STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MLADÉ BOLESLAVI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MLADÉ BOLESLAVI

Komise pro strategický rozvoj Mladé Boleslavi

říjen 2003

Globální cíl A. Vztah mezi podniky a veřejnými institucemi

Záměr

Záměr

Záměr

Záměr

A.I. Dostupnost pracovní síly

A.II. Komunikace mezi městem a podnikateli

A.III.Diverzifikace ekonomické základny

A.IV. Rozvoj průmyslových území

A.I.1. Noví obyvatelé

A.II.1. Manažer ekonomického rozvoje SPLNĚNO

A.III.1. Pozemky pro podnikání

A.IV.1. Východní průmyslová zóna

A.I.2. Dopr. obslužnost

A.II.2. Návštěvy v podnicích

A.III.2. Noví zaměstnavatelé

A.IV.2. Zóna MB-Bezděčín VYŘAZENO

A.II.3. Výměna informací s podnikateli

A.III.3. Pracovní příležitosti

A.IV.3. Povodňová ochrana

A.III.4. Podpora podnikání

A.IV.4. Obslužná zóna Hejtmánka

Globální cíl B. Regionální postavení města

Záměr

Záměr

Záměr

Záměr

B.I. Image města

B.II. Vzdělání 3.stupně

B.III. Vazby s okolními obcemi

B.IV. Odpadové hospodářství

B.I.1. Prosazování zájmů města

B.II.1. Pracovní skupina pro VŠ

B.III.1. Partnerství obcí

B.IV.1. Třídění odpadu

B.I.2. Statutární město SPLNĚNO

B.II.2. Vysokoškolské zázemí

B.III.2. Společné (investiční) akce

B.IV.2. Likvidace a využití odpadu

B.I.3. Pobočka krajského soudu VYŘAZENO B.I.4. Oblastní nemocnice

B.I.5. Cizojazyčná třída na střední škole

B.I.6. Mezinárodní provoz na letišti

B.I.7. Zdravé město

B.IV.3. Koncepce odpadového hospodářství

Globální cíl C. Kvalita života

Záměr

Záměr

Záměr

Záměr

C.I. Doprava ve městě

C.II. Nové bydlení

C.III. Sport a volný čas

C.IV. Revitalizace historické části města

C.I.1. Zahloubení trati Slovanka

C.II.1. Výstavba bytů

C.III.1. Areál vodních sportů

C.IV.1. Rekonstrukce historického jádra města

C.I.2. Přeložka I/38

C.II.2. Penzion pro důchodce

C.III.2. Město automobilů

C.IV.2. Trhy a jarmarky

C.I.3. Doprava v klidu (parkovací místa)

C.II.3. Infrastruktura pro výstavbu bytů

C.III.3. Rekonstrukce Městského stadionu

C.IV.3. Zpřístupnění hradu

C.I.4. Křižovatka Jaselská - Ptácká

C.II.4. Podpora soukromé výstavby bytů

C.III.4. Rekonstrukce Městského divadla

C.IV.4. Využití areálu hradu

C.I.5. Křižovatka Ptácká - Laurinova

C.II.5. Domov pro matku a dítě

Strategický plán rozvoje Mladé Boleslavi

Obsah: 1. Slovo předsedy komise.................................................................................................................................. 6 2. Proces strategického plánování.................................................................................................................... 7 3. Seznam členů komise .................................................................................................................................... 9 4. Přehled projektů strategického plánu ....................................................................................................... 11 5. Vize města .................................................................................................................................................... 13 6. Struktura strategického plánu ................................................................................................................... 14 Kritická oblast A. Vztah mezi podniky a veřejnými institucemi ................................................................ 15 Cíl A.I.1. Aktivní politika lákání nových obyvatel ................................................................................... 16 Cíl A.I.2. Zlepšení dopravní obslužnosti Mladé Boleslavi a okolního regionu zejména rozšířením nabídky MHD 16 Cíl A.II.1. Manažer ekonomického rozvoje - SPLNĚNO .......................................................................... 17 Cíl A.II.2. Program pravidelných návštěv v podnicích .............................................................................. 17 Cíl A.II.3. Platforma pro výměnu informací s malými a středními podnikateli ......................................... 18 Cíl A.III.1. Příprava pozemků a objektů pro podnikání............................................................................... 19 Cíl A.III.2. Aktivní marketing města a získávání nových zaměstnavatelů .................................................. 19 Cíl A.III.3. Podpora vzniku pracovních příležitostí zejména ve službách ................................................... 20 Cíl A.III.4. Nástroje na podporu malého a středního podnikání .................................................................. 20 Cíl A.IV.1. Rozšíření Východní průmyslové zóny ...................................................................................... 21 Cíl A.IV.2. Dokončení zóny MB-Bezděčín - VYŘAZENO ....................................................................... 21 Cíl A.IV.3. Povodňová ochrana průmyslových lokalit v povodí Jizery....................................................... 21 Cíl A.IV.4. Obslužná zóna Hejtmánka......................................................................................................... 22 Kritická oblast B. Regionální postavení města ............................................................................................ 23 Cíl B.I.1. Prosazování zájmů města na krajské i celostátní úrovni ........................................................... 23 Cíl B.I.2. Mladá Boleslav se stane statutárním městem - SPLNĚNO....................................................... 24 Cíl B.I.3. Zřízení pobočky Krajského soudu v MB – VYŘAZENO......................................................... 24 Cíl B.I.4. Získání statutu oblastní nemocnice Klaudiánovou nemocnicí .................................................. 24 Cíl B.I.5. Cizojazyčná třída na gymnáziu (střední škole).......................................................................... 24 Cíl B.I.6. Mezinárodní provoz na letišti.................................................................................................... 25 Cíl B.I.7. Účast v mezinárodním projektu Zdravé město.......................................................................... 25 Cíl B.II.1. Pracovní skupina pro rozvoj VŠ v Mladé Boleslavi.................................................................. 26 Cíl B.II.2. Vytvořit zázemí pro vysokoškolské studium ve městě (budova, koleje, byty pro pedagogy…)26 Cíl B.III.1. (Neformální) partnerství – sdružení obcí .................................................................................. 27 Cíl B.III.2. Společné (investiční) akce......................................................................................................... 27 Cíl B.IV.1. Podpora třídění odpadu ............................................................................................................. 27 Cíl B.IV.2. Nové technologie likvidace a druhotného využití odpadů ........................................................ 28 Cíl B.IV.3. Koncepce odpadového hospodářství ......................................................................................... 28 Kritická oblast C. Kvalita života................................................................................................................... 30 Cíl C.I.1. Přeložka železniční trati v intravilánu města Mladá Boleslav (Slovanka) ................................ 30 Cíl C.I.2. Přeložka silnice I/38 (Nymburk – Mladá Boleslav – Česká Lípa) ............................................ 31 Cíl C.I.3. Řešení dopravy v klidu (parkovací místa)................................................................................. 31 Cíl C.I.4. Křižovatka ulic Jaselská – Ptácká (Jaselská shybka)................................................................. 31 Cíl C.I.5. Křižovatka ulic Ptácká - Laurinova a inundační most............................................................... 32 Cíl C.II.1. Výstavba bytů............................................................................................................................ 32 Cíl C.II.2. Penzion pro důchodce ............................................................................................................... 33 Cíl C.II.3. Dopravní napojení a další infrastruktura do území uvažovaných v územním plánu ................. 33 Cíl C.II.4. Nabídka lokalit pro výstavbu bytů a bytových domů................................................................ 34 Cíl C.II.5. Bydlení pro sociálně slabé občany, zejména pro matky s dětmi ............................................... 34 Cíl C.III.1. Areál vodních sportů ................................................................................................................. 35 Cíl C.III.2. Založení tradice „město automobilů“........................................................................................ 35 Cíl C.III.3. Rekonstrukce Městského stadionu ............................................................................................ 35 Cíl C.III.4. Rekonstrukce budovy Městského divadla ................................................................................. 36 Cíl C.IV.1. Dokončení rekonstrukce historického jádra města .................................................................... 36 Cíl C.IV.2. Pravidelné pořádání Středověkých jarmarků a obdobných akcí v historické části města.......... 37 Cíl C.IV.3. Zpřístupnění větší části hradu.................................................................................................... 37 Cíl C.IV.4. Využití areálu hradu .................................................................................................................. 37 7. Realizace strategického plánu .................................................................................................................... 39

5


1. Slovo předsedy komise Vážené dámy, vážení pánové, uplynul druhý rok od doby, kdy jsme společně dokončili práci na přípravě důležitého materiálu, jakým je Strategický plán rozvoje Mladé Boleslavi, schválený zastupitelstvo města na jednání dne 10. ledna 2002. Tento strategický plán byl na základě doporučení Komise pro strategický rozvoj poprvé aktualizován zastupitelstvem 16. ledna 2003. Uplynulé období prokázalo, že díky Vašemu úsilí se podařilo vytvořit konsensuální dokument, který v souladu se zkušenostmi vyspělých zemí, zejména našich příštích partnerů v Evropské unii, nejen ovlivnil život města v závěru minulého volebního období, ale umožňuje také navazovat na již vykonanou práci v horizontu několika příštích let. Jsem rád, že mohu po téměř dvou letech konstatovat, že strategický plán je ve svých nejdůležitějších cílech naplňován a přináší výsledky. I v novém volebním období pracuje doplněná Komise pro řízení strategického rozvoje jako poradní orgán Rady města, která se soustavně a systematicky věnuje kontrole a hodnocení postupu plnění jednotlivých cílů. Již v prvním roce uskutečňování strategického plánu se Mladá Boleslav stala statutárním městem a byla obsazena funkce manažera strategického rozvoje. Ve druhém roce se daří plnit nejnáročnější cíl strategického plánu, zahloubení trati Slovanka, jehož realizace se chýlí ke konci, ale i další priority, jakými jsou například výstavba bytů Laurinova, pokračování přeložky silnice I/38, příprava obslužné zóny Hejtmánka a lokalit pro bytovou výstavbu. Rozčlenění cílů na jednotlivé konkrétní úkoly umožnilo efektivní monitoring postupu prací. Svůj význam má i to, že každý cíl strategického plánu má svého patrona, který svými znalostmi v dané oblasti přispívá k jeho realizaci. Co je však dle mého názoru nejdůležitější, je úsilí zachovat základní myšlenku strategického plánu, že to, co se v jeho rámci uskutečňuje, se děje na základě konsensu všech zúčastněných společenských a podnikatelských subjektů a má širokou podporu občanů. Garantem tohoto přístupu ke strategickému plánu jste právě Vy, členové Komise pro strategický rozvoj. S dvouletým odstupem se potvrzuje, že úsilí při přípravě strategického plánu směřovalo správným směrem a že Vaše komise při tvorbě a aktualizaci a Komise pro řízení strategického rozvoje při realizaci strategického plánu města plní své poslání. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych na závěr poděkovat Vám všem za vykonanou práci a vyjádřit přesvědčení, že se nám společnou prací podaří uskutečnit záměry a cíle vedoucí k naplnění vize o Mladé Boleslavi - významném, prosperujícím a příjemném městě České republiky. MUDr. Jaroslav Mitlener senátor, předseda Komise pro strategický rozvoj

6


2. Proces strategického plánování Na jaře roku 2001 se představitelé samosprávy města Mladé Boleslavi shodli na potřebě koordinovaného postupu a vytvoření strategického rozvojového dokumentu. Městský úřad se ujal vůdčí role i role sponzora procesu strategického plánování města Mladé Boleslavi. V květnu 2001 pozval starosta města Mgr. Jaroslav Polívka více než padesát zástupců boleslavských podniků, škol, státní správy, zástupců samosprávy, úřadu města a reprezentantů dalších institucí, aby společně vytvořili Komisi pro strategický rozvoj města. Úkolem této komise bylo vypracovat ve strukturovaném procesu strategický plán rozvoje. MUDr. Jaroslav Mitlener, senátor a člen zastupitelstva města byl požádán, aby Komisi předsedal. Místopředsedy komise se stali Ing. Zdeněk Fořt, vedoucí pro výstavbu a provozní techniku Škoda Auto a.s. a Mgr. Polívka, starosta města. V roli konzultanta Komise spolupracovala na projektu společnost Berman Group. V rámci přípravných prací před zahájením strategického plánu byl Regionální rozvojovou agenturou Střední Čechy připraven Profil města, který obsahuje informace demografického charakteru o obyvatelstvu, infrastruktuře, stavu životního prostředí a podmínkách bydlení, cestovním ruchu a zaměstnanosti ve městě. Tehdejší Okresní úřad, mnoho odborů úřadu města, Úřad práce, Školský úřad, ČSÚ a další instituce poskytly data a zdrojový materiál. Dokument byl následně doplněn o analýzy trhu práce a regionálního postavení města. Tato základní báze znalostí sloužila členům Komise při určování současných a budoucích (v horizontu několika příštích let) rozhodujících faktorů - kritických oblastí rozvoje města. Takto byly stanoveny kritické oblasti, na jejichž řešení je strategický plán zaměřen, jsou to: 1) 2) 3)

