznačně zaznamenalo město Broumov. Největší daňovou výtěžnost na obyvatele zaznamenaly obce Jetřichov, Martínkovice a Teplice nad Metují, u všech těchto obcí představuje pokles více než 2 400 Kč/obyvatele. Naopak nejnižší daňovou výtěžnost na obyvatele zaznamenaly obce Adršpach a Otovice, kde se dostal rozdíl mezi lety 2009 a 2010 do kladných hodnot. Tabulka 1.6.5 - Daňová výtěžnost v ORP Broumov v letech 2009 a 2010 Obce ORP Broumov Adršpach

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2009 5584,60

2010 Rozdíl 5487,33

2009

2010 Rozdíl

-97,27

10,04

10,39

0,35

Božanov

3698,82

3336,22

-362,60

10,48

9,24

-1,24

Broumov

72151,88

62535,49

-9616,39

8,96

7,84

-1,12

Hejtmánkovice

6007,36

5599,09

-408,27

9,26

8,46

-0,80

Heřmánkovice

4776,87

4128,99

-647,88

9,55

8,44

-1,11

Hynčice

1554,10

1192,72

-361,38

8,09

6,28

-1,82

Jetřichov

3974,71

3101,86

-872,85

9,65

7,25

-2,40

Křinice

3681,80

3457,75

-224,05

9,39

8,89

-0,50

Martínkovice

5554,53

4298,83

-1255,70

10,62

8,20

-2,42

-3700,92

8,23

6,91

-1,32

Meziměstí

22365,46

18664,54

Otovice

3006,19

3073,93

67,74

7,87

8,07

0,20

Šonov

3113,37

3006,87

-106,50

10,38

9,46

-0,92

20864,76

16381,17

-4483,59

11,81

9,29

-2,52

3048,36

2658,32

-390,04

8,19

7,26

-0,93

11384,49

9780,22

-1604,26

9,47

8,28

-1,18

Teplice nad Metují Vernéřovice ORP Broumov Zdroj: ČSÚ, stav k 1. 1. 2010

Z tab. 1.6.6 je vidět vývoj daňové výtěžnosti města očištěné od obecní daně v meziročním srovnání. Objem daňové výtěžnosti kolísá v rozmezí 59-67 mil. Kč. V roce 2011 se jednalo o částku přesahující 60 mil. Kč a její největší část tvořila výtěžnost z daně z přidané hodnoty (cca © PROCES, 2012

76

29 mil. Kč), dále pak daně z příjmů ze závislé činnosti (přes 13 mil. Kč) a daně z příjmů právnických osob (cca 12 mil. Kč). Tabulka 1.6.6 - Daňová výtěžnost města Broumov v letech 2008-2011 (očištěná od obecní daně) Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008

66 878

2009

58 921

2010

64 293

2011

60 140

Rozdíl (2008/2009)

-7 957

Rozdíl (2009/2010)

5 372

Rozdíl (2010/2011)

-4 153

Zdroj: Město Broumov, 2012.

1.6.2. Kultura a cestovní ruch Kultura Kulturní a společenský život ve městě Broumově je koordinován a organizován organizován a koordinován Městem Broumov a jeho organizačními složkami i dalšími subjekty – např. Agentura pro rozvoj Broumovska APRB aj. Ve městě jsou zastoupeny téměř všechny prvky kulturních zařízení (viz tab. 1.6.7). Tabulka 1.6.7 – Kulturní zařízení ve městě Broumov Veřejná knihovna vč. poboček Divadlo Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže Sakrální stavba Hřbitov Smuteční síň

1 1 1 1 4 1 9 1 1

Zdroj: ČSÚ. Veřejná databáze.

Obyvatelům i návštěvníkům města Broumova slouží celá řada kulturních a společenských zařízení, mezi nejznámější a nejvyužívanější zařízení patří:      

Městská knihovna, Výstavní síň Staré radnice, Městské divadlo, Muzeum Broumovska, Benediktinský klášter, Kulturní dům Střelnice.

Dále zde působí několik uměleckých souborů, zejména:  Pěvecký sbor Stěnavan,  Komorní soubor Canticum,  Divadlo Broumov, © PROCES, 2012

77

 Dechová hudba Broumovanka,  Soubory Základní umělecké školy - Spojený dechový orchestr mladých, Lidová muzika, Folklorní soubor písní - tanců a zvykosloví, Pěvecký sbor. Parky Ve městě se nachází 3 parky sloužící především k volnočasovým aktivitám obyvatel města a zároveň jsou pravidelně využívány k pořádání společenských akcí. Schrollův park Schrollův park se nachází za městským úřadem. Od hlavní budovy Městského úřadu navazuje na Benediktýnskou zahradu a je významným doplňkem zeleně v centru města. Je to klasická parková plocha s dětským hřištěm, zpevněnými cestičkami a převážnou travnatou částí. Ozdobou Schrollova parku je altán, ve kterém se konají svatební obřady, koncerty a další akce. Park Alejka Pod hradbami se nachází nejstarší veřejný park v Broumově, jeho počátek sahá až do první poloviny 19. století (1814 – 1815). V letech 2007-2010 prošel park Alejka obnovou. V současnosti najdete v parku dětské hřiště, tři nové lávky a jednu zrekonstruovanou lávku přes Liščí potok. V parku je vytvořen originální informační systém a z parku je také nově zpřístupněn Hotel VEBA. Klášterní zahrada Klášterní zahrada tvoří nedílnou součást klášterního areálu. Její vznik sahá do 17. století, kdy ji založil významný opat Tomáš Sartorius. Zahrada s přilehlým parkem se nachází na ploše cca 2,5 ha a je obehnána kamennou zdí. Ze západní strany s ní sousedí městský park, ze severní sportovní areál školy a lesní porost, který rovněž pokrývá prudký svah z východní strany zahrady. Klášterní zahrada prošla různými proměnami a do dnešních dnů se na ni zachovalo mnoho zajímavých architektonických prvků a staveb, mezi které patří mimo jiné tzv. Kněžská brána, skleník z 18. stol, pylon, vodojem či kašna. V roce 2006 iniciovala Agentura pro rozvoj Broumovska projekt ZAHRADA* , jež má za cíl zpřístupnit a oživit prostory klášterní zahrady. Významné společenské akce Přehled významných společenských akcí konajících se na Broumovsku:       

