STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2018 A 2019
Čj.: MF – 21 196/2016/11-69
Úvod ...........................................................................................................................................3 A. Makroekonomický rámec na léta 2017 - 2019 ...................................................................4 1. Shrnutí makroekonomického rámce ............................................................................... 4 2. Předpoklady budoucího vývoje ....................................................................................... 5 2.1. Vnější prostředí .......................................................................................................... 5 2.1.1. Ekonomický výkon ................................................................................................. 5 2.1.2. Ropné suroviny ....................................................................................................... 8 2.2. Fiskální politika .......................................................................................................... 9 2.3. Měnová politika a měnový kurz ............................................................................... 10 2.4. Strukturální politiky ................................................................................................. 12 3. Makroekonomický vývoj v České republice................................................................. 13 3.1. Ekonomický výkon .................................................................................................. 13 3.2. Ceny zboží a služeb .................................................................................................. 15 3.3. Trh práce .................................................................................................................. 16 3.3.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost (v metodice VŠPS) ............................................ 16 3.3.2. Mzdy...................................................................................................................... 18 3.4. Vztahy k zahraničí .................................................................................................... 19 4. Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami .................................... 20 4.1. Monitoring prognóz.................................................................................................. 20 4.2. Nezávislé expertní zhodnocení makroekonomického rámce ................................... 21 B. Fiskální cílení centrální vlády v letech 2017 - 2019 .........................................................22 5. Schválený výdajový rámec pro roky 2017 a 2018 ........................................................ 22 6. Nový výdajový rámec na léta 2017 - 2019 ................................................................... 23 C. Vývoj základních ukazatelů střednědobého výhledu v letech 2018 - 2019 ...................26 7. Základní ukazatele státního rozpočtu ve střednědobém výhledu .................................. 26 7.1. Východiska zpracování střednědobého výhledu ...................................................... 26 7.2. Predikce příjmů ........................................................................................................ 27 7.2.1. Daňové příjmy státního rozpočtu .......................................................................... 27 7.2.1.1. Vývoj daňové kvóty ........................................................................................... 27 7.2.1.2. Daňové příjmy podle jednotlivých daní ............................................................. 29 7.2.2. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ...................................................................................................... 34 7.2.3. Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery ....................................... 35 7.3. Predikce výdajů ........................................................................................................ 36 7.3.1. Vybrané výdaje stanovené usnesením vlády a další vybrané výdaje, které byly promítnuty do návrhu výdajů kapitol v letech 2017 - 2019 ................................ 36 7.3.2. Mandatorní sociální výdaje ................................................................................... 42 7.3.3. Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU ............................................................. 45 1
7.3.4. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci ........................................... 45 7.3.5. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace ..................................................................... 47 7.4. Předpokládaný způsob financování deficitu ............................................................ 48 8. Základní ukazatele státních fondů ve střednědobém výhledu....................................... 48 8.1. Státní fond dopravní infrastruktury .......................................................................... 49 8.2. Státní zemědělský intervenční fond ......................................................................... 49 8.3. Státní fond kinematografie ....................................................................................... 50 8.4. Státní fond kultury České republiky......................................................................... 51 8.5. Státní fond rozvoje bydlení ...................................................................................... 51 8.6. Státní fond životního prostředí České republiky ...................................................... 52 8.7. Úhrnná bilance státních fondů.................................................................................. 53 D. Další vybrané údaje střednědobého výhledu na léta 2018 a 2019 .................................54 9. Výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie v letech 2018 - 2019 ........................................................................................................ 54 10. Výdaje na Finanční mechanismy EHP/ Norska 2009 - 2014 a Program švýcarskočeské spolupráce v letech 2018 - 2019 ............................................................................ 56 11. Přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky ................................................................................................... 57 12. Vývoj státního dluhu, příjmů a výdajů kapitoly Státní dluh ....................................... 60 13. Závazky státu vyplývajících z víceletých významných veřejných zakázek a z koncesních smluv ......................................................................................................... 62 E. Tabulková část ....................................................................................................................63
2
Úvod Povinnost předložit Poslanecké sněmovně schválený střednědobý výhled ukládá vládě zákon o rozpočtových pravidlech. Střednědobý výhled se zpracovává zároveň s návrhem státního rozpočtu na příslušný rok a jeho obsah tvoří příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na dvouleté období následující po roce, na který je sestavován a zpracováván návrh státního rozpočtu. Výhled poskytuje přehled o klíčových aspektech budoucího vývoje ve fiskální oblasti.
3
A. Makroekonomický rámec na léta 2017 - 2019 1. Shrnutí makroekonomického rámce Makroekonomický rámec výhledu státního rozpočtu na léta 2018 a 2019 vychází z Makroekonomické predikce MF z července 2016 (zpracované na základě dat k 13. 7. 2016) a navazuje na makroekonomický rámec státního rozpočtu na rok 2017 (viz část D. rozpočtové dokumentace). Po mimořádně příznivém roce 2015, v jehož průběhu působil synergický efekt několika příznivých jednorázových faktorů (zejména poslední investiční i běžné výdaje hrazené z prostředků fondů EU z programovacího období 2007–2013 a propad cen paliv), se na počátku roku 2016 česká ekonomika dostala do fáze zpomalení ekonomického růstu. Jednorázové faktory odezněly či odeznívají a ekonomický růst tak odráží normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Makroekonomický rámec v letech výhledu předpokládá ekonomickou dynamiku zhruba na úrovni potenciálního růstu, přičemž ekonomika by měla operovat v podmínkách mírně kladné produkční mezery. Fiskální politika by měla být víceméně neutrální, orientovaná na udržování nízkého deficitu vládního sektoru a stabilizaci vládního dluhu. Předpokládáme, že ČNB bude nadále používat měnový kurz jako další nástroj měnové politiky. Rozhodnutí Bankovní rady o opuštění tohoto režimu, k němuž by mělo dojít v průběhu roku 2017, bude záviset na pominutí rizika soustavného podstřelování inflačního cíle ČNB. V celém horizontu makroekonomického rámce předpokládáme mírný růst spotřebitelských cen, přičemž zhruba od počátku roku 2017 by se meziroční inflace měla nacházet v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB. Stav trhu práce by měl nadále zůstat velmi dobrý. Při mírném růstu zaměstnanosti a dalším poklesu míry nezaměstnanosti by se měla zvyšovat míra ekonomické aktivity. Ta bude podporována prodlužováním statutárního věku odchodu do starobního důchodu a demografickým vývojem. Vyšší mzdová dynamika by neměla ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky a měla by pozitivně ovlivnit příjmy vládního sektoru.
4
Běžný účet platební bilance by měl v horizontu výhledu dosahovat malých přebytků a přispívat tím ke zlepšování mezinárodní investiční pozice české ekonomiky. Rizika tohoto makroekonomického rámce považujeme za mírně vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším okolí české ekonomiky. Zatím není jasné, jak se bude vyvíjet situace v souvislosti s odchodem Spojeného království z EU. Světový obchod by mohly ovlivnit nejistoty spojené s vývojem ekonomiky Číny, což by mohlo zpomalit evropský export do této oblasti. Dalším rizikem je nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe a z ní vyplývající migrační krize a zvýšené riziko teroristických útoků.
Tabulka č. 1 Hlavní makroekonomické indiátory (Makroekonomická predikce MF ČR, červenec 2016 na základě dat k 13. 7. 2016) 2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
Predikce
Predikce
Výhled
Výhled
Hrubý domácí produkt
mld. Kč, b.c.
4 060
4 098
4 314
4 555
4 681
4 846
5 027
5 232
Hrubý domácí produkt
růst v %, s.c.
-0,8
-0,5
2,7
4,5
2,2
2,4
2,4
2,4
Spotřeba domácností
růst v %, s.c.
-1,2
0,5
1,8
3,0
3,1
2,7
2,4
2,3
Spotřeba vlády
růst v %, s.c.
-2,0
2,5
1,1
2,0
2,2
1,6
1,4
1,3
Tvorba hrubého fixního kapitálu
růst v %, s.c.
-3,1
-2,5
3,9
9,0
-0,6
2,8
2,9
3,1
Příspěvek zahr. obchodu k růstu HDP
proc. body, s.c.
1,3
0,1
-0,5
0,1
0,7
0,2
0,3
0,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP
proc. body, s.c.
-0,2
-0,7
1,1
0,3
-0,2
0,0
0,0
0,0
růst v %
1,5
1,4
2,5
1,0
0,6
1,1
1,3
1,6
%
3,3
1,4
0,4
0,3
0,5
1,2
1,6
1,8
růst v %
0,4
1,0
0,8
1,4
1,6
0,1
0,1
0,1
průměr v %
7,0
7,0
6,1
5,1
4,1
4,0
4,0
3,9
růst v %, b.c.
2,6
0,5
3,6
4,4
5,3
4,9
4,5
4,5
%
-1,6
-0,5
0,2
0,9
1,5
1,2
1,0
0,9
Deflátor HDP Průměrná míra inflace Zaměstnanost (VŠPS) Míra nezaměstnanosti (VŠPS) Objem mezd a platů (domácí koncept) Poměr salda BÚ k HDP Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR Dlouhodobé úrokové sazby (10 let) Ropa Brent HDP eurozóny (EA12)
25,1
26,0
27,5
27,3
27,0
26,9
26,2
25,6
% p.a.
2,8
2,1
1,6
0,6
0,6
0,8
1,2
1,6
USD/barel
112
109
99
52
44
50
52
54
růst v %, s.c.
-0,9
-0,3
0,9
1,6
1,5
1,2
1,7
1,8
Pramen: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.
2. Předpoklady budoucího vývoje 2.1. Vnější prostředí 2.1.1. Ekonomický výkon Růst světové ekonomiky se od roku 2012 pohybuje v úzkém intervalu mezi 3,0 a 3,5 %. V horizontu makroekonomického rámce by měl být obdobný či pouze nepatrně dynamičtější. 5
I přes dočasné zpomalení v roce 2015, dané nižším růstem čínské ekonomiky a poklesem ekonomického výkonu v Rusku a Brazílii, by měly rozvíjející se ekonomiky vykazovat vyšší tempa růstu než ekonomiky vyspělé. V rámci této skupiny zemí by růst měla táhnout zejména ekonomika USA, nejpomaleji naopak porostou eurozóna a Japonsko. V červnu 2016 voliči ve Spojeném království rozhodli v referendu o vystoupení z EU. Vzhledem k obrovské nejistotě a velké řadě neznámých faktorů nelze budoucí dopady vystoupení Spojeného království z EU jednoznačně kvantifikovat. V tomto směru bude mít zásadní vliv způsob vedení jednání o vystoupení a uspořádání obchodních vztahů, jež se Spojenému království podaří s EU i ostatními ekonomikami dojednat. Lze nicméně očekávat, že nové nastavení bude pro Spojené království méně výhodné než členství v EU. Ekonomika USA pokračuje v růstu, který by se měl v horizontu makroekonomického rámce pohybovat v rozmezí 2–3 %. Růst by měl být i nadále tažen domácí poptávkou, zejména pak spotřebou domácností, zatímco vývoz bude tlumit silná domácí měna. Ekonomika je stále podporována měnovou politikou Fedu, který navzdory zvýšení úrokových sazeb v prosinci 2015 další zvyšování sazeb prozatím odkládá. Hospodářský růst v eurozóně zůstává pozvolný. Ve vývoji v jednotlivých zemích přetrvává značná diferencovanost, v horizontu makroekonomického rámce by se nicméně tempa růstu měla sbližovat. V řadě států hospodářský růst stále brzdí strukturální problémy na trhu práce, ztráta konkurenceschopnosti, nízké tempo růstu investic či vysoká zadluženost vládního a soukromého sektoru. Příznivě však na ekonomický růst působí oslabené euro a nízké ceny energií. Ekonomický růst v eurozóně by mělo podpořit také další uvolnění měnové politiky. K němu ECB přistoupila v první polovině roku 2016. ECB dále snížila úrokové sazby a zvýšila měsíční objem aktiv nakupovaných v rámci Programu nákupu aktiv. Ekonomiku Německa kromě nízkých sazeb ECB nadále příznivě ovlivňuje velmi dobrá situace na trhu práce, jež posiluje spotřebu domácností. Naopak na růst vývozu nepříznivě dopadne slabá dynamika zahraniční poptávky, včetně vystoupení Spojeného království z EU, neboť Spojené království je pro německou ekonomiku třetím největším exportním trhem. Nárůst imigrace v souvislosti s migrační krizí se na trhu práce výrazněji projeví nejspíše až v delším horizontu. To, zda budou dopady celkově pozitivní či nikoliv, bude záviset na celé řadě faktorů,
6
jako jsou ochota a schopnosti migrantů zapojit se na trhu práce, jejich demografické struktuře, vzdělání, jazykových znalostech apod. Situace se postupně zlepšuje také v dalších velkých ekonomikách eurozóny, růst by však bylo předčasné považovat za stabilní. Ve Francii očekáváme s ohledem na silnou domácí poptávku postupné upevnění růstu. V Itálii představuje riziko situace ve finančním sektoru, a to z důvodu vysokého podílu nesplácených úvěrů. Španělsku se podařilo navázat na dynamiku růstu z roku 2015, stále jej však tíží extrémně vysoká míra nezaměstnanosti. Všechny uvedené ekonomiky nadále trápí rozličné strukturální problémy spojené s vysokým zadlužením, rigiditami na trhu práce a nízkou produktivitou.
Graf č. 1 Reálný hrubý domácí produkt EA12 (růst proti předchozímu roku v %) 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: Eurostat, propočty MF ČR
Makroekonomický rámec počítá s mírným zpomalením reálného HDP EA12 na 1,2 % v roce 2017, hlavní příčinou je nejistota spojená s postupem procesu vyjednávání o vystoupení Spojeného království z EU. V letech 2018 a 2019 by se pak hospodářský růst v EA12 mohl pohybovat okolo 1,8 %. Navzdory očekávanému postupnému zotavení zahraniční poptávky by měl být ekonomický růst tažen zejména domácí poptávkou. V důsledku stabilizace trhu práce a zlepšení sentimentu spotřebitelů dojde k posílení soukromé spotřeby, nízké úrokové sazby by pak měly pozitivně působit na investiční aktivitu. V oblasti zahraničního obchodu by mělo příznivě působit oslabené euro. Ve výhledu lze spatřovat rizika v podobě možnosti výraznějšího zpomalení růstu čínské ekonomiky či eventuálního stupňování teroristických útoků.
7
2.1.2. Ropné suroviny Od druhé poloviny roku 2014 došlo k výraznému poklesu cen ropy v důsledku značného převisu nabídky nad poptávkou (způsobujícího expanzi zásob), k němuž přispělo rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) nestanovit těžební limity. V průběhu roku 2016 se však tyto faktory začínají vyčerpávat. Především u producentů ve Spojených státech lze pozorovat nejen výrazný pokles investičních záměrů v těžebním odvětví v souvislosti s poklesem cen komodity, ale i proces restrukturalizace spojený s bankroty těžebních společností a meziročním snížením počtu aktivních vrtných souprav. V souladu s mírně pozitivním sklonem křivky cen kontraktů futures očekáváme pozvolný nárůst ceny ropy Brent. Ta by tak v roce 2016 mohla v průměru dosáhnout 44 USD/barel, což by byla nejnižší úroveň od roku 2004. V roce 2019 by se ropa Brent mohla v průměru obchodovat za 54 USD/barel, tedy za jen nepatrně vyšší cenu než v roce 2015.
Graf č. 2 Cena ropy Brent (USD/barel) 120
100
80
60
40
20
0 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: U. S. Energy Information Administration, propočty MF ČR
Budoucí vývoj je zatížen velkým množstvím nejistot a pro prezentovaný scénář lze formulovat značná rizika oběma směry. Nadále trvá převaha nabízeného množství nad poptávaným, ale tato nerovnováha by v roce 2017 mohla pominout. Nejvýznamnějšími faktory proti návratu cen na vyšší úroveň je snaha o udržení tržních podílů a vysoká závislost některých zemí na fiskálních příjmech z ropy. Nízké ceny nutí tyto země maximálně využívat své těžební kapacity, aby se vyhnuly příliš velkým fiskálním deficitům. Kartel OPEC proto nestanovil těžební kvóty a nezdá se, že by se k takovému rozhodnutí chystal. 8
2.2. Fiskální politika Hospodaření sektoru vládních institucí (metodika ESA 2010) skončilo v roce 2015 deficitem ve výši 0,4 % HDP. V celé dostupné časové řadě za minulost (tj. od roku 1995) se jedná o absolutně i relativně nejnižší deficit. V meziročním srovnání došlo ke snížení deficitu o 1,5 p. b. Výrazné zlepšení v roce 2015 oproti předchozímu roku bylo dáno především nižším deficitem ústředních vládních institucí o 1,0 p. b. (hlavně díky státnímu rozpočtu a finančním institucím) a vyšším přebytkem místních rozpočtů o 0,4 p. b. Rok 2015 byl charakteristický zlepšeným výběrem daní a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění. Na výdajové straně byl naopak patrný rekordní růst investičních výdajů hlavně díky poslední možnosti využití prostředků z finanční perspektivy 2007–2013. Vliv těchto investic na deficit byl ovšem omezený pouze v úrovni národního financování EU projektů. Náklady na dluhové portfolio v důsledku nízkých úrokových sazeb na finančních trzích a příznivému stavu hospodaření vládního sektoru meziročně výrazně poklesly. V roce 2016 očekáváme relativní výši deficitu vládního sektoru na 0,3 % HDP. Na příjmové straně bude dále pokračovat velmi dobrý meziroční nárůst daňových titulů a také pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vývoj je dán jak ekonomickými fundamenty, jako spotřeba domácností a objem mezd a platů, tak opatřeními v oblasti vyšší efektivnosti daňové a celní správy (např. zavedení kontrolního hlášení, reverse charge). Celoroční predikce je podpořena dosavadním pokladním plněním, kdy např. daňové příjmy (včetně odvodů na sociální pojištění) vzrostly za prvních sedm měsíců o 6,9 % na úrovni státního rozpočtu. Pokles naopak očekáváme u příjmových akruálních transferů z EU vzhledem k ukončení finanční perspektivy 2007-2013. Přechod na novou perspektivu 2014-2020 na výdajové straně zapříčiní relativně výrazný pokles investic financovaných z evropských prostředků, naopak české investice by měly vzrůst, avšak nikoliv do té míry, aby vykompenzovaly pokles evropských. Díky velmi dobrému vývoji hospodaření vládního sektoru, příznivému vnímání ČR, přebytku likvidity a omezenému kurzovému závazku ČNB lze v roce 2016 opět očekávat pokles nákladů na úrokové platby ze státních dluhopisů. Pro rok 2017 počítáme s nepatrně horším výsledkem hospodaření vládního sektoru než v letošním roce. Deficit vládního sektoru by se měl mírně zvýšit na 0,5 % HDP. Tento vývoj je dán především opatřeními na výdajové straně. Výrazně stoupne objem mezd a platů, nejvíce ve zdravotnictví (o 10 %) a školství (o 8 %), ve zbytku vládního sektoru se pak počítá s nárůstem 9
objemu platů o 5 %. U valorizace důchodů se počítá pro rok 2017 s průměrnou částkou 308 Kč s dopadem 10,7 mld. Kč.
