MĚSTO LOVOSICE kraj Ústecký

1 Změna č. 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka n. L., Lukavec

MĚSTO LOVOSICE kraj Ústecký Územní plán SÚ Lovosice, Lhotka n./L., Lukavec - změna č. 5 pro obec Lukavec I. Návrh II. Odůvodnění Textová část Objednatel: Obec Lukavec Obecní úřad v Lukavci č. p. 43 410 02 Lovosice tel. 416 532 197, 728 768 264 e-mail: [email protected]

Zpracovatel návrhu změny č. 5:

Pořizovatel: Městský úřad Lovosice odbor stavebního úřadu a územního plánování

Školní 2 410 30 Lovosice

Zpracovatel SEA: Doc. Ing. Josef Soukup, CSc. T-EC Ústí n.L., Kmochova 33, 400 11 Ústí n.L. Zpracovatel hodnocení vlivů na krajinný ráz: Mgr. Stanislav Mudra Líšná 21, 338 08 Zbiroh

Matějská 48/2136, 160 00 Praha 6 tel./fax: 233 332 891 E - mail: [email protected]

Autor: Doc.ing.arch.Ivan Horký, DrSc. autorizovaný architekt Spolupráce: ing. Kamila Svobodová, Ph.D. Josef Godany

Datum: 30.6. 2013 1


OBEC, PRO KTEROU JE ZMĚNA POŘIZOVÁNA: starosta: určený zastupitel pro spolupráci s pořizovatelem:

Obec Lukavec 410 02 Lukavec č. p. 43 Ing. Tomáš Šenfelder Ing. Tomáš Šenfelder

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI změny 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec: vydávající správní orgán

ZASTUPITELSTVO OBCE LUKAVEC

datum vydání číslo usnesení datum nabytí účinnosti pořizovatel

MĚSTSKÝ ÚŘAD LOVOSICE, odbor stavebního úřadu a územního plánování

jméno a funkce oprávněné úřední osoby podpis:

Martin Jaroš, referent odboru stavebního úřadu a územního plánování otisk úředního razítka:

zpracovatel

Doc. ing. Arch. Ivan Horký, DrSc., autorizovaný architekt, č. autorizace 00 662

podpis:

datum:

otisk úředního razítka:

Obsah textové části návrhu:

str.

I. Návrh změny č. 5 územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n. L., Lukavec pro obec Lukavec: A. Návrh opatření obecné povahy č… B. Údaje o počtu listů a výkresů návrhu změny 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec B. 1. Počet listů textové části B. 2. Seznam výkresů grafické části.

4 10 10 10

2


Č.j.

V Lukavci dne:

2013

A. ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU LOVOSICE, LHOTKA NAD LABEM, LUKAVEC PRO OBEC LUKAVEC (VÝROK) Opatření obecné povahy č. Zastupitelstvo obce Lukavec, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 43 odst. 4 a § 55 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 188 odst. 3 a 4 stavebního zákona vydává formou opatření obecné povahy tuto změnu č. 5 územního plánu sídelního útvaru Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec, schváleného usnesením Městského zastupitelstva Lovosice dne 8. 8. 2000. Obecně závazná vyhláška č. 5/2000, kterou byla vyhlášena závazná část ÚPNSÚ, nabyla účinnosti dne 25. 8. 2000. ÚPNSÚ byl změněn změnou č. 1, která nabyla účinnosti dne 8. 10. 2001, změnou č 2, která nabyla účinnosti dne 16. 4. 2003, změnou č. 3, která nabyla účinnosti dne 1. 4. 2008, změnou č. 4, která nabyla účinnosti dne 13. 2. 2008 a změnou č. 6, která nabyla účinnosti dne 9. 7. 2009.

ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU LOVOSICE, LHOTKA NAD LABEM, LUKAVEC PRO OBEC LUKAVEC SE MĚNÍ TAKTO: 1. Nově se vymezuje funkční plocha nezastavěného území obce Lukavec: NT – Plocha těžby nerostů 5a, 5b Celkový územní rozsah navrhované plochy těžby surovin je 53,12 ha, je tvořena dílčími plochami 5a a 5b s odlišnými podmínkami využití a je vymezena ve výkresech č. I. 1. Základní členění území a č. I. 2. Hlavní výkres v měřítku 1:5000

2. Upravuje se článek 3 Vymezení pojmů

3


V odstavci 3 se za písmeno d) vkládají jako písmeno e) slova: plochy těžby nerostů 5a, 5b. Stávající písm. e) se mění na písmeno f)

3. Upravuje se článek 4 Urbanistická koncepce: Za slova …průmyslové výroby… se vkládají slova „těžby nerostů se zpětnou rekultivací a revitalizací území, …“ 4. upravuje se článek 5 Funkční uspořádání území, odst. (3) Neurbanizované území: v odstavci 3 se mění stávající písm. e) na písm. f) a za písm. d) se doplňují pod písm. e) závazné regulativy funkčního uspořádání pro funkční plochu NT těžby nerostů 5a, 5b, které zní: o) NT - Plocha těžby nerostů 5a, 5b Plocha těžby nerostů je vymezena za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání bloku č. 1 výhradního ložiska štěrkopísků Bohušovice nad Ohří č. B 3163500 v rámci vymezeného dobývacího prostoru Lukavec a části nevýhradních zásob a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. Plocha těžby nerostů zahrnuje pozemky lomu, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a ostatních vytěžených materiálů, které budou využity v rámci rekultivace k modelaci břehových partií a vytvoření litorálních pásem, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy těžby nerostů jsou zahrnuty i pozemky související dopravní a technické infrastruktury Hlavní využití: Těžba a zpracování bloku č. 1 výhradního ložiska štěrkopísků č. 3163500 Bohušovice nad Ohří v rámci vymezeného dobývacího prostoru Lukavec na ploše 46,52 ha a části nevýhradních zásob v rozsahu 6,6 ha za podmínek vydaného správního rozhodnutí ČBÚ Přípustné využití: Opatření k ochraně životního prostředí při těžební činnosti a úpravě štěrkopísku Stavby a technologická zařízení pro těžbu, úpravu a distribuci štěrkopísku Dočasné ukládání nevyužívaných nerostů a ostatních vytěžených materiálů, které budou využity v rámci rekultivace k modelaci břehových partií a vytvoření litorálních pásem Rekultivace vytěžených prostorů podle schváleného plánu rekultivace Podmíněně přípustné využití: Využití plochy 5b se podmiňuje následujícími podmínkami: - vytěžení plochy bude provedeno tak, aby mohla být včas zajištěna sanace a rekultivace prostoru pod stabilizovanou trasou VRT - V dohodě s Ministerstvem dopravy zajistit zpracování posudku ke stanovení geotechnických charakteristik zemin pro zavážení koridoru pro vysokorychlostní trať tak, aby byla zajištěna odpovídající stabilita podloží vysokorychlostní trati v rámci upřesnění šíře pruhu pozemků podél osy vysokorychlostní trati, které bude nutno

4


v rámci rekultivace zavézt zeminou - Těžební organizace provede do jednoho roku po oznámení Ministerstva dopravy rekultivaci vytěženého prostoru na kótu a v šířce podle technologického postupu zavážky a jejího hutnění, stanoveného Ministerstvem dopravy na základě projektové přípravy VRT Dočasná plocha technické infrastruktury TI, která je součástí plochy těžby nerostů, se vymezuje v rozsahu cca 4.000 m2 dle výkresu č. I. 2 – hlavní výkres v západní části vymezené plochy těžby NT, u hranice ochranného pásma silnice III/24712 Lukavec Keblice za těchto podrobnějších podmínek: a) Hlavní využití: umístění technického a sociálního vybavení těžebny nerostů b) podmíněně přípustné využití: - plocha se zřizuje na dobu nezbytně nutnou pro vytěžení štěrkopísku v prostoru těžebny a provedení její následné rekultivace podle schváleného plánu - zřízení dočasné účelové komunikace pro dopravní obsluhu těžebny - manipulační a skladová plocha, zpevněná železobetonovými panely pro těžební a přepravní mechanismy, váhu a jejich obsluhu - zřízení VN přípojky 22kV, umístění distribuční trafostanice TN 630 kV a elektrorozvodu NN za podmínek stanovených příslušnými správci inženýrských sítí a rozvodné soustavy - umístění mobilních buněk pro expedici, denní místnost, kancelář, šatny, sklad, ostrahu, hygienicko sociální vybavení, studna, žumpa, vodovod, kanalizace, rozvody elektro, ocelokolna pro zajištění provozu pískovny c) nepřípustné využití: všechny ostatní funkce neuvedené ad a) a ad b). Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněných vnitřních prostorech staveb v denní době obcí Lukavec a Keblice budou s dostatečnou rezervou dodrženy Zajistit akreditované měření hluku ve vybraných referenčních bodech odsouhlasených KHS Ústí nad Labem, a to před zahájením zemních prací v území a po zahájení expedice nerostu. V závislosti na výsledcích měření a rozhodnutí KHS Ústí nad Labem realizovat případná kompenzační opatření pro zajištění splnění hygienických limitů hluku pro pobytové prostory. Nepřípustné využití: objekty, stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím 5. upravuje se článek 6 Prostorové uspořádání: Na konec textu čl. 6 se vkládá odstavec, který zní: mobilní buňky technického a sociálního vybavení těžebny budou přízemní – jednopodlažní

6. upravuje se článek 7 Uspořádání dopravy: V odst. 1 Silniční doprava se za text písm. i) zařazuje následujícího písm. j):

5


j) Z území dotčeného změnou č. 5 bude těžená surovina přepravována po silnici III/24712 ke křížení s dálničním přivaděčem, dále po silnici II/247 (dálniční přivaděč) a po ní na dálnici D8 mimo zastavěná území Lukavce i všech sousedních obcí, část vytěžené suroviny bude vedena po dálničním přivaděči směrem na Litoměřice. Přitom budou respektovány limity využití území řešeného změnou č. 5 ÚPN SÚ z hlediska dopravy, tj.: - ochranné pásmo navrženého koridoru vysokorychlostní trati (VRT – ZR 1) - ochranné pásmo silnic III/24712 a Lukaveckého přivaděče č. II/247 (v tomto ochranném pásmu leží i vodovodní řad a kanalizace pro obec Keblice). Doprava spojená s těžbou nerostů a rekultivací plochy těžby bude provozována pouze v denní dobu. V odst. 2 Železniční doprava se za text písm. b) zařazuje text následujícího písm. c): c) vymezuje se územní rezerva VR 1 pro koridor vysokorychlostní tratě podle výkresu č. I. 2 – Hlavní výkres.

7. upravuje se článek 8 Uspořádání a limity technického vybavení Doplňuje se o nový odst. 7 a 8 takto: 7. Pro těžbu nerostů se zřizuje účelová dočasná přípojka VN 22 kV a distribuční trafostanice 630 kV, připojená VN přípojkou na stávající vedení VN, procházející západovýchodním směrem podél jižního okraje zastavěného území obce Lukavec. Umístění trafostanice a přípojky VN 22 kV bude v územním řízení upřesněno dle podmínek, stanovených provozovatelem stávajícího vedení VN 8. Provést demontáž a přeložky vodovodních řadů závlahové soustavy tak, aby byla zajištěna její plná funkceschopnost.

8. upravuje se článek 9 Ochrana přírody, krajiny a územní systémy ekologické stability Doplňuje se o nový odst. 6: 6. a) realizace skrývek půd bude probíhat v souladu s etapizací těžby dle čl. 9, odst. a) a výkresu č. I. 4 postupně, pouze v nutném předstihu před těžbou, směrem k dočasné ploše TI, vždy v rozsahu cca 3,5 – 5,5 ha. Nejprve bude odděleně sejmuta ornice a zúrodnění schopná podorniční vrstva a tyto budou uloženy na deponie zřízené v severní a jižní části těžebního prostoru se zachováním prostupů pro volný průchod povodňových vod . Veškeré skrývané materiály ukládat jen ve vymezeném těžebním prostoru (odděleně ornici a podorniční vrstvy) tak, aby nedocházelo ke znehodnocení kulturních vrstev půdy. Při uložení na dobu delší než 3 roky ošetřit ukládanou ornici proti plevelům. Skrývky realizovat mimo vegetační období z důvodu snížení možnosti ovlivnění reprodukčního období na zemi hnízdících druhů ptáků a snížení vlivů na populace epigeického hmyzu. b) Dočasný zábor ZPF se předběžně předpokládá v místech situování deponií zemin, technického zázemí pískovny a rekultivovaných břehových partií jezera. c) pro posílení funkceschopnosti územních systémů ekologické stability revitalizovat plochu těžby nerostů litorálním pásmem s mokřady a novou krajinnou zelení dle schváleného Plánu sanace a rekultivace

6


d) Zpracovat a předložit ke schválení povodňový plán, provozní řád a havarijní plán těžebny nerostů z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. V rámci těchto dokumentů navrhnout postup při manipulaci se závadnými látkami v těžebním prostoru a opatření pro snížení možnosti jejich úniku do vody a prostředí souvisejícího s vodou, zejména při skladování a doplňování provozních kapalin. e) Průběžně provádět sledování kvality vody v těžebním jezeře se zaměřením na obsah ropných látek podle požadavku příslušného vodoprávního úřadu. f) Podmínky ochrany půdy se v ploše těžby nerostů podrobněji upravují takto: V rámci žádosti o dočasné vynětí pozemků ze ZPF stanovit postup těžby z hlediska postupného záboru zemědělské půdy po jednotlivých celcích o výměře 3,5 – 5,5 ha a postup průběžné rekultivace Zajistit oddělené uložení ornice a podorničí. Pro deponie zeminy volit místa v těžebním prostoru, nezabírat pro ně další plochy zemědělské půdy. 9. za článek 9 se vkládá nový článek 10 Rekultivace a revitalizace plochy těžby nerostů, který zní: (1) Zpětná rekultivace vytěžených ploch bude probíhat v místech tvarování břehů s výsadbou zeleně a tvorby litorálního pásma jezera. (2) Jako součást Plánu využívání ložiska zpracovat Plán sanace a rekultivace respektující následující podmínky stanovené v biologickém hodnocení a v hodnocení vlivů záměru na udržitelný rozvoj území: a) Rekultivaci orientovat na použití výhradně skrývkových a výklizových hmot v rámci těžebny (v případě nezbytnosti dalších zemin k závozu prostoru pod plánovanou vysokorychlostní tratí z jiných lokalit použít výhradně zeminy vyhovující limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu). b) Sanaci a rekultivaci podél Slatinské cesty přizpůsobit navrženému biokoridoru a lokálnímu biocentru. Jako součást rekultivace a kompenzační opatření vybudovat funkční biokoridor a biocentrum s vhodnou výsadbou dřevin ve spojení s xerofytními enklávami. c) Podél Slatinské cesty a silnice III/24712 navrhnout pohledové bariéry ze strukturované stromové a keřové vegetace s tím, aby byly založeny již při zahájení otvírky těžebny. d) Podél dálničního přivaděče dálnice D8 (silnice II/247) precizovat výsadbu zeleně s ohledem na koridor vysokorychlostní trati (VRT). Po jeho jižním okraji (po upřesnění rozsahu zavážky koridoru Ministerstvem dopravy po stabilizaci trasy VRT) rovněž navrhnout výsadbu zeleně, která bude tvořit přechod k budoucí písčité pláži. e) Při řešení výsadeb upřednostnit geograficky původní druhy dřevin a keřů s tím, aby byly využity i rychle rostoucí dřeviny, přitom preferovat skupinové výsadby před liniovými. f) Preferovat pozvolné svahy pískovny s vyloučením kolmých stěn (lokálně však umožnit vznik kolmých stěn pro možnost zahnízdění břehule říční), svahy neosazovat stromy, nýbrž je ponechat pro rozvoj bylinné vegetace a přirozené sukcese. 7


g)

Provádění těžby přizpůsobit požadavku omezení rozsahu přímých břehových hran s preferencí pozvolného a členitého tvarování břehů s dostatečnou plochou litorálu, přitom optimalizovat sklon svahů a břehů. h) Do projektu zahrnout i tvorbu mokřadních enkláv a tůní podél břehů, oddělených od hlavní vodní plochy, jako refugia pro vývoj obojživelníků. Pro prostory provozního zázemí připravit po jejich opuštění lesnickou rekultivaci území na typologicky odpovídající porosty.

10. upravuje se článek 10 Ostatní limity využití území a další omezení a mění se na článek 11: Na konec odst. 1 se vkládají písmena q) a r), která zní: q) dobývací prostor Lukavec r) ochranné pásmo vysokorychlostní tratě Drážďany – Praha Za odstavec 5 se vkládají odst. 6 - 9, které zní: 6. těžba nerostů v k.ú. Lukavec bude probíhat po etapách takto: I. etapa – od jižní hranice plochy těžby 5a a jižní hranice koridoru VRT směrem k dočasné ploše technické infrastruktury II. etapa – od severní hranice plochy těžby 5a k severní hranici koridoru VRT III. etapa – plocha 5b koridoru VRT tak, aby mohla být včas zajištěna sanace a rekultivace prostoru pod stabilizovanou trasou VRT. 7. Pro omezení negativních dopadů těžby nerostů na zemědělskou půdu se stanovují následující podmínky: Zpracování žádosti o trvalé vynětí ze ZPF se všemi požadovanými náležitostmi a návrhu pro postupné skrývání kulturních vrstev po úsecích a pro jejich uložení. Postupné skrývání kulturních vrstev v rozsahu nepřevyšujícím potřebu zajištění předstihu při těžbě (cca 3,3 – 5,5 ha). Realizaci skrývek provádět pokud možno v mimovegetačním období. Průběžné provádění tvarování a zpětné rekultivace břehů po vytěžení jednotlivých úseků DP. Pro přístup na lokalitu využívat výhradně stávající komunikace a polní cesty Zabezpečit ochranu kulturních vrstev půdy na deponiích řádnou péčí (odplevelování, zatravnění). Účelně využít části skrývek svrchní kulturní vrstvy půdy ke zpětné rekultivaci těžebních ploch, k jejich ozelenění a začlenění do krajiny Účelně využít nadbytečný objem skrývek svrchní kulturní vrstvy půdy ke zvýšení půdní úrodnosti pozemků na jiné lokalitě, optimálně ke zlepšení úrodnosti těžkých, jílovitých půd. 8. Pro zajištění odtokových poměrů: Volit umístění deponií skrytých zemin a jejich tvar tak, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v lokalitě (pro tento účel zajistit odborné zpracování návrhu řešení zeminového hospodářství již ve fázi územního řízení) 8


Konkrétní směrování a umístění deponií zemin bude stanoveno v Plánu využití, sanace a rekultivace a bude řešeno tak, aby deponie nebránily postupu vody za zvýšených vodních stavů v řece Labi, Ohři a jejich přítocích, tedy deponie budou v souladu s výše uvedenými závěry uloženy u severní a jižní hranice těžebního prostoru se zachováním prostupových koridorů. 9) pro omezení fragmentace ZPF: Realizovat zábory postupně tak, aby byla průběžně zajištěna obslužnost a dostupnost okolní zemědělské půdy pro zemědělskou techniku. Minimalizovat zbytkové plochy ZPF.

