Strategický rozvojový plán města Broumova do roku 2029 – část B Návrhová část
Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Návrhová část byla vytvořena v rámci projektu: Zvýšení kvality řízení Městského úřadu Broumov. Tento projekt s registračním číslem CZ.1.04/4.1.01/53.00021 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
Zpracováno ke dni 30.11.2012
Tyto výstupy zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Autorský kolektiv: Společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Andrea Hrušková Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Hana Doleželová Ing. Ivana Foldynová Ing. Radek Fujak Ing. Kamila Frenová
Městský úřad Broumov Kolektiv pod vedením tajemnice Ing. Evy Blažkové, MPA.
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail:
[email protected]
Vize města
© PROCES, 2012
4
GLOBÁLNÍ CÍL Naplnění vize „BROUMOV – Město s historií i budoucností“.
Problémové okruhy a priority
A
B
C
D
Správa
Ekonomika, kultura a cestovní ruch
Sociální a zdravotní služby
Kvalita života
Priority B
Priority C
Priority D
města
Priority A A1. Efektivní řízení Městského úřadu a organizací zřízených a založených městem A2. Bezpečnost ve městě A3. Spolupráce, komunikace, koordinace
B1. Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti
D1. Školství a vzdělávání
C2. Sociální služby
D2. Sport a volnočasové aktivity
C3. Zdravotnická péče
B2. Kultura
C4. Zdravotně-sociální oblast
B3. Cestovní ruch
A4. Ochrana životního prostředí a historického dědictví A5. Rozvoj, zefektivnění, dobudování infrastruktury A6.
© PROCES, 2012
C1. Sociální politika města
5
D3. Bydlení, urbanismus a územní plánování
A. Správa města Silné stránky ► Kvalitní životní prostředí. ► Spokojenost občanů s životním prostředím. ► Jedinečné kulturní a historické dědictví. ► Základ infrastruktury a potenciál pro cestovní ruch. ► Zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. ► I v době krize schopnost sestavení vyrovnaného rozpočtu (po zavedení úsporných opatření) bez navýšení dluhové zátěže a ohrožení existence organizací zřízených a založených městem. ► Po roce 2016 z důvodu doplacení významných úvěrů možnosti vyššího investičního růstu města při dodržení přiměřené úvěrové zátěže. ► Vyhovující systém nakládání s komunálním odpadem. ► Dostatečná kapacita čistírny odpadních vod. ► Dobrý stav vodovodů a stávající kanalizace. ► Efektivní řízení MěÚ s prvky procesního řízení. ► Nastavený komunikační proces k občanům i k návštěvníkům města (srozumitelné webové stránky města, přítomnost infocentra). ► Existence upravených veřejných parků a prostranství ve městě.
Slabé stránky ► Finanční náročnost udržování kulturního dědictví. ► Špatný stav dopravní infrastruktury. ► Nevyhovující dopravní systém ve městě. ► Nedostatečné poznání limitů využití krajiny. ► Neexistence kanalizačního systému v některých částech města. ► Neexistence energetické koncepce města. ► Nedořešený systém nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v rámci regionu. ► Nedostatečný vztah lidí ke krajině a prostředí. ► Vyšší pocit ohrožení občanů města kriminalitou. ► Není dostatečně monitorována a řešena drogová problematika preventivním programem. ► Rostoucí přestupková činnost a vandalismus. ► Nespokojenost s prací represivních složek dle průzkumu názorů občanů. ► Nedostatečná spolupráce české a polské policie při řešení přestupků a trestné činnosti.
Příležitosti ► Aktivní komunikační politika k podnikatelům, jak v oblasti státní správy, tak i samosprávy.
Hrozby ► Zvyšování administrativní zátěže při přesunu kompetencí ze státu na obce bez potřebné finanční kompenzace.
► Nastavení informačního systému v území vůči občanům, včetně možnosti dotazů občanů a jejich vyřizování.
► Nevyužití příležitostí rozvoje sociálních vazeb a identity obyvatelstva.
► Zlepšení horizontální komunikace mezi jednotlivými odbory na MěÚ.
