Strategická rozvojová studie na využití a záchranu kulturního dědictví Podlipanska

Strategická rozvojová studie na využití a záchranu kulturního dědictví Podlipanska.

Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim

Dobřichov Cerhenice

Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle

Kostelec nad Černými lesy

Žabonosy

Nová Ves I

Zalešany Klášterní Skalice

Vitice

Křečhoř

Libodřice Svojšice Krychnov

Kouřim

Radovesnice I Lošany

Polní Voděrady Toušice

Kbel

Dolní Chvatliny Malotice

Kořenice Ratboř Zásmuky

Barchovice

Horní Kruty

Drahobudice Bečváry

Tento projekt byl financován z programu „Leader dělá lídry“ MAS Podlipansko. Listopad 2006

Bečváry

Pašinka

Strategická rozvojová studie na využití a záchranu kulturního dědictví Podlipanska

OBSAH: Zpracovatelé, kontakty 1.

ÚVOD

1.1.

Důvody vzniku studie

s. 5

1.2.

Všeobecná charakteristika regionu Podlipansko

s. 6

1.3.

Návaznost na Integrovanou strategii MAS Podlipansko

s. 7

1.4.

Návaznost na Strategii ROP Středočeského kraje

s. 9

1.5.

Návaznost na strategie na úrovni České republiky

s. 10

1.6.

Cíle studie

s. 11

2.

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU (Situační analýza)

2.1.

Kulturně-historický vývoj regionu

s. 12

Shrnutí

s. 25

Umělecko-historický vývoj regionu

s. 27

Shrnutí

s. 37

2.2. 2.3.

Charakteristiky kulturního dědictví a způsobu jeho současného využití (včetně výčtu neohroženější lokalit)

s. 39

2.3.1.

Archeologické památky

s. 41

2.3.2.

Památky katolické církve

s. 44

2.3.3.

Památky reformovaných církví

s. 49

2.3.4.

Drobné sakrální a memoriální památky

s. 51

2.3.5.

Šlechtická sídla a dvory

s. 56

2.3.6.

Města

s. 60

Kouřim Kostelec nad Černými lesy Zásmuky 2.3.7.

Technické památky

s. 70

2.3.8.

Kulturní krajiny a hodnotné krajinné celky

s. 73

2.3.9.

Památky lidové architektury

s. 75

2.3.10.

Památky historizující a moderní architektury

s. 77

2.3.11.

Nehmotné kulturní dědictví

s. 81

Bitva u Lipan Bitva u Kolína Shrnutí Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

s. 84 1


3.

ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

3.1.

Statistické vyhodnocení dotazníků

s. 87

3.2.

Obce

s. 94

3.3.

Právnické osoby

s. 104

3.4.

Soukromé osoby

s. 111

3.5.

Církevní památky

s. 117

3.6.

Závěry

s. 123

4.

SWOT ANALÝZA

4.1.

Účastníci SWOT analýzy

s. 125

4.2.

SWOT analýza

s. 126

5.

DATABÁZE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ PODLIPANSKA (Výsledky dokumentace památek v terénu)

5.1.

Kvantifikace kulturního dědictví

s. 129

5.2.

Vlastníci

s. 131

5.3.

Využití

s. 131

6.

STRATEGICKÉ CÍLE, SMĚRY A AKTIVITY

6.1.

Popis výchozího stavu

s. 132

6.2.

Hlavní cíl

s. 132

6.3.

Specifické cíle

s. 132

6.4.

Aktivity vedoucí k cíly

s. 133

7.

NÁVRHY KONCEPCE PROJEKTŮ PRO ZÁCHRANU A VYUŽITÍ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ PODLIPANSKA

s. 134

7.1.

Název projektu

7.1.

Popis projektu

7.2.

Aktivity vedoucí k realizaci projektu

7.3.

Předpokládané výsledky a dopady

7.4.

Vymezení cílových skupin

8.

NÁVRH KONCEPCE MARKETINGU A PROPAGACE REGIONU PODLIPANSKA

8.1.


s. 165

8.2.

Hlavní a specifické cíle

s. 166

8.3.

Navrhované aktivity pro vznik marketingové studie

s. 166

8.4.

Identifikace cílových skupin

s. 169

Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

2


8.5.

Návrh na pojmenování produktu (marketingové značky)

s. 170

8.6.

Návrhy na produkty sloužící k propagaci kulturního

s. 170

dědictví regionu 9.

ZHODNOCENÍ A PŘEHLED MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ OBNOVY KULTURNÍHO DĚDICTVÍ PODLIPANSKA

9.1.

Programy Evropské unie

s. 171

ROP 9.2.

Národní programy

s. 175

10.

SHRNUTÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁVĚRY STUDIE

s. 180

11.

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ

s. 197


3


Zpracovatelé Mgr. Jindřich Záhorka, ředitel Mgr. Vladimír Rišlink, projektový manažer Mgr. Klára Zubíková, projektová manažerka Občanské sdružení P A M Á T K Y p r o Ž I V O T si klade jako hlavní cíl:

Záchranu, revitalizaci a management kulturního dědictví s podmínkou jeho trvale udržitelného využití a rozvoje. Občanské sdružení Památky pro Život Zlická 31, Kouřim, 281 61, IČO: 270 16 897, Č. ú.: 0433627319/0800 Email: [email protected], Tel: +420776765068, +420776313267

Pro Mas Podlipansko o.p.s. Třída Jana Švermy 141 Pečky 289 11 Projekt „Strategická rozvojová studie na využití a záchranu kulturního dědictví Podlipanska.“ Tento projekt je financován z programu „Leader dělá lídry“ MAS Podlipansko.


4


1. ÚVOD 1.1.

Otázka

Důvody vzniku a popis studie

využití

kulturního

dědictví

regionu

byla

v minulosti

všeobecně

marginalizována, a to i bez ohledu na skutečnost, že hmotné a nehmotné památky představují dominantní prvek, klíčový pro utváření celkového charakteru regionu. Tato situace se odvíjí od skutečnosti, že zdejší památkový fond, v němž převažují sakrální památky, nebyl před rokem 1989 z ideologických důvodů z větší části prezentován veřejnosti. Je velkou příležitostí, že navzdory bezprostřední blízkosti pražské aglomerace a atraktivitě regionu pro příměstskou víkendovou turistiku se zdejší památkový fond dosud nedočkal odpovídajícího využití. S tím souvisí otázka jeho záchrany a obnovy, která se bez vypracování ucelené strategie využitelnosti jeví jako samoúčelná a obtížně financovatelná. V této souvislosti je také alarmující nízký počet pracovních míst, majících vazbu na provoz a údržbu regionálního památkového fondu. V rámci projektu dojde k vytvoření ucelené strategie využití a záchrany památek na území MAS Podlipansko s důrazem na jejich provázání a vzájemnou podporu s nehmotným kulturním dědictvím. Výstupem první části projektu bude podrobná analýza současné situace, skládající se z databáze nemovitých a movitých památek, památkových celků, kulturní krajiny a nehmotného kulturního dědictví regionu. Studie bude sledovat aktuální stav, stručné dějiny, kulturně historické hodnocení, míru současného využití a příslušné majetkoprávní poměry. Druhou část studie bude tvořit stanovení cílů strategie a návrhy projektů, zaměřených na rozvoj a využití místního kulturního dědictví a stanovení základního marketingového plánu a propagace. Jejím východiskem bude strategické plánování s majiteli a uživateli kulturních památek regionu a s nositeli nehmotného kulturního dědictví, při němž dojde k zpracování SWOT analýzy. Geograficky studie řeší problematiku využitelnosti a způsobu záchrany kulturního dědictví na území regionu MAS Podlipansko (mikroregiony Dobrovolný svazek obcí Pečecko, Dobrovolný svazek obcí Kouřimsko, Dobrovolný svazek obcí Pod Chlumem a město Kostelec nad Černými lesy). Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

5


1.2.

Všeobecná charakteristika regionu Podlipansko

Historická oblast Podlipanska leží přibližně 30 km východně od Prahy na území Středočeského kraje. Od středověku až do poloviny 19. století byla jádrem Kouřimského kraje - rozsáhlé oblasti, zabírající více něž čtvrtinu středních Čech. Dnešní podlipanský region je nevelkým územím na přechodu Středočeské pahorkatiny do Polabské tabule, jehož přirozené hranice vymezuje od jihozápadu kopcovitá a zalesněná oblast Černého lesa (350 - 450 m n. m.) s tzv. Kouřimským zlomem, a od severovýchodu rovinatá krajina v okolí Kolína a Poděbrad (200 - 300 m n. m.). Přírodními osami území jsou tři významnější vodní toky. Největší je na západě regionu říčka Výrovka, která během cesty od pramenů pod vrchem Březina u Sudějova k soutoku s Labem u Sadské třikrát mění své jméno (Anenský potok - Vavřinec Kouřimka - Výrovka). Do ní se od jihovýchodu v Žabonosech vlévá potok Bečvárka se zachovalou soustavou rybníků. Východní částí území pak protéká potok Polepka, který se v Kolíně vlévá do Labe. Severní a severovýchodní část Podlipanska je již od pravěku intenzivně obdělávanou a využívanou zemědělskou krajinou s převažujícím podílem obilnářsky využívaných polí a minimem lesních porostů. Oproti tomu výše položená jihozápadní část regionu je ve větší míře zalesněná. V zemědělském využití jsou zde kromě polí dominantním prvkem rozsáhlé ovocné sady. Obě části regionu jsou zřetelně rozdílné i v klimatických podmínkách. Největší obcí regionu jsou v současnosti Pečky (4320 obyvatel), po nichž následuje město Kostelec nad Černými lesy (3260 obyvatel) a obec Velim (2020 obyvatel). Až na čtvrté místo v pořadí dosahuje historické centrum oblasti - město Kouřim, kde nyní žije pouze 1770 obyvatel. K dalším významnějším obcím Kouřimska náležejí Zásmuky, Plaňany, Cerhenice a Nová Ves I (1760, 1470, 1490 a 1090 obyvatel). Celkově v regionu ke konci roku 2004 žilo 31090 obyvatel.


6


1.3.

Návaznost na Integrovanou rozvojovou strategii MAS

Podlipansko (2005-2015) na téma Kvalita života

Při tvorbě této studie jsme vycházeli z šetření a z výsledků Integrované strategie MAS Podlipansko, především její sociodemografické analýzy a SWOT analýzy. Tyto dokumenty spolu s klíčovými dokumenty Středočeského kraje a ČR tvoří její nezbytné pozadí. Vzhledem k charakteru a zaměření této studie jsme zde obsah těchto dokumentů neuváděli. Výsledky této studie budou východiskem pro doplnění další priority v rozvojové strategii regionu Podlipansko, zaměřené přímo na využití a rozvoj místního památkového fondu. Ve své konečné podobě poslouží jako základní podkladový materiál pro tvorbu dalších rozvojových strategií MAS, mikroregionů, obcí, podnikatelských a neziskových subjektů. Projekt bude plně použitelný také jako metodický příklad pro tvorbu strategie záchrany a využití kulturního dědictví na území dalších regionů ČR. Projekt navazuje a rozvijí především prioritu 5 Integrované strategie: (Podporujeme proaktivně a pozitivně myslící lidi a vytváříme příležitosti k činnostem pěstujícím vztahy mezi lidmi i k regionu. Učíme se vzájemné toleranci, naslouchání, komunikaci a diskusi prostřednictvím komunitní práce. V rámci Podlipanska představujeme a udržujeme významné místní tradice a památky. Zakládáme nové regionální tradice, jejichž nositeli se stávají převážně mladí). Dále výsledky této studie navazují na tato opatření: Opatření 1.2.

Rozšířit aktivity nabízející kvalitní trávení volného času, zejména mládeže a seniorů a spojovat je v rámci regionu do sítě pokrývající region.

Opatření 2.1.

Podporovat zpracování studií regionu.

Opatření 2.3.

Podpořit vznik a rozvoj regionálního trhu místních zemědělských a potravinářských výrobků.

Opatření 2.4.

Motivovat a vytvářet programy pro zlepšení vzhledu obcí a ploch v obcích i mezi obcemi.

Opatření 2.5.

Pozemkové úpravy a územní plány dělat s ohledem na strategie obcí a regionu tak, aby byla zajištěna prostupnost krajiny. Podporovat


7


budování

cest,

naučných

stezek,

cyklostezek,

hippostezek,

biokoridorů, regionálních železničních tratí. Opatření 2.6. Opatření 5.1.

Podpořit udržení vody v krajině stavbou a rekonstrukcí rybníků a vodních toků. Podporovat osobnostní a občanské regionální vzdělávání netradičními formami s vysokou mírou motivace.


8


1.4.

Návaznost

na

Strategii

Regionálního

operačního

programu Středočeského kraje

Strategie Regionálního operačního programu (ROP) nahrazuje víceméně pro roky 2007-2013 strategii Středočeského kraje a je zároveň jeho nejdůležitějším rozvojovým dokumentem. ROP NUTS 2 Střední Čechy tvoří pomyslný průnik priorit na krajských, národních a evropských priorit v oblasti politiky soudržnosti. Studie na záchranu, obnovu a využití kulturního dědictví Podlipanska naplňuje tyto cíle a aktivity ROP Středočeského kraje. 1. Globální a specifické cíle Globálním cílem regionu Střední Čechy v letech 2007-2013 je zvýšení HDP na obyvatele na úroveň minimálně 75 % průměru EU 25 a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Specifické cíle: 2. zvýšení návštěvnosti a místních příjmů z cestovního ruchu, 3. zvýšení kvality prostředí v urbanizovaných územích a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu, 4. zajištění minimální úrovně přístupu a zlepšení kvality služeb v obecném ekonomickém zájmu ve venkovských oblastech, Identifikace prioritních os ROP NUTS 2 Střední Čechy, na které se soustředí výsledky této studie Prioritní osa č. 2: Cestovní ruch Prioritní osa č. 3: Integrovaný rozvoj území Vazba na programové dokumenty na úrovni regionu Zastřešujícím programovým dokumentem na úrovni kraje je Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK). Tento strategický materiál řeší komplexním způsobem rozvoj regionu v období 2006 – 2013. Prioritní osa 2 se přirozeně prolíná především s prioritní osou „Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví“, obsaženou v (PRÚOSK). V rámci podpory veřejné infrastruktury a služeb bude podpořeno relativně široké spektrum aktivit, které budou mít za cíl:


9


• zvýšit atraktivitu destinací Středních Čech (rekonstrukce a revitalizace kulturně historických památek) • zlepšit informovanost turistů (budování jednotného informačního systému) • vybudovat nebo zkvalitnit infrastrukturu pro vybrané formy cestovního ruchu, pro jejichž další rozvoj existují na území Středočeského kraje vhodné podmínky (infrastruktura pro cykloturistiku, vodáckou turistiku, kulturně – poznávací turistiku) 1.5.

Návaznost na strategie na úrovni České republiky

NSRR Národní strategický referenční rámec je základní programový dokument České republiky pro využívání strukturálních fondů pro období

2007 – 2013.

Východiskem pro zpracování NSRR byl Národní rozvojový plán, který reflektuje základní strategické dokumenty Evropské unie (SOZS) a České republiky (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje). Strategický cíl 1 NSRR „Konkurenceschopná česká ekonomika“ naplňují všechny prioritní osy Regionálního operačního programu NUTS 2 Střední Čechy. Závěry studie na rozvoj a využití kulturního dědictví regionu naplňují především tyto prioritní osy. Prioritní osa 1. Rozvoj cyklistických stezek (1.2) přispívá k rozvoji udržitelného cestovního ruchu. Prioritní osa 2 významně naplňuje strategický cíl zejména v oblasti rozvoje udržitelného cestovního ruchu, a to všemi svými oblastmi podpory. Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb cestovního ruchu (2.1) naplňuje strategický cíl rovněž v oblasti rozvoje konkurenceschopného podnikatelského sektoru. Prioritní osa 3 naplňuje strategický cíl 1 NSRR především podporou rozvoje měst (3.1) Rozvoj měst (3.1) zprostředkovaně přispívá ke zvýšení fyzické atraktivity území a revitalizaci infrastruktury a tím i k rozvoji udržitelného cestovního ruchu. K naplnění strategického cíle 3 NSRR „Atraktivní prostředí“ přispívá zejména prioritní osa 1 a částečně také prioritní osa 3 ROP NUTS 2 Střední Čechy K naplnění strategického cíle 4 „Vyvážený rozvoj území“ významně přispívají všechny prioritní osy.


10


1.6.

Cíle studie

(Projekt řeší vznik základního podkladového materiálu pro rozvoj aktivit, vedoucích k záchraně a využití místního kulturního dědictví pro potřeby místní komunity a rozvoj cestovního ruchu.)

Vytvoření ucelené koncepce záchrany a využití kulturního dědictví Podlipanska Vznik strategické rozvojové studie na využití a záchranu kulturního dědictví Podlipanska Doplnění Integrované rozvojové strategie regionu Podlipansko Databáze nemovitého a movitého kulturního dědictví CÍLOVÉ SKUPINY MAS Podlipansko, o.p.s. – doplnění integrované rozvojové strategie. Svazky obcí, obyvatele obcí regionu Podlipansko – zmapování kulturního dědictví, určení strategie jeho záchrany a využití. Vlastníci a uživatelé kulturních památek, určení strategie jeho záchrany využití. Podnikatelské subjekty–určení vhodných objektů pro rozvoj podnikatelských aktivit s možnými zdroji jejich financování Neziskové organizace na území regionu Podlipansko – další možnosti rozvoje jejich aktivity a určení cílů adekvátních pro tyto aktivity. Využití závěrů studie bude mít pozitivní dopad na motivaci občanů regionu a zvýšení nabídky či zlepšení stávajících produktů zejména v oblasti cestovního ruchu a služeb, a dále na tvorbu nových vzdělávacích produktů s vazbou na další regiony


11


2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU (Situační analýza) 2.1. Kulturně-historický vývoj regionu

Počátky osídlení na území Podlipanska, které náleží do prastaré kulturní oblasti evropského významu, sahají až do mladší doby kamenné na počátku 4. tisíciletí př. n. l. Početnými archeologickými nálezy jsou zde doloženy kultury lidu s lineární, vypíchanou a šňůrovou keramikou, které na konci eneolitu (po roce 2500 př. n. l.) vystřídala kultura s keramikou zvoncovitých pohárů. Ve starší době bronzové pak přichází vyspělá únětická kultura, po níž před polovinou druhého tisíciletí př. n. l. následovala středodunajská mohylová a později (v mladší a pozdní době bronzové) knovízská kultura. V halštatském období v první polovině 1. tisíciletí př. n. l. se právě na území dnešního Kouřimska setkáváme s nejcennějšími památkami známé bylanské kultury - bohatými knížecími pohřby na vozech. Pravděpodobně na konci 5. století př. n. l. přicházejí do této oblasti Keltové a v období na přelomu letopočtu Germáni. V době stěhování národů v 5. a 6. století n. l. dochází i v této oblasti k výrazným změnám osídlení, doprovázeným příchodem Slovanů. Ti zde patrně již v průběhu 7. století zakládají první hradiště. Nejspíše již v této době se region stává centrem slovanského kmene Zličanů, který až do 10. století ovládal východní část středních Čech. Nejstarší sídelní střediska tohoto kmene se snad nacházela v přilehlé oblasti Pošembeří, teprve v první polovině 9. století bylo na návrší Stará Kouřim v těsném sousedství dnešního města založeno nejvýznamnější z těchto hradišť, jež bylo sídlem vládnoucího rodu zlických knížat. Další opevněná sídliště Zličanů se nacházela v Hryzelech, Doubravčanech, Radimi a v dalších lokalitách na Podlipansku. Dějiny tohoto kmene jsou pro nedostatek dobových písemných pramenů obtížně postižitelné, a jejich rekonstrukce vychází především ze studia výsledků archeologických výzkumů. Přesto je zřejmé, že na konci 9. století dosáhla Stará Kouřim svého největšího významu, dokumentovaného mohutným opevněním hradiště a jeho výbavou důležitými obytnými i kultovními stavbami. Na obyvatele regionu již v této době mělo silný vliv křesťanství, které se však dosud mísilo s tradičními pohanskými rituály.


12


V první polovině 10. století se i v této oblasti tíživě projevovaly mocenské spory mezi jednotlivými slovanskými kmeny na území Čech. Legendární podoby nabyl střet kouřimského knížete Radslava s pražským knížetem sv. Václavem, k němuž mělo dojít kolem roku 930. K významné porážce Zličanů však patrně došlo až v roce 936, kdy pražský kníže Boleslav I. dobyl kouřimské hradiště. Zdá se, že ani po této porážce nebylo Kouřimsko připojeno k českému (pražskému) knížectví, ale stalo se součástí panství Slavníkovců, s nimiž byl patrně rod zlických knížat spřízněn. Hradiště Stará Kouřim bylo sice před polovinou 10. století obnoveno, ale funkci sídla vládnoucího rodu převzalo slavníkovské hradiště v Libici nad Cidlinou. Přínos vlády rodu Slavníkovců se na území regionu projevil zvláště christianizačním úsilím druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha, za jehož působení zde vznikala síť prvních kamenných kostelů a rýsovala se struktura pozdější církevní správy. Konec slavníkovského panství přichází v roce 995, kdy Přemyslovci dobyli hradiště v Libici nad Cidlinou a téměř celý rod vyvraždili. Území slavníkovského Kouřimska bylo definitivně připojeno k jádru vznikajícího českého knížectví pod přemyslovskou vládou. Pravděpodobně již v poslední třetině 10. století bylo opuštěno hradiště Stará Kouřim, a centrum osídlení se přeneslo na sousední ostrožnu ”U sv. Jiří", kde záhy vzniklo nové méně rozlehlé hradiště se správním dvorcem a kostely sv. Jiří a sv. Klimenta. Na svatojiřském hradišti, které bylo sídlem přemyslovského kastelána a kouřimského arcidiakona, působila v době vlády knížete Jaromíra (+ 1038) i vlastní mincovna. Již v tomto období se začínalo formovat území kouřimského arcidiakonátu (pozdějšího arciděkanství), spravovaného kněžstvem od zdejšího kostela sv. Jiří. V průběhu 11. a 12. století se zde dále upevňovala struktura středověkého osídlení - vznikala v zásadě dnešní síť vesnic a pokračovalo zakládání dalších farních kostelů. Vnitřní kolonizace probíhala zvláště v jižních a jihozápadních oblastech regionu, které pokrývaly neprostupné posázavské lesy. Kromě majetku vládnoucího knížecího rodu zasahovaly na toto území i rozsáhlé državy významných církevních institucí - kláštera benediktýnů v Sázavě na jihozápadě, cisterciáckého kláštera v Sedlci na severovýchodě, pražského biskupství, vyšehradské kapituly a břevnovského kláštera na severozápadě a kapituly v Sadské na severu.


13


Zřejmě v poslední třetině 12. století se Kouřimsko stalo údělným knížectvím Děpolta II., synovce českého krále Vladislava I. Roku 1189 se knížectví po svém otci ujímá Děpolt III., který se na přelomu 12. a 13. století snažil aktivně zasahovat do dynastických sporů mezi Přemyslovci. Jeho snaha o získání titulu moravského markraběte vyústila v roce 1223 v ozbrojený střet s králem Přemyslem Otakarem I. a vyvrácení kouřimského hradiště. Děpoltické knížectví již nebylo obnoveno a svatojiřské hradiště postupně ztrácí význam hlavního správního střediska. Pravděpodobně ve druhé čtvrtině 13. století bylo Václavem I. na místě starší osady v severozápadním sousedství hradiště založeno královské město Kouřim. Přesné datum jeho lokace není známo, nejstarší písemná zmínka se zachovala až z roku 1261. Město, jež bylo osídleno kolonisty dolnosaského původu, mělo velkorysou půdorysnou dispozici, která nasvědčuje jeho někdejšímu mimořádnému významu. Vzápětí po založení bylo postaveno nákladné městské opevnění a budován chrám sv. Štěpána, který od kostela sv. Jiří brzy převzal titul arciděkanského sídla. Současně s novým městem zde bylo založeno proboštství sedleckého kláštera cisterciáků, které se stalo důležitým střediskem řádových držav na Kouřimsku. Nejpozději na konci 13. století byl před městskými hradbami založen špitál P. Marie s kostelem sv. Máří Magdaleny. V návaznosti na založení města zaniklo původní přemyslovské hradiště, na jehož místě zůstaly stát pouze obě raně středověké svatyně, z nichž kostel sv. Jiří měl až do počátku 15. století farní funkci. K nezbytné ochraně Kouřimi byl ve druhé polovině 13. století v kopcovité krajině západně od města založen královský hrad Kostelec nad Černými lesy. Navzdory velkorysé lokaci byl další rozvoj Kouřimi nepříznivě ovlivněn existencí nedalekých měst Kolína a Českého Brodu, a zvláště vznikem Kutné Hory, jež před rokem 1300 vyrostla na ložiscích stříbra. Význam Kouřimi jako tradičního střediska zemské správy se však udržel, neboť až do 19. století bylo město formálním centrem jednoho z nejdůležitějších krajů českého království, který se rozprostíral od soutoku Labe a Vltavy až k severozápadním výběžkům Českomoravské vrchoviny. Skutečným střediskem Kouřimského kraje bylo ve skutečnosti sídlo příslušného hejtmana, později se krajské úřady nacházely v Praze. Ve městě samotném působil pouze do roku 1420 menší zemský úřad s krajskými deskami. Středověká Kouřim byla přesto značně rozvinutým a bohatým královským městem s přibližně třemi tisíci Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

14


obyvateli, jehož rozsáhlé hospodářské zázemí tvořila řada přilehlých vesnic a statků. Vedle křesťanské většiny žila v Kouřimi i početná židovská komunita, která však zanikla po velkém pogromu v roce 1338. Díky existenci většího množství písemných pramenů známe dějiny dnešního Podlipanska lépe až od 14. století. Za vlády krále Jana Lucemburského byly pravomoci města Kouřimi částečně omezeny ve prospěch vlivného řádu cisterciáků a šlechty, s nimiž měšťané vedli časté majetkoprávní spory. Roku 1325 předal panovník patronátní právo ke svatoštěpánskému chrámu sedleckému klášteru, a v témže roce postoupil černokostelecký hrad Ješkovi z Náchoda. O třináct let později pak předal kouřimský špitál do správy řádu křižovníků s červenou hvězdou. Nepříznivou situaci završil ničivý požár města v roce 1334. Již v témže roce však Kouřimi výrazně pomohl Janův syn Karel (pozdější císař Karel IV.), který ze svého titulu moravského markraběte a zemského správce povolil zdejším městským úřadům soudit a pokutovat nižší šlechtice a jejich poddané. Kouřimským dále udělil neobyčejně prospěšné právo mílové. Ožehavou problematiku církevní správy Karel IV. vyřešil až v roce 1340, kdy řádu cisterciáků odebral patronátní právo ke kostelu sv. Štěpána, a navrátil je pod přímou pravomoc českých králů. Tato skutečnost však rozhodně nepřinesla žádné omezení moci cisterciáků. Jejich vliv zde vyvrcholil po roce 1357, kdy v nedaleké Klášterní Skalici založil mindenský biskup a císařův důvěrný rádce Dětřich z Portic nové opatství P. Marie Milostné, které bylo osazeno mnichy sedleckého kláštera. Cisterciácké opatství ve Skalici, jež bylo ve své době jedním z největších řádových domů v Čechách, se těšilo značné přízni panovníků z rodu Lucemburků a členů jejich dvora. Počátek 15. století byl v regionu ve znamení příklonu k dobovým reformním myšlenkám, které zde prosazoval kouřimský děkan Křišťan z Prachatic - význačný vzdělanec, přítel Jana Husa a odpůrce rozpínavosti řádu cisterciáků. V následujícím období si však Kouřimští uchovávali zdrženlivý postoj vůči radikálnímu reformnímu hnutí, a v roce 1419 dokonce společně s městy Kolínem, Kutnou Horou a Čáslaví vypověděli heretickým pražanům válku. Triumf nad císařem Zikmundem roku 1420 však husitské Praze otevřel cestu k mocenské expanzi, která zlomila odpor všech královských měst ve středních a východních Čechách. V dubnu roku 1421 pražané a jejich spojenci dobyli nedaleký Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

15


Český Brod, načež zdejší císařskou posádku a některé měšťany upálili v děkanském kostele. Tento krutý čin vyděsil kouřimské radní natolik, že se raději bez boje vzdali husitskému vojsku. Při obsazování města (20. dubna 1421) bylo zničeno zdejší cisterciácké proboštství sv. Martina, jehož řeholníci našli smrt v plamenech. Stejný osud potkal o dva dny později výstavné opatství P. Marie Milostné v Klášterní Skalici, které bylo husity vypáleno v souvislosti s tažením na Kolín. Po přistoupení ke Čtyřem artikulům pražským se Kouřim stala husitským městem, jež bylo od konce 20. let 15. století členem významného sirotčího svazu. Pod vlivem okolních šlechtických rodů, které se rovněž přiklonily k husitství, přijalo celé Kouřimsko utrakvismus, jehož výraznou převahu zde můžeme sledovat až do protireformace v 17. století. 30. května roku 1434 se zde odehrála osudná bitva u Lipan, v níž panská koalice definitivně porazila radikální táborsko - sirotčí vojsko. Kouřimští, vyčerpaní nekonečnými útrapami husitských válek, se ochotně vzdali lipanským vítězům, a po dvou letech slavnostně slíbili věrnost císaři Zikmundovi. Po husitských válkách se na Kouřimsku výrazně změnily majetkové poměry. Svou rozhodující roli zcela ztratily církevní řády a instituce, jimž ve zdejším nekatolickém prostředí nebyla umožněna existence. Sekularizován byl majetek sázavských benediktýnů i skalických a sedleckých cisterciáků, který si mezi sebou rozdělilo město Kouřim a některé šlechtické rody v okolí. Získání nových hospodářských zdrojů tak městu přineslo nebývalý hospodářský rozkvět, který vyvrcholil v době vlády krále Vladislava Jagellonského na přelomu 15. a 16. století. Roku 1481 byl z podnětu Viléma Zuba z Landštejna učiněn pokus o obnovení cisterciáckého opatství v Klášterní Skalici, který se však po změně náboženských poměrů nemohl dočkat úspěchu. Opětovně osazený klášter se potýkal s řadou hospodářských potíží, takže po necelých sedmdesáti letech znovu zanikl. Zabrání církevního zboží oproti tomu umožnilo růst majetku šlechty, která od konce 15. století zceluje své roztříštěné statky do zárodků pozdějších dominií. Poté, co v roce 1492 získává Kostelec nad Černými lesy rod Slavatů z Chlumu a Košumberka, byl položen základ budoucímu černokosteleckému panství, které v následujícím století ovládlo celou západní polovinu Podlipanska. Vysazení poddanského městečka Kostelce roku 1489, ležícího pod někdejším královským hradem, znamenalo počátek vleklých sporů, pramenících z podnikatelských zájmů šlechty na území kouřimského práva mílového. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

16


K důležitým změnám v dějinách Podlipanska dochází po nástupu Habsburků na český trůn. V roce 1547 se Kouřimští spojili s dalšími městy a šlechtou do stavovské opozice proti Ferdinandovi I., kterou zapříčinila neochota účastnit se panovníkových tažení do Říše. Po potlačení odboje českých stavů král Kouřim potrestal konfiskací většiny pozemkového majetku, omezením privilegií a finančními sankcemi. Do města byl kromě toho dosazen císařský rychtář jako inspektor s nejvyšší pravomocí. Panovníkův trest stihl též řadu šlechtických rodin v okolí. Největší újmy se dočkal ambiciózní rod Slavatů z Chlumu a Košumberka, jehož představiteli - Divišovi Slavatovi bylo zkonfiskováno celé černokostelecké panství a přivtěleno k majetku královské komory. Určitý obrat této nepříznivé situace nastal až v 60. letech 16. století, kdy Ferdinand I. navrátil Kouřimi většinu jejího bývalého majetku. Rovněž černokostelecké panství bylo roku 1558 prodáno bohatému Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, jehož rod pokračoval až do počátku 17. století v dalším rozšiřování a zvelebování tohoto statku. Kostelec nad Černými lesy se stal výstavným rezidenčním městem a dvůr Smiřických důležitým střediskem renesanční kultury. Vedle černokosteleckého panství se v regionu úspěšně rozvíjelo panství Zásmuky, které ve druhé třetině 16. století značně povznesl rod pánů z Říčan. Samotné Zásmuky, k nimž náleželo pět okolních vesnic a dalších statků, byly v roce 1542 z iniciativy Adama Říčanského povýšeny na poddanské městečko. Z dalších šlechtických panství na Podlipansku dosahovalo většího významu panství plaňanské, jež v roce 1530 získal starobylý rod Mírků ze Solopysk. Rovněž ves Plaňany byla později (před rokem 1604) povýšena na městečko. Z dalších vsí regionu, které byly od konce 15. do počátku 16. století povýšeny na městečka, můžeme jmenovat Červený Hrádek, Cerhenice a Malotice. Tento statut si však jmenované obce v pozdějším období neudržely. Roku 1563 Podlipansko postihla morová epidemie, která však, podobně jako katastrofální povodeň o třicet let později, výrazněji neohrozila hospodářskou prosperitu oblasti. Vedle rozvoje ovocnářství se v kraji rozšířil chov ryb, pro jehož účely zde postupně vyrostlo několik soustav rybníků. V průběhu 16. století můžeme v regionu sledovat též počátky cíleně vedeného lesního hospodářství.


17


V době vlády císaře Rudolfa II. na konci 16. století dochází k určitému posunu i v oblasti náboženské orientace místního obyvatelstva. Již kolem roku 1550 byl setřen jednotný utrakvistický ráz oblasti, na jehož úkor získává stále větší oblibu luteránství a kalvinismus. Na Podlipansku se zároveň objevuje katolická menšina, která se vytrvale snažila prosadit ve zdejším protestantském prostředí. Třicetiletá válka představuje krutý předěl v dějinách tohoto kraje. Roku 1618 se Kouřim nepříliš ochotně zapojila do stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., za což byla po prohrané bitvě na Bílé hoře potrestána konfiskací veškerého majetku. Smrtí jednoho z hlavních vůdců povstání Albrechta Jana ze Smiřic vyhasíná v témže roce rod Smiřických po meči, a rozsáhlé černokostelecké panství trpí komplikovanými spory mezi dědici. Majetek celé řady dalších šlechtických rodů postihly tuhé pobělohorské konfiskace. Ve 20. letech 17. století Podlipansko trpělo častými průchody císařských vojsk, z nichž se do historie smutně zapsalo zvláště vojsko uherské v roce 1631. Největší tragédie se však odehrála v prosinci roku 1639, kdy Kouřim, Zásmuky, Kostelec nad Černými lesy a naprostou většinu vesnic v okolí těžce zpustošili Švédové. Při dalších vpádech cizích a domácích vojsk, jenž následovaly až do roku 1648, již v kraji dle svědectví dobových písemných pramenů ”nebylo co ničit a loupit". Vedle válečných hrůz se na Podlipansku projevila i změna náboženských poměrů. Po vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 zde byla oficiálně ukončena rekatolizace, která zapříčinila odchod protestantských kněží a některých příslušníků šlechtických rodů do emigrace. Na kouřimské (a později též zásmucké) děkanství byl již roku 1625 dosazen kněz Šimon Eustach Kapihorský, který během dvou let přiměl všechny měšťany k přijetí katolické víry. Většina venkovských far zůstávala po odchodu nekatolických kněží dlouho neobsazena a byla svěřena do správy administrátorů cizího původu. Všeobecný odpor k rekatolizaci navíc umocňovala neoblíbenost dalšího kouřimského děkana Bernarda Fr. Zottinese da Vegla (v letech 1630 - 1633), který se v kraji dopouštěl řady výtržností a zločinů. Po skončení třicetileté války patřilo Podlipansko k nejvíce zpustošeným krajům českého království. Značná část Kouřimi ležela v sutinách, a počet jejích obyvatel se snížil přibližně na čtvrtinu předválečného stavu. Úpadek města, které bylo zbaveno téměř veškerého majetku, dovršily velké požáry v letech 1670, 1687 a 1692 a


18


morová epidemie roku 1680, jíž padlo za oběť 142 lidí. Řada okolních vesnic byla opuštěna, a některé menší osady zcela zanikly. V žalostném stavu se též nacházela poddanská městečka Kostelec nad Černými lesy, Zásmuky a Plaňany. Pobělohorské konfiskace v regionu přinesly zásadní změny majetkových vztahů. Černokostelecké panství získal kníže Karel z Lichtenštejna, který ze svého titulu hlavního finančního konsorsisty odkoupil i panství Plaňany, odňaté Mírkům ze Solopysk, a někdejší statky měst Kouřimi a Českého Brodu. V průběhu 17. a 18. století Lichtenštejnové z černokostelecko - plaňanského panství vytvořili obrovské dominium, které zabíralo téměř třetinu Kouřimského kraje. Panství Zásmuky oproti tomu v roce 1637 přešlo z majetku Kinských do držení starobylého rodu Šternberků. Ve střední části regionu od počátku 17. století vznikalo další významné panství, jehož centrem byly Svojšice. Po rodině Mrackých z Dubé se v jeho držení vystřídalo několik šlechtických majitelů, načež se zde v první polovině 18. století usadil hraběcí rod Althanů. Teprve na počátku 18. století se Podlipansko začínalo zotavovat z tragických událostí minulých desetiletí. Kouřimi císař Leopold I. udělil několik výnosných privilegií, která poněkud zmírnila tíživou situaci obce. Navzdory těmto opatřením město nadále trpělo ekonomickou stagnací, a již nikdy nedosáhlo svého někdejšího významu a bohatství. V souvislosti s rozvojem barokní kultury dochází k nebývalému rozkvětu náboženského života. Atmosféru měst i venkova prodchnul exaltovaný duch katolických církevních slavností, poutí a procesí. Vedle působení pražských a kutnohorských jezuitů přichází na Podlipansko řád františkánů, jehož klášter založil roku 1692 v Zásmukách Adolf Vratislav ze Šternberka. Ke slovu se opět přihlásil řád cisterciáků, z jehož mateřského kláštera v Sedlci bylo v roce 1690 znovu osazeno zpustlé opatství v Klášterní Skalici. Ani v 18. století se však Podlipansku nevyhnuly válečné útrapy. Po tíživých ekonomických dopadech války proti Turkům, následovaly po roce 1740 události války o dědictví rakouské, během níž (v letech 1741 - 1744) region postupně okupovala vojska Sasů, Francouzů a Prusů. V červnu roku 1757 pak pruské vojsko před svou osudnou porážkou v bitvě u Kolína (18. 6.) znovu vydrancovalo celou oblast. Neklidné časy vyvrcholily v roce 1771 hladomorem a o čtyři roky později Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

19


velkým selským povstáním, během něhož nespokojení poddaní ze šlechtických panství v okolí Kouřimi zaútočili na zámky v Kostelci nad Černými lesy, Zásmukách a Svojšicích. Osvícená vláda císaře Josefa II. uzavřela jednu z významných kapitol dějin Podlipanska. Vydání patentu o zrušení nevolnictví v roce 1781 výrazně omezilo nepokoje poddaných, které se v této oblasti nepříznivě projevovaly po celé 18. století. Velké změny přinesly rovněž církevní reformy, zejména vydání tolerančního patentu (roku 1781), který omezil výsadní postavení katolické církve v zemi. Toho využila řada obyvatel Podlipanska, kteří vzápětí konvertovali k evangelickému vyznání. Evangelíci z velimské a lhotecké farnosti si ve Velimi a Hořátvi založili vlastní kostely, jež byly dlouho jedinými protestantskými modlitebnami v širokém okolí. Oproti tomu veškeré nadbytečné katolické svatyně, které neměly přímý vztah k farní správě, byly v této době rušeny a bořeny. V souvislosti s tímto nařízením zanikly starobylé kostely sv. Vojtěcha a sv. Máří Magdaleny v Kouřimi. Roku 1782 bylo definitivně zrušeno neprosperující cisterciácké opatství v Klášterní Skalici a omezena působnost kláštera františkánů v Zásmukách. Již za vlády císařovy matky Marie Terezie (1740 - 1780) byla věnována pozornost rozvoji školství, díky němuž byla uzákoněna povinná školní docházka a výrazně rozšířen dosavadní systém farních škol. 19. století nezačalo pro Kouřim, která teprve tehdy dosáhla přibližně poloviny někdejšího počtu obyvatel, příliš šťastně. Po velkém státním bankrotu roku 1811, spojeném se znehodnocením měny, postihl město poslední velký požár, jemuž padl za oběť značný počet obytných domů i veřejných budov. Ačkoliv se Kouřim nadále honosila titulem ”svobodného krajského královského města", začínal její pozici tradičního střediska oblasti ohrožovat nedaleký Kostelec nad Černými lesy, který jako centrum rozlehlého lichtenštejnského panství právě prožíval období velkého hospodářského rozkvětu. Již v polovině 19. století dosahovala obě města přibližně stejného počtu obyvatel, přičemž naději Kostelce na další rozvoj vzbuzovala jeho poloha na významné kutnohorské silnici. Poslední ránu upadajícímu významu Kouřimi přinesla reforma územně správního uspořádání českého království v roce 1850, v jejímž rámci byl po několika staletích existence zrušen Kouřimský kraj. Krajské zřízení vystřídaly nově vzniklé okresy,


