Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Analýza možnosti rozvoje venkovského regionu – případová studie: mikroregion Větrník Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Ing. Hana Vavrouchová, Ph.D.
Brno 2011
Pavlína Kalábová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza možnosti rozvoje venkovského regionu – případová studie: mikroregion Větrník vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ……………………………….
podpis…………………………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Mgr. Ing. Haně Vavrouchové, Ph.D., za vedení bakalářské práce, trpělivost a rady při zpracování práce. Děkuji také paní Ireně Dvořákové, manažerce projektů a vedoucí Informačního centra v mikroregionu Větrník, za ochotný přístup a poskytnutí informací.
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce na téma Analýza možnosti rozvoje venkovského regionu – případová studie: mikroregion Větrník je navrhnout možnosti rozvoje zájmového území, které se skládá z 8 obcí. V teoretické části je vypracován přehled vymezených pojmů související s danou problematikou. Součástí práce je jak charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek, tak i srovnání svazku obcí z hlediska rozvojového potenciálu v letech minulých i současných. Na základě šetření je provedena SWOT analýza, dle které je možno stanovit cíle a vize mikroregionu do budoucna. KLÍČOVÁ SLOVA rozvoj venkova, obec, rozvojový potenciál, SWOT analýza
ABSTRACT Objective of the thesis which is called Analysis for the rural development of the region – a case study: microregion Větrník is to suggest the possibility of development of the area which consists of 8 municipalities. The theoretical part contains a list of defined terms related to that topic. The thesis is characteristic of both natural and socioeconomic conditions and compared the association of municipalities in terms of development potential in the past and present years. SWOT analysis is made on the basis of investigation by which it is possible to set goals and visions for the future microregion. KEY WORDS rural development, community, development potential, SWOT analysis
OBSAH 1 ÚVOD ......................................................................................................................... 8 2 CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 9 3 METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 9 4 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................... 12 4.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ............................................................................. 12 4.2 PŘEHLED NÁSTROJŮ ROZVOJE VENKOVA ............................................................... 15
5 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 19 5.1 PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA................................................................................. 19 5.1.1 Geomorfologické členění ............................................................................... 19 5.1.2 Geologická charakteristika............................................................................ 19 5.1.3 Pedologická charakteristika .......................................................................... 20 5.1.4 Hydrologická charakteristika ........................................................................ 20 5.1.5 Klima.............................................................................................................. 20 5.1.6 Biota............................................................................................................... 21 5.1.7 Ochrana přírody ............................................................................................ 21 5.2 HISTORICKÝ VÝVOJ ............................................................................................... 22 5.3 SOUČASNÉ A HISTORICKÉ VYUŽITÍ PLOCH .............................................................. 26 5.3.1 Současné využití ploch ................................................................................... 27 5.3.2 Historické využití ploch ................................................................................. 28 5.4 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ......................................................................................... 28 5.4.1 Vývoj počtu obyvatel ...................................................................................... 28 5.4.2 Věková struktura obyvatelstva ....................................................................... 30 5.4.3 Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity............................................. 31 5.4.4 Vyjížďka obyvatelstva .................................................................................... 33 5.4.5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva .............................................................. 33 5.4.6 Pohyb obyvatelstva ........................................................................................ 33 5.5 DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ – MIKROREGION VĚTRNÍK ........................................ 35 5.5.1 Občanská vybavenost a služby....................................................................... 36 5.5.2 Dopravní struktura a obslužnost.................................................................... 36
5.5.4 Školství a zdravotnictví .................................................................................. 37 5.5.5 Cestovní ruch ................................................................................................. 37 5.5.6 Kulturní vyžití a tradice ................................................................................. 38 5.6 PLÁN ROZVOJE, FINANCOVÁNÍ ............................................................................... 39 6 SWOT ANALÝZA..................................................................................................... 41 6.1 SILNÉ STRÁNKY ..................................................................................................... 41 6.2 SLABÉ STRÁNKY .................................................................................................... 42 6.3 PŘÍLEŽITOSTI ......................................................................................................... 42 6.4 HROZBY ................................................................................................................. 43 7 NÁVRH MOŽNOSTÍ ROZVOJE ........................................................................... 44 8 DISKUSE.................................................................................................................... 45 9 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 48 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 51 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 52 SEZNAM TABULEK................................................................................................... 53 PŘÍLOHY...................................................................................................................... 54
1 ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá mikroregionem Větrník, tedy Dobrovolného svazku osmi obcí, jeho současným stavem a nadále možnostmi rozvoje. Oblast jsem si zvolila pro svou práci zcela záměrně. Je to místo, ke kterému mám citový vztah. Obce mikroregionu jsou bohaté nejen na dochované přírodní hodnoty, ale taktéž na hodnoty kulturní, zejména díky své historii, lidové architektuře původního německého obyvatelstva. Na území svazku obcí jsou nově zbudovány značené turistické cyklotrasy, které vedou přímo přes nejcennější státní stepní rezervaci v Jihomoravském kraji – Národní přírodní rezervaci Větrníky. Bydlení na venkově má své jak výhody, tak i nevýhody. Největším problémem můžeme konstatovat nedostatek pracovních příležitostí a možnost vzdělávání přímo na venkově. To pak vede k vysokému počtu dojíždějících za prací a dětí, či studentů dojíždějících do škol. Tohle je častý důvod, proč se rodiny často stěhují raději do města. K pozitivním důvodům bydlení na venkově je přímý kontakt člověka s přírodou, méně znečištěné ovzduší, menší hustota populace, žádný hluk z dopravy, utužování nejen sousedských vztahů, citové vazby k tradicím, aj.. Proto záleží na každém, kdo co upřednostňuje a jaký způsob života chce vést. Většina zastupitelstev usiluje a zajímá se o možnost rozvoje v obcích. Je k tomu ale zapotřebí vzájemné spolupráce partnerů ze samosprávy, státní správy, nestátních organizací, podnikatelské sféry či občanských sdružení, spojená se sledováním vývoje a také výměnou informací. Díky vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 nám umožnilo získávat nemalé dotace. Byl vytvořen Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, který podporuje venkovské regiony. Rozvoj venkovských regionů se postupně zkvalitňuje. Hlavní příčinou rozvoje je pro zastupitele obcí samozřejmě spokojenost občanů, na které se odráží úroveň kvality života a představuje podstatnou složku udržitelné společnosti.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je celkové zhodnocení vybraného území z hlediska současného rozvoje, následně jeho možností rozvoje. Zájmovou oblastí je Dobrovolný svazek obcí Větrník v okrese Vyškov, který má díky své poloze a historii svá specifika. Součástí práce je vymezení základních pojmů a vytvoření literárního přehledu k řešené problematice. V další části práce je charakteristika konkrétního území, i z hlediska rozvojového potenciálu a konstrukce základních vývojových trendů území v kontextu České republiky. Mikroregion je podrobněji zkoumám a na základě šetření a SWOT analýzy je možné vymezit specifické cíle a vize, na jejichž dosažení se může mikroregion soustředit.
3 METODIKA PRÁCE První část bakalářské práce – teoretická, tvoří literární přehled, který se týká problematiky a vymezení venkova a jeho rozvoje. Druhá část – aplikační, je založena na analýze zájmového území a jeho rozvoje. Součástí práce je zpracováno i současné a historické využití ploch a faktory, které ovlivňují zájmové území. Ke zpracování práce byla použita metoda analýzy, která znamená systematický rozbor něčeho zprvu nesrozumitelného, ale následným a pečlivým zkoumáním detailů a rozložení na jednotlivé části, vznikne klíč k pochopení dané věci. Dále byla aplikována syntéza poznatků získaná studiem informačních zdrojů k dané tématice. Dalšími součástmi práce je SWOT analýza území, kde jsou stanoveny silné a slabé stránky, ale také příležitosti a hrozby. Další část práce je věnována kapitole Návrh možností rozvoje a Diskuse, kde je zaměření na zhodnocení současného stavu a nástin vývojových tendencí. K vypracování práce bylo čerpáno z dostupných informačních zdrojů – z knižních publikací, i na internetových portálech. Mnoho informací bylo získáno v turistickém informačním
centru
v Rostěnicích-Zvonovicích,
kde
Rostěnice
jsou
sídlem
Dobrovolného svazku obcí Větrník. Jméno je odvozeno od Národní přírodní rezervace Větrníky, která se nachází v jeho sousedství.
9
Zájmové území mikroregionu se nachází
ve
části
východní
Jihomoravského
kraje,
v okrese
Vyškov. Z jihomoravských okresů sousedí na jihozápadě s okresem Hodonín, na jihu Obr. č. 1 Lokalizace města Vyškov v rámci ČR (zdroj: www.vetrnik-obce.cz)
s okresem
Břeclav,
s okresem
Brno-venkov
severozápadě
na
s okresem
západě a
na
Blansko.
Na severu a severovýchodě sousedí okres Vyškov s okresem Prostějov Olomouckého kraje a na východě s okresem Kroměříž. Samotné město Vyškov je od centra mikroregionu (obec Rostěnice-Zvonovice) vzdáleno zhruba 6 km jihozápadním směrem. Západně od obcí (mimo Tučapy) vede od Brna (cca 15 km), přes Rousínov a Vyškov, Obr. č. 2 Lokalizace okresu Vyškov, červeně označené obce tvoří mikroregion Větrník, (zdroj: www.mapy.cz, upraveno autorem)
10
směrem
(45 km), dálnice D1.
