STŘEDA 23. BŘEZNA 2008

26-03-2008

Debates of the European Parliament

CS

STŘEDA 23. BŘEZNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda

1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno ve 14:05.)

2. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 3. Pořad jednání: viz zápis 4. Výsledky zasedání Evropské rady (Brusel, 13.-14. března 2008) (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o zprávě Evropské rady a prohlášení Komise – Výsledky zasedání Evropské rady (Brusel, 13.–14. března 2008). Janez Janša, Úřadující předseda. − (SL) Pane předsedající, pane předsedo Komise, dámy a pánové. Březnové dílčí zasedání Evropské rady zahájil projev předsedy Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa, který nám poskytl dobrý základ pro rozpravu a rozhodování o hlavních tématech. Tato témata byla tři: pokračování hospodářského růstu a vytváření nových pracovních míst, reakce na změny klimatu a stabilizace finančních trhů. Tři rozhodnutí přijatá na dílčím zasedání shrnují dosažené výsledky. Zahájili jsme ambiciózní a modernější tříletý cyklus Lisabonské strategie, který nabízí vyváženější vztah mezi péčí o obyvatele a životní prostředí na straně jedné a konkurenční tržní ekonomikou založenou na znalostech na straně druhé. Za druhé jsme schválili základní zásady a harmonogram pro přijetí balíčku opatření v oblasti energie a změn klimatu. Za třetí jsme vymezili další opatření na stabilizaci finančních trhů. Nový cyklus Lisabonské strategie klade důraz především na uplatňování reforem. V poslední době se často setkáváme s mylnou představou, že příčinou růstu maloobchodních cen a nestability finančních trhů je slabý ekonomický základ Evropské unie. Přesně pravý opak je pravdou: právě relativně pevné základy evropské ekonomiky vysvětlují, proč mají nejistoty na globálním finančním trhu a cena ropy a dalších komodit menší dopady na Evropskou unii, než kdyby ekonomický základ Evropské unie byl slabý. Podívejme se na některé ekonomické ukazatele. Schodek veřejných financí Evropské unie se od roku 2005 snížil o více než polovinu. Veřejný dluh poklesl na méně než 60 %. Hospodářský růst dosáhl v roce 2007 téměř 3 %. Pracovní trh nabízí o 6,5 milionu pracovních míst více než před dvěma lety. Těchto výsledků bylo z velké části dosaženo na základě obnovené Lisabonské strategie. To jsou důvody ke střízlivé hrdosti a větší sebedůvěře, nikoli však k pocitu sebeuspokojení. V době, kdy je stále těžší v globální ekonomice cokoli předvídat, by bylo velkou chybou usnout na vavřínech a nepokračovat v reformách. Při zahájení druhého cyklu Lisabonské strategie, neboli druhého Lisabonského cyklu, Evropská rada zdůraznila, že v letech 2008 až 2010 musíme své úsilí zaměřit zejména na důsledné uplatňování reforem. V tom nám pomáhá ustálenost jednotných pokynů, které stále platí, a přijatá konkrétní doporučení, na jejichž základě budou moci členské státy obnovit své národní programy reforem a uskutečňovat je rychleji. Oblasti priorit se nemění: znalosti a inovace, stimulace podnikatelského potenciálu, modernizace pracovních trhů a klimatické změny a energie. Pro každou z uvedených oblastí jsme stanovili konkrétní opatření vycházející z poznání shrnutého ve slavném výroku Francise Bacona, který před čtyřmi sty lety prohlásil, že vědění je moc. V současném Evropském společenství je znalostem přikládán stejný význam jako kdysi uhlí, možná dokonce větší. Jsou katalyzátorem hospodářského růstu, strukturálních změn a sociálního začlenění. Evropská rada proto zavedla tzv. pátou svobodu v oblasti znalostí a inovací. Tato „pátá svoboda“ odstraní překážky volného toku informací. Umožní talentovaným lidem mobilitu a otevře cestu ke znalostem a inovacím, což by mělo přilákat ještě více Evropanů, aby se podíleli na tvůrčích procesech. Zřízení nového

1

2

CS

Debates of the European Parliament

Evropského inovačního a technologického institutu, které před dvěma týdny schválil Evropský parlament, rovněž nabízí nové příležitosti využití potenciálu Evropy ve výzkumu a vývoji. Pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, chystá Evropská unie opatření, která usnadní provoz a urychlí rozvoj na sjednoceném trhu. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky zaměstnávají největší počet lidí a jsou významným činitelem ve výzkumu a vývoji, musí jim být zajištěna vhodná legislativa a snadnější přístup k finančním zdrojům, a především je jim třeba umožnit intenzivnější spolupráci v oblasti inovací. Na tomto zasedání Evropské rady se velice zdůrazňoval sociální rozměr Lisabonské strategie. Myslím, že to byla dosud největší podpora, které se mu dostalo. Znovu jsme potvrdili důležitost investování do lidských zdrojů. Prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy můžeme odstranit nerovnost a chudobu, snížit nezaměstnanost mládeže, vytvářet nová a lepší pracovní místa a usnadnit přechod k ekonomice založené na znalostech. Vyzvali jsme proto Komisi, aby vypracovala přehled požadavků Evropské unie týkajících se znalostí pro období do roku 2020. Zároveň se členské státy zavázaly uplatňovat společné principy flexikurity, zvýšit míru sociálního začlenění a důsledně propojovat hospodářskou politiku, politiku zaměstnanosti a politiku sociální. Přijaté závěry odrážejí stanoviska Evropského parlamentu a evropských sociálních partnerů. Znalosti jsou velice důležité rovněž při řešení změn klimatu. Pouze s pomocí nových technologií splníme náročné cíle, které Evropská rada přijala v minulém roce na svém jarním zasedání. Koordinovaná evropská politika vychází v této oblasti ze strategického energeticko-technologického plánu, který podpoří ekologicky šetrný zelený průmysl. Jak potvrdili naši sociální partneři na summitu tripartity, který se konal před zasedáním Evropské rady, změna klimatu představuje příležitost pro všechny, podniky i zaměstnance. Jen samotný ekoprůmysl roste o 5 % ročně a v současné době zaměstnává 3 400 000 lidí. Co se týče souboru opatření v oblasti energie a změny klimatu, dosáhli jsme dohody o základních zásadách a harmonogramu. To je pravděpodobně největším úspěchem tohoto zasedání Evropské rady. Naše cíle v oblasti změn klimatu a energie byly potvrzeny. Je důležité, že necelé dva měsíce po zveřejnění souboru opatření dne 23. ledna jsme se shodli na dvou klíčových prvcích na podporu rozpravy o základních zásadách a harmonogramu. Vedoucí představitelé členských států se zavázali, že dohody dosáhnou do konce roku 2008, což umožní přijmout soubor opatření ve stanovené lhůtě nebo v každém případě příležitosti před skončením mandátu současného Evropského parlamentu. Dámy a pánové, zda uspějeme, záleží také na vás. Pouze tehdy, pokud přijmeme tento soubor opatření ve stanovené lhůtě, naplníme očekávání všech evropských občanů a vyšleme pozitivní signál k našim partnerům ve světě, zejména vzhledem k jednáním o všeobecné dohodě po Kjótu, která se uskuteční příští rok v Kodani. Zejména tento poslední bod bych rád zdůraznil. Evropská rada potvrdila tři základní zásady, kterými se členské státy budou řídit při sdílení svých úkolů a cílů. Za prvé, hospodářský úspěch a hospodárnost; za druhé, solidarita a spravedlnost; a za třetí, transparentnost. Potěšilo mě, že členské státy již nepovažují tento proces za společné břemeno, nýbrž za novou příležitost k rozvoji. Jsem si rovněž vědom úspěchu, kterého Evropská rada dosáhla při společném vytváření jednotného evropského systému pro omezování emisí a obchodování s nimi, čímž ocenila stávající systém limitů pro jednotlivé státy. Evropská rada se rovněž zabývala možností, že by v případě neúspěchu mezinárodních jednání pomohla energeticky náročným odvětvím v rámci Evropské unie, neboť jejich přemístění do ekologicky méně vyspělých zemí by ohrozilo pracovní místa v Evropské unii a zároveň by obecně zvýšilo množství skleníkových plynů. Důležitým bodem programu byla otázka liberalizace vnitřního trhu s energiemi. Bylo jasné, dokonce už v době, kdy Komise zveřejnila svůj první návrh směrnic na počátku devadesátých let, že zavedení jednotného trhu nebude snadné a že půjde o zdlouhavý proces. O sedmnáct let později, kdy Evropská rada vyzývá k dosažení politické dohody do června letošního roku, se blížíme k cíli. A také zde bude klíčem k úspěchu posílení spolupráce s Evropským parlamentem. Tající ledovce, dlouhá období sucha a změny v množství srážek mají přímý dopad na geostrategické a bezpečnostní zájmy. Zpráva vysokého představitele pana Solany a Komise o bezpečnostních aspektech klimatických změn realisticky popisuje situaci a rizika, kterým Evropská unie čelí. Byl to první takový dokument, o němž se vedla diskuse. Evropská rada tuto zprávu podpořila jako základ pro další postup.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Problematika energií a klimatu bude až do konce června 2008 hlavním tématem na všech budoucích summitech mezi Evropskou unií a třetími zeměmi nebo regiony, a to především Japonskem, Latinskou Amerikou a oblastí Karibiku, Ruskou federací a Spojenými státy. Abychom byli schopni mluvit jednohlasně a spolupracovat, musíme v několika následujících měsících sblížit svá stanoviska. Nyní pár slov o finančních trzích. V reakci na krizi na finančních trzích Evropská rada jednomyslně schválila čtyři potřebná opatření: za prvé, zvýšení transparentnosti; za druhé, zlepšení hodnotících standardů; za třetí, posílení úvěruschopnosti; a za čtvrté, zlepšení efektivity trhu a poskytování strukturálních pobídek. Státní majetkové fondy hrají kladnou úlohu při zajišťování kapitálu a likvidity i v této nejisté době. Nicméně s příchodem nových subjektů, jejichž investiční strategie nejsou zcela transparentní, se objevily pochybnosti o nehospodárných praktikách. Vedoucí členské státy se dohodly, že budou iniciovat návrh dobrovolného kodexu praxe pro tyto fondy. Evropská rada věnovala hodně času dohodě o posílení barcelonského procesu. Považuji za velký úspěch, že se nám podařilo dát institucionální rámec debatě, která dosud byla neformální a uzavřená, případně se omezovala na uzavřené kruhy a neoficiální cesty. Podle dohody dosažené na posledním zasedání Evropské rady se všechny členské státy Evropské unie a jiné středomořské země zapojí do barcelonského procesu, tedy do projektu Středomořské unie. Vzhledem k běžné praxi v rámci barcelonského procesu je zcela pochopitelné, že se Evropský parlament jako nesmírně důležitý účastník Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění odpovídajícím způsobem zapojí do diskuse o budoucím postupu. Jelikož se slovinské předsednictví snaží o vyvážený přístup ke všem sousedům Evropské unie, rádi bychom poukázali na východní rozměr evropských politik vůči našim sousedům, který je nutno posilovat paralelně s rozměrem středomořským. Očekáváme, že Evropská rada na svém červnovém zasedání tyto otázky podrobně projedná na základě návrhu předloženého našimi polskými kolegy. Dámy a pánové, sociální summit tripartity a Evropská rada si uvědomují, že žádné jednotlivé opatření nemůže být samo o sobě efektivní, takže je nutné smysluplně je propojit s jinými opatřeními. Současně však tato integrovaná opatření, ať je to Lisabonská strategie nebo opatření zaměřená na energii a klima, nestačí, dokud si plně neuvědomíme jejich důležitost a nebudeme se podílet na jejich uplatňování. Z dlouhodobého hlediska vyžadují tato témata mnohem více než jen neosobní opatření; vyžadují zásadní změny zvyklostí, to znamená změnu našeho způsobu života. Konfucius prohlásil: „Přemýšlíte-li rok dopředu, zaséváte semeno; přemýšlíte-li deset let dopředu, sázíte stromy; přemýšlíte-li sto let dopředu, vychováváte lidi.“ My všichni bychom se měli naučit žít tvořivěji. Musíme se naučit rychle si předávat informace a osvojit si ekologické návyky. Nejefektivnější metodou učení je dobrý příklad. Proto se vlády členských států na zasedání Evropské rady dohodly, že sníží energetickou spotřebu svých vlastních budov a vozových parků a do roku 2010 zajistí všem školám rychlé internetové připojení. Po březnovém zasedání Evropské rady můžeme říci, že diskuse a závěry byly věnovány momentálně nejnaléhavějším evropským tématům. Avšak sdělovací prostředky to nepovažovaly za příliš atraktivní, neboť se nám podařilo – a to považuji za úspěch – vyhnout se některým diskusím, které by odvedly naši pozornost od hlavní problematiky rozvoje, aniž bychom došli k nějakým řešením. To bylo jedním z důvodů, proč se nám podařilo o něco pokročit, ale ještě toho zbývá dost udělat. José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Pane předsedající, v posledních několika letech jsme měli dost příležitostí společně diskutovat o významu partnerství. O tom, že cíle Evropské unie vyžadují zapojení Evropanů na všech úrovních. Že potřebujeme společnou vizi svého směřování. Že je třeba, aby orgány Evropské unie spolupracovaly s cílem naplnit očekávání našich občanů. Po jarním zasedání Evropské rady jasně vidíme, jaké úkoly máme před sebou po zbytek roku a dále do budoucna. Rád bych pochválil slovinské předsednictví a ministerského předsedu Janšu za velice kvalifikované vedení tohoto zasedání Evropské rady. Věřím, že nyní lépe chápeme, jak nás partnerství nutí jít kupředu, a to pokud jde o konkrétní splněné kroky. Pro náš cíl zaměřený na „Evropu výsledků“ – konkrétních výsledků pro naše občany, musí být tento rok opravdu rozhodující. Musíme dokázat, že Evropa má sílu a odhodlání odolat globálním tlakům a čelit globálním výzvám. A musíme ukázat, že Evropská unie je tou správnou cestou, jak dosáhnout potřebných změn.

3

4

CS

Debates of the European Parliament

Jarní zasedání Evropské rady bylo chvílí pravdy. Vydrží nám naše cíle, pokud jde o Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost, ale také cíle v rámci naší politiky týkající se změny klimatu a cíle energetické politiky, které byly vytyčeny za příznivější ekonomické situace, vydrží nám tyto cíle, i když jsme se ocitli v bouřlivých vodách? Před zasedáním Evropské rady o tom mnozí pochybovali. Já osobně jsem hovořil o tom, že Evropa musí dodržet své závazky, abychom byli důvěryhodní. Po zasedání Evropské rady s radostí konstatuji, že proběhla velice kvalitní a zásadní debata, kdy Evropská rada nejen potvrdila, že plně stojí za cíli, které si stanovila, pokud jde o energie a změnu klimatu, ale zároveň je podpořila dohodou o přesných termínech. Evropská rada rovněž potvrdila dílčí cíle týkající se obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Dovolte mi, abych upozornil na některé body, o nichž se hovořilo podrobněji, přičemž se zaměřím zejména na to, jak Komise hodlá postupovat kupředu. Jako už tradičně na jarním zasedání Evropská rada zhodnotila hospodářskou situaci v Evropě. Výsledný se obraz je nesourodý: zatímco hospodářské základy Evropy jsou i nadále pevné, globální ekonomické vyhlídky se zhoršují v důsledku zpomalení ekonomické aktivity Spojených států. Důvěra v naši schopnost řešit budoucnost musí být proto spojena s ostražitostí. Důvěra a ostražitost. To platí i v situaci, kdy na mezinárodních finančních trzích panuje zmatek. Zpráva Evropské rady hovoří jasně: všechny orgány v Evropské unii jsou připraveny v případě potřeby přijmout regulační a kontrolní opatření. Nyní bude na Radě ECOFIN, aby velmi rychle a důrazně uplatnila plán schválený loni na podzim a zlepšila transparentnost a fungování finančních trhů. Pokud jde o vývoj situace, musí být Evropská unie ostražitá – a musí být jako ostražitá vnímána. Rovněž mě těší, že Evropská rada odsouhlasila materiál Komise o státních investičních fondech podporující požadavek, aby se určil společný evropský přístup a usilující o to, aby se na mezinárodní úrovni dospělo k dohodě na dobrovolném kodexu chování státních investičních fondů a stanovily se zásady pro přijímající země. Evropská rada rovněž znovu potvrdila svůj závazek vytrvat v reformním úsilí prostřednictvím plného uplatňování revidované Lisabonské strategie. Konsensus na Evropské radě o této prioritě byl vskutku působivý. A Lisabonské strategii jsme dali nový impuls zahájením ambiciózního nového cyklu. Potěšilo mě, že se Evropská rada řídila naším návrhem a zaměřila se hlavně na investice do lidských zdrojů, především na snížení počtu mladých lidí, kteří neumějí pořádně číst, a počet těch, kteří předčasně opouštějí školu. Zásadní je také flexikurita. Musíme stavět na nedávné velmi konstruktivní dohodě mezi sociálními partnery a zajistit, aby se tyto zásady proměnily ve výsledky ve všech členských státech Evropské unie. Dalším příkladem je cíl zavést „pátou svobodu“: svobodnou výměnu informací. Evropská rada vymezila klíčová opatření potřebná k jeho dosažení. Například do roku 2010 má být ve všech školách k dispozici vysokorychlostní internet a vysoké cíle budou stanoveny také pro připojení k internetu v domácnostech. Měli bychom se nyní dále snažit, aby byly výsledky reforem vidět na všech úrovních. Cíle, jako jsou investice do lidí, uvolnění podnikatelského potenciálu, fungování vnitřního trhu, investice do výzkumu a inovací, musí být podepřeny zlepšeními, která lidé a podniky přímo pocítí. Při rozpravě v Parlamentu, která proběhla před zasedáním Evropské rady, mnozí z vás tento bod zdůrazňovali. Spoléhám na pokračující podporu tohoto parlamentu, která zajistí, že kroky na evropské a vnitrostátní úrovni povedou ke splnění cílů, které jsme si stanovili. Evropská rada rovněž stanovila jasný plán a dala nový impuls nynější legislativní práci. |Chci zmínit, stejně jako pan ministerský předseda Janša, zejména dvě klíčové lhůty stanovené Evropskou radou, které se týkají vnitřního trhu s energiemi a souboru opatření v oblasti změny klimatu a obnovitelné energie. Tyto lhůty nejsou určeny jen na „úklid stolu“ před institucionálními změnami v příštím roce. Mají zajistit co nejrychlejší provedení zásadních změn, aby Evropská unie mohla v této velice důležité otázce ukazovat cestu ostatnímu světu. Ohledně souboru opatření pro vnitřní trh s energiemi musíme dosáhnout dohody, abychom dokázali, že orgány jsou schopné jednat v zájmu občanů, spotřebitelů a podniků, a zde jsme přijali závazek, že se pokusíme dosáhnout politické dohody do června 2008. Komise zastává názor, že úplné oddělení vlastnictví je nejlepší cestou kupředu, ale stále dáváme najevo, že jsme připraveni posoudit funkční alternativy. A také nadále budeme spolupracovat s Parlamentem a Radou s cílem překonat zbývající problémy.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Dosažení politické dohody o balíčku pro klima a obnovitelné energie do konce tohoto roku bude nejjasnějším možným signálem našim mezinárodním partnerům – signálem, že Evropa to myslí se svými závazky vážně. To by umožnilo přijmout návrhy ještě v legislativním období Parlamentu začátkem roku 2009. To je důležité, neboť směřujeme k uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu příští rok v Kodani. Tato mezinárodní dohoda je naší nejvyšší prioritou a nejlepším způsobem jak celosvětově snížit množství emisí a zajistit pro naše energeticky náročná průmyslová odvětví rovné podmínky, jaké potřebují. Zatím bychom měli v revidovaném projektu obchodování s emisemi jasně určit opatření, která přijmeme v případě, že se vyskytnou problémy v některých hlavních nebo vedlejších odvětvích, jimž kvůli nedostatku financí hrozí únik uhlíku. Komise bude společně se všemi zainteresovanými stranami a především se sociálními partnery intenzivněji pracovat na shromažďování dat a určí potřebné řešení, které se v budoucnu bude v těchto případech používat. Vím, že Evropský parlament věnuje těmto dvěma tématům zvláštní pozornost. Doufám, že se přidáte k Radě, pokud jde o termíny, abychom naší vyjednávací pozici dodali důvěryhodnost v celosvětovém měřítku. V řadě oblastí Evropská rada očekávala určité návrhy Komise v nadcházejících měsících. Chtěl bych se dotknout třech oblastí, kterým se budeme věnovat, abychom do léta mohli předložit návrhy. Za prvé, obnovení našeho sociálního programu. Naším cílem je připravit cestu k širokému evropskému konsensu o sociální vizi pro 21. století: o sociální vizi reagující na nové výzvy, jako je globalizace a demografické změny; o vizi vycházející ze zásady poskytnout „šanci pro život“ každému prostřednictvím příležitostí, přístupu a solidarity; o vizi, jejíž podstatou je vnímání sociálních výzev společnosti jako celku a která řeší problematiku mládeže, vzdělání, migrace, stárnutí obyvatel i mezikulturního dialogu; o vizi, která se samozřejmě konkrétněji zaměřuje na problémy chudoby, s níž se v naší Evropě stále setkáváme. Budeme se opírat o konzultace probíhající nyní na základě zhodnocení situace v sociální oblasti a vypracujeme konkrétní návrhy – přesně tak, jak jsme postupovali při revizi vnitřního trhu (Internal Market Review) v listopadu minulého roku. Sociální fórum, které pořádáme v květnu, je dobrou příležitostí, abychom si tento přístup vyzkoušeli. Za druhé, chystaný návrh aktu o drobném podnikání (Small Business Act). Je nutné při našem uvažování zohlednit celý životní cyklus malého a středního podniku. Nemá smysl pomáhat malým a středním podnikům při rozběhu, pokud se poté jejich růst brzdí. Podnikatelské prostředí jasně ukázalo, že malé podniky nepotřebují žádné další politické prohlášení, nýbrž konkrétní opatření. To znamená odstranit bariéry bránící růstu, zjednodušit regulaci, prosazovat elektronickou státní správu, usnadnit přístup k veřejným zakázkám a zkrátit zbytečné průtahy: obecně řečeno omezit byrokracii. Těším se na diskuse v Parlamentu, jak tyto myšlenky prosadit. Třetí oblastí, kde budeme velice rychle předkládat návrhy, je Středomořská unie. Komise velice podporuje závazek dát naší středomořské politice nový impuls. Jsem rád, že se dnes všichni shodují na tom, že projekt poběží ve všech 27 členských státech a posune barcelonský proces o krok dál. A jsem velice hrdý na to, že Evropská rada vyjádřila na zasedání Komise důvěru tím, že nás požádala o předložení potřebných návrhů definujících formy této Středomořské unie. Evropská rada uznala, že Komise má nejlepší pozici pro vytvoření institucionální struktury, která bude v souladu se Smlouvou a se všemi již existujícími činnostmi a fóry. Budeme pracovat rychle s cílem najít správnou institucionální strukturu a pozvednout cíl na novou úroveň, která nám pomůže velmi rychle pokračovat v projektech s našimi partnery po celém Středomoří. V jednom však musíme mít jasno: orgány a akty samy o sobě nefungují. K tomu, aby se přání stalo skutkem, potřebujeme ze všeho nejvíce politickou vůli, a to na obou stranách Středomoří. Můžeme předkládat návrhy na institucionální uspořádání, ale pokud na obou stranách chybí politická vůle, žádných konkrétních výsledků nedosáhneme. Vím, že toto leží na srdci mnoha poslancům, a my vás samozřejmě plně zapojíme do další práce. A já budu mít na konci týdne příležitost promluvit k Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění v Aténách.