► Snižování daňové výtěžnosti území a tím i rozpočtového příjmu města pro další rozvoj.
► Koordinace strategií v širším území
► Riziko zvyšujícího se sociálního napětí,
© PROCES, 2012
6
které může vést k sociálním hrozbám a projevům extremismu.
(region). ► Rozvoj Cestovního ruchu respektující ochranu přírody a krajiny, prodloužení turistické sezóny.
► Dopad ekonomické recese, který sníží počet pracovních příležitostí a vyvolá další odliv pracovní síly.
► Výroba z místních přírodních zdrojů, kvalitní hospodaření s nimi a ochrana (lesy, voda, půda, ovzduší).
► Znehodnocení krajiny a přírody (nevhodné stavby, masová turistika, nešetrné hospodaření v lesích atd.).
► Prostor pro uplatnění a život kvalifikovaných lidí.
► Prohlubování problémů s romskou menšinou.
► Rozšíření a prohloubení spolupráce s okolními obcemi a regiony (včetně přeshraniční spolupráce).
► Nepříznivý vývoj bezpečnostní situace ve městě do budoucna, v souvislosti se snižováním stavu Policie ČR a nárůstu sociálních rizik.
► Optimalizace a zefektivnění veřejné správy v rámci bezpečnosti ve městě.
Priority a opatření A1. Efektivní řízení Městského úřadu a organizací zřízených a založených městem 1.1. Zefektivnění činností úřadu včetně využití moderních technologií a postupů (procesní řízení, benchmarking). 1.2. Zefektivnění činností organizací založených a zřízených městem. 1.3. Rozvoj lidských zdrojů (zejména komunikační dovednosti). 1.4. Zdokonalování informační infrastruktury a IT technologií. 1.5. Zlepšení komunikace v rámci města (zejména mezi jednotlivými odbory, organizacemi města a jejich zřizovatelem). A2. Bezpečnost ve městě 2.1. Pravidelná aktualizace koncepce prevence kriminality. 2.2. Udržování a rozvoj složek krizového řízení, včetně přípravy obyvatelstva na krizové situace. 2.3. Rozvoj spolupráce bezpečnostních složek, krizového řízení a sociálních služeb. 2.4. Zlepšení komunikace a spolupráce s obyvatelstvem. 2.5. Program inkluze (integrované projekty). 2.6. Regulace hazardu a jeho monitoring. 2.7. Rozvoj preventivních aktivit v oblasti bezpečnosti. 2.8. Mapování drogové problematiky a následná opatření v preventivní a represivní oblasti. 2.9. Dobudování protipovodňové ochrany města. 2.10. Intenzivní spolupráce bezpečnostních složek ČR a Polska při řešení přestupkové a trestné činnosti včetně prevence. A3. Spolupráce, komunikace, koordinace 3.1. Společný marketing území. © PROCES, 2012
7
3.2. Spolupráce v rámci mikroregionů a MAS. 3.3. Zlepšení image města. 3.4. Koordinace aktivit v území. 3.5. Rozvoj mezinárodní spolupráce. 3.6. Tvorba koncepce kultury. A4. Ochrana životního prostředí a historického dědictví 4.1. Výchova obyvatelstva ke vztahu ke všem složkám životního prostředí a historickému dědictví. 4.2. Optimalizace systému nakládání s komunálním odpadem, včetně dořešení systému nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. 4.3. Zachování a ochrana kvalitního životního prostředí ve městě i v širším okolí. 4.4. Koordinace ochrany životního prostředí s polským příhraničím. 4.5. Ochrana historického dědictví a jeho propagace. A5. Rozvoj, zefektivnění, dobudování infrastruktury 5.1. Tvorba energetické koncepce. 5.2. Zkvalitnění dopravní infrastruktury ve městě, včetně dořešení statické dopravy (parkování), dopravy v centru města a odstranění dopravních závad. 5.3. Usilování o zlepšení vnějšího dopravního napojení regionu. 5.4. Dobudování kanalizačního systému i v okrajových částech města. 5.5. Rozvoj metropolitních sítí. 5.6. Revitalizace města, zejména jeho centra. 5.7. Regenerace panelových sídlišť.
