STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE SRUBEC Srubec České Budějovice. PhDr. Zuzana Vyhnálková

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE SRUBEC 2013 - 2020

Kontaktní informace:

Zadavatel:

Externí zpracovatel:

Obec Srubec

KP projekt s.r.o.

Ledenická – Škarda čp. 92

Riegrova 1756/51

370 06 Srubec

370 01 České Budějovice

www.srubec.cz

www.kpprojekt.cz

Zástupce zadavatele:

Zástupce zpracovatele:

PhDr. Zuzana Vyhnálková

Mgr. Eva Čejková

Starostka obce

manažerka projektu

[email protected]

[email protected]

Strana 2


OBSAH OBSAH .................................................................................................................................................. 3 ÚVODNÍ INFORM ACE A POSTUP ZPRACOVÁNÍ .............................................................. 4 SMYSL, ÚČEL A ZAMĚŘENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE OBCE ........................................................... 4 STRUKTURA STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE OBCE ............................................................................... 4 POSTUP A METODIKA ZPRACOVÁNÍ........................................................................................................... 6 1. PROFIL OBCE SRUBEC ........................................................................................................... 7 GEOGRAFICKÁ POLOHA .......................................................................................................................... 7 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ........................................................................................................................... 9 BYDLENÍ .............................................................................................................................................. 13 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ............................................................. 16 OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPOLEČENSKÝ ŽIVOT, PODNIKÁNÍ ................................................................... 19 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ NÁZORŮ OBYVATEL ....................................................................... 21 2. SWOT ANALÝZ A OBCE SRUBEC ....................................................................................... 39 3. STRAT EGICKÁ VIZE ROZVOJE OBCE SRUBEC (K ROKU 2020) ............................. 41 4. SCHÉM A SPRO ......................................................................................................................... 42 5. PRIORITNÍ OBL AST 1 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................ 43 STRATEGICKÝ CÍL PRIORITNÍ OSY .......................................................................................................... 43 OPATŘENÍ 1.1 REKONSTRUKCE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ .......................................................................... 44 OPATŘENÍ 1.2 OPRAVY A ÚDRŽBA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ ....................................................................... 44 OPATŘENÍ 1.3 DOPLNĚNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PRO CHODCE (PŘECHODY, CHODNÍKY) ................. 45 OPATŘENÍ 1.4 POSÍLENÍ SPOJŮ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY ............................................................. 45 OPATŘENÍ 1.5 ROZVOJ ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................... 46 OPATŘENÍ 1.6 ROZVOJ VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ A SÍTĚ MÍSTNÍHO ROZHLASU ........................................... 47 OPATŘENÍ 1.7 OBNOVA VYBAVENÍ TECHNICKÝCH SLUŽEB ....................................................................... 47 OPATŘENÍ 1.8 REKONSTRUKCE VODOVODU A KANALIZACE ..................................................................... 48 6. PRIORITNÍ OBL AST 2 KVALITA ŽIVOTA OBYVATEL ......................................................... 49 STRATEGICKÝ CÍL PRIORITNÍ OSY .......................................................................................................... 49 OPATŘENÍ 2.1 NEROZŠIŘOVAT ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ PRO BYDLENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU OBCE .................... 49 OPATŘENÍ 2.2 BUDOVÁNÍ MÍST PRO AKTIVNÍ ODPOČINEK – DĚTSKÁ HŘIŠTĚ, SPORTOVIŠTĚ ....................... 50 OPATŘENÍ 2.3 VYBUDOVÁNÍ MULTIFUNKČNÍHO CENTRA .......................................................................... 51 OPATŘENÍ 2.4 BUDOVÁNÍ TURISTICKÝCH STEZEK – STEZKY PRO PĚŠÍ A CYKLOTRASY .............................. 51 OPATŘENÍ 2.5 ROZVOJ SPOLEČENSKÉHO ŽIVOTA V OBCI........................................................................ 52 OPATŘENÍ 2.6 PODPORA SPOLKOVÉ ČINNOSTI....................................................................................... 53 OPATŘENÍ 2.7 ZKVALITNĚNÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ OBCE ....................... 54 OPATŘENÍ 2.8 PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ ............................................................................................ 55 7. PRIORITNÍ OBL AST 3 OBČANSKÁ VYBAVENOST............................................................. 56 STRATEGICKÝ CÍL PRIORITNÍ OSY .......................................................................................................... 56 OPATŘENÍ 3.1 VÝSTAVBA NOVÉHO PAVILONU MATEŘSKÉ ŠKOLY ............................................................. 56 OPATŘENÍ 3.2 VYBUDOVÁNÍ KUCHYNĚ PRO MATEŘSKOU ŠKOLU ............................................................. 57 OPATŘENÍ 3.3 VYBUDOVÁNÍ PRVNÍHO STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY ............................................................. 57 OPATŘENÍ 3.4REKONSTRUKCE BUDOVY OBECNÍ PRODEJNY ................................................................... 58 OPATŘENÍ 3.5 PODPORA OBECNÍ KNIHOVNY .......................................................................................... 58 8. MONITORING A AKT UALIZ ACE SPRO .............................................................................. 59 1.

Strana 3


1. ÚVODNÍ INFORMACE A POSTUP ZPRACOVÁNÍ SMYSL, ÚČEL A ZAMĚŘENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE OBCE Strategický plán rozvoje obce Srubec (SPRO) je střednědobým rozvojovým programem obce. Cílem plánu je vymezit hlavní priority rozvoje obce a nalézt cesty jejich dosažení. Časové období, ke kterému se plán váže, je období let 2013 až 2020 a vychází z programovacího období Evropské unie. Strategické plánování je systémový přístup k „připravenosti“ spravovaného území na budoucnost. Mělo by být postaveno na sdílené rozvojové vizi. Tou je reálná a většinou místních obyvatel akceptovaná představa o životě v obci. Vize rovněž musí zohlednit širší prostorové a společenské vztahy. SPRO bude sloužit jako podklad pro budoucí rozhodování o projektech, jejichž zastřešujícím cílem bude zvyšování kvality života v obci. SPRO musí respektovat principy udržitelného rozvoje1, tedy potřebu vzájemně slaďovat hospodářskou, environmentální2 a sociální oblast rozvoje obce. Jde o souhrnný dokument, kde jsou stanoveny střednědobé cíle ve vybraných oblastech, způsob jejich dosažení a určení zdrojů, ze kterých by mělo být zajištěno financování. V rámci členství České republiky v EU se i nadále nabízí možnost získat finanční zdroje prostřednictvím různých fondů a operačních programů. SPRO kromě obecné přípravy na řešení stávajících i budoucích problémů obce také vytváří základní předpoklady pro možné čerpání těchto vnějších finančních zdrojů. STRUKTURA STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE OBCE SPRO je členěn do několika kapitol. Analytická část plánu uvádí popis stávajícího stavu a je zakončena shrnutím v podobě SWOT analýzy. Na analytickou část navazuje stěžejní část SPRO, tj. samotná strategie, která je tvořena strategickou vizí, prioritami a opatřeními. Analytická část SPRO – profil obce První částí strategického plánu rozvoje obce je analýza současné situace obce zejména ze socioekonomického pohledu. Analytická část je přehledem (poznatkovou základnou), jehož cílem je souhrnně charakterizovat ty složky života v obci Srubec, které jsou pro její další rozvoj významné a rozhodující. Cílem analýzy tedy není vyčerpávající přehled všech aspektů života v obci, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Klíčovým kritériem pro výběr informací do analýzy je jejich využitelnost v navazující návrhové části strategického plánu, tedy při vlastní formulaci strategických cílů, priorit a opatření. Z tohoto 1

Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současných generací, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Je to způsob života, který je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím. Spočívá také na rovnováze mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (§ 6 zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí). 2 Environmentální – mající vztah k životnímu prostředí Strana 4


důvodu jsou v analytickém profilu vynechány nadbytečné a z pohledu strategického plánu rozvoje nepodstatné údaje např. z oblasti historie města, dílčí záležitosti řešené územním plánem či jinými koncepčními materiály. Analýza byla zpracována v druhé polovině roku 2012. Ke zpracování analytického profilu byly použity následující podklady: •

statistické údaje (zejména publikace ČSÚ, údaje ze sčítání lidu, domů a bytů, další internetové zdroje apod.),

•

materiály poskytnuté obcí (např. územně plánovací podklady),

•

vlastní šetření názorů občanů a vybraných subjektů v obci (podnikatelé, spolky,…).

Strategická část SPRO SPRO je postaven na základě následujícího postupu: 1. Definice strategické rozvojové vize. 2. Vymezení prioritních rozvojových oblastí. 3. Stanovení strategických cílů prioritních oblastí. 4. Určení opatření, která povedou k naplnění strategických cílů prioritních oblastí. 5. Nastavení parametrů realizace opatření a případně stanovení dílčích akcí (stanovení termínů, zodpovědností, vymezení rozsahu spolupráce a návrh zdrojů financování jednotlivých aktivit). Stanovené prioritní oblasti SPRO odpovídají klíčovým faktorům rozvoje obce. Představují oblasti, na které by se obec a celá komunita3 měly v následujícím období soustředit. Prioritní oblasti jsou souhrnem navzájem souvisejících a provázaných témat důležitých pro další rozvoj obce. Je v nich zahrnuto řešení navzájem souvisejících problémů obce a výzev, kterých lze pro jeho rozvoj využít. Každá prioritní osa má stanoven svůj strategický cíl, který vymezuje hlavní zaměření dané prioritní osy. Prioritní osy jsou členěny do dílčích opatření, přičemž každá osa má dle svého rozsahu a charakteru různý počet opatření. Opatření mohou mít buď charakter postupného zlepšování určité oblasti (platí hlavně pro aktivity průběžné), nebo skokových změn (platí především pro jednorázově uskutečněné projekty). Podrobný popis opatření Popis jednotlivých opatření obsahuje následující položky: 1. Název opatření 2. Stručný popis výchozí situace a cílů, kterých má být dosaženo 3. Garant opatření – subjekt, který zodpovídá za realizaci opatření; případně spolupracující subjekty 4. Definování konkrétních výstupů opatření 3

Komunita - společenství; souhrn lidí obývajících určitý prostor (např. obec)

Strana 5


5. Časová priorita řešení 4 - velmi vysoká (začít ihned) 3 - vysoká (zahájení do 2 let) 2 - střední (zahájení do 5 let) 1 - nízká (zahájení v horizontu strategie) 6. Finanční náročnost (při hodnocení finanční náročnosti projektu jsou hodnoceny celkové náklady na realizaci projektu): 4 – velmi vysoká 3 – vysoká 2 – střední 1 – nízká 7. Potenciální zdroj financování – rozpočet obce, dotace, jiné POSTUP A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Proces přípravy SPRO byl zahájen v červnu roku 2012. Dokument vznikal postupně v rámci jednání jedné pracovní skupiny, kterou tvořilo zastupitelstvo obce. Proces tvorby strategického plánu byl koordinován externí odbornou firmou, společností KP projekt s.r.o. Externí firma zajistila analytické podklady, které sloužily jako podklad pro rozhodování zastupitelstva. Jednalo se o profil obce poskytující popis obce založený zejména na statistických datech a poskytující mj. zasazení stavu a vývoje obce do širšího pohledu. Externí firma dále zajistila realizaci dotazníkového šetření mezi obyvateli, které sloužilo jako důležitý podklad pro rozhodování zastupitelstva. Proces tvorby strategického plánu měl podobu diskuse mezi členy zastupitelstva obce s cílem hledání sdílené představy o budoucnosti obce. Příprava SPRO byla založena na principech metody komunitního plánování rozvoje4. O projektu zpracování strategického plánu byla veřejnost informována (zejména na webových stránkách obce). Během přípravných prací bylo uspořádáno setkání s občany, jehož cílem bylo získat podněty k obsahu SPRO. Veřejné projednání, jehož cílem bylo sesbírat připomínky a návrhy k SPRO, se uskutečnilo v březnu 2013. Veřejnost se mohla s připraveným strategickým plánem seznámit před jeho veřejným projednáním na webu obce nebo v tištěné podobě na obecním úřadě. Připomínky bylo možné podávat nejen na veřejném projednání, ale také písemně či e-mailem prostřednictvím připomínkového formuláře. Všechny doručené připomínky byly projednány a řada z nich byla zapracována do finálního dokumentu. Na závěr procesu byl dokument schválen zastupitelstvem obce.

4

Metoda, kterou lze na úrovni obcí a krajů plánovat rozvoj určité oblasti tak, aby výstupy odpovídaly potřebám místních občanů, ale i místním specifikům. Principem metody je co největší možné zapojení veřejnosti do procesu plánování. Strana 6


1. PROFIL OBCE SRUBEC GEOGRAFICKÁ POLOHA Obec Srubec se nachází v Jihočeském kraji, leží jihovýchodně od krajského města Českých Budějovic, se kterými sousedí svou administrativní hranicí. Poloha obce má na její rozvoj zásadní vliv. Blízkost velkého města předurčuje Srubec k rozvoji příměstského bydlení a silně se projevuje téměř ve všech aspektech rozvoje obce. Příměstský (tzv. suburbánní) prostor se svým charakterem blíží spíše městu než venkovu a to zejména životním stylem obyvatel (městský způsob trávení volného času), městskými stavebními vzory apod. Tento specifický prostor má své specifické problémy. Na rozdíl od „klasického“ venkova se nemusí potýkat s problémem vylidňování. Naopak, rychlý příliv nových obyvatel s sebou přináší zejména úkoly v oblasti dopravního zatížení, kapacity technické infrastruktury i občanské vybavenosti a udržení kvality života obyvatel obecně. Obrázek 1: Poloha obce Srubec

Zdroj: www.mapy.cz

Celková rozloha obce Srubec je 600 ha. Obec je tvořena dvěma částmi, populačně i územním rozsahem větším Srubcem a menší Starou Pohůrkou. Zástavba obou sídel na sebe bezprostředně navazuje. Stejně tak je obec urbanisticky propojena s blízkou obcí Dobrá Voda u Českých Budějovic a je součástí rozsáhlejšího urbanizovaného prostoru v okolí Českých Budějovic. Zástavba obce se nachází ve výškově poměrně členitém terénu Lišovského prahu, který se svažuje směrem k Českým Budějovicím. Spolu s dynamickou stavební činností se rychle mění struktura využití půdy. V důsledku výstavby (zejména individuálních rodinných domů) roste rozsah zastavěných ploch a ploch zahrad a to převážně na úkor orné půdy. Nárůst zastavěných ploch byl za deset let nebývalý, tyto plochy se rozrostly o více než 53 %. Strana 7


Graf 1: Vývoj struktury využití půdy v obci Srubec mezi lety 2001 a 2011 300 250

ha

200 150

2001 2011

100 50 0 orná půda

zahrady

sady

trvalé travní porosty

lesy

vodní zastavěné ostatní plochy plochy a plochy nádvoří

Zdroj dat: ČSÚ

Ochrana přírody Na území obce se nevyskytují žádná zvláště chráněná území. Ochrana přírodních hodnot je zajištěna zejména respektováním plánu územního systému ekologické stability (ÚSES) v rámci územního plánu obce. ÚSES je vymezen jako území se zvláštní ochranou. Tvoří ho vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny (viz zákon č. 114/1992 Sb.). ÚSES obce Srubec obsahuje celkem 15 ekologicky významných krajinných prvků lokálního až nadregionálního významu, které zabezpečují ekologickou rovnováhu území. Územní plán v maximální možné míře respektuje lesní plochy. Na druhou stranu dochází z důvodu velké poptávky po bydlení k výraznému záboru zemědělské půdy, často té nejvyšší kvality. Roste podíl umělých povrchů, který může nepříznivě ovlivňovat např. odtokové poměry povrchových vod v území. Výstavba negativně zasáhla i do geomorfologické struktury území tím, že došlo ke snížení Srubeckého kopce, aby zde mohla být realizována výstavba domů a nedošlo zároveň k překročení limitů daných leteckým provozem (odtěženo bylo 1 000 m3 zeminy). V neposlední řadě spolu s růstem populace narůstá dopravní zatížení obce, které negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší a míru hluku v území (a mj. snižuje bezpečnost chodců). Lokalizace NUTS I: Česká republika NUTS II: regiony soudržnosti Jihozápad NUTS III: Jihočeský kraj NUTS IV: okres České Budějovice Strana 8


DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Vývoj počtu obyvatel Následující graf dokladuje dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Srubec podle statistik ČSÚ. Je z něj patrné, že po poklesu počtu obyvatel v důsledku 2. světové války následovalo delší období stagnace v 60. až 80. letech. K opětovnému nárůstu začalo docházet až po pádu komunistického režimu, kdy nově nastolené legislativní podmínky umožnily rozvoj procesu suburbanizace, tj. stěhování obyvatel vyšší střední a vyšší třídy z měst do menších obcí v příměstské zóně, kde tito lidé hledají bezpečné a zdravé prostředí pro bydlení v blízkosti města. Během 90. let narůstal počet obyvatel zvolna, od roku 1999 pokračoval růst již dynamickým tempem. Populační velikosti z roku 1930, kdy byla obec ve své historii nejlidnatější, bylo dosaženo začátkem roku 2001 a počet obyvatel nadále dramaticky rostl. Celkem se během uplynulých 20 let (porovnání let 1991 a 2011) zvýšil počet obyvatel o 1 200, tedy 2,7 krát. Hranice 2 000 obyvatel byla překročena v červenci 20125. Graf 2: Počet obyvatel v obci Srubec podle sčítání lidu v letech 1860 až 2011

1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Zdroj dat: ČSÚ (Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, SLDB 2011 - předběžné výsledky)

Dynamický nárůst počtu obyvatel nemá v historii obce obdoby. Jak bylo řečeno výše, za nárůstem počtu obyvatel stojí zejména stěhování obyvatel v důsledku výstavby rodinných domů. Migrační přírůstek za uplynulé dvacetileté období činí 1 176 lidí. Přirozenou měnou (rozdíl počtu narozených a zemřelých) se obec rozrostla „pouze“ o 94 obyvatel. Do Srubce se stěhují převážně mladé rodiny, díky čemuž se zvyšují hodnoty porodnosti. Na značnou roli stěhování ve vývoji obce poukazuje i nízký podíl rodáků. Pouze čtvrtina obyvatel jsou rodilí obyvatele Srubce6 (průměrná hodnota v obcích ČR je přitom 48 %). Ještě v roce 2001 tvořili rodáci v obci 37 % obyvatel. 5 6

Podle statistiky obce. Počet obyvatel k 31. 12. 2012 činil 2 038.

Trvalé bydliště matky při narození dítěte.

Strana 9


Vzhledem k dalším plánovaným projektům developerských firem lze předpokládat vysoký migrační přírůstek i v několika následujících letech. Vývoj migrace v uplynulých 20 letech znázorňuje následující graf. Graf 3: Vývoj migrace v obci Srubec mezi lety 1991 a 2011 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Počet přistěhovalých

Počet vystěhovalých

Zdroj dat: ČSÚ (Databáze demografických údajů za obce ČR)

S rostoucím počtem obyvatel roste také hustota zalidnění obce. Během uplynulých 20 let vzrostla hustota zalidnění téměř trojnásobně. Z běžné hodnoty 117 obyvatel/km2 v roce 1991 na velmi vysokou hodnotu 325 obyvatel/km2 v roce 2011. Reálný počet obyvatel obce je ve skutečnosti vyšší, než udává statistika. Ta pracuje s místem trvalého bydliště. Určitý podíl nově přistěhovaných obyvatel však nemusí být k trvalému bydlišti v obci hlášen a z různých důvodů si formálně ponechává původní místo bydliště. V důsledku tohoto nežádoucího trendu, který bývá v příměstských obcích častý, přichází obec o prostředky z rozpočtového určení daní. Věková struktura obyvatelstva Současná věková struktura obyvatelstva Srubce je velmi příznivá s vysokým zastoupením obyvatel v produktivním věku (viz následující tabulka). Na rozdíl od celorepublikové situace převyšuje počet dětí (0 až 14 let) počet seniorů (tj. lidí starších 65 let), a to téměř dvojnásobně. V obci je k bydlišti hlášeno 347 dětí ve věku do 14 let, zatímco lidí starších 65 let v obci žije 176 (dle SLDB 2011). Index stáří, který vyjadřuje vzájemný podíl těchto dvou skupin, vychází na velmi příznivých 50,7 %. V důsledku migrace se od 90. let všechny věkové skupiny obyvatel rozrůstaly, avšak každá jiným tempem. V důsledku toho se jejich vzájemné zastoupení v populaci měnilo. Zejména se zvyšovalo procentuální zastoupení produktivního obyvatelstva. Mírně kleslo zastoupení dětí a výrazně kleslo zastoupení seniorů. Souhrnně lze říci, že dochází k omlazení věkové Strana 10


skladby. Lidmi, kteří se stěhují do nových rezidenčních lokalit, jsou zejména mladé rodiny bez dětí nebo s malými dětmi. Tabulka 1: Struktura obyvatelstva podle věku v obci Srubec v letech 1991, 2001 a 2011 Věk / rok

1991

2001

2011

1991

2001

2011

0-14

129

152

347

18,6%

16,6%

18,3%

15-64

485

675

1372

69,8%

73,6%

72,4%

65 +

81

90

176

11,7%

9,8%

9,3%

695

917

1895

100,0%

100,0%

100,0%

celkem

Zdroj dat: ČSÚ (Sčítání lidu domů a bytů 1991, 2001, 2011 - předběžné výsledky)

Pro grafické znázornění věkové struktury slouží tzv. věkové pyramidy. Z následujících pyramid je patrný zejména celkový nárůst počtu obyvatel mezi znázorněnými lety 1991 a 2011. V roce 2011 je patrné vysoké zastoupení skupin obyvatel v produktivním věku, nejpočetnější skupinou jsou třicátníci a třicátnice. Graf 4: Věková struktura obyvatel Srubce v letech 1991 a 2011 90 + 85 až 89 80 až 84 75 až 79 70 až 74 65 až 69 60 až 64 55 až 59 50 až 54 45 až 49 40 až 44 35 až 39 30 až 34 25 až 29 20 až 24 15 až 19 10 až 14 5 až 9 0 až 4 120 100

80

60

40

20

ženy 1991

90 + 85 až 89 80 až 84 75 až 79 70 až 74 65 až 69 60 až 64 55 až 59 50 až 54 45 až 49 40 až 44 35 až 39 30 až 34 25 až 29 20 až 24 15 až 19 10 až 14 5 až 9 0 až 4 0

20

40

60

80

muži 1991

100 120

120 100

80

60

40

20

ženy 2011

0

20

40

60

80

100 120

muži 2011

Zdroj dat: ČSÚ (Sčítání lidu domů a bytů 1991 a 2011 - předběžné výsledky) Poznámka: svislá osa = věkové skupiny, vodorovná osa = počet obyvatel

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Díky příchodu nových obyvatel se od 90. let postupně mění vzdělanostní struktura obyvatelstva obce. Lidé, kteří si mohou dovolit financovat nové bydlení v obci, mají vyšší socio-ekonomický status, což jde ruku v ruce s vyšším dosaženým vzděláním. Tzv. proces suburbanizace, který je charakteristický stěhováním (majetnějších a vzdělanějších) lidí z města do okolních venkovských obcí, tedy vylepšuje vzdělanostní strukturu v obci. Za uplynulých 20 let došlo zejména k nárůstu zastoupení obyvatel s úplným středním a nástavbovým vzděláním (z 20 % na 35 %) a obyvatel s vysokoškolským vzděláním (z 5 % Strana 11


na 23 %). Zároveň významně pokleslo zastoupení obyvatel se základním a neúplným středním vzděláním bez maturity. Vzdělanostní struktura je v současnosti příznivější jak ve srovnání s celokrajským průměrem, tak s hodnotami Českých Budějovic, které mají zejména nižší zastoupení vysokoškoláků (ĆB 17 % x Srubec 23 %). K nejvýraznější proměně vzdělanostní struktury došlo především mezi lety 2001 a 2011, kdy se počet obyvatel Srubce zdvojnásobil. V roce 2001 dosahoval Srubec ve srovnání s krajským městem ještě méně výhodné struktury. Tabulka 2: Vzdělanostní struktura obyvatelstva obce Srubec v letech 1991, 2001 a 2011 Věk / rok

1991

2001

2011

1991

2001

2011

Základní vč. neukončeného

196

139

190

34,6%

18,2%

12,3%

Střední vč. vyučení (bez maturity)

229

309

419

40,5%

40,4%

27,1%

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vč. nástavbového

112

224

543

19,8%

29,3%

35,1%

27

85

352

4,8%

11,1%

22,7%

0

0

4

0,0%

0,0%

0,3%

566

765

1548

-

-

-

Vysokoškolské Bez vzdělání Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem

Zdroj dat: SLDB 1991 a 2001, ČSÚ; SLDB 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ

Predikce počtu obyvatel Z pohledu plánování budoucího rozvoje obce Srubec je důležité odhadnout budoucí vývoj počtu obyvatel. Projekce obyvatelstva byla provedena na základě projekce ČSÚ pro Jihočeský kraj (střední varianta), která bere v úvahu předpokládaný vývoj porodnosti a úmrtnosti. Výpočty ČSÚ nepracují s vlivem vnitřního i zahraničního stěhování na populační vývoj. V případě Srubce však hraje stěhování zásadní roli a proto byl do predikce zahrnut i odhad budoucího migračního salda obce, a to na základě vývoje v předešlých letech. V úvahu byl vzat i rozsah volných rozvojových ploch v územním plánu obce a etapizace developerských projektů v obci. Predikce počítá s pokračujícím nárůstem počtu obyvatel, který bude postupně slábnout. Důležitou roli zde může sehrát vývoj ekonomické situace v zemi, jehož vliv nelze do predikce přesně promítnout. Výsledek predikce je shrnut v následující tabulce. Tabulka 3: Predikce vývoje počtu obyvatel obce Srubec Věk / rok

2011 skutečnost

2015 predikce

2020 predikce

2011 skutečnost

2015 predikce

2020 predikce

0-14

347

449

529

18,3%

19,3%

20,0%

15-64

1372

1619

1777

72,4%

69,6%

67,3%

65 +

176

259

336

9,3%

11,1%

12,7%

1895

2326

2642

100,0%

100,0%

100,0%

celkem

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní propočty

Strana 12


K roku 2015 je odhadován nárůst počtu obyvatel obce na 2 326 lidí, v roce 2020 udává predikce 2 642 obyvatel. Struktura obyvatel se bude rovněž měnit. Bude narůstat podíl dětské a seniorské složky populace. Zastoupení produktivního obyvatelstva by mělo mírně klesnout. Je možné hrubě odhadnout počet dětí předškolního věku (3 až 5,5 let). V roce 2015 bude takto starých dětí v obci okolo 109, v roce 2020 pak vychází hodnota 122 dětí. Dětí školního věku (5,5 až 15 let) bude v roce 2015 hrubým odhadem 265 a v roce 2020 pak 327. BYDLENÍ Vývoj počtu domů a bytů Dominantní funkcí obce Srubec je v současné době jednoznačně funkce rezidenční (obytná). Obec procházela významnějším stavebním růstem již v meziválečném období. Další vlna růstu následovala v období od 70. let 20. století a probíhá do současnosti. Obec se postupně rozrůstala navazováním nové výstavby na původní historické jádro, které je dodnes částečně tvořené zemědělskými usedlostmi. Domy vznikaly také v prolukách původní zástavby. Stavělo se zejména podél Ledenické ulice a Na Škardě. Předběžné výsledky SLDB 2011 ukazují na masovost stavebního rozvoje v 90. letech 20. století a zejména pak v prvním desetiletí 21. století. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k nárůstu počtu domů o 27 % (z 267 na 340), mezi lety 2001 a 2011 činil nárůst počtu domů již 80 % (z 340 na 615 domů). Graf 5: Vývoj počtu domů v obci Srubec podle sčítání lidu v letech 1860 až 2011 700 600 500 400 300 200 100 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Zdroj dat: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ; SLDB 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ

Následující obrázek zakresluje přibližný rozsah zástavby Srubce ve vazbě na období jejího vzniku. Jak je patrné, většina budov byla postavena od 90. let do současnosti.

Strana 13


Obrázek 2: Schematické zakreslení rozsahu výstavby v obci Srubec

Zdroj: Terénní průzkum doc. RNDr. Jan Kubeš, CSc., zpracování ve spolupráci s Mgr. Evou Čejkovou

Strana 14


Největší boom výstavby odstartoval v roce 1999, přičemž počet dokončených bytů měl v jednotlivých letech vzrůstající tendenci. Maxima dosáhl v roce 2008, kdy bylo dokončeno 56 nových bytů. V následujících letech, zřejmě v důsledku hospodářské recese, došlo k částečnému zpomalení výstavby. Mezi lety 1997 a 20107 bylo celkem dokončeno 365 bytových jednotek. V posledních letech je dokončováno řádově 40 bytů ročně. Vzhledem k tomu, že většina nových bytů vzniká v rodinných domech na pozemcích připravených developerskými firmami, odvíjí se počet dokončených bytů od termínů dokončení jednotlivých etap developerských projektů. Graf 6: Počet dokončených bytů v obci Srubec v letech 1997 až 2011 60 50 40 30 20 10 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ, 1997-2010

Srovnání výstavby s ostatními obcemi v příměstské zóně Českých Budějovic Obec Srubec patří v posledních dvou desetiletích mezi obce s nejintenzivnější bytovou výstavbou v celé příměstské zóně Českých Budějovic. V počtu dokončených bytů jí náleží druhá příčka za Litvínovicemi. Pokud vztáhneme počet dokončených bytů k rozloze jednotlivých obcí, můžeme je porovnat také z hlediska územní intenzity výstavby. I v tomto pohledu se Srubec pohybuje vysoko, je čtvrtou obcí s nejintenzivnější výstavbou (za Dobrou Vodou, Vidovem a Litvínovicemi). Srubec lze řadit mezi nejintenzivněji se rozvíjející obce i v celorepublikovém srovnání. Zázemí Českých Budějovic totiž ve srovnání s ostatními krajskými městy dosahuje jedněch z nejvyšších hodnot bytové výstavby.

7

Statistika dokončených bytů je ČSÚ sledována od roku 1997.

Strana 15


Tabulka 4: Porovnání bytové výstavby v obci Srubec s dalšími obcemi v příměstské zóně Českých Budějovic Obce s největším celkovým počtem dokončených bytů Počet dokončených Obec podle pořadí bytů mezi lety 1997 a 2010 1 Litvínovice 420

Obce s nejvyšší intenzitou výstavby (počet 2 dokončených bytů na 1 km ) Počet dokončených Obec podle pořadí bytů mezi lety 1997 a 2 2010 na 1 km 1 Dobrá Voda u ČB 125

2

Srubec

365

2

Vidov

73

3

Dolní Třebonín

334

3

Litvínovice

72

4

Borovany

297

4

Srubec

61

5

Hluboká n. Vlt.

281

5

Borek

60

6

Boršov n. Vlt.

254

6

Roudné

44

7

Dobrá Voda u ČB

193

7

Adamov

37

8

Lišov

169

8

Včelná

26

9

Roudné

167

9

Boršov n. Vlt.