20


které historické území vlastního Kouřimska nelogicky rozdělily na několik dílů. Město Kouřim se stalo správním centrem okresu, zabírajícího pouze východní polovinu oblasti, západní část někdejšího Kouřimska byla připojena k okresům Kostelec nad Černými lesy a Český Brod. Další změna následovala v roce 1868, kdy Kouřim přestala být střediskem samostatného okresu, jehož území bylo trvale připojeno ke Kolínsku. Rovněž někdejší okres Kostelec nad Černými lesy byl zrušen, a včetně části historického Kouřimska spojen s Českobrodskem. Nejsevernější části regionu pak až do druhé poloviny 20. století byly součástí okresů Poděbrady a Nymburk. V první polovině 19. století se postupně začínal měnit i hospodářský ráz oblasti. Zemědělství se nyní zaměřilo na pěstování cukrovky, přičemž pole pro pěstování této plodiny vznikla na místě řady zrušených rybníků. Oproti minulým staletím se výrazně zvýšila

úroveň

ovocnářství,

podporovaného

zvláště

tehdejším

držitelem

černokostelecko - plaňanského panství knížetem Aloisem Josefem II. z Lichtenštejna. Ve třetí čtvrtině 19. století byly na Podlipansku zakládány první cukrovary a továrny na zpracování ovoce. Na západě Podlipanska – zejména v okolí Vitic a Dobrého Pole byly v té době činěny neúspěšné pokusy o těžbu černého uhlí. Hospodářský vývoj oblasti výrazně ovlivnilo vybudování železniční trati Praha Olomouc v letech 1843 - 1845, která byla vedena přes Český Brod a Kolín, a odsunula tak původní jádro Podlipanska mimo dosah důležitých dopravních spojů. Ze své polohy na železnici těžila pouze dosud bezvýznamná vesnice Pečky, která v průběhu druhé poloviny 19. století vyrostla v živé městečko s menším průmyslovým zázemím. Výrazný hospodářský rozkvět železnice vzápětí přinesla i sousedním Cerhenicím a Velimi. Města Kouřim a Kostelec nad Černými lesy ovšem zřízení dráhy olomoucko pražské považovala za vážné ohrožení jejich prosperity, a proto již brzy po roce 1850 uvažovala o výstavbě další železniční trati, která by umožnila jejich přímé spojení s Prahou. K zahájení stavby nové železnice došlo až v roce 1881, kdy byl realizován úsek z Peček do Kouřimi s přípojkou do Zásmuk a Bečvár. Nejdůležitější úsek trati z Kouřimi přes Kostelec nad Černými lesy do Prahy však nebyl z ekonomických důvodů nikdy postaven. Revoluční rok 1848, který zde proběhl bez důležitějších událostí, významně ovlivnil dějiny všech vesnic na Podlipansku zrušením poddanství, což prakticky


21


znamenalo zánik dosavadních šlechtických dominií. Rodiny Lichtenštejnů, Šternberků a Althannů však nadále zůstávaly vlastníky největšího počtu nemovitostí, a jejich statky tvořily hospodářský základ celé oblasti. Na venkově se po roce 1848 nápadně zvýšil význam obecních samospráv, neboť dosavadní panské rychtáře vystřídaly volené obecní rady v čele se starosty. Přestože města Kouřim a Kostelec nad Černými lesy byla ve druhé polovině 19. století dávno za zenitem své slávy, dosáhla kolem roku 1880 historického maxima v počtu obyvatel, který v každé z těchto obcí dosahoval přibližně 3 300 osob. Obě města prožívala období největšího a zároveň posledního rozkvětu kulturního a společenského života, neboť v nich působilo několik desítek spolků a dalších zájmových organizací. V nově vznikajících spolkových budovách, které se staly středisky veškerého společenského dění, se konaly četné bály, koncerty a divadelní představení, prostoupené duchem českého vlasteneckého cítění. Podobná atmosféra panovala i na dalších místech Podlipanska, především v Zásmukách a Plaňanech. S uvolněnou atmosférou po pádu bachovského absolutismu (roku 1859) souvisí i zvýšení zájmu obyvatel tohoto kraje o politické dění, které ve zdejší národnostně jednotné oblasti probíhalo pod výrazným vlivem českého národního hnutí. Především po nezdařeném pokusu o ”česko - rakouské vyrovnání" v roce 1871 se Podlipansko vzhledem ke své bohaté historické tradici stávalo poutním místem vlasteneckých výprav, manifestujících za uznání starých práv zemí Koruny české. Mimořádné oblibě se pochopitelně těšilo bojiště bitvy u Lipan, kde se v 70. - 90. letech 19. století odehrálo několik nacionálně orientovaných ”táborů lidu". Na návrší nad lipanským bojištěm byl v roce 1881 vybudován monumentální památník. Bez ohledu na vypjaté demonstrace národních zájmů zůstávalo Podlipansko poklidně a spokojeně žijící venkovskou oblastí, která po celé 19. století ležela stranou všech významnějších historických událostí. Teprve roku 1914 začaly i na tento kraj doléhat důsledky první světové války. Mobilizační rozkaz císaře Františka Josefa I. zapříčinil odchod všech zdejších branců na srbskou a italskou frontu, odkud se jich celá řada nikdy nevrátila. Rovněž obyvatelstvo, které zůstalo, trpělo v době války nedostatkem základních materiálních prostředků a nuceným omezením veškeré spolkové činnosti. Konec války a vyhlášení


22


samostatné Československé republiky 28. 10. 1918 proto naprostá většina občanů Podlipanska přijala s nadšením. První roky po zániku rakousko - uherské monarchie však proti očekávání rozhodně nebyly nejlehčím obdobím. Složitá ekonomická situace válkou vyčerpaného státu vyústila již v roce 1920 v nepokoje a stávky zaměstnanců několika zemědělských i průmyslových podniků. V souvislosti s prováděním pozemkové reformy došlo ve 20. letech 20. století k rozdělení šlechtických velkostatků mezi drobné rolníky a nově vzniklé ”zbytkové statky". Konfiskace nejvíce postihly knížecí rodinu Lichtenštejnů, která v letech 1923 - 1933 ztratila na Podlipansku svůj veškerý nemovitý majetek. Z významnějších šlechtických rodů se v této oblasti udržela pouze staročeská hraběcí rodina Šternberků, která nadále zůstávala majitelem zásmuckého velkostatku. Již od počátku 20. století se převážná většina zdejšího obyvatelstva politicky orientovala na Českoslovanskou agrární stranu, která byla roku 1919 přejmenována na Republikánskou stranu českého venkova. Její oporou byli zvláště statkáři a rolníci, kterým velmi prospěla pozemková reforma ve 20. letech. Téměř po celé období první československé republiky měli ”agrárníci" převahu ve většině obecních zastupitelstvech na Podlipansku. Z iniciativy této politické strany byl v letech 1928 - 1930 v Kouřimi vybudován zemědělský kulturní dům. Ve 20. a 30. letech se západní část regionu stává vyhledávanou rekreační oblastí a častým cílem výletníků z větších měst, především z Prahy. Četné návštěvníky sem lákalo nejen množství historických památek a přírodních krás, ale i rozsáhlé zahradnické výstavy, pořádané světově proslulým podnikem Jaroslava Veselého v Molitorově u Kouřimi. Velký úspěch měly též různé oslavy celostátního významu, do nichž se obce Podlipanska zapojovaly s ohledem ke své bohaté minulosti. Největší z těchto akcí byla pompézní oslava 500. výročí bitvy u Lipan, pořádaná za účasti nejvyšších státních představitelů v roce 1934. Druhá světová válka a následná německá okupace přinesla Podlipansku, čas útlaku a strádání. Příslušníci mladší generace byli sužování nuceným pracovním nasazováním ”do Říše", docházelo též k zatýkání a výslechům německou policií. Zdejší židovská komunita našla v rámci Holocaustu smrt v nacistických koncentračních táborech. Bezmála šestiletému období utrpení nastal konec ve dnech 5. - 8. května 1945, kdy byla z iniciativy domácího odboje přinucena ustupující německá posádka na Podlipansku Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

23


ke kapitulaci. Po řadě dramatických událostí, ukončených příchodem sovětské armády, nastalo kýžené období svobody, které však bylo ve znamení zmatků, vyvolaných rostoucí migrací obyvatel. Také z Podlipanska se množství rodin odstěhovalo do českého pohraničí, odkud bylo násilně vysídleno původní sudetoněmecké obyvatelstvo. V prvních poválečných letech se na zdejší politické scéně setkáváme s rostoucí oblibou komunistické strany, která definitivně zvítězila po státním převratu v roce 1948. Únorový převrat, který i na Podlipansku vyvolal dalekosáhlé změny, zpočátku doprovázel odpor mnoha obyvatel, vystřídaný později otupělou pasivitou. Přívrženci komunistické strany usilovně a vesměs bezohledně prosadili zakládání kolektivních zemědělských družstev, doprovázené po roce 1951 nevybíravými útoky proti všem odpůrcům. Veškerý pozemkový majetek byl zestátněn, a řadu vlastníků větších nemovitostí postihly ostré perzekuce. V průběhu 50. let se též množily výpady proti církvi (zvláště katolické), které na Podlipansku vyvrcholily násilným zrušením františkánského kláštera v Zásmukách a devastací řady kostelů a dalších sakrálních staveb. Zlikvidována též byla většina tradičních zájmových spolků a organizací, které zde bez delších přerušení působily již od 19. století. V celém regionu nastal nebývalý úpadek kulturního života. Ve druhé polovině 20. století na Podlipansku vyvrcholil proces dlouhodobého úbytku obyvatel, který byl zapříčiněn nedostatkem pracovních příležitostí a s ním souvisejícím stěhováním mladších generací do velkých měst v okolí - zvláště do Prahy a Kolína. Roku 1960 byla provedena další reforma územně správního uspořádání oblasti, v jejímž rámci byl zrušen dosavadní okres Český Brod, a jeho území z větší části připojeno ke Kolínsku. Severní část regionu se pak stala součástí okresu Nymburk. Od konce 60. let 20. století se dále prohlubovala role Podlipanska jako ”zapomenuté" oblasti, ležící stranou všeho významného dění. Tento trend se nepříznivě odrazil především ve výrazném potlačení kulturní svébytnosti regionu, určované mimořádně silnou historickou tradicí. Jihozápadní část regionu se postupně proměnila v charakteristickou příměstskou oblast Prahy, jejíž obyvatelé zde stále častěji hledali útočiště z tíživé atmosféry ”reálného socialismu".


24


Přestože události roku 1989 výrazně zasáhly do života regionu, zůstává před obyvateli Podlipanska celá řada problémů, vzniklých v časech nedávno minulých i současných. Rekonstrukce demokratického systému vyvolala potřebu obnovy některých tradičních vazeb, bez nichž není myslitelný další vývoj této oblasti. Jeho objektivní zhodnocení čeká po nutném odstupu několika let na budoucí generace.

Shrnutí Region Podlipansko leží v prastaré sídelní oblasti evropského významu, v níž je již od mladší doby kamenné doložena existence řady pravěkých kultur. V raném středověku se stal hlavním územím slovanského kmene Zličanů, jehož centrem bylo hradiště Stará Kouřim. V 11. – 13. století moc zlických knížat vystřídalo údělné knížectví rodu Přemyslovců, jehož středisko, společné pro světskou i církevní správu, leželo rovněž v Kouřimi. V 10. a 11. století byl region působištěm tří nejvýznamnějších patronů české země - sv. Václava, Vojtěcha a Prokopa. Velká epocha středověkých dějin tohoto území vyvrcholila ve 13. a 14. století, kdy zde jako centrum jednoho z nejdůležitějších krajů českého království vyrostlo krajské královské město Kouřim, střežené nedalekým královským hradem v Kostelci nad Černými lesy. Region byl v té době působištěm předních církevních institucí, zejména pak řádu cisteciáků, jehož kláštery vznikly v Kouřimi a Klášterní Skalici. V 15. století byl region oproti tomu dějištěm husitské reformace a s ní související význačné bitvy u Lipan (30. 5. 1434). Od přelomu 15. a 16. století se zde utvářelo několik šlechtických dominí, z nichž nejvýznamnějšími byla panství černokostelecké a zásmucké. V jejich držení se postupně vystřídaly mocné rody Slavatů, Smiřických, pánů z Říčan a Kinských. Období hospodářské prosperity se projevilo založením několika poddanských městeček a vznikem nákladných rybničních a mlýnských soustav. Ve druhé čtvrtině 17. století region těžce postihly události třicetileté války, kdy zpustla většina obcí, a rapidně se snížil počet obyvatel. Poválečná obnova území, provázená katolickou protireformací a rozvojem barokní kultury, trvala až do první poloviny 18. století. Období hospodářského vzestupu prožívala zejména šlechtická panství v držení rodů Lichtenštejnů, Šternberků, Thunů a Althanů, královské (do roku 1850 též krajské) město Kouřim oproti tomu vzhledem ke konfiskacím svého majetku již nikdy Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

25


nedosáhlo původního významu. V polovině 18. století do dějin regionu zasáhly války o dědictví rakouské, přičemž jeho východní část se stala dějištěm historicky významné bitvy u Kolína (18. 6. 1757). Vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781 zde (ve Velimi a Hořátvi) umožnilo založení prvních evangelických kostelů. V polovině 19. století severní část regionu proťala železniční trať Praha – Olomouc, která tomuto území přinesla výrazný průmyslový rozvoj. Hospodářství se orientovalo především na potravinářskou výrobu, z potřeby získání nových polností byly rušeny historické rybniční soustavy. Rok 1848 přinesl zánik dosavadních šlechtických dominií a růst vlivu selského stavu. Ten se především po vzniku Československé republiky v roce 1918 projevil značnou regionální oblibou agrární strany (pozdější Republikánské strany českého venkova). Historický vývoj ve druhé polovině 20. století pak Podlipansko odsunul do role jakési „zapomenuté“, především zemědělsky využívané oblasti, jejíž západní část začala sloužit i jako rekreační zázemí obyvatel Prahy.


26


2.2. Umělecko-historický vývoj regionu

S nejstaršími výtvarnými projevy se na Podlipansku setkáváme společně s prvními doklady osídlení, dokumentovanými archeologickými výzkumy od mladší doby kamenné. Nejvíce rozšířenými artefakty je keramika, jejíž výzdoba vychází ze vzorů příznačných pro určitý kulturní okruh. Ke keramice se od doby bronzové připojují předměty z kovů, které se rovněž vyznačují nezanedbatelnou estetickou hodnotou. Z uměleckohistorického hlediska mají mimořádný význam archeologické nálezy z pohřebišť bylanské kultury v Hradeníně a Plaňanech (7. - 6. století př. n. l.) a z rozsáhlých nekropolí z doby římské (1. - 4. století n. l.) u Dobřichova. Další významné umělecké památky se zachovaly až z období raného středověku. Nejdůležitějším a dosud nejlépe prozkoumaným kulturním střediskem regionu bylo v 9. - 10. století zlické hradiště Stará Kouřim. Jeho plocha, zabírající rozlohu více než 40 ha, byla postupně opevněna třemi pásy dřevohlinitých hradeb a hlubokými příkopy. Ve srovnání s nepříliš náročnou a ryze účelově řešenou architekturou jsou v příkrém rozporu památky uměleckého řemesla, nalezené během průzkumu pohřebiště u jezírka Libuše ve středním areálu hradiště. Z této lokality pocházejí pozoruhodné soubory stříbrných šperků, součástí zbroje a odznaků knížecí moci, které svou výzdobou poukazují na zřetelné souvislosti s uměleckou tvorbu Velkomoravské říše. Mladší kouřimské hradiště ”U sv. Jiří", které v poslední čtvrtině 10. století vystřídalo Starou Kouřim, bylo rovněž archeologicky zkoumáno. Jeho dominantu tvořily dva kostely, zasvěcené sv. Jiří a sv. Klimentovi. Ze severní oblasti Podlipanska jsou doloženy i další památky předrománského stavitelství. Rovněž na konci 10. století byl založen opevněný kostel sv. Václava ve Vrbčanech. Z téže doby snad pocházely i další křesťanské svatyně, jejichž pozůstatky se nacházejí v nedalekých Plaňanech a Žabonosech. Skupina předrománských kostelů na Podlipansku náleží navzdory nízkému stupni zachování mezi nejstarší památky zděné architektury na území Čech. Románské umění je na území regionu zastoupeno především památkami sakrálního stavitelství, které se nacházejí především v severní části regionu. V poslední čtvrtině 12.


27


století byl na místě starší svatyně postaven kostel Zvěstování P. Marie v Plaňanech, pravděpodobně až na počátku 13. století byly opět na místě starších staveb vybudovány kostely ve Vrbčanech a Žabonosech. Pozdně románskou památkou je také kostel sv. Jakuba v Ratenicích. Chrámové stavby ze samého závěru románského období mají složitější půdorysnou dispozici, kterou reprezentuje kostel sv. Trojice v Dobřichově z doby kolem roku 1250. Od poloviny 13. století se na území regionu setkáváme s nejstaršími projevy gotického umění, jež je opět zastoupeno především architektonickými památkami. Nejvýznamnější soubor raně gotických staveb se zachoval ve městě Kouřimi, založeném pravděpodobně před rokem 1250. V průběhu druhé poloviny 13. století zde byla postupně vybudována většina nejdůležitějších veřejných budov, které představuje městské opevnění, arciděkanský chrám sv. Štěpána, cisterciácké proboštství sv. Martina a špitál sv. Máří Magdaleny. Svatoštěpánský chrám byl stavěn přemyslovskou královskou hutí dle saských a severofrancouzských vzorů. Jeho nejcennější součástí je osmiboká krypta sv. Kateřiny s unikátní hvězdicovitou klenbou. Rovněž středověké městské opevnění náleží k nejlépe zachovalým památkám svého druhu ve střední Evropě. Ze druhé poloviny 13. století pochází i několik venkovských kostelů v okolí Kouřimi. Takřka intaktně zachovalou raně gotickou stavbou je kostelík sv. Bartoloměje ve Třebovli. Ve druhé polovině 13. století byl rovněž založen kostel sv. Vavřince ve Velimi. Kolem roku 1300 vybudoval sedlecký klášter cisterciáků kostel sv. Václava v Nové Vsi, který se vyznačuje charakteristickou chórovou věží. Z téže doby pochází také kostel Božího těla a sv. Václava v Křečhoři, v němž se dodnes zachovaly cenné pozůstatky raně gotické kamenické výzdoby. V první polovině 14. století byl založen kostel Navštívení P. Marie v Polních Voděradech. S gotickou profánní architekturou, reprezentovanou především šlechtickými sídly a vzácněji měšťanskými domy, se na Podlipansku setkáváme až od druhé poloviny 14. století. Blíže neznámou podobu měl královský hrad Kostelec nad Černými lesy, jehož původní budovy ze 13. století zanikly během pozdějších přestaveb. K dalšímu vzepětí gotického stavitelství na Podlipansku dochází za vlády posledních Lucemburků ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století. Nejvýznamnější stavbou té doby, výrazně přesahující rámec uměleckého vývoje Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

28


regionu, bylo cisterciácké opatství P. Marie Milostné v Klášterní Skalici, které v roce 1357 založil přední člen dvora císaře Karla IV. - mindenský biskup Dětřich z Portic. Impozantní areál kláštera, na jehož výstavbě se podílela huť následovníka architekta Matyáše z Arrasu, se skládal z obrovského konventního chrámu katedrálního typu (jedné z největších budov středověkých Čech) a trojkřídlé klausury, obsahující rozlehlé sály refektáře a kapitulní síně. Zřejmě ještě nedokončené budovy skalického kláštera byly v roce 1421 zpustošeny husity, a dodnes se z nich zachovaly pouze mohutné zříceniny s cennými architektonickými detaily. Pod vlivem tzv. ”krásného slohu" bylo postaveno či upravováno několik venkovských kostelů pod šlechtickým patronátem. Po polovině 14. století byl pod vlivem huti Petra Parléře, pracující na přestavbě chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, postaven kostel Nanebevzetí P. Marie ve Kbelu. V 70. - 80. letech 14. století pak byl pány z Lipan na místě původní raně středověké stavby vybudován kostel sv. Šimona a Judy ve Viticích, Přibližně v téže době byly přístavbou pětibokých presbytářů s žebrovými klenbami rozšířeny starší kostely ve Vrbčanech a Plaňanech. Z druhé poloviny 14. století se na Podlipansku zachovaly některé ukázky gotického profánního stavitelství, reprezentované především opevněnými venkovskými sídly drobné šlechty - zemanů, rytířů a nobilitovaných měšťanů. Nejlépe zachovalé tvrze v Hradeníně, Lošanech, Maloticích a Pašince měly jednoduchou dispozici, skládající se z obytné hranolové věže a zděného opevnění s příkopem, jenž byl obykle napájen vodou z přilehlého rybníka. Složitější stavbou byla tvrz v Zásmukách, náležející místnímu zemanskému rodu. V tomto případě se jednalo o hrádek pravidelného obdélného půdorysu s obvodovou zástavbou kolem ústředního nádvoří, který v 16. století posloužil za základ renesančnímu zámku. Kromě architektury jsou na Podlipansku další umělecké památky z předhusitského období zastoupeny ve značně omezeném počtu. Z malířských děl si zaslouží pozornost unikátní nástěnné malby z doby po roce 1400 v kryptě sv. Kateřiny v kouřimském chrámu sv. Štěpána. Pozůstatky dalších nástěnných maleb jsou postupně objevovány i v dalších středověkých kostelech, a dosud čekají na své zrestaurování a odborné zhodnocení.


29


Husitství, které na konci první čtvrtiny 15. století zasáhlo do politického dění v této oblasti, výrazně ovlivnilo i vývoj zdejšího výtvarného umění. Pustošivý nájezd pražanů na jaře roku 1421 způsobil zánik dvou z nejvýznamnějších stavitelských památek rané a vrcholné gotiky, kterými bylo cisterciácké proboštství sv. Martina v Kouřimi a monumentální opatství téhož řádu v Klášterní Skalici. Po skončení husitských válek dochází po polovině 15. století ke vzkříšení zdejší umělecké činnosti, která však v pozměněném politickém prostředí zůstávala věrná přežívajícímu gotickému slohu bez ohledu na soudobé výtvarné tendence jižní a západní Evropy. Tento konzervativní postoj způsobil, že na Podlipansku, podobně jako v celých Čechách, byl až do pokročilého 16. století striktně odmítán výraznější vliv italské renesance, a nahrazován ryze středoevropským uměleckým stylem - pozdní gotikou. Soudobá architektura se po neblahých zkušenostech minulých desetiletí soustředila především na zdokonalovaní opevňovacích systémů. Na sklonku 15. století bylo v pozdně gotickém duchu přestavěno opevnění města Kouřimi, které tak dosáhlo nebývalého rozsahu a dokonalosti. Přestavby se rovněž dočkal hrad Slavatů z Chlumu a Košumberka v Kostelci nad Černými lesy, jenž se kolem roku 1500 proměnil v mohutnou pozdně středověkou pevnost. Na rozdíl od předcházejících staletí nebyla příliš velká pozornost věnována církevní architektuře. Z tehdejších památek sakrálního stavitelství tak stojí za zmínku pouze přestavba kostela sv. Trojice v Dobřichově, uskutečněná na objednávku krále Vladislava Jagellonského kolem roku 1500, a úprava chrámu sv. Štěpána v Kouřimi, související s výstavbou přilehlé zvonice v roce 1525. S ukázkami renesančního umění se na Podlipansku setkáváme až od 40. let 16. století. Nejcennější architektonickou památkou z tohoto slohového období je rozlehlý zámecký areál v Kostelci nad Černými lesy, který vyrostl na místě středověkého hradu, zničeného požárem v roce 1549. Výstavba nákladné renesanční rezidence byla zahájena na objednávku císaře Ferdinanda I. dvorním stavitelem Hansem Tirolem, a pokračovala po roce 1558 pod vedením stavitele Ulrica Aostalliho, který působil ve službách nového držitele Kostelce, Jaroslava Smiřického ze Smiřic. Ve stavbě zámku pokračovali další členové rodiny Smiřických až do první čtvrtiny 17. století, kdy byl tento neobyčejně působivý architektonický celek, kombinující prvky italské a zaalpské renesance, z větší části dokončen.


30


Za mocným rodem Smiřických nezůstávaly pozadu ani ostatní šlechtické rodiny na Podlipansku. Již kolem roku 1546 uskutečnil další významný velmož - Adam z Říčan renesanční přestavbu gotické tvrze v Zásmukách, při níž vznikl trojkřídlý zámek s pravoúhlým vnitřním nádvořím. Kromě velkých panských rezidencí byly stavěny a upravovány i menší zámečky a tvrze na venkově. Jejich nejvýraznějším reprezentantem je nevelký zámek v Radimi, vybudovaný kolem roku 1610 pod výrazným vlivem saské renesance Karlem Zárubou z Hustířan. Na rozdíl od profánní architektury renesance téměř nezasáhla do zdejšího církevního stavitelství, které pod vlivem konzervativního utrakvismu až do počátku 17. století záměrně zůstávalo pod formálním vlivem dávno vyhaslého gotického slohu. V tomto ”historizujícím" pojetí byl roce 1591 postaven hřbitovní kostel sv. Trojice v Kouřimi. Z 16. století se ve větším počtu zachovaly památky dobového sochařství a malířství. Ze sochařských prací vynikají zvláště rozsáhlé soubory náhrobků, plnících funkci

posmrtného

monumentu

členů

šlechtických

a

měšťanských

rodin.

Nejvýznamnější ukázky těchto prací se zachovaly při chrámu sv. Štěpána v Kouřimi a v interiérech kostelů v Plaňanech a Žabonosech. Mimořádně cenný soubor památek renesančního sochařství a malířství se nachází v interiéru černokosteleckého zámeckého kostela sv. Vojtěcha. Vedle pozoruhodného hlavního oltáře s reliéfní výzdobou inspirovanou grafickými předlohami Albrechta Dürera si zaslouží pozornost dvě malované epitafní oltářní archy rodiny Smiřických, nesoucí výjevy ze života P. Marie a pašijového cyklu. Z památek renesančního uměleckého řemesla stojí na prvním místě řemeslně dokonalé kovolitecké práce, reprezentované především náročně zdobenými zvony, které se zachovaly v řadě kostelů na Podlipansku. Nejkvalitnější zvonařská díla vytvořil v poslední třetině 16. století proslulý pražský mistr Brikcí z Cymperka pro kostely v Plaňanech, Vrbčanech a Svojšicích. Období rozkvětu výtvarné kultury, které probíhalo na počátku 17. století, drasticky přerušila ničivá smršť třicetileté války. K opětovnému obnovení umělecké činnosti dochází teprve po roce 1650, kdy bylo pozvolna přistupováno k obnově zničených měst, zámků, kostelů a vesnic. V souvislosti se změnou politické a náboženské atmosféry v zemi se ke slovu přihlásil nový umělecký sloh - baroko.


31


Hlavním střediskem barokní kultury na Podlipansku bylo zprvu poddanské městečko Zásmuky náležející rodu Šternberků. Pravděpodobně brzy po roce 1653 zahájil hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka přestavbu zdejšího renesančního zámku. Rezidence byla vybavena drahocenným mobiliářem, jehož součástí byla vznikající šternberská obrazárna. V letech 1691 - 1694 byl dle projektu stavitele Andrease Quadriho na okraji Zásmuk vybudován františkánský klášter s kostelem Stigmatizace sv. Františka Serafínského. Přestavby se dočkala i řada farních kostelů na šlechtických panstvích v okolí. V roce 1678 byl z iniciativy hraběte Michaela Osvalda Thuna přestavěn středověký kostel sv. Václava ve Svojšicích, kolem roku 1700 získal monumentální vrcholně barokní průčelí starobylý kostel ve Vrbčanech na panství knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Nedlouho poté (v letech 1724 - 1727) vznikala i jedna z nejvýznamnějších architektonických památek vrcholného baroka na Podlipansku kaple P. Marie Pomocné v Kouřimi, postavená podle staršího návrhu Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Po roce 1730 přechází architektonická tvorba na Podlipansku do stylového výrazu pozdního baroka a rokoka. Nejvýznamnějším střediskem stavitelské činnosti se nyní stalo černokostelecké panství vzkvétající pod vládou kněžny Marie Terezie Savojské, rozené z Lichtenštejna. V samotném Kostelci nad Černými lesy byl po roce 1753 pražským architektem Josefem Jägerem barokně upraven zdejší renesanční zámek, zásadní přestavby se v letech 1777 - 1783 dočkal i kostel sv. Jana Křtitele. Realizátorem Jägerova projektu zde pravděpodobně byl knížecí stavitel Tomáš Vojtěch Budil, jehož dílem je patrně nový farní chrám sv. Andělů Strážných, který v letech 1735 – 1737. Další Budilovou prací je pravděpodobně novostavba kostela sv. Václava v Horních Krutech, provedená v letech 1740 - 1743 na místě staré zchátralé svatyně. Tentýž stavitel (nebo jeho syn Václav Antonín Budil) se snad podílel i na úpravách středověkých kostelů v Dobřichově a Plaňanech, uskutečněných v 50. - 60. letech 18. století. Ovšem také mimo území černokosteleckého panství se setkáváme s kvalitními památkami pozdně barokního stavitelství. Velký význam pro oblast Podlipanska má tvorba pražských architektů Jana Josefa Wircha a Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Jejich společným dílem je mimořádně působivá rokoková budova zámku v Bečvárech,


32


stavěná od roku 1760 ve dvou fázích pro Jana Jiřího Hillebranta z Prandau a později (od roku 1766) pro císařského generála Arnošta Gideona Laudona. Pro hraběte z Prandau navíc Palliardi v roce 1753 zahájil stavbu architektonicky pozoruhodného kostela sv. Trojice v nedalekých Drahobudicích. O Palliardiho uměleckém vlivu můžeme uvažovat i u rokokové přestavby althanského zámku ve Svojšicích, provedené v letech 1755 - 1758. Oproti tomu Jan Josef Wirch se s největší pravděpodobností podílel na pozdně barokní úpravě svojšického kostela sv. Václava (v roce 1773) a přestavbě radnice v Kouřimi (roku 1782). Ve druhé polovině 18. století se významných rokokových přestaveb dočkaly i zámky v Červeném Hrádku (po roce 1747 pro Jana Václava Vraždu z Kunvaldu) a Radovesnicích (po roce 1759 pro hraběcí rod Kolovratů). Obě památky však bohužel měly pohnutý osud. Hrádecký zámek byl zcela znehodnocen novodobou přestavbou, zchátralý zámek v Radovesnicích dnes stojí na pokraji zániku. V souladu se stavitelskými památkami dosahuje na Podlipansku vysoké umělecké úrovně i barokní sochařství, jehož nejstarší ukázky, reprezentované především řezbářskou výzdobou oltářních retáblů, pocházejí z druhé poloviny 17. a počátku 18. století. V téže době vznikaly i první kamenné ”statue", které svým monumentálním měřítkem obohacovaly veřejné prostory v řadě obcí na území regionu. Nejstaršími známými díly této skupiny byly mariánské sloupy - před farním kostelem v Zásmukách (z roku 1679), na náměstí v Kouřimi (z roku 1694 ?) a v Kostelci nad Černými lesy (až z roku 1720). Z nich se v pozměněné podobě zachoval pouze sloup zásmucký, sousoší v Kouřimi a Kostelci nad Černými lesy byla v 19. století odstraněna. Kromě těchto rozsáhlejších prací bylo v průběhu 18. století celé Podlipansko poseto množstvím samostatných soch světců, které své umístění nacházely na náměstích, návsích, mostech a křižovatkách cest. Jejich výtvarná úroveň je různorodá - od průměrných prací rustikálního charakteru až po vrcholná umělecká díla své doby. Mimořádně rozsáhlý soubor sochařských prací se na Podlipansku zachoval z období pozdního baroka. Vedle početných prací anonymních tvůrců se jedná o díla Františka Ignáce Platzera a místních sochařů Martina Másla z Kutné Hory a Jana Mezdřického z Českého Brodu. Od výše zmíněných děl českých mistrů pozdního baroka se svým charakterem zásadně liší sochařská výzdoba interiéru kostela sv. Andělů Strážných v Kostelci nad Černými lesy, která byla roku 1739 dodána známým vídeňským sochařem Gottfriedem Fritschem. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

33


Zvláštní zmínku si zaslouží památky barokního malířství, které zvláště v chrámových interiérech vytvářejí působivé celky s dobovými sochařskými díly. Nejvýznamnějším dílem tohoto druhu jsou však fresky s výjevy z trojské války v hlavním sále zámku v Bečvárech, vytvořené roku 1774 Josefem Hagerem a Josefem Redlmayerem. Neobyčejně cennou dobovou prací je též (dnes těžce poškozená) iluzivní výmalba v interiéru nedalekého kostela sv. Trojice v Drahobudicích, pocházející pravděpodobně z roku 1778. Dílem Josefa Kramolína z doby po roce 1773 byla fresková výzdoba kostela sv. Václava ve Svojšicích, která se dnes skrývá pod vápenným nátěrem z první poloviny 19. století. Kolem roku 1800 na Podlipansku po více než půldruhém století definitivně skončila velká epocha baroka, jehož výrazové prostředky až do poloviny 19. století volně přežívaly v lidovém umění. Území regionu se trvale dostává mimo sféru významnějšího uměleckého dění - zachovalé památky většinou nedosahují takové kvality jako v předcházejících staletích. Období klasicismu, které je na Podlipansku vymezeno první polovinou 19. století, reprezentují především architektonické památky. Z nich stojí na prvním místě pozoruhodná novostavba kostela sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách vybudovaná v letech 1817 - 1858 náhradou za středověkou svatyni, zničenou požárem roku 1807. Pravděpodobně dílem téhož, nám dosud neznámého stavitele je empírová hřbitovní kaple z roku 1816 u děkanského kostela v Zásmukách. V anonymitě též zůstavá autor slohově kvalitní přestavby zámku ve Svojšicích, uskutečněné v roce 1847 pro Michaela Josefa z Althanu. K výraznějšímu rozkvětu umělecké tvorby dochází na Podlipansku až ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století, kdy na poli architektury, sochařství, malířství i uměleckého řemesla jednoznačně zvítězily historizující styly, inspirované velkými epochami evropského umění. Mezi architektonickými památkami vynikají velké veřejné budovy - kostely, školy a úřady, které od 60. let 19. století doplňovaly starší zástavbu řady obcí. Nejstaršími ukázkami historizující architektury je novogotická budova chlapecké školy v Kouřimi z let 1864 - 1865, pseudorománská novostavba kostela sv. Matouše v Maloticích z roku 1864 a přestavba pohřební kaple rodu Šternberků v Zásmukách, uskutečněná v novogotickém stylu po roce 1860. Z dalších významnějších


34


realizací můžeme jmenovat pseudorenesanční budovy Občanské záložny v Kouřimi (z let 1880 - 1881) i nové radnice a pošty v Kostelci nad Černými lesy. V historizujícím duchu se stavělo ještě na přelomu 19. a 20. století, kdy (v letech 1889 - 1894) vzniklo neobarokní hlavní průčelí kostela sv. Andělů Strážných v Kostelci nad Černými lesy i novostavby pseudorománských a pseudogotických kostelů Nanebevzetí P. Marie v Zásmukách (J. Krch, 1900 - 1903), sv. Jiří v Lošanech (L. Lábler), sv. Jana Křtitele v Plaňanech (František Mikš, 1901 - 1910) a sv. Václava v Pečkách (Bohuslav Štěrba, 1910). Neorenesanční styl byl nadále užíván především pro veřejné stavby profánního charakteru, jakými byly například budovy radnice v Pečkách (Jan Sklenář, 1901) a Okresního domu v Kouřimi (z roku 1908), jejichž celkový charakter nezapře zřetelný vliv nového uměleckého slohu - secese. Z rámce tehdejší architektonické tvorby regionu se výrazně vymykají stavby, realizované na objednávku statkáře Jaroslava Veselého dle osobitých návrhů jednoho z hlavních představitelů české secese - Dušana Jurkoviče. Jeho nejvýznamnější prací je přestavba barokního zámku rodiny Veselých v Molitorově, uskutečněná v letech 1908 - 1909. V této době na Podlipansku docházelo k několika puristickým opravám středověkých staveb, které těmto památkám měly podle tehdejšího názoru vrátit původní ”slohově čistý ráz". Nejvýznamnějším z těchto podniků byla dvojí regotizace kouřimského chrámu sv. Štěpána, uskutečněná v rozmezí let 1876 - 1877 Josefem Schulzem, a znovu v letech 1903 - 1910 jedním z novodobých stavitelů svatovítské katedrály v Praze - Kamilem Hilbertem. Jiný z architektů pražské katedrály - Josef Mocker provedl v roce 1890 necitlivou pseudogotickou přestavbu kouřimské zvonice. Ještě před první světovou válkou se na Podlipansku setkáváme s pozoruhodnými projevy moderního umění. Téměř revolučním dojmem působí ve zdejším konzervativním prostředí kubistická vila rodiny Bauerovy v Libodřicích, postavená v letech 1912 - 1913 dle projektu renomovaného architekta Josefa Gočára a tzv. Nový zámek v Ratboři, vybudovaný pro rodinu Mandelíků v letech 1910 – 1913 podle návrhu Jana Kotěry. Ojedinělou modernistickou stavbou je též evangelický kostel v Pečkách - dílo Oldřicha Lisky z let 1914 - 1916. Podobnými uměleckými solitéry jsou na Kouřimsku dvě sochařská díla, která vznikla v průběhu či krátce po skončení první


35


světové války - pečecký památník M. Jana Husa od Vojtěcha Suchardy z roku 1919 a stejnojmenný pomník na náměstí v Kostelci nad Černými lesy, nesoucí reliéfy od Antonína Odehnala z roku 1915. Ke skutečnému uplatnění nového uměleckého výrazu zde ovšem dochází až po změně společenské atmosféry v roce 1918. S moderními výtvarnými směry se na území regionu setkáváme především v oblasti architektury. Ve 20. letech zasáhla Podlipansko vlna konstruktivismu, která se zvláště intenzivně projevila ve tvorbě poděbradského stavitele Františka Tlapáka, autora projektu agrárnického Prokůpkova domu v Kouřimi (1929 - 1930). Od počátku 30. let se v architektonické tvorbě Podlipanska začínal uplatňovat funkcionalismus. Jeho nejčistším produktem je ušlechtilý solitér Budilovy letní vily, který dle projektu Jaroslava Frágnera vyrostl v letech 1931 - 1932 na předměstí v Kostelci nad Černými lesy. Téměř současně obohatila tamější Pražskou ulici funkcionalistická budova Občanské záložny, postavená architektem Františkem Stalmachem. Jinou významnou památkou tohoto uměleckého stylu je vodojem v Pečkách (dílo Jana Vladimíra Hráského a Františka Jandy z let 1928 - 1930). Až v roce 1941

byla

v Pečkách

pod

výrazným

funkcionalistickým

vlivem

postavena

římskokatolická fara, jejíž projekt vypracoval architekt František Čermák. Sochařství, malířství a umělecké řemeslo 20. a 30. let není na Podlipansku příliš výrazně zastoupeno. Sochařské realizace se téměř výhradně zaměřovaly na doplňky architektury a drobnou veřejnou plastiku. Podobně jako v předcházejícím období poskytovalo Kouřimsko inspiraci několika malířům - krajinářům. Mezi nimi zaujímá čestné místo pražský rodák Rudolf Walter, jenž podstatnou část života strávil v Kouřimi. Plodnými malíři též byli Jindřich Bubeníček a Otakar (Ota) Moravec, kteří ve 20. a 30. letech nacházeli inspiraci zejména v okolí Vitic a Kostelce nad Černými lesy. Po skončení druhé světové války dochází k útlumu umělecké činnosti na Podlipansku, což přímo souvisí s postupujícím kulturním a hospodářským úpadkem regionu. Architektonická tvorba se zaměřila převážně na bezvýrazné úpravy starších objektů, nepočetné novostavby veřejných budov byly od 50. let prováděny v duchu socialistického realismu. Region byl naštěstí ušetřen budování rozsáhlejších panelových sídlišť, na okrajích větších obcí přesto vznikala typizovaná zástavba Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

36


činžovních domů a rodinných domků, která si však vůči historické zástavbě většinou udržela odpovídající měřítko. S umělecko-historickým vývojem Podlipanska bezprostředně souvisejí i rozsáhlé novodobé rekonstrukce památkových objektů, jež do značné míry vyvolaly společenské změny po roce 1989. Vesměs se jedná o významné kulturní počiny, které se snaží napravit desetiletí neskrývaného nezájmu o řešení této problematiky. Již na konci 80. let byla zahájena oprava zanedbaného zámeckého areálu v Kostelci nad Černými lesy, během níž došlo k významným objevům pozůstatků renesanční umělecké výzdoby z doby vlády Smiřických ze Smiřic. Od roku 1990 postupně probíhala náročná rekonstrukce raně gotického chrámu sv. Štěpána v Kouřimi. Nelehkým úkolem je obnova zdevastovaného zámku v Zásmukách, který byl v 80. letech zpustošen zhoubným požárem. Od roku 2000 je novým majitelem zdařile prováděna také komplexní rekonstrukce nedalekého zámku v Bečvárech. Shrnutí Region Podlipansko je díky svému bohatému historickému vývoji skutečnou pokladnicí uměleckých památek všech slohových období od středověku po 20. století. Jedná se především o architektonická díla, která jsou často nedílnou součástí pozoruhodných celků historické kulturní krajiny. Kromě terénních reliktů několika slovanských hradišť upoutává z nejstaršího období pozornost především skupina předrománských a románských kostelů z 10. – 13. století, která se zachovala v severozápadní části regionu (Vrbčany, Plaňany, Žabonosy, Dobřichov, Ratenice). Období gotiky je reprezentováno především památkami někdejšího královského krajského města Kouřimi, mezi nimiž vyniká chrám sv. Štěpána z druhé poloviny 13. století a soubor městského opevnění. Kouřimský kostel navíc uchovává unikátní soubor gotických nástěnných maleb z doby po roce 1400. Ve 13. a 14. století bylo postaveno či přestavěno také několik vesnických kostelů (Vitice, Třebovle, Polní Voděrady, Velim, Křečhoř, Nová Ves, Kbel aj.). Do tohoto období spadá též stavba gotických věžovitých tvrzí, které se zachovaly v Hradeníně, Maloticích, Lošanech a Pašince. Mimořádně ušlechtilým solitérem byl cisterciácký klášter P. Marie Milostné v Klášterní Skalici, budovaný ve druhé polovině