Vztah mezi podniky a veřejnými institucemi Regionální postavení města Kvalita života

Následně byly v těchto kritických oblastech zanalyzovány silné a slabé stránky města a metodou analýzy SWOT se posoudilo, jaká jsou největší pozitiva a negativa Mladé Boleslavi, se kterými vstupuje do soutěže o nové obyvatele, pracovní místa, investice, návštěvníky apod. Konkurenceschopnost města byla rovněž zahrnuta do vnější části SWOT analýzy, která se zabývala hrozbami a příležitostmi pro město. Na úvod syntetické části se komise shodla na „strategické vizi“ města, která vysvětluje, k jakému vidění budoucnosti města Mladé Boleslavi se účastníci přiklonili a k čemu by měly směřovat strategie následující v jednotlivých akčních plánech. Komise se poté rozdělila do tří pracovních skupin, jejichž úkolem bylo odděleně pro každou kritickou oblast dosáhnout konsensu o tom, jaké kroky musí samospráva, podniky, vzdělávací a ostatní instituce učinit, aby nastalo v těchto oblastech zlepšení. Pracovní skupiny se skládaly zejména ze členů komise, zástupců města a podniků i dalších jednotlivců, kteří jako specialisté poskytli potřebné zkušenosti a znalosti. Pracovní skupiny vytvořily Akční plány sestávající ze záměrů a cílů, které řeší problematiku daných kritických oblastí. Tyto Akční plány jsou jádrem Strategického plánu rozvoje města. V plánu jsou definovány kroky k posílení postavení Mladé Boleslavi v rámci regionu, přičemž řada aktivit má nadregionální dopad (dopravní obslužnost, vysoká škola, spolupráce s okolními obcemi, odpadové hospodářství apod.). Většina cílů je zaměřena dovnitř do města a věnuje se péči o lidské zdroje a kvalitu života, posílení konkurenceschopnosti podnikatelského a investičního klimatu a k zlepšování nabídky bydlení ve městě. Plán klade důraz na trvalou spolupráci mezi městem (zastupitelstvem) a zástupci rozhodujících podniků, škol, okolních obcí a institucí. V průběhu realizace vznikne mnoho dílčích materiálů, databází, společných projektů a dalších aktivit vedoucích ke zlepšení – nejen podnikatelského – prostředí a kvality života ve městě. Vedle konkrétních viditelných (zejména investičních) akcí je jedním z často se opakujících (a z určitého pohledu možná důležitějších) záměrů zefektivnění oboustranné komunikace – mezi městem a podnikateli, mezi městem a obcemi, mezi školami a mnoha dalšími zájmovými skupinami. Z celého procesu plánování v Mladé Boleslavi a výsledného strategického plánu každopádně plyne několik důležitých závěrů. Za prvé, vedle místní politické reprezentace existují další zapálení reprezentanti místní komunity, kteří cítí společnou zodpovědnost za budoucnost města a jsou ochotni se spolupodílet na tom, aby bylo dosaženo budoucnosti takové, jakou si společně představují a jakou ji nastínili v plánu.

7


Za druhé, přestože Mladá Boleslav stále ještě disponuje (v porovnání s jinými českými městy) relativně vysokými finančními zdroji, k realizaci všech cílů plánu bude zapotřebí spolupráce, vůle a nasazení dalších významných podniků a institucí, které působí na území města. Za třetí, témata regionálního postavení města, kvality života a vztahu mezi podniky a institucemi jsou vzájemně propojena a je možné s nimi efektivně pracovat pouze tehdy, pokud je budeme chápat jako celek. Zlepšení v jedné oblasti napomůže ke zlepšení v oblastech ostatních. Nejmarkantnějším příkladem je patrně bytová otázka spolu s dostupností kvalitní pracovní síly nezbytné pro rozvoj podnikání. Regionální centrum s vysokou školou, špičkovým divadlem i nemocnicí je atraktivní pro nové obyvatele, kteří budou hledat práci nejen v automobilovém průmyslu, ale i v řadě malých firem např. v oblasti strategických služeb. Strategický plán byl schválen Komisí pro strategický rozvoj dne 27. září 2001, následně radou města radou a dne 10.1.2002 i městským zastupitelstvem. Úspěch Strategického plánu rozvoje Mladé Boleslavi závisí na odpovědném přístupu těch, kteří se na jeho realizaci podílejí, ať jsou to členové zastupitelstva, vedení města, pracovníci magistrátu nebo členové Komise pro strategický rozvoj a Komise pro řízení strategického rozvoje při radě města, tedy všech, kteří přijali úkol se na realizaci této vize o budoucnosti města podílet.

8


3. Seznam členů komise Jméno MUDr. Jaroslav Mitlener Mgr. Svatopluk Kvaizar Mgr. Jaroslav Polívka Ing. Vratislav Kulhánek Ing. Zdeněk Fořt Ing. Petr Kadaník PhDr. Eva Pešková Mgr. Milan Poslt Peter Gonda Jiří Král Jaromír Kolda Jaroslav Čupík syst.inž. Ing. Jan Sedláček Ing. Jiří Šťastný Petr Kolínský Jan Flaška Jaroslav Jelínek Ing.Milan Mazanec Ing. Josef Foit Miroslav Koníř Ing. Bedřich Nikl Slavoj Marek Martin Šimek Ing. Jaroslav Kouba Mgr. František Skřípek pplk. Ing.Vlastimír Sedlák JUDr. Luboš Záveský kpt. Bc.Vítězslav Bukovský MUDr. Luděk Nečesaný Ing. Josef Langer MUDr. Josef Vosátka Iva Kolínská Ing. Dagmar Mocová Štefan Škultéty Mgr. Jan Novotný Ing. Drah. Doležalová Karel Zelníček Ing. Radovan Čapek Ing. Alena Chromcová Vlastimil Volf Ing.Petr Dobrkovský RNDr. František Kosina MVDr.Ant. Sucharda Ing. Pavel Francírek Karel Skála MUDr.Ivo Šmelhaus Ing. Karel Blecha Mgr. Helena Červená

Funkce Firma/instituce senátor primátor Magistrát bývalý primátor, člen rady města předseda představenstva ŠKODA-AUTO a.s. vedoucí výstavby ŠKODA-AUTO a.s. náměstek primátora Magistrát náměstkyně primátora Magistrát býv. náměstek primátora, člen RM gen.ředitel AKUMA a.s. ředitel Dopravní podnik MB ředitel Centrotherm a.s. majitel/ředitel Realitní kancelář ADRIA ředitel VaK Ml.Boleslav a.s. ředitel STE a.s. RZ Ml.Boleslav ředitel Český Telecom a.s., MPO ředitel STP a.s. z.MB podnikatel Jelínek LAURETA ředitel ROIN s.r.o. jednatel Compag s.r.o. jednatel BYTOS s.r.o. jednatel DOMOS s.r.o. ředitel Mlékárna Čejetičky ředitel centra Olympia Centrum býv. přednosta Okresního úřadu ředitel Městské divadlo býv. náčelník Územní VS ředitel Úřad práce Policie ČR ředitel SZZ Klaudiánova nemocnice býv. ředitel ředitel Zdravotnická záchranná služba SZZ ředitelka Okresní hospodářská komora ředitelka Okresní agrární komora býv. vedoucí referátu reg.rozvoje býv. vedoucí referátu školství ředitelka pobočky Česká spořitelna a.s. ředitel pobočky Čs. obchodní banka ředitel pobočky Komerční banka a.s. prorektorka VŠ ŠKODA AUTO a.s. ředitel Gymnázium Dr. Pekaře ředitel Střední průmyslová škola ředitel Vyšší odb. ekon. škola zást. voleb. strany ODS ředitel RRA StČ, pobočka Mladá Boleslav zást. voleb. strany KSČM zást. voleb. strany US – ODA zást. voleb. strany KDU-ČS strana lidová zást. volební strany Strana zelených

9


Jméno Ing. Bohumil Bednář Jiří Macek Zdena Halamková Ing. Jiří Hužera Václav Horák Ing. Roman Bílek Ing. Bohuslav Devátý Ing.Vladislav Červa Ing. Marie Zajíčková

Funkce býv. zástupce voleb. strany šéfredaktor ředitelka býv. člen rady města práce s mládeží vedoucí ORM vedoucí StO býv. vedoucí StO tajemnice

10

Firma/instituce Strana zelených Boleslavský deník Knihovna města MB MV ČR Keltoi Magistrát Magistrát Magistrát


4. Přehled projektů strategického plánu Projekty (cíle), které jsou obsahem strategického plánu, jsou popsány v přiložených ve struktuře „Globální cíle záměry - cíle“. Pro informaci uvádíme seznam projektů v členění: • Investiční akce • Studie, projekty, programy • Organizační opatření a s označením projektů hvězdičkami podle stupně priority.

Nejvyšší priorita *** V této kategorii jsou umístěny projekty s nejvyšším významem pro budoucnost města, na které se soustředí nejvyšší pozornost při realizaci. •

Investiční akce:

C.I.1. C.I.2. C.II.3. •

Zahloubení trati Slovanka Přeložka silnice I/38 Infrastruktura pro výstavbu bytů Studie, projekty, programy:

A.III.2. •

Noví zaměstnavatelé Organizační opatření:

B.I.1.

Prosazování zájmů města

Vysoká priorita ** Projekty s vysokou prioritou, jejichž realizace rovněž bude mít maximální podporu, v případě nedostatku zdrojů mohou ustoupit pouze projektu z vyšší kategorie. •

B.II.2. C.I.3. C.I.4. C.I.5. C.II.1. C.III.3. C.III.4. C.IV.1. •

B.I.6. B.IV.3. •

B.II.1.

Investiční akce:

Vysokoškolské zázemí Doprava v klidu (parkovací místa) Křižovatka Jaselská – Ptácká Křižovatka Ptácká - Laurinova Výstavba bytů Rekonstrukce Městského stadionu Rekonstrukce Městského divadla Rekonstrukce historického jádra města Studie, projekty, programy:

Mezinárodní provoz na letišti Koncepce odpadového hospodářství Organizační opatření:

Pracovní skupina pro rozvoj VŠ

Priorita * Projekty s průměrnou prioritou, které budou každopádně zahájeny, ale jejich dosažení závisí také na jiných institucích. •

A.IV.1. B.III.2. B.IV.2.

Investiční akce:

Východní průmyslová zóna Společné (investiční) akce Likvidace a využití odpadů

11


•

A.III.1. A.III.3. A.IV.3. B.I.7. •

A.I.2. A.II.2. B.I.4.

Studie, programy, projekty:

Pozemky pro podnikání Pracovní příležitosti Povodňová ochrana Zdravé město Organizační opatření:

Dopravní obslužnost Návštěvy v podnicích Krajská nemocnice

Priorita Projekty, jejichž realizace buď závisí na spolupráci a aktivitě státu či jiných vnějších faktorů. Jsou součástí strategického plánu a město vyhlašuje, že je hodlá realizovat. Termín dokončení může být v případě nedostatku zdrojů prodloužen. •

A.IV.4. C.II.2. C.II.5. C.III.1. •

Investiční akce:

Obslužná zóna Hejtmánka Penzion pro důchodce Domov pro matku a dítě Areál vodních sportů Studie, projekty, programy:

A.I.1. Noví obyvatelé A.III.4. Podpora podnikání B.I.5. Cizojazyčná třída na střední škole C.II.4. Podpora soukromé výstavby bytů C.III.2. Založení tradice „město automobilů“ C.IV.2. Trhy a jarmarky •

A.II.3. B.IV.1. B.III.1. C.IV.3. C.IV.4.

Organizační opatření:

Výměna informací s podnikateli Třídění odpadu Partnerství obcí Zpřístupnění hradu Využití areálu hradu

12


5. Vize města Mladá Boleslav bude regionální metropolí, se silnými vazbami na blízké i vzdálenější okolí a s významným podílem odvětví služeb. Jako výrazně exportně orientované město bude mít těsné vazby s výrobcem evropského významu, který zde sídlí, a současně bude mít stabilní a diversifikovaný sektor středních nebo menších firem. Prostředí města i jeho okolí bude přitažlivé a lidé sem budou rádi přicházet a budou zde rádi žít.