26

10

Homole

165

10

Vráto

24

Zdroj dat: ČSÚ

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Územní plán a jeho koncepce rozvoje území Srubec disponuje poměrně novým územním plánem, jakožto základním nástrojem rozvoje území obce (územní plán byl schválen v roce 2010). Doposud neproběhly žádné změny územního plánu. Předešlý územní plán byl v platnosti od roku 2001. Důvodem pořízení nového ÚP z roku 2001 byla zejména nepřehlednost řady změn předešlého územního plánu z roku 1995, který byl prvním porevolučním územním plánem obce. Územní plán z roku 2001 prošel také řadou změn. Během jeho platnosti byly provedeny celkem čtyři změny v letech 2003, 2005, 2008 a 2010. Prioritním důvodem pro změny dokumentace bylo vymezení nových rozvojových ploch pro výstavbu rodinných domů. Jednotlivá vedení obce tímto vycházela vstříc zájemcům o výstavbu a umožnila tak rozsáhlý stavební rozvoj. Platný územní plán z roku 2010 převzal všechny rozvojové plochy vymezené v předešlé územně plánovací dokumentaci a jejích změnách a v menší míře vymezil nové rozvojové plochy (cca 17 % rozlohy zastavitelného území bylo nově doplněno). Zpracovatel územního plánu reflektoval vysokou poptávku po bydlení v obci. Celkovou výměru zastavitelných ploch lze proto hodnotit jako velmi rozsáhlou a měla by uspokojit potřeby výstavby na mnoho let do budoucna. Zastavitelné území tvoří zejména plochy pro individuální bydlení v nízkopodlažních rodinných domech. Územní plán počítá s možným nárůstem populace obce až o 1850 obyvatel v rámci 739 nových bytových jednotek. Z pohledu lokalizace tyto plochy převážně navazují na intravilán obce a propojují či doplňují dříve vymezené plochy. Celé zastavitelné území pro obytnou funkci má velikost 78 ha (tj. 76 % všech zastavitelných ploch) a odpovídá 13 % katastru obce. Urbanistická koncepce počítá s ponecháním volné krajiny severovýchodně od trasy přeložky silnice II/157, jejíž trasa byla Strana 16


přejata z dříve schválené územně plánovací dokumentace a ve spodní části obce přepracována. V severozápadní části území je navržena dostavba proluk zastavěného území po obou stranách přeložky. V blízkosti mimoúrovňové křižovatky (MÚK) na D3 jsou navržené plochy pro výrobu a skladování místního významu. Další plochy smíšené výrobní a komerční jsou navrženy jižně od navržené přeložky silnice II/157, tak aby tvořily clonu pro stávající plochy bydlení. Pro funkci výroby, komerce a skladování je vymezeno 3,26 ha. Obrázek 3: Výřez z návrhu územního plánu obce Srubec

Zdroj: Územní plán obce Srubec, Koordinační výkres, A + U DESIGN s.r.o. Poznámka: červeně jsou orámována území se změnou funkčního využití. Nová funkce je označena zkratkou: BCbydlení čisté, SO-smíšená obytná, VP-veřejná prostranství, OV–občanské vybavení. Písmenem U jsou označeny rozvojové plochy, u nichž je výstavba podmíněna prověřením využití ploch územní studií.

Dopravní poloha a dopravní infrastruktura Dopravní vzdálenost z centra Českých Budějovic na náves Srubce činí pouhých sedm kilometrů. Dopravní napojení na krajské město nicméně není ideální. Východní část zázemí Českých Budějovic je „oddělena“ trasou železnice a doprava z tohoto území je svedena do několika uzlů, kde vznikají v dopravní špičce dopravní kongesce. Nespornou výhodou obce je napojení na městskou hromadnou dopravu Českých Budějovic, která funguje již od roku 1955 a je dotována z rozpočtu obce. Obec Srubec je obsluhována dvěma Strana 17


linkami MHD. Vzhledem k urbanistickému charakteru obce (protažení podél Ledenické ulice) se na území obce nachází hned šest zastávek. Všechny navržené obytné objekty v hranicích souvisle zastavěného území obce mají docházkovou vzdálenost MHD do 600 m. Výjimkou je lokalita „Na Štětkách“, kam není MHD zavedena. Frekvence spojů je ve všední dny okolo 30 minut v ranní a odpolední špičce, po zbytek dne pak 60 minut. O víkendu projíždí autobus jedenkrát za 90 minut. Obec se nachází na dopravním tahu z měst Borovany a Ledenice do Českých Budějovic. Tato poloha je nevýhodná vzhledem k dopravnímu zatížení, které přináší tranzitní doprava. Intenzita dopravy na silnici II/157 (Ledenická ulice) dosahuje hodnoty 6 330 motorových vozidel na 24 hodin, z toho 873 činí těžká motorová vozidla8. Důsledkem je hlukové zatížení domů stojících podél Ledenické ulice přibližující se k hodnotě hygienického limitu pro „starou hlukovou zátěž“ (tj. ve dne k 70 dB, v noci k 60 dB). U některých domů (např. v sousedství obecního úřadu) je limit mírně překračován. Zvýšená intenzita dopravy se také promítá do snížené bezpečnosti dopravního provozu. Na průtahu zastavěným územím obce dochází v průměru k 2,5 nehodám/km/rok, což představuje hodnotu o polovinu vyšší, než je celokrajský průměr na síti silnic II. třídy9. Nepříznivou situaci může vyřešit přeložka krajské komunikace II/157, tzv. obchvat obce, který má za cíl vyvést tranzitní dopravu z intravilánu obce. Důležitost vybudování obchvatu souvisí také s plánovaným budováním dálnice D3. Plánovaná trasa D3 probíhá západně od Srubce a „oddělí“ obec od Českých Budějovic. Vybudování D3 zlepší dopravním napojení jak na nadregionální centra (Praha a Linec), tak na samotné České Budějovice díky dopravním stavbám souvisejícím s dálnicí. Na druhou stranu případné napojení stávající komunikace II/157 na dálnici by bylo zcela nevhodné vzhledem pravděpodobnému dalšímu navýšení intenzity dopravy v obci. Do územního plánu je zanesena trasa přeložky komunikace II/157 kopírující zástavbu ze severu. S vedením trasy ve spodní části obce nesouhlasí řada občanů bydlících v daném území. Technická infrastruktura Vybavení obce technickou infrastrukturou je na dobré úrovni. Převážná část technické infrastruktury byla v obci vybudována až po roce 1989. V celé obci s výjimkou samot je zaveden vodovod a kanalizace. V současnosti je také téměř celá obec plynofikována. Nově vznikající lokality výstavby jsou napojovány příslušnými investory ke všem zmíněným inženýrským sítím. Běžnou praxí je bezplatný převod dopravní a technické infrastruktury vybudované developery kolem nové zástavby do vlastnictví obce. Svažitý terén obce podmiňuje její nákladnější budování. Musí být například budovány přečerpávací stanice kanalizace. Územní plán navrhuje do budoucna rekonstrukci vodovodní sítě. V souladu s územním plánem má probíhat postupná dostavba oddílné kanalizace a realizace opatření zamezující natékání povrchových vod z extravilánu do kanalizační sítě, která je napojena na kanalizační síť Českých Budějovic. Splaškové vody budou dále čištěny na ČOV České Budějovice. Součástí velkých zastavitelných ploch pro bydlení, pro které je předepsána

8 9

Zdroj: Zenkl CB s.r.o. (2011): Dopravní průzkum místní komunikace Stará Pohůrka – ČB Mladé

Zdroj: Ing. Lumír Zenkl, ZESA (2009): Srubec – přeložka II/157 (posouzení)

Strana 18


územní studie, bude i řešení zpomalení odtoku dešťových vod v retenčních nádržích, tak aby nedocházelo k nadměrnému navýšení odtoků vod v recipientech Hodějovickém a Dobrovodském potoce. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPOLEČENSKÝ ŽIVOT, PODNIKÁNÍ Ekonomická aktivita obyvatel Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří v obci 53 % všech obyvatel. Vzhledem k malé nabídce vhodných pracovních příležitostí na území Srubce dojíždí většina ekonomicky aktivních obyvatel (68 %) za prací mimo obec. Většina dojíždějících pracuje v Českých Budějovicích (45 % z dojíždějících), případně v jiných obcích okresu České Budějovice (52 %). Na delší vzdálenost, tj. do jiného okresu nebo do zahraničí, dojíždí nezanedbatelná 3 % z dojíždějících. V případě dojížďky žáků a studentů do škol je situace obdobná. Ne všechna pracovní místa v obci jsou obsazena místními obyvateli. Do obce dojíždí za prací několik desítek lidí (v roce 2011 to bylo 67 lidí). Obecně platí, že pracovní místa v příměstské zóně bývají vhodná pro méně kvalifikovanou pracovní sílu (výroba, skladování, občanská vybavenost apod.). Místní obyvatelé však mívají vyšší socio-ekonomický status a tato pracovní místa pro ně nejsou atraktivní a raději dojíždějí za prací do blízkého města. Nezaměstnanost v obci dosahuje stabilně nízkých hodnot, viz následující tabulka. Tabulka 5: Ekonomická aktivita obyvatel 1991

2001

2011

1991

2001

2011

Obyvatelstvo celkem

695

917

1 895

100 %

100 %

100 %

Ekonomicky aktivní

368

488

1 010

52,9%

53,2%

53,3%

357

472

966

97,0%

96,7%

95,6%

zaměstnanci

-

366

721

-

75,0%

71,4%

zaměstnavatelé

-

0

48

-

0,0%

4,8%

osoby pracující na vlastní účet

-

0

143

-

0,0%

14,2%

11

16

44

3,0%

3,3%

4,4%

327

422

823

47,1%

46,0%

43,4%

zaměstnaní

v tom

z toho

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní Zdroj dat: ČSÚ

Podnikání V obci se dominantně rozvíjí funkce bydlení a sféra průmyslu a výroby je zastoupena v malé míře. Ani v budoucnu nelze předpokládat nepřiměřený nárůst sekundární sféry. Pouze v souvislosti s vybudováním dálnice D3 lze předpokládat rozvoj komerčních funkcí podél dálnice. Nové komerční funkce by měly být pouze místního významu, aby nesnižovaly kvalitu života místních obyvatel (hluk, vyšší intenzita dopravy apod.). V obci je formálně evidováno 551 ekonomických subjektů (zdroj: ARES). Obchodní firmy s místem podnikání v obci Srubec (s.r.o.):

Strana 19


1A SERVIS, s.r.o. AcademiCon s r.o. ADTL s.r.o. AGENDA s.r.o. AK INVE s.r.o. AKTIVHAUS s.r.o. ALFAPLAN s.r.o. ASSET FIRST spol. s r.o. AUTO MILDA CB s.r.o. BRADRAS spol. s r.o. C+C servis, s.r.o. Effect DISTRIBUCE s.r.o. EICB E Distribuce s.r.o. EICB Group s.r.o. EICB Real Estate Srubec s.r.o.

EICB s.r.o. Empire Invest CB s.r.o. Estate Invest CB s.r.o. EURO - STAV Vimperk, spol. s r.o. Eurotaxi České Budějovice spol. s r.o. FD GROUP, s.r.o. FUKA SPEDITION, s.r.o. JŠ INTERIERY s.r.o. KNB CB s.r.o. LUSA CB s.r.o. M.L.Building Center, spol. s r.o. MBA 21 s.r.o. MBA 21 Trading s.r.o. MH CB s.r.o. NM Development s.r.o.

OSTIA s.r.o. PETR Co, spol. s r.o. PKM CB s.r.o. Salon Desire s.r.o. SBK EKO, s.r.o. SGRAFITO spol. s r.o. SILVA ENERGO s.r.o. STAVBY PS, s.r.o. TEVAC spol. s r.o. Top Gold Star s.r.o. VADO TECHNICS, s.r.o. Vladimír Jírů s.r.o. WOLFRAM s.r.o.

Přehled občanské vybavenosti Rozsah občanské vybavenosti je v obci pouze základní vzhledem k blízkosti Českých Budějovic, které plní obslužnou funkci pro široké území. Proto je vybavenost veřejnými i soukromými službami v obci menšího rozsahu oproti populačně stejně velkým obcím nacházejícím se v periferních oblastech. V obci jsou lokalizována následující zařízení občanské vybavenosti: Mateřská škola – zřizovaná obcí, 2 budovy, kapacita celkem 48 dětí – v současnosti nedostačující Sportovní zařízení – fotbalové hřiště, několik menších hřišť pro děti Knihovna – zřizovaná obcí, internet ano Obchod – soukromá prodejna se smíšeným zbožím, provozována v obecním objektu Dvě restaurace Vedle jmenovaných základních služeb se v obci nachází několik dalších drobných soukromých provozoven (např. kosmetika, masáže, zámečnictví). V obci nejsou umístěny žádné ordinace lékařů. V obci nejsou umístěna ani žádná zařízení sociálních služeb, řada služeb však může být zajišťována terénní formou v domácnostech uživatelů (např. terénní pečovatelská služba). Přehled akcí pro veřejnost V obci Srubec je díky aktivitě vedení obce a spolků pestrá nabídka akcí pro veřejnost. Jedná se o společenské/kulturní, sportovní, zábavní a další akce. Zvláštní pozornost je věnována dětem. Následující tabulka přináší přehled pravidelných akcí pořádaných obcí (některé ve spolupráci s dalšími subjekty v obci). V obci působí tři spolky (Hasiči, TJ Slavoj Srubec a Myslivci), dále je zde aktivní sdružení žen a klub matek.

Strana 20


Tabulka 6: Přehled každoročních obecních událostí Leden/únor

Ples obce Srubec Dětský karneval

Květen

Humanitární sbírka Běh Srubeckým kopcem

Červen

Dětský den Pohár starostky obce (TJ Slavoj) Sběr železného šrotu

Srpen

Hasičský den (Hasiči)

Září

Loučení s létem

Říjen

Drakiáda

Listopad

Lampionový průvod

Prosinec

Mikulášská nadílka Vánoční výstava na OÚ Rozsvěcení vánočního stromu Vánoční posezení seniorů

Opakovaně během roku

Vítání občánků Koncerty žáků II. Soukromé ZUŠ Sběr nebezpečného a velkoobjemového odpadu

Zdroj informací: OÚ Srubec

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ NÁZORŮ OBYVATEL V rámci přípravy strategického plánu bylo realizováno dotazníkové šetření mezi obyvateli obce, které mělo za cíl zjistit názory obyvatel na současnou kvalitu života ve Srubci i na budoucí rozvoj obce. Do šetření se zapojilo celkem 279 obyvatel, úspěšnost šetření tedy činila 13,8 %10. Tato kapitola uvádí podrobné výsledky dotazníkového šetření. Distribuce ankety Pro co největší návratnost dotazníků byla zvolena kombinace několika způsobů jejich distribuce. Distribuční kanály zahrnovaly následující: • • •

•

Distribuce do všech domácností jedním výtiskem v obci v rámci říjnového Srubeckého zpravodaje. Dotazník byl dostupný v interaktivní podobě a rovněž v elektronické podobě ke stažení na webu obce. Vytištěné dotazníky byly k vyzvednutí na sběrných místech (OÚ Srubec, ve Srubecké smíšence, v hospůdce Na Špejchaře ve St. Pohůrce a v hospodě Na Točně ve Srubci). O průběhu šetření byla veřejnost informována také prostřednictvím místního rozhlasu.

Šetření probíhalo v termínu od 15. 10. do 26. 10. 2012, kdy byl sběr dotazníků ukončen.

10

Hodnota je přepočtena k celkovému počtu obyvatel obce k 31. 10. 2012 (2 015 obyvatel, zdroj obecní statistika)

Strana 21


Charakteristika respondentů ankety Zastoupení respondentů podle lokality bydliště přibližně odpovídá populační velikosti jednotlivých lokalit obce. Většina z 279 respondentů šetření pocházela přímo ze Srubce, převážně pak z jeho „horní části“, tj. z části nad obecním úřadem. Z hlediska věku tvořili většinu respondentů obyvatelé ve věku od 36 do 60 let, tedy skupina lidí ve vyšším produktivním věku. Poměrně velký zájem o šetření projevili mladší dospělí, tedy obyvatelé od 18 do 35 let, které můžeme charakterizovat jako skupinu bezdětných mladých lidí nebo rodiče malých dětí. Tato skupina tvořila 35 % respondentů (v populaci obce je zastoupena menším podílem 26 %). Velice malý zájem o šetření projevili lidé mladší 18 let a také starší senioři (nad 80 let). Graf 7: Struktura respondentů podle místa bydliště Graf 8: Struktura respondentů podle věku

7%

2%

0,4% 0,4% 3%

1% 9%

11%

17%

35% 51%

64% Stará Pohůrka "horní" Srubec Na Švajcích

"dolní" Srubec Na Štětkách neodpověděli

do 18

18-35

36-60

61-80

81 a více

neodpověděli

Zdroj informací: vlastní dotazníkové šetření

Do šetření se menší měrou zapojili novousedlíci (obyvatelé bydlící v obci do 3 let). Zájem starousedlíků (lidí bydlících v obci min. 20 let) byl i přes jejich menší zastoupení na obyvatelstvu obce poměrně vysoký, strousedlící tvořili 19 % respondentů. Přes pět procent respondentů nebylo v době šetření přihlášeno k trvalému pobytu v obci. Většina z nich přitom v obci bydlí více než 2 roky. Tento podíl se jeví jako malý, nicméně jej nelze podceňovat. S každým obyvatelem nepřihlášeným k trvalému bydlišti narůstají obci výdaje aniž by se navyšovaly její příjmy z rozpočtového určení daní. Pozitivním zjištěním je vysoká stabilita obyvatel. Pouze necelá 2 % (5 respondentů) nehodlá v obci zůstat v horizontu příštích 20 let. Jedná se o mladé lidi do 35 let. Zbývající v obci plánují zůstat (85 %) nebo nevědí (13 %). Stabilita obyvatel je důležitá pro udržení identity obyvatel s obcí, dobrých sousedských vztahů apod.

