Strategický plán rozvoje města ZLIV 2011 – 2015
Vypracoval: Ing. Jan Koudelka, starosta města únor 2011
Obsah Obsah......................................................................................................................................... 2 Úvod........................................................................................................................................... 3 1.1 CHARAKTERISTIKA STRATEGICKÉHO PLÁNU ............................................................ 3 Profil města Zliv ....................................................................................................................... 4 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA .......................................................................... 4 2.1.1. ZÁKLADNÍ INFORMACE .............................................................................................. 4 2.1.2 GEOGRAFICKÁ POLOHA A PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ....................................................... 5 2.1.3 HISTORIE MĚSTA ......................................................................................................... 6 2.2 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA .................................................................................... 11 2.3 ADMINISTRATIVNĚ – SPRÁVNÍ ANALÝZA ..................................................................... 14 2.4 FINANČNÍ ANALÝZA ..................................................................................................... 17 2.5 VYMEZENÍ SLEDOVANÝCH OBLASTÍ A JEJICH ROZBOR .............................................. 22 TEMATICKÁ OBLAST 1 – VZDĚLÁVÁNÍ, SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE ............ 22 TEMATICKÁ OBLAST 2 – EKONOMIKA A SLUŽBY .............................................................. 23 TEMATICKÁ OBLAST 3 – INFRASTRUKTURA...................................................................... 25 TEMATICKÁ OBLAST 4 – KULTURA, SPORT, CESTOVNÍ RUCH ........................................... 26 TEMATICKÁ OBLAST 5 – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KVALITA ŽIVOTA................................... 28 Strategie rozvoje města .......................................................................................................... 31 5.1 GLOBÁLNÍ CÍL .............................................................................................................. 31 5.2 TEMATICKÁ OBLAST 1 – VZDĚLÁVÁNÍ, SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE...... 32 ZAMĚŘENÍ TÉMATICKÉ PRIORITNÍ OBLASTI: ................................................................... 32 AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ ................................................. 32 5.3 TEMATICKÁ OBLAST 2 – EKONOMIKA A SLUŽBY ........................................................ 33 ZAMĚŘENÍ TÉMATICKÉ PRIORITNÍ OBLASTI: ................................................................... 33 AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ ................................................. 33 5.4 TEMATICKÁ OBLAST 3 – INFRASTRUKTURA ............................................................... 33 ZAMĚŘENÍ TÉMATICKÉ PRIORITNÍ OBLASTI: ................................................................... 33 AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ ................................................. 34 5.5 TEMATICKÁ OBLAST 4 – TURISTICKÝ RUCH, KULTURA A SPORT ............................... 34 ZAMĚŘENÍ TÉMATICKÉ PRIORITNÍ OBLASTI: ................................................................... 34 AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ ................................................. 35 5.6 TEMATICKÁ OBLAST 5 – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KVALITA ŽIVOTA ............................ 35 ZAMĚŘENÍ TÉMATICKÉ PRIORITNÍ OBLASTI: ................................................................... 35 AKTIVITY VEDOUCÍ K NAPLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ ................................................. 35
Úvod Úvodní pasáž vymezuje základní charakteristiky strategického rozvojového plánu a metodiky uplatňované při jeho sestavování.
1.1
Charakteristika strategického plánu
Strategický plán rozvoje města lze obecně definovat jako základní dokument města Zliv vymezující očekávaný vývoj tohoto územního celku v dlouhodobém časovém horizontu. Je to koncepční dokument, který vychází ze současného stavu demografického, sociálního, ekonomického a společenského charakteru sledovaného území. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek, a poskytování určité orientace pro podnikatelské a další subjekty při stanovování jejich dlouhodobějších podnikatelských plánů. Strategický plán města Zliv je členěn do následujících hlavních kapitol, které na sebe navazují a tvoří logický celek od popisu města, určení klíčových oblastí, stanovení priorit a návrhů řešení:
Profil města Zliv
SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb)
Vize a priority města na období 2011 – 2015
Přehled a strategie jednotlivých oblastí rozvoje
Strategický plán rozvoje města (dále jen SPRO) je ucelený koncepční plán rozvoje města propojený na rozvoj celého regionu – sdružení obcí Blata či Jihočeského kraje. Pro potřeby města Zliv je důležitý v komplexním pohledu na plánované investiční akce a možnosti jejich financování z evropských, státních a krajských zdrojů. Dává jak vedení a představitelům města, tak i široké veřejnosti přehled o plánovaných investičních akcí ve střednědobém horizontu. Je koncepčním dokumentem s jasnými prioritami a potřebami města, na který se dá odkazovat při podávání žádostí o poskytnutí dotací, příspěvků a úvěrů či prosazování zájmů města. Směr dalšího rozvoje je dán celkovou vizí, prioritami a konkrétními střednědobými i dlouhodobými strategickými cíli.
Profil města Zliv
Tato část strategického plánu charakterizuje a popisuje současnou společensko sociální a ekonomickou situaci města Zliv a je základním podkladem pro další stanovení vizí a cílů v rámci dále plánovaných rozvojových aktivit města.
2.1 Základní charakteristika města Jde o souhrn základních charakteristických údajů o městě Zliv, které mají za úkol i nezúčastněnému pozorovateli z řad občanů, podnikatelů či úřadů poskytnout základní údaje o obci, její geografické poloze a přiblížit ji i trochu z historie.
2.1.1. Základní informace
Oficiální název:
Město Zliv
Adresa:
Dolní náměstí 585, 373 44 Zliv
Zástupce města:
Ing. Jan Koudelka – starosta města
Telefon:
387 001 193
Fax:
387 001 198
Email:
[email protected]
IČ:
00245721
DIČ:
CZ00245721
GPS poloha městského úřadu:
49°03'50,24"N; 14°22'05,22"E
NUTS II:
Jihozápad
Kraj:
Jihočeský
Okres:
České Budějovice
Počet obyvatel:
3 694 (k 31.12.2010)
Průměrný věk obyvatel:
41,12
První písemná zmínka o obci:
1409
Katastrální výměra:
1421 ha
Nadmořská výška:
390 m.n.m.
2.1.2 Geografická poloha a přírodní podmínky
Zliv je město v Jihočeském kraji, ležící 10 km severozápadně od Českých Budějovic a 4 km západně od Hluboké nad Vltavou. Vlastní městská zástavba je situována mezi rybníky Bezdrev (druhý největší rybník České republiky), Zlivským rybníkem a Mydlovarským rybníkem. Městem prochází důležitá železniční trať č. 190, spojující České Budějovice s Plzní. Zliv má 665 domů. PSČ je 373 44. Přibližně na západ od Zlivi je situována terénní stanice Jihočeské univerzity Vomáčka.
2.1.3 Historie města Výsledky archeologických výzkumů, prováděných Jihočeským muzeem pod vedením dr. Petra Zavřela, přinesly nebývalá zjištění a posunuly naše znalosti o osídlení Zlivska hlouběji do minulosti. Nálezy dokazují, že zdejší krajina byla spíše příhodná pro život pravěkého obyvatelstva, které po sobě zanechalo stopy své existence a činnosti. Bezpečně prokázané je osídlení z mladší doby bronzové (1 200 až 900 př. n. l.). Jde o lokalitu směrem k Zahájí, kde došlo k hromadnému nálezu bronzových předmětů (sekerka s tulejkou, oštěp, jehlice, čtyři zlomky srpů a čtyři zlomky bronzoviny). Depot se pravděpodobně vztahuje k okruhu knovízské kultury a svědčí o vyspělosti tehdejších zemědělců a zpracovatelů kovů. Osídlení krajiny pokračovalo v pozdní době bronzové ve starším halštatském období (1 000 až 500 př. n. l.). Dokládá to ojedinělý nález bronzového kruhu na břehu Bezdreva nedaleko Zlivi.
