STRATEGICKÁ ROZVOJOVÁ STUDIE REGIONU TIŠNOVSKO. Zpracovatel: Eurovision, s.r.o., Husova Brno

STRATEGICKÁ ROZVOJOVÁ STUDIE REGIONU TIŠNOVSKO

Zpracovatel: Eurovision, s.r.o., Husova 6 602 00 Brno

Červenec 2007

Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko

Úvod

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZPRACOVATELI

Adresa:

Eurovision, s.r.o. Husova 6 602 00 Brno www.eurovision-eu.com IČ: 27691845 DIČ: CZ27691845

Vedoucí řešitelského týmu:

Mgr. Tomáš Kučera

Kontakt:

Tel: 543 235 709 Fax: 543 235 709 E-mail: [email protected]

Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko byla zpracovávána od října roku 2006 do července 2007 a není-li uvedeno jinak, všechny údaje se vztahují k tomuto období.

2


Úvod

Obsah 1

Úvod ...................................................................................... 5

2

Profil regionu ........................................................................ 7 2.1 Základní údaje o Dobrovolném svazku obcí Tišnovsko ............................. 7 2.2 Obyvatelstvo a sídelní struktura ............................................................... 9 2.3 Doprava a dopravní obslužnost .............................................................. 18 2.4 Technická infrastruktura a územně plánovací dokumentace .................. 24 2.5 Trh práce ................................................................................................ 29 2.6 Hospodářství .......................................................................................... 31 2.7 Sociální infrastruktura............................................................................ 44 2.8 Cestovní ruch.......................................................................................... 51 2.9 Životní prostředí ..................................................................................... 63

3

SWOT analýza...................................................................... 72

4

Východiska pro formulaci strategie rozvoje regionu Tišnovsko ............................................................................ 75

5

Strategie rozvoje regionu Tišnovsko ................................... 80 5.1 Priorita A: Obnova a rozvoj obcí a sídel a jejich infrastruktury ............... 82 5.1.1 Opatření A.1: Obnova a rozvoj technické a dopravní infrastruktury .........82 5.1.2 Opatření A.2: Obnova a rozvoj obcí a sídel (návsi, zeleň, parkové úpravy, vodní plochy, občanská vybavenost,…).......................................89 5.1.3 Opatření A.3: Zvýšení dostupnosti a kvality bydlení................................92 5.2 Priorita B: Rozvoj cestovního ruchu........................................................ 94 5.2.1 Opatření B.1: Rozvoj a zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu a péče o atraktivity cestovního ruchu.....................................................94 5.2.2 Opatření B.2: Tvorba turistických produktů, posílení marketingu a propagace turistické nabídky regionu.....................................................98 5.3 Priorita C: Posílení konkurenceschopnosti ekonomiky ......................... 101 5.3.1 Opatření C.1: Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících zaměstnanost a alternativnost příjmů podnikatelských subjektů a obyvatel ........................................................................................101 5.4 Priorita D: Komplexní péče o rozvoj lidských zdrojů ............................. 105 5.4.1 Opatření D.1: Zlepšení kvality a dostupnosti vzdělání, podpora zvyšování kvalifikace obyvatel ............................................................105 5.4.2 Opatření D.2: Udržení a zvyšování standardů zdravotní a sociální péče ...108 5.4.3 Opatření D.3: Rozvoj volnočasových aktivit, posilování identifikace obyvatelstva s regionem ....................................................................110 5.5 Priorita E: Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí ................. 112 5.5.1 Opatření E.1: Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí a zavádění zásad trvale udržitelného rozvoje ........................................112

6

Katalog projektů................................................................ 115 6.1 Projektové fiše ..................................................................................... 120

7

Závěr ................................................................................. 152

3


Úvod

Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

2–1: 2–2: 2–3: 2–4:

Tabulka 2–5: Tabulka 2–6: Tabulka 2–7: Tabulka 2–8: Tabulka 2–9: Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

2–10: 2–11: 2–12: 2–13:

Tabulka 2–14: Tabulka 2–15: Tabulka 2–16: Tabulka 2–17: Tabulka 2–18: Tabulka 2–19: Tabulka 2–20: Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

2–21: 2–22: 2–23: 2–24: 2–25: 2–26: 2–27:

Tabulka 2–28: Tabulka 4–1: Tabulka 4–2: Tabulka 6–1:

Počet obyvatel v obcích regionu Tišnovsko k 31. 12. 2005..................... 9 Vývoj počtu obyvatel v obcích regionu Tišnovsko v období 1991 - 2005 .. 9 Pohyb obyvatelstva v regionu Tišnovsko v období let 2001 – 2005 ........11 Vývoj věkové struktury obyvatelstva v regionu Tišnovsko v období 2001 – 2005 ......................................................................13 Struktura obyvatelstva regionu Tišnovsko podle vzdělání k 1.3.2001 .....14 Odvětvová struktura ekonomicky aktivních regionu Tišnovsko k 1. 3. 2001 ...................................................................................15 Nejzatíženější úseky silniční sítě regionu Tišnovsko .............................18 Přehled meziregionálních, regionálních a vlakových linek IDS JMK, které obsluhují obce regionu Tišnovsko ......................................................20 Počty přímých autobusových a vlakových spojů z obcí regionu Tišnovsko do Tišnova obsluhovaných v rámci IDS JMK ........................................21 Stav technické infrastruktury v obcích regionu Tišnovsko v roce 2006....24 Vybavenost obcí regionu Tišnovsko územně plánovací dokumentací.......27 Vývoj míry nezaměstnanosti v regionu Tišnovsko v letech 2005 – 2006 .29 Odvětvová struktura registrovaných ekonomických subjektů v obcích regionu Tišnovsko (stav k 31. 12. 2004) ............................................31 Struktura využití ploch v obcích regionu Tišnovsko (údaje za rok 2004) .34 Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v průmyslu a stavebnictví se sídlem nebo provozovnou na území regionu Tišnovsko ...37 Nevýrobní služby v regionu Tišnovsko ................................................38 Výrobní a opravárenské služby v regionu Tišnovsko.............................39 Maloobchod, veřejné stravování, finanční a poštovní služby v regionu Tišnovsko .......................................................................................41 Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v nevýrobní sféře se sídlem nebo provozovnou na území regionu Tišnovsko ...................................43 Přehled umístění MŠ v Regionu Tišnovsko vč. jejich kapacity a počtu dětí (ve školním roce 2006/2007) ............................................................44 Přehled sociálních bytů a jejich potřebnosti v obcích regionu Tišnovsko ..47 Přehled kulturních zařízení v obcích regionu Tišnovsko .........................48 Maloplošná zvláště chráněná území v regionu Tišnovsko ......................52 Turistické cíle a atraktivity v obcích regionu Tišnovsko .........................55 Přehled značených cyklotras v regionu Tišnovsko ................................58 Přehled ubytovacích zařízení v obcích regionu Tišnovsko ......................60 Příklady námětů obcí a místních iniciativ regionu Tišnovsko na rozvoj cestovního ruchu pro období 2007 - 2013...........................................61 Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 v regionu Tišnovsko .......................................................................................65 Bariéry rozvoje v regionu Tišnovsko podle názorů obcí.........................76 Priority rozvoje obcí a regionu Tišnovsko............................................78 Příklady vybraných projektů a rozvojových záměrů identifikovaných během zpracování Strategie rozvoje regionu Tišnovsko ......................115

Seznam obrázků Obrázek 2.1: Obrázek 2.2:

Plán regionálních linek IDS JMK, stav k 1.7.2006.................................19 Stávající podoba regionálního územního systému ekologické stability v regionu Tišnovsko .......................................................................68

4


Úvod

1 Úvod Účel dokumentu Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko představuje ucelený dokument, který vedle ostatních cílů vyjadřuje soustředění pozornosti obcí a dalších zainteresovaných subjektů v regionu Tišnovsko na dosažení střednědobých až dlouhodobých cílů, stanovených ve strategii rozvoje regionu. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosažení, formulovanými v tomto dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace. Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko bude rovněž sloužit jako jedna z příloh při žádostech o dotace z veřejných (ať již národních, či mezinárodních) zdrojů. V souladu s tímto postojem by se vytvořená Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko měla stát dokumentem, kolem kterého se soustředí obce a další rozhodující rozhodující subjekty regionu s cílem podpořit rozvoj celého území i rozvoj vazeb na sousední mikroregiony. Právě spolupráce a soustředěné úsilí všech zainteresovaných subjektů ze státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdružení a v neposlední řadě také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj regionu Tišnovsko Struktura dokumentu Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko se skládá ze čtyř základních částí: • Profil regionu • SWOT analýza • Strategie rozvoje regionu Tišnovsko • Kalalog projektů Profil regionu Profil regionu představuje především analýzu současného stavu a možných vývojových tendencí vybraných oblastí struktury společnosti, hospodářství a přírodních podmínek v území. Výsledky faktografických údajů i údajů z dotazníkového šetření u obcí regionu byly seřazeny do následujících kapitol: • Základní informace o Dobrovolném svazku obcí Tišnovsko • Obyvatelstvo ba sídelní struktura • Doprava a dopravní obslužnost • Technická infrastruktura a územně plánovací dokumentace • Trh práce • Hospodářství • Sociální infrastruktura • Cestovní ruch • Životní prostředí SWOT analýza Zpracování profilu regionu sloužilo jako podklad pro vypracování SWOT analýzy, která syntetickým způsobem zhodnotila a klasifikovala data a informace obsažené v profilu regionu. Prostřednictvím rozboru silných stránek (S), slabých stránek (W), možností (O) a ohrožení (T) regionu Tišnovsko se vytvořilo východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Strategie rozvoje regionu Tišnovsko Na základě vytvořeného profilu města a vypracované SWOT analýzy bylo možné přejít k další - strategické a programové – části strategie rozvoje regionu. Zde byla navržena vize a struktura strategických cílů a opatření rozvoje regionu. Pro jejich návrh bylo vedle

5


Úvod

profilu města stručně shrnutého formou SWOT analýzy důležité i poznání bariér a priorit rozvoje tak, jak je vnímají představitelé jednotlivých obcí regionu. Jejich představy a návrhy dalšího rozvoje města pro období 2007-2015 byly specifikovány na několika zasedáních celkem sedmi pracovních skupin, jež si kladly za cíl identifikovat konkrétní projekty a rozvojové záměry, jež přispějí k dalšímu rozvoji regionu. Na základě získaných poznatků o potřebách rozvoje regionu byly navrženy následující priority rozvoje regionu: • Obnova a rozvoj obcí a sídel a jejich infrastruktury • Rozvoj cestovního ruchu • Posíálení konkurenceschopnosti ekonomiky • Komplexní péče o rozvoj lidských zdrojů • Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí Jednotlivé priority byly dále rozvedeny a blíže specifikovány do opatření vedoucích k jejich naplnění, což vedlo ke vzniku návrhu vlastní Strategie rozvoje regionu Tišnovsko. Ta je koncipován jako komplexní souhrn témat a úkolů, jimiž se hodlají obce regionu zabývat. Definované priority jsou členěny do programových opatření a návazných cílů a aktivit, které daná opatření naplňují. Kalatog projektů Kalalog projektů představuje ucelený souhrn všech identifikovaných rozvojových záměrů, které v průběhu zpracování dokumentu uvedly jednotlivé obce regionu, případně další významné subjekty v regionu. Katalog projektů nepředstavuje závazný rozpis přesně stanovených akcí, ale je spíše zásobníkem kvalitně připravených a předběžně schválených námětů, jehož existence umožní na jedné straně efektivně vyhledávat existující finanční zdroje na realizaci projektů a na druhé straně rychle využívat příležitostí na spolufinancování realizace těchto projektů. Vybrané projekty byly na záýkladě poskytnutých podkladů od jednotlivých obcí podrobněji specifikovány ve formě jednoduché osnovy projetu (projektové fiše). Tento kalatog projektů by měl být pravidelně (minimálně jednou za dva roky) aktualizován, aby byla zajištěna jeho aktuálnost a mohlo se reagovat na změněné podmínky, především v oblasti dotačních podmínek a na reálnou dostupnost finančních prostředků a na skutečný stav připravenosti jednotlivých projektů a rozvojových záměrů. Souhrnná strategická vize Souhrnná strategická vize představuje stručný popis stavu, k němuž by měl region Tišnovsko ve svém dalším rozvoji směřovat, určuje globální cíl a také výsledky rozvojového procesu. Souhrnnou strategickou následujícím způsobem:

vizi

regionu

v horizontu

do

roku

2015

lze

formulovat

Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje společnosti a hospodářství v kvalitním prostředí. Region Tišnovsko je prosperující dobře dopravně dostupný region s kvalitní a fungující dopravní a technickou infrastrukturou, založený na produktivní, výkonné, moderní a ekologicky šetrné ekonomice, využívající místních zdrojů a komparativních výhod a vytvářející dostatečný počet pracovních příležitostí, se vzdělaným obyvatelstvem, identifikovaným se svým regionem, s vytvořenými podmínkami pro kvalitní bydlení a pro kulturní, společenskou, zájmovou, spolkovou a sportovní činnost, s rozvinutou a dostupnou sítí zdravotních a sociálních služeb, s kvalitním životním prostředím, s rozvinutým odvětvím cestovního ruchu založeném na historickém a kulturním dědictví, značné přírodní a krajinné atraktivitě a dalších místních specifikách a přívětivý ke svým obyvatelům a návštěvníkům.

6


Profil regionu

2 Profil regionu 2.1 Základní údaje Tišnovsko

o

Dobrovolném

svazku

obcí

Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko (dále jen svazek) byl v souladu s ustanoveními § 49 až § 53 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů, založen na setkání pověřených zástupců obcí dne 13.12.2004 k zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem jednotlivou účastnickou obec. V roce 2006 k původním 39 sdruženým obcím přistoupily další čtyři obce Drahonín, Katov, Pernštejnské Jestřabí a Újezd u Tišnova. Počátkem roku 2007 tak tvořilo Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko celkem 43 obcí. Základní údaje o svazku: Název: Tišnovsko Sídlo:

Radniční 14, 666 01 Tišnov

Správní a výkonné orgány svazku: valná hromada správní výbor (předseda, 1 místopředseda, členové správního výboru revizní komise svazku tajemník svazku Předmět činnosti 1. Předmětem činnosti svazku je ochrana a prosazování společných zájmů a spolupráce při rozvíjení činností: a) ochrana životního prostředí b) společný postup při dosahování ekologické stability c) koordinace významných investičních akcí v zájmovém území d) koordinace obecních územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku e) slaďování zájmů a činností místních samospráv f) vytváření, zmnožování a správa společného majetku svazku g) zastupování členů svazku při jednání o společných věcech se třetími osobami h) zajišťování a vedení předepsané písemné, výkresové a technické agendy jednotlivých společných akcí i) propagace svazku a jeho zájmového území 2. Za předmět činnosti svazku se považují i takové akce a aktivity, které se z objektivních důvodů netýkají všech členských obcí. V takovém případě je povinností svazku dbát, aby jejich výsledky korespondovaly se zájmy svazku obcí jako celku. 3. Podpora společenského života: a) udržování a obnova lidových tradic, vytváření nových tradic b) podpora činností svazku c) vydávání publikací, pořádání regionálních výstav, propagace 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Řešení likvidace odpadních vod regionu. Podpora regionálního školství. Podpora sportu a jiných zájmových činností, včetně využití sportovních zařízení. Podpora sociální péče a pečovatelské služby. Podpora zdravotnických zařízení a poskytování těchto služeb. Vytváření služeb a zařízení sloužících ke zlepšování životního prostředí obcí, jejich vzhledu, úpravě veřejných prostranství, komunikací, kulturních památek a dopravní obslužnosti, likvidaci domovních odpadů, počišťování měst a obcí, zabezpečování zimní údržby.

7


Profil regionu

10. Zajistit a podporovat efektivní informační systém. 11. Podporovat rozvoj turistiky a souvisejících služeb. Podporovat rozvoj podnikání v regionu, v zemědělském podnikání podporovat péči o krajinu a podporovat jejich nezemědělské aktivity za obnovu vesnice. V nezemědělském podnikání podporovat podnikatelské aktivity občanů a jejich zapojení do obnovy vesnice.

Vstupní charakteristika regionu Tišnovsko Region Tišnovsko se rozkládá na severozápadním okraji okresu Brno – venkov i Jihomoravského kraje a tvoří ho 43 obcí. Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. K 31. 12. 2005 měl region Tišnovsko 24 939 trvale bydlících obyvatel a na počtu obyvatel okresu Brno – venkov se podílel 16,8%. Rozloha regionu (270,2 km2) tvoří 21,8% rozlohy celého okresu Brno - venkov. Hustota zalidnění je výrazněji podprůměrná (92 obyvatel na 1 km2), a to oproti okresní hustotě zalidnění (140 obyvatel na 1 km2) i průměru za celou Českou republiku (130 obyvatel na 1 km2). Je to dáno strukturou osídlení s převahou malých obcí. Region Tišnovsko má přirozené funkční regionální středisko – město Tišnov, které je jak svojí populační velikostí, tak koncentrací nabídky služeb a práce, významným střediskem osídlení v rámci celého Jihomoravského kraje (dvanácté největší město v kraji). Navíc je zařazeno do souboru středisek, které byly v roce 2003 vybrány jako pověřené obce III. stupně.

8


Profil regionu

2.2 Obyvatelstvo a sídelní struktura Sídelní struktura regionu Tišnovsko je charakteristická poměrně velkou rozdrobeností a také hustotou, což jsou typické znaky osídlení pro východní část Českomoravské vrchoviny. Venkovské osídlení je rozdrobeno do velkého počtu malých sídel a obcí. Dominujícím znakem osídlení regionu je výskyt populačně malých obcí. Více než 500 obyvatel mělo na konci roku 2005 pouze 11 obcí z 43 členských obcí regionu, na druhé straně v 19 obcích trvale žije méně než 200 obyvatel. Průměrná populační velikost obce regionu je 610 obyvatel. V obcích s méně než 500 obyvateli trvale žije více než čtvrtina obyvatel regionu (26,0%). Podíl městského obyvatelstva (město Tišnov) na celkové populaci regionu činí jednu třetinu (33,3%). Tabulka 2–1: Počet obyvatel v obcích regionu Tišnovsko k 31. 12. 2005 kategorie počtu obyvatel do 200 200 - 499 500 - 999 1 000 - 1999 5 000 - 9 999 Celkem

počet obcí 19 13 5 5 1 43

počet obyvatel k 31. 12. 2005 2 209 4 289 3 768 6 369 8 314

Zdroj: ČSÚ, 2006

Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 a aktuální počet obyvatel v jednotlivých obcích regionu Tišnovsko je uveden v následující tabulce. Tabulka 2–2: Vývoj počtu obyvatel v obcích regionu Tišnovsko v období 1991 - 2005 Obec Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička

1991

2001

317 176 249 194 73 172 912 1 056 835 130 1 101

300 163 236 230 57 157 935 1 102 835 119 1 164

85 283

69 290

438 282 189 222 121 153 621 1 202 338

478 254 196 202 113 127 634 1 243 374

Muži 167 80 122 112 34 85 482 556 398 56

2005 Ženy 151 95 110 125 31 78 488 570 401 60

592 41

556 36

146

146

292

90,6 103,2

252 125 99 101 61 55 320 663 199

245 116 98 84 54 73 336 654 206

497 241 197 185 115 128 656 1 317 405

113,5 85,5 104,2 83,3 95,0 83,7 105,6 109,6 119,8

Index Celkem 2005/1991 318 100,3 175 99,4 232 93,2 237 122,2 65 89,0 163 94,8 970 106,4 1 126 106,6 799 95,7 116 89,2 1 148 104,3

77

9

Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko Obec Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné Region Tišnovsko

1991 65 808 1 443 140 184 314 186 1 282 84 418 93 444 130 382 8 566 72 109 118 90 344 266 24 687

Profil regionu 2001 54 828 1 329 107 206 292 178 1 337 76 473 89 438 115 413 8 311 70 116 123 77 354 300 24 564

Muži 23 424 661 36 92 147 84 675 37 249 57 201 50 212 3 984 33 63 73 38 192 173 12 250

2005 Ženy 27 409 673 44 112 147 87 769 34 261 45 226 49 215 4 330 34 60 68 46 167 183 12 699

Index Celkem 2005/1991 50 76,9 833 103,1 1 334 92,4 80 57,1 204 110,9 294 93,6 171 91,9 1 444 112,6 71 84,5 510 122,0 102 109,7 427 96,2 99 76,2 427 111,8 8 314 97,1 67 93,1 123 112,8 141 119,5 84 93,3 359 104,4 356 133,8 24 949 101,1

Zdroj: ČSÚ, 2006

Ve sledovaném časovém období od roku 1991 do roku 2005 se celkový počet obyvatel v regionu Tišnovsko mírně zvýšil (nárůst o 262 osob). Celkem 21 obcí zaznamenalo nárůst počtu obyvatel, 22 obcí pak pokles počtu obyvatel. V absolutním vyjádření zaznamenaly nejvyšší nárůst počtu obyvatel obec Předklášteří (162 osob), městys Lomnice (115), obce Sentice (92), Železné (90), Dolní Loučky (70), Lomnička (67), Hradčany (59) a Deblín (58). Naopak nejvyšší pokles počtu obyvatel zaznamenaly obce Kaly (-41 osob), Nelepeč-Žernůvka (-60) a městys Nedvědice (-102). V relativním vyjádření nejvíce obyvatel získaly obce Železné (nárůst o 33,8%), Březina (22,2%), Sentice (22,0%), Lomnička (19,8%) a Vohančice (19,5%), tedy dobře dopravně dostupné menší obce v blízkosti města Tišnova. Naopak největší relativní úbytek obyvatel zaznamenaly obce Nelepeč-Žernůvka (pokles o 42,9%), Synalov (-23,8%), Lubné (-23,1%), Křižínkov (-16,7%), Kuřimské Jestřabí (-16,4%) a Rojetín (-15,5%). Pohyb obyvatelstva Pohyb (bilance) obyvatelstva přirozenou měnou a stěhováním patří k základním demografickým ukazatelům, které umožňují rozlišit skutečné příčiny přírůstku či úbytku obyvatel za dané časové období. V případě regionu Tišnovsko se za posledních pět let disponibilních statistických údajů jednalo o celkový přírůstek 374 obyvatel. V uvedeném období region v souladu s celorepublikovým trendem zaznamenal úbytek přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) o 264 osob, na druhé straně měl region výrazněji kladnou bilanci migračního pohybu (celkový přírůstek stěhováním činil 638 osob). Na úrovni celého regionu tedy lze populační vývoj hodnotit spíše pozitivně. Souhrnné údaje o počtu narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v jednotlivých obcích regionu v období let 2001 – 2005 jsou zachyceny v následující tabulce.

10


Profil regionu

Tabulka 2–3: Pohyb obyvatelstva v regionu Tišnovsko v období let 2001 – 2005 Obec

Živě Přistěho- VystěhoPřírůstek (úbytek) Zemřelí narození valí valí přirozený stěhováním celkový

Borač

11

12

43

22

-1

21

20

Braníškov Brumov

11 15

7 11

29 15

25 23

4 4

4 -8

8 -4

Březina Bukovice

11 4

17 1

31 8

26 3

-6 3

5 5

-1 8

Černvír Deblín

11 48

8 48

20 117

16 74

3 0

4 43

7 43

Dolní Loučky Doubravník

51 30

54 48

123 87

94 102

-3 -18

29 -15

26 -33

Drahonín Drásov

6 50

5 67

4 116

9 111

1 -17

-5 5

-4 -12

1 8

3 17

16 34

2 22

-2 -9

14 12

12 3

Hradčany Kaly

18 8

26 18

55 14

28 16

-8 -10

27 -2

19 -12

Katov Křižínkov

12 8

12 12

17 17

15 26

0 -4

2 -9

2 -13

2 9

8 8

12 18

18 19

-6 1

-6 -1

-12 0

Lažánky Lomnice

29 58

30 55

143 167

113 91

-1 3

30 76

29 79

Lomnička Lubné

24 2

20 5

64 3

36 5

4 -3

28 -2

32 -5

Malhostovice Nedvědice

23 51

33 88

66 150

52 111

-10 -37

14 39

4 2

Nelepeč-Žernůvka Níhov

3 12

61 11

72 16

48 13

-58 1

24 3

-34 4

Olší Pernštejnské Jestřabí

17 2

16 9

27 19

32 20

1 -7

-5 -1

-4 -8

Předklášteří Rojetín

51 3

147 4

335 9

132 13

-96 -1

203 -4

107 -5

Sentice Skalička

29 3

22 4

81 43

54 31

7 -1

27 12

34 11

Svatoslav Synalov

15 4

25 7

37 3

39 16

-10 -3

-2 -13

-12 -16

30 416

23 416

50 1 021

43 1 031

7 0

7 -10

14 -10

Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova

7 4

5 2

5 16

9 11

2 2

-4 5

-2 7

Vohančice Vratislávka

6 5

6 7

34 13

16 4

0 -2

18 9

18 7

21 14

17 12

29 77

24 23

4 2

5 54

9 56

1 143

1 407

3 256

2 618

-264

638

374

Hluboké Dvory Horní Loučky

Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí

Štěpánovice Tišnov

Žďárec Železné Region Tišnovsko Zdroj: ČSÚ, 2006

Velmi mírný přírůstek obyvatelstva přirozenou měnou byl v posledních pěti letech zaznamenán u 17 obcí regionu (největšího přirozeného přírůstku dosáhly obce

11


Profil regionu

Štěpánovice a Sentice, v obou případech se jednalo o 7 osob), v případě 4 obcí (mj. Tišnova) byl přírůstek nulový v celkem ve 22 obcích došlo k přirozenému úbytku obyvatel (nejvyšších hodnot dosáhly obce Předklášteří – 96 osob a Nelepeč–Žernůvka – 58 osob ve kterých jsou údaje zkresleny přítomností domovů důchodců, z dalších obcí se jedná o Nedvědici (úbytek 37 osob), Doubravník – 18 osob a Drásov – 17 osob). Výrazněji kladné migrační saldo celého Tišnovska se projevuje převažující imigrací obyvatel i u jednotlivých obcí. Během sledovaných let mělo kladné migrační saldo 28 obcí (65,1%) z toho nejvíce Předklášteří – celkový přírůstek 203 osob (situace je zde zčásti ovlivněná lokalizací domova důchodců), dále Lomnice (76 osob), Železné (54 osob), Deblín (43), Nedvědice (39), celkového přírůstku stěhováním vyššího než 20 osob dosáhlo dalších 7 obcí). Na druhé stravně u uvedeném období zaznamenalo úbytek stěhováním celkem 15 obcí (největší úbytek zaznamenaly obce Doubravník - 15 osob a Synalov – 13 osob. Jak již bylo výše uvedeno, region jako celek v letech 2001 – 2005 vykázal celkový přírůstek 387 obyvatel. Celkový přírůstek obyvatelstva zaznamenaly tři pětiny (25) obcí regionu. Nejvíce obyvatel získaly obce Předklášteří (107), Lomnice (79), Železné (56), Deblín (43), Sentice (34), Lomnička (32), Lažánky (29) a Dolní Loučky(26). Naopak Nejvíce obyvatel celkově ztratily obce (Nelepeč-Žernůvka (34), Doubravník (33), Synalov (16) a Křižínkov (13). Struktura obyvatel Strukturální demografické ukazatele obyvatelstva, zejména struktura obyvatel podle věku a vzdělání, jsou vedle prostorových analýz vývoje počtu a pohybu obyvatel dalšími důležitými charakteristikami, které hodnotí „kvalitu lidského potenciálu“ v daném území. Na rozdíl od počtu či pohybu obyvatelstva však nelze některé strukturální charakteristiky evidovat průběžně, ale pouze při sčítání lidu, další mají omezenou vypovídací schopnost a lze je obtížně srovnávat nebo se nesledují do nižších administrativních jednotek. Věková struktura Věková struktura obyvatelstva regionu Tišnovsko byla v první polovině devadesátých let, podobně jako na většině území ČR poměrně příznivá, když počet dětí do 15 let převyšoval počet osob starších 60 let. Od druhé poloviny devadesátých let nastal přesun populačně silných ročníků z poloviny sedmdesátých let do produktivní věkové skupiny a tím došlo ke snížení předproduktivní složky obyvatelstva a růstu podílu obyvatel v produktivním věku. Významný nárůst počtu osob se projevil také v kategorii seniorů, přesto výraznější pokles podílu i počtu osob nastal u věkové skupiny mladých lidí do 15 let. Početně nejširší věková skupina produktivního obyvatelstva zvýšila svůj podíl na 69,3%. Věková struktura obyvatel Tišnovska v posledních pěti letech tak doznala dalších výraznějších změn, nicméně lze říci, že se zhoršila srovnatelnou měrou jako v případě Jihomoravského kraje a České republiky. Velmi dobrým ukazatelem, vypovídajícím o výraznějším zhoršení věkové struktury obyvatel regionu od roku 2001, je index stáří, který je stanoven jako podíl poproduktivní a předproduktivní složky obyvatelstva, uváděný v procentech. Zatímco v roce 2001 byla hodnota indexu stáří ve regionu Tišnovsko 91,4, na konci roku 2005 se již jednalo o hodnotu 103,5, tzn. že počet obyvatelstva ve věkové kategorii 65 let a více je vyšší než počet dětí do 14 let. Po celé sledované období je věková struktura regionu Tišnovsko mírně horší než v případě Jihomoravského kraje i České republiky.

12


Tabulka

2–4:

Vývoj věkové struktury v období 2001 – 2005 Počet obyvatel k 1. 3. 2001

Obec

Profil regionu

obyvatelstva

v regionu

Tišnovsko

Počet obyvatel k 31. 12. 2005

v tom ve věku v tom ve věku index index celkem 0 - 14 15 - 64 65+ stáří 0 - 14 15 - 64 65+ stáří Borač 300 16,7% 65,0% 18,3% 110,0 318 12,6% 69,8% 17,6% 140,0 Braníškov 163 12,3% 69,9% 17,8% 145,0 175 9,7% 70,9% 19,4% 200,0 Brumov 236 18,6% 68,2% 13,1% 70,5 232 18,1% 65,9% 15,9% 88,1 Březina 230 20,9% 65,2% 13,9% 66,7 237 17,7% 69,2% 13,1% 73,8 Bukovice 57 10,5% 70,2% 19,3% 183,3 65 10,8% 69,2% 20,0% 185,7 Černvír 157 14,0% 65,6% 20,4% 145,5 163 14,1% 65,6% 20,2% 143,5 Deblín 935 17,6% 68,4% 13,9% 78,8 970 17,2% 69,1% 13,7% 79,6 Dolní Loučky 1102 18,0% 69,3% 12,7% 70,7 1 126 16,5% 69,2% 14,3% 86,6 Doubravník 835 14,7% 71,6% 13,7% 92,7 799 14,9% 72,1% 13,0% 87,4 Drahonín 119 13,4% 76,5% 10,1% 75,0 116 15,5% 70,7% 13,8% 88,9 Drásov 1164 17,0% 66,9% 16,1% 94,4 1 148 14,5% 69,9% 15,6% 107,2 Hluboké Dvory 69 11,6% 62,3% 26,1% 225,0 77 9,1% 62,3% 28,6% 314,3 Horní Loučky 290 15,2% 68,6% 16,2% 106,8 292 13,0% 70,5% 16,4% 126,3 Hradčany 478 18,6% 67,6% 13,8% 74,2 497 15,7% 70,6% 13,7% 87,2 Kaly 254 13,0% 65,7% 21,3% 163,6 241 9,5% 68,0% 22,4% 234,8 Katov 196 14,8% 70,4% 14,8% 100,0 197 13,7% 74,6% 11,7% 85,2 Křižínkov 202 16,8% 69,3% 13,9% 82,4 185 12,4% 72,4% 15,1% 121,7 Kuřimská Nová Ves 113 14,2% 66,4% 19,5% 137,5 115 10,4% 67,8% 21,7% 208,3 Kuřimské Jestřabí 127 16,5% 59,8% 23,6% 142,9 128 13,3% 67,2% 19,5% 147,1 Lažánky 634 12,3% 70,8% 16,9% 137,2 656 12,7% 69,4% 18,0% 142,2 Lomnice 1243 20,3% 65,7% 14,0% 69,0 1 317 17,8% 68,5% 13,7% 76,6 Lomnička 374 19,5% 67,9% 12,6% 64,4 405 19,5% 68,9% 11,6% 59,5 Lubné 54 18,5% 59,3% 22,2% 120,0 50 18,0% 58,0% 24,0% 133,3 Malhostovice 828 17,5% 67,3% 15,2% 86,9 833 12,4% 70,8% 16,8% 135,9 Nedvědice 1329 15,7% 68,6% 15,7% 99,5 1 334 14,7% 69,1% 16,2% 110,2 Nelepeč-Žernůvka 107 0,9% 37,4% 61,7% 6600,0 80 3,8% 46,3% 50,0% 1333,3 Níhov 206 22,8% 60,7% 16,5% 72,3 204 21,6% 61,3% 17,2% 79,5 Olší 292 17,8% 73,6% 8,6% 48,1 294 20,1% 72,1% 7,8% 39,0 Pernštejnské Jestřabí 178 18,0% 60,7% 21,3% 118,8 171 8,8% 70,8% 20,5% 233,3 Předklášteří 1337 17,4% 68,4% 14,2% 81,5 1 444 13,6% 68,3% 18,1% 133,7 Rojetín 76 22,4% 69,7% 7,9% 35,3 71 15,5% 74,6% 9,9% 63,6 Sentice 473 17,8% 67,2% 15,0% 84,5 510 15,9% 70,8% 13,3% 84,0 Skalička 89 16,9% 70,8% 12,4% 73,3 102 22,5% 66,7% 10,8% 47,8 Svatoslav 438 17,4% 62,8% 19,9% 114,5 427 14,1% 66,5% 19,4% 138,3 Synalov 115 14,8% 64,3% 20,9% 141,2 99 14,1% 64,6% 21,2% 150,0 Štěpánovice 413 14,8% 69,7% 15,5% 104,9 427 16,2% 70,3% 13,6% 84,1 Tišnov 8311 15,4% 70,2% 14,3% 92,9 8 314 14,6% 69,8% 15,6% 106,8 Tišnovská Nová Ves 70 11,4% 68,6% 20,0% 175,0 67 16,4% 68,7% 14,9% 90,9 Újezd u Tišnova 116 17,2% 74,1% 8,6% 50,0 123 15,4% 73,2% 11,4% 73,7 Vohančice 123 18,7% 63,4% 17,9% 95,7 141 16,3% 67,4% 16,3% 100,0 Vratislávka 77 16,9% 58,4% 24,7% 146,2 84 16,7% 67,9% 15,5% 92,9 Žďárec 354 20,9% 65,3% 13,8% 66,2 359 20,3% 65,7% 13,9% 68,5 Železné 300 16,7% 74,0% 9,3% 56,0 356 20,8% 68,3% 11,0% 52,7 Region Tišnovsko 24 564 16,4% 68,5% 15,0% 91,4 24 949 15,1% 69,3% 15,6% 103,5 Jihomoravský kraj 16,0% 69,7% 14,3% 89,7 14,1% 70,8% 14,8% 102,4 Česká republika 16,2% 70,0% 13,8% 85,4 14,6% 71,2% 14,2% 97,0 celkem

Zdroj: ČSÚ, 2006

13


Profil regionu

Při pohledu na jednotlivé obce regionu lze zjistit velmi výrazné rozdíly ve struktuře obyvatel. Relativně příznivou věkovou strukturu obyvatel mají ty obce, jejichž index stáří nedosáhl hodnoty 100%. Koncem roku 2005 bylo v mikroregionu takovýchto obcí 21, přičemž např. v Olší bydlel více než 2,5 krát vyšší počet mladých lidí do 15-ti let než obyvatel starších 65-ti let. Na druhé straně existovalo na Tišnovsku 6 malých obcí, kde trvale bydlelo dvojnásobně více „seniorů“ než mladých lidí. Označit prostorově populačně nejstarší část regionu v podstatě nelze, protože obce s nejstarším obyvatelstvem jsou na Tišnovsku rozloženy velmi nerovnoměrně. Vzdělanostní struktura Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě ekonomického rozvoje, charakterizované přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z klíčových předpokladů rozvoje území. Současná úroveň vzdělanosti obyvatel v zásadě odpovídá situaci v Jihomoravském kraji a celé České republice. Na Tišnovsku trvale bydlí nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve srovnání s Jihomoravským krajem a Českou republikou, neboť vysoce vzdělané obyvatelstvo je obesně koncentrováno do nejvýznamnějších hospodářských center (v případě Jihomoravského kraje především do Brna). Ve struktuře obyvatel podle vzdělání na Tišnovsku dominuje skupina obyvatel s neúplným středoškolským vzděláním, tj. vyučení a bez maturity (40,8% obyvatel starších 15 let), výrazněji jsou dále zastoupeni obyvatelé s úplným středoškolským vzděláním s maturitou (24,8%) a se základním vzděláním (22,4%). Vysokoškolské vzdělání má 7,5% obyvatel. Tabulka 2–5: Struktura obyvatelstva regionu Tišnovsko podle vzdělání k 1.3.2001 Obec

Obyvatelstvo v tom podle stupně vzdělání 15leté a starší základní střední úplné vyšší vysoko- nezjištěné odborné střední odborné školské vzdělání

Borač Braníškov

250 143

25,6% 24,5%

42,8% 22,8% 38,5% 26,6%

4,0% 1,4%

4,8% 5,6%

0,0% 3,5%

Brumov Březina

192 182

25,5% 18,1%

46,9% 18,2% 51,6% 19,8%

3,6% 0,5%

3,6% 7,7%

2,1% 2,2%

Bukovice Černvír

51 135

27,5% 28,1%

29,4% 33,3% 48,9% 14,8%

3,9% 5,2%

5,9% 3,0%

0,0% 0,0%

Deblín Dolní Loučky

770 904

22,6% 20,5%

42,7% 26,8% 44,2% 25,0%

1,9% 3,0%

5,1% 7,2%

0,9% 0,1%

Doubravník Drahonín

712 103

20,2% 25,2%

39,2% 27,0% 45,6% 22,3%

4,2% 1,0%

8,4% 3,9%

1,0% 1,9%

Drásov Hluboké Dvory

966 61

19,6% 32,8%

41,3% 27,6% 37,7% 23,0%

3,0% 1,6%

7,6% 4,9%

0,9% 0,0%

Horní Loučky Hradčany

246 389

30,9% 22,9%

47,6% 17,5% 49,4% 19,3%

2,4% 3,6%

1,6% 4,1%

0,0% 0,8%

Kaly Katov

221 167

38,5% 31,7%

42,1% 14,0% 46,7% 16,2%

1,4% 3,0%

4,1% 1,2%

0,0% 1,2%

Křižínkov Kuřimská Nová Ves

168 97

32,7% 25,8%

41,1% 20,2% 52,6% 18,6%

0,6% 1,0%

5,4% 1,0%

0,0% 1,0%

Kuřimské Jestřabí Lažánky

106 556

33,0% 23,2%

39,6% 23,6% 45,1% 21,9%

0,9% 3,6%

2,8% 4,0%

0,0% 2,2%

Lomnice

991

22,5%

43,4% 21,3%

4,4%

7,2%

1,2%

14


Obec

Profil regionu

Obyvatelstvo v tom podle stupně vzdělání 15leté a starší základní střední úplné vyšší vysoko- nezjištěné odborné střední odborné školské 47,8% 20,9% 3,3% 3,0%

vzdělání 0,3%

Lomnička

301

24,6%

Lubné Malhostovice

44 683

27,3% 21,8%

47,7% 18,2% 45,1% 23,4%

0,0% 2,6%

6,8% 5,7%

0,0% 1,3%

1120 106

19,7% 52,8%

43,9% 25,3% 22,6% 17,0%

3,3% 0,9%

7,6% 4,7%

0,2% 1,9%

159 240

30,8% 22,9%

39,0% 22,6% 47,1% 23,8%

3,1% 2,9%

4,4% 2,5%

0,0% 0,8%

146 1104

35,6% 20,1%

45,9% 15,8% 41,6% 26,4%

2,1% 3,5%

0,0% 7,8%

0,7% 0,6%

Rojetín Sentice

59 389

35,6% 22,9%

47,5% 11,9% 49,6% 17,5%

1,7% 4,1%

1,7% 5,9%

1,7% 0,0%

Skalička Svatoslav

74 362

17,6% 30,7%

50,0% 27,0% 43,1% 21,3%

1,4% 1,7%

4,1% 2,2%

0,0% 1,1%

Synalov Štěpánovice

98 352

34,7% 21,3%

38,8% 13,3% 42,9% 23,9%

3,1% 2,8%

10,2% 8,8%

0,0% 0,3%

7029 62

20,2% 25,8%

35,1% 28,1% 45,2% 14,5%

4,6% 1,6%

10,6% 12,9%

1,4% 0,0%

Újezd u Tišnova Vohančice

96 100

37,5% 30,0%

43,8% 14,6% 43,0% 18,0%

1,0% 3,0%

3,1% 6,0%

0,0% 0,0%

Vratislávka Žďárec

64 280

25,0% 22,5%

54,7% 15,6% 41,8% 26,1%

3,1% 1,1%

0,0% 8,2%

1,6% 0,4%

Železné

250

19,2%

46,4% 26,4%

2,8%

5,2%

0,0%

Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří

Tišnov Tišnovská Nová Ves

Region Tišnovsko

22,4%

40,8% 24,8%

3,5%

7,5%

1,0%

Jihomoravský kraj

20528

23,6%

37,0% 24,6%

3,4%

10,3%

0,9%

Česká republika

23,4%

38,0% 24,9%

3,5%

8,9%

1,3%

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Nejvíce osob ekonomicky aktivních bydlících v regionu Tišnovsko přísluší do odvětví průmyslu (téměř jedna čtvrtina). Následují odvětví veřejných služeb (školství, zdravotnictví, veřejná správa), obchod a stavebnictví. Tabulka 2–6: Odvětvová struktura ekonomicky aktivních regionu Tišnovsko k 1. 3. 2001 Ekonom.

Obec

z toho podle odvětví

aktivní Zeměděl., průmysl staveb- obchod, doprava, veř. sp., škol, zdrav. celkem lesnictví,

nictví opr. mot. pošty a

rybolov

obrana,

veter.

vozidel telekom. soc. zab. a soc. čin.

Borač Braníškov

128 80

5,5% 35,2% 11,7% 10,0% 31,3% 16,3%

14,1% 10,0%

10,2% 1,3%

2,3% 2,5%

5,5% 10,0%

Brumov Březina

107 106

4,7% 46,7% 9,3% 9,4% 39,6% 17,0%

3,7% 11,3%

7,5% 4,7%

11,2% 1,9%

5,6% 3,8%

28 62

32,1% 17,9% 10,7% 4,8% 37,1% 11,3%

14,3% 11,3%

0,0% 1,6%

3,6% 3,2%

3,6% 19,4%


467 556

12,4% 31,0% 8,6% 3,8% 40,3% 10,1%

10,1% 9,2%

7,7% 8,5%

4,5% 3,8%

10,3% 11,5%


415 61

1,7% 37,3% 27,9% 37,7%

5,3% 4,9%

8,2% 0,0%

4,6% 3,3%

11,8% 3,3%

Bukovice Černvír

8,7% 6,6%

15


Profil regionu

Ekonom.

Obec

z toho podle odvětví

aktivní Zeměděl., průmysl staveb- obchod, doprava, veř. sp., škol, zdrav. celkem lesnictví,

nictví opr. mot. pošty a

rybolov


577 32

Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves

7,1% 41,1% 21,9% 40,6%

obrana,

veter.

vozidel telekom. soc. zab. a soc. čin.

7,5% 6,3%

9,5% 9,4%

5,0% 3,1%

3,5% 6,3%

8,1% 3,1%

122 232

5,7% 47,5% 11,5% 3,0% 37,5% 16,4%

9,0% 12,5%

6,6% 4,7%

4,1% 5,6%

8,2% 6,9%

105 85

6,7% 35,2% 14,3% 14,1% 35,3% 8,2%

7,6% 12,9%

14,3% 11,8%

2,9% 4,7%

10,5% 5,9%

92 42

18,5% 37,0% 10,9% 19,0% 31,0% 16,7%

4,3% 4,8%

3,3% 7,1%

6,5% 0,0%

7,6% 9,5%

1,9% 6,6%

11,1% 9,7%

13,0% 8,8%

0,0% 5,1%

1,9% 10,0%

5,0% 38,1% 10,7% 5,8% 39,9% 13,3%

7,2% 15,0%

7,6% 5,8%

4,0% 1,7%

11,7% 5,2%

Kuřimské Jestřabí Lažánky

54 331

Lomnice Lomnička

580 173

Lubné Malhostovice

22 377

40,9% 22,7% 8,0% 41,6%

4,5% 6,6%

0,0% 6,4%

13,6% 1,9%

9,1% 4,2%

4,5% 7,2%

Nedvědice Nelepeč-Žernůvka

607 25

1,8% 42,0% 12,0% 28,0%

7,9% 0,0%

11,0% 8,0%

6,3% 8,0%

4,1% 0,0%

11,5% 28,0%

Níhov Olší

79 135

11,4% 38,0% 3,8% 11,9% 42,2% 12,6%

8,9% 8,1%

15,2% 8,1%

2,5% 3,0%

11,4% 8,1%

Pernštejnské Jestřabí Předklášteří

75 664

17,3% 46,7% 14,7% 3,0% 31,5% 12,2%

6,7% 11,6%

0,0% 5,7%

0,0% 5,7%

2,7% 7,7%

Rojetín Sentice

31 226

19,4% 48,4% 7,1% 37,6%

6,5% 8,8%

0,0% 8,0%

3,2% 8,4%

6,5% 4,0%

0,0% 11,1%

Skalička Svatoslav

45 174

13,3% 44,4% 13,8% 36,2%

4,4% 7,5%

0,0% 9,2%

4,4% 7,5%

4,4% 4,0%

2,2% 4,6%


55 201

18,2% 43,6% 3,6% 4,0% 40,8% 11,9%

14,5% 9,0%

7,3% 4,0%

5,5% 4,0%

1,8% 11,4%

4157 35

1,8% 31,9% 10,2% 22,9% 31,4% 14,3%

11,3% 2,9%

8,1% 5,7%

5,7% 5,7%

13,7% 5,7%

54 57

24,1% 37,0% 7,4% 21,1% 29,8% 12,3%

7,4% 12,3%

7,4% 8,8%

1,9% 3,5%

3,7% 3,5%

3,4% 10,8%

3,4% 7,0%

0,0% 10,8%

Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec

29 158

Železné

6,9% 34,5% 6,3% 41,8%

3,4% 8,9%

13,8% 7,0%

3,1% 47,2%

6,3%

12,6%

8,8%

5,0%

8,2%

5,4% 36,0% 9,8%

9,9%

7,2%

4,8%

10,6%

Jihomoravský kraj

5,0% 27,6% 10,1%

11,0%

6,3%

6,0%

11,9%

Česká republika

4,4% 29,0% 8,7%

10,6%

6,7%

6,1%

10,9%

Region Tišnovsko

159

24,1% 31,5% 8,2% 36,3%

11800

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

Náboženská struktura Region Tišnovsko patří mezi území s vyšším podílem věřících. Dle posledního sčítání se za věřící označilo 55,0% obyvatel, což je o více než 70% než celorepublikový průměr. Drtivá většina věříchch se při posledním sčítání lidu hlásila k církvi římskokatolické (91,8% všech věřících).

16


Profil regionu

Národnostní struktura Podobně jako u náboženského vyznání, má každý právo hlásit se podle svého přesvědčení i k určité národnosti. Česká republika patří mezi země s vysokým indexem homogenity, přestože současné politicko-ekonomické klima naší společnosti neustále vytváří nové prostředí, do něhož vstupují imigranti rozličných typů. Z celkového počtu obyvatel regionu Tišnovsko označilo jinou národnost než českou, moravskou resp. slezskou jen 4,5%. Českou národnost uvedlo 77,6% obyvatel, moravskou 18,9% obyvatel, s velkým odstupem následovali obyvatelé s národností slovenskou (0,8%). Co se národnostní struktury týče, tak sčítání 2001 ukázalo, že Tišnovsko patří k vysoce homogenním regionům.