Udílení pamětních listů města Broumova, Tři Králové – herecké ztvárnění biblického příběhu na Mírovém náměstí, Slavnostní zahájení kulturní sezóny v Zahradě*, Májový promenádní koncert v parku Alejka, Vinum et cetera – zahájení turistické sezóny v prostorách kláštera spojená s degustací vín, Broumovská kytara – hudební festival rockové hudby v areálu Dětského hřiště, Broumovská pouť – společensko-kulturní akce na Parkovišti U Horní brány a ve Schrollově parku zakončená ohňostrojem,  Noční klášter a Zahrada*,  Za poklady Broumovska – prostor pro mladé a úspěšné interprety klasické hudby v kostelích Broumovska, organizovaný Agenturou pro rozvoj Broumovska,  Malé letní divadlení – divadelní festival v klášteře,

© PROCES, 2012

78

 Svatováclavské slavnosti – společensko-kulturní akce tvořená průvodem, poté mší svatou, kulturním programem a svatováclavský jarmarkem na Mírovém náměstí,  Strašidelná Alejka – strašidelný park nejen pro děti,  Advent v Broumově – adventní neděle na Mírovém náměstí, včetně vánočních koncertů v broumovských kostelích a rozsvěcení vánočního stromu na náměstí za zpěvu koled. Z dotazníkového šetření spokojenosti občanů města v roce 2011 vyplynulo, že téměř 90 % obyvatel je spokojeno s nabídkou kulturních akcí ve městě Broumov. Pouhé necelé 2 % obyvatel vyjádřilo velkou nespokojenost s nabídkou kulturních akcí. Graf 1.6.8 - Spokojenost s nabídkou kulturních akcí ve městě Broumov

Zdroj: Broumov, dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011

Církev a církevní zařízení Na území města Broumova působí několik církví a církevních úřadů:      

Bratrská jednota baptistů, Římskokatolická církev – Farnost děkanství Broumov, Českobratrská církev evangelické, Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, Církev československá husitská, Svědci Jehovovi.

Dle SLDB 2011 žije na území města Broumov 37,9 % obyvatel bez náboženské víry (dalších 50,6 % obyvatel nebylo ochotno se k otázce vyjádřit). Z věřících hlásících se k církvi či náboženské společnosti má nejvíce příznivců Církev římskokatolická (4,8 % obyvatel), dále Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická (obě do 1 % obyvatel).

© PROCES, 2012

79

Graf 1.6.9 - Struktura obyvatel města Broumov dle náboženského vyznání

Zdroj: PROCES dle ČSÚ, SLDB 2011, předběžné výsledky.

Kulturní památky Na území ORP Broumov se nachází cca 165 prohlášených nemovitých kulturních památek, 2 národní kulturní památky, Městská památková zóna Broumov a Vesnická památková rezervace Křinice. Historické centrum Turisté mohou obdivovat historické jádro města Broumova, které bylo v roce 1990 prohlášeno Městskou památkovou zónou. Má půdorys tzv. slezského typu – dvě hlavní ulice, které se sbíhají u Horní a Dolní brány a procházejí zastavěným prostorem. Vymezují tak dvě náměstí (velké náměstí – dříve tržiště, a malé náměstí) lemované měšťanskými domy, které jsou většinou prohlášeny za nemovité kulturní památky. Tyto domy se dochovaly na středověkých parcelách a vesměs s původními gotickými zaklenutými sklepy. Svou dnešní podobu dostaly v 16., 18. a v 19. stol. Typickým znakem měšťanských broumovských domů jsou sedadla v ostění vchodů. Na náměstí se nachází mj. i Stará radnice vystavená v 13. století jako fojtův dům a od roku 1419 jedna z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Celkovou přestavbou prošla radnice roku 1838 a poslední úpravy byly dokončeny roku 1994. Dominantou hlavního náměstí je Mariánský sloup. Podnož sloupu je zdobena svatými. Dvanáctimetrový šroubovitý sloup je vytesán z jednoho kusu kamene jehož vrchol zdobí dvojstranná socha v nadživotní velikosti P. Marie s Ježíškem. Mariánský sloup pochází z dílny Jana Brokoffa (1706). Do dnešní doby se dochovaly také pozůstatky původních historických hradeb. Broumovské kostely 

Farní kostel sv. Petra a Pavla byl založen zároveň s městečkem a nachází se v centru města. R. 1258 získal opat Martin I. pro broumovský klášter podací právo městského kostela od pražského arcibiskupa Jana III. Kostel byl původně gotický, vyhořel r. 1452. O 4 roky později byl zbudován znovu. Nynější věž byla dokončena v roce 1477. Na základech původního kostela byla opatem Sartoriusem v roce 1679 zahájena barokní přestavba kostela, v hrubé stavbě dokončená v roce 1680, nástavba věže nese datum 1682. Vnitřní zařízení bylo obnoveno po požáru v roce 1757. V hradební zdi proti hlavnímu vchodu jsou zasazeny

© PROCES, 2012

80

náhrobní kameny ze 16. a 17. stol. a u vstupu do kostela jsou do zdi zasazeny náhrobky významných měšťanských rodin ze zrušeného hřbitova.. 

