Návrh ozelenění silničního obchvatu Staré Boleslavi

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

____________________________________ Návrh ozelenění silničního obchvatu Staré Boleslavi Diplomová práce _____________________________________________

Vedoucí diplomové práce

Vypracovala

doc. Ing. Miloš Pejchal, CSc.

Bc. Lucie Folprechtová

Lednice 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh ozelenění silničního

obchvatu Staré Boleslavi vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla zveřejněna a uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brandýse nad Labem, dne

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala především svému vedoucímu práce doc.Ing. Miloši Pejchalovi, CSc. za odborné vedení a pomoc při zpracování této práce. Mé díky patří také všem dalším lidem, kteří mi byli jakkoliv nápomocni, zejména Ing. Marku Pejchalovi z pražské projekční kanceláře Suncad za poskytnuté podklady a odborné rady, a mé sestře, která mi neúnavně pomáhala shánět další podklady jako např. mapy BPEJ.

Obsah: 1. Úvod ..................................................................................................................8 2. Cíl práce.............................................................................................................9 3. Metodika práce ................................................................................................10 4. Literární přehled ..............................................................................................11 4.1 Z historie použití zeleně podél komunikací .......................................11 4.2 Funkce zeleně.....................................................................................15 4.2.1 Funkce hygienická ..............................................................15 4.2.2 Funkce ekologická ..............................................................16 4.2.3 Funkce estetická..................................................................16 4.2.4 Funkce protierozní ..............................................................16 4.2.5 Funkce rekreační .................................................................16 4.2.6 Funkce produkční................................................................17 4.3 Význam zeleně podél komunikací .....................................................17 4.3.1 Dopravně technický ............................................................17 4.3.1.1 Optické a psychické vedení pozornosti řidiče .....18 4.3.1.2 Ochrana komunikace proti větru..........................18 4.3.1.3 Ochrana proti hlukovým tlakovým rázům ...........19 4.3.1.4 Ochrana proti závějím..........................................19 4.3.2 Stavebně technický .............................................................19 4.3.2.1 Zabezpečení a zpevnění svahů.............................19 4.3.2.2. Ochrana proti vodní a větrné erozi......................19 4.3.2.3 Ochrana komunikace proti mrazu........................20 4.3.2.4 Snižování zamokřenosti .......................................20 4.3.3 Dopravně bezpečnostní.......................................................20 4.3.3.1 Zajištění rozhledových polí..................................20 4.3.4 Hygienicko rekreační ..........................................................20 4.3.5 Krajinářsko estetický ..........................................................21 4.3.6 Biologicko ekologický ........................................................21 4.4 Negativní faktory působící na zeleň v blízkosti komunikací.............22 4.4.1 Zasolení půdy......................................................................22 4.4.2 Vliv exhalátů.......................................................................25 4.4.3 Choroby a škůdci ................................................................26

4.4.4 Antropogenní půdy .............................................................27 4.4.5 Devastované půdy...............................................................27 4.5 Negativní působení dřevin na jejich okolí .........................................28 4.5.1 Inhalační alergeny...............................................................29 4.5.2 Velké a/nebo dužnaté plody................................................30 4.5.3 Nebezpečí mechanického selhání .......................................30 4.6 Stanovení optimální šířky pásu ..........................................................31 4.7 Výběr vhodných taxonů.....................................................................36 4.8 Způsoby výsadby ...............................................................................38 4.8.1 Výsadba vzrostlých stromů s balem, z kontejneru, airpotu..40 4.8.2 Výsadba keřů z kontejneru..................................................41 4.8.3 Výsadba prostokořenných stromů.......................................41 4.8.4 Výsadba prostokořenných keřů...........................................41 4.8.5 Výsadba holí, prutů, řízků...................................................42 4.8.6 Zabezpečení vrstvami větví dle ČSN DIN 18 918..............43 4.8.7 Řez při/po výsadbě..............................................................43 4.9 Termín výsadby .................................................................................43 4.10 Založení trávníku .............................................................................44 4.10.1 Zakládání trávníku na rovině ............................................45 4.10.2 Zakládání trávníku na svazích ..........................................45 4.11 Mulčování ........................................................................................46 4.12 Velikosti dřevin................................................................................46 4.13 Doprovodná vegetace pozemních komunikací ................................47 4.13.1 Charakteristika dálnic .......................................................50 4.13.2 Charakteristika vegetace podél dálnic ..............................51 4.13.2.1 Závislost kompozice vegetace na dopravní rychlosti............................................................................51 4.13.2.2 Sadovnická úprava okolí přivaděčů……………51 4.13.2.3 Osázení dělícího středního pásu……………… 51 4.13.2.4 Biologické a kompoziční začleňování dálnice do krajiny...............................................................................52 4.13.3 Charakteristika silnic ........................................................54 4.13.4 Charakteristika vegetace podél silnic ...............................54 4.13.5 Charakteristika místních komunikací ...............................55

4.13.6 Charakteristika vegetace podél místních komunikací…...56 4.13.7 Charakteristika účelových komunikací ............................56 4.13.8 Charakteristika vegetace podél účelových komunikací….56 4.14 Možnosti řešení doprovodné vegetace komunikací.........................57 4.14.1 Silnice v rovině s příkopem ..............................................57 4.14.2 Silnice v zářezu nebo odřezu s příkopem .........................58 4.14.3 Silnice na náspu s travnatými svahy .................................58 4.14.4 Silnice v rovině s filtrem...................................................59 4.14.5 Silnice v zářezu .................................................................60 4.14.6 Silnice nad terénem s trávníkovou drenáží bez filtru……61 4.14.7 Silnice na náspu s rozšířenou korunou..............................61 4.15 Doprovodná vegetace kruhových objezdů.......................................62 4.15.1 Charakteristika kruhových objezdů ..................................62 4.15.2 Charakteristika vegetace kruhových objezdů ...................63 5. Analýza lokality pro plánovaný obchvat Staré Boleslavi................................67 5.1 Potenciální vegetace dle map BPEJ...................................................70 5.2 Charakteristika plochy určené pro obchvat .......................................71 5.2.1 Územní systém ekologické stability ...................................72 5.2.2 Zvláště chráněná území, území přírodních parků…………72 5.2.3 Významné krajinné prvky, památné stromy………………73 5.2.4 Lokality Natura 2000 ..........................................................73 5.2.5 Území historického, kulturního nebo archeologického významu ......................................................................................................73 5.3 Floristický průzkum...........................................................................74 5.4 Průzkum živočichů ............................................................................78 5.4.1 Průzkum plazů ....................................................................78 5.4.2 Průzkum ptáků....................................................................78 5.4.3 Průzkum savců....................................................................79 5.5 Analýza předpokládaných vlivů stavby na životní prostředí.............81 5.5.1 Ovzduší a jeho znečištění ...................................................81 5.5.2 Hluk ....................................................................................81 5.5.3 Voda ...................................................................................82 5.5.4 Půda ....................................................................................82 5.5.5 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy....................................82

5.5.6 Vlivy na krajinu ..................................................................83 6. Návrhy pro osazení plánovaného obchvatu Staré Boleslavi............................84 6.1 Návrh ozelenění silničního obchvatu.................................................84 6.2 Návrh osazení kruhového objezdu.....................................................85 6.2.1 Varianta A...........................................................................85 6.2.2 Varianta B ...........................................................................86 6.2.3 Varianta C ...........................................................................86 6.2.4 Varianta D...........................................................................86 6.2.5 Varianta E ...........................................................................86 6.2.6 Varianta F............................................................................87 6.2.7 Varianta G...........................................................................88 7. Technologie založení .......................................................................................89 8. Dokončovací, rozvojová a udržovací péče ....................................................109 8.1 Dokončovací péče............................................................................109 8.2 Rozvojová péče................................................................................116 8.3 Udržovací péče ................................................................................123 9. Diskuse ..........................................................................................................131 10. Závěr ............................................................................................................133 11. Souhrn..........................................................................................................134 12. Resumé ........................................................................................................135 13. Seznam použité literatury ............................................................................136 14. Přílohy..........................................................................................................142

1. ÚVOD Zeleň je nedílnou součástí prostředí, ve kterém vyrůstáme, žijeme; resp. my jsme součástí tohoto prostředí. A tak i když už asi většina obyvatel naší republiky žije ve městech, nikdo nezapomíná, jakou důležitou roli zeleň v našem životě hraje. Nemusíme si to uvědomit přímo, mnohým z nás stačí pouze pár hrnkových květin na okně, ale je to tak. Příroda nám pomáhá relaxovat, odpočívat, nechává nás objevovat a poznávat sebe samu. Je nedílnou součástí nás samotných. A jak velkou součástí, už záleží jen a jen na nás. Naučili jsme se ji využívat, už dávno jsme zjistili, co všechno nám může poskytnout. Potravu, oblečení, úkryt, pocit bezpečí. A také všechny tyto věci si od ní samozřejmě bereme. Bereme, ale mnohdy nevracíme, nebo vracíme v podobě, která se už těžko bere zpátky. Množství potřebných úkrytů se s postupující dobou zvyšuje, zvyšuje se tedy i jejich výstavba. A nebyl by to náročný člověk, kdyby nevyžadoval pohodlné cestování do domu svého, či svého příbuzného a nepodnikal mnoho dalších výprav. Stavíme proto cesty. Od původně uježděných hliněných, přes kamenné až po betonové a asfaltové. Rovné, hladké, pohodlné. Nepropustné pro vodu a vzduch. V létě se snadno přehřívající a vyzařující absorbované teplo zpět do atmosféry. Snižující celkově plochu, která je schopna odvést povrchovou vodu do podzemí. Snižující plochu pro zeleň podél nich, která se také může řadit do kategorie ekologicky významných liniových společenstev BUČEK, LACINA in LÖW (1995). A komfort cestování se výrazně zvýšil i dalšími opatřeními, jako je třeba zimní solení silnic. Namísto toho, abyste projížděli krokem závějemi sněhu, případně se nikam moc nevydávali, jak to bývalo za časů našich babiček, dnes se silnice prosolí, a vy můžete vesele kamkoliv jen budete chtít. Je to tak snadné. Tato práce se zabývá problematikou zeleně podél komunikací a navrhuje několik z mnoha možných řešení při ozelenění konkrétní komunikace.

8

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je nastínit témata a problémy v řešení umístění zeleně podél komunikací teoreticky a prakticky se tyto poznatky pokusit použít při návrhu zeleně k plánovanému obchvatu města Staré Boleslavi a osázení plánovaného kruhového objezdu, který vznikne jako součást zmiňovaného obchvatu. V literární rešerši se práce konkrétně zabývá funkcemi zeleně, negativními faktory, které zde na zeleň působí jako je např. zimní solení, imise aj. a negativním působením zeleně na komunikace a možnosti jejich využívání, způsoby jak vegetaci u komunikací vhodně použít. Nastiňuje i způsoby výsadby a péče o dřeviny, ukazuje, jaký sadovnický materiál je možné použít. Vhledem k tomu, že podél vlastní trasy obchvatu není možné za stávajících podmínek vegetaci vysadit, zabývá se tato práce návrhem osazení a finančním vyhodnocením pro okružní křižovatku, která je součástí obchvatu. Vlastní návrh bude zpracován v několika z možných variant a bude doplněn o rozpočet na založení, dokončovací, rozvojovou a udržovací péči. Jednotlivé varianty pak budou porovnány dle nákladů na založení a další péči.

9

3. METODIKA Tato práce je ve své první části literární rešerší pojednávající o problematice zeleně podél komunikací, o historii použití zeleně u komunikací, o vlivu dopravy na zeleň a o vlivu zeleně na dopravu. Při zpracovávání vybraného tématu jsem postupovala následujícím způsobem. Nejprve jsem nastudovala doporučenou a další odbornou literaturu, která se následovně spolu s konzultacemi stala podkladem pro literární rešerši. Vymezila jsem jednotlivé okruhy řešené problematiky a cíleným studiem pramenů a konzultacemi jsem kriticky zhodnotila a uspořádala získané informace v rámci jednotlivých dílčích okruhů. Návrh ozelenění jsem vypracovala pomocí programu Autocad. Velmi nápomocným mi v tomto ohledu byl Ing. Marek Pejchal z projekční pražské firmy Suncad, který projektoval vlastní obchvat, a který mi poskytl koordinační situaci, situaci záboru pozemků v měřítku 1:2000; vzorové příčné řezy a vzorový řez kruhovým objezdem v měřítku 1:50. Důležitými podklady byly také mapy BPEJ, které mi na základě školou potvrzené žádosti, bezplatně poskytl Bc. Pavel Kozák z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze, a územní plán města, který ochotně poskytla Ing. Akademická architektka Sylva Matějková z odboru Územního rozvoje a památkové péče se sídlem v Praze 1. Výběr použitých dřevin vychází mimo jiné z literární rešerše, která tuto problematiku popisuje, jednotlivé návrhy jsem pak zpracovala v měřítku 1: 500, v několika tématických variantách. Varianty jsou řešeny zejména podle náročnosti na údržbu, podle použitých dřevin na návrhy ze dřevin domácích a introdukovaných, další návrh je řešen jako silbersommer, záhon trvalek a cibulovin s velmi nízkými náklady na péči v dalších letech po založení. Nevelká náročnost a rozmanitost návrhů je dána především umístěním vlastního kruhového objezdu za městem. Veškeré návrhy jsou koncipovány tak, aby vnitřní části (pokud je to nutné) byly buď snadno dostupné pro údržbu, případně po několika málo letech a zapojení porostu již údržbu nevyžadovaly.

10

4. LITERÁRNÍ PŘEHLED

4.1 Z historie použití zeleně podél komunikací Pojem alej pochází z francouzského "allee" čili cesta, chůze, vycházka (někdy chodba), z čehož lze dovodit, že alejí rozumíme stromy vysázené kolem cesty. Také v různých pojednáních, profesních a naučných slovnících jsou oba pojmy mnohdy zaměňovány a jejich charakteristika není jednoznačná. Za alej je považováno dvou a víceřadé stromořadí po obou stranách podél pozemní komunikace. Historický vývoj alejí začíná u chodníků, pěšin a cest, které existovaly od nepaměti. Historické aleje a stromořadí mají svoje dějiny dané věkem či významnými událostmi na jejichž počest byly mnohdy založeny. Jsou nenahraditelným fenoménem kulturní krajiny a významným prvkem spojujícím architekturu s okolní krajinou a staly se součástí krajinného rázu. VYSLOUŽIL (2006)

Historii použití doprovodné zeleně komunikací zpracována dle WAGNER (1982), který uvádí: Doprovodná zeleň podél komunikací, silnic a cest není novodobá záležitost. Již od nepaměti si staří národové zpříjemňovali cestování výsadbou stromů, nebo vedli trasy tak, aby byly částečně přistíněné již stávajícími porosty. Ve fragmentech novobabylónských, perských a židovských se dokladuje neobyčejná pozornost komunikacím, včetně jejich osázení vegetací. Také Egypťané v období 3000 let před naším letopočtem vysazovali k cestám, které vedly k pyramidám a hrobkám svých králů palmy i jiné dřeviny, aby poskytovaly žádoucí stín. Jistě byly i stejným způsobem osazovány silnice a stezky obchodní. Největšího silničního rozmachu bylo dosaženo Římany, kteří ze strategických a obchodních důvodů vybudovali téměř 90 000 mil silnic, většinou dlážděných a osázených příhodnou vegetací. Nejčastěji vysazovali pinie, olivovníky, cypřiše a stálezelené duby. Kromě budovaných cest Římané vysazovali atypickou vegetaci i na důležitých strategických místech, aby jejich legie našly rychle cestu do Říma a nebo včas přispěchaly na pomoc ohroženým hraničním územím impéria. Výsadba doprovodné vegetace podél komunikací upadla se zánikem Západořímské říše.

11

K významnému rozvoji a zahušťování sítě cest a místních spojnic, které zajišťovaly komunikaci mezi jednotlivými vesnicemi a panstvími dochází na našem historickém území zejména od třináctého století, tedy v průběhu středověké kolonizace, kdy u nás vyrostl velký počet nových dvorců, dědin i nejstarších měst, která posouvala trvalé osídlení z centra země do doté doby neprůchodných a nevyužívaných oblastí vrchovin a pohraničních hor. Tím se v průběhu 13. a 14. století měnila tvář naší krajiny, kdy pralesy byly na úrodnějších půdách vystřídány poli, loukami a pastvinami a krajina byla také obohacena o vodní plochy nových rybníků, zakládaných nejdříve ve vyšších místech zejména na církevních statcích. Čtrnácté století a zejména doba panování Karla IV. je pro toto období a krajinu obzvláště významná, neboť rozkvět našich zemí je dán nárůstem počtu obyvatelstva, zakládáním nových dvorů, vsí a měst, rozmach dolů, hutí, ale i zakládání vinic, zahrad a chmelnic. Karel IV., který od mládí trávil mnoho času na cestách a dobře znal jejich vojenský a komunikační význam a systém, začal zavádět silné cesty (silnice) zpevněného povrchu o šířce kolem 5 metrů. Kolem cest bývaly stromy odstraňovány, aby se lapkové neměli kde skrývat. I v pozdější době (17.stol.) bývaly porosty na nepříznivých místech u cest odstraňovány na dostřel pistole jako bezpečnostní pás. Následné období husitských válek mělo po období rozkvětu za následek zpustošení naší krajiny a úbytek obyvatelstva. Zmizelo mnoho vesnic a dvorců, četná města byla vypálena, mnoho polí, luk a pastvin znovu zarůstalo křovinami a lesy. Až druhá polovina 16.

století

znamenala

hospodářskou

konjunkturu

a

také

oživení

krajiny.

Renesanční způsob života šlechty, která opustila hrady a usídlila se v pohodlnějších zámeckých budovách, což bylo podnětem ke zkrášlení i jinému způsobu využití okolí těchto sídel. Byly nově zakládány obory a bažantnice. Slibný rozvoj však zastavilo období Třicetileté války, které mimo útrap obyvatelstva znamenalo opětovné vylidnění a devastaci krajiny. Výrazná změna nastala až v druhé polovině 17. století, kdy se dostává k moci pobělohorská šlechta, vzrůstá vliv a moc církve. Architekturu ovládá a začíná se u nás zvýšenou mírou šířit barokní sloh, který má vliv i na krajinu a vtiskl jí nové charakteristické znaky mezi které patří i nově zakládané aleje. Záliba v honosných sídlech poskytla náhle zbohatlým panovníkům, církevní vrchnosti a šlechtě příležitost k rozsáhlým a nákladným investicím do staveb, ale také zkrášlování jejich okolí zakládáním zahrad, obor a bažantnic s typickými alejemi. Za první zmínku jako náznak aleje tohoto typu lze považovat spojnici mezi Pražským hradem a Královskou oborou, kterou dal již koncem 16. století olemovat lipovou alejí císař Rudolf II. Alej se nedochovala, když byla v polovině 12

18.

století

zničena

francouzským

vojskem.

Za první alej, která pravděpodobně vstoupila do ryze volné krajiny je možno považovat impozantní čtyřřadou lipovou alej směřující od nově budovaného sídla panství Albrechta z Valdštejna v Jičíně k letohrádku v Libosadu, který byl budován jako součást velkorysé barokní krajinářské kompozice. Čtyřřadá tvarovaná lipová alej ze čtyřicátých let 17. století je dlouhá téměř 2 km a bylo v ní vysázeno asi 700 lip, které se s několika obměnami dochovaly do současnosti. Podobným průnikem do krajiny byla také původní alej Lichtenštejnského panství směřující z Valtic (rodové sídlo) do Lednice (letní sídlo) založená po roce 1650, která byla původně vysázená ze smrků. Tyto však neprospívaly a byly v letech 1715 - 1717 nahrazeny lipami, javory, jasany a topoly v celkovém počtu 2201 ks, jako součást soustavy barokních alejí komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. Nově vytvářená barokní krajina byla dobře organizovaná, bezpečně průchodná a příjezdové cesty k zámkům, panským sídlům, k větším usedlostem doprovázené alejemi dodávaly sídlům důstojnosti a velkoleposti. Také "církevní krajinářství" spoluvytvářelo barokní a později klasicistní krajinu množstvím poutních míst s kostely, kaplemi, křížovými cestami situovanými na vyvýšených místech a zvýrazněnými liniemi alejí. Vesnice a stavení spojené cestami s alejemi nebyly vedle krajiny, ale byly s krajinou srostlé. Řadové výsadby stromů zejména kolem cest - ALEJE, přebíraly podstatnou roli a stávaly se kompozičním prvkem používaným v prostoru zahrad, parků a krajiny. Kratší i dlouhé linie alejí směřovaly pozornost na významné body v okolí. Umožňovaly propojení zámeckých sídel s různými stavbami v krajině, oborami s loveckými zámečky apod. Za období pozdního baroka u nás, lze považovat počátek výstavby císařských silnic a vznik alejí kolem nich. V přípisu z r. 1752 je uložena povinnost sázet stromy u všech nových silnic a to z důvodu hospodářských, estetických, orientačních a bezpečnostních. Kolem císařských silnic celostátního významu se doporučovalo vysazovat lípy, moruše, jeřáby, jasany, ořešáky, buky, jilmy a divoké ovocné stromy. Vzdálenost mezi nimi byla stanovena zpravidla na 6 sáhů, tj. 11,4m. O vysazené stromořadí se musela starat vrchnost, města nebo vesnice a to podle příslušnosti katastru. Strom k výsadbě musel být zdravý, 1,5 palce (asi 4cm) silný a zajištěný kůlem. Za poškození stromořadí byli viníci stíháni a vězněni. V roce 1791 bylo vydáno nařízení, že výsadbou jsou povinní majitelé nebo držitelé pozemků a jim také příslušelo vlastnické právo s případným příjmem. V dalším je uváděno, aby především byly vysazovány tam, kde to podnebí dovoluje, stromy ovocné,

13

jinde stromy lesní a ovocné plané, vždy širokokorunné, vysokokmenné s kmeny nejméně 2 m vysokými a silné minimálně 3 cm v průměru. Ke konci 18. stol. a začátkem 19. stol. přichází do našich zemí nový styl krajinářské tvorby pocházející z Anglie. Mnohé barokní a klasicistní úpravy jsou adaptovány podle nově

se

prosazujícího

přírodně

krajinářského

pojetí.

Aleje jako významný kompoziční prvek odcházejícího období sice ztrácí na důležitosti, ale jako tvaroslovný prvek je u většiny přírodně krajinářských úprav používán i nadále. Novým prvkem v krajině se stávají pyramidální topoly vysazované kolem silnic v době Napoleonova tažení Evropou. Jejich rychlý růst, nezvyklý tvar a velikost usnadňující orientaci v krajině z něj udělal velmi oblíbenou dřevinu pro aleje a stromořadí i v pozdějším období. Kolem poloviny 19. stol. byla dokončována dostavba císařských (státních) silnic a bylo započato s vedlejšími nestátními silnicemi podél nichž bylo zákonem nařízeno sázet aleje a stromořadí, obzvláště stromů ovocných a morušových. Výsadba ovocných stromů u silnic prožívala v 19. stol. konjunkturu zatímco aleje v krajině z období baroka zestárly, některé byly předělány a zlikvidovány, jiné ustoupily při úpravě silnic. Šíření zejména ovocných stromořadí v krajině u komunikací všeho druhu pokračovalo i ve 20. století hlavně z důvodu hospodářského využití ovoce a využití hůře obhospodařovatelných ploch. Formou alejových výsadeb se tak do krajiny dostávala prakticky jediná záměrně zakládaná zeleň mimo les. Obliba alejí se postupně přenesla do sídel, zejména městských ulic, kde spoluvytváří příznivé životní prostředí jejich obyvatelům. VYSLOUŽIL (2006)

Stromořadí je z geobiocenologického pohledu interakčním prvkem, který BUČEK, LACINA in LÖW (1995) popisuje jako ekologicky významné liniové společenstvo vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům., významně ovlivňující fungování ekosystémů krajiny. Interakční prvky jsou součástí niky různých druhů organismů. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině, zvyšují ekologickou stabilitu krajiny.

14

4.2 Funkce zeleně Zeleň je nezbytnou součástí mnoha procesů probíhajících v krajině a úzce navazují na řadu přírodních i antropických prvků v území. Vytvářejí s nimi úzce propojený polyfunkční celek zformovaný především kulturním vývojem, způsobem využívání a přírodními podmínkami. Dřeviny představují charakteristickou součást krajinné struktury. Spoluvytvářejí obraz konkrétního území, ovlivňují mikroklimatický režim, hygienické podmínky, obytnost a rekreační hodnotu území, stejně jako jeho biologickou i estetickou úroveň. Ovlivňují podmínky vedoucí k vodní i větrné erozi. Funkčnost dřevin a jejich porostů závisí zejména na jejich umístění a prostorovém uspořádání v území, druhové a věkové skladbě, výškové struktuře, kvalitě i množství. KOLAŘÍK A KOL. (2003)

4.2.1 Funkce hygienická Jedná se o zlepšování mikroklimatických poměrů daného stanoviště - patří sem snižování hlučnosti a prašnosti v území, zvyšování relativní vzdušné vlhkosti, usměrnění proudění vzduchu, poskytování stínu. Zeleň je významným činitelem při snižování hluku zejména v ulicích měst. Tato funkce hraje nezanedbatelnou a velmi důležitou roli při uvažování o zeleni ve městech. Množství hluku, které je zeleň schopna „absorbovat“ závisí zejména na použitém taxonu, jeho struktuře a hustotě koruny, velikosti a hustotě olistění, dosažené velikosti jedinců a v neposlední řadě na šíři pásu a sponu, ve kterém jsou dřeviny nasázeny. Ty samé atributy ovlivňují i snižování prašnosti v ulicích a často usměrňují proudění vzduchu a snižují rychlost větru. Podrobně se o problému hlučnosti a provětrávání prostoru apod. zmiňuje KAVKA (1970). Neopomenutelnou součástí je již zmíněné poskytování stínu a zvyšování vlhkosti vzduchu výparem vody z listů (vyrovnávání teploty), oboje obyvateli ceněné zejména v letním období. Nejen o této funkci pojednává BULÍŘ (1988), který mimo jiné zmiňuje i teplotní rozdíly mezi plochami zeleně a ostatními plochami, ale také snižování škodlivých mikroorganismů v ovzduší.

15

4.2.2 Funkce ekologická Ekologická funkce zeleně je samozřejmě funkcí nezanedbatelnou. Jedná se o poskytování útočiště a obživy zvěři a hmyzu, usnadnění její migrace po krajině následně i rozmnožování, zlepšení orientace živočichů a lidí v krajině, posílení a stabilizace ekologických vazeb v krajině, tvorba biotopů. Jak uvádí Wagner: „Biologicko ekologický význam zeleně podél komunikací – jako ochrana současného stavu krajiny a v mezích možnosti i jejího zlepšení k docílení biologické rovnováhy krajiny.“ WAGNER (1987)

4.2.3 Funkce estetická I tato funkce je velmi důležitou při našem vnímání krajiny, prostředí. Ne vždy je však tato funkce shledávána s takovou důležitostí. Vhodné osázení komunikace může přispět k jejímu vhodnému začlenění do krajiny, „maskování“; k příjemnějšímu prožitku řidiče. Můžeme tak podtrhnout přirozený charakter krajiny, odclonit nepěkné pohledy a naopak podpořit ty žádoucí. Zeleň může zároveň sloužit k lepší orientaci člověka v krajině.