Strana 22


Graf 9: Struktura odpovědí na otázku „Jak dlouho v obci bydlíte?“ Graf 10: Struktura odpovědí na otázku „Plánujete zůstat v obci i v budoucnosti (v horizontu 20 let)?“

8%

2% 15%

13%

19%

85% 58% do 3 let

4 až 19 let

20 a více let

neodpověděli

ano

ne

nevím/neodpověděli


Spokojenost s kvalitou života Šetření ukázalo vysoký stupeň spokojenosti obyvatel s kvalitou života v obci (uvedlo 70 % dotázaných). Nejčastěji respondenti uváděli, že jsou spíše spokojeni - tedy přes převažující spokojenost mají určité výhrady. Respondenti byli dotázáni, aby sami vyjmenovali největší přednost obce Srubec. Tato otázka by měla ukázat na to, co je potřeba chránit/zachovat a také jak občané vnímají svou obec. Nejčastěji byla jmenována výhodná poloha obce v zázemí Českých Budějovic a jejich dobrá dopravní dostupnost, což uvedlo 41 % dotázaných. S dopravní dostupností souvisí také napojení obce na krajské město prostřednictvím MHD, jehož význam vyzdvihuje 11 % dotázaných obyvatel. Graf 11: Struktura odpovědí na otázku „Jak se Vám žije v obci Srubec?“

5% 0,7%

25%

26%

44% spokojen/a mám neutrální postoj nespokojen/a

spíše spokojen/a spíše nespokojen/a


Strana 23


Čtvrtina dotázaných si cení blízkosti přírody, klidné prostředí zdůraznilo 15 % dotázaných a čisté ovzduší 8 % z nich. Sedm procent dotázaných si cení výhledu z obce do okolní krajiny a na České Budějovice. Někteří z nich také zdůraznili, že vyvýšená poloha je výhodná také z hlediska povodní, které zde nehrozí. Pět procent respondentů považuje za největší přednost obce kulturní vyžití a akce pro děti. Stejný podíl dotázaných uvedl vstřícný přístup obce k občanům, dobrou komunikaci obecního úřadu s občany a zájem obce o potřeby občanů, případně dobrou práci paní starostky. Souhrnně lze konstatovat, že hlavní předností obce z pohledu obyvatel je její poloha – bydlení v zeleni v dosahu města. Téměř nikdo nejmenoval atributy typické v tradičním pohledu pro venkov – např. bližší vztahy se sousedy apod. Typickou odpovědí byla např. „Největší předností Srubce je poloha vůči Českým Budějovicím a zároveň přírodě, je to vesnice, ale přitom město“. Z pohledu strategického plánu je ještě důležitější zjistit nedostatky, které občané v obci shledávají. Následující graf ukazuje, které skutečnosti nejvíce snižují kvalitu života obyvatel Srubce z jejich vlastního pohledu. Graf 12: Pořadí odpovědí na otázku „Co podle Vás zhoršuje kvalitu života ve Srubci?“ podle četnosti

Nedostatek míst pro aktivní odpočinek Intenzita automobilové dopravy Hromadná výstavba Nedostatečná kapacita mateřské školy Stav místních komunikací Vztahy mezi obyvateli Nadměrný hluk Znečištění ovzduší Nepořádek Stav veřejných prostranství 0

20

40

60

80 100 120 140 160


Respondentům byl nabídnut výčet problémů, z nichž měli vybrat maximálně tři největší problémy. Mohli také připsat další problém, který nebyl uveden v nabídce. Na otázku neodpovědělo pouze 14 dotázaných. U ostatních, kteří vyjádřili svůj názor, dominují čtyři problémy. Jako největší problém lze označit nedostatek míst pro aktivní odpočinek – tj. nedostatek dětských hřišť, sportovišť, turistických stezek apod., který označilo 142 respondentů, tj. 54 %. Opakuje se názor, že je v obci nedostatek cest směrem do volné krajiny (obtížný vsup do lesa – většinou po soukromých pozemcích), cesty nejsou upraveny pro pohyb maminek s kočárky, chybí prostor pro pohyb dětí (na stejné si ztěžují majitelé Strana 24


psů). O něco méně respondentů (48 %) zaškrtlo intenzitu automobilové dopravy. Jedná se zejména o vysokou intenzitu dopravy na průjezdové Ledenické ulici, přitom nejčastěji zmiňovaným problémem je nebezpečnost pro chodce vzhledem k vysoké rychlosti projíždějících aut a také hluk z dopravy. Dále 45 % respondentů označilo jako jeden z největších problémů hromadnou výstavbu. Tento bod se poněkud liší od ostatních, jedná se o komplexnější otázku, protože v sobě zahrnuje celou řadu dílčích problémů, nejedná se „pouze“ o mizení okolní volné krajiny. Hromadná výstavba má vliv např. na zvyšující se intenzitu dopravy, znečištění ovzduší, nedostatečnou kapacitu mateřské školy apod. Konečně čtvrtým z nejčastěji uváděných problémů je nedostatečná kapacita mateřské školy (38 %). Ostatní možnosti byly voleny již s menší četností. Stav místních komunikací považuje za hlavní problém 20 % respondentů, vztahy mezi obyvateli 17 % respondentů a nadměrný hluk 11 % respondentů (vyšší hlučnost s přibýváním dalších rodinných domů, hlučné práce sousedů v neděli, hluk z dopravy). Ani tyto otázky proto nelze podcenit. Naopak znečištění ovzduší, nepořádek v obci nebo stav veřejných prostranství považuje za hlavní problém malý podíl respondentů (5, resp. 3, resp. 2 %). V rámci odpovědí na otázku č. 3. (co považují dotázaní za největší nedostatek obce) se ukázaly i další problémy. Vícekrát se opakovaly následující problémy: -

-

chybějící obchvat chybějící chodníky, chybějící přechody pro chodce (zejména Ledenická ulice, nejčastěji zmiňován chybějící přechod u „smíšenky“) chybějící veřejná prostranství, na současných veřejných prostranstvích chybí lavičky (např. u rybníka U naděje), chybějící zeleň nevhodný tvar obce – „protažená“ obec, bez centrálního prostoru (výstavbou satelitů se tento problém zhoršuje, satelity rozdělují obce) chybějící (komerční) služby (viz dále) chybějící kulturní/společenské centrum, sál nedostatečná technická infrastruktura vzhledem k rozrůstání obce - nedostatek vody (slabý tlak) a její kvalita, problémy s kanalizací (opakující se zápach) málo sběrných míst na tříděný odpad, často přeplněné kontejnery nedostatek parkovacích míst (nemožnost parkovat před vlastním pozemkem), dopravní značení "obytná zóna" (menší počet respondentů naopak souhlasí s obytnými zónami, považují ho za lepší řešení než budovat chodníky) málo možností vyžití pro občany (zejména pro mládež) nedostatek spojů MHD neudržovaný rybník na návsi, chybějící koupaliště vysoká daň z nemovitosti neudržování volných pozemků soukromými majiteli občané neuklízejí po psech obtížná dostupnost ČB na kole - chybějící cyklostezka nedodržování rychlosti aut v obytné zóně rušení nočního klidu na návsi (klubovna u „hasičárny“) obecní úřad jde „na ruku“ developerům na úkor kvality života v obci

Strana 25


Doprava, technická infrastruktura, veřejná prostranství Respondenti nejčastěji dojíždějí do práce nebo školy autem. Pouze necelá třetina využívá městskou hromadnou dopravu. Jen jedno procento jezdí do práce či školy na kole, přestože se obec nachází v blízkosti Českých Budějovic, které jsou pravděpodobně cílem většiny dojíždějících. Průměrný počet automobilů na jednu rodinu činí 1,6. Tedy stupeň motorizace zde není tak vysoký, jak by se dalo předpokládat u příměstské obce. V tomto ohledu sehrává důležitou roli existence MHD. Graf 13: Struktura odpovědí na otázku „Jak nejčastěji dojíždíte do práce/školy?“

0,4% 1%

8%

30%

9%

52%

autem MHD na kole na motorce nedojíždím neodpověděli/ neplatná odpověď Zdroj informací: vlastní dotazníkové šetření

Jak se ukázalo již výše, místní komunikace nejsou vnímány jako zásadní problém. Téměř tři čtvrtiny (72 %) dotázaných jsou zcela nebo převážně spokojeny s kvalitou místních komunikací a ještě o něco vyšší podíl dotázaných (75 %) je zcela nebo převážně spokojen s údržbou a zajištěním sjízdnosti komunikací v obci. V případě nespokojenosti s kvalitou místních komunikací je vyšší poměrné zastoupení odpovědí u respondentů z lokalit Na Švajcích a v „horním“ Srubci. V případě údržby komunikací je nadprůměrně nespokojených respondentů opět v případě lokality Na Švajcích. S opravami místních komunikací souvisí výběr daně z nemovitosti, která je používána na spolufinancování oprav místních komunikací. Šetření zjišťovalo, zda je daň z nemovitosti pro občany ve Srubci přijatelná. Odpovědi na tuto otázku byly dosti různorodé, mírně převládá kladná reakce (ano + spíše ano = 51 %), negativní odpovědi tvoří 35 %. Mezi negativními odpověďmi je vyšší poměrné zastoupení starousedlíků.

Strana 26


Graf 14: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s kvalitou místních komunikací?“ Graf 15: Struktura odpovědí ne otázku „Jste spokojen/a s udržováním a zajištěním sjízdnosti místních komunikací v obci?“ 1%

4%

9%

5% 21%

51%

ano

spíše ano

spíše ne

ne

24%

16%

18%

51%

nevím/neodpověděl

ano

spíše ano

spíše ne

ne



Graf 16: Struktura odpovědí na otázku „Výtěžek daně z nemovitosti je používán na financování oprav místních komunikací. Je pro Vás výše daně z nemovitosti přijatelná?“

14% 22% 18% 29%

17%

ano

spíše ano

spíše ne

ne



Dotazníkové šetření mělo za cíl zjistit také postoj obyvatel k vybudování obchvatu obce. Na otázku, zda jsou respondenti pro odklonění dopravy mimo zástavbu obce – vybudování obchvatu dle platného územního plánu, odpovídala většina respondentů kladně. Více než polovina je jednoznačně pro (53 %), dalších 17 % je spíše pro vybudování obchvatu v plánované trase. Menší podíl respondentů je proti vybudování obchvatu (17 % odpovědělo „spíše ne“, 6 % odpovědělo „ne“). Důvodem může být nesouhlas s obchvatem jako takovým, ale také nesouhlas s vedením jeho trasy v územním plánu obce. Vyšší poměrné zastoupení negativních odpovědí je v případě lokalit Stará Pohůrka a Na Švajcích. Naopak v případě lokality Na Štětkách je pouze jeden respondent proti obchvatu.

Strana 27


Graf 17: Struktura odpovědí na otázku „Jste pro odklonění dopravy mimo zástavbu obce (vybudování obchvatu dle platného územního plánu)?“

7% 17% 6% 53% 17%

ano

spíše ano

spíše ne

ne



Otázka, zda by respondenti uvítali změnu vedení dopravy nebo dopravního značení, ukázala různorodé odpovědi. Nejčastější byla záporná odpověď. Vysoký podíl respondentů na tuto otázku nedokázal odpovědět, zřejmě tuto problematiku nejsou schopni posoudit, není pro ně důležitá. Jen necelá čtvrtina dotázaných (23 %) by uvítala změnu vedené dopravy. Graf 18: Struktura odpovědí na otázku „Uvítal/a byste změnu vedení dopravy nebo dopravního značení na místních komunikacích?“ Graf 19: Struktura odpovědí na otázku „Uvítal/a byste vybudování nových chodníků?“

38%

23%

35%

39%

ano

ne


34%

31% ano

ne



Níže je uvedena specifikace k otázce změny vedení dopravy a dopravního značení tak, jak ji uvedli respondenti a v závorce jsou četnosti odpovědí: -

odstranit značení obytná zóna (6 x): ul. Zborovská, Hodějovická, Pod Vrchem, J. Potočky

-

-

Strana 28

vybudovat přechod pro chodce u smíšenky přes Ledenickou ulici (4x), dále ul. J. Patočky (1x) zrušení zákazů stání (2 x)


-

-

zjednosměrnit Dobrovodskou ul. od ul. Lesní (velmi úzký profil vozovky) (2 x) křižovatka ulic Lomená x Dobrovodská – zrcadlo (2 x) zjednosměrnit ul. U naděje (1 x) omezení dopravy v ulici Na hrázi (1 x) ulice U Kapličky „nelze projet“ (1x) příčný práh u dětského hřiště ve Staré Pohůrce (1 x) zpomalovací retardery, omezení rychlosti (1 x) zákaz stání v ulici pod Vrchem (1 x) zjednosměrnit ul. Zborovská a Pod vrchem (1 x)

-

-

ul. Zborovská - s retardéry (1 x) ul. Za humny, Horní - omezení rychlosti (1 x) ul. Pod Vrchem – parkování (1 x) zastávka Na Vyhlídce je nebezpečná (1 x) označení přednosti zprava v ul. U Naděje (1 x) ul. Zborovská - přednost zprava z ulice Pod vrchem za objektem stodoly je problém (1 x) ul. Patočky je pro chodce dnes už nebezpečná (1 x) zpomalení aut na vedlejších silnicích, značka ob. zóna nestačí (např. ul. Za humny, Horní) (1 x)

I v otázce vybudování chodníků je struktura odpovědí pestrá. Vysoký podíl také zaujímá skupina těch, kteří nedokázali na otázku odpovědět. Dotázaní často zdůrazňovali, že by chodníky měly na sebe navazovat (izolované úseky nestačí). Nicméně více než třetina dotázaných si přeje vybudování chodníků, a to v následujících ulicích: -

Ledenická (8 x) Hodějovická (7 x) Dobrovodská (7 x) U Rybníka (4 x) Horní (3 x) Na Hrázi (3 x) J. Patočky (3 x) Na Vrchu (2 x) Dolní (2 x) Zborovská (2 x)

-

Na Chalupy (2 x) Ledenická –Škarda (1 x) Do Mladého (1 x) u kravína (1 x) Pod Vrchem (1 x) Voršilská (1 x) U Naděje (1 x) Polní (1 x) Za Humny (1 x) ze Staré Pohůrky do ČB (1 x)

Otázky k zajištění městské hromadné dopravy v obci ukázaly spíše nespokojenost respondentů s intervalem spojů, ale naopak převládající spokojenost s trasou MHD. Nespokojeni s intervalem spojů MHD jsou zejména lidé využívající tento způsob přepravy pro cestu do zaměstnání nebo školy. Celkově respondenti připomínkovali více intervaly během všedních dní než o víkendech a svátcích. Ve vymezení konkrétního časového rozmezí, ve kterém by mělo dojít ke zvýšení počtu spojů, se respondenti dosti liší. Souhrnně lze pro všední dny vyzdvihnout zejména ranní špičku (od 5:30 do 9:00 hod.) a dále odpoledne po 14:00 hod. Respondenti by dále uvítali (alespoň v pátek) pozdní večerní spoj z Českých Budějovic do Srubce (po 23:00 hod.). O víkendech jednoznačně dominuje mezi odpověďmi také zmiňovaný pozdně večerní spoj. Důvodem pro nespokojenost respondentů s vedením trasy MHD je zejména její nezavedení do lokality Na Štětkách, jiná konkrétní