k Olomouci
Svazek mikroregionu se skládá z osmi obcí – Rostěnice-Zvonovice, Tučapy, Lysovice, Bohdalice–Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Hlubočany, Letonice a je tvořena celkem 10-ti katastrálními územími. Katastrální plocha celého svazku činí cca 5000 ha. Počet obyvatel ke dni 1.1.2010 činí 5319. Tab. č. 1 Přehled obcí, (zdroj: www.risy.cz)
Obec RostěniceZvonovice Tučapy
Počet Katastrální obyvatel ke plocha (ha) dni 1.1.2010
Počet katastrů
Obec Obec s pověřený s rozšířenou m obecným působností úřadem
502
748
2
Vyškov
Vyškov
511
529
1
Rousínov
Vyškov
Lysovice BohdalicePavlovice Dražovice
272
530
1
Vyškov
Vyškov
831
888
2
Vyškov
Vyškov
815
641
1
Bučovice
Bučovice
Kučerov
472
871
1
Vyškov
Vyškov
Hlubočany
514
806
1
Vyškov
Vyškov
1 402
1 101
1
Bučovice
Bučovice
Letonice
V okrese Vyškov se celkem nachází 5 mikroregionů. Obec Tučapy, součástí mikroregionu Větrník, je i zároveň součástí mikroregionu Rakovec, který se zaměřuje na zbudování vodovodů a kanalizací. 1 - město Vyškov mikroregiony 2 - Drahanská vrchovina 3 - Melicko 4 - Ivanovická brána 5 - Větrník 6 - Rakovec
Obr. č. 3 Mikroregiony Vyškovska (zdroj: www.vyskov-region.cz, upraveno autorem)
11
4 LITERÁRNÍ PŘEHLED 4.1 Vymezení základních pojmů Svazek obcí / mikroregion Svazek obcí je právnická osoba ustanovená v souladu s §49 – 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Vzniká pro územně ucelenou oblast vymezenou přirozenými přírodními technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování žádoucích změn ve všech obcích nebo částí obcí takto vymezeného území. (KAŠPAROVÁ, 2005) Obec Dle
zákona o obcích: ,,Obec je základním územním samosprávným
společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ Obecně můžeme tedy jako obec označovat všechna města i vesnice, bez ohledu na velikost. Zákon o obcích dodává: ,,Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“ 1 V Malém sociologickém slovníku se uvádí, že obec je ,,větší či menší sociální jednotka, tvořená obyvatelstvem společně užívajícím určité vymezené území, ve kterém se odehrává převážná část denního, hospodářského a kulturního života.“ Dále se uvádí, že „původně se pojmu obec ve společenských vědách užívalo pro označení území a právně s právně vymezenými hranicemi, obydleného obyvatelstvem, jež se zabývá hospodářskými činnostmi navzájem závislými a pro označení území tvořícího politicky samosprávnou jednotku. Za obce byly proto považovány vesnice, městyse, města i velkoměsta.“ (MALÝ SOCIOLOGICKÝ SLOVNÍK, 1970) Venkov Problematika vymezení a definování venkova vchází do popředí, kdy docházelo k prudkému růstu měst v důsledku průmyslového rozvoje. V dnešní době neexistuje jednotná definice venkova a často se odvíjí od vztahu k městu. 1
§1 zákon č. 128/2000 Sb. o obcích
12
Majerová (2000), popisuje, jaká situace venkova a zemědělství byla po roce 1989, kdy se změnil politický, hospodářský a sociální systém. Výrazně se snižoval podíl venkovského obyvatelstva zaměstnaného v zemědělství. Měnil se i způsob života venkovské a zemědělské populace. Podle sociologických hledisek se venkov může vyznačovat především převahou zemědělství a jejich činnostmi (proti průmyslu a činnostmi nezemědělskými, které se dějí ve městech), přímým kontaktem člověka s přírodou (město je izolované od přírody), nízká hustota populace. Také je liší způsob života, než ve městech. (MALÝ SOCIOLOGICKÝ SLOVNÍK, 1970). Dle Maříkové (2005) se uvádí, že venkov je obecně vymezován jako řídce osídlený prostor, ve kterém má podstatnou funkci zemědělství. Z hlediska demografického lze venkov vymezit nízkým počtem a hustotou populace, z hlediska urbanistického specifickým typem zástavby a z hlediska sociologa zase vymezením odlišným způsobem života. Velký sociologický slovník uvádí:,, Venkov je obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem.“ Vnímání venkova v různých souvislostech popisují Kučera a Kuldová (2006), můžeme ho vnímat jako: neměstský prostor, krajina, prostor pro zemědělství, životní styl a prostor rekreace a odpočinku. Pro vymezení venkovského prostoru se využívají tyto přístupy:2 -
velikostní kategorie obce (počet trvale bydlících obyvatel) – nejčastěji je hranice 2000 nebo 3000 obyvatel.
-
hustota zalidnění (popřípadě počet obyvatel na zastavěnou plochu) – zpravidla 100 nebo 150 obyvatel na km². Tyto ukazatele mají i svá omezení. Jsou značně ovlivněny rozlohou katastru obce a neberou v úvahu přechodně bydlící obyvatelstvo a vyjížďku či dojížďku.
2
Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/vymezeni.html
13
-
další způsoby vymezení venkova – charakter sídel, využití krajiny (land use), vybavenost obcí, vyhranění prostoru podle stupně zapojení do národního hospodářství (podle Evropské komise), index rurality aj.
-
negativní přístup vymezení venkova – jako neurbanizované krajiny a protikladu města (ve smyslu, že venkov je to, co není město). Problémem ale zůstane hraniční stupeň urbanizace.
Během posledních 20-ti let se venkov výrazně změnil. Běžnou součástí života se stalo soukromé podnikání a zemědělství na venkově už nemá tu hlavní úlohu, jak mělo dříve, přesto ale k obrazu venkova stále patří. Takovým negativem na venkově je, že venkovské obyvatelstvo má menší variabilitu profesních možností, proto si vyhledává pracovní příležitosti mimo své obce. (MAŘÍKOVÁ (2003), in. Majerová). Venkovský region Majerová (2008) se zabývá pojmem venkovský region, který je využíván ve statistikách a obvykle označuje oblast, která je definována na základě určených kritérií. Metoda, vymezená danou maximální hustotou obyvatel (tj. počtem obyvatel na 1 km²), je nejběžnější používaná v EU a hodnotí regiony podle podílu obyvatelstva žijící ve venkovských obcích. Jako venkovský region se označuje funkční, administrativní region, který je členěn podle stupně ,,venkovskosti“, vyjádřeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích: -
region venkovský – více než 50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích
-
region přechodný – 15 – 50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích
-
region městský – méně než 15 %obyvatel žijících ve venkovských obcích
Regionální politika Regionální politika představuje soubor intervencí, zaměřených podle konkrétní situace státu a jeho regionů a podle očekávaných vývojových tendencí na podporu opatření vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení v území a k rozvoji infrastruktury. Základní podmínkou je jasné definování priorit a koncentrace prostředků na tyto priority.3
3
Dostupné z: www.mmr.cz
14
V současné době je česká regionální politika chápána jako koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů. Cílem je přispívat k vyrovnanému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů v České republice, ke zlepšení regionální hospodářské struktury a ke snižování neodůvodněných rozdílů mezi úrovněmi jednotlivých regionů. (WOKOUN a kol., 2008). Regionální politika jako součást hospodářské politiky zahrnuje veškeré kroky a opatření, které byly uvědoměle přijaty se zřetelem na jejich prostorové účinky. Jde o souhrn hospodářsko-politických zásad a opatření mající za cíl ovlivňovat prostorovou strukturu regionů a jejich ekonomických aktivit. (MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, 2010)4 Regionální rozvoj Pod pojmem regionální rozvoj můžeme rozumět komplex procesů, které probíhají v rámci složitého systému – regionu. Má vytvářet předpoklady a podmínky pro zlepšení úrovně kvality života lidí, kteří sídlí v regionech a má napomáhat regionální nerovnosti. Teorie regionálního rozvoje představují více či méně ucelený systém vysvětlující působení základních faktorů, subjektů, mechanismů a dalších souvislostí regionálního rozvoje. Teorie tedy mají významný poznávací význam. Současně znalost teorií regionálního rozvoje je základem pro koncipování adekvátní regionální politiky nebo regionální rozvojové strategie. Smyslem teorií regionálního rozvoje by mělo být především stanovení hierarchie rámců, identifikace, vývojových tendencí a podchycení mechanismů a procesů regionálního rozvoje, pochopení role hlavních subjektů. (WOKOUN a kol., 2008). Rozvoj venkova Žádná definice či teorie k rozvoji venkova není, usiluje se obecně o zvýšení kvality života, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj podnikání. K rozvoji venkova se využívá široká škála nástrojů.
4.2 Přehled nástrojů rozvoje venkova5 Klasifikace nástrojů rozvoje venkova rozlišuje: -
4 5
administrativní nástroje
Dostupné z: www.mmr.cz Dostupné z: www.regionalnirozvoj.cz
15
-
koncepční nástroje
-
institucionální nástroje
-
věcné nástroje
-
sociálně – psychologické nástroje
-
finanční nástroje
Mezi administrativní nástroje se řadí legislativa. Významná právní norma je zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR. Dále můžeme zmínit zákon o obcích a zákon o podpoře regionálního rozvoje. Znalost koncepčních dokumentů je důležitá pro pochopení zásad fungování Evropské unie a České republiky ve vztahu k rozvoji venkova a zemědělství. Ke koncepčním nástrojům patří Společná zemědělská politika EU, Zemědělská politika ČR, Národní strategický plán rozvoje venkova, Program rozvoje venkova, Strategie regionálního rozvoje a další. Společná zemědělská politika EU Společná zemědělská politika EU (SZP) byla zakotvena již ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství v roce 1957. Prošla dlouhým vývojem a je třeba ji dále reformovat, aby se mohla přizpůsobit novým podmínkám na trhu a celé odvětví odolalo hospodářské krizi. (LACINA, 2004). Řídícím principem SZP, jak uvádí Kuchyňková (2006), je zásada komunitární preference (fungování prostřednictvím opatření pro danou komoditu a tržních řádů, o nichž rozhoduje Komise). SZP je od roku 2007 financována Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD). Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví, potravinářství a k rozvoji venkovských oblastí. Zemědělská politika ČR Zemědělská politika ČR vychází ze SZP EU a díky ní byla vytvořena Koncepce agrární politiky ČR na období 2004-2013. Jde o posílení udržitelného českého zemědělství.
16
Národní strategický plán rozvoje venkova6 Vychází z hlavních strategií priorit EU pro r. 2007–2013 a klade důraz na zvyšování ekonomického růstu, více nových pracovních příležitostí a udržitelný rozvoj. Zajišťuje společné vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova a cíli rozvoje venkova ČR, které odpovídají třem strategickým rozvojovým osám (ochrana přírody, krajiny a životního prostředí, rozvoj a diverzifikace venkovského života a konkurenceschopnost. Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází a přispívá k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Strategie regionálního rozvoje 7 Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2007-2013 vytvořila základní rámec pro sestavení regionální politiky ČR doplňující s regionální politikou Evropské unie. Institucionální nástroje vychází ze snahy vytvořit prostředí pro realizaci rozvojových aktivit. Vznik těchto nástrojů je jedním z klíčových projevů spolupráce při rozvoji území. V oblasti spolupráce jsou klasickým nástrojem místní akční skupiny (MAS). Vznik a dlouholeté, úspěšné fungování ve Spolku pro obnovu venkova ČR se odrazilo při potřebě společného postupu a hájení zájmů venkovských obcí. Místní akční skupiny (MAS) a jejich činnost na venkově K vytvoření Iniciativy LEADER přispěly zkušenosti EU, které prokázaly, že venkovské oblasti mohou skutečně výrazně přispět ke svému vlastnímu rozvoji a své trvalé udržitelnosti, pokud jsou k tomu motivovány a zplnomocněny. Zkratka LEADER znamená Propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova a v České republice se používá název MAS (místní akční skupiny). MAS je složena z více subjektů (fyzické osoby, právnické osoby, obce, mikroregiony, podnikatelé, nestátní neziskové organizace), které představují konečné příjemce finanční podpory a jejichž cílem společné práce je směřovat k rozvoji a prosperitě příslušného regionu. (MAJEROVÁ, 2008).