„Funkce organizační – jednotlivé prvky rozptýlené zeleně byly a stále jsou využívány k vyznačení, respektive zviditelnění významných majetkových, uživatelských a správních hranic v krajině. Za příklad mohou sloužit jednotlivé stromy označují trojmezí, liniové formace dřevin zvýrazňující hranice katastru, lovného revíru, meze vyznačují hranici mezi dvěma vlastníky pozemků apod.“ SKLENIČKA (2003)

4.2.4 Funkce protierozní Jedná se o ochranu prostředí pomocí dřevin. Jde zejména o ochranu půdního fondu před vodní a větrnou erozí, deflací půdních částic. Kořeny rostlin pomáhají zpevňovat půdu a brání tak erozi.

4.2.5 Funkce rekreační Nejen zeleň v krajině, městě, ale i zeleň podél komunikací má rekreační charakter. Je prokázáno pozitivní působení zeleně a zelené barvy jako takové (KAVKA 1970) na

16

psychiku člověka a to platí i pro řidiče. Zeleň zde také poskytuje určitý pocit bezpečí, ochrany před nepříznivými vlivy skutečnými i domnělými, vytváří prostor pro rekreaci sil duševních i fyzických.

4.2.6 Funkce produkční I zeleň podél komunikací se může stát zdrojem množitelského materiálu. Ať už se jedná o semena či řízky, odkopky. Dále může být zdrojem dřeva, ovoce a dalších plodů, nektaru pro včely, atd. BULÍŘ (1988) se dále zmiňuje o produkci biomasy jako zdroji výživy nejrůznějším živočichům, o zeleni jako životních základnách, místem reprodukce i posledním úkrytem před entropickými zásahy. Dřeviny s prioritní produkční funkcí navrhuje k nejméně dopravně zatíženým silnicím a v případě volby ovocných dřevin jen do oblastí s nejmenším znečištěním ovzduší.

Poněkud jiné členění má BULÍŘ (1988), který zeleň člení podle její prioritní funkce na:

1. Izolačně asanační 2. Melioračně biologickou 3. Esteticko sociální 4. Produkční Pro každou z těchto hlavních funkcí následně popisuje způsob umístění dřevin.

4.3 Význam zeleně podél komunikací WAGNER (1982) dále vymezuje tyto významy zeleně podél komunikací:

4.3.1 Dopravně technický -

jako optické vedení, ochrana proti oslnění, ochrana proti rázovým vlnám

v předjíždějících pruzích, maskovací úloha, ochrana proti větru (usměrnění provětrávání), ochrana proti závějím, ochrana proti výjezdu vozidla z trasy.

17

4.3.1.1 Optické a psychické vedení pozornosti řidiče Hlavním posláním půdorysové dispozice, výškové gradace a barevného efektu zeleně jako doprovodu komunikací je udržení pozornosti řidiče, bezpečné řízení vozidla. Neznamená to však úplné sevření pohledu řidiče zelení. I při kompozici z pohledu řidiče musíme mít na paměti, že jeho zorné pole odpovídá úhlu 60° a jeho podstatné omezení vyvolává stísněné psychické stavy, neboť snižuje celkovou orientaci. Zeleň v jednotvárném opakování může po určité době vyvolat stejnou únavu jako šedivá silnice v pusté krajině. Proto se uzavřenost zorného pole musí střídat v náročném rytmu s dostatečně širokými výsečemi krajinných pohledů. Výhledy mají být jen v takovém úhlu, aby příliš nerozptylovaly rozšířením zorného pole přes 60°. Výhledy do krajiny napravo a nalevo se také nemají jen geometricky střídat, ale i zde má být uplatněn rytmus. Jen výjimečně může být výhled na obě strany zároveň, ale nikdy nestáčíme výhled řidiče do pravého úhlu nebo dokonce dozadu. Při kompozici zorného pole musíme vycházet ze schopností registrace řidiče, neboť registrační schopnosti jsou v přímé závislosti na rychlosti. Malé barevné plochy nám při velké rychlosti splynou v uniformní šeď, která jednotvárnost zvyšuje. Čím kratší dobu je barevná plocha v zorném poli, tím větší barevné plochy musí být, stejně tak, čím vzdálenější je barevná skvrna, tím větší plochu musí mít. Barevných efektů můžeme také využít k udržení pozornosti na dlouhých a jednotvárných silničních úsecích. Při osázení silnice kompaktní vegetací dbáme, abychom poskytli řidiči přehled i o situaci a charakteru krajiny kterou projíždí. Některé dopravní situace můžeme zdůraznit zelení, hlavně nápadnými stromy s atypickou korunou nebo barvou olistění, který vysázíme v dostatečné vzdálenosti před vlastním návěstím. Na blížící se obec můžeme řidiče upozornit použitím introdukovaných dřevin.

4.3.1.2 Ochrana komunikace proti větru Vede-li cesta ve směru převládajících větrů, musíme výsadby rozvolnit, neboť při vytvoření kompaktního koridoru, by se silnice stala větrným kanálem a tím se jeho rychlost podstatně zvýšila. Vyvoláním vertikálního proudění je silnice zbavována škodlivých produktů motorismu.

18

4.3.1.3 Ochrana proti hlukovým tlakovým rázům Rázy – změny hladiny hluku a tlaku vzduchu při jeho nárazu na pevnou překážku jsou nepříjemné. Zvláště jsou-li nárazy ve stejných intervalech způsobovaných kmeny stromů, patníky, svodidly nebo sloupy. Z toho důvodu mají být tyto předměty v rozvolněném rytmu.

4.3.1.4 Ochrana proti závějím Usměrňování provětrávání má vliv i na sedimentaci nečistot ve vzduchu, i na sněhové vločky. Za porostem vzniká sedimentační území, kde vznikají závěje. Proto musí být účinné keře vysázeny v dostatečné vzdálenosti od komunikace.

4.3.2 Stavebně technický -

jako zabezpečení a zpevnění svahů, ochrana proti vodní a větrné

erozi, ochrana proti mrazu, zpevnění středního dělícího pásu, meliorační funkce dřevin na zamokřených pozemcích, kde je ohrožena stabilita silničního tělesa a svahů.

4.3.2.1 Zabezpečení a zpevnění svahů Stromy a keře spletí svých kořenů zpevňují svahy a zabraňují tak sesuvu půdy. Používány jsou různé technologie a agrotechnické metody. Dřeviny na svahy se mohou vysazovat až když svah ujíždí, ale současně při jeho technické úpravě, neboť vegetace potřebuje dostatečnou dobu k řádnému prokořenění. Pokud je biologická úprava nedostatečná, musí být kombinována s dalšími technickými opatřeními, hlavně s odvodněním svahu.

4.3.2.2 Ochrana proti vodní a větrné erozi Porosty podél komunikací vytvářejí také ochranu proti splavování nebo zavátí silnice prachem ze sousedních, zemědělsky obdělávaných pozemků.

19

4.3.2.3 Ochrana komunikace proti mrazu Větší zelené komplexy jsou schopné vyrovnávat tepelné rozdíly. Účinek zeleně je markantní při teplotách mírně pod bodem mrazu, kdy akumulace tepla v rostlinách a pozdější vyzařování způsobuje, že nevzniká na vozovce námraza.

4.3.2.4 Snižování zamokřenosti Rostliny s velkou transpirační plochou jsou schopné vypařit do ovzduší obrovské množství vody. Vysušují tím pozemky v okolí komunikace a tím i vlastní silniční těleso a svahy.

4.3.3 Dopravně bezpečnostní -

jako zachycování nezvládnutelných vozidel, zajištění rozhledových

polí (zorného pole), vzdálenost vegetace od silniční koruny (vnější hrany).

4.3.3.1 Zajištění rozhledových polí Kromě již uvedeného rozšíření zorného pole mimo komunikaci, je nutné zachovat přiměřený rozhledový úhel na stejnoúrovňových křižovatkách a případně i na přechodech pro chodce.

4.3.4 Hygienicko-rekreační -

jako snížení hlučnosti a prašnosti, zamezení tvoření smogu a zlepšení

mikroklimatu.

Stromy, keře a travní porosty vytvářejí velkou sedimentační plochu, na které se usazuje prach nasycený deriváty olova a kysličníku. Při deštích jsou pak s prachem splavovány do spodních vrstev půdy. Zeleň jako špatný vodič hluku snižuje jeho hladinu. Správně vysazená a udržovaná zeleň neodráží hluk zpět do vozovky a tím zpříjemňuje cestování.

20

4.3.5 Krajinářsko-estetický -

jako začlenění technického díla do krajiny, zlepšení vzhledu

opuštěných tras, lomů a pískovišť, zakrytí nevzhledných objektů v zorném poli řidiče (stožáry vysokého napětí apod.).

Doprovodná zeleň má největší význam v krajinném obrazu při kompozici mimo vlastní silnici nebo dálnici a při citlivém osázení jak vlastní komunikace tak i jejího širokého okolí, může být technické dílo vhodně začleněno do krajiny a nemusí působit tak rušivě.

4.3.6 Biologicko-ekologický - jako ochrana současného stavu krajiny a v mezích možnosti i jejího zlepšení k docílení biologické rovnováhy krajiny.

Doprovodná zeleň komunikací spolu s doprovodnou zelení vodních toků a ploch je mnohdy jediným zbytkem zeleně v krajině vůbec. V zájmu biologické rovnováhy krajiny je nutno krajinu obohatit o další zeleň, ale doprovodná zeleň bude vždy tvořit páteř krajinného obrazu.

Významem zeleně a jejím umístěním v blízkosti komunikací se zabývá také MEZERA (1979): Pro zeleň podél komunikací je možné vyzdvihnout tyto přednosti: 1.

poskytuje zástin: tento vliv má jistě větší význam pro zvířecí potahy

a chodce, ovšem i pro automobilová vozidla je příjemný. U silnic s málo kvalitním asfaltem brání zástin rozměknutí asfaltu. 2.

usnadňuje orientaci v mlze a za tmy: orientaci usnadňují nejen

kmeny stromů, ale i průhled korunami k jasnější obloze. Viditelnost kmenů se dá zvýraznit nátěrem. Také v zimě při souvislé sněhové pokrývce jsou stromy dobrým orientačním ukazatelem.

21

3.

naznačuje průběh silnice i za kopcem: vysoké koruny stromů

naznačují případnou zatáčku za kopcem a řidič je na ni lépe připraven. 4.

rovná silnice bez vegetace je únavná: jednotvárný pohled na beton

nebo asfalt, zvláště v rovinaté krajině, působí únavně a zvyšuje nebezpečí usnutí řidiče. 5.

zábrana proti zřícení aut: zde se projevuje hlavně kladný vliv

silnějších keřů. Význam keřů se dá v nebezpečných úsecích lépe nahradit svodidly. 6.

zachycování zplodin z výfuků aut

7.

tlumení dopravního hluku: jednoduchá stromořadí mají podle nových

šetření účinnost malou, větší účinnost mají skupiny stromů a keřů.

4.4 Negativní faktory působící na zeleň v blízkosti komunikací Negativní faktory působí na zeleň v podstatě vždy a všude. Ovlivněny však mohou být výběrem stanoviště a někdy přizpůsobením limitujících podmínek stanoviště k ochraně dřevin. K nejvýznamnějším limitujícím faktorům omezujícím či znemožňujícím růst dřevin v bezprostřední blízkosti komunikací patří zasolení půdy a exhalace. Dále to jsou antropogenní a devastované půdy, mechanické poškozování.

4.4.1 Zasolení půdy Zasolení půdy může být výrazně omezujícím činitelem. Významně ovlivňuje pH půdy, zvyšuje se osmotický tlak v půdním roztoku a tím se snižuje schopnost dřeviny přijímat živiny z půdního roztoku a poškozuje místa, kde je dřevina bezprostředně zasažena rozstřikovanou solankou od kol projíždějících automobilů (kontaktní přímé působení). Používanou látkou je chlorid sodný (NaCl) v krystalické formě který spolu s vodou tvoří

22

roztok chloridu sodného, v poslední době používaný i ve formě roztoku. PEJCHAL (1993) popisuje působení soli na půdu a potažmo rostliny následovně: Sůl v půdě způsobuje - zvýšení pH - snižování obsahu bází (především na půdách chudých vápníkem a hořčíkem je sodík vázán na sorpční komplex a přítomné ionty vápníku, hořčíku a draslíku mohou být vytlačovány do půdního roztoku a vyplavovány z kořenového prostoru; chlór se poměrně rychle vyplavuje z kořenového prostoru) - zhoršení struktury (opět působením iontů sodíku)

Možno konstatovat, že v rostlině působí škodlivě především hromadění iontů chlóru, zatímco v půdě iontů sodíku. Schopnost rostliny snášet takovéto podmínky stanoviště je do vysoké míry dána původním areálem výskytu daného taxonu, intenzitou a délkou působení daného negativního faktoru a splněním ostatních vhodných podmínek stanoviště pro daný taxon, částečnou úpravou stanoviště (vytvoření vyvýšeného pásu, jiná mechanická zábrana, proplavování půdy velkým množstvím vody, snížení množství soli použité na vozovku).

23

Tab.1: Odolnost dřevin vůči působení soli, PEJCHAL (2005) Působení soli přes půdu

Působení soli přes nadzemní části rostlin

Velmi citlivé

Středně citlivé

Málo citlivé

Velmi citlivé

Středně citlivé

Acer platanoides 2 Acer pseudoplatanus 3 Aesculus x carnea 2 Aesculus glabra 1

Acer platanoides 1 Acer saccharinum 2

Ailanthus altissima 2 Betula pendula 2

Betula pubescens 1 Carpinus betulus 3

Alnus incana 1

Crataegus laevigata 1 Fraxinus excelsior 2

Fraxinus excelsior 1 Gleditsia triacanthos 2

Cornus sanquinea 3 Crataegus monogyna 3

Ligustrum Acer campestre 2 vulgare 2 Populus tremula Aesculus 1 hippocastanum 3

Aesculus Juglans nigra 1 hippocastanum 3 Alnus incana 1 Platanus x hispanica 2 Carpinus Populus betulus 3 balsamifera 1 Corylus Populus colurna simonii 2

Platanus x Crataegus hispanica 2 laevigata 3

Quercus robur 2 Quercus rubra 1 Robinia pseudoacacia 3 Fagus sylvatica Quercus rubra Sophora 3 2 japonica 3 Populus nigra Sorbus aria Ulmus ´Italica´ 2 ´Magnifica´ 1 pumila var. arborea 2 Prunus avium 2 Sorbus aucuparia 2 Prunus Sorbus serrulata intermedia 2 ´Kanzan´ 2 Sorbus Ulmus minor 1 aucuparia 2 Tilia sp. 4 Ulmus carpinifolia 3 Ulmus glabra 2

Málo citlivé

Acer platanoides 3 Betula pendula 1 Acer pseudoplatanus 2

Prunus avium 1

Alnus 2

glutinosa

Fagus Salix caprea 2 sylvatica 2 Platanus x hispanica 2 Quercus robur 2

Elaeagnus angustifolia 2 Fraxinus excelsior 2 Hippophae rhamnoides 2

Quercus rubra 1 Prunus serotina 2

Populus alba 2

Prunus spinosa 1 Rosa rugosa 1

Populus nigra 1

Sorbus aucuparia 3 Ulmus minor 2 Viburnum opulus 2

Salix alba 1

Populus canadensis 2

Robinia pseudoacacia 3

Salix daphnoides 1 Salix fragilis 1 Tilia cordata 2 Tilia platyphyllos 1

Tabulka sestavena z údajů 4 literárních pramenů a číslice za jménem vyjadřuje počet autorů, kteří uvádí příslušný stupeň odolnosti.

24

x

Stupeň poškození dřevin je závislý na frekventovanosti komunikace a s ní spojenou intenzitou posypů, rychlosti projíždějících vozidel, možnosti stékání či vystřikování prosolené vody a sněhové kaše ke kořenům. HORKÝ, SOUKUP (1975) in BULÍŘ (1988)

Přehled domácích taxonů vhodných pro zasolené půdy uvádí také HURYCH (1996).

4.4.2 Vliv exhalátů Mezi nejrozšířenější a nejškodlivější imise patří dle PEJCHAL (1993):

Oxid siřičitý (SO2) – vzniká hlavně spalováním fosilních paliv, v atmosféře je oxidován na kyselinu siřičitou a sírovou a v podobě kyselých dešťů působí na rostliny přímo nebo nepřímo přes půdu.

Oxidy dusíku (NOx) – Vznikají opět spalováním fosilních paliv a jejich významným zdrojem jsou i výfukové plyny motorových vozidel. Podobně jako oxid siřičitý se stává součástí kyselého deště.

Ozon (O3) a PAN fotooxidanty – vznikají fotochemicky v atmosféře znečištěné výfukovými plyny, obsahujícími oxidy dusíku a uhlovodíky. Některými autory, např. v Německu, jsou označovány za hlavní příčinu současného odumírání lesů.

Čpavek (NH3) – uvolňuje se z polí, živočichů a při průmyslové výrobě. V atmosféře se s kyselinou sírovou slučuje na síran amonný a přispívá tak k okyselení dešťů. Přímé intenzivní poškození dřevin vyvolává jen v bezprostředním okolí velkochovů dobytka.

Uhlovodíky (HxCy) – do atmosféry se dostávají

výfukové plyny motorových

vozidel a složitými procesy se mění na součást kyselých dešťů.

Fluorovodík – produkují ho např. hliníkárny a vzniká i při výrobě superfosfátů. Vymývá se z atmosféry v podobě kyselého deště.

25

Pevné látky – popílek z uhlí a další pevné částice velmi proměnlivých vlastností z nejrůznějších procesů.

Způsob působení imisí je podobný jako u působení soli v půdě na rostliny, tedy přímé a nepřímé. Přímé působení se projevuje nejvíce na listech, např. v podobě nekróz. Nepřímé působení je zprostředkováno půdou, do které se exhalace dostávají, a může se projevit změnou pH či uvolňováním těžkých kovů z půdy vlivem změny pH, z původně pro rostliny nepřístupných vazeb, do půdního roztoku a stát se pro rostliny přístupné a případně i toxické.

Výfukové plyny spalovacích motorů obsahují přes 200 látek, z nichž některé působí velmi škodlivě na živý organismus. Mezi nejzávažnější polutanty patří olovo a ostatní těžké kovy. Primární produkty emisí se mohou ještě vlivem meteorologických činitelů a katalytického účinku ultrafialového záření měnit na celou řadu jiných sloučenin. Emise z dopravy představují značné hygienické nebezpečí, neboť jsou emitovány v osídlených i rekreačních oblastech v dýchací zóně člověka. BULÍŘ (1988)

Přehled domácích i introdukovaných taxonů vhodných pro znečištěné ovzduší uvádí např. HURYCH (1996).

4.4.3 Choroby a škůdci Vedle biotických faktorů oslabující doprovodnou zeleň biotičtí činitelé – škůdci a choroby – např. šarka slivoní, tracheomykózy, plevel, volně žijící zvěř a drobní hlodavci. Zdravotní stav je rovněž ohrožován nesprávnou péčí, vyplývající z nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, jakož i nesprávnými a ne vždy odůvodnitelnými zásahy ze strany zemědělců, spojařů, elektrikářů a dalších institucí, majících své zájmy na nebo v blízkosti silničních pozemků.

26

4.4.4 Antropogenní půdy Antropogenní půdou nazýváme takovou, která nevznikla přirozeným geologickým procesem, nýbrž se jedná o navrstvení nejrůznějších typů a druhů půd, často bez obsahu organického materiálu. Antropogenní půdy jsou typické tam, kde byla provozována nějaká stavební činnost, tedy došlo k odvozu orniční vrstvy, následnému převrstvení stávající půdy v důsledku stavební činnosti a dovoz nové vrstvy půdy. Hlavními problémy těchto půd jsou tedy nedostatek humusu, znečištění těžkými kovy, chybějící makro i mikroorganismy jako např. mykorrhizní houby a v neposlední řadě přítomnost suti. Možnost výsadby dřevin je závislá na charakteru použitých zemin, v mnoha případech ale není možné sázet náročné cílové dřeviny bez předcházející meliorace, použití přípravných dřevin.

PEJCHAL (1993) popisuje různé vlastnosti půdotvorných substrátů a dle toho různé možnosti rekultivace: -

Výsadba náročných cílových dřevin možná přímo (ornice, spraše, sprašové hlíny).

-

Výsadba náročných cílových dřevin možná až po použití přípravných dřevin, na příznivějších substrátech ve směsi s nimi (např. jíly, zpevněné jíly, jílovce, opuka, rula, žula, některé písky, štěrkopísky, písky a břidlice).

-

Výsadba dřevin obvykle nejdříve přípravných, až o melioraci půdy (např. jíly s uhelnou příměsí, homogenní vazký jíl, přepálené horniny, porfýr, některé písky, štěrkopísky, pískovce a břidlice.

-

Výsadba dřevin není možná (toxické nebo jinak pro rekultivaci nevhodné substráty, např. některé jíly s uhelnou příměsí, některé přepálené horniny a část pliocenních písků).

Určitým vodítkem pro výběr dřevin pro antropogenní půdy mohou být Dendrologické aspekty při rekultivaci devastovaných území in PEJCHAL (2005).

4.4.5 Devastované půdy Pod tímto názvem se rozumí takové půdy, které byly znehodnoceny lidskou činností a jsou velmi omezeně nebo nejsou vůbec produkčně využívány. V našich podmínkách většina vznikla erozí. Vyznačují se silnou destrukcí půdního profilu, vysychavostí a jsou často na mikroklimaticky nepříznivých stanovištích.

27

Devastované půdy můžeme dále rozdělit dle půdotvorného podloží na: - devastované půdy na dolomitických podložích. Půdy minerálně bohaté ale vysýchavé, na strmých svazích labilní. Jako hlavní dřeviny se osvědčily Pinus nigra a v dolních částech svahů i Pinus sylvestris, jako doplňkové pak Juniperus communis, Corylus avellana, Fraxinus ornus, Prunus mahaleb, Cornus mas, Swida sanquinea, Quercus pubescens, Sorbus aria, Sorbus torminalis. Později lze za cílové dřeviny vysadit Carpinus betulus, Fagus sylvatica, Quercus robur a Quercus petraea, ve spodní části svahů i Fraxinus excelsior a Tilia cordata. - devastované půdy na vápencích. Obdobná situace jako na dolomitech, ale podloží je tvrdší a odolnější proti pronikání kořenů dřevin. - devastované půdy na rulách, žulách a křemencích. Nejsou tak extrémní jako na karbonátových podkladech; obvykle hlubší a s příznivějšími vlhkostními poměry. Používají se méně náročné dřeviny pro dané podmínky, často i cílové (duby, habr, buk). PEJCHAL (1993)

4.5 Negativní působení dřevin na jejich okolí Ač pozitivní přínos dřevin je naprosto nesporný, můžeme najít i některé vlastnosti či projevy rostlin, které nás mohou při použití ke komunikacím do určité míry omezovat či obtěžovat. Asi nejznámějším negativně vnímaným projevem dřevin sázených do ulic, ke komunikacím, je produkce plodů. Problémem pak obvykle jsou zejména velké a dužnaté plody které způsobují znečištění chodníku a vozovky a mohou být příčinou i drobného úrazu. Dalším problémem může být produkce pylu či chmýří, které jsou částí obyvatel vnímány jako alergeny a stínění vozovky zvláště po dešti, kdy na mokrém povrchu může dojít ke sklouznutí, smyku, nehodě. Stínění v zimním období způsobuje pomalejší tání sněhu. Krátkověké dřeviny mohou být méně vhodné k použití do ulic, ke komunikacím, a to z důvodu toho, že obvykle mívají křehké dřevo, které snáze podlehne destrukci než dřevo dlouhověkých dřevin, a nevhodné podmínky stanoviště ještě zkracují jejich životnost. PEJCHAL (2005) jako další negativní vlastnosti dřevin uvádí následující: 28

- jedovatost - trny a ostny - květy a plody přitažlivé pro včely a vosy - nebezpečí mechanického selhání dřeviny - pevná překážka v blízkosti komunikací - zakrývání horizontálního dopravního značení spadlým listím - poškozování staveb a inženýrských sítí - poškozování a potlačování ostatních dřevin - nežádoucí úloha při šíření chorob a škůdců

a u dřevin introdukovaných to mohou být navíc ještě: - genetická eroze - narušování cenných společenstev domácích rostlin - nepříznivé ovlivňování stanoviště - narušování krajinného rázu - šíření nepůvodních živočichů.

Při výběru vhodných taxonů ke komunikacím jsou důležité zejména následující vlastnosti rostlin:

4.5.1 Inhalační alergeny HURYCH (1996) uvádí následující dřeviny jako významnější inhalační alergeny: Alnus, Betula pendula, Corylus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Platanus, Populus, Salix, Sambucus nigra. U malého počtu lidí je citlivost k: Acer negundo, Aesculus hippocastanum, Juglans regia, Ligustrum vulgare, Philadelphus coronarius, Quercus, Robinia pseudoacacia, Tilia, Ulmus, Pinus sylvestris, Taxus. Údaje o inhalačních alergenech publikované v HURYCH (1996) mohou být považovány za problematické, protože PEJCHAL uvádí, že u taxonů Platanus, Philadelphus coronarius a Tilia jsou projevy podobné alergiím, ale mají jiný mechanismus.

29

4.5.2 Velké a/nebo dužnaté plody Dřeviny vyznačující se velkými a/nebo dužnatými plody jsou následující: Aesculus, Castanea, Catalpa, Gleditsia, Juglans, Magnolia, Malus, Pyrus, aj.

