STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE

2008 - 2013 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE

I. Analytická část

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE

Analytický profil je první částí Strategického plánu rozvoje města Lovosice. Tato část výstižně charakterizuje ty složky života ve městě, které jsou pro jeho další rozvoj významné. Postihuje ekonomickou, sociální a demografickou situaci, stav přírody, krajiny a dalších faktorů. Cílem analýzy však není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše cílený výběr těch informací, které jsou rozhodné pro využitelnost v navazující strategické části. Vzhledem k obtížné dostupnosti některých údajů, jejich aktuálnosti a proměnlivosti nemůže profil města postihnout naprosto všechny problémy a faktory, které ovlivňují život města Lovosice. Z tohoto důvodu jsou v analytickém profilu vynechány detailní a z pohledu strategického plánu rozvoje nepodstatné údaje např. z oblasti historie města, geomorfologických poměrů v okolní krajině apod.

2


Obsah: 1. Úvodní informace ...................................................................................................................... 4 2. Přístup k vypracovanému dokumentu ......................................................................................... 5 3. Průzkum názorů veřejnosti ......................................................................................................... 6 3.1 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................................ 6 3.1.1 Úvod ............................................................................................................................ 6 3.1.2 Stručné vyhodnocení průzkumu ..................................................................................... 6 4. Profil města ............................................................................................................................... 8 4.1 Úvod ................................................................................................................................... 8 4.2 Přístup k vypracovanému dokumentu .................................................................................... 8 4.3 Profil regionu ....................................................................................................................... 8 4.3.1 Lovosicko ..................................................................................................................... 8 4.3.1.1 Město Lovosice ....................................................................................................... 9 4.3.1.2 Historie města Lovosice ..........................................................................................10 4.3.2 Analýza prostředí .........................................................................................................11 4.3.2.1 Demografie Lovosicka ............................................................................................11 4.3.2.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost ............................................................................13 4.3.2.3 Místní ekonomika ...................................................................................................16 4.3.2.4 Zemědělství ...........................................................................................................19 4.3.2.5 Infrastruktura a technická vybavenost .....................................................................21 4.3.2.6 Sociální a občanská vybavenost ..............................................................................27 4.3.2.6 Životní prostředí .....................................................................................................31 4.3.2.7 Rekreace a cestovní ruch ........................................................................................33 4.3.3 Rozvojové faktory ........................................................................................................37 4.3.3.1 Předpoklady a limitující faktory regionu ...................................................................37 4.3.3.2 Obyvatelstvo a kvalita života ...................................................................................37 4.3.3.3 Vztahy a zvyklosti ..................................................................................................38 4.3.3.4 Místní ekonomika ...................................................................................................39 4.3.3.5 Technická infrastruktura a životní prostředí ..............................................................40 4.3.3.6 Volný čas, rekreace a cestovní ruch .........................................................................41

3


1. Úvodní informace Strategický plán rozvoje města Lovosice je odborně zpracovaný dokument, který z analyzovaného prostředí stanoví vize a cíle rozvoje jednotlivých oblastí života ve městě Lovosice. Stanovení globálních cílů se odvíjí od aktuálních potřeb rozvoje města Lovosice. V souboru navrhovaných opatření a rozvojových aktivit jsou také navrženy možnosti zajištění vhodných zdrojů na financování projektů.

Objednatel:

Úplný název: IČO: Sídlo: Zastoupení: Kontakt:

Město Lovosice 263991 Školní 2, 410 30 Lovosice Jan Kulhánek, starosta obce Tel: +420 416 571 111 e-mail: [email protected] http://www.meulovo.cz

Dodavatel:

Úplný název: IČO: Sídlo: Zastoupení: Vedoucí sekce obcí a NNO: Projektový manažer - metodik: Kontakt:

Asistenční centrum, a. s. 631 44 883 Sportovní 3302, 434 01 Most Ing. František Jochman, předseda představenstva Bc. Helena Malíková Ing. Marika Pospíšilová Tel: +420 476 105 854 e-mail: [email protected] http://www.asistencnicentrum.cz

4


2. Přístup k vypracovanému dokumentu Pro zpracování dokumentu bylo nutné získat dostatečný objem informací, které byly posléze zapracovány do databáze, statistik a grafů, jakožto podklady a výchozí informace pro zpracování komplexního dokumentu. Prvotní zdroje byly potřebné především pro stanovení profilu města, jež je podkladem pro následnou strategickou část dokumentu. Potřebné informace a statistické údaje byly získávány z následujících zdrojů: a) Externí zdroje (sekundární data): - Český statistický úřad (ČSÚ), který vytváří a spravuje různě obsáhlé a různě aktualizované databáze, které shrnují údaje v členění podle krajů, okresů a měst. Nejpodrobnější data lze získat ze „Sčítání lidu, domů a bytů“. - Strategické dokumenty – byly použity informace ze strategických dokumentů Ústeckého kraje Instituce disponující informacemi o aktuální situaci ve městě: - Úřad práce – vede podrobná a aktuální data o zaměstnanosti i detailnějším členění

a trhu práce v okresním

b) Interní zdroje (sekundární data): - Městský úřad Lovosice - jednotlivé odbory městského úřadu a existující koncepční dokumenty zpracované pro město, které mohou v určitých případech poskytnout informace zpravidla podrobnější, aktuálnější než informace z ČSÚ. c) Vlastní šetření (primární data): - Primární data byla získána na základě přímého kontaktu s veřejností, a to v podobě výstupů z uskutečněného dotazníkového šetření a z výstupů jednání pracovních skupin.

Dokument je rozdělen na dvě základní části, analytickou a strategickou. Analytická část je zaměřena na identifikaci celkového profilu města, jež se stal základem pro tvorbu následné, strategické části dokumentu.

5


3. Průzkum názorů veřejnosti Jedním z podkladů při zpracovávání strategického plánu rozvoje města a zároveň vodítkem při rozhodování o dalším směrování vývoje města, o konkrétních projektech a aktivitách, se staly výstupy z uskutečněného dotazníkového šetření. Hlavním smyslem průzkumu bylo seznámit se s postojem obyvatel Lovosic k jejich městu a nejrůznějším oblastem života v něm. Výsledky průzkumu jsou jedním z podkladů pro zpracování socioekonomické analýzy a následné návrhové části dokumentu.

3.1 Výsledky dotazníkového šetření 3.1.1 Úvod V rámci přípravy Strategického plánu rozvoje města Lovosice 2008 – 2013 bylo v průběhu měsíce září roku 2007 provedeno dotazníkové šetření mezi obyvateli města Lovosice. Anketní průzkum zjišťoval názory obyvatel, týkající se oblasti zlepšení životního prostředí, životních podmínek, bydlení či dopravy ve městě. Celkem bylo hodnoceno 449 vrácených vyplněných dotazníků v listinné podobě, které si obyvatelé města Lovosice mohli vyzvednout v poštovních schránkách domácností ve městě a dále na sběrných místech: Městský úřad Lovosice – informační centrum, Dům dětí a mládeže Elko, Úřad práce v Lovosicích, Pobočka Svazu tělesně postižených - Dům s pečovatelskou službou, Základní a mateřské školy, Knihovna. Současně bylo hodnoceno 70 dotazníků vyplněných prostřednictvím ankety umístěné na internetových stránkách města a 6 vyplněných dotazníků zaslaných elektronicky. Celkem jsou výsledky průzkumu vyhodnoceny z 525 dotazníků. Dotazník byl anonymní. Obsahoval 30 základních otázek. Formulář dotazníku tvoří přílohu č. 1. přílohové části.

3.1.2 Stručné vyhodnocení průzkumu Dle systematického postupu pokládání otázek lze průzkum rozčlenit na čtyři základní skupiny otázek. Každá z nich se v rámci celého šetření zaměřila na jednu podoblast zkoumání. Následně jsme získali ucelený soubor odpovědí, který nám pak ve výsledku poskytl relevantní data a konkrétní výstup celého šetření.

6


Podoblast I: Struktura respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnili nejčastěji: ženy (61 %), obyvatelé ve věku 20 – 55 let (67 %), ekonomicky aktivní, konkrétně zaměstnaní (67 %) a středoškoláci s maturitou (35 %). Počet obyvatel v Lovosicích je dle ČSÚ ke dni 1.1.2008 celkem 9 029. Při počtu 525 vyhodnocených dotazníků lze konstatovat, že je vyplnilo 5,81% obyvatel.

Podoblast II: Život a bydlení ve městě 79% dotázaných v Lovosicích žije více než 20 let (z toho 41% od narození) 48% dotázaných bydlí v panelovém domě 58% dotázaných žije v rodině s dítětem/dětmi životní úroveň domácností respondentů je hodnocena celkově kladně – 77 % uvádí dobrou životní úroveň, pouze 1 % uvádí úroveň velmi špatnou dvě třetiny dotázaných jsou názoru, že okolí jejich bydliště zůstalo za posledních 5 let stejné (32 %) nebo se mírně zlepšilo (28 %).

Podoblast III: Hodnocení současné situace ve městě Z uvedené nabídky možností byly nejlépe hodnoceny oblasti „Zásobování vodou“, „Zásobování energiemi“ a „Úroveň sportovního zařízení“. Naopak nejhůře byla hodnocena oblast „Dostupnost bydlení“. Na otázku „Co je při Váš život ve městě důležité?“ se nejčetněji vyskytovaly odpovědi „zdravotní péče, dobré nákupní možnosti a hezké prostředí města“. Méně pak „možnosti podnikání, rekreace v okolí města a možnosti vzdělávání“. 79% obyvatelstva však uvedlo, že se celkové prostředí města v posledních 5 letech zlepšilo.

Podoblast IV: Rozvoj města v dalších letech Lovosice by měly být městem především bezpečným (59 %), zeleným (45 %) a dále klidným městem s dostatkem veřejných prostranství k setkávání a akcí pro veřejnost (31 %). Celkově by město mělo podporovat a rozvíjet především tyto oblasti: – Bezpečnost ve městě (69 %) – Dostatek pracovních příležitostí (68 %) – Kvalitu prostředí města – čistotu vzduchu, hluk, zeleň, apod. (67 %) – Dostupnost bydlení (67 %) – Úroveň a dostupnost zdravotní péče (57 %) – Údržbu silnic, chodníků a parkovacích ploch (55 %).

7


Celkem 91% dotázaných se vyjádřilo, že chce i nadále žít v Lovosicích. Kompletní vyhodnocení dotazníkového šetření tvoří přílohu č. 2 přílohové části.

