STRATEGICKY PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE. I. Analytická část

2014 - 2020 STRATEGICKY PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE

I. Analytická část

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část

Analytický profil je poměrně důležitou úvodní částí Strategického plánu rozvoje každého města, neboť tato část charakterizuje, popisuje a shrnuje informace o životě ve městě a o jeho fungování, což je pro jeho další rozvoj důležité. Celá analytická část se tak snaží popsat a zachytit sociální a demografickou situaci, stav přírody, krajiny, ekonomickou část, stav současných či dobíhajících investičních projektů a jejich případný další rozvoj v rámci území města a mnoho dalších faktorů. Cílem této úvodní části není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše výběr informací, které jsou důležité pro využitelnost v navazující strategické části. Z důvodu toho, že tato analytická část využívá zdrojů, informací a výstupů z různých pramenů, ať už jsou to prameny veřejné povahy nebo prameny plynoucí z projektů státních, krajských či místních organizací a institucí je nutné brát na zřetel to, že mnohdy se setkáváme s údaji staršího data. Neexistence nových aktuálních studií a analýz nám mnohdy znemožňuje detailní popis některých vybraných odvětví a oblastí zájmu. Ale ani tato situace by neměla znemožnit provedení kvalitní analytické části, čehož je výsledkem následující dokument.

2


Objednatel:

Úplný název: IČO: Sídlo: Zastoupení: Kontakt:

Město Lovosice 00263991 Školní 407/2, 410 30 Lovosice Ing. Milan Dian, Ph.D., starosta města Tel: +420 416 571 111 e-mail: [email protected] www.meulovo.cz

Dodavatel:

Úplný název: IČO: Sídlo: Zastoupení: Vedoucí projektu: Projektový manažer: Externí konzultant: Kontakt:

M.C.TRITON, spol. s r.o. 49622005 Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6 Ing. Luděk Pfeifer, jednatel společnosti Ing. Marek Pavlík, PhD. Ing. Jakub Ruml Ing. Bc. Vladimír Buldra Tel: +420 255 710 600 e-mail: [email protected] www.mc-triton.cz Termín realizace zpracování SPRM Lovosice: Zahájení: únor 2014 Ukončení: květen 2015

Tento dokument je zpracován na základě projektu „Posílení strategického plánování ve městě Lovosice“, registrační č. projektu: CZ.1.04/4.1.01/89.00124.

3


Obsah 1.

Úvodní informace ............................................................................................................................ 5

2.

Přístup k vypracovanému dokumentu ............................................................................................ 5

3.

Profil města a okolí .......................................................................................................................... 6 3.1

Úvod ........................................................................................................................................ 6

3.2

Přístup k vypracovanému dokumentu .................................................................................... 6

3.3

Profil regionu ........................................................................................................................... 6

3.3.1

Lovosicko ......................................................................................................................... 6

3.3.1.1

Město Lovosice ............................................................................................................ 8

3.3.1.2

Historie města Lovosice ............................................................................................. 10

3.3.2

Analýza prostředí ........................................................................................................... 11

3.3.2.1

Demografie Lovosicka ............................................................................................... 12

3.3.2.2

Zaměstnanost a nezaměstnanost.............................................................................. 15

3.3.2.3

Místní ekonomika ...................................................................................................... 15

3.3.2.4

Zemědělství ............................................................................................................... 19

3.3.2.5

Infrastruktura a technická vybavenost ...................................................................... 23

3.3.2.6

Sociální a občanská vybavenost ................................................................................ 23

3.3.2.7

Životní prostředí ........................................................................................................ 36

3.3.2.8

Rekreace a cestovní ruch ........................................................................................... 51

3.3.3

Rozvojové faktory .......................................................................................................... 51

3.3.3.1

Předpoklady a limitující faktory regionu ................................................................... 62

3.3.3.2

Obyvatelstvo a kvalita života ..................................................................................... 62

3.3.3.3

Vztahy a zvyklosti ...................................................................................................... 63

3.3.3.4

Místní ekonomika ...................................................................................................... 65

3.3.3.5

Technická infrastruktura a životní prostředí ............................................................. 66

3.3.3.6

Volný čas, rekreace a cestovní ruch .......................................................................... 69

4


1. Úvodní informace Strategický plán rozvoje města Lovosice je dokument, který z analyzovaného prostředí stanovuje vize a cíle pro rozvoj jednotlivých oblastí města Lovosice a života ve městě Lovosice. Stanovení globálních cílů se odvíjí od aktuálních potřeb rozvoje města Lovosice. Strategické cíle jsou provázány do strategické mapy a generují identifikátory a ukazatele, které je potřeba pro dosažení těchto cílů pravidelně monitorovat a vyhodnocovat.

2. Přístup k vypracovanému dokumentu Ke zpracování strategického dokumentu byly ze strany Městského úřadu Lovosice poskytnuty podklady a informace. Tyto informace a podklady byly analyzovány jednak z pohledu aktuálnosti a možnosti následného využití a jednak z pohledu komplexnosti a provázanosti vč. případného dalšího doplnění. Byla analyzována i možnost doplnění těchto zdrojů a informací provedením samostatného dotazníkového šetření. Vzhledem k tomu, že objem a kvalita poskytnutých dat byla více než dostatečná, zastoupení pracovních skupin bylo široké a jednotliví členové pracovních skupin zastoupili veřejnost v plném rozsahu, nebylo potřeba na úvod provádět samostatné dotazníkové šetření jako vstupní zdroj informací. Dotazníkové šetření proběhne jako ověřovací nástroj výsledného produktu, tj. navrženého strategického dokumentu „Strategický plán rozvoje města Lovosice pro období 2014 – 2020“. Zároveň bude dotazníkové šetření doplněno o další diskuzní formu např. facebook. Vstupní zdroje jsou potřebné především pro stanovení profilu města, jež je podkladem pro následnou strategickou část dokumentu, ale i pro vlastní rozpracování strategické části. Potřebné informace a statistické údaje byly získány z následujících zdrojů: a) Externí zdroje: - Český statistický úřad (ČSÚ) - Krajský úřad Ústeckého kraje - Strategické a rozvojové dokumenty - Úřad práce - Strategické dokumenty Ministerstev - Dokumenty zpracované v rámci operačních programů aj. b) Interní zdroje: - Městský úřad Lovosice - Zastupitelé a radní Města Lovosice - Členové pracovních skupin - Interní dokumenty zpracované pro podporu rozvoje Lovosic c) Souběžná šetření:

5

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část - bylo využito výstupů z uskutečněného dotazníkového šetření v rámci přípravy 3. Komunitního plánu města Lovosice pro období 2014 – 2018, - bylo využito výstupu z uskutečněného dotazníkového šetření, které ke Strategickému rozvoji města provedli studenti Gymnázia Lovosice. Dokument je rozdělen na dvě základní části, analytickou a strategickou. Analytická část je zaměřena na identifikaci celkového profilu města, který se stal základem pro tvorbu následné strategické části dokumentu.

3.

Profil města a okolí

3.1

Úvod

Následující kapitola se nejprve soustřeďuje na stručnou charakteristiku města Lovosice a jeho přilehlého okolí. Následuje socioekonomická analýza jednotlivých oblastí na úrovni města, jež je nezbytná pro formulaci rozvojových aktivit návrhové části dokumentu. Strategie rozvoje města Lovosice je jedním z nejdůležitějších koncepčních dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje na roky 2014-2020. Tvorba strategie vychází z obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů, založených na principech místní agendy a respektování zásady trvale udržitelného rozvoje. Proces tvorby strategie je dlouhodobý, soustavný a otevřený a je založen na vzájemné provázanosti a vyváženosti ekonomického, sociálního a environmentálního vývoje.

3.2

Přístup k vypracovanému dokumentu

Metodika pro vytvoření strategie vychází z Metodiky přípravy veřejných strategií doporučovanou a vytvořenou Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2012. Mimo jiné je využito zkušeností a znalostí z přípravy obdobných Strategických dokumentů na stejné úrovni případně na úrovni podrobnější, např. pouze pro rozvoj určité oblasti.

3.3

Profil regionu

3.3.1 Lovosicko Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice leží v severních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje. Severní část Lovosicka (obce s rozšířenou působností Lovosice) leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří, jižní část správního obvodu je součástí Dolního Poohří. Lovosicko sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Ústí nad Labem (sever), Litoměřice (východ), Roudnice nad Labem (jihovýchod), Louny (jihozápad), Bílina (severozápad) a Teplice (sever).

6

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Rozloha Lovosicka (obce s rozšířenou působností Lovosice) je 26 160 ha (261,6 km2), což představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Zahrnuje 32 obcí, 71 částí a 68 katastrálních území. Z těchto obcí mají tři statut města, jsou jimi Lovosice, Libochovice a Třebenice. Hranice se správním obvodem Litoměřice je tvořena řekou Labe, jejíž břeh je po obou stranách lemován téměř svislými lávovými svahy porostlými svěží vegetací. Toto místo bylo nazváno jako Brána Čech.

7

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č.1: Mapa správních obvodů v Ústeckém kraji

Zdroj: ČSÚ Obrázek č.2: Geografická mapa správního obvodu LOVOSICE

Zdroj: ČSÚ

8

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č.:3 Administrativní mapa správního obvodu LOVOSICE

Zdroj: ČSÚ

9


3.3.1.1 Město Lovosice Město Lovosice (151 m n.m.) leží na levém břehu řeky Labe na severním konci Polabské nížiny a na jižním úpatí Českého středohoří. Nejbližší horou je Lovoš, který tvoří přirozenou dominantu v panoramatu města. Z vrcholku Lovoše lze přehlédnout celé město. Dalším významným vrchem v okolí je Radobýl, nacházející se na protějším břehu řeky u města Litoměřice. Ty jsou odtud vzdáleny asi 5 km směrem na východ na opačném břehu Labe, Ústí nad Labem se nachází asi 22 km směrem severním, Praha je odtud vzdálena asi 60 km směrem na jih. Celá zdejší oblast, zejména pravý břeh Labe, je odedávna vinorodou oblastí, nacházejí se zde vinařské obce Žalhostice, Velké Žernoseky; na levém břehu Labe pak Malé Žernoseky a Třebívlice. Lovosice patří do Ústeckého kraje. Až do roku 1960 byly okresním městem, později spadaly do okresu Litoměřice. Dnes jsou městem s rozšířenou působností. Lovosice se nachází nedaleko místa, které je odedávna známé jako Porta Bohemica. Město je díky své poloze podél břehu Labe protáhlé resp. dlouhé a úzké. Obrázek č.4: Pohled na LOVOSICE od jihu

Zdroj: webové stránky města Lovosice

Hlavní dominanty města leží na lovosické tepně - ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné i bývalé radnice, zámek, kostel sv. Václava, aj. Díky své strategické poloze jsou Lovosice významným dopravním uzlem. Kromě nákladního říčního přístavu na Labi má město i výborné spojení s Prahou po dálnici D8. Městem také prochází významný železniční koridor na trase Praha – Ústí nad Labem – Drážďany (trať 090). V Lovosicích se také sbíhá několik vedlejších železničních tratí směrem od České Lípy (trať 087), Teplic (trať 097), Loun (trať 114) a Mostu (trať 113). Z tohoto důvodu jsou také významnou rychlíkovou železniční stanicí a nachází se tu, mimo jiné, velký kontejnerový terminál a seřaďovací nádraží. Město má velmi dlouhou průmyslovou tradici, zejména v chemickém a potravinářském průmyslu. Během posledních let ve městě začaly působit nové zahraniční firmy z oblasti elektrotechnického a strojírenského průmyslu.

10


3.3.1.2 Historie města Lovosice Oblast kolem Lovosic byla obydlena už od 6. tisíciletí př. n. l. a archeologické nálezy z několika neolitických sídlišť z dob kultur s lineární a vypíchanou keramikou ukazují, že byly od té doby osídleny nepřetržitě. Po příchodu Slovanů zde bylo velké opevněné tržiště s obchodním přístavem. Bohatství zdejšího sídliště pramenilo z obchodu s obilím, které se zde směňovalo za sůl ze Saska. Nalezena byla i zrnka fíků a vinné révy. Jde o nejstarší nálezy tohoto druhu v Čechách. Úpadek sídla v 10. a 11. století byl způsoben rozmachem blízkých Litoměřic, podporovaných Přemyslovci. Centrum vsi se v této době posouvá z původního místa u ústí Modly asi o 1 km jihovýchodně do prostoru dnešního kostela sv. Václava a původní centrum je na dlouho opuštěno. Ze zápisů z 13. století víme, že patřily Lichtemburkům. Pak je spravoval jistý Dražek z Lovosic (1237), majitelem byl Jindřich z Lichtemburka. Jindřich ze Žitavy je roku 1248 dědičně pronajal litoměřickému měšťanu Hartvikovi. Z listiny vyplývá, že zde žili i bezzemci, kteří platili daně v soli. Lovosice tedy měly městský charakter. V srpnu roku 1251 prodal Smil z Lichtemburka polovinu vsi míšeňskému cisterciáckému klášteru Altzelle za 900 hřiven stříbra. V roce 1272 byl témuž klášteru odprodán zbytek Lovosic za dalších 500 hřiven. Jejich vysoká cena opět ukazuje na to, že Lovosice nebyly pouhou vsí. Roku 1415 řádu panství zabral král Václav IV. a zastavil je Vlaškovi z Kladna. Roku 1507 byl Obrázek č.5: Pohled na dobové centrum LOVOSIC (konec 19. století) majitelem Albrecht z Kolovrat a roku 1511 Šlejnicové. Pravděpodobně Jiří Šlejnic dal na místě bývalé tvrze postavit mezi lety 1545 až 1574 renesanční zámek. Roku 1574 tehdy zcela české Lovosice získal Jan z Valdštejna, který je chtěl ihned nechat povýšit na město, ale neuspěl. Při požáru roku 1583 zde shořelo 13 dvorů a chalup a pět krámů. Povýšení dosáhl až jeho syn Adam, který využil svého postavení na císařském dvoře. 22. června 1600 podal žádost a ta byla vyřízena již 4. července. Město mělo asi sto domů a 500 až 700 obyvatel. Podobně velká byla jiná města v okolí (Budyně nad Ohří, Libochovice a Třebenice). Po Bílé hoře se původně české město začalo poněmčovat. Rok 1745 - dokončení kostela sv. Václava. Důležitým rokem v dějinách Lovosic byl rok 1756, kdy byla u Lovosic svedena první bitva sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem. Bitvu připomíná kaplička v sousedství hřbitova. O deset let později navštívil bojiště Josef II., na jehož počest byl v Lovosicích postaven pomník. Roku 1783 získal lovosické panství Jan Schwarzenberg. Schwarzenbergové Zdroj: web - www.ukp98.cz

11

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část drželi místní velkostatek až do roku 1945. V lednu a únoru roku 1809 celé město včetně zámku shořelo, ale bylo záhy zásluhou Jana Schwarzenberga obnoveno. Zámek byl barokně přestavěn a začal sloužit jako archiv a kanceláře. V letech 1817–1821 byla vystavěna nová silnice z Terezína do Teplic. Roku 1844 zde začal pracovat parní mlýn. Roku 1845 Lovosice postihla velká povodeň, při níž bylo 12 domů zcela zbořeno a 58 silně poškozeno. Od roku 1849 sídlil v Lovosicích okresní soud. V roce 1850 byla do Lovosic z Prahy přivedena železnice a město se také stalo svobodným. O rok později začal vlak jezdit i do Drážďan. Roku 1854 zde Augustin Tschinkel založil továrnu na cikorku. Schwarzenbergové založili cukrovar a pivovar. S rozvojem průmyslu a dopravy došlo i k nárůstu počtu obyvatel. V roce 1850 zde žilo 1 396 lidí, o třicet let později již 4 223. V roce 1910 zde pak bydlelo 5 076 osob. Opět se tak začal zvětšovat poměr českého obyvatelstva, z původních 12 % v roce 1880 až na 33 % v roce 1930. Na přelomu 19. a 20. století byly Lovosice spojeny železnicí s Louny, Mostem, Teplicemi a Českou Lípou. V roce 1900 zde vyrostla první chemická továrna, která vyráběla mazadla a další chemické látky. Po mnichovské dohodě Lovosice připadly do Sudet a byly připojeny k Hitlerově Velkoněmecké říši. Zůstalo v nich žít celkem 4 400 osob, z nichž pouhých 600 bylo Čechů. Do města se začali stěhovat Němci z východní Evropy. Při sčítání lidu v roce 1939 zde žilo 5 151 lidí a o čtyři roky později 6 245, což bylo více než před válkou. Po druhé světové válce proběhl odsun německého obyvatelstva a do města se vrátili uprchnuvší Češi a přistěhovali noví lidé z Československa i ciziny. Výstavbou překladiště uhlí na Labi (pro elektrárny - hlavně Chvaletice) zanikla obec Prosmyky (15.12.1977), jejíž katastrální území připadlo Lovosicím. Město se rychle rozvíjelo a stalo se průmyslovým a dopravní centrem. V roce 1950 žilo v Lovosicích 5 233 lidí, v roce 1984 již 11 270. V roce 1999 měly Lovosice 9 521 obyvatel, k 31. 12. 2013 zde žilo 8 730 obyvatel.

