STŘEDA, 23. DUBNA 2008

23-04-2008

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

STŘEDA, 23. DUBNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING předseda

1. Zahájení zasedání Zasedání bylo zahájeno v 9:00.)

2. Schůzka na nejvyšší úrovni Evropská unie-Latinská Amerika a Karibik (rozprava) Předseda. − Dalším bodem jednání je prohlášení Rady a Komise ke schůzce na nejvyšší úrovni Evropská unie-Latinská Amerika a Karibik. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Rada vítá zájem Evropského parlamentu o posílení strategického partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Těší nás i aktivní úloha, kterou hraje Parlament při podpoře konkrétních závazků vůči tomuto regionu, které přinášejí mnohé výhody občanům na obou stranách partnerského svazku. Především bych vám rád poblahopřál k vytvoření společného Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění, které bude mít nesmírně významnou úlohu při vzájemném sbližování občanů na obou stranách. Usnesení, která EUROLAT přijal na svém prosincovém zasedání, budou na schůzce na nejvyšší úrovni, která se má konat příští měsíc, představovat hodnotný a podnětný příspěvek k cílům představitelů států a vlád zemí na obou stranách. Pane předsedo, potěšilo nás také to, že jste vyjádřil svůj zájem zúčastnit se květnové schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem. Díky vaší účasti budeme moci navázat na užitečnou praxi, kterou jsme zavedli na zasedání schůzky na nejvyšší úrovni ve Vídni v roce 2006. Evropská unie a země Latinské Ameriky a Karibiku se dohodly, že zasedání jejich schůzky na nejvyšší úrovni, které se bude konat v Limě pod názvem Společné řešení priorit našich občanů, bude zaměřeno na dvě klíčové kapitoly. Zaprvé: chudobu, nerovnost a vyloučení, tj. tři témata, která představují klíčové výzvy sociální soudržnosti. A zadruhé: životní prostředí, změna klimatu a energetika – pod názvem trvale udržitelný rozvoj. Pokud jde o první ze dvou uvedených kapitol, tj. chudobu, nerovnost a vyloučení, chtěl bych zdůraznit, že sociální soudržnost má pro Evropskou unii klíčový význam a zároveň představuje cíl, který je v souladu s dlouhodobými evropskými tradicemi. Sociální soudržnost zahrnuje všechny tři uvedené aspekty a znamená boj proti chudobě, nerovnosti a vyloučení. Tyto tři složky jsou navzájem neoddělitelně propojeny. Souhlasíme se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku v tom, že je potřeba posílit naši spolupráci ve všech třech uvedených oblastech. Z tohoto důvodu bychom se rádi zaměřili na následující oblasti: sociální bezpečnost, daňové politiky a jejich účinnost, produktivní investice na získání nových a lepších pracovních míst, politiku zaměřenou na boj proti všem formám diskriminace – diskriminace na základě pohlaví, rasy, náboženství nebo na jakémkoliv jiném základě, zlepšení základních sociálních služeb a systémů sociálního zabezpečení a na kvalitu vzdělání. Důležitým aspektem sociálního pokroku je nabídka vhodných pracovních míst. Jak víte, všechny dohody mezi Evropskou unií a zeměmi a regiony Latinské Ameriky obsahují články o spolupráci v oblasti sociální politiky a závazky týkající se dodržování tzv. primárních pracovních norem vymezených Mezinárodní organizací práce. Během příprav na schůzku na nejvyšší úrovni v Limě se obě strany pokoušely najít způsoby, jak podpořit vznik pracovních míst, která byla určena uvedeným způsobem, především v malých a středních podnicích. Slovinské předsednictví zároveň zdůrazňovalo klíčový význam, který má zvýšení investic do vzdělání, především na základní a odborné úrovni, při zlepšování konkurenceschopnosti zemí Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku. Druhou klíčovou kapitolu blížící se schůzky na nejvyšší úrovni představuje trvale udržitelný rozvoj a životní prostředí, změna klimatu a energetika. Chtěli bychom zdůraznit, že s těmito tématy je úzce spjata chudoba. Změna klimatu významně ovlivní naše hospodářství a růst i naše politiky zaměřené na snižování chudoby. Již nyní víme, že nejvíce budou postiženy pravděpodobně ty nejchudší skupiny obyvatel. Evropská unie a země Latinské Ameriky a Karibiku si uvědomují bezpečnostní rizika, která s sebou přinese změna klimatu. Víme, že nečinnost by v tomto směru znamenala, že následky budou mnohem větší než náklady na preventivní

1

2

CS


opatření. Ze současných diskusí zabývajících se prohlášením, které má být na schůzce na nejvyšší úrovni přijato, je zřejmé, že bychom mnohé aspekty globální výzvy měli řešit společně. Obě strany musí uskutečnit změny v příkladech dlouhodobě neudržitelné výroby a spotřeby. Je potřebné zavést nařízení pro přijetí konkrétních a naléhavých opatření pro trvale udržitelné lesní hospodářství a využívání zdrojů s cílem dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů, podpořit investice do výroby s nízkými emisemi oxidu uhličitého, zachovávat biologickou rozmanitost, řídit vodní zdroje a podobně. Jednou z priorit Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku bude samozřejmě i další spolupráce v této oblasti v rámci Organizace Spojených národů. Na závěr svého úvodního projevu bych vám rád poděkoval za pozornost. Jacques Barrot, místopředseda Komisie. − (FR) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych se připojit k panu ministrovi a poděkovat tomuto Parlamentu za to, že zahrnul schůzku na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem do programu tohoto plenárního zasedání. Od roku 1999, kdy bylo na schůzce na nejvyšší úrovni v Riu vytvořeno naše strategické partnerství, to bude v pořadí již páté zasedání na nejvyšší úrovni mezi našimi regiony. Schůzka na nejvyšší úrovni v Limě bude klást zvláštní důraz na dvě konkrétní témata: prvním z nich je boj proti chudobě, nerovnosti a vyloučení a druhou změna klimatu a energetika. Tato schůzka proběhne ve velmi podnětné atmosféře. Region Latinské Ameriky a Karibiku se velmi rychle mění. Během každého z posledních pěti let dosáhlo tempo ročního růstu hrubého domácího produktu v tomto regionu poprvé průměrné úrovně 5 %. Tato skutečnost vedla ke zvýšení veřejných rozpočtů, což tomuto regionu umožňuje reagovat na dosud značná rizika v oblasti sociální spravedlnosti. Nesmíme zapomínat na to, že v tomto regionu žije v současnosti více než 200 milionů lidí v chudobě. Zároveň má tento region jakožto výrobce zemědělských produktů a biopaliv stále větší mezinárodní význam. Tento vývoj je součástí politického kontextu založeného na demokracii, která je v daném regionu i nadále nejběžnějším systémem, a na stále silnějším trendu populismu, kde v některých případech dochází k rozšiřování pravomocí výkonné moci na úkor parlamentní vlády a přednosti práva. Jak víte, Evropa se v této oblasti angažuje na mnohých úrovních. Přijala závazek vyřešit uvedené strukturální problémy. Evropa je dosud největším dárcem v oblasti rozvojové spolupráce a největším zahraničním zaměstnavatelem. Evropa jakožto druhý obchodní partner daného regionu je na prvním místě i pokud jde o výši investic, které značně převyšují investice ze strany Číny. Naše obecné dohody o přidružení s Chile a Mexikem měly od svého uzavření značný vliv na vzrůst našeho obchodu s těmito zeměmi. V současnosti se nacházíme ve třetí etapě jednání o podpisu dohod o přidružení s Andským společenstvím a Střední Amerikou, přičemž všechny skutečnosti nasvědčují tomu, že k podepsání těchto dohod by mělo dojít již v blízké budoucnosti. Pracujeme na propagaci a podpoře regionální integrace a dělíme se v tomto směru o naše, evropské, pozitivní zkušenosti. V podobném duchu probíhají také naše probíhající jednání se zeměmi Mercosur, s nimiž jednáme o způsobech, jakými bychom mohli v současné situacii posunout události kupředu. Nedávno se nám podařilo podepsat dohodu o strategickém partnerství s Brazílií, jejímž výsledkem by mělo být zahájení prvního společného akčního plánu ještě před koncem letošního roku. Karibská oblast je vůbec první a zatím jedinou oblastí, jíž se úspěšně podařilo ukončit jednání o uzavření dohody o hospodářském partnerství s Evropskou unií na základe dohody z Cotonou. Evropská unie samozřejmě i nadále pokračuje v podpoře demokracie a lidských práv v dané oblasti prostřednictvím programů spolupráce, stejně jako (v případě potřeby a pouze na základě pozvání) prostřednictvím volebních pozorovatelských misí. Nakonec bych chtěl nastínit priority pro schůzku na nejvyšší úrovni a pro bezprostřední budoucnost. Politickými prioritami partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku musí i nadále být sociální soudržnost a regionální integrace z důvodu jejich významu pro hospodářskou a politickou stabilitu a také mnohostrannost z důvodu velmi podobných systémů hodnot v obou regionech. Hlavním cílem Evropské unie pro schůzku na nejvyšší úrovni v Limě je konsolidace existujícího strategického partnerství a dosažení pokroku ve dvou jeho oblastech – sociální soudržnosti a trvale udržitelném rozvoji, které budou mít v bezprostřední budoucnosti nesmírný význam pro náš vztah s touto oblastí.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Pokud jde o sociální soudržnost, Evropská komise uplatňuje významné programy pomoci a spolupráce s cílem snížit chudobu v daném regionu. Čtyřicet procent z celkové částky 2,6 miliardy EUR, která byla vyčleněna na spolupráci a rozvoj během nejbližších šesti let, bude použito na řešení problémů sociální soudržnosti. Pokud jde o životní prostředí a změnu klimatu, chceme prohloubit naši spolupráci s daným regionem při řešení této globální výzvy. Co se týče iniciativy ze strany Komise, v březnu 2008 byl zahájen první ministerský dialog o životním prostředí mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, který představuje jakousi předehru schůzky na nejvyšší úrovni v Limě. Musíme využít příležitosti, která se nám nabízí, a ratifikovat společně s našimi partnery existující vztah mezi trvale udržitelným rozvojem a změnou klimatu, a to i přesto, že mnohé země Latinské Ameriky věnují dosud problému změny klimatu pouze velmi malou pozornost, navzdory negativním a v některých případech až zničujícím následkům pro daný region. A konečně musí Evropská unie klást důraz také na významnou úlohu, kterou i nadále hraje při podpoře této regionální integrace a jejích pozitivních účinků na hospodářskou a politickou stabilitu subregionů. To jsou tedy informace, které jsem chtěl tomuto Parlamentu předat, a nyní se samozřejmě těším na projevy, které budou následovat. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Vážený pane předsedo, svá následující slova nepronesu pouze jako prázdné řeči. Evropský parlament si od ambiciózního usnesení, které se chystá zítra přijmout, slibuje, že jeho obsah se promění v konkrétní skutky, které budou prostřednictvím souboru opatření podporovat program Limy týkající se chudoby a sociálního vyloučení, a přispějí k ochraně životního prostředí a boji proti změně klimatu. Pane předsedo, rádi bychom také dále navázali na ujednání o dohodách o přidružení (kterým musíme důvěřovat a věřit) s celní unií Mercosur, Andským společenstvím a Střední Amerikou, aby tak mohly být tyto dohody co nejdříve uzavřeny, a to především ještě během tohoto parlamentního období, aby jim mohl tento Parlament projevit potřebný souhlas. Chtěli bychom také vyjádřit naši solidaritu se všemi oběťmi únosů v Kolumbii, samozřejmě včetně Ingrid Betancourtové, a znovu vyzvat k jejich bezpodmínečnému a okamžitému propuštění. Pane předsedo, v Latinské Americe žije 600 milionů obyvatel a vytváří se v ní 10 % světového HDP. Je domovem 40 % rostlinných druhů naší planety a disponuje mimořádným bohatstvím lidských zdrojů. Pro Evropskou unii však Latinská Amerika nepředstavuje pouze trh. Je to světadíl se společnými dějinami a společnými hodnotami, jako jsou svoboda, demokracie, dodržování lidských práv a právní stát, které se i navzdory některým obtížím a výjimkám zjevně daří konsolidovat. Toto je poselství, které chceme vyslat ze strany Evropského parlamentu a které zopakujeme i v příštím týdnu na shromáždění EUROLAT v Limě: přejeme si vytvoření regionálního strategického sdružení založeného na hodnotách, strategického sdružení dvou regionů, které by mělo duši. Pane předsedo, domnívám se, že nyní nastala vynikající příležitost požádat pana úřadujícího předsedu Rady a Komisi, aby v tomto směru vynaložili veškeré potřebné úsilí. Evropský parlament dohlédne na to, aby schůzka na nejvyšší úrovni v Limě znamenala výrazný úspěch, a vy, pane předsedo, budete mít možnost vyslat jménem tohoto Parlamentu jasné a jasně stanovené poselství týkající se nového závazku Evropské unie vůči Latinské Americe. Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedo, vážená prázdná jednací síni, vážené dámy, vážení pánové, ve dnech 16. a 17. května se v Limě sejdou představitelé států a vlád Evropské unie a zemí Latinské Ameriky. Na tomto setkání budou mít příležitost dosáhnout historického průlomu v meziregionálním dialogu mezi Evropou a Latinskou Amerikou a vytvořit nový rozměr ve vztazích mezi našimi světadíly. Jedna třetina členských zemí OSN se nachází v Evropě nebo Latinské Americe. Toto číslo by mělo Evropanům samo o sobě naznačovat, že transatlantický vztah znamená více než jen vztah mezi Evropou a Spojenými státy americkými. Transatlantické vztahy znamenají především vztah mezi Evropou a Latinskou Amerikou. Názory zemí Latinské Ameriky se ztotožňují s názory Evropské unie téměř ve všech důležitých otázkách, o nichž v tomto Parlamentu diskutujeme.

3

4

CS


V našem usnesení uvádíme naše názory na sociální soudržnost, přičemž tyto názory zcela sdílejí všechny vlády Latinské Ameriky bez ohledu na to, zda stojí v jejich čele levice nebo pravice. Hovoříme o opatřeních, která jsou nevyhnutelná k ochraně životního prostředí a klimatu, a tato opatření se ze strany Latinské Ameriky setkávají s velkým ohlasem. Mimochodem, dovolte mi upozornit na skutečnost, že se nám nepodaří naplnit žádný z cílů týkajících se klimatu – ani jeden – pokud s námi nebudou na jedné palubě i země Latinské Ameriky. Pokud diskutujeme o reformě mezinárodních institucí, reformě OSN, reformě Rady bezpečnosti, pokud Evropané hovoří o tom, že vícestranné politiky představují řešení pro konflikty 21. století, všichni naši partneři z Latinské Ameriky nám projevují svou upřímnou podporu. Diskutujeme-li o potřebě reformy finančních systémů a potřebě dostat finanční trhy pod kontrolu, nikde jinde než právě v Latinské Americe se nesetkáváme s takovou mírou pochopení. Můžete se zeptat kteréhokoliv argentinského politika, bez ohledu na to, zda podporuje pravicové nebo levicové křídlo, a ten vám přesně popíše, jaké zhoubné dílo dokáže v zemi způsobit mezinárodní finanční politika! Když diskutujeme o potravinové krizi, právě jak tomu bylo včera, o stále větším nedostatku potravin a zemědělské půdy pro pěstování surovin k výrobě potravin z důvodu výroby biomasy, i o tom, že to vše je důsledek environmentální politiky, stačí se o této otázce zmínit před Brazilci nebo před politiky Latinské Ameriky. Zjistíme, že jsou na tyto problémy jasně zaměřeni. Stoupající nedostatek potravin způsobuje vzrůst cen, který tvrdě dopadá na spotřebitele. Na spotřebitele v Latinské Americe však dopadá ještě výrazněji. Nikde jinde nemá Evropa takovou silnou podporu a takový silný ohlas týkající se řešení současných problémů, než právě v Latinské Americe. Kancléř Schüssel, jako tehdejší předseda Rady, na minulé schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni řekl: „Bylo to nádherné, každý si dovedl s každým popovídat!“ To je sice skvělé, nemůžeme však připustit, aby to byl jediný výsledek, který Lima přinese. Musíme dosáhnout konkrétně dohody se zeměmi Mercosur, Andským společenstvím a zeměmi Střední Ameriky, a dovést jednání k úspěšnému závěru. Nemám nyní v úmyslu zastírat mnohé problémy, které zde existují a které se musí vyřešit. Tyto problémy je také potřeba pojmenovat. Co zamýšlíme podniknout v souvislosti s Kubou? Jak dlouho chceme ještě uplatňovat sankce vůči této zemi? Výrazná většina členských států EU si přeje ukončení těchto zbytečných sankcí. Některé jsou však proti. Je však velmi zajímavé, že některé země, které jsou proti ukončení sankcí, v současnosti výraznou měrou rozšiřují své obchodní vztahy s Kubou. Z dlouhodobého hlediska se bude tato skutečnost jen velmi obtížně vysvětlovat. Ukončeme tuto politiku. Pamatujme, že navození změny prostřednictvím prohlubování vzájemných vztahů představuje za každých okolností lepší přístup, než je izolace obhajovaná Georgem W. Bushem. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra má samozřejmě pravdu, když říká, že FARC musí propustit své zajatce. Kolumbie je více než jakákoliv jiná země rukojmím terorismu a Ingrid Betancourtová a všichni ostatní rukojmí musí být propuštěni. Vztahy mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou by mohly být klíčem ke spolupráci mezi dvěma významnými světovými regiony. Vytvoření světa, v němž by vládl mír, přizpůsobení jeho institucí potřebám 21. století, řešení environmentálních a potravinových problémů, vytvoření lepší finanční kontroly – všechny tyto otázky jsou na programu schůzky na nejvyšší úrovni v Limě. Moje skupina považuje za velmi důležité vyzvat Evropský parlament, aby této politice připisoval v budoucnosti mnohem větší prioritu, než jí připisoval v minulosti. Josu Ortuondo Larrea, jménem skupiny ALDE. – (ES) Vážený pane předsedo, latinsko-karibské společenství, jehož obyvatelstvo na americkém světadílu připomíná to naše a s nímž můžeme hovořit v jejich mateřských jazycích – kromě jiných i v portugalštině, francouzštině a španělštině – si ze strany evropských institucí zaslouží zvláštní ohled a zacházení. Kromě společných historických znaků sdílíme také společné křesťanské kořeny, zásady, hodnoty a mnohé zájmy a z toho důvodu musíme pokračovat ve vytváření meziregionálního strategického seskupení, které bylo před schůzkou na nejvyšší úrovni v Limě, o níž dnes diskutujeme, prohlášeno již na čtyřech předcházejících schůzkách na nejvyšší úrovni představitelů států a vlád. To znamená, že můžeme pokračovat ve sbližování mezi našimi společnostmi na úrovni sociálních, kulturních a politických styků a zároveň užším způsobem spolupracovat také v oblasti obchodu, hospodářství, bezpečnosti, boje proti změně klimatu a boje za dosažení trvale udržitelného růstu.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Souhlasím s tím, že bychom měli tomuto seskupení poskytnout plnou strategickou perspektivu, která by na základě již dohodnutých strategických perspektiv s Mexikem a Chile měla vést v co nejkratší době k jednáním se zeměmi Mercosur, Andským společenstvím a Střední Amerikou, a na základě multikulturní vize by nám měla umožnit vytvoření globální meziregionální zóny EUROLAT, porovnatelné s modelem WTO a umožňující volný pohyb osob a volné poskytování obchodních a regionálních služeb. V tomto směru musí Evropa přispět k diverzifikaci a modernizaci výrobních procesů v Latinské Americe prostřednictvím plánů na přenos technologií a budování kapacit a vytvořením nejlepšího možného prostředí pro investice v rámci srovnatelného rámce právní jistoty, s cílem dosáhnout integrace Latinské Ameriky a s konečným cílem odstranit chudobu, nerovnost a vyloučení. Musíme rozumným způsobem využívat nástrojů financování Společenství určených k rozvoji spolupráce, podpoře demokracie a lidských práv, i jiných programů souvisejících s odbornou přípravou, vzdělávaním, vědecko-technickou spoluprací, zdravotnictvím, emigrací atd. Měli bychom vytvořit meziregionální fond solidarity, centrum pro prevenci konfliktů, základy pro podporu dialogu a kontrolu emigrace a okamžitě připojit země Mercosur k parlamentnímu shromáždění EUROLAT. Pane předsedo, budoucnost na nás nepočká. Sjednocení obou stran Atlantiku představuje pro Západ hlavní globalizační výzvu 21. století. Inese Vaidere, jménem skupiny UEN. – (LV) Vážené dámy, vážení pánové, přestože bychom mohli vztahy mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou označit za dynamické, náš potenciál pro spolupráci není ani zdaleka plně využit. Uvedu několik praktických příkladů: Latinská Amerika je obecně bohatá na energetické zdroje, poptávka po těchto zdrojích bude však vzrůstat a to si bude vyžadovat vysoké investice. Je vzájemně výhodné, aby byly v jednotlivých státech Latinské Ameriky vytvořeny stejné příležitosti pro naše investice – včetně států, vůči nimž byla zavedena omezení. Vzhledem k tomu, že obavy v souvislosti se změnou klimatu sdílíme všichni, Evropská unie by měla nabídnout pomocnou ruku v oblasti technologií obnovitelných energií. Realita v zemích Latinské Ameriky a Karibiku je taková, že výhody demokracie se v některých případech netýkají celé společnosti. Z toho důvodu je velmi důležité, abychom se s nimi podělili o naše poznatky v oblasti posilování demokratických institucí. Dosažení stabilního a bezpečného regionu s udržitelným sociálně-hospodářským rozvojem je v našem zájmu. Přechod od politiky dárcovství ke spolupráci mezi rovnocennými partnery je cílem a zároveň výsledkem, v nějž v naší společné práci doufáme. Děkuji za pozornost. Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Vážený pane předsedo, rád bych tomuto Parlamentu nejprve připomněl, že zde diskutujeme o schůzce na nejvyšší úrovni, jejíž postupy jsou pochybné a jejíž výsledky jsou jednoduše nepředvídatelné. Podle mého názoru nikdo nepochybuje o významu zlepšení vztahů mezi Evropou a Latinskou Amerikou, dvěma regiony, které patří mezi nejvíce osídlené regiony světa a mohou se chlubit vysokou úrovní pokroku. Pravdou je však také to, tedy alespoň v současnosti a na základě výsledků předchozích schůzek na nejvyšší úrovni, že v rámci tohoto procesu existuje mnoho neznámých faktorů. Realita je například taková, že kromě prázdných slov přinesly vztahy mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou, tedy alespoň k dnešnímu dni, pouze velmi malý úspěch v oblasti regionální integrace či zmírňování chudoby v tomto regionu. Všichni víme, že dosahování konkrétních dohod v tak rozmanitém fóru s tak širokým spektrem politických názorů není vůbec jednoduchou záležitostí. Právě z tohoto důvodu se však domnívám, že je velmi důležité pozorně sledovat sociální a politické trendy v daném regionu, v jejichž důsledku dochází ke změnám bývalých většinových seskupení na americkém kontinentu. Chtěl bych této příležitosti využít také k tomu, abych poblahopřál prezidentu Lugovi k výsledkům dosaženým v Paraguayi – ty jsou příkladem uvedených měnících se trendů, které bychom měli pozorně sledovat. Přiznávám, že jsem velmi skeptický v souvislosti s výsledky, které vzejdou z květnového setkání představitelů států, kromě tří závazků, k nimž jsme se zavázali již v minulosti: boj proti chudobě, podpora sociální soudržnosti a podpora trvale udržitelného rozvoje. Naproti tomu se však domnívám, že je důležité nepromeškat tuto novou příležitost, podobně jak se to stalo v minulosti. Myslím si, že součástí diskusí a jejich závěrů by měly být konkrétně dva klíčové aspekty. Zaprvé musíme mít na paměti, že dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou by neměly být jen komplexní, ambiciózní a vyvážené, ale je též nesmírně důležité, aby přispívaly k lidským, sociálním a hospodářským právům a k vzájemnému trvale udržitelnému růstu a zmírňování nerovností. Znamená to

5

6

CS


tedy – a toto je druhý klíčový aspekt – že je potřeba zohlednit současné asymetrie mezi oběma regiony při sledování konkrétního cíle: nepodnikat žádné kroky směrem k evropské podobě americké zóny volného obchodu, kterou si některé strany v tomto Parlamentu zjevně přejí. Zároveň bych chtěl vyzvat k tomu, aby si schůzka na nejvyšší úrovni všimla výzvy k boji proti vraždám žen, která nedávno zazněla v tomto Parlamentu, neboť tento problém považuji za jednu z největších současných světových výzev, která se týká i regionu, o němž právě diskutujeme. Rád bych také vyzval organizátory schůzky na nejvyšší úrovni, v tomto případě orgány v Peru a ještě konkrétněji orgány v Limě, aby zabezpečily účast ze strany občanské společnosti. Kromě jiného by to znamenalo, že občanské organizace Enlazando Alternativas dostanou prostor a prostředky, které jsou potřebné k tomu, aby mohly rozvíjet své diskuse a práci v rámci schůzky na nejvyšší úrovni a tím skutečně zahájit dialog, k němuž při mnoha příležitostech vyzývaly. A konečně je naléhavě nutné vykonat významná, a dovolím si říci, že v některých případech dokonce drastická opatření v souvislosti s Kolumbií. Jsem jedním z těch, kdo se domnívají – přičemž je třeba podotknout, že stejně jako já smýšlejí i mnozí jiní – že jakékoliv kroky v tomto směru musí být podniknuty jako součást úsilí vedoucího k nalezení řešení ozbrojeného konfliktu prostřednictvím jednání. Obávám se, že v opačném případě se nám nepodaří dosáhnout žádného řešení ani pozitivních výsledků, obzvlášť v souvislosti s osobami, k jejichž okamžitému propuštění dnes vyzýváme, ale i v souvislosti se skupinami lidí, které se v současnosti nacházejí v jasném ohrožení a nebezpečí z důvodu mnoha okolností, a to nejen partyzánské války, ale i jiných prvků. Willy Meyer Pleite, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane komisaři, vážený pane ministře, pro pátou schůzku na nejvyšší úrovni je nepochybně připravena zvláštní agenda pro diskuse o sociálním vyloučení a chudobě. Dámy a pánové, skutečnost je taková, že lid se rozhodl projevit svůj názor na všechny politiky, které pustošily jeden z nejbohatších regionů naší planety. Nový postoj, který projevili obyvatelé Paraguaye zvolením Fernanda Huga za prezidenta, je nejočividnějším potvrzením této skutečnosti a představuje nesouhlas s neoliberálními politikami, které tento světadíl uvedly do chudoby. Evropská unie musí proto tuto skutečnost zohlednit. Z tohoto důvodu máme za to, že je potřeba, jakožto součást této nové skutečnosti, zaujmout také nové stanovisko ke Kubánské republice. Pane ministře, v červnu budeme mít možnost skoncovat se starou politikou zvláštního statusu, kterou Evropská unie uplatňuje v souvislosti s Kubou – jedinou zemí na svete – na celém světě –, vůči níž Evropská unie nadále takovouto politiku uplatňuje. Vzhledem k tomu, jaký je stav vztahů mezi členskými státy a Kubou na obou stranách, je pravda, že tato pozice již neexistuje. Byla zrušena, což znamená, že máme vynikající příležitost stát se součástí nové reality, která nyní vzniká ve státech Latinské Ameriky a Karibiku. Z toho důvodu jsme se rozhodli podpořit společné usnesení. Domnívám se, že pro dosažení této dohody učinily všechny skupiny v Evropském parlamentu významné ústupky. Nepochybně se nám podaří zachovat dva pozměňovací návrhy. Jeden z nich se týká Kolumbie, neboť v souladu s přístupem OSN se domníváme, že kolumbijský konflikt je nutno vyřešit pomocí dohod dosažených během jednání, politických jednání. Pro tento konflikt neexistuje žádné jiné řešení. Na tomto místě bychom rovněž rádi vyjádřili svůj názor, že se na těchto jednáních musí aktivně podílet i občanská společnost, což by představovalo alternativu ke schůzce na nejvyšší úrovni představitelů států a vlád v Limě. Zároveň chceme vyzvat vládu Peru, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby umožnila také setkání občanské společnosti Enlazando Alternativas, která mohou nabídnout konstruktivní kritiku a alternativy. Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedo, nedávno byl pan komisař Barroso na propagační misi v Irsku. S lítostí konstatoval, že prezident Bush se během svého osmiletého funkčního období setkal s 16 různými předsedy Rady, a pochvalně se vyjádřil k tomu, že Lisabonská smlouva uzákoňuje funkci společného prezidenta. V současnosti sledujeme na televizní obrazovce v každém státě boj mezi kandidáty obou soutěžících politických stran na funkci amerického prezidenta, dokud nebude tento prezident zvolen. Jak si zvolíme my

23-04-2008

23-04-2008

CS


svého prezidenta? Ten nebude zvolen! V televizi neprobíhá žádná volební kampaň, neexistují žádní kandidáti pro primární volby, nejsou známí žádní jednotlivci, pro něž bychom mohli hlasovat. V Evropě přenecháváme tento proces 27 ministerským předsedům, kteří se setkají za zavřenými dveřmi a dohodnou se na politikovi z minulosti: politikovi, jakým je například Tony Blair, který již nemůže být zvolen ve své vlastní zemi, nebo bývalý rakouský kancléř, který byl v Rakousku odvolán ze své funkce a který by se mohl stát kandidátem, na němž by se kancléřka Merkelová, ministerský předseda Brown a prezident Sarkozy – tři evropští vedoucí představitelé, kteří zvolí prezidenta jménem nás všech – dokázali dohodnout. Sejdou se soukromě za zavřenými dveřmi a jmenují prezidenta, kterého vyšleme do Spojených států a Latinské Ameriky. Náš „nezvolený“ prezident pojede do Číny a Ruska a bude tam kritizovat jejich nedostatečnou demokracii. Tohoto prezidenta – neexistují totiž žádné plány pro prezidentku – může doprovázet předseda Komise, který rovněž není volen, a ministr zahraničních věcí, který je v Evropské unii podle Lisabonské smlouvy také pouze osobně pověřen tzv. superkvalifikovanou většinou dvaceti z dvaceti sedmi ministerských předsedů. Demokracie se zrodila v Evropě, konkrétně v Řecku před 2 500 lety. Jak se může předseda Komise pochvalně vyjadřovat o smlouvě, v níž se veškeré výkonné funkce vybírají za zavřenými dveřmi, místo aby byly výsledkem vůle voličů? Příliš mnoho zemí posílalo do Bruselu lidi, kterých se doma chtěli zbavit. Namísto nedostatku demokracie v Lisabonské smlouvě bychom měli volit Evropu demokracií a demokratickou Evropu, v níž voliči rozhodují o všech lidech, kteří budou evropské občany zastupovat při jednáních s jinými zeměmi. Pan komisař Barroso v Corku řekl, že Lisabonská smlouva přiblíží EU jejím občanům. Ne, nepřiblíží! Vymaže parlamentní demokracii ve 49 nových oblastech a dá nám legislativu a představitele zastoupené převážně lidmi, které si nebudeme moci zvolit ani vybrat. My, volení zástupci, se můžeme vyjadřovat k zahraniční politice, nikdo nás však není povinen poslouchat. My, volení zástupci, můžeme prostřednictvím pozměňovacích návrhů předkládat návrhy nevoleným zástupcům v Komisi. My, volení zástupci, můžeme hlasovat pro komisaře Barrosa nebo proti němu, pokud bude znovu jmenován dvaceti z dvaceti sedmi ministerských předsedů. To není návod k demokracii, který bychom měli v nedemokratickém světě zastupovat. Pane předsedo, děkuji vám za to, že jste mi v tomto Parlamentu – orgánu Evropské unie, který představuje nejmenší zlo – po dobu 29 let umožnil projevovat kritické i konstruktivní názory. Toto je patrně má poslední diskuse s Komisí a Radou. Po 29 letech přenechávám toto místo své následovnici Hanně Dahlové a v době blížícího se květnového období chřestu už nebudu poslancem tohoto Parlamentu. Sbohem, chřeste, alsaské víno, munsterský sýr, sbohem, obrovský pojízdný cirkuse mezi Štrasburkem a Bruselem. Irena Belohorská (NI). – (SK) Blížící se schůzka na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem bude v pořadí již pátým setkáním nejvyšších představitelů obou regionů. Účastníci této schůzky se zaměří na priority, jimž budou věnovat zvýšenou pozornost, a to na boj proti chudobě, nerovnosti a diskriminaci, trvale udržitelný rozvoj, změnu klimatu, životní prostředí a energetiku. Jako místopředsedkyně EUROLAT bych se ráda vyjádřila k tématu životního prostředí, a to konkrétně k vodě. Na příští zasedání v Limě jsem připravila pracovní dokument, v němž rozebírám současný stav Evropské unie v souvislosti s tímto významným přírodním zdrojem. Také se věnuji pomoci Evropské unie Latinské Americe v oblasti vody, kde poskytuji přehled této pomoci prostřednictvím mnohých projektů v oblastech jako jsou dodávky vody a její asanace, integrované řízení, výzkum, monitorování, stejně jako prevence přírodních katastrof. Na závěr vyzdvihuji potřebu globálního přístupu k této otázce prostřednictvím institucionálních a legislativních změn a inovací ve vodohospodářském odvětví. Přístup k čisté vodě a správné metody likvidace odpadní vody, stejně jako asanace – to jsou důležité podmínky veřejného zdraví. Peter Liese (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, také já bych samozřejmě rád popřál panu Bondemu všechno nejlepší do budoucna. V každém případě si však myslím, že je tak trochu smutné, že během této důležité diskuse o Latinské Americe cítil potřebu zopakovat své časté poznámky o evropských orgánech, neboť téma Latinské Ameriky je samo o sobě dostatečně důležité. Vyplývá to již ze samotných číselných údajů, o nichž hovořil pan Schulz. V Limě se sejde jedna třetina členských zemí OSN. Společně zastupujeme jednu miliardu lidí a pokud se nám podaří dosáhnout shody, může to mít pozitivní dopad na světový rozvoj. Ve světle globalizace a výzev, jimž čelíme, především ve vztahu k Číně, ale i jiným zemím, je nesmírně důležité, aby Latinská Amerika a Evropa pracovaly společně.

7

8

CS


Změna klimatu bude důležitým tématem, protože v usneseních se správně uvádí, že změna klimatu nejvíce zasáhne právě nejchudší osoby. V této souvislosti mohu hovořit z vlastní zkušenosti. Sám se totiž angažuji v práci malé nevládní organizace v Střední Americe a to, co museli místní obyvatelé vytrpět v důsledku řádění hurikánů Mitch a Stan, je jen malým příznakem toho, co můžeme očekávat, pokud se nám nepodaří dostat změnu klimatu pod kontrolu. Je velmi správné, že se v této otázce dokážeme shodnout v tolika bodech. Existují však i body, na nichž se nám zatím nepodařilo dohodnout. V tomto Parlamentu jsme hlasovali výraznou většinou pro zahrnutí letecké dopravy do systému obchodování s emisními kvótami. Místopředseda Barrot si je toho vědom a sám se k této otázce vyjádřil ve velmi kritickém duchu. Zbytek světa se pokusil tento krok zablokovat prostřednictvím organizace ICAO, a to bohužel zahrnuje také Latinskou Ameriku. Myslím si, že tato otázka se musí dostat na program diskusí v Limě. Pokud chceme spolupracovat v oblasti boje proti změně klimatu, pak i země Latinské Ameriky musí hrát konstruktivní úlohu. Nakonec mi dovolte říci několik slov o Kubě. Pan Schulz uvedl, že bychom neměli uplatňovat stejnou politiku jako prezident Bush. My jsme to však ani nikdy nedělali. Nikdy jsme neuplatňovali tak rozsáhlé hospodářské sankce – sankce, které postihují kubánský lid – jaké uplatňují Spojené státy. V minulosti jsme si jako svou prioritu stanovili, aby naši partneři – demokratická opozice – byli zahrnuti do dialogu. Oswaldo Payá a Ženy v bílém byli oceněni cenou Andreje Sacharova a vzhledem ke skutečnosti, že Ženy v bílém si ji dosud nemohly vyzvednout a některé z nich byly dokonce v minulém týdnu uvězněny, se prostě nemůžeme vrátit k obvyklým postupům. Při dialogu s Kubou bychom neměli zapomínat na své partnery. Luis Yañez-Barnuevo García (PSE). – (ES) Vážený pane předsedo, chtěl bych nejprve v souvislosti s touto otázkou vyjádřit svou podporu předsedovi a mluvčímu naší skupiny Martinu Schulzovi. Podle mého názoru představují vztahy Evropské unie s Latinskou Amerikou naše vůbec nejvýznamnější vztahy, které mají také největší potenciál do budoucna, a to vzhledem k okolnostem, které zde již byly uvedeny: naše společné hodnoty v multilaterálním systému OSN a vývoj Latinské Ameriky, který se vyznačuje hospodářským růstem a snižováním chudoby. S výjimkou Kuby jsou všechny tyto země demokratické. Schůzka na nejvyšší úrovni v Limě představuje pro dalších 49 zemí vhodnou příležitost k vyslání výzvy kubánským orgánům, aby zahájily prostřednictvím dialogu mírový proces přechodu k demokracii, a je to také vynikající příležitost k vytvoření skutečné strategické a trvalé aliance. A konečně, abychom předešli typickým evropským romantickým pokušením týkajícím se terorismu nebo organizací, které jsou, podobně jako FARC, v současnosti skupinami zabývajícími se pašováním drog, nikoliv partyzánskými skupinami jako v sedmdesátých letech, je také nutno vyzvat ke konečnému, jednostrannému a bezpodmínečnému ukončení násilí. Renate Weber (ALDE). – Vážený pane předsedo, domnívám se, že vysokou prioritu ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou by měla mít lidská práva a práva žen. Chtěla bych vás upozornit na specifickou situaci v Nikaragui. Zákaz terapeutických potratů, který byl uzákoněn v roce 2006, má již v současnosti tragické dopady na zdraví žen, například u obětí znásilnění, jako v případě devítiletého děvčátka či dvanáctileté postižené dívky, které jsou povinny snášet těhotenství, přestože ohrožuje jejich vlastní život. Kromě toho jsou právníci a ochránci lidských práv sami předmětem vyšetřování ve věci podněcování ke spáchání trestných činů pouze proto, že se rozhodli protestovat proti těmto nelidským právním předpisům, případně proto, že se postavili na obranu lékařů. To je nepřijatelné a Evropská unie si nemůže dovolit mlčet. Minulý týden přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy usnesení o přístupu k bezpečným a zákonným potratům v Evropě, což znamená, že nám na evropských ženách záleží. Pokud však chceme naše občany přesvědčit o tom, že lidská práva představují hodnoty, kterých si skutečně vážíme, pak musíme dokázat, že neuplatňujeme dvojí metr ve vztahu k partnerům, s nimiž probíhají jednání o dohodách. Liam Aylward (UEN). – Vážený pane předsedo, partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku má obrovský strategický význam. Již od šedesátých let minulého století se mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem vytvářely užší politické a hospodářské vazby. Evropská unie je v současnosti největším poskytovatelem podpory těmto zemím a je také druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky a Karibiku. Velká část této finanční podpory ze strany EU je určena na projekty podporující sociální soudržnost a boj proti chudobě. Naše země spolupracují jakožto politické demokratické orgány na široké škále otázek společného významu včetně následujících: řešení rostoucího významu energetických a environmentálních otázek, včetně změny klimatu, prostřednictvím EU a skupiny

23-04-2008

23-04-2008

CS


Rio, spolupráce na mnohých projektech na podporu řešení konfliktů, právního státu, demokracie, dobré správy věcí veřejných a lidských práv a zavádění silnějších vazeb v oblasti vysokoškolského vzdělání mezi oběma seskupeními. Naše politické, hospodářské a sociální vazby se musí i nadále prohlubovat. Dosud však mezi námi existují také zřetelné rozdíly. Domnívám se, že Evropská unie přijala v souvislosti s dovozem brazilského hovězího masa správné rozhodnutí, a že veškerý dovoz potravin do Evropské unie musí v budoucnosti vždy splňovat stejné normy, jaké jsou uplatňovány i v souvislosti s evropskými farmami a potravinovými odvětvími. Na dovoz potravin do EU, bez ohledu na to, odkud tyto potraviny pocházejí, a na produkty vyráběné přímo v EU musí být za každých okolností uplatňovány stejné normy. Luca Romagnoli (NI). – (IT) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, již při jiné příležitosti jsem hovořil o tom, jak je uzavření zvláštního partnerství s Latinskou Amerikou pro Evropu strategicky důležité vzhledem k našim společným zásadám, hodnotám, kultuře a zájmům. Ve snaze dostat se za hranice mnohých nadbytečných informací uvedených v usnesení je podle mého názoru nutno na blížícím se setkání zdůraznit, že oba světadíly mají zájem na zvýšení rozvoje obchodu s polozpracovaným zbožím z oblasti špičkových technologii, což představuje zájem obou partnerů, bez asymetrického vztahu, který by v konečném důsledku zvýhodnil jiné potenciální obchodní partnery. Myslím si, že tento krok bude prospěšný pro oba světadíly, částečně i díky skutečnosti, že evropský přístup projevuje nepochybně více citlivosti vůči trvale udržitelnému rozvoji než například přístup Spojených států nebo Číny. Bohaté zkušenosti Evropy v oblasti sociální organizace a sociálního rozvoje mohou k tomuto dvoustrannému obchodu rovněž přinést významnou přidanou hodnotu. Z tohoto důvodu je podle mne potřeba posílit naše závazky týkající se vytvoření sdružení Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (EULAC). Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) Události, které se v dubnu a květnu odehrají v Limě na parlamentní a vládní úrovni, musí posílit jižní rozměr transatlantické spolupráce. Pro rozvoj strategického partnerství mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií je nesmírně důležité, aby se toto partnerství vytvářelo ve stabilních hospodářských, sociálních a politických podmínkách. Z tohoto důvodu je podle mne nesmírně důležité, aby bylo naše úsilí, vzhledem k množství záměrů, které toto úsilí provázejí, zaměřeno především na dva klíčové cíle. Zaprvé na podporu udržitelného hospodářského růstu, přičemž mne velmi těší, že Latinská Amerika již několik let zaznamenává hospodářský růst. Zadruhé na posilování regionální a meziregionální spolupráce. Domnívám se, že Latinská Amerika čelí v současné době stejným výzvám, jakým čelila i Evropská unie v prvních letech vykonávání společné metodiky. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že poznatky Evropské unie by mohly být na území Latinské Ameriky velmi dobře uplatněny v rámci úsilí o dosažení nové kvality v oblasti regionální a meziregionální spolupráce včetně dosažení nové dynamiky. Domnívám se, že slovo dynamika je velmi výstižné – víme, s jakými potížemi se v době svých začátků setkávalo a i v současnosti se setkává sdružení Mercosur. Dámy a pánové, měl jsem možnost vidět tající ledovce v Patagonii. Jde o proces, který je dobře známý i na severu Evropy, a jsem toho názoru, že tyto zrychlující se procesy mohou způsobit nepředvídatelné trendy a/nebo následky, které by si vyžádaly mnohem vyšší míru spolupráce a solidarity. Doufám, že zasedání schůzky na nejvyšší úrovni v Limě se bude věnovat i těmto možným událostem. Manuel António dos Santos (PSE). – (PT) Vážený pane předsedo, spolupráce mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou je příběhem úspěchu. V současnosti má tato spolupráce – díky vytvoření Euro-latinskoamerického parlamentního shromáždění, které jí dodá nový impuls a podnět – již i svůj vlastní konkrétní rámec. Řekl bych, že je to první krok směrem k integraci poslanců latinskoamerického parlamentu a Evropského parlamentu. Doufám, že Evropský parlament tuto odpovědnost přijme a vydá společné prohlášení, o němž zde dnes diskutujeme, aby mohlo sloužit jako plán schůzky na nejvyšší úrovni představitelů států a vlád. Nemám dostatek času, abych uváděl své důvody, a proto bych rád podpořil slova, jež přednesl předseda mé politické skupiny, pan Martin Schulz. Přestože s jeho slovy zcela souhlasím, musím připojit několik menších poznámek. Zaprvé Evropa nese zvláštní odpovědnost za vyřešení problémů v Kolumbii. Musí přijmout plný závazek v souvislosti s kolumbijskou otázkou a pomoci této zemi dosáhnout stability. Musí také rychle najít řešení, které by normalizovalo vztahy mezi Evropskou unií a Kubou. Je zcela nesmyslné, aby současná situace nadále pokračovala. Musíme se posunout kupředu v duchu pokroku a spolupráce.

9

10

CS


Francisco José Millán Mon (PPE-DE). – (ES) Vážený pane předsedo, Latinská Amerika sdílí s Evropskou unií mnohé zásady a hodnoty, což je důsledkem našich vzájemných blízkých historických, lidských a kulturních vazeb. Dalo by se dokonce říci, že jsme přirozenými partnery. Schůzka na nejvyšší úrovni v Limě by naše meziregionální sdružení se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku měla obohatit ve všech oblastech. Měla by také podnítit uzavření dohody o společném řešení globálních výzev – od změny klimatu až po obchodování s drogami a terorismus. Jedním z nejrozšířenějších problémů zemí Latinské Ameriky je sociální nerovnost. V této oblasti musíme těmto zemím pomoci, přičemž doufám, že téma odstraňování chudoby, které je na programu schůzky v Limě, přinese ambiciózní cíle, přestože politickou vůli dotyčných vlád není samozřejmě možno ničím plně nahradit. Klíčový faktor v boji proti chudobě představuje hospodářský růst, který je stimulován soukromými investicemi. Investice si však vyžadují stabilní právní rámce a z toho důvodu bych na schůzce v Limě uvítal kroky směřující k vytvoření právní jistoty. Latinská Amerika nesmí odrazovat zahraniční investory, protože v současném věku globalizace nebudou mít tito investoři žádný problém při hledání jiných regionů pro své investice. Chceme-li posílit naše vzájemné meziregionální vztahy včetně hospodářských a obchodních vztahů, je potřeba urychlit jednání o dohodě o přidružení se zeměmi Latinské Ameriky a Andským společenstvím. Doufejme, že schůzka na nejvyšší úrovni v Limě pomůže rovněž překonat patovou situaci v jednáních se sdružením Mercosur. Dohody uzavřené s Chile a Mexikem by měly pomoci posunout věci kupředu. V souvislosti s tímto tématem bych chtěl říci, že bychom měli uvažovat o povýšení dohody o přidružení mezi EU a Mexikem na strategický status. Dámy a pánové, doufám také, že schůzka v Limě podpoří vytvoření oblasti vyššího vzdělávání – společné oblasti vyššího vzdělávání – s cílem vytvořit užší mezilidské a vzdělávací vazby, a že budeme i nadále dosahovat pokroku v oblasti spolupráce mezi univerzitami a ve vzájemném uznávání dosažených studijních výsledků a kvalifikací. Na této schůzce by mělo dojít také ke schválení zřízení euro-latinskoamerické nadace, určitého typu think tank pro rozvoj meziregionálních vztahů, která by dala našim vzájemným vztahům velmi potřebnou viditelnost, neboť tyto vztahy nejsou v Evropě bohužel příliš známé. A konečně doufám, že tato schůzka přinese obnovení závazků vůči pluralistické demokracii a dodržování lidských práv v souladu se skutečným pojetím lidské důstojnosti, kterou podporujeme na obou stranách Atlantiku. Pane předsedo, myšlenka politických vězňů musí být v zemích Latinské Ameriky a na Kubě zcela odstraněna a zároveň musí být potlačeno i násilí vůči disidentům. Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku hrají významnou úlohu při určování a posilování směrování strategického partnerství mezi našimi regiony. Blížící se schůzka v Limě nabízí další příležitost k prohloubení dialogu v otázkách, které mají pro oba tyto regiony klíčový význam. Z tohoto důvodu mne potěšilo, že hlavní těžiště této schůzky budou představovat otázky, které mají klíčový význam při zabezpečování stoupajícího blahobytu našich společností a přispívají ke stabilnímu hospodářskému růstu. Na jedné straně se bude schůzka na nejvyšší úrovni zabývat otázkami týkajícími se sociální soudržnosti, především otázkami chudoby, nerovnosti, diskriminace a sociálního vyloučení. Chtěla bych upozornit, že podle odhadů Hospodářského výboru Organizace spojených národů pro Latinskou Ameriku a Karibik žilo v roce 2007 až 36,7 % obyvatel tohoto regionu v chudobě, přičemž 13,5 % z nich žije v podmínkách extrémní chudoby. Přestože se tyto statistiky v posledních letech zlepšily, tento problém si dosud žádá závazky ze strany mnohých partnerů, mezi něž patří také členské státy Evropské unie. Na druhé straně představují otázky týkající se trvale udržitelného růstu, ochrany životního prostředí, změny klimatu a energetiky výzvy, které mají stále větší vliv na fungování obou světadílů. Neexistují proto žádné pochybnosti o tom, že je potřeba stanovit společné priority a způsoby vzájemné spolupráce s cílem účinně reagovat na budoucí výzvy. Sbližování hospodářského růstu se zásadami trvale udržitelného rozvoje je obzvlášť důležité. Jde o skutečně složitou výzvu, především v případě rozvojových hospodářství a hospodářství, která procházejí procesem změny. Rovněž je důležité pamatovat na to, že spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku daleko přesahuje dvě hlavní oblasti, které budou na programu schůzky na nejvyšší úrovni v Limě.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Chtěla bych také zdůraznit, že v předvečer schůzky se bude v Limě konat druhé řádné zasedání Euro-latinskoamerického parlamentního shromáždění. Angažovanost ze strany Evropského parlamentu jistě přispěje k posílení strategického partnerství mezi našimi regiony. V podobném duchu očekávám s velikým zájmem také výsledky a závěrečné prohlášení páté schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, vítám skutečnost, že na schůzce Evropské unie, Latinské Ameriky a Karibiku zahájí vlády společný dialog o klíčových otázkách. Paní Małgorzata Handzliková právě zdůraznila, jak velice je důležité, aby se v tomto mezikontinentálním dialogu zvyšovala angažovanost i ze strany parlamentů a aby i ony přispěly k uvedenému procesu. Podle mého názoru je obzvlášť důležité, aby se mezi Evropany a obyvateli Jižní nebo Latinské Ameriky a Karibiku vytvořily užší kontakty. Nemám tím na mysli jen podnikatele a turisty, ale především mladé lidi, kteří budou muset hrát významnou úlohu. Pokud mezi sebou skutečně chceme vybudovat lepší vztahy, pak k tomu potřebujeme mládež. V Evropské unii jsme získali cenné zkušenosti prostřednictvím výměnných studentských programů mezi členskými státy. Tento systém je nyní potřeba v našem vztahu s Latinskou Amerikou a Karibikem zintenzivnit. Potřebujeme mladé lidi, abychom mohli v budoucnosti nalézt životaschopná a udržitelná řešení mnohých důležitých otázek, jimž musíme čelit. Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Vážený pane předsedo, Latinská Amerika představuje měnící se světadíl. Změny probíhají neustále a v posledních měsících, týdnech a dnech se uskutečnily konkrétně dvě významné změny. První z nich je politika Kuby z pohledu jejího přístupu ke svým občanům z hospodářského a sociálního hlediska. Druhou přinesly volby v Paraguayi, které slibují sestavení zcela odlišné vlády. V souvislosti s touto situací a těmito změnami se chci zeptat, zda je Rada a Komise vzaly na vědomí a zda uvažovaly o možnosti vyvíjení vlivu na tyto dvě země. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, země Latinské Ameriky uskutečnily za významné pomoci ze strany Světové banky rozsáhlé reformy svých důchodových systémů. Evropská demografická krize naznačuje, že bychom se měli zamyslet nad tím, zda jsme spokojeni s právními předpisy, které dávají poměrně velké přísliby i navzdory tomu, že není jisté, zda na splnění těchto příslibů bude k dispozici dostatek finančních prostředků. Vzhledem k rozdílným zkušenostem obou světadílů v této oblasti by možná mělo význam, kdybychom při hledání řešení tohoto problému pracovali společně. Potřebujeme nalézt způsob, který umožní lidem v pokročilém věku vést slušný život i navzdory hospodářským dopadům demografické krize, a to i v případě, že jim jejich zdravotní stav neumožní dále pracovat. Emanuel Jardim Fernandes (PSE). – (PT) Parlamenty Latinské Ameriky a Evropy mají pro úspěch této schůzky na nejvyšší úrovni klíčový význam. Klíčový význam mají rovněž při plnění dvou hlavních cílů – integrace Latinské Ameriky a spolupráce mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou – založených na hodnotách, které tento Parlament obhajuje, především na hodnotách, o nichž hovořil předseda mé politické skupiny. Chtěl bych však, pane předsedo, upozornit na jiný aspekt, a sice na to, že tato spolupráce a její účinnost nemají význam pouze pro dva uvedené světadíly – Latinskou Ameriku a Evropu – ale, vzhledem k hodnotám, které tyto dvě skupiny ve světě obhajují, i pro celý globální kontext. Prostřednictvím této spolupráce, prostřednictvím mnohostrannosti a prostřednictvím úsilí o dosažení hodnot, které byly v popředí evropské integrace a evropského projektu, se nám na celém světě může podařit splnit cíle, jež jsme nesplnili v rámci rozvojových cílů tisíciletí. Právě tento globální aspekt vytváří podle mého názoru důvody pro větší závazek ze strany nás všech, obzvlášť ze strany parlamentů. Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Historické, sociální a politické podmínky v zemích Latinské Ameriky dostaly ženy do dvojnásobně složité situace: na jedné straně jsou ženy v převážné míře odpovědny za hospodářskou výrobu, především ve venkovských oblastech. Na druhé straně se stávají častými oběťmi násilného vysídlování a vyvlastňování, obchodování s lidmi, násilí, sexuálního zneužívání a veřejné kontroly jejich reprodukčních schopností.

11

12

CS


V těchto podmínkách je přístup založený na rovnosti pohlaví nejen vhodný, ale i potřebný. Z tohoto důvodu žádáme o vaši podporu ústního pozměňovacího návrhu, který podporuje posílení postavení žen a dodržování jejich práv. PŘEDSEDAJÍCÍ: MARIO MAURO Místopředseda Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Velmi pozorně jsem sledoval diskusi o přípravách na schůzku na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií, Latinskou Amerikou a Karibikem a domnívám se, že tato diskuse výrazně přispěje k přípravám a průběhu schůzky. Pan Salafranca uvedl, že spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku by měla přejít od slov k činům. Já s tímto výrokem plně souhlasím. Zároveň bych však rád dodal, že se tak již děje. Schůzky na nejvyšší úrovni mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku nejsou jen událostmi, na nichž se činí velká prohlášení a na nichž se ohlašují velkolepé návrhy, které se potom nikdy neuskuteční. Na těchto zasedáních se přijímají závazky, které se skutečně naplní. V této souvislosti bych rád uvedl několik poznámek. Zpráva o meziregionální spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, kterou představilo společné předsednictví na předchozí čtvrté schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni, je důkazem výrazného pokroku, jejž se dosud podařilo dosáhnout při skutečném vykonávání přijatých závazků. Chtěl bych upozornit i na téměř 400 meziregionálních opatření týkajících se vykonávání závazků přijatých v Guadalajaře a na nový seznam, který byl vypracován pro vykonávání závazků přijatých na schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni v roce 2006. Doufáme, že na schůzce v Limě se podaří uskutečnit další krok směrem k uznání a vykonávání přijatých závazků. Mnoho přítomných poslanců Evropského parlamentu, kromě jiných také pan Schulz, pan Meyer-Pleite, pan Liese, pan dos Santos a několik dalších, na jejichž jména si však již nevzpomínám, zde připomněli kubánskou otázku. Chtěl bych upozornit, že schůzka v Limě nebude schůzkou na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Kubou. Nebude ani schůzkou na nejvyšší úrovni týkající se Kuby. Protože zde však v této souvislosti zaznělo mnoho názorů, rád bych k tomuto tématu poznamenal několik důležitých bodů. V současnosti se politika Evropské unie vůči Kubě řídí, stejně jako je tomu v případě politiky Rady a předsednictví Evropské unie, následujícími dokumenty: společnou platformou Evropské unie pro rok 2006 a loňskými závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy. Tyto dva dokumenty představují základní směry pro všechny členské státy a jejich postoj vůči Kubě, stejně jako pro jejich rozhovory o Kubě se třetími zeměmi. Dodávám, že jádrem politiky Evropské unie vůči Kubě je dodržování lidských práv. Červnové zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy přinese další příležitost pro diskusi o Kubě. Slovinské předsednictví vynakládá úsilí k tomu, aby byla na tomto zasedání přijata nová společná platforma. Doufám, že tyto naše snahy budou úspěšné. Jak jsem však již uvedl, toto téma nebude předmětem diskuse na květnové schůzce na nejvyšší úrovni v Limě, která bude představovat setkání Evropské unie a zemí Latinské Ameriky a Karibiku jako celku. Na závěr bych rád řekl, že slovinské předsednictví si přeje, aby tato schůzka přinesla nový podnět nebo, mám-li parafrázovat pana dos Santose, aby vytvořila novou dynamiku ve vztazích mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Jsem přesvědčen, že Evropský parlament může prostřednictvím takových diskusí, jako je ta dnešní, ke splnění tohoto cíle přispět. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, pane Salafranco, mohu vás ujistit, že Komise vynaložila největší možné úsilí, aby tato schůzka přinesla skutečný úspěch. Jak již uvedl pan Schulz a před okamžikem také pan ministr, schůzka v Limě musí vytvořit skutečnou příležitost pro silný impuls ve vztazích mezi Latinskou Amerikou a Evropou. Mnozí z vás včetně pana Schulze zde dnes zdůrazňovali, že sdílíme mnohé společné hodnoty. Mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky existuje společná podpora pro mnohostrannost. Chceme-li, aby byl náš vliv ve zlepšené globální organizaci znatelný, pak je úzká spolupráce mezi našimi regiony nevyhnutelná. Reformy ve významných mezinárodních institucích se nám podaří prosadit jedině prostřednictvím rozsáhlých dohod mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií. Na světě neexistuje žádný jiný region, s nímž bychom na vícestranné úrovni spolupracovali tak úzce jako s Latinskou Amerikou.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Pane předsedající, nyní bych rád stručně odpověděl na několik otázek. První z nich se týká rukojmích. Komise samozřejmě systematicky podporuje všechny snahy o dosažení humanitární dohody o propuštění všech rukojmích a velmi správně také rozumí projevům, které na tento problém upozorňují. Chtěl bych také říci několik slov v souvislosti s Kubou. Pan ministr správně poznamenal, že otázka Kuby nebude ústředním tématem schůzky na nejvyšší úrovni v Limě. Zároveň však chci řící, že politika Evropské unie vůči Kubě je politikou konstruktivní angažovanosti. Nepodporujeme politiku izolace nebo sankcí. Náš komisař pan Louis Michel Kubu nedávno navštívil. Jsme připraveni s Kubou spolupracovat v oblastech společného zájmu, náš dialog s touto zemí se však týká také otázky dodržování lidských práv. Chceme rovněž dosáhnout pokroku v dohodách o přidružení. Plánujeme dosáhnout tohoto pokroku se sdružením Mercosur a v roce 2009 bychom chtěli uzavřít dohodu s Andským společenstvím. Nyní bych rád reagoval na některé poznámky, které zazněly v této velmi zajímavé diskusi. Paní Belohorská upozornila na problém přístupu k vodě, který je velmi důležitý a který byl zahrnut do návrhu prohlášení pro schůzku na nejvyšší úrovni v Limě. Komise podporuje projekty a programy pro přístup k čisté vodě v několika zemích. Byla zde také připomenuta účast ze strany občanské společnosti. Občanská společnost bude v rámci příprav na schůzku v Limě organizovat dvě konference: konferenci organizované občanské společnosti (ESOSOC) a konferenci nevládních organizací a neorganizovaných společností. Komise poskytla těmto konferencím finanční podporu a na schůzce v Limě o nich bude předložena zpráva. Zazněla zde také otázka týkající se cen potravin, přičemž je pravda, že růst cen potravin bude mít určitě vliv také na Latinskou Ameriku, kde žije již nyní více než jedna třetina obyvatel v chudobě. V některých zemích, např. v Salvadoru, jsou lidé na potravinách velmi závislí. Zvýšení cen potravin bude mít samozřejmě největší dopad na obyvatelstvo, které je již nyní velmi zranitelné. Tato otázka je samozřejmě úzce spjata se strategií v oblasti biopaliv. Jde o velice choulostivou otázku, o níž se jistě vyplatí diskutovat. Bylo zde připomenuto rovněž postavení žen v Latinské Americe. Komise je velmi znepokojena situací v Latinské Americe, především v Mexiku a Guatemale. Plně si tento problém uvědomujeme a snažíme se proti němu bojovat. Jsme také Evropskému parlamentu velice vděčni za jeho práci v této oblasti. Vím, že mé odpovědi nejsou vyčerpávající, tato diskuse však byla velmi užitečná a určitě přispěje k vyšší kvalitě schůzky v Limě. Tato schůzka nám umožní dosáhnout pokroku v dialogu s regionem Latinské Ameriky. Umožní nám také lépe koordinovat naše úsilí o dodržování důležitých mezinárodních závazků, především ve vztahu k životnímu prostředí. Zároveň nám nabízí příležitost zjistit, jakým způsobem můžeme podporovat demokratická řešení strukturálních problémů, které jsou neodmyslitelnou součástí sociální soudržnosti. Evropské orgány musí samozřejmě koordinovat své úsilí o diferencovaný přístup s cílem přizpůsobit jej problémům jednotlivých států v dané oblasti. Nakonec bych se rád pochvalně vyjádřil k práci EUROLAT. EUROLAT, tj. Euro-latinskoamerické parlamentní shromáždění, bylo zřízeno na schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni v roce 2006. Již nyní poskytuje cenný příspěvek ke spolupráci s touto oblastí a zároveň posiluje demokratickou vůli na obou stranách. V této souvislosti jsme přesvědčeni, že Evropský parlament, který má s touto oblastí zvláštní vazby prostřednictvím EUROLAT, bude podnikat rozhodné kroky, které přispějí k tomu, aby sdružení mezi Evropskou unií a zeměmi tohoto regionu hrálo stále významnější strategickou úlohu. Rád bych ještě jednou poděkoval všem poslancům a poslankyním, kteří zde dnes vystoupili a svými projevy přispěli k lepší kvalitě příprav na schůzku v Limě. Předsedající. − Končím tuto rozpravu na základě šesti návrhů usnesení podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava byla ukončena. Hlasování se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna 2008. Písemná prohlášení (článek 142) Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Není to náhoda, že se deštným pralesům v Latinské Americe přezdívá plíce světa. Naše podnebí a s ním i naše budoucnost závisí na tom, do jaké míry se nám podaří zachovat původní rozlohu těchto životadárných deštných pralesů v Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru, Venezuele a dalších jihoamerických zemích, spolu s jejich biologickou rozmanitostí a bohatou faunou a flórou. Proto je důležité, aby se ochraně životního prostředí a správné politice v oblasti klimatu přikládal v rámci spolupráce mezi

13

14

CS


Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky větší důraz. Nenasytná touha po zisku, kácení deštných pralesů a pěstování plodin na biopaliva jsou v protikladu se základními zájmy lidstva. Z tohoto důvodu musíme své přátele v Latinské Americe vést k tomu, aby tyto ničivé činnosti ukončili. Nejlepším způsobem, jakým můžeme toto původní přírodní bohatství chránit, aniž bychom pohněvali místní společenství, je ponechat půdu ve vlastnictví lidí a umožnit těmto lidem, aby i nadále žili svým způsobem života. Základním prvkem naší rozvojové a podpůrné politiky musí být vzájemná pomoc při dodržování požadavků na ochranu životního prostředí.

3. Jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zrušení víz (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem jednání je prohlášení Rady a Komise k jednáním mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zrušení víz. Dragutin Mate, úřadující předseda Rady. − (SL) Rád bych vás ve stručnosti informoval o pokroku, který byl dosažen v rozhovorech o zrušení víz a rozhovorech o elektronickém systému cestovních povolení (ESTA). Hned v úvodu bych rád uvedl, že vízová politika je pro Evropskou unii nesmírně významnou otázkou a že od vstupu nových členských států do Unie vynakládá Evropská unie, a to jak ze strany Komise, tak i ze strany všech předsednictví, obrovské úsilí, aby všechny země a jejich občané museli splňovat stejné podmínky pro vstup do Spojených států amerických a aby byla každá z těchto zemí zahrnuta do programu bezvízového styku. Zrušení víz by samozřejmě znamenalo, že všichni občané Evropské unie jsou si rovni. V letošním roce začaly Spojené státy vykonávat určité postupy, které umožnily zahájení programu bezvízového styku. Začaly uskutečnovat výhradně dvoustranné rozhovory a právě v této souvislosti vznikla některá nedorozumění. Uskutečnilo se několik intenzivních diskusí, které předsednictví spolu s Komisí objasnilo na začátku letošního roku, a na základě mnohých setkání byl v této oblasti dohodnut duální systém spolupráce. Tento přístup byl potvrzen rovněž na zasedání trojky Evropské unie a Spojených států, které se konalo dne 12. března ve Slovinsku. Duální systém znamená, že Komise dostane mandát k jednání a k dosažení dohody se Spojenými státy americkými v souvislosti se záležitostmi týkajícími se Evropské unie a zároveň mohou všechny členské státy vést na dvoustranné úrovni rozhovory o otázkách, které patří do pravomocí členských států. Na své zatím poslední schůzi, která se konala dne 18. dubna, hlasovala Rada pro spravedlnost a vnitřní záležitosti také pro udělení mandátu Komisi, aby Komise mohla rovněž zahajovat tyto rozhovory. Doufáme, že tato duální spolupráce bude transparentní. Některé členské státy již zahájily předběžné dvoustranné rozhovory o tom, jakou podobu by měly tyto dohody mít, přestože k dnešnímu dni nemá žádný z těchto rozhovorů písemnou podobu. Čekáme, že členské země i Komise budou postupovat transparentním způsobem, abychom na této úrovni dokázali pracovat. Pokud jde o téma elektronického systému cestovních povolení, je nutno uvést, že jsme měli v této souvislosti několik diskusí. Komise uskutečnila spolu s americkou stranou takzvané přípravné rozhovory. Na základě údajů, které jsou k dnešnímu dni k dispozici, je zřejmé, že v současné situaci nebudou Spojené státy americké požadovat žádné další informace kromě údajů, které cestující při letech do Spojených států amerických již nyní dobrovolně poskytují vyplněním formuláře I-94, který má v případě cestujících, u nichž existuje systém vízové povinnosti, zelenou barvu. Tato skutečnost je nesmírně důležitá. V rámci současných rozhovorů se nám podařilo také prosadit a dohodnout, že tyto kontroly budou bezplatné a že dané povolení bude mít od svého vydání platnost po dobu dvou let. Ve skutečnosti budou po spuštění tohoto systému občané posílat své údaje americkým orgánům prostřednictvím internetu. Tyto orgány budou údaje v budoucnu spravovat stejným způsobem, jakým to dělají již nyní. Je zde ještě jedna oblast, která si zaslouží zvláštní zmínku. Mám konkrétně na mysli rozhovory se Spojenými státy americkými o ochraně osobních údajů ve spolupráci se skupinou uznávaných odborníků. Zatím se nám podařilo dohodnout se na dvanácti zásadách a zabezpečit jejich shodnost. O jedné zásadě se dosud jedná. Doufám, že do konce června dospějeme k bodu, v němž budeme moci konstatovat, že je možno v těchto diskusích pokračovat a přidělit této skupině odlišný mandát, který jí umožní zahájit přípravy na rozhovory o možnosti uzavření rámcové dohody se Spojenými státy americkými v této oblasti. K čemu tuto rámcovou dohodu potřebujeme? Zaprvé chceme postupovat v souladu s usneseními, která přijal Evropský parlament v prosinci loňského roku a v nichž se konkrétně uvádí, že uzavření této dohody je žádoucí. Samozřejmě víme, že v rámci takovéto zastřešující dohody je možno vést jednání a uzavírat

23-04-2008

23-04-2008

CS


dohody pouze tehdy, budou-li v souladu s uvedenými zásadami a až po schválení Lisabonské smlouvy, tedy společně s Parlamentem, Radou a Komisí. Jedině konsenzus těchto tří orgánů nám umožní dospět ke společným zásadám a společným zásadám jednání. Zároveň, až bude tato zastřešující dohoda existovat, budeme samozřejmě individuálně rozhodovat o každé výměně informací na základě individuálního přístupu ke každému jednotlivému případu. Tato dohoda nedokáže pokrýt všechny budoucí situace. Tím chci sdělit, že v současnosti jsou tyto zásady uplatňovány u každé dohody a na každém jednání se o nich opakovaně jedná. Pokud bychom měli takovéto společné zásady, které by nám poskytovaly určitý základ, pak by byly konkrétní dohody a úmluvy samozřejmě v mnohem lepší pozici. Pane předsedající, to je vše, co jsem chtěl ve stručnosti říci. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, zasedání ministerské trojky Evropské unie a Spojených států amerických, týkající se spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, jehož se v březnu zúčastnili pan Mate a pan místopředseda Frattini, bylo vynikající příležitostí k diskusi s našimi americkými partnery o některých významných otázkách. To, že jsme schválili prohlášení ministrů týkající se přístupu, který je nutno uplatňovat v souvislosti se zavedením nových amerických právních předpisů pro zrušení víz, představuje krok správným směrem. Podle těchto právních předpisů je nutno, aby byly se zeměmi, které jsou nebo budou členy programu bezvízového styku, podepsány bezpečnostní dohody. Spojené státy si uvědomily, že v případě Evropské unie je nutno uplatňovat duální přístup, v němž jsou pravomoci pro danou oblast rozděleny mezi Společenství a členské státy. O záležitostech spadajících do vnitrostátní pravomoci se bude diskutovat s vnitrostátními orgány a záležitosti patřící do odpovědnosti Unie budou zase předmětem diskusí s evropskými orgány. Američtí vyjednavači podpořili také společný cíl týkající se co nejvčasnějšího zavedení bezpečného bezvízového cestování mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Pro splnění tohoto cíle Komise navrhla, aby jí byl Radou přidělen mandát, který by jí umožnil zahájit jednání se Spojenými státy. Jsem velice vděčen panu Matemu, který dne 18. dubna předsedal zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní záležitosti, neboť díky velice širokému konsenzu byla Rada ochotna Komisi tento mandát přidělit. Je to důkazem našeho společného záměru pracovat a postupovat jednotně, což je samozřejmě mnohem účinnější. Komise zahájí uvedená jednání co nejdříve. Již nyní jsme navázali kontakt s americkými orgány. Spolu se Spojenými státy musíme dosáhnout rychlého pokroku v oblasti podmínek pro program bezvízového styku, který spadá do pravomoci Společenství. Zároveň musíme chránit práva a svobody našich občanů, abychom mohli členským státům zajistit co nejvčasnější vstup do tohoto programu. Plánujeme věnovat zvláštní pozornost tomu, aby každá dohoda uzavřená mezi Společenstvím a Spojenými státy byla založena na zásadě reciprocity a dodržování základních práv a svobod jednotlivců včetně ochrany údajů a práva na soukromí. Pan Mate před chvílí správně poznamenal, že při našich jednáních budeme diskutovat i o elektronickém systému cestovních povolení. Na základě programu bezvízového styku budou muset osoby, které cestují do Spojených států letecky nebo lodí, odpovědět před svým odjezdem po internetu na několik otázek. Následně jim bude vydáno elektronické cestovní povolení. Chtěl bych upozornit, že tento systém již funguje mezi Evropskou unií a Austrálií. Spojené státy nám při několika příležitostech, především během naší videokonference s panem Chertoffem, ředitelem amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost, poskytly informace o dohodnutých podmínkách provozu elektronického systému cestovních povolení (ESTA). Samozřejmě, že je v této souvislosti potřeba ještě další objasnění, takže pan Mate a já budeme o těchto otázkách s panem Chertoffem znovu hovořit, až přicestuje v polovině května do Bruselu. V celé této otázce musíme zachovat solidaritu mezi členskými státy. Duální přístup bude fungovat účinně jedině tehdy, pokud si jednotlivé členské státy zachovají úplnou transparentnost ve svých jednáních se Spojenými státy. Spojené státy by měly brzy předložit dohodnuté podmínky vykonávání memorand o porozumění se členskými státy, které je podepsaly, protože tyto prováděcí dohody mají jednoznačně nesmírný význam a bude naší povinností je přehodnotit. A konečně bude Komise, v úzké spolupráci s předsednictvím, pokračovat rovněž v dlouhodobém dialogu se Spojenými státy. Vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v této oblasti si žádají spolehlivé a zásadní partnerství. Bezpečnost našich občanů vyžaduje společné kroky, které vytvoří záruky pro dodržování základních práv. Podle mého názoru představuje schválení mandátu k jednání ten nejlepší možný kompromis. Dává totiž členským státům volnost při jednáních se Spojenými státy o otázkách, které patří do jejich výhradních pravomocí, například o spolupráci a výměně informací mezi jejich zpravodajskými službami, nás však pověřuje úkolem zajistit to, aby možnost cestování do Spojených států měli všichni občané Evropské unie. Kongres USA kritizoval rozšíření programu bezvízového styku, já se však domnívám, že s podporou

15

16

CS


Evropského parlamentu a pana ministra budeme schopni udržet postavení Evropské unie, která pevně prosazuje zásady rovného zacházení se všemi svými občany. Přesně toto poselství jsem přišel dnes ráno tomuto Parlamentu předat. Nyní budu pozorně naslouchat vašim projevům, které určitě ve vysoké míře přispějí k blížícím se jednáním. Urszula Gacek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážený pane předsedající, srdečně vítám iniciativu Rady a Komise, která vytvoří jasné a transparentní rámcové zásady pro dvoustranné dohody o bezvízovém cestování mezi členskými státy Evropské unie a Spojenými státy americkými. Na začátku letošního roku zahájily některé netrpělivé členské státy, bez souhlasu Evropské unie, nezávislá jednání se Spojenými státy. Ostatní státy se rozhodly počkat, až budou v rámci Unie vytvořeny společné zásady. Tyto státy pochopily, že se ocitnou v mnohem výhodnějším postavení pro jednání, pokud budou moci počítat s podporou celé Evropské unie. Dnes jsme vyslali ke Spojeným státům výrazné poselství, v němž se jasně uvádí, že se na jednotlivé členské státy nesmí vyvíjet nátlak směřující k porušení zásad Společenství. Týká se to také citlivých otázek kromě rámce úmluv Unie, například zveřejňování údajů o pohybu cestujících. Významným úspěchem je to, že jednotlivé členské státy mohou nyní vést nezávislá jednání se Spojenými státy. Jde o přesně ty země, které mají nejvyšší motivaci zajistit svým občanům bezvízové cestování. Tyto země nesmí však zapomínat na společný postoj založený na zásadě reciprocity a na požadavku týkajícím se informování Komise o pokroku dosaženém v těchto jednáních. Míček se nyní v zásadě nachází na americké straně kurtu. Vyzývám Spojené státy, aby pozorně zvážily kritéria pro udělování víz občanům z východní části Evropské unie. Skutečně je pravdou, že veliké procento těchto občanů představují potenciální nelegální přistěhovalci, kteří po uplynutí lhůty, na kterou jim byla víza udělena, neopustí Spojené státy? Ve skutečnosti je výrazná většina žádostí o vízum zamítnuta právě z tohoto důvodu, nikoliv z důvodu potenciální bezpečnostní hrozby. Vždyť východní Evropa sotva může být líhní fundamentalistických islámských teroristických skupin. V minulosti byly příčinou nelegálního pobytu obyvatel východní Evropy ve Spojených státech finanční důvody. Situace je však v současnosti zcela jiná. Obyvatelé východní Evropy mohou po vstupu jejich zemí do Evropské unie legálně pracovat ve starých členských státech. Mohou tam pracovat, aniž by porušili zákon a aniž by se museli obávat imigračních úřadů. Vzhledem k těmto změnám je pro tyto obyvatele stále těžší pochopit negativní postoj ze strany Spojených států. Tento postoj poškozuje i obraz Spojených států. Proto je i v zájmu Spojených států, aby byla tato jednání co nejdříve ukončena a aby se žádost o vízum stala pro občany Evropské unie minulostí. Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, rád bych mezi námi přivítal pana předsedu Rady a pana komisaře. Naše skupina vítá souhlas Rady s přidělením mandátu k jednání, který konečně umožní Komisi jednat o začlenění všech členských států – opakuji, všech členských států – do programu bezvízového styku ve znění změněném a doplněném Kongresem USA v loňském roce. Zároveň bychom chtěli vyjádřit naše politování nad tím, že se washingtonský správní orgán rozhodl zahájit dvoustranná jednání se zeměmi, které nedávno vstoupily do Evropské unie. Toto rozhodnutí nelze podpořit z hlediska jeho podstaty ani metody. Naše skupina považuje Spojené státy za klíčového partnera v boji proti terorismu. Zároveň se však domníváme, že správní orgány Spojených států musí respektovat politickou subjektivitu a pravomoci Evropské unie, které jsou zakotveny v našich smlouvách. Pane komisaři, dovoluji si navrhnout, aby byla stejná poznámka adresována také směrem ke členským státům Unie, protože ty jsou tlumočníky a strážci evropské subjektivity. Je nutno připomenout – tak, jak jste již učinil také vy – že vízová politika, podobně jako naše azylová politika a politika v oblasti boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, je odpovědností Evropského společenství. Ještě důležitější je, že Rada kolem tohoto mandátu k jednání narýsovala červené čáry, které znamenají, že mezi členským státem a Spojenými státy není možno jednat o žádné dvoustranné dohodě týkajících se otázek, které patří do pravomocí Evropské unie, obzvlášť v těch případech, v nichž tyto dohody umožňují orgánům Spojených států přístup k databázím Evropské unie. Vyzýváme Komisi, aby pracovala ve prospěch celkového řešení dohody, které by zabezpečilo zrušení víz pro občany všech evropských zemí s ohledem na zásadu rovné důstojnosti všech občanů a zejména s ohledem na zásadu reciprocity.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Sophia in 't Veld, jménem skupiny ALDE. – (NL) Vážený pane předsedající, tento mandát je skutečně vítanou zprávou a jsem zvědava na jeho výsledky. Také by mne zajímalo, proč to nebylo možné již v předchozích letech, když je to možné nyní. Doufejme, že nyní se nám to podaří uskutečnit. Uvítala jsem rovněž výrok pana Mateho, že zrušení víz je nutno uplatňovat vůči všem občanům Evropské unie, nikoliv vůči všem členským státům, protože v tom je veliký rozdíl. V této souvislosti bych také ráda upozornila na zákaz vstupu osob nakažených virem HIV do Spojených států. Doufám, že zaujmete pevné stanovisko s cílem tento zákaz odstranit. Ráda bych se také zeptala na váš názor v souvislosti s výroky pana Chertoffa, které tento týden zveřejnil deník Washington Post a které tvrdí, že zrušení víz bude podmíněno odebíráním otisků prstů ze strany leteckých společností. Jde o zcela nový faktor a ráda bych znala váš názor na něj. To nás přivádí ke jmenné evidenci cestujících (PNR). Pokud budou americké požadavky týkající se evidence PNR překračovat hranice současné dohody mezi EU a Spojenými státy, která nebyla dosud ani ratifikována, bude to automaticky znamenat okamžité ukončení platnosti této dohody? V této souvislosti bych ráda poznamenala, že musíme znát obsah prováděcích dohod, přičemž by mne skutečně zajímalo, proč nemáme dosud v tomto ohledu žádné informace. Považuji to za skutečně zvláštní situaci. Pak zde máme elektronický systém cestovních povolení a ochranu osobních údajů. Skutečně si nejsem zcela jista tím, zda je tato oblast náležitě organizována. Dvanáct zásad, které se mezitím podařilo zformulovat, je samozřejmě správných. Ale přesně jako je tomu v případě pravidel ve třetím pilíři, který představuje rámcové rozhodnutí pro samotnou Evropskou unii, nejsou problémem zásady, ale dlouhý seznam jejich výjimek. V tomto bodě bych ráda viděla záruky, nikoliv zásady. Dříve než schválíme vydání údajů o kterémkoliv našem občanu jiným zemím, měli bychom také vědět, jak bude tento systém fungovat v praxi. Dále je zde také otázka demokratické legitimity. Jak chcete zabezpečit demokratickou kontrolu? Návrh výboru odborníků nepovažuji za demokratický ani transparentní. Podle mne zde jde o typický příklad parlamentní kontroly. A konečně doufám, že si Komise a Rada dokázaly vzít ponaučení z toho, že Evropská unie je mnohem silnější, pokud vystupuje jednotně a pokud záležitosti tohoto druhu řeší otevřeně s parlamentní podporou ze strany Evropského parlamentu. Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych Komisi poděkovat za veškeré úsilí, které vynakládá na vytvoření podmínek pro rovné zacházení se všemi občany Evropské unie na hranicích Spojených států. Domnívám se však, že jednání o zrušení požadavků na americká víza nám poskytují jasný příklad omezení, která existují na straně Evropské unie. Tyto rozhovory skončily krachem i přes plnou podporu Evropské komise, především ze strany zemí, které vstoupily do Evropské unie během let 2004–2007. Namísto toho podepíší Spojené státy dvoustranné dohody o účasti na programu bezvízového styku s každým členským státem zvlášť, a to pouze pod podmínkou, že tento stát splní veškerá kritéria, která v tomto směru požaduje americká legislativa. Pro Komisi je zjevně jednoduché omezovat pravomoci členských států. Někdy toho dosahuje prostřednictvím smluv, jindy zase prostřednictvím precedentu. V současnosti je mnohem těžší dosáhnout úspěchu ve vztazích ke třetím zemím. I přesto, že v této otázce existuje tak výrazná podpora výhradního zastupování ze strany Komise, některé členské státy se rozhodly vést samostatná jednání. Má země mezi ně nepatří. Musím však říci, že mne vůbec nepřekvapuje, že se tyto státy rozhodly tak, jak se rozhodly. Dimitrios Papadimoulis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Vážený pane předsedající, vážení zástupci Komise a Rady, neposkytli jste nám dostatek informací a nepodařilo se vám ani přesvědčit Evropský parlament. Rozhodnutí Spojených států podepsat individuální dohody v otázce, která spadá do pravomoci Společenství, je urážkou Evropské unie a přesně v tomto duchu by mělo být chápáno. Rozhodnutí České republiky podepsat tuto dohodu je porušením pravomoci Společenství. Nikdo nemá právo poskytovat osobní údaje evropských občanů Američanům nebo komukoliv jinému bez souhlasu Evropské unie a Evropského parlamentu. Tato skutečnost překračuje meze dohody o evidenci PNR. Členové Rady, rád bych vás požádal, abyste si všimli, že tento problém se netýká jen nových členských států. Přestože bylo Řecko jedním z prvních 15 členských států, řečtí občané dosud potřebují pro cestu do Spojených států vízum. Musíme to zastavit, ale prostřednictvím jednotného přístupu, nikoliv porušováním ochrany osobních údajů našich občanů. Vezměte, prosím, na tuto skutečnost ohled ve svém konečném stanovisku.

17

18

CS


Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, zastupuji v tomto Parlamentu právě zmíněné občany České republiky, která iniciovala dvoustranná vyjednávání některých členských zemích o vízech se Spojenými státy. Chci se důrazně ohradit proti neoprávněné kritice Evropské komise na adresu zahraniční politiky své země. Komise tak arogantně překročila své faktické pravomoci a potlačila i princip subsidiarity a rovnosti členů Unie. Chci také připomenout, že Česká republika dvoustranným jednáním o vízech jen reagovala na nulové výsledky Komise v oblasti odstraňování amerických víz pro nové členské země. Dámy a pánové, Komise by si měla uvědomit, že je sice vysoce postaveným úřednickým sborem, ale že je v řadě oblastí podřízena politické vůli jak tohoto Parlamentu, tak i jednotlivých členských států. A na závěr, pokud chce být Evropská komise v souvislosti s americkými vízy arbitrem unijní letecké bezpečnosti, neměla by kárat ty země, které se snaží cestou výměny informací překazit záměry teroristů, naopak, kritizovat by měla ty státy, které bez zábran jednají například s představiteli Libye nebo Hamásem. Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Vážený pane předsedající, vážený pane ministře Mate, vážený pane místopředsedo Barrote, vážené dámy, vážení pánové, 10. března jsem v tomto Parlamentu vyjádřil své obavy v souvislosti s touto otázkou. Domníval jsem se totiž, a dosud se domnívám, že Spojené státy se svým návrhem dvoustranných dohod v rámci svého programu bezvízového styku rozhodly pro strategii „rozděl a panuj“. Mnohé členské státy nedokázaly bohužel odolat pokušení v podobě dosažení rychlejšího pokroku a zapomněly přitom na to, že společná vízová politika nepochybně spadá do pravomoci Společenství. Zároveň zapomněly také na to, že jsou povinny dodržovat zásadu solidarity, která je zakotvena ve smlouvě. Když tyto členské státy vstupovaly do Evropské unie, zavázaly se k tomu, že budou dodržovat acquis communautaire jakožto celek a souhlasily s tím, že rezignují na svou suverenitu ve společných otázkách, v nichž by měl převládat evropský přístup. Podepsání těchto dvoustranných dohod vytvořilo tedy precedens, který je v naprostém protikladu s duchem evropské integrace. Blahopřeji Radě k tomu, že dne 18. dubna udělila Komisi mandát k jednání. Musíme zabránit tomu, aby tento proces oslabil evropské vyjednávací postavení. V březnu jsem argumentoval tím, že by bylo lepší rozhodnout se pro zmrazení dvoustranných dohod až do ukončení jednání mezi Komisí a Spojenými státy. Vyzývám Komisi a komisaře Barrota, aby v této otázce společného zájmu nepřistupovali na žádný kompromis. Vyzývám je, aby pozorně sledovali iniciativy každého členského státu a neváhali se v případě porušování práva Společenství obrátit na Soudní dvůr Evropských společenství, a aby především informovali Evropský parlament o vývoji této situace a úrovni solidarity, kterou jednotlivé členské státy projevují, případně o jejím nedostatku. Martine Roure (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, vážený pane úřadující předsedo Rady, vítáme skutečnost, že Rada konečně udělila Evropské komisi mandát k jednání se Spojenými státy o tom, že 12 států, které jsou v současné době vynechány z programu bezvízového styku, budou do tohoto programu začleněny. Dobrým znamením je rovněž to, že zároveň s těmito jednáními začínají také jednání o elektronickém systému cestovních povolení a o výměně údajů. Dokáže však tento mandát skutečně zastavit dvoustranná jednání ve prospěch skutečného evropského přístupu? Doufejme, že ano. Chtěla bych vám znovu připomenout, že nejsou přípustná žádná dvoustranná jednání o zrušení víz, ani jakákoliv jednání se Spojenými státy o výměně informací, například o dohodě PNR, a že přípustné jsou pouze dohody uzavřené na úrovni Evropské unie. Vztahuje se tento mandát k jednání i na všeobecnou dohodu o ochraně osobních údajů? Právě na to bych se ráda zeptala, protože americké právní předpisy dosud vylučují Evropany a neposkytují jim žádnou ochranu. A konečně bych chtěla upozornit na to, že systémy SIS a VIS byly vytvořeny z konkrétních důvodů a že umožnění přístupu k údajům v těchto systémech třetím zemím by znamenalo porušení zásad účelu a proporcionality. Z tohoto důvodu na vás spoléháme. Gérard Deprez (ALDE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi uvést několik stručných postřehů. Nejprve bych rád řekl, že vítám úsilí předsedy Komise a členských států, které dne 18. dubna vedlo ke schválení řádného mandátu k jednání. Tato otázka byla v minulosti řešena velmi zmateně, řekl bych až katastrofálně, a proto je tento mandát dobrou zprávou pro všechny evropské občany. Chtěl bych však připomenout dva body, jichž se dotkl i pan komisař. Pane předsedající, pane komisaři, není správné, že prováděcí dohody, o nichž některé členské státy jednají se Spojenými státy, jsou v současnosti

23-04-2008

23-04-2008

CS


zcela netransparentní. Pro Spojené státy nemusí být tato skutečnost vůbec překvapivá, pro členské státy EU je však nepřijatelná. Tato slova vyslovuji především na adresu České republiky, která zanedlouho převezme předsednictví Evropské unie a měla by tedy jít příkladem. Přestože mandát k jednání uzákoňuje velmi jednoznačná pravidla pro oblast ochrany údajů, domnívám se, že v této citlivé otázce dokáže uspokojit požadavky obou stran, především té naší, jedině skutečná transatlantická dohoda. To jest nejen formulace 12 zásad, ale skutečná transatlantická dohoda, na kterou by v ideálním případě mohl podle mého názoru dohlížet společný orgán pro ochranu údajů. Guntars Krasts (UEN). – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Chtěl bych využít této příležitosti k vyjádření své vděčnosti Evropské komisi za zastupování zájmů nových členských států v rozhovorech se Spojenými státy o zavedení programu bezvízového styku. Komise si tuto otázku neustále ponechávala ve svém programu. Na základě březnových rozhovorů mezi Evropskou unií a Spojenými státy můžeme s uspokojením konstatovat, že se úspěšně podařilo vyřešit potenciální konfliktní situace související s dvoustrannými rozhovory o zavedení programu bezvízového styku, které začaly jednotlivé členské státy vést se Spojenými státy. Jak jistě všichni víte, Spojené státy i nadále prosazují postoj, v němž souhlasí se zrušením víz pouze na základě dvoustranných rozhovorů s každým jednotlivým členským státem Unie. Z tohoto důvodu bychom měli přivítat výsledky březnové schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Spojenými státy, na níž se podařilo dosáhnout dohody o duálním přístupu. V současné situaci je možno považovat tuto dohodu za ideální řešení, které zabraňuje potenciálním konfliktním politikám. Členské státy, které v současnosti vedou rozhovory se Spojenými státy o zavedení programů bezvízového styku, mají velký zájem na dohodě dosažené na březnové schůzce na nejvyšší úrovni se Spojenými státy, týkající se úspěšného uplatňování elektronického systému cestovních povolení do června letošního roku a koordinace jeho zavádění s plánovaným systémem EU. Pro tyto členské státy by každé zpoždění v tomto směru znamenalo průtahy v zavedení programů bezvízového styku se Spojenými státy. Děkuji vám za pozornost. Vladimír Remek (GUE/NGL). – (CS) Vážení přítomní, kolegové, i moji voliči v České republice sdílejí obavy, jestli je v proklamovaném zájmu boje s terorismem únosná míra osobních údajů a informací požadovaných Spojenými státy pro udělení víz. Zároveň chci připomenout, že Evropská unie nebyla dostatečně aktivní při prosazování oprávněných zájmů svých nových členských států v otázce bezvízového styku s USA. Obava nezkomplikovat vízové vztahy i pro původní členské země Unie jen nahrála individuálním snahám české reprezentace. Navíc, i když to vláda v Praze popírá, je tu až příliš nápadná časová shoda ochoty USA zrušit víza pro naše občany a zároveň snaha získat souhlas české strany k umístění protiraketové radarové základny. Že to je náhoda tzv. čirá a ochota české vlády nezůstává bez vstřícných gest USA, to je patrné. Logické je pak podezření z politického obchodu se suverenitou země. Philip Claeys (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, celá tato diskuse o zrušení víz mezi Spojenými státy a Evropskou unií mi začíná postupně připadat jako halucinace. Několika novým členským státům se podařilo podepsat dvoustranné dohody se Spojenými státy. Tato cesta byla pro ně rychlejší a nepochybně také jednodušší než čekání na všeobecnou dohodu s celou Evropskou unií. Amerika podmiňuje zrušení víz splněním určitých požadavků, které jsou součástí jejího boje proti terorismu. V čem je tedy problém? Eurofederalisté tvrdí, že podepisování vízových dohod patří do evropské pravomoci. V předchozí diskusi o tomto tématu uvedl poslanec za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, že takzvaná evropská solidarita musí dostat přednost a že tuto skutečnost je potřeba vysvětlit občanům členských států, jichž se to týká. Jinými slovy, ideologie musí tedy dostat přednost před účelností. Rozhodnutí o tom, kdo může vstoupit na území členského státu a za jakých podmínek, je odpovědností každého členského státu a v této věci musí členské státy i nadále rozhodovat samostatně. Vízová politika tvoří neoddělitelnou součást těchto rozhodnutí. Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Děkuji vám, pane předsedající. Zrušení víz k cestování do Spojených států představuje pro naše občany velmi důležitou prioritu a ti, kdo si to nemyslí, se mýlí. Důležitou proto, že cestování bez víz je pro všechny cestující jednodušší a levnější. Je to důležité také proto, že se tím odstraní nespravedlivá situace, v níž polovina zemí Evropské unie nepotřebuje k cestě do Spojených států víza a druhá polovina tato víza naopak potřebuje. Abyste dokázal ocenit, jak důležité je zrušení této vízové povinnosti, musel byste se ocitnout v situaci těch, kdo tato víza potřebují. Z toho důvodu je každé úsilí o zrušení víz, bez ohledu na to, odkud je vynakládáno, správné a pozitivní a je potřeba jej podporovat a nikoli kritizovat. Není důležité, komu se podaří zrušit vízovou povinnost ve 12 zemích, v nichž se dosud vyžaduje. Důležité je to, aby byla zrušena. Z tohoto důvodu je potřeba ukončit tyto dětinské hádky mezi Komisí a Evropskou unií o tom, kdo má pravomoc k jednání se Spojenými státy. Kromě právních důvodů je zde ještě jedna

19

20

CS


skutečnost – Spojené státy mají s členskými státy dlouholeté a silné dvoustranné vazby, proto je zřejmé, že diskuse budou probíhat přímo s nimi. Na druhé straně je jasné, že i Komise má určitou úlohu – ano, její úlohou je pokračovat ve zvyšování tlaku správným směrem. Zároveň však dobře víme, že Spojené státy dávaly zatím vždy přednost rozhovorům přímo s jednotlivými zeměmi a že se Komisi dosud nepodařilo samostatně se prosadit. Proto je důležité, abychom se nehádali o tom, kdo má právo vést tato jednání, protože tímto způsobem prohrajeme všichni a místo abychom se posílili, rozdělíme se. Z tohoto důvodu podporuji duální přístup. Důležité je, abychom se ve svém úsilí o zrušení vízové povinnosti navzájem podporovali, abychom tohoto cíle dosáhli co nejdříve a pro všechny občany Evropské unie. Stavros Lambrinidis (PSE). – (EL) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, představili jste nám neslavný duální program bezvízového styku. Na základě tohoto programu budou Spojené státy rušit vízovou povinnost jakožto privilegium, přičemž budou dohodnuty zvláštní požadavky, na jejichž základě bude muset Řecko spolu s novými členskými státy poskytovat (samozřejmě na základě souhlasu Evropské unie) ještě důvěrnější údaje o cestujících, než se obecně vyžaduje v dohodě o PNR. Jedním z požadavků je dokonce přímý přístup k trestním záznamům občanů. Odpovídáte, že tato záležitost nepatří do pravomocí Společenství a že každý členský stát by měl jednat podle svého uvážení. Jinými slovy, necháváte polovinu členských států vystavených drastickým hrozbám týkajícím se zpřístupnění osobních údajů, které Spojené státy od druhé poloviny členských států nevyžadují. Tuto skutečnost výstižněji, ale i cyničtěji vyjádřil pan Rosenzweig, náměstek amerického ministra pro vnitřní bezpečnost. Dne 28. února řekl na půdě Senátu USA: „Osm ucházejících se zemí [...] má silnou motivaci zavázat se k vykonávání úplného souboru bezpečnostních předpisů.“ , tyto země tak zoufale touží po bezvízovém styku, že je můžeme přinutit souhlasit s čímkoliv. Pane komisaři, v souladu s literou a duchem evropské společné vízové politiky však nestačí, aby byl současný vízový či bezvízový status udělen každému. Všichni občané mají na tento status právo, a to za stejných podmínek. Spojené státy byly dostatečně politicky silné, aby se jim podařilo rozvrátit společnou evropskou politiku. Rada a Komise naneštěstí nedokázaly nalézt politickou vůli, která by je v tom zastavila. Jeanine Hennis-Plasschaert (ALDE). – (NL) Vážený pane předsedající, výroky zaznívající v souvislosti s programem bezvízového styku nejsou, upřímně řečeno, příliš uspokojivé, a některé průzkumy již nyní tuto hypotézu potvrzují. Počáteční verze mandátu pro Komisi byly ještě více okleštěné. Ve stručnosti se dá říci, že je to velmi ubohý výsledek. V každém případě však šest členských států, a nyní zřejmě již také Malta, podepsalo se Spojenými státy memoranda o porozumění. Prováděcí ustanovení nejsou zatím známa a z tohoto důvodu nejsou dosud vyjasněny ani směry vnitrostátních politik. V této souvislosti a také v souvislosti s velmi ubohým mandátem pro Komisi bych ráda položila otázku: co je skutečným důvodem toho, že některé členské státy patří do Evropské unie? Existuje vůbec ještě něco takového jako duch Společenství? Američanům se můžeme postavit pouze tehdy, pokud všech 27 členských států bude postupovat jednotně. Evropská unie musí vyslat silný signál směrem k opačné straně Atlantiku. Musíme mít odvahu využít výhody naší silné vyjednávací pozice. Při vší slušnosti považuji chování některých členských států v této otázce za nepřijatelné. Argument dotyčných členských států, že Komise dosáhla v posledních letech v této otázce jen velmi malého pokroku, zní skutečně velmi dobře, je však zcela neúměrný chování, jehož můžeme být v poslední době svědky. Je nejvyšší čas, abychom začali jednat sami za sebe a nepřenechávali to jen Spojeným státům. V opačném případě ze sebe Evropská unie dělá pouze terč posměchu. Marek Aleksander Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych vyjádřit své poděkování Evropské komisi a především panu komisaři Frattinimu, který zde dnes bohužel nemůže být s námi. Pan komisař Frattini v průběhu jednání velmi jasně vysvětlil, že vízové otázky spadají do pravomocí Bruselu a že země, které jednají se Spojenými státy samostatně, porušují solidaritu Evropské unie. K dnešnímu dni může privilegia bezvízového styku s USA využívat 14 členských států, které patří k nejbohatším státům Unie, včetně Slovinska. Tohoto privilegia by však rády využívaly všechny členské státy, především ty, které se nacházejí v té části Evropy, z níž pocházím i já. Jednomyslnost je nevyhnutelnou podmínkou dosažení konečné dohody ve vízových otázkách a přináší výhody všem členským státům Evropské unie. Za nejlepší řešení považuji společný postup v podobě jediného představitele, konkrétně pana komisaře Frattiniho. Pan Frattini prokázal svou ochotu bojovat za rovné zacházení se všemi občany Evropské unie. Tento přístup také dokáže, že Unie umí postupovat jednotně. V každém případě je smutné, že některé

23-04-2008

23-04-2008

CS


země jsou rozhodnuty přijmout v této záležitosti samostatné rozhodnutí a podepsat se Spojenými státy individuální memoranda o bezvízovém styku. Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, podepisování samostatných dohod o programu bezvízového styku mezi Spojenými státy a jednotlivými členskými státy se v budoucnu projeví jako nebezpečný krok. Spojeným státům se tím umožní přístup do databází Evropské unie, které obsahují osobní údaje, daňové informace a dokonce i trestní záznamy o cestujících. Členské státy by měly v této věci postupovat obzvlášť opatrně, protože se dotýká záležitostí spadajících do pravomoci Společenství, například Schengenské smlouvy a společné evropské vízové politiky. Z tohoto důvodu zcela odmítám iniciativu České republiky týkající se podepsání dvoustranného memoranda o porozumění se Spojenými státy. Příkladu České republiky následovaly i další země: memoranda o porozumění již podepsaly také Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko a Malta. Vysvětlení a prohlášení ze strany pana komisaře nepovažuji za uspokojivá. Nedokázal nám totiž odpovědět na otázku, co by se stalo, kdyby se v těchto dohodách, které uvedené země již podepsaly, vyskytly body, které by byly v rozporu s evropským postojem. Má země, Řecko, je jednou z prvních 15 původních členských států EU. Přestože se na ni vztahuje vízová povinnost, rozhodla se nejít s davem. Protože pokud si, pane komisaři, skutečně myslíme, že každý členský stát může v rámci EU postupovat tak, aby to sloužilo jeho vlastním zájmům, pak zde nemáme žádnou unii. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Vážený pane předsedající, jménem Maďarska a dalších nových členských států musím protestovat proti kritice a obviněním, které zde dnes zazněly. Staré členské státy Evropské unie nechávají nové členské státy bez pomoci. Evropská solidarita nefunguje – ani vůči novým členským státům, ani vůči Řecku. Proto jsou všechna tato kritická vyjádření naprosto nepochopitelná. Jde o jednu konkrétní oblast, v níž solidarita v rámci Evropské unie nefungovala a nefunguje, a je nesmírně důležité, aby se tato otázka již jednou provždy vyřešila. Při jednáních o bezvízovém režimu musíme být schopni rozlišovat mezi pravomocemi členských států a pravomocemi Společenství. Doufáme, že v letošním roce bude Maďarsko spolu s dalšími novými členskými zeměmi konečně moci využívat stejných práv – mezi něž patří například i cestování do Spojených států bez víz –, která využívají staré členské státy. Tato dnešní diskuse ukazuje, že solidarita v rámci Evropské unie nefunguje. Děkuji vám za vaši pozornost. Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Vážený pane předsedající, z mého pohledu je zřejmé, že Evropská unie nemá dosud v jednáních se Spojenými státy žádné slovo. Duální přístup je jen důkazem neschopnosti Rady a Komise chránit evropské zájmy a zájmy evropských občanů. Skutečnost, že členské státy jsou ponechány napospas samostatným dvoustranným jednáním se Spojenými státy, podkopává naši důvěryhodnost a sílu na mezinárodní scéně a může způsobit škodu našim občanům, jejichž údaje mohou být bez demokratické kontroly zpřístupněny. Domnívám se, že členské státy by měly jednat ve smyslu evropského rámce, a byla bych ráda, kdyby Komise projevila rozhodnost a dokázala našemu americkému partnerovi vysvětlit, že rovná práva a rovné zacházení představují oblasti, o nichž není možno diskutovat. Elektronický systém cestovních povolení, jehož zavedení se plánuje, by mohl v tomto směru přinést pozitivní vývoj, protože žádosti o vstup budou v rámci tohoto systému přehodnocovány na základě každého jednotlivce, nikoliv na základě země jeho původu. Byl by to první krok směrem k rovnému zacházení. Evropa bez vnitřních hranic se musí stát skutečností, musíme vytvořit podmínky pro rovné zacházení se všemi evropskými občany bez ohledu na jejich státní příslušnost. Józef Pinior (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, nejdůležitější otázka, kterou se v současnosti musíme zabývat, se týká dosažení dohody o vízovém režimu se Spojenými státy, na základě níž budou mít všechny členské státy Evropské unie stejná práva. To je naprosto nejdůležitější otázka. Polsko se v této věci spoléhá na společnou evropskou politiku. Domnívám se, že solidarita všech evropských zemí zastoupených Evropskou komisí je v tomto případě tou nejdůležitější věcí. Doufejme, že na schůzce na nejvyšší úrovni, která se bude konat dne 12. června, nám tento přístup konečně umožní dosáhnout dohody o novém vízovém režimu, který bude všem občanům Evropské unie umožňovat vstup na území Spojených států za stejných podmínek. Chtěl bych upozornit ještě na jednu věc. Evropská komise musí při tvorbě své politiky v oblasti vízového režimu zabezpečit dodržování základních zásad evropský práv, aby v souvislosti s poskytováním osobních údajů v rámci vízového režimu nedocházelo k porušování Listiny základních práv Evropské unie.

21

22

CS


Libor Rouček (PSE). – (CS) Dámy a pánové, klíčová myšlenka dnešní debaty je rovnost, rovné podmínky, rovné zacházení. V případě víz pro cesty do Spojených států existuje téměr dvacet let po pádu komunismu a čtyři roky po vstupu nových členských zemí ze střední a východní Evropy nerovnost. Tyto nové členské země a Řecko neustále potřebují pro cesty do Spojených států víza. Já myslím, že toto je ostuda, ale není to ostuda Evropské unie, je to ostuda Spojených států. Demokracie, která se takto chová ke svým, jak tvrdí, nejbližším spojencům, jako je Polsko, Česká republika, Maďarsko, jako jsou další země. Pokud jde o vyjednávání a jeho způsob, já plně souhlasím se svými kolegy, že je potřeba jednat v Evropské unii společně. Jen tak totiž dosáhneme rovnosti, rovnosti mezi členskými zeměmi Evropské unie i mezi Evropskou unií a Spojenými státy navzájem. A to i v takových otázkách, jako je předávání dat, ochrana osobních dat, apod. Jan Zahradil (PPE-DE). – (CS) Vážený pane předsedo, já jsem rád, že se ukázalo to, co jsme tady vždycky říkali, tedy že nikdo neporušil žádné smluvní závazky, ani unijní legislativu, ani unijní kompetence, a že bilaterální jednání je možné vedle jednání multilaterálních nebo celoevropských. Já se tady, vážení přátelé, ohrazuji proti obviněné své země České republiky z nedostatku solidarity a ohrazuji se proti jejímu obviňování z nedostatku transparentnosti. Nic takového není pravda. My se přesně řídíme smluvními závazky, komunitárním právem a principem subsidiarity a dodržujeme to tak, jak je zapotřebí, tedy nic víc a nic méně. A velmi bych prosil některé kolegy, aby neudělovali lekce z evropanství, protože Evropané jsme tady všichni stejní, nikdo není větší Evropan, nikdo není menší Evropan. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, vízová politika skutečně tvoří součást společné evropské politiky, proto bych byla skutečně velmi ráda, kdyby se postup Komise v rámci mandátu k jednání, který jí byl udělen, projevil jako účinný. Doufejme, že se jí podaří dosáhnout kvalitní dohody, což by znamenalo náš společný úspěch. Dosud jsme se však v této otázce nechali velmi snadno rozdělit. Spojené státy rozdělily občany Evropské unie do dvou skupin. Jedna skupina, kterou bychom mohli nazvat nadřazenou, smí vstoupit na území Spojených států bez jakýchkoliv potíží. Druhá skupina je považována za méněcennou a lidé z této skupiny musí pro vstup do Spojených států procházet postupy, které jsou často ponižující. Chtěla bych vyjádřit svůj hluboký protest proti této situaci. Zároveň bych ráda upozornila na jinou situaci, která je v současné době ve Spojených státech velmi znatelná. Otázka víz je součástí volební kampaně v USA. Není správné, když jeden z kandidátů přislíbí například zrušení víz pro mé krajany, tedy Poláky, aby si tímto příslibem získal sympatie veliké polské menšiny žijící v USA. Této situaci bychom měli zabránit. Sarah Ludford (ALDE). – Vážený pane předsedající, zajímalo by mne, zda nám může Rada spolu s Komisí poskytnout záruky, že Evropská unie v rámci probíhajících rozhovorů neumožní přístup ke svým databázím, například ke Schengenskému informačnímu systému nebo vízovému informačnímu systému (VIS). Jakožto zpravodajku pro systém VIS se mi podařilo dosáhnout všeobecného zákazu přenosů informací z databáze VIS do třetích zemí. Ráda bych věděla, zda je tento zákaz v jakémkoliv ohledu ohrožen. Zadruhé, souhlasí Komise a Rada s tvrzením, že půjdeme-li dále touto slepou uličkou hromadného sledování a shromažďování osobních údajů o všech občanech, z nichž je 99 % úplně nevinných, vytváříme tak nebezpečí, že to odvrátí pozornost od dopadení toho 0,1 % z nich, kteří mohou představovat teroristickou hrozbu, případně mohou být podezřelí ze spáchání organizovaného zločinu? Italský generální prokurátor pro boj s mafií v současnosti varuje, že zločiny mafie rozšiřují svá chapadla do celé Evropy, protože nedostatečná přeshraniční spolupráce a nedostatek spolupráce mezi systémy trestního soudnictví k tomu vytvářejí příznivé podmínky. Copak není právě tato oblast naší vrcholnou prioritou? Právě proto, že řešení tohoto problému je mnohem složitější, se v tomto směru nic nepodniká. Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Díky mandátu, který Evropské komisi v minulém týdnu udělili ministři pro vnitřní věci členských států Unie, má Komise v současnosti vyšší pravomoc k jednání. Kromě toho máme za sebou několik plodných setkání s americkými představiteli, přičemž posledním z nich bylo setkání trojice ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci mezi Evropskou unií a Spojenými státy, které se uskutečnilo dne 13. března. Myslím si, že bychom měli co nejvíce trvat na vykonávání tří zásad přijatých na tomto setkání, především na společném cíli, který se týká co nejvčasnějšího zrušení víz.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Přestože jsme v této otázce zaznamenali značný pokrok, počet odmítnutých žádostí o vízum v některých členských státech neustále narůstá. V Rumunsku tvoří podíl odmítnutých žádostí až 37 % z jejich celkového počtu, což představuje o 10 % více než v minulém roce, a to i přesto, že naše země mezitím vstoupila do Evropské unie. Tento vývoj nás bohužel ještě více vzdaluje od cílové hranice 10 %, která je potřebná k účasti v programu bezvízového styku. V současné situaci může tento problém reciprocity ve vízovém režimu mezi Evropskou unií a Spojenými státy vyřešit pouze spojené úsilí všech členských států. Musíme zajistit, aby do začátku příští schůzky na nejvyšší úrovni mezi Evropskou unií a Spojenými státy byl náš postoj v otázce zrušení víz pro všechny evropské občany jednotný a kategorický a aby byl založen na kvalitně připraveném harmonogramu. Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Vážený pane předsedající, úsilí Rady a Komise o dosažení dohody se Spojenými státy, kterou by byla zrušena vízová povinnost pro všechny evropské občany, je chvályhodné. Chvályhodné jsou i přípravné odborné kroky, které jsou v této souvislosti uskutečňovány. Již nyní se však vytvořila mezera mezi vícestrannými jednáními, která se EU chystá zahájit a která si s velkou pravděpodobností vyžádají určitý čas na přípravu, a konkrétními výsledky, jichž některé členské státy dosáhly již nyní díky dvoustranným jednáním se Spojenými státy. Vždyť nám všem jde přece v konečném důsledku o dosažení stejného cíle: zrušení víz při cestování do Spojených států. Problém je v tom, že máme na výběr: můžeme počkat na zahájení vícestranných jednání mezi EU a Spojenými státy a dosáhnout tohoto cíle později, a nebo můžeme se Spojenými státy zahájit dvoustranná jednání a dosáhnout svého cíle mnohem dříve. Nutit členské státy Evropské unie, aby si vybraly méně atraktivní možnost v zájmu falešné solidarity, kterou mnohé členské státy nerespektují ani v jiných, mnohem významnějších otázkách (například energetických), je přinejmenším morálně nesprávné, o to více, že polovina evropských občanů již může výhod bezvízového styku s USA využívat díky dvoustranným jednáním mezi jejich zemí a Spojenými státy, která se uskutečnila v minulosti. Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Myslím si, že mezi Evropskou unií a Spojenými státy existuje zvláštní vztah. Většina členských států Unie je rovněž členským státem NATO a společně se podílejí na udržování bezpečnosti v Evropě a v případě potřeby i v jiných zemích, aniž by mezi nimi existovaly nějaké rozdíly v názorech. V otázce udělování víz pro vstup do Spojených států, která jsou v současnosti založena na nedostatečně jasných a transparentních kritériích, však tyto rozdíly existují. Splnění hlavního kritéria, kterým je méně než 10 % zamítnutých žádostí o udělení víza, závisí výlučně na amerických občanech, nikoliv na občanech žádajících o vízum. Evropským orgánům se zatím nepodařilo ukončit jednání ve prospěch evropských občanů. Z tohoto důvodu musí každý členský stát hledat jiné, nezávislé metody pro vyřešení této situace. Kladnou zprávou je skutečnost, že tato jednání probíhají v poslední době intenzivněji a že mohou probíhat současně s jednáními mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Je důležité, aby se tato jednání zabývala kritérii pro udělování víz. Pouze jasná a hlavně transparentní kritéria budou moci poskytnout našim občanům všechny potřebné informace ještě před předložením jejich žádosti. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, zamítnutí žádosti o vízum závisí výlučně na rozhodnutí amerických státních úředníků. Pokud je právo vstupu na území Spojených států podmíněno procentem zamítnutých žádostí o udělení víza, rovná se to v podstatě tomuto zdůvodnění: budeme si dělat, co chceme, na vašem názoru nezáleží, využijeme však tohoto procesu k tomu, abychom vás vystavili ponižujícímu zacházení a postupům a přinutili vás přijmout tento ponižující systém. To je prostě nepřijatelné a dokazuje to, že žádné partnerství neexistuje a že se v podstatě nacházíme v postavení, v němž nemůžeme vůbec nic ovlivnit. Doufám však, že společným přístupem k tomuto problému a využitím dalších nástrojů z oblasti vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy se podaří nalézt řešení tohoto problému. Monika Beňová (PSE). – (SK) Vítáme iniciativu Evropské komise a vnímáme ji jako krok vedoucí ke zrovnoprávnění občanů všech členských států Evropské unie, tedy i těch, kteří budou v květnu v Evropské

23

24

CS


unii již čtvrtým rokem a navzdory tomu stále podléhají přísné vízové politice ze strany Spojených států amerických. Vláda Slovenské republiky patří k těm, které vedou dvoustranná jednání se Spojenými státy, ale v upřímném přesvědčení, že tato jednání povedou k rychlejšímu a vstřícnějšímu jednání ze strany Washingtonu. Byla bych proto velmi ráda, kdyby bylo dvoustranné jednání vlády Slovenské republiky i v evropských kruzích vnímáno jako pozitivní krok, který pouze doplňuje, a nikoli nahrazuje činnost evropských orgánů. Ráda bych také zdůraznila, že zde v žádném případě nejde o nějakou ukřivděnost ze strany našich vlád, ale že nám jde o dodržování základních zásad Společenství a jednou z těchto zásad je i rovnost práv všech občanů. Titus Corlăţean (PSE). – (RO) Rumunsko patří mezi členské státy Evropské unie, jejichž občané potřebují ke vstupu na území Spojených států víza. Na rozdíl od jiných zemí se Rumunsko až dosud vyhýbalo zahájení dvoustranných jednání se Spojenými státy, a to i přesto, že naše partnerství s touto zemí a přítomnost rumunských jednotek v Iráku a Afghánistánu nás opravňuje vyzvat USA k hledání dvoustranných řešení vízové otázky. Podporuji společný postup členských států Evropské unie a udělení mandátu Evropské komisi k urychlenému vyřešení otázky zrušení víz pro cestování do Spojených států pro všechny evropské občany včetně občanů Rumunska. Evropská komise musí při těchto jednáních vynaložit skutečné, vytrvalé a účinné úsilí. V opačném případě bude Rumunsko nuceno – vzhledem k tlaku, který vyvíjí rumunské veřejné mínění, které nelze ignorovat – nalézt v určitém okamžiku rychlé řešení prostřednictvím dvoustranných rozhovorů se Spojenými státy, přesně tak jako jiné členské státy Evropské unie, kterým se podařilo úspěšně vyřešit problém amerických víz, tj. bez ohledu na společné stanovisko Bruselu. Nakonec bych rád sdělil, že lituji nepřítomnosti pana Frattiniho na dnešní diskusi, neboť by měl být povinen bojovat za slušné zacházení s evropskými a rumunskými občany a za svobodu jejich pohybu, a nikoliv podporovat politiku diskriminace rumunských občanů, občanů Společenství, kteří žijí a pracují v Itálii a z nichž většina je řádně začleněna do italské společnosti. Dragutin Mate, úřadující předseda Rady. − (SL) Pokusím se podat odpovědi na některé problémy a otázky, které zde dnes byly nejvíce slyšet. Nejprve bych rád řekl, že je nesmírně důležité, že se na posledním zasedání Rady, které se konalo dne 18. dubna, podařilo dosáhnout konsenzu a Komisi byl udělen mandát k zahájení jednání. Je to skutečně nesmírně důležité, neboť nám to umožňuje postupovat v souladu s myšlenkou, která zde dnes byla opakovaně zdůrazňována, tj. aby měli všichni evropští občané stejná práva a samozřejmě také stejné povinnosti. Dříve než se dotknu konkrétních otázek, které zde dnes zazněly, rád bych sdělil, že již od samotného počátku jednání – právě tak, jak dnes již připomněl jeden z pánů poslanců – jsme nebyli ochotni přistoupit na strategii, která byla Evropě svým způsobem vnucována. Možná také vzhledem k počátečnímu tlaku během vytváření této strategie jsme jí dokázali odolat. Uzavřeli jsme dohody, nalezli jsme řešení tohoto problému, podařilo se nám do budoucna dosáhnout duálního systému spolupráce a těmito kroky jsme určitým způsobem Spojeným státům i členským státům Unie objasnili, jak bychom mohli spolupracovat a kde se nacházejí naše hranice přípustnosti. Rád bych se zmínil především o otázkách týkajících se otisků prstů a problému, který v této souvislosti někteří z vás – jako poslanci Evropského parlamentu, ale především jako občané Evropské unie – pociťují. Je velmi důležité, abychom nezaměňovali systém ESTA se systémem PNR. Systém PNR zůstane beze změn, přesně v téže podobě, v jaké se nachází nyní, v téže podobě, v jaké byl přijat a schválen. Nevztahuje se tedy na něj odebírání otisků prstů v cestovních kancelářích nebo kdekoliv jinde. Tato záležitost je pevně dána a nemůže se stát předmětem žádných diskusí nebo změn. Domnívám se, že je to velmi důležité. Pokud jde o otázku ochrany údajů a činnosti skupiny uznávaných odborníků, musím říci, že od té doby, co stojím v čele Rady ministrů a předsedám Radě, bylo mé jednání ve spojení s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vždy naprosto transparentní. Příslušným výborům jsem v souvislosti s touto otázkou doručil dvě zprávy a dnes jsem před tímto Parlamentem přednesl informace o současném dění. Myslím si, že v první etapě jsme jednali v souladu se zásadou, která káže, abychom nejdříve určili oblasti, v nichž existují problémy, tedy společné problémy, a také oblasti, v nichž existují společné zásady, jsou-li

23-04-2008

23-04-2008

CS


takové, a oblasti, v nichž žádné společné zásady neexistují. Na tomto základě pak budeme moci pokračovat v dalších aktivitách. Další aktivity a jednání začnou v roce 2009, přičemž je velmi důležité, aby na těchto jednáních, za předpokladu, že se skutečně uskuteční, vystupovaly Evropský parlament, Rada i Komise jednotně. Je to jediný způsob, který nám umožní zabezpečit dostatečně silný vliv na dosažení dohody. Myslím, že i Evropský parlament rozhodl, že dosažení této dohody je pro nás nesmírně důležité, protože to přinese zastřešující dohodu o ochraně údajů, tak, abychom vždy, když budeme jednat o nějaké nové dohodě, nemuseli tuto otázku znovu a znovu otevírat. A právě to je naším cílem. Nebyla to jen tak nějaká jednání spojená s dosažením dohody. Prozkoumali jsme určité zásady. Na tomto základě budeme pracovat, přičemž již nyní víme, že dvanáct zásad je prakticky identických. Až tato jednání začnou, pak se samozřejmě zásada, která nebude identická, stane předmětem jednání. Doufám, že tato jednání skončí úspěchem. Chtěl bych se také zmínit o spolupráci mezi členskými státy, Komisí a předsednictvím v otázkách memorand, dalších rozhovorů a prováděcích programů. Je nutno zcela jasně říci, že memoranda nejsou dohodami. Memoranda o porozumění jsou vyjádřením politické vůle země stát se zemí, v níž platí bezvízový styk. Tyto dokumenty neobsahují žádné prvky, které by jim dávaly status mezinárodní dohody. Pokud jde o další rozhovory a prováděcí dohody a/nebo prováděcí pravidla, v této oblasti máme s členskými státy velmi intenzivní vztahy. Před několika dny jsem vedl například velmi otevřený rozhovor s Janem Langerem z České republiky o těchto rozhovorech a o jejich vývoji. V tomto okamžiku dosud neexistují žádné písemné dokumenty týkající se těchto rozhovorů a prováděcích pravidel, které by Spojené státy odevzdaly členským státům. Podle mého názoru je nejdůležitější, aby byla práce členských států, Komise a předsednictví i nadále transparentní. Jedině v rámci tohoto trojúhelníku, a v některých oblastech samozřejmě také ve spolupráci s Evropským parlamentem, lze nalézt vhodný způsob řešení této otázky. Myslím si však, že bychom měli poskytnout prostor také panu komisaři, místopředsedovi Komise, aby nám mohl dát odpovědi na některé otázky, které spadají do pravomoci Komise. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, musíme napravit tuto nespravedlivou situaci. Není přípustné, aby existovaly dvě skupiny evropských občanů: skupina, která potřebuje víza, a skupina, která je nepotřebuje. Domnívám se, že tento názor všichni sdílíme. Zadruhé, já osobně věřím v sílu jednoty při jednáních. Evropa je mnohem silnější, hovoří-li jedním hlasem, projevují-li všichni její členové solidaritu. Jak pan Mate určitě ví, dovolil jsem si upozornit – v souvislosti s jiným tématem, tématem dohody o otevřeném nebi, které dnešnímu tématu není příliš podobné – na to, že právě díky tomu, že Komise dostala v určité konkrétní době mandát, se nám podařilo uzavřít první etapu dohody o otevřeném nebi. V tomto případě však také věřím v sílu jednoty při jednáních, přičemž musím říci, že společně s panem Matem budeme pracovat skutečně tvrdě a s rozhodností. Rád bych ještě dodal, že Komise v minulosti vždy vytvářela vzájemné dohody s množstvím nečlenských zemí. Tyto dohody nám umožnily dosáhnout pozitivních výsledků ve vztazích s Kanadou, Austrálií a dalšími zeměmi. Neexistuje tedy žádný důvod, proč by se nám nemělo podařit tuto diskriminaci zastavit. Již v uterý a ve středu přijedou zástupci Komise do Washingtonu, aby tam zahájili formální jednání. Jinými slovy, dokazuje to naše odhodlání získaný mandát plně využít. To je z mé strany k prvnímu bodu vše. Nyní bych rád odpověděl na otázky týkající se prováděcích dohod, které položil především pan Deprez. Přesně jak řekl před chvílí pan Mate, v současnosti dosud nemáme prováděcí dohody a z tohoto důvodu je velmi těžké je hodnotit. Později však budeme samozřejmě povinni tyto dohody pozorně přezkoumat ve vztahu k ustanovením práva Společenství. Chtěl bych dodat, že v našich jednáních se Spojenými státy budeme postupovat transparentně, především ve vztahu k Parlamentu. Totéž však musí platit i pro členské státy. Nechci tím nikoho, ani žádný členský stát, obvinit, ale platí, že členský stát, který vede dvoustranná jednání, musí také dodržovat zásadu transparentnosti. Chceme-li být produktivní, musíme si navzájem důvěřovat. To bych rád skutečně zdůraznil. Samozřejmě, pokud se v prováděcích dohodách objeví v budoucnu věci, které nebudou z hlediska práva Společenství přijatelné, dohodneme se na krocích, které je nutno podniknout. Určitě však budeme jednat. Zatřetí, někteří z vás položili otázku týkající se ochrany údajů. Rád bych upozornil na to, že výměnu informací v rámci PNR upravuje dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy z roku 2007. Ustanovení této dohody jsou pro nás v této chvíli závazná a neexistuje tedy žádný důvod k tomu, abychom museli strpět jakékoliv

25

26

CS


zastrašování ze strany našich amerických přátel. V souvislosti s tímto tématem jsem si všiml rovněž poznámky pana Depreze, že by bylo nepochybně užitečné zřídit v rámci obecné transatlantické dohody nezávislý orgán pro monitorování ochrany údajů. To jsou tedy některá vysvětlení, mohu vás však ujistit o tom, že Parlament bude pravidelně informován o pokroku dosaženém v našich jednáních a že naše síla bude pramenit z úplné meziinstitucionální dohody, která vyšle směrem k našim americkým přátelům signál, že Evropská unie požaduje rovné zacházení se všemi svými občany a bude se jej dožadovat s nezlomným odhodláním. (potlesk) Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat během květnové schůze ve Štrasburku. Písemná prohlášení (článek 142) Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Vítám prohlášení předsednictví o rovném zacházení se všemi občany Evropské unie. Nastal čas, aby byl Komisi udělen poslanecký mandát k dosažení komplexní dohody o programu bezvízového styku mezi EU a USA. Cílem je v co nejkratší době zajistit bezvízové cestování všem občanům Evropské unie bez výjimky. Očekáváme rovněž, že Komise bude během těchto jednání dodržovat nejvyšší možnou transparentnost. V tomto okamžiku neexistuje podle našeho názoru žádný důvod, proč by měly USA naléhat na poskytování dodatečných údajů. Je také důležité, aby mohli občané k zasílání svých osobních údajů a žádostí o udělení víz využívat elektronických prostředků. Někteří z mých kolegů projevili dnes své podráždění nad kroky některých členských států, vedoucími k urychlenému dosažení dohody o bezvízovém styku s orgány Spojených států prostřednictvím dvoustranných konzultací. Tyto kroky nejsou však příčinou rozdělení EU. Nezapomínejme na to, že prakticky všechny starší členské státy mají v současnosti s USA podepsánu dohodu o bezvízovém styku a prakticky všechny nové členské státy tuto dohodu nemají. Memoranda o porozumění, která tyto členské státy podepsaly, je nutno vnímat jako projev politické vůle na cestě k bezvízovému režimu. Určitě se nejedná o žádné separatistické dohody. (Zasedání bylo přerušeno v 11:25 a pokračovalo v 11:30.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO Místopředseda

4. Hlasování Předsedající. − Dalším bodem programu je hlasování. (Informace o výsledku a ostatních podrobnostech hlasování: viz zápis)

4.1. Protokol k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi ES a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska k EU (A6-0078/2008, Jacek Saryusz-Wolski) (hlasování) 4.2. Použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání mezi společnostmi liniové dopravy (konsorcii) (kodifikované znění) (A6-0089/2008, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) (hlasování) 4.3. Zprostředkování v občanských a obchodních záležitostech (A6-0150/2008, Arlene McCarthy) (hlasování) CS– Před začátkem hlasování: Arlene McCarthy, zpravodajka. − Vážený pane předsedající, ke společnému postoji neexistují žádné pozměňovací návrhy. Tuto situaci umožnila vynikající spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí

23-04-2008

23-04-2008

CS


a především práce mých dvou stínových zpravodajů, paní Wallisové a pana Gauzèse ze skupiny PPE-DE, kteří ve svých diskusích s Radou a Komisí zaujali velmi jednoznačné stanovisko. Myslím, že uplynul již více než jeden rok od doby, kdy jsme se na tomto návrhu dohodli, ale o výhodách tohoto zákona nás přesvědčila až odpověď odborníků z oboru zprostředkování na vůbec první on-line konzultaci tohoto Parlamentu. Jsem přesvědčena, že přivítají dnešní hlasování, jímž budou tyto návrhy začleněny do právních předpisů. Až příliš často můžeme být svědky případů rozpadu manželského svazku nebo partnerského vztahu, který společně vychovává děti, což s sebou nese dlouholetá soudní řízení a obrovské soudní náklady. Jedna z voliček v mém volebním obvodu musela spolu se svým řeckým partnerem platit náklady na soudní řízení a bojovat se soudním systémem celé tři roky, než se jí podařilo získat své dítě zpět. Z tohoto důvodu může být zprostředkování velice cenným nástrojem, který našim občanům zabezpečí přístup ke spravedlnosti a pomůže snížit náklady na vyřešení sporu bez potřeby často velmi nepříjemného soudního řízení, tj. mimosoudní cestou. Další výhodou zprostředkování je, že poskytne soudu více času k řešení sporů, které vyžadují rozsudek soudu. Tento nový zákon by měl evropským občanům pomoci získat rychlý a nepříliš nákladný přístup ke spravedlnosti. Z tohoto důvodu vyzývám poslance tohoto Parlamentu, aby podpořili tento návrh ve druhém čtení a otevřeli tak nové možnosti nápravných a opravných prostředků všem občanům Evropské unie. (potlesk) Předsedající. − Chtěl bych váženým kolegům připomenout, že zpravodaj je na plenární schůzi oprávněn požádat o slovo na dobu dvou minut, prosím vás tedy, abyste si tuto dobu hlídali. Domnívám se, že pan Rack požádal o slovo na základě procesní námitky. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, za běžných okolností bychom řekli, že náš mechanismus nefunguje, v tomto konkrétním případě však nefungují výtahy. Velké množství našich kolegů čeká na výtah, abychom se mohli vrátit zpět do jednacího sálu. Vzhledem k tomu by bylo rozumné, kdybychom zvážili předkládání i takovýchto prohlášení. Předsedající. − Ubezpečuji vás, že uděláme všechno, co je v našich silách, abychom co nejdříve uvedli výtahy do provozu nebo alespoň umožnili našim kolegům hlasovat ve výtazích.

4.4. Rozvoj a využívání evropského programu radionavigace přes satelit (EGNOS a Galileo) (A6-0144/2008, Etelka Barsi-Pataky) (hlasování) 4.5. Rozšíření oblasti působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany (A6-0148/2008, Martine Roure) (hlasování) 4.6. Zelená kniha o úloze občanské společnosti v protidrogové politice v Evropské unii (A6-0073/2008, Giusto Catania) (hlasování) 4.7. Úprava víceletého finančního rámce (A6-0157/2008, Reimer Böge) (hlasování) 4.8. Plán provádění 10. Evropského rozvojového fondu (A6-0042/2008, Marie-Arlette Carlotti) (hlasování) 4.9. Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007 (A6-0059/2008, Erik Meijer) CS– Před začátkem hlasování: Erik Meijer, zpravodaj. − Vážený pane předsedající, ústní pozměňovací návrh předložený panem Landsbergisem mne zavazuje k tomu, abych vysvětlil složitou situaci související s názvem této země. Výraz FYROM není a nikdy nebyl názvem žádné země, lze jej používat pouze jako zkratku anglického označení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Na základě mé předchozí zprávy, kterou tento Parlament

27

28

CS


přijal na svém plenárním zasedání dne 12. června 2007, bylo přijato rozhodnutí nepoužívat pro označení názvu tohoto státu tento zkrácený tvar, a namísto toho používat úplný název složený ze čtyř slov. Závěr byl ten, že všechny ostatní výrazy uvedené v pozměňovacích návrzích byly nahrazeny výrazem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Navrhuji, abychom v této linii i nadále pokračovali. Ústní pozměňovací návrh pana Landbergise není v souladu s tímto rozhodnutím. Očekávám, že v průběhu roku 2008 pomůže dohoda s Řeckem vyřešit rozdílné názory na pojmenování tohoto státu. Výraz FYROM bude pak navždy zapomenut. Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, nacházíme se ve složité situaci ve vztahu k jednomu z našich sousedů, kdy republika řádně existující na evropském světadílu je na základě rozhodnutí OSN oficiálně označována jako neexistující, tj. jen jako „bývalá“ republika M. Než se Washington připojí k New Yorku a bude požadovat, aby se Gruzie na Kavkazu označovala názvem Bývalá sovětská republika Gruzie, mohli bychom vyjádřit naši nespokojenost s těmito praktikami a pracovat na hledání řešení pro „M.“. To je můj prozatímní návrh – nepoužívat název něčeho „bývalého“, ale napravit danou situaci podle textu naší zprávy vsunutím dodatečného vysvětlení: „země s názvem FYROM“. Projevte, prosím, trochu smyslu pro humor a vyjádřete tomuto návrhu svou podporu. Měli bychom pomoci oběma zemím, Řecku i „M.“ CS(Parlament zamítl ústní pozměňovací návrh)

4.10. Politika Číny a – Před začátkem hlasování o pozměňovacím návrhu 5: Ana Maria Gomes, zpravodajka. − (PT) Vážený pane předsedající, chtěla bych předložit pozměňovací návrh k článku 5, který se týká menší úpravy textu. Současný text zní takto: „vyzývá EU k podpoře vytvoření afrického partnerského fóra všech významných poskytovatelů podpory a investorů;“ (PT) Ana Maria Gomes (PSE). – a na základě mého pozměňovacího návrhu by zněl takto: „vyzývá EU, aby v rámci afrického partnerského fóra zajistila účast všech významných poskytovatelů podpory a investorů, především Číny“ CS(PT) Ana Maria Gomes (PSE). – Tento pozměňovací návrh vychází ze skutečnosti, že jsme si uvědomili, že africké partnerské fórum bylo právě vytvořeno, a tato malá úprava textu lépe odráží současnou situaci. O tomto pozměňovacím návrhu byli informováni všichni kolegové i stínoví zpravodajové a zatím jsem se nesetkala s žádnými námitkami. (Parlament zamítl ústní pozměňovací návrh) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING předseda

5. Slavnostní zasedání – Slovinsko Předseda. − Spoštovani gospod predsednik Republike Slovenije. Je pro nás velkým potěšením, že dnes můžeme zde ve Štrasburku přivítat na půdě Evropského parlamentu prezidenta Slovinské republiky. Buďte vítán, pane prezidente. Slovinsko vstoupilo do Evropské unie dne 1. května 2004 a v současnosti předsedá Radě. Pane prezidente, před čtyřmi měsíci jste se ujal funkce slovinského prezidenta. Od té doby jsme se spolu již třikrát setkali: poprvé to bylo dva dny předtím, než jste se v Lublani oficiálně ujal své funkce, podruhé dne 8. ledna na oficiálním zahájení Evropského roku mezikulturního dialogu a nakonec v únoru v New Yorku během tematické diskuse o změně klimatu na Valném shromáždění OSN.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Pane prezidente, jste třetím slovinským prezidentem od doby, kdy vaše země získala nezávislost. Máte za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru profesora mezinárodního práva a především diplomata, který strávil většinu své profesní dráhy ve službách Organizace spojených národů. Osm let jste byl stálým zástupcem Slovinské republiky v OSN a pět let jste byl asistentem generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti. Nyní má Slovinsko velikou čest být prvním z nových členských států – států, které přistoupily k Evropské unii po 1. květnu 2004 – a první bývalou komunistickou zemí a první slovanskou zemí, která se ujala funkce předsednictví Rady Evropské unie. Toto privilegium si od Slovinska vyžaduje velký díl odpovědnosti, s níž se nyní vyrovnáváte, protože i nové členské státy nesou převzetím tohoto závazku odpovědnost za velkou rodinu Evropské unie. Pro Slovinsko znamená předsednictví Rady ještě jednu odpovědnost: odpovědnost vůči zemím v jeho sousedství, zemím západního Balkánu. Slovinsko je pro tyto země vzorem, který jim dokazuje, že úspěchu lze dosáhnout, že členství v Evropské unii je dosažitelné a že vstup do EU s sebou přináší stabilitu, rozvoj a prosperitu. Pane prezidente, je mi velkým potěšením, že Vás nyní mohu požádat o projev k tomuto Parlamentu. Izvolite, prosim! Danilo Türk, prezident Slovinské republiky. − (SL) Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, je pro mne velkou ctí, že mohu promluvit před tímto váženým shromážděním. Teprve nedávno jsme slavili padesáté výročí prvního zasedání Evropského parlamentu. Výročí je vynikající příležitostí zamyslet se nad přítomností a budoucností Evropské unie. Dnes se mi nabízí mimořádná příležitost podělit se s vámi – volenými zástupci evropských národů – o své myšlenky. Tento Parlament a samozřejmě i Evropská unie jakožto celek představují velkolepé uskutečnění veliké vize, vize trvalého míru a blahobytu, ducha spolupráce a neustále se prohlubující integrace, které přinášejí prospěch evropským národům. Otcové této vize – Jean Monnet, Robert Schuman, Konrad Adenauer, Alcide de Gasperi a další – si pravděpodobně nedokázali ani představit, že 51 let po vytvoření Evropských společenství bude Slovinsko předsedající zemí vysoce integrované Evropské unie po jejím významném rozšíření v roce 2004 – jako první země mezi novými členskými státy – a slovinský prezident bude mít v Evropském parlamentu projev. Jejich pocit úžasu by však velmi pravděpodobně vystřídal pocit uspokojení. Evropský projekt byl nejen úspěšný, ale navíc se mu podařilo také dokázat, že je projektem s obrovskou transformační silou, která vytváří zcela nový typ Evropy – takový, jaký Evropa během dlouhých let svých dějin dosud nepoznala. Ještě větší význam má v současnosti skutečnost, že Evropská unie si prostřednictvím evropského projektu do značné míry upevnila pozici světového činitele, světového subjektu. A právě o tom bych s vámi dnes rád hovořil. Co nám umožnilo dosáhnout tohoto obrovského úspěchu? Co nám umožnilo vytvoření takovéhoto velikého a významného světového subjektu? Jaké závěry lze v současnosti z tohoto úspěchu vyvodit? Jsme schopni uplatňovat poznatky, které jsme získali v minulosti, při řešení dnešních a zítřejších výzev? Právě tyto otázky si musíme neustále klást. Evropská unie bude i v budoucnosti čelit složitým otázkám ve stále globalizovanějším světě a bude muset na tyto otázky poskytnout důvěryhodné odpovědi. Evropská unie bude i nadále příběhem o úspěchu, pokud si zachová svou dynamiku a dokáže, že je politickým světovým subjektem stále většího významu, a já dodávám, politického významu. Nevyhnutelnou podmínkou úspěchu je rozvoj. Od Evropské unie se v současnosti vyžaduje, aby se ujala úlohy světového vůdce. V mnohých oblastech Evropská unie svou úlohu buď upevnila, nebo se to nedočkavě očekává. Uvedu alespoň dvě oblasti: globální oteplování a lidská práva. V minulém roce položila Evropská unie do středu svých politik otázky životního prostředí a především otázku globálního oteplování. Bylo to bez jakýchkoliv pochyb správné rozhodnutí, protože změna klimatu a poškozování životního prostředí jsou zjevně nejvážnějšími hrozbami a zároveň největšími výzvami, jakým v současnosti všichni čelíme. Evropská komise stanovila zvláštní cíle, které umožňují, aby Evropská unie hrála celosvětově vedoucí úlohu. Klíčovým cílem je dosažení 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v porovnání s rokem 1991. Dosažení tohoto cíle bylo stanoveno jako samostatný závazek. Iniciativa týkající se dosažení ještě ambicióznějšího cíle by měla tvořit součást obecné mezinárodní dohody, která by měla zahrnovat i další klíčové světové subjekty. V této chvíli je Evropská unie na základě návrhu ze strany Evropské komise dokonce připravena dosáhnout ve stejném období až 30% snížení. Tyto cíle jsou natolik

29

30

CS


významné a natolik ambiciózní, že si skutečně zaslouží transformační vizi k uskutečňování opatření proti globálnímu oteplování. Díky ní dáváme potřebný příklad a přebíráme úlohu světového vůdce. Dokážeme však těchto cílů skutečně dosáhnout nebo se z nich stane další nepřekonatelná překážka? Odpověď na tuto otázku je zatím nejasná. Evropská rada uvítala před měsícem návrh Evropské komise, který je dobrým základem pro dosažení dohody. Konzultace v letošním a příštím roce ukáží, kolik se toho dá skutečně dosáhnout před konferencí v Kodani, která je naplánována na prosinec 2009. Chtěl bych zvlášť zdůraznit, že vytvořením zvláštního Výboru pro změny klimatu uznal Evropský parlament význam této otázky a že ho v souvislosti s ní čeká nesmírně důležitá úloha. Úloha, ktorá před námi stojí, bude pravděpodobně složitá. Nepokoj, který začínají šířit evropské sdělovací prostředky, vysílá veliké množství smíšených signálů. Z některých zaznívá podpora, zaznívají však i skeptické hlasy, které nás upozorňují na nespokojená vyjádření ze strany některých evropských průmyslových odvětví. Součástí těchto vyjádření je i skutečnost, že vzhledem k tomu, že světové hospodářství prochází obtížnou situací, i konkurenceschopnost se stává stále složitější a otázky životního prostředí ztrácejí na významu. Obtížné okamžiky, jako je tento, představují skutečnou vůdčí výzvu. Je jasné, že globální oteplování dosáhlo bodu, v němž musí mezinárodní společenství čelit zásadnímu rozhodování: buď bude pokračovat v růstu dosavadním způsobem a bude se muset připravit na případnou katastrofu, nebo nalezne odvahu k přijetí transformačního přístupu, který dokáže v potřebné míře zmírnit následky globálního oteplování a zabránit tak nejhoršímu. Uctíváním růstu úspěchu nedosáhneme. Přestože to nebude jednoduché, tato otázka se v zásadě nachází na pořadu dne. Doufám, že v letošním roce si vybereme cestu, která povede k transformaci. Při vyvíjení těchto snah bude potřeba do značné míry rozšířit řady zastánců transformačního přístupu. V každém případě již nyní existuje mnoho těch, kdo se domnívají, že posun směrem k transformaci je nutný. Probíhá mobilizace nevládních organizací, sdělovacích prostředků a jiných složek občanské společnosti. V rámci podnikatelské komunity existují náznaky výrazného trendu k vývoji nových technologií založených na čisté energii. Stále více lidí je ochotno změnit své spotřebitelské návyky. Tyto tendence je nyní nutno navzájem propojit do smysluplného trendu. Časový rámec je dobře známý. Známé je i místo. Na základě akčního plánu, který byl přijat v loňském roce na Bali, se očekává, že jednání skončí v příštím roce – přijetím celosvětové dohody, která v roce 2012 nahradí Kjótský protokol. Přestože budou tato jednání probíhat na půdě OSN, je důležité, aby podpora přicházela ze všech stran. To, že známe čas i místo, nám umožní spojit naše úsilí, a právě v tomto bodu musí Evropská unie převzít vůdčí úlohu. Dámy a pánové, životní prostředí není jedinou oblastí, v níž musí Evropská unie převzít vedoucí úlohu v mezinárodním měřítku. Unie musí hrát významnější úlohu i v celosvětovém úsilí v oblasti lidských práv. To, že Evropská unie podporuje dodržování lidských práv, je samozřejmě všeobecně známo. Evropské orgány jsou založeny na zásadách právního státu a lidských práv. Evropa je doménou lidských práv. Ratifikace Lisabonské smlouvy všemi členskými státy do konce tohoto roku – roku, v němž slavíme šedesáté výročí Všeobecné deklarace lidských práv – přinese i to, že poprvé v dějinách Evropské unie se celé spektrum občanských, politických, hospodářských a sociálních práv občanů Evropské unie stane právně závazným, na základě ustanovení Listiny základních práv Evropské unie. Z globálního pohledu není situace ve světě příliš povzbudivá. Na mnohých místech naší planety můžeme nalézt početné příklady systematického porušování lidských práv. Tato situace je zčásti výsledkem bezohledného úsilí o dosažení hospodářských výhod, bez ohledu na potřeby místního obyvatelstva a životní prostředí. Především chudému a domorodému obyvatelstvu často hrozí chudoba a hlad a v některých případech dokonce i vyhynutí. Krutost v podobě zločinů proti lidskosti je i nadále součástí ozbrojených konfliktů na mnohých místech Afriky a Asie. Evropská unie musí postupovat směrem k navrhování hospodářských modelů pro trvale udržitelný růst, musí také vyvíjet humanitární a diplomatické úsilí. Zároveň však musí uplatňovat sankce, které budou v souladu s rozhodnutími Mezinárodního soudního dvora. V tomto stadiu musí Evropská unie převzít vedoucí úlohu, především proto, že světová opatření v oblasti lidských práv zaostávají. Rada pro lidská práva Organizace spojených národů dosud bojuje za správné pracovní metody. Její úsilí o vytvoření systému pravidelné revize dodržování lidských práv na světové úrovni je sice slibné, avšak dosud neúčinné. Její opatření proti početným a systematickým porušováním lidských práv nejsou dostatečně integrovaná. Všechny tyto skutečnosti je možno postupně napravit. Nelze toho však dosáhnout bez účinného vůdcovství, bez účinné vedoucí úlohy těch členských států OSN, které skutečně bojují za lidská práva.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Ve skutečnosti toho nelze dosáhnout bez posílení vedoucí úlohy Evropské unie, která představuje nejvýznamnější skupinu vlivných členských států OSN. Někteří další tradiční zastánci lidských práv se v poslední době stali méně aktivními a nepožádali dokonce ani o členství v Radě pro lidská práva OSN. Rostoucí obavy z terorismu a dalších bezpečnostních hrozeb včetně reakcí na hrozby, které v některých případech nejsou dostatečně kvalitně promyšleny, měly za následek snížení úrovně citlivosti u porušování lidských práv. Evropská unie musí tuto mezeru vyplnit. Musí rovněž vypracovat nové metody spolupráce s Bezpečnostní radou OSN. Právě aktivity Bezpečnostní rady v Dárfúru pomohly upevnit postavení Mezinárodního soudního dvora v jeho úsilí o stíhání pachatelů některých z nejkrutějších zločinů naší doby. Téměř přesně před rokem vydal Mezinárodní soudní dvůr na některé tyto pachatele zatykače. Musíme i nadále pokračovat v našem úsilí postavit tyto pachatele před spravedlnost. Spolupráce s Bezpečnostní radou bude mít proto i nadále klíčový význam. Nehledě na činnost Bezpečnostní rady OSN musí však Evropská unie vykonávat činnosti, které přispějí k vyšší účinnosti Mezinárodního soudního dvora. Chtěl bych zdůraznit, že právě mezinárodní výkon spravedlnosti je hlavní oporou současných mezinárodních aktivit v oblasti lidských práv a proto vyžaduje účinnou podporu. Evropská unie by měla rovněž podporovat ty rozvíjející se demokracie ve světě, které projevují skutečný závazek vůči dodržování lidských práv. Projevují zájem o mezinárodní aktivity, zároveň však musí zohledňovat své regionální a jiné svazky i to, aby nebyly tyto aspekty opomíjeny v žádných mezinárodních aktivitách souvisejících s oblastí lidských práv. Tyto země jsou však partnery Evropské unie a tato partnerství je nutno pěstovat. Dámy a pánové, mezinárodní aktivity v oblasti lidských práv mohou být ve svých různých podobách účinné, budou-li vycházet z pevného základu – ze zásady dodržování lidských práv ve své domácí zemi. To zahrnuje také ochranu lidských práv přistěhovalců a žadatelů o azyl a pečlivé uplatňování právních předpisů v případech, které souvisí s obviněním z terorismu. Budování tohoto základu však musí i nadále pokračovat. Lisabonská smlouva zahrnuje také Listinu základních práv Evropské unie a zlepšení rozhodovacího procesu, který umožní přijetí odvážných a tvůrčích řešení pro oblast lidských práv. Pro Evropskou unii není požadavek tvořivosti ničím novým. Přesně jak již před dvěma lety uvedl německý prezident Horst Köhler ve svém projevu na půdě tohoto Parlamentu, evropský tvůrčí duch pomohl Evropě v rámci jejího boje za svobodu a pravdu čelit mnohým sociálním a politickým výzvám a vytvořil podmínky k tomu, aby se solidarita stala skutečností a aby se mohl vytvořit lepší svět pro všechny. V žádné jiné oblasti nebudou tvořivost a tvůrčí nepokoj natolik potřebné jako v oblasti řízení přistěhovalectví a sociálního začlenění přistěhovalců. Evropa stárne a bez úspěšné demografické politiky nebude již dále schopna plnit úlohu světového vůdce. Tato politika bude v sobě nevyhnutelně zahrnovat i řízení přistěhovalectví. Evropa potřebuje nové, pozitivně smýšlející lidi, kteří budou schopni přispět svým dílem k vytvoření lepšího světa pro všechny. Politická opatření zaměřená na pomoc v procesu začleňování přistěhovalců se budou samozřejmě v jednotlivých případech odlišovat a musí být sestavována správným způsobem, v závislosti na okolnostech každé hostitelské země, která přistěhovalce přijímá. Zároveň je možno některé prvky použít v obecnější rovině. V některých případech si Evropská unie může vzít příklad i z neevropských zemí, například Kanady. Migrační politiky budou vyžadovat množství koordinovaných cílů na úrovni Evropské unie jako celku. Cíl týkající se vytvoření společného evropského azylového systému do roku 2010 se zdá být ambiciózní i naléhavý. Je nutno také zlepšit koordinaci mezi přistěhovaleckou politikou a politikou rozvojové pomoci. Evropská unie musí posílit svou úlohu v dialogu na vysoké úrovni s OSN, zaměřeném na oblast migrace. Zároveň je potřebná tvořivost – tvořivost v oblasti integrace přistěhovalců a jejich komunit. Hospodářský blahobyt a vyšší sociální mobilita jsou klíčem k úspěšné migrační politice. Podnikatelské aktivity národnostních menšin přispívají například k tvorbě nových pracovních míst, čímž vytvářejí významný příspěvek pro hospodářství hostitelských zemí. Na druhé straně mohou svým dílem přispět také jednotlivé vlády: prostřednictvím vhodné regulace a kvalifikačních programů, a rovněž prostřednictvím všeobecné podpory svobodného podnikání. Integrace musí současně s jazykovými kurzy a přístupem k vysokoškolskému vzdělávání zahrnovat také účinný přístup ke kvalitní odborné přípravě. Vzdělání je nevyhnutelnou podmínkou úspěšné integrace přistěhovalců do širší společnosti.