4. Profil města 4.1 Úvod Následující kapitola se nejdříve soustřeďuje na stručnou charakteristiku města Lovosice a jeho přilehlého okolí. Následuje socioekonomická analýza jednotlivých oblastí na úrovni města, jež je nezbytná pro formulaci rozvojových aktivit návrhové části dokumentu. Strategie rozvoje města Lovosice je jedním z významných koncepčních dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje na léta 2008-2013. Tvorba strategie vychází z moderních, obecně uznávaných a podporovaných, metodik tvorby strategických plánů, založených na principech místní agendy a respektování zásady trvale udržitelného rozvoje. Proces tvorby strategie je dlouhodobý, soustavný a otevřený a je založen na vzájemné provázanosti a vyváženosti ekonomického, sociálního a environmentálního vývoje.

4.2 Přístup k vypracovanému dokumentu Metodika pro vytvoření strategie byla doporučena MMR, kterou připravila odborná organizace, která zároveň vypracovává Strategii regionálního rozvoje ČR, jako nadřazeného, republikového koncepčního dokumentu. Tato metodika byla RKS přijata a od samého počátku činnosti sjednotila představy o postupu a výsledku. Zároveň umožnila o provedených krocích strukturovaně informovat zpracovatele republikové strategie a rovněž respektovala zavedené principy vytváření podobných dokumentů v EU.

4.3 Profil regionu 4.3.1 Lovosicko Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice se nachází v srdci Českého středohoří. Jeho rozloha je necelých 262 km2, což představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Obyvatelstvo žije v 32 vesměs malých obcích, z nichž tři mají statut města.

8


Centrem osídlení jsou, kromě téměř desetitisícových Lovosic, také města Libochovice a Třebenice. Správní obvod Lovosice je obklopen správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Louny, Bílina a Teplice. Hranice se správním obvodem Litoměřice je tvořena řekou Labe, jejíž břeh je po obou stranách lemován lávovými svahy. Toto místo bylo nazváno Porta Bohemica - Brána Čech.

Obrázek 1 Administrativní mapa správního obvodu Lovosice

Zdroj: ČSÚ

4.3.1.1 Město Lovosice Sídelní město Lovosice (151 m n.m.) leží v severních Čechách v labské rovině pod úpatím jižní části Českého středohoří. Je vzdáleno 60 km severně od hlavního města Prahy, 20 km jižně od Ústí nad Labem - krajského města a 8 km od bývalého okresního města Litoměřic. Město se rozkládá při levém břehu řeky Labe, na vnější straně velkého oblouku mezi Žalhosticemi a Velkými Žernoseky, uvnitř něhož vzniklo těžbou štěrkopísku (ve 2.pol. 20.stol.) velké Píšťanské jezero. Hlavní dominanty města leží na lovosické tepně - ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné i bývalé radnice, zámek, kostel sv. Václava, aj. Lovosice jsou městem převážně průmyslovým. Největším podnikem je Lovochemie a.s. hlavní výrobce umělých hnojiv v ČR. Firma Glanzstoff, která se od tohoto kolosu oddělila, vyrábí pneumatikové kordy. Ve městě sídlí taktéž významný podnik bývalé DELI. Ten byl původně továrnou na cikorku, poté prošel mohutnou rekonstrukcí a vyrábí sušenky, oplatky a perníky. V posledních letech byly v průmyslové zóně otevřeny výrobní závody japonských firem TRIS CZECH s. r. o., TOKAI

9


RIKA CZ s. r. o. a Aoyama Automotive Fasteners Czech, které vytvářejí pracovní místa pro obyvatele z širokého okolí. V blízké budoucnosti se plánuje výstavba dalších průmyslových zón a moderního zázemí pro obyvatele města.

4.3.1.2 Historie města Lovosice Lovosice se v archivních dokumentech poprvé uvádějí k datu 12. dubna 1143 jako ves patřící strahovskému klášteru. Jelikož Lovosice leží na cestě z Drážďan do Prahy, utrpěly všemi válkami, které se tímto směrem přehnaly. Válkou třicetiletou, sedmiletou, ve válkách napoleonských i za války prusko-rakouské v roce 1866. Významnou bitvou, která byla počátkem války sedmileté, je bitva u Lovosic v roce 1756. Původně české Lovosice se začaly po Bílé hoře poněmčovat. Velkého rozmachu dosáhlo město v 19. století, ačkoliv začátek století nebyl příliš šťastný. V roce 1809 lehlo prakticky celé město včetně zámku popelem, ale brzy se vzpamatovalo. Zásluhou nového majitele města Jana Schwarzenberga byly poměrně brzy obnoveny nejen zámek, ale i soukromé domy a hospodářské objekty. V letech 1817 - 21 byla vystavěna nová silnice, Terezín - Lovosice - Teplice, postaven první tovární objekt, a to parní mlýn (1844) a v roce 1850 byl zahájen provoz na železniční trati Praha - Lovosice. Značný význam měl i lovosický přístav. V roce 1849 se Lovosice staly okresním soudním městem (byly jím až do 1.7. 1960). Svobodná obec Lovosice, ne již poddanské město, byla kostituována v r. 1850. Rozvoj města rychle pokračoval. V r. 1854 založil podnikatel Augustin Tschinkel továrnu na cikorku (bývalá DELI) a Schwarnzenbergové založili cukrovar a pivovar. Dále se rozšiřovalo dopravní spojení a došlo i k nárůstu počtu obyvatel. Předností Lovosic je umístění města na důležitých dopravních tepnách, ve splavné části řeky a směrem do vnitrozemí je velký rovinatý terén. Železnice spojila Lovosice s Prahou a Německem již v roce 1850 a do konce 19. století se z Lovosic stal významný železniční uzel šesti dopravních směrů. Protože hlavní železniční trať a řeka omezovaly výstavbu města do šířky, stavělo se hlavně podél silnice. Z této doby zřejmě pochází srovnání "dlouhý jako Lovosice“. Chemický průmysl datuje v Lovosicích existenci od roku 1900, kdy T. Gröger založil v polích směrem k Terezínu dílnu na chemické výrobky (mazadla, čištěné oleje, umělé pryskyřice). V roce 1903 začal A. Schram hned vedle Grögerových dílen stavět továrnu na umělá hnojiva a kyselinu sírovou a v roce 1921 vznikl závod na umělé hedvábí - viskózové vlákno. Sloučením Grögerovy a Schramovy továrny vznikla v roce 1951 Továrna na strojená hnojiva, závod na umělé hedvábí byl od roku 1952 budován po názvem České hedvábí Lovosice. V roce 1958 byly lovosické chemické továrny sloučeny v jediný kombinát pod názvem Severočeské chemické závody Lovosice (SCHZ). Zásadní majetkoprávní a výrobní změny se uskutečnily v 90. letech. V roce 1993 se právním nástupcem SCHZ stala Lovochemie, akciová společnost, dnes největší výrobce průmyslových hnojiv v České republice. Byla zahájena výroba ledku amonného s vápencem v nové moderní výrobní jednotce, výroba širokého sortimentu jedno a vícesložkových tuhých a kapalných hnojiv a dalších nových produktů. Novým majitelem výroby viskózy a kordového hedvábí se stala firma GlanzstoffBohemia s.r.o.

10


V období 2. světové války byly Lovosice zahrnuty do posledního okupačního pásma. Část českého obyvatelstva odešla do vnitrozemí a v Lovosicích zůstalo asi jen 600 Čechů.

4.3.2 Analýza prostředí 4.3.2.1 Demografie Lovosicka Jedním ze základních faktorů, ovlivňujících ekonomický, sociální i politický vývoj území, je jeho demografická skladba a vzorce chování jeho obyvatel. Současné demografické složení je kvalitativní základnou rozvoje budoucího lidského kapitálu, jehož charakter předurčuje kvalitativní i kvantitativní vývoj regionu. Na druhou stranu je sama demografická struktura regionu odrazem dlouhodobého společenského, ekonomického a politického vývoje.

Tabulka 1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a věková struktura obyvatelstva ve správním obvodu Lovosice (k 31. 12. 2007) STAV OBYVATELSTVA Roky

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Hustota obyvatelstva na 1km2 (31.12.)

102,1

102,0

102,2

101,8

100,3

102,9

Celkem k 31.12.

26 705

26 674

26 739

26 631

26 234

26 933

v tom: muži

13 172

13 124

13 184

13 183

12989

13404

ženy

13 533

13 550

13 555

13 448

13245

13529

0 - 14 roků

4 058

3 966

3 982

3 943

3894

3907

v tom: muži

2 107

2 036

2 049

2 041

2016

2048

ženy

1 951

1 930

1 933

1 902

1878

1859

15 - 64 roků

18 630

18 641

18 684

18 571

18198

18797

v tom: muži

9 488

9 488

9 539

9 526

9331

9665

ženy

9 142

9 153

9 145

9 045

8867

9132

65 + roků

4 017

4 067

4 073

4 117

4142

4229

v tom: muži

1 577

1 600

1 596

1 616

1642

1691

ženy

2 440

2 467

2 477

2 501

2500

2538

Průměrný věk

40,1

40,3

40,5

40,7

41,0

40,9

v tom: muži

38,4

38,7

38,8

39,0

39,3

39,0

41,6

41,9

42,1

42,3

42,7

42,8

ženy Zdroj: ČSÚ

11


Tabulka 2 Vzdělanostní struktura obyvatel ve věku 25 a více let ve správních obvodů ORP Lovosice (k 31. 12. 2005) Z toho nejvyšší ukončené vzdělání (%) Počet obyvatel ve věku 25 let a více 18 509

základní a neukončené

vyučení a střední odborné bez maturity

25,7

46,1

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské včetně vědecké přípravy

20,7

1

4,6

bez vzdělání

1

Zdroj: ČSÚ Ústí nad Labem

Základní demografické údaje města Lovosice K 31.12.2007 byl počet obyvatel žijících na území města Lovosice dle ČSÚ 9 029. Z toho 4 625 žen a 4 404 mužů (viz tabulka 5).