3.3.2 Analýza prostředí K analýze prostředí bylo využito dostupných dat k datu zpracování tohoto dokumentu. Byť tento dokument a jeho zpracování probíhalo v průběhu roku 2014, některá z dostupných dat byla pouze k 31. 12. 2012 včetně dat v databázi ČSÚ. Provedená analýza shrnuje nejdůležitější oblasti života a fungování města Lovosice v uplynulých letech z pohledu ukazatelů, které mohou ovlivňovat jeho další rozvoj.

3.3.2.1 Demografie Lovosicka ORP Lovosice patří v rámci Ústeckého kraje k méně početným oblastem, k 31. 12. 2013 mělo ORP Lovosice 27 609 obyvatel, z toho pouze samotné město Lovosice 8 730 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel celého ORP Lovosice v současnosti nepatrně ztrácí. Vývoj obyvatel v roce 2013 za celé ORP je pokles o 93 obyvatelů. Největší přírůstek obyvatel za období 2013 zaznamenala obec Chotěšov (12) dále obce Čížkovice a Jenčice (obě po 11). Naopak samotné správní středisko Lovosice ztrácí (-12), nejvíce ztrácí menší obce Libochovice (-44), Třebenice (-36) a Třebívlice (-23).

12

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Věková struktura obyvatelstva Z pohledu celého ORP Lovosice je k 31.12.2013 následující: 0 -14 let 4 158 osob, 15-64 let 18 299 osob a 65 a více let 5 152 osob. Z pohledu pouze města Lovosice je k 31.12.2013 následující: 0 -14 let 1 304 osob, 15-64 let 5 683 osob a 65 a více let 1 743 osob. Graf: č.1 a 2 - znázorňující věkové složení skupin obyvatel. Zdroj: ČSÚ. Věkové složení obyvatel v ORP Lovosice

18,66%

Věkové složení obyvatel ve městě Lovosice

19,97%

15,06%

14,94%

0 - 14 let

0 - 14 let

15 - 64 let

15 - 64 let

65 a více let

65 a více let 65,10%

66,28%

Z předcházejících grafů vyplývá skutečnost, že vyšší podíl obyvatel vyššího věku přímo ve městě Lovosice je s velkou pravděpodobností spjat i s mnohem silnějším zdravotním zázemím a nabídkou souvisejících služeb než v menších městech či obcích. Vzdělanostní struktura Údaje z této oblasti sociálního pilíře společnosti nebylo jednoduché jednotně seskupit za ČR, Ústecký kraj a ORP Lovosice. Různí se přístup institucí a úřadů jako ČSÚ, MPSV či Krajský úřad Ústeckého kraje, kteří zpracovávají svá data dle svých potřeb a metodik a proto je část dat za odpovídající jednotné období a část dat bychom museli aproximovat. Proto je zde uvedeno srovnání dvou skupin a dvou období. Tabulka č.1: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání z toho nejvyšší ukončené vzdělání Oblast k 26.3.2011

Ústecký kraj 292 % z 703 celku 151 192 Lovosice 243 183 % z 197 celku 770 54 594 6 335

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední (s maturitou), vyšší odborné, nadstavbové

vysokoškolské

bez vzdělání

703 292

151 192

243 183

197 770

54 594

6 335

100,0 %

21,5 %

34,6 %

28,1 %

7,8 %

0,9 %

23 506

4 971

8 875

6 381

1 527

198

100,0 %

21,1 %

37,8 %

27,1 %

6,5 %

0,8 %

13

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Zdroj: „DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V ÚSTECKÉM KRAJI 2012-16“ Tabulka č.2: Porovnání vývoje vzdělání v ČR a v Ústeckém kraji, za roky 1993 a 2013. z toho nejvyšší vzdělání v tis. osobách Obyvatelstvo ve věku 15 a více let (v tis. osobách)

základní vz. a bez vzdělání

střední bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské

ČR 2013

8 951,5

1 336,7

3 089,3

3 029,0

1 498,7

% z celku

100,0 %

14,9 %

34,5 %

33,8 %

16,7 %

ÚK 2013

696,9

144,4

260,2

220,4

71,9

% z celku

100,0 %

20,7 %

37,3 %

31,6 %

10,3 %

ČR 1993

8 292,7 703 292 100,0 %

2 289,7 151 27,6192 %

3 206,8 243 38,7183 %

2 139,3 197 25,8770 %

647,5 54 7,8594 %

Oblast / rok

% z celku ÚK 1993

657,5

200,0

272,6

154,4

29,1

% z celku

100,0 %

30,4 %

41,5 %

23,5 %

4,4 %

Zdroj:

ČSÚ (vybrané kódy ISCED 97)

Z výše uvedených údajů vyplývá, že se rozvíjí vzdělanost v ČR i v samotném kraji. Z dané oblasti nejen Ústeckého kraje, ale i ORP Lovosice pak plyne trochu jiné rozložení vzdělání v těchto oblastech, které se snaží kopírovat i požadavky trhu práce, kterému se věnuje následující kapitola. Jediným významným výkyvem v nabídce a v poptávce po volných pracovních místech je oblast vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kde nabídka uchazečů převyšuje poptávku trhu. Z tohoto pohledu se pak odvíjí i vysledovaná situace, kdy dochází k odlivu mladších lidí, kteří studují mimo ORP Lovosice a do kraje (oblasti) se již nevracejí a zůstávají často v místě studií, kde je zároveň i vyšší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných lidech na trhu práce. Tabulka č.3: Přehled demografických údajů obcí ORP Lovosice Vybrané demografické údaje ORP Lovosice Obec

Černiv Čížkovice Děčany Dlažkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka n/L.

Počet obyvatel k 31.12.2013

159 1 404 354 105 277 158 503 300 352 365 484 349 434

Narození

Zemřelí

1 7 3 1 2 2 4 3 4 6 3 5

1 14 4 1 4 2 7 5 1 3 3 2 1

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

-7 -1 -2 -3 -2 -1 1 3 1 4

11 55 5 3 2 23 12 22 7 4 7 22

3 37 9 11 7 8 11 10 13 11 6 45

Migrační saldo

8 18 -4 -11 -4 2 15 1 12 -6 -7 1 -23

14

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Libochovice Lkáň

Lovosice Lukavec Malé Žernoseky Podsedice Prackovice n/L. Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany

Celkem ORP

3 535 180 8 730 380 717 665 612 459 209 282 258 821 1 992 889 266 1 564 307 172 327

35 2 86 4 5 8 4 9 3 4 4 5 22 10 5 18 3 4 6

57 1 91 3 8 11 8 4 2 3 3 8 24 13 1 20 1 1 3

-22 1 -5 1 -3 -3 -4 5 1 1 1 -3 -2 -3 4 -2 2 3 3

80 7 247 15 20 22 26 12 15 5 9 24 47 21 7 38 4 3 1

102 5 254 7 16 13 12 8 10 6 18 81 41 10 52 14 7 10

-22 2 -7 8 4 9 14 4 5 5 3 6 -34 -20 -3 -14 -10 -4 -9

27 609

278

310

-32

776

837

-61

Zdroj: ČSÚ

3.3.2.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost Zaměstnanost Největším zaměstnavatelem na Lovosicku je firma TRCZ s.r.o. Zde došlo k meziročnímu poklesu zaměstnanců o cca 50 (6,2%), což ovlivňuje především počet nasmlouvaných zakázek. Z tabulky č.4 vyplývá, že zaměstnanost je také ovlivněna i zaměstnavatelem MONDELEZ CR Biscuit Production s.r.o.., který má své sídlo mimo Lovosice, proto jej nenajdeme v tabulce č .9 v kapitole „Místní ekonomika“. Naopak je zde uvedeno Centrum sociální pomoci Litoměřice, p.o., které sice má sídlo v Lovosicích, ale v samotném městě zaměstnává minimum zaměstnanců, celkově zaměstnává 504 zaměstnanců. Tabulka č.4: Největší zaměstnavatelé na Lovosicku.

Největší zaměstnavatelé na Lovosicku TRCZ s.r.o.

stav k 31. 12. 2012 756 lidí (k 31.3.2013)

LOVOCHEMIE a.s.

643 lidí

MONDELEZ CR Biscuit Production s.r.o.

464 lidí

Glanzstoff-Bohemia s.r.o.

455 lidí

Zdroj: ÚP Litoměřice, eJustice.cz – Sbírka listin

15

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Dle údajů ČSÚ žilo k 31. 12. 2013 v Lovosicích 8 730 obyvatel, z nichž 57,6 % patří do skupiny ekonomicky aktivních (EAO). Ve srovnání s Ústeckým krajem a okresem Litoměřice lze podíl EAO považovat za srovnatelný, liší se v řádu desetiny procenta. Oproti tomu větší odchylku vykazuje míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, což si přiblížíme v části nezaměstnanost. Nezaměstnanost Vlastní údaje o pracovním trhu a nezaměstnanosti pochází z velké míry z databází ČSÚ, MPSV a Úřadu práce ČR. Protože však statistika každého celku je vytvářena pro jiné potřeby a v různých periodách (letech), bylo nutno projít několik desítek statistických hlášení, ročenek a registrů. Dále v průběhu sběru statistický dat došlo k jedné poměrně významné změně, na kterou ČSÚ společně s MPSV upozorňuje velmi nenápadně. Od října 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem „podíl nezaměstnaných osob“. Ukazatel vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let z celkového počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let. Do té doby užívaný ukazatel „míra registrované nezaměstnanosti“ poměřoval uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Z pohledu srovnání údajů tedy musíme pro delší časové období a pro aktuální data použít obě metodiky. Nevýhodou v tuto chvíli je, že podle staré metodiky se podařilo data za detailní oblast Města Lovosic či ORP Lovosice získat převážně do roku 2011. Nová metodika zahrnuje také členění avšak také v maximálním detailu pouze na okres Litoměřice. Přesto se však podařilo získat poměrně slušný objem dat, který je dále uveden v následujících tabulkách a poskytuje tak dostatek dat pro analýzu. Tabulka č.5: Souhrnná data v čase – vývoj pouze za ORP Lovosice –od r.2001 do r.2011 Nezaměstnanost (k 31. 12.) Evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní (%) z toho občané se zdravotním postižením (%) z toho absolventi (%) z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Míra nezaměstnanosti (%)

období 2001 1 762 . 15,6

2002 1 842 . 14,0

2003 1 810 . 13,9

2004 1 670 . 17,1

2005 1 621 94,1 18,4

2006 1 592 93,7 20,3

2007 1 243 93,2 23,3

2008 1 210 94,3 19,9

2009 1 655 97,7 16,4

2010 1 753 98,7 15,1

2011 1 601 97,9 14,4

10,4 41,8

10,2 37,0

11,8 38,9

5,9 36,0

5,4 37,4

4,7 34,4

3,5 40,9

5,6 35,2

2,9 28,9

3,3 35,6

4,9 38,2

47 37,5

64 28,8

32 56,6

66 25,3

109 14,9

121 13,2

85 14,6

83 14,6

104 15,9

94 18,6

59 27,1

13,24

13,84

13,60

12,55

11,47

11,21

8,71

8,57

12,15

13,01

11,78

Zdroj: ČSÚ, MPSV

Souhrnná data v tabulce č. 5 jsou k dispozici pouze do roku 2011. Zde veškeré zdroje a prameny v detailním členění končí, a to především z důvodu přechodu na novou metodiku. Pokud se podíváme na data dostupná pro větší celky a zároveň provedeme srovnání a vývoj v členění na Ústecký kraj, okres Litoměřice, Obec s rozšířenou působností a vlastní město Lovosice, zjistíme jak je na tom sledovaná oblast v rámci větších územně samosprávných celků.

16


Tabulka č.6: Srovnání dat v územním členění a čase období Uchazeči o zaměstnání

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

70 532

63 652

49 894

45 657

59 976

61 947

58 087

61 589

65 820

okres Litoměřice

7 499

6 840

5 418

5 230

7 048

7 324

6 523

6 923

7 926

ORP Lovosice

1 621

1 592

1 243

1 210

1 655

1 753

1 601

.

.

532

499

387

380

511

516

467

.

.

9 137

8 619

8 091

7 671

7 712

7 611

7 188

7 061

7 208

.

.

.

1 025

1 126

1 051

979

947

.

ORP Lovosice

299

323

290

241

271

264

230

.

.

Město Lovosice

109

114

91

76

101

87

74

.

.

66 773

60 245

46 986

43 801

58 732

60 502

56 550

59 853

64 396

okres Litoměřice

7 146

6 465

5 121

5 010

6 865

7 196

6 384

6 794

7 817

ORP Lovosice

1 526

1 492

1 159

1 141

1 617

1 731

1 568

.

.

.

444

354

354

500

510

451

.

.

Ústecký kraj

15,41

13,77

10,96

10,26

13,61

13,90

12,94

14,02

.

okres Litoměřice

12,10

10,60

8,50

8,30

11,30

11,50

10,10

11,50

.

ORP Lovosice

11,47

11,21

8,71

8,57

12,15

13,01

11,78

.

.

Město Lovosice

10,13

9,47

7,55

7,55

10,67

10,88

9,62

.

.

Ústecký kraj

26,0

12,7

7,7

10,2

34,8

27,7

29,4

34,5

28,1

okres Litoměřice

13,2

10,2

5,5

7,2

16,9

9,8

19,9

21,5

23,2

ORP Lovosice

14,9

13,2

14,6

14,6

15,9

18,6

27,1

.

.

.

.

.

.

13,4

13,2

17,3

.

.

Ústecký kraj

Město Lovosice Uchazeči se zdravotním postižením

Uchazeči o zaměstnání dosažitelní

Ústecký kraj okres Litoměřice

Ústecký kraj

Město Lovosice Míra nezaměstnanosti (%)

Uchazeči na 1 volné místo

Město Lovosice

Zdroj: ČSÚ, MPSV

Pokud se podíváme na data v tabulce č.6, vidíme zde, jak postupně docházelo k útlumu statistik, které zahrnovaly starou metodiku výpočtu nezaměstnanosti. Abychom mohli obě metodiky srovnat, je nejlepší provést srovnání na přepočtených datech, která jsou k dispozici. Toto srovnání je uvedeno v tabulce č.7. Tabulka č.7: Srovnání metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti v čase období 2005 (MN) - Míra nezaměstnanosti a (PNO) - Podíl nezaměstnaných osob

Ústecký kraj (MN) Ústecký kraj (PNO) okres Litoměřice (MN) okres Litoměřice (PNO)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15,41

13,77

10,96

10,26

13,61

13,90

12,94

14,02

.

11,30

10,20

7,88

7,32

9,87

10,23

9,79

10,46

11,47

12,10

10,60

8,50

8,30

11,30

11,50

10,10

11,50

.

.

.

.

.

.

.

.

.

9,75

Zdroj: ČSÚ, MPSV

17

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Na obou metodikách je patrný rozdíl, zatímco rozdíl mezi Ústeckým krajem a okresem Litoměřice byl u staré metodiky v posledních několika letech vždy cca 2,3 – 2,5%, u nové metodiky, byť je to pouze jediný rok, činí tento rozdíl 1,7%. Nicméně poslední zprávy hovoří o tom, že dlouhodobě „podíl nezaměstnaných osob“ v Ústeckém kraji vykazuje stabilní hodnotu a aktuálně činí 10,7%. Zdroj: server E15, září 2014. To by již ukazovalo na pozitivnější vývoj, který svého vrcholu dosáhl v průběhu roku 2013 a lze jej aproximovat na hranici cca 15,5% v Ústeckém kraji a 12,5% v okrese Litoměřice dle staré metodiky výpočtu. Celkově, lze však za celé sledované období považovat míru nezaměstnanosti (či podíl nezaměstnaných osob) v okrese Litoměřice za nejnižší z celého Ústeckého kraje. Graf č.3: Podíl nezaměstnaných podle okresů v Ústeckém kraji Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v Ústeckém kraji a jeho okresech 18,0 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

16,0 14,0

%

12,0 10,0 8,0 6,0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

4,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Ústecký kraj

Děčín

Chomutov

Litoměřice

Louny

Most

Teplice

Ústí nad Labem

Zdroj: MPSV

Nízké procento míry nezaměstnanosti v Lovosicích či okrese Litoměřice je zapříčiněno mimo jiné i tím, že na území města je více pracovních příležitostí, okres Litoměřice zahrnuje více větších měst, což se také pozitivně objevuje na nabídce pracovních příležitostí. Do míry nezaměstnanosti pro Ústecký kraj jsou započítány strukturálně postižené regiony (Mostecko, Chomutovsko) a dále venkovské oblasti, kde je prokazatelně méně pracovních možností. Poslední oblastí, kterou se budeme věnovat nezaměstnanosti je struktura nezaměstnaných podle vzdělání a struktura volných pracovních míst podle vzdělání. Obojí nám shrnuje za okres Litoměřice a rok 2013 následující tabulka č.8.