V Kopečku k Malému náměstí, v místech, kde stojí dnes kostel sv. Václava, začali r. 1610 broumovští protestanti stavět těsně za hradbami města vlastní kostel. Stavba dřevěného kostela trvala do r. 1613, kdy byla opět zakázána. Nejdříve opatem Selendrem (jeho zákazu protestanti nedbali) a později císařem Matyášem. Přes veškeré zákazy užívali protestanti kostela až do r. 1618 – z rozkazu císaře byl zavřen a osm broumovských měšťanů uvězněno v Praze. Tato skutečnost spolu s pobořením protestantského kostela v Hrobech byla jedním z bezprostředních podnětů pražské defenestrace a následné třicetileté války. R.1676 vystavěl na místě protestantského kostela opat Tomáš Sartorius nový dřevěný kostelík, zasvěcený sv. Václavovi. Později, r. 1729, za opata Othmara Zinkeho, byl dřevěný kostel nahrazen nynějším kostelem z dílny K. I. Dientzenhofera, který ji navrhl a od r. 1727 v Broumově vedl přestavbu kláštera. Kostel nesloužil vždy pro církevní obřady, ale také jako skladiště. Po stavebních úpravách byl kostel roku 1995 opět vysvěcen a slouží svému původnímu účelu.



Špitální kostel sv. Ducha stojí u bývalého chorobince pod dolní branou, v jižní části města. První zmínka pochází z r. 1407. Roku 1421 byl vypálen husity. Nově postaven r. 1689. Nynější podoba je zachována od r. 1735. V současné době stavba prochází generálními opravami.



Hřbitovní kostel Panny Marie stál uprostřed původní české osady již v období před kolonizací. Z důvodu dalšího požáru v roce 1449 byla v roce 1450 provedena přestavba kostela při níž kostel dostal nynější podobu. V interiéru je zachován z velké části strop z předhusitské doby. Pouze krov a věžička byly upraveny později. Současná podoba věže se datuje do r. 1811. V ochozu kostela jsou umístěny renesanční a empírové náhrobky a také dřevěné desky se zápisy o přírodních pohromách a desky s výjevy křížové cesty. Kostel P.Marie je nejstarší dřevěnou stavbou, která se dochovala dodnes ve střední Evropě a v roce 2008 byl prohlášen za národní kulturní památku.



Benediktínský klášter v Broumově - Největším turistickým lákadlem je komplex benediktinského kláštera, který stojí v severovýchodní části města Broumov v blízkosti náměstí. Tento komplex zahrnuje samotný klášter, kostel sv. Vojtěcha, budovu klášterního gymnázia a klášterní zahradu. V minulosti byl celý komplex benediktinského kláštera prohlášen za národní kulturní památku. Tato impozantní stavba byla postavena na místě starého konventu schválením opata Zinkeho dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Z původního návrhu byla však dokončena jen polovina a to v letech 1727 – 1738.

Zajímavostmi kláštera např. Klášterní knihovna obsahující přibližně 17 000 svazků, refektář s kopií Turínského plátna z roku 1651, 34 mumií vambereckých významných měšťanů převážně z 18. století ve sklepeních kláštera (pocházejících z krypty farního kostela ve Vamberku). V klášteře se nachází také muzeum, které bylo založeno roku 1945 jako středisko vlastivědné práce okresu Broumova. Expozice přibližuje kulturu a historii Broumovského výběžku. OKOLÍ BROUMOVA Z prohlášených kulturních památek v okolí Broumova jsou nejvýznamnější Broumovská skupina kostelů, dvorcové klasicistní statky broumovského typu, kamenosochařské světecké sloupy, sochy a sousoší. V roce 1995 byla prohlášena Vesnická památková rezervace Křinice.