11. čl. 11 Veřejně prospěšné stavby se mění na čl. 12 Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a doplňuje se o nový odst. 4, který zní: 4. Veřejně prospěšnými opatřeními jsou opatření pro založení následujících prvků územního systému ekologické stability dle výkresu č. I. 3: WU 01 – lokální biocentrum LBC 5 (Slatinská cesta) WU 02 – lokální biokoridor LBK a (Slatinská cesta) Pro tato opatření se stanovuje možnost odejmutí nebo omezení práv k dotčeným pozemkům dle výkresu č. I. 3 p. č. 128/90, 128/89, 128/86, 128/85, 128/2 (část), 128/75 a 128/76 v k.ú. Lukavec. 12. Stanovení kompenzačních opatření. Kompenzační opatření se nestanovují, neboť byl vyloučen významný negativní vliv změny 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, či jejich celistvost.

B. Údaje o počtu listů a výkresů návrhu změny č. 5 ÚP SÚ. B.1. Počet listů textové části. Textová část konceptu změny č. 5 územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka n. L., Lukavec obsahuje 9 stran a 5 listů. B.2. Seznam výkresů grafické části: I. 1. Základní členění území I.2. Hlavní výkres: urbanistická koncepce a uspořádání krajiny, dopravní infrastruktura I. 3. Veřejně prospěšné stavby a opatření, plochy asanace

9


II. Odůvodnění změny 5 územního plánu SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec OBSAH: 1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ZMĚNY 10 2. VÝSLEDEK PĚZKOUMÁNÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE 111 3. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 12 4. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 24 5. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY 27 6. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ 27 7. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 28 8. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 SZ 31 9. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO 31 10. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 32 11. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 34 12. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 33 13. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ZMĚNY 5 39 14. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 45 15. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA. 46 16. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ 50 17. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK 51 18. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI 51 19. POUŽITÉ PODKLADY 52 20. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 52

1.

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ZMĚNY Zadání:

V dubnu roku 2004 bylo zahájeno jednání o návrhu zadání Změny č. 5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec. Následně bylo schváleno na obecním zastupitelstvu dne 15.3.2006 schváleno usnesením č. 81/19/2006.

10


Koncept: Projednávání Konceptu změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec probíhalo v červenci roku 2007, dubnu roku 2008, září 2009 a březnu 2010. Na základě projednaného Konceptu Změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec byly zpracovány a pokyny pro zpracování Návrhu Změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec, které byly schváleny obecním zastupitelstvem dne 05.03.2012 usnesením č. 3/1/2012.

Návrh: Společné jednání návrhu Změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec proběhlo dne 25. července 2012 na MěÚ Lovosice.

Posouzení návrhu krajským úřadem: Žádost o stanovisko k návrhu Změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec bylo předáno na Krajský úřad Ústeckého kraje dne 10.04.2013. Krajský úřad nevydal žádné stanovisko.

Řízení o souboru změn: Veřejné projednání návrhu Změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec bylo oznámeno veřejnou vyhláškou a dopisem dotčeným orgánům. Veřejné projednání se bude konat dne 02.09.2013 od 17:00 hodin na OÚ Lukavec.

2.

VÝSLEDEK PĚZKOUMÁNÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR“) schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 vyplývají republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území týkající se navrženého záměru na území obce Lukavec: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Změna 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec je situována v neurbanizovaném území, není s ním v kontaktu a neovlivní tedy ráz urbanistické struktury území, strukturu osídlení ani urbanistické a architektonické dědictví. Území řešené změnou bylo od minulosti zemědělsky využíváno, postupem času se však toto využití zintenzifikovalo. Změna 5 ÚPSÚ formou navržené rekultivace po těžbě nerostů částečně toto zemědělské využití mění (týká se jižní části území řešeného na půdách III. a IV. třídy ochrany, kde je navrhována vodní plocha a výsadba dřevin), čímž do jisté míry ovlivní krajinný ráz území vč. kulturních a civilizačních hodnot. Z pohledu biodiverzity i ekologické stability, která je nedílnou součástí přírodní charakteristiky krajinného rázu řešeného území, však změna 5 ÚPSÚ formou rekultivace navýší přírodní i estetické hodnoty území a vytvoří v dnes intenzivně zemědělsky využívané krajině cenné ekostabilizační prvky s možným rekreačním využitím pro obyvatele území. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Exploatace bloku zásob štěrkopísků v katastrálním území Lukavec posiluje hospodářský potenciál a sociální stabilitu obce vytvořením nových pracovních míst za podmínek, které podle provedených podrobných analýz nepoškozují přírodní hodnoty a výrazně nezhoršují kvalitu životního prostředí. Změna 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec formou navržené rekultivace po těžbě nerostů

11


navýší kvalitu života obyvatel území vytvořením nové rekreační oblasti (vodní plocha s pláží, v okolí plochy dřevin). Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Plocha těžby nerostů v k.ú. Lukavec je v rámci chráněného ložiskového území Bohušovice nad Ohří výhradního nerostu vymezena tak, že je nejméně konfliktní. Podle zpracovaných odborných analýz a dokumentací nejsou dotčeny zájmy ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, vodních zdrojů a prvků nadregionálního a regionálního systému ekologické stability. Kompenzační opatření rekultivace a revitalizace, která budou navržena Plánem sanace a rekultivace, zvýší rozmanitost venkovské krajiny jižního segmentu suburbánní krajiny města Lovosice. Cílové charakteristiky rekultivace a revitalizace plochy těžby přiblíží lokální krajinný ráz původním přírodním charakteristikám a zvýší biologickou diverzitu přírody. a ekologickou stabilitu území a současně vytvoří prvky hodnotné z pohledu krajinného rázu. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezení plochy těžby nerostů v k.ú. Lukavec je v souladu s hydrogeologickým posudkem vlivu plánované těžby štěrkopísků v těžebním prostoru Lukavec na přirozený režim povrchových a podzemních vod. Záměr nebude mít žádný významný na kvalitu nebo kvantitu povrchových vod. Na základě územně analytických podkladů, předaných pořizovatelem změny č. 5, schváleného ÚP SÚ a doplňkových informací, získaných zpracovatelem, jsou u významného vodního toku Labe, protékajícího širším zájmovým územím, vymezena zátopová území velké vody Q 100 a jeho aktivní zóna, území zvláštní povodně a území určená pro rozliv velkých vod (poldry). S výjimkou území zvláštní povodně žádné z výše uvedených území nezasahuje do území řešeného návrhem změny č. 5 ÚP SÚ. V rámci dalšího stupně PD se doporučuje podrobně projednat s Povodím Labe a Povodím Ohře přípravu a provoz těžby ložiska v pískovně Lukavec z hlediska ochrany před povodněmi a režimu provozu pískovny v případně povodně. Významný bude vliv způsobený vznikem nové vodní plochy. Těžba štěrkopísků v těžebním prostoru Lukavec neovlivní rizikově průtoky povrchové vody v korytě Labe, Ohře a jejích přítocích. Povrchové vody nebudou z vodotečí odebírány, budou využívány vody z těžebního jezera. Do vodotečí ani do jejich ochranných pásem nebude zasahováno.

3. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Dle Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen ZÚR) vydaných Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 22. 2. 2008 a aktualizace č. 1 ZÚR vydané 22. 4. 2011 (nabyla účinnosti 14. 7. 2011) respektovat zejména níže uvedené požadavky, zásady, podmínky.

12


1 - Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území týkající se navrženého záměru v obci Lukavec: V oblasti hospodářského rozvoje (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným.výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynu příslušného orgánu ochrany přírody.

Situování plochy těžby nerostů v k.ú. Lukavec na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří vzhledem ke stávajícím těženým provozovnám umožní efektivně podpořit a doplnit systém výrobkové produkce a reálně podporuje racionální a úplné využití všech zmíněných výhradních a nevýhradních ložisek pro pokrytí potřeb materiálů na důležité liniové stavby státního a mezinárodního významu (výstavba IV. Evropského multimodálního dopravního koridoru, úseku Drážďany – Praha, rychlostní komunikace R7, železniční koridory apod.). Pokud nedojde k otvírce nového ložiska štěrkopísků v již stanoveném DP Lukavec, může cca v r. 2015 těžba štěrkopísků v tomto regionu klesnout až o 300 - 400 tis.m3/rok, tj. cca 30 % současné těžby (vztaženo k r. 2003). Tyto propočty vychází z analýzy odhadu životnosti ložisek z materiálu Krajské surovinové politiky, jednak z dat přehledu zásob v DP a na ostatních těžených ložiskách nevyhrazených nerostů v Ústeckém kraji. Ve vyřešení střetů zájmů majetkových a správních vztahů (podpora dotčené obce) a dopravního napojení na dálnici D8 je navrhovaný DP Lukavec nejvhodnější. Z tohoto důvodu se na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří upřednostňuje využití ložiska v prostoru pravomocně vymezeného DP Lukavec. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj Změna 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec prokazuje nezbytnost záborů ZPF. Zábor plochy Z 01 představuje zábor půdy I., III. a IV. třídy ochrany. Formou rekultivace území po těžbě nerostných surovin bude většina půdy I. třídy ochrany navrácena k zemědělskému využití, vyjma pásu při severní a západní hranici řešené plochy, který bude rekultivován na pás dřevinné zeleně. Větší část půdy III. a IV. třídy ochrany v řešené ploše bude rekultivována na vodní plochu a dřevinnou zeleň. Pásy zeleně zvýší v řešeném území protierozní ochranu (funkce větrolamu), posílí ekologickou stabilitu i diverzitu v území a současně vytvoří podmínky pro lepší mikroklima (vyšší vlhkost, nižší teplota povrchů). Součástí rekultivace po těžbě bude realizace dosud nefunkčního lokálního biocentra a biokoridoru při jižní hranici řešeného území, čímž dojde k dalšímu navýšení ekostabilizačních funkcí v území. Změnou 5 ÚP SÚ nedochází k fragmentaci území. Možnost pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely představuje přípustnou činnost, avšak s ohledem na hospodářský potenciál území zde není vhodné.

13


V oblasti ochrany životního prostředí (5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES).

Plocha těžby nerostů v k.ú. Lukavec nezasahuje do zvláště chráněných území přírody, ani do obecně chráněných území. Podle vyjádření odb. životního prostředí a zemědělství, odd. ochrany přírody Ústeckého kraje neovlivní plocha těžby nerostů sama o sobě ani ve spojení s dalšími žádné EVL a ptačí oblasti soustavy NATURA.. Území řešené změnou č. 5 nezasahuje do vymezených ÚSES nadregionálního a regionálního a není s nimi v kontaktní poloze. Jihovýchodní hranice řešeného území je v kontaktní poloze s vymezeným lokálním biocentrem a lokálním biokoridorem podél Slatinské cesty, které plně respektuje a není s nimi v konfliktu. V širším okolí se nalézá: NRBK LABE, NRBK OHŘE, OP NRBK LABE, OP NRBK OHŘE, RK 617, RBC 1293 Humenský vrch. Regionální a nadregionální prvky ÚSES nebudou záměrem nijak dotčeny. Funkční biocentra místního významu LBC 6, LBC 7 a LBC 8 jsou vložena v regionálním biokoridoru RK 617. Ani tato biocentra nebudou realizací záměru nijak dotčena, neboť leží mimo k.ú. Lukavec. Nadměrně zemědělsky využívané plochy jsou návrhem místního ÚSES rozčleněny. Do ploch orné půdy je navržena realizace nyní nefunkčních (neexistujících) biocenter a biokoridorů. Od Humenského vrchu do Bohušovic nad Ohří je vně hranice řešeného území a dále podél územní rezervy pro vysokorychlostní železnici veden nefunkční biokoridor místního významu. Uvedený biokoridor v šíři 15 m je navržen k realizaci v kontaktní poloze s navrhovanou pískovnou podél Slatinské cesty a při severním okraji – v souběhu s budoucí vysokorychlostní železnicí. Za jižním okrajem navrhovaného prostoru těžby je na biokoridoru požadováno zřízení biocentra místního významu LBC o výměře min. 3 ha (bývalý písník). Jde o trasu společenstev teplomilných doubrav, která je nyní zcela nefunkční a v rámci investičních záměrů musí být realizována. Tyto plochy nebudou vlastní těžbou písku dle tohoto návrhu dotčeny. Těžba bude probíhat mimo tyto plochy, avšak rekultivace proběhne i na těchto plochách. Smyslem rekultivace těchto ploch je vhodnou výsadbou zajistit funkčnost navržených prvků ÚSES. 2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy)

2. 2. – rozvojová oblast nadmístního významu NOB 1 Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko. Na území rozvojové oblasti NOB 1 respektovat zásady: (5) Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměrice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina. Plocha těžby nerostů vzhledem ke své lokalizaci neovlivní žádnou z vyjmenovaných hodnot rozvojové oblasti NOB 1. Podrobnější hodnocení vlivů na krajinný ráz je obsaženo v kap. 7 (6) Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky težby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Otvírka nového ložiska nerostných surovin je vždy podmíněna komplexním posouzením místní situace, v prostorech s koncentrovanou težební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě.

14


Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska nelze z důvodu nízkých disponibilních – vytěžitelných zásob považovat za územně stabilizovaná. U využívaných ložisek nerostu je nezbytné provádět těžbu a dotěžení hospodárným způsobem, v souladu s platnými právními předpisy.

Blok zásob č. 1 výhradního ložiska štěrkopísků Bohušovice nad Ohří, který pokrývá nově stanovený dobývací prostor Lukavec o ploše 66,11930 ha, leží v centru okresu Litoměřice, je vzdálen asi 4 km od Litoměřic, 3 km od Lovosic, 8 km od Libochovic, má dobré napojení na silniční i lodní dopravu. Ložisko je vedeno jako potenciální zdroj štěrkopísku pro oblast Litoměřice a Ústí n. L. Umístění záměru je dáno polohou ložiska nerostné suroviny a není možné jeho alternativní umístění. Při posuzování ložiska je nutné mít na zřeteli, že se vzhledem k velikosti zásob jedná o dlouhodobou těžbu. V průběhu realizace předpokládané stavby vysokorychlostní železnice by tato pískovna poskytovala blízký zdroj štěrkopísku pro stavbu (pokud k ní dojde v době těžby ložiska), rovněž by byla vítaným zdrojem suroviny při dostavbě dálnice D8 (pokud dojde k těžbě v době výstavby úseku přes České středohoří) – krátké dovozové vzdálenosti. Z hlediska dopravního nedojde při těžbě ložiska k ovlivnění obytné zástavby, doprava je vedena mimo obydlenou část Lukavce. Navrhovaná pískovna v k. ú. Lukavec je situována na těžitelné části bloku č. 1 (oblast I) ložiska B 3163500 Bohušovice n. O. včetně části s nebilančními zásobami u silnice III/24712. Předností ložiska v zájmovém území je velmi dobré zastoupení štěrkové frakce, nízká jílovitost, nízký stupeň humusovitosti (převážně A a B), příznivý poměr štěrkové a pískové frakce (60 : 40) a nízký obsah síry. Surovina je vhodná i k přípravě náročných betonářských směsí. Detailní analýza vytěžitelných a evidovaných zásob, včetně životností ložisek štěrkopísků a ložisek ukončených, či postupně vytěžených, plánovaných a připravovaných do těžby na území litoměřické oblasti vychází z platné Bilance zásob ČR pro výhradní ložiska k 1. 1. 2013, z Evidence zásob v dobývacích prostorech a v ostatních těžených ložiskách nevyhrazených nerostů k 1. 1. 2013 v ČR, dále z aktuálních statistických výkazů Geo-V3 a HOR (MPO) 1-01 MPO. V předmětné litoměřické oblasti, jejíž součástí je i výhradní ložisko Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec, se k současnému datu eviduje 5 těžených výhradních ložisek (Račice-Předonin 1 a 2, Straškov, Travčice 1, Travčice-Počaply, včetně započítaného ložiska Ledčice, ačkoliv DP zasahuje do mělnické oblasti) a rovněž 4 těžená nevýhradní ložiska (Dobříň-jih 1- Předotín, Chotěšov u Vrbičan, Nučničky, NučničkyTravčický les). Celková roční produkce štěrkopísků za rok 2012 z funkčních ložisek v litoměřické oblasti činí 1107,1 tis. m3. Nejvyšší roční produkci zaujímá výhradní ložisko Račice-Předonín 1 a 2. Celková výše roční produkce štěrkopísků z litoměřické oblasti (od 1000 do 1700 tis. m3/rok) si dlouhodobě zachovává setrvalý trend bez sebemenších projevů hospodářské recese a útlumu stavební výroby v ČR. Naopak, přestože došlo k útlumu stavební výroby v celé ČR, je roční spotřeba těženého přírodního kameniva – štěrkopísků na území litoměřické oblasti v současnosti na rozdíl v jiných oblastí a krajů relativně vysoká a od roku 1992 se pohybuje mezi 1000 - 1700 tis. m3/rok. Je důležité připomenout, že zejména okres Litoměřice a částečně i okres Louny Chomutov jako jediný pokrývají produkci pro celé území Ústeckého kraje (tj. saturují deficitní oblasti Mostecké, Teplické, Ústecké a neposlední řadě i Děčínské). Z vývoje těžeb štěrkopísků za posledních 5 let v předmětné litoměřické oblasti jednoznačně vyplývá velmi znepokojivá situace nad relativně vysokým procentem ukončených, popř. postupně ukončovaných těžeb, jelikož na 11 ložiskách byla již těžba ukončena (výhradní ložisko Račiněves, nevýhradní ložiska Račiněvěs-JV ( D-5261600), Travčice-Travčický les (D-5233900), Podlusky (D5238700 ), Počaply-Travčický les (D-5233801) , Dobříň-jih (D-5236700) Počaply—Travčický les-sever (D-5233803), Travčice-Travčický les, Nučničky -Travčický les –jih, Libochovice-Homolská, Počaply-Trávčický les-západ). Na dalších 4 ložiskách (výhradní ložiska Travčice 1, Travčice15