18

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Tabulka č.8: Porovnání nezaměstnaných a nabídky pracovních míst dle vzdělání (v sezóně a mimo sezónu)

K datu

Bez vzdělání či neúplné základní Základní vz. Vyučení

30.9.2013 31.12.2013 30.9.2013 31.12.2013 30.9.2013 31.12.2013 30.9.2013

Střední bez maturity

31.12.2013

Vyučeni s maturitou

31.12.2013

ÚSV ÚSO Vyšší odborné Bakalář + VŠ CELKEM

Počet nezaměstnaných

30.9.2013 30.9.2013 31.12.2013 30.9.2013 31.12.2013 30.9.2013 31.12.2013 30.9.2013 31.12.2013 30.9.2013 31.12.2013

Poměr nezaměstnaných dle vzdělání vůči celkovému počtu

Počet volných pracovních míst

0,38% 0,33% 30,09% 29,08% 41,53% 43,62% 1,78% 1,82% 3,78% 3,84% 2,05% 1,96% 15,90% 15,23% 0,89% 0,73% 3,60% 3,41% 100,00% 100,00%

55 13 83 99 136 135 17 9 5 15 1 12 20 43 5 3 12 13 334 342

28 26 2192 2305 3025 3457 130 144 275 304 149 155 1158 1207 65 58 262 270 7284 7926

Poměr volných pr.míst vzdělání vůči celkovému počtu

Počet uchazečů na 1 místo

16,47% 3,80% 24,85% 28,95% 40,72% 39,47% 5,09% 2,63% 1,50% 4,39% 0,30% 3,51% 5,99% 12,57% 1,50% 0,88% 3,59% 3,80% 100,00% 100,00%

0,5 2,0 26,4 23,3 22,2 25,6 7,6 16,0 55,0 20,3 149,0 12,9 57,9 28,1 13,0 19,3 21,8 20,8 21,8 23,2

Zdroj: Ústecký kraj, MPSV

Tabulka č.8 a závěry z ní plynoucí jsou velmi zajímavé, protože pokud se provede propočet za celou skupinu nezaměstnaných bez rozdílu vzdělání na celkovou nabídku pracovních míst nepůsobí počet uchazečů tak drasticky jako když se rozmělní podle vzdělání. Je jasně patrné, že ať už se jedná o sezónní práci či mimo sezónu nejlépe uplatnění naleznou uchazeči na pomocných pracovních pozicích nevyžadující prakticky žádné vzdělání. Naopak skupiny více vzdělaných uchazečů překračují někdy i násobně průměr na celém trhu práce. To nám do jisté míry potvrzuje závěr uvedený v demografii, dochází k odlivu studovaných lidí do větších měst s vyšší nabídkou pracovních příležitostí pro jejich vzdělání.

3.3.2.3 Místní ekonomika Tabulka č.9: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci, které mají sídlo v ORP Lovosice.

Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Centrum sociální pomoci Litoměřice, příspěvková organizace Lovochemie, a.s.

Lovosice

TRCZ s.r.o.

Lovosice

Glanzstoff - Bohemia s.r.o. Raeder & Falge s.r.o.

Lovosice Lovosice

Sociální péče v domovech pro seniory Výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin Výroba elektroinstalačních zařízení Výroba chemických vláken Výstavba železnic a podzemních

Lovosice

Kategorie podle počtu zaměstnanců 500 - 999 500 - 999 500 - 999 250 - 499 200 - 249

19


Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o.

Lovosice

FILMEX CZ s.r.o.

Libochovice

Lafarge Cement, a.s. Město Lovosice

Čížkovice Lovosice

PREOL, a.s. Sklářská Huť s.r.o. Autodoprava Řehák s.r.o. Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice 1, příspěvková organizace Elektromontáže Procházka s.r.o.

Lovosice Libochovice Čížkovice Dlažkovice

KOS WIRE EUROPE s.r.o.

Lovosice

Město Libochovice

Libochovice

NCH Distribution s.r.o. Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Č a M Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, příspěvková organizace OKIM spol. s r.o.

Lovosice Lovosice

Podnik technických služeb Lovosice s.r.o.

Lovosice

Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice, příspěvková organizace Základní škola J.E.Purkyně a Základní umělecká škola Libochovice Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Zemědělské družstvo Klapý ZEPOS a.s. ZS Slatina pod Hazmburkem a.s.

Lovosice

Radovesice

Libochovice

Libochovice Lovosice Klapý Radovesice Slatina

drah Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků se závity Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily Výroba cementu Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba olejů a tuků Výroba dutého skla Silniční nákladní doprava Ostatní pobytové služby sociální péče

100 - 199 100 - 199

100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 50 - 99 50 - 99

Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace Tažení ocelového drátu za studena Všeobecné činnosti veřejné správy Skladování Činnosti odborových svazů

50 - 99

Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Smíšené hospodářství Smíšené hospodářství Smíšené hospodářství

50 - 99

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Zdroj dat: www.uur.cz, Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31.12.2011 Tabulka č.10: Přehled a vývoj ekonomických subjektů se sídlem na území správního obvodu Lovosice. období - rok Ekonomické subjekty (podle registru ek. subjektů) fyzické osoby z toho zemědělští podnikatelé

1)

právnické osoby z toho obchodní společnosti

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 2011

2012

5 080

5 216

5 401

5 506

5 535

5 680

5 820

5 842

5 762

5 809 5 913

5 916

4 444

4 544

4 655

4 712

4 685

4 714

4 751

4 759

4 709

4 718 4 768

4 753

397

401

386

388

329

333

335

339

166

636

672

746

794

850

966

1 069

1 083

1 053

252

264

279

286

295

310

316

335

355

167

172

1 091 1 145 378

404

176 1 163 419

Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%)2) zemědělství, lesnictví a rybářství

9,4

9,0

8,7

8,5

7,6

7,5

7,5

7,7

5,2

5,4

5,5

5,7

průmysl celkem

14,4

14,4

14,5

14,7

14,2

13,7

13,1

13,1

13,8

13,7

13,5

13,6

stavebnictví

16,5

16,2

16,6

16,8

17,2

17,1

17,2

17,3

18,0

17,9

17,6

17,3

obchod, ubytování, stravování a pohostinství

33,9

33,7

33,0

32,2

32,4

33,3

34,0

32,6

31,5

30,5

30,5

29,7

20

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců

3 755

.

3 621

3 424

1 537

1 527

1 375

1 635

1 693

1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky)

436

.

470

454

425

447

440

443

425

417

419

417

10 - 49 zaměstnanci (malé podniky)

120

.

112

109

104

99

99

99

107

101

92

88

50 - 249 zaměstnanci (střední podniky)

17

.

16

20

23

20

19

21

20

22

23

21

250 a více zaměstnanci (velké podniky)

3

.

3

4

4

4

5

5

4

4

4

749

.

1 179

1 495

3 442

3 583

3 882

3 639

3 513

nezjištěno 1) 2)

1 697 1 722

3 568 3 653

do roku 2008 včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku do roku 2008 podle OKEČ

Zdroj dat: ČSÚ

Pro rozvoj průmyslu v Lovosicích je významným prvkem Průmyslové a logistické centrum Lovosice, které je jedinou průmyslovou zónou s kombinací silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy v České republice. Jedná se o plochy, které jsou plně vybaveny technickou a dopravní infrastrukturou. Celková plocha zaujímá cca 50 ha a je určena především pro lehký průmysl a zásobování. V současné době zde již působí někteří klíčoví investoři (např. TRCZ, s.r.o., AOYAMA AUTOMOTIVE FASTENERS CZECH, s.r.o.), dohromady zde zaměstnávají více než 1200 obyvatel regionu.

3.3.2.4 Zemědělství V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. Tabulka č.11 Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období 2000 – 2010 Obec

Rozloha [ha] rok 2000

Podíl z celku [%]

rok 2010

rok 2000

rok 2010

Změna Absolutní [ha]

Relativní [%]

Černiv

291,85

292,13

92,10

92,14

0,28

0,10

Čížkovice

423,90

423,40

60,13

60,06

-0,51

-0,12

Děčany

1008,39

997,80

81,41

80,52

-10,59

-1,05

Dlažkovice

197,17

196,64

73,43

73,23

-0,54

-0,27

Evaň

509,50

507,47

67,50

67,22

-2,03

-0,40

Chodovlice

227,97

229,11

73,93

74,30

1,14

0,50

Chotěšov

704,91

704,64

90,19

90,16

-0,27

-0,04

Chotiměř

138,47

133,09

40,44

38,85

-5,38

-3,89

Keblice

389,03

387,90

76,57

76,35

-1,13

-0,29

Klapý

695,87

689,10

77,83

77,07

-6,78

-0,97

Křesín

677,07

675,67

69,08

68,94

-1,40

-0,21

92,57

92,46

30,72

30,68

-0,11

-0,12

1021,57

1019,60

65,33

65,16

-1,97

-0,19

410,53

409,50

91,82

91,54

-1,03

-0,25

Lovosice

476,43

442,91

40,06

37,24

-33,52

-7,04

Lukavec

278,36

270,29

83,01

80,61

-8,07

-2,90

Malé Žernoseky

130,35

128,82

39,28

38,82

-1,54

-1,18

Podsedice

878,10

875,77

57,64

57,47

-2,33

-0,27

Prackovice nad Labem

290,32

283,77

35,91

35,11

-6,55

-2,25

Radovesice

403,54

415,32

79,17

81,49

11,78

2,92

Sedlec

333,13

333,63

83,78

83,63

0,50

0,15

Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň

21

1 702

4 3 684

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Siřejovice

556,64

540,39

90,41

87,77

-16,25

-2,92

Slatina

561,66

543,45

80,88

78,32

-18,22

-3,24

Sulejovice

211,39

210,81

56,94

56,78

-0,58

-0,27

Třebenice

1070,89

1056,38

48,99

48,34

-14,51

-1,36

Třebívlice

626,09

626,43

44,65

44,68

0,33

0,05

Úpohlavy

334,66

334,65

84,26

84,26

-0,01

0,00

Velemín

1274,68

1215,27

31,68

30,20

-59,41

-4,66

Vchynice

264,96

255,79

50,85

49,09

-9,17

-3,46

Vlastislav

384,55

383,73

68,17

68,02

-0,82

-0,21

Vrbičany

196,78

196,79

81,64

81,64

0,01

0,01

15061,33

14872,71

59,00

58,30

-188,62

-1,25

SO ORP Lovosice

Zdroj dat: ÚAP ORP Lovosice 2010

U většiny obcí (viz. tabulka č.11) došlo k úbytku orné půdy (při srovnání roku 2000 a 2010). Největší úbytek orné půdy byl u obce Lovosice (33,52 %, obce Velemín – 59,11 %). Přírůstek orné půdy byl zaznamenán pouze u tří obcí. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Cílem legislativy je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby a v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Významnou charakteristikou způsobu využití území je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Převažujícím půdním typem jsou karbonátové černozemně na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických para rendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy až do rangerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jižní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na spraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené fluvizemě na Ohři. Na většině území se nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných, tvořená hlavním půdním typem černozemě na spraších, které se tu vyskytují jako černozemě pravé, ilimerizované a černozemě karbonátové s obsahem CaCO3 v celém půdním profilu až do povrchové vrstvy. Mocnost humózního černozemního horizontu je v rozmezí 40 až 60 cm, zásoby živin jsou velmi dobré. V bezprostředním okolí Labe je vylišena asociace nivních hydromorfních půd, převážně zemědělsky zkulturněných. Jsou to půdy hlinité, jílovito – hlinité až jílovité s dobrými zásobami minerálních živin a s dobrými rezervami vody pro vegetaci.

22

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Lovosice představují jeho významný přírodní zdroj, nicméně dosahují v ORP Lovosice velmi nízkého podílu výskytu (15 %). Výrazně se koncentrují v severní části území (obec Lhotka nad Labem 53 %, Velemín 45,4 %) Naopak některé obce jsou zcela bez lesnaté (Černiv, Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice, Úpohlavy). Pozitivní charakteristikou je vysoké zastoupení listnatých lesu (74,5 % PUPFL - dub 39,3 %, jasan 8,7 %). Nejhojnější jehličnatou dřevinu zde představuje smrk ztepilý (13,3 % PUPFL). 76 % PUPFL spadá do kategorie hospodářských lesů, 8 % do lesů ochranných a 16 % do lesů zvláštního určení.

3.3.2.5 Infrastruktura a technická vybavenost Technická vybavenost města Lovosice a okolí Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Lovosice v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházející se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Lovosice. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Téměř všechny domácnosti města Lovosice jsou vybaveny rozvodem plynu nebo napojeny na centrální zdroj tepla, pitné vody a jsou napojeny na kanalizační síť města. V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Odkanalizovaná plocha je cca 176 ha. Odpadové hospodářství je řešeno centrálním svozem odpadu. Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu vodovodní síť a jsou povětšinou zcela pokryty. Pro lepší přehled jsou zde uvedeny obce a jejich pokrytí území vodovodní sítí: Obec Černiv (100 %), Čížkovice (100 %), Děčany (100 %), Dlažkovice (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Keblice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (100 %), Libochovice (100 %), Lovosice (100 %), Malé Žernoseky (100 %), Podsedice (98,5%), Sedlec (100 %), Slatina (100 %), Sulejovice (100 %), Třebenice (100 %), Úpohlavy (100 %), Velemín (80 %), Vchynice (100 %), Vlastislav (100 %). Obec Vrbičany je pokryta z větší části vodovodní sítí. Dále dle dotazníkového průzkumu z r. 2012 má již obec Lkáň rozvod vody na 98% území. U obcí Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Keblice, Lkáň, Peckovice nad Labem, Sedlec, Úpohlavy a Prackovice nad Labem není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. V obci Třebívlice mají vodovodní síť jen některé oblasti, neboť některé domácnosti využívají své studny.

23

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Zásobování vodou města Lovosice Lovosice leží na levém břehu Labe při ústí Modly. Dle územního plánu z r. 2000 v souladu s ÚPN-SÚ byl vybudován nový výtlak DN 400 z ÚV Píšťany shybkou pod Labem do VDJ Sulejovice. Do zájmového území vodovodní skupiny patří také Lukavec, Lhota nad Labem a Malé Žernoseky, dále Keblice, Sulejovice, Vchynice, režný Újezd, Bílinka, Borec a Radostice. Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a jsou likvidovány v souladu se zákonem č.254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Lovosice, Radovesice, Třebenice, Velemín, Vrbičany, Třebívlice, Lukavec, Čížkovice, Vlastislav, Prackovice nad Labem, Libochovice a Křesín. Jednotná kanalizace je zavedena v 16 obcích Čížkovice, Chotiměř, Keblice, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Radovesice, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. V samotném městě Lovosice je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Území města je ploché, s malými spády. Odkanalizovaná plocha je cca 176 ha. Páteřními stokami jsou cukrovarská stoka od cukrovaru k Labi a kmenová stoka, procházející městem podél řeky. Vlastní stoková síť byla do tohoto systému napojována dle postupu výstavby. Starší úseky bude nutno postupně zrekonstruovat. Vzhledem k plochému terénu jsou stoky v min. spádech a je nutno je proplachovat. V současnosti jsou odpadní vody likvidovány v ČOV Litoměřice. Chemicky a mechanicky se čistí odpadní vody z průmyslu. Jako reakce na přívalové srážky v r. 1977 a následné smyvy ornice z Lovoše byl v r. 1978 vybudován meliorační svod PEO Lovoš a svah byl zatravněn. Zásobování plynem v oblasti Lovosicka V rámci SO ORP Lovosice je plynem zásobováno 20 obcí z 31 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více než 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Čížkovice (90 %), Chotěšov (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (97%), Lukavec (100 %), Malé Žernoseky (98,5%), Radovesice (100 %), Siřejovice (100 %), Třebenice (100 %), Třebívlice (100 %), Vrbičany (95 %). Obce, jež mají pokryto méně než 70 %, jsou Velemín (70 %), Děčany (napojeno asi 40 % domácností). Některé obce jsou napojeny, ale nemají zjištěno přesné procento domácností, které je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí obec Libochovice, Podsedice, Keblice, Prackovice nad Labem a Úpohlavy. V obci Sulejovice je území plně pokryto, ale ne všichni obyvatelé jsou napojení. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 10, je to: Černiv, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice, Vlastislav.