31

32

CS


Tento úspěch musíme zviditelnit. Jednotlivcům s přistěhovaleckým původem, jimž se podařilo dosáhnout úspěchu, musíme poskytnout možnost vystoupení v televizi a jiných sdělovacích prostředcích a musíme je prezentovat jako příklad úspěchu. Tímto způsobem pomůžeme širší veřejnosti pochopit, že rozmanitost je slučitelná se společenským začleněním a že zákaz diskriminace a rovné příležitosti patří mezi nejdůležitější politické ctnosti. Nic nemůže mít takový úspěch jako úspěch samotný. A žádný televizní program nedokáže zapůsobit více než program vyprávějící o úspěchu těch, kdo začínali na okraji společnosti. Na otázky týkající se přistěhovalectví a integrace jsem se zaměřil trochu podrobněji, protože mají nesmírný význam pro budoucnost Evropy, a také proto, že představují další oblast, která prověří evropskou tvořivost. V minulosti se Evropské unii podařilo vyřešit většinu sociálních problémů a z tohoto důvodu se z ní stal světový příklad sociální spravedlnosti a hospodářského blahobytu. Neexistuje žádný důvod, proč by se naší generaci nemělo podařit nalézt kvalitní řešení v oblastech přistěhovalectví a integrace. Integrací lidí, kteří jsou schopní, odborně kvalifikovaní a ochotní přispět k budoucnosti Evropy, může Evropa značně získat. Dámy a pánové, v dnešní době nepochybně potřebujeme řízení, vizi a tvořivost. Zároveň však musí Evropská unie dokázat, že je schopna i nadále nacházet pragmatická řešení různých výzev. Nesmíme zapomínat na to, že před více než padesáti lety byl právě pragmatismus klíčem k vytvoření Evropských společenství a i v současnosti je nadále klíčem k úspěchu. Vytvoření Evropských společenství s cílem získat hospodářské výhody představovalo nesmírně pragmatickou myšlenku, která umožnila další integrační vývoj. Rozvoj Evropského hospodářského společenství do podoby celní unie a ještě dále, schopnost rozvíjet nové formy spolupráce a nové instituce s dodatečnými pravomocemi, schopnost geografické expanze – všechny tyto příklady ilustrují význam, který měl pragmatismus v dějinách Evropské unie a v jejím rozvoji. V současnosti čelí Evropská unie novým výzvám, které vyžadují pragmatickou adaptaci. Nejvýznamnější z nich je především její další rozšíření. Přestože je zřejmé, že všichni, kdo se pokoušejí stát se členskými státy EU, všechny kandidátské země, musí splnit určité požadavky, neměli bychom nikomu z nich bránit v členství výlučně na základě politických problémů nebo kulturních předsudků. (potlesk) Evropská unie potřebuje Turecko ve svém úsilí o dosažení strategického postavení ve světě, a z tohoto důvodu musí přístupová jednání s Tureckem pokračovat. Evropská unie nesmí Turecku odepírat naději na členství. Mimochodem, tato skutečnost již byla potvrzena. V opačném případě by totiž utrpěla důvěryhodnost Evropské unie. Evropská unie se nesmí smířit s tím, že na západním Balkánu zůstane černá díra. Přístupová jednání musí zřetelně stanovit evropskou perspektivu pro západní Balkán. To bude vyžadovat další spolupráci s jednotlivými zeměmi tohoto regionu, která musí posílit jejich schopnost splnit požadavky na členství. Zároveň musí EU spolupracovat i s celým regionem, který potřebuje rámec pro diskuse o společných problémech a pro jejich řešení. Evropská unie musí ve své politice vůči sousedním zemím na východě a v jiných oblastech uplatňovat stejný pragmatismus, jaký jí pomohl dosáhnout výsledků v minulosti. Chtěl bych zdůraznit, aniž bych hovořil o nějakých vzorech, že Ukrajina a Moldavsko potřebují perspektivu evropského členství, která by jim neměla být odepřena. Dámy a pánové, pragmatismus se projevuje v praxi, ale také jako stav mysli. Kandidátské země musí samozřejmě splnit všechna požadovaná kritéria ve všech otázkách týkajících se členství. Existují dobré důvody, proč je praxe Evropské unie v souvislosti se splněním kritérií vstupu tak přísná a důsledná. Pokud bude ke splnění všech kritérií zapotřebí dlouhé doby, ať tomu tak je. Jeden nebo dva roky jednání představují skutečně malou oběť, kterou bude třeba přinést pro zachování důvěryhodnosti a dodržování standardů Evropské unie. Perspektiva rozšíření, perspektiva pro nové členy však musí zůstat věrohodná. Země, které jsou schopny splnit požadavky, nesmí být vynechány z procesu rozšiřování Evropské unie. Pocit vyloučení vede k nespokojenosti a nespokojenost vede k nestabilitě. Proto je potřeba zachovat si pragmatický stav mysli. O každém dalším rozšíření bychom měli uvažovat z pohledu toho, co Evropská unie jako světový subjekt potřebuje. Dámy a pánové, závěrem bych rád řekl, že Evropská unie je obrovským historickým úspěchem. V současnosti dosáhla úrovně rozvoje, v níž si musí naléhavě uvědomit svou vedoucí úlohu ve světovém dění. Zároveň si musí být vědoma také odpovědnosti, která s touto úlohou přichází. Očekává se, že Evropská unie bude hrát vedoucí úlohu ve všech otázkách, například v otázkách globálního oteplování a dodržování lidských práv. Tvořivost bude i nadále tvořit ústřední motivaci při hledání účinných politik v oblastech, jimiž jsou přistěhovalectví či integrace. A konečně, pragmatismus bude i nadále hrát významnou úlohu ve všech

23-04-2008

23-04-2008

CS


otázkách týkajících se dalšího rozšiřování, které je potřebné k tomu, aby Evropské unii zajistilo vedoucí úlohu na světové úrovni. Všechna tato vyjádření možná znějí tak trochu pompézně. Pokrok je však vždy nejlepším lékem na stagnaci. V tomto ohledu není doba, v níž žijeme, žádnou výjimkou, i když je pravdou, že současné otázky jsou rozmanitější, než bývaly v minulosti. Nesmíme však zapomínat, že i to je pouze přirozeným následkem úspěchu. (potlesk) Předseda. − Pane prezidente, dovolte, abychom vám srdečně poděkovali za váš evropský projev. Vaše přítomnost v tomto sále spolu s vaším projevem jasně svědčí o tom, že Slovinsko a slovinské předsednictví pod vedením předsedy vlády pana Januse Janši – vidím zde mezi námi také dva slovinské ministry Janeze Lenarčiče a Janeze Podobnika – má zájem na úzké spolupráci s Evropským parlamentem. Jako slovinský prezident jste toto poselství zprostředkoval se zvláštním důrazem. Zkušenost Evropského parlamentu jasně hovoří, že to, zda bude předsednictví EU úspěšné, nezávisí na velikosti předsedající země – ať již malé, velké nebo prostřední velikosti –, ale na duchu, v němž tato země dané předsednictví vede. Myslím si, že můžeme s jistotou říci, že vzhledem k tomu, že Slovinsko a jeho prezidenta vede evropský duch, toto předsednictví dokáže posunout Evropu kupředu. Chtěli bychom vám za to vyjádřit naše upřímné díky. (potlesk) Chtěli bychom vám poděkovat také za vaši podporu priorit Evropského parlamentu. Dovolte mi, abych připomněl alespoň dvě z priorit, o nichž jste ve svém projevu hovořil. První je ochrana klimatu. Pokud dodržíme časový harmonogram, pak se nám podaří ukončit naši práci včas, abychom dosáhli společného postoje EU pro kodaňskou schůzku na nejvyšší úrovni OSN, která se bude konat v prosinci 2009. Až příliš často jsou vlády vedeny jinými zájmy, což je pochopitelné. Musíme však nalézt způsob, jak vhodně koordinovat tyto zájmy s našimi hodnotami – takovým způsobem, který dokáže lidem skutečně pomoci. Právě z tohoto důvodu tvoří oblast lidských práv ústřední téma politik Evropského parlamentu. Pane prezidente, děkuji vám za vaši návštěvu v Evropském parlamentu. Vím, že zde s námi zůstanete o něco déle. Dovolte mi, abych znovu vyjádřil jménem tohoto Parlamentu své poděkování vám osobně i slovinskému předsednictví. Pro zbývajících šest měsíců, v nichž bude Slovinsko stát u kormidla Evropské unie, vám přejeme mnoho úspěchů. Pokud uspějete vy, uspějeme i my všichni – celá Evropská unie. Je to náš společný cíl. Děkuji za pozornost. Tím ukončuji formální zasedání. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO místopředseda

6. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování – Zpráva: Etelka Barsi-Pataky (A6-0144/2008) Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, dovolte mi ještě doplnit včerejší vystoupení v diskuzi ke zprávě o spuštění jednoho z největších společných evropských projektů, navigačního systému Galileo. Velice si vážím práce zpravodajů, kteří našli kompromisní řešení jak uvnitř našeho Parlamentu a také s Radou a Komisí, a proto jsme dnes mohli ukončit vlekoucí se jednání. Budeme nyní také stát před rozhodnutím o sídle tohoto úřadu a já chci znovu zdůraznit, že Česká republika je připraveným a navíc ideálním adeptem na toto sídlo. Věřím, že se také konečně naplní slib, že nové unijní instituce budou umísťovány do nových členských. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě. Poslouchal jsem včera stejnou diskusi jako moje předřečnice a byl jsem naprosto zhrozen tím, co jsem slyšel: bizarní bitva mezi nabídkami na sídlo agentury, jejíž existence není vůbec nutná. Vymýšlíme nový satelitní systém, protože Evropská unie potřebuje nějaký moderní klenot – celý projekt Galileo je pro Evropskou unii něco jako módní šperk. Je drahý, nijak zvlášť potřebný a v rozporu se zásadami hospodářské soutěže – měli jsme smlouvu s Číňany, a kromě toho existuje také ruský systém a systém GPS. Evropa tento systém nepotřebuje, přesto však za něj budeme platit.

33

34

CS


Včera jsme se mohli přesvědčit, že nebudeme mít možnost dozoru nad použitím finančních prostředků na tento systém, což znamená, že promrháme miliony a miliony eur a liber evropských daňových poplatníků. Tak se zdá, že jsme se pro tento podivný systém rozhodli jen proto, že je to pro nás otázka prestiže. Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, když jsem včera poslouchal tuto diskusi, vzpomněl jsem si na písničku Bohemian Rhapsody od skupiny Queen a její nesmrtelná slova „Galileo, Galileo“. Přemýšlel jsem i nad textem této písně. „Is this the real life? Is it just fantasy? Caught in a landslide, With no escape from reality, Open your eyes, Look up to the sky and see“ (Je to skutečnost? Je to jen fantazie? Jsem uvězněn v lavině a nemohu utéci před skutečností. Otevři oči, zvedni zrak k obloze a uvidíš.). Přišli Číňané, uviděli, odešli a nyní budují svůj vlastní systém. Rusové modernizují svůj vlastní systém Glonas. Aby toho nebylo málo, probíhá také modernizace amerického systému GPS, který můžeme už v současnosti bezplatně využívat a který bude po dokončení této modernizace ještě přesnější a uživatelsky přístupnější. Neměli bychom plýtvat těžce vydělanými penězi našich daňových poplatníků na čtvrtý satelitní systém, který v porovnání s ostatními neposkytuje žádné výhody. Pokud bych měl zkombinovat dvě metafory do jedné: sestřelme tento drahý nesmysl z oblohy. Hlasoval jsem proti této zprávě. Roger Helmer (NI). – Vážený pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě paní Barsi-Patakyové. Tento projekt je projektem politické rozmařilosti, podobně jako euro, a přesně jako v případě eura, ani v případě tohoto projektu neexistuje žádné hospodářské ani technické zdůvodnění. Tento projekt je nepotřebný, zbytečný a už nyní se stává zastaralým. Přesně jak uvedl i můj předřečník, soukromý sektor si tento projekt prostudoval a rozhodl se, že s ním nechce mít nic společného, protože jednoduše nedává smysl. Zabývali se jím i Číňané, převzali z něj nejlepší myšlenky a rozhodli se, že lepších výsledků dosáhnou, pokud jej vybudují sami. Vzhledem k možnému vojenskému využití globálního určování polohy by v nás měl fakt, že se Číňané rozhodli tento systém vybudovat, vyvolat značné obavy a způsobit, abychom se na chvíli zastavili. Už bychom na toto nesmyslné politické gesto neměli vynakládat žádné peníze našich daňových poplatníků. Daniel Hannan (NI). – Vážený pane předsedající, při zrodu projektu Galileo jej prezident Chirac popsal jako nezbytný k boji proti technickému imperialismu USA. To je, popravdě, jediný argument, který je možno v souvislosti s tímto projektem vyslovit. Nemám v úmyslu opakovat argumenty, které jsme právě slyšeli z úst tří z mých vážených přátel: že z technického pohledu jde o nesmyslný projekt a že můžeme bezplatně využívat americký systém GPS. Argument, který chci uvést já osobně – přičemž se nyní obracím na své prointegračně naladěné kolegy v tomto Parlamentu, protože si skutečně myslím, že na to, abyste byli v souvislosti s tímto projektem znepokojeni, nemusíte být euroskeptiky – zní následovně: podívejte se, co se přihodilo během včerejší diskuse, když se můj vážený přítel, pan Heaton-Harris, zeptal, o čem to vlastně hlasujeme, a nikdo z přítomných v zasedacím sále nedokázal pojmenovat agenturu, jíž jsme právě vyslovili svou podporu. Tím, že jste souhlasili s použitím peněz vašich daňových poplatníků na tyto projekty s nálepkou „Evropa za každou cenu, ať je to správné, nebo ne“, aniž byste se pozastavili a zamysleli nad tím, zda se tyto peníze použijí efektivně nebo se jen někde ztratí, případně ukradnou, neděláte nic dobrého, dokonce ani jako zastánci evropského projektu. Vyzývám všechny své kolegy, aby se pokusili poskytnout svým daňovým poplatníkům za jejich peníze protihodnotu, která by byla z jejich vlastního pohledu přínosem. Předsedající. − Děkuji. V souvislosti s touto zprávou už nejsou žádné další žádosti o slovo. Než přejdeme k další zprávě, rád bych využil této příležitosti, abych se rozloučil s panem Lombardem a popřál mu mnoho úspěchů v jeho nové funkci. – Zpráva: Erik Meijer (A6-0059/2008) Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Hlasoval jsem pro zprávu o Bývalé jugoslávské republice Makedonii, protože jejím prostřednictvím vysíláme významné poselství obyvatelům Makedonie. Od zveřejnění zprávy pro rok 2007 dosáhla tato země pozoruhodného rozvoje. Daří se jí dosahovat dobrých hospodářských výsledků a úspěchu v oblasti právních předpisů. Ve vnitrostátní politice se vytváří konsenzus, v němž dokáží společně existovat různá národnostní a etnická společenství. Vytrvalou podporou Ohridské rámcové dohody a Badinterovy zásady se do politických otázek dostává nový duch – duch, v němž vládne podpora poměrného zastoupení a zachování identity menšin. Hospodářský a sociální rozvoj bývalé jugoslávské republiky je komplexní. V roce 2005 podala tato země žádost o členství v Evropské

23-04-2008

23-04-2008

CS


unii. Nešťastným bylo v této souvislosti negativní poselství z bukurešťské schůzky NATO na nejvyšší úrovni, v němž hlavní úlohu hrálo Řecko se svým malicherným a nelogickým postojem. Jsem přesvědčen, že nomenklatura nebude pro Evropskou unii znamenat překážku pro členství a jsem velice rád, že Parlament se v této otázce dokázal dohodnout. Naše rozhodnutí vyšle pozitivní signál, protože tato země je zklamána odmítáním a oddalováním ze strany Evropské unie. Nyní nastal ten správný čas na zahájení skutečných a pravých přístupových jednání s touto zemí. Děkuji za vaši pozornost. Gyula Hegyi (PSE). – (HU) Pro zprávu o Makedonii jsem hlasoval s jistými obavami. Je skutečně pravdou, že jsme Bývalé jugoslávské republice Makedonii kladli stále více a více požadavků. Děláme to vše ale skutečně v zájmu euroatlantické integrace? V kosovském směřování k nezávislosti a ve vetování členství Makedonie v NATO se mohou ukrývat potenciální nebezpečí. Separatistická menšina a nacionalistická většina by mohly velmi snadno narušit křehkou rovnováhu v Makedonii. Evropská unie a Spojené státy se často vměšují do makedonské politiky. Od makedonských vedoucích představitelů očekáváme a požadujeme mnoho nepopulárních opatření. To však znamená odpovědnost, my sami neseme odpovědnost za stabilitu této malé země a euroatlantickou integraci. Bylo by správné, kdyby každý z nás vzal tuto odpovědnost vážně. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dnešní hlasování představuje průlom v otázce včasného přistoupení Makedonie do Evropské unie. Tento úspěch je výsledkem úsilí bývalého prezidenta Borise Trajkovského, mého osobního přítele a přítele celé Evropy, který je tvůrcem tohoto směru. Je však také významným úspěchem současné makedonské vlády pod vedením předsedy vlády pana Gruevského a ministra zahraničních věcí Milosoského, kteří dokázali vybudovat přátelství s touto evropskou zemí – zemí, která má vynikající politiku pro oblast menšin, která dosahuje vynikajícího rozvoje a jíž chceme poskytnout naši výraznou podporu – po celé Evropě. Dovolte mi, abych vyslal jasný signál: vyzývám řecké poslance tohoto Parlamentu, aby konečně ustoupili v otázce názvu. Tento Parlament dnes velmi jasně prohlásil, že odmítá jakoukoliv blokádu z důvodu názvu a že dvoustranné problémy by neměly být překážkou pro přistoupení. Právě toto poselství dnes Evropský parlament vysílá svou převážnou většinou, a to je vážný varovný výstřel pro ty vlády, které se snaží zablokovat další pokrok v tomto směru. Vyzývám všechny, aby v zájmu Evropy tuto blokádu ukončili. Makedonie je evropskou zemí. Doufáme, že se nám do konce letošního roku podaří stanovit termín pro zahájení přístupových jednání. – Zpráva: Ana Maria Gomes (A6-0080/2008) Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, chci reagovat na včerejší diskuzi. Většina z nás jsme varovali, že čínský hlad po africké ropě a výměna za zbraně podporuje korupci, diktátorské režimy a prohlubuje chudobu, navíc že miliardy čínských výrobků zaplavují Afriku a konkurují tak beznadějně africké výrobě. Tato politika tzv. bez podmínek je proto stále větší překážkou pro dosažení cílů milénia na vymýcení hladu a chudoby v rozvojových zemích. Překvapilo mě, když nás komisař Michel trochu emotivně upozornil, že kdyby Komise měla politickou moc, že by táhla za jeden provaz s Čínou a že hájil právo Číny na její svébytnou zahraniční politiku bez podmínek, a to i přesto, že Čína je členem Rady bezpečnosti OSN a má proto odpovědnost jako Unie za vývoj ve světě. Ohrazuji se proto zde proti takovému postoji člena Komise Evropské unie. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). Vážený pane předsedající, Čína hraje nesmírně důležitou úlohu ve vývoji světového hospodářství. Je také symbolem úspěchu pro obyvatele Afriky. Během posledních 25 let dokázala Čína vytvořit pracovní příležitosti pro 400 milionů svých občanů, čímž jim pomohla dostat se z extrémní chudoby. Kromě toho se již více než 200 milionů Číňanů připojilo ke střední třídě. Čína má tedy při vytváření hospodářského růstu skutečně bohaté zkušenosti. Očekává se, že tato skutečnost bude mít pozitivní vliv i na africké země. Odhaduje se, že objem vzájemného obchodu mezi Afrikou a Čínou vzrostl z původních 4 milionů USD v roce 1995 až na 55 milionů USD v roce 2006. Pro Čínu je Afrika důležitým zdrojem surovin. Čínské hospodářství potřebuje stále vyšší dodávky energie a surovin. Z tohoto důvodu dělá Čína vše, co je v jejích silách, aby v Africe dosáhla trvalé přítomnosti. Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, tato zpráva mne zvlášť zajímá, neboť jsem se ve svém předchozím pracovním životě jakožto ademik zabýval čínskými přímými zahraničními investicemi směřujícími do země i mimo ni, africkými investicemi a rozvojem. Při pohledu na tuto zprávu, která, jak musím říci, je poměrně objektivní, se domnívám, že Evropská unie a členské státy Evropské unie by měly uvítat investice Číny v Africe, především investice do infrastruktury,

35

36

CS


protože investice do infrastruktury umožňují místním podnikatelům a obyvatelům vytvářet bohatství a využívat obchodu ke zmírnění a odstranění své chudoby. Zároveň bychom si však měli uvědomovat žízeň a hlad Číny po přírodních zdrojích – to jest pohnutky vedoucí k získání přístupu k surovinám. Měli bychom se snažit spolupracovat s Čínou na řešení těchto otázek, především při jednání s bezcharakterními vládami. Jednou z obav, které mám v souvislosti s politikou Číny, je skutečnost, že tato politika kazí záměry Evropské unie a jiných dárců, týkající se poskytování pomoci nebo podmiňování této pomoci splněním určitých podmínek. S cílem dosáhnout lepší správy věcí veřejných můžeme naši pomoc podmínit splněním jakýchkoliv podmínek, potom však přijdou Číňané a celé naše úsilí zmaří. Celkově jde však o objektivní zprávu a hlasoval jsem pro její přijetí. Písemná vysvětlení hlasování – Zpráva: Geringer de Oedenberg (A6-0089/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu paní Geringer de Oedenbergové, která navrhuje, aby byl návrh kodifikovaného znění nařízení Rady o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání mezi společnostmi liniové dopravy (konsorcii) přijat v prvním čtení postupem spolurozhodování. Vzhledem k tomu, že jde o kodifikační postup, tento návrh nemusel být a ani nebyl „formálně“ změněn a doplněn parlamentním výborem. V každém případě bych rád využil tohoto vysvětlení hlasování, abych vyjádřil své překvapení nad zpožděním Evropské unie při kodifikaci textů, které byly několikrát změněny a doplněny a postupem času se stále hůře čtou a používají. Proces kodifikace byl uzákoněn meziinstitucionální dohodou ze dne 20. prosince 1994, jež byla výsledkem politického záměru vyjádřeného Evropskou radou v prosinci 1992, pro účely vytvoření zrychlených postupů pro přijímání kodifikovaných nástrojů. Jsem pevným zastáncem potřeby kodifikace pravidel. Je to nevyhnutelná podmínka demokracie, právního státu, odborného vzdělávání studentů, správného uplatňování právních předpisů občany a právními zástupci atd. – Zpráva: Arlene McCarthy (A6-0150/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Uvítal jsem přijetí společného postoje k vyřešení dlouhodobého problému týkajícího se zprostředkování v občanských a obchodních věcech, přestože tato směrnice bude omezena pouze na přeshraniční případy, na základě omezeného výkladu článku 65 Smlouvy o ES, ale se širším vymezením sporů. V každém případě však lituji toho, že společný postoj neumožňuje provádět tuto směrnici formou dobrovolných dohod mezi smluvními stranami, i když je pravdou, že dohodami mezi smluvními stranami není pokaždé možno změnit a doplnit předpisy členských států pro oblast soudních řízení. Obecně je však tento společný postoj vítán. Zůstává věrný původnímu záměru, kterým bylo umožnit přístup k řízením v oblasti řešení sporů a podporovat mimosoudní vyrovnání sporů propagací zprostředkování a zabezpečováním vyhovujícího propojení mezi zprostředkováním a soudním řízením. – Zpráva: Etelka Barsi-Pataky (A6-0144/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu paní Barsi-Patakyové, která navrhuje schválení změněného a doplněného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dalším využívání evropských programů radionavigace přes satelit (EGNOS a Galileo), který může být předmětem dalších změn a doplnění. Blahopřeji panu Jacquesu Barrotovi, místopředsedovi Komise odpovědnému za oblast dopravy, k jeho neústupnosti, srozumitelnému přístupu, bystrosti a politickému přesvědčení v souvislosti s touto složitou otázkou. Veřejný sektor zachránil výrobce, kteří se při hledání vhodné strategie ocitli ve slepé uličce, především pokud jde o finanční rizika. Díky odhodlání všech zúčastněných strán, zejména Evropského parlamentu, se nám podařilo zabezpečit 100% veřejné financování ve výši 3,4 miliardy EUR. Právě zástupci občanů mají proto největší podíl na vyřešení této krize. Díky tomu, že bylo nalezeno řešení, bude možno uvést tento systém do provozu již v roce 2014 a ukončit rozmisťování satelitů do roku 2013. Tento případ svědčí

23-04-2008

23-04-2008

CS


o nezbytnosti rychlého zabezpečení evropských zdrojů pro financování veřejných investic všude tam, kde soukromý sektor chybí nebo je nedostatečně zastoupen. Charlotte Cederschiöld a Gunnar Hökmark (PPE-DE), písemně. − (SV) Přijali jsme návrh dohodnutý mezi Radou a Parlamentem, týkající se programů radionavigace přes satelit EGNOS a Galileo, v němž Parlament, v rozporu s naším stanoviskem, již rozhodl o otázce rozpočtu. Zdůrazňujeme, že jsme byli proti tomu, aby byly na tyto projekty použity finanční prostředky z rozpočtu na výzkum. Kromě toho jsme se snažili získat od Komise vysvětlení, jakým způsobem zamýšlí zajistit komerční financování těchto projektů. Vítáme však skutečnost, že dohodnutý návrh umožňuje Evropskému parlamentu tyto projekty vyhodnocovat a ovlivňovat. Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Vzhledem k vesmírné a technologické povaze evropského globálního systému radionavigace přes satelit (GNSS), který je prvním projektem Společenství v oblasti infrastruktury, je možno tento projekt uskutečnit pouze společným úsilím. Evropský GNSS mají tvořit dva programy: EGNOS a Galileo. Význam GNSS spočívá především v tom, že představuje alternativní a doplňkový systém k americkým a ruským systémům. Tento cíl vyžaduje strategický, hospodářský, průmyslový a bezpečnostní prostor a mnoho dalších skutečností, které nedokáže samostatně zajistit žádný z členských států. Vzhledem k tomu, že jde o první program, na který budou použity finanční prostředky a infrastruktury Společenství, Evropský parlament spolu s Radou budou mít zvýšený podíl odpovědnosti za regulaci rozmisťování a provozu těchto programů. Vzhledem k uvedeným důvodům a vzhledem k tomu, že dokončení tohoto projektu bude znamenat historický a strategický mezník v technologickém pokroku a nezávislosti Evropské unie, globální systém radionavigace přes satelit si stejně jako tato zpráva zaslouží mou plnou podporu, přinášejí totiž řešení pro budoucnost. Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Galileo je příkladem rozsáhlého technického projektu, který by nedokázal samostatně dokončit ani jeden členský stát. Již od počátku jsem byl zastáncem toho, aby byl tento projekt financován z rozpočtu Unie. Bohužel se však ukázalo, že Evropská unie nedokázala tuto nesmírně náročnou úlohu uspokojivě zvládnout. Paní zpravodajka označuje za důvod tohoto neúspěchu „vnitřní neshody“. Podle mne je to nesmírně politováníhodné a dokáži pochopit, že Rada nemohla souhlasit s tak obrovským navýšením rozpočtu. Nyní je věcí Komise, aby předložila přijatelnější řešení pro financování tohoto významného projektu. David Martin (PSE), písemně. − Přivítal jsem vyhlídku spuštění programu Galileo. Zpráva paní Barsi-Patakyové o dalším používání evropských programů radionavigace přes satelit je signálem vývoje, jehož přínos budeme pociťovat v mnoha oblastech – od oblasti evropské vesmírné politiky, výzkumu a vývoje až po oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Je pravda, že systém GPS již v současnosti poskytuje mnohé služby, které by poskytoval i evropský program radionavigace přes satelit Galileo. Neměli bychom však přistoupit na to, abychom byli v oblasti radionavigace přes satelit závislí na monopolu, který kontrolují Spojené státy a který byl vytvořen armádou Spojených států. Dokonce i oběžné trasy GPS satelitů jsou vytyčeny tak, aby v prvé řadě zajistily dobré pokrytí v oblastech, v nichž Spojené státy uskutečňují vojenské operace. Náš vlastní systém nám umožní určit nejlepší možné schéma letových tras pro Evropu. Vzhledem ke strategickému významu tohoto projektu jsem hlasoval pro přijetí zprávy, a to i přesto, že otázka financování nebyla zatím plně vyřešena. Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. − (ES) Vzhledem k tomu, že jsem nemohla dokončit svůj projev, protože pan předsedající byl vůči mně v souvislosti s přiděleným řečnickým časem mnohem přísnější než ke kolegům přede mnou, chtěla bych ještě doplnit několik poznámek. Měla by nás těšit rozhodnutí orgánů při překonávání různých výkyvů v souvislosti s tímto projektem. Konečně se nacházíme v postavení, v němž lze zahájit plánování fáze spuštění projektu Galileo. Také nás nesmírně těší kvalita práce, která byla vynaložena pro zajištění co nejširší účasti v tomto programu. Vzhledem k tomu bych ráda upozornila na jedno nesmírně důležité kritérium: na občanskou povahu tohoto projektu, která je klíčovým předpokladem pro zajištění transparentnosti vykonávaných aktivit. Nezávislost evropského systému nám umožní vydávat certifikaci na služby dodávané zákazníkům a zabezpečí

37

38

CS


garantovanou kvalitu. Tyto podmínky jsou nesmírně důležité pro vývoj nových komerčních uplatnění, která přinesou našim malým a středním podnikům nové, fantastické příležitosti s obrovským environmentálním a společenským potenciálem. Navigace pro nevidomé osoby, plánování nejschůdnějších tras pro zdravotně postižené osoby, pomoc pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou nebo rychlá lokalizace osob v nouzových situacích – to všechno jsou příklady uplatnění tohoto systému, která mohou zlepšit kvalitu lidského života. Evropský parlament projevoval programu Galileo vždy svou plnou podporu prostřednictvím legislativních a rozpočtových opatření a jednoznačně mu připisoval význam strategického projektu. Lydia Schenardi (NI), písemně. – (FR) Uplynulo celých jedenáct let bolestné nerozhodnosti a politických a správních sporů, než se nám konečně podařilo dosáhnout řešení v otázce vytvoření evropského systému radionavigace přes satelit. Opoždění zaviněné zvolenou metodou – jejíž součástí byly: partnerství veřejného a soukromého sektoru, mezinárodní spolupráce se zeměmi vně Evropské unie, nevyhnutelná účast všech členských států, předem vymezená úloha Evropské komise – se odhaduje na pět let. Kdybychom v minulosti uplatnili tyto zásady a metody i v souvislosti s technologickými a průmyslovými podniky, jakými jsou například Airbus nebo Ariane, pak by Evropa v současnosti již s nejvyšší pravděpodobností neměla svého výrobce letadel nebo odpalovací rampu. Přestože není konečný výsledek zcela uspokojivý, můžeme se z něj mnohému přiučit. V nových oblastech, v nichž soukromý sektor nedokáže nebo není ochoten podstoupit hrozící rizika, mohou být spuštěny velké strategické projekty jedině tehdy, pokud jsou veřejné orgány jediným rozhodovacím a financujícím subjektem – jedná se totiž o projekty, které se neřídí pouze ekonomickou logikou, ale i politickou vizí. Zadruhé, požadavek, aby projekty tohoto druhu musely procházet schvalovacími řízeními v orgánech Společenství, se projevil jako překážka a negativní prvek, který pouze zvyšoval ideologické zábrany tam, kde byla mezivládní spolupráce produktivní. Doufejme, že si tato ponaučení dokážeme vzít k srdci. Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o změně a doplnění nařízení Rady o dalším uplatňování evropských programů radionavigace přes satelit. Projekt Galileo, který tvoří jednu ze složek těchto programů, bude mít mnohonásobné uplatnění a bude ho možno použít také při řízení dopravy, dopravní logistice, předcházení přírodním pohromám a reakcím na ně nebo při komerčních a vládních službách. Již od první diskuse o rozpočtu Společenství na rok 2008 pokládal Evropský parlament tento projekt za svou prioritu a s cílem zajistit jeho realizaci žádal o přidělení potřebných finančních prostředků a o revizi meziinstitucionální dohody. V březnu 2009 vstoupí program EGNOS do fáze provozu. Projekt Galileo musí být uveden do provozu do konce roku 2013. Rozpočtové zdroje, které jsou nutné k úspěšnému uskutečnění projektu Galileo, se na období let 2007–2013 odhadují na 3,105 miliard EUR. Evropský parlament a Rada Evropské unie uznávají strategický význam tohoto projektu a podporují jeho realizaci. Vzhledem k tomu musí Evropská komise pravidelně informovat Parlament a Radu o pokroku, jehož bylo při uskutečňování tohoto projektu dosaženo. Blahopřeji paní zpravodajce Barsi-Patakyové k vynikající spolupráci s kolegy ze všech politických skupin při přípravě tohoto nařízení. – Zpráva: Martine Roure (A6-0148/2008) Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Cílem této směrnice je vytvořit jednotné právní postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří legálně pobývají na území Evropské unie, po uplynutí pěti let legálního a nepřetržitého pobytu v některém z členských států EU. Záměrem současné iniciativy je rozšířit oblast působnosti směrnice na osoby požívající mezinárodní ochrany a zabezpečit tak těmto osobám právní jistotu v místě jejich bydliště a práva, která by byla srovnatelná s právy občanů Evropské unie. Stále zde však existuje určitá mezera, neboť tato směrnice neupravuje vzájemné uznávání a převod odpovědnosti pro oblast mezinárodní ochrany na jiný členský stát. Znamená to, že státním příslušníkům třetích zemí nebude možno okamžitě po přiznání jejich právního postavení udělit právo na svobodu pohybu a svobodu usazování v rámci Evropské unie. Žádosti o převod odpovědnosti za ochranu se budou proto i nadále řídit Ženevskou úmluvou z roku 1951, případně evropskou dohodou o převodu odpovědnosti za uprchlíky, která byla uzavřena v rámci Rady Evropy.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Vzhledem k dané situaci je také nesmírně důležité zajistit, aby druhý členský stát dodržoval zásadu nevracení, aby dotyčná osoba nebyla poslána zpět do země, kde jí hrozí nebezpečí. V nejkrajnějším případě by měla být tato osoba vrácena zpět do členského státu, který jí původně udělil danou ochranu. Pokud jde o všechny ostatní aspekty, domnívám se, že by měly tyto osoby splňovat stejné požadavky a dodržovat stejné podmínky, jaké jsou v dané směrnici vyžadovány. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Zpráva paní Roureové je, stejně jako směrnice, o jejíž změnu a doplnění tato zpráva usiluje, nepřípustná. Umožnit dotyčným osobám, aby požívaly mezinárodní ochrany a právního postavení osoby s dlouhodobým pobytem, byť pouze dočasně, aniž by tyto osoby musely splnit jakékoliv požadavky týkající se jejich finanční situace nebo minimální integrace – a to i navzdory tomu, že je možno toto právní postavení udělit až po uplynutí pěti let – je čiré bláznovství. Kromě toho, pokud dotyčné osoby nespáchaly žádný závažný trestný čin, tato navrhovaná ustanovení jim zabezpečují ochranu před deportací včetně deportace do jiného členského státu. To znamená, že by nebylo možno odepřít těmto osobám právo na pobyt v členském státě, který si vybraly, bez ohledu na jejich finanční situaci nebo společenský postoj. Tato výsada by dostala přednost před svrchovaným právem každého státu rozhodovat o tom, kdo může žít na jeho území, s jakým právním postavením, a jaké podmínky musí tato osoba splnit, aby byl zajištěn veřejný pořádek a bezpečnost. Všichni přece velmi dobře víme, že uplatňování mezinárodní ochrany se používá pro účely obcházení již tak nedostatečných kontrol a omezení pro oblast přistěhovalectví, jehož důvody jsou ve skutečnosti čistě ekonomické. Určitě víte, že za těchto okolností se subsidiární ochrana často upřednostňuje před právním postavením uprchlíka, protože se dá získat rychleji a je flexibilnější. Pokud umožníme, aby se poživatelé této ochrany mohli stát osobami s dlouhodobým pobytem, podpoříme tím ještě více přistěhovalectví. Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Zpráva obsahuje mnoho návrhů na integraci osob, jimž byla udělena mezinárodní ochrana. Pokud by se hlasování o těchto návrzích konalo na půdě švédského parlamentu, byli bychom je podpořili. V tomto kontextu však tvoří tyto návrhy součást vytvářejícího se evropského azylového systému. Samotná zpráva si v souvislosti s azylovou politikou zvolila velkorysý směr. Zároveň se podílí na budování pevnosti jménem Evropa. Tím, že se Evropská unie rozhodla převzít na sebe odpovědnost při rozhodování o tom, komu bude udělena ochrana a jaká bude její podoba, se podkopává ochrana, kterou poskytuje Ženevská úmluva. Nevidíme žádnou jinou možnost než říci „ne“ všem formám společné politiky vůči uprchlíkům na úrovni Evropské unie, protože v opačném případě by členské státy ztratily kontrolu nad směrem, kterým se tato politika ubírá. Úmluvy OSN by měly zůstat i nadále zůstat právními nástroji, kterými se bude řídit přiznávání práv uchazečům o azyl v mezinárodní společnosti. Jens Holm, Esko Seppänen, Søren Bo Søndergaard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písomne. − Dnes jsme se zdrželi hlasování o zprávě paní Roureové, přestože v podstatě podporujeme základní myšlenku této zprávy: zabezpečit, aby uprchlíci a osoby, které mají povolení k pobytu v zemi na základě dočasné nebo subsidiární formy ochrany, mohli požívat stejných práv jako osoby s dlouhodobým pobytem v dané zemi, v rozsahu působnosti směrnice 2003/109/ES. Domníváme se však, že v této otázce by měly rozhodovat jednotlivé členské státy a nikoliv Evropská unie. David Martin (PSE), písemně. − Podporuji zprávu paní Roureové o rozšíření působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany. Tato směrnice usiluje o to, aby měly osoby požívající mezinárodní ochrany – po pěti letech legálního pobytu v EU – nárok na stejná práva, jakých požíváme my, státní příslušníci Evropské unie. Považuji to za logický pozměňovací návrh k předchozí směrnici, a z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu. – Zpráva: Giusto Catania (A6-0073/2008) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Díky své protidrogové strategii na období let 2005 až 2012 položila Evropská unie základy boje proti znepokojujícímu jevu – šíření drog v Evropě –, který neustále narůstá zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami obyvatelstva, jimiž jsou například mládež a ženy. Deklarované cíle však musejí být dosažitelné a na to Evropská unie potřebuje závazek ze strany občanské společnosti, která sehrává klíčovou roli v prevenci šíření drogové závislosti.

39

40

CS


Psychologická stabilita, provádění následných činností s pacientem po detoxikační léčbě, vytvoření alternativního životního stylu z pohledu společnosti i zaměstnání – to je jen několik výhod, které přináší práce center léčby drogové závislosti, neziskových a nevládních organizací, působících v této oblasti. Z tohoto důvodu stejně jako pan zpravodaj doufám, že přímá finanční pomoc společenstvím, která se věnují této problematice, bude více než štědrá. Zároveň veřím, že bude vypracována vhodná daňová politika pro organizace, které provádějí takzvanou „ergoterapii“, tedy léčbu prací. Mám tím především na mysli, že členské státy umožní konkrétní daňové úlevy nebo odstranění nadměrné byrokracie. Musíme předejít situaci, v níž by vnitrostátní rozpočtová omezení nebo byrokratické síly zapříčinily ukončení činnosti těchto organizací, které mají nezastupitelné místo při pomáhání drogově závislým osobám v jejich návratu do normálního života. Slavi Binev (NI), písemně. − (BG) Hlasoval jsem pro zprávu pana Catania, přičemž bych chtěl dodat, že v souvislosti s drogovou problematikou neexistuje žádné jednoduché řešení. Drogová závislost a obchod s drogami se svými průvodními znaky v podobě kriminality a korupce způsobují destrukci společnosti. Přenosné nemoci spojované s drogami (AIDS, žloutenka) zároveň představují závažnou hrozbu pro veřejné zdraví. Proto se domnívám, že účinná reakce na tento problém by neměla zahrnovat pouze instituce, občanskou společnost a média, ale také komplexní program, jehož prostřednictvím by i vzdělání, náboženství a sporty mohly svou měrou přispět k řešení tohoto problému a mohly by sloužit jako bariéra, která by chránila naše děti před hříchem. Podporou sportovních a náboženských předmětů vyučovaných na školách i mimo školu můžeme výraznou měrou zvýšit informovanost dětí o smrtelném vlivu drog. Spojením úsilí institucí na prosazování práva a občanské společnosti, především na úrovni místní komunity, je možné dosáhnout lepších výsledků v provádění protidrogové strategie Evropské unie a jejím dalším rozvoji. Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Pan zpravodaj požaduje, aby organizace pro představitele občanské společnosti na evropské úrovni poskytovala jasnou přidanou hodnotu ve srovnání s vnitrostátními, regionálními a místními organizacemi občanské společnosti. Podle našeho názoru je tento požadavek absolutně nepřijatelný, protože protidrogová politika je v jednotlivých zemích přímo provázaná s trestním právem a postojem ke kriminalitě a trestu. Kromě toho, pokud chceme, aby protidrogová politika skutečně účinně pomáhala sociálně zanedbaným lidem, kteří potřebují pro svůj návrat do normálního života pomoc společnosti, potom musí být tato politika navržena v souladu s kulturními a společenskými aspekty každé jednotlivé země. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli hlasovat proti této zprávě jakožto celku. Carl Lang (NI), písemně. – (FR) I když je pravda, že v oblasti boje proti užívání drog jsou vědomosti, prevence a informovanost nezbytnými podmínkami pro zabránění rizikům, jimž je vystaveno tělesné a duševní zdraví osob závislých na drogách, tyto skutečnosti, bohužel, samy o sobě nestačí. Podle informací Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost více než 70 milionů Evropanů kouřilo marihuanu a 60 % lidí, kteří navštěvují diskotéky ve Francii, Itálii a Spojeném království, už vyzkoušelo kokain. Závěr, který je možné z těchto statistiky vyvodit, je jasný – evropské informační a komunikační strategie jsou absolutně neúčinné, protože nabídka a poptávka po drogách narůstá v celé Francii a celé Evropě. V případě užívání a prodeje drog nesmí být přípustný žádný kompromis. Jedině nulová tolerance dokáže přinést výsledky. Škody, které experimentální politiky liberalizace drog způsobily tisícům obětí, toto tvrzení jednoznačně potvrzují. Roselyne Lefrançois (PSE), písemně. – (FR) Coby stínová zpravodajka socialistické skupiny jsem tomuto tématu věnovala velké množství času a úsilí. Mým záměrem bylo vysvětlit (pokud jde o podstatu tohoto problému) potřebu intenzivnějšího dialogu s občanskou společností o boji proti drogám, a (pokud jde o formu) navrhnout text, který by každý dokázal přečíst, a jemuž by každý dokázal porozumět. Domnívám se, že představitelé občanské společnosti dokáží díky svým zkušenostem z první ruky a inovačním schopnostem skutečně výrazně přispět k národním a evropským politikám v oblasti prevence a osvěty, a taktéž dokáží pomoci drogově závislým jedincům vyléčit se z jejich závislosti a začlenit se zpět do společnosti.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Potřebujeme provádět velký počet aktivit na různých úrovních: na školách, v ulicích i ve věznicích. Proto vítám přijetí této zprávy, v níž je oceněno vytvoření fóra občanské společnosti pro otázky drog a zdůrazňuje význam intenzivnější spolupráce mezi občanskou společností a všemi institucemi a agenturami Evropské unie. Boj proti drogám se týká nás všech, přičemž ty, kteří se nacházejí v první linii tohoto boje, kteří každý den pomáhají drogově závislým osobám a pomáhají též předcházet tomu, aby další lidé upadli do drogové závislosti, musíme pokládat za zvlášť důležité partnery. David Martin (PSE), písemně. − Užívání drog představuje významný problém ve všech evropských společnostech. Skotsko není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Doporučení pana Catania týkající se role občanské společnosti v protidrogové politice Evropské unie správně vyzývají ke sladěnějšímu evropskému přístupu k tomuto problému, který nezná žádné hranice. Občanská společnost sehrává klíčovou roli v řešení všech aspektů tohoto problému a její iniciativy si zaslouží podporu Unie. Pokud chceme vypracovat účinnou politiku, která bude s problémem užívání drog bojovat na všech frontách, pak musíme vzít doporučení pana zpravodaje na vědomí. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Je otázkou, zda se nelegální pěstování makovic může změnit na průmyslovou výrobu zdravotnických produktů, určitě to však stojí za pokus. S jistotou však můžeme říci, že politika Spojených států vůči Afganistánu a nedostatečná opatření ze strany Evropské unie v souvislosti se zvýšenou produkcí opia tento problém ještě zhoršily. Protidrogová politika s výhledem do budoucnosti musí být založena na účinném rozbíjení drogových kartelů, okamžitém vyhoštění zahraničních obchodníků s drogami, přijetí cílených prioritních opatření a poskytování kvalitnějších léčebných služeb pro drogově závislé. Hlasy dožadující se legalizace nebo liberalizace drog zaznívají stále silněji. Dokonce i ve Švýcarsku se však po 15 letech rozdávání heroinu nakonec rozplynuly všechny naděje, že taková strategie pomůže drogově závislým lidem překonat jejich závislost. Tato zpráva se přiklání velmi výrazně na stranu liberalizace, a proto jsem hlasoval proti jejímu přijetí. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. − (PL) Vítám tuto diskusi o drogách. Drogy představují závažný problém. Byrokratickým snahám se však nepodařilo omezit aktivity obchodníků prodávajících drogy na školách, v institucích vyššího vzdělávání, na sídlištích a jiných veřejných místech, a je velmi pravděpodobné, že se jim to ani nikdy nepodaří. V roce 1998 byl na mimořádném zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů vyhlášen cíl dosáhnout v průběhu deseti let svět bez drog. V následujících letech jsme mohli být svědky zveřejnění mnohých doporučení, nařízení, rozhodnutí, zpráv a zelené knihy. Dnes jsme hlasovali o dalším návrhu usnesení. Bylo by vhodné, kdybychom se zamysleli a uvědomili si, čeho jsme tím dosud dosáhli. Je mi velice líto, že musím říci, že ještě nikdy v celé historii lidstva nebylo možné získat drogy tak jednoduchým způsobem, jako je tomu dnes. Už nám opravdu chybí jedině možnost objednat si drogy přes internet. Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože podporuji jakákoli opatření boje proti drogám. V každém případě bych však chtěl upozornit, že dokud se nám nepodaří oddělit výrobce od distributorů a zavést radikální změny do trestního zákoníku, které budou mít dostatečný odstrašující účinek na lidi, kteří si vydělávají na živobytí prodejem drog, se tento problém nepodaří zmírnit. Právě naopak, jeho rozměry budou narůstat. Luca Romagnoli (NI), písemně. − Domnívám se, že je nezbytné podporovat dialog s různými občanskými společnostmi, a stejně tak i dialog mezi nimi navzájem, s cílem vyhnout se hroznému nebezpečí ukrytému v drogách – a to nejen na evropské, ale i vnitrostátní a místní úrovni. Občanskou společnost musíme považovat za klíčového spojence Evropské unie a členských států při dosahování cílů protidrogové strategie Evropské unie. Díky bohaté zkušenosti v této oblasti mohou terapeutické komunity podporovat kampaně na zvýšení informovanosti tím, že budou poskytovat širší a kvalitnější informace o rizicích spojených s užíváním drog a o možných programech prevence. Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Nikdo nepochybuje o důležitosti obrovské a často úspěšné práce prováděné občanskými organizacemi na pomoc lidem, kteří se stali závislí na drogách. Potřebujeme natrvalo spojit všechny své síly v boji proti škodlivým a návykovým látkám. Z tohoto důvodu mě velmi potěšila zpráva, v níž jsou popisovány iniciativy, které jsou v této oblasti v Evropě prováděny.

41

42

CS


Důvod, pro který jsem se dnes zdržel hlasování, nemá proto nic společného s předmětem zprávy. Tento důvod je místo toho uveden pod názvem Občanská společnost – vnější rozměr. Před nějakou dobou – musím přiznat, že to bylo nesmírně bolestivé rozhodnutí – jsem hlasoval pro zprávu, která podporovala provedení změn, které by umožnily legální pěstování makovic v Afghanistánu, přičemž tyto rostliny měly být použity na výrobu léků na zmírnění bolesti. Jedním z důvodů, které mě vedly k tomuto kroku, byl velký počet zpráv o negativních důsledcích posypávání existujících plodin letadly i zoufalá situace afghánských obyvatel. Dnešní zpráva podporuje obojí: oddělené pěstování plodin i jejich posypávání, což je vzájemně neslučitelné. Zpráva taktéž podporuje evropské organizace vyrábějící produkty z listů koky, například na terapeutické nebo jiné „legální“ použití. Zásadně s tím nesouhlasím. Protože je však hlavní záměr této zprávy pozitivní, nakonec jsem se rozhodl zdržet se hlasování. Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Návrh usnesení o dárcovství orgánů a transplantacích zapadá do celosvětové diskuse o bezpečnosti dětí. Právě z důvodu jejich účinné ochrany organizuji evropskou kampaň se sloganem Víte, kde je teď vaše dítě?. Kapitola tohoto usnesení, věnovaná obchodu s orgány, s ní přímo souvisí. Požadavek na členské státy, jakož i na Radu Evropy, aby přijaly účinná opatření, kterými by bylo přerušeno propojení mezi nedostatkem orgánů a nezákonným obchodem s nimi, je právě proto více než oprávněný. Boj proti nezákonnému obchodováním s orgány musí být doprovázen takovou dlouhodobou strategií, která by ukončila sociální nerovnosti, protože právě ony jsou základem pro takové praktiky. Musíme bojovat proti obchodování s orgány a tkáněmi, které musí být všeobecně zakázáno, zejména pokud se týká transplantace orgánů a tkání mladistvých. Vyjadřuji hluboké zklamání nad tím, že Europol nevypracoval žádnou studii o prodeji orgánů a obchodování s nimi, protože údajně neexistují žádné doložené případy. Jenže zprávy Rady Evropy a Světové zdravotnické organizace jasně dokazují, že obchodování s orgány je také problémem členských států Unie. Proto vyzýváme Evropskou komisi a Europol, aby zlepšily monitorování případů obchodování s orgány a vyvodily z toho potřebné závěry. Budu šťastná, pokud Slovensko bude moci využít svého předsednictví v Radě ministrů Rady Evropy, aby tuto velmi důležitou agendu urychlilo. – Zpráva: Reimer Böge (A6-0157/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, na základě zprávy pana Bögeho, kterým se mění a doplňuje meziinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové disciplíně a řádném finančním hospodaření, pokud jde o úpravu víceletého finančního rámce. Tato úprava byla nezbytná, protože v důsledku zpožděného přijetí některých operačních programů v rámci okruhů 1b a 2 nebylo možné sumu ve výši 2 034 milionů EUR v běžných cenách, přidělenou v rámci rozpočtových prostředků pro strukturální fondy, Fond soudržnosti, rozvoj venkova a Evropský rybářský fond, využít v roce 2007 ani převést do roku 2008. Podle článku 48 interinstitucionální dohody o rozpočtové disciplíně a řádném finančním hospodaření musí být tato suma přesunuta do nasledujúcích rozpočtových let zvýšením odpovídajících výdajových stropů pro vázané rozpočtové prostředky. Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o úpravě víceletého finančního rámce, kterou předložil náš kolega pan Böge. Finanční prostředky, které nebylo možné v rámci vázaných rozpočtových prostředků přidělených na strukturální fondy, Fond soudržnosti, Fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond, využít v roce 2007, by se měly přesunout do nasledujících rozpočtových let. To znamená, že suma ve výši 2,034 miliardy EUR se v souladu s bodem 48 Meziinstitucionální dohody přesune do období let 2008 až 2013. Větší část této sumy bude použita v roce 2008 (přibližně 56 %), přičemž vliv, který bude mít tento přesun na období let 2000 až 2013, bude prakticky zanedbatelný. Musíme provést analýzu důvodů, které zapríčinily nedostatečné využívání těchto fondů. Až 45 operačních programů bylo predloženo Evropské komisi na schválení se zpožděním. Až 72 % potřebných změn v plánování je způsobeno zpožděním programů na rozvoj venkova. Některé z těchto programů byly Komisi zaslány v prosinci, což umožnilo jejich schválení ještě v roce 2007. Národní institucionální omezení a nedostatek předchozích zkušeností s programováním jsou taktéž jedněmi z důvodů tohoto zpoždění. Většina ze zmíněných 45 zpožděných operačních programů pochází z nových členských států. Vyzývám Komisi, aby poskytovala větší pomoc těmto státům při seznamování se s novými postupy a odborné přípravě personálu určeného k využívání těchto fondů.

23-04-2008

23-04-2008

CS


– Zpráva: Marie-Arlette Carlotti (A6-0042/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně – (FR). Hlasoval jsem pro iniciativní zprávu paní Carlottiové o provádění programu 10. Evropského rozvojového fondu. Je mi líto, že tento fond, vzhledem k informacím uvedeným ve zprávě, nebyl začleněn do rozpočtu Unie, protože by to umožňovalo jeho demokratickou kontrolu. Doufejme, že otázka začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu se opět ocitne na stole v rámci střednědobého prozkoumání finančních výhledů na rok 2009. Pokud jde o roli, kterou Evropský rozvojový fond sehrává při odstraňování chudoby a dosahování rozvojových cílů tisíciletí, je třeba naléhavě provést plánování tohoto fondu, aby mohly být dokončeny politické dohody, které jsou potřebné pro jeho provádění. Za priority je třeba si stanovit zlepšení zdravotní péče a základního vzdělání, a já ještě dodávám, že je třeba dotované zemědělství. V době, kdy se rozvojový program z Dohá Světové obchodní organizace (WTO) nachází v podstatě ve slepé uličce, je využívání rozvojových nástrojů na účast na ambiciózních a chvályhodných plánech na odstranění světové chudoby stává pro Evropskou unii stále naléhavější. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE), písemně. − (ES) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je nesmírně důležité zdůrazňovat potřebu evropských rozvojových fondů v zemích AKT. Je velmi důležité, aby dokumenty, jakým je například Pařížská deklarace z března 2005, byly brány vážně a byly pravidelně revidovány s cílem získat výši čisté pomoci. V každém případě je pravda, že absolutní nepřítomnost koordinace mezi členskými státy vedla ke snížení jejich oficiální rozvojové pomoci: z původních 0,4 % HDP v roce 2006 na méně než 0,38 % v roce 2007. Tyto dvě malé setinky procenta jsou rovny ztrátě ve výši 1 700 milionů EUR. Nejhorší ze všeho však je, že se tyto partnerské země neustále nacházejí v nejisté situaci, která jim neumožňuje vypracovávat dlouhodobé plány, protože zkrátka nedokáží vůbec odhadnout, jestli na realizaci těchto plánů budou mít k dispozici dostatek finančních prostředků – a to i navzdory tomu, že jim to členské státy přislíbily. Nejsmutnejším aspektem toho všeho však je, že my od těchto zemí požadujeme, aby dodržely svou část dohody, ačkoli my jaksi zapomínáme plnit tu svoji. Tímto způsobem není možné budovat spolupráci. David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu paní Carlottiové o provádění programu 10. Evropského rozvojového fondu (ERF). K tomu, abychom zajistili splnění cílů Evropského rozvojového fondu pro odstranění chudoby v partnerských zemích a regionech a dosáhli splnění rozvojových cílů tisíciletí, potřebujeme silnější parlamentní kontrolu jeho nástrojů. Souhlasím též s myšlenkou, aby se při programování tohoto fondu zvlášť věnovala pozornost oblastem, které souvisejí s rozvojovými cíli tisíciletí, například zdravotnictví, vzdělávání, ochraně životního prostředí a podpoře dobré správy věcí veřejných. Pokud chceme dosáhnout urychlené provádění tohoto fondu, je třeba vyřešit současné problémy související s ratifikací 10. Evropského rozvojového fondu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Vincent Peillon (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu paní Carlottiové o provádění programování 10. Evropského rozvojového fondu (ERF). Evropský rozvojový fond je hlavním nástrojem Společenství v oblasti rozvojové spolupráce se zeměmi AKT (Afriky, Karibiku a Tichomoří). Jeho prioritním cílem je dosažení rozvojových cílů tisíciletí, které byly v roce 2000 vyhlášeny OSN. V současnosti se však 10. Evropský rozvojový fond (2008–2013) nachází ve slepé uličce. Vzhledem k tomu, že revidovaná Dohoda z Cotonou nebyla ratifikována některými zeměmi AKT, rozpočtové prostředky ve výši 22,7 milionu EUR, jež jsou k dispozici od 1. ledna 2008, dosud nebyly použity. Z tohto důvodu se v textu, který Parlament přijal, vyzývá k urychlenému vyřešení této patové situace a je v něm kladen důraz na některé otázky: věnování prioritní pozornosti odstranění chudoby (a též zdravotnictví a vzdělávání), genderovému rozměru a strategii trvale udržitelného rozvoje v příslušných zemích. Nakonec by Parlament potěšilo, kdyby byl Evropský rozvojový fond začleněn do všeobecného rozpočtu Unie. Tento krok by umožnil dosažení větší soudržnosti evropských politik a zlepšení parlamentní kontroly nad správou tohoto fondu. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Plnění rozpočtu 10. Evropského rozvojového fondu nesmí být hodnoceno výlučně jen z účetního hlediska. To není úkolem tohoto Parlamentu a v příslušné zprávě se na to velmi správně upozorňuje. Namísto diskusí o začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Komise nebo o pravidlech pro používání rozpočtových zůstatků z každého finančního roku, se nejvíce

43

44

CS


bojíme právě o soudržnost mezi používáním těchto fondů a politickými cíly Evropské unie v souvislosti se zeměmi AKT. V této souvislosti je pozoruhodné, že současná situace se přímo v místě zásadně odlišuje od situace, která existovala v době vytvoření těchto nástrojů a jejich rámce. Kromě čínského faktoru, jenž je v mnoha těchto zemích třeba vzít v úvahu, je taktéž třeba zohlednit vliv uvedených změn na zemědělské a potravinářské trhy, změnu klimatu a nový přístup Spojených států k Africe. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem vzniká dojem, že cesta, jíž jsme se dosud ubírali, už není úplně vhodná, a já zdůrazňuji, že přesně toto je naší hlavní obavou. Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Když Evropská unie, největší světový poskytovatel pomoci, uskutečňuje své aktivity v rozvojovém světě, potřebuje mít zároveň ujasněny své hodnoty. Naším heslem musejí být lidská práva – nejen v teorii, ale i v praxi. Z tohoto důvodu je tvrzení, že Evropská unie by neměla používat Evropský rozvojový fond na podporu demokracie a lidských práv takovým způsobem, že bude od přijímajících zemí požadovat rozvoj v těchto oblastech, v protikladu s naší touhou dosáhnout reálných výsledků. Poskytovat pomoc má smysl jedině tehdy, pokud to prináší prospěch obyvatelstvu, a proto musíme coby poskytovatelé této pomoci stanovit kritéria na podporu rozvoje demokracie, lidských práv a fungující občanské společnosti. Podpora rozvoje někdy vyžaduje i přímou pomoc prostřednictvím mírových operací. Tyto operace by měly být taktéž financovány Evropským investičním fondem, protože skutečně pomáhají zmírňovat lidské utrpení a zabraňovat katastrofám. My, kteří žijeme v bohatém světě, bychom přirozeně neměli vnucovat určitý konkrétní způsob života jiným lidem. Máme však zodpovědnost poskytnout možnost volby tam, kde v současnosti žádná neexistuje. Z tohoto důvodu mě zklamalo, že tato jinak kvalitní a důležitá zpráva zpochybňuje z mého pohledu základní zásadu, že budeme za naši pomoc požadovat na oplátku realizaci určitých opatření v oblasti svobody a lidských práv a možnost vykonávat mírové operace v rámci Evropského investičního fondu. – Zpráva: Erik Meijer (A6-0059/2008) Angelika Beer (Verts/ALE), písemně. − Skupina zelených nebude hlasovat pro zprávu pana Meijera o Makedonii. I když zpráva obsahuje mnoho částí, v nichž se jasně hovoří o pokroku, který Makedonie dosáhla, způsob, jakým řečtí politici na poslední možnou chvíli lobbovali proti odstavci, který se týkal otázky názvu, je absolutně nepřijatelný. Nejviditelnějším projevem takového chování bylo přání vymazat z dočasné dohody z roku 1995 část, v níž se Řecko zavázalo, že otázka názvu nebude překážkou pro členství Makedonie v mezinárodních institucích. Řecko nejenže zpochybňuje tento svůj závazek vůči mezinárodnímu právu, ale zároveň se neslýchaným způsobem plete do svrchovaných záležitostí jiného státu. Takové chování je ze strany členského státu Evropské unie zkrátka nepřípustné. Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), v písemné formě. − Jedním z mála států světa, které nemají oficiálně všemi ostatními státy uznané jméno, je FYROM. Tato republika sice zavedla různé etnické a náboženské svátky, ale stále zde trvá nenormální bilaterální smlouva o postavení občanů USA. Úspěchem jsou kroky proti organizovanému zločinu a korupci, kterých vláda dosáhla přes neschopnost okupační moci v Kosovu s touto problematikou cokoliv udělat. Pro mne je nepochopitelné, že se dosud nepodařilo sjednotit stanovisko k možnosti účasti na volbách pro občany v zahraničí. V případě referenda v Černé Hoře byli tito občané diskriminováni, u voleb v Makedonii EU váhá. Článek 31 zprávy vítá zásah státních orgánů proti velkému skladu zbraní. Zprávy o špatném zacházení se zatýkanými teroristy ve druhé části odstavce musím považovat za špatný vtip. Neznám případ, kdy policie zdvořile požádala teroristy, aby se vzdali. Zvláštností jednání s FYROM je vedle nestandardní situace s názvem země a smlouvy s USA odporující všem pravidlům mezinárodních ujednání také otázka urovnání sporů se sousedy. Zde si myslím, je třeba trvat na dořešení těchto sporů před vstupem země do Evropské unie. Protože některé pozměňovací návrhy mohou smysl zprávy změnit, bude naše hlasování o celku záviset na přijetí těchto návrhů David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Meijera o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie směrem ke člensví v Unii je vyváženou zprávou o rozporuplné otázce. Pokud chce FYROM zajistit, aby byla přístupová jednání zahájena co nejdříve, musí i nadále pokračovat v plnění svého programu reforem. Abychom zachovali vyjednávací pozici o otázce názvu, musíme se vyvarovat jakýchkoli pohnutek používat název FYROM jakožto překážku pro členství této země v mezinárodních institucích. Z tohoto důvodu vítám tuto zprávu, stejně jako úsilí pana zpravodaje, aby otázka názvu netvořila její dominantní část.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Richard Howitt (PSE), písemně. − Britští labourističtí poslanci v Evropském parlamentu jsou potěšeni, že mohli hlasovat pro toto usnesení, které představuje skutečné úsilí o přiblížení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie směrem ke členství v Evropské unii. V usnesení je zdůrazňován pozitivní pokrok, jehož země dosáhla v boji proti korupci a ochraně svobody slova, a zároveň je v něm vyzýváno k přijetí dalších opatření, která jsou třeba pro zahájení přístupových jednání. Všimli jsme si významného pokroku, jehož FYROM dosáhla, a těšíme se na možné zahájení přístupových jednání s touto zemí. Pokud jde o pozměňovací návrh č. 13 týkající se jednání o otázce názvu, hlasovali jsme proti tomuto návrhu. Ačkoliv plně podporujeme veškeré snahy o nalezení řešení v otázce názvu, domníváme se, že by tato otázka neměla být v žádném ohledu spojována s členstvím FYROM v mezinárodních institucích. O každé z těchto otázek by se mělo rozhodovat zvlášť. Za druhé jsme se zdrželi hlasování o pozměňovacím návrhu č. 7, který sa týká otázky liberalizace vízového styku. Vzhledem k tomu, že Spojené království není signatářem Schengenské dohody, nebylo by z naší strany vhodné, abychom tento pozměňovací návrh podpořili. Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Dnešní úspěch je výsledkem koordinovaného a produktivního úsilí, které jsme vyvinuli společně s mnoha dalšími poslanci z celého spektra Evropského parlamentu. Tohto úspěchu se podařilo dosáhnout také díky změně v oficiální řecké linii, jejíž kurz se ve večerních hodinách posunul směrem k dosažení skutečného řešení v podobě kompromisního názvu, který by byl přijatelný pro všechny. Musíme skutečně tvrdě pracovat, abychom tento pokrok zúročili, a dosáhli řešení, které by bylo spravedlivým kompromisem. Musíme tak učinit pod toutéž záštitou OSN ještě před koncem roku 2008. Zachování míru a stability v daném regionue je v zájmu Řecka i celého místního obyvatelstva, proto musíme zabránit vzniku další dlouholeté patové situace. Veřejný život musí být zbaven syndromu Skopje. Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. Poslanci Evropského parlamentu za Komunistickou stranu Řecka (KKE) hlasovali proti této zprávě. Jsme proti kapitalistické a válku vyvolávající Evropské unii, stejně tak proti jakémukoli jejímu šíření. Hlavní příčinou problémů na Balkáně jsou imperialistické intriky, intervence ze strany EU, Spojených států a NATO, a změny hranic. Vstupem Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM) a dalších balkánských zemí do EU a NATO by se jejich obyvatelé zapojili do imperialistického boje mezi USA, EU a Ruskem o získání kontroly nad energetickými zdroji a dopravními tepnami. Obyvatelé širšího regionu by se tak ocitli ve vážném ohrožení. Komunistickou stranu Řecka neznepokojuje otázka názvu. Podporuje v této souvislosti vzájemně přijatelné řešení, které musí mít výhradně geografickou výpovědní schopnost očištěnou od rozdělujícího nacionalismu a zotročení. Ti, jenž se před řeckým národem omlouvali za to, že v poslední chvíli úplně změnili svůj postoj k otázce názvu Makedonie, a kteří jsou členy EU, strany Nové demokracie, PASOK, Levicová koalice (SYN) a Lidového pravoslavného poplachu (LAOS), si teď škodolibě mnou ruce. Hlasovali pro schválení pravděpodobně pozitivních pozměňujících a doplňujících návrhů o názvu ve snaze odvrátit pozornost od hlavní otázky, kterou je imperialistická intervence a záměry týkající se Balkánu. Cílem tohoto odvrácení pozornosti je skrytí podřízenosti vůči imperialistickým cílům EU, Spojených států a NATO a vůči jejich ustanovení se za arbitry. Všechny tyto skutečnosti vystavují naši zemi hrozbám a nátlaku, jejichž cílem je vypáčit z nás peníze výměnou za plnou účast na imperialistických záměrech, které se od bukurešťského summittu NATO neustále stupňují. – Zpráva: Ana Maria Gomes (A6-0080/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro vynikající iniciativní zprávu paní Gomesové o politice Číny a jejích účincích na Afriku. I když je třeba uvítat fakt, že Čína je ochotná spolupracovat s africkými zeměmi konkrétním a pragmatickým způsobem, existuje tu i několik oblastí, které vyvolávají znepokojení, například spolupráce Číny s represivními režimy v Africe, nedodržování společenských a environmentálních pravidel a dodávání zbraní represivním a nedemokratickým režimům. Podporuji návrh, aby Africká unie, Čína a Evropská unie zřídily stálý konzultační orgán na zlepšení soudržnosti a účinnosti jejich aktivit spolupráce a na vytvoření globálního rámce pro konkrétní operační projekty zaměřené na řešení společných výzev, jimiž jsou například přizpůsobení se změně klimatu, obnovitelné energie, zemědělství, voda a zdravotnictví.