Strana 29


lokalita nebyla jmenována. Častěji bylo uvedeno problematické vedení trasy na území Českých Budějovic, protože současná trasa způsobuje častá zpoždění. Graf 20: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s časovým intervalem jízdního řádu MHD?“ Graf 21: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s vedením trasy MHD?“

2%

19%

4% 9%

32% 25% 60%

49%

ano

ne


ano

spíše ano

spíše ne

ne



Respondenti jsou rozděleni do dvou stejně velkých skupin z hlediska názoru na dostatečnost rozsahu veřejných prostranství v obci, tj. náves, park, místa k posezení s lavičkami. Je zde stejný podíl těch, kteří jsou spokojeni, jako těch kteří spokojeni nejsou. Nespokojení respondenti jsou zastoupeni ve všech lokalitách obce, o něco vyšší poměrné zastoupení je u „horního Srubce“. Stejně tak jsou zastoupeni u všech věkových skupin, mírně nadprůměrné zastoupení je u skupiny mladých dospělých (18 až 35 let). Graf 22: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s rozsahem veřejných prostranství v obci (náves, park, místa k posezení s lavičkami)?“

4% 17%

20%

31%

28%

ano

spíše ano

spíše ne

ne



Respondenti jsou převážně spokojeni v oblasti třídění opdadu. S rozmístěním kontejnerů je zcela spokojeno 43 % respondentů, spíše spokojeno je dalších 30 % z nich. Vyloženě Strana 30


nespokojených je 17 % dotázaných. Nadprůměrně jsou zastoupeni v lokalitách Stará Pohůrka, „dolní“ Srubec a Na Švajcích. Další charakteristiky respondentů nejsou určující. Malé zastoupení odpovědí „nevím“ ukazuje, že se lidé o třídění odpadu zajímají. S intervalem vývozu tříděného odpadu jsou respondenti spokojeni o něco méně, ale také převládají pozitivní reakce (63 %). Výrazně nadprůměrné zastoupení negativních odpovědí pochází od respondentů ze Staré Pohůrky. Respondenti jsou velmi spokojeni s činností technické služby obce. Pouze 14 % dotázaných není spokojeno. Relativně vyšší podíl nespokojených bydlí ve Staré Pohůrce, v menší míře se jedná také o obyvatele lokality Na Štětkách. Mírně nadprůměrné je zastoupení nespokojených lidí mezi respondenty ve věkové skupině 61 až 80 let. Nespokojení respondenti měli následující konkrétní připomínky (nekonkrétní připomínky neuvádíme): -

častěji sekat trávu (uvedl respondent z dolního Srubce) v zimě prohrnovat silnice v dřívější ranní hodině (uvedl respondent z lokality Na Švajcích) zajistit svoz rostlinného odpadu lepší správa dětského hřiště ve Voršilské ulici lepší úklid sněhu z hlavních chodníků zametat naplavený písek na silnici U naděje

Graf 23: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s rozmístěním kontejnerů na tříděný odpad?“ Graf 24: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s intervalem vývozu tříděného odpadu?“ 3%

5%

17%

16%

7%

30%

ano

spíše ano

spíše ne

24%

ne



Strana 31

39%

16%

43%

ano

spíše ano

spíše ne

ne



Graf 25: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s činností technické služby obce?“ 5%

4% 10%

44% 37%

ano

spíše ano

spíše ne

ne



Územní plánování Otázka postoje obyvatel k budoucímu stavebnímu rozvoji obce je důležitá vzhledem ke specifické poloze obce a jejímu dynamickému stavebnímu rozvoji v uplynulých letech. Přes tři čtvrtiny respondentů souhlasí s postojem zastupitelstva obce dále nerozšiřovat zastavitelné území (nad rámec současného územního plánu). Ze zbývajících respondentů je 12 % proti a shodný podíl (12 %) neuměl/nechtěl na tuto otázku odpovědět. Nesouhlas s povolením další výstavby můžeme vysledovat napříč všemi lokalitami obce i věkovými kategoriemi. Relativně „nejméně“ vadí další rozšiřování výstavby respondentům ze Staré Pohůrky, což je zřejmě dáno odlehlostí rozvojových lokalit od této části obce. Graf 26: Struktura odpovědí na otázku „Jaký je Váš postoj k dalšímu stavebnímu rozvoji obce? Souhlasíte s tezí nerozšiřovat zastavitelné území (nad rámec schváleného územního plánu obce)?“

12% 12% 76%

ano

ne



Strana 32


Občanská vybavenost Respondenti si z většiny myslí, že obec potřebuje nová dětská hřiště i sportoviště. Souhlasné odpovědi lze s větším poměrným zastoupením nalézt u mladých i starších dospělých, z hlediska lokalit nejsou mezi respondenty rozdíly. Graf 27: Struktura odpovědí na otázku „Potřebuje obec nová dětská hřiště?“ Graf 28: Struktura odpovědí na otázku „Potřebuje obec další sportoviště?“

12%

12%

5%

8%

16%

16%

19%

ano

spíše ano

43%

48%

spíše ne

21%

ne


ano

spíše ano

spíše ne

ne



Kulturně-společenské centrum si mezi obyvateli našlo poměrně hodně příznivců – 67 % obyvatel je pro nebo spíše pro jeho vybudování. Z předcházejících otázek vyplynulo, že by obyvatelé uvítali určitý multifunkční prostor, kde by se mohly konat jak kulturní společenské události a také např. sportovní aktivity. Graf 29: Struktura odpovědí na otázku „Mělo by v obci vzniknout kulturně – společenské centrum?“ Graf 30: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s fungováním obecní prodejny?“

13% 22%

8% 48%

12%

36%

5% 4%

19%

ano

spíše ano

spíše ne

33%

ne


ano

spíše ano

spíše ne

ne



V šetření byla zjišťována spokojenost obyvatel s fungováním obecní prodejny, jakožto základní služby pro obyvatele. Z těch, kteří odpověděli, je převážná část spokojena (celkem Strana 33


69 % odpovědí), negativních reakcí bylo jen málo. Vyšší relativní zastoupení nespokojených respondentů je mezi obyvateli z „dolního“ Srubce a lokalit Na Štětkách a Na Švajcích a dále mezi staršími obyvateli (61 až 80 let). Větší poměrné zastoupení nespokojených je dále mezi novousedlíky (do 3 let v obci) a zároveň starousedlíky (20 a více let v obci). Více než pětina respondentů nebyla schopna odpovědět, zřejmě proto, že prodejnu nevyužívá. Poměrně více této odpovědi bylo opět mezi respondenty ze Staré Pohůrky a „dolního“ Srubce, kteří to mají k prodejně daleko. Zejména obyvatelé Staré Pohůrky uváděli v jiných otázkách, že by uvítali zřízení prodejny s potravinami také v jejich části obce. Zajímavou otázkou je, zda obyvatelům v obci chybí některé služby komerčního charakteru, jako jsou např. zdravotnické zařízení, supermarket, restaurace apod. Nadpoloviční většina nějakou službu (častěji více služeb) postrádá. Zároveň byl však mezi respondenty vysoký podíl těch, kteří si v obci žádné služby nepřejí a naopak za službami raději dojíždí mimo obec (zřejmě si více cení klidného, rezidenčního prostředí obce) (40 %). Mezi postrádané služby patří (v závorce je uvedena četnost odpovědi): -

bankomat (71 x) (super)market (38 x) restaurace (kvalitní, s nabídkou jídel) (34 x) lékař/zdravotnické zařízení vč. rehabilitace (30 x) pekárna (22 x) kadeřnictví (22 x) cukrárna/kavárna (11 x) opravny/servisy (10 x) pošta (9 x) sběrný dvůr (3 x) fitness/sport centrum (squash, badminton, bowling…) (3 x)

-

veterinář (2 x) mimoškolní aktivity pro děti (2 x) automat na jízdenky MHD (2 x) koupaliště (2 x) prodejna zeleniny (2 x) domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou (1 x) pečovatelská služba (1 x) lékárna (1 x) drobné provozovny (1 x) sportovní hala (1 x) řeznictví (1 x) kosmetika (1 x) (1. stupeň základní školy) (8 x)

Graf 31: Struktura odpovědí na otázku „Chybí Vám v obci nějaké služby?“

9%

40%

51%

ano ne, za službami raději dojíždím mimo obec nevím/neodpověděl Zdroj informací: vlastní dotazníkové šetření Strana 34


Společenský život obce O společenské akce je v obci velký zájem. Jak ukazuje výsledek šetření, 70 % dotázaných se účastní některých společenských akci v obci. Dalších 17 % se zatím neúčastní, ale v budoucnu by se rádo účastnilo. Je zde tedy potenciál pro další rozvoj akcí do budoucna. Rádi by se zapojili obyvatelé Staré Pohůrky, „dolního“ Srubce a Na Švajcích (vyšší poměrné zastoupení odpovědí). I tato otázka ukázala, že obyvatelé zmíněných částí obce jsou poněkud „izolovaní“ od zbytku obce. Podle věku je zde poměrně větší zájem ze strany mladých dospělých a také mladších seniorů (61 až 80 let) a také ze strany novousedlíků. Pouze 11 % respondentů nemá o akce zájem. Společenské akce jsou důležité pro rozvoj mezilidských a sousedských vztahů. Jak uvádí jeden z respondentů „v nově vybudovaných lokalitách je zřejmý "syndrom sídlíštních lidí" - anonymita a obava ze ztráty soukromí a nepřijetí nových obyvatel ze strany starousedlíků“. Graf 32: Struktura odpovědí na otázku „Účastníte se společenských akcí v obci?“ Graf 33: Struktura odpovědí na otázku „Má obec i nadále pořádat kulturní, sportovní a společenské akce v obci?“

2%

1% 2%

11% 17%

6%

13%

70% 78% ano ne,ale v budoucnu bych se rád/a zúčastnil/a ne, nemám o ně zájem nevím/neodpověděl

ano

spíše ano

spíše ne

ne



Šetření zjišťovalo, jaké nové akce pro děti a dospělé by respondenti v obci uvítali. Většina dotázaných na tuto otázku neodpovídala. U těch, kteří odpověděli, se opakovaně objevil názor, že problémem je chybějící multifunkční centrum (případně sportovní haly), které by umožnilo konání akcí, jako jsou ples, taneční zábavy (disco), cvičení a podobné akce. Tedy akce, které vyžadují uzavřený prostor sálu. Dále se opakoval se také názor, že rozsah akcí v obci je dostatečný, ale pomohlo by zlepšení organizace, úroveň občerstvení apod. pro motivování občanů. Několikrát byly uváděny akce, které se v obci již pořádají. Je tedy možné, že akcím není zajištěna dostatečná publicita.

Strana 35


Mezi konkrétními návrhy se objevily následující (s výjimkou zájmových kroužků byly návrhy uváděny vždy 1 x): -

-

rozšíření zájmových kroužků pro děti (např. výtvarný kroužek, angličtina) divadélka pro děti, promítání pohádek pohádkový les pálení čarodějnic pouť (ale ne jarmark, kolotoče, „vietnamské“ stánky) orientační pochod (hledání pokladu, poznávací soutěže) turistické zájezdy po krásách ČR (mj. pro seniory), dále za kulturou či sportem

• • • • • • •

sportovní kurzy/sportovní klub („ne jen fotbal“) závod koloběžek cyklozávod závěsné kuželky sportovní turnaje (např. nohejbal) soutěž mužů a žen v požárním útoku obecně více akcí pro ženy (zejména sport) přednášková, poradenská a edukační činnost výstava vánočních betlémů

Další otázka směřovala do oblasti spolkové činnosti v obci. Obyvatelé obce jsou zřejmě spokojeni s činností spolků. Vysoká převaha respondentů si přeje, aby obec podporovala spolkovou činnost (82 %). Graf 34: Struktura odpovědí na otázku „Má obec podporovat spolkovou činnost v obci?“ Graf 35: Struktura odpovědí na otázku „Pokud má obec podporovat spolkovou činnost, které organizace má podporovat?“ 0

5%

Hasiči

13%

TJ Slavoj

82%

Myslivci

jiné

ano

ne



Strana 36

neodpověděli

50

100

150

200

250


Graf 36: Struktura odpovědí na otázku „Má se obec starat o občany v sociálně nepříznivé situaci?“ Graf 37: Struktura odpovědí na otázku „Má obec poskytovat finanční dary organizacím, které se starají o děti a dospělé s postižením?“

2%

12%

12%

3%

8% 33%

8%

47% 36%

39%

ano

spíše ano

spíše ne

ne

ano


spíše ano

spíše ne

ne



Priority rozvoje Závěrem dotazníku byly respondenti vyzváni, aby vybrali priority rozvoje obce pro období do roku 2020. Mohli vybírat z nabídnutých možností nebo doplnit vlastní názor, označit přitom měli maximálně 3 priority (neodpovědělo nebo neplatně vyplnilo odpovědi 20 respondentů). Graf 38: Pořadí odpovědí na otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru priority rozvoje Srubce pro období let 2013 – 2020?“ podle četnosti

Omezit rozrůstání obce Prosazovat vybudování obchvatu obce Vybudovat hřiště a sportovní centrum pro děti Vybudovat kulturně-společenské centrum Rozvíjet MHD Zlepšovat kvalitu místních komunikací Rozvíjet společenský život v obci Budovat turistické stezky/cyklostezky/ hipostezky Vybudovat kompostárnu Rozvíjet komunikaci obecního úřadu s občany Jiné 0 Zdroj informací: vlastní dotazníkové šetření

Strana 37

20

40

60

80

100

120

140

160


Respondetni vnímají jako největší prioritu omezit rozrůstání obce, tj. nerozšiřovat zástavbu nad rámec platného územního plánu obce). Tuto možnost zaškrtlo 51 % všech dotázaných. Následují dvě priority s podobnými počtem hlasů: prosazovat vybudování obchvatu a vybudovat hřiště a sportovní centrum pro děti (40 %, resp. 38 %). Mezi nejvýznamnější priority občanů patří ještě vybudování kulturně-společenského centra a rozvíjení MHD (oba po 27 % respondentů). Ostatní priroity jsou seřazeny v předešlém grafu. Respondenti v menší míře přidali vlastní návrhy. Nejčastějším bylo navýšení kapacity mateřské školy (12 respondentů) a tři respondenti uvedli potřebu vybudovat základní školu. Níže uvádíme výčet dalších uváděných priorit (každá byla uvedena pouze jedenkrát): -

prosadit jinou trasu obchvatu upravit a změnit územní plán obce tak, aby napojení na D3 neohrožovalo žádného občana obce, ne dát všanc některé občany ve prospěch jiných, to není kompromis budovat parky s lavičkami, květiny v obci supermarket sběrný dvůr posílit vybavenost a zázemí technických služeb vybudovat přechod pro chodce na zastávku u smíšenky razantní zvýšení represivní činnosti OÚ Srubec za účelem zajištění dodržování vyhlášky o rušení klidu o víkendech atd. další rozvoj SDH Srubec zajímat se, jaké domy se zde staví - nevzhledný satelit bez jakékoli formy umí postavit každá obec aktivně řešit problémy občanů obce

Strana 38


2. SWOT ANALÝZA OBCE SRUBEC SWOT analýza (z anglického Strong points – silné stránky, Weak points – slabé stránky, Opportunities - příležitosti, Threats - ohrožení) je metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o stavu určitých skutečností v obci. Principem SWOT analýzy je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno objektivní charakteristika silných a slabých stránek obce a současně definování příležitostí a ohrožení, které na obec působí z vnějšího prostředí a lze je využít, resp. jim předcházet. Důrazem na silné stránky a naopak snahou o odstraňování nebo alespoň omezování slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad zjištěných ohrožení. SWOT analýza tvoří základ pro zaměření celé rozvojové strategie obce. Slouží jako základ pro formulaci vize a následně i priorit a opatření SPRO. Silné stránky