Počaply s DP Počáply u Terezína, a nevýhradní ložiska Nučničky-Travčický les a Dobříň-jih 1Předotín bude těžba vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám ukončena max. do 1 až 5 let. A to i se zohledněním hospodářské recese a útlumu stavební výroby v ČR v posledních 2 letech, kdy poklesla spotřeba štěrkopísků na území Ústeckého kraje o cca 10-15 %., nicméně lze však do budoucna předpokládat, že při návratu hospodářského růstu se těžba opět ustálí na předkrizové úrovni. Těžba na ložisku Travčice-Travčický les se postupně přesunula do území tzv. dotěžby nevýhradního ložiska Nučničky (D-5277100) s životností zásob max. do 78 let. V současné době tedy svojí roční produkcí a objemem vytěžitelných zásob jsou na území Litoměřicka hospodářsky významná pouze 2 těžená výhradní ložiska Račice-Předonín 1 a 2 a ložisko Straškov, z nevýhradních ložisek neexistují v současné době žádná ekonomicky významná ložiska s vysokými objemy a životností zásob. Proto jak se uvádí v ZÚR Ústeckého kraje, dále v územně podkladovém dokumentu MŽP ČR a Krajského úřadu Ústeckého kraje „Studie limitů těžby štěrkopísků na Litoměřicku“ a v neposlední řadě v Regionální surovinové politice Ústeckého kraje, vzhledem k jeho dlouhodobě plánované systematické těžbě v časovém horizontu let 2010 – 2015, se navrhuje preferovat další novou otvírku a těžbu štěrkopísků, jako adekvátní a plnohodnotnou náhradu za postupně utlumovanou těžbu na výše uvedených výhradních a nevýhradních ložiskách. Pokud nedojde k otvírce nového ložiska štěrkopísků, může cca v letech 2014 - 2016 těžba štěrkopísků v tomto regionu klesnout až o cca 300 - 400 tis.m3/rok, tj. cca 30 % současné těžby (vztaženo k r. 2012). Tyto propočty rovněž vychází z podobné analýzy odhadu životnosti ložisek z podkladového materiálu Krajské surovinové politiky, jednak z dat přehledu reálně vytěžitelných zásob v DP a na ostatních těžených ložiskách nevyhrazených nerostů v Ústeckém kraji. Významným faktorem, který je nutné zvažovat při rozhodování o těžbě v zájmovém území (k. ú. Lukavec) je i možnost vytěžení suroviny pod územní rezervou VRT (pouze však tak, aby rekultivace v této části byla ukončena v termínu upřesněném Ministerstvem dopravy v návaznosti na upřesnění termínu a trasy stavby VRT). V případě, že se těžba neuskuteční, bude surovina v převážné části ložiska v k. ú. Lukavec navždy ztracena a využívání půdy k zemědělským účelům bude problematické (špatná přístupnost, rozdělení plochy na malé celky, apod.). Je důležité zdůraznit, že přístup do ložiska je z hlediska dopravního na velmi přijatelné úrovni, bez potenciálního dopravního zatížení přes intravilán dotčených obcí a měst, a bez sebemenších projevů potenciálních synergických a kumulativních vlivů na veřejné zdraví obyvatelstva. V případě nepovolení těžby na ložisku Bohušovice nad Ohří s dobývacím prostorem Lukavec a zároveň pokud dojde k očekávatelné poptávce po kvalitní surovině štěrkopísků s požadovanou granulometrií (4-8-16 mm), lze předpokládat podstatné zatížení komunikací a zatížení životního prostředí zejména těžkotonážní nákladní automobilovou dopravou po stávajících komunikacích ze stávajících vzdálenějších funkčních pískoven, s větším rizikem dopadů na veřejné zdraví obyvatel dotčených obcí z důvodů překročených limitů synergických a kumulativních vlivů. Rovněž nebude možné pokrýt potřebu této suroviny požadované jakosti ani ze vzdálenějších ložisek z důvodů vysokých dopravních nákladů, a pokud by se přistoupilo k takovéto variantě, došlo by k markantnímu navýšení jednotkové ceny za 1 tunu výrobkového sortimentu (produktu těženého kameniva), tím i zvýšení cen vstupů do stavebnictví a prodražení plánovaných veřejně prospěšných staveb. Eventuální náhradou za postupně ukončovaná ložiska, popř. ukončená může být zahájení těžby na výhradním ložisku Cítov 2 – Kostomlaty pod Řípem (s DP Kostomlaty pod Řípem a

16


Kostomlaty pod Řípem 1) s povolenou hornickou činností, nicméně zahájení těžby blokuje doposud nevyřešený dopravní střet průjezdnosti po technicky nevyhovující komunikaci nákladními automobily přes dotčené obce Cítov a Daminěves a zároveň přes město Roudnice. Již Studie limitů těžby štěrkopísků na Litoměřicku (Ateliér T-plán, s.r.o., 2004) doporučovala prověřit možnost výstavby účelové komunikace jižním směrem k silnici I/16 s vyloučením průjezdů obcemi Cítov a Daminěves na území Stč. kraje. Vlivy nákladní automobilové dopravy na faktory pohody v zástavbě podél silnice II/246 by však byly při využití současné silniční sítě zcela zásadní (hluk, otřesy, prašnost, emise). Z tohoto důvodu je nutno vyřešit dopravní napojení ložiska Cítov 2 – Kostomlaty pod Řípem s cílem minimalizovat průjezd obytnou zástavbou okolních sídel. Vyřešení bezkolizního napojení ložiska na nadřazenou silniční a dálniční síť je rozhodující podmínkou případného využití ložiska. Další připravenou rezervou za dotěžované lokality je výhradní ložisko Nučničky –Travčice s dobývacím prostorem Nučničky I a s povolenou hornickou činností. Zásoby v tomto dobývacím prostoru každopádně nejsou srovnatelné s ložisky např. Straškov, Račice – Předonín 1 a 2 nebo Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec a tudíž nezaručují dlouhodobou životnost těžby a potřebu pokrytí požadovanou hrubozrnnější frakcí na trhu v tomto regionu. Před vlastním zahájením těžby na ložisku Nučničky –Travčice bude však zapotřebí sladit majetkoprávní střety a vleklé soudní průtahy o naplnění právního rozhodnutí o stanovení DP Nučničky I. Rovněž objem těžitelných zásob v DP Nučničky I je na rozdíl výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří v DP Lukavec markantně nižší. K predikci budoucího vývoje poptávky po těženém kamenivu – štěrkopísků není ani na celorepublikové úrovni k dispozici žádný relevantní materiál. Na podkladě bilančních výpočtů a životnosti zásob na využívaných ložiskách byla zpracována „Modelová prognóza vývoje těžby štěrkopísku v řešeném území bez otvírky nových ložisek pro období do r. 2020“. Z hlediska objemu disponibilních zásob je použit údaj o vytěžitelných zásobách v rámci stanovených dobývacích prostorů, u nevýhradních ložisek bylo vycházeno z deklarovaného objemu zbytkových zásob. Z modelové prognózy vývoje potřeby těžeb a životnosti zásob ložisek v Litoměřické oblasti v časovém horizontu 2012-2020 vyplývá následující: a) Výsledná vývojová křivka ukazuje postupný pokles těžby v důsledku vyčerpání stávajících těžených ložisek. Z toho lze odvodit objemové nároky na produkci nově otvíraných ložisek pro zajištění doporučeného objemu ročních těžeb a rámcově stanovit časový horizont, ve kterém bude nutné s otvírkou nového ložiska (ložisek) počítat. Společně s rámcovým limitem objemu roční těžby vytváří modelová prognóza výchozí předpoklady pro rozhodování o případné otvírce nových ložisek a tedy i o rozvoji nebo naopak útlumu těžby štěrkopísku v dané oblasti. b) Z údajů o vytěžitelných zásobách v rámci stanovených DP těžených ložisek a o zůstatkových zásobách těžených nevýhradních ložisek vyplývá, že v důsledku vyčerpání zásob některých těžeben dojde v období 2014– 2016 k výraznému poklesu produkce cca o 300-400 tis. m3/rok, a kolem r. 2016 se tento propad může prohloubit cca na 500 - 600 tis. m3/rok. Z tohoto důvodu bude zapotřebí po roce 2013 počítat s otvírkou max. 1 – 2 nových ložisek štěrkopísků s dostatečným objemem disponibilních zásob a s životností nad 15 let o max. produkci cca 500-600 tis. m3/rok.

17


c) je velmi znepokojivá situace nad relativně vysokým procentem ukončených, popř. postupně ukončovaných těžeb po roce 2013. Na 11 významných ložiskách v Litoměřické oblasti byla již těžba ukončena a na dalších 4 významných ložiskách bude těžba vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám ukončena max. do 1-5 let. Tím pádem po roce 2013 nastane výrazný úbytek produkce až o cca 35-45 % (vztaženo na celkový průměr produkce štěrkopísků v Ústeckém kraji) d) výrazný pokles však může být saturován z navýšenou těžbou na zbývajících využívaných výhradních ložiskách s bohatou životností zásob (Straškov, Račice-Předonín 1 a 2), avšak zásoby na těchto ložiskách doznají rychlejšího úbytku a snížení jejich životnosti (např. na ložisku Račice –Předonín 1 a 2 ). Kvalita zásob na ložiskách Straškov, Račice-Předonín 1 a 2 se zdaleka nepřibližují lepší kvalitě a jakosti suroviny na ložisku Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec. e) za perspektivní ložiska k budoucímu využití, jakožto plnohodnotná náhrada za postupně dotěžovaná ložiska a ukončené těžby štěrkopísků, se jeví pokračování těžby na výhradním ložisku Nučničky-Travčice s DP Nučničky I s povolenou hornickou činností (avšak po vyřešení střetů zájmů) a zejména pak povolení těžby na kvalitnějším ložisku Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec, s velmi kvalitní surovinou a s dostatečným objemem zásob. f) zbývající rezervní ložiska (Straškov-Račiněves, zbývající blok zásob č. 3 výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří v k.ú. Brňany, Žalhostický ostrov, Mlékojedy, Bechlín, ČerněvesChodouny, Černouček-Jeviněves apod.) z důvodu doposud nepřekonatelných střetů zájmů nepřipadají v úvahu k jejich budoucímu využití. Velmi nešťastná je využitelnost výhradního ložiska Cítov 2 – Kostomlaty pod Řípem s povolenou hornickou činností, kde bohužel závažným problémem pro zahájení těžby je doposud nevyřešený dopravní střet průjezdnosti po technicky nevyhovujících komunikacích kolem obce Cítov a Daminěves a zároveň přes město Roudnice. Z hlediska dopravně-ekologického je přijatelnější těžba navazující na dopravní přístupnost, aniž by přeprava suroviny směrovala přes centra obcí a měst po technicky nevyhovujících komunikací. V případě využití tohoto výhradního ložiska by docházelo k výrazné kumulaci synergických a kumulativních vlivů, zejména pak dopravnímu zatížení urbanisticky exponovaného území. Silnou nevýhodou této lokality je možnost odvozu po poměrně úzkých silnicích III. třídy. Železnice není z technických důvodů k přepravě rovněž možná. g) V Litoměřické oblasti jsou 4 ložiska štěrkopísků, jejichž těžba bude vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám ukončena max. do 1-5 let. O dynamickém vývoji produkce štěrkopísků v Litoměřické oblasti svědčí i v současné době ukončované těžby na významných nevýhradních ložiskách v okolí Travčického lesa a v Roudnické oblasti. Spotřeba štěrkopísků v okrese Litoměřice z důvodu vysokého procenta ukončených, popř. postupně ukončovaných těžeb a z důvodu nutnosti saturace štěrkopískovou surovinou do deficitních okresů v kraji může být v horizontu 2013-2020 v celém kraji pokryta produkcí z 5-6 činných ložisek štěrkopísků s dostatečným objemem disponibilních zásob. Celková roční produkce štěrkopísků z Litoměřického okresu pro potřeby kraje by neměla poklesnout pod 1500 až 1800 tis. m3 /rok. Z Litoměřického okresu by měly být nadále saturovány deficitní okresy Děčín, Ústí nad Labem, Teplice a Most, ale také sousední okresy v Libereckém kraje jako je

18


např. Česká Lípa, anebo ve Středočeském kraji okresy Praha –východ, či Praha-západ a Praha – město. 4. 2. zpřesnění a vymezení ploch a koridorů veřejné infrastruktury: ZÚR ÚK zpřesňují koridor vysokorychlostní dopravy VR1 (Dresden -) hranice SRN/CR –Praha (Nürnberg -) hranice SRN/ČR - Plzeň - Praha, Praha - Brno – hranice ČR/Rakousko, resp. SR (Wien, Bratislava), Brno - Ostrava - hranice CR/Polsko (-Katowice), podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují koridor vysokorychlostní tratě v úseku státní hranice SRN/ČR - Ústí nad Labem - Lovosice - Roudnice nad Labem - hranice ÚK. Koridor je sledován jako územní rezerva VRT- ZR1. Šířka koridoru je stanovena 600 m. Pro územní plánování a využívání území vymezeného koridoru ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly: (1) Respektovat územní rezervu koridoru VRT- ZR1, případně na základě podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a

zajistit jeho územní koordinaci. Koridor vysokorychlostní tratě VRT je územně v k.ú. Lukavec dokumentací změny 5 koordinován a stabilizován v souladu se ZÚR ÚK. Ve výkresu č.I. 2 je zakreslen a vymezen jako územní rezerva. 4. 3. zpřesnění a vymezení ploch a koridorů územních systémů ekologické stability krajiny (2) Vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridoru oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR ÚK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. (7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a neregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES. (8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostu vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. (9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. (10) Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR ÚK a v navazujících ÚPD obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynu příslušného orgánu ochrany přírody. Plocha těžby nerostů nezasahuje do vymezených částí ÚSES nadregionálního a regionálního významu. Nezasahuje ani do ploch a koridorů ÚSES místního významu. Jižní hranice plochy těžby sousedí s vymezenými, avšak nefunkčními prvky místního ÚSES, tj. LBC 5 a LBK a při Slatinské cestě. Plán rekultivace a revitalizace ukládá založit oba tyto prvky, přičemž jejich založení je prioritou, neboť bude realizováno bezprostředně po zahájení I. etapy těžby. Záměr bude realizován výhradně na 19


plochách, které se již v současné době nenacházejí v přírodě blízkém stavu a jsou tvořeny intenzivně využívanými agrocenózami s velmi nízkým koeficientem ekologické stability. Plochy agrocenóz budou v jižní části řešeného území odstraněny a nahrazeny vodními plochami s litorálními pásmy, břehovými porosty, zátočinami a ostrůvkem. V přechodovém pásu mezi těžebním jezerem se přechodně rozvine úzký pás ruderalizovaného vegetačního pokryvu s náletem. Ruderalizaci bude těžební organizace vhodnou rekultivací a údržbou dotčených ploch potlačovat. Valy vytvořené ze skrývkových zemin těžební organizace bude průběžně ošetřovat proti ruderálním druhům flóry a případně je pro snížení vlivu na krajinu zatravní.

5.1. - koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot (1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky – včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). Změna 5 ÚP SÚ formou rekultivace po těžbě nerostů rozvíjí hodnoty přírodního a krajinného prostředí, a to zejména vytvořením vodních ploch s pásy dřevinné zeleně. Tyto nové prvky v intenzivně zemědělsky využívané krajině navýší hodnoty krajinného rázu, posílí diverzitu, ekologickou stabilitu i rekreační potenciál území. (3) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin (výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním posouzením místní situace, vyřešením střetu zájmů, včetně stanovení takových podmínek rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin): Podrobná hodnocení vlivů konceptu záměru na životní prostředí v procesu SEA prokázala přijatelnou míru zatížení krajiny i únosný vliv na krajinný ráz. Otvírka stanoveného dobývacího prostoru umožní snížit současný a zejména v budoucnosti hrozící deficit suroviny pro realizaci schválených záměrů výstavby, zejména celostátně významných staveb dopravní infrastruktury, vymezených v ZÚR jako veřejně prospěšné stavby. Realizací Plánu rekultivace dojde k postupné revitalizaci území, zvýšení jeho biodiverzity a ekologické stability. (11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO). Změna 5 ÚPSÚ prokazuje nezbytnost záborů ZPF. Zábor plochy Z 01 představuje zábor půdy I., III. a IV. třídy ochrany. Formou rekultivace území po těžbě nerostných surovin bude většina půdy I. třídy ochrany navrácena k zemědělskému využití, vyjma pásu při severní a západní hranici řešené plochy, který bude rekultivován na pás dřevinné zeleně. Větší část půdy III. a IV. třídy ochrany v řešené ploše bude rekultivována na vodní plochu a dřevinnou zeleň. Pásy zeleně navýší v řešeném území protierozní ochranu (funkce větrolamu), navýší ekologickou stabilitu i diverzitu v území a současně vytvoří podmínky pro lepší mikroklima (vyšší vlhkost, nižší teplota povrchů). Součástí rekultivace po těžbě bude realizace dosud nefunkčního lokálního biocentra a biokoridoru při jižní hranici řešeného území, čímž dojde k dalšímu navýšení ekostabilizačních funkcí v území. Změnou 5 ÚP SÚ nebude ovlivněna prostupnost území, nedochází zde k fragmentaci území. Možnost pěstování biomasy a

20


rychle rostoucích dřevin pro energetické účely představuje přípustnou činnost, avšak s ohledem na hospodářský potenciál území zde není vhodné. V řešeném území se nenachází žádná zvláště chráněná velkoplošná území.

5.2. - koncepce ochrany a využití nerostných surovin Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska nelze z důvodu nízkých disponibilních – vytěžitelných zásob považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití. (5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje.

Lokalita navrhované těžby nerostů je součástí výhradního ložiska štěrkopísků Bohušovice nad Ohří, které je vedeno v bilanci zásob výhradních ložisek pod č. B 3163500 o celkové ploše 655,12 ha, nacházející se na k.ú. Bohušovice nad Ohří, Keblice, Lukavec a Prosmyky. Navrhovaná pískovna je situována pouze v katastrálním území Lukavec na těžitelné části bloku č. 1 včetně části s nebilančními zásobami u silnice III/24712. Celková plocha navrhované těžby v k.ú. Lukavec je 53,12 ha (z toho je 6,06 ha nebilanční část ložiska u silnice III/24712). Velmi znepokojivá situace je nad relativně vysokým procentem ukončených, popř. postupně ukončovaných těžeb v litoměřické oblasti, jelikož na 11 ložiskách byla již těžba ukončena (výhradní ložisko Račiněves, nevýhradní ložiska Račiněvěs-JV ( D-5261600), Travčice-Travčický les (D-5233900), Podlusky (D5238700 ), Počaply-Travčický les (D-5233801) , Dobříň-jih (D-5236700) Počaply— Travčický les-sever (D-5233803), Travčice-Travčický les, Nučničky -Travčický les –jih, LibochoviceHomolská, Počaply-Trávčický les-západ). Na dalších 4 ložiskách (výhradní ložiska Travčice 1, Travčice-Počaply s DP Počáply u Terezína, a nevýhradní ložiska Nučničky-Travčický les a Dobříň-jih 1Předotín bude těžba vzhledem k nízkým vykazovaným zásobám ukončena max. do 1 až 5 let.