© PROCES, 2012
8
B. Ekonomika, kultura a cestovní ruch Silné stránky ► Zaměstnavatelský potenciál a tradice v oblasti průmyslu. ► Centrum města s dostatkem obchodních prostor a dostatek ploch pro rozvoj podnikání ve městě. ► Ukončená privatizace průmyslových podniků. ► Bohaté kulturní a historické dědictví a unikátní urbanistická koncepce sídel v krajině - genius loci. ► Standardní informační a komunikační infrastruktura. ► Broumov centrum regionu, obec s rozšířenou působností, spádové město soustřeďující úřady, jiné instituce, služby. Regionální letiště. ► Dostatečný počet organizací zajišťujících kulturní aktivity a významná podpora města těmto aktivitám. Existence potencionálních prostor uvnitř města pro kulturní činnosti a setkávání lidí. Spokojenost obyvatel s nabídkou kulturních akcí dle názoru občanů. ► Vysoká úspěšnost při získávání rozvojových projektů. ► Působení Dobrovolného svazku obcí Broumovsko, Místní akční skupiny Broumovsko+, regionální destinační organizace, Podnikatelského klubu Broumovska. ► Regionální shoda na společném označení území a využívání regionální značky, loga regionu. ► Existence městského INFOCENTRA a oddělení kultury, místní zpravodajský a turistický server, vydávání místních a turistických novin. ► Existence kapacity pro konferenční turistiku. ► Hodnotné kulturní památky. ► Dobrá síť cyklotras.
© PROCES, 2012
Slabé stránky ► Malý počet obyvatel ve spádové oblasti. ► Vysoký podíl nekvalifikované pracovní síly a nedostatek pracovních míst pro lidi s nízkou kvalifikací. ► Vyšší míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR a nedostatečná nabídka volných pracovních míst dle průzkumu názorů občanů. ► Nedostatek podnikatelských příležitostí (dle názorů občanů) a investičního kapitálu ve městě. ► Nemožnost vybudování průmyslových firem s velkou výrobní kapacitou, vzhledem k poloze města. Geografická odlehlost města od českých center. ► Nedostatečná druhová skladba nabídky části spotřebního zboží. ► Nevyužívané a chátrající průmyslové, zemědělské stavby a památky. Nedostatečně využitý klášter. ► Vysoká současná i budoucí finanční náročnost na údržbu technického stavu kulturních památek. ► Neukončené církevní restituce lesních a zemědělských pozemků. ► Brzké zavírání obchodů a služeb v centru města, či ukončování jejich provozu. ► Špatný stav komunikací v okolí turisty navštěvovaných památek. ► Špatný stav zadních traktů domů v centru. ► Nedostatečné kapacity pro prodloužení turistické sezóny (např. stravovací, ubytovací kapacity) a absence levného ubytování hromadného typu. ► Nevyjasněná marketingová strategie města a regionu. Nedostatečný monitoring návštěvnosti. ► Nedostatečná spolupráce poskytovatelů služeb v cestovním ruchu v regionu a v přeshraniční spolupráci. ► Nedostatek produktů cestovního ruchu a nabídky pro delší pobyt turistů (mokrý program). 9
► Nedostatečně využitý potenciál Broumova návštěvníky směřujícími do Adršpašsko-teplických skal. ► Neexistence cyklostezek. Příležitosti ► Posilování pozice Broumova jako centra širšího regionu, spádového města, soustřeďujícího instituce, služby. ► Diverzifikace ekonomické základny města (podpora malého a středního podnikání, rozvoj služeb, rozvoj cestovního ruchu). ► Využití volných prostor, objektů (zejména v centru města) a pozemků, obnova kulturního dědictví. ► Poskytování informací pro podnikatele, zemědělce, pracovní poradenství, pomoc začínajícím. Partnerství soukromého a veřejného sektoru. ► Využití programů, grantů, dotací a investic ze soukromých, národních a mezinárodních zdrojů. ► Zvýšení vlivu cestovního ruchu na prosperitu města a regionu. ► Rozvoj kultury s využitím místních zdrojů a pořádaní kulturních akcí vedoucí ke zvýšené atraktivitě regionu. ► Rozvoj cestovního ruchu respektující ochranu přírody a krajiny, větší využití období mezisezón a prodloužení délky pobytu návštěvníků/turistů. ► Rozšíření a prohloubení spolupráce s okolními regiony (včetně přeshraniční spolupráce). ► Otevřené hranice v blízkosti města. Využití blízkosti silných polských center (Walbrzych, Wroclaw).