Graf č. 3 Saldo vládního sektoru (v % HDP) 0
-1
-2
-3
-4
-5
-6
-7 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČSÚ, predikce a propočty MF ČR.
V letech 2018 a 2019 by měl deficit sektoru vládních institucí setrvávat na 0,5 % HDP, a to na základě vládních opatření i vývoje ekonomiky. Tato predikce implikuje strukturální saldo na úrovni – 1 % HDP, což přesně odpovídá střednědobému rozpočtovému cíli ČR. V uvedeném horizontu by se měla plně implementovat opatření na efektivnější výběr daní, jakkoliv meziroční nárůsty již nebudou tak výrazné jako v předchozích letech, kdy došlo k jejich zavedení. Na výdajové straně počítáme s vyššími výdaji v oblasti peněžních sociálních dávek (hlavně dávky důchodového pojištění), především v důsledku postupně se zvyšující inflace a stále poměrně výrazném růstu objemu mezd a platů v ekonomice. V důsledku trajektorie využívání prostředků z fondů EU očekáváme v letech výhledu rovněž vyšší nárůsty na straně investic financovaných z čistě národních zdrojů, které mají plný dopad do salda rozpočtů sektoru vládních institucí.
2.3. Měnová politika a měnový kurz Hlavním úkolem měnové politiky, založené na režimu cílování inflace, je zabezpečovat cenovou stabilitu. Inflační cíl je definovaný jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % s tolerančním pásmem ± 1 p. b. Cílování inflace je střednědobou strategií s délkou horizontu transmise měnové politiky 12–18 měsíců. 10
V listopadu 2013 začala ČNB jako další nástroj měnové politiky využívat měnový kurz se závazkem nepřipustit posílení koruny pod hladinu 27 CZK/EUR. Objem intervencí na obranu kurzového závazku již přesáhl 20 mld. EUR, přičemž ČNB na devizovém trhu intervenuje (vyjma listopadu 2013) až od druhé poloviny roku 2015. Na svém jednání v srpnu 2016 Bankovní rada uvedla, že předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Měnový kurz koruny vůči euru se od listopadu 2013 zhruba do poloviny roku 2015 pohyboval v blízkosti 27,50 CZK/EUR. Poté začal kurz v souvislosti s příznivým vývojem ekonomiky posilovat a přibližovat se k úrovni 27 CZK/EUR. Na základě vyjádření ČNB jsme pro období do 2. čtvrtletí 2017 zvolili technický předpoklad stability kurzu na hladině 27,00 CZK/EUR. Poté by měla koruna mírně posilovat, přičemž by se v závěru roku 2019 mohla dostat pod 25,50 CZK/EUR. Předpokládaný vývoj kurzu je v souladu s vyjádřením ČNB o postupné apreciaci koruny.
Graf č. 4 Měnový kurz CZK/EUR 24
26
28
30
32
34
36
38 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČNB, propočty MF ČR
V dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, schváleném vládou v prosinci 2015, byly za hlavní překážky přijetí eura označeny nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky včetně konvergence cenové hladiny k průměru eurozóny, omezený prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů včetně problému jejich dlouhodobé udržitelnosti, nadále 11
nedostatečná pružnost trhu práce, přetrvávající odlišnosti ve struktuře českého hospodářství oproti eurozóně a nedostatečně stabilizovaná situace v samotné eurozóně. MF ČR a ČNB proto vládě doporučily prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Toto doporučení zároveň implikuje, že by ČR v roce 2016 neměla usilovat o vstup do mechanismu
měnových
kurzů
ERM II.
Předpokládáme,
že
ani
v horizontu
makroekonomického rámce ČR do ERM II nevstoupí.
2.4. Strukturální politiky V únoru 2014 se vláda ČR ve svém programovém prohlášení zavázala prosazovat ekonomický program založený na podpoře podnikání, fungující a transparentní státní správě, efektivním trhu práce, dlouhodobě udržitelném penzijním systému, sociálním smíru ve společnosti a investicích do vzdělání, vědy a výzkumu. Stanovené cíle by měly být postupně naplňovány během celého volebního období 2013–2017. Mezi nejvýznamnější schválené reformy patří zákon o registru smluv, který ukládá vybraným subjektům veřejného sektoru zveřejňovat uzavřené smlouvy. Zákon nabyl účinnosti dne 1. července 2016, přičemž klíčové prvky zákona budou zavedeny k 1. červenci 2017. Zákony o rozpočtové odpovědnosti definují pravidla pro fungování veřejných financí, posilují střednědobou dimenzi rozpočtového procesu, stanovují požadavky na makroekonomické a rozpočtové prognózy a zřizují nezávislou instituci s odpovědností za hodnocení plnění rozpočtových a fiskálních pravidel. Zákon je dosud projednáván Poslaneckou sněmovnou. V daňové oblasti jsou pak realizována a plánována opatření, která by měla zvýšit efektivnost výběru daní (zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb, rozšiřování režimu přenesení daňové povinnosti nebo restrukturalizace daňové a celní správy) či mají preventivní charakter (zákon o prokazování původu majetku, anebo zřízení centrální databáze základních informací o účtech fyzických a právnických osob). Další opatření jsou činěna v oblasti veřejných zakázek, školství, trhu práce či podpory rodin s dětmi.
12
3. Makroekonomický vývoj v České republice 3.1. Ekonomický výkon Reálný HDP se v roce 2015 zvýšil o 4,5 %, a ekonomika tak rostla nejrychleji od roku 2007. Růst byl tažen domácí poptávkou, a to jak spotřebou domácností a vlády, tak především investicemi. K takto silnému ekonomickému růstu však rozhodující měrou přispělo několik jednorázových faktorů, zejména realizace investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU v rámci programového období 2007–2013 (prostředky z této finanční perspektivy bylo možné využít jen do konce roku 2015) a pozitivní nabídkový šok v podobě hlubokého propadu korunové ceny ropy. V roce 2016 tyto faktory podle očekávání odezněly či odeznívají, a ekonomický růst tak odráží normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Očekáváme proto, že se růst HDP v roce 2016 zpomalí na 2,2 %. V dalších letech by pak ekonomika mohla růst nepatrně rychleji, a to o 2,4 % ročně. Hlavním tahounem růstu by v celém horizontu makroekonomického rámce měla být domácí poptávka, kladně by však k růstu mělo přispívat také saldo zahraničního obchodu.
Graf č. 5 Reálný hrubý domácí produkt (růst proti předchozímu roku v %) 7
6 5 4 3
2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
Růst spotřeby domácností by měl odrážet zlepšování situace na trhu práce a nárůst reálného disponibilního důchodu, na jehož dynamiku bude příznivě působit nízká inflace. 13
V letošním roce podporuje růst spotřeby domácností také vysoká, byť již zvolna klesající, úroveň spotřebitelského sentimentu. Výdaje domácností na konečnou spotřebu by se tak v roce 2016 mohly reálně zvýšit o 3,1 %. V následujících letech by k předpokládanému zpomalování růstu reálné spotřeby domácností až na 2,3 % v roce 2019 měla primárně přispívat vyšší inflace. V nominálním vyjádření naopak počítáme se zrychlováním růstu spotřeby domácností z 3,3 % v roce 2016 na 4,1 % v roce 2019. Růst reálné spotřeby vlády by se z 2,2 % v roce 2016 měl zpomalit na 1,6 % v roce 2017. K růstu spotřeby vlády by měly přispívat zejména naturální sociální dávky a mezispotřeba. V roce 2017 počítáme s výrazně nižším růstem zaměstnanosti v sektoru vládních institucí, což je hlavní důvod pro zpomalení reálné spotřeby vlády, zatímco nominální spotřeba vlády by měla mírně zrychlit především z důvodu schváleného nárůstu objemu mezd a platů, který je ve srovnání s rokem 2016 vyšší. Soukromé investice a investice vládního sektoru budou v roce 2016 na růst tvorby hrubého fixního kapitálu působit protichůdně. Investice vládního sektoru, které zejména v 2. polovině roku 2015 díky prostředkům z fondů EU v rámci programového období 2007–2013 dynamicky rostly, by letos měly výrazně poklesnout. Důvodem je nejen očekávaný pomalejší náběh realizace projektů z finanční perspektivy 2014–2020, ale též vliv vysoké srovnávací základny roku 2015. Propad tvorby hrubého fixního kapitálu ve vládním sektoru pravděpodobně nebude vyvážen soukromými investicemi. Ty jsou sice na jednu stranu podporovány uvolněnými měnovými podmínkami, na druhou stranu se však od konce roku 2014 výrazně zpomalil růst hrubého provozního přebytku, který by měl v roce 2016 dosáhnout jen 0,5 %. V růstu soukromých investic by se negativně mohl promítnout také nárůst externích rizik. Tvorba hrubého fixního kapitálu by tak v roce 2016 mohla klesnout o 0,6 %. V dalších letech by se růst investic měl pohybovat okolo 3 %, a to při kladném příspěvku soukromých i vládních investic. Saldo zahraničního obchodu ve stálých cenách by v celém horizontu makroekonomického rámce mělo k růstu HDP přispívat kladně, zejména v roce 2016. Růst vývozu by měl být rozhodující měrou tažen exportními trhy. V dynamice dovozu se pak projeví vysoká dovozní náročnost českého exportu a očekávaný růst domácí poptávky, v jejímž rámci jsou dovozně nejvíce náročnou složkou investice. Česká ekonomika se od roku 2009 pohybovala pod úrovní svého potenciálního produktu, na začátku roku 2015 se však záporná produkční mezera uzavřela. Následný růst ekonomiky tak 14
již probíhal v podmínkách mírně kladné mezery výstupu, která v roce 2015 činila cca 0,5 % potenciálního produktu. V dalších letech by měl růst ekonomiky převyšovat růst potenciálního produktu pouze nepatrně. Kladná produkční mezera by se tak měla rozšiřovat jen pozvolna a v roce 2019 by mohla dosáhnout cca 1,3 % potenciálního produktu. Růst nominálního HDP je dán vývojem reálného ekonomického výkonu a cenové složky HDP. Deflátor hrubých domácích výdajů by se měl v roce 2016 zvýšit jen o 0,5 %, a to zejména kvůli pomalému růstu deflátoru spotřeby domácností, v jehož dynamice se výrazně projevuje vývoj ceny ropy. V dalších letech by se růst deflátoru hrubých domácích výdajů mohl pohybovat okolo 1,5 %. Změny směnných relací by v celém horizontu makroekonomického rámce neměly být příliš výrazné. V roce 2016 by tak nominální HDP mohl vzrůst o 2,8 %, v dalších letech by se jeho růst měl zrychlovat až na 4,1 % v roce 2019.
3.2. Ceny zboží a služeb Českou ekonomiku lze z dlouhodobého pohledu charakterizovat jako nízkoinflační. I v tomto kontextu je však možné považovat období let 2014 až 2016 s průměrnou mírou spotřebitelské inflace blízko 0,5 % za zcela mimořádné. Za nejdůležitější faktor lze označit příznivý nabídkový šok v podobě poklesu cen energií. Vedle toho od roku 2015 po odeznění efektu oslabení měnového kurzu koruny meziročně klesají i ceny většiny ostatního dováženého zboží. Rovněž administrativní opatření v průběhu těchto tří let na rozdíl od předchozího období nezvyšují cenovou hladinu. V druhé polovině roku 2016 by se inflace měla začít zvyšovat, a tento vývoj by měl pokračovat i v roce příštím. V současnosti nepočítáme s žádnými podstatnějšími činiteli, které by v roce 2017 působily protiinflačně. Za proinflační faktory je možné považovat rostoucí jednotkové náklady práce, nárůst poptávky ve spojení s mírně kladnou produkční mezerou a pozvolný růst korunové ceny ropy. Dopad snížení DPH ve stravovacích službách by měl být přibližně vykompenzován očekávaným zvýšením cen v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb. I přes obrat trendu ceny ropy však spatřujeme protiinflační rizika v oblasti spotřebitelských cen energií (zemní plyn, elektřina). V roce 2017 by tak průměrná míra inflace mohla dosáhnout 1,2 %. V letech 2018 a 2019 by se inflace měla dále přibližovat k 2 % inflačnímu cíli ČNB.
15
Graf č. 6 Spotřebitelské ceny (průměrná míra inflace v %) 7
6
5
4
3
2
1
0 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
3.3. Trh práce 3.3.1. Zaměstnanost a nezaměstnanost (v metodice VŠPS) Situace na trhu práce odráží dobrou kondici české ekonomiky. Zaměstnanost se v roce 2015 zvýšila o 1,4 %, což byl nejvyšší růst od roku 2008. V rámci její struktury narostl počet zaměstnanců o plné 2,2 %, zatímco počet podnikatelů se snížil o 2,3 %. Úbytek v kategorii sebezaměstnaných pravděpodobně souvisí s omezováním tzv. švarcsystému díky vysoké nabídce standardních pracovních poměrů. Počet volných pracovních míst sledovaný MPSV vysoce přesahuje úroveň dlouhodobého průměru a v meziročním srovnání vykazuje výrazné nárůsty. V některých profesích či lokalitách se pak čím dál více projevuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Pro rok 2016 ještě očekáváme růst zaměstnanosti o 1,6 %, v dalších letech by zaměstnanost měla spíše stagnovat z důvodu narůstajících frikcí na trhu práce. Pokles počtu sebezaměstnaných by neměl převážit nad nárůsty počtu zaměstnanců. Populace v produktivním věku by se měla zmenšovat i nadále, dopad tohoto vývoje na velikost pracovní síly (potažmo zaměstnanost) však bude vyvážen pokračujícím růstem míry ekonomické aktivity. Na zvyšování míry participace přitom působí převážně strukturální faktory – nárůst počtu obyvatel ve věkových skupinách s přirozeně vysokou participací, pružnost trhu práce a zvyšování statutárního i skutečného věku odchodu do důchodu. 16
Graf č. 7 Zaměstnanost (podle metodiky VŠPS, růst proti předchozímu roku v %) 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
Obdobně příznivě se vyvíjí i míra nezaměstnanosti, která setrvale klesá. V červnu 2016 dosáhla míra sezónně očištěné nezaměstnanosti pouhé 4,1 %, což představuje druhou nejnižší hodnotu v rámci celé EU. I přes blízkost limitů spočívajících v zaměstnatelnosti některých dlouhodobě nezaměstnaných by pokračující hospodářský růst a kladná produkční mezera měly působit ve směru dalšího velmi mírného poklesu míry nezaměstnanosti, která by v roce 2019 mohla dosáhnout 3,9 %. Většímu poklesu brání zejména nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce (především u některých profesí ve zpracovatelském průmyslu), který souvisí se strukturálními rozdíly mezi poptávanými dovednostmi a profily práceschopných uchazečů o zaměstnání. Nepředpokládáme ani významný pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných, u nichž přetrvávají i další příčiny nezaměstnanosti (např. nízká pracovní mobilita).
17
Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti (podle metodiky VŠPS, v %) 9 8 7 6 5 4 3 2
1 0 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
3.3.2. Mzdy Růst objemu nominálních mezd a platů by se měl v roce 2016 zrychlit na 5,3 % při současném působení růstu počtu zaměstnanců i průměrné mzdy. Na růst mezd tlačí nízká míra nezaměstnanosti doprovázená nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci v některých regionech a profesích. Tyto faktory by vývoj mezd a platů měly ovlivňovat i v budoucnu. Pro rok 2017 očekáváme růst objemu mezd o 4,9 % a pro další dva roky ustálení na hodnotě 4,5 %. Tento vývoj bude dominantně určen růstem průměrné mzdy, příspěvek počtu zaměstnanců by měl být v letech výhledu zanedbatelný. Impulsem pro zvýšení mezd a platů v roce 2017 by měl být očekávaný růst platů některých profesí v sektoru vládních institucí, postupně by k růstu mezd měla přispívat také rostoucí míra inflace. Očekávaný růst mezd by měl být doprovázen přiměřeným růstem reálné produktivity práce, a neměl by tak znamenat zhoršení cenové konkurenceschopnosti české ekonomiky.