24

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Zásobování plynem v městě Lovosice Řešené území je zásobováno zemním plynem z distribučního rozvodu VTL, STL a NTL společnosti SČP Net, s.r.o. se sídlem v Ústí nad Labem. Plošná plynofikace města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice probíhala v několika etapách: - Lovosice část (areál DELI)

v r. 1958

- Lovosice střed

v r. 1975 až 1978

- Lovosice plošná plynofikace I. etapa

v r. 1995 až 1996

- Lovosice plošná plynofikace II. etapa v r. 1996 do 2006 Zemní plyn je do řešeného území veden větším počtem VTL přípojek. V současnosti jsou rozvodné sítě zemního plynu ve městě Lovosice a obcích Lukavec a Sulejovice provozovány v tlakových hladinách do 4,0 MPa jako vysokotlaké (dále VTL), do 0,3 MPa jako středotlaké (dále STL) a do 2,1 kPa jako nízkotlaké (dále NTL). Řešeným územím rovněž prochází plynovod WTL Čížkovice Lovochemie, DN 150/PN 63. Plynovod je v majetku společností RWE Transgaz. Zásobování teplem Rozhodujícím zdrojem tepla je v současnosti centrální horkovod, který je napojen na společnost Lovochemie. Tento horkovod byl vybudován ve spolupráci s firmou Lovochemie. Výroba tepla je v Lovochemii zajišťována jednak zbytkovým odpadním teplem z výroby a dále přímou výrobou z uhlí. Lokální plynové kotelny, které jsou umístěny v místech bývalých výměníkových stanic, slouží jako záložní zdroj tepelné energie v případě dlouhodobého výpadku. Jedinou výjimkou jsou 2 ks plynových kotelen v místní části Holoubkov. Dnem 1. září 2012 nabyl účinnosti nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., kterým se ruší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, nový zákon o ochraně ovzduší zrušil dřívější kategorie zdrojů znečišťování ovzduší, tzn. malé, střední, velké a zvláště velké zdroje. Zdroje do 50 kW jsou obvykle zdroje tepla rodinných domků, malých firem a nejsou zde zahrnuty. Vice jak 5MW produkuje kotelna společnosti: - Lovochemie, a.s. V kotelnách uvedené společnosti se teplo vyrábí ze zemního plynu a hnědého uhlí. Mezi střední zdroje patří mimo menších průmyslových provozů a zdrojů pro odběratele v terciální sféře též záložní zdroje pro bytovou sféru provozované firmou Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích. Tyto zdroje však nejsou vzhledem k centrálnímu vytápění horkovodem v pravidelném provozu. Obec Lkáň chystá výstavbu bioplynové stanice pro centrální vytápění.

25

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Zásobování elektrickou energií • Nadřazený distribuční systém VVN Řešené území je zásobováno el. energií z distribučního rozvodu VVN, VN a NN společnosti ČEZ Distribuce, a.s. se sídlem v Děčíně. Katastrem prochází dvojvedení VVN 110 kV Koštov - Mělník č. 347 a č. 350. Dvojvedení je v řešeném území vybudováno na společných ocelových mřížových stožárech. Osa koridoru je orientována severozápadním směrem a směrově sleduje hranici katastrálního území města Lovosice. Uvedené dvojvedení VVN č. 347, č. 350 a č 360 je v běžném provozním stavu napájeno z transformovny VVN TR 220/110 kV Chotějovice a slouží jak k napájení nejbližší TR 110/22 kV Litoměřice Jih, cementárny Lafarge Cement, a.s., tak dalších rozvoden 110 kV v Ústeckém kraji. Řešené území v současné době napájí vedení WN č. 347. Do řešeného území je rovněž přivedeno vedení VVN 110 KV Litoměřice Severozápad Lovochemie č. 1570 a č. 1571. Osa koridoru je orientována severojižním směrem a do řešeného území vstupuje od severní hranice katastrálního území města Lovosice. Uvedené dvojvedení slouží pouze pro zásobování průmyslového areálu Lovochemie, a.s. •

Distribuční systém VN 22 kV

Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice jsou v současné době zásobovány el. energií distribuční soustavou VN 22 kV. Distribuční soustava VN je ve standardním provozním stavu převážně napájena z transformovny TR 110/22 kV Litoměřice - Jih vzdálené cca 5 km od řešeného území. Na zásobování řešeného území se zejména v poruchových provozních stavech také podílí TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad (vzdálená cca 7 km od řešeného území) a z TR 110/22 kV Libochovice (vzdálené cca 20 km). •

Distribuční systém VN 6 kV

V řešeném území je distribuční systém VN 6 kV vybudován pouze v areálu společnosti Lovochemie, a.s. a je využíván jen pro vlastní spotřebu společnosti. Území Lovosicka je zásobováno elektrickou energií z RZ Želetice 2 linkami vrchního vedení a 1 linkou kabelového vedení, napájecí napětí VN 22 kV. Distribuční rozvody 22 KV jsou vedeny na okraji města vrchním vedením. Ve městě je jednotná rozvodná síť VN 22 kV. Dopravní infrastruktura města Lovosice Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Základním východiskem pro tvorbu územně-plánovací dokumentace je Politika územního rozvoje ČR, jež je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly:  

„Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“. 26

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; atd. (PÚR ČR 2008) Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichž existují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích „je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot“. Územím SO ORP Lovosice prochází republiková rozvojová osa OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR (-Dresden). Obrázek č.6: Rozvojové oblasti a rozvojové osy

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území. Vymezení rozvojové osy OS2 zahrnuje na území SO ORP Lovosice obce s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a železniční trať č. 090. Ve správním obvodu ORP Lovosice nebyly vymezeny žádné specifické oblasti.

27

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Koridory a plochy dopravní infrastruktury Územím SO ORP Lovosice prochází následující koridory a plochy dopravní infrastruktury. Koridor vysoko-rychlostní dopravy VR1 Vodní cesta mezinárodního významu VD1 Veřejná logistická centra (dále VLC). Úkoly územního plánování dle PÚR ČR 2008: a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, c) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kritérii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Lovosice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013 (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (2010) a především ÚAP Ústeckého kraje a ZÚR. V rámci analýzy byly dále využity i materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu, Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, že jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i IV. transevropský multimodální koridor evropské sítě TEN-T vedený v ose Berlín Praha – Břeclav – Bratislava - Budapešť - Istanbul, jehož úsek prochází územím SO ORP Lovosice.

28

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č.7: Transevropské multimodální koridory (TEMMK)

Jeho součástí na území Ústeckého kraje jsou v cílové podobě dálnice D8 - E55, I. tranzitní železniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VR1), Labská vodní cesta, logistické centrum Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Ústeckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Územím SO ORP Lovosice prochází koridor dálnice D8, který je ze současného i budoucího vývoje nejdůležitější dopravní tepnou v regionu Ústeckého kraje.

29


Obrázek č.8: Koridor dálnice D8

Stávající silniční síť na území SO ORP Lovosice Páteřní komunikace silniční sítě na sledovaném území zahrnují již dostavěný úsek dálnice D8 Praha – Lovosice, který dále pokračuje silnicí I. třídy I/8, dále jsou to silnice I. třídy I/15 a I/30. Jejich průběh je následující. Dálnice 

D8 - Praha (II/243) - hranice hl. m. Prahy (začátek D8) – Lovosice (D8, I/15, I/30) Silnice I. a II. třídy

  

I/8 Lovosice – Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec - Německo I/15 Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9) I/30 Lovosice (D8 km 48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13)

Správní území ORP Lovosice a město Lovosice jako takové mají zajištěno spojení s hlavním městem Prahou (D8), krajským městem Ústím nad Labem (I/30) i s významnými centry sousedních územních celků – Mostem a Litoměřicemi (I/15). 30


Součástí základní sítě jsou i následující silnice II. třídy.    

II/237 Libochovice – Třebenice (I/15) II/246 (Louny) – Libochovice – (D8) – Roudnice nad Labem II/247 Libochovice – (D8) – I/15 (Lovosice – Litoměřice) II/261 (Štětí – Litoměřice) – Lovosice – (Ústí nad Labem – Děčín)

Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. tříd a místních či účelových komunikací, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v letech 2000, 2005 a 2010. Výsledky sčítání se vykazují pomocí ukazatele RPDI (roční průměr denních intenzit, údaje v tisících vozidel/24h). Ukazatel RDPI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech v určité roční sezóně mohou být i mnohem vyšší než průměrné hodnoty. Nejvyšší nárůst zatížení byl na území ORP Lovosice v období 2000 a 2005 zjištěn na hlavních komunikacích, což souviselo i s postupnou dostavbou úseku D8 směrem k Lovosicím, naopak zatížení v roce 2010 narostlo již pouze na zmiňovaném úseku D8 a v ostatních lokalitách se stabilizovalo, blíže následující tabulka nejkritičtějších úseků. Tabulka č. 12: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích na území SO ORP Lovosice Silnice

Sčítací úsek

D8

4-8232

I/8

I/30

I/15

Změna 2005/2000

Změna 2010/2005

21027

1,76

1,21

Praha – Lovosice

10257

8545

1,57

0,83

6542

10257

8545

1,57

0,83

Lovosice – Teplice – státní hr. Lovosice – Teplice – státní hr.

4-2176

12074

18167

16222

1,5

0,89

Průtah Lovosicemi

4-2172

8652

11673

9331

1,35

0,80

Výjezd z centra Lovosic

4-2188

8652

11673

9924

1,35

0,85

4-0990

6570

8850

7397

1,35

0,84

Lovosice – Ústí nad Labem Most – Lovosice – Litoměřice

RDPI 2000

RDPI 2005

RDPI 2010

9885

17400

4-0090

6542

4-0108

Trasa

Zdroj: ŘSD, www.scitani2010.rsd.cz

Další sčítání bude provedeno za rok 2015.

31

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Lovosice Výchozími dokumenty pro vymezení záměrů v rozvoji silniční sítě byly ÚP VÚC okresu Litoměřice (platnost od 1. 1. 2007), Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009) a Územně analytické podklady Ústeckého kraje (2009). Prioritou pro kvalitní propojení území se sousední SRN je dostavba D8, jejíž koridor byl vymezen v ZÚR ÚK. Na sledovaném území je ve srovnání s republikovým průměrem vysoká hustota silniční sítě. S nárůstem intenzity dopravy již ne vždy odpovídá současným potřebám. V daném případě se jedná o nezbytnou postupnou dostavbu D8, které se bohužel vlivem technických a klimatických podmínek neustále oddaluje, nyní se předpokládá možné dokončení v roce 2016. Do té doby je nutno počítat s nevyhovující kapacitou hlavních silničních tahů, které chybějící úsek D8 přes České středohoří suplují. Dostupnost ORP Lovosice Hodnocení dopravní obslužnosti území veřejnou hromadnou dopravou bylo provedeno před několika lety, blíže viz. dokument „DRUHÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE 2012“. Vlastní dokument dopravu popisoval jako vyhovující. V současnosti Ústecký kraj ukončil výběrová řízení na dopravní obslužnost v Ústeckém kraji s platností od 1.1.2015, zaměřil se především na zkvalitnění dopravní obslužnosti a to nejen v dostatečné nabídce vlastních spojů, ale i ve vlastním výběru dopravců, kteří budou muset od uvedeného data plnit náročnější podmínky na vybavení vozidel. Zároveň se připravuje Ústecký kraj na vytvoření jednotného Integrovaného dopravního i tarifního systému. Z výše uvedeného vyplývá, že by bylo vhodné provést nový doplňující průzkum po zaběhnutí těchto nových služeb do praxe a to nejdříve ke konci roku 2015. Železniční doprava Koridory železniční sítě Územím SO ORP Lovosice prochází I. tranzitní elektrifikovaný železniční koridor (Kiel – Hamburg – Berlin) – Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce. Na tento koridor navazují další územně významné tratě místního charakteru, blíže v další části.

32

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č. 9: Doprava železniční – koridory konvenční železnice, koridory VRT

Železniční doprava na území SO ORP Lovosice Součástí již uvedeného páteřního koridoru je i důležitý železniční uzel – ORP Lovosice. Železničním koridorem procházejí trasy následujících železničních tratí č. 090 (Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí n. L. –Děčín), 091 (Kralupy nad Vltavou – Praha) a železniční trať č. 098 (Děčín – Dolní Žleb, st. hranice), které zajišťují spojení Praha – Lovosice – Ústí nad Labem - SRN. Územím SO ORP Lovosice prochází železniční trať č. 090, jejíž trasa na území SO ORP propojuje obce Prackovice, Litochovice, Malé Žernoseky, Lovosice, Lukavec. Tento páteřní koridor je doplněn železničními tratěmi č. 087, 097 a 114, jejichž průběh je následující:  



železniční trať č. 087 v trase Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa, železniční trať č. 097 v trase Lovosice – Úpořiny – Teplice, (v současnosti není trať provozována v důsledku sesunutého svahu u Litochovic v souvislosti s nestabilním geologickým podložím a se stavbou D8) železniční trať č. 114 v trase Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty,

jež zajišťují jednak spojení ORP Lovosice s dalšími regionálními centry na území Ústeckého kraje, ale současně i dostupnost centra území ORP Lovosice. Poslední železniční trať č. 113 (Lovosice – Obrnice – Most) není využívána pro osobní přepravu. Délka železniční dráhy na území SO ORP Lovosice činí celkem cca 123,14 km, z toho délka celostátní železniční dráhy je cca 14,56 km a regionálních drah cca 54,29 km.

33

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Lovosice plní obslužnou funkci území železniční tratě č. 087, 090, 097 a 114, které, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Tabulka č. 13: Dopravní obslužnost území železniční dopravou

Trať číslo 087 090 097 114

Stanice/ zastávky Lovosice, (Žalhostice, Litoměřice) Prackovice n/L, Litochovice n/L, Malé Žernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec Lovosice, Lovosice zastávka, Oparno, Chotiměř, Dobkovičky (v souč. mimo provoz) Lovosice, Sulejovice, Čížkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice, Libochovice město, Dubany, Křesín

Na území SO ORP Lovosice se nachází 19 stanic/zastávek, z toho 3 se nachází v Lovosicích, 11 se nachází ve sledovaných městech a obcích, zbývajících 5 se nachází v jejich částech (Opárno, Libochovice město, Dobkovičky, Litochovice n/L a Dubany). Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Lovosice Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín – Praha – Brno – Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň – Ostrava – Katovice – Varšava. (PÚR) Jedná se o dlouhodobě územně hájený koridor vysokorychlostní tratě, jež vychází ze zpracované studie vysokorychlostních tratí v ČR. O jeho možné výstavbě není v tuto chvíli rozhodnuto. Velmi významným tématem v oblasti SO ORP Lovosice je v tuto chvíli tlak na obnovení provozu na trati 087, což však může být dořešeno až společně s vyřešením stabilizace svahu u Litochovic v návaznosti na dostavbu dálnice D8. Kombinovaná doprava Lovosice jsou od roku 2006 centrem, jež zajišťuje kombinovanou dopravu silnice – železnice. Probíhá zde nakládka kontejnerů i kamionů na železniční vagony, jež jsou směřovány do řady zemí, kupříkladu do Německa, Francie, Belgie, Švédska a dalších.

34

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Veřejná logistická centra (dále VLC) V rámci PÚR ČR 2008 byla oblast Ústí nad Labem – Lovosice zařazena do vymezené sítě veřejných logistických center napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce. V budoucnosti by měla poskytovat široké spektrum logistických služeb. Úkolem příslušných ministerstev a jiných ústředních úřadů je spolupracovat s kraji na výběru konkrétních lokalit. V letech 1994–2004 existovala v trase Lovosice – Drážďany (železniční trať č. 090/815) kombinovaná doprava systému RO-LA s terminály Lovosice a Dresden – Fridrichstadt. Pro překládku z vody na železnici sloužilo logistické centrum Děčín. (PRÚK) Vodní doprava PÚR vymezuje v rámci IV. transevropského multimodálního koridoru jako koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu koridor vodní dopravy VD1 v trase Pardubice – hranice SRN. Důvodem jeho vymezení je zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Labská vodní cesta, jež je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu dle evropské dohody AGN, prochází východní hranicí území SO ORP Lovosice. Délka vodní cesty na území SO ORP Lovosice činí cca 9,8km. V současnosti je využívaná pro nákladní a rekreační osobní dopravu v úseku (Pardubice) – Chvaletice – Ústí nad Labem – Hřensko – státní hranice. Větší využití pro mezinárodní nákladní dopravu je podmíněné zkvalitněním podmínek celoroční splavnosti, což by umožnilo přesun části objemů nákladní dopravy ze silnic na ekologicky šetrnější vodní dopravu. Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází žádné letiště a ani se výhledově nepředpokládá jeho vybudování.

