ENVIRONMENTÁLNÍ ARCHEOLOGIE - DODATKY 2011
Environmentální archeologie – archeologie minulého přírodního prostředí ve kterém žil, kterým byl formován a které spoluvytvářel člověk
www.gli.cas.cz/kvarter www.pedologie.cz www. dendrochronologie.cz
Požadavky Povinná literatura Zápočtová práce Zkouška ve formě testu
Kvartér 2,6 mil. let
Jaké archeologické otázky možno řešit pomocí environmentální archeologie: • chronologie • životní prostředí –reliéf, porost, fauna, paleoklima, vývoj krajiny • získávání potravin a surovin (zemědělství) • jídelníček: dieta, recepty, neřesti • zdravotní stav • zkoumání ekofaktuální složky ekofaktů a artefaktů (řemesla, směna, dálkový obchod)
Tradiční názvosloví některých glaciálů a interglaciálů Donau Günz
Elster Holstein
Mindel
Saale
Riss
Varta (Warthe) Eem
Würm
Visla (Polsko) Weischel (Skandinávie) Wisconsian (sev. Amerika) Devensian (Británie) Flandrian (Británie) Holocén
Standard
Oblast použití
Autor
Délka
Začátek
Konec
Dub czges2004
ČR
Rybníček
1537
462
1998
cechges2004
Čechy
Rybníček
835
974
1808
morges2004 a
Morava
Rybníček
402
881
1282
Morava
Rybníček
658
1341
1998
morges2004 b
Jedle je-cr05
ČR
Kyncl
1048
949
1996
je-mp05
Morava
Kyncl
1048
949
1996
je-ce05
Čechy
Kyncl
718
1131
1911
Borovice bo-mo05
Morava
Kyncl
528
1468
1995
bo-ce05
Čechy
Kyncl
816
1183
1996
Smrk sm-cr05
ČR
Kyncl
897
1101
1997
sm-mo05
Morava
Kyncl
665
1333
1997
sm-ce05
Čechy
Kyncl
795
1150
1944
DRUH PŘÍRODNÍHO FAKTU
VHODNÝ TYP SEDIMENTU A PROSTŘEDÍ
METODA ODEBRÁNÍ VZORKU
POTŘEBNÉ MNOŽSTVÍ VZORKU
MOŽNÉ ZÍSKANÉ INFORMACE
půdy,sedimenty
všechny
nejlépe zkoumat in situ specialistou
vrt nebo box
formování uloženiny, paleoklima
půdní mikroorganismy
půda
sterilní vzorek
fosfáty
všechny
cca pod původním povrchem (v podloží)
několik g
identifikace výrobních a odpadových areálů, stájí, hnojení
vrty nebo profily mimo archeologické lokality
10 cm 3
rekonstrukce klimatických poměrů a činností člověka, projevujících se zvýšenou erozí
magnetická susceptibilita sedimentu
identifikace stok, jímek, odpadových areálů
pyly
pohřbené půdy, podmáčené sedimenty, prostředí bez přístupu kyslíku
vrt nebo kopaná sonda, arch. objekt
charakter vegetace, využití krajiny , klima, strava
fytolity
všechny
sonda, vrt arch. objekt
charakter vegetace, využití krajiny, klima, strava
diatomy
vodní prostředí
vrt, sonda
slanost a úroveň vodního znečištění, klima
nezuhelnatělé makrozbytky (listí, semena, mechy, hmyz)
podmáčené půdy a sedimenty, vodní prostředí, prostředí bez přístupu kyslíku
sonda, vrt, plavení
20-80l
charakter vegetace, využití krajiny, klima, strava, životní podmínky, obchod, , technologický materiál
zuhelnatělé makrozbytky (zrna, plevy, hmyz, uhlíky)
všechny
sonda, vrt, plavení
20-80 l
charakter vegetace, využití krajiny, klima, strava ,technologický materiál, životní podmínky, obchod, procesy sklizně a zpracování úrody
dřevo
vlhké/vodní prostředí, prostředí bez bez přístupu kyslíku
sonda, vrt
dostupné množství
dendrochronologie, klima, palivo stavební materiál, technologie
Cladocera (drobní korýši)
vodní prostředí
vrt, sonda
klima, ekologie
suchozemští měkkýši
zásaditý