4.5.3 Nebezpečí mechanického selhání Selhání lze popsat jako porušení stability. Je to situace, kdy dojde k vyvrácení stromu, jeho zlomení, případně odlomení jeho části. Selháním je výrazně ohrožena nebo v podstatě končí historie daného jedince, strom zaniká. S nebezpečím mechanického selhání dřeviny velmi úzce souvisí provozní bezpečnost stromů. První z klíčových pojmů při hodnocení provozní bezpečnosti stromů je stabilita. Tento pojem lze vymezit jako schopnost objektu setrvávat v neměnném stavu i přes případné narušování. U biologických systémů je pojem stability nutné chápat spíše jako stav dynamické rovnováhy, jako homeostázu. V případě stromu jsou těmito principy optimalizace tvaru a adaptační růst, optimalizace materiálových vlastností a jeho energetická bilance. Z pohledu mechaniky stromu lze stabilitu definovat jako stav, kdy vlivem působení vnějších (vítr, voda, sníh, člověk, dřevokazné houby, půdní podmínky) a vnitřních faktorů (morfologie kmene, růstové vady, nevhodný habitus) nehrozí možnost vyvrácení, zlomení kmene nebo větví nebo odlomení části koruny takového rozsahu, že je ohroženo přetrvání jedince na stanovišti. Provozní bezpečnost je míra stability, nebo ještě lépe odhad pravděpodobnosti selhání stromu nebo jeho významné části. Udává tedy míru stability stromu, pravděpodobnost jeho selhání. Opad větví, eventuálně odlomení části koruny, je zcela běžná strategie stromu při přetížení větrem a především ve vyšším věku je zcela běžnou záležitostí. Provozní bezpečnost je tedy nutné zajistit pravidelným režimem kontroly a pěstebními zásahy v průběhu celého života stromu. KOLAŘÍK (2005)

30

4.6 Stanovení optimální šířky vegetačního pásu O stanovení optimální šířky pásů pojednává WAGNER (1982): Šíře doprovodného pásu (do 6,5m) nebo pruhu (do 10m) je závislá na mnoha faktorech. Nejdůležitější, ale také nejobtížnější je konfrontace vnějších a vnitřních vztahů vlastní komunikace a najít správný poměr mezi ekonomikou jednotlivých rezortů a celospolečenským efektem. Z hlediska vnějších vztahů je nutno komunikaci chápat jako dialektickou součást civilizované krajiny, člověkem přeměněné, která jím však nesmí být znehodnocena nebo dokonce zničena. Udržení nebo znovuvytvoření biologické rovnováhy je možné realizovat i správným zapojením komunikace do krajinného celku. Nemyslí se tím pouze funkčnost kompoziční, kterou se může komunikace stát i výtvarným dílem v krajině, ale uplatněním všech funkcí vegetace komunikací v jejich optimálním souladu. Z hlediska vnitřních vztahů se komunikace v posledních 50 ti letech změnila více než za předešlých 5 000 let. Způsobuje to hlavně zvýšená provozní rychlost vozidel a hustota jejich provozu. Při zanedbání komplexní funkce vegetace při komunikacích, nebo i jejím špatném uspořádání se může stát silnice plynovým kanálem, kde koncentrace škodlivých látek a prašnost mnohokráte přesahují normu pro zdraví lidského organismu. Návrh šíře vegetačního doprovodu je motivován snahou zachránit co nejvíce biomasy z okolí komunikací. Protože plynné exhaláty jsou, kromě vlastního šíření, transportovány na značnou vzdálenost prachem, je nutno se věnovat i z tohoto hlediska doprovodné zeleni komunikací v širokém komplexu. Optimální šířka pásů nebo pruhů doprovodné zeleně komunikací vychází také ze známých poznatků všeobecného hygienického efektu zeleně. Eliminací všech možných odchylek, vychází v průměrných topografických podmínkách s přihlédnutím k účinnosti klimatu, 10m. U enormně provozně zatížených komunikací to však nestačí a pro dálnice v plném provozu se v celosvětovém měřítku počítá cca 25m šíře, což zaručuje ochranu území do hloubky 150m. Z tohoto pásma je v závětrné straně dálnic (např. ve Švýcarsku, Francii) zakázáno sklízet jakoukoliv biomasu, tudíž i krmivo pro dobytek. Plné funkce zeleň dosáhne: u keřů za 3-5 let, u stromů minimálně 15 let.

31

O optimálním umístění dřevin pojednává také BULÍŘ (1988). Za optimální umístění výsadbové čáry pro dřeviny u všech funkčních typů považujeme vzdálenost 2,5m až 3,5m. To umožňuje racionální sekání pozemků.

Umístění zeleně u komunikací, jejich vzdálenostech od silnice a vhodném uspořádání se v naší legislativě zmiňuje Zákon o pozemních komunikacích číslo 13/1997 Sb a vyhláška 104/1997 Sb., která se vyjadřuje k vhodnému začlenění komunikace do krajiny. Zákon o pozemních komunikacích číslo 13/1997 Sb., §15 se o zeleni u komunikací vyjadřuje následovně: Silniční vegetace (1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. (2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3) kácet dřeviny na silničních pozemcích. 3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=13%2F1997&number2=&na me=&text=)

Životní prostředí a začlenění do krajiny upravuje vyhláška číslo 104/1997 Sb.,§ 22: (1) Při přípravě a provádění staveb a stavebních úprav komunikací se vychází z požadavků ochrany přírody a životního prostředí podle zvláštních předpisů. (zákon O ochraně přírody a krajiny číslo 114/1992 Sb.) (2) Začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně se řeší ohleduplně podle místních poměrů i s ohledem na ochranu proti oslňování a proti nepříznivým povětrnostním 32

vlivům (vítr, sněžení apod.). Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem.

(http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155 /701?PC_8411_number1=104/1997&PC_8411_p=22&PC_8411_l=104/1997&PC_8411_p s=10#10821)

Avšak asi nejzásadnějším a nejkonkrétnějším předpisem pro výsadbu zeleně podél komunikací je norma ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Tato norma stanoví následující: Vegetační úpravy, jejich situování, volba vhodných druhů z hlediska potřeby, funkce, klimatických podmínek apod. se navrhnou podle zvláštních předpisů (např. metodický pokyn Výpočet hladiny hluku z dopravy od MŽP). Vegetační úpravy se provádějí zejména k optickému vedení řidičů, potřebné ochraně proti jejich oslnění, k ochraně silnice a dálnice proti účinkům větru a sněhu, k zabránění vodní a větrné eroze svahů a jinak nezpevněných ploch zemního tělesa, k zlepšení biologických a hygienických poměrů v okolí silnice nebo dálnice, ke snížení negativních projevů silničního provozu (aerosolu, prachu, apod.), k nenásilnému začlenění silnice nebo dálnice do krajiny, naznačení směrového vedení trasy apod. Výsadba stromů a keřů vyžaduje dodržení těchto zásad: a) v místech, kde vymezení rozhledových polí a volných výšek dopravního prostoru nestanovuje větší odstup větví keřů a stromů od hrany koruny silnice nebo dálnice, musí být dodrženy tyto minimální příčné vzdálenosti: aa) větví keřů od hrany silnice nebo dálnice: u dvoukruhových silnic s celkovou šířkou koruny: - menší nebo rovnou 10m

1,0m

- větší než 10 a menší nebo rovnou 15m

1,5m

- větší než 15m

2m

u čtyř a vícepruhové silnice nebo dálnice s celkovou šířkou koruny: - menší nebo rovnou 25m

2,5m

- větší než 25m

3,0m 33

Je-li za hranou koruny příkop nebo rigol, mohou být větve vzrostlé keřové výsadby nejblíže 1,0m od jeho vnější hrany. ab) kmenů stromů ve vzdálenostech menších z2max stanovených dle grafu číslo 1 v případě, není-li navrženo na krajnici svodidlo. Větve stromů nesmí zasahovat blíže ke koruně silnice nebo dálnice než větve keřů podle odstavce aa

Graf číslo 1 – Určení bezpečné vzdálenosti pevné překážky od silnice/dálnice a rychlostní komunikace

Pokud není osazeno svodidlo, vzdálenost kmene stromu od okraje zpevnění se řídí grafem. U dálnic a rychlostních silnic se uvažuje rozhodující vzdálenost z2max. U silnic je rozhodující vzdálenost z1max a je ji možné redukovat až na 50% při nízké intenzitě provozu. ŠVÉDOVÁ (2008)

b) větve keřů a stromů musí být vzdáleny nejméně 1,0m od všech součástí mostních objektů, tunelů, opěrných zdí, bezpečnostních zařízení apod.; tento odstup musí být rovněž dodržen na zářezových svazích od vnější temenní hrany zárubních zdí;

34

c) keře a stromy se nesmějí vysazovat nad podzemními zařízeními v tělese silnice nebo dálnice, tj. zejména nad drenážemi, odvodňovacím potrubím, kabely apod., s ohledem na jejich prohlídky, obnovu a údržbu;

d) výsadba souvislých stromořadí se nedovoluje: - u kultivarů s průměrem kmene, který je rizikem pro bezpečnost dopravy; - u novostaveb dálnic, směrově rozdělených silnic a silnic I. třídy; - na novostavbách a rekonstrukcích silnic II. a III. třídy a u všech existujících silnic v úrovni terénu nebo na násypech a pod nimi bez osazení svodidel.

e) nejmenší vzdálenost odvětvených kmenů stromů lesního porostu v průjezdních úsecích lesem nesmí být menší než 10m od hrany koruny silnice nebo dálnice, nebo když jsou stromy v zářezovém svahu či jeho terénním pokračování ve výšce nejméně 2,00m nad hranou koruny; přitom je nutné zajistit vhodnou výsadbou plynulý výškový přechod k pásmu odvětvených vysokokmenných stromů;

f) v plochách dostatečně širokých dělících pásů, kam nezasahují rozhledová pole a kde tomu nebrání důvody podle bodu b) a c) je přípustná výsadba keřů a stromů keřového vzrůstu, při zaručení minimálního odstupu krajních větví od okraje přilehlých zpevněných ploch ve vzdálenosti 1,0m;

g)keřovitý porost a stromy nesmí snižovat viditelnost svislých dopravních značek, signalizačních zařízení apod.

Účelně situovaná výsadba vhodných druhů keřů, popř. stávající keřovitý porost může posílit nebo i převzít úlohu záchytných bezpečnostních zařízení. Její funkce spočívá v pružném zadržení nezvládnutých vozidel neprůjezdným pásem nebo skupinou keřů v prostoru: a) dostatečně širokého středního nebo postranního dělícího pásu mimo rozhledová pole před vjetím do protisměru nebo sousedního jízdního pásu nebo před čelním nárazem do pevné překážky (mostní podpěry, stožáru, apod.);

35

b) za hranou koruny silnice nebo dálnice před sjetím z násypových svahů, vyžadujících osazení svodidla před čelním nárazem do pevné překážky včetně kmenů silných stromů

Při vysazování stromů je třeba dát přednost cílené výsadbě, plnící specifickou funkci, např. snížení oslňování slunečními paprsky, ochrany proti závějím apod. Výsadba ovocných stromů podél dopravně významnějších silnic a dálnic je nevhodná. Podél ostatních silnic je třeba výsadbu provádět s ohledem na půdní a klimatické poměry, vliv exhalací a jiných škodlivých vlivů a na zajištění řádného obhospodařování. Jinak se vždy volí výsadba stromů funkčně účelových a okrasných. Při návrhu vegetačních úprav je vhodnější uvažovat především vhodné taxony a kultivary (např. nízko vzrostlé kultivary jehličnanu). Ty mohou působit i jako ochrana silnice před zavátím sněhem.

Například u silnic a rychlostních komunikací lze vysadit strom bez osazených svodidel ve vzdálenosti 9,6m, u ostatních silnic ve vzdálenosti 5,4m. V praxi to znamená, že zejména u nových nebo rekonstruovaných silnic nižších tříd, které obvykle vedou v rovině, nebude možno vysázet stromy, protože osazení svodidel není reálné a silniční pozemky nejsou dostatečně široké pro výsadbu stromů v bezpečné vzdálenosti. Dodržování této normy může do budoucna způsobit výraznou změnu v zažitém obrazu české krajiny. ŠVÉDOVÁ (2008)

4.7 Výběr vhodných taxonů Výběr vhodného taxonu pro použití na konkrétní stanoviště bude omezen danými podmínkami tohoto stanoviště. Je tedy důležité stanovit limitující faktor stanoviště (např. výrazné solení v zimním období) a jemu podřídit výběr vhodných taxonů. Nenajdeme taxon, který by odpovídal všem negativním faktorům stanoviště (byl odolný vůči exhalacím, posypovým

solím, byl dlouhověký s požadovaným tvarem koruny, nebyl

alergenem, atd.). Výběr vhodného taxonu je tedy vždy určitým kompromisem mezi tím co požadujeme a co je dřevina „schopna splnit“ a mezi podmínkami stanoviště jaké dřevina

36

potřebuje ke zdárnému růstu a vývoji a jaké ji můžeme nabídnout. Negativní faktory působí souběžně v různé míře.

Nezbytné pro výběr vhodných taxonů jsou terénní průzkumy, mapové i textové podklady o území. Vodítkem pro výběr vhodného taxonu může být: – rajonizace dřevin (dle klimatických oblastí, dle vegetačních stupňů vůdčích dřevin, dle zemědělských výrobních typů a podtypů) - typologická klasifikace lesů -geobiocenologická klasifikace vegetace - geobotanické mapy - indikační hodnoty rostlin. PEJCHAL (1993)

Při výběru vhodných taxonů pak přihlížíme ke stavu dřevin rostoucích v okolí. Výše uvedené metody výběru dřevin nejsou určeny pro výběr introdukovaných dřevin pro výrazně pozměněné podmínky v bezprostřední blízkosti komunikací. Zde je nutné respektovat tyto limitující faktory a jim přizpůsobit výběr vhodného taxonu. Tento výběr se pak řídí domovskými stanovištními podmínkami určitého druhu a jim podobné podmínky cílového stanoviště. Nejlépe extrémním podmínkám odolávají ty druhy, které se jim během vývoje přirozeně přizpůsobily ve své domovině. Volba taxonu bude do značné míry záviset na typu komunikace ke které je zeleň určena tj. na frekventovanosti a tom, kde se tato konkrétní komunikace nachází. U méně frekventovaných komunikací – zejména III. třídy – je možné vysadit i ovocné dřeviny, které by kromě všech ostatních funkcí, které dřeviny běžně plní, poskytovaly ještě plody pro zvěř. U komunikací s vysokou frekvencí provozu jsou naopak vybírány taxony které netvoří velké nebo dužnaté plody a jsou pěstovány tak, aby jejich podjezdová výška byla až 4,5m a tím nebyl omezen provoz ani velkých nákladních automobilů a zároveň musí být dodržen bezpečný odstup pevné překážky od komunikace. Dalším kritériem pro výběr konkrétního taxonu bude umístění komunikace. Jiné nároky a požadavky budeme mít na dřeviny které chceme vysázet ve městě, na jeho okraji, ve vsi, u polní cesty, u dálnice. Tento výběr je často omezen také velmi specifickými podmínkami daného prostředí. Přednost bychom měli dávat zejména domácím taxonům a to hlavně v krajině a na okrajích měst, vesnic. Čím více se blížíme ke středu města, tím extrémnější podmínky zde často bývají a je někdy nutné vybírat z taxonů introdukovaných. Tento požadavek na cizí dřeviny může být podpořen i „zvýšenou atraktivitou“ 37

introdukovaných taxonů. Stejně tak u dálnic a frekventovaných (a v zimě výrazně solených) komunikací se bude výběr taxonů zaměřovat spíše k introdukovaným druhům a to zejména v místech středového pásu, tady nikoliv z hlediska hlavně estetického, ale zejména z hlediska praktického – budou lépe uzpůsobeny k působení posypových solí a zvýšené koncentraci exhalátů.

4.8 Způsoby výsadby Způsoby výsadby zeleně podél komunikací jsou odvislé od typu a délky osazované komunikace a typu prostoru kterým vede. Výsadba stromů ve městech se neobejde bez větších sazenic, většinou od velikosti sazenice 8/10. Umístění, velikost a typ sazenice ovlivňuje použitý způsob výsadby. Vlastní výsadbě předchází příprava stanoviště, hrubé a jemné terénní modelace, odplevelování, vytyčení výsadby, vylepšení vlastností půdy (kompost, hnojivo, aj.), příležitostně výsevy předplodin a výběr taxonu vhodného pro použití na daném stanovišti (v případě že z nějakého důvodu nemůžeme nebo nechceme měnit podmínky stanoviště) a na výsadbu by měla navázat dokončovací, rozvojová a udržovací péče. Dalším důležitým předpokladem pro dobré ujmutí sazenic je jejich příprava před a při výsadbě o které se zmiňuje mimo jiné i SMÝKAL (2008): Účelem přípravy sazenice před výsadbou je minimalizování stresu po výsadbě. Stres po výsadbě (povýsadbový šok) je primárně způsoben stresem ze sucha. Sazenice dřeviny pěstovaná ve volné půdě může při vyzvednutí ztratit až 95% kořenů. Sazenice se zemním balem až 80%. Zbývající malá část kořenového systému nestačí zajistit dostatečné množství vody, potřebné k pokrytí nároků dřeviny na vodu.

SMÝKAL (2008) dále uvádí všeobecný postup pro umístění stromu v jámě a obecné zásady pro výsadbu: Sazenice stromu musí být v jámě umístěna kolmo, nejlépe uprostřed a výškově tak, aby po vysazení byl kořenový krček v úrovni terénu nebo dna závlahové mísy, tj. jako na

38

předchozím stanovišti. Kořenový krček nesmí být výrazněji pod úrovní okolního terénu. „Utopením“ sazenice se snižuje možnost dobré regenerace kořenů do svrchní vrstvy půdy, kořeny trpí nedostatkem kyslíku a krček může být napaden houbovými chorobami. Není vhodné ani osazení výrazně nad terén, sazenice trpí suchem, dochází k obnažení kořenů, které mohou být mechanicky poškozovány, což vede ke snížení fyziologické vitality stromu. V případě vysoké hladiny podzemní vody se mohou sazenice vysadit nad terén, maximálně o 1/3 kořenového systému (balu), ale okolní terén musí být dosypán a vymodelován v maximálním spádu 1:5. Způsob a rozsah jednotlivých činností při výsadbě se řídí zejména stanovištními podmínkami, taxonem, dobou výsadby a typem a kvalitou sazenice. Půda při výsadbě nesmí být přemokřená ani přeschlá, musí být drobtovitá a kyprá. Pro vrchní (vegetační) vrstvu půdy (0,3-0,4m) se používá ornice, která musí být biologicky činná, s odpovídajícím pH a s vyváženým poměrem živin. Nesmí být přehnojena dusíkem. Používají se dlouhodobě působící hnojiva i přísady podporující půdní život (=mykorrhizy). Je účelné přidání zralého kompostu, což se však dá zrovna tak dobře nahradit mulčovací vrstvou z organického materiálu na povrchu půdy. Jedná-li se o čistě písčité půdy, není výměna smysluplná, volba druhu je však velmi omezena. Čerstvý hnůj ani průmyslová hnojiva se nesmí dostat přímo ke kořenům. Rovněž se nesmí dostat nerozložená organická hmota (drny, listí, štěpky a drtiny ze dřeva, zbytky rostlin) do hloubky větší než 0,3m (u těžších půd) a 0,4m (u lehčích půd). Sází se do neproschlých jam. Pokud se provádí výsadba v suchém období do proschlé půdy, je potřebné do vyhloubené jámy nalít před výsadbou takové množství vody, aby se v dostatečné míře provlhčilo dno, stěny jámy i okolní půda. Kořeny nebo kořenové baly musí být po výsadbě překryty vrstvou zeminy o tloušťce nejméně 20mm. Každá sazenice musí být po výsadbě dostatečně zalita.

Důležité je u dřevin sázených z kontejnerů přerušit stáčející se kořeny, které mají později tendenci dřevinu škrtit. Toto přerušení se provede několika jednoduchými řezy na výšku balu. Nutno podotknout, že sazenice, které se kořeny už v kontejneru stáčejí, nelze považovat za kvalitní sadovnický materiál.

39

4.8.1 Výsadba vzrostlých stromů s balem, z kontejneru, airpotu Jedná se o poměrně drahé sazenice, čemuž musí být uzpůsobena i příprava stanoviště. Sazenice by měla být kvalitním výpěstkem, kterým bude zajištěna dlouhodobá funkce stromu v prostoru. Příprava stanoviště musí být k tomuto předpokladu dlouhodobé účinnosti přizpůsobena. Minimální velikost výsadbové jámy, jak uvádí většina autorů a také ČSN DIN 18 916, se rovná minimálně jeden a půl násobku velikosti balu. Čím nepříznivější půdní podmínky v místě výsadby jsou, tím by velikost jámy měla být větší. Velmi důležité je také zdrsnit stěny jámy, aby nedocházelo k podporování stáčení kořenů zejména tam, kde by k tomu přispívaly i půdní podmínky, tzn. v jílovitých půdách. Tvar výsadbové jámy je odvislý mimo jiné od druhu použité mechanizace pro její vytvoření. SMÝKAL (2008) uvádí základní tvary výsadbových jam: a) Klasické jámy: 1. klasická jáma (rýha) s kolmými stěnami; b) Jámy se šikmými stěnami a jejich modifikace: 2. jáma se šikmo skosenými stěnami, 3. jáma se stupňovitými stěnami, 4. jáma se šikmými stěnami a vyklenutým dnem, 5. jáma se šikmými stěnami a prohloubeným dnem pod balem. Prvořadým cílem přípravy stanoviště pro výsadbu je zajištění určitého objemu připravené zeminy, která podpoří rychlý počáteční růst kořenů a nebrání či neomezuje prorůstání kořenů mimo výsadbovou jámu. Ideálně bychom měli těchto cílů dosáhnout za minimálních nákladů. Podle novely německé normy DIN 18916, vydané v roce 2002, která byla opět převzata pro Českou republiku jako ČSN 83 9021:2006 Technologie vegetačních úprav v krajině – rostliny as jejich výsadba, se jamky a jámy pro výsadby musí hloubit v šířce, která odpovídá nejméně 1,5 násobku průměru kořenového systému nebo zemního balu. Dříve v DIN platila stejná zásada i pro hloubku. V USA Watson G.W. (1991) doporučuje jámy dvakrát až třikrát širší než je kořenový systém sazenice (zemní bal) – pro jehličnany třikrát širší. Možné je i uskutečnit částečnou nebo úplnou výměnu půdy ve výsadbové jámě. Dostatečně velká plocha bez jakéhokoliv zpevnění, nebo s pro vodu a vzduch propustnou dlažbou, by měla být samozřejmostí, i když tomu tak u nás stále ještě není. KOLAŘÍK (2003) uvádí, že nejmenší šířka pěších komunikací pro výsadbu stromů s malými korunami je v řidší zástavbě nižších domů alespoň 3,5 m, ve vyšší souvislé zástavbě 4,5 m. Stromy se vysazují od okraje chodníku při vozovce 1 m a na vzdálenost podle velikosti korun 8-15 m. Od rohu ulice by měla být vzdálenost prvního stromu alespoň 12 m, od vjezdů 2,5 m a od stožárů veřejného osvětlení 5 m. Odstranění nerozložitelných materiálů (plastové kontejnery, pozinkované pletivo, airpotu) je samozřejmostí. U nezinkovaných sítí je potřeba drát kolem kořenového krčku

40

rozstřihnout, aby nedošlo k zarůstání do kořenového krčku během tloustnutí kmene. Materiály, o kterých je známo, že se v půdě rozloží do jednoho roku ponecháváme na kořenech rostlin. Podstatnou součástí výsadby vzrostlých stromů v ulicích je vytvoření závlahové mísy, samozřejmostí je dnes i opatření kmene a často i kosterních větví (obvykle jutou nebo bambusovou rohoží). Dřevina obvykle dostane základní dávku hnojiva a je patřičně ukotvena, nejčastěji jedním až třemi kůly, ale pokud to situace vyžaduje, lze použít i systém podzemního kotvení dřeviny za bal. Kotvení brání přílišnému pohybu dřeviny do stran (poškozování kořenového vlášení), ale nemělo by bránit dřevině v „sesedání“.

4.8.2 Výsadba keřů z kontejneru Princip výsadby kontejnerovaných keřů bude v mnohém podobný výsadbě balových nebo kontejnerovaných stromů. Hloubka výsadby keře bude záviset na typu keře dle jeho způsobu větvení. Keře jejichž nadzemní osy se větví akrotonně sázíme jako stromy, tj. stejně hluboko jako byly ve školce. Bazitonně a mezotonně se větvící keře sázíme o cca 5 cm hlouběji tak, aby měly možnost vytvořit kořeny i z kořenového krčku.

4.8.3 Výsadba prostokořenných stromů Výsadbu prostokořenných stromů volíme u sazenic menších velikostí a obvykle i tam, kde sázíme velké množství materiálu (jsou podstatně levnější než balové stromy); kde jsou poměrně dobré půdní podmínky, kde nevadí případný výpadek několika jedinců. Výsadba opět proběhne do adekvátně velké jámy, vhodné je namočení kořenů do jílu nebo aplikace růstových regulátorů, během zahazování jámy se sazenicí potřepávat tak, aby v jámě nezůstaly vzduchové bubliny a průběžně zeminu hutnit sešlapáváním. Dřevinu opět kotvíme jedním nebo dvěma kůly, které zatlučeme do dna jámy ještě před vlastní výsadbou.

4.8.4 Výsadba prostokořenných keřů Stejně jako u prostokořenných stromů, jedná se i u prostokořenných keřů o levnější materiál, který je převážně využíván tam, kde je velká potřeba materiálu. Keře jsou častěji

41

než do jednotlivých jamek sázeny do rýh a poměrně hustě tak, aby případný výpadek několika kusů nezpůsobil rozpad celé výsadby. Vlastní výsadba začíná vytvořením rýh (v případě že sázíme na svahu, budou rýhy vytvořeny po vrstevnici), rovnáním jednotlivých sazenic za sebe v potřebných rozestupech a jejich přihrnování a zhutnění půdy. Keře které mají schopnost vytvářet kořeny z kořenových krčků sázíme opět cca o 5 cm hlouběji a provedeme řez. Pro výsadbu prostokořenných keřů a mladých stromků lze též s úspěchem použít některou z lesnických metod výsadby – hlubinová: štěrbinová, jamková, úhlová, brázdová, nebo vyvýšená: kopečková, záhrobcová na zamokřených stanovištích.

4.8.5 Výsadba holí, prutů, řízků Tento způsob výsadby popisuje mj. KOLAŘÍK (2003): Výsadba holí (1-2,5 m dlouhé větve o průměru 4-6 cm), píchání prutů (ohebné, nevětvené výhony délky minimálně 1,2 m) a dřevitých řízků (kratší osní výhony do 40 cm, příp. až do 80 cm) mají svůj význam při stabilizaci svahů či břehů, na kterých je přirozeným procesem vyvinuta nebo rozprostřena kvalitní zemina, v oblastech srážkově bohatých či tam, kde je vysoká hladina spodní vody. Často se používá holí, prutů a řízků rychlerostoucích dřevin spolu s technickými stabilizačními prostředky (drátěné pletivo, betonové rošty, rohože apod.), do kterých se sázejí nebo píchají za účelem zvýšení a urychlení jejich protierozní účinnosti a také vytvoření přirozeného živého krytu půdy. Hole se sázejí do půdy nebo předem vyhloubených otvorů nejméně do jedné třetiny jejich délky. Stejně tak se postupuje s pruty. Dřevité řízky se píchají tak hluboko, aby na povrch půdy vyčnívala 1-2 očka. Části rostlin v podobě dřevitých řízků se používají rovněž k zahušťování výsadeb realizovaných školkařskými sazenicemi. Počet řízků při zpevňování svahů je závislý na druhu, resp. kultivaru dřeviny, tvaru a reliéfu pozemku, záměru apod. Ve volné krajině se využívají především dřevité řízky rychlerostoucích a dobře kořenících dřevin (topoly, vrby). Zakládání dřevinných porostů pomocí holí, prutů a řízků pokládáme za doplňkovou metodu, která nalezne uplatnění zejména na extrémních stanovištích a plochách, zamokřených pozemcích, na březích toků, rybníků a vodních nádrží.

42

4.8.6 Zabezpečení vrstvami větví dle ČSN DIN 18 918 (Technickobiologická zabezpečovací opatření) K zabudování vrstev větví je nutno v rostlém terénu odkopat stupně, jejichž plocha je asi 50 cm široká a musí být skloněna do svahu více než 10%. Na plochu stupně se pokládají větve - dobře kořenících a rychle rostoucích dřevin (topoly, vrby) – jejichž délka odpovídá alespoň hloubce stupně křížem přes sebe tak, aby bylo dosaženo pokrytí alespoň z 50%. Poté se zakrývají výkopkem z dalšího (vyššího) stupně. Mohou přesahovat nejvýše o 10 cm. Větve musí být minimálně po 1,5 m svázány.