37


14. století hutí Matyáše z Arrasu. Po vypálení husity v roce 1421 se z opatství zachovaly impozantní ruiny, vestavěné do raně novověkých budov. V polovině 16. století se střediskem renesanční kultury na Podlipansku stal Kostelec nad Černými lesy, kde podle projektu Hanse Tirola a Ulrica Aostalliho vyrostl velkolepý zámecký komplex, sloužící jako rezidence rodu Smiřických. Menším, avšak rovněž působivým šlechtickým sídlem z doby renesance je zámek v Radimi. Po skončení třicetileté války se v regionu se všemi svými aspekty bohatě rozvinula barokní kultura, která nejen ovlivnila podobu měst a vesnic, ale prostřednictvím urbanistických kompozic, drobné sakrální architektury, sochařských děl i technických staveb prostoupila celou krajinu. Ve druhé polovině 17. století bylo uměleckým centrem Podlipanska šternberské panství Zásmuky, jehož lesk v 18. století zastínilo dění na černokosteleckém panství rodiny Lichtenštejnů. Barokních přestaveb se tak dočkaly nejen starší zámky v Zásmukách a Kostelci nad Černými lesy, ale i mnohé kostely v západní a jižní části regionu. V Zásmukách byl na konci 17. století postaven a nákladně umělecky vyzdoben klášter františkánů s kostelem Stigmatizace sv. Františka Serafínského. Další barokní zámky vznikly přestavbou starších šlechtických sídel ve Svojšicích, Radovesnicích, Ratboři a Červeném Hrádku. Mezi nejcennější památky 18. století na Podlipansku náleží kaple P. Marie Pomocné v Kouřimi, postavená podle projektu Jana Blažeje Santiniho – Aichela, a dále zámek v Bečvárech s kostelem N. Trojice v Drahobudicích od architektů Jana Josefa Wircha a Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho, vyzdobené freskami od Josefa Hagera a Josefa Redelmayera. Z klasicistních památek první poloviny 19. století si zaslouží pozornost zejména kostel sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách, přestavba zámku ve Svojšicích a zámecký areál v Polních Voděradech, koncipovaný do podoby dobově oblíbeného „okrasného statku“. Na přelomu 19. a 20. století na Podlipansku vzniklo několik novostaveb kostelů v historizujících slozích (Pečky, Plaňany, Radim, Malotice, Zásmuky, Lošany). Sice nepříliš početné, ale o to významnější jsou na území regionu památky moderní architektury. Jejich výčet zahajuje přestavba zámku v Molitorově od Dušana Jurkoviče, modernistický Nový zámek v Ratboři od Jana Kotěry, kubistická Bauerova vila v Libodřicích od Josefa Gočára a evangelický kostel v Pečkách, postavený v témže slohu podle projektu Oldřicha Lisky. Cenné ukázky funkcionalistické architektury najdeme v Kostelci nad Černými lesy. Jedná se zejména o Budilovu letní vilu podle projektu Jaroslava Frágnera a budovu spořitelny od Františka Stalmacha. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

38


2.3. a

Charakteristiky jednotlivých oblastí kulturního dědictví způsobu

jeho

současného

využití

(včetně

výčtu

neohroženější lokalit)

Jednotlivé kapitoly mají shodné členění, nejprve je daný druh kulturního dědictví obecně charakterizován, následuje komentovaný výčet nejdůležitějších objektů, zhodnocení z hlediska vlastníků a uživatelů, zhodnocení současného stavu v oblasti marketingu a propagace a také z hlediska využití pro potřeby cestovního ruchu. Poslední částí je komentovaný výčet nejohroženějších lokalit a objektů. Celá kapitola 2. vychází z terénní dokumentace (zaznamenané v databázi, která je součástí této studie), dotazníkového šetření mezi vlastníky a uživateli kulturního dědictví a dalších šetření. Mimořádně bohatý fond kulturního dědictví Podlipanska lze rozdělit do několika tématických skupin: Archeologické památky – na území regionu existuje řada významných archeologických lokalit z období pravěku a středověku. Některé z nich jsou zachovány v podobě výrazných terénních reliktů, a tak dotvářejí obraz zdejší kulturní krajiny. Památky katolické církve – historicky a umělecky mimořádně významná skupina památek dokumentuje bohaté církevní dějiny regionu od 10. do 20. století. Zahrnuje kostely, kláštery, větší kaple a farní budovy. Památky reformovaných církví – specifikem severní části regionu je skupina evangelických kostelů, jejichž počátky souvisejí s vydáním tolerančního patentu v roce 1781. Tuto část památkového fondu tématicky doplňují památky Československé církve husitské Drobné sakrální a memoriální památky – nejpočetnější soubor památek Podlipanska reprezentují drobné církevní stavby a sochařská díla z období baroka a 19. století. Skupinu doplňují memoriální památky z 20. století (památníky osobností, památníky padlých atd.) Šlechtická sídla a dvory – z historického a uměleckého hlediska se jedná o jednu z nejvýznamnějších součástí zdejšího památkového fondu. Obsahuje zámky, tvrze a dvory, pocházející ze všech uměleckých slohů od 13. do 20. století. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

39


Města – skupina obsahuje z památkového hlediska nejucelenější a nejlépe zachovalé urbanistické celky, které představují města Kouřim, Kostelec nad Černými lesy a Zásmuky. Technické památky – zachovalý soubor památek technického charakteru dokumentuje vývoj regionu od vrcholného středověku do 20. století. Obsahuje mlýnské a rybniční soustavy, mosty, průmyslové podniky a železniční tratě. Památky lidové architektury – nejméně početná skupina památek zahrnuje vzácně zachovalé ukázky lidové architektury z období 18. a 19. století. Krajinné celky – na území Podlipanska se zachovalo několik význačných celků historické kulturní krajiny, v níž se odrážejí stopy rozsáhlých technických děl z období středověku a raného novověku i barokních urbanistických záměrů. Téma je nadřazeno jednotlivým skupinám památkového fondu, které spojuje do jednotného tématického konceptu. Nejvýraznějšími a nejlépe čitelnými celky kulturní krajiny jsou oblasti Kouřimska a Černokostelecka. Bitvy – téma zahrnuje skupiny památek souvisejících se dvěma z nejvýznamnějších bitev české historie – bitvou u Lipan (30. 5. 1434) a bitvou u Kolína (18. 6. 1757) Nehmotné kulturní dědictví – téma zabývající se vztahem místní komunity k lokálním tradicím a tvorbě tradičních regionálních produktů. Památky historizující a moderní architektury – téma zahrnuje architekturu 2. pol. 19. a 1. pol. 20. stol.


40


2.3.1.

Archeologické památky

Obecná charakteristika Na území regionu se nachází řada archeologických památek evropského významu, jejichž existence přímo souvisí s mimořádně bohatým historickým vývojem oblasti v pravěku a v raném a vrcholném středověku. Osídlení je zde množstvím archeologických nálezů doloženo již od starší doby kamenné v 5. tisíciletí př. n. l. Památky jsou v současné době zastoupeny především terénními relikty, které se v některých případech dodnes výrazně uplatňují v krajině. Na celém území regionu se průběžně provádějí záchranné archeologické výzkumy, vedené zejména Regionálním muzeem v Kolíně, Archeologickým ústavem AVČR, a případně i dalšími odbornými institucemi. Tyto organizace zároveň schraňují příslušné archeologické nálezy, a zahrnují je do svých sbírkových fondů. Pouze některé archeologické památky v regionu jsou evidovány Ústředním seznamem kulturních památek. Jednou z nejstarších je unikátní, násilně zničené hradiště Skalka ve Velimi, datované do střední doby bronzové v 15. – 14. stol. př. n. l. V rámci archeologického výzkumu zde byly objeveny ostatky více než tisíce lidí, mezi nalezenými předměty se nacházejí i zlaté poklady. Do pozdní doby bronzové náleží i další významná archeologická památka – mohylník Lužické kultury u Libodřic (11. stol. př. n. l.). Další významné archeologické lokality, evidované Ústředním seznamem kulturních památek pocházejí až z období našeho letopočtu. Do 1. – 4. století n. l. jsou datována dvě pohřebiště germánského etnika z doby římské na Pičhoře a Třebické u Dobřichova. Jejich archeologický výzkum na konci 19. století připomíná zachovalý památník. Nejdůležitější objekty Ve volné krajině jsou dnes nejlépe zřetelné terénní relikty po zaniklých fortifikacích slovanských hradišť. Z nich nejvýznamnější je mohutné hradiště Stará Kouřim z 8. – 10. století, které je se svou plochou přes 40 ha největším známým slovanským hradištěm v Evropě. Další slovanská hradiště se nacházejí v Radimi, Křečhoři, Doubravčanech, Hryzelech a Drahobudicích. Na tyto památky volně navazují pozůstatky mladších


41


opevněných lokalit z 10. – 13. století. Z nich má nejvýznamnější postavení hradiště u sv. Jiří v Kouřimi s nedalekou opevněnou lokalitou u sv. Vojtěcha v Bukačově. Archeologické památky vrcholného středověku pak v regionu reprezentují zejména zaniklé tvrze a vesnice. Pozornost odborné veřejnosti se dosud soustředila především na zaniklé vsi Cukmantl (13. – 17. stol.) na katastru Kostelce nad Černými lesy, a okrajově i Soběsuky (ves s tvrzí, 13. – 15. stol.) na katastru obce Dobré Pole. V regionu se však nachází řada dalších dosud nezkoumaných lokalit tohoto typu. Vlastníci, uživatelé, propagace V současnosti jsou významné archeologické lokality regionu v majetku různých subjektů, a v převážné většině se jedná o zemědělsky využívané či zalesněné pozemky. Některé objekty – například hradiště Skalka ve Velimi – jsou postupně likvidovány stavební činností. Povědomí o jejich existenci je mezi obyvatelstvem regionu velmi nízké, a to především z důvodu jejich minimální prezentace. Lokality tak jsou převážně známy pouze odborné, popřípadě i poučené laické veřejnosti. Některé z nich jsou soustavně narušovány a devastovány protizákonnými amatérskými výkopy (hradiště Stará Kouřim, mohylník u Libodřic aj.). Forma případné prezentace archeologických památek v terénu zůstává sporná, neboť v podobě výraznějších, a pro laickou veřejnost snadno rozeznatelných reliktů jsou zachovány pouze některé z nich. Jako destinace cestovního ruchu dnes v regionu slouží pouze hradiště Stará Kouřim, které bylo významně prezentováno v době archeologických výzkumů v 50. a 60. letech 20. století. Tehdy zde byly vybudovány i rekonstrukční makety některých významných objektů, které však měly velmi nízkou životnost, a z důvodu absence údržby zanikly beze stop. Dnes je hradiště návštěvníkům prezentováno formou naučné trasy, jejíž provedení však postrádá výraznější didaktickou formu (obtížně srozumitelné odborné texty, nedostatek vyobrazení, malý počet zastavení apod.). Do této trasy je jedinou informační tabulí zahrnuto i sousední raně středověké hradiště u sv. Jiří. Návštěvnost archeologických lokalit v Kouřimi ani na dalších místech regionu není sledována. Archeologické památky na území Podlipanska nejsou žádným způsobem propagovány jako destinace cestovního ruchu. Jedinou výjimkou jsou archeologické


42


lokality na území města Kouřimi, které jsou zahrnuty do místní PR strategie a je k nim vydána informační tiskovina.


43


2.3.2.

Památky katolické církve

Obecná charakteristika Skupina zahrnuje nejpočetnější, a kvalitativně nejcennější soubor větších památkových objektů, jejichž vznik souvisí s mimořádně bohatými církevními dějinami regionu. Na území Podlipanska se celkem nachází třicet dva kostelů a větších kaplí, devatenáct far s pozemky a hospodářskými budovami a tři bývalé kláštery (včetně reliktů zaniklého cisterciáckého proboštství v Kouřimi). Převážná většina objektů leží na území Arcidiecéze pražské, a je spravována Římskokatolickými farnostmi Pečky, Kostelec nad Černými lesy, Uhlířské Janovice a Kolín, sdruženými v kolínském vikariátu. Výjimkou je kostel Nanebevzetí P. Marie a fara v Kostelní Lhotě, které leží na území Královéhradecké diecéze, a jsou spravovány Římskokatolickou farností Poděbrady (vikariát poděbradsko-kutnohorský). Jeden kostel a dvě kaple (Kouřim, Poboří) jsou majetkem obcí, bývalý klášter cisterciáků v Klášterní Skalici, pozůstatky proboštství v Kouřimi a kaple Narození P. Marie v Lipách u Zásmuk jsou soukromým majetkem. Památky jsou ukázkami všech uměleckých slohů od 10. do 20. století. Významným souborem je skupina románských a gotických venkovských kostelů (Vitice, Třebovle, Vrbčany, Plaňany, Žabonosy, Dobřichov, Ratenice, Velim, Polní Voděrady, Kbel). Dalšími ucelenými soubory jsou hodnotné barokní kostely, vybudované či přestavěné v průběhu 18. století především místními šlechtickými rody (Kostelec nad Černými lesy, Vrbčany, Cerhenice, Horní Kruty, Svojšice, Drahobudice, Ratboř), a také historizující kostely z přelomu 19. a 20. století (Malotice, Zásmuky, Radim, Pečky, Lošany). Výjimečným solitérem je raně gotický arciděkanský chrám sv. Štěpána s kryptou sv. Kateřiny a renesanční zvonicí v Kouřimi. Kuriózní ukázkou barokní symbolistní architektury je též kouřimská barokní kaple P. Marie Pomocné, inspirovaná projektem Jana Blažeje Santiniho – Aichela. Pozornost si zaslouží také ojedinělá klasicistní stavba kostela sv. Petra a Pavla Dolních Chvatlinách. Většina kostelů je vybavena hodnotným historickým mobiliářem, který však byl v 90. letech 20. století zdecimován rozsáhlou vlnou krádeží.


44


Vlastníci, využití a uživatelé Míra a způsob současného využití církevních památek v regionu odráží nízkou úroveň religiozity místního obyvatelstva. K římskokatolickému vyznání se na území Podlipanska hlásí jen 18,1 % obyvatel. Pouze ve čtyřech kostelech (Kostelec nad Černými lesy, Pečky, Zásmuky, Kouřim) se pravidelné bohoslužby konají alespoň dvakrát týdně, na dalších sedmi místech v regionu jednou týdně (Nová Ves I, Velim, Cerhenice, Ratenice, Dobřichov, Radim, Horní Kruty). Většina ostatních kostelů je k bohoslužebným účelům využívána pouze jednou až dvakrát měsíčně. Celkem jedenáct kostelů a kaplí na území regionu není pravidelně vůbec využíváno (kostel N. Trojice a kaple P. Marie v Kouřimi, kostel Zvěstování P. Marie v Plaňanech, kostel sv. Jana Křtitele v Kostelci nad Černými lesy, kaple Narození P. Marie v Lipách u Zásmuk, kostely a kaple v Žabonosech, Dolních Chvatlinách, Třebovli, Drahobudicích, Maloticích a Poboří). Srovnatelná míra využití je i u budov far. Svůj původní účel plní pouze fary v Pečkách, Kostelci nad Černými lesy a Zásmukách. Většina ostatních farních budov je pronajímána k obytným či podnikatelským účelům, tři z nich v minulosti přímo přešly do majetku obcí nebo do soukromého vlastnictví. Budova arciděkanství v Kouřimi a areál děkanství v Plaňanech jsou v současnosti prakticky bez využití. Nedostatečně využitým objektem je také cenný barokní areál bývalého kláštera františkánů v Zásmukách, který je spravován Římskokatolickou farností Uhlířské Janovice. Od 90. let 20. století probíhá postupná a zdlouhavá rekonstrukce zanedbané památky, která by podle nedostatečně formulované a nepříliš zřetelné koncepce měla sloužit jako místo setkávání katolické mládeže. Již více než dvě století slouží hospodářským účelům areál bývalého kláštera cisterciáků v Klášterní Skalici, který obsahuje mimořádně cenné pozůstatky původní gotické stavby, budované ve druhé polovině 14. století hutí Matyáše z Arrasu. Silně zdevastovaný objekt byl v 90. letech 20. století v rámci restitučního řízení navrácen dědičce rodiny bývalého majitele, která uskutečnila alespoň jeho základní zajištění. Využití této památky celoevropského významu však stále zůstává nevhodné.


45


Soukromým majetkem jsou také pozůstatky zaniklého cisterciáckého proboštství sv. Martina v Kouřimi, zachované v podobě terénních reliktů a archeologických stop. Lokalita dnes slouží jako zahrada, a je současnou majitelkou pečlivě uchovávána v intaktním stavu. Celkově lze stav památek katolické církve na území Podlipanska označit za špatný – a to především z důvodu letitého zanedbání údržby v době socialismu. Přesto lze velmi kladně hodnotit skutečnost, že v 50. – 80. letech 20. století žádná z těchto památek nezanikla, či nebyla programově zničena. Z kostelů se významnějších oprav od 90. let 20. století dočkaly převážně ty nejvyužívanější, či nejvíce ohrožené. Rekonstrukce se však z důvodu nedostatku finančních prostředků většinou omezily pouze na nejnutnější realizace. Komplexněji vedenými akcemi byly především rekonstrukce kostelů sv. Štěpána v Kouřimi a sv. Andělů Strážných v Kostelci nad Černými lesy. Marketing a propagace Navzdory velké historické a umělecké hodnotě památek katolické církve na území Podlipanska, nejsou tyto objekty prakticky vůbec vnímány a využívány jako destinace cestovního ruchu. Výjimku představuje chrám sv. Štěpána v Kouřimi, a částečně také kostely sv. Václava ve Vrbčanech a Zvěstování P. Marie v Plaňanech. Kostel sv. Štěpána v Kouřimi je Římskokatolickou farností Kostelec nad Černými lesy pro účely turistických prohlídek zpřístupňován o víkendech po dobu letní sezóny, a mimo sezónu na objednávku. Jeho návštěvnost není přesně sledována, a dosahuje odhadem 400 osob ročně. Kostel sv. Václava ve Vrbčanech je pro účely prohlídek zpřístupňován na požádání, přičemž tato aktivita je zajišťována dobrovolnicky. Jeho návštěvnost dosahuje odhadem 70 osob ročně. Zpřístupnění zvonice a kostela Zvěstování P. Marie v Plaňanech je příležitostně (zejména v době pořádání kulturních akcí) zajišťováno občanským sdružením Plaňanští zvoníci. Jejich roční návštěvnost dosahuje odhadem 400 osob. Na požádání a u příležitosti Dnů evropského dědictví (European Heritage Days) jsou zpřístupňovány také kostel N. Trojice a kaple P. Marie Pomocné v Kouřimi, které jsou majetkem Města Kouřim. Některé z kostelů (Kouřim, Plaňany, Kostelec nad Černými lesy, Pečky, Kostelní Lhota, Zásmuky aj.) jsou příležitostně využívány k pořádání koncertů a hudebních festivalů.


46


Propagaci památek tohoto typu je v regionu věnována minimální pozornost, a většinou se soustředí nanejvýš na soukromou dobrovolnickou aktivitu (pohlednice, texty o památce), omezenou pouze na objekt samotný. Určitou výjimku představují kostely v Kouřimi, zahrnuté do celkové propagační strategie Města Kouřimi. Nejohroženější lokality a objekty Za nejohroženější památky uvedené skupiny lze na území regionu označit tyto objekty: Kostel sv. Václava v Žabonosech (majetek Římskokatolické farnosti Pečky) – cenný románský, goticky přestavěný kostel bez využití. V současnosti se nachází ve velmi zdevastovaném stavu, nedostatečně zajištěný. Mobiliář byl kompletně odcizen a zničen v 90. letech 20. století Areál bývalého kláštera cisterciáků v Klášterní Skalici (soukromý majetek) – mimořádně cenný komplex vrcholně gotických, barokně přestavěných budov slouží částečně k obytným a hospodářským účelům. Vzhledem ke kulturně historické hodnotě se jedná o krajně nevhodné využití. Nejcennější části areálu jsou těžce zdevastované, bez využití, zajištěné před dalším chátráním. Areál kostelů a bývalého děkanství v Plaňanech (majetek Římskokatolické farnosti Pečky) – hodnotný komplex se skládá z románského, goticky a barokně přestavěného kostela Zvěstování P. Marie, renesanční polodřevěné zvonice, pseudogotického kostela Narození sv. Jana Křtitele a barokní budovy děkanství s klasicistními hospodářskými objekty. Kostel Narození sv. Jana Křtitele slouží jednou měsíčně ke konání bohoslužeb, kostel Zvěstování P. Marie je bez využití, stejně tak jako silně zchátralý soubor budov děkanství. Areál je částečně využíván občanským sdružením Plaňanští zvoníci, které zde příležitostně pořádá kulturní akce a v interiéru zvonice instalovalo malé tématicky zaměřené muzeum. Všechny budovy se však nacházejí ve velmi špatném stavu. Hodnotný barokní mobiliář kostela Zvěstování P. Marie je přímo v kritickém stavu, některé jeho části byly v 90. letech 20. století odcizeny.


47


Areál kostela Nejsvětější Trojice v Drahobudicích (majetek Římskokatolické farnosti Uhlířské Janovice) – mimořádně cenný komplex barokního kostela, kostnice a fary byl postaven podle projektu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Kostel je dnes bez využití, a v roce 1993 byl těžce poškozen požárem. Kostnice se nachází v silně zdevastovaném stavu a bez využití, v současnosti pronajímaná fara byla těžce narušena necitlivou novodobou přestavbou. V 90. letech 20. století byla obnovena střecha a fasády kostela, jeho interiér, vybavený kvalitními barokními freskami od Josefa Hagera a Josefa Redelmayera se však obnovy nedočkal. Barokní interiérová výzdoba tak dnes stojí na pokraji svého zániku. Mezi další ohrožené objekty lze zahrnout také kostel sv. Jiří a faru v Lošanech, kostel Božího těla a sv. Václava v Křečhoři, kostel sv. Bartoloměje v Třebovli, kostel sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách, kostel Navštívení P. Marie v Polních Voděradech, kostel sv. Matouše v Maloticích, kostel sv. Jakuba v Ratenicích, kostel Nanebevzetí P. Marie v Kostelní Lhotě a arciděkanství v Kouřimi.


48


2.3.3.

Památky reformovaných církví

Obecná charakteristika Vznik památek reformovaných církví na území Podlipanska úzce souvisí se změnou náboženských poměrů po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781, kdy v oblasti dnešního Pečeckého regionu vzniklo několik evangelických komunit. Tento pozoruhodný fenomén se v letech 1784 a 1792 projevil stavbou tolerančních kostelů ve Velimi a Hořátvi. Zatímco hořátevský kostel se zachoval ve své intaktní raně klasicistní podobě, odrážející dobové předpisy o podobě evangelických kostelů, původní kostel ve Velimi byl v polovině 19. století nahrazen honosnější pseudobarokní novostavbou. Dosavadní dvojici evangelických kostelů v regionu v letech 1914 – 1916 doplnila novostavba kostela v Pečkách, který je pozoruhodným kubistickým dílem podle projektu architekta Oldřicha Lisky. Po vzniku Československé republiky vzniklo na Podlipansku také několik prostých modliteben Církve československé husitské, z nichž si bližší pozornost zaslouží sbor v Kouřimi z let 1925 – 1935. Pro další modlitebny reformovaných církví byly po druhé světové válce využity také bývalé židovské synagogy v Plaňanech a Zásmukách. Vlastníci, uživatelé a využití Kostely a fary ve Velimi a v Pečkách spravují příslušné Farní sbory, kostel v Hořátvi se nachází ve správě Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Nymburce. Všechny tři kostely jsou dnes bez vlastní duchovní správy, avšak slouží jednou týdně k pořádání bohoslužeb, zajišťovaných duchovními z Farních sborů v Kolíně, Nymburce a Českém Brodě. Sbory Církve československé husitské jsou dnes rovněž většinou bez vlastní duchovní správy, a jsou vedeny náboženskými obcemi, ležícími mimo území regionu. K příslušnosti k Církvi českobratrské evangelické a Církvi československé husitské se dnes na území Podlipanska hlásí pouze 2,1 a 1,2 % obyvatel. Ve srovnání s dalšími památkami regionu lze stav zdejších památek reformovaných církví hodnotit jako dobrý. Žádný z uvedených objektů se v současnosti nenachází v havarijním stavu. Průběžně jsou prováděny udržovací práce i rozsáhlejší rekonstrukce (např. kostel ve Velimi).


49


Marketing a propagace Povědomí o využitelnosti této skupiny památek jako turistické destinace je mezi veřejností velmi nízké, a převážně se soustřeďuje pouze na členy příslušných církevních komunit. Evangelické kostely ve Velimi a Pečkách jsou na požádání zpřístupňovány k prohlídkám, které však většinou souvisejí s jinými zde pořádanými aktivitami (bohoslužby, koncerty apod.). Počet návštěvníků není sledován. Propagace kostelů je zaměřena rovněž především na potřeby místních komunit. Pouze v případě kubistického kostela v Pečkách začaly být v nedávné době provozovány aktivity, vedoucí ke zviditelnění památky širší veřejnosti (propagační letáky, pohlednice atd.). V rámci celostátního programu Dnů evropského dědictví (European Heritage Days) dosud žádná z památek této skupiny nebyla prezentována veřejnosti.


50


2.3.4.

Drobné sakrální a memoriální památky

Obecná charakteristika Na území Podlipanska se nacházejí téměř dvě stovky drobných sakrálních a memoriálních památek. Z nich přibližně čtvrtinu představují památníky obětem první a druhé světové války, dalšími významnými skupinami jsou návesní zvoničky a kapličky, kříže, drobné kaple u cest, boží muka a samostatné sochy a sousoší světců. Nejstarší z těchto památek pocházejí z období vrcholného baroka na přelomu 17. a 18. století, nejmladšími jsou památníky událostí z doby druhé světové války. V této skupině lze najít i několik výjimečných solitérů a souborů značné umělecké hodnoty. Z období baroka se jedná především o symbolicky koncipovanou soustavu soch světců v okolí Klášterní Skalice, a dále pak soubory sochařských děl v Zásmukách, Kostelci nad Černými lesy a Polních Voděradech. Umělecky nejhodnotnější barokní kaple se pak nacházejí v okolí Kouřimi, v Kostelci nad Černými lesy, Třebovli, Horních Krutech a Bošicích. Mezi památkami moderního umění si v této kategorii zaslouží pozornost pomník M. Jana Husa v Pečkách od Vojtěcha Suchardy z roku 1919. Historický význam mají památníky archeologického výzkumu na vrchu Pičhora u Dobřichova a Jana Bohumíra Dlabače v Cerhenicích. Výtvarně kuriózním dílem je památník husitského vojevůdce Prokopa Velikého z roku 1934 v Kouřimi. Podobně jako na dalších místech Čech podléhaly memoriální památky na území Podlipanska různým změnám politických poměrů v průběhu 20. století. Ohroženy byly i drobné sakrální památky. V roce 1918 bylo v regionu zničeno několik soch sv. Jana Nepomuckého, nepochopením považovaných za symbol habsburského útlaku. S nástupem komunistického režimu pak byla v 50. a 60. letech 20. století úmyslně zlikvidována řada křížů, božích muk a kaplí, ležících zejména v extravilánech obcí. Například v Zásmukách a jejich bezprostředním okolí tak ve druhé polovině 20. století zaniklo či bylo těžce poškozeno deset z původního počtu patnácti drobných sakrálních památek. V lepším případě docházelo k transferům některých ohrožených památek, které tímto způsobem ovšem trvale zmizely z obrazu obcí a krajiny. Veškerá sochařská výzdoba pozoruhodného barokního mostu v Radimi tak byla v této době odstraněna a


51


deponována v lapidáriu dnešního Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Mnichově Hradišti, socha sv. Jana Nepomuckého z Plaňan byla přenesena ke kostelu sv. Bartoloměje v Kolíně, socha sv. Donáta ze Svatbína byla přemístěna do areálu Muzea lidových staveb v Kouřimi. Vlastníci a využití V současnosti je většina drobných sakrálních a memoriálních památek na území Podlipanska v majetku obcí, menší počet je soukromým majetkem, či je ve vlastnictví Středočeského kraje, spravovaném Správou a údržbou silnic Kutná Hora. Stav památek se liší podle jejich stáří a charakteru. Většina barokních kamenosochařských děl se nachází ve špatném stavu a neodkladně vyžaduje restaurování. Drobné kaple v intravilánech obcí byly v 90. letech 20. století převážně obnoveny, v horším stavu jsou zpravidla památky tohoto typu, ležící v extravilánech, kde je často velmi problematická otázka jejich vlastnictví. Obecní zvoničky a památníky obětem světových válek se většinou nacházejí v poměrně uspokojivém stavu. Propagace Žádná z drobných sakrálních a memoriálních památek na území regionu není v současnosti vnímána a propagována jako destinace cestovního ruchu. Určitou výjimku představují památky na území města Kouřimi, které jsou zahrnuty do celkové PR strategie této lokality. Nejohroženější lokality a objekty Za nejohroženější památky uvedené skupiny lze na území regionu označit tyto objekty: Socha sv. Jana Nepomuckého v Červeném Hrádku kvalitní barokní socha z roku 1761 je jednou z nejvíce ohrožených drobných sakrálních památek v regionu. V 80. letech 20. století byla sražena na soklu, a její trosky bez zajištění dosud leží na původním stanovišti. Některé části díla byly odcizeny. V současnosti stále hrozí jeho další poškození klimatickými vlivy a vandalismem.


52


Kříž v Horních Chvatlinách Kamenný kříž z druhé poloviny 19. století se dnes nachází v kritickém stavu. Na původním místě leží sražen ze soklu, rozpadlý na jednotlivé součásti. Hrozí jeho další poškození klimatickými vlivy a vandalismem. Kaplička sv. Anny v Hlaváčově Lhotě Hodnotná barokní výklenková kaple z poloviny 18. století stojí v bezprostředním sousedství dvora a někdejšího zámku Hlaváčova Lhota na katastru obce Třebovle. V současnosti se nachází ve značně zchátralém stavu, některé kvalitní prvky štukové výzdoby jejího průčelí již nenávratně zanikly. Kaplička je vážně ohrožena náletovou vegetací v její těsné blízkosti. Kaplička sv. Václava v Doubravčanech Oboustranná výklenková kaple je hodnotnou ukázkou drobné barokní sakrální architektury z druhé poloviny 18. století. Její poloha, zdůrazněná historickou výsadbou stromů, určuje polohu původní cesty z Doubravčan do Zásmuk, a je důležitým prvkem barokního krajinného urbanismu. Kaplička se dnes nachází ve značně zchátralém stavu, její fasáda z větší části zanikla a hrozí tak destrukce vlastního cihlového zdiva. Kaplička sv. Jana Nepomuckého ve Viticích Výklenkovou kapli, stojící na soukromém pozemku v jihozápadní části obce, zdobí hodnotná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století. Kaplička se dnes nachází ve špatném stavu. Omítkové vrstvy její fasády již zcela zanikly, světcova socha, zhotovená z nučické arkózy, se vyznačuje vysokým stupněm destrukce použitého materiálu. Socha sv. Jana Nepomuckého z Plaňan Kvalitní barokní socha byla vytvořena v roce 1759 sochařem Martinem Máslem na náklady plaňanského faráře Jana Antonína Bartla. Až do roku 1965 stála v severní části náměstí, odkud byla v rámci katastrofální urbanistické degradace tohoto cenného prostoru přenesena ke kostelu sv. Bartoloměje v Kolíně. Dílo, vytvořené z nučické arkózy, se dnes nachází v kritickém stavu, a v případě opomenutí nezbytného restaurátorského zásahu hrozí jeho rozpad. Nezanedbatelná je také jeho absence v původní poloze na plaňanském náměstí, kde socha měla mimořádný urbanistický význam.


53


Mariánský sloup z Kostelce nad Černými lesy Cenné barokní sousoší od Jana Jiřího Šlanzovského z doby kolem roku 1720 původně tvořilo urbanistickou dominantu černokosteleckého náměstí. V roce 1889 bylo rozebráno, a jeho části byly ve druhé polovině 20. století přeneseny ke kostelu Všech svatých v Praze – Uhříněvsi. V současnosti se většina částí sousoší nachází ve špatném stavu, způsobeném chátráním použitého materiálu i nešetrným transferem. Pouze některé díly původního celku jsou odpovídajícím způsobem prezentovány, jiné jsou nevhodně uloženy a hrozí jim další poškození. Citelná je absence sousoší v zachovalé historické kompozici náměstí, jehož významový střed původně tvořilo. Kaplička se zvoničkou v Molitorově Neoklasicistní kaplička z poloviny 19. století, zakomponovaná do ohradní zdi někdejšího zámeckého zahradnictví, významově akcentuje centrální část památkově hodnotné obce. Kaplička se dnes nachází ve velmi špatném stavu, způsobeném zanedbáním základní údržby. Zároveň je silně ohrožena okolní náletovou vegetací. Socha sv. Františka Xaverského v Polních Voděradech Barokní socha, pocházející z druhé poloviny 18. století, stojí v blízkosti areálu panského dvora na severovýchodním okraji obce. Nachází se ve velmi špatném stavu, který je způsoben přirozeným procesem zvětrávání materiálu. V důsledku toho zanikla podstatná část povrchové plochy díla, takže v současnosti hrozí jeho celkový rozpad. Značné ohrožení představuje i provoz na frekventované komunikaci v jeho bezprostřední blízkosti. Soubor soch P. Marie, sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny v Klášterní Skalici Unikátní soubor soch v okolí bývalého cisterciáckého kláštera je jedinečným dokladem symbolického urbanistického plánu z období pozdního baroka. Všechny sochy se dnes nacházejí ve špatném stavu, způsobeném přirozeným procesem rozpadu použitého materiálu i vandalismem. Nejvíce ohrožena je socha P. Marie na západním okraji obce, u níž hrozí celková destrukce. Nezanedbatelné není ani riziko možné krádeže soch (zejména P. Marie, sv. Anny a sv. Prokopa), stojících na relativně odlehlých místech mimo zástavbu.


54


Sochy sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého v Maloticích Barokní sochy z první poloviny 18. století se původně nacházely na křižovatce silnic mezi Maloticemi a Ždánicemi, odkud byly přeneseny do areálu malotického kostela sv. Matouše. Obě sochy jsou dnes ve velmi špatném stavu, způsobeném přirozeným chátráním použitého materiálu. Z hlediska krajinného urbanismu je také negativní jejich absence v původní lokalitě západně od obce.


55


2.3.5.

Šlechtická sídla a dvory

Obecná charakteristika Na území Podlipanska se nachází čtrnáct zámků a zámečků, osm tvrzí s areály hospodářských dvorů a více než dvacet samostatných vrchnostenských dvorů, které často obsahují pozůstatky středověkých tvrzišť. Mezi těmito objekty jsou zastoupeny i některé mimořádně hodnotné památky. Jedná se zejména o renesanční zámky v Kostelci nad Černými lesy a v Radimi, barokní zámky v Zásmukách, Svojšicích a Radovesnicích I a rokokový zámek v Bečvárech. Zámky v Molitorově a Ratboři jsou cennými ukázkami moderní architektury. Pozoruhodnou skupinou je i soubor gotických věžovitých tvrzí ze 14. – 15. století (Hradenín, Malotice, Lošany, Pašinka). Zvláště areály venkovských zámečků a dvorů byly ve druhé polovině 20. století bezohledně využívány k hospodářským účelům, často s absencí jakékoliv údržby. Barokní zámečky v Hlaváčově Lhotě, Lošánkách a Kbelu byly v 60. – 80. letech 20. století bez provedení odpovídající dokumentace zbořeny, čímž došlo k výraznému ochuzení zdejšího památkového fondu. Jiné objekty – jako např. zámek v Červeném Hrádku – byly v souvislosti se změnou způsobu využití postiženy necitlivými modernizacemi. Vlastníci, uživatelé a využití Většina objektů tohoto charakteru je dnes soukromým majetkem či majetkem podnikatelských subjektů. Pouze zámecký areál v Kostelci nad Černými lesy je státním majetkem, využívaným Českou zemědělskou univerzitou, zámek v Červeném Hrádku je v majetku Středočeského kraje, a zámek ve Svojšicích je ve vlastnictví Hlavního města Prahy. Zámek v Kostelci nad Černými lesy tak slouží vzdělávacím účelům, zámky ve Svojšicích a Červeném Hrádku jsou využívány jako ústavy sociální péče. Ostatní objekty většinou slouží podnikatelským aktivitám, nebo zůstávají z různých důvodů bez využití. Stav zámků a tvrzí na území Podlipanska je třeba celkově hodnotit jako spíše špatný. Pouze některé z těchto památek byly v poslední době rekonstruovány, či byla jejich rekonstrukce zahájena. Zámecký areál v Kostelci nad Černými lesy je od 80. let 20. století postupně rekonstruován Českou zemědělskou univerzitou. Rekonstrukcí prochází


56


i rozlehlý zámecký areál v Zásmukách, který byl v roce 1982 těžce poškozen požárem a následnou devastací. Od roku 2000 je obnovován zámek v Bečvárech, v souvislostí s adaptací na hotel byl opraven Nový zámek v Ratboři, probíhá postupná rekonstrukce zámku v Molitorově. V dobrém technickém stavu je Ústavem sociální péče udržován zámek ve Svojšicích. Totéž platí o zámku v Červeném Hrádku a tvrzi v Cerhenicích, jejichž památková hodnota však byla výrazně setřena novodobými adaptacemi. U většiny ostatních objektů je v současnosti prováděna alespoň nejnutnější údržba, často financovaná z Fondu záchrany kulturního dědictví Středočeského kraje. Ve špatném stavu se nachází naprostá většina hospodářských dvorů, u nichž zůstává velmi problematická otázka jejich současného využití. Propagace Navzdory vysokým umělecko historickým kvalitám není prakticky žádné z někdejších šlechtických sídel na území regionu prezentováno jako destinace cestovního ruchu. Výjimku představuje pouze Nový zámek v Ratboři, který byl adaptován pro hotelové využití. Zámek v Bečvárech bývá v návaznosti na postupující rekonstrukci zpřístupňován veřejnosti v rámci Dnů evropského dědictví. Příležitostně jsou zpřístupňovány i některé z interiérů zámku v Kostelci nad Černými lesy. V areálu zámku v Zásmukách se nachází veřejně přístupná galerie a expozice o regionálních dějinách. Zámky v Ratboři, Zásmukách a Kostelci nad Černými lesy mají k dispozici vlastní webové stránky, která ovšem nemají přímou vazbu na prezentaci památkové hodnoty těchto objektů, ale spíše mají vztah k jejich současnému využití. Nejohroženější památky Mezi nejohroženější památky uvedené skupiny lze na území Podlipanska zahrnout zejména tyto objekty: Zámek v Radovesnicích I (majetek podnikatelského subjektu) – architektonicky hodnotný areál nevyužívaného barokního zámku, obsahujícího substrukce starší renesanční tvrze, se dnes nachází na pokraji zániku. Na hlavní budově zámku se zřítila část střešní konstrukce s vížkou, objektu hrozí celková destrukce. Značnou mírou devastace prošly i všechny hospodářské budovy. Neudržovaný park je zničen náletovou vegetací. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

57


Areál zámku a dvora v Polních Voděradech (soukromý majetek) – v současnosti nevyužitý areál se skládá z klasicistní budovy vlastního zámku, parku a rozlehlého barokního hospodářaského dvora. Zámecká budova je silně zchátralá a zdevastovaná vandalismem, budovy hospodářského dvora jsou ohroženy destrukcí. Neudržovaný park je zničen náletovou vegetací. Tvrz v Hradeníně (soukromý majetek) – unikátně zachovalá gotická věžovitá tvrz se nachází v polozříceném stavu a je nadále ohrožena celkovou destrukcí. Věž tvrze byla po zániku barokního krovu provizorně zastřešena, přičemž tento zásah je již na hranici životnosti. Areál tvrze dnes slouží hospodářským účelům, přičemž utilitární způsob využití nesměřuje k jeho záchraně. Tvrz v Lošanech (soukromý majetek) – tvrz, skládající se z gotické věže a barokní obytné budovy, je postupně obnovována novým majitelem. Věž byla opatřena novým krovem, sousední barokní budova se však dosud nachází v polozříceném stavu a hrozí jí celková destrukce. Areál hospodářského dvora ve Kbelu (soukromý majetek) – barokní hospodářský dvůr je pozůstatkem zámeckého areálu, jehož hlavní budova byla zbořena v 80. letech 20. století. Silně zchátralé objekty dvora jsou dnes bez využití. Areál hospodářského dvora ve Voteleži (majetek podnikatelského subjektu) – komplex budov vznikl ve druhé polovině 19. století přestavbou středověkého hospodářského dvora. Na počátku 90. let 20. století byla zahájena jeho rekonstrukce, v současnosti však zůstává bez využití a je postupně devastován zanedbáním údržby, vandalismem a krádežemi. Areál Knížecího dvora v Třebovli (soukromý majetek) – rozlehlý raně novověký komplex hospodářských budov obsahuje pozůstatky středověkého tvrziště. V současnosti je z větší části nevyužitý a nachází se ve značně zchátralém a zanedbaném stavu. U některých objektů hrozí celková destrukce.