35


3.3.2.6 Sociální a občanská vybavenost Bydlení V obvodu ORP Lovosice bylo registrováno v roce 2011 (dle provedeného sčítání ČSÚ) celkem 7 510 domů, z čehož bylo cca 81 % domů obydlených. Významně převyšoval počet rodinných domů (celkem 6 833) nad domy bytovými (celkem 533). Tabulka č. 14: Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu v ORP Lovosice, Zdroj: ČSÚ Domy celkem 76

Domy obydlené 54

z toho RD 76

-

Bytů celkem 79

Byty obydlené 57

z toho v RD 46

Čížkovice

316

290

288

23

521

478

259

189

Děčany

191

117

185

6

222

142

115

20

57

42

54

1

68

52

38

8

131

88

131

-

148

99

99

-

77

53

75

-

81

56

54

-

Chotěšov

162

133

160

-

190

152

132

-

Chotiměř

84

78

77

4

124

115

57

24

Jenčice

139

113

138

-

169

134

285

-

Keblice

153

127

152

-

167

141

122

-

Klapý

218

159

216

-

240

175

41

-

Křesín

176

114

171

3

203

132

99

13

90

84

83

6

140

112

56

27

1001

814

905

76

1611

1320

151

507

80

56

79

1

88

60

89

1

Lovosice

916

862

543

316

4030

3689

133

3026

Lukavec

120

106

115

5

153

130

140

22

Malé Žernoseky

268

233

263

2

308

261

174

12

Podsedice

323

225

312

6

382

258

119

25


183

157

170

8

260

212

84

33

Radovesice

178

141

176

1

207

159

802

4

Sedlec

86

64

85

-

89

66

59

-

Siřejovice

94

82

94

-

116

95

584

-

Slatina

127

94

125

1

140

101

108

4

Sulejovice

239

219

227

9

323

287

247

43

Třebenice

714

551

686

24

928

727

228

141

Třebívlice

351

265

329

10

426

327

170

46

Úpohlavy

98

82

94

2

121

98

154

10

Velemín

555

426

524

23

707

528

65

99

Vchynice

122

97

121

-

130

102

95

-

Vlastislav

78

50

76

2

94

62

96

8

Vrbičany

107

96

103

4

133

111

243

12

Celkem

7510

6072

6833

533

12598

10438

6013

4274

Obec Černiv

Dlažkovice Evaň Chodovlice

Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň

z toho BD

z toho v BD -

36

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Počet bytů v řešeném území dosahoval 12 598, přičemž obydlených bylo více než 83 %, z toho podíl bytů v rodinných domech činil cca 62 % a v bytových domech cca 37 %. Objektů individuální rekreace je evidováno 708. Struktura domovního fondu je homogenní ve smyslu převahy rodinných domů v území. Bytové domy jsou v absolutních číslech silněji zastoupeny pouze ve městě Lovosice, v menší míře též v Libochovicích či Čížkovicích a Třebenicích. Podíl bytových domů dosahuje maxima 34 % ve městě Lovosice, druhé je s 8 % město Libochovice. V řadě obcí jsou zastoupeny jen domy rodinné. Stáří domovního fondu Stáří domovního fondu je důležitým průvodním jevem sociální i ekonomické situace v regionu. Tato charakteristika rovněž úzce souvisí s demografií obce/regionu. Významný podíl v zastoupení staveb z období do r. 1919 je typický pro obce Dlažkovice, Lukavec či Prackovice nad Labem (více než 40 % zástavby). Intenzita nové výstavby je obecně nízká s výjimkou omezeného okruhu sídel (zejména město Lovosice a některé obce či sídla v jeho zázemí). V těchto oblastech nová výstavba zahrnuje zejména rodinné domy v nově vznikajících rezidenčních zónách na okraji měst. Nejvyšší podíl budov z období 1981–2001 je charakteristický pro obce Jenčice či Lhotka nad Labem (více než 35 %). Tabulka č.15: Počet domů obydlených v letech, Zdroj: ČSÚ

Obec

Celkem

1919

1920 1970

1971 1980

1981 1990

1991 2000

2001 2011

17 95 39 14 42 11 41 18 25 47 37 34 19 245 18

8 38 15 7 7 5 18 22 14 19 35 17 13 157 4

8 31 17 2 10 7 18 2 15 6 19 13 12 122 6

4 38 8 1 4 5 13 11 21 9 14 8 11 88 5

5 41 9 5 4 6 18 9 16 5 7 8 18 47 8

Černiv Čížkovice Děčany Dlažkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň

54 290 117 42 88 53 133 78 113 127 159 114 84 812 56

a dříve 11 45 27 13 20 19 22 14 18 34 44 29 11 142 14

Lovosice

859

85

414

123

75

68

55

Lukavec

106

31

45

4

4

11

8

37

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obec

1920 1970

1971 1980

1981 1990

1991 2000

2001 2011

97 82

35 31

14 17

25 26

29 18

232 225

a dříve 28 43

157

59

40

8

11

18

14

141 64 82 94 218 551 265

35 9 15 29 29 132 76

41 21 20 17 98 195 71

22 6 18 10 26 51 31

18 10 11 7 33 57 34

15 12 7 10 15 45 17

8 4 9 18 15 58 20

82 425 97 50 96

20 119 17 19 13

23 129 38 10 47

3 35 11 6 12

15 42 9 4 8

9 40 12 5 8

10 49 10 4 5

5 720

1 166

1 978

765

618

541

494

Malé Žernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany

Celkem

1919

Celkem

Výstavba nového bytového fondu v porovnání s hierarchicky vyšší krajskou úrovní je v případě Lovosicka úměrná podílu počtu obyvatel na populaci kraje. Bylo dokončeno obdobné množství bytů v ORP Lovosice v porovnání s jinými ORP v poměru k celkovému počtu dokončených bytů v kraji. Intenzita výstavby je v Ústeckém kraji, v porovnání s jinými, stále nízká. Průměrná plocha bytů ve sledovaném období je postupně stále vyšší a překračuje krajský průměr. Tabulka č.16: Počet dokončených bytů v letech (včetně rekonstrukcí), Zdroj: ČSÚ BYTY Dokončené byty Dokončené byty na 1 000 obyvatel Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%) Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m2)

SO ORP Lovosice 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

69

24

21

44

79

40

67

37

52

36

51

79

116

2,6

0,9

0,8

1,7

3,0

1,5

2,5

1,4

1,9

1,3

1,8

2,9

4,2

23,2

62,5

71,4

36,4

62,0

65,0

49,3

67,6

50,0

100,0

58,8

54,4

.

47,3

61,4

65,2

46,2

54,9

70,0

53,3

72,5

68,1

77,9

65,5

66,2

.

Školství V SO ORP Lovosice se nachází 21 mateřských škol, které se nacházejí v 18 obcích, a 14 základních škol, které jsou evidovány v 10 obcích. Více mateřských škol je v obcích Libochovice (2), Lovosice (3). V Lovosicích je navíc ještě firemní mateřská škola firmy Raedr&Falge. Více základních škol se nachází v obcích Libochovice (2) a Lovosice (4). V polovině obcí (13 obcí) chybí mateřské a základní školy. Školské zařízení není v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Sedlec, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany.

38

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Tabulka č. 17: Síť základních a mateřských škol v obcích SO ORP Lovosice Název obce

Mateřská škola

Základní škola

Černiv Čížkovice

ne Základní škola a mateřská škola Čížkovice

ne Základní škola a mateřská škola Čížkovice

Děčany

ne

ne

Dlažkovice

ne

Evaň

ne

Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice, p.o. ne

Chodovlice

ne

ne

Chotěšov

Mateřská škola Chotěšov p.o.

ne

Chotiměř

Mateřská škola Chotiměř

ne

Jenčice

ne

ne

Keblice

ne

ne

Klapý

Základní škola a Mateřská škola Klapý

Základní škola a Mateřská škola Klapý

Křesín

Mateřská škola Křesín

ne

Lhotka nad Labem

ne

ne

Libochovice

Mateřská škola Libochovice

Základní škola praktická, Libochovice, p.o.

Mateřská škola Poplze

Základní škola J. E. Purkyně a Základní umělecká škola Libochovice ne

Lkáň

ne

Lovosice

Mateřská škola Lovosice, U Koníčka

Speciální základní škola a Praktická škola, Lovosice, příspěvková organizace, Mírová

Mateřská škola Lovosice, Terezínská

Základní škola Lovosice, Všehrdova

Mateřská škola Lovosice, Sady Pionýrů

Základní škola Lovosice, Sady Pionýrů Základní škola Antonína Baráka, Lovosice

Lukavec

Mateřská škola Lukavec

ne

Malé Žernoseky

ne

Podsedice

Mateřská škola se školní jídelnou Malé Žernoseky, p.o. Základní škola a mateřská škola Podsedice


Mateřská škola Prackovice nad Labem

ne

Radovesice

Mateřská škola Radovesice

ne

Sedlec

ne

ne

Siřejovice

Mateřská škola Siřejovice

ne

Slatina

ne

ne

Sulejovice

Základní škola a Mateřská škola Sulejovice

Základní škola a Mateřská škola Sulejovice

Třebenice

Základní a mateřská škola Třebenice, p.o.

Základní a mateřská škola Třebenice, p.o.

Třebívlice

Základní škola a Mateřská škola Třebívlice

Základní škola a Mateřská škola Třebívlice

Úpohlavy

ne

ne

Velemín

Základní škola a Mateřská škola Velemín

Základní škola a Mateřská škola Velemín

Vchynice

Mateřská škola Vchynice, p.o.

ne

Vlastislav

ne

ne

Vrbičany

ne

ne

Základní škola a mateřská škola Podsedice

Zdroj: údaje MěÚ Lovosice

39

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Mezi další školská zařízení patří Základní umělecké školy v obcích Libochovice a Lovosice. Středoškolské zařízení v SO ORP Lovosice, např. Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice a Praktická škola Dlažkovice. Základní umělecká škola v Lovosicích má další pracoviště v obcích Třebenice, Velemín a Třebívlice. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V SO ORP Lovosice se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři. Tabulka č. 18: Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb v SO ORP Lovosice, zdroj: MěÚ Lovosice ordinace praktického lékaře pro dospělé

ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

ordinace praktického lékaře stomatologa

ne

ne

ne

ano, 2

ano

ne

Děčany

ne

ne

ne

Dlažkovice

ano

ne

ne

Evaň

ne

ne

ne

Chodovlice

ne

ne

ne

Chotěšov

ne

ne

ne

Chotiměř

ne

ne

ne

Jenčice

ne

ne

ne

Keblice

ne

ne

ne

Klapý

ne

ne

ne

Křesín

ne

ne

ne

Lhotka nad Labem

ne

ne

ne

ano, 2

ano

ano, 2

Obec Černiv Čížkovice

Libochovice Lkáň

ne

ne

ne

Lovosice

ano, 10

ano, 3

ano, 9

Lukavec

ano

ne

ne

Malé Žernoseky

ano

ne

ne

Podsedice

ano

ne

ne


ne

ne

ne

Radovesice

ne

ne

ne

Sedlec

ne

ne

ne

Siřejovice

ne

ne

ne

Slatina

ne

ne

ne

Sulejovice

ne

ne

ne

Třebenice

ano

ano

ano

Třebívlice

ano

ano

ano

Úpohlavy

ano

ne

ne

Velemín

ne

ano

ne

Vchynice

ne

ne

ne

Vlastislav

ne

ne

ne

Vrbičany

ne

ne

ne

40

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Zdravotnická zařízení vyššího typu se nachází v Litoměřicích (Městská nemocnice), Roudnici nad Labem (Podřipská nemocnice s poliklinikou) a Ústí nad Labem (1. Krajská zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice). V Lovosicích se mimo výše uvedenou tabulku č. 18 nachází sdružená ambulantní zařízení, pohotovostní péče (detašované pracoviště) Podřipské nemocnice s poliklinikou, která má sídlo v Roudnici nad Labem. V SO ORP Lovosice se nachází zařízení služeb sociální péče a sociální prevence. Domovy důchodců se vyskytují v obcích Libochovice, Čížkovice a Chotěšov, blíže viz tabulka č. 19. Tabulka č. 19: Síť zařízení sociálních služeb v SO ORP Lovosice, zdroj: MěÚ Lovosice Obec Čížkovice

Chotěšov Libochovice

Lovosice

Název zařízení Domov důchodců Čížkovice Dům s pečovatelskou službou Čížkovice Domov Na Svobodě Čížkovice Domov sociální péče Chotěšov Domov důchodců Libochovice CSP - Chráněné bydlení Litoměřice (Revoluční 54, 411 17 Libochovice) CSP - Chráněné bydlení Litoměřice (náměstí 5. května 59, 411 17 Libochovice) Charitní pečovatelská služba Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v Lovosicích AMICUS SAS FCHL Terénní služba pro osoby ohrožené sociálním vyloučením HEZKÉ DOMY s. r. o.

Sociální služba

Druh služby

Domovy se zvláštním režimem Pečovatelská služba

Služba sociální péče

Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory


Chráněné bydlení


Pečovatelská služba


Azylové domy

Služba sociální prevence Služba sociální prevence Služba sociální prevence Služba sociální prevence

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní programy


Služba sociální péče Služba sociální péče

Odlehčovací služby


KDP Sluníčko

Odlehčovací služby


Pečovatelská služba města Lovosice Středisko Naděje Lovosice



Středisko Naděje Lovosice

Nízkoprahová denní centra Noclehárny

ŠANCE Lovosice


Služba sociální prevence Služba sociální prevence Služba sociální péče

Denní stacionář ŠANCE Lovosice

Denní stacionáře


41

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obec Lovosice má vytvořený 3. komunitní plán péče na období 2014 - 2018. Mezi oblasti sociální pomoci a péče patří tyto cílové skupiny: děti a mládež, osoby ohrožené drogou, senioři a osoby se zdravotním postižením a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Komunitní plán je provázán se Strategickým plánem rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020. Mezi cíle komunitního plánu patří podpora a rozvoj stávajících sociálních a souvisejících služeb a programů, zvýšení informovanosti občanů o těchto službách, snížení vzniku rizik sociálně patologických jevů.

3.3.2.7 Životní prostředí Území SO ORP Lovosice lze charakterizovat jako většinou harmonické a ekologicky stabilní území, v němž se nachází řada přírodních hodnot. Z hlediska biogeografického členění náleží území ORP do dvou bioregionů hercynské podprovincie - 1.3 Ústecký a 1.14 Milešovský. Výškově zasahuje území do 2. – 4. vegetačního stupně. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena řada zvlášť chráněných území a obecně chráněných území přírody a krajiny, nezasahuje sem biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA 2000. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území ORP Lovosice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují přírodní park, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující severní část ORP Lovosice - území obcí Podsedice, Třebívlice, Čížkovice, Třebenice, Jenčice, Sulejovice, Vlastislav, Vchynice, Velemín, Chotiměř, Prackovice nad Labem, Lovosice, Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky. Tabulka č.20: Chráněné lokality Kategorie a název

CHKO České středohoří

Rozloha ha (celke m)

106 300

Vyhlášeno

1976

Popis Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.

Rozhodnutím Okresního úřadu v Litoměřicích byl v roce 2000 zřízen Přírodní park „Dolní Poohří“. Přírodní park zasahuje do území ORP Lovosice v těchto obcích: Dubany, Evaň, Křesín, Levousy, Libochovice, Poplze, Radovesice. Posláním přírodního parku je zachovat ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami, zejména s ohledem na zachování fenoménu dolního toku řeky Ohře s uceleným, funkčním komplexem ekosystému lužních lesů se zachovalými přírodními meandry, neregulovanými částmi řeky s přírodními břehy, mrtvými říčními rameny, periodickými tůněmi a technickými díly jako např. mlýnskými náhony a kanály.

42

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Nejvýznamnějšími maloplošnými chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Lovoš (74,5 ha, Lhotka nad Labem, Velemín – Opárno) a Milešovka (25,5 ha, Velemín – Milešov) a národní přírodní památka Borečský vrch (11,2 ha, Velemín - Borec). Tato území patří i mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Dalšími chráněnými územími v CHKO jsou přírodní rezervace Březina (11,9 ha, Velemín – Milešov), přírodní památka Košťálov (6 ha, Jenčice), přírodní památka Kuzov (7,1 ha, Třebívlice – Dremčice) a přírodní rezervace Lipská hora (Třebenice – Mrsklesy). Mimo CHKO je jediné chráněné území přírodní rezervace Myslivna (35,4 Libochovice – Poplze) s lužními lesy a mokřady. Vrch Borec je známý výskytem tzv. ventarol, což je systém drobných skalních puklin, které protkávají celý vrch. Následující tabulky vymezují rozsah chráněné přírodní oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky v jednotlivých obcích. Na území se nachází přírodní park „Dolní Poohří“. Tabulka č. 21: Chráněná krajinná oblast, zdroj: MěÚ Lovosice

Obec Čížkovice Děčany Chotiměř Jenčice Lhotka nad Labem Lovosice Malé Žernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Sulejovice Třebenice Třebívlice Velemín Vchynice Vlastislav

Výměra v ha 709,622 1239,114 343,421 633,945 302,785 1195,491 334,131 1528,359 814,983 370,751 2184,496 1405,286 4026,593 518,166 563,609

Název CHKO České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří České středohoří

A026 v ha 86,774 301,588 343,421 415,933 302,250 217,670 332,684 901,738 809,003 58,124 1668,976 1192,231 4019,844 518,166 563,609

A026 v% 12.23 24.34 100,00 65.61 99.82 18.21 99.57 59.00 99.27 15.68 76.40 84.84 99.83 100,00 100,00

Tabulka č. 22: Národní přírodní rezervace, zdroj: MěÚ Lovosice

Obec Lhotka nad Labem Velemín Velemín

Výměra v ha 302,785 4026,593 4026,593

Název Lovoš Milešovka Lovoš

A027 v ha 17,919 60,476 33,248

A027 v% 5,92 1,50 0,83

43

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Tabulka č. 23: Přírodní rezervace, zdroj: MěÚ Lovosice

Obec Třebenice Libochovice Velemín

Výměra v ha 2184,496 1567,733 4026,593

Název Lipská hora Myslivna Březina

A028 v ha 22,846 35,591 2,413

A028 v% 1,05 2,27 0,06

Tabulka č. 24: Národní přírodní památka, zdroj: MěÚ Lovosice

Obec Velemín

Výměra v ha 4026,593

Název Borečský vrch

A029 v ha 18,946

A029 v% 0,47

Tabulka č. 25: Přírodní památka, zdroj: MěÚ Lovosice

Obec Jenčice Třebívlice

Výměra v ha 633,945 1405,286

Název Košťálov Kuzov

A031 v ha 6,055 7,909

A031 v% 0,96 0,56

Evropsky významné lokality Na území ORP Lovosice se nacházejí evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, ptačí oblast zde není vymezena. NATURA 2000 je soustava chráněných území, v nichž se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie.