Severozápadně od osady Zálužice jižně od Bezdreva se nalézalo malé keltské sídliště z mladšího laténského období. Je tak doložena i na území Zlivska existence Keltů, první známé etnické skupiny s vyspělým hospodářstvím a s prvními městy – opidy (nejblíže v Třísově), v nichž byla bohatá řemeslná výroba. Rozsáhlé nálezy přímo ve Zlivi v jihovýchodní části města na návrší Varta, kde bylo v roce 1978 objeveno pravěké sídliště, dokládají možnost trvalejšího osídlení na tomto území od počátku doby římské, tj. od přelomu našeho letopočtu do 4. století n. l. Před dvěma tisíci lety se zde rozkládala germánská osada ve výhodné poloze na jižním až jihovýchodním svahu mírně klesajícím od prvních domů Zlivi směrem k Bezdrevu. Výhodná poloha byla znásobena blízkými zdroji vody v okolí. Výzkumem z let 1980 – 1984 byly odkryty sídlištní objekty, hlavně jámy různých tvarů. V nich bylo nalezeno množství železné strusky, úlomky keramiky, kousky bronzového plechu, zvířecí kosti a části kamenných brousků. Podstatným nálezem byl objev chaty – polozemnice (3 x 6 x 0,6 m), zahloubené do písčitého podloží, s množstvím úlomků keramiky také i z mohutné zásobnice. Tato keramika byla vyráběna v ruce. Vyskytuje se i střep s částečně dochovaným kolkem v podobě sluníčka a umožňuje tak datování sídliště od zlomu letopočtu do druhé poloviny druhého století našeho letopočtu.
O původu názvu Původ názvu města není zcela vyjasněn. Podle Ant. Profouse vznikl název přisvojovací příponou z osobního jména Zliv, tj. osídlení Zlivovo. Snad ze slovesa "zlíti se", které mělo význam "svářeti se, hněvati se". Odlišný výklad podal archivář František Teplý - "usedlíci uměle vedeným potokem slili vodu z močálu". Grafická podoba jména se během staletí několikrát změnila: roku 1409 ve Zlivě, 1471 ves Zlivi, 1562 Zlyw, 1601 Zliw, 1720 Sliby, 1789 Zliw, Zliwie, 1848 Zliv.
Z historie Zlivi do dvacátého století Asi v první polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu byla Zliv osídlena slovanským obyvatelstvem. Podle archeologických výzkumů byla slovanská sídla postavena ve velmi těsné blízkosti mnohem starších chat z doby germánského osídlení. Zaměstnávali se zemědělstvím, byli i řemeslníky jak dokládají nálezy slovanské keramiky z 10. až 12. století. V této době mělo zlivské sídliště přirozenou spojitost s hradem v Netolicích, neboť ten byl správním, hospodářským a vojenským střediskem pro širší okolí. Hlavní zemské stezky Zliv míjely, na pozdějších kartografických vyobrazeních je zakreslena cesta, která směřovala od
Týna nad Vltavou na jih kolem dnešní Zlivi k pomeznímu hvozdu. Osídlení Zlivi v 11. století je doloženo tzv. zlivským pokladem. Při úpravě terénu po zbourané usedlosti naproti hotelu Racek byl nalezen v roce 1974 poklad denárů z doby panování knížete Oldřicha (1012 – 1034). Nález je složen z jediného typu mincí – stříbrného denáru z poslední ražby knížete Oldřicha kolem roku 1030. To zcela vylučuje možnost dlouhodobého spoření a připouští jejich jednorázový zisk. Odborníci se při zpracování nálezu 129 denárů domnívají, že nález souvisí s existencí feudálního dvorce ve Zlivi. Zatím to nedokladuje žádný písemný pramen. Nejstarší bezpečná písemná zmínka o Zlivi je totiž až z roku 1409. V popravčí knize pánů z Rožmberka je na straně 56 zápis Pravenie Přibíkovo ze Žabovřesk na mukách, kdy se Přibík 18. 3. přiznal: ..... It. ukradli jsme Václavovi ze Zlivě dva koně .... It. ukradli jsme Janovi z Česnovic krávu .... V nedávné době se dostal do pražské univerzitní knihovny rukopis z rakouského kláštera v Admontě se zápisem, kde se uvádí jakýsi "Hermanus de Slyben" a s touto podobou se setkáváme v českobudějovickém listináři "Paralmus de Sliben-genitus Hermanni de Sliben" k roku 1380. Pravděpodobně může jít o Zliv. V latinském textu inkvizičních protokolů z roku 1338 při výslechu v klášteře v Českých Budějovicích se objevuje název Slyuen (....iudici et iudicisse de Slyuen, qui fuerant suspecti de heresi ...), což mohla být latinská podoba názvu Zliv. Zliv byla poddanskou vesnicí a příslušela k hradu Hluboká. Zprávy o hlubockých vsích pocházejí z roku 1490, kdy Zliv a Mydlovary patřily pod rychtářství purkarecké. Tehdy bylo ve Zlivi 16 osedlých a krčma, z níž platil v masopustu rychtář 5 grošů. V urbáři se můžeme poprvé setkat se jmény zlivských hospodářů, jejich povinnostmi a robotou. Hlubocké panství bylo dáváno panovníkem jako zástava za půjčky, proto často střídalo své držitele. Drželi je Rožmberkové, Lobkovicové, Pernštejnští. Vilém z Pernštejna osvobodil roku 1496 poddanské vesnice od odúmrtí. Po Pernštejnských přechází hlubocké panství na Ondřeje Ungnáda ze Suneku. Ten hleděl zvyšovat své příjmy z panství, uděloval řadu privilegií, zřizoval pivovary a založil dvůr Vondrov. Roku 1562 koupil Hlubokou od císaře Ferdinanda za 115 tisíc kop grošů Jáchym z Hradce. V prosinci 1565 však utonul v Dunaji na válečném tažení proti Turkům a vlády se ujal Adam z Hradce. Za jeho panování došlo ke vzpouře na Blatech. Poddaní žádají krále o ochranu nad sirotčími penězi a právo od úmrti. Konečný boj o sirotčí autonomii začal krátce po roce 1570. Důvodem vzpoury bylo hrubé omezení sirotčí autonomie. Za účelem získání hotových peněz