58


Areál hospodářského dvora ve Svojšicích (soukromý majetek) – bývalý hospodářský dvůr byl v minulosti součástí nyní samostatného zámeckého areálu. Většina jeho objektů je dnes nevyužitá a nachází se ve značně zchátralém stavu. Areál hospodářského dvora v Dobrém Poli (soukromý majetek) – někdejší raně novověký knížecí dvůr, přestavěný v 19. století, obsahuje pozůstatky gotické tvrze. Jeho objekty jsou dnes bez trvalého využití a některé z nich se nacházejí v silně zchátralém stavu.


59


2.3.6.

Města

Město Kouřim Obecná charakteristika Město Kouřim jako historické centrum Podlipanska představuje těžiště kulturně historického potenciálu celého regionu. V míře autenticity svého zachování představuje celek výrazně nadregionálního významu. Ve městě se nachází řada historických památek. K nejvýznamnějším náležejí pozůstatky slovanských hradišť Stará Kouřim a sv. Jiří s mladohradištní lokalitou u sv. Vojtěcha, vlastní gotické královské město se zachovalým opevněním, arciděkanským kostelem sv. Štěpána, Starou radnicí, měšťanskými domy, bývalým pivovarem, pozůstatky cisterciáckého proboštství sv. Martina, hřbitovním kostelem sv. Trojice a barokní kaplí P. Marie Pomocné, soustava původem středověkých mlýnů na Kouřimce a Ždánickém potoce a soubor historických stodol na předměstích. Atraktivitu místa umocnilo v roce 1972 založení skanzenu lidové architektury – dnešního Muzea lidových staveb. Na katastru města dále leží několik historických dvorů (Votelež, Broučkov, Běšínov, Diblíkov) a pozoruhodný areál zámku v Molitorově. Intravilán i extravilán města dotváří několik drobných sakrálních památek. Ve městě od roku 2005 sídlí občanské sdružení Památky pro život, zabývající se managementem kulturního dědictví. Vlastníci, uživatelé a využití Části městského opevnění, některé pozemky v archeologických lokalitách, Stará radnice, kostel sv. Trojice, kaple P. Marie Pomocné a většina drobných sakrálních a memoriálních památek je v současnosti v majetku města. Kostel sv. Štěpána a budova arciděkanství jsou ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy, Muzeum lidových staveb je majetkem Středočeského kraje ve správě Regionálního muzea v Kolíně. Ostatní památky ve městě jsou soukromým majetkem či majetkem podnikatelských subjektů. Stupeň památkové ochrany města Kouřimi lze klasifikovat jako nedostatečný. Historické jádro s přilehlými archeologickými lokalitami je pouhou památkovou


60


zónou, přestože jeho kvalita dosahuje stupně městské památkové rezervace. Z toho důvodu od 90. let 20. století dochází k nevhodným úpravám některých zdánlivě podružných partií městského jádra, které ovšem mají velmi negativní dopad na zatím stále autentické působení městského celku. Městské opevnění bylo prohlášeno národní kulturní památkou, ale jeho účinnou ochranu komplikují složité majetkoprávní vztahy. Klasifikace titulem národní kulturní památky zcela nepochopitelně dosud nedosáhl architektonicky jedinečný areál chrámu sv. Štěpána, který je chráněn pouze jako kulturní památka. Počet objektů evidovaných Ústředním seznamem kulturních památek je na území města dosud bezdůvodně velmi nízký, a z nutnosti zvýšené ochrany města Kouřimi jako celku vyžaduje neodkladnou aktualizaci. Marketing a propagace Ze všech lokalit regionu Podlipanska jsou památky města Kouřimi nejvíce využívány jako destinace cestovního ruchu. Největšímu zájmu veřejnosti se těší Muzeum lidových staveb (průměrně 35000 návštěvníků ročně), které kromě běžného zpřístupnění expozice každoročně pořádá několik národopisných programů. Dalšímu rozvoji muzea brání nevyřešené restituční nároky na jeho pozemky. V budově Staré radnice se nachází Muzeum Kouřimska, stejně jako Muzeum lidových staveb provozované Regionálním muzeem v Kolíně. Jeho návštěvnost v průměru dosahuje 3500 osob ročně. V letech 2003 – 2006 byla v muzeu zpřístupněna nově instalovaná stálá expozice o dějinách historického Kouřimska. V omezené míře je veřejnosti k prohlídce zpřístupňován kostel sv. Štěpána, jehož návštěvnost dosahuje odhadem 400 návštěvníků ročně. Archeologické lokality ve městě jsou doplněny naučnou trasou, která se však vyznačuje nízkou mírou popisnosti a didaktičnosti textů jednotlivých zastavení. Město Kouřim prostřednictvím Městského informačního centra každoročně pořádá několik kulturních akcí, z nichž některé (zejména v rámci Dnů evropského dědictví) se přímo týkají místního kulturního dědictví. To je ostatně v městské strategii rozvoje cestovního ruchu vnímáno jako dominantní priorita. Slabou stránkou využitelnosti kulturního dědictví města Kouřimi je nízká úroveň jeho propagace. Žádná ze zdejších památek nemá samostatnou webovou prezentaci, poslední tištěný průvodce po památkách města byl vydán v roce 2000. V současnosti dostupné tiskoviny mají


61


nízkou úroveň. Poměrně vysoká návštěvnost Muzea lidových staveb se tak v minimální míře promítá do návštěvnosti dalších památek města a regionu. Nejohroženější památky Stav památkových objektů na zemí města lze hodnotit jako uspokojivý, neboť od 90. let 20. století probíhala komplexní obnova většiny místních dominant i běžnější zástavby. Některé z objektů jsou však dosud v přímém ohrožení jejich postupující degradace a případného zániku. Městské opevnění (soukromý majetek, majetek Města Kouřim) – přestože soubor městského opevnění je klasifikován jako národní kulturní památka, jeví se jako neodkladná komplexní rekonstrukce podle uceleného projektu. Pražská brána byla z exteriéru obnovena v 90. letech 20. století, průběžně jsou rekonstruovány nejohroženější úseky hradebních zdí. Postup a četnost rekonstrukčních prací však není dostatečný, neboť rychle dochází k zániku mnoha mimořádně cenných detailů (středověké omítkové vrstvy apod.) Bývalá chlapecká škola (majetek podnikatelského subjektu) – nevyužitá historizující školní budova, která tvoří součást areálu kostela sv. Štěpána, se nachází ve značně zchátralém stavu. Interiér je postižen statickými poruchami, hrozí zřícení části průčelí. Dům bývalé židovské obce (Židovská 400 – soukromý majetek) – hodnotný klasicistně přestavěný dům se nachází ve značně zchátralém stavu, v důsledku statických poruch došlo ke zřícení některých vnitřních konstrukcí. Památka je soustavně ohrožována vandalismem. Panský mlýn (soukromý majetek) – původně středověký předměstský mlýn se zachoval v klasicistně přestavěné podobě z počátku 19. století. V současnosti je bez využití a nachází se ve značně zchátralém stavu. Althanovský dům (Mírové náměstí 117 – soukromý majetek) – rozlehlý středověký měšťanský dům, přestavěný na počátku 19. století, se nachází v havarijním stavu. V 90. letech 20. století došlo k rekonstrukci krovu a tak ke zpomalení procesu chátrání. Objekt není několik desetiletí využíván. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

62


Roubená chalupa (Růžová ulice, soukromý majetek) – na území Malotického předměstí se nachází poslední zachovalá ukázka roubené architektury v Kouřimi. Objekt není památkově chráněn, a jeho současným majitelem jsou prováděny utilitární úpravy, vedoucí ke znehodnocení této jedinečné památky. Kaplička se zvoničkou v Molitorově (majetek

Města

Kouřim)

–

neoklasicistní

kaplička

z poloviny

19.

století,

zakomponovaná do ohradní zdi někdejšího zámeckého zahradnictví, významově akcentuje centrální část památkově hodnotné obce. Kaplička se dnes nachází ve velmi špatném stavu, způsobeném zanedbáním základní údržby. Zároveň je silně ohrožena okolní náletovou vegetací. Arciděkanství (majetek Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy) – původně středověký měšťanský dům byl přestavěn na počátku 19. století. Nevyužitá budova prošla v 90. letech 20. století rekonstrukcí krovu a fasád. Hodnotný interiér se však dosud nachází ve značně zchátralém stavu.


63


Město Kostelec nad Černými lesy

Obecná charakteristika Z kulturně historického hlediska představuje město Kostelec nad Černými lesy po Kouřimi druhé nejvýraznější středisko regionu Podlipanska. Město bylo od pozdního středověku centrem rozlehlého šlechtického dominia rodů Slavatů, Smiřických a Lichtenštejnů, a od počátku 20. století proslulo jako oblíbená rekreační lokalita, nazývaná “zelené plíce Prahy”. Dominantou města je velkolepý renesanční zámecký areál s kostelem sv. Vojtěcha a barokním Novým špitálem. Dále si zaslouží pozornost barokní kostely sv. Andělů Strážných a sv. Jana Křtitele, původní knížecí dvůr, pivovar, soubor měšťanských domů, Starý špitál a několik drobných sakrálních a memoriálních památek. Drobné sakrální památky na principu barokní komponované krajiny dotvářejí i širší extravilán města. Pozoruhodné jsou i památky moderní architektury – zejména Budilova letní vila a areál bývalého plicního sanatoria. Ve městě je dosud živá staletá hrnčířská tradice. Dále zde působí pozoruhodný Archiv výtvarného umění a občanské sdružení Společnost pro obnovu historického jádra v Kostelci nad Černými lesy. Vlastníci, uživatelé a využití Zámecký areál je v současnosti majetkem státu, spravovaným Českou zemědělskou univerzitou. Kostely sv. Andělů Strážných a sv. Jana Křtitele jsou společně s budovou fary majetkem Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy, většina ostatních památkových objektů je v soukromém vlastnictví, popřípadě v majetku podnikatelských subjektů a města. Stupeň památkové ochrany města Kostelce nad Černými lesy lze klasifikovat jako nedostatečný. Historické jádro je pouhou památkovou zónou, přestože jeho kvalita dosahuje stupně městské památkové rezervace. Z toho důvodu od 90. let 20. století dochází k nevhodným úpravám některých zdánlivě podružných partií městského jádra, které ovšem mají velmi negativní dopad na zatím stále autentické působení městského celku. Počet objektů evidovaných Ústředním seznamem kulturních památek je na území města dosud bezdůvodně velmi nízký, a z nutnosti zvýšené ochrany města Kostelce nad


64


Černými lesy jako celku vyžaduje neodkladnou aktualizaci. Marketing a propagace Navzdory své kvalitě jsou historické památky v Kostelci nad Černými lesy pouze v omezené míře využívány jako destinace cestovního ruchu. Interiér nejvíce přitažlivého objektu, kterým je areál zámku, není běžně přístupný veřejnosti s výjimkou ojedinělých příležitostí, jakými jsou zde pořádané kulturní akce a Dny evropského dědictví. V budově Staré radnice se nachází Muzeum hrnčířství, zřizované Městem Kostelec nad Černými lesy, jehož roční návštěvnost v průměru dosahuje 1700 osob. Muzeum dnes převážně slouží jako lokální galerie. Město Kostelec nad Černými lesy se každoročně zapojuje do celostátního programu Dnů evropského dědictví. Značnou oblibu získávají programy, pořádané společností Dej Bůh štěstí s. r. o. v areálu knížecího pivovaru. Velmi známou tradicí se staly každoročně pořádané hrnčířské trhy Tradiční keramický den, které pořádá občanské sdružení Keramický ro(c)k ve spolupráci s Městem Kostelec nad Černými lesy. Návštěvnost trhů dosahuje až počtu 10000 osob. Slabou stránkou využitelnosti kulturního dědictví města je nízká úroveň jeho propagace. Žádná ze zdejších památek nemá samostatnou webovou prezentaci, poslední tištěná brožura o památkách města byla vydána v roce 2002. V současnosti dostupné tiskoviny mají nízkou úroveň. Nejohroženější památky Stav památkových objektů na zemí města lze hodnotit jako uspokojivý, neboť od 90. let 20. století probíhá komplexní obnova většiny místních dominant i běžnější zástavby. Některé z objektů jsou však dosud v přímém ohrožení jejich postupující degradace a případného zániku. Areál knížecího dvora (majetek Města Kostelec nad Černými lesy) – rozlehlý areál renesančního, barokně přestavěného panského dvora, který tvoří protipól sousednímu zámeckému areálu, se dnes nachází ve velmi špatném stavu. Jeho hlavní budova z důvodu statických poruch hrozí zřícením, značným stupněm destrukce se vyznačují i ostatní objekty dvora. Plocha nádvoří je v současnosti krajně nevhodným způsobem využívána jako autobusové nádraží. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

65


Mariánský sloup (majetek Římskokatolické farnosti Praha – Uhříněves) – cenné barokní sousoší od Jana Jiřího Šlanzovského z doby kolem roku 1720 původně tvořilo urbanistickou dominantu černokosteleckého náměstí. V roce 1889 bylo rozebráno, a jeho části byly ve druhé polovině 20. století přeneseny ke kostelu Všech svatých v Praze – Uhříněvsi. V současnosti se většina částí sousoší nachází ve špatném stavu, způsobeném chátráním použitého materiálu i nešetrným transferem. Pouze některé díly původního celku jsou odpovídajícím způsobem prezentovány, jiné jsou nevhodně uloženy a hrozí jim další poškození. Citelná je absence sousoší v zachovalé historické kompozici náměstí, jehož významový střed původně tvořilo.


66


Město Zásmuky

Obecná charakteristika Město Zásmuky dodnes tvoří pozoruhodný památkový celek, který odráží skutečnost, že místo bylo v 17. – 19. století střediskem významného panství rodu Šternberků. Dominantou města je rozlehlý areál barokního zámku, který vznikl přestavbou původní středověké tvrze. Jeho protipólem je komplex bývalého kláštera františkánů s kostelem Stigmatizace sv. Františka Serafínského, který je výraznou krajinnou dominantou. Celek doplňuje pseudorománský farní kostel Nanebevzetí P. Marie a několik zachovalých ukázek měšťanské architektury. Výrazným rysem městečka je ovšem unikátně zachovalá urbanistická provázanost s jeho širším okolím na principu barokní komponované krajiny. Pro tento charakter je příznačná existence množství drobných sakrálních památek, které jsou rozloženy jak v intravilánu, tak v širokém extravilánu obce. Vlastníci, uživatelé a využití Zámecký areál je společně s několika dalšími památkovými objekty od roku 1992 opět v majetku rodiny Šternberků (současnou majitelkou je Franziska Diana Phipps – Sternberg), kostel Nanebevzetí P. Marie, fara a bývalý klášter františkánů jsou ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Uhlířské Janovice. Ostatní památkové objekty jsou majetkem města, soukromých osob a podnikatelských subjektů. Stupeň památkové ochrany města Zásmuky lze klasifikovat jako nedostatečný. Historické jádro ani extravilán obce nejsou chráněny žádnou plošnou ochranou, přestože jejich hodnota dosahuje stupně městské památkové, případně i krajinné památkové zóny. Následkem toho od 60. let 20. století do současnosti došlo ke značnému znehodnocení mnoha do té doby intaktně zachovalých objektů nevhodnými úpravami. Narušení charakteru zástavby města však zatím není zcela nenávratné. Ve druhé polovině 20. století byla bezdůvodně zničena řada drobných sakrálních památek. Počet objektů evidovaných Ústředním seznamem kulturních památek je na území města dosud bezdůvodně velmi nízký, a z nutnosti zvýšené ochrany města Zásmuky a jeho bezprostředního okolí jako celku vyžaduje neodkladnou aktualizaci.


67


Propagace Památky města Zásmuky jsou v minimální míře vnímány jako destinace cestovního ruchu. Postupně rekonstruovaný areál zámku je v omezené míře zpřístupněn veřejnosti. V budově předzámčí je z dobrovolnické iniciativy provozována galerie s expozicí o dějinách zámku a městečka. Jejich návštěvnost dosahuje odhadem 1000 osob ročně. Pozoruhodný areál bývalého kláštera františkánů je veřejnosti zpřístupněn pouze jednou ročně v době konání tradiční pouti “Porcinkule”. Památkové objekty prakticky nejsou způsobem propagovány. Zámecký areál je okrajově prezentován na webových stránkách šternberského rodového hospodářství, místně dostupné PR tiskoviny mají nízkou úroveň, základní informaci přináší pouze textový panel, instalovaný na Komenského náměstí. Nejohroženější památky Stav památkových objektů na zemí města lze hodnotit jako nepříliš dobrý, přestože od 90. let 20. století probíhá postupná obnova většiny místních dominant i běžnější zástavby. Rekonstrukční práce jsou často značného rozsahu a vyžadují značný objem finančních prostředků. Tato skutečnost se týká zejména zámku, těžce poškozeného požárem v roce 1982 a někdejším nevhodným využíváním armádou, a také kláštera františkánů, který trpěl dlouhodobým zanedbáváním základní údržby. Kromě těchto velkých projektů obnovy jsou nejohroženějšími objekty ve městě především drobné sakrální památky: Socha sv. Prokopa (majetek Města Zásmuky) – socha světce z první poloviny 18. století byla důležitým prvkem barokního urbanistického konceptu městečka. V 70. letech 20. století byla těžce poškozena, načež byla z původního místa odstraněna a v neúplném stavu deponována majitelem. Nutností je celkové restaurování sochy a její opětovné umístění v původní lokalitě. Socha sv. Jana Nepomuckého “Ve Smrclým” socha světce z druhé poloviny 18. století, která stála v pozoruhodné terénní konfiguraci za kaplí Narození P. Marie v Lipách severně od města byla důležitým kompozičním prvkem barokně utvářené kulturní krajiny. Ve druhé polovině 20. století byla těžce


68


poškozena, a její torzo je dnes uloženo v areálu zásmuckého zámku. Nutností je celkové restaurování sochy a její opětovné umístění v původní lokalitě. Socha sv. Jana Nepomuckého (majetek Města Zásmuky) – barokní světcova socha na Komenského náměstí se dnes nachází ve velmi špatném stavu, způsobeném přirozeným procesem chátrání materiálu. Vyžaduje neodkladné restaurování.


69


2.3.7.

Technické památky

Obecná charakteristika Technické památky začaly být jako součást kulturního dědictví chápány teprve v nedávné době, z tohoto důvodu stály na okraji pozornosti památkové péče. Ještě v 90. letech 20. stol. byly tyto památky likvidovány bez základní dokumentace a zájmu odborné veřejnosti. Region Podlipansko nebyl v této oblasti výjimkou, a i zde zanikla řada hodnotných objektů. Nejvíce technických památek se nachází u železniční trati Praha – Kolín a jejich regionálních odbočkách do Zásmuk a Kouřimi. Ostatně sama železnice s nádražími a obslužnými budovami je důležitou technickou památkou. Koncentrace těchto památek souvisí s mimořádným rozvojem průmyslu v 2. pol. 19. stol. V regionu Podlipansko se tyto památky tak nacházejí v jeho severovýchodní části. Z období před „průmyslovou revolucí“ jsou za technické památky považovány především mosty, mlýny, pivovary a soustavy kanálů a hrází rybničních soustav. Z mostů je nutné jmenovat především mosty v Klášterní Skalici a Kouřimi kde mosty pochází svým založením ze středověku, zpevněny a opraveny byly v 18. a 19. stol. Most v Radimi byl vybudován jako součást hráze rybníka na Výrovce v 60. letech 18. stol. nese na sobě klenák s monogramem a datem opravy W. M. 1868. Dále je to most v Toušicích na bývalé cestě do Zásmuk, tento most byl vybudován přes dva přepady dnes již zaniklých rybníků. Svým založením je zřejmě ze 16. stol., jeho dnešní podoba pochází z poč. 18. stol. Vlčí důl – u Zásmuk most pochází z poč. 18. stol. a je na něm zachován sokl od sochy sv. Jana Nepomuckého. Most v Bečvárech pochází z 18. stol., v Dolních Krutech z poč. 19. stol. Na území Podlipanska se v současné době nenachází žádný funkční pivovar, který by produkoval pivo. Stejně jako na celém území našeho státu došlo k zániku všech malých funkčních pivovarů po roce 1948. Protože V případě několika pivovarů došlo k zastavení výroby již daleko dříve. Po roce 1948 docházelo k postupné devastaci a někdy k záměrnému zničení mnoha pivovarských areálů, které se nacházely především u panských sídel. Pivovary v různém stupni zachování se ovšem rozprostírají po celém území regionu. Přední postavení má pivovar v Kostelci nad Černými Lesy, jednak svou historickou hodnotu a rozlehlostí, především však díky snahám o oživení jeho původní


70


funkce společností Dej Bůh štěstí. Mezi lépe zachovalé objekty, ty které mají dochovány nějaké nadzemní konstrukce, patří pivovary v Cerhenicích, Svojšicích, Červeném Hrádku, Zásmukách a Kouřimi. V Kouřimi je pivovar z jmenovaných nejlépe udržovaný a poskytuje potenciál pro případné obnovení malovýroby piva. Pivovar v Zásmukách slouží jako skladové prostory, v Červeném Hrádku jako obytný dům. Areál bývalého pivovaru ve Svojšicích skýtá určitý potenciál k rozvoji, musela by mu, ale předcházet investice většího objemu, které by se musela uskutečnit do 2 let vzhledem k pokračující devastaci pivovarských budov. To samé platí pro zbytky pivovaru v Cerhenicích. Další lokality obsahující pozůstatky především sklepních prostor bývalých pivovarů lze nalézt v Radimi, Polních Voděradech, Bečvárech. Poslední skupinu tvoří bývalé pivovary z nichž dnes zbyly jen zanedbatelné relikty nebo dokonce pouze historické zmínky. Jedná se o Chotouchov, Ratboř, Pašinka, Kbel, Lošany, Mančice, Malotice, Radovesnice, Chocenice, Plaňany, Hlaváčová Lhota a Hořátev. Tyto lokality lze využít pro případné produkty pro cestovní ruch po místech spjatých s pivovarnictvím. Mlýnů se v regionu zachovalo poměrně velká řada, žádný ovšem není funkční. Při jižním okraji Peček na cestě do Dobřichova stojí tzv. Hynkův mlýn. Původně barokní mlýn byl přestavěn na přelomu 19. a 20. stol. U mlýna je zachován původní náhon dlouhý přibližně 5 km, tento kanál mimo jiné napájel Horní rybník mezi Radimí a Dobřichovem. Z dalších nejlépe zachovalých mlýnů na Podlipansku je třeba připomenout rozsáhlou mlýnskou soustavu v Kouřimi, jejíž počátky sahají do středověku a raného novověku. Pozornost si zaslouží také mlýny v Klášterní Skalici, Žabonosech, Mlékovicích a Ratboři. Jako nejvýznačnější lokalita s výskytem technických památek se jeví město Pečky. V Pečkách se nacházela především Akciová továrna na umělá hnojiva založená roku 1872, kde se vyráběly superfosfáty do roku 1936. Z této továrny se dochoval model zařízení na výrobu kyseliny sírové, který je dnes uložen v Národním technickém muzeu. Dále v Pečkách stojí dva cukrovary, z nichž je významnější cukrovar umístěný naproti vlakovému nádraží založený roku 1846, který získal svou nynější podobu při přestavbě v letech 1887-1889, kdy cukrovar patřil Vídeňské akciové společnosti. Výroba byla v cukrovaru ukončena v roce 1929. Tento cukrovar je v současné době bez vnitřního


71


zařízení. Za zmínku stojí také vodojem z roku 1932. (ostatní vodojemy pochází vesměs z 30. let 20. stol. nejzajímavější můžeme nalézt v Kouřimi (1930) a Horních Krutech). Jako solitérní technické památky je nutné také uvést transformační stanici firmy ESSO, postavenou v letech 1933-1934 J. Fragnerem, která byla zničena v 90. letech 20. stol. postmoderní přestavbou. V Zásmukách byla transformační stanice ESSO ze stejných let od stejného architekta byla zničena beze stopy. Mezi zajímavé technické památky regionu patří relikty podzemního dobývání písku, které se nachází v Pašince ve svahu pod tvrzí. Jsou zde zachovány 4 samostatná důlní díla, nejdelší z nich měří 62 m. Vlastníci a propagace Vlastnictví technických památek je různorodé, převažují soukromí vlastníci (mlýny, pivovary). Veřejné stavby vlastní obce a další subjekty (mosty, vodojemy). Nejsložitější vlastnická situace je pochopitelně u bývalých rybníků a soustav kanálů, které je napájely. Jako výjimku a zároveň dobrý příklad vlastníka lze uvést společnost Dej Bůh štěstí, které patří pivovar v Kostelci nad Černými Lesy. Vzhledem k tomu, že technické památky nebyly obecně chápany jako hodnotná součást kulturního dědictví nebyly v této souvislosti ani propagovány a marketingově podchyceny. Nejohroženější památky Za nejohroženější památky můžeme považovat pivovary v Cerhenicích, Radimi, Svojšicích. Dále pak cukrovary v Pečkách a Ratboři.


72


2.3.8.

Kulturní krajina a hodnotné krajinné celky

Obecná charakteristika Prakticky celé území regionu Podlipansko je krajinou s mimořádně velkým kulturním potenciálem. Tato skutečnost je dána bohatým historickým vývojem této oblasti od pravěku do 19. století. K nejcennějším celkům této oblasti patří pozůstatky barokní komponované krajiny v okolí Zásmuk, Kostelce nad Černými lesy, Klášterní Skalice a Kouřimi, a dále pak rybniční a mlýnské soustavy na říčce Výrovce (Kouřimce), potoku Bečvárce a jejich přítocích. Urbanisticky koncipovaná barokní krajina v okolí Zásmuk se dodnes uplatňuje zachovalými lipovými alejemi a drobnými sakrálními památkami, které ostatně určují charakter kulturní krajiny v celé oblasti vnitřního Kouřimska. Některé z těchto drobných památek bohužel zanikly ve druhé polovině 20. století. Na Výrovce a Bečvárce byla od pozdního středověku budována soustava několika desítek rybníků, z níž se do dnešní doby zachoval (především na Bečvárce) pouze fragment v podobě třinácti nádrží. Většina rybníků zanikla v první polovině 19. století v důsledku potřeby získání nových polí pro pěstování cukrovky. Tehdy zanikla i dvě největší rybníkářská díla v regionu – rybníky Klenot (plocha přibližně 500 ha) mezi Dobřichovem a Cerhenicemi a Velká Hráz (plocha přibližně 200 ha) mezi Kouřimí a Klášterní Skalicí, která pocházela z konce 15. století. Po mnoha rybnících se v krajině dodnes uplatňují zachovalé zbytky hrází. S historickými vodohospodářskými díly souvisejí i pozůstatky mlýnských soustav, z nichž nejpočetnější ležela na Výrovce. Historicky pozoruhodným útvarem je také tzv. Čertova brázda, která území Podlipanska protíná v katastrech obcí Horní Kruty, Barchovice a Vitice. Podle svatoprokopské legendy tato památka vznikla v 11. století, nejnovější výzkumy jí interpretují jako pozůstatek významné pravěké komunikace. Počátek brázdy leží v Sázavě, její konec se nachází v obci Chotouň, přičemž obě tyto lokality leží mimo území regionu Podlipansko. Především v katastru obce Vitice podstatné části tohoto útvaru zanikly ve druhé polovině 20. století v důsledku zemědělské činnosti. Vzhledem ke značnému územnímu rozsahu historických krajinných celků jsou majetkoprávní vztahy v této oblasti značně různorodé. Převažuje soukromé vlastnictví a


73


majetek obcí – podle charakteru jednotlivých památek. Stav celků kulturní krajiny na území regionu je třeba hodnotit jako špatný, a to zejména vzhledem k absenci jakéhokoliv stupně plošné ochrany. Vyhlášení chráněné krajinné zóny Kouřimsko, která by zahrnovala řadu z těchto objektů, dosud zůstává pouze v návrhu. Jako přírodní památka je chráněna lipová alej u Zásmuk a několik jednotlivých památných stromů v této oblasti. Hodnotné krajinné celky na území Podlipanska dosud nebyly dostatečně identifikovány a zpracovány, a tak zůstávají veřejnosti prakticky neznámé. Neexistuje proto žádné povědomí o možnosti využití tohoto potenciálu pro účely cestovního ruchu.


74


2.3.9.

Památky lidové architektury

Obecná charakteristika Památky lidové architektury jsou na území Podlipanska zachovány v poměrně omezeném rozsahu. Tato skutečnost vychází z polohy regionu ve frekventované oblasti středních Čech, kde docházelo k rychlému přijímání změn životního stylu, vedoucích k odklonu od tradičního způsobu bydlení. Původní charakter zdejší venkovské architektury tak byl ve značné míře převrstven již na konci 19. století, a zvláště pak rozvojem nové vesnické zástavby v období první republiky ve 20. a 30. letech 20. století. Konečná podoba naprosté většiny vesnic regionu se zformovala ve druhé polovině 20. století, kdy mnoha necitlivě provedenými modernizačními úpravami často došlo k setření jejich historického rázu. Řada cenných ukázek lidové architektury v tomto období zcela zanikla, či byla znehodnocena. Dosud zachovalé celky lidové architektury tak na území Podlipanska najdeme pouze v několika lokalitách. Mezi nimi si největší pozornost zaslouží zástavba obcí Svatbín a Vrbčany, v níž se dodnes uplatňuje soubor zděných usedlostí z druhé poloviny 19. století. Další hodnotné soubory tohoto typu lidové architektury dosud najdeme v Milčicích a Mlékovicích. Do určité míry si autentický ráz uchovala i historická jádra Křečhoře, Dolních Krut, Bohouňovic, Malotic, Poboří a Třebovle. V některých lokalitách se velmi vzácně zachovaly i ukázky původní roubené architektury z 18. a počátku 19. století. Jedná se především o chalupy v Nesměni, Chotýši, Sedlištích a Kouřimi a špýchar v Zásmukách. Do skupiny lidové architektury tématicky náležejí i některé ukázky drobné sakrální architektury. Prakticky veškeré památky lidové architektury na území regionu jsou soukromým majetkem, pouze drobné sakrální památky z této skupiny jsou ve vlastnictví obcí. Stupeň ochrany lidové architektury na území Podlipanska je velmi nízký, a zdaleka nepokrývá skutečnou potřebu. Historické jádro Svatbína je od roku 1996 zahrnuto do památkového ochranného pásma, původní zástavba Vrbčan byla navržena k prohlášení za vesnickou památkovou zónu, všechny ostatní uvedené objekty nejsou vůbec chráněny jako kulturní památky.


75


Vzhledem k nízkému stupni poznání a odborného zhodnocení nejsou památky lidové architektury na území Podlipanska vůbec vnímány jako možné destinace cestovního ruchu. Z tohoto důvodu nejsou žádným způsobem propagovány, a nízké povědomí o jejich významu či existenci panuje i mezi místním obyvatelstvem. Nejohroženější památky Vzhledem k poměrně nízkému počtu zachovalých památek lidové architektury je jejich současný stav možno hodnotit jako vcelku uspokojivý. V přímém ohrožení však zůstávají zejména tyto objekty: Roubená chalupa v Sedlištích u Chotýše (soukromý majetek) – v areálu hospodářského dvora se zachovalo torzo barokní roubené chalupy, která byla pravděpodobně nejstarší zachovalou ukázkou lidové architektury na území Podlipanska. Dvě z obvodových stěn objektu byly odstraněny ve druhé polovině 20. století, zachováno zůstalo nádvorní a jedno boční průčelí s krovem. Zcela neznámá památka je přímém ohrožení své existence. Roubená chalupa v Kouřimi (Růžová ulice, soukromý majetek) – na území Malotického předměstí se nachází poslední zachovalá ukázka roubené architektury v Kouřimi. Objekt není památkově chráněn, a jeho současným majitelem jsou prováděny utilitární úpravy, vedoucí ke znehodnocení této jedinečné památky.


76


2.3.10. Památky historizující a moderní architektury

Obecná charakteristika Moderní architektura na území Podlipanska, tedy architektura devatenáctého a dvacátého století, hraje poměrně významnou roli v celkovém obrysu regionu. Na území Podlipanska se nachází významná skupina sakrálních staveb z devatenáctého století, z nichž jmenujme například pseudorománský kostel sv. Matouše v Maloticích z roku 1864, novogotická zásmucká pohřební kaple rodu Šternberků, na konci devatenáctého století se rovněž uskutečnila neobarokní úprava kostela Andělů Strážných v Kostelci nad Černými lesy. Za vrcholná díla této etapy bychom moli považovat soubor neogotických kostelů - Sv. Jiří v Lošanech, jehož autorem je pražský architekt Ludvík Labler, který pomáhal architektu Josefu Mockerovi s regotizací kolínského chrámu sv. Bartoloměje, kostel Nanebevzetí Panny Marie od stavitele Jana Krcha v Zásmukách z let 1900 - 1903, kostel sv. Jana Křtitele v Plaňanech od stavitele Františka Mikše z let 1901 – 1910, kostel sv. Václav v Pečkách od Bohuslava Štěrby z roku 1910. Architektonicky velmi kvalitní je pseudogotický kostelík Krista Spasitele, vybudovaný za podpory knížete Jana z Lichtenštejna v roce 1893. Kostelík navrhl architekt Josef Mocker, stavitele svatovítské katedrály v Praze. Pseudogotický mobiliář kostelíku vznikl kolem roku 1900. Výrazným zásahem do charakteru podlipanska byla snaha purizovat - tedy očistit již stávající sakrální stavby od “nevhodných“ přístaveb, vyjma svatobartolomějského chrámu v Kolíně se tato tendence nejvýznamněji promítla v přestavbách kouřimského chrámu sv. Štěpána. Jeho přestavba probíhala hned ve dvou etapách, jež obě zcela zásadně změnily původní charakter stavby. První vlna regotizace probíhala v letech 1876-1877 podle návrhů architekta Josefa Schulze, jehož jméno je spjato se stavbami Národního muzea nebo Rudolfina. V roce 1890 se uskutečnila úprava zvonice, vedl ji již zmiňovaný pražský architekt Josef Mocker. Druhou etapu regotizace chrámu vedl architekt Kamil Hilbert v letech 1903-1910. Chrám sv. Štěpána byl již tehdy velmi ceněn, proto na jeho regotizaci byli povolány nejváženější architekti své doby, přesto bychom mohli s některými jejich úpravami polemizovat.


77


Vyjma staveb sloužících náboženským účelům se stavěly i soukromé, veřejné nebo spolkové budovy. Za zmínku jistě stojí např. radniční budova v Pečkách od kolínského stavitele Jana Sklenáře z roku 1901 postavená v „renesančním slohu“, který byl hojně používán na utilitárních veřejných stavbách jakými byly radnice a hlavně tělocvičnySokolovny. Téměř v každé větší obci Podlipanska se nachází Sokolovna, nutno dodat, že málokdy je jejich stav utěšený, Jmenujme např. neorenesanční Sokolovnu v Pečkách, secesní Sokolovnu v Cerhenicích nebo pozdně fukcionalistickou Sokolovnu ve Velimi. Podlipansko se počátkem nového stalo kolbištěm moderní architektury. Na jeho území vzniklo hned několik revolučních staveb, jejichž kvalita dalece překračuje nejen hranice regionu, ale s přehledem obstojí i v evropském kontextu. Nejdříve byl postaven tzv. Zámeček - dílo představitele svérázné secesní architektury, inspirované folklorem - Dušana Jurkoviče z let 1908-1909 v Molitorově. Stavba je v soukromých rukou, jeho majitelka plánuje prostory částečně otevřít veřejnosti a snaží se nalézt další možné způsoby využití stavby. Architektonicky velmi významná je Bauerova vila v Libodřicích z let 1911 až 1912, jejímž autorem je architekt Josef Gočár. Pro své potřeby si ji nechal postavit místní statkář Adolf Bauer. Vila je velmi vzácným příkladem kubistické architektury, což už samo o sobě lze považovat za unikát. Dnes je libodřická vila majetkem Nadace českého kubismu. Díky tomu se jí postupně navrací její původní tvář, jež není pouhou architekturou, ale zcela ojedinělým celkem, kde architekt Gočár pamatoval na každý detail v domě. Dalším důležitým architektonickým počinem Podlipanska je práce architekta Jana Kotěry, novostavba dvojvily bratří Erwina a Otty Mandelíkových v Ratboři z let 19111915. Klasicizující stavba s dominantní kupolí ozdobenou sochami Ducha a Hmoty od pražského sochaře Jana Štursy. Dnes je tato vila v soukromém vlastnictví a byla adaptována na hotel s vyšším standardem. Interiér vily byl upraven dle potřeb hotelu, přesto si budova zachovala svůj velmi kvalitní architektonický ráz. V areálu stejné zahrady se nachází i tzv. Starý zámek, původně raně barokní tvrz jejíž poslední úpravu provedl již zmiňovaný architekt Kotěra, který citlivě propojil starobylou architekturu s moderním tvaroslovím. Dnes je tato budova v soukromém vlastnictví a její majitel (mimochodem přímý potomek původních majitelů) ji částečně pronajímá k bydlení.


78


Solitérním skvostem Podlipanska je evangelický kostel v Pečkách, jehož autorem je rodák z Kamhajku a žák Jana Kotěry, Oldřich Liska, jež v regionu - zejména v Kolíně, zanechal nesmazatelnou stopu. Exteriér kostela nese prvky eklektismu čerpající ho zejména z secese a moderny. Ovšem interiér kostela je velmi cenným příkladem kubistické architektury. Architekt pamatoval i na mobiliář kostela. Dvacátá léta s sebou společně se vznikem autonomního státu přinesla i značnou bytovou krizi, s níž se muselo i Podlipansko vyrovnat nárůstem bytových domů, jejichž kvalita musela mírně ustoupit kvantitě. Společným jmenovatelem byl tzv. konstruktivismus, tedy utilitární architektonické tvarosloví zcela pozbylo dekoru. Tuto tendenci nejlépe vystihuje Prokůpkův dům z dílny poděbradského stavitele Františka Tlapáka. V letech třicátých zasáhla Podlipansko vlna funkcionalismu. Nejkvalitnější stavbou této etapy je vila ředitele kolínské elektrárny Budila v Kostelci nad Černými lesy z let 1931-1933. Ve stejné lokalitě se nachází Občanská záložna od žáka Josefa Gočára a specialisty na projekci peněžních ústavů, Františka Stalmacha, rovněž z počátku 30tých let. Funkcionalistický názor přetrval i do čtyřicátých let, dokladem je funkcionalistická fara v Pečkách od stavitele Františka Čermáka. S nástupem druhé světové války nastal stavební útlum, který, bohužel, pokračoval i nadále v padesátých i začátku šedesátých let. Stavební aktivity se omezily na malý počet obytných domů postavených ve slohu socialistického realismu. Druhá půlka šedesátých let a celá léta sedmdesátá jsou ve znamení výstavby nových sídlišť panelových domů, jenž jen zřídka akceptovaly původní zástavbu nebo citlivě navazovaly na krajinu (Pečky, Velim). Celkově nastává doteď aktuální krize urbanismu. Většina sídel v Podlipansku trpí přístavbami nových tzv. satelitních čtvrtí nebo ulic (Plaňany, Kostelec n . Č. Lesy. Pečky, Radim, Chotutice). Vlastnická skladba památek historizující a moderní architektury je značně různorodá. U staveb z 2. pol. 19. stol. převažují jako vlastníci církve. Největší soubor tvoří kostely postavené nebo přestavené v historizujících slozích patřící římskokatolické církvi. Dalšími vlastníky veřejných staveb (radnice, školy) jsou dnes obce nebo krajské úřady. U rodinných domů vil je vlastnictví soukromé s výjimkou Libodřic, kde je kubistická vila v majetku nadace.


79


Vzhledem k tomu, že historizující a moderní architektura začala být chápána jako plnohodnotná součást kulturního dědictví teprve v nedávné době, byla i její propagace obecně upozaděna. Pokud se některé z těchto památek propagovaly pak pouze jednotlivě (dobrým příkladem je informační leták o evangelickém kostele v Pečkách). V rámci podnikatelských aktivit je také propagována dvojvila v Ratboři. (Chateu Kotěra). Jako příklad kvalitní propagace a marketingu je třeba jednoznačně v regionu vyzdvihnout Nadaci českého kubismu v Libodřicích, kde se této činnosti cíleně věnují. Nadace by se měla stát do budoucna jakýmsi centrem rozvoje propagace a marketingu moderních památek v regionu Podlipansko.