6 7
Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2007-2013
17
Vymezení složení MAS, působení v území a možnost získat dotaci se řídí směrnicemi EU a pravidly poskytování dotace MAS stanovenými na národní úrovni.8 V současné době má národní síť MAS 126 členů, z toho 112 členů jsou podpořené MAS a zbylým 14 členům, nepodpořeným, chce národní síť MAS pomoci. Svazek obcí Větrník patří do MAS Společná cesta a jejich společné cíle a strategie můžeme zhlédnout v příl. č. 1 Schéma strategie MAS Společná cesta.9 Věcné nástroje vytváří podmínky pro fungování ostatních rozvojových oblastí a pracují s konkrétní hmotnou nebo nehmotnou realitou. Podskupinu věcných nástrojů jsou infrastrukturní nástroje, které jsou zaměřeny na zlepšení dispozic v oblasti infrastruktury a rozlišují se na dopravní a technickou infrastrukturu. Sociálně-psychologické nástroje jsou zaměřeny na zvýšení a aktivizaci potenciálu lidských zdrojů. Zcela zásadní, z hlediska rozvoje, jsou v daném prostoru postoje, znalosti a dovednosti lidí. Vzdělání, komunikace a motivace jsou důležitým prvkem při spolupráci v rozvoji venkova. Pro rozvoj venkova z finančních nástrojů jsou klíčové garanty a dotace. Zemědělství a venkov jsou podporovány řadou programů ze zdrojů ČR a EU a také subjekty v ČR mají možnost využívat dotace. Nejvýznamnější evropský dotační program na podporu venkova a zemědělství je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Mezi národní dotace se řadí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který je zaměřen na investice do zemědělství, rozvoj lidských zdrojů v zemědělství, atd. Další národní dotací jsou Národní podpory, které jsou plně hrazeny Českou republikou, ale přitom musí být vyjednáno povolení ze strany EU. Podpora obnovy venkova prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, patří k dalším národním dotacím. Prostřednictvím tohoto dotačního programu se rozdělují dotace na rozvoj a obnovu venkovských obcí. Dalším poskytovatelem dotací jsou kraje. Dotační program navazuje na Program obnovy venkova a dále naplňuje opatření (v případě mikroregionu Větrník) Programu rozvoje Jihomoravského kraje. Každý kraj si vytváří své vlastní podmínky pro čerpání, které se každoročně mění.
8 9
Dostupné z: www.mze.cz Dostupné z: www.spolecnacesta.cz
18
5 PRAKTICKÁ ČÁST
5.1 Přírodní charakteristika Přírodní charakteristiku a její členění podrobně popisuje Kopřiva a spol. (1999) v neprodejném výtisku Chráněná území okresu Vyškov. 5.1.1 Geomorfologické členění Okres Vyškov se rozprostírá na necelých 890 km². Jedna třetina je pokryta lesy a zbytek tvoří zemědělská půda, sídla, komunikace apod. Poloha okresu se nachází na styku dvou geologicky odlišných systémů – Hercynského a Karpatského, jejichž dělící linií je území Vyškovské brány. Provincie Česká vysočina zasahuje na Vyškovsko Drahanskou vrchovinou, která se skládá z Moravského krasu, Adamovské vrchoviny a Konické vrchoviny. Vyškovská brána, která patří do soustavy Vněkarpatských sníženin, se nachází mezi Drahanskou vrchovinou a Litenčickou pahorkatinou a spojuje Hornomoravský úval s úvalem Dyjsko-svrateckým. Územím protéká řeka Haná. Soustava Vnějších Západních Karpat je na Vyškovsku zastoupena podsoustavou Středomoravských Karpat, z nichž sem zasahují Litenčická pahorkatina (kde se rozprostírá zájmové území) a Ždánický les. Severozápadní část Litenčické pahorkatiny je tvořena Bučovickou pahorkatinou a Orlovickou vrchovinou. Plošiny v oblasti Litenčické pahorkatiny vznikly v subaerických podmínkách a jsou vzájemně odděleny údolími, sedly a svahy. Toto území je nejvíce náchylné k vodní erozi a je velice často postihováno sesuvy, např. v Národní přírodní rezervaci – Větrníky.
5.1.2 Geologická charakteristika V zájmovém území, především v oblasti Vyškovské brány a Litenčické pahorkatiny se nacházejí neogénní sedimenty, kdy nejstarší z neogenních sedimentů jsou horniny karpatského stáří. Na severu mikroregionu se nacházejí vápnité jíly a jílovce, ve střední části se objevují písky a štěrky a na jižní straně jsou jíly a jílovce s proužky píku. V celém okrese se dále objevují kulmské horniny, především severní část okresu. Celý komplex kulmských sedimentů se vyznačuje střídáním až několik set metrů
19
mocných poloh břidlic nebo jemně zrnitých pískovců a drob a poloh jemně až hrubě zrnitých slepenců. V jižní části jsou rozšířeny paleogenní sedimenty. 5.1.3 Pedologická charakteristika Ve studovaném území jsou nejrozšířenější půdní typy z oddělení půd anhydromorfních – černozemě s ostrůvky pararendzin a hnědozemě. Vodní toky sledují ve vyšších nadmořských výškách gleje, v nižších pak fluvizemě z oddělení půd hydromorfních. 5.1.4 Hydrologická charakteristika10 Přirozenými zdroji půdní vody jsou vodní toky, srážky a podzemní vody. Hlavními vodními toky v mikroregionu jsou Rostěnický, Bohdalický, Pavlovický a Letonický potok, které však nepatří mezi významnější vodní toky a navíc jsou v dnešní době značně znečišťovány provozem obcí, kterými protékají. Důležitějším zdrojem půdní vody jsou atmosferické srážky. Vzhledem k poměrně nízkým srážkám v území dochází ke krátkodobému provlhčení půdy pouze na jaře, jelikož během léta převažuje výpar nad vsakem. Vodních ploch je oproti minulosti v mikroregionu málo. Dochovaly se pouze rybníky v Pavlovicích, Zvonovicích a Lysovicích a malý rybník v Kučerově. Z jednotlivých podzemních vod převládají vody aluviální a puklinové. 5.1.5 Klima Podnebí v mikroregionu je možné charakterizovat jako teplé s maximem srážek v letních měsících a minimem v zimních měsících. Rozdíly jsou v teplotě v měsíci říjnu a dubnu, kde v nižších polohách se neliší, ale ve vrcholových partiích je duben o 1 °C chladnější v důsledku déletrvající sněhové pokrývky. Maximální dosažená teplota byla 36,2 °C (25.7.1945), minimální teplota byla - 30 °C (v lednu 1929). Velké vegetační období trvá od 22.3. do 8.11. (v nejvyšších polohách od 5.4. do 25.10.). Počet jasných dnů klesá v důsledku častých inverzí z 53 na vrchovině na 36 ve Vyškovské bráně. Kolem 63 % srážek spadne v teplém půlroce, takže území je zavlažené. Množství srážek ročně značně klesá (od 50 do 150 % ročního úhrnu). Počet dnů se sněhovou pokrývkou stoupá ze 40 v nejnižších polohách na 70 na
10
Rozvojová strategie mikroregionu Větrník na období 2004-2012
20
vrchovině. Mikroregion Větrník leží v klimatické oblasti MT2 (mírně teplé, mírně vlhké) a T3 (teplý, mírně vlhký). Klima patří k faktorům, které určuje tvářnost krajiny i životního prostředí. Jednak přímo jako jedna ze základních složek krajinné sféry, jednak se v interakci se socioekonomickou sférou podílí na stavu životního prostředí i jiným dalším efektivním využívání krajinného potenciálu. 5.1.6 Biota V okresu Vyškov je biota velmi pestrá. První příčinou u tohoto okresu je poloha, protože se nachází na rozhraní tří hlavních biogeografických jednotek České republiky a to následujících biogeografických podprovincií: panonské, hercynské a karpatské. Dalším faktorem podporující pestrost daného území je pestrost reliéfu. Velmi významným faktorem je skutečnost, že především díky ideálním podmínkám pro zemědělství jsou původní ekosystémy velmi pozměněny a navíc tento vliv je v rámci okresu nerovnoměrný. Území mikroregionu se nachází v Karpatské provincii, která je plošně nejrozšířenější. V rámci ní spadá dané území do bioregionu Ždánicko–litenčického. Bohatá je zvláště nelesní flóra. Dominuje zde třetí dubobukový vegetační stupeň. V nižších polohách je to druhý bukodubový vegetační stupeň. Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny, které můžou být nahrazeny, teplomilnými doubravami, výjimečně i doubravami šipákovými. V nejvyšších polohách se nacházejí bučiny, podél toků luhy a v plochých depresích ojediněle bažinné olšiny. Pole, ale i časté sady převažují z intenzivně využívaných ploch. V nelesní flóře se objevují zástupci teplomilné vegetace, převažují druhy s kontinentální tendencí, např. kozinec dánský, len tenkolistý a kavyl vláskovitý. V lesní vegetaci je řada druhů alpínských podhůří. Můžeme jmenovat např. dymnivka plná, ostřice chlupatá a zápalice žluťuchovitá. Hvězdnatec čemeřicový nebo čistec alpínský reprezentuje spojitost s Karpaty. Z významných živočišných druhů se objevuje ježek východní, strakapouda jižní, kuňka žlutobřichá, ještěrka zelená, páskovka žíhaná a keřová. 5.1.7 Ochrana přírody Mikroregion Větrník sousedí s Národní přírodní rezervací Větrníky. Rezervace byla vyhlášena v r. 1925, výměra činí 28,69 ha a její nadmořská výška dosahuje 350 – 394m a je obklopená zemědělsky využívanými pozemky. Suchá pahorková step, 21
tvořena mozaikou stepních trávníků a mezofilních křovin patří mezi největší a nejcennější stepní území na Jižní Moravě. Spadá pod CHKO Pálava a náleží do Větrnické vrchoviny, která je součástí Bučovické pahorkatiny. Základním půdním typem je pararendzina typická a pararendzina kambická s proměnlivým obsahem skeletu. Půdní reakce je neutrální. V území je zachován bohatý soubor xerotermní květeny s množstvím kriticky ohrožených druhů. Z vzácných zástupců flóry je výskyt kosatce nízkého, pestrého, konikleců, kavyl
tenkolistý,
ozdobné Vyskytuje
a se
třezalky
mnoho
dalších.
zde
i několik
významných druhů kobylek a sarančí. V minulosti bylo území využíváno k pastvě, v nižších Obr. č. 4 Národní přírodní rezervace Větrníky (zdroj: www.mapy.cz, upraveno autorem)
partiích i k orbě. Následně bylo území ponecháno ladem,
postupně došlo k rozšíření křovin na úkor stepní vegetace. V dnešní době probíhá postupný management lokality, který spočívá v odstraňování křovin, kosení stepních ploch a pastvě ovcí. Největším ohrožením lokality je sukcese, zejména nálet šípku a hlohu. Východně od katastrálního území Pavlovice se nachází Přírodní rezervace Ve Žlebcách. Výměra činí 25 ha a nadmořská výška je 340–370m. Byla vyhlášena v roce 1990 a důvodem ochrany jsou smíšené listnaté porosty s bohatým podrostem.