45

46

CS


Podporuji i myšlenku dialogu mezi čínským Národním lidovým shromážděním, panafrickým parlamentem, africkými národními parlamenty a naším Evropským parlamentem, s cílem podpořit trvale udržitelný rozvoj a rozšířit jejich možnosti kontroly výkonné moci v podmínkách míru a demokracie. Philip Claeys (NI), písemně. − (NL) Zpráva paní Gomesové správně upozorňuje na různé nepřijatelné čínské praktiky v Africe a v některých případech se zabývá i konkrétními podrobnostmi. V současnosti je větší část pozornosti zaměřena na etnické čistky v Tibetu, čínská politika v Africe nám však minimálně stejně vykresluje režim, ktorému absolutně nezáleží na lidských právech a dalších pravidlech hry. Číňané jsou ochotni obchodovat s každým, za předpokladu, že to zažene jejich žízeň po ropě. Čínské podniky a čínští podnikatelé vytvářejí čínské ostrovy mimo území Číny, které jsou chráněny zkorumpovanými vládci, jež Číňané zase naopak chrání svým vetováním v Radě bezpečnosti. Evropa se Číňanům nedokáže vyrovnat, a proto je pomalu ale jistě vytlačována z Afriky. Evropa si v konečném důsledku musí uvědomit, že jak postupem času roste moc a vliv Číny v Africe, stává se náš neustále opakovaný odkaz demokracie, svobodě, dobré správě věcí veřejných a v neposlední řadě i odkaz trvale udržitelného rozvoje úplně bezvýznamný. Nastal čas pro jinou strategii. Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Gomesové o politice Číny a jejích dopadech na Afriku, protože se domnívám, že vzhedem k rostoucí čínské přítomnosti v Africe se Evropská unie musí prostřednictvím přijetí společné pozice pro dialog pokusit přesvědčit Čínu, aby zakládala své politické a hospodářské aktivity v Africe na kritériích, která nebudou překážkou pro podporu míru, lidské bezpečnosti, právního státu nebo trvale udržitelného rozvoje. Podporuji též výzvu, aby Evropská unie vytrvala ve své podpoře dodržování zásad, jimiž se řídí, bez ohledu na úspěch její iniciativy v podobě dialogu. Jens Holm, Erik Meijer, Esko Seppänen, Søren Bo Søndergaard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Zpráva paní Any Marie Gomesové se zabývá mnoha důležitými aspekty, v neposlední řadě také skutečností, že angažovanost ze strany EU a Číny by měla být v zájmu afrických zemí a afrického obyvatelstva, a že zahraniční investoři působící v Africe by měli dodržovat společenské a environmentální pravidla. Právě proto jsme se rozhodli tuto zprávu podpořit. Nepodporujeme však formulaci prvního odstavce, v němž je zdůrazňován význam Lisabonské smlouvy při zvyšování účinnosti a soudržnosti vnějších vztahů Evropské unie. Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Výboru pro rozvoj se podařilo vypracovat velmi vyváženou zprávu o politice Číny a jejích účincích na Afriku. Vzhledem k tomu, že jsem na Společném parlamentním shromáždění AKT – EU měla velmi nešťastnou zkušenost, hlasovala jsem pro tuto zprávu s o to větším uspokojením. Ve své zprávě o vlivu přímých zahraničních investic jsem uvedla několik kritických poznámek v souvislosti s čínskými investicemi v Africe. Delegátům AKT se s němým souhlasem socialistů, komunistů a zelených úspešně podařilo všechny tyto poznámky ze zprávy odstranit. Proč nebyli ochotni potvrdit, že čínské přímé zahraniční investice se zaměřují na těžební průmysl a často podporují vlády AKT v politickém směřování, které není v zájmu demokracie, právního státu a odstranění chudoby v těchto zemích? Proč odstranili ze zprávy zjištění, že čínské přímé zahraniční investice směřují do určitých nadnárodních společností, které zaplavují africké trhy výrobky nízké kvality, především textilním zbožím? Vítám odkaz uvedený v důvodové zprávě upozorňující na skutečnost, že čínské aktivity v Africe sklízejí africké národní surovinové bohatství ve prospěch Číny a podkopávají trvale udržitelný růst. Existují také obavy, že by Čína mohla do Afriky exportovat některé ze svých nejhorších domácích praktik... (Vysvětlení hlasování bylo přerušeno podle článku 163 jednacího řádu) Erika Mann (PSE), písemně. − (DE) Chtěla bych využít příležitosti, která se mi naskytla díky tomuto vysvětlení hlasování, ze srdce poděkovat paní zpravodajce Aně Marii Gomesové. Zpráva, o níž hlasujeme, je velmi úspěšná. Chtěla bych též poděkovat za to, že byly do zprávy zakomponovány mnohé aspekty ze stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. Podle mého názoru je velmi důležité hodnotit politiku Číny v Africe objektivně, bez všeobecně zaužívaného odsuzování jejích aktivit na tomto kontinentu. Namísto toho je třeba zvýšit angažovanost ze strany samotné

23-04-2008

23-04-2008

CS


Evropské unie prostřednictvím přístupu, který vychází ze sloganu „více Evropy v Africe“. Tento přístup by mohl zlepšit viditelnost Evropy a dosáhnout silnější evropské přítomnosti, která by vedla k posilnění vztahů mezi Evropskou unií a Afrikou. Těsnější hospodářské vazby mezi těmito dvěma kontinenty by mohly přinést oběma stranám řadu výhod. David Martin (PSE), písemně. − Zpráva paní Gomesové o politice Číny a jejích účincích na Afriku se zabývá jednak pozitivními kroky, které Peking udělal v rámci své angažovanosti v Africe, zároveň ale upozorňuje na fakt, že čínská politika potřebuje určité zlepšení. Na jedné straně musí Evropská unie přivítat rozvojovou roli Číny v Africe, na straně druhé je však znepokojivé, že Čína vyváží do Afriky společně se svou pomocí i své nejhorší domácí praktiky, včetně korupce a nedodržování pracovních práv a environmentálních norem. Diskuse s Čínou o těchto otázkách a o jejím vztahu k represivním vládním režimů, například Súdánu nebo Zimbabwe, skutečně vyžadují společný přístup ze strany EU. Přesně tyto skutečnosti jsem měl na mysli, kkdyž jsem hlasoval pro doporučení uvedené ve zprávě. Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − Zpráva paní Any Marie Gomesové se zabývá mnoha důležitými aspekty. V neposlední řadě také skutečností, že angažovanost ze strany EU a Číny by měla být v zájmu afrických zemí a afrického obyvatelstva, a že zahraniční investoři působící v Africe by měli dodržovat společenská a environmentální pravidla. Právě proto jsme se rozhodli tuto zprávu podpořit. Nepodporujeme však formulaci prvního odstavce, v němž je zdůrazňován význam Lisabonské smlouvy při zvyšování účinnosti a soudržnosti ve vnějších vztazích Evropské unie. Pokud jde o jakoukoli reformu společné zemědělské politiky, Sinn Féin je pro skutečnou reformu, která by umožnila trvalou udržitelnost zemědělství a života na venkově v Irsku, Evropě a širším světě. Lydie Polfer (ALDE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Gomesové, protože nabízí velmi podrobnou analýzu příčin a následků čínské nadvlády v Africe z hospodářského i politického hlediska. Působivý hospodářský vzestup Číny během posledních 20 let vedl ke zvýšené poptávce po ropě a dalších surovinách. Čína v současnosti dováží 30 % své ropy z Afriky. Do roku 2010 to bude až 45 %. Zároveň uskutečňuje rozsáhlé investice do africké infrastruktury. Čína tyto aktivity provádí bez jakýchkoliv požadavků na plnění kritérií v oblasti lidských práv nebo společenských a environmentálních podmínek. Evropa si musí tuto situaci uvědomit a pokusit se vymezit své strategické partnerství s Afrikou i Čínou s cílem zajistit trvale udržitelný rozvoj afrického kontinentu. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Tato zpráva velmi přesně popisuje současný stav čínské politiky v Africe a jsou v ní podrobně rozebírány investice, financování a politické důsledky. Její doporučení, v nichž se opakovaně navrhuje, aby Evropská unie vyzývala Čínu k zachování vzorného chování v oblasti lidských práv, práv pracujících a ochrany životního prostředí, a aby ve své zahraniční politice nedělala to, co nedělá ani ve své vnitrostátní politice, jsou však, bohužel, nereálné. V kapitole, která se zabývá tím, co je potřeba udělat v souvislosti se (správným) vykreslením čínské politiky a jejích důsledků v Africe, nejsou uvedena žádná usměrnění, pokud jde o to, jaká by měla být strategie Evropské unie ve spolupráci se zeměmi, jakými je například Indie, Brazílie a (země, již nikdy není možné vynechat) Spojené státy. Současná globální situace vůbec nepřipomíná modely, které ovlivňovaly geostrategické myšlení v posledních desetiletích. Vznik nových ekonomik, které se od sebe významně odlišují, všeobecný a globální nárůst spotřeby, hospodářská soutěž v oblasti základního spotřebního zboží a nerostných surovin, hrozba sociálních nepokojů, riziko upřednostňování silných politických režimů – všechny tyto nové skutečnosti vyžadují analýzu a především strategičtější návrhy s odlišným pohledem na budoucnost. Z těchto důvodů jsem se rozhodl zdržet se hlasování. Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Zpráva od paní Any Marie Gomesové o politice Číny a jejích účincích na Afriku zdůrazňuje základní roli, kterou Peking v současnosti sehrává v africké diplomatické, hospodářské a politické rovnováze. I když je dobré, že se Čína zaměřila pozornost na tento dosud zapomenutý kontinent, podle mého názoru je nesmírně důležité, aby své aktivity v Africe prováděla v rámci určitých hranic, které by zabránily vzniku nové formy kolonialismu, který je koneckonců smutnou součástí i naší vlastní historie.

47

48

CS


V této souvislosti doufám, že Evropská unie vypracuje kompaktní strategii, která zajistí, aby Čína dodržovala pravidla v oblasti správy věcí veřejných, boje proti korupci, ochraně lidských práv, zaměstnanosti a životního prostředí a zároveň vytvoří záruky pro jasné a transparentní dohody mezi těmito dvěma zeměmi. Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Africký kontinent potřebuje pomoc, pevnější obchodní vazby a vyšší míru účasti na globalizaci, která vytváří vyšší blahobyt pro všechny. Z Číny se stal v krátké době důležitý partner na africkém kontinentu s obrovským hladem po nerostných surovinách, v neposlední řadě po ropě, která sa nachází v některých afrických zemích. Skutečnost, že stále více a více zemí projevuje svůj zájem o Afriku pomáhá v rozvoji tohoto kontinentu. Musíme však uvést, že nekritický přístup Číny, pokud jde o získání přístupu k těmto nerostným surovinám, který nebere žádný nebo jen minimální ohled na dodržování lidkých práv, korupci a nedemokratické režimy, představuje vážný problém pro Evropskou unii, která už delší dobu naléhá, aby obchod a pomoc šly ruku v ruce s požadavky na demokratický rozvoj, který respektuje svobodná a lidská práva. Dokument, v němž Evropský parlament jasně vyzývá Čínu, aby respektovala lidská práva a brala v úvahu rozvoj, který přináší prospěch africkému obyvatelstvu, je důležitým signálem. Rozvoj je široký pojem, který v sobě zahrnuje víc než jen samotný hospodářský pokrok. Proto z celého srdce podporuji názor, že lidská práva a demokracie musejí tvořit důležité prvky v mezinárodních vztazích s Afrikou.

7. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Jednání bylo přerušeno ve 12:50 a pokračovalo v 15:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS Místopředseda

8. chválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 9. Situace v Barmě (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem jednání jsou prohlášení Rady a Komise k situaci v Barmě. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Evropská unie velmi pozorně sleduje situaci v Barmě, neboli Myanmaru. Aktivně podporujeme úsilí vyvíjené především ze strany OSN o urychlený přechod k demokracii, smíření a rozvoji této země. V souvislosti se všemi těmito otázkami se radíme i s našimi asijskými partnery. Zvláštní velvyslanec Evropské unie pan Fassino podal Evropskému parlamentu zprávu o situaci v Myanmaru. Zároveň Evropský parlament informoval o sladěném postupu, na němž se pracuje společně se zeměmi sousedícími s Myanmarem a s dalšími členskými zeměmi sdružených v organizaci ASEAN. Jistě víte, že na začátku března navštívil tuto zemi zvláštní velvyslanec OSN pan Gambari. Musím zdůraznit naše zklamání z toho, že jeho návštěva nepřinesla žádné hmatatelné výsledky. Především jsme měli dojem, že myanmarské orgány nebyly připraveny spolupracovat s mezinárodním společenstvím. Evropskou unii by velmi potěšilo, kdyby myanmarské orgány přijaly návrhy pana Gambariho na další politický proces. S těmito návrhy souhlasí celé medzinárodní společenství, přičemž je třeba říci, že nejsou velmi dalekosáhlé. Evropská unie i pan Gambari upozorňují na podobné problémy. Kromě toho Evropská unie pravidelně posílá do Myanmaru klíčová politická oznámení. Jedním z takových oznámení je i nedávné usnesení Evropského parlamentu o situaci v této zemi. Náš hlavní společný odkaz je v zásadě následující: národního usmíření, stability a prosperity je možné dosáhnout jedině prostřednictvím důvěryhodného a inkluzivního procesu demokratizace. Proto Evropská unie nadšeně pozoruje reakci opozice na nadcházející referendum o ústavě. Vyzýváme myanmarské orgány, aby před konáním referenda umožnily proběhnout nerušenou a otevřenou diskusi o ústavě, ukončily pronásledování politických aktivistů a zrušily platnost právních předpisů, které omezují svobodu projevu. Evropská unie neztratila ani s ohledem na současnou situaci naději, že myanmarské orgány zaručí svobodné a spravedlivé referendum a povolí přítomnost mezinárodních pozorovatelů. Evropská unie je připravena podpořit přítomnost pozorovatelů ze zemí ASEAN. Kromě vytvoření podmínek na řádné konání referenda vyzýváme Myanmar, aby propustil politické vězně a ukončil zatýkání. Rada se připojuje k Evropskému parlamentu a vyzývá Myanmar, aby nadále neprodlužoval

23-04-2008

23-04-2008

CS


domácí vězení paní Aun Schan Su Ťij. Doufáme, že Čína bude společně se zeměmi ASEAN i v budoucnosti podporovat misii pana Gambariho a pozici Rady bezpečnosti OSN. Tento vzkaz vysíláme prostřednictvím našich diplomatických kanálů a našeho zvláštního velvyslance. Evropská unie zamýšlí na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, které se proběhne příští týden, rozšířit platnost společné pozice o Myanmaru. Tímto způsobem bude i nadále možné provádět humanitární činnost, dokud jsou sankce platné (i když jen v omezeném rozsahu). Vyzýváme naše mezinárodní partnery, aby zintenzivnily svoji pomoc Myanmaru, protože jeho obyvatelé ji naléhavě potřebují. Evropská unie bude tuto pomoc poskytovat i nadále. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, paní Ferrero-Waldnerová se nemohla zúčastnit dnešního zasedání. Jejím jménem a jménem Komise bych rád pověděl několik slov o Barmě. Za pár týdnů, konkrétně dne 10. května, budou občané Barmy rozhodovat o přijetí nebo odmítnutí ústavy. Evropská unie a její partneři se domnívají, že v procesu přípravy návrhu ústavy nebyla zajištěna dostatečná účast ze strany různých politických sil a etnických skupin, které se v zemi nacházejí. Vládní režim si v tomto procesu dělal, co chtěl. V důsledku toho se v ústavě uvádí, že 25 % poslanců parlamentu bude jmenováno z armády a zbylých 75 % bude voleno. Je možné, že paní Aun Schan Su Ťij bude moci hlasovat ve volbách, které jsou naplánovány na rok 2010, a že bude moci dokonce i kandidovat, zdá se však, že vládní režim chce zabránit tomu, aby sa jednoho dne stala prezidentkou Myanmarského svazu. Čína, Indie a sdružení ASEAN mají také jistý vliv. Jejich hlavní obavou je stabilita země, obchodní vztahy a investice. Zvláštnímu velvyslanci OSN panu Gambarimu se pomocí diskrétní čínské diplomacie nepodařilo dosáhnout jakýkoli další pokrok v politickém procesu. Proto prohlásil, že se bude soustředit na hospodářské, sociální a humanitární otázky. Vzhledem k neexistujícím konkrétním projektům bude Rada pro všeobecné záležitosti dne 29. dubna diskutovat o všech možných operacích, které by Evropská unie mohla podniknout, aby ovlivnila situaci v Barmě. Chtěl bych zdůraznit, že cílem Evropské unie je podpora vyváženého přístupu k barmské otázce. Naším prvořadým cílem jsou objektivní výsledky. Dne 19. listopadu 2007 přijala Rada verzi společné pozice, na základě níž jsou zaváděny nové sankce. Nařízení ES vstoupilo v platnost dne 10. března a jeho každoroční revize je naplánována na konec tohoto měsíce. Sankce Evropské unie vyjadřují naši nespokojenost s pomalým tempem pokroku směrem k demokracii, přetrvávajícím držením ve vazbě mnoha politických vězňů a porušováním základních svobod. V každém případě je však třeba pravidelně prozkoumávat vliv těchto sankcí, abychom zajistili, že budou mít přímý vliv na představitele vládního režimu a jeich zdroje. Komise zřídila v rámci všeobecné politiky spolupráce programy pomoci, které se zaměřují na oblast zdravotnictví a vzdělávání. S radostí jsem zaregistroval, že Evropský parlament vyjádřil svou podporu těmto opatřením pod podmínkou, že bude moci vykonávat jejich kontrolu. Jde o opatření, které jsou dodatečnými opatřeními k humanitární pomoci ECHO, a jejich cílem je pomáhat sousedním zemím a barmským uprchlíkům v oblasti. Nadále stejně tak podporujeme misi pana Gambariho. Evropská unie je členom „skupiny přátel“, v rámci níž se v New Yorku setkává pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, předsedající země ASEAN, Indie, Japonsko a Norsko, tito všichni jsou zapojeni do monitorování situace v Barmě. Zvláštní velvyslanec Evropské unie pro Myanmar pan Fassino sehrává klíčovou roli v podpoře mise pana Gambariho. To je tedy informace, kterou jsem vám chtěl jménem paní Ferrero-Waldnerové předat. Geoffrey Van Orden, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, dnes diskutujeme o Barmě, protože už za pět dnů se má rozhodnout o obnovení cílených sankcí ze strany Evropské unie vůči této zemi, a taktéž proto, že do termínu referenda, které barmské orgány vyhlásily na schválení své falešné ústavy, zůstává už jen něco kolem dvou týdnů. Chtěli bychom upřímně vyzvat barmský režim, aby podnikl kroky, které jsou v jeho vlastním zájmu a taktéž v zájmu barmských občanů, a přijal opatření na opětovné začlenění své země do mezinárodního společenství národů. Politika podezřívavé izolace je praktikována v podstatě už od začátku existence Barmy jakožto nezávislého státu. Tato politika selhala. Ublížila Barmě i barmskému obyvatelstvu.

49

50

CS


V roce 1948 byla Barma největším světovým vývozcem rýže, podílel se 75 % na celosvětové produkci teakového dřeva a byl nejbohatší zemí jihovýchodní Asie. Vše nasvědčovalo tomu, že je na nejlepší cestě k rychlému rozvoji. Dnes je ukazatel HDP na obyvatele této země nižší než ve Rwandě nebo Bangladéši. Barmské hospodářství naléhavě potřebuje podporu mezinárodních finančních organizací. Odkdy se však Barma uzavřela do sebe a odmítá demokracii, všechny finanční instituce – Asijská rozvojová banka, Světová banka a Mezinárodní měnový fond – mu celkem oprávněně odmítají poskytovat další finanční pomoc. Odmítnutí barmského režimu zúčastnit se mezinárodního dění mělo za následek uvalení hospodářských sankcí na tuto zemi ze strany mnohých zemí z celého světa. Barma potřebuje přátele, kteří by mu pomáhali chránit jeho národní zájmy na světové scéně. V současnosti už však i sdružení ASEAN prohlásilo – a znovu je třeba říci, že že celkem oprávněně – že už barmské orgány nebude více obhajovat na žádném medzinárodním fóru. Barmské vládě posíláme následující vzkaz: svět není proti vám, přestaňte se proto k němu otáčet zády. Nemusíte se mezinárodního společenství obávat o nic více, než se obáváte vlastních lidí. Nepotřebujete mít devátou největší armádu a patnáctý největší vojenský rozpočet na světě. Nepotřebujete žít v bunkrech. Vyjděte vstříc demokratickému úsilí vašich občanů, ukončete politické represe a umožněte opozičním silám plně a svobodně se zapojit do čerstvého ústavního procesu. Józef Pinior, jménem skupiny PSE. – Vážený pane předsedající, chtěli bychom vyzvat barmský režim, aby: propustil politické oponenty a více než 1 800 politických vězňů včetně paní Aun Schan Su Ťij, vedoucí představitelů skupiny studentů Generace 88 a vedoucí představitelů Národní ligy za demokracii uvězněných v roce 2005; podal vysvětlení všech obětí na životech a oznámil místo pobytu všech nezvěstných osob včetně místa pobytu nezvěstných mnichů a řeholnic po násilném potlačení protestů buddhistických mnichů a demokratických aktivistů v září loňského roku; zajistil přístup do Barmy zvláštnímu spravodaji OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Barmě a umožnil opozičním politickým stranám setkání se zvláštním velvyslancem. V souvislosti s otázkou takzvaného referenda existují reálné obavy, že toto referendum vzhledem k současným represivním podmínkám v zemi bude znamenat jen další upevnění vládnoucí pozice vojenské moci. Od vyhlášení referenda vydala myanmarská vláda zákon č. 1/2008, který odepírá hlasovací práva členům náboženských řádů včetně mnichů a řádových sester. Zároveň se v něm zavádí tříletý trest odnětí svobody pro každého, kdo bude přistižen při „prednášení, distribuování papírů, používání plakátů nebo narušování hlasování jakýmkoli jiným způsobem v hlasovacích boxech nebo na soukromém či veřejném místě za účelem poškodit referendum“. Požadujeme od myanmarské vlády záruky v podobě sestavení nezávislých volebních komisí, vypracování náležitého seznamu registrace voličů, odstranění dlouhodobých omezení pro média, povolení svobody sdružování, vyjadřování a shromažďování v Barmě, a zrušení nových nařízení, v nichž jsou legitimní diskuse o referendu označovány za trestný čin. Marco Cappato, jménem skupiny ALDE. – (IT) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové! Pane komisaři Barrote, ve svém projevu jste zmínil vyvážený přístup. Obávám se však, že tento přístup je příliš nesmělý, především proto – a tento Parlament by se měl tuto informaci dozvědět – že Evropská unie vlastní nástroje na podporu demokracie a lidských práv. Jde o nové nástroje, přičemž v současnosti už na použití našich fondů nepotřebujeme dokonce ani povolení od tamějšího diktátorského režimu. Buď tedy budeme diskutovat o tamní situaci jako přihlížející diváci nebo o ní budeme diskutovat jako lidé, kteří chtějí s touto situací něco dělat. V případě druhé možnosti potřebujeme vědět – už dnes – jakým způsobem se tyto fondy používají, komu jejich pomocí můžeme pomáhat, a jak dokážeme dostat informace do země a z ní. Musíme například zvážit použití finančních prostředků v takzvané válce proti drogám, které v případě Barmy směřují přímo do pokladnic barmského režimu a slouží k ještě silnějším represím vůči vlastnímu obyvatelstvu – jde doslova o pozornost ze strany kanceláře OSN. Evropská unie by tomuto problému taktéž měla věnovat pozornost. Co se týká referenda, nejde ani o to, že se na něm nemohly v dostatečné míře podílet všechny zainteresované strany, jak jste zmínil. Referendum je maskovacím manévrem, který pomáhá myanmarskému režimu pokračovat v bezohledném opovrhování lidskými a občanskými právy v Barmě. Chtěl bych panu Lenarčičovi, který tu zastupuje Radu, říci, že s ohledem na fakt, že mniši byli výraznou měrou zapojeni do nenásilného zápasu a dokonce za tento zápas zaplatili i svými vlastními životy, se domnívám, že Vaše oznámení o tom, že nezamýšlíte pozvat dalajlamu do Bruselu kvůli velmi potřebnému

23-04-2008

23-04-2008

CS


politickému dialogu se zeměmi Evropské unie, bude mít – a už i má – symbolicky negativní vliv na nenásilný zápas barmských obyvatel, mnichů především. Brian Crowley, jménem skupiny UEN. Vážený pane předsedající, v říjnu loňského roku byl celý svět svědkem toho, jak tisíce buddhistických mnichů a představitelů veřejnosti pochodovaly ulicemi Rangúnu a požadovaly od nespravedlivého a násilného barmského vojenského režimu svobodu a reformy. Šlo o největší protivládní demonstraci od krvavého potlačení prvního demokratického hnutí v roce 1988. jménem skupiny UEN. – Pokud si někdo myslí, že se situace v Barmě oproti loňskému roku nemohla už více zhoršit, stačí se podívat na důkazy: chudoba, nedostatek potravin, přetrvávající útlak, odstranění politických odpůrců, pokračující držení ve vazbě držitelky ceny Andreje Sacharova a Nobelovy ceny za mír, pokračující potlačování jakéhokoli nabízeného alternativního názoru. Je na nás všech, v rámci Evropské unie, abychom pokračovali ve vysílání našich rezolutních vzkazů podpory účastníkům demokratického tažení v Barmě, podobně jako jsme to dělali v září 2007. V současnosti čelíme situaci, v níž se připravuje konání referenda o nové ústavě, přičemž tuto ústavu někteří označují za další krok směrem k obnovení demokracie. Tato ústava však přiděluje čtvrtinu parlamentních křesel armádě, brání paní Aun Schan Su Ťij kandidovat ve volbách, protože je provdaná za cizince, a nutí každého, aby se plně podřídil diktatuře vojenského režimu. Čína se v této situaci musí angažovat a vyvíjet tlak na vojenský režim v Barmě, aby umožnil lidu mít svoje zastoupení. Je však třeba podporovat i Bangladéš a Thajsko, aby vyzývali orgány v Barmě ke změně své politiky. Musíme zdvojnásobit svoje úsilí v podobě sankcí a rázných politických opatření nejen na evropské úrovni, ale též celosvětově, především v OSN. Všechny členské státy Evropské unie by měly v rámci OSN postupovat jednotně a vyvíjet tlak na příslušné orgány, aby vyvíjely činnosti na úrovni OSN. Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Vážený pane předsedající, přesně jak tu bylo před chvílí zmiňováno, humanitární situace a situace v oblasti lidských práv v Barmě se zhoršují, a je na nejbližší Radě pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, aby tuto skutečnost nahlas potvrdila a znovu vymezila činnosti vykonávané v rámci evropské politiky. To, co původně vypadalo jako pozitivní signál – slavná ústavní reforma – se velmi rychle změnilo v totální machiavelistický projekt. Díky němu bude přítomnost armádních představitelů ve vládě, v rozporu se všemi mezinárodními normami a bez účasti jakýchkoli pozorovatelů, formálně zakomponována i do ústavy, přičemž všichni odpůrci současného režimu se tohoto hlasování nemohou zúčastnit. Jde o úplnou frašku, která ponoří Barmu ještě hlouběji pod železnou vládu vojenského režimu. Je nutné říci, že tato situace znamená neúspěch inkluzivní strategie v rámci samotné Barmy i na mezinárodní úrovni, kterou prováděla Evropská unie společně s OSN. Našemu velvyslanci se dokonce ani nepodařilo vstoupit na barmské území. Naše současná duální strategie – sankce/pobídky – musí být proto účinnější a koncentrovanější. Jinými slovy potřebujeme lepší, důraznější a pravidelnější provádění kritérií, která už byla určena v souladu se stanovenými záměry. Naše finanční opatření musí úplně izolovat firmy propojené na barmskou vládu, a taktéž firmy, které tuto vládu jakýmkoli způsobem pomáhají financovat. Zároveň musíme izolovat představitele v samotné vládě, kteří si mohou odskočit na nákupy do jakékoli země a posílají své děti studovat do zahraničí. Totéž se týká i bankovních sankcí uvalených na zmíněné vládní představitele, které v současnosti nezakazují uskutečňování převodů skrze evropské banky. Pokud jde o sdružení ASEAN, potřebujeme využít probíhající jednání o dohodě o volném obchodu s tímto sdružením jako příležitost, jíž zajistíme, aby se sousední státy zdržovaly provádění jakékoli strategie, která by mohla vykompenzovat účinky sankcí uvalených na Barmu. Druhý aspekt sa týká stimulů. Vedle uplatňování sankcí musíme zároveň podporovat životní sílu země – na humanitární úrovni, což je samozřejmé, ale současně i na politické úrovni. Mám tím na mysli veřejné odsouzení barmských orgánů, odsouzení obsahu referenda a uplatňovaných postupů a přesvědčivou podporu právního státu a základních svobod prostřednictvím projektů Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva (EIDHR). Taktéž to znamená podporu a ochranu aktivit v oblasti lidských práv, boj proti násilnému verbování dětí do ozbrojených frakcí a ochraňování dětí před násilím. Luca Romagnoli (NI). – (IT) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k časté kritice, kterou ve svých projevech vyslovuji na adresu čínské pozice, bych byl nerad, kdybyste si mysleli, že trpím sinofobií Domnívám se však, že v souvislosti se situací v Barmě a dobře známými odpovědnostmi

51

52

CS


čínské vlády, která podporuje barmskou Státní radu, nemohou existovat žádné pochybnosti o oprávněnosti této kritiky. Kromě toho jde o stejné odpovědnosti, jaké má Čína i v Dárfúru, Tibetu a mnoha dalších častech světa, v nichž dochází k porušování lidských práv, nemluvě o Číně samé. Samozřejmě, že se v tomto případě mohu jedině připojit a podpořit výrazy pobouření, hrůzy a odsouzení, která se obvykle nacházejí v našich usneseních, zůstávám však skeptický v souvislosti účinností těchto usnesení. Podporuji jednoznačné odsouzení skutečnosti, že barmský režim neprovedl během 45 let žádný pokrok v oblasti dodržování lidských práv a svobody vyznání víry a vyjadřuji nad touto skutečností svou hlubokou lítost. Jak bych mohl neodsoudit politický a etnický útlak myanmarského obyvatelstva? Ve skutečnosti bych chtěl tuto příležitost využít právě k tomu, abych vám připomněl konkrétně případ karenských obyvatel, kteří se desetiletí hrdě drželi a bránili svou identitu. Se stejnou rozhodností odmítám i mechanismus referenda zakotvený v ústavě, který chce vládní režim zavést v Barmě. Dámy a pánové, na emocionální úrovni samozřejmě souhlasím se vším, co je uvedeno v usnesení, ale vzhledem k tomu, že (jako obvykle) všechny aktivity vycházející z Evropské unie nakonec končí jen na úrovni emocí, se domnívám, že toto usnesení je absolutně zbytečné. Přesně jak se tvrdí v samotném usnesení: dokonce ani obnovené cílené sankce nepřinesly požadovaný účinek. Proto má jistě smysl vyzývat ke zpřísnění těchto sankcí. Tentýž tlak by měl být vyvíjen i na země, jako je Čína, Rusko nebo Indie, aby tyto země, vzhledem k jejich hospodářskému a politickému vlivu na barmský režim, spolupracovaly v této oblasti s Evropskou unií a přestaly tomuto režimu dodávat zbraně a strategické suroviny. V zásadě též souhlasím s argumenty, které velmi presvedčivě uvedla paní Flautreová. Hartmut Nassauer (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, za několik dní Rada přijme rozhodnutí o tom, zda má býtt zachován současný společný postoj vůči Barmě, a zda mají být zachovány současné sankce vůči této zemi. V Barmě nebyly provedeny žádné významné změny, pokud jde o demokracii, právní stát nebo dodržování lidských práv. V tamních věznicích je uvězněno více než 2 000 politických vězňů. Vedoucí představitelka opozice, paní Aun Schan Su Ťij, je už dva roky v domácím vězení. Zkrátka neexistuje ani nejmenší důvod pro zmírnění těchto sankcí. Je pravda, že bylo vyhlášeno ústavní referendum, a že byl zveřejněn návrh ústavy. Tomuto návrhu však chybí jakákoli demokratická legitimnost. Na jeho přípravě se nepodílela veřejnost ani demokratická opozice. Návrh ústavy je plný demokratických nedostatků. To, že čtvrtina křesel v parlamentu má připadnout představitelům armády, je absurdní. Absurdní je také vyloučení kandidátů, jejichž manžel, manželka, nebo děti jsou cizími státními příslušníky. Všechny tyto skutečnosti jsou důkazem nedostatečného demokratického pokroku. Čo je tedy třeba udělat? Podporuji výzvy mých předrečníků, především promyšlené poznámky mého kolegy, pana Geoffreye van Ordena. Problém Barmy však nedokážeme vyřešit sami. Bez podpory Číny by tamní vojenská vláda nedokázala přežít. Proto nese i Čína zodpovednost za současné dění v této zemi. Čína se rozhodla vyplnit hospodářské vakuum vytvořené sankcemi západu a teď sklízí svoji úrodu. Proto pokud chceme dosáhnout jakékoli změny situace v Barmě, musíme to udělat prostřednictvím našeho přístupu k Číně. Chtěl bych také oslovit své přátele ve sdružení ASEAN. Vím, že oni pokládají jakoukoli poznámku o Barmě za vměšování do jejich národních záležitostí, vím však i to, že je situace v Barmě znepokojuje. Vzkazuji jim, že Barma poškozuje obraz sdružení ASEAN ve světě, a z toho důvodu musí i ASEAN vyvíjet tlak na tuto zemi. Richard Howitt (PSE). – Vážený pane předsedající, vítám dnešní prohlášení Rady a Komise, ale vzhledem k 700 uvězněných politických vězňů po demonstracích v loňském roce, a odmítnutí generála Than Shwe setkat se se zvláštním velvyslancem OSN panem Gambarim, je obnovení naší společné pozice po šesti měsících sice potřebné, ale samo o sobě nestačí. Proč nerozšíříme sankce i na oblast ropy a plynu, z níž získává tamní režim najvětší část svého financování? Proč Evropská unie nezavede sankce i v oblasti financí a bankovnictví, které by bránily přísunu zahraniční měny tomuto režimu, podobně jako to provedly Spojené státy? Jaké kroky můžeme podniknout, abychom získali přístup pro humanitární pomoc do východní Barmy, kde bylo podle dostupných informací srovnáno se zemí 3 000 osad, a kde jsou připraveny jednat evropské agentury pro poskytování pomoci? Buddhističtí mniši napsali na zdi svých klášterů „ne“, aby tím vyslali signál barmským občanům v souvislosti s květnovým ústavním referendem. Evropský vzkaz Barmě musí taktéž vysílat rezolutní „ne“ diktátorskému režimu a „ano“ demokracii.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Pierre Schapira (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, uplynulo už šest měsíců od demonstrací v Rangúnu, které celému světu odhalily závažné porušování lidských práv, které bylo v Barmě na denním pořádku. Bohužel se však zdá, že mezinárodní veřejné mínění už zapomnělo na tuto zemi v krizi. Ve skutečnosti však musíme obyvatelům Barmy poskytovat vytrvalou podporu a zároveň přijmout soudržnou dlouhodobou strategii, která by konečně garantovala dodržování demokracie, svobody tisku, svobody náboženského přesvedčení, svobody projevu a svobody sdružování. Navzdory diplomatickému tlaku a příkladné činnosti Aun Schan Su Ťij, které – dovolte mi to připomenout – byla v roce 1990 udělena cena Andreje Sacharova, a navzdory úsilí mezinárodní občanské společnosti se danou situaci dosud nepodařilo zlepšit – stačí připomenout fakt, že 400 000 buddhistických mnichů se nebude moci zúčastnit referenda, protože nemají volební právo. Tato nepřijatelná situace je důkazem toho, že tlak, který jsme doposud uplatňovali, byl prostě nedostatečný. Sankce uvalené na barmský režim musejí být rozšířeny a zaměřeny na politickou elitu, ne na obyvatelstvo. Především však doufám, že budou posílena činnost ze strany Evropské unie. S cílem zvýšit veřejné povědomí vyzývám, a my všichni vyzýváme, aby byla paní Aun Schan Su Ťij, která je ztělesněním tohoto boje, poskytnuta svoboda všech evropských hlavních měst, čímž projevíme své odhodlání zajistit účinné propagování lidských práv a svobody v Barmě. Katrin Saks (PSE). – (ET) Vždy, když ráno vstupuji do budovy Parlamentu v Bruselu, se na mě shora z velkého plakátu dívá Aun Schan Su Ťij svýma smutnýma očima. Musím přiznat, že se každé ráno cítím zahanbena a zoufale bezmocná. Usnesení, která jsme téměř jednomyslně přijali, neměla absolutně žádný účinek. Když jsem tu dnes poslouchala projevy zástupců Rady a Komise, všimla jsem si jejich rétoriky: „Doufejme, přejeme si, zvažujeme, jsme znepokojeni.“ Není takový postoj vůči barmskému režimu až příliš zdrženlivý? Musíme jednat s větším důrazem a jednotně. Jak tedy máme pokračovat? Vždy se opakovaně vracíme k hospodářským sankcím. Podle mého názoru však jde o jediný způsob, jakým můžeme tento režim ovlivnit. Musíme, samozřejme, velmi pozorně sledovat, pro jaké účely je využívána naše rozvojová pomoc. Naše finanční příspěvky musejí být podmíněny uskutečněním velmi konkrétních reforem v myanmarské společnosti. Ana Maria Gomes (PSE). – Vážený pane předsedající, byla jsem v Barmě a na vlastní oči jsem viděla útlak, pod nímž musí žít tamní obyvatelstvo. Evropa se může stydět za to, že příliš nepomohla ani barmským lidem, jejich odvážným mnichům, politickým věznům, odvážné opoziční političce Aun Schan Su Ťij, aby mohli získat svobodu a zbavit se utlačování tamním vojenským režimem. Evropa neudělala nic moc pro to, aby zmobilizovala vlivné sousední země, jako je Thajsko, Malajsie, Singapur a Indonésie, aby se postavily na stranu bojovníků za lidská práva a demokracii v Barmě. Evropa nevykonala dost v souvislosti s vyvíjením tlaku na Čínu a Indii, aby přestaly jakýmkoli způsobem podporovat barmské utlačovatele. Evropa nevykonala dost, aby zabránila v činnosti a potrestala ty evropské společnosti (například francouzskou firmu Total), které nadále obchodují s Barmou, a pomáhají tak platit drogovou mafii a utlačovatele, kteří tvoří barmskou juntu. Evropa musí jednat teď a odmítnout frašku v podobě referenda. Pan Barroso a jeho komisaři, kteří dnes cestují do Pekingu, se musí v souvislosti s Barmou a tamní politováníhodnou situací vyjadřovat jasně a rozhodně, stejně jako o zodpovědnosti Pekingu vůči této zemi. Současné a následující předsednictvo Rady musí jednat rozhodně, aby se mu podařilo zlepšit situaci obyvatel Barmy. Konkrétně mám na mysli přísné dodržování sankcí uvalených na barmské utlačovatele, které prosazuje a o nichž rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Marios Matsakis (ALDE). – Vážený pane předsedající, v tomto Parlamentu začíná být zvykem vydávat usnesení, která jsou do značné míry absolutně neúčinná. Také jsme si zvykli uplatňovat úplně neúčinné sankce, protože nejsou zaměřeny na ty, kteří jsou opravdu zodpovědní za změnu situace, ale – aspoň v tomto případě – na prosté obyvatele Barmy, jejichž životy se důsledkem toho stávají ještě nesnesitelnější Už tu bylo zmíněno, že skutečným viníkem je v tomto případě Čína. Uplatňujeme vůči Číně nějaké sankce? Ne! Trh Evropské unie je zaplaven nekvalitním zbožím, které nakupujeme z Číny. Proč neuplatníme žádné sankce vůči Číně, abychom zjistili, jaký by to mělo vliv na vývoj situace v Barmě?

53

54

CS


Colm Burke (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, v této otázce souhlasím se svými kolegy. Nejde jen o to, že se nepodařilo dosáhnout žádných změn během několika posledních měsíců, jde o to, že se těchto změn nedaří dosahovat už 50 let. Porušování lidských práv je v této zemi na denním pořádku. Náboženská společenství obvykle vycházejí do ulic jen když se domnívají, že situace v zemi je absolutně neúnosná. Mohli jsme si toho všimnout před několika měsíci, když mniši vyšli do ulic, protože se domnívali, že se jim tímto způsobem podaří na tuto situaci upozornit. Reakce junty byla přesně opačná: postarala se o to, aby jejich protesty v ulicích byly okamžitě přerušeny a potlačeny, přičemž vraždy, které potom následovaly, byly skutečně šokující. Tato vláda však i nadále zůstává při moci. Hlavními viníky jsou v tomto případě společnosti a země, které stále ještě s Barmou obchodují – ti, kteří mu dodávají zbraně a kupují jeho produkty. Souhlasím se svými kolegy, že bychom měli být více proaktivní v souvislosti s vyvíjením tlaku na Čínu, aby při svých vztazích s Barmou sledovala úplně odlišnou linii. To je jediný způsob, kterým můžeme dosáhnout změny. Také potřebujeme jednat v souvislosti s evropskými společnostmi, které pomáhají barmské vojenské vládě. Pokud nezačneme jednat sami, bude potom velmi těžké donutit ke změnám jiné země. Podporuji tento návrh usnesení. Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, Barma je jedním z témat, které celkem oprávněně zaplňují poštovní schránky poslanců Evropského parlamentu. Všiml jsem si určité podobnosti mezi Barmou a Zimbabwe. Obě tyto země kdysi patřily mezi prosperující ekonomiky. V obou později nastala změna od demokracie k diktátuře a všemu, co s tím souvisí: popírání základních svobod, extrémní chudoba a utlačující vojenský režim. Všiml jsem si však i určité podobnosti v reakci Evropské unie na situaci v Barmě a Zimbabwe. V obou případech je tato reakce až příliš nesmělá. Dnes jsme tu mohli slyšet stanoviska rady a Komise. Co jsme se však z těchto stanovisk mohli skutečně dozvědět? Jen velmi velmi málo. Tvrdím, že musíme být o mnoho razantnější. Musíme zpřísnit hospodářské a jiné sankce a musíme zavést řádné a úplné zbrojní embargo. Musíme vyvíjet tlak na místách, kde to bude mít největší účinek – na vládní režimy a na jejich sympatizanty, kteří tyto režimy podporují, například Čínu. Jedině v takovém případě, zejména při jednáních se zeměmi, které mají nerozhodný přístup k vojenské juntě, se podaří dosáhnout změn. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Už jsem zmínil, že Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy bude na svém nejbližším zasedání diskutovat o otázce Barmy a je velmi pravděpodobné, že v této souvislosti přijme určité závěry. Vrátím se k této otázce později, nejdříve bych však chtěl reagovat na některé poznámky. Nejprve budu reagovat na pana Cappata. Chtěl bych zdůraznit, že Rada doposud vůbec nediskutovala o možnosti pozvat dalajlamu na setkání s Radou pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy. Já osobně se domnívám, že k tomuto setkání ani nikdy nedojde. Pokud by se totiž uskutečnilo, diskuse by se točila kolem otázky Tibetu, ne Barmy. Ústředním tématem diskuse je však v současnosti právě otázka Barmy. Chtěl bych však říci, že na zlepšení situace v Tibetu není ani tak potřebný dialog mezi Evropskou unií a dalajlamou, jako spíš dialog mezi čínskými orgány a dalajlamou. Slovinské předsednictví k tomuto dialogu vyzývalo už několikrát. V této chvíli bych chtěl říci několik slov o nejbližším zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy. Očekáváme, že Rada na tomto zasedání přijme závěry a rozhodne se opětovně zdůraznit své hluboké znepokojení v souvislosti se situací v Barmě a vyzvat barmské orgány, aby naléhavě přijaly opatření k přechodu k legitimní civilní vládě a národnímu usmíření. Očekáváme, že Rada zároveň vyzve k otevřené diskusi o referendu, která by se měla nést ve svobodném a objektivním duchu. Kromě toho očekáváme, přesně jak to před chvílí zmínila i paní Flautreová, že barmské orgány pozvou do své země medzinárodní pozorovatele, aby dohlíželi na konání referenda. Vůbec nepochybuji o tom, že Rada vyzve k okamžitému propuštění všech politických vězňů, na které upozorňoval pan Howitt. Taktéž jsem přesvědčen, že zároveň vyzve i k propuštění paní Aun Schan Su Ťij. V souvislosti s uvalenými sankcemi, jejichž platnost, jak pan Van Orden správně poznamenal, by měla zanedlouho skončit, očekáváme, že platnost sankcí bude prodloužena o dalších 12 mesíců s možností jejich úpravy. Mám tím na mysli, že je podle situace bude možné v jakékoli době zpřísnit, případně uvolnit.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Pokud jde o zbraně, a tím chci zároveň reagovat na poznámku pana Romagnoliho, Evropská unie zakázala do Barmy vyvážet jakékoli zbraně nebo související materiál. Tento zákaz je součástí zmíněných sankcí, přičemž očekáváme, že jeho platnost bude společně se sankčním systémem nebo mechanismem prodloužena. Pokoušíme se o to, aby nás v tomto úsilí podpořily i další členské státy. A nakonec bych chtěl dodat, že bychom mohli namítat, podobně jako paní Flautreová, že strategie OSN vůči Barmě selhala. Mohli bychom však také říci, že zatím nepřinesla své ovoce. Já osobně sa přikláním k druhému názoru. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, velmi pozorně jsem poslouchal všechny připomínky, které jsou reakcí na skutečnost, že Barma má na cestě k demokracii před sebou ještě velmi dlouhou cestu. Všichni si tento fakt velmi dobře uvědomujeme. Musíme i nadále posilovat naši politiku, přičemž bych chtěl v této souvislosti upozornit, že jsme nedávno přistoupili na zpřísnění sankcí zaměřených především na vládní režim a jeho vedoucí představitele. Rada v současnosti zkoumá možnost rozšíření finančních sankcí. Chtěl bych dodat, že pokud jde o politické vězně, zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, které je naplánováno na 29. dubna, bude vhodnou příležitostí k vyslání vzkazu barmskému režimu, v němž ho budeme opětovně vyzývat, aby ukončil zastrašování a věznění. Jsme velmi silně zavázáni zachovat solidaritu s paní Aun Schan Su Ťij. Chtěl bych upozornit, že se s ní nemůžeme spojit přímo, jsme však v kontaktu s jejími stranickými kolegy. Co se týče aktivit, které vyvíjíme mimo rámec sankcí, někteří z vás tu zmínili spolupráci se sousedními zeměmi, které nám musí pomáhat při vyvíjení tlaku na barmský režim. Paní Ferrero-Waldnerová bude tento týden v Číně hovořit také o otázce Barma. Komise podnikla v této souvislosti určité kroky směrem k thajské vládě a Indonésie podle všeho také připravuje novou iniciativu. Máte však úplnou pravdu, když zdůrazňujete význam opatření ze strany dalších zemí v tomto regionu. Teď k otázce pomoci tamnímu obyvatelstvu. Barmské obyvatelstvo nesmí platit daň za politickou stagnaci své země, do níž ji přivedli její vládní představitelé. Evropa nepokládá odsouzení a izolaci Barmy za dostatečně účinná opatření. Chtěl bych zdůraznit, že při poskytování naší pomoci se snažíme využít každé příležitosti, abychom zdůraznili, že jedině lepší správa věcí veřejných ze strany vládního režimu dokáže zajistit, aby byla tato pomoc tak účinná jak doufáme. Pan Cappato vyjádřil své obavy v souvislosti se způsobem, jakým je monitorována mezinárodní pomoc. Chtěl bych upozornit, že mezinárodní pomoc je poskytována prostřednictvím agentur OSN a nevládních partnerských organizací. Mohu vás ujistit, že poskytování této pomoci monitorujeme velmi důkladně. Tuto otázku jste však položil celkem oprávněně. Z tohoto důvodu se domnívám, že bychom měli vyvíjet co největší tlak, abychom zajistili, že se Barma bude ubírat rychlejším tempem směrem k demokracii. Zároveň však musíme zajistit, aby obyvatelstvo Barmy nemuselo v důsledku úplné izolace své země trpět ještě víc, protože to by pravděpodobně nebyla vhodná odpověď. Předsedající. − Končím tuto rozpravu na základě šesti návrhů usnesení(1) podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 24. dubna 2008. Písemná prohlášení (článek 142) James Nicholson (PPE-DE), písemně. – Srdečně vítám toto usnesení, které je důkazem přetrvávajícího znepokojení Evropského parlamentu ze situace v Barmě. Jsme zodpovědni za to, aby se události v této zemi „nevymkly kontrole“. To, že Barma je i navzdory množství nerostných surovin a úrodné půdy jednou z nejchudších zemí světa, je všeobecně známá skutečnost. Všeobecně je přijímaná i skutečnost, že vojenská junta je zodpovědna za celou řadu porušení lidských práv, včetně brutálního zacházení s buddhistickými mnichy, kteří protestovali proti jejímu vládnímu režimu. (1)

Viz zápis.

55

56

CS


Vzhledem k nedávným událostem, především záměru vojenské junty prosadit absolutně nedemokratickou a nezákonnou ústavu, je nejvyšší čas, aby Evropská unie vyvinula veškerý svůj vliv a pokusila se o nápravu této situace. Čas na prosté diskuse o Barmě na mezinárodní scéně už vypršel. Jednání mezi OSN a barmskými orgány se ukázala jako absolutně neúčinná. Je potřeba naléhavě uplatnit cílené sankce vůči juntě a jejím obchodním aktivitám. Plně podporujeme toto usnesení, které vyzývá Radu, aby přijala širší a přísnější sankce vůči barmskému vojenskému režimu. V této souvislosti doufám, že po našich slovech budou následovat činy.

10. Ilegální imigrace, vnější činnost Evropské unie a Frontexu (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem jednání jsou prohlášení Rady a Komise o ilegální imigraci, vnější činnosti Evropské unie a Frontexu. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Hned v úvodu svého projevu bych rád zdůraznil, že problém imigrace vyžaduje komplexní přístup. Evropská unie musí vypracovat účinnou migrační politiku a právní předpisy a zároveň pokračovat ve svém úsilí v boji proti ilegální imigraci. Potřebujeme opatření na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států a potřebujeme také spolupráci ze strany třetích zemí. Jedním z nejdůležitějších aspektů boje proti ilegální imigraci je účinná kontrola vnějších hranic Evropské unie. Nepochybně velkým úspěchem v tomto směru je nedávné zahrnutí devíti členských států do schengenského prostoru. Po vstupu těchto zemí do schengenského prostoru začalo slovinské předsednictví pracovat na zavedení druhé generace Schengenského informačního systému, který je známý pod označením SIS II, v co nejkratším možném termínu. V současnosti je tento projekt jedním z prioritních projektů Evropské unie. Všechny nezbytné činnosti by se měly vykonat způsobem, který by umožnil dokončení přechodu z první generace Schengenského informačního systému na druhou generaci nejpozději do září 2009. Z důvodu častých incidentů ve Středozemním moři a na pobřeží severní Afriky navrhla Komise společně s některými členskými státy v roce 2007 některé iniciativy zaměřené na zlepšení řízení ilegální imigrace. Součástí těchto snah byla i konference na ministerské úrovni o budoucích výzvách řízení vnějších hranic Evropské unie, kterou v březnu tohoto roku hostilo slovinské předsednictví. Na této konferenci se poprvé diskutovalo o třech zprávách, které v únoru předložila Komise. Účastníci konference diskutovali o hodnocení a dalším rozvoji agentury Frontex a o dalších opatřeních na řízení vnějších hranic Evropské unie. Na konferenci bylo dohodnuto, že v budoucnu je potřeba posílit hraniční kontroly a zabezpečit spolehlivou identifikaci jednotlivců. Zároveň se však musíme snažit o dosažení otevřené a přístupné Evropské unie. Kromě toho ministři diskutovali i o návrhu na zřízení Evropského systému kontroly hranic známého pod zkratkou EUROSUR. Předsednictví již v současnosti připravuje další pravidla pro tuto oblast a Rada bude o těchto pravidlech diskutovat jako o součásti soudních a vnitřních záležitostí na svém červnovém zasedání. Boj proti ilegální imigraci se stane účinnějším i díky směrnici o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, která je známá i jako směrnice o vrácení. Předsednictví již začalo druhé kolo jednání s Evropským parlamentem, které bylo velmi konstruktivní. Domnívám se, že při společném úsilí bychom mohli tuto směrnici přijmout již v prvním čtení. Pokud jde o návrh směrnice týkající se sankcí vůči zaměstnavatelům občanů třetích zemí, kteří se na území Evropské unie zdržují nezákonně, Rada čeká na návrh změn a pozměňujících a doplňujících návrhů ze strany Evropského parlamentu. Dalším důležitým prvkem při tvorbě komplexní migrační politiky je vízová politika. Slovinskému předsednictví se v tomto směru podařilo dosáhnout pokrok prostřednictvím diskusí o dvou velmi důležitých materiálech, konkrétně o změnách ve společných konzulárních pokynech a vízových pravidlech. Při další práci na obou těchto materiálech se těšíme na tvořivou spolupráci s Evropským parlamentem. Rada na svém lednovém neformálním zasedání diskutovala o azylových otázkách a praktické spolupráci mezi členskými státy. Tento měsíc přijala Rada příslušná rozhodnutí. Jak jsem již řekl v úvodu svého projevu, komplexní pohled na migrační politiku je potřebný pro řízení ilegální imigrace a boj proti ní. Boj proti ilegální imigraci vyžaduje i spolupráci se zeměmi původu a zeměmi, přes něž se uskutečňuje přesun těchto přistěhovalců. Kromě toho vyžaduje i odstranění příčin migrace, to jest podporu rozvoje v zemích původu.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Účelem globálního přístupu, který Evropská rada schválila v prosinci 2005, bylo iniciování komplexní diskuse o migrační politice a posílení a prohloubení mezinárodní spolupráce, především se zeměmi původu, a přesun a vytvoření partnerství s těmito zeměmi. V rámci tohoto globálního přístupu se v současnosti uskutečňují mnohé aktivity. V převážné míře se tyto aktivity zaměřují na nejkritičtější regiony, především Afriku a východní a jihovýchodní regiony hraničící s Evropskou unií. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, hlavním faktorem, který k nám v současnosti láká ilegální imigranty, je ilegální práce. Přistěhovalci budou do Evropy přicházet do té doby, dokud se budou domnívat, že finanční výhody, které získají ilegální prací, převáží rizika zatčení evropskými orgány činnými v trestním řízení. Na uplatňování účinné strategie proti nelegální práci potřebujeme společnou vůli na evropské úrovni. To je klíčem této strategie a tento klíč závisí na nás, členských státech, a na naší společné politické vůli. Přesně v tomto kontextu se nese i návrh Komise na zavedení sankcí vůči zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt na území členských států Evropské unie, který v současnosti přezkoumává Parlament a Rada. Cílem tohoto návrhu je zabezpečit, aby všechny členské státy přijaly preventivní opatření a podobné sankce a skutečně je uplatňovaly v boji proti nelegální práci. Chtěl bych tento Parlament vyzvat, aby pokračoval v přezkumu tohoto návrhu, abychom mohli zřídit nástroj Společenství, který by od členských států vyžadoval přijetí všech potřebných opatření na zabezpečení dodržování zásad právního státu v celé Evropské unii. Vzhledem k tomu bych nechtěl podceňovat výzvy, které s sebou přináší ilegální imigrace po celém obvodu vnějších hranic Evropské unie. Je velmi pravděpodobné, že i tento rok budou mnozí obyvatelé afrického kontinentu v pokušení dostat se do Evropské unie po moři: někteří přijedou individuálně, jiní v malých skupinách a další budou využíváni zločineckými organizacemi, které budou za jejich přepravu do Evropy požadovat velké sumy peněz. Na úrovni Evropské unie bylo vyvinuto značné úsilí, aby byla členským státům v roce 2008 poskytnuta potřebná finanční podpora. Rozpočet agentury Frontex se v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 v podstatě zdvojnásobil. V tomto roce je celková výše tohoto rozpočtu 70 milionů EUR včetně více než 31 milionů EUR vyčleněných na operace na mořských hranicích Evropské unie. Pokud jde o operace v těchto vysoce rizikových oblastech, agentura Frontex zorganizovala čtyři rozsáhlé operace: Poseidon, Hermes, Nautilus a Hera. Informace o jejich přesných termínech a trvání zatím nejsou veřejně přístupné, díky zvýšenému financování však budou trvat déle než v roce 2007. Je rovněž důležité připomenout, že se mezi členskými státy a agenturou Frontex podařilo dosáhnout dohody o postupech a podmínkách pro používání technického vybavení, které se nachází v databázi ústředního rejstříku technického vybavení (CRATE). V současnosti je k dispozici 18 letadel, 20 helikoptér a 105 lodí, které členské státy zpřístupnily na základě dobrovolnosti. Příspěvek agentury Frontex spočívá v poskytnutí lidských zdrojů potřebných na pomoc členským státům při přípravě a hodnocení námořních operací. Komise ve své hodnotící zprávě agentury Frontex navrhla naplno využít potenciál CRATE a závazky ze strany členských států a zabezpečit tak dostupnost potřebného vybavení pro operace na mořských hranicích. Agentura Frontex musí evropským institucím podávat pravidelné zprávy o skutečném využívaní vybavení a rozsahu, v jakém je toto využívání přiměřené ve vztahu k existujícím potřebám. Evropské instituce musí být informovány i o budoucích mechanismech na zabezpečení dostupnosti vybavení zpřístupněného členskými státy. Agentura by mohla potenciál CRATE zvýšit i nabytím nebo pronájmem svého vlastního technického vybavení. Prostřednictvím tohoto úsilí pomohou členské státy a agentura Frontex v nejvyšší možné míře omezit případy zmizení na moři těch, kdo se pokoušejí dostat se do Evropy na provizorně zhotovených plavidlech. V důsledku toho Komise vítá dvoustrannou dohodu mezi Španělskem a státy západní Afriky i kontakty mezi Itálií, Maltou a Libyí. K dnešnímu dni nepřinesly kontakty s Libyí požadované výsledky, což však znamená o to větší důvod k jejich dalšímu rozvoji. Komise ve své zprávě o budoucím rozvoji agentury Frontex zdůraznila, že spolupráce s třetími zeměmi představuje klíčový prvek pro zlepšení společných operací vykonávaných agenturou v dlouhodobém

57

58

CS


horizontu. Z tohoto důvodu je potřeba zvážit, zda by mělo být agentuře Frontex umožněno provádět zkušební projekty s třetími zeměmi jako příjemci. Agentura musí samozřejmě zabezpečit soulad mezi svými aktivitami a celkovým rámcem zahraniční politiky Evropské unie. Tyto projekty by mohly významným způsobem posílit účinek spolupráce iniciované na základě současných pracovních dohod, v nichž by mohly třetí země specifikovat konkrétní potřeby na budování kapacit týkající se řízení hranic v konkrétních třetích zemích. Komise vnímá rok 2008 jako rok zkušební. Agentura Frontex má k dispozici velký celkový rozpočet, databáze CRATE je plně funkční a rychlé zásahové týmy se nacházejí na svých stanovištích. Výsledky těchto opatření budeme samozřejmě hodnotit a v případě potřeby budeme uvažovat i o jiných alternativách, například o vybudování Evropského systému kontroly hranic, kterým se zabývá i hodnotící zpráva Komise. Toto jsou tedy informace, o které jsem se chtěl s vámi dnes podělit. Nyní se těším, že si poslechnu vaše připomínky týkající se těchto složitých problémů. Simon Busuttil, jménem skupiny PPE-DE. – (MT) V poslední době se k nám začínají dostávat informace o tragédiích stovek migrantů, kteří se utopili, a jelikož velmi dobře známe příčiny těchto tragédií, je namístě položit si otázku, zda jsme v tomto roce na řešení problému ilegální imigrace lépe připraveni. Agentura Frontex představuje jen část řešení – je to, přesně jak uvedla Komise, odstrašující prostředek v boji proti ilegální imigraci a tento rok bude pro agenturu Frontex rokem zkoušky. Pan komisař Barrot správně poznamenal, že tento rok jsme agentuře Frontex zdvojnásobili rozpočet, poskytli jsme jí rychlý zásahový tým, a zdá se rovněž, že má dostatek prostředků na vykonávaní svých misí. Z tohoto důvodu budeme práci agentury Frontex pozorně sledovat a doufáme, že tento rok budou její opatření účinnější než dosud. Chce-li mít agentura Frontex podporu tohoto Parlamentu, pak nám musí ukázat, že si tuto podporu skutečně zaslouží. Pane předsedající, jak jsem již uvedl, agentura Frontex je jen částí tohoto řešení. Bez ohledu na to, zda tohoto řešení chceme nebo nechceme dosáhnout, potřebujeme též vést závažné diskuse o tom, jak bude toto břemeno rozdělené mezi jednotlivé státy. Rada se těmto diskusím dosud úspěšně vyhýbala. Potřebujeme odstranit pokrytectví, v němž na jedné straně vyjadřujeme pobouření, když se přistěhovalci utopí, a na straně druhé necháváme jižní členské státy, aby toto břemeno snášely samy. Potřeba sdílení tohoto břemene již v oblasti Středozemí ani nemůže být jasnější. Už v minulém roce jsme mohli být svědky případů, v nichž byli v libyjské záchranné zóně objeveni převržení emigranti nebo emigranti zavěšení na rybářské sítě na lov tuňáků. Libye v této věci neučinila nic a evropské země jen nečinně přihlížely a navzájem se obviňovaly. Chtěl bych se Komise a Rady optat, co v tomto roce plánují udělat – neexistují žádné pochybnosti o tom, pane komisaři, pane úřadující předsedo, neexistují žádné pochybnosti o tom, že záchrana lidských životů je povinností nás všech. Nastal však čas, aby Komise a Rada sebraly odvahu a reagovaly na tyto otázky. Je přijímání přistěhovalců povinností jen jedné země, nebo by měla být tato povinnost sdílená všemi zeměmi? PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTHE místopředsedkyně Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi vyjádřit svou vděčnost vám, paní předsedající, pane předsedo Rady a pane komisaři. Vítáme návrh pana předsedy Rady, který se týká integrovaného přístupu k přistěhovalectví. Úsilí spojit různé aspekty tohoto problému a společně je řešit musí vycházet z toho, že uznáme skutečnost, která je nám všem známá: 60 % migrantů přichází do Evropy po moři. „Pevnost Evropa“ ve svém předběžném odhadu uvádí, že za posledních deset let se utopilo nebo jiným způsobem ztratilo přibližně 12 000 osob. Středozemní moře se stalo největším masovým hrobem pod širým nebem na světě. Přestože agentura Frontex nebyla založena z humanitárních důvodů, podle mého názoru ji není možné vyjmout z tohoto kontextu. Agenturu Frontex nelze oddělit od skutečnosti, že čelíme velkému humanitárnímu problému. V čem spočívají problémy a nejasnosti tohoto projektu? Členské státy až dosud pokládaly agenturu Frontex za agenturu, která má sloužit na snížení jejich zodpovědnosti, ale agentura Frontex je koordinační agentura založená na duchu solidarity a vzájemnosti, která nemůže fungovat nezávisle na členských státech. Členské státy jsou prvotně zodpovědné za řízení suchozemských i mořských hranic. Dalším důležitým aspektem je, že agentuře Frontex nebyly dosud poskytnuty dostatečné zdroje. Nyní, když má mít agentura Frontex podle informací, které nám byly poskytnuty, k dispozici finanční zdroje, struktury, personální a praktické zdroje, bude potřeba, abychom ověřili jejich funkční spolehlivost. Prostě nestačí jen

23-04-2008

23-04-2008

CS


předložit seznam lodí a vrtulníků, je potřeba, abychom měli možnost vidět, jak je možno tento soubor zdrojů a nástrojů skutečně využít ve prospěch fungování agentury Frontex. Třetí bod, k němuž se chci vyjádřit, je, že agentura Frontex ještě stále nevyřešila problém, který jste i vy, pane komisaři, připomněl, když jste uvedl, že bychom měli přispět ke snížení počtu mrtvých a nezvěstných osob. Co může agentura Frontex podniknout, aby bylo tohoto cíle dosaženo? Jsme přesvědčeni, že existuje jen jeden způsob, jak jej dosáhnout, musíme zabezpečit, aby působnost agentury Frontex zahrnovala i námořní záchranné operace. Jinak řečeno, kromě pravidel, kterými se řídí přistěhovalectví do Evropské unie, a námořních právních předpisů, by se měly vytvořit i humanitární právní předpisy, které by stanovovaly povinnost zachránit každý lidský život v každém případě, kdy existuje bezprostřední nebezpečí, že dojde ke ztrátě lidských životů. Pane komisaři, to je vzkaz, který bychom vám chtěli zanechat, a byli bychom rádi, kdybyste nám v několika uvedených oblastech poskytl vy a Rada bližší vysvětlení. Jeanine Hennis-Plasschaert, jménem skupiny ALDE. – Vážená paní předsedající, buďme upřímní a otevření: vzhledem k tomu, že agentura Frontex je koordinační agentura, nemůžeme od ní očekávat, že sama dokáže zastavit příliv nelegálních přistěhovalců. Nemůžeme ani očekávat, že dokáže zabránit obchodování s lidmi. Agentura Frontex není, a nikdy ani nebude, všelékem na všechny problémy způsobené ilegální imigrací. V konečném důsledku je to velmi jednoduché: konečnou zodpovědnost za bezpečnost hranic EU nesou členské státy. Hraniční kontroly je nutné vykonávat v duchu sdílených zodpovědností a solidarity mezi členskými státy. V posledních letech musíme čelit skutečnému paradoxu. Členské státy vyzývají agenturu Frontex, aby okamžitě zastavila příliv nelegálních přistěhovalců a aby využila co nejvíce vybavení. Jak však víte, ústřední rejstřík technického vybavení je jen virtuálním rejstříkem. Položky nacházející se na tomto seznamu patří členským státům, a podléhají tedy ochotě členských států použít je. Ochota mnohých členských států je zjevně diskutabilní. Pokud jde o finanční výhled, pokud by agentura Frontex najednou použila všechno vybavení, její rozpočet by se okamžitě vyčerpal. Proto hlavni otázka, na kterou je třeba odpovědět, a nyní se obracím na Radu, zní, zda je Rada připravena rozšířit zásadu vynutitelné solidarity, na jejímž základě by všechny členské státy byly povinny jednat, tj. povinný mechanismus solidarity. V posledních letech členské státy opakovaně potvrdily důležitost zabezpečení úplného dodržování mezinárodních povinností týkajících se lidských práv při řízení migrace. Členské státy zdůraznily důležitost evropské solidarity při rozdělení zatížení jako jednu ze základních zásad. Příliš často se však stává, že účinnému rozhodování brání neschopnost těchto členských států pracovat společně ve vzájemném zájmu. Vážený pane úřadující předsedo, souhlasíte s tím, že čas na slova již uplynul a nastal čas na skutky? Souhlasíte s tím, že ve světě, který je poznamenaný narůstajícími regionálními konflikty a zvětšující se propastí mezi bohatými a chudými, se bude mobilita spíše zvětšovat než zmenšovat? Není nejvyšší čas, aby členské státy zaujaly stanovisko, kterým odpoví na tuto výzvu radikálním, ale zodpovědným přehodnocením svých názorů na to, jak má vypadat komplexní balík společné, opakuji společné, migrační politiky? Bohužel, nyní musím opustit jednací sál, protože se účastním probíhajících trojstranných rozhovorů na nejvyšší úrovni o směrnici o společných standardech a postupech v členských zemích při vracení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt. Věřím však, že co nejdříve dostanu vaši podrobnou odpověď. Mario Borghezio, jménem skupiny UEN. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, iniciativa agentury Frontex si zaslouží podporu. Představuje bariéru evropské civilizace vůči náporu ilegální imigrace, která je záměrná, velmi často s sebou přináší mimořádně vážné humanitární tragédie a představuje velké obchodní příležitosti pro zločinecké organizace typu mafie. Proto je potřeba, abychom proti ilegální imigraci bojovali co nejenergičtěji. Jsme přesvědčeni, že některé země, například Španělsko, přijaly velmi účinná opatření. Ve Španělsku byl v rámci systému SIVE vybudována vysoce sofistikovaná bariéra proti nelegálním přistěhovalcům, využívající špičkové technologie. Nemá smysl ronit krokodýlí slzy nad úmrtími a humanitárními incidenty, pokud neuděláme nic proto, abychom chránili naše pobřeží. Ani moje vlast dlouho nic nedělala (vzpomeňme si na situaci na ostrově Lampedusa), ale stačí, abychom zabránili tomu, aby se lodě, které převážejí nelegální přistěhovalce, dostaly do teritoriálních vod členských států.