17


Profil regionu

2.3 Doprava a dopravní obslužnost Silniční síť Základní silniční síť regionu Tišnovsko tvoří následující silnice II. třídy: • II/385, která prochází obcemi Hradčany, Tišnov, Kaly, Pernštejnské Jestřabí a Olší • II/379, která prochází obcemi Deblín, Žernůvka, Tišnov, Drásov a Malhostovice • II/377, která prochází obcemi Tišnov, Železné a Bukovice • II/387, která prochází obcemi Předklášteří, Štěpánovice, Borač, Doubravník, Černvír a Nedvědice • II/389, která prochází obcemi Dolní Loučky, Újezd u Tišnova, Žďárec a Vratislávka • II/390, která prochází obcemi Nedvědice, Olší a Drahonín • II/391, která prochází obcí Žďárec Zbývající území regionu je obsluhováno silnicemi nejvýše třetí třídy. Pro region Tišnovsko má velký význam silnice II/ 379. Jedná se o strategické napojení tohoto regionu na jednu z nejdůležitějších silničních tepen České republiky – dálnici D1. Tato komunikace je také napojením regionu na průmyslovou zónu ve Velké Bíteši. Přímé napojení na síť dálnic a rychlostních komunikací region výhledově získá po vybudování rychlostní komunikace R43. V roce 2005 proběhlo zatím poslední sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky organizovaní Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. V následující tabulce jsou uvedeny nejzatíženější úseky, s intenzitou 2000 automobilů za 24 hodin a více, v regionu Tišnovsko v roce 2005. Tabulka 2–7: Nejzatíženější úseky silniční sítě regionu Tišnovsko Číslo úseku

Číslo silnice

6-5686 6-2418 6-2400 6-1510 6-3920 6-7450 6-1500 6-2417

II/385 II/387 II/385 II/379 II/389 III/3779 II/379 II/387

Úsek Tišnov - Čebín Předklášteří - Černvír Předklášteří – křižovatka s II/389 Tišnov – křižovatka s III/3865 Křižovatka s II/385 – Dolní Loučky Tišnov – Lomnička Tišnov – Malhostovice Černvír – Nedvědice

Počet všech motor. vozidel za 24 hodin 13 473 3 512 3 505 3 228 2 547 2 544 2 155 2 070

Zdroj: www.rsd.cz

V Tišnově dosahuje intenzita provozu na silnici II/385 přes 10 000 automobilů za 24 hodin. Na stejné silnici II/385 v Předklášteří přesahuje intenzita provozu 7 600 automobilů za 24 hodin. Intenzita provozu na ostatních hlavních tazích v Tišnově se pohybuje v rozmezí 3 800 – 7 700 automobilů za 24 hodin. Technický stav silniční sítě v regionu Tišnovsko lze celkově označit za nevyhovující, řada úseků silnic vyžaduje rekonstrukci, mnohé úseky jsou již v havarijním stavu. Rekonstrukci nebo opravu vyžadují například silnice II/379 v úsecích Tišnov – Velká Bíteš a Tišnov – Drásov, most v Bořiňově na silnici II/387 (v prvním kroku je potřeba vyřešit vlastnictví mostu, který se nachází na hranici Jihomoravského kraje a Vysočiny), III/37913 Drásov – Čebín, , III/3771 v úseku Tišnov – Předklášteří, včetně mostu přes

18


Profil regionu

Svratku, III/3896 v úseku Kutiny – Lubné – Níhov, III/37719 Hluboké Dvory – Unín, III/37913 Unín – Rohozec, III/38810 od hranice kraje po parkoviště pod hradem Pernštejnem, III/38710 z Nedvědice po hranici kraje. V Tišnově je nepříznivá situace na silnici III/3778 v ulici Antonína Dvořáka, do budoucna město plánuje její přeložku. Železniční síť Sledovaným územím procházejí dvě základní železniční tratě. Jedná se o železniční trať č. 250 Kúty (ŽSR) – Břeclav – Brno – Křižanov – Havlíčkův Brod – Praha, která prochází obcemi Hradčany, Tišnov, Dolní Loučky a Níhov a trať č. 251 Tišnov – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou, která prochází obcemi Tišnov, Štěpánovice, Doubravník a Nedvědice. Veřejná doprava Veřejná doprava je na území regionu Tišnovsko zajišťována zejména spoji regionálních linek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), a to jak autobusovými, tak i vlakovými. Autobusové spoje zajišťuje ve většině případů společnost ČSAD Tišnov, pouze u regionální linky 336 zajišťují některé spoje dopravci ZDAR a.s. a Bítešská dopravní společnost spol.s r.o. U meziregionálních linek 153 a 163 zajišťují Kromě již zmíněného ČSAD Tišnov některé spoje společnosti ADOSA, a.s., TREDOS, spol. s r.o. a Bítešská dopravní společnost spol. s r.o. Vlakové spojení zajišťují České dráhy, a.s. Obrázek 2.1: Plán regionálních linek IDS JMK, stav k 1.7.2006

Zdroj: www.kordis.cz

19


Profil regionu

Přehled jednotlivých meziregionálních, regionálních a vlakových linek IDS JMK, které zajišťují obslužnost obcí regionu Tišnovsko je uveden v následující tabulce. Tabulka 2–8: Přehled meziregionálních, regionálních a vlakových linek IDS JMK, které obsluhují obce regionu Tišnovsko Číslo Název linky

Dopravce

Zastávky v obcích

Meziregionální linky 153

Tišnov – Veverská Bítýška – Zastávka – Zbýšov – Oslavany Ivančice

ČSAD Tišnov, ADOSA, a.s., TREDOS, spol. s r.o.

163

Tišnov – Níhov – Velká Bíteš

Tišnov, Předklášteří, Štěpánovice, ČSAD Tišnov, Dolní Loučky, Kuřimské Jestřabí, Bítešská dopravní Kuřimská Nová Ves, Katov, Níhov, společnost spol.s r.o. Lubné, Křižínkov

Tišnov, Hradčany, Sentice

Regionální linky 311

Kuřim – Drásov – Tišnov

ČSAD Tišnov

312

Kuřim – Veverská Bítýška – Tišnov

ČSAD Tišnov

320 330 321 331 332 333

Čebín – Drásov – Malhostovice – Lipůvka Sentice – Tišnov Čebín – Drásov – Skalička – Unín Tišnov, Pejškov – Vohančice – Tišnov Tišnov – Hluboké Dvory – Rašov – Lomnice Tišnov – Lomnice – Brumov – Osiky

ČSAD Tišnov

Drásov, Malhostovice, Nuzířov

ČSAD Tišnov

Sentice, Hradčany, Tišnov

ČSAD Tišnov

Drásov, Skalička

ČSAD Tišnov ČSAD Tišnov ČSAD Tišnov

334

Tišnov – Borač

ČSAD Tišnov

335

Drahonín – Olší – Tišnov

ČSAD Tišnov

336

Tišnov – Dolní Loučky – (Skryje) – Říkonín – Vratislávka

340 350

Lomnice – Běleč – Doubravník Říkonín – Borovník – Milešín

Malhostovice, Drásov, Hradčany, Tišnov Lažánky, Braníškov, Svatoslav, Deblín, Nelepeč, Žernůvka, Vohančice, Tišnov

Tišnov, Vohančice, Březina, Hradčany Tišnov, Železné, Hluboké Dvory, Bukovice Tišnov, Lomnička, Lomnice, Brumov Borač, Štěpánovice, Předklášteří, Tišnov Drahonín, Olší, Pernštějnské Jestřabí, Kaly, Dolní Loučky, Štěpánovice, Předklášteří, Tišnov

ČSAD Tišnov, Tišnov, Předklášteří, Dolní Loučky, ZDAR a.s., Újezd u Tišnova, Žďárec, Bítešská dopravní Vratislávka společnost spol.s r.o. ČSAD Tišnov

Lomnice, Doubravník, Synalov

ČSAD Tišnov

Žďárec

Vlakové linky S3

Níhov - Tišnov - Kuřim - Brno-Královo Pole -

ČD, a.s.

Hradčany, Tišnov, Dolní Loučky, Níhov

20


Číslo Název linky

S31

Profil regionu

Dopravce

Brno hlavní nádraží Modřice - Hrušovany u Brna - Vranovice Tišnov - Štěpánovice Borač - Doubravník Nedvědice

ČD, a.s.

Zastávky v obcích

Tišnov, Štěpánovice, Borač, Doubravník, Nedvědice

Zdroj: www.kordis.cz, jízdní řády platné pro rok 2007

Většina obcí regionu Tišnovsko má přímé spojení do Tišnova, obce s rozšířenou působností, kam dojíždí obyvatelé regionu na úřady, k lékaři a do škol. Některé obce – Černvír, Doubravník a Nedvědice nejsou obsluhovány spoji v rámci IDS JMK. Z obcí Rojetín, Skalička a Synalov není přímé spojení do Tišnova. Přehled a počty přímých autobusových a vlakových spojů ze všech obcí regionu Tišnovsko do Tišnova je uveden v tabulce níže. V případě, že obec není obsluhována spoji IDS JMK je údaj přímých spojů označen hvězdičkou. Se dvěmi hvězdičkami jsou uvedeny spoje s přestupem bez rozlišení, zda se jedná o kombinaci autobus-autobus nebo autobus-vlak. Tabulka 2–9: Počty přímých autobusových a vlakových spojů z obcí regionu Tišnovsko do Tišnova obsluhovaných v rámci IDS JMK Obec Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí

počet přímých spojů do Tišnova v pracovní dny v sobotu v neděli bus vlak bus vlak bus vlak 1/13* 14 4* 10 7* 10 14 9 9 10 5 5 7 4 4 4 10* 4* 7* 17 8 8 27 12 6 9 6 9 9* 14 4* 10 7* 10 11 3 3 27 8 8 11 4 4 6 3 3 31 28 6 19 6 19 12 3 3 9 4 4 7 4 4 9 4 4 9 4 4 14 8 8 27 9 9 23 9 9 7 21 8 8 10* 14 4* 10 7* 10 17 8 8 9 12 4 9 4 9 12 3 3 12 3 3

21


Obec Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Štěpánovice Synalov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné Pozn.: * **

Profil regionu

počet přímých spojů do Tišnova v pracovní dny v sobotu v neděli bus vlak bus vlak bus vlak 44 9 9 7** 3** 3** 19 12** 4** 4** 2 1 1 44 14 9 10 9 10 11** 3** 3** 10 3 3 10 3 3 10 5 5 9 3 3 10 3 3 15 4 4

spoje nejsou zajišťovány v rámci IDS JMK spoje s přestupem

Zdroj: www.kordis.cz, www.idos.cz a dotazníkové šetření u obcí regionu Tišnovsko, Eurovision, s r.o., 2006

Spádovost Pro území regionu Tišnovsko jsou nejčastějšími spádovými centry města Tišnov, Kuřim a Velká Bíteš. Měně často se objevují jako spádové obce Dolní Loučky a Drásov a Nedvědice, kam dojíždí zejména děti do základních škol. Z velkých center je logickým spádovým městem Brno, do kterého vyjíždí obyvatelé regionu nejčastěji za prací, za nákupem průmyslového zboží a do středních škol. Na základě dotazníkového šetření v obcích regionu Tišnovsko bylo zjištěno, že za prací vyjíždí z jednotlivých obcí téměř 5x více obyvatel než je dojíždějících. Nejčastěji se vyjíždí za prací do Brna, Tišnova, Kuřimi a Velké Bíteše. Nejčastěji využívaným dopravním prostředkem je autobus (v průměru jej využívá 45% lidí vyjíždějících za prací) a osobní auto (38,5%). Vlakové spojení využívá asi 16% všech lidí vyjíždějících za prací. Mizivé procento obyvatel dává přednost jiným než výše zmíněným dopravním prostředkům. Spokojenost s úrovní veřejné dopravy Se stavem zajištění dopravní obslužnosti je spokojena většina obcí Regionu Tišnovsko. Nespokojenost vyjádřilo pouze 6 obcí, a to Brumov, Bukovice, Deblín, Níhov, Rojetín a Vratislávka. Velký rozdíl je však mezi dopravní obslužností v průjezdných a koncových obcích, obecně lze říci, že horší situace je v obcích koncových. Obec Doubravník by přivítala zřízení spojení do místní části Křížovice, obyvatelé Lomnice by uvítali zavedení autobusových linek do místních částí Veselí a Brusná. V Hlubokých Dvorech by naopak uvítali spojení do Blanska a to zejména v pracovních dnech mezi 8:00 a 10:00, aby mohli vyjíždět na úřady. V obci Nelepeč-Žernůvka spatřují problém v tom, že část Nelepeč není dopravně obsluhována a z Žernůvky, která je vzdálená cca 1,5 km musí obyvatelé Nelepče chodit pěšky. Obce, ve kterých zajišťují dopravní obslužnost spoje linek IDS JMK přispívají na dopravu z obecních rozpočtů částkami v rozmezí 4 – 60 tis. Kč, což je v průměru kolem 0,8% z obecních rozpočtů. Tišnov přispívá na zajištění veřejné dopravy částkou 415 tis. Kč, tato částka však při velikosti městského rozpočtu činí pouze 0,03%.

22


Profil regionu

Místní komunikace Na základě dotazníkového šetření v obcích bylo také zjištěno, že technický stav značné části místních komunikací pod správou obcí není vyhovující. Všechny obce vyjádřily požadavek na opravu větší či menší části místních komunikací. V obcích Bukovice, Černvír, Deblín, Drásov, Hluboké Dvory, Kaly, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Svatoslav a Štěpánovice vyžadují místní komunikace opravu v celé délce, z místních komunikací v havarijním stavu spojujících jednotlivé obce jmenujme například komunikaci z Tišnovské Nové Vsi do Žďárce.

23


Profil regionu

2.4 Technická infrastruktura dokumentace

a

územně

plánovací

Technická infrastruktura Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroj pitné a užitkové vody a kanalizaci. Rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. K důležitým patří např. poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah služby. Zdrojem informací o stavu a kvalitě technické infrastruktury na území regionu Tišnovsko bylo především dotazníkové šetření v obcích regionu. Souhrnný přehled o aktuálním stavu technické infrastruktury v obcích regionu přináší následující tabulka. Tabulka 2–10: Stav technické infrastruktury v obcích regionu Tišnovsko v roce 2006 Obec Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří

Elektřina Plyn

Vyhovuje způsob Kanalizace ČOV likvidace TKO ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano *) ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano

*)

Voda zdroj vodovod-stav kvalita

24


Obec

Profil regionu

Vyhovuje způsob Elektřina Plyn Kanalizace ČOV likvidace TKO ano ano ano ano *) ano *) ano

Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné *) ČOV je lokalizována na území

ano ano ano ano ano jiné obce

Vysvětlivky : - stav elektrické sítě vyhovuje - nutná rekonstrukce el. Sítě - v obci plyn zaveden - plán plynofikace - napojení na splaškovou kanalizaci - ČOV

*)

Voda zdroj vodovod-stav kvalita

- zdroj: studny - zdroj: vodovod - vodovod: technický stav a kapacita sítě vyhovuje - vodovod: technický stav nebo kapacita sítě nevyhovuje - kvalita vody splňuje ČSN - kvalita vody nesplňuje ČSN

Zdroj: Dotazníkové šetření u obcí regionu Tišnovsko, Eurovision, s r.o., 2006

V oblasti zásobování elektrickou energií jsou obce regionu Tišnovsko vybaveny standardně. S jistými problémy se potýkají pouze v obcích Brumov, Bukovice, Deblín, Drahonín, Katov, Kuřimská Nová Ves, Lažánky, Lomnice, Níhov, Olší, Štěpánovice a Újezd u Tišnova, kde nevyhovuje technický stav nebo kapacita rozvodné sítě. V obcích Deblín a Drahonín správce elektrorozvodné sítě plánuje uskutečnit rekonstrukci rozvodné sítě. V obci Kuřimské Jestřabí požádali o přemístění transformátoru. V Tišnově, který je hospodářským centrem regionu, je situace v zásobování elektrickou energií bezproblémová. Můžeme proto konstatovat, že stav rozvodné sítě elektrické energie by v regionu Tišnovsko neměl tvořit bariéru rozvoje budoucích aktivit. Situaci v zásobování plynem lze v regionu Tišnovsko ve srovnání se sousedními oblastmi i krajskými a republikovými průměry označit za velmi dobrou – plyn je zaveden do drtivé většiny jeho členských obcí. Plyn není zaveden do obcí Drahonín, Lubné, Olší, Rojetín a Žďárec. Pokrytí regionu pevnými telefonními linkami je na dobré úrovni. Na nedostatečný počet pevných telefonních stanic v obecním dotazníku upozornila pouze obec Vohančice. Čekací doby na zřízení telefonní přípojky nepředstavují problém v žádné obci. Na nedostatečné pokrytí signálem mobilních telefonů si stěžují ve 14-ti obcích sledované oblasti. Jedná se o obce Borač, Brumov, Březina, Dolní Loučky, Doubravník, Hluboké Dvory, Katov, Křižínkov, Kuřimské Jestřabí, Lubné, Nelepeč-Žernůvka, Skalička a Vohančice. Částečné pokrytí signálem mobilních operátorů potvrdili z obcí Kuřimská Nová Ves a Horní Loučky. Celkově však lze stav telekomunikací v regionu označit za odpovídající současným požadavkům.

25


Profil regionu

Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu již ve fázi územního rozhodování může zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Situace v zásobení kvalitní pitnou vodou je v regionu Tišnovsko poměrně příznivá, na skupinové nebo místní vodovody je napojena většina členských obcí. Částečně jsou zdrojem pitné vody i vlastní studny v obcích Borač, Deblín, Dolní Loučky, Lažánky, Malhostovice, Předklášteří, Rojetín, Štěpánovice, Vratislávka a Žďárec. Pouze vlastní studny jsou zdrojem pitné vody v obcích Černvír, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves a Nelepeč-Žernůvka. Kvalita dodávané vody ve většině případech vyhovuje parametrům pro pitnou vodu stanoveným v ČSN, v Deblíně, Skaličce a Žďárci splňuje dokonce ještě náročnější parametry a je vhodná i pro kojence. Kvalita pitné vody na hranici normy (problémy s dusičnany) je v obci Kuřimské Jestřabí, pitná voda, která neodpovídá normám ČSN je pak zjištěna v obcích Dolní Loučky, Horní Loučky, Kaly, Katov, Rojetín, Újezd u Tišnova. Kapacita vybudované vodovodní sítě až na obce Bukovice, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov a Rojetín obecně vyhovuje, technický stav vodovodů neodpovídá v Bukovicích, Dolních Loučkách, Drahoníně, Drásově, Horních Loučkách, Kalech, Katově, Kuřimské Nové Vsi, Olší, Rojetíně a ve Žďárci. Pro region Tišnovsko je charakteristická značná roztříštěnost vodních zdrojů a do budoucna nelze v souvislosti se zánikem některých lokálních vodních zdrojů a s vývojem počtu obyvatel, kde v řadě obcí lze očekávat další nárůst počtu obyvatel, vyloučit jejich nedostatečnou kapacitu, proto se jako vhodná záložní varianta pro odpovídající zásobování pitnou vodou jeví napojení vodovodní sítě ve vybraných obcích regionu na Vírský oblastní vodovod. Méně příznivá situace panuje v regionu Tišnovsko v odkanalizování obcí. Čistírna odpadních vod (ČOV) je v provozu v Dolních Loučkách, Doubravníku, Lomnici, Lomničce, Nedvědici a Svatoslavi, dalších pět obcí (Horní Loučky, Předklášteří, Štěpánovice, Tišnov a Žďárec) jsou napojeny na ČOV v jiné obci. Osm obcí (Borač, Bukovice, Kaly, Katov, Křižínkov, Nelepeč-Žernůvka, Olší a Sentice) uvedlo, že odpadní vody čistí jiným způsobem, a to zejména kořenovými čističkami nebo do vlastních septiků. Splašková kanalizace je vybudována pouze u 13 obcí regionu, tj. pouze u 1/3 všech sdružených obcí. „Zanedbanost“ této problematiky je bohužel srovnatelná s ostatními regiony republiky, neboť jí v minulosti nebyla věnována náležitá pozornost. Situaci by bylo možné hodnotit kriticky, je ovšem nutné si uvědomit, že mezi obcemi, které nejsou vybaveny ČOV převládají populačně malé obce, u nichž počet obyvatel většinou nepřevyšuje hodnotu tisíc. Evropská unie přitom požaduje výstavbu ČOV prioritně v obcích, které mají více než 2 000 ekvivalentních obyvatel. Teprve potom by měly přijít na řadu i další obce. Přesto nelze otázku podceňovat a bude potřebné ji v budoucnu řešit. K důležitým záležitostem patří nakládání s komunálním odpadem. Jeho svoz zajišťuje v regionu především společnost SITA, provozy Tišnov, Boskovice a Blansko, Technické služby Tišnov, Velká Bíteš a Bystřice nad Pernštejnem, společnost AVE Brno a společnosti Van Gansenvinkel. Nejvíce užívaná je skládka v Bukově a možnost skládkování je také v Březince. Třídění odpadů alespoň do úrovně sklo, plast, papír je zajišťováno ve všech obcích kromě Bukovice a Lomničky. Ve vybraných obcích lze třídit také obaly z Tetra packu a v Tišnově také bioodpad. V Tišnově se nachází sběrný dvůr, v ostatních obcích je organizován zpravidla 2x ročně sběrnebezpečného odpadu. Obce regionu jsou zapojeny do systémů třídění a recyklace odpadů Ekonom a Ekolamp (elektrospotřebiče). Mimo Malhostovic a Kalů všem ostatním obcím stávající způsob likvidace komunálního odpadu vyhovuje. Shrnutí: Situaci v oblastech technické infrastruktury lze v regionu Tišnovsko shrnout formou následujících tezí: • standardní vybavenost obcí regionu pokud jde o zásobování elektrickou energií;

26


• • • •

Profil regionu

výborná situace v plynofikaci obcí; dobrá úroveň pokrytí území telefonními linkami; relativně dobrá situace panuje v zásobování kvalitní pitnou vodou; méně příznivá situace v odkanalizování obcí

Územně plánovací dokumentace Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří tak předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem k péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Jinými slovy – bez územního plánování není vyváženého územního rozvoje. Proto je zpracování územně plánovacích dokumentů tak důležité. Pokrytí území regionu Tišnovsko územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady je ve srovnání s jinými územími relativně vysoké (přehled zpracované územně plánovací dokumentace je uveden v tabulce níže). Kompletně zpracovaný územní plán má většina dotázaných obcí, vypracovanou (avšak zatím neschválenou) dokumentaci mají také v Újezdě u Tišnova. Koncept územního plánu je hotov v Kalech, Kuřimském Jestřabí, a Olší. Řada obcí (Borač, Bukovice, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lomnice, Malhostovice, Níhov, Olší, Rojetín, Sentice, Svatoslav, Štěpánovice – před schválením, Újezd u Tišnova, Vratislávka, Žďárec) má vypracovánu také tzv. urbanistickou studii, je si však třeba uvědomit, že ta představuje pouze podkladový materiál s nižším stupněm závaznosti. To se často promítá i do různé kvality jejího vypracování. Přehled je uveden v tabulce níže. Žádný ze stupňů územně plánovací dokumentace nemají zpracovány obce Lubné a Nelepeč-Žernůvka. Tabulka 2–11: Vybavenost obcí regionu Tišnovsko územně plánovací dokumentací Obec Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička

Územní plán

Urbanistická studie

(2002)

(1999)

(1998) (1989) (2005) (2002) (2005) (2004) zadání v přípravě (2002) (2000) (2005)

(2006) (2000) (2005) (1998)

(1995) (1997)

(1999) (2000) (1999) (2000) (2000) (1996) (1999) (1995)

27


Profil regionu

Obec Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné

Územní plán

Urbanistická studie

(2000) (2006)

(1996)

zadání 2006 (2002)

(1997) (2002) (1998)

(1998) (2002)

(2002) (2003) zadání 2002 (před schválením) (2000) (1998)

(2000) (před schválením)

(před schválením) (2002)

(2000) (1999) (1999)

(zpracovává se) (1998)

Vysvětlivky : - kompletní územní plán - koncept územního plánu

- zpracovaná urbanistická studie

Zdroj: Dotazníkové šetření u obcí Regionu Tišnovsko, Eurovision, s r.o., 2006

28


Profil regionu

2.5 Trh práce Region Tišnovsko patří dlouhodobě mezi území Jihomoravského kraje i České republiky s mírně podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a dá se z tohoto prohledu celkově charakterizovat za území méně problémové. Míra registrované nezaměstnanosti v regionu Tišnovsko k 30. listopadu 2006 činila 7,0%. Celkem 7 obcí regionu (Lubné, Níhov, Tišnovská Nová Ves, Vratislávka, Braníškov, Synalov a Lažánky) se k uvedenému datu mohlo pyšnit aktuální mírou nezaměstnanosti nižší než 5%, v dalších dvou obcích (Dolní Loučky a Drásov) dosáhla míra nezaměstnanosti rovných 5%. Na druhé straně pro 10 malých obcí (Kuřimské Jestřabí, Kuřimská Nová Ves, Nelepeč-Žernůvka, Katov, Horní Loučky, Černvír, Sentice, Skalička, Pernštejnské Jestřabí a Brumov) byla charakteristická míra nezaměstnanosti vyšší než 10%. Vývoj registrované nezaměstnanosti v jednotlivých obcích regionu Tišnovsko v období let 2005 až 2006 ukazuje následující tabulka. Tabulka 2–12: Vývoj míry nezaměstnanosti v regionu Tišnovsko v letech 2005 – 2006 Obec Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rojetín Sentice Skalička

I/05 14,1% 10,0% 12,1% 7,5% 7,1% 21,0% 6,0% 9,7% 10,1% 13,1% 5,9% 15,6% 17,2% 10,3% 7,6% 8,2% 9,8% 19,0% 18,5% 6,3% 9,5% 4,6% 0,0% 5,8% 11,9% 8,0% 2,5% 8,9% 13,3% 6,2% 16,1% 11,5% 13,3%

míra nezaměstnanosti v % VII/05 I/06 VII/06 10,2% 10,2% 7,0% 10,0% 7,5% 5,0% 9,3% 7,5% 9,3% 3,8% 8,5% 4,7% 3,6% 10,7% 10,7% 14,5% 11,3% 11,3% 6,9% 8,4% 6,9% 6,1% 8,8% 6,5% 8,4% 7,2% 7,2% 11,5% 4,9% 8,2% 6,1% 7,1% 4,9% 9,4% 12,5% 18,8% 16,4% 20,5% 15,6% 7,8% 8,2% 6,5% 9,5% 10,5% 8,6% 8,2% 8,2% 9,4% 10,9% 9,8% 5,4% 14,9% 19,1% 17,0% 13,0% 20,4% 18,5% 5,1% 4,2% 6,0% 8,3% 7,2% 7,4% 6,9% 7,5% 8,1% 0,0% 4,5% 0,0% 6,9% 6,6% 8,2% 9,9% 9,1% 8,7% 4,0% 4,0% 4,0% 2,5% 3,8% 3,8% 7,4% 11,1% 5,2% 9,3% 12,0% 9,3% 7,1% 6,5% 6,6% 19,4% 12,9% 9,7% 9,3% 9,3% 10,6% 13,3% 15,6% 6,7%

XI/06 7,0% 3,8% 10,3% 7,5% 7,1% 11,3% 6,6% 5,0% 7,0% 9,8% 5,0% 6,3% 11,5% 6,0% 7,6% 11,8% 6,5% 14,9% 16,7% 4,8% 7,6% 7,5% 0,0% 5,6% 8,4% 12,0% 2,5% 6,7% 10,7% 6,5% 6,5% 11,1% 11,1%

29


Obec Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné Region Tišnovsko okres Brno – venkov Jihomoravský kraj Česká republika

I/05 8,6% 12,7% 8,5% 8,4% 8,6% 7,4% 3,5% 10,3% 7,6% 8,2% 8,7% 7,4% 11,1% 9,8%

Profil regionu míra nezaměstnanosti v % VII/05 I/06 VII/06 5,7% 5,2% 5,7% 12,7% 5,5% 3,6% 7,5% 8,5% 8,5% 8,6% 8,0% 7,0% 2,9% 8,6% 0,0% 3,7% 7,4% 1,9% 3,5% 8,8% 5,3% 17,2% 13,8% 6,9% 6,3% 5,1% 6,3% 6,9% 9,4% 6,3% 8,1% 8,1% 7,2% 6,8% 6,9% 6,0% 9,9% 10,5% 8,9% 8,8% 9,1% 7,8%

XI/06 6,3% 3,6% 5,5% 7,0% 2,9% 5,6% 7,0% 3,4% 5,7% 6,9% 7,0% 5,4% 8,3% 7,2%

Zdroj: MPSV, 2006

S ohledem na předchozí údaje lze situaci na trhu práce v regionu Tišnovsko celkově hodnotit jako stabilizovanou.

30


Profil regionu

2.6 Hospodářství Struktura hospodářské základny regionu Tišnovsko je ovlivněna mnoha faktory, především přírodními podmínkami, historickým vývojem, strukturou osídlení a geografickou polohou území. Od počátku 90. let prošla ekonomika regionu významnými transformačními změnami, spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací činností. Byly zrušeny některé výrobní provozy, některé další se doposud potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Ve většině původních podniků došlo k organizačním změnám (byly uzavřeny vybrané provozy, některé subjekty se rozdělily na nové, menší organizace, řada činností byla z původních podniků vyčleněna). Na druhou stranu s rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých a středních firem, především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví, což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny. Do vybraných průmyslových a stavebních podniků vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. K 31.12. 2004 mělo na území regionu Tišnovsko registrováno sídlo celkem 4 555 ekonomických subjektů. Odvětvovou strukturu registrovaných ekonomických subjektů v jednotlivých obcích regionu Tišnovsko okresu přináší následující tabulka. Tabulka 2–13: Odvětvová struktura registrovaných ekonomických subjektů v obcích regionu Tišnovsko (stav k 31. 12. 2004) z toho podle odvětví

počet

obec

registrov. zeměděl., průmysl stavebsubjektů lesnictví, celkem

obchod,

doprava, ostatní školství a veř. správa,

nictví opravy mot. pošty a obchodní zdravot- ost. veř., soc.

rybolov

vozidel

Borač

43

5

7

7

Braníškov

29

6

8

Brumov

33

6

2

Březina

42

3

8

telekom.

služby

nictví

a osob. služ.

14

1

3

2

4

2

3

1

6

2

1

8

10

1

0

1

5

3

18

2

5

1

2

Bukovice

14

2

0

0

10

0

0

0

2

Černvír

25

9

4

2

7

0

1

0

2

Deblín

172

23

21

11

58

9

29

4

17

Dolní Loučky

205

24

41

15

70

9

22

7

17

Doubravník

153

12

25

20

56

5

18

3

14

Drahonín

24

10

3

1

5

1

1

0

3

262

33

49

17

83

13

33

10

24

19

7

2

0

6

0

0

0

4

Horní Loučky

58

11

9

5

15

2

8

3

5

Hradčany

81

2

23

14

18

3

12

2

7

Kaly

36

12

4

3

6

3

3

0

5

Katov

33

7

3

6

9

1

2

2

3

Křižínkov

34

11

2

3

6

2

5

1

4


Kuřimská Nová Ves

26

11

2

4

6

0

1

0

2

Kuřimské Jestřabí

28

13

2

1

8

0

1

0

3

Lažánky

110

16

12

8

40

5

14

3

12

Lomnice

231

25

40

31

66

7

30

10

22

64

6

9

6

25

5

7

1

5 1

Lomnička Lubné

11

8

0

1

0

0

1

0

Malhostovice

115

16

25

10

35

3

18

1

7

Nedvědice

226

8

40

21

86

7

29

4

31

31


Profil regionu z toho podle odvětví

počet

obec

registrov. zeměděl., průmysl stavebsubjektů lesnictví, celkem

obchod,

doprava, ostatní školství a veř. správa,

nictví opravy mot. pošty a obchodní zdravot- ost. veř., soc.

rybolov

vozidel

telekom.

služby

nictví

a osob. služ.

Nelepeč-Žernůvka

11

2

2

2

2

0

0

2

1

Níhov

36

9

7

3

9

1

3

1

3

Olší

57

22

11

6

6

3

3

2

4

Pernštejnské Jestřabí

35

15

4

3

7

0

2

0

4

245

16

35

24

88

15

37

8

22

Rojetín

15

6

5

1

1

0

0

0

2

Sentice

85

7

18

11

28

2

11

1

7

Skalička

28

1

7

6

6

1

2

0

5

Svatoslav

66

10

12

4

22

2

7

1

8

Synalov

20

7

2

0

5

1

1

0

4

Štěpánovice

79

7

13

8

29

3

7

4

8

Předklášteří

Tišnov

1593

52

213

136

564

31

380

67

150

Tišnovská Nová Ves

19

8

0

3

3

0

2

0

3

Újezd u Tišnova

27

12

1

3

5

0

3

0

3

Vohančice

26

4

6

3

7

0

4

0

2

Vratislávka

20

10

4

0

4

0

0

0

2

Žďárec

67

22

9

6

16

2

4

3

5

Železné

52

4

11

5

16

3

9

1

3

500

701

423

1478

144

724

147

438

11,0

15,4

9,3

32,4

3,2

15,9

3,2

9,6

Region Tišnovsko Region Tišnovsko (%)

4555

Okres Brno-venkov (%)

6,6

17,5

12,7

30,9

3,7

17,6

2,6

8,3

Jihomoravský kraj (%)

6,5

14,2

11,1

30,3

3,0

23,9

2,9

8,1

Zdroj: ČSÚ, 2006

Hospodářské aktivity na území regionu Tišnovsko jsou do značné míry podmíněny charakterem a socioekonomickými podmínkami zdejšího území. Na území regionu mají až na jednu výjimku sídlo pouze malé a střední podniky, tj. podniky do 250 pracovníků. Téměř dvě třetiny (64,3%) z celkového počtu registrovaných subjektů se řadí do nevýrobní sféry (terciární sektor), následují průmysl (15,4% subjektů), zemědělství a lesnictví (11,0%) a stavebnictví (9,3%). Podíl nevýrobní sféry na celkovém počtu hospodářských subjektů je v případě Tišnovska vyšší než v celém okrese Brno – venkov. V rámci nevýrobní sféry je dle počtu registrovaných subjektů podle očekávání nejvýrazněji zastoupeno odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, které se na počtu subjektů terciéru podílí více než jednou polovinou (1 478 subjektů, 50,4%), dále následují odvětví obchodní služby (činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj, služby převážně pro podniky - 724 subjektů, 24,7% z terciéru) a ostatní veřejné, sociální a osobní služby nebo-li služby pro obyvatelstvo (438 registrovaných subjektů, 14,9% z terciéru). Srovnáme-li odvětvovou strukturu ekonomických subjektů regionu Tišnovsko s údaji za okres Brno - venkov a Jihomoravský kraj, vidíme v případě Tišnovska výrazně nadprůměrný podíl zemědělství, nadprůměrný podíl obchodu, školství a zdravotnictví a ostatních veřejných služeb a naopak podprůměrný podíl stavebnictví a obchodních služeb na počtu registrovaných hospodářských subjektů. Zaměříme-li se na územní rozložení registrovaných ekonomických subjektů, vidíme výraznou spojitost mezi počtem obyvatel a počtem ekonomických subjektů v jednotlivých obcích. Z celkového počtu ekonomických subjektů zaregistrovaných na území regionu je více než jedna třetina (1 593 subjektů, 34,9%) soustředěna v centru regionu – městě

32


Profil regionu

Tišnově (pro srovnání podíl Tišnova na obyvatelstvu regionu činí 33,3%). Dalšími významnějšími hospodářskými centry regionu jsou obec Drásov (262 subjektů), Předklášteří (245), městyse Lomnice (231), Nedvědice (226), a obec Dolní Loučky (205). V těchto pěti obcích má registrováno sídlo 25,6% subjektů regionu. Na druhou stranu 20 a méně subjektů má registrované sídlo v obcích Lubné (11), Nelepeč-Žernůvka (11), Bukovice (14), Rojetín (15), Hluboké Dvory (19), Tišnovská Nová Ves (19), Synalov (20) a Vratislávka (20). Nejvýznamnějším hospodářským centrem regionu je město Tišnov, ve kterém zaměstnavatelé poskytují více než 2 000 pracovních příležitostí pro obyvatele regionu i širšího okolí. Dalšími významnějšími pracovními centry regionu s více než 250 pracovními místy jsou Drásov, Předklášteří a Nedvědice. Zemědělství a lesnictví Význam zemědělství regionu Tišnovsko je do jisté míry předurčen již jeho geografickou polohou, která v souladu s přírodními podmínkami poskytuje různorodé předpoklady pro jeho rozvoj. Nejpříznivější přírodní předpoklady pro rozvoj intenzívní zemědělské výroby jsou ve východní části regionu v rovinatých nížinných terénech Boskovické brázdy. Převážná část území regionu nachází v typickém reliéfu Českomoravské vrchoviny, rozděleném na členitější a pro intenzivní zemědělství méně příznivý reliéf Hornosvratecké vrchoviny (severní a severozápadní část) a méně členitý a pro intenzívní zemědělství příznivější reliéf Křižanovské vrchoviny (západní a jižní část). Na území celého regionu je vyvinuto typické využívání půdy pro reliéf Českomoravské vrchoviny, kdy se harmonicky střídají plochy intenzivněji využívané, na méně svažitých pozemcích a zarovnaných površích, s plochami extenzívně využívanými, na svažitějších pozemcích a v zamokřených sníženinách a s plochami zalesněnými v nejvyšších polohách a na příkrých svazích zejména zahloubených vodních toků. K celkovému hodnocení přírodních podmínek pro zemědělství patří vedle nadmořské výšky a sklonitosti svahů i vhodnost či nevhodnost půdních poměrů (zrnitost půd, sorpční komplex, půdotvorný substrát) a klimatické podmínky (teploty, srážky aj.). Všechna tato kritéria se pak promítají do pedologických vlastností zemědělské půdy a jejich prostřednictvím následně do vyjádření produkční schopnosti zemědělské půdy. Otázka produkční schopnosti zemědělské půdy je nejdůležitějším ukazatelem charakteristiky přírodních podmínek, který se nám dále promítá do ceny zemědělské půdy, která byla úředně stanovena vyhláškou MZe ČR č. 456/2005. Cena půdy v regionu Tišnovsko je poměrně různorodá a v jednotlivých katastrech se pohybuje od 1,04 Kč/m2, k.ú. Synalov až po 11,40 Kč/m2, k.ú. Drásov. V celkem 11 katastrech se cena půdy pohybuje nad průměrem za Českou republiku (5,02 Kč/m2), naopak 22 k.ú. má tuto hodnotu výrazně nižší, která nepřesahuje 4 Kč/m2. Uvedené hodnoty (blíže viz tabulka 6-2) tak jen dokumentují značně různorodé přírodní podmínky regionu pro více intenzivní formy zemědělské výroby. Na spíše méně vhodné poměry pro intenzívní zemědělskou výrobu ve většině obcí regionu poukazuje i podprůměrný podíl zemědělské půdy na celkové výměře regionu, který v regionu Tišnovsko činí 48,4%, což je mnohem méně než průměry pro okresy Brno – venkov (55,7%), Jihomoravský kraj (60%) i Českou republiku (54%). Mezi jednotlivými obcemi regionu lze najít značné rozdíly – podíly zemědělské půdy na ploše katastru se pohybují od 24,6% v k.ú. Nelepeč-Žernůvka (zemědělská půda zabírá měně než třetinu plochy dále v katastrech Nedvědice, Předklášteří, Borač, Synalov, Sentice a Doubravník) po 89,6% v k.ú. Křižínkov (zemědělská půda zabírá více než dvě třetiny plochy dále v katastrech (Katov, Vratislávka, Rojetín, Brumov a Hradčany). Celkové využití zemědělského půdního fondu sledovaného území pak také dokládá poměrně nižší intenzitu využívání území, což např. dokumentuje nižší podíl orné půdy na půdě zemědělské. Zornění v regionu dosahuje 74,1%, což znamená, že je zde zornění nižší než průměrné zornění v okrese Brno - venkov (84,4%) a Jihomoravském kraji (83,3%) a

33


Profil regionu

naopak mírně vyšší než v celé České republice (71,5%). Nejvyšší zornění je v katastrech Drásov (92,3%), Svatoslav (90,3%), Bukovice (90,2%), zornění vyšší než okresní průměr je dále v obcích Deblín, Lomnička, Křižínkov, Níhov, Březina a Kuřimská Nová Ves. Naopak nejnižší zornění je v katastrech Černvír (25,4%), Nedvědice (27,7% a Předklášteří (34,9%), zornění nižší než 50% je dále v obcích Doubravník a NelepečŽernůvka. Z hlediska aktuálního využití ploch je na území regionu nerovnoměrné zastoupení zemědělské půdy a lesa jejichž podíly na ploše katastrů jsou v nepřímé úměře. Pro Tišnovsko jako celek je charakteristický nadprůměrný podíl lesních ploch na výměře regionu, který činí 41,8% (pro srovnání v okrese Brno – venkov to je 33,4%, v Jihomoravském kraji 27,9% a v České republice 33,6%). Nejvyšší zastoupení lesa – nad 50% plochy - je v katastrech Nelepeč-Žernůvka (70,5%), Synalov (62,2%), Sentice (61,5%), Lažánky (60,1%), Braníškov, Vohančice, Borač, Nedvědice, Štěpánovice a Doubravník. Naopak nejnižší lesnatost mají Křižínkov (1,4%), Hradčany (14,4%), Katov (16,3% a Brumov (19,4%). Druhová skladba lesních porostů v území je proměnlivá, zejména v závislosti na stanovišti. Ve většině katastrů regionu jsou značné porosty smrkových monokultur, ale přesto tu najdeme kvalitní porosty doubrav a bukových doubrav. V rozsáhlejších lesních komplexech jsou časté porosty s přírodě blízkou až přirozenou dřevinnou skladbou, v nichž je dominantní dřevinou buk, významně doplňovaný zejména habrem a javory, je zde horní hranice výskytu dubu zimního.

Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky

1 1 1

1

32,2 38,9 68,9 66,0 65,3 39,8 46,4 40,3 33,4 51,9 62,3 41,7 53,6 68,5 55,3 74,3 89,6 59,5 50,1 34,6

17,9 31,8 53,2 56,5 58,9 10,1 40,9 28,5 15,0 35,7 57,5 31,1 34,8 55,5 37,1 60,2 78,5 50,9 39,5 26,3

9,0 3,1 12,0 6,2 3,3 22,5 2,7 6,4 15,6 14,9 0,6 8,5 7,4 6,4 11,3 12,3 7,4 6,4 8,7 4,8

5,3 4,0 3,7 3,4 3,1 7,1 2,8 5,4 2,8 1,3 4,2 2,1 11,4 6,5 6,9 1,8 3,7 2,2 1,9 3,5

54,1 57,9 19,4 22,8 27,0 48,5 48,9 45,9 50,8 36,9 28,9 48,4 35,2 14,4 36,3 16,3 1,6 33,0 43,0 60,1

2,3 0,9 0,0 0,9 0,0 1,3 2,7 1,9 0,5 0,8 2,3 1,8 0,3 1,1 2,0 2,0 1,8 1,1 0,4 0,8 0,7 2,1 0,0 0,7 1,1 1,4 2,7 13,2 0,2 1,0 0,9 1,7 0,8 1,6 0,3 1,0 0,4 0,9 0,4 0,9

ostatní plochy

zastavěné plochy

vodní plochy

lesní půda

sady a zahrady

trvalé travní porosty

592,9 364,3 284,2 319,5 320,6 136,4 487,9 813,8 147,0 668,8 071,0 437,3 418,0 306,0 430,8 300,3 289,1 487,5 529,3 399,6

orná půda

4,13 3,85 1,36 8,04 3,81 2,42 2,82 4,41 2,29 1,83 11,40 3,61 4,24 9,80 3,49 3,42 4,19 3,86 4,15 3,82

zemědělská půda

výměra celkem (ha)

Obec

Cena půdy (Kč/m2

Tabulka 2–14: Struktura využití ploch v obcích regionu Tišnovsko (údaje za rok 2004)

10,6 2,2 10,4 6,5 6,4 7,6 3,4 9,9 12,9 10,0 6,0 9,2 8,7 13,2 7,2 6,9 6,4 6,2 5,7 4,0

34

Lomnice 3,07 1 453,3 Lomnička 7,58 633,1 Lubné 4,13 302,4 Malhostovice 10,91 1 150,1 Nedvědice 2,94 654,0 Nelepeč-Žernůvka 2,11 392,6 Níhov 4,26 492,6 Olší 1,97 871,7 Pernštejnské Jestřabí 1,34 750,7 Předklášteří 5,32 726,0 Rojetín 3,50 427,7 Sentice 9,20 926,8 Skalička 5,47 159,2 Svatoslav 4,01 847,5 Synalov 1,04 693,6 Štěpánovice 6,85 502,9 Tišnov 10,46 1 713,9 Tišnovská Nová Ves 3,44 427,0 Újezd u Tišnova 3,84 360,0 Vohančice 4,27 339,5 Vratislávka 4,12 349,7 Žďárec 3,66 803,9 Železné 8,28 235,6 Region Tišnovsko 27 018,1

44,9 57,0 51,2 50,8 26,5 24,6 57,9 58,9 60,9 31,5 69,6 33,2 45,1 62,9 32,2 37,8 44,2 53,7 45,3 36,8 72,0 60,6 63,5 48,4

26,9 50,1 37,6 41,0 7,3 11,1 50,3 41,0 44,7 11,0 56,3 26,1 33,3 56,8 18,1 30,5 29,6 37,3 27,9 30,9 52,3 45,1 48,5 35,9

14,0 3,9 11,8 6,7 10,4 11,0 6,5 16,0 13,8 9,2 11,7 3,9 6,4 3,3 12,2 2,6 8,9 14,9 15,3 2,7 17,5 13,0 8,7 8,7

4,0 3,0 1,8 3,1 8,8 2,5 1,2 2,0 2,4 11,3 1,5 3,2 5,4 2,8 1,9 4,8 5,8 1,5 2,0 3,3 2,2 2,5 6,3 3,8

46,7 33,6 39,1 41,9 53,4 70,5 32,5 33,5 33,6 47,7 24,4 61,5 43,6 30,3 62,2 51,3 38,9 41,3 42,8 55,7 22,1 27,7 24,7 41,8

0,4 1,5 1,2 1,4 1,2 0,7 1,2 1,6 1,9 3,0 0,2 0,4 3,6 1,1 0,1 0,8 0,0 0,6 1,5 3,8 0,3 0,8 0,6 1,1 1,8 1,7 0,5 1,3 0,1 0,5 3,4 1,5 0,9 3,8 0,3 0,8 1,1 0,9 0,2 1,0 0,4 0,9 1,3 1,3 0,5 2,4 0,9 1,6

ostatní plochy

zastavěné plochy

vodní plochy

lesní půda

sady a zahrady

trvalé travní porosty

orná půda

Profil regionu

zemědělská půda

výměra celkem (ha)

Obec

Cena půdy (Kč/m2


6,5 6,7 7,7 4,8 15,2 4,3 4,8 6,7 4,9 15,5 4,9 3,6 7,8 4,9 5,1 6,0 12,1 3,9 10,0 6,3 4,6 9,1 8,9 7,4

Zdroj: ČSÚ, 2006

Orná půda je většinou scelena do velkých pozemků, často ohrožených vodní erozí. Neobdělány zůstávají těžko přístupné pozemky ve svazích, zejména z důvodů nevyjasněných majetkoprávních vztahů. Menší pozemky uvnitř zastavěného území obcí (orná půda, zahrady) jsou ponejvíce v drobné individuální držbě. Charakter rostlinné výroby regionu Tišnovsko je v závislosti na přírodních podmínkách různorodý. Podle kategorizace zemědělského území ČR v duchu Agendy 2000 je většina zemědělské půdy regionu zařazena do méně příznivých oblastí (LFA). V tomto případě se jedná především o zařazení do kategorie oblasti horských, k.ú. Synalov, Brumov a Olší a ostatních méně příznivých oblastí (k.ú. Borač, braníškov, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Hluboké Dvory, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lubné, Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka, Níhov, Pernštejnské Jestřabí, Rojetín, Svatoslav, Tišnov – pouze k.ú. Jamné a Hájek, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Vohančice, Vratislávka a Žďárec. Zemědělci hospodařící na těchto územích pak mohou, podle platných nařízení vlády, získávat určité vyrovnávací příspěvky, zejména pak podle Nařízení vlády č.241/2004 Sb. Zásadním řešením řádného obhospodařování půdy v celém mikroregionu jsou pozemkové úpravy s výměnou vlastnických práv, které umožní lepší zacházení s půdou, včetně zkvalitnění nájemních vztahů. V území se nachází relativně kvalitní půdy.