sonda, profil, prosívání, plavení
vegetace, půdní typy, depoziční historie
mořští měkkýši, korýši
vodní prostředí
sonda, vrt
strava, obchod, sezonalita
rybí kosti, šupiny
všechny kromě kyselých
sonda, vrt, prosívání
strava, rybářství, sezónní aktivity
ptačí kosti a kosti malých obratlovců
všechny kromě kyselých
sonda, prosívání
přirozená fauna, klima, ekologie, potrava, nemoci, řemesla, sociální status
kosti velkých obratlovců
všechny kromě kyselých
sonda, prosívání
celý prozkoumaný kontext
přirozená fauna, strava, chov, porážka, nemoci, sociální status, řemeslné techniky
Praha 9 - Miškovice
(výzkum Michal Ernée)
Myšenec, South Bohemia
Tuchoměřice, Central Bohemia
Kozly, severní Čechy Sklon 4-5o , průměrná eroze 10cm / 1000 let (1/1)
Maryland, US: 0,2cm per 1000 yrs. (1/500) Řecko: (0.04-1,9) 0,6 mm/rok Morava: traťová plužina 0,5 mm/rok záhumenicová plužina 0,2 mm/rok
Viereckschanze Poign
Review of Quantifying Prehistoric Soil Erosion—A Soil Loss Methods and Their Application to a Celtic Square Enclosure (Viereckschanze) in Southern Germany Matthias Leopold and Jörg Völkel
Viereckschanze Poign
Pozdně holocénní eroze v Bavorsku
DOMESTIKACE ZVÍŘAT = zajmutí a rozmnožování pod kontrolou + využívání a selekce pro účely člověka ⇒morfologické a etologické změny • širší variabilita (plemena, rasy, nejvíce pes) • typy, které v přírodě nepřežijí
Domestikace - modely 1) zajmutí mláďat- imprinting (vtištění husy, pes) 1) držení v zajetí (živé konzervy) – ovce / kozy 2) autodomestikace (holubi) 3) sociální parazitismus (sob)
DOMESTIKACE - trendy • etologie (krotkost) • zmenšování (př. savci) x zvětšování těla (př. ptáci) – potrava, prostor, laktace • morfologické změny: rohy, vlna • zmenšení mozku (smysly) • neotenie: znaky mladých / neonatálních: krátký obličej (prase, boxer, niatu), nohy, zkroucený ocas (pes, prase), tuk (prase, ovce-ocas), velké oči, převislá uši (u všech kromě kočky), vlnitá srst, juvenilní (submisivní) chování
DOMESTIKACE – související praktiky křížení (i mezidruhové): mul již 2,5 tis.BC, důležitý v Římě, plemenitba v Římě • důvod: nové vlastnosti (odolnost) kastrace: prase (i samice) běžně v Římě, skot zřejmě dřív (předpoklad od neolitu eneolitu) • důvod: větší, tučnější, klidnější
DOMESTIKAČNÍ CENTRA • Afrika: osel, kočka, perlička, slon africký (Římané), skot? • Blízký východ: ovce, koza, prase, skot?, • Dálný východ: kur, páv, bůvol, jak, ... • Středoasijské / východoevropské stepi: kůň, • Středoasijské pouště: velbloud • Střední Amerika: krocan • Jižní Amerika: lama • Austrálie: nic (dingo importován) • Polytopicky: prase, pes (paleolit), kachna
Význam a důsledky domestikace naprosto změnila život lidí a ovlivnila dějiny • umožnila koncentraci obyvatel (vznik měst) • vzrůst lidské populace • dálkový obchod (propojení kultur) • ovlivnila dělbu práce (žena x muž, pastýři x řemeslníci atd.) • pracovní síla (?usnadnila život) •
(X nemoci, války, sociální nerovnost)
Archeologie a zoologie Mezioborová spolupráce aneb jak si nepřekážet a pomáhat
Jaroslav „Čáp“ Hlaváč Národní muzeum Praha GLÚ AV ČR, v.v.i., Praha