5

6

CS

Debates of the European Parliament

Jsem přesvědčen, že zasedání Evropské rady bylo skutečně významným krokem kupředu. Nyní musí unijní partnerství EU přinést výsledky, aby byl rok 2008 pro Evropu mezníkem. Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Pane předsedající, pane předsedo Evropské rady, pane předsedo Evropské komise, dámy a pánové, nedávné zasedání Evropské rady bylo z velké části věnováno vymezení nového cyklu Lisabonské strategie a uskutečnilo se za velice složité mezinárodní hospodářské a finanční situace. Ukazatele v rámci Evropské unie však vzbuzují mírný optimismus: více pracovních míst, míra růstu 2,9 % v roce 2007 a snižující se rozpočtové schodky. Tento pokrok je samozřejmě především výsledkem úsilí o restrukturalizaci podniků, ale také výsledkem politiky reforem a dobré správy ve většině členských států. Toto úsilí podporuje Komise a já jí blahopřeji k jejímu odhodlání a vytrvalosti v tomto směru. Vítr vanoucí z druhé strany Atlantiku nevěstí nic dobrého a odhady růstu pro rok 2008 jsou nižší, než bychom doufali. V této situaci je velice lákavé uzavřít se do sebe, zastavit provádění reforem a chránit si hranice a při tom čekat, až se vyjasní. Existuje jedno velké lákadlo – a naši političtí oponenti mu příliš často podléhají – utrácet peníze, které nemáme, přesvědčovat Evropany, aby věřili, že všechno může být i nadále jako dříve. Naše parlamentní skupina je opravdovým zastáncem odpovědné politiky, politiky pohybu, reforem a solidarity. Žádáme Komisi, aby nám předložila svoje obecné směry hospodářské politiky a obecné směry zaměstnanosti, aby mohly být co nejdříve přijaty. Orgány jednotlivých zemí musí srozumitelněji vysvětlovat svým občanům výhody reforem plánovaných v rámci Lisabonské strategie. Tyto reformy jsou často nesprávně interpretovány, ale nedostatečně uplatňovány. Stále je obtížné pocítit, že jsou tady přítomny. Naše skupina je nicméně bude i nadále obhajovat a bude oponovat těm, kdo se chtějí zalíbit svým voličům, a snaží se proto reformy zmírňovat nebo odložit naneurčito. Chceme jít ještě dále a aktivně prosazovat evropskou politiku založenou na znalostech. Navrhujeme prosazovat volný pohyb výzkumných pracovníků, studentů a vědců a přijmout jednotný režim ochrany práv duševního vlastnictví. Požadujeme zrušení překážek vzájemného uznávání kvalifikací a modernizaci našich evropských univerzit za pomoci finanční podpory ze strany EU. Dámy a pánové, druhým úkolem Evropské rady bylo upřesnit podmínky, za nichž budou plněny náročné úkoly v oblasti změny klimatu přijaté v březnu 2007. Tyto informace byly nezbytně nutné, aby dotčené firmy mohly konečně dělat plány do budoucna. Velké úsilí o „dekarbonizaci“ nesmí ovšem nepříznivě ovlivnit konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví. A konečně vítám dohodu o Středomořské unii, kterou Radě navrhla Francie vzhledem k tomu, že barcelonský proces nepřinesl očekávané výsledky. Tato iniciativa se snaží posílit evropsko-středomořské vztahy. Všichni si uvědomujeme, do jaké míry nás přímo ovlivňují problémy rozvoje, migrace a politické stability v těchto zemích. Proto doufáme, že tento projekt bude znamenat obrat v našich vztazích se zeměmi středomořského regionu, které musí být konkrétnější, efektivnější, a především více politicky zaměřené, aby na Středním východě bylo dosaženo skutečného míru. Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, hospodářská situace v Evropě je stabilní, ale ohrožená. K tomuto závěru došla Evropská rada. Růst je dosud stabilní a zaměstnanost se zvyšuje, nicméně jsou v ohrožení. Otázka zní: odkud tato hrozba pramení? Hrozba je důsledkem zpomalení ekonomické aktivity ve Spojených státech, což je jedním z vyústění finanční krize ve velkých korporátních bankách, jinými slovy, v investičních bankách uvedené země. Pane předsedo Barroso, řekl jste, že v jednom ze svých závěrů Rada uvádí, že v reakci na tento vývoj na mezinárodních finančních trzích státy Evropské unie musí být připraveny přijmout v případě potřeby regulační a kontrolní opatření. Dovolte mi, abych vám položil následující otázku: Kdy, když ne teď, by se s tímto krokem mělo začít? Nyní je čas zblízka se podívat na přesně fungující mechanismy, jimiž tzv. divoký kapitalismus vyznávaný investory na mezinárodních finančních trzích ohrožuje hospodářský růst Evropy. Podle mého názoru by Evropská rada v jednom ze závěrů tohoto zasedání měla podrobněji stanovit, pomocí jakých nástrojů je třeba toto podrobné zkoumání provádět. (Potlesk) Pane předsedo, zaznamenali jsme, že na tomto zasedání Rady je snaha trochu podrobněji hovořit o sociálním rozměru Evropy. Avšak děje se tak bez promyšlené koncepce, bez návaznosti. Například tzv. pátá svoboda, pane ministerský předsedo Janšo, je součástí sociální politiky. Nemýlíte se, vědění je moc, to je naprostá

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

pravda. Avšak znalosti vytvářejí rovněž příležitosti otevírající přístup k hospodářskému rozvoji ve světě a znalosti vytvářejí příležitosti umožňující podílet se na stále více se diverzifikujícím pracovním trhu. Ve všech pracovních oborech je nejlépe placený ten zaměstnanec, který má dobrou kvalifikaci, přístup ke znalostem a své znalosti je schopen neustále aktualizovat. Přístup ke znalostem tedy zároveň znamená přístup k sociální spravedlnosti. Mluvíme-li o sociálním rozměru Evropy, znamená to pro nás, že musíme přijmout integrální přístup. Nikoli že pouze tu a tam utrousíme pár poznámek o sociální politice. Takže z našeho pohledu, z pohledu skupiny socialistů, zasedání Rady opět nesplnilo naše očekávání, pokud jde o sociální rozměr Evropy. Poslouchali jsme proto s velkým zájmem, když jste říkal, že letos v létě se Komise chystá důkladně přezkoumat sociální rozměr vnitřního trhu, sociální rozměr Evropské unie, a získané výsledky nám předá. Použijeme je jako měřítko vašeho výkonu. Snažíte se zde dosáhnout pokroku a my budeme sledovat, jak se s tím vypořádáte. Vaše konání však budeme posuzovat i v jiném smyslu. Je nepřijatelné – a to se obracím na vás, pane ministerský předsedo Janšo, a na vás, pane předsedo Komise – aby Rada ignorovala názory Evropského parlamentu. Mám zde seznam oficiálních dokumentů předložených Radě. Zahrnuje osm dokumentů předložených různými uskupeními Rady, stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) k použití kategorií priorit (Lisabonská strategie) a rozhodnutí Výborů regionů. Tento seznam neobsahuje jediný dokument Evropského parlamentu, dokonce ani dokument, který jsme vypracovali k Lisabonské strategii. Z pohledu mé skupiny jde o politováníhodný stav, neboť to ukazuje, že sociální rozměr, samotný Evropský parlament a stanovisko tohoto orgánu neberete dostatečně vážně. (Potlesk) Určitého pokroku bylo dosaženo: Tak zněla odpověď mých kolegů, když jsme se jich v průběhu diskuse naší skupiny dotázali, co si myslí o politice ohledně klimatu. Ano, je pravda, že změna klimatu je klíčovou výzvou, které čelíme, a na tomto zasedání Rady došlo k výraznému pokroku, přičemž bylo dosaženo vyváženosti mezi požadavky politiky v otázce klimatu na jedné straně a požadavky průmyslu na straně druhé. Najít tuto vyváženost je úkolem pro všechny orgány. Aby nedošlo k nedorozumění: Vydá-li Rada taková prohlášení, někteří průmysloví lobbisté to interpretují tak, že chybí dostatečná kontrola a dostatečný tlak na průmysl. Ve skutečnosti opak je pravdou. Svých cílů v otázce klimatu dosáhneme pouze tehdy, pokud průmysl plní svou úlohu. Avšak ze stejného důvodu svých cílů dosáhneme pouze tehdy, pokud průmyslu dovolíme, aby svoji úlohu plnil. Důležité jsou oba aspekty. Chceme-li řešit změnu klimatu, musíme to dělat v Evropě, a proto mezinárodní dohody oprávněně umožňují, aby evropský průmysl konkuroval na rovném základě průmyslu kdekoli ve světě. Toto byl správný závěr a my jej velice vítáme. Dovolte mi závěrečnou poznámku o Středomořské unii, která je uvedena v závěrech na straně 19 a která sama o sobě je dalším vzkazem Rady. Těší nás, že v této otázce panuje jasno, a máte pravdu ve svém tvrzení o politice sousedství v oblasti Středomoří. Pan ministerský předseda Janša správně zdůraznil, že politika partnerství vyžaduje politiku partnerství ve všem. Můj kolega pan Svoboda se za naši skupinu za chvíli vyjádří zejména k východnímu rozměru, neboť k této otázce budeme předkládat náš vlastní soubor návrhů. Dovolte mi, abych zakončil hodnocením. Toto bylo ničím nepřekvapující zasedání Rady. Pokud jde o sociální politiku, minulo se cílem: to se bohužel v Evropské unii stalo normou, ale je to věc, která se dá řešit. Co se týče Středomořské unie, byla to „práce jako obvykle“. Viděli jsme zde použití „metody helikoptéry“: „zvířená mračna prachu, a než se prach stačí usadit, helikoptéra už opět startuje“. Máte úplnou pravdu, potřebujeme zde něco hmatatelnějšího. Pokud má být těchto hmatatelných výsledků dosaženo – a tato poslední věta, pane předsedo, míří na vás – musí jich být dosaženo ve spolupráci s Evropským parlamentem. Skutečností je, že cokoli se v rámci Středomořské unie rozhodne, vyžaduje financování ze strany Evropského parlamentu, a právě proto je nesmírně důležité, aby v závěrech bylo uvedeno, že Evropský parlament bude plně zapojen do budoucích struktur Středomořské unie. Velice vám děkuji vám za pozornost. Rád bych rovněž poděkoval vytrvale veselým kolegům z CSU, kteří se mnou museli mít takovou trpělivost. (Potlesk) Adina-Ioana Vălean, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, jedna věc je jistá: Bez společného postupu a jeho tlaku a bez odpovědnosti by členským státům chyběla vůle něco proti změně klimatu dělat, ale nepohodlnou pravdou pro EU je, že závěry summitu často trpí mnohomluvností, ale moc toho vlastně

7

8

CS

Debates of the European Parliament

neříkají. Již se začíná projevovat, že členské státy hledají způsoby, jak obětovat kvalitu a snížit náklady na loňské politické závazky, i když Sternova zpráva za rok 2006 varovala, že náklady na současnou činnost budou mnohem nižší než náklady na pozdější nečinnost. Něco v jazyce konečného závěru naznačuje, že naléhavost a nutnost reagovat na změnu klimatu se vytrácí. To by znamenalo katastrofu jak pro naše klima, tak pro naši důvěryhodnost. Somewhat overlooked in this debate is energy efficiency, the simplest and most cost-effective way of reducing our overall emissions. V původním návrhu závěrů Rady se členské státy zavazovaly k 10% snížení spotřeby energie ve vládních budovách a vozových parcích, ale současné znění jednoduše hovoří o „výrazném pokroku“. Bylo by to malé, ale významné gesto, kdyby vlády daly najevo, že jdou příkladem. Rozhodně by měly být využity fiskální nástroje podporující ekologičtější chování. Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) prokázal svůj význam a stal se celosvětovým standardem pro poskytování ekonomických pobídek ke snížení emisí. Podobný efekt mohou mít i ekologické daně, například snížené sazby DPH, neboť zvyšují poptávku po vozidlech a domácích spotřebičích s nízkou spotřebou. Pokud jde o ekonomické aspekty summitu, v závěrech se s chloubou uvádí, že základy ekonomiky EU jsou i nadále zdravé, nicméně mnoho našich občanů, kteří jsou konfrontováni s vyššími účty a rostoucí zadlužeností, tento názor nesdílí, což by nás mělo varovat před přílišným optimismem. Stojí za to připomenout si základní zásady Lisabonské strategie: strukturální reformy, fiskální disciplína a cílené investice do produktivních oblastí, které zajistí budoucí růst. Členské státy EU – s jednou nebo dvěma čestnými výjimkami – hodně zaostávají za svým závazkem vynaložit 3 % svého HDP na výzkum a vývoj. Dnes hovoříme o tzv. páté svobodě v oblasti znalostí a inovací, ale neměli bychom zapomínat, že se nám dosud nepodařilo naplnit původní čtyři svobody, zejména v oblasti volného pohybu práce a služeb po celém území EU. A konečně, podpora malých a středních podniků je právem považována za klíč k hospodářskému růstu a inovacím. We must enable them to reap the full benefit of the internal market, yet the Council could achieve much for European competitiveness by bringing the long-running disputes over a European patent and private company statute to a successful conclusion. V závěrech ze zasedání Rady se opatrně prohlašuje, že výzvou je naplňovat cíle. Pokud jde o Parlament, ten tak bude určitě činit. Brian Crowley, jménem skupiny UEN. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat úřadujícímu předsedovi a předsedovi Komise za jejich dnešní příspěvky. Je docela zajímavé, že mluvíme-li o ohrožení růstu a ekonomiky, mnoho lidí zaujme automaticky postoj: Buď jste pro kapitalismus, nebo proti. Nikdy nevidí, že existuje také určitý prostor někde uprostřed a oblast, kde je možné se pohybovat. V souvislosti s investicemi existuje jedno staré úsloví, které říká: „Když je v ulicích krev, dají se vydělat peníze“. Realitou je, že skutečnou hrozbu pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst v zemích Evropské unie nepředstavuje ani tak krize hypotečního trhu v Americe, nýbrž naše neschopnost či neochota riskovat a v těchto oblastech krize vynalézavě objevovat příležitosti. Je zajímavé, ohlédneme-li 100 let zpátky, že v každé etapě rozvoje průmyslu a v každé etapě rozvoje hospodářství jsou buď Spojené státy, nebo Evropská unie přímo u toho, když vzniká nový průmysl a dochází k novému hospodářskému vzestupu, a to z toho důvodu, že nějaký problém, který se vyskytl v určitých místech, byl řešen na místě jiném. Jedním z úspěchů Evropské rady je, že rozpoznala hrozící rizika a nebezpečí – ať je to změna klimatu nebo zvyšující se nároky na inovace a technologie či regulační zátěž malých a středních podniků – ale existují také možnosti. Začneme-li jednat hned, vytvoříme si dlouhodobý výhled, jak řekl pan ministerský předseda s použitím Konfuciova příměru: zasazením stromu se díváme 10 let dopředu. Tímto přirozeným způsobem můžeme v krátké době dosáhnout skutečného růstu a rozvoje v rámci Evropské unie a zároveň na dlouhou dobu položit pevné základy, i když z některých novinových titulků se nic pozitivního nedozvíte. Dnešní titulek v jedněch novinách oznamuje převzetí značek Jaguar a Land Rover jednou indickou společností jako příklad toho, jak se ekonomická moc přesouvá ze západu na východ. Realitou je, že korporátní a státní investiční fondy investují do průmyslu a investují do obchodu. My musíme najít způsob, jak zajistit, abychom tento majetek a tyto fondy nejen ovládli, ale také je přiměli vracet podíl na zisku zpět do našich ekonomik vytvářením většího ekonomického růstu a většího počtu pracovních míst. Mluvíme-li o inovacích a technologiích, je důležité mít na paměti, že 73 % pracovních sil v Evropské unii, které budou pracovat v roce 2017, pracují již teď. Avšak pouze 10 % technologií, které budeme používat v roce 2017, existuje již dnes. Takže zásadní důležitost má požadavek na další investice do vzdělávání našich

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

lidí, zvyšování jejich dovedností, zajišťování jejich nové odborné přípravy a poskytování nových znalostí, aby si v nových ekonomikách lidé dokázali poradit. Jako poslední bych zmínil skutečnost – a pan Schulz se tohoto tématu dotkl velice závažným způsobem – že úspěch Evropské unie v posledních 20 letech je založen na dvoukolejném přístupu k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji a ochraně. Jedno bez druhého mít nelze. Ve všech etapách našeho hospodářského rozvoje musíme zajistit nejen, aby bohatí ještě více bohatli – to se stejně stane – ale abychom měli více příležitosti ukázat štědrost a solidaritu mezi našimi lidmi – nejen na trzích s energiemi, nejen na finančních trzích – zaručit, aby dosažený růst a to, co bylo vytvořeno, přinášely prospěch všem. Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo, pane předsedo Komise, v průběhu rozpravy jsem měla dojem, že hovoříme o dvou zcela odlišných událostech. Sledovala jsem zasedání Rady jménem své skupiny, ale vůbec jsem z něj například nenabyla dojmu, že by směřovalo k vytvoření nějakého nového propracovanějšího ambiciózního návrhu společné politiky v oblasti klimatu. Možná si vzpomenete, že krátce před zasedáním Rady pan Javier Solana představil svůj scénář změny klimatu z pohledu bezpečnosti. Kdyby Zelení uveřejnili nějaký podobný materiál, kde se mluví o tom, jak změna klimatu vyostřuje konflikty po celém světě a zvyšuje tlak zejména na rozvojový svět, každý by pravděpodobně prohlásil, „Zelení ztratili svou vizi, když předkládají takový apokalyptický scénář“. Ve skutečnosti má Solanův materiál v mnohém pravdu a já jsem překvapena, že žádné z citlivých otázek, které předkládá, se nechopila Rada. Ovšem v oblastech, kde měla být důslednější, v porovnání s tím, co bylo předloženo v loňském roce, pozorujeme větší nekonzistentnost. Právě naše spolková kancléřka Angela Merkelová, na niž jsem byla loni tak hrdá, bojovala za odklad, zpomalení a výjimky. Nedělejme si žádné iluze: Pokud z pravidel určených pro evropský průmysl v oblasti obchodu s emisemi, která umožňují výjimky, uděláme tentokrát hlavní téma zasedání Rady, potom jistě už od začátku předpokládáme, že Rada selhala. Hovoříme-li o výjimkách pro obchodování s emisemi po dobu příštích deseti let, považuji to za velice špatnou zprávu vyslanou zbytku světa. Jak za těchto podmínek můžeme naplnit ambiciózní cíl zapojit zbytek světa do jednání v Poznani a Kodani? Podle mého názoru se tím, co se stalo, naplňuje proroctví. Dovolte mi, abych to jménem své skupiny řekla naprosto jasně. Chceme řádné obchodování s emisemi, nikoli výjimky. Raději bychom měli na svých vnějších hranicích chránit evropský průmysl, který je udržitelný, než v tomto důležitém okamžiku probíhajících klimatických změn ustupovat tlaku exponentů ocelářského a automobilového průmyslu a dalších lobbistů, kteří jak je patrné z nedávné zprávy, již přímo a skutečně enormně ovlivňují rozhodnutí přijímaná v Bruselu. Podle mého názoru toto nebyl summit smělých cílů, bylo v tom opatrnictví. A to nejen kvůli nové úloze Angely Merkelové, která už není tou „kancléřkou klimatu“. Důvodem také bylo, že tolik zemí v Evropě to řeší samostatně. Některé země samostatně vyjednávají o vízových dohodách. Další diskutují s Američany o svém vlastním postoji k protiraketové obraně. Nepanuje jednota ohledně Kosova, ani v otázce energetické bezpečnosti: Němci si sami řídí obchody s ruským Gazpromem a Italové a Maďaři rovněž obchodují na vlastní pěst. Středomořská unie byla vlastně jen nápadem pana Sarkozyho jak zabezpečit dovozy uranu do Francie výměnou za vývozy zbraní a jaderné technologie. Domnívám se, že celkový rámec tohoto summitu byl nesmírně chatrný a jeho výsledek byl negativně ovlivněn velice častým postojem „jdi do toho sám“ a velice častou absencí společného postupu. Smělé cíle jsou pro mě jedna věc, opatrnický přístup věc druhá; a celkový dojem ze summitu na mě zanechalo jeho opatrnictví. To určitě není dobré, ale ještě horší je, že v současné době je v Parlamentu tak málo upřímnosti. Dimitrios Papadimoulis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, pane předsedo Komise, pane úřadující předsedo, je do jisté míry pochopitelné, že jste sem přišli a pokusili se výsledky summit přikrášlovat. Avšak očekával jsem z vaší strany větší upřímnost a větší skromnost. Místo toho, že si vzájemně blahopřejete a sami sebe chválíte, bych čekal, že promluvíte také o nedostatcích své politiky a o svých neúspěších. Očekával bych, že pohovoříte o sociální agendě a o selhání sociální politiky, což diskuse na summitu viditelně postrádala: 70 milionů chudých, z toho 20 milionů dětí. Místo toho, abyste říkali „vytvořili jsme pracovní místa“, měli byste říkat, že tato místa jsou špatně placena, že mají flexibilní pracovní podmínky a že 20 milionů pracovníků v Evropské unii je chudých. Měli byste hovořit o svém předběžném přezkoumání svých lisabonských cílů, pane Barroso: Ze třech pilířů Lisabonské strategie (konkurenceschopnost, životní prostředí, soudržnost) jste vyloučili sociální, regionální a územní soudržnost a snížili jste důležitost problematiky životního prostředí.

9

10

CS

Debates of the European Parliament

Pokud jde o téma změny klimatu, pan úřadující předseda připustil, že některé členské státy zasedající v Radě se od začátku pokoušely ve jménu konkurenceschopnosti zredukovat váš soubor návrhů, pane Barroso. Komise a Rada místo, aby se snažily dodat cílům, s nimiž pojedou do Kodaně, na náročnosti a závaznosti, snaží získat výjimku pro velká odvětví průmyslu a hospodářství. Na závěr bych rád zdůraznil, že v době, kdy i ti nejfanatičtější neoliberálové ve světě objevují důležitost veřejných zásahů, v době poklesu cen burzovních akcií a zadrhnutí úvěrů Rada a Komise i nyní umožňují, aby se dogmaticky jednostranná, nekontrolovaná ¨centrální banka zabývala pouze inflací bez ohledu na riziko, které pro evropskou ekonomiku představuje krize či nulový růst. (Potlesk) Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Na loňském jarním summitu se Evropská rada vyslovila pro ambiciózní politiku v oblasti klimatu. Dne 23. ledna nabylo toto přání konkrétní podoby předložením legislativních návrhů, které byly vřele přivítány Parlamentem. Jsem přesvědčen, že v zájmu efektivity musíme zajistit dosažení konstruktivní dohody mezi Radou a Parlamentem ještě před zasedáním v Postupimi, a proto je nutné vyhnout se procedurám, které by v prvním čtení tuto dohodu znemožnily. Taková dohoda vyžaduje flexibilitu ze strany Parlamentu a určitě ze strany Rady. Snahy Evropské unie jsou cenné, ale byly by ještě cennější, kdyby se celé mezinárodní společenství věnovalo otázkám životního prostředí a klimatu. An important step was taken in Bali. Velice mě těší, že Rada bude i nadále usilovat o dosažení dohody se všemi účastníky zasedání v Postupimi. Lisabonská strategie je důrazně uplatňována jako výsledek loňského jarního summitu. To je dobrá zpráva. Napovídá, že hlavy států a vlád vidí potřebnost sociálního rozměru. Může nám o tom předseda Rady pan Janša říci něco více? Můžeme očekávat nějaké další návrhy? A na závěr, svoboda projevu je dobrá věc. Svědčí o vyzrálém a moudrém přístupu. V Nizozemsku natáčí jeden poslanec parlamentu kontroverzní film o islámu. Doufám, že Evropa bude mluvit jednotnou řečí, pokud by to vyvolalo neočekávané reakce. Roger Helmer (NI). – Pane předsedající, závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady obsahují všechna obvyklá klišé o sociálních rozměrech a malých a středních podnicích a naprosto neřeší hlavní problémy evropských ekonomik, kterými jsou příliš vysoké daňové zatížení a přílišná regulace, takže Evropa není schopná postavit se výzvám globální hospodářské soutěže. Mohu říci, že zpráva byla pozoruhodná také pro to, co v ní není uvedeno. Mnoho jsme slyšeli o lisabonském procesu, ale opravdu jen velice málo o Lisabonské smlouvě, která jak všichni víme, je vlastně odmítnutá Ústava. Navzdory všem slibům daným občanům Evropy jsme se rozhodli ratifikovat tuto smlouvu ve většině členských států bez referenda. Rozhodli jsme se tak, jelikož víme, že lidé by souhlas nedali. V mém regionu nedávné korespondenční hlasování ukázalo, že téměř 90 % lidí bylo proti Smlouvě. To je popřením demokracie. Pozdě odpoledne jsme jednali o otázce Tibetu, ale než začneme s vážnou kritikou, možná bychom měli velice důkladně nahlédnout na náš vlastní rejstřík demokratické odpovědnosti. Mezitím bychom se ovšem měli podívat na problematiku Tibetu a odsoudit Čínu za její ostudné chování a potlačování práv. Myslím, že nastal čas, kdy bychom měli seriózně zvážit, zda se svobodné národy mohou zúčastnit oslav letošních olympijských her v Pekingu. Giles Chichester (PPE-DE). – Pane předsedající, vítám závěry zasedání Rady a zároveň bych se chtěl ve své poznámce zaměřit na část nazvanou Změna klimatu a energie. Mnozí označili tyto otázky za nejdůležitější problémy, kterým v dnešním světě čelíme, a je dobře, že se EU v souvislosti se změnou klimatu ujímá vedení. Máme však něco jako dosavadní bilanci úspěchů a neúspěchů při přijímání velmi ambiciózních cílů a jak se ukázalo, nelze jich zatím snadno dosáhnout. A tak vítám upozornění, které nacházím v některých částech textu. Podporuji výzvy k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, který bude probíhat v souladu s trvale udržitelným rozvojem, konkurenceschopností, zabezpečením dodávek a zdravými a udržitelnými veřejnými financemi EU, zejména hrozí-li přesuny emisí uhlíku nebo přesun pracovních míst mimo Evropu a ve spojení s výzvou k větší flexibilitě při dosahování obnovených cílů v jednotlivých zemích. Podle mého názoru jsme se příliš soustředili na obnovitelné zdroje energie jako na cíl, nikoli jako prostředek k jeho dosažení, neboť jsem si naprosto jist, že obnovitelné zdroje nejsou jediným řešením. Zdá se mi, že bychom měli přemýšlet spíše o svém reálném cíli, za nějž bych považoval minimálně 60% snížení emisí CO2 do roku 2050, a poté posoudit řadu možností, jak toho dosáhnout. Již jsme poznali – na základě zásady sdílení zátěže – že v otázce energií se různé členské státy nacházejí v různé situaci, tak proč se neomezit pouze na stanovení takového