pod pravomocnost vrchnosti a násilné sehnání olešnických sedláků z jejich statků s cílem zřídit panský dvůr v Olešníku. Konečný boj o sirotčí autonomii začal krátce po roce 1570. Důvodem vzpoury bylo hrubé omezení sirotčí autonomie. Za účelem získání hotových peněz pod pravomocnost vrchnosti a násilné sehnání olešnických sedláků z jejich statků s cílem zřídit panský dvůr v Olešníku. Před rokem 1592 byl na hlubockém panství pořízen nový urbář. Zliv v té době patřila k rychtě v Olešníku. Poprvé jsou uvedena i příjmení zlivských hospodářů. V tomto urbáři je ve Zlivi uvedeno 23 osedlých – 18 sedláků a 5 chalupníků. Koncem 16. století bylo veškeré obyvatelstvo (až na 4 osoby v Čejkovicích) podobojí. Svědčí o tom list podepsaný všemi osadníky, tedy i zlivskými a zaslaný Adamovi z Hradce, nejvyššímu kancléři českému, aby do Pištína ustanovil kněze, "kterýž by podle zvyklosti Tělem a Krví Páně podobojí způsobú nám posluhoval". Jáchym Oldřich z Hradce nemohl pro převzaté dluhy po otci všechna panství udržet, proto Hlubokou prodal roku 1598 Bohuslavu Malovcovi z Malovic a na Dřítni. Jeho synové si majetek rozdělili a postavili se do řad české stavovské opozice proti Ferdinandovi II. Počátek třicetileté války dolehl těžce na vesnice hlubockého panství. Budějovičtí měšťané, většinou katolíci a Němci, udržovali spojení s Vídní. České stavovské vojsko oblehlo Budějovice a obsadilo okolní vesnice. Obyvatelé vesnic nesmírně trpěli, protože vojsko bylo špatně zásobováno a také mu byl špatně vyplácen žold. Na pomoc stavovským vojákům táhlo od Plzně Mansfeldovo vojsko. Císařské vojsko pod vedením generála Buquoye vyrazilo přes Munice a Zliv k Záblatí. Obchvatným manévrem se podařilo Mansfelda vlákat do pasti a připravit mu u Záblatí zdrcující porážku. Stavovské vojsko ztratilo za jediný den 9.6.1619 tři tisíce mužů, z nichž 1200 bylo pobito. Císařské vojsko pak okolní vesnice téměř zničilo. Ani později nebyli obyvatelé uchráněni válečných běd. V roce 1648 došlo k bojové šarvátce mezi oddíly švédského a habsburského vojska na hrázi Bezdreva blízko Zlivi. Tereziánský katastr z druhé poloviny 18. století uvádí ve Zlivi 10 hospodářů nad 60 strychů, 7 nad 30 strychů a menší hospodářství, celkem 21 hospodářů. Od roku 1814 měla Zliv opět samostatnou rychtu a rychtářem byl Bartoloměj Beneš, sedlák ze statku č. 6. Druhá polovina 19. století je ve znamení rozvoje Zlivi. Hodně k tomu pomohla stavba železniční trati České Budějovice – Plzeň, i když ke zřízení zastávky ve Zlivi došlo až v roce 1883 u silnice ze Zlivi do Pištína. Postavení schwarzenberské továrny na šamotové zboží dalo
podnět ke zřízení železniční stanice, která byla od roku 1892 trvale obsazena výpravčími a rozšířena o třetí kolej. Byla zřízena pošta, telegraf a v roce 1890 škola.
Městský znak a městská práva Starobylá osada byla teprve 1.10.1960 prohlášena městem. V r. 1974 předložila rada MěstNV k posouzení návrh znaku, který vyjadřoval tradice, rozvoj města a jeho možnosti rekreační. Návrh znaku vypracovala M. Kříhová. Znak byl schválen 22. dubna 1974.
Popis znaku:
Štít na koso dělený, levé pole je červené, pravé modré. V červeném poli je černá továrna se čtyřmi ležatými okny (dvě vpravo nad sebou, dvě vlevo vedle sebe) a se dvěma vysokými kouřícími komíny. V modrém poli jsou v dolní třetině tři úzké vlnité pruhy jako náznak vody a nad nimi je doleva letící racek šikmo položený. Pruhy i racek jsou stříbrné barvy.
2.2 Socioekonomická analýza Socioekonomická analýza přináší základní pohled na sociální, demografické a ekonomické ukazatele, které ovlivňují život občanů města. První část analýzy poukazuje na hospodářskou činnost podnikatelských subjektů v obci, nezaměstnanost a související ekonomické ukazatele.
Hospodářská činnost
Počet podnikatelských subjektů celkem podle Zemědělství, lesnictví, rybolov převažující Průmysl činnosti Stavebnictví Doprava a spoje
12 138 148 19
Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství
210
Ostatní obchodní služby
181
Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění
podle právní formy
809
3
Školství a zdravotnictví
20
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
73
Státní organizace
3
Akciové společnosti
-
Obchodní společnosti
41
Družstevní organizace
1
Peněžní organizace - počet subjektů
-
Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy
643 47 3 68
Zdroj: ČSÚ: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizova t&pro_1_154=545341
Nezaměstnanost Statistika nezaměstnanosti z územního hlediska Průměrná míra nezaměstnanosti k 31.1.2011 činila 9,7%, z tohoto pohledu je údaj za město Zliv pod celorepublikovým průměrem, v okrese České Budějovice byla nezaměstnanost na úrovni 6,6% (oproti předchozím měsícům došlo ke zhoršení o 0,1%).
České
Zliv
ČR
Budějovice
Dosažitelní uchazeči celkem
132
6 821
571 863
Míra nezaměstnanosti
6,7%
6,6%
9,7%
Volná místa
0
624
31 393
Zdroj: Integrovaný portál MPSV – http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/? Počty obyvatel města Zliv v letech 1991 - 2006 Počet obyvatel celkem 1991
3 775
1992
3 790
1993
3 774
1994
3 759
1995
3 779
1996
3 767
1997
3 767
1998
3 741
1999
3 710
2000
3 717
2001
3 669
2002
3 622
2003
3 656
2004
3 706
2005
3 703
2006
3 686
Zdroj: ČSÚ: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=MOS+E04&kapitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat &pro_1_28=545341
Sociální služby a kvalita života: Kvalita života v obci se odvíjí především od poskytovaných volnočasových služeb. V obci se nachází veřejná knihovna, kulturní dům, kostel a hřbitov, dále je zde možné najít celou řadu sportovišť. Mezi služby poskytované občanům patří vydávání místního zpravodaje Zlivan. Na území města působí také několik sportovních, tělovýchovných a zájmových spolků, klubů či svazů (SK Zliv, TC Zliv, HbC Zliv, Basebalový team „Zlivští Tygři“, Klub důchodců, Rybáři, Sokol, Asociace víceúčelových sportů technických, Baráčníci atd.). Služby, které mohou občané v obci najít, splňují v převážné míře podmínky pro kvalitní život ve městě. Nachází se zde několik prodejen s potravinami, lékárna, ordinace lékařů, kadeřnictví a další služby. Ve obci lze nalézt živnostníky poskytující servis a opravy automobilů, stavební, zámečnické, truhlářské, malířské a další práce. Město Zliv také provozuje Dům s pečovatelskou službou (dále jen DPS), který má 27 bytů pro 27 občanů města a blízkého okolí. V domě je k dispozici též malá kuchyňka a společenská místnost. Kapacita domu s pečovatelskou službou je plně využita. Požadavky důchodců na umístění v současné době částečně převyšují stávající kapacitní možnosti DPS.