© PROCES, 2012

81

Broumovská skupina barokních kostelů je unikátní architektonická památka Broumovského regionu postavená podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Pouze stavitelem nejstaršího barokního kostela v Martinkovicích byl Jan Baptista Allio. Stavbu těchto kostelů inicioval opat Otmar Zinke.  Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově (1735-43)– byl opraven a malby restaurovány díky programu na záchranu architektonického dědictví schváleném v roce 1997.  Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích (1722-24).  Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725-27)– jeho součástí byl deskový obraz Ukřižování z 15. století, který je vystaven v expozici broumovského muzea.  Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích (1720-23).  Kostel sv. Markéty v Šonově (1726-29).  Kostel sv. Anny ve Vižňově (1724-28).  Kostel sv. Michaela ve Vernéřovicích (1719-22).  Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují (1724-27) - geograficky do oblasti Broumovska nespadá, ovšem Bezděkov náležel k polickému probošství a to podléhalo břevnovskobroumovskému opatství.  Další a nejstarší významný barokní kostel je kostel sv. Martina a sv. Jiří v Martínkovicích (1690-93), stavitel J.B.Allio. Statky broumovského typu Klasicistní dvorcový statek se prosazoval na Broumovsku již v letech 1850 – 1870. Výzdoby fasád a jejich členění se užívalo pro budovy obytné i hospodářské. Areál statku je tvořen dvěma stodolami, obytným stavením a výměnkem, umístěných do čtverce, čímž vzniká uzavřený dvůr a vjezd do dvora bývá tvořen bránou. Štíty orientované k silnici měly zabudované pamětní desky založení statku či reliéfy svatých. Vstupní portály jsou umístěny v obloukových výklencích a po stranách jsou sedátka vytesaná z pískovce. V obytné části směrem do dvora bývá vytesána do pískového soklu stavby psí bouda. Vesnická památková rezervace Křinice Větší část území obce Křinice byla nařízením vlády č. 127 v roce 1995 prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci Křinice. Jedná se o vesnici s údolním lánovým půdorysem středověkého původu s dvorcovou zástavbou podél potoka. Pro spojení s Polickem se v dřívějších dobách využívala tzv. Pánova cesta, která vede přes vrchol pohoří Broumovských stěn. Na hřebeni pohoří se nachází Kaple Panny Marie Sněžné, která má půdorys pěticípé hvězdy. Tato kaple byla původně postavena na Křinickém katastru, ale v roce 1945 po katastrálních úpravách přešla pod obec Hlavňov. Významnými památkami v Křinicích jsou např. statky tzv. broumovského typu a lesní kaplička sv. Huberta s Křížovou cestou. V Křinicích se nachází i naučná stezka, která má 19 zastavení mj. i s popisem zajímavostí z historie obce. Cestovní ruch Cestovní ruch celého Broumovska lze založit na tom, co tento region nabízí – bohaté přírodní zdroje (CHKO Broumovsko), geologické a kulturně-historické zajímavosti. Město Broumov má dobré předpoklady k rozvoji cestovního ruchu, je to dáno především příhraniční polohou regionu, historickým vývojem a přírodním bohatstvím. Jistým omezením cestovního ruchu je ale právě existence CHKO Broumovsko. Z důvodu ochrany přírody v CHKO je doporučeno v rámci cestovního ruchu preferovat jeho nemasové formy.

© PROCES, 2012

82

CHKO Broumovsko CHKO Broumovsko zasahuje do okresů Náchod a Trutnov a rozkládá se na ploše 410 km2, v nadmořské výšce 350 – 880 m n.m. Tato oblast je bohatá především na skalní města a stolové hory. Oblast byla vyhlášená za CHKO 27. března 1991. Nejvýznamnějšími částmi CHKO Broumovsko je šest maloplošných zvláště chráněných území: Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny, národní přírodní památka Polické stěny, přírodní rezervace Křížová stráň, Křížová cesta a Ostaš. (více viz kap. 1.5.2 – Životní prostředí). Město Broumov se svými 22,26 km2 zabírá plochu 5,4 % území CHKO. Česko-polské infocentrum Česko-polské infocentrum mělo do roku 2011 své prostory na Staré radnici. Nové infocentrum bylo otevřeno v lednu 2011 v prostorách rekonstruovaného bývalého kina na Mírovém náměstí. V budově je rovněž kinosál s pódiem, audiosystémy a scénickým osvětlením. Kinosál má kapacitu 288 diváků. Celkové náklady činily přibližně 40 mil. Kč. Veřejnou soutěž na dodavatele vyhrála firma Broumovské stavební sdružení, s. r. o. Město Broumov získalo finanční dotaci ve výši 90 % z Operačního programu Přeshraniční spolupráce, z prostředků určených na podporu cestovního ruchu. Při využívání nového kinosálu se klade důraz na spolupráci polskými partnery – s Radkówem a Nowou Rudou, rovněž při promítání filmů zaměřených na cestovní ruch. Celý komplex dostal nový název „icko“. Rozhledny a vyhlídková místa Jako přirozená hradba chránící vnitrozemí se mezi Broumovskem a okolím Police nad Metují vypíná masiv Broumovských stěn. Nejsou zde žádné dominantní věže jako v sousedních oblastech, ale řadu roklí, žlebů a míst s báječnou vyhlídkou, např. Hvězda – vyhlídka u kaple Panny Marie Sněžné, Supí koš – vyhlídka nad Kovářovou roklí (jen malá odbočka z cesty A. Jiráska), Modrý kámen (686 m n.m., po červené zn. asi 3,5 km od Hvězdy) – skalní vyhlídka s výhledem na Broumovsko. „Velkoměstem“ mezi pískovcovými skalními městy jsou bezesporu Adršpašsko-teplické skály. Bizarní skalní objekty dozajista vyburcují fantazii každého návštěvníka. Jak vyplývá ze samotného názvu místa, je tvořeno dvěma skalními oblastmi. Severní část, Adršpašské skály, je táhlou Vlčí roklí oddělena od jižních Teplických skal. Celé území nabízí řadu nádherných vyhlídkových ploch, zvláště pak je-li návštěvník horolezec. Ale ani běžný turista není ochuzen. Dokonce se zde nabízí několik líbivých vyhlídkových míst, např. Starozámecký vrch – zřícenina hradu Adršpach, Skalní hrad Střmen, Skály (Jiráskovy Skály), vrch Čáp (786 m n.m.). Oblast Křížového vrchu je navštěvována zejména horolezci a milovníky klidné přírody, ležící jakoby stranou od turisticky frekventovaných Adršpašských skal. Název dostal vrch podle křížové cesty. Turisticky zajímavý je rovněž vrch Ostaš u Police nad Metují. Stolový vrch, zdaleka poznatelný svým typickým tvarem, skrývá dvě skalní bludiště. Modrá turistická značka vytváří okruh Horním Labyrintem od parkoviště až k nejvyššímu bodu (700 m n. m.), tzv. Frýdlantské vyhlídce. Na nejvyšším vrcholu Javořích hor – Ruprechtickém Špičáku (880 m n.m.) byla v roce 2002 telekomunikační věž, která je zároveň rozhlednou. Z výšky 22 metrů nabízí výhled na Broumovsko, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a směrem jižním na Orlické hory. Vyhlídková místa se nachází rovněž přímo ve městě Broumov. Jedním z nejzajímavějších je nově rekonstruované vyhlídkové místo zvané „Hladomorna“. © PROCES, 2012