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

cíle a neumožnit členským státům, aby se samy rozhodly jak ho dosáhnout? V této souvislosti vyjadřuji uznání vládě Spojeného království – není to pro mě snadné – za její prohlášení o vyhlídkách jaderné energie. Hannes Swoboda (PSE). – Pane předsedající, je mnohem více lepších důvodů, proč podpořit britskou vládu, ale dovolte mi, abych přešel ke svému tématu. (DE) Také přínos Rady byl malý a jediné, co tady pozoruji, je generalizování. Vzpomínám si, že pan Thomas Ilves na své návštěvě v Parlamentu ve Štrasburku, poukázal na to, že Rusko má politiku sousedství a politiku vnějších vztahů v oblasti energetiky. My bohužel ne, a to je pro naši konkurenceschopnost nevýhoda. Je načase, abychom přešli od zobecňujících prohlášení k praktickým krokům. Doufám, že než se v červnu uskuteční následující summit, budou na stole ležet skutečné návrhy na koordinovanější postup. Druhý bod, kterého se dotkl již Martin Schulz, se týká otázky Středomořské unie a Černomořské unie. Obávám se, že naše spolupráce v oblasti Středomoří a v černomořském regionu je nevyvážená. Jsou země jako Ukrajina, Republika Moldavsko, Gruzie a další, například země na jižním Kavkaze, skutečně méně důležité? Mají menší právo, menší nárok na prohloubení spolupráce než země Středomoří? Ne, to si nemyslím. Společně s Martinem Schulzem a ostatními z mé skupiny jsem velkým zastáncem Středomořské unie jako „vnucené“ Barcelonské unie neboli barcelonského procesu. Avšak bylo by mě potěšilo, kdyby Komise předložila některé kompletní návrhy a hned od začátku dala jasně najevo, že svazek mezi Evropskou unií a středomořskými státy musí a bude fungovat a že srdcem tohoto svazku, ve smyslu právním i politickém, je Evropská unie. S něčím podobným uvažujeme rovněž pro oblast Černomoří, neboť otázky jako energetická bezpečnost, migrace a životní prostředí neovlivňují pouze oblast Středomoří, ale také, a ve stejné míře, černomořský region. Proto vám, pane úřadující předsedo, a rovněž vám, pane předsedo Komise, naše skupina předloží své návrhy. Doufáme, že červnový summit poskytne příležitost jak znovu nastolit rovnováhu, protože pro vás, jako pro ministerského předsedu země a úřadujícího předsedu je rovněž důležité jednou provždy dát jasně najevo, že obě společenství jsou důležitá. Byla jsem velmi překvapena, pane předsedo Komise, že jste hovořil pouze o Středomořské unii, aniž jste se zmínil o Černém moři. Jsme přesvědčeni, že důležité jsou obě oblasti. Jsme pro vytvoření politiky sousedství na novém kvalitativním základě. Naše skupina proto ve vhodnou dobu předloží soubor návrhů. Lena Ek (ALDE). – Pane předsedající, dovolte mi, abych poblahopřála předsednictví k výsledkům jarního summitu a k tomu, že podklady nových lisabonských diskusí vycházejí z reálně udržitelného hospodářského růstu, což je, myslím, naprosto nezbytné. V současné době čelíme potížím na finančních trzích. Musíme řešit problémy se změnou klimatu. Ty se často označují jako „problémy evropského průmyslu“, avšak chtěla bych vám připomenout, že přežije pouze průmysl moderní, energeticky účinný a založený na znalostech. Musíme proto investovat více peněz do inovací a výzkumu a já doufám, že to budete mít na paměti, až začneme diskutovat o rozpočtu, a že se budete více přidržovat linie parlamentu a financovat inovace a výzkum. Chci vám rovněž připomenout, kde se nyní nacházíme: jsme v době nové technické revoluce, jako když jsme přecházeli z páry na elektřinu. Kde by byla Evropa, kdybychom jen nečinně seděli a říkali: „Podívejte, my nebudeme dělat nic, dokud nebudou elektrifikovány Spojené státy“? A znovu opakuji, přežije pouze moderní energeticky účinný průmysl. Musíme tedy být v otázkách klimatu nekompromisní, neboť to pomůže prosazovat inovace, nejenom zlepšovat životní prostředí. Také jednotný trh s energiemi je pochopitelně nesmírně efektivní. Avšak problém je jak se souborem opatření v oblasti energie, tak se souborem opatření v oblasti klimatu, jak to bylo prezentováno, a to v souvislosti se situací malých a středních podniků. Podíváme-li se totiž především na balíček opatření v oblasti klimatu z pohledu malých a středních podniků, zbývá nám ještě hodně práce, abychom věci zjednodušili, abychom zjednodušili pravidla a postupy, a uvedli tak v soulad jak otázky klimatu, tak toleranci – a dokonce podporu – malých a středních podniků v rámci Evropské unie. Pevně věřím, že se na následujícím summitu už dočkáme výsledků. Naděje je velmi dobrá k snídani, ale velmi špatná k večeři, takže čekáme výsledky.

11

12

CS

Debates of the European Parliament

Předsedající. − Paní Eková, je pozoruhodné, že zde v Parlamentu můžeme nahlédnout do vaší encyklopedie znalostí. Mario Borghezio (UEN). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, mezi 500 nejvýznamnějšími světovými podniky ty evropské jako by zaspaly dobu, na rozdíl od podniků ve Spojených státech a v rozvíjejících se zemích. K dispozici nejsou žádné snadno dostupné finanční prostředky, zejména pro malé a střední podniky, vzhledem k tomu, že těmto podnikům půjčí pouze vnitrostátní banky; mělo by se jim tedy spíše pomáhat, nežli jim to komplikovat. Kromě toho, zatímco hovoříme zde v této parlamentní budově, mluvčí tibetského exilového parlamentu oznamuje – a důrazně – že v době, kdy my si tady vnaší poklidné Evropě řečníme, dochází k masakrům. V Tibetu, kde jsou lidé zabíjeni, vaše rozumné vyjádření k účasti na olympijských hrách bude působit důstojně a odvážně, pane předsedající. Na druhé straně nám pan Solana sděluje, že on pojede. Rád bych věděl, koho bude reprezentovat: Evropu bank, Evropu podnikání a obchodu, nikoli Evropu národů. My v Padánii stojíme při Tibeťanech, kteří bojují za svou svobodu, za své právo na sebeurčení, právo potvrzené Chartou OSN o lidských právech a také Evropskou unií. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Zatímco se sociální situace v různých evropských zemích zhoršuje, Rada trvá na širším uplatňování neoliberálních politik Lisabonské strategie a paktu stability a flexikurity, i když ví, že to pouze zhorší sociální a územní nerovnost. V důsledku toho zisky a příjmy ekonomických a finančních skupin zůstanou nepochybně i nadále stabilní a na velmi vysoké úrovni, zatímco nejistých pracovních míst a nízkých platů bude stále přibývat. Chudoba a sociální vyloučení se udrží na vysoké úrovni, jak je tomu již dnes, a dotkne se desítek milionů žen, dětí a lidí vyššího věku. Avšak jak jsme viděli, Radu a Komisi to nijak zvlášť neznepokojuje. Stačí jim trocha rétoriky, proti níž se můžeme jenom důrazně ohradit. Rozloučit se s těmito politikami bylo skutečně zapotřebí, aby bylo možné podpořit země se slabší ekonomikou a zvýšit veřejné investice s cílem zlepšit a rozšířit ty veřejné služby, které jsou nejdůležitější v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. To by zároveň pomohlo vytvořit pracovní místa s právy a přispělo k rozvoji mikropodniků a malých a středních podniků. Finanční krize ve Spojených státech a vysoké ceny fosilních paliv a některých zemědělských výrobků bude mít zvláště tvrdé důsledky, pokud jde o chudobu a sociální vyloučení, a pocítí je země se slabší ekonomikou. Je proto naprosto nezbytné, aby se tyto politiky změnily, abychom tak mohli zabránit jejich dopadům v Evropské unii, vyhnuli se zhoršení sociální situace a mohli reagovat na obavy obyvatel. V důsledku toho se musíme vzdát neoliberálních politik Lisabonské strategie, Paktu stability, vysokých úrokových sazeb Evropské centrální banky a podpory zemědělské výroby biopaliv, jelikož potravinových produktů je nedostatek. Je třeba přijmout alternativní politiky. Jens-Peter Bonde (IND/DEM). – Pane předsedající, toto je jedno z mých posledních vystoupení v Evropském parlamentu. Rozhodl jsem se k 9. květnu odejít a předat křeslo své nástupkyni, paní ministryni Hanne Dahlové, což změní zastoupení pohlaví a bude znamenat i generační výměnu pro dánské Hnutí června. Ve své politické práci mám v úmyslu pokračovat. Jako předseda nadnárodní strany EUDemokraté nemohu vzdát svůj celoživotní boj za transparentnost, blízkost občanům a demokracii. Dosáhli jsme mnohé. Interní telefonní seznam Komise již není tajným dokumentem. Pořad jednání a zápisy z nich už nejsou tajné, pouze ve francouzštině. Je možné je nyní najít na síti. Díky panu předsedovi Barrosovi si lze stáhnout 3 000 tajných pracovních skupin Komise, například z mé webové stránky. Od příštího roku bude možno vyhledat si na síti také jména poradců. Od příštího roku budeme mít rovněž kompletní seznam všech příjemců zemědělských dotací. Přehled vítězství v boji za transparentnost je dlouhý. Rada se přesto nepoučila. O osmdesáti pěti procentech všech evropských zákonů se stále rozhoduje za zavřenými dveřmi ve 300 tajných pracovních skupinách Rady. Volení členové tohoto Parlamentu a parlamentů jednotlivých zemí nemohou sledovat legislativní proces na zasedání Rady. Těch několik formálních debat a veřejných hlasování probíhá za neúčasti veřejnosti a médií. Naléhavě potřebujeme přezkoumat náš legislativní proces. Žádný zákon EU by neměl být schválen bez viditelné hlasovací většiny jak v Parlamentu, tak v Radě. Citizens should be able to hold law-makers accountable. Měli by být schopni odměnit nás nebo potrestat v příštích volbách. Podstatou demokracie je schopnost konat volby, získat novou většinu a poté přijmout nový zákon. Tento základní demokratický princip nás všechny spojuje. Proč na to tedy zapomínat, když se o svou suverenitu

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

dělíme? Proč neumožnit úplnou transparentnost legislativního procesu? Proč jako členové Komise a Rady stále utajujete hlavní část legislativního procesu, dokonce i při tzv. spolurozhodování, kdy nejsme řádně informováni o vašich diskusích a rozdělení mezi členskými státy? Budu pokračovat v našem společném boji za transparentnost zvenčí. Vážení kolegové, doufám, že budete nadále svádět bitvy zevnitř tohoto Parlamentu. Irena Belohorská (NI). – (SK) Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, vítám konečný výsledek jarního summitu Evropské rady, který soustředil pozornost na rozvíjení Lisabonské strategie a na zahájení nového cyklu obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost (2008–2010). Vzhledem k tomu, že všichni poslanci vědí, který bod strategie je pro jejich členský stát stěžejní, vybrala jsem z předložených závěrů jeden, který je podle mého názoru v současné době pro Slovensko důležitý: investice do znalostí a inovací. Je to smutné konstatování faktu, že ačkoli jsme od roku 2004 plnoprávným členem Evropské unie, která zaručuje volný pohyb osob, ačkoli jsme členem Schengenu, a věřím, že se brzy staneme členem hospodářské a měnové unie, naši občané musí stále překonávat překážky a nedostatek transparentnosti ohledně zaměstnání a navzdory dosaženému stupni vzdělání často pracují na místech pod svou kvalifikaci a za mnohem horších finančních podmínek než jejich kolegové. Obtížný přístup ke zdravotní péči je dalším dosud neřešeným problémem: jde o významnou skutečnost, která má dopad na rovnost mezi zaměstnanci, student a vědeckými pracovníky. Proto podporuji vytvoření „páté svobody“ založené na zvyšování příhraniční mobility výzkumných pracovníků, jakož i studentů, vědců a vysokoškolských učitelů. Jsem přesvědčena, že se tím zlepší kvalita a posílí důvěryhodnost našich univerzit a že také Slovensko poskytne pomoc v rámci globalizace s cílem zvýšit prestiž Evropské unie. Odstraněním nerovností mezi starými a novými členskými státy dosáhneme toho, co měli na mysli zakladatelé Evropské unie. Nezapomínejme, že řetěz je pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, mám pocit, jako by někteří z nás vždy očekávali nějakou senzaci. Vzhledem k výchozí situaci a vzhledem k projednávané problematice nešlo o normální summit; byl mnohem lepší, než by se možná dalo čekat, kdyby šlo o některé jiné summity. Byl to dobrý summit a vítám jeho výsledky, ale pravda je, že občané chtějí konkrétní činy, a je nutno zabývat se také otázkou důvěryhodnosti. V den, kdy ze summitu vzešly výsledky, se mě jedna školačka zeptala, proč jsem měl v tyto výsledky důvěru, když je vypracovali a schválili ti samí lidé, kteří neplní závazky z Kjóta a nedostatečně naplňují cíle Lisabonské strategie. Proto jsem nyní začal zdůrazňovat konkrétně jednu věc: důvěryhodnost Evropské unie u občanů závisí na tom, zda doopravdy uskutečníme to, co jsme schválili na papíře. Teď potřebujeme hlavně společnou akci v dohodnutém časovém rámci s hmatatelnými výsledky, nikoli handrkování jednotlivých států Uplatňování těchto rozhodnutí si vyžádá spoustu tvrdé práce. Pokud odvedeme dobrou práci, summit podpoří inovace a konkurenceschopnost, posílí růst a zvýší zaměstnanost, a to je ta nejlepší forma sociální politiky. Sociální rozměr považujeme za nedílnou součást naší politiky. Je hodnocen nejenom podle toho, kolikrát se v dokumentu vyskytne slovo „sociální“, pane Schulzi, ale jakou míru odpovědnosti a sociálního závazku obsahuje. Linda McAvan (PSE). – Pane předsedající, uvedu pár poznámek k souboru opatření v oblasti změny klimatu. Skupina PSE poskytuje širokou podporu závěrům, které se týkají otázky změny klimatu. Velmi vítáme, že se tento rok nyní považuje za rok plnění cílů. Závazky byly přijaty v minulém roce, ale dnes celý svět sleduje – předseda Komise to názorně ukázal – zda Evropa splní to, co loni v březnu podepsala. Vítáme to. Doufáme, stejně jako vy, že toho hodně dosáhneme, dříve než skončí toto parlamentní období – samozřejmě pokud dostaneme ten správný balíček. Budeme to hlídat. Chci se zaměřit na tři konkrétní body. Za prvé na zachycování a ukládání uhlíku. Správně jste poukázal na nesmírnou závažnost této věci. Nikde ale nehovoříte o financování demonstračních projektů, které musí Evropa zahájit v následujících několika letech. Doufám, že vy a Komise se na to opravdu neodkladně zaměříte. Bez finančního krytí tuto technologii nezprovozníme. Druhý bod se týká biopaliv. Myslím, že v současné době má širokou podporu názor, že musíme mít udržitelnou strategii biopaliv, a pokud ji nedostaneme, pak je třeba znovu přezkoumat cíle, které jsme si stanovili.

13

14

CS

Debates of the European Parliament

Třetí bod se týká systému obchodování s emisemi (ETS). Zavázali jste se dodržovat dvě velice důležité zásady: že existuje jediný evropský horní limit a že emisní křivka má sestupnou tendenci. Bez těchto dvou složek nelze žádný ETS realizovat. Veškeré problémy první etapy vznikly, jelikož jsme toto neměli, takže teď je nesmírně vítáme. Připustili jste rovněž, že existuje problém úniku uhlíku. Víme, že to skutečně občany, odboráře, zaměstnance znepokojuje a musíme se na to podívat. Moje skupina považuje za velmi důležité ujistit se, že v Evropě jsme stále konkurenceschopní a zachováváme pracovní místa. V odstavci 20 obšírně hovoříte také o flexibilitě. Zmínil jste ji třikrát. Ale doufám, že všem nám je jasno, o čem hovoříme, mluvíme-li o flexibilitě, nesmíme totiž zaměňovat flexibilitu s tím, když se něco skutečně dělá. Venku čeká armáda lobbistů a všichni se snaží ze svého oboru udělat zvláštní případ. Ale existuje pouze jeden zvláštní případ, a tím je naše planeta. We all need to remember that. Every company, every country and every citizen will have to make an effort. Záleží na tom, jak toto úsilí sdílíme, nikoli zda se nám to podaří, či nepodaří, o tom musíme diskutovat. Diana Wallis (ALDE). – Pane předsedající, naši občané mají obavy a pociťují nervozitu a nejistotu kvůli změně klimatu a energetické bezpečnosti – ano, samozřejmě, a jiní to řeší – ale také kvůli svému finančnímu zabezpečení. A jakou jim dáme odpověď? Počkáme a uvidíme. V těchto závěrech se toho mnoho neříká o právech našich občanů jako investorů, důchodců, spotřebitelů. Hodně by mohla pomoci důvěra mezi spotřebiteli a malými a středními podniky. Mohl by to být klíč k větší ekonomické úspěšnosti. Novým myšlenkám – a závěry takových obsahují hodně – říkáme „ano“, ale co nedokončené projekty, které by mohly vybudovat onu důvěru mezi našimi spotřebiteli a malými a středními podniky? Co evropský patent, který uvázl v Radě? Projekt o smluvním právu uvázlý v Radě? Mobilita pacientů uvázlá v Radě? Myšlenka statutu evropské soukromé společnosti – ujme se toho Rada spolu s námi, abychom to úspěšně dotáhli do konce před vypršením tohoto mandátu? To by byl určitý úspěch. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, rád bych využil příležitosti, kterou mi poskytla tato rozprava, a upozornil vás pouze na dva problémy spojené s takzvaným balíčkem opatření v oblasti klimatu. Za prvé, tíha boje proti změně klimatu je v rámci Evropské unie rozložená velice nespravedlivě. Limity emisí CO2 byly rozděleny mezi jednotlivé členské státy, aniž by se dostatečně bralo v úvahu, nakolik ty novější zaostávají v oblasti rozvoje. Tento přístup znamenal, že zemím, jako je Polsko, byly přiděleny nižší limity. Také to znamenalo, že polské elektrárny byly nuceny hned od začátku nakupovat část svých limitů v dražbách, což vedlo k nárůstu nákladů na elektrickou energii o 10 až 20 %. Budou-li polské elektrárny nuceny nakupovat od roku 2013 všechny své limity v dražbách, ceny elektrické energie se zvýší o desítky procent, takže mnohá odvětví polského hospodářství přestanou být konkurenceschopná. Za druhé, podle odhadů Evropské komise provádění souboru opatření v oblasti klimatu bude stát kolem 50 miliard EUR ročně, a to v době, kdy většina zemí světa, zejména Spojené státy, nepodnikají proti globálnímu oteplování vůbec nic. Může se docela dobře stát, že evropský průmysl přestane být na světovém trhu konkurenceschopný. To vyžaduje zavést opatření na ochranu evropské průmyslové výroby, která je zatížena těmito vysokými dodatečnými náklady. Philip Claeys (NI). – (NL) Dovolte mi, abych ještě jednou vyjádřil svůj údiv nad tím, že na posledním evropském summitu nezaznělo nic o problémech v Turecku. Nošení šátků na tureckých univerzitách vyvolalo velkou ústavní krizi a tato krize byla naprosto předvídatelná. Nyní tady máme situaci, kdy vládnoucí islámská strana AKP riskuje, že bude zakázána, a ministerskému předsedovi i prezidentovi Turecka hrozí, že přijdou o svá politická práva. Nikdy jsme nic takového v kandidátském státě nezažili. Komisař Rehn prohlašuje, že celá krize nemá žádný vliv na přístupový proces, což je mírně řečeno bezmyšlenkovité tvrzení. Jak to může říkat, když ani neví, s kým bude muset v nejbližší době jednat? Jaké je stanovisko Rady k této otázce? Zdá se, jako by se už o problémy Turecka nikdo nezajímal. Pokud se však domníváme, že tyto problémy samy o sobě zmizí, pokud nic neřekneme, pak se obávám, že nás čeká dlouhá řada nepříjemných překvapení. Elmar Brok (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo Komise, pane úřadující předsedo, některá témata, která spolu zdánlivě nesouvisejí, jsou spolu ve skutečnosti neoddělitelně spjata. Mluvíme-li o změně klimatu, mluvíme o migraci, a mluvíme-li o migraci, mluvíme zároveň o Středomořské unii. Ukazuje se, že jednotlivé otázky jsou vzájemně značně propojené, a je tedy nutné najít správná řešení. Avšak to znamená, paní Harmsová,

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

že se musíme snažit najít správnou rovnováhu v každé tematické oblasti, neboť například v otázce změny klimatu nesmí námi přijímaná opatření vyvolat žádné nežádoucí účinky, které by mohly mít sociální dopady. Je proto nutné nalézt rovnováhu také ve sféře průmyslu, aby další rozvoj mohl rozumným způsobem pokračovat. Středomořská unie je podle mého názoru zásadní otázkou a jsem přesvědčen, že je důležité vyvíjet zde větší tlak v zájmu bezpečnosti a hospodářského rozvoje těchto regionů. V našem vlastním zájmu je vypracovat efektivnější politiku pro oblast Středomoří. Obdobně bychom však měli posílit naši politiku sousedství – pro nás je ostatně základem všech těchto politik – vůči našim východoevropským sousedům. Musíme nalézat způsob, jak těmto zemím v oblasti Středomoří – zejména mají-li, jako například Ukrajina, šanci připojit se k Evropské unii – nabídnout příležitost dokončit vnitrostátní vývoj, který je pro tyto země důležitý. Ještě bych dodal, že je rovněž v zájmu naší bezpečnosti, aby tyto země měly prospěch z lepších sociálních podmínek, větší míry demokracie a právního státu. Tato politika však znamená odpovědnost, která leží na Evropské unii jako celku. Stejně jako Německo musí převzít odpovědnost za Maroko v oblasti Středomoří, tak také Španělsko musí převzít odpovědnost za Ukrajinu. Proto nemůže nastat situace, kdy se některé země zapojují, taková byla původní představa, a jiné nikoli. Toto je politika, kterou musí prosazovat Evropská unie jako celek. Pane předsedo Komise, naštěstí jste byl požádán, abyste se zabýval podrobnostmi červnového summitu. Je třeba, aby zde převzala odpovědnost Komise jako celek. Také Evropský parlament musí převzít plnou odpovědnost, v opačném případě budeme mít problémy s rozpočtem. Musíme vyslat jasný vzkaz, že Evropská unie zastává jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a chtěl bych vás ještě jednou požádat, abyste jste prověřili, zda předsednictví Rady vždy postupuje skutečně jako předsednictví Rady, nikoli jako izolovaná na principu rotace fungující organ jednoho členského státu. To je jeden z nedostatků, které podle mého mínění danou koncepci dosud blokují, a domnívám se, že je třeba provést přezkoumání a dospět k promyšlenému řešení. Udo Bullmann (PSE). – (DE) Pane předsedající, rád bych požádal pana Karase, aby vyřídil pozdrav od Evropského parlamentu té školačce, kterou zmiňoval. Podle toho, co jste nám řekl o jejím kritickém názoru, mi připadá, že by to mohla v politice dotáhnout daleko, neboť očividně nemá ještě mysl zatemněnou nekonečnou řadou stále stejných textů, které jsou nám předkládány, bez jakékoli návaznosti – naprosto žádné – pokud jde o provádění praktické politiky. V souvislosti s usnesením Evropské rady o základních tématech Lisabonské strategie, o hospodářské a sociální politice, jsem si položil otázku, jak nás tento text může posunout kupředu, jak to, co říká, změní zítra situaci ve srovnání s uplynulými roky, a zda je to přiměřená reakce na zjištěnou hospodářskou situaci. Odpověď zní: Nikoli! Podíváme-li se na danou situaci přímo z pohledu hospodářství, máme krizi nebo minimálně stagnaci ve Spojených státech. Máme slábnoucí růst v Asii a na obzoru není žádný subjekt, který by se stal hnací silou. V Evropské unii asi zažijeme tvrdé rány: už žádný 3% růst, o nějž jsme usilovali, ani 2,9% růst, ale 1,3% nebo 1,6%, možná 1,8%, pokud všechno půjde dobře. To znamená, že s pravděpodobnými trendy vývoje produktivity nezaměstnanost ve většině zemí opět vzroste. Podíváme-li se na tento text, pane Barroso, – který připravily služby Komise takovým způsobem, že v usneseních Rady není nic nového – chci vědět, jaká je alternativa. Kde je motor naší ekonomiky? Můžeme tohle v Evropě udělat? Můžeme sami sobě nabídnout nějakou perspektivu? Odpověď zní: Ano, mohli bychom, protože pracovníci v Evropě mohou, protože podnikatelé mohou, protože malé a střední podniky čekají na určitý „startovací“ mechanismus ze strany politiků. Avšak chybí tady politické vedení, které by to uskutečnilo. Nejsou tady žádné vyrovnávací mechanismy. Řádné vozidlo má motor, který je pohání, ale vy nám nabízíte, jen prázdný prostor, kde by měl být motor, nic než prázdný prostor. Neuvědomujete si spojitost s veřejnými investicemi a zvyšováním míry soukromých investic a zdá se, že postrádáte jakoukoli vazbu na pracovníky a jejich požadavky, na pracovníky, kteří – minimálně ve většině Evropských zemí, hlavních zemí, o něž se opírá hospodářský růst – zakoušejí absenci jakékoli mezní produktivity. Ani zmínka o minimálních mzdách a ani slovo o sociálních právech, která jsou nedílnou součástí jakékoli činnosti v tržním hospodářství, abychom mohli směřovat k prosperitě pro každého jednotlivce. Myslím, že pro Lisabonskou strategii je to promarněná příležitost, a doufám, že společně můžeme tuto situaci napravit. Není určitě žádná náhoda, jak upozornil již pan Schulz, že na zasedání Evropské rady nebyly předloženy žádné dokumenty Parlamentu. Mojca Drčar Murko (ALDE). – (SL) Souhlasím se závěrem zasedání Evropské rady, že výsledek boje proti nebezpečně reálné změně klimatu závisí na snižování emise skleníkových plynů. Nejdůležitější proto je