Hrozby ► Odliv mladých a kvalifikovaných z regionu. ► Pasivita občanů, nezájem o budoucnost města, regionu a o komunitní život. ► Zhoršení ekonomické situace ve spojitosti s ekonomickou, finanční krizí. ► Nedostatečná schopnost udržitelnosti projektů a dalších rozvojových aktivit po skončení finančních podpor. ► Omezení nebo ukončení činnosti významných zaměstnavatelů. ► Nedostatečná místní konkurenceschopnost vůči polskému zboží a službám. ► Znehodnocení krajiny a přírody např. těžbou surovin. ► Úbytek společenských akcí ve městě.
Priority a opatření B1. Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti 1.1. Posílení oboustranné spolupráce mezi podnikatelským sektorem a městem. 1.2. Oživení centra města (náměstí a jeho blízkého okolí). 1.3. Aktivní přístup města k vyhledávání a podpoře investorů (propagace města).
© PROCES, 2012
10
B2. Kultura 2.1. Posilování pozice Broumova jako centra kultury. Zpracování koncepce kultury. 2.2. Posilování komunikace, koordinace, vzájemné spolupráce a partnerství organizační složky města zaměřené na kulturu s ostatními subjekty podílejícími se na kultuře ve městě a širším okolí. 2.3. Udržitelné financování kultury a hledání dalších zdrojů financování. B3. Cestovní ruch 3.1. Vytvoření Marketingové strategie Broumova. 3.2. Vzájemná spolupráce města s ostatními subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu na Broumovsku. 3.3. Podpora vzniku produktů cestovního ruchu při nepřízni počasí, včetně potřebné infrastruktury. 3.4. Podpora turistiky spojené se vzdělávacími aktivitami.
© PROCES, 2012
11
C. Sociální a zdravotní služby Silné stránky ► Existence komunitního plánu sociálních služeb. ► Existence dobře fungujících sociálních služeb pro seniory (domov pro seniory, pečovatelská služba) ► Existence a dobrá dostupnost sociálně aktivizačních služeb a návazných služeb pro rodiny s dětmi a mládež. ► Existence lůžkového zdravotnického zařízení. ► Existence nadačního fondu podporujícího Broumovskou nemocnici. ► Podpora Broumovské nemocnice ze strany obcí z regionu. ► Přítomnost uspokojivé základní struktury ambulantních zdravotnických služeb. ► Dostatek informačních kanálů o sociální problematice. ► Existence Strategického plánu sociálního začleňování města Broumova. ► Existence projektu na sociální začleňování a realizaci sociálních služeb. ► Dlouhodobě aktivní přístup města k řešení problematiky sociálně vyloučených. ► Aktivní spolková činnost pro seniory.
Slabé stránky ► Nedostatečné financování sociálních služeb bez výhledu. ► Nedostatečná dostupnost vybraných sociálních služeb (stacionář pro seniory, odlehčovací služba, asistenční služba, chráněné bydlení pro zdravotně postižené) ► Nezájem cílových skupin o sociálně aktivizační službu. ► Skeptický postoj majoritní skupiny občanů k aktivitám sociálního začleňování. ► Nedostatek neziskových subjektů v oblasti prostupného bydlení a zaměstnávání sociálně slabých (s motivačními prvky). ► Není dostatečně monitorována a řešena drogová problematika preventivním programem. ► Atmosféra v regionu (uzavřenost). ► Existence vyloučených lokalit. ► Nárůst pocitu ohrožení obyvatel ve městě. ► Vývoj transformačních kroků ve zdravotnictví neodpovídá povědomí občanů. ► Nejbližší zdravotní pohotovostní služba pro děti a lékárna je v Náchodě. ► Nedostatek bezbariérových tras (poliklinika a další veřejné objekty). ► Neexistence sociální firmy pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných osob. ► Nezájem organizací (ziskových i neziskových) zaměstnávat nízkokvalifikovanou pracovní sílu z důvodu špatné legislativy s absencí motivačních prvků. ► Minimální využívání dobrovolnictví.