18
Graf č. 9 Objem mezd a platů (domácí koncept, růst proti předchozímu roku v %) 9
8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2
-3 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
3.4. Vztahy k zahraničí Běžný účet platební bilance zaznamenal v roce 2015 přebytek ve výši 0,9 % HDP a oproti předchozímu roku se zlepšil o 0,7 % HDP.
Graf č. 10 Saldo běžného účtu platební bilance (poměr k HDP v %) 2
1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
Pramen: ČNB, ČSÚ, propočty MF ČR
V rámci kladného běžného účtu sehrál dominantní roli přebytek obchodu se zbožím. Ten se však meziročně snížil o 0,5 p. b. na 4,6 % HDP převážně vlivem jednorázových faktorů (dovoz letadel JAS-39 Gripen, nárůst dovozů v souvislosti s dokončováním projektů
19
financovaných z prostředků EU). Nižší přebytek bilance zboží byl téměř vykompenzován obchodem se službami, jehož saldo se zlepšilo o 0,3 p. b. na 1,6 % HDP. Největší zlepšení bylo zaznamenáno u chronicky deficitní bilance prvotních důchodů. Odliv dividend činil 5,0 % HDP, reinvestované zisky z přímých zahraničních investic dosáhly 2,3 % HDP, mírné přebytky jsou dosahovány u salda náhrad zaměstnancům a tzv. ostatních důchodů. Celkově se saldo prvotních důchodů zlepšilo o 0,7 p. b. na -5,3 % HDP. Součet přebytků bilancí zboží a služeb tak převýšil schodek prvotních důchodů. Rovněž bilance druhotných důchodů dosáhla lepšího výsledku v podobě vyrovnaného salda. Příznivý vývoj běžného účtu by měl pokračovat i nadále. Dosavadní výsledky naznačují, že v roce 2016 by přebytek mohl dosáhnout 1,5 % HDP. V dalších letech bude výše přebytku limitována odezněním velmi nízkých cen paliv, zatím nekvantifikovatelnými dopady rozhodnutí Spojeného království odejít z EU či reakcí ekonomiky na předpokládanou tendenci k mírnému posilování měnového kurzu koruny po opuštění kurzového závazku v roce 2017. Tyto faktory je vzhledem k jejich obtížné předvídatelnosti současně možné označit i jako rizika běžného účtu. Předpokládáme, že výsledkem těchto jevů by mělo být zachování přebytku běžného účtu s tendencí k jeho velmi pozvolnému zmenšování.
4. Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami 4.1. Monitoring prognóz MF ČR monitoruje makroekonomické predikce ostatních institucí zabývajících se předpovídáním budoucího vývoje české ekonomiky. Z veřejně přístupných datových zdrojů jsou průběžně sledovány prognózy 14 institucí, z čehož 9 institucí je tuzemských (ČNB, MPSV, finanční instituce), ostatní jsou zahraniční (Evropská komise, OECD, MMF aj.). Prognózu MF ČR pro rok 2017 lze na základě porovnání s průměrem ostatních prognóz považovat za mírně konzervativní. V případě růstu HDP a běžného účtu platební bilance je predikce MF ČR v souladu s odhady sledovaných institucí. Oproti sledovaným institucím očekává MF ČR u průměrné míry inflace pomalejší návrat k 2 % cíli ČNB. Naopak růst průměrné mzdy by dle MF ČR měl být vyšší. Důvodem jsou nová mzdová vyjednávání, relativní nedostatek zaměstnanců a očekávaný růst platů některých profesí ve vládním sektoru.
20
Tabulka č. 2 Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami Růst HDP (%) 2016
2017
Míra inflace (%) 2016
2017
Růst průměrné mzdy (%) 2016
Běžný účet / HDP (%)
2017
2016
2017
České instituce
2,4
2,6
0,7
1,7
4,0
4,1
1,5
1,1
Zahraniční instituce
2,3
2,6
0,6
1,7
.
.
1,3
0,8
Průměr celého souboru
2,4
2,6
0,6
1,7
4,0
4,1
1,4
1,0
minimum
2,1
2,1
0,5
1,3
3,4
3,5
0,9
0,5
maximum
2,8
3,0
1,3
2,1
4,4
5,0
2,4
1,5
MF ČR 2,2 2,4 0,5 1,2 4,4 Pramen: prognózy jednotlivých institucí k polovině srpna 2016, propočty MF ČR
4,7
1,5
1,2
4.2. Nezávislé expertní zhodnocení makroekonomického rámce Podle směrnice Rady (EU) č. 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států má být makroekonomická prognóza, na níž je založen návrh rozpočtu, ex-ante hodnocena na vládě nezávislou institucí. Implementace této směrnice je řešena zákony o rozpočtové odpovědnosti, které však dosud Poslaneckou sněmovnou nebyly schváleny (viz kapitola 2.4.). Proto byla červencová Makroekonomická predikce MF ČR obsažená v tomto makroekonomickém rámci střednědobého rozpočtového výhledu podrobena hodnocení experty z řad na vládě nezávislých institucí. Jednotlivé instituce byly požádány, aby na škále konzervativní–realistická–optimistická ohodnotily odhadovaný budoucí vývoj české ekonomiky. Celkem bylo takto osloveno 19 nezávislých institucí (makroekonomická pracoviště bank, pojišťoven, akademická pracoviště vysokých škol, zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců), vyjádřilo se 11 z nich (Akcenta CZ, a.s, Cyrrus, a.s., Česká spořitelna, a.s., Česká národní banka, ČSOB, a.s., Hospodářská komora, ING Bank N.V., Institut ekonomických studií FSV UK, Komerční banka, a.s., Raiffeisenbank, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.). Scénář červencové Makroekonomické predikce byl shledán 8 institucemi jako realistický, 2 institucemi jako realistický až konzervativní a 1 institucí jako konzervativní. Scénář červencové Makroekonomické predikce ČR lze tedy považovat za realistický a je možné jej v souladu s článkem 4 směrnice Rady (EU) č. 2011/85/EU, o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, využít pro formulaci makroekonomického rámce státního rozpočtu.
21
B. Fiskální cílení centrální vlády v letech 2017 - 2019 Významným systémovým prvkem rozpočtového procesu je povinnost vlády prezentovat střednědobé fiskální cíle a s nimi provázaný střednědobý výdajový rámec. Operativním kritériem, z jehož plnění se vláda zodpovídá, je dodržování limitů výdajů státního rozpočtu a státních fondů v jednotlivých letech střednědobého výdajového rámce. Závaznost střednědobého výdajového rámce vyplývá ze zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Částky výdajového rámce jsou plně konzistentní s metodikou sestavování státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Rámce jsou tak stanovovány, na rozdíl od dřívější praxe, v konsolidovaném vyjádření.
5. Schválený výdajový rámec pro roky 2017 a 2018 Poslanecká sněmovna schválila dne 9. prosince 2015 usnesením č. 999/2015 částky střednědobého výdajového rámce na 1 211,7 mld. Kč pro rok 2017 a 1 245,7 mld. Kč pro rok 2018. Dne 8. září 2016 došlo ke změně tohoto usnesení a Poslanecká sněmovna usnesením č. 1324/2016 navýšila střednědobé výdajové rámce o 31,2 mld. Kč na rok 2017 a o 32,5 mld. Kč na rok 2018. Nové rámce tak činily 1 242,9 mld. Kč na rok 2017 a 1 278,2 mld. Kč na rok 2018. Pro rok 2017 je dále částka rámce v souladu s § 8a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zvýšena o 98,0 mld. Kč v důsledku očekávaných výdajů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a z finančních mechanismů (viz Tabulka č. 3). Tabulka č. 3 Úprava původního střednědobého výdajového rámce (SDVR) v mld. Kč SDVR dle usnesení PS PČR 1324/2016 - konsolidovaný Úpravy dle rozpočtových pravidel (zákon č. 218/2000 Sb.) - změna rozpočtového určení daní vyvolávající změnu výdajů - výdaje financované prostředky z EU a finančních mechanismů - navýšení rámce podle § 8a, odst. 2, písm. d SDVR upravený dle rozpočtových pravidel - konsolidovaný
1 2 2a 2b 2c 3 = 1+2
2017 1 242,9 98,0 98,0 1 340,9
2018 1 278,2 1 278,2
Pozn.: SDVR označuje střednědobý výdajový rámec pro státní rozpočet a státní fondy. Částky SDVR jsou na konsolidované bázi.
22
6. Nový výdajový rámec na léta 2017 - 2019 Hospodaření sektoru vládních institucí (metodika ESA 2010) dle jarní notifikace Českého statistického úřadu skončilo v roce 2015 deficitem ve výši 0,4 % HDP. V celé dostupné časové řadě za minulost (tj. od roku 1995) se jedná o absolutně i relativně nejnižší deficit. V meziročním srovnání došlo ke snížení deficitu o 1,5 p. b. Výrazné zlepšení v roce 2015 oproti předchozímu roku bylo dáno především nižším deficitem ústředních vládních institucí o 1,0 p. b. (hlavně díky státnímu rozpočtu a finančním institucím) a vyšším přebytkem místních rozpočtů o 0,4 p. b. Rok 2015 byl charakteristický zlepšeným výběrem daní a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění. Na výdajové straně byl naopak patrný rekordní růst investičních výdajů hlavně díky poslední možnosti využití prostředků z finanční perspektivy 2007–2013. Vliv těchto investic na deficit byl ovšem omezený pouze v úrovni národního financování EU projektů. Náklady na dluhové portfolio v důsledku nízkých úrokových sazeb na finančních trzích, příznivému stavu hospodaření sektoru vládních institucí a uvolněných měnových podmínkách meziročně výrazně poklesly. Srpnový odhad deficitu hospodaření sektoru vládních institucí pro rok 2016 činí 0,3 % HDP. Na příjmové straně by měl nadále pokračovat velmi dobrý meziroční nárůst u daňových titulů a také pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vývoj je dán jak ekonomickými fundamenty, jako spotřeba domácností a objem mezd a platů, tak opatřeními v oblasti vyšší efektivnosti daňové a celní správy (např. zavedení kontrolního hlášení, reverse charge). Pro rok 2017 počítáme s deficitem sektoru vládních institucí ve výši 0,5 % HDP. Tento vývoj je dán především opatřeními na výdajové straně. Výrazně stoupne objem mezd a platů, nejvíce ve zdravotnictví (o 10 %) a školství (o 8 %), ve zbytku sektoru vládních institucí se pak počítá s nárůstem objemu platů o 5 %. U valorizace důchodů se počítá pro rok 2017 s dopadem 10,7 mld. Kč. Nicméně i vývoj na straně příjmů bude brzděn rozšířením/navýšením některých slev na dani a odčitatelných položek. V dalších letech výhledu by měl deficit sektoru vládních institucí setrvávat na 0,5 % HDP, a to na základě vládních opatření i vývoje ekonomiky. Tato predikce implikuje strukturální saldo na úrovni –1 % HDP, což přesně odpovídá střednědobému rozpočtovému cíli ČR na základě nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, ve znění pozdějších předpisů. V uvedeném horizontu by se měla plně implementovat opatření 23
na efektivnější výběr daní, jakkoliv meziroční nárůsty již nebudou tak výrazné jako v předchozích letech, kdy došlo k jejich zavedení. Na výdajové straně počítáme s vyššími výdaji v oblasti peněžních sociálních dávek (hlavně dávky důchodového pojištění), především v důsledku postupně se zvyšující inflace a stále poměrně výrazném růstu objemu mezd a platů v ekonomice. Kromě predikované trajektorie využívání prostředků z fondů EU očekáváme v letech výhledu rovněž vyšší nárůsty na straně investic financovaných z čistě národních zdrojů, které mají plný dopad do salda rozpočtů sektoru vládních institucí. Graf č. 11 Vývoj celkového a strukturálního salda vládního sektoru v letech 2015 – 2019 (akruální metodika ESA 2010, v % HDP)
Při odvození částek střednědobého výdajového rámce z celkového salda sektoru vládních institucí v akruální metodice bylo zapotřebí vyjít z předpokladů o výsledku hospodaření ostatních složek vládního sektoru vyjma hospodaření státního rozpočtu a státních fondů (viz Tabulka č. 4).
24
Tabulka č. 4 Odvození akruální výše salda státního rozpočtu a státních fondů z celkového salda vládního sektoru (akruální metodika ESA 2010, v mld. Kč a v % HDP)
Saldo vládního sektoru (ESA2010) Rozdíl (ESA2010 - hotovostní saldo) Saldo veřejných rozpočtů (hotovostní metodika) Saldo složek VR mimo SR a SF - privatizační fondy - zdravotní pojišťovny - místní rozpočty Saldo SR a SF Konsolidované příjmy SR a SF Konsolidované výdaje SR a SF (SDVR)
% HDP
1
mld. Kč
2
mld. Kč
3
mld. Kč
4=2-3
% HDP
5
% HDP
6
% HDP
6a
% HDP
6b
% HDP
6c
% HDP
7=5-6
mld. Kč
8
mld. Kč
9
mld. Kč
10=9-8
2017
2018
2019
rozpočet
výhled
výhled
-0,5 -25,7 18,0 -43,7 -0,9 0,4 0,0 0,0 0,4 -1,3 -61,0 1 279,7 1 340,7
-0,5 -25,9 13,3 -39,2 -0,8 0,2 0,0 0,0 0,2 -1,0 -51,7 1 222,5 1 274,2
-0,5 -28,0 3,2 -31,2 -0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,6 -31,2 1 267,6 1 298,8
Pozn.: SR označuje státní rozpočet, SF státní fondy.
Nově navržené částky střednědobého výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů v konsolidovaném vyjádření tedy činí 1 340,7 mld. Kč pro rok 2017, dále 1 274,2 mld. Kč pro rok 2018 a 1 298,8 mld. Kč pro rok 2019. Výdajový rámec na rok 2017 je oproti schválenému rámci z 8. září 2016 snížen o 0,2 mld. Kč a na rok 2018 je snížen o 4,0 mld. Kč (viz Tabulka č. 5). Tabulka č. 5 Rozdíly mezi upraveným SDVR schváleným v roce 2015, navýšením v roce 2016 a nově navržené částky SDVR až do roku 2019 (v mld. Kč) SDVR dle usnesení PS PČR 999/2015 - upravený dle rozpoč. pravidel SDVR dle usnesení PS PČR 1324/2016 - upravený dle rozpoč. pravidel Nově navržené SDVR Překročení (+) / zpřísnění (–) výdajových rámců
25
1 2 3 4=3-2
2017 1 309,7 1 340,9 1 340,7 -0,2
2018 1 245,7 1 278,2 1 274,2 -4,0
2019 1 298,8 -
C. Vývoj základních ukazatelů střednědobého výhledu v letech 2018 - 2019 7. Základní ukazatele státního rozpočtu ve střednědobém výhledu 7.1. Východiska zpracování střednědobého výhledu
Programové prohlášení vlády České republiky;
výdajové rámce na rok 2017 a 2018 nově stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 1324/2016;
střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2017 a 2018 schválený usnesením vlády č. 748/2015 a předložený PSP ČR na vědomí a aktualizovaný podle usnesení vlády č.831/2016;
předběžné návrhy příjmů a výdajů rozpočtových kapitol schválené usnesením vlády č. 563 ze dne 22. června 2016;
v příjmech a ve výdajích na rok 2018 a 2019 nejsou zahrnuty prostředky z rozpočtu EU a FM;
predikce
základních
makroekonomických
indikátorů
do
roku
2019
zpracovaná
Ministerstvem financí v červenci 2016.
Na léta 2018 a 2019 jsou navrženy střednědobé výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů (v metodice sestavování státního rozpočtu a konsolidované) v následující výši. Tabulka č. 6 Střednědobé výdajové rámce na léta 2018 – 2019 (v mld. Kč)
v mld. Kč 2018 státní rozpočet státní fondy centrální vláda
2019
1 214,7
1 238,4
59,5
60,4
1 274,2
1 298,8
26
Souhrnnou bilanci základních ukazatelů státního rozpočtu v letech 2013 - 2019 demonstruje následující tabulka. Tabulka č. 7 Souhrnné veličiny celkových příjmů, celkových výdajů a salda státního rozpočtu v letech 2013 - 2019 (v mld. Kč)
ukazatel
skutečnost skutečnost skutečnost 2013 2014 2015 bez EU a bez EU a bez EU a FM FM FM 1
2
schválený výhled výhled rozpočet návrh návrh návrh 2016 2017 2018 2019 bez EU a bez EU a FM bez EU a FM bez EU a FM FM
3
4
5
6
7
příjmy státního rozpočtu
976,7
1 011,0
1 061,1
1 086,4
1 151,3
1 192,4
1 237,2
výdaje státního rozpočtu
1 058,0
1 074,3
1 103,8
1 156,4
1 211,3
1 242,4
1 267,2
-81,3
-63,3
-42,7
-70,0
-60,0
-50,0
-30,0
saldo státního rozpočtu
Poznámka: příjmy a výdaje bez EU a FM a v kapitole Ministerstva zemědělství bez účetních operací v rámci PRV.