44

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Tabulka č. 26: Evropsky významné lokality, zdroj: MěÚ Lovosice

Obec Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Libochovice Lovosice Malé Žernoseky Radovesice Radovesice Slatina Velemín Velemín Velemín Velemín

Výměra v ha 892,256 978,079 302,785 1567,733 1567,733 1195,491 334,131 514,859 514,859 691,540 4026,593 4026,593 4026,593 4026,593

Název

SITECOD

Vrch Hazmburk Ohře Lovoš Ohře

CZ04232 32 CZ04235 10 CZ04240 37 CZ04235 10

Lovoš Lovoš Ohře

CZ04240 37 CZ04240 37 CZ04235 10

Vrch Hazmburk Milešovka Březina Lovoš Borečský vrch

CZ04232 32 CZ04204 16 CZ04232 02 CZ04240 37 CZ04220 75

A034 v ha 31,239 28,411 161,789 24,385 8,610 0,039 11,312 14,001 224,636 0,151 475,536 3,315 119,504 26,899

A034 v% 3,50 2,90 53,43 1,56 0,55 0,00 3,39 2,72 43,63 0,02 11,81 0,08 2,97 0,67

Na území ORP Lovosice jsou vymezeny památné stromy – duby a buky v Myslivně v obci Libochovice a 19 památných stromů na území 11 obcí. Horninové prostředí a geologie Z geomorfologického hlediska náleží území k Hercynskému systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Terezínská kotlina, okrsku Lovosická kotlina. Z geologického hlediska náleží zájmové území k západnímu okraji České křídové tabule, v tomto prostoru tvořené sedimenty středního turonu, tj. prachovitými pískovci a vápnitými jílovci. Kvartér v nadloží křídových hornin je tvořen písčitými štěrky řeky Labe o mocnosti 8 – 12 m. V nadloží štěrků se vyskytuje proměnlivá vrstva eolicko-fluviálních uloženin, tvořená sprašovými hlínami s příměsí štěrků nebo písků o mocnosti cca 3 - 6 m. S geologickým podložím souvisí faktory ovlivňující možnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP Lovosice převažuje nízké radonové riziko. Střední riziko se nachází na jihovýchodě (především v obcích Lovosice, Sulejovice, Siřejovice, Sedlec, Slatina, Radovesice, částečně i v Čížkovicích, Děčanech, Podsedicích, Křesíně a Libochovicích). Vysoké radonové riziko se vyskytuje zejména v obci Malé Žernoseky, severním okraji Velemína, Třebenic, v jižní části Chotiměře a v několika dalších ojedinělých lokalitách. Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem vápenec těžený v Úpohlavech. Je zde vymezeno dále několik chráněných ložiskových území. Slinitý vápenec je používán k výrobě cementu a dalších stavebních hmot v cementárně Lafarge Cement v Čížkovicích. Významná je těžba stavebního kamene. V Obřicích (Podsedice) byla těžba ukončena a lom bude

45

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část rekultivován. Aktivní těžba probíhá v Dobkovickách. Kámen je používán zejména pro stavbu dálnice D8 a ložisko bude po jejím dokončení uzavřeno. Cihlářská surovina je těžena v ložisku nevyhrazených nerostu v Libochovicích. Z dalších surovin je štěrkopísek říčních naplavenin, těžená ložiska jsou v Malých Žernosekách a Libochovicích. V přípravě je otevření těžby v Lukavci. Specifickou surovinou na území jsou pyroponosné štěrky. Těžba českého granátu probíhá v Podsedicích. Povrchový sběr pyropu je realizován v okolí Kuzovského potoka a Modly. Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Lovosice byly vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území. Na území SO ORP Lovosice se nachází chráněné ložiskové území suroviny vápenec v obcích Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Jenčice, Podsedice, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany, polodrahokamů na území obcí Děčany, Dlažkovice, Chodovlice a Podsedice. Štěrkopísky jsou významné na území obcí Keblice, Lovosice a Lukavec, stavební kámen na území obcí Prackovice nad Labem a Velemín. Území SO ORP Lovosice je dobývací prostor na území 14 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce Čížkovice (vápenec) a Podsedlice (pyroponosné štěrky). Na území SO ORP Lovosice se nachází ložiska vápence v lokalitě Úpohlavy – Chotěšova, Úpohlavy – Chotěšov, Radovesice, Obřice, Úpohlavy západ, Dubohlavy, ložiska cementářské sialitické suroviny Rochov a cihlářské suroviny Libochovice. Objevují se polodrahokamy v lokalitách Chrášťany Podsedice, Poddědice – Dřemčice a Třebívlice. Štěrkopísky jsou v obci Lukavec v lokalitě Bohušovice nad Ohří a Lukavec (netěženy). Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Třebívlice, Podsedlice Evaň, Libochovice, Děčany, Třebívlice, Chodovlice a Dlažkovice. Na území se nachází jediné staré důlní dílo v obci Třebívlice. Vyskytuje se řada sesuvných míst, tvořících 0,25 až 15,00 % výměry obcí zejména v severozápadní části SO ORP Lovosice, jak je zřejmé z grafické části uvedené dále. Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce.

46

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Tabulka č. 27: Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Lovosice, zdroj: MěÚ Lovosice

Obec

výměra ha

Černiv Čížkovice Děčany Dlažkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Lkáň Podsedice Prackovice nad Labem Sedlec Slatina Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav

314,376 709,622 1239,114 267,633 754,738 308,484 776,472 343,421 633,945 510,979 892,256 978,079 302,785 448,218 1528,359 814,983 397,376 691,540 2184,496 1405,286 396,784 4026,593 518,166 563,609

A062 - ha

A062 - %

3,150 3,064

0,44 0,25

4,041 35,958

0,54 11,66

79,482 46,370 59,442 25,106 29,926 1,291 138,702 115,306 3,405 5,586 327,593 179,355 7,170 391,921 19,757 10,854

12,54 9,07 6,66 2,57 9,88 0,29 9,08 14,15 0,86 0,81 15,00 12,76 1,81 9,73 3,81 1,93

Hygienické aspekty životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Vzhledem k tomu, že je město Lovosice převážně průmyslovým městem, je zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nejvyšší podíl z hlediska průměrných ročních koncentrací činí sekundární prašnost vyvolaná automobilovou dopravou. Pro nejvyšší průměrné denní koncentrace pak převládá vliv velkých zdrojů emisí, tj. Lovochemie a.s., Glanzstoff Bohemia s.r.o., Lafarge Cement Čížkovice aj. Nejproblematičtěji se jeví koncentrace tzv. PM10 což jsou drobné (kolem 10μm) pevné či kapalné částice rozptýlené ve vzduchu, vznikající převážně antropogenní činností ze spalovacích

47

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část procesů (lokální topeniště, dieslové motory aj.) v cementárnách, vápenkách, při těžbě, stavebních činnostech, z ploch bez vegetace atd., které na svém povrchu mohou nést např. karcinogenní látky a podílejí se na zánětlivých onemocněních plic a potížích s dýchacím aparátem. Na 33,3% plochy katastrálního území Lovosic, koncentrace PM10 přesahují imisní limit zvýšený o mez tolerance a na 100% katastrálního území dochází k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí v rámci ČR. Na základě dat za rok 2012 byla mimo jiné na 1,5 % území překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 26 starých skládek. V evidenci databáze SEKM – Systém evidence kontaminovaných míst je pro zájmové ORP Lovosice vedeno 15 záznamů lokalit ekologických zátěží. V Národní databázi brownfields, kterou spravuje CzechInvest je v zájmovém ORP evidována 1 lokalita ekologické zátěže. Mezi oblasti s velkou koncentrací ekologických zátěží (kontaminovaných míst) v ORP Lovosice patří k. ú. Vlastislav a okolí, k. ú. Libochovice a k. ú. Lovosice a okolí. Z hlediska rizikovosti je převážná většina ekologických zátěží v zájmovém ORP hodnocena stupněm 2 a 3, což znamená vysoký a střední stupeň rizika ekologických zátěží. V seznamu ekologických zátěží jsou nejvíce zastoupeny komunální skládky (12 ekologických zátěží), které se vyskytují po celém území ORP. Možné a velmi vážné riziko kontaminace horninového podloží a podzemních ploch představuje areál bývalé olejny, v současnosti areál firmy Wowitra. V roce 2013 proveden předběžný průzkum areálu za účasti inspekce životního prostředí. Zjištěno nejen velké množství odpadních látek, ale i vysoce nebezpečné chemikálie. Zemědělské znečištění představují 2 lokality ekologických zátěží ve Vlastislavi (sklady Agrosonep Skalka s. r. o.) a v Sulejovicích (areál bývalé Fruty). Vysoké lokální riziko představuje průmyslový areál Lovochemie a. s., kde se vyrábí dusíkatá a vícesložková zemědělská hnojiva v tuhé i kapalné formě (sklady nebezpečných chemických látek, např. NH3). Riziko se týká ohrožení kvality ovzduší. V areálu sídlí řada průmyslových firem. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Na území ORP Lovosice se nenachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním. Na území SO ORP Lovosice je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána 48

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část na skládky. Na území ORP Lovosice jsou v provozu 4 skládky – Lovochomie a LADEO Lukavec na území Lovosic. Na území obce Čížkovice je skládka SONO Úpohlavy a na území obce Vrbičany skládka společnosti EUROSUP, která je v současnosti uzavřená. Mimo OPR Lovosice, ale v majetku města Lovosice se dále nachází skládka Travčice, v současnosti na území této skládky probíhá její rekultivace. Vodní režim Povrchové toky v ORP Lovosice patří do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leží v severozápadní části ČR. Území je rozděleno na dílčí povodí 1-12-00 (povodí vlastního toku dolního Labe a jeho přítoků od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří), 1-13-00 (povodí Ohře a povodí Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Bílinou) a 1-14-00 (Labe a jeho přítoky od soutoku s Ohří po státní hranici). Jakosti vod v Ohři a Labi jsou rozdílné. Kvalita vody v Ohři je podle ČSN 75 7221 - mírně znečištěná voda, v Labi je podle ČSN 75 7221 - znečištěná voda. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe byl zpracován v letech 2005 až 2009 podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění ve spolupráci s krajskými úřady Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Plzeňského kraje, ústředními vodoprávními úřady a širokou veřejností Plán oblasti povodí. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody ORP Lovosice spadá k vodnímu útvaru Rosovka po ústí do toku Ohře (ID VÚ 14388070), Modla po ústí do toku Labe (ID VÚ 14405000), Labe po soutok s tokem Bílina (ID VÚ 14418000). Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Malá část OPR Lovosice zasahuje CHOPAV Severočeská křída.

49

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č. 10: Situace CHOPAV

Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP Lovosice ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 29: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zdroj MěÚ Lovosice

Obec

výměra ha

Chotiměř Lhotka nad Labem Lovosice Malé Žernoseky Prackovice nad Labem Velemín

343,421 302,785 1195,491 334,131 814,983 4026,593

A045 - ha 74,318 5,327 78,360 184,991 19,659 15,843

A045 - % 21,64 1,76 6,55 55,36 2,41 0,39

Na území SO ORP Lovosice není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa.

50

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Záplavová území Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území šesti obcí). Největší podíl tvoří záplavové území na území obce Lovosice – 501 ha, což tvoří 42 % území obce a na území obce Malé Žernoseky tvoří plocha záplavového území 74 ha, což je 22 % území obce. Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí. Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí. Tabulka č. 30: Záplavové území, zdroj MěÚ Lovosice

Obec Lhotka nad Labem Lovosice Lukavec Malé Žernoseky Prackovice nad Labem

Výměra - ha 302,785 1195,491 334,906 334,131 814,983

Řeka Labe Labe Labe Labe Labe

A050 - ha 10,383 501,519 9,103 74,307 66,520

A050 - % 3,43 41,95 2,72 22,24 8,16

A051 - ha 0,111 7,744 68,396 64,453 47,932

A051 - % 0,02 2,56 5,72 19,29 5,88

Tabulka č. 31: Aktivní zóna záplavového území, zdroj MěÚ Lovosice

Obec Keblice Lhotka nad Labem Lovosice Malé Žernoseky Prackovice nad Labem

Výměra - ha 510,979 302,785 1195,491 334,131 814,983

Řeka Labe Labe Labe Labe Labe

Pro obec Lovosice jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany (hráz, mobilní protipovodňová zábrana, stabilní žb. stěna na hráz) a v obci Lukavec hráz. V obci Velemín je realizována retenční nádrž nad obcí Hrušovka.

3.3.2.8 Rekreace a cestovní ruch Dominantami města jsou budovy současné i bývalé secesní radnice, původem renesanční zámek (v roce 1809 po požáru barokně přestavěn) a nedaleko od něj barokní kostel sv. Václava. Veřejnosti jsou k dispozici četná sportoviště, krytý bazén, koupaliště, sportovní hala, atletický, fotbalový a zimní stadión i lesopark Osmička - ideální oddychová zóna nedaleko Labe. A také přístaviště se zastávkou osobní lodní dopravy. Mimo to lze využít i přívoz přes řeku Labe či nové cyklostezky a jejich napojení na evropskou síť cyklostezek. Možnost rekreace na Píšťanském jezeře. Město pod úpatím impozantní hory Lovoš je ideální branou k výletům do romantické krajiny Českého středohoří. To vše pak podtrhuje i blízkost vinařské oblasti Severních Čech a řada turistických stezek zaměřených na vinařství.

51


Památky, historické a sakrální objekty Secesní radnice Lovosice Obrázek č. 11: Secesní radnice Lovosice, zdroj: www.kamnalitomericku.cz

Secesní radnice v Lovosicích je výraznou dominantou v centru města. Objekt s okázalou, více než třicetimetrovou věží tvoří roh ulic Osvoboditelů a Školní, naproti městskému úřadu a jen kousek od Václavského náměstí. Z podnětu tehdejších konšelů a podle návrhu ústeckého architekta Karla Rehatschka ji v roce 1907 dokončil litoměřický stavitel Alexander Grandissa. Svému účelu sloužila 41 let, poté až do roku 1960 byla sídlem tehdejšího okresního národního výboru. Později budovu převzalo a upravilo pro své potřeby zdravotnictví. Některé ordinace tam jsou dosud. V nové kráse zasvítila lovosická secesní radnice po obnově v roce 1992. Připomíná ji schránka s dokumentací, dobovými aktualitami i tehdejšími mincemi umístěná podle tradice ve věžní kupoli. Z ochozu věže je pěkný výhled na město a okolí. Nová rekonstrukce „Staré“ radnice v letech 2012 – 2013, dodala opět živé barvy a mladiství vzhled. Zámek Lovosice Obrázek č. 12: Zámek Lovosice, zdroj: www.kamnalitomericku.cz

52

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Zámek najdete v Lovosicích při hlavní ulici Osvoboditelů na malém náměstí. Nechal ho postavit Jiří Schleinitz na místě bývalé tvrze pravděpodobně v 2. polovině 16. století. Původně renesanční zámek byl postaven jako dvoupatrová budova se dvěma rizality. V 2. polovině 17. století byl upraven raně barokně. V roce 1809 byl zámek silně poškozen požárem. Kníže Josef Schwarzenberg ho nechal poté obnovit v prostší formě. Odstraněno bylo 6 renesančních štítů a lunetová římsa; střecha byla snížena. Nesloužil už jako šlechtické sídlo, v přízemí byl archiv a kanceláře, odtud se řídilo hospodářství Lovosické domény. V prvním a druhém patře byly služební byty. Zámek má nyní tři křídla a dvě patra. Vnějšek zámku je bez výrazných ozdob. V přízemí tříkřídlé budovy jsou zbytky renesančních štuk. Po severní straně zámku je malá zahrada se dvěma altány. Posledními vlastníky zámku před rokem 1945 byli Schwarzenberkové. V letech 1949-1960 byl v zámku okresní úřad, v současné době je využíván pro školské účely. Je zde Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice. Před zámkem roste mohutný památný strom, kterým je dub letní. Obvod jeho kmene, měřený ve výšce 130 cm, činí 4 m. Tento strom byl vyhlášen památným v roce 2003. Lovosický zámek byl za kulturní památku vyhlášený v roce 1964 na základě rozhodnutí školské a kulturní komise tehdejšího Okresního národního výboru v Litoměřicích. Zámek je nejstarším stojícím objektem ve městě, byť několikrát přestavovaným. Vlastníkem zámku je v současnosti Krajský úřad v Ústí nad Labem. Obrázek č. 13: Kostel sv. Václava, zdroj: www.kamnalitomericku.cz

Barokní kostel zasvěcený knížeti Václavovi mučedníkovi a patronu české země, je dominantou centra Lovosic. Dokončen byl v roce 1748 na náklady Badenských z Badenu a z části majetku církve. Dříve tu stával nevelký starý kostel stejného zasvěcení. V hlavní věží na západní straně jsou sochy svatých Jana Křtitele a Jana Nepomuckého z roku 1879. Nad hlavním vchodem najdeme znak Badenských. V interiéru kostela je připomíná také náhrobník markraběnky Marie Františky Bádenské. Klenbu uvnitř zdobí barokní malby s výjevy o svatém Václavu. Kostel má dva zvony, větší s českým nápisem váží přes šest metráků a je z roku 1532, pochází tedy ještě z dřívější stavby. Kolem východní části kostela je malé lapidárium. Čtyři sochy světců sem byly přemístěny v průběhu 1. poloviny 20.století z jiných míst Lovosic.