Jako plnohodnotná náhrada za ukončenou těžbu a postupně ukončovanou těžbu na několika ložiskách štěrkopísků v litoměřické oblasti se jeví část bloku č. 1 výhradního ložiska Bohušovice nad Ohří, které je vedeno v bilanci zásob výhradních ložisek pod č. B 3163500. Ložisko má stanovený dobývací prostor Lukavec (č. DP 71187) o celkové ploše 66,11930 ha na základě rozhodnutí OBÚ Most ze dne 7. 2. 2012 (čj. 9582/2011/04/005). Vlastní těžba se bude realizovat na základě souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí k Dokumentaci EIA „Stanovení DP Lukavec a I. etapa těžby výhradního ložiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří“ ze dne 24. července 2008 (Č.j.: 47379/ENV/08 ) a to v plošném rozsahu stanoveného DP Lukavec, v maximální výši roční produkce 580 000 m3/rok (tj. cca 986 000 t/rok). Celkový objem vytěžitelných zásob činí 7 195 500 m3, přičemž geologických zásob činí 8 775 000 m3. Plánovaná těžba bude zahájena v severní části uvažované pískovny a bude postupovat směrem k technickému zázemí umístěnému u silnice III/24712 tak, aby mohla být včas, nejpozději do konce roku 2016, zajištěna sanace a rekultivace v prostoru pod plánovanou vysokorychlostní tratí (VRT). Dopravní napojení ložiska je velmi výhodné a umožňuje vyloučení průjezdu zástavbou nejbližších obcí (Keblice, Lukavec, Nové Kopisty). Silnice III. třídy Keblice – Lukavec je jižně od Lukavce napojena na silnici II/247, která plní funkci přivaděče na dálnici D8 v MÚK Lovosice východ. Vlivy na kvalitu obytného prostředí vyvolané

21


vlastní těžbou budou nevýznamné vzhledem ke vzdálenosti od zástavby (min. 300 m). Vlivy spojené s průjezdem těžké nákladní dopravy obytnou zástavbou se nepředpokládají. Výhradní ložisko Bohušovice nad Ohří s dobývacím prostorem Lukavec je ve vlastnictví státu. Ložisko bylo před rokem 1991 za státní prostředky podrobně prozkoumáno (vyhledávacími etapami geologických prací). Výhradní ložisko splňuje veškeré podmínky využitelnosti suroviny, tzn. ekonomicky těžitelný objem, kvalitu a jakost suroviny zařazené do vyšších tříd bez proměnlivých vlastností, báňsko-technické a technologické podmínky, mocnost suroviny, dostatečnou vrtnou prozkoumanost apod. Největší hospodářský význam ložiska spočívá v jeho kvalitativních parametrech suroviny, která je vhodná pro využití pro silniční a betonářské účely , dále jako kamenivo pro povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch, dále jako velmi kvalitní kamenivo všech granulometrií pro velmi náročné, vysokopevnostní a vodostavební betony, pro inženýrské stavby a pozemní komunikace apod. Ložisko zaujímá nízkou jílovitost, stupeň humusovitosti A a B a velmi nízký obsah škodlivin a síry. Pro toto ložisko bylo státem uděleno tzv. osvědčení o průmyslovém využití a osvědčení o výhradním ložisku. V zájmu státu je tato ložiska ze zákona chránit tzv. chráněným ložiskovým územím, popř. již stanoveným dobývacím prostorem, a to zejména před ztížením, či znemožněním jejich budoucí exploatace. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru Lukavec je závazným územním rozhodnutím pro těžbu štěrkopísků na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří a takto musí být respektováno v územně plánovací dokumentaci. Ložisko, včetně dobývacího prostoru Lukavec, je považováno za zákonem stanovený, neopomenutelný a nepřemístitelný limit pro využití území, který musí jakákoliv územně plánovací dokumentace bezpodmínečně respektovat (ustanovení § 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon). Na rozdíl od využívání ložisek nevyhrazeného nerostu – tzv. nevýhradních ložisek (např. ložiska Nučničky, Dobříň-jih 1-Předotín, Chotěšov u Vrbičan, Nučničky-Travčický les apod.), při využívání výhradních ložisek (v našem případě ložisko Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec) je těžební organizace povinna ze zákona (podle § 32a Horního zákona a prováděcího právního předpisu - vyhlášky č. 617/1992 Sb., ve znění pozdějších úprav) odvádět státu tzv. úhrady z plochy dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů. Při využívání výhradního ložiska jsou úhrady specifické veřejnoprávní platby za zátěž území a za osvojování přírodních zdrojů a tyto úhrady se vztahují k dobývacímu prostoru Lukavec. Z výše uvedené celkové úhrady za dobývací prostor a z úhrady za vydobyté nerosty štěrkopísky na výhradním ložisku Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec každoročně připadne velká část objemu financí podle Horního zákona jako kompenzace do rozpočtu dotčeným obcím, na jejichž katastru těžba probíhá a další část úhrady připadne státu na krytí případných ekologických škod způsobených těžbou. Z hlediska limitů a evidence nerostných surovin je podle Zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) č. 183/2006 Sb., § 2, který definuje základní pojmy zákona, v odst. h) (cit.): „plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo více městských částí (…)“. Z toho vyplývá, že nadmístního významu je v našem případě i výhradní ložisko štěrkopísku Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec, respektované v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje, které byly schválené na základě usnesení Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9. 2011. Zastupitelstvo Ústeckého kraje jako příslušný správní

22


orgán ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu , v platném znění, vydalo dne 7.9.2011 (č.j. UPS/412/2010-451) Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje a to ve formě Opatření obecné povahy. Využití výhradního ložiska štěrkopísku Bohušovice nad Ohří s DP Lukavec je rovněž v souladu s bodem programu č. 48 ve smyslu projednání 2. úplné aktualizace ÚAP ÚK - 2013 zastupitelstvem ÚK ve smyslu ust. § 29 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, vycházející ze 7. zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 26. 6. 2013. Ze získaných informací a dlouhodobé rekognoskace jednotlivých těžeben a jejich kvalitativní sortimentní skladby je zcela zřejmé, že v Litoměřické oblasti je přebytek pískových zrnitostních frakcí (písková frakce 0-4mm) a zatímco v štěrkopískové a štěrkové zrnitostní frakci 4-8-16-32 mm je silný deficit. Plánovaný záměr těžby v DP Lukavec zaujímá surovinu s velmi příznivým poměrem štěrkové a písčité frakce (pro ložisko je charakteristické zastoupení štěrkové frakce k frakci písčité v poměru 60 : 40). Z výše uvedeného vyplývá, že uvedení ložiska Bohušovice nad Ohří v DP Lukavec do těžby je jenom velmi pozitivní krok pro doplnění zásob štěrkopísků a optimální a požadované sortimentní zrnitostní skladby a tím tak zamezení , resp. utlumení kritické situace nízkých zásob nejžádanější hrubější štěrkovité frakci na trhu. Lze to pokládat za přirozenou snahu o udržení surovinového potenciálu oblasti v období brzké konjunktury stavební činnosti, kterou lze předpokládat v nejbližších letech. Jenom pro informaci počet využívaných ložisek s výraznou převahou pískové frakce (0-4 mm) nad štěrkovou frakcí (4-8-16 mm) je v dané oblasti 6 ložisek, zatímco počet ložisek s optimálním zastoupením jak štěrkovité (4-8-16 mm) tak i pískové frakce (0-4 mm), popř. počet ložisek štěrkopísků s mírnou převahou písčité frakce nad štěrkovitou jsou na území Litoměřické oblasti cca 2. 6. vymezení cílových charakteristik krajiny Plocha těžby nerostů v k.ú. Lukavec je součástí krajinného celku Severočeské nížiny a pánve (13), pro který ZÚR Ústeckého kraje mj. vymezuje následující cílové charakteristiky krajiny: -

-

-

respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami, stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat.

Změna 5 ÚP SÚ respektuje zemědělský charakter území jako základní rys krajinného celku. Na bonitně nejcennějších půdách I. třídy ochrany formou rekultivace po těžbě nerostů navrací zemědělské využití (severní polovina řešeného území), jižní část území bude rekultivována na vodní plochy s dřevinnou zelení. S ohledem na intenzivní zemědělské využití blízkého i širšího okolí řešeného území zůstane i přes nově vzniklé vodní plochy charakter 23


krajinného celku zemědělský. Vodními plochami s doprovodnou zelení dojde k lokální obnově ekologické rovnováhy, kdy se v ekologicky nestabilním území vytvoří ekostabilizační prvek a dojde k navýšení diverzity druhové i ekosystémové. Navíc budou navýšeny hodnoty krajinného rázu. Realizace záměru v navrhovaném rozsahu včetně následných biologicky a krajinářsky zaměřených revitalizačních opatření výrazně zvýší přírodní a estetické hodnoty tohoto dnes značně uniformního a intenzivně zemědělsky využívaného území. Přínos realizace biologických rekultivací v oblasti záměru může být dále umocněn realizací navrhovaných skladebných prvků ÚSES, které pomohou realizované vodní plochy a pobřežní porosty zapojit do krajinné struktury území. Rekultivace území spočívající ve vytvoření vodních ploch s prky přirozených biotopů v břehové zóně a terestrických částí území nejsou v rozporu s prvky lokálně tradičního zemědělství, které se v oblasti širší nivy Labe neprojevuje. Naopak zde hospodaření probíhá velkoplošnými technologiemi, do jisté míry devastujícími hodnoty krajiny. Záměr nebude zdrojem negativních změn přírodního a krajinného prostředí a to z toho důvodu, že na velkoplošném bloku orné půdy vznikne v případě biologických rekultivací místo zvýšené druhové bohatosti území a to díky vzniku krajinných prvků poskytujícím zdroje pro množství organismů, které zde nyní vhodné podmínky nenalézají. Úspěšná kolonizace prostoru druhy je zaručena blízkostí vodních a nivních struktur krajiny v aluviu Ohře a Labe. V území dojde i k výraznému zvýšení diverzity ekosystémové. Realizací opatření k podpoře obytných a rekreačních funkcí a turistiky se výrazně zvýší obytná a rekreační funkce krajiny v dotčeném krajinném prostoru. Vodní a přilehlé plochy mají vysoký potenciál pro zapojení do života území a to zejména jako cíle rekreačních a sportovních aktivit.

4. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Návrh změny 5 ÚPSÚ je v souladu s cíli územního plánování, uvedenými v § 18 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a s úkoly územního plánování, uvedenými v § 19., neboť zejména: - vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území - chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území - respektuje podmínky využití nezastavěného území obce - prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy a rizika - stanovuje podmínky pro provedení změn v území - určuje nutné sanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území - reguluje rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů. Konkrétní úkoly územního plánování jsou v návrhu změny 5 naplněny takto: vyhodnocení plochy těžby z hlediska zachování celkové pohody prostředí vzhledem k bydlení a dalšímu funkčnímu využití území v souladu s § 19 odst. 1 písm. i) stavebního zákona: Kvalita životního prostředí z hlediska ovzduší je hodnocena ve II. třídě (mírně znečištěné), imisní hodnoty jsou na střední až nízké úrovni. Kvalitu životního prostředí v zájmovém území jako celku lze hodnotit jako průměrnou až podprůměrnou. Území má podprůměrné přírodovědné hodnoty a podprůměrnou krajinně estetickou atraktivitu. Nenabízí žádnou možnost rekreace. Území je nad únosnou míru zatíženo intenzivní zemědělskou výrobou. Z

24


hlediska celkové kvality životního prostředí lze konstatovat, že i v této lokalitě došlo v posledních letech k výraznému zlepšení. Podle projednaného a schváleného Posouzení vlivů záměru na životní prostředí provoz pískovny Lukavec ovlivní imisní situaci v blízkých lokalitách emisemi z nákladní dopravy a ze spalování motorové nafty v motorech těžebních mechanizmů (nakladače, rypadla, buldozery) jen zcela nevýznamně. Imise znečišťujících látek ze spalování motorové nafty (NO2, CO, benzenu a benzo(a)pyrenu) v okolí příjezdových komunikací a v okolí místa těžby zůstanou s dostatečnou rezervou pod hodnotami příslušných imisních limitů. S ohledem na současnou imisní situaci v lokalitě lze předpokládat, že přírůstek koncentrací ve zlomcích limitních hodnot nikde nezvýší současné imisní hodnoty v lokalitě tak, aby způsobily překročení imisních limitů. Těžba písku a činnosti s ní spojené jsou zdrojem emisí prachu. Při vlastní těžbě i při dopravě vytěženého písku budou přijata opatření k minimalizaci emisí prachu (skrápění odkrytých ploch, apod.). Teoreticky by mohly denní imisní koncentrace částic PM 10 dosáhnout v obci Lukavec hodnot na úrovni 40 % denního limitu. Pravděpodobnost dosažení této koncentrace je velice nízká, doba překročení koncentrace 10 μg.m-3 (20 % denního limitu) je v jednotkách hodin. Roční průměrné koncentrace se budou pohybovat v desetinách procenta imisního limitu. V této souvislosti nutno důrazně upozornit na skutečnost, že se jedná o těžbu z vody, písek (i ten, který je těžen nad hladinou podzemní vody) je vlhký (vzlínání) až mokrý a jako takový je dále upravován. Vlastní úpravárenská linka je zkrápěna vodou. Proto úpravárenská linka nepráší. Lze konstatovat, že provoz pískovny Lukavec bude mít na ovzduší v blízkém i vzdálenějším okolí minimální vliv a nezpůsobí významné zhoršení imisní situace v lokalitě. Působení je nevýznamné. Klima nebude plánovanou těžebnou nijak významně dotčeno. Vyhodnocení možných vlivů plochy těžby nerostů na bydlení a ostatní funkce v území bylo předmětem podrobné hlukové a rozptylové studie a dále komplexního posouzení vlivů na životní prostředí. Míra zvýšení negativních důsledků těžby je velmi malá a nepředstavuje podstatné zhoršení životních podmínek obyvatel v zastavěném území obcí Lukavec a Keblice. Podrobněji viz kap. 6H a 7. zajištění dopravní obslužnosti ploch těžby a ploch souvisejících, nejlépe vedené mimo zastavěná území obcí, a to tak, aby hlukem a exhalacemi nebylo nad míru přiměřenou zatěžováno zastavěné území a území určené k zástavbě stavbami pro bydlení a občanské vybavení: Z území dotčeného změnou č. 5 bude těžená surovina přepravována po silnici III/24712 ke křížení s dálničním přivaděčem, dále po silnici II/247 (dálniční přivaděč) a po ní na dálnici D8 mimo zastavěná území Lukavce i všech sousedních obcí, část těžby bude vedena po dálničním přivaděči směrem na Litoměřice. Z hlediska přepravy suroviny je navrhovaná těžba v blízkosti všech strategických dopravních uzlů. Doprava do pískovny způsobí v okolí přístupových komunikací nárůst hluku o 0,1 dB. Stávající stav okolních polních cest je zachován, účelová komunikace pro dopravní obsluhu těžebny je součástí dočasné plochy TI – technická infrastruktura Podrobněji viz kap. 6H a 7. zajištění prostupnosti krajiny (např. účelové komunikace, inženýrské sítě), aby nedošlo k výraznějšímu omezení nebo zhoršení dostupnosti a obsluhy pozemků v území (např. zemědělské plochy, plochy PUPFL) a byla zachována plná funkčnost a kvalita současného i navrhovaného technického vybavení území: plocha těžby nezhorší prostupnost krajiny a nijak podstatně neovlivní technickou infrastrukturu území. Za hlavní překážku prostupnosti krajiny je naopak třeba považovat

25


budoucí vysokorychlostní trať. Místo rušeného úseku stávající soustavy závlah budou navrženy přeložky vodovodních řadů. Podrobněji viz kap. 7. zdali případné zásahy do stávající nebo i navržené protipovodňové ochrany nesníží její funkčnost a bude zachována dostatečná kapacita zařízení a objektů protipovodňové ochrany a nedojde k narušení hydrologických a odtokových poměrů: Při splnění podmínek a opatření, uvedených v čl. 10, odst. 8 Opatření obecné povahy č. nebude snížena funkčnost a kapacita protipovodňové ochrany širšího území jihovýchodně od Lovosic. Hydrologické a odtokové poměry tohoto území vymezená plocha těžby neovlivní. Bude posílena retenční schopnost území bylo-li postupováno podle ust. § 47 odst. 1 a 2 stavebního zákona u případů, kdy zadání ÚP bude obsahovat i návrh na vymezení plochy pro těžbu – u těchto případů pořizovatel zpravidla uvede v návrhu zadání i požadavek na vyhodnocení udržitelného rozvoje území, jehož součástí je posouzení SEA, případně NATURA 2000 (při vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj se postupuje dle § 48 odst. 6 stavebního zákona): Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj a vyhodnocení vlivů koncepce záměru na životní prostředí SEA bylo zpracováno - zdůvodnění viz kap. 6B. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je obsaženo v kap. 8. zda a jak jsou řešeny střety, resp. jsou vytvořeny podmínky pro jejich řešení, mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícího ÚSES, dle dohody ústředních orgánů, v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonností, a to jak pro ÚSES, tak pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování plánu otvírky a přípravy dobývání, plánu využívání a plánu sanace a rekultivace území po ukončení těžby. Způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody: návrh plochy těžby nerostů v k.ú. Lukavec není ve střetu se stávajícím ÚSES. V širších krajinných souvislostech leží řešené území v levobřežní části územního pásu podél nadregionálního biokoridoru Labe, v jeho ochranném pásmu, asi 1 km od okraje zastavěného území obcí Lukavec a Keblice. Skladebné části ÚSES nadregionálního a regionálního ÚSES nejsou ve střetu s plochou těžby nerostů a nejsou k ní v kontaktní poloze. Rovněž prvky místního ÚSES nejsou ve střetu s plochou těžby. Pro zajištění vyšší funkceschopnosti místního ÚSES schválený Plán sanace a rekultivace předpokládá založení 2 vymezených, avšak dosud nefunkčních prvků místního ÚSES, přiléhajících k jižní hranici plochy těžby nerostů. Podrobnější vyhodnocení možných vlivů a opatření k zajištění a posílení funkceschopnosti skladebných prvků ÚSES je obsaženo v kap. 7 jak jsou v návrhu ÚPD stanoveny požadavky pro následné využití území při respektování zásady krajinného rázu po těžbě ve vztahu na typologii členění krajiny, která je typická pro řešené území (např. velikost a tvar vodních ploch ve vztahu na měřítko krajiny, krajinné úpravy, zalesnění apod.) a zdali jejich formulování je dostatečné pro zpracování následných podkladů a dokumentací (dokumentace pro územní rozhodnutí, plán rekultivace apod.): požadavky pro následné využití území po těžbě nerostů jsou obsaženy v Plánu sanace a rekultivace území a čl. 10, odst. 1 – 3 Opatření obecné povahy č.) Vlivy na složky krajinného rázu a zásady jeho ochrany jsou vyhodnoceny v kap. 6D. Návrh zpětné rekultivace a revitalizace bude dostatečným podkladem pro zpracování následných dokumentací. že v řešení ÚPD nedochází k umísťování ploch pro těžbu do míst, kde by došlo nebo by mohlo dojít k narušení předmětu ochrany přírody v lokalitách NATURA 2000 a zvláště