7.2. Predikce příjmů Tabulka č. 8 Vývoj příjmů státního rozpočtu v letech 2013 - 2019 (v mld. Kč) ukazatel
skutečnost skutečnost skutečnost rozpočet 2016 návrh 2017 výhled 2018 výhled 2019 2013 2014 2015 (bez EU a FM) (bez EU a FM) (bez EU a FM) (bez EU a FM) (bez EU a FM) (bez EU a FM) (bez EU a FM)
daňové příjmy (bez pojistného na SZ)
550,2
569,2
597,4
619,7
665,0
690,0
711,3
příjmy z pojistného na sociální zabezpečení
372,2
382,9
404,8
422,0
447,8
468,4
492,2
54,3
58,9
58,9
44,7
38,5
34,0
33,7
976,7
1 011,0
1 061,1
1 086,4
1 151,3
1 192,4
1 237,2
nedaňové příjmy celkem
7.2.1. Daňové příjmy státního rozpočtu 7.2.1.1. Vývoj daňové kvóty Jednoduchá daňová kvóta zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, které se jako daně skutečně označují. Naproti tomu složená daňová kvóta zahrnuje kromě výše zmíněných daňových příjmů i příjmy z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek 27
na státní politiku zaměstnanosti i příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění. Tato kvóta je komplexnějším ukazatelem daňového zatížení. Pro všechny metodiky výpočtů daňových kvót je společné, že jmenovatelem vždy zůstává hodnota nominálního HDP a liší se tedy pouze hodnoty v čitateli podle toho, co jednotlivé metodiky definují jako daňové příjmy. Daňové příjmy v čitateli mohou být na hotovostním nebo na akruálním principu. Akruální princip je založen na tom, že příjmy jsou evidovány v době, kdy nastaly ekonomické skutečnosti, které zavdaly příčinu zdanění, a nikoli v okamžiku, kdy jsou peníze přijaty na účet. Národní metodika dle rozpočtové skladby je založena na hotovostním základě, stejně jako státní rozpočet a vychází z rozpočtové skladby daňových příjmů platných v ČR. Tabulka č. 9 Vývoj daňové kvóty dle rozpočtové skladby v ČR (v %) 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
jednoduchá daňová kvóta v %
18,2
18,2
18,4
18,9
18,6
18,5
19,4
19,5
19,5
19,3
složená daňová kvóta v %
32,6
32,7
33,1
33,5
33,1
32,9
34,0
34,3
34,3
34,2
28
7.2.1.2. Daňové příjmy podle jednotlivých daní Tabulka č. 10 Vývoj daňových příjmů v letech 2013 - 2019 (v mld. Kč) 2013
2014
2016
2015
daňový příjem skutečnost
2017
schválený rozpočet
oček. skut.
rozdíl
návrh
rozdíl
6=5-4
7
8=7-5
výhled 2018
výhled 2019
9
10
1
2
3
4
5
DPH
220,0
230,2
236,6
247,7
244,4
-3,3
258,2
13,8
271,1
280,9
Spotřební daně
130,7
132,0
141,0
140,1
148,7
8,6
149,1
0,4
151,5
152,4
69,6
72,8
75,2
73,9
78,7
4,8
78,4
-0,3
79,4
80,3
3,0
2,8
2,8
2,8
2,7
-0,1
2,7
0,0
2,7
2,7
ostatní
58,1
56,4
63,0
63,4
67,3
3,9
68,0
0,7
69,4
69,4
Daně z příjmů
176,0
187,6
202,7
210,0
222,0
12,0
234,6
12,6
243,7
254,4
81,5
89,4
99,6
101,4
109,7
8,3
114,2
4,5
113,6
114,8
84,5
87,6
91,2
95,9
98,3
2,4
105,1
6,8
112,0
118,8
DPFO zvláštní sazba
8,7
10,0
10,6
11,0
10,7
-0,3
10,1
-0,6
10,1
10,1
DPFO z přiznání
1,3
0,6
1,3
1,7
3,3
1,6
5,2
1,9
8,0
10,7
Majetkové daně / Daň z nabytí nemovitých věcí
9,1
9,4
6,8
10,3
11,6
1,3
11,6
0,0
11,5
11,5
Ostatní daně a poplatky
4,3
4,4
4,2
3,9
3,9
0,0
3,7
-0,2
4,3
4,2
Poplatky za znečišťování životního prostředí (odvody na jaderný účet)
1,5
1,5
1,4
1,5
1,5
0,0
1,6
0,1
1,6
1,6
Odvod za el. ze slunečního záření
5,8
2,0
1,9
1,9
1,9
0,0
1,9
0,0
1,9
1,9
Odvod za odnětí půdy
0,2
0,1
0,2
0,1
0,1
0,0
0,1
0,0
0,2
0,2
Odvod z loterií/ daň z hazardu
2,6
2,4
2,6
4,2
4,2
0,0
4,2
0,0
4,2
4,2
550,2
569,6
597,4
619,7
638,3
18,6
665,0
26,7
690,0
711,3
v tom: minerální oleje energetické daně
v tom: DPPO DPFO ze závislé činnosti
Daňové příjmy celkem
Daň z přidané hodnoty V roce 2018 je předpokládané inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu 271,1 mld. Kč. Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o cca 5,0 %, tj. 12,9 mld. Kč. Rok 2018 nepočítá s žádnými novými legislativními opatřeními, která by měla zásadní vliv na inkaso DPH. Důvod růstu inkasa v roce 2018 lze spatřovat především v autonomním růstu inkasa DPH a v silnějším promítnutí dopadů zavedení zejména kontrolního hlášení a náběhu 3. a 4. fáze elektronické evidence tržeb. V rámci 3. fáze elektronické evidence tržeb dojde k zahrnutí ostatních činností, které nejsou uvedeny ve 4. fázi. Jedná se například o svobodná povolání, dopravu a zemědělství. V rámci 4. fáze dojde k zahrnutí vybraných řemesel a výrobní činnosti do elektronické evidence tržeb. 29
Postupně rostoucí náběh dopadů je dán především efektivnějším plánováním kontrol a preventivními účinky zavedení těchto dvou opatření. Předpokládaný dopad zavedení kontrolního hlášení na inkaso DPH v roce 2018 činí 10,3 mld. Kč a elektronické evidence tržeb včetně snížení sazby DPH pro restaurace a pohostinství 5,1 mld. Kč. V roce 2019 je předpokládané inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu 280,9 mld. Kč. Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o cca 3,6 %, tj. 9,8 mld. Kč. Rok 2019 nepočítá s žádnými novými legislativními opatřeními, která by měla zásadní vliv na inkaso DPH. Důvod růstu inkasa lze spatřovat především v autonomním růstu inkasa DPH, které je dáno růstem výdajů na spotřebu domácností a vlády, a plným promítnutím 3. a 4. fáze elektronické evidence tržeb, které vstoupí v účinnost během roku 2018. Předpokládaný dopad elektronické evidence tržeb v roce 2019 je 5,5 mld. Kč a dopad kontrolního hlášení predikujeme na 10,5 mld. Kč. Spotřební daně Příjem státního rozpočtu v oblasti minerálních olejů bude v roce 2018 meziročně mírně růst o cca 1,3 % na úroveň 79,4 mld. Kč. Růst je způsoben pozitivním ekonomickým vývojem. Negativně bude na inkaso působit zavedení tzv. zelené nafty pro živočišnou prvovýrobu, které bude mít stejný rozpočtový dopad jako v předchozím roce, a to -0,4 mld. Kč. Odhadovaná výše inkasa spotřební daně z tabákových výrobků v roce 2018 dosahuje 57,1 mld.
Kč.
Inkaso
je
pozitivně
ovlivněno
zvýšením
sazeb
daně
k 1. 1. 2018,
s předpokládaným kladným meziročním dopadem ve výši 1,4 mld. Kč. Do inkasa daně se může negativně promítnout dopad zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tzv. protikuřácký zákon). Přijetím tohoto zákona může dojít ke snížení spotřeby tabákových výrobků, Ministerstvo zdravotnictví uvádí předpokládaný pokles spotřeby o cca 2 – 10 %. Zatím není jasné, která varianta zákona bude přijata, proto byla zvolena konzervativní varianta poklesu inkasa o cca 2,5 %, což odpovídá poklesu inkasa v roce 2018 o 1,4 mld. Kč. Odhadovaný dopad však může být vyšší, s ohledem na výslednou podobu přijaté legislativy. Předpokládané inkaso spotřební daně z lihu v roce 2018 dosáhne 7,2 mld. Kč. Inkaso spotřební daně z piva bude v roce 2018 na stabilní úrovni ve výši 4,8 mld. Kč. Komodita víno je dlouhodobě stabilním příjmem státního rozpočtu a v roce 2018 bude činit inkaso této daně 0,3 mld. Kč. V oblasti energetických daní je v roce 2018 očekáván příjem státního rozpočtu ve výši 2,7 mld. Kč.
30
Příjem státního rozpočtu v oblasti minerálních olejů bude v roce 2019 meziročně mírně růst o 1,1 % na úroveň 80,3 mld. Kč. Na výši inkasa bude pozitivně působit ekonomický růst, který se pravděpodobně promítne do rostoucí spotřeby motorové nafty. Negativně bude na inkaso působit zavedení tzv. zelené nafty pro živočišnou prvovýrobu, které bude mít stejný rozpočtový dopad jako v předešlých letech, a to -0,4 mld. Kč. Odhadovaná výše inkasa spotřební daně z tabákových výrobků v roce 2019 dosahuje 57,1 mld. Kč. Do inkasa daně se může negativně promítnout dopad zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tzv. protikuřácký zákon). Přijetím tohoto zákona může dojít ke snížení spotřeby tabákových výrobků, Ministerstvo zdravotnictví uvádí předpokládaný pokles spotřeby o cca 2 – 10 %. Zatím není jasné, která varianta zákona bude přijata, proto byla zvolena konzervativní varianta poklesu inkasa o cca 2,5 %, což odpovídá poklesu inkasa v roce 2019 o 1,4 mld. Kč. Odhadovaný dopad však může být vyšší, s ohledem na výslednou podobu přijaté legislativy. Předpokládané inkaso spotřební daně z lihu v roce 2019 dosáhne 7,2 mld. Kč. Inkaso spotřební daně z piva bude v roce 2019 na stabilní úrovni ve výši 4,8 mld. Kč. Komodita víno je dlouhodobě stabilním příjmem státního rozpočtu a v roce 2019 bude činit inkaso této daně 0,3 mld. Kč. V oblasti energetických daní je v roce 2019 očekáván příjem státního rozpočtu ve výši 2,7 mld. Kč. Daň z příjmů právnických osob V roce 2018 předpokládáme inkaso DPPO ve výši 113,6 mld. Kč. Meziročně tak dojde k mírnému poklesu inkasa. V roce 2018 se ve výhledu projevuje pozitivní dopad zavedení elektronické evidence tržeb, a to na úrovni státního rozpočtu ve výši cca 1,1 mld. Kč. V tomto roce však působí řada negativních vlivů - stejně jako v roce 2017 je na úrovni státního rozpočtu i v roce 2018 předpokládán negativní dopad existence rezolučního fondu ve výši -0,4 mld. Kč, dále dojde ke změně v oblasti odepisování majetku svěřeného územním samosprávným celkem do správy příspěvkové organizaci a v neposlední řadě bude mít pravděpodobně negativní vliv očekávané ukončení kurzových intervencí ČNB hlavně ve spojitosti se ziskovostí exportérů. V roce 2019 předpokládáme inkaso DPPO ve výši 114,8 mld. Kč. Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o 1,1 %, tj. o 1,2 mld. Kč. V roce 2019 se ve výhledu opět projevuje dopad zavedení elektronické evidence tržeb, tentokrát ve výši 1,9 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu
31
a taktéž negativní dopad existence rezolučního fondu a odepisování majetku svěřeného územním samosprávným celkem do správy příspěvkové organizaci. Daň z příjmů fyzických osob V roce 2018 je předpoklad odhadu celkového inkasa daně z příjmů fyzických osob ve výši cca 130,1 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu. Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je predikováno ve výši 112,0 mld. Kč a bude opět ovlivněno stejnými daňovými opatřeními jako v předchozím roce. Od roku 2017 dojde k dalšímu zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, což se na státním rozpočtu projeví negativně ve výši 0,9 mld. Kč. Naopak pozitivně bude na inkaso působit navyšování platů ve veřejné správě. Odhadované inkaso daně z přiznání fyzických osob za rok 2018 je ve výši 8,0 mld. Kč. V tomto roce lze předpokládat vyšší výnos u této daně z důvodu postupného zavádění elektronické evidence tržeb. Odhad pozitivního dopadu tohoto přijatého opatření se pohybuje na úrovní cca 2,7 mld. Kč (v tomto celkovém dopadu je započítán i negativní dopad z využití jednorázové slevy ve výši 0,8 mld. Kč). Negativně se zde promítne další zvýšení daňového zvýhodnění na děti, které bude účinné od roku 2017 (díky splatnosti daně se projeví až v inkasu roku 2018). Inkaso zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob je pro rok 2018 odhadováno na 10,1 mld. Kč. V roce 2019 je předpoklad odhadu celkového inkasa daně z příjmů fyzických osob ve výši cca 139,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu. Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je predikováno ve výši 118,8 mld. Kč a bude opět ovlivněno stejnými daňovými opatřeními jako v předchozím roce. Odhadované inkaso daně z přiznání fyzických osob za rok 2019 je ve výši 10,7 mld. Kč. I v tomto roce se očekává vyšší inkaso z důvodu postupného zavádění elektronické evidence tržeb. Odhad pozitivního dopadu tohoto přijatého opatření se pohybuje na úrovni cca 5,4 mld. Kč. Negativně se zde opět promítne zvýšení daňového zvýhodnění na děti od roku 2017. Inkaso zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob je pro rok 2019 odhadováno na 10,1 mld. Kč.
32
Daň z nabytí nemovitých věcí V letech 2017 - 2019 se nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně z nabytí nemovitých věcí. Inkaso pro rok 2017 je odhadováno na úrovni 11,6 mld. Kč, v letech 2018-2019 pak na úrovni 11,5 mld. Kč ročně, kdy je počítáno se stagnací realitního trhu. Odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření V letech 2017 - 2019 bude odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření na úrovni 1,9 mld. Kč ročně. Nejsou plánovány žádné legislativní změny, které by měly bezprostřední vliv na inkaso odvodu. Daň z hazardu Od roku 2017 se počítá se zavedením nové daně z hazardu, která nahradí stávající odvod z loterií. Celkové inkaso této nové daně v letech 2017 - 2019 je predikováno na úrovni státního rozpočtu ve výši 4,2 mld. Kč ročně. Poplatky za znečišťování životního prostředí Poplatky za uložení odpadů se týkají odvodů od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet (příjmy kapitoly Operace státních finančních aktiv) a jsou rozpočtovány ve výši 1,55 mld. Kč každoročně. Ostatní daně a poplatky Ostatní daně a poplatky jsou rozpočtovány ve výši 3,7 mld. Kč v roce 2017, ve výši 4,3 mld. Kč v roce 2018 a ve výši 4,2 mld. Kč v roce 2019. Jedná se zejména o příjmy z prodeje kolků, odvody nahrazující zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a příjmy ze správních poplatků. Součástí těchto příjmů jsou i poplatky na činnost správních úřadů (poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu a poplatky Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost za žádost o vydání povolení a udržovací poplatek podle atomového zákona). V souvislosti s přijetím novely horního zákona č. 89/2016 Sb. dochází k zásadním změnám při stanovení výše povinnosti úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů a ve způsobu rozdělování výnosu úhrad z vydobytých nerostů. Od roku 2017 jsou příjmy z těchto úhrad součástí daňových příjmů (týká se kapitol Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého báňského úřadu – celkem v roce 2017 částka 0,15 mld. Kč, v roce 2018 částka 0,7 mld. Kč a v roce 2019 částka 0,6 mld. Kč). Od roku 2017 je příjmem 33
státního rozpočtu v kapitole Ministerstva životního prostředí i část výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší (částka 27,5 mil. Kč každoročně).
7.2.2. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Tabulka č. 11 Příjmy z pojistného v letech 2013 - 2019 (v mld. Kč) ukazatel
2013 2014 2015 skutečnost skutečnost skutečnost
indexy v %
2016 rozpočet
2016 očekávaná skutečnost
2017 rozpočet
2018 výhled
2019 výhled
2017/ SR2016
2017/ oč.sk.2016
Příjmy z pojistného celkem
372,2
382,9
404,8
422,0
428,0
447,8
468,4
492,2
104,6
105,1
z toho: na důchodové pojištění
332,5
341,9
361,4
375,3
380,4
398,1
416,4
437,5
104,6
105,1
Výhled příjmů z pojistného na roky 2018 a 2019 se opírá o makroekonomickou predikci z července 2016, ve které se v meziročních odhadech vývoje mezd, platů a zaměstnanosti promítá vliv příznivých charakteristik vývoje ekonomiky, objemu mezd v hospodářství i rozpočtovaného objemu platů ve vládním sektoru v celém sledovaném období let 2016 - 2019. Predikce pojistného pro roky výhledu neuvažuje se změnami sazeb, úpravou vyměřovacích základů, ani se změnami stávající organizace rozpočtování příjmů v kapitolách zákonem určených správců pojistného. Za těchto předpokladů dosahuje odhad příjmů z povinných odvodů pojistného 468,4 mld. Kč v roce 2018 (meziroční nárůst proti příjmům rozpočtovaným pro rok 2017 o 4,6 %) a 492,2 mld. Kč v roce 2019 (meziroční nárůst o 5,1 %). Příjmy z pojistného se podílejí na celkových příjmech státního rozpočtu v obou letech výhledu z více než 39 %. Z odhadu celkových příjmů z pojistného připadá na příjmy z pojistného na důchodové pojištění včetně podílu na příslušenství 88,9 %. Tyto příjmy budou dostačující jen zčásti ke krytí rozpočtovaných výdajů na důchody a na správu důchodové služby. Při potvrzení výhledu příjmů a výdajů na důchodové pojištění na roky 2018 a 2019 lze odhadnout deficit hospodaření důchodového pojištění propočtený podle zákona o rozpočtových pravidlech na 21,9 mld. Kč v roce 2018 a pouze na 13,8 mld. Kč v roce 2019.