4.8.7 Řez po/při výsadbě Při výsadbě prostokořenné sazenice a sazenice se zemním balem (vyzvednuté z volné půdy) je nutné zredukovat nadzemní část tak, aby odpovídala zbylému kořenovému systému. Nazýváme jej srovnávací (komparativní) řez. Redukce nadzemní části musí být tím větší, čím větší je ztráta kořenů. U prostokořenné sazenice se silně zredukovaným kořenovým systémem může redukce dosáhnout 60-ti i více procent. U dobře zapěstovaných sazenic s kvalitním kořenovým systémem lze při výsadbě se zemním balem provést řez mírnější, u stálezelených řez minimalizujeme. I při výsadbě kontejnerované sazenice je nutno vytvořit vyvážený poměr mezi nadzemní a podzemní částí sazenice. Vždy je výhodná mírná „převaha“kořenové části. Nejedná se rovnováhu hmot nadzemní a podzemní části, ale o přiměřený poměr. SMÝKAL (2008)

4.9 Termín výsadby Při určování vhodného ročního období pro realizaci výsadeb je nutno dbát na druhově podmíněné zvláštnosti jednotlivých taxonů dřevin. Nejvhodnější roční doba pro výsadbu prostokořenných dřevin je doba vegetačního klidu, tj. po opadu a před rašením listů a před růstem kořenů v předjaří. Prostokořenné dřeviny se nesmí vysazovat za mrazu. Podzimní výsadby jsou obvykle vhodnější, neboť 43

půda je prohřátá a umožňuje po určitou dobu intenzivní růst kořenů, přestože nadzemní část je již ve stádiu dormance. Podzimní výsadba šetří půdní vláhu, rostliny lépe zakořeňují a rostou. Opadavé listnáče vysazujeme od října do zámrazu a z jara až do vyrašení pupenů. Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat v průběhu celého roku (vyjma suchých období s vysokou intenzitou slunečního záření a mrazových období se zamrzlou půdou). I zde je však nejlepší doba pro výsadbu na podzim po opadu listů a pak v předjaří. Stálezelené dřeviny a jehličnany se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou doby rašení letorostů. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je však brzy na podzim (září až polovina října), aby do zimy zakořenily a mohly přijímat vodu i v zimě. Dřeviny by se neměly vysazovat v době rašení a v době opadu listů/jehlic. Nevysazujeme dřeviny za extrémně nízkých teplot, v suchém období a za suchého a teplého větrného počasí. Při výsadbě je důležitá důsledná ochrana kořenového systému před účinky slunečního záření, větru a sucha. KOLAŘÍK A KOL. (2003)

4.10 Založení trávníku Zatravnění je základním prvkem vegetačních úprav a zpravidla má být i jejich první etapou. Je vhodnou vegetační úpravou v rozhledových polích (zejména ve středním, popř. postranním dělícím pásu, na křižovatkách, na zářezových svazích při vnitřních stranách směrových oblouků apod.) a všude tam, kde z důvodu bezpečnosti provozu a podmínek údržby silnice a dálnice nelze vysazovat stromy a keře. ČSN 73 6101 Zakládání trávníku se řídí normou ČSN DIN 189 17. Spotřeba osiva je 15-25g/m2 a výsev se provádí nejlépe v březnu a dubnu nebo srpnu a září, aby semena měla dost vlády. MINISTERSTVO DOPRAVY A SPOJŮ in TOMSOVÁ (2009)

44

4.10.1 Zakládání trávníku na rovině Před výsevem trávníku je nutno vrchní vrstvu půdy obdělat (frézování 2x, vláčení, uhrabání), pohnojit (600kg Cereritu/ha, lze použít i jiného kombinovaného hnojiva), urovnat a vysbírat kameny. Výsev se provádí ručně nebo secími stroji. Po výsevu se travní semeno zapraví a povrch půdy se uválí. ŠVÉDOVÁ (2008)

4.10.2 Zakládání trávníku na svazích Na svazích se zakládá trávník hydroosevem. Před nástřikem komponentů hydroosevu musí být terén urovnaný, bez odpadů, stavebních zbytků a bez kamenů. Povinné komponenty hydroosevu jsou: voda, osivo, hnojivo, stabilizátor povrchu půdy, mulčovací materiál. Tyto komponenty je pro zakládání trávníku na extrémních stanovištích nutno doplnit o další pomocné půdní látky. Stabilizátor povrchu půdy musí být registrován podle zákona č. 156/1998 Sb. (zákon o hnojivech) a musí zároveň sloužit jako pomocná půdní látka, např. Terra-Control SC. Zhotovitel hydroosevu před zahájením prací provede vyhodnocení stanoviště a podle ČSN 83 9041 stanoví komponenty hydroosevu a jejich dávkování. ŠVÉDOVÁ (2008)

Příklad vhodné směsi Druh

g/m2

Lipnice luční

4-6

Kostřava červená trsnatá

3-6

Kostřava červená výběžkatá

3-6

Psineček tenký

2

Kostřava ovčí – pouze na suchých lokalitách

3-5

Jílek anglický – v lokalitách s nebezpečím eroze MINISTERSTVO DOPRAVY A SPOJŮ in TOMSOVÁ (2009)

45

4.11 Mulčování Mulčování je dnes obvyklou součástí zakládání zeleně. Jedná se o vytvoření vrstvy mezi/okolo dřevin z obvykle organického materiálu. Důvodem k mulčování je snaha potlačit růst plevelů. Aby k tomuto došlo, je zapotřebí vytvořit vrstvu mulče alespoň o tloušťce 10 cm, maximálně 15 cm. Vyšší vrstva mulče by mohla způsobit přehřívání kořenů rostoucích v blízkosti půdního povrchu, vytváření nov7ch kořenů v blízkosti půdního povrchu. Nejpoužívanějšími materiály pro mulčování je borka jehličnatých dřevin. Dalším materiálem mohou být dřevěné štěpky vzniklé při štěpkování odřezaných větví, sláma aj. Jiným způsobem jak zabránit plevelům v potlačování vhodných růstových podmínek námi žádoucích dřevin je ožínání, otrhávání, sešlapávání. Mulčování je vhodné po dobu než dojde k zapojení porostu dřevin a přirozenému vytvoření podmínek nevhodných pro růst plevelů. Možné je i použití chemických přípravků, které brání klíčení plevelů, případně kombinované použití chemického přípravku a například borky.

Další mulčovací materiály uvádí například SMÝKAL (2008): Organické: drcená kůra, drcené dřevo, piliny, plevy, travní řezanka, listí, kompost, papír, lepenka, seno, sláma, rašelina Anorganické: černá folie, průhledná folie, tkaný polypropylen, kamení, štěrk.

4.12 Velikosti dřevin Většina dřevin pro výsadby jsou dostupné v několika velikostech. Zvolená velikost dřeviny bude záviset na finančních možnostech, na návrhu architekta, na investorovi, na podmínkách do jakých budeme sázet a dostupnosti potřebného materiálu. Školkařská norma ČSN 46 4902-1 uvádí velikosti dřevin. In http://www.svazskolkaru.cz/main.asp?page=language&1=01, 2008

Nejpoužívanější velikosti dřevin sázených ke komunikacím jsou: - listnaté keře - pro všechny výsadby – opadavý keř standardní výšky 60 – 100 cm v kontejneru o objemu 2 l, nejméně 3 výhony 46

- špičáky listnatých stromů - (např. Acer, Tilia) – pro výsadby na svazích a velkoplošných výsadbách stromů v okách křižovatek apod. – 2 x přesazované, výšky 150 – 200 cm, v kontejneru o objemu 7 – 10l, - pyramidy - (výpěstky listnatých stromů jako je např. Quercus, Carpinus) – pro výsadby na svazích a velkoplošných výsadbách stromů v okách křižovatek apod. - 2 x přesazované, výšky 125 – 150 cm, v kontejneru o objemu 7 – 10l, - alejové stromy – pro výsadbu alejí kolem přeložek pozemních komunikací, na exponovaných místech trasy komunikace - 3 x přesazované, o obvodu kmene 10-12cm, výšky kmene nejméně 2,30m, prostokořenné nebo balové, - alejové stromy - větší velikosti – pro výsadby na odpočívkách nebo exponovaných místech trasy komunikace – 3 x přesazované o obvodu kmene 14-16cm, výšky kmene nejméně 2,20m, s balem, - jehličnaté stromy – pro výsadby na trase a v okách křižovatek, výšky 60–70cm v kontejneru o objemu 5l; pro výsadby na odpočívkách a exponovaných místech trasy komunikace výšky 175 – 200cm, s balem. ŠVÉDOVÁ (2008)

4.13 Doprovodná vegetace pozemních komunikací Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: -dálnice -silnice -místní komunikace komunikace

-účelová

Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich změny:

O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace

47

rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie. V případě, kdy změna kategorie pozemní komunikace vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník. (http://www.mdrcr.cz/NR/rdonlyres/07A1C4A0-4563-40EC-B5768C8414104135/0/13.doc)

Samostatný problémový okruh tvoří silniční zeleň podél silně zatížených komunikací především 1. třídy. Na zeleň jsou na zde, vzhledem k vysoké frekvenci pohybu vozidel i obyvatel, negativnímu hygienickému vlivu na okolní prostředí i požadavkům na zajištění bezpečnosti provozu, kladeny vysoké funkční nároky. Současně však představují pro dřeviny extrémně nepříznivá stanoviště, zejména díky chemické údržbě v zimních měsících, vysoké koncentraci výfukových plynů, rozptylu ropných produktů i mechanickým poškozením. To vše vytváří na těchto lokalitách zcela specifické požadavky na druhovou skladbu i prostorové uspořádání porostů silniční zeleně. Prostorové uspořádání těchto porostů je limitováno především požadavky bezpečnosti silničního provozu a zvýšenými nároky na izolační účinky výsadeb. Schématický vzorec odpovídá přibližně výsadbě trojic stromů ve vzdálenosti 25m od sebe, interval stromů uvnitř trojice je 10m. Každá trojice představuje v dospělosti jeden strom, případně dvojici, předpokládá se pravděpodobné odumření 1 - 2 stromů z vysazené trojice. Tím dojde k dalšímu rozvolnění a úpravě intervalů. Před touto stromovou řadou je vysazena minimálně 1 lokálně přerušovaná keřová řada., pokud to umožňují prostorové podmínky, znásobená. Ta reprezentuje hlavní účinnou složku doprovodu a nese největší funkční zátěž. Z tohoto důvodu je nezbytné její výsadbě i následné péči věnovat zvláštní pozornost. Přerušení keřové řady jsou nezbytná z důvodu provětrávání prostoru vozovky, zajištění optického kontaktu s okolní krajinou a zabránění monotónnosti výsadeb a následné zvýšené únavě řidičů. (http://www.mujweb.cz/www/krajina.vegetace/silnice.html)

48

Při volbě dřevin podél komunikací se musí respektovat a zvažovat několik hledisek. Je třeba si uvědomit, že jde o výsadby ve volné krajině, a proto je třeba používat především dřeviny domácích a vyhnout se dřevinám s velmi odlišným a pro naši krajinu cizím vzhledem (cypřišky, zeravy, převislé a barevné formy dřevin). Na druhé straně není nutné toto hledisko dodržovat doslovně, poněvadž komunikace sama je technické dílo a nejde tedy o výsadbu v neporušené, ale v kulturní krajině. Proto je rozhodující cit navrhovatele výsadeb. V chráněných přírodních oblastech, v blízkosti rezervací a starých historických staveb se dává přednost autochtonním dřevinám, jinde, zvláště v blízkosti osad, sídlišť nebo jiných staveb, se uplatní i okrasná hlediska a mohou se použít i cizokrajné dřeviny jako jírovec, jeřáb prostřední, topol Simonův aj. Druhým hlediskem ovlivňujícím druh vysazované dřeviny jsou stanovištní podmínky, tj. nadmořská výška, terén, druh půdy a její vlhkost. Jiný sortiment dřevin najde proto uplatnění v nížinách, jiný v pahorkatinách a jiný v podhorských a horských oblastech. Jiné dřeviny jsou vhodné pro vlhké lokality a jiné pro suché, slunné svahy. Třetím hlediskem ovlivňujícím volbu dřeviny je druh komunikace a její úsek. Je pochopitelné, že u dálnice nebo široké státní silnice jsou jiná kritéria než u lokální polní komunikace, jiná v příměstské oblasti a jiná ve volné krajině. K hlavní komunikaci se hodí vysoké, mohutné stromy s vysoko nasazenými korunami, u lokálních komunikací můžeme použít i nižší dřeviny a třeba i s většími plody. V některých okresech dnes 80 až 90% stromořadí podél komunikací tvoří ovocné stromy, švestky, jabloně, hrušně a třešně. Je to opatření dříve jistě vhodné, ale dnes z velké části problematické. Ovoce znehodnocuje rušný silniční provoz, spojený s prašností a vylučováním jedovatých plynů z výfuku motorů. K tomu přistupuje i okolnost, že bioklimatický a hygienický vliv ovocných stromořadí v krajině je malý a nízko nasazené koruny jabloní a třešní ztěžují silniční provoz. Je proto nutné počítat s tím, že ovocná stromořadí budou postupně, zvláště u rušnějších komunikací, odstraňována a nahrazována vhodnější zelení. Ovocné stromy se uplatní hlavně při lokálních komunikacích poblíž vesnic a v ochranných zelených pásech při zemědělských provozovnách.

49

4.13.1 Charakteristika dálnic •

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu

silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. •

Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší

povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. •

Návrhová rychlost přes 100 km/h

•

Maximální povolená rychlost mimo obce je 130 km/hod., v obci 80 km/hod. (liší se

podle státu) •

Kategorijní šířka čtyřproudé dálnice 27,5metru

•

Mimoúrovňové křižovatky

•

Připojovací a odbočovací pruhy v maximální předepsané délce

•

Směrové oblouky, stoupání a klesání musí dodržovat určité parametry pro daný typ

terénu •

V dlouhých stoupáních musí být vždy přidán stoupací pruh

•

Střední dělicí pás a krajnice musí dodržovat předepsané šířky

Silnice I. třídy je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu. Označuje se jednomístným nebo dvojmístným číslem v modrém poli, před nímž se někdy uvádí ještě římské číslo I oddělené lomítkem. V současné době jsou čísla 1–71. Ve stejném systému jsou číslovány i rychlostní silnice a dálnice, před jejichž číslo se vkládá písmeno R nebo D. Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení a provozní podmínky jako dálnice. Zpravidla je z hlediska provozu označená jako silnice pro motorová vozidla. Silniční ochranné pásmo je definováno mimo souvisle zastavěné území u rychlostních komunikací do vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu (pro reklamy, poutače a světelná zařízení 250 m), u ostatních komunikací I. třídy 50 m od osy přilehlého jízdního pásu (zpravidla vozovky), u silnic II. a III. třídy a místních komunikací II. třídy 15 m od osy přilehlého jízdního pásu.V silničním ochranném pásmu podléhá stavební, reklamní i pěstební činnost přísnějším podmínkám, případně souhlasu silničního správního úřadu. Vlastníci pozemků v ochranném pásmu jsou povinni strpět nezbytné činnosti vlastníka komunikace. (http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice, 2008)

50

4.13.2 Charakteristika vegetace podél dálnic Problematika doprovodné vegetace dálnic se podle WAGNERA (1982) soustřeďuje na: -

závislost kompozice vegetace na dopravní rychlosti

-

sadovnická úprava okolí přivaděčů

-

osázení dělícího středního pásu

-

sadovnická úprava odpočívadel

-

biologické a kompoziční začlenění dálnice do krajiny

4.13.2.1 Závislost kompozice vegetace na dopravní rychlosti Měřítko kompozice vegetace podél dálnic musí být uzpůsobeno vyšší rychlosti vozidel. Pozornost lze vyvolat větší velikostí skupin nebo jejich delšími intervaly, kontrastem tvarů a barev vegetace a ostatních kompozičních prvků jako proluk, průhledů apod. Rychlostí se kompoziční zorné pole zužuje a proto je pečlivěji musíme komponovat a hlavně správně vyřešit výškovou gradaci barevnou harmonii s více kontrastními efekty.

4.13.2.2 Sadovnická úprava okolí přivaděčů Zde se přidružují ještě vnitřní plochy mezi jednotlivými provozními trasami. Snižujeme zde výsadby vnitřních oblouků pod horizont rozhledu řidiče a před vjezdem na dálnici plánujeme na vnějším oblouku pouze trávník nebo nanejvýše nízké pokryvné dřeviny. Vnitřní prostory jsou v podstatě malé parčíky, ale řešení musí být specifické, uplatňují se jen z pozice uživatelů komunikace.

4.13.2.3 Osázení dělícího středního pásu Střední dělící pás musí být všude mezi protisměrnými jízdními pruhy dálnice. Používáme nízké pokryvné dřeviny a vyšší dřeviny sázíme doprostřed a vytváříme z nich účinnou kompozici, případně i vizuální clonu proti oslnění protijedoucími vozidly. Můžeme využít i popínavé rostliny na konstrukci. WAGNER (1982) dále zmiňuje dva způsoby výsadby vegetace v těchto středových pásech – přímočarou výsadbu a výsadbu „zic-zac“. Přímočará výsadba není mnoho odlišná od tradiční výsadby. Dřeviny jsou uprostřed dělícího pásu a protože jsou vysázeny v řadě musíme vytvořit půdorysový i vertikální rytmus kombinací vyšších a nižších keřů, jejich rozdílného habitu, případně i barvy

51

olistění. Výsadbu „zik-zak“ je možné použít s trávníkovými pásy nebo bez nich. Použitá vegetace musí odpovídat celkovému charakteru osázení celé trasy silnice. Používají se nízké dřeviny, aby nevytvořily pohledový kanál. Další možností tam, kde není k dispozici dostatečné množství dobré půdy je při stavbě silnice zřízení drátěné konstrukce. Na vzdálenost 100-150cm se vysází do předem připravených jamek sazenice popínavých dřevin, nejlépe Polygonum, Parthenocissus apod., které lépe než naše domácí dřeviny snesou tvrdé podmínky dané stanovištěm. Tyto velmi brzy konstrukci porostou, vytvoří vlastní dřevitou konstrukci, která přeroste drátěnku.

Obr. číslo 1: Úprava středního dělící pásu –„ zic – zac“, WAGNER (1982)

4.13.2.4 Biologické a kompoziční začlenění dálnice do krajiny Před vlastním osázením se musí provést důkladný ekologicko-dendrologický průzkum. Je samozřejmé, že pro osázení dálnice můžeme velmi těžko doporučovat původní rostlinstvo, neboť vložením velkého technického díla do krajiny se její mikroklima podstatně změnilo. Způsobuje to hlavně velké množství stavebního materiálu, hlavně betonu, asfaltu a kamene ke stavbě použitého a v podstatné míře i změna reliéfu, snížení hladiny podzemní vody a doprovodné projevy automobilové dopravy jako plyny a prach. K tomu všemu musíme při výběru rostlin přihlížet. Použitím podobné vegetace jako v široké krajině je jednou z podmínek, aby dálnice nevypadala tak „cizí“. Kompoziční začlenění dálnice do krajiny je velmi závislé na volbě vegetace. Důležité je vyřešení výškové gradace a barevnosti v souladu s vybarvením viditelných dálničních objektů, hlavně mostů, nájezdů a výjezdů z dálnice apod. Vertikální gradace je důležitější, neboť dálnice je vedena více po niveletách.

Druhová, skladba je limitována především požadavkem tolerance vůči posypovým solím, nezbytnosti plnění izolační funkce a zajištění bezpečnosti provozu. Požadavkem na

52

současnou biologickou funkci je druhová skladba zúžena na domácí dřeviny vhodné pro konkrétní stanoviště. Těmto požadavkům odpovídají především keřové výsadby s omezením stromového patra, které se v případě nehody stává pro vozidlo pevnou překážku se všemi tragickými důsledky v případě střetu, na nezbytnou míru. To však platí pouze v případě, že jsou výsadby prováděny v úrovni nebo pod úrovní vozovky (násyp). Ve svazích zářezů a ve vzdálenostech větších než 4,5m od krajnice je pro výsadby možné použít běžných intervalů (nejčastěji 12-15m) nebo realizovat plošné výsadby (stabilizace svahů). Přitom je nezbytné konstatovat, že ani navrhovaná druhová skladba z domácích dřevin není schopna zaručit plný úspěch realizovaných výsadeb a je nezbytné počítat se zvýšeným procentem úhynu a nezbytností zvláštní péče, zejména v období bezprostředně po výsadbě. Z domácích dřevin jsou to zejména: jasan ztepilý, dub letní, dub zimní, svída krvavá, zimolez

pýřitý,

meruzalka

alpínská,

bez

černý,

kalina

tušalaj.

Větší naději na úspěch poskytují některé introdukované dřeviny rezistentní vůči účinkům solí. Nevýhodou je omezení biologické funkčnosti takových silničních doprovodů. Pro výsadbu těchto dřevin do volné krajiny je nezbytný souhlas orgánů ochrany přírody. Jedná se zejména o následující: dřezovec trojtrnný, dub červený, trnovník akát, netvařec křovitý, čimišník stromkovitý, čimišník křovitý, hlošina stříbrná, rakytník řešetlákovitý, zimolez tatarský,meruzalka zlatá, šeřík obecný, tamaryšek drobnokvětý, tamaryšek pětimužný, růže svraskalá. (http://www.mujweb.cz/www/krajina.vegetace/silnice.html)

MEZERA (1979) vymezuje jako vhodné dřeviny následující: dub, lípa, jasan, jilm, topol, javory, borovice lesní a borovice černá, modřín, ve vyšších polohách i buk, jeřáb a smrk v doprovodu s vhodnými keři. Doprovod ovocných stromů je tu nevhodný. Mezi protisměrnými dopravními pásy se uplatní travnatý zelený pruh asi 3m široký, osázený keři 1,0 až 2,0m vysokými. Tento keřový pruh brání oslnění protijedoucími vozidly, je dobrou záchytnou stěnou při haváriích a plní hygienické funkce v krajině.

53

4.13.3 Charakteristika silnic •

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a

jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a)silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b)silnice

II.

třídy,

která

je

určena

pro

dopravu

mezi

okresy,

c)silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. •

Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je

přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení •

jako

dálnice.

Silnice II. třídy je určena pro dopravu mezi okresy. Označuje se trojmístným číslem

v modrém poli, před nímž se někdy uvádí ještě římské číslo II oddělené lomítkem. V současné době jich je cca 450. •

Silnice III. třídy je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na

ostatní pozemní komunikace. V terénu ani v mapách se zpravidla číslem neoznačují. V úředních dokumentech a specializovaných mapách se označují čtyř- nebo pětimístným číslem, před nímž se někdy uvádí ještě římské číslo III oddělené lomítkem. Číslo obvykle vychází z některé silnice II. třídy, na kterou se napojuje. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Silnice)

4.13.4 Charakteristika vegetace podél silnic MEZERA (1979): U dálkových silnic středního významu jsou nejvhodnější též stromy vysokého vzrůstu jejich sortiment bude velmi podobný sortimentu u dálnic. V okolí osad se mohou ve stromořadí uplatnit i ovocné dřeviny. Vede-li po některé straně komunikace telefonní nebo elektrické vedení, vysazují se pod ním jen nízké stromy a keře.

54

Silnice vedlejší, okresní, slouží hlavně k hospodaření v krajině. I zde je nutné počítat s výsadbou stromů až za příkop. U vedlejších silnic je možné ve větší míře počítat s výsadbou ovocných stromů a je dobré pamatovat též na medonosné dřeviny. Dřeviny ve stromořadích se vysazují ve sponu 4 až 5m a během doby se prořeďují až na konečný dvounásobný spon 8 až 10m, nebo se vysazují hned v tomto řidším sponu. K výsadbě se používá odrostků s korunkami zhruba ve výši 2m, o mladší sazenice je třeba několik let se starat a postupně tvarovat korunky v této výši. Na svazích v zářezech silnic se nevysazují stromky a keře jednotlivě, aby se nekomplikovalo kosení trávy, ale vysazují se v menších skupinách.

4.13.5 Charakteristika místních komunikací Vlastníkem je podle zákona obec. Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné

stavebně

technické

vybavení

jako

dálnice.

Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:

a)místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,

b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,

c)místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,

d)místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. (http://www.mdrcr.cz/NR/rdonlyres/07A1C4A0-4563-40EC-B5768C8414104135/0/13.doc)

55

4.13.6 Charakteristika vegetace podél místních komunikací Vegetace podél místních komunikací musí také splňovat určité parametry. Bude to především podjezdová (4,5m) a podchodová (2,2m) výška, náležité výhledy na křižovatkách a jiných důležitých místech, určitá vzdálenost od vlastní komunikace.

4.13.7 Charakteristika účelových komunikací Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto

vlastníka.

Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. (http://www.mdrcr.cz/NR/rdonlyres/07A1C4A0-4563-40EC-B5768C8414104135/0/13.doc)

4.13.8 Charakteristika vegetace podél účelových komunikací Jak již bylo výše zmíněno, účelovou komunikací se myslí spojení nemovitostí s ostatními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Z toho také vyplývá charakter zeleně zde sázené. Všeobecně lze říci, že je zde možné použít velké i menší keře, stromy s nižším nasazením koruny, ovocné druhy, a to díky především malé rychlosti projíždějících vozidel, nízké intenzitě dopravního provozu, často se také může jednat o okraj obce navazující na volnou krajinu. WAGNER (1982) se dále

56

zmiňuje o tom, že podél cesty, silnice vedoucí lesem záměrně žádné další dřeviny nesázíme.

4.14 Možnosti řešení doprovodné vegetace komunikací WAGNER (1982) uvádí následující způsoby vedení komunikací a jejich vhodné osázení: -

silnice v rovině s příkopem

-

silnice v zářezu nebo odřezu s příkopem

-

silnice na náspu s příkopem

-

silnice v rovině bez příkopu

-

silnice v zářezu s popínavými keři

-

silnice nad terénem

-

silnice na náspu bez příkopu

4.14.1 Silnice v rovině s příkopem Jedná se o velmi běžný typ silnice, kdy trasa probíhá rovinným terénem. Trávník v příkopu je nutné několikrát za vegetační období kosit aby tím byla udržována jeho dostatečná průtočnost. Velkou část vody při deštích odvede do spodiny travnatý drn. Pokud je trávník v příkopu kosen často, nemusí být pokosená tráva shrabována.

Obr. číslo 2 – řez silnicí v rovině s příkopem, WAGNER (1982)

57

4.14.2 Silnice v zářezu nebo odřezu s příkopem Situace, kdy v hlubokém zářezu vzniká u řidiče nepříjemný pocit je možno zlepšit modelací terénu a vlastní výsadbou vegetace. Svahy zářezu musí být o menším úhlu a nemají být přímočaré, ale měkce modelované. Nemají být také všude stejně široké. Všechny plochy svahu, které jsou mimo dosah žacích lišt budou osázeny pokryvnými dřevinami. Jinak jsou podmínky úpravy stejné jako u silnice v rovině s příkopem.

Obr. číslo 3 – půdorys silnice v zářezu nebo odřezu s příkopem, WAGNER (1982)

4.14.3 Silnice na náspu s travnatými svahy Tato situace je ojedinělá a vyskytuje se tam, kde z kompozičního důvodu nemůžeme svahy náspu osázet kompaktně křovinami, neboť by v obrazu krajiny tyto keře rušily. V tomto případě je nutné, aby se svahy vymodelovaly rovněž terasách, které do obrazu krajiny lépe zapadnou, než jeden vysoký násep. Je samozřejmé, že je pro rozvinutý svah potřebná větší plocha a proto se doporučuje tam, kde silnice neprochází krajinou s velmi kvalitní zemědělskou půdou. Násep se rozloží do teras tak, aby žací stroj mohl plynule po náspu projíždět a co největší plochu svahu pokosil. Zbytek náspu se osází pokryvnými rostlinami. Také můžeme celý svah náspu osázet pokryvnými dřevinami nebo i vyššími keři a trávníkový pás ponecháme pouze za krajnicí.