59

60

CS


Pokud jde o právní stav, důvody uváděné proti tomu, aby byla ilegální imigrace prohlášena za zločin, jsou úplně neopodstatněné. Na zatčení a zadržování nelegálních přistěhovalců se v plné míře vztahuje čl. 5 písm. f) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v němž se jasně uvádí, že jedna z výjimek vztahujících se na zákaz upírat lidem jejich svobodu, se týká lidí, kteří neoprávněně vstupují do jiné země. Dále je nutné, aby Evropa přezkoumala výsledky úplného provádění Schengenské dohody, které máme před sebou. Schengen měl podporovat svobodu pohybu zaměstnanců a studentů, ale ve skutečnosti vytvořil jakousi zelenou kartu pro volný pohyb zločinců. Toto chceme na našem území? Určitě ne. Proto je potřeba, abychom začali okamžitě konat. Na základě uvedených výsledků je potřeba přehodnotit směrnici z roku 2004. Členské státy měly stanovit hranice příjmu a povinnost pro každého, kdo vstupuje do našich zemí, aby prokázal, že jeho finanční prostředky byly nabyty zákonným způsobem. Ale neudělaly to, například Itálie to neudělala, a tak města, mezi něž patří i hlavní město křesťanství, napadají Romové a Rumuni, kteří páchají zločiny, znásilňují a dopouštějí se dalších trestných činů, avšak nejsou ze země vypovězeni. Nad těmito výsledky bychom se měli pořádně zamyslet. Cem Özdemir, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, od založení agentury Frontex, Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, postupuje realizace evropských pracovních programů účinně a podle plánu. Přesto je moje skupina od přijetí nařízení o agentuře Frontex mimořádně znepokojena v souvislosti s vážnými incidenty, které se udály ve Středozemním moři a při kterých často umírají lidé, kteří se snaží zabezpečit si lepší život. Proto máme několik otázek, které bychom rádi předložili Radě. Jedna z těchto otázek zní: zapracovala agentura Frontex v plné míře povinnosti v oblasti lidských práv do svých současných řídících ustanovení a postupů? Nebo, abychom byli o něco přesnější a upřímnější: mohou Rada a Komise zaručit, že členské státy EU, jimž poskytuje agentura Frontex podporu, splňují všechny povinnosti vyplývající z mezinárodních právních předpisů a mezinárodní úmluvy, pokud jde o bezpečnost a monitorování jejich vnějších hranic? Statistiky zveřejněné agenturou Frontex se týkají výhradně počtu migrantů, kterým se zabránilo ve vstupu do Evropské unie. Nejsou k dispozici statistiky, které by vyčíslovaly počet zadržených žadatelů o azyl, není jasné ani to, jak se s nimi zacházelo. Rádi bychom se dozvěděli, zda existují statistiky, které by se týkaly počtu zadržených žadatelů o azyl. Pokud existuje, proč ještě nebyly zveřejněny? Na závěr bych se chtěl zeptat, v případě, že dojde k zadržení žadatele o azyl, jakou úlohu hraje agentura Frontex, pokud jde o koordinaci postupu podání žádosti o azyl? Kde dochází k přezkumu těchto žádostí? Prostřednictvím jakých mechanismů dokážeme zaručit, že dojde k důslednému přezkumu žádosti dříve, než je žadatel o azyl poslán zpět? Tobias Pflüger, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážená paní předsedající, Evropská unie a její instituce neustále vyhlašují, že boj za lidská práva má klíčový význam. Zdá se však, že pro agenturu Frontex, která spadá přímo pod Evropskou unii, a pro politiku, která se jí týká, to neplatí. EU chce využít agenturu Frontex k tomu, aby zabránila lidem zvenčí při vstupu do Unie, nezáleží jí na záchraně lidských životů. Humanitární organizace jsou přesvědčené o tom, že od založení agentury Frontex umírá více utečenců, protože musí cestovat dále. Agentura Frontex militarizuje systém Evropské unie zaměřený na odmítání vstupu utečenců do Unie. Otázka zní: proč chtějí utečenci vůbec vstoupit do Unie? Ve velké míře to souvisí s rozdíly v blahobytu mezi jednotlivými zeměmi. Je potřeba něco udělat. Změna klimatu tuto situaci ještě vystupňuje a ještě více utečenců se bude snažit vycestovat do Evropy. Parlament nemá nad agenturou Frontex žádnou kontrolu. Vzpomínám si na slyšení, které zorganizoval Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, na něž výkonný ředitel agentury Frontex vůbec nepovažoval za potřebné přijít. Strategií Evropské unie je zjevně vybrat si ty nejlepší z migrantů a utečenců a ostatní nechat napospas osudu a jedním z nástrojů, který EU používá k plnění této strategie, je agentura Frontex. Z celkového hlediska agentura Frontex zhoršuje situaci utečenců. Stanovisko mé skupiny je proto velmi jasné: agenturu Frontex je potřeba zrušit a místo toho je potřeba více se zaměřit na poskytování praktické pomoci utečencům. To by byl ten správný přístup, nikoli podporování stále větší izolace a neustálé posilování pevnosti Evropa. Georgios Georgiou, jménem skupiny IND/DEM. – (EL) Vážená paní předsedající, otázka přeshraničních dohod nepatří mezi těžko srozumitelné záležitosti, jako je například čtení textů od Lysia nebo Cicera. Na druhé straně agentura Frontex neudělá nic pro to, aby vyřešila všechny problémy, o kterých jsme přesvědčeni,

23-04-2008

23-04-2008

CS


že existují mezi Evropou a těmi, kdo jsou natolik nešťastní, že musí v EU hledat útočiště. Tito bídní nešťastníci jsou asijské oběti, které jsou zneužívány sousedními zeměmi spolupracujícími s Evropou, které však nikdy nebudou schopny vidět důsledky této činnosti z evropského úhlu pohledu. Pokud by existovaly nepříznivé důsledky a agentura Frontex by například musela vykonávat jednak svou záchrannou funkci, a na druhé straně by nás musela informovat o tom, odkud utečenci přicházejí a které státy umožňují toto nezákonné obchodování s těmito nešťastnými lidmi, kteří často skončí na dně moře, pak by Evropská unie mohla přijmout vlastní opatření proti těmto zemím a snížit dotace, které jim v současnosti poskytuje. Koenraad Dillen (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, ve všeobecnosti můžeme, samozřejmě, jen přivítat rozšíření úloh agentury Frontex, které nám bylo představeno, plány na vytvoření celoevropské pohraniční stráže a vybudování centrální evropské databanky. Dalším dobrým znamením je, že agentura Frontex dostala zelenou na zahájení jednání o dohodách o spolupráci s řadou zemí původu a s tranzitními zeměmi, aby bylo možno zabezpečit přijetí společných opatření proti ilegální imigraci. Na druhé straně tato agentura přirozeně stojí nebo padá s technickou pomocí a politickou podporou členských států, které se v minulosti často ukázaly jako problematické. Například Francie, Německo a Nizozemsko byly mnohem přitažlivější než Belgie, která se zapojila len do tří operací. Stejně tak se nemůžeme příliš spoléhat na posilování vnějších hranic a rozhodně by nás neměly zaslepit mediálně přitažlivé operace agentury Frontex ve Středozemí. Většina nelegálních přistěhovalců přicestuje do Evropy zákonným způsobem, ale po vypršení platnosti víz se prostě změní na osoby s nelegálním pobytem. Takových případů je v Evropě několik set tisíc. Z tohoto hlediska proto 53 tisíc zatčení, která před několika měsíci navrhla Komise, nedokáže udělat nic víc, než jen „vyléčit příznaky“. Klíčovou záležitostí zůstává i nadále to, že evropské členské státy i Evropská unie jsou zodpovědny za nekontrolovanou a ilegální imigraci se všemi katastrofálními důsledky, které tato imigrace má na společnost. Mluvím nejen o pružné vízové politice a uvolněné politice sledování a repatriace, ale i o nezodpovědných vlnách legalizace, které proběhly v některých členských státech a které měly mimořádně nepříznivé důsledky. V současnosti představuje rozšíření Schengenu na východ nejnovější z těchto škodlivých rozhodnutí. Proto byste se mohli zeptat, zda agentura Frontex nemá sloužit jen jako „bleskosvod“, který má uchlácholit občany Evropy. Patrick Gaubert (PPE-DE). – (FR) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, Jacquesi, dámy a pánové, momentálně zkoumáme velmi důležité dokumenty, které by měly přivodit skutečné změny, a dovolím si tvrdit skutečný pokrok v řízení migračních toků. Mám na mysli hlavně směrnici o společných standardech a postupech v členských zemích při vracení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt, směrnici o takzvané modré kartě, směrnici, kterou se zavádějí sankce vůči zaměstnavatelům, a směrnici o společném souboru práv. Současnou legislativní práci je potřeba dokončit co nejdříve, pokud chceme dosáhnout účinné výsledky, které budou dobře viditelné pro naše spoluobčany a pro státní příslušníky třetích zemí. Musíme vyslat jasný signál. Jako poslanci parlamentu věnujeme otázce přistěhovalectví náležitou pozornost a míníme se s ní přímo vyrovnat. Je potřeba, abychom blíže prozkoumali řízení našich vnějších hranic a úlohu, kterou v této oblasti sehrává agentura Frontex. Agentura Frontex nebyla vytvořena, aby v jižní Evropě vytahovala z vody těla utopenců. Nebyla vytvořena ani na to, aby odhalovala hladovějící děti ve východní Evropě v doprovodu jejich rodičů na nekonečné cestě migrace. Agentura Frontex má jasné poslání: chránit naše hranice, a tím chránit naše spoluobčany. Členské státy proto musí dodržet svou zodpovědnost a splnit svoje závazky tím, že agentuře Frontex poskytnou všechny zdroje, které potřebuje k výkonu svých misí v co nejlepších podmínkách. Musíme přestat přemýšlet o agentuře Frontex jako o opatření, které je dočasné nebo izolované. Agentura Frontex musí být schopna neustále bojovat s jevy, které spadají do jej působnosti: migrace a ilegální imigrace, organizovaný zločin, pašeráctví, nelegální obchodování ve všech podobách. Agentura Frontex musí být ústředním prvkem širšího projektu zaměřeného na bezpečnost hranic a v tomto směru je potřeba vytvořit užší spolupráci s nejvyššími úřady, které jsou zodpovědné za tyto otázky. Nadřízené zásady a politická vůle jako obyčejně ohrožují hladký průběh výkonu činnosti agentury. Každému členskému státu je potřeba připomenout jeho závazek dodržovat zásady zodpovědnosti, solidarity a úcty. Doufám, že Komise a zejména Rada přijmou naše požadavky a připomínky a že neohrozí úspěšnost agentury, která je potřebná na evropské úrovni.

61

62

CS


Javier Moreno Sánchez (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, jak jste uvedli, agentura Frontex funguje. Například díky společným operacím došlo v minulém roce ke snížení počtu nelegálních přistěhovalců přicházejících na Kanárské ostrovy o 61 %. Mafiánské organizace však zkoušejí najít nové trasy, aby zmařily účinnost bezpečnostních operací. Jejich činnost představuje zajíce a naše reakce želvu. Všichni dobře známe La Fontainovu bajku a rovněž to, jak končí: Závody určitě vyhrajeme, ale kolik lidí bude muset umřít, než se tak stane? Vážené dámy, vážení pánové, musíme si to říci jasně a stručně, a tak to musíme podat i veřejnosti. Skutečně chceme řešit problém ilegální imigrace společně, nebo jen chceme, aby to vypadalo tak, že ho řešíme? Z hlediska snížení počtu nelegálních přistěhovalců, záchrany lidských životů a boje proti obchodování s lidmi představuje agentura Frontex přidanou hodnotu. Slouží rovněž jako významný odstrašující prostředek v monitorovaných oblastech. Vážené dámy, vážení pánové, je však potřeba, abychom zašli o něco dále a abychom vytvořili integrovaný evropský systém zaměřený na řízení všech vnějších hraníc Evropské unie. Agentura Frontex potřebuje přiměřený mandát a přiměřené zdroje. Návrhy Komise jsou správně nastavené, ale rádi bychom věděli, jak jednotné a odhodlané jsou členské státy v boji proti ilegální imigraci, neboť jde o jev, který má vliv na nás všechny, nejen na země na naší jižní hranici. Jaký názor mají členské státy na myšlenku zavést Evropský systém hraničního dozoru? Pokud jde o provozní možnosti agentury Frontex, jaký má Rada názor na vytvoření regionálních středisek v citlivých oblastech, zejména na jižních mořských hranicích? V souvislosti s klíčovým aspektem hraničního dozoru bych se rád dozvěděl, jaká bude úloha agentury Frontex v Iconetu a jaká byla reakce Rady na návrh založit EUROSUR. Na závěr mi dovolte říci, že souhlasím s panem komisařem, že spolupráce s třetími zeměmi tvoří nevyhnutelnou součást boje proti ilegální imigraci. Jaká opatření přijme agentura Frontex, aby ulehčila vytvoření dohod uzavřených členskými státy, například Španělskem? Myslím si, že odpovědi na podobné otázky mohou být prvním náznakem toho, jak a kdy vyhrajeme uvedené závody. Sarah Ludford (ALDE). – Vážená paní předsedající, členské státy mají právo i povinnost přiměřeně kontrolovat svoje hranice, řídit přistěhovalectví a vzájemně spolupracovat v rámci Evropské unie bez ohledu na to, zda jsou členy Schengenu. Moje vlast, bohužel, členem Schengenu není. Znamená to, že členské státy musí spolupracovat s agenturou Frontex a prostřednictvím agentury Frontex, pokud je jim to zákonně umožněné, musí podporovat mobilní pohraniční zásahové týmy (tzv. RABIT) a zabezpečit, aby měla agentura Frontex dostatek zdrojů. Dobře řízené hranice by neměly znamenat nehumánní zacházení s přistěhovalci, ani zanedbávání potřeby dodržovat právní předpisy týkající se utečenců, kterým se umožní přístup k azylovému řízení. Proto bychom měli doplnit mobilní pohraniční zásahové týmy odbornými azylovými týmy, které by bylo možné nasadit v krátkém čase a které by se zabývaly řešením velkých přílivů údajných migrantů, a přitom by se zajistilo, aby každý potenciální nárok byl posuzován individuálně. Agentura Frontex nemůže být náhradou komplexního migračního systému (který ještě stále neexistuje), který by se vztahoval na ilegální imigraci a legální migraci a který by měl řádné kanály pro legální migraci a byl by zachován i azylový kanál. Na závěr mi dovolte říci, že mě znepokojuje trend směšovat přistěhovalectví a zločinnost. Pojem „bezpečnost hranic“, který se často používá, automaticky navozuje dojem, že přistěhovalci představují hrozbu. Ve většině případů to však není pravda. Nelegální přistěhovalci možná nemají zákonný nárok na vstup do dané země, ale to ještě neznamená, že jsou to zločinci. Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE-DE). – (ES) Vážená paní předsedající, nejtvrdší a nejdramatičtější podobu ilegální imigrace máme možnost vidět, když je na pobřeží Atlantického oceánu a Středozemního moře pěkné počasí. Mafiánské skupiny jsou mnohem aktivnější, neboť riziko je nyní zjevně menší. Proto je tato rozprava velmi potřebná, abychom podpořili, ulehčili a podnítili všechny iniciativy zaměřené na předcházení a potlačování pohrom zločinnosti, které ohrožují mnoho lidských životů a často beztrestně narušují naše hranice. V tomto kontextu se nevyhnutelnou součástí tohoto procesu stávají vnější opatření přijatá Evropskou unií. Potvrzují to i zkušební projekty realizované na Kapverdách a v Montavii. Parlament nedávno umožnil Výboru

23-04-2008

23-04-2008

CS


pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby se podílel na této úloze, když schválil dvě pracovní cesty do Senegalu a Mauretánie. Tyto země jsou názornými příklady tranzitních zemí a zemí původu nelegálních přistěhovalců. Od nynějška musí být vnější opatření Evropské unie zaměřená na přistěhovalectví aktivnější a viditelnější a musí se zaměřovat na mnohem vhodnější země, zejména na Guineu-Konakry. Agentura Frontex dosáhla výrazného pokroku za krátký čas. Má k dispozici finanční prostředky, přesněji 70 milionů EUR, a dobré koordinační možnosti, ale je potřebná jednoznačná pomoc ze strany Rady, například na to, aby byla databáze CRATE více než jen seznamem prostředků nebo vyhlášením nabídek. Problém je dramatický a přetrvává, je potřeba, abychom prosadili své úsilí a zachovali systémy prevence, pomoci a dohledu, přičemž materiální a lidské zdroje je potřeba vyčlenit natrvalo a včas, a to na Kanárských ostrovech a ve Středozemí. Za první čtvrtrok tohoto roku se na Kanárské ostrovy dostalo 1 702 přistěhovalců, za stejné časové období v předcházejícím roce se na Kanárské ostrovy dostalo 1 425 přistěhovalců. Nyní přichází více přistěhovalců, ale využívají méně lodí. Za poslední tři roky přišlo na Kanárské ostrovy 48 305 přistěhovalců. Je pravda, že v roce 2007 v porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu z 31 000 na 11 000 přistěhovalců, ale tvrdou pravdou je, že do přístavů na Kanárských ostrovech přichází stále více přistěhovalců a každý den ve Středozemním moři objeví těla utopenců buď blízko pobřeží u města Oran, nebo u samotných Kanárských ostrovů. Kromě toho, vážená paní předsedající, mi na závěr dovolte uvést, že 15 % až 20 % repatriovaných přistěhovalců se pokusí o opětovný nelegální vstup do EU. Jde tedy o trvalý problém. Proto potřebujeme více společné globální ochoty a méně společných řečí. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, vážená paní předsedkyně Rady, Malta, Španělsko, Itálie a Francie, to všechno jsou země, na které mají migrační toky mimořádný dopad, ale existují i jiné migrační trasy. Ráda bych upozornila Parlament na východní hranici Evropské unie, zejména na hranici mé vlasti, Polska. Události uplynulých měsíců naznačují, že migrační toky procházejí i přes tuto hranici a že i zde dochází k lidským tragédiím. Dovolte mi připomenout tomuto Parlamentu, že při pokusu překročit hranici do Polska zemřely vyčerpáním dvě děti z Čečenska, které provázela jejich matka. Kromě nelegálních přistěhovalců z Ukrajiny a Běloruska se v polských záchranných táborech pro utečence nacházejí i utečenci z Pákistánu, Korey a Vietnamu. Migrace, zejména nelegální migrace, představuje problém, který se týká celé Evropské unie. Je proto politováníhodné, že neexistuje společný přístup Evropské unie v oblasti nelegální migrace. Zásady, které uplatňují jednotlivé členské státy, pokud jde o poskytnutí azylu nebo o vypovězení ze země, se ve velké míře liší. Proto mi dovolte využít tuto příležitost, abych zdůraznila, že je potřeba vytvořit jednotný právní rámec. Potom by bylo možné, abychom aspoň zacházeli s nelegálními přistěhovalci stejným způsobem v celé Evropské unii. Zjevně jedinou alternativou nelegálního přistěhovalectví je legální migrace. Občané Evropské unie by se legální migrace neměli obávat. Pro stárnoucí Evropu představuje legální migrace příležitost. Proto vítám přístup slovinského předsednictví, protože i já si myslím, že je potřeba dosáhnout užší spolupráce mezi orgány celní a hraniční kontroly, aby bylo možné zlepšit současný způsob řízení hranic Evropské unie. Kromě toho se musí členské státy aktivněji zapojovat do společných operací agentury Frontex. Nemohou být i nadále tak sobecké jako doposud, naopak, pokud jde o vybavení této důležité agentury, měly by být štědřejší. Nemám na mysli jen vybavení lidskými zdroji, odborníky, ale též, a zejména, vybavení loděmi, letadly a dalším důležitým vybavením, jehož prostřednictvím bude možné zabezpečit účinnou ochranu hranic Evropské unie. Ostatně, jde o životy mnoha lidí, ať již na moři nebo v horách. Jde též o bezpečnost nás všech. Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Vážená paní předsedající, vážený pane úřadující předsedo Rady, vážený pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, čelíme krizi hromadné ilegální imigrace, která ovlivňuje bezpečnost a soudržnost celé Evropské unie. Přistěhovalectví je jev obrovských rozměrů, který vyžaduje evropský přístup, zejména v prostoru bez vnitřních hranic. Proto podporuji vytvoření Evropského systému ostrahy hranic, Eurosur, který zjednoduší a vzájemně propojí systémy ostrahy hranic členských států s cílem zvýšit vnitřní bezpečnost Evropské unie, bojovat proti ilegální

63

64

CS


imigraci, zabránit přeshraniční kriminalitě a terorismu a posílit schopnost členských států vykonávat záchranné operace. Podporuji též ústřední úlohu, kterou musí agentura Frontex hrát při kontrole a monitorování vnějších hranic. Souhlasím s tím, že agentura Frontex musí zjednodušit uplatňování současných a budoucích ustanovení Společenství a musí zlepšit účinnost jejich uplatňování z hlediska řízení vnějších hranic a zabezpečení koordinace opatření přijatých členskými státy, zejména z hlediska technické a operativní pomoci, která se má poskytnout členským státům, které o ni požádají. Dovolím si však upozornit Radu a členské státy, že tyto cíle je možno dosáhnout jen v případě, že této agentuře poskytneme potřebné lidské a finanční zdroje. Bohužel, až donedávna agentura Frontex neměla tyto zdroje k dispozici. Pokud jde o systém vstupu a výstupu, jsem přesvědčen, že bychom měli být opatrnější. Jsem znepokojen touto sérií návrhů, které se týkají monitorování jednotlivců. Počet těchto návrhů stoupá závratnou rychlostí. Zdá se, že nejsme schopni dokončit to, na čem jsme se už dohodli. Letíme kupředu a nevěnujeme dostatečnou pozornost tomu, abychom se vyhnuli překrývání a duplicitě funkcí, abychom posoudili vliv těchto otázek na základní práva jednotlivců, nebo abychom v případě potřeby vytvořili záruky. Podle mého názoru by se měla Komise namísto navrhování nových mechanismů zaměřit na dohnání zpoždění, která již nastala, a na co nejrychlejší spuštění provozu systémů, například systému SIS II (schengenský informační systém) a systému VIS (vízový informační systém). Katrin Saks (PSE). – (ET) Vážený pane komisaři, dámy a pánové, v Evropské unii bez vnitřních hranic hraje spolupráce a solidarita s cílem ochránit naše vnější hranice velmi důležitou úlohu. Stejně důležité je další zlepšování činnosti agentury Frontex. Ale kromě přistěhovalců, kteří se na lodích přepravují přes Středozemní moře, o nichž tu už bylo dnes řečeno mnohé a o nichž jsme všichni nepochybně dobře informováni díky médiím, máme velký problém i s lidmi, kteří vstupují do EU s platnými vízy, ale po uplynutí platnosti víz nemají v úmyslu z EU odjet. Jde především o přistěhovalce z východu. Proto je velmi důležité zavést jednotný vízový informační systém, protože v této oblasti nestačí, pokud se zvýší zodpovědnost jen jednoho národního či členského státu. Velmi důležitá je spolupráce mezi jednotlivými zeměmi. Kromě toho se hodně mluví o společné migrační politice. Z určitého hlediska je to zjevně důležité. Ale určité otázky musí zůstat v pravomoci členských států, například otázka kvót, protože v takových záležitostech musí každá jednotlivá země posoudit své integrační možnosti. Takové otázky není možno řešit shora. Panayiotis Demetriou (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, myslím si, že není potřeby opakovat, co jsme si právě vyslechli od poslanců, jejichž projevy jsme už měli možnost slyšet. Podařilo se jim pokrýt téměř všechny aspekty problému, o kterém si všichni myslíme, že je složitý, náročný a naléhavý. Dovolte mi, abych k prohlášením Rady a Komise uvedl, že se musíme vystříhat planého mluvení a musíme začít konat. Činnost EU se musí řídit třemi zásadami. Za prvé, zpráva musí být jasná. Problém přistěhovalectví je potřeba uznat nejen jako vnitrostátní problém, ale i jako celoevropský problém. Za druhé, v této oblasti je nutné prakticky uplatnit zásadu solidarity. Za třetí, je potřeba zavést spíše ucelenou, než roztříštěnou politiku. Vytvořili jsme agenturu Frontex, a to je vynikající. Pan komisař uvedl, že byla vytvořena, vybavena a posílena všemi potřebnými zdroji. Může však agentura Frontex vyřešit problém? Mám o tom jisté pochybnosti. Mí kolegové poslanci hovořili například o důvodech přistěhovalectví. Rozhodně je potřeba, abychom Frontex posílili. Především však musíme zaměřit svou pozornost na středomořské státy. Je potřeba posílit suchozemské i námořní organizace, abychom dokázali přinejmenším odolat obrovskému přílivu nelegálních přistěhovalců. Jedním z příkladů je Kypr. V poslední době je právě tato země cílem nelegálních přistěhovalců ze Středního východu, kteří na území Kypru pronikají přes území okupovaná Tureckem. Evropská unie má způsoby a prostředky, jak zakročit a dosáhnout, aby tomu Turecko zabránilo. O mnohých otázkách jsme již v rámci této rozpravy diskutovali, ale je tu ještě jedno důležité téma, otázka lidských práv. Pokud chceme zastavit ilegální imigraci a imigraci obecně, nesmíme dovolit, aby došlo k porušování lidských práv. Při zacházení s přistěhovalci musíme uplatňovat zásady a hodnoty týkající se lidských práv, které vyznává Evropská unie. Důrazně žádám, aby se Komise a Rada řídily právě tímto přístupem.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, s příchodem léta a dobrých povětrnostních podmínek, hlavně v Řecku a ve Středozemí, nabere, bohužel, ilegální imigrace obrovské rozměry. Nelegální přistěhovalci přijdou k suchozemským i námořním řeckým hranicím. Moje vlast dělá v rámci svých možností všechno co může, aby se s touto situací vyrovnala. Řecko přijímá všechna možná opatření, ale na zastavení této přílivové vlny to nestačí. Agentura Frontex byla zřízena před pěti lety. Jsme spokojeni s jejími výsledky? Dovolím si tvrdit, že vzhledem k jejím nedostatečným technickým zdrojům a omezené pravomoci jsme spokojeni. Pokud však chceme přijmout skutečné politické rozhodnutí, musíme agenturu Frontex ještě více posílit prostřednictvím zlepšení logistické infrastruktury a přidělením řádné pravomoci. To je jediný způsob, jak splnit naše závazky. Ostatně musíme též zřídit pobřežní stráž, která bude mít na starosti mořské hranice v oblasti Středozemního moře. Marios Matsakis (ALDE). – Vážená paní předsedající, problém ilegální imigrace je velmi složitý. Jen zčásti se týká ochrany hranic jednotlivých zemí a ve všeobecnosti Evropské unie. Musíme zkoumat příčiny a důvody, které vedou tyto lidi k migraci do Evropy. Riskují své životy a životy svých blízkých. Cestují tisíce mil. Musí trpět v krutých podmínkách, ale stále přicházejí. Proto předpokládám, že i kdybychom okolo celé evropské hranice vybudovali šest metrů vysokou zeď, i tak by nadále přicházeli. Pan komisař vyslovil myšlenku, která je velmi moudrá. Tito lidé přicházejí, protože je potřebujeme. V našich členských státech pro ně máme práci. Proč bychom tedy nemohli najít systém, jehož prostřednictvím bychom mohli legalizovat nelegální přistěhovalce? Proč bychom nemohli najít systém řízení, jehož prostřednictvím bychom mohli nasměrovat tyto lidi do našich zemí legálním a bezpečným způsobem? Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Vážený pane komisaři, vážený pane ministře, jsem přesvědčena, že je velmi šokující, pokud někdo naznačuje, že naše bezpečnost je ohrožena hladovějícími lidmi, kteří přicházejí do Evropské unie, aby si mohli najít práci a aby tak mohli podporovat rodiny, které zanechali ve své domovské zemi. Dovolte mi připomenout kolegům poslancům projev pana Kofiho Annana, který nám přednesl, když jsme mu udělili Sacharovovu cenu. Žádal nás, abychom dělali přesný opak toho, co děláme, žádal nás, abychom otevřeli naše hranice. Když se podíváme do budoucnosti, je jasné, že tyto pracovníky budeme potřebovat, protože v Evropské unii bude nedostatek pracovních sil. Co potom uděláme? Vybudujeme zdi a vybereme si, kdo bude moci vstoupit, vybereme si lidi, které potřebujeme. To je absolutně nepřijatelné. Potřebujeme jinou politiku, politiku, která je otevřená pro všechny tyto lidi. Ráda bych však věděla, co plánuje agentura Frontex udělat například v tranzitních zemích. V této souvislosti vzpomenu Mauritánii. Situaci v této zemi znám, neboť Evropská unie mě tam vyslala jako vedoucí volební pozorovatelské mise. Zavázali jsme se, že této chudé zemi pomůžeme při jejím přechodu k demokracii. Mauritánie musí řídit toky přistěhovalců, kteří přes tuto zemi cestují směrem na Kanárské ostrovy. (předsedající řečníka přerušila) Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jsme tu, abychom diskutovali o agentuře Frontex, a na to bychom se měli zaměřit. Na agenturu Frontex musíme, samozřejmě, hledět v kontextu komplexní strategie migrace, která na jedné straně řídí legální imigraci, ale na druhé straně bojuje proti ilegální imigraci. V tomto celkovém kontextu představuje agentura Frontex bezpečnostní nástroj, na němž závisí kampaň proti ilegální imigraci a pašerákům lidí. Agentura Frontex se nasazuje v oblastech, v nichž mají členské státy těžkosti vyrovnat se s tímto problémem. Proto musíme zabezpečit, aby se z agentury Frontex mohl stát účinný bezpečnostní nástroj. Parlamentu se podařilo dosáhnout zdvojnásobení rozpočtu a došlo ve velké míře k rozšíření časového rámce na společné operace. Těší mě, že operace Hera a Nautilus už byly zahájeny a že operace Poseidon bude zahájena v průběhu několika dní. Operace však budou úspěšné pouze tehdy, a nyní se obracím na Radu, pokud členské státy vytvoří potřebné podmínky a poskytnou potřebné nástroje. Proto se na Radu obracím s touto žádostí a naléhavou výzvou: prosím, udělejte maximum proto, aby se neopakovala situace z minulých let, kdy byly členské státy málo aktivní. Měly by konečně pochopit, že tento bezpečnostní nástroj potřebujeme, a že mu umožňujeme účinně fungovat prostřednictvím nevyhnutelné zásoby...

65

66

CS


(předsedající řečníka přerušila) Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Bylo to pro mne mimořádně zajímavé, že jsem se mohl zúčastnit této dynamické rozpravy. Myslím si, že všem bylo v průběhu této rozpravy jasné jedno: legální imigrace je ten typ přistěhovalectví, které Evropská unie potřebuje. Ale proti druhému typu, ilegální imigraci, je třeba bojovat. To bylo nosné téma dnešní rozpravy. V každém případě se předsednictví řadí mezi ty, kdo jsou přesvědčeni o tom, že ilegální imigrace představuje jev, proti němuž je třeba bojovat, protože ve většině případů je spojen se zločinností. V pozadí ilegální imigrace se nachází společenství organizovaného zločinu, kterému nezáleží na tom, co si musí vytrpět lidé, kteří se snaží dostat, v tomto případě, do Evropské unie. Musím říci, že nesouhlasím s těmi poslanci Parlamentu, kteří si myslí, že Rada se snaží vyhnout těmto diskusím. Nemohu souhlasit ani s těmi, kteří si myslí, že stále jen tak mluvíme. Rada se této diskusi nevyhýbá. Právě slovinské předsednictví zorganizovalo v březnu tohoto roku konferenci o budoucích výzvách týkajících se kontroly na vnějších hranicí Evropské unie, a všechny, nebo alespoň většina otázek, které byly uvedeny v dnešní rozpravě, byly tématem na zmíněné konferenci, která se konala na ministerské úrovni. V každém případě souhlasím s paní Hennis-Plasschaertovou, že nastal čas na skutky. Její nepřítomnost je důkazem toho, že konáme. Účastní se velmi důležitého jednání, konkrétně závěrečné fáze trojstranných diskusí o směrnici o společných standardech a postupech v členských zemích při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii. Podle mých informací tyto diskuse dobře pokračují a mohly by dnes úspěšně skončit. Směrnice o společných standardech a postupech v členských zemích při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii představuje důležitý aspekt boje proti ilegální imigraci. Bude-li tato směrnice přijata v prvním čtení, v což doufá slovinské předsednictví, a zároveň je to ambice Evropského parlamentu, pak získáme nový nástroj, který nám pomůže úspěšněji čelit jevu ilegální imigrace. Pokud jde o ilegální imigraci, nese otázka solidarity významný politický náboj. Musíme však ocenit, že určité prvky solidarity již existují: měli jsme schengenský zdroj, tzv. „Schengenský fond“, pro nové členské země, máme agenturu Frontex a pan komisař uvedl důležité kapacity, kterými členské státy dobrovolně, ve jménu solidarity, přispěly agentuře. Proto nemohu souhlasit s tím, že v Evropské unii neexistuje solidarita. Solidarita existuje, ale může to být ještě lepší. Musíme vzít v úvahu, že kontrola vnějších hranic patří do pravomoci jednotlivých členských států, zdá se mi, že pan Fava byl jeden z těch, kdo upozornili na tuto skutečnost. Proč je to tak? Jednoduše proto, že většina členských států to tak chce. Solidarita má proto svá omezení. Většina členských států si přeje, aby byla kontrola vnějších hranic v jejich pravomoci. Paní Saksová zmínila, že členské státy nechtějí, aby jim byly imigrační kvóty vnuceny zvenčí nebo shora. Chtějí o těchto záležitostech rozhodovat samostatně. Takový je rámec, v němž musíme fungovat a v němž se slovinské předsednictví snaží najít možné cesty, jak pokročit kupředu. Myslím si, že se nám podařilo dosáhnout již mnoha opatření, ale stále musíme pracovat na dalších. Dovolte mi říci několik slov o střediscích pro příjem přistěhovalců, o nichž se zmínil pan Moreno Sánchez. Ještě stále probíhá velmi náročná diskuse o tomto tématu. Jde o politicky citlivou otázku a o téma, které je složité. Rada se jím bude muset ještě nějaký čas zabývat. Pan Özdemir nastolil otázku azylu. Statistiky o azylech existují. Azylový systém je na úrovni Evropské unie účinný. Neustále se však snažíme o zvýšení jeho účinnosti. Prvním krokem bylo zveřejnění zelené knihy o budoucím společném evropském azylovém systému, kterou představila Komise, a rozhodnutí Rady o zlepšení praktické spolupráce, která byla přijata na posledním zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní záležitosti. Tímto svoje vystoupení ukončím, přestože bych toho o této zajímavé a aktuální otázce mohl povědět více. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás ubezpečil, že vaše názory bereme v úvahu a že na ně budeme myslet, když budeme v této diskusi pokračovat. V úsilí dosáhnout pokroku v této problematice se slovinské předsednictví spoléhá na vaši spolupráci. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se v první řadě vrátil k hlavnímu tématu této rozpravy, k agentuře Frontex, a abych objasnil několik věcí. Zejména pan Fava chtěl vědět, zda je vybavení, které používá agentura Frontex, plně funkční.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Je pravda, že pokud jde o technické vybavení potřebné na jednotlivé operace, je agentura Frontex závislá na členských státech, které koordinuje. Dosud je agentura spokojená s tím, jak jí jednotlivé členské státy poskytují vybavení, které je dostupné prostřednictvím databáze CRATE. Samozřejmě, dalším krokem by bylo zavést povinný systém pro členské státy prostřednictvím změny a doplnění základného nařízení o agentuře Frontex. Komise tuto skutečnost uvádí ve své hodnotící zprávě. Diskuse na toto téma s agenturou Frontex a s jednotlivými členskými státy budou probíhat i dále. Agentura Frontex uzavřela s většinou členských států technické dohody o podmínkách využívání vybavení. Samozřejmě, není možné, aby agentura zakoupila vybavení, které je velmi nákladné, ale Komise ve své hodnotící zprávě doporučuje, aby si agentura Frontex koupila nebo pronajala vybavení, které často používá: brýle na noční vidění, malá radarová zařízení, tepelná zobrazovací zařízení apod. Chtěl jsem se rovněž vyjádřit k otázkám, na které poukázal zejména pan Moreno Sánchez. Některá místa jsou obzvláště ohrožena. V takových případech bychom snad mohli uvažovat o zřízení stálých operačních středisek. Agentura Frontex se touto problematikou v současnosti zabývá. Odeznělo tu i mnoho dalších otázek a omlouváme se za to, že neuvedu všechny poslance, i když jsem si dělal podrobné poznámky. Mnozí z vás se ptali na současnou schopnost agentury Frontex pomoci lidem, jejichž lodě ztroskotaly. Je důležité mít na zřeteli, že za záchranu lidí a za péči o lidi, které postihnou tyto nehody, jsou zodpovědné členské státy. Agentura Frontex v této oblasti nemá pravomoc. Přesto jsem přesvědčen, že je pravdou, že mnoho lidských životů se podařilo zachránit díky operacím, které byly koordinovány agenturou Frontex. Musíme zachraňovat stále více lidí, protože v důsledku těchto strašných havárií, které postihly ubohé lidi, kteří byli navíc často i zneužiti, jsme si uvědomili, že záchrana lidských životů je hlavním cílem těchto operací. Stručně mi dovolte znovu zopakovat to, co řekl pan předseda a ministr a rovněž pan Gaubert: když na to přijde, Evropa musí začít řídit migrační toky a migrační toky není možné účinně řídit bez agentury Frontex, bez dohledu nad našimi vnějšími hranicemi. Není pochyb o tom, že je potřeba právní rámec, který postupně umožní Evropě zabezpečit skutečně evropskou odpověď na všechny tyto problémy související s migrací. Musím rovněž říci, že jedna z hlavních úloh, které mne čekají, je příprava nového sdělení o tomto celkovém přístupu k migraci, který by měl zohledňovat všechny aspekty, na které jste poukázali. Dovolte mi rovněž říci, že migrační politika nemůže být úspěšná bez úzké spolupráce se zeměmi původu. Samozřejmě, už to tu bylo řečeno, vítáme všechny snahy o posílení této spolupráce s danými zeměmi. Vážený pane ministře, jen před malou chvílí jste poukázal na to, že se zdá, že trojstranné rozhovory o znění směrnice o společných standardech a postupech v členských zemích při vracení státních příslušníků třetích zemí, kteří mají nelegální pobyt, dobře pokračují. Jde zároveň o jeden ze základních kamenů této celkové přistěhovalecké politiky, která musí být, samozřejmě, celkovou politikou, ale musí být i jednotnou politikou, klíčovým aspektem je solidarita. Dnes večer se mnozí poslanci zmiňovali o záchraně životů na moři, ale nesmíme zapomínat ani na východní hranice Evropy. Na závěr bych chtěl říci, že je zjevné, že zacházení s nelegálními přistěhovalci musí dodržovat základní práva, k nimž váže Evropu pevný závazek. To znamená, že je potřebný skutečně celkový přístup, přístup, který je humánní, ale zároveň mimořádně vážný a přísný. Tento prvok je klíčový, pokud nechceme, aby se z Evropy stala pevnost, ale pokud chceme, aby byla Evropa otevřená, ale otevřená v rámci pravidel, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou rozumná, že mají v úctě jednotlivce a že se zároveň zaměřují na to, aby bylo integrační úsilí v různých členských státech úspěšné, protože přistěhovalecká politika nemůže být bez integrace úspěšná. To je všechno, co jsem chtěl říci. Omlouvám se poslancům za to, že jsem neodpověděl na všechny otázky, které předložili. Chci vás ujistit, že jsem ochoten naslouchat Parlamentu v úsilí položit základy této celkové přistěhovalecké politiky. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Vnější hranice Evropské unie, ať už suchozemské nebo mořské, chrání všechny členské státy před možnými hrozbami, které by mohly být způsobeny ilegální imigrací, ilegálním obchodováním a organizovaným zločinem.

67

68

CS


Nástroje rozvoje agentury Frontex, které navrhuje Evropská komise, konkrétně nejmodernější systémy hraničního dozoru, technické vybavení a rychlé zásahové týmy, jsou nepochybně aktuální. Přesto by mělo být úsilí o posílení hranic společným evropským úsilím, nikoli jen úsilím jednotlivých zemí, které leží podél hranic. Kromě toho je potřeba přijmout opatření nejen na hranicích Evropské unie, ale i na hranicích zemí, které sousedí s Evropskou unií. Dovolte mi, abych vám připomenul, že politická stabilita, rozvoj demokracie, hospodářství a zvýšení životní úrovně ve třetích zemích, které sousedí s Evropskou unií, výrazně sníží tlak, kterému jsou v současnosti hranice vystavené. Proto by hlavní prioritou měla být spolupráce s příslušnými orgány v daných třetích zemích. Projektům, které předložila Komise, je třeba rychle poskytnout přiměřené financování, aby mohly být realizovány co nejdříve.

11. Evropská strategie v oblasti biologické rozmanitosti (COP 9) a biologické bezpečnosti (COP-MOP 4) (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem programu je – otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá Miroslav Ouzký jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Komisi a která se týká strategie Komise na deváté schůzi konference stran (COP 9) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a čtvrtém zasedání stran (COP-MOP 4) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (O-0023/2008 - B6-0017/2008); – otázka k ústnímu zodpovězení, kterou předkládá Miroslav Ouzký jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Radě a která se týká strategie Komise na deváté schůzi konference stran (COP 9) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a čtvrtém zasedání stran (COP-MOP 4) Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (O-0023/2008 - B6-0017/2008). Miroslav Ouzký, autor. − (CS) Vážená paní komisařko, vážený pane ministře, předsedo Rady, dovolte mi nejprve se obrátit na paní předsedající s věcí, která nesouvisí s mojí otázkou. Já bych si chtěl na tomto místě postěžovat, že jsem nezjistil, že zatímco policie ve všech zemích funguje tak, aby umožnila politikům či poslancům jejich práci, tak francouzská policie se snaží zamezit europoslancům v jejich práci a musím si na tomto místě postěžovat, že mi byl policistou před branami této instituce zakázán vstup dovnitř i po předložení mého průkazu z důvodu údajné ochrany demonstrace, která před branami Parlamentu probíhá. Já to považuji za skandální a doufám, že tato věc se dostane na řešení Parlamentu. To samozřejmě nesouvisí, ale kdybych neoběhl Parlament, tak bych zde nehovořil, pro Vaši informaci. Já jsem jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin oprávněn předložit otázku, která je určená jak Radě, tak Komisi a týká se nadcházejícího zasedání konference stran v Bonnu o biologické rozmanitosti a biologické bezpečnosti. Základní otázka je o vyjasnění cílů na této konferenci jak pro Komisi, tak pro Radu. Také nás zajímá, zda-li Rada i Komise počítá se zapojením poslanců Evropského parlamentu na této konferenci. Musím zde říci, že náš výbor chce nejenom rozhodnutí a jednotlivé dohody, ale také se velmi zajímá o jejich naplnění a implementaci, tzn. uvedení do jejich praktického života. Chci se zeptat, zda si Evropská unie a evropské instituce uvědomují svoji vedoucí úlohu v této oblasti, v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti. Jestliže chceme být vedoucí silou, měli bychom to dávat jednoznačným způsobem najevo. Chci se zeptat, zda jsme si vědomi nutnosti finanční podpory všech těchto programů a těchto dohod, že jejich naplnění bez jasné finanční podpory nemůže být realizováno. Také doufám, že si Komise i Rada uvědomuje dopady nedostatku vody ve středomořské oblasti a vlivu sucha, vlivu klimatických změn na biologickou rozmanitost jako takovou. Výbor by rád slyšel, zdali bude věnována speciální pozornost biologické rozmanitosti námořní a pobřežní a zda si Komise i Rada uvědomuje důležitost zapojení regionálních a komunálních samospráv, ale i podnikatelských subjektů do této problematiky a v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti. Zdali si uvědomujeme důležitost udržitelného lesnictví a produkce plodin se zvláštním důrazem na udržitelnou produkci biopaliv, která se stává velmi horkým tématem. Produkce biopaliv, jak víte, je součástí klimatického balíčku, který právě projednáváme, a jeho udržitelné využití a udržitelný rozvoj je velmi důležitou otázkou. Na druhé straně víme, že má velmi negativní dopad právě na biologickou rozmanitost. Předsedající. − Děkuji vám. Vaši stížnost postoupím dále, později vás v této věci pravděpodobně osloví.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Janez Podobnik, úřadující předseda Rady. − (SL) Dovolte mi, abych poděkoval Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a jeho předsedovi, panu Ouzkému, za otázku k ústnímu zodpovězení, kterou předložil mně, Radě a Komisi. Touto otázkou připisujete velký význam velmi citlivému problému biologické rozmanitosti. Pokud jde o úlohy v oblasti životního prostředí, biologická rozmanitost patří společně se změnou klimatu mezi hlavní priority našeho předsednictví. Devátá schůze konference stran (COP 9) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se uskuteční v květnu v Bonnu, proto představuje důležitou událost pro celou Evropskou unii i pro slovinské předsednictví. V rámci osmnáctiměsíčního programu německého, portugalského a slovinského předsednictví se Rada intenzivně připravovala na to, aby byla tato schůze úspěšná z hlediska zabezpečení lepší ochrany a udržitelného využití biologické rozmanitosti na globální úrovni. Rada zdůraznila, že Evropská unie je odhodlaná naplnit globální cíl, v rámci něhož má v úmyslu do roku 2010 výrazně zpomalit míru ztráty biologické rozmanitosti. Rada je rovněž odhodlaná dosáhnout cíle EU, do roku 2010 zastavit snižování biologické rozmanitosti v Evropě. Proto moje odpověď na vaši otázku zní: Ano, Evropská unie si chce a i musí udržet úlohu světového lídra v této oblasti. Rada zdůraznila, že Evropská unie se pokouší aktivně a konstruktivně se podílet na tomto procesu a že na konferenci stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se uskuteční v květnu, se bude snažit dosáhnout toho, aby výsledky této schůze byly dalekosáhlé, ale realistické. Rada rovněž prohlásila, že pokud chceme do roku 2010 dosáhnout globálního cíle týkajícího se biologické rozmanitosti, je naléhavě potřeba, abychom vytrvale realizovali další konkrétní opatření na všech úrovních. Je nutné, abychom úmluvu zavedli do praxe na vnitrostátní úrovni a na úrovni Evropské unie. Evropská unie se politicky zavázala, že naplní všechny tři cíle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, tj. ochranu a udržitelnost využívání biologické rozmanitosti, přístup ke genetickým zdrojům a sdílení výhod plynoucích z jejich využívání. Rozhodnutí vymezující prioritní úlohy Evropské unie na deváté konferenci stran Rada původně přijala v červnu minulého roku a potom znovu v březnu tohoto roku. Dovolte mi uvést některé z těchto prioritních úloh. Je potřeba zdůraznit význam urychlené realizace všech pracovních programů Úmluvy o biologické rozmanitosti a zlepšit součinnost mezi politikami, které se týkají změny klimatu, a biologickou rozmanitostí, s cílem získat co největší společný užitek. Rada neustále zdůrazňuje potřebu soudržnosti na všech úrovních při realizaci mezinárodních dohod o životním prostředí. Musíme zdůraznit, že je důležité, aby se na deváté konferenci diskutovalo o problému výroby, obchodování a využívání biopaliv a biomasy a o jejich vlivu na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. V této souvislosti je ještě důležitější jasně stanovit trvale udržitelná kritéria pro výrobu biopaliv. Měli bychom poukázat na důležitost realizace programu zaměřeného na lesní biologickou rozmanitost a na snížení odlesňování a znehodnocování lesních ekosystémů. Rada poukazuje na význam úlohy, kterou sehrávají lesy z hlediska přizpůsobování se změně klimatu a při zmírňovaní jejich důsledků, a to rovněž z hlediska ochrany biologické rozmanitosti. Musíme zabezpečit rychlou a komplexní realizaci pracovního programu pro chráněné regiony. V tomto rámci musíme poskytnout technickou a finanční podporu (ptali jste se na financování), tj. finanční podporu na zřízení regionů po celém světě. Devátá schůze by měla přijmout ekologická kritéria, podle nichž bude možné určit mořské regiony na otevřeném moři, které je potřeba chránit. Je důležité zdůraznit úlohu soukromého sektoru při realizaci úmluvy, zejména úlohu malých a středních podniků. Ostatně Evropská unie je pevně rozhodnuta vytrvat ve své aktivní činnosti, pokud jde o plánování a jednání o mezinárodním postupu týkajícím se přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení výhod plynoucích z jejich využívání. Evropská unie se bude snažit dokončit jednání do začátku desáté schůze konference stran úmluvy. Na závěr mi dovolte říci, že na této schůzi se bude diskutovat o více než dvaceti různých tématech. Hovořil jsem jen o těch, která Rada považuje za klíčové z hlediska dosažení cílů úmluvy, zejména pokud jde o cíl biologické rozmanitosti stanovený na rok 2010. Uvedená schůze je poslední, která se bude do roku 2010 konat, a proto představuje poslední možnost přijetí konkrétních opatření. Vzhledem k tomu, že se schůze bude konat v Evropě, je ještě důležitější, aby Evropská unie podpořila své priority a cíle. Seznámil jsem se i s návrhem usnesení, o němž budete zde v Evropském parlamentu hlasovat zítra. Podle našeho názoru představuje usnesení dobré shrnutí hlavních priorit a cílů, které by měla Evropská unie v Bonnu dosáhnout.

69

70

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT místopředseda Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vážený pane předsedající, v první řadě mi dovolte poděkovat panu Ouzkému za tuto velmi důležitou otázku, kterou předložil. Myslím si, že jsme si všichni všimli, jak se v roce 2007 otázky životního prostředí staly prioritou politického programu. Změna klimatu se dostala do titulků zpráv a stala se předmětem veřejného zájmu. Ztráta biologické rozmanitosti představuje globální hrozbu, které je potřeba čelit se stejným odhodláním, a jsou vzájemně propojené. Změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti jsou vzájemně propojené. Pokud nepochopíme tento vztah, může to mít nepříznivé důsledky na naše úsilí dosáhnout zlepšení v obou oblastech. Jak můžeme zastavit ztrátu biologické rozmanitosti? Jsem přesvědčena, že Evropa dosáhla v této oblasti pokrok díky realizaci činností, které byly obsaženy ve sdělení Komise z roku 2006 s názvem Zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 – a v následujících letech. Je však potřeba vynaložit ještě více úsilí. Zejména je třeba získat větší podporu od dalších sektorů (kromě ochrany přírody), například podporu zemědělství, rybolovu a energetiky. Nevyhnutelná je rovněž účinná mezinárodní spolupráce. Jsme pevně odhodláni pracovat prostřednictvím Úmluvy o biologické rozmanitosti s cílem ochránit globální rozmanitost na celém světě. Devátá schůze konference stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se bude konat současně se čtvrtým zasedáním stran Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, poskytuje výbornou příležitost ke zintenzivnění ochrany biologické rozmanitosti, a protože hostitelem a předsedajícím těchto zasedání bude Německo, Evropa na nich musí sehrávat zvláštní úlohu. Budeme prosazovat zintenzivnění mezinárodního úsilí s cílem dosáhnout globálního cíle, kterým je výrazné snížení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010. Na začátku března přijala Rada závěry, které ustanovují rozsáhlý politický mandát a hlavní priority pro Evropskou unii na těchto zasedáních. Výsledkem jejich shrnutí je následujících sedm bodů. Za prvé, chceme se dohodnout na nových závazcích, na rozšíření realizace, zejména pokud jde o provádění programů Úmluvy o biologické rozmanitosti zaměřených na chráněná území a lesní biologickou rozmanitost. Za druhé, chceme zabezpečit, aby opatření na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění rovněž podporovala cíl týkající se biologické rozmanitosti stanovený na rok 2010. Rozhodnutí přijatá v Bonnu by měla přispět k diskusi, která probíhá od ukončení konference na Bali a která se týká snížení emisí zapříčiněných odlesňováním a ničením lesů. Za třetí, budeme podporovat přijetí kritérií, která budou sloužit pro stanovení zranitelných mořských oblastí, které je třeba chránit. Kromě toho máme rovněž v úmyslu zavázat všechny smluvní strany v souvislosti s tím, jakým způsobem uplatnit tato kritéria. Za čtvrté, chceme vytvořit mezinárodní vodítka zaměřená na podporu způsobů rozšíření výroby a spotřeby biomasy včetně biopaliv, která jsou šetrná k biologické rozmanitosti. Za páté, naším cílem je stanovit hlavní součásti mezinárodního režimu přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení výhod plynoucích z jejich využívání. Za šesté, chceme dosáhnout dohody o vytvoření mezinárodního mechanismu zaměřeného na vědecké odborné poznatky v oblasti biologické rozmanitosti. A konečně za sedmé, budeme podporovat rozhodnutí v oblasti zodpovědnosti za škodu a nápravy škod způsobených v důsledku přeshraničního pohybu živých modifikovaných organismů. Komise vždy začleňuje poslance Evropského parlamentu do delegací Společenství, které jednají o vícestranných dohodách. Já osobně s tím mám velmi pozitivní zkušenosti. Vítám účast poslanců Evropského parlamentu na COP 9 a MOP 4, jak tato zasedání nazýváme v terminologii používané v tomto kontextu. Samozřejmě, co se týče těchto zasedání, zajímají mě vaše priority a očekávání. Pilar del Castillo Vera, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní komisařko, dnes odpoledne budu hovořit jménem paní Gutiérrez-Cortinesové.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Prvním bodem mého vystoupení je, že Evropský parlament jasně a bezpodmínečně podporuje konferenci stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. V této souvislosti představuje usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat, snahu posílit hlavní cíle a záměry mezinárodní konference, a to následujícím způsobem: za prvé, zabezpečit co nejlepší ochranu živočišných a rostlinných zdrojů, za druhé, podpořit trvale udržitelné využívání půdy s cílem zabezpečit zachování druhů a ochranu přírody, a konečně chránit náš přírodní genetický kapitál. V této souvislosti by bylo dobré zohlednit více programů zaměřených na ochranu přírody, zejména modely, které se již v Evropské unii uplatnily. Konkrétně mám na mysli programy Natura 2000 a biotopy, které jsou, jak se ukázalo, velmi užitečné. Myslím si rovněž, že bychom v naší práci měli uplatňovat komplexní přístup a využívat celistvé flexibilní modely, protože v konečném důsledku je příroda dynamickým systémem v neustálém vývoji, na který mají vliv požadavky, které se na něj kladou, ať už jde o funkci zemědělskou nebo o jiné funkce. Kromě toho si myslím, že by se více kritérií mělo zakládat na vědě a na odborné přípravě, a že by se měly zohlednit všechny hospodářské aspekty a aspekty související s uskutečnitelností. Mezi důležité oblasti patří též názory vlastníků a stimuly určené pro vlastníky, proto chci Komisi položit dvě otázky. Jaký je postoj Komise k uplatňování vědeckých metod při kategorizaci a identifikaci různých typů území a rostlinných a živočišných druhů, které mají být chráněny? Jaký je postoj Komise ke stimulům určeným pro vlastníky na všech úrovních? María Sornosa Martínez, jménem skupiny PSE. – (ES) Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní komisařko, všichni si uvědomujeme, že pokles biologické rozmanitosti má dalekosáhlé ekologické, sociální, hospodářské a kulturní následky, které ještě zvětšuje nepříznivý vliv změny klimatu. Ti nejchudší jsou důsledky této situace postihnuti ještě hůře. Úmluva o biologické rozmanitosti představuje nejdůležitější právní nástroj na světě v boji proti poklesu biologické rozmanitosti. Je tu však jeden problém: hlavním důvodem, který brání dosažení cílů úmluvy, je nedostatek finančních zdrojů. Proto vyzývám Radu i Komisi, aby podporovaly poskytnutí finančních zdrojů na zachování biologické rozmanitosti ve všech příslušných rozpočtech v rámci své působnosti. Dovolte mi poukázat na některé aspekty, na které návrh usnesení klade zvláštní důraz: uznání neustálého poklesu biologické rozmanitosti v Evropské unii, což je v současnosti již nepopiratelnou skutečností, úsilí přijmout spravedlivý, rovnovážný a právně závazný mezinárodní režim týkající se přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení výhod, které z nich plynou, a podpora uplatnění již existujících závazků týkajících se lepšího trvale udržitelného řízení a ochrany mořské biologické rozmanitosti s ohledem na její ochranu před neudržitelným rybolovem a škodlivými činnostmi, které mají vliv na mořské ekosystémy. Na závěr mi dovolte říci, že nastal čas, abychom přijali rozhodná opatření a snažili se vyřešit tyto problémy, i když jsem přesvědčena, že ještě máme čas, ale jak všichni víme, čas pracuje proti nám a proti biologické rozmanitosti, kterou se snažíme ochránit. Johannes Lebech, jménem skupiny ALDE. – (DA) Vážený pane předsedající, devátá schůze COP o biologické rozmanitosti by se ani nemohla konat v lepší době. V posledních týdnech se toho mnoho řeklo a popsalo o biopalivech. Řekněme si to jasně: biopaliva se nesmějí vyrábět na úkor biologické rozmanitosti. Samozřejmě, momentálně se zabýváme návrhem směrnice předloženým Komisí, který podporuje využívání trvale udržitelné energie včetně biopaliv. Parlament musí zabezpečit, aby se v souvislosti s ekologickou udržitelností týkající se výroby těchto biopaliv zavedla přísná kritéria. Ničeho nedosáhneme, pokud v boji proti globálnímu oteplování snížíme emise CO2 produkované motorovými vozidly, ale zároveň zvýšíme emise CO2 tím, že vykácíme stromy a rostliny s cílem vyrábět benzín, v důsledku čehož dojde k uvolnění obrovských množství CO2 ze země. Zasedání v Bonnu bude dobrou příležitostí ke zvýraznění důležitosti výroby biopaliv v souladu s požadavky na udržitelnost v rámci Evropské unie i za hranicemi Evropské unie. V roce 2002 se strany zavázaly výrazně snížit pokles biologické rozmanitosti do roku 2010 na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni. Je důležité, aby zúčastněné strany i nadále pracovaly na dosažení tohoto cíle. Úmluva Organizace spojených národů o biologické rozmanitosti představuje globální rámec ochrany biologické rozmanitosti. Bohužel, výsledkem mnoha mezinárodních dohod je jen dohoda o nejmenším společném jmenovateli. Protože jde o ochranu přírody, takový přístup je nepřijatelný. Evropská unie si musí stanovit vysoké standardy a musí se snažit zvýšit standardy v mezinárodních dohodách. Evropská unie musí rovněž zlepšit svou činnost zaměřenou na ochranu biologické rozmanitosti. V současnosti někdy říkáme

71

72

CS


jedno, ale děláme něco jiného. Mohlo by to oslabit naši důvěryhodnost. V každém případě se musí Komise a členské státy snažit prosadit větší ochranu biologické rozmanitosti, zejména v zalesněných a zemědělských oblastech, neboť na tyto oblasti je vyvíjen velmi velký tlak způsobený stále větším rozsahem výroby biopaliv. Jak můžeme zabezpečit, aby se biologická rozmanitost a biopaliva navzájem nevylučovaly? Můžeme toho dosáhnout zavedením přísnějších požadavků. Potom bude snad možno dosáhnout obojího. COP 9 pomůže tohoto cíle dosáhnout. Zdzisław Zbigniew Podkański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, ochrana biologické rozmanitosti představuje pro současný svět výzvu. Nejde jen o krásu, ale jde i o rovnováhu v přírodě a o dobro lidstva. Už mnoho let si uvědomujeme problém chemického znečištění a dalších škodlivých vlivů civilizace, mezi které patří například narušení životního prostředí, změny klimatu, znečištění ovzduší, odlesňování a poškození biotopů. V poslední době se stal velmi aktuálním tématem skleníkový efekt. Bohužel, problém biologického znečištění způsobeného geneticky modifikovanými organismy se nebral v úvahu, na čemž všichni neseme svůj díl viny. Přehlédli jsme skutečnost, že zatímco chemické znečištění je možné časem odstranit, biologické znečištění je často nezvratné. Proto musíme přijmout jednoznačné rozhodnutí, zda jsme pro biologickou rozmanitost nebo pro geneticky modifikované organismy. Musíme se rozhodnout, na čem nám nejvíce záleží, na lidských jedincích a jejich životním prostředí nebo na zájmech společnosti Monsanto a podobných obchodních společností, které dosahují díky geneticky modifikovaným organismům obrovské zisky. Pokud chceme zachovat biologickou rozmanitost, je třeba zabezpečit, aby byly identifikovány nejvíce ohrožené přírodní druhy. Potom bude možné stanovit cíle týkající se jejich ochrany a zabránit vyhynutí dalších přírodních druhů v budoucnosti. Měli bychom mít na zřeteli, že způsobit škodu je jednoduché, ale vykonat nápravu je často nemožné. Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Vážený pane předsedající, samozřejmě, není to poprvé, co diskutujeme o biologické rozmanitosti a žádáme Radu a Komisi, aby biologickou rozmanitost bránily. Je pozitivní, že se nám podařilo začlenit změny klimatu mezi priority Evropské unie, ale musíme si uvědomit, že v důsledku této změny klimatu se úmluvy o biologické rozmanitosti a odlesnění dostaly takříkajíc do pozadí. Víme, jak důležitá je biologická rozmanitost. V konečném důsledku je cílem ochrany přírody naše vlastní přežití, protože sami můžeme vidět, že navzdory opatřením, která byla přijata na Evropské i celosvětové úrovni, i nadále dochází k narušování biologické rozmanitosti a k vymírání přírodních druhů. Musíme čelit skutečnosti: i když se snažíme omezit změny klimatu, o vymírání druhů to říci nemůžeme. Když nějaký druh vymře, je navždy pryč. Tato otázka, tyto důkazy, musí být v plné míře integrované. Pokud víme, že máme vynikající nástroje, mezi které patří například Natura 2000 a směrnice o ptácích a biotopech, kterými můžeme bojovat proti ničení biologické rozmanitosti v Evropské unii, a pokud máme v současnosti možnost vidět, že určité členské státy se ještě stále zdráhají zavést systém Natura 2000 a nejsou ochotné za něj platit, je úplně jasné, že máme před sebou ještě mnoho práce. Proto pevně věřím, že Komise bude i nadále podporovat systém Natura 2000 a uvedené dvě směrnice. Dovolím si vás rovněž požádat, abyste v rámci konference v Bonnu stanovili kritéria pro biopaliva a abyste žádali a dosáhli dohody o vytvoření skupiny mezivládních odborníků na biologickou rozmanitost, stejně jako v případě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), protože tímto způsobem bychom mohli pomoci ostatním zemím zavést do praxe nástroje, které my už zavádíme, ale oni ještě nikoli. Jens Holm, jménem skupiny GUE/NGL. – (SV) Odhaduje se, že na Zemi existuje okolo 14 milionů různých druhů živočichů a rostlin. I z toho je možné vidět, jakou fantastickou planetu máme. Za její správu neseme zodpovědnost. Tato biologická rozmanitost je však ohrožen. Více než třiceti tisícům druhů v současnosti hrozí vyhynutí. Největší hrozbou jsme my, lidé, a hospodářský systém, který jsme vybudovali, založený na neustálém růstu a spotřebě. Jsme přesvědčeni, že toho je možno dosáhnout hospodářskou soutěží, nikoli plánováním, a dopravou, nikoli místní výrobou. Není se tedy co divit, že musíme čelit klimatické katastrofě a biologickému zbídačení. Tento trend bychom mohli zvrátit. Skutečnost, že Evropská unie a její členské státy podepsaly Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti, je, samozřejmě, pozitivní. Tento dohovor možno využít jako důležitý nástroj. Zavazujeme se v něm například, že vypracujeme akční plány ochrany biologické rozmanitosti a vytvoříme

23-04-2008

23-04-2008

CS


globální síť chráněných území na souši a na moři. Většinu práce je však i tak nutno udělat na úrovni Evropské unie. Je třeba bojovat proti úplným základům, jinak nikdy nevyřešíme ekologické problémy, kterým musíme čelit. Chtěl bych poukázat na tři oblasti. Dopravní šílenství – Evropská unie založená na tom, že mezi členskými státy neexistují žádné překážky. Výrobek je nutné vyrobit v lokalitě, kde je to nejlevnější. V letech 1993 až 2000 se proto dálková kamionová doprava zvýšila o celých 30 %. Když Evropská unie a členské státy poskytují dotace pro infrastrukturu, dálnice vždy dostanou o mnoho více finančních prostředků, než udržitelné druhy dopravy. V bývalé východní Evropě, v nových členských státech, Evropská unie prosazuje skutečnou asfaltovou politiku s obrovskými dotacemi pro dálnice. Měli bychom však podporovat železnice, nikoli dálnice. Proto bych chtěl Komisi říci: přehodnoťte politiku poskytování dotací. Když už mluvíme o dotacích, velmi mnoho bychom mohli vykonat se zemědělskými dotacemi, jejichž výška představuje 55 miliard EUR ročně. Dotace, které mají přímý nepříznivý vliv na životní prostředí, by se neměly vyplácet. Pomoc určená pro zemědělství by se měla vyčlenit na opatření zaměřená na životní prostředí a na organické zemědělství. Hlavními cíli zemědělské politiky by neměly být maximální výnosy, ale biologická rozmanitost a řešení šetrná k podnebí. Třetím základným problémem, který je třeba řešit, je vnitřní trh. Vím, že mnozí toto moje vyjádření mohou považovat za svatokrádež, ale Evropská unie prostě nemůže dovolit, aby byl trh i nadále nadřízen pokrokové environmentální politice. Před několika týdny mi pan komisař Verheugen v odpovědi na mou otázku sdělil, že na jednotlivé členské státy dala Komise za posledních pět let v oblasti životního prostředí nebo veřejného zdraví devatenáctkrát podnět na Evropský soudní dvůr. Skutečně hrozivé však je, že ve všech těchto devatenácti případech soud sledoval linii Komise, jinak řečeno, členské státy nedostaly povolení zavést opatření na ochranu životního prostředí nebo veřejného zdraví. Pokud to myslíme s touto problematikou skutečně vážně, musíme vytvořit ekologickou záruku hodnou tohoto jména. Momentálně žádná neexistuje a žádnou nám, bohužel, neposkytne ani Lisabonská smlouva, protože i v ní je prvořadá politika trhu. Abych to shrnul, v našem usnesení požadujeme normy udržitelnosti pro biopaliva. Dovolte mi využít tuto příležitost, abych, pravděpodobně zejména Radě, položil následující otázku: Jste připraveni vytvořit nejen environmentální kritéria pro biopaliva, ale rovněž sociální normy pro biopaliva, například záruku přiměřených mezd, odborová práva a podobně, pro biopaliva, která nakupujeme do Evropské unie? Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Vážený pane předsedající, vážený pane úřadující předsedo Rady, vážená paní komisařko, přede dvěma týdny jsem zastupoval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a dočasný výbor pro změnu klimatu na neformálním zasedání Rady ministrů pro životní prostředí ve Slovinsku. Na tomto zasedání jsme se věnovali dvěma hlavním tématům: řešení změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti. Důraz se kladl na biologickou rozmanitost, biomasu a biopaliva v souvislosti s biologickou rozmanitostí v lesích. Předmětem diskuse byly možnosti využití lesní biomasy na zabezpečení dodávek energie, zejména druhé generace biopaliv, a kritéria udržitelnosti týkající se lesní biomasy. Tato konference byla úspěšná, za což patří dík jejímu slovinskému předsedovi, panu Podobnicovi. Jsme svědky toho, že mnohým přírodním druhům hrozí vyhynutí v důsledku odlesňování a nezákonné těžby dřeva. Musí čelit radikální změně svého životního prostředí, a proto nejsou schopny přežít. V lesním prostředí žije široká škála rostlinných a živočišných druhů. Proto je nevyhnutelné v největší možné míře zabránit odlesňování, aby bylo možné ochránit biologickou rozmanitost. Týká se to nejen zemí mimo Evropskou unii, ale určitě rovněž zemí, které jsou členskými státy Evropské unie. Je třeba podporovat kvalitní lesní hospodářství, zejména vzhledem k tomu, že lesy jsou velmi hodnotné i v jiných oblastech. Odlesňování rovněž způsobuje vážnou erozi půdy, samozřejmě v horských oblastech, a narušuje vodní rovnováhu, která má rovněž významný vliv na biologickou rozmanitost. Na množství přírodních druhů může mít výrazný vliv i globální oteplování. Rozsah rozmístění druhů se výrazně mění, v důsledku čehož jsou některé přírodní druhy vážně ohrožené, zejména v severních oblastech. Zdá se, že těžba dřeva v tropických oblastech zvyšuje oteplování, částečně proto, že v jejím důsledku dochází k významnému snížení schopnosti pohlcovat CO2. Studie zveřejněné v posledních letech, například v časopisu Nature and Science, však poukazují na to, že pokud dojde k rozšíření plochy lesů, výsledkem budou vyšší emise metanu, což je skleníkový plyn 23krát silnější než CO2. Při vyšší teplotě a intenzivnějším slunečním záření dochází k uvolňování většího množství metanu. Zejména v tropických oblastech dochází k výraznému zvýšení emisí metanu. Když výsadbou zvětšíme plochu lesů, zvýší se schopnost pohlcovat CO2, ale část této