5.2 Historický vývoj Historický vývoj obcí je popisován dle knihy Jihomoravský kraj (2006). Bohdalice–Pavlovice První zmínka o obci pochází z roku 1337, kdy se v historických pramenech objevuje Vojtěch z Bohdalic. Po roce 1368 byly složité majetkové situace a Bohdalice
22
tak musely být rozděleny na čtyři části, které vlastnily různé rody. Teprve roku 1420 celou obec sjednotil Ondřej z Pavlovic. Pavlovice se připomínají roku 1371. Obce byly sloučeny v roce 1964. Součástí Bohdalic je osada Manerov, ležící 2 km severněji a byla založená v roce 1785. Dražovice První člověk se podle nálezů na území Dražovic objevuje už v pozdní době kamenné. Prvním středověkým obyvatelem obce byl tedy Dražej a jeho lidé. První písemná památka pochází z roku 1131. Zajímavost je, že ve středověku procházela přes Dražovice obchodní cesta, která vedla z Vídně do Polska. Obec Dražovice leží uprostřed pomyslného trojúhelníku, jehož vrcholy jsou tři moravská města – Vyškov, Bučovice a Slavkov. V roce 1897 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, v roce 1919 zase TJ Sokol. Hlubočany Obec se poprvé připomíná již v roce 1141 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Roku 1261 se v písemných památkách vyskytuje Ludslav z Hlubočan. Ve druhé pol. 13. století patřila ves pánům z Obřan, kteří se postarali o její kolonizaci německými přistěhovalci. K obci patří osada Terešov. Negativním způsobem se na vývoji Hlubočan podepsala třicetiletá válka. Obec byla osídlena převážně Němci. V roce 1890 byl založen německý hasičský sbor, za první republiky v obci vyvíjel činnost i český místní odbor Národní jednoty. Během okupace byly české rodiny vystěhovány, ale po skončení války po roce 1945 byli odsunuti všichni Němci a obec byla osídlena českými rodinami. Kučerov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235, kdy tři šlechtici darovali patronát kostela v Kučerově klášteru doubravnickému. V roce 1633 byla celá obec katolická. Původně byla obec z velké části německá. Prvním německým spolkem byl hasičský sbor. Lysovice První známá písemná památka o obci pochází až roku 1465, kdy je obec uvedena pod názvem Lissowitz. V roce 1519 patřily Lysovice ženskému dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci.
23
Až do roku 1945 byla obec Lysovice součástí německého jazykového ostrůvku. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo vystěhováno a obec byla nově osídlena českými rodinami. V současné době je obec Lysovice památkovou zónou a v obci můžeme shlédnout historické hanácké žudry. Rostěnice–Zvonovice Obec Rostěnice patří mezi nejstarší obce v celém okresu. První písemná zmínka byla už z roku 1141. Počátkem 14. stol. získal obec Jindřich z Lipé, který ji pak prodal Elišce Rejčce a ta obec odkázala klášteru Králové na Starém Brně. Zvonovice patřily původně pánům z Obřan, kteří se podíleli i na německé kolonizaci. Rostěnice a Zvonovice byly obydleny německými osadníky a byly součástí německého jazykového ostrůvku. V letech 1945–1946 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obce byly osídleny příchozími českými rodinami. V obci můžeme shlédnout také hanácké žudry, jejichž autory jsou původní němečtí obyvatelé. Tučapy První dochovaná zmínka je z roku 1358. Obec Tučapy patřila pod šlechtický majetek. V některých historických pramenech je uvedeno, že obec patřila zpočátku pod lulečské panství, po zániku tohoto panství střídavě patřila obec pod habrovanské a vyškovské panství. V obci byl založen v roce 1900 Spolek dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota Sokola po roce 1950 vzniklo i zemědělské družstvo. Letonice První historická zmínka pochází z roku 1235. Název Letonice pochází od osobního jména Letoň, odvozeného od podstatného jména „léto“. Letonice spadaly pod majetek spousty šlechticů. Obcí protéká Letonický potok Vyškovský německý jazykový ostrůvek Několik obcí mikroregionu Větrník byly v minulých letech součástí vyškovského německého jazykového ostrůvku. Jak vznikl německý jazykový ostrůvek se přesně zcela neví, ale tvořilo ho 7 obcí a jedna osada. Ostrůvek byl rozdělen na „část horní“ – Lysovice, Zvonovice, Kučerov, Rostěnice a Hlubočany s osadou Terešov (německé obyvatelstvo tvořilo 70 – 90 %)
24
a na „část dolní“ – obce Komořany a Čechyně (40 – 60 % německé obyvatelstvo). Obyvatelé byli většinou rolníci, žili na úrodné půdě, dobře hospodařili, udržovali si své zvyky, kroj a žili spokojeně vedle české menšiny. Z národního hlediska nebyly zpočátku žádné problémy, ty začaly až později. Se ztrátou vedoucího postavení a zbavení výsad, po vzniku Československa v r. 1918, nebyli čeští Němci schopni se vyrovnat. Ačkoli demokratické principy zakotvené v Ústavě ČSR jim nemohly nahradit jejich dominantní postavení, postupně se čeští Němci přizpůsobují a po komunálních volbách v červnu 1919 do všech obcí jazykového ostrůvku byla zvolena obecní zastupitelstva v čele s německými starosty. V r. 1920 se ve všech menšinových obcích úřaduje pouze německy. Proto byla snaha Ministerstva školství zřizovat české menšinové školy, aby poskytly všem českým dětem vyučování v mateřském jazyce. V celém německém jazykovém ostrůvku ale sílila snaha znemožnit českým dětem vzdělání v mateřském jazyce. Typickým německým způsobem – násilím, se projevovalo nenávistné zaujetí vůči českým menšinovým školám. Vyškovský okrsek Národní jednoty napomohl, aby českým lidem byl jejich osud zpříjemněn českými úřady. Národní cítění českých Němců se rozvinulo k cítění velkoněmeckému. Věřili, že nacistická ideologie a pozdější nastolení fašismu v čele s Hitlerem jim opět dopomůže k výhradnímu postavení v českých zemích a Německu zaručí nadvládu nad Evropou. Od roku 1933 se ČSR stala podstatným mezinárodním činitelem. Poskytovala politický azyl emigrantům prchajícím z Německa před nacistickou diktaturou. Německá inteligence, umělci, vědci, aj. byli ochraňováni před zásahy nacistů tím, že jim bylo poskytnuto československé státní občanství. V druhé polovině září 1938 organizovalo hitlerovské Německo válečný stav proti ČSR. 15. března 1939 okupovaly v dopoledních hodinách nacistické jednotky město Vyškov a následně okolní obce. Vedoucí činitelé SdP (sudetoněmecká strana) a němečtí ordneři se zaměřili na likvidaci českých škol v jazykovém ostrůvku. Přkázali ukončit výuku, mládež poslali domů, zničili československé státní znaky, obrazy prezidentů Masaryka a Beneše. Nacističtí funkcionáři společně s ordnery vyvolávali nátlak, aby se čeští občané vystěhovali. V plánech nacistů mělo být město Vyškov střediskem německého osídlení, což by navazovalo na obce německého jazykového ostrůvku a rozšíření tak vojenského výcvikového prostoru. Pod záminkou budování a rozšíření vojenského cvičiště byl vydán
příkaz
na
vystěhování
vsí
na 25
Vyškovsku
a
Drahanské
vysočině.
Proces vystěhování se přes úsilí nacistů protáhl až do konce války. Od poloviny roku 1944 dochází na Vyškovku k rozvoji partyzánského hnutí. Partyzánskou činnost ale ztěžovaly existence skupiny obcí německého jazykového ostrůvku a podstatnou část vyškovského okolí zabrali Němci jako výcvikový prostor. Nacistická okupace stála vyškovský okres 580 obětí na životech. Tab. č. 2 Stav obyvatel k 1.1.1945, ( zdroj: www.ceskenarodnilisty.cz) Obec
celkem
z toho Čechů
původně Čechů
Kučerov
690
20
62
Lysovice
450
10
33
Rostěnice
421
21
21
Zvonovice
280
10
14
Po 6-ti letech od okupantů bylo osvobozeno město Vyškov. Pro české občany to znamenalo konec fašistického útlaku. Před koncem války k 1.1.1945 bylo na Vyškovsku 4 774 občanů německé národnosti, z toho v jazykovém ostrůvku 3 395. (ŠŮSTEK, 2010) Tab. č. 3 Stav obyvatel ke dni 15.9.1945 v jednotlivých obcích německého ostrůvku, ( zdroj: www.ceskenarodnilisty.cz) Obec
Celkem počet
Muži
Ženy
Dětí do 14 let
Čechyně
216
50
99
67
Hlubočany
383
77
183
123
Komořany
265
44
126
95
Kučerov
378
73
188
117
Lysovice
253
38
171
44
Rostěnice
290
49
146
95
Zvonovice
156
30
71
55
1 941
361
984
596
Celkem
5.3 Současné a historické využití ploch Dle Skleničky (2003) využívání krajiny, nebo-li „land use“, v sobě zahrnuje dvě základní složky, a to biofyzikální a socioekonomickou. Zahrnuje jak formu analýzy současného či historického stavu, tak i hodnocení krajiny z hlediska vhodnosti při jednotlivých způsobů využívání. 26
5.3.1 Současné využití ploch Dle následujícího obrázku, ale i grafu můžeme pozorovat, že plochy kolem obcí jsou využívané zemědělci. Tomu odpovídá značná míra zornění. Vysoký podíl orné půdy značí vysokou kvalitu zemědělské půdy v oblasti mikroregionu. Ale v důsledku intenzivního způsobu hospodaření a s ním i spojených radikálních změn v krajině dochází k potlačení rázovitého charakteru krajiny. Půda není schopna zadržovat vodu, může být výskyt povodní nebo i může dojít k vodní či větrné erozi. Takto intenzivně zemědělsky využívaná krajina nemusí zajistit dostatečné plochy pro přirozenou rekreaci místních obyvatel a trávení volného času v přírodě.
Obr. č. 5 Ortofotomapa obcí mikroregionu, (zdroj: www.mapy.cz)
7,6% 1,7% 0,8% 8,1% orná půda
0,8% 2,9%
ovocné sady, zahrady TTP lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy
78,2% Graf č. 1 Současné využití ploch, údaje za rok 2009, (zdroj: ČSÚ, vypočteno autorem)
27
5.3.2 Historické využití ploch Historická mapa znázorňuje pohled na obce Dražovice a Letonice ze svazku obcí v letech 1836-52. Kolem zástavby domů v obcích jsou zahrady. Sem tam se objevují louky, ale největší podíl zaujímají lesy, což v současné době zahrnuje jen 8 %. Orná půda se rozprostírá také ve větší míře, ale rozhodně menším podílem než v současnosti.