80


2.4.11. Nehmotné kulturní dědictví

Obecná charakteristika Nehmotné kulturní dědictví na území Podlipanska je mimořádně nosným, avšak obtížně přesně specifikovatelným tématem. Oblast je prostoupena značným kulturně historickým potenciálem, který se utvářel po dobu půldruhého tisíciletí. Již do období raného středověku sahá tradice dějin křesťanské civilizace a s nimi související církevní správy. Region byl působištěm tří zemských patronů – sv. Václava, Vojtěcha a Prokopa. Dále je dějištěm staletého působení řádu cisterciáků a řady předních šlechtických rodů – Jenštejnů, Říčanských, Mírků, Smiřických, Šternberků, Lichtenštejnů, Althanů a dalších. V pozdním středověku a raném novověku oblast proslula jako dějiště dvou z nejvýznamnějších bitev české historie – bitvy u Lipan (1434) a bitvy u Kolína (1757). Podlipansko je zároveň rodištěm či působištěm mnoha historických osobností nadregionálního významu. Průzkumu a prezentaci historických tradic v této oblasti se soustavně věnuje Regionální muzeum v Kolíně a Archiv výtvarného umění v Kostelci nad Černými lesy. V letech 2001 a 2002 byla v Kouřimi pod názvem „Kouřimský cechovní pořádek“ experimentálně rekonstruována barokní cechovní slavnost. Každoročně jsou pořádány vzpomínkové slavnosti k výročím bitvy u Lipan a bitvy u Kolína. Od roku 2006 je historická tradice regionu přibližována veřejnosti v rámci programu „Experimentální univerzita pro prarodiče a vnoučata“, pořádaného Vzdělávacím centrem Pečecka. Z etnografického hlediska dnes region nemá výraznější specifika, neboť jeho poloha uprostřed Čech v bezprostřední blízkosti Prahy již v 19. století znemožnila jejich trvalé uchování. Lidové zvykosloví však dosud přežívá v několika tradičních akcích komunitního rázu (velikonoční koleda, filipojakubské ohně - „pálení čarodějnic“, posvícení, mikulášská nadílka, vánoční nadílka), které jsou udržovány ve všech obcích. Již vzácněji se ovšem objevují organizačně náročnější akce jako je oslava konce masopustu nebo „Staročeské máje“. Náboženský podtext většiny dodnes udržovaných lidových zvyků ovšem v regionu pod vlivem pokročilé sekularizace obyvatelstva (zvláště u střední a mladší generace) prakticky vymizel. Zejména pod vlivem národopisných programů, pořádaných Muzeem lidových staveb v Kouřimi, se


81


v posledním desetiletí objevily v některých lokalitách pokusy o obnovu některých zaniklých zvyků (např. vynášení smrtky apod.), které jsou však pořádány organizovaně, a tak působí poněkud křečovitým dojmem. K nehmotnému kulturnímu dědictví Podlipanska náleží i specifické regionální produkty, které souvisejí s místními tradicemi zemědělské, řemeslné a průmyslové výroby. Signifikantním prvkem regionálního zemědělství je zvláště v západní a severovýchodní části Podlipanska ovocnářství, kterému se kromě Zemědělského družstva Podlipan Vitice věnuje i několik soukromých zemědělců. V oblasti však téměř zanikla oficiální výroba charakteristických ovocnářských produktů – moštů, konzervovaného ovoce, pálenek a pochutin. Lesnická tradice regionu, příznačná především pro jeho západní a jižní část, je udržována působením České zemědělské univerzity (jejího Školního lesního podniku) v Kostelci nad Černými lesy. Nejvýraznější řemeslnickou tradicí regionu je černokostelecké hrnčířství, jemuž se dodnes věnuje nevelký počet soukromých výrobců. Přetrvávající zájem veřejnosti o tento produkt ovšem dodnes dokazuje vysoká návštěvnost Tradičního keramického dne, pořádaného každoročně v Kostelci nad Černými lesy. Průmyslová výroba zemědělsky využívaného

regionu

byla

v minulosti

přirozeně

orientována

především

na

potravinářství. Z této tradice se vzkříšením činnosti černokosteleckého pivovaru společností Dej Bůh štěstí s. r. o. daří udržet pivovarnictví, které ovšem v tomto případě není orientováno pouze na samotnou výrobu, ale především populární prezentaci „pivovarnické a pivařské kultury“. Oproti tomu v regionu v 90. letech 20. století zcela zaniklo cukrovarnictví, které zde kdysi bylo velmi rozšířeným výrobním odvětvím.


82


Bitva u Lipan

Region Podlipanska je v obecném povědomí vnímán jako dějiště historicky významné bitvy u Lipan, k níž došlo 30. května 1434. Vlastní bojiště leží v katastru obce Vitice mezi vesnicemi Lipany a Hřiby, a v současnosti slouží jako zemědělsky využívaná půda. Bitvu samotnou připomíná památník z roku 1881, stojící na vrchu Lipská (367 m n. m.) jižně od Lipan, který je výraznou krajinnou dominantou. Problematice historických okolností bitvy se věnuje stálá expozice v Podlipanském muzeu v Českém Brodě. Pozemky na vlastním bojišti jsou soukromým majetkem, památník bitvy s příslušným pozemkem je ve vlastnictví Obce Vitice. Památník je objektem evidovaným v Ústředním seznamu kulturních památek. Vrch Lipská s památníkem je obecně známým památným místem, které je hojně navštěvováno veřejností. Důležitou roli v tomto směru hraje také přírodní atraktivita této lokality, z níž se otvírají daleké výhledy do okolní i vzdálené krajiny. Od počátku 90. let 20. století je zde pravidelně ve výroční den bitvy Obcí Vitice ve spolupráci s Církví československou husitskou a dalšími subjekty pořádána vzpomínková slavnost. Návštěvnost této akce dosahuje odhadem 200 – 300 osob, míra zájmu veřejnosti o toto místo po zbytek roku není bohužel sledována. Po území Lipan a vrchu Lipská je vedena tématicky zaměřená naučná stezka a značená cyklotrasa. Propagace bojiště bitvy u Lipan je však nedostatečná a není ji věnována prakticky žádná pozornost. Životnost této lokality jako destinace cestovního ruchu je umožněna jen díky obecnému povědomí o významu této dějinné události. Bitva u Kolína

Na území regionu Podlipanska leží dějiště bitvy u Kolína (zvané též bitva u Křečhoře), která se odehrála 18. června 1757. Vlastní, poměrně rozlehlé bojiště se nachází v okolí obce Křečhoř mezi obcemi Radovesnice I, Nová Ves I, Břežany I, Chocenice a Lošany. Události související s bitvou však zasáhly prakticky celou východní část regionu. Bitvu připomínají dva památníky z let 1840 – 1842 a 1898,


83


stojící na vrchu Bedřichov u Nové Vsi I a na návrší západně od Křečhoře. Oba památníky jsou díky své poloze výraznými krajinnými dominantami. Problematice historických okolností bitvy je věnována stálá expozice v Regionálním muzeu v Kolíně. Pozemky na bojišti jsou zemědělsky využívaným soukromým majetkem, památníky bitvy, evidované v Ústředním seznamu kulturních památek jsou společně s příslušnými pozemky ve vlastnictví obcí Nová Ves I a Křečhoř. Bojiště s památníky bitvy u Kolína je obecně známým památným místem, které je hojně navštěvováno veřejností. Od 90. let 20. století jsou zde pravidelně ve výroční den bitvy pořádány vzpomínkové slavnosti, jejichž návštěvnost dosahuje průměrně 3 000 osob. Slavnosti jsou pořádány příslušnými obcemi ve spolupráci s tématicky zaměřenými spolky přátel vojenské historie. V roce 2006 byl obcí Nová Ves I dokončen projekt Rozvoj a oživení turistické trasy "Krajem bitvy u Kolína", který byl zaměřen na zhotovení naučné trasy a kultivaci míst souvisejících s průběhem bitvy. Územím procházejí značené cyklotrasy. Propagaci bojiště bitvy u Kolína byla v posledním desetiletí věnována zvýšená pozornost. Využití této lokality jako destinace cestovního ruchu však dosud má značné rezervy. Shrnutí Kulturní dědictví – současné zachování a způsob využití – shrnutí Na území regionu Podlipansko ze zachovalo téměř pět set nemovitých památek, z nichž více než sto je evidováno Ústředním seznamem KP. K nemovitým památkám má přímou vazbu více než pět stovek evidovaných památek movitých. Stav památkového fondu regionu lze komplexně hodnotit spíše jako špatný. Celkovou rekonstrukcí za uplynulých deset let prošlo či prochází pouze několik objektů (zámek v Kostelci nad Černými lesy, kostel sv. Štěpána v Kouřimi, zámek v Bečvárech apod.), přičemž většinou je prováděna pouze základní údržba, někdy spojená se záchrannými akcemi (zámek v Zásmukách, kostel N. Trojice v Drahobudicích), či dílčími opravami většího rozsahu („střešní programy“, rekonstrukce fasád apod.). Nejvíce ohroženými skupinami památek jsou bývalá šlechtická sídla a dvory, a také drobné sakrální, zejména sochařské památky. Z první skupiny je třeba upozornit


84


zejména na katastrofální stav tvrze v Hradeníně a zámků v Radovesnicích a Polních Voděradech, které navzdory značné historické a umělecké hodnotě stojí na pokraji zániku. V přímém ohrožení své existence jsou rovněž dvory ve Voteleži, Třebovli a Kbelu. Mezi drobnými sakrálními památkami patří k nejohroženějším pozoruhodné soubory barokních soch světců v Klášterní Skalici, Zásmukách a Polních Voděradech, a dále některé z dalších památek této skupiny zejména v jižní části regionu. Ve značném ohrožení jsou také památky moderní architektury, jejichž hodnoty nejsou většinou veřejností plně vnímány, a tak dochází k jejich degradaci nevhodnými stavebními úpravami. Velice zanedbanou složkou historického dědictví regionu jsou pozoruhodné celky kulturní krajiny s urbanistickými a technickými památkami (stromořadí, staré cesty, rybniční a mlýnské soustavy, mosty, železniční trati aj.), které vyžadují komplexně vedenou revitalizaci. Způsob využití památkového fondu na území regionu je zaměřen převážně účelově, přičemž je s ohledem na kvalitu a atraktivitu místního kulturního dědictví alarmující zanedbatelná míra jeho využívání a prezentace pro rozvoj cestovního ruchu. Z církevních památek je veřejnosti pro účely prohlídky zpřístuňován pouze kostel sv. Štěpána v Kouřimi, a příležitostně též evangelický kostel v Pečkách a kostely sv. Václava ve Vrbčanech a Zvěstování P. Marie v Plaňanech. Bez trvalého využití je františkánský klášter v Zásmukách, k nevhodným utilitárním účelům slouží unikátní komplex bývalého kláštera cisterciáků v Klášterní Skalici. Velmi problematickou otázkou zůstává vzhledem k nízké úrovni religiozity zdejšího obyvatelstva skutečná míra využití venkovských kostelů a farních budov. Z někdejších šlechtických sídel na Podlipansku je veřejnosti v omezené míře zpřístupňován pouze zámecký areál v Zásmukách, další zámky, tvrze a dvory slouží k rozvoji podnikatelských aktivit, bydlení, či jako zařízení sociální péče (Svojšice, Červený Hrádek) a vzdělávací zařízení (Kostelec nad Černými lesy). Pro podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu je využíván Nový zámek v Ratboři. Bez využití dosud zůstávají zámky, tvrze a dvory v Radovesnicích, Polních Voděradech, Hradeníně, Lošanech, Třebovli, Dobrém Poli, Kbelu, Voteleži aj. Z mnoha technických památek regionu začíná pro účely cestovního ruchu sloužit pouze areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Turisticky nejvíce navštěvovanou destinací z oblasti kulturního dědictví je Muzeum lidových staveb v Kouřimi, za nímž se se značným odstupem umisťuje Muzeum Kouřimska v Kouřimi a Muzeum hrnčířství v Kostelci nad Černými lesy. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

85


Pro zřízení Muzea kubistického designu je připravována Bauerova vila v Libodřicích. Žádný z památkových objektů regionu nemá dostatečně rozvinutou a funkční strategii PR aktivit. Poněkud obtížně uchopitelným tématem je míra zachování a využití nehmotného kulturního dědictví Podlipanska. Mimořádně bohatá historická tradice regionu je místním obyvatelstvem vnímána pouze částečně (Kouřim, Vrbčany, bitva u Lipan, bitva u Kolína apod.), přežívající lidové zvyky si vesměs neuchovaly etnograficky pozoruhodná specifika. Z tradičních regionálních produktů je jako signifikantní vnímáno veřejností pouze černokostelecké hrnčířství. Z objemu místní zemědělské výroby si výlučné postavení uchovává ovocnářství, u něhož však prakticky zmizela kdysi významná návaznost na výrobu tradičních potravinářských produktů.


86


3. ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 3.1.

Statistické vyhodnocení dotazníků

Dotazníková analýza se zaměřila na různé typy subjektů. Zásadní a samostatnou skupinou zájmu byly církevní památky. Samostatná studie, jež obsahovala podrobný soupis, analýzu využitelnosti či aktuálního stavu, byla předložena kolínskému vikariátu a konzultována s ing. Petrem Čechem. Výsledky této studie jsou začleněny do kapitoly věnované obcím. Třemi druhy dotazníků, byly osloveny tři různé subjekty: Obec, Právnická osoba a Občan zastoupené v poměru - Obce 41 respondentů; Právnická osoba 33 respondentů; Občané 46 respondentů. Celkově bylo osloveno subjektů 120 subjektů. Dotazníky byly rozesílány poštou, každá zásilka obsahovala rovněž kolkovanou obálku se zpáteční adresou. Na dotazník nejvíce reagovaly obce, ačkoliv jich odpověděla necelá polovina oslovených. Druhými, v počtu reakcí na dotazník, byli občané, kteří jsou vlastníky památek. Nejmenší odezvu na dotazník byla zaznamenána v kategorii - Právnická osoba. Z 33 oslovených odpověděly na dotazník pouze 4 subjekty, proto byly do vyhodnocení zahrnuti pouze okrajově, neboť tento vzorek nedostatečně reprezentuje situaci. Statistické vyhodnocení dotazníků podle počtu subjektů, které odpověděly obec

Právnická osoba

osloveno

osloveno

odpovědělo

odpovědělo


87


občan

osloveno odpovědělo

50 45 40 35 30

obec právnická osoba občan

25 20 15 10 5 0

osloveno

odpovědělo


88




Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle


Žabonosy

Nová Ves I


Vitice

Kouřim

Křečhoř

Svojšice

Libodřice Krychnov



Kbel


Pašinka


Bečváry

Barchovice


Horní Kruty

Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko Dobrovolný svazek obcí regionu Pečecko Region Pod Chlumem Kostelec nad Černými lesy

Poměrné zastoupení kulturních památek v mikroregionech

Kostelec n.Č.l. Pod Chlumem Kouřimsko Pečecko

0

50

100


150

200

250

89


Památky románského a gotického slohu na území Podlipanska Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim


Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle

Žabonosy

Nová Ves I


Vitice

Křečhoř

Kostelec nad Černými lesy Kouřim

Svojšice

Libodřice Krychnov



Kbel


Kořenice Zásmuky

Pašinka

Ratboř

Bečváry

Barchovice


Horní Kruty

Památky renesance a baroka na území Podlipanska Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim


Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle Vitice Kostelec nad Černými lesy

Žabonosy

Nová Ves I

Zalešany Klášterní Skalice Kouřim

Křečhoř

Libodřice Svojšice Radovesnice I Krychnov Lošany Polní Voděrady Pašinka Toušice Kbel Dolní Chvatliny

Malotice


Barchovice Horní Kruty

Bečváry



90


Památky 19. a 20. Století na území Podlipanska



Vrbčany

Velim


Žabonosy

Nová Ves I


Křečhoř




Kbel


Kořenice Zásmuky

Barchovice

Horní Kruty

Pašinka

Ratboř

Bečváry



91


Za nejohroženější památky uvedené skupiny lze na území regionu označit tyto objekty:



Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle Kostelec nad Černými lesy

Žabonosy Zalešany Klášterní Skalice

Vitice

Kouřim

Nová Ves I Křečhoř


Malotice



Bečváry


Nejohroženější památky


92


3.2. Obce Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim

Dobřichov Cerhenice Velim

Vrbčany Plaňany Třebovle Kostelec nad Černými lesy

Žabonosy

Nová Ves I


Vitice

Kouřim

Svojšice

Křečhoř Libodřice Krychnov

Radovesnice I Lošany Polní Voděrady Pašinka Toušice Kbel Dolní Chvatliny

Malotice



Bečváry


Obce, které na dotazník neodpověděly


93


Podrobné vyhodnocení dotazníku Obce 1. Naše obec je majitelem kulturní památky (památek), evidované v Ústředním seznamu KP a) Ano, v majetku obce jsou méně než tři památkové objekty b) Ano, v majetku obce jsou více než tři památkové objekty c) V majetku obce nejsou žádné památkové objekty, evidované Ústředním seznamem KP (v tomto případě dále označte jen položky 11 – 15

C

A B

B

C

A 0

5

10

2. Památkový objekt (objekty) je v majetku (užívání) obce a) Více než patnáct let b) Více než pět let c) Méně než pět let

C C

B A

B A 0

5

10


15

94


3. K tomuto objektu (objektům) má naše obec vztah: a) Váží si jej a všemi způsoby usiluje o jeho zachování v pokud možno nejvíce autentické podobě (funkci přizpůsobuje objektu). b) Váží si jej jako užitkového objektu, u něhož je třeba zachovat základní památkovou podstatu, ale zároveň je třeba přizpůsobit současnému či plánovanému účelu (objekt přizpůsobuje funkci). c) Je pro nás neúměrnou přítěží, ale snažíme se jej odpovídajícím způsobem využívat a udržovat. d) Je pro nás neúměrnou přítěží, a proto uvažujeme o jeho pronájmu nebo prodeji či převedení do vlastnictví jiného subjektu. e) Žádná z uvedených možností.

E

E

D

D

C

C

B

B

A

A 0

5

10

4. K financování rekonstrukce a údržby památkového objektu (objektů) v majetku obce jsme dosud využili dotace z fondů: a) Středočeského kraje b) Ministerstva kultury ČR c) Evropské unie d) Jiné

E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

2

4

6


8

95


5. Možnost čerpání dotací považujeme za: a) Snadnou b) Nepříliš složitou c) Spíše obtížnou d) Nedosažitelnou e) Nepotřebujeme ji E E

D

D

C

C B

B

A A 0

2

4

6

8

6. Současné využití objektu (objektů): a) Kulturní zařízení b) Zařízení sociální péče c) Vzdělávací zařízení d) Pronájem podnikatelskému subjektu e) Pronájem bytových prostor f) Sakrální objekt g) Jiné využití h) Žádné využití

H

G

G G

E

E D

C

C B

A 0

2

4

6


8

A

96


7. Poměr využití objektu (objektů): a) využitý je celý objekt b) využita je více než polovina c) využita je méně než polovina

C

C B

B

A

A 0

5

10

8. Plánované (budoucí) využití objektu (objektů):Kulturní zařízení a) Zařízení sociální péče b) Vzdělávací zařízení c) Pronájem podnikatelskému subjektu d) Pronájem bytových prostor e) Sakrální objekt f) Jiné využití g) Žádné využití h) Neuvažujeme o něm I H

I

G

H G

F

F

E

E D

D

C C

B A

B A 0

2

4

6


8

97


9. V případě úplného nebo částečného využití objektu (objektů) pro cestovní ruch se v současnosti jedná o tyto aktivity: a) Zpřístupnění pro veřejnost formou komentované či volné prohlídky b) Muzejní či galerijní expozice c) Kulturní programy d) Ubytování e) Stravování f) Agroturistika g) Kongresová turistika h) Služby pro cykloturisty i) Jiné využití

I H

I H G F E D C B A

G F E D C B A 0

1

2

3


4

5

98


10. V případě plánovaného úplného nebo částečného využití objektu (objektů) pro cestovní ruch se bude jednat o tyto aktivity: a) Zpřístupnění pro veřejnost formou komentované či volné prohlídky b) Muzejní či galerijní expozice c) Kulturní programy d) Ubytování e) Stravování f) Agroturistika g) Kongresová turistika h) Služby pro cykloturisty i) Jiné využití

I H I H G F E D C B A

G F E D C B A 0

1

2


3

4

5

99


11. Na území naší obce se nachází nevyužitý či nedostatečně využitý historický objekt (nejen objekty evidované v Ústředním seznamu KP), který není v obecním majetku a) Takový objekt (objekty) se zde nachází, a obec usiluje o jeho získání a využití pro své potřeby. b) Takový objekt (objekty) se zde nachází, a obec se snaží jej v budoucnosti využívat ve spolupráci s majitelem c) Takový objekt (objekty) se zde nachází, a obec by podpořila jeho prodej (převod) novému majiteli, který jej bude využívat d) Takový objekt (objekty) se zde nachází, ale obec nemá možnost nebo zájem ovlivnit zacházení s ním e) Takový objekt se na území naší obce nenachází

E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

5

10

15

12. Spolupráce s majiteli památkových objektů na území naší obce a) Dotace obce na údržbo objektu b) Pořádání společenských kulturních programů c) Bezplatné poskytování prostor pro obecní účely d) Bezplatné poskytování prostor v památkovém objektu v majetku obce pro kulturní účely e) Společná propagace f) Obec s majiteli památkových objektů nespolupracuje

F F

E

E

D

D

C

C B

B

A

A 0

2

4

6


8

100


13. Naše obec je pořadatelem nebo spolupořadatelem programů se vztahem k místnímu kulturnímu dědictví. a) Oslavy historických výročí, b)Výstavy k historickým výročím, c)Dny evropského kulturního dědictví, d)Dny památek, e)Historické slavnosti, f)Tradiční trhy a jarmarky, g)Koncerty a festivaly staré hudby, h)Církevní slavnosti, i) Masopust, j) Velikonoční programy, l)Staročeské máje, m)Letnice, n)Dožínky, o)Poutě, p)Posvícení, q) Vánoční programy, r) Jiné programy se vztahem k místnímu kulturnímu dědictví Žádné programy se vztahem k místnímu kulturnímu dědictví R Q R Q P O N M L K J I H G F E D C B A

P O N M L K J I H G F E D C B A 0

2

4


6

8

101


14.Současné propagace kulturního dědictví (nebo konkrétního objektu) v obci: a) propagace v katalogu celostátních Dnů kulturního dědictví b) Publikace či jiná tématicky zaměřená tiskovina vydaná po roce 2000 c)Pohlednice d) Webové stránky e) Turistická známka f) Jiná aktivita g) Žádná propagace G

G

F

F

E

E

D

D

C

C

B

B A

A 0

5

10

15

15. Naše obec má vypracovaný strategický plán (projekt) na využití místního kulturního dědictví pro účely cestovního ruchu a) Tento plán (projekt) je stále aktuální a průběžně se realizuje b) Tento strategický plán (projekt) již není aktuální a bylo by třeba vypracovat nový c) Tento strategický plán (projekt) již není aktuální, ale o vypracování nového již neuvažujeme

C

C B

B

A

A 0

2

4


6

102


16. Naše obec nemá vypracovaný strategický plán (projekt) na využití místního kulturního dědictví pro účely cestovního ruchu a) O zpracování této strategie uvažujeme, protože by mohla pomoci k dalšímu rozvoji obce b) Tento strategický plán naše obec nepotřebuje

B A

B A 0

5

10

15

17. V případě vzniku regionálních projektů, týkajících se využití, záchrany a propagace kulturního dědictví Podlipanska: a) Naše obec má o takový typ projektů zájem b) Naše obec nemá o takový typ projektů zájem c) Máme zájem zúčastnit se strategického plánovaní na téma záchrany, využití a propagace kulturního dědictví Podlipanska. d) Nemáme zájem zúčastnit se strategického plánování

D D

C

C B

B

A

A 0

5

10


15

103


3.3. Právnické osoby 1. Památkový objekt je v majetku (užívání) našeho zařízení (společnosti) a) Více než patnáct let b)Více než pět let c)Méně než pět let

C

C B

B

A

A 0

1

2

3

4

2. K tomuto objektu má naše zařízení (společnost) vztah: a)Váží si jej a všemi způsoby usiluje o jeho zachování v pokud možno nejvíce autentické podobě (funkci přizpůsobuje objektu). b) Váží si jej jako užitkového objektu, u něhož je třeba zachovat základní památkovou podstatu, ale zároveň je třeba přizpůsobit současnému či plánovanému účelu (objekt přizpůsobuje funkci). c) Je pro nás neúměrnou přítěží, ale snažíme se jej odpovídajícím způsobem využívat a udržovat. (jiný objekt pro naši činnost nemáme bohužel k dispozici) d) Je pro nás neúměrnou přítěží, a proto pro naši činnost usilujeme (budeme usilovat) o získání vhodnějšího objektu. e) Žádná z uvedených možností E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

1

2

3


4

104


3. K financování rekonstrukce a údržby objektu jsme dosud využili dotace z fondů: a) Středočeského kraje b) Ministerstva kultury ČR c) Evropské unie d) Jiné e) Žádné

E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

1

2

3

4. Možnost čerpání dotací považujeme za: a) Snadnou b) Nepříliš složitou c) Spíše obtížnou d) Nedosažitelnou e) Nepotřebujeme ji E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

2

4


6

105


5. Současné využití objektu: a) Kulturní zařízení b) Zařízení sociální péče c) Vzdělávací zařízení d) Podnikání b1) Cestovní ruch a přidružené aktivity b2) Pronájem bytových prostor b3) Obchodní činnost b4) Průmyslová výroba b5) Zemědělská výroba b6) Skladovací prostory b7) Jiné podnikatelské aktivity e) Jiné využití f) Žádné využití

E d5 d3 D A 0

1


2

3

4

F E d7 d6 d5 d4 d3 d2 d1 D C B A

106


6. Poměr využití objektu: a) využitý je celý objekt b) využita je více než polovina c) využita je méně než polovina

C

C B

B

A

A 0

1

2

3

4

7. Současné propagace kulturního dědictví (nebo konkrétního objektu) v obci: a) propagace v katalogu celostátních Dnů kulturního dědictví b) Publikace či jiná tématicky zaměřená tiskovina vydaná po roce 2000 c)Pohlednice d) Webové stránky e) Turistická známka f) Jiná aktivita g) Žádná propagace G

G

F

F

E

E

D

D

C

C

B

B A

A 0

1

2

3


4

107


8. Plánované (budoucí) využití objektu: a) Kulturní zařízení b) Zařízení sociální péče c) Vzdělávací zařízení d) Podnikání b1) Cestovní ruch a přidružené aktivity b2) Pronájem bytových prostor b3) Obchodní činnost b4) Průmyslová výroba b5) Zemědělská výroba b6) Skladovací prostory b7) Jiné podnikatelské aktivity e) Jiné využití f) Neuvažujeme o něm

F D7 D5 D3 D1 C A 0

1


2

3

4

F E D7 D6 D5 D4 D3 D2 D1 D C B A

108


9. V případě úplného nebo částečného využití objektu pro cestovní ruch se v současnosti

jedná o tyto aktivity: a) Zpřístupnění pro veřejnost formou komentované či volné prohlídky b)Muzejní či galerijní expozice d) Kulturní programy e) Ubytování f) Stravování g) Agroturistika h) Kongresová turistika i) Služby pro cykloturisty j) Jiné využití I

I H G F E D C B A

G E C A 0

1

2


3

4

109


10. V případě plánovaného úplného nebo částečného využití objektu pro cestovní ruch se bude jednat o tyto aktivity: a)Zpřístupnění pro veřejnost formou komentované či volné prohlídky b) Muzejní či galerijní expozice c) Kulturní programy d) Ubytování e) Stravování f) Agroturistika g) Kongresová turistika h) Služby pro cykloturisty i) Jiné využití

I

I H G F

G E C A 0

0,5

1

1,5

2

2,5

E D C B A

11. V případě využití objektu pro cestovní ruch je možné uvažovat o zapojení do regionálních projektů, týkajících se využití, záchrany a propagace kulturního dědictví Podlipanska: a) Máme o takový typ projektů zájem b) Nemáme o takový typ projektů zájem c) Máme zájem zúčastnit se strategického plánovaní na téma záchrany, využití a propagace kulturního dědictví Podlipanska. d) Nemáme zájem zúčastnit se strategického plánování

D D

C

C B

B

A

A 0

2

4


6

110


3.4. Občané 1.Památkový objekt jsem do svého majetku získal(a): a) jako rodinný majetek (restituce, dědictví, dar příbuzných apod.) b) koupí nebo darováním od jiného subjektu c) jiným způsobem

C

C B

B

A

A 0

5

10

2. K tomuto objektu mám vztah: a) Vážím si jej a všemi způsoby usiluji o jeho zachování v pokud možno nejvíce autentické podobě (funkci přizpůsobuji objektu). b) Vážím si jej jako užitkového objektu, u něhož je třeba zachovat základní památkovou podstatu, ale zároveň je třeba přizpůsobit současnému či plánovanému účelu (objekt přizpůsobuji funkci). c) Je pro mě neúměrnou přítěží, ale z emotivních či praktických důvodů se snažím jej odpovídajícím způsobem využívat a udržovat. d) Je pro mě neúměrnou přítěží, a rád bych se jej v budoucnosti zbavil(a). e) Žádná z uvedených možností

E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

5


10

111


3. K financování rekonstrukce a údržby objektu jsem dosud využil(a) dotace z fondů: a) Středočeského kraje b) Ministerstva kultury ČR c) Evropské unie d) Jiné e) Žádné E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

2

4

6

8

4. Možnost čerpání dotací pro mě považuji za: a) Snadnou b) Nepříliš složitou c) Spíše obtížnou d) Nedosažitelnou e) Nepotřebuji ji E E

D

D

C

C B

B

A

A 0

2

4

6


8

112


5. Současné využití objektu: a) Bydlení a1) Vlastní a2) Pronájem b) Podnikání b1) Cestovní ruch a přidružené aktivity b2) Obchodní činnost b3) Průmyslová výroba b4) Zemědělská výroba b5) Skladovací prostory b6) Jiné c) Žádné

C B5 B3 B1 A2 A 0

2

4

6

8

C B6 B5 B4 B3 B2 B1 B A2 A1 A

6. Poměr využití objektu: a) využitý je celý objekt b) využita je více než polovina c) využita je méně než polovina

C

C B

B

A

A 0

2

4

6


8

113


7. Plánované využití objektu: a) Bydlení a1) Vlastní a2) Pronájem b) Podnikání b1) Cestovní ruch a přidružené aktivity b2) Obchodní činnost b3) Průmyslová výroba b4) Zemědělská výroba b5) Skladovací prostory b6) Jiné c) Neuvažuji o něm C

C B6

B5

B5 B4 B3

B3

B2

A2

B1 B A2

A

A1 A

B1

0

2


4

6

114


8. Současné propagace kulturního dědictví (nebo konkrétního objektu) v obci: a) propagace v katalogu celostátních Dnů kulturního dědictví b) Publikace či jiná tématicky zaměřená tiskovina vydaná po roce 2000 c)Pohlednice d) Webové stránky e) Turistická známka f) Jiná aktivita g) Žádná propagace

H G

G F

E

E D C

C

B A

A 0

2

4

6

9. V případě využití objektu pro cestovní ruch se v současnosti jedná o tyto aktivity: a)Zpřístupnění pro veřejnost formou komentované či volné prohlídky b) Muzejní či galerijní expozice c) Kulturní programy d) Ubytování e) Stravování f) Agroturistika g) Kongresová turistika h) Služby pro cykloturisty

G

G

F

F

E

E

D

D

C

C B

B

A

A 0

2

4

6


8

115


10.V případě plánovaného využití objektu pro cestovní ruch se bude jednat o tyto aktivity: a)Zpřístupnění pro veřejnost formou komentované či volné prohlídky b) Muzejní či galerijní expozice c) Kulturní programy d) Ubytování e) Stravování f) Agroturistika g) Kongresová turistika h) Služby pro cykloturisty

H G

G F

E

E D C

C

B A

A 0

2

4

6

11. V případě využití objektu pro cestovní ruch je možné uvažovat o zapojení do regionálních projektů, týkajících se využití, záchrany a propagace kulturního dědictví Podlipanska: a) Mám o takový typ projektů zájem b)Nemám o takový typ projektů zájem c)Mám zájem zúčastnit se strategického plánovaní na téma záchrany, využití a propagace kulturního dědictví Podlipanska. d) Nemám zájem zúčastnit se strategického plánování

D D

C

C B

B

A

A 0

5

10


15

116


3.5.

Církevní památky

Církevní památky na území Podlipanska-Na území Podlipanska se celkem nachází třicet dva kostelů a větších kaplí, devatenáct far s pozemky a hospodářskými budovami a tři bývalé kláštery (včetně reliktů zaniklého cisterciáckého proboštství v Kouřimi). Převážná většina objektů leží na území Arcidiecéze pražské, a je spravována Římskokatolickými farnostmi Pečky, Kostelec nad Černými lesy, Uhlířské Janovice a Kolín, sdruženými v kolínském vikariátu. Výjimkou je kostel Nanebevzetí P. Marie a fara v Kostelní Lhotě, které leží na území Královéhradecké diecéze, a jsou spravovány Římskokatolickou farností Poděbrady (vikariát poděbradsko-kutnohorský). Jeden kostel a dvě kaple (Kouřim, Poboří) jsou majetkem obcí, bývalý klášter cisterciáků v Klášterní Skalici, pozůstatky proboštství v Kouřimi a kaple Narození P. Marie v Lipách u Zásmuk jsou soukromým majetkem. Církevní památky románského a gotického slohu na území Podlipanska



Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle

Žabonosy

Nová Ves I


Vitice Kostelec nad Černými lesy

Kouřim

Křečhoř




Kbel


Kořenice Zásmuky

Barchovice

Horní Kruty


Pašinka

Ratboř

Bečváry


117


Církevní památky baroka na území Podlipanska



Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle

Žabonosy

Nová Ves I



Kouřim

Křečhoř


Malotice


Bečváry

Barchovice


Horní Kruty

Církevní památky 19. a 20. století na území Podlipanska



Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle


Žabonosy

Nová Ves I


Vitice

Kouřim

Křečhoř

Svojšice

Toušice

Libodřice Krychnov

Polní Voděrady Dolní Chvatliny

Malotice

Kořenice Zásmuky

Barchovice

Horní Kruty


Radovesnice I Lošany Kbel

Pašinka

Ratboř

Bečváry


118


Míra a způsob současného využití církevních památek v regionu odráží nízkou úroveň religiozity místního obyvatelstva. K římskokatolickému vyznání se na území Podlipanska hlásí jen 18,1 % obyvatel.



Vrbčany

Velim


Žabonosy

Nová Ves I


Křečhoř

Libodřice Radovesnice I Krychnov Lošany Polní Voděrady Pašinka Toušice Kbel Dolní Chvatliny Svojšice

Malotice



Bečváry


Katolické kostely s bohoslužbami více jak 2x týdně Katolické kostely s bohoslužbami 1x týdně Katolické kostely pro veřejnost zavřené


119


Míra využití farních budov Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim


Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle



Kouřim



Malotice



Bečváry


Fary využívané k původním účelům Fary pronajaté soukromým osobám Fary zcela bez využití

Celkově lze stav památek katolické církve na území Podlipanska označit za špatný – a to především z důvodu letitého zanedbání údržby v době socialismu. Přesto lze velmi kladně hodnotit skutečnost, že v 50. – 80. letech 20. století žádná z těchto památek nezanikla, či nebyla programově zničena. Z kostelů se významnějších oprav od 90. let 20. století dočkaly převážně ty nejvyužívanější, či nejvíce ohrožené. Rekonstrukce se však z důvodu nedostatku finančních prostředků většinou omezily pouze na nejnutnější realizace. Komplexněji vedenými akcemi byly především rekonstrukce kostelů sv. Štěpána v Kouřimi a sv. Andělů Strážných v Kostelci nad Černými lesy.


120


Za nejohroženější památky uvedené skupiny lze na území regionu označit tyto objekty:



Vrbčany

Velim



Vitice

Kouřim



Malotice



Bečváry


Nejohroženější památky Ohrožené památky • Kostel sv. Václava v Žabonosech (majetek Římskokatolické farnosti Pečky) • Areál bývalého kláštera cisterciáků v Klášterní Skalici (soukromý majetek) • Areál kostelů a bývalého děkanství v Plaňanech (majetek Římskokatolické farnosti Pečky) • Areál kostela N. Trojice v Drahobudicích (majetek Římskokatolické farnosti Uhlířské Janovice) • kostel sv. Jiří a faru v Lošanech • kostel Božího těla a sv. Václava v Křečhoři • kostel sv. Bartoloměje v Třebovli • kostel sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách • kostel Navštívení P. Marie v Polních Voděradech • kostel sv. Matouše v Maloticích • kostel sv. Jakuba v Ratenicích • kostel Nanebevzetí P. Marie v Kostelní Lhotě • arciděkanství v Kouřimi


121


Památky reformovaných církví na území Podlipanska Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Dobřichov Radim Cerhenice Vrbčany


Vitice

Velim

Plaňany Třebovle Žabonosy Zalešany Klášterní Skalice Kouřim



Malotice



Bečváry


Československá církev husitská Církev českobratrská evangelická

K příslušnosti k Církvi českobratrské evangelické a Církvi československé husitské se dnes na území Podlipanska hlásí pouze 2,1 a 1,2 % obyvatel. Ve srovnání s dalšími památkami regionu lze stav zdejších památek reformovaných církví hodnotit jako dobrý. Žádný z uvedených objektů se v současnosti nenachází v havarijním stavu. Průběžně jsou prováděny udržovací práce i rozsáhlejší rekonstrukce (např. kostel ve Velimi). Povědomí o využitelnosti této skupiny památek jako turistické destinace je mezi veřejností velmi nízké, a převážně se soustřeďuje pouze na členy příslušných církevních komunit. Evangelické kostely ve Velimi a Pečkách jsou na požádání zpřístupňovány k prohlídkám, které však většinou souvisejí s jinými zde pořádanými aktivitami (bohoslužby, koncerty apod.). Počet návštěvníků není sledován. Propagace kostelů je zaměřena rovněž především na potřeby místních komunit. Pouze v případě kubistického kostela v Pečkách začaly být v nedávné době provozovány aktivity,


122


vedoucí ke zviditelnění památky širší veřejnosti (propagační letáky, pohlednice atd.). V rámci celostátního programu Dnů evropského dědictví (European Heritage Days) dosud žádná z památek této skupiny nebyla prezentována veřejnosti.

3.2.

Závěry

S odezvou se dotazník setkal u obcí, které mají na svém katastrálním území více jak tři památkově chráněné objekty a u občanů- majitelů kulturních památek, kteří získali památkový objekt v rámci restituce jako rodinný majetek a dále i občané, jež si památkový objekt koupili do osobního vlastnictví nebo jim byl darován. Zástupci obcí si z převážné většiny váží kulturních památek na usilují o jejich zachování pokud možno v autentické podobě. Většina dotazovaných obcí také již žádala o finanční podporu na údržbu památkových objektů zejména u Ministerstva kultury ČR a Evropské Unie. Soukromí majitelé kulturních památek o finanční dotaci žádali jen ojediněle a považují její získání za velmi složité. Z dotazníku rovněž, bohužel, vyplývá, že kulturní památky nejsou nijak využívány a to ani z části. Obce ani občané nemají příliš ostrou představu, jakým způsobem by měla být památka využita. Zcela tristní je přístup k propagaci, v regionu je jí

věnována minimální pozornost,

soustředí

se

nanejvýš na soukromou dobrovolnickou aktivitu (pohlednice, texty o památce), omezenou pouze na objekt samotný. Téměř jedinou propagací jsou internetové stránky, okrajově pohlednice. Zřetelně se rýsuje akutní absence jakékoliv tiskoviny týkající se regionu a jeho kulturních památek. Obce ani soukromí majitelé se téměř nezapojují do Dnů evropského dědictví ani dalších kulturních a společenských programů. Z tradičních slavností se ve obcích drží pouze Posvícení. Velkým posláním studie je zjištění, že respondenti, kteří reagovali na dotazník mají zájem o strategické plánování a cítí, že stávající situace není správná a cítí potřebu ji změnit.


123


4. SWOT ANALÝZA 4.1. Účastníci SWOT analýzy Zápis z jednání SWOT analýza ze dne 9. 11. 2006-11-13 Vzdělávací centrum Pečecka.

Za občanské sdružení Památky pro život byli přítomni: Mgr. Jindřich

Záhorka, Mgr. Vladimír Rišlink, Mgr. Klára Zubíková. Účastníci se představili a krátce charakterizovali subjekty, které zastupují. Mgr. Vladimír Rišlink představil cíle a cílové skupiny projektu a podrobně vyjmenoval nevýznamnější skupiny kulturního dědictví regionu Podlipansko v návaznosti na jejich lokalizaci. Archeologické památky, Církevní památky ( katolické kostely, fary a kláštery, ve vztahu k dějinám církevní správy), Drobná šlechtická sídla ( tvrze, dvory, menší zámky, zámečky), Lokální legendy a tradice, Město Kouřim, Zásmuky, Kostelec nad Černými lesy, Památky evangelické církve, Soubory lidové architektury, Historická krajina ( drobná sakrální architektura, komponované krajinné celky, rybníky), Moderní architektura, Technické památky (železnice, mlýny, průmyslová výroba aj.), Čertova brázda, Bitva u Lipan, Bitva u Kolína, Rodáci, Hrnčířství, Ovocnářství, Potravinářská výroba Mgr. Jindřich Záhorka rekapituloval závěry integrované strategické studie Kvalita života a konstatoval, že tato studie potřebuje dopracovat v oblasti záchrany využití kulturního dědictví, především z toho důvodu, že toto téma je dominantní pro region Podlipansko.