73

74

CS


schopnosti bude potlačena v důsledku zvýšení emisí metanu. V každém případě je však konečný souhrn příznivý, a to zejména v regionech mimo tropické oblasti. Na závěr mi dovolte říci, že faktory, které jsem uvedl a které mají nepříznivý vliv na biologickou rozmanitost, ještě zvýrazňuje současná výroba biopaliv, která má nepříznivý dopad zejména na tropické deštné pralesy. Lesy, ve kterých žije široká škála přírodních druhů, se nahrazují plantážemi, v kterých žije velmi málo přírodních druhů. Kromě toho mají plantáže nepříznivý vliv i z hlediska skleníkových plynů, schopnosti pohlcovat oxid uhličitý a rovněž z hlediska cen potravin. Těší mne, že usnesení poukazuje na tyto skutečnosti. V každém případě musíme k druhé generaci biopaliv přistupovat ostražitě. Předsedající. − To, že jste si to napsali, ještě neznamená, že to musíte i přečíst, pokud vám to řečnický čas neumožňuje. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, v souvislosti s touto dnešní rozpravou a se dnem Země, který byl včera, mi dovolte poukázat na to, že je velmi potřebné, abychom víc chápali pojem biologické rozmanitosti a její důsledky na naši společnost. Většina lidí tomuto pojmu rozumí jen velmi málo. Prostřednictvím lidské činnosti došlo k dramatickým změnám v téměř všech ekosystémech na Zemi a v jejich funkcích. Současná míra poklesu biologické rozmanitosti je nejrychlejší v historii a nic nenaznačuje tomu, že by se tento proces měl zpomalit. Rok 2010 je už za dveřmi! U mnohých živočišných a rostlinných společenstev došlo k poklesu jejich počtu a geografického rozšíření. Je pravda, že vymírání druhů představuje přirozenou součást historie Země. Lidská činnost v posledních letech však zvýšila míru vymírání minimálně stonásobně v porovnání s přirozenou mírou. Podle červené knihy Světového svazu ochrany přírody (IUCN) 12 % až 52 % druhů v dobře prozkoumaných skupinách je ohroženo vyhynutím. Všeobecně je možno říci, že nejohroženějšími druhy jsou ty, které se nacházejí výše v potravinovém řetězci, mají nižší populační hustotu, žijí déle, pomalu se rozmnožují a žijí v rámci omezené geografické oblasti. V rámci mnoha skupin živočišných druhů, mezi které patří například obojživelníci, afričtí savci a ptáci v zemědělských územích, čelí většina druhů poklesu velikosti své populace a rovněž zmenšení geografické oblasti, ve které žijí. Výjimky možno téměř vždy připsat lidským zásahům, například ochraně v rezervacích, nebo jde o přírodní druhy, kterým se dobře daří v lidmi obývaných krajinných oblastech. Musíme lidi informovat o stále větší ekologické stopě, kterou za sebou zanechávají, a která daleko přesahuje hranice Evropské unie. Musíme si uvědomit, že náš životný styl má přímý vliv na život původních obyvatel v rozvojových zemích. I když většina z nás alespoň částečně rozumí rozsahu problému změny klimatu, mnozí si nespojili problematiku změny klimatu s poklesem biologické rozmanitosti. Myslím si, že v této souvislosti je třeba propojit práci konference stran Úmluvy o biologické rozmanitosti s konferencí smluvních stran o změně klimatu. Dokonce bych zašla až tak daleko, že se ptám, zda je ještě stále třeba, abychom měli samostatnou konferenci smluvních stran o biologické rozmanitosti. Této otázce musíme čelit a chci poznamenat, že jsem se zúčastnila loňské konference smluvních stran v New Yorku. Ano, souhlasím s tím, že opatření na přizpůsobení se změně klimatu a na její zmírnění včetně odlesňování musí podporovat biologickou rozmanitost. Vítám připomínky paní komisařky Wallströmové, které se týkaly otázek mořské biologické rozmanitosti. V této oblasti je třeba vzpomenout studenovodní koráli a podmořské vrchy, které ukrývají bohaté a často jedinečné ekosystémy. Pokud jde o vliv změny klimatu na mořské oblasti, ve vědeckých poznatcích jsou obrovské mezery. Musíme mít na zřeteli, že víc než 70 % povrchu Země je pokrytých oceány, 97 % z celkového objemu vody na naší planetě se nachází v oceánech a oceány poskytují 99 % životního prostoru na Zemi. Vážený pane předsedající, nyní svoje vystoupení zakončím, abych vám už nezvyšovala krevní tlak. Buďme k sobě upřímní. Cílů, které byly stanoveny v Johannesburgu před šesti lety, nebude možno dosáhnout. Přestaňme si tedy lhát přestaňme planě mluvit. Anne Ferreira (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, vážený pane ministře, dámy a pánové, výbor pro životní prostředí přijal velmi dobré usnesení. Doufám, že Evropská komise a členské státy vezmou v úvahu různá doporučení, která obsahuje, zejména výzvu k vůdčí úloze a přesvědčivosti na konferenci v Bonnu. Doufám, že v rámci území Evropské unie se rovněž zaměří na úsilí zastavit pokles biologické rozmanitosti v Evropské unii do roku 2010.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Ráda bych se vyjádřila ke třem bodům, které usnesení obsahuje. Prvním bodem je otázka biopaliv, někteří moji kolegové už toto téma vzpomněli. Biopaliva mají významný environmentální vliv na lesy a zemědělskou půdu, vliv jejich rozvoje na potravinové zásoby bude i nadále růst. Mezi zemědělskými výrobky, které jsou určeny na výrobu potravin, a těmi, které jsou určeny pro průmysl (ať již jde o výrobu biopaliv nebo o agrochemický průmysl), by neměla být konkurence. Je nutné jasně stanovit propojení mezi potravinami a zemědělstvím. Další bod se týká mořské biologické rozmanitosti. Při řešení této otázky postupujeme velmi pomalu. V plné míře podporuji text usnesení, který vyzývá k přijetí rychlých opatření, zejména k vytvoření mořských chráněných území. Poslední bod se týká geneticky modifikovaných organismů. V současnosti už máme k dispozici studie, které dokazují jejich nepříznivý dopad na životní prostředí, zejména na půdu. Víme, že výsledkem rozšíření geneticky modifikovaných organismů je znečištění tradičných plodin, které brání zachování biologické rozmanitosti. Kromě toho nás znepokojuje průmyslová koncentrace v sektoru osiv a rovněž skutečnost, že jsou ovládané několika nadnárodními společnostmi. Komise a členské státy nesmí tuto situaci zanedbat. Ostatně bych chtěla říci, že na konferenci smluvních stran v Curitibě v Brazílii, která se konala v březnu 2006, bylo rozhodnuto, že je třeba zachovat moratorium na osivo nazvané „terminator seeds“. Bylo to výborné rozhodnutí, ale nyní bychom měli zvážit, zda moratorium představuje dostatečné řešení, nebo zda bychom měli zakázat používání tohoto typu jednorázového geneticky modifikovaného osiva. Jaké kroky zamýšlejí členské státy a Komise podniknout v souvislosti s touto problematikou na konferenci stran v Bonnu? Máte již představu, jaká by mohla být kritéria udržitelnosti vztahující se na biopaliva, která by mohla být představena v Bonnu? Marios Matsakis (ALDE). – Vážený pane předsedající, stejně jak paní Doyleová přede mnou jsem si myslel, že mám k dispozici delší čas, ale využiji vaši štědrost a spokojím se s minutou a půl. Biologická rozmanitost hraje klíčovou úlohu při zabezpečování přežití ekosystémů na Zemi a při zachovávaní nesmírně cenného genetického fondu vlastností, které jsou charakteristické pro jednotlivé přírodní druhy. Usnesením z 22. května 2007 tento Parlament znova potvrdil svoje znepokojení způsobené poklesem biologické rozmanitosti. Obávám se, že jednou z hlavních překážek v úsilí zastavit pokles biologické rozmanitosti je nedostatek účinných opatření Komise i Rady a obě tyto instituce vyvolávají zdání, že jim na této otázce velmi záleží, ale jen teoreticky, protože v praxi jim chybí ochota a odhodlání zabezpečit, aby ve skutečnosti došlo v plné míře k provedení příslušných směrnic, a aby došlo k naplnění mezinárodních i vnitrostátních závazků. Věřme, že i když je už poměrně pozdě, Komise i Rada budou konat rozhodně a konstruktivně v úsilí účinně chránit biologickou rozmanitost, částečně i tím, že na nadcházející konferenci v Bonnu zaujmou v této otázce rozhodné stanovisko. Předsedající. − Vážený pane Matsakisi, ve skutečnosti mi časy, které jsem uvedl, poskytla jednak paní Doyleová a jednak vaše skupina, tedy problém nastal při předložení vaší skupinou a při jejich komunikaci s vámi, protože vždy uplatňuji pravidlo, že pokud poslanec vystupuje v jazyce, který není jeho mateřským jazykem, poskytnu mu určitý čas navíc a nejde jen o vystoupení v angličtině. Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane předsedající, všichni, kteří jsme tu dnes vystoupili, jsme vyjádřili svůj závazek podporovat ochranu druhů a zachování biologické rozmanitosti. Víme, že směrnice vztahující se na ochranu přírody a síť chráněných přírodních oblastí, která byla vytvořena v rámci systému Natura 2000, představují pro Evropskou unii skutečné úspěchy. Všechna tato líbezná slova a závazky nesmí odvrátit naši pozornost od skutečnosti, že v titulcích zpráv nepřevládá jen otázka podnebí, jak správně řekla paní komisařka, ale bohužel i ochrana přírody a zachování druhů. Příliš často se ohrožené druhy vykreslují jako nepříjemnost, která brání nebo překáží při budovaní projektů. Proto si myslím, že je hanbou, že právě v Německu, které bude hostit konferenci smluvních stran, konzervativní vlády spolkových států, například Hessenska a Dolního Saska, spustily v horní komoře německého parlamentu (Bundesrat) iniciativu, která představuje útok na tento úspěch Evropské unie. Německo ztrácí všechnu důvěryhodnost, když vyzývá k vytvoření většího množství chráněných přírodních oblastí a intenzivnější ochraně ohrožených druhů v chudších zemích, přičemž se však zároveň snaží oslabit

75

76

CS


ochranu přírody v Evropské unii. Bohužel, nejde jen o Německo! Liberální skupina v Evropském parlamentu najednou rovněž zorganizovala seminář o této problematice. Pan Stoiber zaútočil na ochranu přírody v Evropě přesně stejným způsobem, pod záminkou „zjednodušení“. Očekávám, vážená paní komisařko, že vyjádříte svůj jasný závazek vůči Evropské unii, že všechny pokusy... (Předsedající řečníka přerušil) Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Pan Matsakis už uvedl problémy s realizací, dovolte mi v této souvislosti uvést několik příkladů. Ochrana našich lesů je v Evropě a Karpatské kotlině stále náročnější. V některých oblastech dochází k požárům lesů, v jiných dochází k jejich znehodnocování, nebo se prostě rozkrádají. V Karpatech nebo například v Sajóládě bylo už 30 až 40 % lesů rozkradených. Nelegální těžba dřeva snižuje biologickou rozmanitost, způsobuje erozi a podílí se 20 % na emisích skleníkových plynů. Čtyři naši kolegové, poslanci Evropského parlamentu, poslali Komisi písemné prohlášení s cílem zabránit nelegální těžbě dřeva. V uvedeném písemném prohlášení navrhli přijmout zákon, který by v Evropské unii umožňoval prodej jen toho dřeva a těch dřevných výrobků, které se získaly ze stromů pokácených v rámci zákonné a kontrolované těžby. Vážení kolegové, dovolte mi požádat vás, abyste svým podpisem vyjádřili svou podporu prohlášení z 23. Zachování biologické rozmanitosti představuje důležitý vnitrostátní cíl. Postoj maďarské vlády k zanedbávání lokalit, které patří do sítě Natura 2000, je takový, že tento týden, ve kterém oslavujeme den Země, se koná Středoevropská rallye, která je součástí Dakar Series. Její trasa směřuje i přes území se zvýšeným stupněm ochrany, dokonce i přes území, která patří do sítě Natura 2000. Nevykonalo se posouzení vlivu na životní prostředí, neexistují plány obnovy ani ochrany, dokonce nebyla vydaná ani licence na organizování těchto závodů. Žádný zisk nemůže vyvážit škody na životním prostředí, které tyto závody způsobí. Co se týká ptáků, nedaří se nám o nic lépe. Jen před dvěma týdny poslala Evropská komise Maďarsku poslední písemné upozornění. Upozornění bylo zasláno, protože Maďarsko nezavedlo žádné vnitrostátní opatření na ochranu volně žijícího ptactva. Ale nechci uvádět jen negativní příklady. Díky mé iniciativě se nedávno i Maďarsko připojilo k jedinečné dobrovolné Evropské dohodě, která je zaměřena na snížení počtu úmrtí ptactva způsobených nadzemními elektrickými kabely. V rámci tohoto projektu, jehož cílem je vytvořit oblohu bez překážek, se veřejnost, energetický průmysl a stát dohodly na tom, že kabely, izolaci a podobná zařízení uspořádají tak, aby byl v Maďarsku do roku 2020 pro ptáky vytvořen bezpečný „koridor na obloze“. Jde o přelomovou dohodu, která je mimořádně významná, a která si zasluhuje pozornost a podporu Evropy. Děkuji vám. Magor Imre Csibi (ALDE). – (RO) Na nadcházející schůzi konference stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která se bude konat v Bonnu, se bude diskutovat i o otázce lesní biologické rozmanitosti. Jde o citlivou problematiku, na kterou zatím neexistuje trvale udržitelné řešení. Lesní biologickou rozmanitost ohrožuje nelegální odlesňování, ke kterému dochází na celém světě. Výsledkem tohoto nelegálního odlesňování je významný, ve většině případů nezvratný pokles biologické rozmanitosti. Kromě toho odlesňování představuje třetí nejdůležitější faktor globálního oteplování. Výbor PECH ve svém usnesení z listopadu 2007 o obchodu a změně klimatu vyjádřil své stanovisko týkající se významného vlivu odlesňování na podnebí, dlouhodobých hospodářských přínosů a důležitosti zachování lesů neporušených. Oceňuji rovněž iniciativu Evropské unie v podobě akčního plánu o vymahatelnosti práva, správě a obchodu v lesnictví. Uvedl jsem evropská opatření, která, bohužel, nepřinášejí plánované výsledky. Například pokud jde o realizaci akčního plánu, 70 % členských států Evropské unie se ve skutečnosti až do dubna 2007 nepodařilo vykonat žádné konkrétní opatření. Je třeba co nejdříve najít globální řešení. Vyzývám delegáty Evropské unie, kteří se zúčastní konference v Bonnu, aby podpořili vytvoření návrhu jednotného vymezení pojmu nelegální těžba dřeva, které by prosazovalo rozumné využívání lesů. Kromě toho podporuji myšlenku, aby se zahájily diskuse o spuštění globálního mechanismu na dohled nad těžbou dřeva a obchodování s dřevem.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Richard Seeber (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, motto Evropské unie je „jednota v rozmanitosti“, ale jak víme, v přírodě došlo za posledních 150 let k znepokojujícímu poklesu této rozmanitosti. Míra poklesu rozmanitosti je v současnosti tisíc až desettisícnásobně vyšší, než je průměrná hodnota míry poklesu v historii Země. Na seznamu Světového svazu ochrany přírody (IUCN) se v současnosti nachází přibližně 15 600 přírodních druhů, kterým na celém světě hrozí vyhynutí. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že hlavní producentské země pšenice a kukuřice ztratily víc než 80 % svých původních druhů a tato statistika je jen vrcholem ledovce, když víme, že do dnešního dne se určilo a popsalo jen přibližně 1,7 milionu přírodních druhů, přestože se odhaduje, že na světě žije přibližně 13 milionů přírodních druhů. Víme rovněž, že změna klimatu tuto situaci ještě víc zhoršuje. Na druhé straně si stejně dobře uvědomujeme, že tento pokles biologické rozmanitosti snižuje zejména naši schopnost reagovat na změnu klimatu. Čelíme tedy skutečně složitému dilematu. Musím se proto, bohužel, Komise optat: proč nezdůrazňujeme udržitelnost a rozmanitost druhů ve všech oblastech naší politiky? Proč se ve větší míře nevěnujeme výzkumu a vývoji v oblasti soužití přírodních druhů a člověka? Lidé sledující tuto rozpravu by mohli nabýt dojmu, že postačí, pokud zřídíme několik území s chráněnými biotopy a pokud budeme chránit ptactvo. Tyto dvě oblasti však představují jen vrchol ledovce. Co kdybychom do procesu boje proti těmto problémům zapojili i občany? Pokud chceme vyřešit tyto problémy, všichni musíme v tomto procesu sehrát aktivní roli. Komise musí v této oblasti vynaložit ještě mnoho úsilí, totéž platí i pro Evropský parlament a Radu. Prostě nestačí jen organizovat konference a podepisovat prohlášení. Nastal čas konat, a to znamená konat společně! Anders Wijkman (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, myslím si, že v úsilí zastavit pokles biologické rozmanitosti je nejdůležitější zastavit pustošení deštných pralesů. Každoročně se zničí 14 až 15 milionů hektarů těchto lesů. O této otázce diskutujeme už léta, ale nedosáhli jsme žádného skutečného pokroku. Skutečný problém spočívá v tom, že ekosystémové služby nemají na trhu skutečnou hodnotu, ať již mluvíme o pohlcování uhlíku, biologické rozmanitosti nebo o regulaci regionálního podnebí či hydrologického systému. Tato skutečnost je nedostatkem našeho hospodářského modelu a pokud nebudeme vlastníkům lesů poskytovat náhrady za tyto hodnoty, a to takovým způsobem, aby bylo pro ně finančně výhodnější zachovat lesy, nikoli z nich těžit dřevo, budeme i nadále svědky takové vysoké míry odlesňování. Řešením je zahrnout lesy do obchodování s emisemi. Komise je však proti této strategii, k čemuž máte své důvody. Problém je však v tom, že nám neumíte nabídnout žádné alternativní řešení. Všichni víme, že co se týká Úmluvy o biologické rozmanitosti, jsou k dispozici jen velmi omezené finanční zdroje. Je velmi pravděpodobné, že tato situace se nezmění ani v budoucnosti. Vím, že Komisi záleží na zastavení odlesňování v tropickém pásmu stejně jako nám všem, ale problém zní: jaké je vaše alternativní řešení? Je třeba vytvořit balík. Je třeba zaujmout komplexní přístup k řešení problematiky změny klimatu, pohlcování uhlíku, biologické rozmanitosti a ochrany živobytí chudých. Bude třeba, aby GŘ pro životní prostředí úzce spolupracovalo s GŘ pro rozvoj. Doposud k tomu nedošlo. Nabídněte nám, prosím, alternativní řešení, abychom měli před sebou něco, o čem můžeme diskutovat. V opačném případě se obávám, že odlesňování bude pokračovat a stejně tak i pokles biologické rozmanitosti. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, zemědělská výroba se zintenzivnila, aby dokázala uspokojit zvyšující se poptávku po zemědělských výrobcích a po surovinách vyráběných pro jiné účely, tj. nikoli pro spotřebu. Toto zintenzivnění bylo způsobeno zejména výrobou biopaliv a biomasy. Víme, že intenzivní zemědělství je z hlediska biologické rozmanitosti škodlivé. V této souvislosti se do popředí dostává otázka, jak sladit zachovaní biologické rozmanitosti s intenzivním rozvojem hospodářství a infrastruktury. Moderní řízení biologické rozmanitosti vyžaduje zvýšenou úroveň monitorování vyvíjených procesů a přiměřené investice do vědeckého výzkumu. Z hospodářského vývoje jsme měli prospěch, a proto bychom část tohoto prospěchu, tj. část zisku, měli věnovat na zachování biologické rozmanitosti. V podstatě je třeba, abychom si uvědomili, že na zachování a ochranu životního prostředí je třeba přijmout opatření na globální i místní úrovni. Je třeba, aby konal každý z nás jako jednotlivec, ale zrovna tak je třeba, aby celá odvětví hospodářství přijímala příslušná opatření. To je výzva pro nás všechny. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti s hodnocením stavu společné zemědělské politiky by mne zajímalo, zda se již Komise zamyslela nad tím, jak můžeme jít v této oblasti kupředu, zejména co se týče následujícího finančního výhledu. Je pravda, že obnovitelná energie

77

78

CS


a biopaliva pro nás představují obrovské výzvy, proto by se měly zapracovat do finančního rámce uvedeného hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Tato skutečnost bude hrát významnou úlohu i pokud jde o CO2, jehož úroveň jsme se v rámci Kjótského protokolu zavázali snížit. Moje konkrétní otázka zní: jaké návrhy předloží Komise v této oblasti? Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, diskutujeme o tom, jak zachovat biologickou rozmanitost pro další generace, ale zároveň přijímáme opatření, které jsou úplně kontraproduktivní. Po začáteční euforii, která provázela výrobu agronafty, dnes už víme, že má negativní důsledky nejen proto, že na výrobu jednoho litru agronafty se spotřebuje 9 000 litrů vody, a že agronafta způsobuje emise oxidu dusného, které mají o mnoho horší účinky než emise CO2. Víme rovněž, že pěstování energetických plodin ohrožuje a dokonce ničí rozmanitost přírodních druhů. Uvažujete vzhledem k těmto novým informacím a v zájmu zachování biologické rozmanitosti o pozastavení platnosti rozhodnutí, které jsme přijali, o přimíchávání agronafty do běžného paliva? Uvažujete o investování do nového výzkumu a o vypracování alternativní strategie vzhledem k tomu, že nyní již známe výše uvedené nepříznivé vlivy a výsledky? Janez Podobnik, úřadující předseda Rady. − (SL) V první řadě mi dovolte, abych vám poděkoval za velmi zanícenou diskusi. Souhlasím s vámi, že je skutečným uměním mluvit stručně, výstižně a prostě o takovém vážném a složitém problému, jakým biologická rozmanitost nepochybně je. I to byl jeden z důvodů, proč jste, vážený pane předsedající, měli problém zabezpečit, aby všichni řečníci stihli vystoupit v časovém rámci, který byl určený na tuto rozpravu. Dovolte mi, abych se k této rozpravě stručně vyjádřil. Začnu s prvním tvrzením, kterým jste potvrdili stanovisko Rady, že změna klimatu a vliv na biologickou rozmanitost jsou propojené a navzájem souvisí. Vaše příspěvky do diskusí byly rozsáhlé a týkaly se mnohých otázek, které souvisí s užším obsahem schůze, která se bude konat v Bonnu. Týkaly se rovněž životního stylu moderního člověka 21. století, ať již jde o politiku v oblasti odpadů, dopravní politiku, otázky trvale udržitelné výroby, udržitelné spotřeby a podobně. Mohu vás ujistit, že jsem osobně přesvědčen o tom, že Evropská unie má dobré mechanismy a že jsme přijali dobrá opatření. Už ve svém úvodním vystoupení jsem řekl, že naším klíčovým cílem na schůzi v Bonnu bude snaha o realizaci opatření, úsilí dosáhnout skutečný pokrok a pokračovat na naší cestě od slov k činům. Ptali jste se na finanční zdroje. Podařilo se nám vymezit a dohodnout se na finančních mechanismech na Evropské úrovni. Dovolte mi zdůraznit, že na konferenci v Bonnu bude Rada snažit zabezpečit nové a inovační finanční zdroje. Mám na mysli finanční zdroje v celosvětovém měřítku, nejen na Evropské úrovni. Dovolte mi zdůraznit, že je třeba propojit sektory, které mají vliv na biologickou rozmanitost. Obzvláště bych chtěl zdůraznit úlohu soukromého sektoru. Tři předsednictví, konkrétně německé, portugalské a slovinské, se snažila o to, aby se v Bonnu věnovala pozornost i otázce zapojení soukromého sektoru do řešení problému biologické rozmanitosti. Konference o obchodu a biologické rozmanitosti, která se konala v Portugalsku, byla velmi úspěšná. Doufáme, že v Bonnu budeme stavět na řešeních, která byla navržena v Portugalsku. Chtěl bych poděkovat panu Bloklandovi, který uvedl neformální setkání ministrů životního prostředí, které se konalo v Lublani. Pan Blokland se tohoto setkání zúčastnil jménem dvou vašich výborů, chci mu za to poděkovat. Zabývali jsme se otázkou lesů, udržitelného využívání lesů, vlivem, který mají na biologickou rozmanitost, a možností jejich využití na tvorbu biomasy a biopaliv druhé generace. Dovolte mi informovat vás, že Rada si uvědomuje, že udržitelná kritéria pro výrobu biopaliv a biomasy představují velmi důležitou a složitou otázku. I proto jsme se dohodli s Komisí na spolupráci a vytvořili jsme pracovní skupinu, která příští měsíc na zasedání výboru COREPER navrhne dobrá řešení v oblasti udržitelných kritérií pro výrobu biopaliv. Uvedená kritéria se potom stanou důležitou součástí obou směrnic, které jsou v současnosti v procesu přijímání. Zvláště bych chtěl poděkovat všem, kteří kromě společenských důsledků a negativních důsledků výroby biopaliv uvedli i jejich dopad na biologickou rozmanitost. Někdy na tuto oblast zapomínáme. Na závěr tohoto stručného vystoupení bych chtěl znovu zopakovat, že na globální úrovni pracujeme na vytvoření sítě chráněných území na souši a na moři. Evropská unie má k dispozici dobrý a účinný nástroj, který se jmenuje Natura 2000. Je velmi důležité, aby se tento nástroj důsledně uplatňoval na vnitrostátní i evropské úrovni.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vážený pane předsedající, myslím si, že tato živá a erudovaná rozprava odráží zájem tohoto Parlamentu o tyto otázky. Děkuji vám za to. Vím, že mluvím i jménem pana komisaře Dimase, protože i on vám chce poděkovat za to, jakou pozornost Parlament věnuje těmto otázkám. Poznávám některé staré kolegy v boji za ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti. Homo sapiens je velmi zajímavý druh. Dokážeme letět na Měsíc, jsme schopni hromadně komunikovat prostřednictvím informačních technologií a rozhodně umíme mluvit. Nedokážeme však vytvořit nosorožce, úhoře ani pomněnku. Jak jste správně poznamenali, když uvedené druhy vyhynou, budou navždy ztraceny. Dovolte mi vyjádřit se k některým věcem, o kterých si myslím, že jsou mimořádně důležité. Začnu otázkou biopaliv, protože o nich ve všech médiích momentálně probíhá velmi živá diskuse, představují pro nás všechny velký problém a velkou výzvu. Jak víte, Evropská rada souhlasila s cílem, podle kterého budou biopaliva tvořit 10 %, za velmi jasných podmínek. Stanovisko Evropské unie je takové, že chceme podporovat výrobu udržitelných biopaliv, která nebudou mít žádný negativní vliv na životní prostředí ani na výrobu potravin. Komise se zabývá dlouhodobým přínosem biopaliv, zejména co se týče snížení emisí CO2, protože musíme mít na zřeteli, že jedinou alternativou je dnes ropa. Pokud jde o bezpečnost dodávek a zemědělství, díky zásadám, které jsme ustanovili, se vytvářejí nové příležitosti. Při omezené cílové hodnotě 10 %, při přísných kritériích udržitelnosti a rovněž s ohledem na biopaliva druhé generace představuje skutečnou výzvu úsilí zabezpečit, abychom mohli co nejdříve pokročit k využívání biopaliv druhé generace. V této oblasti však budeme muset pracovat i na mezinárodní scéně, musíme zabezpečit, aby se dodržovala kritéria udržitelnosti a aby v důsledku toho nedošlo k prohloubení potravinové krize. Na otázku pana Wijkmana mi dovolte opovědět, že problematice odlesňování se budeme věnovat ve zvláštním sdělení, které bude vydáno, podle mých informací, v průběhu tohoto léta nebo počátkem podzimu. V průběhu jednání se tedy budeme zabývat i touto otázkou. Zároveň je třeba zachytit celou diskusi, která právě probíhá, a zabezpečit náležitou přípravu kvalitní diskuse a kvalitního rozhodnutí o odlesňování. Stejnou přípravu je třeba vykonat i v souvislosti s jednáními o změně klimatu. Dovolte mi, abych paní Doyleové řekla, že snaha sloučit jednání jednotlivých konferencí smluvních stran nemusí být tou nejdůležitější prioritou. Namísto toho bychom měli usilovat o dosažení co největších společných přínosů při realizaci opatření na boj proti změně klimatu, jakož i při úsilí naplňovat cíle v oblasti biologické rozmanitosti, které jsme si stanovili. To je tedy, podle mého názoru, třeba udělat, zejména pokud jde o ochranu tropických pralesů a vytvoření uvedených kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Myslím si tedy, že naším cílem by nemělo být úsilí o dosažení něčeho, o čem už víme, že toho není možné dosáhnout nebo že by nás to přivedlo do situace, kterou by nebylo možné z administrativního či jiného politického hlediska zvládnut, ale měli bychom usilovat o realizaci opatření. To platí pro celou diskusi o právních předpisech, nařízeních a ambiciózních cílech. Už je máme. Právní předpisy, nařízení a cíle už máme, ale nyní jde o to, abychom je zavedli do praxe a abychom pracovali, jak jsem již uvedla, na sedmi bodech, o jejichž naplnění se v rámci jednání snažíme. Takto je možno zabezpečit, že budeme pracovat na mezinárodní úrovni s našimi partnery, zabezpečíme si kvalitní vědeckou základnu, kterou rozvineme do velmi konkrétních kroků realizace. To je všechno, co můžeme v této souvislosti takto ve všeobecnosti říci. Na závěr mi dovolte říci, že akční plán, který byl vytvořen, je založený právě na důslednějším uplatňování, přičemž se podrobněji prozkoumá i společná zemědělská politika. Tedy i z tohoto pohledu si myslím, že znovu jde o to, abychom přesvědčili jednak členské státy a jednak všechny naše instituce, aby udělaly vše pro to, aby bylo stanovených cílů dosaženo. Nebudu už zabírat více času. Velmi dobře si uvědomuji, že je třeba dodržovat náš časový plán, dovolte mi tedy ještě jednou poděkovat za tuto rozpravu. Chci vás rovněž ubezpečit, že pan komisař Dimas má v úmyslu osobně se zúčastnit ministerské časti schůze COP 9. Jsem si jista, že se těší, že se tam s některými z vás setká. Předpokládám, že můžeme počítat s vaší podporou, pokud jde o dosažení úspěšného výsledku těchto důležitých zasedání. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasovaní se bude konat zítra.

79

80

CS


Písemná prohlášení (článek 142) Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) V plné míře podporuji předmětné usnesení. Devátá konference stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti se bude konat v květnu 2008 v Bonnu. Zástupci různých zemí budou posuzovat pokles biologické rozmanitosti, k němuž dochází na celém světě. Účastníci budou rovněž uvažovat o tom, jak spravedlivě a čestně sdílet výhody plynoucí z využívání genetických zdrojů. Obzvláště nepříznivé důsledky má pokles biologické rozmanitosti v lesích, ovlivňuje míru odlesňování a urychluje klimatickou krizi. Obávám se, jako mnozí jiní, že změna klimatu povede k ještě většímu narušení biologické rozmanitosti ve světě a že jejím výsledkem bude úpadek životního prostředí a vyhynutí určitých přírodních druhů. Tento proces bude mít následně nepříznivý vliv na rozvoj lidstva a na boj proti chudobě. Víme již, že odlesňování a narušování lesů způsobuje 20 % emisí oxidu uhličitého ve světě. V této souvislosti dochází k vážnému zpochybnění důvěryhodnosti Evropské unie vzhledem k tomu, že členské státy neúčinně uplatňují právní předpisy týkající se biologické rozmanitosti a rovněž příslušné směrnice, například směrnici o ptácích a směrnici o biotopech. Neochota přijímat určitá politická opatření má stejně nepříznivé důsledky. Mohla bych například uvést nedostatečné úsilí realizovat závazky týkající se zastavení poklesu biologické rozmanitosti na území Evropské unie do roku 2010. Existuje tu neochota začít jednání o nástrojích, které by umožnily přístup k výhodám a které by umožnily jejich sdílení. Existuje tu i neochota vyčlenit další účelově vázané finanční prostředky na provádění vykonávaní úmluv v rozvojových zemích. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS místopředsedkyně

12. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu) Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0019/2008). Radě jsou adresované následující otázky. Předsedající. − Otázka č. 1, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0154/08) Věc: Rozšíření schengenského prostoru Posoudila Rada politické důsledky nedávného rozšíření schengenského prostoru a jeho vliv na vztahy mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi (bez ohledu na to, zda jde o členské státy Evropské unie), s kterými nyní rozšířený schengenský prostor hraničí? Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Od posledního rozšíření schengenského prostoru, k němuž došlo 21. prosince minulého roku, uplynuly čtyři měsíce. Jak víte, proces rozšíření schengenského prostoru se ve skutečnosti dovršil až koncem března, když byly zrušeny hraniční kontroly na letištích. Proto jsme neměli mnoho času ani příležitostí na posouzení všeobecných politických důsledků rozšíření schengenského prostoru a jeho vlivu na vztahy mezi členskými státy Evropské unie, ve kterých se uplatňují schengenská pravidla, a sousedními zeměmi. Některé pracovní skupiny Rady však už diskutují o otázkách, mezi které patří například reorganizace hraničních orgánů v některých členských státech v důsledku rozšíření schengenského prostoru a změny a trendy v oblasti ilegální imigrace způsobené rozšířením schengenského prostoru. Rozšíření schengenského prostoru mělo nepochybně velmi příznivý dopad na vízovou politiku Evropské unie, zejména co se týče občanů třetích zemí, kteří již v současnosti mohou cestovat po celém schengenském prostoru s vízy vydanými novým členským státem, což doposud nebylo možné. Kromě toho Evropská unie uzavřela dohody se zeměmi východní Evropy a zeměmi západního Balkánu o zjednodušení procesu vydávání víz. Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, velmi pěkně vám děkuji za odpověď. Vzhledem k tomu, že pocházíte ze země, která je ve stejné situaci, jsem si jist, že slovinské předsednictví sleduje tuto problematiku s velkým zájmem.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Osobně jsem navštívil několik zemí, které se nacházejí v takové situaci, na jedné straně doufám, že na naše hranice získáme záruky, ale na druhé straně nechceme v Evropské unii vystavět novou zeď, nové hradby. Jaké máme záruky, že rozšíření schengenského prostoru nezpůsobí těžkosti, například pro přeshraniční pracovníky nebo pro ty, kdo jsou zvyklí bez problémů vstupovat do zemí, které jsou již v současnosti součástí schengenského prostoru, což se týče zejména Slovinska, které sousedí se zemí, která se uchází o členství v Evropské unii? Janez Lenarčič. − (SL) Děkuji, pane Medino Ortego, za vaši doplňující otázku. Jak jsem již uvedl, v Radě ještě neproběhla diskuse na nejvyšší úrovni a Rada ještě nevykonala komplexní posouzení důsledků rozšíření schengenského prostoru pro jednotlivé země. Ptali jste se na zkušenosti Slovinska. V této souvislosti vám mohu říci, že určitě nejde o budování nových zdí, ale jde o přesun vnějších hranic Evropské unie na nové hranice. Znamená to, že vnější hranice schengenského prostoru byly posunuty tak, aby zahrnovaly větší počet členských států Evropské unie. Pro členské státy, jejichž hranice nyní částečně představují nové vnější hranice schengenského prostoru, to byl náročný projekt. Trvalo mnoho let, než se na něj připravili. Tento projekt byl velmi náročný. Evropská unie tuto skutečnost zohlednila a vytvořila zvláštní zdroj financování, tzv. Schengenský fond, který slouží na zavedení přiměřených kontrolních mechanismů na nových vnějších hranicích schengenského prostoru. Ptali jste se i na hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem. Je pravdou, že v minulosti tato hranice oficiálně neexistovala. Je rovněž pravda, že v době, kdy jsme získali nezávislost, šlo o dočasnou hranici. Ve spolupráci s našimi partnery v Evropské unii se nám ve skutečnosti podařilo vytvořit takový systém hraničních kontrol, že pro občany Chorvatské republiky není o nic náročnější překročit tyto hranice. Zároveň se nám podařilo zachovat všechny prvky požadované schengenskými standardy a nařízeními, která se týkají provádění účinných hraničních kontrol. Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, výsledkem rozšíření schengenského prostoru v prosinci minulého roku bylo zvýšení, nikoli snížení bezpečnosti. Potvrzují to i statistiky, což je velmi potěšující. V další fázi by se součástí schengenského prostoru měly stát Švýcarsko a Lichtenštejnsko, ale jak jsem slyšel, mohly by nastat určité těžkosti, protože některé členské státy možná k členství Lichtenštejnska vyjádří výhrady. Mluvím zejména o několika vyjádřeních České republiky, která jsem měl možnost v této souvislosti slyšet. Proto bych chtěl Radě položit otázku: víte o těchto možných výhradách a co uděláte, abyste se vyhnuli problémům, které by mohly nastat v případě, že by se Lichtenštejnsko nestalo součástí schengenského prostoru? Avril Doyle (PPE-DE). – Moje otázka se týká schengenských pravidel a jejich přispění ke změně klimatu a ke zvýšení emisí kysličníku uhličitého. Minulou středu jsem měla to potěšení letět z Bruselu do Lublaně, v rámci zasedání předsednictva PPE-DE jsem měla možnost na dva dni navštívit vaši krásnu zemi. Po přistání v Lublani jsme vystoupili z letadla a potom nás natlačili do autobusu, stejně jako se to stává na mnohých jiných letištích. Vtlačili nás do autobusu. Trvale to 22 minut. Potom autobus nastartoval a mysleli jsme si, že nás odveze k pasovému odbavení nebo k odbavení zavazadel. Ujel však přesně 20 yardů, vážená paní předsedající, tedy vzdálenost od místa, kde nyní stojím já, k místu, kde sedíte vy, a potom jsme všichni vystoupili a šli ke dveřím. Nežertuji. Když jsem poukázala na to, že tento postup je nesmyslný, ujistili mne, že takovýto postup vyžadují schengenská pravidla. Vážený pane ministře, žádám vás o vysvětlení! Janez Lenarčič. − (SL) Co se týče otázky, kterou mi položil pan Pirker, je pravda, že už byl zahájen proces začlenění Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví do schengenského prostoru. V současnosti tento proces a hodnotící postupy ještě probíhají. Podle názoru předsednictví závisí vstup těchto dvou zemí do schengenského prostoru výlučně na výsledcích těchto postupů, zejména na výsledcích hodnocení. Nevíme o tom, že by nějaký členský stát vznesl jakékoli námitky v souvislosti s plánovanými postupy na vstup jednotlivých zemí do schengenského prostoru. Co se týče otázky, kterou mi položila paní Doyleová, musím se přiznat, že nejsem přesvědčen o tom, že jde o schengenská pravidla. Pravděpodobně jde o nařízení týkající se bezpečnostních předpisů na letišti. V každém případě není možné, abych vysvětlil důvody, proč je třeba absolvovat dvacetimetrovou jízdu letištním autobusem. Předpokládám, že existují nařízení týkající se pohybu v oblasti letiště, která nevyplývají z schengenských pravidel, ale která pravděpodobně souvisí s bezpečností na letištích.

81

82

CS


Předsedající. − Děkuji vám, pan ministře. Snad si budete moci tuto záležitost prověřit, až se dnes večer budete vracet domů. Předsedající. − Otázka č. 2, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0159/08) Věc: Podpora hospodářsky činného obyvatelstva v horských, ostrovních a těžko dostupných oblastech Jelikož je v určitých regionech Evropské unie nedostatek pracovních příležitostí, vysoký podíl lidských zdrojů se často rozhodne tyto regiony opustit, přičemž tyto regiony zůstávají vylidněné nebo v nich žijí jen lidé ve vyšším věku. V souvislosti s tímto trendem a vzhledem k naléhavému demografickému problému, kterému musí Evropská unie čelit, bych se chtěla optat, zda předsednictví navrhne opatření na podporu hospodářsky činného obyvatelstva v horských, ostrovních a těžko dostupných oblastech, aby se mohly všechny regiony Evropské unie rozvíjet rovnoměrně a aby si Evropská unie udržela svou úroveň konkurenceschopnosti. Janez Lenarčič, úřadující předseda R a d y. − (SL) Na otázku paní http://www.europarl.europa.eu/members/expert/alphaOrder/view.do?language=SL&id=28571" \o "PANAYOTOPOULOS-CASSIOTOU, Marie" ové bych chtěl odpovědět takto: kromě dalších čtyř nařízení v oblasti politiky soudržnosti přijala Rada v červenci 2006 nařízení, kterým se zavádějí všeobecná ustanovení o Evropském fondu regionálního rozvoje, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. V souladu s článkem 3 tohoto nařízení byla pomoc z těchto fondů určena pro určité ostrovy a ostrovní členské státy a pro horské oblasti. Rada a Evropský parlament zároveň přijaly nařízení o Evropském sociálním fondu. V tomto nařízení je uvedeno následující vymezení úlohy Evropského sociálního fondu: zlepšovaní možností zaměstnání a pracovních příležitostí, podpora vysoké úrovně zaměstnanosti a zvyšování počtu a kvality pracovních míst. Tato dvě nařízení jsou harmonizovaná, aby se tak zabezpečila podpora pro určité zvláštní oblasti. V souladu s uvedenými nařízeními mohou členské státy ve svých operačních programech a projektech věnovat zvláštní pozornost podpoře rozvoje a zaměstnanosti v regionech, které uvedla vážená paní poslankyně ve své otázce. Proto je na členském státu, aby se sám rozhodl, které z těchto operačních programů, a která konkrétní opatření z těchto programů, vyhovují kritériím, která jsou uvedena v otázce. Komise hodnotí navrhované programy a poukazuje na případné nedostatky z hlediska dosažení cílů politiky soudržnosti a plnění ustanovení příslušných nařízení. V případě, že jsou splněny všechny podmínky, Komise tyto návrhy schválí. Co se týče vytváření nových právních opatření v oblasti politiky soudržnosti, je povinností Komise přijmout rozhodnutí, která umožňují, aby došlo k naplnění cílů politiky soudržnosti. První příležitostí v období let 2007 až 2013 bude rozprava o první průběžné zprávě o uplatňování politiky soudržnosti. Očekáváme, že Komise představí tuto zprávu v červnu. Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, děkuji panu ministrovi za to, že zopakoval všechna opatření, která je možné realizovat v rámci strukturálních fondů a v rámci Evropského sociálního fondu. Chtěla jsem vědět, zda si předsednictví a Rada uvědomují, že určité regiony v Evropě zůstávají neobývané. Tyto regiony, samozřejmě, patří pod jednotlivé členské státy, ale v důsledku tohoto problému dochází k ochuzování Evropské unie a Evropská unie je potom nucena zvát do těchto oblastí lidi z jiných regionů. Toto téma se týká nás všech, protože nejde jen o záležitost jednotlivých členských států. Proto se ptám, zda má předsednictví v úmyslu věnovat této problematice zvláštní pozornost. Janez Lenarčič. − (SL) Děkuji vám, paní Panayotopoulosová, za tuto doplňující otázku. Předsednictví si uvědomuje, že v některých regionech již nežije hospodářsky činné obyvatelstvo. Chtěl bych však znova zopakovat, že je úlohou členských států navrhnout třeba opatření, kterými by bylo možno zabránit výskytu tohoto nepříznivého jevu. Na druhé straně musíme chápat i to, že není možné, abychom lidí nutili, aby žili a pracovali v určitých konkrétních regionech. Jde o vážný problém, který je třeba vyřešit. Opakuji, že existují řešení v podobě opatření politiky soudržnosti, ale záleží na členských státech, která z těchto řešení navrhnou v daných konkrétních případech realizovat. Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vrátil k vašim posledním vyjádřením. Je samozřejmé, že tato oblast patří do pravomoci členských států, ale i Evropská unie nese zodpovědnost za vylidňování těchto regionů. K uvedenému vylidňování dochází z důvodu jevu, kterému musíme čelit v celé Evropské unii. Mám na mysli liberalizaci. V malých obcích se zavírají pošty, protože už nejsou ziskové, zavírají se i místní spořitelny a v některých případech i místní koupaliště, protože dochází

23-04-2008

23-04-2008

CS


k privatizaci veřejných služeb. Všechny tyto příčiny způsobují, že život v těchto obcích je o něco méně hodnotný. Pocházím z horské oblasti a byl jsem toho svědkem. Moje otázka zní, zda se Evropská rada zamýšlí nad touto problematikou. Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych vyslovil ještě jednu stručnou poznámku, která se týká předchozí otázky. I v Grazu musíte nastoupit do letištního autobusu, aby vás převezl na vzdálenost pěti metrů, tedy Lublaň není jediný případ. I v Grazu stejně nesmyslně tvrdí, že příčinou je Schengen, což samozřejmě vůbec není pravda. Janez Lenarčič. − (SL) Zdá se mi, že šlo o dvacet, ne o pět metrů, ale i to je příliš krátká vzdálenost. Jak jsem již řekl, nebudu diskutovat o práci letiště v Lublani, jde o nezávislou společnost, která dodržuje své vlastní provozní předpisy. Chtěl bych však znovu zopakovat, že politika soudržnosti Evropské unie poskytuje členským státům možnosti na řešení problému, na který poukázala paní Panayotopoulosová. Nakolik jsou úspěšné, to je již jiná otázka. Uvedli jste poštovní služby, což je velmi zajímavé. Musím však zdůraznit, že řešením tohoto problému se zabývá i směrnice o poštovních službách, kterou tento rok přijal Evropský parlament. Důležitou součástí uvedené směrnice je záruka, že poštovní služby budou univerzální i po otevření tohoto trhu. Proto uvedená směrnice přiměřeně řeší problém, na který jste poukázali. Předsedající. − Otázka č. 3, kterou pokládá Hélène Goudin (H-0161/08) Věc: Lisabonská smlouva V čl. 1 odst. 24, který se vztahuje na kapitolu 1 čl. 10a odst. 2 (zásady a cíle), je uvedeno, že Unie bude „f) přispívat k vypracování mezinárodních opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji, aby se zajistil udržitelný rozvoj“. Znamená toto ustanovení, podle názoru Rady, že zákaz vydaný EU vztahující se na konkrétní opatření v oblasti životního prostředí, který přesahuje v plné míře harmonizovanou úroveň, je možno považovat za rozhodnutí v rozporu se smlouvou? Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Otázka paní Goudinové nepatří do pravomoci Rady. Rada jako taková se nezúčastnila mezivládní konference, která vypracovala návrh Lisabonské smlouvy, na této konferenci se podílely vlády členských států. Kromě toho, jak víme, Lisabonská smlouva zatím nenabyla platnost. Když nabude platnost, doufáme, že to bude co nejdříve, v očekávaném termínu, za vysvětlení ustanovení smlouvy bude zodpovědný soud. Myslím si, že paní Goudinová se ve své otázce ptala právě na to. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Vážený pane ministře, v tomto Parlamentu jsme slyšeli již mnoho odhadů o tom, jak podobné jsou stará ústavní smlouva a nová navrhovaná Lisabonská smlouva. Mohl byste nám říci svůj názor na to, do jaké míry jsou si podobné uvedené dva dokumenty? Nils Lundgren (IND/DEM). – (SV) Vážená paní předsedající, jsem přesvědčen o tom, že bychom měli mít možnost v rozumné míře klást otázky o způsobu výkladu smlouvy, která se nyní předkládá pod jiným názvem, ale jinak je stejná, a proto si myslím, že Rada by měla být schopna odpovědět na tuto otázku. Moje doplňující otázka k otázce č. 3 zní: znamená předmětné znění, že Evropská unie bude rozhodovat nejen o cílech globální environmentální politiky, ale i o prostředcích, o prostředcích, které mají členské státy používat na dosažení cíle? Janez Lenarčič. − (SL) Otázka, do jaké míry jsou si podobné nebo odlišné Lisabonská smlouva a ústavní smlouva, závisí zejména na osobních dojmech. Lisabonská smlouva je odlišná od ústavní smlouvy, ale nabízí podobná, či dokonce stejná řešení. Stačí, když uvedu následující skutečnosti. Lisabonská smlouva je odlišná, protože nejde o smlouvu, která by nahrazovala všechny předcházející smlouvy. Takový je tradiční způsob přijímání základních smluv Evropské unie. Lisabonská smlouva se od ústavní smlouvy liší i v tom, že se upustilo od ústavní koncepce, nemluví se již o ústavě pro Evropskou unii, ale o klasické smlouvě. Podobnosti nebo shody je možno najít při mnoha řešeních včetně institucionálních řešení, funkčních řešení a řešení v oblasti zjednodušení, při přijímaní rozhodnutí a rovněž co se týče zvýrazněné úlohy vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu. Proto se Lisabonská smlouva liší od předchozí ústavní smlouvy, ale nabízí některá podobná nebo dokonce stejná řešení.

83

84

CS


Pokud jde o druhou otázku: věnoval jsem zvláštní pozornost znění otázky, kterou předložila paní Goudinová, a chtěl bych zdůraznit, že toto ustanovení se týká podpory Unie při vytváření mezinárodních opatření na zachovávaní a zlepšovaní kvality životního prostředí, udržitelného rozvoje a podobně. Jinak řečeno, Unie nic nepředepisuje ani nepřikazuje, naopak, pomáhá. Myslím si, že toto znění mluví samo za sebe. Předsedající. − Při této konkrétní otázce dám možnost položit ještě jednu doplňující otázku. Mnozí naznačili, že by tuto možnost chtěli využít, ale zohledním politickou rovnováhu a vezmu v úvahu i to, kdo už dnes položil otázku. Jens Holm (GUE/NGL). – (SV) Znění, které cituje paní Goudinová je dobré. Je fantastické, že chceme chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí, toto znění Lisabonské smlouvy je dobré. Neustálý problém environmentální politiky Evropské unie spočívá v tom, že opatření v oblasti životního prostředí jsou v protikladu k vnitřnímu trhu. Pan komisař Verheugen nedávno řekl, že na jednotlivé členské státy podala Komise za posledních pět let devatenáct podnětů na Evropský soudní dvůr v případech, kdy daný členský stát uzákonil právní předpisy na ochranu životního prostředí. Ve všech devatenácti případech soud rozhodl ve prospěch vnitřního trhu a v neprospěch ochrany životního prostředí. Zajímalo by mne, zda v této souvislosti dochází k posílení environmentálních záruk. Můžeme vzhledem k uvedenému znění Lisabonské smlouvy říci, že životní prostředí převládá nad požadavky trhu? Mohl byste se, prosím, vyjádřit k této otázce? Janez Lenarčič. − (SL) Ano, chtěl bych panu Holmovi říci, že s ním úplně souhlasím. Určitě se stává, že mezi právními normami, které upravují různé oblasti, dochází ku konfliktům, i co se týče charakteru právní normy. Uvedená norma nebo uvedené ustanovení Lisabonské smlouvy, která, jak jsem již řekl, ještě nenabyla platnost, se vztahuje na podporu Unie. Charakter právní normy se liší od příkazu nebo zákazu. Nejvíce příkazů a zákazů je možno ve skutečnosti najít na společném trhu. Je pravda, že existuje možnost konfliktu, ale pravdou je i to, že je přirozené, aby tyto konflikty vyřešil soud v souladu s platnými právními předpisy Společenství. Při tvorbě právních norem je možno vyloučit riziko, že dojde ke konfliktu, ale tato problematika patří do pravomoci Komise, která jediná má právo na legislativní iniciativu. Jsem přesvědčen, že pokud se Komise ujme této iniciativy, dbá na to, aby předcházela možným konfliktům. Předsedající. − Otázka č. 4, kterou pokládá Marian Harkin (H-0163/08) Věc: Lisabonská smlouva Zastává Rada názor, že na otázky, které předložilo slovinské předsednictví členským státům, a které obsahovaly 33 bodů o Lisabonské smlouvě, které bylo třeba objasnit, byly poskytnuty dostatečné odpovědi? Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Paní Harkinová se ptala na body, na které poukázalo slovinské předsednictví. Jde o technickou práci, kterou je třeba vykonat v souvislosti s nabytím platnosti Lisabonské smlouvy, je to práce, kterou je třeba udělat v časovém předstihu, pokud chceme Lisabonskou smlouvu prosadit v jejím plném rozsahu. S touto prací jsme začali v lednu na základě mandátu, který Evropská rada přidělila slovinskému předsednictví v prosinci minulého roku. Musím zdůraznit, že tyto činnosti mají výlučně předběžný charakter. Jsou předběžné, protože jak víme, Lisabonská smlouva nabude platnost až po ratifikaci všemi 27 členskými státy. Rada však pravidelně připravuje zprávy o této předběžné přípravné práci, respektive technické práci, pro úřad předsedy Evropského parlamentu, zejména pokud se vztahují k otázkám, které se týkají Evropského parlamentu. Marian Harkin (ALDE). – Těší mne, že slovinské předsednictví úspěšně postupuje kupředu. Chtěla bych pana ministra upozornit na jednu nebo dvě otázky, které v současnosti v Irsku způsobují rozpory. Byla bych ráda, kdyby mi slovinské předsednictví objasnilo tyto otázky. V první řadě, co se týče zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu a otázky harmonizace daní, mohl byste prosím tuto problematiku blíže objasnit a připomenout, že každá země má v podobných otázkách právo veta? Za druhé, chci se vás zeptat na protokol, který tvoří přílohu Lisabonské smlouvy a který se týká Smlouvy o Euratomu. Prosím, objasněte mi, zda v důsledku tohoto protokolu dochází k jakékoli změně nebo doplnění podstaty postupů vyplývajících ze Smlouvy o Euroatomu a zda dochází k nějaké změně právního základu nebo právních důsledků, zejména pokud jde o jadernou energii.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − Vážená paní Harkinová, udělám výjimku a budu mluvit anglicky, abych zabránil další polemice a abych se vyjádřil co nejjasněji o otázkách, na které jste poukázala. Za prvé, otázka zdanění. V současnosti má každý členský stát právo veta v otázkách souvisejících s daňovým systémem, ať již jde o společný základ daně z příjmu, harmonizaci daní nebo o jiné daňové otázky. Po nabytí platnosti Lisabonské smlouvy nedojde v této oblasti k žádným změnám. Lisabonská smlouva nebude mít na toto právo veta vliv. Co se týče daní, zůstává postup rozhodování nezměněný. Rozhodnutí v této oblasti je možné přijímat jen konsensem všech členských států, samozřejmě, včetně Irska. Pokud jde o vaši druhou otázku, platí totéž. Energetický mix, výběr energetických zdrojů, patří a i nadále bude patřit do působnosti svrchovaných rozhodnutí členských států. Každý členský stát se může svobodně rozhodnout pro jadernou energii, může svobodně zařadit jadernou energii do svého energetického mixu, a každý členský stát se může svobodně rozhodnout, že jadernou energii využívat nebude. Po nabytí platnosti Lisabonské smlouvy se situace v této oblasti nezmění. Syed Kamall (PPE-DE). – Vzhledem k tomu, že členské státy žádaly o objasnění určitých bodů Lisabonské smlouvy, zajímalo by mne, zda bych i já mohl požádat o objasnění určité otázky, konkrétně jde o ustanovení o tzv. přesunu (passerelle). Je mnoho oblastí, ve kterých se Evropská unie pokouší získat pravomoci, na které nemá právní základ, což je často předmětem kritiky. Neznepokojuje vás, že díky ustanovení o přesunu může Evropská unie získat nové pravomoci bez toho, aby měla povinnost konzultovat s vnitrostátními parlamenty? Neznepokojuje vás, že tato skutečnost oslabuje vnitrostátní parlamenty a rovněž demokracii v celé Evropské unii? Jim Allister (NI). – Může se pan ministr vyjádřit k otázce, proč bylo třeba zavést v době irského referenda moratorium na špatné zprávy z Bruselu a na všechny nové rozporuplné návrhy z Bruselu? Mají Rada a Komise až takový velký strach z lidí, že si myslí, že je lepší držet je v nevědomosti? Můžete nám říci, na jaké návrhy se vztahuje toto moratorium a konkrétně, zda se vztahuje na otázky týkající se výpočtů harmonizace daní z příjmu? Pokud ano, proč? Janez Lenarčič. − (SL) Co se týče otázky pana Kamalla, chtěl bych zdůraznit, že ustanovení o přesunu umožňuje členským státům dohodnout se na přijetí rozhodnutí, které umožňuje vykonávat určitou činnost na úrovni Evropské unie. Myslím si, že je nesprávné vnímat tuto možnost tak, že by mohla nastat bez souhlasu vnitrostátních parlamentů. Pokud by se někdo rozhodl konat bez souhlasu vnitrostátního parlamentu, takové chování by nemělo doma podporu. Dovolte mi, abych vám vysvětlil, že Lisabonská smlouva posílí úlohu vnitrostátních parlamentů, díky ní budou bezprostředněji zapojené do mechanismů Evropské unie. I uvedené ustanovení o přesunu podléhá této významnější úloze vnitrostátních parlamentů. Pokud jde o odpověď na otázku pana Allistera, musím říci, že nevím o žádném moratoriu. Nebylo vydáno žádné rozhodnutí, Radou ani předsednictvím, o zavedení moratoria na špatné zprávy nebo citlivá témata. Otázka, kterou jste uvedl jako příklad a která se týká společného konsolidovaného základu daně z příjmu, není nová. O této otázce se diskutuje již delší čas, dokonce již dlouhé roky, ale zatím nebylo dosaženo žádné dohody. Bez dohody není možné jít kupředu. Důvody jsem již vysvětlil v odpovědi na předchozí otázku. Otázky daňového systému patří do kategorie otázek, o kterých Evropská unie přijímá rozhodnutí výlučně formou dohody. To se neměnilo, a ani se nebude měnit, ani před irským referendem, ani potom. Předsedající. – Nyní přejdeme ke dvěma otázkám, které budou zodpovězeny společně a které se týkájí lidských práv v Číně. První položila paní Doyleová a druhou pan Evans. Předsedající. − Otázka č. 5, kterou pokládá Avril Doyle (H-0165/08) Věc: Lidská práva v Číně Dne 17. ledna 2008 přijal Evropský parlament usnesení (P6_TA(2008)0021), v kterém naléhavě vyzývá Čínu, aby „nezneužívala olympijské hry v roce 2008 jako záminku k zatýkání ... a věznění disidentů, novinářů a aktivistů v oblasti lidských práv, kteří buď podávají zprávy o zneužívaní lidských práv, nebo proti němu demonstrují“. Jaká opatření přijala Rada v souvislosti se vzpomínaným usnesením Parlamentu? Jaká byla reakce čínských úřadů (dostala Rada vůbec nějakou odpověď od čínských úradů)? Domnívá se Rada, že úsilí, které vynakládají čínské úřady na zachovávání zásad ustanovených olympijskou chartou, je dostatečné?

85

86

CS


Otázka č. 6, kterou pokládá Robert Evans (H-0184/08) Věc: Lidská práva v Číně Na začátku roku 2007 sbíral aktivista v oblasti lidských práv Jang Čchun-lin v Číně podpisy pod petici s názvem Chceme lidská práva, ne olympijské hry. V červenci 2007 byl zatčen za „podněcování rozvratu státní moci“ a dodnes je zadržovaný v nápravném zařízení ve městě Ťia-mu-s'. Sdílí Rada moje hluboké znepokojení vyvolané zacházením s Jang Čchun-linom a skutečností, že je ještě stále zadržován ve vazbě? Souhlasí Rada s mým názorem, že uvěznění aktivistů v oblasti lidských práv je v rozporu se sliby, které vyslovili mnozí čínští představitelé v souvislosti s nadcházejícími pekingskými olympijskými hrami? Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Stejně jako pan poskanec a paní poslankyně, kteří předložili tyto.dvě otázky, také Rada je znepokojená pronásledováním čínských aktivistů v oblasti lidských práv. Co se týká závazků Číny v souvislosti s olympijskými hrami, jde o záležitost Mezinárodního olympijského výboru. Mohu však prohlásit, že nedávná represivní opatření proti zástancům lidských práv a jiným aktivistům vrhají stín pochybnosti na závazek Číny plnit svoje sliby založené na mezinárodních normách v oblasti lidských práv, které se týkájí i ochrany legitimního práva jednotlivců na svobodu vyjadřování. Znepokojují nás i násilná vystěhování a pronásledování včetně těch, která souvisí s olympiádou. Vedoucí představitelé delegací členských států Evropské unie v Číne, v souladu se směrnicemi pro oblast lidských práv, podrobně sledují vývoj situace, která se týká Jang Čchun-lina, Chu Ťia a dalších osob. Rada Evropské unie neustále a různými způsoby upozorňuje čínské úřady na případy, které vyvolávají znepokojení. Poté, co byl v prosinci zatčen Chu Ťia, vydala Rada několik prohlášení o tomto případu, ale odpověď nebyla uspokojivá. Rada bude pozorně sledovat tyto dva případy a bude se snažit přijmout potřebná opatření. Navzdory tomy bychom si měli připomenout i některé pozitivní případy, například rychlé propuštění čínských novinářů včetně Ju Chua-fenga a Čching Čcheunga. Vítáme též změny v zákonech o médiích, konkrétně že došlo k dočasnému uvolnění omezení týkajících se působení zahraničních novinářů v souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami. Během posledního kola rozhovorů o problematice lidských práv mezi Evropskou unií a Čínou, které se konalo v říjnu 2007, trojka Evropské unie vyzvala Čínu, aby zachovala nařízení týkající se působení zahraničních novinářů i po skončení olympijských her. Čínská delegace zúčastněných ujistila, že práce novinářů bude jednodušší i po říjnu tohoto roku. Rada bude určitě o této otázce s čínskými úřady znovu diskutovat. Pravděpodobně víte, že Rada se připravuje na další kolo rozhovorů o problematice lidských práv mezi Európskou Unií a Čínou. Tyto rozhovory se uskuteční v Lublani dne 15. května. Trojka EU má v úmyslu diskutovat o v současnosti nejvíc znepokojujících otázkach, především o svobodě vyjadřování, o kontrole internetu, o problematice nařízení týkajících se působení zahraničních novinářů, o právu pokojného shromažďování se a o úloze občanské společnosti. Evropská unie bude věnovat zvláštní pozornost problematice práv obránců lidských práv. Mohu vás ujistit, že trojka EU udělá během rokování o těchto otázkách maximum a že zástupcům čínské vlády bude jednoznačně tlumočit svoje znepokojení. Avril Doyle (PPE-DE). – „Cílem olympismu je všude zapojit sport do služeb harmonického rozvoje člověka a ... jakákoli forma diskriminace země nebo jednotlivce na základě rasy, náboženství, politiky, pohlaví nebo z jiného důvodu je neslučitelná s členstvím v olympijském hnutí“. To jsou základní zásady olympijské charty, ke kterým se Čína zavázala. I když si přeji, aby byly olympijské hry velmi úspěšné, a mám pocit, že bychom se neměli snažit bojkotovat olympiádu, neměli bychom mít obavy z toho, že je potřeba připomenout čínským úřadům, že musí vyvinout větší úsilí k zachování lidskéj důstojnosti prostřednictvím svobodného a spravedlivého systému soudnictví, svobodných médií, lepšího zacházení s Tibeťany a ostatními národnostními menšinami, lepší péče o zvířata a podobne. Musíme též uznat obrovské výzvy v oblasti demografie, životního prostředí a též z hlediska modernizace, kterým musí Čína čelit. Souhlasí však představitelé Rady se mnou v tom, že v rámci tohoto procesu musí být Čína schopná přijmout legitimní kritiku, když nesplní závazky, ke kterým se zavázala, jako například v případě základních zásad olympijské charty? Robert Evans (PSE). – Pan ministr řekl, že od čínských úřadů zatím nedostal uspokojivé odpovědi. Má pan ministr v úmyslu v následujících týdnech a měsících jít energicky za tím, na co se už ptal a na co nedostal

23-04-2008

23-04-2008

CS


odpovědi? Pan ministr zjistí, že v přípravné fázi před olympiádou Čína slíbila, že provede mnohá zlepšení v oblasti lidských práv, tyto sliby a záruky však dosud, jak víme, nesplnila. Nnyí, před olympiádou, je ten pravý čas jednat Po skončení olympijských her už bude pozdě. Bude se během jednání, které se uskuteční 15. května, skutečně diskutovat o pozitivních krocích, které lze přijmout, aby se v Číně uplatňovala svoboda vyjadřování, aby se dodržovala práva novinářů, právo svobodně organizovat demonstrace a podobně? Bude pan ministr vyvíjet na Čínu nátlak i v oblasti trestu smrti? Protože podle dostupných statistik dochází v Číne v současnosti k vyššímu počtu poprav než v celém zbytku světa dohromady. Není možné,aby se v Číně konaly olympijské hry, aniž bychom čínským úřadům co nejenergičtěji zdůraznili tento postoj. Janez Lenarčič. − (SL) Pokud jde o otázku, kterou mi položila paní Doyleová, jak jsem již zmínil ve své první odpovědi, olympijská charta je záležitostí Mezinárodního olympijského výboru. Tento orgán je oprávněný jednat v případě, že podle jeho názoru došlo k porušení olympijské charty. Pokud jde o otázku, kterou mi položil pan Evans, Evropská unie sleduje situaci v oblasti lidských práv. Už jsem řekl, že rozhovory o problematice lidských práv mezi Evropskou unií a Čínou se uskuteční 15. května. Během rozhovorů se bude diskutovat o otázkách týkajících se svobody vyjadřování, kontroly internetu, o problematice nařízení týkajících se působení zahraničních novinářů, o právu na pokojné shromažďování a o úloze občanské společnosti. Nejde o úplný ani výlučný seznam, je možné diskutovat i o jiných aspektech. Co se týká trestu smrti, stanovisko Evropské unie je jasné a Evropská unie jej neustále obhajuje a prosazuje na všech vícestranných a dvoustranných fórech. Vincas Justas Paleckis (PSE). – (LT) Vážený pane ministře, zmínil jste se, že budou snahy ovlivnit čínskou vládu. Jak pravdivé. Měli jsme možnost vidět, co se dělo, když protestující narušovali běh s olympijskou pochodní. Vzhledem k tomu existuje možnost, že během olympijských her nám čínská televize nebude zprostředkovávat jen záběry ze soutěžení sportovců, ale i záběry z různých policajních zásahů proti protestům jak čínských občanů, tak i turistů na ulicích a náměstích. V této souvislosti by mě zajímal váš názor, zda si myslíte, že je účinnější vyvíjet na Čínu nátlak, nebo zvolit cestu diplomatických jednání. Gay Mitchell (PPE-DE). – Existují hypotézy, že pokud chcete, aby vám v Číně transplantovali orgán, mohou vám říci, že budou mít daný orgán k dispozici velmi brzy. Vyvolává to podezření, že ve skutečnosti zabíjají lidi, když si vzpomínané orgány takříkajíc objednávají. Lidé, kteří mají být popravení, jsou popravení, aby splnili tyto požadavky. Včera jsem v rozhovoru s jiným panem komisařem tvrdil, že v případě Číny diplomacie ve stylu „hlásné trouby“ nefunguje. Můžeme tedy očekávat, že při jednáních s Čínou bude Rada využívat jiných forem diplomacie, když zmíněný styl nefunguje? Poukážete především na otázky, které byly zdokumentované a které Rada a Komise vznesly už v minulosti? Janez Lenarčič. − (SL) Pokud jde o otázku, kterou položil pan Paleckis, myslím, že odpověď je velmi jednoduchá. Nikdy nesmíme zanevřít na diplomaciu jako na způsob diskuse, přesvědčování a dosahování výsledků. Proto je odpověď jednoduchá. Jak jsem již řekl, Rada vede velmi vyspělý dialog mezi Evropskou unií a Čínou. Jde o dialog, který se vyvíjí, příští měsíc otevřeme další kapitolu. Chceme pokračovat v tomto dialogu, jehož důležitou součástí je a také bude otázka lidských práv. Nemohu se vyjádřit k otázce pana Mitchella, protože Rada o tomto jevu nejednala, a proto stanovisko Rady k této problematice neexistuje. Vážený pane Mitchelli, pravděpodobně se mnou budete souhlasit, že se nemohu vyjadřovat k informacím a údajům, které zveřejňují média nebo které pocházejí z jiných zdrojů. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane úřadující předsedo, správně jste řekl, že dialog může přispět k vyřešení sporů. Moje otázka zní: Dokážete si představit vytvoření nových fór s Čínou, ať už v oblasti vzdělávání nebo výzkumu? Pozornost je nutné upřít především na vzájemné porozumění a učení se jeden od druhého. Na mezinárodní úrovni ostatně nejde jen o sport, hudbu a obchod, jsou tu i osobní mezilidské vztahy, proto je potřeba vytvořit fóra i v této oblasti. Syed Kamall (PPE-DE). – Chtěl bych navázat na otázku, kterou položil můj kolega, pan Evans. Pokud Čína nebude uspokojivě řešit otázky, na které upozornil můj kolega, jaká opatření by podle názoru pana úřadujícího předsedy měly přijmout Rada a členské státy Evropské unie?

87

88

CS


Pokud má pan předseda pocit, že momentálně nemůže odpovědět na tuto otázku, může nám říct, jaká opatření by Radě navrhl on? Nebo budeme jen nečinně sedět, pokorně přijmeme všechno, co nám Čína poví, a jednoduše se jen zúčastníme olympijských her? Jaká opatření bychom měli přijmout? Janez Lenarčič. − (SL) V určitém smyslu otázky pana Rübiga a pana Kamalla spolu souvisí. Otázka se týká opatření, která můžeme přijmout v případě, že nedostaneme uspokojivou odezvu. Jednou z možností je, samozřejmě, zopakovat žádost. Ptal jste se na nové platformy pro dialog s Čínou – ano, samozřejmě, pokud to bude třeba a pokud se Rada a čínská delegace dohodnou na takovém rozšíření dialogu. Já si však myslím, že je nevyhnutelné, aby dialog pokračoval, což zároveň považuji za společnou odpověď pro oba pány poslance. Rada je odhodlaná pokračovat v dialogu a zybývat se problematikou lidských práv. Předsedající. − Otázka č. 7, kterou pokládá Koenraad Dillen (H-0233/08) Věc: Tibet Evropská unia před nějakou dobou energicky zareagovala na násilné potlačení protestů v Myanmaru. Na zemi byly uvaleny hospodářské sankce a byl jmenován zvláštní velvyslanec Evropské unie pro Myanmar. Pokud jde o Čínu, vyjadřuje se Rada mnohem zdrženlivěji. Mluvčí vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci, pana Javiera Solany, zašla ještě dál, když prohlásila: „Vztahy mezi Evropskou unií a Čínou jsou úplně jiné než mezi Evropskou unií a Myanmarem.“ Zastává Rada názor, že je rozdíl mezi Myanmarem a Čínou, pokud jde o výrazné nedodržování lidských práv a o násilná opatření, která přijímají úřady těchto zemí? Může mě Rada informovat o zlepšeních, ke kterým došlo díky politickému dialogu, v oblasti lidských práv a také, pokud jde o postavení tibetského jazyka a tibetské kultury? Jaký je názor Rady na návrh organizace Amnesty International, že do Tibetu by měli být vyslaní mezinárodní pozorovatelé, aby bylo možné uskutečnit mezinárodní vyšetřování? Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Stejně jako Evropský parlament i Rada je znepokojená nedávnými událostmi v Tibetu, které byly spojené s porušováním lidských práv. Dne 19. března, jen několik dní poté, co se odehrály vzpomínané události, vydala Rada stanovisko jménem Evropské unie, v kterém vyzvala ke zdrženlivosti. V tomto stanovisku Rada vyzvala čínskou vládu, aby reagovala na touhu Tibeťanů týkající se dodržování lidských práv. Rada též vyzvala čínskou vládu a dalajlámu, aby zahájili konkrétní a konstruktivní dialog, který by vedl k nalezení trvalého řešení, které by bylo přijatelné pro všechny a které by v plné míře respektovalo tibetskou kulturu, náboženství a identitu. Slovinské předsednictví poslalo jménem Evropské unie podobné stanovisko během zasedání Rady pro lidská práva, které se uskutečnilo 25. března v Ženevě. Víme o iniciativách, které vyzývají Organizaci spojených národů, aby vyšetřila reakci Číny na události v Tibetu. Rada vyzvala čínskou vládu, aby zrušila omezení vstupu do regionu, což by umožnilo provést nezávislé vyhodnocení situace. Rozhovory o lidských právech mezi Evropskou unií a Čínou, o kterých jsme už dnes několikrát hovořili a které se budou konat v hlavním městě Slovinska v Lublani 15. května, budou další příležitostí k vedení diskusí o situaci v Tibetu a o dalších naléhavých otázkách, například o postavení zastanců lidských práv. Trojka Evropské unie bude trvat na tom, aby čínské úřady umožnily vstup zahraničních novinářů do Tibetu v souladu s novými pravidly, která byla přijatá v rámci přípravného období na olympijské hry. Evropská unie a Čína budou v Lublani mluvit o cenzuře internetu, a také budou pokračovat v diskusi, která začala během posledního kola dialogu, které se uskutečnilo v říjnu minulého roku. Je důležité posuzovat dialog o lidských právech v kontexte širšího dialogu mezi Evropskou unií a Čínou o lidských právech, reformách a politickém a sociálním pokroku. Příčiny, které způsobily nepokoje v Tibetu, jsou pravidelně předmětem diskusí v rámci dialogu o lidských právech s Čínou. Zmíněnými příčinami jsou svoboda náboženského vyznání, práva menšin a kulturní práva. Během posledního kola rozhovorů, které se uskutečnily v říjnu minulého roku, vedla trojka Evropské unie s čínskými úřady velmi otevřenou diskusi o omezování náboženské svobody. K nedávným pozitivním změnám v oblasti lidských práv v Číně lze zařadit skutečnost, že tento rok začaly platit nové pracovně-právní předpisy, a též skutečnost, že pravomoc přehodnotit tresty smrti je zpět v rukou nejvyššího lidového soudu. Následně došlo k poklesu počtu poprav. Závěrem mi dovolte zdůraznit, že Evropská unie sleduje situaci v Myanmaru stejně pozorně jako situaci v Tibetu. Co se týká Tibetu, Evropská unie aktivně podporuje úsilí Organizace spojených národů urychlit

23-04-2008

23-04-2008

CS


přechod k demokracii a podpořit proces usmíření a rozvoje této země. Evropská unie se zúčastňuje konzultací se svými partnery z Asie. Koenraad Dillen (NI). – (NL) Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď, která byla poměrně podrobná, bohužel nevyjádřil se k podstatě problému. Všichni v tomto Parlamentu se shodují v tom, že by nám mělo záležet na situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru a v Číně. Dovolím si pochybovat o tom, zda směřujeme k pozitivním změnám. Dovolte mi poukázat na to, že jen před několika týdny zveřejnil francouzský list Libération na první straně fotografie náčiní, které se používá k týrání tibetských vězňů v Číně, proto pochybuji, zda se podařilo dosáhnout nějakých pozitivních změn. Zformuluji však svou otázku konkrétněji. Proč má Evropská unie dvojí metr, když například ve vztahu k Myanmaru přijímá EU velmi rozhodná opatření včetně hospodářských sankcí, zatímco na druhé straně, pokud jde o Čínu, se nic podobného neděje? Může jít o to, že pokud jsou ve hře velké hospodářské zájmy, jsme už v otázce lidských práv o něco méně zásadoví? Janez Lenarčič. − (SL) Vážený pane Dillene, nemohu s vámi souhlasit, že používáme dvojí metr. Myslím si, že Evropská unie nepoužívá dvojí metr. Pokus by Evropská unie používala dvojí metr, slovinské předsednictví by se na zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se konalo v Ženevě 25. března, nevyjadřovalo jménem Evropské unie o problematice, kterou jste zmínil. Pokud jde o lidská práva, Evropská unie se snaží o to, aby v případě všech třech zemí používala stejný metr. Problém spočívá v tom, jaké prostředky by se měly použít. V každém jednotlivém případě se vzpomínané prostředky liší. Při rozhodování o tom, jaké prostředky nebo opatření je třeba zavést, je nezbytné uvažovat o tom, jaká je pravděpodobnost, že dosáhneme požadovaných výsledků. Předsedající. − Otázka č. 8, kterou pokládá Colm Burke (H-0167/08) Věc: Lidská práva v Čadu Žádám Radu, aby se podrobně vyjádřila, jakým způsobem zvyšuje diplomatický nátlak k dosažení přiměří v Čadu s cílem ochránit civilisty v obléhaných oblastech a zvýšit diplomatické úsilí vedoucí k zabezpečení míru. Dva opoziční politici, o kterých čadská vláda prohlašuje, že je nezadržuje, byli ve skutečnosti 3. února v Čadu zadrženi státní bezpečností. Jak zabezpečuje Rada svobodu politické opozice po pokusu o převrat, který se uskutečnil na začátku února a po následných zatčeních, která byla součástí zátahu na politické odpůrce v hlavním městě Čadu N'Djameně? Dne 14. února vyhlásil prezident Déby výjimečný stav, čímž získala jeho vláda výjimečné pravomoci k cenzuře médií, k prohledávání osob a majetku a k přísné kontrole pohybu v Čadu. Jakým způsobem chce Rada zabezpečit, aby vláda prezidenta Débyho prostřednictvím těchto čerstvě nabytých rozsáhlejších pravomocí neporušovala lidská práva čadských občanů? Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Rada pozorně sleduje situaci v oblasti lidských práv v Čadu, především od doby, kdy čadské úřady vyhlásily výjimečný stav. Jak víme, výjimečný stav byl 16. března odvolán. Rada vyzvala prezidenta Débyho, aby dodržoval základní práva a svobody, byl zdrženlivý a okamžitě propustil zadržované osoby. V současnosti je nezvěstný už jen jeden člověk. Dne 13. srpna minulého roku bylo dosaženo dohody s téměř všemi stranami politické opozice. Rada neustále vyzývá signatáře této politické dohody, aby pokračovali v jejím uplatňování bez ohledu na přerušení, které bylo způsobeno násilnými konflikty s povstaleckými skupinami. Uplatňování dohody se týká i ustanovení, která se vztahují k podpoře demokratické svobody a svobody projevu. Rada se snaží získat mezinárodní podporu tohoto procesu, hlavně při získávání důvěry stran politické opozice a občanské společnosti. Nátlak ze strany Evropské unie vedl k vytvoření vyšetřovací komise, v které spolupracují Evropská unie a Mezinárodní organizace frankofonie a kde zastávají úlohu mezinárodních pozorovatelů. Jednou z úloh této komise je vyšetřit porušování lidských práv během bojů a zjistit okolnosti, za kterých došlo ke zmizení některých lídrů opozice. Komise by měla dokončit tuto práci v průběhu tří měsíců. Colm Burke (PPE-DE). – Od 24. do 30. března jsem byl v Čadu a setkal jsem se s ministrem zahraničních věcí a s předsedou národního shromáždění. Odpovědi, které jsem dostal na otázky týkající se vyšetřovací komise a pana Saleha, který je stále nezvěstný, mě neuspokojily.