35


Profil regionu

Zemědělství regionu je zaměřeno převážně na rostlinnou výrobu, doplněnou o výrobu živočišnou. Zemědělské hospodařící subjekty pěstují v prvé řadě zrniny a okopaniny, z dalších plodin pícniny a řepku olejnou. Živočišná výroba, zaměřená především na chov skotu a prasat, je v dnešní době u některých zemědělských subjektů výrazněji omezena. V území hospodaří většinou velké zemědělské organizace na scelených pozemcích orné půdy, často výrazně náchylných k vodní a větrné erozi. Jedná se především o subjekty Agria Drásov, spol. s r.o., Zemědělské družstvo Deblín, ZD Březina, OBRUČ – Agro, a.s. Černovice, Zemědělské a obchodní družstvo Olší, ZEOS, a.s. Svatoslav, AGRO Skalka, spol. s r.o. Křoví, Níhovská spol. s r.o. Níhov, ZD Čebín a další. Dále je na území regionu registrována řada samostatně hospodařících rolníků (SHR). Na rozdíl od podniků právnických osob u těchto malých hospodářství převládá většinou orientace na rostlinnou výrobu. V regionu Tišnovsko jsou v současnosti zaregistrováni také dva ekologičtí zemědělci – jedná se o subjekty Rudolf Kropáček – Ekofarma Nelepeč a Ing. Jan Štěrba Deblín. Oba subjekty se věnují rostlinné i živočišné výrobě. V rámci restrukturalizace zemědělství došlo k výraznému poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví, míra zaměstnanosti v zemědělství se podobá poměrům ve vyspělých státech Evropské unie, kde v zemědělství pracují v průměru 2 % ekonomicky činných obyvatel. Problematika zemědělských podniků v území regionu je složitá. Úspěšnost či neúspěšnost jednotlivých hospodařících subjektů nevychází často z objektivních podmínek území, nýbrž ze schopností a odborné úrovně řídících pracovníků. Výrazným problémem českého zemědělství je jeho zaostávání za státy EU v intenzitě výroby, zejména technologicky náročnějších komodit, v kvalitě produkce, welfare zvířat. Dalšími problémy jsou vysoký podíl málo kvalitního hmotného investičního majetku a zastaralé techniky (případně technologických celků), nedořešené majetkové vztahy k budovám a prostorám farem, respektive pozemků na kterých jsou objekty postaveny, nedovolující jejich odprodej či lepší (intenzivnější) využití, nevyřešené majetkové vztahy k půdě, ztěžující pronájem pozemků, zejména u malých podniků, vysoké procento půd ohrožených vodní erozí, nezkušenost s novými technologiemi chovu zvířat, nízká úroveň péče o zvířata, nezájem odběratelů o masná plemena skotu a ovcí, nedostatečná kooperace při zajišťování odbytu zemědělských výrobků, nepříznivá věková struktura soukromě hospodařících rolníků, nízké ekonomicko právní povědomí zemědělských hospodařících subjektů, nerozvinutá poradenská činnost, absence marketingových a plánovacích strategií. Závěrem je nutné zdůraznit, že v současných tržních podmínkách a za současné ekonomické situace jsou zemědělské podniky v regionu vysoce závislé na agrární politice státu. Ekonomická situace v zemědělských podnicích regionu není dobrá, což jen koresponduje se složitou situací celého resortu zemědělství v ČR. Mezi nejzávažnější nedostatky patří zejména pokřivení dodavatelsko – odběratelských vztahů, nízká výkupní cena zemědělských produktů, nedořešení vyplácení restitučních podílů apod.. Hlavním cílem rozvoje zemědělství v regionu bude především udržení krajinotvorné funkce zemědělství, při zachování intenzivního i extenzivního zemědělství na co největší ploše, při dostatečné úrovni příjmů zemědělské populace. Rozvoj konkurenceschopné, intenzivní, avšak environmentálně šetrné zemědělské výroby ke které má sledované území místy ještě vhodné předpoklady, by měl být doprovázen také diverzifikací zemědělských podniků i do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské využití a do nezemědělských činností. Zemědělství regionu se také musí výrazně spolupodílet na zachování a dalším rozvoji venkovského prostředí a udržení osídlení venkova.

36


Profil regionu

Průmysl a stavebnictví Pro region Tišnovsko je charakteristická poměrně pestrá odvětvová struktura a také územní diverzikace průmyslové výroby. Z hlediska zaměstnanosti jsou nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími regionu průmysl elektrotechnický, kovodělný, textilní, potravinářský a papírenský. V každém z uvedených odvětví je zaměstnáno více než 200 osob. Nejvýznamnějším průmyslovým centem regionu je Tišnov, dále následují Drásov, Předklášteří, Nedvědice a Lomnice. Alespoň jeden zaměstnavatelský subjekt v průmyslové výrobě se nachází ve většině obcí regionu. Nejvýznamnější stavební firmy regionu mají své sídlo v Tišnově a Předklášteří. Přehled nejvýznamnějších průmyslových a stavebních firem působících na území regionu přináší tabulka 2-15. Do tabulky jsou zařazeny nám známé podniky s více než 25 pracovníky. Tabulka 2–15: Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v průmyslu a stavebnictví se sídlem nebo provozovnou na území regionu Tišnovsko Název průmysl Siemens Electric Machines, s.r.o. STEINHAUSER, s r.o. Brněnské papírny, s.p. MEZ Nedvědice, a.s. Karlova pekárna s.r.o. VITAR, s.r.o. Zlín Duo Moda, spol. s r.o. Kv. Řezáč, s.r.o. MOUKA TIŠNOV, s.r.o. MICROTEX a.s. Brněnské papírny, s.p. MFC - MORFICO s.r.o. Thuasne CR s.r.o. Praha Vitar, s.r.o. Zlín Tišnovská dřevovýroba s.r.o. KORAL, s.r.o. LIKOV Lipůvka, spol. s r.o. Guard – Mudroch, spol. s r.o. WH-Kote spol. s r.o. Nejez stavebně zámečnické práce, spol. s.r.o. Creusen Czech s.r.o. stavebnictví Subterra, a.s. Oldřich Merta – MERTASTAV Ing. František Brázda – UNIVERS STAZEPO a.s. Miloš Frýba – KOSTEST, řemesla a služby

Obec Drásov Tišnov Předklášteří Nedvědice Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Lomnice Doubravník Tišnov Předklášteří

Odvětví

Počet prac. 250 a více 100 – 199 100 - 199 100 - 199 50 - 99 50 – 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 – 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Železné Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Lomnice Braníškov

elektrotechnický potravinářský papírenský elektrotechnický potravinářský potravinářský textilní textilní textilní textilní papírenský keramický výroba zdravotních pomůcek potravinářský dřevozpracující chemický kovodělný kovodělný kovodělný kovodělný

Nedvědice

elektrotechnický

25 - 49

Tišnov Předklášteří Předklášteří Drásov Březina

stavebnictví stavebnictví stavebnictví stavebnictví

100 – 199 100 - 199 50 - 99 25 - 49 25 - 49

25 25 25 25 25 25 25

-

49 49 49 49 49 49 49

Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, VCRR MU Brno, 2005, Dotazníkové šetření u obcí regionu Tišnovsko, Eurovision, s r.o., 2006, Registr ekonomických subjektů, ČSÚ, 2006

Územní ani odvětvová struktura průmyslové základny regionu nedoznala v posledních letech výraznějších změn. Většina významných průmyslových firem dosahuje stabilních hospodářských výsledků a v žádné z nich nebyla ukončena činnost. Dalším kladným

37


Profil regionu

rysem je odvětvová pestrost průmyslové výroby, jsou zde zastoupena v současnosti progresivní průmyslová odvětví (elektrotechnický průmysl), z dalších odvětví jmenujme kovodělný, potravinářský, textilní a papírenský Rovněž je zachováno prostorové rozmístění průmyslové výroby, výrobní potenciál si vedle dominantního Tišnova drží i další obce (jedná se především o Drásov, Předklášteří, Nedvědici). Pro většinu průmyslových podniků regionu je charakteristická výrazná exportní orientace. Většina rozhodujících průmyslových podniků Tišnovska je v současnosti kontrolována zahraničními vlastníky. Služby Narůstající význam služeb, především jejich rychlá diverzifikace, projevující se v rychlém růstu druhů služeb, ukázal, že zahrnovat veškeré služby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku, neboť se jedná o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Pro analýzu podnikatelského prostředí je nezbytná ta část služeb, která souvisí s produkcí, údržbou, distribucí i spotřebou materiálních statků, tzv. komerční služby. Jedná se o služby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské, maloobchodní a finanční a poštovní služby. Zdrojem informací o rozmístění komerčních služeb v regionu Tišnovsko bylo především dotazníkové šetření provedené v jednotlivých obcích. Nevýrobní služby pro obyvatelstvo Do této skupiny patří činnosti sloužící k uspokojování přímých potřeb obyvatel – holičství a kadeřnictví, čistírny a prádelny, fotografické služby, taxislužba, půjčovny motorových vozidel, autodoprava, půjčovny průmyslového zboží, zahradnictví, pohřební služba apod.

Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír

Fotograf, fotosběrna

Zahradnictví

Pohřebnictví, hřbitov

Půjčovny zboží

Sběrny prádla

Prádelny, čistírny

Obec

Kadeřnictví, kosmetika

Tabulka 2–16: Nevýrobní služby v regionu Tišnovsko

jiné

1

1

opravy chladírenské, vodoinstalatér

1

pedikúra, kosmetika, masáže

1

Deblín

1

1

Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí

1 2

1 1

2

2

1

1

1

1 1 1

38

Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné

Fotograf, fotosběrna

Zahradnictví

Pohřebnictví, hřbitov

Půjčovny zboží

Sběrny prádla

Profil regionu

Prádelny, čistírny

Obec

Kadeřnictví, kosmetika


jiné

1 2

2

1 2 2

1

1

2

1 1

1

1 1 1 12

1

1

1

6

3

2

2

pedikúra

1 1


Výrobní a opravárenské služby Zde jsou zařazeny služby řemeslníků, vykonávajících opravárenské a drobné zakázkové výrobní činnosti. Jsou to dřevozpracující řemesla (stolaři, tesaři, výroba nábytku apod.), kovozpracující řemesla (zámečníci, kováři, klempíři), stavební řemesla (zedníci, pokrývači, sklenáři, malíři), opravny motorových vozidel, průmyslového zboží, obuvi, krejčí, švadleny. V následující tabulce jsou uvedeny provozovny výrobních a opravárenských služeb ve jednotlivých obcích.

2

2

Sběrny oprav

1

Opravy a výroba obuvi

Krejčí, švadleny

Kovozpracující řemesla

Dřevozpracující řemesla 1

Stavební řemesla

Borač Braníškov Brumov Březina

Opravy prům. zboží

Obec

Opravy motor. vozidel

Tabulka 2–17: Výrobní a opravárenské služby v regionu Tišnovsko

jiné

1 1

39


Kovozpracující řemesla

Stavební řemesla

Krejčí, švadleny

1

2

1

1 2

1

Dolní Loučky

2

Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří

2 1 5 1 1 1 1

1

2 1

1

2 1 2 1

1 1

provaznictví, čalounictví, textilní výroba, práce v lesnictví

4 3 1 14

1

1 1

1 3

1 1 3

3

1 3

1

1 1

2 1

2 1

1 2

1 3

1 2

1

1 2 2 1

1

1

1

1

1

2

1

3

2

1

1

1

1

10

3

1 5

2 7

1

1 1 1 1 1

2 1 3 1

jiné

2 1

Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné

Sběrny oprav

Dřevozpracující řemesla

1 1

Opravy a výroba obuvi

Opravy prům. zboží

Bukovice Černvír Deblín

Opravy motor. vozidel

Obec

Profil regionu

1 2

elektroinstalace

1

1

výroba ohýbaných profilů, elektrikářské práce

1

2 10

3

1

4

cukrárna, pekárna mlynář

1


40


Profil regionu

Finanční a poštovní služby Mezi tyto služby patří poskytování bankovních, pojišťovacích a poštovních služeb. Přehled je uveden v tabulce 2-18. Finanční služby jsou příkladem sektoru, který je výrazně koncentrován do městských center a větších obcí. V případě Tišnovska jsou tyto služby koncentrovány do Tišnova, poštovní služby jsou zajištěny navíc v dalších 8 obcích regionu, ve kterých lze na poštách využívat i bankovní a spořitelní služby v rámci Poštovní spořitelny. Maloobchod a veřejné stravování Do této skupiny služeb jsou zařazeny prodejny potravin, ovoce a zeleniny, masa a uzenin, drogerie, průmyslového zboží. Do veřejného stravování se řadí restaurace a pohostinství. Přehled těchto služeb v regionu Tišnovsko je uveden v následující tabulce. Prodejna základního potravinářského zboží je nejméně jednou provozovnou zastoupena ve většině obcí regionu. To lze považovat za standart zajištění základní vybavenosti obcí. Jediné město Tišnov nabízí kromě potravinářských prodejen širokou škálu nepotravinářského zboží. Restaurace nebo pohostinství se nachází ve většině obcí regionu. Z hlediska obyvatel menších obcí se může zdát maloobchodní síť nedostatečná, je však nutno brát v úvahu, že prodejny potravin zahrnují často smíšené zboží, kde lze koupit i sortiment specializovaných prodejen (ovoce-zelenina, maso-uzeniny, drogerie, průmyslové zboží apod.).

Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín

1

Dolní Loučky

1

Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí

1

1

1

1

1 2 1

1 1

1

1 1

2 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1

jiné

2

1 1

1

Pohostinství

Průmyslové zboží Restaurace

Drogerie

Obchodní středisko Potraviny, smíšené zboží Ovoce – zelenina Maso – uzeniny

Pojišťovna

Pošta

Obec

Banka, spořitelna

Tabulka 2–18: Maloobchod, veřejné stravování, finanční a poštovní služby v regionu Tišnovsko

1 1 1 1 1

1 1

1

secondhand, prodejna motorových pil

1 1

1 1 2

1 1 1 1 1 1 1 1

41

Lažánky

1

Lomnice

1

Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné

jiné

2

1 1

Pohostinství

Průmyslové zboží Restaurace

Drogerie

Obchodní středisko Potraviny, smíšené zboží Ovoce – zelenina Maso – uzeniny

Profil regionu

Pojišťovna

Pošta

Obec

Banka, spořitelna


1

1

1

3

2

2

2 7

1 2

nábytek, pekárna, cukrárna

1

1

1

1

2 2

2

1

1 1

1 1 1

2

1

2

3

3

4

1 1 2

1

3

šatstvo

1

2

1 1 1 15

2

1 1 1 1 1

dárkové zboží

4

5

3

8

12

2 9

sportovní zboží

1 1

1 1


Na základě odpovědí jednotlivých obcí uvedených v dotazníku lze vyvodit, že tři pětiny obcí regionu Tišnovsko je nespokojeno se současnou nabídkou služeb. Jako těžce dostupné služby byly identifikovány především kadeřnictví, nejrůznější opravny, čistírny oděvů, bankovní služby, prodejny potravin, v případě nejmenších obcí v podstatě veškeré služby. Za těmito službami se nejčastěji dojíždí do Tišnova, Dolních Louček, Lomnice, Drásova a Brna. V rámci nevýrobní sféry regionu Tišnovsko se významnější zaměstnavatelé nachází především v odvětvích, dopravy, školství, zdravotnictví, sociální péče, obchodu, veřejných služeb a veřejné správy. Drtivá většina z nich sídlí nebo má své provozovny v Tišnově, v případě zařízení sociální infrastruktury také v Předklášteří, Lomnici, Drásově, Deblíně, Nedvědici a Nelepči-Žernůvce. Přehled nejvýznamnějších průmyslových a stavebních firem působících na území regionu přináší tabulka 2-19. Do tabulky jsou zařazeny nám známé subjekty s více než 25 pracovníky (bez započtení maloobchodu a poboček bank).

42


Profil regionu

Tabulka 2–19: Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v nevýrobní sféře se sídlem nebo provozovnou na území regionu Tišnovsko Název ČSAD Tišnov, spol. s r.o. TRIGA COLOR, a.s. ELVO a.s. Brno HELAN spol. s r.o. Město Tišnov Nemocnice Tišnov NEROLI s.r.o. Základní škola Základní škola Tišnov Smíšková Gymnázium Tišnov Domov pro seniory Předklášteří Střední odborné učiliště Základní umělecká škola, Tišnov Mateřská škola Sluníčko Tišnov Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD Základní škola Střední odborná škola "FORTIKA" Speciální školy a Dětský domov Základní škola a Mateřská škola, Deblín Základní škola a Mateřská škola Dolní Loučky Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Základní škola a Mateřská škola, Nedvědice Domov důchodců NelepečŽernůvka SITA CZ a.s., provoz Tišnov Muzeum Brněnska

Obec Tišnov Tišnov Tišnov Štěpánovice Tišnov Tišnov Lažánky Tišnov Tišnov Tišnov Předklášteří Tišnov Tišnov Tišnov Lomnice

Odvětví doprava velkoobchod velkoobchod stravování veřejná správa zdravotnictví velkoobchod školství školství školství sociální péče školství školství školství školství

Počet prac. 200 - 249 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 – 199 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 25 - 49 25 - 49 25 - 49 25 - 49

Lomnice Lomnice Předklášteří Deblín

školství školství školství školství

25 25 25 25

Dolní Loučky

školství

25 – 49

Drásov

školství

25 – 49

Nedvědice

školství

25 – 49

NelepečŽernůvka Tišnov Předklášteří

Sociální péče

25 - 49

ostatní služby ostatní služby

25 - 49 25 - 49

- 49 - 49 – 49 – 49

Zdroj: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, VCRR MU Brno, 2005, Dotazníkové šetření u obcí regionu Tišnovsko, Eurovision, s r.o., 2006, Registr ekonomických subjektů, ČSÚ, 2006

Závěrem lze konstatovat, že většina subjektů hospodářských a obchodních služeb regionu je a nadále bude soustředěna v Tišnově (středisko regionu). V ostatních obcích regionu jsou v převážné většině zastoupeny pouze takové druhy služeb, které tvoří jejich základní obslužnou vybavenost (základní maloobchodní síť a vybrané řemeslné služby a služby pro obyvatelstvo).

43


Profil regionu

2.7 Sociální infrastruktura Ekonomickému a sociálnímu rozvoji přispívají služby rozvíjející lidský potenciál. Oblast veřejných služeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. V následující kapitole bude stručně popsána situace v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu. Zdrojem informací o rozmístění těchto služeb na území regionu Tišnovsko bylo především dotazníkové šetření provedené v obcích. V následném komentáři a hodnocení jednotlivých druhů služeb jsou vyzdviženy především ty poznatky z jednotlivých obcí, které jsou nedostatečné a představují tak bariéru dalšího rozvoje kvality venkovského života. Školství Mateřské školy V obcích na území Regionu Tišnovsko se nachází 19 mateřských škol, ve kterých bylo ve školním roce 2006/2007 umístěno 779 dětí. Děti z obcí, které nemají vlastní mateřskou školu dojíždí nejčastěji do mateřských škol v Dolních Loučkách a Tišnově, podle spádových oblastí pak také do mateřských škol v Černovicích, Nedvědici, Níhově, Žďárci, Předklášteří a Velké Bíteše. Přehled umístění mateřských škol v obcích Regionu Tišnovsko, případně mateřské školy, které zajišťují předškolní výchovu dětí z obcí, kde nemají vlastní mateřskou školu jsou uvedeny v následující tabulce. V tabulce je přehledně znázorněna i vytíženost MŠ v regionu. Tabulka 2–20: Přehled umístění MŠ v Regionu Tišnovsko vč. jejich kapacity a počtu dětí (ve školním roce 2006/2007) Obec

MŠ v obci

Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice

ano ne ne ne ne ne ano ano ano ne ano ne ne ano ne ne ne ne ne ano ano ano ne ano ano

Předškolní výchovu zajišťuje

Stav/kapacita 9/15

MŠ Černovice

MŠ Nedvědice 43/43 45/48 26/55 MŠ Olší 24/25 MŠ Dolní Loučky 16/25 MŠ Dolní Loučky, Předklášteří MŠ Velká Bíteš, MŠ Křoví MŠ Dolní Loučky 25/30 48/48 23/25 MŠ Níhov 20/30 50/50

44

Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko Obec

MŠ v obci

Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné

ne ano ano ne ano ne ano ne ano ne ano ano ne ne ne ne ano ne

Profil regionu Předškolní výchovu zajišťuje

Stav/kapacita 15/20 20/25

MŠ Dolní Loučky 36/50 22/25 19/25 15/15 300/357 MŠ Dolní Loučky MŠ Tišnov MŠ Žďárec 23/27 MŠ Tišnov

Zdroj: Dotazníkové šetření u obcí Rregionu Tišnovsko, Eurovision, s r.o., 2006

Většina obcí regionu Tišnovsko je spokojena s řešením předškolní výchovy dětí. Obce, které nemají vlastní mateřskou školu uvádí jako hlavní důvod nedostatek dětí v předškolním věku. V několika případech pak uvedly chybějící nebo nedostatečné prostory pro zřízení mateřské školy. Základní školy Síť základních škol je tvořena osmi úplnými základními školami od 1. do 9. třídy. Tyto základní devítileté školy se nachází v obcích Deblín, Dolní Loučky, Drásov, Lomnice, Nedvědice a Žďárec. V Tišnově jsou dvě základní školy – ZŠ nám. 28. října a ZŠ Smíškova, která využívá pro 2.-4. třídu prostory ve filiálce na ul. Riegrova. V několika obcích se nachází základní školy se třídami prvního stupně. Jedná se o školy v obcích Brumov, Doubravník, Katov, Lažánky, Olší a Předklášteří, v obci Sentice je pak základní škola s první a druhou třídou. Obce, které nemají vlastní základní školu řeší otázku povinné školní docházky dojížděním žáků do některé ze základních škol v nejbližším okolí dané obce. Z dotazníkového šetření v obcích vyplynulo, že nejčastěji dojíždějí žáci do základních škol v Tišnově a Dolních Loučkách. Žáci druhého stupně dojíždějí také do základních škol v Nedvědici, Velké Bíteši, Drásově, Žďárci, Deblíně, Lysicích, Předklášteří a Veverské Bítýšce. Do základní školy se třídami pouze prvního stupně v Katově dojíždějí děti z obcí Níhova, Lubného a Křižínkova. Děti z Drahonína dojíždějí do základní školy se třídami prvního stupně v Olší. Z dotazníkového šetření bylo dále zjištěno, že ve většině případů jsou obce spokojeny s řešením způsobu zajištění školní výchovy dětí. Jako jedinou překážku uvádějí některé obce nedostatečné dopravní spojení a velkou vzdálenost pro dojíždění do obcí, do kterých musí žáci dojíždět do základních škol. V Tišnově a Lomnici se nachází základní umělecké školy. Základní umělecká škola Tišnov má své pobočky v Doubravníku, Nedvědici, Dolních Loučkách, Deblíně a Drásově. Aktivity základních uměleckých škol tak jsou dostupné pro děti z celého regionu Tišnovsko. V Tišnově působí od roku 1998 také Dům dětí a mládeže, který je školským zařízením pro zájmové vzdělávání. Jeho hlavním cílem je výchova k účelnému trávení volného času děti i dospělých, kultivace života jednotlivců i skupin a provádění primární prevence sociálně patologických jevů dětí a dospívajících. Toto zařízení vykonává následující

45


Profil regionu

činnosti: příležitostné vzdělávací a výchovné akce (kurzy, soutěže, přehlídky, kulturní a sportovní programy), pravidelnou činnost (zájmové kroužky), táborovou činnost (letní, zimní a příměstské tábory), osvětovou činnost (promítání, přednášky), spontánní činnost a individuální péči o nadané děti. Dům dětí a mládeže v Tišnově poskytuje služby pro všechny věkové kategorie, od předškolních dětí a rodičů s dětmi, školní děti, dospívající a studenty. Programy využívají klienti z Tišnova a nejbližšího okolí, ale také ze spádových obcí. V Roce 2006 navštěvovalo DDM 525 dětí a ostatních klientů v 65 zájmových kroužcích, uspořádal 9 táborů pro 311 dětí a různých příležitostných akcí se zúčastnilo na 2654 účastníků. Z toho vyplývá nezastupitelný a široký výchovně vzdělávací záběr tohoto zařízení a jeho vliv na širokou populaci regionu. Je nedílnou součástí kulturního a společenského života obce i okolí. Střední školy Z obcí, které jsou členy DSO Tišnovsko jsou střední školy pouze v Tišnově a Lomnici. V Tišnově jsou dvě střední školy a to Gymnázium a Střední odborné učiliště s tříletými učebními obory Automechanik, Opravář zemědělských strojů a Provoz služeb a maturitní nástavbou Podnikání. V Lomnici jsou to Střední odborná škola Fortika s učebním oborem Hotelnictví a turismus a Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD se studijními obory Pečovatelská činnost a Sociálněprávní činnost a učebními obory Kadeřník a Kuchař – číšník. Za studiem na středních školách dojíždějí studenti mimo výše uvedených obcí zejména do Brna, Blanska, Kuřimi, Velkého Meziříčí, Velké Bíteše, Bystřice nad Pernštejnem a Žďáru nad Sázavou. Zdravotnictví Základem zdravotní péče v území je síť praktických lékařů a zdravotních středisek. V regionu Tišnovsko zajišťují zdravotní péči praktičtí lékaři v 8 obcích. Jedná se o Tišnov, Dolní Loučky, Deblín, Drásov, Lomnici, Nedvědici, Předklášteří a Žďárec. Kromě stálých lékařů dojíždí praktický lékař do Doubravníku, dětský lékař do obcí Deblín, Nedvědice a Doubravník, ženský lékař do obcí Dolní Loučky a Nedvědice. Do obce Nedvědice dojíždí také oční lékař a v obci Lažánky je v provozu 1x měsíčně poradna pro kojence. Z obcí, které nemají stálou ordinaci dojíždí obyvatelé za lékaři zejména do Tišnova, Dolních Louček, Velké Bíteše, Drásova, Deblína, Kuřimi, Bystřice nad Pernštejnem, Žďárce, Strážku, Osové Bítýšky a Veverské Bítýšky. Specializovanou lékařskou péči zajišťují zdravotnická zařízení v Tišnově, Blansku, Novém Městě na Moravě, Boskovicích, Bystřici nad Pernštějnem, Kuřimi, Velké Bíteši, Mostišti a zdravotnická zařízení v Brně. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením regionu je Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace. Náleží k menším nemocnicím a zajišťuje zdravotní péči lůžkovou i ambulantní pro obyvatele města Tišnova i celé spádové oblasti. V současné době má nemocnice 98 lůžek (5 lůžek JIP, 45 interní oddělení a 48 lůžek LDN – oddělení následné rehabilitace) a 142 zaměstnanců, z toho 20 lékařů a 94 ostatních zdravotnických pracovníků. Nemocnice zajišťuje zdravotní služby pro spádovou oblast pro zhruba 49 000 obyvatel. Kromě uvedených lůžkových je součástí nemocnice sedm odborných ambulancí, radiologické oddělení, oddělení klinické biochemie a lékařská služba první pomoci. Vedle Nemocnice je v Tišnově poskytována specializovaná zdravotnická péče také Poliklinikou Tišnov. Domácí zdravotní péči poskytuje zejména Oblastní charita Tišnov. Mezi zdravotnická zařízení v regionu patří také Rehabilitační zařízení s celoročním provozem, které je provozováno v objektu Hotelu Myslivna v Nedvědici. Toto Rehabilitační zařízení poskytuje celou škálu léčebných procedur, mj. světloléčbu, vodoléčbu, teploléčbu, elektroléčbu či masáže.

46


Profil regionu

Většina z dotázaných obcí uvedla, že se zajištěním zdravotní péče pro své občany je spokojena. Hlavním nedostatkem při poskytování zdravotní péče se jeví velká dojezdová vzdálenost do zdravotnických zařízení a nevyhovující dopravní spojení. V obci Drahonín, která je koncovou obcí se jako velký problém jeví dojezd rychlé zdravotnické služby na hranici časového limitu. Sociální služby Sociální péče je poskytována v zařízeních sociální péče nebo pečovatelskou službou. V obcích sdružených do regionu Tišnovsko se nachází dva domovy pro seniory a to Domov sv. Alžběty v obci Nelepeč-Žernůvka a Domov důchodců v Předklášteří. Pečovatelská služba může být provozována v domech s pečovatelskou službou nebo přímo v domácnosti klienta. Domy s pečovatelskou službou v regionu Tišnovsko jsou provozovány v Tišnově – DPS Králova a DPS K Čimperku, Lomnici, Dolních Loučkách a Doubravníku. V Tišnově (Králova) je od 1.1.2007 zřízeno Centrum sociálních služeb, které vzniklo transformací z Penzionu pro důchodce a v současné době poskytuje pečovatelskou službu jako ambulantní v domech s pečovatelskou službou i jako terénní službu. Terénní pečovatelská služba je poskytována zejména na území města Tišnova lidem s trvalým pobytem v Tišnově a se starobním nebo plným invalidním důchodem. Nejžádanější terénní službou je dovoz obědů přímo do domácnosti klienta. Tato služba je však poskytována také v některých dalších obcích ve správním obvodu Tišnova - obce s rozšířenou působností, lidem s trvalým pobytem v dané obci a se starobním nebo plným invalidním důchodem. Mezi další velmi žádané služby patří také pravidelné docházky ke klientům, kde pečovatelky pomáhají při úklidech v domácnosti, praní, žehlení, zašívání osobního a ložního prádla, praní a věšení záclon, nákupech potravin a potřeb pro domácnost, zařizování záležitostí klientů u lékaře, vyzvedávání léků z lékárny, vyřizování věcí na poštovním úřadě či ostatních veřejných institucích a úřadech. Centrum sociálních služeb nabízí také pomoc při přípravě a podání stravy, pomoc při osobní hygieně, pedikúru v domácím prostředí, dovoz k lékaři či doprovod při vycházkách. V ostatních obcích regionu Tišnovsko jsou z nadstandardních služeb nejčastěji využívány možnosti vaření a rozvozu obědů pro důchodce. Tuto možnost využívají senioři v deseti obcích regionu – Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov, Lomnice, Malhostovice, Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka a Žďárec. V obci Lažánky je možno využívat stravování formou „menu“ v restauraci hotelu Vyhlídka. Další nadstandardní službou, kterou pečovatelská služba nabízí je nakupování pro seniory. Tuto službu využívají ve obcích Lomnice a Nedvědice. V obci Nedvědice pečovatelská služba nabízí také možnost úklidu domácností a dopravy. Tabulka 2–21: Přehled sociálních bytů a jejich potřebnosti v obcích regionu Tišnovsko Obec

Počet sociálních bytů

Deblín Dolní Loučky Doubravník

0 12 10

Z toho s pečovatelskou službou 0 12 10

Počet potřebných soc. bytů 6 5 20

Z toho s pečovatelskou službou 4 0 0

Drásov

0

0

25

0

Lomnice Malhostovice Nedvědice Tišnov

14 2 0 211

10 1 0 203

25 2 30 0

0 1 30 0


47


Profil regionu

Veřejně prospěšné práce využívá 16 z dotazovaných obcí. Zkušenosti s tímto institutem jsou různé, převažuje však spokojenost. Mezi hlavní nedostatky v poskytování sociálních služeb patří dle názorů zástupců dotázaných obcí zejména nedostatek finančních prostředků. Zlepšení zajištění péče o seniory je základní podmínkou dalšího rozvoje kvality života občanů, z nichž zvláště počet seniorů bude v následujících letech narůstat. Rozvoj terénních sociálních služeb a výstavby sociálních bytů a bytů s pečovatelskou službou jsou především cestou k udržení i zvyšování populace obcí. Příznivá poloha regionu, jeho přírodní bohatství a poměrně rozsáhlá síť zařízení s pečovatelskou službou jsou velkou příležitostí pro uplatnění regionu právě v oblasti sociálně – zdravotního průmyslu. Kultura a sport Kulturní zařízení v regionu jsou zastoupeny nejvíce knihovnami a kulturními domy. Celkem je v obcích rozmístěno 25 knihoven a 18 kulturních domů. Kromě této základní kulturní infrastruktury je možné navštívit v Tišnově kino Svratka a v Doubravníku a Tišnově v letních měsících letní kino. V Tišnově je také provozováno Městské kulturní středisko, které pořádá rozličné kulturní a společenské akce pro veřejnost nejen z Tišnova a okolí. V regionu se také nachází několik galerií, z toho tři v Tišnově a po jedné v Malhostovicích, Lomnici a v Křížovicích. Přehled základních kulturních zařízení v jednotlivých obcích je uveden v následující tabulce. Tabulka 2–22: Přehled kulturních zařízení v obcích regionu Tišnovsko Obec

Kulturní dům

Knihovna

Borač Braníškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Nedvědice Nelepeč-Žernůvka

ano ne ano ano ne ano ne ano ne ano ano ne ano ano ano – společenské místnosti v suterénu OÚ ano ano ne ne ne ano ne ne ne ano ne

ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne ne ano ano ne ne ne ne ano ano ano ne ano ano ne

48


Profil regionu

Obec

Kulturní dům

Knihovna

Níhov Olší Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Synalov Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné

ano ano ne ne ne ano ne ne ano ne ano ano ne ne ne ano ano

ano ano ne ano ne ano ne ano ano ano ano ne ne ne ne ano ano

Zdroj: Dotazníkové šetření u obcí regionu Tišnovsko, Eurovision, s.r.o., 2006

Pravidelné bohoslužby se konají v 20 obcích regionu. V Lomnici se nachází synagoga, v níž se během letní sezóny pořádají výstavy. Sportovní zařízení jsou zastoupena hlavně hřišti a tělocvičnami. Podle dotazníkového šetření u obcí se ve 35 obcích nachází hřiště a v 16 obcích tělocvična. V 18 obcích regionu se nachází buď koupaliště nebo možnosti pro přírodní koupání, v Lomnici je dále krytý bazén, který je součástí základní školy. Obecně však lze říci, že technický stav zmíněných hřišť je špatný a v obcích je převážně absence hřišť pro děti do 10 let. Tenisové kurty jsou v Malhostovicích a Štěpánovicích, kde také mají prostory pro hraní stolního tenisu a nohejbalu. V Předklášteří a Nedvědici se nachází lyžařský vlek, v Nedvědici zimní stadion a v Újezdu u Tišnova je broková střelnice. Spolkový život a zapojení občanů do veřejného života zvyšuje sepětí s domovskou obcí, posiluje sousedské vztahy a přispívá k prosperitě obce. Ve většině obcí působí nějaké zájmové sdružení, ale i tam, kde neexistuje oficiální organizované sdružení, probíhá během roku vždy několik kulturních a společenských akcí organizovaných na dobrovolné bázi. V regionu Tišnovsko působí mládežnické spolky. V Tišnově působí Mateřské centrum určeno pro rodiče s dětmi ve věku do 3 let. Dále jsou aktivní mládežnické organizace Junák a Brontosaurus a klub pro teenagery – Klub deskových her Odyssea. Kulturní a tělovýchovné aktivity mají ponejvíce na starosti místní svazy dobrovolných hasičů, tělovýchovné jednoty Sokol a Orel. Z dalších zájmových sdružení a svazů jsou to nejčastěji myslivecká sdružení, ale i oddíly fotbalistů, hokejistů, karate, mažoretky, ping pong, aerobic, klub lyžařů, kluby důchodců, zahrádkářů, včelařů, rybářů, chovatelů, turistů, jeskyňářů, kynologů, radioamatérů, divadelní kroužky, pěvecké sbory, taneční orchestr a farní společenství. Nedílnou součást kulturního, sportovního a společenského života v regionu představují nejrůznější kulturní, sportovní a jiné akce pořádané obcemi a dalšími subjekty v území, které slouží k uchovávání tradic a posilování místní identity. Mezi nejčastěji pořádané kulturně společenské akce v obcích regionu Tišnovsko patří plesy, masopust, hody, ostatky, poutě, mikulášské besídky, oslavy Dne dětí, oslavy Dne matek, benátské noci, taneční večery, výstavy a koncerty. Z konkrétních kulturních a společenských akcí v regionu jmenujme zejména vícedenní Slavnosti pernštejnského panství pořádané na hradě Pernštejně, v Nedvědici a okolních obcích.

49


Profil regionu

Za zmínku stojí i pořádání mezinárodní mineralogické burzy v Tišnově. Mezi nejčastěji pořádané sportovní akce patří fotbalové turnaje, nohejbalové turnaje, hasičské soutěže, střelecké soutěže, turistické pochody, kulečníkové a tenisové turnaje. V Předklášteří se koná Mistrovství ČR v lyžování na trávě. V Doubravníku jsou pořádány mezinárodní muškařské závody. Kulturní a sportovní aktivity jsou v regionu Tišnovsko zajištěny velmi dobře. Především dostatečný počet hřišť a tělocvičen je dobrým předpokladem rozvoje volnočasových aktivit dětí, který je tou nejlepší prevencí sociálně patologických jevů. Také velký počet knihoven je dobrým předpokladem k vytvoření veřejně přístupných informačních sítí, které by jistě přispělo k rozvoji posilování identifikace obyvatelstva s regionem.

50


Profil regionu

2.8 Cestovní ruch V regionu Tišnovsko existují v rámci jižní Moravy i České republiky dobré předpoklady pro rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu. Největší potenciál spočívá v kulturní krajině regionu, která je výsledkem přetváření přírodní krajiny tvůrčí lidskou prací a vytváří množství atraktivních zákoutí, pohledů a příležitostí pro různé typy turistických výletů. Navíc je doplněna řadou významných historických kulturních a technických památek, které jako výsledky úsilí minulých generací doplňují její obraz a dodávají jí neopakovatelný výraz. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je zvýrazněn výhodnou polohou území v širším zázemí brněnské aglomerace, což je zdůrazněno i dobrým dopravním spojením s Brnem. Cestovní ruch, turismus a rekreace jsou svým prostorovým rozsahem a intenzitou významným celosvětovým společenským jevem. Tyto, v současné době dynamické společensko – ekonomické činnosti, zasahují výrazně do utváření životního prostředí daného území (ať již přírodního či sociálního), a to svými pozitivními i negativními vlivy. V České republice začal být význam cestovního ruchu výrazněji oceňován až v devadesátých letech s nástupem tržní ekonomiky. Zvýšení turistické návštěvnosti v území může posílit kupní sílu obyvatel a pomoci rozvíjet podnikatelské prostředí regionu. Kvalita poskytovaných služeb a jejich nabídka pak významně ovlivňují spokojenost návštěvníků a působí tak i na jejich rozhodování, zda navštíví území i příště. Pro návštěvnost území je stále významnější jeho účelná prezentace a propagace. Cestovní ruch se tak v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je více než v jiných případech možno ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. Turistické cíle a atraktivity Region Tišnovsko nabízí svým návštěvníkům celou řadu turistických cílů a atraktivit. Region jako celek se vyznačuje příznivými krajinnými předpoklady pro využití v oblasti aktivit cestovního ruchu a rekreace. K vysoké scénické hodnotě a turistické atraktivitě zdejší krajiny přispívá vysoká lesnatost – více než dvě pětiny rozlohy regionu (42%) tvoří lesní porosty (pro srovnání lesnatost v celém Jihomoravském kraji činí 33%). Zvlněná krajina regionu (nadmořská výška se pohybuje v intervalu 250 – 701 m n. m.) skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Krajinářská hodnota území je zdůrazněna včleněním jeho částí do tří přírodních parků. Ty představují speciální kategorii zvláště chráněných území definovaných zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako území sloužící k ochraně krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Slouží kromě jiného k obnově duševních i fyzických sil člověka přiměřenou rekreační činností v nenarušeném nebo málo narušeném přírodním prostředí. Největší plochu na území regionu Tišnovska zabírá přírodní park Svratecká hornatina, jehož hlavní krajinářské hodnoty spočívají ve vysokém zastoupení zbytků přírodě blízkých až přirozených listnatých lesů, listnatých lesů na vápencových sutích, v mezním výskytu některých teplomilných druhů rostlin, ve výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a v typickém vysokém podílu vysokokmenných ovocných sadů. Celkově lze území přírodního parku charakterizovat jako harmonickou členitou kulturní krajinu s celkově velmi pestrou strukturou využití, s vysokým zastoupením lesních porostů (často ekologicky značně cenných) i jiných ekologicky cenných vegetačních formací, se zachovalými kulturně historickými hodnotami a s velkým rekreačním významem. Na území regionu přírodní park zasahuje do katastrů 15 obcí (katastry obcí Brumov, Borač, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Kaly, Lomnice, Lomnička, Nedvědice, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Synalov, Štěpánovice, Tišnov).

51


Profil regionu

Jižní okraj regionu Tišnovsko zasahuje do přírodního parku Údolí Bílého potoka, konkrétně se jedná o katastry obcí Braníškov, Deblín, Lažánky a Svatoslav), jehož hlavní krajinářské hodnoty spočívají ve skutečnosti, že jeho jádrovou část tvoří rozsáhlý, v podstatě souvislý lesní komplex s cenným rekreačním významem a s poměrně vysokým zastoupením ekologicky cenných segmentů lesa. Na lesní komplex navazuje vcelku harmonická kulturní zemědělská krajina. Velmi cenné jsou rovněž přirozené úseky vodních toků (zejména Bílého potoka) s kvalitními břehovými porosty a navazujícími nivními a mokřadními loukami. Na katastr území obce Bukovice zasahuje přírodní park Lysicko, který představuje harmonickou kulturní krajinu s celkově velmi pestrou strukturou využití, s vysokým zastoupením lesních porostů i jiných ekologicky cenných vegetačních formací a s velkým rekreačním významem. Na území regionu se dále nachází řada maloplošných zvláště chráněných území, z nichž část tvoří navštěvované přírodní turistické cíle a atraktivity regionu. Jedná se o čtyři přírodní rezervace a 15 přírodních památek na katastrech 10 obcí regionu. Podrobnější charakteristika jednotlivých zvláště chráněných území je uvedena v následující tabulce. Tabulka 2–23: Maloplošná zvláště chráněná území v regionu Tišnovsko kód 43

1864 1015

1469

1447 1463

1924 1465

1466

1467

690 695

Název

Popis, důvod ochrany

Rozloha (ha) PR Sokolí skála* Přirozená společenstva suťového lesa na 88,2 strmých svazích a skalních stěnách nad údolím řeky Svratky s výskytem ohrožených druhů rostlin PR Nad horou* Skalnaté svahy s drobnými suťovisky 43,33 porostlé habřinami a smíšenými porosty PR Slunná Smíšený lesní porost pralesovitého 4,98 charakteru s bohatým bylinným podrostem a výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin PR Pod Sýkořskou Skalnatý hřbet se zbytky přirozených 23,25 myslivnou* dubových bučin s javorem a bohatým bylinným podrostem PP Pláně Příkrý skalnatý svah s řídkým smíšeným 9,6 porostem a bohatou květenou PP Luzichová* Přirozený listnatý lesní porost s druhově 21,09 bohatým bylinným podrostem na strmých, skalnatých svazích údolí potoka Besénku, hnízdiště výra velkého PP Zámecký les Listnatý porost, významné ptačí 5,59 v Lomnici* hnízdiště PP Klášterce* Vrcholový skalnatý hřeben s přirozeným 22,82 dubovým porostem s bohatým bylinným patrem PP Veselská lada* Travinobylinná lada na strmém 0,95 kamenitém svahu s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, hlavně vzácnou vratičkou měsíční PP Veselský Vrcholový hřbet s extenzivně 13,74 chlum* obhospodařovanými pastvinami a druhově bohatou vegetací. Jedinečné ukázky antropogenních forem reliéfu, vzniklých tradičním zemědělským obhospodařováním PP Drásovský Lokalita teplomilné vápencové květeny 0,64 kopeček (koniklec velkokvětý aj.) PP Malhostovická Vápencové skalky s teplomilnými 1,89 pecka společenstvy (koniklec velkokvětý aj.)