Mladá Boleslav chce dlouhodobě hrát roli nejvýznamnějšího centra v oblasti mezi Prahou a Libercem, na hranici sfér jejich vlivu. Těmto střediskům vyššího řádu sice nemůže (a ani nechce) konkurovat, ale chce být atraktivním městem, které bude v relativně rozsáhlém a nepříliš urbanizovaném území představovat silný „rozvojový pól“. Znamená to těsnou spolupráci a do určité míry i dělbu či sdílení různých funkcí s okolními obcemi. Mladá Boleslav je sídlem Škody Auto a.s., významného evropského automobilového výrobce, a několika větších podniků. Další podniky jsou umístěny v bližším či vzdálenějším zázemí města. Mladá Boleslav bude se všemi spolupracovat, vytvářet podmínky pro jejich růst. Tato spolupráce kromě jiného povede i k rozvoji příležitostí pro další druhy podnikání. Lokalizace mnoha zahraničních firem v okolí Mladé Boleslavi, silná orientace podniků na export a zahraniční kontakty jsou příležitostí pro rozšiřování zkušeností, dovedností a vědomostí, které jsou důležité v mezinárodní konkurenci. Mladá Boleslav bude usilovat o vytváření podmínek, které umožní a podpoří šíření těchto zkušeností a dovedností i v dalších obcích, podnicích a institucích regionu. Součástí posilování regionálního postavení města je silný a atraktivní sektor služeb. V dlouhodobém horizontu bude Mladá Boleslav podporovat růst tohoto sektoru, a to zejména těch jeho složek, které jsou orientovány i na zákazníky a uživatele mimo vlastní město a jeho bezprostřední okolí. Mladá Boleslav je významná i tím, že má zachovalé oblasti přírodního charakteru přímo na svém území, že má historické jádro sice omezeného rozsahu, ale členité a zajímavého charakteru. Zachování těchto městských rysů a jejich zlepšování je jednou z cest, jak učinit město atraktivní a zvýšit jeho roli přirozeného centra regionu.

13


6. Struktura strategického plánu Strategický plán rozvoje Mladé Boleslavi je záležitostí společné volby založené na konsensu dosaženém nejvýznamnějšími představiteli mladoboleslavských občanů. Plán je postaven na principu koncentrace úsilí do prioritních oblastí rozvoje. Tři kritické oblasti, kterými jsou: „Vztahy mezi podniky a veřejnými institucemi“, „Regionální postavení města“ a „Kvalita života“ byly vybrány jako rozhodující segmenty života města, jejichž další vývoj rozhodující měrou ovlivní, zda se Mladá Boleslav skutečně stane městem naplňujícím svou strategickou vizi. Ve všech třech identifikovaných kritických oblastech byly stanoveny a formulovány cíle, jejichž realizace povede ke zlepšení konkurenčního postavení Mladé Boleslavi ve srovnání s jinými městy v rámci Středočeského kraje, České republiky a v mnoha případech i Evropské unie. Tento strategický plán hovoří o budoucnosti statutárního města Mladé Boleslavi a byl formulován s ohledem na kompetence veřejné správy na území města. Je však rovněž zasazen do kontextu plánovacích dokumentů uplatňovaných na krajské a vyšších úrovních. Jeho realizace proto bude mít vliv a současně bude zpětně ovlivňována vývojem v obcích mladoboleslavského regionu a Středočeského kraje. Strategický plán města počítá se spoluprací s těmito partnery. Aktualizovaný strategický plán nyní obsahuje 12 záměrů a 41 cílů, včetně 4 nově navrhovaných. Přestože byly formulovány v samostatných pracovních skupinách reprezentujících různé zkušenosti a zájmy a následně v období dvou let aktualizovány, byla zachována jejich výrazná propojenost a vzájemná podpora. Tato skutečnost rovněž znamená, že nejpříznivější dopady bude mít realizace strategického plánu jako celku v jeho průběžně aktualizované podobě a v plném rozsahu. To ovšem klade značné nároky na řízení realizační fáze. Trvalá snaha volených orgánů města včetně Komise pro řízení strategického rozvoje jako manitorovací autority o reálnost a realizovatelnost cílů je základním předpokladem toho, že úkol je splnitelný a že je v silách statutárního města Mladé Boleslavi postupné dosažení stanovených záměrů.

14


Kritická oblast A. Vztah mezi podniky a veřejnými institucemi Globální cíl A: Mladá Boleslav bude posilovat spolupráci s významnými výrobci na území města, nalezne společné zájmy a soustředí se na synergické využití potenciálu partnerů, které bude přinášet užitek jak soukromému, tak veřejnému sektoru. Současně bude město usilovat o diversifikaci místní ekonomické základny a o posílení sektoru malých a středních firem. Mladá Boleslav je charakterem zdejších podniků v prostředí ČR zvláštním městem, což podobně platí i pro vztah mezi městem a podniky. Ve struktuře průmyslové produkce výrazně převažují firmy automobilového průmyslu a firmy na toto odvětví přímo vázané. Škoda Auto a.s. je firmou národního významu a z hlediska zaměstnanosti dominuje širokému okolí. Mladá Boleslav je v podstatě monofunkční průmyslové město, jehož hlavní zaměstnavatel je daleko silnějším partnerem než samospráva. Do roku 2000, díky daňovým příjmům do městského rozpočtu, byla Mladá Boleslav i jedním z ekonomicky nejsilnějších měst v zemi. Trvale vysoká zaměstnanost ve Škodě Auto a.s. a logická atraktivita pro umístění subdodavatelských firem má za následek to, že ostatní místní podniky dlouhodobě pociťují nedostatek volné pracovní síly, zejména kvalifikované, a z tohoto důvodu jen obtížně realizují svůj další rozvoj. Tato situace rovněž omezuje možnost získávat pro město nově vznikající nebo mimoboleslavské firmy působící mimo sféru automobilového průmyslu a žádoucím způsobem tak divesifikovat místní trh práce. Vztah mezi veřejnými institucemi ve městě a mezi podniky ve městě je pro další rozvoj Mladé Boleslavi důležitý z řady důvodů. Jakkoli jsou oba hlavní partneři silnými „hráči“, nejsou na sobě nezávislí. Samospráva některými svými rozhodnutími ovlivňuje podmínky pro další rozvoj místních firem, včetně Škody Auto a.s., na druhou stranu rozhodnutí v největších firmách mohou svým dopadem bezprostředně ovlivnit nejen ekonomickou, ale zejména sociální situaci města. Vzájemná informovanost a spolupráce hlavních místních subjektů může přinést úspory ve zdrojích na obou stranách. Druhou dimenzí vztahu mezi podniky a veřejnými institucemi je vztah k malým podnikům a podnikatelům. V prostředí dominantního postavení velké společnosti mají malé podniky do jisté míry specifické postavení, neboť jsou na hlavního místního zaměstnavatele a výrobce přímo i nepřímo odkázány. Stejně tak je ovšem pro město důležité tento sektor posilovat, aby se vytvářelo prostředí, schopné přinejmenším částečně absorbovat případná nutná, ale svým dopadem problémová rozhodnutí velkých firem, nebo i případné oslabení výkonu firem hlavního odvětví.

15


Záměr A.I.

Zvýšit dostupnost pracovní síly pro místní podniky a podnikatele, vytvářet podmínky pro dlouhodobé rozšiřování trhu práce v Mladé Boleslavi a získávání pracovní síly do města.

Pracovní síla, její produktivita, kvalifikace a přizpůsobivost, je v tržní ekonomice nejdůležitějším faktorem produkce a konkurenceschopnosti. Stala se předmětem konkurenčního boje mezi podniky, městy, regiony, státy i kontinenty. Rozvíjející se a rostoucí město a místní ekonomika potřebují kvalitní pracovní sílu, která je zároveň dostupná v dostatečné kapacitě tak, aby umožňovala plynulý rozvoj. Pracovní síla se stává konkurenčním faktorem číslo jedna z hlediska kvantity i kvality. Demografický vývoj nesměřuje ke zvětšování trhu práce přirozeným způsobem – tj. dosažením produktivního věku u významného počtu obyvatel, spíše se bude jednat o oddalování odchodu do důchodu a prodlužování produktivního věku. K rozšíření trhu práce tedy může dojít pouze zapojením „externích“ lidských zdrojů. Toho lze dosáhnout jak zvyšováním a zlepšováním dopravní dostupnosti Mladé Boleslavi, tak aktivní bytovou a migrační politikou. Cíl A.I.1.

Aktivní politika lákání nových obyvatel Tento cíl má současně úzkou vazbu na záměr C.II. Ve vztahu k dostupnosti pracovní síly vyjadřuje odhodlání města aktivně vstoupit do projektů, které nabídnou nové možnosti bydlení zaměstnancům mladoboleslavských firem, kteří prozatím dojíždějí (bydlí na ubytovnách). Vedle využívání platných pravidel pro přidělování bytů v majetku města jde zejména o pokračující podporu družstevní výstavby, na níž se vedle samotných fyzických osob podílí největší zaměstnavatel Škoda Auto a.s., finanční instituce a město. Významným prvkem může být i spolupráce Škody Auto a.s. a města v rámci připravovaného projektu Auto Vision.

Výsledek:

investiční a bytová politika města využívající všech dostupných forem podpory výstavby bytů

Nositel úkolu:

vedoucí BO

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, státní dotace, soukromí investoři a zájemci o byty

Spolupracující organizace:

mladoboleslavské firmy, orgány státní správy, bytová družstva

Nejbližší kroky:

spolupráce na přípravě projektu Auto Vision

Cíl A.I.2.

Zlepšení dopravní obslužnosti Mladé Boleslavi a okolního regionu zejména rozšířením nabídky MHD V okolí Mladé Boleslavi stále existují místa, z nichž je obtížné pravidelné dojíždění do zaměstnání ve městě, zejména na vícesměnný provoz. Rozšíření nabídky DP MB na širší dopravní území vytvořením integrovaného dopravního systému neznamenají pro město výrazně zvýšené náklady za předpokladu, že se na dopravní obslužnosti podílejí i okolní obce.

Výsledek:

linky MHD do Liberce a Jablonce; Integrovaný systém příměstské dopravy

Nositel úkolu:

náměstek primátora a jednatel DPMB

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

Mladá Boleslav a další obce v projektu; státní dotace na dopravní obslužnost


okolní obce, krajský úřad, zaměstnavatelé, nákupní centra

16


Nejbližší kroky:

příprava projektu Integrovaný dopravní systém v mladoboleslavském regionu, jednání s obcemi a městy v okrese i mimo okres

Záměr A.II.

Systémově řešit a zintenzívnit komunikaci mezi městem a podnikateli, odstraňovat byrokracii

Vztah mezi velkými firmami a hlavními veřejnými institucemi je pro tento kritický bod rozhodující. Řešení by mělo vyústit v definování oblastí společného zájmu, ve vytvoření stabilní a dlouhodobé struktury pro vzájemnou výměnu informací, konzultaci klíčových problémů a hledání možností vzájemné spolupráce. Rozhodování podniků i veřejných institucí by se mělo dít se znalostí a respektováním okamžitých i dlouhodobých zájmů a potřeb „druhé strany“. Představitelé města potřebují pro svá rozhodnutí znát plány a názory těch, kteří ve městě investují a vytvářejí nová pracovní místa. Je žádoucí zavést systém vzájemného sdělování plánů a potřeb, ať už formou pravidelných individuálních návštěv v podnicích, pravidelných setkání s podnikateli apod. Magistrát by do budoucna měl v rámci svých zákonných kompetencí představovat servis pro podnikatele a pokračovat ve snaze po odstranění byrokracie ve vztahu úřadů a podnikatelských subjektů i občanů a vyvíjet maximální vstřícnost přáním občana i podnikatele. Veřejný sektor bude vystupovat vůči podnikatelům aktivně a bude se snažit vycházet jim vstříc při řešení jejich problémů, při samozřejmém zachování zákonných postupů a norem. Toto je řešení zajímavé pro velké i malé firmy, např. v otázce stavebního řízení. Častou otázkou k řešení je reprezentativnost zástupců podnikatelů, kteří se budou pravidelně setkávat s vedením města, je žádoucí zintenzivnit kontakty s Okresní hospodářskou komorou. Cíl A.II.1.