Obr. č. 6 Historická mapa obcí Dražovice a Letonice z roku 1836-52, (zdroj: www.mapy.cz)
5.4 Demografický vývoj Demografie studuje lidské populace a zaměřuje se na zkoumání populační reprodukce. Odborný zájem se soustřeďuje na kvantitativní a kvalitativní znaky jevů, jako jsou plodnost, úmrtnost a migrace. 5.4.1 Vývoj počtu obyvatel V roce 1869, kdy proběhlo první sčítání obyvatel, měly obce svazku 4862 obyvatel. Do roku 1930, doba před válkou, se postupně počet zvyšoval na 6543 obyvatel. Další sčítání lidu proběhlo až v roce 1950, po 2. světové válce, kdy obce byly součástí německého jazykového ostrůvku a spousta obyvatel se hlásila k německému občanství. Počet jen mírně klesl, a to o 674 obyvatel. Od roku 1961 počet obyvatel mírně klesá až do roku 2001, tehdy už vznikl mikroregion Větrník a od té doby počet obyvatel mírně narůstá až do současnosti, čímž lze vysvětlit narůstající trend stěhování
28
městských obyvatel na venkov. Důvodem také může být, že obce mikroregionu se stávají postupně více rozvojovější a naplňují tak spokojenost občanů. 7000
Počet obyvytel
6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009
Graf č. 2 Vývoj počtu obyvatel svazku obcí Větrník v letech 1869–2009, (zdroj: data ČSÚ)
Ze statistických tabulek je možné sledovat, že ve svazku obcí žije větší zastoupení mužů než žen. Tab. č. 4 Zastoupení mužů a žen v celkovém počtu obyvatel v letech 2004–2009 (zdroj: data ČSÚ) Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Muži
2594
2602
2628
2631
2658
2672
Ženy
2580
2565
2577
2594
2626
2647
Celkem
5174
5167
5205
5225
5284
5319
29
Muži
Ženy
2680 2660 2640 2620 2600 2580 2560 2540 2520 2500 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Graf č. 3 Zastoupení mužů a žen v celkovém počtu obyvatel v letech 2004–2009, (zdroj: data ČSÚ)
Jak již bylo zmíněno, mikroregion Větrník se skládá z osmi obcí; pouze dvě obce zaznamenaly předloni pokles, z čehož vyplývá, že starší občané se dožívají čím dál více vyššího věku, také za poslední roky mírně stoupla porodnost a přistěhovalo se celkem 31 lidí. Tab. č. 5 Počet obyvatel v jednotlivých obcích, stav k 31.12.2009 porovnaný s rokem 2008 (zdroj: data ČSÚ) Obec
Počet obyvatel
Změna
Bohdalice-Pavlovice
831
+13
Dražovice
815
+14
Hlubočany
514
+1
Kučerov
472
+6
Letonice
1 402
-8
Lysovice
272
+5
Rostěnice-Zvonovice
502
+11
Tučapy
511
-7
5.4.2 Věková struktura obyvatelstva Největší zastoupení počtu obyvatel mají lidé ve věku 15–59 let, kdy opět převažuje mužské pohlaví. Výjimku tvoří lidé nad 65 let a více, kdy převažuje ženské zastoupení, a to až o 161 žen.
30
Muži
Ženy
65 let a více
60 - 64 let
15 - 59 let
0 - 14 let 0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
Počet obyvatel Graf č. 4 Věková struktura obyvatel, údaje za rok 2009, (zdroj: Regionální informační servis)
K zobrazení stárnutí obyvatel byl vypočten index stáří, který udává počet osob ve věku nad 60 let a více připadajících na 100 osob ve věku dětí do 14 let. Dle grafu můžeme konstatovat, že index stáří mikroregionu Větrník od roku 2006 dosahuje téměř stejných hodnot, jak celorepublikových, ale přibližuje se také ke krajským hodnotám.
Česká republika
Jihomoravský kraj
Mikroregion Větrník
120
Index stáří
100 80 60 40 20 0 2000
2002
2004
2006
2008
Graf č. 5 Porovnání indexu stáří v mikroregionu Větrník, ČR a Jihomoravském kraji v letech 2000-2009, (zdroj: ČSÚ, vypočteno autorem)
5.4.3 Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity Poměrně účinně se jeví snižování nezaměstnanosti prostřednictvím rozvoje podnikání a ekonomického růstu. Zvýšení zaměstnanosti lze podpořit pomocí
31
pracovních míst financovaných z veřejných rozpočtů (veřejně prospěšné práce, dotovaná místa, místa ve veřejných službách). Dalším řešením zaměstnanosti může být větší využití rekvalifikačních kurzů. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Větrník značně stoupla od poloviny roku 2008, kdy se ekonomika v České republice ocitá v krizi. V roce 2008 byla průměrná míra nezaměstnanosti v České republice 5,4 %, v mikroregionu dosahovala 6,15 %, do konce roku 2009 stoupla až na 12,4 %. Od loňského roku je míra nezaměstnanosti konstantní a pohybuje se kolem 11 %.
Míra nezaměstnanosti v %
14 12 10 8 6 4 2
I. 20 05 VI .2 00 5 XI I. 20 05 VI .2 00 6 XI I. 20 06 VI .2 00 7 XI I. 20 07 VI .2 00 8 XI I. 20 08 VI .2 00 9 XI I. 20 09 VI .2 01 0 XI I. 20 10 III .2 01 1
0
Graf č. 6 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Větrník v letech 2005-2011, (zdroj: www.portal.mpsv.cz)
Největší zastoupení obyvatel dle odvětví je v oblasti průmyslu. zemědělství, lesnictví, rybolov 7%
7%
průmysl
9%
8%
10%
stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel
17%
doprava, pošty a telekomunikace 42%
veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení školství, zdravotnictví, veter. a soc. činnost
Graf č. 7 Zaměstnanost obyvatel dle odvětví, údaje z roku 2001, (zdroj: data ČSÚ)
32
5.4.4 Vyjížďka obyvatelstva11 Z celkem 3 526 obyvatel, kteří vyjíždí za prací je vyjíždění do zaměstnání denně mimo obec až pro 42 % obyvatel. V rámci okresu 35 % a lidé, kteří pracují v rámci obce je 9,5%. Základní škola je ve všech obcích kromě obce Lysovice, ze které děti dojíždí do ZŠ Rostěnice-Zvonovice. V mikroregionu nesídlí žádná střední ani vysoká škola. Zdejší studující dojíždějí převážně do Vyškova a případně do Brna, která je zároveň nejbližším centrem univerzitního vzdělání pro obyvatele mikroregionu.
5.4.5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Vzdělání obyvatel úzce souvisí se schopnostmi a dovednostmi uplatnit se na trhu práce. Nižší vzdělanost přináší vyšší nezaměstnanost. A zase naopak vyšší vzdělání obyvatel přináší vyšší využití ekonomického potenciálu regionu. Největší zastoupení mají obyvatelé, kteří jsou vyučeni nebo mají středně odborné vzdělání bez maturity, až 44,7 %. bez vzdělání
0,7% 3,8% 0,4%
1,9%
29,5%
18,9%
základní a neukončené základní vyučení a středně odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské
44,7%
nezjištěno Graf č. 8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v mikroregionu, údaje za rok 2001, (zdroj: data ČSÚ)
5.4.6 Pohyb obyvatelstva Přirozený pohyb obyvatelstva Přirozený pohyb obyvatelstva zjistíme rozdílem počtu narozených a zemřelých. Pokud je výsledná hodnota záporná, znamená to, že pohyb obyvatelstva přirozeně klesá.
11
údaje za rok 2001, zdroj: ČSÚ
33
Z grafu můžeme vidět, že od roku 1999 až do roku 2003 se prudce zvýšil počet zemřelých a byla nízká porodnost. Naopak od roku 2007 jsou hodnoty sice kolísající, ale kladné. Roky 1991 a 1992 jsou nulové hodnoty, vyrovnal se počet narozených a zemřelých. 30 25 15 10 5 0 -5
19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
Změna počtu obyvatel
20
-10 -15 -20 -25 -30
Graf č. 9 Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 1991-2009, (zdroj: ČSÚ, vypočteno autorem)
Mechanický pohyb obyvatelstva Mechanický pohyb obyvatelstva zjistíme rozdílem počtu odstěhovaných a přistěhovaných. Prudký nárůst odstěhovaných je zaznamenán v roce 1991 a 2004. Ostatní roky převažují kladné hodnoty, díky novým přistěhovaným lidem se zvyšuje i počet obyvatel v mikroregionu.