Slabé stránky

Strategicky výhodná poloha v zázemí

Nedostatek míst pro aktivní odpočinek

Českých Budějovic zaměstnanosti, služeb,

(centrum vzdělanosti

(dětská hřiště, sportoviště apod.) Špatné napojení zástavby na volnou

apod.) Napojení

Budějovice

krajinu (pěší/cyklo/hipo stezky) Intenzita dopravy na průjezdové

prostřednictvím MHD Kvalitní přírodní prostředí (blízkost lesa,

komunikaci (dále: nedodržování rychlosti projíždějícími auty, ohrožení chodců,

poloha nad hranicí inverze)

hluk)

Klidné rezidenční prostředí Bohatá nabídka společenských akcí

Nedostatečná kapacita MŠ V některých úsecích zhoršený

Aktivní spolkový život místních obyvatel Příznivá věková struktura obyvatelstva

místních komunikací Nevyhovující stav existující infrastruktury

(vysoké zastoupení mladých lidí) Příznivá vzdělanostní struktura

pro chodce Malý rozsah veřejných prostranství v obci

obyvatelstva

Chybějící

na

České

(vysoký

podíl

multifunkční

stav

společenské

vysokoškoláků) „Dobrá adresa“

centrum Nepříznivá urbanistická struktura obce -

Moderní způsoby regulace územního rozvoje prostřednictvím nového

„protažení“ podél Ledenické ulice – chybějící přirozené centrum pro

územního plánu

setkávání obyvatel Absence sousedských

vztahů

(např.

izolovanost nových rozvojových lokalit; slabší vazba mezi částmi Srubec a Stará Pohůrka pramenící z historického vývoje, tedy rozdělení původního sídla „Pohůrka“ na dvě části a přičlenění části Stará Pohůrky ke Srubci) Nedostačující parkovací možnosti Chybějící

základní

služby

obchod ve Staré Pohůrce) Strana 39

(chybějící


Určitý

podíl

obyvatel

nepřihlášených

k trvalému pobytu Příležitosti

Ohrožení

Výstavba dálnice D3 - potenciál rozvoje obchodních a výrobních aktivit (daňový výnos) Využití

prostředků

ze

strukturálních

fondů Evropské unie a dalších dotačních zdrojů pro rozvoj obce Spolupráce s okolními obcemi Zájem obyvatel o společenské dění

Strana 40

Výstavba dálnice D3 – napojení dálnice D3 na stávající Ledenickou kom. bez výstavby obchvatu, rozvoj nevhodných aktivit snižujících kvalitu prostředí pro obyvatele (hlučné provozy apod.) Pokračování dynamické rezidenční výstavby v budoucích letech – skokový nárůst obyvatel, infrastruktury

kapacita

technické


3. STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE OBCE SRUBEC (K ROKU 2020) Strategická rozvojová vize je představou o žádoucí a současně reálně dosažitelné budoucnosti obce Srubec. Je obvyklé, přestože je vize založena na reálných východiscích a cílech, že zahrnuje také určitou výzvu pro osoby a organizace podílející se na realizaci této strategie. Vize rovněž představuje ambici („odvážný cíl“) ke zlepšení stávajících podmínek a k dalšímu systematickému rozvoji obce. Pokud je to možné, vize by měla postihnout především nejdůležitější rozvojové aspekty obce. V případě obce Srubec se vize zaměřuje především na oblast kvality bydlení. Obsahy jednotlivých prioritních os SPRO směřují společně k naplnění této strategické rozvojové vize.

Srubec je obcí s pozvolným stavebním rozvojem. Je to místo klidného bydlení, kde žijí spokojení občané ve zdravém a bezpečném prostředí v dostupnosti přírody, s dobrým dopravním napojením na České Budějovice a s dostupností základních služeb.

Strana 41


4. SCHÉMA SPRO Strategická vize

Prioritní osa 1

Prioritní osa 2

Dopravní a technická infrastruktura

Kvalita života obyvatel

Prioritní osa 3 Občanská vybavenost

Strategický plán rozvoje obce Srubec Prioritní osa 1 Dopravní a technická infrastruktura Strategický cíl prioritní osy Rozvíjet kvalitu místních komunikací, doplňovat infrastrukturu pro chodce, zkvalitňovat spojení MHD s Českými Budějovicemi a reagovat na potřeby v oblasti technické infrastruktury Opatření 1.1 Rekonstrukce místních komunikací

Prioritní osa 2 Kvalita života obyvatel

Prioritní osa 3 Občanská vybavenost

Strategický cíl prioritní osy Nabídnout občanům zázemí pro kvalitní a pestré trávení volného času

Strategický cíl prioritní osy Rozvíjet základní občanskou vybavenost obce

Opatření 2.1 Nerozšiřovat zastavitelné území pro bydlení v územním plánu obce Opatření 2.2 Vybudování míst pro aktivní odpočinek dětská hřiště, sportoviště

Opatření 3.1 Výstavba nového pavilonu mateřské školy

Opatření 1.3 Doplnění dopravní infrastruktury pro chodce (přechody, chodníky)

Opatření 2.3 Vybudování multifunkčního centra

Opatření 3.3 Vybudování prvního stupně základní školy

Opatření 1.4 Posílení spojů městské hromadné dopravy

Opatření 2.4 Budování turistických stezek – stezky pro pěší a cyklotrasy Opatření 2.5 Rozvoj společenského života v obci Opatření 2.6 Podpora spolkové činnosti

Opatření 3.4 Rekonstrukce budovy obecní prodejny

Opatření 1.2 Opravy a údržba místních komunikací

Opatření 1.5 Rozvoj odpadového hospodářství Opatření 1.6 Rozvoj veřejného osvětlení a sítě místního rozhlasu Opatření 1.7 Obnova vybavení technických služeb Opatření 1.8 Rekonstrukce vodovodu a kanalizace

Strana 42

Opatření 2.7 Zkvalitnění veřejných prostranství a přírodního prostředí obce Opatření 2.8 Péče o kulturní dědictví

Opatření 3.2 Vybudování kuchyně pro mateřskou školu

Opatření 3.5 Podpora obecní knihovny


5. PRIORITNÍ OBLAST 1 Dopravní a technická infrastruktura STRATEGICKÝ CÍL PRIORITNÍ OSY Rozvíjet kvalitu místních komunikací, doplňovat infrastrukturu pro chodce, zkvalitňovat spojení MHD s Českými Budějovicemi a reagovat na potřeby v oblasti technické infrastruktury Jedním z problémů obce Srubec je vysoká intenzita automobilové dopravy. Intravilánem obce prochází dopravní tepna v podobě silnice II/157 (České Budějovice – Srubec – Ledenice – Borovany - Trhové Sviny…). Jedná se o regionálně významnou komunikaci, která napojuje část příměstské zóny Českých Budějovic na město samotné. Každodenní masová vyjížďka z regionu za prací a do škol do Českých Budějovic se promítá do vysokého objemu individuální automobilové dopravy (rovněž objem nákladní dopravy je významný). S ohledem na profil terénu v obci (výškové převýšení) a s ohledem na hustotu okolní zástavby způsobuje komunikace II/157 ekologickou zátěž (hluk, prašnost…). Problémem také zůstává zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti provozu na této komunikaci pro chodce. Pro snížení negativního působení dopravy na obyvatele Srubce by bylo vhodné vyvést tranzitní dopravu mimo intravilán. Tato investice (tj. vybudování přeložky silnice II/157) spadá do působnosti Jihočeského kraje. Obec Srubec je připravena dle potřeby jednat o případné změně vedení trasy přeložky komunikace II/157 a vytvářet podmínky pro realizaci tohoto díla.

V souvislosti s plánovaným budováním dálnice D3 je nutné zdůraznit, že je zcela nevhodné, aby došlo k navýšení intenzity dopravy v obci případným napojením stávající silnice II/157. K navýšení stávající intenzity dopravy by došlo v důsledku zvýšení významu komunikace pro spádové území. Obec Srubec bude usilovat o snížení intenzity dopravy díky podpoře kvalitního napojení hromadnou dopravou na České Budějovice. MHD tvoří významnou alternativu pro individuální automobilovou dopravu a snižuje místní dopravní zátěž v obci. Zároveň je nezbytné rozvíjet vhodnou dopravní infrastrukturu pro chodce a rozvíjet tak podmínky pro bezpečný pěší pohyb po obci. Vedle dopravní infrastruktury je nutné rozvíjet také technickou infrastrukturu. Mezi aktuální témata patří zejména obnova vybavení technických služeb, ale i otázky související s pokračující výstavbou rodinných domů (např. rozvoj veřejného osvětlení či rekonstrukce vodovodu a kanalizace).

Strana 43


Opatření 1.1 Rekonstrukce místních komunikací

Obec průběžně (dle svých rozpočtových možností) rekonstruuje své místní komunikace. Rekonstrukce postupují podle „plánu oprav místních komunikací“, který obec pro své potřeby sama zpracovává. Plán analyzuje stav místních komunikací a identifikuje nejakutnější potřeby. Plán oprav místních komunikací bude i nadále každoročně aktualizován a budou realizovány rekonstrukce v prioritních úsecích. Místní komunikace (tedy také chodníky) budou rekonstruovány postupně ve všech částech obce tak, aby splňovaly současné i budoucí technické požadavky. Obec bude hledat možnosti dotačního financování opatření. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Každoroční vypracování plánu oprav místních komunikací a realizace rekonstrukcí MK v prioritních úsecích

Časová priorita řešení:

Každoroční realizace (aktivita bude probíhat každoročně v oblastech s nejvyšší prioritou)

Finanční náročnost:

Velmi vysoká

Potenciální zdroj financování:

Rozpočet obce + dotační příležitosti: 11

ROP NUTS II Jihozápad – oblast podpory 1.5 Rozvoj místních komunikací – příští výzva duben 2013 - www.rr-jihozapad.cz 12 Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 4: Oprava, rekonstrukce a výstavba místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, cyklistických a pěších stezek – výzva 1x ročně (2. pol. roku) 13 Program rozvoje venkova - http://eagri.cz Opatření 1.2 Opravy a údržba místních komunikací

Opravy a údržba místních komunikací v obci se řídí podle „plánu oprav místních komunikací“ a k opravám a údržbě je přistupováno průběžně dle aktuálních potřeb. Opatření se týká mj. i stávajících chodníků. Cílem opatření je udržet tuto aktivitu obce a hledat možnosti dotačního financování opatření. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

Technické služby obce Srubec

Výstupy:

Každoroční vypracování plánu oprav místních komunikací a realizace oprav a údržby MK


Každoroční realizace (aktivita bude probíhat každoročně v oblastech s nejvyšší prioritou)


Velmi vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti:

11 12 13

Po roce 2014 – Integrovaný regionální operační program V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období.

Strana 44

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE SRUBEC 2013 - 2020 14

Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 4: Oprava, rekonstrukce a výstavba místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, cyklistických a pěších stezek – výzva 1x ročně (2. pol. roku)

Opatření 1.3 Doplnění dopravní infrastruktury pro chodce (přechody, chodníky)

V některých lokalitách v obci není vybudována vyhovující infrastruktura pro pěší. Vzhledem k vysoké intenzitě dopravy v obci (zejména na komunikaci II/157) je proto výrazně snížena bezpečnost chodců v daných úsecích. Potřebnost nových chodníků a přechodů pro chodce prokázalo mj. dotazníkové šetření mezi obyvateli. Obec přistoupí k postupnému budování nových chodníků a přechodů pro chodce. Prvky dopravní infrastruktury pro chodce by na sebe měly vhodně navazovat (nevytvářet izolované prvky). Priority jsou následující: Ledenická ul. - přechod u objektu „smíšenky“, prověřit možnost vybudování chodníku směr ČB Ulice U Rybníka – chodník + přechod pro chodce Dobrovodská ul. - chodník Dolní ul. – chodník Hodějovická ul. – chodník Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Každoročně realizovat min. jeden nový prvek dopravní infrastruktury pro chodce


Každoroční realizace


Velmi vysoká



ROP NUTS II Jihozápad – oblast podpory 1.5 Rozvoj místních komunikací – příští výzva duben 2013 - www.rr-jihozapad.cz GP Jihočeského kraje Podpora zřízení bezpečnostních prvků na pozemních komunikacích – výzva 1x ročně (březen) 16 Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 4: Oprava, rekonstrukce a výstavba místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, cyklistických a pěších stezek – výzva 1x ročně (2. pol. roku) Opatření 1.4 Posílení spojů městské hromadné dopravy

Opatření má za cíl pomocí racionalizace spojů MHD zvýšit její relativní význam a tedy přispět ke snížení objemu individuální automobilové dopravy v obci. Zavedení MHD do obce a vhodné nastavení jízdního řádu je důležitým faktorem spokojenosti obyvatel. S výjimkou lokality Na Štětkách a několika izolovaných objektů jsou stanice MHD dostupné 14 15 16

V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. Po roce 2014 – Integrovaný regionální operační program V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech.

Strana 45


v docházkové vzdálenosti 600 m. Možnosti prodloužení linky MHD až do lokality Na Štětkách budou prověřeny ve spolupráci s Dopravním podnikem města Č. Budějovice. Dostupnost MHD lze hodnotit jako dobrou, což prokázala mj. spokojenost respondentů v dotazníkovém šetření mezi obyvateli. Ti však byli méně spokojeni s intervalem spojů. Na základě zjištění z dotazníkového šetření si toto opatření klade za cíl posílení spojů v ranní špičce (5:30 až 9:00) vč. spojů „školního autobusu“ a úpravu času odpoledních spojů po 14:00 hod. ve všední dny. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

DPM ČB a.s.

Výstupy:

Posílení spojů MHD v ranní špičce (5:30 až 9:00) vč. spojů „školního autobusu“ a úpravu času odpoledních spojů po 14:00 hod. ve všední dny; prověřené možnosti prodloužení linky MHD do lokality Na Štětkách.


Velmi vysoká


Střední


Rozpočet obce

Opatření 1.5 Rozvoj odpadového hospodářství

Cílem opatření je zlepšení podmínek v oblasti třídění komunálního odpadu. Dotazníkové šetření ukázalo převážnou spokojenost obyvatel s rozmístěním kontejnerů na tříděný odpad i s intervalem vývozu odpadu (celkově byla nižší míra spokojenosti ve Staré Pohůrce). Přesto je nutné dále zkvalitňovat a rozšiřovat možnosti třídění odpadu jak v zájmu spokojenosti občanů, tak ochrany přírody. V rámci opatření budou realizovány tyto úkoly: Hledání nových míst pro umístění kontejnerů na tříděný odpad (papír/plasty/sklo) Průzkum názorů obyvatel na umístění kontejnerů na bio-odpad, elektro-odpad, tříděný odpad obecně Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

Firma zajišťující svoz odpadu

Výstupy:

Zrealizovaný průzkum názorů obyvatel v oblasti třídění odpadu, zrealizovaný průzkum nových možností umístění kontejnerů, realizace zjištěných potřeb v oblasti odpadového hospodářství


Střední


Nízká



Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 1: Obnova, údržba a výstavba venkovské zástavby a občanské vybavenosti – výzva 1x ročně (2. pol. roku)

17

V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech.