Katastrální území Borač, Doubravník

Černvír, Nedvědice Lažánky

Synalov

Kuřimská Ves Lomnice

Nová

Lomnice Lomnice, Synalov Lomnice – k.ú. Veselí

Lomnice – k.ú. Veselí

Malhostovice Malhostovice

52

Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko kód

Název

883

PP Zlobice

1870

1876

1462 1468

1470

204

Popis, důvod ochrany

Přirozený listnatý les se zbytky teplomilných stepních společenstev a s výskytem chráněných druhů rostlin. Lokalita lýkovce vonného PP Horní Židovka* Zbytek přirozené bučiny s javorem a dubem s bohatou květenou. Významné biocentrum smíšeného lesa uprostřed smrkových monokultur PP Míchovec* Skalní hřeben s jedinečnými ukázkami mrazového zvětrávání a s pralesovým porostem bukových javořin s masovým výskytem měsíčnice vytrvalé PP Pilský rybníček* Zazemňující se vodní nádrž – refugium obojživelníků PP Sýkoř* Vrcholová skalnatá část a přilehlé horní části balvanitých svahů s rozlehlým komplexem typických bučin a bučin s klenem PP Synalovské Extenzivně obhospodařované pastviny kopaniny* až pastvinná lada na jižních svazích Sýkoře s výskytem vzácných rostlinných společenstev a geomorfologicky pozoruhodným balvanovým proudem PP Květnice Vápencový vrch s jeskyněmi, lesostepní a stepní teplomilná společenstva. Významná mineralogická lokalita

Profil regionu Rozloha (ha) 52,61

Katastrální území Malhostovice, Kuřim

24,02

Synalov

19,52

Synalov, Běleč

0,3

Synalov

96,45

Synalov

10,99

Synalov

129,86

Tišnov

Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody

Vysvětlivky: PR – přírodní rezervace PP – přírodní památka

* - lokalizace na území přírodního parku Svratecká hornatina Přírodní a krajinnou atraktivitu Tišnovska dotváří řada dalších přírodních zajímavostí, významných krajinných prvků a státem chráněných památných stromů (památné stromy se nachází na katastrech obcí Dolní Loučky, Doubravník, Hluboké Dvory, Kuřimská Nová Ves, Lomnice, Nedvědice, Olší, Předklášteří, Štěpánovice, Železné). Region Tišnovsko turistické návštěvníky přitahuje také řadou kulturně historických atraktivit a pozoruhodností, z nichž některé jsou národního a nadregionálního významu. Turisticky nejnavštěvovanějším cílem regionu je národní kulturní památka hrad Pernštejn, který patří mezi nejmohutnější a nejlépe zachovalé hrady v Česku. Vlastní hrad tvoří komplex budov, chráněný suchým příkopem. Stavební vývoj hradu vyvrcholil v poslední třetině 15. a v první polovině 16. století, kdy získal dnešní pozdně gotickou a renesanční podobu. Hradu se říká mramorový podle ostění a portálů z bílého nedvědického mramoru. Hrad, který je majetkem státu ve správě Památkového ústavu v Brně, je veřejnosti přístupný a patří k turisty nejvyhledávanějším památkám na Moravě. V Předklášteří se nachází klášterní areál Porta coeli (Brána nebes), který patří k nejvýznamnějším stavebním památkám v České republice. Z rozsálého komplexu klášterních budov je celoročně veřejnosti přístupná stavebně nejcennější část s románskogotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1233 - 1239, křížovou chodbou a kapitulní síni s původním kamenným čtenářským pulpitem. Křížová chodba z období kolem r. 1260 je dnes jedinou neporušenou stavbou tohoto typu na Moravě. Unikátní uměleckou prací svého druhu v celé střední Evropě je bohatě zdobený gotický

53


Profil regionu

portál v západním průčelí klášterního kostela. Naproti portálu v barokní budově bývalého probošství sídlí pobočka Muzea Brněnska - Podhorácké muzeum. Kromě stálých expozicí (mineralogická, lapidárium v křížové chodbě a nové expozice měšťanského obytného interiéru z přelomu 19. a 20. století), se v jeho výstavních prostorách koná po celý rok řada krátkodobých výstav. K dalším významným památkám Předklášteří patří hřbitovní kostelík Nejsvětější Trojice v pozdně gotickém až renesančním slohu. Na území regionu Tišnovsko se rovněž nachází dvě městské památkové zóny, a to v Doubravníku a v Lomnici. Památkovou zónu v Doubravníku (vyhlášena v roce 1995) tvoří farní kostel Povýšení sv. Kříže, zbytky opevnění, fara a některé obytné domy. Kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven na místě zaniklého kláštera augustiniánek v letech 1535-1557 v pozdně gotickém a renesančním slohu pány z Pernštejna jako jejich rodová hrobka. Na severní straně kostela byla v roce 1867 přistavěna pseudogotická hrobka Mitrovských, ve které se nachází 19 sarkofágů odlitých ve štěpánovské huti. Městys Lomnice, jehož centrum bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou, je pozoruhodný řadou významných kulturních památek. Jádro Lomnice bylo přestavěno v druhé polovině 17. století podle plánu vídeňského architekta C. P. Tencally. Za pozornost návštěvníků stojí především renesanční zámek s parkem, barokní kostel Navštívení Panny Marie (jediný se dvěma věžemi na Tišnovsku), radnice, tvarově neobyčejně bohaté sousoší morového sloupu, židovská synagoga (konají se zde výstavy a koncerty) a hřbitov (památky na židovskou osadu, která zde existovala více než 200 let), ale i řada dalších artefaktů. Velmi krásné je i okolí městyse, které je ideální pro pěší i cykloturistiku. Řada kulturních památek a dalších historických atraktivit se nachází i ve městě Tišnově. Jednou z dominant města je kostel sv. Václava, jednolodní gotická stavba stojící na východním okraji historického jádra města. Další stavební dominanty města tvoří barokní domy. Většinou pocházejí ze 17. stol., postavené jsou na starších základech, zpravidla jde o šířkový dům s mansardovou střechou a štítovými vikýři (Humpolka, Panský dům), valenou klenbou, mohutnými kamennými zdmi a průjezdem nebo mázhauzem (dolní síň, kde se provozovalo řemeslo nebo obchod). Všechny stojí podél hlavní silnice procházející Tišnovem a sloužily jako zájezdní hostince, dnes jsou již opravené a modernizované. Tišnov se může dále pochlubit několika zajímavými ukázkami architektury 20. století. Jedná se kupříkladu o novorenesanční radnici v romantickém historizujícím slohu, která byla přestavěna v roce 1905, v letech 2002-2003 získala současnou podobu rozšířením o nové západní křídlo. Pozoruhodná jsou sgrafita na vnějším zdivu zachycující výjevy z historie Tišnova. Dále jde o několik secesních vil na ul. Riegrova z počátku století, nemocnici či funkcionalistickou budovu městské spořitelny, která byla postavena dle návrhu architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Z funkcionalistického období pochází také v roce 1996 rekonstruovaný Jamborův dům se stálou expozicí obrazů akademického malíře Josefa Jambora, který část svého díla věnoval městu, a dalšími výstavními místnostmi, ve kterých celoročně probíhají krátkodobé výstavy výtvarných děl a je rovněž umístěno městské turistické informační centrum. V obci Černvír se nachází významná památka lidového stavitelství, dřevěný krytý most přes řeku Svratku, jehož střecha je pokryta štípaným šindelem. Byl postaven roku 1718 a na Moravě je nejstarším mostem tohoto typu. Další dominantou obce je starobylý kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie na skalní ostrožně nad Svratkou, který má původ v románské svatyni z první poloviny 13. století. Rovněž v dalších obcích regionu se nachází některé architektonicky a historicky cenné stavby a objekty. Z církevních staveb uveďme například kostel sv. Mikuláše v Deblíně,

54


Profil regionu

raně gotický kostela Povýšení sv. Kříže v Drásově, kostel sv. Martina v Dolních Loučkách, kostel sv. Antonína v Kuřimské Nové Vsi, kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách, kostel sv. Kunhuty v Nedvědici, kostel sv. Jiří v Olší, kostel sv. Jiljí v Újezdě u Tišnova, kostel sv. Petra a Pavla ve Žďárci. Z ostatních staveb uveďme empírovou myslivnu a historické brány v Deblíně, na území regionu se dochovalo také několik zříceni středověkých hradů (Loučka (Střemchov), Trmačov, Košíkov, Hrádek, Víckov, Žďárec). Častým cílem cest za kulturou je soukromá Galerie Z Ruky v Křížovicích. Z ostatních turistických cílů a atraktivit regionu jmenujme železniční viadukt v Dolních Loučkách a soukromou úzkorozchodnou zahradní železnici v Drásově, která se stala i součástí tras školních výletů. Z kulturních a společenských akcí v regionu s přímou vazbou na rozvoj cestovního ruchu jmenujme zejména dvakrát ročně pořádanou mezinárodní mineralogickou burzu v Tišnově a vícedenní Slavnosti pernštejnského panství na hradě Pernštejně, v Nedvědici a okolních obcích. Z dalších akcí lze uvést tradiční turistické pochody Za krásami řeky Svratky a okolí Nedvědice. Stručný seznam turisticky nejatraktivnějších lokalit i potenciálních turistických cílů je v následující tabulce uveden na základě výpovědí představitelů obcí a s pomocí existujících turistických map a propagačních materiálů. Obce regionu jsou také rodištěm či působištěm řady významných osobností. To vytváří potenciál pro zvýšení návštěvnosti území v rámci kulturní turistiky spojené s návštěvou míst pobytu významné osobnosti (v případě turistického zpřístupnění těchto míst). V tabulce č. 2-24 je dále uvedeno, zda obcí prochází naučná stezka, cyklotrasa a zda je v obci či jejím blízkém okolí koupaliště nebo možnost koupání. Tabulka 2–24: Turistické cíle a atraktivity v obcích regionu Tišnovsko

obec

koupaliště, možnosti nauč. cyklokoupání stezka trasa významná místa

Borač Brumov

ano

ne

ano

Březina Bukovice

ano ano

ano ne

ano ne

Údolí Svratky

Černvír

ne

ano

ne

Deblín

ano

ne

ano

Dolní Loučky

ano

ano

ano

Doubravník

ano

ne

ano

významné osobnosti a rodáci Josef Uher, spisovatel, Dr. Josef Válka, historik

kostel Nanebevzetí Panny Marie, technická památka Eduard Valdhans dřevěný zastřešený most učitel a malíř historické brány, kostel sv. Mikuláše, empírová myslivna, významné krajinné František Křehlík prvky akademický malíř vrch Hradisko, vrch Pasník, údolí Libochovky a Bobrůvky, zřícenina hradu Loučka (Střemchov), železniční Antonín Mrkos viadukt, kostel sv. Martina hvězdář, polárník přírodní rezervace Sokolí skála, městská památková zóna, gotickorenesanšní Felix Zawojski, kostel Povýšení sv. kříže, Ing. Osvald náhrobky Pernštejnů, hrobka Životský, Mitrovských, kaple sv. Máří MUDr. František Magdalény, Galerie Z Ruky Jelínek, akademik v Křížovicích, východisko Kolda

55


obec

Profil regionu

koupaliště, možnosti nauč. cyklokoupání stezka trasa významná místa turistických cest


ne

ano ne

Kostel Povýšení sv. kříže zřícenina hradu Trmačov

ne

Horní Loučky

ano

ne

ano

Kaly Katov

ne ne

ne ne

ano ne

údolí Loučky přírodní park Svratecká hornatina, vrch Babylon, kaple údolí Haldy

Křižínkov

ne

ne

ne

Kuřimská Nová Ves ne

ne

ne

Kuřimské Jestřabí ne

ne

ano

Lažánky

ne

Lomnice Lomnička

ne - pouze krytý baz. v ZŠ ano

Lubné

ne

ne

ne

Malhostovice

ano

ano

ano

ne ano

ano ano

Níhov Olší

ne ne

ano ne

ano

ano

ne

ano

ano ne

Předklášteří Rojetín

ne

Karel Zejda továrník

Kaple sv. Anny přírodní památka Pláně, údolí Haldy a Libochovky, kostel sv. Antonína

údolí Libochovky významné krajinné prvky, vápenné pece, prales Slunná, Přírodní park Bílý ne, ne, připra- připra- Potok, kostel Nejsvětější vuje se vuje se trojice Svratecká hornatina, Veselský Chlum, městská památková zóna, zámek, kostel Navštívení Panny ano Marie, synagoga, židovská J.Cimrmana ano čtvrť a hřbitov ano Kaple Sv. Bedřicha

Nedvědice ne Nelepeč-Žernůvka ne

významné osobnosti a rodáci

JUDr. Josef Babák - policejní ředitel

Jindřich Orator zemský poslanec

RNDr. A. Hrabětová Uhrová, Josef Uher, Serenyiové

údolí Libochovky a Haldy Malhostovická Pecka, Barevná vodní fontána

státní hrad Pernštejn (nár. kult. památka), kostel sv. Kunhuty, galerie (příležitostná), východisko turistických cest

Eduard Berka, Zdeněk Načesánek, Alois Lukášek – malíř, Josef František Karas, zdeněk Nečesánek – houslový virtuos, Antonín Emil Titl – dirigent a hudební skladatel, Bedřich Vala – malíř, Oldřich Vašica malíř

kostel sv. Jiří Klášter Porta Coeli, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Podhorácké muzeum, Rudolf Klátil, Josef hřbitovní kostelík Nejsvětější Grňa, Jiří Žlebský, Trojice Metoděj Havlíček Rudolf Kvasnica údolí Libochovky dirigent

56


obec Sentice Skalička Svatoslav

koupaliště, možnosti nauč. cyklokoupání stezka trasa významná místa ne ne ano partyzánský památník, ano ano Žandovský mlýn ne ne


Profil regionu

ano ano

ne

ano

Tišnov Tišnovská Nová Ves

ano

ano

ano

ne

ne

ne


ano ne

ne ano

ano ano

Vratislávka

ano

ne

ne

Žďárec Železné

ano ne

ne ano

ne ano

Vrch Sýkoř Chráněná lokalita - močál (čolci) Přírodní památka Květnice, Jamborova Galerie, kostel sv. Václava, barokní domy, radnice, rozhledna na Klucanině údolí Loučky, zřícenina hradu Košíkov zřícenina hradu Hrádek, kostel sv. Jiljí robotní zvonička, zámek

významné osobnosti a rodáci

Emanuel Ranný Josef Jambor, Marie Pavlíková, Josef František Karas, Alois Král

Zdeňka Raná

údolí Libochovky Havlov - pobýval zde v letním sídle bývalý prezident Havel, zřícenina hradu Víckov, býv. tvrz Žďárec, kostel sv. Petra a Pavla, údolí Loučky a Libochovky, Trenckova rokle Hradisko VKP


Infrastruktura pro cestovní ruch Ačkoliv území regionu Tišnovsko je z hlediska cestovního ruchu poměrně atraktivní, nelze podlehnout iluzi, že to samo o sobě stačí k přilákání většího množství návštěvníků. Pokud nebude vytvořena či optimalizována základní turistická infrastruktura (od značení turistických tras, cyklotras, přes možnosti koupání, jízdy na koních až po další návazné služby umožňující vyžití v případě nepříznivého počasí atd. a s tím související stravovací a ubytovací služby ve vhodné struktuře a množství), nelze očekávat ani větší ekonomické efekty z rozvíjejícího se cestovního ruchu. Přehled stávajícího stavu vybavenosti území Tišnovska turistickou infrastrukturou z hlediska možných rekreačních aktivit přináší následující kapitola, ubytovací možnosti jsou blíže zmíněny v navazují pasáži. Dále je nutné připomenout, že jakákoliv expanze rekreačních, turistických a sportovních funkcí a jim odpovídajících zařízení není myslitelná bez úzce koordinovaného rozvoje funkcí a infrastruktur dalších - doprava, inženýrské sítě, služby, výroba, zajišťující základní ekonomickou stabilitu území, péče o krajinu, rozvoj lidských zdrojů, otevřená a konstruktivně orientovaná informační politika, vyšší stupeň institucionalizované koordinace společných aktivit na území regionu atd. Pěší turistika Území regionu se celou řadou svých parametrů řadí mezi oblasti z pohledu pěší turistiky atraktivní. Jedná se o území, které se nachází v širším zázemí města Brna. Většina území regionu má příznivou morfologii, vegetační skladbu, přiměřenou přehlednost a alespoň základní atraktivitu danou dostupnými pamětihodnostmi a zajímavostmi.

57


Profil regionu

Území regionu je celkem rovnoměrně pokryto sítí turistického značení spravovaného Klubem Českých turistů. Kromě toho v roce 2004 mikroregion Porta provedl vyznačení osmi zaokruhovaných vycházkových pěších tras o celkové délce 48 km. V okolí Tišnova a Lomnice jsou dále vyznačeny naučné stezky. Pro zvýšení turistické návštěvnosti území lze uvažovat o vytyčení dalších naučných (tematických) stezek, které by seznamovaly s místní kulturní a hospodářskou historií, architekturou, pobytem významných osobností, přírodními pozoruhodnostmi apod. Je však třeba uvědomit si, že v naznačených podmínkách regionu značené turistické cesty nepředstavují rozhodující limit turistického provozu – ten je třeba hledat v související infrastruktuře – možnosti ubytování, stravování, občerstvení, odpočinku, návštěvy turistických nekrajinářských atraktivit, provázanost na jiné aktivity v území (kulturní, rekreační, sportovní) – značení turisticky frekventovaných nebo poptávaných tras je pak až sekundární záležitostí. Cykloturistika Pro cykloturistiku poskytuje krajina Tišnovska ideální terény. Podle atlasu cyklotras na serveru cykloserver.cz prochází přes území regionu řada značených cyklotras. Ragion protíná napříč regionem ve směru Nedvědice – Drásov dálková cyklotrasa č. 1 Praha – Brno – Vídeň. Regionem dále prochází řada značených regionálních cyklotras s napojením na dálkovou cyklotrasu č. 1, z nichž mnohé byly v posledních letech vyznačeny za finanční spoluúčasti ze Společného regionálního operačního programu (cyklotrasy a navazující zázemí pro cykloturisty a turisty na území mikroregionů Porta a DSO Deblín). Značená cyklotrasa dnes prochází přibližně každou druhou obcí regionu. V souvislosti s rostoucí oblibou cykloturistiky, bude postupné doplňování sítě stávajících cyklotras včetně budování nezbytného zázemí pro cykloturisty dále pokračovat. Vybraní poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb v regionu jsou zapojeni do projektu Cyklisté vítáni (viz tabulka 2-26). Tabulka 2–25: Přehled značených cyklotras v regionu Tišnovsko označení Trasování v regionu 1 (Praha) – Pernštejn – Nedvědice – Černvír – Doubravník – Lomnice – Lomnička – Tišnov – Drásov – (Brno - Vídeň) 4025 Nedvědice – (Jimramov – Polička) 5086 (Svojanov – Olešnice) - Nedvědice 5130 (Petrovice – Šiklův Mlýn) - Pernštejn 5172 Tišnov – Drásov – (Veverská Bítýška – Rosice – Židlochovice) 5143 (Skalice n. S.) – Brumov – (Černovice) 5198 Předklášteří – Deblín – Vohančice - Březina 5197 (Kuřim) – Malhostovice – Skalička – (Býkovice) 5195 Brumov – Sýkoř - Lomnice 5194 Lomnička – (Rešov – Kozárov) 5192 Falcovy – Deblín, háj. – Maršov - Šárka 5191 Dolní Loučky – Tišnovská Nová Ves - Žďárec 5190 Tišnov – Předklášteří – Dolní Loučky – Žďárec – Mezibořský rybník 5196 Rešov – Šerkovice 5188 5187 5186

(Veverská Bítýška) – Březina – Tišnov – Borač - Prudká (Brno) – Sentice - Drásov (Kuřim) – Drásov – Železné - Tišnov

Zdroj: www.cykloserver.cz

58


Profil regionu

Venkovská turistika a agroturistika Pojem agroturistika označuje specifickou formu rekreačního turistického provozu charakterizovaného ubytováním formou privátu na zemědělské farmě, venkovská turistika je charakterizována šířeji jako turistický provoz spojený s ubytováním formou privátu nebo malého pensionu ve venkovském území s relativně zachovaným kvalitním přírodním potenciálem. Tento druh rekreace je na území regionu v současné době oficiálně realizován pouze okrajově (viz tabulka 8-4). Přesto právě pro něj má region dobrý potenciál a dokonce je možné konstatovat, že aktivizace tohoto potenciálu je možná za relativně nízkých nákladů ve srovnání s ostatními segmenty rekreačního provozu. Vhodné lokality pro agroturistiku je možné nalézt víceméně na území celého regionu. Hipoturistika Hipoturistiku je v našich podmínkách nutno považovat za dosud relativně okrajovou formu rekreační turistiky. Z hlediska potenciálu regionu pro tyto aktivity můžeme konstatovat, že přírodní a krajinná dispozice je velmi dobrá, infrastruktura však neúplná. V současné době jsou možné vyjížďky na koních například v Předklášteří, Železném, Tišnově, Drásově, Kuřimském Jestřabí, z obcí mimo DSO Tišnovsko například ve Všechovicích, Herolticích a Maršově. Zimní rekreace Vzhledem k nižší nadmořské výšce (a tudíž kratší době trvání sněhové pokrývky) není zimní část sezóny pro cestovní ruch na území regionu příliš významná – jednoznačně zde převažuje význam letních turistických aktivit. Přes oblíbenost zimní lyžařské turistiky a dobrou dosažitelnost z brněnské aglomerace (např. víkendové "lyžařské" vlaky) v regionu neexistují speciální vyznačené lyžařské trasy. Veřejné lyžařské vleky jsou především v členitém terénu v okolí Nedvědice (Nutrie – umělé zasněžování, Kovářová, Býšovec) a v Předklášteří (lyžařský areál Klínek - délka 450 m s převýšením 100 m, umělé zasněžování, v létě možnost lyžování na trávě). Ubytovací možnosti Podle údajů získaných pomocí dotazníkového šetření u obecních úřadů činí celková ubytovací kapacita regionu nejméně 860 lůžek, a to v různých typech ubytovacích zařízení - podrobnosti jsou uvedeny v následující tabulce. Převážná část ubytovací kapacity regionu je soustředěna ve čtyřech obcích – V Tišnově, Nedvědici, Doubravníku a Lažánkách. Podle zjištěných údajů se v Nedvědici nachází nejméně 185 lůžek, v Tišnově nejméně 155 lůžek, v Doubravníku nejméně 128 lůžek a v Lažánkách nejméně 92 lůžek. Ubytovací zařízení jsou provozována také ve Žďárci (80 lůžek), Lomnici (55 lůžek), Kuřimské Nové Vsi (48 lůžek), Brumově (37 lůžek), Předklášteří (28 lůžek), Lomničce (25 lůžek), Malhostovicích (16 lůžek), Deblíně (10 lůžek), Dolních Loučkách (8 lůžek). Pokud jde o strukturu ubytovacích kapacit, lze rozlišit několik typů zařízení. Vyšší kategorii představují hotely a penziony, které dohromady nabízejí 470 lůžek, což představuje více než polovinu ubytovací kapacity regionu. Zbývající lůžkové kapacity jsou nabízeny v kvalitativně nižších relacích v rekreačních střediscích, turistických ubytovnách, chatách a ubytování v soukromí.

59


Profil regionu

Tabulka 2–26: Přehled ubytovacích zařízení v obcích regionu Tišnovsko obec Brumov Brumov Deblín Dolní Loučky

ubytovací zařízení/vlastník ubytovací zařízení - Zhoř Jaroslav ubytovací zařízení - Město Tišnov Ing. Marie Weiglová – ubytování Ve dvoře – prázdniny na venkově, cyklisté vítáni ubytovací dům - Soukupová Věra

Doubravník Doubravník

Rekreační středisko ČD Prudká Turistická ubytovna v ZŠ

počet lůžek 7 30 10 8 120

Kuřimská Nová Ves Ranč u Bizona Kuřimská Nová Ves Penzion Sova

20 28

Lažánky Lažánky

Hotel Vyhlídka – cyklisté vítáni Rekreační středisko Šárka

62

Lažánky Lomnice

Rekreační středisko Hálův mlýn Penzion Pod sýpkou

30 40

Lomnice Lomnička

Rodinný penzion Zámecký mlýn – cyklisté vítáni Pezion Hamry

15 25


chaty - OVEKO a.s. Hotel Myslivna s rehabilit. zařízením s celoročním provozem

Nedvědice Nedvědice

Penzion Hanáček Hotel U nádraží

15 30


Pension Barborka Penzion Pod hradem

16 14

Předklášteří Předklášteří

Penzion U kláštera Chaty „Portas“

14 14

Tišnov Tišnov

Hotel Květnice – cyklisté vítáni Penzion Červený mlýn – cyklisté vítáni

54 44

Tišnov Tišnov

Villa Franke Penzion Apartment

Tišnov

Ubytovna Koral

Tišnov

Kemp Koral

Žďárec

Rekreační středisko Havlov

16 110

5 53 80

Zdroj: Dotazníkové šetření u obcí regionu Tišnovsko, Eurovision, s r.o., 2006 Pozn: cyklisté vítáni, prázdniny na venkově – zařazení ubytovacích zařízení do uvedených turistických produktů

V žádném případě nelze opominout objekty privátního rekreačního bydlení (tj. chalupy a chaty), které můžeme nalézt téměř ve všech obcích regionu. Dle informací ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 je na území regionu k rekreaci využíváno celkem 731 bytů. Nejvyšší počty trvale neobydlených bytů jsou využívány k rekreaci v Tišnově, Nedvědici, Doubravníku a Lomnici, v některých menších obcích se rekreační byty významně podílí na celkovém počtu bytů (zejména obce Rojetín, Bukovice, Lubné, Nelepeč-Žernůvka, Kuřimská Nová Ves, Synalov, Vratislávka, Hlukové Dvory, Pernštejnské Jestřabí, Tišnovská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí). Posouzení dostatečnosti či nedostatečnosti ubytovací kapacity regionu je vždy do značné míry subjektivní - nabídka je sice určována poptávkou, současně je však ovlivněna i poptávkou v minulosti a odhady poptávky budoucí. V současné době je pro většinu ubytovacích zařízení v regionu charakteristická nízká vytíženost poskytovaných kapacit Informace a propagace území Součástí nabídky cestovního ruchu jsou nejen atraktivity, atrakce a služby pro turisty, ale i jejich marketing, tedy způsoby a cesty, jak se informace o nabídce v regionu dostanou

60


Profil regionu

ke stávajícím či potenciálním návštěvníkům. Potenciální návštěvník regionu Tišnovsko může základní informace získat z map a turistických průvodců, které na několika úrovních podrobnosti (různá měřítka) a zájmovosti (turistické, cykloturistické mapy apod.) pokrývají celé území regionu. Kromě toho existují různé propagační a informační materiály obcí a mikroregionů a postytovatelů služeb (zejména ubytovacích) na území regionu. V Informace turistům a návštěvníkům regionu celoročně poskytuje turistické informační centrum v Tišnově, které pro město provozuje organizace ECEAT a které návštěvníkům nabízí tištěné propagační materiály a informace o možnostech ubytování a náplně pobytu v regionu a okolí. Existující nabídka propagačních materiálů prezentovaných v rámci turistického informačního centra v Tišnově však není příliš rozsáhlá. Přestože má region Tišnovsko řadu turistických cílů a atraktivit a konají se zde významné kulturně společenské akce, nejsou ve větší míře koordinovaně prováděny jejich publicita a marketing. Rovněž dosud nebyly vytvořeny a prezentovány společné turistické produkty, tj. ucelená nabídka možností pobytů v regionu pro různé cílové skupiny návštěvníků a různé délky pobytů, v rámci kterých by došlo k provázání jednotlivých turistických cílů a atraktivit. Tato situace by se mohla změnit, neboť v letech 2007 2008 budou v rámci projektu Příprava produktů cestovního ruchu Tišnovska a jejich marketing vytvořeny specifické turistické produkty cestovního ruchu Tišnovska s důležitým cílem prodloužit turistickou sezónu a s tím související distribuční nástroje (tištěné propagační letáky, internetová databáze a webová prezentace). Tabulka 2–27: Příklady námětů obcí a místních iniciativ regionu Tišnovsko na rozvoj cestovního ruchu pro období 2007 - 2013 obec Brumov Březina Bukovice Černvír

Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory Horní Loučky Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné

směry rozvoje agroturistika rozšíření cyklostezek (kolem vodních ploch na katastrálním území) cyklostezka výstavba sportovního areálu s víceúčelovým hřištěm a dalšími sportovními prvky jako minigolf, doskočiště apod. podpořit místní iniciativy - zbudovat penzion, ubytovací zařízení vybudování naučné stezky, vybudování nebo rekonstrukce koupaliště cyklostezky - propojení hrad Pernštejn a Strážek a Žďárec, k významným památkám (Košíkov) zahradní železnice uvedení do provozu centra agroturistiky v soukromém vlastnictví rozšíření cyklistických stezek

vybudování návsi, koupaliště, rozšíření cyklostezek zlepšit spolupráci a propagaci hotelu

cykloturistická trasa

61

Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko obec Malhostovice

Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Olší Předklášteří Rojetín Sentice Skalička Svatoslav Štěpánovice Tišnov Újezd u Tišnova Vohančice Vratislávka Žďárec Železné

Profil regionu směry rozvoje využití bývalého vojenského území Zlobice Vybudování parkoviště pro návštěvníky hradu Pernštejna a vybudování nových přístupových tras pro pěší z podhradí na hrad Pernštejn; vybudování cyklotrasy, která spojí vodohospodářskou stezku Koroužné s Brněnskou přehradou rozvoj a zlepšení cest pro cykloturistiku

vybudování cyklostezky

řešení turistické cyklostezky, naučné stezky

značení cyklotras


Shrnutí Region Tišnovsko má nesporně potenciál pro příchod většího počtu návštěvníků, než je tomu dnes. Vyžaduje to však realizaci řady opatření jako jsou například investice do ubytovacích zařízení, do infrastruktury cestovního ruchu a propagace území. Klíčová je tvorba specifických turistických produktů, které nabídnou škálu různě dlouhých pobytů v území s nabídkou možných aktivit, a to odlišně pro různé skupiny potenciálních návštěvníků; tzn. je cílený např. na rodiny s dětmi, skupiny vrstevníků, seniory apod. Stejně klíčová je následná cílená a jednotná propagace těchto produktů. Jako vhodná specializace turistických produktů Tišnovska se jeví zaměření na pěší a poznávací turistiku, cykloturistiku, venkovskou turistiku či kulturně-historické památky. Velmi účelná je v tomto spolupráce mikroregionů v rámci regionu Tišnovsko.

62


Profil regionu

2.9 Životní prostředí Celkový stav životního prostředí v regionu Tišnovsko je uspokojivý. Životní prostředí regionu není zatěžováno významnými zdroji znečištění a lze je klasifikovat jako vhodné pro bydlení. Diverzita krajiny, členitý reliéf a daleké výhledy vytvářejí vysoce esteticky hodnotnou krajinu s potenciálem pro využití v cestovním ruchu. Ochrana přírody a krajiny Na území regionu Tišnovsko se nachází řada maloplošných zvláště chráněných území. V současnosti jsou na Tišnovsku vyhlášeny 4 přírodní rezervace a 15 přírodních památek. V následujícím textu je uveden jejich stručná charakteristika: Přírodní rezervace Sokolí skála – rozloha 88,2 ha – se rozkládá v k.ú. Borač a Doubravník a tvoří ji přirozená společenstva suťového lesa na strmých svazích a skalních stěnách nad údolím řeky Svratky s výskytem ohrožených druhů rostlin. Přírodní rezervace Nad Horou – rozloha 43,3 ha – leží na k.ú. Černvír a Nedvědice a tvoří ji skalnaté svahy s drobnými suťovisky porostlé habřinami a smíšenými porosty. Přírodní rezervace Slunná – rozloha 4,98 ha – nachází se na k.ú. Lažánky a tvoří ji smíšený lesní porost pralesovitého charakteru s bohatým bylinným podrostem a výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Přírodní rezervace Pod Sýkořskou myslivnou - rozloha 23,25 ha - se rozprostírá v k.ú. Synalov. Posláním tohoto zvláště chráněného území je uchování přirozených listnatých lesů v geomorfologicky pozoruhodném území. Jedná se o skalnatý hřbet se zbytky přirozených dubových bučin s javorem a bohatým bylinným podrostem. Jde o biocentrum regionálního významu uprostřed monokulturních lesů. Přírodní památka Pláně – rozloha 9,6 ha – se nachází na k.ú. Kuřimská Nová Ves. Předmětem ochrany je příkrý skalnatý svah s řídkým smíšeným porostem a bohatou květenou. Přírodní památka Klášterce - rozloha 22,82 ha - leží na k.ú. Lomnice a k.ú. Synalov. Tvoří ji vrcholový skalnatý hřeben s přirozenými dubovými porosty s druhově bohatým bylinným podrostem na horní výškové hranici výskytu v rámci Českomoravské vrchoviny. Nalézají se zde pozoruhodné ukázky mrazového zvětrávání výchozů biotických a dvojslídných rul. Přírodní památka Luzichová – rozloha 21,10 ha - se nachází v k.ú. Lomnice. Posláním tohoto zvláště chráněného území je zachování ojedinělého přírodního společenství listnatého lesního porostu na strmých skalnatých svazích spadajících do údolí potoka Besénku s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Přírodní památka Zámecký les v Lomnici - rozloha 5,59 ha - se rozkládá v k.ú. Lomnice a tvoří ji významný segment listnatých lesů na rozhraní dubobukového a bukového vegetačního stupně. Nachází se zde několik mohutných starých stromů a jsou zde významná hnízdiště ptactva. Přírodní památka Veselská lada - rozloha 0,95 ha - se nachází na k.ú. Veselí. Jedná se o travinobylinná lada na strmém kamenitém svahu s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, hlavně vzácnou vratičkou měsíční. Posláním tohoto chráněného území je zachování ojedinělé mozaiky vegetačních formací a současného způsobu jejich obhospodařování. Přírodní památka Veselský chlum - rozloha 13,74 ha - se nachází na k.ú. Veselí. Jedná se o ojedinělou mozaiku rostlinných formací a zachování jejich současného způsobu využívání. Předmětem ochrany je vrcholový hřbet s extenzivně

63


Profil regionu

obhospodařovanými pastvinami a druhově bohatou vegetací. Jedinečné ukázky antropogenních forem reliéfu, vzniklých tradičním zemědělským obhospodařováním. Přírodní památka Drásovský kopeček – rozloha 0,64 ha – leží v k.ú. Malhostovice. Jedná se o lokalitu s výskytem teplomilné vápencové květeny (koniklec velkokvětý aj.). Přírodní památka Malhostovická pecka – rozloha 1,89 ha – nachází se v k.ú. Malhostovice. Předmětem ochrany jsou vápencové skalky s teplomilnými společenstvy (koniklec velkokvětý aj.). Přírodní památka Zlobice – rozloha 52,61 ha – leží v k.ú. Malhostovice a Kuřim. Jedná se o přirozený listnatý les se zbytky teplomilných stepních společenstev a s výskytem chráněných druhů rostlin. Lokalita lýkovce vonného. Přírodní památka Míchovec - rozloha 19,52 ha - se rozkládá v k.ú. Synalov a na k.ú. Běleč a tvoří ji zachovalé pralesovité zbytky bukových javořin. V okolí jsou geomorfologicky pozoruhodné skalní hradby s mrazovým zvětráváním a s hojným výskytem chráněné měsíčnice vytrvalé. Přírodní památka Horní Židovka - rozloha 24,02 ha - leží na k.ú Synalov a nacházejí se zde zachovalé přírodě blízké až přirozené porosty bučin s javorem a javorových bučin s druhově bohatým bylinným podrostem s výskytem ohrožené kyčelnice devítilisté. Jedná se o významné biocentrum smíšeného listnatého lesa uprostřed smrkových monokultur. Lokalita je také velmi geomorfologicky zajímavá. Přírodní památka Sýkoř - rozloha 96,45 ha - leží v k.ú. Synalov a představuje v rámci Českomoravské vysočiny poslední dochované rozsáhlejší zbytky typických bučin a bučin s javorem klenem ve 4. bukovém vegetačním stupni v přirozeném stavu včetně bylinného podrostu. Lokalita je zařazena v rámci ÚSES jako biocentrum regionálního významu. Přírodní památka Synalovské kopaniny: - rozloha 10,99 ha - se rozprostírá v k.ú. Synalov a usiluje o zachování současné mozaiky vegetačních formací a současného způsobu obhospodařování. Jedná se o extenzivně obhospodařované pastviny až pastvinná lada na jižních svazích Sýkoře s výskytem vzácných rostlinných společenstev a geomorfologicky pozoruhodným balvanovým proudem. Přírodní památka Pilský rybníček - rozloha 0,30 ha - se nachází na k.ú. Synalov a tvoří ho ojedinělá lokalita vhodná pro rozmnožování vzácných a chráněných druhů obojživelníků. Přírodní památka Květnice – rozloha 129,86 ha – nachází se v k.ú. Tišnov. Jedná se o vápencový vrch s jeskyněmi, lesostepními a stepními teplomilnými společenstvy. Jsou zde poslední lokality teplomilných společenstev v povodí Svratky na krystalickém vápenci, křemenci, slepenci, výskyt vzácných nerostů, geologický výtvor, jeskyně, staré štoly. Jedná se o krajinnou dominantu. Chráněné území Tůň u trati – rozloha 0,02 ha – leží v k.ú. Štěpánovice. Jedná se o vodní plochu s břehovými porosty, rozmnožovací lokalitu zvláště chráněných druhů obojživelníků, především kriticky ohroženého čolka velkého Na území regionu Tišnovsko se nachází celkem 9 lokalit zařazených na seznam evropsky významných lokalit NATURA 2000. NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Základní charakteristika evropsky významných lokalit je uvedena v následující tabulce.

64


Profil regionu

Tabulka 2–28: Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 v regionu Tišnovsko Kód Název lokality CZ0623697 Doubravník - kostel CZ0624065 Květnice

CZ0623324 Loučka

CZ0622165 Malhostovická pecka CZ0623329 Prudká CZ0622142 Rojetínský hadec CZ0625020 Trenckova rokle CZ0622215 Zkamenělá svatba CZ0620120 Zlobice

Kvalita a význam

Rozloha Katastrální území (ha) netopýra 0,12 Doubravník

letní kolonie velkého výskyt řady ochranářsky 127,51 cenných společenstev jako vápnomilných bučin, teplomilných doubrav, suťových lesů, hercynských dubohabřin, subpanonských stepních trávníků; v podzemních prostorách zjištěno 12 druhů netopýrů a vrápenců; výskyt velkého množství teplomilných rostlin a živočichů; významná mineralogická lokalita významná lokalita vranky 9,53 obecné Významná lokalita koniklece velkokvětého letní kolonie netopýrů (půda továrny) výskyt sleziníku nepravého významná lokalita šikouška zeleného populace koniklece velkokvětého porosty dubohabřin a eurosibiřských stepních doubrav, teplomilných doubrav, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích

Tišnov, Lomnička

1,84

Drahonín, Tišnovská Nová Ves, Žďárec, Skryje Malhostovice

0,43

Doubravník

1,96 17,93

Rojetín Drahonín

0,69

Malhostovice

61,57

Malhostovice, Kuřim

Zdroj: www.natura2000.cz

Ochrana krajinného rázu Základem ochrany krajinného rázu regionu Tišnovsko je zachování všech přirozených i člověkem vytvořených estetických dominant, výrazně se podílejících na charakteristickém obrazu krajinného rámce. Pro kvalitu životního prostředí člověka je důležitý i celkový charakter krajiny, ve které žije. Krajina se podílí na vytváření hodnotových a estetických měřítek člověka, jeho subjektu a jeho vztahu k okolí. Krajinný ráz území je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. V posledních desetiletích prodělala krajina a způsoby jejího využívání závratné změny, které způsobily větší či menší poškození přírodně cenných lokalit. Pastva téměř zanikla, výrazně ubylo pravidelně kosených ploch, s postupující plynofikací se výrazně snížila potřeba dřeva k vytápění, rozšířila se výsadba cizorodých nepůvodních dřevin, zemědělství zamořilo krajinu agrochemikáliemi, znečištění ovzduší způsobuje tzv. kyselé

65


Profil regionu

deště. Některá chráněná území a významné krajinné prvky jsou těmito jevy postiženy a jejich existence je do budoucna ohrožena. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami je možno dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zřídit přírodní park. Pro mimořádné estetické i přírodovědné kvality byly na vybraných částech území regionu Tišnovsko vyhlášeny tři přírodní parky. Největší plochu na území regionu Tišnovska zabírá přírodní park Svratecká hornatina, jehož hlavní krajinářské hodnoty spočívají ve vysokém zastoupení zbytků přírodě blízkých až přirozených listnatých lesů, listnatých lesů na vápencových sutích, v mezním výskytu některých teplomilných druhů rostlin, ve výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a v typickém vysokém podílu vysokokmenných ovocných sadů. Celkově lze území přírodního parku charakterizovat jako harmonickou členitou kulturní krajinu s celkově velmi pestrou strukturou využití, s vysokým zastoupením lesních porostů (často ekologicky značně cenných) i jiných ekologicky cenných vegetačních formací, se zachovalými kulturně historickými hodnotami a s velkým rekreačním významem. Středem rozsáhlého přírodního parku, jehož nejvýše položené vrcholy dosahují nadmořské výšky kolem 700 metrů, protéká řeka Svratka. Území parku protkává hustá síť vodních toků, díky členité krajině se zde zachoval dostatek původních listnatých lesů od zakrslých doubrav přes jedlové bučiny až k nově vysazovaným borovým lesům. Jedním z působivých rysů této krajiny na úpatí Českomoravské vysočiny jsou i sady a zahrady, doplňující většinu zdejších vesnic i samot. Svratecká hornatina je jednak harmonická krajina, jednak významný prostor pro turistiku i rekreaci s poměrně hustou sítí značených turistických stezek. Na území regionu přírodní park zasahuje do katastrů 15 obcí (katastry obcí Brumov, Borač, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Kaly, Lomnice, Lomnička, Nedvědice, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Synalov, Štěpánovice, Tišnov). Jižní okraj regionu Tišnovsko zasahuje do přírodního parku Údolí Bílého potoka, konkrétně se jedná o katastry obcí Braníškov, Deblín, Lažánky a Svatoslav), jehož hlavní krajinářské hodnoty spočívají ve skutečnosti, že jeho jádrovou část tvoří rozsáhlý, v podstatě souvislý lesní komplex s cenným rekreačním významem a s poměrně vysokým zastoupením ekologicky cenných segmentů lesa. Na lesní komplex navazuje vcelku harmonická kulturní zemědělská krajina. Velmi cenné jsou rovněž přirozené úseky vodních toků (zejména Bílého potoka) s kvalitními břehovými porosty a navazujícími nivními a mokřadními loukami. Na katastr území obce Bukovice zasahuje přírodní park Lysicko, který představuje harmonickou kulturní krajinu s celkově velmi pestrou strukturou využití, s vysokým zastoupením lesních porostů, které jsou často ekologicky značně cenné i jiných ekologicky cenných vegetačních formací a s velkým rekreačním významem. Ochranné podmínky pro území přírodních parků jsou obsaženy ve zřizovací vyhlášce. Z urbanistického hlediska je hlavním omezujícím faktorem stavební uzávěra vztahující se na rekreační výstavbu a dále zákaz umisťování a zřizování průmyslových objektů a zařízení, které by rušivě zasahovaly do oblasti a jejich hodnot. Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek je definován dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní

66


Profil regionu

nivy. Dále pak jsou jimi jiné části přírody, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. V současnosti se alespoň jeden registrovaný významný krajinný prvek nachází na katastrech většiny obcí regionu Tišnovsko. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Biocentrum je definováno jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je definován jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpečující dílčí, avšak základní funkce organismů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou). Zjednodušeně řečeno územní systém ekologické stability je síť dřevinných, případně bylinných pásů (biokoridorů) v krajině, propojujících přírodní prostory (biocentra), ve kterých žijí volně žijící živočichové a rostou plané rostliny ve společenstvech odpovídajících daným přírodním podmínkám. Biokoridory a interakční prvky pak umožňijí šíření organizmů v krajině a mezi biocentry, a to zejména organizmů méně pohyblivých, neschopných překonat bariéry orné půdy a jiných člověkem silně pozměněných úseků krajiny. Stávající platná podoba územního systému ekologické stability pro jednotlivé obce a katastry má různý stupeň závaznosti. Nejzávaznější podoba ÚSES pro většinu obcí regionu je obsažena v jejich územních plánech, či urbanistických studiích. Budování územního systému ekologické stability v území je jednou ze zásadních priorit péče o krajinu. Podle dokumentace ÚSES prochází regionem Tišnovsko od severu k jihu v pásu podél řeky Svratky nadregionální biokoridor spojující nadregionální biocentra 62 Údolí Hodonínky a 30 Podkomorské lesy (biokoridor zasahuje na katastry obcí Nedvědice, Černvír, Doubravník, Borač, Štěpánovice, Synalov, Lomnice, Lomnička, Pernštejnské Jestřabí, Kaly, Horní Loučky, Dolní Loučky, Předklášteří, Tišnov, Lomnička, NepelečŽernůvka, Deblín, Braníškov, Lažánky, Březina, Hradčany, Sentice a Vohančice). Na trase nadregionálního biokoridoru jsou vymezena regionální biocentra 286 Sýkoř (k.ú. Synalov), 287 Sokolí skála (katastr obce Doubravník), 1536 Žďárná (katastry obcí Doubravník, Borač), 288 Jahodná (k.ú. Štěpánovice, Lomnička), 242 Květnice (k.ú. Tišnov), 1564 Loučky (k.ú. Dolní Loučky), 1563 Slunečná (k.ú. Lažánky) a 240 Výří skály (k.ú. Sentice). Biocentra Květnice a Loučky propojuje regionální biokoridor 1463 Loučky – Květnice (k.ú. Dolní Loučky a Předklášteří). Ve východní části regionu jsou vymezena regionální biocentra 286 Sýkoř (k.ú. Synalov), 289 U tabule (k.ú. Šerkovice), 290 Hluboké Dvory (k.ú. Hluboké Dvory), 236 Zlobice (k.ú. Malhostovice), která jsou propojena regionálními biokoridory 1410 Sýkoř – U tabule (katastry obcí Synalov, Lomnice, Tišnov – k.ú. Jamné), 1411 U tabule – Hluboké Dvory

67


Profil regionu

(k.ú. Bukovice), 1412 Hluboké Dvory – Hořický hřbet (k.ú. Hluboké Dvory) a 1421 Zlobice – RK 1412 (k.ú. Hluboké Dvory, Skalička, Malhostovice). Obrázek 2.2: Stávající podoba regionálního územního systému ekologické stability v regionu Tišnovsko

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

Další významnou součást ÚSES tvoří údolí Loučky a Bílého potoka. V údolí Loučky se na území regionu Tišnovsko nachází tři regionální biocentra – již zmíněné biocentrum 1564 Loučky, 1956 Vrbka (k.ú. Horní Loučky, Pernštejnské Jestřabí) a 291 Havlov (katastry obcí Drahonín a Žďárec), která jsou propojena regionálními biokoridory 1399 Vrbka – Loučky (k.ú. Horní Loučky, Újezd u Tišnova, Dolní Loučky), 1398 Havlov – Vrbka (katastry obcí Tišnovská Nová Ves, Žďárec, Drahonín, Olší) a 1397 Bařovec – Havlov (k.ú. Drahonín). V údolí Bílého Potoka je na území regionu Tišnovsko vymezeno regionální biocentrum 1960 Ostrá (k.ú. Lažánky) a regionální biokoridory 1464 Hamerská – Ostrá (k.ú. Lažánky) a 1457 Červená – Hamerská (k.ú. Svatoslav). Z ostatních vymezených regionálních biocenter se jedná o biocentrum 1563 Slunečná (k.ú. Lažánky) a 292 Pernštejn (k.ú. Pernštejn) a regionální biokoridor 1403 Pernštejn – K 128 (k.ú. Pernštejn, Nedvědice).

68


Profil regionu

Na uvedené regionální prvky ÚSES jsou v regionu Tišnovsko napojeny jednotlivé větve lokálního územního systému ekologické stability s lokálními biocentry, jejichž závazná podoba je navržena v územních plánech jednotlivých obcí. Krajina regionu Tvářnost současné kulturní krajiny je výsledkem působení přírodních krajinotvorných procesů a člověka. Zatímco přírodní krajinotvorné procesy se podílely na vytváření přírodní krajiny miliardy let, člověk ovlivňuje krajinu relativně krátkou dobu. Díky rychlému vývoji však stačil za dobu své existence tvářnost krajiny výrazně pozměnit. Vytvořil tak krajinu kulturní. Kulturní krajina je životním prostředím člověka. Člověk působí na krajinu, aby uspokojil své životní potřeby, a krajina zpětně působí na člověka a jeho činnost. Krajina je tedy limitujícím faktorem vývoje lidské společnosti. Zásahy člověka do krajiny nejsou vždy do všech důsledků promyšlené. Zvláště v posledních desetiletích, kdy rozvoj lidského poznání a společnosti dosáhl nebývalého tempa a kdy se člověk začal domnívat, že se oprostil závislosti na přírodě, počet negativních zásahů do krajiny prudce vzrostl. V současné době si člověk začíná uvědomovat negativní důsledky své činnosti v krajině a do popředí zájmu lidské společnosti se dostávají principy trvale udržitelného rozvoje. Negativní vlivy působení člověka na krajinu a její jednotlivé složky na území regionu mají několik základních společných jmenovatelů. Základním problémem je dosud stále ještě nízké obecné povědomí obyvatel o osobní zodpovědnosti každého jednotlivce za zachování kvalitního životního prostředí. Dále je potřeba zmínit donedávna zcela nevyhovující a stále ještě ne zcela dostatečné vybavení obcí technickou infrastrukturou (především odkanalizování a čištění odpadních vod). Podstatnou měrou se na zhoršení stavu životního prostředí podílí také zemědělství. K udržení produkčních schopností krajiny a obnově jejích ekologických a rekreačních funkcí je třeba realizovat opatření ke snížení vodní eroze, zakládat a obnovovat trvalé vegetační formace (křovinaté pásy, travní porosty, stromořadí), budovat vodní nádrže.

V následujícím textu je stručně analyzován stav jednotlivých složek životního prostředí regionu a krajiny jako celku. Ovzduší Kvalitu ovzduší na území regionu Tišnovsko ovlivňují zejména emise z lokálních topenišť a z dopravy, z výrobních podniků a také stav vegetačního krytu. Celkově však území náleží k málo znečistěným lokalitám. Nejvyšší kvalitu ovzduší mají souvisle zalesněné partie. V zastavěných územích jednotlivých obcí regionu je rozhodujícím faktorem z hlediska kvality ovzduší způsob vytápění domácností. Převážná většina obcí regionu je plynofikovaná. Přes značnou plynofikaci území však nejsou všichni obyvatelé obcí, kde plynofikace proběhla, na plyn připojeni. Z dalších negativních faktorů z hlediska kvality ovzduší lze jmenovat organoleptické emise z farem i drobnějších chovů živočišné výroby, projevující se nepříjemným zápachem, který však do zastavěných území obcí proniká jen zřídka, a to pouze v závislosti na směru větru, či případnou tvorbou inverzního typu počasí. Ovzduší regionu je podél hlavních komunikačních tahů zatěžováno emisemi z dopravy. Největší znečištění ovzduší je podél silnic II. třídy a ve městě Tišnově.

69


Profil regionu

Voda Na kvalitu povrchových a podzemních vod v území regionu Tišnovsko působí zejména produkce komunálních odpadních vod, zemědělství a skládky. Snížení kvality vody v povrchových tocích souvisí i s narušením jejich přirozených samočisticích schopností vlivem regulací koryt, zatrubnění toků a absence kvalitní břehové dřevinné vegetace. Způsob likvidace komunálních odpadních vod patří k základním problémům velké části regionu. Většina obcí Tišnovska vzhledem ke své velikosti a počtu obyvatel nemá kanalizační systémy napojené na kanalizační čistírnu. Komunální odpadní vody jsou zde sváděny buď do žump a septiků, často prosakujících či vybavených trativody, nebo jsou svedeny přímo do koryt vodních toků protékajících obcemi. Pouze 11 obcí regionu má kanalizaci napojenou na ČOV. Čištění odpadních vod v ostatních obcích bude třeba postupně vyřešit. Kvalita povrchových a podzemních vod je v regionu plošně snižována zejména vlivem smyvu půdních částic a průsaků nežádoucích chemických látek z pozemků orné půdy a nezabezpečených hnojišť, případně i areálů živočišné výroby. Všechny významnější vodoteče jsou podstatně znečišťovány komunálními odpadními vodami z dešťové kanalizace, případně z jímek a trativodů. Nevhodný způsob zasahování do krajiny představuje také činnost v oblasti závlahových systémů. Regulací koryt zmizely zákruty a meandry důležité pro možnost zdržování vody. Samočistící schopnost toků je vážně narušena, jakékoliv znečištění se na kvalitě vody projevuje i ve značných vzdálenostech směrem po proudu. Jako nezbytná se jeví změna způsobu obhospodařování pozemků a jejich drobnější členění. Negativní dopady lesního hospodaření podřízeného produkci dřeva mají za následek potlačování základních funkcí lesa, zejména funkce vodohospodářské a půdoochranné. Vlivy skládek (i starých) na kvalitu vod jsou závislé zejména na lokalizaci skládek ve vztahu k vodotečím a horizontům podzemních vod a na povaze ukládaného materiálu. Na území regionu se nachází řada bývalých i současných menších nepovolených skládek, situovaných zejména v přirozených stržích. Na území regionu nejsou v současnosti žádné povolené skládky odpadu, pouze skládky ukončené, u nichž probíhá nebo je vhodné zavést monitoring vytékajících podzemních vod. Dalším příležitostným zdrojem znečištění vod je doprava. Nebezpečí pro kvalitu vod představují zejména úniky ropných látek při čerpání pohonných hmot a případných haváriích. Staré zátěže ropnými deriváty lze očekávat ve střediscích bývalých ZD a v bývalých průmyslových areálech. Půda V zalesněných částech katastrů obcí je půda chráněna trvalým vegetačním krytem, takže je ušetřena přímých negativních vlivů rozsáhlejšího rázu, v zemědělsky využívané části krajiny jsou Velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy jsou v různé míře postiženy půdní erozí. Plošně rozšířenější je eroze vodní, pozemky v otevřeném území ploššího reliéfu v předjarním sušším období postihuje i eroze větrná. Hlavním nástrojem hlubšího rozboru problematiky vodní i větrné eroze a případných způsobů jejich řešení jsou komplexní pozemkové úpravy. Jedním z nejjednodušších možných protierozních opatření je zatravnění či zalesnění zvlášť ohrožených pozemků. Negativním jevem je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, které v území převládají. Potenciálně velice závažným problémem je zatížení půd toxickými látkami či látkami měnícími nevhodně chemismus půd. Toto zatížení může souviset přímo se způsobem využití půdy (používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu pěstovaných plodin s obsahem toxických látek), nebo se dostávat do půdy jako spad z ovzduší, součást atmosférických srážek či kontaminovaných splachů ze zpevněných ploch. Zatížení půd

70


Profil regionu

toxickými látkami lze předpokládat podél frekventovaných silnic, starými zátěžemi ve výrobních a zemědělských areálech, případně tam, kde se v dřívější době vyvážely ve vyšších koncentracích čistírenské kaly. Vegetace Stav vegetačního krytu úzce souvisí se způsoby využití půdního fondu. V lesích, které zaujímají 41,8% rozlohy území regionu Tišnovsko, je charakter vegetace obecně přírodnímu stavu nejbližší. Změny oproti přírodnímu stavu jsou patrné především v druhové skladbě lesních porostů, podmíněné hospodářským využitím lesů. V území převažují monokultury smrku, místy jsou vtroušeny původní listnáče habr a buk, babyka a javor klen. Z ostatních dřevin zde nalezneme hlavně v zamokřených dnech některých údolí olše. Díky převažujícím smrkovým monokulturám se obce a majitelé lesů na značném území regionu potýkají s problémy souvisejícími s výskytem kůrovce. Mimo les převažuje zemědělské využití půdy – celkem je v regionu 48,4% zemědělské půdy, z toho 41,8% orné půdy. Zemědělská krajina je z hlediska vegetačního krytu až na drobné ladem ležící plochy a doprovodné porosty vodních toků výrazně odpřírodněná. V zastavěných územích sídel je vegetační kryt omezen na nezastavěné a nezpevněné plochy – plochy veřejné zeleně a soukromé zeleně zahrad. Vegetace těchto ploch má většinou zcela umělý charakter.