34
7.2.3. Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery Tabulka č. 12 Vývoj těchto příjmů v letech 2014 – 2019 je uveden v tabulce (v mil. Kč) 2014
2015
SR 2016
SR 2017
2018
2019
Nedaňové příjmy
41 956
38 594
24 412
16 101
15 819
15 700
Kapitálové příjmy
4 947
7 911
8 515
7 730
8 079
7 971
Přijaté transfery
11 625
12 477
11 740
14 608
10 067
10 068
Celkem
58 528
58 982
44 667
38 439
33 965
33 739
Poznámka: srovnatelně bez prostředků EU a FM a v kapitole MZe bez účetních operací v rámci PRV.
Ve srovnání s rokem 2016 dochází v roce 2017 k poklesu těchto příjmů o 6,2 mld. Kč. Tento vývoj ovlivnily některé mimořádné příjmy rozpočtované v roce 2016 (např. příjmy z kmitočtů v kapitole ČTÚ, mimořádné příjmy z finančního vypořádání), dále jsou rozpočtovány nižší odvody státních podniků do státního rozpočtu a nižší odvody přebytku z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu a nebo nemoci z povolání. Blíže je tato problematika uvedena ve Zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017. Pro léta 2017 až 2019 jsou v rámci těchto příjmů mj. rozpočtovány odvody prostředků ze státních podniků v působnosti Ministerstva obrany (částka 0,2 mld. Kč pro rok 2017 a 2018), Ministerstva zemědělství (částka 3,3 mld. Kč v roce 2017, částka 3 mld. Kč v roce 2018 i v roce 2019) a Ministerstva dopravy (60 mil. Kč v roce 2017, částka 100 mil. Kč v roce 2018 i v roce 2019). V kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu jsou rozpočtovány příjmy z dividend (Česká energetická přenosová soustava - ČEPS, a.s.) ve výši 0,4 mld. Kč každoročně v letech 2017 2019. V kapitole Ministerstva životního prostředí jsou zahrnuty mj. i příjmy z obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (částka 5,65 mld. Kč v roce 2017, částka 6,6 mld. Kč v roce 2018 a částka 6,5 mld. Kč v roce 2019). V kapitole Všeobecná pokladní správa jsou zahrnuty příjmy z privatizačních účtů na kompenzaci deficitu důchodového systému (v roce 2017 částka 14,54 mld. Kč, v letech 2018 a 2019 každoročně 10 mld. Kč). Zdrojem těchto příjmů by měly být dividendy ze společností s účastí státu a prostředky z účtu malé privatizace podle novely zákona č. 500/1990 Sb. V rámci nedaňových příjmů nejsou od roku 2017 rozpočtovány příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu a v kapitole Ministerstva životního prostředí (zahrnuty v daňových příjmech). 35
7.3. Predikce výdajů Tabulka č. 13 Vývoj celkových výdajů v letech 2013 - 2019 (v mld. Kč)
ukazatel
výdaje státního rozpočtu
skutečnost skutečnost skutečnost 2013 2014 2015 bez EU a bez EU a bez EU a FM FM FM
1 058,0
1 074,3
schválený výhled výhled rozpočet návrh návrh návrh 2016 2017 2018 2019 bez EU a bez EU a FM bez EU a FM bez EU a FM FM
1 103,8
1 156,4
1 211,3
1 242,4
1 267,2
Poznámka: bez prostředků EU a FM a v kapitole Ministerstva zemědělství bez účetních operací v rámci PRV.
7.3.1. Vybrané výdaje stanovené usnesením vlády a další vybrané výdaje, které byly promítnuty do návrhu výdajů kapitol v letech 2017 - 2019 V předloženém návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2017 a výhledu na léta 2018 a 2019 jsou obsaženy i výdaje dlouhodobějšího charakteru vyplývající z příslušných usnesení vlády a některé další výdaje (bez výdajů na výzkum, vývoj a inovace, bez sociálních výdajů a bez platů vč. příslušenství). Jedná se například o následující výdaje. Výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc pro léta 2017 2019 vychází z rozpočtu na tuto oblast, který byl schválen usnesením vlády č. 631/2016. Podle usnesení vlády č. 348/2015 jsou v rozpočtu kapitol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zdravotnictví rozpočtovány prostředky na pokračování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2016 - 2020. Výdaje kapitoly Úřad vlády ČR byly posíleny ve výhledu na léta 2018 a 2019 s určením na opravy a údržbu budovy sídla vlády (ročně 20 mil. Kč), dále výdaje na dotace v oblasti protidrogové politiky a na dotace v oblasti lidských práv (v letech 2017 až 2019 ročně o 20 mil. Kč). Výdaje kapitoly Bezpečnostní informační služby pro léta 2017-2019 zajišťují potřeby této kapitoly v návaznosti na nové bezpečnostní hrozby. V kapitole Ministerstva zahraničních věcí byly výdaje posíleny proti výhledu o částku 362,2 mil. Kč v roce 2017 na kurzové kompenzace. Výhled dále počítá s prostředky na pomoc uprchlíkům v Turecku (částka 242 mil. Kč pro rok 2017, částka 118 mil. Kč pro rok 2018 a 36
částka 22,5 mil. Kč pro rok 2019), dále s příspěvkem ČR do Česko-německého fondu budoucnosti pro další období (rok 2017 částka 50 mil. Kč, rok 2018 částka 75 mil. Kč, rok 2019 částka 75 mil. Kč). V rozpočtu je zahrnut opakovaný peněžní dar Kalifornské univerzitě do roku 2018 podle usnesení vlády č. 616/2015 (ročně 7,5 mil. Kč). Dále byly výdaje kapitoly posíleny v souvislosti s pomocí Sýrii v letech 2017-2019 (částky 50 mil. Kč, 60 mil. Kč a 45 mil. Kč), dále každoročně výdaje na provoz o 145 mil. Kč a příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary do zahraničí – každoročně o 84,7 mil. Kč. Zvýšení prostředků směřuje i na projekty ekonomické diplomacie a na náhrady pracovníků v zahraničí. Pro rok 2017 byly výdaje posíleny zejména na zajištění bezpečnosti zastupitelských úřadů, na konzulární službu a na rekonstrukce zastupitelských úřadů (196 mil. Kč). Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou rozpočtovány v letech 2017 - 2019 ve výši 52,5 mld. Kč pro rok 2017 (rok 2016 částka 47,8 mld. Kč), ve výši 57,8 mld. Kč pro rok 2018 a ve výši 62,6 mld. Kč pro rok 2019. Podíl těchto výdajů na HDP (dle makroekonomické predikce z července 2016) činí cca 1,08 % až 1,2 %. V kapitole Ministerstva financí je rozpočtován převod části agendy majetkové újmy peněžních ústavů z kapitoly Všeobecná pokladní správa do kapitoly Ministerstva financí (úhrada za činnost mandatáře ČSOB, a.s. v částkách 67 mil. Kč, 64 mil. Kč a 61,8 mil. Kč v letech 2017 2019). Výdaje kapitoly byly posíleny oproti výhledu na investice a opravy o 110 mil. Kč ročně, na zavedení účtenkové loterie EET (95 mil. Kč ročně) a pro GFŘ na provozní výdaje v souvislosti s dislokací finanční správy v budově Kongresového centra Praha částka 30 mil. Kč ročně. V kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí byly mj. zvýšeny výdaje o 116 mil. Kč ročně na provoz ČSSZ, dále na investiční dotace (program 113 310 Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb) o 100 mil. Kč ročně. Výdaje na neinvestiční nedávkové transfery (bez prostředků EU a FM) se rozpočtují ve výši 11,1 mld. Kč v roce 2017 a výši 10,9 mld. Kč každoročně v letech 2018 a 2019. Z uvedeného objemu připadá na transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách částka téměř 8,6 mld. Kč v každém roce. Dále na transfery na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí připadá částka 1,1 mld. Kč ročně a na státní příspěvek na výkon pěstounské péče se rozpočtuje částka 0,56 mld. Kč v roce 2017 a částka 0,48 mld. Kč každoročně v letech 2018 a 2019. Zvýšeny byly výdaje na sociální služby (700 mil. Kč ročně) a výdaje na příspěvek na výkon sociální práce (200 mil. Kč ročně). 37
Výdaje kapitoly Ministerstva vnitra pro léta 2017 - 2019 obsahují mj. i prostředky na investiční dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí (ročně 350 mil. Kč) a posílení výdajů na zajištění bezpečnosti státu dohodnuté při přípravě rozpočtu na rok 2016 ve výši 1,1 mld. Kč. Prostředky kapitoly byly zvýšeny oproti výhledu na investice zejména pro Policii ČR a HZS (v roce 2017 o 560 mil. Kč, v letech 2018 a 2019 o 340 mil. Kč ročně). Další prostředky jsou směrovány na zajištění agendy občanských průkazů se strojově čitelnými údaji a s čipem (částka 250 mil. Kč v roce 2017 a částky 140 mil. Kč v letech 2018 a 2019) a na boj proti terorismu. Jednorázové zvýšení v roce 2017 se týká zakoupení lince pro provoz informačního systému datových schránek podle usnesení vlády č. 676/2016 (částka 189 mil. Kč). Pro rok 2017 byly posíleny i kapitálové výdaje na zateplení budov v programu Zelená úsporám (200 mil. Kč). V kapitole Ministerstva životního prostředí jsou mj. rozpočtovány v návaznosti na příjmy z prodeje emisních povolenek (viz část 7.2.3.) výdaje v poloviční výši těchto rozpočtovaných objemů. Druhá polovina je rozpočtována v kapitole MPO na podporu obnovitelných zdrojů energie. Pro rok 2017 jsou rozpočtovány prostředky na boj se suchem (70 mil. Kč) a příspěvek mezinárodní organizaci EUMETSAT (30 mil. Kč). V kapitole Ministerstva pro místní rozvoj byly posíleny pro rok 2017 výdaje na podporu cestovního ruchu, podporu bydlení, podporu regionálního rozvoje o 0,35 mld. Kč a o 0,35 mld. Kč na zajištění Monitorovacího systému (ESF) a systému pro administraci a zadávání veřejných zakázek (NEN). Výdaje byly zvýšeny o 1 mld. Kč v roce 2017 na spolufinancování IROP a o 100 mil. Kč ročně na příspěvek Centru regionálního rozvoje. V kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu je uvažováno pro léta 2017 až 2019 s dotacemi na obnovitelné zdroje energie ve výši 25,1 mld. Kč pro rok 2017 a ve výši 25,8 mld. Kč v každém roce výhledu. Pro rok 2017 jsou rozpočtovány výdaje na zajištění účasti České republiky na Mezinárodní specializované výstavě Astana EXPO 2017 (88 mil. Kč), na zvýšení podpory průmyslových zón vč. brownfieldů (+282 mil. Kč) a na účast ČR ve Středoevropském fondu fondů (85 mil. Kč). Dále se počítá s každoročním posílením výdajů na provoz a investice (85 mil. Kč). Součástí rozpočtu kapitoly od roku 2017 jsou podle atomového zákona i výdaje kryté z jaderného účtu pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (částka 523,1 mil. Kč v roce 2017, částka 537,7 mil. Kč v roce 2018 a částka 524,6 mil. Kč v roce 2019). 38
V kapitole Ministerstva dopravy jsou rozpočtovány výdaje na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši 7,4 mld. Kč v roce 2017 a v letech 2018 a 2019 každoročně 7,3 mld. Kč, z toho pro kraje a hl. m. Prahu 2,8 mld. Kč ročně. Dále je rozpočtována dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury (bez prostředků z EU) ve výši 21,6 mld. Kč pro rok 2017 a v částkách 21,3 mld. Kč a 22,3 mld. Kč pro léta 2018 a 2019. Rozpočet obsahuje i výdaje na dopady kompenzace slev jízdného ve veřejné osobní dopravě (0,26 mld. Kč každoročně) a dále na kosmické projekty ESA v roce 2017 částka 0,4 mld. Kč a v letech 2018 a 2019 každoročně ve výši 0,2 mld. Kč. V kapitole Český telekomunikační úřad jsou zabezpečeny prostředky na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence pro Českou poštu, s.p. (částka 0,7 mld. Kč pro rok 2017, částka 0,45 mld. Kč pro léta 2018 a 2019). V kapitole Ministerstva zemědělství jsou mj. obsaženy výdaje na spolufinancování Programu rozvoje venkova ve výši 4,5 mld. Kč v roce 2017 a výši 2,3 mld. Kč a 2,4 mld. Kč pro léta 2018 a 2019. Součástí rozpočtu pro rok 2017 jsou i prostředky na řešení krize ceny mléka a na podporu živočišné výroby. V kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou zajištěny prostředky podle usnesení vlády č. 743/2014 na konání Kontinentálního poháru v atletice v roce 2018 (částka 20 mil. Kč v roce 2017 i v roce 2018). Oproti výhledu byly posíleny výdaje na podporu činností v oblasti sportu (navýšení v jednotlivých letech: částka 1,7 mld. Kč pro rok 2017, částka 1,67 mld. Kč pro rok 2018 i pro rok 2019). Výdaje kapitoly byly dále zvýšeny v oblasti regionálního školství v návaznosti na zavedení povinného posledního ročníku docházky do mateřské školy a očekávaného nárůstu počtu dětí a žáků, na podporu společného vzdělávání, na pokrytí nárůstu platů u soukromých a církevních škol, na snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů MŠ a ředitelů malotřídních ZŠ, na projekty vytvářející nové výukové kapacity mateřských a základních škol zřizovaných obcemi, zejména v oblastech s dlouhodobým nárůstem dětí nebo žáků z nové bytové výstavby nebo mateřských škol a základních škol zřizovaných svazky obcí v lokalitách s nedostačující dostupností předškolního a základního vzdělávání. Zvýšeny byly i výdaje pro vysoké školy, mj. i pro lékařské a pedagogické fakulty. V kapitole Ministerstva kultury je rozpočtován příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností v návaznosti na zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ve výši 1 300,3 mil. Kč pro rok 2017, ve výši 39
1 228 mil. Kč pro rok 2018 a ve výši 1 155,8 mil. Kč pro rok 2019. Dále rozpočet kapitoly obsahuje prostředky na finanční náhrady poskytované církvím podle výše citovaného zákona (pro rok 2017 částka 2 066,4 mil. Kč, pro rok 2018 částka 2 107,8 mil. Kč a pro rok 2019 částka 2 149,9 mil. Kč). Rozpočet na rok 2017 obsahuje i prostředky na financování Programu péče o Národní kulturní poklad ve výši 1 mld. Kč. Pro léta 2018 a 2019 se rovněž rozpočtuje na tento účel každoročně částka 1 mld. Kč (o tuto částku byly zvýšeny výdaje kapitoly). Dotace na filmové pobídky v letech 2017 až 2019 činí 800 mil. Kč ročně. Na investice pro obnovu kulturních památek směřuje dalších 100 mil. Kč ročně (zvýšení oproti výhledu). Zvýšeny byly i výdaje na podporu živého umění (program státní podpory profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů – 60 mil. Kč ročně a pro kulturní aktivity – 40 mil. Kč ročně). Rozpočet obsahuje i prostředky pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (20 mil. Kč každoročně). V kapitole Ministerstva zdravotnictví byly oproti výhledu zvýšeny výdaje na programy ochrany veřejného zdraví 50 mil. Kč ročně, v roce 2017 byly zvýšeny výdaje na české spolufinancování programů EU o 200 mil. Kč. V kapitole Ministerstva spravedlnosti jsou rozpočtovány příjmy a výdaje ve výši 71 mil. Kč na problematiku poštovného (sleva poskytovaná Českou poštou, a.s. na příjmový účet Ústředí Ministerstva spravedlnosti) ve všech letech. Součástí rozpočtu jsou i aktualizované výdaje na výstavbu justičního areálu Krajského soudu v Ústí nad Labem (rok 2017 částka 50 mil. Kč, rok 2018 částka 156 mil. Kč, rok 2019 částka 400 mil. Kč). Provoz a investice ve Vězeňské službě byly posíleny oproti výhledu o 330,5 mil. Kč ročně. Ve výdajích kapitoly jsou zajištěny výdaje podle usnesení vlády č. 554/2015 k zajištění finančních prostředků na pořízení a provoz elektronického monitorovacího systému na trestní justici. Výdaje kapitoly Český báňský úřad byly zvýšeny o částku 5 mil. Kč v roce 2017 a o částku 15 mil. Kč v roce 2018 na nový informační systém v návaznosti na horní zákon a v roce 2017 o 8,7 mil. Kč na nové rozvody a výměnu oken. Výdaje kapitoly Ústav pro studium totalitních režimů byly zvýšeny v roce 2017 o 100 mil. Kč na obnovu pláště budovy. Výdaje kapitoly Ústavní soud byly zvýšeny v roce 2017 o částku 70 mil. Kč na opravy a revitalizaci budovy Ústavního soudu.