26


chráněných územích a jejich ochranných pásmech. Obdobně bude postupováno i v případech, kdy by mělo dojít k zásahům do významných krajinných prvků (VKP) a kde by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění vodních a na vodu vázaných ekosystémů, přičemž bude vycházeno ze stanoviska vydaného dle § 4 zákona č. 114/1992 Sb.: při splnění podmínek využití plochy těžby, obsažených v čl. 7, 8 a 9 Opatření obecné povahy č. nedojde k negativnímu ovlivnění vodních a na vodu vázaných ekosystémů. K narušení předmětu ochrany přírody v lokalitách soustavy NATURA nemůže dojít. Podrobnější zdůvodnění viz kap. 6F a 7 že v řešení ÚPD je dostatečně zajištěno, aby při umísťování ploch těžby byla zabezpečena příslušná ochrana vodních zdrojů včetně respektování vyhlášených ochranných pásem. V případě dotčení podmínek obsažených ve správních aktech, kterými byla stanovena ochranná pásma vodních zdrojů 2. a 3. stupně, je požadováno alternativní řešení nebo uplatňování adekvátní náhrady pro splnění těchto podmínek. V území podmíněně vhodném lze vymezit plochy pro těžbu, bude-li doloženo: (navrhované těžby se týká): - v případě řešení plochy těžby na ZPF I. a II. třídy prokázání nezbytnosti záboru ZPF (včetně dokladování, že ve specifické oblasti není evidováno ložisko na půdách horší kvality, které by bylo z hlediska ochrany ZPF a životního prostředí výhodnější), vycházet z posouzení efektivnosti těžby a územního dopadu do ploch ZPF, - Respektovat Program rozvoje územního obvodu Ústeckého kraje. - Respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení a ochraně kvality ovzduší, uvedené v Integrovaném programu snižování emisí Ústeckého kraje a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje: Zpracované podrobné hydrogeologické posouzení vyloučilo jakékoliv podstatné vlivy plochy těžby na vodní zdroje v blízkém i širším okolí plochy. Plocha těžby nezasahuje do žádných ochranných pásem vodních zdrojů. Těžba štěrkopísků v zájmové lokalitě neovlivní v žádném případě cenomanskou zvodeň, která je uložena ve značné hloubce. Mělká podzemní voda v bezprostředním okolí zatopené části těžebny se bude pohybovat v mírně odlišných úrovních od současných (max. o 0,3 – 0,4 m). Kvalita mělkých podzemních vod nedozná významných změn (při dodržení technologické kázně). Pro sledování změn úrovně hladiny mělké podzemní vody a její kvality bude vybudován monitorovací systém. Systém bude uveden do provozu před zahájením terénních prací. Po ukončení těžby štěrkopísků se předpokládá vodohospodářské využití nádrže formou výkonu rybářského práva, což značí, že ryby nebudou v jezeru přikrmovány. Dále s ohledem na probíhající a dále očekávaný trend klimatických změn v budoucnu není vyloučeno ani využití nádrže pro zemědělské závlahy či zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Hydrogeologický posudek hodnotí vliv těžby na režim podzemních vod jako zanedbatelný. Na základě požadavků vznesených ve zjišťovacím řízení byl aktualizován hydrogeologický posudek s akcentací některých vybraných vlivů, mimo jiné také vlivu na okolní zdroje podzemní vody. V okolních obcích se nacházejí trvale obydlené nemovitosti. Některé domy mají vlastní domovní studnu, ale pouze jako náhradní zdroj užitkové vody. Podle Vyhodnocení vlivů koncepce změny 5 na udržitelný rozvoj území odkrytím zvodně a vznikem trvalé vodní plochy prakticky nemůže dojít k žádnému ovlivnění jímacích objektů. Měřitelný vliv těžby by se neměl projevit na žádné ze studní v Lukavci ani v Keblicích. Ovlivnění jímacích objektů v obcích je vzhledem ke směru proudění podzemní vody prakticky vyloučené. Sledování vlivu je možné provádět na pozorovacích vrtech státní pozorovací sítě ČHMÚ, popř. na nových monitorovacích objektech v předpolí těžby. Kvalitativně by neměly být

27


žádné jímací objekty v okolí plánované pískovny rovněž ohroženy. V případě zachování podmínek pro nakládání s látkami nebezpečnými vodám, zejména ropnými, lze těžbu štěrkopísku připustit. Podrobné zdůvodnění potřeby otvírky plochy těžby v k. ú. Lukavec, včetně vyhodnocení čerpání ložisek suroviny v regionu je obsaženo v kap. 7. Podrobné vyhodnocení dopadů na zábor ZPF obsahuje kap. 9. Návrh změny 5 koordinuje využití území s ohledem na širší územní vazby: • Funkční a prostorové využití území koordinuje s platnými územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí Lovosice, Lukavec a Keblice. • Z hlediska širších vztahů zohledňuje ochranu krajinného rázu jako podstatné složky rekreační atraktivity území a vylučuje omezení využití ploch na sousedních správních územích. • Vyhodnocuje novou návrhovou plochu pro těžbu štěrkopísků v k.ú. Lukavec v širších souvislostech, zejména dalších těžeb, případně jejich útlumů.

5. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY Návrh změny ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec a způsob jeho projednání je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně plánovací dokumentaci, územně plánovacích podkladech a evidenci územně plánovací činnosti i vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů.

6. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ZMĚNY 5 S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ Dotčené orgány podle zvláštních předpisů uplatnili své stanoviska a sousední obce své připomínky. Stanoviska a připomínky byly vyhodnoceny a zapracovány do tohoto opatření obecné povahy.

7. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je součástí podrobné dokumentace „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“, březen 2009, zpracovaných Doc. Ing. Josefem Soukupem, CSc., T-EC Ústí nad Labem, Osvědčení čj. 16 716/4552/OEP/92 ze dne 6. 4. 1993, RNDr. Janou Tesařovou, CSc. a Ing. Blankou Skočilasovou. Závěry hodnocení vlivů jsou uvedeny v kap. D. „Předpokládané vlivy změny č. 5 územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území“ takto: realizace pískovny (předmět změny ÚPD č. 5 a tohoto hodnocení) bude na plochách, které budou v budoucnu pravděpodobně negativně dotčeny připravovanou VRT bez ohledu na to, zda dojde k realizaci pískovny či nikoliv. Předmětná plocha bude touto stavbou v k. ú. Lukavec rozdělena, což významně stíží zemědělské obhospodařování těchto pozemků (již dnes se zde negativně projevuje dělící účinek dálničního přivaděče).

28


Podle vyjádření Odboru životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody Ústeckého kraje na EVL (NATURA, Ptačí oblasti) neovlivní pískovna sama o sobě nebo ve spojení s dalšími žádné EVL – viz též část A. Tabulka č. 1 – obyvatelstvo – ukazuje, že od r. 2001 do r. 2005 stoupl počet obyvatel obce o 30 osob, v r. 2006 došlo i přes kladné saldo migrace k poklesu o 6 obyvatel. Natalita bude v obci stagnovat nebo klesat což je spojeno s celkovým stárnutím populace. Saldo migrace se bude pohybovat k záporným číslům, to je spojeno jednak s všeobecným odlivem obyvatel z venkova do měst, jednak s nedostatkem pracovních příležitostí a poklesem zájmu o činnost v zemědělství (tj. mimo jiné spojeno i s poklesem zemědělské výroby všeobecně). Navrhovaná změna vnese do území nový prvek – pískovnu, která vytvoří zázemí pro zvýšení zaměstnanosti asi o 15 osob na dobu asi 20 let, to může vést ke zpomalení nebo i zastavení poklesu obyvatel. Tuto činnost v tomto kontextu chápeme jako přínosnou. Tabulka č. 2 – vzdělanost – nebude uvedeným záměrem (změnou ÚPD) nijak dotčena. I nadále bude docházet k odlivu vzdělaných lidí z obce v souvislosti s volbou povolání. Tabulka č. 3 – ekonomická aktivita – navrhovaný záměr jednoznačně zvýší zaměstnanost v obci. Vliv změny ÚPD v souvislosti s navrhovanou pískovnou je v této sledované oblasti přínosný. Tabulka č. 4 – vyjížďka a dojížďka do zaměstnání – tato sledovaná aktivita nebude uvedeným záměrem významně dotčena. Je to způsobeno zejména tím, že v obci je poměrně vysoká nezaměstnanost (kolem 19 %), pískovna může tuto nezaměstnanost pouze snížit, neovlivní dojížďku do zaměstnání. Tabulka č. 5 – bydlení – tento ukazatel nebude navrhovanou změnou ÚPD dotčen. Tabulka č. 6 – ostatní ukazatele – tyto ukazatele budou navrhovanou změnou ÚPD významně dotčeny. Realizací pískovny dojde k redukci (snížení) výměry zemědělské, respektive orné půdy v katastru obce o 53,12 ha, z toho je 26,30 ha (49,52%) půd zařazených do I. třídy ochrany ZPF. Naopak dojde k významnému nárůstu ekostabilizujících ploch v k. ú. asi na 87 ha (tj. asi o 63 ha více než dosud). Tím dojde k významnému posílení ekologické stability území (i když území zůstane ekologicky mírně nestabilní). Z hlediska členění ploch katastrálního území ve vztahuk životnímu prostředí a trvale udržitelnému rozvoji se jedná o aktivitu přínosnou.Z hlediska zemědělské produkce je tato aktivita negativní, sníží se podíl vysoce produktivních půd. Slabé a silné stránky území a navrhované změny ÚPD jsou uvedeny v následujícím přehledu:

29


30


31


8. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 SZ Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jen „KÚÚK“) nevydal stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona.

9. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 SZ ZOHLEDNĚNO Jelikož KÚÚK nevydal stanovisko ke Změně č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec nebylo nutné zpracovávat zohlednění stanoviska KÚÚK.

10. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Podrobná analýza důsledků návrhu změny č. 5 je uvedena ve „Vyhodnocení vlivů – část A“, březen 2009 a ve „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“, březen 2009, zpracovaných Doc. Ing. Josefem Soukupem, CSc., T-EC Ústí nad Labem, Osvědčení čj. 16 716/4552/OEP/92 ze dne 6. 4. 1993. Posuzovaný návrh změny územního plánu obce Lukavec se týká pouze zahrnutí 32


záměru na těžbu štěrkopísku do územního plánu obce. Záměr byl posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. (příloha 1, kategorie II, bod 2.5 – těžba nerostných surovin 10 – 1 000 kt), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a předpisů pozdějších. Toto posouzení proběhlo a v r. 2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP. Návrh zadání změny územního plánu obce Lukavec byl posouzen v r. 2004 ve zjišťovacím řízení podle § 22, písm. b) zák. č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (podle §10 i, odst. 2) s tím, že návrh zadání změny územního plánu obce Lukavec je nutné posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Závěr zjišťovacího řízení ukládal předkladateli zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle §10i, odst. 6 zákona č. 93/2004 Sb. v rozsahu přílohy 9 tohoto zákona. Podle stanoviska Krajského úřadu bylo vyhodnocení zaměřeno zejména na vliv těžby štěrkopísků na vodohospodářské poměry dotčené oblasti s ohledem na výšku podzemní vody, možnost celkového negativního ovlivnění životního prostředí dotčené oblasti (vliv dopravy, prašnosti při těžbě, ovlivnění mikroklimatu, možné ovlivnění zdraví obyvatel) v závislosti na stanovení rozsahu těžby. Součástí je i vyhodnocení variant řešení, popis nulové varianty, varianty maximálního zatížení a varianty omezené těžby. Záměr těžby v zájmovém území předpokládal těžbu štěrkopísku ve 2 variantách (a, a b dle těženého množství, z hlediska tohoto posuzování nepodstatné) v k. ú. Lukavec, z hlediska rozlohy těžebny je sledována pouze 1 varianta. K výše uvedenému návrhu dobývacího prostoru byl vydán souhlas Ministerstva životního prostředí. Dobývací prostor Lukavec byl stanoven rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Mostě č.j. 9582/2011/004/005 z 25.7.2011, které nabylo právní moci dne 7.2.2012 rozhodnutím Českého báňského úřadu č.j. SBS/35960/2011/ČBÚ-22 z 20.1.2012. Podle zákona č. 17/92 Sb., ve znění předpisů pozdějších, nesmí být území zatěžováno činností nad míru únosného zatížení území. Přípustnou míru zatížení určují mezní hodnoty stanovené příslušnými zákony a vyhláškami. Posouzení vlivu změny územního plánu č. 5 na životní prostředí (jako jeden z pilířů udržitelného rozvoje) je zpracováno podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v jedné variantě. V průběhu projednávání bylo rozhodnuto zpracovat vliv na udržitelný rozvoj dle vyhl. č. 500/2006 Sb. Hodnocení je rozděleno do dvou částí – zvlášť je posuzován vliv na životní prostředí. Nedílnou součástí tohoto posuzování je i vyhodnocení vlivů dle výše uvedené vyhlášky. Závěry vyhodnocení je možno shrnout takto: Ve vyhodnocení je posuzován návrh na změnu č. 5 Územně plánovací dokumentace obce Lukavec. Posuzovaná změna zahrnuje záměr na těžbu štěrkopísku výhradního ložiska štěrkopísku v dobývacím prostoru Lukavec. Záměr je navrhován v jedné variantě na ploše o rozloze 53,12 ha s výší ročních těžeb 580 tis. m3.r-1. Těžba štěrkopísku je navrhována v k. ú. Lukavec na ploše situované mezi dálniční přivaděč na západě, trať ČD 090 a k. ú. Prosmyky na severu, severní hranici LBC a LBK ÚSES při Slatinské cestě na východní straně (hranice k. ú. Lukavec) a silnici III/24712 na jižní straně. Doba těžby je 9,4 roků. Těžba bude probíhat z vody, část vytěženého písku bude upravována tříděním (mokrý proces). Postupně bude vznikat na místě zemědělské půdy vodní plocha. Záměr na těžbu štěrkopísku je navrhován k realizaci na zemědělsky využívaných plochách, které však dle Katastru nemovitostí nejsou součástí zemědělského půdního fondu, jsou určeny k využití dobývání nerostů a nemají přiděleny kódy BPEJ. Těžba a následná rekultivace budou probíhat po etapách, specifikovaných v čl. 10 OOP č. … Skrývka kulturních vrstev půdy

33


bude probíhat postupně, cca 5,5 ha ročně (v prvním roce je dvojnásobný). Ornice a podorničí budou skrývány odděleně a již v průběhu těžby průběžně využívány k rekultivaci. Celá plocha bude postupně (již od 2 roku těžby) rekultivována. Rekultivace předpokládá nasypání koridoru pro budoucí VRT a vytvoření vodní plochy v jihovýchodní části těžené plochy. Rozsah vodní plochy a násypu bude v průběhu těžby upřesňován na základě požadavku MD ČR. Podle stanoviska Ministerstva dopravy č.j. 522/2008-910-UPR/2 z 6.11.2008 a přiloženého zápisu z jednání dne 14.2.2007 na odb. strategie MD splnění podmínek obsažených v regulativech podmíněně přípustného využití části 5b plochy těžby nerostů dle čl. 10 OOP č. … zaručí, že nebude znemožněno ani podstatně ztíženo využití stanoveného koridoru pro přípravu a výstavbu VRT a nedojde k rozporu s Politikou územního rozvoje ČR 2008. Rekultivace bude spočívat zejména v modelaci břehů a v osázení břehů i koridoru pro budoucí VRT. Těžbou bude postupně vznikat krajinný novotvar, který změní krajinný ráz. Změna bude z hlediska vlivu na faunu, floru, ekosystémy a ÚSES v důsledku pozitivní, nebudou zasaženy hodnotné biotopy ani prostory výskytu reprezentativních populací zvláště chráněných druhů živočichů a žádné prostory výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Zvýší biodiverzitu, estetickou hodnotu a umožní rekreační využití území. V kontextu krajinného rázu záměr přinese zpočátku negativní změny krajinného rázu místa, poněvadž bude znamenat skrývky, tvorbu deponií apod., teprve s postupem doby vznikne krajinotvorně pestřejší útvar, kdy míra velikosti a významnosti vlivů bude klesat s postupem rekultivace území. V průběhu těžby bude v místě aktuální těžby mírně zvýšena hluková zátěž a prašnost. Nevratnou újmou bude postupné odnětí úrodné zemědělské půdy vybavené závlahou v rozsahu daném povolenou variantou těžby. Další nevratnou změnou bude odtěžení části štěrkopískového ložiska. Posuzovaná těžebna byla podrobena hodnocení EIA s kladným stanoviskem. Z hlediska vlivu na životní prostředí lze změnu územního plánu připustit, nedojde k významným vlivům na životní prostředí a krajinný ráz.

11. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

ÚZEMÍ

A

Změna č. 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec nevymezuje žádné zastavitelné plochy a využití zastavěného území neovlivní.

12. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Systém vymezení a podmínek využití (regulativy) ploch odlišného způsobu využití v závazné části schváleného ÚP SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec se z důvodu uchování konzistence územně plánovací dokumentace obce v návrhu změny 5 nemění a jednotlivé typy ploch zůstávají zachovány. Stávající regulativy prostorového uspořádání správního území obce Lukavec, definované příslušnou vyhláškou obce o závazných částech územního plánu, se změnou 5 nemění. Navrhovaná změna využití ploch zemědělské půdy na plochy těžby nerostů s následnou rekultivací zasahuje v plném rozsahu do nezastavěných ploch přírody a krajiny – ploch zemědělské půdy. Návrh změny 5 vychází ze stávajícího charakteru a uspořádání urbanistické koncepce obce Lukavec.