2.3 Administrativně – správní analýza
Oficiální název:
Město Zliv
Adresa:
Dolní náměstí 585, 373 44 Zliv
Telefon:
387 001 191
Fax:
387 001 198
E-mail:
[email protected]
IČ:
00245721
DIČ:
CZ00245721
Číslo účtu:
3126231/0100 u KB a.s., České Budějovice
Statistické údaje Katastrální výměra
1421 ha
Nadmořská výška:
388 m.n.m
Počet obyvatel:
3 694 (k 31.1.2011)
Průměrný věk:
41,12 let
Pošta:
ano
Zdravotnické zařízení:
ano
Policie:
ne
Škola:
ano
Vodovod:
ano
Plynofikace:
ne
Kanalizace (ČOV):
ano
Politické vedení města starosta města:
Ing. Jan Koudelka
uvolněný
místostarosta:
Bohuslav Mrázek
neuvolněný
radní:
Mgr. Markéta Drdová Jan Pisinger Bc. Eva Sluková
členové zastupitelstva: Helena Platenková Tomáš Kučera MUDr. Alena Klímová Mgr. Lenka Dierze Naděžda Vlčková, DiS. Pavel Soulek JUDr. František Honsa Jiří Dvořák Ing. Jiří Štabrňák Jiří Čipera
Organizační schéma orgánů města Zliv
ZASTUPITELSTVO MĚSTA KOMISE: - kulturní
VÝBORY: - finanční - kontrolní
RADA MĚSTA
STAROSTA MĚSTA
MÍSTOSTAROSTA
Svazky a sdružení: - Svazek obcí BLATA - Nadace Jihočeské cyklostezky - MAS - Svaz měst a obcí .
Školství: Obce mikroregionu Blata, konkrétně obce Zahájí, Mydlovary, Dříteň, Pištín a Češňovice, přistupují
k problematice
fungování
školství
ve
městě,
nákladům,
provozu
a fungování školství společně. Město Zliv je zřizovatelem Základní školy a základní umělecké školy, Zliv. Vedle toho existuje ve městě i Mateřská škola Zliv.
Přehled organizací zřízených obcí: Organizační složky města – Městská knihovna, jednotka Sboru dobrovolných hasičů, Příspěvková organizace města – Městské hospodářství Zliv, ZŠ a ZUŠ Zliv, MŠ Zliv
Přístup občanů k informacím: Městský úřad Zliv na základě ustanovení § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (ve znění pozdějších předpisů), zveřejňuje rozpočet města, závěrečný účet města a další nezbytné dokumenty dané zákonem. Město provozuje webovou stránku www.zliv.cz, kde mohou občané najít aktuální údaje z úřední desky města, usnesení rady a zastupitelstva města a další zprávy informující o kulturním i obecném dění v obci. Od roku 2009 je městský úřad poskytovatelem služby Czech Point, která usnadní přístup občanů k získání dokumentů typu výpis z katastru nemovitostí, výpis z rejstříku trestů a obchodního rejstříku nebo ověřování listin. V oblasti přístupů občanů k informacím město využívá místní zpravodaj Zlivan.
2.4 Finanční analýza
Město Zliv spadá do 5. velikostní kategorie podle zákona 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní (1501-5000 obyvatel), odtud také vyplývá výše prostředků ze sdílených daní. Nejlepší přehled o finančních tocích města podá závěrečný účet města Zliv za rok 2010: 1. Souhrnné výsledky finančního hospodaření, dosažené v příjmové a výdajové části rozpočtu v hodnoceném roce v porovnání s výsledky roku předcházejícího.
Ukazatel rozpočtu
2009
2010
Rozdíl.skuteč. % plnění
v tis.Kč
upr. rozpočet
skutečnost
upr. rozpočet
skutečnost
2010-2009
2010/2009
Nekonsolidované příjmy
44584
40272
61829
44450
4178
110
Příjmy po konsolidaci
44584
40034
61829
43824
3790
109
Nekonsolidované výdaje
52103
35038
60092
30155
-4883
86
Výdaje po konsolidaci
52103
34800
60092
29529
-5271
85
Financování – třída 8
7519
-5234
-1737
-14296
9062
273
Saldo-HV před konsolidací
-7519
5234
1737
14296
9062
273
Saldo-HV po konsolidaci
-7519
5234
1737
14296
9062
273
Daňové příjmy se vyvíjely v průběhu roku dle předpokladu, propad byl zaznamenán v návaznosti na skutečnost, že nedošlo k realizaci investičního záměru na vybudování infrastruktury pro plánovanou individuální bytovou výstavbu a tím nebylo možné naplnit předpokládané příjmy z prodeje pozemků.
2. Provedená rozpočtová opatření v průběhu roku. Počet změn rozpočtu 3 a provedených rozpočtových opatření 209 Objem RO v Kč v příjmech 8386855,- a objem RO v Kč ve výdajích 6649410,-. Rozdíl mezi schváleným a upraveným rozpočtem v příjmech +6649941,-
+ 8386855,- a výdajích
Rozpočtové změny zejména reagují na příjem dotací a jejich profinancování ve výdajích a na skutečnosti, které při sestavování rozpočtu nebyly známi.
3. Zhodnocení rozpočtových výsledků po konsolidaci (přebytku; v případě schodku vysvětlit důvody jeho vzniku, stav peněžních prostředků). Dosažený přebytek Kč 14295544,Přebytek hospodaření byl dosažen nečerpáním výdajů na plánovanou infrastrukturu pro byty.
Zůstatek na všech účtech celkem z toho na ZBÚ na fondech - SF
34.819.253,93
34.502.087,74 317.166,19
4. Zapojení mimorozpočtových zdrojů (úvěry, půjčky, výpomoci, prostředky fondů), porovnání jejich výše s předchozími roky a jejich podíl na celkových výsledcích. Město nečerpalo v průběhu roku žádné mimorozpočtové prostředky.
5. Tvorba vlastních příjmů po konsolidaci a rozhodujících položek v meziročním porovnání. Vlastní příjmy po konsolidaci v tis.Kč
2009 upr. rozpočet
2010 skutečnost
Rozdíl.skuteč. % plnění
upr. rozpočet
skutečnost
2010-2009
2010/2009
daňové
30544
26552
30035
28923
2371
109
vlastní nedaňové
7162
6940
9210
9148
2208
132
vlastní kapitálové
2845
2544
17593
865
-1679
34
celkem vlastní příjmy
40551
36036
56828
38936
2900
108
Propad kapitálových příjmů je způsoben skutečností, že nebylo možno prodávat stavební parcely, vzhledem k tomu, že nebyla připravená infrastruktura pro tuto plánovanou výstavbu.
6. Srovnání dynamiky příjmů obce po konsolidaci s rokem minulým. Ukazatel rozpočtu po konsolidaci v tis.Kč
2009 upr. rozpočet
2010
skutečnost
Rozdíl.skuteč. % plnění
upr. rozpočet
skutečnost
2010-2009
2010/2009
vlastní příjmy celkem
40551
36036
56828
38936
2900
108
neinvestič. dotace celkem
4034
4236
4990
4889
653
115
investiční dotace celkem
0
0
0
0
0
0
ostatní, jiné příjmy celkem
0
0
0
0
0
0
celkem příjmy po konsolid.