40
Výdaje kapitoly Správa státních hmotných rezerv byly zvýšeny na ochraňování zásob a na pořízení strategických zásob o 160 mil. Kč v roce 2017 a o 120 mil. Kč ročně v letech 2018 a 2019. Podle usnesení rozpočtového výboru č. 264/2015 jsou rozpočtovány v kapitole Nejvyšší kontrolní úřad prostředky na výstavbu sídla úřadu ve výši 121 mil. Kč v roce 2018 a ve výši 306 mil. Kč v roce 2019. V kapitole Operace státních finančních aktiv nejsou od roku 2017 rozpočtovány v souladu s atomovým zákonem výdaje z jaderného účtu na zajištění činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (částka 523,1 mil. Kč v roce 2017, částka 537,7 mil. Kč v roce 2018 a částka 524,6 mil. Kč v roce 2019). Prostředky jsou zahrnuty v rozpočtu kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. V kapitole Všeobecná pokladní správa se mj. rozpočtují výdaje:
v letech 2017 - 2019 výdaje na datové schránky ve výši 605 mil. Kč ročně a na pozemkové úpravy ve výši 700 mil. Kč ročně,
v souladu s rozpočtovým výhledem, obdobně jako v minulých letech, jsou rozpočtovány prostředky pro neziskové organizace Český svaz bojovníků za svobodu, Konfederace politických vězňů, Masarykovo demokratické hnutí, Sdružení bývalých politických vězňů a Ústav T.G.M. v celkové výši 16,65 mil. Kč ročně,
na zajištění průběhu voleb jsou rozpočtovány prostředky ve výši 691 mil. Kč pro rok 2017 (volby do PSP, příprava volby prezidenta republiky, doplňovací a opakované volby do Senátu a do zastupitelstev obcí), ve výši 1 038 mil. Kč pro rok 2018 (volba prezidenta republiky, řádné volby do Senátu, volby do zastupitelstev obcí, doplňovací a opakované volby do Senátu a do zastupitelstev obcí) a 529 mil. Kč pro 2019 (volby do Evropského parlamentu, doplňovací a opakované volby do Senátu a do zastupitelstev obcí),
na úhradu volebních nákladů politickým stranám částka 674 mil. Kč pro rok 2017 a částka 126 mil. Kč pro rok 2019, na příspěvky politickým stranám částka 546 mil. Kč pro rok 2017, částka 569 mil. Kč pro rok 2018 i pro rok 2019,
na podporu exportu pro ČEB, a.s. pro EGAP, a.s. jsou rozpočtovány výdaje uvedené v následující tabulce:
41
Tabulka č. 14 Výdaje na podporu exportu 2013 – 2019 (v Kč) Skutečnost 2013
Skutečnost 2014
1 169 867 280
1 769 916 829
0
1 270 000 000
1 330 000 000
910 000 000
850 000 000
Navýšení základního kapitálu České exportní banky, a.s.
0
0
0
1 000 000 000
1 000 000 000
1 000 000 000
1 000 000 000
Dotace na podporu exportu - doplnění pojistných fondů EGAP, a.s.
1 500 000 000
1 250 000 000
0
2 200 000 000
2 800 000 000
2 800 000 000
200 000 000
0
0
0
250 000 000
250 000 000
250 000 000
250 000 000
Výdaj Dotace na podporu exportu - Česká exportní banka,a.s.
Dorovnání úrokových rozdílů u vývozních úvěrů EGAP, a.s. - zvýšení základního kapitálu Celkem
Skutečnost 2015
SR 2016
2017
2018
2019
2 775 000 000 2 669 867 280 3 019 916 829 2 775 000 000 4 720 000 000 5 380 000 000 4 960 000 000 2 300 000 000
finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy jsou rozpočtovány ve výši 10 237 mil. Kč pro rok 2017, ve výši 10 734 mil. Kč pro rok 2018 a ve výši 11 252 mil. Kč pro rok 2019 (rozpočet na rok 2016 činí 9 421 mil. Kč). V jejich rozpočtu je obsažena každoroční valorizace příspěvku na výkon státní správy o 5 %. Kromě toho jsou v rozpočtu obsaženy prostředky ve výši 350 mil. Kč ročně na výkon funkce veřejného opatrovníka,
na programové financování je vyčleněna částka 745 mil. Kč pro rok 2017 a částky 605 mil. Kč pro roky 2018 i 2019. V rozpočtu se počítá i s pokračováním podprogramu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, s majetkovým vypořádáním pozemků pod silnicemi II. a III. třídy podle usnesení vlády č. 508/2016 (ročně 45 mil. Kč) a s prostředky na dořešení podmínek pro výkon státní správy vykonávané obcí s rozšířenou působností Brandýs nad Labem – Stará Boleslav podle usnesení vlády č. 717/2015 (pro rok 2017 částka 26 mil. Kč).
7.3.2. Mandatorní sociální výdaje Aktualizace schváleného výhledu na rok 2018 a návrh výhledu na rok 2019 vychází z legislativních a metodických úprav, které byly promítnuty již do odhadů jednotlivých výdajových položek v návrhu státního rozpočtu na rok 2017 spolu se zohledněním vlivu predikcí makroekonomických ukazatelů v roce 2016. Do návrhu rozpočtového výhledu na roky 2018 a 2019 byla promítnuta již účinná úprava valorizace příspěvku na péči o 10 %, zvýšení platby za státní pojištěnce i valorizace důchodů k 1. lednu běžného roku.
42
Odhad výdajů sledovaného souboru sociálních výdajů na rok 2018 je ve výhledu zapracován v celkové částce 640,3 mld. Kč a na celkových výdajích státního rozpočtu bez EU a FM se podílí 51,5 %. Návrh výdajů na rok 2018 je oproti schválenému střednědobému výhledu vyšší o 2,2 mld. Kč. Odhad výdajů na jednotlivé dávkové tituly byl zpřesněn podle jednotlivých výdajových položek na základě očekávané skutečnosti roku 2016 a návrhu rozpočtu na rok 2017. V absolutním vyjádření nejvyšší zvýšení oproti návrhu rozpočtu na rok 2017 vykazují v roce 2018 již tradičně výdaje na dávky důchodového pojištění a jsou vyšší o 16,7 mld. Kč, což znamená navýšení o 4,0 procentního bodu. V tomto navýšení je zohledněna jak valorizace důchodů, tak i mezigenerační obměna důchodců a s tím související zvyšování průměrné výše důchodu, dále pak postupný nárůst příjemců důchodů. Odhad celkových výdajů na sociální transfery a služby zaměstnanosti je ve výhledu na rok 2019 zapracován v celkové výši 655,3 mld. Kč s meziročním tempem růstu 2,4 % a v absolutním vyjádření jsou výdaje roku 2019 oproti roku 2018 vyšší o 15,1 mld. Kč, což představuje 51,7 % celkových výdajů státního rozpočtu bez prostředků EU a FM. Z celkových výdajů činí výdaje na sociální dávky 571,5 mld. Kč, což je 87,2 % sociálních transferů obyvatelstvu. Jejich tempo růstu je o 0,3 procentního bodu vyšší, než tempo růstu všech sociálních transferů.
43
Tabulka č. 15 Přehled výhledu sociálních mandatorních výdajů podle jednotlivých výdajových segmentů (v mil. Kč) Skutečnost 2013
Ukazatel v mil. Kč
I. I.1 I.2 I.3 I.4 I.5 I.6 I.7 I.8 I.9 I.10 II. III. I. až III. IV. V. VI. VI.1 VI.2 I. až VI.
Výdaje na sociální dávky Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Úrazové pojištění Státní sociální podpora a pěstounská péče Podpory v nezaměstnanosti Dávky pomoci ve hmotné nouzi Dávky pro zdravotně postižené Příspěvek na péči v sociálních službách Zvláštní dávky ozbrojených sborů Ostatní dávky povahy soc. zabezpečení Odškodnění a náhrady obyvatelstvu Náhrady mezd - ochrana zaměstnanců Mandatorní peněžní transfery fyz. osobám celkem Příspěvek na penzijní připojištění Platba do veřejného zdravotního pojištění Sociální dotace a příspěvky zaměstnavatelům Podpora zaměstnávání zdravotně postižených osob Příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace Mandatorní sociální výdaje celkem )
Aktivní politika zaměstnanosti (služby) * VII. I. až VII. Sociální výdaje a služby zaměstnanosti celkem *) nezahrnuje prostředky z EU a finančních mechanismů
Skutečnost 2014
Skutečnost 2015
SR 2016
Očekávaná skutečnost 2016
Návrh SR 2017
Návrh výhledu 2018
Návrh výhledu 2019
Index v %
490 293 382 773 20 350 0 37 891 9 675 10 570 1 940 19 589 7 503 2 970 333 491 596 6 690 53 676 4 526 3 670 856 556 488
496 966 386 150 22 283 0 38 070 9 280 11 352 1 944 20 442 7 443 2 815 392 498 173 6 888 59 867 4 763 4 019 744 569 691
507 494 395 507 24 325 0 38 253 8 303 10 592 1 976 21 213 7 323 2 735 229 508 458 6 817 60 944 4 962 4 320 642 581 181
1 517 055 401 268 24 728 0 40 140 7 500 11 685 2 200 21 820 7 710 4 798 400 518 253 7 200 63 058 5 500 4 700 800 594 011
2 517 285 400 606 26 568 0 38 968 8 200 10 063 2 091 23 200 7 587 2 671 400 518 356 7 100 62 558 5 500 4 700 800 593 614
3 537 364 416 453 27 540 0 40 800 8 800 10 078 2 350 23 800 7 539 4 722 400 538 486 7 300 66 354 5 600 4 900 700 617 740
4 556 631 433 166 28 647 0 41 250 8 800 10 559 2 400 24 200 7 605 4 719 400 557 750 7 400 66 354 5 750 5 100 650 637 254
5 571 516 446 126 29 555 0 41 600 8 800 10 759 2 500 24 500 7 672 4 724 400 572 640 7 400 66 354 5 950 5 300 650 652 344
3/2 103,9 104,0 103,7 0,0 104,7 107,3 100,1 112,4 102,6 99,4 200,0 107,6 100,0 103,9 102,8 106,1 101,8 104,3 87,5 104,1
4/3 103,6 104,0 104,0 0,0 101,1 100,0 104,8 102,1 101,7 100,9 100,0 99,6 100,0 103,6 101,4 100,0 102,7 104,1 92,9 103,2
5/4 102,7 103,0 103,2 0,0 100,8 100,0 101,9 104,2 101,2 100,9 100,0 100,7 100,0 102,7 100,0 100,0 103,5 103,9 100,0 102,4
1 538 558 026
1 535 571 226
2 095 583 276
2 380 596 391
2 380 595 994
1 977 619 717
3 000 640 254
3 000 655 344
83,1 104,0
151,7 103,3
100,0 102,4
44
7.3.3. Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU Tabulka č. 16 Odvody vlastních zdrojů EU v letech 2013 – 2019 v (mld. Kč) ukazatel odvody prostředků určených k úhradě vlastních zdrojů EU
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
skut.
skut.
skut.
rozpočet
návrh
výhled
výhled
37,2
39,0
35,7
40,5
37,5
39,5
40,0
Pro přípravu návrhu rozpočtového výhledu na roky 2018 – 2019 byla na vlastní zdroje EU placené ze státního rozpočtu (tj. na zdroj dle DPH, zdroj dle HND, korekce UK a hrubé snížení zdrojů dle HND) použita následující východiska:
odhad výše vlastních zdrojů Unie vychází z aktuálních stropů plateb schváleného finančního rámce EU na roky 2014 - 2020 a ze systému vlastních zdrojů, který byl schválen rozhodnutím Rady č. 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014,
výše příjmů rozpočtu EU v letech 2018 - 2019 se bude pohybovat na úrovni celkových plateb aktuálního finančního rámce;
výše vlastních zdrojů EU hrazených z národních rozpočtů všech členských zemí EU pokrývá v uvedeném období cca 85 % celkové výše příjmů rozpočtu EU;
7.3.4. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci V platové oblasti střednědobého rozpočtu na roky 2018 a 2019 není v současné době uvažováno s meziročním plošným nárůstem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci (ostatní osobní náklady). Střednědobé rozpočty v sobě nezahrnují prostředky spolufinancování z nadnárodních zdrojů (EU/FM), neboť ty jsou rozpočtovány pouze ročně. Ve střednědobém výhledu na rok 2018 dochází k meziročnímu nárůstu objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci bez započtení prostředků EU/FM o 0,43 mld. Kč, (navýšení personální kapacity o 1 285 míst) z čehož 0,20 mld. Kč tvoří dopad navýšení prostředků na platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů, jejichž platy se odvíjí od platové základny stanovené zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů. Růst platové základny oproti platové základně 45
roku 2017 je odhadován u soudců a státních zástupců ve výši 3 % a u ostatních ústavních činitelů ve výši 5,1 %. Odhad bude zpřesněn při přípravě rozpočtu na rok 2018 podle aktuální úrovně
průměrné
nominální
měsíční
mzdy
fyzických
osob
(přepočtené
počty)
v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (tj. rok 2016), od které se výpočet základny pro platy ústavních činitelů, soudců a státních zástupců odvíjí. Dalšími významnými vlivy jsou zahrnutí výdajů ve výši 0,15 mld. Kč a 1 000 míst vojáků z povolání u Ministerstva obrany v rámci Koncepce výstavby Armády ČR, zahrnutí výdajů ve výši 0,17 mld. Kč a navýšení 284 míst u celní správy v souvislosti s rozšířením kompetencí v oblasti trestního řízení a elektronické evidence tržeb, zahrnutí výdajů ve výši 0,05 mld. Kč u Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na odchodné poslanců a 0,01 mld. Kč u Senátu Parlamentu ČR na odchodné senátorů. Záporně se v rozpočtu projevují především korekce národního podílu financování v oblasti administrace či realizace projektů EU/FM a časově omezené vlivy z předcházejících let. Ve střednědobém výhledu na rok 2019 dochází k meziročnímu nárůstu objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci o 0,12 mld. Kč a poklesu personální kapacity o 5 míst. Mezi nejvýraznější vlivy patří navýšení prostředků na platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů ve výši 0,19 mld. Kč, kdy růst platové základny oproti platové základně roku 2018 je odhadován u soudců a státních zástupců i u ostatních ústavních činitelů o 3 % (přesnou výši bude možno stanovit až při přípravě rozpočtu na rok 2019), dále odpočet 0,05 mld. Kč na odchodné poslanců v kapitole Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a odpočet 0,01 mld. Kč na odchodné pro senátory v kapitole Senát Parlamentu ČR. V oblasti personálních kapacit se negativně projevuje odpočet 4 časově omezených míst ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost a 1 časově omezeného místa v Ministerstvu zahraničních věcí (ECOSOC, New York). Souhrnné údaje o vývoji objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci, počtu míst a průměrném platu demonstruje následující tabulka. Detailnější přehled v členění podle kapitol státního rozpočtu pak uvádí Tabulka č. 6 v příloze k této dokumentaci.
46
Tabulka č. 17 Vývoj objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci, počtu míst a průměrných platů v OSS a PO v letech 2013 – 2019 OSS a PO celkem
Rozpočet 2013 2
Prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci celkem (mil. Kč) Počet míst celkem
Rozpočet 2014
Rozpočet 2015
3
4
Rozpočet 2016 5
Návrh rozpočtu 2017
Rozdíl
Výhled 2018
Rozdíl
6
7=6-5
8
9=8-6
Výhled 2019
Rozdíl
10
11=10-8
126 681
131 008
137 547
147 267
159 443
12 176 159 870
427
159 995
125
421 679
421 398
421 274
433 120
439 856
6 736 441 141
1 285
441 136
-5
23 810 24 602 Pozn.: údaje nezahrnují prostředky spolufinancování EU/FM
25 812
26 957
28 786
-36
28 759
9
Průměrný plat celkem (Kč)
1 829
28 750
7.3.5. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace Prostředky v této oblasti jsou rozpočtovány ve výši 40,2 mld. Kč (z toho ve výši 32,8 mld. Kč bez EU) v roce 2017, ve výši 35 mld. Kč (bez EU) v roce 2018 a 34,5 mld. Kč (bez EU) v roce 2019. Zvýšení celkového objemu podpory proti předchozímu roku je způsobeno výrazným posílením výdajů na výzkum, vývoj a inovace v národní části ve smyslu usnesení vlády č. 477/2016, kterým vláda schválila návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2017 se střednědobým výhledem na léta 2018 a 2019 a dlouhodobým výhledem do roku 2021, předložený Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Jedním ze zásadních důvodů pro výrazné zvyšování národní části podpory výzkumu, vývoje a inovací je příprava na udržení celého systému výzkumu, vývoje a inovací v době, kdy bude závislý pouze na národních zdrojích. Výši výdajů na výzkum a vývoj v členění na financované z národních zdrojů a kryté zahraničními zdroji ukazuje následující tabulka. Rovněž je uveden podíl celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace na hrubém domácím produktu.
47
Tabulka č. 18 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace 2013 – 2019 (v mld. Kč)
ukazatel
celkem vč. zahraničních zdrojů
2013 skut.
2014 skut.
2015 skut.