Tabulka 3 Pohyb obyvatel města Lovosice (k 31. 12. 2006) Rok

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační přírůstek

Celkový přírůstek

Stav k 31.12

2000

85

112

173

196

-23

-50

9 451

2001

99

99

177

227

-50

-50

9 278

2002

76

104

199

203

-4

-32

9 246

2003

89

99

184

224

-40

-50

9 196

2004

91

103

236

238

-2

-14

9 182

2005

89

106

296

252

44

27

9 209

2006

92

114

234

516

-304

-304

8 905

2007

104

92

571

459

112

124

9029

Zdroj: ČSÚ

Sledovaných šest let, která jsou v tabulce 3 uvedená, není pro Lovosice vývojový trend povzbuzující. Celkový počet obyvatel v Lovosicích klesá. A klesá dost rychle, za posledních šest let o téměř 546 obyvatel. Jak ukazuje tabulka, v přírůstcích převažují záporná čísla. Nejvyšší záporná hodnota je u migračního přírůstku, která se od roku 2006 dosáhla hodnot až -304, což je nejvyšší záporná hodnota za posledních šest let. Naproti tomu, dle dlouhodobého vývoje počtu obyvatel v rámci správního obvodu Lovosice, od roku 2000 do roku 2005 počet obyvatel narůstal přirozenou měrou. Obyvatelé se tedy stěhovali v rámci regionu Lovosice.

12


Tabulka 4 Pohyb obyvatel ve srovnání s okresem Litoměřice a celou ČR (k 31.12.2007) Územní jednotka ČR Ústecký kraj Okres Litoměřice Město Lovosice

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační přírůstek

Celkový přírůstek

114 632

104 636

104 445

20 500

83 945

93 941

9 715

8 741

16 443

9 502

6 941

7 915

1 384

1 210

6 739

3 197

1 446

1 529

104

92

571

459

112

124

Zdroj: ČSÚ

V porovnání migračního přírůstku, jež sleduje vývoj počtu obyvatelstva z hlediska počtu nově přistěhovaných a vystěhovaných, je u města Lovosice záporné číslo (-304). V okrese Litoměřice dosáhneme rovněž záporného čísla (-1 357). Naproti tomu při porovnání s celou ČR dosáhneme kladného výsledku ( 34 720).

Tabulka 5 Pohyb obyvatel a věková struktura ve srovnání s okresem Litoměřice a celou ČR (k 31.12.2007) Územní jednotka

Počet obyvatel

Průměrný věk

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

10 381 130

5 082 934

5 298 196

40,3

38,8

41,8

Ústecký kraj

381 180

409 122

422 058

39,4

37,9

40,8

Okres Litoměřice

117 159

57 998

59 161

40,2

38,7

41,6

9 029

4 404

4 625

40,9

39

42,8

ČR

Město Lovosice Zdroj: ČSÚ

Při porovnání průměrného věku za rok 2007 je průměrný věk obyvatel Lovosic srovnatelný s okresem Litoměřice a celou republikou.

4.3.2.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost Dle údajů ČSÚ žilo k 1.1.2008 v Lovosicích 9029 obyvatel, z nichž 51,9 % ekonomicky aktivních (EAO). Ve srovnání s Ústeckým krajem a okresem Litoměřice je podíl EAO téměř srovnatelný a liší se pouze o desetiny procenta. Oproti tomu odchylku vykazuje míra nezaměstnanosti, která v porovnání Ústeckým krajem, dosahuje rozdílu téměř 4 procentních bodů. Ve srovnání s okresem Litoměřice je tento rozdíl pouze 1,7% viz tabulka níže.

13


Tabulka 6 Ekonomická aktivita a míra nezaměstnanosti ve srovnání s krajem a okresem (ke dni 1.1.2008) Lovosice

Okres Litoměřice

Ústecký kraj

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Obyvatelstvo celkem

9 029

100

117 159

100

831 180

100

Ekonomicky aktivní

4 688

51,9

60 032

51,2

426 118

51,3

Míra nezaměstnanosti v %

7,2

8,9

11,14

Zdroj: MPSV, Integrovaný portál, vlastní výpočty

Nízké procento míry nezaměstnanosti v Lovosicích je zapříčiněno tím, že na území města je více pracovních příležitostí. Do míry nezaměstnanosti pro Ústecký kraj jsou započítány strukturálně postižené regiony (Mostecko, Chomutovsko) a dále venkovské oblasti, kde je prokazatelně méně pracovních možností.

Tabulka 7 Nezaměstnanost a počet uchazečů o zaměstnání ve vybraných letech v Lovosicích (vždy k 1.1.) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

EAO celkem

4601

4601

4688

4688

4688

4688

4688

Uchazeči celkem

651

648

649

503

504

441

338

Míra nezaměstnanosti (%)1

14,2

14,1

13,8

10,7

10,8

9,4

7,2

Zdroj: MPSV, Integrovaný portál

Při sledování vývoje nezaměstnanosti je nutno konstatovat, že míra nezaměstnanosti je v současné době nejnižší od roku 2002 a dosahuje hodnoty 7,2%. Do této doby dochází k jejímu poklesu (meziročně o více než 1%), stejně tak se postupně snižuje i počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Počet EAO je od roku 2004 konstantní. V porovnání s rokem 2002 je míra nezaměstnanosti v současné době zhruba o polovinu nižší.

1 Metodická poznámka: "Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva."

14


Graf 1 Míra nezaměstnanosti v Lovosicích

Rok 2006 se v regionu nesl v duchu nástupu, hlavně k japonské společnosti TRCZ, lokalizované v průmyslové zóně v Lovosicích. Sledování zaměstnávání uchazečů o zaměstnání evidovaných v Lovosicích bylo započato 1.5.2003. Od tohoto data do 30.6.2006 u této společnosti nastoupilo do zaměstnání 375 uchazečů o zaměstnání z evidence ÚP v Lovosicích. Na zaměstnanost v Lovosicích a celém lovosickém regionu mají vliv i další společnosti, které zde sídlí. Jedná se o další dvě japonské společnosti, umístěné rovněž v průmyslové zóně, a to ACZ, TRCZ, s.r.o. a TRIS Czech, s.r.o., dále Lovochemie, a.s., Glanzstoff Bohemia, s.r.o. sídlící v areálu Lovochemie Lovosice a Opavia-LU. Všichni tito zaměstnavatelé se, více či méně, podílejí na přijímání nových zaměstnanců a tím na snižování nezaměstnanosti ve městě Lovosice a celém regionu. V regionu, který je převážně průmyslový, se nachází pouze několik podniků, zabývajících se zemědělstvím, např. ZD Klapý, Agri Libochovice, Zepos Radovesice, ZS Slatina pod Hazmburkem, Zemědělská farma Lukavec, Komaspol, ZFM Mrsklesy apod. Jedná se však o malé zaměstnavatele, kde je zaměstnáno několik kmenových zaměstnanců a na sezónní práce jsou přijímáni zaměstnanci pouze na dobu určitou.

Tabulka 8 Přehled míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Litoměřice (k 31.12.2007) Mikroregion Litoměřicko Roudnicko Libochovicko Štětsko Lovosicko Úštěcko

EA

UOZ

Dosažitelní

%

21 631 13 141 5 455 5 994 10 174 2356

1 616 1 217 597 689 908 323

1 530 1 143 570 661 838 313

7,07% 8,70% 10,45% 11,03% 8,24% 13,29%

Zdroj: ÚP Litoměřice Vysvětlivky: EA - ekonomicky aktivní obyvatelé, UOZ - uchazeči o zaměstnání

15


4.3.2.3 Místní ekonomika Celkem bylo v roce 2006 na území Lovosic evidováno 1848 ekonomických subjektů. Převážnou část (80,6%) tvořily fyzické osoby, zbylých 19,4% je zastoupení právnických osob. Z tabulky níže je patrné, že ve srovnání s krajem a Českou republikou je podíl zastoupení právnických osob ve městě téměř srovnatelný. Ve srovnání s okresní úrovní je tento rozdíl dokonce o 3 procentní body vyšší.

Tabulka 9 Srovnání podílu ekonomických subjektů s ČR , krajem a okresem (k 31.12. 2006) Okres Litoměřice

Lovosice Počet

Ústecký kraj

ČR

Podíl v %

Fyzické osoby

1490

80,6

83,6

80,5

78,67

Z toho živnostníci

1363

91

86,8

88,5

88,79

Právnické osoby

358

19,4

16,4

19,5

21,33

Z toho obch. společnosti

125

34,9

38

43,6

52,26

Zdroj ČSU, vlastní výpočty

Graf 2 Podíl fyzických a právnických osob

Struktura místních ekonomických subjektů byla sledována z hlediska podílu jejich zastoupení dle převažující činnosti (viz tabulka č. 10) a z hlediska právní formy (viz tabulka č. 11). Z hlediska ekonomické činnosti jsou mezi podnikatelskými subjekty nejvíce zastoupena odvětví obchod, prodej a opravy motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství (36,4%), ostatní obchodní služby (19%) a stavebnictví (14%) a průmysl (13,4%). Mezi další odvětví s významnějším zastoupením lze řadit stavebnictví a zemědělství, lesnictví a rybolov.

16


Tabulka 10 Podíl zastoupení podnikatelských subjektů podle převažující činnosti (k 31.12. 2007) Počet

Podíl v %

1 902

100

Zemědělství, lesnictví, rybolov

33

1,7

Průmysl

256

13,4

Stavebnictví

268

14

Doprava a spoje

65

3,4

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství

695

36,4

Ostatní obchodní služby

363

19,0

3

0,1

Školství a zdravotnictví

75

3,9

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

149

7,8

Podnikatelské subjekty celkem

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

Zdroj: ČSU, MOS, vlastní výpočty

Tabulka 11 Podíl podnikatelských subjektů dle právní formy k 31.12.2007

Státní organizace Akciové společnosti

Počet

Podíl v %

18

0,9

9

0,5

Obchodní společnosti

116

6,1

Družstevní organizace

3

0,2

1 363

75,1

Samostatně hospodařící rolníci

5

0,3

Svobodná povolání

99

5,2

Zemědělští podnikatelé – FO

20

1

Ostatní právní formy

274

14,4

Podnikatelé - fyzické osoby

Zdroj: ČSU, MOS, vlastní výpočty

Graf 3 Podíl podnikatelských subjektů v Lovosicích

17


Z hlediska místní ekonomiky mají velký význam společnosti ACZ, TRCZ, s.r.o. a TRIS Czech, s.r.o., dále Lovochemie, a.s., Glanzstoff Bohemia, s.r.o. sídlící v areálu Lovochemie Lovosice a OpaviaLU, které lze řadit mezi největší zaměstnavatele na území města Lovosice.

Tabulka 12 Přehled nejvýznamnějších subjektů (právnických osob) v odvětví průmyslu a potravinářství , které mají ústředí v správním obvodu ORP Lovosice Obchodní jméno TRCZ, s.r.o.

Zaměření výroby -

Glanzstoff - Bohemia, s.r.o.

-

Lovochemie, a.s.

-

AOYAMA AUTOMOTIVE FASTENERS Czech,s.r.o.

-

ANIVEG CZ s. r.o.

-

-

-

FLEXFILL, s. r. o.