89

90

CS


Proto se chci zeptat: Jsou mezinárodní zástupci a zástupci Evropské unie přítomní vyšetřování jako pozorovatelé? Zúčastňují se skutečně vyšetřování? Rozumím tomu tak, že jsou tam pouze v pozici pozorovatelů. S takovou pozicí nejsem spokojený. Myslím si, že pokud nebudou mezinárodní zástupci zapojení přímo do vyšetřování, pokud budou pouze v pozici pozorovatelů, je vyloučené, že bychom dostali pravdivou přesnou zprávu. Janez Lenarčič. − (SL) Máte pravdu, pane Burke. Zástupci Evropské unie a Mezinárodní organizace frankofonie se tohoto vyšetřování zúčastňují jako mezinárodní pozorovatelé. Podle mého názoru je tato úloha dostačující k tomu, aby bylo možné vyhodnotit zprávu, již má komise předložit v průběhu tří měsíců. Předsedající. − Pokud jde o toto téma, nejsou už žádné další otázky. Nesledující otázka bude poslední. Předsedající. − Otázka č. 9, kterou pokládá Liam Aylward (H-0180/08) Věc: Mírová mise v Čadu Žádám Radu, aby podrobně popsala současné působení mírové mise EU v Čadu. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Po útocích na hlavní město N'Djamena, které provedli čadští povstalci ze Súdánu v lednu, se velící důstojník generál Nash 31. ledna rozhodl dočasně přerušit nasazení mise. Toto rozhodnutí bylo podpořené dvěma důvody. Prvním důvodem bylo umožnit vykonání vyhodnocení nové politické a bezpečnostní situace. Druhým důvodem bylo vykonat nerušenou evakuaci Evropanů a civilistů z ostatních zemí. Nasazení mise bylo obnovené po dvanácti dnech. Táto dvanáctidenní přestávka neměla vliv na všeobecný program operace. Počáteční provozní kapacity bylo dosaženo 15. března. Podle plánu by plné kapacity měla být dosaženo do konca června. Bez ohledu na vzpomínané krátké dočasné přerušení, Rada jednoznačně prohlásila, že je odhodlaná pokračovat v uplatňování mandátu v souladu s příslušnou rezolucí Bezpečnostní rady OSN, především pokud jde o humanitární mandát. S boji, které nastaly začátkem února, se počítalo jako s jednou z možných variant vývoje situace už od úplného začátku, když byla tato operace ve fázi plánování. Tyto předpoklady se, bohužel, vyplnily, a proto bylo ještě potřebnější nasadit misi EUFOR a misi OSN v Čadu a v Středoafrické republice. Rada zastává názor, že je v zájmu mezinárodního společenství a v zájmu Evropské unie zlepšit stabilitu a bezpečnost v tomto regionu. Přítomnost takových vícerozměrných struktur přispěje k stabilizaci humanitární a politické situace a zabrání rozšíření krize do sousedních zemí a regionů. Pokud jde o incident na súdánské hranici, kdy jeden voják mise EUFOR přišel o život, velitel operace vyjádřil politování nad neúmyslným překročením hranice a nad nešťastným jednáním, které vedlo k tomuto úmrtí. Velitel potvrdil, že mise EUFOR bude vykonávat svůj mandát v souladu s rezolucí Bezpečnostní rady OSN, tj. nestranně a s neustálým ohledem na dodržování súdánských hranic. Chci dodat, že vyšetřování tohoto incidentu ještě stále probíhá. Rozmístění jednotek postupuje podle plánu. V současnosti je v rámci mise EUFOR v Čadu a v Středoafrické republice 1 800 vojáků. Až se mise stane plně funkční, bude v ní působit 3 700 vojáků ze 14 členských států. V současnosti probíhají jednání s třetími zeměmi o jejich možném zapojení do tohoto procesu. Liam Aylward (UEN). – Vážená paní předsedající, dovolte, abych se pana ministra zeptal, zda je spokojený s úrovní logistické podpory, která má umožnit plné nasazení mírové mise v průběhu následujících týdnů a měsíců. Kromě toho bych se rád pana ministra zeptal, zda souhlasí s konstatováním, že mírová mise EU v Čadu vysílá velmi silný signál súdánské vládě, poněvadž mnozí z 300 tisíc uprchlíků, kteří uvízli v táborech ve východním Čadu, se tam uchýlili ve snaze utéct před genocidou, která probíhá v súdánském regionu Dárfúr. Janez Lenarčič. − (SL) Odpověď na první část otázky pana Aylwarda je určitě ano. Odpověď na její druhou část je ano, za předpokladu, že bude dodržen mandát pro tuto operaci, který se nevztahuje na Dárfúr. Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

23-04-2008

23-04-2008

CS


Předsedající. – Hodina otázek skončila. (Jednání bylo přerušeno v 19:10 a pokračovalo ve 21 00) PŘEDSEDA: PANÍ ROURE místopředsedkyně

13. Reforma Světové obchodní organizace (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem jednání je zpráva (A6-0104/2008) paní Cristiany Muscardiniové jménem Výboru pro mezinárodní obchod k reformě Světové obchodní organizacee (2007/2184(INI)). Cristiana Muscardini, zpravodajkyně. − (IT) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, dovolte mi v první řadě vyjádřit upřímný dík sekretariátu, který byl velmi aktivní a nápomocný všem členům výboru během přípravy návrhu tohoto textu. Dnes Komisi předkládáme soubor myšlenek, který je výsledkem hloubkových jednání, která proběhla v konstruktivním duchu a ke kterým přispěli všichni členové Výboru pro mezinárodní obchod. Náš výbor chce, aby byla Světová obchodní organizace účinnější a demokratičtější a aby byla z hlediska institucionálního provozu dostatečně vybavená k plnění důležité úlohy regulace mezinárodního obchodu. Abychom tohoto cíle dosáhli, je nezbytné uskutečnit reformy. Nedávný vstup mnoha nových členů, připomeňme například Čínu a blížící se vstup Ruska, zvýraznil úspěch tohoto orgánu, který je v současnosti složený ze 152 zemí. Ale právě v souvislosti s tím, že se WTO rozrůstá, je potřeba zamyslet se nad její reorganizací. Ve zprávě poukazujeme na základní příčiny, proč WTO a obchodní multilateralita potřebují novou, silnější, dynamičtější a demokratičtější strukturu. Pravidelným bodem našeho programu je cyklus jednání v Dohá. Víme, že k dohodě jsme již velmi blízko, ale stále se nám nedaří ji uzavřít. Výbor pro mezinárodní obchod si uvědomuje tento problém, a proto znovu zopakoval, že podporuje tato jednání, která by měla vést k vyváženějšímu a spravedlivějšímu obchodu. Zároveň jsme přesvědčení, že nastal čas směle a ambiciózně hledět vpřed, do doby po jednáních v Dohá. Když dnes předkládáme naše myšlenky Komisi, vyzýváme exekutivu Společenství, aby byla stejně smělá a ambiciózní a aby v Ženevě převzala politickou iniciativu, což by mohlo vést k přehodnocení fungování určitých mechanismů, které v současnosti očividně nefungují správně. Institucionální strukturu Světové obchodní organizace lze zlepšit rozlišením mezi činnostmi souvisejícími s jednáními o nových mezinárodních pravidlech a závazcích a činnostmi souvisejícími s prováděním existujících dohod. Zásada konsensu je, a měla by i zůstat normou pro ministerské konference, ale mělo by být možné navrhnout i jiné metody, jako metodu jednomyslnosti pro postupy vedoucí ke konečným rozhodnutím. Po rozšíření organizace je třeba využívat jiné mechanismy. O zavedení takových mechanismů se uvažovalo v Evropě, nyní je též třeba uvažovat o jejich zavedení ve WTO! Směrodatným kritériem cyklu jednání v Dohá bylo zapojit všechny členské země do jednání o celé škále otázek. V organizaci s tak širokou základnou je však třeba upřednostnit mnohostranný přístup zahrnující určité proměnlivé uspořádání. V minulosti jsme o stejném přístupu jednali v souvislosti s Evropou, nyní je tento přístup třeba uplatnit na WTO! Rozvoj představuje důležité téma. V posledních letech je skupina rozvojových zemí stále větší a rozmanitější. Týká se to i rozvíjejících se hospodářství a též zemí, které se už v důsledku tohoto procesu „rozvinuli“, například Čína, Indie, Brazílie a Jižní Afrika. Bylo by proto vhodné, a je to v zájmu hlavně skutečně rozvojových zemí, abychom přehodnotili současné uspořádání zemí a uspořádali je znovu do jasněji vymezených a stejnorodých skupin na základě hospodářské situace v jednotlivých zemích. Bylo by též vhodné vyžadovat od všech zemí, aby zachovaly svou zodpovědnost při zachování své hospodářské síly. Sekretariát WTO je navzdory své prestiži, odbornosti a kompetentnosti dost omezený z hlediska personálu (během měsíců, kdy jsme se věnovali naší práci, jsme se sekretariátem často konzultovali). Bylo by potřeba posílit úlohu sekretariátu a umožnit mu předkládat iniciativy a navrhovat kompromisy. Posílení sekretariátu znamená, že z hlediska geografického zastoupení bude reprezentativnější, bude se považovat za motor, za hybnou sílu činnosti Světové obchodní organizace v zájmu všech jejích členů, především však v zájmu těch

91

92

CS


rozvojových zemí, kterým je v současnosti věnovaná nedostatečná pozornost, aby mohly dosahovat skutečného růstu. Pokud jde o transparentnost a parlamentní rozměru WTO, je nutné zvýšit transparentnost procesu řešení mezinárodních sporů, čímž se zlepší i vnější image WTO. Podpora parlamentního rozměru by mohla vycházet z existence Parlamentní konference o WTO. Mohlo by dojít k jejímu rozšíření a k vytvoření plnohodnotného parlamentního shromáždění, které by mělo poradní pravomoc a tím by se zabezpečila legitimita jednání takového parlamentního shromáždění. Je velmi důležité, aby existoval soulad a koordinace s ostatními mezinárodními organizacemi. V této souvislosti je potřeba posílit vztahy s Mezinárodní organizací práce a s některými agenturami OSN, poněvadž důležitější mezinárodní sociální a environmentální otázky nemohou být mimo pole působnosti Světové obchodní organizace. Především nesmíme zapomínat na to, že systém řešení sporů představuje jedinečnou charakteristiku WTO. Když nenajdeme způsob, jak zjednodušit a urychlit tyto procesy, existuje riziko, že spory budou trvat mnoho let, to bude mít škodlivé následky na společnost, členské státy a spotřebitele. Proto upřímně vyzýváme Komisi, aby byla při určování nových pravidel, která zmodernizují fungování Světové obchodní organizace, stejně smělá, jako byl parlamentní výbor. Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, Komise je Parlamentu vděčná za tuto důslednou a aktuální zprávu. Jednou z hlavních priorit Evropské unie by měla být snaha zabezpečit, aby byla Světová obchodní organizace schopná reagovat na výzvy rychle se měnícího světového hospodářství. Kromě toho vzhledem k současným hospodářským těžkostem, kterým musí čelit mnohé členské země WTO, je dnes víc než kdykoli v minulosti potřebné, aby existovala silná mnohostranná instituce schopná bojovat proti tendencím zavádět protekcionistické politiky vedoucí k chudnutí sousedů. Zpráva připisuje zásadní význam rozvojovému programu z Dohá. Komise by chtěla znova zopakovat, že je třeba, aby všechny iniciativy přijaté v Ženevě týkající se budoucnosti Světové obchodní organizace byly založené na výsledku rozvojového programu z Dohá, o kterém věříme, že bude úspěšný. Dnes, v období, které by mohlo být poslední fází jednání v rámci rozvojového programu z Dohá, žádné členské země WTO nemají dostatek politické vůle a/nebo administrativních zdrojů k tomu, aby se angažovaly v smysluplném zhodnocení reformy Světové obchodní organizace. Očekáváme a doufáme, že vývoj této situace bude směřovat ke konečné dohodě v rámci rozvojového programu z Dohá, která bude podepsaná do konca roku 2008. Tato dohoda by též připravila podmínky k diskusi o budoucnosti Světové obchodní organizace. Jde o diskusi, která je ve velké míře závislá na tom, zda se rozvojový program z Dohá podaří úspěšně dokončit. Pokud jde o myšlenky, které jsou uvedené ve zprávě, Komise s většinou z nich v zásadě souhlasí, ačkoliv je jasné, že určité členské země WTO budou zásadně proti některým návrhům, které jsou předložené v tomto návrhu usnesení. Pokud jde o institucionální otázky, Komise i nadále podporuje rozšíření parlamentního rozměru Světové obchodní organizace. Komise podporuje i další myšlenky, například poskytnutí dodatečných zdrojů sekretariátu WTO, rozšíření úloh sekretariátu WTO, posílení aktivních mechanismů transparentnosti v rámci WTO a monitorování a dohled nad účinným uplatňováním pravidel. Bereme v úvahu výzvu k otevřenosti při postupech řešení sporů. Chtěla bych zdůraznit, že právě na základě naší iniciativy byla některá slyšení v rámci případů WTO týkající se Evropské unie přístupná veřejnosti. Pokud jde o podstatné návrhy předložené v této zprávě, je potřeba integrovat neobchodní zájmy v rámci pravidel Světové obchodní organizace, bude i nadále hlavní zásadou politiky Evropské unie v multilaterálním rámci, ale též v rámci dvojstranných jednání, která Evropská unie nedávno začala na základě oznámení Globální Evropa, a též v jednostranných iniciativách ve prospěch rozvojových zemí. Nový jednostranný systém celních úlev ve prospěch rozvojových zemí, všeobecný systém preferencí, je jedním z příkladů tohoto procesu. Jednou z důležitých oblastí bude nepochybně vztah mezi obchodní politikou a prací a životním prostředím. Na programe mohou být i další obchodní témata.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Vytváření nové multilaterální politiky po dokončení kola jednání z Dohá bude pro evropskou obchodní politiku jednou z nejpodnětnějších a nejsložitějších výzev. Parlament bude při vytváření a vedení této politiky hrát stále významnější úlohu, především po tom, co nabude platnost Lisabonská smlouva. Komise, především můj kolega, pan komisař Mandelson, se těší na to, že s vámi bude moci vést otevřený a konstruktivní dialog, jehož prostřednictvím budeme moci dospět k praktickým a realistickým závěrům zaměřeným na posílení Světové obchodní organizace a též na posílení celého multilaterálního obchodního systému. Johan Van Hecke, zpravodaj Výboru pro rozvoj požádaného o stanovisko. − (NL) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, náš Výbor pro rozvoj v plné míře podporuje argumenty, které předkládá zpravodajkyně, paní Muscardiniová, ve prospěch radikální reformy Světové obchodní organizace. V roce 2001 odstartovala Sutherlandova zpráva velmi živou diskusi v samotné Světové obchodní organizaci o institucionální reformě. Tato diskuse, bohužel, skončila příliš rychle. Někteří lidé si myslí, že v současnosti není vhodné diskutovat o reformě. Chtějí počkat na výsledek rozvojového programu z Dohá a až potom vést diskusi o základních otázkách týkajících se této instituce jako takové. Podle našeho názoru se však tyto dvě diskuse navzájem nevylučují. Z hlediska rozvoje bychom byli rádi, kdyby došlo k novému rozlišení rozvojových zemí ve WTO na základě rozvojových potřeb jednotlivých zemí, a ne na základě kategorií zemí. Paní Muscardiniová už vysvětlila, proč je to třeba. Ve WTO je potřebná nejen větší transparentnost, nevyhnutelná je též lepší spolupráce s jinými mezinárodními organizacemi, například s Mezinárodní organizací práce a Konferencí OSN o obchodě a rozvoji (UNCTAD). Náš výbor považuje za klíčový návrh obsažený v Sutherlandově zprávě, podle kterého je třeba vnímat podmínky financování technické pomoci pro nejméně rozvinuté země jako jejich smluvní právo, na základě toho se mohou tyto země v plné míře podílet na multilaterálním obchodním systému. Na závěr mi dovolte poznamenat, že v souladu se Sutherlandovými doporučeními je třeba přehodnotit řešení sporů, z kterých z důvodů, které jsou nám všem známé vycházejí rozvojové země často nejhůř. Krátce, reforma Světové obchodní organizace je nesmírně důležitá, nejen z hlediska posílení její legitimnosti vzhledem ke všem jejím členům včetně těch nejchudších, ale podle mého názoru i z hlediska zaručení mnohostrannosti. Gunnar Hökmark, navrhovatel stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. − Vážená paní předsedající, chtěl bych poděkovat paní zpravodajkyni a Výboru pro mezinárodní obchod za tuto zprávu. Myslím si, že stojí za to při diskusi o Světové obchodní organizaci zdůraznit i skutečnost, že globalizace a volný obchod dali milionům a milionům lidí nové příležitosti. V posledních dvou desetiletích jsme byli svědky největšího pokroku v historii v boji proti chudobě. Tato skutečnost poukazuje na to, že je třeba zabezpečit stabilní rámec spravedlivých a mnohostranných pravidel pro volný trh. Právě to je hlavní úlohou Světové obchodní organizace, a právě proto je důležité, aby WTO byla silná. Proto je též třeba WTO posílit. Je třeba zabezpečit intenzivnější mezinárodní obchod a konkurenci bez narušení. Proto Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti poukázal na potřebu snížit státní pomoc, odstranit necelní obchodní překážky a pomoci rozvojovým zemím, aby získaly lepší postavení při jednáních o mnohostranném rámci a o pravidlech volného trhu. Tato skutečnost znova poukazuje na to, proč potřebujeme silnou Světovou obchodní organizaci a silný sekretariát. Jsou třeba, aby přijímali rozhodnutí a schvalovali pravidla, ale též aby bylo možné vytvořit mnohostranný obchodní systém. Pokud se nám podaří vybudovat silnou Světovou obchodní organizaci a silný sekretariát, bude to důležitý krok k zabezpečení toho, aby se globální obchodní příležitosti rozvíjeli v rámci svobodných a spravedlivých pravidel. Taková je naše úloha, nic víc a nic méně. V tomto smyslu je též třeba poukázat na některé věci, které je třeba vykonat. Je třeba rozšířit volný obchod se službami, je třeba zvýšit otevřenost v oblasti finančních služeb, je třeba zabezpečit rozšíření volného obchodu v zemědělství. Když mluvíme o rostoucích cenách potravin, vidíme, jak je otvírání trhů důležité. Ale bez silné Světové obchodní organizace se nám to nikdy nepodaří. Nikdy se nám to nepodaří bez možnosti vytvořit silný rámec, který bude dobrý pro rozvojové země, který poskytne chudým lidem nové a lepší příležitosti a který nám všem pomůže využít příležitosti, které nabízí volný obchod. Georgios Papastamkos, jménem skupiny PPE-DE. – (EL) Vážená paní předsedající, na první pohled se může zdát zvláštní, že máme diskutovat o reformě Světové obchodní organizace v situaci, kdy kolo jednání z Dohá

93

94

CS


uvízlo na mrtvém bodě. Navzdory tomu rozhodně stojí za to diskutovat o fungování a budoucnosti Světové obchodní organizace, protože v tomto mrtvém bodě jsme se ocitli v důsledku strukturálních a institucionálních problémů a nedostatků v systému světového obchodu. Dokazuje to i zpráva paní Muscardini. Myslím si, že hlavní výzvy plánované reformy lze shrnout do tří bodů. Za prvé musí dojít k co největší a vzájemně výhodné liberalizaci obchodní výměny, Protože je dokázané, že výsledkem jejího zavedení je hospodářský růst. Cílem, samozřejmě, zůstává rovnoměrné rozdělení výhod mezi členskými zeměmi Světové obchodní organizace a harmonické zapracování rozvojových zemí do systému světového obchodu. Za druhé výzvy spočívají v institucionálním uspořádání, které je třeba na zaručení konsensu, jednotného závazku, demokratické legitimnosti, transparentnosti a účinnosti organizovaného řízení světového obchodu. Za třetí je třeba najít přiměřenou rovnováhu mezi obchodními a neobchodními otázkami. Členské státy Světové obchodní organizace mají plné právo uplatnit restriktivní obchodní opatření ve snaze chránit životní prostředí, veřejné zdraví a spotřebitelů. Typickým příkladem jsou případy, které byly našimi obchodními partnery předloženy před tribunály WTO proti EU týkající se geneticky modifikovaných organismů a zákazu dovozu hovězího masa, které obsahuje hormony pocházející ze Spojených států amerických a Kanady. Je však třeba chápat, že řešení nespočívá v tom, že Světové obchodní organizaci přidělíme velké množství dalších zodpovědností. Řešení spočívá v propojení vzájemné podpory a shody s cíli a opatřeními, prostřednictvím Světové obchodní organizace a ostatních mezinárodních organizací. Vážené dámy, vážení pánové, posláním Světové obchodní organizace není vyplnit operační mezery, které zanechaly ostatní specializované orgány systému OSN. Světové společenství se momentálně nachází v znepokojivé finanční a hospodářské krizi, přičemž zároveň probíhá potravinová katastrofa. Poněvadž musíme čelit těmto dvěma pohromám, jednoduše nestačí udělat jen kosmetické úpravy, například odstranit překážky. Globální výzvy si žádají globální pochopení, systematickou konvergenci a soudržný režim řízení. Platí to i pro sociální zodpovědnost, ochranu životního prostředí a hospodářskou konkurenceschopnost. Harlem Désir, jménem skupiny PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, je nesmírně důležité dokončit kolo jednání z Dohá, ale nesmírně důležité je též znova posoudit fungování Světové obchodní organizace. Každý den jsme svědky toho, že WTO sužují problémy týkající se její účinnosti a legitimnosti a vzájemné komunikace s ostatními orgány multilaterálního systému. Do určité míry bylo nevyhnutelné, aby se přibližně po deseti letech fungování této organizace, vykonalo přehodnocení jejích operačních mechanismů. Přeměnou z GATT na WTO nedošlo jen ke změně rozměru multilaterálního obchodního systému, ale z určitého hlediska i k změně jeho charakteru. Došlo k rozšíření obchodních pravidel na pozoruhodné množství nových oblastí, mezi které patří služby, duševní vlastnictví, investování, necelní překážky. K původním členským zemím se připojily nové. V důsledku tohoto rozšíření se WTO stala rozmanitou organizací sdružující země, v kterých vládne rozdílná situace, a které mají rozdílné problémy. Všechny tyto skutečnosti, samozřejmě, poukazují na to, že kromě snahy dokončit kolo jednání o rozvoji je nevyhnutelné přezkoumat třeba reformy. Vítám práci, kterou vykonala naše zpravodajkyně, paní Muscardini, a též skutečnost, že jsme s ní a s ostatními skupinami mohli spolupracovat. Dovolte mi zdůraznit několik bodů nacházejících se v této mimořádně důležité zprávě, která, jak doufám, bude zítra v tomto Parlamentu přijatá velkou většinou hlasů. Prvním bodem je rovnováha z hlediska mezinárodních norem a vybudování nových vztahů mezi Světovou obchodní organizací a ostatními mezinárodními organizacemi. Ve zprávě můžete vidět, že v této souvislosti zmiňujeme interakci s otázkami životního prostředí, otázkami zdraví (tato oblast je zjevně klíčová, to dokazuje i případ generických léků a duševního vlastnictví), ale též interakci se sociálními otázkami. O tomto tématu musíme ve WTO diskutovat. Spolupráce mezi Mezinárodní organizací práce a Světovou obchodní organizací, kterou obnovili generální ředitelé těchto organizací, musí být mnohem intenzivnější. Evropská unie musí být hybnou silou tohoto procesu. Předkládáme dva specifické návrhy. Prvním návrhem je, že Mezinárodní organizaci práce by měl být ve WTO přiznán statut pozorovatele, stejně jako v případě Mezinárodního měnového fondu. Podle druhého návrhu, který by měla Unie předložit, by měla WTO podle vzoru Výboru pro obchod a životní prostředí vytvořit výbor pro obchod a důstojnou práci, díky tomu by bylo možné dosáhnout velkého pokroku, pokud jde o interakci mezi environmentálními a obchodními pravidly. Za druhé dovolte mi poukázat na aspekty zprávy, které podněcují Světovou obchodní organizaci k tomu, aby poskytovala víc zdrojů svým nejslabším členům, nejméně rozvinutým zemím, s cílem zabezpečit jejich

23-04-2008

23-04-2008

CS


vyváženou, účinnou a řádnou účast na všech jednáních a ve všech výborech, v kterých se tvoří budoucí dohody a obchodní politiky. Za třetí chceme zdůraznit, že velmi důležité je též transparentnost navenek. Ve WTO by měli významnější úlohu plnit poslanci a občanská společnost, měl by se tu vytvořit skutečně dynamický parlamentní rozměr. Chceme, aby se vytvořilo skutečné parlamentní shromáždění. V současnosti se při WTO schází parlamentní konference. Generální ředitel ji nedávno oslovil, a též ministry obchodu, my však chceme, aby došlo k jejímu uznání, proto předkládáme velmi specifické návrhy, například pokud jde o odvolací orgán nebo řešení sporů. Poněvadž tato jednání podobně jako u soudu nebo tribunálu, by měla být veřejná a všechny dokumenty by měly být přístupné veřejnosti. Jsem též přesvědčený o tom, že takový přístup by pomohl rozptýlit některé mýty a organizace by díky němu byla transparentnější. Na závěr mi dovolte říct, že další důležitou otázkou, na kterou tato zpráva poukazuje, jsou zdroje poskytnuté sekretariátu. Současný rozpočet Světové obchodní organizace je 135 milionů USD, je tedy šestkrát nižší než rozpočet Mezinárodního měnového fondu a téměř desetkrát nižší než rozpočet Světové banky. Ve Světové obchodní organizaci pracuje přibližně 600 zaměstnanců, to je, znova, mnohem méně než v případe ostatních multilaterálních organizací. Proto jednou z podmínek vytvoření lepších obchodních pravidel, které podporují rozvoj, je podle mého názoru zvýšení zdrojů pro WTO, přičemž je třeba, aby byla tato organizace lépe zapracovaná do systému multilaterálních organizací. Mariela Velichkova Baeva, jménem skupiny ALDE. – (BG) Dynamický proces hospodářské a finanční integrace v globálním měřítku je rozhodujícím faktorem v náročném mezinárodním hospodářském prostředí. Analýzy, které vypracovaly vedoucí světové organizace zabývající se makroekonomickými politikami a globálními trendy, naznačují, že v následujících deseti letech budeme ve velké míře svědky politické a hospodářské nejistoty. V současnosti se musíme vyrovnat s určitými hrozbami, například s rostoucími cenami energií, které mají dopad na ceny zemědělských výrobků. Tyto faktory společně vytvářejí inflační tlaky, způsobují potravinovou nejistotu a finanční nestabilitu. Schopnost infrastruktury přepravovat tovar, který je nezbytný pro mezinárodní trh, je v důsledku těchto faktorů omezená. Upozorňuji vás na tato rizika a nejistotu ne proto, že bych vás chtěla připravit o klidný spánek, ale proto, že chci poukázat na některé parametry mezinárodního hospodářského prostředí a na to, že je třeba zavést politiku, kterou by bylo možné vyrovnávat nerovnováhu a podporovat zranitelná hospodářství. Dovolte mi připomenout vám, že dvě z hlavních průmyslových odvětví, na která měla liberalizace obchodu největší vliv, jsou výroba a zemědělství. Rostoucí ceny potravin způsobily, že v mnoha regionech na celém světě došlo k násilným protestům. V reakci na hospodářský a politický vývoj by měla Světová obchodní organizace, jako systém obchodu s pravidly, která jsou závazná pro mezinárodní obchod, zlepšit svoje provozní předpisy, organizační strukturu a rozhodovací procesy. WTO by se měla vyznačovat pragmatičtější institucionální pružností a přizpůsobivostí. V tomto úsilí by si WTO, samozřejmě, měla uvědomit, že je skutečně náročné vést jednání se 150 státy, které se nacházejí na různé úrovni vývoje, mají různou strukturu hospodářství a v hospodářských sektorech zavádějí rozdílné reformy. Pokud však Sofie, Cotonou, Santiago a Brusel navrhnou různé možnosti, diskuse v Ženevě představují mechanismus, jehož prostřednictvím se můžeme dopracovat k dohodě a který by měl v stále vyšší míře odstraňovat překážky. Seán Ó Neachtain, jménem skupiny UEN. – (GA) Vážená paní předsedající, při dohodě o Světové obchodní organizaci by zemědělství nemělo tahat za kratší konec. Pan komisař Mandelson nyní rokuje o velmi nerovnoměrné dohodě, která poškodí evropské zemědělce a i celý zemědělsko-potravinářský sektor v Evropské unii. Mám takový pocit, že program voleb v Spojených státech amerických řídí časový harmonogram jednání Světové obchodní organizace. Na takový nesmysl bychom neměli přistoupit. Obsah a podstata dohody je mnohem důležitější než jakékoli volby. Ačkoliv je Irsko čtvrtým největším vývozcem hovězího masa na světě, důsledky této dohody by byly pro Irsko velmi nepříznivé. Dohody uzavřené v rámci WTO oslabí v Irsku domácí trh s hovězím a skopovým masem, jehož hodnota je v současnosti víc než 2,5 miliardy EUR. Snížení dovozních cel na výrobky z hovězího a skopového masa až do výše 70 %, které navrhuje pan Mandelson, to je jednoduše příliš. Minulý týden pochodovalo ulicemi Dublinu deset tisíc zemědělců, čímž chtěli vyjádřit svůj protest proti návštěvě pana předsedy Barossa. Pan Barosso zná hněv irských zemědělců, nastal čas, aby pana komisaře Mandelsona trochu přibrzdil.

95

96

CS


Na závěr mi dovolte říct, že je nezbytně třeba, abychom v rámci Světové obchodní organizace dospěli k dohodě, která všechny uspokojí, k dohodě, která bude prospěšná Evropě, zemědělcům a zemědělství, a díky níž bude možné ochránit potravinové zdroje. Caroline Lucas, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážená paní předsedkyně, skupina zelených rozhodně podporuje všeobecné směřování této zprávy, především výzvy k větší soudržnosti mezi stanovováním pravidel v rámci Světové obchodní organizace, prací agentur OSN a existujícími sociálními závazky a závazky v oblasti životního prostředí a lidských práv. Jsme přesvědčení, že je třeba zavést status pozorovatele pro Mezinárodní organizaci práce a též opatření proti sociálnímu a ekologickému dumpingu. Podporujeme úlohu parlamentní kontroly, jejímž prostřednictvím by se měl vyřešit nedostatek zodpovědnosti a legitimity WTO. Podporujeme též úsilí vypracovat systém řešení sporů v rámci WTO na základě mezinárodního environmentálního a sociálního práva, přičemž je třeba zabezpečit, aby bylo v rámci tohoto systému možné ukládat reálné tresty. Jsem však znepokojená, že si autoři zprávy nedokáží přiznat, že příčina neúspěchu kola jednání z Dohá spočívá právě v nedostatcích WTO jako organizace. Tyto dvě věci od sebe nelze oddělit. Stagnace tohoto kola jednání v plné míře souvisí se systematickým zneužíváním jeho rozhodovacích procesů ze strany některých mocných zemí, přičemž dochází k postupnému vyloučení slabších zemí. Myslím si, že ve zprávě též chybí přiznání skutečnosti, že bylo třeba, aby došlo minimálně k revoluci v roce 2003 v Cancúnu ze strany rozvojových zemí a ze strany některých rychle se rozvíjejících zemí před konferencí, která se konala v Hongkongu, aby se začal bořit starý feudální systém, na jehož základě Světová obchodní organizace fungovala už příliš dlouho. Myslím si, že je jasné, že bychom už neměli čekat na výsledky kola jednání z Dohá. Měli bychom okamžitě začít s reformou Světové obchodní organizace. Je třeba zreformovat všechny její postupy a politiky, protože reforma samotného postupu jednoduše nestačí. Mnoho z platných pravidel v 21. století, kdy musíme čelit novým výzvám, například změně klimatu, je úplně neaktuálních. Proto je třeba, abychom některá pravidla přehodnotili, například pravidlo o zákazu rozlišování výrobků podle toho, jak byly vyrobené. Taková diskriminace je klíčová, pokud máme být schopní podporovat věci jako například energetická účinnost nebo snížení množství emisí. Chceme též, aby došlo k úplné změně směřování procesu řešení sporů. Dovolím si váženým kolegům doporučit pozměňující a doplňující návrh, který předložila skupina zelených, a v kterém velmi konkrétně žádáme o nový přístup k mechanismu řešení sporů, přičemž je třeba zabezpečit, aby byl založený na zásadách Charty OSN a aby byl oddělený od současné podoby WTO. Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Vážená paní předsedající, jediná věc, na které se shodneme, je skutečnost, že je naléhavě třeba, aby v Světové obchodní organizaci došlo k převratným změnám. Pokud jde o zájmy lidí, Světová obchodní organizace je stejně jako Mezinárodní měnový fond nelegitimní, nedemokratická a nebezpečná organizace. Původně byla vytvořená, aby se zabezpečila finanční a průmyslová nadvláda Spojených států amerických a velkých nadnárodních skupin. Evropská unie se, samozřejmě, úplně otrocky podřídila tomuto systému, poněvadž doufala, že se jí podaří získat několik drobků ze stolu amerického pána. Tento neovládaný volný trh se dnes obrátil proti svým zakladatelům a světové středisko hospodářské přitažlivosti se přesunulo na východ, především do Asie, výsledkem toho je nejhorší finanční a potravinová krize, jakou kdy svět zažil. Je jen málo zemí, které byly včera považované za rozvojové, následně se staly dravci, a potom se vzdaly své úlohy dravců z nějakého důvodu pro blaho lidstva, poněvadž celý globální obchodní systém je postavený na tom, že Světová obchodní organizace podněcuje země, aby vytrvaly v úloze dravců. Pravidla pro všechny aktéry jsou tato: stát se bohatým co nejdřív bez ohledu na prostředky, dokonce nehladě na to, zda jde o spekulace s léky nebo základními potravinami. Rozdíly v Unii se drasticky prohloubily, pracující a střední třída je stále chudší. Potravinová krize, která ovlivňuje nejchudší obyvatelstvo, je přímým důsledkem politiky WTO zaměřené na zničení plodin určených k vlastní spotřebě na úkor vývozních plodin. Biopaliva jsou jen obyčejným obětním beránkem ziskuchtivého systému, v kterém je třeba co nejdřív zavést převratné změny. Dovolte mi využít této příležitosti, abych veřejně odsoudil nezodpovědná vyjádření pana Mandelsona, který vyzval k další deregulaci zemědělských trhů, a to v době, kdy Světový program výživy poukazuje na prudký nárůst cen potravin, který nazývá, cituji: „tichou vlnou tsunami, v jejímž důsledku hrozí, že víc než

23-04-2008

23-04-2008

CS


100 milionů lidí bude ohroženo hladem“. Chce pan Mandelson, aby mu historie přisoudila hanlivý přívlastek někoho, kdo byl zodpovědný za hladomor? Ve Světové obchodní organizaci je proto třeba zavést převratné změny, aby bylo možné zabránit spekulacím a podpořit raději výrobce než několik podvodníků, kteří těží z globálních finančních trhů. Takovým způsobem bude možné podnítit obyvatele, aby se stali nezávislými z hlediska potravin a průmyslu a vyzvat země, aby spolupracovaly, a ne aby navzájem soutěžily. Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Vážená paní předsedající, zpráva vzbuzuje dojem, že EU vyžaduje od všech členských států, aby v rámci jednání WTO dosáhly konsensu nebo aby svoje stanovisko písemně odůvodnily. Tedy například po Spojeném království musí následovat zbytek Evropské unie. Musíme dodržovat pravidla. Jednoduše řečeno, znamená to, že pokud jde o reformu Světové obchodní organizace, Velká Británia bude důsledněji nucená obchodovat s těmi zeměmi, které jí povolí Evropská unie. Ale my obchodujeme s celým světem. Děláme to už celá století. Pokud jde o globální obchodování, máme velké zkušenosti a poznatky. Například náš objem obchodu se Spojenými státy americkými je větší než má Francie a Německo dohromady. Zdá se však, že členské státy Evropské unie nechtějí využít naše zkušenosti. Omezují nás už obchodní dohody EÚ, to ničí pověst Velké Británie jako globálního obchodníka. Nesmíme v dostatečné míře obchodovat s našimi tradičními partnery v rámci Britského společenství národů. Přitom toto obchodování není výlučné. Nesnažili bychom se zabránit dalším evropským zemím se k nám připojit a též obchodovat s našimi přáteli ze Britského společenství národů. Bylo by to v zájmu všech zúčastněných. Členské státy Evropské unie by prosperovaly a v mnoha zemích třetího světa by došlo k zvýšení životní úrovně. Světová obchodní organizace byla vytvořená, aby podporovala obchod a přátelství. Evropská unie neustále opakuje, že chce pomoci znevýhodněným zemím. Jeden ze způsobů, jak to dosáhnout, je rozšířit obchodní kanály, a ne je přerušit. Irena Belohorská (NI). – (SK) Tak, jako málokdo pochybuje o významu WTO, téměř nikdo nepochybuje o potřebě reformy této organizace, jejímž cílem zůstává především boj s chudobou a pomoc rozvojovým zemím. Reforma se má uskutečnit na základě Sutherlandovy zprávy. Jak víme, pan Sutherland v současnosti stojí v čele dvou nadnárodních gigantů: BP a Goldman Sachs International. Ostatní členové jeho týmu jsou bývalí diplomati, podnikatelé, akademici, z kterých žádný není známý kritikou toho nynějšího současného systému. Při vší úctě k těmto pánům se ptám: čí zájmy bude reforma WTO, již navrhují uvedení páni, obhajovat? budou to zájmy rozvojových zemí, nebo zájmy nadnárodních společností? Jaký signál to vysílá rozvojovým, resp. méně rozvinutým zemím? Jak všichni víme, důvěra je v ekonomice i v politice velmi důležitá. WTO je nejen ekonomickou, ale i politickou institucí, a proto je důvěra mezi členy důležitá. Uvěří však lidé v rozvojových zemích tomu, že pánům z nadnárodních korporací jde o jejich dobro? Proč máme těmto způsobům zbytečně dávat argumenty do rukou odpůrců WTO a hazardovat s image této instituce? Tokia Saïfi (PPE-DE). – (FR) Vážená paní předsedající, v době, kdy jednání v rámci kola jednání z Dohá ztrácejí směr a stagnují, je otázka fungování Světové obchodní organizace aktuálnější než kdykoli předtím. Není možné dostat se z této bezvýchodné situace prostřednictvím reformy WTO? Pokud není možné dosáhnout dohody o podstatě problému, nebylo by možné aspoň zefektivnit proces, kterým se k této dohodě má dospět? Zdá se, že takové oživení Světové obchodní organizace je možné, díky němu bude moci tato organizace fungovat a přijímat rozhodnutí účinněji. Uvažuje se o zavedení reforem na dvou úrovních: za prvé reformy zaměřené na zlepšení jednacího procesu, a za druhé reformy zaměřené na zvýšení legitimity WTO, poněvadž právě legitimita je klíčovým faktorem této organizace. V této souvislosti je důležité zdůraznit parlamentní rozměr WTO, přičemž je třeba v co nejvyšší míře využít nás, legitimních zástupců občanů. Tak je možné dosáhnout toho, že se otázky globalizace stanou transparentnější a demokratičtější. Musíme vynaložit mnoho úsilí, abychom zabezpečili soudržnost mezinárodních politik. Nemá význam odstranit překážky na hranicích, pokud za nimi stojí překážky v investování, pohrdání sociálními právy a přestupky vůči environmentálním normám. Proto je nevyhnutelné, aby WTO fungovala účinně, aby bylo možné dosáhnout vyšší míry obchodu a liberalizace, přičemž regulační funkci bude vykonávat trh. Pravidla však neznamenají protekcionismus. Liberalizace bez jakýchkoli záruk ve skutečnosti nedokáže vyřešit

97

98

CS


všechny problémy, především nedokáže vyřešit ty problémy, kterým musíme čelit v současnosti, které souvisí s rostoucími cenami zemědělských surovin a následným šířením hladu. Falconerův návrh na snížení cel je proto pro evropské zemědělství nepřijatelný, měl by nesmírné důsledky na zemědělskou výrobu nejchudších zemí. Kromě toho, aby bylo možné dokončit kolo jednání z Dohá, je nevyhnutelně třeba v rámci těchto jednání obnovit rovnováhu a dosáhnout skutečně vzájemné dohody o přístupu na trh. Ještě nejsme připravení obětovat naše zemědělství a naši úlohu přispěvatelů k bezpečnosti potravin, jen abychom s hanbou dosáhli určitého snížení našich průmyslových cel. Kader Arif (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, vítám dnešní rozpravu o zprávě paní Muscardini k reformě Světové obchodní organizace. Potravinová krize, která v současnosti těžce doléhá na rozvojové země, dokonale ilustruje naléhavou potřebu zavést lepší regulaci světového obchodu. Tuto úlohu by měla plnit zreformovaná Světová obchodní organizace, která bude schopná kontrolovat světové ceny a podporovat spravedlivější obchodní pravidla. Tato krize je strukturální, ne cyklická. Je to znakem toho, že vážné problémy odklánějí světový obchod od jeho hlavního cíle, kterým by mělo byt zabezpečit rozvoj pro všechny, především pro nejchudší země na planetě. Bylo předloženo mnoho teorií, které se snaží vysvětlit původ této krize. O jejich opodstatněnosti nepochybuji. Myslím si však, že bychom se společně měli zamyslet nad více otázkami. Byla by tato krize tak rozsáhlá i v případe, že by se ve WTO víc přihlíželo k prioritám rozvojových zemí? Pokud by byla lepší součinnost mezi WTO a jinými mezinárodními organizacemi, například UNDP a Organizací pro výživu a zemědělství? Pokud by naše dohody o volném obchodu nepodněcovaly rozvojové země k tomu, aby se specializovaly na pěstování vývozních plodin na úkor jejich tradičních plodin určených k vlastní spotřebě a k zabezpečení potravinové soběstačnosti? Kdybychom vyslechli africké země a kdybychom je podpořili v rámci WTO, když žádaly, aby se do současného kola jednání zařadila i opatření týkající se cen základních výrobků? V této souvislosti musím poukázat na skutečnost, že podle článku 38 Všeobecné dohody o clech a obchodu jsou všechny členské země WTO povinné stabilizovat a zlepšovat situaci na trhu primárních výrobků, které mají pro rozvojové země mimořádný význam. Předmětná zpráva navrhuje několik opatření na řešení současných problémů a na zlepšení účinnosti a legitimity Světové obchodní organizace. Aby bylo možné zajistit, že se vyslechnou hlasy, názory a zájmy rozvojových zemí, a že se též zohlední, zpráva zdůrazňuje, že je třeba zavést demokratičtější systém rozhodování a zlepšit zastoupení v rámci sekretariátu Světové obchodní organizace, kterému je též třeba poskytnout dodatečné finanční a lidské zdroje. Aby bylo možné zaručit větší transparentnost práce a diskusí, které probíhají v rámci této organizace, je třeba přijmout ustanovení, kterými se zvýší informovanost, zlepší se dialog mezi Světovou obchodní organizací a zástupci občanské společnosti a umožní se přístup veřejnosti na zasedání, především ta, která se týkají procesu řešení sporů. Je třeba posílit parlamentní rozměr Světové obchodní organizace, který zaručí demokratickou legitimitu a transparentnost jednání. Především je třeba vytvořit parlamentní shromáždění Světové obchodní organizace, které bude mít poradní pravomoci. Kromě těchto opatření je třeba přehodnotit samotné cíle multilaterálního obchodního systému, především z hlediska zabezpečení soudržnosti s jinými mezinárodními organizacemi. Jen odhodlaná reforma v tomto směru nám umožní dokončit kolo jednání z Dohá tak, aby jeho výsledky směřovaly k rozvoji a k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Dovolte mi v této souvislosti poukázat na to, že prvním z těchto cílů je odstranění chudoby a hladu. Bohužel, momentální situace poukazuje na to, že naše závazky zůstávají nenaplněné. Daniel Dăianu (ALDE). – Vážená paní předsedající, dovolte mi zdůraznit, že reforma Světové obchodní organizace musí být součástí reorganizace celého institucionálního uspořádání, které se zabývá řešením globálních výzev. Jen se podívejte na důsledky globálního oteplování a finanční krize, která je spojená s obrovskou hospodářskou nerovnováhou. Volný obchod musí být spravedlivý. Kromě toho se musí řídit politikami, které pomohou chudobným zemím v rozvoji, především prostřednictvím zemědělství. Obrovský nárůst cen potravin bude vést k protekcionismu a k nárůstu omezení, jestli se nezaměříme na zabezpečení rozvoje potravinové výroby na celém světě.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Všeobecná situace je velmi složitá i z důvodu rostoucích cen základních komodit. Na potraviny se v bohatých i chudých zemích bude stále víc hledět jako na problém národní bezpečnosti. Proto je třeba přehodnotit reformu společné zemědělské politiky, politiku Evropské unie v oblasti rozvojové pomoci, a též energetické politiky EU, přičemž je třeba zohlednit dramatické změny, které nastaly v mezinárodním kontextu. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, v kontextu této rozpravy bych chtěl poukázat na tři otázky. Za prvé mnohé země, navzdory tomu že jsou členy Světové obchodní organizace, nedodržují sociální a environmentální normy a normy v oblasti péče o zvířata. Následně jsou jejich výrobní náklady nižší, a, bohužel, není možné konkurovat výrobkům, které byly vyrobené v takých hospodářstvích. Tento aspekt je třeba zohlednit v rámci procesu zlepšování přístupu tovaru z třetích zemí na evropský trh, jinak mnohé evropské výrobní sektory jednoduše přestanou existovat. Za druhé evropský trh se i nadále otvírá zemědělským výrobkům z třetích zemí. Na druhé straně, tyto země dělají ústupky, pokud jde o vývoz průmyslových výrobků a služeb z Evropy. Dochází tedy k oslabování zemědělského potenciálu Evropy. Za třetí v plné míře podporuji doporučení paní Muscardini, která se týkají vytvoření parlamentního shromáždění Světové obchodní organizace, změn rozdělení zemí na rozvinuté a rozvojové, potřeby užší spolupráce mezi WTO a OSN, a též o doporučení přestat se řídit zásadou konsensu, především na úrovni pracovních skupin a výborů v rámci WTO. Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL). – (NL) Vážený pan předsedající, velmi ráda bych se obšírně vyjádřila o svých názorech na reformu Světové obchodní organizace, ale místo toho položím radši Komisi několik konkrétních otázek, na které bych chtěla slyšet odpovědi. Otázky odkazují na další oblasti, které musíme vzít v úvahu v diskusi o reformě WTO kromě už zmíněných procedurálních reforem, mezi které patří například problematika transparentnosti. V kontextu změny klimatu se vyvíjí stále větší tlak na používání biopaliv. Nechci se nyní pouštět do diskuse o tom, zda je to dobré, nebo špatné, ale chci položit následující otázky týkající se závazků Evropské unie vyplývajících z WTO. Klimatický balíček EU obsahuje více environmentálních kritérií, která musí biopaliva splňovat. Já a mnozí moji kolegové bychom však byli rádi, kdyby došlo k uplatnění sociálních kritérií, například minimální mzdy a zákazu práce dětí. Je to slučitelné s požadavky WTO? Pokud ne, nejsme tedy tlačení do pozice, že souhlasíme s prací dětí a s příliš nízkými mzdami? Mám další otázku, která se týká obchodování s geneticky modifikovanými potravinami. Pokud se nemýlím, na základě Kartagenského protokolu se mohou členské státy samostatně rozhodnout, zda schválí požívání geneticky modifikovaných organismů. Je to slučitelné s WTO, a jestli ne, jak tento problém vyřešíme? V Parlamentu se ukázalo, že většina poslanců je proti obchodování s tuleními kožešinami. Kanada nyní hrozí tím, že toto rozhodnutí napadne prostřednictvím WTO. Jak je možné, podle vašeho názoru, dosáhnout, abychom se v této oblasti přidrželi vůle většiny obyvatel Evropské unie? Myslím si, že tyto otázky jsou velmi důležité, a že je třeba vzít je v úvahu při tvorbě reformy. Patrick Louis (IND/DEM). – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, obchod probíhající mezi národy je dobrá věc. Volný trh je žádoucí, ale dnešní svět se změnil a pravidla Světové obchodní organizace se této změně nepřizpůsobila, v mnohých případech je potřebná jejich novelizace. Změnil se samotný charakter mezinárodního obchodu. V minulosti byl obchod založený na komplementárnosti, usilovali jsme získat to, co nám chybělo, a vyváželi jsme nadprodukci. Dokud vládl takový systém, národy prosperovaly. V současnosti však vládne sociální dumping. Přestáváme vyrábět to, co umíme dělat dobře, abychom místo toho dováželi levnější výrobky vyrobené někým jiným, ne proto, že by to bylo pro nás ziskovější, ale proto, že jsou s tím spojené nižší náklady, nižší daně a menší sociální omezení. Tento systém fungování WTO umožňuje, aby chudé země a chudí v bohatých zemích pracovali na bohaté v chudých zemích, kteří jsou v důsledku toho ještě bohatší. Tento systém je stále méně založený na solidaritě a na vzájemných dohodách mezi zeměmi, naopak, tento systém způsobuje rozkoly mezi národy a spory mezi vítězi a poraženými. Je proto nutné změnit pravidla Světové obchodní organizace. Nová pravidla musí znova zohledňovat priority Společenství a oživit duch Římské smlouvy, kterou se zavedl společný celní sazebník. Toto opatření nelze považovat za přehnanou ochranu, jde o spravedlivou kompenzaci vůči sociálnímu dumpingu. Otcové

99

100

CS


zakladatelé se ne vždy mýlili. WTO musí zahrnovat výkyvy proměnlivého výměnného kurzu do svého hodnocení obchodních omezení. Je nepřijatelné, aby byl jüan i nadále na tak nízké úrovni, když má Čína tak vysoký přebytek zahraničního obchodu. Je šokující, že EADS přijde o miliardu eur vždy, když dolar klesne o 10 centů vůči ideologickému euru. Na závěr mi dovolte říci, že budoucnost skutečně volného obchodu nám připomíná, že máme před sebou ještě mnoho práce, než si budeme moci oddychnout se založenýma rukama. Na jedné straně je třeba obnovit hranici jako podmínku politiky, tj. svobody lidí, na druhé straně je třeba, aby měnová a finanční politika přepustila přední místo reálnému hospodářství, produktivnímu hospodářství, protože právě díky tomuto samotnému hospodářství tu mohou žít lidé svobodně. Jim Allister (NI). – Vážená paní předsedající, Světová obchodní organizace má mnoho nedostatků, ale nepochybně jejím nejabsurdnějším nedostatkem je, že Číně, Indii a Brazílii dává nespravedlivou výhodu tím, že jim přiznává příznivý status rozvojových zemí. V minulosti to byly rozvíjející se hospodářství, ale v současnosti jsou už rozhodně v plné míře rozvinuté a mohou soupeřit s těmi nejlepšími. Tato hospodářství jsou dokonce už tak úspěšná, že ve více oblastech zastávají postavení světových lídrů. My jim však nelogicky poskytujeme výhody rozvojových zemí, v důsledku toho jim umožňujeme uplatňovat nižší standardy a menší závazky. Nelze se tedy divit, že moji voliči často vnímají WTO jako organizaci, která nehájí jejich zájmy. Tento jejich pocit ještě sílí, když vidí, jak pan komisař Mandelson dělá v zemědělské oblasti jeden ústupek za druhým. Pane komisaři, dosáhnout dobré dohody je důležitější než jen dosáhnout dohody. A dohoda nebude dobrá, když náš zemědělsko-potravinářský průmysl smete přílivová vlna dovozu laciných výrobků ze zemí, které zvýhodňujeme víc, než by bylo vzhledem k jejich mohutné hospodářské kapacitě nutné. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Vážená paní předsedající, instituci, která nefunguje správně, je třeba zreformovat, aby se zaručilo, že bude všem zúčastněným stranám a spotřebitelům dobře sloužit. Podporujeme volný obchod, ale ten bohužel často provází pokušení podlehnout lakomství. Při liberalizaci trhu je třeba zavést kontrolní mechanismus, a právě to je smysl existence silné a správně fungující Světové obchodní organizace. Mezinárodní obchod se rozrostl do obrovských rozměrů, je velmi rychlý a různorodý, proto je nevyhnutelná dobrá koordinace. Evropský parlament nemůže jen nečinně přihlížet. Jsem proto pevně přesvědčený, že práce paní Muscardini týkající se reformy WTO přispěje k splnění těchto očekávání a jejím výsledkem bude mezinárodní orgán schopný nasměrovat obchod dobrým a jasně stanoveným směrem. David Martin (PSE). – Vážená paní předsedající, v první řadě mi dovolte, abych paní Muscardini poblahopřál k vynikající zprávě. Světová obchodní organizace musí ve světe ještě stále sehrávat významnou úlohu. Tuto úlohu ještě stále dobře plní, ale navzdory tomu je třeba WTO zmodernizovat a zreformovat. Myslím, že jednou z klíčových reforem je zavést do WTO parlamentní demokracii. Je třeba vytvořit parlamentní shromáždění, které bude pravidelně zasedat a monitorovat práci, která probíhá kolem jednacího stolu Světové obchodní organizace. Stejně je třeba aktualizovat pravidla WTO, aby se při jednáních WTO věnovala větší pozornost environmentální udržitelnosti a změně klimatu a aby se jednání zaměřila i na ustanovení týkající se práce a sociální oblasti. Bylo by dobré, kdyby Světová obchodní organizace těsněji spolupracovala s Mezinárodní organizací práce. Pokud jde o zprávu jako o celek, v plném rozsahu podporuji práci, kterou paní Muscardini odvedla ve Výboru pro mezinárodní obchod. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážená paní předsedající, společný trh a obchod bez omezení představují základné předpoklady hospodářského rozvoje. Slovní spojení „bez omezení“ však neznamená, že by mělo jít o obchod neregulovaný, nebo že by neměly existovat žádné zásady, které by stanovovaly podmínky obchodní výměny a které by zároveň zabezpečovaly konkurenceschopnost. Přiměřená regulace obchodu na světové úrovni je obzvlášť potřebná především v kontextu globalizace. Proto je úloha Světové obchodní organizace tak důležitá. Světová obchodní organizace je instituce se širokou základnou, která spojuje víc než 150 členských zemí. WTO bude fungovat mnohem účinněji, když budou jasně stanovené její pravomoci a když se tyto pravomoci budou týkat jen obchodní politiky. Pokud jde o čistotu a konkurenceschopnost, je třeba především zabezpečit, aby výrobní proces plnil stanovené normy a požadavky na kvalitu, které se vztahují například na ochranu životního prostředí, pracovní a platové podmínky a na péči o zvířata. Konkurenceschopnost se neměří jen z hlediska výrobních nákladů a ceny. Na

23-04-2008

23-04-2008

CS


závěr mi dovolte říci, že reforma Světové obchodní organizace vyjadřuje ochotu spolupracovat v zájmu rozvoje a s cílem bojovat proti chudobě. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, dovolte mi popřát všem, kteří se podíleli na přípravě této zprávy, především paní zpravodajkyni. Jestli dovolíte, budu volně citovat z důvodové zprávy, vidím, že analýza celé Světové obchodní organizace, v které se chce Výbor pro mezinárodní obchod angažovat, bude ve velmi velké míře založená na závěrech Sutherlandovy zprávy, která dlouhé roky jen ležela na polici a padal na ni prach. Poté, co výbor vypracuje vlastní zprávu, bude úlohou Komise podniknout nutné kroky v Ženevě, aby dokázala prosadit doporučovaná zlepšení. Jakou máme záruku, že nějaké nové zprávě se nedostane víc pozornosti než výborné Sutherlandově zprávě? Budou aspekty týkající se životního prostředí a změny klimatu součástí nějakého nového balíku WTO? Pokud jde o otázky, která už byla zmíněná v souvislosti s nedostatečnou rovnoprávností rozvojových zemí, především vzhledem k současnému postavení Číny, Brazílie a Indie, budeme na této úrovni rozlišovat mezi různými úrovněmi rozvoje? Moje poslední otázka zní takto: Bude legitimní uvažovat o regionální potravinové bezpečnosti pro všechny regiony? Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chci vám poděkovat za vaše návrhy a připomínky, které Komise určite zohlední ve svých úvahách o reformě Světové obchodní organizace. I Komisi znepokojuje mnoho věcí, na které jste během diskuse poukázali. Komise též podporuje mnohé z návrhů předložených ve zprávě paní Muscardini. Musíme si však přiznat, že některé návrhy budou muset čelit silnému odporu, ale Komise je určitě podpoří. Komise v plné míře podporuje především výzvu k zabezpečení jednotnosti mezi Světovou obchodní organizací a ostatními mezinárodními organizacemi a výzvy k větší transparentnosti a k posílení úlohy parlamentů, hlavně pokud jde o monitorování a hodnocení obchodní politiky. Komise sdílí názor, že vytvoření silné Světové obchodní organizace je v zájmu rozvojových zemí. Chtěla bych též reagovat na připomínky paní Liotardová, které jdou nad rámec reformy WTO. V této chvíli ještě nemohu uvést podrobnosti, ale chci vás ubezpečit, že spolu s našimi partnery se už zaobíráme problematikou dětské práce a dalšími souvisejícími otázkami. Podporujeme i spolupráci mezi Mezinárodní organizací práce a Světovou obchodní organizací. Na závěr mi dovolte říci, že určitě odevzdám vaše připomínky panu komisaři Mandelsonovi, aby byly v plné míře vzaté v úvahu při jednáních s jinými členskými zeměmi WTO. Cristiana Muscardini, zpravodajkyně. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chci poděkovat Komisi za to, že si váží práce našeho výboru. Jsem vděčná i za pomoc, již nám poskytli zpravodajové Výboru pro rozvoj a Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, požádaní o stanovisko, a též za pomoc mnoha poslanců, kteří dnes vystoupili. Dovolím si v plném rozsahu využít jejich politickou a takříkajíc technickou podporu, abych dnes večer opět upozornila Komisi na to, že nesmíme ztrácet čas. Běda těm, kteří mají čas a promrhají ho! Jinak řečeno, je pravda, že kolo jednání z Dohá může v konečném důsledku najít řešení, ale toto řešení bylo v posledních letech často odkládané na pozdější dobu. Nyní, když se musíme vyrovnat s velmi vážnou potravinovou krizí, musíme mít též na zřeteli, že část zodpovědnosti spočívá v určitých postupech, i ze strany Evropské unie, které před mnoha lety předpokládaly že zemědělský a potravinářský sektor se budou vyvíjet jinak. Jestli se chce vyhnout konfrontaci mezi skutečně chudými rozvojovými zeměmi a zeměmi, které jsou už rozvinuté, jestli chce vytvořit spravedlivý trh, přičemž trh může byt spravedlivý a volný jen na základě pravidel, potom musíme byt odvážní a smělí, protože nemůžeme souhlasit s tím, že řešení se opět přesune na později, jestli chce hájit koncepci důstojné práce a urychlit proces řešení sporů. Výbor pro mezinárodní obchod si uvědomuje, že existují problémy související s reformou Světové obchodní organizace, kde už v průběhu doby byly zavedeny určité metody práce. Náš výbor si však též uvědomuje, že jestli se mají splnit očekávání různých zúčastněných stran, a jestli se má Světová obchodní organizace stát moderní organizací třetího milénia, musí WTO nějak najít sílu a odvahu pustit se na cestu reformy. Nyní

101

102

CS


je na Komisi, aby zohlednila naše úvahy, které tento Parlament zítra velkou většinou formálně vyjádří formou politického požadavku. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční zítra ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 142) Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. – V roce 2001 bylo cílem kola jednání z Dohá snížit obchodní překážky na celém světě, což by umožnilo zavést volný obchod mezi zeměmi s různým stupněm hospodářského blahobytu. V roce 2005 snížila Evropská unie ceny nabízené pěstitelům cukrových plodin o téměř 40 % v souvislosti s odhodláním Světové obchodní organizace pomoci chudším zemím, například Austrálii, Brazílii a Thajsku, aby prosperovaly na tomto světovém trhu. Bohužel, toto rozhodnutí mělo mimořádně nepříznivé důsledky pro země v rámci Evropské unie, například pro Irsko, kde došlo k zničení cukrovarnického průmyslu, a na nejchudší africké, karibské a tichomořské země vyrábějící cukr, například na Maurícius, Belize a Fidži. V současnosti, v roce 2008, v mnoha z těchto nejchudších zemí, na které měla restrukturalizace cukrovarnického průmyslu v EU nepříznivý dopad, dochází k občanským nepokojům kvůli vysokým cenám základních potravin, například rýže a kukuřice, které si už nemohou dovolit koupit, protože už nemají příjem za prodej cukru. Dřív než se pustíme do zavádění nových opatření na odbourání ochrany obchodu, měli bychom vykonat poctivé hodnocení vlivu a stanovit, jaké důsledky může mít toto jednání ze strany EU na její chudší sousedy, aby žádné změny tohoto druhu už neměly ničivé následky.

14. Dohoda o volném obchodu s Radou pro spolupráci v Zálivu (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem jednání je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Helmuth Markov jménem Výboru pro mezinárodní obchod Komisi a která se týká nedávného vývoje jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Zálivu (O-0032/2008 – B6-0020/2008). Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, někdo by mohl říci, že jednání o dohodě o volném obchodu se zeměmi Rady pro spolupráci v Zálivu trvají už 17 let. Ve skutečnosti se o podstatě této problematiky jedná jen od roku 2002. Komise a též zástupci členských států v Radě by rádi dokončili jednání co nejdřív. Víme, že dohoda o volném obchodu přispěje k prohloubení vztahů mezi našimi regiony. V roce 2007 proběhla jednání rychlejším tempem, přičemž vyvrcholila během návštěvy pana komisaře Mandelsona v Dohá, která se uskutečnila v prosinci 2007 a která poskytla významný politický impuls. Podařilo se nám dosáhnout významného pokroku ve všech kapitolách, tak blízko k dosažení dohody jsme ještě nikdy nebyli. Existuje však několik otevřených otázek, které jsou důležité z hlediska zaručení skutečného přednostního přístupu Evropské unie na trh zemí Rady pro spolupráci v Zálivu, přičemž je nutné, aby nedošlo k diskriminaci ostatních zemí. Mezi tyto otevřené otázky patří vývozní cla, několik výjimek v oblasti energetických služeb, především ze strany Spojených arabských emirátů, a určitá horizontální ustanovení dohody, například, pokud jde o hospodářské soutěže a duševního vlastnictví. V lednu bylo kolo jednání zrušené. Od té doby nemáme od Rady pro spolupráci v Perském zálivu žádnou zpětnou vazbu. Doufáme, že další kolo jednání se bude moci konat začátkem května, souběžně se zasedáním společného výboru Evropské unie a Rady pro spolupráci v Zálivu, které je naplánované na 6. květen. Naším cílem i nadále zůstává dosažení pokroku v dalším kole jednání a dokončit jednání co nejdřív, možná už v prvních měsících francouzského předsednictví. Cílem dohody o volném obchodu je vytvořit preferenční vztah mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Zálivu v souladu se zásadami a řádem Světové obchodní organizace. Tato dohoda bude tedy vést k liberalizaci v podstatě všech obchodů mezi zúčastněnými stranami. Cílem dohody o volném obchodu je též podpořit členské státy Rady pro spolupráci v Zálivu v jejich politikách hospodářské diverzifikace prostřednictvím podnícení zavádění dalších hospodářských reforem, a též prostřednictvím nabídky možnosti rozšíření zahraničních investic při zvýšené dynamice vnitřních investic v regionu.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Dohoda o volném obchodu obsahuje významné závazky týkající se obchodu v sektoru služeb a investic pro obě smluvní strany a vzájemný přístup na trhy veřejných zakázek včetně energetického sektoru a sektoru dopravy. Dohoda obsahuje ambiciózní plán zavedení celní liberalizace včetně chemického průmyslu. V neposlední řadě se smlouva vztahuje i na necelní oblasti, například na technické obchodní překážky, hygienické a fytosanitární normy či práva v oblasti duševního vlastnictví. Tento Parlament vyjádřil znepokojení nad tím, že dohoda o volném obchodu, o které jednáme s Radou pro spolupráci v Zálivu, neobsahuje ustanovení o lidských právech a o normách v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí. Dovolte mi tedy, abych vám v první řadě objasnila, že současný návrh dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Zálivu obsahuje víc necelních ustanovení o lidských právech, migraci, boji proti terorismu a o nešíření zbraní hromadného ničení. Na těchto ustanoveních jsme se s Radou pro spolupráci v Zálivu dohodli už před několika roky. Během posledního kola jednání se však ukázalo, že Rada pro spolupráci v Zálivu má některé otevřené otázky týkající se znění odkladné doložky související s uplatňováním základních politických prvků dohody. Kromě těchto ustanovení se v preambuli dohody hovoří o tom, že je třeba posílit proces hospodářského a sociálního rozvoje v zemích Rady pro spolupráci v Zálivu, a zároveň chránit životní prostředí. Preambule dohody též obsahuje ustanovení o tom, že smluvní strany nebudou usilovat získat přímé zahraniční investice prostřednictvím snížení nebo uvolnění svých domácích norem týkajících se životního prostředí nebo označování. Dohoda též předpokladá možnost konzultací v případě, že existující nebo navrhované opatření se zdá byt v rozporu s těmito zásadami. Při jednáních o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Zálivu se zohlednily výsledky a závěry studie zabývající se hodnocením vlivu na trvalou udržitelnost, která byla vypracovaná v letech 2001 až 2004, a to především v sektorech, o kterých konzultanti prohlásili, že jsou důležité z hlediska udržitelnějšího hospodářského rozvoje v zemích Rady pro spolupráci v Zálivu. Konkrétně se to týká sektoru služeb a některých sektorů průmyslu. Kromě toho jsme na základě požadavku tohoto Parlamentu v únoru vypracovali pokyny pro jednání o dohode o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Zálivu včetně všech aktualizací této dohody, v souladu s dohodnutými postupy, přičemž byla dodržená všechna pravidla týkající se utajení. Na závěr mi dovolte zdůraznit, že jsme Evropský parlament pravidelně informovali o vývoji jednání o dohode o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Zálivu. Evropská Komise bude Parlament o vývoji těchto jednání i nadále informovat. Tokia Saïfi, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Vážená paní předsedající, uzavření dohody o volném obchodu mezi Evropským společenstvím a Radou pro spolupráci v Zálivu je předmětem jednání od roku 1988. Zdá se, že brzy budou tato jednání konečně navždy uzavřená. Vítám pokrok, kterého bylo v posledním období dosaženo, protože dohoda o volném obchodu představuje nevyhnutelný předpoklad zvýšení obchodu mezi Evropskou unií a státy Perského zálivu, a též jeho regulace. Dohoda by měla odstartovat novou, dynamičtější éru spolupráce v mnoha strategických oblastech mezi dvěma regiony, které jsou pro sebe navzájem velmi důležité, ale jejichž vztahům chyběla podstata. Dohoda o volném obchodu musí pomoci odstranit necelní překážky a zrušit všechny veřejné dotace a náhrady, především pokud jde o přístup k nerostným surovinám, v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Příležitosti a výzvy vyplývající z rostoucího významu státních fondů by se měly stát předmětem hloubkového výzkumu, dialogu a konstruktivní spolupráce mezi Evropským parlamentem a státy Perského zálivu. Cílem v této oblasti je zachovat prostředí otevřené investicím, přičemž je třeba zvýšit transparentnost těchto investic. Je proto třeba, aby manažeři těchto fondů poskytli trhu dodatečné informace o původu zdrojů, o svých investičních cílech a strategiích. Poněvadž zmíněné fondy vytvářejí růst, inovace a nová pracovní místa, je třeba, aby se Evropa stala atraktivním místem pro investování těchto fondů a porazila silnou mezinárodní konkurenci v úsilí získat produktivní kapitál. Uzavření dohody o volném obchodu podnítí státy Perského zálivu, aby byly vnímavější vůči názorům svých evropských partnerů, to nám umožní diverzifikovat a urychlit náš obchod a obchodní výměnu. Carlos Carnero González, jménem skupiny PSE. – (ES) Vážená paní předsedající, v první řadě mi dovolte poděkovat paní komisařce za vysvětlení, které nám poskytla. Chtěl bych prohlásit, že Socialistická skupina v Evropském parlamentu zastává názor, že podepsání dohody o volném obchodu s Radou pro spolupráci v Zálivu představuje cíl, který všichni sdílíme.