Manažer ekonomického rozvoje - SPLNĚNO Zřízení pracoviště zodpovědného za mobilizaci vnitřních zdrojů a koordinaci aktivit působících ve prospěch ekonomického rozvoje je plně v kompetenci samosprávy, přičemž finanční návratnost takového kroku je zaručena vždy, kdykoli jsou příjmy města závislé na vytváření nových pracovních míst. Úspěšnost této aktivity je obtížně měřitelná exaktními metodami, mnohdy však i samo vyjádření vůle aktivně se podílet na ekonomickém rozvoji posune názor investorů a zaměstnavatelů ve prospěch daného města. V náplni práce by rovněž neměla chybět příprava projektů v oblasti ekonomického rozvoje tak, aby město mohlo získat vnější (stát, EU) zdroje.

Cíl A.II.2.

Program pravidelných návštěv v podnicích Další z aktivit s téměř nulovými přímými náklady spočívá v pravidelných (1x za rok) návštěvách volených reprezentantů města v rozhodujících podnicích s cílem vzájemně prodiskutovat rozvojové záměry města i podniku. Tato aktivita je zejména určena k včasné identifikaci a řešení možných problémů, které by vedly buď k odstěhování firmy nebo k tomu, aby své rozvojové aktivity uplatnily jinde. Výsledky takovýchto setkání by mohly přispět ke zkvalitnění koordinace záměrů podnikatelských subjektů a města. Společné plánování dotčených subjektů v území např. při zainvestování rozvojových lokalit tak pomůže vytvořit pro budoucí investory jasnou představu o souvisejících nákladech, časové náročnosti atp.

Výsledek:

1-2 setkání ročně: primátor a nejvyšší představitelé 4-5 největších podniků

Nositel úkolu:

primátor

Termín zahájení:

Škoda Auto a.s. a další podniky ihned a pravidelně

Finanční zdroje:

město


OHK, Škoda Auto a.s., Akuma a.s.

Nejbližší kroky:

agenda setkání pro každou konkrétní firmu

17


Cíl A.II.3.

Platforma pro výměnu informací s malými a středními podnikateli Zatímco Cíl A.II.2. je zaměřen na několik největších zaměstnavatelů, město současně potřebuje i nástroj pro kontakt s desítkami malých firem, pro které je rozhodující znát systém a vědět, kam se svými problémy obrátit. Může se jednat o pravidelná i nepravidelná setkání na dané téma, prezentaci podnikatelů a jejich představitelů před volenými orgány města, vzájemnou informovanost a užší spolupráci s Okresní hospodářskou komorou apod.

Výsledek:

pravidelné kontakty mezi podnikateli a jejich představiteli (zejména OHK) a představiteli města

Nositel úkolu:

náměstek primátora

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město


OHK, RRA StČ

Nejbližší kroky:

jednání s OHK o tématech vyplývajících ze strategického plánu

18


Záměr A.III.

Diverzifikovat místní ekonomickou základnu - rozvoj sektoru služeb a malého a středního podnikání, přilákat do města nové exportní firmy mimo automobilový průmysl

Pro město je v první řadě charakteristická vysoká zaměstnanost ve výrobní sféře, a proto je v souladu jak s celosvětovými trendy, tak z důvodů ochrany před výkyvy v automobilovém průmyslu důležitá i jistá diversifikace ekonomické struktury, zejména posílení terciárního sektoru, a dále vytváření takových podmínek, které by usnadnily širší zapojení místních firem mimo bezprostřední sféru automobilového průmyslu. Mezi nástroje, které může město použít, patří jak zajištění potřebných informací pro podnikatele (vznik katalogů), tak usnadnění přístupu k finančním nástrojům podpory podnikání, dotacím z EU (jakkoli nejsou prozatím dostupné pro Středočeský kraj - snad se objeví v roce 2004). Při úvahách o diverzifikaci je nutno vzít do úvahy vedle zaměření na sektor (strategických) služeb mj. i to, že okres je místem, kde jsou v rámci ČR jedny z nejlepších podmínek pro zemědělství a na něj navazující potravinářství a zpracovatelský průmysl. Cíl A.III.1.

Příprava pozemků a objektů pro podnikání Typický projekt ekonomického rozvoje, jehož uplatnění je v Mladé Boleslavi limitováno zejména tím, že, s jedinou významnější výjimkou, kterou je Obslužná zóna Hejtmánka, je u průmyslových zón s ohledem na jejich situování v návaznosti na sousedící obytná území prakticky ukončen územní rozvoj a další aktivity se mohou soustřeďovat pouze na výstavbu a stavební úpravy objektů v rámci hranic jednotlivých areálů. Město bude průběžně zpracovávat databázi nabízených pozemků, případně objektů, a spolupracovat při získávání dotačních titulů na jejich využití. Stejně jako k cílům záměru A.I. sem patří především spolupráce s nejvýznamnější firmou ve městě Škoda Auto a.s., a to i v rámci připravovaného projektu Auto Vision. Město bude vycházet ze schválené územně plánovací dokumentace, kterou je i pro podnikatelskou veřejnost dána jasná představa o možnostech a nabídkách města Mladé Boleslavi. Územní plán ve své současné podobě zahrnuje i celou řadu limitujících faktorů, které mohou záměry podnikatelů značně ovlivnit. Tyto územní limity se týkají zejména zájmů ochrany životního prostředí – omezen je např. rozvoj podnikatelských aktivit v zónách v sousedství nadregionálního biokoridoru nivy vodního toku Jizery i Klenice včetně ochrany proti povodním. Platí rovněž nutnost řešit další rozvoj s ohledem na možný nárůst negativních dopadů (např. četnost dopravy, zhoršení kvality ŽP) na sousedící obytné území.

Výsledek:

nabídkové listy investičních příležitostí

Nositel úkolu:

náměstek primátora + ORM

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

město, soukromí investoři


odbor SMM, firmy, realitní kanceláře, správci sítí

Nejbližší kroky:

zpracování nabídkových listů

Cíl A.III.2.

Aktivní marketing města a získávání nových zaměstnavatelů Česká města, jakkoli aktivní v přípravě technických podmínek pro vstup investorů, stále dostatečně nevyužívají možnost aktivně nalézt a oslovit vhodné investory. Pokud město perfektně popíše nabídku (nemovitosti, pracovní síla, vzdělávací kapacity, schopnost a ochota k asistenci) a rozhodne se, o které typy investic má zájem (viz A.III.3), může očekávat vstřícné odpovědi na své nabídky. Aktivní marketing navíc evidentně patří do náplně činnosti manažera strategického rozvoje.

19


Výsledek:

nová firma v MB mimo automobilový průmysl nad 50 zaměstnanců

Nositel úkolu:

primátor a manažer SR

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

město, CzechInvest, kraj


RRA StČ, OHK, CzechInvest, velké podniky – dodavatelé, ORM, OSMM

Nejbližší kroky:

příprava nemovitostí, marketingové materiály, vytipování konkrétních investorů a jejich aktivní oslovení

Cíl A.III.3.

Podpora vzniku pracovních příležitostí zejména ve službách Tento cíl má zahrnovat specifické projekty - zpracování druhotných surovin, služby sociální péče. Město však očekává iniciativu samotných podnikatelů, jejichž aktivity chce podpořit. Pro dosažení cíle bude důležitým nástrojem územním plánem vymezená rozvojová plocha Obslužná zóna Hejtmánka po dokončení výstavby technické infrastruktury. V průběhu realizace strategického plánu bylo ověřeno, že nejvíce postrádaným segmentem služeb jsou služby sociální, chybí například centrum sociálních služeb a systém tísňové péče, jejichž vznik je třeba iniciovat a podpořit.

Výsledek:

vznik pracovních míst zejména v sociálních službách

Nositel úkolu:

manažer SR

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

město, firmy


Úřad práce, OHK, Klaudiánova nemocnice

Nejbližší kroky:

příprava projektů z oblasti sociálních služeb

Cíl A.III.4.

Nástroje na podporu malého a středního podnikání Špatné zkušenosti z řady jiných měst varují, nicméně jedním z nejúčinnějších nástrojů podpory jsou vždy finanční nástroje, které nemusí znamenat přímou dotaci, ale například i zvýhodněné pronájmy či prodeje nemovitostí či usnadnění přístupu k vnějším zdrojům, což představuje další žádoucí součást náplně práce manažera ekonomického rozvoje (ve spolupráci s RRA StČ). Jedná se o kontroverzní téma, které není jednoznačně pozitivně přijímáno ani samotnými podnikateli a vyžaduje značnou politickou podporu.

Výsledek:

zaštítění vybraných podnikatelských záměrů autoritou města při jednání s finančními ústavy, případné změkčení podmínek

Nositel úkolu:

primátor a manažer SR

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

nejsou plánovány


RRA, OHK

Nejbližší kroky:

případná účast zástupců města společně s představiteli OHK při jednání s finančními ústavy o možnostech financování podnikatelských záměrů soukromých subjektů

20


Záměr A.IV.

Podpořit kvalitativní rozvoj starých průmyslových území a současně dokončit budované nové průmyslové zóny

Revitalizace starých průmyslových území včetně zajištění ochrany před povodněmi v údolí Jizery nebo zavlečkování severní podnikatelské zóny je tím, co nejen významně pomůže stávajícím podnikům, ale i městu, neboť ušetří území vhodná pro další extenzivní rozvoj. Současně je žádoucí dokončit co nejdříve 2. etapu výstavby Východní průmyslové zóny a vybudovat Obslužnou zónu Hejtmánka. Cíl A.IV.1.

Rozšíření Východní průmyslové zóny Za posledních 5 let vzniklo v České republice několik desítek průmyslových zón, které pomohly přilákat stovky zahraničních investorů a vytvořit několik desítek tisíc pracovních míst. Do budoucna je nutno počítat s tím, že v budovaných zónách se budou umísťovat a nová pracovní místa z 80% vytvářet firmy, které již na daném území působí – což by měl být případ i Mladé Boleslavi. Výrobně obslužná zóna Mladá Boleslav východ je jediným prostorem, který umožňuje koncentrovaný rozvoj výrobních a skladových aktivit. Změnou schválené územně plánovací dokumentace je dán podnět převést výhledové rozvojové plochy, které představují nové rozvojové území o rozloze 35,65 ha do návrhového období. Část území bude veřejně prospěšnými plochami pro vedení tras a zařízení technické infrastruktury a dopravní obsluhy. Další rozvojové možnosti v této zóně jsou v kompetenci sousedících obcí Plaz a Řepova.

Výsledek:

35 ha zainvestovaných pozemků

Nositel úkolu:

náměstek primátora a ORM

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, MPO, okolní obce, správci sítí, podniky - investoři


Plazy, Řepov, Kosmonosy, kraj, podniky,

Nejbližší kroky:

zpracování projektových fiší na realizaci technické infrastruktury

Cíl A.IV.2.

Dokončení zóny MB-Bezděčín - VYŘAZENO Vedle průmyslové zóny je právě pro Mladou Boleslav žádoucí připravovat i nemovitosti pro menší investory, případně do sektoru služeb, což se týká nové zóny Bezděčín pro drobnou řemeslnou výrobu a služby o výměře 2,29 ha (podmíněna výstavbou kanalizace v obci) a rozšíření o plochy ve výhledové oblasti.

Výsledek:

2,29 ha zainvestovaných pozemků

Nositel úkolu:

ORM a náměstek primátora

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, podniky, správci sítí


podniky, správci sítí

První kroky:

aktualizace ÚPD, etapizace, výkup

Cíl A.IV.3.

Povodňová ochrana průmyslových lokalit v povodí Jizery Zařazení tohoto cíle do strategického plánu je na hranici realizovatelnosti, neboť se sice jedná o žádoucí podporu stávajícím důležitým zaměstnavatelům ve městě, nicméně v převážné kompetenci státu. Město může přispět k realizaci konkrétních opatření, jakými jsou např. výstavba nového „inundačního“ železničního mostu na Krásné louce snižující riziko záplav

21


zejména pro Debř, Hrdlořezy a Josefův Důl a protipovodňová opatření (valy) v oblasti Čejetic a Čejetiček na ochranu zdejší lehké průmyslové zóny.

Výsledek:

zpracování plánu protipovodňové ochrany a protipovodňová opatření

Nositel úkolu:

primátor

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, Povodí Labe, SFŽP, MZe, EU, ČD, firmy


Povodí Labe, vlastníci pozemků, kraj, stát, České dráhy

Nejbližší kroky:

sledování a nátlak na plnění povinností státu

Cíl A.IV.4.