15

16

CS

Debates of the European Parliament

využít každé příležitosti a vyvarovat se zneužívání přírodních zdrojů a omezit emise plynů v souladu s Kjótským protokolem. Jednou z nevyužitých příležitostí je snížení plynných emisí z odpadu z domácností. V roce 2005 tvořily 2 % všech emisí. Jeden z plynů, metan, se uvolňuje na skládkách odpadu, které jsou tím nejhorším možným způsobem nakládání s odpadem. Evropská agentura pro životní prostředí nedávno spočítala, že by bylo možné značně snížit emise, pokud by nakládání s odpady bylo těsněji spjato s politikami na zmírnění dopadů vyvolaných změnou klimatu. Nyní se nám k tomu naskytla příležitost, neboť v současné době aktualizujeme 20 let starou směrnici o odpadech. Této příležitosti by se mělo využít ke zvýšení množství recyklovaného odpadu a to, co zbude, by se mělo spálit, a získat tak elektřinu a teplo. Obě tyto činnosti by měly splňovat nejpřísnější ekologické normy. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Děláte neustálé pokroky, pokud jde o velké soubory právních předpisů v oblasti energie a klimatu. To všechno podporuji. Z tohoto nepochybného pokroku mám velkou radost, a proto vás podpořím rovněž jako člen nizozemské delegace, až dojde na oddělení, separaci politiky a realizace mezi energetickými sítěmi a výrobci. Jako koordinátora regionální politiky mě těší, že text lisabonské agendy nyní vymezuje postoj regionů a měst velice jasně. Právě tady, blízko občanům, dochází k inovacím a využívají se naše fondy, strukturální fondy a Fond soudržnosti, ale také fondy pro výzkum. Uvedené priority, které tento parlament stanovil ve svém usnesení a o nichž se diskutovalo rovněž ve Výboru regionů, jsou nyní přesně formulovány. Mám pouze jednu poznámku. Poprvé byla do Lisabonské smlouvy zahrnuta územní soudržnost. Jednou z věcí, která v tomto ohledu chyběla – je zmíněna pouze na jednom místě – byla vize Rady a Komise. Původně se předpokládalo, že Rada v tomto bodě také pokročí kupředu; v současné době čeká na Bílou knihu, která se má objevit v září. K tomu bych rád doplnil ještě jednu další poznámku. Soudržnost, zejména jako reakce na globalizaci, znamená, že na jedné straně říkáte „ano“ soustředění výzkumu a vývoje a důležitých aktivit v určitých částech našeho území – například, leteckého průmyslu nebo průmyslu nanotechnologií – ale na druhé straně musíte mít vizi pro ten zbytek. S postupem globalizace, bude-li pokračovat podle očekávání, bude toto stále důležitější. Proto doufám, že ještě před nadcházejícím zasedáním Rady bude vize stanovena a že rozhodnutí k ní přijatá, včetně těch, která vzejdou ze zasedání Komise, budou pozitivní. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Slovinské předsednictví obecně prokázalo schopnost zaměřit na otázky, které jsou pro země a jejich občany důležité. K tomu bych vám měla poblahopřát. Poslední zasedání Rady, které se zabývalo problematikou stejně důležitou jako je Lisabonská strategie, hospodářský růst, zaměstnanost, stav veřejných financí a boj proti změně klimatu, tuto schopnost potvrdilo. Nyní bych se však ráda zeptala, co toto zasedání Rady skutečně přineslo běžnému občanovi Evropské unie. Byly vzaty v úvahu obrovské sociální a ekonomické rozdíly v celé Evropě, když se diskutovalo o důležitých otázkách, které jsem právě uvedla? Byla vzata v úvahu také pokračující diskriminace spolu se skutečností, že do 21. století vstupuje značná část Evropy i nadále opravdu chudá? Bohužel na tyto otázky zasedání nepřineslo žádné odpovědi. V závěrech předsednictví se jen tu a tam zmiňuje sociální politika. In fact, the latter is treated at best as a by-product of this major debate. Obávám se, že obyvatelé Evropy nebudou tímto přístupem nadšeni, neboť to znamená, že rok před volbami do Evropského parlamentu jim můžeme nabídnout pouze tři body těchto závěrů. Jsou to tyto body: bod č. 14, v němž se Evropská rada těší na obnovenou sociální agendu, bod č. 15, kde naléhá na členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, a bod č. 16, který je velmi dlouhý a kde jsou navrhována určitá řešení a obhajovány staré a dobře známé mechanismy. Až k občanům Evropské unie však tyto podněty se neproniknout. Je nutno revidovat jazyk. Návrhy samotné nestačí: skutečně potřebujeme konkrétní kroky a s těmito kroky by se mělo začít teď. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, lidé se obávají změny klimatu a jejích dopadů. Boj proti změně klimatu však bude mnohem levnější, než se předpokládalo. Ze studií vyplývá, že snižování emisí skleníkových plynů podle potřeby s cílem zabránit nejhorším scénářům, zpomalí světový hospodářský růst přibližně o 1 %. Pokud nic nepodnikneme, ztráta v hospodářském růstu by mohla dosáhnout až desetinásobek uvedené hodnoty.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Boj proti změně klimatu vytvoří obrovský trh čistých ekologických technologií a umožní využívat jejich různé formy. V Evropské unii teď především naléhavě potřebujeme další investice do vývoje výrobků a marketingu, aby evropské podniky získaly na globálním trhu s ekologickými technologiemi vedoucí postavení. Budeme-li postupovat pomalu a šetřit na investicích do vývoje výrobků, žádný užitek nám to v současné době nepřinese, jelikož vývoj technologií se nezadržitelně řítí kupředu, a tak tomu bude i v dalších zemích, pokud Evropská unie nezačne jednat. Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, stejně jako ostatní vítám příležitost podpořit závěry summitu, zejména pokud jde o balíček opatření v oblasti změny klimatu. Beru na vědomí ambiciózní časový plán a ujišťuji vás, že uděláme z naší strany zde v Parlamentu všechno, abychom tento harmonogram dodrželi, neboť si velmi dobře uvědomujeme nutnost – vnucenou nám zvenčí, ale nicméně velice vítanou – aby před zasedáním v Poznani a především v Kodani zaujala EU jasné stanovisko k systému obchodování s emisemi, jak to nyní nazýváme. I have the responsibility to be the rapporteur for the European Parliament on this most important part of the package. I welcome that responsibility and have broad shoulders. Věřím, že důvěru ve mě vloženou nezklamu, a těším se na spolupráci se zpravodaji ze všech politických skupin, abychom se dohodly na společném stanovisku co nejdříve. Jsou zde však dvě obavy, které bych dnes ráda zmínila. Především nedostatečný průzkum sekvestrace uhlíku, zejména zalesňování (na rozdíl od nežádoucího odlesňování): lesní hospodářství a uhlíkové kredity – nedostatek úředních povolení v této oblasti. Velké opomenutí. Ráda bych si vyslechla, přímo z předsednického křesla, od pana předsedy Komise, zda pro to můžeme něco udělat. Vím, že se někde v Komisi vedou jakési diskuse, ale zjistit, kdo co dělá a kde, je jako hledání jehly v kupce sena. Každý se snaží zmizet, když člověk začne mluvit o sekvestraci uhlíku, zvláště o zalesňování a nežádoucím odlesňování. Vím, že to je těžké, ale nemůžeme to ignorovat. Za druhé bych ráda uvedla, že Komise prohlásila, že rozhodne, která energeticky náročná odvětví průmyslu budou, alespoň zpočátku a při neexistenci mezinárodní dohody, osvobozena od placení daně, a že do poloviny roku 2010 vybere odvětví, která tuto výjimku dostanou, a teprve za další rok předloží řešení v otázce úniku uhlíku – tím vyvolala mohutné protesty ze strany zástupců pravděpodobně energeticky náročných odvětví průmyslu žádajících větší míru dřívější právní jistoty. Nepřejeme si jakékoli odsouvání tohoto rozhodnutí, neboť to povede k nedostatku investic v těchto oblastech nebo k zablokování investic a pravděpodobně k jejich přesunutí do jiných regionů. Apeluji na vás, politické směřování v této velice obtížné oblasti je třeba určit brzy – pokud možno hned teď. Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Velice vám děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych pohovořil o dvou tématech: o změně klimatu a výzkumu a vývoji. Pan Barroso na začátku prohlásil, že jarní zasedání Rady bylo chvílí pravdy. Navrhuji, abychom v tomto duchu pokračovali. Dílčí cíle, cestovní plán a různé politiky stanovené v tomto smyslu orgány Evropské unie jsou podle mého názoru dobré a přiměřené, dlouhodobé cíle jsou dostatečně ambiciózní. Problém, který se rýsuje, je spojen spíše s jejich prosazováním. Vůle naplňovat tyto dlouhodobé cíle se u jednotlivých členských států liší a je zklamáním, že v mnoha případech k tomu nedostává vůle. Rád bych vás upozornil na nedávnou zprávu Evropské agentury pro životní prostředí, kde se uvádí, že emise oxidu uhličitého v Evropě od roku 2000 neklesly, naopak stouply. Navrhuji, buďme v tomto upřímní. Bohužel postoje a chování členských států mají k jednotě daleko, natož aby byly žádoucí. Východní polovina Evropy nedělá prakticky nic. Funguje na základě toho, že její průmysl se po roce 1990 zhroutil, takže má stále značné rezervy. V západní polovině Evropy spíše než ke snížení emisí, došlo k jejich zvýšení, a to navzdory slibům z Kjóta. Pouze několik zemí – Německo, Spojené království a Švédsko – své závazky plní, pokud jde o snižování emisí oxidu uhličitého. Musíme si uvědomit, že být flexibilní není totéž jako nedělat nic. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí taktéž uvádí, že členské státy Evropské unie budou muset zaplatit 2,9 miliard EUR, aby mohly využít mechanismus čistého rozvoje – nástroje Kjótského protokolu – počínaje letošním rokem. Evropa také stále více zaostává v oblasti výzkumu a vývoje. Dlouhodobý cíl uvolnit na výzkum a vývoj 3 % z HDP už je jen pouhou fantazií. Spojené státy a Japonsko jdou kupředu, zatímco členské státy, včetně mé vlastní země, disponují pouhým 1 % HDP. Tak vstávat, vstávat! Ambiciózní plány už máme; teď je musíme ambiciózně prosadit.

17

18

CS

Debates of the European Parliament

Jerzy Buzek (PPE-DE). – Pane předsedající, druhé téma summitu, soubor opatření opatření v oblasti klimatu a energie, je v rozporu s tím prvním, Lisabonskou strategií, tedy konkurenceschopností EU. Limity emisí pro méně rozvinuté země jsou extrémně nízké, nebere se v úvahu budoucí tempo růstu HDP v těchto zemích. Soubor opatření však velice podporuji. Podporuji jej, i když vím, že je to zásadní krok pro naši ekonomiku a bude stát 60 miliard EUR ročně. Jak tedy můžeme pomoci našemu hospodářství? Vidím jediný způsob, možná ten nejjednodušší: levné, účinné a nové nízkouhlíkové technologie. V krátké době toho nelze dosáhnout bez finanční podpory na úrovni EU. Společné evropské finanční prostředky pro nové technologie znamenají v první řadě partnerství. Hovořil jste o tom ve svém projevu, pane předsedo. Za druhé, hovořil jste také o „páté svobodě“ a toku znalostí. Za třetí, evropská přidaná hodnota pro inovace znamená větší počet inovací pro Evropu. Za čtvrté, vyslat silný politický signál evropskému průmyslu, aby se začal spolupodílet na financování těchto technologií, a převzal tak za ně odpovědnost. Tyto nové technologie potřebujeme pro jejich energetickou úspornost, obnovitelné zdroje, nulové emise, využívání uhlí a jadernou energii. Potřebujeme minimálně 2 miliardy EUR ročně. To znamená 10 miliard EUR ode dneška až do roku 2013 – pochopitelně předem. Tímto způsobem ušetříme našemu hospodářství náklady na soubor opatření opatření v oblasti klimatu a energie. Navíc v budoucnu můžeme své technologie nabídnout také třetím zemím, můžeme rozvíjet nově se vynořující ekonomiky a – skutečně, nejen teoreticky – zachránit naši planetu. A na závěr bych ještě rád dodal, že o našich prioritách jsem přesvědčen – energie, boj proti změně klimatu, Lisabonská strategie – ale pro své priority potřebujeme od EU nějaké prostředky. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Pane předsedající, děkuji vám, že jste mi umožnil vystoupit v této rozpravě. Pracovní návštěva Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v Číně ve dnech 16. až 21. března, které jsem se zúčastnila, mě utvrdila v názoru, že Evropa má nejvyšší čas, aby v zájmu budoucího rozvoje evropského hospodářství nastartovala svou znalostní ekonomiku a podpořila tvořivost a inovační schopnosti malých a středních podniků. Osobně jsem v praxi poznala, jak dobře si vede čínská vývozní ekonomika vzhledem k investicím do výzkumu, inovací a vzdělání a jak podporuje základní technologické dovednosti pracovníků a dopravní infrastrukturu. Čínské podniky jsou mohutně podporovány čínskou vládou. Proto mě těší zjištění, že na letošním jarním summitu EU má být vytvořena tzv. pátá svoboda založená na přeshraniční mobilitě znalostí, přičemž se zdůrazňuje nutnost více zpřístupnit znalosti a uznávat odborné kvalifikace a diplomy. To je jediný způsob, jak zlepšit kvalitu života našich lidí, a naše jediná šance, jak se stát konkurenceschopnou ekonomikou založenou na znalostech. Děkuji vám. Evelyne Gebhardt (PSE). – (DE) Pane úřadující předsedo, pane předsedo Komise, pane předsedo Parlamentu, souhlasím s panem Karasem v jednom bodě, že totiž nejde o to, kolikrát se vyskytne slovo „sociální“, ale o ducha samotného textu. Nicméně mu musím odporovat. Právě tohoto ducha text postrádá, přestože slovo „sociální“ se vyskytuje často. Jako skupině socialistů v Evropském parlamentu nám jde o to, aby sociální rozměr byl zakotven nejen v textu, nýbrž aby byl obsažen také v politikách, které pomáháme vytvářet. Nemůže tady přetrvávat situace, kdy je sociální rozměr páté kolo u vozu, jak se říká a jak se to právě projevuje v textu Rady; sociální unie musí být hnací silou evropských politik. Jedině tehdy budeme moci přesvědčit své občany, že pro ně děláme něco užitečného. To je vzkaz, který chceme předat. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedající, je velice důležité, že jsme se v otázce změny klimatu neuchýlili ke špatnému kompromisu. Dovolte mi, abych pana Barrosa upozornil, že aktuálně připravovaná směrnice o zdrojích obnovitelné energie, která má být hotova na podzim 2008, přinese výsledky pouze tehdy, pokud dostatečně zohlední nutnost, aby Evropa společným úsilím vyvinula nové metody a technologie, neboť obnovitelná energie je v současné době stále příliš drahá, jinak stanovený cíl 20 % zůstane jen přáním. Druhá věc se týká interoperability a flexibility. Uvědomte si prosím, že od roku 1990 a dál průmysl v nových členských státech ustupuje ze svých pozic, a my bychom chtěli, aby se do snižování emisí zahrnulo období 1990–2020 včetně, protože je to spravedlivé. Nechceme snižovat své emise více než staré členské státy; chceme dosáhnout stejného snížení, ale konkrétní situace byla v našem případě odlišná. Děkuji vám za pozornost. Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo Rady, pane předsedo Komise, pane předsedo Parlamentu, ledový příkrov taje a dnes ráno se nám pan Pachauri, předseda Mezivládního panelu ke změně klimatu (IPCC) a laureát Nobelovy ceny, svěřil se svými obavami. Hovořil o možnosti náhlého vzedmutí mořské hladiny a my si uvědomujeme důsledky, které by to přineslo. Musíme pochopitelně jednat rychle a efektivně a plánovaný 10% podíl biopaliv bude mít v lepším případě negativní dopad. Dámy a pánové,

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

tomuto špatnému rozhodnutí musíme zabránit a zaujmout raději pozitivní přístup: zrušme stanovených 10 %. Dovolte mi, pane Barroso, abych vám na závěr položila jednu otázku. Chtěla bych vědět, proč jste neřekl prezidentu Sarkozymu, že Evropská unie již evropskou politiku sousedství měla a bylo naprosto zbytečné vymýšlet novou strukturu: nakonec stejně půjde o úřad 20 lidí, kteří budou mít za úkol řešit problémy Středomoří bez jakékoli konzultace. Osobně se domnívám, že je to vlastně urážka našich středomořských partnerů, že s nimi nebyl konzultován tento projekt na vytvoření unie – symbolické označení pro ty z nás, kteří jsme součástí Evropské unie – unie pro oblast Středomoří. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, těší mě, že jedním z konkrétních opatření, které má přinést rozvoj prostřednictvím znalostí a které zmínil pan Barroso, bylo zajistit všem školám internetové připojení. To je velice důležité, neboť to poskytuje rovné příležitosti všem dětem a mladým lidem. Nabízí se však otázka, jak se s touto výzvou vypořádají chudší členské státy a jakou pomoc Unie nabídne. Další věcí, o které bych se ráda zmínila, je ustavení Evropského institutu pro inovace a technologie. Myslím, že by stálo za to přijmout návrh z Vratislavi. Vratislav by skutečně byla vhodným městem, kde by mohlo být sídlo tohoto institutu. Janez Janša, úřadující předseda. − (SL) Chtěl bych poděkovat všem poslancům Parlamentu, kteří poskytli své vyjádření k závěrům posledního zasedání Evropské rady. Musím říci, že některá z nich byla velmi zásadní. Zvláště děkuji panu Daulovi a dalším, kteří podpořili pokračování lisabonských reforem. Domnívám se, že by nebylo správné reagovat na současné problémy na finančních trzích a na výzvy globální ekonomiky obecně tak, že začneme mluvit o zrušení reforem nebo o jejich dočasném přerušení. Tato podpora druhého cyklu Lisabonské strategie mě velice těší. Pokud jde o sociální politiku v závěrech ze zasedání Evropské rady, měl bych říci, že osobně se již čtyři roky podílím na činnosti Evropské rady a nikdy předtím jsme tolik nehovořili o sociálním rozměru lisabonské politiky. To platí pro všechny závěry a nejen pro bod 14. Sociální politika byla zahrnuta do všech bodů, kde to bylo nutné. Avšak stále platí, že pro zajištění prosperity Evropy potřebujeme reálný hospodářský růst. Odpovídající sociální politika musí stavět na skutečném hospodářském růstu, kterého lze dosáhnout na základě lisabonských reforem. Všechny závazky k zajištění sociálně spravedlivého státu jsou marné, pokud neexistuje hospodářský růst a chybí zdroje pro sociální politiku, a tak mám za to, že jsou ve správném pořadí. Rád bych ještě doplnil, že sociální politika byla zahrnuta do mnoha dalších projektů. Během slovinského předsednictví jsme se na dosah přiblížili k řešení některých otázek. Například věřím, že jsme těsně před dokončením směrnice o přenosu práv důchodového připojištění. Ke konsensu v této otázce je už jen krůček. Doufám, že tento projekt bude brzy zakončen. Spolu s Evropským parlamentem připravujeme vyhlášení roku 2010 rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. To by dodalo váhu některým závěrům v oblasti sociální politiky, k nimž dospělo toto zasedání Evropské rady. Pokud jde o změnu klimatu a některá skeptická vyjádření k závěrům na toto téma, musím konstatovat, že toto zasedání Evropské rady nezměnilo žádný ze závazků přijatých v loňském roce, takže se nedá říci, že mělo menší ambice. Posunuli jsme se zase o krok blíž, když jsme dohodli časový plán pro přijetí tohoto souboru opatření v oblasti životního prostředí a energie a samozřejmě když jsme dojednali hlavní zásady. Bez této dohody nejsou možné žádné konkrétní kroky vpřed. Dovolte mi, abych vás upozornil, že proti změně klimatu je možno úspěšně bojovat pouze na globální úrovni. Čísla hovoří naprosto jasně. Spojené státy vypouštějí do atmosféry 5,817 miliard tun CO2, Evropská unie 5,177 miliard tun, Čína 5,059 miliard tun, Ruská federace 1,543 miliardy tun a Indie 1,147 miliardy tun. I kdyby Evropská unie zastavila únik veškerých emisí skleníkových plynů, svět bude dál čelit nebezpečí, které vyvolává změna klimatu. Tato procenta jsou tedy jasná a stěžejním cílem není pouhé snížení emisí v Evropské unii, ale dosažení globální dohody – bez ní nedosáhneme ničeho. Podíváme-li se na množství emisí CO2 na jednoho obyvatele, vidíme, že Spojené státy vypouštějí 20 milionů tun na jednoho obyvatele, Evropská unie 10 milionů tun, Ruská federace 10 milionů tun, Čína 3,2 miliony tun a Indie 1,2 milionu tun. Tato čísla nám sdělují, že ty země, které vypouštějí větší množství CO2 na jednoho obyvatele delší dobu, musí provést větší změny. Evropská unie se zavázala k provádění těchto větších změn loni a v letošním roce jsme navrhli způsob, jak jich dosáhnout.