53

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č. 14: Pfannschmidtova vila

Vilu postavil v roce 1881 statkář Franz Pfannschmidt jako své reprezentativní sídlo. V letech 2013 – 2014 byla vila do nové krásy zrekonstruována pražskou firmou AVERS s.r.o. a byla v ní umístěna městská knihovna, turistické informační středisko a Czech Point. V překrásném reprezentačním sále budou pořádány koncerty, přednášky a pravděpodobně bude sloužit i jako obřadní sál pro svatební obřady.

Obrázek č. 15: Mírový kostel

Mírový kostel patří od října 2012 mezi kulturní památky. Evangelicko – luteránský „Mírový kostel“ v Lovosicích byl postaven na počátku 20. století v secesním stylu podle projektu kanceláře architektů Lossowa a Kühneho z Drážďan. Je to rohová budova na nároží ulic Krátká a Karla Maličkého. Kopání základů započalo v pondělí 3. dubna 1905 a slavnostní položení základního kamene bylo naplánováno na 30. dubna téhož roku. Dokončení stavebních prací bylo naplánováno na termín 15. září 1905 a vysvěcení a předání kostela k užívání 31. října, u příležitosti reformačního svátku. V roce 1946 přešel evangelický Mírový kostel, jako konfiskát německé církve, do majetku Církve československé husitské. Kostel však nebyl tehdy nedopatřením zapsán do katastru nemovitostí, k tomu došlo na základě soudního rozhodnutí až v lednu 2008. Koncem roku 2008 se po vyjasnění právního i technického stavu mohlo konečně začít s opravou kostela, na prvním místě jeho věže. Po letech chybějící údržby byl kostel ve velmi špatném stavu, silně do něho zatékalo a generální opravu naléhavě potřeboval. „Práce pokračují každým rokem, v letošním roce jsme dokončili

54

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část výměnu krytiny na střeše celé kostelní lodě. Ještě nás čeká oprava fasády, ale rozpočet na ni není dosud zpracován, a tak zatím nelze říct, kolik to bude stát. S dalšími pracemi se počítá i pro příští léta, a to v závislosti na získaných prostředcích. Církev československá husitská podala po poradě s památkářem Robertem Paťchou v roce 2010 žádost o prohlášení „Mírového kostela“ za kulturní památku a uspěla ve svém úsilí teprve po několika letech. Rozhodnutí o nabytí statutu kulturní památky nabylo právní moci 19. října 2012, oznámila radostnou zprávu farářka CČH v Lovosicích. Obrázek č. 16: Korintský sloup svatého Václava, zdroj: fotogalerie M.C.TRITON

Svatý Václav je světec, který je považován za hlavního patrona české země a symbol české státnosti. Protože Lovosický kostel je tomuto knížeti-mučedníku zasvěcen a téhož zasvěcení byl i předchozí kostelík, který pocházel ze 14. století, je i ochráncem města Lovosice přes 6 století. Od roku 1707 stojí na náměstí korintský sloup se sochou sv. Václava v položivotní velikosti vytesanou z pískovce. Světec má známé svatováclavské atributy – knížecí čapku, štít s orlicí a zbroj zakrytou pláštěnkou. Na čtyřech stranách horního podstavce jsou vytesány reliéfy světců: sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Josef a sv. Jan z Nepomuku. Sloup sv. Václava je celkem vysoký asi 6,3 m. Sv. Václav je ale také patronem míru, a protože prý sám pěstoval vinnou révu a lisoval mešní víno, také patronem vinařů a sládků. Socha měla v Lovosicích těžký osud. V padesátých letech byl rozhodnutím pracovníků MNV v Lovosicích sloup neodborně demontován a odvezen do Třebenic za luteránský kostel (dnešní Muzeum českého granátu). Zásluhou radních Jiřího Haufa a Vladimíra Johna a třebenického starosty Vobořila byla socha v roce 2000 do Lovosic vrácena a restauroval ji akademický sochař Libor Pisklák. Restaurovaná socha sv. Václava byla 30. září 2000 na lovosickém Václavském náměstí slavnostně odhalena, za tónů písně „Svatý Václave, vévodo české země” a dělových salv. Po slavnostních projevech vysvětil sochu Mons. Milan Bezděk, který před lety působil v Lovosicích jako farář. Dnes se slaví 28. září jako státní svátek Den české státnosti, proto je v Lovosicích v den úmrtí sv. Václava nejen slavnostní mše, ale i Svatováclavská pouť.

55

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č. 17: Památník Josefa II., zdroj: www.kamnalitomericku.cz

V roce 1766 navštívil Lovosice při cestě do Saska císař Josef II. Zastavil se i u Lhotky, kde si prohlédl historické bitevní pole z roku 1756. Konala se zde Bitva u Lovosic, první bitva Sedmileté války. Provázeli ho generálové Wied, Lacy a Laudon, od kterých si nechal vysvětlit průběh této bitvy. Na tomtéž místě, na hranici katastru mezi Lovosicemi a Lhotkou, pak město Lovosice nechalo roku 1768 postavit pamětní pomník. Pomník zhotovil kamenický mistr Karel Butwitz z pískovce ve tvaru čtyřbokého jehlanu na vrcholu s dělovou koulí z pískovce. Na ní původně stál i železný císařský orel. Pomník prošel několika renovacemi v letech 1843 a 1880. V roce 1890 byla kolem pomníku provedena parková úprava. V noci 21. listopadu 1920 byl pomník úmyslně poničen a v roce 1924 renovován na památník padlým ze Lhotky nad Labem v první světové válce. K poslední renovaci památníku bylo přistoupeno v září 1995. Po 13 měsících restaurátorských a konzervátorských prací se památník císaře Josefa II. zaskvěl 30. října 1996 opět v plné kráse. Restaurátoři pražského kamenosochařství Novák a spol. obnovili i vstupní schodiště a kovový plůtek. Při sestavování památníku byly do něho vloženy nové měděné schránky obsahující nový pamětní list města Lovosice, noviny a sada oběžných mincí. Tento pomník je zapsán v „Ústředním seznamu kulturních památek ČR“. Obrázek č. 18: Socha sv. Floriána, zdroj: www.kamnalitomericku.cz

Za presbytářem kostela sv. Václava vzniklo v letech 1909-1952 lapidárium barokních soch, mezi nimiž je i sv. Florián. Florianus byl důstojníkem římských legií, který na počátku 4. století n. l. velel posádkám některých římských vojenských stanic ve střední Evropě. Jako křesťan byl odsouzen císařským správcem v Noriku ke smrti utopením S těžkým kamenem na krku stál dlouho na mostě přes řeku Enži. Legionáři odmítali vykonat rozkaz, svrhnout svého velitele do řeky. Nakonec ho tam srazil cizí člověk. Nad jeho hrobem stojí i v současnosti kostel Sankt Florian. V lidovém podání se stal svatý Florián ochráncem před požáry a patronem hasičů, pravděpodobně pro svou smrt ve vodě. Lovosickou sochu sv. Floriána vytvořil Antonín Summ z Prahy v roce 1858 a radnice za ni zaplatila 100 zlatých. Možná, že byl zvolen svatý Florián proto, aby ochránil Lovosice před ohněm, v té době museli ještě žít pamětníci velkého požáru města, ke kterému došlo v roce 1809 a kdy lehl popelem i zámek. Světec stojí na pískovcovém podstavci, pravou rukou hasí hořící stavení a v levé ruce drží prapor. Socha dříve stávala na výjezdu z města, přibližně v místech křižovatky před restaurací Beseda. Do lapidária byla přesunuta v roce 1952.

56

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Naposledy byla socha opravována v 70. létech a v roce 1986. V roce 2007 provedl další restauraci akademický sochař Mgr. Vít Mudruňka z Prahy. Kamenná plastika je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Obrázek č. 19 a 20: Kaplička Panny Marie Einsiedelské, zdroj: www.kamnalitomericku.cz

Kaplička Panny Marie Einsiedelské připomíná první bitvu sedmileté války mezi pruským králem Fridrichem II. a císařovnou Marií Terezií. K poctě rakouského generála Radicattiho, který v bitvě u Lovosic v roce 1756 jako jeden z prvních padl, ji o osm později nechala postavit jeho manželka. Drobná církevní stavba stojí v místě, kde byl generál těžce raněn, na dnešní teplické silnici. Na pravé i zadní straně kapličky jsou pamětní desky s nápisy, které už nejsou původní. První připomíná generálovu oběť i samotnou bitvu, druhá je na paměť vojáků, kterých tu zahynulo téměř pět tisíc. Desky zhotovil v roce 1948 lovosický kamenosochař Antonín Hnida. Za kapličkou, kterou město nechalo v letech 2004-5 opravit, se nachází hrobka, do které byly ukládány ostatky padlých vojáků obou armád.

57


Obrázek č. 21 a 22: Památník osvobození, fotogalerie M.C.TRITON

Za poslední historickou památku lze považovat i Památník osvobození se sochou rudoarmějce, tento památník byl poprvé ve své historii v rámci rekonstrukce Zeleného náměstí po 50ti letech přemístěn o 35 metrů. Volný čas, turistika, sport, kultura Ideální oddychovou zónou nedaleko Labe a prakticky nedaleko centra města je lesopark „Osmička“. Obrázek č. 23, 24, 25: Lesopark „Osmička“, zdroj: web MěÚ Lovosice

V prostoru lesoparku "Osmička" se nachází nově vybudované dráhy pro běžce a inline bruslaře. Tyto dráhy nabízí okruh 500 m a 1 km. Lokalita „Osmička“ není jenom pro sportovní aktivity, ale také vhodná k romantickým procházkám a relaxačnímu odpočinku v blízkosti řeky Labe. Na konci lesoparku směrem na Ústí nad Labem se na lesopark napojuje nově vzniklá cyklostezka, která vede k přívozu do Malých Žernosek.

58


V prostoru lesoparku se pořádají různé kulturní akce jako je například: Country festival HAŠMAR, Altros Rockfest, Lovosický Žafest, Václavská pouť, promítání filmů - Kinematograf bratří Čadíků, Olympiáda seniorů, Koloběžkiády aj.

Turistické okruhy a stezky Okolí města Lovosic nabízí nepřeberné turistické možnosti, jako zdroj takových informací byl využit webový portál www.portallitomerice.cz a zde již několik tras a okruhů v okolí:              

Čedičová hora Lovoš Boreč - okruh za přírodní národní památkou Okolo Lipské hory Třebívlice - městečko Ulriky von Lewetzov Hazmburk - impozantní zřícenina na hranici Podřipska a Českého středohoří Milešovka - nejvyšší hora Českého středohoří Ze Sutomi přes Vlastislav na hrad Ostrý ve stopách K. H. Máchy Návštěva vinného sklepa s ochutnávkou v Malých Žernosekách Vinařské stezky Státní zámek Libochovice Ranč pod Lovošem Přes hrad Koštálov do Muzea českého granátu v Třebenicích Romantický pobyt s českým granátem Knihařské řemeslo

Cykloturistika Okolí Lovosic má, pro vyznavače tohoto sportu, nepřeberné množství možností a ideální podmínky. A to především svou polohou na rozmezí Českého středohoří a jižní tabulové oblasti Podřipska. Rovinatá oblast - jižně od Lovosic - je vhodná i pro méně zdatné cyklisty především pro menší absolvované převýšení a většinou i lepší povrch pro jízdu. Ale i severně jsou velice zajímavé trasy bez velkého převýšení. Kopcovitá část - severně od Lovosic - je vhodná spíše pro cyklistiky na horských kolech. Ta již vyžaduje od cykloturistů určitou fyzickou i technickou připravenost a vybavenost. Řada lesních a polních cest má zpevněný povrch, který je tak vhodný i pro méně zkušené cyklisty. Ti zkušenější mohou využít i některých těžších terénů pomocí pěších turistických cest.

59

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Město Lovosice nabízí návštěvníkům po dobu jejich pobytu možnosti ubytování v různých ubytovacích zařízeních (hotelech, privátech apod.) Turistika a členství Euroregiony  Elbe/Labe Infocentra  Informační centrum Lovosice  Centrum pro cestovní ruch a partnerství Mikroregiony  Sdružení obcí pro nakládání s odpady - SONO  Severočeské sdružení obcí - SESO  Svazek obcí Euroregion Labe Kultura Kulturu zastřešují ve městě Lovosice především Kulturní středisko Lovoš Lovosice, RC Mozaika o.s. Békadilkoš o.s. aj., kteří organizuje řadu kulturních, společenských a zábavních akcí, jako příklad můžeme uvést jen stručný seznam:          

Valdštejnské slavnosti Václavská pouť Lovosický Žafest HAŠMAR Country festival Odpoledne pro děti, Pohádky Sváťova divadla Hravé úterky pro děti Altros Rockfest Folklorní festival Promítání Kinematograf bratří Čadíků Geografické přednášky z různých zemí a koutů světa

Nemalou měrou se ale na pořádání různých akcí podílí i Základní umělecká škola Lovosice, spolek Úsměv pro zdraví (zájezdy do divadel, poznávací zájezdy, přednášky, taneční zábavy), Svaz Maďarů žijících v Čechách (kulinární akce, koncerty), Dům dětí a mládeže ELKO Lovosice, Čajovna & Vinotéka (výstavy, koncerty, geografické přenášky, filmová představení) i další organizace, např. Farní charita Lovosice (Mezinárodní den Romů, Romský festival). Ubytování, restaurace, kavárny, aktivní odpočinek Samotné město Lovosice nabízí nepřeberné možnosti kde strávit volný čas případně se ubytovat, záleží spíše na preferencích a zájmech, jako zdroj takových informací byl využit webový portál www.kamzajit.cz a www.seznam.cz, nalezená zařízení a místa uvádíme dle typu.

60

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Ubytování:      

Hotel Lev **** Cukrovar Resort – Hotel Sauna Penzion U Kašpara Penzion „U Havlů“ Turistická chata Lovoš

(kapacita 73 lůžek) (kapacita 26 lůžek) (kapacita 14 lůžek) (kapacita 15 lůžek) (kapacita 22 lůžek) (kapacita 16 lůžek)

Aktivní odpočinek:         

Sportovní hala Chemik Bazén a Lesopark Osmička Sportoviště města Lovosice Dětská hřiště Hřiště s dopravním zaměřením v ulici Prokopa Holého Billiard klub Beseda Kulturní středisko Lovoš Blue bowling Zelené náměstí (zrekonstruované prostory – oddechové zóny)

Restaurace, cukrárny, kavárny, bary:             

Cukrárna John Café Zámeček - Cukrárna, kavárna, čajovna Vinárna Labužník - Restaurace a pohostinství Pizza Ristorante Tinito Restaurace Johanka Tomíno pizza – kebab Restaurant Patriot Restaurace U Kašpara Restaurant Cukrovar Restaurace Pod Palubou Bistro Doma Restaurace Na Mandlu Seven cafe&coctails bar

Sport, sportovní kluby, sportoviště: 

Asociace sportovních klubů Lovosice

Jedná se o samostatně působící subjekt v organizační struktuře MěÚ Lovosice, který zastřešuje organizaci jednotlivých sportovišť a jednotlivých sportovních klubů. Sportoviště zajišťuje složka – Správa tělovýchovného zařízení

61

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Jednotlivé sportovní kluby pak jsou: -

Atletika Basketbal Cyklistika Florbal Fotbal Házená Hokej Jachting Kickbox Krasobruslení Kuželky Kulturistika Plavání Silový trojboj Stolní tenis Šachy Tenis Volejbal Zrakově postižení

3.3.3 Rozvojové faktory 3.3.3.1 Předpoklady a limitující faktory regionu

Lovosice mají podobu novodobého průmyslového města s pásovým uspořádáním funkcí bez zvláštních architektonických hodnot. Jednotlivé památky netvoří městkou památkovou zónu či historické jádro města jako je tomu u jiných měst. Centrální zóna, jako nositel hlavních městotvorných aktivit, je pevně vymezena okruhem městských komunikací. Tyto komunikace byly v minulých letech doplněny a umožnily v tomto prostoru zásadně zklidnit hlavní dopravní osu města, vedoucí od areálu a.s. Lovochemie, přes centrum s napojením na silnici I/30. Tato část města však byla již z podstatné části přestavěna sídlištním způsobem a v rámci nutné regenerace je potřeba zde obnovit ulicový charakter zástavby. Vzhledem k předešlému vývoji lze považovat toto základní uspořádání funkcí za stabilizované. V návrhu ÚPN-SÚ jsou nové výrobní a podnikatelské aktivity situovány v návaznosti na stávající areály v jižní a východní části města. Plochy pro bydlení, vybavenost a rekreaci jsou pak navrženy ve středním a severním resp. severozápadním pásu jako dokomponování hmotově prostorové i funkční struktury sídla na hranici dvou zásadně odlišných celků - monofunkční výrobní zóny a původní městské zástavby.