Obslužná zóna Hejtmánka Silnice směřující z Mladé Boleslavi od křižovatky zvané Na Hejtmánce jižně do místní části Bezděčín prochází podél východní hranice místního letiště. Schválenou územně plánovací dokumentací města jsou podél ní vymezeny rozvojové pozemky pro objekty občanské vybavenosti, služeb a drobné výroby, a to s ohledem na provoz letiště. V návaznosti na toto území je současně vymezena nejvýznamnější rozvojová lokalita města pro bydlení – Dubce. Realizací tohoto cíle vznikne odpovídající zázemí občanské vybavenosti s pestrým sortimentem doprovodných služeb, současně vytvářející pracovní příležitosti bez vazeb na automobilový průmysl, a to zejména pro ženy.

Výsledek:

obchodní a obslužná zóna vytvářející zázemí i pracovní příležitosti zejména pro připravovanou rozsáhlou výstavbu v sousedící lokalitě Dubce

Nositel úkolu:

ORM + manažer SR

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, investoři, správci sítí


firmy, správci sítí

Nejbližší kroky:

zpracování projektových fiší na projekci a realizaci technického vybavení území

22


Kritická oblast B. Regionální postavení města Globální cíl B: Mladá Boleslav bude dlouhodobě podporovat funkce, které posilují regionální význam města, jako jsou vyšší (terciární) školství, kulturní a sportovní aktivity „nadměstského významu“, lokalizace služeb a obchodních činností sloužících širokému zázemí, doprava a také administrativní funkce. Mladá Boleslav má postavení regionální „submetropole“ Středočeského kraje a je nejvýznamnějším městem v prostoru na sever od Prahy. Rozsahem svého pracovního trhu i dalšími funkcemi, které vytvářejí spojitost mezi městem a jeho zázemím, značně přesahuje územní úroveň. Přesto nejdůležitější funkcí města v regionálním srovnání podle všech charakteristik zůstává funkce výrobní. Mladá Boleslav má ambice i předpoklady pro posílení své regionální role, i když je zde celá řada faktorů, které růstu významu města brání nebo jeho skutečnému významu neodpovídají. Mladá Boleslav proto potřebuje, aby i instituce v oblasti (veřejných) služeb plnily krajskou a nadregionální úlohu alespoň tak, jako Městské divadlo nebo Klaudiánova nemocnice, případně regionální ředitelství distribučních podniků (jako např.Český Telecom), což je možno řešit jak posílením stávajících, tak umístěním nových organizací. O budoucnosti Mladé Boleslavi se však rozhoduje nejen na městské úrovni, proto je důležitá i aktivní politika jak „vertikálně“, ke krajským a celostátním institucím a orgánům, tak „horizontálně“ k okolním obcím a městům. Pro regionální postavení města jsou důležité i některé vyšší speciální funkce, mezi něž můžeme zařadit např. terciární vzdělávání. Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje se zaměřuje i na posílení vyššího vzdělávání v regionu a Mladá Boleslav je v tomto smyslu vhodným kandidátem na rozvoj tohoto typu aktivit. Navíc rozvoj terciárního školství může mít významný efekt i ve sféře ekonomiky.

Záměr B.I.

Posílit image města jako regionálního centra, rozšířit zastoupení institucí krajského a nadregionálního významu

Viditelným projevem o významu města jako regionálního centra je jeho funkce střediska administrativy a služeb, a to i služeb vyšší kvality a nadstandardních. Terciární sektor je v Mladé Boleslavi z tohoto hlediska poddimenzován jak v oblasti některých veřejných služeb, tak částečně i z hlediska spotřebních služeb. Do značné míry to souvisí s blízkostí Prahy, která umožňuje, i díky relativně vysoké dojížďce za prací, určitému počtu obyvatel uspokojovat tam svoji poptávku po službách. Na druhé straně vysoká dojížďka do města je předpokladem růstu místního trhu i ve sféře služeb. Pro Mladou Boleslav je důležité po získání postavení statutárního města stát se sídlem institucí a poskytovatelů služeb nadregionálního významu. Příkladem takových kroků může být získání statutu krajské nemocnice Klaudiánovou nemocnicí a zřízení mezinárodního letiště. Iniciativa v této oblasti může v konečném důsledku vést až k šanci Mladé Boleslavi stát se krajským městem v případě rozdělení Středočeského kraje na východní (severní) a západní (jižní) část. Cíl B.I.1.

Prosazování zájmů města na krajské i celostátní úrovni Tento projekt má tři základní prvky, které spočívají: 1.

ve snaze zabránit dalšímu znevýhodňování města proti dalším monitorováním nakládání zejména s investičními prostředky v kraji;

2.

v aktivním ovlivňování rozhodnutí krajských orgánů zástupci (občany) města na politické (zastupitelé) i administrativní (úředníci) úrovni. K tomu účelu např. maximálně zveřejnit nabídku volných míst v orgánech kraje a vyhledávat vhodné kandidáty;

3.

udržovat kvalitní zpětnou vazbu na zvolené zástupce např. formou účasti krajských zastupitelů na pravidelných jednáních Komise pro řízení strategického rozvoje.

23

konkurentům


Výsledek:

mladoboleslavská lobby

Nositel úkolu:

primátor

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město


politické strany, Škoda Auto a.s., další podniky a instituce

Nejbližší kroky:

společná jednání, definice společného zájmu, identifikace „Boleslaváků v Praze“

Cíl B.I.2.

Mladá Boleslav se stane statutárním městem - SPLNĚNO Postavení statutárního města přináší vedle výhod v oblasti prestiže a image města i jednu zásadní výhodu - možnost členit se na městské části, což může mít svoje důsledky i pro záměr B.III. Ke splnění tohoto cíle je nutno zapojit poslance Parlamentu, kteří připraví a prosadí příslušnou změnu zákona o obcích.

Cíl B.I.3.

Zřízení pobočky Krajského soudu v MB – VYŘAZENO Vyřazeno na základě písemného vyjádření Ministerstva spravedlnosti.

Cíl B.I.4.

Získání statutu oblastní nemocnice Klaudiánovou nemocnicí Klaudiánova nemocnice jako součást Sdružení zdravotnických zařízení (po automobilce druhý největší podnik v regionu) usiluje o získání statutu krajského zařízení. Již nyní v mnoha odbornostech její působení výrazně přesahuje hranice regionu. Má proto reálnou šanci stát se jednou z předpokládaných čtyř krajských nemocnic. Město této snaze vyjadřuje jednoznačnou podporu.

Výsledek:

statut krajské nemocnice

Nositel úkolu:

ředitel Klaudiánovy nemocnice

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

stát, kraj


město, MB lobby

Cíl B.I.5.

Cizojazyčná třída na gymnáziu (střední škole) Napomoci zvýšení prestiže města může atraktivní nabídka studia i na středních školách. Zástupci města projednají s řediteli středních škol ve městě možnost rozšíření nabídky studia o třídy s cizojazyčnou výukou.

Výsledek:

cizojazyčná třída – nová forma studia na stávající střední škole

Nositel úkolu:

odbor ŠkTvZ

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město


střední školy, partnerská města, komise pro výchovu a vzdělávání

Nejbližší kroky:

jednání s řediteli SŠ, příprava akreditace programu, výuka v cizím jazyce

24


Cíl B.I.6.

Mezinárodní provoz na letišti Pro letiště v Mladé Boleslavi zajistit mezinárodní parametry pro přistávání malých dopravních letadel včetně zachování dvou drah pro vzlet a přistávání. K tomu účelu je třeba splnit podmínky státních orgánů a institucí, zejména Ministerstva financí (pracoviště celníků), požadavky územního plánu a dořešit majetkové vztahy.

Výsledek:

rozhodnutí o mezinárodním provozu na letišti MB

Nositel úkolu:

Aeroklub Mladá Boleslav

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

vlastní, město, kraj


město, kraj, Heliservice

Nejbližší kroky:

pokračovat v jednání se státními orgány (MF)

Cíl B.I.7. Účast v mezinárodním projektu Zdravé město „Zdravé město“ je prestižní označení pro municipalitu, která je aktivně zapojena do mezinárodního Projektu Zdravé město WHO. V rámci jednotlivých států se členové sdružují do národních sítí. V současné době vzniká síť celoevropská. Ačkoliv projekt má v každé obci organizační zázemí úřadu, není pouhou „úřední aktivitou“. Je zejména projektem komunitním vytvářejícím podmínky pro spolupráci mezi radnicí a veřejností a otevírajícím prostor pro aktivity obyvatel města. Mezinárodní Projekt Zdravé město byl iniciován OSN – Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1988. Národní sítě Zdravých měst dnes existují ve 30 zemích Evropy. WHO udává, že v celé Evropě je nyní cca 1 300 Zdravých měst. Projekt je vždy součástí místního strategického plánu rozvoje. Základním posláním projektu je posílit podporu ochrany a upevňování zdraví ve všech oblastech života s důrazem na zdravý životní styl obyvatel. Mezi jeho aktivity patří velké osvětové akce ve městech (Dny zdraví, Týden mobility), tématická spolupráce Zdravých měst (Aktivní stáří, Energetické úspory, Stravování a potraviny, Volný čas dětí) apod. Národní síť Zdravých měst ČR jako zastřešující organizace umožňuje dva druhy členství – řádné v pěti kategoriích podle stupně realizace metodiky Česká Brána 21, a členství přidružené. Výsledek:

získání prestižního ocenění „Zdravé Město“

Nositel úkolu:


Termín zahájení:

leden 2004

Finanční zdroje:

město, sponzoři, státní fondy a fondy EU


Národní síť zdravých měst ČR, Klaudiánova nemocnice, občanská sdružení

První kroky:

deklarace, kterou se město přihlásí k přidruženému, případně řádnému členství, ustavení koordinátora projektu

Záměr B.II.

Zvýšit nabídku vzdělání třetího stupně ve městě z pohledu počtu míst, druhů programů a druhů vzdělání a oslovení (získání) studentů mimo Mladou Boleslav.

Mladá Boleslav již dnes patří mezi sídla vysokých škol v ČR a pochopitelně prvořadým úkolem je toto postavení si udržet. Protože pozitivní vliv existence vysokoškolského studia na město je nezpochybnitelný (koncentrace vědeckých aktivit a kapacit, příchod mladých lidí z jiných částí republiky; potenciál nové, vysoce kvalifikované

25


pracovní síly; odborné akademické semináře nebo výzkumné projekty) a o usídlení různých forem terciárního vzdělávání se snaží celá řada dalších měst, musí v současné době Mladá Boleslav usilovat o rozvoj a rozšíření nabídky v této oblasti cestou nabídky státního (tj. bezplatného) vysokoškolského studia. Zařazení záměru do této kritické oblasti vyjadřuje snahu města zvýšit svou spádovou oblast v jedné z pro budoucnost důležitých oblastí rozvoje nad rámec bezprostředně sousedících okresů. Jedním z předpokladů úspěchu je spolupráce subjektů, které mohou rozvoj vysokého školství ve městě podporovat (Škoda Auto a.s., město, VŠ Škoda Auto, VOŠ). Cíl B.II.1.

Pracovní skupina pro rozvoj VŠ v Mladé Boleslavi Koordinovaný postup při rozvoji stávající i nově vznikající vysoké školy ve městě tak, aby docházelo k synergii a ne k negaci vzájemných snah může být usnadněn pravidelným setkáváním a jednáním zástupců dotčených institucí (VŠ Škoda Auto, VOŠ, město..) Političtí představitelé města (senátor a poslanci Parlamentu ČR) budou rovněž usilovat o rovnoprávné postavení studentů soukromých a veřejných vysokých škol, zejména z hlediska státní dotační politiky do sociální oblasti (podpora ubytování, stravování) ve vztahu ke studentům

Výsledek:

model trvalé spolupráce jednotlivých typů institucí poskytujících terciární vzdělávání; založení veřejné VŠ; rozšíření nabídky studijních oborů

Nositel úkolu:

senátor

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, MŠMT


VŠ Škoda Auto, VOŠ, Škoda Auto a.s.

Nejbližší kroky:

získání akreditace pro VNVŠ

Cíl B.II.2.

Vytvořit zázemí pro vysokoškolské studium ve městě (budova, koleje, byty pro pedagogy…) Město identifikuje vhodné objekty a zajistí jejich úpravu pro potřeby vysoké školy a pro ubytování vysokoškolských studentů a pedagogů. Tohoto zázemí mohou potenciálně využívat jak VŠ Škoda Auto, tak nově vznikající vysoká škola VNVŠ.

Výsledek:

vysoká škola s odpovídajícím zázemím (budovy, koleje)

Nositel úkolu:


Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město

Nejbližší kroky:

definovat potřeby školy, identifikovat budovy, získat finanční zdroje na jejich úpravy, identifikovat potřeby a najít investora na zřízení kolejí

Záměr B.III.