VÝPOVĚĎ FAUNY podle vztahu k lidské činnosti 1 – přímý archeologický inventář (významné spíše pro archeology) tzv. allochtonní složka
2 – pozůstatky bez záměrného lidského přičinění (spíše pro příroďáky) tzv. autochtonní, resp. parautochtonní složka
Mollusca – měkkýši
Ekologická skupina 1
ČR –242 druhů – 10 ekoskupin
A
Pozn: Angláni jsou konzervativní, rozeznávají pouze 4 skupiny
2 3
B
4 5 6
C
7 8 9
D
šnek obecný – „Shnecus vulgaris“
10
W W(M) W(S) W(H) W(h) S XC S(W) O X Me Wf H P
F S P Pp Q
MALAKOFAUNA („břichonožci a škejble“) - výhody a nevýhody druhů a jejich společenstev -dostatečná znalost ekologie a distribuce současné malakofauny (od heliofilních a xerotermních po vodní, hygrofilní a psychrofilní = 10 ekoskupin -poměrně nízký druhový počet, ale vysoce reprezentativní -bohatý výskyt ve všech primárně vápnitých uloženinách -značná imobilita, ale pevná vazba na substrát (druhy petrofilní pedofilní, epilitické, (mikro)-kavernikolní) -jednoduchý způsob sběru a provádění orientačních rozborů přímo v terénu -využití i v místech, kde jiné chcíplotiny selhávají nebo jsou nedostatečně zastoupeny (vysoko položené jeskyně a převisy, skalní stupně, valy a příkopy hradišť) nevýhody až na konci (diskuze) - připomenout
Možnosti využití měkkýšů závisí na poloze horizontů -nálezy z vrstevních sledů (jeskyně a převisy, pěnovce a travertiny, výplně erozních rýh, nivy vodních toků, úpatí svahů) – lepší pro poznání delšího časového úseku a zachycení sukcesních stádií -nálezy z jednotlivých archeologických objektů (odpadní jámy, valy a příkopy, izolované nálezy – výplně nádob, hrobů) co z toho může archeolog čerpat: -určení stáří -rekonstrukce prostředí (stanoviště) a celkový charakter místního podnebí – více indikační než obratlovci -dynamika sedimentačních poměrů (pěnitcový horizont) -půdní poměry, zejména zásobení půd CaCO3, a úživnost půd
Možnosti využití měkkýšů závisí na poloze horizontů -nálezy z vrstevních sledů (jeskyně a převisy, pěnovce a travertiny, výplně erozních rýh, nivy vodních toků, úpatí svahů) – lepší pro poznání delšího časového úseku a zachycení sukcesních stádií -nálezy z jednotlivých archeologických objektů (odpadní jámy, valy a příkopy, izolované nálezy – výplně nádob, hrobů) co z toho může archeolog čerpat: -určení stáří -rekonstrukce prostředí (stanoviště) a celkový charakter místního podnebí – více indikační než obratlovci -dynamika sedimentačních poměrů (pěnitcový horizont) -půdní poměry, zejména zásobení půd CaCO3, a úživnost půd
METODIKA SBĚRU A HODNOCENÍ MĚKKÝŠŮ
-ZKOUŠKA VÁPNITOSTI -OHLEDÁNÍ ODKRYTÝCH STĚN PROFILU -MAKROSKOPICKÁ SELEKCE SCHRÁNEK NA MÍSTĚ -ODBĚR VZORŮ – důležité množství (od litru až po 50kg) podle povahy sedimentu -PLAVENÍ A) výplav – to, co plave B) rozplav (ne rozplavba) – to, co neplave síta o světlosti 0,5 mm -SEPARACE SCHRÁNEK (binokl) -ZPRACOVÁNÍ SCHRÁNEK (determinace, evaluace)
Ekologická a biostr atigr afická char akter istika ! ! ! ! (G) ! ! ! ! W 1 ! ! ! ! ! A ! (!) ! ! (+) W(M) ! ! 2 ! W(S) (!) ! W(H) (+) (G) ! 3 W(h) ! M S (+) 4 M S(W) !! + B (!) (+) O 5
6
X
Me C
7
Wf
8
H
9
P
10
SQPp FPpQ
D
Počet dr uhů Počet jedinců Chr onologie