45
25 15 5 -5 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
Změna počtu obyvatel
35
-15 -25 -35 -45 -55
Graf č. 10 Mechanický pohyb obyvatelstva v letech 1991-2009, (zdroj: data ČSÚ, vypočteno autorem)
34
5.5 Dobrovolný svazek obcí – mikroregion Větrník Svazek obcí Větrník vznikl 20.11.2000. Zakládajícími obcemi byly BohdalicePavlovice, Hlubočany, Kučerov, Lysovice a Rostěnice-Zvonovice. Postupně se k nim přidaly ještě obce Dražovice a Tučapy. V průběhu roku 2009 jako poslední člen do svazku vstoupila obec Letonice. Společnou snahou svazku obcí je:12 -
péče o životní prostředí
-
obnova a tvorba krajiny úzce spojená se záchranou dochovaného kulturního dědictví
-
obnova dopravní a technické infrastruktury
-
stabilizace migrace obyvatel a standardizace občanské vybavenosti mikroregionu
-
obnova dopravní a technické infrastruktury
-
stabilizace migrace obyvatel a standardizace občanské vybavenosti mikroregionu
-
podpora občanských aktivit obyvatel se zaměřením na obnovu zpřetrhaných vazeb lidí k sobě navzájem, ke své krajině navrácení povědomí sounáležitosti a určité hrdosti k prostoru, kde žijí
-
spolupráce mezi obcemi mikroregionu a sousedními mikroregiony
-
podpora malého a středního podnikání
-
rozvoj cestovního ruchu podpora zemědělství v mikroregionu
Orgány svazku jsou dle stanov: valná hromada, rada svazku, předseda svazku, místopředseda svazku a dozorčí rada svazku. Svazek získává prostředky z pravidelných ročních a mimořádných členských příspěvků z nejrůznějších dotací a finančních podpor, grantů, darů, dále z výnosů vlastní činnosti a z výnosu spoluúčasti v jiných subjektech.13
12 13
Rozvojová strategie mikroregionu Větrník na období 2004-2012 Stanovy svazku obcí Větrník
35
5.5.1 Občanská vybavenost a služby Občanská vybavenost vychází z výběru druhů služeb, které mají regionální význam, jsou tedy cílem dojížďky, či docházky do těchto zařízení. Zastoupení služeb je rovnoměrně rozloženo. (Seznam druhů služeb a občanské vybavenosti je uvedeno v příl. č. 2). 5.5.2 Dopravní struktura a obslužnost Dopravní struktura je tvořena silnicí II. a III. třídy, které se nacházejí na území mikroregionu a jsou ve vlastnictví Jihomoravského kraje a správu a údržbu na nich vykonává Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, oblast Vyškov. Ostatní komunikace, především v zastavěné části obcí, jsou místní komunikace a jejich vlastníkem a správcem jsou jednotlivé obce. Technický stav dopravní infrastruktury se od doby, kdy vznikl svazek obcí změnil, a to k lepšímu, protože byla možnost sehnat finance na pokrytí nákladů spojenými s opravou komunikací. V mikroregionu se nenachází železniční trať, obyvatelstvo je tedy odkázáno pouze na autobusové spojení. Dopravní obslužnost díky zavedení dopravního integrovaného systému (IDS) Jihomoravského kraje v minulých letech se posílila uvnitř mikroregionu. Od roku 2005 začaly přípravy nového projektu na propojení obcí Kučerov a Lysovice, čímž by došlo k zokruhování obcí Kučerov (Hlubočany), Lysovice a Rostěnice-Zvonovice, které by umožnilo realizaci levnější dopravy a možnosti poskytování častějších spojů v rámci mikroregionu. Realizace projektu bohužel probíhá až do letošního roku. 5.5.3 Technická infrastruktura Všechny obce jsou standardně vybaveny v oblasti zásobování elektrickou energií a plynem. V minulých letech byla provedena rekonstrukce telefonních rozvodů a modernizace ústředen. Pokrytí mikroregionu pevnými linkami je tedy na dobré úrovni. V roce 2004 se uskutečnila výstavba nového vodovodu v obci Kučerov, kdy předtím byly zdrojem vody jen studny. Projekt byl částečně dotován jak vlastními zdroji mikroregionu, tak i dotacemi Jihomoravského kraje. K současnému zásobování vodou nebyly ze strany ostatních obcí připomínky. Vážný problém pro obce Hlubočany, Kučerov, Lysovice a Rostěnice-Zvonovice je odkanalizování vod. Přes jejich náves protéká potok, jehož funkce odvodu dešťových vod je často nahrazována funkcí stoky vod splaškových, a tím je výrazně zhoršována
36
kvalita ovzduší uvnitř obcí. Změna tohoto stavu je v současné době jednou z investičních priorit těchto obcí. Ve zbývajících obcích je provedeno zatrubnění dřívějšího potoka, které odvádí jak splaškové vody z rodinných domů, tak i dešťové vody z komunikací. V roce 2006 začal projekt na výstavbě čističek odpadních vod a na budování oddílných kanalizací. I nadále letos se realizuje projekt zvaný „Voda, základ života“ na odkanalizování čtyř obcí mikroregionu. 5.5.4 Školství a zdravotnictví Mateřská škola je ve všech obcích kromě obce Rostěnice-Zvonovice. Odtud musí rodiče děti dovážet do MŠ v Lysovicích. Základní škola je ve všech obcích kromě obce Lysovice. Odtud zase děti dojíždí do ZŠ Rostěnice-Zvonovice. V BohdalicíchPavlovicích je k dispozici vyučování pro druhý stupeň. Ostatní obce mají první stupeň, děti pak dojíždí do Bohdalic-Pavlovic, Bučovic nebo některé do Vyškova. Jak už bylo zmíněno, v mikroregionu nesídlí žádná vysoká ani střední škola a studenti tak dojíždí nejčastěji do Brna nebo Vyškova. Zřizovatelem mateřských a základních škol jsou jednotlivé obce a budovy škol jsou tak ve vlastnictví obcí, které jsou povinny zabezpečovat jejich technické zázemí. Kromě obce Tučapy je také možnost využít ve všech dalších obcích knihovnu, která je otevřena pro veřejnost. Zdravotnictví je v mikroregionu neuspokojivé, lidé dojíždějí do okolních měst – Vyškov, Bučovice, Rousínov nebo Slavkov u Brna. 5.5.5 Cestovní ruch Hliněná architektura, žudrové domy, přírodní rezervace, nenáročné cyklotrasy vedoucí jihomoravskou stepí a hippostezky – to je mikroregion Větrník. Území mikroregionu Větrník má tedy pouze jedno rekreační území, a to v obci Pavlovice, kde se nachází početná výstavba rekreačních chat a také rybníky. V dalších obcích chybí objekty hromadných ubytovacích zařízení a možnost stravování. Dvě restaurace jsou v Bohdalicích, v ostatních obcích jsou jen hospody, či pohostinství. Rozvoj cestovního ruchu se od vzniku mikroregionu o mnoho zlepšil. Jednak díky vybudování nového Informačního centra v Obecním domě v Rostěnicích, tak i výraznější propagací přírodních a kulturně historických hodnot v mikroregionu. Zejména se jedná o dochované kulturní stavební památky v jednotlivých obcích. (Seznam uvedených kulturních památek je uveden v příl. č. 3).
37
Jak již bylo zmíněno, na území mikroregionu se nachází hodnotné doklady lidové architektury, spojené s historií původního německého obyvatelstva a jejich ojedinělou architekturou. Typickým příkladem je žudrový domek. Lidový dům na Vyškovsku vzbuzuje svým tvarovým, půdorysným a architektonickým rozvrstvením zaslouženou pozornost vědců. Charakteristickým prvkem vyškovského domu byl žudr před průčelím síňové části obydlí. Stavebním materiálem byla vždy hlína, tradiční krytinou byly slaměné došky, posléze pálená krytina. Žudrové domy můžeme shlédnout v obcích Lysovice, Kučerov a Rostěnice-Zvonovice. Lysovice a Rostěnice-Zvonovice jsou vyhlášeny památkovými zónami. Oblast mikroregionu je přímo dělaná pro výlety na koních. V Letonicích a Lysovicích můžeme navštívit koňské stanice a vyjet si krajem na koni. Trasa po pamětihodnostech obcí, v letních měsících spojená s prohlídkou rezervace a možností osvěžení a občerstvení v areálech rybníků s případným tábořištěm, přímo vybízí ke sportovně turistickému vyžití formou cykloturistiky či pěších výletů. 5.5.6 Kulturní vyžití a tradice Kulturních akcí, koncertů, divadelních představení, besedy, školení, různé kurzy, apod. se v území mikroregionu pořádá nespočetně. Díky možnostem využití různých dotací se v Rostěnicích otevřelo nově opravené kulturní, společenské a vzdělávací centrum. V dalších obcích je možnost využití sportovních areálů (fotbal, volejbal, tenis) nebo koupališť. Sportovní areály: -
Lysovice – dětské hřiště, volejbalové hřiště, areál fotbalového hřiště
-
Kučerov – sportovní areál TJ Sokol Kučerov – kopaná
-
Dražovice – nově zrekonstruované koupaliště, hřiště na návsi (tenis, volejbal, malá kopaná), areál TJ
-
Bohdalice – fotbalové hřiště, volejbalové hřiště, hřiště na malou kopanou (v zimě kluziště)
-
Pavlovice – rekreační oblast rybníky Pavlovice, volejbalové hřiště
-
Hlubočany – volejbalové hřiště, tenisové kurty
-
Letonice – volnočasový areál (lezecká stěna, kolbiště), koupaliště, dětská hřiště, fotbalová hřiště, tělocvična ZŠ 38
K lidovým tradicím, které se v obcích konají, patří krojované hody, myslivecké plesy, karnevaly, masopust, oslava pálení čarodějnic, Velikonoce, dožínky, vinobraní, košt slivovice, aj. Dražovice můžou být pyšní na ženský lidový soubor „Kateřinka“, který již po několikáté vystupoval i na Staroměstském náměstí v Praze na adventním vystoupení. Mikroregion spolupracuje se Společností vyškovského jazykového ostrůvku v Německu a v červnu 2010 se konala oslava 30-ti let patronátu města Aalenu. Jednotlivé obce mají různá sdružení a Sbor dobrovolných hasičů, kdy jezdí na soutěže v rámci vyškovského okresu.
5.6 Plán rozvoje, financování V dubnu 2004 byla vypracována Rozvojová strategie mikroregionu Větrník na období 2004-2012. Od roku 2005 svazek obcí úspěšně realizuje projekty rozvojové strategie. Např. prvním projektem byla „Rekonstrukce Obecního domu v RostěnicíchZvonovicích, aneb výstavba kulturně – společenského a vzdělávacího centra mikroregionu Větrník“. Celkové náklady byly 15 mil. Kč, vlastními prostředky se podíleli 67 %, 27 % byly státní dotace a zbytek (7 %) šlo z Česko-německého fondu budoucnosti. Další zajímavý projekt byl „Bez práce nejsou koláče“, což mělo přispět ke zvýšení zaměstnanosti obyvatel, zejména vzdělávání žen po a na mateřské dovolené, také ale ženám nad 50. let a nezaměstnaným osobám. Výše dotace byla cca 3 mil. Kč. Z hlediska financí se na valné hromadě, pořádané jednou ročně, schvaluje rozpočet, který se skládá z členského příspěvku ve výši 50 000 Kč. Plánovaný rozpočet na každý rok je tedy 400 000 Kč. Mikroregion od doby svého vzniku vytvořil a dokončil spoustu projektů. Zejména můžeme ještě jmenovat „Minulostí k budoucnosti“, kde hlavním úkolem byla péče o památky a prezentace stavitelského umění a původních technologií předků na mezinárodním poli. Další projekt „Víme, co chceme“ bylo koncipováno na odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku. Účastníci se učili základům projektového řízení. Projekt „Kdo jsme a jak k nám“ mělo zvýšit atraktivitu mikroregionů, zejména podporu cestovního ruchu. Začalo se budovat Turistické informační centrum, čerpané dotace činily 1 500 000 Kč. 39
V dalších letech se budovaly nové čističky odpadních vod, mikroregion každoročně realizuje projekt „Poradce SO Větrník“, kdy je zajištěna činnost svazku v oblasti poradenství, zejména na získávání dotací. Do roku 2008 celkové náklady všech projektů činily téměř 12 mil. Kč, čerpané dotace tvořily 74 %. V roce 2009 a 2010 se pokračovalo již v započatých projektech. Zejména pokračování realizace projektu „Voda – základ života“, který řeší odkanalizování čtyř obcí mikroregionu (Rostěnice-Zvonovice, Kučerov, Hlubočany a Lysovice). Plán tohoto projektu postupuje i do dalšího roku. Pokračování realizace projektu „Kudy kudy cesta“, jehož cílem je komunikační propojení obcí Lysovice a Kučerov. Příprava toho projektu sahá už od roku 2005. Zatím je zpracována projektová dokumentace pro území rozhodnutí. Realizace projektu „Rozvoj školství ve svazku obcí Větrník“, cílem kterého je modernizace výuky a poskytovaných stravovacích služeb pro děti a rozvoj komunitního plánování. Dotace byla celkem 270 000 Kč (70 %). Další realizací projektu „Zkvalitnění materiálového vybavení – Turistického informačního centra Větrník, byly pořízeny mobilní výstavní panely, které je možno si odpůjčit. Některé projekty se dále protáhly i do roku 2011. Turistické informační centrum Větrník zabezpečuje ukládání informací na oficiální portál cestovního ruchu jižní Moravy. Nadále se plánuje aktivní spolupráce s MAS s názvem Společná cesta. Spolupráce se Společnosti Vyškovského jazykového ostrůvku v Německu nám zajistí propagaci v zahraničí. Mikroregion Větrník se každoročně účastní na brněnském veletrhu Regiontour. Do budoucna se plánuje využití dotačních titulů Leader pro projekty svazku (společné projekty obcí), pro projekty sdružených obcí a na zabezpečení provozu a činnosti svazku. Udržení a prodloužení smlouvy s agenturou Czech Tourism svazku obcí zajistí propagaci jako žádoucí a zajímavou turistickou lokalitu v České republice. Do budoucna se plánuje v Rostěnicích-Zvonovicích výstavba řadových rodinných domů, která podpoří zvyšující se růst počtu obyvatel.