Posílit vazby s okolními obcemi, rozšířit a zkvalitnit spolupráci města a okolních obcí

S regionálním postavením Mladé Boleslavi souvisí i její vztah k okolním obcím. Katastrální území města, vzhledem k jeho významu a funkcím v regionu, je velice omezené. Mnoho činností s bezprostředním vztahem k místní ekonomice je lokalizováno v bližším či vzdálenějším zázemí a mnoho rozvojových aktivit funkčně vázaných na město se odehrává na území okolních obcí. Mladá Boleslav bude usilovat o posílení stávajících a vytváření nových vazeb s cílem vzniku jednoho funkčního celku s okolními obcemi, přičemž do budoucna lze uvažovat i o využití postavení statutárního města, které umožňuje členění na samosprávné místní části.

26


Aktivity řešené v tomto záměru mohou začínat tzv. „měkkými“ projekty, jako je např. přizvání starostů na jednání zastupitelstva, přes společné projednávání a realizaci rozvojových záměrů a nemohou pominout ani patrně nejdůležitější podmínku silných vazeb, kterou je společná infrastruktura (zejména dopravní). Cíl B.III.1.

(Neformální) partnerství – sdružení obcí Pravidelné společné setkávání zástupců města a obcí v okruhu cca 10 km je prvním krokem, druhým potom cílená dvoustranná jednání o konkrétních rozvojových prioritách a projektech.

Výsledek:

pravidelná setkání všech obcí 4x do roka; série dvoustranných jednání

Nositel úkolu:

primátor

Termín zahájení:

ihned


ostatní starostové obcí, OHK

Nejbližší kroky:

oslovení, seznamování obcí se SP města, vysvětlování, hledání společných témat jednání

Cíl B.III.2.

Společné (investiční) akce Některé akce již probíhají, jiné se plánují. Do budoucna je atraktivní společná výstavba zejména kanalizace, dopravní infrastruktury a pomoc města obcím se získáním vnějších zdrojů (dotačních titulů) – vhodným objektem zájmu mohou být např. cyklostezky.

Výsledek:

cyklotrasy, dopravní obslužnost, kanalizační přivaděč Východ (Řepov, Plazy, Horní Stakory)

Nositel úkolu:

primátor, ORM

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

obce, soukromí vlastníci a investoři, správci sítí, stát


obce, soukromí vlastníci a investoři, správci sítí, stát

Nejbližší kroky:

stanovení priorit, jednání s obcemi (Východní průmyslová zóna), projektová příprava

Záměr B.IV.

Zavést regionální systém moderního odpadového hospodářství s důrazem na minimalizaci skládkování

Tento záměr původně vznikl v pracovní skupině pro kvalitu života, kam zcela jistě patří ekologické odpadové hospodářství, zvyšování ekologického vědomí, péče o zeleň. Moderní odpadové hospodářství, které zahrnuje maximalizaci využití procesů, jako je recyklace, třídění, spalování, ale i prevence vzniku odpadů, je však natolik komplexní proces, že ani nebude sloužit pouze jednomu městu (MB), ani nemůže být efektivně organizováno na menším území. To koresponduje i s faktem, že Středočeský kraj dosud zpracovává svou koncepci odpadového hospodářství a v ní pracovně rozdělil území kraje na východní a západní část. Pro Mladou Boleslav jsou aktivity v oblasti nakládání s odpady zajímavé i tím, že vytvářejí pracovní místa nezávislá na automobilovém průmyslu a často i pro obtížně umístitelné občany s nižší kvalifikací.

Cíl B.IV.1.

Podpora třídění odpadu Třídění odpadu bude rozšířeno jednak vytvořením technických podmínek, tj. navýšením počtu sběrných nádob a výstavbou třetího sběrného dvoru, jednak posílením ekologické výchovy ve školách , lepší informovaností občanů i posílením kontroly dodržování zákona.

27


Výsledek:

více sběrných míst – kontejnerů na tříděný odpad

Nositel úkolu:

ORM + Compag

Termín zahájení:

během r. 2003 a následujících realizace

Finanční zdroje:

město, zpracovatelé odpadu


Compag, OŽP, KÚ

Nejbližší kroky:

postupné rozmisťování nádob

Výsledek:

třetí sběrný dvůr ve městě

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

realizace během půl roku od zajištění financování (14,35 mil. Kč)

Finanční zdroje:

město, kraj


OŽP, KÚ, MŽP

Nejbližší kroky:

projektová dokumentace, schválení, zajištění financí, realizace

Výsledek:

ekologická výchova na školách, vázaná na grant

Nositel úkolu:

OŠKTVZ

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město


OŽP, školy, mládežnické organizace

Nejbližší kroky:

zadání grantu (tematická kampaň „třídění odpadu“), seznámení cílových skupin s podmínkami grantu, vyhodnocování návrhů

Cíl B.IV.2.

Nové technologie likvidace a druhotného využití odpadů Dotace města na pořízení technologie, která řeší některý z konkrétních problémů odpadového hospodářství (stavební materiál, skládkový plyn, odpadová zeleň, pneumatiky, plasty...) je nutnou investicí nejen do oblasti ekologie, ale současně i vhodným nástrojem aktivní podpory malého a středního podnikání.

Výsledek:

efektivní řešení likvidace odpadů, vycházející z analýzy a alternativních návrhů (PET lahve, lepenka, použité pneu apod.)

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

2004

Finanční zdroje:

město, firmy, MŽP, KÚ, EU


Compag, KÚ, konzultace ve městech s těmito provozy

Nejbližší kroky:

analýza – objemy, odběratelé…; variantní řešení

Cíl B.IV.3.

Koncepce odpadového hospodářství Město zahrne opatření z připravované krajské koncepci nakládání s odpady do své koncepce a jeho zástupce (náměstek primátora) bude uplatňovat požadavky města na pomoc a podporu při řešení této problematiky.

28


Výsledek:

ucelená koncepce odpadového hospodářství pro Mladou Boleslav v souladu s krajskou koncepcí

Nositel úkolu:


Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, KÚ


krajští zastupitelé z MB

Nejbližší kroky:

návrh konkrétních opatření k naplnění koncepce města a kraje

29


Kritická oblast C. Kvalita života Globální cíl C: Mladá Boleslav bude zlepšovat podmínky pro každodenní život obyvatel, a to jak zapojením veřejných zdrojů, tak ve spolupráci se soukromými subjekty. Kvalita života je velice širokou oblastí, která se často objevuje ve strategických plánech českých měst. V případě Mladé Boleslavi v sobě zahrnuje několik základních problémů, s úzkými vzájemnými vazbami. Oblast kvalita života je v Mladé Boleslavi rovněž těsně spojena s problematikou ostatních dvou kritických oblastí. Ve vztahu mezi podniky a institucemi veřejné správy ve městě zahrnuje pojem kvalita života doplňující faktory, které mají vliv na životní podmínky pro pracovní sílu, možnost nabídnout příjemné a přitažlivé prostředí pro podnikatele všeho druhu a případně i vytvořit nové příležitosti pro rozvoj drobnějších podnikatelských aktivit. Ve vztahu k regionálnímu postavení města je kvalita života souborem doplňkových místních faktorů, které mají jak zlepšit image města, tak posílit jeho funkce pro širokou veřejnost v oblastech, jakými jsou sport, kultura či doprava. Významným faktorem je doprava ve městě a v jeho zázemí. Napojení města na dálkovou silniční síť je dobré, přinejmenším v rámci ČR. Dalším základním rysem dopravní problematiky v Mladé Boleslavi je mimořádná náročnost na dopravní obslužnost. Město je střediskem pracovního trhu nadregionálního významu, což předpokládá dojížďku z okolních měst. Osídlení v zázemí je slabé a rozdrobené, většina ekonomických aktivit je soustředěná v Mladé Boleslavi, což opět klade značné nároky na zajištění dopravní dostupnosti města. Vícesměnný cyklus výroby tyto nároky jen zvyšuje. A konečně, město nemá významnější napojení na železniční síť a jeho dostupnost osobní železniční dopravou je velice špatná.

Záměr C.I.

Řešit dopravu ve městě, odstranit průjezdnou dopravu, zvýšit propustnost města

Trvale na prvním místě mezi problémy občanů města je situace se silniční dopravou. Úzká hrdla a kritická místa jsou většinou dobře známa a postupně se připravují a realizují projekty jejich řešení (zahloubení železniční trati na Slovance, přeložka I/38, Severovýchodní tangenta, křižovatka Jaselská – Ptácká, křižovatka Laurinova – Ptácká atd.), město dokázalo stanovit priority a pořadí realizace i zajistit zdroje financování (v kombinaci stát vlastní zdroje). Životní styl (i ekonomická situace) obyvatel města je natolik svázán s osobními automobily, že politiky typu zvýšení četnosti spojů a preference MHD, snaha vymístit osobní dopravu z frekventovaných oblastí, podpora pěší a cyklistické dopravě, jsou zvažovány paralelně se snahou řešit problematiku individuální dopravy. Cíl C.I.1.

Přeložka železniční trati v intravilánu města Mladá Boleslav (Slovanka) Zahloubení trati Slovanka, jak je zkráceně tento projekt nazýván, představuje první část vzájemně provázaného komplexu staveb, který v budoucnosti propojí kruhovou křižovatku u Intersparu podél přeložené trasy trati 064 přes křižovatku Na Slovance a rekonstruované přemostění s křižovatkou U Měšťáků po nově řešené křižovatky Ptácká - Laurinova a Jaselská Ptácká (Ptácká shybka). Realizací zahloubení trati na Slovance město přikročilo k řešení nejpalčivějšího dopravního problému, které požadovali občané i podnikatelé a který byl dlouhodobě označován za prvořadou prioritu města. Na financování se vedle města (nese hlavní zátěž), podílí prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) stát. Část nákladů nese i Škoda Auto, a.s. a správci sítí.

Výsledek:

zahloubení a přemostění železniční trati vč. vyvolaných investic

Nositel úkolu:

ORM jako koordinátor z pohledu zájmů města

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, SFDI + ostatní investoři


MD, kraj, Škoda Auto a.s., správci sítí, vlastníci pozemků

Nejbližší kroky:

dokončení výstavby a kolaudace

30


Cíl C.I.2.

Přeložka silnice I/38 (Nymburk – Mladá Boleslav – Česká Lípa) Pro další rozvoj města a zkvalitnění dopravní obslužnosti je zcela zásadní realizace přeložky silnice I/38, spočívající v převedení současné trasy procházející městem do nové stopy, která je situována na rozhraní katastrálních území Mladá Boleslav a Kosmonosy. Tato stavba je pro město svým významem srovnatelná se zahloubením trati na Slovance. Kompetence města v tomto případě jsou však menší a doporučené aktivity představují v první řadě politickou podporu a vyvíjení trvalého tlaku politické reprezentace spolu s podnikatelskou veřejností na státní orgány. V první etapě byl realizován z prostředků SFDI úsek od rychlostní komunikace k 13. bráně, následovat bude druhá etapa od Debře ke křižovatce s třídou Václava Klementa.

Výsledek:

přeložka silnice I/38

Nositel úkolu:

ŘSD + primátor města

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

Ministerstvo dopravy (SFDI)


správa majetku města, Kosmonosy, ŠkodaAuto a.s., kraj

Nejbližší kroky: Cíl C.I.3.

realizace 2. a příprava 3. etapy

Řešení dopravy v klidu (parkovací místa) V rámci tohoto cíle bude řešena problematika dopravy v klidu (parkování motorových vozidel na území města) s ohledem na potřeby a podmínky jednotlivých lokalit zvyšováním počtu parkovacích místa tam, kde to není v rozporu s ochranou životního prostředí, a přímou podporou výstavby garáží a garážových stání. Město bude hledat investory a vytvářet jim podmínky (zejména územní) pro výstavbu velkokapacitních (patrových) garáží. Územně plánovací dokumentací jsou již vytipovány plochy, kde by s ohledem na místní potřebu bylo vhodné situovat velkokapacitní garáže. Trvalý problém s parkováním v historické části města nemůže být řešen jinými prostředky (např. uzavřením pro individuální dopravu) než výstavbou velkokapacitních vícepodlažních parkovacích domů. Jako vhodná lokalita se nabízí prostor před SPŠ a na Komenského náměstí).

Výsledek:

nová parkovací místa

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, soukromí investoři, obyvatelé – majitelé aut


zaměstnavatelé, investoři

Nejbližší kroky:

hledání investorů pro výstavbu, příprava PD, spolupráce s investory

Cíl C.I.4.