44584
40272
61828
43825
3553
109
7. Přehled dotací poskytnutých od jiných rozpočtů a ze státních fondů (okomentovat rozsah a strukturu těchto prostředků, případně i v porovnání s předchozími roky). Přehled dotací ze státního rozpočtu podle účelů v roce 2010 UZ
Označení účelové dotace
přiděleno Kč
vyčerpáno Kč
rozdíl Kč
34053
Veřejné informační služby knihoven
27000
27000
0
13306
Dávky pomoci v hmotné nouzi a ZP
87000
82259
4741
14004
Dotace dobrovolnému sboru hasičů
31075
31075
0
98005
Dotace na sčítání lidu
11167
11167
0
98071
Dotace na volby do PS
82210
82210
0
98187
Dotace na volby do ZO
102285
128285
-26285
Celkem ze státního rozpočtu
340737
362296
-21559
Přehled dotací přidělených od Jihočeského kraje podle účelů v roce 2010 UZ
Označení účelové dotace
přiděleno Kč
vyčerpáno Kč
rozdíl Kč
706
Příspěvek na činnost JSDHO JK
40300
40300
0
750
Příspěvek postupové přehlídky – Zlivská kytara
10000
10000
0
X
Celkem z rozpočtu Jihočeského kraje
50300
50300
Přehled dotací přidělených od státních fondů podle účelů v roce 2010 UZ
Označení účelové dotace
přiděleno Kč
vyčerpáno Kč
rozdíl Kč
0
X
Celkem ze SF
8. Využití prostředků přidělených z rozpočtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtu kraje.
9. Analýza výdajové stránky rozpočtu zvlášť za běžné a kapitálové výdaje. Ukazatel rozpočtu po konsolidaci v tis.Kč
2009 upr. rozpočet
2010
skutečnost
Rozdíl.skuteč. % plnění
upr. rozpočet
skutečnost
2010-2009
2010/2009
běžné výdaje celkem
26166
23138
30221
24892
1754
108
kapitálové výdaje celkem
25938
11899
29871
5263
6636
44
Propad kapitálových výdajů je způsoben přesunem investiční akce týkající se infrastruktury pro bytovou výstavbu do následujícího roku Analýza kapitálových výdajů položka
kapitálový výdaj v Kč
61
upr. rozpočet
skutečnost
rozdíl
29710887
5102990
24607897
160000
160000
0
29870887
5262990
24607897
62 63 64 X
Kapitálové výdaje celkem
10. Podrobná informace o čerpání prostředků poskytnutých na řešení následků živelních katastrof a mimořádných situací, včetně převodu nevyčerpaných účelových prostředků do roku následujícího.
Nebylo čerpáno
11. Rozbor hospodaření zřizovaných příspěvkových organizací sumarizovaných dle odvětví. Podíl příspěvkových organizací hospodařících v hodnoceném roce se ziskem či hospodařících se ztrátou na celkovém počtu příspěvkových organizací, včetně komentáře k řešení ztrátovosti. Odvětví: Počet ziskových Školství
1
Celkový zisk
Počet ztrátových
Celková ztráta
2167
1
44107
1
13972
Kultura Zdravotnic. Sociální Ostatní Celkem
2169
58079
Ztráta příspěvkových organizací bude dle jejich návrhu pokryta z rezervního fondu.
12. Významné výkyvy v hospodaření v průběhu hodnoceného roku. Nenaplnění rozpočtových příjmů je způsobeno nemožností realizovat prodej stavebních pozemků v návaznosti na kapitálové výdaje rozpočtu, kde nebyly realizovány výdaje na infrastrukturu pro bytovou výstavbu.
2.5 Vymezení sledovaných oblastí a jejich rozbor Kapitola vymezuje základní tématické oblasti, které budou sledovány při návrhové části strategického plánu a provádí analýzu současného stavu.
Tematická oblast 1 – vzdělávání, sociální prostředí a lidské zdroje Počet obyvatel ve městě se po roce 2000 stabilizoval kolem čísla 3 700, počet narozených dětí se v posledních letech mírně zvyšuje a počet přistěhovaných a odstěhovaných je v rovnováze. Vzdělanostní struktura obyvatelstva je na dobré úrovni, převládají výuční obory a úplné střední vzdělání. Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel starších 15 let dosahuje dle šetření z roku 2006 119 obyvatel. Lokálně silnou pozici v oblasti základního školství má ZŠ a ZUŠ ve Zlivi, kde v současnosti studuje 315 žáků ze Zlivi a okolí. Blízkost krajského města České Budějovice s jeho nabídkou sítě gymnázií, středních škol, integrovaných středních škol a učilišť dává široké možnosti k dalšímu vzdělanostnímu rozvoji. Kromě toho v Českých Budějovicích sídlí Jihočeská univerzita, která nabízí širokou paletu fakult a studijních oborů. Pro
stimulaci
a
udržení
vzdělané
pracovní
síly
v obci
je
nezbytné
rozvíjet
a modernizovat podnikatelské prostředí v obci. Tímto prvkem bude eliminována i případná hrozící nezaměstnanost. Zároveň s růstem nepříznivých ekonomických faktorů (ať již v důsledku finanční krize, propouštění a růstu nezaměstnanosti) je nezbytné klást důraz na vzdělávání jak v ranných fázích, tak i na celoživotní vzdělávání. Úroveň sociálních služeb v obci je na dobré úrovni. Město provozuje dům s pečovatelskou službou, v obci se nachází základní zdravotnická zařízení a v rámci současných možností vcelku dostatečná další občanská vybavenost. V návaznosti na demografický vývoj a stárnutí populace je nezbytné uvažovat o poskytování sociálních služeb stále širšímu okruhu občanů, a proto je nutné dbát na dostatečnou kapacitu zařízení a služeb. Město organizuje společenské akce pro seniory (společenské navštěvování při významných jubileích, zahraniční výlety i sportovně-kulturní vyžití přímo v obci).
SWOT analýza tématické oblasti vzdělávání, sociální prostředí a lidské zdroje
Silné stránky
Slabé stránky
stabilní počet obyvatel města poměrně dobrá vzdělanostní a věková struktura populace stabilizovaná a dostupná síť primárního školství
nižší mzdová úroveň a malá kupní síla občanů omezené pracovní příležitosti v obci a s tím související nutné náklady související s cestováním do zaměstnání
Příležitosti
zkvalitnění práce se seniory s důrazem na DPS podpora dalšího vzdělávání, celoživotního vzdělávání, rekvalifikačních kurzů v obci rozšíření příležitosti volnočasových aktivit přilákání nových občanů formou podpory nové individuální bytové výstavby (zasíťování stavebních parcel apod.) podpora růstu kvalifikací úředníků a efektivizace obecních agend posilování komunikace mezi občany o obcí
Hrozby rostoucí nezaměstnanost migrace mladých věkových skupin do větších center odliv kvalifikovaných mladých pracovníků rostoucí skupiny občanů s objektivními potížemi při uplatnění na trhu práce (hlavně osoby s jednostrannou kvalifikací a dlouhodobě pracující v jednom oboru)
Tematická oblast 2 – ekonomika a služby Strategickým cílem tematické oblasti 2 je zvýšení atraktivity města Zliv pro investory a podpora podmínek pro podnikání ve městě. Struktura podnikatelských subjektů ve městě je široká. Zastoupeni jsou jak větší zaměstnavatelé (Schiedel, s.r.o., PRYM Consumer CZ s.r.o., Avízo s.r.o.), tak drobné a střední podniky a živnostníci. Modernizace, zkvalitňování stávající infrastruktury a výstavba nových ploch pro podnikatelské příležitosti investorů (především z řad drobných a středních živnostníků) budou stěžejním motivátorem ke zvyšování potenciálu města v tematické oblasti 2. Rozvoj průmyslové zóny a správně zvolená strategie lákání investorů přispěje k ekonomickému růstu obyvatel města i příjmům do městského rozpočtu. K zajištění vzdělané a vhodně motivované pracovní síly je důležitá synergie mezi vzdělávacími institucemi, úřadem práce či hospodářskou komorou.