124


Presenční listina účastníků Andrle Jiří, Akad, arch.

Hotel Zvon Kostelec n Č. l.

Bodnárová Petra

Nadace českého kubismu- Bauerova vila

Čech Petr

Vikariát Kolín – římskokatolická církev

Dvořák Jaroslav

Cisterciácké proboštství

Dvořáková Marie, Ing.

Cisterciácké proboštství

Hauzner Miroslav

Hospodářství Hauzner

Hauznerová Dagmar

Hospodářství Hauzner

Helingerová Helena

Nadace českého kubismu- Bauerova vila

Hůla Jiří

Archív výtvarného umění Kostele n. Č. l.

Jelínková Blanka

S.O.-J.K. – Bucephalos, Hipoterapie , Nučice

Jirkovská Radka

Informační centrum města Kouřimi

Karas Jaroslav

Kulturní kronika obce Zalešany

Klouda Josef, Ing.

Město Kouřim

Kratochvílová Gabriela

Regionální muzeum v Kolíně

Mrvík Vladimír Jakub

Společnost pro obnovu historického jádra v Kostelci n.

Č. l. Sixta Jaroslav

FS ČCE Velim

Škopková Helena

obecní úřad Ratenice

Štorek Miloslav

FS ČCE Velim

Teplý Tomáš

Farní sbor ČCE Pečky

Vlk Miloslav

Středočeské muzeum Roztoky u Prahy

Vokřál Ivan


Plaňanští zvoníci

125


4.2. SWOT analýza S Strengths, Silné stránky

W Weaknesses, Slabé stránky

O Opportunities Příležitosti

T Threats, Ohrožení

Pestrost a skladba krajiny Architektonické památky

Podnikatelské baroko Zánik tradičních cest Stav komunikací a turistických tras

Architektura V souladu s krajinou Vznik kvalitních projektů

Architektonický Vzhled obcí Nedostatek lidských zdrojů pro přípravu projektů a jejich realizaci

Špatný stav památek jejich nepřístupnost a jejich nevyužívání

Vznik koordinačního centra

Špatná propagace Nedostatečné služby pro cestovní ruch

Nové pracovní příležitosti Podpora partnerství

Nízké povědomí majitelů Finanční zdroje památek o možnosti jejich využití Zvýšení odpovědnosti pracovníků památkové. Komunikace s péče (obecními)úřady Oživení PR a Absence zpětné vazby marketing

Zánik památek Nízký zájem turistů o region a jeho produkty Nedostatek kvalitních projektů Nepružnost samospráv Postupující zánik religiozity obyvatelstva Časový faktor Necitelné zásahy

Nízká religiozita. Nedostatečné zabezpečení památek Komunikace s památkáři Nedostatek finančních prostředků Nedostatečná ochrana památek Udržitelnosti využití Dostupnost-blízkost Prahy Kutná Hora (Kolína)

Dostupnost-blízkost Prahy Odliv návštěvníků

Možnost využití cestovního ruchu

Velká koncentrace památek

Neschopnost vytvořit koncepční využití památek



Nedostatečná atraktivita ,marketing a propagace Blízkost Prahy Rozptýlení zájmu Nedostatečné doprovodné služby

126


Nedostatečná propagace Absence hlavní dominanty Kvalita památek

Nízké povědomí o této kvalitě

Kvalitní propagace

Převaha starých památek

Nízké povědomí o starších dějinách Sekularizovaná společnost Nízká životnost památek

Naučné stezky se specializací

Specifický materiál (červený pískovec)

Hustá síť komunikací Špatný stav komunikací(silnic)

Historická paměť regionu tradice Kostelecká keramika Ovocnářství a potravinářství

Velmi nízké povědomí o historii Absence snah o propagaci a oživení Nedostatečné využití stávajících fondů Úpadek výroby Úpadek Nedostatek specializace na konkrétní produkt

Autenticita

V ohrožení

Přírodní památky

Absence propagace a špatný stav

Lesnictví

Narušená prostupnost krajiny

Skanzen v Kouřimi

Nerozvíjí se jeho koncepčnost Restituce

Archiv výtvarného umění

Absence prostor Nízké povědomí Provozní problémy


Rozvoj restaurátorských technologií Větší návštěvnost, prostupnost krajiny

Těžiště produktů cestovní ruchu bude jinde než v kvalitě Pokračující trend v nízkém povědomí o minulosti Časový faktor postupující degradace Nežádoucí vlivy automobilové dopravy

Edukativní programy Spolupráce se školami

Problematika vlastnických práv majitelů pozemků ke zřizování tur. Tras Nezájem veřejnosti Konzumní způsob života

Pokračování tradice Návštěvnost trhů

Nezájem výrobců a konzumentů

Pokračování tradice Nezájem výrobců a Zlepšení vzhledu konzumentů krajiny Udržitelnost tradiční výroby Pracovní příležitosti Podpora tradičních Finanční náročnost technologií Kvalitní restaurování Zlepšení kvality života Nekvalitní územní plánování Růst komerčních zón Slabé ekologické povědomí Zlepšení kvality života Komerční využití dřeva a vzhledu krajiny Nízký důraz na Zmenšování rozsahu krajinotvorbu obdělávané půdy Dokončení koncepce Průtahy restitučního Dostavba podle řízení koncepčního plánu Neschopnost zachování Vyřešení restituce jasné koncepce Získání vhodných Nezískání prostor prostor Nedostatečné personální Zvýšení povědomí o zajištění existenci Nezájem veřejnosti o

127


Využívání archiv Edukativní programy Spolupráce se školami

produkt Nezájem veřejnosti Nezájem o historii Neschopnost členů církve zlepšit propagaci památek Postupující trend směřující k zániku farností

Zánik tradičních rekreačních oblastí Změna rekreačních priorit Zánik nebo trvalé poškození památek

Legendy Prokop,Vojtěch, Václav Evangelická tradice

Nízké povědomí

Tradice církevní správy

Nízké povědomí

Bitvy u Kolína, Lipan

Špatná přístupnost Krátkodobě využívané Stav památníků bitev Bitva u „Kolína“

Schopnost členů církve zlepšit propagaci památek Spolupráce s managementem destinací cestovního ruchu Rostoucí turistická obliba těchto produktů Multiplikační efekt pro zbytek regionu

Rekreační tradice

Nedostatečné možnosti vyžití a infrastruktury

Zachování tradičních rekreačních oblastí

Moderní architektura

Nízké povědomí Ohrožení- nejsou vnímány jako památky

Vstup těchto památek do obecného povědomí

Židovské památky

Nízké povědomí

Archeologické

V současnosti nevyužívané

Zlepšení marketingu a za Nalezení kvalitní prezentace

Osobnosti regionu

Nízké povědomí Malá propagace

Nalezení kvalitního způsobu propagace

Urbanistické celky

zanedbané

Kulturní programy v Kouřimi

Časová omezenost jednorázových akcí,absence koncepce a návazných služeb

Keramické trhy v Kostelci nad Č. Lesy

Jednorázová akce

Obnova drobných památek Zhotovení Kvalitní plánu územní ochrany památek Větší schopnost oslovit nejen obyvatelstvo ale I návštěvníky Kvalitnější forma realizace Zlepšení infrastruktury pro návštěvníky trhů

Nízké povědomí


Neschopnost marketingového využití

Malý počet kvalitních památek Nenalezení vhodného způsobu prezentace Devastace Chybí opravdu obecně známé jméno Znehodnocení kvality památek Nedostatečné vymáhání legislativy Lokální omezenost akcí Vyčerpání námětů akcí

Změna priorit návštěvníků

128


5.

DATABÁZE

KULTURNÍHO

DĚDICTVÍ

PODLIPANSKA

(Výsledky dokumentace památek v terénu) Databáze kulturního dědictví Podlipanska je součástí tohoto projektu a jako taková obsahuje všechny potřebné údaje včetně kvantitavních a statických. 5.1.

Kvantifikace kulturního dědictví

5.1.2. Vlastníci 5.1.3. Využití

Počet kulturních památek ( prohlášených i neprohlášených) v obcích Počet Lokalita Lokalita pamá tek

Barchovice Bedřichov Bohouňovice Bošice Bukačov Cerhýnky Diblíkov Dobrichov Dolní Kruty Drahobudice Horní Chvatliny Hradenín Hřiby Chotutice Kamhájek Klášterní Skalice Kostelec n.Č.l. Krychnov Lhotky Lošánky Malotice Milčice Mlékovice Molitorov Nová Ves I Ohrada Pečky Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

3 1 3 3 1 2 1 4 4 5 4 3 1 4 1 8 42 4 2 2 4 6 5 2 6 2 11

Bečváry Blinka Borek Broučkov Cerhenice Červený Hrádek Dobré Pole Dolní Chvatliny Dolní Jelčany Hatě Hoštice Hryzely Chotouchov Chotýš Kbel Kořenice Kouřim Křečhoř Libodřice Lošany Mančice Miškovice Močedník Nesměň Nová Ves III Pašinka Plaňany

Počet pam átek 4 2 1 1 7 5 6 4 1 2 1 4 4 6 2 3 71 10 7 14 3 1 1 1 1 4 8 129


Poboří Polní Voděrady Pučery Radimek Radovesnice Ratenice Sobočice Svatbín Tatce Třebovle Velim Vítězov Votelež Vrbová Lhota Zalešany Zásmuky

2 10 2 1 3 3 3 8 1 6 7 3 2 2 2 17

Poďousy Přebozy Radim Radlice Ratboř Sedlov Stojespal Svojšice Toušice Újezdec Velké Chvalovice Vitice Vrbčany Vrcha Zárybník Žabonosy

2 3 8 5 4 2 1 12 4 4 3 5 8 1 1 5

Kategorie Památek Boží muka Brána Dům (měšťanský) Dům (obytný) Fara Hospodářský dvůr Hřbitov Husův sbor Kaple Kaplička Panny Marie Klášter Kostel Krucifix Kříž Mariánský sloup Mohylník Most Nádraží Památník Památník padlým Památník Rudé armádě Pamětní deska Pomník Radnice Reliéf Silo Socha Jana Nepomuckého Socha Panny Marie Socha sv. Anny Samatřetí Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

10 5 29 9 9 3 4 1 24 19 2 29 8 29 1 1 4 3 60 38 5 6 3 6 2 2 9 3 1 130


Socha sv. Prokopa Sokl Sokolovna Spořitelna Statek Synagoga Sýpka Škola Špýchar Tvrz Usedlost Zámek Zvonice + Zvonička

2 2 5 3 13 2 6 7 3 7 1 11 25

Míra a způsob využití památek

podnikání kominikace hospodářské účely skladovací prostor memorativní bez využití náboženské účely bydlení 0

50

100

150

200

250

původní účel

Vlastníci kulturních památek

právnická osoba soukromá osoba církevní majetek

0

50

100


150

200

obecní/ městský majetek

131


6. STRATEGICKÉ CÍLE, SMĚRY A AKTIVITY 6.1.


Jako základní vodítko pro strategické směřování autoři studie vzali Integrovanou strategickou rozvojovou studii MAS Podlipansko, kde jsou formulovány základní směry a prioritní osy dalšího rozvoje regionu. Jako hlavní téma tohoto směřování bylo vzato téma kvality života. Toto téma, pod kterým je možné si představovat různé náplně, je i hlavním tématem a prioritou rozvojových dokumentů Evropské unie.V oblasti záchrany a využití kulturního dědictví by mělo být téma kvality života na počátku každého uvažování. Kulturní dědictví by se mělo stát součástí života místní komunity a návštěvníků, jenom tak lze zajistit jeho trvalé využití a finanční soběstačnost u těch památek, kde je to možné. U nemovitých památek by nemělo být středem uvažování pouze objekt opravit, ale především do něho uvézt život. Zjednodušeně lze říct, že na počátku každého uvažování o projektu by měli stát lidé, místní komunita i návštěvníci. 6.2.

Hlavní cíl

Zlepšení kvality života obyvatel regionu prostřednictvím nalezení záchrany a kvalitního využití kulturnímu dědictví s podmínkou jeho trvale udržitelného rozvoje.

6.3.

Specifické cíle

Využití kulturního dědictví pro potřeby obyvatel a návštěvníků regionu. Zatraktivnění regionu pro účely rozvoje cestovního ruchu. Zvýšení obecného povědomí o historickém vývoji regionu a jeho jedinečnosti Zvýšení počtu pracovních příležitostí v regionu Obnova přirozené funkce krajiny v návaznosti na historický krajinný urbanismus Motivace občanů k tvorbě aktivit, vedoucích k záchraně a zviditelnění kulturního dědictví Zvýšení připravenosti regionu k tvorbě projektů pro SFEU


132


6.4.

Aktivity vedoucí k cíli Doplnit Integrovanou rozvojovou strategie MAS Podlipansko (Doplnění tohoto základního rozvojového dokumentu by mělo přispět k informovanosti všech jejich členů)

Vytvořit specializovanou pracovní skupinu v rámci MAS Podlipansko Vytvořit koordinační centrum pro management rozvoje kulturního dědictví regionu Podlipansko. (Zřízení tohoto centra by mělo být v zájmu mikroregionů, římsko-katolické církve, obcí a celé MAS Podlipansko a tyto subjekty by také měly vznik centra ve fázi přípravy projektové dokumentace aktivně podporovat)

Iniciovat vznik dílčích studií na záchranu a využití kulturního dědictví: Marketingová studie pro využití kulturního dědictví k potřebám cestovního ruchu. Koncepce destinačního managementu. Koncepce propagace a aj. Provázat aktivity s okolními regiony v rámci Středočeského kraje, ČR a EU prostřednictvím partnerství a společných projektů Aktivně zapojit komunitu do přípravy projektů na využití kulturního dědictví (strategická plánování, spolupráce s obcemi) Vytvářet

smysluplná

partnerství

mezi

soukromým,

veřejným

a

neziskovým sektorem Vytvořit projektové záměry do fáze projektové fiche projektů, zaměřených na využití a zviditelnění kulturního dědictví regionu Podlipansko. Realizovat vzdělávací programy, zaměřené na prezentaci a záchranu kulturního dědictví regionu Koordinovat využití a záchranu kulturního dědictví s projekty jiného zaměření (infrastruktura, rozvoj venkova apod.) v rámci MAS Podlipansko Zvýšit míru ochrany kulturního dědictví regionu (doplnění Ústředního seznamu KP, návrhy památkových rezervací a zón)


133


7.

NÁVRHY KONCEPCE PROJEKTŮ

Při koncipování návrhů projektů autoři vycházeli z analýzy současného stavu kulturního dědictví regionu Podlipanska a především z potencionálu tohoto dědictví pro jeho trvale udržitelné využití pro potřeby cestovního ruchu. Jednotlivé návrhy projektů mají shodné rozdělení: • Název projektu • Stručný popis projektu • Aktivity vedoucí k realizaci projektu • Předpokládané výsledky a dopady • Vymezení cílových skupin

A. Centrum pro management a prezentaci kulturního dědictví Podlipanska a vikariátní muzeum v Kouřimi

Popis projektu Projekt řeší celkovou rekonstrukci a využití budovy arciděkanství v Kouřimi v majetku Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy pro účely zřízení centra pro management a prezentaci regionálního kulturního dědictví. Původně gotický měšťanský dům od roku 1634 do druhé poloviny 20. století sloužil jako sídlo kouřimských děkanů a arciděkanů. Do současné klasicistní podoby byl přestavěn po roce 1811. Od druhé poloviny 20. století nebyl využíván a chátral. Po roce 1990 byla uskutečněna rekonstrukce střechy a fasád. Budova včetně přilehlého dvora a zahrady však v současnosti neslouží své původní funkci a je bez trvalého využití, případně slouží různým utilitárním účelům. Vzhledem ke skutečnosti, že město Kouřim a region Podlipansko jsou díky značné míře zachování historických památek mimořádně atraktivní lokalitou pro rozvoj cestovního ruchu, je objekt arciděkanství optimálně využitelný pro zřízení centra pro management a prezentaci této budoucí destinace. Nevyužitý objekt v majetku


134


Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy je kromě toho vhodný také pro prezentaci regionálních památek sakrální povahy, které v daném prostředí jednoznačně převažují. Projekt předpokládá realizaci těchto aktivit, využívajících všech prostor budovy arciděkanství a přilehlého pozemku dvora a zahrady: Centrum pro management a prezentaci kulturního dědictví Podlipanska Bude zřízeno koordinační a poradenské centrum pro záchranu, využití a prezentaci kulturního dědictví na území regionu Podlipanska, případně se vztahem k dalším přilehlým oblastem. Bude se věnovat aktivitám v oblasti fundraisingu, managementu a marketingu, zaměřeným na postupnou záchranu, využití, trvalou udržitelnost a prezentaci zdejšího památkového fondu. Provozovatelem centra bude sdružení Památky pro život, o. s. Jedná se o organizací složenou z odborníků v oblasti záchrany, revitalizace a managementu kulturního dědictví s mnohaletou praxí v oblasti památkové péče, muzejnictví a celoživotního vzdělávání. Vikariátní muzeum Bude zřízena dlouhodobá galerijní expozice, zaměřená na prezentaci movitých církevních památek z území kolínského vikariátu. V rámci přípravy expozice dojde k záchraně, restaurování a prezentaci nejvýznamnějších památek malířství, sochařství a uměleckého řemesla z majetku farností na území vikariátu. Součástí expozice bude pořádání krátkodobých tématických výstav a lektorských programů, zaměřených na církevní dějiny regionu. Zřízení muzea bude probíhat v návaznosti na činnost Diecézního konzervátorského centra v Praze. Regionální lapidárium Bude zřízeno lapidárium pro záchranu ohrožených kamenosochařských památek z území regionu Podlipansko. Lapidárium bude utvářeno v návaznosti na regenerační programy obcí regionu, v jejichž rámci dojde k postupnému restaurování nejvíce poškozených exteriérových sochařských děl a jejich nahrazení kopiemi. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

135


Vzdělávací centrum pro záchranu a využití kulturního dědictví Bude zřízeno vzdělávací centrum, zaměřené na prezentaci metod záchrany a využití kulturního dědictví. Centrum bude spolupracovat se subjekty podílejícími se na užívání kulturního dědictví ať již veřejnými nebo soukromými. Vzdělávací programy budou soustředit na možnosti získávání finančních prostředků, metody vyhledávání soukromých investorů, strategické plánování, marketingové plánování, využití památek pro cestovní ruch, přípravu projektů v rámci obnovy kulturní krajiny, nalezení přiměřeného využití památek, přípravu propagačních materiálů, PR projektů a přípravu animačních programů s vazbou na revitalizaci kulturního dědictví a obnovu lokálních historických tradic. Stylová bylinářská zahrada Doplňkovou aktivitou projektu bude zřízení stylové bylinářské zahrady, která bude sloužit veřejnosti jako odpočinková zóna s edukativní funkcí (užívání bylin v historické medicíně, sakrální symbolika rostlin apod.) Komerční aktivity Udržitelnost projektu bude udržovat několik komerčních aktivit v oblasti poskytování služeb v cestovním ruchu. Nositelé projektu Památky pro život o. s., Římskokatolická farnost Kostelec nad Černými lesy, MAS Podlipansko Aktivity vedoucí k realizaci projektu Pronájem budovy sdružení Památky pro život vytvoření realizačního týmu zpracování projektové dokumentace zpracování projektu, předložení projektových žádostí spolupráce partnerských subjektů Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

136


rekonstrukce budovy zahájení činnosti Centra pro management a prezentaci kulturního dědictví Podlipanska zřízení vikariátního muzea zřízení regionálního lapidária a bylinářské zahrady zhotovení a distribuce PR materiálů zahájení provozu komerčních aktivit Předpokládané výsledky a dopady zviditelnění památek regionu Podlipanska jako destinace cestovního ruchu záchrana a využití kulturního dědictví Podlipanska vytvoření nové destinace cestovního ruchu záchrana nevyužitého památkového objektu v Kouřimi záchrana a prezentace movitých památek z majetku Římskokatolické církve koordinace a tvorba projektů, vedoucích k záchraně a využití kulturního dědictví zvýšení informovanosti a připravenosti pracovníků samosprávy a státní správy v oblasti záchrany a využití kulturního dědictví vznik nových pracovních míst zvýšení povědomí místní komunity o regionálním kulturním dědictví zlepšení vztahu místní komunity ke kulturnímu dědictví motivace místní komunity k tvorbě navazujících aktivit a produktů motivace místní komunity k tvorbě dalších projektů rozvoj partnerství v rámci regionu i mimo něj Vymezení cílových skupin individuální návštěvníci regionu Podlipansko z ČR (zejména z oblasti Prahy a Kolína) individuální návštěvníci ze zahraničí specializovaní návštěvníci z ČR a zahraničí se zaměřením na umělecké památky místní obyvatelstvo Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

137


zaměstnanci samosprávy a státní správy podnikatelé z území regionu další účastníci vzdělávacích programů centra obce církve


138


B.

Čertova brázda

Nositelé projektu Čertova brázda Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim


Vrbčany

Velim


Žabonosy

Nová Ves I


Vitice

Kouřim

Křečhoř




Kbel



Barchovice

Horní Kruty

Pašinka

Bečváry


Popis projektu Projekt řeší využití opomíjené památky „Čertova brázda“ pro účely turistického ruchu jako historické spojnice mezi oblastí středního Posázaví a středního Polabí. Tak zvaná Čertova brázda představuje pozoruhodný krajinný útvar, jehož vznik dosud nebyl spolehlivě vysvětlen. Podle legendy se jedná o brázdu, kterou v 11. století vyoral sv. Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Ve skutečnosti se pravděpodobně jedná o zbytek významné pravěké stezky blíže neznámého stáří, procházející od jihu k severu dnešním územím Čech. Za počátek brázdy bývá tradičně považována Sázava, kde světec strávil většinu svého života, její konec se nachází v Chotouni, která je považována za Prokopovo rodiště. V původní podobě brázda probíhala krajinou v délce více než 30 km v podobě různě hlubokého a širokého příkopu, jenž byl ve druhé polovině 20. století z velké části zničen zemědělskou činností. Brázda prochází atraktivní venkovskou krajinou na rozhraní Benešovské vrchoviny a Českobrodské tabule, v minulosti byla


139


všeobecně známým krajinným útvarem, který se odráží i místních pověstech.Projekt zpřístupňuje a prezentuje Čertovu brázdu pro účely cestovního ruchu v celém jejím historickém rozsahu a průběhu. Zpřístupnění je koncipováno na bázi naučné stezky pro cykloturistiku, hypoturistiku a pěší turistiku. Stezka bude průjezdná a průchozí v obou směrech. Její začátek se bude nacházet v Sázavě, ležící mimo území regionu Podlipansko. Vlastním regionem bude procházet na katastru obcí Horní Kruty, Barchovice a Vitice, její konec bude opět ležet mimo území Podlipanska v obci Chotouň. V rámci realizace dojde jak ke zpřístupnění stávajících památek, ležících v okolí Čertovy brázdy, tak zvýšení atraktivity trasy vytvořením nových destinací. Trasa bude doplněna nově zřízeným zázemím pro její návštěvníky. Jedná se zejména o zřízení informačního centra a rozšíření možností stravování, ubytování a technického servisu pro cyklisty. Nezbytným doplňkem je její vybavení odpovídajícím mobiliářem (odpočívadla, informační panely, ukazatele apod.) Naučná trasa bude provázána se stávajícím systémem turistických tras a cyklostezek. Důležitým hlediskem je její napojení na trasy Pražské integrované dopravy a železniční trati Čerčany – Světlá nad Sázavou (zastávky Sázava a Sázava – Černé Budy) a Praha – Kolín (prodloužení do zastávky Tatce), které umožňují přímou přepravu turistů do regionu zejména z oblasti Prahy a Kolína. K projektu bude jako ucelený produkt připraven kompletní soubor propagačních materiálů, spojený se zajištěním jejich distribuce. Nositelé projektu Obec Horní Kruty, Obec Barchovice, Obec Vitice, Římskokatolická farnost Uhlířské Janovice, Římskokatolická farnost Kostelec nad Černými lesy, majitelé zámku a dvora v Lipanech, majitelé dvora v Dobrém Poli, Zemědělské družstvo Podlipan Vitice, sdružení Památky pro život, podnikatelské subjekty, variantně Město Kouřim, Obec Třebovle a Obec Tatce (mimo území regionu Podlipansko: Město Sázava, Obec Úžice, Obec Oleška, Obec Ždánice, Obec Chrášťany, Obec Klučov, Římskokatolická farnost Pečky)


140


Aktivity vedoucí k realizaci projektu (uvedeny pouze aktivity se vztahem k území Podlipanska) 1.

vytvoření realizačního týmu

2.

zpracování projektu, předložení projektových žádostí

3.

zpracování projektové dokumentace

4.

majetkoprávní řešení spolupráce partnerských subjektů rekultivace stávajících terénních reliktů Čertovy brázdy zřízení chybějícího úseku stezky v okolí obce Lipany a přizpůsobení stávajících komunikací osazení mobiliáře naučné stezky zřízení technického zázemí pro cyklisty zapojení Městského informačního centra v Kouřimi do projektu zhotovení a distribuce PR materiálů zřízení technického a ubytovacího zázemí v Dobrém Poli podpora či zřízení ubytovacích a stravovacích možností znovupostavení kříže v Dobrém Poli rekonstrukce dvora v Dobrém Poli využití dvora v Dobrém Poli pro účely agroturistiky a výroby regionálních potravinářských produktů (ovocnářství) rekonstrukce kostela sv. Václava v Horních Krutech rekonstrukce areálu fary v Horních Krutech opětovná rekonstrukce a restaurování interiéru kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích (spojeno s odkrytím gotických nástěnných maleb) dokončení rekonstrukce a restaurování interiéru kostela sv. Bartoloměje ve Třebovli zpřístupnění kostela sv. Václava v Horních Krutech využití fary v Horních Krutech pro účely cestovního ruchu (ubytovací zařízení, agroturistika, technické zázemí apod.) zpřístupnění kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích zpřístupnění kostela sv. Bartoloměje ve Třebovli dokončení rekonstrukce zámku a dvora v Lipanech


141


využití zámku a dvora v Lipanech pro účely cestovního ruchu (ubytovací zařízení, agroturistika, kulturní programy, expozice o bitvě u Lipan apod.) Předpokládané výsledky a dopady zviditelnění Čertovy brázdy jako destinace cestovního ruchu zviditelnění svatoprokopské tradice využití památek v západní části Podlipanska pro účely cestovního ruchu záchrana památek v západní části Podlipanska zvýšení zájmu veřejnosti o region Podlipansko rekultivace kulturní krajiny v západní části regionu Podlipansko vznik nových pracovních míst zvýšení povědomí místní komunity o regionálním kulturním dědictví zlepšení vztahu místní komunity ke kulturnímu dědictví motivace místní komunity k tvorbě navazujících aktivit a produktů motivace místní komunity k tvorbě dalších projektů rozvoj podnikatelských aktivit rozvoj partnerství v rámci regionu i mimo něj rozvoj cykloturistiky a hypoturistiky Vymezení cílových skupin individuální návštěvníci regionu Podlipansko z ČR (zejména z oblasti Prahy, Kolína, Polabí a Posázaví) individuální návštěvníci ze zahraničí místní obyvatelstvo podnikatelé z území regionu obce římskokatolická církev majitelé památkových objektů na území regionu


142


C.

Památky kraje bitvy u Kolína

Nositelé projektu a jeho umístění Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim


Vrbčany

Velim


Žabonosy

Nová Ves I


Vitice

Kouřim

Křečhoř




Kbel



Barchovice

Horní Kruty

Pašinka

Bečváry


Popis projektu Projekt řeší využití kulturních památek v širší oblasti regionu Podlipansko, ležící v okolí bojiště bitvy u Kolína z roku 1757, která byla historickou událostí evropského významu. Tato část regionu se kromě památných míst bezprostředně souvisejících s bitvou vyznačuje výraznou koncentrací hodnotných památek z období středověku, raného novověku i 19. a 20. století. Vzhledem k rozsahu a náročnosti projektu je jej třeba vnímat spíše jako určitý typ projektového schématu, které se bude skládat z řady drobnějších dílčích projektů. Vlastní bojiště již od 90. let začalo být prezentováno jako destinace cestovního ruchu, a pro tento účel bylo realizováno několik menších projektů (nositelem posledního, financovaného ze SF EU, byla Obec Nová Ves I). Územím procházejí čtyři značené cyklotrasy a částečně dvě značené turistické trasy. Projekt předpokládá postupnou rekonstrukci všech vybraných památkových objektů a jejich maximální


143


zpřístupnění veřejnosti převážně formou individuálních prohlídek. Ke zvýšení atraktivity oblasti dojde také vytvořením několika nových produktů. Projekt zároveň předpokládá zapojení již existujících turistických destinací v této oblasti (památky, muzea a Městské informační centrum v Kouřimi aj.) Prezentace území bude koncipována na bázi naučných tras pro autoturistiku a stezek pro cykloturistiku, hypoturistiku a pěší turistiku. Rozsah oblasti je vymezen katastry obcí Křečhoř, Radovesnice I, Nová Ves I, Velim, Cerhenice, Ratenice, Pečky, Dobřichov, Plaňany, Žabonosy, Svojšice, Kouřim, Krychnov, Libodřice, Dolní Chvatliny, Toušice, Zásmuky, Bečváry, Polní Voděrady, Lošany, Kbel, Pašinka a Ratboř. Trasy budou doplněny nově zřízeným zázemím pro jejich uživatele. Jedná se zejména o zřízení nových informačních center v Křečhoři, Plaňanech a Zásmukách a rozšíření možností stravování, ubytování a technického servisu pro cyklisty. Nezbytným doplňkem bude jejich vybavení odpovídajícím mobiliářem (odpočívadla, informační panely, ukazatele apod.) Naučné trasy budou provázány se stávajícím systémem turistických tras, cyklotras a cyklostezek. Důležitým hlediskem je napojení destinace na trasy Pražské integrované dopravy a železniční trati Praha – Kolín, a Pečky – Kouřim, které umožňují přímou přepravu turistů do regionu zejména z oblasti Prahy a Kolína. K projektu bude jako ucelený produkt připraven kompletní soubor propagačních materiálů, spojený se zajištěním jejich distribuce. Nositelé projektu Města Kouřim, Pečky a Zásmuky, obce Bečváry, Cerhenice, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Kbel, Krychnov, Křečhoř, Lošany, Libodřice, Nová Ves I, Pašinka, Plaňany, Polní Voděrady, Radovesnice I, Ratboř, Ratenice, Svojšice, Toušice, Velim a Žabonosy, římskokatolické farnosti Kolín, Kostelec nad Černými lesy, Pečky a Uhlířské Janovice, farní sbory Českobratrské církve evangelické ve Velimi a Pečkách, sbor Církve československé husitské v Plaňanech, majitelé zámků v Bečvárech, Cerhenicích, Polních Voděradech, Radovesnicích I, Ratboři a Zásmukách, majitelé tvrzí v Hradeníně, Lošanech a Pašince, majitelé dvora ve Kbelu a dvorů Hoštice a Votelež, Regionální muzeum v Kolíně, Nadace českého kubismu, sdružení Památky pro život, sdružení Plaňanští zvoníci, podnikatelské subjekty. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

144


Aktivity vedoucí k realizaci projektu vytvoření realizačního týmu zpracování projektu, předložení projektových žádostí zpracování projektové dokumentace majetkoprávní řešení spolupráce partnerských subjektů osazení mobiliáře naučných stezek a tras zřízení technického zázemí pro cyklisty zapojení Městského informačního centra v Kouřimi do projektu zhotovení a distribuce PR materiálů podpora či zřízení ubytovacích a stravovacích možností adaptace fary v Křečhoři pro účely informačního centra, expozice o bitvě u Kolína a nízko kapacitního ubytovacího zařízení s prostory k pořádání tématicky zaměřených seminářů dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava a Božího těla v Křečhoři rekonstrukce areálu zámku v Radovesnicích I, a jeho využití pro účely cestovního ruchu dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava v Nové Vsi I zpřístupnění kostela sv. Vavřince ve Velimi rekonstrukce katolické fary ve Velimi pro účely nízkokapacitního ubytovacího zařízení zpřístupnění evangelického kostela ve Velimi rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jana Nepomuckého v Cerhenicích dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jakuba Většího v Ratenicích rekonstrukce fary v Dobřichově pro účely nízkokapacitního ubytovacího zařízení na bázi agroturistiky restaurování interiéru a zpřístupnění kostela N. Trojice v Dobřichově zpřístupnění kostela sv. Václava v Pečkách zpřístupnění evangelického kostela v Pečkách


145


rekonstrukce areálu fary v Plaňanech pro účely informačního centra, muzejní expozice, vzdělávacího centra pro záchranu a využití kulturního dědictví a ubytovacího a stravovacího zařízení rekonstrukce a zpřístupnění kostela Zvěstování P. Marie v Plaňanech, zřízení expozice liturgického náčiní, doplnění stávající expozice ve zvonici rekonstrukce a zpřístupnění kostela Narození sv. Jana Křtitele v Plaňanech rekonstrukce a zpřístupnění sboru Církve československé husitské (bývalé synagogy) v Plaňanech rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava v Žabonosech, zřízení expozice o středověkých kostelech na Kouřimsku a historické expozice o případu loupežníka Jana Vojty, řečeného „Kovařík“ rekonstrukce arciděkanství v Kouřimi pro účely centra pro management a prezentaci kulturního dědictví Podlipanska, vikariátního muzea a regionálního lapidária (samostatný projekt sdružení Památky pro život) zlepšení dostupnosti a kvality zpřístupnění kostela sv. Štěpána v Kouřimi zpřístupnění kostela N. Trojice v Kouřimi zpřístupnění kaple P. Marie Pomocné v Kouřimi rekonstrukce interiéru a zpřístupnění Pražské brány v Kouřimi, zřízení expozice o vývoji městského opevnění vyřešení majetkoprávních vztahů a rekonstrukce tzv. Muzejní bašty v Kouřimi, zřízení expozice o dějinách soudnictví a útrpného práva prezentace pozůstatků cisterciáckého proboštství sv. Martina v Kouřimi vyřešení restitučních nároků a dostavba Muzea lidových staveb v Kouřimi rekonstrukce drobných sakrálních památek v Kouřimi a okolí zlepšení způsobu prezentace archeologických lokalit Stará Kouřim a sv. Jiří, zhotovení památníku a makety základů kostela sv. Jiří rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava ve Svojšicích rekonstrukce fary ve Svojšicích pro účely muzejní expozice a prodejny specializovaných regionálních produktů dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kaple sv. Gotharda v Poboří rekonstrukce a zpřístupnění tvrze v Hradeníně, zřízení expozice o středověkých zemanských sídlech na Kouřimsku Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

146


dokončení rekonstrukce a zpřístupnění Bauerovy vily v Libodřicích (samostatný projekt Nadace českého kubismu) dokončení rekonstrukce a celkové zpřístupnění zámku v Zásmukách, zřízení informačního centra a expozice o rodu Šternberků zpřístupnění kostela Nanebevzetí P. Marie v Zásmukách dokončení rekonstrukce a zpřístupnění areálu bývalého kláštera františkánů v Zásmukách, využití pro pobytové, vzdělávací a relaxační centrum „duchovní obnovy“ rekonstrukce drobných sakrálních památek v Zásmukách a okolí dokončení rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Bečvárech, zřízení expozice o Arnoštovi Gideonovi Laudonovi rekonstrukce fary v Dolních Chvatlinách pro účely nízkokapacitního ubytovacího zařízení na bázi agroturistiky rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách, zřízení expozice o kostelech z 19. a 20. století na Kouřimsku dokončení rekonstrukce dvora Hoštice pro účely agroturistiky rekonstrukce dvora Votelež pro účely agroturistiky dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela Navštívení P. Marie v Polních Voděradech rekonstrukce zámeckého areálu v Polních Voděradech pro účely cestovního ruchu rekonstrukce drobných sakrálních památek v Polních Voděradech a okolí rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jiří v Lošanech rekonstrukce a zpřístupnění tvrze v Lošanech rekonstrukce areálu tvrze v Pašince pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o Václavu Radimském zpřístupnění kostela Nanebevzetí P. Marie ve Kbelu rekonstrukce dvora ve Kbelu pro účely agroturistiky zpřístupnění kostela sv. Václava v Ratboři


147


Předpokládané výsledky a dopady účinné zviditelnění Kraje bitvy u Kolína jako destinace cestovního ruchu přiblížení a popularizace období sedmileté války jako významné etapy dějin střední Evropy zviditelnění kulturního dědictví regionu Podlipansko využití památek ve východní části Podlipanska pro účely cestovního ruchu záchrana památek ve východní části Podlipanska zvýšení zájmu veřejnosti o region Podlipansko vznik nových pracovních míst zvýšení povědomí místní komunity o regionálním kulturním dědictví zlepšení vztahu místní komunity ke kulturnímu dědictví motivace místní komunity k tvorbě navazujících aktivit a produktů motivace místní komunity k tvorbě dalších projektů rozvoj podnikatelských aktivit rozvoj partnerství v rámci regionu rozvoj cykloturistiky a hypoturistiky Vymezení cílových skupin individuální návštěvníci regionu Podlipansko z ČR (zejména z oblasti Prahy a Kolína) individuální návštěvníci ze zahraničí (zejména z Rakouska, SRN, Francie a Velké Británie) specializovaní návštěvníci z ČR a zahraničí – přátelé vojenské historie místní obyvatelstvo podnikatelé z území regionu obce církve


148


D.

Obnova

kulturní

krajiny

na

Kouřimsku

a

Černokostelecku a její využití pro účely cestovního ruchu Nositelé a umístění projektu Obnova kulturní krajiny na Kouřimsku a Černokostelecku a její využití pro účely cestovního ruchu



Vrbčany

Velim

Plaňany Třebovle

Žabonosy

Nová Ves I



Kouřim

Křečhoř




Kbel


Kořenice Zásmuky

Barchovice

Horní Kruty

Pašinka

Ratboř

Bečváry


Popis projektu Projekt řeší obnovu historické kulturní krajiny v okolí Kouřimi, Zásmuk a Kostelce nad Černými lesy a její využití pro účely cestovního ruchu. Sledované území se vyznačuje značnou koncentrací historických památek od středověku do 20. století. Neopomenutelnou složkou tohoto celku jsou také výrazné krajinotvorné prvky jako jsou relikty raně středověkých hradišť, pozůstatky legendární Čertovy brázdy, částečně zachovalá pozdně středověká a raně novověká rybniční a mlýnská soustava


149


na Kouřimce (Výrovce), Bečvárce a Bylance, kompozičně řešené aleje a drobné sakrální památky z doby baroka, relikty zaniklých cest, historické mosty a lokální železniční trať z konce 19. století. Navzdory značné atraktivitě a míře zachování krajinného rámce dosud toto území nebylo komplexně prezentováno jako destinace cestovního ruchu. V budoucnosti je předpokládána komplexní ochrana podstatné části této oblasti prostřednictvím vyhlášení krajinné památkové zóny Kouřimsko. Územím v současnosti procházejí čtyři značené turistické trasy a pět značených cyklotras. Projekt předpokládá postupnou rekonstrukci všech vybraných památkových objektů a krajinotvorných celků a jejich maximální zpřístupnění veřejnosti převážně formou individuálních prohlídek. Ke zvýšení atraktivity oblasti dojde také vytvořením několika nových produktů. Projekt zároveň předpokládá zapojení již existujících turistických destinací v této oblasti (památky, muzea a Městské informační centrum v Kouřimi a Kostelci nad Černými lesy aj.) Prezentace území bude koncipována na bázi naučných tras a stezek pro cykloturistiku, hypoturistiku a pěší turistiku. Rozsah oblasti je vymezen katastry obcí Kostelec nad Černými lesy, Vitice, Třebovle, Vrbčany, Chotutice, Radim, Plaňany, Žabonosy, Klášterní Skalice, Zalešany, Svojšice, Kouřim, Krychnov, Libodřice, Dolní Chvatliny, Horní Kruty, Barchovice, Malotice, Toušice, Zásmuky, Bečváry, Drahobudice a Polní Voděrady. Trasy budou doplněny nově zřízeným zázemím pro jejich uživatele. Jedná se zejména o zřízení nových informačních center v Plaňanech a Zásmukách a rozšíření možností stravování, ubytování a technického servisu pro cyklisty. Nezbytným doplňkem bude jejich vybavení odpovídajícím mobiliářem (odpočívadla, informační panely, ukazatele apod.) Naučné trasy budou provázány se stávajícím systémem turistických tras, cyklotras a cyklostezek. Důležitým hlediskem je napojení destinace na trasy Pražské integrované dopravy a železniční trať Pečky – Kouřim, které umožňují přímou přepravu turistů do regionu zejména z oblasti Prahy a Kolína. U nedostatečně využitých či zcela nevyužívaných železničních tratí Pečky – Kouřim a Bošice – Zásmuky – Bečváry je předpokládán pronájem specializované zájmové organizaci, provozující sezónní přepravu turistů a jízdy historických vlaků s doprovodnými programy. K projektu bude jako ucelený produkt připraven kompletní soubor propagačních materiálů, spojený se zajištěním jejich distribuce.