-

OPAVIA-LU, a. s.

TRIS Czech, s.r.o.

-

-

-

výroba plastových výrobků a pryžových výrobků povrchové úpravy a svařování kovů výroba elektrických strojů a přístrojů elektronických zařízení výroba elektronických součástek balící činnost výroba viskózového vlákna výroba síranu sodného výroba textilních vláken a tkanin výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků podnikání v oblasti s nakládání s nebezpečnými odpady zámečnictví, kovoobráběčství, izolatérství výroba, instalace a opravy elektronických zařízení silniční motorová doprava nákladní výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů výroba kovového spotřebního zboží galvanizérství, nástrojařství, kovářství, kovoobráběčství, zámečnictví vývoj a výroba ekologicky orientovaných výrobků, jejichž základem jsou živočišné a rostlinné oleje, tuky a jejich deriváty výroba krmných směsí, výroba chemických látek a chemických přípravků údržba motorových vozidel výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu výroba kosmetických přípravků vývoj, výroba, prodej a nákup trvanlivého pečiva, trvanlivých cukrovinářských a pekárenských výrobků výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů ostatní velkoobchod

Počet zaměstnanců

1110 (k 16.10.2008)

486 (k 20.10.2008)

616 (k 21.10.2008)

116 (k 16.10.2008)

60 (k 21.10.2008)

102 (k 16.10.2008)

1484 (k 20.10.2008)

105 (k 17.10.2008)

Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů (31. 5. 2006), ipoint.financninoviny.cz

18


Pro rozvoj průmyslu v Lovosicích je významným prvkem Průmyslové a logistické centrum Lovosice, které je jedinou průmyslovou zónou s kombinací silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy v České republice. Jedná se o plochy, které jsou plně vybaveny technickou a dopravní infrastrukturou. Celková plocha zaujímá cca 50 ha a je určena především pro lehký průmysl a zásobování. V současné době zde již působí někteří klíčoví investoři (např. TRCZ, s.r.o., AOYAMA AUTOMOTIVE FASTENERS CZECH, s.r.o.), dohromady zde zaměstnávají více než 1200 obyvatel regionu

Obrázek 2 Průmyslové a logistické centrum Lovosice

4.3.2.4 Zemědělství V katastru města Lovosice je 663 ha zemědělské půdy a 527 ha nezemědělské půdy. V současné době zemědělskou půdu na Lovosicku obhospodařují největší měrou zemědělské společnosti ZD Klapý, Agri Libochovice, Zepos Radovesice, ZS Slatina pod Hazmburkem, Zemědělská farma Lukavec, Komaspol, Žernosecké vinařství, ZFM Mrsklesy a několik soukromě hospodařících zemědělců. Zemědělské společnosti se zabývají převážně rostlinou výrobou (pěstování obilovin a olejnin pro potravinářské a krmné účely) včetně vinohradnictví, vinařství a pěstování zeleniny, rostlin pro technické užití, výrobu osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu. Živočišná výroba zahrnuje chov hospodářských a jiných zvířat za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov koní.

19


Tabulka 13 Bilance půdy v Lovosicích (k 31.12.2006) ha

Zemědělská půda

663

Nezemědělská půda Půda celkem

%

55,7

527

44,3

1190

ha

%

Orná půda

456

68,8

Zahrady, ovocné sady

149

22,5

Trvalé travní porosty

40

6

Nezařazeno

18

2,7

Lesní pozemky

17

3,2

Vodní plochy

58

11

Zastavěné plochy

73

13,9

Ostatní

378

28,1

100

Zdroj ČSU, vlastní výpočty

Tabulka 14 Vybrané ukazatele bilance půdy ve srovnání s krajem a okresem (k 31.12.2006) Podíl v % Lovosice

Okres Litoměřice

Ústecký kraj

ČR

Zemědělská půda

55,7

71,4

51,9

53,9

Z toho orná půda

68,8

81,7

66,6

71,4

Nezemědělská půda

44,3

28,6

48,1

46,1

3,2

57

62,1

72,9

Z toho lesní pozemky Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Výlučné postavení má rostlinná výroba, zejména pěstování obilovin, olejnin, zeleniny a révy vinné. Živočišná výroba není ve městě zastoupena. Do vývoje struktury zemědělské půdy se promítly jak probíhající restrukturalizace ekonomiky, tak i změny v agrární politice státu. Jednou ze zásadních změn byl pokles podílu orné půdy (tzv. % zornění) ve prospěch trvalých travních porostů, což souvisí zejména v horských výrobních oblastech se záměrným přechodem na pastevní chov dobytka.Tato restrukturalizace se ovšem Lovosicka příliš nedotkla vzhledem k tomu, že nejvyšší procento zornění mají a krajský průměr překračují správní obvody okresů Louny a Litoměřice s tradičním zaměřením na zemědělství.

Bonita zemědělské půdy, vyjádřená její průměrnou úřední cenou, je nejvyšší ve správních obvodech úrodných oblastí okresů Litoměřice a Louny, nejvyšší bonitu půdy v kraji mají Lovosice.

20


4.3.2.5 Infrastruktura a technická vybavenost Technická vybavenost města Lovosice Technická infrastruktura je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících ekonomický a populační rozvoj měst a obcí. Přispívá ke zvyšování kvality života a tím k udržení obyvatelstva v rodném městě. Město Lovosice má k dispozici veškerou potřebnou technickou infrastrukturou. Téměř všechny domácnosti jsou vybaveny rozvodem plynu nebo napojeny na centrální zdroj tepla, pitné vody a jsou napojeny na kanalizační síť města. V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Odkanalizovaná plocha je cca. 176 ha. Odpadové hospodářství je řešeno centrálním svozem odpadu.

Tabulka 15 Technická vybavenost (rok 2005) Technická vybavenost města Lovosice Pošta

Počet 2

Veřejný vodovod Kanalizace s napojením na ČOV

ano ano

Plynofikace obce

ano

Hasičský záchranný sbor

ano

Sbor dobrovolných hasičů obce

ano

Požární nádrž Požární hydrant

ano ano

Obvodní oddělení policie ČR

ano

Zdroj: Regionální informační systém

Zásobování plynem Řešené území je zásobováno zemním plynem z distribučního rozvodu VTL, STL a NTL společnosti SČP Net, s.r.o. se sídlem v Ústí nad Labem. Plošná plynofikace města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice probíhala v několika etapách: - Lovosice část (areál DELI) ………………………..v r. 1958 - Lovosice střed ............................................v r. 1975 až 1978 - Lovosice plošná plynofikace I. etapa ………….v r. 1995 až 1996 - Lovosice plošná plynofikace II. etapa …………v r. 1996 do 2006 Zemní plyn je do řešeného území veden větším počtem VTL přípojek. V současnosti jsou rozvodné sítě zemního plynu ve městě Lovosice a obcích Lukavec a Sulejovice provozovány v tlakových hladinách do 4,0 MPa jako vysokotlaké (dále VTL), do 0,3 MPa jako středotlaké (dále STL) a do 2,1 kPa jako nízkotlaké (dále NTL). Řešeným územím rovněž prochází plynovod VVTL Čížkovice – Lovochemie, DN 150/PN 63. Plynovod je v majetku společností RWE Transgaz.

Zásobování teplem

21


V městě Lovosice je dodávka tepelné energie zajišťována z blokových kotelen, kotelen s charakterem individuálního zdroje a z lokálních zdrojů. Převažujícím palivem je zemní plyn, následují tuhá paliva s převahou hnědého uhlí. Zdroje jsou z pohledu registrů zdrojů “znečištění ovzduší” členěny dle celkového tepelného instalovaného výkonu na zdroje : REZZO I velké více než 5 MW REZZO II střední 0,2 - 5 MW (kategorie 200-3 000 kW, 3 100 kW – 5 000 kW) REZZO III malé do 0,2 MW (kategorie 50-200kW) Zdroje do 50 kW jsou obvykle zdroje tepla rodinných domků, malých firem a nejsou zde zahrnuty. Do kategorie velkých zdrojů patří kotelny společností: - Aniveg CZ, s.r.o. - Lovochemie, a.s. V kotelnách uvedených společností se teplo vyrábí ze zemního plynu a hnědého uhlí. Mezi střední zdroje patří, mimo menších průmyslových provozů a zdrojů pro odběratele v terciální sféře, též zdroje pro bytovou sféru, provozované firmou Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích. Malé zdroje zajišťují dodávku tepla lokálně do objektů terciální a bytové sféry. Vzhledem k plošné plynofikaci řešeného území je většina tepelných zdrojů plynofikována.

Zásobování elektrickou energií •

Nadřazený distribuční systém VVN Řešené území je zásobováno el. energií z distribučního rozvodu VVN, VN a NN společnosti ČEZ Distribuce, a.s. se sídlem v Děčíně. Katastrem prochází dvojvedení VVN 110 kV Koštov - Mělník č. 347 a č. 350. Dvojvedení je v řešeném území vybudováno na společných ocelových mřížových stožárech. Osa koridoru je orientována severozápadním směrem a směrově sleduje hranici katastrálního území města Lovosice. Uvedené dvojvedení VVN č. 347, č. 350 a č 360 je v běžném provozním stavu napájeno z transformovny VVN TR 220/110 kV Chotějovice a slouží jak k napájení nejbližší TR 110/22 kV Litoměřice Jih, cementárny Lafarge Cement, a.s., tak dalších rozvoden 110 kV v Ústeckém kraji. Řešené území v současné době napájí vedení VVN č. 347. Do řešeného území je rovněž přivedeno vedení VVN 110 KV Litoměřice Severozápad Lovochemie č. 1570 a č. 1571. Osa koridoru je orientována severojižním směrem a do řešeného území vstupuje od severní hranice katastrálního území města Lovosice. Uvedené dvojvedení slouží pouze pro zásobování průmyslového areálu Lovochemie, a.s.

22

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE •

Distribuční systém VN 22 kV Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice jsou v současné době zásobovány el. energií distribuční soustavou VN 22 kV. Distribuční soustava VN je ve standardním provozním stavu převážně napájena z transformovny TR 110/22 kV Litoměřice - Jih vzdálené cca 5 km od řešeného území. Na zásobování řešeného území se zejména v poruchových provozních stavech také podílí TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad (vzdálená cca 7 km od řešeného území) a z TR 110/22 kV Libochovice (vzdálené cca 20 km). •

Distribuční systém VN 6 kV V řešeném území je distribuční systém VN 6 kV vybudován pouze v areálu společnosti Lovochemie, a.s. a je využíván jen pro vlastní spotřebu společnosti. Území Lovosicka je zásobováno elektrickou energií z RZ Želetice 2 linkami vrchního vedení a 1 linkou kabelového vedení, napájecí napětí VN 22 kV. Distribuční rozvody 22 KV jsou vedeny na okraji města vrchním vedením. Ve městě je jednotná rozvodná síť VN 22 kV.