34


Vzhledem k plošnému rozsahu a situaci v kontaktních zónách současně zastavěného území ji výrazně neovlivňuje. Návrh změny 5 ve svých důsledcích neznemožňuje průchodnost krajiny a neomezuje vedení pěších a cyklistických tras. Navržený rozvojový záměr respektuje požadavky a zásady koncepce nakládání s odpady, stanovené v obecně závazné vyhlášce obce. Návrh změny 5 rovněž respektuje současnou výškovou a hmotovou proporcionalitu objektů v řešeném území. Řešené území je součástí krajinného celku KC Severočeské nížiny a pánve. Nejzásadnější znaky přírodní charakteristiky krajinného rázu identifikované v dotčeném krajinném prostoru – plochý kotlinový terén – nebudou změnou ÚP dotčeny. Nejsilnější vliv bude znamenat dopad na půdu – jednu z klíčových využívaných přírodních složek v DoKP. V průběhu těžby bude postupně odstraňováno horninové podloží včetně svrchních úrodných horizontů. Těžební deprese bude v souběhu s těžbou vyplňována podzemní vodou, čímž vznikne nový vodní útvar – těžební jezero. Ztráta zemědělského půdního fondu je svým rozsahem středně významná. S ohledem na výskyt ZPF v blízkém i vzdálenějším okolí je tento vliv akceptovatelný. Realizací těžby dojde k posílení antropického tlaku na území, umělému zásahu do přírodního charakteru, který je již dnes zásadně pozměněn. Tato činnost nebude v území přítomna trvale, v konečném stádiu od ní lze očekávat z hlediska přírodní charakteristiky krajinného rázu rovněž příznivé dopady. V souladu se standardizovaným metodickým přístupem (Vorel a kol., 2004) byly vlivy na jednotlivé identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu klasifikovány následovně – stav po ukončení těžby: Vlivy na identifikované znaky krajinného rázu

Běžná

Význačná

Jedinečná

Cennost

Zásadní Spoluurčující Doplňující

Význam Negativní

Neutrální

Znaky a hodnoty

Pozitivní

Projev

Míra vlivu (velikost zásahu) (Ad 2)

Přírodní charakteristika Významný tok

x

x

Plochý kotlinový terén

x

Převaha zemědělské půdy

x

Přítomnost druhově rozmanitých vegetačních prvků Přítomnost stojatých vodních útvarů

x

x x

žádný x

žádný

x

silný

x

x

x

žádný/pozitivní

x

x

x

silný/pozitivní

Nízká ekologická stabilita

x

x

x

pozitivní

Silný antropický tlak na přírodní sféru

x

x

x

pozitivní

x

x

silný

VKP – údolní niva

x

Kulturní a historická charakteristika Archeologické doklady dřívějšího x x x osídlení Dlouhodobé zemědělské x x hospodaření Tranzitní charakter území Přítomnost kulturně-historických dominant

x x

x x

žádný x

středně silný

x

žádný

x

žádný

Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické měřítko

35


Symbióza vertikálního i horizontálního měřítka

x

x

Výrazná osa v území

x

x

x

žádný

x

středně silný

Kontrast daný formami reliéfu

x

x

x

žádný

Esteticky působivá scenérie včetně architekt. dominant

x

x

x

žádný

Liniová, solitérní zeleň

x

x

Lesní remíz – prostorově významný prvek Členitější krajinná struktura (vodní plochy, remízky) Přítomnost rušivých prvků technicistní povahy Zachovalé harmonické měřítko a vztahy

x

žádný/pozitivní

x

žádný

x

pozitivní

x

x

žádný

x

x

žádný/pozitivní

x

x

x x

x

x

V dotčeném území bude vytvořen nový krajinný prvek, a to poměrně rozsáhlá vodní plocha. Dočasně bude vzhled blízkého území ovlivněn umístěním valů vytvořených ze skrytých kulturních zemin, jejichž umístění bude proměnné a bude trvat vždy po dobu několika let (po vytěžení dané etapy budou zeminy využity pro rekultivaci území, resp. budou již v průběhu těžby zčásti odvezeny k využití v jiné lokalitě). Reliéf, který je dominantní charakteristikou ovlivňující vzhled každé krajiny, nebude stavbou významně ovlivněn. Výškové ovlivnění valy zeminy bude zanedbatelné (předpokládá se max. 5 m), při vhodném tvarování valů a jejich ošetření, resp. zatravnění nebude tento prvek působit rušivě a splyne s okolím. Těžbou dojde k vytvoření výrazné sníženiny (dno štěrkovny), která však bude zaplavena podzemní vodou, tedy nebude z povrchu patrná. Dle hydrogeologického posudku nebude docházet k odvodňování území. Pohledově bude tento prostor patrný pouze z nejbližšího okolí vzhledem k plochému terénu a obklopení prostoru dřevinami.

Plocha pískovny bude v budoucnu po realizaci rekultivačních prací významným ekostabilizujícím prvkem. Při realizaci vhodných úprav a vytvoření litorálu bude po ukončení těžby celý prostor začleněn do navazující krajiny. Navíc lze říci, že pro krajinný ráz znamená povrchová voda jako vodoteč, rybník nebo nádrž významný prvek, který se pozitivně podílí na krajinném rázu. Navíc bude pískovna nepřímo navazovat na stávající vodní plochy, které již při průběhu činnosti, a zejména po ukončení těžby, doplní krajinnou strukturu o vodní plochy se zelení a přírodně blízkými plochami v břehových partiích. V širším okolí se nalézá vodní plocha srovnatelného rozsahu na pravém břehu Labe - Žernosečské jezero a na levém břehu mezi Roudnicí nad Labem a Štětím. Výskyt těchto ploch spolu s plánovanou plochou nebude tvořit negativní kumulaci vodních ploch, která by vedla k zásadním změnám charakteristik území a krajinného rázu v regionu. Prostor těžby písku se přímo nedotkne prvků ÚSES, i když v blízkosti probíhají ochranná pásma nivní a vodní osy nadregionálního biokoridoru NRBK K 10. Lokalita pro štěrkopískovnu je situována v území přiměřeným způsobem s ohledem na lesní celky, jejichž ucelenou strukturu nenaruší. Tato skutečnost je významná vzhledem k typu záměru a návaznosti na okolní prostorové charakteristiky. Žádná stávající kulturní dominanta krajiny v území není dotčena. Hledisko krajinného rázu nebude nepříznivě ovlivněno vznikem nádrže. Krajinný ráz bude pozměněn, za předpokladu vhodné rekultivace bude tento zásah do navazujícího 36


krajinného systému přijatelný. Vznikne nový přírodní prvek, pozitivně dotvářející stávající krajinný systém. Časové hledisko pro vytvoření nového krajinného prvku je dlouhodobé. Souhrnné hodnocení podmínek pro ochranu krajinného rázu je možno předpokládat v následujících zásadních směrech: a) Změna charakteristiky území Realizací záměru dojde k trvalé změně charakteristiky území, kde zahloubení těžebního prostoru s doprovodným vytvořením velkých vodních ploch nahradí část vizuálně vnímatelných celků - orné půdy. Tento vliv je nevratný, postupující s postupem těžby, stálý, pozitivní. Změna charakteristiky území spojená s dočasným vytvořením deponií zemin bude zanedbatelná z důvodu malé konstrukční výšky a vhodné povrchové úpravy. Tento vliv je vratný, poměrně krátkodobý, po dobu těžby proměnný co do umístění a velikosti, neutrální. Stejně lze nazírat i na v průběhu činnosti existující deponie vytěženého materiálu na meziskladu a na technologii a zařízení umístěné v území výhradně po dobu činnosti. Deponie i většina zařízení se bude v průběhu těžby přesouvat tak, aby byly optimalizovány provozní podmínky. b) Změna poměru krajinných složek V této souvislosti bude z hlediska změny krajinných složek stav změněn trvale. Orná půda s proměnnými porosty kulturních rostlin bude nahrazena vodní plochou s doprovodnými porosty. Vliv bude trvalý, nevratný, co do rozsahu lokální, postupující s postupem těžby. Vliv na změnu poměru krajinných složek spojený s dočasným vytvořením valů zemin, skládek těženého materiálu bude vratný, poměrně krátkodobý, po dobu těžby proměnný, co do velikosti málo významný, neutrální. Z pohledu vývoje krajiny a jejího současného stavu nelze vodní plochu považovat za výlučně cizorodý prvek a to zejména s přihlédnutím k vodním plochám u Račic a Žernosek. c) Ovlivnění vizuálních a estetických vjemů V současné době obsahuje vizuální vjem krajiny rovinu s členícími prvky lesních porostů na výběžcích Českého středohoří a menších lidských sídel. Převažující vizuální vjem poskytují charakteristické vulkanické útvary Českého středohoří a velké vodoteče, zejména řeka Labe. Drobnější přírodní a polopřírodní struktury jsou zde tvořeny zelení ve volné krajině vystupující pouze sporadicky. Pohledově dominantnějšími se pak stávají pásy stromové vegetace podél Ohře a Labe, nebo na hraně terasy mezi Brozany nad Ohří a Lukavcem Z antropických vizuálních vjemů to je zejména linie dálnice D8, méně pak linie železnice Roudnice nad Labem - Lovosice a silniční síť regionálního a lokálního významu. Také panoramata sídel - Litoměřic a Lovosic, kde je vizuálně akcentován průmyslový charakter, se na vnímání krajinného prostoru významně podílí. Menší sídla přirozeně vystupují z rovinaté silně agrárně využívané krajiny s rozsáhlými bloky orné půdy.

37


Vlivem realizace záměru nastane ovlivnění vizuálního vjemu vznikem vodních ploch významného rozsahu, nicméně s ohledem na rovinatost území se nepředpokládá dálkový dosah tohoto vlivu. Také viditelnost vodní plochy z bližší vzdálenosti nelze hodnotit jako zásadní zásah do vnímání krajiny a to hned z několika důvodů. Vodní hladina bude oproti terénu zaklesnuta na úroveň hladiny podpovrchové vody. Výhledy do těžebny budou cloněny dočasnými valy deponií skrývek a později vzrůstající stromovou a keřovou vegetací, plánovanou po obvodu dotčené plochy. Vizuální vliv velké vodní plochy bude tak patrný pouze z vyvýšených míst, jimiž jsou v okolí místy na terase mezi Brozany nad Ohří a Lukavcem (zejména z kóty Humenský vrch) a pak z dálkových pohledů z vrcholů Čekého středohoří (Radobýl, Lovošť). Zatímco kóta Humenský vrch, které je téměř o 100m převýšena nad plochu těžby je využívána spíše místními a náhodnými návštěvníky a nejedná se o významný a exponovaný výhled, vrcholky Českého středohoří jsou sice turisticky atraktivní a hojně navštěvované, ale dohledová vzdálenost je směrem k ploše záměru již téměř pod hranicí rozlišitelnosti. Jedinou dotčenou skupinou jsou cestující na trati Bohušovice Nad Ohří - Lovosice, kteří budou mít při průjezdu po hraně zájmové plochy ze zvýšeného náspu výhled do prostoru záměru. Tento výhled, pokud to bude žádoucí, lze do budoucna odclonit stromovou vegetací. Ovlivnění vizuálního vjemu umístěním valů zeminy bude málo významné, krátkodobé, co do rozsahu malé, pozitivní nebo negativní vnímání je subjektivně hodnotitelné, bez dálkového dosahu. Navíc logicky nejvíce exponované pohledy ze severní západní i východní strany budou valy a deponie vnímat na pozadí zalesněného svahu táhnoucího se mezi Brozany nad Ohří a Lukavcem. Tyto struktury tak nebudou narušovat panoramata či obzory, ale spíše budou zanikat na pozadí jmenovaného svahu. Intenzitu vnímání lze pak snížit i vhodným byť dočasným ozeleněním deponií. Přes námitky vznesené k ovlivnění krajinného rázu je zpracovatel dokumentace názoru, že ovlivnění vizuálních vjemů nebude negativní a to jak z dálkových, tak blízkých pohledů. d) Vliv na strukturu a funkční využití území Lokalita je v současné době výrazně poznamenána antropogenní činností (intenzivním zemědělským hospodařením). Tento stav bude realizací záměru přechodně změněn na využití pro hornickou činnost, avšak po ukončení biologické rekultivace v území dojde ke změně funkčního využití na vodní plochy, kterou bude možno využít jako biocentrum minimálně lokálního významu, okrajově také pro rekreaci. Vliv umístění valů zemin na strukturu a funkční využívání území je obdobné, avšak krátkodobé, vzhledem k okrajovému umístění se zde může očekávat částečný návrat k zemědělskému využití (resp. změnu orné půdy na trvalý travní porost, případně zeleň a ÚSES). Funkční ovlivnění nebude ovlivňovat běžného uživatele krajiny, jenž stávající blok orné půdy nevyužívá, ale spíše ekonomické využití dotčených ploch. e) Vlivy na přírodní prostředí Nejblíže záměru jsou Přírodní památka Mokřad pod Terezínskou pevností, a přírodní památka Radobýl, jež jsou zároveň evropsky významnými lokalitami. Obě plochy nejsou strukturně ani funkčně spojeny se záměrem a nemohou je zasáhnout vlivy, které může záměr způsobovat. Další plochy či fenomény podléhající zákonné ochraně, jako jsou např. památné stromy, se v okolí potenciálního vlivu záměru nevyskytují.

38


f) Vlivy na památkovou ochranu Nařízením vlády 443/1992 Sb. ze dne 29. července 1992 o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace byla stanovena Městská památková rezervace Terezín. Okresní národní výbor, odbor kultury v Litoměřicích, určuje památkové ochranné pásmo pro národní kulturní památku Malá pevnost a Národní hřbitov se souborem nemovitých kulturních památek v historickém jádru města Terezína rozhodnutím č.j. 1085 - 90 ze dne 20. srpna 1990. Záměr nenarušuje strukturální charakter krajiny a její historické a současné využití v oblasti pevnosti ani v jejím přímém dosahu. Prostor záměru územně nespadá do památkové rezervace ani do jejího ochranného pásma. památková ochrana Terezína může být dotčena pouze z pohledu vizuálních vjemů při výhledech do jihozápadního a to pouze z hlavní pevnosti. V tomto směru je prostor záměru cloněn obcí Nové Kopisty, částečně tělesem trati a drobnými krajinnými strukturami jako je stávající rozptýlená zeleň. S ohledem na vzdálenost cca 3km, rovinatý terén (pevnost i záměr leží v totožné nadmořské výšce), a s ohledem na další výše uvedené skutečnosti nebude záměr z výhledů v pevnosti vizuálně vnímán. Vzhledem ke vzdálenosti a charakteru záměru budou zvýšené struktury doprovázející těžbu, jako jsou valy a depote, vnímány na pozadí zalesněného svahu táhnoucího se mezi Brozany nad Ohří a Lukavcem a na pozadí sídel jako je Lukavec a Lovosice. Tyto struktury tak nebudou narušovat panoramata či obzory, ale spíše budou zanikat na pozadí jmenovaného svahu a sídel. Intenzitu vnímání lze pak snížit i vhodným byť dočasným ozeleněním deponií.

g) Vlivy na rekreační využití krajiny Krajina není v současné době v místě těžby využívána pro rekreační účely. Po ukončení biologické rekultivace bude rekreační potenciál území posílen.

13. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ZMĚNY 5 A. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Způsob naplnění požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů je podrobně uveden v kap. 2. Důvodem potřeby a umístění záměru a výběru navrhované varianty je existence prozkoumaného ložiska štěrkopísků s dostatečnými zásobami kvalitní suroviny, na nichž je ložisko situováno, vymezení dobývacího prostoru pravomocným rozhodnutím, dostupnost dopravních systémů a pracovních sil v území a blízkost odbytišť výrobků. Těžební organizace má předběžně zhodnocenu potřebu a možnosti odbytu těžené suroviny v lokalitě. Předpokládá se využití těžené suroviny v oblasti s poloměrem do 50 km od místa těžby.