150


Nositelé projektu Města Kostelec nad Černými lesy, Kouřim a Zásmuky, obce Bečváry, Barchovice, Dolní Chvatliny, Dobřichov, Drahobudice, Horní Kruty, Chotutice, Krychnov, Libodřice, Malotice, Plaňany, Polní Voděrady, Radim, Svojšice, Toušice, Vitice, Vrbčany, Zalešany a Žabonosy, římskokatolické farnosti Kolín, Kostelec nad Černými lesy, Pečky a Uhlířské Janovice, Česká zemědělská univerzita, sbor Církve československé husitské v Plaňanech, majitelé zámků v Bečvárech, Lipanech, Molitorově, Polních Voděradech, Radimi a Zásmukách, majitelé bývalého cisterciáckého kláštera v Klášterní Skalici a tvrzí v Hradeníně a Maloticích, majitelé dvora v Dobrém Poli a dvorů Hlaváčova Lhota, Hoštice a Votelež, Regionální muzeum v Kolíně, Nadace českého kubismu, sdružení Památky pro život, Společnost pro obnovu historického jádra Kostelce nad Černými lesy, sdružení Plaňanští zvoníci, podnikatelské subjekty Aktivity vedoucí k realizaci projektu Vytvoření realizačního týmu Zpracování projektu, předložení projektových žádostí Zpracování projektové dokumentace Majetkoprávní řešení Spolupráce partnerských subjektů Osazení mobiliáře naučných stezek a tras Zřízení technického zázemí pro cyklisty Zapojení městských informačních center v Kouřimi a Kostelci nad Černými lesy do projektu Zhotovení PR materiálů Podpora či zřízení ubytovacích a stravovacích možností Pronájem nedostatečně využitých či nepoužívaných železničních tratí Pečky – Kouřim a Bošice – Zásmuky – Bečváry specializované zájmové organizaci, provozující sezónní turistickou přepravu Rekonstrukce fary v Dobřichově pro účely nízkokapacitního ubytovacího zařízení na bázi agroturistiky


151


Restaurování interiéru a zpřístupnění kostela N. Trojice v Dobřichově Rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Radimi Zpřístupnění kaple N. Salvátora v Radimi Nahrazení sochařské výzdoby barokního mostu v Radimi kopiemi Rekultivace mlýnského náhonu v Radimi Prezentace pozůstatků slovanského hradiště v Radimi Rekonstrukce areálu fary v Plaňanech pro účely informačního centra, muzejní expozice, vzdělávacího centra pro záchranu a využití kulturního dědictví a ubytovacího a stravovacího zařízení Rekonstrukce a zpřístupnění kostela Zvěstování P. Marie v Plaňanech, zřízení expozice liturgického náčiní, doplnění stávající expozice ve zvonici Rekonstrukce a zpřístupnění kostela Narození sv. Jana Křtitele v Plaňanech Rekonstrukce a zpřístupnění sboru Církve československé husitské (bývalé synagogy) v Plaňanech Zhotovení kopie sochy sv. Jana Nepomuckého a její umístění na náměstí v Plaňanech Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava ve Vrbčanech, zřízení expozice o svatovojtěšské tradici Komplexní regenerace historické zástavby ve Vrbčanech Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích Rekonstrukce kapličky sv. Jana Nepomuckého ve Viticích Rekonstrukce areálu zámku a dvora v Lipanech pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o bitvě u Lipan Rekultivace zbytků Čertovy brázdy v okolí Lipan Dokončení rekonstrukce dvora Hlaváčova Lhota a jeho využití pro účely agroturistiky Rekonstrukce kapličky sv. Anny v Hlaváčově Lhotě Komplexní regenerace historického jádra obce Třebovle (Knížecí dvůr aj.) Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Bartoloměje ve Třebovli Rekonstrukce a zpřístupnění bývalého kláštera v Klášterní Skalici pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o působení řádu cisterciáků na Kouřimsku Rekonstrukce středověkého mostu v Klášterní Skalici Rekonstrukce drobných sakrálních památek v okolí Klášterní Skalice Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

152


Obnova rybníka Velká Hráz a jeho využití pro rekreační účely Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava v Žabonosech, zřízení expozice o středověkých kostelech na Kouřimsku a historické expozice o případu loupežníka Jana Vojty, řečeného „Kovařík“ rekonstrukce dvora v Dobrém Poli a jeho využití pro účely agroturistiky a výroby regionálních potravinářských produktů (ovocnářství) rekultivace soustavy rybníků na Bylance, možnost obnovy rybníků Lejsek a Podveský v Dobrém Poli Rekultivace pozůstatků Čertovy brázdy v okolí Dobrého Pole, znovupostavení kříže na východním okraji obce Rekonstrukce arciděkanství v Kouřimi pro účely centra pro management a prezentaci kulturního dědictví Podlipanska, vikariátního muzea a regionálního lapidária (samostatný projekt sdružení Památky pro život) Zlepšení dostupnosti a kvality zpřístupnění kostela sv. Štěpána v Kouřimi Zpřístupnění kostela N. Trojice v Kouřimi Zpřístupnění kaple P. Marie Pomocné v Kouřimi Rekonstrukce interiéru a zpřístupnění Pražské brány v Kouřimi, zřízení expozice o vývoji městského opevnění Vyřešení majetkoprávních vztahů a rekonstrukce tzv. Muzejní bašty v Kouřimi, zřízení expozice o dějinách soudnictví a útrpného práva Prezentace pozůstatků cisterciáckého proboštství sv. Martina v Kouřimi Rekonstrukce a zpřístupnění Panského mlýna v Kouřimi pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o historických mlýnech na Kouřimsku Rekultivace soustavy mlýnských náhonů v Kouřimi a okolí Vyřešení restitučních nároků a dostavba Muzea lidových staveb v Kouřimi Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Kouřimi a okolí Zlepšení způsobu prezentace archeologických lokalit Stará Kouřim a sv. Jiří, zhotovení památníku a makety základů kostela sv. Jiří Dokončení rekonstrukce dvora a zámečku Diblíkov a jeho využití pro účely cestovního ruchu


153


Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Molitorově, využití pro společenské účely, obnova interiérů, zřízení expozice o rodině Veselých a Dušanu Jurkovičovi Obnova rybníka u Bukačova Obnova soustavy rybníků u Broučkova Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava ve Svojšicích Rekonstrukce fary ve Svojšicích pro účely muzejní expozice a prodejny specializovaných regionálních produktů Rekultivace soustavy rybníků na Bečvárce v okolí Žabonos, Přeboz, Bošic, Svojšic, Nové Vsi III a Mlékovic Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kaple sv. Gotharda v Poboří Rekonstrukce a zpřístupnění tvrze v Hradeníně, zřízení expozice o středověkých zemanských sídlech na Kouřimsku Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění Bauerovy vily v Libodřicích (samostatný projekt Nadace českého kubismu) Regenerace historického jádra Mlékovic Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Kostelci nad Černými lesy, zřízení expozice o rodech Smiřických a Lichtenštejnů Rekultivace náměstí Smiřických a znovupostavení Mariánského sloupu v Kostelci nad Černými lesy Zpřístupnění kostela sv. Andělů Strážných v Kostelci nad Černými lesy Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jana Křtitele v Kostelci nad Černými lesy Rekonstrukce areálu Knížecího dvora v Kostelci nad Černými lesy pro účely cestovního ruchu Dokončení rekonstrukce a zřízení pivovarského muzea v Černokosteleckém pivovaru (samostatný projekt společnosti Dej Bůh štěstí s. r. o.) Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Kostelci nad Černými lesy a okolí Regenerace historického jádra Svatbína Zhotovení kopie sochy sv. Donáta a její osazení na původní místo u Svatbína Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Matouše v Maloticích Rekonstrukce a zpřístupnění tvrze v Maloticích


154


Restaurování soch sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého, zhotovení kopií a jejich opětovné osazení na původním místě na křižovatce „U svatých“ u Malotic Rekonstrukce barokního mostu u Toušic, prezentace tvrziště a obnova přilehlého rybníka Prezentace terénních reliktů slovanského hradiště v Hryzelech Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava v Horních Krutech Rekonstrukce areálu fary v Horních Krutech pro účely nízkokapacitního ubytovacího zařízení na bázi agroturistiky Rekonstrukce kapličky sv. Václava v Doubravčanech Prezentace reliktů slovanských hradišť v Doubravčanech Dokončení rekonstrukce a celkové zpřístupnění zámku v Zásmukách, zřízení informačního centra a expozice o rodu Šternberků Zpřístupnění kostela Nanebevzetí P. Marie v Zásmukách Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění areálu bývalého kláštera františkánů v Zásmukách, využití pro pobytové, vzdělávací a relaxační centrum „duchovní obnovy“ Regenerace alejí „v Lipách“ a u cesty ze Zásmuk do Mlékovic Regenerace obory v Zásmukách Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Zásmukách a širším okolí (sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého, Červený kříž, Zelený kříž apod.) Obnova rybníka „ve Smrclým“ u Zásmuk Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Bečvárech, zřízení expozice o Arnoštovi Gideonovi Laudonovi Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela N. Trojice v Drahobudicích Rekonstrukce fary v Drahobudicích pro účely nízkokapacitního ubytovacího zařízení Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Červeném Hrádku Rekonstrukce fary v Dolních Chvatlinách pro účely nízkokapacitního ubytovacího zařízení na bázi agroturistiky Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách, zřízení expozice o kostelech z 19. a 20. století na Kouřimsku Restaurování kříže v Horních Chvatlinách


155


Dokončení rekonstrukce dvora Hoštice pro účely agroturistiky Rekonstrukce dvora Votelež pro účely agroturistiky Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela Navštívení P. Marie v Polních Voděradech Rekonstrukce zámeckého areálu v Polních Voděradech pro účely cestovního ruchu Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Polních Voděradech a okolí Předpokládané výsledky a dopady obnova kulturní krajiny na Kouřimsku a Černokostelecku zviditelnění Kouřimska a Černokostelecka jako destinace cestovního ruchu využití památek v jihozápadní a střední části Podlipanska pro účely cestovního ruchu záchrana památek v jihozápadní a střední části Podlipanska zvýšení zájmu veřejnosti o region Podlipansko rekultivace kulturní krajiny v jihozápadní a střední části regionu Podlipansko vznik nových pracovních míst zvýšení povědomí místní komunity o regionálním kulturním dědictví zlepšení vztahu místní komunity ke kulturnímu dědictví motivace místní komunity k tvorbě navazujících aktivit a produktů motivace místní komunity k tvorbě dalších projektů rozvoj podnikatelských aktivit rozvoj partnerství v rámci regionu i mimo něj rozvoj cykloturistiky a hypoturistiky záchrana nevyužitých železničních tratí


156


Vymezení cílových skupin individuální návštěvníci regionu Podlipansko z ČR (zejména z oblasti Prahy a Kolína) individuální návštěvníci ze zahraničí místní obyvatelstvo podnikatelé z území regionu obce církve majitelé památkových objektů na území regionu


157


E. Putování za uměleckými památkami Podlipanska Nositelé a umístění projektu Putování za uměleckými památkami Podlipanska Hořátev Kostelní Lhota Milčice Vrbová Lhota Pečky Ratenice Chotutice Radim


Vrbčany

Velim


Žabonosy

Nová Ves I


Křečhoř




Kbel



Barchovice

Horní Kruty

Pašinka

Bečváry


Popis projektu Projekt řeší využití regionu Podlipansko pro účely cestovního ruchu jako „pokladnice uměleckých památek“ od středověku po 20. století. Využívá značné míry zachování a kvality zdejšího památkového fondu, který dosud v plné míře nebyl prezentován jako možná destinace cestovního ruchu. Územím v současnosti procházejí čtyři značené turistické trasy a sedm značených cyklotras. Projekt předpokládá postupnou rekonstrukci všech vybraných památkových objektů a jejich maximální zpřístupnění veřejnosti převážně formou individuálních prohlídek. Prezentace bude uskutečněna formou třech základních naučných tras, které budou tématicky zaměřeny na středověké památky, památky renesance a baroka a památky 19. a 20. století. Ke zvýšení atraktivity oblasti dojde také vytvořením několika nových produktů. Projekt zároveň předpokládá zapojení již existujících turistických destinací


158


v této oblasti (muzea a Městské informační centrum v Kouřimi a Kostelci nad Černými lesy aj.) Prezentace území bude koncipována na bázi naučných tras pro autoturistiku a stezek pro cykloturistiku, hypoturistiku a pěší turistiku. Územní rozsah projektu je vymezen celým regionem Podlipansko. Trasy budou doplněny nově zřízeným zázemím pro jejich uživatele. Jedná se zejména o zřízení nových informačních center v Plaňanech a Zásmukách a rozšíření možností stravování, ubytování a technického servisu pro cyklisty. Nezbytným doplňkem bude jejich vybavení odpovídajícím mobiliářem (odpočívadla, informační panely, ukazatele apod.) Naučné trasy budou provázány se stávajícím systémem turistických tras, cyklotras a cyklostezek. Důležitým hlediskem je napojení destinace na trasy Pražské integrované dopravy a železniční trati Praha – Kolín a Pečky – Kouřim, které umožňují přímou přepravu turistů do regionu zejména z oblasti Prahy a Kolína. U nedostatečně využitých či zcela nevyužívaných železničních tratí Pečky – Kouřim a Bošice – Zásmuky – Bečváry je předpokládán pronájem specializované zájmové organizaci, provozující sezónní přepravu turistů a jízdy historických vlaků s doprovodnými programy. K projektu bude jako ucelený produkt připraven kompletní soubor propagačních materiálů, spojený se zajištěním jejich distribuce. Nositelé projektu: Města Kostelec nad Černými lesy, Kouřim a Zásmuky, obce Bečváry, Klášterní Skalice, Malotice, Plaňany a Polní Voděrady, Římskokatolické farnosti Kolín, Kostelec nad Černými lesy, Pečky, Poděbrady a Uhlířské Janovice, farní sbory Českobratrské církve evangelické ve Velimi, Pečkách a Nymburce, Česká zemědělská univerzita, majitelé zámků v Bečvárech, Cerhenicích, Lipanech, Molitorově, Polních Voděradech, Radovesnicích I, Ratboři a Zásmukách, majitelé tvrzí v Hradeníně, Lošanech, Maloticích, Pašince a bývalého kláštera cisterciáků v Klášterní Skalici, Nadace českého kubismu, Regionální muzeum v Kolíně, občanská sdružení Památky pro život, Společnost pro obnovu historického jádra Kostelce nad Černými lesy, Plaňanští zvoníci, podnikatelské subjekty


159


Aktivity vedoucí k realizaci projektu vytvoření realizačního týmu zpracování projektu, předložení projektových žádostí zpracování projektové dokumentace majetkoprávní řešení spolupráce partnerských subjektů osazení mobiliáře naučných stezek a tras zřízení technického zázemí pro cyklisty zapojení městských informačních center v Kouřimi a Kostelci nad Černými lesy do projektu zhotovení a distribuce PR materiálů podpora či zřízení ubytovacích a stravovacích možností Pronájem nedostatečně využitých či nepoužívaných železničních tratí Pečky – Kouřim a Bošice – Zásmuky – Bečváry specializované zájmové organizaci, provozující sezónní turistickou přepravu Restaurování interiéru a zpřístupnění kostela N. Trojice v Dobřichově Rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Radimi Zpřístupnění kaple N. Salvátora v Radimi Nahrazení sochařské výzdoby barokního mostu v Radimi kopiemi Rekonstrukce areálu fary v Plaňanech pro účely informačního centra, muzejní expozice, vzdělávacího centra pro záchranu a využití kulturního dědictví a ubytovacího a stravovacího zařízení Rekonstrukce a zpřístupnění kostela Zvěstování P. Marie v Plaňanech, zřízení expozice liturgického náčiní, doplnění stávající expozice ve zvonici Rekonstrukce a zpřístupnění kostela Narození sv. Jana Křtitele v Plaňanech Zhotovení kopie sochy sv. Jana Nepomuckého a její umístění na náměstí v Plaňanech Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava ve Vrbčanech, zřízení expozice o svatovojtěšské tradici Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích Rekonstrukce kapličky sv. Jana Nepomuckého ve Viticích


160


Rekonstrukce areálu zámku a dvora v Lipanech pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o bitvě u Lipan Rekonstrukce kapličky sv. Anny v Hlaváčově Lhotě Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Bartoloměje ve Třebovli Rekonstrukce a zpřístupnění bývalého kláštera v Klášterní Skalici pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o působení řádu cisterciáků na Kouřimsku Rekonstrukce středověkého mostu v Klášterní Skalici Rekonstrukce drobných sakrálních památek v okolí Klášterní Skalice Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava v Žabonosech, zřízení expozice o středověkých kostelech na Kouřimsku a historické expozice o případu loupežníka Jana Vojty, řečeného „Kovařík“ Rekonstrukce arciděkanství v Kouřimi pro účely centra pro management a prezentaci kulturního dědictví Podlipanska, vikariátního muzea a regionálního lapidária (samostatný projekt sdružení Památky pro život) Zlepšení dostupnosti a kvality zpřístupnění kostela sv. Štěpána v Kouřimi Zpřístupnění kostela N. Trojice v Kouřimi Zpřístupnění kaple P. Marie Pomocné v Kouřimi Rekonstrukce interiéru a zpřístupnění Pražské brány v Kouřimi, zřízení expozice o vývoji městského opevnění Vyřešení majetkoprávních vztahů a rekonstrukce tzv. Muzejní bašty v Kouřimi, zřízení expozice o dějinách soudnictví a útrpného práva Prezentace pozůstatků cisterciáckého proboštství sv. Martina v Kouřimi Rekonstrukce a zpřístupnění Panského mlýna v Kouřimi pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o historických mlýnech na Kouřimsku Vyřešení restitučních nároků a dostavba Muzea lidových staveb v Kouřimi Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Kouřimi a okolí Zlepšení způsobu prezentace archeologických lokalit Stará Kouřim a sv. Jiří, zhotovení památníku a makety základů kostela sv. Jiří Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Molitorově, využití pro společenské účely, obnova interiérů, zřízení expozice o rodině Veselých a Dušanu Jurkovičovi


161


Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava ve Svojšicích Rekonstrukce fary ve Svojšicích pro účely muzejní expozice a prodejny specializovaných regionálních produktů Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kaple sv. Gotharda v Poboří Rekonstrukce a zpřístupnění tvrze v Hradeníně, zřízení expozice o středověkých zemanských sídlech na Kouřimsku Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění Bauerovy vily v Libodřicích (samostatný projekt Nadace českého kubismu) Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Kostelci nad Černými lesy, zřízení expozice o rodech Smiřických a Lichtenštejnů Rekultivace náměstí Smiřických a znovupostavení Mariánského sloupu v Kostelci nad Černými lesy Zpřístupnění kostela sv. Andělů Strážných v Kostelci nad Černými lesy Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jana Křtitele v Kostelci nad Černými lesy Rekonstrukce areálu Knížecího dvora v Kostelci nad Černými lesy pro účely cestovního ruchu Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Kostelci nad Černými lesy a okolí Zhotovení kopie sochy sv. Donáta a její osazení na původní místo u Svatbína Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Matouše v Maloticích Rekonstrukce a zpřístupnění tvrze v Maloticích Restaurování soch sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého, zhotovení kopií a jejich opětovné osazení na původním místě na křižovatce „U svatých“ u Malotic Rekonstrukce barokního mostu u Toušic, prezentace tvrziště Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava v Horních Krutech Rekonstrukce kapličky sv. Václava v Doubravčanech Dokončení rekonstrukce a celkové zpřístupnění zámku v Zásmukách, zřízení informačního centra a expozice o rodu Šternberků Zpřístupnění kostela Nanebevzetí P. Marie v Zásmukách Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění areálu bývalého kláštera františkánů v Zásmukách, využití pro pobytové, vzdělávací a relaxační centrum „duchovní obnovy“


162


Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Zásmukách a širším okolí (sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého, Červený kříž, Zelený kříž apod.) Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění zámku v Bečvárech, zřízení expozice o Arnoštovi Gideonovi Laudonovi Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela N. Trojice v Drahobudicích Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Červeném Hrádku Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách, zřízení expozice o kostelech z 19. a 20. století na Kouřimsku Restaurování kříže v Horních Chvatlinách Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela Navštívení P. Marie v Polních Voděradech Rekonstrukce zámeckého areálu v Polních Voděradech pro účely cestovního ruchu Rekonstrukce drobných sakrálních památek v Polních Voděradech a okolí Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jiří v Lošanech Rekonstrukce a zpřístupnění tvrze v Lošanech Rekonstrukce areálu tvrze v Pašince pro účely cestovního ruchu, zřízení expozice o Václavu Radimském Zpřístupnění kostela Nanebevzetí P. Marie ve Kbelu Zpřístupnění kostela sv. Václava v Ratboři Rekonstrukce a zpřístupnění Starého zámku v Ratboři Prezentace Nového zámku v Ratboři a jeho zapojení do projektu (hotel Chateau Kotěra) dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava a Božího těla v Křečhoři rekonstrukce areálu zámku v Radovesnicích I, a jeho využití pro účely cestovního ruchu dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Václava v Nové Vsi I zpřístupnění kostela sv. Vavřince ve Velimi zpřístupnění evangelického kostela ve Velimi Rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jana Nepomuckého v Cerhenicích Využití zámku v Cerhenicích pro účely cestovního ruchu Dokončení rekonstrukce a zpřístupnění kostela sv. Jakuba Většího v Ratenicích


163


Zpřístupnění kostela sv. Václava v Pečkách Zpřístupnění evangelického kostela v Pečkách Zpřístupnění evangelického kostela v Hořátvi Rekonstrukce a zpřístupnění kostela Nanebevzetí P. Marie v Kostelní Lhotě Předpokládané výsledky a dopady zviditelnění regionu Podlipansko jako destinace cestovního ruchu využití památek na území Podlipanska pro účely cestovního ruchu záchrana památek na území Podlipanska zvýšení zájmu veřejnosti o region Podlipansko vznik nových pracovních míst zvýšení povědomí místní komunity o regionálním kulturním dědictví zlepšení vztahu místní komunity ke kulturnímu dědictví motivace místní komunity k tvorbě navazujících aktivit a produktů motivace místní komunity k tvorbě dalších projektů rozvoj podnikatelských aktivit rozvoj partnerství v rámci regionu i mimo něj rozvoj cykloturistiky a hypoturistiky záchrana nevyužitých železničních tratí Vymezení cílových skupin individuální návštěvníci regionu Podlipansko z ČR (zejména z oblasti Prahy a Kolína) individuální návštěvníci ze zahraničí individuální a organizovaní návštěvníci se specializací na výtvarné umění místní obyvatelstvo podnikatelé z území regionu obce církve majitelé památkových objektů na území regionu Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

164


8. NÁVRH KONCEPCE MARKETINGU A PROPAGACE REGIONU PODLIPANSKA

8.1. Popis výchozího stavu

Vzhledem k tomu, že MAS Podlipansko tvoří čtyři mikroregiony a jeho území je, co týká podoby krajiny a využití kulturního dědictví rozdílné, jednotná marketingová značka pro žádnou z oblastí rozvoje regionu nebyla dosud specifikována. Každý mikroregion má pochopitelně vlastní logo, což je ovšem jediná „značka“, kterou můžeme v identifikovat. Žádný mikroregion ani MAS jako celek nemá dosud vytvořenou marketingovou studii na žádnou z oblastí, včetně studie na využití Podlipanska pro účely cestovního ruchu. Díky tomuto stavu nebyly stanoveny globální ani specifické cíle pro marketing regionu. Přesto lze sledovat u produktů a při vytváření projektů, které se snaží zaměřit na interní i externí zákazníky, snahu o vytvoření marketingových produktů směřujících k prodeji zboží. Tyto snahy lze rozpoznat především u projektů vytvářející produkty cestovního ruchu (Za všechny je možné jmenovat Bitvu u Kolína a projekt Krajinou bitvy u Kolína). V naší studii nám šlo o navrhnutí specifické značky pro prodej produktů využívajících kulturního dědictví regionu. Při konstruování marketingové značky se v regionu setkáváme se zásadním problémem a tím je jeho roztříštěnost a absence, nějaké, v minulosti získané jednotné, „značky“. V regionu lze sice vystopovat několik různých získaných „značek“, které lze přiřadit k předmětům kulturního dědictví a postavit na nich projekty, hlavní a sjednocují ovšem chybí. Tuto hlavní značku bylo tedy nutné uměle vytvořit. Popisem současného stavu marketingu u jednotlivých oblastí kulturního dědictví se zabývá kap. 2. Pro propagaci regionu jako celku platí to samé jako pro popis marketingu. Chybí základní materiál pro strategii propagace a public relations celého regionu Podlipansko, který zatím nebyl nijak zpracován, a který by měl být součástí kvalitní marketingové studie. Propagační materiály jsou vydávány jednotlivě pro lokality, produkty nebo nemovité památky.


165


Nejlépe jsou zpracovány turistické trasy pro cyklisty a pěší, které byly většinou financovány z programů Evropské unie, kde propagace tvoří povinnou součást projektů a je sledována v dlouhodobějším časovém horizontu. Z tohoto jednoduchého závěru vyplývá, že pokud nějaké město, obec nebo jiný subjekt připraví propagační materiály, uplatňuje na nich svůj vlastní vizuální styl a sleduje své vlastní, většinou přesněji nespecifikované cíle. Nejednotná a předem globálně nepřipravená je i problematika distribuce (distribučních kanálů). Každý subjekt propaguje sám sebe bez vztahů k ostatním částem regionu. Protože chybí celoregionální projekty, chybí pochopitelně i celoregionální propagace a public relations Podlipanska jako celku. V otázce kulturního dědictví je tato situace ještě zřetelnější než v jiných oblastech, protože právě propagace tvoří jeden ze základních pilířů, jeho využití pro cestovní ruch a celý kulturní průmysl nebo lépe řečeno ekonomizaci kulturního dědictví. Popis současné situace v oblasti propagace je uvedený u jednotlivých podkapitol v kap. 2. Analýze současného stavu. 8.2. Hlavní a specifické cíle Marketingová studie a její následná realizace by měla přispět k: Zlepšení a posílení image regionu Zvýšení návštěvnosti regionu a podpory rozvoje cestovního ruchu Přilákání investoru do regionu Podpora místních podnikatelů pracujících v cestovním ruchu Zvýšení pocitu sebeidentifikace obyvatel regionu s územím Podpora tvorby nových pracovních míst v cestovním ruchu Podpora vzniku destinačního managementu Záchrana kulturního dědictví 8. 3. Navrhované aktivity pro vznik marketingové studie Mikroregion Podlipansko je „zboží“, které se budeme snažit „prodat“ a které musí zároveň svým zákazníkum dobře sloužit. Smyslem marketingu je nalézt a navrhnout způsob a nástroje, pomocí kterých by si region Podlipansko nalezl svou pozici v tržním prostředí v tzv. průmyslu kulturního dědictví. V této oblasti zatím Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

166


nebyly v MAS Podlipansko podniknuty žádné kroky. Proto navrhujeme několik kroků, které by měly předcházet vytvoření kvalitní marketingové studie zaměřené na využití kulturního dědictví Podlipanska pro potřeby cestovního ruchu a místní komunity. Tato studie by měla být vyhotovena ve dvou fázích. 1. příprava materiálů a podkladů v součinnosti všech zainteresovaných skupin (subjekty, které se aktivně chtějí zapojit do využití kulturního dědictví). 2. předání závěrů specializované firmě a ve spolupráci s ní, podle předem daného postupu, vyhotovení marketingové studie. Pro vznik prakticky použitelných a současné realitě odpovídajících závěrů marketingové studie je nutný dostatečný počet a účast relevantních subjektů z regionu po celou dobu realizace studie. Marketingová studie se musí věnovat specifikaci kroků, které povedou k ovlivnění a změně vnímání kulturního dědictví regionu klíčovými zákazníky. Pro region jako celek a posléze i pro jednotlivé produkty je důležité vytvořit si svou vlastní image, osobitý výraz a formu prezentace. V současné době a především do budoucnosti se bude jednat o důležité faktory, které podporují úspěšnou realizaci strategie rozvoje trvale udržitelného využití kulturního dědictví Podlipanska. Nejdůležitějším faktorem je efektivní komunikace jednotlivých subjektů uvnitř i vně regionu. Dalším z cílů marketingové studie by mělo proto být také navržení komunikační strategie. Navrhované kroky, které mohou aktivní subjekty zvládnout sami za koordinace MAS Podlipansko. • Identifikování cílových skupin • Určení propagačních a komunikačních cílů ve vazbě na strategické cíle regionu Podlipansko • Vytvoření marketingového mixu • Stanovení poselství (marketingové značky) pro specifické cílové skupiny • Stanovení komunikačního mixu ve vazbě na finanční možnosti regionu. • Zvolení propagačních kanálů a médií • Vyhodnocení efektivity a zpětná vazba


167


Jednotná corporate indentity. Propagační materiály musí mít atributy jednotné corporate indentity. Informace o regionu musí být propojené, a tím usnadňující jejich uživatelům orientaci. Návštěvník se musí dozvědět nejen o místní zajímavosti, ale i o památce, která je v sousední obci. Informační servis regionu musí být pro návštěvníky pohodlný, aby na jednom místě našel informace pohromadě. Snadná orientace v území Region Podlipansko musí umožnit na svém území snadnou orientaci. To předpokládá vypracovaný jednotný informační systém v terénu, a to jak formou map v každé obci, tak jednotných tiskoviny distribuovaných uvnitř i vně regionu. Jednotná image mikroregionu Jednotné image regionu musí turistovi usnadnit volbu, zda je daná oblast pro něho vhodná, zda naplní jeho očekávání ( jedná se o oblast k cykloturistice, pěším vycházkám, oblast bohatá na kulturní památky? atp.). Image regionu musí návštěvníkovi jednoduše odpovědět na otázku, zda se mu v něm bude líbit či nikoliv a zbavit ho úsilí zjišťovat informace z různých zdrojů. Vlastní produkty regionu Region musí navíc poskytnout návštěvníkovi své vlastní produkty, které by bez existence regionu nevynikly. Tím pro něj činí území daleko atraktivnější. Může se jednat o vlastní cyklotrasy, naučné stezky, pěší výlety, vlastní slavnosti a především produkty využívající kulturní dědictví, apod. Pojmenování produktu – co muže nabídnou Podlipansko svým současným, ale především potencionálním zákazníkum? Identifikace hlavních skupin zákazníků – komu především je třeba směrovat produkty a služby regionu? Provézt rozbor vztahu region – hlavní a specifická skupina zákazníku kroky, které je nutné v posloupnosti podniknou jsou tyto: a) Analyzovat současný stav b) Zhodnotit význam dané skupiny zákazníku pro region c) Formulovat co muže region dané skupině zákazníku nabídnout d) Specifikovat cíle, kterých se bude region snažit ve vztahu k dané skupině zákazníku dosáhnout e) Specifikovat nástroje vedoucí k naplnění definovaných cílů Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

168


8.4. Identifikace cílových skupin Hlavní skupiny zákazníků, na které je nutné se při vypracování marketingové studie a dalších studií soustředit jsou obecně občané, turisté, podnikatelé a investoři. Pro účely využití kulturního dědictví pro potřeby cestovního ruchu byla jako hlavní cílová skupina identifikována: Rodina s dětmi žijící v Praze a v dalších větších městech v okolí regionu. Dalšími cílovými skupinami jsou: senioři, organizované turistické skupiny specializovaní návštěvníci se zaměřením na poznávání historie a uměleckých památek. Specifickou zájmovou skupinou jsou: „přátelé vojenské historie“ ve vztahu k bojištím bitvy u Kolína a bitvy u Lipan.


169


8.5. Návrhy na pojmenování produktu (marketingové značky) Jako hlavní a sjednocující marketingovou značku pro prodej a propagaci produktů využívající potencionál kulturního dědictví Podlipanska jsme navrhli název Podlipansko - Krajina příběhů. Tento sjednocující název překrývá celé území regionu, které je jak jsme zmínili výše, nesourodé a marketingově obtížně uchopitelné. Krajina příběhů v sobě nese jednak motiv pohybu (příběh se vypráví v čase), dále se týká lidí a jejich příběhů a také je to zastřešující název pro další produkty, které je možné z tohoto názvu jednoduše odvodit. (například Krajina velkých bitev české historie, Krajina zemských patronů, Krajina rodu Lichtenštejnů, Krajina rodu Šternberků, Krajina mlýnů, Krajina rybníků atp.). Tento název také podněcuje fantazii případného návštěvníka, a rozvíjí další možnosti realizace jednotlivých produktů a usnadňuje tvorbu propagačních materiálů. 8.6.

Návrhy na produkty sloužící k propagaci kulturního dědictví regionu

Obecně lze rozdělit distribuční kanály pro cesty marketingových a propagačních produktů na Komunikační kanály Produktové kanály

Expozice, programy Publikace Budovy, jejich exteriéry Průvodci, lidské zdroje

Propagační vizuální styl (jednotná corporate identity) Marketingové tiskoviny Publicita a public relations Reklama Internet Přímý marketing Podpora prodeje


170


9.

ZHODNOCENÍ

FINANCOVÁNÍ

A

OBNOVY

PŘEHLED KULTURNÍHO

MOŽNOSTÍ DĚDICTVÍ

PODLIPANSKA Současné využití finančních zdrojů 9.1.

Programy Evropské unie

Regionální operační program (ROP) NUTS 2 Střední Čechy 2007-2013 Prioritní osa 2 Cestovní ruch Hlavní oblasti podpory 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu Podporované aktivity: vybudování nového ubytovacího zařízení nebo rozšíření (zvýšení kapacity) či modernizace stávajícího ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu včetně případných stravovacích služeb rozšíření nabídky doplňkových služeb ve vazbě na ubytovací zařízení, další infrastrukturu nebo atraktivitu CR (např. multifunkční sportovní zařízení a sportovně-rekreační areály vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, infrastruktura pro služby v rámci venkovské turistiky, služby v rámci incentivní a kongresové turistiky) vybudování, rekonstrukce a obnova objektů pro potřeby poznávacího CR (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení) 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu Podporované aktivity: budování turistických stezek (např. pěší turistické stezky a turistické okruhy, naučné stezky, hippostezky) budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch (tzn. nikoli pro každodenní dopravu místních obyvatel) včetně doprovodné infrastruktury rozvoj a obnova infrastruktury pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu


171


rekonstrukce a revitalizace kulturních památek regionálního významu (tzn. mimo seznam definovaný MK ČR) se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury vybudování, obnova nebo rekonstrukce objektů určených pro CR (muzea, galerie pod.) zřízení, rozšíření a modernizace jednotného informačního systému (infocenter, navigačního, orientačního systému a elektronického/internetového systému) v turistické destinaci ubytovací zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodácká turistika, cykloturistika nebo ekoturistika) V rámci projektů zaměřených na výše uvedené aktivity bude podporována jako doprovodná aktivita i výstavba a rekonstrukce přístupových komunikací, cest, parkovacích míst a odpočívadel navazujících na atraktivity nebo infrastrukturu CR řešenou v projektu. 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje Podporované aktivity: tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových nástrojů turistických destinací prezentace turistických destinací (např. na veletrzích CR) Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území Hlavní oblasti podpory 3.1 Rozvoj měst Podporované aktivity zaměřené na fyzickou revitalizaci území: projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž obnova a rekonstrukce stávajících objektů hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití 3.2 Rozvoj venkova Za účelem zlepšení kvality života bude podpora zaměřena na následující typy infrastruktury veřejných služeb:


172


Podporované aktivity zaměřené na fyzickou revitalizaci území: obnova a rekonstrukce stávajících objektů hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně transformace neefektivně využívaných ploch na nové využití Příjemci kraj, organizace zřizované kraji a obcemi, obce, dobrovolné svazky obcí, malí a střední podnikatelé (MSP) podnikající v oblasti cestovního ruchu s minimálně 2letou podnikatelskou historií, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, hospodářská komora ČR a její složky. Integrovaný operační program (IOP) 2007-2013 Prioritní osa 3 – Národní podpora územního rozvoje Globální cíl prioritní osy 3: Rozvoj národních intervencí pro regionální rozvoj v oblasti cestovního ruchu, kultury, bydlení a rozvoje systémů tvorby územních politik V rámci prioritní osy budou realizovány aktivity v podobě následujících oblastí intervence: Oblast intervence 3.1 – Národní podpora rozvoje cestovního ruchu Oblast intervence 3.2 – Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství Hlavní cílové skupiny - příjemci podpory: Oblast intervence 3.1 – Národní podpora rozvoje cestovního ruchu organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace NNO a zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v cestovním ruchu Oblast intervence 3.2 – Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí Oblast intervence 3.1 – Národní podpora rozvoje cestovního ruchu Podporované aktivity: a) zavedení národního informačního a rezervačního systému b) organizace cestovního ruchu na národní úrovni (destinační management)


173


c) zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu (zahrnující zejména certifikace, manuály, metodiky, systémy, kontrola) d) podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází e) prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni f) podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu g) prezentace a propagace přírodního a kulturního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch Oblast intervence 3.2 – Národní podpora využití potenciálu kulturního bohatství Podporované aktivity: a) komplexní obnova a využití kulturních památek ve vlastnictví státu nebo zapsaných na seznamu národních kulturních památek či na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO b) komplexní obnova a využití sítí kulturních památek v v území s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a ležících na území více NUTS 2 c) budování a modernizace objektů a jejich vybavení pro uchování, ochranu a další využití národního kulturního dědictví d) budování infrastruktury pro moderní kulturní služby a kulturní průmysl s vysokou přidanou hodnotou


174


9.2. Národní programy Granty a dotace vypisované a administrované Ministerstvem kultury ČR Havarijní program Prokáže-li vlastník, že není schopen uhradit ze svých prostředků náklady potřebné pro záchranu hmotné existence kulturní památky, lze mu poskytnout příspěvek v Programu až do výše 95 % celkových nákladů (včetně DPH) vynaložených na akci obnovy kulturní památky v daném kalendářním roce, pokud jde o provedení těchto prací: a) obnova historicky hodnotného krovu, jemuž bezprostředně hrozí zřícení, popř. ve spojení s obnovou střešní krytiny, b) provedení nového krovu a střechy na stavbě, která byla poškozena v minulosti natolik, že již nemá krov ani střechu, a to s použitím historických tesařských konstrukcí a stavebních materiálů, c) statické a celkové stavební zabezpečení svislých a vodorovných nosných konstrukcí včetně kleneb, pokud je nejvýznamnější podmínkou pro zachování kulturní památky, které bezprostředně hrozí zřícení, popř. statické a celkové zabezpečení dalších konstrukcí významných pro stabilitu nemovité kulturní památky jako celku, nebo přeložení poškozené staré střešní krytiny, nebo provedení nové střešní krytiny s použitím historických stavebních materiálů, nelze-li starou střešní krytinu ani částečně zachovat, nebo je-li předchozí střecha v havarijním technickém stavu a nevhodně provedena tak, že tvoří podstatnou závadu z hledisek státní památkové péče.


175


Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky Podpora městských programů Na podporu přípravy, zpracování a realizace programů se mohou vyčlenit prostředky: 3.1. Pro zpracování programů, včetně potřebných průzkumů, územně plánovacích podkladů a dokumentace, ze státního rozpočtu. 3.2. Pro zabezpečování jednotlivých akcí programů v případech, kdy prostředky z rozpočtu města ani soukromníků nepostačují, zejména: ze státního rozpočtu na záchranu církevních a kulturních památek, na programy podpory vzniku a rozvoje malých a středních podniků realizované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., apod., z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví, c) ze Státního fondu pro životní prostředí, d) z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod. Program záchrany architektonické dědictví 2. Cíle Programu a) záchrana ohrožených nemovitých kulturních památek efektivní a rychlou obnovou, b) využití těchto památek ke zvýšení celkové kvality životního prostředí a pro kulturní, společenské, veřejně prospěšné a ekonomické účely, c) získání všech zdrojů přicházejících v úvahu a snižování potřeby příspěvku na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu, d) zvýšení efektivnosti správy a provozu kulturních památek. 3. Projekty záchrany kulturních památek Projekty musí obsahovat údaje nezbytné k vyhodnocení jejich významu a užitečnosti a ke stanovení příspěvku na obnovu kulturní památky, a to zejména - zhodnocení významu, stavu a využití památky a stupně jejího ohrožení,


176


- dokumentaci obnovy v rozsahu dokladujícím její proveditelnost a cenu, - plán využití a mimoekonomické přínosy obnovy kulturní památky, - finanční plán zajištění obnovy a budoucího provozu a údržby - specifikaci zdrojů a potřebu příspěvku na obnovu. 4. Finanční příspěvky na realizaci projektů Finanční příspěvek na obnovu

kulturních památek bude poskytován na záchranu

existence kulturní památky nebo na vícenáklady vyvolané požadavky orgánů státní památkové péče, a to podle jednotlivých projektů a podle jejich pořadí v Programu. Poskytnutí příspěvku je podmíněno účastí vlastníka nebo organizace, která má k památce právo hospodaření, na financování obnovy, a dále zajištěním budoucího provozu a běžné údržby památky. Program restaurování movitých kulturních památek Cíle programu 1. Záchrana a další uchování ohrožených movitých kulturních památek a jejich souborů efektivní a urychlenou obnovou. 2. Využití restaurovaných movitých kulturních památek ke zvýšení atraktivity a vypovídací schopnosti o historické a umělecké hodnotě dochovaných historických 3. Vytvoření podmínek pro vznik nových interiérových instalací zpřístupněných veřejnosti s uplatněním nově restaurovaných movitých kulturních památek, které byly dosud uloženy v depozitářích, mimo jiné pro svůj špatný technický stav. 4. Sdružování všech finančních prostředků, které přicházejí v úvahu, s cílem postupného snižování potřeby příspěvku (dotace) na obnovu movitých kulturních památek ze státního rozpočtu. 5. Zvýšení efektivnosti provozu kulturních památek zpřístupněných veřejnosti. 6. Prohloubení poznání uměleckých a historických hodnot movitého památkového fondu. 7. Zvýšení zájmu a podílu veřejnosti na péči o movité kulturní dědictví prostřednictvím vhodných forem propagace výsledků Programu.


