Strana 101 (celkem 231)

České Budějovice 1

čp.9

měšťanský dům

Česká


čp.10

měšťanský dům

nám. Přemysla Otakara II.


čp.11

měšťanský dům



čp.13

měšťanský dům



čp.16

měšťanský dům

Piaristická


čp.19

měšťanský dům

Piaristická


čp.20

měšťanský dům

Piaristická


čp.21

měšťanský dům

Piaristická


čp.23

městský dům - Nisslův dům

Česká, Piaristická


čp.24

měšťanský dům

Česká


čp.27

měšťanský dům

Česká


čp.28

měšťanský dům

Česká


čp.29

masné krámy

Krajinská čp. 29 a Hroznová čp. 488


čp.31

měšťanský dům

Krajinská


čp.32

měšťanský dům

Krajinská


čp.33

měšťanský dům

Krajinská 5


čp.35

měšťanský dům

Krajinská


čp.36

měšťanský dům nárožní

Krajinská


čp.39

měšťanský dům



čp.40

měšťanský dům

Široká


čp.41

měšťanský dům

nám. Přemysla Otakara II. (dříve Žižkovo nám. čp. 158/11)


čp.43

jiná správní stavba - úřadovny společnosti koněspřežné železnice

Krajinská


čp.44

měšťanský dům

Krajinská


čp.45

měšťanský dům

Krajinská


čp.47

měšťanský dům

Hroznová


čp.49

měšťanský dům



čp.50

měšťanský dům



čp.52

měšťanský dům

Hroznová


čp.54

měšťanský dům

Plachého


čp.55

měšťanský dům



čp.58

měšťanský dům


Strana 101 (celkem 231)


čp.61

měšťanský dům

Plachého


čp.63

měšťanský dům

Hroznová


čp.65

měšťanský dům

Hroznová


čp.67

měšťanský dům



čp.68

měšťanský dům



čp.69

spořitelna

nároží nám. Přemysla Otakara II. a ul. U Černé věže


čp.70

zvonice Černá věž

U černé věže


čp.71

děkanství

U černé věže


čp.76

měšťanský dům

Kanovnická


čp.77

měšťanský dům



čp.78

měšťanský dům



čp.79

měšťanský dům



čp.81

měšťanský dům

Kněžská


čp.82

měšťanský dům

Kněžská


čp.83

měšťanský dům



čp.84

měšťanský dům



čp.85

měšťanský dům

Kněžská


čp.86

měšťanský dům

Kněžská


čp.87

měšťanský dům



čp.90

měšťanský dům

Kněžská


čp.91

hotel Zvon



čp.92

palác Včela

ul. Karla IV.


čp.93

palác Včela - 2. část

ul. Karla IV.


čp.98

měšťanský dům

Široká


čp.99

měšťanský dům

Karla IV.


čp.101

měšťanský dům

Široká


čp.102

měšťanský dům

Široká


čp.103

městský dům

Karla IV.


čp.104

měšťanský dům

Karla IV.


čp.106

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.107

měšťanský dům

Dr. Stejskala



čp.108

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.109

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.110

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.113

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.114

měšťanský dům



čp.115

měšťanský dům



čp.116

měšťanský dům

Široká


čp.117

měšťanský dům



čp.118

měšťanský dům



čp.119

měšťanský dům

Široká


čp.120

měšťanský dům

Široká


čp.121

městský dům



čp.123

měšťanský dům Čertíkův a bývalý Hotel Slunce



čp.127

měšťanský dům



čp.128

měšťanský dům



čp.129

měšťanský dům

Biskupská


čp.130

měšťanský dům

Biskupská


čp.132

biskupství

Biskupská


čp.134

měšťanský dům

Radniční


čp.135

měšťanský dům

Radniční


čp.137

měšťanský dům

Radniční


čp.140

měšťanský dům

Široká


čp.141

solnice městská a sklad koněspřežné železnice

Česká


čp.143

měšťanský dům

Česká


čp.144

měšťanský dům

Česká


čp.145

měšťanský dům

Česká


čp.146

měšťanský dům

Česká


čp.147

měšťanský dům

Česká


čp.148

měšťanský dům

Česká


čp.149

klášter sv. Dominika, s kostelem Obětování P. Marie

nám. Piaristické


čp.154

měšťanský dům

Česká



čp.158

měšťanský dům

Zátkovo nábř.


čp.161

měšťanský dům

Panská


čp.162

měšťanský dům

Panská


čp.163

měšťanský dům

Panská


čp.164

měšťanský dům

Panská


čp.165

vodní mlýn Přední

Mlýnská


čp.166

měšťanský dům

Panská


čp.167

měšťanský dům

Panská


čp.168

měšťanský dům

Panská


čp.170

měšťanský dům

Panská


čp.171

měšťanský dům

Panská


čp.172

měšťanský dům

Mlýnská


čp.173

měšťanský dům

Panská


čp.174

měšťanský dům

Panská


čp.175

městský dům

Panská


čp.176

měšťanský dům

Panská


čp.177

měšťanský dům

Panská


čp.178

měšťanský dům

Panská


čp.180

měšťanský dům

Panská


čp.181

měšťanský dům

Panská


čp.182

měšťanský dům

Panská


čp.189

měšťanský dům

Česká


čp.190

měšťanský dům

Česká


čp.191

měšťanský dům

Česká


čp.192

měšťanský dům

Česká


čp.193

měšťanský dům

Česká


čp.194

měšťanský dům

Česká


čp.195

měšťanský dům

Česká


čp.196

měšťanský dům

Česká


čp.197

měšťanský dům

Česká


čp.199

měšťanský dům

Česká



čp.200

měšťanský dům

Česká


čp.201

městský dům

Česká


čp.212

měšťanský dům

Krajinská


čp.213

měšťanský dům

Hradební


čp.214

měšťanský dům

Krajinská


čp.219

měšťanský dům

Česká


čp.220

měšťanský dům

Česká


čp.222

měšťanský dům

Česká


čp.223

měšťanský dům

Krajinská


čp.224

měšťanský dům

Krajinská


čp.225

měšťanský dům

Krajinská


čp.226

měšťanský dům

Česká


čp.227

měšťanský dům

Česká


čp.228

měšťanský dům

Česká


čp.229

měšťanský dům

Krajinská


čp.230

měšťanský dům

Krajinská


čp.231

měšťanský dům

Česká


čp.233

měšťanský dům

Krajinská


čp.234

měšťanský dům

Krajinská


čp.235

měšťanský dům

Krajinská


čp.236

měšťanský dům

Česká


čp.237

měšťanský dům

Česká


čp.238

měšťanský dům

Krajinská


čp.239

měšťanský dům

Krajinská


čp.240

měšťanský dům

Česká


čp.241

měšťanský dům

Česká


čp.242

měšťanský dům

Česká


čp.243

měšťanský dům

Krajinská


čp.244

měšťanský dům

Krajinská


čp.245

měšťanský dům

Česká


čp.246

měšťanský dům

Česká



čp.247

měšťanský dům

Hroznová


čp.248

banka Státní banka čsl.

Krajinská


čp.249

měšťanský dům

Hroznová


čp.251

měšťanský dům, z toho jen: pozemek parc. č. 311

Krajinská


čp.253

měšťanský dům

Hroznová


čp.257

měšťanský dům

Plachého


čp.258

základní škola

Plachého


čp.260

měšťanský dům

Krajinská


čp.265

měšťanský dům

Krajinská


čp.266

měšťanský dům

Krajinská


čp.270

měšťanský dům

Krajinská


čp.271

měšťanský dům

Krajinská


čp.272

měšťanský dům

Plachého


čp.273

měšťanský dům

Krajinská


čp.275

měšťanský dům

Krajinská


čp.280

měšťanský dům

Krajinská


čp.296

měšťanský dům

U černé věže


čp.300

měšťanský dům

U černé věže


čp.308

měšťanský dům

Plachého


čp.309

měšťanský dům

Plachého


čp.310

měšťanský dům

Plachého


čp.311

měšťanský dům

Hroznová


čp.312

měšťanský dům

Hroznová


čp.313

měšťanský dům

Hroznová


čp.314

měšťanský dům

Hroznová


čp.316

měšťanský dům

Hroznová


čp.320

měšťanský dům

Hroznová


čp.321

městský dům

Hroznová


čp.322

měšťanský dům

Hroznová


čp.329

měšťanský dům

Kněžská


čp.330

městský dům

Kněžská



čp.331

měšťanský dům

Kněžská


čp.332

měšťanský dům

Hradební


čp.337

měšťanský dům

U černé věže


čp.339

měšťanský dům

U černé věže


čp.343

měšťanský dům Wortnerův dům, s omezením: bez zadního traktu

U černé věže


čp.356

měšťanský dům

Kněžská


čp.357

měšťanský dům

Kněžská


čp.360

rodinný dům

Na Mlýnské stoce


čp.363

měšťanský dům

Kněžská


čp.364

měšťanský dům

Kněžská


čp.365

měšťanský dům

Kněžská


čp.368

měšťanský dům

Kněžská


čp.369

měšťanský dům

Kněžská


čp.370

měšťanský dům

Kněžská


čp.371

měšťanský dům

Kněžská


čp.372

měšťanský dům

Kněžská


čp.373

měšťanský dům Kneislův dům

Kněžská


čp.379

měšťanský dům

Hradební


čp.380

měšťanský dům

Česká


čp.381

měšťanský dům

Česká


čp.382

měšťanský dům

Česká


čp.405

kanovnický dům

Kanovnická


čp.406

kanovnický dům

Kanovnická


čp.407

kanovnický dům

Kanovnická


čp.408

kanovnický dům

Kanovnická


čp.409

kanovnický dům

Kanovnická


čp.410

klášter kapucínský

Kněžská


čp.418

měšťanský dům

Kněžská


čp.419

měšťanský dům

Kněžská


čp.424

divadlo městské

Dr. Stejskala


čp.425

měšťanský dům

Dr. Stejskala



čp.426

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.429

měšťanský dům

Široká


čp.430

měšťanský dům

Široká


čp.432

obchodní dům Brouk a Babka

Široká ul.