Zásobování vodou Lovosice leží na levém břehu Labe při ústí Modly. Dle územního plánu z r.2000 v souladu s ÚPN-SÚ byl vybudován nový výtlak DN 400 z ÚV Píšťany shybkou pod Labem do VDJ Sulejovice. Další zdroje jsou VDJ Lovoš a Zdroj myslivecká studna 03-6, který je využíván pouze pro zásobování letního koupaliště. Do zájmového území vodovodní skupiny patří také Lukavec, Lhota nad Labem a Malé Žernoseky, dále Keblice, Sulejovice, Vchynice, režný Újezd, Bílinka, Boreč a Radostice. Sídelní jednotky s vodovodem jsou prakticky všechny propojeny s vodovodním systémem Lovosic.

Tabulka 16 Celková potřeba vody v Lovosicích Sídlo

Qp m3/den

Lovosice - obyvatelstvo - průmysl

Qm l/sec

m3/den

l/sec

2 800

32,40

3 780

43,75

2 394

27,71

2 394

27,71

Zdroj: ÚP Lovosice, 2000

Nakládání s odpady Svoz odpadů je prováděn firmou BEC odpady, s.r.o. na skládku komunálního odpadu společnosti SONO plus s.r.o. v katastrálním území obce Úpohlavy. Nebezpečné odpady jsou (v současnosti ) ukládány na skládku nebezpečných odpadů společnosti EUROSUP s.r.o. v katastrálním území Lovosice. Pro omezení množství ukládaného odpadu je pro separovaný sběr odpadu přímo u zdroje odpadů.

nutno

průběžně

vytvářet

podmínky

23


Kanalizace a čištění odpadních vod V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Území města je ploché, s malými spády. Odkanalizovaná plocha je cca. 176 ha. Páteřními stokami jsou cukrovarská stoka od cukrovaru k Labi a kmenová stoka, procházející městem podél řeky. Vlastní stoková síť byla do tohoto systému napojována dle postupu výstavby. Starší úseky bude nutno postupně zrekonstruovat. Vzhledem k plochému terénu jsou stoky v min. spádech a je nutno je proplachovat. V současnosti jsou odpadní vody likvidovány v ČOV Litoměřice. Chemicky a mechanicky se čistí odpadní vody z průmyslu. Jako reakce na přívalové srážky v r. 1977 a následné smyvy ornice z Lovoše byl v r. 1978 vybudován meliorační svod PEO Lovoš a svah byl zatravněn.

Tabulka 17 Přehled průmyslových ČOV Podnik

Druh

Lovochemie Aniveg

m3/den

Recipient

M, CH

150

Labe

M

115

Labe

max. 1/sec

BSK5 t/rok


Tabulka 18 Přehled zdrojů odpadních vod Organizace

Odpadní vody (m3/rok)

Opavia - Lu

110 000

6,60

100,20

Lovochemie

93 000

390,00

1,80

ČPLO

32 000

-

0,40

OSP

15 100

-

1,70

PS

21 400

-

18,30

Aniveg

140 000

3,50

79,50

OPS

14 700

5,50

0,156


Dopravní infrastruktura města Lovosice Komunikační systém města Lovosice doznal v průběhu posledních let výrazných změn. Byla to především postupná výstavba dálnice D8, u které byl zprovozněn úsek Doksany – křižovatka se silnicí I/15 a to vč. přeložky silnice II/247 východně od Lukavce až po její připojení na původní vedení silnice I/8 vstřícně do křižovatky se silnicí III/00815 na Mlékojedy. Do této dálniční křižovatky byla silnice II/247 připojena i od západu. Na přeložku silnice II/247 východně od Lukavce navazuje ve směru na Mlékojemy a Litoměřice další úsek s novým mostním objektem přes Labe, včetně přestavby současné křižovatky s původní trasou silnice I/8 na okružní křižovatku. Trasa silnice I/15 by pak následně byla vedena od Litoměřic peáží se silnicí II/608 až po okružní křižovatku a odtud po přeložce silnice II/247 do již realizované dálniční křižovatky. Bývalá trasa silnice I/8 na průtahu městem je v návrhu územního plánu města Lovosice uvažována jako doprovodná trasa, tedy silnice II/608. Celkově je možno konstatovat, že výstavba úseku dálnice D8 a přeložky silnice ІI/247 zásadním způsobem změnila vedení zejména tranzitní dopravy.

24


Řešeným územím procházejí tyto významné dopravní komunikace: D8 (E55) Praha – Lovosice – Ústí n.L. - Německo I/8 Praha - Lovosice – Bystřany - Teplice – Dubí – Cínovce – Německo I/15 Most – Skršín - Lovosice – Litoměřice – Zahrádky u Č.Lípy I/30 Lovosice – Ústí nad Labem – Chlumec II/247 Lukavec – Radovesice Železniční doprava Řešeným územím jsou vedeny následující železniční tratě: č. 090 Praha – Ústí nad Labem č. 087 Lovosice – Žalhostice č. 097 Lovosice – Úhořiny č. 113 Lovosice – Čížkovice č. 114 Lovosice – Louny Hlavní železniční trať č.090 je elektrifikována a byla postupně modernizována v rámci modernizace I. železničního koridoru Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav. Na ni se nepředpokládají žádné změny přesahující současné drážní pozemky. U ostatních tratí nenapočítáno s elektrifikací a předpokládají se pouze běžné rekonstrukce a odstranění jednotlivých závadových míst. Případné budování dráhy v úseku mezi Litoměřicemi – Lovosicemi s případným prodloužením až do obce Čížkovice, by trasa této tratě byla vedena mimo intravilán města Lovosice a nepředpokládá se u ní přímá vazba na toto území. Vodní doprava Řešené území leží v povodí nejvýznamnější české řeky Labe, která je významnou dopravní tepnou a prakticky recipientem celých Čech. Vodohospodářsky významný tok Labe je ve správě Povodí Labe a.s. v Hradci Králové. Levostranný přítok Labe, Milešovský potok, je ve správě Povodí Ohře a.s., část ve správě SMS Litoměřice a Lesy ČR s.o. Teplice. Vodní toky Modly, Vchynický potok a Jenčický potok jsou ve správě SMS Litoměřice. Prakticky všechny toky v řešeném území jsou upraveny. Labe má prvořadý význam a je splavněno. Na Labi je v řešeném území vybudován plavební stupeň v Lovosicích. V Prosmykách bylo vybudováno překladiště energetického uhlí z ČD na ČPLO. V Lovosicích je zřízen přívoz. Labe slouží jako významný zdroj průmyslové vody a na jeho březích jsou umístěny odběrné objekty a čerpací stanice. Bytová sféra Na základě získaných údajů z Českého statistického úřadu bylo v roce 2001 celkem trvale obydlených domů: Lovosice - 803, z nichž 458 domů (545 b.j.) v RD a 312 domů (3171 b.j.) v BD.

Tabulka 19 Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do r.2001

Zdroj: ČSÚ

25


Z výše uvedené tabulky lze zaznamenat období roků 1946-1970, kdy bylo postaveno nejvíce bytových jednotek. Správa bytového fondu města Lovosice (odbor majetkosprávní) má ve správě cca 15 bytových domů s celkovým počtem 406 bytů. Ostatní bytové domy jsou ve vlastnictví Společenství vlastníků a nebo jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví majitelů. Jedná se o 295 BD s celkovým počtem 2 267 bytů. Členění města na jednotlivé sídelné oblasti je znázorněno na následujícím obrázku.

Obr. 3 Sídelní jednotky zájmového území

Zdroj: Územní energetická koncepce města Lovosice

26


V následující tabulce uvedeny počty trvale obydlených domů a bytů ze SLDB za rok 2001 dle sídelních jednotek.

Tabulka 20 Trvale obydlené domy a byty, rok 2001 dle základních sídelních jednotek Číslo oblasti

Jednotlivé oblasti území (ZSJ)

Trvale obydlené domy

Trvale obydlené domy

celkem

z toho: RD

z toho: BD

celkem

z toho: RD

z toho: BD

95

22

63

818

28

778

1

Lovosice – střed

2

Teplická

180

150

30

371

170

201

3

U Zastávky

200

123

74

1 187

151

1 033

4

Stadion

5

1

1

28

1

24

5

Ostrov

0

0

0

0

0

0

6

U Labe

13

3

7

46

3

41

7

K Lukavci

0

0

0

0

0

0

8

Hlavní nádraží

1

0

0

5

0

0

9

Terezínská

172

31

133

1 104

39

1 058

10

Nový Klapý

107

105

1

131

123

8

11

Za tratí

12

7

1

19

11

5

12

Na médii

1

1

0

1

1

0

13

V cihelně

0

0

0

0

0

0

14

Pod Lovošem

1

1

0

2

2

0

15

Prosmyky

1

1

0

1

1

0

16

Lovošská

15

13

2

38

15

23

17

Lukavec

98

93

2

116

107

6

18

Sulejovice

200

188

9

270

226

41

1 101

739

323

4 136

878

3 218

Celkem

Zdroj: ÚPD-SÚ Lovosice, Lhotka n.L. a Lukavec; www.czso.cz (SLDB 2001)

4.3.2.6 Sociální a občanská vybavenost Důležitou roli, ovlivňující kvalitu života v regionech, hraje také občanská vybavenost. Mezi nejvýznamnější prvky občanské vybavenosti patří školství, zdravotnické a sociální služby a možnost kulturního a sportovního vyžití. Tabulka 21 Vybavení Lovosic vybranými druhy zařízení (k 31. 12. 2006) Školství mateřská škola

3

základní škola

3

Zdravotnictví střední škola

3

nemocnice

-

Sociální zabezpečení

ordinace praktického lékaře pro dospělé

pro děti

9

3

domov důchodců

domovpension pro důchodce

dům s pečovatelskou službou

-

1

2


27


Tabulka 22 Vybavení Lovosic vybranými druhy zařízení (k 31. 12. 2006) Kultura

Sport

kino

muzeum

galerie

kostel

tělocvična

stadion, hřiště

-

-

-

2

1

3


Školství V Lovosicích jsou 3 školy mateřské, 3 školy základní, Gymnázium, Střední odborná škola technická a zahradnická a Základní škola praktická. Mateřské školy jsou rozmístěny rovnoměrně po celém městě a jejich kapacita je dostačující. Základní školy jsou počtem a vybavením dostačující. Také střední školství je ve městě na dobré úrovni a v dostatečné kapacitě, což může přispět k větší identifikaci mladých lidí s městem a jeho nejbližším okolím a tím odvrátit jejich migraci do větších měst či jiných částí republiky. Kromě základních a středních škol se na území Lovosic nachází také Základní umělecká škola, v níž mají žáci možnost rozvíjet teoretické a praktické schopnosti v umělecké oblasti.