83

Pěší turistika Krajina Broumovska je protkána hustou sítí turistických stezek pro pěší výlety různé náročnosti. Výchozími body Broumovských stěn jsou obce Pěkov – Hony, Hlavňov, Suchý Důl – Slavný, Machov. Dobře značené turistické trasy nabízejí nenáročné výlety v Broumovské kotlině pro rodiny s dětmi či seniory. Umožňují i celodenní přechody hřebenů Broumovských stěn s pozoruhodnými pískovcovými útvary nebo Javořích hor s klidnými listnatými lesy. Mezi turisticky oblíbené patří např. tyto trasy a stezky:  Rožmitálská cesta – spojující Rožmitál s centrem Broumova.  Křinická naučná stezka.  Turistická trasa Broumov – Hvězda v Broumovských stěnách - 11,6 km dlouhá, středně náročná trasa spojující město Broumov s výletním a poutním místem u kaple Hvězda.  Tulákem v Javořích Horách – 18,5 km dlouhá, náročná trasa se značným stoupáním a převýšením z Ruprechtic přes Ruprechtický Špičák (880 m), Široký vrch (839 m), Javorový vrch (775 m), vrch Slodna (779 m), obec Janovičky, Bobří vrch (740 m), Dlouhý vrch (641 m) a přes Rožmitál do města Broumov.  Vzhůru na Hejšovinu – cca 13 km dlouhá, středně náročná trasa s výstupy z Machova přes Machovskou Lhotu kolem turistické chaty Pasterka na vrch Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki, 919 m), poté zpět k chatě Pasterka přes Machovský kříž, vrch Řeřišný do Machova.  Pokořte horu Bor – 5 km dlouhá, středně náročná trasa z Machova s výstupem na Bor (853 m, vyhlídka Sypací skála), přes Tkalcovský stezník, Bučinu zpět do Machova.  Na nejvyšší vrchol Broumovského výběžku – 18 km dlouhá, středně náročná trasa z Meziměstí s výstupem na Ruprechtický Špičák (880 m), poté přes Ruprechtice zpět do Meziměstí.  Z Broumova přes Bobří Vrch do Heřmánkovic – 12 km dlouhá, méně náročná trasa z Broumova přes Rožmitál na křižovatku Pod Bobřím Vrchem, dále do Janoviček do obce Heřmánkovice.  Přes lokomotivu na vyhlídku Čáp – 14 km dlouhá, středně náročná trasa z Teplic nad Metují přes vyhlídku Lokomotiva na Kraví Horu a vyhlídku Čáp, dále do osady Skály a zpět do Teplic nad Metují.  Za skalními labyrinty stolové hory Ostaš – 13 km dlouhá, méně náročná trasa z Police nad Metují, přes chatovou osadu Ostaš, ke skalnímu útvaru Dolní labyrint a zpět k chatové osadě Ostaš, dále pak přes Žďár nad Metují zpět do Police nad Metují.  Broumovské stěny II. Skalní hřiby a vyhlídky – 12 km dlouhá, středně náročná trasa z osady Slavný (část obce Suchý důl) na vrch Pánova věž, dále na vyhlídku Supí koš, dále ke kapli Hvězda a Kovářova roklí k Čertově skále a poté do města Police nad Metují na náměstí.  Z Meziměstí na Hvězdu a do Broumova – 16 km dlouhá, středně náročná trasa z Meziměstí, přes obec Vernéřovice, Bohdašín do Honského sedla ke kapli Hvězda.  Bílou stopou přes Broumovské stěny – 17 km dlouhá, středně náročná trasa z parkoviště pod Pasy (turistické odpočívadlo u silnice z Broumova do Polic nad Metují) kolem pískovny Amerika u Křinic, dále přes obec Martínkovice na Božanovský Špičák a poté do obecní části Suchý Důl – Slavný. © PROCES, 2012