177


Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny Do Programu nelze zařadit akci obnovy, kde špatný technický stav kulturní památky byl způsoben vlastníkem v důsledku úmyslného zanedbání její pravidelné údržby. Při výběru a posuzování akcí obnovy se přihlíží rovněž k tomu, zda se obec přihlásila do Programu obnovy venkova a do jaké míry místní program obnovy venkova, pokud je v obci zpracován a schválen, a existující územně plánovací dokumentace splňují podmínky komplexní péče o zachování kulturních hodnot v území. Dále se přihlíží k tomu, zda je akce obnovy součástí záměrů obce směřujících k obnově památkově chráněného území jako celku. Sleduje se rovněž finanční podíl vlastníka na provedení akce obnovy. Podíl vlastníka nesmí být menší než 20 % ze smluvní ceny díla nebo z odborně odhadnuté ceny díla, popř. ceny nakoupeného stavebního materiálu (pokud jde o obnovu prováděnou svépomocí) v příslušném roce včetně DPH. Součástí finančního podílu vlastníka může být příspěvek poskytnutý z rozpočtu obce nebo kraje, příspěvek nadací nebo jiných subjektů, ale nesmějí jím být žádné jiné prostředky poskytnuté vlastníkovi v daném roce na tentýž účel ze státního rozpočtu. V Programu se neuvažují příspěvky nižší než 80 tis. Kč, nestanoví-li Ministerstvo kultury v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku odlišně. Podpora lokálních kulturních tradic (Podpora kulturních aktivit spojených s významným výročím města či obce, s významným výročím kulturně-historické události a s významným výročím význačné osobnosti působící v oblasti kultury).Určení pro: občanská sdružení registrovaná nejpozději do 31. 12. 2005; - fyzické osoby; podnikatelské subjekty (právnické osoby); obce, města Upozornění: Dotací nelze podpořit: - akce k výročí souborů, orchestrů, divadel, akce k výročí válečných událostí, bitev (rekonstrukce válečných soubojů)


178


Středočeský kraj Fond obnovy památek Středočeského kraje Dotace se poskytuje na akce obnovy kulturních památek (s možností konkrétního zadání) pro daný kalendářní rok. Dotaci lze poskytnout právnické i fyzické osobě, která nemá ke dni podání žádosti splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu a rozpočtu kraje a splatné závazky pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dotace se poskytuje na základě žádosti o poskytnutí dotace na zachování a obnovu kulturní památky z Fondu obnovy památek Středočeského kraje na rok 2007. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení. Výběrové dotační řízení se pro daný rok uskutečňuje zpravidla dvakrát, a to v podzimním termínu, jenž předchází rozpočtovému roku, v němž má být dotace poskytnuta a v jarním termínu v kalendářním roce, v němž je dotace poskytnuta. Rada kraje může rozhodnout o tom, že se podzimní a jarní kolo uskutečnění v jednom termínu. Dotace se poskytuje na základě písemné smlouvy o poskytnutí dotace z Fondu obnovy památek Středočeského kraje na rok 2007 uzavřené mezi Středočeským krajem jako poskytovatelem a příjemcem dotace. Poskytnutou dotaci lze použít pouze v rámci kalendářního roku a výhradně na účel, na který byla poskytnuta. Dotace je určena pouze na úhradu nezbytných nákladů spojených s obnovou kulturní památky. Zásady pro poskytování dotací z Fondu kultury Středočeského kraje Obecná závazná pravidla Dotace se poskytuje na jednorázové či déle trvající kulturní aktivity: nadlokálního charakteru, které se realizují na území Středočeského kraje a které výrazně přispějí k obohacení kulturního života jeho občanů, které realizuje subjekt působící trvale ve Středočeském kraji mimo území kraje (i v zahraničí) a které výrazně posílí prestiž Středočeského kraje a dotvoří jeho image. Ostatní podmínky přidělení dotace jsou shodné jako u fondu obnovy památek.


179


10. SHRNUTÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZÁVĚRY STUDIE Cíle studie (Projekt řeší vznik základního podkladového materiálu pro rozvoj aktivit, vedoucích k záchraně a využití místního kulturního dědictví pro potřeby místní komunity a rozvoj cestovního ruchu.)

Vytvoření ucelené koncepce záchrany a využití kulturního dědictví Podlipanska Vznik strategické rozvojové studie na využití a záchranu kulturního dědictví Podlipanska Doplnění Integrované rozvojové strategie regionu Podlipansko Databáze nemovitého a movitého kulturního dědictví CÍLOVÉ SKUPINY MAS Podlipansko, o.p.s. – doplnění integrované rozvojové strategie. Svazky obcí, obyvatele obcí regionu Podlipansko – zmapování kulturního dědictví, určení strategie jeho záchrany a využití. Vlastníci a uživatelé kulturních památek, určení strategie jeho záchrany využití. Podnikatelské subjekty–určení vhodných objektů pro rozvoj podnikatelských aktivit s možnými zdroji jejich financování Neziskové organizace na území regionu Podlipansko – další možnosti rozvoje jejich aktivity a určení cílů adekvátních pro tyto aktivity. Využití závěrů studie bude mít pozitivní dopad na motivaci občanů regionu a zvýšení nabídky či zlepšení stávajících produktů zejména v oblasti cestovního ruchu a služeb, a dále na tvorbu nových vzdělávacích produktů s vazbou na další regiony


180


POPIS VÝCHOZÍHO STAVU (Situační analýza) Kulturně-historický vývoj regionu

Shrnutí Region Podlipansko leží v prastaré sídelní oblasti evropského významu, v níž je již od mladší doby kamenné doložena existence řady pravěkých kultur. V raném středověku se stal hlavním územím slovanského kmene Zličanů, jehož centrem bylo hradiště Stará Kouřim. V 11. – 13. století moc zlických knížat vystřídalo údělné knížectví rodu Přemyslovců, jehož středisko, společné pro světskou i církevní správu, leželo rovněž v Kouřimi. V 10. a 11. století byl region působištěm tří nejvýznamnějších patronů české země - sv. Václava, Vojtěcha a Prokopa. Velká epocha středověkých dějin tohoto území vyvrcholila ve 13. a 14. století, kdy zde jako centrum jednoho z nejdůležitějších krajů českého království vyrostlo krajské královské město Kouřim, střežené nedalekým královským hradem v Kostelci nad Černými lesy. Region byl v té době působištěm předních církevních institucí, zejména pak řádu cisterciáků, jehož kláštery vznikly v Kouřimi a Klášterní Skalici. V 15. století byl region oproti tomu dějištěm husitské reformace a s ní související význačné bitvy u Lipan (30. 5. 1434). Od přelomu 15. a 16. století se zde utvářelo několik šlechtických dominií, z nichž nejvýznamnějšími byla panství černokostelecké a zásmucké. V jejich držení se postupně vystřídaly mocné rody Slavatů, Smiřických, pánů z Říčan a Kinských. Období hospodářské prosperity se projevilo založením několika poddanských městeček a vznikem nákladných rybničních a mlýnských soustav. Ve druhé čtvrtině 17. století region těžce postihly události třicetileté války, kdy zpustla většina obcí, a rapidně se snížil počet obyvatel. Poválečná obnova území, provázená katolickou protireformací a rozvojem barokní kultury, trvala až do první poloviny 18. století. Období hospodářského vzestupu prožívala zejména šlechtická panství v držení rodů Lichtenštejnů, Šternberků, Thunů a Althanů, královské (do roku 1850 též krajské) město Kouřim oproti tomu vzhledem ke konfiskacím svého majetku již nikdy nedosáhlo původního významu. V polovině 18. století do dějin regionu zasáhly války o dědictví rakouské, přičemž jeho východní část se stala Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

181


dějištěm historicky významné bitvy u Kolína (18. 6. 1757). Vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781 zde (ve Velimi a Hořátvi) umožnilo založení prvních evangelických kostelů. V polovině 19. století severní část regionu proťala železniční trať Praha – Olomouc, která tomuto území přinesla výrazný průmyslový rozvoj. Hospodářství se orientovalo především na potravinářskou výrobu, z potřeby získání nových polností byly rušeny historické rybniční soustavy. Rok 1848 přinesl zánik dosavadních šlechtických dominií a růst vlivu selského stavu. Ten se především po vzniku Československé republiky v roce 1918 projevil značnou regionální oblibou agrární strany (pozdější Republikánské strany českého venkova). Historický vývoj ve druhé polovině 20. století pak Podlipansko odsunul do role jakési „zapomenuté“, především zemědělsky využívané oblasti, jejíž západní část začala sloužit i jako rekreační zázemí obyvatel Prahy.

Umělecko-historický vývoj regionu Shrnutí Region Podlipansko je díky svému bohatému historickému vývoji skutečnou pokladnicí uměleckých památek všech slohových období od středověku po 20. století. Jedná se především o architektonická díla, která jsou často nedílnou součástí pozoruhodných celků historické kulturní krajiny. Kromě terénních reliktů několika slovanských hradišť upoutává z nejstaršího období pozornost především skupina předrománských a románských kostelů z 10. – 13. století, která se zachovala v severozápadní části regionu (Vrbčany, Plaňany, Žabonosy, Dobřichov, Ratenice). Období gotiky je reprezentováno především památkami někdejšího královského krajského města Kouřimi, mezi nimiž vyniká chrám sv. Štěpána z druhé poloviny 13. století a soubor městského opevnění. Kouřimský kostel navíc uchovává unikátní soubor gotických nástěnných maleb z doby po roce 1400. Ve 13. a 14. století bylo postaveno či přestavěno také několik vesnických kostelů (Vitice, Třebovle, Polní Voděrady, Velim, Křečhoř, Nová Ves, Kbel aj.). Do tohoto období spadá též stavba gotických věžovitých tvrzí, které se zachovaly v Hradeníně, Maloticích, Lošanech a Pašince. Mimořádně ušlechtilým solitérem byl cisterciácký klášter P. Marie Milostné v Klášterní Skalici, budovaný ve druhé Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

182


polovině14. století hutí Matyáše z Arrasu. Po vypálení husity v roce 1421 se z opatství zachovaly impozantní ruiny, vestavěné do raně novověkých budov. V polovině 16. století se střediskem renesanční kultury na Podlipansku stal Kostelec nad Černými lesy, kde podle projektu Hanse Tirola a Ulrica Aostalliho vyrostl velkolepý zámecký komplex, sloužící jako rezidence rodu Smiřických. Menším, avšak rovněž působivým šlechtickým sídlem z doby renesance je zámek v Radimi. Po skončení třicetileté války se v regionu se všemi svými aspekty bohatě rozvinula barokní kultura, která nejen ovlivnila podobu měst a vesnic, ale prostřednictvím urbanistických kompozic, drobné sakrální architektury, sochařských děl i technických staveb prostoupila celou krajinu. Ve druhé polovině 17. století bylo uměleckým centrem Podlipanska šternberské panství Zásmuky, jehož lesk v 18. století zastínilo dění na černokosteleckém panství rodiny Lichtenštejnů. Barokních přestaveb se tak dočkaly nejen starší zámky v Zásmukách a Kostelci nad Černými lesy, ale i mnohé kostely v západní a jižní části regionu. V Zásmukách byl na konci 17. století postaven a nákladně umělecky vyzdoben klášter františkánů s kostelem Stigmatizace sv. Františka Serafínského. Další barokní zámky vznikly přestavbou starších šlechtických sídel ve Svojšicích, Radovesnicích, Ratboři a Červeném Hrádku. Mezi nejcennější památky 18. století na Podlipansku náleží kaple P. Marie Pomocné v Kouřimi, postavená podle projektu Jana Blažeje Santiniho – Aichela, a dále zámek v Bečvárech s kostelem N. Trojice v Drahobudicích od architektů Jana Josefa Wircha a Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho, vyzdobené freskami od Josefa Hagera a Josefa Redelmayera. Z klasicistních památek první poloviny 19. století si zaslouží pozornost zejména kostel sv. Petra a Pavla v Dolních Chvatlinách, přestavba zámku ve Svojšicích a zámecký areál v Polních Voděradech, koncipovaný do podoby dobově oblíbeného „okrasného statku“. Na přelomu 19. a 20. století na Podlipansku vzniklo několik novostaveb kostelů v historizujících slozích (Pečky, Plaňany, Radim, Malotice, Zásmuky, Lošany). Sice nepříliš početné, ale o to významnější jsou na území regionu památky moderní architektury. Jejich výčet zahajuje přestavba zámku v Molitorově od Dušana Jurkoviče, modernistický Nový zámek v Ratboři od Jana Kotěry, kubistická Bauerova vila v Libodřicích od Josefa Gočára a evangelický kostel v Pečkách, postavený v témže slohu podle projektu Oldřicha Lisky. Cenné ukázky funkcionalistické architektury najdeme v Kostelci nad Černými lesy. Jedná se zejména o Budilovu letní vilu podle projektu Jaroslava Frágnera a budovu spořitelny od Františka Stalmacha. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

183


Charakteristiky jednotlivých oblastí kulturního dědictví a způsobu jeho současného využití (včetně výčtu neohroženější lokalit) Archeologické památky – na území regionu existuje řada významných archeologických lokalit z období pravěku a středověku. Některé z nich jsou zachovány v podobě výrazných terénních reliktů, a tak dotvářejí obraz zdejší kulturní krajiny. Památky katolické církve – historicky a umělecky mimořádně významná skupina památek dokumentuje bohaté církevní dějiny regionu od 10. do 20. století. Zahrnuje kostely, kláštery, větší kaple a farní budovy. Památky reformovaných církví – specifikem severní části regionu je skupina evangelických kostelů, jejichž počátky souvisejí s vydáním tolerančního patentu v roce 1781. Tuto část památkového fondu tématicky doplňují památky Československé církve husitské Drobné sakrální a memoriální památky – nejpočetnější soubor památek Podlipanska reprezentují drobné církevní stavby a sochařská díla z období baroka a 19. století. Skupinu doplňují memoriální památky z 20. století (památníky osobností, památníky padlých atd.) Šlechtická sídla a dvory – z historického a uměleckého hlediska se jedná o jednu z nejvýznamnějších součástí zdejšího památkového fondu. Obsahuje zámky, tvrze a dvory, pocházející ze všech uměleckých slohů od 13. do 20. století. Města – skupina obsahuje z památkového hlediska nejucelenější a nejlépe zachovalé urbanistické celky, které představují města Kouřim, Kostelec nad Černými lesy a Zásmuky. Technické památky – zachovalý soubor památek technického charakteru dokumentuje vývoj regionu od vrcholného středověku do 20. století. Obsahuje mlýnské a rybniční soustavy, mosty, průmyslové podniky a železniční tratě. Památky lidové architektury – nejméně početná skupina památek zahrnuje vzácně zachovalé ukázky lidové architektury z období 18. a 19. století.


184


Krajinné celky – na území Podlipanska se zachovalo několik význačných celků historické kulturní krajiny, v níž se odrážejí stopy rozsáhlých technických děl z období středověku a raného novověku i barokních urbanistických záměrů. Téma je nadřazeno jednotlivým skupinám památkového fondu, které spojuje do jednotného tématického konceptu. Nejvýraznějšími a nejlépe čitelnými celky kulturní krajiny jsou oblasti Kouřimska a Černokostelecka. Bitvy – téma zahrnuje skupiny památek souvisejících se dvěma z nejvýznamnějších bitev české historie – bitvou u Lipan (30. 5. 1434) a bitvou u Kolína (18. 6. 1757) Nehmotné kulturní dědictví – téma zabývající se vztahem místní komunity k lokálním tradicím a tvorbě tradičních regionálních produktů. Památky historizující a moderní architektury – téma zahrnuje architekturu 2. pol. 19. a 1. pol. 20. stol. Shrnutí Kulturní dědictví – současné zachování a způsob využití – shrnutí Na území regionu Podlipansko ze zachovalo téměř pět set nemovitých památek, z nichž více než sto je evidováno Ústředním seznamem KP. K nemovitým památkám má přímou vazbu více než pět stovek evidovaných památek movitých. Stav památkového fondu regionu lze komplexně hodnotit spíše jako špatný. Celkovou rekonstrukcí za uplynulých deset let prošlo či prochází pouze několik objektů (zámek v Kostelci nad Černými lesy, kostel sv. Štěpána v Kouřimi, zámek v Bečvárech apod.), přičemž většinou je prováděna pouze základní údržba, někdy spojená se záchrannými akcemi (zámek v Zásmukách, kostel N. Trojice v Drahobudicích), či dílčími opravami většího rozsahu („střešní programy“, rekonstrukce fasád apod.). Nejvíce ohroženými skupinami památek jsou bývalá šlechtická sídla a dvory, a také drobné sakrální, zejména sochařské památky. Z první skupiny je třeba upozornit zejména na katastrofální stav tvrze v Hradeníně a zámků v Radovesnicích a Polních Voděradech, které navzdory značné historické a umělecké hodnotě stojí na pokraji zániku. V přímém ohrožení své existence jsou rovněž dvory ve Voteleži, Třebovli a Kbelu. Mezi drobnými sakrálními památkami patří k nejohroženějším pozoruhodné soubory barokních soch světců v Klášterní Skalici, Zásmukách a Polních Voděradech, a Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

185


dále některé z dalších památek této skupiny zejména v jižní části regionu. Ve značném ohrožení jsou také památky moderní architektury, jejichž hodnoty nejsou většinou veřejností plně vnímány, a tak dochází k jejich degradaci nevhodnými stavebními úpravami. Velice zanedbanou složkou historického dědictví regionu jsou pozoruhodné celky kulturní krajiny s urbanistickými a technickými památkami (stromořadí, staré cesty, rybniční a mlýnské soustavy, mosty, železniční trati aj.), které vyžadují komplexně vedenou revitalizaci. Způsob využití památkového fondu na území regionu je zaměřen převážně účelově, přičemž je s ohledem na kvalitu a atraktivitu místního kulturního dědictví alarmující zanedbatelná míra jeho využívání a prezentace pro rozvoj cestovního ruchu. Z církevních památek je veřejnosti pro účely prohlídky zpřístupňován pouze kostel sv. Štěpána v Kouřimi, a příležitostně též evangelický kostel v Pečkách a kostely sv. Václava ve Vrbčanech a Zvěstování P. Marie v Plaňanech. Bez trvalého využití je františkánský klášter v Zásmukách, k nevhodným utilitárním účelům slouží unikátní komplex bývalého kláštera cisterciáků v Klášterní Skalici. Velmi problematickou otázkou zůstává vzhledem k nízké úrovni religiozity zdejšího obyvatelstva skutečná míra využití venkovských kostelů a farních budov. Z někdejších šlechtických sídel na Podlipansku je veřejnosti v omezené míře zpřístupňován pouze zámecký areál v Zásmukách, další zámky, tvrze a dvory slouží k rozvoji podnikatelských aktivit, bydlení, či jako zařízení sociální péče (Svojšice, Červený Hrádek) a vzdělávací zařízení (Kostelec nad Černými lesy). Pro podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu je využíván Nový zámek v Ratboři. Bez využití dosud zůstávají zámky, tvrze a dvory v Radovesnicích, Polních Voděradech, Hradeníně, Lošanech, Třebovli, Dobrém Poli, Kbelu, Voteleži aj. Z mnoha technických památek regionu začíná pro účely cestovního ruchu sloužit pouze areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Turisticky nejvíce navštěvovanou destinací z oblasti kulturního dědictví je Muzeum lidových staveb v Kouřimi, za nímž se se značným odstupem umisťuje Muzeum Kouřimska v Kouřimi a Muzeum hrnčířství v Kostelci nad Černými lesy. Pro zřízení Muzea kubistického designu je připravována Bauerova vila v Libodřicích. Žádný z památkových objektů regionu nemá dostatečně rozvinutou a funkční strategii PR aktivit. Poněkud obtížně uchopitelným tématem je míra zachování a využití nehmotného kulturního dědictví Podlipanska. Mimořádně bohatá historická tradice regionu je místním obyvatelstvem vnímána pouze částečně (Kouřim, Vrbčany, bitva u Lipan, bitva u Kolína apod.), přežívající lidové zvyky si vesměs neuchovaly etnograficky pozoruhodná specifika. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

186


Z tradičních regionálních produktů je jako signifikantní vnímáno veřejností pouze černokostelecké hrnčířství. Z objemu místní zemědělské výroby si výlučné postavení uchovává ovocnářství, u něhož však prakticky zmizela kdysi významná návaznost na výrobu tradičních potravinářských produktů.

ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Statistické vyhodnocení dotazníků Dotazníková analýza se zaměřila na různé typy subjektů. Zásadní a samostatnou skupinou zájmu byly církevní památky. Samostatná studie, jež obsahovala podrobný soupis, analýzu využitelnosti či aktuálního stavu, byla předložena kolínskému vikariátu a konzultována s ing. Petrem Čechem. Třemi druhy dotazníků, byly osloveny tři různé subjekty: Obec, Právnická osoba a Občan zastoupené v poměru - Obce 41 respondentů; Právnická osoba 33 respondentů; Občané 46 respondentů. Celkově bylo osloveno subjektů 120 subjektů. Dotazníky byly rozesílány poštou, každá zásilka obsahovala rovněž kolkovanou obálku se zpáteční adresou. Na dotazník nejvíce reagovaly obce, ačkoliv jich odpověděla necelá polovina oslovených. Druhými, v počtu reakcí na dotazník, byli občané, kteří jsou vlastníky památek. Nejmenší odezvu na dotazník byla zaznamenána v kategorii - Právnická osoba. Z 33 oslovených odpověděly na dotazník pouze 4 subjekty, proto byly do vyhodnocení zahrnuti pouze okrajově, neboť tento vzorek nedostatečně reprezentuje situaci. Závěry S odezvou se dotazník setkal u obcí, které mají na svém katastrálním území více jak tři památkově chráněné objekty a u občanů- majitelů kulturních památek, kteří získali památkový objekt v rámci restituce jako rodinný majetek a dále i občané, jež si památkový objekt koupili do osobního vlastnictví nebo jim byl darován. Zástupci obcí si z převážné většiny váží kulturních památek na usilují o jejich zachování pokud možno v autentické podobě. Většina dotazovaných obcí také již žádala o finanční podporu na údržbu památkových objektů zejména u Ministerstva kultury ČR a Evropské Unie. Soukromí majitelé kulturních památek o finanční dotaci žádali jen ojediněle a považují její získání za velmi složité. Z dotazníku rovněž, bohužel, vyplývá, že kulturní památky nejsou nijak využívány a to ani z části. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

187


Obce ani občané nemají příliš ostrou představu, jakým způsobem by měla být památka využita. Zcela tristní je přístup k propagaci, v regionu je jí věnována minimální pozornost, soustředí se nanejvýš na soukromou dobrovolnickou aktivitu (pohlednice, texty o památce), omezenou pouze na objekt samotný. Téměř jedinou propagací jsou internetové stránky, okrajově pohlednice. Zřetelně se rýsuje akutní absence jakékoliv tiskoviny týkající se regionu a jeho kulturních památek. Obce ani soukromí majitelé se téměř nezapojují do Dnů evropského dědictví ani dalších kulturních a společenských programů. Z tradičních slavností se ve obcích drží pouze Posvícení. Velkým posláním studie je zjištění, že respondenti, kteří reagovali na dotazník mají zájem o strategické plánování a cítí, že stávající situace není správná a cítí potřebu ji změnit.

4. SWOT ANALÝZA S Strengths, Silné stránky

W Weaknesses, Slabé stránky

O Opportunities Příležitosti

T Threats, Ohrožení

Pestrost a skladba krajiny Architektonické památky

Podnikatelské baroko Zánik tradičních cest Stav komunikací a turistických tras

Architektura V souladu s krajinou Vznik kvalitních projektů

Architektonický Vzhled obcí Nedostatek lidských zdrojů pro přípravu projektů a jejich realizaci

Špatný stav památek jejich nepřístupnost a jejich nevyužívání

Vznik koordinačního centra

Špatná propagace

Nové pracovní příležitosti

Zánik památek Nízký zájem turistů o region a jeho produkty

Nedostatečné služby pro cestovní ruch Podpora partnerství

Nedostatek kvalitních projektů

Nízké povědomí majitelů Finanční zdroje památek o možnosti jejich využití Zvýšení odpovědnosti pracovníků Komunikace s památkové. péče (obecními)úřady Oživení PR a Absence zpětné vazby marketing

Nepružnost samospráv Postupující zánik religiozity obyvatelstva Časový faktor Necitelné zásahy

Nízká religiozita. Nedostatečné zabezpečení památek Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

188


Komunikace s památkáři Nedostatek finančních prostředků Nedostatečná ochrana památek Udržitelnosti využití Dostupnostblízkost Prahy Kutná Hora (Kolína)

Dostupnost-blízkost Možnost využití Prahy Odliv návštěvníků cestovního ruchu


Neschopnost vytvořit koncepční využití památek

Velká koncentrace Památek

Nedostatečná atraktivita,marketing a propagace Blízkost Prahy Rozptýlení zájmu Nedostatečné doprovodné služby

Nedostatečná propagace Absence hlavní dominanty

Kvalita památek

Nízké povědomí o této kvalitě

Převaha starých památek

Nízké povědomí o Naučné stezky se starších dějinách specializací Sekularizovaná společnost Nízká životnost památek Rozvoj restaurátorských technologií

Specifický materiál (červený pískovec) Hustá síť komunikací

Historická paměť regionu tradice Kostelecká keramika Ovocnářství a potravinářství

Špatný stav komunikací(silnic)

Velmi nízké povědomí o historii Absence snah o propagaci a oživení Nedostatečné využití stávajících fondů Úpadek výroby Úpadek Nedostatek specializace na konkrétní produkt


Kvalitní propagace

Těžiště produktů cestovní ruchu bude jinde než v kvalitě Pokračující trend v nízkém povědomí o minulosti Časový faktor postupující degradace

Větší návštěvnost, prostupnost krajiny

Nežádoucí vlivy automobilové dopravy

Edukativní programy Spolupráce se školami

Problematika vlastnických práv majitelů pozemků ke zřizování tur. Tras Nezájem veřejnosti Konzumní způsob života

Pokračování tradice Návštěvnost trhů


Pokračování tradice Zlepšení vzhledu krajiny Udržitelnost tradiční výroby Pracovní příležitosti


189


Autenticita

V ohrožení

Přírodní památky

Absence propagace a špatný stav

Lesnictví

Narušená prostupnost krajiny

Skanzen v Kouřimi

Nerozvíjí se jeho koncepčnost Restituce

Archiv výtvarného umění

Absence prostor Nízké povědomí Provozní problémy

Nízké povědomí Legendy Prokop,Vojtěch, Václav Nízké povědomí Evangelická tradice

Podpora tradičních technologií Kvalitní restaurování Zlepšení kvality života Zlepšení kvality života a vzhledu krajiny Zmenšování rozsahu obdělávané půdy Dokončení koncepce Dostavba podle koncepčního plánu Vyřešení restituce Získání vhodných prostor Zvýšení povědomí o existenci Využívání archiv Edukativní programy Spolupráce se školami

Nekvalitní územní plánování Růst komerčních zón Slabé ekologické povědomí Komerční využití dřeva Nízký důraz na krajinotvorbu Průtahy restitučního řízení Neschopnost zachování jasné koncepce Nezískání prostor Nedostatečné personální zajištění Nezájem veřejnosti o produkt Nezájem veřejnosti Nezájem o historii

Schopnost členů církve zlepšit propagaci památek Spolupráce s managementem destinací cestovního ruchu Rostoucí turistická obliba těchto produktů Multiplikační efekt pro zbytek regionu

Neschopnost členů církve zlepšit propagaci památek

Zánik tradičních rekreačních oblastí Změna rekreačních priorit Zánik nebo trvalé poškození památek

Tradice církevní správy

Nízké povědomí

Bitvy u Kolína, Lipan

Špatná přístupnost Krátkodobě využívané Stav památníků bitev Bitva u „Kolína“

Rekreační tradice

Nedostatečné možnosti vyžití a infrastruktury

Zachování tradičních rekreačních oblastí

Moderní architektura

Nízké povědomí Ohrožení- nejsou vnímány jako památky

Vstup těchto památek do obecného povědomí


Finanční náročnost

Postupující trend směřující k zániku farností Neschopnost marketingového využití

190


Židovské památky Archeologické

Nízké povědomí V současnosti nevyužívané

Zlepšení marketingu a za Nalezení kvalitní prezentace

Osobnosti regionu

Nízké povědomí Malá propagace

Nalezení kvalitního způsobu propagace

Urbanistické celky

zanedbané

Kulturní programy v Kouřimi

Časová omezenost jednorázových akcí,absence koncepce a návazných služeb

Keramické trhy v Kostelci nad Č. Lesy

Jednorázová akce

Obnova drobných památek Zhotovení Kvalitní plánu územní ochrany památek Větší schopnost oslovit nejen obyvatelstvo ale I návštěvníky Kvalitnější forma realizace Zlepšení infrastruktury pro návštěvníky trhů


Malý počet kvalitních památek Nenalezení vhodného způsobu prezentace Devastace Chybí opravdu obecně známé jméno Znehodnocení kvality památek Nedostatečné vymáhání legislativy Lokální omezenost akcí Vyčerpání námětů akcí

Změna priorit návštěvníků

191


STRATEGICKÉ CÍLE, SMĚRY A AKTIVITY Hlavní cíl Zlepšení kvality života obyvatel regionu prostřednictvím nalezení záchrany a kvalitního využití kulturnímu dědictví s podmínkou jeho trvale udržitelného rozvoje.

Specifické cíle Využití kulturního dědictví pro potřeby obyvatel a návštěvníků regionu. Zatraktivnění regionu pro účely rozvoje cestovního ruchu. Zvýšení obecného povědomí o historickém vývoji regionu a jeho jedinečnosti Zvýšení počtu pracovních příležitostí v regionu Obnova přirozené funkce krajiny v návaznosti na historický krajinný urbanismus Motivace občanů k tvorbě aktivit, vedoucích k záchraně a zviditelnění kulturního dědictví Zvýšení připravenosti regionu k tvorbě projektů pro SFEU

Aktivity vedoucí k cíli Doplnit Integrovanou rozvojovou strategiie MAS Podlipansko (Doplnění tohoto základního rozvojové dokumentu by mělo přispět k informovanosti všech jejich členů)

Vytvořit specializovanou pracovní skupinu v rámci MAS Podlipansko Vytvořit koordinační centrum pro management rozvoje kulturního dědictví regionu Podlipansko. (Zřízení tohoto centra by mělo být v zájmu mikroregionů, římsko-katolické církve, obcí a celé MAS Podlipansko a tyto subjekty by také měly vznik centra ve fázi přípravy projektové dokumentace aktivně podporovat)

Iniciovat vznik dílčích studií na záchranu a využití kulturního dědictví: Marketingová studie pro využití kulturního dědictví k potřebám cestovního ruchu. Koncepce destinačního managementu. Koncepce propagace a aj. Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Listopad 2006

192


Provázat aktivity s okolními regiony v rámci Středočeského kraje, ČR a EU prostřednictvím partnerství a společných projektů Aktivně zapojit komunitu do přípravy projektů na využití kulturního dědictví (strategická plánování, spolupráce s obcemi) Vytvářet

smysluplná

partnerství

mezi

soukromým,

veřejným

a

neziskovým sektorem Vytvořit projektové záměry do fáze projektové fiche projektů, zaměřených na využití a zviditelnění kulturního dědictví regionu Podlipansko. Realizovat vzdělávací programy, zaměřené na prezentaci a záchranu kulturního dědictví regionu Koordinovat využití a záchranu kulturního dědictví s projekty jiného zaměření (infrastruktura, rozvoj venkova apod.) v rámci MAS Podlipansko Zvýšit míru ochrany kulturního dědictví regionu (doplnění Ústředního seznamu KP, návrhy památkových rezervací a zón)


193


NÁVRHY KONCEPCE PROJEKTŮ

A. Centrum pro management a prezentaci kulturního dědictví Podlipanska a vikariátní muzeum v Kouřimi B. Čertova brázda Památky kraje bitvy u Kolína Obnova kulturní krajiny na Kouřimsku a Černokostelecku a její využití pro účely cestovního ruchu D. Putování za uměleckými památkami Podlipanska

NÁVRH KONCEPCE MARKETINGU A PROPAGACE REGIONU PODLIPANSKA

Hlavní a specifické cíle Marketingová studie a její následná realizace by měla přispět k: Zlepšení a posílení image regionu Zvýšení návštěvnosti regionu a podpory rozvoje cestovního ruchu Přilákání investoru do regionu Podpora místních podnikatelů pracujících v cestovním ruchu Zvýšení pocitu sebeidentifikace obyvatel regionu s územím Podpora tvorby nových pracovních míst v cestovním ruchu Podpora vzniku destinačního managementu Záchrana kulturního dědictví


194


Navrhované aktivity pro vznik marketingové studie 1. příprava materiálů a podkladů v součinnosti všech zainteresovaných skupin (subjekty, které se aktivně chtějí zapojit do využití kulturního dědictví). 2. předání závěrů specializované firmě a ve spolupráci s ní, podle předem daného postupu, vyhotovení marketingové studie. Navrhované kroky, které mohou aktivní subjekty zvládnout sami za koordinace MAS Podlipansko. • Identifikování cílových skupin • Určení propagačních a komunikačních cílů ve vazbě na strategické cíle regionu Podlipansko • Vytvoření marketingového mixu • Stanovení poselství (marketingové značky) pro specifické cílové skupiny • Stanovení komunikačního mixu ve vazbě na finanční možnosti regionu. • Zvolení propagačních kanálů a médií • Vyhodnocení efektivity a zpětná vazba Identifikace cílových skupin Hlavní skupiny zákazníků, na které je nutné se při vypracování marketingové studie a dalších studií soustředit jsou obecně občané, turisté, podnikatelé a investoři. Pro účely využití kulturního dědictví pro potřeby cestovního ruchu byla jako hlavní cílová skupina identifikována: Rodina s dětmi žijící v Praze a v dalších větších městech v okolí regionu. Dalšími cílovými skupinami jsou: senioři, organizované turistické skupiny specializovaní návštěvníci se zaměřením na poznávání historie a uměleckých památek. Specifickou zájmovou skupinou jsou: „přátelé vojenské historie“ ve vztahu k bojištím bitvy u Kolína a bitvy u Lipan.


195


Návrhy na pojmenování produktu (marketingové značky) Jako hlavní a sjednocující marketingovou značku pro prodej a propagaci produktů využívající potencionál kulturního dědictví Podlipanska jsme navrhli název Podlipansko - Krajina příběhů. Tento sjednocující název překrývá celé území regionu, které je jak jsme zmínili výše, nesourodé a marketingově obtížně uchopitelné. Krajina příběhů v sobě nese jednak motiv pohybu (příběh se vypráví v čase), dále se týká lidí a jejich příběhů a také je to zastřešující název pro další produkty, které je možné z tohoto názvu jednoduše odvodit. (například Krajina velkých bitev české historie, Krajina zemských patronů, Krajina rodu Lichtenštejnů, Krajina rodu Šternberků, Krajina mlýnů, Krajina rybníků atp.). Tento název také podněcuje fantazii případného návštěvníka, a rozvíjí další možnosti realizace jednotlivých produktů a usnadňuje tvorbu propagačních materiálů. Návrhy na produkty sloužící k propagaci kulturního dědictví regionu Obecně lze rozdělit distribuční kanály pro cesty marketingových a propagačních produktů na Komunikační kanály Produktové kanály

Expozice, programy Publikace Budovy, jejich exteriéry Průvodci, lidské zdroje

Propagační vizuální styl (jednotná corporate identity) Marketingové tiskoviny Publicita a public relations Reklama Internet Přímý marketing Podpora prodeje


196


11. Literatura a prameny Výběr ze základní literatury Beneš, František: Proboštství sedleckého kláštera v Kouřimi, Kutná Hora 1934 Čelakovský, J.: Klášter sedlecký, jeho statky a práva v době před válkami husitskými, Praha 1916 Dvořák, František: Pravěk Kolínska a Kouřimska, Kolín 1936 Hobl, Dalibor: Muzeum lidových staveb v Kouřimi, České skanzeny, 1994 Hodinář, Karel - Klíma, Václav: Kronika města Kostelce nad Černými lesy, Kostelec n. Č. l. 1912 Charvátová, Kateřina: Dějiny cisterckého řádu v Čechách, Praha 1998 Jelínek, Zdeněk - Helfert, Zdeněk: Kolínsko, Kolín 1990 Klápště, Jan: Černokostelecko jako kolonizační oblast, Historická geografie 10, 1973 Klápště, Jan: O středověkém osídlení Černokostelecka, Práce Muzea vesnice v Kouřimi - mimořádné číslo, 1977 Kolektiv: Baroko na Kolínsku I, Kolín 2001 Kroupa, Pavel - Žižka, Jan: Cisterciácký klášter v Klášterní Skalici u Kouřimi, Umění 38, 1990 Kudrnáč, Jaroslav: Vývoj slovanského osídlení mezi pražským Povltavím, Labem, Sázavou a Výrovkou, Památky archeologické 2, 1963 Kurka, Josef: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecese litomyšlská (místopis církevní do r. 1421), Praha 1914 Kuthan, Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců, Praha 1994 Lehner, F. J.: Kostel sv. Štěpána v Kouřimi, Method 26, 1900 Lejsková - Matyášová, Milada: Zámek v Kostelci nad Černými lesy ve světle urbáře z roku 1677, Umění 4, 1956 Líbal, Dobroslav: Kouřim, Poklady umění v Čechách a na Moravě 57, Praha 1943 Líbal, Dobroslav: Gotická architektura v Čechách a na Moravě, Praha 1948 Líbal, Dobroslav: Gotická architektura středních Čech Mádl, Karel: Soupis památek historických a uměleckých v království českém, díl I., Politický okres kolínský, Praha 1897


197


Málek, Jiří - Rakušan, Ctirad - Scheufler, Vladimír: Kostelec nad Černými lesy, Kolín 1970 Merhautová - Livorová, Anežka: Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971 Miškovská, Zuzana: Kouřim. Dějiny města v kouřimských kronikách, Archivní prameny Kolínska, 1993 Oehm, Vincenc: Paměti královského města Kouřimě, díl I., Praha 1894 Podlaha, Antonín: Soupis památek historických a uměleckých v království českém, díl XXIV., Politický okres českobrodský, Praha 1907 Podlaha Antonín: Posvátná místa království českého, díl I. a IV., Praha 1907 a 1910 Pospíšilová, Alena - Hobl, Dalibor: Muzeum vesnice Kouřim, Kolín 1982 Poula, Jaroslav: Průvodce po památkách a dějinách města Kouřimi, nepublikovaný rukopis Radová - Štiková, Milada: Příspěvek architekta k počátkům Kouřimi, Archeologické rozhledy 27, 1975 Radová - Štiková, Milada: Předrománská a románská architektura středočeského kraje, Praha 1983 Razím, Vladislav: K přemyslovskému opevnění města Kouřimi, Archeologica historica 11, 1986 Rišlink, Vladimír - Jouza, Ladislav - Valentová, Jarmila: Kolínsko v raném středověku, Kolín 1997 Rišlink, Vladimír - Jouza, Ladislav - Valentová, Jarmila: Gotika na Kolínsku, Kolín 1998 Rišlink, Vladimír - Jouza, Ladislav: Renesance na Kolínsku, Kolín 1999 Rišlink, Vladimír: Kouřim a okolí – průvodce po kulturních památkách, Kouřim 2000 Rus, Ivo: Chráněná území okresu Kolín, Práce muzea v Kolíně 4, 1987 Rus, Ivo: Památné stromy okresu Kolín v minulosti a dnes, Práce muzea v Kolíně - řada přírodovědná 4, 1998 Rykl, Michal: Malotice, Ročenka klubu Augusta Sedláčka, 1984 Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl XV., Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko, Praha 1927


198


Sommer, Jan: Ke stavební historii kostela sv. Šimona a Judy ve Viticích, Památky středních Čech 2, 1987 Sommer, Jan: K románské podobě kostela v Žabonosech, Zprávy památkové péče 6, 1993 Svoboda, Bedřich: Dějiny opevnění královského města Kouřimi, Kolín 1941 Šolle, Miloš: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách, Monumenta archaelogica 15, 1966 Šolle, Miloš: Kouřim v mladší a pozdní době hradištní, Památky archeologické 18, 1969 Šolle, Miloš: Kouřim v průběhu věků, Praha 1981 Šolle, Miloš - Svoboda, Bedřich - Pospíšilová, Alena - Jelínek, Zdeněk: Kouřim, Kolín 1989 Tůma, Josef a kol.: Paměti osad na Kouřimsku, Kolínsko a Kouřimsko, Kolín 1915 Kessner, Ladislav: Marketing a Management muzeí a památek, Praha 2005 Horner Susan, Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, Praha 2005


199

Strategická rozvojová studie na využití a záchranu kulturního dědictví Podlipanska

Recommend Documents