19

20

CS

Debates of the European Parliament

Obavy, že jsme asi udělali krok zpět, když jsme vyjádřili znepokojení nad přesouváním energeticky náročné výroby z Evropy do prostředí s nižšími ekologickými standardy, jsou podle mého názoru nepodložené. Přemístění energeticky náročného průmyslu do oblastí s nižšími ekologickými standardy neznamená jen ztrátu pracovních míst v Evropě. Znamená to současně, že jsme nijak nepřispěli ke snížení emisí, protože své skleníkové plyny vypouštíme někde jinde. Takže ať se na to díváme jakkoli, vidíme, že uspějeme pouze tehdy, dosáhneme-li úspěchu na celé planetě. Právě zde udělala Evropská unie velký krok kupředu vzhledem k závazkům, které přijala v loňském roce, kdy svět byl svědkem mnoha změn. Například Austrálie se připojila ke Kjótské dohodě. Změny k lepšímu lze pozorovat také ve Spojených státech. Také Čína, která v množství emisí skleníkových plynů už brzy předstihne Evropu, vysílá poslední dobou určité pozitivní signály. Toto všechno se děje z velké části proto, že Evropa udělala první krok, a Evropská unie si musí i nadále zachovat vedoucí postavení. Co se týče rozhodnutí a závěrů zasedání Evropské rady a jejich dopadu na evropské občany, myslím, že jen málo závěrů bude mít tak velký a dlouhodobý vliv na jednotlivce jako mají tyto. Chceme-li uspět, musíme změnit své zvyklosti i způsob života. To je velice náročné, ale okolnosti to vyžadují. Proto tyto závěry dlouhodobě ovlivní každého člověka. Na základě diskusí probíhajících v posledních několika letech o důležitosti boje proti změně klimatu jsem dospěl k názoru, že nálada v Evropské unii nám umožňuje, abychom se po této cestě vydali. Nakonec mi dovolte, abych se vyjádřil k připomínkám ke Středomořské unii. Evropská rada přijala prohlášení, nikoli závěr. Těm, kteří v lednu vyslechli vyhlášení priorit slovinského předsednictví, bych chtěl připomenout, že prohlášení, na kterém se Rada sjednotila, obsahovalo všechno, co považujeme za kritéria dobrého projektu. Zahrnuty byly všechny členské státy Evropské unie; neexistuje duplicita dosavadních orgánů. Nejedná se proto už o Evropskou unii, nýbrž barcelonský proces, tedy Středomořskou unii. Staví na něčem, co již existuje, což znamená, že nebude nutné zdvojovat správu a nevyžádá si to dodatečné náklady. Za třetí, na dalších přípravách se podílí i Evropská komise, což pochopitelně zaručuje praktické a operativní zapojení celé Evropské unie. Na zasedání Evropské rady bylo rovněž zdůrazněno to, co mnozí z vás označovali jako problém. Náležitá pozornost byla věnována také východnímu, tedy černomořskému, rozměru evropské politiky sousedství. Naši polští kolegové přišli ohledně tohoto projektu, přesněji této jeho části, s určitým podnětem a dostali za úkol vypracovat konkrétnější návrh. Na základě příprav, které budou mezitím probíhat, Evropská unie projedná toto téma v červnu. Domnívám se, že Evropská rada věnovala plnou pozornost obavám a stanoviskům, které na téma Středomořské unie vyjádřil Evropský parlament. José Manuel Barroso, předseda Komise. − Pane předsedající, myslím, že z rozpravy obecně řečeno vyplynula podpora závěrům zasedání Evropské rady. Zároveň se vyskytly některé nesporné rozdíly, pokud jde o náročnost cílů. Dovolím si otevřeně prohlásit, že podle mého názoru bychom neměli podceňovat tuto náročnost, která právě opakovaně zazněla v souvislosti se změnou klimatu a obnovitelných energií a naší energetické politiky obecně. Nezapomínejme, že mluvíme o společné politice 27 členských států s různými kombinacemi zdrojů energie, s různými prioritami, někdy i s různými obavami, pokud jde o zabezpečení dodávky, zároveň – a buďme v tomto upřímnější – velmi často s různou mírou informovanosti o problémech souvisejících se změnou klimatu a o závazku přijatém v oblasti životního prostředí. A tak není snadné shodnout se na jednotném přístupu Evropy ke společné energetické politice a k náročným cílům v oblasti změny klimatu. Neprokazujeme sami sobě dobrou službu, když podceňujeme to, čeho jsme dosáhli před rokem za německého předsednictví na zasedání Evropské rady a co se nyní potvrdilo na zasedání Evropské rady za předsednictví Slovinska v podobě přesněji vymezených záměrů. Rozumím také obavám – ve skutečnosti jsem je před zasedáním Evropské rady sám vyslovil – pokud jde o realizaci cílů. Budeme či nebudeme plnit své závazky? To je opravdu vážná věc. Avšak doporučuji vám všem, vážení přítomní, abyste nepropadali pesimismu, neboť hodně bude záležet na vás. Hodně bude záležet na úloze Evropského parlamentu, neboť tam se nyní návrhy nacházejí, a spolu s Evropskou radou jste vy těmi zákonodárci. A tak místo skepse nad tím, kam až jdeme, dodržujme své závazky a ukažme své ambice při konkrétní legislativní činnosti. Vítám připomínky všech těch, kteří zmínili odhodlání a vůli pracovat, až přijde čas, na dosažení tohoto cíle, jako paní Doylová a další. Abychom zodpověděli některé z konkrétních dotazů, počínaje dotazem paní Doylové, který se týká energeticky náročných odvětví průmyslu: Řekněme si jasně, že cílem je a nadále zůstává mezinárodní dohoda z důvodů všem dobře známých. Není to pouze evropské varování, je to varování globální. Potřebujeme

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

globální dohodu, abychom čelili globální výzvě. Na dosažení globální dohody pracujeme a zároveň mechanismy určené pro energeticky náročná odvětví průmyslu, které by byly plně nebo částečně aktivovány, pokud mezinárodní vyjednávání nesplní naše očekávání, by měla srozumitelně objasnit směrnice. Takže co přesně musí být aktivováno a pro koho, bude záležet na výsledku mezinárodních jednání. Proto dnes nemůžeme pro tyto specifické sektory našeho průmyslu přesně a detailně určit konkrétní mechanismus. Ale to, co chceme – a co přece již děláme – je poskytovat právní jistotu. Věc se má tak: Můžeme poskytnout a také již poskytujeme právní jistotu zúčastněným stranám. Proto by směrnice, kterou navrhneme, měla přinést plnou právní jistotu energeticky náročným odvětvím průmyslu, protože jejich zástupci již budou vědět, že buď směrnice, nebo rovnocenná mezinárodní dohoda se na ně bude vztahovat. Toto bylo vždy záměrem Komise. Já osobně, společně s kolegy v Komisi, vedu konzultace s některými hlavními zástupci průmyslu a oni to, obecně řečeno, akceptují. Chtějí mít hlavně jistotu, že nebude-li dohoda, budou existovat nějaké mechanismy, které ochrání jejich konkurenční postavení. Považuji to za poctivé nejen vůči podnikatelským kruhům, o nichž mluvím, ale také vůči sociálním partnerům. Například Evropská odborová konfederace, o níž jsme také mluvili. Jsme tímto problémem velice znepokojeni a věříme, že možné to je, ale ne tak, že slevíme ze svých současných cílů. Pokud ze svých cílů nyní slevíme, nebudeme důvěryhodní, až budeme jednat se svými vnějšími partnery, se svými americkými partnery nebo s Číňany, Indy a dalšími. Jsou velice aktivní a mimochodem pozorují u sebe určitý pokrok – ne velký, ale určitý pokrok vidí. Velice důležitý je konkrétní dotaz na zalesňování. Jak víte, na konferenci v Bali jsme vyhlásili svůj závazek podporovat zalesňování. Pokud jde o otázku kreditů za zalesňování, nejsme proti nim. Naopak, v zásadě s nimi souhlasíme. Kredity dosud nejsou zahrnuty v závěrech, neboť existují určité metodické problémy. Takže tento bod zpracováváme a jsme pochopitelně připraveni o vašem příspěvku diskutovat. Budou vítány i další příspěvky. V současné době vedeme konzultace se zúčastněnými subjekty. Další věc, kterou někteří z vás zdůrazňovali, jmenovitě pan Buzek a další, je nutnost více investovat do technologií a inovací. To je pravda. Proto jsme například navrhli, aby první znalostní a inovační komunita nového Evropského institutu pro technologie byla věnována změně klimatu, energii a ekologickým průmyslovým odvětvím, neboť to je naším hlavním zájmem, a nyní potřebujeme zefektivnit některé z našich programů v Evropské unii v rámci našeho rozpočtu a se zdroji, které máme k dispozici, abychom zvýšili prioritu této oblasti a zdůraznili její význam. To si zajisté vyžádá velkého úsilí. Nikdy jsme netvrdili, že to bude snadný úkol. Bude to úkol velice těžký. Máme před sebou velice náročný a odvážný úkol, ale jsem přesvědčen, že s opravdovým odhodláním – s odhodláním, které tento Parlament v minulosti již prokázal – můžeme tento úkol splnit, s pomocí inovací, s vyššími investicemi do technologií a samozřejmě ve spolupráci s našimi partnery. Pokud jde o další bod, který se týká Lisabonské strategie, jak již uvedl ministerský předseda Janša, domnívám se, že povědomí o sociálním rozměru v současné době značně stouplo. Rovněž jsem zaregistroval, co dnes prohlásil pan Schultz a co vlastně řekl již v minulosti. Proto připravujeme velice důležitý balíček opatření, co se týče přístupu, příležitostí a solidarity, který bude hotov do léta. Rádi bychom s vámi tímto způsobem spolupracovali, se všemi politickými subjekty v tomto Parlamentu. Ale dovolte mi, abych vás varoval. Nežádejte prosím evropské orgány o to, co nemohou splnit. Máme vymezené oblasti, za něž bychom měli převzít odpovědnost, ale existují další, za které odpovídají především jednotlivé členské státy. Nikdo nepožaduje, aby závazky v oblasti sociálního zabezpečení, zaměstnanosti a vnitrostátních zdravotnických služeb byly na evropské úrovni. Co však můžeme však zlepšit, jsou některé evropské nástroje, a samozřejmě do nich více investovat s cílem podpořit dlouhodobé sociální cíle a také, jak už to děláme prostřednictvím Lisabonské smlouvy, prosazovat vytváření nových pracovních míst. Mluvím-li o hospodářském růstu, mám tím samozřejmě na mysli udržitelný růst. To znamená růst udržitelný z hlediska sociálního a z hlediska životního prostředí. To je, myslím, zcela jasné. Musíme si uvědomit, že nástrojů dostupných na evropské úrovni je málo. Možná si vzpomenete, že když tato Komise navrhovala zřízení „fondu pro přizpůsobení se globalizaci“, nového nástroje, objevovaly se argumenty proti tomuto nástroji ohledně subsidiarity a dotazy, proč to, co je třeba udělat, se dělalo pouze na úrovni Evropské unie. Nakonec jsme souhlas získali a jsem rád, že jsem se toho nástroje dočkal, i když je skromný, přece už existuje a konkrétním výrazem našeho odhodlání starat se o ty, kteří v globalizaci nevítězí.

21

22

CS

Debates of the European Parliament

Mezi těmi, kdo jsou skutečně proevropští a podporují evropský projekt, bychom měli být podle mého názoru opatrní a nestavět Evropskou unii do pozice, kde neplní některé závazky, které Evropská unie jako taková bez podpory členských států a našich vlád ani plnit nemůže. Hodně práce je nutno odvést na vnitrostátní úrovni. Proto i když můžeme na tuto věc upozornit a vy zajisté můžete předložit návrhy nebo legislativní návrhy pro náš květnový balíček, je důležité uvědomit si při tom, za co odpovídají orgány Evropské unie a co je úkolem vlád jednotlivých členských států. A na závěr, pokud jde o Středomořskou unii, domnívám se, že z tohoto projektu bychom mohli udělat dobrý projekt pro Evropu, který přenáší obnovený závazek do oblasti Středomoří. Je pravda, že bychom měli dělat více – a zároveň se snažit udržet Evropskou unii jednotnou, nikoli rozdělenou. Pochopitelně, mluvím-li o Evropské unii, nemluvím pouze o členských státech, ale také o evropských orgánech. Zajisté očekáváme, že si Evropský parlament podrží svou velice důležitou úlohu i v této Středomořské unii. Takto lze posílit ambice barcelonského procesu a naší politiky sousedství. (Potlesk) President. – Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Dovolte mi, abych začal poděkováním úřadujícímu předsedovi Evropské unie, znamenitému slovinskému ministerskému předsedovi panu Janezi Janšovi, jeho vládě a jeho státní správě za skvěle odvedenou nelehkou práci. Pokud jde o výsledky zasedání Evropské rady ve dnech 13. a 14. března 2008, vítám politický konsensus o evropsko-středomořské otázce. Mám rovněž velkou radost, že jsme se přiblížili k zavedení volného pohybu znalostí jako páté svobody Společenství. Mrzí mě, vzhledem k nynějšímu rozvratu na finančních trzích, že Evropská rada, vysoký politický orgán Unie, neměla sílu, rozvahu ani jasnozřivost, aby navrhla politiku, která by mohla pomoci regulovat finanční trhy, alespoň v Evropě, například zřízením evropských regulačních orgánů v klíčových sektorech vnitřního trhu (energie, poštovní služby, telekomunikace, audit, bankovnictví, pojišťovnictví atd.). A konečně, vzhledem k nynějšímu chaosu na peněžních trzích nechápu, proč tyto problémy nebyly vůbec zkoumány nebo jen v malé míře: Stále častěji je nutno vysvětlovat, co je myšleno cenovou stabilitou předpokládanou v mandátu Evropské centrální banky zakotveném v článku 105 Smlouvy, a vyzvat Mezinárodní měnový fond (MMF), aby se zapojil do celosvětového dialogu o monetárních otázkách. Titus Corlăţean (PSE), písemně. – (RO) Závěry zasedání Evropské rady ze 13. a 14. března 2008 a rozpravy v Evropském parlamentu dne 26. března 2008 podtrhují důležitost evropské politiky sousedství a potvrzují princip Středomořské unie, podstatnějšího mechanismu spolupráce mezi členskými státy EU a nečlenskými státy v jižním sousedství Unie. Mám za to, že priority EU by se měly zaměřit rovněž na východní problematiku politiky sousedství: za tímto účelem poukazuji na nutnost užší spolupráce s Republikou Moldavsko. Podporuji tedy závěr nové dohody o spolupráci mezi EU a Republikou Moldavsko, s jasnými a striktními odkazy na velice potřebný pokrok v Kišiněvu na poli demokracie, federálního státu a prosazování lidských práv. EU by měla svá očekávání soustředit na zajištění skutečné svobody tisku v Kišiněvu. V poslední době jsou často uváděny případy hrubého porušování svobody tisku, jako je případ novinářů radia Hlas Besarábie nebo některých televizí či novin v Rumunsku, provozovaných nebo vydávaných v Kišiněvu. K těmto zprávám by se Evropská rada a Komise neměly stavět lhostejně. Pevně doufám, že soudržnější politika EU v otázce východního sousedství se stane prioritou pro politické jednání Evropské rady a Komise. Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – Potřebujeme koordinovanou dlouhodobou politiku, která stanoví, jakým způsobem řešit změny klimatu v rámci sektoru. Soubor opatření předložený Parlamentu předsedou Barrosem je krokem kupředu a povzbudivé je, že Rada uznává, že EU se musí dohodnout na řadě politik do konce roku 2008. Vítám záměr zvýšit využívání obnovitelné, udržitelné energie o 20 % a cílem by mělo být rovněž zvýšení energetické účinnosti. Soubor opatření by měl obsahovat záměr snížit emise uhlíku do roku 2020 o 30 % a na úrovni členských států je cílem rovněž každoroční snižování emisí uhlíku. Tyto záměry a cíle musí být zahrnuty do právních

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

předpisů. Zdálo by se, že tyto právní předpisy jsou jediným způsobem jak zaručit důsledné řešení uhlíkových emisí ve všech aspektech tvorby politiky a politického rozhodování. Musíme dbát na to, aby záměr získat motorové palivo s příměsí biopaliva nezpůsobil škody. Dokud se změna klimatu nebude řešit celosvětově, povede to ke katastrofám. Poškodí to naše prostředí, naše ekonomiky a naši společnost. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) S odkazem na rozhodnutí Evropské rady mám pouze jednu malou poznámku k hlavním směrům politiky zaměstnanosti v různých členských státech. Evropská rada schválila (což nepřekvapuje) dosavadní obecné směry EU s cílem dokončit další etapu liberalizace pracovních trhů a zintenzívnit využívání pracovníků, a dosáhnout tak vyšších kapitálových zisků. Takto je nutno vykládat tyto obecné směry, jejichž cílem je pod klamným zdáním flexikurity zvýšit flexibilitu pracovních trhů, organizace práce a pracovních vztahů, včetně toho, co hlásají ohledně revize pracovního práva, bude-li nutná, různých smluvních podmínek a ustanovení o pracovní době. Výsledkem bude delší pracovní doba, rychlejší pracovní tempo, nižší mzdy, méně práv a menší jistota pracovního místa pro pracovníky, vše čistě v zájmu zaměstnavatelů. Využitím tohoto trojského koně údajné modernizace pracovních trhů, mechanismů na ochranu pracovních míst, veřejné správy a systémů sociálního zabezpečení Evropská unie potvrzuje, že jejím cílem je rozložit a zlikvidovat ekonomické a sociální vítězství pracovníků. Vzhledem k těmto cílům, jak je možné vyhýbat se vnitrostátním referendům o navrhované Smlouvě? Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. – (RO) Ústředním bodem tohoto evropského summitu bylo zahájení nového tříletého cyklu Lisabonské strategie. Mezi návrhy Rady bych chtěla poukázat na význam zásady volného pohybu znalostí na území Evropské unie. Zavedení této svobody je třeba doplnit legislativními návrhy vzešlými z Komise a předkládanými v průběhu tohoto roku. Připomínám vám, že souběžně s Lisabonskou strategií by měl být také co nejdříve realizován boloňský proces, jehož cílem je zřízení společného vzdělávacího prostoru do roku 2010. K uplatňování volného pohybu znalostí by mohlo přispět vzájemné uznávání universitních diplomů a dalších formálních a neformálních kvalifikací, rozšíření a přiměřené financování programů evropské mobility, jako je Erasmus, Comenius nebo Leonardo, stejně jako zavedení nové generace studijních programů a institucionálních struktur společně vypracovaných členskými státy. Abychom zvýšili soudržnost této nové zásady práva Společenství, musíme rovněž vypracovat program s dobře nastavenými lhůtami za účelem odstranění všech dosavadních překážek volného pohybu znalostí. Jsem přesvědčena, že závazek přijmout Chartu práv duševního vlastnictví do konce roku 2008 je v tomto směru dobrým krokem. Magda Kósáné Kovács (PSE), písemně. – (HU) Z březnového summitu si odneseme poučení, že světové finanční trhy a globální toky zboží a kapitálu uvízly mezi Skyllou a Charybdou a pouze odpovědné strategické myšlení vycházející z politiky Společenství může pomoci zamezit rostoucí nejistotě a šoku, které by ekonomika Evropské unie pocítila. Tyto chybné linie, jak víme, rozbíjejí globální ekonomiku, a nejen to. Závěry předsednictví ze zasedání Rady kladou značný důraz na mnohostranný výklad soudržnosti, která bude moci do určité míry spoléhat na zdroje Společenství, ale objevuje se tady také jedno varování obsažené ve výzvě, aby národní politiky urychleně snižovaly své schodky a dluh a použily k tomu veškeré neočekávané přebytky příjmů. Jinými slovy, díra v rozpočtu není jen věcí členských států, je to zároveň překážka bránící implementaci politik soudržnosti Evropské unie. Po všech těch pěkných prohlášeních je čas učinit rozhodnutí a přijmout závazná pravidla, i kdyby to někdy přinášelo bolestné důsledky. Pro mě osobně je nejvyšší prioritou bezesporu zvyšování znalostního kapitálu mladých lidí. A zároveň zvyšování určitých znalostí, které se dostanou také k chudé populaci, k Romům a přistěhovalcům. Zvyšování určitých znalostí, které jsou evropské a mají širokou základnu, určitý druh politiky soudržnosti, která neobírá chudší členské státy o jejich intelektuální kapitál prostřednictvím „odlivu mozků“, ale která zároveň solidárně nachází způsob jak reprodukovat stále globálnější nepřetržitý tok znalostního kapitálu. Tímto způsobem bude investice do lidí znamenat zvláštní komparativní výhodu na

23

24

CS

Debates of the European Parliament

globálním trhu a pohyb znalostního kapitálu nebude představovat hrozbu nějakého nového přemisťování, nýbrž zdroj bohatství v evropském měřítku. Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Chtěl bych upozornit na pět témat v závěrech zasedání Rady, o nichž dnes ráno před ochodem do práce přemýšlely tisíce Rumunů a možná i mnoho dalších Evropanů. 1. Snížení administrativního zátěže podle právních předpisů EU. Z toho by se měly poučit všechny členské státy a například Rumunsko, kde by snížení nákladů na byrokracii o 1 % přineslo úsporu jedné miliardy eur. 2. Přijetí aktu o malých podnicích – iniciativa týkající se malých a středních podniků – a zásada uzákonění s přihlédnutím k malým podnikům. Pro Rumunsko je to dobrá myšlenka, malé a střední podniky tu totiž vytvářejí 70 % HDP a poskytují pracovní místa pro 60 % zaměstnané populace. 3. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi. V Unii Rumunsko zaujímá druhé místo, nezaměstnanost mladých lidí zde dosahuje 21 %. 4. Zajištění kvalitních cenově dostupných zařízení pro péči o děti. Ve velkých rumunských městech mateřské školy uspokojí méně než 70 % poptávky ze strany rodičů. 5. Zvýšení energetické účinnosti. Jednoduchý způsob jak tohoto cíle dosáhnout je zateplení budov. V Rumunsku existuje více než 80 000 činžovních domů, které jsou nepřítelem úspor energie a nákladů. Za posledních šest let se začalo s izolačními pracemi ve dvou těchto činžovních domech v hlavních městě Rumunska. Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Rada vyjádřila svůj úmysl dokončit soubor opatření v oblasti změny klimatu a energie před vypršením mandátu v roce 2009, a Evropská unie se proto musí snažit, aby tento závazek plnila a aby i nadále stála v čele boje proti globálnímu oteplování. Cílem EU je uzavřít v Kodani v roce 2009 ambiciózní dohodu o změně klimatu na období po roce 2012, aby si zachovala svou důvěryhodnost na mezinárodní úrovni. Dalším důležitým tématem, o němž se na zasedání Rady jednalo, bylo hrozící přemísťování emisí CO2 vypouštěných do ovzduší energeticky náročnými průmyslovými provozy, které jsou vystaveny mezinárodní konkurenci a budou se přesouvat do zemí s méně regulovaným trhem a levnější pracovní silou. Evropská unie se zavázala chránit konkurenceschopnost evropského průmyslu a takto vytvořená pracovní místa budou implicitně zahrnuta do mezinárodní dohody o řešení tohoto problému. Navrhovaný ambiciózní soubor opatření, který předložila Komise, představuje pro Evropskou unii skutečnou výzvu a my, poslanci Evropského parlamentu, budeme usilovat o to, aby byl tento soubor opatření dokončen v roce 2009. Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) Minulý rok jsme se zavázali k přísným a náročným cílům v oblasti životního prostředí a nyní nadešel čas, abychom se je snažili naplňovat. Je však povinností Evropské unie, aby dosahovala svých environmentálních cílů, aniž by páchala ekonomickou sebevraždu. Nesmíme stavět ekologii a ekonomiku proti sobě. Proto vítám kompromis, kterého bylo dosaženo na nedávném summitu. Boj proti změně klimatu samozřejmě něco stojí. Avšak náklady za nečinnost vysoce převýší náklady na potřebná opatření ke zmírnění důsledků. Nicméně je nezbytné, aby se zatížení spojené se snižováním emisí CO2 rovnoměrně rozdělilo mezi členské státy a průmyslová odvětví a také, podle mého názoru, aby nebyly znevýhodňovány ty členské státy, které toho v boji proti změně klimatu již udělaly víc než ostatní. Také energeticky náročné sektory se musí podílet na snižování emisí CO2. Musíme požadovat, aby převedly své výrobní procesy na nejnovější ekologicky šetrné technologie. V zájmu udržení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky však musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zabránili přemístění výroby s vysokým podílem emisí CO2 do zemí mimo EU. Pokud by změna klimatu přiměla rozvíjející se ekonomiky, jako je Čína nebo Indie, aby také hrály svou úlohu, byl by to vítaný krok. Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. – (FI) Názor zástupce předsednické země, že existuje spojitost mezi příznivým hospodářským růstem a Lisabonskou strategií, není věrohodný. Lisabonská strategie nemá žádná informovaná kritéria, která by vysvětlovala snížení rozpočtových schodků a veřejné zadluženosti nebo vytvoření 6,5 milionu nových pracovních míst. Zásluhu na tom mají členské státy. Právě v jejich ekonomikách se nápadně projevuje nedostatek jakéhokoli sociálního rozměru v Lisabonské strategii.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Módním slovem je dnes „flexikurita“. To znamená, že větší flexibilita pracovních podmínek by měla být odměněna jistotou pracovního místa. Ducha doby výstižněji vyjadřuje slovo „flexinsekurita“. Občanům EU je vyhrožováno výpovědí pro nadbytečnost, pokud by nesouhlasili s vynucenou flexibilitou. Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) Evropská unie musí stát v čele boje proti změně klimatu. Přijetí politiky vedoucí k poklesu znečištění by zlepšilo kvalitu života 490 milionů evropských občanů. Členské státy by měly vypracovat politiky a opatření v oblasti energetické bezpečnosti a boje proti změně klimatu vedoucí k udržitelnému hospodářskému rozvoji a vzniku nových pracovních míst. Evropská rada vymezila několik hlavních směrů: investice do výzkumu a vývoje, prosazování ekologické dopravy, přezkoumání směrnice o zdanění energií, a zejména poskytování informací evropským občanům a jejich zapojení do boje proti změně klimatu. Zasedání Evropské rady v březnu 2008 zdůraznilo význam posílení energetické bezpečnosti EU. Zasedání Evropské rady konané v roce 2007 vyhlásilo projekt Nabucco jako projekt evropského zájmu v oblasti diverzifikace zdrojů energie a energetické bezpečnosti na území Unie. S napětím očekáváme předložení revidované strategické energetické politiky v listopadu 2008, která se zaměří na bezpečnost dodávek energií, vzájemné propojení a vnější politiku Unie v oblasti energetiky. Blahopřeji Evropské radě k zavedení tzv. páté svobody: „volný pohyb znalostí“. Jedná se o významnou výzvu, na níž musí Unie reagovat tím, že bude investovat do lidských zdrojů, malých a středních podniků a sociální Evropy.

5. Přivítání Předsedající. − Dovolte mi, abych tlumočil srdečný pozdrav delegaci na návštěvnické galerii od tibetského exilového parlamentu vedeného jeho mluvčím panem Karma Čophelem. Vítejte v Evropském parlamentu! (Potlesk)

6. Situace v Tibetu (rozprava) President. − The next item is the Council and Commission statements on the situation in Tibet. Evropský parlament již řadu let odhodlaně bojuje za lidská práva v Tibetu. V četných rezolucích požadujeme konstruktivní dialog mezi čínským vedením a dalajlamou a respektování lidských práv Tibeťanů. Řídíme se při tom našimi zásadami a hodnotami, jejichž nedílnou součástí jsou lidská práva: důstojnost každého jednotlivce a projevování jejich vlastní identity a projevování kulturní a náboženské identity jejich etnické komunity jsou hodnoty, k nimž se hlásíme. Události v hlavním městě Tibetu Lhase a dalších čínských městech počínaje 10. březnem tohoto roku jsou hluboce znepokojující. Odsuzujeme jakékoli formy násilí a nepřiměřené nasazení vojska a policie. (Potlesk) Odsuzujeme smrt lidí, kteří si počínali pokojným způsobem. Vyjadřujeme solidaritu s dalajlamou, který je symbolem míru, porozumění a kompromisu. Nemůžeme připustit, aby jméno dalajlamy bylo spojováno s terorismem. (Potlesk) Nemůžeme připustit démonizaci dalajlamy. V osobní rovině mohu říci, že kdykoli jsem se s dalajlamou setkal, vždy na mě působil jako člověk hluboce oddaný míru, usmíření a lidským právům. Mám v dalajlamu naprostou důvěru a rád bych mu vyjádřil svou velkou úctu a obdiv. Apeluji proto na představitele moci v Pekingu, aby s dalajlamou začali jednat a při zachování územní celistvosti Číny aby dosáhli dorozumění respektující a zaručující kulturní a náboženskou identitu Tibeťanů. Dalajlama přijal naše pozvání, aby v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu promluvil v Evropském parlamentu, a to je plánováno v prosinci.