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
dobrá dopravní dostupnost a napojení na hlavní silniční síť ČR poloha města ve vztahu ke krajskému městu potenciál místních podnikatelů zdravé prostředí pro život občanů
Příležitosti
podpora drobných živnostníků, malých a středních podniků zlepšení informovanosti občanů o možnostech podnikatelských příležitostí, fungování vlastních živností apod. rozvoj marketingu v oblasti podnikatelských aktivit, i v návaznosti na cestovní ruch a tradiční obory rozvoj průmyslové zóny a podpora malých podnikatelů dostatek volných ploch a pozemků pro další rozvoj města charakter města naplňující požadavky na získání národních, mezinárodních (strukturální fondy) dotací – přinášející užitek obci i občanům např. zateplování domů a tím související nižší energetická náročnost a úspora při vytápění
Struktura a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení ve městě Nedostatečně připravené průmyslové zóny Omezený počet volných pracovních míst přímo v obci Nedostatek místního kapitálu pro rozvoj podnikání Nedostatečná síť místních komunikací ve vztahu k plánovaným lokalitám pro novou výstavbu
Hrozby případný růst nezaměstnanosti a s tím souvisejících problémů v sociální oblasti novelizace zákona o odpadech propouštění zaměstnanců místních firem migrace především mladších obyvatel z města do větších aglomerací citlivost sektoru cestovního ruchu města na zvraty v ekonomice blízkost konkurenčních obcí, regionů, mikroregionů s konkurujícími si programy
Tematická oblast 3 – infrastruktura Dopravní dostupnost města je na dobré úrovni. Město je dostupné po silnicích 3. třídy, přičemž jeho vzdálenost od krajského města je cca 15 km, od Hluboké nad Vltavou je vzdálenost cca 5 km. Délka místních komunikací dosahuje 12 km silnic, 24,1 km chodníků a 8 km ostatních ploch (stav r. 2010). V oblasti investic do dopravní infrastruktury ve městě jsou potřebné investiční akce, město plánuje provádět průběžnou rekonstrukci hlavních přístupových cest, výstavbu a rekonstrukci nových chodníků vedoucí ke zvyšování bezpečnosti chodců. Zároveň bude město podporovat vybudování nové základní technické vybavenosti v nově vznikající lokalitě Pod Vartou, modernizaci stávající kanalizační a vodovodní sítě a sítí veřejného osvětlení. Plánovaný rozvoj cyklostezek přispěje jak k rozšíření volnočasového vyžití obyvatel, tak přilákání turistů a zvyšování potenciálu cestovního ruchu v oblasti trávení aktivní dovolené. Turisté mají dobré podmínky se do města dostat, protože leží na hlavním železničním tahu z Českých Budějovic na Plzeň, dojezdnost silniční dopravou z Českých Budějovic je do 20 minut.
SWOT analýza
Silné stránky
blízkost města České Budějovice a relativně dobrá dopravní dostupnost poloha města ve vztahu k některým cílovým trhům (jižní Čechy, Rakousko) volné plochy a pozemků pro další rozvoj města síť cykloturistických tratí / vhodné terény využívání místních komunikací k rekreačním sportům – bruslení, cykloturistika
Slabé stránky
Příležitosti
rozšiřování plochy pro podnikatelské aktivity výstavba nových bezpečnostních cyklotras zajištění bezpečného pohybu chodců a cyklistů využití potenciálu zvýšení cestovního ruchu
struktura a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení v obci stárnoucí a vyžilá síť místních komunikací bezpečnost chodců v okolí hlavních průtahů obcí nedořešené vlastnické vztahy související s výkupy pozemků pod rozvojovými oblastmi města
Hrozby Enormní nárůst dopravy v obci a přetíženost komunikací Nedostatečná kvalita parkovacích ploch Pomalý postup při realizaci výstavby cyklotras, nových komunikací či zvyšování bezpečnosti dopravy
Tematická oblast 4 – kultura, sport, cestovní ruch Potenciál cestovního ruchu je v celé oblasti jižních Čech a okolí Hluboké nad Vltavou mimořádný. Město Zliv je východiskem pro oblast Blata. Množství rybníků a zachovalá příroda v okolí města Zliv přináší potenciál pro rozvoj turistického ruchu v této oblasti. Potenciál rozvoje je nyní směřován především do oblastí aktivně trávené dovolené (podpora výstavby sportovních areálů, golfových hřišť a rozvoje cyklostezek). Město těží z dobré polohy, kdy může být výchozím bodem turistů při poznávání blízkého okolí. Výstavba nových, na turistický ruch orientovaných atrakcí a služeb, přispěje k rozvoji tohoto potenciálu. Přímo ve městě však, kromě kempu na Mydláku, není žádná zásadní infrastruktura, která by přilákala velký počet turistů, nicméně v okolí je dostatečné vyžití jak pro obyvatele, tak turisty. Silnou stránkou je vytvoření a jednotná prezentace Svazku obcí Blata jako turisticky zajímavé oblasti s řadou historických, přírodních i technických zajímavostí. Vybavení pro volný čas v obci dává příležitost především ke sportovnímu vyžití, v obci působí SK Zliv, v jehož areálu bude zbudována tartanová dráha, TC Zliv, HbC Zliv, baseball a další sporty. Ve městě funguje i letní koupaliště a kemp na Mydláku. V přijatelné dostupné vzdálenosti se nachází několik sportovišť na Hluboké nad Vltavou. V oblasti trávení volného času existuje v obci několik sdružení a klubů (Klub důchodců, Baráčníci, Sokol, Sbor dobrovolných hasičů atd.). Podpora sportovních klubů, modernizace stávajícího sportovního vybavení, podpora značení nových pěších, cyklo a běžeckých tras je nutná pro kvalitní rozvoj volnočasové infrastruktury.