G (G) ! (!) (!) (+) (+) (+) M (+) (+) + (+) (G) ! ! ! (!) (G) (G) G (G) (+)
Malakofauna (MF)
Seznam dr uhů
Acanthinula aculeata (Müller) Aegopinella pura (Alder) Bulgarica cana (Held) Cochlodina laminata (Montagu) Discus ruderatus (Férussac) Ena montana (Draparnaud) Helicodonta obvoluta (Müller) Isognomostoma isognomostomos (Schröter) Macrogastra plicatula (Draparnaud) Merdigera obscura (Müller) Monachoides incarnatus (Müller) Petasina unidentata bohemica (Ložek) Platyla polita (Hartmann) Ruthenica filograna (Rossmässler) Semilimax semilimax (Férussac) Sphyradium doliolum (Bruguiére) Vertigo pusilla Müller Vitrea diaphana (Studer) Alinda biplicata (Montagu) Arianta arbustorum (Linnaeus) Cepaea hortensis (Müller) Discus rotundatus (Müller) Aegopinella minor (Stabile) Fruticicola fruticum (Müller) Helix pomatia Linnaeus Vitrea crystallina (Müller) Clausilia pumila C. Pfeiffer Macrogastra ventricosa (Draparnaud) Urticicola umbrosus (C. Pfeiffer) Cecilioides acicula (Müller) Granaria frumentum (Draparnaud) Xerolenta obvia (Menke) Cepaea vindobonensis (Férussac) Pupilla muscorum (Linnaeus) Truncatellina cylindrica (Férussac) Vallonia costata (Müller) Vallonia excentrica Sterki Vallonia pulchella (Müller) Vertigo pygmaea (Draparnaud) Bulgarica nitidosa (Uličný) Cochlicopa lubricella (Porro) Euomphalia strigella (Draparnaud) Cochlicopa lubrica (Müller) Euconulus fulvus (Müller) Limacidae/Agriolimacidae sp. div. Oxychilus cellarius (Müller) Perpolita hammonis (Ström) Punctum pygmaeum (Draparnaud) Trichia hispida (Linnaeus) Trichia sericea (Draparnaud) Vitrina pellucida (Müller) Helicigona lapicida (Linnaeus) Laciniaria plicata (Draparnaud) Carychium tridentatum (Risso) Columella edentula (Draparnaud) Perpolita petronella (L. Pfeiffer) Vertigo substriata (Jeffreys) Carychium minimum Müller Vertigo angustior Jeffreys Galba truncatula (Müller) Pisidium personatum Malm
16
13
12
11
9
8
7
1 1 2 2
1 4 1 1 3 3 2 6 4 PG - PB
4 1 1 2 1 5 9
3 3 1 3 1 2 6 8 2 1 85 41 2 5 5 1 1 35 6 6 20 217 B
18 18 3 5 2 3 3 24 7 2 31 46 14 6 8 1 1 7 32 1 72 2 2 6 3 2 1 8 14 271 2 1 2 33 618 A
77 132 4 19 1 4 7 7 23 48 1? 95 18 20 1 1 64 181 11 7 4 10 1 4 10 1 64 1 1 5 2 1 6 42 2 640 2 1 38 1518
6
5
63 24 86 21 1 1 6 2 1? 1 8 5 8 19 16 1 38 18 11 10 34 6 10 2 32 16 109 25 4 2 1 2 3 2 (2) 1? 1 3 2 1 60 44 248 223 3 4 1 26 21 755 426 EA
4 75 104 15 3 1 1 7 1 28 1 51 30 19 8 1? 1 50 174 1 5 2 7 2 1 1 2 1 1 129 562 1 7 1 33 1293
3
2a
2
1
7 5 1 95 14 13 2 56 10 5 1 3 2 2 3 1 2 4 2 1 1 2 1 2 3 2 6 3 2 1 1 27 14 2 3 3 2 4 7 2 1 2 1 1 44 32 3 5 35 26 5 75 2 3 1 1 1 2 1 2 2 1 1 1 2 37 26 83 26 1 2 1 33 129 4 2 75 102 86 39 91 89 112 1 16 2 15 1 217 34 321 8 63 38 61 2 1 2 5 12 45 1 1 3 2 3 1 2 3 4 2 1 3 1? 1 3 23 10 15 56 2 1 13 11 1 1 1 54 70 8 197 3 2 2 1 1 35 38 31 32 793 651 785 623 SB SA SR
Mollusca – lesní a pololesní druhy vlahovka Monachoides incarnatus (15-18 mm)
drnovka Oxychilus depressus (8-12 mm) vřetenatka Alinda biplicata (18 mm)
keřovka Fruticicola fruticum (25 mm)
Mollusca – druhy otevřených stanovišť páskovka Cepaea vindobonensis (28 mm)
drobnička Truncatellina cylindrica (1,2-1,5 mm)