40
6 SWOT ANALÝZA Pomocí metody SWOT analýzy můžeme specifikovat jak silné a slabé stránky v území mikroregionu, tak i příležitosti a hrozby. Využitím silných stránek a příležitostí je možno oblast dále rozvíjet a zabránit možným hrozbám. Nezbytné je i zaměřit se na slabé stránky v oblasti a co nejvíce je eliminovat. Prostřednictvím SWOT analýzy je tedy možné stanovit specifické cíle a vize, na jejichž dosažení se může mikroregion soustředit a zvolit vhodnou strategii na rozvoj obcí.
6.1 Silné stránky -
zájem o spolupráci při zvyšování úrovně obcí a řešení společných problémů
-
dobrá dostupnost větších center (Bučovice, Brno, Vyškov)
-
blízkost dálnice D1 – příznivá poloha v dopravní síti
-
kladný vztah obyvatelstva k půdě a zemědělské činnosti
-
klidná oblast vhodná k bydlení
-
vhodné přírodní podmínky
-
významné kulturní památky a přírodní lokality, díky kterým se může území mikroregionu stát potenciálně rozvojovým a turisticky zajímavým místem
-
životní prostředí není nadměrně narušováno ani znečišťováno
-
nově
vybudované
turistické informační
centrum
v Rostěnicích
pro
návštěvníky -
nabídka produktů agroturistiky
-
dostatečná propagace turistiky v regionu, vydána turistická známka
-
rozvinutá a využívaná poradenská činnost
-
příznivá věková skladba obyvatel
-
vybudované značené cyklistické trasy na území
-
možnost využití počítačových technologií na obecních úřadech a školách
-
lidové slavnosti, tradice
-
aktivní vazby na původní obyvatele „Vyškovského německého jazykového ostrůvku“
-
uspokojivý stav zajištění dostupnosti základního vzdělání pro žáky
-
zmírněná depopulace za posledních pár let
-
každoroční prezentace na veletrhu Regiontour
-
propagace agenturou Czech Tourism
41
6.2 Slabé stránky -
intenzivně zemědělsky využívaná půda nevhodná k odpočinku a k rekreaci
-
nedostatečná ubytovací kapacita a chybějící restaurační zařízení
-
chybějící rekreační zařízení a nevytvořená odpočinková místa
-
zanedbaný stav některých kulturních památek
-
nedostatek kvalifikované pracovní síly
-
vysoký stupeň vyjížďky lidí za prací
-
nízký počet původního obyvatelstva mající za následek chybějící citové vazby k okolnímu prostředí i mezi spoluobčany
-
nízký zájem potenciálních investorů o investice v území regionu
-
špatná vzdělanostní struktura (nízký počet středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí)
-
v oblasti mikroregionu není žádné zdravotnické centrum, lékař či lékarna
6.3 Příležitosti -
efektivní využívání společného poradce pro obnovu obcí
-
vytvoření společných rozvojových plánů a programů
-
prezentace mikroregionu jako celku se společnými zájmy jednotlivých obcí
-
využívání zajímavých míst k vybudování odpočívadel
-
budování vodních nádrží s možností chovu a prodeje ryb, sportovní rybolov
-
zlepšit stav turistického a rekreačního střediska rybníků v Pavlovicích
-
společně usilovat o získávání finančních prostředků na opravy kulturních památek
-
důsledná realizace protierozních opatření
-
podpora vybudování a údržby polních cest v rámci zpřístupnění krajiny
-
výstavba společných a sběrných dvorů, recyklace odpadu s následným využitím
-
provádění preventivní údržby vodních toků a ochrana vodních toků
-
podpora rozvoje služeb a občanské vybavenosti
-
podpora nabídky restauračních a ubytovacích zařízení
-
podporovat rozvoj informačních systémů území (webové stránky, brožury, mapy, značení území,..) pro zlepšení informovanosti občanů a návštěvníků
-
zvýšená materiální podpora školství
-
maximální využívání školícího střediska k doplnění vzdělávání obyvatel
42
-
realizace kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů (např. pro doplnění vzdělávání matek po mateřské dovolené)
-
podpora vzniku a rozvoje zájmových neziskových organizací, sdružení, spolků, klubů, nadací, atd.
-
vyhledávání a obnova starých tradic
-
podpora oprav a rekonstrukcí kulturních zařízení
-
výstavba rodinných domů v Rostěnicích-Zvonovicích
6.4 Hrozby -
nepříznivá demografická situace v mikroregionu vedoucí k celkovému stárnutí a migrace obyvatel
-
nájem vlastníků o prodej pozemků snižující disponibilní plochy pro bydlení a podnikání
-
odchod kvalifikovaných mladých pracovníků do větších měst
-
velká konkurence okolních destinací v cestovním ruchu
-
upřednostnění zájmů ekonomických nad zájmy ekologickými
43
7 NÁVRH MOŽNOSTÍ ROZVOJE Největším přínosem v mikroregionu pro obce jsou zejména získávání dotací. Také ale musíme zmínit pořádání častých kulturních a sportovních akcí. Zvláště krojované hody, volejbalové zápasy, fotbalové zápasy, tenisová utkání. Každoročně v Rostěnicích zemědělské družstvo pořádá Tradiční mezinárodní závody v orbě. Propagace mikroregionu se velmi vylepšila nejen díky veletrhu Regiontour, ale i na internetových portálech. Díky dotacím bylo vybudováno Turistické informační centrum Větrník pro návštěvníky. Také pozitivní výhled do budoucna má agroturistika. Na území svazku jsou vybudovány značené cyklotrasy a nacházejí se tam i hippostezky. Vzhledem k již mnoha realizovaných a úspěšně dokončeným projektům má mikroregion i nějaká ta negativa. Zejména chybí možnost ubytování pro turisty, kteří by se chtěli zdržet. Na území mikroregionu není žádná ubytovna ani penzion. Stačila by i nějaká chalupa, přestavěná k základnímu komfortu pro návštěvníka tohoto území. I když se zdá dopravní obslužnost uspokojivá, tak IDS má i své mezery, které je třeba dle požadavků občanů řešit. Zejména večerní a víkendové spoje, kterých je velmi málo. I když město Vyškov je jen pár kilometrů od samého mikroregionu a dostupnost k lékaři ve městě, zejména ranní spoje, je uspokojivá, přesto by mohl být v obci s vyšším počtem obyvatel (např. Letonice nebo Dražovice) přítomen lékař, tedy mělo by tam být zdravotnické centrum. Chybí zde i lékárna. Zdravotnické služby nebo provozování penzionu v obci jsou nelehkými podnikatelskými činnostmi, kdy nemusí docházet pokaždé k ziskovosti, naopak k nerentabilitě. Typickým příkladem je i rušení obchodů v obcích, jelikož jim významně konkurují hypermarkety ve městech. Vzhled krajiny vytváří ráz mikroregionu, proto je důležité zlepšovat nejen vzhled obcí, ale i okolních cest. Ke zlepšení životního prostředí přispívá také ekologické nakládání s odpady. K udržení obyvatel je nezbytný nenáročný přístup k bydlení, lepší možnost pracovního uplatnění, dobrá dopravní infrastruktura a zlepšování občanské vybavenosti. To vše přispívá k celkovému komfortu života v obcích. Těmito aktivitami se stabilizuje populace a relativně sníží ohrožení migrace obyvatel. V mikroregionu se stále zvyšuje počet obyvatel, hlavně díky přistěhování nových občanů, což poukazuje na trend oblíbenosti osídlení raději na venkově než ve městě. Ekonomický prospěch, jakožto vytvoření nových pracovních příležitostí nebo zvyšování atraktivity území, může přinést mikroregionu podpora malého a středního podnikání ve všech oblastech (zemědělství, lesnictví, stavebnictví,..). 44
8 DISKUSE V mikroregionu se nevyskytují žádné nepřekonatelné problémy či nedostatky bránící jeho dalšímu rozvoji. Typickým problémem je zejména nedostatek financí a složitý proces získávání dotací. V roce 2008, kdy se otevřelo Turistické informační centrum Větrník, byla přijata nová zaměstnankyně, která se stala manažerkou všech projektů v mikroregionu. Její náplní práce je tedy plně se věnovat naplánovaným projektům a možnostem získávání dotací. Takže vypracování projektové dokumentace, přes hodnocení a schválení žádostí po realizaci a konečný audit, s vypracováním písemných dokladů s potřebnou administrativou, by tedy neměl být pro další rozvoj mikroregionu žádný problém. Bohužel i někdy sebe lepší vypracovaná žádost na finanční podporu nemusí být schválena. Perspektivní oblast pro rozvoj se na prvním místě řadí cestovní ruch. Oblast je turisticky zajímavá z hlediska mnoho kulturních památek, přírodních rezervací, rekreační oblasti v Pavlovicích, možností shlédnout lidovou architekturu – žudrové domy, které jen tak nikde neuvidíte. Vybudovaly se nové značené cyklotrasy, které zvládnou i ti méně aktivnější sportovci. Když zhodnotíme celkový mikroregion po rozvojové stránce, musíme uznat, že značné úsilí a vhodně zvolené strategie jsou dobrou perspektivou do budoucna, jak pro jednotlivé obce, tak i pro svazek obcí všeobecně.
45
9 ZÁVĚR Práce potvrzuje obecné trendy vývoje na venkově v rámci celé České republiky. V teoretické části bylo stručné vymezení pojmů, zejména nástrojů rozvoje venkova, se kterými je mikroregion, ale i obecně venkov či město spojován. Znalost a využití, zejména institucionálních a finančních nástrojů, lépe umožní možnosti získání a čerpání dotací na připravované projekty. Mikroregion je z hlediska přírodní charakteristiky velice zajímavá turistická lokalita. Poutavé a lákavé je, že na území svazku obcí se nachází nejstarší Národní přírodní rezervace Větrníky, která je zajímavá výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. K rozvoji přispívá i značně obsáhlá historie obcí, které byly součástí Vyškovského jazykového ostrůvku. V současnosti mikroregion Větrník spolupracuje se Společností Vyškovského jazykového ostrůvku v Německu, a tím určitě přispívá na popularitě a propagaci turistické destinace. Kvůli vysoké míře zornění je v důsledku intenzivního způsobu hospodaření nejen půda, ale také rázový charakter krajiny narušován a může způsobit větrné nebo vodní eroze. Venkovský region je spojován hlavně se zemědělstvím. Intenzivní způsob hospodaření a likvidace většiny lesů za posledních desítek let dovedly krajinu středního Vyškovska k nemalým ekologickým problémům. Je tedy důležité významně pečovat, zacházet šetrně a podporovat celkovou revitalizaci krajiny a obnovit krajinné prvky. Odlišnost rozvoje venkovských regionů a měst je v zastavení dosavadního snížení populace na venkově a zvýšení migrace nejen mladých rodin z větších měst na venkov. Demografická situace v mikroregionu je vesměs stabilizovaná, každým rokem přibývá celkově počet obyvatel, i za posledních pár let se zvyšuje počet migrujících obyvatel. Nejen prostřednictvím čerpáním dotací, ale hlavně díky snaživosti a úsilí zastupitelstva a občanů, se může lidem na venkově zvýšit kvalita úrovně života. V Rostěnicích se vybudovalo školící středisko, kde se lidé můžou i rekvalifikovat, a tím se zvýšila podpora zaměstnanosti. Kvůli podpoře rozvoje cestovního ruchu je důležité starat se o kulturní památky, aby návštěvníci měli zájem se do turistické lokality nadále vracet a doporučovat ostatním lidem. Zkvalitňování úrovně života v obcích by mělo přispět k udržení populace a k rozvoji bydlení. Zaměřit by se mělo na dobudování infrastruktury, zejména 46
dokončení dlouho plánované odkanalizování čtyř obcí a zkvalitnit některé služby pro občany, zejména pro ty starší obyvatele zajistit zdravotnické služby a lékárnu.