SWOT analýza
Silné stránky
relativně dobrá dopravní dostupnost turistů do města pestrá a zajímavá krajina rybníkářského charakteru se zalesněním Image města z pohledu životního prostředí (kvalitní příroda, ovzduší) Široká škála přírodně – historických turistických atraktivit v okolí vhodné terény pro cykloturistiku sportovních zařízení ve městě velký počet zájmových spolků působících
Slabé stránky
neochota turistů zůstat v obci a vyhledávání příležitostí v okolí nedostatek alternativních atrakcí pro turisty v případě špatného počasí struktura a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení v obci, neexistence vyššího standardu ubytování v obci úroveň propagace a informovanosti o možnostech a nabídce města v cestovním ruchu nabídka doprovodných služeb pro
v obci geografické a klimatické podmínky využívání místních komunikací k rekreačním sportům – bruslení, cykloturistika
Příležitosti
rozvoj kulturního a turistického potenciálu města pokračující modernizace sportovních zařízení, sloužících i pro potřeby CR rozvoj turistických a marketingových aktivit Svazku obcí Blata podpora rozvoje cestovního ruchu (marketingových aktivit, vytváření nových atraktivit a vytváření komplexních produktů CR) Zájem o „produktové balíčky“ v cestovním ruchu Rostoucí zájem o péči o vlastní zdraví (klima, příroda, wellness)
cestovní ruch síť cykloturistických tratí
Hrozby poškozování přírodních zdrojů vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu citlivost sektoru cestovního ruchu města na zvraty v ekonomice blízkost konkurenčních obcí, regionů, mikroregionů s konkurujícími si programy, velkých rekreačních středisek a hotelových komplexů i vyšších tříd
Tematická oblast 5 – životní prostředí a kvalita života Kvalita života v obci je ovlivňována infrastrukturou zdravotní a sociální, která je v obci na dostatečné úrovni (blízkost Českých Budějovic a velkého krajského nemocničního zařízení a jeho případná dostupnost v dnech pracovního klidu a večerních hodinách, 5 samostatných ordinací lékařů na území města). Sociální služby starším občanům poskytuje Dům s pečovatelskou službou. Bytový fond města je stabilizován, město vlastní pouze 1 dům s 47 byty. Většina domů ve městě je rekonstruována, opravy probíhají od roku 2000 současně se zateplením domů. Město poskytuje i nadstandardní služby pro své občany, podporuje vydávání městského zpravodaje Zlivan a podporuje občanské sdružení a spolky, které se věnují práci s mládeží, poskytováním neinvestičních dotací, příspěvků a darů. Životní prostředí ve městě je pozitivně ovlivňováno plochou lesů a veřejné zeleně. Naopak ve městě dochází k nárůstu lokálních znečišťovatelů ovzduší, protože celá řada majitelů rodinných domů se odklání od centrálního zásobování teplem k vytápění lokálnímu. Město je také ovlivňována zvýšeným hlukem (silniční a železniční provoz) a prašností z projíždějících vozidel. Již několik let je město zapojeno do systému sběru tříděného odpadu. V oblasti hospodářství s odpady je velkou hrozbou plánovaná novela zákona o odpadech, která zavádí nové povinnosti a krátí příjmy obcí v důsledku nových povinností třídění.
Silné stránky
pestrá a zajímavá krajina rybníkářského charakteru se silným zalesněním image města z pohledu životního prostředí (kvalitní příroda, ovzduší) dostatečný počet zrekonstruovaných obecních bytů přispívající k úsporám za vytápění poskytování kvalitního servisu pro občany
Příležitosti
Slabé stránky
vnitřní rekonstrukce bytových domů (koupelnová jádra, stoupačky) rozvoj ploch zeleně v obci zlepšování životního prostředí a čistoty ovzduší
ekologická zátěž z opuštěných podnikových areálů
Hrozby poškozování přírodních zdrojů vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu nárůst automobilové dopravy na hlavních silničních tazích procházejících obcí
Dokončení parkových úprav sídliště Podpora environmentálního vzdělávání občanů, zvyšování podílu tříděného odpadu
Vize a priority města na období 2009 – 2013 VIZE
Vizí města Zliv je být dobře dostupným správním, kulturním, turistickým centrem s kvalitním zázemím pro život, občanské aktivity, komplexní produkty cestovního ruchu, podporu ekonomického prostředí a pracovní příležitosti.
GLOBÁLNÍ CÍL
Globálním cílem města Zliv je vytvořit z města dynamický a moderně fungující správní celek, s důrazem na strategickou geografickou pozici, zabezpečující občanům vysoký standard kvality života. Zvýšení atraktivnosti města (i celého mikroregionu), podpora hospodářského růstu a konkurenceschopnosti založená na místním potenciálu pracovní síly a modernizace technické infrastruktury pro hospodářský rozvoj i kvalitu života bude také součástí globálního cíle města.
Tématická oblast 1
Tématická oblast 2
Tématická oblast 3
Tématická oblast 4
Tématická oblast 5
Vzdělávání, sociální prostředí a lidské zdroje
Ekonomika a služby
Infrastruktura
Turistický ruch, kultura a sport
Životní prostředí a kvalita života
SPECIFICKÝ CÍL Kvalitní podmínky pro život v obci
SPECIFICKÝ CÍL Využití potenciálu města
SPECIFICKÝ CÍL Kvalitní podmínky pro život v obci
SPECIFICKÝ CÍL Vysoká
SPECIFICKÝ CÍL Vysoká
konkurenceschopnost
konkurenceschopnost
lidských zdrojů
města
Opatření:
Opatření:
Opatření:
Opatření:
Opatření:
- podpora primárního vzdělávání - podpora rekvalifikačních kurzů a školících aktivit - zvyšování kvalifikace úředníků - budování a modernizace sociální infrastruktury - zefektivnění sociálních služeb v obci
- zlepšování prostředí pro podnikání a rozvoj průmyslové zóny - podpora zvyšování kvalifikace zaměstnanců a znalostí podnikatelů
- modernizace a rozšíření místních komunikací a sítí včetně cyklostezek a jejich značení -optimalizace majetku / pozemků města - rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě
- využití potenciálu cestovního ruchu - výstavba a modernizace sportovišť a podpora volnočasových aktivit obyvatel - brána do mikroregionu Blata
- bytová politika města - zvyšování fyzické atraktivity a kvality života v obci - nakládání s odpady - sanace a rekultivace ploch - zlepšování životního prostředí a čistoty ovzduší
Strategie rozvoje města Tato část plánu zabývající se strategickým rozvojem města popisuje základní globální cíl města a jednotlivé specifické cíle členěné dle tématických oblastí detailněji rozvádějící globální cíl a možnosti jeho dosažení.
5.1 Globální cíl Globálním cílem města Zliv je vytvořit z města dynamický a moderně fungující správní celek, s důrazem na strategickou geografickou pozici, zabezpečující občanům vysoký standard kvality života. Zvýšení atraktivnosti města (i celého mikroregionu), podpora hospodářského růstu a konkurenceschopnosti založená na místním potenciálu pracovní síly a modernizace technické infrastruktury pro hospodářský rozvoj i kvalitu života bude také součástí globálního cíle města.
Další specifické cíle jsou detailněji popsány v následujících podkapitolách a jsou členěny dle jednotlivých tématických oblastí. Za účelem dosažení maximálního synergického efektu jednotlivých tématických oblastí, je nutné postupovat v logických krocích. Modernizace sportovišť přispěje jak k většímu volnočasovému vyžití občanů, ale i turistů, rovněž zásahy do infrastruktury mají význam jak pro přilákání investorů (kvalitní spojení), nárůst počtu turistů (nové cyklostezky) a kvalitnímu životu občanům (nové plochy pro výstavbu RD, odpočinkové zóny pro regeneraci). V době ekonomické krize je také nutné dbát zvýšené pozornosti opatřením souvisejícím s růstem podnikatelských aktivit ve městě, stejně tak přistupovat i k sociálním opatřením ve městě. Převážná většina dále navrhovaných aktivit bude prováděna v případě získání dotací, protože vlastní městské zdroje jsou omezené a je vhodné je doplnit zejména o zdroje evropské.