39


Snížení roční kapacity těžby oproti původní projednávané variantě bylo zvoleno z důvodu požadavku nižší dopravní zátěže a s tím související nižší hladiny hluku podél dopravních tras. Nelze souhlasit s tvrzením, že snížení ročního objemu těžby není úměrné zmenšení plochy záměru. Jedná se o dvě nesouměřitelné hodnoty. Roční objem těžby je dán potřebou zajistit ekonomičnost celého záměru (v daném případě se jedná o kompromisní řešení mezi ekonomikou a nároky na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví). Zmenšení plochy záměru je dáno zejména požadavky na snížení záboru ZPF a rozsahem záměru, který odpovídá rámci území projednávaného změnou územního plánu obce Lukavec. Širší vztahy - vazba na ZÚR Ústeckého kraje Při vymezení bylo přihlíženo k dosavadní plošné roztěženosti dané oblasti a exponovanosti těžeb. Plocha těžby nerostů v k.ú. Lukavec byla vymezena podle relevantních kriterií ZÚR Ústeckého kraje. Způsob jejich naplnění je jednotlivě a podrobně vyhodnocen v kapitole 2. B. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Pro území dotčené změnou 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec jsou zpracovány Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Lovosice. Rozbor udržitelného rozvoje, který je součástí územně analytických podkladů, je zpracován formou SWOT analýzy pro celé správní území obce s rozšířenou působností. Pro vlastní území obce Lukavec jsou vyhodnoceny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, z kterých řešení změny 5 územního plánu vychází. Vlastní záměr těžby nerostů byl již posuzován v procesu EIA, k němuž Ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko k posouzení vlivů realizace záměru na životní prostředí s vyloučením významného vlivu ze dne 24.8.2008 č.j.: 47379/ENV/08. Změna č. 5 územního plánu sídelního útvaru Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec byla dále komplexně posouzena v procesu SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Dne 24.8.2008, pod č.j. 47379/ENV/08 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Z tohoto rozboru vyplývá, že ložiska jsou silnou stránkou. Silnou stránkou jsou však i půdy I. a II. třídy ochrany. Slabou stránkou je záplavové území, nízký stupeň ekologické stability a fragmentační účinek koridoru vysokorychlostní tratě na krajinu. V obci je malá kapacita ploch pro podnikání a vysoká míra vyjížďky za prací. Příležitosti pro obec spočívají v možnosti využití ložisek nerostných surovin, je však nutné nalézt kompromis s ochranou zemědělské půdy a zájmy ochrany životního prostředí. Hrozba by mohla nastat při nedodržení podmínek pro těžbu a požadavků vyplývajících z krajské dokumentace a podkladů. Problémy v území: Z problémového výkresu vyplývá požadavek na řešení dopravního napojení plochy těžby na silnici III. třídy č. 24712. Vzhledem k tomu, že se plánovaná těžba povrchovým způsobem nachází v území zvláštní povodně, je záměr řešen i s ohledem na povodňové stavy a protipovodňová opatření. V návrhu změny 5 jsou respektovány následující limity využití území dle ÚAP ORP Lovosice a ochranná pásma, vyplývající z příslušných zákonů: - chráněné ložiskové území č. B 3163500 - dobývací prostor Lukavec, stanovený rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Mostě č.j. 9582/2011/004/005 z 25.7.2011, které nabylo právní moci dne 7.2.2012 rozhodnutím Českého báňského úřadu č.j. SBS/35960/2011/ČBÚ-22 z 20.1.2012

40


-

-

-

Zóna havarijního plánování (Lovchemie, a.s.) vnější Území zvláštní povodně pod vodním dílem Území archeologických nálezů Významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (nejsou vyznačeny v grafické části) ochranné pásmo silnice II/247 a III/24712 - 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu v nezastavěném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Dle výkresu limitů: - se na okraji zájmového území nachází sdělovací dálkový kabel a vodovodní řad Keblice - Lukavec. Je nutno dodržovat ochranná pásma podzemních vedení dle příslušných zákonů. - na severovýchodním okraji území změny 5 nachází vedení VN 110 kV a VN 1-35 kV s ochranným pásmem, které je zakresleno do výkresu č.II.1 – Koordinační výkres

C. POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Změna 5 negeneruje žádné požadavky na rozvoj zastavěného území. V nezastavěném území se projeví požadavkem na vybudování dočasné přípojky VN a dočasné zpevněné plochy technické infrastruktury těžebny. Při západním okraji plochy těžebny bude spolu se zpevněným vjezdem na silnici III/24712 vybudována dočasná panelová zpevněná plocha TI pro umístění sociálně technického vybavení pískovny, manipulaci, čištění a odstavování mechanismů. Územní stabilizace výše uvedených požadavků je patrná z výkresů č. II. 1 „Koordinační výkres“ v měřítku 1:5000 a č. II. 2 „Výkres širších vztahů“ v měřítku 1:50 000. D. POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Požadavky na řešení veřejné infrastruktury území řešeného změnou č. 5 ÚPN SÚ jsou z hlediska dopravy dány: - územní rezervou VRT - UR 1 navrženého koridoru vysokorychlostní trati (VRT) – dle Doplňujícího stanoviska ke konceptu změny č. 5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec pro obec Lukavec (MD ČR) č. j. 522/2008-910-UPR/2 z 6. 11. 2008 a přiloženého zápisu z jednání dne 14. 2. 2007 na odb. strategie MD, lze toto území přetěžit - respektováním ochranného pásma silnic III/24712 a Lukaveckého přivaděče č. II/247 (v tomto ochranném pásmu leží i vodovodní řad a kanalizace pro obec Keblice) - respektováním ochranného pásma celostátní železniční tratě č. 090. Tyto zásadní požadavky návrh změny 5 respektuje. Dopravní infrastruktura obce a její návaznosti jsou patrné z výkresu jsou patrné z výkresu č. I. 2: „Hlavní výkres“ v měřítku 1:5000. Doprava vytěženého písku, bude vedena zcela mimo současně zastavěné území obce Lukavec a obce Keblice po silnici III/24712 k dálničnímu přivaděči – silnici II/247, odkud je vedena oběma směry - k blízké dálnici D8 a směrem k Litoměřicím. Z hlediska přepravy suroviny je předpokládaná těžba v minimální vzdálenosti od všech strategických dopravních uzlů. Dopravní obsluha řešeného území je patrná z výkresu č I. 2: „Hlavní výkres“ v měřítku 1:5000. Dopravní obsluha navrhované těžebny pásků nemá vliv na

41


dopravní infrastrukturu obcí Lukavec a Keblice. Pokud bude v rámci správního řízení navrhována jakákoliv stavební činnost v ochranných pásmech silnic, je nezbytné projednat předem souhlas příslušného silničního správního úřadu, který smí udělit výjimku za podmínek uvedených v zákoně č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. V takovém případě je třeba v rozpočtu stavby počítat s vybudováním protihlukových opatření, která nebudou správci dopravních zařízení hrazena. Emise z dopravy budou mít vzhledem k velmi malé vzdálenosti k dálničnímu přivaděči velmi malý až zanedbatelný vliv. Na dálnici se jedná o zvýšení intenzity dopravy v rámci ročních nárůstů. Veškerá doprava štěrkopísku půjde mimo zastavěná území obce Lukavec i ostatních obcí v okolí. Případné dopravní opatření podléhá v souladu s ust. zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, samostatnému projednání, což se týká i stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích.

E. POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Krajina v místě řešeného záměru je typu A – silně poznamenaná civilizačními zásahy – zemědělskou intenzivní činností, do značné míry antropogenizovaná, s nízkým koeficientem stability, s nižším až středním stupněm krajinářské hodnoty. Nejbližší stromové porosty pohledově navazující na navrhovaný těžební prostor jsou porosty lesního celku západně od lokality, které nebudou dotčeny těžbou. Terénní předěly v území nejsou. V současné době je dominantou širšího území řeka Labe a Ohře s doprovodnými porosty. Dominantním využitím oblasti je zemědělská výroba, v širším území bydlení. Krajinný ráz nivy řeky Labe je dán především převažujícím rovinatým reliéfem bez výrazných přirozených terénních nerovností, a podstatným ovlivněním antropogenní činností, jejímž hlavním projevem je odlesnění a zemědělská činnost a navazující zástavba okolních obcí. Převážnou část území zaujímají polní monokultury, v nivách se zbytky polopřirozených lužních porostů. Zeleň lemuje i většinu vodních toků, které by měly v rovinaté krajině výrazně meandrovat. Proměnou území – vznikem jezera s doprovodnými prvky krajinné zeleně – dozná změn krajinná struktura a prostorové vazby v území. Od vodní plochy lze rovněž očekávat změnu estetického působení lokality. Kromě toho bude mít těžba vliv na znaky přírodní a kulturněhistorické charakteristiky území. V bezprostředním místě těžby a blízkém okolí dojde rovněž ke změně ekologické stability území. Ovlivnění krajiny a ekologické stability má výrazné pozitivní rysy. Naprostá většina navrhované plochy těžby nerostů je tvořena pozemky v kultuře „orná půda“, které jsou určeny k dobývání nerostů. Těžební prostor ani jeho okolí není součástí zvláště chráněného území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To znamená, že neleží na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, přírodního parku, národní přírodní rezervace, přírodní památky ani přechodně chráněné plochy. Správní území Lukavce nespadá do zranitelných oblastí dle vl. nař. č. 103/2003 Sb. Území řešené změnou 5 neleží v CHOPAV, ani v záplavovém území Q 100. Výroková část návrhu změny 5 upravuje:

42


1. Podmínky využití nově vymezené plochy těžby nerostů a stanovuje hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití 2. podmínky dopravního uspořádání obce 3. uspořádání technického vybavení obce 4. ochranu kulturních hodnot 5. ochranu přírody, krajiny, ÚSES a ochranu půdy 6. stanovuje způsob a podmínky rekultivace a revitalizace plochy těžby 7. limity využití území obce a omezení negativních dopadů těžby. Tento komplex opatření vytváří adekvátní podmínky pro ochranu a rozvoj území. F. POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE Změna 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec nestanovuje požadavky na veřejně prospěšné stavby. Veřejně prospěšnými opatřeními se stanovují opatření pro založení vymezených, avšak nefunkčních prvků územního systému ekologické stability místního významu dle Plánu sanace arekultivace a výkresu č. I. 3: WU 01 – lokální biocentrum LBC 5 (Slatinská cesta) WU 02 – lokální biokoridor LBK a (Slatinská cesta) Pro tato opatření se stanovuje podle § 170 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů možnost odejmutí nebo omezení práv k dotčeným pozemkům v územním rozsahu dle výkresu č. I. 3 p. č. 128/90, 128/89, 128/86, 128/85, 128/2 (část), 128/75 a 128/76 v k.ú. Lukavec. G. DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘ. POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Ochrana veřejného zdraví: Zvýšení zdravotního rizika vlivem realizace záměru (tj. změny č. 5 ÚPSÚ) pro obyvatele okolních obcí bylo hodnoceno na základě inhalační expozice škodlivin a vystavení se účinkům hluku z běžného provozu pískovny. Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik byly výsledky modelových výpočtů imisí a hladin hluku a hodnocení vlivu pískovny na veřejné zdraví (všechny materiály byly součástí dokumentace EIA). Provoz těžebny, jak je výše uvedeno, bude zdrojem emisí tuhých i plynných látek a hluku. Složení prachu odpovídá složení půdního prostředí, složení emisí plynných látek pak závisí na druhu a způsobu spalování paliv k pohonu strojů. Rozhodující stroje budou poháněny elektrickou energií (korečkový bagr, třídič, drtič, betonárka), pouze nakladače a vozidla odvážející surovinu budou poháněny naftou. Emise z dopravy budou mít vzhledem k velmi malé vzdálenosti k dálničnímu přivaděči velmi malý až zanedbatelný vliv. Na dálnici se jedná o zvýšení intenzity dopravy v rámci ročních nárůstů. Změna ÚPD č. 5 nepředpokládá žádné další aktivity s výjimkou těžby štěrkopísku, která je od obce Lukavec oddělena dálničním přivaděčem (II/247). Vliv emisí do ovzduší na zdraví obyvatel

43


Celá skupina plynných a prašných látek emitovaných z provozu pískovny a betonárky je reprezentována oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, benzenem, benzo(a)pyrenem a prachem (PM10). Z hodnocení expoziční doby jednotlivých výše uvedených škodlivin a dalších toxikologických vlastností plynných škodlivin plyne v Posouzení vlivů záměru na životní prostředí následující závěr: realizace předkládaného záměru (změna ÚPSÚ č. 5) v k. ú. Lukavec nepředstavuje významné riziko pro lidské zdraví. Protože v dané lokalitě již existuje vysoké znečištění prachem, je toto znečištění PM10 považováno z hlediska hodnocení za nejvýznamnější. Veškerá doprava štěrkopísku půjde mimo zastavěná území obce Lukavec (i ostatních obcí v okolí). Vliv hluku na obyvatelstvo Z výsledků studie „Hodnocení akustické a imisní situace po realizaci záměru“, která hodnotí hlukovou a imisní situaci vyplývá, že provozem pískovny v k. ú. Lukavec dojde na hranici obce Lukavec ke zvýšení hluku o 0,1 dB, tj. z 64,5 na 64,6 dB (A). Toto zvýšení je neprůkazné. V uvedených hodnotách je zahrnut hluk z pískovny a z dopravy suroviny (vypočtený) a stávající (změřený) hluk na okraji obcí. Očekávané koncentrace všech výše uvedených látek z provozu pískovny dosahují jen zlomku limitních hodnot a není předpoklad, že celkové hodnoty budou z tohoto důvodu překročeny. Poškození zdravotního stavu vlivem hluku je možné posuzovat dle dosažených hladin ekvivalentní hladiny hluku ve vztahu k limitním hodnotám. Dle doporučení WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB, nebo mírně obtěžováno při LAeq pod 50 dB. Během večera a noci by hladina hluku měla být o 5-10 dB nižší. Hladina hluku z provozu pískovny na okraji obce Lukavec je uvedena v části C.1.3. dokumentace EIA. Závěrem lze konstatovat, že realizace záměru změny č. 5 ÚPD SÚ Lovosice, Lhotka n. L., Lukavec nevyvolá žádná zdravotní rizika. Možné sociální důsledky, psychické trauma a narušení faktorů pohody dané vědomím blízkosti stavby se v souvislosti s těžbou a úpravou štěrkopísku obvykle neobjevují. Rovněž v dané lokalitě není důvod je očekávat. Vlivem realizace záměru dojde ke kumulativním vlivům dopravy na silnici II/247 (dálniční přivaděč) a kumulaci vlivů hluku z provozu pískovny a hluku pozadí na hranici obce Lukavec. Z provedeného hodnocení však plyne, že zvýšení bude neprůkazné (0,1 dB) lze tedy říci, že pískovna nevyvolá zvýšený hluk v obci. Civilní ochrana, obrana a bezpečnost státu: Změna 5 ÚPSÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec nemá vliv na civilní ochranu, obranu a bezpečnost státu Ložiska nerostných surovin a geologická stavba území: Realizací záměru dojde k úplné exploataci části bloku zásob č. 1, umístěném v CHLÚ č. 3163500 – Bohušovice nad Ohří (v k. ú. Lukavec). V ložisku se nachází kvalitní betonářská surovina, štěrkopísek s použitím jako hutné kamenivo pro stavební účely podle ČSN 72 15 12. Pro ložisko je charakteristické zastoupení štěrkové frakce k frakci písčité v poměru 60:40 až 80:20. Zastoupení odplavitelných částic se pohybuje v rozmezí 3-4%. V celkové mocnosti štěrkopísků se nalézají vložky jílů. Ve štěrkové frakci převládají valouny křemene, křemenců, čediče. V menší míře jsou zastoupeny valouny žuly, ruly, buližníku a pískovce. Valouny jsou

44


středně až dobře opracované, tupě hranaté, vejčité, oválné, v malém množství i kulaté. Dominující složkou pískové frakce jsou zrna křemene, semioválná. Přítomnost nevhodných zrn šupinatých a jehlicovitých zdaleka nedosahuje 15% povolených dle ČSN. Ložisko je ve všech stupních územně plánovací dokumentace vymezeno pro těžbu nerostů dle § 18 vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů Realizací záměru dojde k vytěžení části ložiska štěrkopísků, která nevykazuje významné střety s ochranou obyvatelstva a životního prostředí. Realizací záměru nebude omezeno nebo znemožněno využití žádných jiných ložisek nerostných surovin. Geologická stavba území nebude změnou 5 ÚPSÚ dotčena. Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy: S ohledem na umístění plánované těžebny štěrkopísků ve velké vzdálenosti od nejbližšího povrchového toku (asi 600 m od toku Modly) je vliv těžebny na odtokové poměry povrchových vod vyloučen. Vymezená plocha těžby nerostů nezasahuje do záplavového území, ani jeho aktivní zóny. Je však součástí území zvláštní povodně pod vodním dílem. Podle nařízení vlády č. 108/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb., nenáleží katastrální území Lukavec mezi vymezené zranitelné oblasti. V rámci dalšího stupně PD se určuje podrobně projednat s Povodím Labe s. p. přípravu a provoz těžby ložiska v pískovně Lukavec z hlediska ochrany před povodněmi a režimu provozu pískovny v případě povodně. Při splnění podmínek obsažených v čl. 10, odst. 8 opatření obecné povahy č. .. výstavba Pískovny Lukavec v rozsahu navržené plochy těžby dle této dokumentace nemůže mít žádný vliv na zhoršení povodňové situace v této oblasti. Pokyny pořizovatele pro úpravu dokumentace návrhu změny č. 5 podle novelizovaného SZ a prováděcích předpisů, byly splněny. H. POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ Požadavky a opatření pro řešení hlavních střetů v území jsou obsaženy v čl. 6, 7, 8, 9 a 10 Opatření obecné povahy č. I. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE Požadavky nebyly v zadání definovány, takové plochy a koridory nejsou určeny. J. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Požadavky na vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci nnebyly schváleným zadáním stanoveny. K. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ

45


Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií se nestanovují. L. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM Požadavky nebyly v zadání definovány, takové plochy a koridory nejsou určeny. M. POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, POKUD DOTČENÝ ORGÁN VE SVÉM STANOVISKU K NÁVRHU ZADÁNÍ UPLATNIL POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NEBO POKUD NEVYLOUČIL VÝZNAMNÝ VLIV NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU ČI PTAČÍ OBLAST Dle stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí, ze dne 22.8.2012, č.j. 1900/ZPZ/2012/UP-776, k návrhu změny 5 ÚPSÚ, koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Odůvodnění: Předmětem změny č. 5 je záměr otevření těžby na výhradním ložisku číslo č. 3163500 – Bohušovice nad Ohří (v k. ú. Lukavec). Vlastní záměr byl již posuzován v procesu EIA, k němuž Ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko k posouzení vlivů realizace záměru na životní prostředí s vyloučením významného vlivu ze dne 24.8.2008 č.j.: 47379/ENV/08. Změnu č. 5 územního plánu sídelního útvaru Věrovany není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. N. PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT Koncept změny 5 byl zpracován a řádně projednán ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. ˇUzemně plánovací dokumentací změny 5 je zpracována plošně úspornější varianta záměru. O. POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Dokumentace je pro projednání s veřejností upravena do formy opatření obecné povahy (dle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj).

14. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ. Návrh změny 5 nevyvolává potřebu stanovit záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje.

46


15. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA. Vzhledem k tomu, že obec je a bude od zájmových ploch těžebny oddělena dálničním přivaděčem k němuž v budoucnu přibude i VRT, nepředpokládá se, že by zájmová plocha byla nadále využívána k intenzivní zemědělské činnosti (i v souvislosti s nutným růstem vkladů do půdy pro udržení produkce). Současný stav využití ploch v dotčeném k.ú. Lukavec uvádí následující přehled: Podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy ………………………………………………………………………………… 78,8% Podíl orné půdy ze zemědělské půdy ……………………………………………………………………………………… 92,4% Podíl TTP ze zemědělské půdy ……………………………………………………………………………………………….. 5,0% Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové rozlohy …………………………………………………………….. 12,0% Podíl vodních ploch z celkové rozlohy ………………………………………………………………………………………. 0,2% Podíl lesů z celkové rozlohy katastru ……………………………………………………………………………………….. 0,0% Orná půda ……………………………………………………………………………………………………………………………… 221 ha Zahrady ………………………………………………………………………………………………………………………………….. 7 ha Ovocné sady …………………………………………………………………………………………………………………………….. 1 ha TTP ……………………………………………………………………………………………………………………………………………. 15 ha Lesní půda ………………………………………………………………………………………………………………………………. 0,0 ha Vodní plochy ………………………………………………………………………………………………………………………………. 1 ha Zastavěná plocha ……………………………………………………………………………………………………………………… 6 ha Ostatní plochy …………………………………………………………………………………………………………………………. 85 ha Koeficient ekologické stability ………………………………………………………………………………………………………0,07 Pozn.: Údaje v přehledu (ha) jsou zaokrouhlené na celá čísla, proto je i koeficient ekologické stability mírně odlišný od údaje, který je uveden ve vyhodnocení vlivu na životní prostředí.