Tabulka 23 Přehled školních zařízení ve městě Lovosice Školní zařízení

Název školního zařízení

Mateřské školy

Terezínská 907 Resslova 974 Sady Pionýrů 912

Základní školy

1.ZŠ ZŠ Antonína Baráka - Sady Pionýrů 4/361 Základní škola Všehrdova

Střední školy

Gymnázium Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice

Ostatní

Základní umělecká škola Základní škola praktická Centrální školní jídelna Družina při ZŠ

Zdroj: www.lovosice.net

Zdravotnictví Zdravotnické služby jsou ve městě zajištěny sítí praktických lékařů pro děti, dorost a dospělé, stomatologů, a řadou odborných lékařů. V nejbližším okolí města jsou dvě lůžková zdravotnická zařízení, a to: Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o. a Městská nemocnice v Litoměřicích. Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o. zajišťuje provoz lovosické ordinace APP ve spádové oblasti Lovosice. Rovněž je zde umístěno stanoviště RZP.

Sociální služby Jednou z poskytovaných služeb ve městě je pečovatelská služba, kterou zajišťuje město Lovosice. Služby jsou určeny osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického

28


onemocnění nebo zdravotního a tělesného postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Město vlastní dva Domy s pečovatelskou službou. Kapacita domů činí 55 bytů, z toho 7 bezbariérových.

Tabulka 24 Přehled sdružení, svazů a klubů zabývající se sociální péči a volnočasovými aktivitami pro seniory a handicapované občany v Lovosicích Název organizace

Cílové skupiny

Sdružení pro pomoc mentálně postiženým v ČR

Lidé s mentálním postižením a s kombinovanými vadami bez ohledu na věk.

SONS – oblastní pobočka Litoměřicko

Nevidomí, slabozrací lidé, jejich rodinní příslušníci, osoby zabývající se problematikou zrakové postižených lidí.

Občanské sdružení Šance

Zdravotně postižení obyvatelé, senioři, občané s civilizačními chorobami.

Svaz tělesně postižených Svaz postižených civilizačními chorobami

Zdravotně a tělesně postižení občané.

Klub důchodců Lovosice Farní charita

Starší a zdravotně postižení občané Lovosic.

Zdravotně postižení občané (diabetici, s roztroušenou sklerózou, vertebro) Lidé v nouzi u nás i v zahraničí.


Kulturní a sportovní zařízení Kulturu zajišťuje Kulturní středisko Lovoš. K nejoblíbenějším patří tradiční geografické přednášky. Většinu koncertů zajišťuje Základní umělecká škola a k nejvíce navštěvovaným patří vánoční a velikonoční koncerty v kostele. Významné je působení Domu dětí a mládeže ELKO, hojně navštěvovaného dětmi ve volném čase. Ke kulturním zařízením v Lovosicích patří také městská knihovna. Knihovna poskytuje nejenom běžné knihovnické a informační služby, ale je zapojena také do akcí pro děti a mládež. O kulturní život města se také starají spolky a soubory, jako je Altros, který každým rokem pořádá prestižní festival nejen rockové muziky, dále pak občanské sdružení Békadilkoš o.s. a sdružení lidí Hašmar, který spojuje lidi se zálibou v bluegrassu a country muzice, přírodě a turistice.

Tabulka 25 Přehled zájmových činností dětí Lovosic Asociace TOM 3311 Dům dětí a mládeže ELKO Junák Shotokan klub Rajchert Klub vodáku Lovosice Základní umělecká škola Včelařský kroužek Rybářský kroužek Zdroj: www.lovosice.net

29


Pravidelná činnost v DDM: počítačové hry keramika anglický jazyk AEROBIC hubneme s hudbou SPCCH - cvičení pro dříve narozené country tance turistický kroužek rybářský kroužek STOB-kurz snižování nadváhy šachový kroužek praktická dívka včelařský kroužek Kroužky mimo budovu DDM ELKO : basket florbal volejbal hokej atletika házená

Pro sportovce i sportovně založenou veřejnost je k dispozici sportovní areál s krytým plaveckým bazénem, zimním stadionem, tenisovými kurty, házenkářskou halou, fotbalovým i atletickým stadionem a krytou sportovní halou včetně ubytovací kapacity. V létě je k dispozici koupaliště a blízkost píšťanského jezera umožňuje provozování vodních sportů. Na Labi mají svůj přístav lovosičtí jachtaři.

30


Tabulka 26 Přehled sportovních oddílů Lovosic

Handbal klub město Lovosice

HC Lovosice Oddíl atletiky TJ Lovochemie Lovosice Oddíl basketbalu u TJ Lovochemie BK Lovosice Odddíl kuželek Kuželky Lovosice Oddíl tenisu TJ Lovochemie Lovosice Svaz vodáků Shotokan Klub Rajchert Sport Union Cyklistika Sálový fotbal Fotbal Krasobruslení Stolní tenis Volejbal Jachting Kulturistika Plavání Zdroj: www.lovosice.net, vlastní zdroje

4.3.2.6 Životní prostředí Ochrana

životního prostředí se řídí zákonem č. 17/1992 Sb. a navazujícími zákony: Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

31


Zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. Znečištění ovzduší V řešeném území má nejvyšší podíl z hlediska průměrných ročních koncentrací sekundární prašnost vyvolaná automobilovou dopravou. Pro nejvyšší průměrné denní koncentrace pak převládá vliv velkých zdrojů emisí, tj. Lovochemie a.s., Glanzstoff Bohemia s.r.o. a Lafarge Cement Čížkovice. Velké zdroje emisí (především společnosti Lovochemie a.s. a Glanzstoff Bohemia s.r.o.) se významně podílejí na imisním zatížení a to pro maximální hodinové a průměrné denní koncentrace i jiných látek. Na silném znečištění životního prostředí v řešeném území se vedle místních zdrojů podílí značným objemem dálkové zdroje Severočeské pánve – Štětí, Počáply, Neratovice a další. Nakládání s odpadní a splaškovou vodou Chemicky a mechanicky se čistí odpadní vody průmyslových podniků. Odpadní splaškové vody byly dříve vypouštěny přímo do Labe, v současnosti se již čerpají na ČOV Litoměřice. Nakládání s odpady Nakládání s odpady - Svoz je prováněn firmou BEC, odpady jsou ukládány na skládku komunálního odpadu společností SONO plus s.r.o. v katastrálním území obce Úpohlavy. Nebezpečné odpady jsou (v současnosti) ukládány na skládku nebezpečných odpadů společnosti EUROSUP s.r.o. v katastrálním území Lovosice. Komunální odpad (dále jen KO) je dle zákona o odpadech veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání. Celková produkce odpadů v zájmovém území činila za rok 2005 3 932 t. Ze zájmového území je komunální odpad svážen technikou Podniku technických služeb Lovosice s.r.o. a ostatní odpady (tříděný a nebezpečný) sváží společnost BEC odpady s.r.o. Separace odpadů – ve městě je zaveden separovaný sběr využitelných složek. K separaci odpadů slouží stanoviště složené ze speciálních kontejnerů o objemu 1 100 litrů určených k separaci papíru 22 ks, plastů 24 ks a skla 22 ks . O rozmístění velkoobjemových kontejnerů jsou občané města informováni na úřední desce. Rozmístění, doby přistavení i doby odvozu jsou upravovány vždy pro běžný kalendářní rok. Dle informací získaných na odboru životního prostředí města je odpadové hospodářství v řešeném území provozováno v souladu s platnou legislativou ČR.

32


4.3.2.7 Rekreace a cestovní ruch Obrázek 4 – město Lovosice

V Lovosicích je mnoho příležitostí pro využití volného času aktivním způsobem. Jedná se především o nově vybudovanou in-line a běžeckou dráhu v prostoru lesoparku "Osmička". Dráha nabízí dva okruhy - 500m a 1km. Ke krátkodobé rekreaci slouží návštěva klubů, které nabízejí odpočinkové, ale i sportovní vyžití, např. Beseda Lovosice - bowling, kulečníkové stoly (největší kulečníková herna v kraji, stoly "SAM", šipky), Blue Bowling, Squash, Fitness (bownling, squash, fitness), Fitness centrum Sarajevo (posilovna, squash, spinning, solárium aerobik, sportovní výživa), Internetová kavárna Alfinet (internet, občerstvení, prodej příslušenství k PC, kopírování, laminace, kroužková vazba a školení PC). Dále Lovosice nabízejí dlouhé procházky v rozsáhlých koloniích zahrádek a možnost návštěvy místních památek, ke kterým patří: Renesanční zámek z 2. poloviny 16. století stojící na místě bývalé tvrze byl barokně přestavěn a upraven po požáru v r. 1809. V přízemí jsou zbytky renesančních štuk. V současné době je zde střední odborná škola technická a zahradnická. Barokní chrám sv. Václava byl postaven na místě, kde stával dřevěný kostelík, litoměřickým stavitelem Petrem Versou. Dokončen byl v r. 1745. Dnešní zachovalé fresky ze života sv. Václava jsou dílem litoměřického malíře Josefa Čecha. Oltářní obraz sv. Václava je od pražského malíře J. Heřmana z r. 1887. V interiéru zaujme rokoková kazatelna a kamenná křtitelnice z r. 1716. Za kostelem jsou barokní sochy sv. Barbory, sv. Vavřince, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Obrázek 5 – Barokní chrám sv. Václava

33


Secesní radnice s okázalou věží byla postavena v r. 1907. Do své nové krásy byla opravena v r. 1992 a při této příležitosti byla umístěna v kupoli schránka, obsahující současné aktuality a sadu platných mincí. Tato překrásná budova však neslouží svému účelu, jsou v ní ordinace soukromých lékařů. Budova skutečné radnice, kde sídlí samospráva je naproti. V ulici Osvoboditelů je také budova, kterou si nechal postavit starosta Pfanschmied v r.1887 a která sloužila jako poliklinika. Objekt je před celkovou rekonstrukcí se záměrem zřízení muzea a kulturního centra města Lovosice. Mezi další památky patří Památník osvobození se sochou rudoarmějce a vytesaným letopočtem 9. 5. 1945 a jednoduchý morový sloup se sochou sv. Václava.