103

104

CS


Ve skutečnosti je třeba, abychom tuto dohodu uzavřeli co nejdřív, což bude ku prospěchu Evropě i zemím, které tvoří Radu pro spolupráci v Zálivu. Je však též pravda, že mandát k jednání o této dohode je poměrně zastaralý. Tento mandát neobsahuje třeba ustanovení, jejichž prostřednictvím by bylo možné soustředit se na současné klíčové otázky, například na lidská práva, zaměstnanost nebo životní prostředí. Proto jsem byl velmi potěšen, když paní komisařka řekla, že Komise má v úmyslu udělat vše, co je v jejích silách, aby byly tyto otázky zahrnuté do dohody. Jinak by tato dohoda vůbec nebyla úplná, protože nemluvíme jen o obchodu nebo o hospodářské výměně. Všichni si uvědomujeme, že jde o důležité země, které disponují jedním z největších zdrojů bohatství na naší planetě, ropou, která tvoří nezbytnou součást naší moderní společnosti. V těchto zemích však není jen ropa. Žijí v nich i lidé, muži a ženy, muži a ženy, kteří se v těchto zemích narodili, a jiní muži a jiné ženy, kteří do těchto zemí přicházejí, aby tu pracovali. Mám pocit, že v těchto zemích se lidská práva nedodržují tak, jak by měla, například z hlediska svobody projevu nebo svobody shromažďování. Pokud jde o problém, že ženy nemají stejná práva jako muži, musíme být zahanbení a pobouření, když čteme informace například ze zpráv organizace Human Rights Watch, v kterých se uvádí, že v některých těchto zemích potřebují ženy povolení od tzv. „strážců“, kterým může byt otec, manžel nebo dokonce i syn, aby mohla pracovat, cestovat, studovat či dokonce aby měla přístup k lékařské péči. To je jednoduše nepřijatelné, úplně nepřijatelné. Samozřejmě, mohli bychom hovořit i o situaci, která už byla zmíněná a která se týká přistěhovalců pracujících v těchto zemích, kteří představují početnou pracovní sílu. Jsou, nebo nejsou jejich práva zaručená? Kromě toho, jaké jsou zájmy největších zemí produkujících ropu, mezi které patří i státy Rady pro spolupráci v Zálivu, v oblasti životního prostředí? Zajímají se o změnu klimatu nebo o cenu ropy? K těmto otázkám se musíme vyjádřit v přátelském duchu, ale úplně jasně. Proto nás teší, že usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat, konečně obsahuje velmi důležité odstavce, například odstavce č. 17 a 19, kterých se cítíme být spoluautory. Tyto odstavce se vztahují například k lidským právům, jimiž se zabývá ustanovení, které by mělo tvořit neoddělitelnou součást dohody o volném obchodu, kterou máme podepsat s Radou pro spolupráci v Zálivu. V těchto odstavcích se též uvádí, že je třeba, aby smluvní strany ratifikovaly úmluvy Mezinárodní organizace práce. Předložili jsme i další pozměňující a doplňující návrhy, kterými chceme posílit tyto otázky. Doufáme, že politické skupiny tyto naše návrhy podpoří. Musíme však dát pozor, abychom našim spojencům nevyslali nesprávný signál, lidská práva je třeba chránit bez ohledu na to, zda to nějak souvisí s ropou. Ramona Nicole Mănescu, jménem skupiny ALDE. – (RO) Diskuse o vývoji jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropským společenstvím a Radou pro spolupráci v Zálivu upoutala mou pozornost i vzhledem ke skutečnosti, že jsem tento region nedávno navštívila spolu s delegací Evropského parlamentu pro vztahy se státy Perského zálivu. Mezi témata, o kterých jsme diskutovali na meziparlamentních schůzích, patřila i jednání o této dohodě. Zástupci Rady pro spolupráci v Zálivu prohlásili, že Evropané vyvíjejí nátlak na získání neomezeného přístupu k mnoha investičním příležitostem, zatímco Rada pro spolupráci v Zálivu se zajímá nejen o získání kapitálu, ale též o technologie a manažerské know-how. Na jedné straně, když jednání začala, předpokládalo se, že skončí do roku 2006, ale jednání pokračují, přičemž příčiny lze připsat oběma stranám. Evropská unie má pocit, že členským zemím Rady pro spolupráci v Zálivu chybí součinnost a reformy, ony se zase stěžují na nekonečný seznam požadavků, které musí splnit. Na některé z nejdůležitějších požadavků poukázal i pan Peter Mandelson, komisař pro obchod, jde o přístup na trh, označování původu výrobků, vládní licence, opatření na ochranu investic a též o kritéria na jejich záruky v zemích Rady pro spolupráci v Zálivu. Proto jsem přesvědčená, že uzavřením dohody o volném obchodu se obě strany oficiálně zavážou k hospodářské spolupráci, která bude oboustranně výhodná. Mezi tyto výhody budou patřit například: rozvoj energetické spolupráce, hospodářský a technologický rozvoj regionu, zvýšení vlivu na ochranu životního prostředí, vytvoření společného trhu a zvýšení objemu evropských investic.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Na druhé straně se citlivá diskuse v regionu týká problému dodržování lidských práv. Evropská unie hraje velmi důležitou úlohu ve světovém hospodářství, ale zároveň je jedním z nejvýznamnějších podporovatelů dodržování základních lidských práv. Z diskusí, které jsem vedla se zástupci nejaktivnějších mimovládních organizací v regionu, velmi jasně vyplynula příležitost, kterou poskytují tato jednání o dohodě o volném trhu. Máme možnost vyvinout nátlak na státy Perského zálivu, aby občanům těchto zemí garantovali víc občanských a politických svobod. Proto by se při jednáních o hospodářských otázkách měla věnovat zvýšená pozornost zákonům, které se týkají dodržování práv pracujících přistěhovalců a práv žen. Caroline Lucas, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážená paní předsedající, moje skupina důrazně podporuje výzvu Komisi, aby Parlamentu poskytla víc informací o těchto jednáních o dohodě o volném obchodu, především aby nám zprostředkovala skutečný jednací mandát a aktualizované hodnocení vlivu na trvalou udržitelnost. Podporujeme i skutečnost, že důraz se klade na potřebu vytvořit v rámci dohody o volném obchodu rozsáhlou kapitolu o trvale udržitelném rozvoji, vzhledem k nízkým sociálním a environmentálním standardům v zemích Perského zálivu. Proto nás znepokojily návrhy GR pro obchod, podle nichž je v současnosti už příliš pozdě na to, abychom jednání zatížili novými otázkami, například ustanoveními o lidských právech, poněvadž jednání o dohodě o volném obchodu se státy Perského zálivu začala už před mnoha lety, přičemž v tehdy byly otázky trvale udržitelného rozvoje zjevně méně aktuální. Myslím, že je třeba říct, že takový přístup je politicky nepřijatelný a že doufáme, že GR pro obchod bude mít na zřeteli, že Parlament bude muset udělit svůj souhlas se závěrečnými výsledky jednání. Ale nad rámec našich obav týkajících se sociálních a environmentálních norem obchodu v rámci regionu Perského zálivu je třeba pozorně si položit otázku, jaký druh obchodu má v úmyslu liberalizovat dohoda o volném trhu se státy Perského zálivu. Samozřejmě víme, že zájmem Evropské unie je dosáhnout neomezeného přístupu k energetickým zdrojům, dosáhnout odstranění všech obchodních překážek, například vývozních cel nebo množstevních omezení. Samozřejmě víme, že Evropská unie se snaží porazit ostatní rozvinuté i rozvíjející se hospodářství v úsilí dosáhnout co nejlepších podmínek přístupu k těmto zdrojům, že Evropská unie si uvědomuje rostoucí ceny energií a chce v tomto regionu předávat víc svých výrobků, aby napravila svou obchodní bilanci. Samozřejmě, toto úsilí je v úplném rozporu s cíli, které si Evropská unie stanovila ve své politice v oblasti změny klimatu. Představme si však jiný scénář vývoje: že Evropská unie se nesnaží vyrovnat rovnováhu svých obchodních vztahů prostřednictvím úplné liberalizace, ale že využije podnětu vyplývajícího z obchodní nerovnováhy, aby podpořila rozvoj a použití obnovitelné energie, že Evropská unie se nezúčastní mezinárodních závodů, jejichž cílem je zabezpečit si přístup k ropě, ale že namísto toho trvá na uzavření multilaterálních dohod, které poskytnou všem zemím spravedlivý podíl na zmenšujících se globálních zdrojích. V porovnání s takovým ambiciózním scénářem vývoje, kterého bychom byli rádi svědky, představuje skutečnost, že Parlament trvá na rozsáhlejší kapitole o trvale udržitelném rozvoji v rámci dohody o volném obchodu, absolutní minimum, které je třeba zohlednit z hlediska rozhodování o tom, zda tento Parlament dá svůj souhlas se smlouvou, která mu bude předložená. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, nelze dostatečně zdůraznit důležitost uzavření správně fungující dohody o volném obchodu. Už od 80. let 20. století se vývoz EU do členských zemí Rady pro spolupráci v Zálivu zvyšuje. Rada pro spolupráci v Zálivu je v současnosti šestým největším vývozním trhem EU. Evropská unie je největším obchodním partnerem Rady pro spolupráci v Zálivu. V roce 2005 dosáhl vývoz Evropské unie do zemí Rady pro spolupráci v Zálivu přibližně 50 miliard EUR, na druhé straně dovoz ze zemí Rady pro spolupráci v Zálivu do Evropské unie byl v objemu přibližně 37 miliard EUR. Komise očekává, že krátce po podpisu dohody o volném obchodu se obchodní objem zdvojnásobí. Kromě toho, mám-li správné informace, navrhovaná dohoda poprvé obsahuje ustanovení o lidských právech, nešíření jaderných zbraní a boji proti terorismu, což je samozřejmě třeba přivítat. Bohužel, pokud jde o dosažení dohody, došlo k velkému zdržení. Paní komisařko, řekla jste, že když pan komisař Mandelson v únoru 2007 navštívil tento region, znamenalo to pro dohodu o volném obchodu významný impuls, pokud vás cituji správně.

105

106

CS


Podle mých informací však pan komisař během své návštěvy oficiálně kritizoval protekcionismus arabských států Perského zálivu a označil ho za příčinu zdržení podpisu dohody o volném obchodu. Je Komise ještě stále přesvědčená o tom, že protekcionismus je příčina zdržení? Je způsob vyjadřování, který použil pan komisař, vhodný k podpoře mezinárodních dohod? Navzdory tomu, že se zatím nedaří ukončit jednání o uzavření dohody o volném obchodu, členské země Rady pro spolupráci v Zálivu pozitivním způsobem spolupracují s Komisí v otázce harmonizace nařízení týkajících se bezpečnosti na letištích. Cestujícím, kteří v současnosti nakupují výrobky v bezcelní zóně na letištích a kteří cestují v rámci Perského zálivu nebo v Evropské unii, by mohli být tyto výrobky zabavené vzhledem k současnému omezení týkajícímu se převážení tekutin, které souvisí s bezpečností na letištích. Naštěstí však víc států Rady pro spolupráci v Zálivu spolupracuje s Komisí, přičemž žádají, aby byly vyhlášené za bezpečné země v souladu s nařízením (ES) č. 915/2007. Tento postup, podle mých informací, umožní cestujícím, aby přicestovali z třetích zemí i s nákupy, které uskutečnily v bezcelní zóně za předpokladu, že daná země byla vyhlášená za bezpečnou. Prostřednictvím této žádosti tyto státy úspěšně navázaly technickou a praktickou spolupráci s Evropskou unií. Komise si za to, že přijala opatření v této oblasti, zaslouží pochvalu. Takový příklad praktické spolupráce vysílá povzbudivý signál pro širší dohodu o volném obchodu, která v budoucnosti může nabýt platnosti. Byla bych však ráda, kdyby se tato spolupráce a uzavírání těchto dohod urychlily a rozšířily. Dohoda o volném obchodu by měla představovat i jeden ze způsobů podpory vědecké spolupráce se zeměmi Perského zálivu, a tedy i formu podpory trvalo udržitelného rozvoje v tomto regionu. V současnosti je vědecká spolupráce mezi Evropou a zeměmi Perského zálivu na velmi nízké úrovni, ačkoliv její potenciál je velký. Vědecká spolupráce je velmi důležitá, především v oblasti změny klimatu a energetické politiky. Evropská unie v současnosti dováží přibližně 50 % ze své energetické spotřeby, přibližně 20 % z této dovážené energie pochází z Perského zálivu. Je třeba posílit dohodu o volném obchodu v oblasti boje proti změně klimatu, proto vítám, že Komise plánuje v této oblasti vypracovat studii uskutečnitelnosti. David Martin (PSE). – Vážená paní předsedající, dovolte mi začít pozitivními postřehy. V první řadě bych chtěl oficiálně poděkovat panu O’Sullivanovi, generálnímu řediteli GR pro obchod, za to, že rychle a příznivě zareagoval na naši žádost o jednací mandáty. Dostali jsme je přibližně týden poté, co navštívil zasedání našeho výboru, na kterém jsme ho požádali, aby nám tyto mandáty poskytl. Vítám též významný pokrok, kterého se podařilo dosáhnout v těchto jednáních. Myslím si, stejně jako mnozí mí kolegové, že díky tomuto pokroku by mělo dojít k otevření států Perského zálivu vůči obchodu z EU, což by mělo mít příznivé důsledky pro podniky v Evropské unii. V plné míře též souhlasím s názorem, že jakákoli dohoda o volném obchodu, které se nám díky jednáním podaří dosáhnout, bude lepší, než dohoda o spolupráci z roku 1989. Jak jste už, paní komisařko, uvedla, a paní Doyle to právě zopakovala, vítám skutečnost, že dohoda o volném obchodu obsahuje víc neobchodních ustanovení, která se týkají například lidských práv, migrace, boje proti terorismu a nešíření zbraní hromadného ničení. Je mi však líto, že ustanovení v sociální a pracovní oblasti a v oblasti životního prostředí, o kterých jednáme se státy Perského zálivu, jsou mnohem méně přísná než ustanovení, o kterých jednáme v současném kole jednání o dohodách o volném obchodu. Například v případě jednání s Koreou nebo zeměmi sdružení ASEAN bychom nepřijali takové standardy, jaké jsme zdá se ochotní přijmout v případě států Perského zálivu. Jak se dalo čekat, Komise prohlásila, že je to způsobené skutečností, že se státy Perského zálivu jednáme na základě zastaralého jednacího mandátu, který nebyl aktualizovaný od roku 2001. Zatím jsem však od žádného představitele Komise či od komisaře, který je za tuto oblast zodpovědný, od GR pro obchod, ani od paní komisařky, která se dnes večer účastní této rozpravy, neslyšel vysvětlení, proč ještě stále jednáme na základě starého mandátu. Je těžké nemít podezření, že je to způsobené tím, že má Komise pocit, že by bylo příliš těžké jednat se státy Perského zálivu o novodobých ustanoveních týkajících se udržitelnosti, rozvoje a pracovních podmínek. Stejně by mě zajímalo, proč se od roku 2004 neaktualizovalo hodnocení vlivu na trvalou udržitelnost. Ani v tomto případě jsem ještě neslyšel přesvědčivé argumenty.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Pan Carnero mluvilo situaci žen v zemích Perského zálivu, tato situace znepokojuje i mě. Musím však říct, že mě obzvlášť znepokojuje situace týkající se práv migrujících pracovníků v zemích Perského zálivu. Samozřejmě, tito lidé tvoří většinu pracovní síly v státech Perského zálivu. Zdá se mi, že touto dohodou o volném obchodu nejsou nijak chránění. Jaké kroky má v úmyslu Komise podniknout, aby zabezpečila, že státy Perského zálivu budou dodržovat základní normy Mezinárodní organizace práce týkající se migrujících pracovníků? Na závěr mi, paní komisařko, dovolte říci, že vaše kolegyně, paní Ferrerová-Waldnerová, se minulý týden setkala s Bahrajnskou společností pro lidská práva a prodiskutovala s ní mnoho obav týkajících se lidských práv a migrujících pracovníků. Noviny Gulf Daily News citují vyjádření paní komisařky, v kterém praví, že v plné míře podporuje zahrnutí ustanovení o lidských právech do dohody o volném obchodu. Jakým způsobem plánuje Komise vykonat tento slib? Kader Arif (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, jako už bylo řečeno, Evropská unie jedná o uzavření dohody o volném obchodu s Radou pro spolupráci v Zálivu už 20 let. Jednací mandát Komise takřka nezměnil, rozhodně nebyl dostatečně aktualizovaný. Výsledkem je poměrně překvapující situace, že kritéria, která Unie uplatňuje jako základ na svá jednání se státy Perského zálivu, nejsou stejná jako ta, která uplatňuje při jednáních se svými jinými obchodními partnery, například s Koreou nebo zeměmi sdružení ASEAN. Jednací mandát především neobsahuje žádné ustanovení, které by požadovalo, aby budoucí smlouva obsahovala nějaká ustanovení o sociálních normách, nebo aby obsahovala ambiciózní kapitolu o trvale udržitelném rozvoji. Otázka dodržování lidských práv je zmiňovaná jen okrajově. Poněvadž je třeba, aby byly tyto prvky součástí priorit evropských opatření, nejen že by měly být v plné míře zapracované do budoucí dohody o volném obchodu, ale měly by se na ně vztahovat i výpovědní doložky pro případ, že se závazky nebudou plnit. Je zodpovědností EU zabezpečit, aby všechny obchodní dohody, o kterých jedná, zaručovaly podporu a dodržování demokratických zásad lidských práv, úmluv Mezinárodní organizace práce a environmentálních norem. Jak před chvílí řekl pan Martin, pokud jde o státy Perského zálivu, je třeba věnovat zvláštní pozornost životním podmínkám a právům migrujících pracovníků. V oblasti Perského zálivu pracuje mnoho takových pracovníků, kteří svou prací podporují rychlý hospodářský růst, ale často pracují v nedůstojných a nepřijatelných podmínkách. Mám-li se vyjádřit obecně, je třeba, aby Evropa a její členské státy nad rámec obchodu, který se musí rozvíjet v rámci harmonických obchodních vztahů, zintenzívnily politický a sociální dialog. Proto je třeba, abychom uplatnili dohodu o volném obchodu, která nejen že nebude mít nepříznivé důsledky na lidi žijící v tomto regionu, ale která naopak posílí jejich politická, hospodářská a sociální práva. Proto je nezbytné, aby se například během jednání o službách dosáhlo, že státy Perského zálivu zaručí, že veřejné služby budou dostupné, udržitelné a laciné, a že budou splňovat náročné normy kvality. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, všichni se shodneme v tom, že je velmi důležité, aby bylo zlepšení vztahů se státy Perského zálivu prioritou. Evropa a státy Perského zálivu mají mnoho společných zájmů: na jedné straně je Evropa nejsilnějším trhem na světě, na druhé straně země Perského zálivu nám dodávají zdroje, které jsou jedinečné. Z tohoto hlediska je nesmírně důležité, abychom vzhledem ke globálnímu kontextu posílili naše vztahy s těmito zeměmi. Ve Světové obchodní organizaci existuje systém Vše kromě zbraní, který by se měl stát normou. V tomto směru je třeba co nejdřív dosáhnout citlivých řešení, protože je to v zájmu obou stran. Měli bychom být aktivnější i pokud jde o podporu výměny v oblasti vědy, poznatků a know-how, měli bychom se snažit navázat užší spolupráci v sektoru vzdělávání. Důležitý je i společný podpis Energetické charty. Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, děkuji ctěným poslancům za jejich vyjádření týkající se jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Zálivu. Dovolte mi zdůraznit, že Komise bude i nadále informovat Parlament o stavu jednání. Zvlášť mě zaujal zájem ctěných poslanců o zařazení politické doložky do smlouvy, o které se jedná. Chci vás ujistit, že během jednání se těmito otázkami zabýváme. Můžu též potvrdit informaci, která tu už dnes zazněla, že paní komisařka Ferrerová-Waldnerová se též vyjádřila k této otázce během své návštěvy Perského zálivu, která se uskutečnila minulý týden. Ve skutečnosti země Perského zálivu vyjádřily svoje odhodlání uzavřít dohodu o volném obchodu a uznat důležitost další flexibility v této otázce. Předsedající. – Paní Doyleová, chtěla jste vystoupit s procedurální námitkou?

107

108

CS


Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, nyní to už nechám tak, ale poněvadž jsme nevyužili pětiminutového postupu zvednuté ruky, v ostatních rozpravách bylo zvykem, že i když se už poslanec vyjádřil, mohl se položit stručnou otázku, která vyplynula z rozpravy, abychom potom mohli využít postup zvednuté ruky v plném rozsahu, nebo aspoň další minutu, kdyby to bylo možné. V tomto případě to už nechám tak, ale šlo o to, že dnes večer jsme postup zvednuté ruky využili jen jednou. Měla jsem doplňující otázku, kterou jsem chtěla položit paní komisařce, ale nechám to být. Předsedající. – Paní Doyleová, jestli chcete, můžete otázku položit. Jde o to, že jste o to nežádala. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, chtěla jsem jen upozornit komisařku na skutečnost, zda jsme vzhledem ke kličkování, opožďování a zrušení posledních jednání, která se měla konat v lednu, vzhledem k tomu, že od té doby je komunikace minimální, a též vzhledem k počtu let, během kterých jednání probíhají, přičemž za rok se konají jen jedno nebo dvě zasedání, opravdu přesvědčení o tom, že je na straně Rady pro spolupráci v Zálivu skutečná vůle uzavřít dohodu o volném obchodu? V určitém smyslu jste na tu otázku právě odpověděla, ale chtějí tyto státy opravdu uzavřít dohodu o volném obchodu s Evropskou unií? Myslím si, že tato otázka je přiměřená vzhledem k tomu, kolik let již probíhají jednání. Androula Vassiliou, členka Komise. − Dovolte mi jen jednoduše říci, že doufáme, že tato vůle existuje. jak víte, zasedání, které se mělo konat v lednu minulého roku, se neuskutečnilo, ale doufáme, že během nastávajícího zasedání v květnu se uskuteční významné jednání. Doufejme, že se tato naše naděje naplní. Předsedající. – Dostala jsem jeden návrh usnesení(2) podle čl. 108 odst. 5 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční zítra ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 142) Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. – (RO) jako členka delegace Evropského parlamentu pro vztahy se státy Perského zálivu bych chtěla zdůraznit, že je důležité, aby byla dohoda o volném obchodu mezi Evropským společenstvím a Radou pro spolupráci v Zálivu podepsaná co nejdřív. Uzavření této dohody v roce 2008 představuje základní předpoklad posílení hospodářských vztahů mezi těmito dvěma regiony. Na důležitost a naléhavost tohoto tématu poukazuje i potřeba zajistit energetickou bezpečnost Evropské unie. Vzhledem k tomu že současný obchod se zaměřuje na oblast energetiky, je nesmírně důležité, aby se budoucí dohoda jasně a důsledně zabývala spoluprací v této oblasti a její konsolidací. Takový přístup by znásobil a zjednodušil vytvoření společných projektů v oblasti energetiky, na kterých by se mohly podílet i členské státy Evropské unie z černomořského regionu, které by měly prospěch z nových příležitostí souvisejících s rozvojem a spoluprací. Proto je nejdůležitější stanovit si přesně vymezený plán dokončení současných jednání a naformulovat hlavní záměr oboustranných přínosů, který bude vést nejen k posílení hospodářských vztahů mezi Evropskou unií a státy Perského zálivu, ale i k všeobecnému upevnění stability a trvalo udržitelného rozvoje.

15. Režim nulové tolerance vůči nepovoleným GMO a jeho hospodářské důsledky (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem jednání je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Neil Parish jménem Výboru pro mezinárodní obchod Komisi a která se týká režimu nulové tolerance vůči nepovoleným geneticky modifikovaným organismům a jeho hospodářským důsledkům (O-0031/2008 – B6-0151/2008). Struan Stevenson, v zastoupení autora. − Vážená paní předsedající, v první řadě mi dovolte upřímně poděkovat mému kolegovi, panu Parishovi, předsedovi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, za to, že mi dal možnost přijít sem v takovou pozdní večerní hodinu a položit tuto otázku. On, bohužel, už před mnoha (2)

Viz zápis.

23-04-2008

23-04-2008

CS


měsíci souhlasil s tím, že pojede s paní komisařkou Fischerovou Boelovou do Dánska, a tak dnes odpoledne musel odjet do Kodaně. Pan Parish se omlouvá za svoji nepřítomnost a s co největší úctou si dovoluje přivítat paní Vassiliouovou v Komisi. Jde o ověření toho, zda se naše předpoklady shodují se skutečností. Pokud jde o zpracování vepřového a drůbežího masa, tato odvětví průmyslu jsou v Evropské unii velmi konkurenceschopná a úspěšná, třebaže nedostávají vůbec žádnou podporu. Nevztahují se na ně žádné platby pro zemědělce, nevztahují se na ně žádné dotace, na trhu musí jednoduše fungovat samostatně. Co se týče drůbeže a vepřů, největší výrobní náklady představuje krmivo. Vepři a slepice nespásají pole, a proto základ jejich krmiva tvoří obilniny. Co se týče nepodporovaných odvětví průmyslu, je potřeba zabezpečit, aby měli přístup ke konkurenceschopnému krmivu z celého světa. V Evropě nám vydání licence na naprosto bezpečný geneticky modifikovaný výrobek trvá v průměru více než dva roky. Když byl Evropskou unií schválen Herculex, jedno z mála geneticky modifikovaných osiv, trvalo to 33 měsíců. Ve Spojených státech je průměrný čas vydání schválení poloviční, jen 15 měsíců. Takový přístup je neomluvitelný. Jestliže ceny potravin i náklady masného a drůbežářského průmyslu rostou, nemůžeme si dovolit ztrácet čas při vydávání licencí na krmivo. Musíme tento proces urychlit. Ve Spojených státech jsou mnohé tyto geneticky modifikované výrobky vedlejšími produkty průmyslu výroby biolihu. Jsou o mnoho levnější než krmivo, které je dostupné pro výrobce drůbežího a vepřového masa tady, v Evropě. Upíráme si tedy přístup na levnější světový trh s krmivem, v důsledku čehož je téměř nemožné, aby naši výrobci dokázali být konkurenceschopní. Proto nám hrozí obrovské riziko, že mnozí lidé ztratí zaměstnání a že budeme nuceni tato odvětví průmyslu vyvézt za hranice Evropské unie. Puritáni, kteří říkají, že pro drůbež nebo vepře nesmíme používat žádné krmivo, na jehož výrobu bylo použito geneticky modifikované osivo, nic nezískají, když si prosadí svůj názor a dosáhnou toho, že nebudeme tento druh krmiva používat. V konečném důsledku se na náš úkor prosadí naši konkurenti působící mimo EU, a budeme tedy nuceni dovážet drůbeží a vepřové maso ze zvířat, která se živila přesně tím samým geneticky modifikovaným krmivem, ke kterému jsme našim výrobcům zamezili přístup. Taková politika je bláznivá. Rovněž je potřeba zavést jasné označování výrobků, aby se spotřebitelé mohli na základě informací rozhodnout. Když maso, které jedí, pochází ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovaným krmivem, musí o tom vědět. Vzhledem k rostoucím cenám potravin je maso pocházející ze zvířat, která byla krmena geneticky modifikovaným krmivem, většinou levnější. Takový postup dává spotřebitelům možnost vybrat si levnější maso, pokud se tak rozhodnou. Další významnou otázkou související s krmivem je nulová tolerance vztahující se na dovoz krmiva bez geneticky modifikovaných organismů do Evropské unie. Puritáni se nyní mohou bít do prsou a říkat, že se snažíme zaručit, aby v krmivu bez geneticky modifikovaných organismů, které se dováží do Evropské unie, nebyla ani nejmenší stopa po geneticky modifikovaných výrobcích. Jaký je však efekt nulové tolerance, když se na loď v Brazílii naloží náklad sóje bez geneticky modifikovaných organismů, který se má vyvézt do Evropské unie? Je možné, že skrz nakládací zařízení v brazilském přístavu se do nákladu dostane i velmi malý pozůstatek geneticky modifikované sóje. Když loď zakotví v EU a najde se třeba jen maličká stopa geneticky modifikované sóje, i když je tato sója v EU licencovaná, celou zásilku je možné poslat zpět. Proto výsledkem režimu nulové tolerance bude významné snížení množství krmiva bez geneticky modifikovaných organismů, které se dováží do Evropské unie. Pro chovatele drůbeže a vepřů, kteří chtějí používat krmivo bez geneticky modifikovaných organismů, je tedy velmi složité zabezpečit si potřebné množství takového krmiva v době, kdy ho potřebují. Znovu se ukazuje, že pro tyto chovatele je o mnoho těžší spravedlivě soutěžit na otevřených světových trzích. Jestliže skutečně chceme, aby se náš masný a drůbeží průmysl přesunul za hranice Evropské unie, pokud chceme, aby naši občané jedli brazilskou drůbež a vepřové či dokonce kuřecí dovezené z Thajska, přičemž víme, že všechna tato zvířata krmí geneticky modifikovaným krmivem, potom ten nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je pokračovat v současné politice nulové tolerance pro krmivo bez geneticky modifikovaných organismů a ve velmi pomalém vydávání licencí na geneticky modifikované krmivo v rámci Evropské unie. Vážená paní komisařko, velmi nás těší, že vaše jmenování do funkce komisařky pro zdraví a ochranu spotřebitelů se setkalo s tak jednoznačnou podporou. Přejeme vám mnoho úspěchů, avšak doufáme, že se postavíte do čela v boji proti šíření mýtů o frankensteinovských potravinách a že zavedete potřebnou politiku,

109

110

CS


která umožní našim zemědělcům soutěžit na mezinárodní scéně, přičemž budou mít stejné podmínky jako jejich konkurenti. Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, Komise si uvědomuje nebezpečí, že dovoz krmiv může být složitější a dražší vzhledem k časovému nesouladu schvalování geneticky modifikovaných organismů v exportních zemích a v Evropské unii. Znám studii GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, která se zabývá otázkou nedostatku krmiv. Musím zdůraznit, že důsledky politiky nulové tolerance nepovolených GMO na dovoz krmiv je potřeba se zabývat jen v případě, že jde o tzv. časově nesourodé schválení geneticky modifikovaných organismů. Jedním z klíčových faktorů je rozdíl v délce trvání postupu schvalování geneticky modifikovaných organismů v třetích zemích a v Evropské unii, ve spojení s nedostatečnými mechanismy oddělování v exportních zemích a s marketingovými strategiemi, které v daných zemích uplatňují odvětví průmyslu zabývající se výrobou osiv. Zvýšené používání geneticky modifikovaných organismů našimi hlavními obchodními partnery v komoditách má též významné důsledky. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Komise zaměřuje svoje úsilí na řešení těchto klíčových faktorů. Začala jednání s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, jejichž cílem je urychlit schvalovací postup a zvýšit jeho účinnost, aniž by došlo ke snížení kvality vědeckého posouzení ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. V této souvislosti bych vám chtěla připomenout, jak důležitá je spolupráce členských států ve stálém výboru a v Radě. V neposlední řadě bych chtěla poznamenat, že Komise nedávno přijala schválení kukuřice GA 21, vzhledem ke zvýhodněné přítomnosti této geneticky modifikované plodiny se ulehčí její dovoz z Argentiny. Komise v současnosti také pracuje na odeslání návrhu na schválení geneticky modifikované sóje Radě, poté co se ve stálém výboru nepodařilo dosáhnout kvalifikované většiny. Přijetí návrhu na schválení geneticky modifikované sóje také umožní dovoz více krmiv, čímž přispěje k dočasnému řešení problému s nedostatkem krmiva, na který poukázal ctěný pan poslanec. Cílem legislativního rámce Evropské unie, který se týká geneticky modifikovaných potravin a krmiv, je v první řadě zajistit bezpečnost výrobků uvedených na trh. Z tohoto důvodu podléhají geneticky modifikované potraviny a krmiva schválení před uvedením na trh. Přístup nulové tolerance vůči nepovoleným geneticky modifikovaným organismům, který v současnosti uplatňuje Evropská unie, byl ustanoven v právních předpisech EU, přičemž byl schválen Evropským parlamentem a Radou jako ten nejlepší způsob ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a také ochrany životního prostředí. Přístup EU je v této oblasti podobný jako přístup většiny třetích zemí včetně hlavních výrobců geneticky modifikovaných výrobků. Na mezinárodní úrovni Komise v úzké spolupráci s členskými státy i nadále podporuje záměr, aby Codex v této oblasti vypracoval směrnice. Komise však přiznává, že může nastat případ, který popisujete při objasňování důvodů pro položení vaší otázky. Komise též uznává, že je stále jednodušší odhalit tyto případy, protože měřicí technika se neustále zlepšuje. Komise prozkoumá, zda je možné a vhodné vytvořit individuální řešení pro tento specifický problém, přičemž je, samozřejmě, potřebné v plné míře dodržovat existující právní předpisy. Co se týče stížnosti Světové obchodní organizace vůči Evropskému společenství z roku 2003, odpovídající panelová zpráva z roku 2006 nezpochybňuje právní předpisy EU, ale spíš způsob, jakým byly v minulosti vykonávány. Komisi se dosud daří udržet tento spor v kontextu pravidelného dialogu o biotechnologických otázkách se stěžovateli. Stěžovatelům jsme jasně ukázali, že co se týče systému schvalování biotechnologických výrobků, v současnosti neexistuje žádné moratorium ani nepřeměření opoždění. Od zřízení odborné komise Světové obchodní organizace bylo schváleno šestnáct výrobků, přičemž v roce 2007 bylo schváleno jen sedm výrobků. Nemůžeme vyloučit, že stěžovatelé, zejména Spojené státy, při přijímání rozhodnutí o tom, zda budou pokračovat v dalším řešení sporu, vezmou v úvahu důsledky otázky zvýhodněné přítomnosti. Evropské společenství by však z hlediska obhajoby svého stanoviska bylo v dobrém postavení. Současný dialog poukazuje na to, že tato možnost není pravděpodobná. Esther De Lange, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, včera jsme v tomto Parlamentu hovořili o nárůstu cen potravin a o jeho důsledcích v rámci Evropské unie a na rozvojové země. Dnes večer zase diskutujeme o geneticky modifikovaném krmivu pro zvířata. Tyto dvě rozpravy by bylo možné sloučit. Koneckonců, toto poměrně technické téma týkající se krmiv pro zvířata samozřejmě patří do širšího rámce diskuse o bezpečnosti potravin a o rostoucích cenách potravin. Nakolik citlivé je skutečně zničit nebo odmítnout celé náklady krmiv pro zvířata, protože neúmyslně obsahují stopy, velmi malá množství, geneticky modifikovaných výrobků? Mně to nepřipadá zvlášť citlivé ani z hlediska zmiňované bezpečnosti potravin, ani z hlediska rostoucích cen.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Protože ceny krmiv pro zvířata v poslední době rozhodně výrazně stouply, budou růst i nadále, když nezměníme svůj postoj. V důsledku toho mnohým výrobcům stoupají náklady a myslím si, že neuškodí, když znovu poukáži na skutečnost, že rostoucí ceny, o který neustále mluvíme, nemusí nezbytně znamenat, že zemědělci vydělávají více. Už tu zaznělo, že například v odvětví chovu vepřů ceny krmiva vzrostly, ale ziskové rozpětí je ve skutečnosti menší. Jak se můžeme dostat z této patové situace? Určitě ne tak, že náhle začneme k postupu schvalování přistupovat nedbale. Ne, tak to určitě nepůjde. Podle mého názoru však problém spočívá ve dvou oblastech, kde je potřeba najít řešení. Zaprvé, jak už řekl pan Stevenson, v Evropské unii trvá o mnoho déle, než dojde ke schválení geneticky modifikovaných organismů, u nás to trvá dva a půl roku, ve Spojených státech to netrvá téměř ani rok. Vzala jsem na vědomí informace, které nám Komise poskytla, o zvýšení účinnosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, ale, samozřejmě, není to celý problém. Problém spočívá v tom, že výbory Rady si navzájem přesouvají tuto problematiku a potom nejsou schopny dosáhnout kvalifikované většiny, ať už pro schválení anebo proti němu, až nakonec, po dlouhém boje, se rozhodnutí přesune na Komisi. Tedy i to je součástí problému a tento postup je potřeba urychlit. Samozřejmě, nejde o argument ve prospěch automatického schvalování výrobků, ale myslím si, že lidé mají právo rychleji vědět, zda bude, anebo nebude daný produkt schválen pro uvedení na evropský trh. Zadruhé, musíme najít řešení pro neúmyslnou přítomnost stop geneticky modifikovaných organismů v krmivech pro zvířata, například formou prahové hodnoty, samozřejmě jen co se týče geneticky modifikovaných organismů, které už byly schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Také je potřeba vzít v úvahu, že v našich obchodech je pravidelně dostupné vepřové maso ze zvířat, která byla krmena v zemích mimo Evropské unie. Tomu tedy říkám nespravedlivá hospodářská soutěž! Myslím si, že je škoda, že se Komise nevyjádřila k prahovým hodnotám, mluví jen o existujících právních předpisech. Buďme však upřímní, když používáme prahové hodnoty, pokud jde o označování výrobků, myslím si, že je to možné i v případě geneticky modifikovaných organismů. Ve zkratce, výrobci a spotřebitelé se nesmí stát oběťmi nerozhodnosti výborů Rady. Nastal čas, aby se jednalo rychle a jasně. Bernadette Bourzai, jménem PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, jak naznačuje už název, tato otázka se zabývá hospodářskými důsledky postupu schvalování geneticky modifikovaných organismů. Proto bych se chtěla paní komisařky zeptat, zda Komise žádala o vypracování studií, které by se zaměřovaly na odhalení příčin nárůstu cen krmiv pro zvířata. Chtěla bych též vědět, jaký podíl krmiva, které bylo v posledních letech dovezeno do Evropské unie, obsahoval stopy geneticky modifikovaných organismů, které nejsou v Evropě povoleny, a chtěla bych též vědět, odkud toto krmivo pocházelo. Tyto informace jsou užitečné, pokud chceme posoudit rozsah výskytu těchto případů. Na rozdíl od paní De Langeové, která vystoupila přede mnou, odmítám názor že existuje příčinný vztah mezi zásadou nulové tolerance týkající se geneticky modifikovaných organismů a výrazným zvýšením cen krmiv. Tyto dvě věci bychom neměli spojovat, protože velmi dobře víme, že tento nárůst cen je způsoben kombinací různých faktorů, k nimž se nebudu podrobněji vyjadřovat, ale v prvním řadě jde o spekulace na burze cenných papírů, které se týkají budoucích zemědělských trhů. Kromě toho se tento nárůst cen týká všech zemí, i těch, které mají velmi flexibilní právní předpisy vztahující se ke geneticky modifikovaným organismům. Přesto však je pravda, že evropští chovatelé dobytka musí čelit velkým těžkostem. Hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že Evropská unie je ve velké míře závislá na dovozu krmiv. Moje hlavní otázka tedy zní takto: proč jsme závislí až v tak velké míře a jakým způsobem budeme na tuto situaci reagovat? Chci se Komise zeptat, zda vykonala analýzu hospodářských důsledků dohody z Blair House, v jejímž důsledku se Evropská unie vzdala vlastní výroby krmiv pro zvířata. Podle mého názoru existují dvě možnosti, jak dosáhnout snížení této závislosti. První možností je udělat všechno, co je v našich silách, abychom zachránili, skutečně zachránili, poslední evropské krmné a bílkovinové plodiny, a bychom podpořili restrukturalizaci, přičemž je potřeba, abychom nedopustili například úplné oddělení plateb po dobu kontroly stavu společné zemědělské politiky, hlavně vzhledem k tomu, že tyto plodiny mají nepochybně příznivý vliv na životní prostředí z hlediska rotace plodin, což má následně příznivý vliv na půdu.

111

112

CS


Na druhé straně se Komise musí snažit diverzifikovat náš zdroj dodávek krmiv. V prosinci 2007 jsem se zúčastnila konference, kterou uspořádala organizace GM-Free Network, na níž se ukázalo, že zásoby krmiv bez geneticky modifikovaných organismů existují a že je potřebné navázat kontakty mezi výrobci a dovozci. Doufám, že si všichni uvědomujeme, že spotřebitelé mají právo... (Předsedající přerušila řečníka) Jan Mulder, jménem skupiny ALDE. – (NL) Vážená paní předsedající, v první řadě bych chtěl poděkovat Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a tomuto plenárnímu zasedání za to, že podpořily moji iniciativu, abychom o tomto tématu diskutovali dnes večer. Je pozoruhodné, že na celém světě je pěstování geneticky modifikovaných plodin na vzestupu, jen my v Evropě se toho velmi bojíme. Otázka zní, proč je to tak. Paní komisařka poměrně rozhodně řekla, že takové jsou naše právní předpisy, a tak je musíme dodržovat. Pokud však v důsledku změny okolností bude potřebné vykonat změnu a doplnění právních předpisů, Komise to bude muset udělat. Myslím si, že ten čas právě nastal. Ještě nedávno jsem v tom ani já neměl jasno, ale ne všechny geneticky modifikované plodiny jsou stejné. Je velký rozdíl mezi transgenezí a cisgenenzí. Jedna je specifická pro konkrétní přírodní druh, ta druhá ne. Na obě se však vztahují stejné právní předpisy a Komise se musí pustit do vykonání změny a doplnění právních předpisů z tohoto hlediska. Podle mého názoru podstata problému spočívá v nulové toleranci. Ve světě je jen velmi málo situací, v nichž je možné požadovat úplnou nulovou toleranci. Vždy musí existovat možnost, která poskytuje určitý prostor pro odchylky. Když je povolená rychlost 50 kilometrů za hodinu, ve většině zemí existuje toleranční hodnota okolo tří kilometrů za hodinu, a pokud jste v této toleranční hodnotě, nedostanete pokutu, přestože jste překročili povolenou rychlost. Proč není možné použít stejný přístup i pro dovážené zboží? Proč by nemělo být možné stanovit toleranční hodnotu například na úrovni 0,8 % nebo 0,9 %? Může mi Komise poskytnout jasnou odpověď na tuto otázku? Vítám i skutečnost, že probíhají jednání s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin o zkrácení postupů, aniž by došlo k ohrožení kvality. Vyjádřil se už Evropský úřad pro bezpečnost potravin, zda je něco takového vůbec možné? Jednání sama o sobě nestačí protože času je málo. Je tu však i další problém. Možná mi Komise bude umět poradit, jak mám jako politik vysvětlit veřejnosti, že můžeme spotřebovávat širokou škálu výrobků, které nesmíme vyrábět. Bez omezení můžeme z celého světa dovážet jakékoli výrobky ze zvířat, které krmí výrobky, jež jsou u nás zakázané. Jaký to má smysl? Jak se to dá vysvětlit? Možná by mi paní komisařka uměla doporučit myšlenku, která by se dala využít v nastávající volební kampani. Na závěr bych se chtěl zeptat, jaké důsledky vyplývají z postoje Komise, pokud jde o Světovou obchodní organizace. Můžeme to jednoduše udělat? Janusz Wojciechowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, jsou tři oblasti, ve kterých by geneticky modifikované organismy mohly být nebezpečné. První z těchto oblastí je veřejné zdraví. Stále více skutečností ukazuje, že geneticky modifikované organismy by mohly být škodlivé pro lidské zdraví, ale na tyto skutečnosti se nebere ohled. Každou chvíli se mohou objevit nezvratné důkazy potvrzující škodlivé následky geneticky modifikovaných organismů. Byly doby, kdy neexistovaly důkazy o škodlivosti azbestu, a když se objevily, škody byly obrovské. Na odstranění azbestu bylo třeba investovat miliardy. Problém týkající se geneticky modifikovaných organismů spočívá v tom, že jak se jejich používání rozšíří, už nebude možné se jich zbavit. Druhou ze zmiňovaných oblastí je životní prostředí. Mnozí vědci jsou přesvědčeni o tom, že geneticky modifikované organismy mohou mít zničující následky na životní prostředí. I proto byla hluboko v ledu norských Špicberků vytvořena zásoba tradičního osiva pro případ, že častější používání geneticky modifikovaných organismů zničí tradiční osivo. Třetí hrozba se týká zemědělství. V důsledku zvyšování používání geneticky modifikovaných organismů se zemědělci stávají finančně závislí na velkých biotechnologických koncernech. Zemědělci budou nuceni pěstovat geneticky modifikované plodiny za podmínek, které jim určí silné koncerny vlastnící patenty na geneticky modifikované osivo.

23-04-2008

23-04-2008

CS


V Evropě v současnosti nevládne hlad. Potraviny jsou stále dražší, ale zemědělská politika Unie se i nadále zaměřuje na stanovování administrativních omezení pro zemědělskou výrobu. Není potřeba, aby Evropa vyhledávala vysoce intenzivní technologie potravinové výroby. Namísto toho by si Evropa měla zvolit výrobu zdravých potravin, přičemž se budou využívat tradiční metody. Samozřejmě, existuje tu i problém týkající se konkurence. V této oblasti v plné míře souhlasím s panem Stevensonem a ostatními řečníky. Naši zemědělci by neměli být jediní, kdo musí snášet důsledky zákazu pěstování geneticky modifikovaných plodin a používání geneticky modifikovaných krmiv. K tomuto zákazu je potřeba připojit zákaz dovozu rostlinných i živočišných výrobků obsahujících geneticky modifikované organismy. Je potřeba uplatnit jednoduchou zásadu, že výrobci vyvážející svoje výrobky na evropský trh, budou podléhat stejným požadavkům, jakým podléhají výrobci působící přímo v Evropské unii. Caroline Lucas, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážená paní předsedající, hned v úvodu bych chtěla zpochybnit předpoklad, ze kterého otázka vychází. Je úplně nesprávné a falešné snažit se spojit nárůst cen živočišných krmiv v Evropě a odpovídající krizi v celém dobytkářském průmyslu všeobecně s právními předpisy Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů a konkrétně s politikou nulové tolerance EU. Samozřejmě, je pravda, že chovatelé dobytka zažívají těžké časy. Ale myslím si, že to nemá nic společného s evropskými politikami v oblasti geneticky modifikovaných organismů. Jsem přesvědčena o tom, že tato situace je způsobena kombinací různých faktorů, mezi které patří zejména nepříznivé počasí, v jehož důsledku byly nižší výnosy zemědělských plodin, deregulace trhů, zvýšená poptávka některých zemí, například Číny, rychlý a nekontrolovaný nárůst výroby biopaliv a stále častější spekulace na finančním trhu. Myslím si, že průmyslové odvětví využívající geneticky modifikované organismy připisuje příliš velký význam zprávě GŘ pro zemědělství, která se zabývá možnými důsledky, které může mít zavedení režimu Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů na dostupnost a cenu živočišných krmiv. Nejhorší scénář vývoje situace, který popisuje tato zpráva, vychází z předpokladu, že Brazílie rychle komerčně využije geneticky modifikovaný druh sóje, který není v Evropské unii povolen. Ve zprávě se však nepředkládá žádný důkaz o tom, že by Brazílie vůbec uvažovala o nové geneticky modifikované sóji. Podle zprávy nebude mít politika EU žádný vliv na povolení vydaná ve Spojených státech amerických a Brazílie a Argentina budou ve skutečnosti o mnoho opatrnější při vydávání povolení na nové geneticky modifikované plodiny, které by v opačném případě mohly poškodit jejich vývoz do Evropské unie. Například Argentina zavedla certifikační systém vztahující se na kukuřici vyváženou do Evropské unie právě proto, aby zabránila vývozu nepovolených druhů. Kromě toho neexistují ani důkazy o tom, že by došlo k výraznému narušení konkurenčního prostředí, které mělo být způsobené dovozem masa ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy, které v Evropské unii nejsou povoleny. Takže upřímně řečeno, všechny tyto otázky jsou tendenční a založené na nesprávných informacích. Chtěla bych však položit vlastní otázky týkající se navrhovaného zavedení prahové hodnoty, která by se vztahovala na geneticky modifikované organismy, které v Evropské unii nejsou povoleny. Zaprvé, jak si může být Komise jistá, že geneticky modifikované organismy, které v Evropské unii nejsou povoleny, jsou bezpečné? Zadruhé, v případě, že dojde ke škodám, jaká instituce nebo která společnost je bude muset zaplatit? Evropská unie, která takovou kontaminaci povolila? Společnost, která vyvinula geneticky modifikovaný organismus, ale zatím nemá platné povolení pro jeho uvedení na trh? Anebo společnost, která zodpovídá za dovoz? Nakonec, měla by se tato prahová hodnota vztahovat i na geneticky vypěstované rostliny, které produkují látky, mezi něž patří například farmaceutika? Bylo vykonáno posouzení týkající se kontaminace potravin aktivními farmaceutickými látkami? Těším se, že na konci této rozpravy budu mít možnost uslyšet úplné odpovědi na tyto klíčové otázky. Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, vy i já toho víme skutečně velmi málo o tom, jak nebezpečné mohou být geneticky modifikované organismy pro naše zdraví. Chceme proto skutečně povolit používání takových geneticky modifikovaných organismů (já jim říkám „amarouny“) prostě jen proto, že je tímto způsobem možné uspokojit hospodářskou potřebu? Podle mého názoru odpověď zní ne. Z mého pohledu jsou prioritami veřejné zdraví, životní prostředí a biologická rozmanitost. Brusel už od členských států vyžaduje, aby povolily určité geneticky modifikované organismy, třebaže to nejsou ochotny udělat. Takový postoj je v rozporu s Kartagenským protokolem, podle

113

114

CS


něhož jsou země oprávněny odmítnout nové geneticky modifikované výrobky, pokud mají pochybnosti o jejich bezpečnosti. Nechme členské státy, ať se samy rozhodnou o tom, které nebezpečné výrobky povolí. Nejsem jediná, kdo má námitky. Mnoho občanů má z geneticky modifikovaných organismů obavy. Mohli jsme to vidět v Polsku, Rumunsku, Rakousku a na Kypru. Odpor vůči pokusným polím společnosti Monsanto roste například i ve městech Raalte a Gemert-Bakel v Holandsku. Skutečně hrozí, že modifikovaná semena odvane vítr z polí společnosti Monsanto k blízkým tradičním nebo ekologickým farmám. Místní zemědělci samozřejmě nechtějí, aby na jejich polích rostly takové rostliny. Znepokojuje mě též plán společnosti Monsanto převzít kontrolu nad holandskou společností De Ruiter, která se zabývá výrobou osiv, přičemž patří mezi deset největších společností v tomto oboru na světě. Je očividné, že společnost Monsanto se snaží proniknout dále do Evropy. Ať už proto, že očekává, že pravidla budou flexibilnější, anebo proto, že chce být v takovém postavení, aby mohla vyvinout nátlak na politiky, aby velmi rychle uvolnila pravidla. Musím se proti tomu rozhodně postavit. Veřejné zdraví, životní prostředí a biodiverzita jsou pro nás důležitější než obchodní zisky. Jim Allister (NI). – Vážená paní předsedající, naši konkurenti se musí na účet EU skutečně dobře bavit. S pokryteckou horlivostí jsme zakázali geneticky modifikované organismy v živočišných krmivech, dokonce až na nesmyslnou úroveň nulové tolerance vůči všem stopám po nepovolených geneticky modifikovaných organismech, ale zároveň je možné do všech 27 členských států volně dovážet maso pocházející ze zvířat chovaných v zemích za hranicemi Evropské unie, kde jsou tato zvířata krmena stejnými geneticky modifikovanými organismy, které u nás odmítáme povolit. Podle mě je to nesmysl. EU dělá z komára velblouda, na čí úkor? Na úkor našich vlastních výrobců, kteří musí platit závratně vysoké ceny za krmivo bez geneticky modifikovaných organismů. Zdá se však, že v rámci Evropské unie platí, že když si můžeme označit políčko s názvem politická korektnost jako „vyplněné“, měli bychom být šťastni bez ohledu na nesmysly, které jsme vytvořili. Rosa Miguélez Ramos (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, ačkoli evropská živočišná výroba vytváří více než 40 % přidané hodnoty naší celkové zemědělské výroby, je též pravda, že nám chybějí dostatečné suroviny na výrobu živočišných krmiv. V mé vlasti, ve Španělsku, kde je chov hovězího dobytka závislejší na krmivu více než v jiných členských státech, je situace znepokojivá. Co se týče výroby vepřového masa a drůbeže, v celé Evropě je situace podobná, a to velmi špatná. Jak tu už bylo řečeno, právní předpisy Společenství dovolují prodej krmiva s obsahem geneticky modifikovaných organismů za předpokladu, že jsou tyto organismy v Evropské unii povoleny. Právní předpisy Společenství však nepočítají s určitými minimálními hodnotami, pokud jde o nepovolené geneticky modifikované organismy, což způsobuje problémy v obchodu s vývozci z třetích zemí a také samotnému evropskému sektoru živočišné výroby, který, jak jsem už říkala, se musí vyrovnat s nedostatkem krmiva. Není to poprvé, kdy souhlasím s panem Mulderem, a jak jsem poslouchala jeho vystoupení, myslím si, že se shodneme i v této otázce. Možným řešením je umožnit neúmyslnou kontaminaci geneticky modifikovanými organismy po určitou prahovou hodnotu za předpokladu, že je příznivě hodnocena Evropský úřadem pro bezpečnost potravin a povolena třetí zemí v souladu se zásadami Codexu, přičemž funguje i jasná politika označování. Dalším možným řešením je vyrábět více na evropském území, avšak zdá se, že Komise nemá v úmyslu vydat se tímto směrem vzhledem k jejím návrhům týkajícím se kontroly. Jako modelový případ je třeba vnímat požadavek, aby živočišné krmivo obsahovalo sušenou složku. Třebaže Komise přiznává nebezpečí spojené s ukončením výroby, i nadále trvá na uplatňování oddělení plateb. Proto mi dovolte zdůraznit, že nedostatek krmiva pro zvířata představuje vážný problém, kterému musíme čelit. Za řešení této situace je zodpovědná Evropská komise. Kyösti Virrankoski (ALDE). – (FI) Vážená paní předsedající, druhy geneticky modifikovaných plodin se vytvářejí změnou jejich genotypu pomocí přesné vědecké technologie. Tato technologie je založena na pokroku v genetice, který probíhá už více než půl století. Umožňuje vyšlechtit druhy způsobem, který vyžaduje méně úsilí, používá se méně pesticidů a výnosy plodin jsou větší. Proto se pěstování těchto plodin rychle rozšířilo. Evropská unie se do tohoto procesu nemohla zapojit, protože dodržuje systém přísného byrokratického monitorování. Když pokusy a výzkum, který vykoná Evropský úřad pro bezpečnost potravin, prokáží, že daný druh není nebezpečný a je ku prospěchu spotřebitele, i v tom případě musí ještě projít zdlouhavým

23-04-2008

23-04-2008

CS


procesem, než dojde k jeho povolení. Komise nejprve předloží návrh stálému výboru, který ho musí schválit nebo odmítnout kvalifikovanou většinou. Když výbor nedospěje k rozhodnutí, dalším krokem je Rada, a když ani ona nedospěje k rozhodnutí, návrh se vrací Komisi, která v konečném důsledku rozhodne. Každý tento stupeň rozhodování však trvá určitý čas. Mnoho geneticky modifikovaného krmiva pro zvířata se do Evropské unie dováží. Země, které se pokoušejí zakázat pěstování geneticky modifikovaných druhů, ho s radostí používají. Jestliže Evropská unie ještě neměla čas povolit všechny v současnosti používané druhy, krmivo může obsahovat malé stopy těchto druhů. V takovém případě se celá dodávka vrátí zpět do země původu. V důsledku toho vznikají pro průmysl dodatečné náklady, což má dosah na konkurenceschopnost celé potravinářské výroby v Evropě. Proto je potřebné, abychom v této oblasti jednali rozumně. Stopy druhů, které jsou v jiných zemích už povoleny, by v konečném důsledku neměly mít takové nepřiměřené následky, zejména vzhledem ke skutečnosti, že evropské zemědělství musí i tak čelit světové konkurenci. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Latinské přísloví říká, že přirozené je dobré. Samozřejmě tím nechci říct, že geneticky modifikované organismy, které jsou uměle vytvořeny, jsou špatné, ale ještě neexistují přesvědčivé vědecké údaje, které by nade všechnu pochybnost dokazovaly, že geneticky modifikované organismy jsou dobré. Naopak, kdybychom si jako příklad vybrali Spojené státy americké, v této zemi je nevyšší míra tolerance ke geneticky modifikovaným organismům spojena s nejvyšší mírou výskytu obezity. Genetika a biotechnologie ještě stále nejsou exaktními vědami. Jsou velmi slibné, ale zároveň jejich využíváním podstupujeme obrovské riziko, že velmi mnoho ztratíme, ztratit můžeme dokonce víc, než si můžeme dovolit. Současná politika EU, která vyzývá k opatrnosti, pokud jde o geneticky modifikované organismy, je v současnosti, vzhledem k dostupným vědeckým výsledkům, dobrou politikou. Jsem však přesvědčen, že bychom neměli zapomínat ani na evropské výrobce. Současná situace je svým způsobem dost nepřirozená. Komise by měla najít správnou rovnováhu tak, aby evropští výrobci nebyli diskriminováni, ale zároveň aby si evropští spotřebitelé mohli vybrat, zda chtějí spotřebovávat geneticky modifikované organismy, nebo plodiny bez geneticky modifikovaných organismů. Těší mě, že jsem mladý člověk žijící v Evropské unii. Byl bych velmi rád, kdybych se mohl takto informovaně rozhodovat. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, jak může Komise vzhledem k vysoké závislosti EU na dovozu krmiv bohatých na bílkoviny (například sójové moučky, krmiv s obsahem kukuřičného lepku) zdůvodnit současnou situaci, když jsou zakázána dokonce i krmiva s jen nepatrnými stopami nepovolených geneticky modifikovaných organismů, a pokud takovou stopu najdeme, celou dodávku zničíme přímo v přístavu, zatímco maso zvířat, která byla takovými nepovolenými geneticky modifikovanými organismy krmena, je možné bez omezení dovážet do EU, takové maso může bez omezení vstupovat do potravinového řetězce a mohou ho konzumovat naši spotřebitelé, což způsobuje výrazné narušení hospodářské soutěže v neprospěch evropských zemědělců? Je potřebné uplatnit prahovou hodnotu (jako je to v případě náhodné přítomnosti stop povolených geneticky modifikovaných organismů při označování produktů jako produktů neobsahujících geneticky modifikované organismy) v případě náhodné přítomnosti stop nepovolených geneticky modifikovaných organismů, které už dostaly pozitivní hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nebo prošly hodnocením bezpečnostních rizik krmiv a potravin v souladu se směrnicemi Codexu týkajícími se geneticky modifikovaných rostlin. Plánuje Komise předložit v tomto směru konkrétní návrhy, a pokud ano, kdy? Našemu zdlouhavému procesu vydávání povolení chybí vědecká důslednost s poctivost. Takový postup bude vést k vážným světovým obchodním sporům. Je zahanbující, že příčinou tohoto stavu je skutečnost, že jednotlivé instituce se chtějí v této oblasti zbavit zodpovědnosti a přenést ji na jinou instituci. Žádný jiný obchodní blok se nebrání změnám takovým způsobem. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Nastal čas, abychom začali vážně a hodnotně diskutovat o genetické technologii v Evropě, protože dosud jsme poslouchali jen náboženské polemiky, které často jen stupňovaly hysterii. Vědu nemůžeme ani nesmíme zastavit. Vzhledem k populační explozi a prudkému nárůstu cen potravin nemůžeme zahazovat příležitosti, které nám nabízejí biotechnologie a genetické inženýrství. Bez nich nemůže proběhnout ekologická revoluce. Moje zpráva o bioplynu, které byla schválena v březnu, poukazuje na skutečnost, že Evropský parlament vyjádřil svůj souhlas s udělováním licencí geneticky modifikovaným rostlinám pěstovaným na výrobu bioenergie. I přesto, že mezi parlamentními stranami v Maďarsku existuje shoda v tom, že je potřebné

115

116

CS


zachovat zemědělství bez geneticky modifikovaných organismů, je nutné si přiznat, že jde jen o iluzi. Osmdesát procent sóje, která je dovážena jako živočišné krmivo, je v současnosti geneticky modifikovaných. Je samozřejmé, že genetická modifikace není hra, riziko je velké. Je velmi důležité, aby se na úrovni Evropské unie vytvořila důvěryhodná vědecká odborná dozorčí agentura, nezávislá na velkých obchodních společnostech, jejíž úlohou bude kontrolovat geneticky modifikované výrobky, zabezpečovat ochranu před nebezpečími a uklidňovat neodůvodněné obavy. Na jedné straně se nadnárodní společnosti zabývající se geneticky modifikovanými organismy zdráhají zveřejnit podrobnou dokumentaci o svých výrobcích a nepodílejí se na vědeckých zkouškách, třebaže z hlediska ochrany spotřebitelů to bude nezbytné. Na druhé straně oponenti genetické modifikace zveřejňují mnoho zmatečných informací a nevědeckých zastrašujících příběhů o této problematice. Proto je tato diskuse velmi důležitá. Děkuji za vaši pozornost. Paulo Casaca (PSE). – (PT) Chtěl bych vyjádřit mimořádné znepokojení ze současné situace, které pociťuje zemědělské odvětví v mé oblasti, na Azorských ostrovech. Jsem přesvědčen, že po dobu této rozpravy se dokázalo, že není možné odůvodnit existenci politiky, která zakazuje používání geneticky modifikovaných organismů v živočišných krmivech, a zároveň povoluje spotřebu masa, které bylo vyrobeno s využitím geneticky modifikovaných organismů. Jsem též přesvědčen o tom, že se jasně ukázalo, že politika nulové tolerance je přehnaná. Na závěr mi dovolte říci, že každý, kdo se vyzná v průmyslovém odvětví, které se zabývá výrobou krmiv pro zvířata, nemůže pochybovat o tom, že oba zmiňované faktory jednoznačně ovlivňuje cena potravin. Tento vliv je velmi zřetelný, zejména pokud jde o krmiva s obsahem kukuřičného lepku a odpad při použití kukuřice na výrobu alkoholu. Evropskou komisi jsem už vyzval, aby vzala na zřetel situaci zemědělců v celé Evropě. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v diskusi o zemědělství v současnosti musíme čelit výzvě, kterou představuje kontrola stavu společné zemědělské politiky. Zajímalo by mě, zda je v tomto kontextu podstatná diskuse o geneticky modifikovaných organismech a v jakém rozsahu se o nich diskutuje. Všichni dobře víme, že v současnosti probíhá na celém světě zanícená diskuse o bezpečnosti potravin a energetické bezpečnosti. Musíme se podívat na to, jaké důsledky z této diskuse vyplývají pro nás. Já osobně vždy podporuji nulovou toleranci, pokud jde o označování výrobků. Spotřebiteli by mělo být jasné, co kupuje. Z tohoto hlediska bychom měli zabezpečit, aby o této otázce mohly rozhodovat i legislativní orgány na regionální úrovni. Marios Matsakis (ALDE). – Vážená paní předsedající, i přes pozdní noční hodinu, když poslouchám vyjádření poslanců v této rozpravě, myslím si, že je potřebné říci jen tři věci. Zaprvé je pravda, že neexistují vědecké důkazy o tom, že geneticky modifikované organismy ohrožují lidské zdraví nebo zdraví zvířat. Jak ovšem poznamenal i přecházející řečník, který už není v tomto jednacím sálu, ani o azbestu se nepředpokládalo, že je nebezpečný, a dnes víme, že způsobuje mezoteliom, nádor na plicích. Samozřejmě, ani o kouření se ještě před několika roky nepředpokládalo, že je škodlivé, avšak teď už víme, že způsobuje rakovinu plic, plicní onemocnění a zúžení věnčité tepny. Je tedy lepší být opatrný, než později litovat. Zadruhé pan Allister a pan Casaca poukázali na rozdíl mezi geneticky modifikovanými organismy v krmivu a zvířaty, která byla krmena geneticky modifikovanými organismy. Je mezi tím veliký rozdíl. Ten spočívá v tom, že v krmivu se nacházejí geneticky modifikované organismy v úplně jiném stavu, než v jakém jsou geneticky modifikované organismy, které byly použity v krmivu pro zvířata, prošly trávicí soustavou zvířat, došlo k látkové přeměně, a potom jsou jen pravděpodobně přítomny (ačkoli ani to ne) v masu tohoto zvířete, přičemž mají úplně jinou formu, než jakou měly tyto geneticky modifikované organismy v krmivu. Jean-Pierre Audy (PPE-DE). – (FR) Vážená paní předsedající, je jasné, že toto téma geneticky modifikovaných organismů je demokraticky naléhavé, hospodářsky potřebné a právně nezbytné. Blahopřeji našemu výboru k tomu, jak se vypořádal s touto problematikou. Z hlediska naší rozpravy je jasné, že Evropská unie je ve velké míře závislá na dovozu krmiv bohatých na bílkoviny. Tím se dostávám zpět k vědeckým diskusím. Vzhledem k dovozu zvířat krmených krmivem, které není v souladu s evropskými pravidly, se musíme zamyslet nad tím, zda je Evropská unie schopna chránit své občany.

23-04-2008

23-04-2008

CS


Ochranný režim není protekcionismus, je to prostě otázka a já bych se chtěl Komise zeptat, zda si myslí, že kvalita našeho celního systému, která se podle mého názoru výrazně zhoršila, by umožnila reagovat na všechny obavy, na které poukázali účastníci této vynikající rozpravy. Jan Mulder (ALDE). – Vážená paní předsedající, když bude paní komisařka odpovídat na předložené otázky, mohla by říci několik slov o možnosti zvýšit úroveň tolerance z nuly na vyšší procento, například 0,7 %, anebo 0,9 %? Po vyslechnutí této rozpravy si myslím, že v tom spočívá podstata celé problematiky. V současné situaci je nulová tolerance příliš přísná. Androula Vassiliou, členka Komise. − Vážená paní předsedající, velmi pozorně jsem si vyslechla různé připomínky ctěných poslanců. Komise uznává, že časově nesourodé schvalování geneticky modifikovaných organismů může představovat problém z hlediska dostupnosti a nákladů na dovoz krmiv. Třebaže jsou rostoucí náklady v tomto odvětví výsledkem různých, složitých a někdy o mnoho širších faktorů, při vypracování studie, kterou předložilo GŘ pro zemědělce, byly zohledněny všechny tyto faktory. Komise zaměřuje svoje úsilí na řešení některých klíčových faktorů způsobujících tento problém jednak na vnitřní úrovni, prostřednictvím povolování nových geneticky modifikovaných organismů, přičemž je v plné míře dodržen legislativní rámec Evropské unie, jednak na mezinárodní úrovni, prostřednictvím jednání s našimi hlavními obchodními partnery. Několik řečníků předložilo otázku, zda by byla Komise ochotna zavést vyšší než nulovou míru tolerance. Musím vám připomenout, že pokud bychom to chtěli udělat, potřebovali bychom spolurozhodnutí jednak od Parlamentu a jednak od Rady. Potřebovali bychom též podporu členských států. Velmi dobře víte, jaké bylo stanovisko členských států v různých stálých výborech, kde se nám jen zřídka podařilo dosáhnout kvalifikované většiny (jestli se nemýlím, ještě nikdy se to nepodařilo). Dovolte mi říci, že zavedením omezení na dovoz živočišných produktů, které pocházejí ze zvířat krmených geneticky modifikovanými organismy, bychom pravděpodobně porušili naše mezinárodní závazky. Nakonec bych se chtěla stručně vyjádřit o opožděních v procesu povolování, o kterých se zmínili někteří řečníci. Mezi Komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin v současnosti probíhá diskuse, jejíž cílem je zvýšit účinnost schvalovacího postupu, aniž by došlo ke snížení kvality vědeckého posuzování. Jedna z věcí, k nimž jsme dospěli, je skutečnost, že je třeba lépe informovat žadatele o požadavcích, které je třeba splnit ke získání povolení, abychom už od začátku dosáhli zlepšení kvality předkládané dokumentace. Kromě toho a v důsledku této diskuse přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin závazek v průběhu šesti týdnů od předložení žádosti vykonat předběžnou kontrolu oprávněnosti, čímž se výrazně zkrátí délka trvání schvalovacího postupu. Je rovněž důležité vzít na vědomí, že schvalovací proces by byl možné výrazně zkrátit, kdyby měla Komise větší podporu členských států v rámci postupu projednávání ve výborech, který vede k vydání povolení na geneticky modifikované organismy. Na závěr bych chtěla reagovat na vyjádření, že při řízení rizik bereme v úvahu jen hospodářské zájmy. Podle mého názoru je pro nás prvořadým rozhodujícím faktorem ochrana zdraví lidí a zvířat a také ochrana životního prostředí. V této souvislosti bych chtěla prohlásit, že Komise je i nadále připravena diskutovat o možných návrzích v této oblasti, ale jen za předpokladu, že každé navrhované řešení bude splňovat základní cíl, kterým je zajistit bezpečnost výrobků uváděných na trh Evropské unie. Předsedající. – Děkuji vám, paní komisařko. Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Politika Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů upřednostňuje zájmy velkých nadnárodních společností na úkor spotřebitelů. Zemědělci jsou stále závislejší na monopolizaci a nadnárodní společnosti začínají ovládat odvětví zemědělství.

117

118

CS


Geneticky modifikované organismy škodí veřejnému zdraví. Je vědecky dokázáno, že některé druhy geneticky modifikovaných organismů se podílejí na vzniku alergií a oslabují imunitní systém. Nevratné následky, které mají geneticky modifikované organismy na životní prostředí, ještě znásobují nebezpečí, jež GMO představují. Omezuje se biodiverzita a rozhodně není možné zaručit, že nedochází ke kontaminaci. Tato politika je škodlivá i z hospodářského hlediska. Mezinárodní hospodářské organizace otevřeně prohlašují, že geneticky modifikované organismy přispívají k rostoucím cenám potravin a hladu ve světě. Návrh uplatnit nulovou toleranci je nesprávný a neúčinný, je výsledkem kompromisu se zájmy nadnárodních společností. Tento návrh umožňuje pěstovat určité geneticky modifikované organismy a spotřebovávat výrobky pocházející z geneticky modifikovaného krmiva, například maso ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. Jasným cílem této politiky je omezit důrazné protesty pracujících, kteří požadují, aby v členských státech Evropské unie byly bezpečné potraviny bez geneticky modifikovaných organismů za dostupné ceny. Jsme přesvědčeni o tom, že by v členských státech Evropské unie mělo dojít k úplnému zákazu geneticky modifikovaných plodin a také k zákazu dovozu výrobků, které obsahují stopy geneticky modifikovaných organismů. Zároveň je však třeba přijmout opatření na ochranu spotřebitelů a výrobců na úrovni Společenství.

16. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 17. Ukončení jednání (Zasedáníí skončilo ve 23:20)

23-04-2008

STŘEDA, 23. DUBNA 2008

Recommend Documents