47
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY JIHOMORAVSKÝ KRAJ Města a obce Jihomoravského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2006. 445 s. JORDÁN F. Nemovité kulturní památky jižní Moravy. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost. 1998. 104 s. KAŠPAROVÁ L. a kol. Rozvoj vesnice. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2005. 109 s. KOPŘIVA J. a kol. Chráněná území okresu Vyškov. Vyškov: OkÚ Vyškov – referát životního prostředí, 1999. Neprodejná publikace. 32 s. KUČERA Z., KULDOVÁ S. Vnímání venkova: klíčový fenomén jeho rozvoje, in: Sborník příspěvků Venkov je nás svět. Český Krumlov, 2006 LACINA L. Minimum o regionální a strukturální politice EU. Praha: Úřad vlády ČR: Eurion, 2004. 263 s. MAJEROVÁ V. a kol. Český venkov 2000. Základní údaje. Praha: Credit. 2000 MAJEROVÁ V. Český venkov 2008. Proměny venkova. Praha: ČZU Praha. 2009 MALÝ SOCIOLOGICKÝ SLOVNÍK. 1. vyd. Praha: naklad. Svoboda. 1970. 614 s. MAŘÍKOVÁ P. Venkov v České republice – teoretické vymezení, in: Majerová V. a kol.: Český venkov 2005 – Rozvoj venkovské společnosti. PEF ČZU Praha. 2005 MAŘÍKOVÁ P. Český venkov ze statistického pohledu, in: Majerová V. a kol.: Český venkov 2003 – Situace před vstupem do EU. PEF ČZU Praha. 2004 SKLENIČKA P. Základy krajinného plánování. 2. vydání. Praha: Naděžda Skleničková. 2003. 321 s. VELKÝ SOCIOLOGICKÝ SLOVNÍK. 1. vyd. Praha: Karolinum. 1996 WOKOUN R. a kol. Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. 475 s.
48
Internetové zdroje: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011. Databáze online [cit. 2011-01-10]. Dostupné z: //www.czso.cz/ HORTLÍK P., 2011 Integrovaný portál MPSV. Databáze online [cit. 2011-04-08]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/download KUCHYŇKOVÁ P., 2006. Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie. Informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Databáze online [cit. 2011-0329]. Dostupné z: http://www.ods.cz/eu/download/docs/zemedelci_a_politika_EU.pdf MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY, 2007. Strategický plán LEADER 2007-2013. Databáze online [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: http://www.spolecnacesta.cz/soubory/SPL_2007_2013.pdf MMR ČR, 2011 Regionální politika. Databáze online [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/ MMR ČR, 2011 Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2007-2013. Databáze online [cit. 2011-04-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/ MZe ČR, 2011 Místní akční skupiny. Databáze online [cit. 2011-04-05]. Dostupné z http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/ MZe ČR, 2011 Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013.
Databáze
online
[cit.
2011-04-05].
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/file/26839/Narodni_strategicky_plan_rozvoje_venkova.pdf REGION VYŠKOVSKO, 2011 Oficiální turistické internetové stránky. Databáze online [cit. 2011-01-30]. Dostupné z: //www.vyskov-region.cz/ REGIONÁLNÍ ROZVOJ, 2011 Metodická podpora regionálního rozvoje. Databáze online [cit. 2011-03-29]. Dostupné z: http://www.regonalnirozvoj.cz/index.php/venkov.html RISY, 2011 Portál regionálních informačních servisů. Databáze online [cit. 2011-0129]. Dostupné z: //www.risy.cz/
49
SVAZEK OBCÍ VĚTRNÍK, 2009 Oficiální stránky mikroregionu Větrník. Databáze online [cit. 2011-02-25]. Dostupné z: //www.vetrnik-obce.cz/ ŠŮSTEK V., 2010. Němci vyškovského jazykového ostrůvku nedílná součást henleinovské páté kolony v Československu. Databáze online [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Dokkostruv.htm PLANstudio, 2010 Mapy České republiky. Databáze online [cit. 2011-01-30]. Dostupné z: //www.mapy.cz/ Další zdroje: §1 zákon č. 128/2000 Sb. o obcích Stanovy svazku obcí Větrník, 2010 Pospíšil Jiří, Ing. Rozvojová strategie mikroregionu Větrník na období 2004-2012
50
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 – Lokalizace města Vyškov v rámci ČR Obr. č. 2 – Lokalizace okresu Vyškov Obr. č. 3 – Mikroregiony Vyškovska Obr. č. 4 – Národní přírodní rezervace Větrníky Obr. č. 5 – Ortofotomapa obcí mikroregionu Obr. č. 6 – Historická mapa obcí Dražovice a Letonice z roku 1836-52
51
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Současné využití ploch Graf č. 2 – Vývoj počtu obyvatel svazku obcí Větrník v letech 1869-2009 Graf č. 3 – Zastoupení mužů a žen v celkovém počtu obyvatel v letech 2004-2009 Graf č. 4 – Věková struktura obyvatel, údaje za rok 2009 Graf č. 5 – Porovnání indexu stáří v mikroregionu Větrník, ČR a Jihomoravského kraje v letech 2000-2009 Graf č. 6 – Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Větrník v letech 2005-2011 Graf č. 7 – Zaměstnanost obyvatel dle odvětví, údaje z roku 2001 Graf č. 8 – Vzdělanostní struktura obyvatelstva v mikroregionu, údaje za rok 2001 Graf č. 9 – Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 1991-2009 Graf č. 10 – Mechanický pohyb obyvatelstva v letech 1991-2009
52
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 – Přehled obcí Tab. č. 2 – Stav obyvatel k 1.1.1945 Tab. č. 3 – Stav obyvatel k 15.9.1945 Tab. č. 4 – Zastoupení mužů a žen v celkovém počtu obyvatel v letech 2004-2009 Tab. č. 5 – Počet obyvatel v jednotlivých obcích, stav k 31.12.2009 porovnaný s r. 2008
53
PŘÍLOHY
54
Příl. č. 1 Schéma strategie MAS Společná cesta
STRATEGICKÝ CÍL Společně propojit a rozvíjet region k zlepšení životních podmínek v něm
1. Regionální propojení obcí a rozvoj cestovního ruchu
1.1 Zpřístupnění krajiny
2. Zlepšení estetického vzhledu obcí
3. Posílení místních partnerství a zemezení sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve vztahu k lokalitě
4. Posílení ekonomiky
2.1 Zlepšení stavu veřejných prostranství
3.1 Infrastuktura pro komunitní vzdělávní a volný čas dětí a mládeže
4.1 Modernizace zemědělských podniků a využití inovací
2.2 Obnova a zhodnocení kulturního dědictví venkova
3.2 Vzdělávání a informace
4.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje
2.3 Zlepšení stavu objektů občanské vybavenosti a služeb
Zdroj: Strategie plánů LEADER 2007-2013, (dostupné z: www.spolecnacesta.cz)
55
BohdalicePavlovice
Dražovice
Hlubočany
Kučerov
Letonice
Lysovice
RostěniceZvonovice
Tučapy
Příl. č. 2 Seznam druhů služeb a občanské vybavenosti v mikroregionu Větrník
MŠ
1
1
1
1
1
1
x
1
ZŠ
1
1
1
1
1
x
1
1
Pošta
1
x
x
1
x
x
x
x
Zastávka
1
1
1
1
1
1
1
1
Služby
Dopr. obslužnost uspokoj. uspokoj. uspokoj. uspokoj. uspokoj. uspokoj. uspokoj. uspokoj. Kostel
1
1
1
1
1
x
x
x
rybníky
1
x
x
1
x
x
x
Hřiště
4
3
2
1
2
3
x
x
Knihovna
1
1
1
1
1
1
1
x
Kulturní sál
1
1
1
1
1
1
1
1
Kadeřnictví
1
1
1
x
1
x
x
1
Kosmetika
x
1
x
x
1
x
x
x
Obchod
1
1
1
1
1
1
1
1
Restaurace
2
x
x
x
x
x
x
x
Hospoda
2
1
1
1
1
1
2
1
Pekárna
x
x
x
x
x
x
1
x
Koupaliště
Zdroj: vlastní šetření
56
Příl. č. 3 Seznam kulturních památek v mikroregionu Větrník Bohdalice-Pavlovice
Dražovice Hlubočany Kučerov
Letonice
Lysovice
Rostěnice-Zvonovice
Tučapy
farní kostel Nanebevzetí Panny Marie socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem boží muka na rozcestí směrem na Kučerov kříž z r. 1845 u kostela smírčí kříž při cestě do Kučerova bohdalický zámeček kostel Narození sv. Jana Křtitele socha sv. Jana Nepomuckého ve dvoře fary dům č.p. 11 rolnická usedlost farní kostel sv. Petra a Pavla socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem kříž z r. 1769 před kostelem dům č.p. 12, 169, 179 chalupa č.p. 161 rolnická usedlost č.p. 44 kostel sv. Mikuláše barokní kaple Panny Marie Sedmibolestné socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Josefe kaple sv. Floriána památník vojáků padlých za 1. a 2. svět. války socha sv. Jana Nepomuckého na návsi dům č. 21 - zemědělská usedlost se žudrem dům č. 23 - zemědělská usedlost se žudrem dům č. 33 - zemědělská usedlost se žudrem dům č. 70, 58, 63, 91, 99, 101, 111 dům č. 72 - zemědělská usedlost se žudrem dům č. 76 - zemědělská usedlost socha sv. Jana Nepomuckého poklona se sv. Janem Nepomuckým na návsi u mostu dům č. 7 - zemědělská usedlost se žudrem dům č. 9 - zemědělská usedlost se žudrem - zrušeno r. 1998 dům č. 51 - hospodářské stavení se žudrem dům č. 52 - hospodářské stavení se žudrem dům č. 53 - hospodářské stavení se žudrem areál usedlosti č.p. 27 - dům usedlosti a brána areál usedlosti č.p. 26 - dům usedlosti vjezd a výměnek dům č.p. 23, 15 areál usedlosti č.p. 17 rolnická usedlost č.p. 1 zvonička z roku 1770 erb olomouckého biskupství
Zdroj: JORDÁN F., Nemovité kulturní památky jižní Moravy (1998)
57