Křižovatka ulic Jaselská – Ptácká (Jaselská shybka) Součástí řešení kritického stavu dopravního systému v Mladé Boleslavi je i křižovatka ulic Jaselská a Ptácká – tzv. Jaselská shybka, která propojí tyto ulice před stávajícím úrovňovým křížením s železniční tratí 064 a společně s navazující rekonstrukcí křižovatky Ptácká – Laurinova odstraní dva úrovňové železniční přejezdy se závorami v této lokalitě. Jaselská shybka je součástí komplexu dopravních staveb, mezi něž patří již realizované zahloubení trati Slovanka, budoucí rekonstrukce mostu a křižovatka U Měšťáků, Severovýchodní tangenta a další stavby řešící dopravní infrastrukturu města na ose východ – západ. V současné době je dokončena v hrubé stavbě opěrná zeď.

31


Výsledek:

křižovatka Jaselská - Ptácká

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

v r. 2002

Finanční zdroje:

město


správci sítí

První kroky:

přeložky sítí a výstavba vlastní komunikace

Cíl C.I.5.

Křižovatka ulic Ptácká - Laurinova a inundační most Novým dopravním řešením křižovatky ulic Ptácké a Laurinovy dojde k propojení dopravní osy východ – západ vedené středem města podél železniční trati 064 a tvořené budoucí Severovýchodní tangentou, zahloubením železniční trati Slovanka a rekonstruovaným mostem s křižovatkou U Měšťáků na severojižní komunikaci v západní části města – ul. Ptáckou, jejíž rozšíření je ve stádiu příprav. S rekonstrukcí křižovatky Ptácká - Laurinova bezprostředně souvisí stavba železničního nadjezdu, který nahradí současné dvojí úrovňové křížení se železniční tratí, a stavba inundačního mostu na Krásné louce snižujícího riziko záplav v této části města.

Výsledek:

křižovatka Laurinova - Ptácká, žel. nadjezd, inundační most

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

přípravy ihned

Finanční zdroje:

město, SFDI, ČD


kraj, MD

Nejbližší kroky:

dohoda s ČD, potvrzení platnosti územního rozhodnutí, schválení technologického postupu prací a vydání stavebního rozhodnutí

Záměr C.II.

Zajistit nové bydlení ve městě jak pro stávající, tak nové obyvatele

Jednou z prioritních součástí oblasti kvalita života v Mladé Boleslavi je bydlení. Mladá Boleslav dlouhodobě ztrácí populaci, částečně na úkor blízkých obcí. To není samo o sobě negativním jevem, přesto by v oblasti bydlení měla ve městě vzniknout nabídka, která uspokojí různé sociální skupiny. Opět zde existuje souvislost s regionálním postavením města, kdy nejen samotný rozsah bytového trhu, ale i jeho struktura mohou pozici města významně ovlivnit. Vedle toho je otázka bydlení i stabilizačním faktorem místní populace, zejména té s vyšší kvalifikací, v konkurenci relativně blízkých center Prahy a Liberce. V tomto smyslu je třeba vzít v úvahu i spolupráci na řešení nabídky bydlení spolu s okolními obcemi. Způsoby řešení zahrnují celou škálu možností, která se liší v míře zapojení veřejných a soukromých zdrojů. Cíl C.II.1.

Výstavba bytů Kromě dokončených 24 bytových jednotek v objektu Centrum je letos dokončena 1. etapa výstavby v areálu bývalých kasáren 9. května s počtem 103 bytových jednotek a byla zahájena 2. etapa výstavby 167 bytových jednotek, s jejichž dokončením se počítá v prosinci 2004. Třetí etapa s počtem 79 bytů (už bez státní dotace) bude následovat od září 2004 do 1. čtvrtletí 2005. Čtvrtou a poslední etapou bude rekonstrukce původní budovy kasáren rovněž na byty. Výstavbu zajišťuje bytové družstvo Laurinova I, a Laurinova II v nichž má město podíl.

32


V nejvýznamnějších rozvojových lokalitách Dubce I a II vymezil schválený územní plán nové rozvojové plochy pro cca 460 RD a 630 bytů v bytových domech, další významná lokalita Michalovice umožní výstavbu cca 90 RD, Sahara 50 RD. Ostatní menší lokality (Hejtmánka, Čejetice, Chrást, Neuberk, Bezděčín, Na Vandrovce a Radouč) mohou nabídnout dalších 200 RD a 100 bytů v bytových domech. Další možnosti spočívají v obnově bytového fondu v okolí Staroměstského náměstí, kde se za významné pomoci města daří vytvářet občanům další atraktivní nabídku. Město bude podporovat výstavbu malometrážních bytů.

Výsledek:

minimálně 1000 nových bytů

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, developerské firmy, státní fond rozvoje bydlení (SFRB)


developerské firmy, KÚ, stavební firmy

Nejbližší kroky:

zajištění financí a spolupráce s investory

Cíl C.II.2.

Penzion pro důchodce Tímto cílem město reaguje na stále rostoucí počet obyvatel v poproduktivním věku, který si ve určitém časovém horizontu vyžádá výstavbu dalších zařízení, nejlépe typu penzionu pro důchodce. Je zapotřebí vytipovat místo, připravit projekt, zajistit financování a vyjasnit kompetence města a kraje v souvislosti s reformou veřejné správy. Vzhledem k očekávanému rostoucímu zájmu o tento druh bydlení se město domnívá, že se zde otevírá nová podnikatelská příležitost.

Výsledek:

penzion pro důchodce

Nositel úkolu:

OSV

Termín zahájení:

2003

Finanční zdroje:

město


KÚ, MPSV, soukromí investoři

Nejbližší kroky:

analýza potřeb, vytvoření stimulů pro soukromé investory

Cíl C.II.3.

Dopravní napojení a další infrastruktura do území uvažovaných v územním plánu Město hodlá pokračovat ve vytváření podmínek pro bytovou výstavbu zejména v oblasti Dubce, Michalovice Sahara, Belveder a spolu s majiteli pozemků a správci sítí přispívat na budování technické infrastruktury.

Výsledek:

příprava konkrétních lokalit Dubce, Michalovice, Sahara, příp. dalších

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, soukromí investoři, správci sítí, SFRB


správci sítí

Nejbližší kroky:

příprava dokumentace; získání finančních zdrojů

33


Cíl C.II.4.

Nabídka lokalit pro výstavbu bytů a bytových domů Přímá finanční podpora je i v tomto případě tou nejatraktivnější pobídkou pro každého individuálního stavebníka. Město by za příznivější ekonomické situace stanovilo podmínky, za nichž bude poskytovat příspěvek jak např. na cenu pozemku, na stavbu domu nebo na rekonstrukci půdních prostorů, případně na budování střešních nástaveb a bytových domů. V dané chvíli je však reálná pouze příprava pozemků a předložení nabídky lokalit, na nichž může dojít k individuální výstavbě, a to nejen v Mladé Boleslavi, ale i v okolních obcích. Tuto službu navíc nemusí provozovat město, ale soukromý subjekt.

Výsledek:

nabídka lokalit pro individuální stavebníky v návaznosti na cíl C.II.3.

Nositel úkolu:

manažer SR

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

soukromé, Škoda auto a.s.


okolní obce, realitní kanceláře, správci sítí

Nejbližší kroky:

současně s plněním cíle C.II.3. specifikovat nabídku, spolupráce se Škoda Auto a.s.

Cíl C.II.5.

Bydlení pro sociálně slabé občany, zejména pro matky s dětmi Nově formulovaný cíl je zaměřen na postupné vytváření podmínek pro řešení obtížné životní situace, ve které se ocitají matky samoživitelky a další sociálně slabé osoby. Jedná se o pomoc poskytnutím krátkodobého ubytování po dobu do vyřešení akutní krizové situace i dlouhodobějšího ubytování v případě matek s malými dětmi, které nejsou schopny odpovídající bydlení pro neúplnou rodinu zajistit vlastními silami. Prvně uvedené případy lze řešit vytvořením azylové jednotky, jejíž lůžková kapacita by odpovídala počtu obyvatel a sociální situaci ve městě. Pro druhou skupinu je třeba rekonstruovat nebo nově postavit malometrážní byty s minimalizovanými náklady na bydlení. Je nutné počítat s tím, že pro tuto skupinu se jedná o spíše dlouhodobé řešení, které by v současné době vyžadovalo 20 – 25 bytů pro pokrytí stávající potřeby a do budoucna vybudovat dalších asi 10 bytů ročně. Prvním počinem budou úpravy domu v Bělské ulici, který město získá do svého majetku. Předpokládá se zařízení cca 15 malých bytů pro matky s dětmi s možností rekonstrukce dalších prostor na azylovou jednotku.

Výsledek:

sociální bydlení pro osoby v obtížné sociální situaci

Nositel úkolu:

OSV

Termín zahájení:

2003

Finanční zdroje:

město


KÚ, MPSV, Klaudiánova nemocnice

První kroky:

získání vhodného objektu, stavební úpravy a zařízení bytů

Záměr C.III.

Rozšířit nabídku a zkvalitnit infrastrukturu pro pořádání sportovních, kulturních, zájmových a volnočasových aktivit ve městě.

34


Rozvoj moderního města vyžaduje kromě podpory podnikání a investic i zajištění vysokého standardu nabídky kvalitního života, která je důležitou a nedílnou součástí celého souboru faktorů ovlivňujících každodenní chování a jednání jednotlivců i organizací v dané lokalitě. Živá a kvalitní síť zařízení, venkovních ploch a areálů dostupných pro volnočasové aktivity obyvatel všech věkových skupin, rozmanitá komerční i nezisková nabídka těchto činností od sportu, přes kulturu po společenské akce a příležitosti povede k oživení, pozitivní identifikaci obyvatel s městem a posilování místního patriotismu. Realizace tohoto záměru není krátkodobou záležitostí, ale má trvalý charakter. Město hodlá zvýšit nabídku ve stávajících zařízeních (nové akce i aktivity) i budovat nová zařízení (nová infrastruktura). Cíl C.III.1.

Areál vodních sportů Prioritou v oblasti aktivního trávení volného času je výstavba areálu vodních sportů, který město i spádová oblast se 110 000 obyvateli řadu let citelně postrádá. Současná ekonomická situace města neumožňuje realizovat tuto finančně náročnou investiční akci z vlastních prostředků. Reálnou možností je výstavba areálu v úzké spolupráci města, které vlastní vhodné pozemky, a soukromého investora.

Výsledek:

areál vodních sportů

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

2003

Finanční zdroje:

město, soukromý investor, MŽP


OSM, MŠMT

Nejbližší kroky:

zpracování záměru a jednání s potenciálními investory

Cíl C.III.2.

Založení tradice „město automobilů“ Město se hodlá podílet na pravidelně pořádaných sportovních, společenských a kulturních akcích, které vytvářejí tradici, kvůli níž stojí zato navštívit Mladou Boleslav. Tématice automobilismu a motorismu, která je s městem trvale spojena, logicky odpovídá podíl na pořádání motoristické soutěže Rally Bohemia, Dobového leteckého dne a dalších obdobných akcích. Je třeba tyto aktivity i vzájemnou spolupráci s pořadateli dále rozvíjet a využívat je pro propagaci, zvýšení návštěvnosti i upevnění regionálního postavení města.

Výsledek:

každoroční akce spojené s motoristickou tradicí města

Nositel úkolu:


Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, Škoda Auto a.s., další sponzoři


Škoda Auto a.s., KS Svět, Informační středisko, Běla Motorsport, Nadace letadlo Metoděje Vlacha,

Nejbližší kroky:

vyhodnocení akcí pořádaných v r. 2003 a jednání o spolupráci v dalších létech

Cíl C.III.3.

Rekonstrukce Městského stadionu Zásadním opatřením ke zkvalitnění infrastruktury pro provozování sportu je rekonstrukce, modernizace a dostavba sportovních a souvisejících zařízení v areálu Městského stadionu o ploše 18,4 ha. V několika etapách tak vznikne hlavní fotbalový stadion pro téměř 11 tisíc diváků, vedlejší fotbalový stadion, atletický stadion a venkovní hrací plochy s povrchem z umělé trávy, vesměs sportovní zařízení odpovídající současným standardům. Rovněž budou

35


vybudovány parkovací plochy s integrovanou občanskou vybaveností a polyfunkční objekt s vícepodlažním parkingem. Nositel úkolu:

ORM a FK a.s.

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, fotbalový svaz, Ministerstvo školství


FK, Autoškoda

Nejbližší kroky:

pokračování rekonstrukce podle harmonogramu

Cíl C.III.4.