čp.436

měšťanský dům

Široká


čp.443

měšťanský dům

Široká


čp.446

měšťanský dům

Široká


čp.451

měšťanský dům

Široká


čp.454

měšťanský dům

Široká


čp.455

měšťanský dům

Široká


čp.456

měšťanský dům

Široká


čp.458

měšťanský dům

Biskupská


čp.459

měšťanský dům

Biskupská


čp.462

stadión, z toho jen: hlavní tribuna a Sokolovna

Sokolský ostrov


čp.1592

měšťanský dům

28. října


čp.1593

měšťanský dům

28. října


čp.1594

okresní hejtmanství

28. října


čp.1796

měšťanský dům

Riegrova


čp.1797

měšťanský dům

Riegrova


čp.1802

měšťanský dům

Riegrova


čp.1805

měšťanský dům

Riegrova


čp.1808

měšťanský dům

Riegrova


čp.1844

měšťanský dům

nábř. Jiráskovo, Husova


čp.1867

měšťanský dům

Riegrova, Jírovcova


čp.1871

základní škola

Nová


čp.16

měšťanský dům

Plachého


čp.20

vila Lamezanova

U zimního stadionu


čp.197

měšťanský dům

Plachého


čp.256

měšťanský dům

Plachého


čp.262

měšťanský dům

Plachého


čp.267

měšťanský dům

Plachého



čp.268

měšťanský dům

Plachého


čp.269

měšťanský dům

Plachého


čp.278

měšťanský dům

Plachého, (Hradební)


čp.299

měšťanský dům

Plachého


čp.529

jiná výrobní stavba - Lannova loděnice (areál)

Vltavské nábřeží


čp.684

zájezdní hostinec U slovanské lípy, s omezením: bez stájí a kolny

Husova


kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa

Staroměstská


hřbitov sv. Otýlie, s kaplí a hroby a náhrobky, krematorium

Pražské předměstí


škola - I. biskupské gymnázium s kostelem sv. Václava

Kostelní, Skuherského


boží muka

Míru, u železniční zastávky


boží muka

Čéčova (671) - dvorek


boží muka

Míru, mezi čp. 65 a 67


socha sv. Jana Nepomuckého

u Mlýnské stoky proti Rabenštejnské věži


sloup se sochou P. Marie

Pekárenská


pomník O. Mokrého

městské sady


čp.35

činžovní dům

Míru


čp.773

špitál Nejsvětější Trojice

Míru


čp.1154

sbor Husův Církve československé husitské

Palackého nám.


čp.1290

činžovní dům

Skuherského


čp.1291

měšťanský dům

Skuherského


čp.1392

hospoda U anděla

Skuherského


čp.1485

měšťanský dům

Skuherského


čp.1486

měšťanský dům

Skuherského


čp.1490

měšťanský dům

Skuherského


čp.1491

měšťanský dům

Skuherského


čp.1574

činžovní dům

Resslova ul.


čp.1575

činžovní dům

Resslova ul.


čp.1788

střední škola - gymnasium

Jírovcova ul.


čp.1791

městský dům

Riegrova


čp.1815

kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška

Pražská tř.


čp.1845

vila Zátkova

Husova ul.



čp.1847

městský dům - Zelená ratolest

Husova


čp.1849

škola - Dívčí lyceum spolku Ludmila

Husova ul.


čp.1856

vila Egertova, s omezením: bez části zahrady p. č. 4432/2

ul. Na sadech


čp.1980

kostel Božského Srdce Páně

Rudolfovská, Lipenská


čp.2032

měšťanský dům

Na sadech, Nová


čp.?

zemědělský dvůr Pilmanův/Charvátův, s omezením: bez kočárovny


židovský hřbitov nový

Pekárenská


výklenková kaplička

při silnici na Dobrou Vodu


kostel Růžencové Panny Marie a průčelí Kongregace - rizalit s mozaikou

Žižkova


socha P. Marie

před kaplí


socha P. Marie

přemístěna do zahradnictví


pomník Jana Žižky z Trocnova

křižovatka tř. Žižkovy a Novohradské


železniční most

trať České Velenice - Plzeň, 219.826 km


čp.1

banka Státní banka čsl.

Lannova tř.


čp.6

sklad Nákladnický dům

Senovážné náměstí


čp.11

městský dům

Lannova ul.


čp.51

společenský dům - dělnický dům U srdíčka, s omezením: bez pamětní desky na domě

Lannova tř.


čp.88

měšťanský dům

Lannova tř.


čp.97

měšťanský dům

Lannova tř.


čp.119

železniční stanice Hlavní nádraží

Nádražní


čp.124

hotel Malše

Nádražní


čp.173

měšťanský dům

Žižkova


čp.226

činžovní dům

Žižkova


čp.239

jiná církevně správní stavba - Vyšebrodský dům

Senovážné nám.


čp.242

Městské muzeum

Dukelská ul.


čp.243

společenský dům - Německý dům

Jirsíkova ul.


čp.256

činžovní dům Anny Kovaříkové

ul. U tří lvů


čp.260

střední škola průmyslová strojnická

Dukelská


čp.296

měšťanský dům U tří lvů

ul. U tří lvů


čp.453

vila Františka Petráše

Dukelská



čp.455

vila Westenova

Dukelská


čp.714

vila - (JUDr. Františka Švece)

Dukelská


kostel sv. Jana Nepomuckého


socha P. Marie Budějovické

nábř. Malše u budovy soudu



nábř. Malše u budovy soudu


vodárenská věž

ul. B. Němcové gen. Svobody


čp.2

tužkárna Hardtmuth, z toho jen: vstupní brána


čp.4

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar


čp.7



čp.19

vila Hardtmuthova

ul. U Zimního stadionu


čp.44

strážní domek koněspřežné dráhy

Mánesova


čp.62

základní škola

Matice školské


čp.399

vila

Boženy Němcové


čp.1123


Lidická


čp.1124

venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly

Lidická


čp.1131



čp.1262

venkovská usedlost


čp.1264

venkovská usedlost


čp.1266

venkovská usedlost, z toho jen: průčelí


čp.1268

venkovská usedlost

Lidická


čp.1269

venkovská usedlost

Lidická


čp.1278

venkovská usedlost

Lidická


čp.1905



čp.1907

venkovská usedlost


čp.1910

venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly a kolny zemědělské usedlosti čp. 1910


čp.1911

venkovská usedlost, s omezením: bez stavby vepřína


čp.1912

venkovská usedlost, z toho jen: průčelí

Dasný

čp.13

venkovská usedlost

náves, u rybníčku

Dobřejovice

mohylník, archeologické stopy

Horní výrub

Dobřejovice


Baba

Dobřejovice



Lidická

Dobřejovice


Rulík

Dobřejovice


Skopojedle, Pěkná vyhlídka

Dobřejovice


Holubci - též Na pláni

Dobřejovice


nad Novoborským seníkem

Dobřejovice


Zadní pláně

Dobřejovice


U obrázku

Dobřejovice


U myslivny, U Dřevěnkáře

Dobřejovice


Černá strouha

Dobřejovice

mohylník (hradiště?) Hradec, archeologické stopy

kolem lesní cesty

Dolní Kněžeklady

tvrz U kapličky, archeologické stopy

při rybníku

Dolní Kněžeklady

kaple P. Marie

Hluboká nad Vltavou

boží muka marradaská


čp.763

zemědělský dvůr Vondrov


kostel sv. Jana Nepomuckého

Masarykova


kaplička U Rocha

rozcestí k zámku Ohrada


židovský hřbitov

V od munického rybníka


boží muka

při parku


boží muka

proti OÚNZ



při rozcestí


rybník, z toho jen: hráz rybníka Bezdrev s mostem č. 105822 a propustkem


jiná vodohospodářská stavba - bašta u rybníka Bezdrev


silniční most


rudný důl - štola zv. Kampanova díra



ve Staré oboře



Tolom



Uhliště



V bokách



Nad Kaštánkem, Zel. rajtštajk



Nad munickými vraty



Purkarecká polesí



Rudolfův kout

na silnici II/146




Vrkoč



JZ 300m od hradiště Baba



Nad Kampanovkou



Holý vrch



Zahrádecká vrata


výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy

na srázu k Vltavě


čp.17

zámek Ohrada


čp.52

jiná správní stavba - úřednický dům starý


čp.142

zámek


čp.146

měšťanský dům

Podskalí


čp.211

vodní mlýn Ungnadův, z toho jen: reliéf

sejmut a uložen na NV


čp.?

sýpka

Tyršova



při mostě přes Vltavu, Hamry


výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého

při silnici na Kostelec

venkovská usedlost

Malinovského


čp.271

nám. Čsl. armády

Horní Kněžeklady

kaplička návesní včetně zvonku

Hosín

kostel sv. Petra a Pavla

Hosín

boží muka

směr k trati

Hosín

boží muka Marradasova

směr Hluboká

Hosín

silniční most nadjezd nad tratí

sil. II/146, směr Dobřejovice

Hosín


Bory II

Hosín


Bory I

Hosín


les Bystřického

Hosín


Skalka

Hosín

čp.24

venkovská usedlost

Hosín

čp.?