25

26

CS

Debates of the European Parliament

Věřím však, že z pohledu nedávných událostí v Tibetu určitě budete souhlasit s tím, že zde na půdě Evropského parlamentu je dalajlama vítán kdykoli. (Potlesk) Dialog a spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou jsou v zájmu nás obou. Čína je velký stát a my chceme s Čínou spolupracovat na základě partnerství. Za několik měsíců bude Čína hostit olympijské hry. We want these Games to be a success. However, there are certain preconditions for this: respektování kulturní a náboženské identity Tibeťanů a svobodné a poctivé zpravodajství před zahájením her a v době jejich konání. Skutečnost, že novináři a dopisovatelé byli vykázáni z Tibetu, je proto nutno odsoudit. As someone who was very pleased to be attending the opening ceremony of the Games in Beijing together with the Presidents of the other institutions, let me make one thing very clear, here and now, in the plenary sitting of the European Parliament: every politician with a sense of responsibility must ask themselves whether they can take part in the opening ceremony if the Chinese leadership does not seek dialogue and compromise. (Potlesk) Dány a pánové, přejeme si přispět svým dílem k tomu, aby v Pekingu spolu mohli světoví atleti čestně a svobodně soutěžit. Avšak naše hodnoty a naše sebeúcta nám nedovolí vzdát se svých zásad. Jako členové Evropského parlamentu máme v této souvislosti zvláštní odpovědnost. (The House rose and accorded the speaker a standing ovation) Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Ladies and gentlemen, the European Union is following with anguish the development of the situation in Tibet and the neighbouring provinces in China which have a sizeable Tibetan population, such as Tsinghai, Szechwan and Kansu. Zástupci Evropské unie jsou v častém spojení se zástupci Číny již od chvíle, kdy nepokoje v Tibetu začaly. V reakci na žádost Evropské unie podaly dne 15. března jejich čínské protějšky trojce EU první zprávu o událostech v tibetském hlavním městě Lhase. O situaci v Tibetu se rovněž diskutovalo na setkání zástupců Evropské unie s náměstkem čínského ministra zahraniční dne 17. března. Obě strany se na tomto jednání dohodly, že dialog o událostech v Tibetu musí být nepřetržitý a otevřený. Po incidentu na čínském velvyslanectví v Bruselu byli zástupci Evropské unie vyzváni k rozhovorům se stejným činitelem dne 19. března. Vzhledem k četným protestům, k nimž došlo v Evropě v souvislosti s událostmi v Tibetu, požadoval tento funkcionář omluvu a náhradu případných škod způsobených čínskému velvyslanectví. Počátkem minulého týdne, dne 17. března, předsednictví vyjádřilo své hluboké znepokojení vzhledem k množícím se zprávám o nepokojích v Tibetu. Vyjádřilo nejhlubší soustrast rodinám obětí a zdůraznilo, že čínská vláda by měla okamžitě podat vysvětlení k situaci v Tibetu. Předsednictví všem stranám doporučilo, aby jednaly zdrženlivě. Vyzvalo čínskou vládu, aby upustila od použití síly proti protestujícím a na protesty reagovala v souladu s mezinárodně přijatými demokratickými principy. Současně s tím předsednictví vyzvalo protestující, aby se zřekli násilí. Zdůraznilo důležitost, kterou přikládá právu na svobodu slova a pokojný protest. Jak víme, Evropská unie podporuje územní celistvost Číny, ale usiluje o pokojné smíření mezi čínskými úřady a tibetským náboženským vůdcem dalajlamou a jeho zástupci. Proto ve svém prohlášení vyzýváme čínskou vládu, aby reagovala na obavy Tibeťanů, pokud jde o lidská práva. Evropská unie povzbuzuje obě strany k tomu, aby navázaly konstruktivní dialog. To by mohlo být základem pro trvalé řešení, které by bylo přijatelné pro všechny a respektovalo by tibetskou kulturu, náboženství a identitu. Kromě již zmíněného prohlášení ze strany předsednictví Evropská unie vyzvala čínskou vládu, aby umožnila nezávislým mezinárodním médiím přístup do Tibetu. Tento problém jste zmínil i vy sám, pane předsedo. Čína dosud odmítala návrh, aby byl umožněn přístup médiím, jakmile situace v Tibetu bude bezpečná. Mezinárodní společenství dosud není schopno získat spolehlivé informace o počtu obětí v řadách protestujících Tibeťanů. Během posledních jednání čínské úřady slovinskému předsednictví naznačily, že v následujících několika dnech umožní skupině evropských novinářů přístup do Tibetu a svobodné podávání zpráv. Předsednictví

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

věří, že tato vůle se stane skutkem. Rád bych rovněž zdůraznil, že jsme požádali čínské úřady o vysvětlení, co čeká ty, kteří se účastnili protestů a nepřihlásili se do konce minulého týdne úřadům. Odpověď zněla, že všichni, kdo porušili čínské zákony, budou potrestání podle platných zákonů. Evropská unie vyjádřila obavu, že další zadržování protestujících, kteří pokojně dali najevo svoji vůli, by mohlo vyvolat nové napětí mezi Tibeťany a Hany, čínskou komunitou v Tibetu. Současně by EU ráda zdůraznila, že by právní předpisy v oblasti vnitrostátní bezpečnosti neměly být uplatňovány na potlačování lidských práv. Pane předsedající, zmínil jste se také o otázce Olympijských her v Číně. Musím upozornit, že na neformální ministerské schůzce v minulém týdnu ve Slovinsku ministři Evropské unie pro sport spolu s předsedy národních olympijských výborů všech členských států, zemí Západního Balkánu a Norska jednomyslně přijali deklaraci, kde zdůraznili důležitost olympijského hnutí a jeho hodnoty při prosazování a podpoře lidských práv. Zároveň se vyslovili proti bojkotu olympijských her. O účasti na slavnostním zahájení nejednali. Předsednictví zastává názor, že bojkot her nebo jiných sportovních akcí v roce mezikulturního dialogu by nebyl vhodnou reakcí na nevyřešené politické otázky. Mohli bychom tak zmeškat příležitost prosazovat respektování lidských práv. Dovolím si zároveň konstatovat, že toto zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě bylo poznamenáno obavami nad situací v Tibetu. V diskusi o Vídeňské deklaraci a akčním programu Evropská unie vyzvala obě strany, aby se nepoužívaly sílu, a respektovaly tak mezinárodně přijaté normy v oblasti lidských práv. Dialog mezi Evropskou unií a Čínou tento týden pokračuje. Ve včerejším telefonickém rozhovoru předseda Rady EU pro obecné otázky a vnější vztahy, slovinský ministr zahraničí Dr. Rupel a ministr zahraničí Čínské lidové republiky pan Jang Jeiči hovořili mimo jiné o situaci tibetské komunity. Dr. Rupel panu Jangovi zopakoval, že Evropská unie doufá, že čínské úřady a dalajlama nebo jeho zástupci zahájí co nejdříve dialog. Současně vyzval čínské úřady, aby okamžitě propustili účastníky protestů, kteří pokojně vyjadřovali své názory. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, mám velkou radost, že dnes probíhá tato rozprava, neboť ministři zahraničí mají teprve jednat o tom, jak situaci řešit. Dnešní rozprava je tedy velice aktuální. Je dobře, že se k tomu také mohu předběžně vyjádřit. Stejně jako vy, pane předsedající, i my, členové Komise, jsme hluboce znepokojeni nepokoji a násilím v Tibetu. Jsme znepokojeni zprávami o mnoha zabitých a raněných, zprávami o rabování a žhářství. I když se čísla rozcházejí – jak právě řekl náš předseda Rady – pokud jde o počet obětí, jedna věc je jasná: Zdá se, že počty zabitých nebo raněných jdou do stovek. Vyjadřujeme proto svou účast a soucítění se všemi oběťmi a jejich rodinami. Násilí je vždy nepřijatelné a nepřispěje k nalezení trvalého řešení. Vyzýváme proto čínské úřady, aby projevily při zacházení s protestujícími maximální zdrženlivost, a hlavně, aby proti účastníkům pokojných demonstrací nepoužívaly násilí. Komise naléhavě žádá čínskou vládu, aby umožnila přístup nezávislým médiím. Povzbudivé pro mě je, že čínská vláda Komisi oznámila, že do Tibetu již připravuje cestu zahraničních dopisovatelů včetně těch evropských, aby odtud ve dnech od 26. do 28. března podávali zprávy. To je důležité, neboť nezávislé ověření skutečností je pro pochopení situace zásadní. Věřím, že zahraniční média budou moci konat svou práci bez omezení. Vývoj budeme i nadále podrobně monitorovat. Evropská unie důsledně podporuje pokojné urovnání vztahů mezi čínskými úřady a dalajlamou a jeho zástupci. Trvalé řešení může být podle nás všech dosaženo pouze pokojnou cestou a prostřednictvím upřímného a otevřeného dialogu. Snažíme se přesvědčit čínskou vládu a dalajlamu, aby navázali tento konstruktivní a zásadní dialog – dialogů už bylo mnoho, ale žádný zásadní – za účelem dosažení udržitelného řešení, které bude přijatelné pro všechny a bude plně respektovat tibetskou kulturu, náboženství a identitu. Evropská unie vždy podporovala suverenitu a územní celistvost Číny, zahrnující Tibet. Ale to neznamená, že stav lidských práv v Tibetu a v Číně obecně je čistě vnitřní záležitostí. Je to legitimní zájem mezinárodního společenství, skutečnost podtržená více než padesátiletou existencí nástrojů mezinárodního práva na ochranu lidských práv. Velký význam přikládáme právu svobodně se vyjadřovat, včetně práva na pokojné demonstrace bez omezení. Vyzýváme proto demonstranty, aby se zdrželi násilí.

27

28

CS

Debates of the European Parliament

Chystáme se jednat o těchto otázkách s čínskou stranou rovněž v rámci našich pravidelných dialogů o lidských právech. V souvislosti s nadcházejícím dialogem o lidských právech bylo také navrženo, aby příští neoficiální návštěva v Číně vedla do Tibetu. Vzhledem k nedávnému vývoji událostí nabývá tento návrh na důležitosti. Jsem si vědoma, že v minulém týdnu docházelo k protestům před čínskými velvyslanectvími, z nichž některé přerostly v násilnosti, a došlo při nich k určitým materiálním škodám, a některá velvyslanectví byla protestujícími blokována. To je samozřejmě politováníhodné. Pokud vím, situace se již uklidnila, a jsem přesvědčen, že příslušné orgány členských států EU ochrání čínská velvyslanectví v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích. Na závěr mi dovolte, abych se dotkla otázky olympijských her. Jsme přesvědčeni, že olympijské hry nejsou politickou akcí. Ale měly by probíhat v prostředí odpovídajícím mírovému poselství, které v sobě nese olympijský duch, a v atmosféře svobody slova a svobody sdělovacích prostředků. Budeme všichni samozřejmě pozorovat a podrobně sledovat, jak se věci v nadcházejících dnech a týdnech vyvinou. Prozatím je podle mého názoru nejnaléhavější otázkou to, jak my jako Evropská unie dokážeme spolupracovat a vyslat čínským úřadům a tibetským demonstrantům důrazný a jasný vzkaz: vzkaz, který pomůže ukončit násilí a přiměje obě strany ke skutečně zásadnímu dialogu. Předsedající. − Dámy a pánové, právě jsem obdržel dopis od dalajlamy, v němž děkuje Evropskému parlamentu za pozvání. V posledním odstavci mě žádá, abych vám vyřídil následující vzkaz. „Rád bych vám osobně poděkoval a vaším prostřednictvím vzkázal všem váženým poslancům Evropského parlamentu, že si upřímně vážím tohoto gesta solidarity a podpory v době, která je pro Tibeťany velice těžká.“ József Szájer, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Dámy a pánové, olympijské hry jsou symbolem míru a usmíření. My, občané Evropy, musíme stát pevně za svými společnými hodnotami: těmi jsou respektování lidské důstojnosti, svoboda a lidská práva. My nemůžeme, milí přátelé, mlčky přihlížet, zatímco nějaká vláda vraždí své vlastní občany. Nemůžeme tolerovat masové pošlapávání lidských práv a práv menšin. Proto skupina Evropské strany lidové (křesťanští demokraté) požaduje, aby čínské úřady ukončily násilí a zastrašování svých občanů a dalajlamy, a vyzývá je k zahájení pokojného dialogu o usmíření a autonomii v Tibetu. Považujeme Jeho svatost dalajlamu za svého přítele a osobnost nepopiratelné morální autority a vítáme odpovědný postoj, který zaujal k současné situaci. Vítám odpovědné prohlášení předsedy tohoto Parlamentu pana Hanse-Gerta Pötteringa, že bychom měli použít veškerých možných prostředků, které máme k dispozici, abychom přiměli neochotné čínské úřady zastavit násilí a respektovat lidská práva a práva menšin. Dámy a pánové, jak jsem již řekl, olympijské hry jsou symbolem míru a usmíření a právě to musí ztělesňovat i nadále. Olympijské hry jsou symbolem lidského úspěchu a hodnot, které lidské bytosti spojují, a právě to musí ztělesňovat i nadále. To si čínské úřady vážně myslí, to si skutečně my sami vážně myslíme, že je možné, aby se sjeli sportovci z celého světa a radostně a svorně soutěžili, i když vláda, která hry pořádá, zároveň vraždí své vlastní občany? Vážně si to čínské úřady myslí (...) (Hlasitý potlesk) Vážně si, dámy a pánové, myslíme, že my svobodymilovní lidé si budeme moci potřást rukou s představiteli, kteří v druhé ruce drží samopal? Dámy a pánové, čas k bojkotu dosud nenastal, do olympijských her zbývá ještě pět měsíců. Musíme se však naprosto jasně vyjádřit svůj názor, především že vyzýváme čínské úřady, aby si ohledně Tibetu okamžitě přestaly dokazovat svou moc, neboť tím ohrožují tuto významnou světovou sportovní událost. Musí skoncovat s krveproléváním, musí skoncovat s porušováním občanských svobod – svobody tisku, svobody shromažďování a svobody vyznání – a musí přestat se zastrašováním dalajlamy, tohoto muže míru. (Potlesk) Pasqualina Napoletano, jménem skupiny PSE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, věřím, že pro Evropský parlament bude výhodné, aby jeho hlas ohledně tragických událostí v Tibetu zazněl dříve, než dojde k setkání evropských ministrů zahraničí.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

V první řadě je důležité, abychom vyhověli žádosti dalajlamy a do Tibetu byla vyslána nezávislá komise, aby se svět dozvěděl pravdu a skutečný rozsah této tragédie. Pak je tady situace celé řady vězňů a zprávy o zmizení, zprávy o mučení: toto všechno musíme objasnit. Za druhé, otřesná krize několika posledních dní by mohla přimět mezinárodní společenství, aby zprostředkovalo řešení, které – s náležitým zřetelem na rezoluce OSN, které skutečně existují, i když se na ně už nikdo neodvolává – umožní Tibeťanům, aby jejich kultura, jejich jazyk a jejich víra byly konečně uznány. Pro tento účel, mimo jiné, je politická úloha dalajlamy nenahraditelná: je skutečně garantem vyváženého postoje, který netlačí věc Tibetu celou dobu k nezávislosti, ale následně je nicméně nesmlouvavý v otázce práv svého národa. I když je stále ještě čas, je velice důležité zmírnit napětí mezi čínským nacionalismem a tibetským hnutím za nezávislost. Slova, která dalajlama adresoval svému národu, dokonce hrozil odstoupením, potvrzují rizika. Proto pokud čínské úřady opravdu chtějí mír, musí akceptovat politickou úlohu dalajlamy a zahájit s ním přímá jednání. Brutální represe posledních několika dní by mohly naznačovat, že Číňané se rozhodli, a bude-li toho rozhodnutí dovedeno do extrému, skončí to tragicky. Nakonec, v souvislosti s olympijskými hrami, chci vzkázat evropským vládám následující: Ušetřete nás prosím toho představení, kdo pojede a kdo ne. Dalajlama stále tvrdí do určité míry právem, že izolace Číny by nepomohla ani věci Tibetu, ani obecněji lidským právům. Myslím, že není správné prohlašovat, že dalajlama nemůže nic jiného dělat, protože tím naznačujeme, že ten člověk je neupřímný, kdežto on dokázal, že není; taková prohlášení ho mohou pouze oslabit. Radě chceme vzkázat toto: Vezměte na sebe svou odpovědnost, zaujměte jednotný postoj; nepotřebujeme žádná gesta, nýbrž soudržnou dlouhodobou politiku. Pak se začneme na Čínu dívat bez schizofrenie, která vedla nadnárodní společnosti včetně těch evropských k odmítání pokroku v oblasti odborových práv, a vyšleme jasný vzkaz čínským úřadům, především ten, že významná ekonomická a obchodní velmoc má závazky jak na domácí, tak na mezinárodní scéně; to platí před, po a dokonce i během olympijských her. Marco Pannella, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, před 70 lety – dny nejsem schopen spočítat – Evropa, Evropa národních států, prohlásila, že nemůže a nebude umírat za Gdaňsk, ta zbabělá Evropa, ta protiliberální Evropa – i když formálně antifašistická – Evropa, jako celek, nese společnou odpovědnost za jednu ze dvou nejstrašnějších válek vůbec, těch jizev na tváři humanity. Dnes, různým způsobem, nechceme umírat za Dárfúr, nechtěli jsme umírat za Jugoslávii a nechceme umírat za Tibet. Tato Evropa je skutečně Evropou národních států. Podívejte se znovu na Spinelliho a přečtěte si Manifest z Ventotene, poslouchejte, co říká dalajlama, a poznáte, že volba autonomie, postoj „svobodný Tibet za svobodnou Čínu“, představuje všechno to, co utváří Evropu, kterou nyní ztrácíme: naši evropskou vlast, kterou nyní naneštěstí znovu měníme na Evropu národních států. Jsem proto přesvědčen, že musí být řečeno, že pan Solana měl mlčet; on totiž prohlásil „na slavnostní zahájení pojedu“. Další důležitou věcí je realistický přístup dalajlamy a Karmy Chophela, který nás má k tomu, že bychom neměli nastolovat apokalyptický problém neúčasti na olympijských hrách, ale reagovat nepotvrzením účasti na slavnostním zahájení. Měli bychom říkat, prostřednictvím pana Solany, „sic stantibus rebus” (za těchto okolností), že nepojedeme, nikoli dál předvádět tento ostudný spektákl. Za svobodnou Čínu, za svobodnou Evropu, za svobodný Tibet! Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že všichni jsme doufali, že vzhledem k olympijským hrám bude Čína demonstrovat, že se tady rozvíjí nejen významná hospodářská a obchodní velmoc, ale také stát schopný zahájit novou éru založenou na dodržování lidských práv, která byla tak často pošlapávána, a tudíž stát ochotný uznat ty individuální svobody, které byly až dosud popírány. Několikrát v posledních letech se na čínském sjezdu hovořilo o nutnosti vytvořit harmonickou společnost, ale tato slova zůstala mrtvou literou. Pokud jde o Tibet, z autonomie zaručené dohodou mezi stranami o svobodě slova a náboženského vyznání nebylo nic. Došlo spíše k nové vlně represí, stovky lidí zemřely, stovky jich byly zraněny, a mniši i občané mizeli. Evropská unie, ostře odsuzujíc to, co se stalo, musí reagovat a předložit odpovídající politickou iniciativu. Pokud čínské úřady odmítnou zahájit konstruktivní dialog s Tibeťany a okamžitě nepřiznají, co se stalo s lidmi, kteří zmizeli, bude nutno přezkoumat hospodářské a kooperační dohody mezi EU a Čínou. Političtí hodnostáři by se měli zúčastnit slavnostního zahájení olympijských her pouze tehdy, budou-li nejprve

29

30

CS

Debates of the European Parliament

zaručena lidská práva a vyšetřeno obchodování s orgány zabitých lidí, propuštěni tibetští mniší a tibetští občané a zahájen dialog s dalajlamou. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, už 10 let se evropští představitelé zúčastňují olympijských her lhostejnosti: kdo bude nejrychlejší v běhu o kontrakty, kdo nejvýše přeskočí lidská práva a kdo nejrychleji přeletí útlak v Tibetu. To pokračuje už celých 10 let! Olympijské hry v diktatuře jsou politickým aktem, ať se nám to líbí, nebo ne, ať se to právu líbí, nebo ne. A co děláme v této situaci? Když se v roce 1936 konaly olympijské hry v Německu, šlo o politický akt, kterého všichni litujeme. A co děláme v této situaci? Za prvé, Evropská unie a všichni její vedoucí představitelé musí v této situaci odmítnout účast na zahájení olympijských her. To je politický signál, politický akt, který musíme podpořit. (Potlesk) Za druhé, tyto olympijské hry se brzy uskuteční. Před čtyřiceti lety Afroameričané zdravili zaťatou pěstí, a jestliže se dnes jeden Afroameričan možná stane prezidentem Spojených států, je to částečně právě díky tomu, jak se na olympijských hrách tehdy zachovali. To je nutno uznat. (Potlesk) Proto říkám „ano“ sportovním fanouškům a fanynkám: měli by mít možnost říci, co chtějí mít na olympijských hrách. Říkám „ano“ občanským žurnalistům: měli by sledovat atlety, jak skáčou, běhají, plavou, ale také by měli s bílými, červenými, černými a dalšími vlajkami udělat z náměstí Tien An Men náměstí svobody, kde lidé mohou říkat, co chtějí. Za třetí, diváci musí být civilizovanými diváky: musí jet na olympijské hry, aby sledovali atlety své země, jak běhají, skáčou, a plavou, aniž by však zároveň toužili po tom, jak jim kolem krku visí zlaté medaile a na botách mají krev. To je realita dnešního Pekingu.! Dnes je na řadě Tibet a nejen aktivisté za lidská práva, ale také ekologičtí aktivisté. Zítra nebo pozítří bude vynesen rozsudek nad Chu Ťiem a kdo ví, jak ho odsoudí. Proč? Protože byl aktivistou za lidská práva a za životní prostředí. Protože v Pekingu vládne vojenský řád. Dochází ke stovkám a stovkám zatčení. Jako Zelení chceme, aby každý, kdo pojede do Pekingu – říkám to, co se říkalo před 40 lety – působil zmatky, mluvil, říkal „ano“ olympijským hrám, ale také „ano“ svobodě a říkal Číňanům, že musí pochopit nebo budou litovat, že vůbec kdy chtěli olympijské hry pořádat. Budou-li v Pekingu vládnout rozkazy, budou-li všichni mlčet, bude-li se celý svět chovat jako Mezinárodní olympijský výbor, bude to vítězství diktatury v Pekingu a v Tibetu. Pokud lidé promluví, a pokud umožníme necenzurovaný přístup k internetu, řeknu vám, že to bude velká chvíle olympijských her, sportu a demokracie, protože sport a demokracie musí jít ruku v ruce; jinak skákání, běhání nebo plavání ztrácí smysl. (Potlesk) Vittorio Agnoletto, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ochrana lidských práv v Číně nezačíná a nekončí spolu s olympijskými hrami. Neočekávali jsme, že olympiáda bude vyjádřením našeho rozhodného odsouzení čínské vlády za nerespektování lidských práv a demokratických záruk. Připomenul bych, že nedávno jsme v tomto Parlamentu hlasovali proti návrhu pravice a konzervativců na zrušení embarga na prodej zbraní Číně. Také tehdy bylo v pozadí tohoto požadavku přání mnoha západních vlád, aby nebyly poškozeny jejich obchody s Čínou. Stejný důvod měl prezident Bush, když nedávno vyškrtl Čínu ze seznamu zemí, kde dochází k nejzávažnějším případům porušování lidských práv. Lituji, ale musíme si uvědomit, že staré latinské přísloví „pecunia non olet” („peníze nesmrdí“) je u našich vlád stále nesmírně populární. Bojkot olympiády by měl smysl jedině tehdy, pokud by Západ byl opravdu ochoten zajistit sledování lidských práv, zaujímajících v mezinárodních vztazích čestné místo, ale v tomto případě by se Evropská unie nejen postavila proti myšlence uspořádat olympiádu v Číně, byla by již také dávno zahrnula do obchodních dohod s touto zemí demokratickou klauzuli „o dodržování lidských práv“ jako závaznou podmínku. Nic z toho se nestalo a vše stále směřuje k ochraně zájmů velkých nadnárodních společností. A skutečně, obchod mezi Spojenými státy a Čínou dosáhl výše 167 miliard dolarů a mezi Evropskou unií a Čínou 190 miliard dolarů; 24 milionů čínských pracovníků zaměstnávají zahraniční podnikatelé.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Největší světové velmoci proto žijí v domnění, že by se měly spoléhat na Čínu jako na bezpečný prám pro své ekonomiky a tolerovat její porušování základních práv. V čínském kapitalismu panovalo přesvědčení, že roky rychlého hospodářského růstu utlumí separatistické požadavky, k tomu však nedošlo, v první řadě proto, že se Číňané nikdy neobtěžovali zeptat Tibeťanů, jaký model hospodářského růstu by jim vyhovoval. Avšak Tibet v žádném případě není jediným příkladem toho, jak Čína nerespektuje lidská práva. Jsme svědky každodenního rušení řady populárních deníků a mezinárodních webových stránek, zvyšující se diskriminace pracovníků přicházejících z venkovských oblastí, kdy tisíce jsou jich například vyloučeny ze systému zdravotního pojištění, a tisíce členů protestantských, katolických a neoficiálních církví jsou vězněny a mučeny, nemluvě o represi vůči ujgurské komunitě, táborech nucených prací a trestu smrti, který je stále ve velké míře používán jako trest pro 68 nenásilných hospodářských trestných činů. Všechny symbolické kroky jsou samozřejmě velice dobré, ale samy o sobě slouží pouze k uklidnění našeho svědomí. Jsme přesvědčeni, že měsíce, které zbývají do olympiády, jsou pro mezinárodní společenství a zejména pro Evropskou unii jedinečnou příležitostí, aby zavázaly pekingskou vládu – nejen diplomaticky, ale také pomocí konkrétních iniciativ souvisejících s obchodem – k tomu, aby propustila všechny zadržované, zaručila přístup nezávislých médií do Tibetu a zahájila jednání s tibetským exilovým parlamentem a politickými hnutími, které v místě organizují protesty, a dohodla mírové a diplomatické řešení, respektující práva a vůli Tibeťanů. Patrick Louis, jménem skupiny IND/DEM. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, několik hodin oficiální čínská propaganda tvrdila, že situace v Tibetu je opět pod kontrolou. Tato prohlášení, jak víme, zamlčují krvavé potlačení odporu. Reakce evropských úřadů je dvojnásobně děsivá. Za prvé ačkoliv musíme přivítat skutečnost, že prezident Sarkozy se ozývá stále hlasitěji a nevylučuje ani bojkot olympijských her, postoj jeho ministra zahraničí je více než sporný. Bernard Kouchner již při několika příležitostech použil výraz „naši čínští přátelé“. Ví vůbec, že tato krvavá diktatura pošlapává lidská práva a ohrožuje tibetskou národní identitu? Ví, kolik politických vězňů tam je a nejmladší z nich pančenlama? Musíme se podivovat: Je to v pořádku, když mluví o lidských právech jménem naší země? Od dob dynastie Hanů Číňané věřili, že jsou nadřazeni zbytku světa. Komunistický režim posloužil pouze k obnovení tohoto postoje obhajobou ideologie, která potlačuje veškeré individuální a sociální požadavky, a zvláště veškeré národní požadavky. V Asii stejně jako v Evropě jsou říše a příslušnost k etniku nepřátelé národa. To je druhý důvod, proč se hrozím. Evropští vedoucí činitelé se provinili tím, že ve vztahu ke krizi v Tibetu zaujali postoj „počkáme a uvidíme“: ti, kteří bez přemýšlení uznali před několika týdny nezávislost Kosova. Násilným zavedením plné, jednostranné a okamžité nezávislosti této srbské provincie, historické a duchovní kolébky Srbska, Evropané a Američané riskují vyvolání vážných reakcí a vytvoření nekonzistentní mezinárodní politiky. Politika vůči Kosovu a vůči Tibetu působí dojmem nepřijatelného „dvojího metru“, což podkopává důvěru veřejnosti v diplomacii. A končím konstatováním, nevezmeme-li v úvahu národní dědictví a tradice, nezajistíme-li spravedlivé nakládání s právy, hrozí nám, že se dočkáme toho, jak se naše proklamace o lidských právech mění v pouhé zaklínací formule postrádající jakýkoli význam. Proto říkám: Ať žije Evropa svobodných národů, ať žije svobodný Tibet a ať žije svět svobodných národů! Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, před 113 lety slavný francouzský socialista Jean Jaurčs napsal, že kapitalismus v sobě obsahuje semena války, tak jako mraky věští bouři. Osobně bych řekl, že komunismus s sebou přináší útisk tak jistě, jako mraky přinášejí déšť. Od dob Maa byla Čína celých 60 let otrokem jedné z nejstrašnějších diktatur v historii lidstva, a přesto byl Mao uctíván a nadšeně veleben velkou částí evropské inteligence, včetně tehdejších čarodějových učňů, jako byl současný francouzský ministr Bernard Kouchner, filosof André Glucksmann a mnoho dalších maoistů, což by mělo stačit k tomu, aby se zdiskreditovaly revoluční činy roku 1968. Ano, pane Cohn-Bendite, moc nás v 60. a 70. letech nebylo, kteří jsme stáli v opozici vůči vašim přátelům z té doby a jejich revolučnímu myšlení a odmítali jsme, aby lidé v Asii byli zotročeni marxismem, který vaši přátele tolik velebili. Nyní se z ekonomického pohledu síť poněkud stáhla a pokrok, kterého v krátkém časovém údobí dosáhli Číňané, jeden z nejinteligentnějších a nejpracovitějších národů světa, pomohl zamaskovat politickou realitu, a to, že se stále jedná o diktaturu: žádná svoboda, žádné skutečné volby, které