Strana 46


OP životní prostředí - Oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládaní s odpady Program rozvoje venkova

18

- http://eagri.cz

Opatření 1.6 Rozvoj veřejného osvětlení a sítě místního rozhlasu

Cílem opatření je postupná modernizace stávajícího veřejného osvětlení a veřejného rozhlasu a jejich rozšiřování do neobsloužených oblastí. Veřejné osvětlení i rozhlas pokrývají většinu ulic. Jak osvětlení tak rozhlas vyžadují každoroční investice. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:


Výstupy:

Opravené stávající veřejné osvětlení a veřejný rozhlas a zavedené obě služby do nových lokalit


Střední


Střední



Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 1: Obnova, údržba a výstavba venkovské zástavby a občanské vybavenosti – výzva 1x ročně (2. pol. roku) 20 Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 4: Oprava, rekonstrukce a výstavba místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, cyklistických a pěších stezek – výzva 1x ročně (2. pol. roku) 21 ROP NUTS II Jihozápad – oblast podpory 1.5 Rozvoj místních komunikací – příští výzva duben 2013 (společně s rekonstrukcí místních komunikací) - www.rr-jihozapad.cz

Opatření 1.7 Obnova vybavení technických služeb

Pro umožnění kvalitní práce Technických služeb obce Srubec je nutné v horizontu do pěti let přistoupit k zajištění zázemí pro technické služby (zejména se jedná o sklad a dílnu s hygienickým zázemím pro pracovníky) a k obnově zařízení, které již nesplňuje požadavky na bezpečné a efektivní používání. Bude se jednat o část vozového parku a technického parku technických služeb obce. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:


Výstupy:

Zajištěné zázemí a obnovený vozový a technický park technických služeb obce Srubec

18

Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období. V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. 20 V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. 21 Po roce 2014 – Integrovaný regionální operační program 19

Strana 47



Střední


Vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti 22

Opatření 1.8 Rekonstrukce vodovodu a kanalizace

Sítě technické infrastruktury - vodovod a kanalizace – jsou relativně nové (převážná část sítí byla budována až po roce 1989) a proto i v dobrém technickém stavu. V blízké budoucnosti se proto nepředpokládá nutnost velkých investic do rekonstrukce těchto sítí z důvodu jejich zhoršeného technického stavu. Se stavebním rozvojem v obci a narůstajícím počtem domácností se nicméně zvyšují nároky na kapacitu sítí, což s sebou do budoucna ponese potřebu investic (např. potřeba nových čerpadel). Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Investice do rozvoje vodovodu a kanalizace dle aktuálního vývoje


Nízká


Vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti23: 24

Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 1: Obnova, údržba a výstavba venkovské zástavby a občanské vybavenosti – výzva 1x ročně (2. pol. roku) Grantový program Jihočeského kraje Podpora výstavby a 25 obnovy vodohospodářské infrastruktury – výzva 1x ročně (2. pol. roku) 26 Program rozvoje venkova - http://eagri.cz

22

Po roce 2014 – Integrovaný regionální operační program

23

Po roce 2014 – Integrovaný regionální operační program, Operační program životní prostředí V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. 25 V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. 26 Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období. 24

Strana 48


6. PRIORITNÍ OBLAST 2 Kvalita života obyvatel STRATEGICKÝ CÍL PRIORITNÍ OSY Nabídnout občanům zázemí pro kvalitní a pestré trávení volného času Základním cílem strategického plánu rozvoje jakéhokoli územního celku by mělo být v první řadě zvyšování kvality života jeho obyvatel v období, pro které se plánuje, i za horizontem strategického plánu. Hodnocení kvality obce z hlediska podmínek pro život je z pohledu každého občana různé. Vždy je však dáno souborem více hledisek. Jedněmi z nejdůležitějších přitom obvykle bývají možnosti, které jim obec nabízí co do způsobu trávení volného času (tento ukazatel kvality je pak doplňován zejména fyzickým rozměrem života ve městě – kvalitou silnic, možnostmi parkování, jízdy na kole, odkanalizováním, zásobením pitnou vodou atd., a proto je řešen v první prioritní oblasti SPRO). Zejména u obcí ležících v příměstském prostoru je otázka možností trávení volného času důležitá. Tyto obce plní zejména funkci rezidenční. Obyvatelé dojíždějí do zaměstnání či škol mimo obec, zpravidla jsou ochotní dojíždět také za službami. Kvalitní trávení volného času je však v očích obyvatel s místem bydliště neodmyslitelně spojeno. Druhá prioritní osa SPRO se proto zabývá problematikou rozšiřování a zlepšování podmínek pro trávení volného času jak v individuální, tak organizované podobě. Naprostá individualizace trávení volného času není z pohledu obce a její komunity žádoucí. Pro rozvoj mezilidských vztahů a vazeb je nezbytné nabídnout občanům dostatek míst pro setkávání a také dostatečně širokou nabídku společenských akcí, které osloví různé skupiny obyvatel (děti/rodiče/mládež/senioři). Opatření 2.1 Nerozšiřovat zastavitelné území pro bydlení v územním plánu obce

První opatření druhé prioritní oblasti je vyjádřením snahy zmírnit pokračování masivního stavebního rozvoje obce, který mění její podobu a klade vysoké nároky na technickou infrastrukturu i správu obce. Cílem opatření je nepořizovat změny územně plánovací dokumentace, jejichž obsahem by bylo rozšiřování zastavitelných ploch pro bydlení. Opatření 2.1 je proto formulováno poněkud netradičním způsobem, nikoli ve smyslu, jakých změn je potřeba dosáhnout, ale naopak hovoří o potřebě zachovat současnou podobu ÚP co do rozsahu rozvojových ploch pro bydlení. SPRO si neklade za cíl omezit rozsah již vymezených rozvojových ploch v platném územním plánu. Možnost jejich zastavění proto nebude nikterak měněna. Cílem opatření je využívat územně plánovací dokumentaci koncepčním způsobem a nepřistupovat k častým účelovým změnám tak, jako tomu bylo v minulosti. Rozsah stávajících rozvojových ploch pro bydlení je vymezen v tak velkém rozsahu, že uspokojují potřeby výstavby nejen v horizontu strategie, ale i do dalších let. Snahou opatření je zachovat volnou krajinu, která plní nezastupitelnou rekreační funkci pro obyvatele. Rozšiřování zástavby směrem do volné krajiny je zároveň neúměrně investičně náročné.

Strana 49


Omezení rozrůstání obce se ukázalo být nejvyšší prioritou podle dotazníkového šetření mezi obyvateli. Více než tři čtvrtiny respondentů souhlasily s tezí dále nerozšiřovat zastavitelné území (nad rámec současného územního plánu). Ze zbývajících respondentů bylo 12 % proti a shodný podíl (12 %) neuměl/nechtěl na tuto otázku odpovědět. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Zachování rozsahu zastavitelných ploch pro bydlení v územně plánovací dokumentaci min. do roku 2020


Velmi vysoká


Finanční náročnost je nulová, opatření naopak směřuje k úspoře prostředků obce

Opatření 2.2 Budování míst pro aktivní odpočinek – dětská hřiště, sportoviště

Infrastruktura pro individuální i organizované trávení volného času je v obci omezená. Zejména pro děti a mládež je potřeba hledat možnosti rozšiřování nabídky pro aktivní trávení jejich volného času. Právě takové aktivity jsou významným a účinným faktorem prevence sociálně patologických jevů. V rámci tohoto opatření jde zejména o hledání možností vybudování dětských hřišť. Velký potenciál pro budování dětských hřišť existuje v rámci veřejných prostranství, která mají dle ÚP vznikat v návaznosti na nové plochy bydlení. Obyvatelé všech věkových skupin by využili nové sportoviště, ať už v podobě venkovního sportoviště („pod širým nebem“), nebo sportovního centra. U obou typů aktivit (hřiště, sportoviště) se předpokládá spolupráce se soukromým sektorem. V případě sportoviště je spolupráce se soukromým sektorem nutná vzhledem k vysoké investiční náročnosti aktivity. Realizaci každé z aktivit musí předcházet posouzení finančních, personálních, materiálních a dalších nároků na správu uvedených objektů. Garant:

Zastupitelstvo obce

Spolupráce:

Soukromý sektor

Výstupy:

Nalezení lokalit a investorů/sponzorů pro budování nových dětských hřišť a sportovišť, vybudování nových dětských hřišť a sportovišť


Nízká (sportoviště) až střední (dětská hřiště)


Velmi vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Nadační fondy, např. Nadace ČEZ – grantové řízení Oranžové hřiště - www.nadacecez.cz 27 Program rozvoje venkova - http://eagri.cz

27

Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období.

Strana 50


Opatření 2.3 Vybudování multifunkčního centra

Obec nemá v současné době vhodné prostory pro pořádání kulturních a společenských akcí. Většina sportovních či kulturních akcí pořádaných obcí je proto odkázána do veřejných prostranství v obci, případně musí obec vhodné prostory pronajmout (např. obecní ples). Obec velikosti Srubce s populací přesahující 2 000 obyvatel by objekt poskytující zázemí pro vnitřní aktivity využila. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že by obyvatelé uvítali určitý multifunkční prostor, kde by se mohly konat jak kulturní či společenské události, tak sportovní aktivity. Je proto možné spojení těchto funkcí do jednoho objektu. Pro realizaci opatření je zásadní spolupráce se soukromým sektorem vzhledem k vysoké investiční náročnosti. Realizaci musí předcházet posouzení finančních, personálních, materiálních a dalších nároků na správu objektu. Garant:

Zastupitelstvo obce

Spolupráce:

Soukromý sektor

Výstupy:

Hledání lokality a investora pro budování multifunkčního centra, vybudování multifunkčního centra


Nízká


Velmi vysoká



Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 1: Obnova, údržba a výstavba venkovské zástavby a občanské vybavenosti – výzva 1x ročně (2. pol. roku) 30 Program rozvoje venkova - http://eagri.cz

Opatření 2.4 Budování turistických stezek – stezky pro pěší a cyklotrasy

Potřeba budování turistických tras vychází ze zjištění nedostatečného napojení obytných ploch na volnou krajinu. Krajina v okolí Srubce je přitom turisticky atraktivní. V letních měsících je ideální pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě k turistice na lyžích. Cílem opatření je usnadnit obyvatelům přístup do okolní krajiny a rozšířit tím možnosti trávení volného času v obci. Jedná se o jeden z důležitých problémů identifikovaných v rámci dotazníkového šetření mezi obyvateli. V rámci opatření by měl vzniknout plán, který určí priority z hlediska budování a úprav pěších stezek, cyklotras či smíšených stezek pro pěší apod. (včetně návrhu vedení tras). Materiál by měl zohlednit také možnosti alternativní dopravy obyvatel do zaměstnání. Budování turistických tras bude závislé zejména na možnostech získání dotačních prostředků.

28 29 30

Po roce 2014 – Integrovaný regionální operační program V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období.

Strana 51


Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

Sousední obce

Výstupy:

Vytvořený plán budování turistických stezek, vybudované turistické stezky


Střední


Střední



Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 4: Oprava, rekonstrukce a výstavba místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, cyklistických a pěších stezek – výzva 1x ročně (2. pol. roku) Fond malých projektů Cíl 3 ČR – Rakousko – průběžná výzva (uzávěrka duben 2013) - www.silvanortica.com

Opatření 2.5 Rozvoj společenského života v obci

Obecní úřad dlouhodobě rozvíjí společenské dění v obci. Další akce pořádají spolky činné v obci a na společenském dění se podílí také mateřská škola. V současnosti je zavedena řada tradičních akcí, které mají stabilní návštěvnost. Akce jsou cíleny na různé věkové skupiny obyvatel, prioritní skupinou jsou rodiny s malými dětmi. Společenské akce jsou důležité pro rozvoj mezilidských a sousedských vztahů, a proto je klíčové udržet rozsah stávajících tradičních akcí. Obecní úřad zajistí konání vlastních tradičních akcí a bude dle svých možností organizačně podporovat akce dalších subjektů v obci – prioritou jsou aktivity mládež. Nově budou vyvíjeny kroky k navázání spolupráce s okolními obcemi. pořádat alespoň 1x měsíčně společenskou/kulturní/zábavní/sportovní či jinou tradiční akce, které mají být zachovány, patří zejména:

finančně a pro děti a Snahou je akci. Mezi

Ples obce Srubec Běh Srubeckým kopcem Dětský den Hasičský den Loučení s létem Drakiáda Rozsvěcení vánočního stromku Vítání občánků (vícekrát ročně) Dotazníkové šetření ukázalo na vysoký zájem o společenské akce (70 % dotázaných se účastní některých společenských akci, dalších 17 % se zatím neúčastní, ale v budoucnu by se rádo zapojilo). Šetření zjišťovalo, jaké nové akce pro děti a dospělé by respondenti v obci uvítali. Největší zájem je o rozšíření zájmových kroužků pro děti (např. výtvarný kroužek, 31 32

Po roce 2014 – Integrovaný regionální operační program V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech.

Strana 52


angličtina). Z dalších návrhů, které poslouží jako inspirace pro plánování dalších akcí, uveďme např.: divadélka pro děti, promítání pohádek, pohádkový les, pálení čarodějnic, pouť, orientační pochod, turistické zájezdy po ČR (mj. pro seniory), za kulturou či sportem, sportovní kurzy/sportovní klub, závod koloběžek, cyklozávod, a další (viz výsledky dotazníkového šetření výše).

Garant:

Obec Srubec, neziskový sektor

Spolupráce:

Mateřská škola, spolky

Výstupy:

Každoroční vypracování plánu společenských/sportovních akcí obecního úřadu, souvisejícího plánu publicity + návrhu na spolupráci s okolními obcemi.




Nízká


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Grantový program Jihočeského kraje Podpora živé kultury – výzva 1x ročně (březen) Mezinárodní Visegradský fond – uzávěrka 4x ročně (březen/ červen/září/prosinec) - www.visegradfund.org Fond malých projektů Cíl 3 ČR – Rakousko – průběžná výzva (uzávěrka duben 2013) - www.silvanortica.com Nadační fondy, např. Nadace ČEZ – grantové řízení Podpora regionů - www.nadacecez.cz; Nadace VIA – podpora místních iniciativ - http://www.nadacevia.cz

Opatření 2.6 Podpora spolkové činnosti

Činnost spolků v obci má svou nezastupitelnou roli v rozvoji občanské společnosti. Do tohoto opatření spadají spolky, místní sdružení či kluby. Jedná se zejména o Hasiče, Myslivce, TJ Slavoj Srubec a Sdružení žen a Klub matek. Cílem opatření je udržet stávající podporu, kterou obec spolkům poskytuje (poskytování finanční podpory, obecních prostor). Dotazníkové šetření potvrdilo, že obyvatelé souhlasí s podporou spolkové činnosti ze strany obce. Nejvíce příznivců má podle dotazníkového šetření spolek hasičů. Je vítána pomoc ze strany soukromého sektoru (sponzorské dary). Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

Soukromý sektor

Výstupy:

Každoroční vyčlenění prostředků v rozpočtu obce na podporu spolkové činnosti, komunikace se spolky ohledně jejich potřeb




Střední


Rozpočet obce + dotační příležitosti: GP Jihočeského kraje Jihočeské krajské programy podpory

Strana 53


sportu – 1x ročně (prosinec) GP Jihočeského kraje Jihočeské krajské programy podpory práce s dětmi a mládeží – 1x ročně (prosinec) GP Jihočeského kraje na podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí Jihočeského kraje – 1x ročně (březen) - (týká se vybavení a zbrojnic, nikoli akcí souvisejících se zásahovou činností) Nadační fondy, např. Nadace ČEZ – grantové řízení Podpora regionů - www.nadacecez.cz; Nadace VIA – podpora místních iniciativ - http://www.nadacevia.cz

Opatření 2.7 Zkvalitnění veřejných prostranství a přírodního prostředí obce

Rozsah veřejných prostorů není v obci dostačující, přitom se jedná o důležitý předpoklad pro rozvoj komunikace mezi občany a navazování/udržování společenských vztahů. Obecní náves není upravena do podoby kvalitního veřejného prostoru sloužícího obyvatelům k setkávání. Spolu s dynamickým rozvojem nové rezidenční výstavby je problém chybějících veřejných prostor stále aktuálnější. V nových lokalitách rodinných domů vzniká jen málo veřejných ploch. Obsahem opatření je jednak obnova vodních ploch a rozvoj veřejné zeleně v rámci stávajících veřejných prostranství a jednak dohled nad vznikem nových veřejných prostranství v rámci nově vznikajících čtvrtí rodinných domů. Územní plán navrhuje v návaznosti na nové plochy bydlení větší než 2 ha plochy veřejných prostranství s vhodnou docházkovou vzdáleností, jejich realizace investorem výstavby je však problematická. Prioritními akcemi opatření jsou odbahnění rybníka na návsi a komplexní revitalizace návsi. Obec si dále klade za cíl dohlížet nad dodržením zákonných povinností tvorby veřejných prostranství při zpracování územních studií a apelovat na investory ohledně faktické realizace veřejných prostranství. Garant:

Zastupitelstvo obce

Spolupráce:

Developeři/investoři výstavby

Výstupy:

Nalezení prostředků a realizace akcí: odbahnění rybníka na návsi a komplexní revitalizace návsi a realizace těchto akcí; apel na investory ve věci plánování a budování veřejných prostranství v lokalitách nových rodinných domů


Střední


Velmi vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Grantový program Jihočeského kraje Podpora rekonstrukcí a oprav požárních nádrží (návesních rybníčků) v obcích – 1x ročně (březen) Operační program životní prostředí - Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny – www.opzp.cz 33 Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 2: Komplexní úprava veřejných prostranství – výzva 1x ročně (2. pol. roku)

33


Strana 54

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE SRUBEC 2013 - 2020 34

Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 3: Obnova, údržba a zřizování veřejné zeleně – výzva 1x ročně (2. pol. roku) Podpora obnovy a rozvoje venkova - Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci – www.mmr.cz Nadační fondy, např. Nadace ČEZ – grantové řízení Podpora regionů - www.nadacecez.cz 35 Program rozvoje venkova - http://eagri.cz

Opatření 2.8 Péče o kulturní dědictví

Historii obce připomíná několik pomníků, kapliček a křížů (zejména Kaplička Panny Marie z roku 1908 na návsi, Pomník 15 občanům padlým v 1. sv. válce, Pomník připomínající sestřelení amerického letce Roberta W. Whiteheada 1945 a Pomník padlým v 1. sv. válce ve Staré Pohůrce). Toto kulturní dědictví bude dále udržováno a opravováno dle aktuální potřeby. Opatření si klade za cíl zejména: Rekonstruovat Pomník padlých na Staré Pohůrce Vybudovat pomník legionáře Jakuba Školy Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Zrekonstruovaný Pomník padlých na Staré Pohůrce, vybudovaný pomník legionáře Jakuba Školy


Střední


Střední


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Grantový program Jihočeského kraje Úcta k předkům – výzva 1x ročně (březen) Grantový program Jihočeského kraje Obnova drobné sakrální architektury v krajině – výzva 1x ročně (duben) Fond malých projektů Cíl 3 ČR – Rakousko – průběžná výzva (uzávěrka duben 2013) - www.silvanortica.com Norské fondy a fondy EHP - http://www.mfcr.cz

34 35

V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období.