84

 Po skalních vyhlídkách a útvarech mezi Jiráskovými skalami a horou Ostaš – 12,5 km dlouhá, středně náročná trasa z města Teplice nad Metují přes osadu Skály a městskou část Dědov na turistickou křižovatku Pod Ostašem. Cykloturistika Broumovsko je jako stvořené pro spojení cykloturistiky s prohlídkou přírodních atraktivit a kulturních památek. V rozmanité krajině si přijdou na své vyznavači horských i trekkingových kol, přátelé méně náročných terénů i rodiny s dětmi. Na kole je možné navštívit i sousední Polsko, ať po silnici nebo po cyklostezkách. Vyznačené cyklotrasy navazují na podobně značené trasy v polském příhraničí, na české straně odpovídá značení cyklotras standardům KČT. Cyklotrasy jsou dobře značeny barevnými pruhy ve žlutém poli. Vedou převážně po zpevněných komunikacích, místy však přejdou ve štěrkové cesty, proto jsou vhodné spíše pro horská kola. Ve městě Broumov je rovněž zázemí pro cykloturistiku v podobě 3 cykloservisů. Vyhledávanými cyklotrasami KČT jsou v okolí města Broumov např.:  Cyklotrasa KČT č. 4000 – Okruh Stěny – 53 km dlouhá, méně náročná trasa (kromě náročnějšího stoupání v úseku Radków - Karlów) z parkoviště pod Pasy (turistické odpočívadlo u silnice z Broumova do Polic nad Metují) přes obce Křinice, Martínkovice, hraniční přechod Božanov, do Polska přes obce Radków Stroczy Zakrent, Karlów a hraniční přechod Ostra Góra, poté přes obec Machovská Lhota do Machova, města Police nad Metují, obce Suchý Důl, a zpět na parkoviště pod Pasy.  Cyklotrasa KČT č. 4001 – Okruh Stěny – „Vyhlídková trasa“ – 30 km dlouhá, středně náročná trasa z parkoviště pod Pasy přes obec Martínkovice na rozcestí Pod Božanovským Špičákem, dále přes Pánův Kříž, osadu Slavný a obec Suchý Důl zpět na parkoviště pod Pasy.  Cyklotrasa KČT č. 4000/4001 – 27 km dlouhá trasa, vhodná pouze pro horská kola ze Suchého Dolu přes horské sedlo Pasa, dále přes obce Křinice, Martínkovice a osadu Slavný do obce Suchý důl.  Cyklotrasa KČT č. 4002 – Javoří Hory – 35 km dlouhá trasa nízké až střední náročnosti z Hynčic, přes Slatinu, Heřmánkovice, Janovičky, Šonov, Otovice a Božanov do Machovské Lhoty.  Cyklotrasa KČT č. 4003 – Pánova cesta – 5 km dlouhá, velmi náročná trasa.  Cyklotrasa KČT č. 4004 – Kamenná cesta – 6 km dlouhá, velmi náročná trasa z Božanova k rozcestníku Pod Velkou Kupou a dále na křižovatku turistických tras Pelovka.  Cyklotrasa KČT č. 4020 – Okruh CHKO Broumovsko a NP Stolové hory – 126 km dlouhá, méně náročná trasa o třech variantách – A (z města Polanica Zdrój přes obce Szczytna, Stozsów, Golaczów, Kudowa Zdrój na hraniční přechod Malá Čermá a dále přes Velké Poříčí, Hronov na Velký Dřevíč, dále na křižovatku u obce Vernéřovice, poté přes Horní Adršpach do obce Dolní Adršpach), B (z parkoviště v Adršpachu přes Zdoňov na hraniční přechod Laczna, dále přes obce Mieroszów a Golinsk na hraniční přechod Starostín, dále přes Meziměstí, Ruprechtice, Hynčice, Heřmánkovice, Velkou Ves a Otovice na hraniční přechod Tlumaczów, poté přes obce Gajów, Radków, Wambierzyce, Chocieszów do města Polanica Zdrój), C (z Meziměstí přes Hynčice, Broumov-Velká Ves na hraniční přechod Otovice, dále v Polsku přes obce Tlumaczów, Gajow, Radków, Wambierzyce, Polanica Zdrój, Szcytna, Stozsów, Golaczów, Kudowa Zdrój na hraniční přechod Czermna a zpět do České republiky přes obce Malá Čermná, Velké Poříčí, Hronov, Rokytník, Stárkov, Janovice, Adršpach na © PROCES, 2012