Obrázek 6 – Památník osvobození

Další možností aktivní dovolené je turistika v regionu Lovosice. Správní obvod leží v chráněné krajinné oblasti České Středohoří, které je celé tvořeno kupami sopečného původu. Patří sem nejvyšší hora Českého Středohoří Milešovka (837 m n. m.) i druhý nejvyšší vrch Kletečná. Nedaleko Chotiměře se na Milešovském potoce nachází nádherné Opárenské údolí s chráněnou faunou a flórou a zbytky pravěkých lomů.

Pěší turistika Lovoš Významná krajinná dominanta Lovosicka a vyhledávaný turistický cíl. Výměra 50,0 ha, nadmořská výška 335 - 570 m. Ochrana vyhlášena dne 16. 11. 1948. Borečský vrch Trachytová kupa je klasickou lokalitou ventarol, výronů teplého vlhkého vzduchu v zimním období z horních, zčásti uměle rozšířených, vyústění puklinového systému kopce. Výměra 18,7 ha, nadmořská výška 350 - 446 m. Radobýl Osamělý čedičový, těžbou narušený vrch s kovovým křížem na vrcholu. Výměra 4,9 ha, nadmořská výška: 300 - 399 m. Roku 1992 byla sloučena dvě původně samostatná chráněná

34


území, jejichž ochrana byla vyhlášena dne 14. 10. 1966 (bývalý chráněný přírodní výtvor) a dne 20. 1. 1969 (bývalé chráněné naleziště). Dávná osídlení připomínají i zříceniny hradů Oparno, Sukoslav, Mlýnce, Skalka, Děkovka, Košťálov nebo Házmburk. Významnou kulturní památkou je zámek v Libochovicích s rozsáhlým francouzským a anglickým parkem a muzeum českého granátu v Třebenicích, pocházející z roku 1872. Sbírky jsou věnované historii a těžbě českého granátu v této lokalitě.

Cykloturistika Okolí Lovosic má, pro vyznavače tohoto sportu, nepřeberné množství možností a ideální podmínky. A to především svou polohou na rozmezí Českého středohoří a jižní tabulové oblasti Podřipska. Nástupy na trasy (případně i návraty) umožňuje hustá železniční síť. Kopcovitá část - severně od Lovosic - je vhodná spíše pro vyznavače cyklistiky na horských kolech. Vyžaduje od cykloturistů určitou fyzickou připravenost i technickou vybavenost kol (pokud možno lehké převody, spolehlivé brzdy). Řada lesních a polních cest má zpevněný povrch, který je tak vhodný i pro méně zkušené cyklisty. Ti zkušenější mohou využít i některých těžších terénů pomocí pěších turistických cest. Rovinatá oblast - jižně od Lovosic - je vhodná pro silniční cyklisty především pro menší absolvované převýšení a většinou i lepší povrch pro jízdu. Ale i severně jsou velice zajímavé trasy, kdy není nutné zdolávat velké kopce. Město Lovosice nabízí návštěvníkům po dobu jejich pobytu možnosti ubytování v různých ubytovacích zařízeních (hotel, ubytovna apod.)

35


Tabulka 27 Možnosti ubytování ve městě Lovosice a jeho okolí Ubytovací zařízení

Ubytovací kapacita

HOTEL LEV***

29 pokojů - 20 dvoulůžkových, 8 jednolůžkových a 1 apartmá.

UBYTOVÁNÍ - SAUNA

3 pokoje, 14 lůžek

Ubytovna TJ Lovochemie

cca 86 lůžek v 2-4 lůžkových pokojích, 3 apartmány

Ubytovna TODEZ Lovosice

cca 110 lůžek

Chata na Lovoši

16 lůžek

Restaurace u Kašpara

15 lůžek

Ubytování v okolí Feriehus Danmark, Velemín

11 lůžek

Penzion s restaurací Oráč ,Velemín

35 osob

Ubytovna TODEZ Sulejovice

cca 84 lůžek ve 3-4 lůžkových pokojích

Penzion " U sv. Petra a Pavla" Sutom Ubytování Sutom (ubytování v základní škole) provozuje Město Třebenice

4 - 10 lůžek 40 lůžek, soc. zařízení, sprchy

Penzion AV Třebenice

max. 8 lůžek ve dvou apartmánech

Zámek AMADEUS,Teplá u Třebenic 4

31 lůžek v 1 - 2 lůžkových pokojích,

Penzion Kocourov u Vlastislavi

20 lůžek v osmi pokojích (1 - 4 lůžka)

Ubytovna Porta Bohemica, Velké Žernoseky

22 lůžek ve třech pokojích (10, 8, 4 lůžkový pokoj)

Kemp Eden (od května do září),Terezín

50 lůžek v chatkách, parkoviště

Kemp Slavoj S+H (od května do září) Střelecký ostrov, Litoměřice

38 míst v chatkách (8 chat 4lůžkových, 2 chaty 3lůžkové)

Autocamp Brozany (od května do září), Brozany nad Ohří

150 lůžek v chatkách (2-4 lůžkových)


Turistika a členství Euroregiony Elbe/Labe Infocentra Informační centrum Lovosice Mikroregiony Sdružení obcí pro nakládání s odpady - SONO Severočeské sdružení obcí - SESO Svazek obcí Euroregion Labe Nevládní neziskové organizace - NNO Sbor Bratrské jednoty baptistů v Lovosicích Všichni pro obec 37/04 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Lovoš Občanské sdružení Šance Občanské sdružení Nové Klapý

36


Občanské sdružení Muzeum Lovosic Občanské sdružení Békadilkoš

4.3.3 Rozvojové faktory 4.3.3.1 Předpoklady a limitující faktory regionu Lovosice mají podobu novodobého průmyslového města s pásovým uspořádáním funkcí bez zvláštních architektonických hodnot. Centrální zóna, jako nositel hlavních městotvorných aktivit, je pevně vymezena okruhem městských komunikací, které po doplnění umožní v tomto prostoru zásadně zklidnit hlavní východozápadní kompoziční osu města, vedoucí od areálu a.s. Lovochemie (šířeji pojato od Terezína) přes centrum až na Lovoš. Tato část města však byla již z podstatné části přestavěna sídlištním způsobem a v rámci nutné regenerace je potřeba zde obnovit ulicový charakter zástavby. Vzhledem k předešlému vývoji lze považovat toto základní uspořádání funkcí za stabilizované. V návrhu ÚPN-SÚ jsou nové výrobní a podnikatelské aktivity situovány v návaznosti na stávající areály v jižní a východní části města. Plochy pro bydlení, vybavenost a rekreaci jsou pak navrženy ve středním a severním resp. severozápadním pásu jako dokomponování hmotově prostorové i funkční struktury sídla na hranici dvou zásadně odlišných celků – monofunkční výrobní zóny a původní městské zástavby. Další vývoj městského organismu by se však měl zaměřit také na regeneraci a zkvalitnění obytného, pracovního i rekreačního prostředí, využití stávajících fondů s citlivou dostavbou v místech proluk či neudržitelných havarijních objektů včetně doplnění zařízení technické infrastruktury území. Dílčími zásahy do funkční struktury města se navrhovalo částečně eliminovat negativní vlivy z průmyslové výroby na životní prostředí – návrh vytvoření tzv. nárazníkové zóny s umístěním výrobních služeb a dalších podobných provozů, případně v kombinaci s bydlením (smíšená zóna) a izolační zelení. V návrhu územního plánu je zakotveno doplnění a propojení systému izolační a veřejné zeleně a sportovně rekreačních ploch, s cílem poskytnout obyvatelům města odpovídající obytné a životní prostředí.

4.3.3.2 Obyvatelstvo a kvalita života Vývoj počtu obyvatel Lovosic byl v posledních pěti desetiletích výrazně poznamenán politickými, ekonomickými i územními změnami, ke kterým v té době došlo. Současný stav v regionu lze charakterizovat následovně: klesá dynamika rozvoje regionu (v souvislosti s celoevropským trendem). prodlužuje se průměrná délka života obyvatel. věková struktura vykazuje negativní trend, tzn. že pokračuje nárůst poproduktivních obyvatel, budou menší nároky na zařízení předškolního věku. se stárnutím obyvatel bude klesat ekonomická aktivita obyvatel.

skupiny

37


nové pracovní příležitosti vznikají především v terciální sféře (obchodu a službách) a v průmyslu, v zemědělství klesají. přestože dynamika růstu počtu obyvatel klesá, přibývá počet domácností, jejichž velikost se zmenšuje. V rámci ÚPN-SÚ Lovosice pobíhá výstavba průmyslových zón, které by měly mít pozitivní dopad na socio-demografickou stabilitu města i širšího regionu. Občanská vybavenost Územní rozložení jednotlivých druhů občanské vybavenosti prostupuje strukturou celého sídelního útvaru, největší koncentrace je v centru města Lovosice. Tato koncentrace zvyšuje přitažlivost městského centra, zároveň však způsobuje narůstání problémů a konfliktů jednotlivých funkcí a jejich nároků prostorových i nároků na technickou infrastrukturu a dopravu. Z mimocentrálního vybavení největší plochy občanského vybavení představují sportovní areály a školská zařízení. Ve městě Lovosice je převážná část občanské vybavenosti soustřeďována do centra města. V rámci obytných zón je to především základní občanská vybavenost. Stávající školská a kulturní zařízení jsou stabilizována a kapacitně dostačující.

4.3.3.3 Vztahy a zvyklosti Meziregionální vztahy jsou do jisté míry determinovány polohou řešeného regionu, jeho přírodním prostředím, komunikačním napojením a stávajícími socioekonomickými vazbami. Tyto vazby vznikají na úrovni meziregionální dělby práce po linii dodavatelsko-odběratelských vztahů a nabývají toku surovin, materiálů, hotových výrobků a kapitálu. Charakteristickým rysem této krajiny je její harmonie mezi danými přírodními podmínkami a jejich využívání člověkem. Kdysi postupně zúrodňovaná půda se stala na dlouhou dobu hlavní obživou obyvatel, průmysl sem pronikal jen postupně a velmi pomalu. Postupně se stal dominujícím a pro tento region profilujícím. Produkty zdejších průmyslových podniků zásobovaly celosvětové trhy. Většina obcí si zde zachovala malebný venkovský ráz, dřívější vlastnictví bohaté šlechty zde zanechala množství dnes historicky a kulturně cenných objektů (hrady, zámky, tvrze, církevní stavby), které spolu s krajinnými prvky lesů, řek a rybníků předurčuje tuto lokalitu jako turisticky vyhledávanou oblast. Otevřenost regionu spočívá v aktivní roli těch specializačních funkcí, které v nadregionální dělbě práce mají komparativní výhody, profilují se především nízkými dopravními náklady a najdou odpovídající tržní segment. Rozvojový program by tyto funkce měl aktivně vyhledávat, podporovat a urychlovat jejich rozvoj (a to prostředky, které jsou konformní s existencí trhu). Prvořadým úkolem jakékoli rozvojové strategie zřejmě, v případě Lovosického regionu, není hledání nových struktur a jejich nová lokalizace, ale nalezení způsobu zintenzívnění stávajících aktivit, s návratem k určitým identifikačním tradicím.