31

32

CS

Debates of the European Parliament

by vyjadřovaly zastoupení obyvatelstva, žádný nezávislý systém soudnictví, pronásledování, věznění, popravy politických, intelektuálních či náboženských disidentů. Stejně jako Mongolové ve Vnějším Mongolsku, Ujgurové neboli turkický národ v oblasti Xinjiang trpí Tibet pod tímto útlakem, který se snaží zničit jeho identitu. Avšak tato identita je od té čínské ve všem odlišná: liší se národ, jazyk, písmo, tradice, spiritualita. V případě Tibetu nejde bohužel pouze o vojenskou okupaci a politickou represi; je tu také imigrace. Protestovali jste, když jsem předtím zmínil Kosovo, ale i věci tak rozdílné jako Kosovo a Tibet mají něco společného: jsou důsledkem imigrační politiky vůči původnímu obyvatelstvu. Tyto důsledky jsou hrozivé, ale ještě horší je, že kvůli naší nespokojenosti pramenící z popírání reality jsme dovolili, aby se tento proces rozběhl v mnohých částech našeho vlastního území. Charles Tannock (PPE-DE). – Pane předsedající, nedávné brutální potlačení protestujících Tibeťanů jen stěží překvapí vzhledem k dlouhé historii naprostého přehlížení lidských práv a demokratických svobod v Čínské lidové republice. My všichni zde pochopitelně vyzýváme pekingské úřady, aby projevily maximální zdrženlivost a respektovaly kulturní autonomii a jedinečný způsob života Tibeťanů a zastavily démonizaci dalajlamy. Čína má politováníhodnou historii, neboť zde bylo popraveno více lidí než kdekoli jinde ve světě, včetně poprav za takzvané „hospodářské trestné činy“. Potlačuje neregistrované náboženské menšiny a věří ve státní cenzuru, včetně cenzury internetu, na které se ke své hanbě bohužel podílí společnost Google. Nicméně ekonomická moc a globální důležitost Číny z hlediska bezpečnosti znamená, že vedoucí představitelé EU, například předseda vlády Spojeného království pan Brown na své nedávné návštěvě v Pekingu, nejsou ochotni tato témata při setkání s úřady vznášet, z ustrašené zbabělosti, že ohrozí zahraniční investice. Přesto však mnozí – zde v Parlamentu i jinde – nyní pochopitelně požadují bojkot slavnostního zahájení Olympijských her v Pekingu, ne-li úplný bojkot samotných her. Ještě více podle mého názoru překvapí dvojí meter Západu. Minulý měsíc mnoho států EU a Spojené státy – bez ohledu na mezinárodní právo a s odkazem na humanitární intervencionismus – jednostranně uznaly nezávislost Kosova, rozdělujíce tak Srbsko. Avšak my tady na Západě stále nepochybně vyznáváme politiku „jedné Číny“, přičemž ignorujeme právo na sebeurčení demokratického Tchaj-wanu, dokonce i jeho právo na vstup do OSN, třebaže Tchaj-wan je nezávislá země de facto a ČLR mu nikdy nevládla. Mluvím za sebe a ne za svou skupinu, ani za svou národní stranu: přezkoumáním politiky „jedné Číny“ by EU mnohem účinněji dala najevo, že jsme nespokojeni s čínskou brutální komunistickou diktaturou. Józef Pinior (PSE). – Pane předsedající, od 10. března probíhají v Tibetu a minimálně ve třech čínských provinciích a v Pekingu nebývale rozsáhlé demonstrace. Čínská vláda uvádí, že při protestech ve Lhase dne 12. března bylo zabito 18 civilistů a jeden policista a celkem 623 osob bylo zraněno. Tibetské exilové skupiny oznámily, že během protestů zemřelo minimálně 800 účastníků. Korespondent časopisu Economist, který byl ve Lhase, když nepokoje vypukly, hlásil, že dochází ve velké míře k ničení a násilnostem. V první řadě by Evropský parlament měl vyzvat čínskou vládu, aby – jak právem požaduje organizace Human Rights Watch – umožnila přístup do všech uzavřených oblastí Tibetu, včetně neomezeného přístupu médií, podala vysvětlení k pohřešovaným a mrtvým osobám v souvislosti s protesty v tomto měsíci, zveřejnila jména všech zadržovaných osob a místa, kde jsou zadržovány, a umožnila okamžitý přístup nezávislým pozorovatelům, kteří mohou zjišťovat, zda zadržené osoby nebyly mučeny nebo s nimi nebylo špatně zacházeno. Za druhé naléhavě žádáme čínskou vládu, aby zahájila konstruktivní dialog s dalajlamou. Tibetská komunita a sám dalajlama se zároveň musí zamyslet nad bezpečností a přijatelnou budoucností čínských Hanů v Tibetu. Jako poslední věc zmíním velkou odpovědnost, která za dané situace nyní leží na mezinárodních subjektech – zejména na sponzorech olympijské pochodně, jako jsou společnosti Coca Cola, Samsung a Lenovo – neměly by být spojovány se současnou situací v daném regionu, kde dochází k velkým represím. Dirk Sterckx (ALDE). – (NL) Zcela správně jste poukázali, pane předsedající, pane komisaři, na to, že lidská práva nikdy nejsou pouze vnitřní záležitostí země. Všude, kde jsou lidská práva porušována, musí poslanci Evropského parlamentu proti tomuto porušování protestovat a v každém takovém případě vznést obvinění. Je proto dobré, že s čínskými úřady máme dobré vztahy, hospodářské i politické. Nyní musíme tyto vztahy využít vaším prostřednictvím, pane předsedající, a prostřednictvím všech delegací, které se tam vydají, každého parlamentního výboru nebo delegace, jako je ta moje, které udržují vztahy s Čínou.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Musíme je využít v první řadě k tomu, aby tisk mohl dělat svou práci a podávat nám z Tibetu spolehlivé informace. Chci vás také, pane komisaři, požádat, abyste co nejrychleji vyslal do Tibetu delegaci našich lidí v Pekingu, abyste předložil žádost o jejich vyslání, pokud možno dnes. Musí odjet do Lhasy a zjistit, jak to tam vypadá, co se stalo s lidmi, kteří byli zatčeni, a co je děje v klášterech, do nichž je uzavřen přístup. Lidi v Pekingu máte. Prosím vás, podejte tu žádost a informujte nás o situaci, abychom se dozvěděli, co se děje na místě. Konrad Szymański (UEN). – (PL) Pane předsedající, Tibet je jen jedna malá část mnohem většího plánu. V současné době Čína záměrně podporuje všechny autoritářské režimy ve světě, od Barmy až po Bělorusko a Súdán. Čínští ideologové se netají tím, že chtějí světu nabídnout místo liberální a demokratické cesty k rozvoji cestu alternativní. Skutečnost, že Čína se stala epicentrem autoritářství, není prostě jen regionální problém Tibetu, Tchaj-wanu nebo ujgurského národa. Toto epicentrum autoritářství dává svou přítomnost pocítit dokonce ještě silněji ve světě, na úkor samotné Evropy a Spojených států. Toto je tudíž poslední příležitost rozloučit se s politikou pasivity. Všechny evropské vlády by měly jednat ve shodě a bojkotovat slavnostní zahájení olympijských her. Tyto hry musí vest k pádu čínské politiky, jinak povedou k pádu celého svobodného světa. Thomas Mann (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, v důsledku brutálního zásahu čínské armády proti tibetským demonstrantům bylo více než 1 000 lidí zraněno a odhaduje se, že na straně Tibeťanů zemřelo asi sto lidí. Na veřejnost se dostaly šokující obrázky navzdory informačnímu embargu a vypovězení novinářů. Je zcela zřejmé, že Čína je na míle vzdálená představám o tom, jak má vypadat hostitelská země olympijských her. Skutečností je, že jedno z kritérií pro volbu Pekingu jako místa konání her – respektování lidských práv a práv menšin – nebylo splněno. Avšak předseda MOV Jacques Rogge tuto situaci opět nijak nekritizoval. Při zapálení olympijského ohně v Aténách – stejně jako před rokem ve svém projevu na náměstí Tien An Men – pan Rogge znovu ani v nejmenším nepoukázal na současnou situaci. Jistěže atleti se na hry připravují a jejich úsilí by nemělo přijít nazmar. Pan předseda Pöttering měl úplnou pravdu, když bojkot označil jako poslední možnost, pokud do srpna Číňané nepřistoupí k zásadnějším změnám. Jako předseda meziskupiny Evropského parlamentu pro Tibet plně toto stanovisko potvrzuji. Chtěl bych vyjádřit svou vděčnost za solidaritu, kterou dnes velice jasně pozorujeme. Také doufám, že naši atleti, odpovědní dospělí lidé, se nebudou se bát kdykoli veřejně promluvit a využijí přítomnosti přibližně 20 000 novinářů. Olympijské hry samozřejmě nabízejí politickou volbu. Možná by všichni atleti mohli nosit černou pásku na znamení smutku. Číňané se přepočítali: my Evropané nebudeme odvracet pohled. Evropský parlament, jako bojovník za lidská práva, mluvil otevřeně. Slovinské předsednictví vyjádřilo svůj protest včera, přesně na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. Paní Ferrero-Waldnerová by si přála, aby se Evropská komise sešla na zvláštním zasedání v rámci dialogu EU-Čína. Do Tibetu musí být okamžitě vysláni pozorovatelé EU, aby si udělali objektivní představu o tamní situaci. V Číně nejsou pouze zastánci tvrdé linie a nacionalisté. Naděje vkládám do slušných lidí, kteří si jsou dobře vědomi, že nelze jít kupředu, aniž by byla zachována kulturní a náboženské identita Tibeťanů. Žádná jiná možnost než dalajlamova pokojná cesta neexistuje. Jedině tehdy se vůbec může zrodit olympijský duch. (Potlesk) Adrian Severin (PSE). – Pane předsedající, hlavním problémem v nynější krizi v Tibetu není jen útlak, ale také odtržení. Násilnosti v Tibetu nesouvisejí pouze s lidskými právy, ale rovněž s dělbou moci. Nedostatečná transparentnost je politováníhodná, stejně jako promyšlené provokace. Rozhodně musíme čínské úřady požádat, aby řešily tyto události s ohledem na lidská práva civilizovaným, transparentním a přiměřeným způsobem. Zároveň musíme také uznat právo Číny a právo každého státu přijmout příslušná opatření na ochranu životů, svobod a majetku svých občanů i veřejného blaha. Není pochyb o tom, že Čína nefunguje podle evropských zásad a demokratických hodnot. Avšak nelze popřít, že v průběhu vývoje se Čína postupně otevírá a k některým našim hodnotám se přibližuje. Je naším právem a povinností tento proces podporovat a trvat na respektování lidských práv, včetně práv na vlastní kulturu a ochranu kulturní identity na celém území Číny, nejen v Tibetu.

33

34

CS

Debates of the European Parliament

Podobně bychom měli prosazovat demokratické svobody jak vůči autokracii, tak vůči teokracii. Avšak musíme si při tom uvědomit, že přílišným tlakem se reformy spíše zpomalí, než urychlí. V této fázi bychom měli apelovat na všechny dotčené strany, aby z lidských práv nedělali rukojmí geostrategických plánů a z olympijských her rukojmí politických ambicí. Olympijské hry jsou příležitostí, kterou bychom měli dobře využít a hovořit o míru, svobodě a lidské důstojnosti po celém světě, v Číně především. Bronisław Geremek (ALDE). – (FR) Pane předsedající, zločin v Tibetu se rovná zločinu proti evropskému duchu a myšlenkám. Mlčení je v určitých situacích zločinem. Jsem rád, pane předsedající, že vaše dnešní slova prolomila mlčení Evropské unie, a proto se na vás mohu, pane předsedající, obrátit. Lidé v Polsku mají zkušenost nejen s bojem za svobodu, ale také s jednáním u kulatého stolu, který se stal nástrojem tohoto boje. Žádám vás, pane předsedající, abyste zahájil iniciativu na uspořádání jednání u kulatého stolu, jehož by se spolu s vámi zúčastnili vítězové Nobelovy ceny míru, zástupci Tibetu a tibetský duchovní vůdce dalajlama; mohl byste pozvat předsedu čínského kongresu a čínské autority. Tím byste projevil dobrou vůli, která by mohla otevřít nezbytný dialog a diskusi. Domnívám se, pane předsedající, že tento Parlament je vám za vaše slova dnes tady vděčný. Také by ocenil vaši novou iniciativu, iniciativu zaměřenou na dialog a mír. (Potlesk) Předsedající. − Děkuji vám, pane Geremku. Vznesu tuto otázku na byru a na konferenci předsedů. Je to věc, o které nemohu rozhodovat sám, takže jim to předložím. Marcin Libicki (UEN). – (PL) Pane předsedající, mluvíme tady o další etapě vyhlazování tibetského národa. Tibet nikdy nebyl natrvalo součástí Číny. Tibeťané žili izolováni od zbytku světa a v průběhu historie byli v zásadě nezávislí. Musím říci, že prohlášení zástupců Rady a Komise, jímž naléhavě vyzývají obě strany k zahájení dialogu, je politováníhodné, neboť zaměňují oběť a pachatele, jak se nedávno stalo docela módou. Pane předsedající, vítám váš návrh bojkotovat slavnostní zahájení a vyzývám další členy, aby následovali vašeho příkladu. Chtěl bych upozornit na bod 5 preambule Olympijské charty, kde se uvádí, že jakákoli forma diskriminace je s olympijským hnutím neslučitelná. A pokud tedy nejsme schopni vyloučit Čínu z mezinárodního olympijského hnutí, své stanovisko bychom měli dát jasně najevo bojkotem. Edward McMillan-Scott (PPE-DE). – Pane předsedající, olympijský oheň byl minulý víkend možná zažehnut, ale olympijský duch zemřel v ulicích Tibetu. Byl zahuben nejrepresivnějším režimem na zemi. Čína sponzoruje genocidu v Dárfúru, genocidu proti náboženským skupinám v Číně a nyní genocidu v Tibetu. Pro zásadové politiky otázka nezní, zda bojkot olympijských her ano, ale jaký bojkot by to měl být. Po mé minulé návštěvě Číny v květnu 2006 všichni, s nimiž jsem měl kontakt – bývalí vězni, reformisté a tak dále – byli zatčeni, uvězněni a v některých případech mučeni. Myslím na Kao Č'-šenga, Chu Ťia, Sao Tunga a další. Toto je skutečná Čína. Požaduji proto diskusi v rámci EU o bojkotu olympijských her. Tato rozprava ukazuje, že svobodný svět, jak kolegové jasně vysvětlili, nemůže a neměl by si potřásat rukama s vrahy. Není to, jak odvážně prohlásil předseda tohoto Parlamentu, otázka neúčasti na slavnostním zahájení olympijských her. K zodpovězení jsou tady širší otázky na charakter samotných olympijských her. V článku 1 Olympijské charty se hovoří o univerzálních základních etických zásadách. Když v roce 2001 Číňané přijali pořadatelství olympijských her v roce 2008, zavázali se k provádění reforem. Neudělalo se nic. Ve své prosincové rezoluci tento Parlament vyzval MOV – a to jednomyslně – aby prověřil, jak Čína pokročila s reformami. Neudělalo se nic. MOV musí říci svůj názor vyjádřit otevřeně. Parlament otevřel diskusi, která rezonuje po celém světě, a já děkuji panu předsedajícímu za to, že ji vyvolal. Předsedající. − Za chvíli se k tomu vrátíme, ale ministr Lenarčič musí odejít, takže ho poprosím, aby se znovu stručně ujal slova. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Velice vám děkuji, pane předsedající, že jste mi umožnil nyní promluvit. Rád bych rovněž poděkoval poslancům za jejich názory, návrhy a podněty, které v této rozpravě zazněly. Jak uvedla paní Napoletano a jiní, ministři zahraničí se neformálně sejdou na konci tohoto týdne.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

To bude příležitost k výměně názorů na Tibet, který byl tématem dnešní parlamentní rozpravy, a vaše názory, návrhy a podněty budou velice užitečné. Názory a stanoviska poslanců budou vzaty pokud možno v úvahu. Měl bych zdůraznit, že Rada se bude snažit hovořit jednohlasně. Předsednictví bude usilovat o to, aby prohlášení Rady bylo srozumitelné. Rada zaujme jasné stanovisko k otázce lidských práv, odmítnutí násilí, ať se děje kdekoli, a prosazování svobody slova, včetně práva na pokojnou demonstraci. Jak jsem již řekl v úvodu, budeme pracovat na přípravě dialogu mezi čínskými úřady a dalajlamou nebo jeho zástupci. I nadále budeme v kontaktu s našimi čínskými protějšky kvůli povolení, které umožní mezinárodním novinářům navštívit Tibet. Již jsem zmínil prohlášení ministrů pro sport k olympijským hrám. K slavnostnímu zahájení se nevyjádřili. Možná se tímto bodem budou zabývat ve vhodnou dobu jiní další ministři. Rád bych zdůraznil, že olympijské hry by měly být považovány za příležitost k prosazování lidských práv. Předsedající. − Děkuji vám, pane ministře. Dodejte si odvahu a předejte ministrům zahraničí důrazný vzkaz, jak se vzniklá situace odráží v naší rozpravě a náladě zde v Evropském parlamentu. Děkuji vám za dnešní účast. Jacek Protasiewicz (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, staletá olympijská tradice jde ruku v ruce s  pojmy mír a nenásilí. Je proto ostudné, že v zemi, která má za několik měsíců pořádat olympiádu, se střílí do lidí a ti, kteří chtějí veřejně jako občané projevit svá přání, jsou zabíjeni. Je dobré, že tato situace byla dnes ostře odsouzena v rozpravě Parlamentu, která se nyní blíží k závěru. Zvláště bych chtěl poděkovat panu předsedovi Evropského parlamentu za jeho velice rozhodné prohlášení. Zároveň bych chtěl upozornit na to, že v zemi, se kterou bezprostředně sousedíme, totiž v Bělorusku, se k potlačení pokojných demonstrací také používá síla a účastníci té nedávné jsou ve vězení. Naštěstí zde nebyly použity zbraně. Myslím, že jsme dali dostatečně jasně najevo, že události v Minsku odsuzujeme stejně důrazně, jako odsuzujeme události v Tibetu. Cornelis Visser (PPE-DE). – (NL) Nedávné násilnosti v Tibetu opět obrátily naši pozornost k postavení Tibeťanů. Tamní situace, pokud jde o nezvěstné a mrtvé či raněné, je velice neprůhledná. Čína to musí objasnit a umožnit přístup do této oblasti mezinárodním organizacím a médiím. Letos v létě se v Číně budou konat olympijské hry. Hry symbolizují mír a vzájemnou úctu. Hry jsou výjimečnou příležitostí pro obyvatele Číny, aby se seznámili se sportovními a kulturními hodnotami zbytku světa. Athletes have a crucial role to play in this. Governments ought not to interfere at this time in their athletes’ participation in the Games. Athletes can and must decide that for themselves. Na druhé straně, politici sami se mohou distancovat od zahajovacích slavností. I support the President of the European Parliament’s idea of possibly boycotting the opening ceremony. It is crucial that the Member States act collectively with regard to this matter. Evropský parlament se v tomto smyslu musí chopit iniciativy. John Purvis (PPE-DE). – Pane předsedající, nemohu říci, že bych měl v úmyslu letos v létě jet do Číny, ale teď tam nepojedu určitě. Kromě toho bych navrhoval svým evropským přátelům, včetně našich návštěvníků na galerii a všem svým zde přítomným kolegům, abychom šířili zprávu, že bude lepší strávit letošní léto v Evropě. José Ribeiro e Castro (PPE-DE). – (PT) Také já vítám diskusi a komentáře k této otázce. Mám za to, že bychom neměli zatajovat jediné obvinění či jediný požadavek na respektování základních svobod a lidských práv. Musím zde proto vyjádřit svou solidaritu s Tibetem, s Tibeťany a s dalajlamou, jehož slova znovu a znovu ukazují tu správnou cestu kupředu. Vedle toho musím projevit solidaritu i obyvatelům Číny, kteří bojují o svobodu každý den, synům a dcerám náměstí Tien An Men. Avšak toto mé prohlášení neznamená, že souhlasím s bojkotem olympijských her. Dal bych přednost přímočařejší a rozhodnější politice na obchodní úrovni a ve vzájemných politických vztazích, protože právě tam musíme jednat, nikoli na úkor sportu a vztahů mezi lidmi, kteří se snaží prosazovat lidská práva a svobodu. Právě to přece chceme. Dávám přednost politickým krokům, například neúčasti vedoucích politiků na slavnostním zahájení. Jsem však přesvědčen, že musíme i nadále bojovat a vyvíjet tlak na Čínu, aby se otevřela, a nikoli ji dávat popud, aby se uzavírala. Jsem přesvědčen, že tyto olympijské hry zvýší celosvětové povědomí o otázce lidských práv, Tibetu, Dárfúru a nejrůznějších bojích za svobodu a mír ve světě a posunou věci kupředu.