71

Strategická rozvojová studie Regionu Tišnovsko

SWOT analýza

3 SWOT analýza S - Silné stránky • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • •

• • • • • • •

•

• • •

Existence přirozeného funkčního centra regionu Migračně atraktivní region zaznamenávající v posledních letech mírný nárůst počtu obyvatel Vyhovující síť silnic II a III třídy Dobře řešený systém veřejné dopravy (IDS JMK) Dobrá dostupnost do spádových center (Brno, Tišnov, Kuřim) Výhodná dostupnost území z brněnské aglomerace i dalších regionů Vysoká úroveň plynofikace v obcích Ve většině obcí kvalitní zásobení pitnou vodou Dobré pokrytí regionu telefonními linkami Zajištění třídění odpadů a způsob nakládání s komunálním odpadem Příznivá hodnota míry nezaměstnanosti (podprůměrná míra nezaměstnanosti ve většině obcí regionu) Poměrně stabilizovaná síť zemědělských podniků Územní i odvětvová diverzifikace průmyslové výroby Zvyšování podílu exportu na odbytu průmyslových firem Stabilizovaná situace ve většině významných průmyslových podniků Struktura oborů existujících středních škol odpovídá místním potřebám Dobrá dopravní dostupnost škol Poměrně vysoká četnost sportovních zařízení Základní umělecké školy pokrývající svými pobočkami celé území regionu Vyhovující zajištění zdravotní péče Široká nabídka zdravotnických služeb v Nemocnici Tišnov Dostatečná kapacita domů s pečovatelskou službou (Tišnov, Lomnice, Doubravník, Dolní Loučky) Dobře zavedené služby pro seniory (obědy, pečovatelská služba apod.) Poměrně rozsáhlá síť knihoven a kulturních domů Dostačující četnost sportovních zařízení (hřiště, tělocvičny) Relativně bohatý kulturní, sportovní a společenský život obcí množství turistických cílů a atraktivit na území regionu scénicky hodnotná, turisticky atraktivní kulturní krajina řada jedinečných historických a kulturních památek (hrad Pernštejn, klášter Porta Coeli, městské památkové zóny v Lomnici, Doubravníku aj.) příznivá poloha regionu v zázemí brněnské aglomerace a na dálkové cyklotrase Praha – Brno - Vídeň poměrně rozsáhlá síť značených turistických tras i cyklotras podnebí vhodné pro letní i zimní rekreaci přírodě blízké krajinné ekosystémy

W - Slabé stránky •

• • •

• • • • • •

• • • • • • • • •

• • •

• •

Rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí a z toho plynoucí nízká hustota zalidnění Dlouhodobé vyklidňování řady menších obcí Vysoký (zvyšující se) podíl obyvatel v poproduktivním věku Ve srovnání s Jihomoravským krajem i Českou republikou méně příznivá vzdělanostní struktura obyvatel daná venkovským charakterem území Nevyhovující stav značné části silniční sítě a místních komunikací Špatný technický stav silnice II/379, která tvoří napojení regionu na dálnici D1 Nevyhovující způsob odkanalizování obcí (ČOV pouze u 26% obcí) Slabší pokrytí signálem mobilních telefonů ve 30% obcí regionu Zaostávající technické vybavení řady zemědělských podniků a jeho pomalá obměna Nedostatečná dostupnost komerčních a částečně i veřejných služeb pro obyvatele menších obcí regionu Vysoký počet obcí bez školského zařízení podmíněný sídelní strukturou regionu Velká dojezdová vzdálenost do zdravotnických zařízení Nedostatečná kapacita domů pro seniory a zdravotně postižené občany Nedostatek některých sociálních služeb (terénní služby) Nedostatek sociálních bytů Nedostatek víceúčelových sportovních hřišť u škol s celoročním využitím Nevyhovující technický stav řady sportovišť a jejich sociálního a hygienického zázemí nízká využitelnost většiny ubytovacích kapacit a jejich mnohdy nízký ubytovací standard Nedostatečná úroveň propagace turistické nabídky regionu a malá koordinace marketingových aktivit Neexistence společného turistického produktu Krátká a nejistá zimní sezóna (sněhové podmínky) Málo rozvinutá spolupráce subjektů v oblasti cestovního ruchu (provozovatelé ubytovacích zařízení, cestovní kanceláře, turistická informační centra, obce aj.) Monotónní fádní krajina velkých bloků orné půdy v místech s intenzívní zemědělskou výrobou Nízká biodiverzita zemědělské krajiny

72


S - Silné stránky •

•

• • • • • •

• • • • •

• • • •

• •

•

•

•

•

W - Slabé stránky

řada maloplošných chráněných území, velká část území regionu je začleněna do tří přírodních parků

O – Příležitosti (možnosti) •

SWOT analýza

Možnost transformace obytné funkce vylidňujících se populačně malých obcí na funkci rekreační (chalupaření, agroturistika, cykloturistika) Pokračující oživení bytové výstavby, zejména v dobře dostupných obcích v okolí střediska regionu, může zvýšit dostupnost bydlení i migrační atraktivitu území Získání investic na zlepšení kvality silniční sítě a místních komunikací Po vybudování rychlostní komunikace R43 dojde k přímému napojení regionu na dálniční síť Vybudování silničních obchvatů obcí v návaznosti na nově budované komunikace (zejména R43) Zavedení pravidelných linek do neobsluhovaných místních částí obcí Dobudování kanalizační sítě a ČOV Při zhoršení kvality stávajících zdrojů pitné vody nebo při jejich nedostatečné kapacitě možnost napojení vodovodní sítě na Vírský oblastní vodovod Zkvalitnění pokrytí území signálem mobilních telefonů Zavedení vysokorychlostního internetu a zkvalitnění služeb v oblasti ICT Další rozvoj systému třídění a zpracování odpadů (vybudování třídící linky, kompostárny aj.) Využití všech komparativních výhod pro rozvoj zemědělství v regionu Zřízení dalších potřebných zařízení a služeb sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany Rozvoj terénních sociálních služeb Rozvoj domácí zdravotní péče Rozvoj hospicového programu Podpora tvorby nových pracovních příležitostí a využití všech stávajících možností aktivní politiky zaměstnanosti Maximální využití dotačního možností z fondů EU na podporu rozvoje regionu Monitorování nevyužitých průmyslových a zemědělských areálů a objektů v regionu a jejich nabídka podnikatelské veřejnosti Využití příznivé polohy v blízkosti brněnské aglomerace a relativně dobrého dopravního napojení regionu pro podporu rozvoje podnikatelských aktivit a přilákání nových investorů Další zvýšení a zeefektivnění spolupráce místních samospráv, podnikatelského sektoru a státní správy při tvorbě podnikatelského klimatu v regionu Podpora mimoprodukčních (krajinotvorných, ekologických) funkcí a nových aktivit, které nahradí utlumované výroby v zemědělství Pěstování alternativních plodin, polyprodukční orientace zemědělské výroby

T – Hrozby (rizika) • •

• •

• • • •

•

• •

•

•

•

• • •

•

• •

Reálná možnost dalšího pokračování depopulačních procesů u nejmenších obcí Emigrace mladých a kvalifikovaných obyvatel do větších měst, zejména z důvodu vyšších příjmů a pestřejší nabídky pracovních příležitostí Nedostatek finančních prostředků na údržbu a rekonstrukce silniční sítě Komunikace mezi obcemi a provozovatelem IDS JMK, komunikace mezi obcemi a vlastníkem silnic (Správa a údržba silnic JMK) Nevhodně prováděná údržba silnic (zimní i letní) Kvalita silniční sítě brání rozvoji podnikání zejména v periferních částech regionu Rozpad vozovek některých silnic III. třídy a jejich následné vyřazení ze silniční sítě Nepříznivé dopady na životní prostředí v důsledku pokračujícího nevyhovujícího nakládání s odpadními vodami zejména z důvodu nedostatku finančních prostředků obcí na rozsáhlé investice Nerentabilita budování technické infrastruktury v rozdrobené sídelní struktuře může dále snižovat atraktivitu malých obcí pro bydlení i podnikatelskou činnost Nedostatečná dopravní obslužnost vybraných koncových obcí Nedostatek disponibilní kvalifikované pracovní síly, zejména v průmyslové výrobě, může bránit dalšímu rozvoji jinak prosperujících firem Značná část uchazečů o zaměstnání s vyšším vzděláním bude i nadále nacházet práci spíše mimo region Postupný úbytek soukromě hospodařících rolníků vlivem špatné ekonomické situace a zhoršené věkové struktury Případná nepříznivá ekonomická situace významných průmyslových podniků, které jsou zdrojem většího počtu pracovních míst, může mít vliv na propouštění většího počtu pracovníků a zhoršení situace (minimálně krátkodobé) na trhu práce Omezená možnost zřízení nových středních škol (velký tlak Brna) Nedostatek finančních prostředků na zabezpečení sociální péče může ohrozit její kapacitu i kvalitu Nedostatek finančních prostředků pro volnočasové aktivity může zvýšit množství sociálně patologických jevů zejména u mládeže Dále se zvyšující podíl starého obyvatelstva může vyvolat problémy v oblasti zdravotnictví a sociální péče a ve svém důsledku klást vyšší nároky na kapacity zařízení a poskytované služby Nevyužití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu a pro příchod většího počtu návštěvníků Odkládání tvorby a propagace turistického produktu může vést k marginalizaci území

73


O – Příležitosti (možnosti) • •

• • •

• • • •

•

•

•

•

•

•

• • • •

orientace zemědělské výroby Podpora ekologicky šetrného zemědělství Rozvoj činností podporujících alternativní příjmy na venkově s využitím místních surovin a podmínek, rozvoj infrastruktury na venkově Podpora odborného vzdělávání, poradenství a služeb pro podnikatelskou sféru Další rozvoj místních knihoven a jejich poboček jako lokálních informačních center Rozšíření mimoškolních vzdělávacích, výchovných a sportovních programů a další mimoškolní zájmové činnosti jako součásti systému prevence sociálně patologických jevů Další rozvoj sportovních zařízení v regionu Vybudování víceúčelových sportovních hřišť s celoročním provozem (např. při školách) Využití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu a příchod většího počtu návštěvníků Další rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu pro které má region velmi dobré předpoklady (cykloturistika, pěší turistika – rozvoj , agroturistika a venkovská turistika atd.) Zvýšení nabídky turisticky atraktivních míst zpřístupněním informací o jejich minulosti (rodiště a působiště známých osobností, místa významných událostí, místa figurující v pověstech atd.) formou průvodců, informačních materiálů i osazením informačních tabulí v místě Rozvoj doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu vázaných na hlavní turistické cíle v regionu, které umožní prodloužit pobyt návštěvníků v regionu Koordinace marketingových aktivit pro celé území regionu (např. jednotné logo, jednotný grafický styl, intenzivní jednotná marketingová a propagační kampaň) Vytvoření turistického produktu Tišnovska, který by zahrnoval ucelené programy trávení volného času pro vybrané skupiny návštěvníků Propagace turistického produktu regionu, včetně zřízení dalších turistických informačních center (i sezónních) Zpomalení odtoku vody (revitalizace vodních toků a niv, rozšíření mokřadů, budování malých vodních nádrží) Ekologické úpravy velkých bloků orné půdy, zatravňování Zvýšení biodiverzity krajiny Energetické využití biomasy Posílení ekologické/environmentální osvěty

SWOT analýza

T – Hrozby (rizika)

•

•

• • • • • • •

v konkurenci s jinými oblastmi cestovního ruchu s podobnou nabídkou Nedostatek finančních prostředků na zvýšení standardu ubytovacích kapacit může být příčinou snížení návštěvnosti s dalším negativním dopadem na provozovatele ubytovacích zařízení i dalších služeb cestovního ruchu Nerozvíjení spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu může zvýšit nežádoucí vnitřní konkurenci mezi nimi Zdivočení, zaplevelení krajiny zastavením její kultivace Kumulované znečištění ovzduší v sídlech (doprava, vytápění) Plány velkých vodních nádrží Kumulace agrochemikálií v krajině, vodních tocích Zrychlená eroze půdy, zanášení vodních toků a nádrží Ohrožení jehličnatých lesů živelními pohromami Staré ekologické zátěže

74


Strategie rozvoje regionu

4 Východiska pro formulaci strategie rozvoje regionu Tišnovsko Socioekonomický vývoj je výsledkem přirozených sociálních a ekonomických procesů na jedné straně a politické regulace těchto procesů na straně druhé. Aktéry socioekonomického rozvoje území jsou všichni lidé a instituce, kteří zde žijí a působí, zejména samosprávy měst a obcí, podnikatelské subjekty a jejich sdružení, orgány státní správy, neziskové organizace, příspěvkové (veřejnoprávní) instituce, občanská a zájmová sdružení. Harmonický vývoj (hospodářský, sociální, kulturní, ale i krajinotvorný) regionu Tišnovsko je výrazně ovlivňován také politikou na národní i nadnárodní úrovni (politika EU, státní hospodářská, bytová, vzdělávací, dopravní a jiná politika), kterou aktéři rozvoje na lokální úrovni nemohou přímo ovlivnit. Místní aktéři však mohou odhadnout důsledky činnosti aktérů vně regionu a svými zásahy zesílit ty tendence, které směřují k cílům a prioritám rozvoje a naopak potlačit ty, které jejich dosažení brání. Cílem strategie rozvoje regionu Tišnovsko je formulovat takový soubor opatření, jímž aktéři přítomní v území budou moci regulovat jeho vývoj k žádoucímu stavu. To předpokládá: 1. Poznání existujícího stavu socioekonomického existujících a očekávaných vývojových tendencí.

vývoje

a

identifikaci

Identifikace současného stavu rozvoje socioekonomických aktivit a očekávaných tendencí dalšího vývoje byla provedena v Profilu regionu Tišnovsko, který byl dokončen v březnu roku 2007 a sumarizován ve SWOT analýze, která kromě silných a slabých stránek mikroregionu pomohla identifikovat příležitosti a rizika očekávaných tendencí vývoje. 2. Dosažení konsensu o „žádoucím stavu“ rozvoje, tzn. nalézt cíle, k jejichž naplnění budou regulační opatření směřovat. Stanovení žádoucího stavu (vize regionu, tj. Hlavního cíle, kterého bude chtít region v rámci své strategie dosáhnout) je vždy také otázkou politickou, protože tento stav je kompromisem protichůdných zájmů různých aktérů. Souhrnná strategická vize představuje stručný popis stavu, k němuž by region Tišnovsko měl ve svém dalším rozvoji směřovat, určuje globální cíl a také výsledky rozvojového procesu. Na základě dosavadního stavu poznání může být souhrnná strategická vize v horizontu do roku 2015 pro region Tišnovsko formulována následovně: Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje společnosti a hospodářství v kvalitním prostředí. Region Tišnovsko je prosperující dobře dopravně dostupný region s kvalitní a fungující dopravní a technickou infrastrukturou, založený na produktivní, výkonné, moderní a ekologicky šetrné ekonomice, využívající místních zdrojů a komparativních výhod a vytvářející dostatečný počet pracovních příležitostí, se vzdělaným obyvatelstvem, identifikovaným se svým regionem, s vytvořenými podmínkami pro kvalitní bydlení a pro kulturní, společenskou, zájmovou, spolkovou a sportovní činnost, s rozvinutou a dostupnou sítí zdravotních a sociálních služeb, s kvalitním životním prostředím, s rozvinutým odvětvím cestovního ruchu založeném na historickém a kulturním dědictví, značné přírodní a krajinné atraktivitě a dalších místních specifikách a přívětivý ke svým obyvatelům a návštěvníkům.

75



3. Stanovení priorit a strategických cílů rozvoje a v jejich rámci formulace programových opatření cílených na dosažení žádoucího stavu. Naplnění vize regionu bude postupně realizováno prostřednictvím definovaných strategických cílů a priorit rozvoje, vycházejících z poznání tendencí sociekonomického a krajinotvorného vývoje v území, shrnutých ve SWOT analýze, které by současně měly být formulovány tak, aby byly komplementární k rozvojovým cílům, směrům a opatřením strategií a programů rozvoje větších územních celků, jejichž součástí region tišnovsko je, a to zejména ke strategii rozvoje jihomoravského kraje, programu rozvoje jihomoravského kraje a regionálnímu operačnímu programu. Pro návrh vlastní strategie rozvoje regionu je vedle vytvořeného profilu regionu stručně shrnutého formou SWOT analýzy důležité také poznání bariér a priorit rozvoje tak, jak je vnímají představitelé jednotlivých obcí. Základem pro jejich vyjádření na území regionu bylo dotazníkové šetření provedené u starostů všech obcí regionu Tišnovsko. Tyto poznatky je proto nutno vnímat vedle profilu a SWOT analýzy (v nichž převažují objektivní zvnějšku viděné skutečnosti) jako další podklad pro formulaci strategie rozvoje. Na základě dotazníkového šetření lze konstatovat, že za největší rozvojovou bariéru považují obce regionu Tišnovsko nedostatek financí (špatnou finanční situaci označilo za bariéru rozvoje 22 obcí, tj. Více než polovina obcí regionu), následují nedostatek pracovních příležitostí (21 obcí). Špatná finanční situace a nedostatek pracovních míst tíží zejména menší obce, které na svém katastru nemají žádného významnějších zaměstnavatele. Sedmnáct obcí regionu uvedlo za bariéru rozvoje nedostatek pozemků pro výstavbu, pro 15 obcí je problémem vylidňování a pro 14 obcí zanedbaná technická infrastruktura. Osm obcí regionu uvedlo za bariéru rozvoje nezájem obyvatel o dění v obci a sedm obcí neprovedené pozemkové úpravy. Konkrétní údaje o všech uvedených bariérách rozvoje obcí regionu přináší tabulka 4-1. Tabulka 4–1: Bariéry rozvoje v regionu Tišnovsko podle názorů obcí Bariéry rozvoje špatná finanční situace nedostatek pracovních příležitostí nedostatek pozemků pro výstavbu vylidňování obce

počet obcí, které uvedly jako bariéru rozvoje

podíl jednotl. bariér na celkovém počtu odpovědí obcí

22

57,9%

21

55,2%

17

44,7%

15

39,5%

zanedbaná technická 14 infrastruktura nezájem občanů o dění 8 v obci neprovedené komplexní 7 pozemkové úpravy nedostatečná dopravní 1 obslužnost CELKEM odpovědělo 38 obcí

36,8% 21,1% 18,4% 2,6%

Pramen: Dotazníkové šetření v obcích regionu Tišnovsko, Eurovision, 2006

76



Kromě bariér byly v rámci dotazníkového šetření zjišťovány rovněž názory představitelů obcí na možné priority budoucího rozvoje. Byly přitom odděleně posuzovány pro jednotlivé obce a pro region jako celek. Hodnocené skutečnosti jsou přehledně vyjádřeny v tabulce 3.1.2. Nad obecními prioritami uvažovalo 39 obcí, nad prioritami regionu 26 obcí. Aby nebyla jejich závažnost zbytečně snižována z důvodu nereagujících obcí, byla jako základ pro výpočet příslušných podílů uvažována suma obcí, které odpověď v dotazníku uvedly. Jednotlivé obce jako prioritní uvádějí nejčastěji snahu o omezování negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Jako důležitou ji vnímá 25 obcí. Následuje obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury, které uvedlo 19 obcí. Mezi další častěji uváděné rozvojové priority patří zvýšení dostupnosti a kvality bydlení (uvedlo 12 obcí), zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií, zkvalitnění dopravní dostupnosti (uvedlo shodně 11 obcí), podpora podnikání a tvorby nových pracovních míst, posilování identifikace obyvatelstva s regionem a rozvoj cestovního ruchu a zkvalitnění dopravní dostupnosti (uvedlo shodně 10 obcí). Uvedené priority spolu úzce souvisí. Zlepší-li se vzhled a vybavenost obcí a zároveň budou hledány cesty pro rozvoj cestovního ruchu (k nimž patří i napravení stavu životního prostředí), zvýší se příjmy obcí z cestovního ruchu a zároveň vznikne řada podnikatelských aktivit, které by se službami jen místnímu obyvatelstvu těžko uživily. Zpětně tak znovu přispějí k vybavenosti obcí a k vytvoření pracovních příležitostí. V souvislosti s tím může dojít i ke zmírnění případných depopulačních tendencí. K prioritám rozvoje regionu se v dotazníku vyjádřilo 26 obcí. Váha závěrů je tak o něco nižší, než kdyby se vyjádřili představitelé všech obcí, přesto si myslíme, že uvedené názory reprezentují mínění představitelů samospráv sdružených v regionu Tišnovsko. Výsledky se do jisté míry odlišují od rozvojových priorit obcí. Za hlavní priority činnosti regionu byly označeny rozvoj cestovního ruchu (uvedlo 14 obcí), omezování negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí (uvedlo 12 obcí), obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury (uvedlo 11 obcí), zajištění efektivního fungování a řízení regionu (uvedlo 10 obcí), zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií (uvedlo 9 obcí), zkvalitnění dopravní dostupnosti, ochrana a tvorbu kulturní krajiny (uvedlo shodně 8 obcí a podpora podnikání a tvorby nových pracovních míst (uvedlo 7 obcí). Spíše jako municipální jsou vnímány akce na zvýšení kvality a dostupnosti bydlení, zkvalitnění energetické a vodohospodářské infrastruktury, na druhé straně úkolem regionu jsou opatření zaměřená na rozvoj cestovního ruchu, ochranu a tvorbu kulturní krajiny a efektivní fungování a řízení regionu. Většina uvedených priorit je společná pro jednotlivé obce i celý region (zejména omezování negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury, podpora podnikání, posilování identifikace obyvatelstva s územím, zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií, zkvalitnění dopravní dostupnosti a obslužnosti, zvýšení standardů zdravotní a sociální péče).

77



Tabulka 4–2: Priority rozvoje obcí a regionu Tišnovsko

omezování negativních dopadů lidské činnosti na ŽP obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury zvýšení dostupnosti a kvality bydlení informační a komunikační technologie zkvalitnění dopravní dostupnosti posilování identifikace obyvatelstva s regionem podpora podnikání, tvorba nových pracovních míst rozvoj cestovního ruchu ochrana a tvorba kulturní krajiny zvýšení standardů zdravotní a sociální péče dopravní obslužnost energetická a vodohospodářská infrastruktura restrukturalizace zemědělské výroby efektivní fungování a řízení regionu

ROZVOJOVÉ PRIORITY ZA OBCE počet obcí, podíl jednotl. které uvedly rozvoj. priorit na jako prioritu celkovém počtu rozvoje obce odpovědí obcí 25 64,1% 19 48,7% 12 30,8% 11 28,2% 11 28,2% 10 25,6% 25,6% 10 25,6% 10 8 20,5% 7 17,9% 7 17,9% 6 15,4% 6 15,4% 5 12,8% CELKEM na otázku odpovědělo 39 obcí

rozvoj cestovního ruchu omezování negativních dopadů lidské činnosti na ŽP obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury efektivní fungování a řízení regionu informační a komunikační technologie zkvalitnění dopravní dostupnosti ochrana a tvorba kulturní krajiny podpora podnikání, tvorba nových pracovních míst zvýšení standardů zdravotní a sociální péče posilování identifikace obyvatelstva s regionem zvýšení dostupnosti a kvality bydlení dopravní obslužnost restrukturalizace zemědělské výroby energetická a vodohospodářská infrastruktura

ROZVOJOVÉ PRIORITY PRO REGION počet obcí podíl jednotl. které uvedly rozvoj. priorit na jako prioritu celkovém počtu rozvoje odpovědí obcí regionu 14 53,8% 12 46,2% 11 42,3% 10 38,5% 34,6% 9 8 30,8% 30,8% 8 7 26,9% 6 23,1% 5 19,2% 4 15,4% 2 7,7% 7,7% 2 7,7% 2 CELKEM na otázku odpovědělo 26 obcí

Pramen : Dotazníkové šetření v obcích regionu Tišnovsko, Eurovision, 2006

Na základě komplexního posouzení současné hospodářské a sociální situace (profil regionu, SWOT analýza), nejvýznamnějších identifikovaných problémů a bariér rozvoje

78



obcí, jakož i priorit jejich dalšího rozvoje, je k diskusi navrženo stanovení hlavních rozvojových priorit regionu Tišnovsko, které by tvořily základní kostru připravované strategie rozvoje. S přihlédnutím k místním potřebám a specifikům jsou představitelům regionu navrženy pro období let 2007 – 2015 hlavní priority rozvoje regionu, tj. Oblasti a témata, která by v rámci regionu měla být přednostně řešena. Jedná se o následující priority : -

Obnova a rozvoj obcí a sídel a jejich infrastruktury

-

Rozvoj cestovního ruchu

-

Posílení konkurenceschopnosti ekonomiky

-

Komplexní péče o rozvoj lidských zdrojů

-

Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí

79



5 Strategie rozvoje regionu Tišnovsko Na základě komplexního posouzení všech výše uvedených skutečností a získaných poznatků (profil regionu, SWOT analýza, rozbor bariér a priorit rozvoje) byly navrženy hlavní rozvojové priority, které povedou k naplnění vize rozvoje regionu a budou tvořit kostru jeho rozvojové strategie. Před vlastní konkretizací je potřebné zdůraznit, že názvy priorit jsou uváděny v obecnější podobě, aby takto vytvořená struktura byla schopná do sebe obsáhnout i projekty, které v dnešní době ještě nejsou známy, a které v budoucnu tyto priority naplní. Kromě toho je důležité, že struktura priorit je formulována tak, aby byla v souladu s rozvojovými dokumenty řádovostně vyšších celků, jde zejména o strategii a program rozvoje jihomoravského kraje. Navíc musí vše být formulováno tak, aby nebyla uzavřena cesta k finančním dotacím z jednotlivých operačních programů pro využívání strukturálních fondů EU pro období let 2007 – 2013 (zejména z regionálního operačního programu, operačního programu životní prostředí) a z programu rozvoje venkova. Přehled navržených priorit rozvoje regionu Tišnovsko

Priorita A: Obnova a rozvoj obcí a sídel a jejich infrastruktury Opatření A.1: Obnova a rozvoj technické a dopravní infrastruktury Opatření A.2: Obnova a rozvoj obcí a sídel (návsi, zeleň, parkové úpravy, vodní plochy, občanská vybavenost,…) Opatření A.3: Zvýšení dostupnosti a kvality bydlení

Priorita B: Rozvoj cestovního ruchu Opatření B.1: Rozvoj a zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu Opatření B.2: Posílení marketingu a propagace regionu pro cestovní ruch

Priorita C: Posílení konkurenceschopnosti ekonomiky Opatření C.1: Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících zaměstnanost a alternativnost příjmů podnikatelských subjektů a obyvatel

Priorita D: Komplexní péče o rozvoj lidských zdrojů Opatření D.1: Zlepšení kvality a dostupnosti vzdělání, podpora zvyšování kvalifikace obyvatel Opatření D.2: Udržení a zvyšování standardů zdravotní a sociální péče Opatření D.3: Rozvoj volnočasových aktivit, posilování identifikace obyvatelstva s regionem

Priorita E: Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí Opatření E.1: Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí a zavádění zásad trvale udržitelného rozvoje

80



Definované priority rozvoje jsou v dalším textu členěny do jednotlivých programových opatření a návazných cílů a aktivit, které daná opatření naplňují. Pro konkrétní naplnění programových opatření jsou jako příklady přiřazeny identifikované rozvojové náměty či připravované projekty. Vybrané prioritní projektové záměry budou dále rozpracovány do podoby projektových fiší.

81



5.1 Priorita A: Obnova a rozvoj obcí a sídel a jejich infrastruktury Tišnovsko představuje region s výrazným městským střediskem se širokou nabídkou pracovních příležitostí, maloobchodních prodejen, komerčních a veřejných služeb, kulturních, sportovních a společenských zařízení. Ostatní obce regionu představují typicky venkovské území, které tvoří zázemí města tišnova s přirozenou spádovostí. Definování priority „Obnova a rozvoj obcí a sídel a jejich infrastruktury“ je motivováno snahou postihnout oblasti života, které mohou vytvářet podmínky pro zvýšení přitažlivosti území regionu pro místní obyvatelstvo, pro snížení případných depopulačních tendencí, zvýšení jeho rozvojových předpokladů, doplnění chybějících zařízení, ať už jde o občanskou vybavenost, vzhled obcí, vybavenost dopravní a technickou infrastrukturou, informačními a komunikačními technologiemi, případně může jít i o doplnění dokumentů a aktivit klíčových pro podporu dalšího rozvoje, ať už jde o územně-plánovací dokumentaci nebo o realizaci komplexních pozemkových úprav. Kromě efektů pro zlepšení vzhledu obcí může být výsledkem větší přitažlivost pro nové podnikatelské aktivity (lepší dopravní dostupnost, snazší napojení na rozvody elektřiny, plynu, vody, informační sítě apod.). Obecně řečeno, cílem těchto opatření a aktivit by mělo být vytvoření veškerých nutných podmínek pro zajištění dobré výchozí pozice v rámci regionálního rozvoje. Ve své podstatě nejde ani tak o rozvojový cíl, jako spíše o dosažení souhrnu nutných předpokladů, bez nichž se obce ani region mohou v budoucnu těžko obejít.

5.1.1

Opatření A.1: Obnova a rozvoj technické a dopravní infrastruktury

Úroveň dopravní, vodohospodářské a energetické infrastruktury spolu se souvisejícími záležitostmi významným způsobem ovlivňují kvalitu podnikatelského prostředí a obecně i životní úroveň obyvatel, především komfort bydlení. Technická infrastruktura má klíčovou roli především v odstraňování bariér rozvoje a „zrovnoprávnění“ rozvojových šancí jednotlivých míst v území. Rekonstrukce a modernizace silniční a komunikační sítě, jejíž současný technický stav lze celkově označit za nevyhovující, patří v regionu Tišnovsko k ožehavým aktuálním tématům a představuje překážku jeho možného rozvoje. Dopravní osy regionu tvoří komunikace druhých tříd – ve směru severozápad – jihovýchod komunikace č. II/385 Česká – Tišnov – Nové Město na Moravě, č. II/387 Tišnov – Nedvědice - Vír, č. II/389 Dolní Loučky – Žďárec – Moravec, ve směru západ – východ komunikace č. II/379 Velká Bíteš – Tišnov – Blansko – Vyškov a ve směru z Tišnova na severovýchod komunikace č. II/377 Tišnov – Černá Hora – Prostějov. Dopravně technický stav zmíněných komunikací, které tvoří kostru silniční sítě regionu, není zdaleka optimální, rekonstrukci vyžaduje zejména komunikace č. II/379 v úsecích Tišnov – Velká Bíteš a Tišnov – Drásov, opravu havarijního stavu dále např. most v Bořiňově na silnici II/387. Rovněž řada úseků komunikací třetích tříd, jimiž jsou obsluhovány ostatní obce regionu ležící mimo silnice druhé třídy, vyžaduje obnovu povrchů nebo rekonstrukci, v současnosti jsou mnohé úseky již v havarijním stavu. Rekonstrukci nebo opravu havarijního stavu vyžadují například komunikace III/37913 Drásov – Čebín (naléhavost rekonstrukce výrazně zvyšuje plán společnosti Siemens Electric Machines, s.r.o. Drásov přepravovat po této komunikaci výrobky o hmotnosti cca 40 t) , III/3771 Tišnov – Předklášteří, včetně mostu přes Svratku, III/3896 v úseku Kutiny – Lubné – Níhov, III/37719 Hluboké Dvory – Unín, III/37913 Unín – Rohozec, III/38810 od hranice kraje po parkoviště pod hradem Pernštejnem, III/38710 z Nedvědice po hranici kraje a další. V Tišnově je dále nepříznivá situace na silnici III/3778 v ulici Antonína Dvořáka, kterou chce město řešit její

82



přeložkou. V Drásově je potřeba řešit problematický průjezd kamiónů přes náměstí, které využívají trasu přes Drásov pro cestu do Tišnova v případě, že z důvodu své výšky neprojedou pod železničními mosty v Tišnově. Prioritou regionu Tišnovsko je rovněž kvalitní napojení na vyšší nadřazenou dopravní síť (především na dálnici D1 prostřednictvím komunikace č. II/379 a silnici č. I/43 (E461) Brno – Svitavy – zde je nutno uvést, že po její zamýšlené přestavbě v úseku Brno – Moravská Třebová na rychlostní komunikaci se dopravní poloha regionu dále zlepší). Prioritou je proto podpora vybudování komunikace R43 s křižovatkou v prostoru mezi obcemi Malhostovice a Drásov a na ni navazující obchvaty obcí Čebín a Hradčany na komunikaci II/379. Realizaci těchto projektů můžou obce sdružené v regionu Tišnovsko (vzhledem k tomu, že jde o infrastrukturu v majetku státu nebo kraje) ovlivnit pouze částečně. Přesto je nutné, aby tyto projekty byly v rozvojové strategii regionu Tišnovsko zmíněny, neboť je v nejvlastnějším zájmu regionu dále zlepšit svou dopravní dostupnost a tím napomoci vytvoření podmínek pro příchod nových investorů a tím i k vytvoření nových pracovních míst. Úloha představitelů obcí regionu Tišnovsko při realizaci výše uvedených opatření bude spočívat především ve vytváření podmínek pro realizaci konkrétních kroků a v jednání s krajskými a národními orgány odpovědnými za danou oblast. Opomíjet nelze ani místní komunikace (v majetku obcí), protože potenciální podnikatele bude zajímat kromě napojení na nadřazenou silniční síť také jejich technický stav a kvalita (řada místních komunikací vyžaduje rekonstrukci mimo jiné po vybudování či rekonstrukcích sítí technické infrastruktury - vodovodu, kanalizace, plynofikace). Navíc právě na místních komunikacích jsou obce oprávněny díky svým kompetencím nejsnáze provádět různé zásahy, zatímco u silniční sítě vyšších kategorií jsou jejich možnosti omezeny na vytrvalý tlak a snahu o spolupráci s orgány, které o daných záležitostech rozhodují (kraj, stát). Důsledkem těchto snah by mělo být zkvalitnění podnikatelského prostředí a umožnění efektivní mobility pracovních sil, dojížďky do škol, za službami apod. Technický stav buď celé sítě místních komunikací nebo alespoň její části je ve všech obcích regionu nevyhovující, v mnoha případech havarijní a místní komunikace (vybrané nebo všechny) v jednotlivých obcích tak vyžadují opravu nebo rekonstrukci. Opravu havarijního stavu rovněž vyžaduje místní komunikace spojující Tišnovskou Novou Ves a Žďárec. Prioritou jsou rovněž opatření a úpravy vedoucí k odstranění míst nevyhovujících z dopravně-bezpečnostního hlediska – jedná se zejména o vybudování okružních křižovatek a odstranění nebezpečných míst na přechodech pro chodce včetně jejich osvětlení. Rovněž je nezbytné realizovat kroky na odstranění bariér ve městě Tišnově a ostatních obcích regionu pro pohyb osob se sníženou schopností pohybu a orientace. Pro další rozvoj regionu je důležitá i problematika dopravní obslužnosti. Ta by měla být zajištěna na takové úrovni, aby v osobní dopravě tvořila alternativu k dopravě individuální. Dobrá dopravní obsluha může kromě jiného i podporovat rozvoj cestovního ruchu. V současnosti je dopravní obsluha regionu veřejnou dopravou zajištěna převážně dostatečně, rozdíly však panují v dopravní obslužností v průjezdných a koncových obcích, obecně lze říci, že horší situace je v obcích koncových a rovněž méně příznivá je situace o víkendech. Nedostatečnou úroveň dopravní obslužnosti pociťují obce Brumov, Bukovice, Deblín, Níhov, Rojetín a Vratislávka. Cílem by proto mělo být snažit se ve spolupráci s provozovatelem IDS JMK a krajským úřadem dosáhnout v regionu lepšího provázání jízdních řádů mezi jednotlivými linkami veřejné hromadné dopravy a zlepšit dopravní obslužnost především vybraných koncových obcí. Zajištění adekvátního napojení obcí na technickou infrastrukturu je jedním z významných předpokladů pro jejich další rozvoj. Na úrovni obecních samospráv je rozvoj technické infrastruktury jedním z nejfrekventovanějších a nejdůležitějších témat. Standardní vybavenost obcí technickou infrastrukturou je potřeba brát jako realitu a samozřejmost, bez které není možno území dále rozvíjet. Významným limitujícím

83



faktorem jsou v tomto ohledu finanční možnosti jednotlivých obcí a nezřídka i územnětechnické faktory, které neúměrně ztěžují či prodražují zamýšlené projekty (jedná se např. o rozdrobenost osídlení, konfiguraci terénu apod.). V oblasti zásobování vodou je prioritou zajištění dodávky kvalitní pitné vody co největšímu počtu obyvatel regionu. Situace v zásobení kvalitní pitnou vodou je v regionu Tišnovsko poměrně příznivá, na skupinové nebo místní vodovody je napojena většina členských obcí. Aktuálně se jeví potřeba posílení kapacity vodovodu v obcích Bukovice, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov a Rojetín, výstavba vodovodu je prioritou pro obce Černvír, Horní Loučky, Katov a Žďárec. Pro region Tišnovsko je charakteristická značná roztříštěnost vodních zdrojů a do budoucna nelze v souvislosti se zánikem některých lokálních vodních zdrojů a s vývojem počtu obyvatel, kde v řadě obcí lze očekávat další nárůst počtu obyvatel, vyloučit jejich nedostatečnou kapacitu, proto se jako vhodná záložní varianta pro odpovídající zásobování pitnou vodou jeví napojení vodovodní sítě ve vybraných obcích regionu na Vírský oblastní vodovod (napojení plánují např. obce Kaly, Lomnice, Pernštejnské Jestřabí). Horší situace panuje v odkanalizování a čištění odpadních vod - zde by mělo dojít ke zvětšení objemů čištěných odpadních vod. Vzhledem k velikosti obcí v regionu je však zřejmé, že cesta k dotacím na výstavbu nových ČOV nebude jednoduchá, neboť jejich výstavba je a nadále bude podporována prioritně v obcích s 2 000 a více ekvivalentními obyvateli – výjimky v tomto směru představují menší obce ležící v ochranných pásmech vodních zdrojů. Bude proto potřebné hledat i alternativní způsoby čištění odpadních vod (např. biologické). Současně je potřebné napojováním dalších objektů na stávající kanalizační systémy zvyšovat podíl čištěných odpadních vod na území regionu. Z plánovaných akcí směřujících ke zlepšení situace v oblasti čištění odpadních vod bude mít největší přínos na zlepšení čistoty vod napojení dalších obcí (Hradčany, Vohančice, Železné) a zvýšení počtu napojených obyvatel Tišnova na ČOV Březina, z dalších významných akcí se jedná především o vybudování společné ČOV pro obce Drásov a Malhostovice, vybudování ČOV v Deblíně. Investice do zlepšení čistoty odpadních vod na území regionu představují pro jednotlivé obce značnou finanční zátěž mnohonásobně překračující finanční možnosti obcí a mohou proto být realizovány pouze za výrazného přispění dotací z národních dotačních programů a fondů, resp. fondů EU. Převážná většina obcí regionu využívá jako nosné energetické médium zemní plyn. Mělo by proto docházet k postupnému napojování dalších, především veřejných objektů na rozvody plynu. Vedle toho je především v doposud neplynofikovaných obcích v závislosti na místních podmínkách a ekonomické efektivnosti vhodné uvažovat i o uplatnění alternativních energetických médií, jako příklady lze uvést spalování biomasy, větrné elektrárny, solární kolektory, tepelná čerpadla apod. Stav energetických sítí významným způsobem podmiňuje realizaci téměř všech navrhovaných programů a opatření v rámci rozvoje regionu Tišnovsko. Z toho vyplývá požadavek na zajištění dodávek všech médií minimálně na stávající úrovni a jejich následné zkvalitňování. Ve spolupráci se společností E.ON Česká republika, s.r.o. je potřebné hledat cesty ke zlepšení kapacity či technického stavu transformátorů a elektrického vedení prioritně v obcích, které označily jejich stav za problémový (Brumov, Bukovice, Deblín, Drahonín, Katov, Kuřimská Nová Ves, Lažánky, Lomnice, Níhov, Olší, Štěpánovice a Újezd u Tišnova). Telekomunikace a informatika jsou v dnešní informačně orientované společnosti základním infrastrukturním prvkem pro efektivní komunikaci. Prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií (dále ICT) přispěl k jejich rozšíření i využívání v každodenní praxi a počítačová gramotnost se stává jedním ze základních prvků vzdělání člověka. Vedle privátní sféry jsou ICT hojně využívány i v organizacích veřejné sféry, zvláštní význam přitom mají pro výkon státní správy.