fara

Hrdějovice


U kalových jam

venkovská usedlost

náves

Hroznějovice


les Babinec

Hroznějovice


les Slavonice, střed

Hroznějovice


Jaroslavický vrch II

Hrdějovice

čp.15


Hroznějovice


Na kamenitém

Hroznějovice


Jaroslavický vrch

Hroznějovice


les Babinec

Chlumec


Kobylí hlava

Chlumec


Za Borem

Chlumec


při chlumecké silnici

Chlumec


les Štrejnův

Chlumec

čp.7

venkovská usedlost

Jeznice


Hřeben

Jeznice


při široké aleji

Jeznice


nad Rachačkami

Jeznice


Šífárna

Knín


U remízu, též V hrobech

Knín


les Zabitý

Knín

čp.1

tvrz Byšov

Kostelec

kostel sv. Vavřince

Kostelec


Kostelec

čp.8

Černý les

venkovská usedlost

Líšnice


nad Čapím koutem

Líšnice


Na přísežné

Líšnice


U hrázky

Líšnice

čp.18

zemědělský dvůr Němčice

Litoradlice

hraniční kámen - schwarzenberský mezník

v lese

Litoradlice


les Janoch

Litoradlice


Na vlčici

Litoradlice


Schořová I

Litoradlice


Na hrobech

Litoradlice


Schořová II

Litoradlice

výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy

ostroh nad Vltavou

Litvínovice

boží muka

směr Šindlovy Dvory

Modrá Hůrka

kostel Nanebevzetí P. Marie


Mokré

vodojem

před čp. 8 a 9

Munice

čp.19

venkovská usedlost

Munice

čp.20

venkovská usedlost

Munice

čp.23

venkovská usedlost

Opatovice


Opatovice

čp.5

venkovská usedlost

Opatovice

čp.6

kovárna

Opatovice

čp.7

venkovská usedlost

Opatovice

čp.11

venkovská usedlost

Opatovice

čp.12

venkovská usedlost

Planá Planá

náves

kříž čp.7

při cestě do Opatovic

proti prodejně Jednoty

venkovská usedlost

Poněšice


Hora

Poněšice


Kameniště I

Poněšice


Kameniště II

Poněšice


Dukátová plantáž

Poněšice


U háje

Poněšice

mohylník Hrady, archeologické stopy

Poněšice

čp.4

venkovský dům

Pořežany

milník Schwarzenberský

na lesní cestě u potoka

Pořežany


Na prostřední

Pořežany

čp.12

venkovská usedlost

Pořežany

čp.35

zemědělský dvůr

Pořežany

čp.38

venkovská usedlost

Purkarec

hrad Karlův Hrádek, zřícenina

Purkarec

kostel sv. Jiří

Purkarec

kaple sv. Rozálie

les U Rohaček

Purkarec


Na kukli

Purkarec


Strážiště

Purkarec

čp.30

venkovská usedlost

Purkarec

čp.34

venkovská usedlost


na skále nad Vltavou

Purkarec

čp.92

hospoda

Štipoklasy


Mladé háje

Štipoklasy


Holý vrch

Třitim


nad mlynářů polem

Třitim


Na homoli

Třitim


Pod průhonem

Tuchonice

kaplička

náves

Tuchonice


les Království

Tuchonice


Nad spáleným

Tuchonice


Pláně

Tuchonice


U šraňků

Vlkov


trať Bahnitá, Spáleněk

Vlkov


Poněšický revír, U kukle

Vlkov


při široké aleji

Vlkov


při hřebenské cestě

Vlkov

zaniklá ves, archeologické stopy

U vrby - U Cirhana

Zahájí

boží muka

směr Dříteň

Zahájí

čp.12

fara

Zliv

silniční most - mostek

u Bezdreva

Žimutice

kostel sv. Martina

Žimutice


les Remíz

Žimutice


Bečický les

Archeologické lokality a lokality archeologického zájmu Řešené území je území s archeologickými nálezy, z těchto důvodů je nutné postupovat v souladu s § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., památkového zákona, v platném znění. Území s archeologickými nálezy jsou vymezena v grafické části ÚS Vltava v problémovém výkresu a výkresu limitů využití území. V řešeném území se nacházejí tyto archeologické nemovité kulturní památky: § Branišov,Branišov tvrz, archeologické stopy, rybník Návěžný, S část, § Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy ve Staré oboře, § Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Uhliště, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy V Bokách, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kaštánkem, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Munickými vraty, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Purkarecká polesí, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Rudolfův kout, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Vrkoč, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy JZ 300m od hradiště Baba, § Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kampanovkou,


§ § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §

Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Holý vrch, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Zahrádecká vrata, Hluboká nad Vltavou výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy na srázu k Vltavě, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Hřeben, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy při Široké aleji, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Nad Rachačkami, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Šífárna Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Hora Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště I Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště II Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Dukátová plantáž Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy U háje Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník Hrady, archeologické stopy Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Na kukli Č, Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Strážiště, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory II Č, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory I Č, Hosín mohylník, archeologické stopy les Bystřického, Hosín mohylník, archeologické stopy Skalka, Hrdějovice mohylník, archeologické stopy U kalových jam, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy, Kobylí hlava Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy Za Borem, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy při Chlumecké silnici, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy les Štrejnův, Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy U remízu, též V hrobech, Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy les Zabitý Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy les Janoch Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na vlčici Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová I Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na hrobech Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová II Č, Temelín - Litoradlice výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy ostroh nad Vltavou Vlkov mohylník, archeologické stopy trať Bahnitá, Spáleněk Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy Poněšický revír, U kukle Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Široké aleji Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Hřebenské cestě Č, Vlkov zaniklá ves, archeologické stopy U vrby - U Cirhana, Žimutice - Pořežany mohylník, archeologické stopy Na prostřední, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Nad Mlynářů polem Č, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Na homoli Č, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Pod průhonem Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy les Království Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Nad spáleným Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Pláně Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy U šraňků,

A.3.2.6. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek V řešeném území jsou ochranná pásma nemovitých kulturních památek vyhlášena v sídle České Budějovice – jedná se ochranné pásmo hradebního systému města, vyhlášeno OkÚ České Budějovice, odd. kultury, 8. 6. 1995, čj. 920/95/411/Val

A.3.2.7. Architektonické hodnoty v řešeném území V řešeném území jsou různé formy lidového stavitelství, které dotvářejí charakter krajiny. Lidová architektura Jihočeského kraje, stejně jako zdejší krajina, se vyznačuje značnou rozmanitostí nejen základních typů jihočeských domů, ale i mnohotvárností sídelních struktur, co do jejich hustoty, velikosti a typů. Proto je dnes lidová architektura v jižních Čechách představitelkou svébytného lidového projevu, který je umocněn výjimečností krajinného obrazu a bohatou historií. Až do 13. století byl prostor jižních Čech osídlen poměrně řídce. K zahuštění sídelní sítě jihočeské kotliny došlo v období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století. Vznikla zde široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. K dalším zásadním změnám v osídlení dochází v


průběhu 16. století, kdy se drobná feudální sídla dostávají postupně pod panství novohradské a třeboňská panství často zanikají. V tomto období dochází i k výrazným krajinářským a hospodářským proměnám a to zejména v blatských oblastech. Stavební aktivita v jižních Čechách vrcholí v průběhu celého 19. století, kdy se zde vytvořila svérázná lidová architektura. Vznikl tak zcela svébytný typ lidové architektury charakteristický pro jižní Čechy.Inspirací pro lidovou architekturu byla zejména městská architektura – nejdříve klasicistní a později historizující (neogotika, neorenesance, neobaroko) a od konce 19. století to byla secese, tradicionalismus atd. Pro mnoho oblastí jižních Čech je určujícím momentem pro vzhled vesnice právě architektura 2. poloviny 19. a první třetiny 20. století. Mezi regiony lidové architektury, ve skutečnosti žádné hranice neexistují a většina těchto regionů zasahuje i do oblastí sousedních a vzájemně se prolínají a doplňují. Soběslavsko – veselská blata (někdy zvaná jako Borkovická blata) je úsek vymezený mezi Soběslaví, Veselím nad Lužnicí a Dolním Bukovskem, který byl v raném středověku bažinatý a špatně přístupný. Tato oblast zasahuje okrajově do severní části řešeného území. Osídlení bylo možné teprve po vybudování Blatské stoky ve 13. století, která odvodnila nejzamořenější část pánve. Okolo pánve s rašeliništi začaly postupně vznikat vesnice s charakterem zemědělských sídel ve formě usedlostí uspořádaných okolo návsi. Většina sídel v jádrové oblasti blat se připomíná poprvé až ve 14. století. Převažují zde vesnice s velkou rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou (Drahotěšice). Původní zástavba Soběslavsko-veselských blat byla dlouho dřevěná, tvořená rozložitými obílenými domy s jednoduše bedněnými štíty a s doškovými střechami. Vrcholná fáze zděné lidové architektury zde nastává v první třetině 19. století. Dnešní vzhled většiny blatských vesnic spadá mezi druhou polovinu 19. a počátek 20. století. Od poslední třetiny 19. století se mění i forma dispozice usedlostí, kdy doposud trojboké dvory s domem , sýpkou a bránou, se postupně uzavírají a usedlosti se orientují podélně. Nejpůsobivější a kompozičně nejvýraznější stavby se připisují zednickému rodu Šochů a Patáků. Blatská architektura se vyznačuje bohatým štukovým dekorem (pilastry, stužkové převázání, hlavice, motiv lyry, košík s květinami, motiv kosého, falešného zubořezu v podřímsí v podobě diagonálně ukládaných, předstupujících cihel, aplikace výšivkových terčových motivů). Tyto zlidovělé prvky byly kombinovány s klasicistním falešným kvádrováním nároží i celých stěn, s plochými arkádami a segmenty. Obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci

Oblast Bechyňsko – Týnsko leží v poměrně terénem izolovaného regionu, osídlení je často raně středověkého původu. Převažují zde velké pravidelné návesní vesnice lokačního původu (Kočín). Sídla s nepravidelnou strukturou se vyskytují v lesnatém terénu Povltaví. Původní zástavbu tvořily roubené objekty, které se dochovaly výjimečně na okrajích lesních masivů (Poněšice). K přezdívání vesnic se zde přistoupilo dříve než v sousedních Soběslavsko-veselských blatech. Od 30. let 19. století se zde uplatnily pozdně barokní a klasicistní formy – křídlové štíty a jednodušší tvary štítů s pravoúhle zalamovanými volutami. Na Týnsku se objevují i pozdně barokní motivy ionského pilastru se segmentovými nástavci se „zvadlými“ volutami po stranách křídel. Vrchol zděné lidové architektury zde nastává v 50. letech 19. století (Chlumec, Líšnice, Purkarec, Třitim).


Obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo)

Hlubocká a Zbudovská blata. Výrazným okruhem jihočeské lidové architektury, kterou můžeme považovat za jednu z nejkrásnějších forem, jsou Hlubocká a Zbudovská blata, ležící v rybniční pánvi mezi tokem Vltavy a předělem rozvodí Vltavy a Otavy. Rybníky a rybniční soustavy zde vznikaly již od středověku. Půdorysy většiny vesnic jsou lokačního charakteru. Převládají zde rozlehlé obdélníkové návsi (Kočín, Munice, Zliv) a objevují se i okrouhlice (Olešník).Starší dřevěná zástavba se zde prakticky nedochovala, v některých obcích se dochovaly kamenné sýpky z 2. poloviny 17. a 18. století (České Vrbné, Munice). Zděná zástavba převládla v regionu v první třetině 19. století. Svého vrcholu dosáhla mezi 40. až 60. lety 19. století. Pro Zbudovská blata jsou charakteristické křídlové štíty, pilastry, voluty, iluzivní slepá balustráda, typické jsou i čistě klasicistní prvky jako je pásová bosáž a okna v půlkruhových nikách (Olešník). Nejvýznamnější ucelené soubory lidové architektury se dochovaly v Olešníku. Lidová architektura hlubockých blat je charakterizována kulisovitými štíty, někdy doplněnými volně skládanou plošnou výzdobou v podobě rostlinného i geometrického dekoru nebo jsou štíty zcela holé. Nejvýznamnějším souborem lidové architektury jsou zde Bavorovice, Munice a Opatovice. Mladší lidová architektura z druhé poloviny 19. a počátku 20. století se na Hlubockých a Zbudovských blatech příliš nerozvinula. Několik příkladů s eklektickými fasádami se dochovalo v Bavorovicích. Na Hlubockých a Zbudovských blatech se dochovala řada ucelených souborů lidové architektury, které jsou chráněny formou vesnických památkových zón (VPZ Bavorovice, VPZ Munice, VPZ Opatovice). Obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích

Součástí sídlel jsou drobné sakrální stavby ve formě kaplí a kapliček., božích muk a křížů, ale také předzahrádek, kamenných ohradních zdí, dotvářející jejich neopakovatelný charakter


Obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo)

Obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo)

V řešeném území je i několik hospodářských dvorů, které byly zpravidla zakládány za účelem obhospodařování pozemků které byly součástí šlechtických panství, případně sloužily k chovatelským účelům a ubytování služebnictva jako zázemí přilehlé k zámku (Štekl u zámku Hluboká). Štekl: Stavba vznikla v 60. letech 19. století jako obydlí schwarzenbergských zaměstnanců, konírny a psince. Po Únoru 1948 začal objekt chátrat, do porevolučního období pak vstupoval v dezolátním stavu. Radnici se však podařilo najít investora, který z chátrajícího objektu vytvořil jeden z nejluxusnějších hotelů na jihu Čech. Obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel

Nejrozlehlejším hospodářským dvorem v řešeném území je dvůr Vondrov mezi Hlubokou nad Vltavou a rybníkem Bezdrev. Původní dvůr tu přikázal v polovině 16. století postavit Ondřej z Ungnád Suneku, podle kterého se novostavbě začalo


později říkat zkráceně Vondrov. V 18. století byl dvůr za Schwarzenbergů upraven a v závěru 19. století došlo k demolici starých budov. Následně v letech 1895 – 1898 byl vystavěn zcela znovu architektem ing. Janem Sedláčkem (1848 – 1916), který byl dvorním schwarzenbergským stavebním radou. Z jeho hlavy pochází také návrhy na stavbu novorománského kostela na Hosíně. Dvůr stojí na vyvýšenině mezi rybníkem Bezdrev a Munickým rybníkem (394 metrů nad mořem). Budovy ze čtyř stran uzavírají prostorné obdélníkové nádvoří. Venkovní stěny jsou neomítány, ve východním průčelí vidíme schwarzenberský znak. Dodnes se zde provozuje chov koní, kterým býval dvůr proslulý. Dokonce patřil k nejmodernějším v Rakousku-Uhersku a poté i v Československu. V okolí jsou dochované krajinářské úpravy a kompozice ve formě alejí s hodně starými exempláři dubů. obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní

V řešeném území se nachází další hospodářské dvory jako například Hosín, Chyňava u Hosína, Býšov u zaniklé obce Knín a dvůr Němčice u Líšnice. obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně

Dále se v řešeném území dochovaly charakteristické stavby ve formě hájenek, mysliven, které sloužily k obhospodařování a správě Schvarzenbergského panství, zejména rozsáhlých lesních komplexů. obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo)

Vybudování a napuštění Hněvkovické nádrže vedlo k zániku vorařské vesnice Jaroslavice na pravém břehu Vltavy, osady Buzkov na levém břehu Vltavy, části osady Purkarec na pravém břehu Vltavy, včetně lávky a přívozu, hájovny u Šafaříka. Při výstavbě JETE došlo v řešeném území ÚS Vltava k zániku sídla Knín a mimo řešené území k zániku dalších sídel Březí u Týna nad Vltavou, Podhájí, Hůrka, Křtěnov a Temelínec.


obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci

obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo)

obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo)

obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo)

Novostavby v řešeném území je potřeba rozdělit na stavby v rámci velké městské aglomerace Českých Budějovic, kde se vyskytují stavby a objekty sídlišť ve velkém měřítku, ale také rozsáhlá sídliště příměstských rodinných domů v navazujících


satelitech. V oblasti kolektivního bydlení v bytových domech, po určité stagnaci, začaly vznikat nové formy bytových domů u kterých jsou řešeny i krytá parkovací stání, či garáže, která tolik chybí v sídlištích panelových domů. Obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích

Zejména v městě České Budějovice se rozrostly velké hmoty obchodních staveb ve formě hypermarketů a supermarketů, které jsou mnohdy součástí rozsáhlých komerčních zón v okrajových částech města. Začínají vznikat i nově typy staveb v oblasti sociálních služeb. Investoři při vědomí nezvratného stárnutí obyvatelstva začínají s výstavbou domů pro seniory s integrovanými službami a s nabídkou různých kategorií bytů a jejich vybavení. obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích

V Českých Budějovicích kromě hromadného bydlení jsou stávající klidové čtvrti s vilami rodinnými a řadovými domy. V souvislosti se současnou poptávkou po příměstském bydlení se v okrajových částech města a v sousedních obcích se bouřlivě rozvíjí výstavba rodinných domů. Zástavba rodinných domů satelitních sídlištích rodinných domů vychází převážně z katalogových projektů různě modifikovaných podle přání a představ klienta. obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby.

Ve snaze po originalitě mnohdy dochází k bizarním řešením nebo použití nevhodného typu domu které po případné realizaci na dlouhá léta poznamenají charakter zástavby v obci.


obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo)

Svébytný charakter rezidenční zástavby na atraktivních pozemcích má město Hluboká nad Vltavou a v městě Zlivi se rozvinuly svébytné formy bytových domů. obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo)

V ostatních venkovských sídlech v řešeném území se kromě původních venkovských usedlostí, rozvíjí i výstavba rodinných domů, které se dost často pokoušejí napodobit charakter příměstských rodinných domů. Je to dáno i změnou způsobu života obyvatel venkova, kdy většina obyvatel vyjíždí za zaměstnáním do měst a nezbývá jim čas ani síla na hospodaření. obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo)

Snaha o modernizaci bytového fondu na venkově bohužel poznamenala některé zemědělské usedlosti a to i uvnitř hodnotných a dochovaných prostorů návsí. Jindy touha po okázalosti a prezentaci úspěšnosti v podnikání vede k předimenzovaným hmotám rodinných sídel, s eklektickými prvky uvnitř venkovské zástavby.


Obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo)


Kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky


Kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie


Kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie


A.3.3. Civilizační hodnoty Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast. Jsou zde zřetelné protiklady hustě osídlené městské aglomerace města Českých Budějovic, kulturní krajiny a krajinářskými kompozičními úpravami u Hluboké nad Vltavou, s unikátně dochovaným přírodním prostředím a lesními komplexy hlubockých obor na obou březích Hněvkovické nádrže. Řešené území tady disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem a současně velkým množstvím kulturních památek, vysokou úrovní služeb a komplexním občanským vybavením. Základním prvkem ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické krajině a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má díky velkému potenciálu měst Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou, výborné předpoklady ke svému rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu a rekreace. K posílení potenciálu území je potřeba přispět vytvořením podmínek pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické nádrži, zprovoznění Vltavské vodní cesty, s vybudováním přístavišť a kotvišť a zkvalitnění vybavenosti zařízení pro hromadnou rekreaci, včetně vytvoření podmínek pro celoroční rekreaci. Civilizační hodnoty jsou v analytické části této studie posuzovány s rozšířeným záběrem na urbanistické a architektonické kvality řešeného území. Hlavním cílem je vystihnout hlavní architektonické a urbanistické charakteristiky a hodnoty území a aplikovat je v syntetické (návrhové) části studie, která má za úkol navrhnout urbanistickou a architektonickou „rukověť“ pro potřeby územně plánovací činnosti a koordinaci stavebních aktivit v řešeném území. Součástí řešení je i zmapování negativních civilizačních hodnot a to zejména problematických lokalit nelegálních provizorních staveb a různých přístřešků, území starých zátěží. Mezi civilizační hodnoty jsou zahrnuty plochy pro bydlení a občanské vybavení, komerční a výrobní plochy, plochy a koridory dopravní infrastruktury, zařízení pro volný čas, rodinnou a hromadnou rekreaci.

A.3.3.1. Urbanistické kvality řešeného území Většina sídel v řešeném území je venkovského charakteru, vyjma měst České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv. Město České Budějovice vykazuje znaky jasného lokačního založení s jasně formulovaným náměstím a ortogonální komunikační sítí ulic, přičemž obvod města je vymezen vodními toky, které byly součástí opevnění města.. Sídla lokační městská s jasným kompozičním záměrem náměstí a komunikační sítě obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo)

V období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století vznikla široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. Převážně ve 13. a 14. století byly založeny vsi s pravidelnou návsí, jejichž všechny usedlosti jsou orientovány do návsi čtvercového nebo obdélného tvaru. Řada vsí má návsi o větší rozloze než mají náměstí velkých měst (Munice, Olešník, Hrdějovice). Všechny usedlosti se obracejí směrem do návsi štítovým průčelím a vnější obraz sídla vytváří dlouhé hmoty stodol, uzavírající usedlosti. V průběhu 16. století jsou zakládána spíše nezemědělská sídliště a nové zemědělské vsi se objevují zcela výjimečně. Tato nová založení vesnic však z hlediska urbanistických forem mnoho nového nepřinesla. V této době však vznikají charakteristické jihočeské samoty tzv. jednoty. Jejich vznik je dáván do souvislosti se zakládáním rybničních soustav, kdy poddaní pravděpodobně dostávali za zabranou půdu a zaniklé usedlosti (ale i z jiných důvodů) náhradu v podobě nových pozemků. Tak vzniklo v celém jihočeském regionu, především v jeho rybničních panstvích Třeboňska, Českobudějovicka, Vodňanska a Blatenska několik set jednot. Dalším typem návesních vsí jsou okrouhlice, což jsou sídla převážně drobného měřítka, kdy menší počet usedlostí je organizován kolem kruhové, okrouhlé nebo kapkovité návsi (Olešník). Okrouhlice vytváří klínové, lichoběžníkové parcely, jehož čelo tvoří štít obytného domu a vjezd. Ostatní okrouhlé útvary, které jsou svým rozsahem mnohem větší vznikaly až v pozdějším období.


Sídla hromadná soustředěná s formou zástavby kompaktní, shlukovou, avšak bez patrného návesního prostoru obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Sídla hromadná rozvolněná je charakteristická rozptýlenou zástavbou Obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Sídla návesní Pravidelností půdorysu vykazuje tato forma jednoznačný lokátorský záměr a v obecné rovině představuje vrchol středověkého venkovského urbanismu v českých zemích. Tvar návsi je v rozsahu posuzovaného území nejčastěji okrouhlý až oválný, obdélný či nepravidelný, plužina většinou traťová, případně dělená úseková. obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)


Sídla komunikační Jak patrno z názvu, jedná se o sídla vznikající v bezprostřední vazbě na obslužnou síť cest, které tvořily hlavní páteř celé formy a linii, podle níž se vsi často dále rozvíjely. Plužina bývá traťová, dělená úseková, v jednom z typologických druhů, který je uveden níže, pak záhumenicová délková. obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Sídlo typu víska Je prostorově menší a představuje drobný soubor několika staveb se vzájemnou vazbou a v nejrůznějším formálním uspořádání. obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Jednoty Jedná se o izolované zemědělské usedlosti často uzavřeného dvorcového uspořádání (čtyřstranného nebo třístranného) nazývané samoty nebo také jednoty. obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)


Hospodářský dvůr Hospodářský dvůr – v řešeném území se nacházejí i izolované hospodářské objekty mnohdy ve vazbě na přilehlé sídlo vrchnosti ve formě zámečku obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo)

Hrady a zámky Jsou jednoznačnými dominantami v řešeném území, které umocňují kompoziční a parkové úpravy okolní krajiny. Obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo)

Obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo)


A.3.3.2. Negativní civilizační a urbanistické hodnoty v území V řešeném území je identifikován jako největší problém v řešeném území existence „starých zátěží“, konkrétně odkališť do kterých byl ukládán odpad při zpracování uranové rudy v provozu MAPE Mydlovary. Výstavba úpravny uranových rud byla zahájena v roce 1959. Zpracování rud započalo 1.10.1962 a kapacita byla postupně rozšířena z 300 tisíc t až na 600 tisíc t/rok. Zpracování rud bylo ukončeno 1.11.1991. Celkově bylo zpracováno16 745 835 t uranové rudy s průměrným obsahem uranu 0,184% ve dvou hlavních technologických linkách kyselé 3/4 a alkalické1/4. Vyloužená ruda byla ukládána v odkalištích, které využívaly prostory po těžbě lignitu, která zde probíhala v letech 1910 až 1973. Plocha odkališť zaujímá 227 ha, ve kterých je uloženo kolem 36 000 000 tun kalů (objem kalů 24 000 000 m3, objem vázané vody 17 000 000 m3). Odkalová pole vznikla převážně v prostorách po těžbě lignitu. Znečištěné zbytky z výrobního procesu byly bez další úpravy umístěny do odkališť, jejichž dno nebylo dostatečně zajištěno proti prosakování do podloží. Hlavními znečišťujícími látkami jsou těžké kovy a radioaktivní látky. V současné době existuje pod celou oblastí rozsáhlé pole kontaminovaných podzemních vod. Graf 25: Množství zpracované uranové rudy v MAPE Mydlovary

Graf 26: Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vylouženou rudou

Nebezpečí pro životní prostředí představují zejména znečištěné podzemní vody, které svým přirozeným pohybem transportují kontaminující látky mezi obce Mydlovary, Olešník a Zahájí. Druhým závažným rizikem je radioaktivní prach, který vítr přemísťuje do dalekého okolí. Po ukončení uranové činnosti na MAPE byly do roku 1994 zavedeny náhradní výroby a od té doby jsou výrobní objekty nevyužívané. Areál chemické úpravny byl rozdělen na dvě části, privatizovatelnou západní část zahrnující nekontaminované objekty a neprivatizovatelnou část zahrnující výrobní objekty, kde bude nejpravděpodobněji provedena lesotechnická rekultivace. S problematikou sanace je úzce svázáno nakládání s odkalištními vodami, neboť bez odstranění vody z kaliště nelze sanaci ukončit. Čištění drenážních vod bude nutné jak po dobu sanace, tak po jejich skončení, kdy bude docházet k postupnému uvolňování vody vázané na vylouženou rudu. Odhad doby čištění drenážních vod je kolem 100 let.. Po ukončení zpracování uranové rudy docházelo k trvalému nárůstu volných vod odkališť, proto byla vybudována čistírna drenážních vod a obnoven odvod vyčištěné vody do Vltavy. Odkaliště vyloužené uranové rudy jsou


cizorodým prvkem v krajině ohrožujícím své okolí radioaktivitou, prašností a průsaky cizorodých látek. Nejvýznamnější je riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy, kde vychází roční úvazek efektivní dávky okolo 200 mikroSV/rok. Projekt „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává ze dvou staveb: • Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy • Sanace a rekultivace odkaliště Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti, omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let 0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6-0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m. Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či 7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let. Obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008


Obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE

obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun pneumatik

Dalším negativním zásahem do krajinného rázu v řešeném území, ale prakticky i do krajinného rázu velké části Jihočeského kraje byla výstavba JETE. Zejména 155 m vysoké betonové chladící věže s vlečkou vodní páry, jsou nepřehlédnutelnou negativní pohledovou dominantou. Při plánované dostavbě JETE budou vybudovány další dva reaktory a další čtyři chladící věže. Součástí dostavby JETE je i nezbytné vyvedení elektrického výkonu, což si vyžádá rozšíření elektrické rozvodny v Kočíně a další výstavbu elektrického vedení zvláště vysokého napětí ZVN 400 kV. Obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo)


obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE

Dalším negativním jevem v řešeném území jsou menší lokality s maringotkami a přístřešky rybářů u břehových partií a to i v ploše stavební uzávěry, která je dána kótou 374,60 m.n.m. V porovnání s Orlickou nádrží se jedná o nesrovnatelně menší problém, který nemá zásadní vliv na provoz Hněvkovické nádrže. Obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic

A.3.3.3. Bydlení Analýza stavu bydlení byla provedena na základu údajů dle ČSÚ a bylo provedeno i porovnání v dlouhodobých časových řadách. Průměrná obložnost bytů v řešeném území je 1,54 obyvatele na jeden byt.. Tento údaj je však do značné míry zkreslený obložností bytů v Českých Budějovicích, kde vychází obložnost na jeden byt 1,41 obyvatele, kdežto v ORP České Budějovice, bez města České Budějovice vychází obložnost na jeden byt 3,22 obyvatele a v ORP Týn nad Vltavou je obložnost na jeden byt 2,81 obyvatele. Pro výpočet nárůstu obyvatel v rozvojových plochách bydlení byla uvažována výpočtová hodnota obložnosti 2,5 obyvatele na 1 byt, respektive rodinný dům. Pro vývoj počtu domů byla zvolena časová osa v období od roku 1930 do roku 2001. Markantní úbytek domovního fondu v ORP Týn nad Vltavou, v období 1971 – 1990 je důsledkem vysídlení sídel při budování JETE a Hněvkovické nádrže. Dále bylo provedeno i vyhodnocení obydlených a neobydlených domů a počet objektů pro rodinnou rekreaci v řešeném území. Tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území Obec Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice

1930

1950

41 4746 46 811 181 216 172

47 6129 63 973 194 292 210

Počet domů v roce 1970 44 7565 51 933 185 166 200


1990 55 8900 73 959 191 278 266

2001 62 9484 89 1267 273 461 376

Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem

182 22 70 228 8645

203 24 86 314 10485

196 19 98 403 11830

180 10 50 610 13562

256 24 132 665 15090

Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

61 43 494 264 862 9507

63 44 496 274 877 11362

62 38 453 224 777 12607

47 31 320 205 603 14165

71 45 330 283 729 15819

graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice

15090 16000

13562

14000

11830 10485

12000 10000

8645

1930 1950

8000

1970

6000

1990 2001

4000 2000 0 ORP České Budějovice celkem Roky

graf 28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou

862

877

900

777 729

800 603

700 600

1930

500

1950 1970

400

1990 300

2001

200 100 0 ORP Týn nad Vltavou celkem Roky


Tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území Obec, ORP

Domy celkem

z toho

Trvale obydlené domy

Z toho

Neobydlené domy s byty

rodinné domy

bytové domy

60

58

2

47

46

1

13

12

1

9 412

6 769

2 415

8 778

6 181

2 397

634

588

18

88

87

-

67

67

0

21

20

0

1 263

1 171

64

982

896

64

281

275

0

Hosín

272

266

2

212

207

2

60

59

0

Hrdějovice

462

459

2

423

421

2

39

38

0

Litvínovice

382

371

4

325

315

3

57

56

1

Olešník

256

251

3

190

187

3

66

64

0

Vlkov

23

21

0

10

9

0

13

12

0

Zahájí

132

130

0

108

107

0

24

23

0

Zliv

665

575

82

617

530

82

48

45

0

12377

10158

2574

11759

8965

2554

1256

1192

20

Horní Kněžeklady

70

70

0

44

44

0

26

26

0

Modrá Hůrka

41

41

0

31

31

0

10

10

0

Temelín

327

315

6

211

201

6

116

114

0

Žimutice

284

278

4

180

174

4

104

104

0

ORP Týn nad Vltavou

713

704

20

466

450

10

256

254

0

13090

10862

2584

12225

9145

2564

1512

1446

20

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou

ORP České Budějovice

Řešené území celk.

rodinné domy

Z toho

bytové domy

rodinné domy

graf 29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území Poměr RD a BD v ORP Týn nad Vltavou

Poměr RD a BD v ORP České Budějovice

Rodinné domy (RD); 10; 2%





bytové domy

Tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001 Neobydlené domy Obec, ORP

Domy celkem

Branišov

Neobydlené domy s byty

Objekty rodinné rekreace

Nevyčleněné chalupy

Chaty a rekr. domky

Celkem

Vyčleněné chalupy

60

13

-

-

-

-

9 412

634

45

5

1

4

88

21

0

49

49

0

1 263

281

38

184

146

38

Hosín

272

60

26

8

1

7

Hrdějovice

462

39

0

9

0

9

Litvínovice

382

57

2

0

0

0

Olešník

256

66

29

3

0

3

Vlkov

23

13

8

6

3

3

Zahájí

132

24

7

8

0

8

Zliv

665

48

4

108

107

1

12377

1256

159

380

307

73

Horní Kněžeklady

70

26

9

5

0

5

Modrá Hůrka

41

10

5

0

0

0

Temelín

327

116

55

18

3

15

Žimutice

284

104

52

43

35

8

ORP Týn nad Vltavou

713

256

121

57

38

28

13090

1512

280

437

345

101

České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou

ORP České Budějovice

Řešené území celk.

graf 30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP České Budějovice

14000

12377

12000 10000 Domy celkem Neobydlené domy

8000

Nevyčleněné chalupy Chaty a rekreační domky Vyčleněné chalupy

6000 4000 1256 2000

159

307

73

0


Graf 31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP Týn nad V ltavou

800

713

700 600 Domy celkem 500

Neoby dlené domy Nevy členěné chalupy

400

Chaty a rekreační domk y 256

Vyčleněné c halupy

300 200

121 38

100

28

0

Tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007) Obec Počet dokončených bytů Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Horní Kněžeklady Hosín Hrdějovice Litvínovice Modrá Hůrka Olešník Temelín Vlkov Zahájí Zliv Žimutice Dokončené byty v řešeném území

3 245 1 15 0 4 5 21 0 0 0 0 5 1 1 301

Jedním z údajů v ÚAP týkajících se bytového fondu je i výše místně obvyklého nájemného. Tyto údaje jsou však k dispozici za celé okresy, takže v následující tabulce je provedeno pouze meziokresní porovnání. tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Tržní nájemné Název okresu Kč Kč/m2 Písek 5440 80 České Budějovice 5780 85 Český Krumlov 5372 79 Jindřichův Hradec 4896 72 Tábor 5440 80 Strakonice 5304 78 Prachatice 3944 58

Měsíční změna 2,66 -0,1 1,59 1,85 0,8 3,55 0,18

Roční změna 0 -1,19 0 0 10,3 0 2,18

Regul. nájemné reg_najem Kč/m2 1353 20 1639 24 1353 20 1410 21 1440 21 1382 20 1353 20

Pro odhad predikci vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území v závislosti na nárůstu navrhovaných ploch pro bydlení byla zvolena nepatrně nižší průměrná hodnota 2,5 obyvatel na jeden byt. Odhad vývoje počtu obyvatel a bytů byl proveden na základu vyhodnocení ÚPD obcí a jejich rozvojových ploch pro bydlení.


tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území Obyvatelé Rodinné Rodinné Stav 2009 domy domy (byty) (byty) Obec celkem stav nárůst dle ÚPD Branišov 230 57 70 České Budějovice 94936 67115 5045 Dasný 304 75 77 Hluboká nad Vltavou 4910 1583 478 Hosín 758 251 375 Hrdějovice 1594 481 235 Litvínovice 2032 366 491 Olešník 751 242 94 Vlkov 19 10 10 Zahájí 438 133 40 Zliv 3708 1376 155 ORP České Budějovice 109680 71689 7070 celkem Horní Kněžeklady 108 45 15 Modrá Hůrka 68 36 30 Temelín 820 276 280 Žimutice 597 210 26 ORP Týn nad Vltavou 1593 567 351 celkem Řešené území celkem 111273 72256 7421

Rodinné domy (byty) návrh celkem 127 72160 152 2061 626 716 857 336 20 173 1531 78759