2016 2017 rozpočet návrh
2018 2019 výhled výhled bez zahr. bez zahr. zdrojů zdrojů
39,8
40,6
42,0
35,7
40,2
35,0
34,5
26,7
27,3
27,8
29,1
32,8
35,0
34,5
a) institucionální podpora
13,8
14,3
14,5
14,7
16,5
17,6
16,9
b) účelová podpora
12,9
13,0
13,3
14,4
16,3
17,4
17,6
2. kryté zahraničními zdroji
13,1
13,3
14,2
6,6
7,4
0,0
0,0
podíl celkových výdajů na HDP v %
0,97
0,94
0,92
0,76
0,83
0,70
0,66
v tom: 1. národní zdroje celkem
7.4. Předpokládaný způsob financování deficitu V předloženém střednědobém výhledu státního rozpočtu se předpokládá, že schodky státního rozpočtu budou vypořádány emisemi státních dluhopisů na finančních trzích a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv.
8. Základní ukazatele státních fondů ve střednědobém výhledu Státní fondy jsou samostatné právnické osoby zřízené příslušnými zákony. Střednědobý výhled státních fondů obsahuje očekávané příjmy a výdaje státních fondů na rok, na který je předkládán návrh státního rozpočtu a na dva roky bezprostředně následující po tomto roce. V České republice jsou zřízeny následující státní fondy.
Státní fond dopravní infrastruktury
Státní zemědělský intervenční fond
Státní fond kinematografie
Státní fond kultury České republiky
Státní fond rozvoje bydlení
Státní fond životního prostředí České republiky
48
8.1. Státní fond dopravní infrastruktury Návrh rozpočtu na rok 2017 i na oba následující roky střednědobého výhledu jsou sestaveny jako vyrovnané. Celkové příjmy a výdaje jsou pro rok 2017 rozpočtovány ve výši 68,5 mld. Kč a pro roky 2018 a 2019 ve výši 49 mld. Kč, resp. 50 mld. Kč. Hlavní zdroje příjmů v návrhu na rok 2017 tvoří spotřební daň z minerálních olejů ve výši 7,8 mld. Kč, silniční daň ve výši 5,9 mld. Kč, poplatek za užívání dálnic a rychlostních silnic ve výši 4,5 mld. Kč a mýtné ve výši 9,2 mld. Kč. Přijaté transfery (dotace) jsou v návrhu na rok 2017 rozpočtovány v celkové výši 41,1 mld. Kč, z toho dotace ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva dopravy určené na společné programy EU a ČR ve výši 19,5 mld. Kč. Dotace ze státního rozpočtu určené na krytí deficitu jsou pro rok 2017 stanoveny ve výši 21,6 mld. Kč, ve výši 21,3 mld. Kč v roce 2018 a ve výši 22,3 mld. Kč v roce 2019. Na výdajové straně v roce 2017 z celkových výdajů ve výši 68,5 mld. Kč tvoří rozhodující část výdaje určené na výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu silnic, dálnic, celostátních i regionálních drah, na výstavbu a modernizaci vodních cest a na příspěvkové programy. Výdaje na roky 2018 a 2019 jsou rozpočtovány ve výši 49 mld. Kč, resp. 50 mld. Kč, které neosahují prostředky EU a FM (promítají se až při přípravě ročního rozpočtu). Tabulka č. 19 Státní fond dopravní infrastruktury (v Kč) UKAZATEL PŘÍJMY CELKEM z toho dotace ze státního rozpočtu z kapitoly MD na společné programy (projekty) EU a ČR dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu VÝDAJE CELKEM
2017
2018
68 480 318 000
2019
49 000 000 000
50 000 000 000
21 600 000 000
21 300 000 000
22 300 000 000
68 480 318 000
49 000 000 000
50 000 000 000
0
0
0
19 480 318 000
Saldo příjmů a výdajů
8.2. Státní zemědělský intervenční fond V návrhu příjmů rozpočtu na rok 2017 v celkové výši 37,8 mld. Kč tvoří nejvýznamnější příjmovou položku dotace na Společnou zemědělskou politiku z kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši 35,3 mld. Kč. Součástí příjmů fondu je i dotace ze státního rozpočtu na činnost a ostatní dotace ve výši 1,9 mld. Kč. Celkové přijaté transfery ze státního
49
rozpočtu tak činí 37,2 mld. Kč. Celkové výdaje fondu na rok 2017 jsou rozpočtovány ve výši 37,6 mld. Kč. Fond provádí administraci řady podpor, které jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány. Jedná se zejména o přímé platby, opatření Společné organizace trhu (finanční podpory, vývozní subvence, dotace, intervenční nákupy aj.) a další výdaje spojené s účastí v Programu rozvoje venkova. V letech střednědobého výhledu se předpokládají příjmy ve výši 5 400 mil. Kč a výdaje ve výši 5 403 mil. Kč v roce 2018 a ve výši 5 403 mil. Kč v roce 2019 na straně příjmů i výdajů fondu. Výdaje na léta 2018 a 2019 neobsahují prostředky EU a FM (promítají se až při přípravě ročního rozpočtu). Tabulka č. 20 Státní zemědělský intervenční fond (v Kč) UKAZATEL PŘÍJMY CELKEM z toho dotace ze státního rozpočtu z kapitoly Mze dotace ze státního rozpočtu na činnost a ostatní dotace VÝDAJE CELKEM Saldo příjmů a výdajů
2017
2018
2019
37 775 517 000
5 399 818 000
5 403 218 000
35 290 918 000
3 198 958 000
3 198 958 000
1 940 000 000
1 940 000 000
1 940 000 000
37 640 332 000
5 403 218 000
5 403 218 000
135 185 000
-3 400 000
0
8.3. Státní fond kinematografie Příjmy Státního fondu kinematografie pro rok 2017 jsou rozpočtovány ve výši 1 265,3 mil. Kč. Z vlastních příjmů fondu tvoří největší část příjmy od provozovatelů televizního vysílání, příjmy z poskytování licencí k užití filmů, k nimž fond vykonává práva výrobce, příjmy od pořadatelů kinematografických představení a příjmy od provozovatelů převzatého vysílání. Celková výše dotace ze státního rozpočtu na rok 2017 je pro fond určena ve výši 990,4 mil. Kč, z toho dotace na filmové pobídky činí 800 mil. Kč. Výdaje pro rok 2017 jsou navrhovány rovněž ve výši 1 265,3 mil. Kč, rozpočet je navrhovaný jako vyrovnaný. Výdaje jsou určeny především na poskytování podpor projektů v oblasti kinematografie a podporu filmových pobídek. V roce 2018 jsou Státním fondem kinematografie plánovány příjmy i výdaje ve výši 1 232,4 mil. Kč a v roce 2019 pak příjmy i výdaje rovněž ve výši 1 232,4 mil. Kč. 50
Tabulka č. 21 Státní fond kinematografie (v Kč) UKAZATEL PŘÍJMY CELKEM z toho dotace ze státního rozpočtu VÝDAJE CELKEM
2017
2018
2019
1 265 258 038
1 232 358 038
1 232 358 038
990 358 038
990 358 038
990 358 038
1 265 258 038
1 232 358 038
1 232 358 038
0
0
0
Saldo příjmů a výdajů
8.4. Státní fond kultury České republiky Celkové příjmy fondu jsou na rok 2017 rozpočtovány ve výši 63,8 mil. Kč. Hlavní příjmy v roce 2017 i v následujících letech tvoří výnosy z reklam vysílaných na ČT2 v předpokládané výši 27,5 mil. Kč a příjmy z pronájmu nemovitostí ve výši 32 mil. Kč. Výdaje fondu pro rok 2017 jsou rozpočtovány ve výši 52,6 mil. Kč. Největší výdajové položky představují zákonem stanovené podpory poskytované na projekty v oblasti kultury v předpokládané výši 20 mil. Kč a technické zhodnocení objektů U Hybernů a Národního domu Vinohrady v Praze v předpokládané výši 7 mil. Kč. Rozpočty na rok 2017 i léta výhledu 2018 a 2019 jsou navrhovány jako přebytkové. Příjmy jsou na rok 2018 stanoveny ve výši 62 mil. Kč a výdaje ve výši 52,48 mil. Kč, na rok 2019 jsou příjmy rovněž rozpočtovány ve výši 62 mil. Kč a výdaje ve výši 52,45 mil. Kč. Tabulka č. 22 Státní fond kultury ČR (v Kč) UKAZATEL
2017
2018
2019
PŘÍJMY CELKEM z toho dotace ze státního rozpočtu
63 800 000 0
62 000 000 0
62 000 000 0
VÝDAJE CELKEM
52 580 000
52 480 000
52 450 000
Saldo příjmů a výdajů
11 220 000
9 520 000
9 550 000
8.5. Státní fond rozvoje bydlení Pro rok 2017 jsou příjmy rozpočtovány ve výši 917 mil. Kč, ve výhledu na rok 2018 ve výši 933 mil. Kč a na rok 2019 ve výši 937 mil. Kč. Příjmy fondu jsou tvořeny především splátkami úvěrů, které fond poskytl. Roční splátky úvěrů v roce 2017 činí 708 mil. Kč. Úroky z těchto úvěrů činí 100 mil. Kč. Dotace ze státního rozpočtu na rok 2017 z rozpočtu MMR je rozpočtována ve výši 108 mil. Kč. 51
Výdaje na rok 2017 jsou stanoveny na 2 143 mil. Kč a jsou především určeny na úvěry fyzickým a právnickým osobám ve výši 1 mld. Kč, na výplatu úrokových dotací k úvěrům na rekonstrukce a modernizace bytových domů poskytnutých v letech 2001 - 2010 ve výši 767 mil. Kč, na výplatu úrokových dotací k úvěrům na rekonstrukce a modernizace bytových domů poskytnutých v roce 2011 ve výši 72 mil. Kč, na výdaje zajišťování podpor ve výši 198 mil. Kč, na snižování jistiny úvěrů mladým lidem na výstavbu ve výši 36 mil. Kč a na správní výdaje fondu ve výši 70 mil. Kč. V roce 2018 jsou příjmy plánovány ve výši 933 mil. Kč a výdaje ve výši 2 134 mil. Kč, v roce 2019 jsou příjmy rozpočtovány ve výši 937 mil. Kč a výdaje ve výši 2 089,2 mil. Kč. Tabulka č. 23 Státní fond rozvoje bydlení (v Kč) UKAZATEL PŘÍJMY CELKEM z toho dotace ze státního rozpočtu kapitoly MMR VÝDAJE CELKEM Saldo příjmů a výdajů
2017
2018
2019
917 000 000
933 000 000
937 000 000
108 000 000
107 700 000
107 700 000
2 143 000 000
2 134 000 000
2 089 200 000
-1 226 000 000
-1 201 000 000
-1 152 200 000
8.6. Státní fond životního prostředí České republiky Příjmy fondu jsou pro rok 2017 rozpočtovány ve výši 1 535,3 mil. Kč, přičemž převážnou část příjmů tvoří poplatky za znečišťování životního prostředí ve výši 1 125 mil. Kč. Zbývající část příjmů tvoří dotace ze státního rozpočtu na úhradu výdajů vynaložených z technické asistence programů EU ve výši 210 mil. Kč, dále splátky půjček poskytnutých příjemcům podpor ve výši 187,4 mil. Kč a platby úroků z těchto půjček ve výši 12,9 mil. Kč. Výdaje fondu na rok 2017 jsou stanoveny ve výši 1 500 mil. Kč. Největší výdaje představuje kofinancování závazků v rámci programu OPŽP ve výši 295,3 mil. Kč, výdaje na akce národních programů ve výši 828,5 mil. Kč (z toho Národní program Životní prostředí ve výši 741 mil. Kč a ostatní národní programy ve výši 82,5 mil. Kč), financování programu Nová Zelená úsporám 2013 (NZÚ 2013) ve výši 10 mil. Kč a úhrada nákladů spojených s činností kanceláře fondu včetně technické asistence ve výši 631,5 mil. Kč. V roce 2018 jsou příjmy fondu navrženy ve výši 1 200 mil. Kč a výdaje ve výši 1 700 mil. Kč, v roce 2019 jsou příjmy rozpočtovány ve výši 1 524,3 mil. Kč a výdaje ve výši
52
1 600 mil. Kč. Tabulka č. 24 Státní fond životního prostředí ČR (v Kč) UKAZATEL
2017
PŘÍJMY CELKEM z toho dotace ze státního rozpočtu z kapitoly MŽP na TA VÝDAJE CELKEM
2018
2019
1 535 300 000
1 200 000 000
1 524 300 000
210 000 000
180 000 000
200 000 000
1 500 000 000
1 700 000 000
1 600 000 000
35 300 000
-500 000 000
-75 700 000
Saldo příjmů a výdajů
8.7. Úhrnná bilance státních fondů Úhrnná celková bilance základních ukazatelů státních fondů je v rámci střednědobého výhledu na roky 2018 a 2019 uvedena spolu s návrhem rozpočtu na rok 2017 v následující tabulce. Výdaje na léta 2018 a 2019 neobsahují prostředky EU a FM (promítají se až při přípravě ročního rozpočtu). Tabulka č. 25 Úhrnná bilance státních fondů v letech 2017 - 2019 (v Kč) metodika sestavování státního rozpočtu ukazatel
2017
příjmy celkem v tom: daňové příjmy nedaňové a kapitálové příjmy z toho: příjmy ze spolufinancování z rozpočtu EU splátky půjček výnos z mýtného přijaté transfery z toho: dotace ze státního rozpočtu z kapitoly Mze dotace z kapitoly MD na programy (projekty) EU a ČR
2018
2019
110 037 193 038 57 827 176 038
59 158 876 038
19 198 500 000 19 218 000 000 11 219 099 000 10 892 160 000 0 192 000 000 895 000 000 913 000 000 9 200 000 000 9 200 000 000 79 619 594 038 27 717 016 038 35 290 918 000 3 198 958 000
19 531 000 000 10 890 860 000 0 892 000 000 9 200 000 000 28 737 016 038 3 198 958 000
19 480 318 000
0
0
dotace ze státního rozpočtu z kapitoly MŽP na TA
210 000 000
180 000 000
200 000 000
dotace ze státního rozpočtu kapitoly MMR
108 000 000
107 700 000
107 700 000
24 530 358 038
24 230 358 038
25 230 358 038
111 081 488 038 59 522 056 038
60 377 226 038
dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu výdaje celkem z toho: poskytnuté půjčky saldo příjmů a výdajů
1 295 300 000 -1 044 295 000
53
1 400 000 000 -1 694 880 000
1 355 000 000 -1 218 350 000
D. Další vybrané údaje střednědobého výhledu na léta 2018 a 2019 9. Výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie v letech 2018 - 2019 Skutečné výdaje státního rozpočtu na předfinancování prostředků EU v letech 2018 a 2019 se týkají pouze programů období 2014-2020. V letech 2018 a 2019 již nelze očekávat žádné financování programů období 2007-2013 ze státního rozpočtu. Mohou nastat pouze specifické případy tzv. nedokončených nebo nefungujících projektů EU, jejichž financování může být po 1. 1. 2016 dokončeno z národních zdrojů, aby výdaje za tyto projekty vzniklé do 31. 12. 2015 Evropská komise při uzavírání programového období 2007-2013 uznala jako způsobilé. Ze státního rozpočtu budou také dále financovány tzv. fázované projekty, jejichž financování bylo zahájeno (a z části i finančně ukončeno) z operačních programů programového období 2007-2013, přičemž jejich nedokončené části budou dofinancovány z nástupnických operačních programů programového období 2014-2020. Oproti tomu je z hlediska příjmů státního rozpočtu možné očekávat platby konečného zůstatku, které Evropská komise členskému státu vyplatí po uzavření operačního programu. Na bilanci příjmů a výdajů státního rozpočtu za operační programy z období 20072013 bude mít dopad vlastní čerpání a vyčerpání jejich alokace, výdaje státního rozpočtu vydané na národní spolufinancování a předfinancování podílu EU, které vlivem následných kontrol/auditů a finančních oprav nemohly být kryty prostředky z operačních programů, a případné přezávazkování, které rovněž nebude (nebylo) kryto příjmem z Evropské unie. Česká republika má nárok vyčerpat na Politiku soudržnosti v programovém období 2014-2020 alokaci ve výši 23,1 mld. EUR a tato alokace se musí vyčerpat v souladu s pravidlem n+3. Tato částka obsahuje i převod prostředků z alokace ČR na Fond soudržnosti ve výši 1,1 mld. EUR do Nástroje pro propojení Evropy. Tuto alokaci má ČR garantovanou do konce roku 2016, do té doby musí předložit vhodné dopravní projekty k financování. Zásadním dokumentem v oblasti čerpání prostředků Politiky soudržnosti je Dohoda o partnerství, která definuje rozdělení prostředků na jednotlivé operační programy a stanoví rámec pro budoucí charakter intervencí. Dohoda o partnerství byla v konečné podobě schválena v srpnu 2014 Evropskou komisí. Vzhledem ke skutečnosti, že žádný z programů nebyl schválen do konce roku 2014, byla alokace jednotlivých programů na rok 2014 přičtena k alokaci na rok 2015. V souladu s pravidlem n+3 se proto poprvé bude pravidlo zrušení 54
závazku hodnotit na konci roku 2018. Všechny operační programy ČR byly schváleny v roce 2015 a na účty Národního fondu byly již proplaceny veškeré počáteční předběžné platby na roky 2014, 2015 a 2016. V roce 2016 se očekává i proplacení prvních průběžných plateb. S ohledem na zpožděné schvalování programů začal být významnější náběh předfinancování programů období 2014 - 2020 realizován až od roku 2016 a v dalších letech se předpokládá postupné navyšování vynaložených prostředků SR. Podotýkáme, že beze změn zůstává způsob předfinancování výdajů ze SR i přijímání prostředků z EU do SR prostřednictvím Národního fondu, takže realizace rozpočtových příjmů bude opět probíhat s určitým odstupem od uskutečněných výdajů. Určitých změn oproti programovému období 2007-2013 však doznaly finanční vztahy mezi Evropskou komisí a členskými státy, resp. certifikačními orgány na základě nového opatření představujícího roční zúčtování finančních vztahů mezi členskou zemí a Komisí. Roli certifikačního orgánu v České republice zastává Ministerstvo financí, odbor Národní fond. Způsobilé výdaje operačních programů vykázané certifikačními orgány zemí v průběhu účetního roku budou v procesu uzavírání ročních účtů s Evropskou komisí za každý účetní rok zúčtovány dle vzájemných pohledávek a závazků. Je proto možné, že z uzavírání ročních účtů vyplyne potřeba převést prostřednictvím certifikačního orgánu určitý objem finančních prostředků zpět Evropské komisi. Při nedostatku prostředků na účtu certifikačního orgánu nelze vyloučit, že pro úhradu takovéto případné vratky bude nutné využí t prostředky státního rozpočtu. Pokud jde o míru podílu ČR na financování programů, byly usnesením vlády ČR č. 583 z 14. července 2014 stanoveny minimální procentní hodnoty účasti příjemců pomoci a současně maximální výše podílu státního rozpočtu. Obě tyto hodnoty by měly být respektovány při přípravě návrhů státního rozpočtu do budoucna.