84



Dostupnost a šíření informací prostřednictvím informačních a komunikačních technologií můžeme dnes v podstatě považovat za jeden z klíčových předpokladů pro rozvoj efektivního podnikání, a tím i za předpoklad šířeji a obecněji chápaného hospodářského rozvoje. Zvláště v podmínkách území s poměrně rozdrobenou sídelní strukturou, jež je pro území regionu Tišnovsko typická, je tento způsob šíření informací velmi efektivní. Vzhledem k celospolečenské prospěšnosti rozvoje ICT roste i role veřejné správy (v případě regionu Tišnovsko obcí) při vytváření a podpoře podmínek, za kterých je možné tyto technologie využívat a zvyšuje se potřeba zajistit jejich dostupnost pro co nejširší okruh občanů. Z pohledu veřejné správy je žádoucí dále podporovat zavádění internetu do škol a budování veřejně přístupných míst s odpovídajícím technickým vybavením. Cíle opatření: • zlepšit podmínky pro život obyvatel a pro podnikání v regionu • zkvalitnit dopravní dostupnost v intravilánech všech obcí regionu pomocí rekonstrukcí a modernizací, případně nové výstavby místních komunikací • optimalizovat technický stav stávající silniční sítě – silnice II. a III. tříd • zlepšit dopravní dostupnost na dálnici D1 a do Brna (výhledově napojení na R 43 Brno – Moravská Třebová) • zvýšit plynulost a bezpečnost dopravy • zlepšit podmínky dopravy a pohybu pro osoby s omezenou schopností orientace či pohybu • zlepšit úroveň a organizaci veřejné hromadné dopravy • zvýšit potenciální mobilitu obyvatelstva • zajistit optimální dodávky energetických médií ve všech obcích regionu • zajistit dostatečné zásobování všech obcí regionu kvalitní pitnou vodou • zvýšit množství čištěných odpadních vod • snížit rizika poškození životního prostředí • umožnit pravidelný a levný přístup co nejširšímu počtu občanů k informacím prostřednictvím internetu • efektivně využít komunikačních a komunikačních technologií pro podporu rozvoje regionu Aktivity naplňující opatření: • rekonstrukce a úpravy silnic II. a III. třídy, odstraňování dopravních závad na silnicích II. a III. tříd – dosažení kvalitního spojení na dálnici D1 a na silnici č. I/43 (E461) Brno – Svitavy (výhledově R 43 Brno – Moravská Třebová); • výstavba, rekonstrukce, modernizace, opravy místních komunikací ve všech obcích regionu; • napojení místních komunikací na komunikace vyšších řádů; • výstavba či zkvalitnění místních komunikací vedoucích k podnikatelským areálům; • rekonstrukce chodníků, cest a výsadba veřejné zeleně přiléhajících k místním komunikacím; • podpora a realizace konkrétních projektů na zvýšení bezpečnosti silniční dopravy (výstavba okružních křižovatek, zvýšení bezpečnosti na přechodech pro chodce atd.); • zlepšování provázanosti a zkvalitňování nabídky veřejné dopravy, např. cestou podpory obnovy vozového parku apod.; • snahy o zvýšení standardu dopravní obsluhy o víkendech – úzce souvisí s podporou rozvoje cestovního ruchu (zejména v letním období); • optimalizace elektrorozvodné sítě – týká se zvláště obcí Brumov, Bukovice, Deblín, Drahonín, Katov, Kuřimská Nová Ves, Lažánky, Lomnice, Níhov, Olší, Štěpánovice a Újezd u Tišnova;

85

Strategická rozvojová studie Regionu Tišnovsko • • •

• •

• •


napojování dalších objektů (především veřejných objektů v majetku obcí) na rozvody plynu; využití alternativních energetických zdrojů v dosud neplynofikovaných obcích; realizace opatření vedoucích ke zlepšení kvality pitné vody - rekonstrukce, rozšiřování, zkvalitňování a modernizace vodovodní sítě – prioritně se týká obcí Bukovice, Černvír, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov, Horní Loučky, Kaly, Katov, Lomnice, Pernštejnské Jestřabí, Žďárec; rozšíření kanalizačních sítí, stanovit propojení/oddělení srážkových a splaškových vod; zvyšování množství čištěných odpadních vod (postupné budování splaškové kanalizace nebo rekonstrukce existující kanalizace, intenzifikace stávajících ČOV, výstavba nových ČOV společných pro několik obcí, napojení kanalizačních řadů na některou existující ČOV v okolních obcích, využití alternativních možností čištění biologické způsoby apod.) – prioritně se týká obcí Braníškov, Deblín, Dolní Loučky, Drásov, Doubravník, Hhluboké Dvory, Hradčany, Kaly, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Nedvědice, Níhov, Předklášteří, Synalov, Svatoslav, Tišnov, Vohančice, Železné; zavádění a využívání moderních informačních a komunikačních technologií; zvyšování dostupnosti internetu

Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce, Městský úřad Tišnov (úřad obce s rozšířenou působností), Jihomoravský kraj, E.ON Česká republika, s.r.o., Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko, Ministerstvo životního prostředí ČR, Státní fond životního prostředí, Ministerstvo zemědělství ČR, Státní fond dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, KORDIS, autobusoví dopravci Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské zdroje • Státní fond dopravní infrastruktury • Státní fond životního prostředí • Programy podpory MZe ČR • zdroje EU Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů: navrhovatel/obec Drásov, Malhostovice

navrhovatel/obec

název Výstavba ČOV Drásov – Malhostovice a kanalizace

název

opatření ve strategii

cíl PRK

plán realizace

předpokl. náklady (tis. Kč)

A.1, E.1

B.1, E.1

od 2008

120 000


cíl PRK

plán realizace


A.1

B.1, D.2

A.1, E.1

B.1, E.1

A.1

B.1

Borač

Oprava mostu přes řeku Svratku

Braníškov

Výstavba kanalizace a ČOV

Bukovice

Přívod vody do obce z Brťova

Bukovice

Výměna vodovodního řadu obce

A.1

B.1

Bukovice Černvír

Úprava komunikací Výstavba vodovodu

A.1 A.1

B.1, D.2 B.1

Deblín

Výstavba ČOV a kanalizace

A.1, E.1

B.1, E.1

Deblín

Opravy komunikací

A.1

B.1, D.2

2005 -2007 2008 -2011 2007 -2008 2007 -2008

2007 -2008 2007 -2009

2 000 14 000 10 000 1 000

85 000 10 000

86



Dolní Loučky

Kanalizace Střemchoví

opatření ve strategii A.1, E.1

Dolní Loučky

Vodovod Dolní Loučky

A.1

B.1

Dolní Loučky

Rekonstrukce ČOV

A.1, E.1

B.1, E.1

Doubravník

Částečná rekonstrukce kanalizace + rozšíření

A.1, E.1

B.1, E.1

Doubravník

Rozšíření veřejného vodovodu

A.1

B.1

Doubravník

A.1

B.1

A.1, A.3

B.1, C.5

A.1, E.1

B.1, E.4


Oprava místních komunikací Nové místní komunikace v nové zástavbě Centrální vytápění obce využitím tepelných čerpadel a vody ze zatopeného podzemního dolu Posílení vodovodu Výstavba kanalizace a ČOV

A.1 A.1, E.1

B.1 B.1, E.1

Hluboké Dvory

Bezprašné povrchy místních komunikací

A.1

B.1

Hluboké Dvory

Provedení inženýrských sítí včetně komunikace

A.1, A.3

B.1, C.5

Horní Loučky

Rekonstrukce vodovodu

A.1

B.1

A.1, A.2

B.1

A.1, E.1 A.1, E.1 A.1

B.1, E.1 B.1, E.1 B.1

A.1, E.1

B.1, E.1

navrhovatel/obec


název

cíl PRK B.1, E.1

Horní Loučky Hradčany Kaly

Rekonstrukce místních komunikací a chodníků Výstavba kanalizace a ČOV Odkanalizování obce Napojení obce na Vírský vodovod

Kaly

Výstavba tlakové kanalizace

Kaly

Rekonstrukce místních komunikací

A.1

B.1

Katov

Výstavba vodovodu

A.1

B.1


Chodníky, kanalizace a ČOV

A.1, A.2, E.1

B.1, E.1


Oprava místní komunikace

A.1

B.1

Lažánky

Výstavba kanalizace

A.1, E.1

B.1, E.1

Lažánky

Výstavba ČOV

A.1, E.1

B.1, E.1

Lomnice

Oprava silnice III/3773 - II. etapa

A.1

B.1, D.2

Lomnice

Napojení na Vírský vodovod

A.1

B.1

Lomnička Nedvědice

Chodníky a komunikace Dobudování kanalizace

A.1, A.2 A.1, E.1

B.1 B.1, E.1

Níhov


A.1, E.1

B.1, E.1

Níhov

Místní komunikace

Horní Loučky

A.1

B.1

Kanalizace, komunikace Napojení obce a místních částí Jilmoví, Pernštejnské Jestřabí Husle a Maňová na Vírský vodovod

A.1, E.1

B.1, E.1

A.1

B.1

Svatostav

Výstavba kanalizace – II. etapa

A.1, E.1

B.1, E.1

Svatoslav

Výstavba místní komunikace

A.1

B.1

A.1

B.1

A.1

B.1

A.1, E.1 A.1 A.1 A.1

B.1, E.1 B.1 B.1 B.1

Předklášteří

Synalov Synalov Synalov Synalov Synalov Štěpánovice

Obnova povrchu silnice III. třídy (odbočka do obce) Vybudování veřejného vodovodu + prameniště Vybudování kořenové ČOV Oprava místních komunikací Rekonstrukce místní rozvodné sítě NN Oprava dešťové kanalizace

plán realizace 2007 2007 -2008 2008 -2009 2008 -2009 2008 -2009

předpokl. náklady (tis. Kč) 16 300 31 500 10 000 2 000 1 500

15 000 2008 -2009

22 000

2008

2 000

2008 -2010 2010 -2012 2007 -2009 2007 -2010

2 500 12 000 4 000 2 500 15 000

2007 2009 -2010 2009 -2011 2008 -2009 2006 -2015 2008 -2010 2010 -2013 2008 -2010 2007 2007 -2008 Od 2003 Od 2008 2007 -2008 2006 -2008

5 000 8 000 - 10 000 9 000 8 000 200 45 000 10 000

4 400 68 000 7 000 1 500 14 000

2007 -2008 2010 -2012

18 000 1 500

87


navrhovatel/obec


název


cíl PRK

Tišnov

Rekonstrukce kanalizační sítě Tišnov – Předklášteří

A.1, E.1

B.1, E.1

Tišnov

Kanalizace a komunikace Za Mlýnem

A.1, E.1

B.1, E.1

Tišnov

Komunikace Karasova

A.1

B.1

Tišnov Tišnov Tišnov

Přeložka silnice III/3778 Kruhový objezd Riegrova – Dvořákova Propoj Mlýnská Výstavba komunikace a inženýrských sítí v ulici Formánkova Výstavba komunikace a inženýrských sítí v ulici Marie Pavlíkové

A.1 A.1 A.1

B.1 B.1 B.1

A.1, A.3

B.1, C.5

A.1 A.3

B.1, C.5

A.1

B.1

Tišnov Tišnov Újezd u Tišnova

Rekonstrukce mostu přes strouhu

Újezd u Tišnova


A.1

B.1

Vohančice


B.1

A.6, D.4

Žďárec

Vodovod

A.1

B.1

Železné

Výstavba splaškové kanalizace

A.1, E.1

B.1, E.1

plán realizace 2008 -2015 2008 -2009 2008 -2009 2008 2008 2007 2007 -2008 2008 -2009 2009 -2010 2008 -2010

předpokl. náklady (tis. Kč) 280 000 35 000 12 500 20 000 5 000 3 000 7 500

900 1 500 15 000

2007 -2008 2008 -2010

2 500 25 000

88


5.1.2


Opatření A.2: Obnova a rozvoj obcí a sídel (návsi, zeleň, parkové úpravy, vodní plochy, občanská vybavenost,…)

Revitalizace obytného prostředí sídel představuje dlouhodobý úkol složený z řady drobných akcí nejrůznějšího charakteru – vedle úprav veřejných prostranství je žádoucí pamatovat i na údržbu a obnovu stavebního fondu a drobných kulturních památek a přispívat tak k zachování kulturního dědictví a udržení rázovitosti obcí regionu. Celkově tak vytvářet prostředí, se kterým se obyvatelé blíže identifikují a k němuž budou mít hlubší vztah. Opatření v sobě zahrnuje činnosti jako obnova a úprava návsí (náměstí), zeleně, parků, obnova a vyčištění vodních ploch, hrází a břehů v intravilánech obcí, obnova a následné využití objektů s památkovou a historickou hodnotou, obnova a využití veřejných budov – obecní úřady, mateřské a základní školy (v případě venkovských obcí vždy se zachováním venkovského rázu staveb), obnova nebo výstavba základního občanského vybavení, např. sportovní infrastruktury – hřiště, tělocvičny, koupaliště apod., kulturních a společenských zařízení atd. K důležitým faktorům pro posouzení kvality života ve venkovském prostředí patří i úroveň vybavenosti obcí alespoň základními službami. S výjimkou centra regionu a dalších šesti největších obcí (Deblín, Dolní Loučky, Drásov, Lomnice, Nedvědice, Předklášteří) to však ve většině ostatních obcí regionu představuje problém (komplexní nabídkou veřejných i komerčních služeb se vyznačuje pouze město Tišnov, které je z většiny obcí regionu dobře dostupné zejména v pracovních dnech). Alespoň minimální úroveň jejich zajištění v každé obci přitom vytváří jednu ze zásadních podmínek zajištění trvale udržitelného rozvoje regionu Tišnovsko. Důležitým předpokladem pro koncepční a vyvážený rozvoj území regionu je existence aktuální územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcí a také digitalizace jejich katastrů (ta dosud chybí zejména v obcích z původních okresů Blansko a Žďár nad Sázavou). Cíle opatření: • zajistit trvale udržitelný rozvoj regionu • revitalizovat obytné prostředí sídel • zachovat kulturní dědictví a udržet rázovitost obcí regionu • zajistit dostupnou občanskou vybavenost a služby Aktivity naplňující opatření: • úpravy vnitřního prostředí obcí – veřejná prostranství, náměstí, návsi, zeleň, úpravy parků, místní komunikace, chodníky, výstavba a rekonstrukce autobusových zastávek, úprava hřbitovů apod; • podpora udržení a rozvoje místní občanské, kulturní a sportovní vybavenosti (hřiště, tělocvičny, klubovny, víceúčelové sály…) a veřejných služeb, přednostně pro ně využívat stávajících nevyužitých objektů; • podpora aktivit obnovujících a oživujících rázovitost regionu, zejména jeho památek a tradic, podpora volnočasových aktivit a spolkové činnosti; • rekonstrukce a údržba objektů původního historického vzhledu a objektů s dochovaným charakterem vesnické zástavby; • obnova a využití veřejných budov – rekonstrukce a úpravy obecních úřadů, mateřských a základních škol, kulturních domů, knihoven atd.; • obnova a úpravy vodních ploch – výstavba, obnova a vyčištění rybníků, hrází, břehů; • náprava škod na životním prostředí, úprava vzhledu okolí obce; • pořizování a aktualizace územně plánovací dokumentace a digitalizace katastrů (digitalizace se týká zejména obcí z původních okresů Blansko a Žďár nad Sázavou)

89



Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce, Městský úřad Tišnov (úřad obce s rozšířenou působností), Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond životního prostředí, Jihomoravský kraj, podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, místní spolky a sdružení Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské a státní zdroje • soukromý sektor • zdroje EU Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů: navrhovatel/obec

název


cíl PRK

plán realizace 2006 -2007 2007 2008 -2009

předpokl. Náklady (tis. Kč)

Deblín

Chodník pro pěší

A.2

B.1

Deblín

Vybudování návsi

A.2

B.1

Deblín

Rekonstrukce obecního domu č. p. 230

A.2, D.3

B.1

Deblín

Výstavba sportovního areálu s víceúčelovým hřištěm

Deblín

Zastřešení tělocvičny

A.2, B.1, D.3 A.2, D.1, D.3

Dolní Loučky

Revitalizace bývalého areálu JZD (výstavba inženýrských sítí)

A.2, C.1

B.1

Dolní Loučky

Polyfunkční budova

A.2, D.3

B.1

Dolní Loučky

Vybudování chodníků

A.2

B.1

Dolní Loučky

Oprava hasičského domu

A.2

B.1

Dolní Loučky

Rekonstrukce tělocvičny ZŠ Dolní Loučky

Dolní Loučky

Revitalizace sportovního hřiště u ZŠ Dolní Loučky

A.2, D.1, D.3 A.2, D.1, D.3

Dolní Loučky

Přístavba MŠ

A.2, D.1

B.1

Dolní Loučky

Rekonstrukce zdravotního střediska

A.2, D.2

B.1, C.3

Dolní Loučky

Výstavba zábavních zařízení a atrakcí pro děti a rodiny s dětmi s posezením pro turisty a cykloturisty

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

2008 -2009

500

Dolní Loučky

Rekonstrukce sokolovny

A.2, D.3

A.6, B.1

2008 -2010

2 000

Doubravník

A.2

B.1

A.2, D.3

A.6, B.1

Doubravník

Rekonstrukce staré radnice Vybudování klidové zóny – využití bývalého areálu JZD Rekonstrukce tzv. Koldovy vily

A.2, D.3

A.6, B.1

Doubravník

Vybudování sportovního areálu

A.2, D.3

A.6, B.1

Doubravník

Oprava koupaliště nebo vybudování nového

B.1, D.3

A.6, B.1

Hluboké Dvory

Rekonstrukce návsi

A.2

B.1

Hluboké Dvory

Chodníky

A.2

B.1

Horní Loučky

Revitalizace rybníka

A.2, E.1

B.2

Horní Loučky

Sportovní areál

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

Hradčany

Rekonstrukce sportovního areálu Horka

A.2, D.3

B.1

Kaly

Sportovní areál

A.2, B.1,

A.6, B.1

Doubravník

1 000 2 000 4 000

A.6, B.1 C.1, C.4

2007 2008 -2010 2010 -2012 2008 -2010 2008 -2009

3 800 5 000 30 000 3 000 300

C.1, C.4

2009

5 000

C.1, C.4

2008

5 000

2008 -2009 2009 -2010

300 1 500

20 000 2009 -2013 2007 -2010 2008 -2009 2008 -2010 2004 -2008 2008 -2010 2009 -2011 2008 -2010 2007

5 000

1 000 6 000 3 500 4 000 2 000 2 500 7 300 450

90


navrhovatel/obec


název

opatření ve strategii D.3

cíl PRK

Katov Kuřimské Jestřabí



Oprava hasičské nádrže

A.2

B.1


Ralizace územního plánu

A.2

B.1

A.2, D.1

C.1

A.2, D.1

C.1

Lažánky Lažánky

Rekonstrukce ZŠ - 1. etapa Rekonstrukce ZŠ - 2. etapa

A.2, D.3

A.6, B.1

2009

400

A.2, D.3 A.1, A.2, E.1

B.1

2007 2006 -2015 2010 -2014 2008 -2011

400

B.1, E.1

Lažánky

Přestavba MŠ

A.2, D.1

B.1

Lažánky

Sportovní areál

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

Lomnice

Rekonstrukce židovského náměstí

A.2, B.1

A.6, B.1

Lomnice

Zateplení a výměna oken ZŠ Lomnice

A.2, D.1, E.1

B.1, C.1

A.2

B.1

A.2, D.3

B.1

A.2, D.3

B.1


Rekonstrukce požární nádrže a veřejných prostranství Malhostovice II. etapa rekonstrukce Sokolovny v Nedvědici

Nedvědice

Výstavba sportovní haly

Nedvědice

Rozšíření hřbitova

Nedvědice

Výměna oken na budovách ZŠ a MŠ

Nedvědice Nelepeč-Žernůvka

Rekonstrukce budovy úřadu městyse Oprava obecního úřadu Dobudování sportovního areálu s víceúčelovým hřištěm Přístavba ZŠ-MŠ Výstavba lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Svratku

Níhov Olší Předklášteří


-2008

Internetová kavárna v podkroví budovy FIT centra Hřiště

Kaly

plán realizace

A.2 A.2, D.1, E.1 A.2 A.2 A.2, B.1, D.3 A.2, D.1

B.1

C.1, B.1

A.2, B.1

A.6, B.1

C.1 B.1 B.1 A.6, B.1

2009 2013 -2015 2009 -2010 2006 -2010 2007 -2008

2006 -2007 2006 -2008 2011 -2012 2010 2008 -2010 2007 2008 -2010 2007 2008 – 2009 2007 -2008 2007 -2008

8 000 1 500 300 700 6 000 1 000 1 500

5 000 12 000 30 000 15 000 7 000 10 000 300 2 000 1 450 4 000

Sentice

Oprava chodníků

A.2

B.1

Sentice

Oprava sokolovny

A.2, D.3

B.1

Svatoslav

Výstavba a oprava chodníků Vybudování víceúčelového hřiště u rybníka Rekonstrukce hráze rybníka Vybudování hřiště Víceúčelová zařízení Chodníky Rekonstrukce kulturního zařízení obce Rekonstrukce historického objektu Jungmannova 80 (Müllerova domu) na muzeum

A.2

B.1

A.2, D.3

B.1

750

A.2, E.1 A.2, D.3 A.2, D.3 A.2 A.2, D.3

B.2 B.1 B.1 B.1 B.1

500

A.2, B.1

C.4

2008 -2009

12 500

Autobusové zastávky

A.2, A.1

D.1

2007 -2008

6 200

Zateplení a výměna oken ZŠ Nám. 28. října Využití půdních vestaveb na ZŠ Nám. 28. Října – byty a odborné učebny Půdní vestavba ZŠ Smíškova Vybudování smuteční síně u nového hřbitova Rekonstrukce Nám. Míru jako centra města Rybník obecník Úprava náměstí

A.2, D.1, E.1 A.2, D.1, A.3 A.2, D.1

C.1

2009

Svatoslav Svatoslav Synalov Štěpánovice Štěpánovice Štěpánovice Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Újezd u Tišnova Žďárec

400 2 500 1 500

C.1, C.5 C.1

A.2

B.1

A.2

B.1

A.2, E.1 A.2

B.2 B.1

2009(10) -2010(11)

5 000

2008 2008

500 1 000

91


navrhovatel/obec


název

Železné

Integrované centrum obce

Železné

Dostavba víceúčelového sportoviště

5.1.3

opatření ve strategii A.2 A.2, B.1, D.3

cíl PRK

plán realizace


B.1 A.6, B.1

Opatření A.3: Zvýšení dostupnosti a kvality bydlení

Stabilizace zejména mladého obyvatelstva v regionu Tišnovsko kromě možnosti najít uplatnění na trhu práce významně souvisí také s možností získat bydlení. Tišnovsko patří v posledních letech mezi migračně atraktivní území (téměř ve dvou třetinách obcí regionu převažuje počet přistěhování nad vystěhováním). Je to způsobeno jednak atraktivitou zdejší krajiny pro bydlení a jednak nabídkou pracovních možností v Tišnově a dalších hospodářských centrech regionu i v blízkém okolí (Kuřim, Brno). Proto by mělo být prioritou každé obce regionu zabezpečit potřeby bydlení na jedné straně kvalitními a cenově dostupnými byty, na druhé straně dostatečnou nabídkou stavebních parcel pro novou individuální výstavbu. Výhodou regionu Tišnovsko je dobrá dopravní dostupnost z města Brna a atraktivní a pestrá krajina. Oba tyto faktory se významnou měrou podílí na zvyšování zájmu o přistěhování se do regionu. Aktivity obcí zde mohou směřovat do oblastí obnovy a následného využití obytných i hospodářských budov, modernizace bytů apod., ovšem vždy se zachováním venkovského rázu obcí (netýká se samozřejmě Tišnova). Obce také mohou v souladu s aktualizovanou (či dopracovanou) územně plánovací dokumentací stanovovat hranice zastavitelného území, a tak v podstatě vytvářet podmínky pro vznik nových stavebních parcel. V této souvislosti se jako priorita jeví zastavování proluk v intravilánech obcí. Cíle opatření: • zlepšit podmínky pro výstavbu bytů i rodinných domů, která může působit proti rozvoji případných depopulačních tendencí zvláště u mladých lidí Aktivity naplňující opatření: • založení a průběžná aktualizace katalogu pozemků vhodných a připravených pro různé typy bytové výstavby; • výběr a zainvestování vhodných lokalit pro komerční bytovou výstavbu, část prostředků získaných jejich prodejem lze použít na podporu obecní a sociální bytové výstavby; • údržba a modernizace stávajícího bytového i nebytového fondu (např. rekonstrukce, půdní nástavby a vestavby apod.), vždy ovšem se zachováním venkovského vzhledu; • podpora výstavby rodinných domků a případně i nájemních bytů; • využívání možnosti bytové dotační politiky Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce, Jihomoravský kraj, podnikatelské subjekty, bytová družstva, Státní fond rozvoje bydlení, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo financí ČR Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské a státní zdroje • podpůrné programy MMR ČR • soukromý sektor Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů:

92


navrhovatel/obec


název


cíl PRK

plán realizace

Dolní Loučky

Zasíťování pozemků pro 22 rodinných domů

A.3

C.5

Drahonín

Zasíťování pozemků

A.3

C.5

Doubravník

Výkup a zasíťování stavebních pozemků Nové místní komunikace v nové zástavbě Výstavba bytových jednotek Provedení inženýrských sítí včetně komunikace

A.3

C.5

20 000

A.1, A.3

B.1, C.5

15 000

A.3

C.5

A.1, A.3

B.1, C.5

A.3

C.5

A.3

C.5

A.1, A.3

B.1, C.5

A.1 A.3

B.1, C.5

A.3

C.5

Doubravník Doubravník Hluboké Dvory Lomnice Svatoslav Tišnov Tišnov Žďárec

Výstavba 10 bytových jednotek Výkup pozemků k zástavbě a zasíťování pozemků Výstavba komunikace a inženýrských sítí v ulici Formánkova Výstavba komunikace a inženýrských sítí v ulici Marie Pavlíkové Zastavovací studie

2008 -2009 2007 -2008


2010 -2012 2007 -2008

12 000 12 000

12 000

2008 2007 -2008 2008 -2009 2008 -2009

7 500

93



5.2 Priorita B: Rozvoj cestovního ruchu Území regionu Tišnovsko má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější turistickou atraktivitou území je jeho kulturní krajina, zahrnující množství významných přírodních lokalit, kulturních i technických památek a souborů lidové architektury. V obcích regionu existuje množství turisticky atraktivních lokalit, resp. Lokalit potenciálně turisticky významných. Pro úspěšné nastartování a dlouhodobé udržení návštěvnosti turistických atraktivit je nutné zabezpečit i odpovídající infrastrukturu včetně přístupových tras, aby tyto významné turistické cíle byly dostupné, přičemž je samozřejmě nutné respektovat limity ochrany přírody a zachování krajiny. Základní filosofií pro potenciální rozvoj cestovního ruchu musí být nabídka vlastních turistických produktů a programů či aktivit, založená především na jejich jedinečnosti a atraktivnosti. Důležitá je provázanost a koordinace aktivit mezi podnikatelskou sférou a veřejnou sférou při přípravě projektů, společná propagace a marketing. Konkrétní významné turistické atraktory zdejšího území jsou jednak kulturně historické atraktivity a pozoruhodnosti (především národní kulturní památky hrad Pernštejn a klášter Porta Coeli, dále městské památkové zóny Doubravník a Lomnice, město Tišnov), a jednak scénicky hodnotná kulturní krajina skýtající dobré možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na koni, letní rekreaci u vody a naučné a poznávací pobyty v ekologicky čisté oblasti (z řady cenných přírodních lokalit uveďme např. přírodní parky Svratecká hornatina, Bílý potok a Lysicko). Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zvyšuje relativní blízkost krajského města Brna, z něhož je území regionu dobře dostupné, a to i v rámci krátkodobých rekreačních pobytů. Jako výhoda může být chápána i poloha v blízkosti jiných atraktivních turistických cílů jako je Českomoravská vrchovina, Moravský kras, město Brno aj.

5.2.1 Opatření B.1: Rozvoj a zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu a péče o atraktivity cestovního ruchu Pro úspěšné dlouhodobé udržení a zvýšení turistické návštěvnosti je nutné zabezpečit i odpovídající základní a doprovodnou turistickou infrastrukturu včetně přístupových tras. Náměty se mohou týkat především značených tras pro pěší turistiku, vyznačení tematických naučných stezek (ty by mohly seznamovat s místní kulturní a hospodářskou historií, architekturou, pobytem významných osobností, přírodními pozoruhodnostmi atd.), vyznačením dalších cyklotras, eventuelně i lyžařských běžkařských tras, výstavby cyklostezek apod. Námětem může být i zajištění rekreačních a rehabilitačních jízd na koni, tematických ekologicko – poznávacích pobytů, škol v přírodě, možnosti sportovního vyžití apod. Přitom je nutné respektovat limity ochrany přírody a zachování krajiny – na území regionu jde především o území přírodních parků Svratecká hornatina, Bílý potok a Lysicko. Nezbytné je rozšiřování a další zkvalitňování nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit. Řešit je potřeba i otázku, co návštěvníkovi nabídnout v případě nepříznivého počasí. V tomto případě by se mělo jednat především o možnosti sportovního, kulturního a společenského vyžití. Pro zvýšení turistické atraktivity regionu je rovněž nutná systematická péče o kulturní dědictví regionu. Kulturní a historické památky spolu s jedinečnou krajinou jsou základním lákadlem cestovního ruchu v regionu Tišnovsko i celé České republice. V současné době však fyzický stav řady památek neumožňuje jejich efektivní turistické využití. Proto je potřeba věnovat soustředěnou pozornost jejich obnově.

94



Cíle opatření: • zvýšit atraktivitu území pro turistické návštěvníky a zvýšit jeho konkurenceschopnost ve srovnání s oblastmi s podobnou nabídkou • zvýšit počet návštěvníků regionu v průběhu celého roku (v sezóně i mimo turistickou sezónu) • vytvořit podmínky pro delší pobyt turistů v regionu a zvýšit pobytovou návštěvnost v regionu • rozšířit a zkvalitnit základní (ubytovací a stravovací zařízení) a doprovodnou turistickou infrastrukturu regionu (nabídku doplňkových aktivit pro ubytované i jednodenní návštěvníky) • zvýšit standard poskytovaných ubytovacích a doprovodných služeb pro turisty; • obnovit kulturní a technické památky a atraktivity a zvýšit jejich turistické využití; • zlepšit dostupnost turistických cílů a atraktivit • významněji využít možných ekonomických efektů plynoucích z rozvoje cestovního ruchu pro zvýšení zaměstnanosti a příjmů z cestovního ruchu Aktivity naplňující opatření: • pokračování v budování a modernizaci základní turistické infrastruktury, zejména vytvoření a doplnění sítě ubytovacích a stravovacích zařízení, zkvalitňování služeb ubytovacích a stravovacích zařízení; • následně zkvalitnění a rozšíření stávající a budování nové doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch – např. sportovně rekreační infrastruktury (rekonstrukce koupališť, budování rekreačně využitelných vodních ploch, budování nejrůznějších sportovišt souvisejících s cestovním ruchem infrastruktury, doprovodné infrastruktury pro cykloturistiku, infrastruktury pro hipoturistiku, budování vleků a lyžařských běžeckých tras apod., budování malých zařízení pro kongresovou a prezentační turistiku atd.; • budování cyklostezek a značení cyklotras, které by vhodně doplňovaly již existující síť, údržba existující sítě cyklotras; • podpora budování doprovodné infrastruktury v rámci značených cyklotras a běžeckých tras (informační tabule, odpočívadla, ubytování se službami pro cykloturisty, občerstvení, půjčovny kol, opravny kol apod.); • vyznačení nových naučných stezek, které by mohly návštěvníky seznamovat např. s místní přírodou, kulturní a hospodářskou historií, architekturou, náboženskými tradicemi, místními legendami, pověrami apod., údržba stávajících naučných stezek; • budování infrastruktury v krajině využitelné pro pěší turisty a cykloturisty (rozhledny, odpočívadla, hřiště pro děti); • výstavba zábavních zařízení a atrakcí pro děti a rodiny s dětmi; • tvorba místních tématických expozic; • podpora obnovení a rozvoje tradičních řemesel, realizace suvenýrů; • projekty regenerace památek, venkovské architektury, přírodních a technických atraktivit za účelem jejich zatraktivnění a větší využití v cestovním ruchu; • projekty rozvíjející možnosti kulturní, sportovní a zdravotní turistiky; • projekty rozvíjející možnosti pěší turistiky, cykloturistiky, agroturistiky, pobytové venkovské turistiky, lyžařské turistiky, koupání Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce, podnikatelské subjekty, sousední obce a mikroregiony, turistická informační centra, Jihomoravský kraj, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo kultury ČR, zájmová a občanská sdružení, nestátní neziskové organizace, Klub českých turistů Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské zdroje (POV) • státní zdroje • soukromý sektor

95

Strategická rozvojová studie Regionu Tišnovsko •


Evropská unie

Příklady identifikovaných projektů, rozvojových záměrů a námětů pro rozvoj cestovního ruchu: navrhovatel/obec DSO Tišnovsko DSO Tišnovsko

název Cyklostezka Veveří – Pernštejn Výstavba víceúčelových sportovních hřišť

navrhovatel/obec Brumov Bukovice Černvír Deblín Deblín Dolní Loučky

Dolní Loučky Doubravník Doubravník Doubravník Doubravník Drahonín Drásov Hluboké Dvory

název Rozvoj agroturistiky Rozšíření cyklostezek (kolem vodních ploch v katastru obce) Cyklostezka Oprava cyklotras Výstavba sportovního areálu s víceúčelovým hřištěm Výstavba zábavních zařízení a atrakcí pro děti a rodiny s dětmi s posezením pro turisty a cykloturisty Podpora místních podnikatelů pro vybudování penzionu, ubytovacího zařízení Oprava koupaliště nebo vybudování nového Vybudování naučné stezky Ubytovací zařízení Cyklostezky a cyklotrasy Cyklostezky – propojení hrad Pernštejn a Strážek a Žďárec, k významným památkám (Košíkov) Rozvoj zahradní železnice Podpora zahájení provozu centra agroturistiky v soukromém vlastnictví

opatření ve strategii B.1 B.1, D.3 opatření ve strategii B.1

cíl PRK

cíl PRK

B.1

A.6, D.4

B.1 B.1

A.6, D.4 A.6

B.1, D.3

A.6, B.1

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

B.1

A.6

B.1, D.3

A.6, B.1

B.1 B.1 B.1

A.6 A.6 A.6

B.1

A.6, D.4

B.1

A.6

B.1

A.6

B.1, D.3

A.6, B.1

B.1

A.6, D.4

Horní Loučky

Rozšíření cyklistických stezek

Kaly

Sportovní areál

B.1, D.3

A.6, B.1

Kaly Kuřimské Jestřabí

Vybudování cyklotras – II. Etapa Vybudování koupaliště

B.1 B.1, D.3

A.6, D.4 A.6

Lažánky

Sportovní areál

B.1, D.3

A.6, B.1

Lubné

B.1

A.6

B.1

A.6

B.1

A.6

B.1 A.2, B.1, D.3

A.6

Skalička Synalov Synalov Synalov Štěpánovice

Cykloturistická trasa Využití bývalého vojenského výcvikového prostoru Zlobice pro cestovní ruch Vybudování parkoviště pod hradem Pernštejn a přístupové cesty ke hradu Rozvoj a zlepšení cest pro cykloturistiku Dobudování sportovního areálu s víceúčelovým hřištěm Výstavba lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Svratku Vybudování cyklostezky Vybudování lyžařského areálu Vybudování cyklotrasy na Sýkoř Vybudování rozhledny na „Kopaninách“ Cyklostezka Štěpánovice – Tišnov

Tišnov

Cyklostezky a cyklotrasy

Tišnov

Rekonstrukce historického objektu Jungmannova 80 (Müllerova domu) na

Nelepeč-Žernůvka Níhov Předklášteří

plán realizace


od 2007

3 000

2008 -2009

500

2008 -2009

6 000

A.6

Sportovní areál

Nedvědice


A.6, D.4 A.6, B.1

Horní Loučky

Malhostovice

plán realizace

A.6, B.1

A.2, B.1

A.6, B.1

B.1 B.1, D.3 B.1 B.1 B.1

A.6, D.4 A.6, B.1 A.6 A.6 A.6, D.4

B.1

A.6, D.4

A.2, B.1

C.4

500

2009 -2011 2007 -2008 2008

2 500

450

2006 -2010

1 500

2009 -2010

30 000

2008 -2010 2008 – 2009

2007 -2009 2008 -2009

2 000 4 000

11 500 12 500

96


navrhovatel/obec


název


muzeum Vybudování turistické cyklostezky, B.1 naučné stezky Žďárec Značení cyklotras B.1 Železné Dostavba víceúčelového sportoviště B.1, D.3 Poznámka: kurzívou jsou označené náměty pro rozvoj cestovního ruchu Újezd u Tišnova

cíl PRK

plán realizace


A.6, D.4 A.6 A.6, B.1

97


5.2.2


Opatření B.2: Tvorba turistických produktů, posílení propagace turistické nabídky regionu

marketingu a

Základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu v regionu by měla být nabídka vlastních turistických produktů a programů či aktivit, založená především na jejich jedinečnosti a atraktivnosti. Je tedy na zvážení všech významných aktérů v regionu, zda tyto šance mají a jsou schopni jich postupně využít. Region Tišnovsko může turistům nabídnout řadu historických, kulturních a přírodní památek a zajímavostí. Mimo přírodních a historických lákadel se na zvýšení atraktivity území podílejí také sportovní, kulturní a společenské akce, které, mají-li opakovaný charakter, mohou zabezpečit dostatečné příjmy z cestovního ruchu i mimo sezónu. Tišnovsko má rovněž příznivé předpoklady pro rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky, agroturistiky a hipoturistiky. Turistické produkty by měly být zaměřeny na určité cílové skupiny návštěvníků, např. na rodiny s malými dětmi, na bezdětné páry, na „nerodinné“ skupiny vrstevníků, seniory, firmy atp. Nabídka by měla oslovovat i místní obyvatele a také jim poskytovat možnost příjemně strávit volný čas např. v rozsahu víkendu či kratšího časového úseku (odpoledne). Turistický produkt by však neměl být vytvářen jen pro úzce vymezené území regionu Tišnovsko, naopak je potřeba zdůraznit nutnost spolupráce s okolními oblastmi, ať už do nich budeme zahrnovat okolní mikroregiony, turistickou oblast Brno a okolí či celé území turistického regionu Jižní Morava apod. Realizace rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu předpokládá jednak podporu na regionální úrovni v rámci činnosti jednotlivých obcí a regionu Tišnovsko, jednak i daleko účinnější podporu z krajské a celostátní úrovně, a to zejména v otázkách systému organizace a činnosti turistických informačních center (standardy, spolufinancování, celostátní informační a rezervační systém), celorepublikové a regionální propagace a reklamy, dále pak podpory regenerace zejména kulturních a historických památek apod. Aby bylo možné turistické produkty vytvořit a úspěšně je nabízet, je nutné vytvořit pro tyto záměry nezbytnou organizační strukturu (pro sestavení produktu, jeho marketing, reklamu, propagaci, prodej). Pro území regionu Tišnovsko se vedle tvorby a následné propagace vlastních turistických produktů jeví jako účelné a efektivní zapojení do propagace i v rámci širší oblasti (Brno a okolí, Jižní Morava). Propagaci turistických atraktivit a poskytování informací o turistické infrastruktuře regionu (ubytovací a stravovací zařízení, vedení cyklotras, doprovodné služby pro turisty apod.) bude i nadále zajišťovat především tišnovské turistické informační centrum. Jako vhodné se jeví navázání/prohloubení spolupráce i s dalšími turistickými informačními centry (TIC) v okolí (Moravský kras, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem, Brno atd.) eventuelně vytvoření nových stálých nebo sezónních TIC, zejména na více navštěvovaných místech regionu (např. Nedvědice – sezónní v zimě). Při propagaci místní turistické nabídky a atraktivit je rovněž potřebná spolupráce s krajskými institucemi, reálnou příležitostí je i vytvoření oficiálních prezentačních stránek atraktivit regionu a nabídky turistických a doprovodných služeb na internetu. Pro zlepšení propagace v místě je vítaná snaha obcí regionu o využití turisticky atraktivních objektů v majetku obcí, další možností je používání jednotného informačního a orientačního systému např. formou informačních panelů, ukazatelů atd. Cíle opatření: • zvýšit turistickou atraktivitu regionu pro domácí i zahraniční návštěvníky postupnou tvorbou a nabídkou turistických produktů a programů • zkvalitnit a zefektivnit propagaci území regionu, jeho atraktivit a možností trávení pobytu • zkvalitnit marketingovou podporu cestovního ruchu

98

Strategická rozvojová studie Regionu Tišnovsko • •


prodloužit délku pobytu návštěvníků v regionu a zrovnoměrnit jejich počet v rámci celého roku zkoordinovat a zefektivnit komunikaci mezi jednotlivými subjekty v cestovním ruchu (především mezi obcemi, subjekty veřejné správy a podnikateli) v regionu

Aktivity naplňující opatření: • vytváření cílených tématických turistických produktů pro individuální turisty i skupiny (samostatně i ve spolupráci s okolními oblastmi) zaměřených například na poznávací turistiku, pobyt v přírodě, aktivní dovolenou a turistiku, pobyty na venkově, poznávání tradic, dovolenou s dětmi, kulturní a společenské události, poznávání historie, kulturní a církevní památky, víkendové pobyty a marketing vytvořených produktů; • vytvoření jednotného prezentačního stylu regionu (logo, grafický manuál, slogan(y) pro prezentaci regionu atd.); • efektivní využívání Turistického informačního centra v Tišnově pro propagaci turistických cílů a turistických a doprovodných služeb v regionu; • vytváření sítě vzájemně propojených místních informačních center (i sezónních – léto, zima) spojených např. s prezentací místních tradic a prodejem tradičních řemeslných výrobků a koordinace jejich aktivit • navázání, resp. Prohloubení spolupráce s informačními centry v Bystřici nad Pernštejnem, Moravském krasu, Blansku, Brně apod., ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a dalšími subjekty zajištění propagace regionu v rámci turistického regionu Jižní Morava na tuzemských i zahraničních veletrzích a konferencích cestovního ruchu; • navázání respektive prohloubení spolupráce poskytovatelů služeb pro turisty s provozovateli významných a hojně navštěvovaných turistických cílů a atraktivit v okolí (např. westernové městečko Šiklův mlýn, Golfový areál KASKÁDA, Masarykův okruh atd.) s cílem nabídky doplňkových aktivit pro jejich návštěvníky; • podpora konání kulturních, sportovních a společenských akcí na území regionu a jejich využití k zatraktivnění regionu pro turisty • intenzívní propagace turistických atraktivit a zařízení, významných kulturních, sportovních a společenských aktivit v regionu – např. příprava a vydávání informačních brožur, turistických katalogů a dalších propagačních materiálů samostatně i ve spolupráci s různými subjekty (soukromé firmy, sousední obce a mikroregiony, Jihomoravský kraj, kraj, Centrála cestovního ruchu Jižní Moravy, sdružení ECEAT CZ atd.); • vytvoření regionálního turistického informačního systému na internetu (informační systém, o cílech, atraktivitách a akcích, prezentace obcí, rezervační systém atd.); • vytvoření jednotného informačního a naváděcího systému v území (panely s mapou a základními informacemi o turistických cílech na atraktivních místech, směrovky, ukazatele atd.) Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce, podnikatelské subjekty, sousední obce a mikroregiony, Městský úřad Tišnov (úřad obce s rozšířenou působností), Jihomoravský kraj, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, cestovní kanceláře a agentury, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, sdružení ECEAT CZ, zájmová a občanská sdružení, nestátní neziskové organizace Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské a státní zdroje • soukromý sektor • Evropská unie – Regionální operační program

99



Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů: navrhovatel/obec Nedvědice Synalov

název Systém turisticko–propagačních materiálů Propagace naučné stezky Járy Cimrmana Lomnice – Synalov, myslivna


cíl PRK

plán realizace

B.2

A.6

2008 -2009

B.2

A.6


100



5.3 Priorita C: Posílení konkurenceschopnosti ekonomiky Podnikání a s ním spojená tvorba pracovních příležitostí je jeden z určujících faktorů pro stabilizaci místních obyvatel. Hlavní iniciativa a zodpovědnost za ekonomický rozvoj je v rukou podnikatelské sféry. Možnosti místních samospráv usměrňovat tento vývoj jsou omezenější než v jiných sférách, přesto jsou tato opatření a iniciativy, směřující k regulaci hospodářského vývoje, respektive k vytváření podmínek pro jeho stimulaci, nezastupitelné. Zlepšování kvality podnikatelského prostředí stimuluje využití jak vnitřních, tak vnějších rozvojových zdrojů. V tomto kontextu je důležitým nástrojem realizace potřebného přechodu od stávající konkurenceschopnosti regionu, založené převážně na nízkých nákladech, ke konkurenceschopnosti, založené na využívání znalostí prostředí. Dobrým předpokladem rozvoje podnikatelského prostředí jsou kvalitně připravené rozvojové plochy, které spolu s dopravní dostupností hlavních dopravních tepen, cenou pozemku a úrovní vybavenosti technickou infrastrukturou jsou lákadlem pro investory, přinášející na území pracovní místa, finanční prostředky a v neposlední řadě i další pracovní síly. Nicméně vzhledem k charakteru zdejšího území, především kvalitnímu životnímu prostředí a krajinnému rázu, je žádoucí, přistupovat k podpoře podnikatelských aktivit citlivě. S tímto tématem souvisí příprava nových ploch pro výrobní a distribuční aktivity, které by měly vznikat především v Tišnově a také v jeho blízkém okolí. Ve vrchovinné části regionu by měl být preferován vznik především drobných ekologicky šetrných provozoven. Smyslem je tak na jedné straně zaměstnanost obyvatel a ekonomická prosperita hospodářských subjektů, na druhé straně pak jejich význam pro udržení vyvážené kulturní krajiny (týká se především zemědělství a lesnictví), či pro podporu cestovního ruchu.

5.3.1 Opatření C.1: Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících zaměstnanost a alternativnost příjmů podnikatelských subjektů a obyvatel Vzhledem k charakteru a velikosti Tišnovska a také vzhledem ke stávající struktuře podnikatelských subjektů a struktuře disponibilních pracovních sil v regionu a jeho okolí, lze předpokládat rozvoj drobného a středního podnikání ve většině všech obcí regionu. Proto by měl region být schopen nabídnout potenciálním malým nebo středně velkým investorům volné objekty či prostory, napojené na sítě technické infrastruktury, a to zejména v komunikačně dobře dostupných lokalitách (obcích). Zejména přilákání investorů, zaměřených na sofistikovanější a kvalifikačně náročnější výrobu, se může v ekonomice regionu projevit jako velmi pozitivní stimul. Podpora malých a středních podniků může být poskytována formou podpory modernizace výrobní základny, zavádění nových technologií apod. Opominuto by nemělo zůstat ani vytváření prostředí příznivého pro vznik firem nových – podpora začínajících podnikatelů, nabídka vhodných objektů a ploch, podnikatelské „inkubátory“, obnova a následné využití hospodářských budov, vymezení míst pro veřejná tržiště, nezisková pomoc obce atd. Pro další rozvoj regionu Tišnovsko je pokrytí území širokým spektrem malých, případně středních podniků a provozoven velice důležité, což je dáno zejména jeho roztroušenou sídelní strukturou a částečně také nepříliš exponovanou dopravní polohou vrchovinné části regionu. Základním cílem podpory podnikání (zejména malého a středního) by tak v regionu Tišnovsko mělo být vyšší využití vnitřního potenciálu území, pracovních sil a

101



ostatních místních zdrojů a předpokladů, využití místních tradic a dovedností. To by mělo vést ke snížení závislosti místního trhu práce na vzdálenějších pracovních centrech a ke zvýšení místní hrubé přidané hodnoty. V souvislosti s geografickou polohou se na území regionu Tišnovsko vyskytují rozdílné podmínky pro zemědělskou výrobu a je vyvinuta pestrá mozaika různě využívaných ploch. V regionu je proto významné přiměřeně podporovat (v rámci ekologických a produkčních limitů) jak vhodné formy intenzivní zemědělské výroby, především v oblasti Boskovické brázdy, tak i (zvláště ve větších nadmořských výškách a na svazích) rozvoj environmentálních činností lesnictví a zemědělství. Je potřeba zvážit i možnost přednostního využití existujících trvalých travních porostů pro chov polygastrických zvířat. Celé komplexně pojímané opatření by mělo být chápáno jako klíč k trvalé udržitelnosti venkovské krajiny. Žádoucí je vhodná diverzifikace činností zemědělských podniků i do produkce nepotravinářských výrobků (technické, energetické, alternativní plodiny apod.) a do zvýšení podílu nezemědělských aktivit, v případě lesnické výroby je žádoucí rozvoj dřevozpracujícího průmyslu přímo v návaznosti na zdejší produkční potenciál. Do budoucna proto musí být zvýrazněna podpora diverzifikace zemědělské a lesní výroby a navazujícího zpracovatelského průmyslu podle přírodních a socioekonomických podmínek jako jeden z rozhodujících úkolů restrukturalizace a stabilizace prvovýroby. Důraz je potřebné klást důraz rovněž na zvýšení kvality zemědělského výrobního procesu, a tak na zvýšení konkurenceschopnosti jeho produktů. Zemědělství a lesnictví jsou totiž dvě nejvýznamnější krajinotvorné činnosti, které zásadním způsobem ovlivňovaly a ovlivňují stav krajiny a životního prostředí. Je proto třeba se při jejich rozvoji zaměřit i na koncepční ochranu základních složek krajiny, zejména na vodohospodářské funkce, kvalitativní vlastnosti půdy a ochranu živé přírody. Vliv prvovýroby na krajinné ekosystémy je přitom jak kladný (vznik a udržování často vzácných lidskou činností podmíněných ekosystémů), tak i záporný, překročí-li intenzita či způsob výroby přírodní limity. Reálným východiskem pro udržení zaměstnanosti na venkově proto nejsou jednostranně zaměřené výrobní subjekty, které jsou závislé na výkyvech poptávky na trhu, ale právě diverzifikovaná ekonomická aktivita. Jako doplněk k tradičním formám hospodaření je vhodné podporovat ekologické způsoby hospodaření, které budou zaměřeny na produkci bioproduktů a také aktivity jako výroba potravin, agroturistika, produkce biomasy apod. Cíle opatření: • zvýšit hospodářskou aktivitu v regionu (především na venkově) a její příznivou diverzifikaci, zvýšit podnikatelskou aktivitu, optimalizovat soustavu malých a středních firem, zvýšit jejich konkurenceschopnosti a stability, růst podílu nezemědělských aktivit • zvýšit počet pracovních příležitostí pro obyvatele regionu • podporovat založení a rozvoj (výstavba, rozšíření, přestavba, modernizace, inovace) malých a středních podniků působících ve výrobě, obchodních a jiných službách, stavebnictví, turistice, v oblasti obnovitelných zdrojů energie, využívajících odpadu jako druhotné suroviny, informačních technologií a poradenství • uchovat kulturní a pracovní tradice venkova – tradiční trhy, řemesla, jarmarky, slavnosti, pouti atd. • využití místních specifických předností pro zvýšení konkurenceschopnosti výrobků (regionální výrobky) • účelně diverzifikovat a stabilizovat zemědělství a lesnictví podle místních přírodních a socioekonomických podmínek • zvyšovat konkurenceschopnosti zemědělské a lesnické výroby (odstranění možných rizik na kvalitu produktů v rámci výrobního procesu), zlepšit marketing

102

Strategická rozvojová studie Regionu Tišnovsko • •


podporovat rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu dosáhnout akceptace filosofie mimoprodukčních cílů zemědělství a lesnictví venkovským obyvatelstvem, udržet kulturní krajinu, zvýšit její biodiverzitu, posílit její ekologickou stabilitu

Aktivity naplňující opatření: • evidence opuštěných a nevyužívaných objektů a ploch a jejich nabídka potenciálním investorů; • obnova a následné využití zanedbaných zemědělských budov pro podnikatelské aktivity; • vybudování menších podnikatelských zón ve vhodných lokalitách regionu; • podpora rozšiřování nabídky prostor pro podnikatelské aktivity malých a středních podniků formou dotace stavebních nákladů na rekonstrukce komerčně využitelných budov ve vlastnictví obcí; • podpora začínajících podnikatelů např. prostřednictvím budování podnikatelského inkubátoru; • podpora marketingových aktivit cílených na potenciální tuzemské i zahraniční investory; • podpora modernizace výrobní základny u větších podniků, zavádění nových technologií; • v rámci územně plánovací dokumentace je možné vymezit plochy vybavené inženýrskými sítěmi pro případné nové podnikatelské investice; • podpora obnovy a rozvoje řemeslné výroby navazující na místní zdroje a tradice včetně možností odbytu – trhy, jarmarky, slavnosti, pouti atd.; • podpora založení a rozvoje (výstavba, rozšíření, přestavba, modernizace, inovace) malých a středních podniků působících ve výrobě, obchodních a jiných službách, stavebnictví, turistice, v oblasti obnovitelných zdrojů energie, využívání odpadu jako druhotné suroviny, informačních technologií, poradenství apod.; • podpora rozvoje služeb pro podnikatele, podpora vzdělávacích a poradenských aktivit pro podnikatele; • podpora pilotních podnikatelských projektů malých a středních podniků; • užší spolupráce s úřadem práce (monitorování nabídky míst na veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa, možnosti rekvalifikací apod.); • podpora vytváření nových pracovních míst; • podpora zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatelstva (lidé do 25 let/nad 50 let, ženy po mateřské dovolené, osoby pečující o dítě do 15 let, osoby pečující o bezmocnou osobu atd.); • rozvoj venkovské turistiky ve vhodných oblastech (ekoagroturistika), rozvoj služeb důležitých pro rozvoj cestovního ruchu (stravovací, ubytovací služby, suvenýry, sportovní, kulturní aktivity, možnost rozvoje komerční myslivosti a rybářství); • stabilizace zemědělské výroby, zaměření zejména na vyšší kvalitu produkce a na zvýšení podílu nepotravinářských výrob (např. pěstování technických plodin); • podpora modernizace farem (např. ustájení zvířat); • zvyšování přidané hodnoty produkce vyšším zpracováním produktů zemědělství a lesnictví; • podpora ekologicky příznivých způsobů hospodaření a zpracování bioproduktů (ekologické zemědělství); • v méně příznivých polohách koncentrace úsilí do tzv. agroenvironmentálních činností zemědělství (realizace programů péče o krajinu, adaptace pracovní síly na tyto změněné nevýrobní činnosti) – zpřístupnění krajiny (polní, lesní cesty), zatravňování, zadržení vody v krajině, zlepšení jejího vodního režimu, ochrana před erozí, zhutněním půdy, před její kontaminací cizorodými látkami, zvyšování biodiverzity lučních a lesních ekosystémů, obecně řečeno: postupná restrukturalizace využívání krajiny do trvale udržitelné podoby

103



Zúčastněné subjekty: Sdružení obcí, jednotlivé obce, Jihomoravský kraj, Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, agentura CzechInvest, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Ministerstvo zemědělství ČR, hospodářská komora, agrární komora, Lesy ČR, podnikatelské subjekty. Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské zdroje (POV) • státní zdroje a podpůrné programy MPO ČR, MMR ČR, Mze ČR • soukromý sektor • Evropská unie Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů:

navrhovatel/obec Dolní Loučky

název Revitalizace bývalého areálu JZD (výstavba inženýrských sítí)


cíl PRK

plán realizace


A.2, C.1

B.1

2008 -2010

5 000

104



5.4 Priorita D: Komplexní péče o rozvoj lidských zdrojů Oblast lidských zdrojů zabývající se obyvatelstvem území, jeho invencemi, zručností a tvořivostí je jedním z nejvýznamnějších faktorů harmonického rozvoje regionu a lze říci, že představuje hlavní smysl rozvojových strategií. Soubor všech strategických cílů a opatření by totiž měl směřovat k vytvoření takových životních podmínek v území regionu, aby se tam občanům dobře a spokojeně žilo, aby tam mohli naplno využívat veškerých výhod, jež skýtá život v daném území. Lidské zdroje do budoucna posílí svůj význam jako rozhodující faktor hospodářského rozvoje regionu Tišnovsko mimo jiné i proto, že současná flexibilita výroby a podnikání vůbec klade vysoké požadavky na kvalifikovanou a vzdělanou pracovní sílu. Pro udržení vzdělaného, odborně kvalifikovaného a profesně adaptabilního obyvatelstva v území je třeba vytvořit odpovídající podmínky. Ty se vztahují jednak k možnostem uplatnění na místním trhu práce, ale také k základním životním standardům jako je dostatečná občanská vybavenost, dostupnost bydlení, kvalitní zdravotní a sociální péče, dostatečné zajištění vzdělání a volnočasových aktivit dětí a mládeže i dospělých. Významným faktorem je rovněž sociální soudržnost obyvatelstva a jeho identifikace a sepětí s regionem.