38


Nabízí se rovněž souběžné posílení místního průmyslu o nové podnikatelské subjekty, vybudování odpovídající infrastruktury cestovního ruchu, využití nových aktivit v agroturistice a v této souvislosti posílení terciérní a kvartérní sféry. Vnitřní vztahy daného území jsou podmíněny komplexem vazeb vyplývajících z historického vývoje struktury osídlení a současného fungování sociálně ekonomické sféry. Jejich výsledkem je velikostní a funkční hierarchie sídel a uspořádání vzájemných vztahů, které jsou měřitelné zejména pohyby obyvatelstva za prací, službami, vzděláním a rekreací, ale také podobou dopravní a technické infrastruktury, postavením v rámci výkonu státní správy a kulturními a politickými vazbami mezi obyvateli. Z rozboru všech těchto vazeb vyplývá, že posuzované oblasti mají nesporně mnoho shodných znaků. Jsou to především přírodní podmínky a jejich vazba na postupné osidlování, historické prameny, tradice.

4.3.3.4 Místní ekonomika V současnosti jsou Lovosice stále významným průmyslovým centrem, které se nachází na výjimečném dopravním uzlu tří základních dopravních koridorů (vodní cesta, železnice, dálnice). V řešeném území se nachází celá řada průmyslových a výrobních subjektů se širokým spektrem výrobních činností. Dominantní postavení zde zaujímají následující podniky: -

Lovochemie a.s. Aniveg CZ s.r.o. Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o. Glanzstoff-Bohemia s.r.o. Tris Czech s.r.o. TRCZ s.r.o. Opavia-LU a.s.

Ekonomický potenciál zájmového území: poloha zájmového území – dopravně komunikační vazba na dálnici D8 a na významné silniční trasy I/15, I/30 a I/8. významný primární sektor (zpracování surovin, zemědělství atp.) umožněný přírodními podmínkami, tzn. že zemědělství je významnou složkou ekonomického potenciálu. stávající základní fondy především ve výrobních areálech, reprezentované provozními budovami, jejichž další provoz je však podmíněn reinvestováním. infrastruktura – v zájmovém území je technická infrastruktura prakticky komplexní. v průmyslové výrobě dominuje odvětví potravinářského a chemického průmyslu, dále cementářské odvětví. Významné průmyslové zóny zájmového území jsou situované pouze v k.ú. města Lovosice. Výrobní plochy jsou zde soustředěny na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve vazbě na železniční stanici. Dále pak je v centrální zóně města umístěn výrobní areál společnosti Opavia-LU a.s. V Lovosicích působí také několik stavebních firem a řada menších živnostenských provozoven (autoservisy, opravny, montáže apod.), které jsou umístěny v zastavěném území města.

39


Dle aktuálního programu rozvoje města se u podnikatelského sektoru předpokládá realizace Průmyslového a logistického centra Lovosice (díle jen PLCL), příprava ploch pro rozšíření Dopravně zbožového centra Lovosice a rozšíření výroby ve stávajících areálech společností Lovochemie a.s., Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o. a TRCZ s.r.o.

Plochy pro výrobní aktivity Výrobní plochy se tak jako ve většině měst rozvíjely postupně v přímé vazbě na ostatní zástavbu, takže časem docházelo k jejich vrůstání do městského organismu. Z tohoto hlediska se jeví jako šťastné soustředění výrobních ploch na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve vazbě na železniční stanici. Nejrozsáhlejší aktivitou v této oblasti je záměr vybudování dopravně zbožového centra, které by mělo zaujímat plochy od přístavu v Prosmykách až po obvodovou komunikaci průmyslové zóny jih. Pro rozvoj nových menších firem jsou vhodné plochy ve vazbě na budovanou dálnici v jižní a jihovýchodní části průmyslové zóny, které také pro tyto funkce budou i z hlediska podnikatelských aktivit nejzajímavější.

4.3.3.5 Technická infrastruktura a životní prostředí V Lovosicích jsou téměř všechny domácnosti vybaveny rozvodem plynu, pitné vody a jsou napojeny na kanalizační síť města. V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Odkanalizovaná plocha je cca. 176 ha. Odpadové hospodářství je řešeno centrálním svozem odpadu. Zásobování vodou Skupinový vodovod Lovosice zásobuje město Lovosice a obce Lukavec, Sulejovice, Lhota nad Labem, Malé Žernoseky, Keblice, Vchynice, Režný Újezd, Bílinka, Boreč a Radostice. Sídelní jednotky s vodovodem jsou prakticky všechny propojeny s vodovodním systémem Lovosic a ve všech kromě Sulejovic se využívají i místní zdroje. Kapacita těchto zdrojů bude limitující pro rozsah nové výstavby. Pro posílení zdrojové kapacity ve skupině byl vybudován přivaděč z úpravny Velké Žernoseky přes Labe do Lovosic. Napájení umožní převedení uvedeného zdroje do vodojemu Sulejovice, čímž se zvýší zabezpečenost dodávky. Odkanalizování a čištění odpadních vod V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Území města je ploché, s malými spády. Odkanalizovaná plocha je cca 176 ha. V ÚPN-SÚ je navržená postupná rekonstrukce a doplnění sítě v rámci dostavby v centru Lovosic tak, aby byly odstraněny nevyhovující úseky z důvodů nedostatečné kapacity (spád) a stáří (technický stav). Dále je důležité postupné sjednocení stávající sítě tak, aby byla odstraněna častá vyústění do Labe a odtoky ze sítě bylo možno stáhnout do jednoho místa.

40


V centrální části města bude zachována jednotná kanalizační síť. Před zaústěním průmyslových odpadních vod na městskou síť bude řešeno předčištění. Zásobování elektrickou energií Dle ÚPN-SÚ je energetická situace v řešeném území dobrá. Ve výhledu do r. 2010 se počítá s nárůstem cca 5 MVA. Zajištění zvýšeného příkonu bude provedeno jednak dozbrojením stávajících trafostanic, tj. výměnou stávajících transformátorů až do výše jmenovitého výkonu transformovny a výstavbou nových TS., které budou napojeny na stávající kabelový rozvod VN. Mimo realizované přeložky linek VVN, vyvolaných výstavbou dálnice D8, je dle ÚPN-SÚ nutné provést přeložku stávající linky VN v jihozápadní části Lovosic a zkrácení napájecí linky v obci Lukavec. Stávající trasy vrchního vedení brání uvažované výstavbě v daných lokalitách. Veřejné osvětlení v Lovosicích je na dobré úrovni. Nové veřejné osvětlení v lokalitách výstavby bude zapojeno do stávající sítě rozvodů VO. Zásobování plynem Plošná plynofikace města Lovosic byla dokončena v roce 1998. V návrhu ÚPN-SÚ je řešeno zásobování nových lokalit zemním plynem napojením na stávající sítě. Zásobování teplem Rozhodujícím zdrojem tepla ve městě Lovosice jsou plynové kotelny v místech bývalých výměníkových stanic. U nově navrhované zástavby ÚPD doporučuje využít vytápění na plyn. Neuvažuje se o zřízení centrálního zdroje tepla a s vybudováním rozvodné soustavy CZT většího rozsahu. V návrhu je zachován způsob decentralizovaného zásobování města tepelnou energií. U stávající bytové i občanské výstavby ÚPD předpokládá postupnou plynofikaci jednotlivých objektů formou domovních kotelen nebo etážovým topením. Dodávky tepla pro topení a technologii výrobního sektoru se předpokládá zajištěním z vlastních zdrojů. Kotelny se předpokládají plynové. Životní prostředí V návrhu územního plánu jsou vytvořeny územně technické podmínky vedoucí k zásadnímu zlepšení životního prostředí jako prioritního předpokladu pro udržení obyvatelnosti prostoru. Rozhodujícím úkolem v této oblasti, je vedle striktního dodržování závazných zásad řešení modernizace také změna technologií chemického areálu, která jediná může přinést rozhodující zlepšení životního prostředí města i zájmového území.

4.3.3.6 Volný čas, rekreace a cestovní ruch Region má velký rozvojový potenciál pro cestovní ruch a rekreaci. Zatím je minimálně využíván hospodářsky a pro zlepšování image. Do území města Lovosice částečně zasahuje CHKO České Středohoří a zaujímá 18% plochy z celkového území města (v SZ části území města). Přímo nad městem Lovosice se vypíná čedičový kužel Lovoš, na jehož území byla vyhlášena národní přírodní rezervace, s přilehlým znělcovým vrchem Kybičkou. Mezi východním úpatím Českého středohoří a Labem leží ves Lhotka nad Labem, dnes stavebně srostlá s Lovosicemi, které se odtud táhnou k jihu a jihovýchodu ve směru úzkého nevysokého výběžku nad labskou nivou. Výběžek stojí v cestě potoku Modle, který přitéká od Sulejovic

41


a jižně od Lovosic se přibližuje k Labi na vzdálenost 15 km, obtéká však Lovosice dlouhou úzkou smyčkou přes ves Lukavec v délce cca 6 km. Mimořádná příznivá poloha Lovosic se odrazila ve velmi staré sídelní tradici. Hlavní dominanty města leží na lovosické tepně – ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné i bývalé secesní radnice, renesanční zámek z 2.poloviny 16.století a barokní kostel sv. Václava. Ke krátkodobé rekreaci pak slouží také rozsáhlé kolonie zahrádek, které jsou v ÚPN-SÚ s ohledem na krajinnou ekologii plošně stabilizovány, případně určeny k postupnému dožití. Další možnosti sportovně rekreačního vyžití obyvatel jsou směrovány do zájmového území sídelního útvaru (Lovoš, Boreč apod.), resp. na druhý břeh Labe. Město Lovosice nabízí návštěvníkům podobu svého pobytu možnosti ubytování v různých ubytovacích zařízeních (hotel, ubytovna apod.). Plánuje se dostavba vyšší občanské vybavenosti (hotel aj.)

42

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE

Recommend Documents