U strukturálních fondů a Fondu
soudržnosti se obecně předpokládá národní spolufinancování ve výši 15 %, v případě regionu Praha bude národní podíl činit 50 %. Financování Společné zemědělské politiky je tvořeno dvěma hlavními zdroji: přímými platbami a prostředky na rozvoj venkova. Předfinancování přímých plateb ze státního rozpočtu je na období roku 2018 a 2019 stanoveno na základě schválených alokací, přičemž na přímé platby může ČR v programovém období čerpat téměř 6 mld. EUR a na rozvoj venkova 2,3 mld. EUR. Z rozpočtu EU jsou přímé platby propláceny vždy až v roce následujícím
55
po roce jejich vyplacení ze státního rozpočtu. Co se týká míry spolufinancování EU, v případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova byla míra národního spolufinancování vládou navýšena na 35 % (usnesení vlády č. 681 z 20. srpna 2015) a Evropského námořního a rybářského fondu činí 25 %. Pro přepočet částek do Kč je použit kurz dle Makroekonomické predikce MF z července 2016, tj. 26,2 CZK/EUR pro rok 2018 a 25,6 CZK/EUR pro rok 2019. Předpokládané financování politik EU vyvolávajících předfinancování prostředků fondů EU v letech 2018 a 2019 je obsaženo v následující tabulce: Tabulka č. 26 Odhad skutečných výdajů státního rozpočtu na předfinancování politik EU v letech 2018 a 2019 (v mil. Kč) Programové období 2014-2020 Strukturální fondy Fond soudržnosti Celkem strukturální fondy a Fond soudržnosti Společná zemědělská politika I. pilíř * II. pilíř ** Celkem SZP Celkem fondy Politiky soudržnosti a SZP
2018 54 500 23 500 78 000
2019 62 000 25 000 87 000
22 500 9 000 31 500 109 500
22 000 9 500 31 500 118 500
* I. pilíř zahrnuje přímé platby ** II. pilíř zahrnuje rozvoj venkova
10. Výdaje na Finanční mechanismy EHP/ Norska 2009 - 2014 a Program švýcarsko-české spolupráce v letech 2018 - 2019 V ČR je za oblast EHP a Norské fondy pro programovací období 2009 – 2014 realizováno 15 programů zahrnujících 21 prioritních oblastí. V druhé polovině roku 2013 byla spuštěna implementace programů a následně v první polovině roku 2014 byly vyhlášeny výzvy ve většině programů. Programy jsou zaměřeny zejména na ochranu a management životního prostředí, zachycování a ukládání uhlíku (technologie CCS), ochranu kulturního dědictví, zdravotnictví, vědu a výzkum, na rozvoj občanské společnosti, uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů, na ochranu ohrožených dětí a mladistvých, na spolupráci škol a na podporu justice. Do programů jsou zapojeny Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věci, Ministerstvo školství,
56
mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti a také Ministerstvo financí. Kraje zapojeny nejsou. V průběhu roku 2017 dojde k ukončování většiny projektů a v druhé polovině tohoto roku se aktuálně očekává proplácení závěrečných výdajů. Nicméně i v tomto roce lze, vzhledem k charakteru některých projektů, předpokládat výši výdajů na úrovni předchozích dvou let. Aktuálně se připravují podmínky pro implementaci navazujícího Finančního mechanismu EHP/Norsko 2014-2021, přičemž v roce 2017 jsou již rozpočtovány
prostředky
na zahájení
tohoto
finančního
mechanismu,
financování
horizontálních struktur a technické pomoci. První výdaje se předpokládají ve 2. polovině roku 2017 s tím, že v následujících letech 2018 a 2019 bude financování programu postupně nabíhat. Pokud jde o Program švýcarsko-české spolupráce, k nejvyššímu objemu plateb by mělo dojít koncem roku 2016. V roce 2017 se započne tzv. „phasing out“ fáze programu, tj. ukončování většiny projektů/programů/fondů a proplácení závěrečných výdajů. V závěru roku 2017 bude 37 projektů/programů/fondů uzavřeno a rovněž bude uzavřen 1 blokový grant. Na principech realizace programu se pro uvedené roky nic nemění, neboť se stále počítá s předfinancováním a spolufinancováním na úrovni jednotlivých resortů. Největší toky zbývajících prostředků jsou předpokládány na konci roku 2016, zejména u Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra a v omezené míře také Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti. Ani do tohoto Programu kraje zapojeny nejsou. V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce jsou podporovány projekty v oblasti životního prostředí, sdílení know-how a lepší praxe mezi institucemi ČR a Švýcarska, modernizace soudnictví a probačních programů, zavádění nových metod sociální práce pro seniory, podpora začínajících podnikatelů a zlepšení regulace ve finančním sektoru. Na základě současných předpokladů a komunikace s donorem se v letech 2018 a 2019 další platby ve prospěch Programu švýcarskočeské spolupráce neočekávají a stejně tak není v současnosti známo, zda bude vyhlášen další a navazující Program švýcarsko-české spolupráce.
11. Přehled závazků fyzických a právnických osob, za které se zaručily jménem státu jeho organizační složky Objem poskytnutých státních záruk za úvěry a emitované dluhopisy se za poslední léta díky průběžným splátkám trvale snižuje. Poslední nově poskytnutá záruka je z roku 2013 za půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. Půjčku ve výši 2,53 mld. EUR poskytla Česká 57
národní banka ze svých devizových rezerv. Státní záruka za tuto půjčku je zakotvena v zákoně č. 216/2013 Sb. Ke konci roku 2016 je předpokládaný stav ve výši 231,7 mld. Kč. Přehled všech poskytnutých státních záruk včetně jejich splátek do doby jejich konečné splatnosti obsahuje tabulka č. 8 v tabulkové části. V nejbližších letech se další nárůst objemu záruk o nově poskytnuté úvěry neočekává. Průběžné splátky stávajících garantovaných závazků podle platných splátkových kalendářů ze smluvní dokumentace budou celkový objem záruk dále snižovat. Celkový objem garancí nejvíce zatěžují státní záruky směřující do bankovního sektoru, tzv. nestandardní, včetně výše uvedené poskytnuté státní záruky za půjčku MMF. Z roku 2000 pochází záruka ve prospěch České národní banky, určená k pokrytí některých ztrát, které ČNB vzniknou v souvislosti se „Smlouvou a slibem odškodnění“ a záruka ve prospěch Československé obchodní banky „Smlouva a státní záruka“ v kauze převzetí Investiční a poštovní banky bankou ČSOB. Jako zásadní pro tuto státní záruku se jeví jednostranné prohlášení ČSOB, ve kterém svůj požadavek na plnění ze záruky omezila maximálním objemem 160 mld. Kč a časovým limitem splatnosti rokem 2016. Platby z těchto záruk byly od roku 2003 doposud, v poměru k zaručenému objemu, nízké (5,840 mld. Kč). Úhrady jsou navázány na průběh projednávání a rozhodování jednotlivých kauz soudy.
Ve výhledu
konečného roku splatnosti 2016 jsou avizovány možné dopady do rozpočtu ze dvou probíhajících arbitráží (ICEC Holding a České pivo) a z kauzy Investiční společnosti podnikatelů (Banka Haná). V případě, že bude v roce 2016 zaplacena záloha na plnění ze záruky, pak bude muset plnění pokračovat i po tomto roce. Správa železniční dopravní cesty, s. o. (resp. bývalé České dráhy) patřila již od roku 1998 k dlužníkům státního rozpočtu z titulu plnění z poskytnutých záruk. Garance byly SŽDC poskytovány jednak podle zákona o rozpočtových pravidlech a od roku 2003 ještě podle zvláštního zákona č. 77/2002 Sb. Výše dluhu této státní organizace vůči státnímu rozpočtu a vývoj jejího hospodaření nedává dosud předpoklady, že by byla schopna svým závazkům v nejbližších letech dostát. Příjmy a úhrady za použití železniční dopravní cesty SŽDC nepostačují na pokrytí nákladů na její správu, provoz, údržbu a další rozvoj. SŽDC proto nevytváří volné zdroje, ze kterých by byla schopna plnit své závazky z dluhové služby. Na základě usnesení vlády byly v minulých letech prováděny vzájemné zápočty závazků a pohledávek SŽDC a České republiky a od roku 2005 jsou každoročně částečně
58
promíjeny dluhy této státní organizace vůči státnímu rozpočtu. Celkově byly dosud prominuty závazky SŽDC za 53,278 mld. Kč. Celková pohledávka státního rozpočtu za SŽDC se tak k 1. 1. 2016 snížila na částku 685 mil. Kč. Zároveň se však za I. pololetí 2016 dluh SŽDC opět navýšil o 652 mil. Kč za v tomto období realizované státní záruky. V letošním roce se předpokládá prominutí dluhu této organizace ve výši 1,337 mld. Kč. Rovněž v roce 2017 a následujících se počítá s částečným prominutím dluhu. Je předpoklad, že tento nástroj bude požíván k oddlužování SŽDC vůči státu i nadále, resp. do splatnosti všech garantovaných úvěrů této organizace, tj. rok 2019. Z toho vyplývá, že zatížení výdajové stránky státního rozpočtu rizikem vyplývajícím z poskytnutých státních záruk tomuto subjektu je trvalejšího charakteru, i když má sestupný trend. Dlouhodobé investiční úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou v letech 1996 – 2000, určené na infrastrukturální programy (silnice, dálnice, odstranění povodňových škod, vodohospodářské stavby) jsou všechny již vyčerpány a dochází pouze k jejich splácení. Poslední úvěr má být splacen v roce 2022. Zdrojem splátek je státní rozpočet, který se již při jejich přijetí ke splácení přímo zavázal. Příjemcem a zároveň finančním manažerem úvěrů je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.. Od roku 2003 jsou úvěry na financování obdobných programů financovány přímými úvěry státu a instrument státních záruk již z tohoto titulu není využíván. Od roku 2003 financují České dráhy, a.s. nákup nových železničních vozů i prostřednictvím státem garantovaných úvěrů od společnosti EUROFIMA. Jednalo se o pět úvěrů v hodnotě 165 mil. EUR, z nichž byly již čtyři v letech 2013 – 2016 splaceny (celkem 135 mil. EUR). Zdrojem úhrady nebyly prostředky státního rozpočtu. Rizikem posledního z těchto úvěrů zůstává jednorázová splatnost jeho jistiny v roce 2017 a vysoké dluhové zatížení a.s. České dráhy. Dluhovou službu zajišťují ČD dalšími úvěrovými prostředky, či vlastními emisemi dluhopisů, které již nejsou garantovány státní zárukou. Nové impulzy, které by vedly k požadavkům na úvěrové financování za podpory státních záruk od nových subjektů, nebyly zaznamenány.
59
12. Vývoj státního dluhu, příjmů a výdajů kapitoly Státní dluh Střednědobý výhled pro kapitolu Státní dluh na léta 2017 - 2019, doplněný o výhled vývoje státního dluhu, byl zpracován na základě následujících předpokladů. Stávající státní dluh bude refinancován zejména prostředky získanými z emisí státních dluhopisů. Vládou přijímané reformní kroky, stabilní ratingová hodnocení a v letech 2015 a 2016 i pokles, resp. stabilizace stavu státního dluhu v důsledku efektivnějšího řízení disponibilní likvidity státu podporují zájem investorů nakupovat české státní dluhopisy i při relativně nízkých výnosech, což dále přispívá k úsporám výdajů na obsluhu státního dluhu. Rozpočtová salda budou ve střednědobém výhledu nadále dosahovat záporných hodnot, avšak vzhledem k předpokládanému růstu HDP bude docházet k poklesu podílu státního dluhu na HDP, což je v souladu s požadavkem omezení růstu zadlužování. Tabulka č. 27 Vývoj státního dluhu a jeho podíl na HDP v letech 2006 - 2019 2015
2016 pred.
2017 pred.
2018 2019 výhled výhled
S tátní dluh na konci roku 802,5 892,3 999,8 1178,2 1344,1 1499,4 1667,6 1683,3 1663,7 1673,0 (mld. Kč)
1660,0
1720,4
1770,5
1800,6
35,5
35,5
35,2
34,4
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Podíl státního dluhu na HDP 22,9 23,3 24,9 (%)
30,0
34,0
37,2
41,1
41,1
38,6
36,7
Skutečný vývoj státního dluhu v letech 2017 - 2019 však bude záviset zejména na dosažených výsledcích hospodaření státního rozpočtu v těchto letech. Tyto výsledky pak ovlivňují i příslušné výdaje na obsluhu státního dluhu, které však budou záviset rovněž na budoucím vývoji na finančních trzích.
60
Graf č. 12 Vývoj státního dluhu a jeho střednědobý výhled
Nezbytné kroky ke stabilizaci rozpočtů a optimalizace procesu financování státu také umožňují další pokles rozpočtovaných výdajů na obsluhu státního dluhu v letech 2017 a 2018 oproti původním střednědobým výdajovým rámcům z minulých let. Tabulka č. 28 Základní ukazatele státního rozpočtu v kapitole Státní dluh v letech 2013 - 2019 (mil. Kč) Rok Příjmy kapitoly Výdaje kapitoly v tom: úroky poplatky
Skutečnost Skutečnost Skutečnost 2013 2014 2015 6 952 57 843 57 516 327
7 402 55 895 55 694 201
7 914 53 194 52 995 199
Rozpočet 2016 0 52 316 51 766 550
Návrh rozpočtu 2017 0 46 343 45 893 450
Výhled 2018 Výhled 2019 0 51 193 50 793 400
0 52 499 52 149 350
Poznámka: Od roku 2016 došlo ke změně metodiky rozpočtování kapitoly Státní dluhu spočívající ve vzájemném měsíčním započítávání realizovaných úrokových příjmů a výdajů.
Dne 20. února 2015 nabyl účinnosti zákon č. 25/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. V rámci změny rozpočtových pravidel nastala možnost sečíst a vzájemně započíst příjmy podle § 6 odst. 1 a výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. V důsledku realizace vzájemného zápočtu výdajů a příjmů jsou příjmy kapitoly Státní dluh počínaje rokem 2016 rozpočtovány v nulové výši. Celkové výdaje kapitoly Státní dluh na rok 2017 jsou navrhovány ve výši 46,3 mld. Kč, což představuje pokles výdajů kapitoly oproti schválenému rozpočtu na rok 2016 o 6 mld. Kč.
61
Pro rok 2018 jsou navrhovány výdaje kapitoly Státní dluh ve výši 51,2 mld. Kč. Pro rok 2019 je stanoven rámec výdajů kapitoly Státní dluh na úrovni 52,5 mld. Kč. Nastavení rámce pro rok 2019 je problematické nejen s ohledem na vývoj úrokových sazeb při takto dlouhém horizontu předpovědi, ale také s ohledem na vysokou míru nejistoty ve struktuře financování na domácím, případně na zahraničním trhu.
13. Závazky státu vyplývajících z víceletých významných veřejných zakázek a z koncesních smluv Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní zemědělský intervenční fond předpokládají na léta 2018 a 2019 realizaci 28 již uzavřených nebo připravených smluv na víceleté významné veřejné zakázky. Celková hodnota výdajů na realizaci těchto smluv v období od roku 2018 do ukončení smluv dosáhne 34 177 mil. Kč. Z toho v letech 2018 a 2019 budou výdaje činit 7 089 mil. Kč resp. 5 408 mil. Kč. Nejvyšších hodnot v jednotlivých případech dosahují víceleté zakázky Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Koncesní smlouvy jsou u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních fondů spíše výjimečně využívanou formou zadání a realizace služeb či dodávek. Předpokládaná hodnota koncesních smluv uzavřených státními institucemi dosahuje 2 240 mil. Kč. Výdaje zadavatelů na realizaci koncesních smluv představují minoritní část celkové hodnoty smluv, převážná část příjmů koncesionářů plyne od třetích osob.
62
E. Tabulková část
63