Obyvatelé nárůst dle ÚPD

Obyvatelé návrh celkem

175 12615 195 1195 940 590 1245 235 25 100 400 17715

405 107551 495 6105 1698 2184 3277 986 44 538 4108 127391

60 66 556 236 918

40 75 700 65 880

1698 143 1520 662 2473

79677

18595

129864

A.3.3.4. Hospodářský vývoj v území V ekonomické oblasti se výrazně projevuje vliv Českých Budějovic jako územně správního centra kraje. V okrese je zaregistrována téměř třetina ekonomických subjektů z celého kraje. Téměř 30 % dosahoval rovněž podíl ekonomicky aktivních osob, který na okres připadal podle výsledku sčítání lidu v roce 2001. Z hlediska odvětvové struktury se okres České Budějovice zcela odlišuje od ostatních okresů. Podle počtu zaměstnanců je zde především výrazněji zastoupen sektor tržních služeb, jehož podíl (přes 11 % ) je proti ostatním okresům zhruba o polovinu vyšší. Vyšší je také zaměstnanost v obchodě a dopravě. Naproti tomu podíl průmyslu nedosahuje průměrné zastoupení v kraji, přestože počet zaměstnanců v průmyslu představuje více než třetinový podíl z celokrajské hodnoty. Vůbec nejnižší relativní zastoupení má pak zemědělství, na něj připadají jen 4 % z celkového počtu zaměstnanců (toto číslo nezahrnuje soukromé zemědělce). Největším průmyslovým podnikem v řešeném území je společnost Robert Bosch v Č. Budějovicích byla založena 1. května 1992 jako společný podnik stuttgartského koncernu Bosch, GmbH a Motoru Jikov, a. s. V roce 1995 se koncern Bosch stal jediným vlastníkem společnosti v Českých Budějovicích. Pro novou společnost byl kompletně vystavěn nový závod s nejmodernějším vybavením a infrastrukturou na koncernové úrovni, s vlastním oddělením vývoje a výzkumu, včetně zkušebny pro dlouhodobé zkoušky. Více než 2000 zaměstnanců se podílí na výrobě a vývoji komponentů do osobních aut. Hlavní výrobní program tvoří čerpadlové nádržové moduly, sací moduly, víka hlav válců a elektronické plynové pedály. Odběrateli jsou téměř všechny významné evropské, některé japonské, asijské a jihoamerické automobilky. Budějovická firma se řadí mezi atraktivní zaměstnavatele, v roce 2008 obsadila 3. příčku v anketě Zaměstnavatel roku. V oblasti potravinářského průmyslu je to pivovar Budějovický Budvar, n. p., který je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemí všech světadílů. V roce 2008 zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 4,8 % a dosáhl objemu 1 313 000 hektolitrů. Budějovický Budvar je majitelem cenného duševní vlastnictví v podobě více než 380 ochranných známek registrovaných ve 101 zemích světa. Mezi nejznámější patří Budweiser, Budvar, Budweiser Budvar, Bud, Budějovický Budvar a Czechvar. Toto ohromné duševní bohatství souvisí s místem svého původu, městem České Budějovice, které se původně nazývalo Budiwoyz či Budweis. V Budějovickém Budvaru, n. p., dnes pracuje asi 700 zaměstnanců. Další menší průmyslové zóny se nacházejí i v městech Hluboká nad Vltavou (část nádraží) a ve Zlivi, na území bývalé „Šamotky“.


Obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo)

V řešeném území se v městě České Budějovice nachází i velké množství ploch hypermarketů, s širokou nabídkou potravinářského a nepotravinářského zboží pod jednou střechou, s prodejní plochou větší než 2500 metrů čtverečních, s velkokapacitními parkovacími plochami a často i s vlastními čerpacími stanicemi pohonných hmot.. Díky své značné rozloze jsou hypermarkety běžně umisťovány do předměstí či za město, ve vazbě na hlavní dopravní tahy, aby byly dobře dopravně dostupné. Obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3

Na hospodářský vývoj v území bude mít významný vliv Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice (JVTP). JVTP je specializované a organizované prostředí (organizační uspořádání) pro zabezpečení transferu technologií, jehož podstatou je spolupráce veřejných výzkumných a vývojových kapacit a komerčních subjektů na dílčích podnikatelských technologicky orientovaných projektech a záměrech, jejichž základním cílem je aplikace technologie a dosažení zisku. Účelem zřízení Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice je podpořit hospodářský rozvoj regionu, jeho konkurenceschopnost a prosperitu, podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe regionu s důrazem na progresivní a inovační technologie, a přenos výsledků výzkumu a vývoje do produkční praxe. obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích

tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví Název obce

Branišov České Budějovice

Výměra v ha 518 5 560

Vzdálenost Vzdálenost od od obce s krajského rozšířenou města působností v km v km 6,6 x

6,6 x


Počet subjektů v odvětví zeměděl., lesnictví, rybolov

průmysl

0 414

5 2 603

stavebnictví 4 2 888

obchod, opravy 22 8 578

Dasný 340 Hluboká nad Vltavou 9 112 Hosín 3 097 Hrdějovice 882 Litvínovice 582 Olešník 2 353 Vlkov 576 Zahájí 451 Zliv 1 421 ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady 785 Modrá Hůrka 396 Temelín 5 040 Žimutice 3 174 ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

9,3 14,1 11,8 7,0 4,5 20,8 21,6 17,2 17,3

9,3 14,1 11,8 7,0 4,5 20,8 21,6 17,2 17,3

30,8 27,9 28,8 32,1

7,4 11,3 8,4 8,8

6 107 14 19 13 12 7 1 21 614 6 2 28 34 76 690

17 143 26 64 58 28 0 14 137 3095 1 33 7 41 3136

5 166 23 55 49 27 0 8 145 3370 1 2 30 27 60 3430

21 412 41 146 172 37 0 27 213 9669 3 3 45 26 77 9746

Graf 32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo) Hospodářské subjekty v ORP České Budějovice Zemědělství lesnictví a rybolov - 4%

Obchod, služby 58%

Hospodářské subjekty v ORP Týn nad Vltavou

Zemědělství, lesnictví na rybolov - 30%

Obchod, služby 30%

Průmys - 18%

Průmysl - 16%

Stavebnictví 24%

Stavebnictví 20%

tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2005 2006 Míra registrované nezaměstnanosti celkem (%) 6,69 5,68

2007 4,47

2008 4,83

2009 7,78

2010 8,28

muži ženy Volná pracovní místa

3,55 5,67 6 983

4,03 5,88 4 188

6,92 8,93 1 516

-

5,49 8,25 2 636

4,49 7,23 5 222

tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ Název obce Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv Horní Kněžeklady

Počet obyvatel celkem 230 94 936 304 4 910 758 1 594 2 032 751 19 438 3 708 108


Průměrný věk 36,4 41,2 35,9 39,6 39,1 38,8 36,5 39,3 53,7 38,3 40,6 48,5

Míra nezaměstnanosti % 2,6 3,8 3,5 3,3 3,8 3,1 4,7 4,4 7,1 4,2 2,7 2,3

Modrá Hůrka Temelín Žimutice

68 820 597

44,8 40,0 40,6

3,3 7,4 6,9

graf 33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území 8 7,4 7,1

6,9

7

Branišov České Budějovice

6

Dasný Hluboká nad Vltavou

5

Hosín

4,7 4,4 3,8

% 4

3,8 3,5

3

Hrdějovice Litvínovice

4,2

3,3

Olešník Vlkov

3,3

3,1

Zahájí Zliv

2,7

2,6

2,3

Horní Kněžeklady Modrá Hůrka

2

Temelín Žimutice 1

0 Míra nezaměst-nanosti %

Tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání 1998 1999 2000 Název okresu 11411 12566 13370 České Budějovice 11064 11386 12442 Český Krumlov 9676 10226 10913 Jindřichův Hradec 9944 12666 11057 Písek 9535 10484 10836 Prachatice 10426 11061 11922 Strakonice 10838 11350 12166 Tábor

2001 14535 13070 11880 11637 11833 13025 12950

2002 15442 13986 12502 12491 12612 13663 13959

2003 16328 14764 13292 13370 13749 14556 14374

2004 17277 15883 14242 13873 14625 15380 15130

2005 18347 16419 14925 14850 14794 15989 16059

graf 34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání 20000 18000 16000 14000

České Budějovice Český Krumlov

12000

Jindřichův Hradec 10000

Písek Prachatice

8000

Strakonice 6000

Tábor

4000 2000 0 r1998

r1999

r2000

r2001

r2002

r2003


r2004

r2005

A.3.3.5. Občanská vybavenost Občanská vybavenost v řešeném území je soustředěna zejména do města České Budějovice, které je administrativním a správním centrem Jihočeského kraje a do měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Tato města jsou střediskem správy a administrativy pro převážnou část řešeného území. Je zde rozsáhlá veřejná infrastruktura – občanské vybavení, zejména nadmístní vybavení – vysoké a střední školství, kulturní zařízení, zdravotnické služby, sociální služby, komunální služby rekreace a cestovní ruch, zejména služby cestovního ruchu celosezónního charakteru, komplexní technická infrastruktura, je sem nasměrována dojížďka do zaměstnání a do škol z celého řešeného území. Ve většině menších obcí v řešeném území je však pouze omezená vybavenost jako místní samospráva, základní občanské vybavení pouze místního významu, omezené služby v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Problémem v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V řešeném území chybí některá specializovaná zařízení a střediska ranné péče a vzrůstá počet skupin, které nejsou schopny řešit své sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v České republice. Vysoce specializovaná akutní péče je soustředěna do jednoho krajského centra Nemocnice České Budějovice a.s. Přehled zdravotnických a sociálních zařízení v Českých Budějovicích Nemocnice České Budějovice, a.s. patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice. Se svou lůžkovou kapacitou přes 1 650 lůžek je čtvrtou největší nemocnicí v ČR. Poskytuje základní, specializovanou i vysoce specializovanou péči prakticky ve všech medicínských oborech pro celý jihočeský region a některé oblasti sousedících regionů. V řadě oborů vyhledávají péči i pacienti z celé ČR (např.ortopedie, urologie, neurochirurgie, kardiologie a další). Rovněž v počtu ošetřených pacientů za rok jsme na 3-4 místě v ČR. Této výkonnosti a dobré kvality péče dosahuje s mnohem menšími náklady a nižším počtem personálu než srovnatelné nemocnice. Nemocnice má 40 zdravotních oddělení s řadou specializací a podoborů. Některá oddělení spolupracují napříč nemocnicí v centrech specializované péče. Nejvýznamnějšími jsou: traumacentrum, onkologické centrum, perinatologické centrum, osteocentrum, diabetologické centrum, centrum pro léčbu roztroušené sklerózy mozkomíšní, kardiocentrum a AIDS centrum. Nemocnice měla k 31.12.2006 celkem 2 501 zaměstnanců a je jedním z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji. Z toho bylo 409 lékařů, 1396 zdravotních sester, 48 fyzioterapeutů a ergoterapeutů a 233 laborantů. Nemocnice se podílí na řadě vědecko - výzkumných projektů a jednotlivá oddělení jsou řešiteli různých grantů. Zdejší lékaři významně spolupracují s doškolovacími centry praktických lékařů v celých jižních Čechách a připravují pro ně komplexně zaměřené přednášky. První pomoc zajišťuje na území Českých Budějovic Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Budějovické středisko záchranné služby zároveň provozuje jedinou protialkoholní záchytnou stanici. Další významná zdravotnická zařízení na území města České Budějovice jsou: Poliklinika Sever - Na Sadech 23, Poliklinika Jih - Matice školské 1786/17, Poliklinika Vltava - Františka Ondříčka 2, Poliklinika U Tří lvů - U Tří lvů 4, Lexum - oční klinika - Česká 66, Gemini - oční klinika - Lidická 108, Krajská hygenická stanice Jihočeského kraje - orgán ochrany veřejného zdraví, – Na Sadech 25. Obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo)