Příležitosti ► Rozvíjení spolupráce zdravotnických a sociálních služeb.
Hrozby ► Absence systému dlouhodobého financování.
► Zvyšování kvality péče v sociálních a zdravotnických zařízeních.
► Neexistence dlouhodobé koncepce zdravotnictví na úrovni státu a stanovení
© PROCES, 2012
12
► Rozvoj občanských aktivit a dobrovolnictví. ► Rozvoj neziskového sektoru v oblasti prostupného sociálně dostupného bydlení. ► Podpora vzniku a činnosti sociální firmy pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných osob. ► Rozšíření a prohloubení spolupráce s okolními regiony (včetně přeshraniční spolupráce) v rámci zdravotních služeb – širší nabídka.
základní sítě. ► Financování sociálních služeb a změna jejich legislativy. ► Stárnutí populace, zvyšující se počet osamělých seniorů. ► Rostoucí kriminalita ve vazbě na změnu systému sociální politiky státu. ► Prohlubování problémů s romskou menšinou.
► Nastavení informačního systému v území vůči občanům, včetně možnosti dotazů občanů a jejich vyřizování.
Priority a opatření C1. Sociální politika města 1.1. Monitoring sociálních rizik a jejich prevence. 1.2. Koordinace inkluzivních, preventivních a krizových programů. 1.3. Komunitní plánování sociálních služeb a jejich rozvoj. 1.4. Řešení problematiky nízkonákladového a vícestupňového bydlení. C2. Sociální služby 2.1. Vymezení a podpora páteřní sítě sociálních služeb nutné pro další rozvoj regionu. 2.2. Koordinace subjektů tvořících páteřní síť. 2.3. Zvyšování efektivity a kvality sociálních služeb. C3. Zdravotní péče 3.1. Vymezení a podpora páteřní sítě zdravotní péče nutné pro další rozvoj regionu. 3.2. Koordinace subjektů tvořících páteřní síť. 3.3. Zvyšování efektivity a kvality zdravotní péče. C4. Zdravotně-sociální oblast 4.1. Propojení sociálních a zdravotních služeb. 4.2. Optimalizace aktivit a zvýšení efektivity ve specifických oblastech propojujících sociální a zdravotní oblast.
© PROCES, 2012
13
D. Kvalita života Silné stránky ► Přiměřená občanská vybavenost. ► Dostatek sportovišť a dalších prostorů pro volnočasové aktivity. ► Velký počet aktivních spolků a sportovních oddílů. ► Dostatečná kapacita školských zařízení (MŠ, ZŠ, ZUŠ a střediska volného času Ulita). ► Gymnázium v Broumově. ► Dostatečný bytový fond města pro tvorbu strategie bydlení. ► Příjemné historicko-kulturní prostředí pro život. ► Kvalitně zpracovaný územní plán, který umožňuje další rozvoj města.
Slabé stránky ► Chybí strategie bydlení. ► Chybí startovací bydlení pro mladé, nízkonákladové a sociální bydlení. ► Špatný technický stav Sokolovny a některých dalších sportovišť. ► Absence zařízení pro vodní sporty a wellness. ► Nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva. ► Slabá spolupráce podnikatelů a školství. ► Chybějící školní atletické hřiště s vybavením
Příležitosti ► Využití místních zdrojů k volnočasovým a komunitním aktivitám.
Hrozby ► Stárnutí obyvatelstva a odchod mladých lidí.
► Tvorba koncepce rozvoje sportovišť, včetně priorit financování.
► Izolace oblasti vlivem regionální i národní politiky.
► Rozvoj celoživotního vzdělávání ve spolupráci s podnikatelským sektorem.
► Zrušení středního školství v Broumově.
