Středověk{ archeologie isl{mských zemí
9. Kontakty Evropy a Blízkého východu v archeologické perspektivě Karel Nov{ček
al-Idrísího mapa světa, 12. stol.
Nejvýznamnější středověký isl{mský st{t v Evropě: Španělsko (al-Andalus)
Archeologická periodizace: •750 - 900 paleoandaluské období – doba um{jjovského emir{tu •900 – 1000 andaluské období - doba chalíf{tu
Mechanismus islámské akulturace • konzervativní, nacionalistické koncepce • Guichardova hypotéza (1975) • archeologické ověřov{ní: A. Bazzana, M. Barceló specifick{ podoba andaluského incastellamenta, vznik typického sídelního komplexu hisn / qarj{ • ot{zka postupu islamizace, dva mezní n{zory - rychlý postup, hromadné konverze - pomalý, akcelerující postup (Bullietova křivka)
Velká mešita v Kordově založena Abdurrahmánem I. r. 784
Murcia – jádro města a odkrytá raně stř. zástavba
Kordova kolem r. 1000 – délka aglomerace 24 km, ca 100 tis. obyv.
Madínat az-Zahrá, Kordova • rezidenční město Abdurrahmána III., založeno 936, opuštěno v 2. pol. 10. stol.
Dár al-džund, přijímací sál
Pohřbívání
Segóbriga - antické město, vizigótská nekropole se skupinou muslimských pohřbů
Duratón – pravděpodobné muslimské hroby
• z{padní Středomoří (Bale{ry, Sardinie, Sicílie, Korsika, Malta)
827: poč{tek systematických útoků na It{lii, zisk Sardinie 902–1091: isl{msk{ Sicílie (dynastie Kalb; dobyto Normany postupně v l. 1060–1090) 1130–1154: vl{da Rogera II., vrchol rozvoje etnicky heterogenní kultury Sicílie (řecké, židovské, latinské a muslimské obyvatelstvo), úzké kontakty s f{timovským Egyptem
Palermo, palazzo normanni
Segesta (Sicílie), 12. stol.
• Apeninský poloostrov 840 – sultan{t v Bari (Apulie) 846 – plenění Říma 1239–1300 štaufsk{ kolonie Lucera Saracenorum
Mapa arabských útoků na It{lii
Isl{msk{ keramika z Cucagna, Friuli
Lucera Saracenorum
il bacini v tosk{nské rom{nské architektuře
San Miniato, bacino kartaginského původu
Bazilika San Pietro a Grado, Pisa, 11. stol.
• Řecko, východní Středomoří Aténsk{ agora, kostel sv. Apoštolů, konec 10. stol., výzdoba imitací kúfického písma
• 805 (či 807) – dobýv{ní Patrasu • 826-961: muslimské osídlení Kréty, založení města Kandia • 1204: Byzanc prod{v{ Krétu Ben{tčanům • 1517 – dobytí Kypru Osmany • 1669 – dobytí Kréty Osmany
Nikosia – katedr{la sv. Sofie
Famagusta – kostel sv. Mikul{še Héraklion (Candia), Kréta, pol. 17. stol.
• č{st Provence a Languedocu, povodí Rhôny, alpské průsmyky, P{dsk{ nížina
La Garde Freinet – Fraxinet – Farachšinit (885 – 972)
Moissac
• Uhry
Šavle z Gesztered, Nemzéti Múzeum, Budapest
Dražovce, kostel sv. Michala, na hřbitově údajný n{lez n{hrobníku s kúfickým opisem
Hlavní obchodní cesty v Evropě 9. – 11. stol. podle arabských cestovatelů Šavle Karla Velikého, Kunsthistorisches Museum Vídeň
•vikinsk{ centra
Birka, Švédsko, hrob ženy z 9. stol., prsten Graffiti na isl{mských mincích, Švédsko s ametystem, v němž je vyryto jméno All{h
- n{lezy isl{mských artefaktů: stříbrn{ mince (dirhamy)
• konec 8. stol. až poč{tek 11. stol s hi{ty (cca 833–850, 980–990) • původně mince severoafrické provenience, poději abb{sovské, v 10. stol. sam{novské • hlavní obchodní trasa přes Kaspické moře a Povolžím přes Volžské Bulharsko a Starou Ladogu (později Novgorod a Kyjev) do severní Evropy • na obchodu nepřímo participovala Fransk{ říše, jejíž potřeba stříbra byla po celé 8. a 9. století saturov{na arabským stříbrem • depoty dirhamů v ČR: Kelč (zlomkové stříbro a volžskobulharské napodobeniny abb{sovských ražeb)
- n{lezy isl{mských artefaktů: keramika Novogrudok (Nowahradak), Bělorusko, hrad a přilehlé zaniklé městečko, konec 10. stol. – 1274 • výzkum čtvrti zlatníků, největší soubor východních importů na území Rusi (přes 200 zl. isl{mské keramiky, 40 skleněných n{dob, vinné a olejové amfory, mušle kauri, hedv{bí apod.)
Erfurt, Predigergasse, zl. valencijské listrové mísy, pol. 15. stol.
Kl{šter Fulda, listrov{ faj{ns z Fust{tu, poč. 10.stol.
Nejstarší valencijské listrové importy do Anglie Greifswald, valencijské listrové zboží, pol. 14. století
N{lezy isl{mské keramiky v českých zemích
Praha, Týnský dvůr, keramika s listrovou glazurou, almoh{dské Španělsko (?)
Faj{ns 13. stol. s kobaltovou malbou pod čirou glazurou. Kov{lov u Žabčic (2), faj{ns s tyrkysovou alkalickou glazurou (3), Praha – hrad, Vik{řsk{ ul.
n{lezy z{padoisl{mské a východoisl{mské keramiky v severní polovině Evropy
lampy (poh{ry?) z horského křišť{lu
Skt. Petěrburg, Ermit{ž, f{timovsk{ lampa, 11. stol.
Ben{tky, San Marco, chr{mový poklad, lampa, 10. stol.
Syrský poh{r s emailovou malbou (ryby, n{pis), Düsseldorf, 13. – 14. stol.
Isl{msk{ Evropa v pozdním středověku:
Banja Luka, mešita Ferhadija
• Balk{n • Černomořské pobřeží, Krym • Uhry
Etnick{ mapa dolního(Rumunsko) Rumunska, 1903 Konstanta – mešita Mahmúdíja
Pest, farní kostel s mihr{bem
Szolnok – osmansk{ keramika
Muslimové a Evropa – formy osídlení a kontaktu: a) komplexní osídlení, dlouhodob{ držba území pod isl{mskou spr{vou, vytv{ření muslimské společnosti (umma): Španělsko, Portugalsko a Bale{ry (al-Andalus), Sicílie, Sardinie, Kréta, enkl{vy v It{lii (Kal{brie, Apulie, Bari, č{sti P{dské nížiny), francouzsk{ Riviéra a Languedoc, alpské průsmyky?, evropsk{ č{st Osmanské říše b) st{lé obchodní stanice: vikinsk{ centra (Birka, Sigtuna, Novgorod), uhersk{ centra c) vojenský kontakt: povodí Rhôny, Apeninský poloostrov d) dovoz zboží (vesměs zprostředkovaný): mince, skleněné a křišť{lové n{doby, textilie, keramika
e) přebír{ní vědeckých poznatků, technických inovací, uměleckých prvků, prvků každodenního života
Ávila, Kastilie – hradby, po 1090