Rekonstrukce budovy Městského divadla Budova Městské divadla v Mladé Boleslavi je hodnotná secesní stavba zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 25422/2-1662. Byla postavena podle návrhu firmy Fellner a Helmer v letech 1906 – 1909. Původní návrh byl změněn architekty J. Kříženeckým a E. Králíkem, kteří navrhli secesní fasády se sochařskou výzdobou. V osmdesátých létech minulého století proběhla rozsáhlá rekonstrukce s využitím tehdy dostupných materiálů a technologií i tehdy běžné kvality práce. Výsledkem byl určitý kompromisní náznak původního stavu, jehož fyzická životnost nyní končí. Tehdejší rekonstrukce se týkala i jeviště, kde se dnes objevují vážná bezpečnostní rizika. Budova ovšem nemá jen význam stavebně historický. Tvoří zázemí významné kulturní instituce s mnohaletou úspěšnou tradicí. Působení Městského divadla v Mladé Boleslavi je neodmyslitelnou součástí společenského života města i širokého regionu. Zachování podmínek pro jeho činnost je rovněž součástí naplňování globálního cíle B - posilování regionálního významu města v kulturní oblasti.

Výsledek:

rekonstrukce významné kulturní památky

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

1/2004

Finanční zdroje:

vlastní zdroje, město, kraj, MK, sponzoři


město, Škoda auto, a.s., Klub přátel divadla

První kroky:

zpracování projekt. dokumentace, rekonstrukce jeviště a hlediště

Záměr C.IV.

Revitalizovat historickou část města po stránce funkční i estetické, a to jak zlepšením vzhledu, tak širší nabídkou bydlení, služeb, obchodů a dalších aktivit.

Historická část města neplní funkci centra ani pro obyvatele, ani pro návštěvníky města. Příklady odjinud (Svitavy, Litomyšl) dokazují, že opravené historické centrum se může stát jak místem setkávání občanů, prostředkem žádoucího rozšíření nabídky služeb a trávení volného času a samozřejmě i lákadlem pro návštěvníky. V případě Mladé Boleslavi se očekávají opravené objekty, oživení, nový parter, veřejné plochy, nové funkce v objektech v centru, nová zařízení volného času, delší otevírací doba obchodů, ale i vyřešené parkování. Cíl C.IV.1.

Dokončení rekonstrukce historického jádra města Jedná se o prioritní akci v rámci historické části města, která již byla zahájena opravami opěrných zdí a fasád. Přímá finanční podpora vlastníkům objektů na výstavbu, rekonstrukci a opravy v historické části města byla jedním z úspěšných nástrojů realizace. Oprava přilehlých ulic a vlastní plochy Staroměstského náměstí musí být logicky dalším krokem v této řadě.

36


Výsledek:

rekonstruovaná historická část

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

město, vlastníci objektů, MMR – Program regenerace památkových objektů


státní stavební dohled; vlastníci objektů, kraj

Nejbližší kroky:

rekonstrukce Krajířovy ulice

Cíl C.IV.2.

Pravidelné pořádání Středověkých jarmarků a obdobných akcí v historické části města Vzrůstající popularita Středověkých jarmarků opravňuje k rozhodnutí pořádat tuto nebo podobnou akci pravidelně, obvykle čtvrtletně, a trvale tak přispět k oživení historické části města. Zdrojem příjmů a současně oživení centra by mohly být obnovené trhy, které je možno spojit i s jinak prodělečnou akcí.

Výsledek:

3 až 4 velké akce ročně, týdenní trhy

Nositel úkolu:

ORM

Termín zahájení:

01/2002

Finanční zdroje:

město, tržby z pronájem prostor a stánků


OHK, KS Svět, Okresní muzeum

Nejbližší kroky:

pokračovat v úspěšně založené tradici

Cíl C.IV.3.

Zpřístupnění větší části hradu Největší historická památka a vedle Muzea Škody Auto a.s. i největší potenciální lákadlo pro návštěvníky (ale i občany) není zdaleka plně využívána. Zpřístupněním se rozumí vedle otevření dalších místností a chodeb pro veřejnost i větší propagace mimo region, kde stále zůstává neoslovena zejména velká skupina obyvatel blízké Prahy.

Výsledek:

program spolupráce Města a Muzea Mladoboleslavska

Nositel úkolu:

ředitel muzea

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

stát, kraj, město


město

Nejbližší kroky:

analýza stavebně technických a finančních možností realizace cíle

Cíl C.IV.4.

Využití areálu hradu Areál největší historické památky a vedle Muzea Škody Auto a.s. i největší potenciální lákadlo pro návštěvníky a občany města není dosud využíván v plném rozsahu svých možností. Vytvořením tradice kulturně společenských akcí a atrakcí pro návštěvníky a jejich větší propagací mimo region, může být oslovena velká skupina návštěvníků (i obyvatel) blízké Prahy.

37


Výsledek:

program spolupráce města a Muzea Mladoboleslavska

Nositel úkolu:

ředitel muzea

Termín zahájení:

ihned

Finanční zdroje:

stát, kraj, město


město

Nejbližší kroky:

pokračování a opevňování tradice kulturně společenských akcí a výstav

38


7. Realizace strategického plánu V říjnu 2001 splnila Komise pro strategický rozvoj úspěšně své poslání a sestavila Strategický plán rozvoje Mladé Boleslavi. Plán který je dostatečně ambiciózní a komplexní, ale současně realizovatelný a věrohodný, byl v podobě navržené komisí přijat zastupitelstvem města usnesením č. 2439 z 10. ledna 2002. Kvalitu a úspěšnost strategického plánu lze posuzovat až podle pozitivních změn, které přinese splnění konkrétních úkolů, dosažení cílů a naplňování záměrů tohoto plánu, nicméně předpokladem realizace takto stanovených úkolů je vytvoření organizačních a personálních podmínek pro jeho uskutečnění. Mezi tvorbou strategického plánu a jeho realizací je zásadní rozdíl. Příprava strategického plánu si vyžádala zapojení co nejširšího okruhu představitelů občanů s potřebnými znalostmi a zkušenostmi i případně rozdílnými pohledy na budoucnost města. Na druhé straně zajištění realizace plánu je úkolem manažerským, který vyžaduje podrobný dohled nad aktivitami města a dalších organizací, které budou do realizace zapojeny. Pro tento úkol byly na základě zkušeností z jiných českých měst a podle programovacích zásad EU vytvořeny a naplněny odpovídající struktury. „Monitorovací a řídící autoritou“ se stala Komise pro řízení strategického rozvoje (KŘSR), zřízená radou města usnesením č. 2762 ze 16. května 2002, složená z šestnácti představitelů samosprávy, institucí a občanů, kteří se aktivně podíleli na přípravě strategického plánu. Po komunálních volbách 2002 byla usnešením rady města rozšířena a v současné má době 23 členů. Komise je iniciativním a poradním orgánem rady města při zajišťování realizace cílů strategického plánu rozvoje a souvisejících činností. Ve spolupráci s odbory sleduje a vyhodnocuje přípravu, postup realizace a výsledný přínos cílů strategického plánu a dalších aktivit, s rozvojem města souvisejících. Průběžně provádí koordinační činnost při realizaci projektů. „Financující autoritou“, vzhledem k tomu, že převážná většina úkolů plánu bude financována nebo spolufinancována městem, se stalo město se svými strukturami a nástroji, které již má vytvořeny, tedy zastupitelstvem, radou města, finančním výborem, finanční komisí a rozpočtem města. „Manažer strategického rozvoje“ vykonával z rozhodnutí rady města ze 4.4.2002 činnost od 1. května 2002 do 31. července 2003. Usnesením rady města č. 602 z 10.7.2003 zajišťuje od 1.8.2003 činnosti manažera strategického rozvoje mladoboleslavská pobočka Regionální rozvojové agentury Střední Čechy, která sleduje, koordinuje a řeší problematiku plnění strategického plánu orgány a odbory magistrátu a institucemi i mimo magistrát. S nositeli a patrony projektů a osobami odpovědnými za realizaci jednotlivých úkolů projednává postup realizace a řešení otázek finančního zabezpečení. „Výkonnými složkami realizace“ jsou ve většině případů pracovníci magistrátu, ale také členové volených orgánů, výborů a komisí. Strategický plán od nich, kromě činností, které jsou magistrátem připravovány a zajišťovány obvykle (zejména příprava a realizace investičních akcí) nebo které spočívají v dalších schůzkách a jednáních (s ústředními orgány státní správy, podniky, institucemi, okolními obcemi, školami apod.) vyžaduje plnění řady nových úkolů. Proces strategického plánování i první období realizace strategického plánu vytvořil určitou míru očekávání a zároveň odhodlání. Tento entusiasmus může představovat obdobně cenný zdroj a podpůrnou základnu pro realizaci strategického plánu, jakou jsou finanční prostředky poskytnuté z rozpočtu města. Mnozí z účastníků procesu proto právem očekávají, že za čas a úsilí, které investovali do tohoto projektu, budou morálně odměněni pozitivními změnami, které přinese jeho realizace. Komise pro strategický rozvoj doporučuje voleným orgánům a vedení města zachovat následující postup: 1. Náklady na realizaci projektů strategického plánu budou zahrnuty do rozpočtových výhledů a rozpočtů na příští léta. Jedná se zejména o prostředky na spolufinancování projektů, u kterých je naděje na získání dotací ze státního rozpočtu a fondů EU. 2. Komise pro řízení strategického rozvoje, zřízená radou města, bude v souladu se svým statutem a plánem činnosti i nadále zajišťovat výše uvedenou "společenskou" složku řízení tím, že bude provádět zejména pravidelný dohled nad realizací jednotlivých projektů a bude navrhovat opatření v případech, kdy se změní

39


podmínky a některé cíle již nebudou aktuální nebo z objektivních důvodů dosažitelné. Při této své činnosti bude využívat poznatky a iniciativy patronů projektů, které ustavila. 3. Jednotlivé úkoly plánu budou plněny v pracovním pořádku magistrátu, přičemž rozhodující pro úspěch bude monitorování a koordinace těchto úkolů. Bez toho, aby radnice (tj. členové zastupitelstva i pracovníci magistrátu) přijala dokument za svůj, je plán nesplnitelný! 4. Komise pro řízení strategického rozvoje se schází pravidelně, zpravidla jednou za měsíc. O průběhu jednání a přijatém usnesení je pořizován zápis, který je k dispozici vedení magistrátu a členům zastupitelstva. Rada města je průběžně informována o zjištěních, návrzích a připomínkách komise. Prostřednictvím rady města jsou důležité informace o realizaci strategického plánu předávány členům zastupitelstva. 5. KŘSR bude trvale sledovat možnost vnějšího financování projektů strategického plánu, např. snahy magistrátu o zařazení těch projektů strategického plánu, které mají regionální charakter, do vládních programů a programů Evropské unie. 6. Doporučuje se, aby se celá Komise pro strategický rozvoj znovu sešla přibližně za rok (tj. na podzim r. 2004), projednala dosavadní postup realizace a odsouhlasila případné úpravy v strategického plánu, které budou brát v úvahu změny, ke kterým v průběhu roku došlo. 7. Se strategickým plánem je třeba seznamovat co nejširší veřejnost včetně vysvětlení, že pro jeho přijetí bylo dosaženo konsensu představitelů politických stran, veřejného a soukromého sektoru ve městě. Publikováním informací v měsíčníku Boleslavan i v denním tisku, internetovou prezentací na stránkách města a dalšími způsoby je nezbytné i nadále získávat podporu a vytvářet podmínky pro aktivní účast dalších občanů města, institucí a podniků v Mladé Boleslavi i představitelů okolních obcí. Strategický plán rozvoje Mladé Boleslavi nesmí být chápán jako dogma. Tento dokument se mění a vyvíjí tak, jak se mění podmínky, za nichž je realizován. Vnitřně se začíná měnit již okamžikem splnění prvního úkolu a je optimální, je-li podle potřeby doplňován a upravován. Na druhé straně je nutné respektovat kontinuitu potřebnou pro realizaci projektů a zejména vnitřní vazby tohoto strukturovaného dokumentu. Proto každý případný zásah do jeho vyšších struktur (záměrů) by musel být podložen jasnými a konsensuálně přijatými argumenty. Zodpovědností Komise pro řízení strategického rozvoje, volených orgánů města, magistrátu a všech, kteří se na jeho realizaci podílejí, bude zajistit, aby vize, záměry a cíle zůstaly v očích veřejnosti důvěryhodné a relevantní a aby byly uskutečněny.

40

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MLADÉ BOLESLAVI

Recommend Documents