Z přehledu zcela jasně vyplývá, že katastr obce je ekologicky silně nestabilní (rozvrácený systém ekologické stability). Území řešené konceptem změny č. 5 je součástí nezastavitelných ploch obce Lukavec. Pro Pozemky v území navrhované změny ÚP jsou v katastru nemovitostí evidovány jako druh „orná půda“ s využitím pro dobývání nerostných surovin. Plocha těžby nerostů je vymezena na ZPF v celkové výměře 53,12 ha a představuje jedinou plochu záboru Z 01 – viz následující tabulka a výkres č. II. 3. „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“ v měřítku 1:5000. Způsob Kód využití lokality plochy

Z 01

Z 01 Z 01

plocha těžby nerostů plocha těžby nerostů plocha

Celkový Zábor ZPF podle kultur zábor (ha) ZPF (ha) orná ovocné zahrady půda sady 28,47

28,47

20,28

20,28

4,37

4,37

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) ttp

chmelvinice I. nice

II.

III.

IV.

V.

28,47

20,28 4,37

47


těžby nerostů Zábor ZPF celkem 53,12

53,12

28,47

20,28 4,37

Zastoupené bonitované půdně ekologické jednotky reprezentují I., III. a IV. třídu ochrany zemědělského půdního fondu (dle vyhlášky č. 48/2011, o stanovení tříd ochrany). Druh všech pozemků podléhajících záboru je orná půda. Oproti návrhu změny č. 5 územního plánu z května 2012 tak dochází ke značnému rozdílu plochy záboru ZPF. Důvodem je chyba v údajích katastru nemovitostí (viz Oznámení KÚ pro Ústecký kraj z 11.7.2012), kdy v řízení Z-3917/2012-506 bylo dne 2.3.2012 zapsáno rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého o stanovení dobývacího prostoru a mylně byl u dotčených pozemků změněn druh pozemku na ostatní plochu, která nepodléhá záboru půdního fondu. Humózní skrývky budou využity přímo k rekultivaci nebo deponovány do doby využití k pozdější rekultivaci vytěženého prostoru. Přebytek ornice bude prodán zájemcům a použit k vylepšení bonity orné půdy či k sanaci a rekultivaci lokalit v okolí Lovosic a podobným účelům. Obsah humusu je snížen na 2 - 3% vlivem intenzivního obdělávání. Zároveň je silně zvýšena zásoba živin jako důsledek vysokých dávek průmyslových hnojiv. V katastrálním území Lukavec plošně dominuje orná půda. Orná půda je z ekologického hlediska posuzována jako negativně působící. Naopak příznivě působící lesní plochy, pastviny, louky, zahrady, sady a vodní plochy jsou zastoupeny zcela nedostatečně, případně nejsou zastoupeny vůbec. Ve srovnání s republikovým průměrem je rostlinná produkce katastrálního území průměrná, avšak za cenu nadprůměrné spotřeby hnojiv, energií a vody na závlahy. Trvale odňaté plochy budou mít po rekultivaci funkci především ekostabilizační, ale i rekreační – rybolov, apod. Z hlediska ochrany životního prostředí je to jev pozitivní, z hlediska záboru zemědělských půd vliv negativní. V průběhu těžby bude docházet k postupnému a oddělenému skrývání ornice a podorniční vrstvy. Pohyb zemin a plán rekultivace bude podrobně řešit POPD. Plocha bude odkrývána vždy s jednoročním předstihem, vždy pro jednoroční těžbu tj. cca 5,5 ha ZPF ročně. Výjimkou je zahájení těžeb, kdy bude první odkrývaná plocha činit dvojnásobek, tj. cca 11 ha. Předpokládaný postup těžby a následné rekultivace je od jižní hranice plochy těžby směrem na sever k dočasné ploše technické infrastruktury. Sejmutá ornice a podorničí budou separátně deponovány. Počínaje druhým rokem těžby bude sejmutá ornice a podorničí průběžně využívána k rekultivaci. Vzhledem ke kvalitě ornice může být tato nabídnuta k využití i v jiných lokalitách náhradou za jinou méně kvalitní půdu (avšak nekontaminovanou). Podorničí bude využito na místě v plném rozsahu (tvarování břehových linií, apod.). Postupné skrývání kulturních vrstev půdy zmírní dopady na zemědělskou půdu. Z uvedeného plyne, že pro těžbu v k. ú. Lukavec se doporučuje, aby celý zábor byl projednán najednou. Rekultivace po těžbě Rekultivace zahrnuje vlastní těženou plochu a její bezprostřední okolí, tj. částečně také netěžené plochy mezi těžebnou a Slánskou cestou. V prostoru po těžbě má vzniknout cíleně vytvořená škála biotopů, která v současné, převážně rovinaté ploše poskytne vhodné životní podmínky řadě druhů rostlin a živočichů (případně i zemědělská půda). Nejrozsáhlejší má být rekultivace vodní, která ve vymezeném prostoru má umožňovat vstup do vody.

48


Krajina v okolí sledované lokality je převážně rovinatá a je představována zemědělsky využívanou ornou půdou. Vlastní zájmové území je rovněž tvořeno ornou půdou. Zemědělský půdní fond zaujímá v Lukavci 78,8% celkové rozlohy k. ú. a má z ekologického pohledu nepříznivou strukturu. Orná půda je z ekologického hlediska posuzována jako negativně působící. V k. ú. Lukavec představuje 92,4% ZPF. Způsob využití území lze tedy označit za ekologicky nepříznivý vlivem nadměrného zemědělského využívání, zejména vlivem nadměrného zornění. - Cílem rekultivace je výhledové posílení prvků místního systému ekologické stability, kterých se těžebna dotýká. Rekultivace má na převážné části zájmové plochy v k. ú. Lukavec vytvořit členité vodní plochy - tůně. Mezi vodními plochami bude nasypán koridor pro navrhovanou vysokorychlostní trať. Rekultivace bude spočívat zejména v modelaci břehů, rozčlenění vodní plochy na soustavu jezer a v osázení břehů. Těžbou bude postupně vznikat krajinný novotvar, který významně změní krajinný ráz. Změna bude z hlediska vlivu na faunu, floru, ekosystémy a ÚSES v důsledku pozitivní, nebudou zasaženy hodnotné biotopy ani prostory výskytu reprezentativních populací zvláště chráněných druhů živočichů a žádné prostory výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Zvýší biodiverzitu, estetickou hodnotu a umožní rekreační využití území. V kontextu krajinného rázu záměr přinese zpočátku negativní změny krajinného rázu místa, poněvadž bude znamenat skrývky, tvorbu deponií apod., teprve s postupem doby vznikne krajinotvorně pestřejší útvar, kdy míra velikosti a významnosti vlivů bude klesat s postupem rekultivace území. V místech určených pro rekreaci má převažovat zatravnění a borový les s příměsí dubu a dalších dřevin. Prostor má být uzpůsoben pro osídlení resp. využívání volně žijící zvěří. Vodní plochy mají být osazeny rybami. Pro uskutečnění uvedeného záměru jsou do prostoru po vytěženém štěrkopísku navrhovány následující druhy rekultivace a) vodní b) zalesněním c) zatravněním Přesnou polohu a výměry rekultivace zalesněním nebo zatravněním a vodních ploch určí pro vybranou variantu plán rekultivace, který bude součástí POPD. Před výsadbou bude pozemek urovnán, případné kameny budou sebrány a uloženy na určené místo v blízkosti vodní plochy. Snosy kamenů se tak stanou dalším specifickým ekotopem. Rekultivací bude nově realizováno: - společenstvo teplomilných doubrav - společenstvo borového lesa s příměsí dubu, břízy a dalších - společenstvo lužního lesa kde bude sortiment doplněn o vrby (v. bílá a v. jíva) a olši lepkavou - společenstvo ovsíkových luk. Je předpokládáno, že v území proběhne i sukcese, která bude spojena s řadou změn • souběžně s vývojem rostlinných společenstev bude probíhat vývoj půdy a dojde k opětné diferenciaci půdních horizontů • postupně se bude zvětšovat výška, hmota a rozrůznění pater rostlinných společenstev • postupně se bude zvyšovat hrubá produkce • mikroklima uvnitř společenstva bude stále více určováno společenstvem samotným • druhové bohatství se bude zvyšovat

49


• na ploše se budou postupně střídat populace podle svých ekologických nároků, tyto změny budou postupně pomalejší, podle toho jak drobné a krátkověké druhy (dominující byliny mezi výsadbou dřevin) budou střídány druhy většími a dlouhověkými (dorůstajícími dřevinami) • ekosystém se postupem času relativně ustálí. Složení lesního ekosystému bude diferencováno na základě mikroklimatických dispozic jednotlivých stanovišť. Bujný růst a rychlý vývoj je očekáván v části lužního lesa. Z ruderálních druhů hrozí rozšíření bezu černého. Budou používány pouze autochtonní druhy dřevin. V ostatních částech je očekáván klasický vývoj společenstva dubového nebo boro-dubového lesa se středně rychlým vývojem bez významných rizik. Modifikovaný vývoj lze očekávat v jižní až jihozápadní mírné svahové expozici. Tyto expozice mají vždy extremní mikroklimatické podmínky. Je zde výrazněji uplatněno sucho, teplo a světlo. Dřeviny zde budou růst pomaleji a více se uplatní spontánní sukcese směrem ke křovinatým formacím, až druhotným xerotermním trávníkům. Z ruderálních invazních druhů hrozí rozšíření akátu. Tyto expozice jsou proto z velké části navrženy k zatravnění. Zvýšenou vlhkostí v partiích podél břehů vně pláží bude docházet k vývoji společenstev trvale vlhkých stanovišť. Studie rekultivace záměrně tato stanoviště navrhuje pro zvýšení druhové diverzity. Za nežádoucí je považován bez černý, který, pokud se vyskytne, by měl být z porostu odstraňován. Podrost je očekáván pestrý s vysokým podílem vlhkomilných bylin. Tato společenstva budou přecházet do porostů trvale podmáčených a břehových porostů stojatých vod. viz rekultivace vodní. Vznik rozdílných stanovišť a popsaný rozdílný vývoj je přirozeným důsledkem očekávané různé živnosti a vlhkosti půdy, různé světové orientace. Rozdílný vývoj je očekáván a na části ploch požadován. Souhrnem lze uvést, že rekultivací vznikne mozaika lesních ekosystémů s polopřirozenou skladbou, která účinně ochrání vzniklé plochy před přímými pohledy – viz vliv na krajinný ráz v hodnocení EIA. Po prvotní sukcesi je očekáváno ustálení. Díky přítomnosti vodních ploch a lesa je očekáváno, že prostor bude velmi brzo bohatě obýván, nebo alespoň navštěvován běžnými druhy volně žijící zvěře. Pravděpodobný je budoucí výskyt srnčí a drobné polní zvěře. V převážné části vytěžené plochy budou v rámci rekultivace zbudovány vodní plochy lemované břehovými společenstvy. Vodní plochy budou vyhloubeny pod úroveň hladiny podzemní vody (přesná hloubka bude odpovídat mocnosti štěrkopísků, která může být proměnlivá). Vodní plochy budou osazeny rybami. Podél břehů budou ve skupinkách vysázeny mokřadní rostliny. Jednoznačně bude převažovat výsadba orobince širokolistého (Typha latifolia). Orobince jsou velmi odolné, jsou schopné růst i v chudých podmínkách. V menší míře budou břehy provázeny výsadbou rákosu obecného (Phragmites australis) Doplňkově a poněkud dále od břehů, může být vysázena chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), rdesno obojživelné (Persicaria amphybia) a další druhy. Do vybraných částí vodní plochy budou pod hladinu vody uloženy veškeré případně nalezené větší valouny, které se v průběhu těžby vyskytnou. Tento útvar na dně bude sloužit jako úkryt, případně zimoviště pro některé druhy ryb. Vodní plocha ve vytěženém prostoru pískovny bude nově vytvořeným biotopem tůní v Polabí. Půjde o trvale napuštěné, zarybněné vodní plochy bez možnosti manipulace s hladinou, s dostatečnou hloubkou. Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu je patrné z výše uvedené přehledné tabulky a výkresu č. II. 3. „Výkres předpokládaných záborů ZPF“ v měřítku 1:5000. Vyhodnocení navrhovaných záborů ZPF dle přílohy č. 3 vyhlášky č.13/1994 Sb.:

50


2.1. údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF jsou patrné z tabulky na str. 38 a výkresu II. 3. Pozemková skladba navrhovaného záboru ZPF dle údajů v Katastru nemovitostí je souhrnně uvedena ve výkresu č. II. 3 2.2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti: V území řešeném změnou 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec byly zjištěny závlahy. OOP č. v čl. 7, odst. 8 ukládá provést nezbytné přeložky vodovodních řadů závlahové soustavy tak, aby byla zajištěna její funkceschopnost. 2.3. Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech: V území řešeném změnou 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec se nevyskytují a nemůže tudíž dojít k jejich předpokládanému porušení. 2.4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládaném porušení: Údaje o uspořádání ZPF v k.ú. Lukavec obsahuje tabulka v úvodu kap. 9, opatření k zajištění ekologické stability krajiny jsou podrobně specifikována v odst. „Rekultivace po těžbě“ této kapitoly. V k.ú. Lukavec nebyl zjištěn návrh pozemkových úprav. K jejich narušení změnou 5 ÚP tudíž nedojde. 2.5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území: je patrné z výkresu I. 1.: „základní členění území“ v měřítku 1:5000 a výkresu II. 2.: „Výkres širších vztahů“ v měřítku 1:50 000 grafické části dokumentace. Území změny 5 je situováno v levobřežní nivě řeky Labe ve volné krajině mezi obcemi Lukavec, Lovosice a Keblice 2.6. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější: Možnou alternativou je nulová varianta, tj. ponechání půdy jejímu stávajícímu účelu. Znamená dlouhodobé zvyšování energetických vkladů do půdy, která je málo bonitní. To v souběhu s celostátním poklesem zemědělské produkce a zejména poklesem odbytových cen zemědělské produkce na trhu představuje dlouhodobě neudržitelnou variantu rozvoje. Navíc znamená ztrátu cenné suroviny ve výhradním ložisku a ztrátu příležitosti výrazně zvýšit ekologickou stabilitu krajiny a její rekreační potenciál. 2.7. U sídelních útvarů a zón znázornění průběhu hranic současně zastavěného území obce, hranic pozemkové držby, tras základních účelových zemědělských komunikací, atd…: je obsaženo ve výkresech č. I. 1., I. 2 a II. 1, II. 3 grafické části dokumentace.

16. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Rozhodnutí o námitkách jejich odůvodnění bude zpracováno až po veřejném projednání Návrhu Změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec.

17. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Vyhodnocení připomínek bude zpracováno až po veřejném projednání Návrhu Změny č.5 ÚPN SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec.

51


18. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část odůvodnění obsahuje 43 stran a 22 listů Grafická část odůvodnění obsahuje: II. 1. Koordinační výkres II. 2. Výkres širších vztahů II. 3. Výkres předpokládaných záborů ZPF

19. POUŽITÉ PODKLADY Při vypracování návrhu změny č. 5 byly použity následující podklady: a) „Vyhodnocení vlivů – část A“, březen 2009 a „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“, březen 2009, Doc. Ing. Josef Soukup, CSc., T-EC Ústí nad Labem, RNDr. Jana Tesařová, CSc., Ing. Blanka Skočilasová b) Zdrojová data digitální katastrální mapy k.ú. Lukavec, Městský úřad v Lovosicích, odb. regionálního rozvoje a správy, 2009 c) Rastrové a vektorové soubory základních map 1:10000, 1:25000, Městský úřad v Lovosicích, odb. regionálního rozvoje a správy, 2009 d) Schválené výsledné zadání změny č. 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec, Obec Lukavec, 2006 e) Územní plán sídelního útvaru Lovosice, Lhotka n. L., Lukavec, ing.arch. Petr Vávra, Studio Kapa, 03/2000 f) Pokyny pro vypracování konceptu změny č. 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka n. L., Lukavec, Městský úřad v Lovosicích, odb. regionálního rozvoje a správy, 2009 g) Koncept změny č. 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec, textová část – ing.arch. Libor Kodl, ing.arch. Svatava Slepičková, 2008 h) Koncept změny č. 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec, textová část, grafická část – Doc.ing.arch. Ivan Horký, DrSc. – ARCHIS, 2009 i) Pokyny pro zpracování návrhu změny č. 5 ÚP SÚ Lovosice, Lhotka n.L., Lukavec pro obec Lukavec – odb. stavebního úřadu a územního plánování Městského úřadu Lovosice j) Katastr nemovitostí k 05/2012

20. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ MŽP ČR ČHMÚ ČIZP ČSN DP EIA HPJ k.ú. LA LAeq LAeqp

bonitovaná půdně ekologická jednotka Ministerstvo životního prostředí České Republiky Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí česká státní norma dobývací prostor anglický název "Environmental Impact Assessment" -hodnocení vlivů na životní prostředí hlavní půdní jednotka katastrální území hladina hluku A [dB(A)] ekvivalentní hladina hluku A [dB(A)] nejvyšší přípustná hladina hluku A *dB(A)+

52


LAmax MZe ČR MŽP KHS k.ú. KÚ PM10

maximální hodnota hladina hluku A *dB(A)+ ministerstvo zemědělství České republiky ministerstvo životního prostředí krajská hygienická stanice katastrální území krajský úřad respirační frakce prašného aerosolu s aerodynamickým průměrem 50% částic menších než 10 m

POPD PUPFL ÚP ÚSES VKP VÚC ZCHÚ ZPF DoKP

plán otvírky, přípravy a dobývání pozemky určené pro plnění funkce lesa („lesní pozemky“) územní plán územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vyšší územní celek zvláště chráněné území zemědělský půdní fond dotčený krajinný prostor

Praha, 30. 6. 2013

53


Poučení Proti změně č. 5 územního plánu sídelního útvaru Lovosice, Lhotka nad Labem, Lukavec pro obec Lukavec, vydané formou opatření obecné povahy, nelze dle § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat opravný prostředek.

Ing. Tomáš Šenfelder starosta obce

Jaroslav Ondráček místostarosta obce

Záznam o účinnosti (§ 14 vyhlášky č. 500 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) Vydalo:

Zastupitelstvo obce Lukavec

Číslo jednací Datum vydání: Nabytí účinnosti:

Pořizovatel:

Oprávněná osoba pořizovatele: Funkce:

Městský úřad Lovosice Odbor stavebního úřadu a územního plánování Martin Jaroš Referent odboru stavebního úřadu a územního plánování

Podpis:

54

MĚSTO LOVOSICE kraj Ústecký

Recommend Documents