5.4.1

Opatření D.1: Zlepšení kvality zvyšování kvalifikace obyvatel

a

dostupnosti

vzdělání,

podpora

Celoživotní získávání nových znalostí a dovedností, například formou různých rekvalifikačních a jiných vzdělávacích programů, se stává nezbytností, která podmiňuje nejen individuální rozvoj a kultivaci osobnosti, ale také rozvoj ekonomiky a zaměstnanosti, protože růst kvalifikace zvyšuje adaptabilitu a flexibilitu pracovních sil na trhu práce. Podmínky pro přiměřený přístup k celoživotnímu vzdělávání jsou však v ČR vytvořeny pouze ve větších městských centrech, zatímco v ostatních oblastech republiky je přístup k nim podstatně omezen materiálními a personálními podmínkami. To ve svých důsledcích podvazuje rozvojové šance těchto oblastí, snižuje jejich atraktivitu pro vzdělané a kvalifikované vrstvy společnosti a zhoršuje uplatnitelnost pracovní síly na trhu práce. Obce regionu Tišnovsko se na tomto poli mohou podílet alespoň snahou o zajištění předškolní výchovy a základního vzdělání. Pro město Tišnov a městys Lomnice, ve kterých se nachází po dvou středních školách, představuje prioritu zachování stávající nabídky možností poskytování středoškolského všeobecného i odborného vzdělání pro studenty z regionu i širokého okolí. Ve spolupráci s významnými zaměstnavatelskými subjekty ve městě Tišnově a regionu je potřebné do budoucna neustále slaďovat možnosti výuky s potřebami a požadavky zaměstnavatelů. Obecně je na úrovni základních i středních škol potřeba klást důraz na výuku jazyků a počítačové gramotnosti, stejně jako na základní vědomosti o demokratickém uspořádání, podporovat integrační projekty pro zdravotně a mentálně handicapované děti včetně různě chápaných minoritních skupin. Cíle opatření: • zajistit kvalitní předškolní výchovu dostupnou pro děti ze všech obcí regionu • udržet existující síť základních škol v regionu • zajistit kvalitní výuku na základních školách v regionu, hlavně ve venkovských obcích • udržet kvalitní nabídku středoškolských vzdělávacích oborů v Tišnově a Lomnici • zvýšit míru zapojení obyvatelstva do procesů celoživotního učení • rozvíjet instituce a programy poskytující neformální vzdělávání

105



Aktivity naplňující opatření: • podpora dobré vybavenosti a technického stavu mateřských a základních škol; • aktivity vedoucí k udržení existující sítě mateřských a základních škol v regionu; • údržba a rozvoj stavebně-technického stavu škol a školských zařízení; • zvyšování úroveň materiálně technického a metodického zabezpečení výuky – důraz klást na výuku jazyků a počítačové gramotnosti, stejně jako na základní vědomosti o demokratickém uspořádání, podporovat integrační projekty pro zdravotně a mentálně handicapované děti včetně různě chápaných minoritních skupin; • podpora programů zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků; • zabezpečení v maximální možné míře internetizaci základních škol; • provázání učebních a studijních oborů středních škol s požadavky a potřebami zaměstnavatelů; • podpora projektů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty na školách i v institucích mimoškolní výchovy a vzdělávání; • podpora projektů podporujících integraci zdravotně a mentálně postižených žáků a studentů do běžných tříd; • podpora projektů celoživotního vzdělávání; • podpora využívání nových informačních technologií v procesu vzdělávání; • podpora realizace projektů neformálního a zájmového vzdělávání; • podpora spolupráce škol a školských zařízení se zahraničím Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce, mateřské, základní a střední školy, školská zařízení,vzdělávací instituce, Jihomoravský kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nestátní neziskové organizace Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské a státní zdroje • podpůrné programy Ministerstva školství ČR • soukromý sektor • zdroje EU Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů:

Deblín


Dolní Loučky


Dolní Loučky

Revitalizace sportovního hřiště u ZŠ Dolní Loučky

opatření ve strategii A.2, D.1, D.3 A.2, D.1, D.3 A.2, D.1, D.3

Dolní Loučky

Přístavba MŠ

A.2, D.1

B.1

2008 -2009

300

A.2, D.1

C.1

2009

700

navrhovatel/obec

Lažánky Lažánky

název


Lažánky

Přestavba MŠ

Lomnice


Nedvědice


Olší

Přístavba ZŠ-MŠ Zateplení a výměna oken ZŠ Nám. 28. října Využití půdních vestaveb na ZŠ Nám. 28. Října – byty a odborné učebny

Tišnov Tišnov

cíl PRK

plán realizace


C.1, C.4

2007

3 800

C.1, C.4

2009

5 000

C.1, C.4

2008

5 000

A.2, D.1

C.1

A.2, D.1

B.1

2013 -2015 2009 -2010

A.2, D.1, E.1 A.2, D.1, E.1 A.2, D.1

C.1, B.1

2008 -2010 2007

D.1

C.1

2009

D.1, A.3

C.1, C.5

6 000 1 000

C.1 C.1

7 000 1 450

106


navrhovatel/obec Tišnov SOU Tišnov SOU Tišnov

SOU Tišnov SOU Tišnov


název Půdní vestavba ZŠ Smíškova Rekonstrukce školní kuchyně a jídelny Výměna oken v budově školy a části dílen ve výukovém středisku pro odborný výcvik žáků Rekonstrukce odsávacího zařízení na pracovišti ve výukovém středisku pro odborný výcvik Oprava střechy dílny ve výukovém středisku

opatření ve strategii D.1 D.1

cíl PRK

plán realizace


C.1 C.1

4 700

D.1

C.1

2 770

D.1

C.1

1 000

D.1

C.1

1 000

107


5.4.2


Opatření D.2: Udržení a zvyšování standardů zdravotní a sociální péče

Nutnou podmínkou vyváženého socioekonomického rozvoje regionu je rovněž adaptace sociální sféry, tj. sociální a zdravotní péče a služeb na měnící se ekonomickou, sociální a demografickou situaci. Zejména populační vývoj regionu charakterizovaný postupným stárnutím obyvatelstva klade nové nároky na rozvoj sociální infrastruktury a zajištění její dostupnosti. Růst počtu příjemců zdravotní a především sociální péče a nové fenomény sociální reality vyžadují změny v tradičním pojetí systému sociální péče a služeb. Důležitým úkolem je především plánování a koordinace věcné a územní provázanosti využívání zařízení zdravotnické a sociální péče a rozvoj preventivních zdravotnických programů. Základem zajištění zdravotních služeb v regionu Tišnovsko jsou zdravotnická zařízení v Tišnově (Nemocnice Tišnov, Poliklinika Tišnov, síť praktických lékařů) a dále v praktičtí lékaři v Dolních Loučkách, Deblíně, Drásově, Lomnici, Nedvědici, Předklášteří a Žďárci. Ze zařízení sociální péče působí v Tišnově dva domy s pečovatelskou službou a Centrum sociálních služeb zajišťující ambulantní i terénní pečovatelskou službu, domovy pro seniory v Předklášteří a Nelepči-Žernůvce a domovy s pečovatelskou službou v Dolních Loučkách, Doubravníku a Lomnici. Zdravotní péče v regionu je v současné době zajištěna na odpovídající úrovni jak co do kvality tak co do dostupnosti. Základním cílem je proto udržení stávající sítě zdravotnických zařízení v regionu, zlepšování jejich technické úrovně a vybavení a udržení a další zvyšování kvality poskytované zdravotní péče. Žádoucí je rovněž rozvoj domácí zdravotní péče (včetně domácí hospicové péče), která má na nemocné velmi příznivý psychologický vliv. V rámci zajištění poskytování efektivní zdravotní péče je potřeba klást důraz na oblast prevence a prevence komplikací. Zlepšení zajištění péče o seniory je jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje kvality života občanů, z nichž zvláště počet seniorů bude v následujících letech narůstat. Region Tišnovsko v současnosti disponuje dostatečnou kapacitou domů s pečovatelskou službou, chybí však kapacity v domech pro seniory a zdravotně postižené občany a rovněž nejsou dostatečně zajištěny terénní sociální služby. V případě dalšího rozvoje zdravotně sociálních služeb má region Tišnovsko díky své poloze (vazba na Brněnskou aglomeraci), relativně málo narušeném přírodním prostředí a atraktivnímu krajinnému rázu příznivé předpoklady pro to, aby mohl těžit z poskytování zdravotně sociálních služeb pro obyvatele původně žijící v jiných regionech (např. v Brně). Cíle opatření: • udržet dostupnost zdravotní a sociální péče pro všechny obyvatele regionu • udržet, zvýšit a rozšířit stávající standard poskytované zdravotní a sociální péče v regionu • rozšířit nové formy zdravotně sociálních služeb s ohledem na požadavky a potřeby obyvatel regionu Aktivity naplňující opatření: • rekonstrukce a modernizace zdravotnických zařízení; • modernizace existujících zařízení sociální péče a v návaznosti na aktuální a budoucí potřeby obcí regionu výstavba nařízení nových, zejména domů pro seniory a zdravotně postižené občany; • podpora programů rozvoje terénních sociálních služeb; • podpora rozvoje domácí zdravotní péče a domácí hospicové péče; • podpora věcné a územní provázanosti zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče umožňující poskytování komplexní péče o příslušnou klientelu; • podpora rozvoje regionálních preventivních zdravotních a sociálních programů; • podpora programů pro vzdělávání v oblasti prevence komplikací pacientů (např. diabetiků, kardiaků) a jejich rodinných příslušníků

108



Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce město Tišnov, Městský úřad Tišnov (úřad obce s rozšířenou působností), Jihomoravský kraj, Nemocnice Tišnov a další zdravotnická zařízení, Centrum sociálních služeb Tišnov, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, nestátní neziskové organizace, církve, Oblastní charita Tišnov, podnikatelské subjekty, zdravotní pojišťovny Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské a státní zdroje • podpůrné programy Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR • soukromý sektor • zdroje EU Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů: navrhovatel/obec

název

Dolní Loučky



Rozvoj terénních sociálních služeb Krátkodobá odlehčovací služba Azylové bydlení pro matky v tísni Vybudování Domova pro seniory v části Domova s pečovatelskou službou Nízkoprahové centrum pro mládež Edukace diabetiků a jejich rodinných příslušníků Edukace pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a jejich rodinných příslušníků Opatření proti výskytu legionely v systému teplé užitkové vody v Nemocnici Tišnov Nepřímá digitalizace radiodiagnostických přístrojů

Tišnov Tišnov Nemocnice Tišnov Nemocnice Tišnov

Nemocnice Tišnov Nemocnice Tišnov


cíl PRK

plán realizace


A.2, D.2

B.1, C.3

2009 -2010

1 500

D.2 D.2 D.2

C.3 C.3 C.3

D.2

C.3

D.2

C.3

D.2

C.3

D.2

C.3

2008 -2010

3 000

D.2

C.3

2008

2 000

D.2

C.3

2008

3 000

2008 2008 -2010

3 600

109

Strategická rozvojová studie Regionu Tišnovsko 5.4.3


Opatření D.3: Rozvoj volnočasových aktivit, posilování identifikace obyvatelstva s regionem

Důležitým předpokladem pro další rozvoj regionu Tišnovsko je i nabídka volnočasových aktivit, které jsou formovány tvořivostí a aktivitou zdejších obyvatel. Ta podporuje dlouhodobě vznik a fungování řady zájmových sdružení, sportovních klubů, spolků a dalších občanských iniciativ. Jejich dalšímu rozšíření však bohužel v řadě případů brání nedostatek prostředků a často i kapacita a technická vybavenost existujících objektů. Závažným problémem je v mnoha obcích Tišnovska nedostatek vhodných sportovišť (zejména s víceúčelovým využitím), případně jejich zanedbanost či nedostačující vybavení. Jako problém se jeví také nevyjasněné vlastnické vztahy ke sportovištím, např. je-li hřiště vybudováno na soukromém pozemku. Současný stav některých objektů a zařízení pro volný čas neodpovídá svými parametry kvality ani kvantity narůstajícím potřebám a zejména budoucí potřebě rozvinout možnosti pro všestranný rozvoj lidských zdrojů a pro rozvoj prvků občanské společnosti. Často se nedostává prostředků na důležité projekty a v mnoha případech v důsledku této situace prochází krizí i aktivita a iniciativa organizátorů a obyvatel. Dalším problémem jsou chybějící organizátoři, respektive chybějící budoucí náhrada za současné organizátory nejrůznějších akcí a zájmové činnosti, což může ohrozit další pořádání tradičních akcí nebo realizaci zájmové činnosti. Kvalitní využití volného času je nejúčinnější prevencí proti nárůstu sociálně patologických jevů, a to zejména u dětí a mládeže (drogy, vandalismus apod.), a přispívá rovněž k posílení identifikace obyvatelstva s místem svého bydliště a potažmo s regionem. Pozornost je vhodné zaměřit i na další skupiny obyvatelstva – např. na stále početnější skupinu seniorů. Udržování místních kulturních, společenských i sportovních zvyklostí a tradic přispívá krom uvedeného rovněž ke zviditelnění regionu, což lze dobře využít k podpoře cestovního ruchu. Cíle opatření: • podporovat volnočasové aktivity obyvatelstva, rozšíření jejich nabídky • rozvíjet regionální kulturu a tradice • rozvíjet tělovýchovu a sport • předcházet zvýšení počtu sociálně patologických jevů u dětí a mládeže • vytvořit společnou identitu a sounáležitost obyvatelstva s regionem Aktivity naplňující opatření: • podpora spolkové a zájmové činnosti obyvatel se zaměřením na rozvoj občanské společnosti; • podpora školských a mimoškolských aktivit zaměřených na zájmovou činnost dětí a mládeže; • podpora činnosti organizací zabývajících se sportem a tělovýchovnou činností; • výstavba, rekonstrukce a údržba zařízení pro volnočasové aktivity, kulturních zařízení, sportovišť, koupališť atd.; • efektivní využívání stávajících zařízení pro volný čas, podpora účinné spolupráce jejich zřizovatelů a provozovatelů; • podpora udržování specifických místních a regionálních kulturních a historických tradic (např. tradiční textilní výroba, výroba ručního papíru, pěstování tradičních ovocných stromů); • pořádání tradičních regionálních kulturních, společenských a sportovních soutěží a akcí – zábavy, plesy, trhy, pouti, fotbalové turnaje, volejbalové soutěže, turistické pochody, hasičské soutěže, soutěže mezi obcemi regionu a jejich spolky apod.; • vytvoření kalendáře významných akcí v regionu v průběhu celého roku

110



Zúčastněné subjekty: sdružení obcí, jednotlivé obce, nestátní neziskové organizace, spolky, zájmová sdružení, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo kultury ČR, církve, Sokol, Orel, sportovní organizace, sdružení hasičů Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské zdroje • podpůrné programy MŠMT ČR • nadace, ČSTV • zdroje EU • soukromý sektor Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů: navrhovatel/obec

název


cíl PRK B.1

Deblín


A.2, D.3

Deblín


Deblín


A.2, B.1, D.3 A.2, D.1, D.3

Dolní Loučky


Dolní Loučky


Dolní Loučky Dolní Loučky

Revitalizace sportovního hřiště u ZŠ Dolní Loučky Výstavba zábavních zařízení a atrakcí pro děti a rodiny s dětmi s posezením pro turisty a cykloturisty

A.6, B.1

plán realizace 2008 -2009 2008 -2009

3 800

B.1

2010 -2012

30 000

C.1, C.4

2009

5 000

C.1, C.4

2008

5 000

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

2008 -2009

500

A.2, D.3 A.2, D.1, D.3 A.2, D.1, D.3

A.2, D.3

A.6, B.1

Doubravník

Vybudování klidové zóny – využití bývalého areálu JZD

A.2, D.3

A.6, B.1

Doubravník


A.2, D.3

A.6, B.1

B.1, D.3

A.6, B.1

A.2, D.3 A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

2008 -2010 2009 -2013 2007 -2010 2008 -2009

Doubravník

Oprava koupaliště nebo vybudování nového Rekonstrukce tzv. Koldovy vily

Horní Loučky

Sportovní areál

Hradčany


A.2, D.3

B.1

Kaly

Sportovní areál

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

A.2, D.3

A.6, B.1

2009

B.1

2007 2006 -2010 2006 -2008 2011 -2012 2008 -2010 2007 -2008

A.6, B.1

Katov

Internetová kavárna v podkroví budovy FIT centra Hřiště

Lažánky

Sportovní areál

Nedvědice

II. etapa rekonstrukce Sokolovny v Nedvědici

A.2, D.3

B.1

Nedvědice


A.2, D.3

B.1

Níhov

Dobudování sportovního areálu s víceúčelovým hřištěm

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

Sentice

Oprava sokolovny

A.2, D.3

B.1

A.2, D.3

B.1

A.2, D.3 B.1, D.3 A.2, D.3 A.2, D.3 A.2, B.1, D.3

B.1 A.6, B.1 B.1 B.1

Synalov Synalov Štěpánovice Štěpánovice

Vybudování víceúčelového hřiště u rybníka Vybudování hřiště Vybudování lyžařského areálu Víceúčelová zařízení Rekonstrukce kulturního zařízení obce

Železné


Svatoslav

2 000

2007


Kaly

4 000

C.1, C.4

Dolní Loučky

Doubravník


A.2, D.3 A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

2009 -2011 2008 -2010 2007 -2008

2 000 5 000 1 000 6 000

2 500 7 300 450 400 400 1 500 12 000 30 000 2 000 2 500 750

A.6, B.1

111



5.5 Priorita E: Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí Region Tišnovsko je z velké části součástí Českomoravské vrchoviny, což se příznivě promítá do jeho krajinného rázu (vysoký podíl lesních ploch, pestřejší krajinná mozaika) a je charakteristický nižším narušením přírodního prostředí lidskou činností. Harmonická a ekologicky vyvážená kulturní krajina je významným předpokladem vzniku pozitivní vazby obyvatelstva k regionu, současně se jako významný faktor turistického ruchu stává zdrojem hospodářského rozvoje, který ale musí být v součinnosti s místní krajinou trvale udržitelný.

5.5.1

Opatření E.1: Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí a zavádění zásad trvale udržitelného rozvoje

Omezení poškozování životního prostředí ze stávajících a minulých činností je prioritním úkolem pro splnění cílů trvale udržitelného rozvoje. Ač na území regionu převládá kvalitní životní prostředí, nelze tyto záležitosti podceňovat. Důležitým úkolem je dosažení standardů EU v kvalitě jednotlivých složek životního prostředí, stejně jako odstranění starých ekologických zátěží na území regionu. Jde jednak o zlepšení kvality povrchových vod a ovzduší, jednak o odstraňování negativních dopadů intenzivní zemědělské výroby, likvidaci černých skládek a v neposlední řadě o zajištění ekologicky únosné likvidace odpadů. Je potřeba rozšiřovat zapojení se do ekonomicky motivujících programů na omezování produkce komunálních odpadů, jejich separaci a následnou recyklaci. Do budoucna je pak rozhodující zodpovědnost v chování ve vztahu k životnímu prostředí. Zde má velkou roli ekologická výchova a osvěta mezi nejširší veřejností. Trvale udržitelný rozvoj území by měl být založen na vyváženém rozvoji sociálním, ekonomickém, kulturním a environmentálním. Harmonická a ekologicky vyvážená kulturní krajina je významným předpokladem vzniku pozitivní vazby obyvatel ke svému regionu. Kvalita životního prostředí je jednou z významných komparativních výhod regionu Tišnovsko. Zvláště důležitým procesem v krajině je obnovení jejích přirozených vlastností a vztahů. Jedná se zejména o obnovení přirozeného vodního režimu v povodích, zvýšení retenčních schopností krajiny, revitalizaci vodních toků, ochranu půdy před vodní a větrnou erozí, obnovu a ochranu přirozených rostlinných a živočišných společenstev a ochranu typických znaků krajinného rázu. Jádrem k vymezení a ohraničení krajinotvorných procesů v území může být systém komplexních pozemkových úprav, tvorba územních systémů ekologické stability (ÚSES) a dalších technických opatření. Jednou z možných hrozeb pro budoucí zachování krajinného rázu Tišnovska i mezilidských vztahů ve venkovských obcích je překotná a živelná suburbalizace. Je proto žádoucí využívat možností regulace tohoto procesu prostřednictvím územně plánovací dokumentace. Péče o krajinu a životní prostředí se dnes děje pomocí celé řady programů a projektů, které však na sebe často nenavazují a jsou realizovány odděleně, což snižuje jejich účinnost. Je potřeba překonat rezortní přístup k ochraně krajiny a preferovat komplexní ekosystémové přístupy. Důležitá je přiměřená koncentrace úsilí a prostředků při realizaci různých programů péče o krajinu i její jednotlivé složky. Jedním z rozhodujících cílů trvale udržitelného rozvoje je ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů jejich úsporným využíváním a přednostní orientací na zdroje obnovitelné. Cestou k těmto cílům je podpora energeticky a surovinově nenáročných recyklačních a maloodpadových technologií, které jednak zvyšují konkurenceschopnost výrobků, jednak chrání přírodní zdroje. Pro energetické úspory je

112



významné i zateplování stávajících budov, obytných, občanské vybavenosti i výrobních. Významné, byť dosud málo využívané, jsou obnovitelné energetické i surovinové zdroje ze zemědělské a lesnické výroby. Využívání podstatné části zemědělské a lesnické produkce, zejména tam, kde je produkce přirozeně vysoká, je významným energetickým a surovinovým zdrojem. Při realizaci veškerých rozvojových projektů v regionu bude dbáno nejen na zásady udržitelného rozvoje, ale současně bude respektována platná legislativa v příslušné oblasti (např. Plán hlavních povodí České republiky a navazující legislativa). Cíle opatření: • omezit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí - minimalizovat ekologická rizika • snížit produkci odpadů a zvýšit efektivitu a ekologizaci odpadového hospodářství; • postupně restrukturalizovat využívání krajiny do trvale udržitelné podoby, zejména jejích zvlášť citlivých částí • navrátit stabilní a stabilizující ekologické systémy do krajiny – vytvoření kostry její ekologické stability • směřovat hospodářské aktivity k trvale udržitelnému zemědělství a lesnictví • zvýšit povědomí o zásadách trvale udržitelného rozvoje mezi místním obyvatelstvem • zlepšit kvalitu životního prostředí v sídlech • omezit čerpání neobnovitelných zdrojů energie a surovin • rozvíjet produkci obnovitelných energetických a surovinových zdrojů, zejména v lesnictví a zemědělství Aktivity naplňující opatření: • vedení obyvatelstva k minimalizaci množství odpadů, k jeho třídění a opětovnému využití, jež neškodí kvalitě životního prostředí a podpora vytváření uceleného systému odpadového hospodářství; • podpora recyklace odpadu, kompostování, využití biomasy jako energetického zdroje, především v menších sídlech; • podpora odstraňování starých ekologických zátěží; • podpora rekultivace starých skládek odpadů včetně jejich začlenění do krajiny; • zavádění programů ekologické výchovy a osvěty; • podpora zvýšené péči o zvlášť chráněná území; • uplatnění zásad trvalé udržitelnosti v péči o krajinu; • realizace opatření na zadržení vody v krajině a zlepšení jejího vodního režimu; • revitalizace vodohospodářsky významných vodních toků a realizace regionálních i místních, k přírodě šetrných koncepcí protipovodňových opatření; • tvorba územních systémů ekologické stability (ÚSES), zvýšení biodiverzity krajiny (biokoridory, biocentra, interakční prvky v krajině), preference ekosystémových přístupů k ochraně krajiny; • realizace či dokončení komplexních pozemkových úprav a podpora budování a údržby polních a lesních cest (zpřístupnění krajiny); • důsledná realizace protierozních (zejména vodní a větrná eroze) a protipovodňových opatření (zejména na tocích Svratka, Bobrůvka, Loučka, Libochovka, Lubě) v rámci komplexních pozemkových úprav i mimo ně; • podpora dobudování a údržby technické infrastruktury, zejména v dopravě a zásobování plynem, energiemi a vodou v sídlech – zlepšení životního prostředí v sídlech; • orientace na využívání obnovitelných zdrojů energie; • programy Agenda 21 – podpora aplikace ekologické osvěty a výchovy, rozvoj kulturní krajiny Tišnovska; • posílení krajinotvorné funkce zemědělství a lesnictví v oblastech s horšími podmínkami pro intenzivní zemědělskou výrobu; • šetrné využívání místních přírodních zdrojů (zejména dřevní hmoty);

113

Strategická rozvojová studie Regionu Tišnovsko • • • • •


využití alternativních energetických zdrojů – solární kolektory, spalování biomasy, tepelná čerpadla apod. – snižování rizika poškozování životního prostřed;í zateplování budov s cílem snížení spotřeby energií; podpora zavádění energeticky a surovinově nenáročných technologií; podpora zavádění recyklačních a maloodpadových technologií; podpora zavádění technologií zaměřených na energetické využívání zemědělské a lesnické produkce

Zúčastněné subjekty : sdružení obcí, jednotlivé obce, orgány Jihomoravského kraje, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny, Český svaz ochránců přírody, Státní fond životního prostředí, Pozemkový úřad, Katastrální úřad, Státní meliorační správa, Povodí Moravy, PGRLF, Lesy ČR, podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace Finanční zdroje: • vlastní zdroje • krajské zdroje (POV) • státní zdroje a podpůrné programy MŽP ČR a MZe ČR • Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond • Státní fond životního prostředí • soukromý sektor • zdroje EU Příklady identifikovaných projektů a rozvojových záměrů: navrhovatel/obec

název


cíl PRK

plán realizace


Dolní Loučky

Protipovodňové opatření - ohrázování

E.1

E.1

2008 -2009

500

Dolní Loučky

Protipovodňové opatření – výměna lávky pro pěší přes řeku Libochovku – závada v toku

E.1

E.1

2008 -2009

500

Horní Loučky

Revitalizace rybníka

A.2, E.1

B.2

2008 -2010

2 000

Lomnice


Nedvědice


2008 -2010

7 000

Svatoslav Štěpánovice

Rekonstrukce hráze rybníka Protipovodňová opatření - ohrázování Zateplení a výměna oken ZŠ Nám. 28. října Likvidace bioodpadu – kompostárna nebo bioplynová stanice

Tišnov Tišnov

A.2, D.1, E.1 A.2, D.1, E.1 A.2, E.1 E.1 A.2, D.1, E.1

B.1, C.1 C.1 B.2 E.1 C.1

E.1

E.3

Tišnov

Kotelna na obnovitelné zdroje

E.1

E.4

Tišnov

Protipovodňová opatření - ohrázování

E.1

E.1

Újezd u Tišnova

Rybník obecník A.2, E.1 B.2 Využití sluneční energie v Nemocnici Nemocnice Tišnov E.1 E.4 Tišnov Úspory energie v Nemocnici Tišnov Nemocnice Tišnov E.1 E.4 (v nemocnicích Jihomoravského kraje) Poznámka: projekty a záměry na zlepšení kvality vod jsou uvedeny v rámci opatření A.1

500 2009 2009-10 -2010-11 2009-10 -2010-11 2007 -2013 2008 2008

5 000 500 3 000

114


Katalog projektů

6 Katalog projektů Kalatog projektů představuje ucelený souhrn připravovaných projektů jednotlivých obcí a dalších subjektů v regionu Tišnovsko, které jsou přižazeny jako konkrétní kroky k naplnění jednotlivých opatření rozvojové strategie. Nejedná se o absolutní výšet všech obcemi připravovaných projektových záměrů, ale o výčet záměrů, které chtěly jednotlivé obce regionu mít obsažené ve Strategii rozvoje regionu Tišnovsko. Katalog projektů je proto otevřený a je vhodné jej pravidelně aktualizovat a doplňovat. Tabulka 6–1:Příklady vybraných projektů a rozvojových záměrů identifikovaných během zpracování Strategie rozvoje regionu Tišnovsko navrhovatel/obec Drásov, Malhostovice DSO Tišnovsko DSO Tišnovsko

navrhovatel/obec

název Výstavba ČOV Drásov – Malhostovice a kanalizace Cyklostezka Veveří – Pernštejn Výstavba víceúčelových sportovních hřišť

název


cíl PRK

plán realizace


A.1, E.1

B.1, E.1

od 2008

120 000

B.1

A.6, D.4

B.1, D.3

A.6, B.1


cíl PRK

plán realizace


A.1

B.1, D.2

A.1, E.1

B.1, E.1

2005 -2007 2008 -2011 2007 -2008 2007 -2008

Borač

Oprava mostu přes řeku Svratku

Braníškov

Výstavba kanalizace a ČOV

Bukovice

Přívod vody do obce z Brťova

A.1

B.1

Bukovice

Výměna vodovodního řadu obce

A.1

B.1

Bukovice Černvír

Úprava komunikací Výstavba vodovodu

A.1 A.1

B.1, D.2 B.1

Deblín

Výstavba ČOV a kanalizace

A.1, E.1

B.1, E.1

Deblín

Opravy komunikací

A.1

B.1, D.2

Deblín

Chodník pro pěší

A.2

B.1

Deblín

Vybudování návsi

A.2

B.1

Deblín


A.2, D.3

B.1

Deblín


Deblín


C.1, C.4

2007

3 800


Oprava cyklotras Kanalizace Střemchoví

A.2, B.1, D.3 A.2, D.1, D.3 B.1 A.1, E.1

A.6 B.1, E.1

3 000 16 300

Dolní Loučky

Vodovod Dolní Loučky

A.1

B.1

Dolní Loučky

Rekonstrukce ČOV

A.1, E.1

B.1, E.1

Dolní Loučky

Revitalizace bývalého areálu JZD (výstavba inženýrských sítí)

A.2, C.1

B.1

Dolní Loučky


A.2

B.1

Dolní Loučky

Vybudování chodníků

A.2

B.1

Dolní Loučky

Oprava hasičského domu

A.2

B.1

od 2007 2007 2007 -2008 2008 -2009 2008 -2010 2010 -2012 2008 -2010 2008 -2009

Dolní Loučky Dolní Loučky Dolní Loučky

Rekonstrukce tělocvičny ZŠ Dolní Loučky Revitalizace sportovního hřiště u ZŠ Dolní Loučky Přístavba MŠ

A.2, D.1, D.3 A.2, D.1, D.3 A.2, D.1

2007 -2008 2007 -2009 2006 -2007 2007 2008 -2009

2 000 14 000 10 000 1 000

85 000 10 000 1 000 2 000 4 000

A.6, B.1

31 500 10 000 5 000 30 000 3 000 300

C.1, C.4

2009

5 000

C.1, C.4

2008

5 000

B.1

2008

300

115


navrhovatel/obec

Katalog projektů

název


cíl PRK

A.2, D.2

B.1, C.3

Dolní Loučky


Dolní Loučky

Výstavba zábavních zařízení a atrakcí pro děti a rodiny s dětmi s posezením pro turisty a cykloturisty

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

Dolní Loučky


A.2, D.3

A.6, B.1

Dolní Loučky

Zasíťování pozemků pro 22 rodinných domů

A.3

C.5

Dolní Loučky

Protipovodňové opatření - ohrázování

E.1

E.1

E.1

E.1

A.1, E.1

B.1, E.1

Dolní Loučky Doubravník

Protipovodňové opatření – výměna lávky pro pěší přes řeku Libochovku – závada v toku Částečná rekonstrukce kanalizace + rozšíření

Doubravník

Rozšíření veřejného vodovodu

A.1

B.1

Doubravník

A.1

B.1

A.1, A.3

B.1, C.5

Doubravník

Oprava místních komunikací Nové místní komunikace v nové zástavbě Rekonstrukce staré radnice Vybudování klidové zóny – využití bývalého areálu JZD Rekonstrukce tzv. Koldovy vily

Doubravník


Doubravník Doubravník

Výkup a zasíťování stavebních pozemků Výstavba bytových jednotek Oprava koupaliště nebo vybudování nového Vybudování naučné stezky Ubytovací zařízení Cyklostezky a cyklotrasy Centrální vytápění obce využitím tepelných čerpadel a vody ze zatopeného podzemního dolu

Doubravník Doubravník Doubravník

Doubravník Doubravník Doubravník Doubravník Drahonín

A.2

B.1

A.2, D.3

A.6, B.1

A.2, D.3

A.6, B.1

A.2, D.3

A.6, B.1

A.3 A.3

C.5 C.5

B.1, D.3

A.6, B.1

B.1 B.1 B.1

A.6 A.6 A.6

A.1, E.1

B.1, E.4

A.3

C.5

A.1 A.1, E.1

B.1 B.1, E.1

A.1

B.1

A.1, A.3

B.1, C.5

Drahonín

Zasíťování pozemků


Posílení vodovodu Výstavba kanalizace a ČOV

Hluboké Dvory

Bezprašné povrchy místních komunikací

Hluboké Dvory

Provedení inženýrských sítí včetně komunikace

Hluboké Dvory

Rekonstrukce návsi

A.2

B.1

Hluboké Dvory

Chodníky

A.2

B.1

Horní Loučky

Rekonstrukce vodovodu

A.1

B.1

A.1, A.2

B.1

A.1, E.1

B.1, E.1

Horní Loučky Horní Loučky Horní Loučky

Rekonstrukce místních komunikací a chodníků Výstavba kanalizace a ČOV Revitalizace rybníka

A.2, E.1

B.2

Horní Loučky

Sportovní areál

Hradčany

Odkanalizování obce

A.2, B.1, D.3 A.1, E.1

Hradčany


A.2, D.3

B.1

Kaly

Napojení obce na Vírský vodovod

A.1

B.1

Kaly


A.1, E.1

B.1, E.1

Kaly


A.1

B.1

A.6, B.1

plán realizace -2009 2009 -2010 2008 -2009

předpokl. náklady (tis. Kč) 1 500 500

2008 -2010 2008 -2009 2008 -2009

12 000

2008 -2009

500

2008 -2009 2008 -2009

2 000

500

2 000 1 500

15 000 20 000 2009 -2013

5 000

2007 -2010

1 000 20 000

2008 -2009

6 000 500

2008 -2009 2007 -2008 2008 2008 -2010 2010 -2012 2008 -2010 2004 -2008 2007 -2009 2007 -2010

22 000 12 000 2 000 2 500 12 000 3 500 4 000 4 000 2 500 15 000

2008 -2010 2009 -2011

2 000 2 500

B.1, E.1 2008 -2010 2007 2009 -2010 2009

7 300

5 000 8 000

116


navrhovatel/obec

Kaly

Katalog projektů

název

Sportovní areál


cíl PRK

A.2, B.1, D.3

A.6, B.1

A.2, D.3

A.6, B.1

2009

B.1

A.6, D.4

A.1

B.1

A.2, D.3 A.1, A.2, E.1

B.1

2008 2008 -2009 2007 2006 -2015 2008 -2010 2010 -2014 2008 -2011 2010 -2013 2008 -2010

Kaly

Internetová kavárna v podkroví budovy FIT centra Vybudování cyklotras – II. Etapa

Katov

Výstavba vodovodu

Katov

Hřiště




Oprava místní komunikace

A.1

B.1


Oprava hasičské nádrže

A.2

B.1


Ralizace územního plánu

A.2

B.1

Lažánky


A.1, E.1

B.1, E.1

Lažánky

Výstavba ČOV

A.1, E.1

B.1, E.1

A.2, D.1

C.1

A.2, D.1

C.1

A.2, D.1

B.1

Kaly

Lažánky Lažánky


Lažánky

Přestavba MŠ

Lažánky

Sportovní areál

Lomnice

Oprava silnice III/3773 - II. etapa

Lomnice

Napojení na Vírský vodovod

Lomnice

B.1, E.1

A.2, B.1, D.3 A.1

B.1, D.2

A.1

B.1

Rekonstrukce židovského náměstí

A.2, B.1

A.6, B.1

Lomnice


A.2, D.1, E.1

B.1, C.1

Lomnice

Výstavba 10 bytových jednotek

A.3

C.5

Lomnička

Chodníky a komunikace Rekonstrukce požární nádrže a veřejných prostranství Malhostovice Dobudování kanalizace II. etapa rekonstrukce Sokolovny v Nedvědici

Malhostovice Nedvědice Nedvědice

A.6, B.1

A.1, A.2

B.1

A.2

B.1

A.1, E.1

B.1, E.1

A.2, D.3

B.1

Nedvědice


A.2, D.3

B.1

Nedvědice

Rozšíření hřbitova

B.1

Nedvědice


C.1

Nedvědice

B.1

A.6

B.2

A.6

Nelepeč-Žernůvka

Rekonstrukce budovy úřadu městyse Vybudování parkoviště pod hradem Pernštejn a přístupové cesty ke hradu Systém turisticko–propagačních materiálů Oprava obecního úřadu

A.2 A.2, D.1, E.1 A.2

A.2

B.1

Níhov


A.1, E.1

B.1, E.1

A.1

B.1


Níhov Níhov Olší Předklášteří Předklášteří Pernštejnské Jestřabí

Místní komunikace Dobudování sportovního areálu s víceúčelovým hřištěm Přístavba ZŠ-MŠ Kanalizace, komunikace Výstavba lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Svratku Napojení obce a místních částí Jilmoví,

A.2, B.1, D.3 A.2, D.1 A.1, E.1 A.2, B.1 A.1

plán realizace -2011 2007 -2008

2009 2013 -2015 2009 -2010 2006 -2010 2007 2007 -2008 2007 -2008

2007 -2008 Od 2003 2006 -2007 Od 2008 2006 -2008 2011 -2012 2010 2008 -2010

B.1

A.6, B.1 C.1, B.1 B.1, E.1 A.6, B.1

předpokl. náklady (tis. Kč) - 10 000 450 400

9 000 400 8 000 200 1 500 300 45 000 10 000 700 6 000 1 000 1 500

4 400 5 000 68 000 12 000 30 000 15 000 7 000 10 000

2009 -2010 2008 -2009 2007 2007 -2008 2006 -2008 2008 -2010 2007 2008 – 2009

30 000

300 7 000 1 500 2 000 1 450 14 000 4 000

B.1

117


navrhovatel/obec

Katalog projektů

název


cíl PRK

plán realizace


Husle a Maňová na Vírský vodovod 2007 -2008 2007 -2008 2007 -2008 2010 -2012

Sentice

Oprava chodníků

A.2

B.1

Sentice

Oprava sokolovny

A.2, D.3

B.1

Svatostav

Výstavba kanalizace – II. etapa

A.1, E.1

B.1, E.1

Svatoslav

Výstavba místní komunikace

A.1

B.1

Svatoslav

Výstavba a oprava chodníků Vybudování víceúčelového hřiště u rybníka Rekonstrukce hráze rybníka Výkup pozemků k zástavbě a zasíťování pozemků Obnova povrchu silnice III. třídy (odbočka do obce) Vybudování veřejného vodovodu + prameniště Vybudování kořenové ČOV Oprava místních komunikací Rekonstrukce místní rozvodné sítě NN Vybudování hřiště Vybudování lyžařského areálu Vybudování cyklotrasy na Sýkoř Vybudování rozhledny na „Kopaninách“ Propagace naučné stezky Járy Cimrmana Lomnice – Synalov, myslivna Oprava dešťové kanalizace Víceúčelová zařízení Chodníky Rekonstrukce kulturního zařízení obce Cyklostezka Štěpánovice – Tišnov Protipovodňová opatření - ohrázování Rekonstrukce kanalizační sítě Tišnov – Předklášteří

A.2

B.1

1 500

A.2, D.3

B.1

750

A.2, E.1

B.2

500

A.3

C.5

A.1

B.1

A.1

B.1

A.1, E.1 A.1 A.1 A.2, D.3 B.1, D.3 B.1 B.1

B.1, E.1 B.1 B.1 B.1 A.6, B.1 A.6 A.6

B.2

A.6

A.1 A.2, D.3 A.2 A.2, D.3 B.1 E.1

B.1 B.1 B.1 B.1 A.6, D.4 E.1

A.1, E.1

B.1, E.1

A.1, E.1

B.1, E.1

Svatoslav Svatoslav Svatoslav Synalov Synalov Synalov Synalov Synalov Synalov Synalov Synalov Synalov Synalov Štěpánovice Štěpánovice Štěpánovice Štěpánovice Štěpánovice Štěpánovice Tišnov

400 2 500 18 000 1 500

2008

2008 -2015 2008 -2009 2008 -2009 2008 2008 2007 2007 -2008 2008 -2009

280 000

Tišnov

Kanalizace a komunikace Za Mlýnem

Tišnov

Komunikace Karasova

A.1

B.1


Přeložka silnice III/3778 Kruhový objezd Riegrova – Dvořákova Propoj Mlýnská Výstavba komunikace a inženýrských sítí v ulici Formánkova Výstavba komunikace a inženýrských sítí v ulici Marie Pavlíkové Rekonstrukce historického objektu Jungmannova 80 (Müllerova domu) na muzeum

A.1 A.1 A.1

B.1 B.1 B.1

A.1, A.3

B.1, C.5

A.1 A.3

B.1, C.5

A.2, B.1

C.4

2008 -2009

12 500

Autobusové zastávky

A.2, A.1

D.1

2007 -2008

6 200

Zateplení a výměna oken ZŠ Nám. 28. října Využití půdních vestaveb na ZŠ Nám. 28. Října – byty a odborné učebny Půdní vestavba ZŠ Smíškova Vybudování smuteční síně u nového hřbitova Rekonstrukce Nám. Míru jako centra města

A.2, D.1, E.1 A.2, D.1, A.3 A.2, D.1

C.1

2009

Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov

35 000 12 500 20 000 5 000 3 000 7 500

C.1, C.5 C.1

A.2

B.1

A.2

B.1

Tišnov

Cyklostezky a cyklotrasy

B.1

A.6, D.4

Tišnov Tišnov

Rozvoj terénních sociálních služeb Krátkodobá odlehčovací služba

D.2 D.2

C.3 C.3

2009(10) -2010(11)

5 000

2007 -2009

11 500

118


navrhovatel/obec Tišnov Tišnov Tišnov Tišnov

Katalog projektů

název Azylové bydlení pro matky v tísni Vybudování Domova pro seniory v části Domova s pečovatelskou službou Nízkoprahové centrum pro mládež Likvidace bioodpadu – kompostárna nebo bioplynová stanice

opatření ve strategii D.2

cíl PRK

plán realizace


2008 2009-10 -2010-11 2009-10 -2010-11 2007 -2013 2009 -2010 2008 -2010 2008

5 000

C.3

D.2

C.3

D.2

C.3

E.1

E.3

Tišnov

Kotelna na obnovitelné zdroje

E.1

E.4

Tišnov

Protipovodňová opatření - ohrázování

E.1

E.1

Újezd u Tišnova

Rekonstrukce mostu přes strouhu

A.1

B.1

Újezd u Tišnova


A.1

B.1


Rybník obecník Výstavba kanalizace

A.2, E.1 B.1

B.2 A.6, D.4

Žďárec

Vodovod

A.1

B.1

Žďárec

Úprava náměstí

A.2

B.1

Žďárec

Zastavovací studie

A.3

C.5

Železné

Výstavba splaškové kanalizace

A.1, E.1

B.1, E.1

Železné

Integrované centrum obce

B.1

Železné


A.6, B.1

SOU Tišnov

Rekonstrukce školní kuchyně a jídelny Výměna oken v budově školy a části dílen ve výukovém středisku pro odborný výcvik žáků Rekonstrukce odsávacího zařízení na pracovišti ve výukovém středisku pro odborný výcvik Oprava střechy dílny ve výukovém středisku Edukace diabetiků a jejich rodinných příslušníků Edukace pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a jejich rodinných příslušníků Opatření proti výskytu legionely v systému teplé užitkové vody v Nemocnici Tišnov Nepřímá digitalizace radiodiagnostických přístrojů Využití sluneční energie v Nemocnici Tišnov Úspory energie v Nemocnici Tišnov (v nemocnicích Jihomoravského kraje)

A.2 A.2, B.1, D.3 D.1

C.1

4 700

D.1

C.1

2 770

D.1

C.1

1 000

D.1

C.1

SOU Tišnov

SOU Tišnov SOU Tišnov Nemocnice Tišnov Nemocnice Tišnov

Nemocnice Tišnov Nemocnice Tišnov Nemocnice Tišnov Nemocnice Tišnov

2007 -2008 2008 2008 -2009 2008 -2010

900 1 500 500 15 000 2 500 1 000

25 000

1 000

D.2

C.3

2008 -2010

D.2

C.3

2008 -2010

3 000

D.2

C.3

2008

2 000

D.2

C.3

2008

3 000

E.1

E.4

2008

3 000

E.1

E.4

3 600

Projektové fiše uvedené v další části textu představují podrobnější specifikaci vybraných projektů či rozvojových záměrů uvedených v předchozí tabulce. Do podoby projektových fiší jsou zpracovány vybrané prioritní záměry obcí. Podkladem pro projektové fiše byly výhradně informace poskytnuté vybranými obcemi a dalšími subjekty v regionu. Cílem projektových fiší je vytvoření přehledu o z pohledu jednotlivých obcí regionu prioritních projektech a rozvojových záměrech, o stavu jejich připravenosti, finanční náročnosti, předpokládaných zdrojů financování a organizacích či odborech města zodpovědných za jejich přípravu a realizaci. Seznam projektových fiší bude doporučujeme dále doplňovat a minimálně každé dva roky ho v souladu s aktuálnímu potřebami jednotlivých obcí regionu kompletně zaktualizovat.