58

Obr. číslo 4 – půdorys silnice na náspu s travnatými svahy, WAGNER (1982)

4.14.4 Silnice v rovině s filtrem Jedná se tzv. bezpříkopovou úpravu, kdy silniční příkop je nahrazen filtrem. Je to v podstatě podélný trativod, který je krytý geotextýlií a zasypaný vrstvou zeminy na které roste trávník. Po určité době (5-8 let, v písčitých půdách i více) se plstěná vložka vymění tím, že se drn sloupne a po výměně filtru se znovu položí. Dřeviny se vysazují asi 70cm za pás trávníku. Vzhledem k tomu, že nemusí být příkop, může být pak trávníkový pás 150200cm a zorné pole se tím podstatně rozšíří. Trávníkový pás se pak kosí. Hranice mezi trávníkem a vzrůstnými keři se osází pokryvnými dřevinami.

Obr. číslo 5 – půdorys silnice v rovině s filtrem, WAGNER (1982)

59

4.14.5 Silnice v zářezu Jedná se o vysoké a dlouhé svahy s vyčnívajícími balvany, které nelze racionálně udržovat a jsou v našich podmínkách zaplevelené a kompozičně znehodnocující krajinu. Výsadba velkého množství pokryvných rostlin je nákladná a také dobré zeminy není obvykle dostatečné množství. V takovém případě vysázíme na svah do vzdálenosti 100150cm popínavé rostliny jako Parthenocissus, Polygonum, Humulus, Vitis apod., které velmi rychle svah zarostou, vytvoří vlastní konstrukci spletí větví a větviček a zároveň snesou dané podmínky lépe než naše domácí dřeviny. Tím, že se šplhají mladé výhonky po starých větvích se vegetace dostává až do výše 100-200cm a vytváří samostatnou vertikální strukturu.

Obr. číslo 6 – řez silnicí v zářezu, WAGNER (1982)

Obr. číslo 7 – půdorys silnice v zářezu, WAGNER (1982)

60

4.14.6 Silnice nad terénem s trávníkovou drenáží bez filtru Situace, která vzniká na silnicích stálým nanášením nových živičných vrstev, nám umožňuje vyplnění silničního příkopu do mírné konvexní vlny. Při rekonstrukci se příkop vyhloubí a vyplní drenážním materiálem, jako kamennou drtí, hrubou škvárou apod. Na ni se naveze vrstva jemného písku (asi 20cm) a vrstva dobré ornice a oseje se travní směsí jako travnatá hřiště. Po zapojení travnatého drnu vytváří trávník sám dobré odtokové poměry. Trávníkový pás se kosí jako ostatní trávníkové plochy na silnicích.

Obr. číslo 8 – řez silnicí nad terénem s trávníkovou drenáží bez filtru, WAGNER (1982)

4.14.7 Silnice na náspu s rozšířenou korunou V některých situacích je na vysokých silničních náspech potřebné, aby byl svah v koruně rozšířen, řidič má pak větší pocit bezpečnosti. Pruhy za silniční krajnicí řešíme jako travnaté plochy. Vlastní svahy náspu pak osázíme podle toho, kudy silnice probíhá, obvykle vysokými keři, které přesáhnou korunu svahu jen do výšky 200-250cm. V místech, kde bezpečnost jízdy vyžaduje přehled, vysazujeme jen pokryvné dřeviny do 100cm.

61

Obr. číslo 9 – půdorys silnice na náspu s rozšířenou korunou, WAGNER (1982)

Obr. číslo 10 – řez silnicí na náspu s rozšířenou korunou, WAGNER (1982)

4.15 Doprovodná vegetace kruhových objezdů 4.15.1 Charakteristika kruhových objezdů Kruhový objezd nebo okružní křižovatka je zvláštní typ křižovatky, který obvykle zvyšuje bezpečnost silničního provozu. Rozděluje celou křižovatku do několika jednoduchých křižovatek okolo kruhu uprostřed, čímž se pravidla týkající se průjezdu křižovatkou značně zjednoduší. Klasické průsečné nebo stykové křižovatky se vyznačují řadou nedostatků, které nelze nikdy zcela odstranit. Patří sem především velké množství 62

kolizních bodů, nebezpečné levé odbočení z hlavní komunikace na vedlejší, dlouhé čekací doby při najíždění z vedlejší komunikace na hlavní a s tím související narušení plynulosti provozu. Okružní křižovatky lze obecně považovat za nejpřehlednější a nejbezpečnější řešení. Oproti průsečné křižovatce snižují množství kolizních bodů, odstraňují nežádoucí odbočení vlevo, zajišťují rovnoměrný a plynulý provoz, vykazují vyšší kapacitu a zkracují čekací dobu najíždějících vozidel. Zkrácení čekací doby, omezení zastavování a následného rozjíždění vozidel současně snižuje negativní dopady na životní prostředí, především snižuje exhalace a hluk z dopravy. Také umožňují průjezd křižovatkou pouze nižší rychlostí a navíc vytvářejí šikmý úhel případných střetů, čímž se také zmírňují následky po případné kolizi vozidel. Takovýto pozitivní vliv však mohou mít pouze okružní křižovatky, které jsou v souladu se zásadami správného návrhu. Kruhové objezdy bývají významné architektonické prvky ve městech. V České republice si oblibu získaly v devadesátých letech 20. století. Kruhové objezdy se staví hlavně kvůli bezpečnosti. Středový kruh tvoří přirozenou překážku, kolem které jezdí řidiči pomaleji a proto i případné nehody mívají jen lehké následky. Správně navržená a realizovaná okružní křižovatka musí znemožňovat průhled skrz křižovatku. Optimálním řešením je výsadba vzrostlé zeleně a instalace stožáru veřejného osvětlení, který by za snížené viditelnosti osvětloval celý prostor křižovatky. Dále musí být okružní křižovatka řidičem identifikovatelná v dostatečné vzdálenosti a musí jednoznačně přerušovat lineární perspektivu trasy pozemní komunikace, na níž se nachází. Tvar středového ostrova by měl být kruhový nebo se téměř kruhu blížící. Výhoda kruhového objezdu je v podstatě v neomezeném počtu zaústitelných odbočných větví, bez újmy bezpečnosti provozu. Nevýhodou kruhových objezdů je větší zábor ploch a potřeba viditelnosti z a na příjezdové větve. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kruhov%C3%BD_objezd) ANDRES in TRNAVSKÁ (2008)

4.15.2 Charakteristika vegetace kruhových objezdů Kruhové objezdy se často ve městech využívají jako okrasný prvek. Každý projíždějící totiž nemůže přehlédnout jeho středový kruh. Umělecká výzdoba kruhu květinami, sochami a nebo i vodotrysky je velmi populární například ve Francii. Podobný zvyk se začíná prosazovat i v Česku.

63

Oproti vegetaci vysazené podél komunikací v rovině, má výsadba vegetace na kruhových objezdech značnou výhodu v eliminaci rozstřikované solanky. Vlastní středový kruh je obvykle oddělen betonovým obrubníkem o různé výšce nebo se směrem ke středu postupně zvyšuje, a tak je účinně bráněno v poškozování alespoň vnitřní vegetace rozstřikovanou solankou. Výhodou v tomto směru je také poměrně nízká rychlost vozidel. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kruhov%C3%BD_objezd)

Příklady použití zeleně na kruhových objezdech:

Obr. číslo 11 – Bohumín, KLIMŠOVÁ (2008)

Obr. číslo 12 – Sokolov,WIKIPEDIA (2008)

64

Obr. číslo 13 – Cheb, RADNIČNÍ LISTY (2002)

Obr. číslo 14 – Trutnov, VALENTA (2008)

Obr. číslo 15 - Trutnov, VALENTA (2008)

Obr. číslo 16 – Frýdek-Místek, KOHUT (2008)

65

Obr. číslo 17 – Trutnov, http://SWEB.CZ/BRUDNY.CZ

Obr. číslo 18 – Přelouč, http://SWEB.CZ/RUDNY.CZ

Obr. číslo 19 – Trutnov,

SLAVÍČEK (2005)

66

5. ANALÝZA LOKALITY Geomorfologie Systém:

Hercynský

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie:

Česká tabule

Oblast:

Středočeská tabule

Celek:

Středolabská tabule

Podcelek:

Mělnická kotlina

Okrsek:

Staroboleslavská kotlina

PRAGOPROJEKT a.s. (2008)

Polabský bioregion Bioregion leží ve střední části středních Čech, zabírá Terezínskou, Mělnickou a Nymburskou kotlinu a rozkládá se v nejnižší části české tabule. Má výrazně protáhlý tvar ve směru ZSZ – VJV a celkovou plochu 1183 km2.

Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2., bukovo-dubového vegetačního stupně, vlivem substrátu ovšem bez buku, naproti tomu s přirozeně hojnou borovicí lesní. Na terasách převažují borové doubravy V nivě Labe jsou četné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních lesů, fragmenty slatin a mrtvých ramen. Na vyšších terasách jsou hojné kulturní bory. Nivní louky jsou zastoupeny relativně málo, dominuje orná půda , značnou plochu zaujímají sídla.

Horniny a reliéf Povrch bioregionu tvoří z velké části písčité až jílovité hlíny labské nivy, štěrkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Nivu zpestřují výplně četných zazemněných ramen (hnilokaly, humózní jíly a jemné písky, místy zakončené tvorbou slatiny). Bioregion zaujímá široké dno ploše rozevřeného údolí Labe, tj. vlastní nivu a nízké terasy (stupně VII a VI). Výrazné vyvýšeniny tvoří jen řada svědeckých vrchů z křídových

67

slínovců ve střední části a opukový hřbet mezi Mělníkem a Dřísy. Na Malém Labi je výrazně vyvinut nivní fenomén, jehož dynamika je dnes ovšem umrtvena regulací, resp. kanalizací řeky. Reliéf má charakter roviny s výškovou členitostí do 30m, typická výška bioregionu je 145 – 200m.

Podnebí: Podle Quitta leží celý bioregion v teplé oblasti T2, je značně teplý a má nejvyšší průměrné teploty v Čechách (Mělník 8,7°C, Poděbrady 8,9°C, Kolín 9,0°C). Srážky stoupají od západu k východu. Proto má bioregion ráz xerotermní.

Půdy: V labské nivě převládá typická fluvizem (typu vega). Na terasových štěrkopíscích vystupují chudé (oligobazické) arenické kambizemě, na vátých píscích málo vyvinuté půdy typu kyselých rankerů. V plochých, špatně drenovaných okrscích podél bočních přítoků Labe se vyskytují černice, obvykle víceméně oglejené. Černozemě a hnědozemní šedozemě se váží na pokryvy spraše a sprašových hlín. Místy významné plochy tvoří organozemě (slatinné půdy, náslatě) a glejové fluvizemě.

Biota: Bioregion leží v termofytiku a zaujímá fytogeografické okresy 5. Terezínská kotlina a 11. Střední Polabí a část fytogeografického podokresu 7b. Podřipská tabule (terasy Labe a Vltavy).

Vegetační stupně (Skalický): planární (až kolinní).

Potenciální přirozenou vegetací říčních niv jsou lužní porosty, které se na nejvlhčích místech střídaly s ostrůvky vrbin. Na slatinách, nepřeplavovaných každoročními záplavami, jsou potenciální vegetací olšiny. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy, zřejmě i s autochtonní borovicí, které na extrémnějších stanovištích přecházely do borů. Vzácně byly přítomny dubohabrové háje, teplomilné doubravy jen výjimečně na opukových vyvýšeninách. Primární bezlesí bylo ostrůvkovité a mělo podobu jednak slatinné vegetace a dále katény vodní a mokřadní vegetace. Přirozená náhradní vegetace vlhkých luk je představována různými typy. Na slatinách jsou typické různé asociace svazu Caricion davallianae. Na suchých stanovištích 68

jsou to zejména suché trávníky, které přecházejí na otevřenějších místech do vegetace svazů Corynephorion a Koelerion glaucae. Pouze na opukových elevacích se vystupuje vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati.

Krajina bioregionu je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněná, s náhradními společenstvy kulturní stepi a mozaikou druhotných lesních stanovišť menšího rozsahu. Odpovídající fauna hercynského původu je silně ochuzená, s ojedinělými zástupci xerotermní fauny. Významným fenoménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích, se zbytky lužních lesů, mokřadů a luk s periodickými tůněmi. Labe a jeho větší přítoky náleží do cenového pásma, v Labi je však biota decimována znečištěním.

Kontrasty: Hranice vůči všem okolním bioregionům je výrazná, daná geomorfologicky, geologicky, hladinou podzemní i povrchové vody (nivy bývaly zaplavovány) i bioticky. Nevýrazná hranice je v Nymburské kotlině vůči Mladoboleslavskému bioregionu (1.6) – přechodné území má dosti plynulý vegetační gradient. Velmi nevýrazná je i hranice vůči bioregionu Pardubickému (1.8), která symbolizuje pozvolný biotický a klimatický přechod.

Současný stav krajiny a ochrana přírody Bioregion zabírá starou sídelní oblast, na vyšších terasách souvisle osídlenou již od neolitu. Lesy v současnosti pokrývají jen nevelkou část plochy, ve vlastní nivě mají převahu přirozené porosty nad lignikulturami (zejména topolu), na terasách však dominují kulturní bory. Porosty s přirozenou skladbou jsou pouze fragmentární. Na odlesněných plochách nyní převažují agrocenózy, louky jsou vzácností. V posledních dvou stoletích však niva díky člověku zcela změnila charakter – řeky byly zregulovány, slatiny odvodněny, většina luk rozorána a zanikla i řada tůní a mrtvých ramen. Plocha bioregionu: 1183km2 Orná půda: 62 km2 Travní prosty: 3 km2 Lesy: 14 km2 69

Vodní plochy: 3,6 km2 KES: 0,4 km2 CULEK (2005)

Zájmové území je rovinné až mírně svažité se sklonem na jihozápad – tedy k toku Labe. Stará Boleslav je situována na pravém břehu řeky Labe, kde se vyvinula široká niva s úrodnými náplavovými půdami, ale i s mokřady a často zaplavovanými oblastmi. V současné době jde o krajinu dlouhodobě obývanou člověkem, na sídlo Staré Boleslavi navazují zemědělsky obdělávané pozemky, které severním a východním směrem přecházejí do uceleného lesního komplexu. Biodiverzitu území zvyšuje lokalita Proboštských rybníků, která představuje rozlehlé vodní plochy po těžbě písku. V současné době se zde opět těží. PRAGOPROJEKT a.s., 2008

5.1 Potenciální vegetace dle map BPEJ Potenciální vegetace s řešeném území spadá do následujících STG:

18.1.1 Fagi-querceta typica – typické bukové doubravy – 2B3 18.1.2 Carpini – querceta typica – typické habrové doubravy – 2B3x 18.1.3 Pini-querceta inferiora et superiora – borové doubravy nižšího a vyššího stupně – 2AB2(3) 18.1.4 Fagi-querceta aceris – javorové bukové doubravy – 2BC3 18.1.5 Carpini-querceta aceris – javorové habrové doubravy – 2BC3x 18.1.6 Ulmi-fraxineta carpini superiora – habrojilmové jaseniny vyššího stupně 2BC4 18.1.7 Tili-querceta roboris-aceris inferiora et superiora – javorolipové doubravy nižšího a vyššího stupně – 2BC-C4

BUČEK, LACINA (1999)

70

5.2 Charakteristika plochy určené pro obchvat Dle PRAGOPROJEKT a.s. (2008):

V nejnižší části vede komunikace ruderálním porostem vytvořeným na bývalém poli. Jde o porost ruderálního společenstva dvou až víceletých nitrofilních rostlin na antropogenních půdách ruderalizovaných stanovišť. V další části trasa prochází letos osetým polem hořčicí (Leucosinapis alba), ovšem na ploše velmi neúrodné, zaplevelené bérem sivým (Setaria pumila). V další části trasa prochází opět ruderálním porostem vytvořeném na bývalých zemědělsky obhospodařovaných plochách, obdobného charakteru jako části první. Trasa prochází nejprve podél řady topolů vlašských (Populus nigra ´Italica´) z jižní strany, následně je silnice vedena v ose této topolové aleje. Před kontaktem s chatovou osadou trasa prochází pšeničným polem. V proluce uvnitř chatové osady trasa prochází nejdříve ruderální enklávou vytvořenou v závislosti na charakteru substrátu, na uježděných površích je vytvořeno společenstvo svazu

Polygonion avicularis – druhotná druhově chudá pionýrská

společenstva jednoletých až vytrvalých druhů na sešlapávaných půdách sídel a obvodu komunikací. Dále k západu trasa prochází skládkou pokrytou ruderálním porostem svazu Arction lappae – druhotná nitrofilní společenstva vysokých terofyt převážně na sypkých minerálních půdách a Dauco-Melilotion – ruderální společenstva převážně dvouletých bylin na osluněných přirozených i antropogenních stanovištích, zejména podél silničních a železničních komunikací na skeletovitých půdách. I dále k západu trasa vede ryze ruderálními plochami na navážkách, případně na bývalých polnostech, např. v blízkosti malé vodní plochy, kterou trasa míjí z jižní strany. Bezprostřední okolí vodní plochy nese známky poloruderálního společenstva svazu Aegopodion podagrariae – druhotná lemová nitrofilní společenstva víceletých rostlin, rostoucích na vlhčích ruderalizovaných

stanovištích v sídlech i zastíněných porostech

mimo sídla, přímo v litorálním pásmu vodní nádrže jsou vytvořeny fragmenty mokřadního společenstva svazu Caricion gracilis – společenstva vysokých ostřic při pobřeží stojatých vod, zejména v Sláviích řek.

71

Po přetnutí polní cesty na úrovni severozápadního okraje vodní nádrže trasa prochází ruderálním porostem na bývalých polních plochách asociace TanacetoArtemisietum. Po přetnutí další polní cesty, která lemuje areál pro terénní jízdy čtyřkolek, se trasa dostává do ruderálních porostů charakterů svazů Arction lappae, Dauco-Melilotion a Polygonion avicularis. Na sever od areálu čtyřkolek jsou vytvořeny ruderální porosty na živinami chudých substrátech na výsušném štěrkopískovém říčním materiálu. Chudost substrátu podmiňuje absenci nitrofilních druhů bylin, čímž porost získává na přírodovědecké zajímavosti. Jde o ruderální společenstvo s relativně vysokým ekologickým potenciálem. Obdobné ruderální porosty jsou vytvořeny například na plochách bývalého vojenského výcvikového prostoru Mladá, tam ovšem druhově mnohem bohatší. I zde jde však o porosty hodné pozornosti. Dále trasa komunikace probíhá mezi lesním porostem charakteru kyselé doubravy na živinami chudém terasovém materiálu s kyselou půdní reakcí a areálem čtyřkolek. Poté se komunikace napojuje na stávající komunikaci II/331. Okružní křižovatka na ulici Boleslavská je navržena o vnějším průměru 23m. Prostor křižovatky je tvořen 6m širokým jízdním pruhem s netuhou asfaltovou skladbou komunikace a následně 2m širokým dlážděným krytem komunikace.

5.2.1 Územní systém ekologické stability V území stavby se nenachází žádný skladebný prvek systému ekologické stability. Do řešené lokality okrajově zasahuje ochranná zóna nadregionálního biokoridoru „Stříbrný roh – Polabský luh“, jehož nivní osa je vedena podél pravého břehu řeky Labe, vodní osa korytem řeky. Přibližně kilometr jihozápadním směrem od napojení nové komunikace na silnici II/331 se nejblíže k území stavby nachází regionální biocentrum 1456 Proboštské rybníky.

5.2.2 Zvláště chráněná území, území přírodních parků Na území stavby se nenachází žádná maloplošná ani velkoplošná chráněná území. Území stavby není ani součástí přírodního parku.

72

5.2.3 Významné krajinné prvky, památné stromy V severozápadní části zájmového území prochází okraj rozsáhlého lesního komplexu. U jeho jižního výběžku je přes polní cestu situována vodní tůňka, která je registrována pod číslem 150 – „Stinná tůň“. Na přechodu centrální a východní části území stavby prochází podél místní panelové komunikace jižní hranice VKP evidovaného, určeného k registraci – číslo 151 „U vojenského cvičiště“. Jedná se o rozsáhlé písčiny na severním okraji města s porosty v různých fázích sukcese. Z největší části se jedná o bývalé vojenské cvičiště, které dnes představuje stanoviště psamofilních rostlin a živočichů. V širším území se nachází řada významných krajinných prvků ze zákona (114/1992 Sb.) – veškeré lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. V okolí Staré Boleslavi se jedná především o řeku Labe, její nivu, významné prvky liniové zeleně podél silnice a lesní porosty. Registrované památné stromy jsou podle dostupných zdrojů mimo oblast záměru.

5.2.4 Lokality Natura 2000 V území stavby se nenachází žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Nejbližší Evropsky významnou lokalitou je Černý orel, která je vzdálena cca 2km jihovýchodním směrem

od napojení obchvatu na budoucí okružní křižovatku

„Boleslavská“.

5.2.5

Území

historického,

kulturního

nebo

archeologického

významu Území stavby nezasahuje do městské památkové zóny. Její hranice prochází jižně od území stavby ve vzdálenosti cca 850m. Dle evidence Národního památkového ústavu nejsou v území stavby situovány žádné nemovité památky ani přírodní kulturní památky.

73

5.3 Floristický průzkum Druhové složení porostů je na celé trase monotónní, relativně druhově chudé. Achillea millefolium

Cirsium arvense

řebříček obecný

pcháč oset

Agrostis capillaris

Convolvulus arvensis

psineček obecný

svlačec rolní

Agrostis gigantea

Crataegus laevigata

psineček veliký

hloh obecný

Agrostis stolonifera

Crepis capillaris

psineček výběžkatý

škarda vláskovitá

Arrhenatherum elatius

Crepis foetida subsp. rhoeadifolia

ovsík vyvýšený

škarda smrdutá mákolistá

Artemisia vulgaris

Dactylis glomerata

pelyněk černobýl

srha laločnatá

Atriplex patula

Daucus carota

lebeda rozkladitá

mrkev obecná

Atriplex sagittata

Echinochloa crus-galli

lebeda lesklá

ježatka kuří noha

Berteroa incana

Echium vulgare

šedivka šedá

hadinec obecný

Bromus hordeaceus

Elytrigia repens

sveřep měkký

pýr plazivý

Calamagrostis epigejos

Epilobium lamyi

třtina křovištní

vrbovka Lamyova

Carex hirta

Erigeron annuus

ostřice srstnatá

turan roční

Centaurea stoebe

Erigeron canadensis

chrpa latnatá

turan kanadský

Chenopodium album

Festuca rubra

merlík bílý

kostřava červená

Cichorium intybus

Filago arvensis

čekanka obecná

bělolist rolní

74

Galium verum

Plantago lanceolata

svízel syřišťový

jitrocel kopinatý

Hieracium pilosella

Plantago major

jestřábník chlupáček

jitrocel větší

Hypericum perforatum

Poa pratensis

třezalka tečkovaná

lipnice luční

Hapochaeris radicata

Polygonum aviculare

prasetník kořenatý

truskavec ptačí

Inula conyza

Potentilla argentea

oman hnidák

mochna stříbrná

Jasione montana

Prunus serotina

pavinec horský

střemcha pozdní

Lactuca serriola

Robinia pseudoacacia

locika kompasová

trnovník akát

Lathyrus tuberosus

Rumex thyrsiflorus

hrachor hlíznatý

šťovík rozvětvený

Leucosinapis alba

Saponaria officinalis

hořčice setá

mydlice lékařská

Ligustrum vulgare

Senecio jacobea

ptačí zob obecný

starček přímětník

Lolium perenne

Setaria pumila

jílek vytrvalý

bér sivý

Lotus corniculatus

Silene latifolia subsp. alba

štírovník růžkatý

silenka širolistá bílá

Medicago lupulina

Sisymbrium loeselii

tolice dětelová

hulevník Loeselův

Myosotis arvensis

Soladago canadensis

pomněnka rolní

zlatobýl kanadský

Oenothera biennis

Tanacetum vulgare

pupalka dvouletá

vratič obecný

Persicaria lapathifolia

Taraxacum sect. ruderalia

rdesno blešník

pampeliška lékařská

Picris hieracioides

Thlaspi arvense

hořčík jestřábníkovitý

penízek rolní 75

Tragopogon orientalis

Verbascum densiflorum

kozí brada východní

divizna velkokvětá

Trifolium arvense

Vicia hirsuta

jetel rolní

vikev chlupatá

Trifolium pretense

Vicia sepium

jetel luční

vikevplotní

Trifolium repens jetel plazivý Tripleurospermum

inodorum

heřmánkovec nevonný Crepis foetida subsp. rhoeadifolia – druh ohrožený ve smyslu Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR Filago arvensis – druh vyžadující pozornost a další studium

Na samotném jižním konci trasy se v ruderálních porostech nad obecně rozšířené druhové spektrum vyskytují druhy:

Acer negundo

javor jasanolistý

Erodium cicutarium

pumpava obecná

Securigera varia

čičorka pestrá

Stachys palustris

čistec bahenní

Verbascum lychnis subsp. Lychnis

divizna knotovkovitá pravá

V porostu navážky mezi zahrádkářskými koloniemi se navíc vyskytují druhy: Betula pendula

bříza bělokorá

Rubus caesius

ostružiník ježiník

Salix alba

vrba bílá

Salix caprea

vrba jíva

76

Dále k severu za navážkou se v ruderálním porostu na úživnějším substrátu v porostu svazu Arction lappae vyskytují navíc druhy:

Arctium minus

Potentilla reptans

lopuch menší

mochna plazivá

Conium maculatum bolehlav plamatý

V okolí vodní nádrže a ve vodním tělese se vyskytují tyto rostlinné druhy nad spektrum uvedené výše:

Carex riparia

Phragmites australis

ostřice pobřežní

rákos obecný

Cerasus avium

Poa palustris

třešeň ptačí

lipnice bahenní

Cirsium oleraceum

Populus tremula

pcháč zelinný

topol osika

Euonymus europaeus

Quercus robur

brslen evropský

dub letní

Galeopsis tetrahit

Rubus fruticosus

konopice polní

ostružiník křovitý

Galium aparine

Sambucus nigra

svízel přítula

Sanquisorba officinalis

Geum urbanum

toten lékařský

kuklík městský

Scrophularia nodosa

Heracleum sphondylium

krtičník hlíznatý

bolševník obecný

Solanum dulcamara

Lycopus europaeus

lilek potměchuť

karbinec evropský

Stellaria media

Myriophyllum spicatum

ptačinec prostřední

stolístek klasnatý

Urtica dioica kopřiva dvoudomá

77

Na výsušných ruderálech v severní části trasy se navíc vyskytují druhy rostlin:

Lepidium densiflorum

Solidago gigantea

řeřicha hustokvětá

zlatobýl kanadský

Potentilla argentea

Torylis japonica

mochna stříbrná

tořice japonská

5.4 Průzkum živočichů 5.4.1 Průzkum plazů Zastiženy byly tyto druhy:

Lacerta agilis

slepýš křehký

ještěrka obecná

Natrix natrix

Anguis fragilis

užovkaobojková

5.4.2 Průzkum ptáků Pernis apivorus

bažant obecný

včelojed lesní

Coturnix coturnix

Buteo buteo

křepelka polní

káně lesní

Columba livia f. domestica

Falco tinnunculus

holub domácí

poštolka obecná

Streptopelia decaocto

Phasianus colchicus

hrdlička domácí

Picus viridis žluna zelená

78

Alauda arvensis

Lanius collurio

skřivan polní

ťuhýk obecný

Hirundo rustica

Garrulus glandarius

vlaštovka obecná

sojka obecná

Phoenicurus ochruros

Pica pica

rehek domácí

straka obecná

Turdus merula

Passer montanus

kos černý

vrabec polní

Turdus pilaris

Fringilla coelebs

drozd kvíčala

pěnkava obecná

Acrocephalus palustris

Carduelis carduelis

rákosník zpěvný

stehlík obecný

Sylvia curruca

Embriza citrinella

pěnice pokřovní

strnad obecný

Parus caeruleus sýkora modřinka Parus major sýkora koňadra

zajíc polní Clethrionomys glareolus

5.4.3 Průzkum savců

Arvicola terrestris

Erinaceus europaeus

hryzec vodní

ježek západní

Microtus arvalis

Sorex araneus

hraboš polní

rejsek obecný

Sus scropha

Talpa europaea

prase divoké

krtek obecný

Capreolus capreolus

Lepus europaeus

srnec obecný

79

Z geobotanického pohledu jsou trasou silnice dotčeny především polní a ruderální porosty, z nichž však v severní části jsou některé poměrně vysoké přírodovědecké hodnoty. Porosty na suchých výhřevných stanovištích na říčních štěrkopískových náplavech s nízkým obsahem živin umožňují rozvoj specifických bylinných porostů, které jsou stanovištěm řady druhů bezobratlých a obratlovců. V průběhu krátkého průzkumu provedeného na ruderálním biotopu v severní části trasy bylo zaregistrováno úctyhodných 385 druhů motýlů. Statistické zpracování tak krátkodobého průzkumu nemá zvláštní váhu, přesto lze konstatovat, že suchý ruderální biotop je velice perspektivní s vysokým ekologickým potenciálem. Významně jsou tu také zastoupeny stenotopní druhy, mezi nimiž je řada druhů velmi lokálních a vzácných. Jako ohrožený je veden otakárek ovocný Iphiclides podalirius, jako ohrožený v Červeném seznamu je veden je druh přástevníka Tyris jacobaeae. Průzkum obojživelníků nepřinesl žádná zjištění. Průzkum plazů přináší informaci o bohaté populaci silně ohrožené ještěrky obecné na trase severně od vodní nádrže na výhřevných stanovištích a slepýše křehkého na vlhčích stanovištích s hustým bylinným porostem. Ve vodní nádrži žije slabá populace ohrožené užovky obojkové. Z ptáků bylo zaznamenáno celkem 25 druhů. Mimohnízdní období, v němž průzkumy probíhaly, neumožňuje stanovit, které druhy hnízdí na trase a které jen zalétají. Z chráněných druhů stojí za zmínku silně ohrožený včelojed lesní, který pravděpodobně hnízdí v lesním porostu východně od varianty I. trasy. Přímo na trase byla zastižena silně ohrožená křepelka polní. Ohrožená vlaštovka obecná loví nad biotopy dotčenými stavbou, vlastní stavba se tohoto druhu nedotkne. Na trase ve s největší pravděpodobností hnízdí ohrožený ťuhýk obecný. Mezi savci nebyla učiněna žádná zvláštní zjištění. Projektovaná stavba povede k likvidaci poměrně nehodnotných polních biotopů a ruderálů na většině jejího průběhu. V navržené stopě zasáhne těleso komunikace do aleje vysazených topolů vlašských. Ve své severní části trasa vstupuje do hodnotnějších výsušných ruderálních biotopů vytvořených na říčních štěrkopískových sedimentech, vyznačujících se poměrně vysokým ekologickým potenciálem. VÁVRA in PRAGOPROJEKT a.s. (2008)

80

81

5.5 Analýza předpokládaných vlivů stavby na životní prostředí 5.5.1 Ovzduší a jeho znečištění Plánovaná komunikace, tj. automobilový provoz na této komunikaci, kde dochází k produkci exhalací výfukových plynů z projíždějících vozidel, bude představovat liniový zdroj znečištění ovzduší. Krátkodobé koncentrace i roční průměry dosahují nejvyšších hodnot v těsné blízkosti komunikací, se vzdáleností postupně klesají. Kvalita ovzduší je ovlivňována nejen nadměrnou dopravní zátěží ulic Boleslavská a Okružní, které vedou intravilánem, ale také provozem na rychlostní komunikaci R10, která je v řešené oblasti trasována podél východní hranice intravilánu. Zprovoznění nové komunikace způsobí pokles emisí v ulicích Boleslavská a Okružní. Zájmové území patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a to z hlediska znečištění polétavým prachem. Vzhledem ke krátkodobému a jednorázovému působení plošného zdroje znečištění (záměr v době výstavby) a vzdálenosti od obydlené části města se jejich působení z hlediska vlivu na okolní prostředí nejeví jako závažné. Automobilová doprava na plánovaném komunikačním propojení nezpůsobí ve výpočtovém roce 2015 nadměrné znečištění ovzduší NO2, benzenem ani suspendovanými částicemi. Jejich příspěvky k maximálním krátkodobým, resp. maximálním denním, a průměrným ročním koncentracím z automobilového provozu se u všech těchto látek pohybují podstatně pod imisními limity.

5.5.2 Hluk Výsledky výpočtů ukazují, že realizací obchvatu dojde vlivem změny ve složení dopravního proudu ke zlepšení akustické situace u chráněných objektů situovaných podél stávající II/331 v ulicích Okružní, Boleslavské, a to místy až o 5dB. Ke zvýšení hlukové zátěže naopak dojde v dnes naprosto klidné lokalitě poblíž zahrádkářské kolonie, kde je trasa obchvatu vedena ve vzdálenosti cca 30-50m od obytné zástavby. Pro splnění limitních

82

hodnot v chráněném venkovním prostoru dotčených objektů je v obou aktivních variantách obchvatu navržena protihluková stěna PHS1.

5.5.3 Voda Z kvantitativního hlediska nedojde realizací záměru k významnému ovlivnění povrchových a podzemních vod. Z hlediska kvalitativního se při běžném provozu nepředpokládá významné ovlivnění, zvýšené nebezpečí je spojeno s potenciálními havarijními situacemi při dopravních nehodách, a to především pro vody podzemní. Okružní křižovatka, postavená na místě již v současnosti zpevněných ploch, nebude mít na povrchové ani podzemní vody podstatný vliv.

5.5.4 Půda Stavba bude realizována z přibližně poloviny zabírané plochy na zemědělské půdě. Dotčené plochy jsou řazeny do IV. a V. třídy ochrany zemědělské půdy. Jedná se o půdy využitelné i pro výstavbu a půdy pro zemědělské účely postradatelné. Na základě provedeného hodnocení je celkový vliv na půdy přijatelný a odpovídá významu záměru. Okružní křižovatka je navržena převážně na zpevněných plochách, do orné půdy zasahuje pouze místě napojení předkládaného záměru.

5.5.5 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy V území záměru se nenachází žádná území chráněná zákonem č. 114/1992 Sb., ani skladebné prvky ÚSES. Trasa nové komunikace je v převážné délce vedena poměrně málo hodnotnými polními biotopy a neudržovanými ruderálními stanovišti, vliv stavby na flóru a faunu, tak není ve většině jejího průběhu významný, trasa prochází v těsném sousedství významných krajinných prvků – vodní tůňka, rozsáhlé písčiny. Z dendrologického hlediska lze všeobecně říci, že je trasa vedena převážně přes stanoviště s krátkověkými náletovými dřevinami nebo keřovými porosty nepříliš vysoké sadovnické hodnoty a také dřeviny introdukované. Významnějším se jeví kácení aleje Populus nigra ´Italica´. Jedná se o dřeviny dosahující výšky až 30m a bude třeba vykácet cca 30ks vzrostlých stromů a řadu menších dřevin v jejich podrostu.

83

V závěrečném úseku se trasa komunikace přibližuje lesnímu porostu a prochází kolem výsušných ruderálních biotopů s poměrně vysokým ekologickým potenciálem. V tomto úseku obchvat negativně naruší perspektivní biotopy s řadou stenotopních druhů motýlů.

5.5.6 Vlivy na krajinu Navrhovaná komunikace vytvoří v rovinné krajině nový liniový prvek trasovaný ve směru jihovýchod-severozápad – tedy takřka paralelně s tokem Labe a s jižní hranicí přilehlého lesního komplexu. Obchvat doplní stávající silniční síť. Výškové vedení trasy sleduje terén, případně je komunikace vedena v malém násypu do 2,5m, na celkový reliéf krajiny tak nebude mít významný vliv. PRAGOPROJEKT a.s. (2008)

84

6. NÁVRHY PRO OSÁZENÍ PLÁNOVANÉHO OBCHVATU STARÉ BOLESLAVI Podnět k realizaci záměru vychází z idey odlehčení nadměrné dopravní a tím i imisní zátěže centra Staré Boleslavi a následného snížení dopadů negativních účinků dopravy na životní prostředí této oblasti. Potřeba vytvoření odpovídající a fungující dopravní sítě je dána rozvojovými plány města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Záměr malého rozsahu navazuje na stávající komunikace. Podmiňujícím záměrem je okružní křižovatka na Boleslavské. Je nutným předpokladem pro fungování obchvatu. Jedná se o přeložku silnice II/331 v prostoru intravilánu městské části Staré Boleslavi mimo zástavbu na severní okraj intravilánu. Předpokládaná stavba umožní vedení dopravního proudu mimo centrum Staré Boleslavi a tomu adekvátní snížení dopadů negativních účinků dopravy na životní prostředí této oblasti. PRAGOPROJEKT a.s. (2008)

6.1 Návrh ozelenění silničního obchvatu Celou situaci lze dobře prohlédnout na územním plánu, kde je zobrazena trasa plánovaného obchvatu v celé své délce, příloha číslo 1. Řešení konkrétní komunikace zobrazuje Koordinační situace v měřítku 1:2000, která je přílohou číslo 2. Vlastní trasu obchvatu je možné rozdělit na dvě návrhové části. První částí je trasa podél komunikace, druhou částí je kruhový objezd. Pro úsek obchvatu vedoucí od kruhového objezdu až k napojení na stávající komunikaci II/331 bude vykoupen pás o šířce 15m. Vlastní komunikace je v převážné části dvouproudová, v krátkém úseku tříproudová – rozšířená o odbočovací pruh. Šířka dvouproudové části 9,5m, šířka tříproudové části je 12,5m. Téměř celá trasa komunikace je vedena na nízkém násypu. Pokud vezmeme v úvazu vlastní šířku komunikace a budeme se řídit pravidlem, že stromy sázíme až za příkop (který i v případě této komunikace navržen), na zeleň nám tu nezbývá místo. Proto bude prostor příkopu zatravněn. Tato situace je názorně zobrazena v plánu vzorových příčných řezů v měřítku 1:50, příloha číslo 3.

85

Druhou částí je vlastní kruhový objezd. Ten je umístěn na nyní zpevněné ploše před budovou kasáren. Pro osázení kruhového objezdu jsem vytvořila deset návrhů, jak by bylo možné situaci řešit. Tato práce si nedává za cíl vytvořit maximální množství variant, pouze se snaží nastínit několik možností, jak by mohl být kruhový objezd osázen. Jednotlivé varianty lze zařadit do kategorií: 1. podle intenzity údržby na varianty s nižší nebo vyšší intenzitou údržby 2. podle použitých dřevin na kruhový objezd osázený z domácích nebo introdukovaných druhů 3. návrhy vytvořené z trvalek 4. návrh „zeleninového“ záhonu upomínající na charakteristický rys krajiny Polabí – zemědělskou krajinu 5. návrh s kamennou skulpturou uprostřed

Celkem bylo vytvořeno deset variant. Rostliny byly vybírány takové, aby snášely přímé sluneční záření, kterému se ta tomto stanovišti nelze vyhnout. Vzorový příčný řez v měřítku 1:50 je přílohou číslo 4. Jednotlivé varianty řešení ozelenění prostoru kruhového objezdu v měřítku 1:1000 jsou přílohami číslo 5 až 14.

6.2 Návrh osazení kruhového objezdu 6.2.1 Varianta A Použití domácích dřevin, nízká intenzita údržby. Jedná se o variantu, kdy je na vnějším obvodu středového kruhu navržen travnatý pás o šířce 3m. Tento pás trávníku by měl ochránit keře před případným zásahem solankou od projíždějících aut. Směrem dovnitř je pruh Ribes alpinum o šířce 7m a střed kruhu tvoří výsadba Viburnum lantana, kruh má poloměr 5m. Viburnum lantana bude na straně přilehlé k trávníku i na straně přilehlé k Ribes alpinum v sázeno v dostatečném odstupu, tj. 1,5m. Varianta je v podstatě bezúdržbová, pruh trávníku na obvodu bude pravidelně kosen. Úzké pásy v jednotlivých pruzích nabíhající do křižovatky budou osety travním semenem parkové směsi pro založení trávníku.

86

6.2.2 Varianta B Použití introdukovaných dřevin, nízká intenzita údržby. V této variantě se jedná taktéž o soustředné kruhy keřů, tentokrát však introdukovaných dřevin. Vnější pás o šířce 8m je osazen Berberis thunbergii ´Green Carpet´, směrem dovnitř je prstenec o šířce 7m, který je osazen Pyracantha coccinea, jejíž odstup od trávníku na jedné straně a Berberis thunbergii ´Green Carpet´ na druhé straně je 1m. Opět keře vyžadují minimální údržbu. Úzké pásy v jednotlivých pruzích nabíhající do křižovatky budou osety travním semenem.

6.2.3 Varianta C Použití introdukovaných dřevin, nízká intenzita údržby. Vnitřní prostor kruhového objezdu je rozdělen na dvě části podle vzoru ženského a mužského principu „jing – jang“. Tyto dvě velké části jsou tvořeny z Berberis x thunbergii ´Atropurpurea´a Berberis x thunbergii ´Green Carpet´. Dvě malé kruhové části uvnitř jsou tvořeny z Amelanchier ovalis. Odstup keřů od dlážděného vnitřního kruhu vlastního objezdu bude 0,5m.Úzké pásy v jednotlivých pruzích nabíhající do křižovatky budou osety travním semenem pro založení trávníku.

6.2.4 Varianta D Použití introdukovaných dřevin, vyšší intenzita údržby. V této variantě je středový kruh o poloměru 8m osázen Spiraea x vanhouttei, vnější kruh o šířce 4m je pravidelně rozdělen šest stejných částí. Tyto části jsou osázeny keři Spiraea japonica ´Anthony Waterer´, Rosa ´Max Graf´, Spiraea japonica ´Pruhoniciana´, Symphoricarpos chenaultii ´Hancock´. Odstup těchto keřů od Spiraea x vanhouttei a od dlážděného prstence bude 0,5m. Úzké pásy v jednotlivých pruzích nabíhající do křižovatky budou osety travním semenem pro založení trávníku.

6.2.5 Varianta E Použití kombinace introdukovaných a domácích dřevin, vyšší intenzita údržby. Středová část je vytvořena z Ligustrum vulgare ´Atrovirens´a je ve tvaru kříže. Čtyři ostatní plochy mezi jednotlivými rameny kříže jsou osazeny Potentilla fruticosa ´Snowflake´a Spiraea japonica ´Anthony Waterer´.

Odstup těchto keřů od Ligustrum vulgare

87

´Atrovirens´bude 1m, od dlážděného prstence 0,5m. Úzké pásy v jednotlivých pruzích nabíhající do křižovatky budou osety travním semenem.

6.2.6 Varianta F Záhon silbersommer je poměrně moderním způsobem použití rostlin nenáročných na údržbu a závlahu v městském prostředí. Tento způsob pěstování byl nejdříve zkoušen v Německu a cílem bylo „dostat trvalky do města“. Jedná se o nenáročné trvalky a cibuloviny rostoucí v substrátu chudém na živiny a vyžadující naprosto minimální péči. Druhy použité v záhonu silbersommer: Pokryvné rostliny (50%): Thymus pulegioides, Geranium renardii, Geranium dalmaticum, Calamintha nepeta, Stachys byzantina, Nepeta nervosa ´Blue Carpet´, Gypsophilla repens, Nepeta faassenii, Gypsophilla repens ´Rosea´, Stachys byzantina ´Silky Fleece´. Skupinové rostliny (30%): Veronica teucrium ´Knallblau´, Euphorbia polychroma, Pseudolysimachion spicatum, Aster amellus ´Rudolf Goethe´, Sedum telephium ´Herbstfreude´, Salvia nemorosa, Stipa calamagrostis, Koeleria glauca, Organum vulgare, Filipendula vulgaris, Paeonia tenuifolia, Lichnic coronaria, Euphorbia cyparissias, Geranium sanquineum ´Vision´, Potentilla neumanniana, Calamagrostis x acutiflora. Výplňové rostliny (15%): Verbascum phoeniceum, Linum perenne, Linum flavum ´Compactum´, Koeleria glauca, Aster lynosyris, Echium vulgare. Solitéry (5%): Achillea filipendulina ´Parkr´s Variety´, Panicum virgatum ´Prairie Sky´, Echinacea purpurea ´Magnus´, Verbascum bombiciferum, Anaphalis triplinervis, Perovskia atriplicifolia. Cibuloviny: Tulipa praestans ´Fusillier´, Tulipa linifolia, Tulipa tarda, Tulipa batalanii ´Bright Gem´, Crocus tommasinianus, Allium flavum, Muscari armeniacum, Muscari latifolium, Allium sphaerocephalon, Allium molly. Rostliny budou vysázeny nepravidelně po celé ploše. Úzké pásy v jednotlivých pruzích nabíhající do křižovatky budou osety travním semenem parkové směsi pro založení trávníku.

88

6.2.7 Varianta G Použití domácích dřevin, nízká intenzita údržby. Ústředním prvkem této komposice je Tilia cordata, která je umístěna na středu osazované plochy. Pod její budoucí korunou je navržen Ribes alpinum, poloměr tohoto kruhu je 8m. Směrem ven z kruhu je navržen 5m široký pás z druhů Ligustrum vulgare, Rhamnus catharticus, Lonicera xylosteum, Euonymus europaeus, které budou nepravidelně prostřídány na této ploše a budou vysazeny 1m od vnitřního kruhu Ribes alpinum. Keře na vnějším obvodu budou vysazeny s odstupem 1m od okraje tak, aby příliš nezasahovaly do prostoru trávníku na obvodu kruhu. Úzké pásy v jednotlivých pruzích nabíhající do křižovatky budou osety travním semenem parkové směsi pro založení trávníku.

89

7.TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VÝSADEB Technologie založení jakékoliv výsadby bude do značné míry záviset na podmínkách stanoviště, druhu sázených rostlin a v neposlední řadě stavu místa určeného pro realizaci. Následující technologický postup vystihuje asi nejobvyklejší postup prací. Nejdříve budou odstraněny stavební zbytky z pozemku kruhového objezdu, jako další bude navezena ornice, v rozpočtu je počítáno s navážkou 0,25m ornice. Ta bude rovnoměrně rozhrabána po celé ploše. Poté se ponechá dostatečný čas na vyklíčení plevelů a vytvoření dostatečné asimilační plochy, aby mohl být použit totální systémový herbicid Roundup v dávce 5 litrů na hektar. Pro dobré odplevelení pozemku je potřeba celou akci zopakovat ještě jednou, tedy nechat opět vyklíčit semena plevelů a v patřičnou dobu na ně aplikovat totální herbicid. Poté přijde na řadu vytýčení vlastní výsadby, dle osazovacího plánu. Ten také říká, kolik rostlin daného taxonu bude na určité ploše vysazeno (počet kusů / m2). Důležitým předpokladem pro následný zdárný vývoj sazenic je dodržení odstupů jednotlivých taxonů od sebe. Tyto odstupy jsou také naznačeny v osazovacím plánu, tenkou černou čarou. Těsnou výsadbou výrazně vzrůstnějších taxonů a taxonů s nízkým vzrůstem by s největší pravděpodobností došlo ke znehodnocení až odumření některých sazenic zejména menších taxonů vysazených na hranici se vzrůstnějšími. Veškeré keře i stromy budou při výsadbě ošetřeny řezem a pohnojeny, je počítáno s výsadbou kontejnerovaných sazenic keřů a stromů se zemním balem. Dávka hnojiva Silvamix je 3 tablety pro keř a 5 tablet pro strom. Při výsadbě je nutné dávat pozor aby se hnojivo nedostalo do přímého styku s kořeny sázené rostliny. Pro menší keře budou hloubeny jamky o objemu do 0,001m3, pro větší keře bylo počítáno s jamkami o objemu přes 0,001 do 0,002m3. Pro stromy byly navrženy jámy o objemu přes 0,4 do 1m3. Po výsadbě se plocha mezi dřevinami uhrabe, vysbírají kameny, apod. a výsadby se zamulčují borkou o tloušťce vrstvy 0,1-0,15m a zalijí se v množství 10 litrů na keř a 100 litrů na strom, stromy budou ukotveny třemi kůly do rostlého terénu a uvázány ke kůlům tak, aby bylo možné případné sesedání zeminy a nedošlo k „uškrcení“ stromu. Poté bude uhrabána plocha určená pro trávník, pohnojena Cereritem v dávce 200g/10m2 a bude ručně proveden výsev v množství 150 kg/ha. Tato plocha bude poté uválcována ručním válcem. Trávník nebude zavlažován při výsevu ani v následující péči, vzejití tak bude zcela záviset na přirozeném srážkovém úhrnu.

90

Poněkud odlišná bude příprava stanoviště a založení záhonu silbersommer. Na plochu kruhového objezdu bude navezena vrstva 0,25m vylehčené ornice, která bude rovnoměrně rozhrabána po celé ploše a následně již bude možné začít sázet. Druhovým složením a procentuálním zastoupením jednotlivých skupin rostlin jsem se částečně inspirovala v návrhu z ateliéru a05 a z článku Ing. Adama Baroše na téma Extenzivní trvalkové výsadby v praxi. Na základě doporučení těchto autorů byly zvoleny následující poměry rostlin: 50% pokryvných rostlin, 30% skupinových rostlin, 10% solitéry, 10% výplňové rostliny a cibuloviny. Autoři také doporučují konkrétní taxony u jednotlivých skupin. Počet kusů rostlin sázený na 1m2 se dle autora také liší. Například na pokusných plochách v Lednici se jejich počet pohyboval od cca 5 do 9. Pro tuto situaci byly zvoleny 4 kusy na 1m2 a 4 kusy cibulovin na 1m2. Způsob výsadby trvalek už napovídá název skupiny do které jsou řazeny (skupinové, solitéry….). Rostliny solitérní budou na ploše rozmístěny jednotlivě, rostliny z ostatních skupin po několika kusech od stejného taxonu, ale náhodně – bez jakéhokoliv pravidla, stejně tak cibuloviny. Důležité je rovnoměrné pokrytí plochy. Pro veškeré rostliny budou hloubeny jamky bez výměny půdy o objemu do 0,001m3. Cibuloviny je nutné sázet v podzimním termínu. Trvalky budou použity kontejnerované, obvyklou velikostí kontejneru je 9x9cm. Po výsadbě bude celá plocha pokryta umlčovacím štěrkem frakce 8/16 o tloušťce vrstvy 0,03m. Veškeré rostliny budou zality dávkou cca 0,8 litrů/kus.

Pro jednotlivé varianty jsem vytvořila rozpočet. Podkladem pro ceny v rozpočtu byly Katalogy HSV 823-1 Plochy a úprava území, 823-2 Rekultivace a 800-1 Zemní práce a některé ceny za materiál používané firmou Imramovský s.r.o. v Praze. Dále jsem použila ceníky rostlin: pro keře a stromy ceník rostlin okrasné školky v Kostelci nad Černými lesy pro rok 2008, podzimní ceník firmy Lukon Glads pro rok 2008 a pro trvalky aktuální ceník rostlin firmy Pereny Hlavenec, pro štěrk jsem použila ceník firmy Českomoravský štěrk. Keře byly ceněny ve velikosti 40/60 a použity byly ceny velkoobchodní, ke kterým jsem posléze přičetla DPH 9%. Pokud nebyl konkrétní taxon dosažitelný ve velikosti 40/60, použila jsem cenu nejbližší jiné velikosti. Strom byl ceněn ve velikosti 14/16, rovněž velkoobchodní cenou, ke které bylo připočteno DPH. Trvalky jsou v klasické velikosti květináče 9x9cm. Ne všechny druhy byly k nalezení ve zmiňovaných cenících. U rostlin, které zde nebyly v nabídce jsem cenu odhadla podle ceny stejného rodu, ale jiného druhu či kultivaru. 91

Následující tabulky vyčíslují náklady na práci, materiál a rostliny bez DPH, které je poté přičteno a stanovena celková cena za návrh. Za těmito tabulkami následuje graf, který názorně ukazuje náklady na založení jednotlivých variant.