35

36

CS

Debates of the European Parliament

Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, Čína porušuje lidská práva v Tibetu v obrovském měřítku už léta. Kdykoli dojdou komunistické diktatuře nápady, vyšle tanky a vojsko. Tuto tvrdou lekci jsem dostal osobně před 40 lety v Praze a nyní vidíme, že totéž se děje ve Lhase. Boj za svobodu a demokracii v Tibetu, v Číně, v Barmě a jinde pokračuje. Musíme zvážit použití všech dostupných nástrojů, možná i postupný bojkot olympijských her. Naléhavě také žádáme Radu, aby konečně jmenovala zvláštního zástupce EU pro Tibet. Ať žije svobodný Tibet! Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedající, způsob, jakým čínské úřady řeší krizi v Tibetu, svědčí o tom, že Peking není ochoten změnit svou bezohlednou politiku vůči menšinám. Je zbabělé a nečestné prohlašovat, že dalajlama podněcuje nepokoje. Jsem hrdý, pane předsedající, že jste k tibetské otázce odvážně zaujal jasný morální postoj a dnes jste vyhlásil naši bezpodmínečnou solidaritu s Tibeťany. Když mluvíme o olympijských hrách, myslím, že je na místě připomenout si, že před sedmi lety, v červenci 2001, tento Parlament dospěl k závěru, že Čína „jasně selhává“ v podpoře univerzálních lidských, občanských a politických práv“ a „že vzhledem k tomuto negativnímu výčtu a represi v Tibetu není vhodné”, aby se Čína stala hostitelskou zemí olympijských her v roce 2008. Skutečný život bohužel ukázal, že tento závěr byl správný. Vyzývám Komisi a Radu, aby projevila stejnou míru solidarity s Tibetem, jakou dnes demonstrovala v tomto Parlamentu. Ana Maria Gomes (PSE). – Pane předsedající, nemůžeme mlčet k zabíjení v Tibetu a k čínským pokusům zakrýt jeho rozsah. Nemůžeme samozřejmě přehlížet ani rasistické násilí namířené proti Hanům a Huiům, které vybuchlo v Tibetu a v sousedních čínských provinciích, stejně jako nepřehlížíme rasistické nadávky Tibeťanům znějící Čínou. Ale my všichni, včetně obyvatel Číny, bychom měli pochopit, proč Tibeťané reagovali násilně navzdory pokojnému postoji dalajlamy. Ten výbuch je vyvolán násilím páchaném na Tibeťanech v Tibetu, kde se v důsledku agresivní politiky Pekingu stávají menšinou. Požadujeme lidská práva a svobody v Tibetu stejně tak jako v Číně, kde je tolik lidí vězněno jen proto, že si dovolili vyjádřit své názory – jako Hu Jia, hned poté, co s námi mluvil zde v Parlamentu loni v listopadu. Protože mi na tom záleží, nepodporuji výzvy k bojkotu olympijských her v Pekingu. Bylo by to příliš pohodlné pro ty, kteří počítají s pokračující lhostejností světa vůči Číňanům a Tibeťanům. Místo toho je úkolem nás všech, jako občanů tohoto světa, aby se tyto hry v Pekingu staly skutečnou olympiádou za lidská práva, za svobodu v Tibetu a za svobodu v Číně. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Tentýž den, kdy se konaly první částečně svobodné volby v Polsku, tedy 4. června 1989, vjely tanky do studentských demonstrantů na náměstí Tien An Men. Režim odpovědný za tyto události obchoduje s orgány svých vlastních občanů. V současné době vraždí Tibeťany. Nechápu, jak mohlo být Číně povoleno vůbec kdy uspořádat olympijské hry. Podporuji požadavek, aby do Tibetu byla vyslána pozorovací mise. Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, nedávné události v Tibetu byly surové a opovrženíhodné a my všichni je odsuzujeme, stejně jako bychom měli odsoudit mnohé další nelidské činy totalitního režimu v Číně. Ale zároveň s tím, jak je odsuzujeme, stále obchodujeme s Čínou v miliardách eur. Nikdo v tomto Parlamentu dnes neřekl, že bychom měli přijmout kroky, abychom zasáhli čínský totalitní režim tak, aby to pocítil co nejvíce, tedy ekonomicky. Přítomný komisař v minulosti hájil v tomto Parlamentu stanovisko, že bychom neměli vůči Číně použít ekonomické embargo. Nezabijme tedy olympijského ducha. Nezničme ho, ale zničme diktaturu v Pekingu a přestaňme kupovat čínské výrobky, chceme-li udělat něco praktického. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Již několik let upozorňuji, že nesmíme zavírat oči před hrubým porušováním lidských práv v Číně nehledě na naše ekonomické cíle. Tibet je špičkou čínského ledovce. Plně stojím za názorem předsedy Parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa, že pokud bude Čína pokračovat v kulturní genocidě páchané na Tibeťanech, potom je na místě bojkotovat olympijské hry. Evropští politici by měli vynechat zahajovací ceremoniál a vyjádřit tak svůj nesouhlas s politikou Číny.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Politika je o symbolech a o gestech, a toto gesto by evropským politikům, prezidentům a ministerským předsedům slušelo. Pro mě osobně, ale také pro mnoho Evropanů půjde o test, zda Evropská unie lidská práva bere jako záležitost překračující hranice, jako záležitost nás všech, anebo v případě Číny uplatní selektivní přístup. Podporuji velmi myšlenku poslat vlastní pozorovatele do Tibetu. Dovolte mi však ještě malou poznámku − nelíbí se mi, že už dnes nemůžeme svobodně vyvěsit tibetskou vlajku, ani ji vzít s sebou na jakoukoli akci spojenou s olympiádou. Olympijská myšlenka je založena na čistotě sportovního ducha, který se rozhodně neslučuje s tím, že ostatní budou během olympiády mlčet k tomu, že pořadatelská země brutálně potlačuje práva Tibeťanů. Lasse Lehtinen (PSE). – (FI) Pane předsedající, olympiáda je pro Evropu jedinečnou příležitostí vyvolat diskusi o událostech v Tibetu a univerzálních lidských hodnotách, na nichž se shodla Organizace spojených národů. Na Čínu musí být vyvíjen tlak, aby dodržela sliby, které dala výměnou za pořadatelství olympijských her. Čína musí umožnit vysokému komisaři OSN přístup do Tibetu, aby tam důkladně a řádně vyšetřil dosavadní události. Přístup do Tibetu musí být zaručen subjektům zapojeným do rozvojové spolupráce, jakož i mezinárodnímu tisku. Čínským aktivistům za občanská práva musí být umožněna činnost, aniž by jim hrozilo zatčení. Now there is also an opportunity to support the worthy non-violent struggle on the part of the Tibetan leader and their exiled spiritual leader to achieve autonomous status. Čína bude nakloněná naslouchat nám právě teď než kdy předtím nebo po skončení olympiády. Neměli bychom vyloučit možnost bojkotovat hry, pokud to pomůže něčeho dosáhnout. Helga Trüpel (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, mohu říci, že olympijské hry jsou vždy velkou sportovní událostí, ale jsou vždy také událostí politickou, jak pro MOV, tak v tomto případě i pro Čínu vzhledem k závazkům, které Číňané přijali v souvislosti s hrami, totiž že budou dodržovat lidská práva a zajistí lepší ochranu životního prostředí. Podle mého názoru musí ještě splnit oba tyto sliby. Ve skutečnosti se situace lidských práv závažným způsobem zhoršila a my na to musíme reagovat. Proto se rovněž domnívám, že Evropa by neměla vysílat své hlavy států a vlád na slavnostní zahájení. Potřebujeme však jít ještě dále. Na Čínu musíme mít ryze evropskou politiku. Strategické partnerství nelze plně realizovat, zatímco když dochází k masivnímu porušování lidských práv, a tak bych požádala, abychom pokračovali v dialogu, ale zároveň konfrontovali Číňany s tím, co dělají, a nestrpěli žádné pokrytectví. To znamená, že když se například Angela Merkelová setká s dalajlamou, Sarkozy by neměl jet do Číny prodávat TGV a jaderné elektrárny, aniž by alespoň jednou zmínil slova “lidská práva”. My jako Evropané musíme poměřovat své vlastní konání mírou lidských práv, kterou zaručujeme, včetně našich obchodů s Čínou. Marco Cappato (ALDE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, domnívám se, že musíme podpořit dalajlamu nejen naším „ne“ tam, kde je jasně vyslovil, nýbrž také naším „ano“ tam, kde je řekl. Řekl „ne“ nezávislosti, řekl „ano“ autonomii, a právě tento návrh by ho měl podpořit. Řekl „ne“ násilí a „ano” nenásilí, což znamená vystupovat aktivně a jednat kolektivně: je to politika vyžadující znalosti, vyžadující nezávislé mezinárodní šetření, které zjistí, co se v Tibetu skutečně událo a co se tam děje nyní. Odmítl bojkot olympiády, ale přitakal všemu, co pomůže mezinárodnímu společenství využít této příležitosti a hlasitě veřejně vyjádřit podporu v otázce lidských práv. Předseda Karma Čophel, který k nám promluví ve Výboru pro zahraniční věci, hovořil také o tom, že je třeba, aby každý využil této příležitosti a podpořil Tibeťany a všechny utlačované národy v Číně: Ujgury, Mongoly a další. Takže pan Solana nepochybně jednal příliš ukvapeně – jak rovněž uvedla Rada – když se rozhodoval a oznámil svůj úmysl zúčastnit se, aniž měl mandát Rady a aniž si vyslechl názor Evropského parlamentu. Christopher Beazley (PPE-DE). – Pane předsedající, měl jsem to štěstí, že jsem se zúčastnil jako divák Olympijských her v Mnichově den předtím, než došlo k tragickému zavraždění atletů. Vím, jak usilovně se Německo snažilo – a s úspěchem – vymazat vzpomínky na Olympijské hry v Berlíně. Samozřejmě se pamatuji také na olympijské hry v Americe, kde někteří z amerických atletů vystoupili na stupně vítězů s černými rukavicemi na rukou a v černých ponožkách. Jinými slovy, olympijské hry ve svém moderním pojetí se vždy obtížně bránily tomu, aby na tuto oslavu sportu a míru pronikaly politické události.

37

38

CS

Debates of the European Parliament

Mohlo by se stát, že Olympijský výbor – a tady v Parlamentu máme kolegy, kteří v tomto výboru zasedali – by mohl být toho názoru, že vyvěšování národních vlajek skutečně neodpovídá duchu olympijských her a že vyvěšována by měla být vlajka olympijská. Pokud jde o čínské úřady, plně souhlasím s tím, co jste řekl. Mario Borghezio (UEN). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že jedním z opatření, které lze přijmout, je to, aby Evropská unie požádala OSN o zajištění imunity před zatčením pro atlety tibetské národnosti, kteří se chtějí zúčastnit olympijských her pod svou vlastní vlajkou a jménem svého národa. Je ostudné, že země, se kterou obchoduje a podniká celý svět včetně evropských států, si může dovolit udržet své právo pořádat olympijské hry a získat účast hlav států a vlád na slavnostním zahájení, zatímco utápí v krvi svobodu svých občanů, utlačovaného národa pod vojenskou okupací a trpícího krvavým útiskem. Tibeťané mají právo na svobodu a nezávislost. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedající, vaše znamenité prohlášení a nynější rozprava ukazují, že Evropský parlament nechce mlčet, že nechce nahrávat útlaku menšiny ze strany diktatury. Víme, že je velice těžké vyvíjet tlak na zemi, jako je Čína, která má velkou váhu v globální politice, a že je lepší přesvědčit její představitele, aby jednali o situaci v Tibetu s dalajlamou. Číňané našli moudré řešení v případě Hongkongu a Macaa, vycházející ze zásady „jedna země, dva systémy“. Toto by mohlo být také jedním z řešení současné situace: Tibet jako součást Číny, ale s velice širokou autonomií pod vedením dalajlamy, neboť dosavadní míra autonomie nenaplňuje představy Tibeťanů. Pan Geremek tomuto poskytl rámec a já bych vám chtěl navrhnout: zkusme přesvědčit Číňany, že skutečně existuje reálné řešení, které by zachovalo územní celistvost Číny a zároveň by poskytlo Tibeťanům autonomii, kterou si zaslouží. Pane předsedající, jsem na vás jako na předsedu tohoto Parlamentu hrdý. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Děkuji vám, pane předsedající. Mám několik čerstvých dojmů ze své návštěvy v Číně v minulém týdnu. Naše delegace Evropského parlamentu zmiňovala Tibet při každé příležitosti, při každém setkání s Číňany, v čínském parlamentu, na čínském ministerstvu zahraničí. Číňané projevovali velkou nervozitu a na toto téma nepřipustili žádnou diskusi. Měla jsem možnost pozorovat, jak pokračují přípravy na olympijské hry, jak se stávají součástí života každého čínského občana. Proto je politováníhodné, že čínská vláda nepochopila hlavní poslání olympijských her. Kdyby to pochopila, neposlala by do Tibetu a sousedních provincií konvoje čínských armádních vozidel s tisícovkami vojáků. Tibeťané jsou buddhisté, jejichž náboženství vláda neustále potlačuje. I consider the Chinese official policy towards Tibet to be genocide: an effort to destroy Tibetan culture and religion. Mám velkou radost, že dnes v tomto demokratickém parlamentu zaznívá důrazná výzva k podpoře Tibetu, jasná výzva k ochraně neporušitelnosti nádherných hodnot olympijských her a k bojkotu slavnostního zahájení. Děkuji vám. Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). – Pane předsedající, podle mého názoru by Evropská unie měla mít tři cíle, pokud jde o Tibet a Čínu. Prvním je okamžité ukončení násilí, vražd a zejména mučení, k němuž v Tibetu dochází. Mučení je v současnosti mnohem větším problémem, protože už 50 let podporuje útlak v Tibetu. Druhý, více střednědobý cíl samozřejmě souvisí s olympijskými hrami. Máme ještě pět měsíců na to, abychom se ujistili, že Čína plní své závazky. Pět měsíců je dlouhá doba a je to právě velice vhodná doba, abychom se přesvědčili, že politické cíle olympijských her – což byl důvod, proč byla Číně olympiáda přidělena – se skutečně naplňují. A konečně, nejdůležitější je, že rozhovory na vysoké úrovni mezi zástupci dalajlamy a čínskou vládou mohou skutečně pokračovat. Od zahájení rozhovorů došlo jen k velice malému pokroku. Myslím, že Evropská unie by mohla poskytnout dalajlamovi větší podporu, aby v těchto mírových rozhovorech dosáhl opravdu udržitelnou budoucnost pro autonomní Tibet. Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, s odkazem na poznámky pana Kelama o varování Parlamentu před sedmi lety musíme posoudit, co se od té doby v Číně v souvislosti s Tibetem změnilo, pokud se vůbec něco změnilo, a zda se změnilo stanovisko Parlamentu. Jestliže se nic nezměnilo, pak to, co bylo řečeno před sedmi lety, by teď mělo být znovu zopakováno: „Je to nevhodné.“ Apelujeme proto na členské státy, aby se zachovaly správně. Mám za to, že současný Parlament není o nic méně hlasem Evropy, než tomu bylo tenkrát.

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − − Pane předsedající, na závěr bych nejprve chtěla říci, že tato diskuse jasně ukázala, že velmi dobře chápete, jak jsou Tibeťané frustrováni. Byla to diskuse velice zanícená. Zpět na zasedání Rady ministrů zahraničí si s sebou určitě odnesu názory, které dnes v této diskusi zazněly. Jak jsem řekla, Rada musí na toto téma diskutovat. Podstatou této věci pro mě je, jak konkrétně zlepšit situaci v Tibetu. Chápu, že Číňané jsou citliví na svou suverenitu, ale správné je rovněž požadovat, aby byla respektována tibetská kultura a tradice. Znovu a znovu Číně připomínáme, že její úloha jako vynořující se světové velmoci a pořadatele olympijských her s sebou zároveň nese odpovědnost. Můj vzkaz proto zní: nejprve zastavte násilí. Jak jsem již dříve uvedla, pomocí násilí se nikdy nedosáhlo dlouhodobých výsledků. Za druhé, zapojte se do zásadního a konstruktivního dialogu, který řeší hlavní otázky, například co je možné udělat na záchranu tibetského jazyka, kultury, náboženství a tradic, jaké kroky je třeba podniknout, aby Tibeťané měli rovné příležitosti ve vzdělání, v pracovním životě, v ekonomice a ve společnosti; co je třeba udělat, nebo neudělat, aby se Tibeťané mohli cítit doma na svém vlastním území. Budou-li tyto otázky zodpovězeny, pak by se duch separatismu mohl vytratit a mohlo by být nalezeno správné řešení. Nikdo nemá zájem, aby se situace dále vyhrocovala nebo aby se lidé radikalizovali a naděje na trvalé řešení by stále klesala. Domnívám se, že všechny strany by se měly snažit posilovat umírněné prvky, a proto tedy velice doporučuji, aby se tyto otázky řešily společně s cílem najít udržitelné řešení přijatelné pro všechny. What we have been doing – and what we can do – is to have a human rights dialogue, as I said. In this dialogue, by the way, the question of torture is always clearly put on the table. I tady, jak jsem uvedla, budeme požadovat zvláštní misi přímo na místě. To považujeme za důležité. Za druhé, zmíním otázku, která již zazněla: požadovat, aby naše delegace navštívila také Tibet. Věřím, že šance existuje, vzhledem k tomu – jak jsem již řekla – že někteří novináři tam byli nyní vpuštěni, doufejme tedy, že naše Evropské společenství tam bude. A to je vše, co vám k tomu mohu říci. Velice vám děkuji. Myslím, že to byla hodně důležitá rozprava. Předsedající. − Vřele vám děkuji, paní komisařko. Dámy a pánové, domnívám se, že toto je jedna z nejhezčích chvil Evropského parlamentu, neboť jsme bojovali za tu nejdůležitější věc vůbec, totiž za lidská práva. Myslím, že můžeme být vděčni nejen za to, že jsme se na tuto rozpravu společně sešli – ačkoliv z procedurálních důvodů nemůžeme formálně hlasovat o rezoluci: hlasovat budeme v dubnu – ale také, že jsme dali jasně najevo, že stojíme na straně Tibeťanů. Apeluji na vás a radím – a jsem si jist, že to tak bude – mějme oči otevřené a nepřestávejme sledovat, co se děje v Číně a v Tibetu, a nahlas protestujme proti porušování lidských práv v Tibetu, a samozřejmě i jinde ve světě. Dovolte mi, abych vám všem upřímně poděkoval, že jste přispěli k jedné z nejhezčích chvil Evropského parlamentu. Každý poslanec, který uporoznil v rámci procedury „catch the eye“, že si přeje promluvit, tak mohl učinit. Domnívám se, že je důležité v takto prožívané a závažné rozpravě, aby každý, kdo si přeje vyjádřit svůj názor, tak mohl učinit. Také proto vám patří mé upřímné díky. Doufám, že naše rozprava se setká s příznivou odezvou v Evropské unii i mimo ni. Paní komisařko Ferrero-Waldnerová, jsem si jist, že Radě ministrů zahraničí zprostředkujete náladu této rozpravy i naše plné zaujetí a oddanost otázce lidských práv. Přeji vám při tom hodně úspěchů a věřím, že zasedání Rady ministrů zahraničí rovněž vyvodí konkrétní závěry, stejně jako my na základě této rozpravy. Nyní prohlašuji rozpravu za uzavřenou. Písemná prohlášení (článek 142) Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Tibetská krize nás všechny naplňuje obavami a sympatizujeme s oběťmi. Čínská vláda musí chránit lidská práva a neuchylovat se k násilí. Dalajlama žádá pro Tibet autonomii a mám za to, že je to moudrá a přiměřená nabídka. Vzhledem ke svým bohatým kulturním, historickým a náboženským tradicím si Tibet autonomii určitě zaslouží. Autonomie by mohla pomoci vyřešit podobné historické a etnické konflikty v mnoha dalších zemích světa. Zároveň jsem přesvědčen, že je velice důležité nesměšovat politiku a sport. Bojkot moskevské olympiády v roce 1980 a olympiády v Los Angeles v roce 1984 byl hořkou kapitolou studené války. Vynikající sportovci ztratili příležitost předvést své schopnosti a celé národy přišly o radost z účasti na olympiádě. S jistotou mohu říci, že obrovská většina maďarské veřejnosti milující sport byla v roce 1984 proti bojkotu a postavila

39

40

CS

Debates of the European Parliament

by se proti jakémukoli návrhu na bojkot i v tomto případě. Podporujme Tibeťany politicky, ale neničme radost ze sportu stovkám milionů lidí. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. – (FI) Pane předsedající, sdílím znepokojení všech nad porušováním lidských práv v Tibetu. Čína je členem Organizace spojených národů a ratifikovala několik mezinárodních dohod. Nicméně své závazky plní pouze velmi nedokonale. Ačkoli se oči světa vzhledem k blížícím se olympijským hrám upírají na Čínu, její vláda nyní používá tvrdé prostředky k umlčení všech kritiků své politiky a potlačuje pokojné demonstrace. Určitá stalinistická rétorika, kterou používá Čang Čching-li, tajemník Tibetského (takzvaně) autonomního regionálního výboru Komunistické strany Číny, vyvolává ty nejhorší dohady. Ostatní země by neměly přehlížet toto rozsáhlé porušování politických a lidských práv. Evropská unie by měla vzhledem k současné situaci okamžitě upravit plán spolupráce a prohloubit dialog s Čínou o otázce lidských práv, což by mohlo pomoci dosáhnout výsledků. V současné době se usilovně snažíme zajistit přístup do tibetských regionů pro zásobování a pracovníky rozvojové pomoci. Obléhání v klášterech musí být ukončeno a Tibeťanům musí být zajištěny dodávky potravin a vody a lékařská péče. Uznávané organizace pro lidská práva a oficiální agentury musí mít možnost v této oblasti monitorovat situaci lidských práv, což Čína odmítá, navzdory žádostem a tlaku velkého počtu mezinárodních organizací. Musíme rovněž trvat na tom, aby Čína propustila Tibeťany, kteří byli zatčeni při pokojných demonstracích, aby respektovala svobodu slova a shromažďování a zrušila omezení ohledně praktikování víry. Dalajlama promluvil ve sdělovacích prostředcích o tibetské kulturní genocidě. Jediná udržitelná pomoc nebo řešení bude to, které Tibeťanům zajistí základní práva, ekonomickou prosperitu, svobodu projevu a vyznání a skutečnou kulturní autonomii. Luca Romagnoli (NI), písemně. – (IT) Svět již po desetiletí toleruje tyranizování Tibeťanů a potlačování tibetské kultury ze strany Číny z důvodů geopolitického oportunismu. Nyní jsme ostudně rezignovali a nevyvíjíme tlak na asijský motor, který nepřestává porušovat lidská práva. Mezinárodní mlčení či spoluúčast vychází spíše z obchodní a finanční účelnosti než z geopolitické taktiky. Toto neočekávané zařazení na pořad jednání, které víceméně svědčí pouze o formálním zájmu o danou otázku, nevzbudí v lidech, jako jsem já – kteří vždy aroganci Číny odsuzovali – znovu naději, že EU nezůstane jen u slovního odsouzení, ale uvalí sankce. Tyto sankce musí jít mnohem dál než jen k otázce olympiády, přestože se země východního bloku v případě olympiády v Moskvě zachovaly různě. Stydím se proto, že jsem občanem zbabělé unie, téže unie, která pouze před několika dny ignorovala mezinárodní právo uznáním Kosova, stejně jako jsem se styděl za italskou vládu a téměř za všechny politické strany Itálie – většinové i opoziční – které přistoupily na požadavek Číny, aby se dalajlamovi při jeho návštěvě Itálie nedostalo oficiálního přijetí. Naše vlády jsou otroky trhu, vyznavači volného obchodu a komunismu a budou se vždy stavět proti svobodomyslným občanům jako jsem já, kteří nepřestanou protestovat proti bezpráví. Csaba Sógor (PPE-DE), písemně. – (HU) Pane předsedající, po nepokojích v Tibetu zůstalo několik stovek mrtvých. Čína jich uvádí pouze třináct. I jedna smrt je příliš. Demonstrující Tibeťané byli údajně zastřeleni v sebeobraně. Čínský mninisterský předseda obviňuje za vzniklou situaci dalajlamu. Je to známý příběh. Komunistická země krutě válcuje lidská práva. Menšina bojuje za svá práva, požaduje slíbenou autonomii, ale je jí upírána. Mluvilo se o bojkotu, o neúčasti, ale také o usmíření a dialogu. Pokud nic nenastane, pak by olympijský oheň přinejmenším neměl přejít přes tibetské území. Chtěl bych se vás však zeptat, zda můžeme nést pochodeň přes celou Evropu s čistým svědomím? V mnoha evropských zemích dokonce i dnes lidé dostávají bití, protože mluví jiným jazykem než většina, vůdci menšin jsou viněni za nastalou situaci a téma lidských práv a práv komunit na sebeurčení je tabu. Musíme mluvit hlasitě o Tibeťanech, ale ať si Evropa udělá pořádek ve svém vlastním domě.

7. Výklad jednacího řádu: viz zápis 8. Harmonogram nadcházejících zasedání: viz zápis

26-03-2008

26-03-2008

CS

Debates of the European Parliament

9. Přerušení zasedání Předsedající. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené. (Zasedání bylo ukončeno v 18:00.)

41