85

hraniční přechod Zdoňov, dále přes obec Mieroszow na hraniční přechod Golinsk, poté přes obec Starostín do Meziměstí).  Cyklotrasa KČT č. 4150 – Bělská – 4 km dlouhá, méně náročná trasa.  Cyklotrasa KČT č. 4151 – Vambeřická cesta – 4 km dlouhá, méně náročná trasa. Kromě cyklotras KČT existuje v okolí Broumova síť místních cyklotras, např.:  Rallye Sudety – 123 km dlouhá závodní trať pro MTB, velmi náročná trasa.  Cyklotrasa Okolo Broumovských stěn – 25 km dlouhá, středně náročná trasa z města Police nad Metují, přes obec Suchý důl do Honského sedla, dále na rozcestí Nad křižovatkou, ke kapli P. Marie Hvězdy Jitřní, dále kolem pískovny Amerika do obce Křinice k rozcestníku Na Křinici, poté přes obec Martínkovice do Božanova.  Cyklotrasa Vyhlídková trasa Broumovskými stěnami – 16 km dlouhá, středně náročná trasa z obce Křinice na rozcestí Pod Božanovským Špičákem, dále přes Pánův Kříž, rozcestí Pelovka, osadu Slavný do obce Suchý důl.  Cyklotrasa „Dolní Adršpach – Mierozsów – Meziměstí – Broumov“ – 25,5 km dlouhá, středně náročná trasa.  Cyklotrasa „Broumov – Tlumaczów – Radków – Wambierzyce“ – 19,5 km dlouhá, středně náročná trasa.  Za poklady Broumovska I (po stopách Dientzenhoferů) – 28 km dlouhá, středně náročná trasa z Broumova přes Rožmitál, Šonov, Otovice, Martínkovice, Božanov, kolem chaty Pod Korunou na rozcestí u pískovny Amerika u Křinic.  Za poklady Broumovska II (po stopách Dientzehoferů) – 34,5 km dlouhá, středně náročná trasa z Teplic nad Metují, přes Bohdašín, Vernéřovice, Meziměstí, Ruprechtice, Hynčice, Heřmánkovice a Janovičky do města Broumov.  Přes Bukovou Horu a okolo Křížového Vrchu do Adršpachu – 22 km dlouhá, více náročná trasa z Teplic nad Metují k Vernéřovické studánce, dále přes Zdoňov a Adršpach do města Teplice nad Metují.  Kolem skal – 24 km dlouhá, středně náročná trasa z Teplic nad Metují, přes Adršpach, osadu Skály a Dědov do města Teplice nad Metují.  Přejezd Javořích Hor – 30 km dlouhá, středně náročná trasa z Broumova přes obce Šonov, Janovičky, Heřmánkovice a Hynčice do Meziměstí  Broumovské stěny I. Přes Kamennou Bránu na Korunu – 19 km dlouhá, více náročná trasa z Broumova přes obec Křinice kolem Kamenné Brány a vrchu Koruna do osady Slavný, dále přes obec Suchý Důl do města Police nad Metují.  Cesta rájem aneb přes Ameriku do Broumova – 30 km dlouhá, středně náročná trasa z Broumova přes Jetřichov, kolem pískovny Amerika přes obec Martínkovice zpět do města Broumov.

© PROCES, 2012

86

Závěr Města bez zpracovaného strategického plánu se mohou dostat do situace, kdy vytváří pouze jakýsi krátkodobý plán, ve formě každoročního sestavování a schvalování rozpočtu města. Může dojít tedy k omezení těchto plánů na řešení aktuálních dílčích problémů, s přímým podřízením se okamžitým ekonomickým a jiným možnostem města, bez ohledu na dlouhodobé aspekty vývoje. Z tohoto důvodu je značně riskantní využívat pouze této metody ve snaze zajistit cílený a systematický rozvoj a směřování města. Nástrojem, který přináší systematický, dlouhodobý a komplexní přístup, založený na konsensu místních představitelů i občanů, vycházející ze sdílené představy o společné budoucnosti, a který optimalizuje využití lidských a finančních zdrojů dlouhodobým sledováním předem vytyčeného cíle, je právě strategické plánování. Spolupracují na něm všichni představitelé města i další subjekty, významné v rámci města. Dochází tak k nalezení široké shody na dalším vývoji města. Odhaluje slabiny i přednosti města, stanovuje směr jeho dalšího vývoje, zaměřuje aktivity města na řešení jeho hlavních problémů a určuje priority města pro stanovený časový úsek (návrhové období). Výstupem tohoto procesu je strategický plán rozvoje města - dokument, formulující společnou strategickou rozvojovou vizi dalšího směřování města jako celku, která na základě názorové shody všech subjektů podílejících se na přípravě, zpracování a schválení strategického plánu vyjadřuje obecnou reálnou představu budoucího stavu města. Vytyčuje základní směr rozvoje města ve formě cílového stavu, kterého by mělo být dosaženo. K uskutečnění rozvojové vize strategický plán stanovuje prioritní osy rozvoje, jejich strategické cíle, opatření a dílčí rozvojové aktivity, jejichž realizací by mělo být sledovaného stavu dosaženo. Předpokladem tvorby Strategického plánu je analýza prostředí založená na profilu města. Profil města je první částí Strategického rozvojového plánu města Broumova do roku 2029 a je souhrnným analytickým dokumentem, který charakterizuje sociálně ekonomickou situaci oblasti a dále pak životní prostředí a dopravní a technickou infrastrukturu v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž bude vycházet strategie dalšího rozvoje. Ze sociodemografické analýzy města Broumova vyplynulo, že počet obyvatel města stále klesá už od roku 1998 a počet obyvatel se již drží na hranici 8000. Město Broumov dlouhodobě dosahuje kladného přirozeného přírůstku obyvatel, avšak migrační přírůstek obyvatel je dlouhodobě výrazně nižší, a proto i celkový přírůstek je záporný a obyvatel ve městě stále ubývá. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je ve městě Broumově patrný rozdíl počtu lidí se základním vzděláním, jejich počet převyšuje republikový průměr. Naopak je znatelný menší počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, kterých je ve městě méně než je republikový průměr. Město Broumov se snaží o kvalitní poskytování sociálních služeb i prevenci kriminality, a to především díky dlouhodobému plánování a analyzování v těchto oblastech. Výsledkem je například dokument Prevence kriminality. I když město Broumov má vyšší nezaměstnanost než je celorepublikový průměr a potýká se s problematikou nepřizpůsobivých spoluobčanů, což způsobuje zvýšenou kriminalitu ve městě, tak i přesto je převážná většina obyvatel spokojena s životem ve městě Broumově, a to především z důvodů bohaté nabídky kulturního a sportovního vyžití nebo nabídky přírodních krás, kterými tato oblast disponuje. Zároveň je na území města dostatečná nabídka ubytovacích zařízení. Město má svým návštěvníkům i občanům co nabídnout. © PROCES, 2012