92

Var. A - domácí dřeviny, II.IT pracovní operace vodorovné přemístění výkopku do 50m3 rozprostření ornice v rovině do 250mm obdělání půdy hrabáním chemické odplevelení půdy před založením kultury, postřikem na široko, v rovině 2x vytýčení výsadeb hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,01m3 hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,02m3 hnojení minerálním hnojivem Silvamix, 3ks k rostlině výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 200mm výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 300mm řez dřeviny při výsadbě obdělání půdy hrabáním mulčování vysazených rostlin, při tl. mulče přes 100 do150mm v rovině dovoz vody pro zálivku rostlin do 6000m zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 10l/ks obdělání půdy hrabáním hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko založení trávníku parkového výsevem v rovině uválcování trávníku v rovině CELKEM

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 29,00 173,80 5 040,20 m2 64,50 695,00 44 827,50 m2 2,40 695,00 1 668,00 m2 kpt ks ks ks ks ks ks m2

1,55 1 390,00 500,00 1,00 4,65 676,00 9,30 52,00 14,95 243,00 32,00 676,00 54,00 52,00 4,55 728,00 2,40 695,00

m2 52,00 m3 525,00 m3 72,50 m2 2,40 t 4 150,00 m2 13,20 m2 0,50

93

443,00 7,30 7,30 252,00 0,0050 252,00 252,00

2 154,50 500,00 3 143,40 483,60 3 632,85 21 632,00 2 808,00 3 312,40 1 668,00 23 036,00 3 832,50 529,25 604,80 20,92 3 326,40 126,00 122 346,32

Var. A - domácí dřeviny, II.IT materiál ornice Roundup Silvamix

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 800,00 173,80 139 040,00 l 900,00 0,35 315,00 ks 3,00 2 184,00 6 552,00

borka voda osivo Cererit CELKEM

m3 m3 kg kg

850,00 60,00 140,00 20,00

práce bez DPH: 122 346,00 materiál bez DPH: 203 503,00 rostliny bez DPH: 15 444,00 CELKEM bez DPH: 322 947,00

66,50 7,30 3,80 5,04

Var. A - domácí dřeviny, II.IT taxon Viburnum lantana 60/100 Ribes alpinum 30/40

mj cena/mj počet mj cena celkem ks 63,00 52,00 3 276,00 ks 18,00 676,00 12 168,00

CELKEM

56 525,00 438,00 532,00 100,80 203 502,80

19% 23 246,00 19% 38 666,00 9% 1 390,00

94

15 444,00

145 592,00 242 169,00 16 834,00 404 595,00

Var. B - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vodorovné přemístění výkopku do 50m3 rozprostření ornice v rovině do 250mm obdělání půdy hrabáním chemické odplevelení půdy před založením kultury, postřikem na široko, v rovině 2x vytýčení výsadeb hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,01m3 hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,02m3 hnojení minerálním hnojivem Silvamix, 3ks k rostlině výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 200mm

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 29,00 173,80 5 040,20 m2 64,50 695,00 44 827,50 m2 2,40 695,00 1 668,00 m2 kpt ks ks ks ks

výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 300mm

ks

řez dřeviny při výsadbě obdělání půdy hrabáním mulčování vysazených rostlin, při tl. mulče přes 100 do150mm v rovině dovoz vody pro zálivku rostlin do 6000m zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 10l/ks obdělání půdy hrabáním hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko založení trávníku parkového výsevem v rovině uválcování trávníku v rovině CELKEM

ks m2

1,55 1 390,00 500,00 1,00 4,65 1 140,00 9,30 12,00 14,95 384,00 32,00 1 140,00 54,00

12,00

648,00

4,55 1 152,00 2,40 695,00

5 241,60 1 668,00

m2 52,00 m3 525,00 m3 72,50 m2 2,40 t 4 150,00 m2 13,20 m2 0,50

95

2 154,50 500,00 5 301,00 111,60 5 740,80 36 480,00

452,00 11,55 11,55 243,00 0,0049 243,00 243,00

23 504,00 6 063,75 837,38 583,20 20,17 3 207,60 121,50 143 718,79

Var. B - introdukované dřeviny, II.IT materiál ornice Roundup Silvamix borka voda osivo Cererit CELKEM

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 800,00 173,80 139 040,00 l 900,00 0,35 315,00 ks 3,00 1 152,00 3 456,00 m3 850,00 68,00 57 800,00 m3 60,00 11,55 693,00 kg 140,00 3,65 511,00 kg 20,00 4,86 97,20 201 912,20

práce bez DPH: 143 719,00 materiál bez DPH: 201 912,00 rostliny bez DPH: 72 120,00 CELKEM bez DPH: 443 863,00

Var. B - introdukované dřeviny, II.IT taxon

mj cena/mj počet mj cena celkem

Pyracantha coccinea 30/40 Berberis thunbergii ´Green Carpet´ 40/60 CELKEM

ks ks

19% 27 307,00 19% 38 363,00 9% 6 491,00

96

171 026,00 240 275,00 78 611,00 489 912,00

25,00 12,00 63,00 1 140,00

300,00 71 820,00 72 120,00

Var. C - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vodorovné přemístění výkopku do 50m3 rozprostření ornice v rovině do 250mm obdělání půdy hrabáním chemické odplevelení půdy před založením kultury, postřikem na široko, v rovině 2x vytýčení výsadeb hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,01m3 hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,02m3 hnojení minerálním hnojivem Silvamix, 3ks k rostlině výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 200mm

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 29,00 173,80 5 040,20 m2 64,50 695,00 44 827,50 m2 2,40 695,00 1 668,00 m2 kpt ks ks ks ks

výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 300mm

ks

řez dřeviny při výsadbě obdělání půdy hrabáním mulčování vysazených rostlin, při tl. mulče přes 100 do150mm v rovině dovoz vody pro zálivku rostlin do 6000m zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 10l/ks CELKEM

ks m2 m2 m3 m3

97

1,55 1 390,00 500,00 1,00 4,65 1 854,00 9,30 38,00 14,95 631,00 32,00 1 854,00 54,00

2 154,50 500,00 8 621,10 353,40 9 433,45 59 328,00

38,00

2 052,00

4,55 1 892,00 2,40 695,00

8 608,60 1 668,00

52,00 525,00 72,50

695,00 18,95 18,95

36 140,00 9 948,75 1 373,88 191 717,38

Var. C - introdukované dřeviny, II.IT materiál

mj

ornice Roundup Silvamix borka voda

m3 l ks m3 m3

cena/mj počet mj 800,00 900,00 3,00 850,00 60,00

173,80 0,35 5 676,00 104,30 18,95

CELKEM

práce bez DPH: 191 717,00 materiál bez DPH: 246 175,00 rostliny bez DPH: 83 970,00 CELKEM bez DPH: 557 848,00

Var. C - introdukované dřeviny, II.IT

cena celkem 139 040,00 315,00 17 028,00 88 655,00 1 137,00

taxon

mj cena/mj počet mj cena celkem

Amelanchier ovalis 60/80 Berberis thunbergii ´Atropurpurea´ 40/60 Berberis thunbergii ´Green Carpet´ 40/60 CELKEM

ks ks

63,00 25,00 63,00

246 175,00

19% 36 426,00 19% 46 773,00 9% 7 557,00

98

228 143,00 292 948,00 91 527,00 612 618,00

38,00 927,00 927,00

2 394,00 23 175,00 58 401,00 83 970,00

Var. D - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vodorovné přemístění výkopku do 50m3 rozprostření ornice v rovině do 250mm obdělání půdy hrabáním chemické odplevelení půdy před založením kultury, postřikem na široko, v rovině 2x vytýčení výsadeb hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,01m3 hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,02m3 hnojení minerálním hnojivem Silvamix, 3ks k rostlině výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 200mm výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 300mm řez dřeviny při výsadbě obdělání půdy hrabáním mulčování vysazených rostlin, při tl. mulče přes 100 do150mm v rovině dovoz vody pro zálivku rostlin do 6000m zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 10l/ks obdělání půdy hrabáním hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko založení trávníku parkového výsevem v rovině uválcování trávníku v rovině CELKEM

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 29,00 173,80 5 040,20 m2 64,50 695,00 44 827,50 m2 2,40 695,00 1 668,00 1,55 500,00 4,65 9,30 14,95 32,00 54,00 4,55 2,40

1 390,00 1,00 1 640,00 119,00 587,00 1 640,00 119,00 1 759,00 695,00

2 154,50 500,00 7 626,00 1 106,70 8 775,65 52 480,00 6 426,00 8 003,45 1 668,00

52,00 m2 m3 525,00 m3 72,50 m2 2,40 t 4 150,00 m2 13,20 m2 0,50

520,00 17,60 17,60 175,00 0,0035 175,00 175,00

27 040,00 9 240,00 1 276,00 420,00 14,53 2 310,00 87,50 180 664,03

m2 kpt ks ks ks ks ks ks m2

99

Var. D - introdukované dřeviny, II.IT materiál ornice Roundup Silvamix borka voda osivo Cererit CELKEM

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 800,00 173,80 139 040,00 l 900,00 0,35 315,00 ks 3,00 5 277,00 15 831,00 m3 850,00 78,00 66 300,00 m3 60,00 17,60 1 056,00 kg 140,00 2,65 371,00 kg 20,00 3,50 70,00 222 983,00

práce bez DPH: 180 664,00 materiál bez DPH: 222 983,00 rostliny bez DPH: 34 942,00

Var. D - introdukované dřeviny, II.IT taxon Spiraea x vanhouttei 30/40 Spiraea japonica ´Anthony Waterer´ 30/40 Rosa ´Max Graf´ 30/40 Spiraea japonica ´Pruhoniciana´ 40/60 Symphoricarpos x chenaultii ´Hancock´ 15/20 CELKEM

19% 34 326,00 19% 42 367,00 9% 3 145,00

CELKEM bez DPH: 557 848,00

mj cena/mj ks 18,00 ks 20,00 ks 20,00 ks 20,00 ks

20,00

214 990,00 265 350,00 38 087,00 518 427,00

100

počet cena mj celkem 119,00 2 142,00 410 8 200,00 410 8 200,00 410 8 200,00 410

8 200,00 34 942,00

Var. E - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vodorovné přemístění výkopku do 50m3 rozprostření ornice v rovině do 250mm obdělání půdy hrabáním chemické odplevelení půdy před založením kultury, postřikem na široko, v rovině 2x vytýčení výsadeb hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,01m3 hnojení minerálním hnojivem Silvamix, 3ks k rostlině výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 200mm řez dřeviny při výsadbě obdělání půdy hrabáním mulčování vysazených rostlin, při tl. mulče přes 100 do150mm v rovině dovoz vody pro zálivku rostlin do 6000m zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 10l/ks CELKEM

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 29,00 173,80 5 040,20 m2 64,50 695,00 44 827,50 m2 2,40 695,00 1 668,00 m2

1,55 1 390,00

2 154,50

kpt ks ks ks ks m2

2 500,00 1,00 4,65 1 246,00 14,95 416,00 32,00 1 246,00 4,55 1 246,00 2,40 695,00

500,00 5 793,90 6 219,20 39 872,00 5 669,30 1 668,00

m2 m3 m3

101

52,00 525,00 72,50

695,00 12,50 12,50

36 140,00 6 562,50 906,25 157 021,35

Var. E - introdukované dřeviny, II.IT materiál ornice Roundup

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 800,00 173,80 139 040,00 l 900,00 0,35 315,00

Silvamix borka voda CELKEM

ks m3 m3

3,00 850,00 60,00

3 738,00 104,30 12,50

práce bez DPH: 157 021,00 materiál bez DPH: 239 974,00 rostliny bez DPH: 37 072,00 CELKEM bez DPH: 557 848,00

11 214,00 88 655,00 750,00 239 974,00

Var. E - introdukované dřeviny, II.IT taxon Ligustrum vulgare ´Atrovirens´ 40/60 Potentilla fruticosa ´Snowflake´ 20/30 Spiraea japonica ´Anthony Waterer´ 30/40 CELKEM

19% 29 834,00 19% 45 595,00 9% 3 337,00

102

počet cena mj cena/mj mj celkem ks 40,00 638,00 25 520,00 ks 18,00 304,00 5 472,00 ks

20,00

186 855,00 285 569,00 40 409,00 512 833,00

304,00

6 080,00 37 072,00

Var. F - výsadba trvalek typu silbersommer, III.IT pracovní operace vodorovné přemístění výkopku do 50m3 rozprostření vylehčené ornice v rovině do 250mm obdělání půdy hrabáním chemické odplevelení půdy před založením kultury, postřikem na široko, v rovině 2x vytýčení výsadeb hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,01m3 výsadba květin hrnkovaných v rovině při vel. balu přes 80 do 120mm výsadba cibulí zásyp sypaninou bez zhutnění (kamenná drť, frakce 8/16) dovoz vody pro zálivku rostlin do 6000m zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 0,75l/ks CELKEM

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 29,00 173,80 5 040,20 m2 64,50 695,00 44 827,50 m2 2,40 695,00 1 668,00 m2 kpt ks

1,55 1 390,00 500,00 1,00 4,65 1 246,00

2 154,50 500,00 5 793,90

ks ks m3 m3 m3

3,80 2 655,00 3,20 2 780,00 31,00 20,90 525,00 23,40 72,50 23,40

10 089,00 8 896,00 647,90 12 285,00 1 696,50 93 598,50

103

Var. F - výsadba trvalek typu silbersommer, III.IT materiál vylehčená ornice kamenná drť, frakce 8/16 voda CELKEM

mj m3 m3 m3

cena/mj počet mj cena celkem 845,00 173,80 146 861,00 504,00 20,90 10 533,60 60,00 23,40 1 404,00 158 798,60

Var. F - výsadba trvalek typu silbersommer, III.IT taxon Thymus pulegioides Geranium renardii Geranium dalmaticum Calamintha nepeta Stachys byzantina Nepeta nervosa ´Blue Carpet´ Gypsophila repens

mj cena/mj počet mj cena celkem ks 20,00 132,00 1 404,00 ks 50,00 132,00 6 600,00 ks 32,00 132,00 4 224,00 ks 15,00 133,00 1 995,00 ks 15,00 133,00 1 995,00 ks 15,00 133,00 1 995,00 ks 15,00 133,00 1 995,00

Nepeta x faassenii Gypsophila repens ´Rosea´ Stachys byzantina ´Silky Fleece´ Veronica teurcium ´Knallblau´ Euphorbia polychroma

ks ks ks ks ks

14,00 15,00 16,00 15,00 16,00

133,00 133,00 133,00 50,00 50,00

104

1 862,00 1 995,00 2 128,00 750,00 800,00

Filipendula vulgaris Aster amellus ´Rudolf Goethe´ Sedum telephium ´Herbstfreude´ Salvia nemorosa Stipa calamagrostis Koeleria glauca Origanum vulgare Filipendula vulgaris Paeonia tenuifolia Lychnis coronaria

ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

15,00 15,00 18,00 15,00 19,00 15,00 15,00 15,00 20,00 14,00

50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00 50,00

750,00 750,00 900,00 750,00 950,00 750,00 750,00 750,00 1 000,00 700,00

Euphorbia cyparissias Geranium sanquineum ´Vision´ Potentilla neumanniana Calamagrostis acutiflora Verbascum phoeniceum Linum perenne Linum flavum ´Compactum´ Koeleria glauca Aster lynosyris Echium vulgare Achillea filipendulina ´Parkr´s Variety´ Panicum virgatum ´Prairie Sky´ Echinacea purpurea ´Magnus´ Verbascum bombiciferum Anaphalis triplinervis Perovskia atriplicifolia Tulipa praestans ´Fusilier´ Tulipa linifolia

ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

20,00 20,00 15,00 20,00 15,00 15,00 15,00 15,00 17,00 20,00 15,00 22,00 15,00 15,00 20,00 20,00 7,00 6,00

50,00 49,00 49,00 49,00 66,00 66,00 66,00 66,00 67,00 67,00 22,00 22,00 22,00 22,00 22,00 23,00 278,00 278,00

1 000,00 980,00 735,00 980,00 990,00 990,00 990,00 990,00 1 139,00 1 340,00 330,00 484,00 330,00 330,00 440,00 460,00 1 946,00 1 668,00

105

Tulipa tarda Tulipa batalanii ´Bright Gem´ Crocus tommasinianus Allium flavum Muscari armeniacum Muscari latifolium Allium sphaerocephalon Allium molly CELKEM

práce bez DPH: 93 599,00 materiál bez DPH: 158 799,00 rostliny bez DPH: 66 093,00 CELKEM bez DPH: 557 848,00

ks ks ks ks ks ks ks ks

5,00 7,00 4,00 15,00 4,00 5,00 6,00 5,00

278,00 278,00 278,00 278,00 278,00 278,00 278,00 278,00

1 390,00 1 946,00 1 112,00 4 170,00 1 112,00 1 390,00 1 668,00 1 390,00 66 093,00

19% 17 784,00 19% 30 172,00 9% 12 558,00

106

111 383,00 188 971,00 78 651,00 379 005,00

Var. G - domácí dřeviny, II.IT pracovní operace vodorovné přemístění výkopku do 50m3 rozprostření ornice v rovině do 250mm obdělání půdy hrabáním chemické odplevelení půdy před založením kultury, postřikem na široko, v rovině 2x vytýčení výsadeb hloubení jamek bez výměny půdy v rovině do 0,02m3 hloubení jamek bez výměny půdy v rovině přes 0,4 do 1m3 hnojení minerálním hnojivem Silvamix, 3ks k rostlině hnojení minerálním hnojivem Silvamix, 5ks k rostlině výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu do 200mm výsadba dřeviny s balem v rovině při vel. balu přes 600 do 800mm řez dřeviny při výsadbě ukotvení dřeviny třemi kůly při průměru kůlů do 100mm a délce kůlů přes 2 do 3m obdělání půdy hrabáním mulčování vysazených rostlin, při tl. mulče přes 100 do150mm v rovině dovoz vody pro zálivku rostlin do 6000m zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 10l/ks zalití rostlin vodou, plochy jednotlivě přes 20m2 100l/ks obdělání půdy hrabáním hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 29,00 173,80 5 040,20 m2 64,50 695,00 44 827,50 m2 2,40 695,00 1 668,00 m2 kpt ks ks ks ks ks

1,55 500,00 9,30 750,00 14,95 14,95 32,00

1 390,00 1,00 814,00 1,00 814,00 1,00 814,00

2 154,50 500,00 7 570,20 750,00 12 169,30 14,95 26 048,00

ks ks

770,00 4,55

1,00 770,00

770,00 3 503,50

ks m2

185,00 2,40

1,00 695,00

185,00 1 668,00

m2 m3

52,00 525,00

815,00 8,30

42 380,00 4 357,50

m3 m3 m2 t

72,50 72,50 2,40 4 150,00

8,20 0,10 48,00 0,0010

594,50 7,25 115,20 3,98

107

založení trávníku parkového výsevem v rovině uválcování trávníku v rovině CELKEM

m2 m2

13,20 0,50

Var. G - domácí dřeviny, II.IT materiál ornice Roundup

mj cena/mj počet mj cena celkem m3 800,00 173,80 139 040,00 l 900,00 0,35 315,00

Silvamix borka voda osivo kůly příčky úvazek Cererit CELKEM

ks m3 m3 kg ks ks bm kg

3,00 850,00 60,00 140,00 95,00 30,00 15,00 20,00

2 447,00 97,20 8,30 0,75 3,00 3,00 2,00 0,96

108

7 341,00 82 620,00 498,00 105,00 285,00 90,00 30,00 19,20 230 343,20

48,00 48,00

633,60 24,00 154 985,18

Var. G - domácí dřeviny, II.IT taxon Tilia cordata 14/16 Ligustrum vulgare 40/60 Rhamnus catharticus 40/60 Lonicera xylosteum 30/40 Euonymus europaeus 60/100 Ribes alpinum 30/40 CELKEM

práce bez DPH: 154 985,00 materiál bez DPH: 230 343,00 rostliny bez DPH: 16 432,00 CELKEM bez DPH: 557 848,00

mj cena/mj počet mj cena celkem ks 1 300,00 1,00 1 300,00 ks 20,00 120,00 2 400,00 ks 18,00 120,00 2 160,00 ks 20,00 120,00 2 400,00 ks 18,00 120,00 2 160,00 ks 18,00 334,00 6 012,00 16 432,00

19% 29 447,00 19% 43 765,00 9% 1 479,00

109

184 432,00 274 108,00 17 911,00 476 451,00

Celkové náklady na založení Náklady na založení jednotlivých variant vč. rostliny vč. celkem práce vč. materiál vč. DPH/Kč DPH/Kč DPH/Kč DPH/Kč 145 592,00 242 169,00 16 834,00 404 595,00 171 026,00 240 275,00 78 611,00 489 912,00 228 143,00 292 948,00 91 527,00 612 618,00 214 990,00 265 350,00 38 087,00 518 427,00 186 855,00 285 569,00 40 409,00 512 833,00 111 383,00 188 971,00 78 651,00 379 005,00 184 432,00 274 108,00 17 911,00 476 451,00

varianta návrhu A B C D E F G

NÁKLADY NA ZALOŽENÍ 700 000,00 600 000,00

KČ

500 000,00 400 000,00 300 000,00 200 000,00 100 000,00 0,00 A

B

C

D VARIANTA NÁVRHU

110

E

F

G

8.

DOKONČOVACÍ,

ROZVOJOVÁ

A

UDRŽOVACÍ PÉČE Jednotlivé pracovní operace pro dokončovací, rozvojovou a udržovací péči byly stanoveny na základě normy (ČSN DIN 18 916 a ČSN DIN 18 919) a s přihlédnutím k literatuře Arboristika II, SMÝKAL (2008), a byla k nim přiřazena četnost opakování během jednoho roku. To vše bylo oceněno podle Katalogu HSV 823-1 Plochy a úprava území a 823-2 Rekultivace. Některé ceny použité u materiálů byly převzaty od zahradnické firmy Imramovský s.r.o. působící v Praze. Další tabulky vyčíslují náklady na dokončovací, rozvojovou a udržovací péči. Za každou skupinou tabulek opět následuje přehledný graf.

8.1 Dokončovací péče Dokončovací péči upravuje norma ČSN DIN 18 916, která vymezuje následující opatření: - kypření a odplevelování výsadeb - hnojení - závlaha - ochrana rostlin.

SMÝKAL (2008) sem řadí ještě následující opatření: - kontrolu a opravy závlahových mís - kontrolu kotvení, úvazků - kontrolu funkce opatření omezující výpar, případně jejich posílení - odstraňování suchých a poškozených částí, ošetření případných ran s průměrem nad 3cm - odstraňování nežádoucích kmenných, kořenových výmladků a planiny - odstraňování nebo zkracování nežádoucích korunových výmladků - mulčování, příp. jeho doplnění

Z výše uvedených jsem vybrala ty pracovní operace, které myslím, že přicházejí v úvahu pro danou situaci a přiřadila jim četnost opakování. Výsledkem je cena na dokončovací péči za rok.

111

Dokončovací péče - náklady/rok Var. A - domácí dřeviny, II.IT pracovní operace vypletí dřevin ve skupinách odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko vyhrabání trávníku v rovině CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 25,50 443,00 m2 4,00 695,00 m3 72,50 7,30 m2 3,25 252,00 t 4 150,00 0,0050 m2 6,50 252,00

počet opakování 3,00 1,00 5,00 6,00 2,00 1,00

cena celkem 33 889,50 2 780,00 2 646,25 4 914,00 41,83 1 638,00 45 909,58

počet opakování 3,00 1,00 5,00 6,00 2,00 1,00

cena celkem 34 578,00 2 780,00 4 176,00 4 738,50 40,34 1 579,50 47 892,34

Dokončovací péče - náklady/rok Var. B - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vypletí dřevin ve skupinách odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko vyhrabání trávníku v rovině CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 25,50 452,00 m2 4,00 695,00 m3 72,50 11,52 m2 3,25 243,00 t 4 150,00 0,0049 m2 6,50 243,00

112

Dokončovací péče - náklady/rok Var. C - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vypletí dřevin ve skupinách odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 25,50 695,00 m2 4,00 695,00 m3 72,50 18,90

počet opakování 3,00 1,00 5,00

cena celkem 53 167,50 2 780,00 6 851,25 62 798,75

Dokončovací péče - náklady/rok Var. D - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vypletí dřevin ve skupinách řez růží řez zmlazením keřů netrnitých o průměru koruny do 1,5m vč. odvozu (Spiraea japonica ´Anthony Waterer´, Spiraea japonica ´Pruhoniciana´) odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko vyhrabání trávníku v rovině CELKEM

mj cena/mj počet mj počet opakování m2 25,50 520,00 3,00 ks 4,55 410,00 0,20

ks 40,50 m2 4,00 m3 72,50 m2 3,25 t 4 150,00 m2 6,50

113

410,00 695,00 17,60 175,00 0,0035 175,00

1,00 1,00 5,00 6,00 2,00 1,00

cena celkem 39 780,00 373,10

16 605,00 2 780,00 6 380,00 3 412,50 29,05 1 137,50 70 497,15

Dokončovací péče - náklady/rok Var. E - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace vypletí dřevin ve skupinách odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 25,50 695,00 m2 4,00 695,00 m3 72,50 12,50

počet opakování 3,00 1,00 5,00

cena celkem 53 167,50 2 780,00 4 531,25 60 478,75

Dokončovací péče - náklady/rok Var. F - výsadba trvalek typu silbersommer, III.IT pracovní operace vypletí záhonu květin zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 odstranění odumřelých nadzemních částí hnojení umělým hnojivem naširoko odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 21,00 695,00 m3 72,50 5,40 m2 3,55 695,00 t 4 150,00 0,14 m2 4,00 695,00

114

počet opakování 5,00 2,00 1,00 1,00 1,00

cena celkem 72 975,00 783,00 2 467,25 581,00 2 780,00 79 586,25

Dokončovací péče - náklady/rok Var. G - domácí dřeviny, II.IT pracovní operace vypletí dřevin ve skupinách odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu hnojení trávníku umělým hnojivem naširoko vyhrabání trávníku v rovině CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 25,50 520,00 m2 4,00 695,00 m3 72,50 8,14 m2 3,25 48,00 t 4 150,00 0,0010 m2 6,50 48,00

115

počet opakování 3,00 1,00 5,00 6,00 2,00 1,00

cena celkem 39 780,00 2 780,00 2 950,75 936,00 7,97 312,00 46 766,72

Celkové náklady na dokončovací péči: Náklady na dokončovací péči A 45 910,00 B 47 892,00 C 62 799,00 D 70 497,00 E 60 479,00 F 79 586,00 G 46 767,00

NÁKLADY NA DOKONČOVACÍ PÉČI

KČ

90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00 A

B

C

D VARIANTA NÁVRHU

116

E

F

G

8.2 Rozvojová péče Rozvojovou péči popisuje norma ČSN DIN 18 919, která sem řadí následující úkony: - odplevelení s nakypřením půdy - odplevelení bez nakypření půdy - vyžínání plevele ze stromových mís a v porostech s dřevinami - odstraňování listí - odstraňování komunálního odpadu - řez rostlin - hnojení - zimní ochrana - mulčování - závlaha - péče o stromy a asanace stromů - péče o trávníky a luční plochy - kosení - hnojení - zálivka - odstraňování listí z trávníku - odstraňování odpadu - vertikutace - aerifikace - opatření proti výskytu plevelů, mechů a proti houbovým chorobám

SMÝKAL (2008) do rozvojové péče řadí i tyto úkony: - kontrola ukotvení, jeho případná oprava a následné včasné odstranění - sledování poškození kmene a jeho ošetření, případně se provede opatření proti opakování škod - kontrola a obnova ochrany proti okusu zvěří - odstraňování kmenových a kořenových výmladků - odstranění podrůstající podnože - kontrola účinností opatření proti nadměrnému výparu a oslunění a jejich případné odstranění - kontrola účinnosti větracích a zavlažovacích zařízení a jejich oprava - odstraňování nežádoucích dřevin, které ohrožují správný vývoj cílového stromu 117

- zásahy proti chorobám a škůdcům SMÝKAL (2008) se dále vyjadřuje i k délce trvání rozvojové péče: Rozvojová péče trvá obvykle 10-15 let u krátkověkých, 15-30let u středněvěkých a nad 30 let u dlouhověkých. Interval řezu u stromů v rozvojové péči: Mladé stromy

do 10 let na stanovišti

2-3 roky

Pro stromy

10-30 let na stanovišti

4-6

Pro stromy

30-50

5-8

Pro stromy

nad 50 let na stan.

Cca 10 let

Pro jednotlivé varianty jsem opět vybrala pracovní úkony, které je potřeba dělat na dané lokalitě, přiřadila k nim četnost provedení během jednoho roku a tyto práce ocenila. Jedná se o zavlažování, řez růží, kontrolu vázání u stromu, probírek keřů po pěti letech od výsadby na 50% oproti výsadbě, kosení a odstraňování komunálního odpadu. Náklady na rozvojovou péči a jejich srovnání nabízí následující tabulky a graf.