Zařízení sociální péče v městě České Budějovice: • 3 Azylové domy • 1 Dům na půl cesty • 1 Noclehárna • 1 Centrum denních služeb • 1 Dům pro osoby se zdravotním postižením • 5 Domovů pro seniory • 1 Domov se zvláštním režimem


• • • • •

1 Nízkoprahové denní centrum 2 Sociální poradny 1 Centrum sociálně rehabilitačních služeb 6 Domů s pečovatelskou službou 2 Ostatní zařízení sociální péče

obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo)

Přehled zdravotních a sociálních zařízení v Hluboké nad Vltavou a ve Zlivi Hluboká nad Vltavou: • 3 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé • 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa • 1 Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa • 1 Samost.ord.lékaře specialisty • 2 Ostatní samostatná zařízení • 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny) • 1 Azylový dům • 1 Dům pro seniory Zliv: • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé • 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa • 2 Ostatní samostatná zařízení • 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny) Přehled škol sportovních a kulturních zařízení Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je v řešeném území soustředěna ve městech, především v Českých Budějovicích, v Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na 2 státních a 2 soukromých vysokých školách. Jihočeská univerzita, založena v roce 1991 (pedagogická fakulta působí v Českých Budějovicích od roku 1948, zemědělská od roku 1960), nabízí studium na 7 fakultách (ekonomická, filozofická, pedagogická, přírodovědecká, teologická zemědělská a zdravotně sociální). V denním studiu zde studuje téměř 8 000 studentů, další jsou zapojeni v jiných formách studia. V Českých Budějovicích má 2 pracoviště Akademie věd ČR - Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a Biologické centrum AV ČR (Entomologický, Hydrobiologický, Parazitologický, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie a Technicko-hospodářská správa). Tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území Název VŠ

Adresa

Jihočeská univerzita

Branišovská 31, 370 05 Č. Budějovice

VŠ technická a ekonomická

Okružní 10 370 01 Č. Budějovice


Fakulta Přírodovědecká, Ekonomická , Rybářství a ochrany vod, Filozofická, Pedagogická, Teologická, Zdravotně sociální, Zemědělská -

Soukromé VŠ Žižkova 6, 370 01 Č. Budějovice Nemanická 7 VŠ aplikovaných ekonomických studií, s.r.o. 370 10 Č. Budějovice VŠ evropských a regionálních studií, o.p.s.

obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích

Tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území Název/adresa Biskupské gymnázium J.N.Neumanna a Církevní základní škola Jirsíkova 5, 370 21 České Budějovice Centrum interdisciplinárních studií a JŠ s právem státní jazykové zkoušky při VŠERS, o.p.s. Zižkova 251/6, 370 01 České Budějovice Církevní MŠ Lipenská 3, 370 01 České Budějovice Církevní MŠ u Svatého Josefa Na sadech 19, 370 01 České Budějovice České reálné gymnázium s.r.o. Pražská 54a, 370 04 České Budějovice Česko-anglické gymnázium s.r.o. Třebízského 1010, 370 06 České Budějovice DDÚ, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna Homole 90, 370 01 České Budějovice DOCEO-Jazyková škola s právem SJZ, v.o.s. Čechova 2, 370 01 České Budějovice Domov mládeže a Školní jídelna Holečkova 2, 370 04 České Budějovice Domov mládeže a Školní jídelna U Hvízdala 4, 370 11 České Budějovice Druhá soukr. ZUŠ, s.r.o. M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Dům dětí a mládeže U Zimního stadionu 1, 370 01 České Budějovice EDUCAnet - gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o. Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice Gymnázium Česká 64, 370 21 České Budějovice Gymnázium Jírovcova 8, 371 61 České Budějovice Gymnázium J. V. Jirsíka Fr. Šrámka 23, 371 46 České Budějovice


-

Gymnázium olympijských nadějí Emy Destinové 1138/46, 370 05 České Budějovice II. soukr. MŠ Sluníčko, s.r.o. Na Zlaté Stoce 12, 370 05 České Budějovice ISŠ stavební Nerudova 59, 370 21 České Budějovice Konzervatoř Kanovnická 22, 370 61 České Budějovice Mateřská škola Čéčova 40/1, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Dlouhá 35, 370 11 České Budějovice Mateřská škola Emila Pittera 2, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Jana Opletala 22, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Jizerská 4, 370 11 České Budějovice Mateřská škola Karla Štěcha 5, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Neplachova 3, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Nerudova 53, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Papírenská 23, 370 07 České Budějovice Mateřská škola Pražská 17, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Větrná 24, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Vrchlického nábř. 1388, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Zeyerova 33, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Čejkovice 64, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Dasný 38, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Ruská 527, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Nové Homole 152, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Radošovice 7, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Roudné 122, 370 07 České Budějovice Mateřská škola Srubec-Na Chalupy 44, 370 06 České Budějovice Mateřská škola Staré Hodějovice - Obecní 5, 370 08 České Budějovice Mateřská škola


Úsilné 43, 370 10 České Budějovice Mateřská škola Žabovřesky 89, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Lidická 599, 373 44 Zliv Mateřská škola Dlouhá 221, 373 61 Hrdějovice Mateřská škola pro zrakově postižené Zachariášova 5, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Sedmikráska Špálova 7, 370 06 České Budějovice Mateřská škola speciální a Základní škola speciální Světluška, o.p.s. U jeslí 198/13, 370 01 České Budějovice Mateřská škola U Pramene U Pramene 13, 370 06 České Budějovice Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Štítného 3, 370 01 České Budějovice Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola při centru ARPIDA, o.p.s. U Hvízdala 9, 370 11 České Budějovice Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené Riegrova 1, 370 01 České Budějovice Obchodní akademie Husova 1, 370 21 České Budějovice Pedagogicko-psychologická poradna Nerudova 59, 370 21 České Budějovice Potravinářské SPV, s.r.o. K. Světlé 4, 370 21 České Budějovice První soukromá ZUŠ v.o.s. Klavíkova 9, 370 01 České Budějovice Salesiánské středisko mládeže-dům dětí a mládeže E. Destinnové 1, 370 05 České Budějovice SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a JŠ s právem státní jazykové zkoušky Rudolfovská 92, 372 16 České Budějovice SOU podnikání a služeb, o.p.s. Žižkova 4, 370 01 České Budějovice Soukromá střední škola a jazyková škola s právem st. jaz. zkoušky Č. Budějovice, s.r.o. Jeronýmova 28/22, 370 01 České Budějovice Soukromá základní umělecká škola Zavadilka, o.p.s. Zavadilka 2143, 370 05 České Budějovice SPŠ stavební Resslova 2, 372 11 České Budějovice SPŠ strojní a elektrotechnická Dukelská 13, 371 45 České Budějovice Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, 373 41 Hluboká nad Vltavou Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu Senovážné náměstí 12, 370 01 České Budějovice Střední škola obchodní Husova 9, 370 21 České Budějovice Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola Kněžskodvorská 33/A, 370 04 České Budějovice


Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická Husova 3, 371 60 České Budějovice Školní jídelna U Tří lvů 2, 370 01 České Budějovice Školní jídelna Rudolfovská 23, 370 01 České Budějovice Townshend Intern. School, o.p.s. Hradčany 1070, 373 41 Hluboká nad Vltavou VOŠ, SPŠ automobilní a technická Skuherského 3, 370 04 České Budějovice Vyšší odborná škola a Střední škola, s.r.o. Pražská 3, 370 04 České Budějovice Vyšší odborná škola zdravotnická Bílá Vločka, s.r.o. Zachariášova 3, 370 04 České Budějovice Základní škola Dukelská 11, 370 01 České Budějovice Základní škola Grünwaldova 13, 370 01 České Budějovice Základní škola Matice školské 3, 370 03 České Budějovice Základní škola O. Nedbala 30, 370 05 České Budějovice Základní škola L. Kuby 48, Rožnov, 370 07 České Budějovice Základní škola K. Čapka 800, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola Strýčice 13, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola a mateřská škola Šindlovy Dvory 40, 370 01 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Kubatova 1, 370 04 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Nerudova 9, 370 04 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Hosín 41, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola a Mateřská škola Vl. Rady 1, Mladé, 370 08 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola 373 50 Olešník 16 Základní škola a Mateřská škola 373 01 Temelín 129 Základní škola a Mateřská škola 373 66 Žimutice 28 Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Rudolfovská 143, 370 01 České Budějovice Základní škola a Základní umělecká škola Lidická 315, 373 44 Zliv Základní škola a Základní umělecká škola Bezdrevská 3, 370 11 České Budějovice Základní škola Dr. Miroslava Tyrše


Strana 101 (celkem 231)

Recommend Documents