► Rozvoj přeshraniční spolupráce.
► Prostor pro uplatnění a spokojený život
► Nestabilita rozpočtových prostředků z důvodů změny rozpočtového určení daní.
občanů.
Priority a opatření D1. Školství a vzdělávání 1.1. Vymezení a podpora páteřní sítě vzdělávacích zařízení. 1.2. Koordinace vzdělávacích aktivit v síti vzdělávacích zařízení. 1.3. Financování, efektivita, rozvoj nových možností vzdělávání. 1.4. Podpora vzdělávání sociálně slabších obyvatel v Broumově. D2. Sport a volnočasové aktivity 2.1. Vytvoření koncepce rozvoje sportovišť a míst vhodných k volnočasovým aktivitám, včetně priorit financování. 2.2. Hledání dlouhodobě udržitelného řešení koupání a wellness (vybudování bazénu s multifunkčním využitím). 2.3. Koordinace spolkových aktivit s přípravou zázemí pro jejich realizaci. © PROCES, 2012
14
2.4. Efektivní rozvoj grantového systému města pro financování volnočasových aktivit.
D3. Bydlení, urbanismus a územní plánování 3.1. Vytvoření Koncepce v oblasti bydlení, včetně nízkonákladového bydlení. 3.2. Organizování urbanistických soutěží pro významné rozvojové plochy. 3.3. Využívání architektonických soutěží. D4. Církve a jejich zapojení do života města 4.1. Zmapování aktivit jednotlivých církví 4.2. Rozvíjení spolupráce města s církvemi
© PROCES, 2012
15
Slovníček pojmů Benchmarking – Měření a analýza procesů a výkonů organizace, hledání nejlepších řešení prostřednictvím porovnávání s výkonem ostatních. Jde o sdílení zkušeností a nejlepší praxe se srovnatelnými subjekty s cílem identifikovat tak příležitosti ke zlepšení procesů a postupů ve vlastní organizaci. Biologicky rozložitelný odpad – Odpady podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Převážná část biologicky rozložitelného odpadu je předurčena k látkovému nebo materiálovému využití. Obsahují rostlinné živiny a organické látky, které je možno stabilizovat a výhodně uvádět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost. Diverzifikace ekonomické základny – Proces zvyšování rozmanitosti podnikatelského prostředí, vyráběných výrobků, výrobních prostředků i spotřebních předmětů. Diverzifikovaná ekonomická základna zvyšuje schopnost území vyrovnat se s ekonomickou recesí (krizí). Dobrovolný svazek obcí (DSO) – Jedná se o zájmová sdružení obcí, který umožňuje zákon o obcích. Obce se sdružují zpravidla za účelem činnosti s přesahem správního obvodu obce, např. za účelem vybudování kanalizace, plnění úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, ochrany ovzduší, provozu komunikací. Efektivita – Účinnost, schopnost dosahovat stanovených cílů při optimálním využití zdrojů (finančních, lidských atd.) Grantový systém – Systém finanční podpory přidělovaný na určité projekty, výběr projektů dle stanovených kritérií. Horizontální komunikace – Výměna informací na stejné - horizontální úrovni, např. mezi členy pracovní skupiny, kteří v ní zaujímají stejnou pozici. Infrastruktura – Soubor odvětví zajištujících ekonomické a sociální systémové funkce. Množina propojených stavebních prvků, které poskytují rámcovou podporu celku. Termín infrastruktura má různé významy v různých oblastech, ale nejčastěji je chápán ve vztahu k silnicím, letišti či technickému vybavení. Komunální (směsný) odpad – Veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob (domácností) na území obce. Komunitní plán sociálních služeb – Základem je spolupráce zadavatelů (obcí, krajů) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb. Koncepce – Ucelené pojetí dalšího rozvoje v určité oblasti (např. kultura, bydlení, sociální služby, městský marketing). Konkurenceschopnost – Schopnost prosadit se v určitém oboru v porovnání s ostatními. Koordinace – Cílevědomé uvádění do vzájemného souladu či součinnosti, optimální spolupráce. Majoritní skupina – Většinová skupina ve společnosti. Městský marketing – Podpora komunikace při plánování rozvoje území a při realizaci projektů. Městský marketing vytváří možnost dohodnout jednotnou společnou specifickou vizi rozvoje komunikace města a společně formulovat prioritní cíle komunikační politiky. © PROCES, 2012