118

Rozvojová péče - náklady/rok Var. A - domácí dřeviny, II.IT pracovní operace odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu vyhrabání trávníku v rovině odstranění nevhodných dřevin s průměrem kmene do 100mm výšky nad 1m bez odstranění pařezu v rovině (probírka) CELKEM

počet cena mj cena/mj mj počet opakování celkem m2 4,00 695,00 1,00 2 780,00 m3 72,50 7,30 3,00 1 587,75 m2 3,25 252,00 4,00 3 276,00 m2 6,50 252,00 1,00 1 638,00

m2

29,00

222,00 1,00

6 438,00 15 719,75

Rozvojová péče - náklady/rok Var. B - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu vyhrabání trávníku v rovině odstranění nevhodných dřevin s průměrem kmene do 100mm výšky nad 1m bez odstranění pařezu v rovině (probírka) CELKEM

počet cena mj cena/mj mj počet opakování celkem m2 4,00 695,00 1,00 2 780,00 m3 72,50 11,52 3,00 2 505,60 m2 3,25 243,00 4,00 3 159,00 m2 6,50 243,00 1,00 1 579,50

m2

29,00

119

226,00 1,00

6 554,00 16 578,10

Rozvojová péče - náklady/rok Var. C - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 odstranění nevhodných dřevin s průměrem kmene do 100mm výšky nad 1m bez odstranění pařezu v rovině (probírka) CELKEM

mj cena/mj počet mj počet opakování m2 4,00 695,00 1,00 m3 72,50 18,92 3,00

m2

29,00

347,00 1,00

cena celkem 2 780,00 4 115,10

10 063,00 16 958,10

Rozvojová péče - náklady/rok Var. D - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu vyhrabání trávníku v rovině řez růží řez zmlazením keřů netrnitých o průměru koruny do 1,5m vč. odvozu (Spiraea japonica ´Anthony Waterer´, Spiraea japonica ´Pruhoniciana´) odstranění nevhodných dřevin s průměrem kmene do 100mm výšky nad 1m bez odstranění pařezu v rovině (probírka) CELKEM

mj cena/mj m2 4,00 m3 72,50 m2 3,25 m2 6,50 ks 4,55

počet mj 695,00 17,60 175,00 175,00 410,00

cena počet opakování celkem 1,00 2 780,00 3,00 3 828,00 4,00 2 275,00 1,00 1 137,50 0,20 373,10

ks

40,50

410,00 1,00

16 605,00

m2

29,00

260,00 1,00

7 540,00 34 538,60

120

Rozvojová péče - náklady/rok Var. E - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 odstranění nevhodných dřevin s průměrem kmene do 100mm výšky nad 1m bez odstranění pařezu v rovině (probírka) CELKEM

mj cena/mj počet mj počet opakování m2 4,00 695,00 1,00 m3 72,50 12,46 3,00

m2

29,00

347,00 1,00

cena celkem 2 780,00 2 710,05

10 063,00 15 553,05

Rozvojová péče - náklady/rok Var. F - výsadba trvalek typu silbersommer, III.IT pracovní operace vypletí záhonu květin v rovině odstranění odumřelých nadzemních částí hnojení umělým hnojivem naširoko odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 21,00 695,00 m2 3,55 695,00 t 4 150,00 0,14 m2 4,00 695,00

121

počet opakování 1,00 1,00 1,00 1,00

cena celkem 14 595,00 2 467,25 581,00 2 780,00 20 423,25

Rozvojová péče - náklady/rok Var. G - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace kontrola ukotvení, vázání odstranění kotvení řez stromů lezeckou technikou bezpečnostní při ploše koruny do 60m3 odstranění komunálního odpadu zalití rostlin vodou plochy přes 20m2 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu vyhrabání trávníku v rovině odstranění nevhodných dřevin s průměrem kmene do 100mm výšky nad 1m bez odstranění pařezu v rovině CELKEM

počet cena mj cena/mj mj počet opakování celkem ks 25,00 1,00 1,00 25,00 ks 30,00 1,00 1,00 30,00 1 ks 260,00 1,00 0,15 189,00 m2 4,00 695,00 1,00 2 780,00 m3 72,50 17,60 3,00 3 828,00 m2 3,25 175,00 4,00 2 275,00 m2 6,50 175,00 1,00 1 137,50

m2

29,00

122

260,00 1,00

7 540,00 17 804,50

Celkové náklady na rozvojovou péči: Náklady na rozvojovou péči A 15 720,00 B 16 578,00 C 16 958,00 D 34 539,00 E 15 553,00 F 20 423,00 G 17 805,00

NÁKLADY NA ROZVOJOVOU PÉČI 40 000,00 35 000,00 30 000,00 KČ

25 000,00 20 000,00 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00 A

B

C

D VARIANTA NÁVRHU

123

E

F

G

8.3 Udržovací péče Jednotlivé operace prováděné v rámci udržovací péče jsou do značné míry shodné s operacemi prováděnými v rámci péče rozvojové. V případě udržovací péče, jak ji pojímá ČSN DIN 18 919, se jedná zejména o následující opatření:

- odplevelení s nakypřením půdy - odplevelení bez nakypření půdy - vyžínání plevele ze stromových mís a v porostech s dřevinami - odstraňování listí - odstraňování komunálního odpadu - řez rostlin - hnojení - zimní ochrana - mulčování - závlaha - péče o stromy a asanace stromů - péče o trávníky a luční plochy - kosení - hnojení - zálivka - odstraňování listí z trávníku - odstraňování odpadu - vertikutace - aerifikace - opatření proti výskytu plevelů, mechů a proti houbovým chorobám

V případě návrhů osazení kruhového objezdu vypracovaných v rámci této diplomové práce jsou rozdíly mezi rozvojovou a dokončovací péčí v řezu keřů, kdy v rozvojové péči jsou navrženy probírky keřů až na 50% původního vysazeného množství po pěti letech od výsadby, v péči udržovací už se jedná o zmlazení ponechaných jedinců. Četnost těchto zmlazení je závislá na použitých taxonech a v případě rozdílnosti potřeby 124

řezu v rámci jedné kompozice, jsou v tabulkách u různých četností uvedeny taxony. V rozvojové péči budou výsadby ještě částečně zavlažovány, avšak v péči udržovací již musí vystačit s přirozenými srážkami. Hnojení navržené v udržovací péči by mělo být provedeno ve stejný rok jako zmlazení keřů, aby došlo ke snížení stresu dřevin a podpoře jejich růstu, také zmlazení by určitých případech mohlo probíhat pozvolna, aby „nezmizela“ celá kompozice naráz. U stromu je počítáno jednou zhruba za sedm let s opravným řezem arboristickou technikou. Zvláště když se strom nachází v naprosté blízkosti provozu vozidel, je nutné dbát na dopravní bezpečnost a případným poškozením majetku bránit prevencí, tj. preventivní kontrolou stromu, jeho mechanické pevnosti a zdravotního stavu. Včasné odstranění nevhodně rostoucích větví také zanechává na stromě menší poškození, rány se snadněji hojí.

125

Udržovací péče - náklady/rok Var. A - domácí dřeviny, II.IT pracovní operace řez zmlazením keřů netrnitých o průměru do1,5m vč. odvozu řez zmlazením keřů netrnitých o průměru přes 1,5 do 3m vč. odvozu hnojení umělým hnojivem na široko pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu vyhrabání trávníku v rovině odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj ks ks t m2 m2 m2

počet mj

38,00 101,00 4 150,00 3,25 6,50 4,00

126

počet opakování

cena celkem

676,00 0,05

1 284,40

52,00 0,0133 252,00 252,00 695,00

262,60 2,76 3 276,00 1 638,00 2 780,00 9 243,76

0,05 0,05 4,00 1,00 1,00

Udržovací péče - náklady/rok Var. B - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace řez zmlazením keřů netrnitých o průměru do1,5m vč. odvozu řez zmlazením keřů netrnitých o průměru přes 1,5 do 3m vč. odvozu hnojení umělým hnojivem na široko pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu vyhrabání trávníku v rovině odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj ks ks t m2 m2 m2

počet mj

38,00 101,00 4 150,00 3,25 6,50 4,00

počet opakování

cena celkem

1 140,00 0,05 12,00 0,0140 243,00 243,00 695,00

2 166,00

0,05 0,05 4,00 1,00 1,00

60,60 2,91 3 159,00 1 579,50 2 780,00 9 748,01

Udržovací péče - náklady/rok Var. C - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace řez zmlazením keřů netrnitých o průměru do1,5m vč. odvozu řez zmlazením keřů netrnitých o průměru přes 1,5 do 3m vč. odvozu hnojení umělým hnojivem na široko odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj počet mj počet opakování ks

cena celkem

38,00

1 854,00 0,05

3 522,60

ks 101,00 t 4 150,00 m2 4,00

38,00 0,05 0,0140 0,05 695,00 1,00

191,90 2,91 2 780,00 6 497,41

127

Udržovací péče - náklady/rok Var. D - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace mj cena/mj počet mj řez zmlazením keřů netrnitých o průměru do1,5m vč. odvozu (Symphoricarpos x chenaultii ´Hancock´) ks 38,00 410,00 řez zmlazením keřů netrnitých o průměru přes 1,5 do 3m vč. odvozu (Spiraea x vanhouttei) ks 101,00 119,00 řez zmlazením keřů netrnitých o průměru koruny do 1,5m vč. odvozu (Spiraea japonica ´Anthony Waterer´, Spiraea japonica ´Pruhoniciana´) 410,00 ks 40,50 řez růží vč. odvozu ks 4,55 410,00 hnojení umělým hnojivem na široko t 4 150,00 0,0530 pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu m2 3,25 175,00 vyhrabání trávníku v rovině m2 6,50 175,00 odstranění komunálního odpadu m2 4,00 695,00 CELKEM

128

počet opakování

cena celkem

0,05

779,00

0,05

600,95

1,00 0,20 0,05 4,00 1,00 1,00

16 605,00 373,10 11,00 2 275,00 1 137,50 2 780,00 24 561,55

Udržovací péče - náklady/rok Var. E - introdukované dřeviny, II.IT pracovní operace řez zmlazením keřů netrnitých o průměru do1,5m vč. odvozu řez zmlazením keřů netrnitých o průměru přes 1,5 do 3m vč. odvozu hnojení umělým hnojivem na široko odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj počet mj počet opakování ks

cena celkem

38,00

608,00 0,05

1 155,20

ks 101,00 t 4 150,00 m2 4,00

638,00 0,05 0,0370 0,05 695,00 1,00

3 221,90 7,68 2 780,00 7 164,78

Udržovací péče - náklady/rok Var. F - výsadba trvalek typu silbersommer, III.IT pracovní operace vypletí záhonu květin odstranění odumřelých nadzemních částí hnojení umělým hnojivem naširoko odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj počet mj m2 21,00 695,00 m2 3,55 695,00 t 4 150,00 0,1400 m2 4,00 695,00

129

počet opakování 1,00 1,00 1,00 1,00

cena celkem 14 595,00 2 467,25 581,00 2 780,00 20 423,25

Udržovací péče - náklady/rok Var. G - domácí dřeviny, II.IT pracovní operace řez stromů lezeckou technikou bezpečnostní při ploše koruny do 60m3 řez zmlazením keřů netrnitých o průměru do1,5m vč. odvozu řez zmlazením keřů netrnitých o průměru přes 1,5 do 3m vč. odvozu hnojení umělým hnojivem na široko pokosení trávníku parkového v rovině vč. odvozu vyhrabání trávníku v rovině odstranění komunálního odpadu CELKEM

mj cena/mj

počet mj

počet opakování

cena celkem

ks

1 260,00

1,00 0,15

189,00

ks

38,00

334,00 0,05

634,60

ks t m2 m2 m2

101,00 4 150,00 3,25 6,50 4,00

130

480,00 0,0240 48,00 48,00 695,00

0,05 0,05 4,00 1,00 1,00

2 424,00 4,98 624,00 312,00 2 780,00 6 968,58

Celkové náklady na udržovací péči: Náklady na udržovací péči A 9 244,00 B 9 748,00 C 6 497,00 D 24 562,00 E 7 165,00 F 20 423,00 G 6 969,00

NÁKLADY NA UDRŽOVACÍ PÉČI 30 000,00 25 000,00

KČ

20 000,00 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00 A

B

C

D VARIANTA NÁVRHU

131

E

F

G

9. DISKUSE Tato práce se pokusila nastínit problematiku zeleně podél komunikací všeobecně a ve své praktické části se zaměřila na návrh a vyhodnocení finanční náročnosti sedmi variant osazení kruhového objezdu a jejich finanční náročnosti na dokončovací, rozvojovou a udržovací péči. Jednotlivé varianty jsou řešeny poměrně jednoduše, což je dáno umístěním okružní křižovatky. Ta se nachází na samém okraji Staré Boleslavi. Jednoduchost v návrzích se také posléze odráží ve finanční nákladovosti jak na založení, tak i na následnou dokončovací, rozvojovou a udržovací péči. Nejnižší náklady na založení má varianta F, výsadba trvalek typu silbersommer; hned po ní je to A, dva soustředné kruhy z domácích keřů s prstencem trávníku na obvodu. Naopak nejnákladnější variantou na založení je varianta C, jing-jang; těsně následovaná variantou D, která je kombinací několika taxonů introdukovaných dřevin, tedy obě varianty kde není trávník, ale celoplošné osázení keři. Co se týká nákladů na dokončovací péči (počítána na jeden rok), tak tady se jako nejméně nákladná ukázala varianta A, těsně následovaná variantou G - použití domácích dřevin a trávníku, a naopak jako nejnákladnější se ukázala varianta F – péče o výsadbu trvalek typu silbersommer, záhon vyžadující několikrát ročně pletí, a následně D celoplošné osázení keři vyžadujícími častý, někdy i každoroční řez. V nákladech na rozvojovou péči byla nejméně finančně náročná varianta E – kombinace domácích a introdukovaných dřevin, a hned po ní varianta A – dva soustředné kruhy z domácích keřů s pásem trávníku na obvodu. Nejvíce finančně náročná je v tomto případě varianta D (každoroční řez vybraných taxonů a probírky) a následně F (vypletí záhonu). Nejnižší náklady na udržovací péči má jednoznačně varianta C a následně G, naopak nejvyšší náklady má varianta D (každoroční řez vybraných taxonů) a F (každoroční posekání celé plochy). Z výše popsaného jednoznačně vyplývá, že nejméně finančně náročnou variantou (ze zpracovaných a hodnocených) na založení a následnou údržbu zeleně je varianta A a následně varianta G, naopak nejnákladnější bude varianta D následovaná variantou F.

Nutno však podotknout, že nízká nákladovost nemusí být vždy tím nejdůležitějším hlediskem pro osazení jakékoliv plochy. Samozřejmě záleží na exponovanosti, kdy často můžeme ve městech vidět na jaře krásně kvetoucí kruhové objezdy osazené cibulovinami, 132

trvalkami a barevnými keři. Výjimkou nejsou ani sochy, umělecká díla a vodní prvky. Vše však musí být uzpůsobeno prostředí, ve kterém se kruhový objezd nachází. Při pohledu na složitě pojatou výsadbu trvalek a barevných keřů nebo vodního prvku v krajině zřejmě srdce krajináře plesat nebude, nehledě na fakt, že takováto výsadba vyžaduje odbornou a často komplikovanější a finančně náročnou péči. Naopak tam, kde jsou možnosti a finance na založení takovýchto složitých a krásných výsadeb, tj. v centrech měst, působí tyto výsadby velmi příjemným dojmem a často jsou zpestřením fádní křižovatky.

133

10. ZÁVĚR Tato práce se zabývá problematikou zeleně kolem komunikací, negativními i pozitivními vlivy dopravy na zeleň a naopak negativními a pozitivními vlivy zeleně na dopravu. Snaží se nastínit, jak vybrat zeleň vhodnou ke komunikacím, jaká vytvořit opatření na straně komunikací, aby zde zeleň mohla být a účinně plnit své funkce a jaké „ústupky“ čekají zeleň sázenou ke komunikacím do budoucna. Dále se práce zabývá návrhem zeleně k plánovanému obchvatu Staré Boleslavi. Pojednává o podmínkách, za jakých obchvat vznikne, co ustoupí na úkor čeho, jaké budou pozitivní dopady výstavby obchvatu. Nastiňuje, jaké by mohly být následky výstavby obchvatu na přírodu a dává několik variant řešení zeleně. Vzhledem k platnosti normy Projektování silnic a dálnic dnes již takřka není možné vysadit podél silnice stromořadí a stromořadí stávající budou postupně mizet. Pro to, abychom mohli uskutečnit výsadbu zeleně podél komunikací a zároveň dodržet výše zmíněnou normu, potřebovali bychom pro ni výrazně širší pásy než v jakých dnes zeleň roste. A to je asi největším problémem. Většina pozemků přiléhajících ke komunikacím je soukromá, pro výstavbu nové komunikace se obvykle vykupuje pás určený pro výstavbu, v případě výstavby tohoto obchvatu to bude pás o šířce 15m. Tato šířka je dostatečná pouze pro osetí příkopu a úzkého pásu za příkopem travním semenem, není však dostatečná pro jakoukoliv výsadbu ať keřů či stromů, a v dnešní době není síla (a zřejmě ani finance), která by prosadila výkup pozemku širšího o tolik, aby zde bylo možné zeleň vysázet a zároveň dodržet normu a tím i určitou bezpečnost na komunikacích. Pro tuto práci jsem navrhla sedm variant řešení kruhového objezdu, což je jediná plocha v rámci obchvatu Staré Boleslavi, kterou je možné osadit. Vzhledem k umístění obchvatu na samém okraji města jsem volila jednoduché kompozice, které nebudou v krajině působit nepatřičně. Jednotlivé varianty se liší použitím dřevin – domácích, introdukovaných a trvalek, a intenzitou jejich následující péče. Dále jsem pro každou variantu vypracovala rozpočet pro založení a pro dokončovací, rozvojovou a udržovací péči na jeden rok. Vše bylo vyčísleno podle ceníku HSV Plochy a úprava území, Rekultivace a Zemní práce. Závěrem práce je vyhodnocení finanční nákladnosti na založení a následné péče zmíněných variant, i když finanční hledisko zdaleka nebude jediným a tím hlavním kritériem pro založení zeleně, zvláště pak na exponovaných plochách, ve městech.

134

11. SOUHRN Tato práce, jak už sám název napovídá, se zabývá zelení podél komunikací, popisuje funkce zeleně jako takové, její vlivy na okolí a zpětnou vazbu. Ve své druhé části jsem se pokusila vytvořit několik málo možných návrhů na osazení kruhového objezdu, podél trasy obchvatu bohužel není výsadba možná. Tyto návrhy reflektovaly zejména vlastní umístění okružní křižovatky, tj. na okraji města. Pro každou z variant jsem vypracovala rozpočet na založení a dokončovací, rozvojovou a udržovací péči a následně z finančního hlediska vyhodnotila nákladovost na založení a následnou péči všech variant.

135

12. RESUMÉ This project – according it’s name – is about greenery along the thoroughfares describing their functions, influence on the surroundings and feedback. In the second part I tried to propose several plans for planting roundabout, along the thoroughfare the planting isn’t possible. These plans claim the placing of roundabout at the end of the town. I prepared the budget for each variant separately and the budget for building and resulting care about. I valuated expenses for building and resulting care about each variant.

136

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: BIBLIOGRAFIE: 1. Buček A., Lacina J.: Geobiocenologie II, vydala MZLU v Brně, Brno, 1999, skripta, SBN 80-7157-417-1

2. Bulíř P.: Vegetační doprovody silnic, vydal Výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích, Praha, 1988, 198 stran

3. Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky II. díl, vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 2005, 590 stran, ISBN 80-86064-82-4

4. Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, vydala Enigma, Praha, 1996, 347 stran, ISBN 80-85368-80-3

5. Hurych V.:Okrasné dřeviny pro zahrady a parky, nakladatelství Českého zahrádkářského svazu, Praha, 1996, 183 stran, ISBN 80-85362-19-8

6. Katalog HSV 2007: 823-1 Plochy a úprava území, 823-2 Rekultivace, ÚRS Praha, a.s., Praha, 2007, 181 stran, ISBN 978-80-7369-089-2

7. Katalog HSV 2007: 800-1 Zemní práce, ÚRS Praha, a.s., Praha, 2007, 177 stran, ISBN 978-80-7369-078-6

8. Kavka B. a kol.: Krajinářské sadovnictví, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1970, 580 stran, ISBN 07-053-70-04/44

9. Koblížek J.: Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, nakladatelství SURSUM, Tišnov, 2000, 448 stran, ISBN 80-85799-87-1 (1. svazek)

10. Kolařík J. a kol.: o dřeviny rostoucí mimo les – II., organizace ČSOP Vlašim, Štěchovice, 2005, 696 stran + přílohy, ISBN 80-86327-44-2

11. Kolařík J. a kol.: Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I., Základní organizace ČSOP Vlašim, Štěchovice, 2003, 261stran + přílohy, ISBN 80-86327-36-1 137

12. LÖW a spolupracovníci: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, nakladatelství Doplněk, Brno, 1995, 122 stran + přílohy, ISBN 1081-067-1995

13. Lukon glads: Ceník pro podzim 2008

14. Mezera A. a kol.: Tvorba a ochrana krajiny, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1979, 467 stran, ISBN 07-104-79

15. Pejchal M.: Dendrologie – doplňkové materiály k přednáškám, MZLU v Brně ZF v Lednici, Ústav biotechniky zeleně, 2005, 47 stran

16. Pejchal M.: Obecná dendrologie – vybrané kapitoly specializačního studia Komplexní péče o dřeviny, Mělník, SZaŠ Mělník, 1995, 102 stran

17. PRAGOPROJEKT a.s.: Oznámení záměru o posuzování vlivů na životní prostředí – Stará Boleslav – obchvat II/331, Praha, 2008

18. Sklenička P.: Základy krajinného plánování, nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha, 2003, 321 stran, ISBN 80-903206-1-9

19. Smýkal F. a kol.: Arboristika II. Pro celoživotní vzdělávání v arboristice, vydala Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola v Mělníku, Mělník, 2008, 260 stran

20. Středisko okrasných a lesních školek: Nabídka Podzim 2008, Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy, 2008

21. Švédová D.: Strom jako doprovod pozemní komunikace a jeho postavení v předpisech, Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor Správy dálnic

22. Švédová D.: TZ 07 2008 – Technická zpráva, Praha, 2008

138

23. Tomsová J.: Role zeleně při začleňování dálnic do krajiny, Lednice, 2009, 32 stran, semestrální práce z předmětu Použití rostlin, vedoucí práce M. Pejchal

24. Wagner B.: Sadovnická tvorba II, vydala Vysoká škola zemědělská v Brně, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1982, 190 stran, ISBN 17-246-83

BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: 25. Němcová H.: Doprovodná vegetace komunikací, Lednice, 2007, 56 stran, Bakalářská práce na Zahradnické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, vedoucí BP M. Rajnoch

26. Trnavská M.: Kruhové objezdy z hlediska zahradní a krajinářské architektury, Lednice, 2008, 76 stran, Bakalářská práce na Zahradnické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, vedoucí BP P. Šimek

WWW ZDROJE: 27. Baroš: Extenzivní trvalkové výsadby v praxi In zahradaweb.cz [online] 2009 [cit. 2009-20-4] Dostupné z WWW:http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=5047

28. Ceník trvalek In pereny.cz [online] 2009 [cit. 2009-20-4] Dostupné z WWW: http://www.pereny.cz/download/PERENY-cenik.pdf

29. Českomoravský štěrk [online] 2009 [cit. 2009-26-4] Dostupné z WWW: http://www.heidelbergcement.cz/aggregates/data/upload/49f533b9db8ae.xls

30. Dálnice In wikipedia.cz [online] 2008 [cit. 2008-11-11] Dostupné z WWW:

31. Hlůžová, Ryšavá: Realizace obnovy stromořadí s podsadbou trvalek v ulicích Jičínská a Hořejší nábřeží In envis.praha-mesto.cz [online] 2009 [cit. 2009-20-4]

139

Dostupné z WWW: http://envis.prahamesto.cz/(qaj4onqmf0lkf055n5gl5v45)/files/=61930/trvalky_v_ulicich_1008.pdf

32. Jech D.: Systém trvalé zeleně - doprovody silnic In mujweb.cz [online] 1996 [cit. 2008-11-15]

Dostupné

z WWW:

http://www.mujweb.cz/www/krajina.vegetace/silnice.html

33. Kruhový objezd In wikipedia.cz [online] [cit. 2008-12-29] Dostupné z WWW:

34. Silnice In wikipedia.cz [online] 2008 [cit. 2008-11-10] Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Silnice

35. Školkařská norma In svaz-skolkaru.cz [online] 2003 [cit. 2008-12-30] Dostupné z WWW:

36. Vyhláška 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích [online] 2009 [cit 2009-4-25]. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=104%2F1997&number2=&na me=&text=

37. Vysloužil M.: Historické aleje – Cesty do historických zahrad. In UnescoKromeriz.cz

[online]

2006

[cit.

2008-12-15].

Dostupné

z

WWW:

.

38. Zákon 13/2007 Sb. o pozemních komunikacích [online] 2009 [cit 2009-4-25]. Dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/ 701?PC_8411_number1=13/1997&PC_8411_p=15&PC_8411_l=13/1997&PC_841 1_ps=10#10821

39. Jech D.: Systém trvalé zeleně. In mujweb.cz [online] [cit. 2008-12-29] Dostupné z: WWW

140

40. Klimšová: Kruhový objezd Bohumín, obr. číslo 11[online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW: http://www.mesto-bohumin.cz/data/foto_clanek/004186_1.jpg

41. Kohut: Kruhový objezd Frýdek.Místek, obr. číslo 16: [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW: http://www.frydekmistek.cz/fotky/uvod/20080414_rozkvetly_kruhovy_objezd.jpg

42. Kruhový objezd Cheb, obr. číslo 13 [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW: http://www.mestocheb.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=5091&i d_obrazky=1022

43. Kruhový objezd Přelouč, obr. číslo 18: [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW http://SWEB.CZ/RUDNY.CZ 44. Kruhový objezd Sokolov, obr. číslo 12 [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Sokolov,_kruhov%C3%BD_ objezd_u_polikliniky.JPG 45. Kruhový objezd Trutnov, obr. číslo 17 [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW http://SWEB.CZ/BRUDNY.CZ 46. Slavíček: kruhový objezd Trutnov, obr. číslo 19: [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW:http://www.trutnov.cz/apollo/pictures/2005718121427699627.jpg

47. Valenta: Kruhový objezd Trutnov, obr. číslo 14 [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW: http://www.zahradydesign.eu/doc/kruhovy_objezd/orig/kruhovy_objezd_kveten2.jpg

48. Valenta: Kruhový objezd Trutnov, obr. číslo 15 [online] 2009 [cit. 2009-24-4] Dostupné z WWW: http://www.zahradydesign.eu/doc/kruhovy_objezd/orig/kruhovy_objezd_duben.jpg

141

NORMY: 49. ČSN 46 4902-1: Výpěstky okrasných dřevin

50. ČSN 73 6101: Projektová silnic a dálnic

51. ČSN DIN 18 916: Sadovnictví a krajinářství – Výsadby rostlin

52. ČN DIN 18 918: Sadovnictví a krajinářství, Rozvojová a udržovací péče o rostliny

142

SEZNAM PŘÍLOH: (PŘÍLOHY SE NACHÁZEJÍ V SAMOSTATNÝCH DESKÁCH)

1. návrh osazení kruhového objezdu – varianta A 2. návrh osazení kruhového objezdu – varianta B 3. návrh osazení kruhového objezdu – varianta C 4. návrh osazení kruhového objezdu – varianta D 5. návrh osazení kruhového objezdu – varianta E 6. návrh osazení kruhového objezdu – varianta F 7. návrh osazení kruhového objezdu – varianta G 8. osazovací plán – varianta A 9. osazovací plán – varianta B 10. osazovací plán – varianta C 11. osazovací plán – varianta D 12. osazovací plán – varianta E 13. osazovací plán – varianta F 14. osazovací plán – varianta G 15. mapa části územního plánu 16. koordinační situace 1:2000 17. vzorové příčné řezy komunikací 1:50 18. vzorový příčný řez kruhovým objezdem

143