5.2 Tematická oblast 1 – Vzdělávání, sociální prostředí a lidské zdroje Zaměření tematické prioritní oblasti: Tématická oblast 1 se zaměřuje na posílení vzdělanosti obyvatel všech věkových skupin. Podporovány budou aktivity, které mají za cíl zvyšování kvality primárního vzdělávání, stejně tak aktivity zaměřující se na další vzdělávání dospělých i specificky orientovaných skupin. Posilování konkurenceschopnosti obyvatel na trhu práce je základním motivem vedoucím ke kvalitní vzdělané efektivní pracovní síle a přispívá k růstu podnikatelských aktivit ve městě. Další vzdělávání (rekvalifikační kurzy, semináře, vzdělávání starších občanů) přispívá k růstu jejich znalostí, kompetencí, promptně reaguje na poptávku a omezuje sociální vyloučení starších občanů. Nezbytnou součástí by měla být i pravidelná vzdělávací činnost poskytovaná pracovníkům samosprávy pro efektivní výkon jejich funkcí. Ze sociální oblasti je nezbytné reagovat na rostoucí demografické nároky (především stárnutí populace na jedné straně a podporu mladých rodin na straně druhé) a potřeby jednotlivých sociálních skupin budováním potřebné infrastruktury (bytová výstavba, zdravotnická infrastruktura, sociální služby a poradenství). Strategickým cílem oblasti je podpora primárního a dalšího vzdělávání, efektivní rozvoj lidských zdrojů, podpora sociálních služeb a budování nezbytné infrastruktury.
Aktivity vedoucí k naplnění strategických cílů
I. Podpora primárního vzdělávání II. Budování sociální infrastruktury v závislosti na potřebách obyvatel města a v souvislosti s potenciálem cestovního ruchu III. Podpora rekvalifikačních kurzů, vzdělávacích aktivit a seminární činnosti vedoucí ke zvyšování vzdělanosti obyvatel IV. Podpora zvyšování kvalifikace úředníků V. Rozšíření, modernizace a zefektivnění sociálních služeb v obci
5.3 Tematická oblast 2 – Ekonomika a služby
Zaměření tématické prioritní oblasti: Strategickým cílem tematické oblasti 2 je zvýšení atraktivity město Zliv pro investory a podpora podmínek pro podnikání ve městě. Noví potenciální zaměstnavatelé mohou využít relativně dobré dopravní dostupnosti. Je nutné reagovat na případné změny zaměstnanosti ve městě a pružně reagovat formou tvorby průmyslových zón orientovaných na produkty a odvětví s nízkou energetickou náročností, s efektivním využitím místního potenciálu surovin (dřevo, odpady…) a lidského potenciálu. Rozhodující je i podpora malých a středních podniků a živnostníků působících ve městě. Nezaměstnanost ve městě přesahuje krajský průměr, průměrná mzda regionu se řadí k nižším v rámci celé České republiky. Vhodná kombinace motivace zaměstnanců (další vzdělávání, rekvalifikace, spolupráce s úřady práce, motivace občanů k rekvalifikacím na odvětví s vysokou přidanou hodnotou…) a investorů (kvalitní zázemí a infrastruktura pro podnikání, rozvoj partnerství se soukromým sektorem, nabídka využívání chátrajících areálů…) přispěje k růstu ekonomické prosperity obyvatel.
Aktivity vedoucí k naplnění strategických cílů I. Zlepšování prostředí pro podnikání II. Podpora zvyšování kvalifikace zaměstnanců a znalostí podnikatelů III. Podpora regenerace brownfields, Partnerství veřejného a soukromého sektoru
5.4 Tematická oblast 3 – Infrastruktura
Zaměření tématické prioritní oblasti: Strategickým cílem oblasti je modernizace a rozšiřování místních komunikací, sítí a technické infrastruktury, výstavba nových cyklostezek a rozvoj jejich značení či posilování dopravní dostupnosti k hlavním silničním tahům. Město plánuje provádět průběžnou rekonstrukci hlavních komunikací, výstavbu nových chodníků vedoucí hlavně ke zvyšování bezpečnosti chodců. Zároveň město bude aktivně podporovat výstavbu technické
infrastruktury pro novou bytovou výstavbu, modernizaci stávající kanalizační a vodovodní sítě a sítě veřejného osvětlení a to především získáváním dotací na variantně předem připravené projekty bez nároku na finanční zatížení občanů. Plánovaný rozvoj cyklostezek přispěje jak k rozšíření volnočasového vyžití obyvatel, tak přilákání turistů a zvyšování potenciálu cestovního ruchu v oblasti trávení aktivní dovolené.
Aktivity vedoucí k naplnění strategických cílů I. Modernizace a rozšíření místních komunikací a sítí včetně cyklostezek a jejich značení II. Optimalizace majetku / pozemků města III. Rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě
5.5 Tematická oblast 4 – Turistický ruch, kultura a sport
Zaměření tématické prioritní oblasti: Strategickým cílem oblasti je využití potenciálu města pro turistický ruch, kulturu a sport. Poskytování kvalitního zázemí a infrastruktury využitelné i pro potřeby cestovního ruchu a volnočasových aktivit obyvatel je jedním z důležitých předpokladů vedoucích ke splnění strategického cíle. Lokalita Hluboká n.V. – Zliv – Mikroregion Blata má silný potenciál v cestovním ruchu (dále CR). S tím souvisí plánované vybudování infocentra a doplňkových aktivit cílených na potřeby CR. Ubytovací kapacita města není dostatečně dimenzovaná, nevýhodou dalšího rozšiřování je relativní blízkost hotelů všech kategorií na nedaleké Hluboké n.V. V oblasti sportovních aktivit je nezbytné budovat infrastrukturu využívanou nejen žáky ve škole, ale i občany města a specifickými zájmovými spolky. V obci je možné najít školní tělocvičnu, sokolovnu, 3 venkovní hřiště, hokejbalový stadion a koupaliště. V kulturní oblasti město podporuje zájmové spolky a sdružení působící v obci.
Aktivity vedoucí k naplnění strategických cílů
Opatření tematické oblasti I. Brána do mikroregionu Blata II. využití potenciálu cestovního ruchu III. výstavba a modernizace sportovišť a podpora volnočasových aktivit obyvatel IV. rozvoj koupaliště a kempu na Mydláku
5.6 Tematická oblast 5 – Životní prostředí a kvalita života
Zaměření tématické prioritní oblasti: Strategickým cílem oblasti je zlepšování kvality života obyvatel města a životního prostředí ve městě. Kvalita života obyvatel je ovlivňována mnoha faktory, stěžejní je dostupnost a komfort bydlení, fyzická atraktivita města a poskytované služby. V minulém období došlo k zateplení celé řady budov, v následující etapě je mimo dokončení revitalizace bytového fondu také plánována revitalizace jeho okolních ploch a prostranství. Nezbytnou součástí této revitalizace jsou i nutné opravy obslužných komunikací a zřízení odstavných ploch. Oblast sociálních služeb a sportu, která souvisí s kvalitou života, byla zmíněna již v předchozí tématické oblasti 4. Otázka životního prostředí a nakládání s odpady je pro město citlivým tématem, zvlášť v souvislosti se zákonem o odpadech a změnami ukládající povinnosti většího rozsahu třídění odpadů. Kvalitu životního prostředí v obci bude zlepšovat regenerace zeleně a výstavba nových ploch pro odpočinek.
Aktivity vedoucí k naplnění strategických cílů I. ekologická výchova a osvěta II. zvyšování fyzické atraktivity města a kvality života III. opatření přispívající vyšší úrovni zpracování odpadů ve městě
Důležité je také zmínit, že žádné výše uvedené opatření, návrh aktivit se neobejde bez potřebné technické dokumentace, povolení, studií apod. Při plánovaných investičních výdajích (ročně cca 20 mil. Kč) je proto nezbytné vyčlenit v rozpočtu města každoročně cca 1,5 – 2,0 milionu Kč na zpracování projektové dokumentace a vyřízení potřebných formalit včetně finančních prostředků pro zpracovatelské organizace projektových žádostí.