62

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Další vývoj městského organismu se v minulých letech zaměřil i na regeneraci a zkvalitnění obytného, pracovního a rekreačního prostředí. Bylo využito stávajících fondů s citlivou dostavbou, jako příklad můžeme uvést kompletní rekonstrukci Zeleného náměstí, které vytvořilo nový, moderní prostor, který má mimo jiné plnit i funkci relaxačního prostoru uprostřed centra města. Dílčími zásahy do funkční struktury města se navrhovalo částečně eliminovat negativní vlivy z průmyslové výroby na životní prostředí - návrh vytvoření tzv. nárazníkové zóny s umístěním výrobních služeb a dalších podobných provozů, případně v kombinaci s bydlením (smíšená zóna) a izolační zelení. V návrhu územního plánu je zakotveno doplnění a propojení systému izolační a veřejné zeleně a sportovně rekreačních ploch, s cílem poskytnout obyvatelům města odpovídající obytné a životní prostředí.

3.3.3.2 Obyvatelstvo a kvalita života Vývoj počtu obyvatel Lovosic byl v posledních pěti desetiletích výrazně poznamenán politickými, ekonomickými i územními změnami, ke kterým v té době došlo. Současný stav v regionu lze charakterizovat následovně:      



klesá dynamika rozvoje regionu (v souvislosti s celoevropským trendem), prodlužuje se průměrná délka života obyvatel, věková struktura vykazuje negativní trend, tzn. že pokračuje nárůst skupiny poproduktivních obyvatel, se stárnutím obyvatel bude klesat ekonomická aktivita obyvatel, nové pracovní příležitosti vznikají především v průmyslu a v sezóně i v zemědělství, to doprovází vznik pracovních míst především s požadavky na vzdělání vyučen, vzdělanostní vývoj populace má však v uplynulých letech opačnou křivku a kopíruje celorepublikový vývoj, stoupá tak počet vysokoškoláků, středoškoláků či uchazečů o práci s vyšším odborným vzděláním, těchto pracovních míst je v regionu Litoměřicka méně a tak dochází k postupnému odlivu lidí s vyšším vzděláním, tomu navíc napomáhá i poměrně výhodná poloha Lovosic ku Praze, kam již přímé napojení po dálnici D8 umožňuje každodenní dojíždění, přestože dynamika růstu počtu obyvatel klesá, přibývá počet domácností, jejichž velikost se zmenšuje.

Je nutné však připomenout demografickou analýzu Krajského úřadu Ústeckého kraje, která v období let platnosti tohoto dokumentu tj. od roku 2014 do roku 2020 předpokládá, i když mírný, nárůst generace středoškolské mládeže (15-19 let).

63


Graf č.4: Obyvatelstvo Ústeckého kraje - predikce vývoje ve věkové skupině 15-19 let

Zdroj: DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V ÚSTECKÉM KRAJI 2012/2016

Z tohoto pohledu je potřeba zajistit nejen dostatečné prostory pro vlastní výuku, ale i prostory pro aktivní využití volného času, a v dalších letech podpořit i vznik odpovídajících pracovních pozic. V rámci ÚPN-SÚ Lovosice proběhla v minulých letech výstavba průmyslových zón, které mají pozitivní dopad na sociodemografickou stabilitu města i širšího regionu. Chybí však klíčoví zaměstnavatelé, kteří by dokázali nabídnout práci i vzdělanějším vrstvám obyvatel. Město je však v dalším rozšiřování průmyslových zón územně omezeno, z jedné strany řekou Labe, z druhé pak kapacitními dopravními úseky dálnice D8 a železniční tratě 090. Občanská vybavenost Územní rozložení jednotlivých druhů občanské vybavenosti prostupuje strukturou celého sídelního útvaru, největší koncentrace je v centru města Lovosice. Tato koncentrace zvyšuje přitažlivost městského centra, zároveň však způsobuje narůstání problémů a konfliktů jednotlivých funkcí a jejich nároků prostorových i nároků na technickou infrastrukturu a dopravu. Z mimo centrálního vybavení největší plochy občanského vybavení představují sportovní areály a školská zařízení. Ve městě Lovosice je převážná část občanské vybavenosti soustřeďována do centra města. V rámci obytných zón je to především základní občanská vybavenost. Stávající školská a kulturní zařízení jsou stabilizována a v současnosti kapacitně dostačující.

64


3.3.3.3 Vztahy a zvyklosti Meziregionální vztahy jsou do jisté míry determinovány polohou řešeného regionu, jeho přírodním prostředím, komunikačním napojením a stávajícími socioekonomickými vazbami. Tyto vazby vznikají na úrovni meziregionální dělby práce po linii dodavatelsko-odběratelských vztahů a nabývají toku surovin, materiálů, hotových výrobků a kapitálu. Charakteristickým rysem této krajiny je její harmonie mezi danými přírodními podmínkami a jejich využívání člověkem. Kdysi postupně zúrodňovaná půda se stala na dlouhou dobu hlavní obživou obyvatel, průmysl sem pronikal jen postupně a velmi pomalu. Postupně se stal dominujícím a pro tento region profilujícím. Produkty zdejších průmyslových podniků zásobovaly celosvětové trhy. Na první pohled je krajina v okolí města Lovosice ovlivněna chemickým průmyslem a to i po vzhledové stránce tyčících se komínů. Přitom nedaleko od samotného města si většina obcí zachovala malebný venkovský ráz. Dřívější vlastnictví bohaté šlechty zde zanechala množství dnes historicky a kulturně cenných objektů (hrady, zámky, tvrze, církevní stavby), které spolu s krajinnými prvky polí, luk, lesů a řek předurčuje tuto lokalitu i jako turisticky vyhledávanou oblast. Provázanost turisticky zajímavé krajiny a nabídka průmyslového města však spolu s dostupnou infrastrukturou nabízejí široké možnosti pro plnohodnotný život, ale i pro aktivní odpočinek turistům. Průmyslové město nabízí dostupnost řady služeb, které jsou těžko dostupné na venkově a blízká krajina, pak nabízí aktivní odpočinek, bez nutnosti překonávat velké vzdálenosti. Toto je oblast, kterou by město mělo v dalších letech podporovat a využít jejího potenciálu.

3.3.3.4 Místní ekonomika V současnosti jsou Lovosice stále velmi významným průmyslovým centrem, které se nachází na výjimečném dopravním uzlu tří základních dopravních koridorů (vodní cesta, železnice, dálnice). V řešeném území se nachází celá řada průmyslových a výrobních subjektů se širokým spektrem výrobních činností. Dominantní postavení zde zaujímají následující podniky:      

Lovochemie a.s. Preol a.s. Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o. Glanzstoff-Bohemia s.r.o. TRCZ s.r.o. MONDELEZ CR

Ekonomický potenciál zájmového území:  poloha zájmového území - dopravně komunikační vazba na dálnici D8 a na významné silniční trasy 1/15, 1/30 a 1/8,  významný primární sektor (zpracování surovin, zemědělství atp.) umožněný přírodními podmínkami, tzn. že zemědělství je významnou složkou ekonomického potenciálu,  stávající základní fondy především ve výrobních areálech, reprezentované provozními budovami, jejichž další provoz je však podmíněn reinvestováním, 65

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část  infrastruktura - v zájmovém území je technická infrastruktura prakticky komplexní,  v průmyslové výrobě dominuje odvětví potravinářského a chemického průmyslu, dále cementářské odvětví. Významné průmyslové zóny zájmového území jsou situované pouze v k.ú. města Lovosice. Výrobní plochy jsou zde soustředěny na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve vazbě na železniční stanici. Dále pak je v centrální zóně města umístěn výrobní areál společnosti MONDELEZ CR. V Lovosicích působí také několik stavebních firem a řada menších živnostenských provozoven (autoservisy, opravny, montáže apod.), které jsou umístěny v zastavěném území města. Plochy pro výrobní aktivity Výrobní plochy se tak jako ve většině měst rozvíjely postupně v přímé vazbě na ostatní zástavbu, takže časem docházelo k jejich vrůstání do městského organismu. Z tohoto hlediska se jeví jako šťastné soustředění výrobních ploch na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve vazbě na železniční stanici. Nejrozsáhlejší aktivitou v této oblasti je záměr vybudování dopravně zbožového centra, které by mělo zaujímat plochy od přístavu v Prosmykách až po obvodovou komunikaci průmyslové zóny jih. Pro rozvoj nových menších firem jsou vhodné plochy ve vazbě na dálnici v jižní a jihovýchodní části průmyslové zóny, které také pro tyto funkce budou i z hlediska podnikatelských aktivit nejzajímavější.

3.3.3.5 Technická infrastruktura a životní prostředí V Lovosicích jsou téměř všechny domácnosti vybaveny rozvodem plynu, pitné vody a jsou napojeny na kanalizační síť města. V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Odkanalizovaná plocha je cca 176 ha. Odpadové hospodářství je řešeno centrálním svozem odpadu. Zásobování vodou Skupinový vodovod Lovosice zásobuje město Lovosice a obce Lukavec, Sulejovice, Lhota nad Labem, Malé Žernoseky, Keblice, Vchynice, Režný Újezd, Bílinka, Borec a Radostice. Sídelní jednotky s vodovodem jsou prakticky všechny propojeny s vodovodním systémem Lovosic a ve všech kromě Sulejovic se využívají i místní zdroje. Kapacita těchto zdrojů bude limitující pro rozsah nové výstavby. Pro posílení zdrojové kapacity ve skupině byl vybudován přivaděč z úpravny Velké Žernoseky přes Labe do Lovosic. Napájení umožní převedení uvedeného zdroje do vodojemu Sulejovice, čímž se zvýší zabezpečenost dodávky. Odkanalizování a čištění odpadních vod V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Území města je ploché, s malými spády. Odkanalizovaná plocha je cca 176 ha.

66

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část V ÚPN-SÚ je navržená postupná rekonstrukce a doplnění sítě v rámci dostavby v centru Lovosic tak, aby byly odstraněny nevyhovující úseky z důvodů nedostatečné kapacity (spád) a stáří (technický stav). Dále je důležité postupné sjednocení stávající sítě tak, aby byla odstraněna častá vyústění do Labe a odtoky ze sítě bylo možno stáhnout do jednoho místa. V centrální části města bude zachována jednotná kanalizační síť. Před zaústěním průmyslových odpadních vod na městskou síť bude řešeno předčištění. Zásobování elektrickou energií Dle ÚPN-SÚ je energetická situace v řešeném území dobrá. Zajištění zvýšeného příkonu bude provedeno jednak dozbrojením stávajících trafostanic, tj. výměnou stávajících transformátorů až do výše jmenovitého výkonu transformovny a výstavbou nových TS, které budou napojeny na stávající kabelový rozvod VN. Mimo realizované přeložky linek VVN, vyvolaných výstavbou dálnice D8, je dle ÚPN-SÚ nutné provést přeložku stávající linky VN v jihozápadní části Lovosic a zkrácení napájecí linky v obci Lukavec. Stávající trasy vrchního vedení brání uvažované výstavbě v daných lokalitách. Veřejné osvětlení v Lovosicích je na dobré úrovni. Nové veřejné osvětlení v lokalitách výstavby bude zapojeno do stávající sítě rozvodů VO.

Zásobování plynem Plošná plynofikace města Lovosic byla dokončena v roce 1998. V návrhu ÚPN-SÚ je řešeno zásobování nových lokalit zemním plynem napojením na stávající sítě. Zásobování teplem Rozhodujícím zdrojem tepla ve městě Lovosice je centrální rozvod tepla horkovodem, který je napojen na firmu Lovochemie. Plynové kotelny v místech bývalých výměníkových stanic slouží jako případný záložní zdroj. Jedinou výjimkou jsou 2 ks plynových kotelen v místní části Holoubkov. Oblasti rozvoje bydlení Je nutno také na tomto místě poznamenat důležité prvky vedoucí k rozvoji současných oblastí pro bydlení o nové plochy. V roce 2014 došlo k přípravě a realizaci infrastruktury pro výstavbu nových domů v lokalitě Holoubkov. Město tak chce nabídnout možnost dalšího rozvoje a přírůstku obyvatel, kterým chce nabídnout jednak kombinaci příjemného bydlení v nové lokalitě ve spojení s dostupnou infrastrukturou, dostupnou nabídkou práce, dostupnými službami, ale i případným bohatým volnočasovým vyžitím.

67

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Životní prostředí V návrhu územního plánu jsou vytvořeny územně technické podmínky vedoucí k zásadnímu zlepšení životního prostředí jako prioritního předpokladu pro udržení obyvatelnosti prostoru. Rozhodujícím úkolem v této oblasti, je vedle striktního dodržování závazných zásad řešení modernizace také změna technologií chemického areálu, která jediná může přinést rozhodující zlepšení životního prostředí města i zájmového území. Velmi důležitým úkolem pro následující roky je sanace starých ekologických zátěží, jedná se jednak o již probíhající rekultivaci skládky Travčice, která je v majetku města Lovosice, tak především o ekologickou likvidaci odpadů a nebezpečných chemikálií v prostorách bývalé olejny, dnes prostory firmy Wowitra. Do životního prostředí je třeba započítat také boj s největšími znečišťovateli ovzduší, mezi které samozřejmě patří doprava a to především ve vztahu k nedokončené dálnici D8 přes České středohoří, jejíž termín dokončení se neustále odkládá. Přehled umístění znečišťovatelů a souhrnný pohled na zaznamenané znečištění v oxidech dusíků nám dokládají následující obrázky. Obrázek č. 26: Přehled umístění největších znečišťovatelů v okrese Litoměřice, zdroj: www.chmi.cz

68

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Obrázek č. 27: koncentrace oxidů dusíku v roce 2013, zdroj: www.chmi.cz

3.3.3.6 Volný čas, rekreace a cestovní ruch Region má velký rozvojový potenciál pro cestovní ruch a rekreaci. Zatím je tento potenciál minimálně využíván hospodářsky a pro zlepšování image města. Do území města Lovosice částečně zasahuje CHKO České Středohoří a zaujímá 18% plochy z celkového území města (v SZ části území města). Přímo nad městem Lovosice se vypíná Lovoš, na jehož území byla vyhlášena národní přírodní rezervace, s přilehlým znělcovým vrchem Kybičkou. Mezi východním úpatím Českého středohoří a Labem leží ves Lhotka nad Labem, dnes stavebně srostlá s Lovosicemi, které se odtud táhnou k jihu a jihovýchodu ve směru úzkého nevysokého výběžku nad labskou nivou. Výběžek stojí v cestě potoku Modle, který přitéká od Sulejovic a jižně od Lovosic se přibližuje k Labi na vzdálenost 15 km, obtéká však Lovosice dlouhou úzkou smyčkou přes ves Lukavec v délce cca 6 km. Mimořádná příznivá poloha Lovosic se odrazila ve velmi staré sídelní tradici. Hlavní dominanty města leží na lovosicke tepně - ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné i bývalé secesní radnice, renesanční zámek z 2. poloviny 16. století a barokní kostel sv. Václava. Pro rekreaci se nabízí řada turistických i cykloturistických tras, které podtrhují nejen krásu okolní přírody, ale nabízí i nevšední zážitky spojené s oblastí vinařství. Navíc doprovodná infrastruktura umožňuje turistům příjezd jak po vlastní ose, tak i s využitím železniční či silniční sítě. Město Lovosice nabízí návštěvníkům podobu svého pobytu možnosti ubytování v různých ubytovacích zařízeních (hotel, privaty apod.), různých kvalit a kapacit.

69

Strategický plán rozvoje města Lovosice na období 2014 - 2020 Analytická část Mimo cyklo/turistické trasy město nabízí i řadu dalších míst kde lze trávit odpočinek aktivním způsobem. Jedná se o velké množství sportovišť, hřišť, lesoparku Osmička či přímo v centru města v prostorách nově rekonstruovaného Zeleného náměstí, které nabízí především klidové relaxační zóny. Obrázek č. 28, 29 a 30: Zelené náměstí po rekonstrukci, zdroj: fotogalerie M.C.TRITON

A také kultura je ve městě zastoupena širokým spektrem pravidelně pořádaných akcí menšího či většího charakteru. V současnosti město Lovosice dokončenou rekonstrukcí historického objektu „Pfannschmidtova vila“ nabízí svým občanům, ale i turistům další významný prvek, který v sobě bude spojovat jednak městskou knihovnu, ale i turistické informační centrum se službami Czech Pointu.

70

STRATEGICKY PLÁN ROZVOJE MĚSTA LOVOSICE. I. Analytická část

Recommend Documents