údolníček Vallonia costata (2,5-3 mm)
Mollusca – adulti/juvenilové Juvenilů: hlemýžď – 12,5% škeble Anodonta cygnea – 16,7% velevrub Unio tumidus – 1,4% ústřice – 1,5% škeble rybničná Anodonta cygnea – 15-20cm
velevrub nadmutý Unio tumidus (7-9cm)
•
Měkkýši ve vztahu k lidské činnosti – mořští měkkýši
•
Mořští měkkýši jsou častou složkou v archeologických objektech v přímořských oblastech, méně často pak v zemích kontinentálních. V přímořských oblastech jsou některé běžné a hojné druhy nalézány v počtech dokonce stovek jedinců. Jejich nálezy lze interpretovat a zařadit do několika kategorií, podle jejich četnosti, velikosti a tvaru ulit a lastur, opracování konchologického materiálu anebo podle nálezové okolnosti: Druhy konzumované: Týká se hlavně velkých druhů měkkýšů, mezi nimiž jsou zastoupeni jak plži, tak mlži, a dokonce ojediněle i hlavonožci. Nálezy hlavonožců jsou velmi řídké, neboť vnitřní schránka (sépiová kost u sépií) je velmi křehká a dochovává se velmi zřídka ve fragmentech. Mezi konzumované druhy plžů patří povětšinou terestričtí plži – hlemýždi, a mořští středně velcí plži (ušně, přílipky), mezi mlži převažují velké (hřebenatky, kyjovky, ústřice) i středně velké druhy (slávky, srdcovky). 2. Druhy, jejichž schránky byly využívané jako nástroje a kuchyňské potřeby: Použití se týká hlavně mlžů, méně plžů, především opracovaných fragmentů ulit a lastur (jako lžic, naběraček, hlásných trubek, kosmetických nádobek, píšťalek apod.). 3. Druhy, jejich schránky sloužily jako ozdoby a rituální předměty: Použití se týká většinou menších druhů, u nichž je nápadný zvláštní tvar, výrazné a pestré barvy nebo výrůstky na ulitách a lasturách. 4. Druhy s nahodilým výskytem, ale úmyslným zavlečením: Použití jako hračky, talismany nebo kuriozity. 5. Platidla: mušle typu Kauri jsou ulity různých měkýšů zejména plžů z čeledi Cypraeidae, druhů Cypraea moneta a Cypraea aurantium
•
•
•
• •
Columbella rustica – Miškovice
Mytilus edulis – nám. Republiky, Praha
Ostrea edulis – nám. Republiky, Praha
Pravěká sídla Pravěké zemědělské osídlení ve vztahu k teplotám a srážkám ne.lin T10
T9
T8
T7
T6
T5
T4
en.zvo T3
T2
T1
T10
60
80 70 60 50 40 30 20 10 0
50 40 30 20 10 0 SR1
SR2
SR3
SR4
SR5
SR6
T10
T9
T8
T7
T6
T5
SR7
SR8
SR9
SR10
T4
T3
T2
T1
T9
T8
T7
T6
SR4
SR5
T10
T9
T8
T7
T6
SR6
SR7
SR8
SR9
SR10
T4
T3
T2
T1
60 50 40 30 20 10 0
30
teploty
20 10 0 SR2
SR3
SR4
SR5
SR2
SR3
SR4
SR5
SR6
SR6
SR7
SR8
SR9
SR10
T10
SR7
SR8
SR9
T9
srážky teploty
SR10
teploty srHC THC
T7
T6
T5
T3
T2
T1
T4
70 60 50 40 30 20 10 0
T10
srážky
T8
70 60 50 40 30 20 10 0 SR1
70 60 50 40 30 20 10 0 SR1
T1
40
srážky
br.po, ha.c T5
T2
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 SR1
80 70 60 50 40 30 20 10 0 SR3
T3
50
srážky teploty
br.kno ,laten
60 50 40 30 20 10 0 SR2
T4
60
br.st
SR1
T5
SR2
T9
SR3
T8
SR4
T7
SR5
T6
SR6
T5
SR7
ha.dla
T4
SR8
T3
SR9
T2
50 40
40
30
30
20
20
10
10
0 SR2
SR3
SR4
SR5
SR6
SR7
SR8
SR9
SRLt TLt
T1
50
SR1
teploty
SR10
60
0
srážky
SR10
srážky teploty