16
Metropolitní síť – Jedná se o rozlehlou počítačovou síť, obvykle zasazenou do města, technicky jde o několik menších navzájem propojených podsítí. Toto propojení se provádí většinou přes Wi-Fi. Metropolitní síť je využívána jednotlivci a organizacemi. Mikroregion – Malý územní celek vzniklý dobrovolným sdružením (svazkem) několika obcí mající stejný záměr, společně usilují o ekonomický, kulturní a sociální rozvoj. Místní akční skupina (MAS) – Společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů pro svůj region. Monitoring – Sledování, dohlížení. Nízkonákladové bydlení – Bydlení pro nízkopříjmové domácnosti, které si z důvodu své sociální a finanční situace nemohou dovolit běžný typ bydlení. Nízkonákladové bydlení není v současné legislativě definováno. Optimalizace – Proces výběru nejlepší varianty z množství možných jevů. Partnerství – Vztah mezi dvěma nebo více subjekty, a to jak soukromými, tak veřejnými, který spočívá ve spolupráci těchto subjektů. Páteřní síť – Minimální pokrytí území základní strukturou poskytovatelů. Potenciál území – Souhrn ekonomických, ekologických, vegetačních, kulturních, sociálních faktorů a dalších faktorů určujících maximální schopnosti působení území na specifickou oblast zájmu (např. cestovní ruch). Priorita – Prvenství, přednostní nárok, věc mající přednost. Procesní řízení – Procesní řízení se zaměřuje na řízení a zlepšování všech podstatných procesů městského úřadu, které ovlivňují kvalitu vykonávané práce a poskytovaných služeb a tedy i úspěšnost úřadu a je zároveň spolehlivou cestou k dosažení potřebné kvality veřejné správy. Produkt cestovního ruchu – Souhrn celkové nabídky všech subjektů, ať již soukromých nebo veřejných, podnikajících v cestovním ruchu. Jedná se o zboží (mapy, suvenýry) a služby (ubytování, stravování, doprava atd.). Program sociální inkluze – Začleňování osob sociálně vyloučených (nebo sociálním vyloučením ohrožených) do většinové společnosti. Nejedná se pouze o formální zahrnutí do společnosti nebo organizace, nýbrž také přijetí ze strany ostatních členů skupiny. Propagace – Uvádění ve známost, reklama. V případě marketingové propagace lze hovořit o komunikaci mezi městem a cílovými skupinami. Regenerace – Znovuvytvoření, uvedení do původního stavu, obnovení. Revitalizace – Znovuoživení, posílení. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a mládež – Ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje, nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat. Služba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.
© PROCES, 2012
17
Sociální inkluze – Vyšší stupeň začlenění některých skupin (např. národnostní menšiny, zdravotně postižení, sociálně slabé obyvatelstvo, dočasně vyloučení jako např. trestanci) do společnosti. Sociální začleňování – Účelem a předmětem sociálního začleňování je boj s chudobou a zabraňování sociálnímu vyloučení, které má velmi komplexní podobu a projevuje se problémy v mnoha dimenzích. Urbanismus – Nauka o stavbě lidských sídel jako funkčních a vyvážených celků, využitelnost území. Zabývá se tvorbou a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny. Urbanistická soutěž – Cílem je získání co nejlepšího návrhu řešení využití území. Soutěžící předkládají konkrétní návrhy a kvalifikovaná porota z nich vybírá nejlepší řešení pro daný úkol. Vícestupňové bydlení – Jedná se o jedinečný systém pomoci lidem v sociální nouzi, kteří nemají vyřešenu otázku bydlení a jsou nuceni vlivem životních situací pobývat na ulici či v azylových domech. Systém vícestupňového bydlení pomáhá lidem zachytit se a vrátit se zpět do běžného života za pomoci sociálních služeb.
© PROCES, 2012
18