119


Katalog projektů

6.1 Projektové fiše Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Braníškov, Braníškov 41, 664 71 Veverská Bítýška Název projektu (stručný a výstižý název): Vybudování kanalizace a ČOV Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):

popis toho co se bude realizovat, jaké konkrétní

Vybudování kanalizace a ČOV v obci. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Braníškov Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Zlepšení životního prostředí a stavu Brněnské přehrady, povodí Dyje a vodního díla Nové Mlýny. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Zamezení znečišťování vod. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): 1 ČOV, 2 km kanalizace Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 2008 - 2011 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.): Je vypracován investiční záměr. Rizika projektu Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 14 000 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 11 000 tis. Kč 70% z toho předpokládané zdroje spolufinancování evropské, jiné) : 3 000 tis. Kč 30% Další sdělení předkladatele projektu:

projektu

(krajské,

národní,

120


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Hluboké Dvory Ing. Vratislav Pokorný – starosta obce, tel.: 549 427 002, 731 750 963, email: [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Provedení inženýrských sítí pro výstavbu RD včetně přístupové komunikace Stručný popis projektu (charakter, popis toho co se bude realizovat, jaké konkrétní činnosti – aktivity budou provedeny): Jedná se o vybudování inženýrských sítí včetně místní komunikace pro 17 rodinných domů na obecním pozemku v zastavěném území. Součástí projektu je provedení geologického průzkumu pro stanovení zakládacích podmínek a vypracování prováděcího projektu. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Hluboké Dvory, místní působnost Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je zajištění vybudování inženýrských sítí včetně místní přístupové komunikace pro zajištění výstavby 17 rodinných domů v obci. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atd.): Zajištění rozvoje obce, který v současné době stagnuje a přilákání podnikatelských aktivit do obce. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Vybudování cca 2 400 m2 místních komunikací, 400 m kanalizace, 400 m vodovodu, 400 m plynovodu, 400 m elektro rozvodu NN, 1 ks ČOV. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 2010 - 2012 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Na projekt bude navazovat výstavba 17 rodinných domů v obci. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Je zpracovaná urbanistická studie. Rizika projektu Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 12 000 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 1 800 tis. Kč 15 % z toho předpokládané zdroje spolufinancování projektu (krajské, národní, evropské, jiné) : 10 200 tis. Kč 85 % Další sdělení předkladatele projektu:

121


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Hluboké Dvory Ing. Vratislav Pokorný – starosta obce, tel.: 549 427 002, 731 750 963, email: [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Rekonstrukce návsi Stručný popis projektu (charakter, popis toho co se bude realizovat, jaké konkrétní činnosti – aktivity budou provedeny): Jedná se o komplexní rekonstrukci návsi, změnu dopravního řešení pomocí jednosměrné ulice, úprava zeleně, vybudování chodníků ze zámkové dlažby, zhotovení bezprašného povrchu z balené asfaltové směsi, vybavení mobiliářem. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Hluboké Dvory, místní působnost Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je řešení špatné dopravní situace úzké a prudce se zatáčející silnice III. třídy pomocí jednosměrného provozu, dále řešení bezpečnosti chodců pomocí nových chodníků. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atd.): Zvýšení bezpečnosti provozu vozidel po silnici III. třídy a bezpečnosti chodců. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Předpokládaný asfaltový povrch cca 2 000 m2, plocha chodníků cca 250 m2, délka obrubníků 160 m, 3 ks lamp veřejného osvětlení + mobiliář. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 2008 - 2010 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Projekt bude mít vazbu na vybudování nového bezprašného povrchu silnice III. Třídy a místních komunikací. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Je zpracovaná urbanistická studie. Rizika projektu Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 3 500 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 700 tis. Kč 20 % z toho předpokládané zdroje spolufinancování projektu (krajské, národní, evropské, jiné) : 2 800 tis. Kč 80 % Další sdělení předkladatele projektu:

122


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Hradčany, Tišnovská 131, 666 03 Hradčany Název projektu (stručný a výstižný název): Rekonstrukce sportovního areálu Horka Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Rekonstrukce sportovního areálu Horka dle zpracované studie – úprava hřiště, kabin, tenisového kurtu, parkoviště Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Hradčany u Tišnova Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Zajištění odpovídajícího sportovního vyžití pro obyvatele obce. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atd.): Hřiště i přilehlé kabiny a tenisový kurt nejsou v dobrém stavu a je nutno provést jejich rekonstrukci. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Rekonstruovaný sportovní areál. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 2008 – 2010 (dle finančních možností) Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Je zpracována studie připravená pro územní řízení. Rizika projektu Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 7 300 tis. Kč Další sdělení předkladatele projektu: Projekt bude financován ve spolupráci s Mikroregionem Čebínka.

123


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Katov, Katov 29, starosta Luděk Mičánek, tel. 739 258 111 Název projektu (stručný a výstižný název): Vodovod obce Katov Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Vybudování jímacího zařízení vodojemu a veškerých přípojek a hlavních řadů. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Katov Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Zajištění odpovídajícího zásobování obyvatel obce a ZŠ Katov pitnou vodou. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Obec Katov se dlouhodobě potýká s nedostatkem pitné vody. Vybudovaný veřejný vodovod by řešil zásobování obyvatel obce pitnou vodou. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Pro veřejný vodovod bude vybudovaný vodojem o objemu 2 x 25 m3 Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 2008-2009 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) V budoucnu chce obec Katov realizovat výstavbu čistírny odpadních vod. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Obec Katov má na akci vypracovaný projekt pro stavební povolení (v nejbližší době by mělo být vydané stavební povolení). Rizika projektu Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 9 000 Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 1 350 tis. Kč 15% z toho předpokládané evropské, jiné) : 7 650 tis. KČ

zdroje

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

85%

Další sdělení předkladatele projektu:

124


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Kuřimská Nová Ves, e-mail [email protected] Věra Mašková – starostka 604 985 287 Název projektu (stručný a výstižný název): Oprava místní komunikace Stručný popis projektu (charakter, popis toho co se bude realizovat, jaké konkrétní činnosti – aktivity budou provedeny): Oprava místní komunikace, zaasfaltování děr atd. Místo realizace projektu ( město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Kuřimská Nová Ves, místní působnost Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Zlepšení průjezdnosti a zvelebení obce. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Nevyhovující stav místní komunikace. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Délka opravené komunikace cca 8 km. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Předpoklad 2008-2010 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Rizika projektu Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 200 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 50 tis. Kč 25% z toho předpokládané evropské, jiné) : 150 tis. Kč

zdroje

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

75%


125


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Kuřimská Nová Ves, e-mail: [email protected] Věra Mašková – starostka 604 985 287 Název projektu (stručný a výstižný název): Oprava hasičské nádrže Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Nevyhovující stav nádrže, uniká voda. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Kuřimská Nová Ves, místní působnost. Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem je opravit požární nádrž tak, aby mohla plně sloužit svému účelu, tj. v době požáru bude sloužit k čerpání vody. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): V obci není jiné místo pro potřebu čerpání vody a okolní obce mají problémy s nedostatkem vody. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Opravená stávající nádrž o objemu cca 250 m3 Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Předpoklad 2010-2014 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Rizika projektu Nedostatek finančních prostředků. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 1 500 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 200 000 tis. Kč 13,3% z toho předpokládané zdroje spolufinancování evropské, jiné) : 1 300 tis. Kč 86,7% Další sdělení předkladatele projektu:

projektu

(krajské,

národní,

126


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Obec Kuřimská Nová Ves, e-mail [email protected] Věra Mašková – starostka 604 985 287 Název projektu (stručný a výstižný název): Realizace Územního plánu Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Rozšíření intravilánu obce, možnost výstaveb rodinných domů. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Kuřimská Nová Ves, místní působnost Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Realizace projektu umožní výstavbu rodinných domů a zvýšení populace v obci. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Obec dosud nemá vyhotoven územní plán. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Územní plán obce. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Předpoklad 2008-2011 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Vazba na urbanistickou studii. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Urbanistická studie Rizika projektu Nedostatek finančních prostředků Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 300 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 85 tis. Kč 28,3% z toho předpokládané evropské, jiné) : 215 tis. Kč

zdroje

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

71,7%


127


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Městys Nedvědice, 592 62 Nedvědice 42, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský, Ing. Pavel Vejrosta, starosta, tel.: 566 566 131, 728 715 529, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): II. etapa výstavby kanalizace městyse Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


I.etapa kanalizace byla vybudována v polovině 90. let minulého století a zahrnovala jednak stavbu ČOV, stavbu páteřní kanalizace od ČOV do části obce zvané Vejpustek a dále napojení stávající kanalizace tam, kde v té době byla a byla funkční. Předmětem II.etapy je kompletní dokanalizování městyse vč. větší části místní části Pernštejn. Vzhledem k velmi členitému terénu se jedná o poměrně náročnou stavbu – cca 4,5 km potrubí, 2 protlaky pod vodními toky, 2 čerpací stanice složitý úsek ve skále apod. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Místem realizace je městys Nedvědice a místní část Pernštejn, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský Dopad realizace projektu – vzhledem ke skutečnosti, že odpadní vody z neodkanalizovaných domácností v drtivé většině případů končí v řece Svratce, úplné dokanalizování Nedvědice vč. místní části Pernštejn (t.j. realizace II.etapy kanalizace) má minimálně regionální význam. Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je minimalizovat vypouštění odpadních vod do řeky Svratky, do říčky Nedvědičky (vtéká se do Svratky) a vytvoření možnosti pro likvidací trativodů. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Kompletní dokanalizování Nedvědice vč.místní části Pernštejn je žádoucí hned z několika důvodů: − ochrana životního prostředí na území městyse − ochrana čistoty vody v řece Svratce − zvýšení kvality bydlení občanů − estetické zlepšení prostředí v Nedvědici a na Pernštejně − plné využití kapacity stávající ČOV Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Výstupem projektu bude kompletní dokanalizování Nedvědice a Pernštejna, cca 4,5 km potrubí, 2 tlakové čerpací stanice, 2 protlaky pod vodními toky a další zařízení dle projektové dokumentace. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Vzhledem k finanční náročnosti projektu (cca 70 mil. Kč) a vzhledem k výši ročního

128


Katalog projektů

rozpočtu městyse Nedvědice (cca 12-13 mil. Kč) není možné akci realizovat bez dotací. Vedení městyse předpokládá zahájení stavby bezprostředně po případném přidělení dotace – předpoklad je ve 2. polovině roku 2008 nebo nejpozději na jaře 2009 a očekávaná doba realizace 18 měsíců. Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Jak je uvedeno výše, má realizace tohoto projektu vazbu na již dokončenou I. etapu výstavby kanalizace včetně ČOV. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) V současné době je dokončena projektová dokumentace, dokončují se souhlasy vlastníků pozemků a připravuje se žádost o územní řízení (předpokládaná termín podání cca konec srpna 2007). Rizika projektu V současné době nejsou známa žádná rizika projektu, za riziko lze považovat skutečnost, že projekt je závislý na poskytnutí dotace. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 70 000 tis.Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 10 500 tis. Kč 15% z toho předpokládané zdroje evropské, jiné) : 59 500 tis. Kč 85%

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,


129


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Městys Nedvědice, 592 62 Nedvědice 42, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský, Ing. Pavel Vejrosta, starosta, tel.: 566 566 131, 728 715 529, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Rekostrukce budovy Úřadu městyse Nedvědice Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Budova úřadu městyse Nedvědice je jednou z nejstarších budov v Nedvědici a svým původním určením ani nebyla Radnicí. Podstatná je rovněž skutečnost, že na budově byly ve vzdálené i nedávné minulosti prováděny v lepším případě pouze drobné opravy. Proto v současné době budova svou velikostí a vnitřní dispozicí nevyhovuje dnešním požadavkům na výkon státní správy. V současné době se v budově mimo 4 kanceláří, obřadní síně, zasedací místnosti a archívu nachází i dílna a technické zázemí dělníků – zaměstnanců úřadu a také garáž pro mechanizační prostředky. Součásti budovy jsou rovněž poměrně velké půdní prostory, které nejsou nijak využívány. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Nedvědice, okres Brno – venkov, kraj Jihomoravský Působnost úřadu městyse Nedvědice je mikroregionální, neboť zajišťuje některé činnosti pro okolní obce (ověřování listin a podpisů, matrika apod.) Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je přebudovat stávající objekt úřadu na moderní objekt se zachováním vnějšího vzhledu a vnitřních stavebně-historických prvků. Přestavba spočívá ve výměně elektroinstalace, osvětlení, výplní otvorů, vybudování důstojného sociálního zázemí, přebudování zasedaní místnosti, která často slouží i jako výstavní síň, přebudování obřadní síně. Podstatnou součástí rekonstrukce budovy je i rekonstrukce půdních prostor na kanceláře a jednací místnosti tak, aby ve stávajícím 2. NP mohly bát rozšířeny prostory pro obřadní síň. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Je zřejmé, že několik set let stará budova si rekonstrukci zaslouží. Její realizací získá Nedvědice důstojné prostředí pro výkon státní správy, oddávání, konání výstav, jednání zastupitelstva městyse atd. V neposlední řadě bude vytvořeno důstojné pracovní prostředí pro zaměstnance městyse a dojde k úsporám energií. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Rekonstruovaná budova Úřadu městyse Nedvědice Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Doba realizace projektu závisí na době rozhodnutí o přidělení dotace. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době jsou připravovány podklady pro tvorbu projektové

130


Katalog projektů

dokumentace, nelze zatím přesně specifikovat rozsah rekonstrukce, tím ani její dobu a cenu. Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) v Současné době je v Radě městyse vydiskutován pouze záměr rekonstrukce budovy a připravují se podklady pro zahájení projektových prací. Rizika projektu Rizikem projektu je pouze otázka získání či nezískání finančních prostředků z některého z dotačních titulů. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 10 000 tis.Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 1 000 tis. Kč 10% z toho předpokládané evropské, jiné) : 9 000 tis. Kč

zdroje

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

90%


131


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Městys Nedvědice, 592 62 Nedvědice 42, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský, Ing. Pavel Vejrosta, starosta, tel.: 566 566 131, 728 715 529, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Rozšíření hřbitova v Nedvědici Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Předmětem projektu je rozšíření stávajícího hřbitova v Nedvědici, neboť současné prostory již neumožňují zřizování nových hrobových míst. Hřbitov je v majetku městyse. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Městys Nedvědice, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský působnost projektu – mikroregionální, jsou zde pohřbívány osoby z několika okolních obcí Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je vyřešit neutěšenou situaci na dnešním hřbitově z roku 1804. Rozšířením hřbitova se vytvoří podmínky pro vznik nových hrobových míst a rovněž se vytvoří podmínky pro vybudování nejnutnějšího zázemí a kolumbária. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Současný stav hřbitova odpovídá době vzniku (r.1802-1804), jeho kapacita je téměř vyčerpána, navíc má nevyhovující technické zázemí (márnice a její vybavení, přívod elektrické energie a vody). Především vyčerpaná kapacita hrobových míst, ale i nevyhovující zázemí hřbitova a rovněž několik poptávek na možnost umístění uren do uzamykatelných schránek jsou důvody, který dostatečně odůvodňují potřebnost realizace projektu. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Výstupem projektu je rozšířená plocha určená k tvorbě hrobových míst, v jedné z obvodových zdí schránky na ukládání uren a modernizované přívody vody, elektřiny a budova márnice. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Doba realizace projektu závisí na přidělení dotačních finančních prostředků, neboť projekt takového rozsahu není možné realizovat z rozpočtu městyse. Proto není možné uvést konkrétní časové údaje. Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované)

132


Katalog projektů

Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Projekt je v současné době ve stavu, kdy je v orgánech městyse vydiskutována jeho potřebnost, probíhá řízení o odkupu pozemku od Pozemkového fondu ČR a současně jsou připravovány podklady pro zadání vypracování projektové dokumentace. Rizika projektu Jediné známé riziko projektu spočívá v nepřidělení dotace na jeho realizaci. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 25 000 tis.Kč (velmi hrubý odhad) z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 4 000 tis. Kč 16% z toho předpokládané zdroje spolufinacování projektu (krajské, národní, evropské, jiné) : 21 000 tis. Kč 84% Další sdělení předkladatele projektu:

133


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…,) kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Městys Nedvědice, 592 62 Nedvědice 42, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský, Ing. Pavel Vejrosta, starosta, tel.: 566 566 131, 728 715 529, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): II. etapa rekonstrukce Sokolovny v Nedvědici Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Předmětem projektu je realizace II.etapy rekonstrukce Sokolovny v Nedvědici. Objekt byl postaven v letech 1926-1928 a je jedinou budovou v Nedvědici, kde je možné konat nejrůznější akce pro větší počet osob. Této skutečnosti odpovídalo i vytížení budovy, která sloužila jako tělocvična, taneční sál, schůzovní místnost, kino atd. Od svého postavení byly na Sokolovně prováděny pouze nejnutnější opravy, což v kombinaci s velkou frekvencí akcí způsobilo, že objekt byl v poslední době ve velmi špatném stavu. I.etapa rekonstrukce proběhla nákladem cca 5 mil.Kč v roce 2006. Obsahem této etapy byla kompletní výměna střešní krytiny, oprava krovů, kompletní výměna oken a vstupních dveří, rekonstrukce sociálního zařízení a odvedení dešťové vody od budovy. Předmětem II.etapy je kompletní dokončení rekonstrukce – tedy provedení nové elektroinstalace, vytápění, , nová podlaha v hlavním sále a na pódiu, dokončení přístaveb na východní straně budovy, zastřešení přístaveb okolo celé budovy, v nově vzniklých prostorách přístaveb na východní a jižní straně pak vybudování fit centra, nové kuchyně se zázemím, schůzovní místnosti, bezbariérového vstupu. Předpokládá se rovněž vybudování dvou menších parkovišť pro cca 15 vozidel na každém a dále rekonstrukce vstupního schodiště. Součástí projektu je i pořízení nového vybavení – cca 400 židlí či sedaček, 40 stolů, vybavení kuchyně, vybavení fit centra, vybavení schůzovních prostor, vybavení šaten, oprava mechanismů sloužících k osvětlování, a ovládání opony, nová opona. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Sokolovna se nachází v Nedvědici, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský působnost projektu: mikroregionální Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je kompletně dokončit rekonstrukci objektu Sokolovny. Tím dostane Nedvědice jako bývalá středisková obec důstojný objekt, který bude sloužit především k pořádání kulturních akcí jako jsou plesy, taneční zábavy, koncerty a divadelní představení. Předpokládáme využití objektu také pro lehké formy tělocvičných aktivit, jako jsou cvičení žen při hudbě, rodičů s dětmi, stolní tenis atp. Vybudování fitcentra jistě přispěje ke zvýšení nabídky tělocvičných aktivit v obci, ve schůzovní místnosti bude možné pořádat schůze, valné hromady, besedy, přednášky, popř. oslavy menšího rozsahu. Domníváme se, že bez existence popisovaného zařízení a možností jeho využití se v dnešní době obec velikosti a významu (mikroregionálního) Nedvědice již neobejde a obyvatelé jsou ochuzení o mnoho možností tělovýchovných, kulturních, společenských a jiných aktivit. Z výše uvedených důvodů vedení městyse považují realizaci II.etapy rekonstrukce Sokolovny v Nedvědici za velmi důležitou, potřebnou a neodkladnou.

134


Katalog projektů

Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Nezbytnost realizace projektu je popsána v předchozím odstavci. Spočívá jednak ve skutečnosti, že v Nedvědici není jiný objekt, který by nabízel podobné možnosti, jako Sokolovna, spočívá v neutěšeném technickém, hygienickém atd. Stavu budovy a v neposlední řadě také v poptávce obyvatel Nedvědicka po sportovním, kulturním a společenském vyžití. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Výstupem projektu je kompletně dokončená rekonstrukce objektu Sokolovny. 400 sedadel do hlavního sálu, 40 stolů do hlavního sálu, vybavení fit centra dle aktuální nabídky, vybavení šaten (pro herce a pro návštěvníky), sedačky do schůzovních prostor 30 ks, stoly tamtéž 4 ks. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): ihned po získání finančních prostředků, projektová dokumentace je dokončena a stavební povolení bude získáno do konce roku 2007. Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) projekt navazuje na I.etapu rekonstrukce Sokolovny – viz výše. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Jak je uvedeno výše, je dokončena projektová dokumentace pro stavební řízení, stavební povolení bude získáno do konce roku 2007. Rizika projektu Rizika projektu v současné době vedení městyse nevidí žádná, jediné slabé místo spočívá v zajištění finančních prostředků na realizaci akce. Městys není schopen akce takového rozsahu financovat z vlastních prostředků. Realizace je tedy závislá na získání „dotačních“ finančních prostředků. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 10 000 tis.Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 1 000 tis.Kč 10% z toho předpokládané zdroje evropské, jiné) : 9 000 tis.Kč 90%

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,


135


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Městys Nedvědice, 592 62 Nedvědice 42, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský, Ing. Pavel Vejrosta, starosta, tel.: 566 566 131, 728 715 529, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Výstavba sportovní haly Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Předmětem projektu je výstavba nové sportovní haly na pozemcích v majetku městyse Nedvědice v areálu Základní školy. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Městys Nedvědice, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský význam stavby – mikroregionální Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je vyřešit neutěšenou až neúnosnou situaci v oblasti sportovního zázemí v Nedvědici. Přímo v Nedvědici jsou dnes dvě místa, kde je možno provozovat tělovýchovné aktivity. Jednak je to sál Sokolovny, kde se však konají i kulturní a společenské akce a především míčové hry mají na stav sálu devastující účinky. Druhou možností je sportování ve školní tělocvičně z roku 1928 o rozměrech 18x9 metrů, kde lze tělovýchovné aktivity provozovat ve velmi omezené míře a svými rozměry nevyhovuje k plnohodnotnému provozování míčových her a už vůbec nevyhovuje, pokud by se např. volejbalisté, basketbalisté, floorbalisté apod. chtěli přihlásit do nějaké pravidelné soutěže. Oba sály nevyhovují z více hledisek, jednak rozměrově, ale i vybavením, zázemím vč. sociálního zázemí a hygienickými podmínkami ve vlastních sálech (špatné odvětrávání apod.). Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Výchozí stav je popsán v předchozím bodě, potřebnost realizace tohoto projektu je dána velikostí Nedvědice, kdy se domníváme, že obec se 1 300 obyvateli by jistě měla mít tělocvičnu potřebných rozměrů, parametrů, patřičně vybavenou. Uvedené zařízení v Nedvědici dlouhodobě chybí o čemž mimo jiné svědčí skutečnost, že stávající školní tělocvična je celoročně (především v období říjen až duben) vytížena 6 dní v týdnu. Je rovněž faktem, že místní sportovci velmi často využívají podobná zařízení v Bystřici n/P. a v Lomnici u Tišnova. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Výstupem projektu je nová budova sportovní haly, napojená na provoz Základní školy v Nedvědici. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Doba realizace projektu je závislá na přidělení dotace, neboť stavba takového rozsahu

136


Katalog projektů

není realizovatelná z rozpočtu městyse. Proto nelze uvést konkrétní termíny. Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Stavba sportovní haly má vazbu na plánovaný projekt výstavby nového venkovního školního hřiště. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Projekt je ve stavu, kdy je v orgánech městyse vydiskutována potřebnost stavby, nyní se připravují podklady pro zadání projektových prací. Rizika projektu Jediné riziko projektu vedení městyse spatřuje v nepřidělení dotačních finančních prostředků a tím v nerealizovatelnosti projektu. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 30 000 tis.Kč (velmi hrubý předpoklad) z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 4 500 tis. Kč 15% z toho předpokládané evropské, jiné): 25 500 tis. Kč

zdroje

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

85%


137


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa) : Městys Nedvědice, 592 62 Nedvědice 42, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský, Ing. Pavel Vejrosta, starosta, tel.: 566 566 131, 728 715 529, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Výměna oken a venkovních dveří na budovách ZŠ a MŠ Nedvědice Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Základní a mateřská škola Nedvědice je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je městys Nedvědice. Budovy základní školy jsou celkem 3 a pocházejí z různého období. Nejstarší budova je z let 1901, prostřední pak z roku 1928 a nejnovější z roku 1985. všechny budovy jsou osazeny dřevěnými okny, která ve většině případů netěsní, jsou náročná na údržbu – jednoduše řečeno v mnoha směrech nesplňují nároky současné doby. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Městys Nedvědice, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Nahrazení stávajících dřevěných oken plastovými bude dosaženo několika cílů: − úspora energie na vytápění objektů − zlepšení tepelné pohody v objektech, lepší možnosti větrání − zlepšení prostředí z hlediska estetického − snížení nákladů na údržbu oken − větší skleněná plocha většiny oken umožní méně svítit, tzn. úsporu el. Energie −

Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Opodstatněnost projektu je dána úsporou energií a nižšími náklady na údržbu, tedy snížením režijních nákladů na provoz školy, velmi podstatné je rovněž zlepšení podmínek pro pobyt uvnitř budov, především zlepšení podmínek pro pobyt dětí ve třídách. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Realizaci projektu lze zahájit po zajištění finančních prostředků, neboť se jedná o akci s nákladem řádově 4 mil.Kč + přibližně 1 mil.Kč následné zednické zapravení a malování. Akce by vzhledem k objednacím lhůtám výrobců plastových oken mohla začít nejdříve 3 měsíce po získání finančních prostředků a vzhledem k nepřerušitelnosti výuky by musela probíhat na etapy. Proto lze dobu realizace v tomto stadiu přípravy projektu jen ztěží odhadnout.

138


Katalog projektů

Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Projekt má vazbu na několik dalších projektů. Jeden z nich je postupně realizován od roku 2006 – jedná se o výměnu osvětlení ve třídách tak, aby se jednak ušetřila elektrická energie a jednak se zlepšila světelná hygiena ve třídách. Další projekty jsou ve stádiu tvorby záměru a souvisejí s postupnou modernizací všech budov školy a jejich vybavení. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Na realizaci tohoto projektu není třeba projektovou dokumentaci, je zpracována nabídka odborné firmy. Rizika projektu V realizaci tohoto projektu vedení městyse nespatřujeme žádná rizika s výjimkou reálnosti získání finančních prostředků. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 5 000 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 500 tis. Kč 10% z toho předpokládané evropské, jiné) : 4 500 tis. Kč

zdroje

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

90%


139


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Městys Nedvědice, 592 62 Nedvědice 42, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský, Ing. Pavel Vejrosta, starosta, tel.: 566 566 131, 728 715 529, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Parkoviště pod hradem Pernštejnem a přístupové trasy k hradu Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Současné parkoviště sloužící návštěvníkům hradu Pernštejn je nevyhovující současným požadavkům na zařízení tohoto typu. Parkoviště nevyhovuje kapacitně, z pohledu hygienického zázemí a navíc se nachází v bezprostřední blízkosti hradu. Dlouhodobou snahou městyse Nedvědice i Správy hradu Pernštejn a Národního památkového ústavu je vybudovat nové parkoviště podle všech pravidel v podhradí a návštěvníky do areálu hradu přivést pěšími cestami které z dávné i nedávné minulosti existují, jen je nutno je obnovit. Součástí projektu je dále cesta pro pěší turisty z Nedvědice na hrad a cesta pro pěší a cyklisty z městyse Doubravníka do Nedvědice. Důvod proč je součástí projektu i přístupová cesta z Doubravníka je ten, že v Doubravníku se nachází monumentální stavba kostela, který byl postavem jako rodinná hrobka Pernštejnů a proto logicky s hradem Pernštejnem souvisí. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Městys Nedvědice a místní část Pernštejn, přístupová cesta z Doubravníka bude realizována na katastrech městyse Doubravníka a obce Černvír. Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je uceleně vyřešit problém parkování a přístupových tras k hradu Pernštejn. Realizací projektu bude rovněž vytvořena alternativa přístupu do objektu hradu Pernštejna pro pěší turisty, bude zkulturněno zanedbané prostředí hradního parku, kudy část přístupových tras povede a v neposlední řadě dojde k vytvoření podmínek pro to, aby se turisté v okolí hradu zdrželi déle, než jen po dobu nezbytně nutnou k vlastní prohlídce hradu. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Výchozí stav projektu je popsán v předchozích bodech. Potřebnost jeho realizace je dána parkovacími podmínkami na stávajícím parkovišti, nevyužívanými prostorami hradního parku, který tím pádem zarůstá průběžně náletovou vegetací a podstatná je i nevyhovující přístupová trasa z Nedvědice na Pernštejn, především v místní části Pernštejn, kde dochází k bezprostřednímu kontaktu pěších turistů s motorovými vozidly.

140


Katalog projektů

Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Výstupem projektu je nové parkoviště v místní části Pernštejn, dále přístupová cesta pro pěší a cyklo turisty z Doubravníka přes Nedvědici až na toto nové parkoviště. Dále přístupové trasy pro pěší od tohoto nového parkoviště do areálu hradu – jedná se cesty: tzv. Kamenice, tzv. Pivovarská a cesty hradním parkem. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): Doba realizace projektu je plně závislá na přidělení dotačních finančních prostředků a proto není možné uvést konkrétní časové údaje o jeho realizaci. Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) Projekt nemá vazbu na žádné plánované projekty. Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) Projekt je v současné době ve stavu, kdy je v orgánech městyse Nedvědice vyjasněna jeho potřebnost, totéž platí pro Správu hradu Pernštejn a Národní památkový ústav, představitele městyse Doubravník a obce Černvír. V současné době se připravují podklady pro zadání vypracování projektové dokumentace. Rizika projektu Rizikem projektu je otázka přidělení či nepřidělení dotačních finančních prostředků. Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 40 000 tis. Kč (velmi hrubý předpoklad) z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 4 000 tis. Kč 10% z toho předpokládané zdroje evropské, jiné): 36 000 tis. Kč 90%

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,


141


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Obec Předklášteří, náměstí 5.května 1390, PSČ 666 02, Jihomoravský kraj Antonín Nahodil, starosta, tel.,fax 549410170, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Lávka přes řeku Svratku Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Jde o vybudování lávky, která překlene řeku Svratku. Lávku vytvoří betonové nosníky s mostovkou z dubových prken, oboustranným zábradlím bez mezilehlé podpěry a oboustrannými nájezdy. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Obec Předklášteří umístění lávky cca 50m nad soutokem řeky Svratky s řekou Loučkou význam regionální Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Projekt vedle vlastní lávky řeší vybudování cca 200 m přístupové stezky k lávce a umožní propojení cyklotras vybudovaných v mikroregionu a přímé napojení na cyklotrasu. Realizace sleduje rozvoj turistiky, cykloturistiky i zvýšení bezpečnosti cyklistů. Odůvodnění projektu: (výchozí stav – potřebnost projektu, průzkum trhu, poptávka atp.): Uvedený záměr je dlouhodobým požadavkem veřejnosti, neboť nahradí lávku, která v daném prostoru byla před léty zničena při živelné události. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): lávka- délka 26 m, šířka mostovky 2 m cyklostezka k lávce - cca 20 m Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): roky 2008 - 2009 Vazby na jiné projekty (ať již realizované nebo plánované) cyklotrasy mikroregionu Porta, cyklotrasa A1 Stav připravenosti projektu (existence např. investičního záměru, projektové fiše, urbanistické studie, projektové dokumentace pro územní řízení / stavební řízení, studie proveditelnosti, posouzení EIA apod.) projektovou dokumentaci pro ÚŘ -stav povolení - připravuje Viapont a.s. termín předání projektu včetně stavebního řízení – září 2007 Rizika projektu vlastnické vztahy pozemků Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 2 500 – 3 500 tis. Kč Další sdělení předkladatele projektu:

142


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace, Purkyňova 279, 666 13 Tišnov, Tel.: 549 410 032, fax: 549 410 108, e-mail: [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Edukace diabetiků a jejich rodinných příslušníků Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


V rámci projektu bude vytvořen a nastartován dlouhodobý program edukace diabetiků, který je bude motivovat ke změně chování a optimalizovat tak jejich návrat do běžného života. Součástí projektu bude i zapojení vybraných rodinných příslušníků. Projekt spočívá ve vytvoření metodiky, zajištění informačních materiálů, proškolení sester, zahájení programu individuálních i skupinových edukačních pohovorů a následném dlouhodobém monitoringu, který umožní vyhodnocení zvoleného postupu. Realizace projektu spočívá ve třech základních okruzích aktivit: A. Metodický rámec: vytvoření metodiky programu edukace diabetiků, zajištění informačních materiálů

proškolení zdravotních sester,

B. Program edukace: individuální edukační pohovory, skupinové edukace, periodická korespondenční i přímá edukace rodinných příslušníků C. Monitoring: zajištění pomůcky pro selfmonitoring (deníček diabetika), periodický korespondenční průzkum chování pacientů, periodický korespondenční průzkum chování rodinných příslušníků, průběžné vyhodnocování výsledků ambulantních vyšetření a jejich korelace s výsledky korespondenčních šetření a záznamů o selfmonitoringu. Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Nemocnice Tišnov, regionální působnost Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Hlavním cílem projektu je zvýšit účinnost léčby pacientů s diagnózou diabetes mellitus prostřednictvím edukace pacientů a jejich rodinných příslušníků a tím přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace. Dílčími cíli jsou pak vytvoření metodického rámce, zahájení a plynulé provádění programu edukace pacientů i jejich rodinných příslušníků a trvalý monitoring změn jejich chování. Odůvodnění projektu: (průzkum trhu, poptávka atp.): Úspěšnost léčby některých frekventovaných diagnóz je podmíněna změnou životního stylu pacientů a odstraněním faktorů, které mohou vést k dalšímu rozvoji choroby.

143


Katalog projektů

Klíčovým faktorem, ovlivňujícím úspěšnost léčby diabetiků a tedy i efektivnost vynaložených prostředků, je změna životního stylu pacientů. Recidiva a zhoršení průběhu jsou často způsobeny nedostatkem znalostí a podceněním choroby ze strany pacienta, nedodržováním správné životosprávy a dalšími faktory, vyplývajícími z rezistence vůči doporučením lékaře. Významný vliv na chování pacientů a jejich ochotu upravit životní návyky mají i nejbližší rodinní příslušníci. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Počet edukovaných pacientů, počet edukovaných rodinných příslušníků Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 1.1.2008 – 31.12.2010 Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: Předpokládané náklady činí 1.200 tis. Kč na 500 edukovaných pacientů (včetně rodinných příslušníků v počtu 1 rodinných příslušník na 1 pacienta) ročně, což je počet, vyplývající z tříletého sledování frekvence pacientů u žadatele. Při délce trvání projektu 3 roky činí celkové náklady 3 600 tis. Kč, z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 600 tis. Kč 16,7 % z toho předpokládané zdroje evropské, jiné) : rozpočet JMK 3 000 tis. Kč 83,3 %

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

Připravenost projektu: Projektová fiše, žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu podpory zdraví pro rok 2007. Další sdělení předkladatele projektu:

144


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace, Purkyňova 279, 666 13 Tišnov, Tel.: 549 410 032, fax: 549 410 108, e-mail: [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Edukace pacientů příslušníků

s kardiovaskulárním

Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):

onemocněním

a

jejich

rodinných


V rámci projektu bude vytvořen a nastartován dlouhodobý program edukace pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, který je bude motivovat ke změně chování a optimalizovat tak jejich návrat do běžného života. Součástí projektu bude i zapojení vybraných rodinných příslušníků. Projekt spočívá ve vytvoření metodiky, zajištění informačních materiálů, proškolení sester, zahájení programu individuálních i skupinových edukačních pohovorů a následném dlouhodobém monitoringu, který umožní vyhodnocení zvoleného postupu. Realizace projektu spočívá ve třech základních okruzích aktivit: A. Metodický rámec: vytvoření metodiky programu edukace pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, proškolení zdravotních sester, zajištění informačních materiálů B. Program edukace: individuální edukační pohovory, skupinové edukace, periodická korespondenční i přímá edukace rodinných příslušníků C. Monitoring zajištění pomůcky pro selfmonitoring (deníček kardiaka), periodický korespondenční průzkum chování pacientů, periodický korespondenční průzkum chování rodinných příslušníků, průběžné vyhodnocování výsledků ambulantních vyšetření a jejich korelace s výsledky korespondenčních šetření a záznamů o selfmonitoringu Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Nemocnice Tišnov, regionální působnost Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Hlavním cílem projektu je zvýšit účinnost léčby pacientů s kardiovaskulárním onemocněním prostřednictvím edukace pacientů a jejich rodinných příslušníků a tím přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace. Dílčími cíli jsou pak vytvoření metodického rámce, zahájení a plynulé provádění programu edukace pacientů i jejich rodinných příslušníků a trvalý monitoring změn jejich chování.

145


Katalog projektů

Odůvodnění projektu: (průzkum trhu, poptávka atp.): Úspěšnost léčby některých frekventovaných diagnóz je podmíněna změnou životního stylu pacientů a odstraněním faktorů, které mohou vést k dalšímu rozvoji choroby. Klíčovým faktorem je zde změna životního stylu pacientů. Recidiva a zhoršení průběhu jsou často způsobeny nedostatkem znalostí a podceněním choroby ze strany pacienta, nedodržováním správné životosprávy a dalšími faktory, vyplývajícími z rezistence vůči doporučením lékaře. Významný vliv na chování pacientů a jejich ochotu upravit životní návyky mají i nejbližší rodinní příslušníci. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Počet edukovaných pacientů, počet edukovaných rodinných příslušníků Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 1.1.2008 – 31.12.2010 Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: Předpokládané náklady činí 1.000 tis. Kč na 500 edukovaných pacientů (včetně rod. příslušníků v počtu 1 rod. příslušník na 1 pacienta) ročně, což je počet, vyplývající z tříletého sledování frekvence pacientů u žadatele. Při délce trvání projektu 3 roky činí celkové náklady 3.000 tis. Kč, z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 400 tis. Kč 13,3% z toho předpokládané zdroje evropské, jiné) : rozpočet JMK: 2 600 tis. Kč 86,7%

spolufinancování

projektu

(krajské,

národní,

Připravenost projektu: Projektová fiše, žádost o poskytnutí státní dotace na realizaci projektu podpory zdraví pro rok 2007. Další sdělení předkladatele projektu:

146


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace, Purkyňova 279, 666 13 Tišnov, Tel.: 549 410 032, fax: 549 410 108, e-mail: [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Opatření proti výskytu legionely v systému teplé užitkové vody v Nemocnici Tišnov Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Projekt předpokládá podrobné zmapování stavu vodovodních rozvodů ve zdravotnických zařízeních Jihomoravského kraje, návrh opatření na jejich modernizaci s cílem eliminace výskytu legionel a realizaci těchto opatření. Projekt bude spočívat v provedení následujících okruhů aktivit: • Posouzení stavu vodovodního systému v nemocnici Tišnov a návrh technických opatření, zabraňujících výskytu a množení legionel • Projektová příprava • Realizace opatření Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Nemocnice Tišnov, působnost projektu: místní Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je výrazně snížit riziko ohrožení vybraných skupin pacientů (pacienti s oslabenou imunitou, dlouhodobě hospitalizovaní pacienti apod.) legionelou prostřednictvím technických opatření, eliminujících výskyt legionel ve vodovodním systému nemocnice Tišnov. Odůvodnění projektu: (průzkum trhu, poptávka a tp.): Legionely patří mezi tzv. podmíněně patogenní mikroorganismy, které mohou být zdravotním rizikem pro osoby, jež přijdou do kontaktu s pitnou vodou či aerosoly z této vody generované. Vnímaví, tj. oslabení jedinci (lidé s oslabenou imunitou, dlouhodobě hospitalizovaní pacienti, pacienti s AIDS aj.) jsou vystaveni riziku onemocnění legionelózou. Riziko z hlediska výskytu legionel představují velké komplexy budov, hotely, nemocnice, instituce, lázně, domovy důchodců, ozdravovny, sportovní či průmyslová zařízení. To je významné zvláště pro prostředí nemocnic, kde je zvýšený výskyt vnímavých osob a současně jsou zde složité a často zastaralé vodovodní systémy s vhodnými podmínkami pro množení legionel. Množení legionel v síti pitné vody podporuje zvýšená teplota, ochrana před dezinfekcí (tu poskytují biofilmy, sedimenty, inkrusty a koroze potrubí i armatur, stagnující voda ve slepých ramenech, zásobních tancích či málo průtočné partie rozvodů), nevyregulovaný systém rozvodu TUV (umožňuje stagnaci vody, špatné pronikání dezinfekčního prostředku do všech prostor systému), rozvoj biofilmů (v potrubí, armaturách), koroze potrubí, inkrusty ohřívačů a zásobníků, sedimenty a kal v nádržích a tancích a další

147


Katalog projektů

faktory. Projekt předpokládá posouzení stavu vodovodních rozvodů v nemocnici Tišnov, návrh opatření na jejich modernizaci s cílem eliminace výskytu legionel a realizaci těchto opatření. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Množství vody, zbavené rizika výskytu legionel, v m3 Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 1.1.2008 – 31.12.2008 Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: Dle odborných konzultací činí předpokládané náklady 2 000 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 0 tis. Kč 0% z toho předpokládané zdroje spolufinancování evropské, jiné) : rozpočet JMK 300 tis. Kč 15,0% Regionální operační program 1 700 tis. Kč 85,0% Připravenost projektu: -

projektu

(krajské,

národní,


148


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Nemocnice Tišnov p.o., Purkyňova 279, 666 13 Tišnov,nestátní ZZ, Ing. M. Blažek,tel.:775561650, [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Nepřímá digitalizace radiodiagnostických přístrojů Stručný popis projektu (charakter, činnosti – aktivity budou provedeny):


Projekt bude spočívat v provedení následujících okruhů aktivit: • Posouzení stávajícího vybavení a volba vhodného systému • Projektová příprava • Realizace zařízení Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Nemocnice Tišnov, regionální působnost Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Cílem projektu je převést většinu rdg zobrazení na digitální a zpracovávat v nemocniční síti nebo je dále předávat na transportních datových mediích. Odůvodnění projektu: (průzkum trhu, poptávka atp.): Vzhledem k rostoucím nákladům na rtg snímky, chemii a likvidaci odpadu je předpoklad výrazné ekonomické úspory. Současně dojde k výraznému snížení produkce nebezpečného odpadu a s tím spojené ekologické zátěže. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Doba realizace projektu (zahájení, ukončení, max. 3 roky): 2008 Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: 3 000 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 150 tis. Kč 5% z toho předpokládané zdroje spolufinancování projektu (krajské,národní, evropské, jiné) : 2 850 tis. Kč 95% Připravenost projektu: Projektová fiše Další sdělení předkladatele projektu:

149


Katalog projektů

Předkladatel projektu (Název, adresa, právní forma (např. a.s.; s.r.o.; obec; kraj; nadace…), kontaktní osoba, telefon, mobil, e-mailová adresa): Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace, Purkyňova 279, 666 13 Tišnov, Tel.: 549 410 032, fax: 549 410 108, e-mail: [email protected] Název projektu (stručný a výstižný název): Využití sluneční energie v Nemocnici Tišnov Stručný popis projektu (charakter, popis toho, co se bude realizovat, jaké konkrétní činnosti – aktivity budou provedeny): Projekt předpokládá využití sluneční energie jako doplňkového zdroje energie pro provoz ve zdravotnických zařízeních Jihomoravského kraje, a to jak ve formě slunečních kolektorů, využitelných především pro ohřev teplé užitkové vody, tak popř. i ve formě fotovoltaických systémů. Projekt bude spočívat v provedení následujících okruhů aktivit: • Vyhodnocení disponibilních ploch, využitelných pro instalaci solárních systémů v nemocnici Tišnov, posouzení jejich technických možností a ekonomického přínosu • Projektová příprava • Realizace systémů využívajících sluneční energie Místo realizace projektu (město - obec, kraj), územní působnost projektu (místní, mikroregionální, regionální, nadregionální): Nemocnice Tišnov, působnost projektu: místní Cíl projektu (co projekt řeší, čeho chce dosáhnout): Hlavním cílem projektu je výrazně snížit provozní náklady v nemocnici Tišnov instalací zařízení využívajících sluneční energie. Odůvodnění projektu: (průzkum trhu, poptávka atp.): Zhruba 35% veškeré spotřeby energie v ČR připadá na provoz budov. Cena energie trvale roste, u nás je ovšem stále nižší než průměr EU; náklady na vytápění veřejných budov a ohřev teplé užitkové vody se tedy budou nevyhnutelně dále zvyšovat. Růst cen energie výrazně zvyšuje provozní náklady budov. Přispívá však také k naléhavosti situace a zkracuje dobu návratnosti prostředků vložených do úsporných opatření. Využití sluneční energie je vhodné především u přípravy teplé užitkové vody, jejíž spotřeba je v nemocnicích značná. Výstupy projektu (počet, ks, m2, m3,…): Úspora energie v GJ, snížení provozních nákladů nemocnice v tis. Kč. Doba realizace projektu (zahájení, ukončení): 1.1.2008 – 31.12.2008

150


Katalog projektů

Předpokládané celkové náklady projektu v tis. Kč: Dle odborných konzultací činí předpokládané náklady 3 000 tis. Kč z toho finanční účast předkladatele projektu (částka z celkových nákladů hrazené žadatelem): 0 tis. Kč 0% z toho předpokládané zdroje evropské, jiné) : Rozpočet JMK 450 tis. Kč 15,0% Operační program Životní prostředí 2 550 tis. Kč 85,0%

spolufinancování

projektu

(krajské

,národní,

Připravenost projektu: Další sdělení předkladatele projektu:

151


Závěr

7 Závěr Na zpracování „Strategické rozvojové studie regionu Tišnovsko“ se aktivně podíleli představitelé a zastupitelé obcí regionu, pracovníci Městského úřadu v Tišnově a také zástupci řady dalších subjektů působících na území regionu Tišnovsko, zastupující zejména podnikatelskou sféru, neziskové organizace a společnosti a organizace vlastněné či zřizované jednotlivými obcemi regionu. Zvláště cenná byla spolupráce se všemi sedmi pracovními skupinami, ustavenými pro potřeby zpracování dokumentu. V jednotlivých postupových krocích zpracování strategie jednotlivé pracovní skupiny připomínkovaly a schvalovaly výsledky analytické části (profil regionu), SWOT analýzu, návrhy priorit a opatření, jejich specifikaci, a to vždy při otevřené a široké diskusi. Pro realizaci jednotlivých navrhovaných rozvojových kroků je nutné aktivizovat zejména vnitřní potenciál území regionu (především lidský) a osvojit si způsob vzájemné spolupráce označovaný v zemích Evropské unie jako „partnership“ – partnerství. To znamená mj. zapojit do rozvojových aktivit nejen zástupce měst a obcí a pracovníky městského a obecních úřadů, ale také zástupce místních podnikatelů, neziskových organizací, zájmových sdružení, občanských iniciativ a spolků. V tomto případě nelze opomenout prohloubení vztahů a kontaktů s orgány a institucemi státní správy a samosprávy Jihomoravského kraje. Je účelné sledovat a vyhodnocovat programy finanční podpory ze strany EU, dotační politiku jednotlivých ministerstev vlády ČR, spolupracovat s orgány krajské samosprávy. Při některých akcích a projektech je možné participovat a spolupracovat i s okolními mikroregiony, sdruženími a obcemi. Pro snadnější přístup k tuzemským a zejména „evropským“ finančním prostředkům je důležitá provázanost strategických cílů (priorit) rozvoje, opatření k jejich naplnění, ale i jednotlivých klíčových projektů města se strategickými dokumenty větších územních celků. Právě Evropská unie považuje zásadu (princip) programování za jeden z důležitých nástrojů při realizaci regionální politiky. V případě regionu Tišnovsko je provázanost s Programem rozvoje Jihomoravského kraje více než zřetelná. Vytvořená Strategická strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko nabízí možnost koordinace rozvojových priorit jak v ekonomické a sociální oblasti, tak v otázkách kvality životního prostředí a tím i sjednocení střednědobých a dlouhodobých záměrů. Samotná realizace Strategie závisí především na převádění vytčených cílů a priorit rozvoje do konkrétních úkolů, které budou mít své odpovědné nositele a budou realizovány ve prospěch území regionu. Proto můžeme doporučit, aby Správní výbor nebo Valná hromada obcí Dobrovolného svazku obcí Tišnovsko minimálně jednou ročně schválila projekty, jejichž realizaci by v daném období považovala za prioritní. Při tom by bylo vhodné pro každý projekt vybrat zodpovědnou osobu, která by prováděla a koordinovala konkrétní postupové kroky. V pevně stanovených termínech (opět minimálně jednou ročně) by pak Správní výbor nebo Valná hromada svazku hodnotily, jakého pokroku bylo při realizaci prioritních projektů dosaženo. Seznam projektů a projektových fiší obsažených ve Strategii by měl v blízké budoucnosti z několika důvodů doznat určitých změn – jednak mohou být některé realizovány a jednak se může ukázat, že prioritou města se může stát projekt, který v ní není obsažen. Proto bude potřeba, aby správní výbor nebo valná hromada svazku na svém zasedání pravidelně (minimálně jednou ročně) prováděly jejich revizi – vyřazovaly projekty realizované a naopak doplňovaly nové. Jen tak může být zaručena průběžná aktuálnost Strategické rozvojové studie. Vedle zmíněného doporučení na pravidelné schvalování konkrétních prioritních akcí obsažených ve Strategické rozvojové studii pro realizaci v daném roce a pravidelné zhodnocení jejich uskutečnění doporučujeme provádět v pravidelných intervalech také ucelenou aktualizaci jednotlivých částí strategického plánu. V intervalu nejméně

152


Závěr

jedenkrát za dva roky je vhodné aktualizovat katalog projektů a v intervalu nejméně jedenkrát za tři až pět let ostatní části strategického plánu (struktura a specifikace priorit a opatření, SWOT analýza a Profil regionu). V případě potřeby lze samozřejmě komplexnější aktualizaci jednotlivých částí dokumentu nebo celé Strategické rozvojové studie regionu provádět i častěji. Je nutné si uvědomit, že pouhé vytvoření a schválení Strategické rozvojové studie regionu Tišnovsko není žádoucím cílovým stavem. Tím je teprve jeho postupná realizace a uskutečňování, k němuž by měly napomoci nastíněné cesty - schvalování aktuálních prioritních projektů, stanovování osob zodpovědných za konkrétní projekty, hodnocení postupu při realizaci projektů, pravidelné revize projektů obsažených ve Strategické rozvojové studii. Bez postupného uvádění do života a pravidelné aktualizace by se Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko stala pouhým „mrtvým dokumentem“.

153

STRATEGICKÁ ROZVOJOVÁ STUDIE REGIONU TIŠNOVSKO. Zpracovatel: Eurovision, s.r.o., Husova Brno

Recommend Documents