Antropogenní indikátory Primární antropogenní indikátory. Jsou to pylové taxony, které vypovídají o pěstování zemědělských plodin. V našem případě se jedná o všechny obiloviny a o pylová zrna konopě (Cannabis). Sekundární antropogenní indikátory Jde o poměrně rozsáhlou empirickou kategorii taxonů bylin, které ukazují na vliv člověka. Kategorie zahrnuje plevele polí, úhorů, pastvin a sídlišť. Tyto rostliny mohou okrajově přežívat i v částečně přirozených rostlinných společenstvech (primární a druhotné stepní trávníky, kaliště zvěře, lesní otvory vzniklé polomy apod.) Jejich přirozený výskyt je ovšem relativně velmi sporadický. Blíže k této kategorii viz Behre (1981). Pastevní plevele. Skupina taxonů které díky své nepoživatelnosti či odolnosti vůči okusu expandují na intenzivně vypásaných plochách. Jedná se o specifickou podskupinu předešlého případu. NAP. Skupina bylinných typů („Non - Arboreal Pollen“) ukazujících míru odlesnění. Tato kategorie je přesně komplementární ke kategorii dřevin. Dřeviny ranných sukcesních stádií. Jedná se o součet hodnot borovice a břízy, tedy dřevin, které díky své ekologii (snadná šiřitelnost, nenáročnost, krátká doba od vyklíčení po první plodný rok) rychle zarůstají opuštěné plochy polí, sídlišť, pastvin apod. Dřeviny smíšených doubrav. Jedná se o kategorii nejnáročnějších dřevin (dub, jasan, lípa, jilm, javor), které nesnášejí intenzívní management a rostou zejména v přirozených lesích. Určitou výjimku tvoří dub, který přežívá i v pastevních lesích a který mohl být kvůli produkci žaludů do určité míry hájen. Na druhou stranu poskytuje nejkvalitnější stavební dříví a v pravěku byl podle většiny známých antrakotomických rozborů nejpoužívanějším zdrojem dříví palivového i stavebního.
podle Behre, K.E. 1981
Principy a plánování mezioborové spolupráce Při plánování výzkumných projektů musí archeologové mít na zřeteli tři cíle: • • •
komplementárnost rozdílných zdrojů dat souhlas mezi výsledky různých metod srovnatelnost měřítek
• • •
finanční zdroje trpělivost otevřenost a snahu druhé discipliny nepodceňovat
Kam se časově klade hranice terciér – kvartér? Stručně definujte kvartér Jak nazýváme poslední dobu meziledovou a kam se klade její počátek Co je půdní profil Jaké je maximální stáří současných půd Jaký je rozdíl mezi půdou a sedimentem Je obsah 14C v atmosféře konstantní Uveďte hlavní příčiny extraterestických kvartérních klimatických změn. Uveďte přibližný počet chladných a teplých klimatických výkyvů v kvartéru.
Jaké období je označováno termínem EEM? Uvedťe přibližné datování a rozsah trvání. Stručně charakterizujte domestikaci zvířat Čím se zabývá archeobotanika Jakým způsobem (uveďte alespoň 4) se zachovávají archeobotanické makrozbytky v archeologickém materialu? Jak se jmenuje metoda, která zkoumá, zuhelnatělé zbytky dřevin Je pylové zrno viditelné pouhým okem Jaké množství vzorku potřebujete odebrat na archeobotanickou analýzu Ve kterém období holocénu (Firbasův systém) probíhala doba bronzová? Jaký je rozsah datování radiokarbonovou metodou
Přiřaďte k následující specializaci alespoň jedno jméno českého odborníka: palynologie, makrozbytková analýza, xylotomická analýza, archeozoologická analýza, kvartérní sedimentologie a geomorfologie, pedologie malakozoologie