87

Seznam zkratek ORP

Obec s rozšířenou působností

ČSÚ

Český statistický úřad

ČR

Česká republika

DD

Domov důchodců

DDM

Dům dětí a mládeže

DPS

Domov s pečovatelskou službou

ESF

Evropský sociální fond

FO

Fyzická osoba

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IREDO

Integrovaná regionální doprava

KČT

Klub českých turistů

MAS

Místní akční skupina

MěÚ

Městský úřad

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MŠ

Mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

MVČR

Ministerstvo vnitra ČR

MŽP

Ministerstvo životního prostředí ČR

OOP

Obvodní oddělení Policie ČR

OPŽP

Operační program „Životní prostředí“

OSPOD

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

OSVZ

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

PO

Právnická osoba

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SŠ

Střední škola

SVI

Systém včasné intervence

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VPP

Veřejně prospěšné práce

ZŠ

Základní škola

ZUŠ

Základní umělecká škola

© PROCES, 2012

88

Seznam zdrojů a použitá literatura [1]

Dům dětí a mládeže – Ulita, [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[2]

Bezpečnostní analýza města. Město Broumov, 2011.

[3]

Bezpečnostní rádce města Broumov. Město Broumov, 2004.

[4]

CENIA – Česká agentura životního prostředí. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://www.cenia.cz >

[5]

Centrum sociálních služeb Naděje Broumov, [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[6]

Cykloserver [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://www.cykloserver.cz/>

[7]

Český statistický úřad, Městská a obecní statistika okresu Náchod [online].[cit. 2012-151]. Dostupné na WWW:

[8]

< http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0521/>

[9]

ČSÚ, běžná evidence obyvatelstva [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[10]

ČSÚ, bilance obyvatelstva [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[11]

ČSÚ, Registr ekonomických subjektů. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[12]

ČSÚ. SLDB 2011 [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://vdb.czso.cz>

[13]

Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit. GAC, s.r.o., Broumov, 2009

[14]

Dobrovolný svazek obcí Broumovsko. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://dso.broumovsko.cz/>

[15]

Dotazníkové šetření spokojenosti občanů, 2011. Město Broumov.

[16]

Integrovaný plán rozvoje Broumovska v letech 2007-2013. Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, 2006.

[17]

Komunitní plán sociálních služeb pro Dobrovolný svazek obcí Broumovsko. Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, 2004.

[18]

Krizové řízení ORP Broumov, Informace pro fyzické a právnické osoby. Město Broumov [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://www.broumovmesto.cz/mesto/kriz/kr-broumov.pdf >

[19]

Lesní společnost Broumov Holding, a.s. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://www.lesybroumov.cz/>

[20]

Mapový server Mapy.cz [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[21]

MAS Broumovsko+ [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

© PROCES, 2012

89

[22]

Městská policie Broumov [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[23]

MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://rejskol.msmt.cz/ >

[24]

Občanské sdružení „Začít spolu“ [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://zacit-spolu.cz/>

[25]

Obecně závazná vyhláška Zastupitelstva města Broumova č. 1/2011, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

[26]

Obecně závazná vyhláška Zastupitelstva města Broumova č. 3/2001, kterou se stanoví systém nakládání s komunálními a stavebními odpady, vznikajících na území města.

[27]

Oblastní nemocnice Náchod, a.s. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[28]

Obvodní oddělení Broumov Policie ČR [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[29]

Oficiální stránky města Broumov [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[30]

Plán péče o CHKO Broumovsko. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[31]

Plán prevence kriminality města Broumov na léta 2012-2015. Město Broumov, 2011.

[32]

Portál GOV [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[33]

Povodňový plán obce s rozšířenou působností. Město Broumov.

[34]

Profil území Broumovska. Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, 2004.

[35]

Příloha územní energetické koncepce Královehradeckého kraje pro ORP Broumov. Královehradecký kraj, 2009.

[36]

P-transport, s.r.o. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://www.ptransport.cz/>

[37]

Romodrom, o.s. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW: < http://www.romodromcz.cz>

[38]

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Geoportál [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[39]

Sítě manželských a rodinných poraden Královéhradeckého kraje, CSPS o.p.s. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[40]

Správa CHKO Broumovsko. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[41]

Správa železniční dopravní cesty. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[42]

Strategický plán rozvoje sociálních služeb Broumovska. Dobrovolný svazek obcí Broumovsko, 2010.

© PROCES, 2012

90

[43]

Tepelné hospodářství Broumov, s.r.o. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[44]

Územní plán Broumova. Město Broumov, 2008.

[45]

VEBA, textilní závody a.s. [online].[cit. 2012-15-1]. Dostupné na WWW:

[46]

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

[47]

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

[48]

Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů.

[49]

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[50]

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů.

[51]

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

[52]

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

[53]

Zásady územního rozvoje Královehradeckého kraje. Královehradecký kraj, 2011.

© PROCES, 2012

91