Strana 55


7. PRIORITNÍ OBLAST 3 Občanská vybavenost STRATEGICKÝ CÍL PRIORITNÍ OSY Rozvíjet základní občanskou vybavenost obce Rozsah občanské vybavenosti je v obci pouze základní vzhledem k blízkosti Českých Budějovic, které plní obslužnou funkci pro široké území. Proto je vybavenost veřejnými i soukromými službami v obci menšího rozsahu oproti populačně stejně velkým obcím nacházejícím se v periferních oblastech. Cílem prioritní oblasti je rozvíjet vybrané základní služby pro místní obyvatele. Snahou není přivést do území pestrou škálou služeb, neboť řada z nich by mohla působit rušivě vůči obytné funkci území, která je dominantní. Specializované služby jsou dostupné v blízkých Českých Budějovicích, které jsou dobře dosažitelné individuální či městskou hromadnou dopravou a nejsou na území obce nezbytné. Opatření 3.1 Výstavba nového pavilonu mateřské školy

Rychlý nárůst počtu obyvatel obce v důsledku dynamické rezidenční výstavby se odehrává zejména v uplynulých 14 letech. Rostoucí počet obyvatel a zejména pak mladých rodin s malými dětmi zvyšuje nároky na kapacitu mateřské školy. Celková kapacita mateřské školy (dolního i horního areálu) činí 48 dětí. Tato kapacita není již několik uplynulých let dostačující, není možné uspokojit všechny zájemce o umístění dětí do MŠ. V analytické části strategického plánu je uveden odhad vývoje počtu dětí v obci v následujících letech. Vzhledem k předpokládanému vývoji porodnosti a stěhování je nezbytné přistoupit k vybudování nového pavilonu MŠ, který bude přístavbou horního areálu. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Vybudování nového pavilonu MŠ


Velmi vysoká


Velmi vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Grantový program Jihočeského kraje Podpora venkovského školství – Opatření č. 2 Výstavba a rekonstrukce mateřských škol zřizovaných obcemi a krajem – výzva 1x ročně (březen) 36 Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 1: Obnova, údržba a výstavba venkovské zástavby a občanské vybavenosti – 1x ročně (2. pol. roku)

36


Strana 56


Opatření 3.2 Vybudování kuchyně pro mateřskou školu

Spolu s navyšováním kapacity mateřské školy bude nutné řešit také otázku zajištění stravování dětí. V současnosti MŠ nedisponuje vlastní kuchyní a obědy dováží. V případě, že nebude ekonomicky výhodné obědy dovážet nebo nebude dostupný vhodný dodavatel, bude vybudována vlastní kuchyně. Vhodným řešením je vestavba kuchyně do horního areálu mateřské školy. Realizaci opatření musí předcházet posouzení finančních, personálních, materiálních a dalších nároků na provoz zařízení. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Nalezení možností dotačního financování, detailní posouzení investice, vybudovaná vlastní kuchyně mateřské školy


Nízká


Velmi vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Grantový program Jihočeského kraje Podpora venkovského školství – Opatření č. 2 Výstavba a rekonstrukce mateřských škol zřizovaných obcemi a krajem – výzva 1x ročně (březen)

Opatření 3.3 Vybudování prvního stupně základní školy

Prognóza populačního vývoje počítá s růstem počtu obyvatel obce včetně rostoucího počtu dětí. V případě problémů s umisťováním dětí do základních škol v okolí bude s předstihem zahájena příprava vybudování vlastní základní školy (prvního stupně). Pro realizaci opatření je vzhledem k velmi vysoké investiční náročnosti nezbytný příspěvek z dotačních zdrojů. Realizaci musí předcházet posouzení finančních, personálních, materiálních a dalších nároků na provoz zařízení. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

-

Výstupy:

Nalezení možností dotačního financování, detailní posouzení investice, vybudování základní školy


Nízká


Velmi vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Grantový program Jihočeského kraje Podpora venkovského školství – Opatření č. 2 Výstavba a rekonstrukce mateřských škol zřizovaných obcemi a krajem – výzva 1x ročně (březen)

Strana 57


Opatření 3.4 Rekonstrukce budovy obecní prodejny

Obchod se základními potravinami a doprovodným zbožím je nejzákladnější službou, kterou je nutné v obci zachovat. Obec přispívá na provoz prodejny bezplatným poskytováním prostor. Cílem opatření je rekonstrukce obecní budovy, ve které je prodejna umístěna. Rekonstrukce umožní zkvalitnění provozu prodejny a zároveň umístění dalších služeb, jako je kadeřnictví apod. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

Nájemci budovy obecní prodejny

Výstupy:

Zrekonstruovaná budova prodejny, zachování provozu prodejny, rozšíření o nové služby


Vysoká


Vysoká


Rozpočet obce + dotační příležitosti: Program Leader MAS Růže (březen 2013) Operační program životní prostředí – Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie (v případě zateplené budovy) – www.opzp.cz 37 Program rozvoje venkova - http://eagri.cz

Opatření 3.5 Podpora obecní knihovny

Knihovna je provozována při obecním úřadu. Knihovní fond činí přes 5 000 výtisků a počet návštěvníků knihovny přesahuje hodnotu 500 ročně. Cílem opatření je vybavení obecní knihovny novým nábytkem, vybudování wi-fi připojení pro potřeby čtenářů a každoroční obnova knižního fondu. Garant:

Obec Srubec

Spolupráce:

Obecní knihovna

Výstupy:

Knihovna vybavená novým nábytkem, wi-fi připojením a obnoveným knižním fondem


Velmi vysoká


Nízká



Program obnovy venkova Jihočeského kraje - Dotační titul 1: Obnova, údržba a výstavba venkovské zástavby a občanské vybavenosti – 1x ročně (2. pol. roku) 39 Program rozvoje venkova - http://eagri.cz

37 38 39

Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období. V případě rozšíření potenciálních žadatelů GP o obce ve velikosti 2 až 3 tis. obyvatel v následujících letech. Pokud bude obec spadat do působnosti PRV v dalším programovacím období.

Strana 58


8. MONITORING A AKTUALIZACE SPRO Strategický plán rozvoje obce Srubec musí být „živým dokumentem“. To znamená, že proces strategického plánování pokračuje i po dokončení dokumentu jeho postupnou realizací, ale i procesem monitorování a aktualizace. SPRO je určitou „přípravou na budoucnost“. Realizace řady navržených opatření závisí na získání dotačních prostředků či sponzorských darů, pomoci soukromého sektoru apod. Nelze proto předpokládat, že realizace opatření bude probíhat zcela podle plánovaného harmonogramu, ale je nutné k realizaci plánu přistupovat operativně. Potřeby obce se v průběhu času rovněž mění. Proto je důležité průběžně monitorovat realizaci SPRO a vyhodnocovat ji. Monitorování je proces systematického sběru informací o realizaci aktivit definovaných v plánu. Na průběžné monitorování by mělo navazovat periodické vyhodnocování, které ověřuje shodu mezi plánovanými aktivitami a skutečným stavem realizace. V další fázi je vypracována aktualizace stávajícího dokumentu. Aktualizace bude mít podobu dodatku ke stávajícímu dokumentu, který schválí zastupitelstvo obce. Zpracovatel doporučuje provádět monitoring a aktualizace alespoň jednou za dva roky.

Strana 59


Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura obyvatelstva podle věku v obci Srubec v letech 1991, 2001 a 2011 ................... 11 Tabulka 2: Vzdělanostní struktura obyvatelstva obce Srubec v letech 1991, 2001 a 2011 .................. 12 Tabulka 3: Predikce vývoje počtu obyvatel obce Srubec ...................................................................... 12 Tabulka 4: Porovnání bytové výstavby v obci Srubec s dalšími obcemi v příměstské zóně Českých Budějovic ............................................................................................................................................... 16 Tabulka 5: Ekonomická aktivita obyvatel .............................................................................................. 19 Tabulka 6: Přehled každoročních obecních událostí ............................................................................ 21

Seznam grafů Graf 1: Vývoj struktury využití půdy v obci Srubec mezi lety 2001 a 2011 ............................................. 8 Graf 2: Počet obyvatel v obci Srubec podle sčítání lidu v letech 1860 až 2011 ..................................... 9 Graf 3: Vývoj migrace v obci Srubec mezi lety 1991 a 2011 ................................................................. 10 Graf 4: Věková struktura obyvatel Srubce v letech 1991 a 2011 .......................................................... 11 Graf 5: Vývoj počtu domů v obci Srubec podle sčítání lidu v letech 1860 až 2011 .............................. 13 Graf 6: Počet dokončených bytů v obci Srubec v letech 1997 až 2011 ................................................ 15 Graf 7: Struktura respondentů podle místa bydliště .............................................................................. 22 Graf 8: Struktura respondentů podle věku ............................................................................................ 22 Graf 9: Struktura odpovědí na otázku „Jak dlouho v obci bydlíte?“ ...................................................... 23 Graf 10: Struktura odpovědí na otázku „Plánujete zůstat v obci i v budoucnosti (v horizontu 20 let)?“ 23 Graf 11: Struktura odpovědí na otázku „Jak se Vám žije v obci Srubec?“ ............................................ 23 Graf 12: Pořadí odpovědí na otázku „Co podle Vás zhoršuje kvalitu života ve Srubci?“ podle četnosti ............................................................................................................................................................... 24 Graf 13: Struktura odpovědí na otázku „Jak nejčastěji dojíždíte do práce/školy?“ ............................... 26 Graf 14: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s kvalitou místních komunikací?“ ................. 27 Graf 15: Struktura odpovědí ne otázku „Jste spokojen/a s udržováním a zajištěním sjízdnosti místních komunikací v obci?“ ............................................................................................................................... 27 Graf 16: Struktura odpovědí na otázku „Výtěžek daně z nemovitosti je používán na financování oprav místních komunikací. Je pro Vás výše daně z nemovitosti přijatelná?“ ................................................ 27 Graf 17: Struktura odpovědí na otázku „Jste pro odklonění dopravy mimo zástavbu obce (vybudování obchvatu dle platného územního plánu)?“ ............................................................................................ 28 Graf 18: Struktura odpovědí na otázku „Uvítal/a byste změnu vedení dopravy nebo dopravního značení na místních komunikacích?“ .................................................................................................... 28 Graf 19: Struktura odpovědí na otázku „Uvítal/a byste vybudování nových chodníků?“ ...................... 28 Graf 20: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s časovým intervalem jízdního řádu MHD?“ 30 Graf 21: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s vedením trasy MHD?“ ............................... 30 Graf 22: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s rozsahem veřejných prostranství v obci (náves, park, místa k posezení s lavičkami)?“ ...................................................................................... 30 Graf 23: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s rozmístěním kontejnerů na tříděný odpad?“ ............................................................................................................................................................... 31 Graf 24: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s intervalem vývozu tříděného odpadu?“ ..... 31 Graf 25: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s činností technické služby obce?“ .............. 32 Graf 26: Struktura odpovědí na otázku „Jaký je Váš postoj k dalšímu stavebnímu rozvoji obce? Souhlasíte s tezí nerozšiřovat zastavitelné území (nad rámec schváleného územního plánu obce)?“ 32 Graf 27: Struktura odpovědí na otázku „Potřebuje obec nová dětská hřiště?“ ..................................... 33 Graf 28: Struktura odpovědí na otázku „Potřebuje obec další sportoviště?“ ........................................ 33 Graf 29: Struktura odpovědí na otázku „Mělo by v obci vzniknout kulturně – společenské centrum?“ 33 Graf 30: Struktura odpovědí na otázku „Jste spokojen/a s fungováním obecní prodejny?“ ................. 33 Graf 31: Struktura odpovědí na otázku „Chybí Vám v obci nějaké služby?“ ......................................... 34 Graf 32: Struktura odpovědí na otázku „Účastníte se společenských akcí v obci?“ ............................. 35 Graf 33: Struktura odpovědí na otázku „Má obec i nadále pořádat kulturní, sportovní a společenské akce v obci?“.......................................................................................................................................... 35 Strana 60


Graf 34: Struktura odpovědí na otázku „Má obec podporovat spolkovou činnost v obci?“ ................... 36 Graf 35: Struktura odpovědí na otázku „Pokud má obec podporovat spolkovou činnost, které organizace má podporovat?“ ................................................................................................................. 36 Graf 36: Struktura odpovědí na otázku „Má se obec starat o občany v sociálně nepříznivé situaci?“ . 37 Graf 37: Struktura odpovědí na otázku „Má obec poskytovat finanční dary organizacím, které se starají o děti a dospělé s postižením?“ ............................................................................................................. 37 Graf 38: Pořadí odpovědí na otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru priority rozvoje Srubce pro období let 2013 – 2020?“ podle četnosti ........................................................................................................... 37

Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha obce Srubec ............................................................................................................. 7 Obrázek 2: Schematické zakreslení rozsahu výstavby v obci Srubec .................................................. 14 Obrázek 3: Výřez z návrhu územního plánu obce Srubec .................................................................... 17

Použité zkratky ČSÚ

Český statistický úřad

ČB

České Budějovice

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

D3

Dálnice D3

DPM ČB a.s.

Dopravní podnik města České Budějovice

EU

Evropská unie

GP

Grantový program

IROP

Integrovaný regionální operační program

JčK

Jihočeský kraj

MHD

městská hromadná doprava

MK

Místní komunikace

MŠ

Mateřská škola

MÚK

Mimoúrovňová křižovatka

OP

Operační program

OÚ

obecní úřad

PRV

Program rozvoje venkova

ROP (NUTS II Jihozápad)

Regionální operační program NUTS II Jihozápad

SDH Srubec

Sdružení dobrovolných hasičů Srubec

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SPRO

Strategický plán rozvoje obce

ÚP

Územní plán obce

ÚSES

územní systém ekologické stability

ZŠ

Základní škola

Strana 61

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE SRUBEC Srubec České Budějovice. PhDr. Zuzana Vyhnálková

Recommend Documents